M
aj
z p r ý avo k c i d ěš
Duben 2015
Jarní postřehy nejen ze školky. Strana 7
Velikonoční břízka strana 30
CHVÍLE PRO POEZII JARA Květen Korunovačním sálem jara jdeme vstříc slavnosti květů, červeni, běli kaštanů a sněhy tavolníků padající do ostřic ohromí srdce hned už po ránu. Zda po desáté večer slavík tluče v trnitých křovích na okraji Prahy? Tak jako tak hrne hvězdy do náruče květnový večer opojný a nahý, že kdybys tisíc let měl svého věku zas jako jinoch snímáš lunu a do vlasů ji stavíš nejkrásnější ženě, ať stříbrem ozařuje modrou noční řeku, zatím co jaro stéká přes houslovou strunu a v hrdlech drozdů zvučí roztouženě. Kamil Bednář Jarní Vyšli jsme spolu alejí, v které se vlahé slunce smálo nožkám, jež ještě prudčeji vyběhly hrát si s jarní trávou, s křehkými stonky, s prvním dnem hřejivé jarní skutečnosti. Má ženo! V jasném smíchu tvém spatřil jsem radost náhle růsti. Staleté stromy tušily důvěrně zjihlou naši shodu. A v šlépějích tvých klíčily pomněnky něžné téhož rodu. Živote, jaký jsi ty div, žíznivým douškem jsem tě vpíjel z ruček svých dětí, v kterých sníh roztával v rosu poezie. Jindřich Hirčl Měšický zpravodaj - 1
SLOVO REDAKCE ČTENÁŘŮM Editorial Vážené čtenářky, vážení čtenáři, čas oponou trhnul a naplnily se dvě jistoty. Tou první je, že opět včas vyšel Zpravodaj, tak jak měl. Tou druhou je, že je tu zas – letní čas. Že vyšel Zpravodaj, to je výsledkem stovek hodin práce, viditelným a hmatatelným. Přesun času na ten tak zvaně „letní“ je záležitostí několika vteřin manipulace s hodinovými ručičkami, s výsledkem rozporuplným, skoro nulovým. Napsalo se o tom zase hodně, a jako pokaždé, tak ve chvíli, kdy už se s tím nedá nic dělat. A tak bychom se tímto vděčným námětem, navíc už se zpožděním, tady nemuseli ani zabývat. Stačí, že už si věci všimli poslanci Unie. Těm ovšem k posouzení nestačí vlastní rozum (je-li), a dožadují se odborného posudku. Ale pozor, posudku škodlivosti onoho šíbování s časem. Místo toho, co by měli chtít posouzení prospěšnosti. Ona ta škodlivost se bude prokazovat těžko (a tak to necháme jak to je), ale prospěšnost by se prokazovala ještě hůř (je to tedy zbytečnost a zrušme to). Jeden náš velmi známý poslanec v EU prokázal znalost problému, když prohlásil, že když cestujeme na východ nebo na západ, taky si posunujeme čas, a nikomu to nevadí. Jistěže, jenomže ten pán si popletl časová pásma daná poledníky s posouváním času během roku uvnitř pásma. Takže od zákonodárců toho moc nečekejme. Ti už vyslovili myšlenku, zdánlivě správnou, ať tedy zůstane celý rok jeden stejný čas, jedno který z těch dvou. To ale není jedno. Děsí mne, že ponechají ten méně správný, fiktivní, letní. To by pak v zimě byla tma ještě v půl desáté ráno… Správný čas je totiž jen jeden. To věděli už naši předkové, nemajíce hodin, že výchozím bodem pro čas v daném místě je poledne, zjednodušeně řečeno ten okamžik, kdy vrháme nejkratší stín. Krajními body pak byl východ a západ slunce, a tak se i bez hodin vědělo, od kdy do kdy (a co za to). A když už hodiny měli, tak si rozhodně poledne neposunovali tu na jedenáctou, tu na první hodinu po obědě. A proč se tedy vlastně tak úporně drží tento evidentně zbytečný nesmysl. Když i ty nepříliš přesvědčivé důvody pro jeho zavedení dávno pominuly. Nutí to k zamyšlení. A dojdeme k důvodu, proč jsem o tom začal psát, k dalšímu námětu pro úvodník. Příčinou vlekoucího se problému bylo kdysi špatné rozhodnutí. A platí to obecně i pro jiné kausy. Špatná rozhodnutí se totiž těžko (a nerada) napravují. Ona se řetězí, nabalují, i mnoho let, a rodí další špatná řešení. Dejme si pár příkladů. A nemusíme ani chodit daleko. Tristní stav naši černé díry na peníze zvané Sokolovna je výsledkem dlouhé řady nesprávných rozhodnutí za desítky let. Nebo: někdo kdysi navrhl nevhodná pojmenování některých ulic v obci (Měšická), a už je těžko s tím něco dělat, protože desítky obyvatel ulice by si (mimo jiné) musely měnit občanský průkaz. A všichni by pěkně dvakrát ztratili den cestováním na Úřad, a zase: kvůli špatnému rozhodnutí, že občanky se už nebudou vystavovat zde v místě. (Mimochodem – koukněte se, zdali vám nekončí platnost občanky – ona je teď taková vlna, hlavně seniorů se to týká). A ve výčtu hloupostí by se dalo pokračovat do velké dálky. Za všechny alespoň ještě dvě. Státní policie rozhoduje o tom, kde se v obci smí a nesmí měřit rychlost. Výsledek: tam kde se to nesmí (?!), jezdí si řidiči v poklidu, jak chtějí. Jiný příklad: Při výběrových Měšický zpravodaj - 2
řízeních rozhoduje nejnižší nabídnutá cena. Výsledek: Co je nejlevnější, nebývá nejlepší. Přeborníkem na opravdu mizerná rozhodnutí je ovšem město Praha (zbourané nádraží Těšnov, magistrála, Opencard, Blanka….) A hle, kam až jsme se to dostali od letního času. Tak už raději přehodíme výhybku, abychom nahlédli, o čem se dnes píše uvnitř listu. Můžeme začít listovat. Stalo se už zvykem a tradicí, že úvodní veršíky vybíráme tak, aby korespondovaly s aktuální roční dobou. Je to tak i dnes, takže kdo ještě nezjistil, že nastalo jaro, připomenou mu to slova poety. Po úvodníku pak následují stránky informací z obecního úřadu, včetně slov pana starosty. Obsah netřeba zde hlásit předem, ostatně ještě ani všechno nevím, ale možná by tam mimo jiné mohlo být upozornění na změny v autobusové dopravě, které platí už od 7. dubna. Naší obce se týkají jen málo, zcela zásadní jsou pro Líbeznice, a tak se o nich dočtete velmi podrobně, s plánkem a jízdními řády v posledním Líbeznickém zpravodaji (ten je k nahlédnutí na OÚ, v knihovně nebo archivu redakce). V této informační části se ale opět nedočtete nic o činnosti zastupitelstva obce. Zájemce odkazuji na webové stránky obce, kde se pod hlavičkou „Zastupitelstvo – zápisy“ najdete úplné znění záznamů z jednání zastupitelstva. Zápisy jsou tak dlouhé, že kdybychom je měli otisknout, vyšlo by to za dva měsíce (4 x zasedání) asi na 80 stran – dvojnásobek rozsahu jednoho našeho čísla. To pochopitelně nelze. A pořizovat z těchto zápisů nějaké stručné výpisy, to je nad naše časové možnosti a ani nejsme k tomu kompetentní. Moje představa je jiná. Že bychom měli otiskovat čtivé referáty o výsledcích činnosti zastupitelstva. To zajímá občany, a to nám zatím nikdo nedodal. A jdeme dál, a to doslova – jdeme na výlet. Protože je jaro, a snad se i počasí zachová podle toho, náš Tip na výlet vás zve do přírody. Navštívíme Český kras a památné místo Tetín. Další rubrika je vyhrazena problematice životního prostředí. Tady se na chvíli zdržíme. Příspěvek je sice věnován stavu ovzduší, ale našemu zdraví škodí i nadměrný a zbytečný hluk. A tak uděláme krůček stranou. Nedávno v obci vznikla petice, která je právě zaměřena proti hlučnosti prostředí. Petice je iniciována spolkem Zdravé Měšice, o jeho vzniku a činnosti se v listě také dočtete. Snahy, aby obec proti hluku zakročila důrazněji, jsem přivítal. Vidím tak aspoň, že nejsem sám, komu hluk vadí, a můj hlas tak není voláním na poušti. Ono totiž používání „zábavné“ pyrotechniky stále přibývá, bouchá se skoro o každém víkendu, a stejně tak někteří motorkáři neodstranili své hlasité výfuky, a ještě se tím chlubí. Některým čtenářům se v minulém čísle líbila má pojmenování rámusáků, chtěli ale vědět, jak jsem na ně přišel. Tak to vysvětlím, ale odstaveček s touto mojí teorií berte s rezervou – jsme v aprílovém čísle. Jedná se o názvy pravěkých stvoření, z nichž část nezanikla, ale převtělila se, transformovala do vnitřní podstaty některých lidí, v souladu s evolučním vývojem. Na pohled je nepoznáte, ale podle činů. Ty názvy jsou ale dost složité - dinotheria, esofágové… Zvolíme si tedy souhrnný rodový název: trollové (ženský rod huldry). Kdo čte skandinávskou literaturu, ví, o co jde. Podčeledí trollů jsou „šmejdi“ – pozor na ně. Nezmizeli, a také burani, to jsou třeba ti, co vietnamskému obchodníkovi tykají jak nejpodřadnějšímu slouhovi. A teď už zase vážněji. Každý máme svého trolla. Jeden takový založí černou skládku za teplovodní rourou (tam se jim to líbí), jiný zase vyplní obří kartonovou krabicí celý kontejner na tříděný papír, a mezi tříděné plasty vysype pytel kuchyňských odpadků. Další troll, ten veze staré proutěné křeslo do sběrného dvora, ale cestou ho přepadne únava, Měšický zpravodaj - 3
a tak křeslo z chodníku hodí přes plot do zahrady mezi kvetoucí forsythie. Asi jako dárek k Velikonocům. Tolik k životnímu prostředí. Teď už se posuneme dál, o pár stránek, a v čase proti jeho proudu. Podíváme se, co se stalo na válečných bojištích Evropy před 100 a 70 lety, a také co se dělo na konci války v r. 1945 u nás v Měšicích. To vše v bloku válečných výročí. Abychom nezapomněli, a třeba se i poučili. Čtení o válečných hrůzách není nic oddechového. Trochu si tedy tento blok věnovaný dějinám odlehčíme. Tentokrát to bude „retro“ vzpomínání na dobu docela nedávnou – jak na přelomu století v Praze vypadalo rychlé občerstvení. Přehledem výročí vzpomínaných v květnu a červnu pak výlet do historie končí. A jsme u dalších stálých rubrik. Okénko přistěhovalce, rady zahrádkářům, Kuchařka naší vesnice – nic z toho jsme ani dnes nevynechali. V bloku zpráv z kulturního, společenského a sportovního života si projdeme, co už se událo, a co v dalším období můžeme očekávat – čili pozvánky. Už po naší uzávěrce měla i v naší obci proběhnout celostátní akce „Ukliďme Česko“. To vyšli slušní občané uklidit chlívek, který po sobě zanechali trollové. Jak se záměr povedl, o tom se nám možná pár slov do vydání podaří protlačit. A jsme u posledních stran. Dvojice obrázků – historického a novějšího - zobrazuje podobu Sokolovny – hned po válce, a dnes. A k tomu se hodí následující výstřižek ze starých novin o velkém předsletovém cvičení v roce 1948, právě hned vedle té Sokolovny. Příjemné a ničím nerušené čtení a hezké jarní dny jménem redakční rady, vydavatele a tiskárny přeje Vladimír Novák, redaktor
SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, chtěl bych reagovat na článek spolku Zdravé Měšice, z.s., který je zveřejněn v dnešním vydání Zpravodaje, a ve kterém je zpochybňováno vydané souhlasné stanovisko Zastupitelstva obce Měšice k výstavbě logistické haly Helicar ve výrobním a skladovém areálu společnosti Kali Invest, s.r.o.. Jsou to prostory bývalého EZ Měšice a uhelných skladů Měšice. Zastupitelé odkládali své rozhodnutí, a požadovali předložení vyjádření dotčených orgánů a to hlavně OŽP (Odboru životního prostředí) Mú Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, OŽP Středočeského kraje a Krajské hygienické správy. Po předložení kladných stanovisek těchto odborných orgánů k realizaci uvedeného záměru, neshledalo zastupitelstvo žádné reálné důvody pro vydání záporného stanoviska. V článku napadané stanovisko OŽP je neopodstatněné, protože tak, jako se při povolování stavby rodinného domu nezkoumá účinnost obecní čistírny odpadních vod, na kterou je napojen, tak i při povolování haly Helicar se neřeší funkčnost areálové čistírny odpadních vod, na kterou bude napojena. Za správnou účinnost areálové ČOV odpovídá její provozovatel a vlastník. Na ČOV budou odváděny splaškové vody. Vody z parkovišť, kde Měšický zpravodaj - 4
by mohlo dojít ke znečištění ropnými látkami, budou odváděny v souladu s legislativou přes lapače ropných látek a dalších dočišťovacích stupňů, požadovaných odbornými orgány. Nebylo by dobrou vizitkou zastupitelstva, kdyby vydalo záporné stanovisko přes to, že k tomuto nenašla důvody. Takovému nepodloženému zápornému stanovisku by povolující orgán ani nepřihlížel. Pro tuto chvíli Vám přeji hezké jaro, hodně zdraví a žádné problémy. Petr Lanc
Kde zůstaly sliby o ochraně životního prostředí? Spolek Zdravé Měšice se obrátil na zastupitele obce s námitkou v souvislosti s výstavbou areálu autoservisu Helicar, týkající se rizika kontaminace vod Měšického potoka, který protéká dotčeným územím – průmyslovým areálem společnosti Kali Invest. V rozšířeném využití areálu pro automobilový průmysl spolek spatřuje také možnost druhotného znečištění naší největší řeky Labe, jejíž tok se nachází ve vzdálenosti pouhých pěti kilometrů od předmětného areálu. Na březnovém zasedání zastupitelstva spolek Zdravé Měšice zdůvodnil svou námitku těmito otázkami: Ze stanoviska Odboru životního prostředí nevyplývá, jak bude řešena čistírna odpadních vod (ČOV), a její parametry, protože ne všechny ČOV disponují schopností plnohodnotně vyčistit odpadní vody obsahující ropné látky. Z uvedeného průmyslového prostoru přitom nelze vodu bez čištění odvádět do veřejné vodoteče, ani ji nechat vsakovat. Právě kvůli ropným produktům. K tomu slouží speciální čistička, o které nic nevíme. Jak bude řešené takzvané kalové hospodářství - tedy kam bude ukládán odpad z vyčištěné vody? Jak investor odvodní celý prostor? Protože vsakování či retenční nádrž nemůže stačit, zbývá jedině Měšický potok. Při nárazově velkém množství vody v případě přívalových dešťů, což mohou být tisíce krychlových metrů naráz, je nebezpečí povodně na horním toku potoka (velmi poučný příklad nebezpečí vody najdete v článku p. Jiřího Bejlka „Jak Měšice vypláchla bouřka s přívalovým deštěm!“ Vydání srpen 2010, str. 12). Požádali jsme proto investora o zaslání dokumentace čistírny, která má údajně vše vyčistit a tím zamezit kontaminaci místních vodních toků a řeky Labe. To sice investor slíbil, svůj slib ale nedodržel, a proto spolek Zdravé Měšice požádal naši obec o odklad z důvodu, že posouzení technologie čistírny je pro vydání kladného stanoviska obce zcela rozhodující. Zastupitelům obce ale naše argumenty nestačily, naše volání neslyšeli, odkladu 14 dnů se bránili a kladné stanovisko přesto vydali. Znění souhlasného stanoviska obce: Zastupitelstvo obce souhlasí s výstavbou logistické haly Helicar v k.ú. Měšice u Prahy s podmínkou zachování uvedených parametrů a činností a respektování požadavků dotčených orgánů státní správy, při dodržování všech podmínek nezhoršování životního prostředí blízké obytné zástavby. O týden později spolek požádal o nahlédnutí do dokumentace týkající se technologie čistírny. Starosta obce Petr Lanc reagoval slovy, že žádnou dokumentaci k technologii Měšický zpravodaj - 5
a parametrům čistírny postavené a zkolaudované před 25 lety nemají a pokud ano, tak kdesi hluboko v archívu. Podle spolku je ovšem poněkud nelogické odsouhlasit takový projekt a vydat k němu kladné stanovisko, aniž by naši zastupitelé měli k dispozici dokumentaci k technologii čistírny (?). Před volbami měli všichni naši zastupitelé v programu ochranu životního prostředí, ve skutečnosti k dnešnímu dni v novém zastupitelstvu ani nebyl ustaven příslušný výbor. Vývoj kauzy a „nejen ten“ můžete sledovat na stránkách facebooku = Humans of Měšice. Radka Marzocchini - místopředsedkyně spolku Zdravé Měšice, z.s.
