VERŠE PRO PODZIMNÍ ČAS

VERŠE PRO PODZIMNÍ ČAS Listopad mezi buky Všechny jizvy strání se již obnažily zvětralé a šedé, mechem skvrnité. Suchá voda větru šumí steskem lesů, po vrších je slunce měkce rozlité. Slunce milosrdné, jež by chtělo hřáti stromů vrcholky již polobezlisté… chladný den má vůni hrdé rezignace, barvy rozkladu a lesky zlatisté. Bloudím žleby mezi bukovými lesy. Ještě mají stromy trochu zeleně vydechující do spleti kmenů choře lehce fialovou páru jeseně. Bloudím tiše s křídly klidně složenými, zhnědlé zlato buku šustí pod nohou, na dně žlebu ručej zvoní ledovitě, ptáci – touho ! – ptáci zpívat nemohou… St. K. Neumann (Kniha lesů vod a strání) Jeseň Klas odvezen a pokoseny trávy však na rolích zas pučí oseň mladá a skvěje se i přes šednoucí lada v chudobce pozdní rosy démant žhavý. Den jako zjara slunný, usmívavý: v tom větru ostrý van a listí padá a z mráčku, aniž kdo se toho nadá sněhová vločka „Jeseň je !“ ti praví. Tak v životě. – Svou máme doma sklízi; však nedbáme neb slunce mladých let nám ještě zlatí mnohý pozdní květ. Tu někdo řekne: Stár ! – Sníh do zeleni. Je podzim; květy tvé jsou lidem cizí; ty jdi, - zem čeká nové na osení. J. V. Sládek (V zimním slunci) Měšický zpravodaj - 1

SLOVO REDAKCE ČTENÁŘŮM Editorial Vážení spoluobčané, milí čtenáři, buďte vítáni při četbě nového vydání Zpravodaje. Snad vám přinese trochu příjemného rozptýlení v dnešní nepřívětivé době. A to i přesto, že do nabídnutého kalicha osvěžujícího nápoje občas neradi přikápneme trochu hořkosti. Ale takový je svět. Když se jako pokaždé na úvod trochu poohlédneme zpátky, co nám přinesly uplynulé dva měsíce, tentokrát prázdninové, tak to rozhodně nebyly „okurky“. Příval událostí, valící se na nás z médií byl tak silný, abychom o čemkoliv z toho zde příliš plýtvali papírem a místem. Ani by to už nebylo aktuální, až toto povídání 31. října vyjde, dávno už mezitím vypluje nějaká nová senzace. Nejspíš se ještě budou probírat výsledky voleb. Je to takový zvláštní vedlejší efekt těch různých velkých afér a skandálů, že zdařile překryjí ty neméně velké, přetřásané předtím. Je to jako když špinavou zeď místo umytí překryjete novou barevnou a hodně křiklavou tapetou. Plesnivá teď zmizela a je načas vymalováno. Jen ale zdánlivě, tapeta bledne a špiní se, než se zase objeví nová tapeta, ještě barevnější a ještě křiklavější. A tak plujeme dál močálem černým. Já ale stejně udělám výjimku z toho, co jsem napsal o kousek výše, že totiž na uplynulé děje nebudeme plýtvat příliš místem. Příliš ne, ale trochu ano. Nerad to činím, výjimky jsou cestou do pekel. Já ale potřebuji nějaký oslí můstek, abych se dostal k položení některých otázek a sdělení některých myšlenek, které v nás události minulých týdnů dost neodbytně evokují. Tou jednou, kterou jsem vybral, je metanolová tragedie. Metanol čili dřevitý líh je veden jako prudký jed pro lidský organismus, a jako takový má být přísně evidován. Když si půjdete do drogerie pro dvě deci metylalkoholu, že s ním třeba chcete leštit okna – on dobře odmašťuje -, tak vám to nejspíš neprodají. Teprve když si někde v cizině koupíte několik tun, tak to je v pořádku, nikdo nic neví, nikomu to nevadí, nikoho nezajímá, co s tím budete dělat. A můžete v klidu hubit celé zástupy, ať už úmyslně, nebo z neznalosti. Toto má evidovat stát, a zde musí jít stranou veškeré žvanění o tom, že stát nemá nic regulovat. A nejenom toto. On totiž i ten „neškodný“ čistý etylalkohol má na svědomí přes tři stovky otrav. Smrtelných otrav. Těžkých alkoholiků přeživších je trochu víc – 600 tisíc. Podobné otázky se vynořují i v souvislosti s druhou kauzou – střelba na presidenta. Když přepadnete banku a vytáhnete neškodnou plastovou pistoli a chytí vás, tak se na to soud nebude vůbec ohlížet, že se nic nemohlo stát, a jdete za katr. Bylo to ozbrojené přepadení. A kdyby někdo v zemích jako je Rusko nebo USA vytáhl v blízkost presidenta pistoli, ať jakoukoliv, bude to poslední čin v jeho životě, v lepším případě skončí v GULAGU nebo Guantánamu. A tady jakýsi tvor s mimikry vzoru „maskáče“ udělá totéž, a je hrdina. Jako vzor pro jiné takové tvory, ale ta pistole může být příště pravá, a tím terčem nemusí být zrovna president, ale třeba vy, já, kdokoliv z nás. A sáhodlouhé meditace o tom, zdali to byl atentát, nebo „jen čin“, nebo jen „upozornění na něco“, jsou jen bohapustým utrácením času, jako bychom snad neměli jiné starosti. Lze chápat, že pana VK nemá mnoho lidí v lásce, ale tiše se radovat z toho, „jak mu to ten frajer předved“, to je přece jen trochu moc. Měšický zpravodaj - 2

Jakpak nás chce stát ochránit od zla (za to mu platíme, a ne málo), když nedokáže ochránit ani svou hlavu? A to je ta myšlenka, kterou jsem se tady jako reakci na dění v poslední době pokusil prezentovat. Tím můžeme uzavřít první část editorialu, což mají být názory redakce na rozmanité současné problémy, a teď už se rozhlédněme po obsahu listu. Úvodní verše jsou věnovány, stejně jako minule, času, na jehož vrcholu už stojíme. Podzim, to je vděčný námět pro básníky, a umělce vůbec. Doba mírná, poklidná, lehce vonící, doba tichého zániku a krátících se dnů, ale i počasí značně vrtkavého. Zároveň je už předtuchou mrazů vánic a tmy, a velmi vzdálené naděje na nové vzkříšení. Ze světa básníků sestupme do reality. Osloví nás pan starosta, a co má na srdci, v této chvíli ještě netuším, necháme to na něm. Minulý svůj sloupek založil pan starosta na výzvě k vzájemné toleranci. Ví, o čem mluví, vždyť bez vzájemné ohleduplnosti a občasných oboustranných kompromisů by ani on nemohl svou funkci dobře vykonávat. Tolerance, to česky znamená smířlivost, pochopení, vzájemnou snášenlivost. Ale stejně jako svoboda a demokracie má i tolerance své hranice, vymezené zákonnými předpisy. A co zejména: musí být oboustranná! Těžko lze tolerovat cyklistu na chodníku, který vás zezadu v plné rychlosti málem srazí, a ještě vám vynadá, co se tam motáte. Přitom zákon praví jasně, že cyklista na chodníku nemá co dělat, kolo zde smí jen vést, a výjimka platí jen pro děti do 10 let, opatrně tu smí jezdit, ale jen v doprovodu dospělé osoby. Nepodléhejme klamu, že naše chodníky jsou cyklostezkou, protože nejsou. Stejně tak není důvod tolerovat soukromé ohňostrojové produkce. Trpí při nich domácí i volně žijící zvířata, a pacienti v nemocnici se děsí, že vypukla válka. O znečisťování ovzduší prachem a jedovatými zplodinami jako jsou těžké kovy, ani nemluvě. Pakliže obecní vyhláška zapovídá používání „zábavné“ pyrotechniky s výjimkou jediného dne v roce, toho prvního, pak se mi nezdá logické, že stačí ohlášení zastupitelstvu, aby se přestupek zlegalizoval. Ostatně takové věci nemá zastupitelstvo vůbec projednávat. A co už vůbec nelze tolerovat, je počínání tvorů s absencí mozkové hmoty, kteří podpálí kontejnery na tříděný odpad. Stalo se začátkem října, ve středu obce. A nikdo nic neviděl, nikdo nic neslyšel, nikdo nic neví… A postupme o stránku dál. V bloku informací z radnice nepřehlédněte výzvu pro majitele domů, týkající se povinnosti označovat domy čísly popisnými. To není žádné překvapení či svévole úřadu, zavedla to už císařovna (1740). V těchto místech by také měly být zprávy o činnosti zastupitelstva obce. Jako obvykle nejsou. Mohu jen doporučit, choďte občas na ta zasedání, jsou veřejná, a hlavně přijďte na to výroční, 12. prosince v nových prostorách, kde se na to, co by zde mělo být a proč to tu není, můžeme zeptat. A konečně už přicházíme k příjemnějšímu a zajímavějšímu čtení. Protože už je listopad, zima na krku, zavede nás nabídka výletu do pohostinné náruče města. Navštívíme místa klidnější a méně známá. Toulky virtuální, tj. proti proudu času do historie obce nás zavedou do doby docela nedávné, a přece pro mnohé z nás už neskutečně vzdálené, 70. – 80. let minulého století. A tady musím zase já, coby autor, požádat o trochu vzájemného pochopení. Záznamy, ze kterých čerpáme, obsahují i chyby a nepřesnosti. A není dobře možné ověřovat správnost každého slova. A tak je třeba, abyste vy pamětníci na odhalené nepřesnosti upozornili, my pak zjednáme nápravu v podobě oprav, jak tomu je zrovna na konci dnešního dílu Toulek. Měšický zpravodaj - 3

Dalším příspěvkem, který nabízíme, je úvaha pana MUDr. Z. Pinty o uplatňování svobody tisku v demokratické společnosti. K tomu lze dodat jen tolik, že jako každá jiná svoboda, nemá ani tato neomezené hranice. A nezdá se mi, že by k vyjádření svých názorů neměli dostatečný prostor v nedávné minulosti zmínění odboráři, lékaři, učitelé a další nespokojení. Jiná věc je, že je někdo nechtěl slyšet, a to už zas tak v moci médií není. Je taky samozřejmé, že ne každá redakce musí otisknout úplně všechno, co kdo pošle. Nelze čekat třeba od pravicově zaměřeného časopisu, že bude otiskovat příspěvky orientované levicově, a naopak. Je zkrátka třeba pro své názory vhodné místo, a tím univerzálním by měla být média veřejnoprávní. Pak jsou tu ještě samozřejmě nějaká omezení daná tiskovým zákonem a dalšími obecnými předpisy. Podstatné a důležité je, že mohou vycházet periodika různého zaměření, nikdo je necenzuruje a každý si může zvolit, kde svůj hlas uplatní. Příspěvek jsme zařadili pro jeho aktuálnost v kontextu s výročím 17. listopadu, i se vzpomínkou na dobu „normalizace“ v Toulkách. Připomínáme si i památné dny v listopadu, a znovu i výročí železnice u nás. Bylo to právě 140 let poté, co zde 28. října 1872 začaly jezdit vlaky s lidmi. Tolik o větších příspěvcích. Podle ohlasu čtenářů víme, že úspěch mají rubriky „Recepty“, „Rady zahrádkářům“. Takže ty nechybí ani tentokrát. Pak už se jen dozvíme, co je nového v Klubu rybářů, a následuje sled pozvánek na akce, které nás čekají do konce roku, jako lampionový průvod, mikulášská nadílka a rozsvěcení vánočního stromu. A zejména nepřehlédněte pozvání na slavnostní oficiální ukončení výstavby Centra pro volný čas. Toto ukončení je plánováno na pátek 9. listopadu v 11:00 hodin, a v sobotu 10. listopadu pak bude možnost volné prohlídky pro každého příchozího. Je to v bývalém statku (Nosticova čp.15). Příjemné a ničím nerušené inspirativní čtení jménem redakční rady, vydavatele a tiskárny přeje Vladimír Novák

SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, pokud sledujete zápisy ze zasedání zastupitelstva, již víte, že bylo rozhodnuto o navýšení poplatku za likvidaci netříděného komunálního odpadu. V minulých letech byla výše poplatku limitována zákonem. Docházelo tak k tomu, že obec doplácela cca 300 Kč na likvidaci uvedeného odpadu za každého přihlášeného občana. K další deformaci v rozúčtování docházelo skutečností, že je stále mnoho občanů, kteří v obci odpad produkují, ale tím že nejsou v obci přihlášeni k pobytu, nelze od nich poplatek vybrat. Od těchto občanů obec nedostává ani příslušnou část daňových příjmů a tak tito v obci žijí na účet ostatních. Novela zákona umožnila stanovit výši poplatku za likvidaci netříděného komunálního odpadu do částky 1000 Kč na obyvatele. Zastupitelstvo se rozhodlo stanovit poplatek ve výši skutečných nákladů na likvidaci netříděného komunálního odpadu, která byla v minulém roce cca 800 Kč na obyvatele. Každý z nás by měl pochopit, že za poskytnutou službu musí zaplatit skutečné náklady. Musíme si uvědomit, že uvedené náklady můžeme i sami ovlivnit. Snažme se proto s odpady hospodařit co nejlépe. Měšický zpravodaj - 4

Zastupitelstvo i zvažovalo možné navýšení daní z nemovitostí, které umožňuje současná legislativa. Je mnoho obcí, ve kterých tuto daň navýšili. Naše zastupitelstvo usoudilo, že obec na tom není tak špatně, a s ohledem na finanční zatížení občanů k navýšení nepřistoupilo. Nastal podzim, a tak jako každý rok bude obec pro Vás zdarma odvážet spadané listí. Není to její povinností, a proto od Vás na oplátku očekává rozumné využívání této služby. Naši zaměstnanci jsou schopni na valník vyzvednout a vysypat pytle do určité váhy. Plňte je proto uvážlivě, zhodnoťte do jaké váhy je možné nakládku zvládnout. Omezte nakládku mokrým listím a neplňte pytle spadaným ovocem. Do pytlů patří pouze listí a měkké části rostlin bez kořenového balu. Pokud Vám pytel s listím nebude odvezen, obsahuje to co nemá a nebo je příliš těžký. Napravte toto do příštího svozu, který bude vždy každé pondělí, (při nestíhání odvozu ještě v úterý). V současnosti je porouchaná technika na odvoz, a proto jeho začátek oznámíme SMS zprávou a rozhlasem. Přeji Vám krásný teplý a barevný podzim. Petr Lanc

INFORMACE Z RADNICE Pozvání na slavnostní výroční zasedání zastupitelstva Zastupitelstvo obce zve všechny spoluobčany na výroční zasedání zastupitelstva, které se koná ve středu 12.12.2012 od 19 hodin tentokrát v hlavním sále nového Centra volného času na adrese Nosticova 15. Budete zde seznámeni s výsledky práce zastupitelstva v roce 2012 a s plány rozvoje obce v dalších letech. Těšíme se na vaši účast, malé občerstvení zajištěno zastupitelstvo obce Podzimní svážení listí O svozu listí již píše pan starosta ve svém příspěvku. Jen tedy pro doplnění. Listí se bude svážet tak jako každoročně do té doby dokud bude třeba. O ukončení svozu budete opět s předstihem informováni místním rozhlasem a SMS zprávou. Informace pro nové občany nebo ty, kteří již mají zničené žoky: Nové žoky je možno zakoupit v úředních hodinách na OÚ za poplatek 50,- Kč/ks. OÚ Označení budov číslem popisným To je letitý problém a píšeme o něm již opakovaně. Protože je situace u nás v obci stále neuspokojivá, budeme citovat přímo zákon: Vlastník nemovitosti je povinen podle § 32 odst. 1 zákona o obcích na svůj náklad označit budovu čísly určenými obecním úřadem a udržovat je v řádném stavu. Barvu a provedení čísel neurčuje obecní úřad. Právnické osobě a fyzické osobě, která je podnikatelem, může obec podle § 58 odst. 1 písm. c) zákona o obcích uložit pokutu až do výše 10 000,- Kč pokud neoznačí budovu čísly stanovenými obecním úřadem. Fyzické osobě může obec podle § 47 b odst. 1 písm. c) přestupkového zákona uložit pokutu až do výše 10 000,- Kč pokud neoznačí budovu čísly popisnými. Měšický zpravodaj - 5

Žádáme vlastníky všech domů aby tuto svou povinnost nebrali na lehkou váhu, protože nejde jen o povinnost ze zákona, ale i o to, že se podle čísel popisných orientují nejen poštovní doručovatelé, hasiči, záchranáři, řidiči sanitních vozů nebo třeba opraváři. Obec proto provede kontrolu, vlastníky neoznačených budov vyzve k nápravě do určitého termínu a po neuposlechnutí výzvy přistoupí k sankcím podle výše uvedených zákonů. OÚ Nabídka na koupi zbývajících zasíťovaných pozemků Těm co žijí v severní části obce, nebo jezdí autobusem ze stanice Na Rejdišti (u bývalé lahůdkárny), jistě neušlo, že zde probíhá přemístění této autobusové zastávky a vzniká zde nová komunikace se sítěmi pro novou zástavbu. Již jsme vás o tom v minulosti informovali, tak jen pro připomenutí. V této lokalitě vznikne 8 zasíťovaných stavebních pozemků o výměře cca 800 m2. Jak budou pozemky umístěny? Směrem od ulice Hlavní a stanice autubusu jsou umístěny 3 pozemky, za nimi je naprojektovaný parčík o výměře cca 1360 m2 a následovat bude zbývajících 5 pozemků. Přístupová cesta k pozemkům přiléhá z jejich jižní strany a bude zhotovena ze zámkové dlažby. Tato cesta také propojí ulici Hlavní s ulicí Lomená. Napříč asi uprostřed plánovaného parčíku povede propojovací pojezdový chodníček s ulicí Úzkou. Věříme, že tento parčík se stane centrem odpočinku všech obyvatel této lokality. Obec v současné době vypsala již druhou výzvu k podání nabídek na prodej výše uvedených pozemků. V prvním kole se prodaly 4 pozemky a zbývající 4 jsou v době psaní těchto řádků (23.10.2012) ještě volné. Zastupitelé pro zájemce o tyto zasíťované pozemky stanovili minimální nabídkovou cenu na 2 500,- Kč/m2 a vyhradili si právo při shodné nabídkové ceně na jeden pozemek provést výběr zájemce losováním. Zasíťování pozemků by mělo být dle smlouvy se zhotovitelem provedeno do konce letošního roku. Obec z peněz získaných jejich prodejem, tak jak bylo plánováno, dofinancuje stavbu Centra volného času. Veškeré informace k aktuálnímu stavu při prodeji pozemků vám podáme na OÚ nebo je plánek pozemků s výzvou zveřejněn na webových stránkách obce v rubrice Aktuality. OÚ Tady už končí legrace, to je vandalství! Tak nám zase nějací „syčáci, darebáci, vandalové, ožralové“ ... a dál mě napadají již jen nepublikovatelné a sprosté výrazy pro ty, kteří nám již podruhé zapálili dva konterjnery na papír na stanovišti u pomníku. Škoda je asi 12 000,- Kč. Nejhorší na tom je to, že to byl asi někdo z místních, protože táhli v noci ulicí Zámeckou, kde u jedné nemovitosti poničili ještě kus plotu a u Hasičárny stačili pobourat i sloupek pro plynovou a elektrickou přípojku. Je skoro neuvěřitelné, že nikdo nic neviděl a neslyšel a ani lidé z nejbližšího okolí nic nevěděli, i když požár kontejnerů museli hasit v sobotu v 5 hodin ráno hasiči z Neratovic. Co k tomu dodat? Obec podala oznámení na neznámého pachatele, státní policie sepsala protokol, ale pochybuji, že se podaří někoho chytit a obvinit. Zřejmě se případ opět odloží a dotyční se nám budou smát. Jiří Bejlek-místostarosta Měšický zpravodaj - 6

Výročí slavná i méně slavná Připomeňme si některé památné dny listopadu 1. 11.: Všech svatých. Je to křesťanský svátek, který se už od 9. století slaví jako vzpomínka a uctění památky světic a světců, původně jen mučedníků. Lidé, kteří celý svůj život bezezbytku věnovali konání dobra pro potřebné, a zaplatili za to i cenou nejvyšší, zaslouží si naši úctu a vděk dodnes. Svátek je spojen s následujícím dnem „Dušiček“ a tedy se vlastně oba slaví jako Památka zesnulých. 2. 11.: Dušiček, neboli Památka zesnulých, kdy silněji než jindy vzpomínáme těch, kteří nás už opustili navždy. Zároveň si připomínáme, že i my jsme na tomto světě jen na návštěvě, a podle toho se i máme chovat. A když se ke svým bližním budeme chovat slušně dokud žijí, můžeme pak jejich památku uctívat s čistým svědomím. 7. 11.: Rudě zářící sedmička nám už z kalendáře zmizela. Ale i tak bychom neměli zapomínat, jak toho dne jsme museli slavit výročí říjnového bolševického povstání v Rusku. Nezapomínat proto, abychom si tento úsek dějin nemuseli zopakovat. Otevřela se tehdy epocha jedna z nejděsivějších v dějinách lidstva, znamenající pro milióny nevinných lidí strádání, bídu a útlak, vydlážděná milióny lidských obětí, a to vše pod hesly ušlechtilých humanitních ideálů. Experiment, který se nezdařil, mějme stále na mysli jako výstražné memento, kdykoliv nás v dnešní nelehké době napadne, že vlastně „za komunistů bylo fajn…“ 15. 11. 1670: Zemřel J. A. Komenský, filosof a učitel národů. I po stovkách let je jeho odkaz stále živý, a naši reformátoři školství by k němu měli přistoupit s větší mírou pokory. 17. 11. 1939: V noci na 17. 11. obsadili němečtí policisté (Gestapo) a vojáci české vysoké školy a studentské koleje. Následně byli mnozí studenti vězněni a řada jich přišla i o život. Ještě za války byl sedmnáctý listopad vyhlášen mezinárodním dnem studentstva. 17. 11. 1989: Studentská demonstrace v Praze se stala po krvavém zákroku SNB začátkem pádu komunistické moci v ČSSR. 17. 11. 2012: Státní svátek - Den boje za svobodu a demokracii. Nezapomínejme, že to původně je vlastně svátek studentský, dokonce dvojnásobně, a my jsme si ho tak trochu přisvojili. Dvakrát se studenti pokojně vzepřeli totalitní moci a dvakrát za to byli tvrdě ztrestáni. Mějme na paměti, že by se už to nemělo stát, a neměli bychom na to čekat, aby studenti do třetice za nás zase něco řešili. - red -

