Václav Stejskal a kol

Václav Stejskal a kol. Certifikovaná metodika ošetřování rostlinného materiálu proti škodlivým organizmům: háďátku borovicovému Bursaphelenchus xylophilus a tesaříku Anoplophora glabripennis.

Václav Stejskal, Miloslav Zouhar, Ondřej Douda, Jana Lišková, Jan Šimbera, Radek Aulický

Certifikovaná metodika ošetřování rostlinného materiálu proti škodlivým organizmům: háďátku borovicovému Bursaphelenchus xylophilus a tesaříku Anoplophora glabripennis

METODIKA PRO PRACOVNÍKY V DDD

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Česká zemědělská univerzita v Praze Lučební závody Draslovka a.s. Kolín

© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2015 ISBN: 978 – 80 – 7427 – 167 - 0

Designace výsledku na projekt: Uplatněná certifikovaná metodika vznikla za finanční podpory NAZV, Mze ČR a je výstupem řešení jednoho projektu NAZV, Mze ČR: 1. MZe ČR NAZV – QI111B065 (NOVÁ UŽITÁ TECHNOLOGIE A NOVÁ FUMIGAČNÍ KOMORA NA POUŽITÍ KYANOVODÍKU PRO FYTOKARANTÉNU KOMODIT A DŘEVA A UCHOVÁNÍ KVALITY OSIV A DALŠÍCH ROSTLINNÝCH MATERIÁLŮ)

Poslání a uživatelé metodiky Metodika je určena pro profesionální pracovníky v ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kteří mají oprávnění pro práci s toxickými látkami a fumiganty. Metodika byla schválená Komoditním úsekem – Odbor rostlinných komodit Mze ČR pod č. 654/2015-MZE17221. Mze ČR doporučuje tuto metodiku pro využití pracovníky v ochranné DDD.

Odborný oponent: Ing. Jan Prokop – de Wolf GROUP, s.r.o. Oponent ze státní správy: Ing. Barbora Dobiášová – ÚKZÚZ

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Česká zemědělská univerzita v Praze Lučební závody Draslovka a.s. Kolín

2015 ISBN: 978 – 80 – 7427 – 167 - 0

Certifikovaná metodika ošetřování rostlinného materiálu proti škodlivým organizmům: háďátku borovicovému Bursaphelenchus xylophilus a tesaříku Anoplophora glabripennis. Byla vyvinuta funkční bezpečná metoda aplikace kyanovodíku (HCN) pro ošetřování napadeného dřeva fytokaranténními invazivními druhy kozlíčka druhu Anoplophora glabripennis a háďátka Bursaphelenchus xylophilu. Jedná se v současné době o významné invazivní druhy s rizikem zavlečení do Evropy a konkrétně i České republiky. Metoda se týká hubení těchto významných fytokaranténních škůdců pomocí fumigantu stabilizovaného kyanovodíku. Byly stanoveny expoziční časy a koncentrace potřebné pro usmrcení těchto dvou významných druhů. Metodika je výstupem řešení QI111B065 - Nová užitá technologie a nová fumigační komora na použití kyanovodíku pro fytokaranténu komodit a dřeva a uchování kvality osiv a dalších rostlinných materiálů (2011-2014, MZE/QI).

Standard procedure of treatment of plant products to eliminate pests organizms Bursaphelenchus xylophilus and Anoplophora glabripennis. The presented new „Standard procedure of treatment of plant products to eliminate pests organisms Bursaphelenchus xylophilus and Anoplophora glabripennis. Certificate method is a result of the project of NAZV agency of the Czech Republic No. QI111B065. The procedure describes step- by-step instruction for application of insecticide fumigant hydrogen cyanide (HCN) to control nematodes and insects infesting wood. The new technology enables safe and efficient control of pests in mills while minimizing disruption of production processes.

OBSAH

I. CÍL METODIKY .............................................................................................................................................. 1 II. VLASTNÍ POPIS METODIKY...................................................................................................................... 2 1. ÚVOD .............................................................................................................................................................. 2 2. TECHNICKÉ ÚDAJE ÚČINNÉ LÁTKY A URČENÁ POUŽITÍ KYANOVODÍKU (HCN)................................................ 2 3. NÁVOD NA FUMIGACI DŘEVA POMOCÍ URAGAN D2- VŠEOBECNĚ ................................................................. 3 4. OŠETŘENÍ A ÚČINNOST PŘÍPRAVKU URAGAN D2 NA ŠKŮDCE ANOPLOPHORA GLABRIPENNIS ..................... 5 5. OŠETŘENÍ A ÚČINNOST PŘÍPRAVKU URAGAN D2 NA HÁĎÁTKO BURSAPHELENCHUS XYLOPHILUS ............. 10 6. PENETRACE A ODVĚTRÁNÍ HCN VE DŘEVĚ. .................................................................................................. 18 7. BEZPEČNOSTNÍ A DALŠÍ POKYNY K FUMIGACI ............................................................................................... 21 III. SROVNÁNÍ „NOVOSTI POSTUPŮ“ ........................................................................................................ 29 IV. POPIS UPLATNĚNÍ CERTIFIKOVANÉ METODIKY.......................................................................... 29 V. EKONOMICKÉ ASPEKTY ......................................................................................................................... 30 VI. SEZNAM POUŽITÉ SOUVISEJÍCÍ LITERATURY .............................................................................. 31 VII. SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE ........................................................ 33

I. CÍL METODIKY Metodika je určena pro profesionální pracovníky v ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kteří mají oprávnění pro práci s toxickými látkami a fumiganty. V současné době ČR čelí stále většímu riziku zavlečení cizích invazivních druhů škůdců, kteří mohou negativně působit na zemědělství nebo lesnictví. Jednou z významných rizikových cest zavlékání škůdců jsou dřevěné obalové materiály nebo neopracované dřevo („timber“). Touto cestou se mohou šířit také dva nejvýznamnější invazivní druhy současnosti, kozlíček druhu Anoplophora glabripennis (regulovaný druh v EU – EPPO A1 list: číslo 296) a háďátko Bursaphelenchus xylophilu, jimž v současné době čelí celá EU. Metody ochrany dřevěných obalových materiálů jsou postaveny zejména na tepelném ošetření nebo ochraně pomocí fumigantů. Po uvedení v platnost zákazu používání metylbromidu, jako hlavního přípravku pro ochranu dřeva, se hledají stále nové alternativy. Jedním z perspektivních přípravků, jako alternativa k metylbromidu, se ukazuje přípravek URAGAN D2, jehož účinnou látkou je kyanovodík. V současné době probíhá registrace přípravku EU pro ochranu dřeva proti dřevokazným škůdcům a výsledky účinnosti na výše uvedené druhy škůdců mohou pozitivně rozšířit užití tohoto přípravku i pro účely fytokarantény.