Představujeme Spolek Zdravé Měšice z.s. Zakládající členové spolku jsou: Norbert Joerges, Radka Marzocchini, PharmDr. Gabriela Jemelková. Předsedou spolku je Norbert Joerges. Sídlo spolku je na adrese Topolová 309, Měšice. V čem spočívá činnost spolku: 1. hlavním jeho posláním je ochrana životního prostředí, přírody a krajiny 2. ochrana veřejného zdraví a zdravých životních podmínek v Měšicích a okolí 3. ochrana památek, kulturních hodnot a krajinného rázu urbanizované i neurbanizované krajiny, 4. ochrana a zastavení úbytku zeleně v zastavěných územích obcí, 5. zachování statutu obce Měšice jako klidové zóny k bydlení, 6. organizování kampaní a petičních aktivit, veřejných sbírek, 7. ochrana zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkce lesa 8. účast ve správních i jiných řízeních, ve kterých mohou být dotčeny zájmy ochrany životního prostředí -red-
ZPRÁVY Z RADNICE
Změny autobusových jízdních řádů Od 7. dubna 2015 došlo ke změnám autobusových jízdních řádů: Linka 345 - byla zrušena – spoje byly nahrazeny posílenými linkami 416 a 417. Linka č. 351 – byla zkrácena do trasy PRAHA – NERATOVICE a došlo k mírnému posílení provozu. Aktuální informace zjistíte na webových stránkách obce Měšice http://mesice.org/ v Rubrice Aktuality nebo přímo na webových stránkách Ropidu http://portalpid.idos.cz/ -redMěšický zpravodaj - 6
Žádost Vážení spoluobčané, jelikož nastalo jaro a s ním spojené i uklízení zahrádek, zahradních domků či garáží, obracím se na Vás s žádostí o pomoc při poskytnutí zahradního nábytku pro naše starší spoluobčany. Již několikrát (jak minulý, tak tento rok) jsem navštívil naše starší občany, žijící v pečovatelských bytech v ulici Nosticova 15. Tito občané jsou vázáni na pomoc ostatních a z důvodů nepříliš vysokých finančních příjmů, a také ze zdravotních důvodů, které je trápí, bych jim společně s Vámi rád zpříjemnil hezké chvilky u venkovního posezení. Chtěl bych Vás tedy poprosit, zkuste se podívat do svých zákoutí, zda nemáte doma nějaký kus zahradního nábytku, který právě Vy nepotřebujete, ale víte, že by ještě někomu mohl udělat radost. Lidé by potřebovali zejména zahradní židle, stoly a slunečníky. Nicméně budu velice rád, za cokoli, čím bychom našim spoluobčanům udělali radost. V případě Vašeho zájmu, kontaktujte prosím p. Hanu Richterovou (vedoucí DPS) na tel.: 603 778 129. Předem děkuji za Váš projevený zájem. Jan Richter - zastupitel obce Měšice
Vítání občánků V letošním roce uvítáme naše nově narozené spoluobčánky v sobotu 16. 5. 2015 v obřadní síni obecního úřadu. Budeme vítat celkem 28 dětí ve třech skupinách. Z toho je 14 děvčat a 14 kluků, všichni narození v roce 2014 a 2015. Vítání bude probíhat od 14:00 do 15:00 hodin. Rodiče vítaných dětí by při čtení těchto řádků již měli mít na tuto akci doma pozvánky. Jako každoročně naši malí oslavenci dostanou od obce na památku fotografie, které pořídí profesionální fotograf, pamětní medaili vydanou k příležitosti výročí založení obce a malý dárek. J. Literová - matrikářka
Jarní postřehy nejen ze školky Moc zdravím všechny čtenáře a věřím, že sluníčko už všem dodalo elán a nadšení do našich povinností. Mně tedy určitě ano! Ráno se nadechnu jarního vzduchu, ve kterém už je cítit vůně rozkvetlých stromů a keřů, neoblékám pět vrstev oblečení a prostě si užívám den. Užívejte ho taky! Člověk někdy nemá náladu, nic se mu nedaří (to znám :-) ), ale stojí za to se usmát. Nic nás to nestojí a uděláme tím radost sobě i okolí! Ve školce si děláme radosti každý den. Od vánoc je to například kinetický písek určený pro hraní v interiéru, který obsahuje 98% písku a 2% tajné přísady, která z něj dělá písek stále mírně vlhký, na vzduchu nevysychající. Nebo karneval, který jsme si užívali 25. února již od rána, a kde nechyběla přehlídka masek, soutěžení, tancování. Také výlet do muzea v Mělníku na interaktivní výstavu, kde Měšický zpravodaj - 7
jsme se alespoň na chvilku dostali do doby zhruba před sto lety, kdy se pralo na valše, dralo peří, děti si hrály s dřevěnými, doma vyrobenými, hračkami a kdy všichni byli tak nějak šťastnější… Radost nám udělalo i velikonoční tvoření s rodiči, kde se (kromě jiného) zdobily vejdumky mramorovacími barvami nebo také první aprílový den, kdy byli pozváni rodiče do školky, aby se aktivně podíleli na našich činnostech. Teď se také těšíme nejen z naší zahrady, ale i delších procházek do lesa k zadnímu rybníku... Den si zpříjemňujeme i leckdy zapomenutými hrami jako je cvrnkání kuliček (hliněnky si děti samy vyrobily), „Co se změnilo na paní učitelce“, „Kuba říká“, „Chodí pešek okolo“, „Poznej po hmatu předmět, materiál, kamaráda....“ Mezi další radostné aktivity patřilo vyrábění různých užitných předmětů, které se prodávaly na místním, historicky prvním, jarmarku – záložky, přívěšky, zdobené magnety, kolíčky, hliněnky, krabičky, přáníčka... Výtěžek z tohoto prodeje půjde opět na nadační fond SIDUS, který pomáhá vážně nemocným dětem. A naše školkové děti za tuto pomoc dostanou od fondu veselou knížečku se samolepkami s názvem „Chytří lepíci“. Takže děkuji všem, kteří jste přišli, koupili, pomohli... Díky:-) Ještě pozvánka na kulturní akce v naší mateřince, kterých se mohou zúčastnit i maminky s neškolkovými dětmi: • středa 27. května od 9.30 Cecilka – veselé cirkusové představení s živými zvířátky • středa 17. června od 9.30 Pohádka o písničce – v podání Marka Vojtěcha, který se svým akordeonem dokáže zaujmout absolutně všechny diváky. Cena za představení bude rozpočítána mezi přítomné děti, obvykle se pohybuje kolem 60 korun.
