A n a l ý z a
m a n a g e m e n t u
c e s t o v n í h o v y t v á ř e n í c e s t o v n í
r u c h u
p a r t n e r s t v í r u c h
a
p r o
v
r e g i o n e c h
Č e s k é
r e p u b l i k y
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR.
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
Obsah 1
ÚVOD_____________________________________________________________________ 4
2
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONECH______________________ 6
2.1
Turistický region Český Ráj __________________________________________6
2.1.1 2.1.2 2.1.3
2.2
Management destinace ________________________________________________________ 6 Partnerství pro cestovní ruch v destinaci ___________________________________________ 7 Strategické plánování a marketing v destinaci_______________________________________ 7
Turistický region Krkonoše___________________________________________8
2.2.1 2.2.2 2.2.3
Management destinace ________________________________________________________ 8 Partnerství pro cestovní ruch v destinaci ___________________________________________ 8 Strategické plánování a marketing v destinaci_______________________________________ 9
2.3
Turistický region Český sever ________________________________________9
2.4
Management a koordinace cestovního ruchu v Libereckém kraji______________10
2.5
Management a koordinace cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji ________10
2.6
Turistický region Východní Čechy ____________________________________11
2.6.1 2.6.2
Management destinace a partnerství pro cestovní ruch _______________________________ 11 Strategické plánování a marketing v destinaci______________________________________ 12
2.7
Management a koordinace cestovního ruchu v Pardubickém kraji ____________12
2.8
Management a koordinace cestovního ruchu ve Středočeském kraji (Turistický region Okolí Prahy) ______________________________________________14
2.9
Turistická oblast Krok od Prahy______________________________________14
2.9.1 2.9.2 2.9.3
Management destinace _______________________________________________________ 14 Partnerství pro cestovní ruch v destinaci __________________________________________ 15 Strategické plánování a marketing v destinaci______________________________________ 15
2.10 Management a koordinace cestovního ruchu v Jihočeském kraji (Turistický region Jižní Čechy) ____________________________________________________16 2.10.1 2.10.2 2.10.3
Management destinace _______________________________________________________ 16 Partnerství pro cestovní ruch v destinaci __________________________________________ 16 Strategické plánování a marketing v destinaci______________________________________ 16
2.11 Město Český Krumlov _____________________________________________17 2.11.1 2.11.2 2.11.3
Management destinace _______________________________________________________ 17 Partnerství pro cestovní ruch v destinaci __________________________________________ 17 Strategické plánování a marketing v destinaci______________________________________ 18
2.12 Turistický region Šumava __________________________________________19 2.12.1 2.12.2 2.12.3
Management destinace _______________________________________________________ 19 Partnerství pro cestovní ruch v destinaci __________________________________________ 19 Strategické plánování a marketing v destinaci______________________________________ 20
2.13 Management a koordinace cestovního ruchu v Plzeňském kraji ______________20 2.14 Turistický region Plzeňsko __________________________________________20 2.14.1
Management destinace _______________________________________________________ 20
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
2.14.2 2.14.3
Partnerství pro cestovní ruch v destinaci __________________________________________ 21 Strategické plánování a marketing v destinaci______________________________________ 21
2.15 Management a koordinace cestovního ruchu v Karlovarském kraji (Turistický region Západočeské lázně) ________________________________________21 2.15.1 2.15.2 2.15.3
Management destinace _______________________________________________________ 21 Partnerství pro cestovní ruch v destinaci __________________________________________ 21 Strategické plánování a marketing v destinaci______________________________________ 22
2.16 Management a koordinace cestovního ruchu v Ústeckém kraji (Turistický region Severozápadní Čechy) ____________________________________________22 2.16.1 2.16.2 2.16.3
Management destinace _______________________________________________________ 22 Partnerství pro cestovní ruch v destinaci __________________________________________ 23 Strategické plánování a marketing v destinaci______________________________________ 24
2.17 Koordinace cestovního ruchu v Jihomoravském kraji (Turistický region Jižní Morava)_______________________________________________________24 2.18 Turistická oblast Slovácko __________________________________________25 2.18.1 2.18.2 2.18.3
Management destinace _______________________________________________________ 25 Partnerství pro cestovní ruch v destinaci __________________________________________ 25 Strategické plánování a marketing v destinaci______________________________________ 26
2.19 Management a koordinace cestovního ruchu ve Zlínském kraji _______________26 2.20 Turistický region Severní Morava a Slezsko_____________________________27 2.20.1 2.20.2 2.20.3
Management destinace _______________________________________________________ 27 Partnerství pro cestovní ruch v destinaci __________________________________________ 27 Strategické plánování a marketing v destinaci______________________________________ 28
2.21 Turistická oblast Jeseníky __________________________________________28 2.21.1 2.21.2 2.21.3
Management destinace _______________________________________________________ 28 Partnerství pro cestovní ruch v destinaci __________________________________________ 28 Strategické plánování a marketing v destinaci______________________________________ 29
2.22 Management a koordinace cestovního ruchu v Olomouckém kraji ____________29 2.23 Management a koordinace cestovního ruchu v kraji Vysočina _______________30 2.24 Shrnutí ________________________________________________________31 2.25 Hodnocení úrovně budování partnerství pro CR v destinaci _________________34 2.25.1 2.25.2 2.25.3
3
Hodnotící škála úrovně budování partnerství pro CR v destinaci ________________________ 34 Tabulkové výstupy hodnocení partnerské spolupráce _________________________________ 37 Grafické výstupy hodnocení partnerské spolupráce:__________________________________ 37
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ _____________________________________ 41
3.1
Cíl a předmět šetření _____________________________________________41
3.2
Metodika šetření_________________________________________________41
3.3
Klasifikace respondentů podle základních kritérií ________________________42
3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5
Typ organizace působení: _____________________________________________________ 42 Kraj, v němž respondent působí ________________________________________________ 42 Pohlaví ___________________________________________________________________ 43 Věk _____________________________________________________________________ 43 Nejvyšší dosažené vzdělání____________________________________________________ 43
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
3.3.6 3.3.7
3.4
Analýza vzájemné spolupráce subjektů cestovního ruchu ___________________44
3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4 3.4.5 3.4.6 3.4.7 3.4.8
3.5 4
Velikostní kategorie obce (města), v níž respondent působí ____________________________ 43 Postavení v organizaci _______________________________________________________ 43 Vnímání důležitosti ostatních subjektů pro cestovní ruch v regionech _____________________ 44 Hodnocení spolupráce mezi jednotlivými subjekty ___________________________________ 45 Oblasti spolupráce mezi jednotlivými subjekty______________________________________ 50 Povědomí o koordinátorovi cestovního ruchu v regionu _______________________________ 54 Hlavní funkce manažera (organizace) cestovního ruchu v turistickém regionu ______________ 55 Význam vybraných faktorů pro kvalitní spolupráci v cestovním ruchu v regionu _____________ 57 Hlavní problémy při spolupráci subjektů v cestovním ruchu ____________________________ 58 Účast na akcích souvisejících s cestovním ruchem ____________________________________ 59
Závěry z dotazníkového šetření _____________________________________59
ZÁVĚR____________________________________________________________________ 61
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
1
ÚVOD
Analýza managementu cestovního ruchu a vytváření partnerství pro cestovní ruch v regionech ČR je klíčovou částí výzkumného projektu Ministerstva pro místní rozvoj s názvem „Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni“, který realizovaly Univerzita Pardubice a společnost První regionální rozvojová a.s. Hlavním cílem projektu je zpracování komplexní metodiky pro praktické využití při vytváření a posilování zásad partnerství, zahájení a prohloubení kooperace mezi jednotlivými subjekty cestovního ruchu a pro rozvoj destinačního managementu rozvíjeného na regionální úrovni. Vytváření partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni je základním předpokladem udržitelného rozvoje cestovního ruchu a zároveň zásadní podmínkou pro čerpání finančních prostředků z fondů EU. Doposud v České republice nebyl realizován v oblasti partnerství pro cestovní ruch žádný plošný výzkum. Předkládaná analýza je tak prvním materiálem na dané téma a cílem je mimo jiné pozvednout zájem o problematiku partnerství pro cestovní ruch. Stěžejní částí předložené analýzy je její druhá kapitola, jež v jednotlivých bodech popisuje situaci v turistických regionech a krajích České republiky. Byla zpracována především na základě provedených řízených rozhovorů s vedoucími oddělení cestovního ruchu 11 krajských úřadů a vedoucími pracovníky vybraných organizací cestovního ruchu v turistických regionech a některých turistických oblastech (celkem jsou zpracovány informace sebrané v 11 z 15 turistických regionů) a dále s využitím veřejně dostupných informačních zdrojů (strategické dokumenty, informace publikované na internetu, apod.). Zpracovatelský tým se zaměřil především na analýzu působení subjektů, které v turistických regionech působí jako koordinátoři pro Českou agenturu cestovního ruchu - Czechtourism. Z turistických oblastí byly do analýzy zařazeny ty, jejichž evaluace byla přínosem pro lepší ilustraci situace v daném regionu (například TO Slovácko a TO Jeseníky) a dále v případě, kdy v daném regionu nepůsobí řídící subjekt pro celé jeho území (například TR Okolí Prahy, TR Severozápadní Čechy). Tento soubor subjektů pak byl doplněn podnětným příkladem úspěšné organizace cestovního ruchu působící na úrovni města (DM Český Krumlov). Řízené rozhovory byly realizovány v průběhu prosince 2005 až června 2006. Hodnocení daných turistických regionů a oblastí je členěno ve struktuře: •
management destinace
•
partnerství pro cestovní ruch v destinaci
•
strategické plánování a marketing v destinaci
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
Podkapitoly týkající se managementu a koordinace cestovního ruchu v jednotlivých krajích doplňují další podstatné informace k těm, které jsou uvedeny u hodnocení turistických regionů, a upřesňují situaci zejména v těch případech, kdy na území kraje zasahuje více turistických regionů. V těch krajích, které zahrnují víceméně pouze jeden turistický region jsou pak tyto podkapitoly sloučeny v jednu (týká se krajů Jihočeský, Středočeský, Ústecký a Jihomoravský). V závěru kapitoly je ve dvou přehledných tabulkách umístěno shrnutí významných charakteristik úrovně destinačního managementu v jednotlivých krajích a hodnocených turistických regionech a turistických oblastech. V návaznosti na uvedené se zpracovatelé analýzy pokusili navrhnout hodnotící škálu pro evaluaci úrovně budování partnerství v regionech a porovnat jednotlivé destinace formou grafických výstupů. Úzce související částí této práce je vyhodnocení dotazníkového šetření mezi subjekty činnými v oblasti cestovního ruchu po celé ČR, zejména mezi podnikateli v cestovním tuchu (ubytovací a stravovací zařízení, provozovatelé turistických atraktivit) a informačními centry, ale i některými obcemi a dalšími subjekty. Cílem dotazníkového šetření bylo přispět ke zmapování stavu partnerské spolupráce v regionech.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
2
ANALÝZA
MANAGEMENTU
CESTOVNÍHO
RUCHU
V REGIONECH Jednotlivé regiony (jak turistické regiony, tak kraje) vykazují značné rozdíly v úrovni a pojetí managementu cestovního ruchu na svém území, stejně tak i v zapojení různých subjektů do tohoto procesu a úrovni komunikace mezi partnery. Spolupráce na řízení a podpoře rozvoje cestovního ruchu závisí čistě na libovůli těchto subjektů a schopnosti nalézt společnou řeč. Do značné míry je to způsobeno neexistencí shody případně závazného vymezení kompetencí a odpovědnosti jednotlivých aktérů v oblasti cestovního ruchu (zejména pak krajů a turistických regionů ve vztahu k problematice jejich územních přesahů). Každý subjekt tak chápe svou roli a roli těch ostatních trochu odlišně. Tato neshoda a absence systémového provázání činností je jednou z největších brzd zavedení efektivního managementu cestovního ruchu v regionech. V kontextu výše uvedeného lze říci, že nikde na území ČR se doposud nesetkáváme se skutečným managementem CR, jako spíše s pokusy o koordinaci některých aktivit v cestovním ruchu, i když situace v každém z regionů se poměrně rychle mění. Hlavní roli v řízení zmíněných dílčích aktivit hrají kraje, Česká centrála cestovního ruchu a turistické regiony a turistické oblasti prostřednictvím celé řady organizací cestovního ruchu různých právních forem, zaměření, zavedenosti a vyspělosti fungování. V následujícím textu jsou rozebrána specifika jednotlivých organizací cestovního ruchu zvlášť pro každé území.
2.1
Turistický region Český Ráj
2.1.1
Management destinace
Koordinaci aktivit cestovního ruchu v této destinaci zajišťuje Sdružení Český Ráj, zájmové sdružení právnických osob. Členy sdružení je kromě obcí i několik podnikatelů, občanské sdružení a oblastní hospodářské komory. Turistický region je v poměrně složité situaci, neboť se nachází na území tří krajů (Libereckého, Královéhradeckého a Středočeského), což komplikuje zejména čerpání finančních prostředků z krajských grantů, ale i z fondů EU. Cílem v současnosti vyvíjených snah je sladění priorit a pravidel čerpání v jednotlivých krajích, které by umožnilo předkládání a financování společných projektů na celé území turistického regionu. Vytrvalým úsilím se daří s kraji (zejména Královéhradeckým a Libereckým) komunikovat a získávat je tak pro spolupráci.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
Oba dva kraje patří k významným přispěvatelům finančních prostředků na provoz Sdružení Český Ráj. Středočeský kraj přispívá částkou nižší. Strukturu rozpočtu doplňují členské příspěvky obcí a příspěvky od podnikatelů za služby. Polovinu rozpočtu tvoří granty a dotace přidělené na konkrétní projekty.
2.1.2
Partnerství pro cestovní ruch v destinaci
Pro účely zapojování všech zainteresovaných subjektů do managementu a organizace cestovního ruchu v destinaci, zejména podnikatelů v CR, informačních center a dalších obcí byly vytvořeny pracovní skupiny – marketingová pracovní skupina, investiční projektová pracovní skupina a pracovní skupina aktivních podnikatelů. Spolupráce v rámci těchto skupin byla vyzkoušena pilotním projektem zaměřeným na sjednocení turistického značení. Podnikatelský sektor v destinaci je značně rozdrobený, Sdružení Český Ráj se snaží jednotlivé podnikatele zapojovat prostřednictvím konkrétních projektů, komunikuje s nimi individuálně ve spolupráci s informačními centry a přesvědčuje je k bližší spolupráci a případně k založení např. sdružení provozovatelů v určitém mikroregionu.
2.1.3
Strategické plánování a marketing v destinaci
Jednou ze stěžejních aktivit Sdružení bylo zpracování Programu trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj. Program byl zpracován ve třech na sebe navazujících etapách v letech 2001 – 2002 a obsahuje následující části: •
Analýzu potenciálu turistického ruchu v regionu
•
Rámcovou strategii rozvoje cestovního ruchu (zahrnující střednědobý plán, akční plán, segmentační analýzu, návrh produktů cestovního ruchu, marketingový plán propagace a prezentace)
•
Návrh řízení cestovního ruchu
•
Koncept limitů únosnosti území
•
Studie systému záchytných parkovišť a jejich návaznosti na hromadnou i alternativní dopravu
Jedná se o komplexní soubor strategických dokumentů, jejichž úroveň zpracování řadí Turistický region Český ráj v koncepční oblasti ve srovnání s jinými regiony České republiky na jedno z předních míst.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
2.2
Turistický region Krkonoše
2.2.1
Management destinace
Hlavní řídící organizací cestovního ruchu v tomto TR je Svazek měst a obcí Krkonoše. Ačkoliv ne všechny obce na území TR jsou přímo členy svazku, pokrývá svou činností celý TR a nečlenské obce se zapojují do konkrétních projektů v případě potřeby. Na území TR se jinak nachází dalších 5 svazků obcí (Tanvaldsko, Jilemnicko, Horní Labe, Východní Krkonoše a Žacléřsko). Vzájemná komunikace a koordinace aktivit byla vyřešena členstvím představitelů svazků v organizační struktuře SMO Krkonoše (jsou členy Rady svazku). Na jednáních se tak vzájemně informují o svých záměrech, koordinují své aktivity a ve výsledku i spolupracují na různých projektech. Vzhledem k tomu, že TR Krkonoše je rozdělen mezi dva kraje – Královéhradecký a Liberecký, je zde situace v oblasti komunikace a koordinace aktivit s krajem a systém financování z krajských rozpočtů obdobný jako v případě TR Český ráj.