Cílem této metodiky je poskytnout - objektivní informace pro pracovníky v DDD pro aplikaci přípravku URAGAN D2 na ochranu dřeva proti škůdcům Anoplophora glabripennis a Bursaphelenchus xylophilus. - soubor postupů na správnou aplikaci přípravku URAGAN D2 při ošetřování dřevěných obalů a neopracovaného dřeva za účelem snížení rizika zavlékání invazivních druhů dřevokazných škůdců do ČR. - dokumentovat na originálních datech účinnost a technologické limity fumigace dřeva.

1

II. VLASTNÍ POPIS METODIKY 1. Úvod Fumigace je ošetření chemickou látkou v plynném stavu. Fumiganty (insekticidní plyny) jsou chemické látky, které za požadované (většinou běžné) teploty a tlaku mohou existovat v plynném stavu v dostatečné koncentraci, která je smrtelná pro škodlivé organizmy. Plynování (= fumigace) se v ČR nejčastěji využívá pro ošetřování prázdných sil a skladů nebo naskladněných komodit a to proti výskytu skladištních škůdců. Aplikace fumigantu je také významnou alternativou k tepelnému ošetření obalového dřeva používaného v námořní a kamionové přepravě. V současné době je v ČR pro fumigace komodit registrován pouze jeden plyn na bázi fosforovodíku, který se dodává na český trh v několika různých formulacích od různých výrobců. Druhým přípravkem, který je v ČR registrován a využíván pro fumigace, je stabilizovaný kyanovodík (HCN), který je dodáván na český trh pod označením URAGAN D2. Tento přípravek je registrován jako biocidní přípravek pro fumigace prázdných prostor provozů, na ošetřování historických budov (zejména kostely) a také jako přípravek na ošetření dřeva. Výsledky výzkumu pozitivně ukazují na možnosti použití přípravku jako alternativu k dnes již zakázanému metylbromidu.

2. Technické údaje účinné látky a určená použití kyanovodíku (HCN). 2.1. Určená použití URAGANu D2: a) Konzervační přípravek pro dřevo -přípravek používaný pro konzervaci dřeva včetně řeziva nebo dřevěných výrobků před působením dřevokazných nebo dřevo znetvořujících organismů. b) Insekticid, akaricid a přípravek k regulaci jiných členovců - přípravek používaný pro regulaci členovců (např. hmyzu, pavouků a korýšů). c) Rodenticid – přípravek používaný k hubení hlodavců Fumigant používaný k dezinsekci. Navržen pro práci v prázdných prostorách.

2

2.2. Vlastnosti HCN Kyanovodík je bezbarvá kapalina, která se na vzduchu okamžitě odpařuje. Při koncentracích vyšších než 2 g/m3 má čistý kyanovodík zápach po hořkých mandlích. Bod varu je 25,7 °C. Plynná fáze tvoří ve směsi se vzduchem výbušnou směs. Meze výbušnosti se vzduchem jsou od 5,6 % objemových do 40 % obj. Bod vzplanutí je –17,8 oC, teplota vznícení 535 °C. Specifická hmotnost při 100 oC je 697,05 g/l. Kapalný kyanovodík má sklon k polymerizaci. Tato reakce se katalyzuje alkalickými látkami a vznikajícím čpavkem z rozkládajícího se kyanovodíku, přičemž může docházet k výbuchu. Plyn je lehčí než vzduch. Je rozpustný ve vodě ve všech koncentracích a dobře se váže na tuky. URAGAN D2 je stabilizovaný kapalný kyanovodík (min. 97,6 %), stabilizovaný kyselinou fosforečnou v množství 0,08 - 0,12 % a oxidem siřičitým v množství 0,9 – 1,1 %.

3. Návod na fumigaci dřeva pomocí URAGAN D2- všeobecně 3.1. Chemické složení, balení URAGAN D2 je stabilizovaný kapalný kyanovodík (min 97,6 hm. %) balený v tlakových lahvích nebo nasáklý do porézních kotoučů v plynotěsných plechovkách. Je stabilizovaný 0,08-0,12 hm. % kyseliny fosforečné a 0,9-1,1 hm. % oxidu siřičitého.

URAGAN D2 je dodáván v:

a) ocelových plechovkách b) tlakových lahvích.

3.2. Účinnost URAGAN D2 je rychle účinkující fumigační prostředek s širokým spektrem cílových organismů, jehož účinnou látkou je kyanovodík, který je silný inhalační jed poškozující metabolismus a způsobující zadušení na buněčné úrovni. URAGAN D2 je povoleno používat jako přípravek na ochranu dřeva (PT8), jako rodenticid (PT14) a také jako insekticid, akaricid a přípravek k regulaci jiných členovců (PT18). Účinnost na cílové organizmy: až 99 %. Nebyla zaznamenána žádná resistence při používání URAGANu D2.

3

3.3. Dávkování Fumigaci lze provádět pouze tam, kde nehrozí riziko ohrožení lidí, zvířat či životního prostředí. Při použití URAGANu D2 jako rodenticid (PT14) nebo insekticid, akaricid a přípravek k regulaci jiných členovců (PT18) je předepsána dávka 10 g/m3; tj. v praxi 1 kg/100 m3. Při použití URAGANu D2 jako přípravku na ochranu dřeva (PT8) je předepsána dávka 20 g/m3; tj. v praxi 2 kg/100 m3.

a) Příprava plechovek Vypočtené množství plechovek je rozmístěno podle plánu od nejvyššího poschodí směrem dolů. b) Příprava tlakových lahví Tlakové lahve s URAGANem D2 jsou umístěny v dosahu potrubí vedoucího do budovy. Tlaková lahev s inertním plynem (N 2 nebo CO 2 ) je připojena pomocí redukčního ventilu k tlakové lahvi s URAGANem D2. Stabilizovaný kyanovodík je inertním plynem vytlačován z tlakové lahve do potrubí.

POZN.: Při použití URAGANu D2 v místnostech s epoxidovou (nebo jinou) litou podlahou, může dojít ke změně barvy této podlahy. Doporučuje se proto před fumigací podlahu zakrýt polyethylenovou folií.

3.4. Expozice Při teplotě uvnitř fumigovaného objektu vyšší než 18 °C: min. 24 hod. Při teplotě uvnitř fumigovaného objektu mezi 12 a 18 °C: min. 48 hod. V případě výskytu larválních stádií roztoče nebo dospělých jedinců nosatce, je doporučena expozice alespoň 48 hodin bez ohledu na teplotu. Nejnižší teplota uvnitř fumigovaného objektu, při níž lze fumigovat, je 12 ° C.

