Vážení a milí přátelé, jmenuji se Tomáš Řehák a jsem kazatelem církve. V roce 1995 jsem zakládal křesťanskou organizaci ACET ČR zabývající se péčí, vzděláváním a školením v oblasti AIDS. Tuto křesťanskou organizaci ACET jsem vedl do roku 2007. Před 20 lety jsem začal navštěvovat několik lidí, kteří měli nevyléčitelná onemocnění. Vytvořil se mezi námi pěkný vztah. Poznal jsem, že potřebují s někým hovořit. Otevírali mi svá srdce. O něco později jsem se seznámil s lidmi, kteří se nakazili virem HIV. Velmi se to dotklo mého srdce, když jsem si uvědomil, že mnoho lidí bude v budoucnu umírat na onemocnění AIDS. Proto dnes také chodím po školách a chtěl bych, aby se co nejvíce lidí dozvědělo o této nemoci, aby mladí lidé na tuto nemoc nemuseli umírat. Od roku 1995 do letošního roku jsem přednášel pro více než 320 tisíc studentů, vyškolil jsem více než 50 lektorů v České republice a na Slovensku. V rámci zahraniční pomoci jsem byl vedoucí mnoha seminářů o problematice HIV/AIDS pro učitele, lékaře, sociální pracovníky a pracovníky s mládeží v různých církvích v mnoha městech v Rusku, na Ukrajině, Tádžikistánu, Kazachstánu, Bělorusku, Estonsku, Chorvatsku a v Polsku. V těchto zemích bylo vyškoleno již několik set lektorů. Tato práce se velmi rychle rozšířila. V roce 2009 jsem navštívil více než 84 měst a obcí. Přednášel jsem na více než 140 školách, také v pěti dětských domovech pro zrakově postižené a hluchoněmé. Uskutečnil jsem více než 35 akcí pro veřejnost, v církvích, táborech a na konferencích. Měl jsem také semináře a přednášky v zahraničí. Celkem jsem za rok 2009 oslovil více než 18 tisíc posluchačů.
-1-
Během přednášek při vyprávění mnoha příběhů o lidech nakažených virem HIV a různých historkách o lásce a partnerských vztazích, mnoho mladých posluchačů přemýšlí o sobě. AIDS je v Česku na prudkém vzestupu. Nemocných v Česku velmi rychle přibývá. Typicky novým HIV pozitivním je dobře situovaný vysokoškolák. Čelíme počátku explozivní epidemie. Právě teď. Titulní strana deníku MLADÁ FRONTA DNES 17. března 2008 V ČR stále roste počet HIV pozitivních lidí. V loňském roce byl zaznamenán největší nárůst počtu lidí infikovaných HIV. Tito lidé jsou vyřazeni ze společnosti, ztrácejí zaměstnání, prožívají beznaděj. Nemocní prožívají dlouhodobé bolesti, často je opouštějí rodinní příslušníci a přátelé. Léčba nevyléčitelně nemocných je velmi nákladná. Náklady na lékařskou péči jsou nesrovnatelně vyšší, než náklady vynaložené na prevenci. Je třeba chránit zdraví mládeže. Prevence zachraňuje lidské životy. Mladí lidé jsou ovlivňování výchovou v rodině, školou, svými kamarády a také všudypřítomnou reklamou ve stylu: „Nevaž se, odvaž se“, „Užij si…“, „Kdykoliv, kdekoliv a s kýmkoliv“. Reklamy na téma opatrnost, věrnost, zodpovědnost, soucit, chtít dobro druhého skoro neexistují. Domnívám se, že je nutné informovat mládež o hrozícím nebezpečí. Informace, které obdrží mládež v časopisech pro mladé (typu Bravo, Dívka apod.) jsou spíše bulvárního charakteru a velmi zkreslující. V televizi a kinech se propaguje volná láska a mimomanželský sex. Mladí lidé automaticky tento způsob chování přebírají do svého života a neuvědomují si rizika a nebezpečí. Důsledkem velkého tlaku médií a dalších reklamních aktivit je -2-