A krátce k zápisu K zápisu dne 20. dubna se dostavilo 54 rodičů se svými ratolestmi. Přesto, že do základní školy tento rok odchází rekordní počet dětí (27), nelze vyhovět všem žadatelům o přijetí k předškolnímu vzdělávání. Předběžně mohu jen konstatovat, že s velkou pravděpodobností budou do naší MŠ přijímány děti, které jsou narozené do konce července 2011. Rozhodnutí o přijetí dítěte bude vyvěšeno na vchodových dveřích naší mateřské školy dne 19. května v 8.00 hodin a bude též zveřejněno na našich internetových stránkách. (Lhůta na vydání rozhodnutí je dle Správního řádu 30 dnů od jeho zahájení. Já této lhůty využívám neb se ještě v květnu řeší odklady školních docházek a budu tak s větší přesností vědět počet dětí odcházejících do základní školy.) Velmi mě mrzí tak vysoký počet nepřijatých dětí, chápu potřebu maminek nastoupit do práce i potřebu dětí být v kolektivu vrstevníků, ale prostě Vás bylo moc.... Nezbývá mi než popřát klidné jarní dny, užívejte je ve zdraví a vězte, že VŠE JE ŘEŠITELNÉ, i když se to na první pohled nezdá. Takže hodně sil na řešení zdánlivě neřešitelného a mějte se dobře. Klára Pokorná, zastupující ředitelka
Měšický zpravodaj - 8
Ohlédnutí za velikonoční tvořivou dílnou Sluneční paprsky se snaží prohřát vzduch jednoho z prvních jarních dnů, ale ještě nemá tu správnou sílu. Zato já ano. Nosím z auta jednu krabici za druhou z parkoviště do 1. patra našeho Centra volného času a v duchu si říkám: „Bude toto všechno potřeba? Nebo to tahám zbytečně?“ Během dvaceti minut zjišťuji, že má práce s přípravou nebyla zbytečná. Vyráběly se košíčky, které se s velkým úspěchem zdobily (nejen) látkovými kytičkami a motýlky, přáníčka, samozřejmě vajíčka a také věnec z vrbového proutí zdobený mašlemi. Když jsem viděla tu místnost plnou šikovných rukou, které se snaží s nadšením vykouzlit velikonoční dekoraci, byla jsem spokojená. Ano, mé snažení mělo díky Vám smysl! Nutno podotknout, že mi na místě vydatně pomáhala paní Holečková a paní Blahetová. Děkuji jim a děkuji vám, kteří jste přišli. Bylo to moc fajn odpoledne. Těším se zase někdy na viděnou, přeji hodně radosti a krásné jaro! Klára Pokorná
Úprava okolí pomníku Jak jistě všichni víte, v letošním roce uplyne 70 let od konce války, a tak se zastupitelstvo rozhodlo, že nechá upravit okolí pomníčku padlých v 1. i 2. světové válce. Určitě si to občané naší obce, kteří v obou světových válkách položili život pro naši lepší budoucnost, zaslouží. Přijďte se sami podívat, jak se úprava podařila a vezměte s sebou třeba malou kytičku jako vzpomínku na tyto statečné lidi. J. Bejlek
Jak jsme uklízeli Měšice Jen se v krátkosti po uzávěrce zmíním o celostátní akci „Ukliďme Česko“, v našem případě Měšice. Především chci poděkovat těm 30 obětavým občanům, kteří v sobotu 18.4. ráno přišli, vzali rukavice, igelitové pytle a šli uklidit to, co i někteří z vás odhodili na chodníku, odvezli do lesa, nebo na pole. Někdy zůstával i rozum stát, že se někomu vyplatí zajet do lesa a tam pohodit pohovku, pneumatiky, plastové díly a blatníky z auta, pytle s odpadky a stavební sutí. Vždyť by bylo daleko snazší vše odvézt do sběrného dvora. Takto se těch 30 dobrovolníků (včetně 7 dětí) rozdělilo na skupinky a určili si části obce, kterou projdou a vyčistí. Je až neskutečné, kolik se toho odpadu a klidně zde napíšu „bordelu“ za 3 hodiny, které jsme si na úklid určili, sesbíralo a napytlovalo. Osobně jsem doufal, že brigádníků přijde více, přece jen Měšice mají 1910 trvale hlášených občanů, a tak 30 lidí není mnoho. Co mě naopak potěšilo, byla účast zastupitelů. Klidně jsme si mohli udělat po brigádě u rybníčku zasedání a byli bychom usnášení schopní. Malou odměnou za brigádu bylo všem po skončení akce opečení špekáčku, a nyní toto krátké poděkování. A těm ostatním? Tak snad příště. Příroda to sama někdy nezvládne, musíme ji pomoci! Přeji všem hezké jaro, Jiří Bejlek Měšický zpravodaj - 9
Vesnice roku 2015 Zkusíme se opět přihlásit do soutěže Vesnice roku 2015. V loňském roce jsme dostali diplom, za péči o veřejnou zeleň, tak se letos budeme snažit zabodovat znovu. Myslím si, že pořád má naše obec co nabídnout. Uvidíme, co hodnotící komisi zaujme. Budeme se snažit. Držte všichni palce a případný úspěch v soutěži společně oslavíme, Jiří Bejlek
Mé Měšice Vážení čtenáři, milí sousedé, s radostí vám mohu oznámit, že počet sledujících profilu Mé Měšice na sociální síti facebook stále roste a už se přehoupl přes 250. Těším se, že dalších příznivců bude i nadále přibývat. Profil Mé Měšice je jeden z informačních kanálů o dění v naší obci. Informuje například o nedávných přerušeních dodávky elektřiny, přináší zprávy a novinky z Obecního úřadu, informuje o zasedáních zastupitelstva obce. Najdete na něm pozvánky na kulturní, sportovní a společenské akce v Měšicích a nejbližším okolí. V neposlední řadě se z profilu Mé Měšice dozvíte o iniciativách, které pomáhají potřebným – Taška pro Klokánek, sbírka oděvů pro kojenecký ústav a další. Je skvělé vidět, že se do nich zapojuje stále více spoluobčanů a že dobrá vůle vítězí nad lhostejností. Přidejte se k nám, je to snadné. Na facebooku do políčka vyhledávání zadejte Mé Měšice a pak klikněte na To se mi líbí. Pro jistotu můžete kliknout také na Zasílat upozornění. Už vám nic neuteče. Informace se k vám dostanou včas. Řekněte o tom i svým sousedům a známým, aby všichni měli důležité zprávy o dění v Měšicích z první ruky. Děkuji za přízeň a budu se těšit na další příznivce profilu Mé Měšice. Petra Biache
Květnová sbírka „Taška pro Klokánek“ Vážení spoluobčané, milí sousedé, v únorovém čísle Zpravodaje jsem v rubrice Okénko přistěhovalce psala o svém záměru uspořádat sbírku pro kbelský Klokánek. Klokánek je zařízení pro ohrožené děti vyžadující okamžitou pomoc a péči. Klokánky zřizuje Fond ohrožených dětí (www.fod.cz). Pokud sledujete současné společenské dění, možná víte, že právě tato zařízení jsou na tom po finanční i materiální stránce mnohdy špatně. Osobně považuji Klokánky za velmi prospěšné a těžko nahraditelné. Ráda bych proto podle svých možností podpořila činnost toho, který je geograficky nejblíž. Nachází se v pražské městské části Kbely. Tvoří ho tři rodiny, v každé jsou čtyři děti a jedna teta, která o ně pečuje. Děti jsou ve věku od několika měsíců až po náctileté. Pocházejí ze složitých rodinných poměrů, rodiče se o ně z nejrůznějších důvodů nemohou anebo nechtějí starat. Měšický zpravodaj - 10
Od počátku tohoto roku už jsme s několika maminkami předaly vyřazené oblečení po svých dětech, hračky a domácí potřeby. Spolupráce bude pokračovat nadcházející akcí, kterou tímto vyhlašuji: Taška pro Klokánek. Je to zcela jednoduché – podle vlastního uvážení naplníte jednu nebo více tašek tím, co momentálně v Klokánku nejvíce potřebují. Zde je seznam: *Trvanlivé potraviny: olej, rýže, těstoviny, cukr, kakao, kečup, kompoty, vody ochucené i bez příchuti, sirupy, kukuřičné lupínky, cereálie, trvanlivé mléko. *Hygienické potřeby: šampony a kondicionéry, sprchové gely pro malé i velké děti, krémy na pleť, opalovací krémy, zubní pasty, toaletní papír, papírové kapesníčky a ubrousky. *Drogerie: tekuté prací prostředky, aviváže, jar na nádobí, desinfekce a čisticí prostředky na koupelny, podlahy, kuchyně a WC, smetáky, malé smetáčky a lopatky. Svou Tašku pro Klokánek přineste v úterý 19. května 2015 mezi 16. a 18. hodinou k Centru volného času v Měšicích. Na místě bude i kasička na finanční příspěvky pro Klokánek. Pokud vám termín nevyhovuje a přesto chcete Klokánku pomoct, ozvěte se mi, jistě se domluvíme . Předem děkuji všem, kdo se zapojí. Petra Biache tel. 739 719 016
[email protected]
TIP NA VÝLET Koda, Tetín Je tady jaro, alespoň tedy podle kalendáře, a je tedy čas opustit brány města a vydat se na putování přírodou a za památkami. To obojí náš návrh na vycházku nabízí. Cílem našeho putování bude oblast Českého krasu, a zejména pak bájné místo s tisíciletou historií, zvané Tetín. Pokud se teď někomu vybaví jméno prostřední dcery knížete Kroka, kněžny Tety, nemýlí se. A pokud si někdo vzpomene na název písničky: „Nad Berounkou, pod Tetínem“, také se trefil správně. Název osady je skutečně odvozen od jména oné kněžny. Měla zde údajně žít v 8. století na zdejším slovanském hradišti. Historicky doložen je původ obce až v 10. století, kdy zde r. 921 byla zavražděna kněžna Ludmila, babička knížete Václava. Dnes tu jsou tři kostely a zbytky hradu, ale o tom všem si povíme až na místě samém. Teď je podstatné, jak se tam dostaneme. Výchozím bodem pro pěší cestu bude pro nás železniční zastávka v Srbsku. Je to obec u Berounky mezi Karlštejnem a Berounem, a některý z našich výletů už tudy vedl. Do Srbska přijedeme vlakem po trati č. 171 z Prahy hl. n., nebo Smíchova ve směru Beroun (ne přes Rudnou!). Vlak jede každých 30 minut, Měšický zpravodaj - 11
a doba jízdy je 45 minut. Kdo by chtěl k dopravě na výchozí místo použít vlastní auto, musel by je ponechat v Srbsku, a protože trasa výletu není okružní, vrátit se pak pro auto z Berouna jednu stanici vlakem. Nebo auto nechat v Berouně, vycházku absolvovat opačným směrem, a vlakem se k autu vrátit vlakem ze Srbska. Tím máme základní údaje za sebou a můžeme se vydat na cestu. Vycházka je dlouhá 12 km (nebo 8 km, když si poslední úsek projedeme autobusem. Jdeme výhradně po značených stezkách, v první části nás čeká dost strmé stoupání. Jsme tedy v Srbsku a vydáváme se na pochod. U nádraží Srbsko vyhledáme turistickou orientaci, a vydáme se po žluté značce ve směru Koda. Jdeme nejdříve k jihu podél pravého břehu Berounky. Po asi 300 m značka odbočí vpravo, a za posledními domky jsme už v přírodní vápencové rezervaci Koda. Značka nás zavede k okraji osady Koda, kde nalezneme silný krasový pramen, zachycený v bývalé kapličce. Pod ní je jezírko s hrází z pěnovce. Další krasové vyvěračky potoků jsou v Kodské a Císařské rokli, ty však jsou chráněné a návštěvníkům nepřístupné. Na rozcestí narazíme na modrou značku, která bude naším průvodcem po zbytek cesty. Nejdříve po ní odbočíme vlevo, to pokud chceme spatřit Kodskou jeskyni. Odbočku k ní najdeme po asi 500 m cesty po modré ve směru Liteň. Jeskyně je hluboká asi 20 m a byla obydlím pravěkých lidí, po nichž tu byly objeveny kamenné nástroje a zbraně. Jeskyně je volně přístupná, ale kdo by ji chtěl prozkoumávat, bez baterky se neobejde. Tato cesta nás čeká. Začátek NPR Koda od Srbska. Od jeskyně se vrátíme po modré zpět k rozcestí Koda. Tady se nenecháme zlákat žlutou značkou k návštěvě Koněpruských jeskyní – tam bude směřovat až příští náš výlet. My jdeme dále přímo po modré značce směr Tetín. Budeme stoupat hlubokými lesy a po necelé hodině dojdeme do Tetína. O tomto historicky významném místě, slovanském hradišti s mnoha kulturními památkami jsme už něco naznačili v úvodu, a ještě povíme v samostatném odstavci na konci textu. Kromě tří kostelů a zbytků hradu tu najdeme na návsi barokní zámek a malé muzeum. V Tetíně najdeme i dvě místní naučné stezky. Měšický zpravodaj - 12