Pro zajištění bezpečnosti fumigátorů a široké veřejnosti je kolem fumigovaného objektu nastavena ochranná zóna, tzv. „exclusion zone“. Nastavení ochranné zóny ovlivňuje několik faktorů- velký vliv má použití dávka biocidního přípravku URAGAN D2, dále jestli se jedná o možnou expozici fumigátorů nebo široké veřejnosti, ale také, jestli je „exclusion zone‘“ 4

vymezována ve směru odvětrávání nebo mimo hlavní směr proudění odvětrávání. Výchozí ochranná zóna slouží k ochraně kolemjdoucích a široké veřejnosti (limit 3 mg/m3). Ochranná zóna pro fumigátory je nastavena podle expozičního limitu 0,6 mg/m3.

3.5. Odvětrávání Minimální doba odvětrávání je 24 hodin při použití nucené ventilace (LEV). Bez nucené ventilace by doba odvětrávání měla být minimálně 48 hodin.

4. Ošetření a účinnost přípravku URAGAN D2 na škůdce Anoplophora glabripennis 4.1. Charakteristika a popis škůdce (Kapitola a Kroutil, 2011) Původní výskyt škůdce A. glabripennis jsou země nacházející se v Asii (Čína, Korejská republika, KLDR, Tchaj-wan). Z těchto lokalit došlo k jeho rozšíření v rostlinném nebo obalovém materiálu do dalších zemí, zejména Severní Ameriky a Evropy (Rakousko, Itálie, Francie, Belgie, Německo). Dospělci dorůstají 2,5-3,5 cm, jsou černí s nepravidelnými bělavými skvrnami na krovkách (obrázek 1). Samci jsou obecně menší s delšími tykadly (přibližně 2x delší než tělo), samice jsou větší, robustnější, s kratšími tykadly (přibližně 1,3x delší než tělo. Vajíčka tohoto druhu mají barvu krémově bílou, jsou protáhlého tvaru o velikosti 5-7 mm. Vylíhlá larva je typického vzhledu larev tesaříků, protáhlá, zploštělá, žlutě zbarvená, se zřetelně článkovaným tělem, beznohá, dorůstající až 5 cm, se silnými kusadly (obrázek 2). Kukla je zpočátku bělavá, později žlutavá, dlouhá asi 3 cm a uložená v kukelní komůrce. Celkový vývoj trvá 1 až 2 roky, v případě nevhodných podmínek (klimatické a potravní podmínky) i déle.

5

Obrázek 1. Kozlíček Anoplophora glabripennis - dospělec nalezený na území ČR (foto V. Stejskal)

Obrázek 2. Kozlíček Anoplophora glabripennis - larva použitá při testování účinnosti. (foto V. Stejskal)

6

4.2. Popis charakteristických příznaků napadení (podle Kapitola a Kroutil, 2011) Hostitelské rostliny: „Larvy kozlíčka A. glabripennis se mohou vyvíjet na celé řadě druhů listnatých dřevin – topoly (Populus spp.), vrby (Salix spp.), javory (Acer spp.), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), břízy (Betula spp.), olše (Alnus spp.), jilmy (Ulmus spp.), platany (Platanus spp.), slivoně (Prunus spp.), hrušně (Pyrus spp.), jabloně (Malus spp.), růže (Rosa spp.), morušovníky (Morus spp.), trnovníky (Robinia spp.) a sofory (Sophora spp.).“ Biologie. „Dospělci se vyskytují od května do října. Úživný žír probíhá na listech, pupenech a mladé kůře. Samička naklade průměrně 32 vajíček. Vajíčka jsou kladena jednotlivě do připravené jamky v kůře. Vylíhlá larvička se nejdříve prokousává kůrou (v tomto místě lze nalézt mízní výron) a vytváří chodbičkovitý žír v kambiu. Poté se zavrtává do dřeva. Později jsou ve dřevě viditelné široké oválné chodby, které mohou být ke konci vývoje larev až 3 cm široké. Následkem napadení larev kozlíčka mohou stromy odumírat nebo být oslabeny a napadeny sekundárními škůdci. Po dokončení vývoje dospělci vylézají kruhovým výletovým otvorem o průměru 1-1,5 (2) cm. Charakteristickým symptomem je přítomnost dřevěných špon v místě žíru larev a u výletových otvorů. Kozlíček A. glabripennis osidluje nejčastěji horní části kmenů a silnější větve (Kapitola a Kroutil, 2011).

4.3. Účinnost kyanovodíku na škůdce Metodika testování Testování účinnosti stabilizovaného kyanovodíku (HCN) bylo provedeno ve dvou designově odlišných variantách na larvách kozlíčka A. glabripennis. Testy byly prováděny v nové malé fumigační komoře pro testování biologické účinnosti nových formulací přípravků s účinnou látkou kyanovodík (obrázek 3). V prvním designu byly testovány larvy kozlíčka v dřevěných špalcích o rozměrech 90 x 40 x 40 mm. V každém špalíčku byla umístěna jedna larva. Celkem byly provedeny dva pokusy. Do komory pro testování HCN byly při každém pokusu vloženy celkem tři špalíčky s larvami kozlíčka a dva špalíčky byly ponechány jako kontrola bez ošetření. Testy probíhaly při teplotě 23–24 °C. Zvolené dávky HCN byly 10 g/m3 nebo a expoziční časy byly 24 a 40 hodin. V druhém designu pokusu byly testovány larvy kozlíčka v dřevěných špalcích o rozměrech 90 x 40 x 40 mm, ale expoziční čas byl zkrácen na 1, 3 nebo 6 hodin při koncentraci HCN 20 g/m3 a teplota při kterých probíhaly testy, byla 20–

7

21 °C. Celkem byly provedeny dva testy. V každém testu byly použity čtyři špalíčky s larvami pro každý expoziční čas.

Obrázek 3. Testovací fumigační komora pro testování biologické účinnosti fumigantu (Foto Draslovka LZD Kolín).

Výsledky Výsledky testů ukázaly velmi vysokou účinnost kyanovodíku na larvy kozlíčka A. glebripennis. Ve všech testovaných variantách byla dosažena 100% účinnost (tab. 1 a 2).

8

Tabulka 1. Účinnost kyanovodíku na larvy kozlíčka v testech 1. designu uvedená v procentech. 24 (hod) Kozlíček Anoplophora glabripennis

n

10 g/m

6

100±0

3

20 g/m

3

40 (hod) Kontrola

10 g/m

0±0

100±0

100±0

3

20 g/m 100±0

3

Kontrola 0±0

Tabulka 2. Účinnost kyanovodíku na larvy kozlíčka v testech 2. designu uvedená v procentech. Expoziční čas Kozlíček Anoplophora glabripennis

n

1 (hod)

3 (hod)

6 (hod)

Kontrola

8

100±0

100±0

100±0

0±0

4.4. Doporučení pro praxi  Přípravek URAGAN D2 je účinný na larvy kozlíčka A. glabripennis v doporučené dávce.  Účinná látka kyanovodík v přípravku URAGAN D2 usmrcuje larvy A. glabripennis v doporučené dávce a krátkých expozicích i v dřevěných blocích.

