ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA V ÚSEKU TÝN NAD VLTAVOU - ČESKÉ BUDĚJOVICE

ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA V ÚSEKU TÝN NAD VLTAVOU - ČESKÉ BUDĚJOVICE Podklad pro Studii / analýzu splavnosti Vltavy v Jižních Čechách (výstup 4.5.2, pilotní aktivita PA 16) Basis for the Study / analysis navigability South Bohemia (Output 4.5.2, Pilot action PA 16) Podklad pro Studii vazeb mezi prevencí povodňových rizik a vodního cestovního ruchu (výstup 4.2.1, pilotní aktivita PA 12) Basis for the Study of linkage between risk prevention and water-related tourism (Output 4.2.1, Pilot action PA12)

ANALYTICKÁ ČÁST

Pořizovatel: Krajský úřad Jihočeského kraje Odbor územního plánování, stavebního řádu a investic U Zimního stadionu1952/2, 370 76 České Budějovice Zodpovědná osoba pořizovatele: Dr. Bc. Ludvík Zíma Kolektiv autorů: A+U DESIGN spol. s r.o., U Černé věže 9, České Budějovice Hlavní projektant: Ing. arch. Jiří Brůha, Ing. arch. Dagmar Polcarová Zodpovědný projektant: Ing. arch. Vladimír Fučík GIS: Ing. Veronika Picková, Iva Krýchová Spolupráce: Zdena Iličová, Alena Jeřábková Odborná spolupráce: Dopravní řešení: Ing. Lumír Zenkl - ZESA České Budějovice Zásobování el. energií: Ing. Josef Karpyta - ELENERG České Budějovice Vodohospodářské řešení: Ing. Hana Budínová - EKO EKO s.r.o. České Budějovice Zásobování teplem, plynem: Ing. Miloslav Král - TERMYON České Budějovice PUPFL, ÚSES: Ing. Hana Pešková – DHV s.r.o. Číslo zakázky: Z/060 – 09 Datum: březen 2010

Strana 1 (celkem 228)

OBSAH: A.

PODKLADY PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ............................... 3 A.1. Vyhodnocení stavu a vývoje území.................................................................................... 3 A.1.1. Řešené území.................................................................................................................................................. 3 A.1.2. Vyhodnocení schválených ÚPD a ÚPP a dalších koncepčních materiálů....................................................... 5 A.2. Vyhodnocení sociodemografických ukazatelů v území a jejich predikce ................... 12 A.2.1. Historický vývoj osídlení území...................................................................................................................... 12 A.2.2. Struktura osídlení........................................................................................................................................... 13 A.2.3. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel................................................................................................................... 14 A.2.4. Predikce vývoje počtu obyvatel...................................................................................................................... 36 A.2.5. Vyhodnocení aktuálního legislativního prostředí ........................................................................................... 44 A.3. Hodnoty řešeného území (§ 18 odst. (4) stavebního zákona) ....................................... 49 A.3.1. Přírodní hodnoty............................................................................................................................................. 50 A.3.2. Kulturní hodnoty............................................................................................................................................. 92 A.3.3. Civilizační hodnoty ....................................................................................................................................... 126 A.4. Limity využití území ......................................................................................................... 199 A.4.1. Horninové prostředí a geologie.................................................................................................................... 199 A.4.2. Vodní režim v krajině.................................................................................................................................... 199 A.4.3. Ochrana přírody a krajiny............................................................................................................................. 199 A.4.4. Zemědělský půdní fond a lesy ..................................................................................................................... 200 A.4.5. Hygiena životního prostředí ......................................................................................................................... 200 A.4.6. Veřejná dopravní infrastruktura.................................................................................................................... 200 A.4.7. Veřejná technická infrastruktura................................................................................................................... 200 A.4.8. Ochrana kulturních hodnot........................................................................................................................... 201 A.4.9. Ochrana zvláštních zájmů............................................................................................................................ 201 B. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ ........................................................................ 202 B.1. SWOT analýza .................................................................................................................. 202 B.2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území ............................... 209 B.2.1. Podmínky pro příznivé životní prostředí....................................................................................................... 209 B.2.2. Podmínky pro hospodářský rozvoj............................................................................................................... 210 B.2.3. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území ........................................................................... 211 B.2.4. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území............................................................................ 212 B.3. Formulace problémů určených k řešení v návrhové části studie............................... 213 B.3.1. Urbanistické a civilizační problémy v řešeném území.................................................................................. 213 B.3.2. Dopravní problémy v řešeném území .......................................................................................................... 214 B.3.3. Vodohospodářské problémy v řešeném území a rozbor ÚPD a PRVKÚC JČK ......................................... 216 B.3.4. Problémy v řešeném území v oblasti energetiky.......................................................................................... 218 B.3.5. Problémy v řešeném území v oblasti ochrany přírody ................................................................................. 220 B.3.6. Ohrožení území rizikovými přírodními faktory.............................................................................................. 221


A.

A.1.

PODKLADY PRO ROZBOR TRVALE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení stavu a vývoje území

A.1.1. Řešené území Řešené bylo vymezeno v Zadání Územní studie Vltava v úseku Týn nad Vltavou – České Budějovice (dále jen ÚS Vltava) tak, že zahrnuje tato správní území obcí (v závorce jsou uvedena katastrální území): ORP České Budějovice: Branišov (Branišov u Dubného), České Budějovice (České Budějovice 1, České Budějovice 2, České Budějovice 3, České Budějovice 6, České Budějovice 7, České Vrbné, Haklovy Dvory), Dasný (Dasný), Hluboká nad Vltavou (Bavorovice, Hluboká nad Vltavou, Hroznějovice, Jaroslavice u Kostelce, Jeznice, Kostelec, Líšnice u Kostelce, Munice, Poněšice, Purkarec), Hosín (Dobřejovice u Hosína, Hosín), Hrdějovice (Hrdějovice), Litvínovice (Litvínovice), Olešník (Olešník), Vlkov (Vlkov u Drahotěšic), Zahájí (Zahájí u Hluboké nad Vltavou), Zliv (Zliv u Českých Budějovic), ORP Týn nad Vltavou: Horní Kněžeklady (k.ú. Štipoklasy), Modrá Hůrka (Modrá Hůrka), Temelín (pouze k.ú. Knín, Litoradlice), Žimutice (pouze k.ú. Pořezany, Třitim, Tuchonice), Takto vymezené řešené území má celkovou rozlohu 27 519 ha. Řešené území zahrnuje správní území obcí a katastrální území sídel přilehlých k řece Vltavě a vodní nádrži Hněvkovice a spadající do jejich nejbližšího povodí (viz následující kartogram č.1).


kartogram 1: Řešené území


A.1.2. Vyhodnocení schválených ÚPD a ÚPP a dalších koncepčních materiálů Řešené území je součástí územního plánu velkého územního celku (dále jen „ÚPVÚC“) Českobudějovická sídelní regionální aglomerace (dále jen „ČBSRA“) ve znění jeho změn (změna č.1 a změna č.2). Kromě těchto schválených ÚPVÚC je ve fázi projednání návrh Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje (dále jen „ZÚR“ a „JČK“).

A.1.2.1. ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace včetně změn ÚPVÚC Českobudějovické sídelní regionální aglomerace (dále jen „ČBSRA“) je územní plán schválený usnesením vlády České socialistické republiky č. 117/1986 ze dne 10. 6. 1986. Územní plán byl revidován změnou č. 1 týkající se vedení dálnice D3 (schválena usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 33/2002/ZK ze dne 5. 3. 2002, kdy závazná část byla vymezena OZV Jihočeského kraje č. 2/2002 ze dne 5. 3. 2002, která nabyla účinnosti k 30. 3. 2002). Tato dokumentace byla prověřena podle § 187 odst. 7 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (dále jen NSZ). V aktualizované dokumentaci byly vyznačeny ty části dokumentace, které jsou i po 1. 1. 2007 považovány v souladu s výše uvedeným ustanovením za závazné. Aktualizace byla provedena pro ty části dokumentace, které byly schváleny před 1. 1. 2007 (tj. pro Územní plán velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace a Změnu č. 1 Územního plánu velkého územního celku Českobudějovické sídelní regionální aglomerace). Změna č. 2 (schválena usnesením Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 415/2008/ZK ze dne 16. 9. 2008 a vydána jako opatření obecné povahy, které nabylo účinnosti dnem 17. 10. 2008) týkající se vymezení koridoru pro IV. tranzitní železniční koridor (dále jen IV. TŽK) Praha – České Budějovice – Linec a koridorů pro silnice I/20 v úseku České Budějovice – Vodňany a I/34 v úseku České Budějovice – Třeboň. Dle ustanovení § 187 odst (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA, včetně jeho změn platnosti. Byl totiž schválen před 1. červencem 1992, a územně plánovací dokumentace schválené před tímto datem pozbývají platnosti nejpozději do tří let ode dne nabytí platnosti Stavebního zákona, tudíž 1.1. 2010. Z ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené požadavky týkající se řešení splavnění Vltavy a energetiky. Požadavky týkající se splavnění Vltavy spočívají ve vytváření předpokladů pro realizaci plánovaných staveb na Vltavě (konkrétně: počítat s plavebním zařízením na vodním díle Hněvkovice a s potřebnou výškou mostu v Hluboké nad Vltavou, v Českých Budějovicích zajistit územní rezervu pro nákladní přístav s vazbou na kontejnerový terminál). Požadavky v oblasti energetiky se týkají vytváření předpokladů pro postupnou realizaci oblastní soustavy centralizovaného zásobování teplem s tepelným zdrojem v JETE a budováním horkovodu v trase na Týn nad Vltavou a Mydlovary – Zliv – České Budějovice. Do řešeného území rovněž zasáhne koridor pro vyvedení elektrického výkonu Temelín – Havlíčkův Brod (navrhované vedení ZVN 400 kV Kočín – Mírovka). Ze Změny č. 1 ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené území požadavky týkající se řešení koridorů dopravních staveb navazujících na koridor D3. Zejména se jedná o vymezení koridoru pro severní a jižní tangentu, včetně křižovatek. Ze Změny č. 2 ÚPVÚC ČBSRA vyplývaly pro řešené území požadavky týkající se řešení koridorů pro silnici I/20 a IV. TŽK. Koridor pro novou čtyřpruhovou silnici I/20 je v řešeném území vymezen na území obcí Hluboká nad Vltavou (pouze v k.ú. Bavorovice), Dasný (k.ú. Dasný), Zliv (k.ú. Zliv u Českých Budějovic), včetně souvisejících staveb a mimoúrovňových křižovatek). IV. TŽK je vymezen jako nová dvojkolejná trasa pro návrhovou rychlost 160 km/h v řešeném území na území obcí České Budějovice (pouze k.ú. České Budějovice 3), Hrdějovice (Hrdějovice), Hosín (Hosín, Dobřejovice u Hosína), včetně všech souvisejících staveb. Kromě výše zmíněných koridorů budou v řešení širších vztahů zahrnuty další významné koridory a plochy vyplývající z ÚPVÚC ČBSRA a jejích změn, zejména dostavba JETE, dostavba rozvodny Kočín, koridor pro dálnici D3 a silnici I/34, které se nacházejí mimo vymezené řešené území pro ÚS Vltava. Jak již bylo výše uvedeno, dle ustanovení § 187 odst (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA, včetně jeho změn platnosti, ale všechny výše uvedené záměry jsou zahrnuty do návrhu ZÚR JČK.

A.1.2.2. Návrh ZÚR Jihočeského kraje Je dokončen a převzat návrh ZÚR Jihočeského kraje, včetně dokumentace „Posouzení Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí podle přílohy stavebního zákona (dokumentace SEA)" a jejich hodnocení na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (NATURA 2000) a rozboru udržitelného rozvoje území. Dne 6. 8. 2008 proběhlo společné jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji podle § 32 odst. 2 SZ. Současně bylo projednáno s příslušnými ministerstvy vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle § 37 odst. 4 SZ. Kromě již výše zmíněných ploch a koridorů vyplývajících ze schváleného ÚPVÚC ČBSRA, jsou do řešení ÚS Vltava promítnuty i jevy vymezené v návrhu ZÚR JČK a to zejména zpřesněné vymezení rozvojových os a oblastí republikového a nadmístního významu a významné rozvojové plochy nadmístního významu. Upřesnění rozvojových oblastí a os republikového významu v řešeném území ÚS Vltava Rozvojová oblast České Budějovice


Do řešeného území zasahuje rozvojová oblast republikového významu a to OB10 České Budějovice, která představuje silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, z nichž značná část má republikový význam. Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat kapacitní dopravní napojení OB10 především na významné mezinárodní a vnitrostátní silniční a železniční tahy s vazbou na Rakousko a na regionální letiště s mezinárodním provozem České Budějovice – Planá, podporovat rozvoj hospodářských aktivit v prostoru České Budějovice – D3, České Budějovice – letiště Planá a rozvoj obytných, sportovně rekreačních a sociálních funkcí podporovat v území České Budějovice - západ, České Budějovice – Čtyři Dvory, Hluboká nad Vltavou, Adamov, Hůry, Rudolfov, přírodně a krajinářsky cenném území České Budějovice – Stromovka – Vrbenské Rybníky – Hluboká nad Vltavou věnovat zvláštní pozornost územně technickým řešením s ohledem na limity vyplývající z ochrany přírody a krajiny; stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, C-E-551a IV.TŽK, VD5 a dále severní a jižní tangenty, Zanádražní komunikace, dopravní napojení regionálního letiště s mezinárodním provozem Planá a VLC Nemanice na území ORP České Budějovice na nadřazený dopravní systém, tak aby došlo k odlehčení dopravního zatížení v jádrovém území, zpřesnit rozsah zastavitelných ploch v území obcí dotčených vymezením OB10, stanovit pravidla pro jejich využití, vyřešit jejich bezkolizní dopravní napojení, tj. zejména navrhnout dopravní napojení lokalit pro bydlení Rudolfov, Hůry a Adamov na D3, včetně dostatečného dimenzování ploch pro dopravu v klidu a napojení na veřejnou technickou infrastrukturu, při řešení urbanizace území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů v urbanizovaných částech OB10. Rozvojová osa Praha – České Budějovice – hranice ČR (–Linz) Po řešeného území ÚS Vltava zasahuje rozvojová osa republikové významu OS6 Praha – České Budějovice – hranice ČR (–Linz), která je vázána na multimodální koridor M 1, tvořený navrhovanou dálnici D3 Praha – České Budějovice – Dolní Třebonín, v pokračování jako rychlostní silnice R3 Dolní Třebonín – hranice ČR, navrhovanou souběžnou trasu IV. tranzitního železničního koridoru, splavnění Vltavy do Českých Budějovic, plochu mezinárodního letiště a veřejného logistického centra Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje stanovují v rámci jejího vymezení tyto zásady pro rozhodování o změnách v území: podporovat rozvoj socioekonomických aktivit v OS6 především do území s dobrou dopravní dostupností, v dosahu pracovních sil a v návaznosti na veřejnou technickou infrastrukturu, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území a zachovat přiměřenou prostupnost krajiny, podporovat řešení, která budou minimalizovat dopady na kulturní a urbanistické hodnoty území v rámci rozvojové osy OS6, zejména chránit venkovský ráz sídel a obytný charakter a pohledově významná panoramata sídel a krajiny, respektovat oblastně specifické přírodní a krajinářské hodnoty území, památkově chráněné objekty a území a zachovávat přiměřenou prostupnost krajiny, omezovat nekontrolovatelný rozvoj obchodních center zejména podél trasy dálnice D3 s ohledem na minimalizaci záborů ZPF a LPF a zachování krajinného rázu. stanovují v rámci jejího vymezení tyto úkoly pro územní plánování v navazujících ÚPD výše vyjmenovaných obcí: řešit územní souvislosti upřesněného koridoru D3, R3, C-E-551a IV. TŽK, s ohledem na polohu a technické řešení mimoúrovňových křižovatek na D3 a R3 a s ohledem na technické řešení IV. TŽK a koordinovat jejich řešení s Rakouskem, při řešení urbanizace tohoto území minimalizovat negativní vlivy územního rozvoje na přírodní a krajinné hodnoty v území a při řešení rozvojových ploch a koridorů v rámci OS6 dbát na dostatečné zastoupení zeleně a ekoduktů, zpřesnit rozsah navržených rozvojových ploch a koridorů na území obcí v rámci vymezeného OS4 a stanovit pravidla pro jejich využití.

Vymezení ploch nadmístního významu Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují, ať na již převzetím z dříve schválených či vydaných územních plánů velkých územních celků do návrhu nebo novým vymezením, na území Jihočeského kraje plochy nadmístního významu o výměře vyšší nežli 20 ha s převažujícími funkcemi bydlení, komerce a průmysl, sport a rekreace, veřejná dopravní


infrastruktura. Dále se vymezují plochy asanací a nové plochy pro těžbu nerostných surovin. Plochy o menší výměře budou vymezovány v navazujících územních plánech a regulačních plánech, plochy o výměře nad 20 ha mohou být do navazujících ÚPD zaneseny jen jako upřesnění ploch vymezených v ZÚR. Stávající plochy pro těžbu nerostných surovin jsou převzaty jako limity využití území do koordinačního výkresu a musí být respektovány v navazujících ÚPD. Vymezení ploch nadmístního významu pro bydlení Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro bydlení: SO 10 České Budějovice – Čtyři Dvory, na severozápadním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem rozvojové oblasti republikového významu OB10, je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, s funkcí nového polyfunkčního městského centra na místě revitalizovaného území opuštěného areálu vojska. SO 11 České Budějovice – Za Stromovkou, na západním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem rozvojové oblasti republikového významu OB10, je navržena rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci, v klidovém prostředí, s bezprostřední vazbou na městský park Stromovka. SO 14 České Budějovice – Rožnov, na jižním okraji Českých Budějovic, které jsou hlavní ohniskem rozvojové oblasti republikového významu OB10, je v územním klínu mezi řekami Vltavou a Malší navržena perspektivní rozvojová plocha nadmístního významu pro smíšenou obytnou funkci. Vymezení ploch nadmístního významu komerčních a průmyslových Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu komerční a průmyslové: KP 16 Knín – Býšov Ekopark, nedaleko ETE, v dosahu všech sítí technické infrastruktury, je navržena komerčně průmyslová rozvojová plocha nadmístního významu, s převažující náplní výroby bioetanolu a využití obnovitelných zdrojů energie ve formě bioethanolového závodu, v kombinaci fotovoltaickými elektrárnou, bioplynovou stanicí a turbínou s pohonem na biopaliva. KP 21 České Budějovice – Kněžské dvory, v návaznosti na stávající severní průmyslovou zónu města České Budějovice a v návaznosti na navrhované veřejné logistické centrum je navržena průmyslová plocha nadmístního významu, jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10, jejíž ohniskem je právě město České Budějovice. Podmínkou pro využití této rozvojové plochy je zajištění dostatečné protipovodňové ochrany. KP 35 České Budějovice – vědeckotechnologický park, vědeckotechnologický park je navržen ve vazbě na areál Akademie věd a Jihočeské univerzity na západním okraji města České Budějovice, jako součást rozvojové oblasti republikového významu OB10, ležící na rozvojové ose republikového významu OS4. Vymezení ploch nadmístního významu pro sport a rekreaci Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro sport a rekreaci: SR 7 Purkarec – golf, plocha je navržena u Purkarce, na levém břehu Hněvkovické přehrady, která má vzhledem ke své poloze, přírodním, krajinářským hodnotám a trase vodní cesty, velké předpoklady ke sportovně rekreačnímu využití. Tento způsob sportovně rekreačního využití je ohleduplný ke krajině a nepřináší nadměrné zatížení území negativními civilizačními vlivy. SR 11 České Budějovice – golf, na západním okraji města České Budějovice je navržena v lokalitě Švábova Hrádku plocha pro sportovně rekreační vybavenost s golfovým hřištěm. Tato plocha tvoří vhodný přechod mezi volnou krajinou a jednou z největších rozvojových ploch pro smíšenou funkci obytnou v krajském městě. Kromě toho má vazbu na nedalekou plochu významné městské zeleně, lesopark Stromovku. SR 12 České Budějovice – sportovně rekreační areál Složiště, na jihovýchodním okraji města České Budějovice, je navržena sportovně rekreační plocha na zrekultivovaném území bývalého složiště popílku. Plocha je již částečně využita pro vrcholový sport, ale předpokládá se její další využití pro sportovně rekreační využití a využití pro trávení volného času obyvatel krajského města a přilehlých obcí. Rozvojové plochy nadmístního významu pro asanaci Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují v řešeném území ÚS Vltava tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro asanaci: A1 Asanační území Mydlovary (Mydlovary, Nákří, Olešník, Dívčice) v prostoru úložiště odpadu při zpravování uranové rudy DIAMO-MAPE (kalojemy). A2 Asanační území České Budějovice, Staré Hodějovice, Srubec v prostoru úložiště elektrárenského popílku.


Vymezení ploch nadmístního významu pro dopravu Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje vymezují tyto rozvojové plochy nadmístního významu pro veřejnou dopravní infrastrukturu: D 19 Veřejné logistické centrum České Budějovice - Nemanice, vymezuje území pro areál související s provozem veřejného logistického centra, s vazbou na silniční, železniční a lodní dopravu. Kromě zajištění provozu veřejného logistického centra je potřeba zajistit vhodné dopravní napojení na nadřazený dopravní systém, tak aby nebyla zatěžován dopravní skelet uvnitř jádrového území města České Budějovice a okolních obcí. Dotčená katastrální území: Hrdějovice, Bavorovice, České Budějovice 3, České Budějovice 2, České Vrbné.

A.1.2.3. Územní plány obcí v řešeném území Všechny obce v řešeném území mají schválené nebo rozpracované územní plány, případně jejich změny. Tyto územní plány a jejich navržené rozvojové plochy (zejména rozvojové plochy zastavitelného území) jsou součástí vyhodnocení a jsou zahrnuty do grafické části ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území a ve výkresu Záměrů na provedení změn v území a Problémového výkresu s ohledem na rozlišovací možnosti měřítka příslušných výkresů. Územní plány obcí převážně řeší rozvojové plochy pro bydlení, respektive smíšené bydlení. Tyto plochy jsou ve většině případů značně předimenzované, což je obrazem toho, že obce nedisponují volnými pozemky ve vlastnictví obce, na nichž by mohly realizovat svůj rozvoj. Proto se v územních plánech objevuje více rozvojových ploch, tak aby byl umožněn variabilní a variantní rozvoj obce podle aktuálního stavu v území a ochoty soukromých vlastníků uvolnit pozemky pro rozvoj obce. ÚPD kromě ploch pro bydlení navrhují v menší míře rozvojové plochy pro výrobu a sklady, občanskou vybavenost, sportovně rekreační plochy, výjimečně je navrhován rozvoj ploch pro rodinnou rekreaci a hromadnou rekreaci. Tyto rozvojové plochy jsou vyznačeny ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje v území (pouze rozvojové plochy nadmístního významu) a detailněji v Problémovém výkrese (včetně rozvojových ploch místního významu).


kartogram 2: Rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti dle ZÚR JČK


tabulka 1: Uvažovaný nárůst počtu obyvatel, rodinných domů a bytů v obcích v řešeném území dle vyhodnocení ÚPD Obyvatelé Rodinné Rodinné Rodinné Obyvatelé Obyvatelé stav domy domy domy nárůst dle návrh Obec celkem (byty) (byty) (byty) ÚPD celkem stav nárůst návrh dle ÚPD celkem Branišov 230 57 70 127 175 405 České Budějovice 94936 67115 5045 72160 12615 107551 Dasný 304 75 77 152 195 495 Hluboká nad Vltavou 4910 1583 478 2061 1195 6105 Hosín 758 251 375 626 940 1698 Hrdějovice 1594 481 235 716 590 2184 Litvínovice 2032 366 491 857 1245 3277 Olešník 751 242 94 336 235 986 Vlkov 19 10 10 20 25 44 Zahájí 438 133 40 173 100 538 Zliv 3708 1376 155 1531 400 4108 ORP České Budějovice 109680 71689 7070 78759 17715 127391 celkem Horní Kněžeklady 108 45 15 60 40 148 Modrá Hůrka 68 36 30 66 75 143 Temelín 820 276 280 556 700 1520 Žimutice 597 210 26 236 65 662 ORP Týn nad Vltavou 1593 567 351 918 880 2473 celkem

A.1.2.4. Technicko - plánovací podklad využití vodní plochy a břehových pozemků vodní nádrže Hněvkovice Tato dokumentace byla vypracována Hydroprojektem CZ, a.s. pro Povodí Vltavy, státní podnik. Cílem dokumentace je stanovit přípustné zatížení hladiny vodní nádrže Hněvkovice i jejích břehových pozemků rekreačními aktivitami. Vlastní řešení vychází ze zhodnocení současného stavu. Návrhy rozvoje vycházejí z potenciálu hněvkovického regionu a respektují v maximální možné míře zájmy ochrany přírody. Současně však zohledňuje rozvíjející se aktivity na hladině vodní nádrže a zvyšující se zájem o některé aktivity, z nichž dominantní je sportovní rybolov a v menší míře využívání malých plavidel. Těmto aktivitám je v dokumentaci věnována rozsáhlá část. Snahou dokumentace je dosáhnout souladu mezi požadavky zájemců o provozování vodních sportů a možnostmi vodní nádrže a k ní přilehlých pozemků. Plošný rozsah řešené oblasti je dán hranicí břehových pozemků, ke kterým vykonává Povodí Vltavy, státní podnik právo hospodaření. Řešená oblast začíná u hráze vodního díla Hněvkovice a končí pod jezem v obci Hluboká nad Vltavou. Řešení této studie je velmi podrobné a věnuje se zejména problematice využití vodní plochy a úzkých přilehlých břehových partií. Při řešení ÚS Vltava budou využita zejména navrhovaná řešení týkající se provozu a využití vodní hladiny a budou posouzena a případně akceptována navržená opatření. V grafické části ve výkresu Zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území budou převzaty hlavní plochy, zařízení, objekty a jevy jak stávající tak navrhované, případně budou upraveny podle aktuálního stavu v území.


kartogram 3: Územně plánovací dokumentace obcí


A.2.

Vyhodnocení sociodemografických ukazatelů v území a jejich predikce

Součástí analytické část ÚS Vltava je rozbor sociodemografických ukazatelů v řešeném území. Vývoj osídlení stavebního a bytového fondu probíhá po staletí a vytváří strukturu osídlení v řešeném území. Struktura osídlení a s ním související vztahy, vazby, činnosti a děje jsou jedním z hlavních činitelů formujících pilíře sociální soudržnosti obyvatel a pilíře hospodářského rozvoje v řešeném území.

A.2.1. Historický vývoj osídlení území Pravěk jižních Čech. Doklady o pravěkém osídlení jižních Čech jsou dost skromné, neboť nehostinná krajina s neproniknutelnými lesy a bažinami byla vyhledávána lidmi jen zřídka. Větší množství dokladů pravěkého osídlení se dochovalo zejména v Českobudějovické pánvi. Přes ojedinělé paleolitické a mezolitické nálezy lze říci, že stálejší osídlení jižních Čech je spojeno až s obdobím mladší doby kamenné – neolitu (sídliště v Žimuticích u Dehtářů na Českobudějovicku). Mohylový lid pro svá stáda vyhledával travnaté plochy, jejichž celistvost narušovaly četné lesy. Na přelomu 2.a 1. tisíciletí př. Kr. pronikl do jižních Čech lid knovízské (milavečské) kultury, o kterém svědčí žárové hroby a zejména soustava hradišť (u Hluboké nad Vltavou) chránících obchodní cesty. Slované přicházejí do jižních Čech v průběhu 7. a počátkem 8. století. Pronikají sem ze středu Čech sledujíce řeky a říčky proti toku. Z toho vyplývá, že např. Táborsko a Písecko bylo osídleno dříve než nejjižnější části kraje. Vedle vesnických sídel budovali Slované na návrších skal, v zákrutách nebo na soutocích řek chráněných močály hradiště s důmyslným opevňovacím systémem. Jedno z největších hradišť nad Malší patřilo kmenovému společenství Doudlebů, později podléhajícímu Slavníkovcům. Dochovaly se i četné lokality slovanských mohylových pohřebišť (Baba u Ševětína, Vávra u Lišova, Vápenický kopec u Ledenic, Hamerský les u Římova). Až ve 12. století, zejména v jeho druhé polovině, se počíná rozvíjet středověká kolonizace. I tehdy však byl Jihočeský kraj jen okrajovou oblastí. K upevnění královské moci v jižních Čechách oproti rozpínavým a mnohdy odbojným Vítkovcům založil v roce 1265 Přemysl II. Otakar, na soutoku řek Vltavy a Malše, královské město České Budějovice. Obklopeny pásmy hor a pahorkatin porostlých lesy, byly jižní Čechy v rámci středověkého českého státu do jisté míry svébytnou, uzavřenou a do sebe obrácenou končinou se specifickými rysy historického a společenského vývoje i s osobitým kulturním projevem. Z jihočeského kraje pocházejí nejvýznamnější osobnosti husitského hnutí, Jan Hus a Jan Žižka. Síla a moc Rožmberků však dokázala až na výjimky uhájit území před husitskými vojsky. V době husitských válek patřili Oldřich z Rožmberka i město České Budějovice k hlavním oporám královské moci. Důležitá byla i doprava vodní po Vltavě. První náčrty kanálu spojujícího Vltavu a Dunaj se objevily již ve 14. století. Jagellonské období je spojené s rozvojem měst, která vyšla z předchozího období politicky i ekonomicky posílena. Konec tomuto vzestupu měst učinilo protihabsburské povstání, kterého se většina jihočeských měst, kromě Českých Budějovic které zůstaly věrné císaři, účastnila. Porážky měst, z nichž byl nejvíce konfiskacemi postižen Tábor, využila zejména jihočeská šlechta k upevňování svých hospodářských pozic. 16. století znamenalo zejména velký rozkvět rybničního hospodářství. Rybníky se ovšem nebudovaly jen na rožmberském panství. Páni z Hradce budovali zároveň rybníky i na Hlubocku. Slavná je jihočeská tradice pivovarnická. Středisky vaření piva se už ve 14. století staly České Budějovice, Vodňany a Třeboň. V polovině 15. století vznikaly v okolí Českých Budějovic nové menší pivovary (Doubravice, Vidov, Srubec, Plavnice, Poříčí, Čejkovice). Pobělohorské období a Třicetiletá válka velmi těžce kraj zasáhla a na řadu desetiletí zabrzdila další hospodářský vývoj, zpustošila nejenom venkov, ale i větší města (Tábor) s výjimkou Českých Budějovic, které opět zachovaly věrnost císaři. V nových dějinách, i po zrušení nevolnictví setrvávala převážná část obyvatelstva v zemědělství. Značně rozšířená domácká práce pro vzdálené manufaktury byla předzvěstí vylidňování jihočeských oblastí. V polovině 19. století byla asi polovina továrních dělníků zaměstnána v textilních závodech. Nedostatek pracovních příležitostí vyháněl Jihočechy zvláště do rakouských zemí i do zámoří. Centry vlasteneckého života v době národního obrození byly města Jindřichův Hradec, České Budějovice a Třeboň. Rozvoji regionu přispělo vybudování železnice. Nejprve to byla koněspřežka z Českých Budějovic do Lince. Její stavba byla zahájena v roce 1825 a prvních 62 km trati bylo vedeno do provozu o tři roky později. V roce 1868 byla vybudována železnice z Plzně do Českých Budějovic a o pět let později z Prahy do Českých Velenic. Do jižních Čech byly převedeny některé továrny z Ústí nad Labem, Kraslic, Aše, Prahy, Hradce Králové či Vsetína, rychle se rozvíjela bytová výstavba, zejména ve městech a střediskových obcích. Druhá polovina 20. století je spojena s industrializací tradičně zemědělského regionu. V roce 1962 byla dokončena elekrifikace jižních Čech, k čemuž přispělo i vybudování vodní nádrže Lipno. Řešené území není příliš bohaté na nerostné suroviny. Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů, vápence a grafitu. Významným přírodním bohatstvím jsou lesy a rybníky. Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci. Dnes se řešené území stává hlavně díky městům České Budějovice a Hluboká nad Vltavou, kulturním, přírodním památkám, velmi rozvinutou občanskou vybaveností s bohatou nabídkou kulturního, společenského a sportovního vyžití, s dostatečnými ubytovacími kapacitami, významnou turistickou a rekreační oblastí. Cestovní ruch zaznamenal v posledních letech největší nárůst podílu na podnikatelských aktivitách v Jihočeském kraji. Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se Jihočeský kraj podílí 5,5%. Významným přírodním bohatstvím jsou lesy, které zaujímají více než třetinu plochy řešeného území.