Kdo by chtěl zde cestu ukončit, může zbylé 4 km do Berouna dojet autobusem – pokud ovšem zrovna nějaký pojede. Jinak pokračujeme dál po modré značce k železniční stanici Beroun, a odtud vlakem do Prahy. Koho ovšem ještě zcela nezmohla únava, může cestou vystoupit na vrch Damil. K němu vede po půl hodině po modré z Tetína odbočka. Těžil se tu vápenec; na kopci jsou zbytky pravěkého hradiště Kodská jeskyně. a vyhlídka do okolí. Vedla tudy úzkorozchodná železnice z cementáren v Králově Dvoře do Koněprus pro odvoz vytěženého vápence. Do Berouna odtud dojdeme za necelou hodinu. Co jsme mohli uvidět v Tetíně? Obec Tetín leží na skalnatém ostrohu nad řekou Berounkou. První zmínka pochází z r. 1088. Rozlohu má asi 6 ha, a nyní má 787 obyvatel. Je památným místem už od úsvitu českých dějin. Tetín vždy poutal zájem archeologů, historiků, křesťanů, literárních badatelů a turistů. Byl významným slovanským hradištěm a místem počátků křesťanství v Čechách. Zejména je spojován s kultem sv. Ludmily, která zde byla r. 921 zavražděna z příkazu snachy Drahomíry, a je i místem počátku třísetleté vlády Přemyslovců. Najdeme zde řadu kulturních památek, zejména sakrální stavby. Tři kostely v časovém pořadí: Románský, několikrát přestavěný kostelík sv. Jana Nepomuckého, ten je nejstarší. Dále to je, rovněž románský, kostel sv. Kateřiny z r - 1200, s čtvercovým půdorysem, zvonicí a hřbitůvkem. Nejmladší je barokní kostel sv. Ludmily z konce 17. století. Dalšími sakrálními stavbami jsou fara a votivní kříž. Na tetínské návsi je zachovalý a obnovený barokní zámeček, původně ze 14. století. Z přemyslovského hradu z doby Václava II. (1288) zachovaly se jen zbytky (torzo vstupní věže, valy). Na tom místě v 10. století také stával hrad, sídlo kněžny Ludmily. A ještě předtím, v 8. století zde na slovanském hradišti mohla žít Teta, dcera Krokova. Pod obcí se rozkládá přírodní rezervace Tetínské skály s chodbami a jeskyněmi se sídlišti netopýrů. Roste tu také řada vzácných rostlin. V okolí obce najdeme plno vyhlídek. S těmi seznamují dvě naučné stezky, vycházející z náměstí od sv. Ludmily. Místo je známé i tím, že je vyhledávaly významné osobnosti českých dějin (Hájek z Libočan, Dobrovský, Čelakovský, Jungmann). S jedinečností Tetína seznamuje malé Tetínské muzeum. Na závěr pár praktických rad na cestu. Vycházka není dlouhá (na Kodu 30 minut, zbytek asi 2,5 hodiny, podle toho, jak se kde dlouho zdržíte). I tak se vyplatí dobré boty. Je dobře vzít s sebou mapu (třeba z internetu). Není-li, nevadí, celá cesta je značená. Značky si hlídejte; kdo ztratí značku, ztratí se i sám. Měšický zpravodaj - 13
Mimo značenou cestu je lépe nechodit, jsme v Českém krasu, což je chráněné území. (Poznámka pro začínající turisty: Turistická značka, to je ten barevný čtvereček, nebo šipka, na stromech, sloupech, kamenech…. Na výchozím místě a na důležitých rozcestích jsou na sloupku tabulky se šipkou, barvou značky a názvy důležitých míst na trase). Kdo chce vidět Kodskou jeskyni uvnitř, bude potřebovat baterku. Do jiných jeskyní při cestě je lépe nevstupovat. Občerstvení najdete v Srbsku, Tetíně a Berouně. Časy odjezdů vlaků a autobusů je vhodné vyhledat si předem a cestu plánovat podle toho. Další podrobné informace najdete třeba na stránkách http://www.tetin.cz, nebo www.karlstejnsko.info Mnoho inspirativních zážitků, příjemné počasí a ničím nerušenou cestu přeje Vladimír Novák Prameny: 110 výletů s dpp Propagační materiály regionu Poděkování patří Marcele Hutarové za poskytnutí informací
KVĚTNOVÉ POVSTÁNÍ ČESKÉHO LIDU (1945) Konec války a Měšice (5. – 9. 5. 1945) Události posledních 5 dnů druhé světové války, jak je prožívala naše vesnice, byly v našem Zpravodaji už několikrát vzpomenuty. Teď, když už od nich uplynulo celých 70 let, promítneme si je pro obnovení paměti znovu, tak, jak je zdokumentovali přímí účastníci a kronikáři. Už ale jen stručně, bez podrobností a jmen aktérů. Projdeme si tehdejší dění chronologicky, tak, jak se události děly. V obci se události daly do pohybu ve chvíli, když 5. května po poledni pražský rozhlas ohlásil počátek povstání ve městě a vysílal dále výzvy o pomoc. Skupinka měšických mužů jako první počin vydala se obstarávat zbraně. Nejdřív u německých zaměstnanců správy panství, pak i u samotného hraběte Nostice. Byly to zbraně zejména lovecké. Další pokus o získání zbraní byl učiněn vysláním jednoho muže Ilustrační foto na kopec Beckov, kde tehdy byly sklady zbraní a střeliva střežené německou posádkou. Ta se bránila a náš občan byl těžce postřelen, naštěstí přežil. Další zbraně byly získány z Líbeznic; na řepné vlečce stál německý nákladní vlak s různým materiálem, také zbraněmi a střelivem; jeho hlídka byla odzbrojena a zajata. Další zbraně byly získávány postupným odzbrojováním skupinek německých vojáků, prchajících před postupující sovětskou armádou. Měšický zpravodaj - 14
Byl ustaven Revoluční národní výbor (RNV), vytvořen ochranný oddíl, který měl zastavovat nebo alespoň zpomalovat jednotky německé armády směřující ku Praze, a ochránit obec před pronikáním Němců a ohrožováním obyvatel. Na přístupových komunikacích byly postaveny občanské hlídky, mj. i z řad dobrovolných hasičů, Sokola a dalších. Ilustrační foto K prvnímu ozbrojenému střetu došlo už 5. května. Tříčlenná hlídka příslušníků útvarů SS postupovala obcí a ohrožovala střelbou obyvatele. Občanské hlídky je zneškodnily, jeden muž SS byl zastřelen, zbylí dva zajati. Další taková hlídka mužů SS byla zneškodněna v noci. Při první přestřelce byla těžce zraněna žena, která se v místě konfliktu nechtěně ocitla. K další přestřelce došlo s Němcem z Mratína, který přitom padl, ale postřelil mlynářského pomocníka, který zranění nepřežil. 6. května zahájil činnost RNV. Byly postaveny barikády na silnici 244 (Mratín – Měšice – Bášť), dnes zvané v úseku v obci jako ulice 5. května. První barikáda byla na tehdejším přejezdu železniční tratě (dnes je tam mostní nadjezd) z převržených vagónů, další byla na křižovatce se silnicí do Nové Vsi. 6. května došlo k dílčím přestřelkám s ustupujícími rozptýlenými zbytky německé armády. Skupinky byly odzbrojeny, zajaty a jejich zbraně rozdány obráncům barikád. 7. květen byl pro obránce kritický. První kolona několika aut přijela v 15 hodin odpoledne. Přes barikádu na křižovatce jich část pronikla k druhé barikádě, tam byli zlikvidováni. 8 německých vojáků padlo, jeden z obránců hájící barikádu těžkým kulometem byl bohužel postřelen a na následky zranění po pár letech utrpení zemřel. Jako jediná oběť povstání z obce měl na svém domě pamětní desku, leč ta zmizela a není. Stalo se to trvalou ostudou a hanbou nejen pro pachatele, ale i pro obec, pro nás všechny. Ale to už je jiná kapitola – od 90. let podnes – z dějin obce. Další nájezd vojenských aut, a už i 4 tanků přišel vzápětí. Na jednom tanku byla americká vlajka, byli to ovšem Němci a odjel s nimi muž jako rukojmí. A další toho dne už poslední kolona měla 20 tanků a to už se nedalo ubránit. Hlídky musely barikádu rozebrat a Němci pod pohrůžkou palby na vesnici odjeli s bílou vlajkou k hlavní mělnické silnici. 8. května docházelo v obci ještě k řadě přestřelek s ustupujícími Němci. Mnoho jich bylo odzbrojeno a zajato, odváženi byli do Líbeznic, kde byli shromažďováni. Další náš občan byl přitom zraněn. 9. května už byl klid, Rudá armáda se blížila. Osvobozena byla Praha, a k nám sovětští vojáci dorazili 10. května časně ráno. Tím dnem pro nás s radostí a úlevou válka skončila. Méně radostná je závěrečná bilance – jména obětí války z naší obce. Zahynulo celkem 6 našich občanů, z toho 2 ženy. Nevrátili se z koncentračních táborů, nebo z válečných bojišť. Zraněni byli 3 občané, z toho jedna žena. Jména obětí jsou umístěna na památníku v obci, kde mají své pietní místo spolu s oběťmi 1. světové války. Měšický zpravodaj - 15
A teď, jako vždy musím zakončit apelem, žádostí, prosbou k zastupitelům obce, obecnímu úřadu, spolkům v obci, a k nám všem občanům. Za pár dní, 8. května, vzpomeneme 70. výročí ukončení snad nejstrašnějších událostí v dějinách lidstva. Nezapomeňme při této příležitosti vzdát čest památce těch šesti statečných. Stačí jen málo. Jako symbol úcty a piety položit pod jejich jména květiny. A třeba i postát chvíli tiše a zamyslet se. Oni přece padli, abychom my ostatní mohli žít. Toto není fráze, ale pravda. A nezapomeňme prosím položit kytičku i k tomu druhému, skromnému památníku uprostřed zeleně, který připomíná příchod Rudé armády. A neříkejte prosím „tam ať si to položí komunisté“, jak to občas taky slyším. Berme to místo jako připomenutí výročí konce války s tím, že úcta ke statečnosti a lidským obětem, a postoj k totalitním režimům všeho druhu jsou dvě různé věci. Díky všem, kteří pochopili. V květnu 2015 - nk -
VÝZNAMNÁ VÁLEČNÁ VÝROČÍ - II. část Další pokračování událostí, které měnily svět Stalo se před 100 lety (květen, červen 1915) První světová válka byla v plném proudu. 2. dubna německo – rakouská vojska u Gorlice prorazila ruskou frontu. 3. dubna vystoupila Itálie z Trojspolku, a 23. května vyhlásila válku Rakousko – Uhersku. A už 27. května obsadila italská vojska jižní Tyroly, a zahájila útok proti rakousko – uherským postavením v Dolomitech. 4. dubna byla v Rakousku vypsána první válečná půjčka. 7. května německá ponorka U 20 torpedovala britský parník Luisitania. Loď se potopila, nezachránilo se téměř 2 000 lidí. Vojska Ústředních mocností dobyla Przemyśl. To bylo 3. června, ruská vojska začala ustupovat. 6. června překročila německá vojska Dněstr. A vojska italská zahájila útok na řece Isonzo. To bylo 6. června; od té doby až do listopadu už italská ofenzíva nebyla úspěšná. 10. června turečtí vojáci v údolí Kermach povraždili asi 25 000 Arménů; a 11. června Srbové zaútočili na Albánii. Francouzská ofenzíva u Artois skončila s nevýrazným úspěchem. 22. června Rakousko – Uhersko dobylo Lvov. A 30. června začala vojska Ústředních mocností postupovat na Vislu a Bug. Prošli jsme téměř den po dni události na bojištích Velké války, jak se odehrály právě před 100 lety. Teď se posuneme po proudu času o 30 let dopředu, kdy v květnu 1945 skončila porážkou Německa 2. světová válka. Stalo se před 70 lety (květen 1945) 1. května vypuklo v Přerově povstání proti okupantům. 2. května vojska 1. běloruského a 1. ukrajinského frontu dobyla Berlín. Bojovalo se ale stále v jihovýchodní Asii. 3. května spojenecká vojska obsadila Rangůn. V Nizozemsku, severozápadním Německu a Dánsku kapitulovala německá vojska 4. května. V poledních hodinách 5. května začalo povstání v Praze. Měšický zpravodaj - 16
Ostravu osvobodili vojáci 4. ukrajinského frontu 6. května. Ve stejný den americké jednotky osvobodily Plzeň a Karlovy Vary. Dne 7. května byla v Remeši podepsána bezpodmínečná kapitulace Německa. Další kapitulační protokol byl podepsán 8. května v sídle sovětského velení v Berlíně – Karlshorstu. Do Prahy vstoupila Rudá armáda 9. května. Tím pro Československo a celou Evropu 2. světová válka skončila. Úplný klid zbraní ale ještě nenastal, německé jednotky z východních oblastí se pokoušely probít do centrálního Německa, aby nepadly do zajetí Rudou armádou. Poslední výstřely války padly 11. května u Milína. Válka skončila v Evropě, ale na Dálném Východě se bojovalo dál. Japonci oznámili, že budou pokračovat v boji proti USA i po kapitulaci Německa. Tak se i stalo, a teprve atomové bomby svržené v srpnu 1945 na japonská města udělaly tečku za největší válečnou katastrofou všech let. Nakonec ve zkratce děsivá bilance války: 55 – 60 miliónů mrtvých, 75 miliónů zraněných, 2 milióny nezvěstných. Ve srovnání s 1. světovou válkou to jsou pětinásobné ztráty… Opožděná vzpomínka K předchozímu textu následující řádky sice patří, ale jen se musíme posunout proti proudu času zase maličko zpět, do února a března 1945, a připomenou si události, na které se v naší rubrice památných výročí nedostalo. Jsou to letecké nálety Spojenců na Prahu na jaře 1945. Bylo to před 70 lety, a tak se o tom psalo v dostatečné míře a nemuseli bychom si toto dění i zde připomínat. Jenže ono se to dělo od nás na dohled, za humny a k naši obecní historii to patří. Co se to tehdy vlastně stalo. Nebýt nebývalé perzekuce českého obyvatelstva, odsunů do koncentračních táborů, nuceného nasazení na práci do Říše, nedostatku všeho, a zvůle okupačních úřadů, mohlo se zdát území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava jakýmsi ostrovem klidu v rozbouřeném světě. Naši muži nemuseli do války. Což od Němců nebyla žádná ušlechtilost, ale promyšlená vypočítavost. Český vyspělý průmysl a levná pracovní síla, Praha - jaro 1945 to vše bylo k prospěchu válčícímu Německu. Na území Čech se, až na jednotlivé nálety na průmyslové cíle, neválčilo. Skutečné boje proběhly až v posledních týdnech války. A tak na jaře 1945 byli lidé, třeba zrovna v Praze, už poměrně v klidu. Teď už se nic nemůže stát, když se nestalo doteď. A pak přišel blesk z čistého nebe. A jak to bývá, tak ve špatnou dobu a do nesprávného místa. Dne 14. února, na Popeleční středu, do Prahy dorazila válka. Zbloudilý svaz amerických bombardovacích letadel shodil bomby určené pro Drážďany na část Prahy. Stačila porucha Měšický zpravodaj - 17