9

5. Ošetření a účinnost přípravku URAGAN D2 na háďátko Bursaphelenchus xylophilus 5.1. Charakteristika a popis škůdce Háďátko Bursaphelenchus xylophilus (česky háďátko borovicové, obrázek 4 a 5) pochází původně ze Severní Ameriky. Začátkem dvacátého století došlo k zavlečení tohoto druhu do Japonska, což mělo za následek masové odumírání tamních původních borovic. Od konce 2. světové války dosáhly ztráty až 26 milionů kubických metrů dřeva. Koncem 20. století byla přítomnost háďátka B. xylophilus popsána poprvé v Evropě, a to v Portugalsku (Mota a kol., 1999; Braasch a kol., 1999). Tento druh fytoparazitického háďátka byl zařazen organizací EPPO do seznamu karanténních organismů (EPPO, 2008). Do hostitelského okruhu háďátka B. xylophilus patří jehličnaté dřeviny rodu Pinus (nigra, silvestris, pinaster, thunbergii, bungeana, densiflora, luchuensis). Hostiteli však mohou být i další jehličnany - např. Picea sp., Pseudotsuga sp., Larix sp., Abies sp., Cedrus sp. (Suzuki, 2002; Malek a Appleby, 1984; Duncan a Moens, 2006). Vývojový cyklus háďátka má dvě fáze. První fáze (mykofágní) je zahájena zpravidla ve fyziologicky mrtvém dřevě na skládce, které je kolonizováno infikovanými dospělci brouků rodu Monochamus a při kladení vajíček jsou háďátka uvolněna do dřeva. Zde žijí určitou dobu v mykoparazitické kompetici a rovněž atakují vyvíjející se larvy (kukly) brouků, aniž by jim nějak bránily ve vývoji. Druhá fáze (fytofágní) nastává v době líhnutí brouků z kukel, kteří nalétávají na vrcholové části stromů za účelem úživného žíru. Přitom dochází k uvolňování háďátek, která rychle kolonizují celý strom, který během cca jednoho roku odumírá. (Evans a kol., 1996, Mamiya a Enda, 1972; Yi a kol., 1989; Yang, 2004; Chang a kol., 1995). Přenos háďátka na hostitele se realizuje prostřednictvím hmyzu (zejména tesaříky rodu Monochamus), transport háďátka na delší vzdálenosti probíhá dřevem napadených hostitelských jehličnanů. Základním ochranným opatřením proti háďátku B. xylophilus je striktní aplikace karanténních opatření. Klíčovou součástí těchto opatření je povinné ošetření dřeva pocházejícího z oblastí s prokázaným výskytem háďátka. V současnosti se k tomuto účelu v rámci Evropské unie používá pouze metoda zahřátí dřeva na teplotu 56 °C po dobu 30 minut (EPPO). Tento postup však může mít negativní dopad na mechanické vlastnosti dřeva (Stejskal a kol., 2014; Hillis a kol., 1978). Z tohoto důvodu byl v rámci projektu NAZV proveden výzkum účinků plynného kyanovodíku na mortalitu háďátka B. xylophilus ve dřevě, jako nového prostředku ochrany. 10

Obrázek 4. Háďátko B. xylophilus – samice (Foto M. Zouhar).

11

Obrázek 5. háďátko B. xylophilus – samec (Foto M. Zouhar).

5.2. Popis charakteristických příznaků napadení Napadení borovic háďátkem B. xylophilus má za následek vadnutí a žloutnutí jehlic, jejich postupné zasychání a opad. Příznaky se šíří od špičky stromu k bázi kmene. V konečné fázi napadení strom usychá. 5.3. Účinnost stabilizovaného kyanovodíku na škůdce Metodika testování: Experimenty probíhaly ve fumigační komoře vyrobené z nerezové oceli vybavené manipulačními rukavicemi, nucenou cirkulací vzduchu a komorou umožňující odběr vzorků (obrázek X). V první fázi experimentů byla testována účinnost čtyř koncentrací kyanovodíku (12,30; 18,21; 21,71 a 24,12 gm-3) a deseti expozičních časů (2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18 a 20 hodin).

12

Háďátka pro experimenty byla získána z in vitro kultur udržovaných na houbě Botrytis cinerea. 2 týdny po inokulaci kultury houby byla háďátka z jejího mycelia extrahována modifikovanou Bearmannovou nálevkovou metodou. Získaná háďátka byla převedena do vody a jejich životaschopnost byla ověřena pod stereomikroskopem. Ze špalků dřeva borovice lesní (Pinus sylvestris) byly pomocí řetězové pily nařezány piliny. Do sáčků z tkaniny Uhelon o průměru ok 18 µm byly naváženy 2 g pilin. Do takto umístěných pilin byly napipetovány 2 ml vody a následně 500 µl suspense háďátek obsahující cca 1 200 jedinců háďátka B. xylophilus. V průběhu pipetování byla suspenze háďátek promíchávána pomocí magnetické míchačky tak, aby byla zajištěna homogenita inokula. Následně byly sáčky zavázány ocelovým drátem a umístěny do dutých špalků ze smrkového dřeva. Dutiny špalků byly zalepeny sklem s otvorem utěsněným gumovým septem (obrázek 2). Umístěním pilin s háďátky do sáčků bylo zajištěno volné pronikání kyanovodíku k pilinám a zároveň bylo zabráněno nekontrolované migraci háďátek do pokusných špalků. Pro každou pokusnou variantu bylo připraveno pět opakování. Pro ověření funkčnosti metody byly rovněž připraveny semi-přirozeně infikované špalíky dřeva. Větve borovice lesní (P. sylvestris) o tloušťce 20 mm byly nastříhány na 100 mm dlouhé segmenty. Na jedné straně segmentů bylo vytvořeno inokulační lůžko- vedením řezu do kůry dlouhým 10 mm a vložením přiměřeného množství slisovaných celulozních vláken pod lýko. Do takto připraveného lůžka byla pipetována suspenze háďátek tak, aby celkový počet háďátek byl cca 800 ks. Takto připravené špalíky byly na obou stranách uzavřeny pomocí parafilmu, vloženy do polyetylenových sáčků a inkubovány 3 týdny při teplotě 25°C. Homogenita napadení byla ověřena nastříháním špalíku a detekcí háďátek pomocí Baermanovi metody. Při expozici 28 hodin (viz níže) bylo tedy inokulum tvořeno větvemi borovice lesní (P. sylvestris) obsahující namnoženou populaci háďátka B. xylophilus. Obsah háďátek ve větvích byl řádově 16 x vyšší než v pilinách použitých při předcházejícím testování. Větve s háďátky byly opět umístěny do sáčků z tkaniny Uhelon a obdobně vloženy do dřevěných špalíků. Takto připravené vzorky byly umístěny do fumigační komory a při teplotě 24 °C byly ošetřovány stabilizovaným kyanovodíkem o dané koncentraci. Kyanovodík byl do komory vstříknut jako kapalina, z níž se uvolňoval plyn. V průběhu ošetření byly ze špalků odebírány prostřednictvím sept vzorky plynu a pomocí plynové chromatografie byla stanovena jeho koncentrace. Sledována byla rovněž koncentrace plynu v komoře. Po ošetření byly vzorky 13