A.2.2. Struktura osídlení Řešené území má celkovou rozlohu 27518,7 ha a je tvořeno správními územími celkem 16 obcí, přičemž u Českých Budějovic, Temelína a Žimutic jsou do řešeného území zahrnuta pouze katastrální území přilehlá k vodnímu toku řeky Vltavy. Do řešeného území zasahují správní území dvou obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP). Jedná se o ORP České Budějovice (do řešeného území zasahuje 12 obcí), ORP Týn nad Vltavou (4 obce). Z hlediska hierarchie jednotlivých obcí, která je dána zejména jejich vybaveností v oblasti státní správy, služeb, obchodu, zdravotnictví, školství, sociální, pracovních příležitostí apod., jsou vymezeny tyto typy středisek osídlení1 nadregionální (metropolitní centrum): nabízející vybavenost nadregionálního až regionálního charakteru jako je výroba, sklady a výrobní služby regionálního charakteru, dále hromadné bydlení, sídla veřejné správy a administrativy regionálního významu, občanské vybavení regionálního charakteru, tj. vysokoškolská zařízení, zařízení středního školství, zařízení kultury (divadla, kina, kulturní domy), zdravotnických služeb (poliklinika, nemocnice, ordinace obvodních i specializovaných lékařů), sociálních služeb, komunálních služeb, zařízení rekreace a cestovního ruchu, zejména služeb cestovního ruchu celosezónního charakteru (hotely, restaurace), komplexní technické infrastruktury, struktury dopravní obsluhy nadregionálního až nadregionálního významu, s velkou dojížďkou do zaměstnání a do škol, v řešeném území pouze České Budějovice, nadmístní (střední centrum významné): nabízející vybavenost nadmístního významu jako je výroba, sklady a výrobní služby nadmístního významu, hromadné bydlení, střediska správy a administrativy pro širší spádové území, občanské vybavení nadmístního charakteru, tj. zařízení základního školství, výjimečně středního školství, kulturní zařízení (kulturní domy, kina), zařízení zdravotnických služeb (ordinace praktických lékařů, výjimečně specialistů nebo malé polikliniky), sociálních služeb (zejména domovy pro seniory), komunálních služeb, zařízení rekreace a cestovního ruchu (restaurace, hotely, kempy), komplexní technické infrastruktury, struktury dopravní obsluhy nadmístního významu, s dojížďkou do zaměstnání a do škol, v řešeném území Hluboká nad Vltavou, Zliv, místní velké (střední centrum ostatní): nabízející vybavenost místního až nadmístního charakteru, tj. výrobu a výrobní služby, bydlení, obecní úřady samospráv, základní občanská vybavení v oblasti školství (základní a mateřské školy), kultury (kulturní domy, sokolovny s velkými sály), případně i zdravotnictví (ordinace praktických lékařů) a sociálních služeb místního charakteru, zařízení služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu (restaurace, kempy, výjimečně hotely), s dobrou dopravní dostupností umožňující dojížďku z okolních obcí v řešeném území , místní střední (nižší centrum): nabízející vybavenost místního charakteru, tj. výrobu a výrobní služby místního charakteru, bydlení, obecní úřady samospráv, základní občanskou vybavenost v oblasti školství (základní školy, malotřídky), kultury (velké sály u restaurací, případně kulturní domy nebo sokolovny) i zdravotnictví (výjimečně ordinace praktických lékařů) a sociálních služeb místního charakteru, služeb v oblasti rekreace (restaurace, bistra) a cestovního ruchu, s omezenou dojížďku z okolních obcí, místní ostatní (lokální centrum): nabízející omezenou vybavenost základního charakteru jako je bydlení, pracoviště místní samosprávy, základní občanského vybavení pouze místního významu, omezených služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu. tabulka 2: Sídelní struktura ORP České Budějovice

Týn nad Vltavou

Obec Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv Horní Kněžeklady

Středisko osídlení Místní ostatní Nadregionální Místní ostatní Nadmístní Místní střední Místní velké Místní velké Místní střední Místní ostatní Místní střední Nadmístní Místní ostatní

Počet obyvatel v roce 2009 230 94936 304 4910 758 1594 2032 751 19 438 3708 108

1 V závorce je uveden název kategorie dle územně analytických podkladů Jihočeského kraje, část Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, kartogram S.8 – Sociodemografické podmínky, Sídelní struktura.


Modrá Hůrka Temelín Žimutice

Místní ostatní Místní velké Místní střední

68 820 597

A.2.3. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel Data z populačních cenzů moderního typu, která jsou k dispozici pro jednotlivá sídla v souvislé řadě od censu v roce 1869 (s výjimkou roku 1940), umožňují objektivizovat pohled na současný stav osídlení řešeného území, zejména představy o míře vylidňování či stabilitě sídel. Sídlem se zde rozumí část obce ve vymezení podle SLDB 2001. Soubor těchto sídel je však redukován tam, kde nebylo možno provést přepočty časových řad ze starších censů. Chybí data pro některá velmi malá nebo zaniklá sídla (jsou započtena do okolních sídel). Pro potřeby analytické části byly zvoleny řady od roku 1900 po poslední SLBD v roce 2001 a údaje z roku 2009. tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel Obec Branišov 2 České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice celkem Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vlt. celkem Řešené území celkem

2

1900 237 44873 245 5350 964 747 704 913 126 386 1024

1930 207 59193 252 5054 961 1302 910 1050 125 435 1596

1950 175 55435 187 4263 782 913 764 918 87 424 1368

1961 190 63892 204 4485 819 771 921 885 90 441 2125

1970 164 76162 167 4236 661 692 858 787 66 416 2787

1980 154 88448 181 4371 612 800 821 748 43 414 3547

1991 152 97243 200 4277 610 945 854 741 28 370 3770

2001 159 98876 230 4582 674 1489 1121 708 24 356 3718

2009 230 94936 304 4910 758 1594 2032 751 19 438 3708

55569

71085

65316

74823

86996

100139

109190

111937

109680

367 250 2776 1408

355 216 2520 1391

272 160 2031 1082

261 159 2012 973

254 134 1811 800

192 126 1546 687

140 90 751 671

112 83 724 588

108 68 820 597

4801

4482

3545

3405

2999

2551

1652

1507

1593

60370

75567

68861

78228

89995

102690

110842

113444

111273

Obec Branišov byla do roku 1991 včetně součástí obce Dubné


graf 1: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území

Vývoj počtu obyvatel v řešeném území

120000

110842

115604 113467

102690 100000

89995 75567

80000

1900

78228

1930

68861

1950

60370

1961 1970

60000

1980 1991

40000

2001 2009

20000

0 Počet obyvatel

Po poválečném úbytku obyvatel v řešeném území je možno pozorovat až do roku 2001 vzestupný trend počtu obyvatel v řešeném území. Na tom se však podílejí zejména města a jako nadregionální středisko osídlení České Budějovice a nadmístní středisko osídlení Týn nad Vltavou. Další střediska osídlení místního významu již zaznamenávají trvalý pokles obyvatel a to největší u středisek ostatních, zejména u nejmenších obcí. Toto je patrno z grafu vývoje počtu obyvatel v ORP Milevsko, ve kterém není žádné větší město nebo sídlo, protože město Milevsko nebylo do řešeného území zahrnuto a je zde pouze jeho část sídlo Velká u Milevska. graf 2: Vývoj počtu obyvatel v ORP Týn nad Vltavou

Vývoj počtu obyvatel v ORP Týn nad Vltavou

5000

4801 4482

4500 4000 3500

3545

1900

3405

1930

2999

3000

1950

2551

1961 2500

1970 1652

2000

1507

1593

1980 1991

1500

2001

1000

2009

500 0 Počty obyvatel


A.2.3.1. Další složky demografické bilance Kromě populačních censů jednou za 10 let je možno vyhodnotit údaje, které průběžně sbírají matriční úřady a registr obyvatelstva v gesci MV ČR. Evidují tzv. demografické události - narození, úmrtí a stěhování (obdobně se sledují i rozvody, sňatky a potraty). Základní data publikuje ČSÚ jednou za rok pouze za celé obce. Kombinační data (např. úmrtnost podle věku a příčin, stěhování podle věku a vzdělání, atd.) jsou dostupné jen pro okresy a kraje z důvodu reprezentativnosti (nahodilosti) malých souborů.

Živě narození 4 1139 4 53 7 9 23 6 0 6 40 1291 0 1 10 8 19 1310

Vystěhovalí

8 -135 6 -11 7 9 91 6 0 42 4 27 -5 -2 3 25 21 48

Přistěhovalí

4 236 2 -3 -3 5 10 -5 0 1 19 266 -1 -2 0 1 -2 264

Zemřelí

Branišov 230 České Budějovice 94936 Dasný 304 Hluboká nad Vltavou 4910 Hosín 758 Hrdějovice 1594 Litvínovice 2032 Olešník 751 Vlkov 19 Zahájí 438 Zliv 3708 ORP Č. Budějovice celkem 109680 Horní Kněžeklady 108 Modrá Hůrka 68 Temelín 820 Žimutice 597 ORP Týn n. Vlt. celkem 1593 Řešené území celkem 111273 graf 3: Měna obyvatel v území (rok 2009)

Saldo migrace

Obec

Přirozený přírůstek

Počet obyvatel

tabulka 4: Další demografické údaje (saldo migrace, narození, úmrtí, přistěhovalí, vystěhovalí) dle ČSÚ k 31.12.. 2010

0 903 2 56 10 4 13 11 0 5 21 1025 1 3 10 7 21 1046

6 2243 13 148 30 37 136 28 0 47 104 2792 0 0 19 29 48 2840

2 2605 9 156 20 33 55 17 0 6 119 3022 4 0 16 5 25 3047

Měna obyvatel v území

3500

3047 2840

3000 2500 Přirozený přírůstek 2000

Saldo migrace Živě narození

1310

1500

1046

Zemřelí Přistěhovalí

1000 500

Vystěhovalí 264 48

0 Kategorie měny


graf 4: Měna obyvatel v ORP České Budějovice (rok 2009) Měna obyvatel v ORP České Budějovice

3500 3022 2792

3000 2500

Přirozený přírůstek Saldo migrace

2000

Živě narození 1291

1500

Zemřelí

1025

Přistěhovalí

1000 500

Vystěhovalí 266 27

0 Kategorie měny

graf 5: Měna obyvatel v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009) Měna obyvatel v ORP Týn nad Vltavou

48 50 45 40 35 25

30 21

25

19

21

Přirozený přírůstek Saldo migrace Živě narození

20

Zemřelí

15

Přistěhovalí

10

Vystěhovalí

5 0

-2

-5 Kategorie měny


ORP

tabulka 5: Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let a 65 let a více na celkovém počtu obyvatel dle ČSÚ k 31.12. 2009

Obec

Týn nad Vltavou

Písek

Branišov České Budějovice Dasný Hluboká n. Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vltavou Řešené území celkem

Počet obyvatel celkem 230 94936 304 4910 758 1594 2032 751 19 438 3708 109680 108 68 820 597 1593 111273

0-14 (%)

Počet obyvatel 0-14

18,2 13,1 20,1 15,4 15,8 13,5 16,7 14,5 10,5 17,8 13,6 13,3 9,3 13,2 16,7 19,9 15,0 13,3

42 12 406 61 758 120 215 340 109 2 78 504 14635 10 9 137 83 239 14874

15-64 (%)

Počet obyvatel 15-64

65 a více (%)

Počet obyvatel 65 a více let

71,8 71,2 71,7 71,8 72,1 76,0 74,4 72,4 63,2 71,5 71,6 71,4 61,1 64,7 68,8 69,5 68,4 71,4

165 67 625 218 3 524 546 1 211 1 512 544 12 313 2 654 78324 66 44 564 415 1089 79413

10 15,7 8,2 12,8 12,1 10,5 8,9 13,1 26,3 10,7 14,8 15,3 29,6 22,1 14,5 16,6 16,6 15,3

23 14 905 25 628 92 168 180 98 5 47 550 16721 32 15 119 99 265 16986

graf 6: Podíl obyvatel podle věku v ORP České Budějovice (rok 2009) Podíl obyvatel podle věku v ORP České Budějovice

120000

109680

100000 78324 80000 Celkem obyvatel 0-14 let

60000

15-64 let 65 a více let

40000 14635

16721

20000 0 Obyvatelé podle věkových kategorií


graf 7: Podíl obyvatel podle věku v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009) Podíl obyvatel podle věku v ORP Týn nad Vltavou 1593 1600 1400 1089 1200 1000

Celkem obyvatel 0-14 let

800

15-64 let 600

65 a více let 265

239

400 200 0

Obyvatelé podle věkových kategorií

36 14405 46 879 157 229 194 177 9 69 723 16924 42 34 180 159 415 17339


vyučení a stř. odborné bez mat. Osoby s SŠ vzděláním 55 26460 85 1345 232 359 343 261 9 142 1300 30591 29 26 278 204 537 31128

28 25090 41 992 119 351 243 112 4 66 811 27857 16 9 116 83 224 28081

Osoby s VŠ vzděláním

0 184 1 18 0 4 2 0 0 0 4 213 2 0 2 2 6 219

Osoby se základním vzděláním

Osoby bez zákl. vzdělání

132 81970 185 3789 555 1175 904 592 23 297 3110 92732 94 72 596 480 1242 93974

vyšší odborné a nástavbové

Týn nad Vltavou

České Budějovice

Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice celkem Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vltavou celkem Řešené území celkem

Obyvatelé stáří 15 let a více

Obec

ORP

tabulka 6: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání (SLBD 2001)

5 3830 3 117 12 60 26 10 0 9 88 4160 1 2 4 8 15 4175

3 10607 9 377 33 158 89 29 1 10 176 11492 3 1 8 19 31 11523

graf 8: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP České Budějovice (SLBD 2001) Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP České Budějovice

92732

100000 90000 80000

15 let a více celkem

70000

Bez základ. vzdělání 60000

Základní vzdělíní

50000

Vyučení a stř. odborné

40000

30591

SŠ s maturitou 27857

Vyšší odborné

30000

Vysokoškolské

16924 20000

11492

10000

4160

213

0 dosažené vzdělání

graf 9: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP Týn nad Vltavou (SLBD 2001) Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP Týn nad Vltavou

1400

1242

1200 1000

15 let a více celkem Bez základ. vzdělání

800

Základní vzdělání 537

600

Vyučení a střed. odborné SŠ s maturitou

415

Vyšší odborné

400 224

Vysokoškolské

200 15

6

31

0 Dosažené vzdělání

V Jihočeském kraji bylo k 31. prosinci 2009 na Úřadech práce evidováno 27 530 uchazečů o zaměstnání, když v porovnání s minulým měsícem jejich počet vzrostl o 2 179 osob (o 8,6 %) a meziroční index tak dosáhl hodnoty 157,3 % (nárůst počtu uchazečů o 10 025 osob). Počet uchazečů o zaměstnání vzrostl v prosinci ve všech okresech, nejvíce v okresech Jindřichův Hradec (o 473 osob) a Písek (o 469 osob). Meziročně vzrostl počet uchazečů o zaměstnání nejvíce v okresech Jindřichův Hradec, Tábor a České Budějovice. V České republice vzrostl počet uchazečů o zaměstnání meziročně o 53,1 %. Meziroční nárůst v Jihočeském kraji byl mezi kraji České republiky 5 nejnižší. Nárůst počtu uchazečů o zaměstnání se promítl do nárůstu míry nezaměstnanosti, která v porovnání s předchozím měsícem vzrostla o 0,71 procentního bodu na 7,78 %, když se meziročně zvýšila o 2,95 procentního bodu. Z jednotlivých okresů


byl nejvyšší meziroční nárůst zaznamenán v okrese Tábor, Jindřichův Hradec a Český Krumlov. Míra nezaměstnanosti byla k 31. 12. 2009 v České republice 9,24 %, když se meziročně zvýšila o 3,28 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti je v Jihočeském kraji třetí nejnižší za Hlavním městem Prahou (3,66 %) a Středočeským krajem (7,01 %). Ke konci roku 2009 bylo na Úřadech práce v kraji nabízeno 1 516 volných pracovních míst, což znamená, že v přepočtu na jedno volné pracovní místo připadá 18,2 uchazečů o zaměstnání. Meziročně klesl počet nabízených volných pracovních míst zhruba na třetinu, počet uchazečů na 1 volné pracovní místo vzrostl více než 4x. Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo byl v České republice k 31. 12. 2009 pouze 17,4 osob.. Údaje o míře registrované nezaměstnanosti celkem a podle pohlaví a o volných pracovních místech v Jihočeském kraji a jeho okresech jsou v následující tabulce. tabulka 7: Míra registrované nezaměstnanosti V Jihočeském kraji – meziokresní srovnání

Volná pracovní místa Počet uchazečů celkem na 1 volné místo

Míra registrované nezaměstnanosti v % celkem 2009 2008 Kraj celkem v tom okresy: České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

muži 2009

ženy 2008

2009

2008

absolutně

index 2009/2008

2009

2008

7,78

4,83

6,92

4,03

8,93

5,88

1 516

36,2

18,2

4,2

5,85 10,19 8,26 8,01 7,00 8,46 9,12

3,62 6,78 4,56 5,26 4,75 5,82 4,98

5,02 9,07 7,04 7,14 6,51 7,58 8,52

2,92 5,83 3,63 4,31 4,35 4,98 4,19

6,97 11,74 9,90 9,10 7,64 9,68 9,88

4,58 8,09 5,85 6,53 5,26 6,89 5,94

550 114 116 159 155 306 116

42,6 29,0 31,6 37,8 48,9 29,5 31,9

11,3 32,7 35,0 18,9 13,1 11,2 43,8

3,0 6,5 6,3 4,9 4,5 2,3 8,1

Míra nezaměstnanosti se nevyvíjela v průběhu roku 2009 v kraji rovnoměrně, jak je zřejmé z následujícího grafu. graf 10: Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji v období 12/2008 – 12/2009 %

Míra nezaměstnanosti v období 12/2008 - 12/2009

12,0

CK

CK

CK

CK

CK

CK

CK

CK

CK

CK

7,78

8,0 CK 6,0

CK

CK

10,0

6,34

5,79

6,57

6,55

6,37

6,36

6,61

6,65

6,69

7,07

6,77

4,83 CB

4,0

CB

CB

CB

CB

CB

CB

CB

CB

CB

CB

CB CB

Jč.kraj

2,0

min. okres max. okres

0,0 XII 2008

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII. 2009

Rozdíl míry nezaměstnanosti mezi jednotlivými okresy kraje se pohyboval ve sledovaném období od 2,69 procentního bodu v červenci 2009 do 4,34 procentního bodu v prosinci 2009, když rozdíl mezi nejnižší mírou nezaměstnanosti v okrese České Budějovice (5,85 %) a nejvyšší v okrese Český Krumlov (10,19 %) byl tak za předchozích 12 měsíců nejvyšší. Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2009 je v Jihočeském kraji od roku 2000 historicky nejvyšší, když překračuje doposud předchozí nejvyšší hodnotu ke konci roku 2005 o 1,1 procentního bodu.


tabulka 8: Míra nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ ORP

Obec

Počet obyvatel 230 94936 304 4910 758 1549 2032 751 19 438 3708 109635 108 68 820 597 1593

Týn nad Vltavou

České Budějovice

Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vltavou

Míra registrované nezaměstnanosti (%) 2,6 3,8 3,5 3,3 3,8 3,1 4,7 4,4 7,1 4,2 2,7 3,9 2,3 3,3 7,4 6,9 5,0

Průměrný věk 36,4 41,2 35,9 39,6 39,1 38,8 36,5 39,3 53,7 38,3 40,6 39,9 48,5 44,8 40 40,6 43,5

graf 11: Míra nezaměstnanosti v % v ORP České Budějovice Míra nezaměstananosrti v ORP České Budějovice 8 7 6 5 Míra nezaměstananosrti (%)

4 3 2

Z liv

Z ah á jí

V lk ov

O le šn ík

Li tv ín ov ic e

H o sí n H rd ěj ov ic e

D a sn ý

n ad

H lu bo ká

B ra Č e n sk iš ov é B ud ěj ov ic e

0

V lta vo u

1

graf 12: Míra nezaměstnanosti v % v ORP Týn nad Vltavou Míra nezaměstnanosti v ORP Týn nad Vltavou 8 7 6 5 4

Míra nezaměstnanosti (%)

3 2 1 0 Horní Kněžeklady

Modrá Hůrka

Temelín


Žimutice

tabulka 9: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007) Tržní nájemné Název okresu Kč Kč/m2 5440 80 Písek 5780 85 České Budějovice 5372 79 Český Krumlov 4896 72 Jindřichův Hradec 5440 80 Tábor 5304 78 Strakonice 3944 58 Prachatice

Měsíční změna

Roční změna

2,66 -0,1 1,59 1,85 0,8 3,55 0,18

0 -1,19 0 0 10,3 0 2,18

tabulka 10: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání 1998 1999 2000 Název okresu 11411 12566 13370 České Budějovice 11064 11386 12442 Český Krumlov 9676 10226 10913 Jindřichův Hradec 9944 12666 11057 Písek 9535 10484 10836 Prachatice 10426 11061 11922 Strakonice 10838 11350 12166 Tábor

2001 14535 13070 11880 11637 11833 13025 12950

2002 15442 13986 12502 12491 12612 13663 13959

Regul. nájemné reg_najem Kč/m2 1353 20 1639 24 1353 20 1410 21 1440 21 1382 20 1353 20

2003 16328 14764 13292 13370 13749 14556 14374

2004 17277 15883 14242 13873 14625 15380 15130

2005 18347 16419 14925 14850 14794 15989 16059

Graf 13: Vývoj průměrných mezd v meziokresním srovnání 20000 18000 16000 14000 České Budějovice 12000

Český Krumlov Jindřichův Hradec

10000

Písek Prachatice

8000

Strakonice 6000

Tábor

4000 2000 0 r1998

r1999

r2000

r2001

r2002

r2003

r2004

r2005

tabulka 11: Vývoj průměrných mezd v jednotlivých odvětvích – meziokresní srovnání (dle ČSÚ) doprava, sklady a spoje NUTS 1995 1996 1997 1998 1999 Česká republika Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice

8 271,00 7 881,00 8 436,00 7 473,00 7 726,00 7 258,00 7 512,00

9 803,00 9 330,00 10 074,00 9 085,00 8 839,00 8 879,00 8 819,00

11 290,00 10 595,00 11 415,00 10 235,00 9 835,00 10 043,00 10 065,00

12 597,00 12 090,00 13 557,00 11 177,00 11 047,00 11 197,00 11 039,00


0 12 968,00 14 686,00 12 218,00 11 542,00 11 925,00 11 764,00

2000

2001

14 841,00 13 667,00 15 114,00 13 016,00 11 897,00 13 129,00 12 896,00

16 097,00 14 521,00 16 553,00 13 164,00 12 671,00 13 726,00 12 919,00

Strakonice 7 539,00 8 751,00 9 823,00 Tábor 7 629,00 9 014,00 10 429,00 obchod, opravy motorových vozidel a spotřební zboží NUTS 1995 1996 1997

10 427,00 11 230,00

10 998,00 12 063,00

12 163,00 13 098,00

12 291,00 13 579,00

1998

1999

2000

2001

Česká republika 7 220,00 Jihočeský kraj 6 378,00 České Budějovice 6 815,00 Český Krumlov 6 827,00 Jindřichův Hradec 5 461,00 Písek 6 311,00 Prachatice 4 913,00 Strakonice 5 569,00 Tábor 6 762,00 ostatních veřejné a sociální služby NUTS 1995

8 742,00 7 647,00 8 581,00 8 149,00 6 758,00 7 328,00 6 549,00 6 489,00 7 276,00

10 504,00 9 158,00 9 834,00 9 654,00 8 129,00 8 440,00 7 924,00 9 363,00 9 029,00

11 737,00 9 979,00 11 537,00 9 742,00 9 012,00 8 667,00 8 394,00 9 477,00 9 131,00

0 10 807,00 12 083,00 10 196,00 10 089,00 8 958,00 9 161,00 10 748,00 10 442,00

14 119,00 11 541,00 12 894,00 10 805,00 10 970,00 10 157,00 9 897,00 10 821,00 10 911,00

15 404,00 12 711,00 14 236,00 11 344,00 11 749,00 10 903,00 10 622,00 12 677,00 12 063,00

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Česká republika 6 660,00 Jihočeský kraj 5 651,00 České Budějovice 6 076,00 Český Krumlov 5 668,00 Jindřichův Hradec 5 025,00 Písek 5 684,00 Prachatice 6 644,00 Strakonice 3 789,00 Tábor 5 205,00 peněžnictví a pojišťovnictví NUTS 1995

8 032,00 7 056,00 7 655,00 6 508,00 6 808,00 7 029,00 7 900,00 4 745,00 6 459,00

9 190,00 8 064,00 8 277,00 8 275,00 7 743,00 7 931,00 8 667,00 7 866,00 7 276,00

10 038,00 8 955,00 9 184,00 8 983,00 8 451,00 8 440,00 9 756,00 9 637,00 7 965,00

0 9 767,00 9 925,00 9 734,00 9 431,00 9 424,00 11 514,00 10 060,00 8 001,00

11 322,00 10 668,00 11 130,00 10 515,00 10 377,00 9 786,00 11 667,00 10 473,00 9 823,00

12 112,00 11 739,00 12 751,00 11 463,00 10 930,00 10 694,00 12 661,00 10 567,00 10 592,00

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Česká republika 13 974,00 Jihočeský kraj 12 469,00 České Budějovice 12 951,00 Český Krumlov 11 676,00 Jindřichův Hradec 13 312,00 Písek 11 432,00 Prachatice 11 813,00 Strakonice 11 895,00 Tábor 12 035,00 pohostinství a ubytování NUTS 1995

16 421,00 14 345,00 15 016,00 13 963,00 14 719,00 13 250,00 13 581,00 13 447,00 13 675,00

18 771,00 16 018,00 16 705,00 15 797,00 16 320,00 14 237,00 14 493,00 15 144,00 15 953,00

21 158,00 17 121,00 18 250,00 16 314,00 16 582,00 15 215,00 15 141,00 16 031,00 16 713,00

0 18 537,00 19 646,00 17 075,00 17 889,00 16 891,00 16 148,00 18 044,00 18 041,00

25 144,00 20 682,00 22 539,00 19 187,00 20 064,00 16 270,00 19 982,00 21 353,00 19 424,00

28 726,00 22 002,00 23 279,00 19 365,00 20 462,00 21 247,00 21 500,00 20 500,00 20 713,00

1996

1997

1998

1999

2000

2001

8 330,00 7 996,00 0 8 514,00 0 5 783,00 0 7 587,00 0

8 254,00 6 804,00 7 608,00 5 935,00 6 116,00 6 232,00 7 165,00 7 236,00 5 966,00

8 979,00 7 031,00 7 196,00 8 527,00 7 545,00 5 169,00 7 358,00 7 729,00 5 939,00

0 7 559,00 7 533,00 7 695,00 8 189,00 8 093,00 7 253,00 7 966,00 6 994,00

10 480,00 8 980,00 9 779,00 10 011,00 8 884,00 7 328,00 9 397,00 7 824,00 7 631,00

11 387,00 9 577,00 10 041,00 10 895,00 9 708,00 8 277,00 10 026,00 9 350,00 7 371,00

Česká republika Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

7 294,00 0 0 5 973,00 0 5 173,00 0 6 119,00 0


stavebnictví NUTS

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

8 889,00 8 789,00 9 348,00 7 858,00 7 841,00 8 719,00 8 002,00 8 489,00 9 079,00

10 189,00 9 876,00 10 547,00 9 385,00 8 869,00 9 256,00 9 133,00 9 075,00 10 326,00

11 236,00 11 084,00 12 007,00 10 677,00 9 825,00 10 684,00 10 790,00 10 142,00 11 218,00

12 236,00 11 965,00 12 626,00 11 606,00 10 413,00 11 641,00 11 638,00 10 976,00 12 210,00

0 12 100,00 13 025,00 11 922,00 10 527,00 12 445,00 12 343,00 11 148,00 11 484,00

13 602,00 13 014,00 13 783,00 12 563,00 11 717,00 12 731,00 12 755,00 11 826,00 13 389,00

14 715,00 13 899,00 14 737,00 13 057,00 12 441,00 14 191,00 13 736,00 12 991,00 14 112,00

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

Česká republika 7 376,00 Jihočeský kraj 7 189,00 České Budějovice 6 999,00 Český Krumlov 7 320,00 Jindřichův Hradec 7 248,00 Písek 7 373,00 Prachatice 7 433,00 Strakonice 7 344,00 Tábor 7 143,00 v činnostech prodeje nemovitostí NUTS 1995

8 970,00 8 751,00 8 888,00 8 744,00 8 613,00 8 727,00 8 713,00 8 657,00 8 694,00

9 436,00 9 258,00 9 348,00 9 448,00 9 220,00 9 314,00 8 910,00 9 322,00 9 111,00

9 880,00 9 692,00 9 917,00 9 675,00 9 579,00 9 665,00 9 052,00 9 649,00 9 699,00

0 10 998,00 11 339,00 10 811,00 10 720,00 10 931,00 10 439,00 10 951,00 10 962,00

11 282,00 11 110,00 11 417,00 11 152,00 10 894,00 10 882,00 10 534,00 10 994,00 11 139,00

12 406,00 12 187,00 12 558,00 12 189,00 11 861,00 11 875,00 11 751,00 12 199,00 12 081,00

1996

1997

1998

1999

2000

2001

8 844,00 7 194,00 7 395,00 6 556,00 6 388,00 6 350,00 7 932,00 6 661,00 7 697,00

10 554,00 8 747,00 9 272,00 7 993,00 7 071,00 8 331,00 10 482,00 8 371,00 8 340,00

11 614,00 9 197,00 9 686,00 9 548,00 7 716,00 7 881,00 10 084,00 7 295,00 9 505,00

13 110,00 10 140,00 10 832,00 10 445,00 7 904,00 7 631,00 9 774,00 9 245,00 10 481,00

0 10 402,00 11 006,00 10 527,00 8 654,00 7 584,00 11 137,00 9 730,00 10 517,00

15 183,00 11 072,00 11 619,00 14 201,00 8 166,00 9 086,00 12 668,00 10 220,00 10 724,00

16 170,00 12 551,00 12 705,00 7 485,00 7 693,00 9 730,00 10 417,00 21 774,00 12 980,00

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

10 749,00 10 428,00 12 089,00 10 125,00 9 044,00 9 976,00 8 491,00 9 779,00 10 618,00

11 880,00 11 515,00 13 633,00 11 040,00 9 955,00 10 909,00 8 992,00 10 957,00 11 751,00

0 12 328,00 14 864,00 11 717,00 10 658,00 11 507,00 10 000,00 11 764,00 12 198,00

13 544,00 13 152,00 15 847,00 12 579,00 11 152,00 11 814,00 10 886,00 12 907,00 13 058,00

14 490,00 13 937,00 16 585,00 13 248,00 11 999,00 12 515,00 11 748,00 13 679,00 13 785,00

1997

1998

1999

2000

2001

Česká republika Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor školství NUTS

Česká republika Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor v průmyslu NUTS

Česká republika 8 153,00 9 585,00 Jihočeský kraj 7 718,00 9 185,00 České Budějovice 8 669,00 10 549,00 Český Krumlov 7 732,00 8 828,00 Jindřichův Hradec 7 019,00 8 151,00 Písek 7 710,00 9 178,00 Prachatice 6 476,00 7 509,00 Strakonice 7 070,00 8 485,00 Tábor 7 811,00 9 229,00 veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení NUTS 1995 1996