snižování významu rodiny, rozvrácené partnerské vztahy, zvyšující se rozvodovost, neúcta k sobě a osobě druhého pohlaví, nezodpovědnost mládeže při svém sexuálním chování, počet nechtěných těhotenství, drogová závislost, zvyšující se počet lidí infikovaných HIV/AIDS atd. Potřeba hovořit na téma zdravého životního stylu a trvalých partnerských hodnot je nezpochybnitelná, svědčí o tom mimořádný zájem o přednášky ze strany ředitelů škol, učilišť, sociálních ústavů, dětských domovů, kde všude již několik let přednáším. Mladí lidé potřebují pravdivé a kvalitní informace na jejichž základě se pak sami mohou odpovědně rozhodnout. Během přednášek se snažím studenty motivovat a vést je takovým směrem, který povede k odpovědnosti za vztahy, které navazují. Věřím že, pokud mládež obdrží životně důležité informace a přistoupí k nim zodpovědně, lze tak omezit šíření HIV/AIDS, pohlavně přenosných chorob, nechtěného těhotenství a užívání návykových látek. Chci, aby mladí lidé získali informace, sebevědomí, úctu k druhému pohlaví, byli povzbuzeni v sebeovládání. Cílem je snížení rizikového chování mládeže, snížení rozvodovosti a počtu nechtěných těhotenství, snížení rizika nákazy HIV/AIDS a pohlavně přenosných chorob. Přednášky vedou mladé lidi k odpovědnosti za navazování partnerských vztahů, vyzdvihují hodnoty jako je věrnost, panenství a vedou mladé lidi k tomu, aby přistupovali k sexu odpovědně, zdrženlivě a viděli sex z hlediska zdraví a trvalých partnerských vztahů. Aby se rozhodli pro trvalý vztah dvou lidí v harmonickém manželství, založený na věrnosti, lásce, úctě a oboustranné odpovědnosti. Přednášky jsou určeny pro žáky základních škol a studenty středních škol, učilišť a také pro rizikové skupiny zvláštních a speciálních škol, sociálních ústavů a dětských domovů. Nabízím poradenství a kontakty na příslušná odborná pracoviště. -3-
Dopis Olgy, dívky s HIV/AIDS „My jsme ještě živí, ale ve skutečnosti už nežijeme” Píši vám, protože jste ještě nezapomněli na takové, jako jsem já. Pro mne je velmi důležité, aby si tento můj dopis přečetli mladí kluci a děvčata. Chci, aby něco pochopili a aby o tom pak přemýšleli. Ani já a mnozí jiní z mého okolí jsme dříve o těchto věcech nic nevěděli a ani je nechápali. Je mi 18 let. Jmenuji se Olga. Příjmení vám neprozradím. Před dvěma lety jsem onemocněla AIDS. V nemocnici nejsem jediná, jsou tady se mnou další mé kamarádky a přátelé. Nyní se na svět už díváme jinak. Proč jste nás, vy dospělí, hodili pod tank? Proč jste nás rozvrátili sexem, pornografií a drogami? Byli jsme ještě dětmi, když už nás naši otcové nabízeli jiným do postele. A naše matky za nás, za své děti, dostávaly peníze. Jste to vy, kdo jste vinni v našich nemocích a smrti! Vy dospělí jste chtěli „svobodu“, „odreagování se“ a „požitek“. Podporovali jste homosexuály, schválili jste pornografii, chtěli jste víc peněz. Propagujete „volné vztahy“, všechno děláte, abyste ukojili své žádosti. Jenže my umíráme! My pomalu umíráme a nepotřebujeme, abyste nám lhali, že se nic nestalo, že budeme žít… Nikdy už nepoznáme skutečnou lásku, nebudeme mít rodiny, nebudeme mít vlastní děti. Ještě vám nedochází, co se děje s naší generací, která přišla po vás? Jsme ještě živí, ale ve skutečnosti už nežijeme. Ukradli jste