2.2.2
Partnerství pro cestovní ruch v destinaci
Svazku se úspěšně (i když ztuha) daří do spolupráce na rozvoji CR zapojovat místní podnikatele. Zkušenost je taková, že od jednodušších a konkrétních forem spolupráce a postupným vybudováním důvěry je možné přecházet ke složitějším formám zapojení. Podnikatelé se zapojují do konkrétních projektů (např. Krkonoše – běžecký lyžařský ráj), je jim nabízeno zahrnutí do propagačních materiálů (noviny Krkonošská sezóna), jsou vtahováni do účasti svazku na veletrzích CR. Za služby platí podnikatelé poplatky, které svazek stejně jako prostředky získané od obcí využívá k dofinancování projektů. V průběhu roku 2006 se začíná postupně rozvíjet spolupráce SMO Krkonoše s Krajskou sekcí Národní federace hotelů a restaurací – zejména v oblasti propagace a prezentace regionu. Dále je spolupráce intenzivní i se zhruba dvěmi desítkami informačních center. Jsou pro Svazek důležité kvůli distribuci propagačních materiálů a informací pro turisty a rovněž pro získání jejich zpětné vazby. Pro účely komunikace a spolupráce vznikla Pracovní skupina pro marketing Krkonoš složená ze zástupců všech informačních center. Klíčovým subjektem, který nelze v TR opomenout je Správa Národního parku Krkonoše, se kterou jsou konzultovány všechny významné či potenciálně kontroverzní záměry a aktivity.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
2.2.3
Strategické plánování a marketing v destinaci
V turistickém regionu Krkonoše byl v roce 2003 zpracován Program rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Krkonoše. Program tvoří čtyři části: (1) Syntéza poznatků o území (2) SWOT analýza (3) Návrhová část (vlastní program) (4) Akční plán na období 2004 – 2006. Program se dle zástupců organizace daří naplňovat a v současné době jej čeká aktualizace pro další období. Společný marketing destinace má v současnosti podobu mediální kampaně „Krkonoše – hory zážitků“ na období let 2006 – 2009 rozvržené do dvou fází s diferencovaným přístupem k několika cílovým skupinám. Do praxe je rovněž zaváděn jednotný grafický vzhled a logo turistického regionu. Z hlediska efektivity marketingového úsilí destinace se nicméně stále jeví jako poněkud negativní absence uceleného marketingového plánu, který by stanovil jasnou produktově orientovanou strategii.
2.3
Turistický region Český sever
V turistickém regionu Český sever vznikla v roce 2005 dvě nová sdružení – Svazek obcí Jizerské hory a Sdružení Českolipsko, jejichž cílem je řešit na svém území problematiku cestovního ruchu. Předmětem jejich činnosti bude zejména koordinace aktivit při propagaci cestovního ruchu včetně zkvalitnění služeb pro turisty, soustředění nabídky regionálních turistických zajímavostí, společná propagace na výstavách, ochrana životního prostředí atd. V současné době je management a koordinace cestovního ruchu v této destinaci stále ještě v začátcích, obě sdružení jsou ve fázi vytváření strategických rozvojových dokumentů a stojí de facto na počátku budování partnerství pro cestovní ruch, které dnes zahrnuje pouze veřejný sektor (obce, mikroregiony). Svazek obcí Jizerské hory se skládá z 34 obcí a měst; tvoří jej členové mikroregionů Kamenice, Frýdlantsko a Tanvaldsko a dále město Jablonec nad Nisou, obce Janov nad Nisou a Oldřichov v Hájích, které nejsou součástí výše uvedených mikroregionů.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
Členy Sdružení Českolipsko (zájmového sdružení právnických osob) jsou Svazek obcí Novoborsko, Svazek obcí Máchův kraj, Svazek obcí Peklo, Svazek obcí Podještědí a Svazek obcí Západ Českolipska.
2.4
Management a koordinace cestovního ruchu v Libereckém kraji
Na území Libereckého kraje zasahují turistické regiony Český ráj, Krkonoše a Český sever. Jak již bylo uvedeno, v každém z těchto turistických regionů existuje subjekt (v rámci TR Český sever dva) zabývající se cestovním ruchem, se kterým KÚ komunikuje jakožto s koordinátorem aktivit na území daného TR. Pro TR Český ráj je tímto subjektem Sdružení Český ráj, pro TR Krkonoše jím je Svazek měst a obcí Krkonoše a na území TR Český sever jde o subjekty dva – Svazek obcí Jizerské hory a Sdružení Českolipsko. V kraji existuje komunikační a koordinační platforma, která umožňuje řešení společných záležitostí a spolupráci klíčových aktérů v CR v regionu. Platformou je Svaz pro rozvoj cestovního ruchu v Libereckém kraji. Zahrnuje zástupce kraje, turistických regionů, krajské hospodářské komory a Euroregionu Nisa). V rámci této spolupráce dochází zejména ke koordinaci marketingových aktivit na jednotlivých úrovních kraje a turistických regionů. Kraj finančně podporuje zmíněné OCR, přičemž finance jsou určeny na činnost destinačního managementu, účast na veletrzích CR, a na některé další aktivity, které jsou obsahem smluv o poskytnutí podpory. Spolupráce mezi kraji probíhá výhradně v rámci NUTS II s Královéhradeckým a Pardubickým krajem. V této oblasti je velmi patrná snaha turistických regionů v jednotlivých krajích docílit koordinovaného přístupu krajů k otázkám rozvoje cestovního ruchu. Jejich úsilí se začíná projevovat ve větším tlaku na harmonizaci podmínek grantových schémat, které jsou významným zdrojem finančních prostředků OCR.
2.5
Management a koordinace cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji
Na území Královéhradeckého kraje se nacházejí části turistických regionů Český ráj, Krkonoše a Východní Čechy. OCR působící v TR Český ráj a Krkonoše patří v kontextu celé ČR k těm aktivnějším, koordinace aktivit v cestovním ruchu je tak čistě v režii těchto subjektů a Královéhradecký kraj spolu s Libereckým zde hrají pozitivní roli ve vzájemné komunikaci a stabilní spolupráci. Poněkud odlišná situace je v TR Východní Čechy, který není ve srovnání s výše uvedenými natolik jasně vymezenou a
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
ucelenou destinací a pokrývá značné území krajů Královéhradeckého a Pardubického. Koordinace zájmů na takto velkém území je problematická. Na Královéhradecké části turistického regionu existují nicméně aktivní subjekty v oblasti destinačního managementu na úrovni turistických oblastí. Jedná se o o.p.s. Svaz cestovního ruchu Branka v turistické oblasti Kladské pomezí, Sdružení obcí Podzvičínsko ve stejnojmenné turistické oblasti či cestovní kancelář B&K Tour koordinující cestovní ruch v turistické oblasti Hradecko. Královéhradecký kraj ze svého rozpočtu stabilně a významně přispívá na činnost organizací cestovního ruchu v jednotlivých turistických regionech na svém území. V současnosti probíhají snahy o sladění podmínek grantových schémat v rámci NUTS II Severovýchod, aby bylo v dalším programovacím období EU možné čerpat dotace na společné projekty na území turistických regionů přesahujících správní hranice krajů. Tato možnost již existuje v případě krajských dotačních programů v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Rady Pardubického a Královéhradeckého kraje se setkávají na pravidelných jednáních.
2.6
Turistický region Východní Čechy
2.6.1
Management destinace a partnerství pro cestovní ruch
Koordinační činnost v oblasti cestovního ruchu v TR Východní Čechy vykonává subjekt Východní Čechy sdružení měst a obcí regionu pro podporu cestovního ruchu. Sdružení vzniklo v roce 1997 a je zájmovým sdružením právnických osob. V managementu CR však dosud není ve Východních Čechách zastoupen neveřejný sektor, čemuž odpovídá i další organizace a fungování subjektu jakožto OCR. V každé ze sedmi TO v TR se nachází nějaký partner, ať už se jedná o obdobné sdružení působící na úrovni dané turistické oblasti nebo vytvořenou koordinační skupinu, se kterou probíhá komunikace. Sdružení Východní Čechy sice svou činností pokrývá celé území TR, ale nesdružuje zdaleka všechny obce. Je to problém hlavně Hradce Králové, jakožto nejvýznamnějšího města v regionu a některých dalších oblastí – např. Chrudimska, Hlinecka či Svitavska. Komplikací je rovněž vymezení TR na území dvou krajů (Královéhradeckého a Pardubického). Spolupráce s oběma kraji a zejména mezi kraji navzájem je tak pro organizaci CR naprosto klíčová. Je to totiž např. otázka společných prezentací na veletrzích, sladění podmínek krajských dotačních programů i grantových schémat fondů EU apod. Velikost regionu rovněž komplikuje partnerství s podnikatelským sektorem – na úrovni celého turistického regionu je prakticky nemožné vést
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
komunikaci s jednotlivými podnikateli a partnerství si lze představit jedině ve formě nějakého podnikatelského sdružení, jehož vznik je však reálný spíše v dlouhodobějším horizontu. Na lokální úrovni jsou sice nejaktivnější podnikatelé zapojováni do konkrétních projektů, ale zapojení do přípravy například strategií či marketingových koncepcí na úrovni celého regionu je bez organizačních změn nereálné. Destinační management je v turistickém regionu nejrozvinutější na úrovni některých turistických oblastí, jako je např. TO Kladské Pomezí, kde působí jako OCR Svaz cestovního ruchu Branka, o.p.s., či TO Podzvičínsko v podobě Sdružení obcí Podzvičínsko.
2.6.2
Strategické plánování a marketing v destinaci
V letech 2002 – 2003 byl zpracován Program rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Východní Čechy. Ten ve své návrhové části předpokládal realizaci celé řady strategických opatření a projektů (aktivit) a obsahoval mimo jiné návrh komplexních turistických produktů. Většinu z těchto návrhů se však z nejrůznějších důvodů (nedostatek financí, slabá podpora ze strany některých klíčových subjektů) realizovat nepodařilo. Program rozvoje by v současné době měl být aktualizován, tomu však bude předcházet dokončení projektů v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu, které jsou v současnosti realizovány pod záštitou Pardubického kraje (viz bod 2.7). Jedním z hlavních problémů současného marketingu je problém koordinace aktivit v rámci obou krajů, na jejichž území se region nachází a rovněž definování marketingu na úrovni turistických oblastí. Na území Východních Čech v současnosti aktivně působí celá řada mikroregionálních subjektů (Branka, o.p.s., Sdružení Podzvičinsko, Cestovní kancelář B&K Tour, Broumovsko), které realizují rozvojové i marketingové aktivity samostatně ve svém zájmovém území. Takovýto marketing je omezen zpravidla pouze na propagaci a poskytování informací a komplexní marketingová strategie - jak na úrovni oblastí, tak celého regionu - chybí.
2.7
Management a koordinace cestovního ruchu v Pardubickém kraji
Celé území Pardubického kraje pokrývá marketingový turistický region Východní Čechy. Jak již bylo uvedeno výše, koordinace na území celého regionu není v současné době příliš funkční, proto plní hlavní roli v této oblasti Pardubický a Královéhradecký kraj a funkční model organizace cestovního ruchu se zatím hledá.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
Pardubický kraj v současné době realizuje několik projektů na podporu rozvoje cestovního ruchu, jejichž cílem je nalézt způsob zefektivnění koordinace a managementu cestovního ruchu v regionu. Ke klíčovým projektům patří: -
Partnerství pro rozvoj cestovního ruchu – výstupem projektu bude návrh funkční organizační struktury cestovního ruchu na území Pardubického kraje včetně návrhu konkrétních forem spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru v oblasti cestovního ruchu a návrhu na vytvoření a fungování fondu cestovního ruchu.
-
Příprava turistických produktů - Projekt je zaměřen na vytvoření propracovaného sytému tvorby produktů cestovního ruchu v Pardubickém kraji ve vazbě na turistický region Východní Čechy. Jedná se o prioritní projekt regionu řešící jednu z jeho výrazných slabých stránek, kterou je absence kvalitních obchodovatelných turistických produktů. Zahrnuje aktualizaci databáze turistické nabídky Pardubického kraje.
-
Projekt certifikace TIC - Cílem projektu je vytvoření sítě certifikovaných turistických informačních center na území Pardubického kraje a zvýšení kvality poskytovaných služeb a určité zpřehlednění pro návštěvníky.
-
Vybudování turistického portálu Východních Čech
Dne 17. 5. 2006 proběhlo 7. společné jednání Rad Pardubického a Královéhradeckého kraje. Závěrem jejich jednání v oblasti spolupráce v cestovním ruchu bylo následující: Obě rady stanovují společnou strategii krajů k naplňování dohody o spolupráci obou krajů v oblasti cestovního ruchu a to zejména v následujících oblastech: - kraje se budou nadále prezentovat na vybraných veletrzích cestovního ruchu ve společné expozici; bude stanoveno zajištění financování nové expozice a budou určeny odpovědné kontaktní osoby za kraj - dojde ke koordinaci při přípravě programů využívajících podporu z EU, včetně navazujícího zaměření grantových schémat - oba kraje se budou podílet na budování nového turistického portálu „Východní Čechy“ - oba kraje dohodnou způsob koordinace činnosti destinačních managementů turistických regionů, zejména pak roli Sdružení měst a obcí Východní Čechy
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
2.8
Management a koordinace cestovního ruchu ve Středočeském kraji (Turistický region Okolí Prahy)
Převážná část území Středočeského kraje je zároveň turistickým regionem Okolí Prahy, pouze v okrajové severovýchodní části do něj zasahuje TR Český ráj. S výjimkou Českého ráje není na území Středočeského kraje subjekt, který by se komplexně zabýval managementem cestovního ruchu, respektive v jednotlivých oblastech jsou určité zárodky destinačního managementu, které však nepokrývají celé území TR. Nejaktivnějším subjektem je Posázaví, o.p.s. působící v jihovýchodní části TR, na obdobné bázi začíná vyvíjet aktivity organizace Polabí, o.p.s. (severovýchod TR). V celé západní polovině TR však až na pár fragmentů dosud nebyl nalezen způsob a vůle k výraznější spolupráci. Kraj se v minulosti neúspěšně pokoušel ve výběrovém řízení vybrat subjekty, které by oficiálně zajišťovaly DM ve třech turistických oblastech v rámci TR Okolí Prahy, proto v tomto regionu v současnosti nelze hovořit o uspokojivé spolupráci klíčových subjektů v CR.
2.9
Turistická oblast Krok od Prahy
Jedná se o nový marketingový název turistické oblasti Okolí Prahy – jihovýchod. Na změně názvu se shodli zainteresované subjekty cestovního ruchu v regionu v letošním roce (2006).
2.9.1
Management destinace
Subjektem koordinujícím aktivity v oblasti cestovního ruchu na území této turistické oblasti je obecně prospěšná společnost Posázaví, o.p.s. Vzhledem k nevyjasněné situaci v oblasti rozdělení rolí v managementu cestovního ruchu v turistickém regionu (kraji) však nejsou aktivity Posázaví činností oficiálního destinačního managementu turistické oblasti. Posázaví je tedy zastřešujícím subjektem, ale pro zabezpečení komplexní činnosti OCR pro celou TO nedisponuje dostatkem finančních prostředků. Obecně prospěšná společnost se zaměřuje na celkový rozvoj regionu, v němž cestovní ruch tvoří důležitou a těžko oddělitelnou část místních aktivit, primárně však zabezpečuje služby pro své partnery. Financování organizace je založeno jednak na příspěvcích subjektů zapojených do partnerské spolupráce v závislosti na právní formě (na základě partnerské smlouvy). Významným zdrojem finančních prostředků jsou platby za služby a koordinaci cestovního ruchu v turistické oblasti od České centrály cestovního ruchu, stejně jako dotace na realizaci společných projektů. V této oblasti je velmi důležité dosažení dohody mezi zainteresovanými subjekty, aby nedocházelo v regionu ke tříštění sil (a přípravě konkurenčních projektů), namísto efektivního využití všech možností čerpání dotací.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
2.9.2
Partnerství pro cestovní ruch v destinaci
Z hlediska místního partnerství lze Posázaví označit za úspěšný model zapojení různých subjektů veřejné i soukromé sféry, jehož prvky mohou být využity jako příklad pro budování partnerství pro cestovní ruch v jiných oblastech České republiky. Partnerství v Posázaví vzniklo takzvaně „zdola“, tedy z iniciativy několika podnikatelských subjektů a svazku obcí CHOPOS a jeho budování započalo zhruba v roce 2000. Od té doby se okruh partnerů postupně rozšiřoval a od roku 2002 byly realizovány první společné projekty. Podobu partnerství v Posázaví výrazně ovlivnil úspěch při realizaci programu LEADER ČR, jehož základním prvkem je spolupráce v rámci Místních akčních skupin (MAS) a na základě zpracovaných rozvojových strategií. Iniciativa LEADER předpokládá, že podíl občanů a místních organizací (soukromý sektor) na spolupráci bude tvořit minimálně 50 % z místního partnerství. Doposud se do spolupráce v regionu zapojilo na 35 partnerů, mezi něž patří neziskové organizace, podnikatelé, fyzické osoby, obce a svazky obcí. Partnerem se stává každý, kdo podepíše rámcovou partnerskou smlouvu, která je dlouhodobá (tzn. není jen na jeden projekt).
2.9.3
Strategické plánování a marketing v destinaci
V regionu je od roku 2003 zpracována Strategie rozvoje regionu Posázaví na období 2003 – 2006, která směřovala především k prvotnímu zavedení programu Leader a již od roku 2005 probíhají práce na její aktualizaci. V první fázi se uskutečnila celá řada setkání aktivních partnerů. Šlo jednak o oborová setkání pro představitele jednotlivých zájmových sektorů v regionu (např. setkání podnikatelů v cestovním ruchu, setkání pracovníků, zřizovatelů a provozovatelů informačních center, apod.) a dále o regionální setkání všech mikroregionů Posázaví. Každá z těchto oborových a regionálních skupin si stanovila své priority a cíle na další období (2007 – 2013). Výstupy z jednání všech skupin byly následně zapracovány do akčního plánu, ke kterému se uskutečnilo velké setkání (konference) všech zainteresovaných subjektů, na němž byly stanoveny priority rozvoje regionu na dalších 7 let. Výhodou takto aktualizované strategie bude to, že vychází z potřeb skupin, které ji budou naplňovat a využívat. Bude to dokument, se kterým budou partneři široce seznámeni a nebude jim cizí. Proto mu budou schopni porozumět, aktivně ho využívat a naplňovat. Vzhledem k tomu, že se o.p.s. Posázaví věnuje celkovému rozvoji regionu (nepůsobí tedy jako čistá OCR), nerealizuje v současné době komplexní marketingovou strategii zakotvenou např. v samostatném marketingovém plánu, který by šel nad rámec uvedeného strategického dokumentu a
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
zaměřuje se na realizaci konkrétních projektů dle definovaných priorit v rámci regionálního partnerství.