Česká republika 9 515,00 11 399,00 11 792,00 Jihočeský kraj 9 201,00 11 123,00 11 213,00 České Budějovice 9 826,00 11 852,00 11 556,00 Český Krumlov 9 873,00 11 658,00 11 718,00 Jindřichův Hradec 9 065,00 11 020,00 10 783,00 Písek 8 446,00 10 135,00 10 670,00 Prachatice 9 314,00 11 234,00 11 390,00 Strakonice 8 099,00 9 853,00 10 747,00 Tábor 8 852,00 10 910,00 11 184,00 zdravotnictví, veterinárních služeb a sociálních činností NUTS 1995 1996 1997

12 086,00 11 544,00 12 107,00 11 596,00 11 321,00 10 797,00 11 084,00 11 158,00 11 735,00

0 12 980,00 14 019,00 12 896,00 12 855,00 11 787,00 12 452,00 12 538,00 12 660,00

13 895,00 13 304,00 14 216,00 13 583,00 13 152,00 11 902,00 13 004,00 13 114,00 12 768,00

15 300,00 14 696,00 15 562,00 14 669,00 14 447,00 13 600,00 14 146,00 14 630,00 14 287,00

1998

1999

2000

2001

Česká republika 7 510,00 9 065,00 Jihočeský kraj 7 324,00 9 094,00 České Budějovice 7 263,00 9 433,00 Český Krumlov 7 773,00 9 420,00 Jindřichův Hradec 7 364,00 8 787,00 Písek 8 276,00 9 176,00 Prachatice 7 048,00 8 537,00 Strakonice 7 227,00 9 068,00 Tábor 6 753,00 8 619,00 zemědělství, lesnictví, těžby dřeva a rybolovu NUTS 1995 1996

9 635,00 9 776,00 9 937,00 10 102,00 9 497,00 10 458,00 9 289,00 9 487,00 9 392,00

9 961,00 10 234,00 10 485,00 10 275,00 10 003,00 10 946,00 9 624,00 9 752,00 9 921,00

0 11 625,00 12 110,00 11 979,00 11 275,00 12 142,00 10 521,00 11 193,00 11 058,00

11 735,00 12 160,00 13 021,00 11 943,00 11 741,00 12 748,00 10 859,00 12 015,00 10 989,00

13 361,00 13 609,00 14 843,00 13 240,00 13 163,00 13 546,00 12 022,00 13 060,00 12 578,00

1997

1998

1999

2000

2001

8 600,00 8 923,00 9 379,00 9 234,00 8 711,00 8 990,00 8 469,00 8 727,00 8 749,00

9 318,00 9 662,00 10 049,00 10 263,00 9 309,00 9 674,00 9 546,00 9 434,00 9 547,00

0 9 805,00 10 156,00 10 844,00 9 598,00 10 138,00 9 608,00 9 000,00 9 534,00

10 367,00 10 634,00 11 008,00 11 897,00 10 451,00 10 740,00 10 614,00 9 958,00 10 157,00

11 314,00 11 495,00 12 113,00 12 354,00 11 240,00 11 519,00 11 172,00 11 018,00 11 117,00

Česká republika Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

6 895,00 7 110,00 7 565,00 7 587,00 6 861,00 7 129,00 6 923,00 6 709,00 6 919,00

7 830,00 8 101,00 8 465,00 8 378,00 7 893,00 8 331,00 7 863,00 7 808,00 7 876,00


kartogram 4: Struktura osídlení v řešeném území


kartogram 5: Střediska osídlení v řešeném území


kartogram 6: Počty obyvatel v řešeném území


kartogram 7: Věková struktura obyvatelstva – podíl obyvatel ve věku 0-14 let


kartogram 8: Věková struktura obyvatelstva – podíl ve věku 65 let a více


kartogram 9: Podíl osob se základním vzděláním


kartogram 10: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním


Kartogram 11: Podíl osob bez základního vzdělání


kartogram 12: Míra registrované nezaměstnanosti


A.2.4. Predikce vývoje počtu obyvatel Predikce vývoje počtu obyvatel v území je odvozena jednak z prognózy vývoje počtu obyvatel (střední hodnota) dle ČSÚ a tato byla aplikována na řešené území ÚS Vltava. Jedním z předpokladů pro predikci vývoje počtu obyvatel je, že populační vlna z druhé poloviny 70. let, se pravděpodobně již nebude opakovat. Děti těchto dětí se rodí v současné době; vzestup porodnosti posilují navíc porody odložené z 90. let. Novinářský pojem baby-boom ale zdaleka neodpovídá intenzitám ze 70. let a je zavádějící; spíše odráží problémy ze zrušených kapacit porodnic, školek atd. Očekává se, že vlna dočasně zvýšené porodnosti brzy skončí. tabulka 12: Prognóza vývoje počtu obyvatel v Jihočeském Prognóza vývoje počtu obyvatel v Jihočeském kraji v letech Věková struktura obyvatelstva 2009 2012 2015 2017 2020 2023 2025 Obyvatelé ve věku 0-14 91361 93410 96180 97507 98261 96106 92868 Obyvatelé ve věku 15-64 450719 441657 428265 419690 407708 398170 395459 Obyvatelé ve věku 65+ 94248 102718 113974 121093 131305 140852 144626 Celkem 636328 637785 638419 638290 637274 635128 632953 Graf 14: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji dle prognózy ČSÚ Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji 2009 639000

2010

638000

2011 2012

637000

2013

636000

2014 2015

635000

2016 2017

634000

2018 633000

2019 2020

632000

2021 631000

2022 2023

630000

2024 Počty obyvatel v letech 2009 - 2025


2025

Graf 15: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji podle jednotlivých věkových kategorií dle prognózy ČSÚ Prognóza vývoje obyvatel v Jihočeském kraji podle věkového složení 500000 450000 400000 350000 300000 250000

0-14 15-64

200000

65+ 150000 100000 50000 0 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 Vývoj počtu obyvatel v letech 2009 - 2025

tabulka 13: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě předpokládané projekce obyvatel dle ČSÚ Obec 1950 1961 1970 1980 1991 2001 65316 74823 86996 100139 109190 111937 ORP České Budějovice celkem 3545 3405 2999 2551 1652 1507 ORP Týn nad Vlt. celkem 68861 78228 89995 102690 110842 113444 Řešené území celkem

2009

2025

109680

108580

1593

1420

111273

110000

graf 16: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území dle prognózy ČSÚ Vývoj počtu obyvatel v řešeném území 120000

100000

80000 ORP České Budějovice celkem 60000

ORP Týn nad Vlt. celkem Řešené území celkem

40000

20000

0

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2009

2025

Počty obyvatel v letech 1950 - 2025

Z průběhu grafu vyplývá, že počet obyvatel v řešeném území bude mírně klesat, což odpovídá současným i dlouhodobě sledovaným trendům. Strmějšímu poklesu obyvatel „brání“ dlouhodobě rostoucí počty obyvatel měst Písku a Týna nad Vltavou. Pouze v případě ORP Milevsko je možno sledovat pravděpodobný trend vývoje počtu obyvatel v menších obcích.


Tabulka 14: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě vyhodnocení rozvojových ploch v ÚPD Obec 1950 1961 1970 1980 1991 65316 74823 86996 100139 109190 ORP České Budějovice celkem 3545 3405 2999 2551 1652 ORP Týn nad Vlt. celkem 68861 78228 89995 102690 110842 Řešené území celkem

2001

2009

2025

111937

109680

127391

1507

1593

2473

113444

111273

129864

Graf 17: Vývoj počtu obyvatel na základě navržených rozvojových ploch v ÚPD Vývoj počtu obyvatel v řešeném území dle ÚPD 140000 120000 100000 80000

ORP České Budějovice celkem ORP Týn nad Vlt. celkem

60000

Řešené území celkem

40000 20000 0 1950

1961

1970

1980

1991

2001

2009

2025


tabulka 14: Prognóza vývoje počtu obyvatel v jednotlivých obcích na základě vyhodnocení rozvojových ploch v ÚPD Obec 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2009 2025 Branišov 175 190 164 154 152 159 230 405 České Budějovice 55435 63892 76162 88448 97243 98876 94936 107551 Dasný 187 204 167 181 200 230 304 495 Hluboká nad Vltavou 4263 4485 4236 4371 4277 4582 4910 6105 Hosín 782 819 661 612 610 674 758 1698 Hrdějovice 913 771 692 800 945 1489 1594 2184 Litvínovice 764 921 858 821 854 1121 2032 3277 Olešník 918 885 787 748 741 708 751 986 Vlkov 87 90 66 43 28 24 19 44 Zahájí 424 441 416 414 370 356 438 538 Zliv 1368 2125 2787 3547 3770 3718 3708 4108 ORP České Budějovice 65316 74823 86996 100139 109190 111937 109680 127391 celkem Horní Kněžeklady 272 261 254 192 140 112 108 148 Modrá Hůrka 160 159 134 126 90 83 68 143 Temelín 2031 2012 1811 1546 751 724 820 1520 Žimutice 1082 973 800 687 671 588 597 662 ORP Týn nad Vlt. 3545 3405 2999 2551 1652 1507 1593 2473 celkem Řešené území celkem 68861 78228 89995 102690 110842 113444 111273 129864


graf 18: Porovnání vývoje počtu obyvatel v městě České Budějovice Prognóza vývoje počtu obyvatel v městě České Budějovice dle ÚPD 120000

100000

80000

60000

České Budějovice

40000

20000

0 1950

1961

1970 1980 1991 2001 Počty obyvatel v ltech 1950 - 2025

2009

2025

graf 19 Porovnání vývoje počtu obyvatel v ostatních obcích v řešeném území Prognóza vývoje počtu obyvatel v obcích v řešeném území 7000 Branišov Dasný

6000

Hluboká nad Vltavou Hosín

5000

Hrdějovice Litvínovice

4000

Olešník Vlkov

3000

Zahájí Zliv

2000

Horní Kněžeklady Modrá Hůrka

1000

Temelín Žimutice

0 1950

1961

1970

1980

1991

2001

2009

2025


Jak z průběhu grafů vyplývá jsou prognózy vývoje počtu obyvatel podle navržených rozvojových ploch pro bydlení a z nich odvozeného předpokládaného nárůstu počtu obyvatel a bytů značně optimistické a zřejmě i nadsazené. Nejmarkantnější je to v případě města České Budějovice a obcí Hosín, a Temelín. Rozvojové plochy pro bydlení jsou ve většině případů značně předimenzované, což je obrazem toho, že obce nedisponují volnými pozemky ve vlastnictví obce, na nichž by mohly realizovat svůj rozvoj. Proto se v územních plánech objevuje více rozvojových ploch, tak aby byl umožněn variabilní a variantní rozvoj obce podle aktuálního stavu v území a ochoty soukromých vlastníků uvolnit pozemky pro rozvoj obce. Výjimku tvoří obce v bezprostřední blízkosti města Českých Budějovic jako Litvínovice, Branišov, Dasný, u kterých křivka grafu vykazuje minimální odchylky od lineárního průběhu, což je dáno skutečným rozvojem individuální bytové výstavby. Dlouhodobě vzestupnou křivku trvale bydlících obyvatel vykazuje i město Hluboká a obce Hrdějovice, Hosín, které mají


rovněž reálné předpoklady pro rozvoj bydlení. Nicméně v ÚS Vltava je potřeba pro rozvojové plochy s určitou korekcí dimenzovat sítě technické a dopravní infrastruktury, a uvažované počty obyvatel je potřeba chápat jako limitní kapacity. Kartogram 13: Živě narození


Kartogram 14: Zemřelí


Kartogram 15: Přirozený přírůstek / úbytek obyvatel v území


Kartogram 16: Saldo migrace obyvatel v řešeném území


A.2.5. Vyhodnocení aktuálního legislativního prostředí A.2.5.1. Územní plány velkých územních celků Do řešeného území zasahují tyto schválené (vydané) ÚPVÚC ČBSRA včetně Změny č.1 a č.2 ČBSRA. Dle ustanovení § 187 odst. (1) Stavebního zákona pozbyl ÚPVÚC ČBSRA včetně změn platnosti. Byl totiž schválen před 1. červencem 1992, a územně plánovací dokumentace schválené před tímto datem pozbývají platnosti nejpozději do tří let ode dne nabytí platnosti Stavebního zákona, tudíž 1.1. 2010. Jejich bližší charakteristiky jsou uvedeny v části vyhodnocení schválených ÚPD na začátku textu (kapitola A.1.2.1).

A.2.5.2. Zásady územního rozvoje Kromě těchto platných a schválených ÚPVÚC jsou v současné době zpracovávány ZÚR JČK. Návrh ZÚR Jihočeského kraje je dokončen a převzat pořizovatelem, včetně dokumentace SEA a hodnocení na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (NATURA 2000) a kompletního rozboru udržitelného rozvoje území. Dne 6. 8. 2008 proběhlo společné jednání s dotčenými orgány a sousedními kraji podle § 32 odst. 2 stavebního zákona. Současně bylo projednáno s příslušnými ministerstvy vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území dle § 37 odst. 4 stavebního zákona.

A.2.5.3. Územní plány obcí Většina obcí má platnou územně plánovací dokumentaci (územní plány) pořízené v průběhu posledních 20 let. Územní plány obcí navíc mají schváleno či rozpracováno řadu změn, což je na úkor přehlednosti o stavu a vývoji v území. Řada územních plánů je ovšem v rozporu s platnou legislativou (přílišná podrobnost, chybějící oddíly a kapitoly požadované současně platným stavebním zákonem). Tabulka 15: Přehled ÚPD v řešeném území Obec Název ÚPD ÚPnSÚ Branišov 3 Branišov

České Budějovice

ÚPO Dasný

Hluboká Vltavou

nad

Hosín Horní Kněžeklady Hrdějovice Litvínovice Modrá Hůrka

Rok schválení, rozpracovanost

RNDr. PERLÍN RADIM, PRAHA

15.1.1997

AD, České Budějovice

27.5.2009

Architekti Hrůša & Pelčák, Ateliér Brno, Brno

17.6.2000

Různí zpracovatelé

24.10.2002 - 26.11.2009

A+U DESIGN, České Budějovice

5.12.2002

ÚP STUDIO České Budějovice

6.8.2009

A+U Design, České Budějovice

17.10.1994


9.7.2004

Změna č.2 ÚPnSÚ Branišov ÚPnM České Budějovice Změna č.1 – 36 ÚPnM České Budějovice ÚPO Dasný Změna č. 1 ÚPO Dasný ÚPnSÚ Hluboká nad Vltavou Změna č.1 – 4 ÚPnSÚ Hluboká nad Vltavou ÚP Hluboká nad Vltavou ÚPO Hosín Změna č.2 ÚPO Hosín

AD, České Budějovice

Řízení o návrhu ÚP 2010

AD, České Budějovice AD, České Budějovice

1.9.2001 27.10.2006

ÚPO Horní Kněžeklady

ÚP STUDIO České Budějovice

29.6.2000

ÚPO Hrdějovice ÚPO Litvínovice ÚP Litvínovice

UPLAN s.r.o., Vlastiboř AD, České Budějovice AD, České Budějovice Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, České Budějovice

ÚPO Modrá Hůrka Změna č.1 ÚPO Modrá

3

Zpracovatel

Architektonický ateliér ŠTĚPÁN,

V rámci ÚPnSÚ Dubné


Projednání návrhu 2010 25.6.2004 Projednání zadání 6.3.2009 16.3.2005 29.8.2009

Hůrka Změna č.2 ÚPO Modrá Hůrka ÚPnSÚ Olešník Změna č.1 ÚPnSÚ Olešník Změna č.2 ÚPnSÚ Olešník ÚPnSÚ Temelín Změna č.1 ÚPnSÚ Temelín Změna č.2 ÚPnSÚ Temelín

České Budějovice Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, České Budějovice A+U Design, České Budějovice

8.10.1999


8.3. 2003


5.1.2006


26.6.1997


18.8.2006


21.1.2004

ÚP Temelín


Vlkov

ÚPO Vlkov

SURPMO, a.s., Praha

Zahájí Zliv

ÚPO Zahájí ÚPnSÚ Zliv

UA Projekce, České Budějovice AD, České Budějovice Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, České Budějovice Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, České Budějovice Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, České Budějovice Architektonický ateliér ŠTĚPÁN, České Budějovice

Olešník

Temelín

ÚPO Žimutice

Žimutice

Změna Žimutice Změna Žimutice Změna Žimutice

č.1

ÚPO

č.2

ÚPO

č.3

ÚPO

Schváleno zadání 2008

15.4.2009 veř.projednání konceptu + SEA , únor 2010 odevzdání návrhu 6.8.1999 zpracovává se čistopis 5.9.2000 stanovisko nadřízeného orgánu 20.6.1999 1.2.1994 19.7.2000 28.10.2003 8.9.2004 Schváleno zadání 29.6.2009

A.2.5.4. Územně analytické podklady Zpracovatel ÚS Vltava obdržel od pořizovatele kompletní sadu digitálních dat územně analytických podkladů (ÚAP) pro řešené území i širší vztahy dne 31. 8. 2009. Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (limity využití území), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (rozbor udržitelného rozvoje území).

A.2.5.5. Program rozvoje Jihočeského kraje Program rozvoje Jihočeského kraje (dále též jen „PRK“) je základní strategický materiál Jihočeského kraje, obsahující Titulní stranu s obsahem a úvodním slovem hejtmana, Přehled programových dokumentů, Sociálně ekonomický profil kraje, SWOT analýzu, Strategickou část, Návrh financování, Zabezpečení realizace, Závěr a seznam použitých zkratek a dále přílohy Výsledky realizace Programu rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje z roku 2001 – souhrnná bilance za uplynulé období, Analýza vybraných projektů, Hlavní směry Regionální inovační strategie, Hospodářsky slabé regiony – vymezení, Oblasti ohrožené vysídlením, Základní struktura a obsazení pracovních týmů při implementaci PRK, Tabulkové přílohy, Mapové přílohy a Stanovisko Ministerstva životního prostředí k návrhu koncepce. Pro územní studii je zásadní SWOT analýza, ze které vyplývá, že mj. patří mezi SILNÉ stránky Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie o výhodná geografická poloha v centru Evropy a na hranici s Německem a Rakouskem, včetně tradičních vazeb na sousední regiony, o vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou, o rozvíjející se malé a střední podnikání, o potenciál biomasy jako obnovitelné suroviny, o vyvážené rozmístění přirozených center - měst střední velikosti, o vysoký rozvojový potenciál cestovního ruchu; zachovalá, ekologicky hodnotná a turisticky atraktivní příroda a kulturní krajina, s velkou koncentrací historických památek, o tradice lázeňství;


o atraktivita regionu a vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy, rekreační plavby a hipoturistiky, o postupně se zlepšující technický stav dopravních cest, zejména silnic nižších tříd, o existence dílčích územních plánů a kvalitní příprava ZÚR JČK dle nového SZ; SLABÉ stránky Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie o socioekonomické disparity mezi jednotlivými částmi kraje, o neexistující kapacitní dopravní napojení na TEN-T (dálnice D3 a nedobudované rychlostní silnice R3 a R4), o chybějící obchvaty sídel především na silnicích I. a II. třídy, o velký podíl ekonomicky slabých obcí s malým počtem obyvatel, o nedostatečná investiční vybavenost nemocnic a zařízení sociálních služeb, o nevyhovující struktura a kapacita sociálních služeb a zařízení, o zastaralý stavebně-technický stav některých pobytových zařízení sociálních služeb, o nevhodná druhová skladba lesních porostů v některých mikroregionech vůči působení vlivu biotických a abiotických činitelů, o nevhodné využití zemědělské půdy (např. vysoká míra zornění) a kulturní krajiny v některých oblastech kraje, o nedostatečná infrastruktura pro volnočasové aktivity, o špatný stav některých technických a kulturně-historických památek, o sezónně nevyvážená nabídka cestovního ruchu, o špatný stav okolí hlavních přístupových komunikací (např. absence vybavených odpočívadel, opuštěná tržiště, prostituce), o pomalý proces tvorby komplexních pozemkových úprav, o existující bariéry migrace ryb; PŘÍLEŽITOSTI Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie o rozvoj podnikatelských služeb, zejména specializovaných, o regionální a místní možnosti využití existence celostátně významného energetického zdroje (Temelín), o trvale udržitelné využití přírodních atraktivit a kulturního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu, včetně lázeňství, o rozvoj služeb spojených s cestovním ruchem a lázeňstvím, o budování cyklostezek a rozvoj sítě cyklotras v regionu, o dokončení Vltavské vodní cesty a její využití pro rekreační plavbu, o tvorba nových a inovace stávajících produktů cestovního ruchu, o posilování úrovně koordinace a řízení cestovního ruchu na úrovni regionů a kraje, o jednotný marketing Jihočeského kraje jako významné turistické destinace, o vybudování dálnice D3, rychlostní komunikace R3 a dokončení modernizace IV. tranzitního železničního koridoru v ose Eurokoridoru sever-jih, včetně výstavby nové tratě České Budějovice – Linz, o dostavba rychlostní komunikace R4 od hranic kraje ke křížení se silnicí I/20 a modernizace silnice I/4 až na státní hranici s Německem, o využití splavnosti řeky Vltavy pro rekreační a příležitostnou vodní dopravu, o produkce a zpracování obnovitelných zdrojů energie v souladu se závazkem EU, o zlepšování dostupnosti a kvality veřejných služeb; HROZBY pro území Jihočeského kraje s vazbou na řešené území studie o nepříznivá struktura a vývoj populace v řadě lokalit kraje, o nepříznivý vývoj zdravotního stavu obyvatelstva v souvislosti s pokračujícím stárnutím populace a nezdravým životním stylem, spojený s rostoucími náklady na zdravotní a sociální služby, o pokles počtu žáků a studentů z důvodu nepříznivého demografického vývoje zejména 90. let 20. století, o zpomalení výstavby a nedokončení dálnice D3, rychlostní silnice R3 a odklad dokončení komunikace R4 a modernizace I/4 ve směru Praha – Strakonice –Strážný – Pasov, o pomalá výstavba IV. tranzitního železničního koridoru v důsledku nedostatku finančních prostředků, o prohloubení socioekonomických disparit uvnitř kraje a zhoršování dostupnosti služeb, pracovních příležitostí a dopravní dostupnosti ve venkovském prostoru, o problémy veřejných rozpočtů s negativními dopady na rozvoj kraje a obcí, o zastaralost bytového fondu, vysoké náklady na rekonstrukci bytů zejména v panelové výstavbě, o chátrání kulturních movitých a nemovitých památek z důvodů nedostatku zejména centrálních finančních zdrojů, o nesoulad mezi rozvojovými záměry a zájmy ochrany přírody, o růst dopravního zatížení silnic a další zhoršování jejich technického stavu, o problematické splnění směrnic EU o čištění odpadních vod do roku 2010, o nedostatečná péče o tvorbu a obnovu krajiny a o zvyšování její ekologické stability, o urbanizace volné krajiny (mimo území určená k zástavbě ÚPD),


o o

neexistence volného tržního prostředí v zemědělství – zvyšující se závislost konkurenceschopnosti zemědělství na dotační politice státu a EU, další zvyšování fragmentace krajiny vedoucí k omezení volné migrace druhů.

Dalším zásadním oddílem PRK je STRATEGICKÁ ČÁST, obsahují VIZI Jihočeského kraje v této definici: „Jihočeský kraj bude v horizontu roku 2013 konkurenceschopným a prosperujícím regionem s vysokou kvalitou života obyvatelstva.“, tezi, že konkurenceschopnost a prosperita Jihočeského kraje bude vycházet z jeho ROZVOJOVÉHO POTENCIÁLU: o kulturně sociálního prostředí kraje, které je pozitivně ovlivněno sdílenými hodnotami vyrůstajícími z tradic kraje a sociální soudržností obyvatel, o vyšší aktivity podnikatelského sektoru, zvláště malých a středních podniků, která umožňuje využít schopností obyvatel a rozšířit spektrum podnikatelských činností na území kraje, o dostupnosti vody, energií, médií a informací nezbytných k realizaci rozvojových aktivit, o kvalitní vnitřní i vnější dopravní dostupnosti, o zemědělského sektoru reflektujícího reformní trendy EU a postupnou liberalizaci světového trhu se zemědělskými komoditami, o rozmanitosti krajiny a přírody, kulturního dědictví a specifik kraje zabezpečujících možnosti rozvoje cestovního ruchu, o venkovských oblastí s pestrou škálou ekonomických, sociálních a kulturních aktivit, které zajistí stabilizaci osídlení, o měst a jejich zázemí, která jsou prostřednictvím vzájemné sítě vazeb motorem socioekonomického rozvoje kraje, GLOBÁLNÍ CÍL, definovaný takto: „Zvýšení konkurenceschopnosti Jihočeského kraje založené na zlepšování podmínek pro investice, podnikání a rozvoj cestovního ruchu při zachování přitažlivosti a jedinečnosti území kraje jako dobrého a bezpečného místa pro život obyvatel, a to při respektování zásad udržitelného rozvoje.“, konkretizovaný do 8 PRIORITNÍCH OS (1. Ekonomický rozvoj a znalostní ekonomika, 2. Lidské zdroje a sociální soudržnost, 3. Dostupnost a infrastruktura, 4. Rozvoj urbánních prostorů, 5. Venkovský prostor, 6. Cestovní ruch, kulturní a přírodní dědictví, 7. Efektivní veřejná správa a modernizace institucí, 8. Životní prostředí), kdy osy č. 3., 4., 5., 6. a 8. se bytostně dotýkají obsahu řešení územní studie, a kdy každá prioritní osa má svůj STRATEGICKÝ CÍL, kdy strategickým cílem prioritní osy je o Dostupnost a infrastruktura je zlepšení stávajícího stavu a budovávání nové dopravní a technické infrastruktury, zlepšení podmínek dopravy a dopravní obslužnosti (osa 3), o Rozvoj urbánních prostorů Jihočeského kraje je podpora posilování role měst jako přirozených rozvojových center území se zaměřením na komplexní přístup k řešení jejich specifických problémů (osa 4), o Venkovský prostor je podpora diverzifikace venkovské ekonomiky se zaměřením na využívání moderních forem zemědělství, rybářství a lesnictví, se současným využitím potenciálu a zachování místních tradic a hodnot krajiny (osa 5), o Cestovní ruch, přírodní a kulturní atraktivity je rozvíjení cestovního ruchu se zaměřením na jeho různé druhy se současným využitím potenciálu kulturního dědictví s ohledem na zachování jeho specifických hodnot (osa 6), o Životní prostředí je zabezpečení podmínek dílčích aspektů ochrany životního prostředí a zavedení systému řešení integrovaných rizik (osa 8), a kdy pro naplnění těchto cílů jsou navržena dále uvedená opatření s jednotlivými operačními cíly, kdy dále vybíráme OPERAČNÍ CÍLE s přímou vazbou na obsah řešení studie: o Rozvoj regionální a místní dopravní infrastruktury, o Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, o Tvorba podmínek pro lepší kvalitu podzemní vody, o Zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie a podpora úspor energií, o Podpora dostupnosti internetu v kraji, o Dostupnost telekomunikačních sítí, o Podpora zavádění integrovaných dopravních systémů veřejné dopravy ve vybraných lokalitách kraje, o Modernizace a rozvoj infrastruktury sloužící pro veřejnou dopravu, o Komplexní přístup k revitalizaci vybraných částí měst (center, veřejných prostor, tradičních obytných zón - zvláště panelových sídlišť, tradičních průmyslových a obdobných zón – revitalizace brownfields), o Vyřešení dopravní situace ve městech (veřejná doprava (MHD), bezpečnost a řízení provozu (dopravní telematika, city logistika), cyklistika, pěší zóny, doprava v klidu), o Posilování aktivit měst a urbanizovaných prostorů v území,


o

o o o o o o o o o o o o o o o o o o

o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o

Překonání nedostatečné kritické váhy měst prostřednictvím síťování, tj. vytvářením hmotných (infrastrukturních) i nehmotných (informačních, znalostních, vztahových) sítí pro posílení toků zboží, kapitálu, informací, znalostí apod., Posilování vazeb město – zázemí, Diverzifikace zemědělských činností, Zlepšení podmínek pro tvorbu nových pracovních příležitostí na venkově, Posílení různorodosti venkovské ekonomiky prostřednictvím podpory zakládání nových podniků a jejich rozvoje, Rozšíření škály služeb na venkově, Tvorba podmínek pro nové investice, Zvýšení konkurenceschopnosti podporou mimoprodukčních funkcí, Rozvoj ekologického zemědělství, Posílení využití obnovitelných zdrojů energie, především travní a dřevní biomasy, Zvýšení konkurenceschopnosti prostřednictvím lepšího využití potenciálů lesů a jejich produkčních faktorů, Posílení konkurenceschopnosti dalším rozvojem technického potenciálu a podporou inovačních technologií a procesů, včetně alternativní produkce dřeva, Podpora navazujícího dřevozpracujícího průmyslu s vyšší přidanou hodnotou, Zvýšení hospodářské hodnoty soukromých i obecních lesů, Zvýšení podílu lesnictví na vodním hospodářství posílením vodohospodářské a hydrické funkce lesů, Posílení kvantitativně a kvalitativně odpovídající struktury zařízení CR, Rozvíjení lázeňských a wellness kapacit, Rozvoj a rozšiřování doplňkové infrastruktury CR, Zlepšení kvality a dostupnosti infrastruktury CR v oblasti turistických cest (naučné stezky, hipostezky, vodní cesty atd.) a cyklistických tras, vč. doprovodné infrastruktury a značení, sportovně-rekreační a kulturní vybavenosti pro cestovní ruch, infrastruktury pro zimní turistiku (lyžařské a běžecké areály), zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness), ubytovacích kapacit, zařízení pro kongresovou turistiku, Rozšiřování vhodných a dosud nevyužívaných ploch k realizaci sportovních a volnočasových aktivit, Rozvoj produktů pro zimní sezonu, Efektivnější využití lázeňských a wellness kapacit a rozšíření lázeňských služeb, Podpora rozvoje venkovského cestovního ruchu, Podpora vodní turistiky a CR podél vodních toků a vodních ploch, Podpora tvorby produktů využívaných pro přilákání návštěvníků mimo hlavní sezonu zaměřená na specifickou strukturu návštěvníků (např. nordic walking, golf, poznávací turistika), Využití místního potenciálu při ochraně a využívání kulturního a přírodního dědictví pro posílení pocitu sounáležitosti s regionem a při rozvoji CR v Jihočeském kraji, Využití kulturních zařízení (divadla, muzea, galerie) pro rozvoj kulturních aktivit v regionu, Podpora využívání destinačního managementu pro koordinaci, podporu i rozvoj CR v Jihočeském kraji, Podpora malých a středních podniků působících v CR, Územně vyvážené zvýšení návštěvnosti kraje, Prodloužení délky pobytu návštěvníků, Vytvoření podmínek pro prodloužení letní a zimní sezony, podpora rozvíjení CR mimo sezónu, Ochrana a využívání vodních zdrojů, Ochrana ovzduší a snižování emisí, Ochrana přírody, tvorba krajiny, Zkvalitnění nakládání s odpady a řešení starých ekologických zátěží, Omezování rizika povodní a jejich dopadů, Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, Tvorba podmínek pro lepší kvalitu podzemní vody, Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, Tvorba podmínek pro lepší kvalitu podzemní vody, Zabezpečení nouzového zásobování vodou, Udržování, ochrana a tvorba harmonizované, ekologicky stabilní a trvale produkční krajiny, Zvýšení biodiverzity a celkové ekologické stability krajiny, Zvýšení ekologické stability lesa a posílení jeho mimoprodukčních funkcí, Zvýšení ekologické stability rybničních soustav a posílení jejich mimoprodukčních funkcí (nutnost postupné modernizace rybníků a rekonstrukcí hrází), Zvýšení ekologické stability a jakosti tekoucích vod (říčních systémů) a jejich revitalizace (renaturalizace), Zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny z hlediska vodního režimu,


Zamezení nevhodné urbanizace volné krajiny, Racionální přístup k těžbě a zpracování nerostných surovin a omezování jejich negativních dopadů na krajinu a životní prostředí, o Zachování půdní úrodnosti, o Zvýšení atraktivity krajiny pro cestovní ruch; kdy na tyto operační cíle navazují již konkrétní AKTIVITY, které již nebudou pro jejich velké množství jednotlivě vybírány a uváděny přímo zde v textu studie.4 o o

A.2.5.6. Další strategické dokumentace krajského významu Další strategické dokumenty vydané a pořízené Jihočeským krajem v oblasti dopravy, energetiky, cestovního ruchu, ochrany přírody, odpadového hospodářství nebo surovinového potenciálu kraje jsou obvykle buď přímo koncepčního charakteru s malým územním průmětem do územně plánovací dokumentace nebo ryze oborové, jejichž průmět do řešení studie je vždy omezen na konkrétní oblast hodnot v území nebo limitů využití území. Z těch zásadních, které byly využity pro zpracování analytické části územní studie a bude z nich vycházeno při tvorbě obsahu návrhové části je potřeba zmínit: Koncepci ochrany přírody a krajiny (dále jen „KOPK“) JČK, zpracovaná sdružením forem ATEM s.r.o. a EIA servis s.r.o. v roce 2008, řešící zásadní otázky environmentálního charakteru, Územně energetickou koncepci Jihočeského kraje (resp. její aktualizace provedená firmou SEVEN v roce 2008), vymezující priority v oblasti elektroenergetiky, zásobování teplem, obnovitelných zdrojů energie, a další, Krajský generel nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability (dále jen „NR-R ÚSES“) zpracovaný v roce 2007 týmem řešitelů Ing. Friedrich, Ing. Popela, Ing. Wimmer, Ing. Novák) vymezující nadregionální a regionální biokoridory a biocentra do polygonů vč. vymezení ochranných zón nadregionálních biokoridorů, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku (dále jen „PRVKÚC“) Jihočeského kraje, vč. jeho dvou aktualizací, který je zevrubně vyhodnocen v poslední části této studie, Plán odpadového hospodářství a Koncepce odpadového hospodářství Jihočeského kraje, Regionální surovinová politika Jihočeského kraje.