nám naše dětství i naši budoucnost. Když na ulici potkávám staré lidi, prožívám zvláštní pocity, které neumím ani popsat. Je v nich hněv, zlost, strach, závist, bezmocnost i neschopnost cokoliv změnit. Pozdě. My mladí, kteří umíráme, nevíme, co je to skutečná láska, nerozumíme takovým slovům jako je „stydlivost“, „morálnost“. Obsah všech těchto slov zmizel jak ze škol, tak i ze života. Vás ještě těmto významům ale učili a proto se dožíváte 70, 80 i více let. Ale my se jich už nedožijeme! My zemřeme mladí! Za co? Proč? Čtyři moji kamarádi, bývalí spolužáci, už zemřeli. -4-
V márnicích leží mládež. My už se navzájem pohřbíváme. Proč jste nás nevarovali před vaším „bezpečným sexem“? My chceme žít. Raději bychom dřeli na poli, jezdili traktorem, než jezdili v autech zahraničních značek a umírali na AIDS. AIDS a syfilis se už staly mezi námi něčím tak normálním jako je chřipka. Dříve jsem se bála mužů, teď už se ničeho nebojím, jen smrti, je mi už všechno jedno. Ať se teď bojí oni. Za „potěšení“ dostanou „odměnu“. Byly jsme dětmi, nevěděly jsme, jak se rodí děti, mysleli jsme si, že je přinášejí čápi. Kéž bychom co nejdéle zůstaly v této dětské nevědomosti a nepoznaly vaše zneužití. Nikdo se s vámi nebude za nás soudit. Vy jste přece nikoho z nás vlastníma rukama nezabili. Vy jste postupně rozvraceli naše životy, vychovávali svými „obrázky“, vašimi filmy. Vy jste nám ve školách našeptávali, jak se „tím“ bezpečně a správně zabývat ve sklepech a vnucovali nám devastující filmy a časopisy. Dodnes jste s tím nepřestali, dále pokračujete, ničíte životy dětí ještě mladších, než jsme byli my. Cožpak vám to nestačí? Ještě nebylo dost obětí? Jak bych byla nyní vděčná tomu, který by mně vyrval z ruky cigaretu, kdo by mně vytrhl injekční stříkačku, kdo by mi dal pár facek za to, že nabízím své tělo druhým, kdo by si se mnou o všech nebezpečích promluvil. Vždyť stačilo tak málo, aby mne vytáhl z pod tanku, dokud to bylo ještě možné. Prosím vás pomozte těm, kteří vaši pomoc nyní potřebují. Buďte otevření pro ty, kteří těmto mladým lidem slouží. Prosím vás, schvalte zákony, které budou zakazovat pornografické filmy, pornoliteraturu, drogy, alkohol. My totiž umíráme a vy s námi. Kdo ovládá a řídí ten tank? Nečestní, ziskuchtiví „svobodní lidé“ bez studu, odpovědnosti a svědomí. A my jsme pod nimi… Prostě se po nás jen tak projeli! Olga Rusko, Krasnodarský kraj Mladí lidé, přemýšlejte nad těmito slovy a nedovolte, aby se něco takového stalo vám. -5-
Napsali o mně: Jak vypadá přednáška Tomáše Řeháka? Tomáš jezdí po celé ČR a hovoří ke studenům na školách na téma: O nemoci AIDS, sexu, lásce a věrnosti. Není snadné přiblížit obsah Tomášovy přednášky, která snad ani není přednáškou, ale spíše společenstvím a rozhovorem s mladými lidmi. Vypráví mnoho konkrétních příběhů. Na stěnu pak promítá obrázky nemocných lidí. Jsou to mnohdy dost hrozivé obrázky a člověku běhá mráz po zádech, když si uvědomí, co utrpení nemocní zakusí. Tomáš vypráví několik skutečných životních příběhů mladých lidí, kteří se nakazili ještě před 20. rokem svého života virem HIV. Někteří z nich již zemřeli. Není to však přednáška čísel ani strašení. „Co očekáváte od vztahu?“ „Sex?“ „Co ještě jiného?“ „Proč čekat se sexem až do manželství?