odvětrány, ze špalků byly vyjmuty sáčky s pilinami a z pilin byla extrahována háďátka. Počet přeživších háďátek byl stanoven počítáním pod stereomikroskopem na rastru Petriho misky. Kontrolní varianty byly připraveny obdobným způsobem a umístěny vně fumigační komory. Výsledky Kyanovodík vykazuje obecně velmi dobrou účinnost jako prostředek eradikace háďátka B. xylophilus ve dřevě. Kompletní eradikace háďátek v pokusných špalících bylo dosaženo v případě variant ošetřovaných kyanovodíkem v koncentraci 12,30 g.m-3 a expozičních časech 8 až 20 hodin, koncentraci 18,21 g.m-3 a expozičních časech 2, 4, 6, 10 hodin a 16 až 20 hodin, koncentraci 21,71 g.m-3 a expozičních časech 12, 18 a 20 hodin a 24,12 g.m-3 a expozičních časech 2, 6, 12 18 hodin. Ve všech případech, kdy byla po ošetření nalezena háďátka, nebyli zjištěni více než 4 jedinci. Z důvodu zjištění živých háďátek ve variantě s nejvyšší koncentrací kyanovodíku (24,12 g.m-3) a nejdelší expozicí (20 hodin) byla otestována rovněž expozice 28 hodin při této koncentraci. Metodika pokusu byla poněkud odlišná (viz výše). V tomto případě již bylo spolehlivě kompletní eradikace háďátek dosaženo. Výsledky jsou kompletně shrnuty v tabulkách 3 a 4. Koncentrace kyanovodíku v plynové komoře během pokusů s háďátky téměř konstantně klesala tak, jak docházelo k sorpci plynu do dřeva. Nicméně u koncentrací 18,21 g.m-3 a 21,71 g.m-3 docházelo v druhé polovině expozice k určitému kolísání (obrázek 6), ke kterému docházelo zřejmě vlivem nestejnoměrného pronikání plynu do špalíku daného odlišnou strukturou dřeva. Rovněž koncentrace kyanovodíku uvnitř testovaných špalíků se nezvyšovala rovnoměrně s vyšší koncentrací v komoře, což si autoři opět vysvětlují vlivem struktury dřeva na pronikání plynu, který hůře proniká do špalíků s hustšími letorosty. 5.4. Doporučení pro praxi  přípravek URAGAN D2 je účinným prostředkem likvidace háďátek druhu B. xylophilus ve dřevě při koncentraci 24,12 g.m-3 a expozici minimálně 28 hodin.

14

Obrázek 6. koncentrace kyanovodíku ve fumigační komoře při testování ošetření dřeva obsahující háďátka druhu B. xylophilus.

15

Tabulka 3: počet přeživších háďátek (průměr ± směrodatná chyba průměru, v závorce počet opakování s přeživšími háďátky) po ošetření kyanovodíkem ve fumigační komoře. Testovány byly čtyři koncentrace plynu a 11 dob ošetření. cílová koncentrace kyanovodíku v -3 komoře (g.m )

počet háďátek v inokulu

počet háďátek po ošetření doba expozice v hodinách 2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

12.30

1200

0.25 ± 0.25 (1)

0.2 ± 0.2 (1)

0.2 ± 0.2 (1)

0 ± 0 (0)

0 ± 0 (0)

0 ± 0 (0)

0 ± 0 (0)

0 ± 0 (0)

0±0 (0)

0 ± 0 (0)

18.21

1200

0 ± 0 (0)

0 ± 0 (0)

0 ± 0 (0)

0.50 ± 0.29 (2)

0 ± 0 (0)

0.20 ± 0.20 (1)

0.20 ± 0.20 (1)

0 ± 0 (0)

0±0 (0)

0 ± 0 (0)

21.71

1200

0.60 ± 0.40 (2)

2.20 ± 1.43 (2)

1.40 ± 1.17 (2)

1.60 ± 1.60 (1)

2.40 ± 1.91 (3)

0 ± 0 (0)

0.20 ± 0.20 (1)

0.20 ± 0.20 (1)

0±0 (0)

0 ± 0 (0)

24.12

1200

0 ± 0 (0)

1.50 ± 0.96 (2)

0 ± 0 (0)

0.25 ± 0.25 (1)

0.25 ± 0.25 (1)

0 ± 0 (0)

0.25 ± 0.25 (1)

1.00 ± 1.00 (1)

0±0 (0)

0.75 ± 0.48 (2)

0 (kontrola)*

1200

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1391 ± 305 (5)

*- kontrolní varianta byla vyhodnocována vždy po maximální době expozice

16

Tabulka 4: počet přeživších háďátek (průměr ± směrodatná chyba průměru, v závorce počet opakování s přeživšími háďátky) po ošetření kyanovodíkem ve fumigační komoře. Koncentrace kyanovodíku činila 24.12 g.m-3, doba expozice byla 28 hodin. cílová koncentrace kyanovodíku v komoře -3 (g.m )

počet háďátek v inokulu

počet háďátek po ošetření

24.12

20 000

0 ± 0 (0)

0 (kontrola)

20 000

23800 ± 7410 (5)

17

6. Penetrace a odvětrání HCN ve dřevě. Validace metody pro ošetřování rostlinných materiálů byla prováděna na smrkovém dřevu. Testování probíhalo při teplotě 20-21 °C. Pokusy probíhaly na připravených dřevěných špalcích (smrkové dřevo - obrázek 7) o rozměrech 100 x 100 x 120 mm. Uprostřed každého špalku byla vyvrtána díra o průměru 30 mm a hloubce 60 mm. Tato díra byla zakryta sklem se septem pro odběr plynného vzorku. Následně byly připravené špalky vloženy do komory a byla aplikována dávka 20 g HCN/m3, čemuž odpovídá koncentrace 1,7 %. V pravidelných časových intervalech byl odebírán plynný vzorek uvnitř špalků a v tomto vzorku byl analyzován obsah HCN.

Septum pro odběr vzorků

Skleněný kryt

;

Odběrová komora

Smrkový špalek o rozměrech 10x10x12 cm

Obrázek 7. Připravené smrkové dřevěné špalky pro testování penetrace a odvětrání účinné látky kyanovodíku.