2.10
Management a koordinace cestovního ruchu v Jihočeském kraji (Turistický region Jižní Čechy)
2.10.1
Management destinace
Hlavní slovo v cestovním ruchu a jeho organizaci na území Jihočeského kraje má krajský úřad (respektive Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu). Vychází se z krajské strategie rozvoje cestovního ruchu, jež byla zpracována v letech 2000 – 2002 RRA Jižní Čechy. V době jejího zpracování již Jihočeská centrála cestovního ruchu existovala, ale fungovala spíše jako sdružení obcí a měst. Z krajské strategie vyplynulo, že by mělo dojít k založení OCR – došlo k transformaci JČCR – zůstala právní forma stejná, ale jejími členy se stali Jihočeský kraj, Jihočeská hospodářská komora a Svaz měst a obcí Jihočeského kraje. Vztah s krajem je harmonický a je určován zejména tím, že kraj je nejdůležitějším členem sdružení a největším přispěvatelem do rozpočtu – JČCR je v podstatě jeho výkonná organizace, na druhou stranu má relativní samostatnost. Nejsou plně vyřešeny otázky rozdělení některých aktivit (např. ediční činnost by mohl vykonávat jen jeden subjekt). Drobné komplikace vyvstávají rovněž z nesouladu ve vymezení destinací Jižní Čechy a Šumavy ze strany České centrály cestovního ruchu oproti v praxi uplatňované působnosti JČCR, jež se zaměřuje na území celého Jihočeského kraje. Destinace Jižní Čechy, v níž cestovní ruch koordinuje Jihočeská centrála cestovního ruchu představuje celé území Jihočeského kraje, zatímco dle členění ČCCR připadá okres Český Krumlov do TR Šumava. Tento přesah
2.10.2
Partnerství pro cestovní ruch v destinaci
Jihočeský kraj je ukázkovým příkladem budování partnerství tzv. „shora“ a patří k těm územím, kde se spolupráci v cestovním ruchu zainteresovaných subjektů daří poměrně dobře rozvíjet.
2.10.3
Strategické plánování a marketing v destinaci
JČCR při své činnosti vychází ze Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji. Na každý rok je zpracováván plán činnosti, který se schvalován jedenáctičlenným představenstvem. Pracovat z roku na rok není zdaleka ideální, proto je v současnosti JČCR v rámci projektu podpořeného
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
z iniciativy Interreg zpracováván Manuál rozvoje cestovního ruchu na období 2007 – 2013. Měl by navázat na aktuální strategii rozvoje, která byla vytvořena v roce 2000 – 2002 a rozšířit ji o marketingový rozměr. Manuál řeší otázku cílových skupin a způsobu jejich oslovování. V rámci realizace probíhají dotazníková šetření a následně se k materiálu budou moci vyjádřit podnikatelé v rámci veřejných čtení. Manuál bude dokončen v průběhu roku 2007.
2.11
Město Český Krumlov
Město Český Krumlov bylo do analýzy managementu cestovního ruchu v regionech zahrnuto proto, že se jedná o naprosto specifickou destinaci cestovního ruchu v České republice (z hlediska mezinárodního významu a intenzity cestovního ruchu), která navíc reprezentuje jeden z úspěšných modelů aplikace principů destinačního managementu do koordinace cestovního ruchu a budování místního partnerství v této oblasti.
2.11.1
Management destinace
Destinační Management Český Krumlov je součástí Českokrumlovského rozvojového fondu, spol. s r.o. (ČKRF), jehož zřizovatelem a jediným vlastníkem je město Český Krumlov. Společnost má výkonného ředitele a v rámci společnosti je zřízen samostatný úsek cestovní ruch, který má svého vedoucího podléhajícího řediteli. Úsek zahrnuje tři střediska: - Destinační management (marketing, management, plánování, strategie) - Infocentrum (služby turistům, informační servis) - OIS – oficiální informační systém města (webová prezentace – správa, aktualizace, management) Samostatnou jednotkou, která spadá pod ČKRF je Parking (správa a management parkovacího systému, autobusový terminál). Položky provozní náklady, mzdy a provoz infocentra jsou hrazeny z rozpočtu ČKRF, na samotnou marketingovou činnost, prezentace, propagační materiály přispívá dotací pro ČKRF přímo město. Třetím zdrojem jsou partnerské příspěvky (na konkrétní projekty, dofinancování).
2.11.2
Partnerství pro cestovní ruch v destinaci
DM Český Krumlov je garantem základních služeb turistům ve městě. V rámci této činnosti pečuje o partnerství, a to jak obchodní (Infocentrum a OIS), tak i o partnerství ve věcech marketingu a společného vystupování. Nejbližšími partnery organizace jsou některé odbory na městském úřadu – odbor kultury a odbor zahraničních vztahů, tisková mluvčí a v určitých momentech i odbor územního
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
plánování a rozvoje, finanční odbor. Neméně důležití jsou partneři ze sféry podnikatelské, mezi něž patří hotely, restaurace, incomingové CK, průvodci, ubytovatelé, provozovatelé restaurací, organizátoři kulturně společenských akcí a atraktivit – festivaly, hudební a divadelní akce, zámek, provozovatelé muzeí, galerií. V Českém Krumlově funguje ustálený systém komunikace a pravidelného setkávání, který má podobu Poradního sboru CR – Jour Fix. Jedná se o pravidelně konané schůzky s pevným termínem konání (6krát do roka ve stejném čase a na stejném místě) vždy s určitým dominantním tématem. Každý, kdo má zájem vystoupit na setkání s příspěvkem, vznese podnět na internetu. Z každého setkání jsou pořizovány zápisy. V některých konkrétních případech, kdy není účelné jednat se všemi partnery, je uskutečňován individuální kontakt. DM Český Krumlov zároveň prostřednictvím těchto setkání realizuje jakýsi vnitřní PR a marketing – partnery informuje a školí tak, aby blíže poznali produkt destinace, turistickou nabídku města, předává jim informace týkající se trendů a aktuálního dění v CR (o nabídkách, jež se připravují, produktová školení – např. specifika trhů Japonsko, USA, Rusko). Tyto akce zajišťuje ve spolupráci s externími odborníky přímo DM Český Krumlov. Jedním z nástrojů, který v Českém Krumlově dokončují, je katalog marketingového servisu DM s informacemi o tom, co partnerům poskytují (veletrhy, workshopy) a jak se mohou podílet (finančně, organizačně, barterově). Co se týče spolupráce s koordinátory cestovního ruchu na jiných úrovních, patří zcela pochopitelně mezi významné partnery zejména Jihočeská centrála cestovního ruchu, RRA Šumava, Agentura Czechtourism, a Jihočeský kraj. S těmito subjekty probíhá spolupráce především formou komunikace a předávání informací, případně zapojování se do společných nabídek.
2.11.3
Strategické plánování a marketing v destinaci
Činnost destinačního managementu vychází ze Strategického plánu rozvoje města Český Krumlov, respektive z jeho části Cestovní ruch, kultura, vnější vztahy, na jejíž přípravě se DM podílel. Strategický plán je dále rozpracován do akčních plánů. Kromě toho destinační management každoročně sestavuje jasný a transparentní marketingový plán na budoucí rok podložený finančním plánem a předkládá jej k připomínkování partnerům, aby mohly být podněty včas zahrnuty do plánování. Destinační management tak udává směr, ale neméně důležité je dosažení shody o směřování destinace v rámci partnerství se zainteresovanými subjekty CR.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
2.12
Turistický region Šumava
2.12.1
Management destinace
Turistický region Šumava se rozkládá na území dvou krajů – Plzeňského a Jihočeského. Subjektem koordinujícím cestovní ruch na území turistického regionu je Regionální rozvojová agentura Šumava, o.p.s., jež byla založena v roce 1996 Regionálním sdružením Šumava, zájmovým sdružením právnických osob. RRA Šumava vyvíjela vždy činnosti v oblasti rozvoje cestovního ruchu pouze okrajově a cestovní ruch se stal jednou z priorit v roce 2005, kdy se začala zabývat koordinací a rozvojem CR na Šumavě intenzivně. Jako negativní faktor managementu cestovního ruchu v této destinaci je vnímáno nekooperativní působení obou krajů, kdy v některých otázkách vystupují spíše jako konkurenti. Odlišnosti v krajských prioritách následně způsobují problémy při prosazování společného rozvoje celého regionu. Z tohoto důvodu například RRA Šumava prakticky vůbec nevyužívá možnost čerpání prostředků z krajských grantů, neboť by to znamenalo realizaci aktivit pouze na jedné polovině přirozeného turistického regionu. Intenzivnější kooperace probíhá mezi RRA Šumava a Jihočeským krajem (potažmo JČCR), neboť zde navíc dochází k překryvu aktivit s turistickým regionem Jižní Čechy. (blíže viz bod 2.10.1). Spolupráce s ostatními OCR působícími na území Plzeňského kraje je spíše zanedbatelná. Na financování aktivit RRA Šumava přispívají oba kraje. Prostředky jsou účelově vázány a nejsou tedy určeny na paušální úhradu provozních nákladů.
2.12.2
Partnerství pro cestovní ruch v destinaci
Partnerská spolupráce v turistickém regionu je realizována zejména s municipalitami. Některé se do spolupráce zapojují více, některé méně – určitým problémem v této souvislosti je územní vymezení destinace Šumava, neboť některé z obcí na území turistického regionu se s ním neidentifikují. Zástupci měst a obcí se scházejí v rámci pracovních skupin, kde např. diskutují přijímané strategie. Spolupráce probíhá na různých úrovních. Příkladem spolupráce je projekt Bílá stopa, v jehož rámci pomáhají s údržbou lyžařských stop, dále značení místních produktů (podpora výrobců i CR), příspěvky na portály CR, environmentální poradenská centra. Další aktivitou je pořádání seminářů – např. semináře venkovské turistiky. Intenzivní spolupráce probíhá rovněž s Euroregionem Šumava. Spolupráce s informačními centry spočívá ve snaze je motivovat, aby podávaly ucelenější informace o celém regionu.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
2.12.3
Strategické plánování a marketing v destinaci
Turistický region má zpracovaný strategický dokument: „Cestovní ruch na Šumavě – Rozvojový koncept cestovního ruchu – akční program“.
2.13
Management a koordinace cestovního ruchu v Plzeňském kraji
Na území Plzeňského kraje se nachází turistický region Plzeňsko a části TR Šumava a Západočeské lázně (TO Tachovsko – Stříbrsko). V těchto regionech jako OCR působí společnosti Destinační management Český západ a Regionální rozvojová agentura Šumava. Významnou roli v destinačním řízení a organizaci cestovního ruchu si ponechává rovněž Krajský úřad Plzeňského kraje. Z provedených řízených rozhovorů vyplývá, že spolupráce mezi uvedenými subjekty na území Plzeňského kraje není právě ideální a v některých aspektech lze hovořit spíše o konkurenci. K hlavním problémům patří nedostatky ve vzájemné komunikaci a koordinaci aktivit, dále nevyřešené vztahy a odlišné představy o rolích a činnostech, které by měl ten který subjekt zajišťovat. Ze strany kraje je hlavní výhradou vůči společnostem DM fakt, že svou činností nepokrývají celé jeho území. Proto je snahou kraje vyvíjet částečně aktivity destinačního managementu vlastními silami, a to prostřednictvím Odboru cestovního ruchu a propagace KÚ. Přestože lze tedy v Plzeňském kraji zaznamenat nižší politickou podporu činnosti současných OCR ve srovnání s některými jinými kraji, přispívá Plzeňský kraj na činnost destinačního managementu na svém území (prostředky jsou účelově vázány). Výhrady ze strany kraje existují i ve směru spolupráce s Českou centrálou cestovního ruchu (nekonzultují své aktivity s kraji), naopak pozitivně je hodnocena spolupráce se sousedními kraji (Jihočeský v rámci NUTS II, Středočeský a Karlovarský).
2.14
Turistický region Plzeňsko
2.14.1
Management destinace
V turistickém regionu Plzeňsko vykonává činnost OCR občanské sdružení Destinační management Český západ. Svými aktivitami pokrývají rovněž turistickou oblast Tachovsko – Stříbrsko, jež se nachází v Plzeňském kraji, ale spadá pod turistický region Západočeské lázně.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
2.14.2
Partnerství pro cestovní ruch v destinaci
V současné době OCR spolupracuje se zhruba 40 partnerskými subjekty různých právních forem (příspěvkové organizace, podnikatelské subjekty, obce, svazky obcí). Stěžejní partneři finančně přispívají na základě dohody o spolupráci na činnost sdružení. Komunikace probíhá prostřednictvím e-mailů, dopisů a telefonátů. V rámci realizace projektu ČCCR „Mediální podpora domácího cestovního ruchu v České republice“ byla v turistickém regionu ustavena marketingová pracovní skupina.
2.14.3
Strategické plánování a marketing v destinaci
Turistický region Plzeňsko nemá zpracovaný žádný strategický dokument rozvoje cestovního ruchu v destinaci. Vize rozvoje je rámcově obsažena ve stanovách občanského sdružení a každoročně je připravován jednoletý plán činnosti OCR. Aktivity v oblasti marketingu zahrnují převážně společnou propagaci partnerů na veletrzích cestovního ruchu a přípravu turistických balíčků pro turistický region. Ucelená marketingová strategie není zpracována.
2.15
Management a koordinace cestovního ruchu v Karlovarském kraji (Turistický region Západočeské lázně)
2.15.1
Management destinace
Destinační management v Karlovarském kraji (potažmo v turistickém regionu Západočeské lázně) není doposud nijak koncepčně řešen. Program rozvoje cestovního ruchu v Karlovarském kraji sice předpokládá implementaci DM, nejsou k tomu nicméně zatím směřovány žádné praktické kroky. Nejaktivnějším regionálním koordinátorem cestovního ruchu působícím na území Karlovarského kraje je Destinační společnost Sokolovsko, o.p.s (dále jen DS Sokolovsko), jež vznikla z iniciativy Parkhotelu Sokolov a města Sokolov. Nemá sice postavení oficiálního destinačního managementu, na realizaci některých projektů nicméně s krajem spolupracuje a kraj její aktivity podporuje.
2.15.2
Partnerství pro cestovní ruch v destinaci
Partnerství v destinaci je společností DS Sokolovsko budováno formou navazování spolupráce při realizaci konkrétních projektů a prozatím nebylo snahou partnerství institucionalizovat ve smyslu členství partnerů v samostatném subjektu (což by bylo spojeno s členskými příspěvky, realizací rozsáhlých setkání, možným nepružným rozhodováním apod.) Snahou DS Sokolovsko je působit spíše manažersky, oslovovat konkrétní subjekty a zapojovat je do jednotlivých projektů na bázi vzájemné
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
výhodnosti – musí z toho pro ně plynout nějaký přínos, neboť pouze v tomto případě lze vyžadovat i finanční příspěvek ze strany partnera. Zaměřují se na praktické výstupy těchto projektů. Příkladem realizovaného partnerského projektu je mezinárodní projekt Burgenstrasse. Spektrum partnerů je rozsáhlé co se týče právních forem (podnikatelské subjekty, informační centra, kraj, obce, neziskový sektor, MMR, Czechtourism).
2.15.3
Strategické plánování a marketing v destinaci
Karlovarský kraj má zpracovaný již zmíněný Program rozvoje cestovního ruchu v Karlovarském kraji. Destinační společností Sokolovsko není realizováno systematické strategické plánování, a to zejména s ohledem na postavení DM v regionu a nastavený způsob partnerské spolupráce. DS Sokolovsko má svou dlouhodobou vizi, ale při realizaci aktivit vychází spíše z krátkodobějších plánů činnosti a pružně se přizpůsobuje vývoji situace v regionu. Soustředí se na realizace konkrétních projektů – je v tomto smyslu spíše prakticky zaměřena a nesnaží se za každou cenu implementovat celý komplex a spektrum aktivit DM.
2.16
Management a koordinace cestovního ruchu v Ústeckém kraji (Turistický region Severozápadní Čechy)
2.16.1
Management destinace
V turistickém regionu Severozápadní Čechy, který svým vymezením odpovídá území Ústeckého kraje, v současnosti neexistuje organizační struktura, jež by v ucelenější podobě zajišťovala aktivity destinačního managementu pro celý region (kraj). Patrně nejvýznamnějším subjektem vyvíjejícím aktivity v oblasti cestovního ruchu na území kraje je Svaz cestovního ruchu DELITEUS, zájmové sdružení právnických a fyzických osob. Svaz svými aktivitami, které lze považovat za zárodek destinačního managementu, pokrývá správní území okresů Děčín, Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem. Jeho zájmové území tak neodpovídá vymezení turistických oblastí dle ČCCR, jejichž hranice nesouvisejí s administrativním či správním členěním (zasahuje do všech tří, jež byly definovány v TR Severozápadní Čechy. České Švýcarsko, o. p. s. - Posláním společnosti je šetrný rozvoj regionu. Zaměřuje se především na: •
ochranu přírodních a kulturních hodnot
•
podporu šetrného cestovního ruchu a přeshraniční spolupráci
•
tvorbu a realizaci regionálních projektů
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
•
propagaci a informačně-publikační aktivity
•
vzdělávání a osvětu
V rámci své činnosti se tato společnost profiluje jakožto výkonná složka vznikající organizační struktury managementu cestovního ruchu v destinaci České Švýcarsko. V současné době je na území Českého Švýcarska realizován rozvojový projekt, jehož smyslem je vytvořit podmínky pro vznik a fungování destinační agentury Českosaského Švýcarska, která by měla být organizací koordinující veškeré aktivity na území tohoto regionu. Dlouhodobou vizí pak je vytvořit přeshraniční subjekt – destinační agenturu (zatím není vyjasněna otázka právní formy), do jejíž činnosti by se zapojily subjekty z obou stran hranice. České Švýcarsko zatím od Saského Švýcarska převzalo stejné grafické ztvárnění loga, které poskytují bezplatně svým partnerům. Dalším sdružením právnických osob působícím v regionu je Podkrušnohorské informační centrum (PIC), které se zaměřuje na rozvoj cestovního ruchu v oblasti Chomutovska, Lounska a Mostecka. PIC je součástí Euroregionu Krušnohoří, v jehož rámci realizuje celou řadu projektů a aktivit, v minulosti zejména s využitím Fondu malých projektů Phare.