“ „Kolik dní v měsíci může žena otěhotnět? Jak dívka může ztratit panenství?“ A podobné otázky klade Tomáš posluchačům. Studenti se zapojují, často je slyšet smích. Tomáš však někam směřuje a povzbuzuje studenty: „Jsi-li panna nebo panic, je to normální, nestyď se za to, je to vzácný dar.“ „Co je láska?“ pokládá Tomáš další otázku a sám na ni odpovídá: „Nej krásnější definici řekl člověk, který se jmenoval Ježíš a který je i Božím synem. Láska je, když chceš to nejlepší pro druhého člověka.“ Tomáš je citlivý, otevřeně mluví s posluchači o choulostivých tématech, nic nezakrývá, nic se nesnaží obejít. Sdílí i své zkušenosti z dob, kdy chodil se svojí nynější ženou. Všichni se smějí, když Tomáš vypráví o svém prvním polibku a jak dlouho mu trvalo, než se k němu odhodlal. „Proč před vámi stojím?“ ptá se studentů na závěr. „Není to pro peníze. Jsem tu proto, abych vás varoval.“ Tomáš ví, že se mnoho mladých lidí řítí do propasti, sám se ve své službě setkává s nemocnými lidmi. „Vir HIV, to je vaše volba. Nepřišel jsem vám -6-
zakazovat sex, přišel jsem vás varovat před nemocí AIDS“, řekne Tomáš jasné slovo. Studenti naslouchají a zdá se, že berou Tomášova slova vážně. Nebezpečí nákazy virem HIV v lehkovážném sexu a při společném vpichování drog injekční stříkačkou je skutečně veliké. Zdá se, že již Tomáš svou řeč skončil, ale úplný konec je až po krátké modlitbě za studenty a pozvání na společný klubový večer otázek a odpovědí, který navazuje na tyto přednášky ve školách. Na závěr je prostor pro otázky. Mladí lidé tleskají a přicházejí poděkovat za přednášku. Někteří děkují za modlitbu a říkají: To bylo poprvé, že se za ně někdo modlil. Tomáš se loučí, sbalí věci a vyráží na další školu za dalšími studenty. Na klubový večer přichází mnoho studentů. Co je asi přivádí? Slíbené příběhy o nemocných lidech? Písničky? Soutěže? Myslím, že je to především vědomí, že je tu někdo, kdo jim rozumí, ví, co prožívají, ví, že hledají odpověď na spoustu otázek a to nejdůležitější, je jim k dispozici. Je tu pro ně, ochoten naslouchat, poradit, povzbudit, ochoten i pokárat, určitě ne zavrhnout, odsoudit nebo zatratit, čehož se zřejmě těmto lidem dostává víc než toho prvního. Tomáš odjede, ale zůstane tu Někdo s velkým N, kdo o ně opravdu stojí a komu na nich bezpodmínečně záleží. „Kdybyste si z mé přednášky nepamatovali vůbec nic, to nevadí, mnohem důležitější pro váš život je ta skutečnost, že vás Bůh miluje a dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh vás miluje. Můžete k němu vždycky přijít a On vás přijme. Zapamatujte si aspoň tuto jedinou větu.“ Bůh dal Tomášovi pastýřské srdce pro mladé lidi, nemocné i zdravé, ale určitě má připravená srdce, která jsou otevřená pro děti, staré lidi, muže a ženy středního věku, bezdomovce, narkomany, nenarozené děti... Nemáš ve svém srdci místo pro některé z nich? Ctibor Veselý a Markéta Škvorová, Benešov -7-