Měšický zpravodaj - 7

140 LET ŽELEZNICE V MĚŠICÍCH Jak do Měšic přijely vlaky Byl to slavný den, ten 28. říjen 1872. V naší železniční stanici, tehdy zbrusu nové, objevil se první vlak pro přepravu osob. Dopravu nákladní jsme tu mohli zaznamenat už rok předtím. V roce 1871 už jezdily nákladní vlaky, ale zatím pouze do Čakovic. A hlavní trať Turnovsko–kralupsko–pražské dráhy, z Turnova přes Neratovice do Kralup, ta byla v provozu už od roku 1865. Její poslední úsek, tehdy jako odbočka z Neratovic do Prahy byl zprovozněn právě až v říjnu 1872, a v tu chvíli se z něj stala hlavní trať a ta z Neratovic do Kralup už byla vedlejší. Společnost TKPE se posléze sloučila s Českou severní drahou (BNB), a ta byla časem zestátněna (k. k. St. B). Ale o tom všem je už podrobně psáno v letošním únorovém čísle našeho Zpravodaje a ještě podrobněji v knize Mratínský potok. Protože si chceme toto jubileum připomenout znovu a aktuálně, přidáme si teď ještě pár poznámek a střípků z historie měšické stanice, a to z dob její největší slávy, kterými byla padesátá a šedesátá léta 20. století. V roce 1981 je poskytl tehdejší přednosta (tehdy náčelník) stanice za Lokomotiva 1‘B řady 123 (II) z počátků provozu. pomoci pamětní knihy. Jako hlavní státní svátek v současnosti slavíme 28. říjen. Tehdy, v 19. století, jím samozřejmě ještě nebyl. Ale pro naši obec a pro celý region, kterým trať vede, ten den svátkem byl, nebo bezesporu velmi významným dnem. Jako všude, kde se stavěly železnice, tak i zde byla dráha silným impulzem pro rozvoj průmyslu, zemědělství, a tím i měst a obcí v dosahu železnice. Začala nová epocha, přišel k nám nový život. Z odlehlých vesniček bez jakéhokoliv jiného spojení se světem než je pěší chůze, bylo najednou možné cestovat téměř kamkoliv v monarchii. Do nově rostoucích továren v oblasti Letňan, Kbel, Vysočan a Libně se lidé potřebovali nějak dopravit, a železnice byla náhle jedinou pohodlnou možností. Pro rolníky se zjednodušila doprava jejich produktů k prodeji a zpracování. Skoro každá stanice měla vlečku do cukrovarů nebo obilních skladů. I v menších obcích, jako je naše, se množství cestujících počítalo ve stovkách denně, a náklady zboží byly v desítkách vozů denně. To vše dnes, v době obecného útlumu železniční dopravy, zejména té nákladní, zní jako vyprávění z říše bajek. Když se podíváme na opuštěné nádraží s cestujícími v počtu jednotek osob, a když vidět nákladní vlak je stejným úkazem jako sníh v létě, je těžké ubránit se dojmu, že se cosi stalo špatně. Pro zajímavost se teď podíváme, jaká byla hustota osobní dopravy v různých dobách provozu. Tak třeba v roce 1918 zastavily v naší stanici jen 4 páry vlaků denně. V roce 1937 už těch párů bylo 15. V roce 1944 jen o něco méně (12), byla válka, protektorát a stanice se jmenovala Mieschitz bei Prag. V roce 1975 bylo 14 párů, a jezdilo se už jen do Vysočan. V současné době (2012) zde zastavuje 18 párů vlaků. V těch dřívějších dobách (do 1990) k tomu Měšický zpravodaj - 8

ovšem byl velmi hustý provoz vlaků nákladních. Osobních spojů tedy neubylo, ovšem vlaky jsou podstatně kratší – 1 až 3 vozy oproti dřívějším pěti až desetivozovým soupravám, zpravidla přeplněným. Celá trať z Turnova do Prahy přitom je v celé délce jednokolejná a neelektrifikovaná, čemuž už těžko kdy bude jinak. Za stovku let se ani niPříjezd mimořádného parního vlaku do Měšic v roce 2000. jak podstatně nezměnilo Lokomotivy řady 434 zde mnoho let vozily nákladní vlaky. vedení trati, i vzhled nádražních budov je v podstatě stejný po všechna léta. Změnila se hnací vozidla i vagóny, rovněž i zabezpečovací zařízení. My si teď uděláme skok v čase a podíváme se na malý úsek historie měšické stanice – šedesátá a sedmdesátá léta minulého století. Údaje byly sepsány v roce 1981. Zabezpečovací zařízení stanice bylo původně elektromechanické, dorozumívání telegrafem, později už jen telefonem. Ovládání hlavních výhybek dálkové ruční, návěstidla mechanická, odjezdová, a vjezdová s předzvěstí. To se změnilo v roce 1967, kdy bylo uvedeno do provozu zabezpečování nové, údajně tehdy nejmodernější na celé trati, se světelnými návěstidly, v té podobě je dodnes. V roce 1970 byly zrušeny ručně ovládané závory na přejezdech (těch bylo původně 6), a nahrazeny automatickými (už jen na dvou místech). V roce 1965 byla zrušena vlečka do Líbeznic a Mratína. V roce 1962 byla obnovena hlavní kolej výměnou dřevěných pražců za betonové. V roce 1966 bylo přemístěno stavědlo 2, zrušen v tom místě přejezd a cesta do Zlonína. Rušení provozu parních lokomotiv probíhalo v letech 1969 – 70. Ve stanici bylo (1980) 25 – 30 přepravců (předtím 6 – 10). Denně se přistavovalo 4 – 8 vozů pro EZ, 8 vozů denně pro Plastimat a 4 vozy pro Uhelné sklady. Oprava staniční budovy byla provedena v roce 1959, další v roce 1979. Bývalo dobrým zvykem, že stanice vedly své pamětní knihy. Dobrých zvyků ubývá, pamětní knihy se nevedou, ty staré se ztrácejí. Nahlédněme do té měšické (když se ještě vedla). Najdeme tam třeba zápisy o nehodách. V roce 1956, 1. října, ujely Staniční budova Měšice u Prahy v dnešních dnech. vozy na trať. Podařilo se je zastavit. 20. Měšický zpravodaj - 9

května 1957 došlo k smrtelné nehodě motocyklisty na přejezdu. 15. ledna 1959 vjel osobní vlak na obsazenou kolej. Ke zranění lidí nedošlo. A 12. ledna 1960 došlo zatím k největší a nejznámější nehodě, když rychlík 194 při vjezdu do stanice vykolejil na výhybce. Stalo se to pro nepřiměřenou rychlost a zřejmě i kvůli špatné viditelnosti návěsti – byl mráz a silná vánice. Lokomotiva 477 se položila na bok, nikdo nebyl vážněji zraněn. O tehdejším využívání vlaků svědčí i údaje o prodeji jízdenek (1980). Obyčejných denně asi 40 kusů, dříve až 100 kusů. Jízdenek týdenních se prodalo asi 50 denně, dříve až 70 kusů. Hodně se prodalo i jízdenek měsíčních. Tak toto všechno, co jsme namátkou vybrali, je dnes už dávnou minulostí. Jízdenky se už neprodávají, zmizela budova skladiště i nákladová boční rampa, nákladiště včetně kolejí. A hodně, hodně dávno už zmizelo „Zvýšené nástupiště“ pro pohodlnější nástup do vlaku. něco, co už pamatují jen starší generace. Ke koloritu železničního provozu patřily nezbytně zvonkové signály. Na každém stavědle, hlásce nebo závorářském stanovišti byl venku umístěn zvon, který sérií úderů oznamoval velmi hlasitě jízdu každého vlaku. Když vlak jel od začátku trati, úderů bylo 3 x po dvou, ve směru opačném 3 x 3 údery zvonu. Oznamoval se tak ale i čas a jiné informace – poplach a podobně. Tohle krásné a účelné zařízení bylo po sovětském vzoru zrušeno někdy v roce 1953. Ale něco v poslední době i přibylo. Strojek na označování jízdenek městské integrované dopravy, a taky něco, co vzdáleně připomíná zvýšené nástupiště. A naděje umírá poslední, vlaky, ty stále ještě jezdí. Třeba se někdy ten zázrak stane, a třeba nám ještě někdy budou dobré. A že si nikdo ani nevzpomněl, že dráha má nějaké výročí? Učinili jsme tak alespoň my. - dalimil -

TIP NA VÝLET Praha – Strahovský klášter / Nový Svět Před námi je listopad a pak už zimní měsíce. Dny se krátí a vrtkavost počasí nás nutí z přírody se vrátit zase zpět do města. Dnešní vycházka je situována do míst, která stojí za návštěvu a jsou turisticky atraktivní, přesto zde nejspíš najdete klid bez návalu turistů. Jednak je už po hlavní sezóně, a taky je nedaleko Pražský Hrad, který absorbuje hlavní proud návštěvníků, kteří pak zpravidla už nemají sil pokračovat do míst, kam teď půjdeme my. Cíle našeho výletu jsou dva, ale nedaleko od sebe, takže se dají navštívit oba za sebou, nebo si vybrat jeden z nich – to podle dostatku času, chuti a kondice. Měšický zpravodaj - 10

Výchozím místem obou částí vycházky bude pro nás ulice Pohořelec na pražských Hradčanech. Kdo přijede autem, najde přímo zde parkoviště. Kdo zvolí veřejnou dopravu, pojede tramvají na zastávku Pohořelec, a to buď ze stanice metra „A“ Malostranská kapsářskou linkou č. 22, případně od metra „C“ Vltavská linkou č. 25, pokud pražský dopravní podnik mezitím nerozhodne jinak. Pohořelec je široká ulice, spíš náměstí, kde stojí sousoší sv. Jana Nepomuckého. Jdeme ve směru ke Hradu, tam ale dnes nechceme. Navštívíme nejdříve Strahovský klášter. Z Pohořelce se na Strahovské nádvoří, kde klášterní budovy najdeme, dostaneme po rampě vpravo při domech čp. 139 – 137 vstupní barokní klášterní branou. Na nádvoří kláštera se z Pohořelce dostaneme i průchodem domem č. 8 (U Zlatého stromu), a rovněž o kousek dál z Vyhlídkové cesty, která odbočuje na počátku ulice Úvoz vpravo. Mimochodem by bylo škoda tuto cestu z programu vycházky vynechat, protože, jak už název naznačuje, najdete tu překrásné vyhlídky na město – Strahov je na kopci. Na nádvoří, přesněji řečeno předdvoří, vlevo od vstupní brány stojí kostel sv. Rocha z r. 1603. V těchto místech stojí i socha sv. Norberta, který je patronem řeholního řádu premonstrátů, kterým klášter patří. Klášterní komplex tvoří dva kostely, klášter, knihovna, budovy správců a hospodářské budovy – byl zde i pivovar. Dominantní součástí souboru klášterních budov je opatský chrám sv. Marie. Má zachováno románské stavební jádro, dnešní vnější vzhled je pozdně barokní. Stejně tomu tak je i u ostatních budov. O barokní podobu se zasloužil architekt Anselmo Lurago. Na výzdobě kostela se podílel Ignác Platzer. K významným místům kláštera patří třeba kapitulní síň, a našli bychom zde i významnou obrazárnu. Nejcennějším a nejvýznamnějším místem je klášterní knihovna. Je v ní přes 200 000 knih, z toho 3 000 rukopisů a 1 500 prvotisků. Komplex knihovny je tvořen Teologickým a Filosofickým sálem. V klášteře je umístěn Památník národního písemnictví. Pod tímto názvem byl i klášter v minulých desetiletích také znám. Památník zde vznikl v roce 1953 a shromažďuje české literární památky od nejstarších dob. Tato vědecká muzejní instituce není jen knihovnou (má 600 000 knih) ale literární archiv má kolem 6 miliónů archivních jednotek, a přes 1200 pozůstalostí českých spisovatelů. Je tu i mnoho rukopisů, prvotisků a grafických Měšický zpravodaj - 11