2.16.2
Partnerství pro cestovní ruch v destinaci
DELITEUS - Mezi členy sdružení patří mimo měst a obcí několik neziskových organizací a podnikatelských subjektů včetně dvou cestovních kanceláří. Celkem se jedná o 32 partnerských subjektů. Pilotním společným projektem sdružení je projekt turistického balíčku "Krajem pana Zippicha". České Švýcarsko – řídící struktura cestovního ruchu v regionu České Švýcarsko se v současnosti začíná formovat na bázi partnerství mezi klíčovými subjekty v regionu bez konkrétní právní formy. Byly vytvořeny Poradní sbor cestovního ruchu Českého Švýcarska, který sdružuje klíčové partnery, jimiž v současnosti jsou 5 – 6 obcí, Správa NP České Švýcarsko, Správa CHKO Labské pískovce a 2 největší podnikatelské subjekty. Dále byly vytvořeny 3 pracovní skupiny – Produkty, Marketing a Turistická doprava, do jejichž činnosti jsou zapojeni další aktéři CR v regionu, zejména podnikatelé (ubytovatelé, dopravci, apod.). Výkonnou organizací této řídící struktury je o.p.s. České Švýcarsko. Podkrušnohorské informační centrum – partnerská spolupráce je v tomto případě vymezena Euroregionem Krušnohoří a přesahuje tak hranice České republiky. Počet partnerů, mezi nimiž jsou jak města a obce tak i podnikatelské subjekty, dosahuje dvaceti subjektů.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
Uvedená sdružení rovněž vzájemně spolupracují při propagaci celého turistického regionu. Obecně však lze říci, že intenzita a efektivita spolupráce v turistickém regionu není uspokojivá, existuje zde však identifikovatelný potenciál a zárodky dalšího rozvoje v této oblasti. Jednou z bariér je např. i nedostatečné personální kapacity uvedených OCR.
2.16.3
Strategické plánování a marketing v destinaci
Za koncepční rozvoj regionu v největší míře odpovídá Ústecký kraj, který má zpracovanou Strategii rozvoje cestovního ruchu v Ústeckém kraji a jež mimo jiné předpokládá vznik krajské pobočky destinačního managementu. Svaz cestovního ruchu DELITEUS při své činnosti vychází z Koncepce činnosti na období 2003 – 2008. Mimo tento dokument jsou dále zpracovávány jednoleté plány činnosti. Střednědobá koncepce mimo jiné předpokládá založení následujících pracovních skupin členů SCR DELITEUS: - skupina pro prezentaci (tvorba tiskovin, webu aj.) - skupina pro projektovou přípravu (včetně tvorby produktového balíčku) - skupina pro promotion (organizace veletrhů,výstav, prezentací, inzerce, reklama aj.) - skupina pro řízení kvality České Švýcarsko – Strategickým dokumentem této destinace na dobu pěti let je „Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku“ z února 2006, jejímž hlavním cílem je navrhnout a podporovat takové formy cestovního ruchu, které budou dlouhodobě nejenom ekonomicky životaschopné, ale i ekologicky únosné. Koncepce mimo jiné obsahuje rovněž návrh systému implementace destinačního řízení – vytvoření řídící struktury cestovního ruchu v regionu, jež se v současné době realizuje. Podkrušnohorské informační centrum – Koncepčním dokumentem zpracovaným pro celý euroregion je Studie rozvoje cestovního ruchu v Euroregionu Krušnohoří, zpracovaná v rámci projektu FMP Phare v roce 1999. Jedná se o komplexní materiál obsahující také marketingovou strategii pro jednotlivé cílové skupiny, o stupni jejího naplňování však ke dni zpracování analýzy nemáme k dispozici podrobnější informace.
2.17
Koordinace cestovního ruchu v Jihomoravském kraji (Turistický region Jižní Morava)
Jihomoravský kraj je součástí turistického regionu Jižní Morava, který zahrnuje i část sousedního Zlínského kraje.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
Na sklonku roku 2005 byla založena Agentura cestovního ruchu Jižní Moravy, zájmové sdružení právnických osob. Zakládajícími členy jsou Jihomoravský kraj, Statutární město Brno a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. Agentura začala působit jakožto organizace cestovního ruchu pro území Jihomoravského kraje, přičemž bude zastřešovat a koordinovat činnost oblastních OCR v regionu. V jednotlivých turistických oblastech na Jižní Moravě působí následující organizace cestovního ruchu: Region Slovácko – sdružení pro rozvoj cestovního ruchu, Management destinace Moravský kras a okolí, o.p.s., Co se týče územních přesahů turistického regionu a krajů, existuje dohoda mezi Jihomoravským a Zlínským krajem o grantových schématech SROP o možnosti vzájemně podporovat „přesahové“ aktivity realizované na území obou krajů (TO Slovácko), ale dohoda je spíše formální a tento územní přesah není v současnosti koncepčně vyřešen.
2.18
Turistická oblast Slovácko
2.18.1
Management destinace
Region Slovácko je definován jako přirozená turistická oblast zahrnující celé území okresů Uherské Hradiště a Hodonín, jižní část okresu Zlín a část území okresu Břeclav. Zasahuje tak na území dvou krajů (Jihomoravský a Zlínský). Zastřešujícím subjektem, zodpovědným za koordinaci aktivit v oblasti rozvoje CR, je Region Slovácko – sdružení pro rozvoj cestovního ruchu. V současné době je jeho členy 27 subjektů z řad obcí, podnikatelů i neziskových organizací. Samotná marketingová činnost a tvorba a realizace projektů je prováděna ve spolupráci se společností Avedon (formou outsourcingu) a ostatními partnery. Sdružení je řízeno tříčlennou správní radou, výkonným pracovníkem je tajemník.
2.18.2
Partnerství pro cestovní ruch v destinaci
V roce 2005 mělo sdružení 27 členů. Převažují obce, které doplňuje několik podnikatelů a okresní hospodářská komora. Sdružení intenzivně komunikuje s místními obyvateli i podnikateli. Veškeré projekty i dlouhodobé návrhy jsou projednávány na veřejných schůzích. Společné aktivity s podnikateli probíhají dle aktuálních projektů, v oblasti spolupráce s TIC probíhá zejména spojování informací a tvorba a využívání společné datové základny.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
2.18.3
Strategické plánování a marketing v destinaci
V roce 2002 byla zpracována Strategie rozvoje šetrného cestovního ruchu regionu Slovácko. Z hlediska marketingové strategie si region Slovácko již vytvořil jednotný vizuální styl a patří k nejaktivnějším turistickým oblastem nejen na Jižní Moravě (sestavení průvodce regionem Slovácko, expozice regionu Slovácko, realizace propagačních a informačních tiskovin a jiných materiálů včetně suvenýrů, postupná standardizace a budování sítě TIC, vytvoření systému sítě incoming partnerů, atd.). V roce 2006 je realizován projekt "Nové turistické produkty regionu Slovácko", které jsou zaměřené na lázeňství, relax, sportovní aktivity a firemní akce.
2.19
Management a koordinace cestovního ruchu ve Zlínském kraji
V současnosti nelze ve Zlínském kraji nalézt ucelenou strukturu managementu cestovního ruchu. Na území kraje zasahují tří turistické regiony (TR Jižní Morava, TR Střední Morava a TR Severní Morava a Slezsko). Pouze ve dvou z nich jsou realizovány aktivity destinačního managementu. Jedná se o TO Slovácko v rámci TR Jižní Morava (OCR: Region Slovácko – sdružení pro rozvoj cestovního ruchu) a v rámci TR Severní Morava a Slezsko o TO Beskydy-Valašsko, v níž působí Regionální agentura cestovního ruchu Beskydy-Valašsko, která je koordinátorem pro Destinační Management MoravskoSlezský o.p.s. V TR Střední Morava začíná z iniciativy Olomouckého kraje působit zájmové sdružení právnických osob Střední Morava – sdružení cestovního ruchu. Zlínský kraj v současnosti realizuje projekt „Společná propagace turistických oblastí Zlínského kraje“, v jehož rámci probíhá největší sběr turistických informací za poslední období. Získané informace budou sloužit jako základní informační databáze pro nově připravované projekty Zlínského kraje a jeho partnerů, například pro realizaci společných turistických propagačních tiskovin nebo pro nový turistický portál Zlínského kraje. Do projektu se mohou zapojit jak všechny obce, instituce a organizace Zlínského kraje, tak také poskytovatelé služeb z řad firem a podnikatelů. Na základě aktivit statutárního města Zlína a několika obcí Zlínského kraje vznikl v roce 2005 na území Zlínského kraje společný svazek obcí Region Zlínsko, jakožto OCR pro turistickou oblast Zlínsko. V současnosti probíhá na území turistické oblasti realizace projektu „Strategie rozvoje cestovního ruchu TO Zlínsko“, který řeší základní absenci jakéhokoliv rozvojového a strategického dokumentu pro rozvoj cestovního ruchu v této turistické oblasti. Strategie by se měla stát základním strategickým a marketingovým nástrojem budoucího destinačního managementu obou měst i celého území. Výstupem projektu bude:
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
- analýza cestovního ruchu a komplexní SWOT analýza - marketingová strategie cestovního ruchu měst Zlína, Luhačovic a Regionu Zlínsko - vymezení pilotních turistických produktů města Zlína, Luhačovic a regionu Zlínsko - katalog projektů, který bude shromažďovat tematicky různorodé projektové záměry obcí, organizací a firem podnikajících v oblasti cestovního ruchu
2.20
Turistický region Severní Morava a Slezsko
2.20.1
Management destinace
Organizací cestovního ruchu realizující destinační management na území turistického regionu Severní Morava a Slezsko je společnost Destinační Management Moravsko-Slezský o.p.s. Jejím zakladatelem je organizace Enterprise Plc. s.r.o., jež na jaře 2003 vyhrála výběrové řízení na realizaci destinačního managementu v regionu Severní Morava a Slezsko. Hlavním posláním OCR je marketingová podpora turistického regionu a dále koordinace činností a aktivit subjektů zainteresovaných v oblasti cestovního ruchu. Jedná se o první funkční destinační management s regionální působností v ČR, v systému jeho organizace však stále ještě přetrvávají některé nedostatky – především nevyjasněnost územních přesahů mezi kraji a turistickým regionem. Na úrovni každé z turistických oblastí v TR působí určený manažer, který koordinuje aktivity v dané oblasti a spolupracuje s regionální OCR.
2.20.2
Partnerství pro cestovní ruch v destinaci
DMMS při organizaci cestovního ruchu spolupracuje s několika desítkami partnerů různých právních forem mezi něž patří hoteliéři a poskytovatelé ubytovacích a restauračních služeb, dopravci, provozovatelé turistických atraktivit, informační centra, lázeňská centra, sdružení cestovního ruchu, profesní sdružení a regionální destinační managementy, cestovní kanceláře, obce, města, sdružení obcí a euroregiony, krajské úřady a státní instituce, instituce pro rozvoj cestovního ruchu a podnikání a další. Spolupráce s jednotlivými profesními a teritoriálními sdruženími, stejně tak i spolupráce v rámci místních pracovních skupin v jednotlivých turistických oblastech je zajišťována průběžně především v rámci pracovní náplně manažerů turistických oblastí. Přenos informací směrem dovnitř regionu, k podnikatelským subjektům atd., se realizuje průběžně jednak prostřednictvím informačního servisu–aktualit na oficiálních stránkách DMMS o.p.s., v rámci pracovních skupin a individuálních jednání. Klíčové Informace, nabídka spolupráce, partnerství
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
v rámci realizovaných aktivit a projektů zajišťovaných DMMS o.p.s. jsou subjektům rovněž rozesílány individuálně e-mailem a formou telefonické komunikace. Na stránkách www.tourisms.cz jsou dále zveřejňovány novinky z CR z regionu SMaS.
2.20.3
Strategické plánování a marketing v destinaci
Turistický region Severní Morava a Slezsko patří díky své „Marketingové strategii rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko“ k předním destinacím České republiky v oblasti strategického plánování. Strategie byla zpracována již v letech 2001 a 2002 a v roce 2005 proběhla její aktualizace. Pro účely zpracování aktualizované strategie byly ustaveny pracovní skupiny, které zajišťovaly průběžně podklady a projednávání dílčích výstupů jak na úrovni poradního sboru, tak na úrovni pracovních skupin v turistických oblastech, zónách a rajonech. Celkem se jednání pracovních skupin turistického regionu Severní Morava a Slezsko zúčastnilo 224 zástupců institucí veřejného i soukromého sektoru, zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu v regionu. Marketingová strategie vychází ze segmentace trhu, výběru cílových trhů a stanovení cílové tržní pozice.
2.21
Turistická oblast Jeseníky
2.21.1
Management destinace
Turistická oblast Jeseníky je součástí marketingového turistického regionu Severní Morava a Slezsko, ale zasahuje na území dvou krajů – Olomouckého a Moravskoslezského. Přesahy mezi kraji v oblasti TO Jeseníky nejsou dosud koncepčně vyřešeny. Organizací, jež se zabývá destinačním managementem v této oblasti je Sdružení cestovního ruchu Jeseníky (zájmové sdružení právnických osob), které spolupracuje s oběma kraji. Situace v oblasti řízení cestovního ruchu bude nicméně ovlivněna přístupem Olomouckého kraje, který se v současné době intenzivně zabývá návrhem a realizací destinačního managementu na svém území.
2.21.2
Partnerství pro cestovní ruch v destinaci
Partnerství v turistické oblasti Jeseníků bylo iniciována tzv. „od spodu“ a zahrnuje podnikatelské, neziskové i veřejnoprávní subjekty. Zakladatelskými subjekty OCR jsou Město Šumperk a tři podnikatelské subjekty. Okruh členů sdružení se postupně zvyšoval až na současných 36 subjektů.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
2.21.3
Strategické plánování a marketing v destinaci
Turistická oblast nemá zpracovanou vlastní strategii rozvoje či marketingovou strategii, je nicméně součástí TR Severní Morava a Slezsko, jehož „Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko“ je zpracována i pro oblast Jeseníků. Pro ni identifikuje nosné produkty, potenciální cílové skupiny a formuluje strategická opatření a detailní akční plán do roku 2010.
2.22
Management a koordinace cestovního ruchu v Olomouckém kraji
Na území Olomouckého kraje zasahují dva turistické regiony – TR Střední Morava a TR Severní Morava a Slezsko. V prosinci 2005 Zastupitelstvo Olomouckého kraje schválilo Projekt organizace cestovního ruchu (destinačního managementu) v Olomouckém kraji, jehož cílem je navrhnout optimální formu řízení cestovního ruchu v kraji. V projektu se počítalo s vytvořením destinačních managementů pro oblast Jeseníky s podhůřím a Střední Moravu – Hanou, se vznikem destinační marketingové agentury a v následujících letech i destinační incomingové agentury. Na základě zmíněného projektu inicioval Olomoucký kraj vznik organizace destinačního managementu na Střední Moravě. V první fázi byly vyzvány obce s rozšířenou působností z oblasti Střední Moravy, jako zástupce soukromé sféry byla oslovena CK Pressbug, olomoucká incomingová CK. Na společných jednáních pak bylo dohodnuto, že zakládajícími členy se stanou Olomoucký kraj, statutární město Olomouc, města Litovel, Šternberk a CK Pressburg. Organizace byla oficiálně založena dne 10. 7. 2006 jako zájmové sdružení právnických osob Střední Morava - Sdružení cestovního ruchu. V Jeseníkách byla situace o něco jednodušší, neboť zde již několik let fungovalo Sdružení cestovního ruchu Jeseníky, které se nyní přejmenovalo na: Jeseníky - Sdružení cestovního ruchu. Olomoucký kraj se stal členem tohoto sdružení. Realizovat efektivní marketingovou podporu turistických regionů Olomouckého kraje je cílem projektu „Marketing cestovního ruchu v Olomouckém kraji“, který byl připraven v závěru roku 2005. Součástí projektu je tvorba marketingové strategie, která bude definovat vhodné marketingové aktivity pro jednotlivé trhy a cílové skupiny. Dále bude vytvořen jednotný vizuální styl. Podstatnou částí projektu je tvorba produktů pro vnější komunikaci.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
Rozvíjet se začíná i těsnější spolupráce v oblasti cestovního ruchu mezi Olomouckým, Moravskoslezským a Zlínským krajem, což je nezbytné zejména s ohledem na existenci společných turistických oblastí - Jeseníky, Beskydy, Haná, Valašsko. Snahou zástupců těchto krajů je jejich propojení formou společných produktů a produktových balíčků cestovního ruchu. V letech 2004 – 2005 byly se sousedními kraji byly realizovány společné nadregionální projekty. Projekt „Na kole celou Moravou“, do nějž se zapojil rovněž Jihomoravský kraj a dále projekt, jehož výstupem byl katalog – 100 důvodů proč navštívit Střední Moravu – Hanou a Jeseníky. Každý rok je garantem společného projektu jeden z krajů. V roce 2004 to byl Olomoucký kraj, v roce 2005 Moravskoslezský kraj. Garantem pro letošní rok se stal Zlínský kraj, a v současné době se tvoří materiál "Morava a Slezsko - přijďte a poznejte více!".