A.2.5.7. Další součásti legislativního prostředí Územní rozvoj řešeného území je silně ovlivněn rozdělením pravomocí mezi státní správu a samosprávou v rozsáhlých územích, jejichž správa nepřísluší do kompetence kraje či obcí. Vzhledem ke značnému podílu ploch s režimem ochrany přírody a krajiny (MZCHÚ, ÚSES apod.) vytváří pro řešené území významný legislativní rámec zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Z něho se odvozují režimy a omezení v chráněných územích a jejich ochranných pásmech. V řešeném území se nachází mnoho vodních toků, nachází se zde významná víceúčelová vodní nádrž Hněvkovice (důležitá pro zabezpečení minimálního průměrného denního průtoku ve Vltavě pod nádrží, odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení, zejména odběr chladící vody pro JE Temelín, ostatní odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení, k výrobě elektrické energie, výkon rybářského práva, likvidace havárií v jakosti vody, zajištění plavby v nádrži – součásti vltavské vodní cesty v parametrech schválených Státní plavební správou, rekreace a vodní sporty) a zdroje podzemních vod. Další regulace využití území se tak mohou odvíjet i od zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon. Z hlediska přírodního pilíře se na legislativním rámci dále mimo jiné podílejí zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 86/2002 Sb. , o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, a dalších.

A.3.

Hodnoty řešeného území (§ 18 odst. (4) stavebního zákona)

Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území

Více viz Program rozvoje Jihočeského kraje, strategická část, k dispozici na webových stránkách Jihočeského kraje v sekci Koncepční materiály na adrese http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=710&par[lang]=CS. 4


A.3.1. Přírodní hodnoty Řešené území má nesporné přírodní hodnoty, které jsou umocněny velkou lesnatostí území a soutokem velkých řek Vltavy a Malše, v jižní části řešeného území. Dominantou řešeného území a hlavním předmětem řešení je vodní nádrž Hněvkovice, jež od přehradního profilu v ř. km 210,390 vyplňuje zde již hluboké údolí vodního toku Vltavy. Osa vodní nádrže generelně směřuje severojižním směrem s malými odchylkami v jižní části plochy. Říční údolí bylo dosti hluboké a vyznačovalo se strmými břehy, do nichž byla hluboko zaříznuta údolí menších i větších přítoků, jež po naplnění nádrže vytvořily v převážné míře úzké a relativně hluboké zátoky. Po naplnění přehradní nádrže vznikla vodní plocha délky asi 18,59 km. I při naplnění nádrže na maximální provozní hladinu je hladina nádrže stále ještě výrazně převyšována okolními břehy, jež se nacházejí o 40 až 200 m výše. Terén je v dolní části nádrže až zhruba k obci Purkarec relativně otevřený, s poněkud ploššími břehy, dále proti proudu je i nad současnou vodní hladinou zhusta velmi strmý, zpravidla porostlý lesy, nebo skalnatý. Ve všech těchto charakterově odlišných krajinných segmentech převládá nejenom prostorová členitost, živost a dynamika (včetně pánevních oblastí vymezených výraznými horizonty), ale i úměrné členění dané formami hospodářského využití. S výjimkou urbanizovaných území českobudějovické aglomerace, a s výjimkou extrémní technické stavby – Jaderné elektrárny Temelín – převládá v krajinné scéně úměrné měřítko odpovídající kultivované kulturní krajině se zemědělskou výrobou, přizpůsobenou členitému reliéfu. V řešeném území přispívá k výraznosti obrazu krajiny i přítomnost stop historického vývoje krajiny a osídlení. Zvláště patrné jsou kulturní a historické hodnoty krajiny v komponovaných krajinářských úpravách Hlubocka.

A.3.1.1. Krajinný ráz Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Území, která vynikají soustředěnými hodnotami krajinného rázu, výraznými scenériemi a kulturní identitou mohou představovat symboly jihočeské krajiny. Charakteristické krajinné prostory jsou krajinné segmenty reprezentativní pro hodnocené území. Tyto segmenty zahrnují více míst krajinného rázu a nepokrývají celé území regionu, nýbrž pouze nejhodnotnější části s nejvýraznějším krajinným rázem. Některá z takových území jsou chráněna v rámci přírodních parků nebo krajinných památkových zón, jiná však leží v jinak nechráněné krajině. Oblast krajinného rázu – Bechyňsko-Vltavotýnsko Rozsáhlá oblast krajinného rázu, jejíž osami jsou výrazné koridory údolí Vltavy a Lužnice, do řešeného území zasahuje pouze svým jižním okrajem. Koridory řeky Vltavy jsou provázeny lesními porosty stejně jako údolí přítoků. V náhorních polohách na mezivodních hřbetech vzniká otevřenější zemědělská krajina. Kontrast většího měřítka s uzavřenými scenériemi zahloubených poloh vytváří výrazné estetické hodnoty. V krajině je přítomno harmonické měřítko a (zejména v zahloubených uzavřených prostorech) ve scenériích se uplatňuje jedinečný soulad historických sídel a krajinného rámce údolí. Do jižní části oblasti a zejména do řešeného území zasahuje historická krajina Hlubocka s oborami. Hlavní osu krajiny tvoří tok Vltavy, vodní síť doplňují již jen drobné přítoky charakteru potoků. Na Vltavě je vytvořeno několik vodních děl, součástí Vltavské kaskády. Nejnovějšími stupni Vltavské kaskády jsou Hněvkovická přehrada, vybudovaná na řece Vltavě v letech 1986-1991, a vodní dílo Kořensko, které zasahují do severní poloviny řešeného území. Nejstarší osídlení oblasti se datuje do doby bronzové. Lesy, zejména smrkové a borové, rozčleňují plochy polí a luk. Struktura rozložení lesů a orné půdy odpovídá historickým mapám a navazuje na původní krajinnou strukturu. Oblastí prochází zejména komunikace nižších tříd, které navazují na historickou cestní strukturu doloženou historickými mapami. Výraznou novou dominantou nejen této oblasti, ale celé velké části Jihočeského kraje, je stavba jaderné elektrárny Temelín, zkolaudovaná v roce 2006 (pozn. již mimo řešené území, ale je nepřehlédnutelnou pohledovou dominantou celé této oblasti). obrázek 1: Hněvkovická nádrž u zaniklé obce Jaroslavice


obrázek 2: Charakter krajinného rázu u Poněšic

obrázek 3: JETE, a zejména objekty chladících věží s vlečkami vodní páry vytvářejí pohledovou dominantu celého území

Oblast krajinného rázu – Českobudějovická pánev Oblast krajinného rázu, která zahrnuje jeden z hlavních a typických prostorů Jižních Čech. Má dva kontrastní charaktery spolupůsobící v uzavřeném prostorovém rámci – silně urbanizovanou krajinu velkého města postupně vyplňující prostor mezi svahy Rudolfova, Hosína a Blanského lesa a rozlehlou rybniční krajinu táhnoucí se od Českých Budějovic k Vodňanům. Prostorové vymezení výrazným masivem Blanského lesa s dominantou Kletě a výrazná hrana Táborské pahorkatiny, do které se zařezává údolí Vltavy po Hlubokou, je vedle dílčích scenérií rybniční krajiny hlavním atributem estetické atraktivnosti krajiny. Krajina mimo urbanizované území vyniká uvnitř rybničních soustav harmonickým měřítkem a harmonickými prostorovými vztahy. Významné hodnoty do krajiny vnášejí historické krajinné úpravy Hlubocka s překrývajícími se vrstvami postupné kultivace od středověké rybniční soustavy až po pozdně romantické úpravy druhé poloviny 19. století. Oblast z velké části náleží k Blatské pánvi (Vodňanská a Zlivská pánev, Chvalešovická pahorkatina), JV části Českobudějovické pánve. Jedná se o širokou tektonickou příkopovou sníženinu protaženou směrem SZ-JV (ploše pahorkatinný až plošinný povrch a akumulační georeliéf nízkých teras Vltavy a širokých niv vodních toků) Krajina je charakteristická řadou vodních toků, přítoků Vltavy s vedlejšími rameny, slatěmi a mrtvými kanály, potoky a množstvím rybníků. V Českobudějovické pánvi v povodí Vltavy se nachází výrazná českobudějovicko-hlubocká rybniční skupina s největším rybníkem Bezdrevem, vybudovaným koncem 15. století. Z ostatních rybníků této skupiny je z turistického hlediska zajímavý např. Munický rybník v blízkosti Hluboké nad Vltavou. Oblast je málo zalesněná smrkovými a borovými porosty s dubem letním, méně bukovými porosty. Ve vazbě na množství rybníků se objevují cenné mokřiny, pobřežní mokřady a vlhké, břehové a litorální porosty a rákosiny. Cenné přírodní lokality jsou chráněné v několika maloplošných ZCHÚ (vázané zejména na vodní plochy a jejich břehy), v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. Původně bylo jádro oblasti bažinaté, proto je osídlení pravděpodobně o něco pozdější než v přilehlém Pošumaví. Více dokladů pochází teprve z doby kolem přelomu letopočtu. Dnes je krajina převážně odlesněná, v minulosti typické vlhké louky byly z velké části převedeny na ornou půdu nebo zmeliorovány. Krajinu prostupuje velké množství rybníků. Osu oblasti tvoří silnice I/20. České Budějovice jsou významnou silniční i železniční dopravní křižovatkou. Hlavní cestní síť stejně jako rozložení hlavních ploch v oblasti odpovídá původní struktuře doložené historickými mapami. Jižní okraj oblasti zaplňuje výrazně urbanizovaná plocha města České Budějovice a jeho aglomerace. Královské město České Budějovice jsou správním, historickým, kulturním, dopravním a průmyslovým centrem kraje. České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265; lokaci a projekci města provedl králův rytíř Hirzo. Nové královské město mělo představovat doposud chybějící základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Kromě Českých Budějovic má městský status Hluboká nad Vltavou (1378), Zliv (1409). Oblast je prostoupena množstvím menších venkovských zemědělských sídel. V


oblasti se nachází množství architektonicky cenných objektů a souborů. Zámek Hluboká nad Vltavou, výrazná dominanta čnící nad Českobudějovickou pánev, je spolu s loveckým zámkem Ohrada národní kulturní památkou. České Budějovice jsou městskou památkovou rezervací. Řada vesnic je vesnickými památkovými rezervacemi a zónami. Na Hlubockém panství Schwarzenbergů vznikla velmi harmonická kultivovaná lovecká krajina s prvky krajinářských kompozic. Západně od Českých Budějovic se v rybniční krajině nachází řada venkovských sídel, představujících unikátní soubor lidové architektury. Vesnickými památkovými zónami v řešeném území jsou Bavorovice a Munice. Obrázek 4: Historické dochované krajinné úpravy u Hluboké nad Vltavou byly zakomponovány do golfového hřiště

obrázek 5: Největší rybník v řešeném území - Bezdrev

obrázek 6: Soustava rybníků u Zlivi

Oblast krajinného rázu - Lišovský práh - západní Třeboňsko Do řešeného území zasahuje pouze okrajově na jihovýchodním okraji (část území obce Hosín). Prudké svahy Rudolfovska ohraničují na západě vyvýšenou polohu krajiny Lišovského prahu, na severu tvoří méně výrazný krajinný předěl mezi Českobudějovickou pánví a soběslavsko – veselskými blaty Hlubocká pahorkatina. Výhledy do Českobudějovické pánve jsou velmi atraktivní, na jihovýchodě ohraničené horizonty Novohradských hor, na jihu masivem Blanského lesa s dominantou Kletě a na jihozápadě se zvedají lesnaté hřbety Podhůří Šumavy se vzdálenějšími horizonty hřebenů Šumavy. Vlastní krajina vyvýšené polohy je zemědělského charakteru s větších měřítkem členění zemědělských ploch a lesních


porostů. Členitá pahorkatina na rozvodí Vltavy, Malše a Lužnice, s rozčleněným erozně denudačním povrchem asymetrické hrásťové stavby, silně tektonicky porušeným, s pásmem nejvýraznějších elevací na západě, se strukturními hřbety a suky, se zbytky zarovnaných povrchů. Lišovský práh (Hlubocká a Dobrovodská pahorkatina). Oblast leží na rozvodí Vltavy, Malše a Lužnice. Zdejší toky jsou poměrně malé, charakteru potoků. Místy se objevují rybníky, mokřady a vlhké louky. Oblast je středně zalesněná smrkovými a borovými porosty s bukem a modřínem. Lesy oddělují pole a louky, některé vlhké. Cenné přírodní lokality jsou chráněné v několika maloplošných ZCHÚ, v oblasti nejsou žádné rozsáhlejší chráněné plochy. Oblast byla osídlena poměrně pozdě a osídlení nebylo příliš husté. Dnešní krajina má leso-polní charakter, lesní plochy prostupují plochy lesů, polí, luk a rybníků. Hlavní cestní síť stejně jako rozložení hlavních ploch v oblasti odpovídá původní struktuře doložené historickými mapami. obrázek 7: Krajinný ráz u letiště Hosín, s lesnatým hřbetem Lišovského prahu

obrázek 8: Horizont s Hlubockou pahorkatinou s dominantou zámku Hluboká

obrázek 9: Horizont Lišovského prahu nad fotovoltaickými panely nedaleko Hosína


Kartogram 17: Krajinný ráz v řešeném území


Kartogram 18: Nadmořská výška v řešeném území


A.3.1.2. Lokality NATURA 2000 Ptačí oblast CZ0311036 Hlubocké obory Ptačí oblast se nachází severně od Českých Budějovic na obou březích řeky Vltavy. Rozkládá se mezi obcemi Chlumec, Poněšice, Vlkov, Vitín, Dobřejovice a Munice. Ve směru VZ měří v nejširším místě 9,1 km od SJ pak 6,7 km. Zahrnuje dvě obory - Poněšickou a Starou a 3 maloplošná zvláště chráněná území - PR Karvanice, PR Libochovka a PP Baba. Katastrální území: Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Poněšice, Purkarec, Vitín, Vlkov u Drahotěšic. Rozloha lokality: 3321.5722 ha Biota: Ptačí oblast je tvořena téměř výhradně souvislým lesním komplexem po obou březích Vltavy, jehož nejvýznamnější součástí jsou dvě obory: na levém břehu řeky Stará obora o výměře 1 511 ha, založená v r. 1771, s chovem daňka, muflona a prasete divokého a na pravém břehu Poněšická obora o výměře 1 742 ha, založená v r. 1853, kde je chován jelen evropský. Obě obory jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení. Díky specifickému způsobu lesního hospodaření se v nich i v přiléhajících územích na svazích údolí Vltavy udržel vysoký podíl listnatých dřevin v porostech (kolem 50 %, především dub, buk a lípa). Podstatný je také vysoký podíl starých a “přestárlých” porostů (”porosty ve stoprocentní likvidnosti” ve smyslu rámcových směrnic pro hospodaření v odpovídajících hospodářských souborech, ne fyzická přestárlost porostů). Listnaté porosty starší než 90 let zaujímají plochu více než 800 ha, ve stáří nad 120 let pak plochu více než 450 ha. V zájmové oblasti jsou vyhlášeny genové základny dubu letního, buku lesního, lípy srdčité a smrku ztepilého na celkové ploše 1 308 ha. Obmýtí je v genových základnách stanoveno pro dub na 160-180 let, pro buk a lípu na 140 let a pro smrk na 130 let; obnovní doba je 50 let. Kvalita a význam: Díky vysokému zastoupení listnatých dřevin v porostech dosahují zde neobvykle vysoké početnosti některé typické druhy ptáků evropského listnatého lesa. Jedná se především o dva druhy z přílohy I směrnice o ptácích strakapouda prostředního (Dendrocopos medius) a lejska bělokrkého (Ficedula albicollis). V oblasti jsou běžné i další druhy evropského listnatého lesa, jednak z řádu šplhavců: žluna zelená (Picus viridis), žluna šedá (Picus canus), strakapoud malý (Dendrocopos minor) a datel černý (Dryocopus martius), a také z řádu pěvců: šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), lejsek šedý (Muscicapa striata) a dlask tlustozobý (Coccothraustes cocothraustes). Početnosti několika desítek párů dosahuje také holub doupňák (Columba oenas).Od roku 1990 ve Staré oboře pravidelně hnízdí pár orla mořského (Haliaeetus albicilla). Při průzkumu v 2001 byli dále zjištěni včelojed lesní (Pernis apivorus), krahujec obecný (Accipiter nisus), rorýs obecný (Apus apus), lejsek malý (Ficedula parva) a krkavec velký (Corvus corax). Zranitelnost: Stav navržené ptačí oblasti Hlubocké obory lze charakterizovat jako dlouhodobě vyrovnaný, stabilní, stejně jako stav populací cílových druhů. Management: zodpovědný orgán - Krajský úřad Jihočeského kraje, tradiční lidské činnosti v oblasti:lesnictví, chov zvěře, myslivost . Možné střety zájmu: Neuvedeno obrázek 10: Poněšická obora se Spáleným rybníkem na potoce Libochovka (pravostranný přítok Vltavy)

Evropsky významná lokalita CZ0314126 Hlubocké obory Lokalita sestává ze dvou částí, oddělených tokem Vltavy. Stará obora leží při levém břehu Vltavy, její jižní okraj zasahuje téměř do bezprostřední blízkosti města Hluboká nad Vltavou, zahrnuje též stávající PP Baba (o výměře 2,69 ha) a PR Karvanice (o výměře 14,17 ha + ochranné pásmo 63,77 ha) a přilehlé území. Nová obora, která se rozkládá při pravém břehu Vltavy, zahrnuje i území stávající PR Libochovka (53,78 ha). Katastrální území: Dobřejovice u Hosína, Hluboká nad Vltavou, Poněšice, Purkarec, Vitín, Vlkov u Drahotěšic. Rozloha lokality: 3257,0505 ha


Biota: Na bázích teplejších svahů jsou vyvinuty hercynské černýšové dubohabřiny (L3.1) as. Melampyro nemorosiCarpinetum) s dubem letním (Quercus robur), d. zimním (Q. petraea), lípou srdčitou (Tilia cordata) a habrem obecným (Carpinus betulus). V jejich podrostu se vyskytuje zimolez obecný (Lonicera xylosteum), brslen evropský (Euonymus europaea), z bylin dymnivka dutá (Corydalis cava), jaterník podléška (Hepatica nobilis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), mařinka vonná (Galium odoratum), pryšec sladký (Euphorbia dulcis), válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), sveřep Benekenův (Bromus benekenii) a další. Největší plochu zabírají květnaté podhorské bučiny (L5.1) as. Tilio cordataeFagetum s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica), často s příměsí lípy srdčité (Tilia cordata) a místy i jedle bělokoré (Abies alba). V podrostu se vyskytuje lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), pšeníčko rozkladité (Milium effusum) a kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera). Některé segmenty na výše položených plošinách pokrývají acidofilní bučiny (L5.4) as. Luzulo-Fagetum, v jejichž podrostu se především uplatňují bika bělavá (Luzula luzuloides) a lipnice hajní (Poa nemoralis). Menší část lesních porostů tvoří acidofilní doubravy (L7.1) sv. Genisto germanicae-Quercion s dubem zimním (Quercus petraea), lipnicí hajní (Poa nemoralis) a kostřavou ovčí (Festuca ovina), které na skalách přecházejí až do fragmentů reliktních porostů borovice lesní (Pinus sylvestris). Velmi omezenou plochu zaujímají i náznaky suťových lesů (L4) as. Mercuriali-Fraxinetum) s javorem klenem (Acer pseudoplatanus). V roklích a v nivách potoků se vyskytují olšiny (L2.2) s olší lepkavou (Alnus glutinosa), v podrostu s krabilicí chlupatou (Chaerophyllum hirsutum), mokrýšem střídavolistým (Chrysosplenium alternifolium) a prvosenkou vyšší (Primula elatior), místy i s řeřišnicí třílistou (Cardamine trifolia) a dřípatkou horskou (Soldanella montana), nápadné porosty v údolí Libochovky tvoří pérovník pštrosí (Matteuccia struthiopteris). V nezbytně nutné míře (z důvodu zachování celistvosti navrhovaného území) lokalita obsahuje i člověkem vytvořené porosty: lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (X9A) a paseky s nitrofilní vegetací (X11). Lokalita je významným biotopem ohroženého mechu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride). Druh byl zatím zjištěn na 46 stromech - dub zimní (Quercus petraea), lípa srdčitá (Tilia cordata), buk lesní (Fagus sylvatica) a olše lepkavá (Alnus glutinosa) na obou březích Vltavy v PP Baba, PR Karvanice i PR Libochovka. Vzhledem k vhodným podmínkám lze předpokládat jeho výskyt i na dalších stromech. Na lokalitě se vyskytuje celá řada ekologicky a zoogeograficky významných druhů bezobratlých živočichů i obratlovců, vázaných obecně na přirozené listnaté a smíšené lesní porosty ve všech stadiích jejich vývoje. Patří k nim např. plži Macrogastra tumida a Aegopis verticillus, brouci Agrilus laticornis, Sepedophilus bipustulatus, Pedostrangalia revestita, dvoukřídlí Temnostoma bombylans, Keroplatus tipuloides, Sceptonia concolor a další; některé z nich, např. roháčka Rhysodes sulcatus a roháče obecného (Lucanus cervus) lze označit za pralesní relikty. Vyskytuje se zde řada dalších významných druhů navrhovaných jako zvláště chráněné (např. roháček Aesalus scarabaeoides, štíhlonožka Rainiera calceata). Kovařík Ampedus quadrisignatus tu žije na jediné v současnosti ověřené lokalitě v ČR. Kovařík Limoniscus violaceus, jeden z předmětů ochrany, je na lokalitě známý pouze z okolí vrchu Velký Kameník a dosud je zde registrovaný pouze ze dvou nálezů. Páchník hnědý (Osmoderma eremita) se vyskytuje v trouchu listnáčů, většinou mimo zapojené lesní porosty; v Hlubockých oborách byl zjištěn lokálně na dubech podél lesních cest. Na lokalitě se vyskytují četné populace druhově bohaté avifauny, k nejvýznamnějším ptákům patří lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca), žluna šedá (Picus canus) a holub doupňák (Columba oenas). PP Baba je hnízdištěm výra velkého (Bubo bubo). Pro avifaunu a entomofaunu jsou významné zejména fragmenty starších porostů květnatých bučin (L5.1) a hercynských dubohabřin (L3.1), ale i aleje se starými duby podél komunikací. Kvalita a význam: Část území zaujímají PP Baba, PR Karvanice, PR Libochovka. Porosty mají z větší části dobře zachovalou přirozenou druhovou skladbu a strukturu. Tvoří jeden z nejcennějších komplexů přirozených lesních porostů (zejména dubohabřin a lipových bučin) ve vnitrozemí jižních Čech. Z botanického hlediska je dále významný výskyt mechorostu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride). Předpoklady pro udržení populace kovaříka Limoniscus violaceus jsou dobré. Jde o jednu z cca 10 lokalit na území ČR. Páchník hnědý (Osmoderma eremita) je v Hlubockých oborách zastoupen lokálně, jeho výskyt zde má spíše podružný význam vzhledem k jeho zastoupení na mnoha dalších jihočeských lokalitách. Lokalita je významná jako ohnisko výskytu roháče obecného (Lucanus cervus) pro širší oblast okolí Hluboké nad Vltavou. Pro střevlíčka Rhysodes sulcatus, význačný pralesní relikt, představuje oblast Nové a Staré obory jedno z několika posledních středoevropských refugií. Zároveň jde o naleziště řady dalších druhů hmyzu vázaného na lesní porosty přirozené skladby (pralesní relikty). Zranitelnost: Porosty v MZCHÚ jsou ošetřeny stávajícími plány péče, avšak PR Libochovka a její okolí se nachází uvnitř intenzivně obhospodařované obory, podobně jako větší část porostů na levém břehu Vltavy. Nebezpečím pro tuto část území mohou být nadměrné stavy chované zvěře. Lokálním rizikem může být odstraňování starých a nemocných stromů, případně lesnické zásahy při omezování škodlivého hmyzu. Vzhledem k tomu, že se tyto zásahy provádějí výběrově, nepředstavují zásadní ohrožení předmětů ochrany. Kovařík Limoniscus violaceus se vyvíjí v určitých typech vhodných větších dutin listnatých stromů, především dubů, ale je pravděpodobné, že druh dřeviny, v níž se dutina vyvine, není podstatný. Larvy žijí v trouchu svrchu uzavřených dutin; vyžadují černohnědý humusový detrit. Výskyt druhu je tedy ohrožen především lesnickým managementem, který předpokládá likvidaci starých nemocných stromů. V menší míře může dojít k poškození dutin zvěří. Páchník (Osmoderma eremita) se též vyskytuje v trouchu starých stromů, především v červeném trouchu vznikajícím po napadení choroši. Faktory ohrožující jeho výskyt jsou stejné jako u kovaříka Limoniscus violaceus. K náhodnému lokálnímu poškození populace může dojít i v případě mechu dvouhrotce zeleného (Dicranum viride), např. při provozu turistické stezky (a cyklostezky), jež prochází v těsné blízkosti některých stromů, na nichž je druh evidován. Management: Přirozené porosty dubohabřin a bučin je žádoucí obhospodařovat s co nejdelší dobou obnovní při vysokém obmýtí, aby byla zajištěna maximálně možná kontinuita všech vývojových fází lesních porostů.


Lokality se zjištěným výskytem xylofágních brouků by měly být vyloučeny z běžného lesnického obhospodařování, které by mělo být prováděno maximálně šetrně, s ponecháváním části dřevní hmoty odumírajících a trouchnivých stromů na místě. V porostech, kde se vyskytuje dvouhrotec zelený (Dicranum viride), je třeba zamezit jakékoliv komerční lesnické činnosti zahrnující například hromadné kácení a další těžební aktivity a na minimum omezit zásahy do porostů, které by nějakým způsobem mohly změnit vlhkostní podmínky biotopu. Je také nutné zamezit změnám trofických podmínek, které by mohly být vyvolány zhoršováním kvality ovzduší a které by mohly vést k vytlačení tohoto mechu jinými konkurenčně silnějšími druhy. Je třeba zajistit, aby vlastník pozemků, na nichž se lokality druhu nacházejí, byl informován o přesné lokalizaci jednotlivých populací druhu (na jednotlivých stromech), aby v případě výběrné těžby či při jakýchkoliv jiných aktivitách nedocházelo k ničení druhu. Možné střety zájmu: Menší potenciální střety s běžným lesnickým obhospodařováním hrozí obecně ve všech porostech, to je však na části plochy řešeno podrobnými plány péče pro stávající ZCHÚ. V částech lokality zahrnutých do obor navíc přistupují střety s cílem oborních chovů zvěře. To je nutné řešit racionálním kompromisem podle situace v jednotlivých částech obor. Z hlediska ochrany entomofauny spočívá riziko zejména v aplikaci pesticidů a v rutinně prováděném odstraňování stromů s dutinami, ale i se snahami o vysokou zazvěřenost; především jsou škodlivé vysoké stavy černé zvěře, která rytím ničí larvy roháče obecného (Lucanus cervus). Zcela nevhodná je praxe odstraňování pařezů a orání pasek v některých částech obor, rovněž likvidující larvy roháče. obrázek 11: Vjezd do Poněšické obory s příkopem a kovovým roštem, oborou prochází cyklotrasa 1057 Poněšice - Vitín