listů. Předmětů uměleckých sbírek je přes 250 000. Nakonec si stručně povíme něco o historii kláštera. Byl založen roku 1140 Vladislavem II.. Roku 1143 sem přišli premonstrátští mniši. Řád zde sídlil až do roku 1950, kdy při známé komunistické akci byli odtud mniši odvezeni do sběrných táborů. Po roce 1990 dostali premonstráti klášter zpět, a dnes tu působí kolem 70 řeholníků. Černínský palác na dobové rytině. Další informace najdete na www.strahovskyklaster.cz. Otevřeno je v lednu až prosinci od pondělí do neděle vždy od 09:00 do 12:00, a od 12:30 do 17:00 (kromě 25.12. a Velikonoční neděle). Ke klášteru přiléhá Strahovská zahrada, s již zmíněnými vyhlídkovými cestami. Po prohlídce kláštera se vrátíme na Pohořelec, kde se můžeme občerstvit – možností tu je řada -, než vyrazíme na druhou část putování – na Nový Svět. Z Pohořelce se vydáme vlevo, na Loretánské náměstí. Tady po levé straně nemůžeme přehlédnout impozantní průčelí honosné stavby Černínského paláce. Ten byl Černínem z Chudenic postaven ve stylu palladiánské renesance roku 1677. Palác byl nakonec velkým soustem i pro bohaté Černíny a tak jej v 19. století prodali státu. Byla zde pak kasárna, a v době 1. republiky stavbu upravil Pavel Janák pro ministerstvo zahraničí, které tam sídlí dodnes. Na protější straně náměstí je významná církevní památka, poutní místo Loreta. Je to soubor kaplí, chodeb, věží a sousoší z let 1626 – 1750. Uvnitř komplexu je chrám Narození Páně, jádrem je Svatá chýše, a je zde i Loretánská pokladnice s liturgickými předměty coby poklady obrovské hodnoty. Pro pražskou Loretu je charakteristická její zvonkohra. Svatá chýše je kopií údajného Loreta na dobové rytině. domku P. Marie v italské Loretě (Santa Casa), kam byl údajně přenesen anděly z Nazaretu. Náměstí vedle Lorety uzavírá blok staveb kláštera kapucínů z r. 1601, vedle stojí kostelík P. Marie. Pokračujeme od paláce v přímém směru Černínskou ulicí, a to již přicházíme do míst, zvaných Nový Svět, cíle naší procházky. Jedná se o bývalé hradčanské předměstí ze 14. století. Je to velice malebné zákoutí s křivolakými uličkami a malými obytnými domečky, většinou barokními, které se nacházejí stranou hlavního turistického ruchu. Nenajdete Měšický zpravodaj - 12

tu na rozdíl od barokní nádhery strahovského kláštera žádné významnější památky nebo architekturu, zato můžete pomalu kráčet, jen se dívat a vnímat, jak se tu zastavil čas. A my si teď dopřejeme malou přehlídku zdejších staveb. Na konci ulice je stavení U Raka (10), snad už jediná dřevěná chalupa v Praze. Naproti – to už jsme v ulici Nový Svět – je U Zlatého slunce (27), vedle U Zlatého pluhu se narodil F. Ondříček, houslový virtuos (25). Č. 21 je U Bílého lva, 19 – U Zlatého beránka, 17 – U Zlatého čápa, 15 – U Zlatého keře, 13 – U Zlatého stromu, a 9 – U sv. Michala. Naproti za zdí teče potok Brusnice a ve stráni je Lumbeho zahrada. Ta už patří k severnímu komplexu hradních zahrad. Směřujeme dál kolem Šmicerovského domu (7), U Zlaté hrušky (3), a U Zlatého rohu (1). Blok s nádvořím je bývalý Antonínský špitál z roku 1574 (7). Vedlejší kostel sv. Jana z Nepomuku je první kostelní stavbou Ignáce Dienzenhofera z let 1720 – 1729. A to už vstupujeme do Kanovnické ulice, kde je dům Opatrovna (3), a naproti někdejší palác Albrechta Hložka ze Žampachu. Domy č. 13 a 14 jsou někdejší kanovnické domy. Číslo 8 je Martinický palác, renesanční stavba se sgrafity. To už ale vcházíme na Hradčanské náměstí, které nás už pro dnešek nezajímá, protože náš pobyt na Novém Světě zde končí, a nezbývá nám, než se zase vrátit do toho světa našeho, pro který těžko hledám přívlastek – jakého. Z Hradčanského náměstí se teď vrátíme ulicí Úvoz na Pohořelec ke svému autu nebo k tramvaji, nebo lze sejít Nerudovou ulicí dolů na Malostranské náměstí, též k tramvaji. Jak se to komu hodí. Pokud jste si z dnešního výletu odnesli příjemné zážitky a nová poznání, pak jsme nepsali předchozí řádky nadarmo, Dobré počasí a ničím nerušenou cestu přeje autor Vladimír Novák Prameny: Praha (průvodce)- Rybár; Prahou krok za krokem (Poche); Velká turistická encyklopedie, díl Praha; Atlas města Prahy

TOULKY MĚŠICKOU MINULOSTÍ, díl XLIX. Úvod: Jsme v roce 1979 a na naší dlouhé cestě staletími vstoupíme do další dekády, let osmdesátých 20. století. A bude to už posledních 10 let našich toulek historií obce, protože rokem 1990 coby historickým zlomem v dějinách nejen obce, ale celé země náš cyklus ukončíme. Pak už všechno bylo úplně jinak, a zasluhuje si to zpracovat s odstupem, v novém, samostatném cyklu. Ale tak daleko ještě nejsme, a než se podíváme, co léta 1979/80 přinesla do dějin obce, krátce si, jako pokaždé, popíšeme, v jaké to době jsme tehdy žili. Éra zvaná normalizace vrcholila, a stále ještě přituhovalo. Jenže 80. léta budou už trochu jiná. Přes všechny snahy režimu o udržení se, ať po dobrém nebo po zlém, začíná se násilná konstrukce systému zvolna drobit. Přispěla k tomu i měnící se politická situace v okolním světě. Více o sobě nechává vědět disidentské hnutí, šíří se tzv. „samizdaty“ (strojopisy) – publikace s obsahem legálně nezveřejnitelným, a tedy opisované na stroji s maximálně možným množstvím průklepů, a jen velice vzácně potají množené na tehdy přísně střežených Měšický zpravodaj - 13

a nedostupných kopírkách. Lidé si řetězovitě půjčovali, znovu dál opisovali – i celé knížky se takto vydávaly. Pro režim bylo takové dění nebezpečné a nežádoucí a trestal je různými formami persekuce a vězněním. Cože v těch písemnostech bylo tak strašného, že i pouhá jejich četba byla trestná? Samozřejmě nic, žádné výzvy k násilí či povstání. Jen holá, necenzurovaná pravda. V minulých dílech jsme se pokusili normalizační období charakterizovat po stránce hmotné, konzumní, jako nástin reality všedního života obyvatelstva. Teď si všimněme, jakou nehmotnou, duchovní újmu pro nás normalizace znamenala. Obecně řečeno, byla tu cenzura všeho, zasahující do všech oblastí kulturního a společenského života. Naše republika se sice připojovala k celé řadě mezinárodních úmluv a dohod o lidských právech a svobodách, jmenujme třeba z roku 1975 helsinský protokol (KBSE), nebo úmluvy vycházející z Všeobecné deklarace lidských práv, schválené OSN v roce 1948. Jenže v praxi docházelo k jejich porušování. Svoboda shromažďování, projevu, tisku, politického a náboženského názoru, nic z toho zde neexistovalo, a poukazovat na to, dožadovat se svobody, znamenalo vystavit se represi. Mnoho lidí, kteří se „prohřešili“ v roce 1968 nesmělo vykonávat svou práci. Markantně to bylo vidět v oblasti kultury a umění a ve sdělovacích prostředcích. Mnozí herci a zpěváci nesměli do rádia a televize, mnoho filmů jsme nesměli vidět, mnoho knih nesmělo vyjít. Jinak ovšem vládnoucí moc, na rozdíl od 50. let, přívalu populární zábavy, tj. takové, jakou lidé žádají, nebránila. Dokonce ji využívala ke svému prospěchu. Samozřejmě ovšem zábavu „neškodnou“, ideologicky nezávadnou. Kdo zazpíval na Festivalu politické písně, měl cestu ke kariéře otevřenou. Kdo chtěl dělat něco jiného, příslušnou komisí neschváleného, musel do podzemí, se všemi riziky postihu. Normalizace se dotkla i společenského života. Pracovat směla jen povolená a prověřená sdružení. Nesměl se třeba Skaut ani Sokol (ten původní), a tak se taková činnost mohla dělat třeba pod hlavičkou ochrany přírody, Klubu turistů, Svazarmu a podobně. Klasickou ukázkou formálnosti a nedobrovolnosti byl tak zvaný Socialistický svaz mládeže, úporně stále kříšený k životu i přílivem čilých čtyřicátníků. Dalo by se pokračovat dál a dál, o období normalizace napsali už historikové s přispěním pamětníků celé knihy. Pro pouhé připomenutí těch pár řádek stačí. Jen pro úplnost je třeba dodat,že i v této šedivé době lidé žili, pracovali, bavili se, a mnozí byli i docela spokojeni. A dětí rodilo se tolik, že dodnes to je znát. I když odložíme nostalgické vzpomínky, stejně není všechno jen černé nebo jen růžové. A proč jsem tu dobu nazval „šedivou“? To jako pamětník. Barvou normalizace byla šedá. Neutrální, lehce špinavá šeď. Šedá barva vždycky vypadá trochu špinavá, i když není. Šedou se natíralo všechno. Paneláky, fasády opravovaných domů a zdi, dlažby, zábradlí, stožáry, šedé byly obleky funkcionářů. A ještě, než se zanoříme do událostí a faktů přelomu 70. a 80. let, jako obvykle si v paměti oživíme pár významnějších událostí tohoto dvouletí. 1979: 29. ledna: Vláda ČSSR rozhodla o nové úpravě pracovní doby. Vzhledem ke špatné energetické situaci se začínalo pracovat později. – 26. 3.: Charta 77 vydala dokument „O svobodě cestování v ČSSR“. – 28. 3.: V jaderné elektrárně Harrisburg v USA došlo k historicky první vážné poruše. – 1. 5.: První ženou v čele britské vlády se stala Margaret Thatcherová. – 10. 6.: Konaly se první přímé volby do Evropského parlamentu ve Štrasburku. – 15. 6.: Ve Vídni byla podepsána smlouva SALT II (Carter – Brežněv). Měšický zpravodaj - 14