2.23
Management a koordinace cestovního ruchu v kraji Vysočina
Kraj Vysočina na rozdíl od většiny ostatních krajů neřeší rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím samostatného programového dokumentu (ve smyslu programu rozvoje cestovního ruchu), problematika cestovního ruchu je součástí programu rozvoje kraje. Jednou z výhod kraje Vysočina je fakt že svým vymezením zhruba odpovídá stejnojmennému přirozenému turistickému regionu. Přesto tato destinace jako celek doposud nemá zřízenou organizaci cestovního ruchu ani jinou regionální strukturu destinačního managementu. S implementací destinačního managementu v posledních letech jsme se mohli setkat pouze na oblastní (lokální) úrovni – např. aktivity Destinační kanceláře Třebíč. Zřízení OCR, jakožto koordinátora aktivit cestovního ruchu v regionu se nicméně v současné době již připravuje. Podle aktuálních jednání probíhajících na úrovni Komise cestovního ruchu a vnějších vztahů Rady kraje Vysočina bude s největší pravděpodobností mít podobu příspěvkové organizace kraje se zhruba pěti zaměstnanci. Tato destinační společnost by mohla fungovat od roku 2007. Tím budou v určité formě zabezpečeny základní aktivity destinačního managementu (vývoj produktů a produktových balíčků, marketing, propagace, monitoring trhu), není však jasné, zda bude možné v těchto podmínkách budovat fungující partnerství pro cestovní ruch, neboť zejména zapojení soukromých subjektů nemusí být v této právní formě OCR snadné a dostatečné. Uvažován je způsob usměrňování činnosti organizace prostřednictvím poradního orgánu složeného ze zástupců Sdružení obcí Vysočina a podnikatelů.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejn é soutěž e ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj ČR
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
2.24
Shrnutí
Následují tabulka uvádí přehled současné situace destinačního managementu v 11 krajích ČR, v nichž byly provedeny řízené rozhovory. Tab. 1: Srovnávací (přehledová) tabulka destinačního managementu v krajích ČR Atribut / Kraj
Pardubický
Královéhra decký
Liberecký
Středočesk ý
Ústecký
Plzeňský
Jihočeský
Jihomorav ský
Zlínský
Olomouck ý
Moravskos lezský
Kolik turistických regionů se nachází na území kraje?
1
2
3
2
1
3
2
1
3
2
1
ANO
ANO
ANO
NE/ANO 1
Existují na území kraje OCR?
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
- OCR pokrývá území celého kraje
ANO
--
--
--
--
--
ANO
ANO
--
--
ANO
- OCR pokrývá území některého z TR
ANO
ANO
--
--
--
--
ANO
--
--
--
ANO
- OCR pokrývají území TO a/nebo TR
--
--
ANO
ANO
ANO
ANO
--
ANO
ANO
ANO
--
Je činností OCR pokryto celé území kraje?
ANO
ANO
ANO
NE
NE
NE
ANO
ANO
NE
NE
ANO
Je kraj zřizovatelem OCR?
NE
NE
NE
NE
NE
NE
ANO
ANO
NE
NE
ANO
Má kraj grantové programy na podporu CR?
ANO
ANO
ANO
NE
NE
ANO
ANO
ANO
NE
NE
NE
Je kraj činný v oblasti vzdělávání v CR
--
NE
NE
NE
--
ANO
ANO/NE
--
--
--
NE
Koordinuje kraj DM s jinými kraji?
ANO
ANO
ANO
NE
NE
ANO
ANO
NE
NE
NE
NE
Koordinace nadregionálních produktů CR
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
Spolupráce se sousedními zahraničními regiony v oblasti CR
NE
NE
ANO
N/A
NE
ANO
ANO
NE
NE
NE
NE
1
V kraji fungují organizace zabývající se činnostmi destinačního managementu (zejména Posázaví, o.p.s.), ale oficiální OCR nebyla ustavena.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministe rstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
Shrnutí charakteristik úrovně destinačního řízení a budování partnerství pro cestovní ruch ve vybraných turistických regionech a oblastech je obsahem Tab. 2. Tab. 2: Srovnávací (přehledová) tabulka destinačního managementu ve vybraných turistických regionech a oblastech ČR Atribut / Turistický region (oblast, destinace)
Východní Čechy
Krkonoše
Český Ráj
Český sever
Severozápadní Čechy Deliteus
Okolí Prahy TO Krok od Prahy
Plzeňsko
Šumava
Jižní Čechy
Český Krumlov
Jižní Morava
Slovácko
Jeseníky
Severní Morava a Slezsko
Na území kolika krajů se turistický region rozkládá?
2
2
3
1
1
1
1
2
1
N/A
2
2
2
3
ANO
NE 2
NE3
NE4
NE
ANO
ANO
N/A
ANO
ANO
ANO
ANO
ZSPO
ZSPO
o.p.s.
Má TR zřízenou regionální OCR?
ANO
ANO
Právní forma
ZSPO
DSO
ZSPO
DSO
SPFO
o.p.s.
o.s.
o.p.s.
ZSPO
s.r.o.
ZSPO o.p.s.
Zřizovatel
obce
obce
různé
obce
různé
různé
fyzické osoby
obce
různé
město
různé
obec
různé
s.r.o.
Přibližná velikost ročního rozpočtu v mil. Kč
4
6
3,5
--
--
3
--
N/A
7-8
N/A
--
3
--
4,3
Počet zaměstnanců věnujících se CR
1
2
1
0
--
4,5
4
3,5
3
3
--
1
--
--
Podílí se kraj na financování provozu OCR?
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
NE
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
Působí v TR oblastní (lokální) OCR? (např. na úrovni TO)
ANO
NE
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
N/A
ANO
--
--
ANO
- OCR zpracovává jednoleté plány činnosti
NE
NE
ANO
NE
ANO
NE
ANO
NE
ANO
ANO
NE
NE
NE
NE
- OCR má zpracovaný střednědobý strategický plán
ANO
ANO
ANO
NE
NE
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
- OCR má zpracovaný strategický plán a dílčí akční plány
NE
NE
ANO
NE
NE
ANO
NE
NE
NE
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
- OCR provádí pravidelné hodnocení plnění strategických dokumentů a jejich aktualizace
NE
ANO
ANO
NE
NE
NE
NE
ANO
NE
ANO
NE
--
ANO
ANO
Úroveň strategického plánování:
2
Destinační management na území TR provádí dvě lokální OCR (svazky obcí). V turistickém regionu existuje OCR pouze na oblastní úrovni nepokrývající svou činností území celého TR – údaje v dalších bodech se proto netýkají celého TR, ale pouze oblasti působení Svazu cestovního ruchu Deliteus 4 V turistickém regionu existují OCR na úrovni turistických oblastí, které nepokrývají svou činností území celého TR a nejsou uznány ze strany kraje jako oficiální OCR – údaje v dalších bodech se proto netýkají celého TR, ale pouze TO Krok od Prahy (Střední Čechy – jihovýchod)
3
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministe rstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
- OCR má zpracovaný marketingový plán a/nebo marketingovou strategii destinace
NE
NE
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
ANO
ANO
NE
--
ANO
ANO
Spolupráce s podnikateli – zapojení do plánovacích procesů
NE
NE
ANO
NE
NE
ANO
NE
NE
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
NE
Spolupráce s podnikateli – zapojení do realizace projektů
NE
ANO
ANO
NE
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
Spolupráce s informačními centry
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
Příprava produktů CR
NE
NE
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
Příprava a realizace projektů financovaných z fondů EU
NE
ANO
ANO
NE
NE
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
NE
ANO
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministe rstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
2.25
Hodnocení úrovně budování partnerství pro CR v destinaci
Pro zhodnocení úrovně budování partnerství v destinacích cestovního ruchu na území ČR bylo vymezeno šest hodnotících kategorií: •
1 - Úroveň komunikace mezi partnery
•
2 - Způsob společného setkávání a jednání s partnery
•
3 - Způsob zapojení partnerů do rozhodování a plánování – vliv partnerů na směřování destinace
•
4 - Realizace společných projektů
•
5 - Stabilita a dlouhodobost spolupráce
•
6 - Šíře partnerství
Ke každé kategorii byla sestavena hodnotící škála od 1 do 5 bodů, přičemž 1 bod je nejméně a 5 nejvíce. K hodnocení přistupujeme s vědomím, že jakékoliv „škatulkování“ je v této oblasti značně obtížné i s ohledem na to, že hodnocené charakteristiky se neustále mění a vyvíjí. Vypovídající hodnota je tak i přes veškerou snahu pouze omezená a výsledky hodnocení není vhodné generalizovat. Jeho cílem nebylo sestavit striktní pořadí, ani určit nejlepší a nejhorší turistický region. Cílem tohoto hodnocení je spíše shrnout a porovnat používané přístupy v jednotlivých regionech ČR a na úspěšných příkladech poukázat na nejrůznější vhodná řešení v oblasti budování partnerství pro cestovní ruch v regionech.
2.25.1
Hodnotící škála úrovně budování partnerství pro CR v destinaci
Úroveň komunikace mezi partnery: 1 – Málo intenzivní, nahodilá či zcela chybějící komunikace mezi partnery 2 – Jednostranná komunikace, spíše nahodilá a nepravidelná, neformalizovaným způsobem, bez zpětné vazby, omezený počet komunikačních kanálů 3 – Komunikace mezi partnery probíhá v závislosti na realizovaných aktivitách s proměnlivou intenzitou, spíše formalizovaným způsobem 4 – Pravidelná oboustranná komunikace mezi partnery využívající více komunikačních kanálů, formalizovaná, se zpětnou vazbou 5 – Komunikace mezi partnery probíhá dlouhodobě, intenzivně (na každodenní bázi), formalizovaným způsobem, je zabezpečena dostatečná zpětná vazba, je využíváno téměř všech dostupných komunikačních kanálů (e-mail, telefony, elektronická diskuze, elektronická konference, osobní jednání, …)
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
Způsob společného setkávání a jednání s partnery: 1 – Společné setkávání mezi zainteresovanými subjekty je spíše výjimečné, či neprobíhá vůbec 2 – Probíhá neformální a nahodilé setkávání zainteresovaných subjektů 3 – Probíhá spíše nepravidelné setkávání, v závislosti na aktuální potřebě spolupráce 4 – Partneři se scházejí méně často, ale pravidelně (např. několikrát ročně), jednání jsou více či méně formalizovaná 5 – Partneři se scházejí často a v pravidelných intervalech, setkávání a společné jednání je formalizované (např. existence pracovních skupin, příprava podkladů, zpracování zápisů, …) Způsob zapojení partnerů do rozhodování a plánování – vliv partnerů na směřování destinace: 1 - Partneři nemají v rámci destinace vliv na rozhodování, plánování, stanovení priorit rozvoje CR apod. 2 - Partneři mají na aktivity realizované v destinaci pouze omezený vliv, např. jen v rámci realizovaných projektů 3 - Partneři mají možnost se vyjádřit ke zpracovávaným koncepčním dokumentům, plánu činnosti, apod., jejich zastoupení v organizační struktuře destinace je omezené 4 – Partneři se podílejí na plánování a určování priorit v rámci pracovních skupin či pravidelných společných setkání, převažuje však vliv jednoho typu subjektů (např. obcí, kraje, apod.) 5 – Partneři mají zastoupení v organizační struktuře, podílejí se na definici rozvojové vize a určení priorit pro rozvoj CR v regionu, plánování aktivit (např. prostřednictvím pracovních skupin), všechny zainteresované subjekty mají více či méně rovnocenné postavení bez dominantního subjektu Realizace společných projektů: 1 - Na úrovni turistického regionu nejsou realizovány společné projekty subjektů CR 2 - Společné projekty se realizují ve spolupráci omezeného počtu partnerů (a jednoho typu - např. pouze několik obcí), převažují jednorázové aktivity a krátkodobé projekty 3 – Do společných projektů se daří zapojovat více typů subjektů, jedná se maximálně o střednědobé projekty s rozpočtem kolem 500 000 korun, typově se projekty nejčastěji omezují na zpracování strategických dokumentů a propagaci destinace, rozsah zapojení partnerů nejčastěji do 25 % aktivit 4 – Je realizováno velké množství společných projektů se zapojením většího počtu subjektů, jedná se o projekty různého rozsahu (od krátkodobých po dlouhodobější, s velikostí rozpočtu řádově do 2 000 000 korun), je jasná tendence realizovat projekty na základě principů destinačního managementu DM 5 – Do společných projektů je zapojováno velké množství (více než 20) různých typů subjektů, realizují se vyspělé projekty založené na principech DM a jedná se převážně o dlouhodobější
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
projekty s rozpočetem nad 2 000 000 korun a podstatným zapojením partnerských subjektů (více než 50 % aktivit) Stabilita a dlouhodobost spolupráce: 1 – Jednorázová spolupráce na několika projektech či realizace několika společných aktivit 2 – Spolupráce založena především na projektech, které jsou spolufinancovány s podporou fondů EU a domácích grantů, jedná se nejčastěji o časově omezená partnerství pro realizaci převážně krátkodobých a střednědobých projektů 3 – Spolupráce na základě partnerské smlouvy a/nebo zastoupení v organizační struktuře OCR, spíše symbolický podíl některých partnerů na spolufinancování realizovaných aktivit nebo omezené zapojení 4 – Intenzivní spolupráce na základě písemné dohody o partnerství, případné zastoupení partnerů v organizační struktuře OCR, 5 – Dlouhodobá, soustavná spolupráce (na každodenní bázi), realizovaná na základě písemné dohody o partnerství, zapojení všech subjektů do rozhodování, partneři se podílejí na financování DM, společná marketingová strategie a marketingový mix, tvorba společných produktů CR (balíčků) Šíře partnerství: 1 - partnerství pouze mezi jedním typem subjektů (např. pouze obce) v libovolném rozsahu (počtu subjektů) 2 – společné aktivity se zapojením maximálně dvou typů subjektů (např. obce a informační centra), v libovolném počtu 3 – společné aktivity se zapojením více typů subjektů včetně podnikatelů v CR, počet těchto subjektů však není vysoký (nejčastěji do 10 subjektů) 4 – společné aktivity jsou realizovány v rámci širokého partnerství, které zahrnuje větší počet nejrůznějších subjektů (včetně podnikatelů v CR) 5 – do partnerství jsou zahrnuty všechny zainteresované subjekty CR v regionu
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
2.25.2
Tabulkové výstupy hodnocení partnerské spolupráce
Turistický region/ Kategorie
1
2
3
4
5
6
Celkem
Průměr
Východní Čechy
1
2
1
2
1
Krkonoše
4
4
3
4
3
2
9
1,5
4
22
3,7
Český ráj
4
4
3
4
Český sever
2
2
1
2
3
4
22
3,7
1
2
10
1,7
Severozápadní Čechy – Deliteus
2
3
2
2
1
3
13
2,2
České Švýcarsko
4
4
4
4
3
3
22
3,7
Okolí Prahy – TO Krok od Prahy
4
5
4
4
4
4
25
4,2
DS Sokolovsko Plzeňsko
3
3
2
4
3
3
18
3,0
3
2
2
2
2
3
14
2,3
Šumava
3
2
4
4
3
3
19
3,2
Jižní Čechy
4
3
4
3
3
4
21
3,5
Český Krumlov
5
5
4
4
4
4
26
4,3
Jižní Morava
2
1
1
2
1
3
10
1,7
Slovácko
4
4
4
4
4
3
23
3,8
Jeseníky
3
2
4
3
3
4
19
3,2
Severní Morava a Slezsko
4
5
4
4
4
5
26
4,3
2.25.3
Grafické výstupy hodnocení partnerské spolupráce:
Následující grafy zobrazují výsledné hodnocení pro každý turistický region (turistickou oblast, destinaci) v jednotlivých kategoriích, které jsou reprezentovány šesti úsečkami směřujícími ze středu grafu a nesoucími číselné označením na obvodu grafu (1 – 6). Vzdálenost průsečíku od středu grafu udává hodnocení v dané kategorii (1 – 5). Spojením těchto průsečíků získáváme nepravidelný šestiúhelník, přičemž platí, že čím větší je plocha šestiúhelníku, tím lepší je úroveň partnerské spolupráce. Z jednotlivých grafů je patrné, že mezi destinace, kterým se daří budovat partnerství v cestovním ruchu patří zejména: turistický region Severní Morava a Slezsko, město Český Krumlov, turistická oblast Slovácko, TR Český ráj, TR Krkonoše, TO Krok od Prahy, České Švýcarsko. V těchto regionech je vhodné hledat prvky a principy, které by bylo možné aplikovat i v regionech méně úspěšných. K těm dle výstupů hodnocení zatím patří především destinace: TR Východní Čechy, TR Český sever a TR Jižní Morava. Negativní hodnocení u těchto destinací je do značné míry způsobeno tím, že se v nich partnerství pro cestovní ruch a destinační management aktuálně etablují. Neucelené struktury destinačního managementu a partnerství pro cestovní ruch v době zpracování analýzy přetrvávají dále rovněž v turistických regionech Vysočina, Střední Morava, a větší části TR Střední Čechy.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
TR Čes ký ráj
TR Krk onoše 1
1
6
6
5
5 4
4
6
2
3
6
2
1
1
0
0
5
3
5
3
4
4
TR Če sk ý s ever
TO Krok od Prahy 1
1 6
6
5
5 4
4
6
2
3
6
2
3 2
2
1
1
0
0
5
3
5
3
4
4
TR Plze ňs ko
TR Šum ava
1
1 6
6
5
5 4
4
6
2
3
2
2
3
6
2
1
1
0
0
5
3
4
2
3
2
5
3
4
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
TR Jižní Če chy
TR Jižní Morava
1
1
6
6
5
5
4
6
4
2
3
6
2
1
1
0
0
5
3
2
3
2
5
3
4
4
DM Čes ký Krum lov
TR Východní Če chy
1
1
6
6
5
5
4
6
4
2
3
6
2
1
1
0
0
5
5
3
3
4
4 TR Se ve rozápadní Če chy De liteus 1
TO Slovácko 1 6
6
5
5
4
4
6
2
3
2
2
3
6
2
3 2
2
1
1
0
0
5
3
4
5
3
4
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
TO Je se ník y
TR Severní M orava a Sle zs ko 1
1 6
6
5
5 4
4
6
2
3
6
2
1
1
0
0
5
3
5
3
4
4
Čes ké Švýcars ko
DS Sok olovs ko
1
1
6
6
5
5
4
6
2
3
2
4
2
3
6
2
1
1
0
0
5
3
4
2
3
2
5
3
4
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
3
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
3.1
Cíl a předmět šetření
Cílem tohoto šetření bylo přispět ke zmapování stavu spolupráce jednotlivých subjektů zainteresovaných na cestovním ruchu v regionech a v kombinaci s řízenými rozhovory s vybranými zástupci krajských úřadů a organizací cestovního ruchu získat podklady pro návrh opatření, která přispějí k upevňování partnerství pro cestovní ruch v České republice.
