Z´apadoˇcesk´a univerzita v Plzni Fakulta aplikovan´ych vˇed Katedra mechaniky
Bakal´aˇrsk´a pr´ace Modelov´ an´ı proudˇ en´ı nestlaˇ citeln´ e kapaliny ve zvolen´ em typu bypassov´ e anastom´ ozy
V Plzni, 2009
Dagmar Jarkovsk´ a
Prohl´ aˇsen´ı Prohlaˇsuji, ˇze jsem bakal´aˇrskou pr´aci zpracovala samostatnˇe a ˇze jsem uvedla vˇsechny pouˇzit´e prameny a literaturu, ze kter´ych jsem ˇcerpala.
Plzeˇ n, 29.05. 2009
...........................................
Podˇ ekov´ an´ı R´ada bych podˇekovala vedouc´ı sv´e bakal´aˇrsk´e pr´ace Ing. Alenˇe Jon´aˇsov´e a konzultantovi bakal´aˇrsk´e pr´ace Ing. Janu Vimmrovi, Ph.D. za mnoˇzstv´ı poskytnut´ych rad a ˇcas, kter´y mi pˇri psan´ı t´eto pr´ace vˇenovali. D´ale dˇekuji sv´e rodinˇe za finanˇcn´ı i psychickou podporu bˇehem cel´eho m´eho studia. M˚ uj velk´y d´ık patˇr´ı tak´e vˇsem ˇclen˚ um Katedry mechaniky za znalosti, jeˇz mi v pr˚ ubˇehu studia pˇred´avali.
Abstrakt C´ılem t´eto pr´ace je prov´est numerick´e simulace lamin´arn´ıho proudˇen´ı krve v side-to-side anastom´oze sekvenˇcn´ıho aorto-koron´arn´ıho bypassu. Krev je uvaˇzov´ana jako nestlaˇciteln´a newtonsk´a kapalina, jej´ıˇz lamin´arn´ı proudˇen´ı je pops´ano neline´arn´ım syst´emem Navierov´ych-Stokesov´ych rovnic. Anal´yza hemodynamiky v bypassov´e anastom´oze je realizov´ana pro dva r˚ uzn´e modely. V prvn´ım pˇr´ıpadˇe se jedn´a o dvourozmˇern´y idealizovan´y model paraleln´ı konfigurace side-to-side anastom´ozy. Pro modelov´an´ı stacion´arn´ıho proudˇen´ı krve je v programovac´ım jazyce Fortran 90 vyvinut vlastn´ı program vyuˇz´ıvaj´ıc´ı metodu koneˇcn´ych objem˚ u v kombinaci s metodou umˇel´e stlaˇcitelnosti. Pro druh´y, tentokr´at trojrozmˇern´y re´aln´y model diamond konfigurace side-to-side anastom´ozy s re´alnou geometri´ı je v komerˇcn´ım softwaru Altair Hypermesh 8.0 vytvoˇrena nestrukturovan´a tetrahedrov´a v´ypoˇctov´a s´ıt’. Numerick´a simulace nestacion´arn´ıho proudˇen´ı krve je provedena v prostˇred´ı programu Fluent 6.2. Z´ıskan´e v´ysledky jsou vyhodnoceny se zˇretelem na identifikaci probl´emov´ych oblast´ı rozhoduj´ıc´ıch o pˇr´ıpadn´em selh´an´ı implantovan´eho bypassov´eho ˇstˇepu. Kl´ıˇ cov´ a slova: side-to-side anastom´oza, lamin´arn´ı proudˇen´ı krve, nestlaˇciteln´a newtonsk´a kapalina, syst´em Navierov´ych-Stokesov´ych rovnic, metoda umˇel´e stlaˇcitelnosti, Rungeovo-Kuttovo sch´ema, metoda koneˇcn´ych objem˚ u, hemodynamika.
Abstract The objective of this study is to perform a numerical simulation of laminar blood flow in a side-to-side anastomosis of a sequential aorto-coronary bypass. The blood is assumed to be an incompressible Newtonian fluid, whose laminar flow is described by the non-linear system of the Navier-Stokes equations. The analysis of the hemodynamics in the bypass anastomosis is performed for two different models. In the first case, a 2D idealized model of the parallel side-to-side configuration is considered. In program language Fortran 90 own program using the finite volume method combined with the pseudo-compressibility method is developed for numerical solution. For the second, 3D real model of the diamond side-to-side configuration is considered, whose nonstructured tetrahedral grid is created in comercial software Altair Hypermesh 8.0. The numerical simulation of unsteady blood flow is implemented in Fluent 6.2. The obtained numerical results are analyzed with regard to identification of problematic areas, which may lead to possible bypass graft failure. Keywords: side-to-side anastomosis, laminar blood flow, incompressible Newtonian fluid, system of Navier-Stokes equations, pseudo-compressibility method, Runge-Kutta scheme, finite volume method, hemodynamics.
Obsah ´ Uvod
7
1 Obˇ ehov´ a soustava 1.1 Srdce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 C´evy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Krev a jej´ı mechanick´e vlastnosti . . . . . . . . 1.3.1 Plazma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3.2 Krevn´ı elementy . . . . . . . . . . . . . . 1.4 Onemocnˇen´ı koron´arn´ıch tepen a jejich l´eˇcba . . 1.5 Anal´yza hemodynamiky side-to-side anastom´ozy
. . . . . . .
. . . . . . .
9 9 10 11 12 12 13 15
2 Matematick´ e modelov´ an´ı proudˇ en´ı nestlaˇ citeln´ e newtonsk´ e kapaliny 2.1 Matematick´y model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Metoda umˇel´e stlaˇcitelnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Numerick´e ˇreˇsen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Pˇrevod rovnic do bezrozmˇerov´eho tvaru . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2 Prostorov´a diskretizace - metoda koneˇcn´ych objem˚ u. . . . . . . . ˇ 2.3.3 Casov´ a diskretizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.4 Okrajov´e podm´ınky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . .
16 16 17 17 17 18 21 22
. . . .
23 23 25 25 26
3 2D model side-to-side anastom´ ozy 3.1 Vytvoˇren´ı modelu a v´ypoˇctov´e s´ıtˇe 3.2 Numerick´e v´ysledky . . . . . . . . . 3.2.1 Rozloˇzen´ı rychlosti . . . . . 3.2.2 Rozloˇzen´ı tlaku . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . . . . v
. . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . literatuˇre
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . . . . .
. . . .
. . . .
4 Re´ aln´ y 3Dmodel side-to-side anastom´ ozy 4.1 Vytvoˇren´ı modelu a v´ypoˇctov´e s´ıtˇe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Nastaven´ı ˇreˇsiˇce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Numerick´e v´ysledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.1 Rozloˇzen´ı rychlosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.2 Rozloˇzen´ı smykov´eho napˇet´ı na stˇenˇe modelu side-to-side anastom´ozy 4.3.3 Rozloˇzen´ı tlaku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
31 31 33 37 37 38 38
Z´ avˇ er
43
5
OBSAH Literatura
6 45
´ Uvod Nemoci obˇehov´e soustavy pˇredstavuj´ı jednu z nejˇcastˇejˇs´ıch pˇr´ıˇcin u ´ mrt´ı v zem´ıch vyspˇel´eho svˇeta. Ischemick´a choroba srdeˇcn´ı, coˇz je nedostateˇcn´e prokrven´ı srdeˇcn´ıho svalu, m˚ uˇze v krajn´ım pˇr´ıpadˇe v´est aˇz k infarktu myokardu, kdy doch´az´ı k odumˇren´ı ˇc´asti tk´anˇe kv˚ uli omezen´emu pˇr´ısunu okysliˇcen´e krve do postiˇzen´e oblasti. Jednu z moˇzn´ych metod l´eˇcby pˇredstavuje implantace koron´arn´ıho bypassu, neboli pˇremostˇen´ı nepr˚ uchodn´e oblasti ˇstˇepem, nejˇcastˇeji ˇziln´ıho p˚ uvodu. Vznikaj´ı tak r˚ uzn´a spojen´ı c´ev - anastom´ozy. Rozliˇsujeme tˇri typy: end-to-side, end-to-end a side-to-side. V posledn´ım pˇr´ıpadˇe doch´az´ı k boˇcn´ımu naˇsit´ı c´ev. Z dostupn´e literatury zab´yvaj´ıc´ı se bypassov´ymi anastom´ozami se vˇetˇsina vˇenuje pouze typu end-to-side, napˇr. [1]. C´ılem t´eto bakal´aˇrsk´e pr´ace je anal´yza hemodynamiky v bypassov´e anastom´oze typu side-to-side a identifikace oblast´ı, kde lze pˇredpokl´adat moˇzn´y rozvoj neointim´aln´ı hyperpl´azie, nejˇcastˇejˇs´ı pˇr´ıˇciny selh´an´ı implantovan´ych bypassov´ych ˇstˇep˚ u. Studov´any jsou dvˇe r˚ uzn´e konfigurace tohoto typu anastom´ozy, a sice paraleln´ı a diamond, [2]. Pˇredkl´adan´a bakal´aˇrsk´a pr´ace je rozˇclenˇena do ˇctyˇr kapitol: Prvn´ı z nich se vˇenuje obˇehov´e soustavˇe, jej´ım onemocnˇen´ım a jejich l´eˇcbˇe. Jsou zde vysvˇetleny l´ekaˇrsk´e term´ıny z oblasti kardiologie a kardiochirurgie, kter´e jsou pouˇz´ıv´any v t´eto bakal´aˇrsk´e pr´aci. Na konci kapitoly jsou pak uvedeny poznatky o hemodynamice koron´arn´ıho bypassu, z´ıskan´e z nˇekolika zahraniˇcn´ıch studi´ı vˇenovan´ych dan´e problematice. Ve druh´e kapitole je pops´an matematick´y model lamin´arn´ıho proudˇen´ı nestlaˇciteln´e newtonsk´e kapaliny, kter´y tvoˇr´ı neline´arn´ı syst´em Navierov´ych-Stokesov´ych rovnic. Jedn´a se o elipticko-parabolick´y syst´em parci´aln´ıch diferenci´aln´ıch rovnic, jenˇz je metodou umˇel´e stlaˇcitelnosi, [4], pˇreveden na hyperbolicko-parabolick´y syst´em. Ten je moˇzn´e numericky ˇreˇsit za pouˇzit´ı ˇcasovˇe z´avisl´ych metod. K prostorov´e diskretizaci je zvolena metoda koneˇcn´ych objem˚ u, k ˇcasov´e diskretizaci pak Rungeovo-Kuttovo dvoustupˇ nov´e sch´ema druh´eho ˇr´adu pˇresnosti. Tˇret´ı kapitola se zab´yv´a dvourozmˇern´ym idealizovan´ym modelem paraleln´ı konfigurace side-to-side anastom´ozy. Numerick´a simulace lamin´arn´ıho proudˇen´ı krve je provedena prostˇrednictv´ım vlastn´ıho programu vyvinut´eho v programovac´ım jazyce Fortran 90. Jako v´ystupn´ı okrajov´a podm´ınka jsou testov´any tˇri varianty hodnot konstantn´ıho tlaku, jeˇz jsou vyhodnoceny z hlediska re´aln´eho pr˚ utoku krve koron´arn´ım bypassem a celkov´eho charakteru proudov´eho pole. ˇ Ctvrt´ a kapitola t´eto bakal´aˇrsk´e pr´ace se vˇenuje trojrozmˇern´emu modelu diamond konfigurace side-to-side anastom´ozy. V tomto pˇr´ıpadˇe se jedn´a o re´alnou geometrii, z´ıskanou ze sn´ımk˚ u z poˇc´ıtaˇcov´e tomografie, kter´e byly poskytnuty Kardiochirurgick´ym oddˇelen´ım Fakultn´ı nemocnice Plzeˇ n. D´ale je v t´eto kapitole naznaˇcena tvorba nestrukturovan´e tetrahedrov´e s´ıtˇe v komerˇcn´ım programu Altair Hypermesh 8.0. Vzhledem ke sloˇzitosti modelu je
7
´ Uvod
8
k numerick´emu ˇreˇsen´ı nestacion´arn´ıho proudˇen´ı krve zvolen v´ypoˇcetn´ı software Fluent 6.2. Pro modelov´an´ı proudˇen´ı krve jsou pouˇzity fyziologick´e okrajov´e podm´ınky pˇrevzat´e z [5], jeˇz jsou upraven´e pro potˇreby naˇseho modelu. Z´ıskan´e v´ysledky jsou analyzov´any s ohledem na ˇcasov´y v´yvoj smykov´eho napˇet´ı na stˇenˇe c´ev, rychlosti a tlaku v r´amci jednoho srdeˇcn´ıho cyklu. V z´avˇeru t´eto bakal´aˇrsk´e pr´ace jsou numerick´e v´ysledky shrnuty a analyzov´any z hlediska moˇzn´eho selh´an´ı implantovan´eho koron´arn´ıho bypassu pro obˇe uvaˇzovan´e konfigurace side-to-side anastom´ozy. Uvedeny jsou rovnˇeˇz pˇr´ıpadn´e v´yhledy do budoucna t´ykaj´ıc´ı se dan´e problematiky. Vzhledem k tomu, ˇze vˇsechny veliˇciny v t´eto pr´aci jsou znaˇceny standardnˇe a jejich v´yznam je vˇzdy vysvˇetlen za pˇr´ısluˇsn´ymi vztahy, nen´ı souˇc´ast´ı t´eto pr´ace seznam pouˇzit´ych symbol˚ u.