Evropsky významná lokalita CZ0313138 Vrbenské rybníky Soustava rybníků a navazujících lesních, lučních a sukcesních ploch s mokřady a tůněmi v blízkosti severozápadního okraje Českých Budějovic, 4 km SZ od středu města. Zahrnuje mj. území stávající PR Vrbenské rybníky o výměře 245,8 ha; k tomuto komplexu je přičleněn malý rybník Šnejdlík na SZ okraji rybniční soustavy. Katastrální území: České Budějovice 2, České Vrbné, Haklovy Dvory. Rozloha lokality: 315,9051 ha. Biota: Soustava středně velkých a menších mělkých rybníků s dubovými alejemi na hrázích (X13, resp. L7.1), rozsáhlými litorálními porosty (M1.1, M1.7) a ostrůvky, které jsou hnízdištěm mnoha druhů vodních a mokřadních ptáků. Na výtopy některých rybníků navazují bažinné olšiny (L1), mezi rybníky se nacházejí kosené i nekosené ovsíkové (T1.1) a bezkolencové (T1.9) louky. Nejvýznamnějším vegetačním typem z hlediska soustavy Natura 2000 jsou společenstva bezkolencových luk svazu Molinion (T1.9, převážně as. Sanguisorbo-Festucetum pratensis, řidčeji rovněž as. JuncoMolinietum), s hojným výskytem druhů ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ocún jesenní (Colchicum autumnale), bukvice lékařská (Betonica officinalis), svízel severní (Galium boreale), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), čertkus luční (Succisa pratensis), roztroušeně i žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum. Směrem k litorálům rybníků přecházejí vlhké louky k porostům vysokých ostřic (M1.7, as. Caricetum gracilis, as. Calamagrostietum lanceolatae), místy i k rákosinám (M1.1, as. Phragmitetum communis, as. Typhetum latifoliae, as. Glycerietum maximae). Vegetace vodních makrofyt (V1F) je nejlépe vyvinuta na menším rybníku Šnejdlík, kde je reprezentovaná především velmi početnou populací plavínu štítnatého (as. Nymphoidetum peltatae). Z ostatních druhů se okrajově vyskytují rdest vzplývavý (Potamogeton natans), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia). Podél břehů je vytvořen úzký lem rákosin (M1.1) a vysokých ostřic (M1.7), rozšiřující se v širší pásmo v jižní části výtopy rybníka; vegetačně významné jsou zde zejména kompaktní porosty ostřice vyvýšené (Carex elata). V jižní části lokality se nacházejí sukcesní plochy bývalého vojenského cvičiště, zarůstající nálety listnatých stromů a křovin, s četnými tůněmi (makrofytní vegetace mělkých stojatých vod, V2C) a několika malými rybníky. Pozoruhodné jsou zde fragmenty jednoleté vegetace písčin (T5.1) s bohatou populací mrvky myší ocásek (Vulpia myuros). Dlouhodobým výzkumem bylo v území zjištěno přes 900 druhů motýlů, mnoho nálezů je faunisticky významných. Brouci Helophorus obscurus a Xyleborus pfeili se zde vyskytují na jediném místě na území Čech, pozoruhodný je i výskyt slunéčka Sospita vigintiguttata (např. v Bavorsku je na červeném seznamu). Z dvoukřídlého hmyzu je významný např. výskyt stínomilky Trigonometopus frontalis (navržena jako zvlášť chráněný druh),


smutnice Zygoneura sciarina (jedna ze tří známých lokalit v ČR) a některých druhů tiplíkovitých (Ceratopogonidae). Byla zde také zkoumána fauna chroustíků (databáze je uložena u prof. Z. Soldána, Entomologický ústav AVČR). Z hlediska ochrany evropsky významných druhů živočichů mají význam hlavně tato stanoviště: Litorální porosty rákosin a vysokých ostřic (M1.1, M1.7), makrofytní vegetace mělkých stojatých vod (V2C) - kuňka ohnivá (Bombina bombina); liniové porosty listnáčů (X13) - páchník hnědý (Osmoderma eremita). Kvalita a význam: Z pohledu zastoupení biotopů soustavy Natura 2000 (bezkolencové louky, T1.9) se jedná o poměrně významnou lokalitu, i když nejde přímo o nejcennější typy těchto společenstev vyskytujících se v jihočeském regionu. Louky nejsou na celé ploše lokality koseny pravidelně a důsledně, což způsobuje jejich pomístní částečnou degradaci. Z regionálního i nadregionálního hlediska je mnohem významnější unikátní komplex mokřadního lesa (bažinných olšin, L1), nacházející se nad jižním břehem rybníka Černiš, který však není předmětem ochrany z hlediska soustavy Natura 2000. Vegetace vodních makrofyt (V1F) je vytvořena ve velmi charakteristické podobě jen v rybníku Šnejdlík. Plavín štítnatý na řadě dřívějších lokalit i přes snahy o jeho udržení vymizel a zde přetrvává poměrně dlouhodobě v početné stabilní populaci. Pro kuňku obecnou (Bombina bombina) jde o jednu z nejvýznamnějších jihočeských lokalit. Je to dáno charakterem lokality kombinací středně velkých rybníků ve stávající PR, malých extenzivně využívaných i nevyužívaných rybníků a tůní (po okopech apod.) na bývalém vojenském cvičišti. Díky tomu je tu početná prosperující populace kuňky, která se navíc může přesouvat mezi mikrolokalitami podle momentálních klimatických, hydrologických a managementových podmínek v dané rozmnožovací sezóně. Pro páchníka hnědého (Osmoderma eremita) je lokalita středně významná, jeho výskyt v bezprostřední blízkosti krajského města je zajímavý. Zranitelnost: Část silněji zamokřených lučních pozemků podléhá expanzivnímu šíření dřevinných náletů (vrby, olše, krušina) a vyžadovaly by alespoň periodickou likvidaci těchto náletů a občasné pokosení; zbytek lučních porostů je potřebné kosit nejméně 1x ročně a zamezit tak jejich postupné degradaci, která hrozí při občasných výpadcích kosení. Porosty plavínu v rybníku Šnejdlík jsou velmi citlivé na režim rybářského obhospodařování rybníka. Vyžadují extenzivní způsob hospodaření s nízkou rybí obsádkou, s vyloučeným nebo silně omezeným hnojením a přikrmováním. Porosty vysokých ostřic postupně degradují a zejména porost Carex elata se postupně rozpadá. Pro oba živočišné druhy, jež jsou předmětem ochrany, je rizikovým faktorem používání biocidů. Prostředí výskytu kuňky ohnivé je ohroženo sukcesí (zarůstání náletem dřevin a zazemňování tůní) na bývalém vojenském cvičišti a zakládáním divokých skládek. Na výskyt páchníka má negativní vliv odstraňování nemocných a padlých stromů, vypalování a sanace stromových dutin. Management: Vlhčí typy bezkolencových luk kosit pravidelně a důsledně alespoň 1x ročně v pozdním létě. Sušší a kulturnější typy je lépe kosit 2x ročně (první seč optimálně začátkem července, druhá seč koncem září). Navazující mokřadní porosty směrem k rybničním litorálům je žádoucí kosit alespoň občas v intervalech 3-5 let, především z důvodu eliminace expanze nežádoucích náletových dřevin (zejména krušiny). Rybník Šnejdlík je z hlediska udržení porostu plavínu žádoucí obhospodařovat extenzivním způsobem jako dosud. Výši rybí obsádky a celkový režim hospodaření (hnojení, krmení) by měl následně specifikovat podrobný plán péče. Občas (1x za 3-5 let) by bylo vhodné pokosit porosty vysokých ostřic v jižní výtopě a zabránit tak jejich předčasnému stárnutí a rozpadu. Pro páchníka Osmoderma eremita je zásadní zachování biotopu pro vývoj larev - starých listnatých stromů (zejména dubů, ale i vrb a lip) s dutinami vyplněnými trouchem. Aleje je třeba po etapách dosazovat uvedenými druhy stromů. Pro kuňku obecnou je třeba zabránit zavážení tůní, vyčistit (obnovit) některé tůně v případě jejich zazemnění, příp. vytvořit nové tůně v jejich okolí. Je třeba i regulovat zapojení náletových porostů (především břízy, osiky a vrby) na bývalém vojenském cvičišti, aby se zpomalilo zastínění a zazemňování tůní, a regulovat intenzitu rybářského hospodaření na rybnících v PR Vrbenské rybníky i na bývalém voj. cvičišti - Velký Vávrovský rybník, nádržka pod Vávrovským, rybníček u bašty u Vrbenských rybníků. Možné střety zájmu: Významnější střety v záležitosti využívání lučních pozemků se nepředpokládají. Managementová opatření pro oba živočišné druhy, jež jsou předměty ochrany, vzájemně nekolidují. Existuje ale možnost konfliktu mezi zájmy ochrany přírody a normami určujícími existenci a obnovu stromových porostů na hrázích (např. chemická sanace dutin). Ve střetu se zájmy ochrany přírody je poměrně vysoká intenzita rybářského hospodaření na větších rybnících. Potenciálně je možný i střet s případným záměrem hospodařícího subjektu zvýšit intenzitu rybářského využívání rybníka Šnejdlík, čímž by došlo k ohrožení dosud stabilní populace plavínu leknínovitého. obrázek 12: Vodní ptáci: Kvakoš noční (vpravo), Volavka popelavá (uprostřed), Zrzohlávka rudozobá (vpravo)


Evropsky významná lokalita CZ0313099 Hlubocké hráze Zámecký park v Hluboké nad Vltavou a na jihu a jihozápadě k němu přiléhající louky a komunikace s liniovými porosty a solitéry starých dubů. Katastrální území: Bavorovice, Hluboká nad Vltavou, Zliv u Českých Budějovic. Rozloha lokality: 67,1265 ha Biota: Krajinářský park u zámku, louky, komunikace a rybniční hráze s liniovými porosty lze obecně klasifikovat jako nelesní stromové výsadby (X13), vlhké louky a krátkostébelné trávníky (T1.5, T1.3) a intenzivně obhospodařované louky (X5). Nepatrné zbylé fragmenty přirozených vlhkých luk v jižní části lokality hostí zbytkovou populaci žluťuchy lesklé (Thalictrum lucidum). Bohatá je xylofágní entomofauna, vázaná na duby. Z této kategorie se zde vyskytuje několik silně ohrožených druhů: páchník hnědý (Osmoderma eremita), kovařík Elater ferrugineus, zdobenec Gnorimus nobilis a tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a ohrožených druhů: kovařík Lacon querceus, roháč obecný (Lucanus cervus) a zdobenec skvrnitý (Trichius fasciatus). Na vlhké louky s liniovými porosty různých dřevin jsou vázány další ohrožené druhy hmyzu, zejména střevlík Carabus scheidleri, oba druhy batolců - Apatura iris a A. ilia a bělopásek topolový (Limenitis populi. Je zde také bohatá avifauna, vzhledem k množství hnízdních dutin. Kvalita a význam: Živé i rozkládající se dřevo starých stromů, zejména dubů, je díky blízkosti hlubockých obor s víceméně přirozenými lesními porosty biotopem řady chráněných druhů brouků. Několik chráněných druhů hmyzu se vyskytuje také na vlhkých loukách a v liniových porostech vlhkomilných dřevin. Lokalita je významná i jako hnízdiště mnoha druhů ptáků, včetně některých méně běžných. Zranitelnost: Hlavní riziko představuje odstraňování starých a odumírajících stromů, používání pesticidů a změny hydrologických poměrů. Vzhledem k vysoké návštěvnosti území mají význam i škody působené návštěvníky kulturních a sportovních zařízení. Management: Ponechávání torz odumřelých dubů s trouchem k dokončení vývoje xylofágního hmyzu (po dobu 5 let). Vyloučení frézování pařezů. Vyloučení použití fungicidů. Částečná stabilizace hladiny spodní vody. Postupná rekonstrukce porostů dřevin dosadbou s preferencí dubů a vrb. Možné střety zájmu: V oblasti golfového hřiště - používání pesticidů. Kácení stromů s výskytem xylofágních brouků či zpracování jejich polomů. V oblasti parku - snahy o rigorózní dodržování parkové úpravy. Ničení biotopů turisty (vypalování stromových dutin), sběr brouků. obrázek 13: Aleje na hrázích rybníků (vlevo) a krajinářský park pod zámkem Hluboká nad Vltavou (vpravo)

A.3.1.3. Maloplošná zvláště chráněná území a přírodní parky Přírodní památky (PP) Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku, stanoví přitom také bližší ochranné podmínky. PP Baba: Rozloha: 2.00 ha Nadmořská výška: 380 - 449 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 23.3.1989 výměra 2,69ha. Členitý povrch území, dosahující na několika vrcholech výšky 520 až 575 m n. m., se tímto chráněným územím příkře svažuje do údolí Vltavy. Předmětem ochrany v této lokalitě je zbytek rostlinných společenstev původní vegetace (habrové doubravy, suťové lesy a skalní doubravy) na skalním podkladu ve stavu blízkém původnímu, jakož i výskyt významných druhů entomofauny, charakteristických pro zachovalé typy listnatých a smíšených lesů, a konečně výskyt výra velkého. V rámci vltavského údolí má lokalita i nezanedbatelný význam i z hlediska esteticko-krajinářského. PP Orty: Rozloha: 12.00 ha Nadmořská výška: 440 - 460 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 30.12.1991 výměra 12,50ha Důvod ochrany: Zimoviště netopýrů ve starých důlních chodbách. Historický důl na kaolin z 19. století založený v kaolinitickém pískovci druhohorního stáří (klikovské souvrství). Pískovec je bělošedý, rozpadavý, složený z křemenných


zrnek stmelených kaolinitem, jehož obsahuje 10%. V pískovci jsou vyvinuty horizonty železitých konkrecí nazývaných „hosínské koule“. Bylo použito dobývací metody „chodbicování“, jíž vznikla pravoúhlá soustava chodeb. Příčný profil chodeb vysokých až 6m je precizně modelován včetně obloukovitého vykroužení na stropech. Z montanistického hlediska jde o dílo v rámci České republiky ojedinělé. Lokalita je také významným zimovištěm netopýrů. obrázek 14: Chodby historického dolu na kaolin tzv. Orty u Hosína jsou bez výdřevy s dokonale modelovanými klenbami

PP Vrbenská tůň: Nadmořská výška: 377 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 22.2.1974 výměra 0,96ha Důvod ochrany: Lokalita řezanu pilolistého Přírodní rezervace Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. PR Libochovka: Rozloha: 77.00 ha Nadmořská výška: 380 - 470 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 23.3.1989, výměra 53,78 ha. Členitý povrch území, dosahující na několika vrcholech výšky 520 až 575 m n. m., se v této chráněné lokalitě svažuje do údolí potoka. Předmětem ochrany v této lokalitě jsou významná lesní společenstva (habrové doubravy, květnaté bučiny, suťový les nižších poloh) v přirozeném složení. Výskyt fytogeograficky významného druhu Mattouicia strolhiopreris v přirozených společenstvech údolního luhu, výskyt významných druhů entomofauny a měkkýšů, charakteristických pro zachovalé typy listnatých a smíšených lesů. Lokalita má též značný význam z hlediska esteticko-krajinářského. PR Vrbenské rybníky: Rozloha: 245.00 ha Nadmořská výška: 380 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 15.3.1990 výměra 245,80ha Důvod ochrany: Rybniční komplex s pestrou mozaikou vodních a mokřadních společenstev. obrázek 15: Rybník Domin, který je součástí PR Vrbenské rybníky, na pozadí hradba panelového sídliště Vltava


PR Mokřiny u Vomáčků: Rozloha: 61.00 ha Nadmořská výška: 385 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 30.12.1991 Důvod ochrany: Vlhké louky a mokřady s bohatou flórou a faunou. PR Karvanice: Rozloha: 14.00 ha Nadmořská výška: 380 - 420 metrů nad mořem Datum vyhlášení: 15.1.1996 výměra 14,17ha, k PP náleží i ochranné pásmo 63,77 ha. Členitý povrch území, dosahující na několika vrcholech výšky 520 až 575 m n. m., se tímto chráněným územím příkře svažuje do údolí Vltavy. Předmětem ochrany v této lokalitě je komplex lipových a habrových doubrav a suťového lesa s bohatou avifaunou a entomofaunou, jakož i uchování lokality roháče Lucanus cervus. V ochranném pásmu se nacházejí početné zbytky přirozených porostů květnatých až acidofilních bučin.

A.3.1.4. Geologické poměry a ložiska nerostných surovin Geologické poměry Řešené území náleží z hlediska regionálně geologického ke dvěma základním předplatformním krystalinickým jednotkám – středočeskému plutonu a českému moldanubiku. Podloží v zájmovém území tvoří převážně muskovitická žula s turmalínem a biotitická pararula. Ve svazích vystupují skalní útvary a maloplošné sutě, modelované říční erozí a periglaciálním zvětráváním. V půdním pokryvu převládá kambizem typická kyselá půda s přechody ke kambizemnímu rankeru a typickému rankeru na sutích a horních plochách skalních útvarů. Hydrogeologické poměry V řešeném území převažuje v hlubších horizontech koloběh podzemní vody v prostředí puklin horninového podkladu, v mělčích horizontech propustných sedimentů je jejich charakter značně proměnlivý a je v úzké vazbě na hladinu vody ve Vltavě. Hydrologie Nejdůležitější vodní tepnou v řešeném území byla odpradávna Vltava, protínající území od jihu na sever. Kromě menších přítoků přibírá z pravé strany Malši, pramenící v Novohradských horách. Českobudějovická pánev je - zejména v prostoru mezi Českými Budějovicemi, Hlubokou nad Vltavou, Netolicemi a Vodňany - vyplněna celou řadou rybníků, které byly vybudovány na přítocích Vltavy (Budějovicko-hlubocká skupina) a jež tuto oblast odvodňují. Mezi nejznámější rybníky patří Bezdrev u Hluboké nad Vltavou, nebo Munický rybník nedaleko Hluboké nad Vltavou. Inženýrsko-geologické poměry řešeného území Z regionálně geologického hlediska je skalní podklad součástí částečně moldanubika, větší část náleží ke středočeskému plutonu. V moldanubiku jde především o ortoruly, středočeský pluton je tvořen převážně žulami, křemennými syenity a granodiority (typu čertova břemene), prostoupenými žilnými horninami. Na většině území tyto horniny větrají v písčitá a hlinito-písčitá eluvia a štěrkovito písčité zvětraliny. Kvartér je většinou zastoupen svahovými sedimenty, v okolí vodních toků nivními sedimenty. Podzemní většinou stéká po zvětralém skalním podkladu, vyskytuje se v jeho puklinách a v okolí toků může vyplňovat propustné polohy kvartéru. Celkově je dotčené území na podzemní vodu chudé Z inženýrsko-geologického hlediska je území moldanubika i středočeského plutonu charakteristické malou mocností kvartéru pod nímž je již zvětralinový plášť. Jsou to zeminy únosné a poměrně málo stlačitelné. Zakládat je možno většinou v minimálních hloubkách, t.j. 0,8-1,0 m pod povrchem území. Při náročnějších stavbách je třeba přihlédnout k těžitelnosti hornin a zabývat se nerovnoměrným sedáním (rychlé změny hloubky skalního podkladu). V okolí řeky Vltavy (srázy vltavského údolí) se mohou vyskytovat území, kde bude třeba řešit stabilitu území (nepříznivý sklon vrstev, stabilita kvartéru). V údolních nivách lze očekávat méně únosné zeminy a mělkou hladinu podzemní vody. Řešené území vykazuje nízký (jižní část řešeného území) až střední (severní část řešeného území) výskyt půdního radonu, podle odvozené mapy radonového rizika převažují plochy nízkého až středního radonového rizika. Údaje jsou vztaženy k chemické radioaktivitě hornin, a tudíž závisí na složení a mocnosti zeminného překryvu, jeho propustnosti, kterým radonový vzduch prochází. K objektivnímu posouzení území je nutné měření in situ. Odvozená mapa je tudíž pouze orientačním podkladem a nelze podle ní radonové riziko vyloučit. Je určena jako vodítko při určování oblastí vyhledávání objektů se zvýšenou úrovní přírodní radioaktivity (vyšším obsahem koncentrace radonu a jeho dceřiných produktů). Geodynamické procesy v řešeném území - seismické projevy: řešené území je dle ČSN 72 00 36 aseismické, tj. s očekávanou intenzitou seismických projevů do 6 stupňů M. C. S. Svahové pohyby: lze konstatovat, že v řešeném území se nevyskytují území ohrožená svahovými pohyby (kromě některých úzkých lokalit strmých břehů v horní části vzdutí Hněvkovické nádrže). Morfologicky exponované svahy potenciálně ohrožené jsou vesměs překryty lesní vegetací, takže skutečně riziko je dnes zanedbatelné. Ložiska nerostných surovin Nerostné suroviny a jejich ložiska představují přírodní bohatství, jehož zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Proto je důležité hospodárné využívání těchto ložisek zejména s ohledem na životní prostředí a na trvale udržitelný rozvoj.


Přítomnost ložisek nerostných surovin do značné míry ovlivňuje možnost dalšího rozvoje zájmového území. Ze zákona č. 439/1992 Sb. a zákona č. 62/1988 Sb. ve znění zákona č. 453/1991 Sb. vyplývá ochrana území výhradních ložisek nerostných surovin. Jedná se o omezení využití vymezených ploch k jinému účelu, než který souvisí s využitím výhradního ložiska. Z tohoto důvodu byly tyto ložiskové objekty v rámci zpracování ÚS Vltava evidovány a zakresleny v grafické části jako limity využití území a hodnoty v území. Zejména se jedná o dobývací prostory, chráněná ložisková území, ostatní výhradní ložiska a prognózní zdroje nerostných surovin. Využití samotného ložiska je spojeno s konkrétními nároky na funkční využití daného území s nezanedbatelnými vlivy na životní prostředí. tabulka 16: Ložisková území NÁZEV ČÍS LOŽ ORGANIZACE LOŽISKA Dobřejovice Lesy ČR, s.p., Hradec 5263400 u Hosína Králové Lesy ČR, s.p., Hradec 5263500 Purkarec Králové Lesy ČR, s.p., Hradec 5263600 Olešník Králové Hluboká nad Lesy ČR, s.p., Hradec 5256200 Vltavou Králové LB MINERALS, s.r.o., 3175900 Zahájí-Blana Horní Bříza LB MINERALS, s.r.o., 3175900 Zahájí-Blana Horní Bříza Tabulka 17: Dobývací prostory těžené ČÍS DP NAZEV DP 60281 Blana

SUROVINA Štěrkopísek Štěrkopísek Štěrkopísek Štěrkopísek Jíly - jíly žáruvzdorné ostatní Jíly - jíly žáruvzdorné ostatní

STAV VYUŽITÍ, NEROST Těžený, žáruvzdorné jíly

Tabulka 18: Prognózní zdroje nerostných surovin plošné NÁZEV ČÍS LOŽ ORGANIZACE SUROVINA LOŽISKA 9370054 Pořežany

Neuvedena

Jíly pórovinové

Líšnice u Kostelce

Neuvedena

Stavební kámen

9298400

DRUH LOŽISKA

TĚŽBA

Evidovaná ložiska nevýhradní Evidovaná ložiska nevýhradní Evidovaná ložiska nevýhradní Evidovaná ložiska nevýhradní B - bilancovaná ložiska (výhradní) B - bilancovaná ložiska (výhradní)

Současná povrchová Současná povrchová Současná povrchová Současná povrchová 3 - současná povrchová 3 - současná povrchová

ORGANIZACE LB MINERALS, s.r.o., Horní Bříza

DRUH LOŽISKA

TĚŽBA

Prognózy neschválené (ostatní) Prognózy neschválené (ostatní)

Dosud netěžená Dosud netěžená

Poddolovaná území a sesuvná území Poddolovaná a sesuvná území jsou významnými limity využití území. Před případným využitím území pro zastavitelné rozvojové plochy je nutno prověřit geologickým průzkumem stabilitu těchto území. Poddolovaná území byla do grafické části převzata z Registru poddolovaných území Geofond ČR. Registr poddol.území představuje signální informaci, upozorňující uživatele, že ve vymezených plochách jsou evidována podzemní důlní díla, vzniklá za účelem průzkumu a těžby nerostných surovin. Nepatří sem tedy objekty typu tunelů, sklepů, kanalizací, podzemních skladů, krytů. Důlní těžba se na povrchu projevuje nejen různými typy odvalů, odkališti, ale především jámami a štolami, které sloužily k otvírce a těžbě ložisek nerostných surovin. Druhotným projevem důlní těžby jsou propady a poklesy v poddolovaných územích. Z tohoto důvodu jsou poddolovaná místa evidována (ČGS-Geofond) a jako limit y využití území jsou vyznačena v příslušné územně plánovací dokumentaci i v této ÚS. Likvidace a sanace důlních děl, která sloužila k otvírce a těžbě ložisek nerostných surovin se provádí buď zasypáním popř. zabetonováním svislých i horizontálních důlních děl, nebo zajištěním ústí důlního díla betonovým poklopem či zamřížováním. Dále je třeba uvést, že z báňsko-technického hlediska je za poddolované území zpravidla považován pouze prostor dobývek nebo komor v určitém hloubkovém intervalu, kde probíhala těžba a kde hrozí největší nebezpečí projevů na povrch. Vymezená poddolovaná území v této dokumentaci tedy zahrnují podstatně širší území. Sesuvná území v řešeném území nejsou dle databáze sesuvů a jiných svahových deformací České geologické služby – Geofond evidována


Tabulka 19: Poddolované území velkého rozsahu ČÍSLO NAZEV

SUROVINA

ROZSAH

1940

ZAHÁJí U HLUBOKÉ

RUDY,NER.

SYSTEM

1974

LITVÍNOVICE

PALIVA

SYSTEM

2025

HRDĚJOVICE

NEZNAMA

OJEDINELA DROBNE

2044

HOSíN

RUDY,NER.

OJEDINELA HALDY+PROPAD.+USTI

2055

STARÉ HODĚJOVICE 1

RUDY

SYSTEM

2057

DOBŘEJOVICE

PALIVA

SYSTEM

PROJEVY HALDY

HALDY+PROPAD.+USTI

Tabulka 20: Poddolované území malého rozsahu ČÍSLO

NÁZEV

SUROVINA

ROZSAH

PROJEVY

4911

HLUBOKÁ N. VLT.

RUDY

OJEDINĚLÁ HALDY+PROPAD.+ÚSTI

4925

MUNICE

NERUDY

OJEDINĚLÁ HALDY

1926

ZLIV U Č. BUDĚJOVIC

NERUDY

OJEDINĚLÁ

2022

JEZNICE

PALIVA

OJEDINĚLÁ

Tabulka 21: Stará důlní díla KLIC

NAZEV

KATASTR

SUROVINA_D

TYP_DILA

ROK_ZAJIST

1052 Orty 2

Hrdějovice

KN

staré důlní dílo

2003

13 Orty

Hrdějovice

KN


1995, 2001

Hluboká nad Vltavou

PL


2005

1163 Kampanova díra

Hydrogeologické poměry Vzhledem k tomu, že sledované území je budováno převážně krystalickými horninami, patří k oblastem s převládajícím oběhem podzemní vody pouze po puklinách. Sledované území je rozděleno do dvou základních hydrogeologických rajónů. Prvním je hydrogeologický rajón R53, tvořený převážně prekambrickou moldanubickou sérií v jižní části sledované oblasti. Přes značnou rozdílnost jednotlivých částí tohoto rajónu se jedná o rajón s omezenou puklinovou propustností. Pouze lokálně se vyskytují místa s příznivějšími podmínkami pro oběh podzemní vody způsobenými intenzivnější mírou povrchového rozrušení hornin krystalinika. V omezené míře je podzemní voda vázána také na některé významnější vrstvy kvartérních uloženin. Z nich přicházejí v úvahu pouze sedimenty povrchových toků a některá mocnější písčitá eluvia, z nichž však lze získat podzemní vodu pouze v omezeném množství pro lokální zásobování. Druhým hydrogeologickým rajónem je středočeský pluton (R40), který je tvořen zejména magmatickými horninami. Je specifikován strukturami puklinových podzemních vod ve všesměrně nebo usměrněně rozpukaných horninách. Omezený výskyt podzemní vody je vázán na propustnější partie svahových uloženin. Nejpříznivější podmínky jsou v horninových typech hrubě krystalických. Hlubší oběh podzemní vody je vázán obdobně jako u moldanubické série na puklinové systémy, k jejichž odvodnění dochází puklinami a ve větší míře suťovými prameny. Obecně lze konstatovat, že vydatnost těchto pramenů dosahuje nejvýše desetiny l/s. Oba rajóny jsou z hlediska využitelnosti podzemních vod nevýznamné, neboť zásoba podzemní vody je malá a i využívané zdroje mají vesměs malou a navíc značně rozkolísanou vydatnost.

A.3.1.5. Klimatické poměry Řešené území se nachází v klimatické oblasti mírně teplé, v okrsku B3 mírně teplém, mírně vlhkém, s mírnou zimou, pahorkatinovém. Oblast je z klimatologického hlediska charakterizována následnými údaji: Průměrná teplota: v lednu v červenci roční Začátek a konec období s teplotou nad +15 oC Průměrný počet: letních dnů (s teplotou +25ºC a více) ledových dnů (t max ≥ –0,1ºC ) mrazových dnů (t min ≥ –0,1ºC ) Průměrný úhrn srážek: v lednu


- 2 až –3 ºC 17 až 18 ºC 7 až 8 ºC 11.6. 40 – 50 30 – 40 110 – 120 30 až 35 mm

v červenci na severu (hráz Hněvkovické nádrže) roční v řešeném území Průměrný roční počet dnů se srážkami: 1 mm a více 10 mm a více se sněhovou pokrývkou Průměrné maximum sněhové pokrývky: Průměrné datum: prvního dne se sněhovou pokrývkou posledního dne se sněhovou přikrývkou Převažující směr letních větrů: jihozápadní západní východní severovýchodní severozápadní ostatní směry nebo klid Průměrná relativní vlhkost vzduchu v červenci: Průměrná roční oblačnost: Průměrný počet dnů s mlhou v roce: na severu (hráz Hněvkovické nádrže) v jižní části řešeného území Průměrné roční trvání slunečního svitu: Průměrný počet dnů s bouřkou v roce: na severu (hráz Hněvkovické nádrže) ve střední části řešeného území v jižní části řešeného území

80 až 90 mm 90 až 100 mm 100 až 110 15 až 17,5 40 až 50 do 20 cm 21. 11 21.3 21 % 14 % 2% 6,5 % 6% 40,5% 70 až 75% 60 až 65% 50 až 100 pod 50 1 600 až 1 800 hod přes 25 20 až 25 méně než 20

A.3.1.6. Půda a pedologické poměry Z hlediska pedologického je řešené území v severní části při hrázi VD Hněvkovice pokryto hlinitými půdami (I. kat. nad 30 %), vzniklými na matečních horninách rulového charakteru. V jižní části řešeného území jsou zastoupeny jílovité půdy až jíly na terciérních horninách. Z půdních typů jsou v řešeném území v údolích zastoupeny půdy nivní, ve větší vzdálenosti od toku pak půdy podzolované a podzoly. Kategorizace půd po stránce erozní ohroženosti: Provedená kategorizace erozního ohrožení jenom na základě uvedeného členění by byla velmi nepřesná. Proto je uvedené třídění v mapové části doplněno a upřesněno výpočty smyvu ornice v t./ha dle známé Wischmeierovy rovnice. Ornou půdu základní (neohroženou 0-6°) může ohrozit eroze i na mírných svazích (3-6°) tam, kde je délka pozemku po spádnici větší než 350 - 400 a více metrů. Dále zde může negativně působit faktor klimatický (přívalový liják) nebo faktor nevyhovujícího vegetačního krytu. Systém protierozních opatření, jež mohou chránit zemědělskou půdu před erozí, lze rozdělit na organizační, agrotechnická a technická. Zemědělství a zemědělská půda Intenzifikace zemědělské výroby v celém zájmovém území ÚS Vltava a spojená exploatace a přeměna zemědělské krajiny dospěla již do krajního stadia. Terénní a půdní podmínky již nedovolují další rozšiřování orné půdy a zejména narůstající vodní eroze v celém území je varujícím faktorem a ukazuje na nutnost nejen zachování stávajících, ale vytvoření (respektive obnovu) dalších biotechnických a agrotechnických protierozních opatření. Bude nezbytné vrátit trvalé travní porosty či víceleté pícniny na erozně ohrožené svahy a obnovit louky tam, kde i po odvodnění zůstává vysoká hladina spodní vody a tudíž nelze takové plochy obdělávat jako ornou půdu. V nedílné souvislosti je dále nezbytné zachovat stávající strukturu nelesní zeleně a dále ji vhodně posílit - např. jejím zapojením v biotechnických protierozních opatření. Zemědělské hospodaření, především intenzifikace, chemizace a koncentrace výroby negativně ovlivnily chemické a biologické poměry v Hněvkovické nádrži. Přirozeným smyvem a splachem po deštích se tak dostává do vody velké množství minerálních živin, které zapříčiňují eutrofizaci vod. Řešení tohoto stavu spočívá v minimalizaci dávek hnojiv a odbourání zásobního hnojení. Stavy skotu a ovcí (těch především) jsou v povodí Hněvkovické nádrže podstatně nižší než v období soukromého zemědělství. Hlavním cílem proto je ekologizace zemědělství, kterou je nutno chápat jako postupný přechod současných intenzivních forem hospodaření, založených na vysokých vstupech a na bezohledném využívání půdy a krajinných ekosystémů na takové formy, které je možno nazvat trvale udržitelnými. Za hlavní problém je nutno považovat půdu. Z dlouhodobějšího pohledu je nutno zastavit její degradaci, obnovit přirozenou půdní úrodnost a zohlednit také mimoprodukční funkce půdy. Zastavit úbytky organické hmoty v půdě, obnovit alespoň částečně oživenost půd a přirozenou funkčnost půdních ekosystémů. Zajistit rovnováhu mezi minerálními vstupy a absorpční kapacitou půdy a rostlin. Přehodnotit meliorační opatření a zastavit vysokou erozi půdy. Snížit znečišťování vody způsobené mimo jiné vysokou erozí a úniky dusíku a fosforu. Stanovit závazné limity eroze a jejich nedodržení finančně postihovat.