3.2
Metodika šetření
Cílovou skupinou tohoto šetření byly subjekty činné v oblasti cestovního ruchu, jejichž zapojení do managementu a koordinace cestovního ruchu v regionech je více než žádoucí, ale ne vždy příliš úspěšné. Vzhledem k tomu, že organizace cestovního ruchu a krajské úřady byly dotazovány přímo prostřednictvím řízených rozhovorů, se dotazníky zaměřily především na skupinu podnikatelů v cestovním ruchu (ubytovací a stravovací zařízení, dopravce, provozovatele turistických atraktivit, cestovní kanceláře, touroperátory), a dále na informační centra v malé míře i na další subjekty (např. některé centrální orgány státní správy a jejich organizace). Soubor byl v rámci předvýzkumu doplněn i o několik městských a obecních úřadů. Výběrový soubor byl vytvořen na základě databáze adres kontaktů uveřejněných v rámci doménové koule Asociace turistických regionů (www.atur.cz), přičemž byl kladen důraz na to, aby byly rovnoměrně zastoupeny subjekty ze všech krajů ČR a aby byl akcentován právě podnikatelský sektor v cestovním ruchu. Předpokladem bylo, že právě subjekty uvedené pod asociací budou disponovat největší ochotou vypovídat. Jednotliví respondenti byli oslovováni přímo prostřednictvím e-mailů, které obsahovaly unikátní odkaz na elektronický dotazník umístěný na internetových stránkách. Šetření probíhalo v průběhu měsíců února a března 2006. Během nich bylo ve třech vlnách osloveno celkem 3670 subjektů z oblasti cestovního ruchu. Dotazník vyplnilo 349 subjektů. Získané údaje byly zpracovány a vyhodnoceny statistickým softwarem SPSS. Vzhledem k počtu vyplněných dotazníků lze toto šetření považovat spíše za pilotní průzkum v této oblasti a rovněž jeho výsledky lze na všechny subjekty činné v oblasti cestovního ruchu zobecnit pouze do určité míry. Provedené dotazníkové šetření však není hlavní částí výzkumného projektu a jeho závěry mají posloužit spíše jako podpůrný materiál pro hodnocení současné úrovně budování partnerství v regionech. Pro tyto účely je jeho vypovídající hodnota dostatečná. Lze nicméně konstatovat, že se jedná o oblast, která by si zasluhovala další výzkum.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
Analyzováno bylo celkem 349 dotazníků vyplněných v elektronické podobě na internetu.
3.3
Klasifikace respondentů podle základních kritérií
3.3.1
Typ organizace působení:
krajský úřad: ………………………………………….. 3 (0,9 %) obecní či městský úřad, magistrát: ……………………. 25 (7,2 %) orgán sdružení obcí, mikroregionu: …………………… 1 (0,3 %) ubytovací a stravovací zařízení: ……………………… 164 (47,1 %) dopravce: ……………………………………………... 3 (0,9 %) cestovní kancelář, touroperátor: ……………………… 4 (1,1 %) provozovatel turistické atraktivity: ……………………. 80 (23,1 %) informační centrum: ……………………………………. 54 (15,5 %) centrální orgán státní správy a jejich organizace: …….. 6 (1,7 %) agentura Czechtourism: ………………………………... 1 (0,3 %) destinační agentura: …………………………………… 4 (1,1 %) neví, neuvedeno: ………………………………………. 3 (0,9 %)
3.3.2
Kraj, v němž respondent působí
Hlavní město Praha: …………. 29 (8,3 %) Jihomoravský kraj:…………… 28 (8,0 %) Jihočeský kraj: ………………. 18 (5,2 %) Karlovarský kraj: …………… 26 (7,5 %) Kraj Vysočina: ………………. 19 (5,5 %) Královéhradecký kraj: ……… 31 (8,9 %) Liberecký kraj: ……………… 22 (6,3 %) Moravskoslezský kraj: ………. 26 (7,5 %) Olomoucký kraj: ……………. 33 (9,5 %) Pardubický kraj: ……………. 26 (7,5 %) Plzeňský kraj: ………………. 29 (8,3 %) Středočeský kraj: …………… 24 6,9 %) Ústecký kraj: …………………. 17 (4,9 %) Zlínský kraj: ………………….. 20 (5,7 %)
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
3.3.3
Pohlaví
Muž: …………. ……… 177 (50,9 %) Žena: ………………… 170 (48,9 %) Neuvedeno: ………….. 1 (0,3 %)
3.3.4
Věk
do 25 let: …………… 28 (8,0 %) 26 – 35 let: …………. 101 (29,0 %) 36 – 49 let: …………. 134 (38,5 %) 50 – 59 let: …………. 75 (21,6 %) 60 a více let:………… 8 (2,3 %) neuvedeno: ………….. 2 (0,6 %)
3.3.5
Nejvyšší dosažené vzdělání
vyučen(a)/ SŠ bez maturity: … 13 (3,7 %) středoškolské s maturitou: …… 195 (56,0 %) vysokoškolské: ………………. 137 (39,4 %) neuvedeno: ………………….. 3 (0,9 %)
3.3.6
Velikostní kategorie obce (města), v níž respondent působí
do 1 000 obyvatel:…………………… 55 (15,8 %) 1 001 – 5 000 obyvatel: …………….. 77 (22,1 %) 5 001 – 25 000 obyvatel: …………… 98 (28,2 %) 25 001 – 150 000 obyvatel: ………... 73 (21,0 %) 150 001 a více obyvatel: …………… 45 (12,9 %)
3.3.7
Postavení v organizaci
top management: ……………. 107 (30,7 %) střední management: ………… 96 (27,6 %) nižší management: …………… 36 (10,3 %) pracovník bez podřízených: …. 50 (14,4 %) jiné: …………………………... 55 (15,8 %) neuvedeno: …………………... 4 (1,1 %)
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
3.4
Analýza vzájemné spolupráce subjektů cestovního ruchu
3.4.1
Vnímání důležitosti ostatních subjektů pro cestovní ruch v regionech
Respondenti hodnotili důležitost (význam) jednotlivých subjektů pro cestovní ruch ve svém turistickém regionu pomocí číselné škály od 1 do 5, kde jednotlivé možnosti představovaly: 1 – velmi důležitý, 2 – důležitý, 3 – neutrální, 4 – nedůležitý, 5 – zcela bezvýznamný. Četnosti tohoto hodnocení pro jednotlivé typy subjektů uvádí následující Tab. 3: Tab. 3: Hodnocení důležitosti subjektů pro cestovní ruch v regionech respondenty 1
Subjekt Počet
2 %
Počet
3 %
Počet
4 %
Počet
5 %
Počet
%
Vážený průměr
krajský úřad
109
31,3
150
43,1
52
14,9
21
6,0
16
4,6
2,09
obecní či městský úřad
157
45,1
130
37,4
38
10,9
10
2,9
12
3,4
1,82
77
22,1
134
38,5
95
27,3
27
7,8
15
4,3
2,34
ubytovací a stravovací zařízení
191
54,9
134
38,5
18
5,2
3
0,9
0
0,0
1,52
dopravce
101
29,0
163
46,8
65
18,7
14
4,0
4
1,1
2,01
cestovní kancelář, touroperátor
106
30,5
140
40,2
80
23,0
17
4,9
4
1,1
2,06
provozovatel turistické atraktivity
182
53,4
127
36,5
27
7,8
7
2,0
0
0,0
1,59
informační centrum
197
56,6
119
34,2
24
6,9
6
1,7
2
0,6
1,55
centrální orgán státní správy a jejich organizace
36
10,3
94
27,0
118
33,9
61
17,5
39
11,2
2,92
agentura Czechtourism
53
15,2
114
32,8
121
34,8
33
9,5
25
7,2
2,60
destinační agentura
39
11,2
119
34,2
122
35,1
38
10,9
29
8,3
2,71
orgán sdružení obcí, mikroregionu
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
60 50 velmi důležitý
40
%
důležitý 30
neutrální nedůležitý
20
zcela bezvýznamný
10
ra en
r is
ag
ou ht in a st de
ra tu ag
en
čn í
ec Cz
n gá or ln í ce
nt
rá
tu
m
y rá v
ač or m in f
el at ov ov
oz
st á t . sp
nt ce ní
ra at é i ck ri s t tu
ce an ík vn s to ce
ru
y iv it kt
er op ur lá , ř to
cí va vo ra st
m
or át
ce pr do
íz za ř
av
en
í
io n eg or i kr ía ac ov yt ub
pr
or
gá
n
sd
ru
ob
že n
ec
ío
ní
či
m
bc , í m
ěs
kr aj
ts
sk
ký
ýú
řa
úř ad
d
u
0
Obr. 1: Hodnocení důležitosti subjektů pro cestovní ruch v regionech respondenty
Z číselných hodnot i z grafického vyjádření jasně vyplývá, že za nejvýznamnější subjekty pro cestovní ruch v regionech respondenti považují ubytovací a stravovací zařízení (průměrné hodnocení 1,52), informační centra (1,55) a provozovatele turistických atraktivit (1,59). Tyto subjekty označila nadpoloviční většina respondentů jako „velmi důležité“ pro cestovní ruch. Hodnocení „velmi důležité“ ještě převažuje u obecních a městských úřadů (45,1 % dotazovaných), ale například u krajských úřadů již převažuje hodnocení „důležité“ (43,1 %). Nepříliš lichotivé je v této otázce nízké hodnocení významu destinačních agentur a agentury Czechtourism pro cestovní ruch v regionech. Ty se s průměrným hodnocením 2,71 (respektive 2,60) umístily téměř poslední ze všech subjektů. Pouze zhruba jedna třetina dotazovaných je považuje za „důležité“ a další třetina za „neutrální“. Navíc destinační agentury označilo 19,2 % respondentů za nedůležité či zcela bezvýznamné! Z uvedeného lze vyvodit závěr, že hlavně podnikatelský sektor v současné době stále ještě nechápe význam organizací cestovního ruchu a nevnímá je jako potřebné pro jeho rozvoj a tudíž s největší pravděpodobností nemá dostatek komplexních informací o destinačním managementu jako formě organizace CR v regionech.
3.4.2
Hodnocení spolupráce mezi jednotlivými subjekty
Respondenti hodnotili současný stav spolupráce s různými typy subjektů, přičemž u každé z kategorií volili jednu z možností: A – spolupracujeme, N – nespolupracujeme, nemáme zájem, ♥ – nespolupracujeme, ale chtěli bychom spolupracovat, 0 – nevím. Vzhledem k tomu, že v souboru hodnocených dotazníků jsou jednotlivé typy subjektů zastoupeny nerovnoměrně a s ohledem na zaměření tohoto dotazníkového šetření primárně na podnikatelský sektor, jsou v tomto případě dále
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
hodnoceny odpovědi pouze subjektů s největším zastoupením ve výběrovém souboru, tj. u kategorií ubytovací a stravovací zařízení, provozovatelé turistických atraktivit a informační centra.
3.4.2.1
UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ
Tab. 4: Hodnocení současného stavu spolupráce v CR s jednotlivými subjekty ze strany zástupců ubytovacích a stravovacích zařízení A
Subjekt Počet
♥
N %
Počet
%
Počet
0 %
neuvedeno
Počet
%
Počet
%
Kraj
43
26,2
26
15,9
81
49,4
14
8,5
0
0
Města a obce
92
56,1
13
7,9
49
29,9
10
6,1
0
0
Sdružení obcí, mikroregiony
34
20,7
24
14,6
85
51,8
20
12,2
1
0,6
105
64,0
23
14,0
24
14,6
11
6,7
1
0,6
81
49,4
34
20,7
35
21,3
13
7,9
1
0,6
113
68,9
17
10,4
29
17,7
5
3,0
0
0
Turistické atrakce
88
53,7
11
6,7
49
29,9
15
9,1
1
0,6
Informační centra
116
70,7
6
3,7
34
20,7
8
4,9
0
0
Centrální orgány – vláda, ministerstva
15
9,1
53
32,3
71
43,3
24
14,6
1
0,6
Agentura Czechtourism
49
29,9
22
13,4
67
40,9
25
15,2
1
0,6
Destinační agentury
38
23,2
26
15,9
61
37,2
39
23,8
0
0
Evropská unie
14
8,5
27
16,5
81
49,5
41
25,0
1
0,6
Ubytovací a stravovací zařízení Dopravci Cestovní kanceláře, touroperátoři
80 70 Spolupracujeme
60
Nespolupracujeme, nemáme zájem 50 %
Nespolupracujeme, ale chtěli bychom 40
Nevím
30 20 10
C
es t
ov ní
ka D op nc ra el ář vc e, i to ur op er át Tu oř r is i tic ké C en at ra trá kc In ln fo e ío rm rg a án čn y íc – en vl t ra ád a, m in Ag i st en er tu st ra va C ze ch t ou D es r is tin m ač ní ag en tu ry Ev ro ps ká un ie
ik ro re gi on ra vo y va cí za ř íz en í st a
to va cí by
U
Sd ru že ní
ob cí
,m
M ěs
ta
a
Kr
ob ce
aj
0
Obr. 2: Hodnocení současného stavu spolupráce v CR s jednotlivými subjekty ze strany zástupců ubytovacích a stravovacích zařízení
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
K subjektům, se kterými v současné době ubytovací a stravovací zařízení nejčastěji spolupracují patří informační centra (70,7 %), cestovní kanceláře a touroperátoři (68,9 %) a jiná ubytovací a stravovací zařízení (64 %). Relativně nízké hodnocení ve vztahu k ostatním subjektům jsme zaznamenali u destinačních agentur, dle vlastního tvrzení s nimi spolupracuje pouze 23,2 % dotazovaných, přičemž dalších 37,2 % z těch, kteří s nimi dosud nespolupracují, má o spolupráci zájem. Největší zájem o spolupráci pak byl vyjádřen ve vztahu ke sdružením obcí a mikroregionům (51,8 %) a ke krajům (49,4 %).
3.4.2.2
PROVOZOVATELÉ TURISTICKÝCH ATRAKTIVIT
Tab. 5: Hodnocení současného stavu spolupráce v CR s jednotlivými subjekty ze strany zástupců provozovatelů turistických atraktivit A
Subjekt Počet
♥
N %
Počet
%
Počet
0 %
Počet
neuvedeno %
Počet
%
Kraj
39
48,8
7
8,8
30
37,5
4
5,0
0
0
Města a obce
59
73,8
1
1,3
19
23,8
1
1,3
0
0
Sdružení obcí, mikroregiony
26
32,5
7
8,8
39
48,8
8
10,0
0
0
Ubytovací a stravovací zařízení
52
65,0
10
12,5
14
17,5
4
5,0
0
0
Dopravci
22
27,5
21
26,3
28
35,0
9
11,3
0
0
Cestovní kanceláře, touroperátoři
39
48,8
2
2,5
35
43,8
4
5,0
0
0
Turistické atrakce
50
62,5
6
7,5
18
22,5
6
7,5
0
0
Informační centra
65
81,3
1
1,3
14
17,5
0
0
0
0
Centrální orgány – vláda, ministerstva
22
27,5
10
12,5
32
40,0
16
20,0
0
0
Agentura Czechtourism
25
31,3
7
8,8
34
42,5
14
17,5
0
0
Destinační agentury
16
20,0
11
13,8
33
41,3
20
25,0
0
0
Evropská unie
12
15,0
5
6,3
45
56,3
18
22,5
0
0
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
90 80 70 60 spolupracujeme
50 %
nespolupracujeme, nemáme zájem 40
nespolupracujeme, ale chtěli bychom nevím
30 20 10
C
tu ra
Ag en
da , –
en tr á ln
ío
rg
án y
er st va ze ch to D ur es is m tin ač ní ag en tu ry Ev ro ps ká un ie
en tr a
m in is t
íc ač n
In fo rm
tic
ké
op er Tu r is
vl á
i
at ra kc e
át oř
ci av op r D
e, to ur
C
C
es to vn í
ka nc el ář
re st gi on ra vo y va cí za ří z en í
ía
by t U
Sd
ru
ov ac
že
ní o
M ěs
ta
bc í, m ik ro
a
ob ce
Kr aj
0
Obr. 3: Hodnocení současného stavu spolupráce v CR s jednotlivými subjekty ze strany zástupců provozovatelů turistických atraktivit
Provozovatelé turistických atraktivit realizují spolupráci ponejvíce s informačními centry (81,3 %), městy a obcemi (73,8 %), ubytovacími a stravovacími zařízeními (65 %) a jinými provozovateli turistických atraktivit (62,5 %). S destinačními agenturami jich spolupracuje ještě menší podíl (20 %) než jsme zaznamenali v předchozím případě u ubytovacích a stravovacích zařízení. 41,3 % má o spolupráci s nimi zájem, ale celá čtvrtina dotázaných provozovatelů turistických atraktivit neví zda s destinačními agenturami spolupracovat, či ne. Největší zájem je o spolupráci s Evropskou unií (56,3 %) se sdruženími obcí a mikroregiony (48,8 %) a s cestovními kancelářemi a touroperátory (43,8%).