Kapitola 1 Obˇ ehov´ a soustava 1.1
Srdce
Srdce (cor ) je dut´y svalov´y org´an o hmotnosti 260 - 320 g, [10], kter´y zajiˇst’uje st´alou cirkulaci krve v lidsk´em tˇele. Protoˇze se v´yvojovˇe ˇrad´ı mezi c´evy, je jeho vnitˇrn´ı struktura v principu totoˇzn´a se stavbou vˇetˇsiny c´ev. Vnitˇrn´ı vrstva (epikard ) je bl´ana, kter´a tvoˇr´ı v´ystelku obou s´ın´ı a komor. Jej´ı souˇc´ast´ı jsou i c´ıpat´e chlopnˇe: dvojc´ıp´a (mitr´aln´ı) mezi levou s´ın´ı a levou komorou a trojc´ıp´a (trikuspid´aln´ı) mezi pravou s´ın´ı a pravou komorou. Stˇredn´ı, nejsilnˇejˇs´ı vrstvou srdeˇcn´ı stˇeny je svalov´a vrstva (myokard ), jeˇz svou pravidelnou relaxac´ı a kontrakc´ı pumpuje krev do mal´eho a velk´eho krevn´ıho obˇehu. Skl´ad´a se z pˇr´ıˇcnˇe pruhovan´ych vl´aken, kter´a sv´ym specifick´ym uspoˇr´ad´an´ım vytv´aˇrej´ı tr´amˇcitou strukturu myokardu. Povrch srdce pokr´yv´a tenk´a bl´ana (epiObr´azek 1.1: Anatomie srdce. kard ), pˇrech´azej´ıc´ı pod´el pˇripojen´ych c´ev ve vazivov´e pouzdro - osrdeˇcn´ık (perikard ). Srdce je tvoˇreno dvˇema s´ınˇemi (atria) a dvˇema komorami (ventriculi ), obr. 1.1. Pˇri staˇzen´ı komor (systole) doch´az´ı k vypuzov´an´ı krve ze srdce do aorty a plicnice, pˇri sv´em uvolnˇen´ı (diastole) se naopak obˇe komory pln´ı krv´ı ze s´ın´ı. Tok krve uvnitˇr srdce je detailnˇe zn´azornˇen na obr. 1.2, [7]. Odkysliˇcen´a krev pˇrit´ek´a z cel´eho tˇela ˇzilami, kter´e se pˇred srdcem spojuj´ı v horn´ı (1) a doln´ı (2) dutou ˇz´ılu (vena cava superior, vena cava inferior ) u ´ st´ıc´ı do prav´e s´ınˇe (3). Odtud pak krev prot´ek´a trojc´ıpou chlopn´ı do prav´e komory (4) a d´ale plicn´ı tepnou (arteria pulmonalis) do plic (5, 6), kde doch´az´ı k jej´ımu okysliˇcen´ı. Pot´e se jiˇz okysliˇcen´a krev vrac´ı plicn´ımi ˇzilami (7) do lev´e s´ınˇe (8), odkud pokraˇcuje dvouc´ıpou chlopn´ı do lev´e komory (9), z n´ıˇz je vypuzov´ana do aorty (10) a vedena syst´emem tepen d´ale do cel´eho tˇela. Srdce takto pˇreˇcerp´a asi 5 litr˚ u krve za minutu, [10], coˇz pˇribliˇznˇe odpov´ıd´a celkov´emu objemu krve obsaˇzen´emu v lidsk´em organismu. Pˇri t´eto ˇcinnosti spotˇrebuje srdeˇcn´ı sval velk´e mnoˇzstv´ı kysl´ıku, kter´e mu dod´av´a s´ıt’ vˇenˇcit´ych (koron´arn´ıch) tepen,
9
1.2. C´ evy
10
obr. 1.3. Pˇri omezen´ı pˇr´ısunu kysl´ıku doch´az´ı k odumˇren´ı tk´anˇe, coˇz m˚ uˇze v´est aˇz k infarktu myokardu.
Obr´azek 1.2: Tok krve v srdci.
1.2
Obr´azek 1.3: Koron´arn´ı tepny: RCX - ramus circumflexus, RIM - ramus intermedius, RD ramus diagonalis, RIA - ramus interventricularis anterior, RIVP - ramus interventricularis posterior, RPLD - ramus posterolateralis dexter, [15].
C´ evy
Obˇehovou soustavu tvoˇr´ı kromˇe srdce i c´evy dˇel´ıc´ı se podle sv´e stavby na tepny (arterie), kter´e odv´ad´ı krev od srdce, ˇz´ıly (veny), kter´e vedou krev do srdce, a vl´aseˇcnice (kapil´ary), jeˇz pˇredstavuj´ı pˇrechod mezi obˇema pˇredchoz´ımi typy. Nejvˇetˇs´ı tepnou lidsk´eho tˇela je aorta, kter´a m´a pr˚ usvit asi 30 mm a d´ale se vˇetv´ı na menˇs´ı tepny s pr˚ usvity 5 - 15 mm a tep´enky (arterioly) o vnitˇrn´ım pr˚ umˇeru kolem 3 mm, [10]. Vnitˇrn´ı vrstvu tepny (tunica intima) tvoˇr´ı hladk´a, nesm´aˇciv´a v´ystelka (endotel), obr. 1.4. Stˇredn´ı vrstva (tunica media) se skl´ad´a z kruhovitˇe uspoˇr´ad´an´e hladk´e svaloviny, v n´ıˇz je vazivo umoˇzn ˇ uj´ıc´ı zmˇenu pr˚ usvitu tepny a t´ım i regulaci krevn´ıho toku a tlaku. Povrch c´evy pˇredstavuje vnˇejˇs´ı vazivov´a vrstva (tunica adventicia), kter´a obsahuje kolagenn´ı vl´akna a je prostoupena vegetativn´ımi nervy. Vnitˇrn´ı stavba ˇz´ıly, obr. 1.5, se podob´a stavbˇe tepny, pouze s t´ım rozd´ılem, ˇze jej´ı stˇena je v´yraznˇe tenˇc´ı, poddajnˇejˇs´ı a tak´e obsahuje m´enˇe svaloviny. V porovn´an´ı s arteri´aln´ı ˇc´ast´ı obˇehov´e soustavy proud´ı v ˇzil´ach krev pomaleji kv˚ uli tomu, ˇze je vystavena menˇs´ımu tlakov´emu sp´adu. Souˇc´ast ˇzil na doln´ıch konˇcetin´ach pˇredstavuje i ˇrada kapsovit´ych chlopn´ı, jejichˇz u ´ kolem je zabraˇ novat zpˇetn´emu toku krve vlivem gravitace. Vl´aseˇcnice jsou nejjemnˇejˇs´ı c´evy o pr˚ usvitu v rozmez´ı 6 - 50 µm, [10]. Tvoˇr´ı je pouze jedna vrstva endotelov´ych bunˇek, kter´e svou strukturou umoˇzn ˇ uj´ı l´atkovou v´ymˇenu s mimoc´evn´ım prostorem.
1.3. Krev a jej´ı mechanick´ e vlastnosti
Obr´azek 1.4: Stavba tepny.
1.3
11
Obr´azek 1.5: Stavba ˇz´ıly.
Krev a jej´ı mechanick´ e vlastnosti
Krev (haema, sanguis) je nestlaˇciteln´a vazk´a tekutina. Jej´ı objem v lidsk´em tˇele z´avis´ı na pohlav´ı a hmotnosti ˇclovˇeka s t´ım, ˇze pr˚ umˇern´a hodnota se ve vˇetˇsina pˇr´ıpad˚ u pohybuje kolem 5,5 l, [10]. Krev zast´av´a v naˇsem organismu tˇri ˇzivotnˇe d˚ uleˇzit´e funkce: • transport kysl´ıku z plic do tk´an´ı a oxidu uhliˇcit´eho z tk´an´ı do plic, d´ale rozvod ˇzivin, hormon˚ u a enzym˚ u potˇrebn´ych pro l´atkovou v´ymˇenu a odvod odpadn´ıch l´atek z organismu, • zajiˇstˇen´ı st´al´eho vnitˇrn´ıho prostˇred´ı, tedy udrˇzov´an´ı st´al´eho pH, teploty a acidobazick´e rovnov´ahy, • obranu proti infekc´ım a cizorod´ym l´atk´am. Krev tvoˇr´ı z 55% krevn´ı plazma a ze 45% krevn´ı elementy (ˇcerven´e a b´ıl´e krvinky a krevn´ı destiˇcky). Pomˇer ˇcerven´ych krvinek v˚ uˇci celkov´emu objemu krve se naz´yv´a hematokrit, kter´y se stanovuje po odstˇredˇen´ı krve obsahujc´ı soli zabraˇ nuj´ıc´ı jej´ımu sr´aˇzen´ı, obr. 1.6. Norm´aln´ı hodnoty se u muˇz˚ u pohybuj´ı v rozmez´ı 43,2% - 49,2% a u ˇzen v rozmez´ı 35,8% - 45,4%, [10], pˇriˇcemˇz hematokrit ˇziln´ı krve je o trochu vyˇsˇs´ı neˇz hematokrit tepenn´e krve. Pˇri zv´yˇsen´e hla- Obr´azek 1.6: Hematokrit. dinˇe ˇcerven´ych krvinek se zvyˇsuje hustota krve, coˇz m˚ uˇze b´yt pˇr´ıˇcinou vzniku tromb´ozy - krevn´ı sraˇzeniny uvnitˇr c´evy. Dalˇs´ı sledovanou hodnotou je rychlost sedimentace krevn´ıch ˇc´astic. V proud´ıc´ı krvi jsou sledovan´e elementy stejnomˇernˇe rozpt´yleny a tvoˇr´ı suspenzi ve visk´ozn´ı plazmˇe. V nesr´aˇzliv´e ˇ krvi odstaven´e v n´adobˇe se rozdˇel´ı jej´ı souˇc´asti podle hustoty. Cerven´ e krvinky maj´ı tendenci pen´ızkovatˇet, neboli vytv´aˇret sloupeˇcky o velk´em objemu a relativnˇe mal´em povrchu. Tyto shluky bunˇek klesaj´ı ke dnu n´adoby rychleji, neˇz kdyby ˇc´astice klesaly samostatnˇe. Pˇri chorobn´ych nebo i nˇekter´ych fyziologick´ych stavech (tˇehotenstv´ı) se zvyˇsuje rychlost pen´ızkovatˇen´ı ˇcerven´ych krvinek a velikost jejich shluk˚ u. Norm´aln´ı hodnoty sedimentace jsou u muˇz˚ u stanoveny v rozmez´ı 1 - 3 mm/hod a u ˇzen v rozmez´ı 4 - 7 mm/hod, [9].
1.3. Krev a jej´ı mechanick´ e vlastnosti
1.3.1
12
Plazma
Plazma je tekut´a sloˇzka krve. Jedn´a se o pr˚ uhlednou naˇzloutlou kapalinu skl´adaj´ıc´ı se pˇredevˇs´ım z vody (90%), anorganick´ych (napˇr. sod´ık, drasl´ık, v´apn´ık, hoˇrˇc´ık) a organick´ych l´atek (cukry, tuky, b´ılkoviny). Mezi plazmatick´e b´ılkoviny patˇr´ı albuminy, kter´e se tvoˇr´ı v j´atrech a dobˇre v´aˇzou vodu, protoˇze maj´ı ve srovn´an´ı s ostatn´ımi plazmatick´ymi proteiny pomˇernˇe malou molekulu. Kromˇe albumin˚ u obsahuje plazma jeˇstˇe globuliny a fibrinogen. Globuliny vznikaj´ı v m´ızn´ı tk´ani a hraj´ı d˚ uleˇzitou roli v obrann´em syst´emu organismu. Z fibrinogenu se p˚ usoben´ım enzym˚ u vytv´aˇr´ı vl´aknit´y fibrin tvoˇr´ıc´ı z´aklad z´atky, jeˇz ucp´av´a naruˇsenou c´evn´ı stˇenu. Plazma zbaven´a fibrinogenu se naz´yv´a krevn´ı s´erum.
1.3.2
Krevn´ı elementy
Mezi krevn´ı ˇc´astice patˇr´ı ˇcerven´e krvinky (erytrocyty), b´ıl´e krviny (leukocyty) a krevn´ı destiˇcky (trombocyty), obr. 1.7. ˇ Cerven´ e krvinky, tvoˇr´ıc´ı 95% vˇsech krevn´ıch element˚ u, jsou bezjadern´e buˇ nky, obsahuj´ıc´ı ˇcerven´e krevn´ı barvivo hemoglobin. Maj´ı ploch´y bikonk´avn´ı tvar s pr˚ umˇerem okolo 8 µm a tlouˇst’kou 2 µm, [10]. Zdrav´y dospˇel´y ˇclovˇek m´a pˇribliˇznˇe 4,5 - 5,5 milion˚ u ˇcerven´ych krvinek v jednom miObr´azek 1.7: Krevn´ı ˇc´astice lilitru krve, [9]. Vznikaj´ı z mateˇrsk´ych bunˇek v ˇcerven´e kostn´ı (zleva ˇcerven´a krvinka, dˇreni a zhruba o 120 dn´ı pozdˇeji zanikaj´ı ve slezinˇe. krevn´ı destiˇcka a b´ıl´a Nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı funkc´ı erytrocyt˚ u je transport kysl´ıku, kter´y krvinka). se v´aˇze na ˇzelezo obsaˇzen´e v hemoglobinu. B´ıl´ e krvinky vlastn´ı na rozd´ıl od tˇech ˇcerven´ych j´adro, a ˇrad´ı se tedy mezi prav´e buˇ nky. Maj´ı ov´aln´y tvar s nejvˇetˇs´ım pr˚ umˇerem 15 - 27 µm, [10]. V jednom mililitru krve jich je obsaˇzeno pˇribliˇznˇe 4 000 - 10 000, [9]. Z hlediska sv´e funkce v naˇsem tˇele pˇredstavuj´ı d˚ uleˇzitou souˇc´ast imunitn´ıho syst´emu. Nˇekter´e leukocyty (granulocyty) obsahuj´ı v cytoplazmˇe barviteln´a zrna (granula). Podle toho, zda jsou granulocyty barviteln´e kysel´ym nebo z´asadit´ym barvivem, popˇr´ıpadˇe obˇema, je rozliˇsujeme na eozinofiln´ı, bazofiln´ı a neutrofiln´ı. Leukocyty bez barviteln´ych zrn (agranulocyty) dˇel´ıme na lymfocyty a monocyty. Ke krevn´ım element˚ um ˇrad´ıme i trombocyty, coˇz je nepˇresn´y n´azev, protoˇze se nejedn´a o buˇ nky v prav´em smyslu slova, ale pouze o bunˇeˇcn´e u ´ lomky o pr˚ umˇeru zhruba 2 - 4 µm, [9], odˇstˇepen´e z velk´ych bunˇek kostn´ı dˇrenˇe. Na jeden mililitr krve jich pˇripad´a asi 300 000, [9]. Funkˇcnˇe a v´yznamovˇe se pod´ıl´ı na procesu sr´aˇzen´ı krve. V m´ıstˇe poˇskozen´ı c´evy se nahromad´ı a vytvoˇr´ı zde z´atku (destiˇckov´y trombus), do n´ıˇz se pak ukl´adaj´ı vl´akna fibrinu.