Do dubna 2009 jsem pracoval v křesťanské organizaci ACET. Z důvodu nutného snižování nákladů byl se mnou dohodou ukončen pracovní poměr. Zaregistroval jsem se na Úřadu práce. Po zvážení celé situace a po modlitbách jsem se rozhodl dál pokračovat v práci, kterou jsem vykonával. Rozhodl jsem se ve víře vykročit z lodi bezpečí (myšleno finančního zajištění) na moře nejistoty. V této době nejistoty není takové rozhodnutí pro mne a moji manželku jednoduché. Cítím, že mi Ježíš jemně naznačuje, abych ve víře opustil jistotu, zabezpečení lodě a měl odvahu vstoupit na vodu a učil se být cele závislý na něm. Po několika měsíčním hledání a zvažování u mne uzrálo rozhodnutí založit nové občanské sdružení a dále pokračovat ve službě mladým lidem. Toto nové sdružení bylo řádně zaregistrováno na Ministerstvu vnitra pod názvem o. s. ABATOP. Naši otcové víry se 40 let modlili, aby padly hradby komunismu. V té době křesťané nemohli svobodně zvěstovat evangelium. Nemohli jsme chodit do škol ani do nemocnic. Bůh podivuhodným způsobem vyslyšel modlitby našich otců. Dnes jako křesťané máme otevřené dveře a můžeme jít do škol. Můžeme se sdílet s biblickými hodnotami. Můžeme mluvit na školách o věrnosti, panenství, o vysvobození z otroctví závislosti a můžeme se za studenty modlit. Školám nabízím přednášky na téma „O nemoci AIDS, sexu, lásce a věrnosti“, „O partnerství“ a „Soucit s trpícími“. Jsem přesvědčen, že nyní je čas milosti a tato služba mládeži není jen hlásáním evangelia o sexu. Mnoha studentům už bylo pomoženo. Mnoho mladých lidí už skrze tuto službu také uvěřilo. Česká republika je jeden z nejateističtějších států. Většina studentů jsou nevěřící a někteří z nich nikdy nebyli v žádné církvi nebo v kostele. Když uspořádáme nějakou křesťanskou akci a rozdáme lidem na ulici stovky pozvánek, tak na evangelizační shromáždění přijde jen několik málo nevěřících. Když se uskuteční přednášky ve školách a jeden lektor osloví 300 -8-
studentů za týden a pozve je na večer mládeže do církve, tak tam studenti sami a rádi přicházejí. Často se ptají na to, co je zajímá. Mnohokrát se setkávám s tím, že studenti přicházejí k osobním rozhovorům, otevírají svá srdce. Hovoří o svých problémech, o pohlavním zneužití, znásilnění, o závislosti na drogách. Činí nová rozhodnutí. Kladou také duchovní otázky a tak jim můžu nenásilnou formou zvěstovat evangelium a předávat křesťanské hodnoty. Studentům se často vůbec nechce z těchto setkání odejít. Prožívají Boží dotyk. Chtějí být v dalším kontaktu. Jsem si vědom, že žijeme v období milosti a Boží přízně. Není to samozřejmé, že můžeme s křesťanskými hodnotami přicházet do škol a tyto dveře máme stále ještě otevřené. Domnívám se, že se v budoucnu mohou tyto dveře svobody uzavřít. Je to velký paradox. Naše země je jedna z nejateističtějších zemí a můžeme chodit do škol. A dokonce se můžeme ve školách za studenty modlit. USA a Anglie jsou křesťanské země a od několika křesťanů jsem slyšel říkat, že něco takového je tam už dnes nemožné. Prožívám, že je velmi důležité využít tento příhodný čas a vejít do otevřených dveří. Za 15 let této služby na školách mám už navázáno velmi mnoho osobních kontaktů s učiteli a s vedením škol. Má zkušenost je taková, že tam, kde už jsem přednášel, mne učitelé a ředitelé škol sami opětovně žádají a prosí o další přednášky. Mám proto naději, že pokud se dveře zavřou, tak na těchto školách právě přes osobní kontakty budu moci sloužit i v budoucnu. Nyní je čas práce. Moc bych si přál, abyste porozuměli, že ve školách nejde jen o prevenci HIV/AIDS ale také o rozsévání evangelia a biblických hodnot, které mění životy mladých lidí.