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
3.4.2.3
INFORMAČNÍ CENTRA
Tab. 6: Hodnocení současného stavu spolupráce v CR s jednotlivými subjekty ze strany zástupců informačních center A
Subjekt Počet
♥
N %
Počet
%
Počet
0 %
neuvedeno
Počet
%
Počet
%
Kraj
52
96,3
1
1,9
0
0
1
1,9
0
0
Města a obce
50
92,6
0
0
2
3,7
2
3,7
0
0
Sdružení obcí, mikroregiony
44
81,5
1
1,9
9
16,7
0
0
0
0
Ubytovací a stravovací zařízení
45
83,3
1
1,9
5
9,3
3
5,6
0
0
Dopravci
26
48,1
11
20,4
11
20,4
6
11,1
0
0
Cestovní kanceláře, touroperátoři
22
40,7
7
13,0
17
31,5
8
14,8
0
0
Turistické atrakce
44
81,5
1
1,9
4
7,4
4
7,4
1
1,9
Informační centra
49
90,7
0
0
3
5,6
2
3,7
0
0
Centrální orgány – vláda, ministerstva
13
24,1
12
22,2
14
25,9
15
27,8
0
0
Agentura Czechtourism
47
87,0
1
1,9
3
5,6
3
5,6
0
0
Destinační agentury
20
37,0
6
11,1
14
25,9
14
25,9
0
0
Evropská unie
22
40,7
2
3,7
16
29,6
12
22,2
2
3,7
120
100
80
%
spolupracujeme nespolupracujeme, nemáme zájem
60
nespolupracujeme, ale chtěli bychom nevím 40
20
K ra j M Sd ěs ru ta že a ní ob ob U ce cí by ,m to va ik cí ro re a gi st on ra vo y va cí za říz C en es í to vn í ka D op nc ra el ář vc e i ,t ou ro pe rá Tu to ři r is tic ké C at en ra trá kc In ln e fo ío rm rg ač án ní y ce – vl nt ád ra a ,m i A ni ge st er nt st ur va a C ze ch to ur D es is m tin ač ní ag en tu ry Ev ro ps ká un ie
0
Obr. 4: Hodnocení současného stavu spolupráce v CR s jednotlivými subjekty ze strany zástupců informačních center
Z odpovědí zástupců informačních center vyplývá vysoká míra spolupráce s většinou subjektů uvedených v dotazníku. Přes 80 % z nich spolupracuje s kraji, městy a obcemi, jinými informačními centry, ubytovacími a stravovacími zařízeními, provozovateli turistických atrakcí a sdruženími obcí či mikroregiony. Destinační agentury se umístily až druhé od konce – spolupracuje s nimi pouze 37 %
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
dotázaných informačních center, 25, 9 procenta má o spolupráci zájem a stejný počet dotázaných neví.
3.4.3
Oblasti spolupráce mezi jednotlivými subjekty
Toto hodnocení bezprostředně navazuje na předchozí hodnocení spolupráce. Respondenti u každého typu subjektu, se kterým spolupracují, dále specifikovali oblasti spolupráce. Možnosti zahrnovaly: a – komunikace, výměna informaci, b – vzájemné poskytování služeb, c – spolupráce při tvorbě produktů cestovního ruchu, d – spolupráce při čerpání dotací, e – jiná, jaká?. Výsledky odpovědí jsou uspořádány do následujících tabulek a grafů. Obdobně jako v předchozím bodě byly odděleně sledovány odpovědi ubytovacích a stravovacích zařízení, provozovatelů turistických atraktivit a informačních center.
3.4.3.1
UBYTOVACÍ A STRAVOVACÍ ZAŘÍZENÍ
Tabulka zobrazuje počty ubytovacích a stravovacích zařízení, které s jednotlivými subjekty spolupracují ve vybraných oblastech. Zahrnuje tak odpovědi těch respondentů, kteří v předchozím bodě označili variantu A – spolupracujeme. Jejich počet uvádí číslo v závorce u jednotlivých subjektů. Relativní hodnoty jsou vztaženy vždy právě k tomuto počtu v daném řádku tabulky. Tab. 7: Oblasti spolupráce s vybranými subjekty ze strany ubytovacích a stravovacích zařízení
Subjekt
Komunikace, výměna informací
Vzájemné poskytování služeb
Spolupráce při tvorbě produktů CR
Počet
Počet
Počet
%
%
%
Spolupráce při čerpání dotací Počet
%
Jiná spolupráce Počet
%
Kraj (43)
30
68,9
16
37,2
13
30,2
10
23,3
3
7,0
Města a obce (92)
71
77,2
44
47,8
35
38,0
8
8,7
7
7,6
Sdružení obcí, mikroregiony (34)
30
88,2
18
52,9
17
50,0
2
5,9
1
2,9
Ubytovací a stravovací zařízení (105)
62
59,0
79
75,2
25
23,8
0
0,0
3
2,9
Dopravci (81)
22
27,2
64
79,0
19
23,5
0
0,0
4
4,9
Cestovní kanceláře, touroperátoři (113)
55
48,7
92
81,4
54
47,8
1
0,9
1
0,9
Turistické atrakce (88)
44
50,0
55
62,5
35
39,8
1
0,6
2
1,2
Informační centra (116)
94
81,0
66
56,9
38
32,8
4
3,4
1
0,9
Centrální orgány – vláda, ministerstva (15)
10
66,7
2
13,3
2
13,3
4
26,7
1
6,7
Agentura Czechtourism (49)
39
79,6
22
44,9
18
36,7
1
2,0
2
4,1
Destinační agentury (38)
25
65,8
23
60,5
17
44,7
2
5,3
0
0,0
6
42,9
4
28,6
1
7,1
6
42,9
0
0,0
Evropská unie (14)
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
100 90 80 70 komunikace, výměna informací
%
60
vzájemné poskytování služeb
50
spolupráce při tvorbě produktů CR spolupráce při čerpání dotací
40
jiná forma spolupráce 30 20 10
el av ář ci e, (8 to 1) ur op er át oř Tu i( r is 11 tic 3) ké C at en ra In tr á kc fo e ln rm (8 ío ač 8) rg ní án ce y – nt vl ra ád (1 a, 16 m ) in Ag is te en r s tu tv ra a C (1 ze 5) ch to ur D es is m tin (4 ač 9) ní ag en tu ry Ev (3 8) ro ps ká un ie (1 4)
ov ní ka nc
D
op r
(1 05 )
4) (3
ař íz en í
vo va cí z
gi on y st ra
ik ro re
C
es t
a
by to va cí U
Sd r
už
en ío bc í, m
M ěs ta
a
Kr
ob ce
aj
(9
(4 3
2)
)
0
Obr. 5: Oblasti spolupráce s vybranými subjekty ze strany ubytovacích a stravovacích zařízení
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
3.4.3.2
PROVOZOVATELÉ TURISTICKÝCH ATRAKTIVIT
Tab. 8: Oblasti spolupráce s vybranými subjekty ze strany provozovatelů turistických atraktivit
Subjekt
Komunikace, výměna informací
Vzájemné poskytování služeb
Spolupráce při tvorbě produktů CR
Počet
Počet
Počet
%
%
%
Spolupráce při čerpání dotací Počet
%
Jiná spolupráce Počet
%
Kraj (39)
30
76,9
10
25,6
17
43,6
22
56,4
1
2,6
Města a obce (59)
47
79,7
30
50,8
26
44,1
19
32,2
5
8,5
Sdružení obcí, mikroregiony (26)
22
84,6
8
30,8
14
53,8
4
15,4
0
0,0
Ubytovací a stravovací zařízení (52)
30
57,7
39
75,0
15
28,8
0
0,0
3
5,8
Dopravci (22)
6
27,3
16
72,7
6
27,3
0
0,0
1
4,5
Cestovní kanceláře, touroperátoři (39)
24
61,5
28
71,8
18
46,2
1
2,6
0
0,0
Turistické atrakce (50)
42
84,0
24
48,0
19
38,0
5
10,0
2
4,0
Informační centra (65)
62
95,4
22
33,8
11
16,9
0
0,0
1
1,5
Centrální orgány – vláda, ministerstva (22)
13
59,1
2
9,1
1
4,5
14
63,6
3
13,6
0
0,0
4
16,0
5
20,0
2
8,0
0
0,0
14
87,5
9
56,3
4
25,0
0
0,0
0
0,0
4
33,3
0
0,0
2
16,7
10
83,3
0
0,0
Agentura Czechtourism (25) Destinační agentury (16) Evropská unie (12) 120
100
80
komunikace, výměna informací
%
vzájemné poskytování služeb 60
spolupráce při tvorbě produktů CR spolupráce při čerpání dotací jiná forma spolupráce
40
20
Kr aj (3 M Sd 9) ěs ru t a že a ní ob ob ce U cí by (5 ,m to 9) va ik r cí or eg a st io ra ny vo (2 va 6) cí za říz C en es í( to 52 vn ík ) D an op ce ra lá v c ře i( ,t 22 ou ) ro pe rá Tu to ř ris i( 39 tic ) ké C at en ra tr á k In ce ln f or ío (5 m rg 0) ač án ní y c – en vl tr a ád a, (6 m 5) in Ag is te en rs tu tv ra a C (2 ze 2) ch to D ur es is m t in (2 ač 5) ní ag en tu ry Ev (1 6) ro ps ká un ie (1 2)
0
Obr. 6: Oblasti spolupráce s vybranými subjekty ze strany provozovatelů turistických atraktivit
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
3.4.3.3
INFORMAČNÍ CENTRA
Tab. 9: Oblasti spolupráce s vybranými subjekty ze strany informačních center
Subjekt
Komunikace, výměna informací
Vzájemné poskytování služeb
Spolupráce při tvorbě produktů CR
Počet
Počet
Počet
%
%
%
Spolupráce při čerpání dotací Počet
%
Jiná spolupráce Počet
%
Kraj (52)
49
94,2
19
36,5
32
61,5
36
69,2
2
3,8
Města a obce (50)
45
90,0
29
58,0
36
72,0
30
60,0
1
2,0
Sdružení obcí, mikroregiony (44)
37
84,1
22
50,0
28
63,6
17
38,6
0
0,0
Ubytovací a stravovací zařízení (45)
36
80,0
28
62,2
11
24,4
0
0,0
2
4,4
Dopravci (26)
16
61,5
17
65,4
5
19,2
0
0,0
0
0,0
Cestovní kanceláře, touroperátoři (22)
16
72,7
10
45,5
8
36,4
1
4,5
0
0,0
Turistické atrakce (44)
39
88,6
24
54,5
19
43,2
1
2,3
1
2,3
Informační centra (49)
47
95,9
35
71,4
19
38,8
9
18,4
2
4,1
8
61,5
4
30,8
4
30,8
7
53,8
1
7,7
Agentura Czechtourism (47)
40
87,0
13
28,3
15
32,6
7
15,2
2
4,3
Destinační agentury (20)
19
95,0
9
45,0
9
45,0
4
20,0
0
0,0
6
27,3
5
22,7
4
18,2
19
86,4
0
0,0
Centrální orgány – vláda, ministerstva (13)
Evropská unie (22) 120
100
80
komunikace, výměna informací
%
vzájemné poskytování služeb 60
spolupráce při tvorbě produktů CR spolupráce při čerpání dotací jiná forma spolupráce
40
20
(4 5) op ra vc i( 26 ou ) ro pe rá to Tu ř i( ris 22 tic ) ké C at en ra tr á kc In ln e fo ío (4 rm rg 4) ač án ní y c – en vl tr a ád a, (4 m 9) in Ag is en te rs tu tv ra a C (1 ze 3) ch to D ur es is m tin (4 ač 7) ní ag en tu ry Ev (2 0) ro ps ká un ie (2 2)
4) C
es to vn í
ía
st
ka nc el ář e, t
ra vo va
D
cí z
ař íz en í
y
(5 ik ro re gi on
ce U
by to va c
že ní
ob cí ,m
a
ob
Kr ěs ta M ru Sd
(4
0)
aj (5 2)
0
Obr. 7: Oblasti spolupráce s vybranými subjekty ze strany informačních center
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
3.4.4
Povědomí o koordinátorovi cestovního ruchu v regionu
Účastníci dotazníkového šetření měli v jedné z otázek uvést, zda dle jejich názoru v jejich turistickém regionu působí subjekt koordinující cestovní ruch. Otázka byla uzavřená s šesti možnými odpověďmi. Výsledky rozdělené dle jednotlivých krajů jsou číselně a graficky zobrazeny na následující tabulce a obrázku. Tab. 10: Povědomí o koordinátorovi cestovního ruchu v regionu v členění dle krajů (v % ano, v regionu působí destinační organizace
Kraj
ano, v regionu koordinuje CR krajský úřad
ano, v regionu koordinuje CR sdružení obcí
ano, v regionu koordinuje CR jiný subjekt
ne, v regionu cestovní ruch není koordinován
nevím o žádném koordinátorovi cestovního ruchu
Hlavní město Praha
27,6
3,4
3,4
6,9
6,9
51,7
Jihomoravský kraj
7,1
10,7
17,9
0
25,0
39,3
16,7
22,2
11,1
0
5,6
44,4
Karlovarský kraj
3,8
38,5
11,5
0
11,5
34,6
Kraj Vysočina
5,3
31,6
5,3
5,3
10,5
42,1
Královéhradecký kraj
9,7
0
22,6
9,7
25,8
32,3
Liberecký kraj
4,5
13,6
22,7
0
22,7
36,4
50,0
15,4
7,7
0
15,4
11,5
9,1
30,3
3,0
0
24,2
30,3
Jihočeský kraj
Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj
3,8
15,4
15,4
0
11,5
53,8
10,3
20,7
6,9
3,4
6,9
51,7
8,3
4,2
25,0
0
25,0
37,5
0
11,8
11,8
5,9
11,8
58,8
10,0
25,5
20,0
5,0
15,0
25,5
70,0 60,0 ano, v regionu působí destinační organizace
50,0
ano, v regionu koordinuje cestovní ruch krajský úřad
%
40,0
ano, v regionu koordinuje cestovní ruch sdružení obcí (mikr
30,0 20,0
ano, v regionu koordinuje cestovní ruch jiný subjekt
10,0
ne, v regionu cestovní ruch není koordinován nevím o žádném koordinátorovi cestovního ruchu
kr aj
kr aj Zl ín sk ý
Ús te ck ý
hl av ní m
ěs to Pr ah J ih a om or av sk ý kr aj J ih oč es ký kr aj Ka rl o va rs ký kr aj Kr aj Vy so Kr čin ál a ov éh ra de ck ýk ra j Li be re ck M ýk or ra av j sk os le zs ký kr aj O lom ou ck ýk ra j Pa rd ub ick ý kr aj Pl ze ňs ký kr aj St ře do če sk ý kr aj
0,0
Obr. 8: Povědomí o koordinátorovi cestovního ruchu v regionu (v členění dle krajů)
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
Z tabulky i grafu je patrné, že velká část subjektů napříč celou republikou uvedla, že neví o žádném koordinátorovi cestovního ruchu. Největší četnost této odpovědi byla v krajích Ústeckém (58,8 %), Pardubickém (53,8 %), Plzeňském a v Praze (shodně 51,7 %). Navíc měla tato odpověď nejvyšší relativní četnost v 10 ze 14 krajů! Dále se v pěti krajích zhruba čtvrtina dotázaných domnívá, že cestovní ruch není v jejich regionu vůbec koordinován. Vzhledem k tomu, že převážnou část respondentů tvořily podnikatelské subjekty působící v cestovním ruchu, je zde patrná souvislost mezi nízkou úrovní zapojení těchto subjektů do partnerské spolupráce a povědomím o existenci a aktivitách regionálních koordinátorů cestovního ruchu. Další skutečností, která z uvedeného grafu vyplývá, jsou značné a prakticky ve všech krajích zaznamenané rozdíly v odpovědích na otázku, u níž bychom v ideálním případě očekávali shodu na jedné z variant. Zatímco v těch krajích, na jejichž území se nachází více než jeden turistický region, jsou rozdíly možné a pochopitelné, na případech krajů s jedním turistickým regionem (např. Pardubický, Vysočina, Středočeský) lze dokumentovat evidentní nejasnost ve vymezení kompetencí při koordinaci cestovního ruchu na regionální úrovni, která se promítá i do vnímání ostatních potenciálních partnerských subjektů. Tato situace je však obdobná ve většině krajů. Jediná výrazná odlišnost byla zaznamenána v Moravskoslezském kraji, kde se polovina dotazovaných shodla na tom, že v regionu působí destinační organizace a podíl těch, kteří neví o žádném koordinátorovi CR je pouze 11,5 %. Ačkoliv tedy ve většině turistických regionů v současnosti působí koordinátoři cestovního ruchu, povědomí o jejich aktivitách není mezi zainteresovanými subjekty a potenciálními partnery široce rozšířené.