´rn´ıch tepen a jejich l´ ˇba 1.4. Onemocnˇ en´ı korona ec
1.4
13
Onemocnˇ en´ı koron´ arn´ıch tepen a jejich l´ eˇ cba
Ischemick´ a choroba srdeˇ cn´ı patˇr´ı k negativn´ım ˇ e republice d˚ usledk˚ um modern´ıho ˇzivotn´ıho stylu. V Cesk´ zp˚ usob´ı kaˇzdoroˇcnˇe aˇz tˇretinu u ´ mrt´ı. Jedn´a se o onemocnˇen´ı koron´arn´ıch tepen z´asobuj´ıc´ıch srdeˇcn´ı sval okysliˇcenou krv´ı. Jeho nejˇcastˇejˇs´ı pˇr´ıˇcinou je ateroskler´ oza. Pˇri aterosklero- Obr´azek 1.8: Aterosklerotick´em procesu doch´az´ı k naruˇsen´ı c´evn´ı stˇeny. Na poˇsko- tick´y proces. zen´em m´ıstˇe vznikaj´ı aterosklerotick´e pl´aty sloˇzen´e z lipidov´eho j´adra a fibr´ozn´ıho krytu, obr. 1.8. Pˇresn´e pˇr´ıˇciny nejsou dosud zn´amy, ale v´ı se o faktorech, kter´e zvyˇsuj´ı nebezpeˇc´ı vzniku a rozvoje ateroskler´ozy. Nˇekter´e z nich jsou ovlivniteln´ e, jako napˇr´ıklad kouˇren´ı, stres, vysok´y krevn´ı tlak, cukrovka, zv´yˇsen´a hladina krevn´ıch tuk˚ u a obezita spojen´a se ˇspatn´ymi stravovac´ımi n´avyky a sedav´ym zp˚ usobem ˇzivota, jin´e naopak neovlivniteln´ e, k nimˇz se ˇrad´ı vˇek (s vyˇsˇs´ım vˇekem riziko vzniku ateroskler´ozy stoup´a), pohlav´ı (v´ıce jsou ohroˇzeni muˇzi) a dˇediˇcnost. D˚ usledkem aterosklerotick´eho procesu se zuˇzuje pr˚ usvit koron´arn´ı arterie a jej´ı stˇena ztr´ac´ı pruˇznost. Sn´ıˇzen´y pr˚ utok krve tepnou m´a za n´asledek to, ˇze myokard nen´ı dostateˇcnˇe z´asobov´an krv´ı a ˇzivinami, coˇz se projevuje p´alivou bolest´ı v srdeˇcn´ı krajinˇe, tzv. anginou pectoris. Pokud se z´ uˇzen´a vˇenˇcit´a tepna ucpe krevn´ı sraˇzeninou (trombem) a zcela se pˇreruˇs´ı pr˚ utok krve, m˚ uˇze doj´ıt i ku ´ pln´emu odumˇren´ı tk´anˇe srdeˇcn´ıho svalu. Tento stav se oznaˇcuje jako infarkt myokardu. Pˇri onemocnˇen´ı vˇenˇcit´ych tepen jsou nejprve postiˇzen´emu pod´av´any medikamenty. Pacient by mˇel z´aroveˇ n zmˇenit sv˚ uj ˇzivotn´ı styl, tzn. pˇrej´ıt na zdravˇejˇs´ı zp˚ usob stravov´an´ı, zv´yˇsit fyzickou aktivitu, popˇr´ıpadˇe pˇrestat kouˇrit. Pokud se pˇresto projevy choroby zhorˇsuj´ı, pˇristupuje se k invazivn´ı terapii. Prvn´ı moˇznost´ı je angioplastika. Do m´ısta z´ uˇzen´ı (sten´ozy) se pomoc´ı katetru zavede bal´onek, jehoˇz nafouknut´ım se tepna v postiˇzen´e oblasti rozˇs´ıˇr´ı. Tento z´akrok vˇsak ˇcasto nepˇrin´aˇs´ı trval´e zlepˇsen´ı, Obr´azek 1.9: Aplikace stentu ˇ sen´ı protoˇze doch´az´ı k opˇetovn´emu z´ uˇzen´ı (resten´oze). Reˇ do z´ uˇzen´e koron´arn´ı tepny, 1 pˇredstavuje vloˇzen´ı stentu, kter´y napom´ah´a udrˇzovat tep- vsunut´ı stentu do postiˇzen´eho nu roztaˇzenou a zabraˇ nuje tak vzniku resten´ozy v dan´em m´ısta arterie, 2 - roztaˇzen´ı m´ıstˇe. Jeho aplikace je zn´azornˇena na obr. 1.9. stentu pomoc´ı bal´onku, 3 - obNemocn´ı s rozs´ahl´ym postiˇzen´ım, kde angioplastika noven´ı pr˚ utoku krve tepnou. nebo stent nejsou dostateˇcnˇe u ´ˇcinn´e, podstupuj´ı chirurgick´y z´akrok v podobˇe pˇremostˇen´ı nepr˚ uchodn´e ˇc´asti, resp. ˇc´ast´ı, koron´arn´ı arterie pomoc´ı vhodn´eho ˇstˇepu, neboli implantaci tzv. koron´ arn´ıho bypassu. Jedn´a se bud’ o aorto-koron´arn´ı bypass, kde je prvn´ı (proxim´aln´ı) ˇc´ast ˇstˇepu napojena na aortu a druh´a (dist´aln´ı) na koron´arn´ı tepnu za m´ısto s pˇreruˇsen´ym pr˚ utokem krve, nebo o koronaro-koron´arn´ı bypass, pˇri nˇemˇz jsou oba konce ˇstˇepu naˇsity na koron´arn´ı
´rn´ıch tepen a jejich l´ ˇba 1.4. Onemocnˇ en´ı korona ec
14
arterii. Kardiochirurgov´e se pˇri implantaci bypassu snaˇz´ı obnovit z´asobov´an´ı krv´ı pro co nejvˇetˇs´ı oblast myokardu, ˇcasto proto jedn´ım ˇstˇepem pˇremost´ı v´ıce nepr˚ uchodn´ych m´ıst, neboli ˇstˇep, popˇr´ıpadˇe ˇstˇepy, pˇripoj´ı k nˇekolika vˇetv´ım koron´arn´ıho stromu najednou. Touto technikou se vytv´aˇr´ı tzv. sekvenˇcn´ı bypass, obr. 1.10. Bˇeˇznˇe se uˇz´ıvaj´ı syntetick´e a autologn´ı ˇstˇepy, jeˇz se d´ale dˇel´ı na tepenn´e a ˇziln´ı. Syntetick´a varianta se pro koron´arn´ı bypass uk´azala v praxi jako nevhodn´a a nach´az´ı uplatnˇen´ı sp´ıˇse pˇri pˇremostˇen´ı tepen s vˇetˇs´ım pr˚ usvitem, napˇr. u tepen doln´ıch konˇcetin (stehenn´ı, podkolenn´ı). Pˇr´ıklad tepenn´eho ˇstˇepu pˇredstavuje prsn´ı nebo vˇretenn´ı tepna (arteria mammaria, arteria radialis). Nejˇcastˇeji se vˇsak pouˇz´ıvaj´ı ˇziln´ı ˇstˇepy odebran´e z doln´ıch konˇcetin (vena saphena magna, vena saphena parva). Pˇri aplikaci bypassu vznikaj´ı r˚ uzn´e typy vz´ajemn´eho napojen´ı c´ev (anastom´oz ), obr. 1.11, pro nˇeˇz se v l´ekaˇrstv´ı pouˇz´ıvaj´ı n´azvy pˇrevzat´e z anglick´e terminologie: • end-to-side (obr. 1.11, vlevo nahoˇre): konec jedn´e c´evy se naˇsije na stˇenu druh´e, • end-to-end (obr. 1.11, vlevo dole): konce c´ev se pˇripoj´ı k sobˇe, • side-to-side (obr. 1.11, vpravo): boˇcn´ı spojen´ı c´ev.
Obr´azek 1.10: Sekvenˇcn´ı aorto-koron´arn´ı bypass, [3].
Obr´azek 1.11: Typy bypassov´ych anastom´oz: end-to-side (vlevo nahoˇre), end-to-end (vlevo dole) a side-to-side (vpravo), [6].
Stejnˇe jako u angioplastiky je i ˇzivotnost koron´arn´ıho bypassu omezen´a, v porovn´an´ı s n´ı je vˇsak delˇs´ı. Zat´ımco u angioplastiky doch´az´ı k resten´oze vˇetˇsinou do dvou let, 40-60% bypass˚ u ztr´ac´ı pr˚ uchodnost aˇz bˇehem deseti let, [3]. K nejˇcastˇejˇs´ım pˇr´ıˇcin´am selh´an´ı chirurgicky vytvoˇren´ych pˇremostˇen´ı patˇr´ı virov´e a bakteri´aln´ı infekce, krevn´ı ˇ sraˇzeniny (tromby) a neointim´aln´ı hyperpl´azie, obr. 1.12. Obr´azek 1.12: Rez dist´aln´ı Jedn´a se o pooperativn´ı proces hojen´ı poˇskozen´e tk´anˇe, anastom´ozou postiˇzenou inkter´y m˚ uˇze za urˇcit´ych okolnost´ı v´est ke ztr´atˇe pr˚ uchod- tim´aln´ı hyperpl´azi´ı. nosti koron´arn´ı tepny nebo ˇstˇepu zp˚ usoben´e nadmˇern´ym r˚ ustem vnitˇrn´ı v´ystelky c´evn´ı stˇeny (tunica intima) v oblasti napojen´ı ˇstˇepu na nativn´ı arterii.
´za hemodynamiky side-to-side anastomo ´ zy v literatur ˇe 1.5. Analy
1.5
15
Anal´ yza hemodynamiky side-to-side anastom´ ozy v literatuˇ re
Z dostupn´e literatury zab´yvaj´ıc´ı se proudˇen´ım krve v koron´arn´ım bypassu se problematice side-to-side anastom´ozy vˇenuje jen velmi m´alo studi´ı, z nichˇz jmenujme napˇr´ıklad [2] a [5]. V [2] je zkoum´an stacion´arn´ı i nestacion´arn´ı tok krve ve dvou r˚ uzn´ych konfigurac´ıch tohoto typu anastom´ozy. Konkr´etnˇe se jedn´a o diamond, pˇri n´ıˇz jsou ˇstˇep a nativn´ı arterie k sobˇe um´ıstˇeny kˇr´ıˇzem, a pareleln´ı, kdy jsou obˇe c´evy uloˇzeny rovnobˇeˇznˇe vedle uzn´e konfigurace sidesebe, obr. 1.13, kde G (graft) znaˇc´ı ˇstˇep a H Obr´azek 1.13: Dvˇe r˚ to-side anastom´ o zy, G (graft) - bypassov´y (host) tepnu. Pojmy oznaˇcuj´ıc´ı tyto dvˇe konfigurace (diamond a paraleln´ı) budou pouˇzity i ˇstˇep, H (host) - nativn´ı arterie. pro potˇreby naˇs´ı pr´ace. Z jejich porovn´an´ı v [2] vyˇsla l´epe paraleln´ı varianta, kde byl pozorov´an menˇs´ı poˇcet oblast´ı s extr´emn´ı hodnotou smykov´eho napˇet´ı na stˇenˇe. Dalˇs´ım sledovan´ym aspektem byl pomˇer pr˚ umˇer˚ u bypassov´eho ˇstˇepu a koron´arn´ı tepny, na n´ıˇz je napojen. Bylo zjiˇstˇeno, ˇze lepˇs´ıch v´ysledk˚ u je dosaˇzeno pˇri menˇs´ım pr˚ umˇeru nativn´ı arterie neˇz pˇri shodn´em pr˚ umˇeru c´ev. Na z´avˇer je nutn´e poznamenat, ˇze v t´eto studii byl uvaˇzov´an znaˇcnˇe idealizovan´y geometrick´y model side-to-side anastom´ozy, kter´y neodpov´ıd´a jej´ımu chirurgick´emu proveden´ı, a to zejm´ena v oblasti napojen´ı ˇstˇepu na tepnu. V [5] byly sledov´any rozd´ıly v hemodynamice side-to-side a end-to-side anastom´ozy. Ovˇsem na rozd´ıl od [2] byla pouˇzita re´aln´a geometrie z´ıskan´a z CT vyˇsetˇren´ı proveden´eho dvˇema pacient˚ um, jimˇz byl implantov´an bypassov´y ˇstˇep. Z t´eto pr´ace jsme pro naˇse potˇreby pˇrevzali ˇcasov´y pr˚ ubˇeh objemov´eho pr˚ utoku krve v side-to-side anastom´oze v r´amci jedn´e periody odpov´ıdaj´ıc´ı jednomu srdeˇcn´ımu cyklu, obr. 1.14. Z nich jsme vyuˇzili hodnotu pr˚ utoˇcn´eho mnoˇzstv´ı v bypassov´em ˇstˇepu (ˇrez 1) a v nativn´ı arterii (ˇrez 3) pˇred m´ıstem vz´ajemn´eho napojen´ı.
Obr´azek 1.14: Objemov´y pr˚ utok Q(t) side-to-side anasotm´ozou: ˇrez 1 - ˇstˇep pˇred oblast´ı napojen´ı, ˇrez 2 - ˇstˇep za oblast´ı napojen´ı, ˇrez 3 - nativn´ı arterie pˇred oblast´ı napojen´ı, ˇrez 4 - nativn´ı arterie za oblast´ı napojen´ı, ˇrez 5 - nativn´ı arterie pˇred m´ıstem z´ uˇzen´ı.
Kapitola 2 Matematick´ e modelov´ an´ı proudˇ en´ı nestlaˇ citeln´ e newtonsk´ e kapaliny 2.1
Matematick´ y model
Uvaˇzujeme ˇcasoprostorov´y v´alec ΩT = Ω × (0, T ), kde Ω ⊂ R2 je dvourozmˇern´a v´ypoˇctov´a oblast s hranic´ı ∂Ω = ∂Ωin ∪ ∂Ωout ∪ ∂Ωwall a (0, T ) je ˇcasov´y interval. Oznaˇcen´ı ∂Ωin pˇredstavuje ˇc´ast hranice v´ypoˇctov´e oblasti na vstupu, ∂Ωout znaˇc´ı v´ystup a ∂Ωwall pevnou, nepropustnou stˇenu. V´ychoz´ı kompaktn´ı syst´em rovnic popisuj´ıc´ıch izotermick´e lamin´arn´ı proudˇen´ı nestlaˇciteln´e newtonsk´e kapaliny, pˇriˇcemˇz vnˇejˇs´ı objemov´e s´ıly neuvaˇzujeme, je tvoˇren • rovnic´ı kontinuity ∂vj = 0, ∂yj
(2.1)
• Navierov´ymi-Stokesov´ymi rovnicemi ̺
∂ ∂p τij ∂vi +̺ (vi vj ) + = , ∂t ∂yj ∂yi ∂yj
(2.2)
kde i, j = 1, 2, vi je i-t´a sloˇzka vektoru rychlosti v = [v1 , v2 ]T ve smˇeru kart´ezsk´e souˇradnice yi vektoru prostorov´ych promˇenn´ych y = [y1 , y2]T , ̺ je hustota kapaliny a τij je tenzor napˇet´ı definovan´y n´asleduj´ıc´ım zp˚ usobem:
∂vi ∂vj τij = η . + ∂yj ∂yi
(2.3)
Do (2.2) dosad´ıme (2.3) a vydˇel´ıme hustotou ̺ ∂ ∂ 2 vi ∂vi + (vi vj + P δij ) = ν , ∂t ∂yj ∂yj ∂yj 16
(2.4)
ˇitelnosti 2.2. Metoda umˇ el´ e stlac
17
kde P = ̺p je kinematick´y tlak, δij je Kroneckerova delta a ν = η̺ je kinematick´a vazkost. Spoleˇcnˇe s rovnic´ı kontinuity (2.1) tak dostaneme syst´em Navierov´ych-Stokesov´ych rovnic pro nestlaˇcitelnou newtonskou kapalinu ve 2D, kter´y m˚ uˇzeme po sloˇzk´ach vyj´adˇrit jako
∂u ∂t ∂v ∂t
∂u ∂v + = 0, ∂x ∂y 2 ∂ 2 ∂ ∂ u ∂2u , + (u + P ) + (uv) = ν + ∂x ∂y ∂x2 ∂y 2 2 ∂ ∂ 2 ∂ v ∂2v . + (uv) + (v + P ) = ν + ∂x ∂y ∂x2 ∂y 2
(2.5) (2.6) (2.7)
Tento syst´em parci´aln´ıch diferenci´aln´ıch rovnic je elipticko-parabolick´y. K jeho numerick´emu ˇreˇsen´ı pouˇzijeme metodu umˇel´e stlaˇcitelnosti, poprv´e pouˇzitou Chorinem v roce 1967, [4].