– 20. 6.: V Československu byly zvýšeny ceny benzinu, paliv a energií o 50 %, dětského ošacení o 100 %. – 20. 9.: Zemřel Ludvík Svoboda, bývalý prezident ČSSR. – 23. 10.: K mnohaletým trestům vězení byly odsouzeni členové VONS (mj. Havel, Uhl, Dientsbier). – 26. 12.: Zahájena byla sovětská invaze do Afgánistánu. – 1980: 21. 1.: Vláda ČSSR schválila dokument s krkolomným názvem „Soubor opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení hospodářství“, jenž měl řešit kumulující se problémy čs. hospodářství. – 13. – 23. 2.: V Lake Placid (USA) proběhly XIII. zimní olympijské hry. Čs. hokejisté obsadili až 5. místo, lyžařka Jeriová byla třetí v běhu na 5 km. – 14. 3.: U Varšavy se zřítil Il 62, bylo 87 obětí. 31. 3.: Zemřel básník Vladimír Holan. – 10. 4.: Schválilo čs. Federální shromáždění mj. Všeobecnou deklaraci lidských práv. – 4. 5.: Zemřel J. B. Tito, president Jugoslávie. 18. 5.: V USA (stát Washington) vybuchla sopka Sv. Helena. - 22. 5.: Presidentem ČSSR byl opět zvolen Gustáv Husák. - 22. 6.: Na ME v kopané byli čs. fotbalisté třetí. – 26. – 29. 6. se v Praze konala celostátní spartakiáda. (180 000 cvičenců). – 19. 6.: V Moskvě byly zahájeny XXII. olympijské hry. Bojkotovalo je 49 států. Čs. sportovci získali 2 zlaté, 3 stříbrné a 7 bronzových. – 31. 8.: Polští dělníci po dvou měsících stávek a demonstrací dosáhli úspěchu. Získali povolení založit nezávislý odborový svaz. – 17. 9.: V Polsku vznikl odborový svaz „Solidarita“ v čele s Lechem Walesou. – 31. 10.: Zemřel Jan Werich. – 1. 11.: Podle sčítání lidu měla ČSSR 15 276 799 obyvatel. – 4. 11.: Presidentem USA byl zvolen Ronald Reagan. – 23. 11.: V Itálii ničivé zemětřesení zabilo 2 100 lidí. – 8. 12.: V New Yorku byl zastřelen John Lennon. Část čtyřicátá devátá: Rozvoj výstavby bytů (1979); sčítání obyvatelstva (1980) Asi nejvýznamnější událostí roku 1979 bylo předávání bytů v bytových domech a zahájení další výstavby. Začátkem 80. let se podařil záměr výstavby bytů pro zaměstnance zdejších podniků a tím byla uspokojena velká část poptávky po nových bytech. Pro byty v nájemních domech se začalo používat podivného názvu „bytové jednotky“, zkráceně ještě méně pěkného „bytovky“. My v dalším textu zůstaneme u prostého a lidského označení – byty. Nejdříve se předávalo 24 bytů ve dvou domech v Revoluční ulici (čp. 252 a 253). Ty byly určeny zaměstnancům nemocnice (tehdy OÚNZ). Pro domy byla centrální kotelna na uhlí. Pro zajímavost tehdejší nájemné: Garsonka 495,- Kčs, dvougarsonka 590,- Kčs, byt 3+1 760,- Kčs. Majitelem domů Bytové domy podniku EZ, v pozadí dům ZZNP (rok 1980). byl čs. stát, správcem OPBH (Obvodní podnik bytového hospodářství) v Brandýse. Pro zaměstnance Elektromontážních závodů bylo předáno 40 bytů ve 3 domech při ulici 5. května (čp. 264 – 266). Tam také vznikly 4 byty pro ZNZP (Zemědělské zásobování a nákup) – čp. 259 – 262. Výstavbu zahájil Agrochemický podnik (24 bytů), a 5 bytů postavil Státní statek. Měšický zpravodaj - 15

U státního statku jako jediného představitele zemědělské výroby v obci už rovnou zůstaneme. Nabízí se nám tady několik zajímavostí z tehdejší zemědělské činnosti. Organizačně to tehdy bylo tak, že tzv. „středisko“ Měšice hospodařilo na katastru obcí Měšice, Mratín, Kojetice, Polerady a Popovice. Když nastaly žně, tak 5 kombajnů (kdo by už nevěděl, tak to jsou pojízdné sklízecí a mlátící stroje) sklízelo obilí na 562 ha polí (pšenici, ječmen). Výnos byl u pšenice průměrně 47 q/ha, u ječmene 40,9 q/ha. Statek měl také chov kravek. Dojnic bylo 514, průměrně dojily 8,64 litru mléka na kus a den, a toho statek dodal za rok 1 027 371 litrů. Ještě si přidáme pár údajů z dalšího rok (1980): Kukuřice se sklízelo 321 q/ha, cukrovky 418 q/ha. Kapitolku o charakteristice obce a obyvatelstva (demografické údaje) si tentokrát, a to pro rok 1980, můžeme dovolit podrobnější; to proto, že v tom roce proběhlo sčítání lidu. Sčítacími komisaři byli schváleni pánové František Horák, Václav Pícha a paní Květa Zástěrová. Sčítacím revizorem pro Měšice a Hovorčovice byl Ladislav Fabián. K 1. 11. 1980 byly zjištěny m. j. následující údaje: počet obyvatel 904, (mužů 437, žen 467), ekonomicky aktivních 474, pracujících v obci 220. Žáci požárního sboru Měšice (rok 1980). Domů trvale obydlených bylo 243, rodinných domů 195, ostatních 26. Ústředních nebo etážových topení bylo 187, chladniček 299, praček automatických 68, jiných 219. Televizorů černobílých 269, barevných 17. Bylo v obci 18 motocyklů, aut garážovaných 83, negarážovaných 55. Zajímavé jsou ještě údaje o národnostním složení: Žilo zde 36 Slováků, 1 Maďar, 2 Moravané a 4 Němci. Takových údajů je ještě mnohem víc, tehdejší stát to s ochranou osobních údajů moc nepřeháněl. A tak, kdybychom chtěli, mohli bychom se dozvědět, kdo jmenovitě měl barevný televizor (tehdy to ještě byla dost drahá vzácnost). Ale to vrátíme zpět do útrob archivu, čísel už bylo dost, a půjdeme dál. Třeba do mateřské školy. Ta byla v roce 1979 přemístěna do budovy základní školy, a chodilo tam 55 dětí. V roce 1980 bylo přijato 56 dětí, z toho 9 z jiných obcí. Základní škola zde byla zrušena, děti chodí do základní školy v Líbeznících. Ke školství patří kultura, ke kultuře knihovna a kino. Výkazy činnosti knihovny a kina za oba roky nám tentokrát zcela chybí. Musíme se spokojit se stručnou zmínkou, že od 1. května 1979 se stala knihovnicí paní Věra Kuprichtová. Stejně tak dostupné prameny vypovídají málo o společenském a kulturním životě obce. Proběhly tradiční oslavy 1. a 9. května. V roce 79 se 1. máj slavil v Líbeznících a z Měšic se tam jelo autobusem. 9. květen se slavil 5. května u pomníků. Příští rok měly oslavy stejný scénář, 9. května byl průvod obcí k pomníkům. Měšický zpravodaj - 16

2. června byl na hřišti uspořádán Mezinárodní den dětí. Účast byla velká, byl i táborák a opékaly se na něm špekáčky. Akci organizoval Sbor pro občanské záležitosti. To je vše, co se dalo zjistit o společenských zábavách, Ještě tu ale je sport. Po letech opět ožil v místě fotbal a hrál se úspěšně. První mužstvo dospělých postoupilo ze IV. třídy do III. třídy s 33 body a skóre 79:16. Dobře si vedlo i druhé mužstvo. Byl opět učiněn pokus o ustavení zbytečné instituce jménem Osvětová beseda. Zdá se, že opět marně. Teď si v rámci naší vycházky zajdeme něco nakoupit, a pak se občerstvit v restauraci. Jak bychom uspěli v roce 1980, o to se pokusíme. Byla zde samoobslužná prodejna potravin (Jednota) v Revoluční ulici čp. 219. Na stejném místě, hned vedle, byla prodejna masa a uzenin. Prodejní plocha byla u potravin 79 m2, u masa 32 m2. Obě prodejny byly pro potřeby obyvatel vyhovující, jen kdyby měly co prodávat. Jednota zásobovala své Oslava 9. května u památníku osvobození RA. prodejny velmi nedostatečně. I prodejní doba byla pro zaměstnané lidi nevyhovující, o víkendech se neprodávalo vůbec, jako ostatně tehdy i kdekoliv jinde. Prodejna průmyslového zboží byla ve starém nevyhovujícím objektu místo bývalého „konzumu“ – v Hlavní ulici čp. 65 a 24. Dále byl v nemocnici, Plastimatu a podniku EZ prodejní kiosek. V obci tehdy nebylo žádné zařízení služeb. Poslední – zasklívací služba – byla před časem zrušena. V obci je jen jedna restaurace, přesněji hospoda nejnižší kategorie, v Hlavní ulici čp. 31. Má 48 míst u stolu a je již delší dobu v nevyhovujícím stavu. Majitelem je družstvo Jednota v Říčanech, s nímž bylo veškeré jednání bezvýsledné. Tím jsme vyčerpali to podstatné, co se v obci za dva roky událo, a nezbývá než se už jen probírat drobnostmi. Ale i ty bývají zajímavým obrázkem doby. Tak třeba brigádnická (dobrovolná, neplacená) práce, neboli brigádnické hodiny. S těmi stály a padaly veškeré veřejné práce, zároveň to bylo důležité kritérium při tzv. kádrovém hodnocení občana. A tak v roce 79 od ledna do srpna bylo zdarma odpracováno (přesnější je asi říci vykázáno) 8 374 hodin v hodnotě 117 830 Kč. Poškození životního prostředí se týká zpráva, že silážní jámy státního statku (na Červené skále) znehodnotily vodu ve studni pro byty statku. A ještě jednu informaci nacházíme, ta původně jistě nebyla myšlena jako upozornění na poškozování životního prostředí. Podnik Plastimat si pořídil novou olejovou kotelnu a má pro ni nedostatek „vyjetého“ (použitého) motorového oleje. Co asi všechno obsahovala hustá černá mračna kouře z komína Plastimatu, je raději lépe nevědět. Dnes už je to jen historie, že Plastimat měl 240 zaměstnanců, a vyráběl dnes už zapomenutý pověstný umakart. To byly dekorační tenké desky určené k povrchové úpravě nábytku nebo obkladům stěn. Vyráběl se zde ale také dodnes používaný pěněný polystyren, jehož rozlámané tabule se po každém silném větru povalovaly v širém okolí závodu. Měšický zpravodaj - 17