18

koncentrace HCN (g/m3)

25 20 15 10 5 0 0

500

2000

1500

1000

2500

3000

expozice (min) Komora

špalek 3

špalek 5

špalek 2

špalek 4

špalek 1

Obrázek 8. Rychlost penetrace HCN do smrkového dřeva a pokles účinné látky v komoře.

koncentrace HCN (g/m3)

25

20

15

10

5

0 0

500

1000

1500

2000

2500

3000

čas odvětrání (min) špalek 3

špalek 4

špalek 1

špalek 5

špalek 2

Obrázek 9. Rychlost odvětrání HCN ze smrkového dřeva.

19

Závěry Rychlost penetrace účinné látky do dřeva je velmi zásadním aspektem pro správnou technologii fumigace. Bez znalosti penetrace a následného odvětrání nelze vytvořit správné metodické postupy pro samotnou účinnou fumigaci a také nelze nastavit následné bezpečnostní parametry pro obsluhu.

 Rychlost odvětrání HCN ze dřevěných špalků odpovídá délce penetrace.  Při plánování délky ošetření je nutné počítat s rychlostí penetrace do dřevěných materiálů.  Prodlouženou dobu uvolňování HCN ze dřeva je nutné zohlednit při tvorbě bezpečnostních postupů fumigací pro ochranu obsluhy.

20

7. Bezpečnostní a další pokyny k fumigaci 7.1. Metoda stanovení HCN v atmosféře v okolí komory a) Pomocí detekčních trubiček pro stanovení kyanovodíku, typ: Kyanovodík 2/a, č. CH 25701, rozsah měření: 2 – 30 ppm. Výrobce detekčních trubiček: Dräger Safety, AG&Co.KGaA, Lübeck, Německo. www.DraegerSafety.com. b) Přenosný plynový detektor (doporučeno) - Gas Alert extreme (měřicí rozsah 0-30 ppm HCN, rozlišení 0,1 ppm) BW Technologies společnosti Honeywell - ALTAIR ® Pro, detektor pro HCN (měřicí rozsah 0-30 ppm HCN, rozlišení 0,5 ppm) MSA (Británie) Ltd

21

7.2. Bezpečnost a zdraví při práci S tímto produktem smí manipulovat pouze profesionální pracovníci v ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kteří mají oprávnění pro práci s toxickými látkami a fumiganty! Všichni fumigátoři musí být rekvalifikováni a prozkoušeni z fumigačních postupů a také z první pomoci a resuscitačních postupů v souladu s národní legislativou. Kyanovodík je toxický při vdechnutí, ale vstřebává se i kůží. To potlačí aktivitu cytochromu P tím, že inhibuje enzymy, a proto tkáně nemohou být zásobovány kyslíkem a organismus umírá na zadušení. Omezování expozice – použití URAGANu D2 v plechovkách Osobní ochranné prostředky pro umisťování plechovek do fumigovaného objektu: Ochrana dýchacích cest:

Nejsou nutné

Ochrana očí:

Nejsou nutné

Ochrana rukou:

Rukavice

Tloušťka

Materiál

doba průniku

(např. KCL 732)

min 0,4 mm

Nitril

> 240 min

Ochrana kůže:

Ochranný oděv, gumová obuv Přenosný detektor

Osobní ochranné prostředky pro otevírání plechovek ve fumigovaném objektu: Ochrana dýchacích cest:

Izolační dýchací přístroj (EN 137) nebo maska (EN 136) s plynovým filtrem typu B2 nebo ekvivalent (např. kombinovaný filtr A2B2E2K2P3D) (EN 14 387 + A1),

Ochrana očí:

Izolační dýchací přístroj (EN 133) nebo maska (EN 136) s plynovým filtrem typu B2 nebo ekvivalent (např. kombinovaný filtr A2B2E2K2P3D) (EN 14 387 + A1),

Ochrana rukou:

Rukavice

Tloušťka

Materiál

doba průniku

(např. KCL 732)

min 0,4 mm

Nitril

> 240 min

Chemicky odolný plynotěsný ochranný oděv např. TYVEC Ochrana kůže:

Chemicky odolný plynotěsný ochranný oděv např. TYVEC, gumová obuv

22

Osobní ochranné prostředky pro otevírání a odvětrávání fumigovaného objektu: Ochrana dýchacích cest:

Izolační dýchací přístroj (EN 137)

Ochrana očí:


Ochrana rukou:

Rukavice

Tloušťka

Materiál

doba průniku

(např. KCL 732)

min 0,4 mm

Nitril

> 240 min

Chemicky odolný ochranný oděv např. TYVEC Ochrana kůže:

Chemicky odolný ochranný oděv např. TYVEC, gumová obuv

Osobní ochranné prostředky pro odstraňování plechovek z fumigovaného objektu (po odvětrání): Ochrana dýchacích cest:

Maska (EN 136) s plynovým filtrem typu B2 nebo ekvivalent (např. kombinovaný filtr A2B2E2K2P3D) (EN 14 387 + A1)

Ochrana očí:

Maska (EN 136) s plynovým filtrem typu B2 nebo ekvivalent (např. kombinovaný filtr A2B2E2K2P3D) (EN 14 387 + A1)

Ochrana rukou:

Rukavice

Tloušťka

Materiál

doba průniku

(např. KCL 732)

min 0,4 mm

Nitril

> 240 min

Ochranný oděv Ochrana kůže:


Osobní ochranné prostředky pro kontrolu fumigovaného objektu (po odvětrání): Ochrana dýchacích cest:

Maska (EN 136) s plynovým filtrem typu B2 nebo ekvivalent (např. kombinovaný filtr A2B2E2K2P3D) (EN 14 387 + A1), v pohotovostní poloze

Ochrana očí:


Ochrana rukou:

Rukavice

Tloušťka

Materiál

doba průniku

(např. KCL 732)

min 0,4 mm

Nitril

> 240 min

Ochrana kůže:


23

Omezování expozice – použití URAGANu D2 v tlakových lahvích Osobní ochranné prostředky pro manipulaci s tlakovými lahvemi: Ochrana dýchacích cest:

Nejsou nutné

Ochrana očí:

Nejsou nutné

Ochrana rukou:

Rukavice

Tloušťka

Materiál

doba průniku

(např. KCL 732)

min 0,4 mm

Nitril

> 240 min

Ochrana kůže:


Osobní ochranné prostředky pro fumigaci tlakovými lahvemi: Ochrana dýchacích cest:


Ochrana očí:


Ochrana rukou:

Rukavice

Tloušťka

Materiál

doba průniku

(např. KCL 732)

min 0,4 mm

Nitril

> 240 min

Ochrana kůže:


Osobní ochranné prostředky pro otevírání a odvětrávání fumigovaného objektu: Ochrana dýchacích cest:


Ochrana očí:


Ochrana rukou:

Rukavice

Tloušťka

Materiál

doba průniku

(např. KCL 732)

min 0,4 mm

Nitril

> 240 min

Chemicky odolný ochranný oděv např. TYVEC Ochrana kůže:

Chemicky odolný ochranný oděv např. TYVEC, gumová obuv

24

Osobní ochranné prostředky pro odstraňování potrubí z fumigovaného objektu (po odvětrání): Ochrana dýchacích cest:


Ochrana očí:


Ochrana rukou:

Rukavice

Tloušťka

Materiál

doba průniku

(např. KCL 732)

min 0,4 mm

Nitril

> 240 min

Ochrana kůže:


Osobní ochranné prostředky pro kontrolu fumigovaného objektu (po odvětrání): Ochrana dýchacích cest:


Ochrana očí:


Ochrana rukou:

Rukavice

Tloušťka

Materiál

doba průniku

(např. KCL 732)

min 0,4 mm

Nitril

> 240 min

Ochrana kůže:


Skupina musí být vybavena dostatečným počtem náhradních vzduchových lahví.