-9-
Vždycky pro mne bylo velmi nesnadné a velice těžké psát za neziskovou organizaci žádosti a prosby na sbory, církve, ředitele firem a podnikatele o finanční podporu. Připadal jsem si velmi špatně – jako žebrák. Výsledky tomu také odpovídaly. Mnohému jsem se ale v poslední době naučil a bylo mi to za dobré. Nyní vím, že nejsem žebrák. Věřím, že tento projekt zachraňuje lidské životy. Proto nabízím spoluúčast na tomto projektu. I když jsem si dobře vědom, že nyní je období finanční krize a nejistoty, přesto se na Vás obracím, přátelé známí i neznámí, s nabídkou a prosbou. Pokud byste viděli za dobré a chtěli přispět na tuto službu, můžete zaslat libovolnou jednorázovou nebo pravidelnou částku na číslo účtu o. s. ABATOP: Číslo účtu 43-5132250207/0100 Každý i nepatrný příspěvek může pomoci. Nabízím živnostníkům a firmám možnost uzavření sponzorské a nebo darovací smlouvy. Pokud se rozhodnete podpořit tuto službu a práci, rád Vás budu informovat o své činnosti. Z důvodu správného rozlišení příspěvků dárců, mohu zájemcům přiřadit variabilní symbol, podle kterého jej v účetnictví rozpoznám a budu evidovat. Na konci roku mohu vydat potvrzení o daru k uplatnění snížení daňového základu. Velmi se mi líbí příběh Oskara Schindlera, který za peníze polských Židů, koupil v Krakově továrnu. Díky svým kontaktům a armádním zakázkám vydělal velké množství peněz. Měl naprostou svobodu s nimi naložit podle libosti, ale tento muž se rozhodl koupit život 1 100 Židů, směřujících neodvratně do plynových komor v Osvětimi. Dá se říct, že penězi, které vydělal a použil, přehodil jakousi výhybku v životech těchto lidí a jejich budoucnost se změnila. Tyto peníze znamenaly rozdíl mezi životem a smrtí, mezi nadějí a zoufalstvím. Peníze se proměnily v lidi. Ne každý může zachránit tisíce lidí, ale každý z nás může pomoci změnit budoucnost třeba jednoho člověka. - 10 -
Za více než patnáct let mám vybudované velmi dobré kontakty a vztahy na školách. Ředitelé škol stále žádají o přednášky. Mám ve svém archivu mnoho děkovných dopisů a povzbuzení od ředitelů mnoha škol, obdobně i mnoho kladných referencí. O tyto přednášky je ze strany ředitelů, učitelů a především studentů veliký zájem. Hodnocení z několika škol: Vynikající přednáška. PaeDr. Fechtnerová, Obchodní akademie Beroun Přednášky se u studentů setkávají se skvělým ohlasem, pozorně poslouchají a je vidět, že je to hluboce zasahuje a téma je pro ně velmi aktuální. Obchodní akademie Pardubice, Jana Hekalová
Studenti vyjádřili po přednášce obrovské nadšení, přednášku hodnotili jako nejlepší, jaké se v životě zúčastnili. Přednáška je působivá, většinu studentů hluboce zasáhne. Chci vyjádřit velké poděkování. Mgr. Magda Sodomková, Střední zdravotnická škola, Svitavy Vážený pane, před 14 dny jste na naší škole uskutečnil pro několik tříd – celkem asi 200 studentů a studentek přednášku, které jste dal název „Sex, láska a AIDS“. Byla jsem překvapena sugestivností, s jakou jste byl schopen o tak závažné chorobě jako je AIDS hovořit. I na vyučující, kteří se touto problematikou zabývají podrobněji, zapůsobilo Vaše vyprávění o Vaší práci s nemocnými, čísla dokumentující rychlost, s jakou se tato choroba šíří a obrázky lidí napadených touto nemocí. Stejně neformálně a zajímavě jste se studenty hovořil o jejich sexuálním životě, nebezpečí promiskuitního chování atp. Protože jsem s většinou tříd o Vaší přednášce diskutovala, překvapilo mě, jak pozitivně reagovaly dívky například na otázku „ztráty panenství“. - 11 -