radaru, chyba v navigaci, a špatné počasí, a zbytečné neštěstí bylo hotovo. Zůstaly desítky zničených budov, stovky mrtvých a raněných. A poznání, jak vypadá válka zblízka. Další úder, tentokrát už plánovaný, přišel v poledne na Květnou neděli 25. března za jasného jarního dne. Z modrého nebe padaly bomby na průmyslové závody Vysočan a Libně, ale také – to kvůli letištím Kbely a Letňany – na Satalice, Kbely, Čakovice, Střížkov, Vinoř a další místa. Škody na budovách a zařízeních byly rozsáhlé, obětí na životech téměř pět stovek. A bylo to od naší obce na dohled a na doslech. O vlásek…. Kdo tehdy slyšel zlověstné dunění a viděl jižní obzor zahalený černým dýmem, nemohl nikdy zapomenout. Stejně jako na pár dní předtím na rudě zbarvenou noční oblohu na severu – to byly hořící Drážďany, Touto vzpomínkou vzdejme čest památce i těchto – jedněch z posledních – obětí poslední velké války. A zároveň udělme „never more“ všem, kteří svou obskurní zábavou – výbuchy „zábavné“ pyrotechniky – vzbuzují stres a mrazení v zádech u všech – byť už jen nemnohých – pamětníků podobných explozí, jenže těch naostro. - red -
SVÁTKY, VÝZNAMNÉ DNY, VÝROČÍ Období: květen – červen Hlavními svátky období jsou májové dny. 1. květen – Svátek práce – je státním svátkem a dnem pracovního klidu. Stejně tak 8. květen – Den vítězství. Oba svátky jsou výhodně propojeny se sobotou a nedělí (prodloužený víkend). Významným dnem je 5. květen, výročí povstání českého lidu 1945. V červnu jsou významnými dny: 1. červen (Mezinárodní den dětí), 10. červen je smutným výročím vyhlazení Lidic nacisty v roce 1942. 21. červen se stal Dnem otců; a 27. červen je věnován uctění památky obětí komunistického režimu. Některá vybraná výročí významných událostí KVĚTEN • 1. 5. 1953 • 4. 5. 1919 • 7. 5. 1840 • 8. 5. 1945 • 9. 5. 1945 • 12. 5. 1743 • 14. 5. 1316 • 16. 5. 1966 • 17. 5. 1296
Bylo spuštěno vysílání Československé televize Zemřel M. R. Štefánik, slovenský politik Narodil se P. I. Čajkovskij, hudební skladatel Kapitulace Německa, konec 2. světové války Vojska Rudé armády vstoupila do Prahy Císařovna Marie Terezie korunována českou královnou Narodil se Karel IV., český král a římský císař V Číně začala „kulturní revoluce“ Zemřela Anežka Přemyslovna, česká princezna Měšický zpravodaj - 18
• • • • • •
18. 5. 1923 21. 5. 1881 27. 5. 1703 22. 5. 1942 28. 5. 1884 30. 5. 1434
ČERVEN • 1. 6. 1953 • 2. 6. 1896 • 5. 6. 1967 • 6. 6. 1944 • 8. 6. 632 • 11. 6. 1881 • 14. 6. 1894 • 18. 5. 1815 • 18. 6. 1942 • 21. 6. 1621 • 22. 6. 1941 • 23. 6. 1955 • 24. 6. 1942 • 25. 6. 1950 • 27. 6. 1991 • 30. 6. 1899 • 30. 5. 1908
Zahájeno vysílání Československého rozhlasu První praktické použití telefonu v Praze (B. Frey) Ruský car Petr Veliký založil Petrohrad Atentát na R. Heydricha (operace výsadkářů Anthropoid) Narodil se Edvard Beneš, druhý čs. prezident Bitva u Lipan – konec husitských válek
Měnová reforma v Československu G. Marconi získal patent na svůj vynález – rádio Začala šestidenní válka na Blízkém Východě Invaze Spojenců v Normandii (Overlord) Prorok Mohamed zemřel v Medině Poprvé otevřeno Národní divadlo v Praze Důlní neštěstí v Karviné (235 obětí) Napoleon poražen v bitvě u Waterloo Zahynuli atentátníci na Heydricha, v kostelní kryptě v Praze V Praze bylo popraveno 27 vůdců stavovského povstání Německo napadlo Sovětský svaz (Barbarossa) V Praze začala l. celostátní spartakiáda Nacisty byla vyhlazena obec Ležáky Začala korejská válka Po 23 letech skončila sovětská okupace Československa Narodil se kardinál Tomášek V Sibiři došlo k explozi tunguzského meteoritu
Přehled mezinárodních a světových dnů všeho možného vynecháváme s odkazem na loňský Zpravodaj (duben 2014), kde je jejich úplný výčet za květen a červen. - red -
NÁŠ FEJETÓNEK (retro) … a v Praze si zajdeme do bufetu na guláš (bejvávalo…!) Zašli bychom kolikrát rádi, ale ono už pomalu není kam. V tisku nedávno vyšla nemilá zpráva, která mne inspirovala k sepsání těchto několika vět. Na tomto místě jsme si nikdy nepovídali o stravování a náležitostech kolem. Na to máme jinou rubriku. Ale dneska dělám výjimku. Ta zprávička totiž říkala, že v Praze zanikl vyhlášený automat, nebo chcete-li bufet, zvaný „U Rozvařilů). Sídlil v ulici Na Poříčí, zhruba proti Bílé labuti, na kraji pasáže, kde je i známé divadlo. A byl tu neodmyslitelně desítky let, a celý den byl plný lidí. Určitě ho znalo i hodně mimopražských návštěvníků. Ležel totiž na výhodném místě Měšický zpravodaj - 19
– u legendární Labutě, a mezi nádražími Florenc, Těšnov a Masarykovo. Novou dobou a novými zájmy byl bufet vymístěn do 5. patra Bílé labutě, a to byl začátek jeho konce. Taky že tam skončil, protože málokoho by asi napadlo plahočit se do nejvyššího patra obchodního domu, aby si tam dal párek. Jsou v této zemi věci vymykající se zdravému rozumu. Existují tu tisíce firem, které nic neprodukují, nikomu nejsou užitečné, nikdo je nezná – a prosperují hromaděním kapitálu. A hle, tady bufet slouží od nepaměti tisícům lidí – a zanikne. Teď si asi leckdo řekne, no tak zavřeli jeden bufet, no a co, proč o tom psát. Jistě. Ale ono nejde jen o ten jeden. On to je vývoj, neboli jak se teď módně říká – trend. Takto pomalu a nenápadně zanikají ostrůvky spokojenosti našich životů, jakými byla i místa rychlého a levného občerstvení zvaná automaty a bufety. I napadlo mne, věnovat jim chvilku vzpomínek, stejně jako minule starým pražským tramvajím. Tato pohostinná místa bývala fenoménem Prahy, tradičním a typickým, skoro jako Vltava a svatý Václav na koni. Automaty vznikaly hlavně za první republiky a k jejich přírůstku vedla poptávka, mezera na trhu. Poptávka velké skupiny lidí, kteří zrovna neměli čas na delší posezení v restauraci, nebo neměli zrovna dost peněz, ale potřebovali se najíst a napít, cestou z práce, divadla či kina. A tak se šlo do bufetu. Vypadalo to uvnitř všude podobně. Výdejní pulty s lahůdkami, teplými jídly, a výčepní pult. Na ploše místnosti vysoké stolky, většinou bez sedátek – jedlo a pilo se ve stoje. Bufetů a automatů bylo v Praze hodně, hlavně v centru. Byly na každé hlavní ulici; na Václavském náměstí hned několik. Pamatuji si je dobře, ale jmenovat budu jen namátkou, jen ty, co už nejsou. Na Václavském náměstí jim kraloval věhlasný a známý automat Koruna. Byl, a už není, ve stejnojmenném paláci na nároží Příkopů a Václaváku. Byl nepřehlédnutelný. Rozlehlé prostory nabízely vše, nač člověk vzpomněl. Na stejném náměstí v jedné z pasáží byla specialita se zavedeným jménem – rybí bufet „U Vaňhy“. Tam se dala pořídit levná svačina, nebo i oběd – opravdové smažené rybí filé s do zlatova osmaženými hranolky. To vše smaženo na poctivém čerstvém tuku, nikoliv na vyjetém oleji, jako leckde. I s pivem stačila na to desetikoruna. Bufetů všech velikostí byla na Václaváku a v okolí ještě řada, ale ty vynechám, protože pokud ještě některý funguje, mohl by to někdo, nedej bože, brát jako neplacenou reklamu. Stejně jako rybí nebo mléčné bufety, tak i většina ostatních vždy nabízela něco, čím bylo místo známé, lidé to věděli a šli za tím. Tak třeba někde měli kvalitní sekanou, jinde voňavé párky, ve kterých bylo opravdu maso a ne piliny. Někam se chodilo hlavně na dobré pivo, jinde to zase byly prvotřídní vyhlášené chlebíčky mnoha druhů. Někde zase měli lahodné vepřenky – to už nikdo ani neví, co to je, rozhodně to nemá nic společného s dnešním karbanátkem ve sladké žemli. Vědělo se taky, kde mají dobrou polévku, drštkovou nebo gulášovou. Bufety měly podobně jako hospody i stálý okruh návštěvníků – „štamgastů“. Velké automaty nebyly jen v centru, ale spolu s řadou menších bufetů, je měla každá pražská čtvrť. Za jiné jmenujme „Palmovku“ – už není, a rovněž v Libni léta už zavřený automat „Svět“. Proslavil ho ve svých povídkách Bohumil Hrabal, který nedaleko odtud bydlel. Právě on dokázal atmosféru onoho zanikajícího světa neodolatelně a nenapodobitelně vykreslit. Zanikly i další automaty – ve Vysočanech, Holešovicích, na Letné. Dávno už není bufet nedaleko dnešní Kotvy, tam byl už znát genius loci Starého Města. Pro úplnost vzpomínání, jak jsme si v Praze jedli a pili, je třeba zmínit, že jako mezičlánek mezi bufetem a restaurací vznikaly od poloviny minulého století v Praze Měšický zpravodaj - 20
i jinde samoobslužné restaurace, přesněji jídelny. Tam si člověk taky rychle vybral, ale u jídla seděl. A zase, taková zařízení byla iniciována poptávkou. Za reálného socializmu se utvářela generace pinglů a vrchních arogantních a netečných, a to v samoobsluze odpadlo, stejně jako úvahy, zdali „tuzér“ dát či nedat a jak velký. Zde to byla taková příjemná výrobní linka na občerstvení. Host si vzal podnos, posunoval jím podél dlouhého pultu a kladl na něj potřebné, i teplé jídlo a nápoje, na konci linky zaplatil a s plným podnosem se probalancoval ke stolku. K obrazu světa rychlého, chutného a levného stravování ve městě patří i to, že i některá lepší uzenářství měla v krámě pár stolků a nabízela teplé pochoutky s hořčicí, křenem a láhvovým pivem. Malé své bufetíky měly i větší lahůdkářské prodejny. A aby obrázek byl úplně kompletní, nedá se zapomenout na pouliční stánky s opečenými klobáskami. Ty patřily nerozlučně k prostředí večerního města, a neocenitelné byly hlavně ve chvílích, kdy poutníkovi v pozdních nočních hodinách v kapsách cinkalo posledních pár mincí a přitom byl hlad. Ty stánky voněly hlavně na Václavském náměstí. Možná taky už dlouho nebudou, protože dnes je tendence všechno, co se osvědčilo a funguje, tak zrušit, a pak vymýšlet náhražku. To hrozí i na tom Václaváku, protože ty kiosky prostě úředníkům a politikům města nedají spát. To jsme stále v Praze, a málem bych zapomněl, že i jiná města měla (a nemají) své automaty a bufety. Za všechna jmenuji Karlovy Vary, kde zanikla vyhlášená Vindobona. Ale i v malém šumavském městečku Stachy jsem nalezl malý bufet. Uvízl mi v paměti už navždy, asi proto, jak voněl stářím, koloniálem, první republikou… Převážně minulý čas předchozího povídání by mohl vést k domněnce, že rychlé občerstvení u nás zaniká. To ovšem tak není, naopak, protože doba je ukvapená a poněkud povrchní, a tak různých „mekáčů“ a jiných fast-foodů je dostatek. Jen to všechno dostává jinou podobu. Je už to něco jiného, než staré dobré bufety. Zdali to je tak dobře, na to má asi každý nějaký jiný pohled. Já jsem tady vypodobnil ten svůj, staromilce a konzervativce, a ten mi říká, že žádná náhražka, byť je to nová moderní věc, originál nenahradí. Toť známá je věc, že „Rozvařilovi“ byli jen jedni. Potěšit nás může jedna jistota, že totiž jednou – za 10. 20. 50 let – budou naši nesolidní dobu považovat za zlatý věk. - dalimil -
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Co všechno také dýcháme Rubrika věnovaná hříchům na životním prostředí už v našem časopise delší dobu chyběla a tak to teď napravujeme kapitolou o ovzduší. Kvalita ovzduší se za posledních 25 let výrazně zlepšila. Ale zdaleka ne tak, abychom měli důvod ke spokojenosti. Vývoj je takový, že něčeho špatného výrazně ubylo, ale jak se doba a podmínky mění, něco se naopak zhoršilo. Někdo si možná ještě pamatuje, jak jsme v roce 1990 víceméně svépomocí v obci měřili koncentraci oxidů síry a dusíku, a také kvalitu vody v některých studních; výsledky Měšický zpravodaj - 21