O spalování hromad odpadu na nádvoří jsme už psali, a dnes vidíme jako hrůzu i to, že těmi „odřezky“ topila velká část obce v kamnech. Tenkrát to nikomu špatné nepřišlo. Proč taky, když byl nedostatek uhlí. Příděl 50 q pro domácnost ročně (i to už bylo dost málo) se snížil na 45 q (4 500 kg). Byl Malá motorová lokomotiva T211 na vlečce podniku EZ. i nedostatek energie. V prosinci došlo ke zvýšení sazby „B“ za elektřinu z 0,30 Kčs/kWh na 0,45 Kčs/kWh. Začíná se prosazovat topení, nebo častěji spíše vaření plynem (propan – butanem z lahví). Cena: do srpna 79 za láhev 10 kg 28,- Kčs, od září 37,- Kčs. Zásobování se děje rozvozem, 1 x týdně v pondělí v poledne je výdej u zastávky autobusů. A už nám zbývá jen blok „Různé“, a ten projdeme telegraficky, jednou větou. - Zeď kolem Sokolovny není památkově chráněna. - Koncept urbanistické studie do roku 2000 byl uložen na MNV a byl přílohou kroniky. Pokusíme se to dohledat, může to být zajímavé čtení. - Budova Sokolovny byla podmáčená zvýšenou hladinou rybníka. - 1. října 80 byl rozvázán pracovní poměr s pracovnicí matriky paní Libuší Šárovou. - Obyvatelstvo absolvovalo školení CO (Civilní ochrana). - Měl být sloučen matriční obvod Měšice s Líbeznicemi. - V Sokolovně bylo dokončeno ústřední topení. Mnoho místa už nám nezbývá, ale nesmíme zapomenout na rozpočet obce (na rok 1979). Je to jednoduché – byl ve výši 320 000 Kčs. A už na úplný závěr, pro zpestření, podíváme se, jak draho jsme jezdili vlakem a autobusem. Vlakem 1–10 km to stálo rovnou 1,- Kčs, totéž autobusem 1–3 Kčs. A pojedeme-li dál, třeba do Prahy, tak vlakem to stálo 4,- Kčs, autobusem 8,- Kčs. Celá tabulka je v kronice obce (1980). Pokud se nám to zdá neskutečně málo, pak si cenu musíme vynásobit 10 x, a pak můžeme teprve srovnávat. A jsme u konce toulání a budeme se loučit. Příště už budeme naplno v 80. letech, historických údajů už bude mnohem víc a kvalitnějších, a bude to už 50.(!) díl našeho cyklu. Pokračování příště Vladimír Novák Oprava a omluva: V minulém čísle jsme na 12. str.,10. řádek zdola napsali, že „pro PS VB byl navržen také i B. Kulhánek“. Zde nám vypadl dovětek, že jmenovaný nabídku odmítl. Dále pak taktéž na 12 str., 2. odstavec, je ve výčtu poslanců nového MNV chybný přepis jména jednoho z nich. Místo „Václav Anderle“ má být správně „Václav Andrle“. Jsme rádi, že časopis čtete pozorně, a na chyby a nepřesnosti, kterým se nevyhneme, nás upozorníte. Děkuje a omlouvá se autor Toulek. Měšický zpravodaj - 18

O svobodě tisku Po čtyřicet let totality byla u nás svoboda slova omezena jen na rodiny a úzké skupinky přátel za pečlivě zavřenými dveřmi. Až v jejich posledních letech se objevila v samizdatovém tisku a přesto, že pronásledovaný samizdat se dostal na veřejnost velice omezeně, působil jako déšť na vyprahlou zemi. Prosakoval zdánlivě nepropustnou zdí cenzury. Svobodné názory na situaci u nás a informace ze svobodného života na západě narušovaly stále více a více totalitní zřízení. Po událostech z konce roku 1989 ze dne na den ovládla situaci svoboda mluveného slova. Svobodné slovo bylo slyšet na masových manifestech, v rozhlase a televizi, na občanských schůzích v závodech i jinde. Cenzura se zhroutila jako domek z karet. Hlásání komunistické ideologie již nebylo možné. Bylo však třeba ovládnout hydru tisku, ještě neočištěného od staré ideologie. Cenzura byla obecně zrušena, ale dohled nad redaktory ze staré doby a „milovníky starého pořádku“ byl nezbytný. Jádro příslušníků dříve mocné strany se záhy stabilizovalo a legalizovalo. Komunistická strana nebyla zrušena na rozdíl od komunistických stran v sousedních státech bývalého komunistického bloku. Postupně však také docházelo ke zrání všech antikomunistických složek naší společnosti. Občanské fórum se rozštěpilo na jednotlivá politická hnutí a strany. Zrání politických směrů opouštělo původní názorovou jednotu. Jako Velká francouzská revoluce tak i naše „revoluce“ začala požírat svoje děti. První vůdci se stali buď příliš radikální, nebo naopak málo. Přišli kariéristé, kteří se maskovali vznešenými cíli. Cenzurovat jejich působení v masových sdělovacích prostředcích bylo správné. Současně se však omezovaly i kritické názory, vznikající v menších politických a občanských hnutích. Tisk, televize a rozhlas uveřejňovaly jen názory velkých objektů na politické scéně, ostatních prakticky nikoliv. Ale demokracie je diskuze, bez tříbení názorů slábne. Správnost názoru má být obhájena v diskuzi. Pokud se tak nestane, pak i v případě, že další vývoj dá za pravdu nejsilněji vyznávanému názoru, zůstane ve veřejnosti dojem z Pyrrhova vítězství a přetrvává často až do dnešních dnů. Stalo se tak například po rozdělení Československa, nebo po smlouvě s Německem. Pachuť z polovičatého řešení náprav křivd způsobených pronásledovaným komunistickým režimem, pachuť z nevyužitých možností k zákazu komunistické strany. Kritika vládnoucích politických stran nemá být jen v rukou parlamentní opozice, má být ponechán prostor i ostatním složkám občanského života, minoritním profesním skupinám. Příkladem z poslední doby je akce lékařů „Děkujeme odcházíme“. O reálných příčinách jejich požadavků se společnost ze sdělovacích prostředků mnoho nedozvěděla, za to byla zaplavena odmítavou kritikou ze státních orgánů, včetně prezidenta. Ani silné odborářské svazy nemají dostatečný prostor k vysvětlení svých požadavků. Svoboda tisku nemusí splňovat zásadu, že demokracie je diskuze a musí hájit svobodu slabých proti silným, neboť svoboda jedněch končí tam, kde popírá svobodu druhých. Se svolením autora, MUDr. Zdeňka Pinty, redakčně zpracoval Jiří Bejlek


OKÉNKO MĚŠICKÉHO ZAHRÁDKÁŘE Vážení přátelé zahrádkáři, budeme pokračovat v popisu vhodných odrůd jablek, probereme pouze některé zimní a pozdně zimní odrůdy vhodné k pěstování v nižších teplejších polohách. ANGOLD je určen do všech pěstitelských oblastí. Odolnost proti napadení strupovitostí je vyšší, odolnost proti napadení padlím jabloňovým je nízká. Sklizňová zralost nastupuje začátkem října, konzumní v listopadu, skladovatelnost do března. Strom se nesnadno tvaruje. Pěstuje se s letním průklestem před sklizní. Plody později vybarvují. Slupka středně tlustá, hladká a lesklá. Základní barva bělavě zelená, krycí tmavě červená, forma rozmyté žíhání. Dužnina krémové barvy, navinule sladké chuti, aromatická. Konzistence dužniny jemná a středně pevná, více šťavnatá. BIOGOLDEN je určen k pěstování v teplých a středních oblastech. Rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost proti napadení padlím jabloňovým je vysoká. Sklizňová zralost nastupuje koncem září, konzumní v prosinci, skladovatelnost do února. Strom se nesnadno tvaruje. Pěstuje se s letním průklestem. Slupka středně tlustá, suchá, drsná, se rzivými lenticelami, ve zralosti slabě mastná. Základní barva zelenožlutá, v době zralosti se barví do žluté, někdy se objevuje forma oranžové líčko. Dužnina žlutavé barvy, sladce navinulé chuti, aromatická. Konzistence dužniny hrubá, středně pevná, středně šťavnatá. BLANÍK je určen pro pěstování ve všech pěstitelských oblastech. Rezistentní proti napadení strupovitostí, středně odolná proti napadení padlím jabloňovým. Nástup sklizňové zralosti koncem září, konzumní v prosinci, skladovatelnost do února. Strom se nesnadno tvaruje. Pěstuje se s letním průklestem před sklizní. Slupka středně tlustá, při jídle znatelná, hladká, ojíněná. Základní barva slupky bělavě žlutá, krycí sytě červená, forma rozmytá. Dužnina krémové barvy, navinule sladké chuti, křehká, středně tuhá, průměrně šťavnatá. DIAMANT je určen k pěstování ve všech pěstitelských oblastech. Rezistentní proti napadení strupovitostí, středně odolné proti napadení padlím jabloňovým. Sklizňová zralost nastupuje začátkem září, konzumní od listopadu, skladovatelnost do března. Strom se nesnadno tvaruje. Pěstuje se s letním průklestem před sklizní. Odrůda s pěkně barevným plodem. Slupka středně tlustá, slabě mastná, nerovná, drsná na líčku slabě rzivá. Základní barva slupky zelená, krycí purpurová, forma celoplošná s žíháním. Dužnina bílé barvy, navinule sladké chuti, konzistence tuhá, méně šťavnatá. DURIT je určen pro pěstování v teplých a středních pěstitelských polohách. Potřebuje dlouhou vegetační dobu na vyzrávání růstových pletiv. Na vlhkých místech trpí rzivostí slupky, ale je rezistentní proti napadení strupovitostí, středně odolný proti napadení padlím jabloňovým. Sklizňová zralost koncem září, konzumní v listopadu, skladovatelnost do poloviny února. Strom se nesnadno tvaruje. Pěstuje se s letním průklestem před sklizní. Slupka hladká, lesklá, mastná, bez ojínění. Základní barva slupky bělavě zelená, krycí červená, forma celoplošná s žíháním. Dužnina žlutavé barvy, navinule sladké chuti, konzistence řídká, měkká, velmi šťavnatá. Měšický zpravodaj - 20