3.4.5
Hlavní funkce manažera (organizace) cestovního ruchu v turistickém regionu
Dotazník zjišťoval názory respondentů na funkce (činnosti, kompetence), jež by manažer (organizace) cestovního ruchu měl(a) v turistickém regionu zajišťovat. Respondenti hodnotili vybrané činnosti, které jsou s koordinací a managementem CR nejčastěji asociovány škálou od 1 do 4: (1 – rozhodně ano, 2 – spíše ano, 3 – spíše ne, 4 – rozhodně ne). Výsledky tohoto hodnocení shrnuje následující tabulka a graf:
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY Tab. 11: Funkce manažera (organizace) cestovního ruchu v turistickém regionu 1
Funkce (činnost)
Počet
2 %
Počet
3 %
Počet
4 %
Počet
Neuvedeno %
Počet
%
Průměr
A - Propojování a koordinace činností všech subjektů cestovního ruchu
234
67,2
83
23,9
12
3,4
5
1,4
14
4,0
1,37
B - Iniciování rozvojových projektů v cestovním ruchu
219
62,9
108
31,0
6
1,7
1
0,3
14
4,0
1,37
C - Vytváření regionálních strategií cestovního ruchu
191
54,9
116
33,3
23
6,6
0
0,0
18
5,2
1,49
D - Zajištění vzdělávání subjektů v cestovním ruchu
107
30,7
175
50,3
47
13,5
7
2,0
12
3,4
1,86
E - Vybudování a spravování informačního systému cest. ruchu
186
53,4
114
32,8
30
8,6
3
0,9
15
4,3
1,55
F - Řízení marketingu regionu
124
35,6
145
41,7
58
16,7
5
1,4
16
4,6
1,83
G - Sledování a vyhodnocování kvality služeb v regionu
131
37,6
172
49,4
30
8,6
3
0,9
12
3,4
1,72
H - Poskytování informací návštěvníkům regionu
198
56,9
77
22,1
50
14,4
7
2,0
16
4,6
1,60
I - Prodej produktů cestovního ruchu
88
25,3
114
32,8
103
29,6
29
8,3
14
4,0
2,22
J - Poskytování rezervačních služeb
55
15,8
114
32,8
133
38,2
33
9,5
13
3,7
2,43
K - Poradenství regionálním subjektům v cestovním ruchu
160
46,0
157
45,1
17
4,9
2
0,6
12
3,4
1,59
80
70
60
50 rozhodně ano
%
s píš e ano 40
s píš e ne rozhodně ne neví, neuvedeno
30
20
10
0 A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
K
činnost
Obr. 9: Funkce manažera (organizace) cestovního ruchu v turistickém regionu
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
Mezi nejvýznamnější funkce (činnosti) manažera (organizace) cestovního ruchu v turistickém regionu podle respondentů patří: propojování a koordinace činností všech subjektů cestovního ruchu (průměrné hodnocení – 1,37), iniciování rozvojových projektů v cestovním ruchu (1,37), vytváření regionálních strategií cestovního ruchu (1,49), vybudování a spravování informačního systému cestovního ruchu (1,55). Z grafu je patrné, že u naprosté většiny (u 9 z 11) jednoznačně dominují odpovědi rozhodně ano, či spíše ano, z čehož vyplývá, že tyto funkce lze zařadit mezi hlavní funkce, které by měl manažer, respektive organizace cestovního ruchu, plnit. Největší pochybnosti respondenti vyjádřili v případě činností: prodej produktů cestovního ruchu a rovněž poskytování rezervačních služeb. U těchto funkcí se 29,6 % (respektive 38,2 %) respondentů domnívá, že spíše nepatří mezi hlavní funkce, které by měly být zabezpečované manažerem (organizací) cestovního ruchu.
3.4.6
Význam vybraných faktorů pro kvalitní spolupráci v cestovním ruchu v regionu
Respondenti opět hodnotili vybrané faktory, respektive jejich význam pro spolupráci v cestovním ruchu v regionu, s využitím škály od 1 do 5, kde: 1 = velmi důležitý, 2 = důležitý, 3 = neutrální, 4 = nedůležitý, 5 = zcela bezvýznamný. Tab. 12: Význam vybraných faktorů pro spolupráci v cestovním ruchu 1
Funkce (činnost)
2
3 Počet
4 %
Počet
5 %
Počet
neuvedeno
Počet
%
Počet
%
%
Počet
%
A – existence podpůrných programů ČR a EU
132
37,9
137
39,4
46
13,2
13
3,7
8
2,3
12
3,4
B – jasné vymezení cílů a strategie rozvoje cest. ruchu
108
31,0
163
46,8
45
12,9
12
3,4
4
1,1
16
4,6
C – motivování a koordinace činností subjektů zapojených do cestovního ruchu
98
28,2
182
52,3
42
12,1
8
2,3
5
1,4
13
3,7
D – podpora ČCRR a MMR (metodická, finanční, politická)
122
35,1
140
40,2
55
15,8
7
2,0
9
2,6
15
4,3
E – podpora kraje (metodická, finanční, politická)
152
43,7
133
38,2
35
10,1
10
2,9
5
1,4
13
3,7
F – osobnost manažera OCR
120
34,5
153
44,0
43
12,4
15
4,3
3
0,9
14
4,0
G – práce s veřejností a její zapojování do aktivit v CR
105
30,2
166
47,7
45
12,9
16
4,6
4
1,1
12
3,4
H – stav podnikatelského prostředí v regionu (ochota podnikatelů spolupracovat)
142
40,8
150
43,1
37
10,6
2
0,6
3
0,9
14
4,0
I – zapojení podnikatelů do rozvoje cestovního ruchu
142
40,8
162
46,6
23
6,6
4
1,1
2
0,6
15
4,3
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
60
50
40 velmi důležitý
%
důležitý neutrální
30
nedůležitý zcela bezvýznamný neuvedeno
20
10
0 A
B
C
D
E
F
G
H
I
faktor
Obr. 10: Význam vybraných faktorů na spolupráci v cestovním ruchu
Všechny v dotazníku nabídnuté možnosti (vybrané faktory) byly drtivou většinou respondentů vyhodnoceny jako velmi důležité případně jako důležité. Pouze menšina je hodnotí jako neutrální, případně nedůležité či bezvýznamné. Jako nejvýznamnější faktor pro spolupráci v cestovním ruchu respondenti vyhodnotili metodickou, finanční a politickou podporu krajů. Tento faktor označilo za velmi důležitý 43,7 % dotazovaných a dalších 38,2 % jako důležitý. K dalším významným faktorům lze dle výsledků šetření přiřadit zapojení podnikatelů do rozvoje cestovního ruchu (velmi důležitý – 40,8 %, důležitý – 46,6 %), dále
stav podnikatelského prostředí v regionu, neboli ochotu
podnikatelů spolupracovat (velmi důležitý – 40,8 %, důležitý – 43,1 %).
3.4.7
Hlavní problémy při spolupráci subjektů v cestovním ruchu
Respondenti sdělili své názory na hlavní problémy spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu prostřednictvím otevřené otázky, v níž byl ponechán prostor pro vlastní postřehy dotazovaných. Celá řada problémů byla přesto zmíněna více respondenty a mezi ty hlavní, seřazené podle četnosti odpovědí, jsou řazeny dle názorů dotazovaných následující problémy: Špatná komunikace – tento faktor uvedlo jako hlavní problém 97 respondentů (tj. 27,9 %). Neochota ke spolupráci, nezájem – 68 (19,5 %) Malá informovanost – 44 (12,6 %) Špatná legislativa – 42 (12,1 %) Finance – 18 (5,2 %) Chybějící či špatná koordinace – 16 (4,6 %)
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
Konkurence, rivalita, nedůvěra – 15 (4,3 %) Nekompetentnost, nedostatečná kvalifikace a neprofesionalita pracovníků v CR – 11 (3,2 %) Nezájem o rozvoj cestovního ruchu ze strany města, kraje – 9 (2,6 %) Přednost individuálních zájmů – 7 (2,0 %) Nedostatky v koncepční a strategické oblasti – 6 (1,7 %)
3.4.8
Účast na akcích souvisejících s cestovním ruchem
Tab. 13: Účast na akcích souvisejících s cestovním ruchem u vybraných subjektů Subjekt Akce
Ubytovací a stravovací zařízení Ano
Konference o cestovním ruchu
%
Ne
%
Provozovatelé turistických aktivit Ano
%
Ne
%
Informační centra Ano
%
Ne
%
66
40,2
98
59,8
19
23,8
61
76,3
33
61,1
20
37,0
Veletrhy a výstavy v cestovním ruchu
120
73,2
44
26,8
60
75,0
20
25,0
49
90,7
5
9,3
Vzdělávací akce se zaměřením na CR
55
33,5
109
66,5
24
30,0
56
70,0
32
59,3
21
38,9
Setkání subjektů působících v CR
98
59,8
66
40,2
45
56,3
35
43,8
47
87,0
7
13,0
Přípravy rozvojových programů v oblasti CR na místní nebo regionální úrovni
40
24,4
124
75,6
23
28,8
57
71,2
34
63,0
18
33,3
Realizace rozvojových projektů v oblasti CR
30
18,3
134
81,7
18
22,5
61
76,2
28
51,2
23
42,6
Z uvedených akcí spojených s cestovním ruchem je bez ohledu na subjekt uváděna nejčastěji účast na veletrzích a výstavách v cestovním ruchu, kterých se dle odpovědí respondentů účastní kolem 90 % informačních center a zhruba tři čtvrtiny provozovatelů turistických a atraktivit a ubytovacích a stravovacích zařízení. Akcemi s druhou nejvyšší četností jsou setkání subjektů působících v cestovním ruchu. Mnohem nižší podíl kladných odpovědí je oproti tomu zaznamenán u zapojení do realizace rozvojových projektů v oblasti CR, kterou uvádí pouze kolem 20 % ubytovacích a stravovacích zařízení i provozovatelů turistických atraktivit. Při porovnání jednotlivých skupin subjektů je pak na první pohled patrný výrazně vyšší podíl účasti na uvedených akcích u informačních center na rozdíl od ubytovacích a stravovacích zařízení a provozovatelů turistických atraktivit, které mají s výjimkou konferencí o cestovním ruchu výsledky podobné.
3.5
Závěry z dotazníkového šetření
Z provedeného dotazníkového šetření lze vyvodit následující závěry: Za nejvýznamnější subjekty pro cestovní ruch v regionech respondenti považují ubytovací a
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
stravovací zařízení, informační centra a provozovatele turistických atraktivit, které byly hodnoceny nadpoloviční většinou dotazovaných jako „velmi důležité“. Podstatně menší důležitost pro cestovní ruch je v souboru respondentů přisuzována destinačním agenturám, které označilo 19,2 % respondentů za nedůležité či zcela bezvýznamné! 38,8 procent všech dotazovaných subjektů neví o žádném koordinátorovi cestovního ruchu ve svém regionu, dalších 16,1 procent se pak domnívá, že cestovní ruch není koordinován. Mezi nejvýznamnější funkce manažera (organizace) cestovního ruchu v turistickém regionu dle respondentů patří propojování a koordinace činností všech subjektů CR, iniciování rozvojových projektů v CR a vytváření regionálních strategií CR. Za nejvýznamnější faktory pro spolupráci v cestovním ruchu jsou považovány: metodická, finanční a politická podpora kraje, kterou označilo 43,7 % dotázaných za velmi důležitou, dále zapojení podnikatelů do rozvoje cestovního ruchu a stav podnikatelského prostředí (ochota podnikatelů spolupracovat). Mezi hlavními problémy spojenými se spoluprací v cestovním ruchu byly nejčastěji jmenovány špatná komunikace (27,9 % dotazovaných), neochota ke spolupráci, nezájem (19,5 %), malá informovanost (12,6 %) a špatná legislativa (12,1 %).
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
4
ZÁVĚR
Situace managementu cestovního ruchu v ČR je v jednotlivých regionech značně nehomogenní s aplikací různých přístupů. Jako nejpalčivější problém současnosti v oblasti koordinace aktivit cestovního ruchu se jeví neexistence zákona, směrnice, koncepce či nějakého metodického dokumentu, který by pojmenoval jednotlivé činnosti v destinačním managementu a závazně vymezil role a odpovědnosti jednotlivých aktérů v oblasti cestovního ruchu (tj. státu, krajů, turistických regionů, obcí, organizací cestovního ruchu, podnikatelů v CR). V současnosti každý subjekt chápe svou roli a roli těch ostatních trochu odlišně. Tato neshoda a absence systémového provázání činností je jednou z největších brzd zavedení efektivního managementu cestovního ruchu v regionech, neboť brání účinné komunikaci a koordinaci jednotlivých aktivit. V některých krajích se stále setkáváme s tím, že turistické regiony nejsou respektovány jako důležité stavební kameny organizace cestovního ruchu. To je problém zejména těch méně významných destinací a naopak destinace se silnějším potenciálem či jménem se dokáží i v současném systému víceméně prosadit (např. Český Ráj, Krkonoše). V některých krajích si jejich význam a důvod existence víceméně uvědomují a dochází ke snahám o koordinaci aktivit, jinde dominuje spíše nedostatek komunikace a vzájemné nepochopení. Ne každý, kdo dnes působí v sektoru cestovního ruchu, má komplexní představu o tom, co skutečný management turistické destinace obnáší. Tato otázka si nutně vyžaduje včasné systémové řešení, aby se předešlo případnému zbytečnému bourání již zavedených řídících struktur, které v současnosti v turistických regionech postupně vznikají. Existence stabilních regionálních struktur managementu cestovního ruchu je mimo jiné významná i s ohledem na nastávající plánovací období EU let 2007 – 2013. K zefektivnění řízení cestovního ruchu a jeho rozvoji směrem k destinačnímu managementu by kromě vymezení působnosti jednotlivých subjektů napomohla i systémová úprava vícezdrojového financování činností zabezpečovaných organizacemi cestovního ruchu. Podfinancování některých OCR, nejistota ohledně zajištění financí na provoz, atd. – to vše brání větší profesionalizaci služeb těchto organizací. Ve všech turistických regionech chybí rozsáhlejší zapojení podnikatelských subjektů do organizace a managementu cestovního ruchu. Spolupráce je spíše nahodilá a omezuje se na realizaci jednorázových projektů. V některých regionech je její úroveň komplexnější, zatímco jinde se podnikatele nedaří zapojovat prakticky vůbec. Významným faktorem v této oblasti je i skutečnost, že celá řada OCR má krátkou existenci a partnerské prostředí tak ve většině regionů teprve vzniká stejně tak, jako nejsou ustálené principy a formy spolupráce.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R
příloha č. 1 ANALÝZA MANAGEMENTU CESTOVNÍHO RUCHU A VYTVÁŘENÍ PARTNERSTVÍ PRO CESTOVNÍ RUCH V REGIONECH ČESKÉ REPUBLIKY
Závěrem lze říci, že v České republice v současnosti neexistuje takový model managementu cestovního ruchu, který by mohl být univerzálně aplikován ve všech turistických regionech, respektive krajích. Ukazuje se, že přístupů, které bychom mohli označit za úspěšné, je více a není možné nalézt jedno správné a efektivní řešení pro celou ČR. To bude spíše třeba hledat v rámci daných regionálních podmínek (existující subjekty, územní přesahy) a v každém turistickém regionu (kraji) samostatně – ve výsledku tak v České republice nemusí nutně být organizační struktura managementu cestovního ruchu homogenní při současném zachování maximální efektivity managementu CR v každém turistickém regionu (kraji). Jedním z problémů se kterým se většina OCR v ČR v různé míře potýká, je nedostatek financí. Tento problém však má do značné míry iracionální jádro. Na jedné straně stojí ekonomický význam CR, který si všichni uvědomují a je deklarován ve všech strategických dokumentech na různé úrovni. V kontrastu s tím je ale na jeho rozvoj a řízení věnováno tragicky nízké množství finančních prostředků, a to na všech úrovních (od státu, přes kraje až po obce a podnikatelské subjekty v cestovním ruchu působící). Dalším problémem je, že když už se peníze vynaloží, často se děje neefektivním způsobem – není zpětná vazba, zda vynaložené peníze skutečně prospěly rozvoji CR. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že pro uspokojivé zajištění aktivit destinačního managementu v turistickém regionu představuje finanční potřeba řádově 5 – 10 miliónů korun ročně. To je i v součtu za celou ČR zanedbatelná částka. V oblasti marketingu stále převažuje tendence propagovat plošně celé území Česka vydáváním obecných propagačních materiálů a prezentace na veletrzích CR bez cílené marketingové podpory nejatraktivnějších míst a lákadel pro vybrané a přesně specifikované cílové trhy a skupiny turistů. Dotazníkové šetření prokázalo malou informovanost o souvislostech managementu CR a významu partnerství. O ochotě spolupracovat do určité míry vypovídá již prostá návratnost dotazníků. Z 3670 distribuovaných se vrátilo 349, což je 9,5 procenta. To sice není moc vzdálené standardní návratnosti u dotazníkových šetření s náhodným výběrem respondentů, avšak vzhledem k tomu, že se jednalo o výzkum pod záštitou MMR a dotazovány byly subjekty registrované na ATUR, které by měly v ideálním případě disponovat značným zájmem o a potenciálem pro partnerství v CR, je to výsledek neuspokojivý, který nicméně odpovídá současné situaci v sektoru cestovního ruchu v České republice a ukazuje na značnou potřebu dalšího vzdělávání, osvěty a zvyšování informovanosti mezi všemi zainteresovanými subjekty privátní i veřejné sféry působícími v CR.
Partnerství pro cestovní ruch na regionální úrovni projekt veřejné soutěže ve výzkumu vývoji WA-035-05-Z07 Ministerstva pro místní rozvoj Č R