2.2
Metoda umˇ el´ e stlaˇ citelnosti
Do rovnice (2.5) pˇrid´ame ˇclen vyjadˇruj´ıc´ı umˇelou stlaˇcitelnost uvaˇzovan´e kapaliny. Z´ısk´ame tak hyperbolicko-parabolick´y syst´em parci´aln´ıch diferenci´aln´ıch rovnic, kter´y lze numericky ˇreˇsit pomoc´ı metod vhodn´ych pro ˇreˇsen´ı hyperbolick´eho syst´emu parci´aln´ıch diferenci´aln´ıch rovnic
∂u ∂t ∂v ∂t
1 ∂P ∂u ∂v = 0, + + β 2 ∂t ∂x ∂y 2 ∂ 2 ∂ ∂ u ∂2u + (u + P ) + (uv) = ν + , ∂x ∂y ∂x2 ∂y 2 2 ∂ ∂ 2 ∂ v ∂2v + (uv) + (v + P ) = ν + , ∂x ∂y ∂x2 ∂y 2
(2.8) (2.9) (2.10)
kde parametr β [m s−1 ] je potˇreba vhodnˇe zvolit. V naˇsem pˇr´ıpadˇe ho √ odhadneme jako nejvˇetˇs´ı pˇredpokl´adanu velikost rychlosti ve v´ypoˇctov´e oblasti, β = max2 u2 + v 2 . Ω⊂R
2.3 2.3.1
Numerick´ eˇ reˇsen´ı Pˇ revod rovnic do bezrozmˇ erov´ eho tvaru
Modifikovan´y syst´em Navieorov´ych-Stokesov´ych rovnic pro proudˇen´ı nestlaˇciteln´e newtonsk´e kapaliny (2.8) - (2.10) pˇrevedeme do bezrozmˇerov´eho tvaru podle n´asleduj´ıc´ıch vztah˚ u:
ˇeˇ 2.3. Numerick´ er sen´ı
x∗ = β∗ =
18
x lref
, y∗ =
y lref
, u∗ =
u uref
, v∗ =
v uref
,
β P t · uref ν , P ∗ = 2 , ν∗ = , t∗ = , uref uref νref lref
kde bezrozmˇerov´e veliˇciny jsou oznaˇceny hvˇezdiˇckou a kde lref , uref a νref pˇredstavuj´ı referenˇcn´ı hodnoty. Z´ısk´ame tak bezrozmˇerov´y syst´em rovnic
∂u∗ ∂t∗ ∂v ∗ ∂t∗ u
∗ ∂v ∗ ∂P ∗ ∗2 ∂u +β + = 0, ∂t∗ ∂x∗ ∂y ∗ ∂ ν ∗ ∂ 2 u∗ ∂ 2 u∗ ∂ ∗2 ∗ ∗ ∗ + ∗ (u + P ) + ∗ (u v ) = + , ∂x ∂y Re∞ ∂x∗ 2 ∂y ∗ 2 2 ∗ ∂ v ∂ ∂ ν∗ ∂2v∗ ∗ ∗ ∗2 ∗ + ∗ (u v ) + ∗ (v + P ) = + , ∂x ∂y Re∞ ∂x∗2 ∂y ∗2
(2.11) (2.12) (2.13)
·l
ref kde Re∞ = ref je Reynoldsovo ˇc´ıslo. V dalˇs´ım textu, pokud nebude v´yslovnˇe uvedeno νref jinak, uvaˇzujeme vˇsechny veliˇciny bezrozmˇerovˇe. Rovnice (2.11) - (2.13) lze pˇrepsat v kompaktn´ım vektorov´em tvaru n´asleduj´ıc´ım zp˚ usobem:
∂w ∂f(w) ∂g(w) ∂fv (w) ∂gv (w) 1 , + + = + ∂t ∂x ∂y Re∞ ∂x ∂y
(2.14)
kde pro vektor nezn´am´ych, tzv. primitivn´ıch promˇenn´ych w a kart´ezsk´e sloˇzky f(w), g(w) vektoru nevazk´eho toku a kart´ezsk´e sloˇzky fv (w) a gv (w) vektoru vazk´eho toku plat´ı 2 2 0 P β u β v 0 ∂u ∂u 2 w = u , f(w) = u + P , g(w) = uv , fv (w) = ν ∂x , gv (w) = ν ∂y . ∂v ∂v v uv v2 + P ∂x ∂y
2.3.2
Prostorov´ a diskretizace - metoda koneˇ cn´ ych objem˚ u
K prostorov´e diskretizaci modifikovan´eho syst´emu Navierov´ych-Stokesov´ych rovnic (2.14) pouˇzijeme metodu koneˇcn´ych objem˚ u, [8], na strukturovan´e ˇctyˇru ´ heln´ıkov´e s´ıti. Syst´em rovnic (2.14) zintegrujeme pˇres kaˇzdou ˇctyˇru ´ heln´ıkovou buˇ nku Ωij , i = 1, ..., NCI , j = 1, ..., NCJ , kde NC = NCI × NCJ je poˇcet vˇsech bunˇek zvolen´e s´ıtˇe, Z
Ωij
∂w dΩ = − ∂t
Z
Ωij
Z 1 ∂fv ∂gv ∂f(w) ∂g(w) dΩ + dΩ. + + ∂x ∂y Re∞ ∂x ∂y Ωij
(2.15)
ˇeˇ 2.3. Numerick´ er sen´ı
19
Pˇresn´e ˇreˇsen´ı w(y, t) aproximujeme na ˇctyˇru ´ heln´ıkov´e buˇ nce Ωij konstantn´ı funkc´ı wij , kter´a je stˇredn´ı hodnotou 1 wij ≈ |Ωij |
Z
(2.16)
w(y, t)dΩ,
Ωij
kde |Ωij | je obsah buˇ nky vypoˇc´ıtan´y ze souˇradnic jej´ıch uzl˚ u, obr. 2.1, 1 |Ωij | = |(x3 − x1 )(y4 − y2 ) − (y3 − y1 )(x4 − x2 )|. 2
(2.17)
ˇ ru Obr´azek 2.1: Ctyˇ ´ heln´ıkov´a buˇ nka Ωij Po dosazen´ı (2.16) do rovnice (2.15) a n´asledn´em pouˇzit´ı Greenovy vˇety, kter´a pˇrev´ad´ı ploˇsn´e integr´aly na kˇrivkov´e, z´ısk´ame rovnici dwij (t) |Ωij | = − dt
I
1 (f(w)nx + g(w)ny )dl + Re∞
I
(fv (w)nx + gv (w)ny )dl.
(2.18)
∂Ωij
∂Ωij
Kˇrivkov´e integr´aly na prav´e stranˇe rovnice (2.18), vyjadˇruj´ıc´ı celkov´y tok hranic´ı ∂Ωij ˇctyˇru ´ heln´ıkov´e buˇ nky Ωij , nahrad´ıme souˇctem integr´al˚ u pˇres jednotliv´e strany buˇ nky 4 Z X dwij (t) y m |Ωij | = − (fm (w) x nm ij + gm (w) nij )dl + dt m=1
(2.19)
Γm ij
4 Z 1 X y m (fvm (w) x nm + ij + gvm (w) nij )dl, Re∞ m=1 Γm ij
x m y m kde nm y vektor vnˇejˇs´ı norm´aly k m-t´e stranˇe Γm nky Ωij . ij = ( nij , nij ) je jednotkov´ ij buˇ Integr´aly v sum´ach v pˇredchoz´ı rovnici (2.19) nahrad´ıme aplikac´ı vˇety o stˇredn´ı hodnotˇe
ˇeˇ 2.3. Numerick´ er sen´ı
20
4 1 X dwij (t) y m m (fm (w) x nm =− ij + gm (w) nij )|Γij | − dt |Ωij | m=1 4 1 X y m m x m − (fv (w) nij + gvm (w) nij )|Γij | , Re∞ m=1 m
(2.20)
kde |Γm elka m-t´e strany ˇctyˇru ´ heln´ıkov´e buˇ nky Ωij . Pokud zavedeme vektor vnˇejˇs´ı ij | je d´ x y T T norm´aly Sm = (Sm , Sm ) = (∆ym , −∆xm ) = (ym+1 − ym , −(xm+1 − xm ))T k m-t´e stranˇe t´eto buˇ nky, rovnici (2.20) m˚ uˇzeme pˇrepsat 4 1 1 X dwij (t) y x x y fm (w)Sm + gm (w)Sm − fv (w)Sm + gvm (w)Sm .(2.21) =− dt |Ωij | m=1 Re∞ m
Kart´ezsk´e sloˇzky fm (w) a gm (w) nevazk´eho toku numericky aproximujeme n´asleduj´ıc´ım zp˚ usobem: 1 (f(wij )) + f(wi+1j ), 2 1 f3 (w) = (f(wij )) + f(wi−1j ), 2
f1 (w) =
1 f2 (w) = (f(wij )) + f(wij+1 ), 2 1 f4 (w) = (f(wij )) + f(wij−1 ). 2
ˇ ru Obr´azek 2.2: Ctyˇ ´ heln´ıkov´a buˇ nka Ωij a du´aln´ı buˇ nka Ωi+ 1 j pˇr´ısluˇsej´ıc´ı jej´ı prvn´ı stranˇe. 2
V´ypoˇcet vazk´ych tok˚ u provedeme pomoc´ı du´aln´ıch bunˇek zvolen´ych podle obr. 2.2. K aproximaci derivac´ı rychlosti u na m-t´e stˇenˇe buˇ nky Ωij (vyberme napˇr´ıklad stˇenu m = 1) pouˇzijeme vˇetu o stˇredn´ı hodnotˇe a Greenovu vˇetu
∂u |Ωi+ 1 j | 2 ∂x
|Ωi+ 1 j | 2
∂u ∂y
i+ 12 j
i+ 12 j
≈
Z
Ωi+ 1 j 2
≈
Z
Ωi+ 1 j 2
I 4 X ∂u dΩ = uk Skx , unx dl = ∂x k=1
(2.22)
∂Ωi+ 1 j 2
I 4 X ∂u uk Sky , dΩ = uny dl = ∂y k=1 ∂Ωi+ 1 j 2
(2.23)
ˇeˇ 2.3. Numerick´ er sen´ı
21
nky pˇr´ısluˇs´ıc´ı dan´e stranˇe. V´ ypoˇcet derivac´ı rychlost´ı na stˇenˇe kde |Ωi+ 1 j | je obsah du´aln´ı buˇ 2 ˇctyˇru ´ heln´ıkov´e buˇ nky Ωij pro m = 1 tedy provedeme n´asledovnˇe:
∂u ∂x
∂u ∂y
i+ 21 j
i+ 21 j
1
≈
|Ωi+ 1 j | 2
≈−
1
4 X
k=1 4 X
|Ωi+ 1 j | 2
uk ∆yk ,
(2.24)
uk ∆xk ,
(2.25)
k=1
kde ∆xk , ∆yk jsou souˇradnice vektoru vnˇejˇs´ı norm´aly Sk ke k-t´e stˇenˇe du´aln´ı buˇ nky a uk jsou rychlosti na t´eˇze stˇenˇe du´aln´ı buˇ nky Ωi+ 1 j 2
u1 = 21 (uij + ui+ 1 j− 1 ), 2 2 u3 = 21 (ui+1j + ui+ 1 j+ 1 ), 2
2
u2 = 12 (u1+1j + ui+ 1 j− 1 ), 2 2 u4 = 12 (uij + ui+ 1 j+ 1 ). 2
2
Pro aproximaci derivac´ı rychlosti u na hranici v´ypoˇctov´e oblasti, tzn. neexistuje buˇ nka Ωi+1j , mus´ıme v´ypoˇcet trochu pozmˇenit: ∂u 1 (2.26) ≈ △ (u1 ∆y1 + uB2 B4 ∆yB2 B4 + u4 y4 ), ∂x i+ 1 j |Ω 1 | i+ 2 j 2 1 ∂u (2.27) ≈ − △ (u1 ∆x1 + uB2 B4 ∆xB2 B4 + u4 x4 ), ∂y i+ 1 j |Ω 1 | i+ j 2 2
kde
|Ω△ | i+ 21 j
je obsah troj´ uheln´ıkov´e du´aln´ı buˇ nky (B1 , B2 , B4 ).
∂v )i+ 1 j , ( ∂v ) 1 urˇc´ıme obdobn´ym zp˚ usobem, v´ymˇenou v za u. Aproximace derivac´ı ( ∂x ∂y i+ j 2
2.3.3
2
ˇ Casov´ a diskretizace
Pro ˇreˇsen´ı soustavy obyˇcejn´ych diferenci´aln´ıch rovnic (2.21) pouˇzijeme dvoustupˇ nov´e Rungeovo-Kuttovo sch´ema druh´eho ˇr´adu pˇresnosti v ˇcase. 4 1 n x ∆t X n x y n n y fij = wij − f S + gm Sm − f S + gvm Sm , w |Ωij | m = 1 m m Re∞ vm m 4 ∆t X n x n+1 n n y x y em Sm wij = wij − fm Sm + gm Sm + e fm Sm +g − 2|Ωij | m=1 1 n x y n x y n e evm Sm + Dwij − . f S + gvm Sm + fvm Sm + g Re∞ vm m
(2.28)
(2.29)
n Z d˚ uvodu zajiˇstˇen´ı stability ˇreˇsen´ı je do v´ypoˇctu pˇrid´ana umˇel´a vazkost Dwij , kter´a je definov´ana n n n n n Dwij = (P1+1j − 2Pijn + Pi−1j )e + (P1j+1 − 2Pijn + Pij−1 )e,
pˇriˇcemˇz e = [ε, 0, 0], ε > 0.