Především ve třídách, kde nemají předmět, který se více dotýká alespoň v některých tématech této problematiky, vyvolala Vaše přednáška velkou diskuzi a jak jsem sledovala, u některých dívek zřejmě oprávněné obavy při rekapitulaci jejich „sexuální minulosti“. O přesvědčivosti Vašeho vystoupení svědčí i to, že se třídy, na které se z časových důvodů tzv. nedostalo, dožadovaly další přednášky. Vážený pane, dovolte mi, abych Vám poděkovala za sebe i vyučující, kteří měli možnost si Vás vyslechnout. V dnešní „komerční době“, kdy je obtížné zajistit fundované odborníky na přednášky, které by doplnily výuku ve školách, bylo Vaše vystoupení „balvanem vhozeným do stojatých vod“... Ještě jednou děkuji za žáky i pedagogy a přeji Vám, abyste v této činnosti měl možnost i nadále pokračovat. ISŠ Nová Paka, Daniela Vítová a ředitel Milan Pospíšil Netradiční zpracování tématu, přístup k žákům, kontakt s nimi, krásné užívání českého jazyka, osobní zkušenosti přednášejícího, střídání humoru, nadsázky, tvrdé reality, to vše se stalo pro studenty i učitele jedinečným hlubokým prožitkem a velkým přínosem. A dnes je náctileté opravdu těžké zaujmout. Lektor ACET to dokázal a za to mu patří velký dík. Těším se na další spolupráci. M. Javorková, Gymnázium, Masarykovo náměstí, Třebíč Odezva této akce byla velmi silná – mezi studenty i mezi profesory, .... oslovila, zaujala a vyburcovala své posluchače. ředitel Gymnázia, Jihlava Ředitelství OA oceňuje spolupráci a věří, že vzhledem k závažnosti problematiky AIDS se tyto přednášky pro studenty OA v Opavě uskuteční každý rok. ředitel Obchodní akademie, Opava - 12 -
Studenty přednáška velmi zaujala a pedagogičtí pracovníci konstatovali, že se s takto zajímavým pořadem dosud nesetkali. Domnívám se, že pořad by byl vhodný i pro studenty jiných škol. výchovná poradkyně Gymnázia Jiřího Wolkera, Prostějov Dopad přednášky na studenty i pedagogy byl tak velký, že předčil všechna naše očekávání a přesvědčil nás o nutnosti takového působení na všechny mladé lidi. ředitel Střední odborné školy P. Bezruče, Zábřeh Přiznám se, že těžko nacházím slova, kterými bych chtěl vyjádřit uznání Vaší přednášce, kterou jste zaujal přes 400 studentů v Šumperku. Množstvím vtipných přirovnání, nápadů jste nenásilně přinesl informace. Přiznám se, že Vás obdivuji. Ještě jsem neviděl člověka, který by po dvě hodiny tak dokázal udržet pozornost adolescentů. Jako učitel se mám toho od Vás mnoho co učit. Ing. P. Valter, Vyšší odborná škola a střední průmyslová Šumperk Lektor zaujal především svým citlivým způsobem komunikace se žáky, které snad ani na vteřinu nenechal odbočit v myšlenkách od tématu. Vnímavou atmosféru ve třídě vytvořil také laskavým a milým výkladem i humornými příhodami ze života. Dagmar Vančurová, ZŠ Domažlice Úžasný, fantastický. Něco takového tady ještě nebylo. Díky, díky!!! ředitel Soukromé střední zdravotnické školy Mělník Přednáška byla velmi zajímavá, měla velmi dobrou úroveň. Přednášející dokázal žáky zaujmout a upoutat. Gymnázium, Moravská Třebová - 13 -