jsme zveřejňovali. Naměřené, někdy i dost děsivé hodnoty byly pak pádným argumentem pro rychlé zavádění rozvodů plynu a vody v obci. Tak se i stalo, a problém mohl zmizet. Zmizel, ale ne úplně. Jednak mezitím silně vzrostla intenzita automobilové dopravy, vzrostly ceny elektřiny, plynných a kapalných paliv, rovněž tak i vody. To vedlo k tomu, a platí to nejen v naší obci, že někteří odběratelé se vracejí k používání pevných paliv. A to vede, spolu s nárůstem počtu automobilů, a s tím, že většina dopravy nákladů přešla ze železnice na silnici, k opětovnému nárůstu zhoršování kvality ovzduší, byť ne rychlému ani katastrofálnímu. Pokud někdo pije vodu z vlastní studny, aniž by měl ověřenou kvalitu, je to jeho věc, nikomu kromě sebe tím neškodí. Ale topit v lokálních topeništích hnědým uhlím v zastaralém kotli, a ještě tam občas přihodit nějaký ten plastový odpad nebo potištěný papír, nebo dřevotřísku, tak to je úplně špatně. Výsledkem jsou pak celé ulice zahalené štiplavým, škodlivým dýmem. V poslední době slýcháme častý pokřik „prolamovačů“ limitů těžby uhlí – uhlobaronů a dalších zainteresovaných skupin, že když nebudeme mít uhlí, nebudeme mít teplo. Tj., že kvůli tomu musíme zbourat další celá města a obce. Což je samozřejmě populistická demagogie, protože teplo se dá získávat i jinými způsoby. A navíc: uhlí je vzácná chemická surovina, kterou když si teď spálíme, za pár desítek let za ni nebude náhrada – a budeme se divit. Ale abychom se vrátili k otázce z titulku, cože to dnes taky nechtěně dýcháme. Abychom se v té paletě škodlivin trochu vyznali, předkládáme stručný jejich přehled. U jejich názvů se dočtete i o jejich působení na zdraví, zastoupení v ovzduší, případně jejich hlavní zdroje. Neobejdeme se přitom bez trošky znalostí chemie ze školních lavic. Začneme těmi hlavními složkami. Oxid siřičitý, SO2 – je toxický, způsobuje záněty dýchacích cest. Jeho emise po roce 1989 klesly až o 90 %, to hlavně díky odsíření elektráren a moderním výrobním technologiím; nyní kvůli lokálním topeništím opět stoupají. Imisní limit: 125 μg.m-3/24 h. V ČR tato hranice už nebývá překročena. Náš nejbližší zdroj: Elektrárna Mělník, a místní lokální topeniště. Polétavý prach PM 10, PM 2,5 (číslo = velikost částice v μm). Zdraví škodlivý. Vývoj po roce 1989 jako u oxidu síry. Škodí pronikáním do dýchacích cest a do plic, váží se na těkavé organické látky, což může způsobit i rakovinu. Limit je u PM 2.5: 25 μg.m-3/rok; u PM 10: 50 μg.m-3/den, překročit lze max. 34 dnů v roce. Často se lokálně překračuje. Hlavní znečišťovatelé: elektrárny, doly, těžký průmysl. Oxidy dusíku: Vysoce toxické. Zdroj: motorová vozidla. Škodlivost: v krvi se mění na dusitany a dusičnany. Limit: NO2 - 200 μg.m-3/h. Vývoj: mírně stoupá. Přízemní ozón: zdraví škodlivý. Vzniká v přízemní vrstvě reakcí výfukových plynů a slunečního záření za teplých dnů. Limit: 120 μg.m-3/h. Dráždí oči a dýchací cesty. Oxid uhelnatý, CO: toxický. Zdroj: emise z nedokonalého spalování. Škodlivý je působením na srdce, cévní a nervový systém. Vysoká koncentrace je smrtelná. Limit: 10 000 μg.m-3/24 h. Znečišťovatelé: ocelárny, lokální topeniště při nedokonalém spalování a úniku spalin. Formaldehyd: karcinogenní. Obsažen je v syntetických pryskyřicích, mořidlech, ředidlech a mnoha dalších činidlech. Uvolňuje se i z nábytku a oblečení, vzniká i za provozu dopravních prostředků. Škodí drážděním horních cest dýchacích a karcinogenními účinky. Vývoj znečištění: zlepšuje se. Limit není stanoven. Významným producentem u nás býval chemický provoz Plastimat, naštěstí zanikl. Měšický zpravodaj - 22
Toto byly známější a běžnější složky znečistění ovzduší. Teď si vyjmenujeme některé ty méně známé nově se objevující „zabijáky“. Dioxiny: toxické, velmi nebezpečné. Vznikají při spalování plastů, zejména PVC. Škodí usazováním v těle, poškozují imunitní systém, podporují vznik rakoviny. Limit není stanoven. Polychlorované bifenyly (PCB): zdraví škodlivé. Vznikají jako vedlejší produkt různých průmyslových výrob. Škodí v těle snad všem orgánům. Výroba je zakázána, množství klesá. Limit není stanoven. Styren: zdraví škodlivý. Vzniká z chemických výrob, uniká mj. i z tabákového kouře. V těle škodí nervovému systému. Limit nestanoven. Rtuť: toxická. Vzniká při spalování fosilních paliv a odpadů, rovněž při těžbě rud. Zůstává místy i v půdě po minerálních hnojivech. V těle škodí usazováním v játrech a ledvinách. Limit není stanoven. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU): karcinogenní. Vznikají při nedokonalém spalování uhlí, olejů, benzínu, plastů. V lidském těle škodí mnohostranně (bronchitidy, nádory, poškození mozku, plodu). Nejznámější je benzo-a-pyren, ten má limit 0,001 μg.m-3/ rok. Po poklesu po roce 1989 opět mírně roste. Tak toto byl stručný přehled nejvýznamnějších škodlivin, které bychom teoreticky mohli se vzduchem vdechnout. K uvedenému výčtu nežádoucích součástí vzduchu, který dýcháme, lze pro úplnost ještě přidat skupinu plynů nazývaných skleníkové. Nejsou přímo zdraví škodlivé, ale jsou prezentovány jako nežádoucí emise. Název není od toho, že by vznikaly v zahradním skleníku, ale že vytvářejí tak zvaný skleníkový efekt. Ten spočívá v tom, že dlouhovlnné tepelné záření sluncem ohřátého zemského povrchu tyto plyny odrážejí zpět k Zemi a zvyšují tak její teplotu na průměrných 15 stupňů. Bez toho by zde bylo jen -18 °C a umrzli bychom. Je to přirozený jev, ale podíl těchto plynů se zvětšuje a údajně tím může docházet ke globální změně klimatu oteplováním. Mezi tyto plyny patří oxid uhličitý, CO2, který vzniká zejména spalováním látek s obsahem C; v malých koncentracích je nejedovatý, koncentrovaný ale dýchatelný není. Ve vzduchu ho je ho 0,03 %; neobejdou se bez něj zelené rostliny (asimilace, fotosyntéza). Vdechujeme a vydechujeme ho, pijeme ho v sodovce jako kyselinu uhličitou. Dalším z těchto plynů je metan, také netoxický, a další. A na závěr: jak zjistit aktuální stav znečistění ovzduší zjištěný měřením, řekneme si teď. Aktualizovaná hodinová data ze své měřící sítě zveřejňuje Český hydrometeorologický ústav na stránkách www.chmu.cz (informace o kvalitě ovzduší v ČR). Další takové informace najdete na www.cistenebe.cz Prameny: LN, 31. 1. 2015 (Atlas českého ovzduší; Jedy, které dýcháme. S. 14, 15) - nk-
Měšický zpravodaj - 23
OBECNÍ POLICIE INFORMUJE Stalo se ... Práce v rukavičkách Strážníci při pochůzkové činnosti v okrajových částech občas narazí na skládku. Některé lokality přitahují přestupce jako magnet. Stejně tomu bylo i v jednu středu dopoledne, kdy za obcí narazili na podobný lidský výtvor. Odpad odložený mimo určené místo však bohužel neobsahoval žádné listinné dokumenty. Prověřování v místě nálezu výsledek nepřineslo, neboť nikdo o ničem pochopitelně nevěděl. Na řadu tak přišly gumové rukavice. Strážníci při dalším shromažďování důkazů objížděli místní stavby, Případ si tak ve finále převzala Policie ČR. Skončilo to fackou Výměnu názorů mezi mužem a ženou, jenž ukončilo „pár facek“, řešili strážníci dne 20. 2. 2015 ve 20:00 hod. Na místě nebyl nikdo zraněn a jelikož se jednalo o přestupkové jednání spáchané mezi blízkými osobami, které lze projednat pouze na návrh postižené osoby, strážníci po poučení ženy místo opustili bez dalšího řešení. Rozbité okno Dne 27. 2. 2015 po 10. hodině zjistili strážníci OP, že v ulici Habrová stojí vozidlo s rozbitým oknem. Podezření z trestného činu se vzápětí ukázalo jako neopodstatněné. Majitel vozidla, kterého se strážníkům podařilo zkontaktovat, sdělil, že k jeho odcizení ani vloupání do něj nedošlo, že zde vozidlo odstavil z důvodu poruchy. V ohradě se mu nelíbilo Jeden kůň, potulující se po ulici Revoluční byl spatřen dne 22. 1. 2015 před 8. hodinou občanem, který přivolal strážníky OP. Ti koně zajistili a na základě místní znalosti vyrozuměli jejich majitele, který si koně převzal a zajistil proti dalšímu útěku. Jan Chrastil, strážník OP Měšice
OKÉNKO MĚŠICKÉHO ZAHRÁDKÁŘE Vážení přátelé zahrádkáři, v sortimentu je raných odrůd brokvoní ještě několik, ale popíšeme si již jen dvě zajímavé odrůdy a to nektarinky. TENA – původem z USA, následná selekce v ČR. Strom roste středně bujně, květ je zvonkovitého typu. Doba začátku kvetení je středně raná, doba trvání kvetení středně dlouhá. Plod je malý až středně velký. Základní barvu má zelenavě žlutou, téměř celý plod je překryt výrazným tmavě červeným líčkem nanesený rozmytou Měšický zpravodaj - 24
formou. Dužnina je žlutá, středně tuhá až tuhá, nevláknitá sladce navinulá až navinule sladká, velmi dobrá a aromatická. Zraje 10 dnů před odrůdou Redhaven. Plodnost je středně velká. Nektarinka je velmi hezká, ovšem velmi náročná na podmínky stanoviště. Lze ji s úspěchem pěstovat jen v nejteplejších polohách s velmi pečlivou agrotechnikou, pravidelným řezem, probírkou plodů při přeplození, dostatečným hnojením a závlahou v době sucha. Důležitá je i ochrana proti moniliové hnilobě, kterou odrůda trpí zvláště za deštivého počasí v době zrání plodů. Odolnost stromu proti mrazu je na střední úrovni. TOMANA – původem z ČR, strom roste bujně až středně bujně, květ je zvonkovitého typu. Doba začátku kvetení je raná, doba trvání kvetení středně dlouhá. Plod je středně velký až velký, základní barvu má zelenavě žlutou, osluněná strana je překryta výrazným červeným rozmytým líčkem. Dužnina je žlutá, středně tuhá, vláknitá, sladce navinulá, mírně aromatická, průměrně dobrá. Zraje 17 dnů před odrůdou Redhaven, plodnost je středně velká. Jedná se o ranou nektarinku atraktivního vzhledu, ale průměrné chuti. Je poměrně náročná na podmínky stanoviště, ale lze ji pěstovat i v okrajových oblastech na chráněných místech s vhodným mikroklimatem. Moniliozou a padlím broskvoně trpí středně. Dobrých pěstitelských úspěchů dosáhneme jen při přesném dodržování agrotechnických zásahů, včetně precizního řezu, zvýšeného hnojení a pěstováním pod závlahou. Nektarinky jsou všeobecně náročnější než broskve, zvláště na řez, výživu a hnojení a ochranu proti moniliové hnilobě. Na druhou stranu jsou pro zahrádkáře atraktivnější a při plném vyzrání jsou i mnohem chutnější, než nektarinky zakoupené v obchodní síti. I středně raných odrůd broskvoní je v sortimentu velké množství, budeme jmenovat jen nejdůležitější, které se hodí pro pěstování v teplém Polabí. HARKO – původem z Kanady, strom roste bujně až velmi bujně. Květ je růžovitý, doba začátku kvetení je středně raná, doba trvání kvetení středně dlouhá. Plod je malý až střední, základní barvu má zelenavě žlutou, téměř celý plod je překryt výrazným tmavě červeným líčkem. Dužnina je světle žlutá, středně tuhá, nevláknitá, sladce navinulá až navinule sladká, někdy až nasládlá, velmi dobrá poměrně aromatická. Zraje 7 dnů po odrůdě Redhaven, plodnost je velká až velmi velká, pravidelná. Jedná se o jednu z nejlepších odrůd nektarinek. Vyžaduje ovšem hluboký řez, hodně přeplozuje, řezem regulujeme značné nasazení květních pupenů. I při uplatnění hlubokého řezu je vhodné tento řez doplnit probírkou plodů. Není tak náchylná na pukání plodů a následnou moniliovou hnilobu, netrpí výrazně ani padlím jako většina u nás pěstovaných nektarinek. Pokud ji zajistíme odpovídající péči, odvděčí se nám množstvím velmi dobrých a vzhledných plodů. Odolnost proti mrazu je ve dřevě i květních pupenech střední. KRASAVA – původem z ČR, strom roste bujně až velmi bujně, květ je zvonkovitý. Doba začátku kvetení je středně raná až pozdní, doba trvání kvetení středně dlouhá. Plod je velký, při slabší násadě až velmi velký, základní barva je zelenavě bílá, na osluněné straně se vyskytuje menší sytě červené líčko. Zelenavě bílá dužnina je středně tuhá až tuhá, nevláknitá, navinule sladká až sladká, velmi aromatická, velmi dobrá až výborná. Zraje 6 dnů po odrůdě Redhaven, plodnost je velká a pravidelná. Plody jsou velikostně vyrovnané a nejsou náchylné na pukání za deště. Odrůda je velmi odolná proti mrazu ve dřevě i květních pupenech. Vzhledem k bujnému růstu potřebuje hlubší řez. Je to typická nenáročná zahrádkářská odrůda. Plody lze kromě přímého konzumu využít i pro konzervárenské zpracování. Měšický zpravodaj - 25