25

Po odchodu z fumigovaného objektu by se fumigátoři měli pohybovat mimo ochrannou zónu pro fumigátory po dobu asi 10 minut - čímž se zajistí dostatečné vyvětrání kyanovodíku z OOP. Je také možné provést dekontaminaci osprchováním. Sejmutí OOP je možné až po vyvětrání/dekontaminaci. Osobní ochranné prostředky pro fumigátory mimo fumigovaný objekt: Ochrana dýchacích cest:

Maska (EN 136) s plynovým filtrem typu B2 nebo ekvivalent (např. kombinovaný filtr A2B2E2K2P3D) (EN 14 387 + A1) připraveným k použití

Ochrana očí:

Maska (EN 136) s plynovým filtrem typu B2 nebo ekvivalent (např. kombinovaný filtr A2B2E2K2P3D) (EN 14 387 + A1) připraveným k použití

Ochrana rukou:

Rukavice

Tloušťka

Materiál

doba průniku

(např. KCL 732)

min 0,4 mm

Nitril

> 240 min

Ochrana kůže:

Ochranný oděv, ochranné boty

Na místě musí být k dispozici dostatečný počet funkčních (náhradních) filtrů. Nesmí být překročena doba použitelnosti filtrů.

26

7.3. Příznaky otravy Někteří lidé mohou cítit typicky kyanidový odér hořkých mandlí v koncentracích vyšších než 2 mg/m3 (1,8 ppm). K symptomům otravy patří: začervenání a pálení očí, bolest v krku, závratě, tlak ve spáncích a na prsou, nevolnost, úzkost, slinění, bolesti žaludku, zvracení, vyčerpání, lapání po dechu, ochrnutí, zástava dýchání, mdloby, v nejhorších případech smrt. Charakteristickým příznakem je růžové zabarvení kůže, zejména v obličeji. V určité fázi otravy je možné vidět v žilách jasně červenou krev, což značí nedostatečnou schopnost tkání spotřebovávat kyslík. Koncentrace kyanovodíku a trvání expozice vyvolávající konkrétní příznaky: Koncentrace v mg/m3

(ppm)

Příznaky

5 – 20

(4,5-18)

20 - 50

(18-45)

50 – 60 100 120 – 150 550 minuty

(45-54) (91) (109-136) (500)

v některých případech se objevují bolesti hlavy a závratě bolest hlavy, nevolnost, zvracení a bušení srdce po několika hodinách žádné závažné následky do 60 minut životu nebezpečná do 60 min smrt nastane do 30–60 minut bez závažných účinků po inhalaci v trvání 1

7 000 – 12 000

(6 370-10 920)

expozice nebezpečí otravy přes kůži po 5 minutách (s izolačním dýchacím přístrojem)

7.4. První pomoc Rychlost je zásadní! Neprodleně zajistěte lékařskou pomoc. Chraňte sebe a jakékoli zasažené osoby před další expozicí při poskytování první pomoci (může být zasažen i ochranný oděv). Používejte předepsané OOPP, pokud koncentrace HCN neklesne pod stanovený bezpečný limit (3 ppm). Každá skupina fumigátorů by měla být vybavena lékárničkou pro případ otravy. Kromě běžného vybavení musí lékárnička obsahovat: 27

 Antidota – (ne všechna jsou mezinárodně doporučená). Obraťte se na národní toxikologické středisko pro informace.  Resuscitátor (Ambuvak)  Kyslík Inhalace: Vyveďte / vyneste postiženého na čerstvý vzduch. Pokud nedýchá, ujistěte se, že jeho dýchací cesty jsou volné a zahajte KPR (kardiopulmonární resuscitace). Je zakázáno provádět dýchání z úst do úst – riziko otravy zachránce. Použijte např. dýchací masku s jednosměrným ventilem, vaky pro umělou plicní ventilaci apod., aby nedošlo k nadýchání z plic postiženého. Co nejdříve podejte kyslík. Kyslík by měl být podáván nepřetržitě až do předání pacienta do péče lékaře. Neprodleně zajistěte lékařskou pomoc. Zasažení kůže: Okamžitě odstraňte kontaminovaný oděv. Omyjte postiženou kůži velkým množstvím (nejlépe vlažné) vody. Pokud se objeví příznaky otravy, postupujte podle pokynů pro inhalaci (viz výše). Neprodleně zajistěte lékařskou pomoc. Pozn.: Kontaminované oděvy a vybavení postiženého mohou představovat riziko kontaminace a musí být umístěny v uzavřené nádobě a odborně zlikvidovány. Zasažení očí: Okamžitě vypláchněte oči velkým množstvím vody. Vyplachujte po dobu 10 - 15 minut. Při vyplachování mějte víčka otevřená, i pokud je nutné k tomu použít sílu. Vždy zajistěte okamžitou lékařskou pomoc! Při požití: Neprodleně zajistěte lékařskou pomoc. Požití i malého množství látky je s nejvyšší pravděpodobností smrtelné, pokud není poskytnuta okamžitá lékařská pomoc.

28

III. SROVNÁNÍ „NOVOSTI POSTUPŮ“ V České republice v současné době neexistuje vypracovaná metodika pro aplikaci stabilizovaného kyanovodíku (HCN) na ochranu napadeného dřeva fytokaranténními invazivními druhy kozlíčka druhu Anoplophora glabripennis a háďátka Bursaphelenchus xylophilu. Informace publikované v metodice vycházejí z laboratorních dat a vědecké publikace, která prošla odbornou recenzí zahraničních vědců zabývajících se fumigacemi. Metodika přináší pro pracovníky v DDD provádějící fumigace Uraganem D2 první informace o účinnosti na výše uvedené druhy a o časové penetraci a odvětrávání HCN ze dřeva. Informace o účinnosti na uvedené druhy a penetraci a odvětrávání HCN jsou významnými aspekty pro plánování délky fumigace a doby potřebné pro odvětrávání, které zvyšují celkovou účinnost a samotnou bezpečnost fumigace.