(2.30)
ˇeˇ 2.3. Numerick´ er sen´ı
22
ˇ Casov´ y krok Pˇri v´ypoˇctu ˇcasov´eho kroku ∆t vych´az´ıme z podm´ınky stability CF L ∆t ≤ min , ij χ kde vol´ıme CF L = 0, 8 pro Rungeovo-Kuttovo dvoustupˇ nov´e sch´ema a 1 1 2 |λ1 (A(wij )|max |λ2 (B(wij ))|max + , + + χ= ∆xij ∆yij Re∞ ∆x2ij ∆yij2
(2.31)
(2.32)
kde vlastn´ı ˇc´ısla Jacobiov´ych matic A(wij ) a B(wij ) nevazk´ych tok˚ u f(w) a g(w) jsou q (2.33) |λ1 (A(wij ))|max = |uij | + u2ij + β 2 , q |λ2 (B(wij ))|max = |vij | + vij2 + β 2 (2.34) a aproximace d´elek stran buˇ nky Ωij poˇc´ıt´ame ze vzorc˚ u ∆xij =
2|Ωij | , |S1 − S3 |
∆yij =
2|Ωij | , |S2 − S4 |
(2.35)
pˇriˇcemˇz |Ωij | je obsah buˇ nky a Sm , m = 1, 2, 3, 4 jsou vnˇejˇs´ı norm´aly jej´ıch stran. Reziduum Pro moˇznost sledov´an´ı v´yvoje konvergence zvolen´e numerick´e metody urˇcujeme reziduum ve tvaru v 2 n+1 u n uP u |Ωij | Pij −Pij ∆t u ij P . (2.36) Rez = u t |Ωij | ij
Jedn´a se o v´aˇzen´y pr˚ umˇer ˇcasov´ych derivac´ı kinematick´eho tlaku v bezrozmˇerov´em tvaru ze vˇsech bunˇek obsaˇzen´ych ve v´ypoˇctov´e oblasti.
2.3.4
Okrajov´ e podm´ınky
Pro v´ypoˇcet byly zvoleny n´asleduj´ıc´ı typy okrajov´ych podm´ınek: • ∂Ωin (vstup): parabolick´y rychlostn´ı profil, hodnoty tlaku extrapolujeme z proudov´eho pole, • ∂Ωout (v´ystup): konstantn´ı tlak, hodnoty rychlosti z´ısk´ame extrapolac´ı z proudov´eho pole, • ∂Ωwall (stˇena): podm´ınka nulov´e rychlosti na stˇenˇe (no-slip boundary condition).
Kapitola 3 2D model side-to-side anastom´ ozy 3.1
Vytvoˇ ren´ı modelu a v´ ypoˇ ctov´ e s´ıtˇ e
Pro dvourozmˇern´y model side-to-side anastom´ozy byla vybr´ana diamond konfigurace, kdy jsou bypassov´y ˇstˇep a nativn´ı arterie um´ıstˇeny rovnobˇeˇznˇe vedle sebe, obr. 1.13 (vpravo). Hodnoty pr˚ umˇer˚ u obou c´ev, DG = 4, 297 mm pro ˇstˇep a DA = 1, 705 mm pro tepnu, byly namˇeˇreny na re´aln´em modelu side-to-side anastom´ozy, j´ımˇz se zab´yv´a n´asleduj´ıc´ı kapitola t´eto pr´ace. Pro zidealizovan´y dvourozmˇern´y geometrick´y model, obr. 3.1, byly pouˇzity oblouky kruˇznic o polomˇerech 700 mm pro implantovan´y ˇstˇep a 500 mm pro tepnu. Zvolen´e oblouky odpov´ıdaly stˇredov´ym u ´ hl˚ um 18◦ (ˇstˇep) a 25◦ (tepna).
Obr´azek 3.1: Dvourozmˇern´y zidealizovan´y model side-to-side anastom´ozy. Ve srovn´an´ı s modely side-to-side pouˇzit´ymi v jin´ych prac´ıch, napˇr. [2], geometrie zn´azornˇen´a na obr. 3.1 l´epe odpov´ıd´a jej´ımu re´aln´emu chirurgick´emu ˇreˇsen´ı, naznaˇcen´emu na obr. 3.2.
Obr´azek 3.2: Chirurgick´e ˇreˇsn´ı side-to-side anastom´ozy (anchor technique), [6].
23
ˇen´ı modelu a vy ´poc ˇtov´ 3.1. Vytvor e s´ıtˇ e
24
Pro potˇreby n´asleduj´ıc´ıch numerick´ych v´ypoˇct˚ u byla v programu Matlab 7.0 vytvoˇrena ˇctyˇru ´ heln´ıkov´a s´ıt’ o 37 440 buˇ nk´ach. Protoˇze krev byla modelov´ana jako vazk´a newtonsk´a kapalina, bylo provedeno zahuˇstˇen´ı s´ıtˇe v bl´ızkosti stˇen pro vhodn´e zachycen´ı mezn´ı vrstvy. Detail vygenerovan´e v´ypoˇctov´e s´ıtˇe v proxim´aln´ı ˇc´asti napojen´ı c´ev je zn´azornˇen na obr. 3.3. y [m] 0.506 0.505 0.504 0.503 0.502 0.501 0.5 0.499
−0.024
−0.022
−0.02
−0.018
−0.016
−0.014
−0.012
−0.01
x [m]
Obr´azek 3.3: Detail v´ypoˇctov´e s´ıtˇe v proxim´aln´ı ˇc´asti napojen´ı c´ev.
S vyuˇzit´ım metod numerick´eho ˇreˇsen´ı neline´arn´ıho syst´emu Navierov´ych-Stokesov´ych rovnic, uveden´ych v pˇredchoz´ı kapitole, byl v programovac´ım jazyce Fortran 90 vytvoˇren vlastn´ı numerick´y ˇreˇsiˇc proudˇen´ı krve v side-to-side anastom´oze. Parametry urˇcuj´ıc´ı tokov´e vlastnosti krve prot´ekaj´ıc´ı bypassovou anastom´ozou byly nastaveny podle hodnot bˇeˇznˇe uˇz´ıvan´ych v literatuˇre, napˇr. [2] nebo [5], • hustota: ρ = 1060 kg·m−3 , • dynamick´a vazkost: η = 0, 0037 kg·m−1 · s−1 . Okrajov´ e podm´ınky A Na obou vstupn´ıch ˇc´astech (∂ΩG zovan´eho modelu side-to-side anastom´ozy in a ∂Ωin ) uvaˇ byly pˇredeps´any parabolick´e rychlostn´ı profily, liˇs´ıc´ı se pouze hodnotou stˇredn´ı rychlosti G A v¯in = 0, 141 m · s−1 pro ˇstˇep a v¯in = 0, 022 m · s−1 pro koron´arn´ı tepnu. Tyto hodnoty byly pˇrevzaty z [5] a upraveny tak, aby vyhovovaly rozmˇer˚ um modelu pouˇzit´eho v t´eto A ) byly zad´ a ny konstantn´ ı tlaky, pro nˇeˇz byly testov´any a ∂Ω pr´aci. Na v´ystupech (∂ΩG out out tˇri varianty hodnot, tab. 3.1, tak aby bylo moˇzn´e sledovat zmˇeny proudov´eho pole v ˇc´asti koron´arn´ı tepny za napojen´ım. Vzhledem k tomu, ˇze stˇeny modelu (∂Ωwall ) jsou uvaˇzov´any pevn´e a nepropustn´e, byla na dan´e ˇc´asti hranice uvaˇzov´ana podm´ınka nulov´e rychlosti (noslip boundary condition).
´sledky 3.2. Numerick´ e vy
25
pG out [Pa] varianta ˇc. 1 12 000 varianta ˇc. 2 12 000 varianta ˇc. 3 12 000
pA out [Pa] 12 000 11 930 11 900
Tabulka 3.1: Hodnoty tlaku definovan´eho na v´ystupu implantovan´eho ˇstˇepu pG ı out a nativn´ A arterie pout .
3.2
Numerick´ e v´ ysledky
Pro numerickou simulaci proudˇen´ı krve byl pouˇzit dvourozmˇern´y idealizovan´y model paraleln´ı konfigurace side-to-side anastom´ozy. V r´amci vlastn´ıho ˇreˇsiˇce vyvinut´eho v programovac´ım jazyce Fortran 90 byl bezrozmˇerov´y syst´em Navierov´ych-Stokesov´ych rovnic (2.11) - (2.13) numericky ˇreˇsen za pouˇzit´ı n´asleduj´ıc´ıch referenˇcn´ıch hodnot: lref = DG = G = 0, 004 297 m, uref = v¯in = 0, 141 m · s−1 a νref = ν = ηρ = 0,0037 = 3, 490 6 · 10−6 m2 · s−1 . 1060 Pˇri v´ypoˇctu umˇel´e vazkosti (2.30) byl pro vˇsechny uvaˇzovan´e varianty okrajov´ych podm´ınek zvolen jednotn´y koeficient umˇel´e vazkosti ε = 0, 001. V´yvoj konvergence metody umˇel´e stlaˇcitelnosti byl sledov´an pomoc´ı rezidua definovan´eho vztahem (2.36), obr. 3.4. V´ysledn´e rozloˇzen´ı rychlosti a tlaku pak bylo zobrazeno pomoc´ı vizualizaˇcn´ıch prostˇredk˚ u softwaru Matlab 7.0. Pro vytvoˇren´ı jist´e pˇredstavy o dosaˇzen´ych hodnot´ach v uvaˇzovan´em dvourozmˇern´em modelu jsou rychlosti a tlaky v t´eto pr´aci zn´azornˇeny rozmˇerovˇe. 0
0
10
10
−5
−5
Rez
10
Rez
10
−10
−10
10
10
−15
10
0
−15
5
10 Pocet iteraci
15 5
x 10
10
0
5
10 Pocet iteraci
15 5
x 10
Obr´azek 3.4: V´yvoj rezidua ˇcasov´e derivace tlaku v pr˚ ubˇehu v´ypoˇctu - varianta ˇc. 1, 2, 3.
3.2.1
Rozloˇ zen´ı rychlosti
Ze zobrazen´ı rychlostn´ıch profil˚ u ve vybran´ych ˇrezech v oblasti napojen´ı c´ev, obr. 3.5, je patrn´e, ˇze pˇri aplikaci prvn´ı varianty v´ystupn´ıch okrajov´ych podm´ınek se pr˚ utok krve po naˇsit´ı bypassov´eho ˇstˇepu v´yraznˇe nezv´yˇsil a bypass tak neplnil svou funkci. Prvn´ı varianta okrajov´e podm´ınky se tedy uk´azala jako nevhodn´a. U dalˇs´ıch dvou pouˇzit´ych variant, obr. 3.6 a 3.7, jiˇz bylo moˇzn´e pozorovat zˇreteln´y n´ar˚ ust pr˚ utoku krve na v´ystupu nativn´ı arterie. V dist´aln´ı oblasti anastom´ozy, kde se tok krve rozdˇeloval mezi bypassov´y ˇstˇepu a koron´arn´ı tepnu, vˇsak doch´azelo k n´arazu proudu na stˇenu tvoˇr´ıc´ı napojen´ı obou c´ev. Toto m´ısto pˇredstavuj´ıc´ı naˇsit´ı ˇstˇepu na koron´arn´ı tepnu tak lze oznaˇcit jako
´sledky 3.2. Numerick´ e vy
26
potenci´aln´ı problematickou oblast, jeˇz m˚ uˇze v´yznamnˇe pˇrispˇet k selh´an´ı bypassu. Z hlediska hemodynamiky pˇredstavuj´ı oblast se zv´yˇsen´ym rizikem vzniku intim´aln´ı hyperpl´azie a n´asledn´eho selh´an´ı bypassu m´ısta s n´ızk´ymi rychlostmi. Nedoch´az´ı zde totiˇz k dostateˇcn´e stimulaci endotelov´ych bunˇek c´evn´ı stˇeny, coˇz zapˇr´ıˇciˇ nuje jej´ı zbytnˇen´ı. Na obr. 3.8 - 3.10 je zn´azornˇeno rozloˇzen´ı izoˇcar rychlosti v cel´em modelu side-to-side anastom´ozy, v oblasti napojen´ı c´ev a v jeho dist´aln´ı ˇc´asti, kde lze identifikovat z´onu n´ızk´e rychlosti pˇri spodn´ı stˇenˇe nativn´ı arterie. Velikost t´eto oblasti se zmenˇsuje se zvˇetˇsuj´ıc´ım se rozd´ılem v´ystupn´ıch tlak˚ u pˇredepsan´ych na ˇstˇepu a nativn´ı arterii. Tˇret´ı varianta okrajov´ych podm´ınek se tedy v tomto ohledu jev´ı jako nejv´yhodnˇejˇs´ı, protoˇze zde doch´az´ı k rovnomˇernˇejˇs´ımu rozdˇelen´ı toku krve mezi ˇstˇep a nativn´ı arterii, a t´ım i zmenˇsen´ı z´ony n´ızk´e rychlosti. V dist´aln´ı ˇc´asti napojen´ı je moˇzn´e sledovat poruchy proudov´eho pole, jejichˇz intenzita se zvyˇsuje s rostouc´ım rozd´ılem v´ystupn´ıch tlak˚ u. Tento fakt je pravdˇepodobnˇe zp˚ usoben ostr´ym u ´ hlem napojen´ı c´ev a pˇri budouc´ım modelov´an´ı side-to-side anastom´ozy by bylo vhodn´e jej zaoblit a pˇribl´ıˇzit tak v´ıce re´aln´e geometrii. Je ovˇsem nutn´e poznamenat, ˇze pˇrestoˇze idealizovan´a geometrie pouˇzit´a v t´eto bakal´aˇrsk´e pr´aci nen´ı plnˇe vyhovuj´ıc´ı, odpov´ıd´a chirurgick´emu ˇreˇsen´ı side-to-side anastom´ozy, obr. 3.2, l´epe neˇz geometrie pouˇzit´e v jin´ych prac´ıch, napˇr. [2]. Oproti studi´ım, kter´e se zab´yvaj´ı end-to-side anastom´ozou, [1], [5], nebyla v naˇsem pˇr´ıpadˇe zjiˇstˇena ˇz´adn´a recirkulaˇcn´ı z´ona, jej´ıˇz nebezpeˇc´ı spoˇc´ıv´a ve zv´yˇsen´em riziku hromadˇen´ı krevn´ıch element˚ u v dan´e oblasti a tud´ıˇz ohroˇzen´ı vznikem tromb´oz.