MODŘINKA – původem z ČR, strom roste slabě až středně bujně, květ je zvonkovitého typu. Doba začátku kvetení je pozdní, doba trvání kvetení dlouhá. Plod je středně velký až velký. Základní barvu má žlutou, zhruba polovina plodu je překryta rozmytým tmavě červeným líčkem s tečkovanými okraji. Dužnina je žlutá středně tuhá, nevláknitá v chuti velmi dobrá, s vyrovnaným poměrem cukrů a kyselin. Zraje tři dny po odrůdě Redhaven, plodnost je středně velká až velká pravidelná. Předností této odrůdy jsou velmi kvalitní plody, hezkého vzhledu a velmi dobré chuti. Patří k méně náročným odrůdám, lze ji vysazovat i v okrajových oblastech vhodných pro pěstování broskvoní. Zajímavý je i její slabý růst, proto je méně náročná na udržovací řez. Je vhodná jak pro intenzivní pěstitelské technologie, tak pro zahrádkáře. RADOSŤ – původem ze Slovenska, strom roste středně bujně, květ je zvonkovitého typu. Doba začátku kvetení je středně raná, doba trvání kvetení středně dlouhá. Plod je středně velký až velký, základní zelenavě žluté barvy na osluněné straně překryta tmavě červeným rozmytým líčkem. Dužnina je světle žlutá, kolem pecky slabě načervenalá, středně tuhá až tuhá, nevláknitá. Chuť má navinule sladkou až sladkou, poměrně aromatickou velmi dobrou. Zraje 8 dnů po odrůdě Redhaven. Plodnost je velká a pravidelná. Plody jsou dobře velikostně vyrovnané a nejsou náchylné na pukání za deště. Odrůda je velmi dobře odolná k mrazu ve dřevě i v květních pupenech. Jedná se o vhodnou odrůdu jak pro velkovýrobu, tak pro zahrádkáře. REDHAVEN – vznikla v USA, strom roste středně bujně, květ je zvonkovitého typu. Doba začátku kvetení je středně raná, doba trvání kvetení je středně dlouhá. Plod je středně velký, při nižší násadě velký. Základní barvu má žlutou, přibližně polovina plodu je na osluněné straně překryta tmavě červeným líčkem. Dužnina je žlutá, středně tuhá, nevláknitá, navinule sladká až sladká, dobrá. Zraje dle podmínek v prvé dekádě srpna. Plodnost je velká až velmi velká, pravidelná. Jedná se o kvalitní odrůdu, která je ve výsadbách nejvíce rozšířena. Její velkou předností je velká plodnost a nenáročnost na podmínky stanoviště. Pro dosažení kvalitních plodů je třeba dodržet hlubší řez a probírku plodů. Ocenit je nutno také dobrou konzervárenskou hodnotu plodů, které vynikají tuhostí. VLADA – původem z ČR, strom roste slabě, květ je zvonkového typu. Doba začátku kvetení je středně raná, doba trvání kvetení krátká až středně dlouhá. Plod je malý až středně velký, základní barvu má zelenavě žlutou, většina plochy plodu je překryta rozmytým, výrazně tmavě červeným líčkem. Dužnina je žlutá, středně tuhá, nevláknitá navinule sladká až sladká, s typicky broskvovou aromatickou příchutí, velmi dobrá. Zraje dva dny po odrůdě Redhaven, plodnost je velká až velmi velká. Patří mezi zajímavé odrůdy, strom má slabou vzrůstnost a vysokou plodnost, což vede k vyšším nárokům na řez a probírku plodů. Hodí se do menších zahrádek, kde nezabere mnoho místa, ale přitom zajistí dostatek ovoce pro pěstitele. Odrůd se střední dobou zrání je opravdu mnoho, vybral jsem jen odrůdy zajímavé pro pěstitele broskví v Měšicích. Příště si popíšeme pozdní broskve, které jsou velice plodné, kvalitní, chuťově i velikostně nadprůměrné. Přeji všem především teplejší počasí na jejich zahrádky a zahrady (je 6.4. a za okny je pěkná chumelenice) a mnoho pěstitelských úspěchů. Miroslav Šmoranc Měšický zpravodaj - 26
OKÉNKO PŘISTĚHOVALCE XII. Milí sousedé, vítejte u jarního vydání Zpravodaje a také u pravidelné rubriky Okénko přistěhovalce. Co vás napadne, když se řekne jaro? Konečně trocha těch slunečních paprsků, tráva se zazelenala, začínají pučet stromy a rozkvétají první kvítky. Někoho z vás patrně napadne také slovní spojení „jarní úklid“. Doma už máte nejspíš hotovo a vygruntováno. Před několika dny, v sobotu 18. dubna 2015 se však uklízelo i venku. U nás v obci, v okolních vískách i městech. Po celé republice probíhala akce Ukliďme Česko. Od rána chodili dobrovolníci ulicemi Měšic a do pytlů sbírali odpadky. Bez dlouhého přemýšlení jsme se ono sobotní dopoledne vydali s mužem a dcerkou po naší čtvrti, kde jsou ulice pojmenované podle stromů. Pěkná jarní náhoda. Nasadili jsme rukavice, vybavili se igelitovými pytli, ohnuli hřbety a sbírali a sbírali. Dali jsme si tu práci a posbírali i zapomenuté psí bobky. Musím říct, že jsme byli překvapeni. Často slyším, jak lidé nadávají na pejskaře, že po svých miláčcích neuklízejí. Není to tak hrozné, alespoň v okolí našeho domu. Zato s nedopalky cigaret se jaksi roztrhl pytel. Tedy ne ten náš. Sbírali jsme poctivě a množství nedopalků neboli špačků bylo neuvěřitelné. Na některých místech to vypadalo, že se někdo rád trefuje z okna na jedno místo (třeba k lampě). U autobusové zastávky to zase vypadalo na rande – kupila se tam hromádka vykouřených cigaret, z nichž podle otisku rtěnky bylo jasné, jakou značku kouří ona a jakou on. Museli tam stát celé hodiny, zásoby kuřiva měli zjevně dostatečné. Při tom tematickém putování ulicemi nás však poněkud zaráželo, že jsme tam sami. Nikoho dalšího s rukavicemi a igelitovými taškami plnými odpadků jsme nepotkali. Nedalo nám to a několika náhodných kolemjdoucích jsme se ze zvědavosti přeptali, jestli o úklidové akci vůbec vědí. Jeden z nich si vzpomněl, že sice dostal sms z obecního úřadu, ale pouhý den předem, takže už s rodinou naplánovali jiný program. Jiná paní o úklidu obce věděla, ale nezapojila se. Omluvně se usmála a pokračovala ve venčení psa. Ostatní dotázaní o akci nic netušili, nebo to alespoň tvrdili. Přemýšlím, kde se stala chyba. Nedostatečná informovanost? Pohodlnost? Nezájem? Asi od každého trochu. Věřím však, že za rok se nás při stejné akci sejde víc. Jen bych chtěla poprosit zastupitele naší obce, aby zvážili zvýšení počtu zelených odpadkových košů s obrázkem pejska. Když venčím našeho hafana velikosti menšího telete, někdy s naditým igelitovým sáčkem ujdu hodný kus cesty, než najdu patřičnou nádobu. Přeji všem čtenářům krásné a uklizené jarní dny a těším se na shledanou v příštím čísle Zpravodaje nebo třeba někdy v ulicích Měšic. Vaše sousedka Petra Biache P.S.: Dovolte, abych jako redaktor a organizátor akce „Ukliďme Měšice“ využil možnosti a ještě před zveřejněním výše uvedeného článku reagoval na informace, že akce byla dle některých občanů zveřejněna pozdě nebo nedostatečně, a že si tak naplánovali jiný Měšický zpravodaj - 27
program. Upozorňuji mimo jiné na fakt, že tato akce byla oznámena již v minulém vydání zpravodaje (v únoru) jako celostránková upoutávka, že tato akce byla akcí celonárodní s poměrně velkou prezentací v tisku, televizi a rozhlase, že plakáty na naší měšickou akci byly vyvěšeny více než měsíc ve vitrínách na všech stanicích autobusů v obci, že akce byla avizována s více než měsíčním předstihem na webovkách obce, a že zmiňované zaslání SMS zprávy a ohlášení akce obecním rozhlasem byly víceméně míněny již jen pro připomenutí. Osobně si myslím, že kdo chce a má zájem si dnes při tak velkém rozvoji a možnostech informačních technologií jakoukoliv informaci zjistit, tak si ji během chvilky lehce zjistí, a nemusí se vymlouvat, že o ničem nevěděl a nikdo ho neinformoval. Přece v dnešní době nepošleme obecního strážníka, aby všechny informace vybubnovával a hlasitě vykřikoval v každé ulici . Jiří Bejlek
V CVČ SE POŘÁD NĚCO DĚJE Plavání s miminky Náš život je od počátku spojen s vodou – plod se vyvíjí ve vodním prostředí, voda nás provází den co den a stále nás ve své rozmanité podobě fascinuje. Děti si pasivní adaptaci na vodní prostředí přinášejí na svět z prenatálního prostředí. Pohyby, které kojenec ve vodě provádí, proto připomínají plavání, ale jsou spontánní, neboť kojenci chybí motorické schopnosti. Tyto reflexy způsobují, že pobyt ve vodě je většině dětí příjemný. Aktivním přirozeným pohybem ve vodě děti získávají nové různorodé zkušenosti, osvojují si nové dovednosti – jak motorické, tak i sociální, rozvíjejí svá poznání, komunikační schopnosti, osamostatňují se. Plavání je úžasným zážitkem nejen pro děťátko, ale i maminku nebo tatínka, působí na dobrou náladu a pomáhá rozvíjet pevnost citového pouta mezi dítětem a rodičem. „Proč chodit s miminkem plavat?“ zeptali jsme se Vlaďky Lipovské, hlavní instruktorky plavání v CVČ Měšice. „Do našich kurzů kojeneckého plavání přijímáme děti od 6 měsíců. Cílem kurzů není naučit miminko plavat, ale naučit ho nebát se vody, osvojit si dýchání, splývání a připravit ho na vlastní výuku plavání. Plavání miminek podporuje psychomotorický vývoj, koordinaci a hrubou motoriku, příznivě ovlivňuje srdeční a cévní systém, zlepšuje trávení, prohlubuje spánek a posiluje chuť k jídlu. Děti se Měšický zpravodaj - 28
postupně otužují, posiluje se jejich imunitní systém a celková odolnost organismu, pohyb ve vodě napomáhá k odstranění a prevenci různých nedostatků a vad držení těla. Děti celkově lépe prospívají, získají cit pro vodu a je pravděpodobné, že se naučí dříve a dobře skutečnému plavání. Rozhodně stojí za to kojenecké plavání vyzkoušet.“ Iveta Kameníková, manažerka CVČ Měšice
KUCHAŘKA NAŠÍ VESNICE
Dnes vám nabídnu dva recepty na řízky, které se trochu liší od klasické úpravy. ŘÍZEK S NIVOU Budeme potřebovat: 4 řízky (vepřové nebo kuřecí), 10 dkg Nivy, sůl, pepř. Řízky tence rozklepeme, z obou stran osolíme a opepříme. Na každou polovinu plátku dáme kousek Nivy, přehneme, okraje sklepneme paličkou nebo zajistíme párátkem. Obalíme v trojobalu. Smažíme zvolna z obou stran na oleji, nejlépe pod pokličkou, aby se dobře propekly. Podáváme s bramborovou kaší a zeleninovým salátem. KUŘECÍ ŘÍZEČKY V TĚSTÍČKU Budeme potřebovat: 4 kuřecí řízky, 1 vejce, 1 dl mléka, 10 dkg hladké mouky, 10 dkg strouhaného eidamu, 4 stroužky prolisovaného česneku. Řízky nakrájíme na menší kousky, z uvedených surovin umícháme husté těstíčko, ve kterém maso obalíme a smažíme dozlatova. Jsou dobré teplé s bramborovou kaší nebo studené, jenom se salátem. A teď mám pro vás recept, který mě pobavil, ale v podstatě je to velmi šikovné, ušetří se mytí nádobí. PALAČINKY Z LÁHVE Budeme potřebovat: 15 pol. lžic polohrubé mouky, 1 pol. lžíce cukru, 1 vanilkový cukr, 4 vejce, 900 ml mléka, sůl. Do PET lahve (1,5 l) postupně přes trychtýř nasypeme a vlijeme všechny suroviny, láhev uzavřeme a pořádně protřepeme. Poté lijeme rovnou na olejem potřenou pánvičku a smažíme. Výhodou je, že si můžeme těsto uschovat v chladničce. Dobrou chuť, přeje Lála
Měšický zpravodaj - 29
ZE SPORTU A KULTURY
Velikonoční břízka Letos jsme Velikonoční břízku zdobili již v sobotu 28. března. Počasí nebylo nic moc, ale nepršelo. Jako každoročně se přišlo podívat, pomoci břízku ozdobit a přivítat jaro odhadem asi 30 lidí. Organizátoři pro ně měli připraveno malé pohoštění. Břízka byla proti loňskému roku sice menší, ale byla neméně hezká. Ovšem až do začátku následujícího týdne, kdy dal zabrat pořádný vítr s deštěm. Barevné fáborky ztratily barvu a rozmáčely se, a sem tam ulétlo i špatně upevněné vajíčko. Svou úlohu ale břízka splnila. Jaro opravdu přišlo, a dřevo z jejího kmene nám ještě posloužilo při opékání špekáčků na plánované akci Čarodějnickém sportovním CUPu 2015. Ještě jednou díky všem co přišli a organizátorům za to, že se toto milé jarní setkání stále snaží udržet při životě. Jiří Bejlek
Měšický turnaj v mariáši Kdo dne 11. dubna 2015 po 14 hodině zašel do restaurace U Václava v Měšicích, mohl vidět návštěvníky restaurace skloněné nad stoly, v rukou karty a pronášející tajemná slova jako flek, re, tuty, sto a sedm, betl, durch a mnoho dalších. Další návštěvníci na ně se zájmem hleděli a v jejich činnosti je občas hlasitě podporovali. Ne, nedělo se zde nic nepatřičného či tajemného, jen se konal 1. ročník měšického turnaje v mariáši, kterého se nakonec zúčastnilo 14 odvážlivců. Odvážlivců z toho důvodu, neboť několik původně přihlášených hráčů se nakonec buď nedostavilo, nebo svoji účast odvolali. Myslím, že je to dodatečně bude mrzet, protože nálada byla výborná, každý si zahrál do sytosti, poznali jsme další spoluobčany a sousedy z blízkých Kojetic. Nehrálo se o peníze, ale žetony různých hodnot, trefně nazvané „Nostice“. Na počátku každého kola hráč obdržel 200 Nosticů a po 20 hrách postupoval do dalšího kola ten, kdo jich vyhrál nejvíce. Kola byla nakonec čtyři a následovalo rušné i vtipné finále, kdy kolem finálového stolu stáli hráči, co vypadli, kibicové, co viděli hrát mariáš poprvé v životě, i další běžní návštěvníci restaurace. A jak to nakonec dopadlo? Vítězem se stal Tomáš Kafka z Kojetic, čest Měšic obhájil na druhém místě Martin Sirotek, Soustředěná finálová trojice. Měšický zpravodaj - 30
a že v Kojeticích se mariáš hrát umí, dokázal třetím místem Milan Bušek. Každý z umístěných obdržel diplom, něco k pití (obvyklou Měšickou medovinu) i něco na zub. Nechyběly ani krásné letošní měšické kalendáře a sady karet. A odměny pro organizátory? Tou nejhezčí bylo konstatování ze strany hráčů, že rok je dlouhá doba a otázka, zda-li ještě letos bude „další ročník“. Dále pak výroky kibiců, že tenhle turnaj je donutí se ten mariáš konečně naučit. A nakonec i žádosti o věnování několika „Nosticů“ na památku či do obecní knihovny až na druhý konec Středočeského kraje.