Pokud jde o trvalé travní porosty jako významný stabilizující krajinný prvek, zahrnují tyto v zájmovém území poměrně úzkou škálu převážně antropogenních biotopů, které se udržují díky pravidelnému kosení a pastvě. Do dnešní doby byla velká většina travních porostů vytlačena na plochy, které nelze racionálně využívat jako půdu ornou. Intenzita využívání travních porostů se projevuje snížením pestrosti druhové bylinné skladby a vysokými antropogenními dodatky. Ostatní porosty v terénních sníženinách (často zamokřených) nebo na příliš mělkých či kamenitých půdách zůstávají nevyužívány a převážně v nich dominují ruderální druhy. Prakticky veškerá luční společenstva jsou zde pravidelně hnojena a kosena i vícekrát do roka a ztráty biomasy jsou nahrazovány pravidelným hnojením. Chudé svěží pastviny nebo jednosečné louky se prakticky nevyskytují. Hospodářské intenzívní využívání těchto porostů poněkud snižuje jejich ekostabilizační význam spočívající zejména v jejich lokálním působení. K hlavním ohrožujícím faktorům zde můžeme přiřadit silné hnojení, rychloobnovu drnu, výsev šlechtěných trav, přechod na krátké periody mezi sečemi, přechod k jejich kombinovanému využití (kosení i pastva) anebo především jejich dlouhodobé nevyužívání jako louky. Negativním zásahům se v území nevyhnuly ani mokré louky, a to v podobě jejich neuvážlivého meliorování často doprovázené úpravou koryta toku. Zároveň byly postiženy výše uvedenými intenzifikačními faktory a jejich zastoupení v území je minimální a to i přes jejich všeobecně známý pozitivní krajinný stabilizační vliv. Louka je člověkem vytvořený a na něj svojí existencí vázaný biotop. Jako nelesní biotop byla v minulosti vzácná, a dnes se prakticky jedná o permanentní sukcesní stadium směřující k původním lesním typům usměrňované lidským hospodařením. Luční porosty jsou dnes jedním z nejzajímavějších biotopů, zejména co se týče světlomilné entomofauny. Nejbohatší druhové spektrum je na lučních porostech postupně kosených 1x ročně, naopak nejméně obsazené jsou louky plošně kosené 2x ročně těžkou mechanizací, přisévané a hnojené umělými hnojivy. Pokosením lučního porostu dochází k náhlé ztrátě potravní základny, a je-li toto kosení celoplošné, ve shodném období a navíc prováděné těžkou mechanizací, dochází k postupnému ochuzování druhovému i početnímu. Negativně se na lučních porostech projevuje rovněž jejich odvodnění a následný posun hydrické řady směrem dolů. O kvalitě ekostabilizačního charakteru půdního fondu v řešeném území vypovídá do značné míry tzv. koeficient ekologické stability (KES)5, viz následující graf. Graf 20: Koeficient ekologické stability (KES) v řešeném území Koeficient ekologické stability v řešeném území 5

Branišov

4,54 4,5

České Budějovice Dasný

4


3,5

Hosín

2,91

3 2,57

Hrdějovice

2,56

Litvínovice

2,5

Olešník

2 1,5

1,58

1,42

Zahájí

1 0,5

Vlkov

0,46

0,84

0,64

0,68

0,61 0,61 0,36

0,3

0,83

Zliv Horní Kněžeklady Modrá Hůrka

0

Temelín Hodnoty KES na území obcí

5

čím vyšší hodnota koeficientu, tím je vyšší ekologická stabilita v území


Žimutice

55,6 43,3 70,6 33,2 27,3 74,7 75,3 59 21,4 32,6 30 40,1 64,8 88,6 52,1 61,5 57,9

Týn nad Vltavou

České Budějovice

Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vltavou

67 62 75,4 64,1 65,3 79,4 65,5 83,8 65,9 70,1 59,5 27,3 76,6 76,6 81,3 78,3 50,0

31,9 20,6 21,3 32,7 32,1 17,9 27,4 14,6 30,1 25,9 34 10,3 21,6 21,7 15,8 19,9 10,6

4,1 41,7 7,6 6,7 7,7 17,7 12,7 12,7 4 16 10,2 16,0 4,8 5,8 17,1 6,4 12,0

6,9 9,6 5,6 6,4 0,6 2,3 4 1,4 0,3 0,9 46,4 3,2 1,3 0,8 2,3 2,6 2,2

Podíl lesů z celkové výměry (%)

Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)

Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)

Obec

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%)

Podíl zemědělské půdy z celkové výměry (%)

ORP

Tabulka 22: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v procentech (údaje dle ČSÚ 2007)

33,2 5,3 16,2 53,7 64,4 5,4 8,2 26,8 74,3 50,6 13,4 36,2 29,2 4,8 28,5 29,6 27,9

Graf 21: podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v % Podíl ploch v ORP České Budějovice v %

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 27,3 36,2

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%)

10,3 3,2

Podíl vodních ploch z celkové výměry (%) Podíl lesů z celkové výměry (%)

16


graf 22: podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v % Podíl ploch v ORP Týn nad Vltavou v %

Podíl orné půdy ze zemědělské půdy (%) 27%

Podíl trvalých travních porostů ze zemědělské půdy (%)

49%

Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry (%) 2%

Podíl vodních ploch z celkové výměry (%)

12%

Podíl lesů z celkové výměry (%)

10%


5 585 6 78 20 22 19 21 2 6 29 793 8 4 58 26 96 889

16 288 1735 2408 20 240 535 3027 219 847 134 659 55 438 279 1389 21 123 66 147 116 427 3196 9993 30 509 19 351 806 2625 176 1951 1031 5436 4227 15456

Celková výměra (ha)

Zemědělská půda (ha)

Vodní plochy (ha)

Lesní půda (ha)

92 172 36 496 296 536 51 55 19 989 4889 583 272 1993 18 118 48 20 120 48 23 203 630 34 37 428 2 38 228 4 145 190 659 2561 8977 1934 110 229 10 76 19 3 414 1438 115 388 939 82 988 2625 210 3549 11602 2144

Ostatní plochy (ha)

0 5 1 0 2 0 0 1 0 0 2 11 0 0 35 0 35 46

Trvalé travní porosty (ha)

4 413 7 97 20 18 31 22 5 7 26 650 10 6 42 35 93 743

Ovocné sady (ha)

193 1493 181 1941 553 523 287 1164 81 103 254 6773 390 269 2134 1528 4321 11094

Zastavěné plochy (ha)

Týn nad Vltavou

České Budějovice

Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice celkem Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vltavou celkem Řešené území celkem

Zahrady (ha)

OBEC

Orná půda (ha)

ORP

Tabulka 23: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v ha (údaje dle ČSÚ 2007)

518 5560 340 9112 3097 882 582 2353 576 451 1421 24892 785 396 5041 3174 9396 34288

Graf 23: podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v ha Podíl ploch v ORP České Budějovice v ha 9993 10000

8977

9000 8000

Orná půda (ha) 6773

Zahrady (ha)

7000

Ovocné sady (ha) 6000


5000

Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha)

4000

3196 2561

3000

Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

1934

Zemědělská půda (ha)

2000 793

650

1000

11

0 Plochy

Graf 24: podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v ha Podíl ploch v ORP Týn nad Vltavou v ha

6000

5436

5000 4321

Orná půda (ha) Zahrady (ha)

4000

Ovocné sady (ha) 3000


2625

Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha)

2000

Zastavěné plochy (ha) 1031

988 1000 93

210

35

Ostatní plochy (ha) Zemědělská půda (ha)

96

0 Plochy

A.3.1.7. Lesní fond – pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Přírodní lesní oblast Přírodní lesní oblast je souvislé území s obdobnými přírodními a produkčními podmínkami. Podrobná typologická klasifikace lesů v ČR v uplynulých desetiletích umožnila vymezit řadu lesních oblastí s příbuznými přírodními podmínkami vývojově spolu souvisejícími. Charakter určité oblasti se projevuje především v zastoupení některých dřevin a v jejich potenciální produkci, ve vyhraněných ekotypech dřevin přizpůsobených místním podmínkám oblasti odolností, růstem a kvalitou a z velké části i současným hospodářským stavem porostů. Přírodní lesní oblasti v České republice jsou vymezeny v Příloze č. 1 vyhlášky č. 83/1996 Sb. v počtu 41 a jejich hranice jsou zakresleny v mapovém díle Oblastních plánů rozvoje lesů – Přírodní oblasti ČR. Řešené území se rozkládá v přírodní lesní oblasti PLO 15a Jihočeská pánev Budějovická pánev a v přírodní lesní oblasti PLO 10 – Středočeská pahorkatina (nad Hlubokou nad Vltavou a ORP Týn nad Vltavou). Rozložení celkových výměr PLO 15a a PLO 10 a srovnání s výměrou v zájmovém území je následující:


tabulka 24: Rozložení výměr PLO 10 a PLO 15a Území

PLO 10

Výměra

Podíl výměr ha

%

PUPFL

194 248

29

celková

660 146

100

PUPFL v zájmovém území

PLO15a

8 909

PUPFL

10 242

13

celková

77 591

100

PUPFL v zájmovém území zájmové území

1 578

PUPFL celková

10 487

38

27 519

100

Zdroj: OPRL ČR – přírodní oblasti ČR-stručný přehled stavu k 30.6.2001 (platné pro období 2001-2020)

PLO 15A JIHOČESKÉ PÁNVE – BUDĚJOVICKÁ PÁNEV: tato lesní oblast patří k nejteplejším a nejsušším částem v Jižních Čechách. Významný je vysoký podíl dubu letního v dřevinné skladbě. Zhruba stejné zastoupení mají smrk a borovice. Významná je funkce vodohospodářská, půdo ochranná, nezanedbatelná a problematická je funkce rekreační a funkce provozování myslivosti, které jsou mnohde v souběhu s ochrannou přírody. Na rozdíl od pánve Třeboňské zde nejsou vytvořeny rašeliny. PLO 10 STŘEDOČESKÁ PAHORKATINA: Na území Jihočeského kraje zasahuje PLO 10 od severu k jihu zužujícím se klínem Lišovského prahu. V lesní oblasti je značný podíl starších smrkových monokultur, maloplošně jsou listnaté porosty zastoupeny na strmých stráních nad řekou Vltavou. Z mimoprodukčních funkcí je významná funkce ochrany půdy před erozí, kterou plní porosty na strmých svazích nad řekami, problematická je funkce rekreační, v okolí řek trpí porosty zvýšenou návštěvností (chatové oblasti). tabulka 25: Charakteristiky přírodních lesních oblastí ("PLO") v řešeném území PLO 15a Jihočeské pánve – Budějovická pánev

PLO 10 Středočeská pahorkatina

64 let

64 let

240 m3 b.k.

239 m3 b.k.

0,90

0,89

průměrné obmýtí

114 let

114 let

lesnatost

13,2 %

29,73 %

jehličnaté lesy

76,1 %

81,8 %

23,9 %

18,2 %

střední věk průměrná zásoba na ha porostní půdy průměrné zakmenění

listnaté lesy


Pro účely této studie lze považovat obě PLO za dostatečně reprezentativní pro celé zpracovávané zájmové území. Proto jsou dále používány údaje uvedené v přehledech oblastních plánů rozvoje lesa (OPRL) pro PLO 15a Jihočeské pánve Budějovická pánev a PLO 10 – Středočeská pahorkatina (www.uhul.cz) a to tak, že relativní údaje jsou použity bez úprav a absolutní údaje jsou redukovány koeficientem vypočítaným jako podíl PUPFL zájmového území k PUPFL jednotlivých PLO: koef. 10 = 8 909 ha /194 248 ha = 0,045, koef. 15a = 1 578 ha /10 242 ha = 0,15. Je potřeba zdůraznit, že takto získané údaje mají pouze orientační charakter, avšak lze předpokládat, že pro potřeby této územní studie budou dostačující. V případě potřeby přesných údajů o stavu lesa v řešeném území se doporučuje kontaktovat ÚHÚL Brandýs n. L., který na základě žádosti podložené souhlasem vlastníka lesa, může potřebná data zpracovat a poskytnout. Lesnatost Lesnatost je dána poměrem lesní půdy k celkové rozloze území.


Tabulka 26: Porovnání lesnatosti zájmového území, PLO 15a,PLO 10, Jihočeského kraje a ČR Výměra [ha]]

Území

Lesnatost [%]]

PUPFL

celková

zájmové území

10 487

27 519

38,1

PLO 15a – Jihočeské pánve Budějovická pánev

10 242

77 591

13,2

PLO 10 – Středočeská pahorkatina

194 248

660 146

29,7

Jihočeský kraj

376 288

1 005 687

37,4

ČR 2 649 147 7 886 699 33,6 Lesnatost je v rámci kraje průměrná, v rámci republikovém mírně nadprůměrná. Výrazně větší lesnatost je v řešeném území v PLO 10 (severní část od sídla Hluboká nad Vltavou) Pro srovnání lze ještě uvést, že největší lesnatost v rámci ČR má PLO 22 – Krkonoše (83,0%) a naopak nejnižší lesnatost má PLO 2b – Podkrušnohorské pánve-Mostecká a Žatecká pánev (4,5%). Z krajů má nejvyšší lesnatost kraj Liberecký (44,3%) a nejnižší lesnatost kromě Hlavního města Prahy (10,0%) má kraj Jihomoravský (28,0%). Lesní společenstva a zastoupení lesních vegetačních stupňů Lesní vegetační stupně vyjadřují vztahy mezi klimatem a biocenózou, v níž vedle kombinace rostlinných druhů (většinou málo výrazné) je rozhodující složení přirozené dřevinné složky (edifikátoru). Tabulka 27: Zastoupení lesních vegetačních stupňů Zastoupení lesních vegetačních stupňů (LVS) [%]] v PLO 10 Středočeská pahorkatina LVS6 zastoupení

1

2

3

4

5

0

DB

bkDB

dbBK

BK

jdBK

BO

2,63

18,06

57,25

21,24

0,44

0,41

celkem 100,0

Zastoupení lesních vegetačních stupňů (LVS) [%]] v PLO 15a Jihočeské pánve – Budějovická pánev LVS zastoupení

1

2

3

4

5

0

DB

bkDB

dbBK

BK

jdBK

BO

17,9

71,0

1,3

-

6,2

3,6

celkem 100,0


Z lesních společenstev jsou nejvíce rozšířeny v rámci celé PLO10 dubové bučiny (57,24%), výraznější zastoupení v této PLO mají bučiny (21,24%), které jsou v přirozené podobě zastoupené v maloplošných zvláště chráněných územích. V relativně teplejších klimaticky příznivých polohách jsou rozšířeny bukové doubravy (18,06%) a na exponovaných stanovištích v kaňonu větších vodních toků teplomilné (sub)acidofilní doubravy. Plošně nepatrné, ale výrazné jsou reliktní bory na skalách a luhy olše lepkavé s jasanem a vrbou křehkou při vodních tocích. V PLO 15a jsou významněji zastoupeny bukové doubravy (17,9%) a bory (6,2%), ostatní LVS pouze maloplošně. Druhová skladba lesních porostů Přirozená druhová skladba byla rekonstruována jako skladba přirozených lesních společenstev, které by se v daných přírodních podmínkách vyvinuly za současného klimatu, kdyby člověk během historické doby nezasahoval do přírody. Byla odvozena podle druhové skladby dochovaných zbytků přirozených lesů a podle popisů přirozených lesů před jejich smýcením. Cílová druhová skladba je zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, vyjádřené v procentech, které je z hlediska zabezpečení produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů v dané přírodní lesní oblasti optimální (§ 1, odst. 7, písm. a, vyhl. č.

Vymezení lesních vegetačních stupňů (dále jen „LVS“) podle systému Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (dále jen „ÚHÚL“). 6


83/96 Sb.). Jinak řečeno, cílová druhová skladba představuje ekonomicky, biologicky i funkčně optimalizované zastoupení dřevin v mýtném věku porostu, které odpovídá přírodním podmínkám hospodářského souboru jako jednotky diferenciace hospodaření v lesích. Při vymezení HS se vychází: z rámcového vymezení cílových hospodářských souborů, charakterizovaných přírodními podmínkami – lesními typy (LT) a jejich soubory (SLT) – příloha č. 4 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. z funkčního zaměření lesa na základě veřejných zájmů, deklarovaných prostřednictvím kategorizace lesů – Hlava první, oddíl druhý zákona č. 289/1995 Sb. ze stavu lesních porostů definovaného porostními typy v oblasti, pro kterou se plán zpracovává – příloha č. 3 vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. Současná druhová skladba zachycuje aktuální stav druhové skladby lesních porostů. Převážnou měrou je odrazem hospodaření v lesích v minulosti. Na vysoké zastoupení smrku a borovice v současné druhové skladbě má vliv již středověké lesnické hospodaření zejména pak trend pasečního způsobu hospodaření započatý před více než 200 lety a uplatňovaný dále v 20. století. Zastoupení dřevin je převzato z údajů pro PLO 10/PLO 15a. Převažující zastoupení jehličnatých dřevin v přirozené druhové skladbě (81,8/76,0%), z toho smrku 48,5/36,0%, borovice 28,0/36,6%, modřínu 1,5% a nižší zastoupení listnatých dřevin (18,2/23,9%), z toho dubu 6,9/14,8%, buku 3,3/1,2%, habru 1,3/-%, olše 1,2/2,7% a lípy 1,2/1,2% odpovídá historicky zavedenému hospodaření v lesích s důrazem na produkční funkci lesních porostů. Druhová skladba dřevin v PLO 10 - Středočeská pahorkatina a PLO 15a Jihočeské pánve Budějovická pánev je uvedena v následujících tabulkách: Tabulka 28: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 10 Druhová skladba [%]] Dřevina současná cílová smrk 48,5 33,5 jedle 0,8 1,1 borovice 28,0 22,5 modřín 3,6 7,9 douglaska 0,5 0,7 ostatní jehličnaté 0,4 0,4 jehličnaté celkem 81,8 66,7 dub 6,9 14,3 buk 3,3 13,8 habr 1,3 0,6 jasan 0,5 0,6 javor 0,4 0,7 jilm 0,1 bříza 1,9 0,4 lípa 1,2 1,9 olše 1,2 0,7 akát 0,5 topol 0,1 ostatní listnaté 0,9 0,2 listnaté celkem 18,2 33,3 dřeviny celkem 100,0 100,0

přirozená 0,4 6,5 1,2 8,1 35,2 40,6 2,6 0,8 1,6 0,5 1,2 7,6 0,6 1,2 91,9 100,0


Tabulka 29: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 15a Dřevina

Druhová skladba [%]] současná

cílová

přirozená

smrk

36,0

21,0

0,8

jedle

0,6

3,5

14,9

borovice

36,6

35,4

8,2

modřín

1,5

1,7

-

douglaska

0,9

0,4

-

jedle obrovská

0,3

0,6

-


vejmutovka

0,1

0,4

-

borovice černá

0,1

-

-

jehličnaté celkem

76,1

63,0

23,9

dub

14,8

16,3

31,9

dub červený

-

0,1

-

buk

1,2

11,3

27,7

jasan

0,3

1,2

1,0

javor

0,2

0,6

0,6

Jilm

-

0,4

0,8

bříza

2,2

1,1

3,4

lípa

1,2

2,9

6,5

habr

1,9

0,8

+

olše

2,7

1,5

1,6

osika

0,4

0,4

0,4

vrba

0,2

0,2

0,1

topol

0,6

0,2

0,2

akát

0,1

-

-

listnaté celkem

23,9

37,0

76,1

100,0

100,0

100,0

dřeviny celkem


Kategorizace a funkční zaměření lesa Deklarované veřejné zájmy, které se vztahují k lesním pozemkům, jsou vyjádřeny ustanovením zákonů (např. lesní zákon, vodní zákon, zákon o ochraně přírody apod.) a jejich prováděcích vyhlášek, vládních nařízení, směrnicemi a rozhodnutími příslušných orgánů státní správy, včetně územního systému ekologické stability (ÚSES). Deklarované veřejné zájmy jsou podkladem pro kategorizaci lesů. Veřejné zájmy společnosti svým způsobem ovlivňují nebo mohou ovlivňovat produkční funkci lesa v lesním hospodářství tak, že buď některá území téměř vyloučí z normálního hospodaření, nebo toto hospodaření usměrňuje natolik, že se výrazně odlišuje od běžného standardního hospodaření v lesích hospodářských, tzn., že mimoprodukční funkce lesa jsou nadřazovány funkci produkční nebo ji omezují. V některých případech se veřejné zájmy mohou územně vzájemně překrývat. Veřejné zájmy jsou nebo mohou být důvodem pro eventuální zařazení lesů do kategorií jiných než do kategorie lesů hospodářských, podle příslušných odstavců a písmen zákona č. 289/1995 Sb. Podle lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů se veškeré lesy člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na: lesy ochranné – kde dominuje mimoprodukční funkce, vyloučení intenzivních zásahů, omezení se na nezbytné pěstební zásahy "jemnou" formou, produkce dřevní hmoty je podružná, lesy zvláštního určení – kde významné jsou mimoprodukční funkce lesa, vyžadující upravený způsob hospodaření s ohledem na subkategorii, ale též celkově na životní prostředí; dochází zde ke zdůraznění vztahů lesa k celospolečenským zájmům a jejich obhospodařování musí být zaměřeno k uchování mimoprodukčních funkcí lesa, i když není vyloučena produkce dřevní hmoty, lesy hospodářské – které mají funkci produkční, nutno dodržovat princip trvale obnovitelného zdroje dřevní hmoty. O zařazování lesů do kategorií jiných než lesů hospodářských rozhoduje orgán státní správy lesů na návrh vlastníka nebo z vlastního podnětu (u § 7a § 8 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.). Do kategorie lesů zvl. určení podle § 8 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. jsou lesy zařazeny přímo ze zákona, podle § 8 odst. 2 lze lesy zařadit do lesů zvl. určení, ale i nemusí. V lesích ochranných (§ 7) se musí hospodařit tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. V lesích zvláštního určení (§ 8, odst. 1 a 2) je veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí, nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa, nadřazen funkcím produkčním. Přehled všech vyhlášených kategorií a subkategorií v zájmovém území je uveden v následující tabulce:


Tabulka 30: Základní údaje podle kategorií a subkategorií lesa (s překryvem) Kategorie

Podíl porostní plochy[[%]]

Subkategorie

les hospodářský

77,6

les ochranný

les zvláštního určení

mimořádně nepříznivá stanoviště (§ 7a)

0,5

1. zóny CHKO, přír. rezervace, přír. památky (§ 8/2a)

2,2

lesy lázeňské (§ 8/2b)

0

lesy příměstské a rekreační (§ 8/2c)

2

lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce(§ 8/2d)

0,1

lesy se zvýšenou funkcí ochrannou (půda, klima, voda, krajina) (§ 8/2e)

3,6

lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (§ 8/2f)

13,7

jiný důležitý veřejný zájem (§ 8/2h) – obrana státu + NPP

0,3

Celkem les ochranný a zvláštního určení

22,4

úhrnem PUPFL celkem 100,0 Významnou subkategorií lesů zvláštního určení jsou lesní porosty v genových základnách. Jedná se o lesní porosty, v nichž je potřeba vzhledem k potřebám společnosti zajistit odlišný způsob hospodaření než v lesích hospodářských. Jde o souvislý komplex lesních porostů, ve kterých jsou zastoupeny převážně původní populace lesních dřevin, popřípadě i populace nepůvodní, které se vyznačují např. vysokou produkční schopností, odolností apod. Tabulka 31: Genové základny Označení

Dřevina

Okres

Hluboká, Stará Obora, Poněšice

BK,DB,SM,JD,LP, 4.lvs

CB

Výměra

Lesní oblast

1442,73 ha

PL 10


V zájmovém území se nachází také lesy v uznaných oborách, kde je cílem hospodaření v těchto lesích je přizpůsobit veškerá opatření intenzivnímu chovu zvěře: - Poněšice s výměrou 1 801,79 ha - Stará obora s výměrou 1 510,36 ha Specifikem tohoto území je velmi vysoký podíl lesů hospodářských (77,6 %), plošný podíl lesa zvláštního určení a lesa ochranného je nízký, převládá funkce produkční nad funkcemi mimoprodukčními.

∑ 188879 188879

17+ 770 276

16 424 409

15 1004 681

14 1985 1101

13 3528 2664

12 7684 6593

11 12107 11211

10 17527 14845

9 20433 16175

8 16968 16440

7 19221 16512

6 16329 16602

5 11897 16673

4 13792 16691

3 14836 16747

2 12247 16788

1 15501 16972

Normáln í rozložen í věk. stup. [ha]

2626

věk. stup. [ha]

1679

Věkové stupně Plochy

hol.

Rozložení věkových stupňů Tabulka 32: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 10


-

179

4

47

80

32

17

8

18

26

3

16

-2

-29

-17

-11

-27

-8

56

Odchylk a od norm. zast. věk. stup. [%]


Zastoupení věkových stupňů má dosti vyrovnaný průběh, výraznější odchylky ve vyšších LVS způsobuje zastoupení starších porostů v oborách a zvláště chráněných územích.

∑ 9760,4 100,0

17+ 8,7 0,1

16 5,2 0,1

15 19,6 0,2

14 74,1 0,8

13 186,7 1,9

12 385,9 4,0

11 581,0 6,0

10 895,6 9,1

9 1060,0 10,9

8 957,6 9,8

7 794,3 8,1

6 772,1 7,9

5 822,4 8,4

4 868,5 8,9

3 755,0 7,7

2 712,0 7,3

1 707,0 7,2

% zastoup ení

154,7

věk. stup. [ha]

1,6

Věkové stupně Plochy

hol.

Tabulka 33: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 15a


Porostní zásoba Celková produkční potence dřevní hmoty je nižší než je průměr za celou ČR, který činí 244 m3/ha. Pro porovnání na Šumavě činí průměrná porostní zásoba 291 m3/ha, což vysoko převyšuje průměr za celou ČR a nejvyšší průměrnou zásobu 324 m3/ha vykazuje PLO 14 – Novohradské hory, naopak nejnižší hodnotu vykazuje PLO 1 – Krušné hory (104 m3/ha). Tabulka 34: Porostní zásoba – porovnání s Jihočeským krajem a ČR Platnost LHP k 31. 12. 2000 Porostní zásoba Průměrná zásoba na 1 ha [m3] 1000 [m3] b.k.

Území zájmové území

2 024,43

239

157,22

240

PLO 10

44 463,52

239

Jihočeský kraj

96 850,12

264

PLO 15a

ČR 630 482,90 244 Pozn.: Vzhledem k tomu, že souhrnné informace o stavu lesů za přírodní lesní oblasti, které jsou k dispozici na www.uhul.cz, jsou čerpány z dat LHP(O) s platností k 31. 12. 2000 a starší, byla jako srovnávací údaje za Jihočeský kraj a ČR použita data se stejnou platností, i když na výše uvedené adrese lze získat aktuální data ze souhrnných LHP a LHO.

A.3.1.8. Územní systém ekologické stability (ÚSES) A.3.1.9.1. Nadregionální a regionální ÚSES V zájmovém území je poměrně hustá síť skladebných částí ÚSES nadregionální a regionální úrovně, které byly vymezeny v Generelu ÚSES Jihočeského kraje 2007. Hlavní osou je tok Vltavy, kudy jsou vedeny osy nadregionálního biokoridoru (vodní, mezofilní hájová a mezofilní bučinná). Tento biokoridor doplňují další osy nadregionálních biokoridorů (vodní a mezofilní bučinná). Vymezeno je jedno nadregionální biocentrum NBC004 Hlubocká obora a 9 biocenter regionálních. Při okrajích zájmového území jsou vymezeny úseky regionálních biokoridorů.


Tabulka 35: seznam nadregionálních a regionálních prvků ÚSES Plocha (ha) Hlubocká obora NBC004 2784,204 Štěchovice-Hlubocká obora NBK002 435,484 Řežabinec-K118 NBK001 431,879 Hlubocká obora-Dívčí kámen NBK005 231,812 Řežabinec-K118 NBK012 91,542 Červené blato-K118 NBK019 85,332 Štěchovice-Hlubocká obora NBK029 103,558 Štěchovice-Hlubocká obora NBK030 69,917 Hlubocká obora-K118 NBK045 66,461 Němčice RBC186 48,706 Vrbenské rybníky RBC029 254,479 Planá RBC206 39,865 Janoch RBC029 38,258 U Bočků RBC140 71,212 Bagr RBC151 66,867 Mokřiny u Vomáčků RBC163 61,374 Světlík RBC153 63,530 Hluboká RBC187 49,556 Němčice-Hlubocká obora RBK025 132,913 Jahodiní-Němčice RBK011 160,037 U Zeleného kříže-K 117 RBK054 108,027 Světlík-K118 RBK141 34,788 Vrbenské rybníky RBK210 12,663 zdroj: Krajský generel NR- R ÚSES Jihočeského kraje (Ing. Friedrich, 2007) Název

Kód UPK

Délka (km) 0,00 90,00 45,29 20,50 45,29 51,50 90,00 90,00 35,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 7,00 8,50 6,50 4,80 1,00

typ vodní vodní a nivní vodní a nivní vodní a nivní vodní a nivní mezofilní bučinná mezofilní bučinná mezofilní bučinná

tabulka 36: regulační opatření pro prvky ÚSES Kategorie Regulační opatření N+R ÚSES N+R Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené platnými navazujícími ÚPD obcí biocentra a využití, které zajišťuje přirozenou druhovou skladbu bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu. Změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití nebo zhoršení přírodní funkce současných ploch ÚSES. Jsou podmíněné, a to pouze ve výjimečných případech, nezbytně nutné liniové stavby, vodohospodářská zařízení, ČOV atd.,při co nejmenším zásahu do biocentra a narušení jeho funkčnosti. Jsou nepřípustné: změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změna druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny, které jsou v rozporu s funkcí těchto ploch v ÚSES, jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily či ohrozily funkčnost biocenter nebo územní ochranu ploch navrhovaných k začlenění do nich, rušivé činnosti jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činnosti podmíněné. N+R Je přípustné: současné využití a budoucí využití ploch závazně navržené platnými navazujícími ÚPD obcí biokoridory a dále využití, které zajišťuje vysoké zastoupení druhů organismů odpovídajících trvalým stanovištním podmínkám při běžném extensivním zemědělském nebo lesnickém hospodaření (trvalé travní porosty, extensivní sady, lesy apod.), případně rekreační plochy přírodního charakteru, jiné jen pokud nezhorší ekologickou stabilitu; přitom změnou nesmí dojít ke znemožnění navrhovaného využití a přírodní funkce současných funkčních biokoridorů. Jsou podmíněné: pouze nezbytně nutné liniové stavby křížící biokoridor, vodohospodářská zařízení, ČOV atd., při co nejmenším zásahu a narušení funkčnosti biokoridoru. Jsou nepřípustné: změny funkčního využití, které by snižovaly současný stupeň ekologické stability daného území zařazeného do ÚSES (změny druhu pozemku s vyšším stupněm ekologické stability na druh s nižším stupněm ekologické stability, např. z louky na ornou půdu), dále pak změny které jsou v rozporu s funkcí biokoridoru, jakékoli změny funkčního využití, které by znemožnily nebo ohrozily založení chybějících částí biokoridorů, rušivé činnosti, jako je umisťování staveb, odvodňování pozemků, těžba nerostných surovin apod., mimo činností podmíněných.


Lokální ÚSES Lokální ÚSES byl převzatý z několika pramenů. Plošně nejrozsáhlejší část byla použita z rozpracovaného materiálu Okresního generelu ÚSES zpracovávaného ing. Wimmerem (WV Projection Service s.r.o.) pro ORP České Budějovice. Zbývající část byla převzata z generelů a plánů ÚSES jednotlivých obcí. Označení jednotlivých prvků odpovídá jejich označení v původních generelech a plánech ÚSES. Kartogram 21: Klimatické poměry v řešeném území


Kartogram 22: Zemědělská půda v řešeném území


Kartogram 23: Zemědělská půda s I. třídou ochrany v řešeném území


Kartogram 24: Zemědělská půda s II. třídou ochrany v řešeném území


Kartogram 25: Orná půda v řešeném území


Kartogram 26: Podíl orné půdy ze ZPF


Kartogram 27: Trvalé travní porosty v řešeném území


Kartogram

28:

Podíl

trvalých


travních

porostů

Kartogram 29: Ostatní plochy v řešeném území


Kartogram 30: Zastavěné plochy v řešeném území


Kartogram 31: Podíl vodních ploch v řešeném území


Kartogram 32: Výměry lesní půdy v řešeném území


Kartogram 33: Podíl lesní půdy v řešeném území (lesnatost území)


Kartogram 34: Kategorie lesů v řešeném území


Kartogram 35: Koeficient ekologické stability (KES)


A.3.2. Kulturní hodnoty Kulturní hodnoty v území je potřeba chápat jako souhrn kulturních vztahů, děl a hodnot, jež vznikly v minulosti, ale svým významem přesahují dobu svého vzniku a přispívají k vytváření, upevňování a pokroku současné kultury. Řešené území vykazuje velké množství kulturních hodnot, které mají velký vliv na vnímání a život a v neposlední řadě i prosperitu v území z hlediska rozvoje cestovního a turistického ruchu. V řešeném území je evidováno nejen velké množství nemovitých kulturních památek, ale jsou zde vymezeny i velkoplošná chráněná území jako krajinné památkové zóny, městské a vesnické památkové zóny.