IV. POPIS UPLATNĚNÍ CERTIFIKOVANÉ METODIKY Metodika je určena pro profesionální pracovníky v ochranné dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, kteří mají oprávnění pro práci s toxickými látkami a fumiganty. Dá se použít v situacích, kdy je podezření na napadení dřeva výše uvedenými druhy nebo jako prevence před šířením těchto škodlivých organismů v obalovém nebo nezpracovaném dřevě.

29

V. EKONOMICKÉ ASPEKTY Ekonomickým aspektem aplikované metodiky je přínos nové technologie pro ošetřování dřevěných obalových materiálů a nezpracovaného dřeva. Dle platné legislativy je nutné každé dřevěné obaly před uvedením do oběhu ošetřit proti případným škůdcům. V současné době po zákazu používání metylbromidu zbývá pouze metoda aplikace tepla, která je finančně nákladná a nedá se využít ve všech případech. Aplikace metody za použití kyanovodíku přináší významnou úsporu finančních prostředků na ošetření dřeva.

A) Odhadované ekonomické přínosy aplikace fumigace pomocí HCN Celkový ekonomický přínos pro uživatele a přejímatele (všechny firmy pracující v DDD) této metody může dosahovat až 30.000,- Kč za prováděné fumigace za rok.

B) Zvýšení bezpečnosti práce s fumiganty Implementace metodiky v praxi podá osobám provádějícím fumigace pomocí HCN ucelené informace o bezpečné aplikaci přípravku, použití ochranných pomůcek a příznacích otravy. Dále podává informace o rizicích délky penetrace a následného uvolňování HCN do dřeva.

30

VI. SEZNAM POUŽITÉ SOUVISEJÍCÍ LITERATURY Braasch, H, Metge, K, Burgermeister, W. (1999): Bursaphelenchus species in conifers in Germany

and

their

ITS-RFLP

pattern.

Nachrichtenblatt

des

Deutschen

Pflanzenschutzdiensts 51: 312-320. Duncan, L.W., Moens, M. (2006): Migratory endoparasitic nematodes. In: Perry, R.N. and Moens, M. (Eds) Plant nematology. CABI, Wallingford, UK. 123-152. EPPO (2008): EPPO quarantine pest. Prepared by CABI and EPPO for the EU under Contract 90/399003. EPPO (2009): Heat treatment of wood to control insects and wood–borne nematodes. EPPO standard nr. PM 10/6 (1) EPPO Bull. 39(1):31 Evans, H. F., McNamara, D. G., Braasch, H.,Chadoef, G., Magnusson, C. (1996): Pest risk analysis for the territories of the EU on Bursaphelenchus xylophilus and its vectors in the genus Monochamus. EPPO Bulletin 26, 199-249. Hillis, W. E., & Rozsa, A. N. (1978): The softening temperatures of wood. HolzforschungInternational Journal of the Biology, Chemistry, Physics and Technology of Wood, 32(2), 68-73. Chang, R., Chao, J., Fan, Y., Lu, S. and Jou, W. (1995): Investigation the insect vector of pine kilt disease in Taiwan. Plant Protection Bulletin 37, 448. Kapitola, P., Kroutil P. (2011): Karanténní škodlivé organismy na lesních dřevinách. Státní rostlinolékařská správa, Praha, s. 63. Malek, R.B., Appleby, J.E. (1984): Epidemiology of pine wilt in Illinois. Disease distribution. Plant Disease 68, 180-186. Mamiya, Y. & Enda, N. (1972): Transmission of Bursaphelenchus lignicolus (Nematoda: Aphelenchoididae) by Monochamus alternatus (Coleoptera: Cerambycidae). Nematologica 18, 159-162. Mota, M. M., Braasch, H., Bravo, M. A., Penas, A. C., Burgermeister, W., Metge, K., Sousa, E. (1999): First report of Bursaphelenchus xylophilus in Portugal and in Europe. Nematology, 1(7-8):727-734. Stejskal V., Douda, O., Zouhar, M., Manasova, M., Dlouhy, M., Simbera, J., Aulicky, R. (2014): Wood penetration ability of hydrogen cyanide and its efficacy for fumigation of

31

Anoplophora glabripennis, Hylotrupes bajulus (Coleoptera), and Bursaphelenchus xylophilus (Nematoda). International Biodeterioration & Biodegradation, 86: 189 – 195. Suzuki, K. (2002): Pine wilt disease – a threat to pine forest in Europe. Dendrobiology 48:7174. Yang, B. (2004): The history, dispersal and potential threat of pine wood nematode in China. In: Mota, M. and Vieira, P. (Eds). The pinewood nematodes, Bursaphelenchus xylophilus: proceedings of an international workshop, University of Évora, Portugal, August 20-22, 2001. Nematology Monographs and Perspectives, Volume 1, 21-24. Yi, C., Byun, B., Park, J., Yang, S. and Chang, K. (1989): First finding of the pine wood nematode, Bursaphelenchus xylophilus (Steiner et Buhrer) Nickle and its insect vector in Korea. Research Reports of the Forestry Research Institute Seoul 38, 141-149.

32

VII. SEZNAM PUBLIKACÍ, KTERÉ PŘEDCHÁZELY METODICE Manasova, M., Douda, O., Zouhar, M., Nováková, E., Mazáková, J., Ryšánek, P. (2012): Gaseous hydrogen cyanide as an agent to control nematodes in plant materials. Scientia Agriculturae Bohemica, 43(2): 53 - 57. Stejskal V., Douda, O., Zouhar, M., Manasova, M., Dlouhy, M., Simbera, J., Aulicky, R. (2014): Wood penetration ability of hydrogen cyanide and its efficacy for fumigation of Anoplophora glabripennis, Hylotrupes bajulus (Coleoptera), and Bursaphelenchus xylophilus (Nematoda). International Biodeterioration & Biodegradation, 86: 189 - 195.

33

Autoři:

Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Ing. Miloslav Zouhar, Ph.D.; Ing. Ondřej Douda, Ph.D.; Ing. Jana Lišková; RNDr. Jan Šimbera, Ph.D.; Ing. Radek Aulický, Ph.D.

Název:

Certifikovaná metodika ošetřování rostlinného materiálu proti škodlivým organizmům: háďátku borovicovému Bursaphelenchus xylophilus a tesaříku Anoplophora glabripennis

Vydal:

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Drnovská 507, 161 06 Praha 6 - Ruzyně

Redakce:

Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Drnovská 507, 161 06 Praha 6 - Ruzyně

Metodika je veřejně přístupná na adrese www.vurv.cz. Vyšlo v roce 2015. Vydáno bez jazykové úpravy. Kontakt na autora: [email protected]

© Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2015 ISBN: 978 – 80 – 7427 – 167 - 0

Václav Stejskal a kol

Recommend Documents