FLORINA je určena do teplých a chráněných středních poloh, Potřebuje dlouhou vegetační dobu na vyzrávání růstových pletiv. Rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost proti napadení padlím jabloňovým je nízká. Sklizňová zralost nastupuje v polovině září, konzumní v listopadu, skladovat lze do února. Strom se nesnadno tvaruje. Pěstuje se s důslednou probírkou plodů a letním průklestem před sklizní. Slupka tlustá, na povrchu nerovná, silně ojíněná, se světlými lenticelami. Základní barva zelenavá, krycí světle purpurová, forma celokrajně rozmytá. Dužnina krémové barvy, nasládlé chuti, křehké a měkké konzistence, méně šťavnatá voňavá. GOLDLANE je určen do všech pěstitelských poloh. Rezistentní proti napadení strupovitostí. Odolnost proti napadení padlím jabloňovým je vysoká. Sklizňová zralost nastupuje začátkem října, konzumní v prosinci, skladovatelnost do začátku března. Pěstuje se s redukcí plodonošů a důkladnou probírkou plodů po červnovém propadu. Slupka hladká, bez ojínění a mastnosti. Střední rzivost se objevuje ve stopečné jamce. Základní barva žlutá, krycí barva chybí. Dužnina žlutavé barvy, sladce navinulé chuti, jemné a tuhé konzistence, středně šťavnatá. KARMÍNA odrůda s atraktivním plodem. Rezistentní proti napadení strupovitostí, odolnost proti napadení padlím jabloňovým je střední. Sklizňová zralost nastupuje koncem září. Strom se v plodnosti snadno tvaruje. Pěstuje se s probírkou plodů při přeplození a s letním průklestem. Slupka tlustá, hladká, lesklá a slabě mastná. Základní barva zelenavá, krycí karmínově červená, forma mramorovaná až rozmytá. Dužnina bílé barvy, navinulé až nakyslé chuti, středně šťavnatá aromatická a voňavá. Konzistence dužniny křehká, jemná, středně tuhá. RAJKA je určena do teplých pěstitelských oblastí. Potřebuje dlouhou vegetační dobu na vyzrávání růstových pletiv. Odrůda s atraktivním plodem. Rezistentní proti napadení strupovitostí. Odolnost proti napadení padlím jabloňovým je střední. Sklizňová zralost nastupuje koncem září, konzumní v listopadu, skladovatelnost do února. Strom se nesnadno tvaruje. Pěstuje se s probírkou a letním prosvětlovacím řezem. Slupka středně tlustá, hladká a lesklá. Základní barva slupky zelenožlutá, krycí červená, forma rozmytá. Dužnina krémové barvy, navinule sladké chuti, středně šťavnatá,, aromatická. Konzistence dužniny jemná, středně tuhá. RED TOPAZ spíše pro pěstování v teplejších oblastech. Potřebuje dlouhou vegetační dobu na vyzrávání růstových pletiv. Odrůda s atraktivním plodem, rezistentní proti napadení strupovitostí. Odolnost proti napadení padlím jabloňovým je střední. Pěstuje se při přeplození s probírkou plodů a letním prosvětlovacím řezem. Sklizňová zralost nastupuje začátkem října, konzumní od poloviny listopadu, skladovatelnost do dubna. Slupka tenká, na povrchu hladká, slabě mastná. Základní barva slupky zelenožlutá, krycí červená, forma rozmytá. Dužnina krémové barvy, sladce navinulé chuti, středně šťavnatá, konzistence jemná, středně tuhá. RUBINOLA je určena do teplých a středních oblastí s dostatkem vláhy, ve vyšších polohách na bujně rostoucích podnožích zdrobňuje. Odrůda s atraktivním plodem. Strom se nesnadno tvaruje. Pěstuje se s letním průklestem. Rezistentní proti napadení strupovitostí. Odolnost proti napadení padlím jabloňovým je vysoká. Sklizňová zralost nastupuje koncem Měšický zpravodaj - 21

září, konzumní v říjnu, skladovatelnost do února. Slupka středně tlustá, hladká lesklá, slabě mastná, okolo stopečné jamky slabě rzivá. Základní barva slupky žlutá, krycí červená, forma žíhaná. Dužnina krémové barvy, nasládlé chuti, středně šťavnatá aromatická. Konzistence dužniny jemná rozplývavá, středně tuhá. SIRIUS je určen do teplých a středních chráněných poloh. Odrůda se žlutými plody je rezistentní proti napadení strupovitostí. Odolnost proti napadení padlím jabloňovým je nízká zvláště v teplých polohách. Strom se snadno tvaruje. Pěstuje se s probírkou a letním prosvětlovacím řezem. Nástup sklizňové zralosti je v polovině října, konzumní od prosince, skladovatelnost do dubna. Slupka tenká, hladká, suchá, někdy se slabou rzivostí okolo stopečné jamky. Základní barva slupky žlutá, krycí chybí, někdy jen nevýrazné líčko. Dužnina žlutavé barvy, navinule sladké chuti, středně šťavnatá, konzistence jemná, středně tuhá. ZVONKOVÉ pro potřebnou délku vegetační doby k vyzrávání pletiv je určena do teplých a chráněných středních poloh. Má zvýšenou odolnost proti houbovým chorobám. Strom se nesnadno tvaruje. Pěstuje se při přeplození s probírkou plodů pro jejich zvětšení. Sklizňová zralost nastupuje koncem října, konzumní v lednu, skladovatelnost do dubna. Základní barva slupky žlutá, krycí chybí, někdy s nevýrazným růžovým líčkem. Dužnina bílé barvy, nakyslé chuti, středně šťavnatá, aromatická. Konzistence dužniny jemná, křehká, středně tuhá, nehnědne. Tento popis odrůd je pouhý zlomek. Ve světě se vyskytuje několik tisíc odrůd. Zajímavé ale je, že profesionální pěstitelé ve velkém pěstují pouze několik desítek odrůd. Za pomoci pomologie jádrovin sestavil Miroslav Šmoranc

KUCHAŘKA NAŠÍ VESNICE Omlouvám se, že do minulého čísla se nedostaly recepty, ale když technika přestane spolupracovat, člověk s tím nic nenadělá. Jelikož je právě čas hub mám pro vás několik receptů.

HOUBY NA SMETANĚ Budeme potřebovat: 80 dkg hub, 8 dkg másla, 8 dkg cibule, sůl Na omáčku: 5 dkg másla, 4 dkg hladké mouky, lžičku cukru, trochu octa, ¼ l kysané smetany a ¼ l vývaru z kostky, petrželka nebo pažitka. Na rozehřátém másle na pánvi zpěníme drobně nakrájenou cibuli přidáme na nudličky nakrájené houby a dusíme. V kastrolu si připravíme světlou jíšku, kterou postupně ředíme studenou smetanou a vývarem. Za stálého míchání povaříme. Do hotové omáčky vložíme houby a podle chuti osolíme, okyselíme a přisladíme. Na talíři ozdobíme petrželkou nebo pažitkou. Podáváme s vařenými bramborami. Měšický zpravodaj - 22

HOUBOVÝ BRAMBORÁK Připravíme si: 250 g čerstvých hub nebo 25 g sušených (nutno předem namočit), 500 g brambor, 40 g hladké mouky, 1 vejce, sůl, pepř, česnek majoránku. Houby nasekáme a podusíme na sádle. Brambory oloupeme a nastrouháme na jemném struhadle. Přidáme prolisovaný česnek, vejce a mouku. Ochutíme solí, pepřem a majoránkou. Nakonec přidáme houby a pečlivě promícháme. Pečeme na pánvi po obou stranách dozlatova. Vhodnou přílohou je kysané zelí. Dobrou chuť Lála

KLUB ŽEN Nedávno jsme opět s místostarostou panem Bejlkem odvezli plné auto věcí do Azylového domu v Karlíně. Nevím, jestli jsem vás někdy informovala o tom, jak vůbec k této spolupráci došlo. Před lety dcera likvidovala sklep po předchozí nájemnici a objevila tam v krabici asi 2000 skládacích zubních kartáčků. Bylo mi líto je vyhodit a tak jsem začala obvolávat charitativní organizace. Už jsem viděla jak lidičky z třetího světa se učí čistit zuby našimi kartáčky. Bohužel, charitativní organizace mé nadšení nesdílely, ale dostala jsem aspoň doporučení na ing. Fialu, ředitele Azylového domu v Karlíně. S tím jsem se dohodla nejen na kartáčcích, ale i na dalších věcech. Návrh jsem přednesla v Klubu a za podpory našich občanů je z toho tato báječná spolupráce. Při poslední návštěvě se mě paní správcová ptala, jak jsme vlastně na ně přišli a když jsem jí vyprávěla, že to začalo kartáčky na zuby, pobavilo jí to. Oni totiž jejich klienti každoročně v mikulášském balíčku tyto kartáčky dostávají. Není to báječné, že díky kartáčkům pomáháme potřebným? Všem moc děkuji za pomoc. Jako další máme připraveno k odvozu množství věcí pro opuštěné pejsky. Za Klub žen děkuje Lála Langmayerová

ZE SPORTU A KULTURY

Hodně zdraví, štěstí, zdraví ... milý Pepo a Slávo ..., hlavně to zdraví!

V sobotu 8. září uspořádali u rybníčku V Kruhu pro své přátele a kamarády dva členové klubu rybářů oslavu svých neuvěřitelných sedmdesátých narozenin. Těmi oslavenci byly předseda klubu Pepa Málek a dlouhodobý bývalý pokladník Sláva Bulda. Rodiny obou oslavenců připravily pro pozvané bohaté pohoštění. Na roštu se opékalo maso z vepřových kolen, na stolech ležely zákusky a jiné laskominy. Počasí přálo, oslava byla stylově Měšický zpravodaj - 23

připravena u rybníčku, který právě členové rybářského klubu zvelebili a upravili. Všichni přítomní oslavencům popřáli a vzpomínalo se na uplynulé společně prožité roky. Popíjelo se pivo a popíjel se i tvrdý alkohol. Bylo těsně před prohibicí a nikdo si nepřipouštěl, že by se mu mohlo něco stát, protože všechen alkohol pocházel z prověřených zdrojů. Skutečně všichni oslavu přežili bez úhony, pokud se nepočítá mírné ranní pobolívání hlavy, což je běžný poopiční stav. Tak ještě jednou!! V plném zdraví a se stejným elánem jako doposud vzhůru ke stovce vám oběma přejí rybáři a určitě i všichni ti, kteří si váží vaší práce kterou jste pro obec udělali a určitě ještě uděláte. Jiří Bejlek

Informace pro rybáře

Rybáři se chystají na zimu, a proto vyhlašují na sobotu 17. listopadu 2012 od 8:00 hodin brigádu na Dolním velkém rybníku. Sraz u rybářské boudy. Musíme po sezóně vyčistit břehy a okolí rybníku, vezměte proto hrábě, křoviňáky, vidle, pily. Další brigáda, tentokrát „U Kruhu“ je naplánována na 24.11.2012 od 8:00 hodin. Zde se musí mimo úklidu provést i zpevnění podemletých břehů kameny. Vezměte proto s sebou lopaty, kolečka, popř. krumpáč. Kdo z rybářského spolku nemá splněny brigády, může se zúčastnit obou brigád, i když není registrován na Kruhu. Brigády se mu samozřejmě započítají také. Na hojnou účast členů se těší výbor klubu

A nyní opět pozvání na tradiční akce spojené s koncem roku. IX. lampiónový průvod pro malé i velké

Státní svátek 17. listopadu a 23. výročí sametové revoluce připadá tentokrát na sobotu a my si tyto události již po deváté připomeneme krátkou procházkou s rozsvícenými lampióny. Opět všichni společně utvoříme dlouhého svítícího hada a projdeme večerní obcí. Pro nejmenší, kteří půjdou poprvé to bude jistě nezapomenutelný zážitek a pro ty zkušenější, kteří se již zúčastnili minulých ročníků, to bude předzvěst toho, že zanedlouho (za 14 dní) je bude čekat mikulášská nadílka a slavnostní rozsvícení vánočního stromu. Jako každoročně budeme mít na místě pro děti připraveny kompletní krásné lampióny za pouhých 20,- Kč. K poslednímu táboráku tohoto roku patří bezpochyby i opečený špekáček. I ten bude na místě k dostání za lidovou cenu 5,- Kč/ks včetně tácku, hořčice, kečupu a chleba. Pro děti budeme mít připraven čaj zdarma a pro dospělé tradiční svařáček Pepy Málka. I tentokrát si odpálíme malý ohňostroj a kdo bude mít zájem, může si zakoupit za 50,- Kč i omezený počet létajících přání. Jak se stalo již tradicí, všechny peníze vybrané za lampióny, špekáčky i svařáček použijeme na nákup malých vánočních dárků pro naše starší osamělé spoluobčany. Tato i všechny ostatní předvánoční akce jsou jedinečné tím, že udělají radost všem věkovým kategoriím. Od nejmenších prcků, přes jejich rodiče až po osamocené seniory. S tímto vědomím je proto také organizátoři již takovou dobu pořádají a mají z toho příjemný pocit a zadostiučinění. Na závěr: na viděnou v sobotu 17.11.2012 od 16:30 u rybníčku „ Kruh“ Jiří Bejlek Měšický zpravodaj - 24