A.3.2.1. Krajinné památkové zóny Jsou vymezeny zejména k zajištění ochrany částí krajinného celku a historických prostředí, které se sídly, architektonickými soubory, jednotlivými památkovými objekty, strukturou pozemků, komunikacemi, vodními plochami, vodními toky, trvalými porosty a realizovanými kompozičními záměry v krajině vykazují významné kulturní hodnoty. V řešeném území ÚS Vltava není vymezena žádná krajinná památková zóna. Uvažuje se o vyhlášení krajinné památkové zóny Hluboká nad Vltavou, kde jsou dochované kompoziční krajinářské úpravy na Podskalské a Poříčské louce a v rozlehlém parku u zámku Hluboká. Krajinářský park na Podskalské a Poříčské louce se vyznačuje jedinečnou prostorovou krajinářskou kompozicí, tvořenou jednoduchým terénním reliéfem rozsáhlých luk s promyšleně rozmístěnými porosty, skupinami a solitéry dřevin, s výrazným zastoupením dlouhověkých dubů; pro celý areál je charakteristické velkorysé měřítko rozlohy a rozmístění jednotlivých kompozičních prvků. obrázek 16: Rozlehlý anglický park u zámku Hluboká

A.3.2.2. Městské památkové rezervace (MPR) Městské památkové rezervace jsou ucelené části historických měst, jejichž území má homogenní památkovou hodnotu a představují nejvyšší stupeň památkové ochrany. Jedná se zejména o vybraná historická města nebo jejich části (městské historické jádro) s dochovanými soubory budov (též uličními sítěmi, archeol. nalezišti ap.), u nichž důkladný uměleckohistorický průzkum a dokumentace prokázaly nutnost chránit je jako celek. • Městská památková rezervace České Budějovice je dána rozsahem historického hrazeného města. Historické jádro Českých Budějovic bylo vyhlášeno památkovou rezervací výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19. března 1980, č. j. 7096/80, o prohlášení historického jádra města Českých Budějovic za památkovou rezervaci. Účelem existence městské památkové rezervace v Českých Budějovicích v rozsahu historického jádra je zabezpečit tomuto celku zvýšenou ochranu jakožto významnému historickému souboru se zachovaným raně gotickým pravidelným půdorysem podle zakládací listiny z roku 1265 a mimořádně urbanisticky, architektonicky a umělecko-historicky hodnotnou zástavbou, která v bohaté prostorové skladbě zahrnuje vynikající soubory monumentální architektury, opevnění, měšťanských domů i plastik. Svým významem a polohou je historické jádro předurčeno k funkci centra celého města. Postupná obnova historického jádra přispívá k vytvoření optimálního životního prostředí a k uplatnění jeho základních kulturních funkcí. Za účelem trvalého zachování kulturních, urbanistických a architektonických hodnot historického jádra při rozvoji celého města a vytváření optimálního životního prostředí musí být regulovány základní funkce v tomto území i investorská, stavební a technicko - hospodářská činnost. Hranice vede na východní straně ulicí Na Sadech, sledujíc půdorys barokního opevnění, na Senovážné náměstí a po jeho jihovýchodní straně na Krumlovský most. Na jihozápadní straně pokračuje po Zátkově nábřeží podél toku Malše a pokračuje na Sokolský ostrov. Na západě


jde hranice po východní straně Sokolského ostrova, překračuje Mlýnskou stoku a podél jejího severozápadního břehu vede až k můstku u Rabenštejnské věže. Odtud pokračuje hranice na křižovatku Husovy třídy a ulice J. Haška. Na severní straně vede hranice osou Husovy třídy podél parku souběžného s Mlýnskou stokou na Mariánské náměstí. Přilehlé širší území vymezeného rozsahu je ochranným pásmem (OP) nemovitým kulturním památkám hradebního systému. Vyhlášení ochranného pásma nemovitým kulturním památkám hradebního systému – Okresní úřad České Budějovice, referát regionálního rozvoje, oddělení kultury, vydal rozhodnutí o vymezení ochranného pásma nemovitým kulturním památkám hradebního systému ve městě České Budějovice dne 31. 5. 1995 pod č. j.: 920/95/411/Val. Obrázek 17: MPR České Budějovice se slepým ramenem Malše a dominantami Předního mlýna a dominikánského kláštera.

Obrázek 18: Součást opevnění Rabenštejnská věž u Mlýnské stoky (vlevo), Panská a Mlýnská ulička po obvodu opevnění

A.3.2.3. Vesnické památkové zóny Z hlediska stavebního fondu se památková zóna vyznačuje urbanistickým souborem staveb se stanoveným podílem nemovitých kulturních památek. Historický stavební fond a prostředí památkové zóny vyžadují vysoký a náročný stupeň památkové ochrany v předem určeném prostorovém rozsahu chráněného území. Na výrazněji nenarušené urbanistické struktuře sídla nebo její určující části jsou zachovány původní objemové formy rozhodujících typologických druhů staveb. V předem stanovené míře autenticky dochované historické objekty nevykazují závažnější nedostatky. Většinově nebo alespoň v obnovitelné míře je zachováno pojednání hlavních průčelních ploch včetně původní velikosti a rozmístění otvorů. V řešeném území studie se nacházejí VPZ Bavorovice, Munice a Opatovice. • VPZ Bavorovice: se nachází u Vltavy, mezi Českým Vrbným a Hlubokou. Na sever začíná soustava rybníků, na jihu je uzavřena Dehtářským potokem. Je zde celá řada zachovalých zemědělských usedlostí. Náves je uzavřena příčně orientovaným domem a k němu otočenou kovárnou. Náves a celá původní ulice je lemována souvislou řadou statků, jen v jednom místě na východní straně je narušena novodobou výstavbou. Ve vsi se vyskytují jak statky Hlubockého typu, s mohutnými volutami, tak i novější s geometrickou výzdobou. • VPZ České Budějovice – Rožnov: dochovaná původní historická stopa ulicovky lemovaná původními zemědělskými usedlostmi, v centrální části na východní straně dochovaný malý návesní prostor s kaplí. V současnosti je již původní sídlo stavebně srostlé s městem České Budějovice. • VPZ Munice: v 18. století byly postaveny statky a domy na návsi, v téměř nezměněné podobě zůstaly zachovány dodnes. Jádro obce tvoří oválná náves, v jejímž středu je kaplička a rybník. Náves je protáhlá, její jižní stranu tvoří


souvislá řada statků. Řada začíná statkem č.17, který není typicky blatský, je patrový a otočený podélně, jinak převládají usedlosti Hlubockého typu se štíty zdobenými volutami. • VPZ Opatovice: náves se zachovala v téměř původní podobě. Na slepém konci návsi stojí mohutný Marešů statek č.7 s atypicky mohutnou trojklanou bránou. Náves uzavírá známá kovárna s volutovým štítem. Minimálně dva statky jsou dílem Matěje Cífky z Hluboké. Typické pro něho jsou ploché hladké štíty ve formě divadelních kulis s bohatou konturou, bez jinak typické štukové výzdoby. obrázek 19: Vesnická památková zóna Bavorovice

obrázek 20: Vesnická památková zóna Munice

obrázek 21: Vesnická památková zóna Opatovice


A.3.2.4. Národní kulturní památky Za národní kulturní památky stát vyhlašuje památky přesahující regionální význam a dokumentující nejdůležitější etapy historie, kultury a vývoje civilizace; mívají velký význam pro české národní povědomí či mezinárodní ohlas. • NKP Hluboká nad Vltavou, zámek Hluboká nad Vltavou se zámkem Ohrada • Zámek Hluboká nad Vltavou: Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi a jako královský majetek byl dáván často do zástavy. V držení se zde vystřídalo několik šlechtických rodů. Mezi významné patřili např. Pernštejnové, kteří založili v roce 1490 nedaleký rybník Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách. Významný šlechtický rod pánů z Hradce zakoupil hlubocké panství v roce 1561. O dva roky později nechali noví majitelé původní gotický hrad stavebně upravit na renesanční zámek. Koncem 16. stol. byl dalším majitelem panství rod Malovců z Malovic, jako protestanti však přišli o majetek v roce 1619 a o čtyři roky později jako náhradu za válečné pohledávky získal panství od císaře Ferdinanda II. Habsburka španělský generál Don Baltazar de Marradas. Od jeho synovce v roce 1661 koupil Hlubokou Jan Adolf I. Schwarzenberg. Schwarzenbergové pobývali na Hluboké do konce roku 1939, kdy poslední majitel Dr. Adolf emigroval před nacisty do zámoří. O svůj majetek definitivně přišli zvláštním zákonem Lex Schwarzenberg v roce 1947. Díky velice dobře spravovanému majetku a rozsáhlým hospodářským aktivitám Schwarzenbergové hlubocký zámek dvakrát stavebně upravili, nejprve počátkem 18. století v barokním stylu, později provedli rozsáhlou rekonstrukci zámku v romantickém stylu nové gotiky v letech 1840 – 1871 včetně úpravy parku a okolní krajiny. Byl přestavěn pod vlivem cest tehdejšího majitele, knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho manželky kněžny Eleonory, roz. princezny Liechtenstein, do Anglie. Hlavní předlohou projektu byl královský zámek Windsor. Přestavba byla započata podle plánů vídeňského architekta Franze Beera, po jeho smrti pokračoval hlavně v projektování honosných interiérů schwarzenberský stavitel Damasius Deworetzky. Obrázek 22: Renesanční podoba zámku Hluboká (vlevo) a současná jeho novogotická podoba (vpravo)

• Zámek Ohrada: Tento velký lovecký zámek si nechal postavit podle projektu pražského stavitele P. I. Bayera kníže Adam František Schwarzenberg. Práce byly započaty roku 1708 a celkově dokončeny v roce 1722. V roce 1842 zde bylo založeno specializované muzeum s expozicí lesnictví, myslivosti a rybářství. Stávající myslivecká expozice zahrnuje hlavní druhy pernaté a srstnaté zvěře, jejich lov a chov, preparáty zvířat, unikátní sbírky trofejí a loveckých zbraní. Rovněž jsou k vidění četné exponáty z oborů lesnictví a rybářství. Vedle zámku je zoologická zahrada. obrázek 23: Lovecký zámek Ohrada


• NKP Koněspřežní železnice České Budějovice – Linec Vybudována v letech 1825-32 trať z Českých Budějovic do Lince. Trasa začínala v Českých Budějovicích, trať pokračovala do Holkova - první přepřažní stanice se stájemi a kočárovnou, staniční zastávka v Bujanově (později škola). Na nádraží v obci Rybník je umístěna pamětní deska budovatele železnice I. A. Gerstnera. Zachovány jsou i terénní úpravy relikty tratě ke státní hranici. Nejstarší železnice na evropské pevnině, způsobem výstavby, novými konstrukčními principy, organizací práce a intenzitou provozu se stala přímou předchůdkyní moderních železnic. Navázala na dávné obchodní stezky vedoucí z jižních oblastí. Nejdůležitější přepravovanou komoditou byla hornorakouská sůl, prakticky od počátku byla provozována také osobní přeprava. Projekt železnice Františka Josefa Gerstnera (1756 - 1832) vznikl v hrubých rysech již v 1. desetiletí 19. století jako varianta k plánovanému vodnímu kanálu mezi Vltavou a Dunajem. Realizace projektu byla po více než dvaceti letech svěřena Gerstnerovu synovi Františku Antonínovi (1796 - 1840). Přeprava byla zahájena v úseku České Budějovice - Kerschbaum 1828, o čtyři roky později pak v celé délce trati mezi Českými Budějovicemi a Lincem. V letech 1834 až 1836 se trať prodloužila do Gmundenu. Přestože první pokusy využít parní lokomotivu v 50. letech skončily neúspěšně, 18. srpna 1868 slavnostně začala přestavba železnice na parní provoz. Trasu koněspřežky na českém území bylo možné až na menší úpravy použít i pro lokomotivní dráhu. Historickým datem zanikající koněspřežky se stal 15. prosinec 1870, kdy v úseku Urfahr - Lest, vyjel poslední vlak tažený koňmi. K 20. prosinci 1873 již byla zahájena přeprava na lokomotivní dráze České Budějovice - Linec. obrázek 24: Koněspřežní železnice – ilustrační foto

A.3.2.5. Nemovité kulturní památky Kulturní památky jsou evidovány v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, který je veden odbornou organizací Národním památkovým ústavem, ústředním pracovištěm v Praze. Kulturní nemovité památky mají dvojí hodnotu. Jednak "duchovní" (estetickou, uměleckou, ale i hodnotu identity národa), jednak hodnotu ekonomického potenciálu, neboť kvalitně opravené památky svojí existencí vytvářejí pozitivní externality využitelné především v oblasti cestovního ruchu a s ním spojených služeb. V řešeném území je celá řada nemovitých kulturních památek jak stavebního tak archeologického charakteru. Nemovité kulturní památky stavebního charakteru Nemovité kulturní památky stavebního charakteru se nacházejí na území těchto obcí a jejich částí: Tabulka 37: nemovité kulturní památky Část obce

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění

Bavorovice

kaple sv. Jana Nepomuckého

náves

Bavorovice

boží muka

v rampě nadjezdu trati

Bavorovice

čp.1

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.2

kovárna

Bavorovice

čp.4

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.5

venkovská usedlost, s omezením: bez chlévu, stodoly a stájí


Bavorovice

čp.8

zemědělský dvůr

Bavorovice

čp.11

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.12

zemědělský dvůr

Bavorovice

čp.13

zemědělský dvůr

Bavorovice

čp.16

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.17

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.21

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.24

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.29

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.31

venkovská usedlost

Bavorovice

čp.38

venkovská usedlost

Branišov

tvrz, archeologické stopy

rybník Návěžný, S část

Branišov

kaplička Nejsvětější Trojice

při silnici

České Budějovice 1

kostel sv. Mikuláše

U Černé věže


kaple Smrtelných úzkostí Páně

Kněžská

zbrojnice

Piaristické nám.


čp.


městské opevnění


socha sv. Jana Nepomuckého

Jirsíkova ul., při budově čp. 466



nám. Piaristické



Rudé armády, u benzínové pumpy


rozcestník

Mariánské náměstí


kašna Samsonova

nám. Přemysla Otakara II.


silniční most ocelový č. CB-007

Dr. Stejskala, přes řeku Malši


čp.1

radnice



čp.2

měšťanský dům



čp.3

městský dům

Česká


čp.4

měšťanský dům

Česká


čp.5

měšťanský dům

Česká


čp.6

měšťanský dům



čp.7

měšťanský dům



čp.8

měšťanský dům




čp.9

měšťanský dům

Česká


čp.10

měšťanský dům



čp.11

měšťanský dům



čp.13

měšťanský dům



čp.16

měšťanský dům

Piaristická


čp.19

měšťanský dům

Piaristická


čp.20

měšťanský dům

Piaristická


čp.21

měšťanský dům

Piaristická


čp.23

městský dům - Nisslův dům

Česká, Piaristická


čp.24

měšťanský dům

Česká


čp.27

měšťanský dům

Česká


čp.28

měšťanský dům

Česká


čp.29

masné krámy

Krajinská čp. 29 a Hroznová čp. 488


čp.31

měšťanský dům

Krajinská


čp.32

měšťanský dům

Krajinská


čp.33

měšťanský dům

Krajinská 5


čp.35

měšťanský dům

Krajinská


čp.36

měšťanský dům nárožní

Krajinská


čp.39

měšťanský dům



čp.40

měšťanský dům

Široká


čp.41

měšťanský dům

nám. Přemysla Otakara II. (dříve Žižkovo nám. čp. 158/11)


čp.43

jiná správní stavba - úřadovny společnosti koněspřežné železnice

Krajinská


čp.44

měšťanský dům

Krajinská


čp.45

měšťanský dům

Krajinská


čp.47

měšťanský dům

Hroznová


čp.49

měšťanský dům



čp.50

měšťanský dům



čp.52

měšťanský dům

Hroznová


čp.54

měšťanský dům

Plachého


čp.55

měšťanský dům



čp.58

měšťanský dům




čp.61

měšťanský dům

Plachého


čp.63

měšťanský dům

Hroznová


čp.65

měšťanský dům

Hroznová


čp.67

měšťanský dům



čp.68

měšťanský dům



čp.69

spořitelna

nároží nám. Přemysla Otakara II. a ul. U Černé věže


čp.70

zvonice Černá věž

U černé věže


čp.71

děkanství

U černé věže


čp.76

měšťanský dům

Kanovnická


čp.77

měšťanský dům



čp.78

měšťanský dům



čp.79

měšťanský dům



čp.81

měšťanský dům

Kněžská


čp.82

měšťanský dům

Kněžská


čp.83

měšťanský dům



čp.84

měšťanský dům



čp.85

měšťanský dům

Kněžská


čp.86

měšťanský dům

Kněžská


čp.87

měšťanský dům



čp.90

měšťanský dům

Kněžská


čp.91

hotel Zvon



čp.92

palác Včela

ul. Karla IV.


čp.93

palác Včela - 2. část

ul. Karla IV.


čp.98

měšťanský dům

Široká


čp.99

měšťanský dům

Karla IV.


čp.101

měšťanský dům

Široká


čp.102

měšťanský dům

Široká


čp.103

městský dům

Karla IV.


čp.104

měšťanský dům

Karla IV.


čp.106

měšťanský dům

Dr. Stejskala


čp.107

měšťanský dům

Dr. Stejskala



čp.108

měšťanský dům

Dr. Stejskala


čp.109

měšťanský dům

Dr. Stejskala


čp.110

měšťanský dům

Dr. Stejskala


čp.113

měšťanský dům

Dr. Stejskala


čp.114

měšťanský dům



čp.115

měšťanský dům



čp.116

měšťanský dům

Široká


čp.117

měšťanský dům



čp.118

měšťanský dům



čp.119

měšťanský dům

Široká


čp.120

měšťanský dům

Široká


čp.121

městský dům



čp.123

měšťanský dům Čertíkův a bývalý Hotel Slunce



čp.127

měšťanský dům



čp.128

měšťanský dům



čp.129

měšťanský dům

Biskupská


čp.130

měšťanský dům

Biskupská


čp.132

biskupství

Biskupská


čp.134

měšťanský dům

Radniční


čp.135

měšťanský dům

Radniční


čp.137

měšťanský dům

Radniční


čp.140

měšťanský dům

Široká


čp.141

solnice městská a sklad koněspřežné železnice

Česká


čp.143

měšťanský dům

Česká


čp.144

měšťanský dům

Česká


čp.145

měšťanský dům

Česká


čp.146

měšťanský dům

Česká


čp.147

měšťanský dům

Česká


čp.148

měšťanský dům

Česká


čp.149

klášter sv. Dominika, s kostelem Obětování P. Marie

nám. Piaristické


čp.154

měšťanský dům

Česká



čp.158

měšťanský dům

Zátkovo nábř.


čp.161

měšťanský dům

Panská


čp.162

měšťanský dům

Panská


čp.163

měšťanský dům

Panská


čp.164

měšťanský dům

Panská


čp.165

vodní mlýn Přední

Mlýnská


čp.166

měšťanský dům

Panská


čp.167

měšťanský dům

Panská


čp.168

měšťanský dům

Panská


čp.170

měšťanský dům

Panská


čp.171

měšťanský dům

Panská


čp.172

měšťanský dům

Mlýnská


čp.173

měšťanský dům

Panská


čp.174

měšťanský dům

Panská


čp.175

městský dům

Panská


čp.176

měšťanský dům

Panská


čp.177

měšťanský dům

Panská


čp.178

měšťanský dům

Panská


čp.180

měšťanský dům

Panská


čp.181

měšťanský dům

Panská


čp.182

měšťanský dům

Panská


čp.189

měšťanský dům

Česká


čp.190

měšťanský dům

Česká


čp.191

měšťanský dům

Česká


čp.192

měšťanský dům

Česká


čp.193

měšťanský dům

Česká


čp.194

měšťanský dům

Česká


čp.195

měšťanský dům

Česká


čp.196

měšťanský dům

Česká


čp.197

měšťanský dům

Česká


čp.199

měšťanský dům

Česká



čp.200

měšťanský dům

Česká


čp.201

městský dům

Česká


čp.212

měšťanský dům

Krajinská


čp.213

měšťanský dům

Hradební


čp.214

měšťanský dům

Krajinská


čp.219

měšťanský dům

Česká


čp.220

měšťanský dům

Česká


čp.222

měšťanský dům

Česká


čp.223

měšťanský dům

Krajinská


čp.224

měšťanský dům

Krajinská


čp.225

měšťanský dům

Krajinská


čp.226

měšťanský dům

Česká


čp.227

měšťanský dům

Česká


čp.228

měšťanský dům

Česká


čp.229

měšťanský dům

Krajinská


čp.230

měšťanský dům

Krajinská


čp.231

měšťanský dům

Česká


čp.233

měšťanský dům

Krajinská


čp.234

měšťanský dům

Krajinská


čp.235

měšťanský dům

Krajinská


čp.236

měšťanský dům

Česká


čp.237

měšťanský dům

Česká


čp.238

měšťanský dům

Krajinská


čp.239

měšťanský dům

Krajinská


čp.240

měšťanský dům

Česká


čp.241

měšťanský dům

Česká


čp.242

měšťanský dům

Česká


čp.243

měšťanský dům

Krajinská


čp.244

měšťanský dům

Krajinská


čp.245

měšťanský dům

Česká


čp.246

měšťanský dům

Česká



čp.247

měšťanský dům

Hroznová


čp.248

banka Státní banka čsl.

Krajinská


čp.249

měšťanský dům

Hroznová


čp.251

měšťanský dům, z toho jen: pozemek parc. č. 311

Krajinská


čp.253

měšťanský dům

Hroznová


čp.257

měšťanský dům

Plachého


čp.258

základní škola

Plachého


čp.260

měšťanský dům

Krajinská


čp.265

měšťanský dům

Krajinská


čp.266

měšťanský dům

Krajinská


čp.270

měšťanský dům

Krajinská


čp.271

měšťanský dům

Krajinská


čp.272

měšťanský dům

Plachého


čp.273

měšťanský dům

Krajinská


čp.275

měšťanský dům

Krajinská


čp.280

měšťanský dům

Krajinská


čp.296

měšťanský dům

U černé věže


čp.300

měšťanský dům

U černé věže


čp.308

měšťanský dům

Plachého


čp.309

měšťanský dům

Plachého


čp.310

měšťanský dům

Plachého


čp.311

měšťanský dům

Hroznová


čp.312

měšťanský dům

Hroznová


čp.313

měšťanský dům

Hroznová


čp.314

měšťanský dům

Hroznová


čp.316

měšťanský dům

Hroznová


čp.320

měšťanský dům

Hroznová


čp.321

městský dům

Hroznová


čp.322

měšťanský dům

Hroznová


čp.329

měšťanský dům

Kněžská


čp.330

městský dům

Kněžská



čp.331

měšťanský dům

Kněžská


čp.332

měšťanský dům

Hradební


čp.337

měšťanský dům

U černé věže


čp.339

měšťanský dům

U černé věže


čp.343

měšťanský dům Wortnerův dům, s omezením: bez zadního traktu

U černé věže


čp.356

měšťanský dům

Kněžská


čp.357

měšťanský dům

Kněžská


čp.360

rodinný dům

Na Mlýnské stoce


čp.363

měšťanský dům

Kněžská


čp.364

měšťanský dům

Kněžská


čp.365

měšťanský dům

Kněžská


čp.368

měšťanský dům

Kněžská


čp.369

měšťanský dům

Kněžská


čp.370

měšťanský dům

Kněžská


čp.371

měšťanský dům

Kněžská


čp.372

měšťanský dům

Kněžská


čp.373

měšťanský dům Kneislův dům

Kněžská


čp.379

měšťanský dům

Hradební


čp.380

měšťanský dům

Česká


čp.381

měšťanský dům

Česká


čp.382

měšťanský dům

Česká


čp.405

kanovnický dům

Kanovnická


čp.406

kanovnický dům

Kanovnická


čp.407

kanovnický dům

Kanovnická


čp.408

kanovnický dům

Kanovnická


čp.409

kanovnický dům

Kanovnická


čp.410

klášter kapucínský

Kněžská


čp.418

měšťanský dům

Kněžská


čp.419

měšťanský dům

Kněžská


čp.424

divadlo městské

Dr. Stejskala


čp.425

měšťanský dům

Dr. Stejskala



čp.426

měšťanský dům

Dr. Stejskala


čp.429

měšťanský dům

Široká


čp.430

měšťanský dům

Široká


čp.432

obchodní dům Brouk a Babka

Široká ul.


čp.436

měšťanský dům

Široká


čp.443

měšťanský dům

Široká


čp.446

měšťanský dům

Široká


čp.451

měšťanský dům

Široká


čp.454

měšťanský dům

Široká


čp.455

měšťanský dům

Široká


čp.456

měšťanský dům

Široká


čp.458

měšťanský dům

Biskupská


čp.459

měšťanský dům

Biskupská


čp.462

stadión, z toho jen: hlavní tribuna a Sokolovna

Sokolský ostrov


čp.1592

měšťanský dům

28. října


čp.1593

měšťanský dům

28. října


čp.1594

okresní hejtmanství

28. října


čp.1796

měšťanský dům

Riegrova


čp.1797

měšťanský dům

Riegrova


čp.1802

měšťanský dům

Riegrova


čp.1805

měšťanský dům

Riegrova


čp.1808

měšťanský dům

Riegrova


čp.1844

měšťanský dům

nábř. Jiráskovo, Husova


čp.1867

měšťanský dům

Riegrova, Jírovcova


čp.1871

základní škola

Nová


čp.16

měšťanský dům

Plachého


čp.20

vila Lamezanova

U zimního stadionu


čp.197

měšťanský dům

Plachého


čp.256

měšťanský dům

Plachého


čp.262

měšťanský dům

Plachého


čp.267

měšťanský dům

Plachého



čp.268

měšťanský dům

Plachého


čp.269

měšťanský dům

Plachého


čp.278

měšťanský dům

Plachého, (Hradební)


čp.299

měšťanský dům

Plachého


čp.529

jiná výrobní stavba - Lannova loděnice (areál)

Vltavské nábřeží


čp.684

zájezdní hostinec U slovanské lípy, s omezením: bez stájí a kolny

Husova


kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa

Staroměstská


hřbitov sv. Otýlie, s kaplí a hroby a náhrobky, krematorium

Pražské předměstí


škola - I. biskupské gymnázium s kostelem sv. Václava

Kostelní, Skuherského


boží muka

Míru, u železniční zastávky


boží muka

Čéčova (671) - dvorek


boží muka

Míru, mezi čp. 65 a 67



u Mlýnské stoky proti Rabenštejnské věži


sloup se sochou P. Marie

Pekárenská


pomník O. Mokrého

městské sady


čp.35

činžovní dům

Míru


čp.773

špitál Nejsvětější Trojice

Míru


čp.1154

sbor Husův Církve československé husitské

Palackého nám.


čp.1290

činžovní dům

Skuherského


čp.1291

měšťanský dům

Skuherského


čp.1392

hospoda U anděla

Skuherského


čp.1485

měšťanský dům

Skuherského


čp.1486

měšťanský dům

Skuherského


čp.1490

měšťanský dům

Skuherského


čp.1491

měšťanský dům

Skuherského


čp.1574

činžovní dům

Resslova ul.


čp.1575

činžovní dům

Resslova ul.


čp.1788

střední škola - gymnasium

Jírovcova ul.


čp.1791

městský dům

Riegrova


čp.1815

kasárna Mariánská (Ferdinandova) s pamětní deskou J. Haška

Pražská tř.


čp.1845

vila Zátkova

Husova ul.



čp.1847

městský dům - Zelená ratolest

Husova


čp.1849

škola - Dívčí lyceum spolku Ludmila

Husova ul.


čp.1856

vila Egertova, s omezením: bez části zahrady p. č. 4432/2

ul. Na sadech


čp.1980

kostel Božského Srdce Páně

Rudolfovská, Lipenská


čp.2032

měšťanský dům

Na sadech, Nová


čp.?

zemědělský dvůr Pilmanův/Charvátův, s omezením: bez kočárovny


židovský hřbitov nový

Pekárenská


výklenková kaplička

při silnici na Dobrou Vodu


kostel Růžencové Panny Marie a průčelí Kongregace - rizalit s mozaikou

Žižkova


socha P. Marie

před kaplí


socha P. Marie

přemístěna do zahradnictví


pomník Jana Žižky z Trocnova

křižovatka tř. Žižkovy a Novohradské


železniční most

trať České Velenice - Plzeň, 219.826 km


čp.1

banka Státní banka čsl.

Lannova tř.


čp.6

sklad Nákladnický dům

Senovážné náměstí


čp.11

městský dům

Lannova ul.


čp.51

společenský dům - dělnický dům U srdíčka, s omezením: bez pamětní desky na domě

Lannova tř.


čp.88

měšťanský dům

Lannova tř.


čp.97

měšťanský dům

Lannova tř.


čp.119

železniční stanice Hlavní nádraží

Nádražní


čp.124

hotel Malše

Nádražní


čp.173

měšťanský dům

Žižkova


čp.226

činžovní dům

Žižkova


čp.239

jiná církevně správní stavba - Vyšebrodský dům

Senovážné nám.


čp.242

Městské muzeum

Dukelská ul.


čp.243

společenský dům - Německý dům

Jirsíkova ul.