3.2.2
Rozloˇ zen´ı tlaku
Dalˇs´ı veliˇcinou, kter´a m´a velk´y v´yznam v obˇehov´e soustavˇe, je krevn´ı tlak. Mˇeˇren´ı tlaku patˇr´ı k bˇeˇznˇe prov´adˇen´ym l´ekaˇrsk´ym vyˇsetˇren´ım, kdy se pomoc´ı tlakomˇeru (tonometru) zjiˇst’uje systolick´y a diastolick´y tlak krve v paˇzn´ı tepnˇe. Jako norm´aln´ı hodnoty se uv´ad´ı 120 Torr (16 kPa) pro systolick´y tlak a 80 Torr (10,7 kPa) pro diastolick´y tlak, [9]. Vlivem ztr´aty pruˇznosti c´evn´ıch stˇen m˚ uˇze doj´ıt k patologick´emu zv´yˇsen´ı krevn´ıho tlaku - hypertenzi. Tlak hraje d˚ uleˇzitou roli jiˇz pˇred samotnou aplikac´ı bypassu, kdy je pˇri selektivn´ı koronarografii zjiˇst’ov´an transstenotick´y tlakov´y gradient, z jehoˇz hodnoty se urˇcuje stupeˇ n z´ uˇzen´ı koron´arn´ı tepny. V pˇr´ıpadˇe modelovan´eho dvourozmˇern´eho bypassov´eho ˇstˇepu a nativn´ı arterie spojen´ych anastom´ozou typu side-to-side bylo pozorov´ano rovnomˇern´e rozloˇzen´ı tlaku, pˇriˇcemˇz v oblasti napojen´ı vzniklo plato s konstantn´ı hodnotou tlaku. Z porovn´an´ı r˚ uzn´ych variant okrajov´ych podm´ınek, obr. 3.11 - 3.13, lze vypozorovat, ˇze ˇc´ım vˇetˇs´ı byl rozd´ıl v´ystupn´ıch tlak˚ u, t´ım v´ıce byla nam´ah´ana dist´aln´ı ˇc´ast napojen´ı, coˇz je v souladu s v´ysledn´ym rozloˇzen´ım rychlosti. U tˇret´ı varianty, obr. 3.10, zde totiˇz lze zaznamenat n´araz proudu do m´ısta seˇsit´ı c´ev v dist´aln´ı ˇc´asti anastom´ozy.
´sledky 3.2. Numerick´ e vy
27
Obr´azek 3.5: Varianta ˇc. 1 - rychlostn´ı profily ve zvolen´ ych ˇrezech v oblasti napojen´ı c´ev.
Obr´azek 3.6: Varianta ˇc. 2 - rychlostn´ı profily ve zvolen´ ych ˇrezech v oblasti napojen´ı c´ev.
Obr´azek 3.7: Varianta ˇc. 3 - rychlostn´ı profily ve zvolen´ ych ˇrezech v oblasti napojen´ı c´ev.
´sledky 3.2. Numerick´ e vy
28
Obr´azek 3.8: Varianta ˇc. 1. - rozloˇzen´ı izoˇcar rychlosti v cel´em modelu (nahoˇre), v oblasti napojen´ı c´ev (uprostˇred) a v dist´aln´ı ˇc´asti napojen´ı (dole).
Obr´azek 3.9: Varianta ˇc. 2 - rozloˇzen´ı izoˇcar rychlosti v cel´em modelu (nahoˇre), v oblasti napojen´ı c´ev (uprostˇred) a v dist´aln´ı ˇc´asti napojen´ı (dole).
´sledky 3.2. Numerick´ e vy
29
Obr´azek 3.10: Varianta ˇc. 3 - rozloˇzen´ı izoˇcar rychlosti v cel´em modelu (nahoˇre), v oblasti napojen´ı c´ev (uprostˇred) a v dist´aln´ı ˇc´asti napojen´ı (dole).
Obr´azek 3.11: Varianta ˇc. 1 - rozloˇzen´ı izoˇcar tlaku v cel´em modelu a v oblasti napojen´ı c´ev.
´sledky 3.2. Numerick´ e vy
30
Obr´azek 3.12: Varianta ˇc. 2 - rozloˇzen´ı izoˇcar tlaku v cel´em modelu a v oblasti napojen´ı c´ev.
Obr´azek 3.13: Varianta ˇc. 3 - rozloˇzen´ı izoˇcar tlaku v cel´em modelu a v oblasti napojen´ı c´ev.
Kapitola 4 Re´ aln´ y 3Dmodel side-to-side anastom´ ozy 4.1
Vytvoˇ ren´ı modelu a v´ ypoˇ ctov´ e s´ıtˇ e
Re´aln´y trojrozmˇern´y model sekvenˇcn´ıho aorto-koron´arn´ıho bypassu byl vytvoˇren na z´akladˇe vyˇsetˇren´ı srdce poˇc´ıtaˇcovou tomografi´ı (CT), obr. 4.1, u pacienta, muˇze ve vˇeku ˇsedes´ati dvou let trp´ıc´ıho ateroskler´ozou. Jednalo se o kuˇr´aka s nadv´ahou a rodinn´ymi dispozicemi ke vzniku kardiovaskul´arn´ı choroby. Z´ uˇzen´ı (sten´oza) koron´arn´ı tepny bylo nejprve ˇreˇseno aplikac´ı stentu. Pˇribliˇznˇe po jednom roce vˇsak byly na jeho konc´ıch objeveny prvn´ı n´aznaky resten´ozy a muselo se pˇristoupit k chirurgick´emu vytvoˇren´ı dvojit´eho bypassu. Prvn´ı vˇetev, tzv. mam´arn´ı bypass, byla vedena levou prsn´ı tepnou (arteria mammaria sinistra) k jedn´e z koron´arn´ıch tepen (ramus interventricularis anterior, Obr´azek 4.1: Sn´ımek z poˇc´ıtaˇcov´e RIA), obr. 1.3. Pro druhou vˇetev byl pouˇzit ˇziln´ı stˇep tomografie s vyznaˇcenou polohou (konkr´etnˇe vena saphena magna), jehoˇz proxim´aln´ı ˇc´ast side-to-side anastom´ozy. byla naˇsita k vzestupn´e aortˇe. Dist´alnˇe byl ˇstˇep napojen k ramu diagonalis (RD) a ramu marginalis (RM), coˇz jsou koron´arn´ı tepny nach´azej´ıc´ı se na lev´e ˇc´asti srdce, obr. 1.3. Pomoc´ı komerˇcn´ıho softwaru Amira pro rekonstrukci trojrozmˇern´ych objekt˚ u byl z 2Dsn´ımk˚ u, z´ıskan´ych z poˇc´ıtaˇcov´e tomografie, vytvoˇren 3Dmodel druh´e vˇetve bypassu, tj. aorto-koron´arn´ıho bypassu, obr. 4.2. Ten byl d´ale upravov´an v programu Altair Hypermesh ˇ ast pˇredstavuj´ıc´ı side-to-side anastom´ozu (v obr. 4.2 vyznaˇcen´a ˇcervenˇe), kterou se 8.0. C´ v t´eto pr´aci zab´yv´ame, byla oddˇelena od zbytku modelu a konce c´ev byly uzavˇreny rovinn´ymi plochami (funkce trim with surface), jeˇz byly voleny tak, aby byly pˇribliˇznˇe kolm´e na stˇenu dan´e c´evy. Pˇred samotn´ym vytvoˇren´ım v´ypoˇctov´e s´ıtˇe bylo nutn´e model upravit a zaˇcistit, jelikoˇz nerovnosti a drobn´e mezery na jeho povrchu by jinak mohly pˇredstavovat probl´em pˇri n´asledn´em s´ıt’ov´an´ı.
31
ˇen´ı modelu a vy ´poc ˇtov´ 4.1. Vytvor e s´ıtˇ e
32
Obr´azek 4.2: Re´aln´y model sekvenˇcn´ıho aort-koron´arn´ıho bypassu, side-to-side anastom´oza je zn´azornˇena ˇcervenˇe.
Po z´ısk´an´ı spojit´eho modelu sloˇzen´eho z cel´e ˇrady na sebe navazuj´ıc´ıch ploch bylo moˇzn´e pˇristoupit ke generov´an´ı vlastn´ı s´ıtˇe. Nejprve byla po ˇc´astech (vˇcetnˇe uz´avˇer˚ u c´ev) ’ vytvoˇrena povrchov´a troj´ uheln´ıkov´a s´ıt , tzv. shell. Poˇcet element˚ u byl urˇcen na kaˇzd´e hranˇe dan´eho u ´ seku zvl´aˇst’. Bylo pˇritom tˇreba volit hodnoty tak, aby s´ıt’ na povrchu tepny byla dostateˇcnˇe jemn´a a z´aroveˇ n ne pˇr´ıliˇs hust´a v pˇr´ıpadˇe ˇstˇepu. Zvl´aˇstn´ı pozornost byla rovnˇeˇz vˇenov´ana oblasti napojen´ı c´ev. Jako typy element˚ u byly pouˇzity v´yhradnˇe pravo´ uhl´e troj´ uheln´ıky. Aˇckoliv byly testov´any i jin´e tvary (obecn´e troj´ uheln´ıky), uk´azaly se v naˇsem pˇr´ıpadˇe jako nejvhodnˇejˇs´ı pr´avˇe pravo´ uhl´e troj´ uheln´ıky, jeˇz byly schopny vhodnˇe diskretizovat povrch modelu. Pˇredbˇeˇzn´y n´avrh s´ıtˇe byl d´ale upravov´an, napˇr´ıklad zmˇenou algoritmu, j´ımˇz byla vytvoˇrena. Probl´emy vznikaly hlavnˇe v oblasti napojen´ı bypassov´eho ˇstˇepu na nativn´ı arterii, kde bylo dokonce nutn´e pˇristoupit k ruˇcn´ımu vytvoˇren´ı nˇekter´ych element˚ u tak, aby byl zajiˇstˇen pˇrirozen´y pˇrechod mezi obˇema c´evami. Nakonec musela b´yt ovˇeˇrena spojitost a n´avaznost jednotliv´ych bunˇek tak, aby povrchov´a s´ıt’ modelu tvoˇrila uzavˇren´y objem. Ve fin´ale bylo na z´akladˇe pˇredem pˇripraven´e povrchov´e s´ıtˇe pˇristoupeno k tvorbˇe trojrozmˇern´e s´ıtˇe sloˇzen´e ze ˇctyˇrstˇen˚ u (tetrahedr˚ u). Ta jiˇz, na rozd´ıl od shellu, nebyla konstruov´ana po ˇc´astech, ale cel´a najednou aplikac´ı vestavˇen´e funkce pro vytv´aˇren´ı speci´aln´ıch s´ıt´ı urˇcen´ych k numerick´e simulaci proudˇen´ı (CFD mesh). S pˇrihl´ednut´ım k vstupn´ı a v´ystupn´ı ˇc´asti modelu musely b´yt definov´any plochy, jimiˇz proud´ı kapalina, tzn. uz´avˇery c´ev, a plochy pˇredstavuj´ıc´ı povrch modelu. Vzhledem k tomu, ˇze modelujeme vazkou kapalinu, bylo nutn´e vygenerovat s´ıt’ se zahuˇstˇen´ım v oblasti mezn´ı vrstvy, jeho parametry byly nastaveny takto • celkov´a tlouˇst’ka mezn´ı vrstvy (total BL thickness): 0,015 mm, • tlouˇst’ka prvn´ı vrstvy (first layer thickness): 1, 75 · 103 mm, • ukazatel r˚ ustu tlouˇst’ky jednotliv´ych vrstev (growth rate): 1,2, • koeficient potlaˇcen´ı pˇrechod˚ u (smoth transition ratio): 0,8. V´ysledn´a trojrozmˇern´a s´ıt’ je zobrazena na obr. 4.3, kde horn´ı obr´azek pˇredstavuje v´yslednou 3Ds´ıt’ side-to-side anastom´ozy, vpravo dole pak m˚ uˇzeme vidˇet detail s´ıtˇe uvnitˇr oblasti na-
ˇeˇ ˇe 4.2. Nastaven´ı r sic
33
pojen´ı bypassov´eho ˇstˇepu na nativn´ı arterii a vlevo dole se nach´az´ı detail vstupn´ı ˇc´asti ˇziln´ıho ˇstˇepu. Oblast mezn´ı vrstvy je ve vˇsech pˇr´ıpadech zn´azornˇena ˇzlutˇe.
Obr´azek 4.3: Trojrozmˇern´a v´ypoˇctov´a s´ıt’ se zahuˇstˇen´ım v oblasti mezn´ı vrstvy (ˇzlutˇe) sloˇzen´a ze ˇctyˇrstˇen˚ u, nahoˇre uprostˇred - cel´y model side-to-side anastom´ozy, vlevo dole - detail vstupn´ı ˇc´ast ˇstˇepu, vpravo dole - detail vnitˇrku s´ıtˇe v oblasti napojen´ı ˇstˇepu na koron´arn´ı arterii.
Obr´azek 4.4: Rozm´ıstˇen´ı okrajov´ych podm´ınek na modelu side-to-side anastom´ozy.
V´ypoˇctov´a tetrahedrov´a s´ıt’ byla z programu Altair Hypermesh 8.0 exportov´ana do preprocesoru Gambit 2.2, v nˇemˇz byla pro vybran´e plochy 3Dmodelu provedena specifikace okrajov´ych podm´ınek, konkr´etnˇe jejich typ˚ u. Jejich rozm´ıstˇen´ı je naznaˇceno na obr. 4.4, kde na vstupu ˇstˇepu a koron´arn´ı tepny budou ve Fluentu pˇredeps´any vstupn´ı rychlosti (velocity inlet), na v´ystupech obou c´ev hodnoty tlaku (pressure outlet) a na zb´yvaj´ıc´ıch ˇc´astech modelu podm´ınka pevn´e, nepropustn´e stˇeny (wall ).
