Savci (Mammalia) Savci jsou velmi rozmanitá skupina vývojově nejpokročilejších obratlovců. Přizpůsobili se různým prostředím a proto je v současnosti najdeme téměř na celém světě – osidlují všechny ekosystémy (souš, vodu i vzduch). Přizpůsobili se tvarem těla, pohybovým ústrojím, krycí zbarvením, délkou a hustotou srsti (u některých došlo k přeměně chlupů v ostny), přeměnou drápů (nehty, kopyta). Na světě existuje kolem 4 500 druhů savců zařazených do 1200 rodů, 152 čeledí a až 46 řádů.
Původ savců: •
Savci vznikli v druhohorách před 200 miliony let z tzv. savcovitých plazů.
•
Před 135 miliony let vznikají savci vejcorodí – mláďata sají mateřské mléko – byli malí, kladli vejce jako plazi.
•
Před 100 miliony let vznikají savci živorodí – zárodek se vyvíjí v těle matky.
•
Prudký rozvoj savců začal po vyhynutí dinosaurů před 65 miliony let (období třetihor).
Všechny tři skupiny savců (vejcorodí, vačnatci a placentální savci) se vyvíjely současně.
Thrinaxodon – savcovitý plaz
Společné znaky savců a jejich vnitřní stavba: • Mají stálou tělesnou teplotu – mezi 36 °C až 39 °C. • Naprostá většina savců rodí živá mláďata, která jsou po narození krmena mateřským mlékem, zárodek se vyvíjí v těle samice, je vyživován prostřednictvím placenty. Existují také vejcorodí savci, jejichž mláďata rovněž sají mateřské mléko. • Savci jsou odděleného pohlaví s občasnou pohlavní dvojtvárností
–
tzv. pohlavním dimorfismem (velikost, parohy, zbarvení …). Vždy dochází k vnitřnímu oplození. • Kůže je tvořena pokožkou, škárou a podkožním vazivem. • Tělo pokrývá srst – složená z několika typů chlupů: kratší izolační chlupy – podsada a delší chlupy – pesíky – tvoří zbarvení srsti a hmatové chlupy což jsou třeba vousy. Srst se druhotně může přeměnit v bodliny, ostny, šupiny a krunýře. Výměna srsti = línání. • Pokožka obsahuje mnoho žláz, zejména potních a mazových, jejichž přeměnou vznikly i žlázy pachové (sexuální) a mléčné. • Kostru tvoří: lebka, páteř složená z obratlů (1. – nosič, 2. – čepovec) a kostry končetin. K hrudním obratlům se připojují žebra a tvoří hrudní koš. • Tělní dutina je rozdělena na břišní a hrudní část, které jsou od sebe odděleny plochým svalem zvaným bránice, který se podílí na dýchacích pohybech. • Savci dýchají plícemi. Dýchací soustava je tvořena: nosní dutinou, nosohltanem, hrtanem, průdušnicí větvící se do 2 průdušek, které se v plicích větví na průdušinky. Na jejich konci jsou plicní váčky s plicními sklípky.
• Krevní oběh je zcela uzavřený – rozlišujeme velký tělní a malý plicní oběh – zajišťuje dokonale čtyřdílné srdce (dvě předsíně a dvě komory). Krevní oběh zajišťuje stálou tělní teplotu. • Trávicí soustavu tvoří: dutina ústní, hltan, jícen, žaludek, tenké střevo, tlusté střevo a konečník. Potravu pomáhají trávit žlázy – slinné žlázy, játra a slinivka břišní. • Mají čelisti obsahující třenové zuby, stoličky, řezáky a špičáky. Zuby se obvykle jednou za život vyměňují – rozlišujeme mléčný a trvalý chrup. Dolní čelist je tvořena jedinou kostí. Zuby jsou přizpůsobeny k různé potravě – savci jsou masožravci, býložravci i všežravci. • Vylučovací soustavu tvoří párové ledviny, moč odtéká do močového měchýře a zněj močovou trubicí z těla ven. • S mohutným rozvojem koncového mozku, zejména kůry na povrchu mozkových polokoulí, souvisí rozvoj vyšší nervové činnosti a složitého chování savců (např. výchova mláďat). • Mozek je tvořen: prodlouženou míchou, středním mozkem, mozečkem, mezimozkem a koncovým mozkem (dvě velké mozkové polokoule). • Mají dokonale vyvinutá smyslová ústrojí. • Sluchové ústrojí je tvořeno vnějším, středním a vnitřním uchem. Na vnější zvukovod nasedá různě tvarovaný ušní boltec, jehož velikost je úměrná sluchovým schopnostem jednotlivých druhů (druhotně může chybět). • Savci dobře vidí – součástí oka je čočka, která zajišťuje zaostřování.
Savce rozdělujeme podle společných nebo podobných znaků na vejcorodé a živorodé. Mezi savce živorodé patří i člověk.
TAXONOMIE SAVCŮ: Říše: ŽIVOČICHOVÉ Kmen: STRUNATCI Podkmen: OBRATLOVCI Třída: SAVCI Podtřída: VEJCORODÍ
Podtřída: ŽIVORODÍ Nadřád: VAČNATÍ
Řády:
Ptakořitní
Řády:
Vačnatci
Nadřád: PLACENTÁLOVÉ Řády:
Hmyzožravci Letouni
Druh:
ježura ptakopysk
Druh:
vačice
Chudozubí
klokan
Hlodavci
koala
Zajíci Šelmy Ploutvonožci Kytovci Chobotnatci Lichokopytníci Sudokopytníci Primáti
VEJCORODÍ řád: PTAKOŘITNÍ Na Zemi se objevili asi před 120 - 150 miliony let. Dnes žijí v Austrálii a na Nové Guineji. Znaky: • Nejprimitivnější savci. • Kladení vajec pomocí kloaky (stejně jako plazi a ptáci), nerodí živá mláďata. • Vylíhlá mláďata se živí mateřským mlékem (samice ale nemají bradavky, mléko z mléčných žláz na břiše kape, mládě je olizuje). Zástupci: Ptakopysk podivný – čelisti podobné kachnímu zobáku, plovací blána mezi prsty – dobře plave. Loví vodní živočichy.
Ježura australská – hustá srst, silné ostny, hrabavé nohy s drápy, lepkavým jazykem chytá mravence a termity
Ptakopysk i ježura patří mezi přísně chráněné druhy živočichů.
ŽIVORODÍ řád: VAČNATCI Na Zemi je asi 250 druhů, žijí převážně v Austrálii, Tasmánii, Nové Guineji, Jižní Americe i Severní Americe. Znaky: • Samice nemají placentu – zárodek nemůže být vyživován v těle samice. • Rodí nedokonale vyvinutá mláďata – vývin pokračuje ve vaku samice přisáté k mléčné bradavce. Zástupci: Koala medvídkovitá – australský savec, živí se jen listy blahovičníků Klokani – australští savci s velmi silnými zadnímu končetinami a ocasem – délka skoku až 8 m, jsou býložraví Vačice opossum – vačnatec Severní Ameriky – všežravec Vakokrt písečný – jihoaustralský savec, připomíná způsobem života krtka Vakovec létavý – východoaustralský savec s kožní blánou mezi končetinami – schopnost plachtění na vzdálenost až 50 m.
koala
klokan
vakokrt
vačice
vakovec