Sada herních žetonů - „Nosticů“
Za organizátory Ladislav Říha st.
POZVÁNÍ NA XII. ROČNÍK RYBÁŘSKÝCH ZÁVODŮ Zveme Vás na jarní rybářské závody „U Kruhu“ (závody jsou určeny i pro nečleny, záleží pouze na včasném přihlášení). Přihlásit se můžete již týden před závody v restauraci U Václava nebo přímo v den závodu před zahájením. Počet míst na chytání je však omezen rozměrem rybníčku. Letos se koná již XVII. ročník. Vzhledem k pozdějšímu termínu čekáme lepší počasí a bohaté úlovky. Znovu se všichni závodníci mohou zúčastnit soutěže o putovní pohár tzv. „Měšickou vydru“. Ceny jsou tradičně velice pestré a bohaté. Občerstvení zajištěno. Vstupné zůstává na loňské úrovni, tzn. 200,- Kč. Potom již stačí nahodit a mít štěstí. Měšický rybářský Spolek zve nejen závodníky, ale i jejich doprovod a diváky. Závody začínají 23. května od 7:00 hodin u rybníčku V Kruhu. Za výbor, Jiří Bejlek
XII. ročník Dětského dne v Kruhu. V tomto roce uspořádáme Dětský den trochu později, až v sobotu 6. června 2015. Opět se sejdeme u rybníčku V Kruhu, kde proběhne tradiční sportovně zábavné odpoledne. Všechny děti čekají sportovní disciplíny, pěkné ceny, bohaté občerstvení pro ně i rodiče, hasiči a závěrečné slosování účastníků. Závěrem tedy ještě připomínáme: Sobota 6. 6. 2015. Registrace začíná ve 14:30 a vlastní závody a soutěže od 15:00 hod. Na viděnou V Kruhu se těší všichni organizátoři. J.B. Měšický zpravodaj - 31
po uzávěrce Sobota 25. dubna 2015 celý den se v Měšicích něco dělo! Měšický Jarmark I když bylo dávno po uzávěrce, přesto se nám podařilo ještě do tohoto čísla krátce zaznamenat průběh dvou akcí, které se mimořádně vydařily. První akcí byl Měšický Jarmark v prostoru Centra volného času a jeho okolí. S nápadem na uspořádání takových malých Farmářských trhů s prodejem biopotravin, bylinek, ovoce, zabijačkových specialit, domácích sýrů, rostlin a sazenic a dalších a dalších zajímavých výrobků a výpěstků, mělo vedení Centra. Nešlo však jen o jejich prodej, ale byl připraven i velice pestrý a zábavný program s vystoupením a prezentací partnerských školek a také kroužků, které se v Centru provozují. Po celém prostoru v areálu pobíhala slepice Marie, která nabízela ochutnávku všech prodávaných produktů. Pro obveselení po celou dobu jarmarku vyhrával veselé jarní písně „pražský Pepík“ harmonikář Milan. V kavárničce Centra byla pro příchozí naservírována Farmářská snídaně. Na své si přišly i děti. Pro ně bylo připraveno malé farmářské minizoo s koníkem, slepičkami, bažanty, králíčkem a na trhu se prodávaly i malé suchozemské želvičky. Když si ještě děti nechaly na obličej namalovat různá zvířátka, ochutnaly teplou bio palačinku, zapily ji čerstvým moštem a k tomu ještě zakously teplé koláčky nebo výborný dortík, byly na vrcholu blaha. K výborné pohodě jistě přispělo i nádherné počasí, kdy již od rána svítilo slunce, které jakoby chtělo odměnit všechny organizátory, za tuto profesionálně připravenou akci. Určitě pro ně bylo i obrovským zadostiučiněním a potěšením velká účast lidí a jejich dotazy, kdy bude zase další Jarmark a trhy? Prý určitě budou!! A kdy? To vám všem jistě včas oznámí. Za všechny spokojené účastníky ještě jednou díky za vydařenou akci, Jiří Bejlek Čarodějský sportovní CUP 2015. Pod tímto názvem se skrývalo zábavné a sportovní odpoledne pro děti. Sotva se děti stačily trochu najíst a odpočinout si po Měšickém Jarmarku, hned je od 14:30 hodin před zámkem čekala další podařená akce. Její hlavní organizátorkou byla Irča Šulcová s rodinou, partou kamarádů, kamarádek a spřátelených rodin, kteří v minulosti pořádali Závody kočárků. Pro děti si tentokrát připravili takový malý slet čarodějnic, čarodějů a čarostrojů. Děti, mnohé oblečené v čarodějnickém oblečení, čekala v zámeckém parku začarovaná bojovka a hry v lese. Potom závodily v rychlé chůzi s kočárky, kolečky a jinými čarostroji. Za svou snahu byly všechny odměněny drobnými cenami. Vyhlášení vítězů proběhlo u rybníčku v Kruhu, kde si všichni společně opekli špekáček a spálili čarodějnici, jejíž klobouk se ještě před spálením stačil vydražit. Měšický zpravodaj - 32
Výtěžkem z celé této akce organizátoři podpoří sdružení Klokánek ve Kbelích, se kterým spolupracují. I za to jim patří dík a obdiv. Dík také patří všem ostatním spolupracovníkům, kteří při akci pomáhali a všem sponzorům, kteří akci pomohli financovat. J. Bejlek
ZPRÁVA O ÚČASTI NA OKRESNÍM KOLE SVOJSÍKOVA ZÁVODU ČELÁKOVICE 11. - 12. 4. 2015 Jako každé dva roky, tak i letos probíhá Svojsíkův závod. Skauti z celé republiky mají možnost poměřit síly a znalosti. V minulosti tak úspěšná vlčata Jan Kulhánek (Mangas), Jáchym Blažej (Bába), Tomáš Vrabec (Bizon) a Marek Severa (Lev) dovršila skautský věk, přidal se navrátilec Miloš Halda (Luděk) a Ondřej Hlavín (Oříšek) s Tondou Petržilkou (FBI). Tím byla vytvořena hlídka, která byla přihlášena do závodu v Čelákovicích. V sobotu 11. 4. v časných ranních hodinách jsme díky obětavosti Radka Blažeje a Tondy Kulhánka vyrazili dvěma auty směr Čelákovice. Díky nemoci FBI jsme nebyli v plné sestavě, ale i tak byla nálada bojová a dobrá. Jako doprovod jela moje maličkost, Adam Šisler (První muž) a Josef Vyhlídal (ChoséRapidVídeň). Po registraci a ubytování následoval slavnostní nástup a v deset hodin očekávaný start. Družina obdržela mapu s vyznačenými stanovišti. Délka závodu byla okolo 25 kilometrů, stanovišť bylo 13. Čas pak 8 hodin. Nebylo možné v tomto čase stihnou navštívit všech 13 stanovišť, ale to už bylo na taktice, kterou kluci zvolí. Prošli jsme sice část trati, ale neměli jsme štěstí. Kluky jsme viděli až večer v cíli. Časový limit splnili, navštívili 10 stanovišť. Jak řekl Bába:“ Kdybychom se nedostali mimo mapu, dali bychom všechno“. Jak už to bývá, někde byli výborní, někde to bylo slabší. Po večeři, a to po cestě spořádali bochník chleba a kostku sádla. Do druhého dne závodu tak nastupovali s reálnou šancí postupu, což byl náš cíl. Z devíti hlídek postupovaly pouze první dvě. Následovaly tzv. Brány. 24 úkolů, které plnili jednotlivci. Bylo na rádci i ostatních, na co se kdo „cítil“. I Brány byly splněny podle očekávání, tedy dobře. Po obědě a sbalení věcí nastalo vyhlašování výsledků. Pro mne a ostatní vedoucí 15 minut šimrání v břiše, díky tradičnímu vyhlašování od posledních míst. Konečný verdikt: Netopýři Líbeznice, 2. místo, postup do kraje. Bravo, bravo. Co říci na závěr. Co se týká organizace, jsem zažil lepší závody. U některých rozhodčích a některých disciplínách v Branách mě připadalo, že jde o špatný vtip. Ale to je bohužel současný směr, kterým se skauting ubírá. Doufejme, že krajské kolo bude hodné jména, po kterém je celý závod pojmenován. Tak tedy nashledanou 5. - 7. 6. na Kladně. Petr Figalla (Chřástal)
Měšický zpravodaj - 33
Staré obrázky Měšické a jejich nová podoba Budova čp. 20 v Nosticově ulici (Sokolovna upravená z hospodářské budovy)
rok 1946
Stejná budova - stav v roce 2003
Měšický zpravodaj - 34
Psalo se o nás před 67 lety...
...“
„... bejvávalo, to byly krásný časy
Málokdo si dnes umí představit při pohledu na opuštěnou louku, s chátrající budovou Sokolovny vedle (je na snímcích na předchozí straně), že by kdysi na ploše byly tisíce cvičenců a další tisíce přihlížely z přírodních tribun. Není už cvičiště, není Sokolovna, ba ani Sokol ... Za pár týdnů na to byl XI. Všesokolský slet. Poslední na mnoho let. Zakrátko nato je komunisty zakázán i Sokol, a nevzpamatoval se z toho dodnes. Stejně jako Sokolovna. Měšický zpravodaj - 35
Měšický zpravodaj - 36
Připojení k Internetu Hledáte ve Vaší lokalitě vhodné připojení k Internetu? Jste nespokojeni s kvalitou či cenou Vašeho připojení? Chcete být smluvně nezávislí na určitém poskytovateli?
Pokud jste na libovolnou z otázek odpověděli ANO, zvažte možnost připojení pomocí sítě VES-NET a její následující výhody: • žádné závazky • kapacita až 100Mbps již od 55,- CZK měsíčně • garance ceny a zvyšující se kapacity připojení • nízká latence spojení (zpoždění dat) • doprovodné služby (e-mail, VoIP, P2P a další) • připojení celé sítě na optické kabely v obci Měšice • široký výběr typu připojení • Internet druhé generace - veřejné IPv4 a IPv6 • technická podpora v obci Měšice • provozovatelem je Obec Měšice (IČO 00240451)
Měšický zpravodaj - 37
Měšický zpravodaj - 38
Měšický zpravodaj - 39
- tisk a reklama Potřebujete nové vizitky, letáky, plakáty, brožury nebo reklamní cedule? Obraťte se na nás! Ušetříme Vám čas i peníze. Zhotovíme Vám grafický návrh, sazbu, logo, tisk až po konečné knihařské zpracování. A to vše za velice příjemné ceny! Hlavní 21, Klíčany Volejte na 284 890 646 - 7 nebo 602 305 205
[email protected] www.tigras.cz
Vydává Obec Měšice - registrační číslo MK ČR E 14565. Měšický zpravodaj - duben 2015. Ročník 12, číslo 2. Vychází v nákladu 700 výtisků. Řídí redakční rada ve složení: Jiří Bejlek, Vladimír Novák, Drahoslava Myšáková, Lálka Langmayerová. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názory redakční rady. Náměty, dotazy a příspěvky je možné předat v označené obálce na Obecní úřad nebo vložit do schránky před vchodem do obchodu v budově TESKO, případně zaslat na e-mail:
[email protected]. Důležitá telefonní čísla: Obecní úřad - 283 980 330 Obecní policie - 723 737 027 Grafická úprava a tisk: Tiskárna Tigras s.r.o., Klíčany Toto číslo vyšlo 30. dubna 2015, příští číslo vyjde v červnu 2015. Distribuováno zdarma. Měšický zpravodaj - 40
Tetín - kostely sv. Kateřiny a sv. Ludmily. Tip na výlet - strana 11
Tetín - PR Tetínské skály. Tip na výlet - strana 11
Měšický jarmark. Po uzávěrce - strana 32
Nejen děti závodily s nejrůznějšími čarostroji... (Ekologie proniká všude) Čarodějnický sportovní CUP 2015. Po uzávěrce - strana 32
Úprava okolí pomníku strana 9.
I taková zákoutí jsou v našem okolí .... Jak jsme uklízeli Měšice aneb Ukliďme Česko strana 9 + 27