4.2
Nastaven´ı ˇ reˇsiˇ ce
V´ysledn´y trojrozmˇern´y model v´ypoˇctov´e s´ıtˇe obsahuj´ıc´ı 658 847 ˇctyˇrstˇenn´ych bunˇek byl importov´an do komerˇcn´ıho softwaru Fluent 6.2. V nˇem bylo pomoc´ı implementovan´eho ˇreˇsiˇce zaloˇzen´eho na dˇr´ıve zm´ınˇen´e metodˇe koneˇcn´ych objem˚ u, [12], provedeno numerick´e ˇreˇsen´ı syst´emu Navierov´ych-Stokesov´ych rovnic pro nestlaˇcitelnou newtonskou kapalinu. Pˇred spuˇstˇen´ım vlastn´ıho v´ypoˇctu bylo nutn´e nastavit parametry ˇreˇsiˇce a modelu. S ohledem na datov´y p˚ uvod modelu bypassu vych´azej´ıc´ı z CT sn´ımk˚ u bylo nejprve tˇreba stanovit rozmˇerov´e jendotky importovan´e s´ıtˇe, a to milimetry. Pot´e bylo provedeno nastaven´ı ˇreˇsiˇce • Define → Models → Solver → Segregated; Implicit; 3D; Unsteady; 2-nd Order Implicit; Cell-Based; Superficial Velocity, Second Order Upwind D´ale byly definov´any vlastnosti proud´ıc´ı kapaliny, tedy hustota a dynamick´a vazkost krve, jeˇz byly pˇrevzaty z [5],
ˇeˇ ˇe 4.2. Nastaven´ı r sic
34
• Define → Materials → Density = 1 060 [kg/m3]; Viscosity = 0,0037 [kg/m·s].
v(t) [m/s]
Typy okrajov´ych podm´ınek pro jednotliv´e hraniˇcn´ı plochy modelu byly specifikov´any jiˇz v preprocesoru Gam0.4 Bypassovy step bit 2.2. V r´amci v´ypoˇctov´eho syst´emu Fluent byly urˇceNativni arterie 0.3 ny jejich konkr´etn´ı hodnoty. Na obou v´ystupech modelu, obr. 4.4, byly apliko0.2 v´any konstantn´ı hodnoty tlaku urˇcen´e na z´akladˇe v´y0.1 sledk˚ u uveden´ych v pˇredchoz´ı kapitole, 12 000 Pa u bypassov´eho ˇstˇepu a 11 900 Pa u nativn´ı arterie. Pro 0 v´ystupn´ı tlaky byla vyzkouˇsena i jin´a rozmez´ı hod−0.1 0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 not s t´ım, ˇze z hlediska re´aln´eho pr˚ utoku pˇripojenou t [s] tepnou se v´yˇse uveden´e hodnoty uk´azaly b´yt nejvhodnˇejˇs´ı. Na vstupn´ıch ˇc´astech modelu byl pˇredeps´an ob- Obr´azek 4.5: Vstupn´ı rychlost d´eln´ıkov´y rychlostn´ı profil promˇenn´y v ˇcase, jehoˇz kon- (modˇre - bypassov´y ˇstˇep, ˇcervenˇe stantn´ı rychlost mˇela ˇcasov´y pr˚ ubˇeh zn´azornˇen´y - nativn´ı arterie). na obr. 4.5 pro obˇe c´evy. K definov´an´ı rychlost´ı pro potˇreby numerick´eho ˇreˇsiˇce byl v prostˇred´ı Fluentu pouˇzit soubor unsteady velocity.c, kter´y zahrnoval dvˇe funkce popisuj´ıc´ı pr˚ ubˇehy rychlost´ı, prvn´ı na vstupu bypassov´eho ˇstˇepu (unsteady velocity g) a druh´a na vstupu koron´arn´ı tepny (unsteady velocity a): #include "udf.h" DEFINE_PROFILE(unsteady_velocity_g, thread, position) { face_t f; real t = CURRENT_TIME; real omega; real A0; real A[8]; real B[8]; real Q; int k; int n; real D; real D1; real pi; pi = 3.14159265358979; omega = 2 * pi; A0 = 1.6023; A(1) = -0.314049; B(1) = 1.176580; A(2) = -0.655275; B(2) = 0.016720; A(3) = -0.126041; B(3) = -0.221331; A(4) = 0.004796; B(4) = -0.029649; A(5) = -0.026146; B(5) = -0.012491; A(6) = -0.021781; B(6) = 0.002927; A(7) = -0.032187; B(7) = 0.000484; A(8) = -0.020977; B(8) = -0.020584;
ˇeˇ ˇe 4.2. Nastaven´ı r sic n = 8; D = 0.0038; D1 = 0.004297; begin_f_loop(f, thread) {Q = A0; for (k = 1; k <= n; k++) {Q = Q+A[k]*cos(k*omega*t)+B[k]*sin(k*omega*t);} F_PROFILE(f, thread, position) = (4*D1*Q*pow(10,-6))/(pi*pow(D,3));} end_f_loop(f, thread) } DEFINE_PROFILE(unsteady_velocity_a, thread, position) { face_t f; real t = CURRENT_TIME; real omega; real A0; real A[8]; real B[8]; real Q; int k; int n; real D; real D1; real pi; pi = 3.14159265358979; omega = 2*pi; A0 = 0.1532; A(1)= -0.091668; B(1)=-0.393487; A(2)= -0.058554; B(2)=-0.036685; A(3)= -0.066023; B(3)=-0.040746; A(4)= -0.017091; B(4)=-0.055792; A(5)= 0.009549; B(5) =-0.008183; A(6)= -0.007700; B(6) =-0.002537; A(7)= -0.005439; B(7) =-0.008535; A(8)= -0.012313; B(8) =-0.006249; n = 8; D = 0.003; D1 = 0.001705; begin_f_loop(f, thread) {Q = A0; for (k = 1; k <= n; k++) {Q = Q+A[k]*cos(k*omega*t)+B[k]*sin(k*omega*t);} F_PROFILE(f, thread, position) = (4*D1*Q*pow(10,-6))/(pi*pow(D,3));} end_f_loop(f, thread) }
35
ˇeˇ ˇe 4.2. Nastaven´ı r sic
36
V obou pˇr´ıpadech se jednalo o pˇredpis rychlost´ı v z´avislosti na pr˚ utoˇcn´em mnoˇzstv´ı Q(t) [ml · s−1 ], kter´e bylo v souladu s [5], obr. 1.14 (ˇrezy 1 a 3), d´ano ve tvaru Fourierovy ˇrady 8 X [Ak cos(kωt) + Bk sin(kωt)], (4.1) Q(t) = A0 + k=1
oznaˇcuje u ´ hlovou rychlost danou periodou T srdeˇcn´ıho cyklu (dle [5] byla kde ω = 2π T v naˇsem pˇr´ıpadˇe zvolena hodnota T = 1 s). Pˇr´ısluˇsn´e koeficienty ˇrady (4.1) jsou uvedeny ˇ v tab. 4.1 pro ˇstˇep a v tab. 4.2 pro tepnu. Casovˇ e promˇenn´e pr˚ utoˇcn´e mnoˇzstv´ı v bypassov´em ˇstˇepu i v koron´arn´ı arterii bylo pˇrepoˇc´ıt´ano na rychlost s vyuˇzit´ım znalosti pr˚ umˇer˚ u c´ev pouˇzit´ych v [5] a v naˇsem modelu, pro kter´y byla jejich hodnota pˇribliˇznˇe odmˇeˇrena v softwaru Altair Hypermesh. Pro obˇe c´evy byl pouˇzit stejn´y vztah vi (t) =
4 · 10−6 di Qi (t) πDi3
[m · s−1 ],
pro i = A, G,
(4.2)
kde vi (t) [m · s−1 ] je ˇcasovˇe promˇenn´a rychlost (v arterii vA a v ˇstˇepu vG ), Qi (t) [ml · s−1 ] pˇredstavuje pr˚ utoˇcn´e mnoˇzstv´ı dan´e pˇredpisem (4.1) pro obˇe c´evy, di [m] pr˚ umˇer c´evy pouˇzit´e v [5] (arterie dA = 0, 003 m a ˇstˇepu dG = 0, 0038 m) a Di [m] pr˚ umˇer c´evy naˇseho modelu (arterie DA = 0, 001 705 m a ˇstˇepu DG = 0, 004 297 m). Jako okrajov´a podm´ınka na vstupu bylo rovnˇeˇz testov´ano pr˚ utoˇcn´e mnoˇzstv´ı (Mass Flow Inlet Boundary Condition), v naˇsem pˇr´ıpadˇe se vˇsak uk´azalo jako nevyhovuj´ıc´ı a obt´ıˇznˇe aplikovateln´e na naˇsi tetrahedrovou s´ıt’. k Ak [ml·s−1 ] Bk [ml·s−1 ] 1 -0,314049 1,176580 2 -0,655275 0,016720 3 -0,126041 -0,221331 4 0,004796 -0,029649 5 -0,026146 -0,012491 6 -0,021781 0,002927 7 -0,032187 0,000484 8 -0,020977 -0,020584 A0 = 1, 6023 [ml · s−1 ]
k Ak [ml·s−1 ] Bk [ml·s−1 ] 1 -0,091668 -0,393487 2 -0,058554 -0,036685 3 -0,066023 -0,040746 4 -0,017091 -0,055792 5 0,009549 -0,008183 6 -0,007700 -0,002537 7 -0,005439 -0,008535 8 -0,012313 -0,006249 −1 A0 = 0, 1532 [ml · s ]
Tabulka 4.1: Koeficienty Fourierovy ˇrady popisuj´ıc´ı ˇcasov´y pr˚ ubˇeh pr˚ utoˇcn´eho mnoˇzstv´ı na vstupu bypassov´eho ˇstˇepu.
Tabulka 4.2: Koeficienty Fourierovy ˇrady popisuj´ıc´ı ˇcasov´y pr˚ ubˇeh pr˚ utoˇcn´eho mnoˇzstv´ı na vstupu nativn´ı arterie.
Po stanoven´ı hodnot okrajov´ych podm´ınek byly d´ale specifikov´any poˇc´ateˇcn´ı podm´ınky odpov´ıdaj´ıc´ı voln´emu proudu (tzv. free-stream podm´ınky). Vzhledem k nestacion´arn´ımu charakteru aplikovan´ych okrajov´ych podm´ınek bylo nutn´e pˇred zah´ajen´ım v´ypoˇctu pˇredem definovat animace zobrazuj´ıc´ı rozloˇzen´ı smykov´eho napˇet´ı na stˇenˇe, rychlosti a tlaku v r´amci modelu side-to-side anastom´ozy.
´sledky 4.3. Numerick´ e vy
4.3
37
Numerick´ e v´ ysledky
V pˇredchoz´ıch podkapitol´ach byla pops´ana tvorba tetrahedrov´e s´ıtˇe v programu Altair Hypermesh 8.0 pro model diamond konfigurace side-to-side anastom´ozy, jej´ıˇz re´aln´a geometrie byla z´ısk´ana ze sn´ımk˚ u z poˇc´ıtaˇcov´e tomografie. Pomoc´ı komerˇcn´ıho softwaru Fluent 6.2 bylo numericky simulov´ano nestacion´arn´ı lamin´arn´ı proudˇen´ı nestlaˇciteln´e newtonsk´e kapaliny. V pr˚ ubˇehu v´ypoˇctu byly ve Fluentu vygenerov´any animace popisuj´ıc´ı rozloˇzen´ı smykov´eho napˇet´ı na stˇenˇe, rychlosti a tlaku v trojrozmˇern´em modelu side-to-side anastom´ozy v pr˚ ubˇehu jedn´e periody srdeˇcn´ıho cyklu. Aby bylo moˇzn´e porovnat zmˇeny veliˇcin v r´amci jedn´e periody, musel b´yt pro kaˇzdou z nich urˇcen jednotn´y rozsah hodnot, tab. 4.3. Pro vyhodnocen´ı v´ysledk˚ u byly do t´eto pr´ace zvoleny vizualizace rozloˇzen´ı smykov´eho napˇet´ı na stˇenˇe, rychlosti a tlaku v celkem ˇsesti r˚ uzn´ych ˇcasech bˇehem jedn´e periody srdeˇcn´ıho cyklu, obr. 4.6. Tyto ˇcasy byly vybr´any tak, aby zachy- Obr´azek 4.6: Casy ˇ zvolen´e pro vizualicovaly charakter nestacion´arn´ıho proudˇen´ı krve zaci v´ysledk˚ u. v pr˚ ubˇehu t´eto periody. S ohledem na to, ˇze systola nast´av´a v ˇcase t = 0, 2 s a diastola v ˇcase t = 0, 8 s, [5], byly ˇcasy urˇceny, tak aby bylo moˇzn´e zobrazit stav proudov´eho pole pˇred a po systole, resp. diastole. Model je vˇzdy zn´azornˇen v pohledu zpˇredu, kdy je naˇsit´ı c´ev skryto. Pouze u vizualizace v´ysledn´eho rozloˇzen´ı smykov´eho napˇet´ı na stˇenˇe je uveden i pohled zezadu, pˇri nˇemˇz je anastom´oza viditeln´a. Rozsah Rychlost [m · s ] 0 ÷ 1,37 Tlak [Pa] 11 900 ÷ 13 000 Smykov´e napˇet´ı na stˇenˇe [Pa] 0 ÷ 90 −1
Tabulka 4.3: Rozsahy hodnot sledovan´ych veliˇcin.
4.3.1
Rozloˇ zen´ı rychlosti
Pˇrestoˇze na vstupn´ıch ˇc´astech obou c´ev byla pˇredeps´ana konstantn´ı rychlost promˇenn´a v ˇcase, je z obr. 4.7 patrn´e, ˇze pomˇernˇe rychle doch´az´ı k pln´emu vyvinut´ı rychlostn´ıho profilu. V proxim´aln´ı ˇc´asti arterie je moˇzn´e pozorovat zpˇetn´y tok krve, obr. 4.6, kter´y trval pˇribliˇznˇe 40% celkov´e doby srdeˇcn´ıho cyklu. Byl kompenzov´an pˇr´ıtokem krve z bypassov´eho ˇstˇepu, kter´y ve sv´em maximu po systole dosahoval rychlosti 1,37 m · s−1 , obr. 4.7c. Naopak pˇri zv´yˇsen´ı pr˚ utoku krve proxim´aln´ı ˇc´ast´ı nativn´ı arterie se pˇr´ıtok krve z bypassov´eho ˇstˇepu sn´ıˇzil. T´ım byl zajiˇstˇen pr˚ utok krve dist´aln´ı ˇc´ast´ı koron´arn´ı tepny po celou dobu srdeˇcn´ıho cyklu. Maxim´aln´ı hodnoty rychlosti proudu krve se zde pohybovaly okolo 0,4 m · s−1 , coˇz se bl´ıˇz´ı rychlostem bˇeˇznˇe se nach´azej´ıc´ım v koron´arn´ıch arteri´ıch, [9]. Aplikace bypassu se
´sledky 4.3. Numerick´ e vy
38
tedy uk´azala jako vhodn´a, protoˇze obnovila pr˚ utok krve v dan´e koron´arn´ı tepnˇe a v klinick´e praxi by tak zajistila v´yˇzivu srdeˇcn´ı tk´anˇe v pˇr´ısluˇsn´e oblasti. Z hlediska hemodynamiky krve se v tomto modelu bypassu jako nejproblematiˇctˇejˇs´ı jevila horn´ı stˇena proxim´aln´ı ˇc´asti ˇstˇepu v oblasti napojen´ı na nativn´ı arterii, kde byla pozorov´ana z´ona n´ızk´e rychlosti. Jej´ı um´ıstˇen´ı bylo ˇc´asteˇcnˇe d´ano i pouˇzitou geometri´ı side-to-side anastom´ozy. V´yrazn´e zkosen´ı rychlostn´ıch profil˚ u v t´eto ˇc´asti modelu je d´ano pˇredevˇs´ım obloukov´ym zakˇriven´ım bypassov´eho ˇstˇepu, obr. 4.7c.