Lektor zaujal žáky i učitele v besedě navozením ovzduší důvěry a otevřenosti... Oceňujeme vysokou úroveň přednášejícího včetně názorných ukázek. Ing. Luděk Roleček, ředitel ISŠT Vysoké Mýto Přednáška se opět setkala s velmi kladným ohlasem nejen žáků, ale i přítomných pedagogů. I toto vážné téma o AIDS bylo podáno vtipnou formou, zaujaly vyprávěné příběhy a prezentace... Studenti si vzali poučení a udrželi pozornost. Mgr. Baltusová, Gymnázium Slovanské nám. Brno Díky za zajímavou a živou přednášku. Žáky zaujala i pobavila a velice nenápadně upozornila na vážné nebezpečí, která je v životě mohou čekat. Základní škola Litomyšl Přednáška se studentům a učňům naší školy velmi líbila. Pan Řehák je už v prvních minutách dokázal zaujmout svým přístupem, dokázal si získat jejich pozornost a zájem, což se málokomu podaří... Přednáška splnila svůj účel. Máme zájem o další spolupráci. Mgr. Kvapilová, SOU plynárenské Pardubice Přednáška byla pro děti naší školy velmi zajímavě a záživně udělaná. Dětem se velmi líbila. ředitel SŠ a ZŠ pro sluchově postižené, Olomouc Žáci sledovali přednášku s velkým zaujetím. Získali spoustu informací přitažlivou formou. Pan Řehák je získal nejen vhodnou prezentací (fotografie, filmy...) ale i svým smyslem pro humor. Mgr. Zdeňka Modráčková, školní metodik prevence ZŠ Chrast u Chrudimi - 14 -
Strhující, působící na city, studenti byli zcela pohlceni. V každém případě máme zájem o další podobnou přednášku. Jana Jírů, SŠ obchodu a služeb Žamberk Přednáška byla fantastická... Moc, moc, moc děkujeme. Mgr. Z. Ročková, Střední zdravotnická škola, Ústí nad Orlicí Velmi poutavá a zajímavá přednáška. Velkou roli sehrála osobnost pana Řeháka, příběhy ze života skutečných lidí mají na studenty velký vliv... děkujeme... Mgr. Petra Troníčková, školní metodik prevence SPŠ chemická Pardubice Přednáška měla u žáků velice kladný ohlas. Byla vedena nenásilným a zajímavým způsobem, z tohoto důvodu máme jako škola zájem o další spolupráci s Vámi. SOU služeb, Hradec Králové Přednáška byla velice přínosná. Přednášející dokázal žáky do problematiky vtáhnout a použil velmi zajímavé metody, autentické videa a fotografie. Mgr.Jindra Nováková, ZŠ Beroun - Závodí Přednáška byla velice zajímavá. Oceňujeme odbornost lektora i názorné ukázky. Děkujeme. Spec. škola pro sluchově postižené Hradec Králové, I. Civaňová A co na to žáci a studenti? Přednáška se mi velmi líbila, byla zábavnou formou, než jiné nudné přednášky, kde všichni usínají. Uvědomila jsem si hrozbu nemoci AIDS. Děkuji. Žákyně ZŠ Písek - 15 -
Dozvěděla jsem se hodně nových informací, máte můj veliký obdiv. Tato přednáška byla skvělá, nejlepší kterou jsem kdy slyšela. U některých příběhů se mi chtělo brečet, běhal mi mráz po zádech a píchlo u srdíčka. Bylo to úžasný, obdivuji Vás. Je mi líto lidí kteří se nakazili AIDS. Dám si pozor. Studentka zdravotnické školy Svitavy Vaše přednáška se mi moc líbila a hodně jsem si z ní odnesla. Lituji, že jsem ji neslyšela dříve. Určitě bych se v mnoha situacích rozhodla jinak. Studentka střední školy Ústí nad Labem Přednáška byla super. Jste ten nejlepší kazatel, kterého jsem poznal. Student střední školy v Brně Přednáška byla vtipná a velmi poučná. Děkuji za Vaše slova o panenství. Dříve jsem se za to styděla. Promluvil jste mi do duše. Určitě si zapamatuji rady, které jste mi dal do života. Myslím si, že jste nepostradatelná osoba pro mnoho lidí a musím Vám za to poděkovat. Studentka střední školy v Sokolově Dobrý den, trápí mne jistá věc a nevím na koho se obrátit, kdo by mi mohl poradit. A tak jsem si vzpomněla na jednu Vaši přednášku, mám doma i Vaši brožuru „Sex, šlehačka na dortu“ a moc se mi líbí Vaše názory, Váš přímý, jasný a otevřený přístup. Netuším však, zda Vás mohu takto obtěžovat, jestli nejsem moc drzá, když využívám této cesty, a napadlo mě, že byste mi mohl poradit... Podobně začínají mnohé dopisy, které dostávám
- 16 -