VIII. mikulášská nadílka

Letošní mikulášská nadílka bude celá nová. Již se nebudeme muset tísnit v malých prostorách tělocvičny na zámku, ale poprvé si dáme dostaveníčko s Mikulášem, čertem a andělem ve velkém sále nově postaveného Centra volného času. Nový bude i průběh a program celého setkání. Při zahájení všechny přítomné přivítají strhujícím tancem malí tanečníci z taneční školy DIXI z Mratína. Potom budou probíhat různé soutěže všech věkových kategorií, včetně rodičů. Do zábavných her budou vtaženy opravdu všichni a máte se na co těšit. Děti budou za své výkony odměňovány průběžně malými cenami a pamlsky. Zazpíváme si společně koledy a určitě přijde i Mikuláš, čert a anděl s nadílkou. Závěrečné slosování vstupenek o pěkné ceny zůstane zachováno tak jako v minulosti. Využijte tedy šance, přijít se svými dětmi do Centra na první akci, která se zde bude konat a která doufáme odstartuje začátek nové éry možností našich dětí a nejen jich, ale všech měšických občanů na kulturní vyžití doma a v kulturním prostředí, po kterém jsme tak dlouho volali. Protože bude vše nové, prostředí, prostory a program i pro organizátory, doufáme, že nám všichni odpustíte třeba i malé nedostatky, které se mohou objevit. Budeme se však snažit a tvářit jako profíci, aby nebylo nic poznat a aby se dětem připravená mikulášská nadílka i program líbily. A nyní to nejdůležitější: V pořadí již VIII. mikulášská nadílka se bude konat v sobotu 1. prosince 2012 od 14:30 hodin v prostorách nového Centra volného času v Nosticově ulici. Po zhruba 2,5 až 3 hodinovém programu se všichni společně můžeme přemístit k obecnímu úřadu na slavnostní rozsvícení vánočního stromu.

Slavnostní rozsvícení vánočního stromu a zpívání koled.

Toto každoroční přátelské setkání spoluobčanů při rozsvěcení vánočního stromu a u našeho ručně vyřezávaného betlému před obecním úřadem, jsme pro vás připravili hned po skončení mikulášské nadílky v Centru volného času. Opět se máte možnost po roce setkat svými známými, se kterými jste se pro každodenní starosti třeba celý rok neviděli. Tady se sklenkou svařeného vína a s přichystanými dobrotami a vánočními lahůdkami v ruce máte možnost na chvíli zpomalit, zavzpomínat na ty, kteří nás již opustili, zazpívat si vánoční koledy, zapomenou na všechny stresy a načerpat sílu na to abyste ve zdraví přežili to vánoční šílenství, které nás všechny bude v právě začínajícím posledním měsíci v roce čekat. V předcházejí větě vám všem již vkládám do ruky vynikající vánoční lahůdky a dobroty, o které je vždy velký zájem a mají ohromný úspěch a které vždy připravují stále tytéž naše obětavé a osvědčené ženy, které celou akci pomáhají organizovat. Tímto jim chci již předem poděkovat a vyzvat i ostatní, případně i nově přistěhované zručné a šikovné cukrářky a kuchařky, přijďte se mezi nás i vy pochlubit se svými výtvory a podráždit chuťové buňky přítomných a připravit je na nadcházející vánoční hodování. Tato výzva platí i pro muže, protože i ti umí překvapit a ohromit se svými výtvory. Viď Honzo? Uvidíme třeba se ještě některý z mužů přidá. Ještě informace pro ty, kteří chtějí nějakou tu dobrotu přinést. Je možné je doručit na OÚ již během dne v pátek 30. listopadu do 14:00 hod, nebo v sobotu přímo na akci. Na žádost maminek a jejich ratolestí si odpálíme malý ohňostroj. Měšický zpravodaj - 25

A na závěr opět to nejdůležitější. Celá akce rozsvícení vánočního stromu a doprovodný program začíná po skončení mikulášské nadílky, v sobotu 1. prosince 2012 od 18:00 před budovou obecního úřadu. Na viděnou při všech avizovaných akcích se těší Jiří Bejlek a všichni organizátoři

Proč jezdit na Novoroční ohňostroj do Prahy?

Možná se divíte, že již nyní píšu o Novoročním ohňostroji. Ono však mnoho času nezbývá. Nezbývá mnoho času na to vše zorganizovat a sehnat peníze. Jistě si mnozí vzpomenete, jak jsme v loňském roce (vlastně již v letošním, protože to bylo 1.1.2012.), zásluhou rodiny Říhových a zcela v jejich režii a režii jim spřátelených firem, na Nový rok uspořádali velkolepý ohňostroj. Tato akce domluvená na poslední chvíli měla velice příznivý ohlas. Mnoho lidí si pochvalovalo, že nemusí jezdit do Prahy, kde je sice ohňostroj daleko větší, ale pro starší lidi nebo rodiče s malými dětmi odpadá cestování a takový náš „malý-velký“ ohňostroj také stačí. Malí prckové mají i tak oči navrch hlavy a až budou větší, tak si do té Prahy budou moci zajet kdykoliv. A nyní se vracím k úvodu článku. Kde sehnat peníze? Sice jsme si řekli s Láďou Říhou a jeho rodinou, že by bylo škoda se znovu nesejít večer na Nový rok za účasti mnoha měšických spoluobčanů a opět si nepřisvítit na naši krásnou obec. Ale!!! Nenechme Říhovi aby sháněli potřebné peníze sami, pojďme jim pomoci. Čím více peněz se podaří dát dohromady, o to větší a krásnější ohňostroj budeme v Měšicích mít. Jen pro představu, ten zmiňovaný ohňostroj, který jsme měli na minulý Nový rok, je řádově o tisících a ne stokorunách. Chci proto požádat místní spoluobčany, spolky, podnikatele nebo kohokoliv jiného, kdo může a chce přispět, aby tak učinil a formou finančního daru v jakékoliv výši se spolupodílel na opakování nevšedního zážitku z minulého Nového roku a pomohl tak nastartovat třeba novou tradiční akci. Můžeme si tak sami sobě k novému roku 2013 nadělit v jeho první den krásný zážitek. Kdo budete mít tedy zájem tuto akci podpořit, můžete svůj příspěvek nebo sponzorský dar přinést na obecní úřad a já osobně ručím za to, že všechny takto nastřádané finance se použijí k výše uvedenému účelu. Pokud by došlo k tomu, že by se sešlo peněz více, tak se prokazatelně vyúčtují a budou tvořit základ na stejnou akci do příštího roku. Příspěvky a dary je třeba předat do poloviny prosince, aby se stačil do Nového roku ohňostroj nakoupit a sestavit. I kdyby se nic nevybralo, tak stejně s Říhovými a ostatními tradičními organizátory všech kulturních akcí v obci něco na Nový rok vymyslíme a podnikneme. Ve vánočním vydání Zpravodaje, který vyjde těsně před vánočními svátky, vás budu o průběhu akce „měšický Novoroční ohňostroj 2013“ informovat. Jiří Bejlek


Výsledky voleb 2012 do Středočeského kraje v obci Měšice Pořadí Název strany 1. TOP 09 2. ODS 3. Komunistická str. Čech a Moravy 4. ČSSD 5. Strana svobodných občanů 6. Strana zelených 7. Sdružení nestraníků 8. Věci veřejné 9. Česká pirátská strana 9. Koalice SPO Zemanovci 10. Suverenita-Blok JB, SZR Celkový počet oprávněných voličů Celkový počet zúčastněných voličů Počet platných hlasů


Počet hlasů 81 68 54 51 46 21 18 18 17 13 12

% 18,45 15,48 12,30 11,61 10,47 4,78 4,10 4,10 3,87 2,96 2,73 1276 457 439

35,82%

POZVÁNKA NA VEŘEJNÉ UKONČENÍ REALIZACE PROJEKTU ,,CENTRUM VOLNÉHO ČASU MĚŠICE“, REG Č. CZ.1.15/3.3.00/32.00665

Zastupitelstvo obce Měšice si Vás dovoluje pozvat na veřejné ukončení realizace projektu „Centrum volného času Měšice“. Veřejné ukončení realizace projektu se uskuteční dne 9. 11. 2012 od 11:00 hodin na adrese Centrum volného času Měšice, Nosticova 15, 250 64 Měšice. Na realizaci projektu bude obci poskytnuta dotace z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy až do výše 18 143 319,86 Kč. Cílem projektu je rozšířit nabídku volnočasových aktivit pro obyvatele obce. Za tímto účelem byla provedena celková rekonstrukce bývalého hospodářského objektu, který byl v havarijním stavu. Realizací projektu vzniklo moderní centrum volnočasových aktivit.

Stav před realizací projektu:


Stav po realizaci projektu:

Všem občanům, kteří se nemohou z nějakého důvodu veřejného ukončení realizace projektu zúčastnit, nabízíme prohlídku ještě v sobotu dne 10.11.2012 od 14:00 do 17:00 hodin.

Petr Lanc - starosta


Psalo se před 58 lety...

O tom, jak zcela jinak než dnes, vypadal společenský a kulturní život v naší obci v 50. letech 20. století, vypovídají články v tehdejším regionálním tisku velmi názorně.


Staré obrázky Měšické a jejich nová podoba Dům čp. 29 z poloviny 18. století (původně hospoda), ulice Hlavní

Rok 1910

Rok 2008 Měšický zpravodaj - 31

- tisk a reklama Potřebujete nové vizitky, letáky, plakáty, brožury nebo reklamní cedule? Obraťte se na nás! Ušetříme Vám čas i peníze. Zhotovíme Vám grafický návrh, sazbu, logo, tisk až po konečné knihařské zpracování. A to vše za velice příjemné ceny! Hlavní 21, Klíčany Volejte na 284 890 646 - 7 nebo 602 305 205

[email protected] www.tigras.cz

Vydává Obec Měšice - registrační číslo MK ČR E 14565. Měšický zpravodaj - říjen 2012. Ročník 9, číslo 5. Vychází v nákladu 700 výtisků. Řídí redakční rada ve složení: Jiří Bejlek, Vladimír Novák, Drahoslava Myšáková, Lálka Langmayerová. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, dotazy a příspěvky je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo vložit do schránky před vchodem do obchodu v budově TESKO, případně zaslat na e-mail: [email protected]. Důležitá telefonní čísla: Obecní úřad - 283 980 330 Obecní policie - 723 737 027 Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany Toto číslo vyšlo 31. října 2012, příští číslo vyjde v prosinci 2012. Distribuováno zdarma. Měšický zpravodaj - 32

VERŠE PRO PODZIMNÍ ČAS

Recommend Documents