4.3.2
Rozloˇ zen´ı smykov´ eho napˇ et´ı na stˇ enˇ e modelu side-to-side anastom´ ozy
Jednou z veliˇcin d˚ uleˇzit´ych pro popis charakteru proudˇen´ı krve v c´ev´ach je i smykov´e napˇet´ı na jejich stˇenˇe, obr. 4.8 a 4.9. Vˇetˇsina arteri´ı m´a snahu zmˇenou sv´eho vnitˇrn´ıho pr˚ usvitu udrˇzet jeho hodnotu mezi 1 Pa aˇz 2 Pa, [8]. N´ızk´e hodnoty smykov´eho napˇet´ı na stˇenˇe tepny mohou zp˚ usobovat z´anˇetliv´e procesy (ateroskler´oza) a zbytnˇen´ı c´evn´ı stˇeny v d˚ usledku nedostateˇcn´e stimulace endotelov´ych bunˇek na jej´ım vnitˇrn´ım povrchu (intim´aln´ı hyperpl´azie), vedouc´ı aˇz k selh´an´ı aorto-koron´arn´ıho bypassu. Rizikov´ymi oblastmi vzhledem ke zv´yˇsen´e pravdˇepodobnosti pozdˇejˇs´ıho selh´an´ı bypassu jsou m´ısta, v nichˇz doch´az´ı k velk´ym oscilac´ım hodnot smykov´eho napˇet´ı na stˇenˇe c´evy v pr˚ ubˇehu periody srdeˇcn´ıho cyklu. V naˇsem modelu pˇredstavuje takovou oblast horn´ı stˇena dist´aln´ı ˇc´asti ˇstˇepu v oblasti napojen´ı (shodnˇe s v´ysledky v [5]). Hodnoty smykov´eho napˇet´ı na c´evn´ı stˇenˇe se zde pohybovaly mezi hodnotami bl´ızk´ ymi 0 Pa, obr. 4.9b, a hodnotami dosahuj´ıc´ımi aˇz 90 Pa, obr. 4.8c. Vysok´e hodnoty smykov´eho napˇet´ı v proxim´aln´ı ˇc´asti ˇstˇepu byly pravdˇepodobnˇe zp˚ usobeny pˇredepsanou vstupn´ı okrajovou podm´ınkou v podobˇe obd´eln´ıkov´eho rychlostn´ıho profilu promˇenn´eho v ˇcase. Dalˇs´ımi kritick´ymi oblastmi jsou, jak bylo jiˇz v´yˇse zm´ınˇeno, m´ısta s trvale velmi n´ızk´ ymi hodnotami smykov´eho napˇet´ı. V side-to-side anastom´oze se takov´a z´ona objevila v proxim´aln´ı ˇc´ast arterie v m´ıstˇe pˇred napojen´ım bypassov´eho ˇstˇepu. Posledn´ı problematickou oblast pak pˇredstavovalo m´ısto samotn´eho naˇsit´ı c´ev, viditeln´e na pohledu zezadu (vˇzdy vpravo). V nˇekter´ych ˇcasov´ych okamˇzic´ıch zde tˇesnˇe sousedila oblast s velmi n´ızk´ym smykov´ym napˇet´ım s oblast´ı tvoˇrenou velmi vysok´ymi hodnotami, jak je patrn´e zejm´ena z obr. 4.8b a 4.8c.
4.3.3
Rozloˇ zen´ı tlaku
S ohledem na v´yznam tlaku v bypassov´e hemodynamice, zm´ınˇen´y na konci pˇredchoz´ı kapitoly, m˚ uˇzeme zhodnotit zb´yvaj´ıc´ı numerick´e v´ysledky, obr. 4.10. V urˇcit´ych f´az´ıch srdeˇcn´ıho cyklu, obr. 4.10b-4.10d, doˇslo ke zv´yˇsen´emu nam´ah´an´ı spodn´ı stˇeny proxim´aln´ı ˇc´asti bypassov´eho ˇstˇepu, kde hodnoty tlaku dosahovaly aˇz 13 000 Pa. Tento jev mohl b´yt zp˚ usoben obloukov´ym tvarem ˇstˇepu. Ve zbyl´ych f´az´ıch srdeˇcn´ıho cyklu, jeˇz jsou zobrazeny na obr. 4.10a, 4.10e a 4.10f, se tlak rozloˇzil rovnomˇernˇe a v oblasti napojen´ı vzniklo plato s konstantn´ı hodnotou tlaku stejnˇe jako v pˇr´ıpadˇe dvourozmˇern´eho modelu v pˇredchoz´ı kapitole.
´sledky 4.3. Numerick´ e vy
39
(a) t1 = 0, 02 s
(b) t2 = 0, 16 s
(c) t3 = 0, 28 s
(d) t4 = 0, 40 s
(e) t5 = 0, 48 s
(f) t6 = 0, 78 s
Obr´azek 4.7: Rychlostn´ı profily ve vybran´ych ˇrezech side-to-side anastom´ozy v ˇcasech t1 , t2 , t3 , t4 , t5 a t6 .
´sledky 4.3. Numerick´ e vy
40
(a) t1 = 0, 02 s
(b) t2 = 0, 16 s
(c) t3 = 0, 28 s Obr´azek 4.8: Smykov´e napˇet´ı na stˇenˇe side-to-side anastom´ozy v pohledu zepˇredu a zezadu v ˇcasech t1 , t2 a t3 .
´sledky 4.3. Numerick´ e vy
41
(a) t4 = 0, 40 s
(b) t5 = 0, 48 s
(c) t6 = 0, 78 s Obr´azek 4.9: Smykov´e napˇet´ı na stˇenˇe side-to-side anastom´ozy v pohledu zepˇredu a zezadu v ˇcasech t4 , t5 a t6 .
´sledky 4.3. Numerick´ e vy
(a) t1 = 0, 02 s
(c) t3 = 0, 28 s
(e) t5 = 0, 48 s
42
(b) t2 = 0, 16 s
(d) t4 = 0, 40 s
(f) t6 = 0, 78 s
Obr´azek 4.10: Rozloˇzen´ı tlaku v side-to-side anastom´oze v ˇcasech t1 , t2 , t3 , t4 , t5 a t6 .
Z´ avˇ er Aplikace koron´arn´ıho bypassu je chirurgick´a technika, pˇri n´ıˇz je nepr˚ uchodn´a ˇc´ast, popˇr. ˇc´asti, koron´arn´ı arterie pˇremostˇena ˇstˇepˇem, nejˇcastˇeji ˇziln´ıho p˚ uvodu. Pˇri tom vznikaj´ı r˚ uzn´a umˇele vytvoˇren´a napojen´ı c´ev - anastom´ozy. Rozliˇsujeme tˇri z´akladn´ı typy: end-to-side, end-to-end a side-to-side anastom´ozu. C´ılem t´eto bakal´aˇrsk´e pr´ace byla anal´yza hemodynamiky side-to-side anastom´ozy, kdy doch´az´ı k boˇcn´ımu napojen´ı c´ev. V r´amci pˇredloˇzen´e bakal´aˇrsk´e pr´ace byl nejprve vytvoˇren idealizovan´y dvourozmˇern´y model paraleln´ı konfigurace, pro nˇejˇz byla v softwaru Matlab 7.0 autorkou vygenerov´ana ˇctyˇru ´ heln´ıkov´a v´ypoˇctov´a s´ıt’ se zahuˇstˇen´ım v bl´ızkosti pevn´ych, nepropustn´ych stˇen. Vstupn´ı okrajovou podm´ınku pˇredstavoval parabolick´y rychlostn´ı profil a pro v´ystupn´ı podm´ınku byly testov´any tˇri r˚ uzn´e varianty hodnot konstantn´ıho tlaku. K numerick´e simulaci ust´alen´eho proudˇen´ı krve v side-to-side anastom´oze byl vyuˇzit vlastn´ı ˇreˇsiˇc zaloˇzen´y na metodˇe koneˇcn´ych objem˚ u v kombinaci s metodou umˇel´e stlaˇcitelnosti. Z testovan´ych okrajov´ych podm´ınek re´aln´emu pr˚ utoku krve v bypassov´e anastom´oze nejl´epe odpov´ıdala tˇret´ı varianta, protoˇze zde doˇslo k nejv´yraznˇejˇs´ımu n´ar˚ ustu pr˚ utoku nativn´ı arteri´ı. Z´aroveˇ n se zde vˇsak objevovaly nejvˇetˇs´ı poruchy proudov´eho pole zp˚ usoben´e ostr´ym u ´ hlem napojen´ı c´ev. Pˇri dalˇs´ım modelov´an´ı side-to-side anastom´ozy by bylo vhodn´e tento probl´em odstranit, napˇr. plynulejˇs´ım pˇrechodem mezi obˇema c´evami v oblasti napojen´ı. Kv˚ uli zv´yˇsen´emu riziku vzniku intim´aln´ı hyperpl´azie byla identifikov´ana z´ona s n´ızkou rychlost´ı, a to na spodn´ı stˇenˇe nativn´ı arterie v oblasti napojen´ı, pˇriˇcemˇz nejvˇetˇs´ı byla zaznamen´ana u prvn´ı varianty okrajov´ych podm´ınek. Ve druh´e stˇeˇzejn´ı ˇc´asti t´eto pr´ace byl ze sn´ımk˚ u z poˇc´ıtaˇcov´e tomografie z´ısk´an trojrozmˇern´y model diamond konfigurace side-to-side anastom´ozy, pro nˇejˇz byla v programu Altair Hypermesh 8.0 zkonstruov´ana nestrukturovan´a tetrahedrov´a v´ypoˇctov´a s´ıt’. Numerick´e ˇreˇsen´ı probˇehlo v prostˇred´ı komerˇcn´ıho softwaru Fluent 6.2, kde byly na vstupn´ıch oblastech obou c´ev specifikov´any konstantn´ı rychlosti promˇenn´e v ˇcase a na v´ystupech konstantn´ı hodnoty tlaku zvolen´e na z´akladˇe v´ysledk˚ u z pˇredchoz´ıch numerick´ych simulac´ı. Jako m´ısto s potenci´aln´ı moˇznost´ı rozvoje intim´aln´ı hyperpl´azie byla urˇcena proxim´aln´ı ˇc´ast bypassov´eho ˇstˇepu v oblasti napojen´ı, kde se nach´azela z´ona s trvale n´ızk´ymi rychlostmi, d´ale m´ısto, v nˇemˇz smykov´e napˇet´ı na stˇenˇe c´ev dosahovalo extr´emn´ıch hodnot, a to dist´aln´ı ˇc´ast ˇstˇepu v oblasti napojen´ı. Rizikov´a oblast se objevila i pˇr´ımo v m´ıstˇe naˇsit´ı bypassov´eho ˇstˇepu na nativn´ı arterii, st´ykaly se zde totiˇz z´ony s velmi vysok´ym a velmi n´ızk´ym smykov´ym napˇet´ım, coˇz m˚ uˇze v´est ke zv´yˇsen´emu nebezpeˇc´ı vzniku krevn´ıch sraˇzenin - tromb˚ u. Pˇri porovn´an´ı t´eto pr´ace se studiemi, jeˇz se vˇenuj´ı anastom´oze typu end-to-side, [1], [5], bylo zˇrejm´e, ˇze side-to-side anastom´oza m´a lepˇs´ı hemodynamick´e vlastnosti a riziko pˇr´ıpadn´eho selh´an´ı je zde tedy niˇzˇs´ı. Pˇri jej´ım budouc´ım modelov´an´ı by bylo moˇzn´e
43
´vˇ Za er
44
pˇristoupit k urˇcit´ym vylepˇsen´ım, a to nejen z hlediska geometrie a pouˇzit´e numerick´e metody, ale napˇr´ıklad i zp˚ usobu vizualizace v´ysledk˚ u, jenˇz se v pˇr´ıpadˇe trojrozmˇern´eho modelu uk´azal jako nedostaˇcuj´ıc´ı.
Literatura [1] Bertolotti, C. a Deplano, V.: Three-dimensional numerical simulations of flow through a stenosed coronary bypass. Journal of Biomechanics, 33, (2000), 1011-1022. [2] Bonert, M., Myers, J. G., Fremes, S., Williams, J. a Ethier, C. R.: A Numerical Study of Blood Flow in Coronary Artery Bypass Graft Side-to-Side Anastomoses. Annals of Biomedical Engineering, 30, (2002), 599–611. [3] Dominik, J.: Kardiochirurgie, Grada, Praha, 1998. [4] Chorin, A. J.: A Numerical Method for Solving Incompressible Viscous Flow Problems. Journal of Computational Physics, 2, (1967), 12-26. [5] Frauenfelder, T., Boutsianis, E., Schertler, T., Husmann, L., Leschka, S., Poulikakos, D., Marincek, B. a Alkadhi, H.: Flow and wall shear stress in end-to-side and side-to-side anastomosis of venous coronary artery bypass grafts. BioMedical Engineering OnLine, 6:35, (2007), doi: 10.1186/1475-925X6-35. [6] Hoballah, J. J.: Vascular reconstructions: anatomy, exposures and techniques, Springer-Verlag, New York, 2000. [7] Institut klinick´e a experiment´aln´ı medic´ıny: http://www.ikem.cz ´ˇ ´, A.: Finite volume modelling of blood flow in a bypass model, Diplomov´a [8] Jona sova ˇ pr´ace, ZCU v Plzni, Plzeˇ n, 2001. ´, J., Mala ´, H.: Somatologie a antropologie, St´atn´ı peda[9] Klementa, J., Machova gogick´e nakladatelstv´ı, Praha, 1981. ˇ v Plzni, Plzeˇ ˇen, J., Rosenberg, J., Jan´ıc ˇek, P.: Biomechanika, ZCU [10] Kr n, 2001. [11] Manu´al Altair Hypermesh (verze 8.0) [12] Manu´al Fluent (verze 6.2) [13] Manu´al Gambit (verze 2.2) [14] Manu´al Matlab (verze 7.0) [15] Nemocnice na Homolce: http://www.homolka.cz
45