čp.256

činžovní dům Anny Kovaříkové

ul. U tří lvů


čp.260

střední škola průmyslová strojnická

Dukelská


čp.296

měšťanský dům U tří lvů

ul. U tří lvů


čp.453

vila Františka Petráše

Dukelská



čp.455

vila Westenova

Dukelská


čp.714

vila - (JUDr. Františka Švece)

Dukelská


kostel sv. Jana Nepomuckého


socha P. Marie Budějovické

nábř. Malše u budovy soudu



nábř. Malše u budovy soudu


vodárenská věž

ul. B. Němcové gen. Svobody


čp.2

tužkárna Hardtmuth, z toho jen: vstupní brána


čp.4

venkovská usedlost, z toho jen: špýchar


čp.7



čp.19

vila Hardtmuthova

ul. U Zimního stadionu


čp.44

strážní domek koněspřežné dráhy

Mánesova


čp.62

základní škola

Matice školské


čp.399

vila

Boženy Němcové


čp.1123


Lidická


čp.1124

venkovská usedlost, s omezením: bez stodoly

Lidická


čp.1131



čp.1262

venkovská usedlost


čp.1264

venkovská usedlost


čp.1266

venkovská usedlost, z toho jen: průčelí


čp.1268

venkovská usedlost

Lidická


čp.1269

venkovská usedlost

Lidická


čp.1278

venkovská usedlost

Lidická


čp.1905



čp.1907

venkovská usedlost


čp.1910

venkovská usedlost, s omezením: bez stodoly a kolny zemědělské usedlosti čp. 1910


čp.1911

venkovská usedlost, s omezením: bez stavby vepřína


čp.1912

venkovská usedlost, z toho jen: průčelí

Dasný

čp.13

venkovská usedlost

náves, u rybníčku

Dobřejovice

mohylník, archeologické stopy

Horní výrub

Dobřejovice


Baba

Dobřejovice



Lidická

Dobřejovice


Rulík

Dobřejovice


Skopojedle, Pěkná vyhlídka

Dobřejovice


Holubci - též Na pláni

Dobřejovice


nad Novoborským seníkem

Dobřejovice


Zadní pláně

Dobřejovice


U obrázku

Dobřejovice


U myslivny, U Dřevěnkáře

Dobřejovice


Černá strouha

Dobřejovice

mohylník (hradiště?) Hradec, archeologické stopy

kolem lesní cesty

Dolní Kněžeklady

tvrz U kapličky, archeologické stopy

při rybníku

Dolní Kněžeklady

kaple P. Marie


boží muka marradaská


čp.763

zemědělský dvůr Vondrov


kostel sv. Jana Nepomuckého

Masarykova


kaplička U Rocha

rozcestí k zámku Ohrada


židovský hřbitov

V od munického rybníka


boží muka

při parku


boží muka

proti OÚNZ



při rozcestí


rybník, z toho jen: hráz rybníka Bezdrev s mostem č. 105822 a propustkem


jiná vodohospodářská stavba - bašta u rybníka Bezdrev


silniční most


rudný důl - štola zv. Kampanova díra



ve Staré oboře



Tolom



Uhliště



V bokách



Nad Kaštánkem, Zel. rajtštajk



Nad munickými vraty



Purkarecká polesí



Rudolfův kout

na silnici II/146




Vrkoč



JZ 300m od hradiště Baba



Nad Kampanovkou



Holý vrch



Zahrádecká vrata


výšinné opevněné sídliště - hradiště Baba, archeologické stopy

na srázu k Vltavě


čp.17

zámek Ohrada


čp.52

jiná správní stavba - úřednický dům starý


čp.142

zámek


čp.146

měšťanský dům

Podskalí


čp.211

vodní mlýn Ungnadův, z toho jen: reliéf

sejmut a uložen na NV


čp.?

sýpka

Tyršova



při mostě přes Vltavu, Hamry


výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého

při silnici na Kostelec

venkovská usedlost

Malinovského


čp.271

nám. Čsl. armády

Horní Kněžeklady

kaplička návesní včetně zvonku

Hosín

kostel sv. Petra a Pavla

Hosín

boží muka

směr k trati

Hosín

boží muka Marradasova

směr Hluboká

Hosín

silniční most nadjezd nad tratí

sil. II/146, směr Dobřejovice

Hosín


Bory II

Hosín


Bory I

Hosín


les Bystřického

Hosín


Skalka

Hosín

čp.24

venkovská usedlost

Hosín

čp.?

fara

Hrdějovice


U kalových jam

venkovská usedlost

náves

Hroznějovice


les Babinec

Hroznějovice


les Slavonice, střed

Hroznějovice


Jaroslavický vrch II

Hrdějovice

čp.15


Hroznějovice


Na kamenitém

Hroznějovice


Jaroslavický vrch

Hroznějovice


les Babinec

Chlumec


Kobylí hlava

Chlumec


Za Borem

Chlumec


při chlumecké silnici

Chlumec


les Štrejnův

Chlumec

čp.7

venkovská usedlost

Jeznice


Hřeben

Jeznice


při široké aleji

Jeznice


nad Rachačkami

Jeznice


Šífárna

Knín


U remízu, též V hrobech

Knín


les Zabitý

Knín

čp.1

tvrz Byšov

Kostelec

kostel sv. Vavřince

Kostelec


Kostelec

čp.8

Černý les

venkovská usedlost

Líšnice


nad Čapím koutem

Líšnice


Na přísežné

Líšnice


U hrázky

Líšnice

čp.18

zemědělský dvůr Němčice

Litoradlice

hraniční kámen - schwarzenberský mezník

v lese

Litoradlice


les Janoch

Litoradlice


Na vlčici

Litoradlice


Schořová I

Litoradlice


Na hrobech

Litoradlice


Schořová II

Litoradlice

výšinné opevněné sídliště - hradiště Na hradu, archeologické stopy

ostroh nad Vltavou

Litvínovice

boží muka

směr Šindlovy Dvory

Modrá Hůrka

kostel Nanebevzetí P. Marie


Mokré

vodojem

před čp. 8 a 9

Munice

čp.19

venkovská usedlost

Munice

čp.20

venkovská usedlost

Munice

čp.23

venkovská usedlost

Opatovice


Opatovice

čp.5

venkovská usedlost

Opatovice

čp.6

kovárna

Opatovice

čp.7

venkovská usedlost

Opatovice

čp.11

venkovská usedlost

Opatovice

čp.12

venkovská usedlost

Planá Planá

náves

kříž čp.7

při cestě do Opatovic

proti prodejně Jednoty

venkovská usedlost

Poněšice


Hora

Poněšice


Kameniště I

Poněšice


Kameniště II

Poněšice


Dukátová plantáž

Poněšice


U háje

Poněšice

mohylník Hrady, archeologické stopy

Poněšice

čp.4

venkovský dům

Pořežany

milník Schwarzenberský

na lesní cestě u potoka

Pořežany


Na prostřední

Pořežany

čp.12

venkovská usedlost

Pořežany

čp.35

zemědělský dvůr

Pořežany

čp.38

venkovská usedlost

Purkarec

hrad Karlův Hrádek, zřícenina

Purkarec

kostel sv. Jiří

Purkarec

kaple sv. Rozálie

les U Rohaček

Purkarec


Na kukli

Purkarec


Strážiště

Purkarec

čp.30

venkovská usedlost

Purkarec

čp.34

venkovská usedlost


na skále nad Vltavou

Purkarec

čp.92

hospoda

Štipoklasy


Mladé háje

Štipoklasy


Holý vrch

Třitim


nad mlynářů polem

Třitim


Na homoli

Třitim


Pod průhonem

Tuchonice

kaplička

náves

Tuchonice


les Království

Tuchonice


Nad spáleným

Tuchonice


Pláně

Tuchonice


U šraňků

Vlkov


trať Bahnitá, Spáleněk

Vlkov


Poněšický revír, U kukle

Vlkov


při široké aleji

Vlkov


při hřebenské cestě

Vlkov

zaniklá ves, archeologické stopy

U vrby - U Cirhana

Zahájí

boží muka

směr Dříteň

Zahájí

čp.12

fara

Zliv

silniční most - mostek

u Bezdreva

Žimutice

kostel sv. Martina

Žimutice


les Remíz

Žimutice


Bečický les

Archeologické lokality a lokality archeologického zájmu Řešené území je území s archeologickými nálezy, z těchto důvodů je nutné postupovat v souladu s § 22, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., památkového zákona, v platném znění. Území s archeologickými nálezy jsou vymezena v grafické části ÚS Vltava v problémovém výkresu a výkresu limitů využití území. V řešeném území se nacházejí tyto archeologické nemovité kulturní památky: Branišov, Branišov tvrz, archeologické stopy, rybník Návěžný, S část, Hluboká nad Vltavou, mohylník, archeologické stopy ve Staré oboře, Hluboká nad Vltavou, mohylník, archeologické stopy, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Uhliště, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy V Bokách, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Kaštánkem, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Munickými vraty, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Purkarecká polesí, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Rudolfův kout, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Vrkoč, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy JZ 300m od hradiště Baba, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Nad Kampanovkou,


Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Holý vrch, Hluboká nad Vltavou mohylník, archeologické stopy Zahrádecká vrata, Hluboká nad Vltavou výšinné opevněné sídliště - hradiště Baba, archeologické stopy na srázu k Vltavě, Hluboká nad Vltavou - Jeznice mohylník, archeologické stopy Hřeben, Hluboká nad Vltavou - Jeznice mohylník, archeologické stopy při Široké aleji, Hluboká nad Vltavou - Jeznice mohylník, archeologické stopy Nad Rachačkami, Hluboká nad Vltavou - Jeznice mohylník, archeologické stopy Šífárna Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy Hora Č, Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy Kameniště I Č, Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy Kameniště II Č, Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy Dukátová plantáž Č, Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník, archeologické stopy U háje Č, Hluboká nad Vltavou - Poněšice mohylník Hrady, archeologické stopy Hluboká nad Vltavou - Purkarec mohylník, archeologické stopy Na kukli Č, Hluboká nad Vltavou - Purkarec mohylník, archeologické stopy Strážiště, Hosín mohylník, archeologické stopy Bory II Č, Hosín mohylník, archeologické stopy Bory I Č, Hosín mohylník, archeologické stopy les Bystřického, Hosín mohylník, archeologické stopy Skalka, Hrdějovice mohylník, archeologické stopy U kalových jam, Olešník - Chlumec mohylník, archeologické stopy, Kobylí hlava Olešník - Chlumec mohylník, archeologické stopy Za Borem, Olešník - Chlumec mohylník, archeologické stopy při Chlumecké silnici, Olešník - Chlumec mohylník, archeologické stopy les Štrejnův, Temelín - Knín mohylník, archeologické stopy U remízu, též V hrobech, Temelín - Knín mohylník, archeologické stopy les Zabitý Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy les Janoch Č, Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy Na vlčici Č, Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy Schořová I Č, Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy Na hrobech Č, Temelín - Litoradlice mohylník, archeologické stopy Schořová II Č, Temelín - Litoradlice výšinné opevněné sídliště - hradiště Na hradu, archeologické stopy ostroh nad Vltavou Vlkov mohylník, archeologické stopy trať Bahnitá, Spáleněk Č, Vlkov mohylník, archeologické stopy Poněšický revír, U kukle Č, Vlkov mohylník, archeologické stopy při Široké aleji Č, Vlkov mohylník, archeologické stopy při Hřebenské cestě Č, Vlkov zaniklá ves, archeologické stopy U vrby - U Cirhana, Žimutice - Pořežany mohylník, archeologické stopy Na prostřední, Žimutice - Třitim mohylník, archeologické stopy Nad Mlynářů polem Č, Žimutice - Třitim mohylník, archeologické stopy Na homoli Č, Žimutice - Třitim mohylník, archeologické stopy Pod průhonem Žimutice - Tuchonice mohylník, archeologické stopy les Království Č, Žimutice - Tuchonice mohylník, archeologické stopy Nad spáleným Č, Žimutice - Tuchonice mohylník, archeologické stopy Pláně Č, Žimutice - Tuchonice mohylník, archeologické stopy U šraňků,

A.3.2.6. Ochranná pásma nemovitých kulturních památek V řešeném území jsou ochranná pásma nemovitých kulturních památek vyhlášena v sídle České Budějovice – jedná se ochranné pásmo hradebního systému města, vyhlášeno OkÚ České Budějovice, odd. kultury, 8. 6. 1995, čj. 920/95/411/Val

A.3.2.7. Architektonické hodnoty v řešeném území V řešeném území jsou různé formy lidového stavitelství, které dotvářejí charakter krajiny. Lidová architektura Jihočeského kraje, stejně jako zdejší krajina, se vyznačuje značnou rozmanitostí nejen základních typů jihočeských domů, ale i mnohotvárností sídelních struktur, co do jejich hustoty, velikosti a typů. Proto je dnes lidová architektura v jižních Čechách představitelkou svébytného lidového projevu, který je umocněn výjimečností krajinného obrazu a bohatou historií. Až do 13. století byl prostor jižních Čech osídlen poměrně řídce. K zahuštění sídelní sítě jihočeské kotliny došlo v období středověké kolonizace během celého 13. a 14. století. Vznikla zde široká půdorysná škála zemědělských sídel od drobných vesnic s několika parcelami a nepravidelným půdorysem až po téměř centrální návesní typ a velká sídla s lokátorsky organizovaným půdorysem, která jsou obyčejně i pozdějšího založení. K dalším zásadním změnám v osídlení dochází v


průběhu 16. století, kdy se drobná feudální sídla dostávají postupně pod panství novohradské a třeboňská panství často zanikají. V tomto období dochází i k výrazným krajinářským a hospodářským proměnám a to zejména v blatských oblastech. Stavební aktivita v jižních Čechách vrcholí v průběhu celého 19. století, kdy se zde vytvořila svérázná lidová architektura. Vznikl tak zcela svébytný typ lidové architektury charakteristický pro jižní Čechy.Inspirací pro lidovou architekturu byla zejména městská architektura – nejdříve klasicistní a později historizující (neogotika, neorenesance, neobaroko) a od konce 19. století to byla secese, tradicionalismus atd. Pro mnoho oblastí jižních Čech je určujícím momentem pro vzhled vesnice právě architektura 2. poloviny 19. a první třetiny 20. století. Mezi regiony lidové architektury, ve skutečnosti žádné hranice neexistují a většina těchto regionů zasahuje i do oblastí sousedních a vzájemně se prolínají a doplňují. Soběslavsko – veselská blata (někdy zvaná jako Borkovická blata) je úsek vymezený mezi Soběslaví, Veselím nad Lužnicí a Dolním Bukovskem, který byl v raném středověku bažinatý a špatně přístupný. Tato oblast zasahuje okrajově do severní části řešeného území. Osídlení bylo možné teprve po vybudování Blatské stoky ve 13. století, která odvodnila nejzamořenější část pánve. Okolo pánve s rašeliništi začaly postupně vznikat vesnice s charakterem zemědělských sídel ve formě usedlostí uspořádaných okolo návsi. Většina sídel v jádrové oblasti blat se připomíná poprvé až ve 14. století. Převažují zde vesnice s velkou rozlehlou návsí a celkem pravidelnou zástavbou (Drahotěšice). Původní zástavba Soběslavsko-veselských blat byla dlouho dřevěná, tvořená rozložitými obílenými domy s jednoduše bedněnými štíty a s doškovými střechami. Vrcholná fáze zděné lidové architektury zde nastává v první třetině 19. století. Dnešní vzhled většiny blatských vesnic spadá mezi druhou polovinu 19. a počátek 20. století. Od poslední třetiny 19. století se mění i forma dispozice usedlostí, kdy doposud trojboké dvory s domem , sýpkou a bránou, se postupně uzavírají a usedlosti se orientují podélně. Nejpůsobivější a kompozičně nejvýraznější stavby se připisují zednickému rodu Šochů a Patáků. Blatská architektura se vyznačuje bohatým štukovým dekorem (pilastry, stužkové převázání, hlavice, motiv lyry, košík s květinami, motiv kosého, falešného zubořezu v podřímsí v podobě diagonálně ukládaných, předstupujících cihel, aplikace výšivkových terčových motivů). Tyto zlidovělé prvky byly kombinovány s klasicistním falešným kvádrováním nároží i celých stěn, s plochými arkádami a segmenty. Obrázek 25: Jako příklad je uvedena usedlost s bohatým dekorem průčelí v Kostelci

Oblast Bechyňsko – Týnsko leží v poměrně terénem izolovaného regionu, osídlení je často raně středověkého původu. Převažují zde velké pravidelné návesní vesnice lokačního původu (Kočín). Sídla s nepravidelnou strukturou se vyskytují v lesnatém terénu Povltaví. Původní zástavbu tvořily roubené objekty, které se dochovaly výjimečně na okrajích lesních masivů (Poněšice). K přezdívání vesnic se zde přistoupilo dříve než v sousedních Soběslavsko-veselských blatech. Od 30. let 19. století se zde uplatnily pozdně barokní a klasicistní formy – křídlové štíty a jednodušší tvary štítů s pravoúhle zalamovanými volutami. Na Týnsku se objevují i pozdně barokní motivy ionského pilastru se segmentovými nástavci se „zvadlými“ volutami po stranách křídel. Vrchol zděné lidové architektury zde nastává v 50. letech 19. století (Chlumec, Líšnice, Purkarec, Třitim).


Obrázek 26: Jako příklad je uvedena roubená chalupa v Poněšicích (vlevo) a usedlost v Chlumci (vpravo)

Hlubocká a Zbudovská blata. Výrazným okruhem jihočeské lidové architektury, kterou můžeme považovat za jednu z nejkrásnějších forem, jsou Hlubocká a Zbudovská blata, ležící v rybniční pánvi mezi tokem Vltavy a předělem rozvodí Vltavy a Otavy. Rybníky a rybniční soustavy zde vznikaly již od středověku. Půdorysy většiny vesnic jsou lokačního charakteru. Převládají zde rozlehlé obdélníkové návsi (Kočín, Munice, Zliv) a objevují se i okrouhlice (Olešník).Starší dřevěná zástavba se zde prakticky nedochovala, v některých obcích se dochovaly kamenné sýpky z 2. poloviny 17. a 18. století (České Vrbné, Munice). Zděná zástavba převládla v regionu v první třetině 19. století. Svého vrcholu dosáhla mezi 40. až 60. lety 19. století. Pro Zbudovská blata jsou charakteristické křídlové štíty, pilastry, voluty, iluzivní slepá balustráda, typické jsou i čistě klasicistní prvky jako je pásová bosáž a okna v půlkruhových nikách (Olešník). Nejvýznamnější ucelené soubory lidové architektury se dochovaly v Olešníku. Lidová architektura hlubockých blat je charakterizována kulisovitými štíty, někdy doplněnými volně skládanou plošnou výzdobou v podobě rostlinného i geometrického dekoru nebo jsou štíty zcela holé. Nejvýznamnějším souborem lidové architektury jsou zde Bavorovice, Munice a Opatovice. Mladší lidová architektura z druhé poloviny 19. a počátku 20. století se na Hlubockých a Zbudovských blatech příliš nerozvinula. Několik příkladů s eklektickými fasádami se dochovalo v Bavorovicích. Na Hlubockých a Zbudovských blatech se dochovala řada ucelených souborů lidové architektury, které jsou chráněny formou vesnických památkových zón (VPZ Bavorovice, VPZ Munice, VPZ Opatovice). Obrázek 27: Bohatě vykrajované štíty bez dekoru v Opatovicích (vlevo), bohatě zdobené štíty a bosáže v Bavorovicích

Součástí sídlel jsou drobné sakrální stavby ve formě kaplí a kapliček., božích muk a křížů, ale také předzahrádek, kamenných ohradních zdí, dotvářející jejich neopakovatelný charakter


Obrázek 28: Návesní kaple v Hrdějovicích (vlevo), v Poněšicích (uprostřed) a v Jeznici (vpravo)

Obrázek 29: Kaplička s plastikou v Mokrém (vlevo), výklenková kaplička V Chlumci a kamenná boží muka v Hosíně (vpravo)

V řešeném území je i několik hospodářských dvorů, které byly zpravidla zakládány za účelem obhospodařování pozemků které byly součástí šlechtických panství, případně sloužily k chovatelským účelům a ubytování služebnictva jako zázemí přilehlé k zámku (Štekl u zámku Hluboká). Štekl: Stavba vznikla v 60. letech 19. století jako obydlí schwarzenbergských zaměstnanců, konírny a psince. Po Únoru 1948 začal objekt chátrat, do porevolučního období pak vstupoval v dezolátním stavu. Radnici se však podařilo najít investora, který z chátrajícího objektu vytvořil jeden z nejluxusnějších hotelů na jihu Čech. Obrázek 30: Původní hospodářský dvůr Štekl u zámku Hluboká, dnes luxusní hotel

Nejrozlehlejším hospodářským dvorem v řešeném území je dvůr Vondrov mezi Hlubokou nad Vltavou a rybníkem Bezdrev. Původní dvůr tu přikázal v polovině 16. století postavit Ondřej z Ungnád Suneku, podle kterého se novostavbě začalo


později říkat zkráceně Vondrov. V 18. století byl dvůr za Schwarzenbergů upraven a v závěru 19. století došlo k demolici starých budov. Následně v letech 1895 – 1898 byl vystavěn zcela znovu architektem ing. Janem Sedláčkem (1848 – 1916), který byl dvorním schwarzenbergským stavebním radou. Z jeho hlavy pochází také návrhy na stavbu novorománského kostela na Hosíně. Dvůr stojí na vyvýšenině mezi rybníkem Bezdrev a Munickým rybníkem (394 metrů nad mořem). Budovy ze čtyř stran uzavírají prostorné obdélníkové nádvoří. Venkovní stěny jsou neomítány, ve východním průčelí vidíme schwarzenberský znak. Dodnes se zde provozuje chov koní, kterým býval dvůr proslulý. Dokonce patřil k nejmodernějším v Rakousku-Uhersku a poté i v Československu. V okolí jsou dochované krajinářské úpravy a kompozice ve formě alejí s hodně starými exempláři dubů. obrázek 31: Dvůr Vondrov, který slouží dodnes k chovu koní

V řešeném území se nachází další hospodářské dvory jako například Hosín, Chyňava u Hosína, Býšov u zaniklé obce Knín a dvůr Němčice u Líšnice. obrázek 32: Tvrz s hospodářským dvorem v Býšově (vlevo), hospodářský dvůr v Hosíně

Dále se v řešeném území dochovaly charakteristické stavby ve formě hájenek, mysliven, které sloužily k obhospodařování a správě Schvarzenbergského panství, zejména rozsáhlých lesních komplexů. obrázek 33: Hájovna U Cáby u Staré obory (vlevo), hájovna U Macarů u Nové obory (vpravo)

Vybudování a napuštění Hněvkovické nádrže vedlo k zániku vorařské vesnice Jaroslavice na pravém břehu Vltavy, osady Buzkov na levém břehu Vltavy, části osady Purkarec na pravém břehu Vltavy, včetně lávky a přívozu, hájovny u Šafaříka. Při výstavbě JETE došlo v řešeném území ÚS Vltava k zániku sídla Knín a mimo řešené území k zániku dalších sídel Březí u Týna nad Vltavou, Podhájí, Hůrka, Křtěnov a Temelínec.


obrázek 34: Zaniklá vorařská vesnice Jaroslavice (vlevo), zaniklá lávka v Purkarci

obrázek 35: Pomník zaniklé vesnici Jaroslavice (vlevo), zaniklá osada Buzkov (vpravo)

obrázek 36: Bývalá hájovna s plaveckou hospodou U Šafaříka (vlevo), tvrz Býšov u zaniklé obce Knín (vpravo)

obrázek 37: Zámeček v Březí, dnes informační centrum JETE (vlevo), dochovaná návesní kaple v zaniklém Březí (vpravo)

Novostavby v řešeném území je potřeba rozdělit na stavby v rámci velké městské aglomerace Českých Budějovic, kde se vyskytují stavby a objekty sídlišť ve velkém měřítku, ale také rozsáhlá sídliště příměstských rodinných domů v navazujících


satelitech. V oblasti kolektivního bydlení v bytových domech, po určité stagnaci, začaly vznikat nové formy bytových domů u kterých jsou řešeny i krytá parkovací stání, či garáže, která tolik chybí v sídlištích panelových domů. Obrázek 38: Nové formy bytových domů v atraktivním prostředí u řeky Malše v Českých Budějovicích

Zejména v městě České Budějovice se rozrostly velké hmoty obchodních staveb ve formě hypermarketů a supermarketů, které jsou mnohdy součástí rozsáhlých komerčních zón v okrajových částech města. Začínají vznikat i nově typy staveb v oblasti sociálních služeb. Investoři při vědomí nezvratného stárnutí obyvatelstva začínají s výstavbou domů pro seniory s integrovanými službami a s nabídkou různých kategorií bytů a jejich vybavení. obrázek 39: Nové formy bydlení pro seniory v Českých Budějovicích

V Českých Budějovicích kromě hromadného bydlení jsou stávající klidové čtvrti s vilami rodinnými a řadovými domy. V souvislosti se současnou poptávkou po příměstském bydlení se v okrajových částech města a v sousedních obcích se bouřlivě rozvíjí výstavba rodinných domů. Zástavba rodinných domů satelitních sídlištích rodinných domů vychází převážně z katalogových projektů různě modifikovaných podle přání a představ klienta. obrázek 40: Vila v klidné čtvrti v Českých Budějovicích (vlevo), citlivé usazení rodinného domu do terénu na sídlišti RD v Hluboké nad Vltavou (uprostřed), nové stavební formy nízkoenergetických domů s konstrukcí dřevostavby.

Ve snaze po originalitě mnohdy dochází k bizarním řešením nebo použití nevhodného typu domu které po případné realizaci na dlouhá léta poznamenají charakter zástavby v obci.


obrázek 41: Nevhodné hmotové řešení, nerespektuje charakter okolní zástavby (vlevo), dřevěný srub, s velkými přesahy a malým sklonem střechy, uvnitř zástavby příměstských rodinných domů působí poněkud nepatřičně (vpravo)

Svébytný charakter rezidenční zástavby na atraktivních pozemcích má město Hluboká nad Vltavou a v městě Zlivi se rozvinuly svébytné formy bytových domů. obrázek 42: Rezidenční dům v Hluboké nad Vltavou (vlevo), bytový dům ve Zlivi (vpravo)

V ostatních venkovských sídlech v řešeném území se kromě původních venkovských usedlostí, rozvíjí i výstavba rodinných domů, které se dost často pokoušejí napodobit charakter příměstských rodinných domů. Je to dáno i změnou způsobu života obyvatel venkova, kdy většina obyvatel vyjíždí za zaměstnáním do měst a nezbývá jim čas ani síla na hospodaření. obrázek 43:Citlivá rekonstrukce usedlosti v obci Hosín (vlevo), příměstské rodinné domy sídle Bavorovice (vpravo)

Snaha o modernizaci bytového fondu na venkově bohužel poznamenala některé zemědělské usedlosti a to i uvnitř hodnotných a dochovaných prostorů návsí. Jindy touha po okázalosti a prezentaci úspěšnosti v podnikání vede k předimenzovaným hmotám rodinných sídel, s eklektickými prvky uvnitř venkovské zástavby.


Obrázek 44: Nevhodná forma dostavby a orientace domu na návsi v Olešníku (vlevo) a okázalé sídlo v Branišově (vpravo)


Kartogram 36: Kulturní hodnoty v řešeném území – kulturní památky


Kartogram 37: Kulturní hodnoty v řešeném území – archeologické nálezy I. kategorie


Kartogram 38: Kulturní hodnoty v řešeném území – archeologické nálezy II. kategorie


A.3.3. Civilizační hodnoty Řešené území je jednoznačně vnímáno jako civilizací a dlouhodobou činností člověka utvářená oblast. Jsou zde zřetelné protiklady hustě osídlené městské aglomerace města Českých Budějovic, kulturní krajiny a krajinářskými kompozičními úpravami u Hluboké nad Vltavou, s unikátně dochovaným přírodním prostředím a lesními komplexy hlubockých obor na obou březích Hněvkovické nádrže. Řešené území tady disponuje vysoce atraktivním a hodnotným přírodním a krajinným potenciálem a současně velkým množstvím kulturních památek, vysokou úrovní služeb a komplexním občanským vybavením. Základním prvkem ochrany a rozvoje civilizačních hodnot je především uplatnění sídel v harmonické krajině a ochrana historického dědictví. Specifikou oblastí civilizačních hodnot řešeného území je cestovní a turistický ruch, který má díky velkému potenciálu měst Českých Budějovic a Hluboké nad Vltavou, výborné předpoklady ke svému rozvoji zejména v oblasti cestovního ruchu a rekreace. K posílení potenciálu území je potřeba přispět vytvořením podmínek pro zkvalitnění čistoty vody v Hněvkovické nádrži, zprovoznění Vltavské vodní cesty, s vybudováním přístavišť a kotvišť a zkvalitnění vybavenosti zařízení pro hromadnou rekreaci, včetně vytvoření podmínek pro celoroční rekreaci. Civilizační hodnoty jsou v analytické části této studie posuzovány s rozšířeným záběrem na urbanistické a architektonické kvality řešeného území. Hlavním cílem je vystihnout hlavní architektonické a urbanistické charakteristiky a hodnoty území a aplikovat je v syntetické (návrhové) části studie, která má za úkol navrhnout urbanistickou a architektonickou „rukověť“ pro potřeby územně plánovací činnosti a koordinaci stavebních aktivit v řešeném území. Součástí řešení je i zmapování negativních civilizačních hodnot a to zejména problematických lokalit nelegálních provizorních staveb a různých přístřešků, území starých zátěží. Mezi civilizační hodnoty jsou zahrnuty plochy pro bydlení a občanské vybavení, komerční a výrobní plochy, plochy a koridory dopravní infrastruktury, zařízení pro volný čas, rodinnou a hromadnou rekreaci.

A.3.3.1. Urbanistické kvality řešeného území Většina sídel v řešeném území je venkovského charakteru, vyjma měst České Budějovice, Hluboká nad Vltavou a Zliv. Město České Budějovice vykazuje znaky jasného lokačního založení s jasně formulovaným náměstím a ortogonální komunikační sítí ulic, přičemž obvod města je vymezen vodními toky, které byly součástí opevnění města.. Sídla lokační městská s jasným kompozičním záměrem náměstí a komunikační sítě obrázek 45: Snímek stabilního katastru Českých Budějovic z roku 1827 (vlevo), letecký snímek Č. Budějovic 2008 (vpravo)

V období středověké kolonizace během celého 13. a 14. století vznikla široká půdorysná škála zemědělských sídel od drobných vesnic s několika parcelami a nepravidelným půdorysem až po téměř centrální návesní typ a velká sídla s lokátorsky organizovaným půdorysem, která jsou obyčejně i pozdějšího založení. Převážně ve 13. a 14. století byly založeny vsi s pravidelnou návsí, jejichž všechny usedlosti jsou orientovány do návsi čtvercového nebo obdélného tvaru. Řada vsí má návsi o větší rozloze než mají náměstí velkých měst (Munice, Olešník, Hrdějovice). Všechny usedlosti se obracejí směrem do návsi štítovým průčelím a vnější obraz sídla vytváří dlouhé hmoty stodol, uzavírající usedlosti. V průběhu 16. století jsou zakládána spíše nezemědělská sídliště a nové zemědělské vsi se objevují zcela výjimečně. Tato nová založení vesnic však z hlediska urbanistických forem mnoho nového nepřinesla. V této době však vznikají charakteristické jihočeské samoty tzv. jednoty. Jejich vznik je dáván do souvislosti se zakládáním rybničních soustav, kdy poddaní pravděpodobně dostávali za zabranou půdu a zaniklé usedlosti (ale i z jiných důvodů) náhradu v podobě nových pozemků. Tak vzniklo v celém jihočeském regionu, především v jeho rybničních panstvích Třeboňska, Českobudějovicka, Vodňanska a Blatenska několik set jednot. Dalším typem návesních vsí jsou okrouhlice, což jsou sídla převážně drobného měřítka, kdy menší počet usedlostí je organizován kolem kruhové, okrouhlé nebo kapkovité návsi (Olešník). Okrouhlice vytváří klínové, lichoběžníkové parcely, jehož čelo tvoří štít obytného domu a vjezd. Ostatní okrouhlé útvary, které jsou svým rozsahem mnohem větší vznikaly až v pozdějším období.


Sídla hromadná soustředěná s formou zástavby kompaktní, shlukovou, avšak bez patrného návesního prostoru obrázek 46: Kostelec snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)

Sídla hromadná rozvolněná je charakteristická rozptýlenou zástavbou Obrázek 47: Pořežany snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)

Sídla návesní Pravidelností půdorysu vykazuje tato forma jednoznačný lokátorský záměr a v obecné rovině představuje vrchol středověkého venkovského urbanismu v českých zemích. Tvar návsi je v rozsahu posuzovaného území nejčastěji okrouhlý až oválný, obdélný či nepravidelný, plužina většinou traťová, případně dělená úseková. obrázek 48: Olešník snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)


Sídla komunikační Jak patrno z názvu, jedná se o sídla vznikající v bezprostřední vazbě na obslužnou síť cest, které tvořily hlavní páteř celé formy a linii, podle níž se vsi často dále rozvíjely. Plužina bývá traťová, dělená úseková, v jednom z typologických druhů, který je uveden níže, pak záhumenicová délková. obrázek 49: Olešník snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)

Sídlo typu víska Je prostorově menší a představuje drobný soubor několika staveb se vzájemnou vazbou a v nejrůznějším formálním uspořádání. obrázek 50: Vlkov snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)

Jednoty Jedná se o izolované zemědělské usedlosti často uzavřeného dvorcového uspořádání (čtyřstranného nebo třístranného) nazývané samoty nebo také jednoty. obrázek 51: Samota Jednota u Olešníka snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)


Hospodářský dvůr Hospodářský dvůr – v řešeném území se nacházejí i izolované hospodářské objekty mnohdy ve vazbě na přilehlé sídlo vrchnosti ve formě zámečku obrázek 52: Hospodářský dvůr Vondrov u Hluboké n. Vltavou dle stabilního katastru 1827 (vlevo), v současnosti (vpravo)

Hrady a zámky Jsou jednoznačnými dominantami v řešeném území, které umocňují kompoziční a parkové úpravy okolní krajiny. Obrázek 53: Zámek Hluboká nad Vltavou r. 1827 v 19. století novogoticky upraven (vlevo), letecký snímek 2008 (vpravo)

Obrázek 54: Lovecký zámek Ohrada na snímku stabilního katastru 1827 (vlevo) letecký snímek 2008 (vpravo)


A.3.3.2. Negativní civilizační a urbanistické hodnoty v území V řešeném území je identifikován jako největší problém v řešeném území existence „starých zátěží“, konkrétně odkališť do kterých byl ukládán odpad při zpracování uranové rudy v provozu MAPE Mydlovary. Výstavba úpravny uranových rud byla zahájena v roce 1959. Zpracování rud započalo 1.10.1962 a kapacita byla postupně rozšířena z 300 tisíc t až na 600 tisíc t/rok. Zpracování rud bylo ukončeno 1.11.1991. Celkově bylo zpracováno16 745 835 t uranové rudy s průměrným obsahem uranu 0,184% ve dvou hlavních technologických linkách kyselé 3/4 a alkalické1/4. Vyloužená ruda byla ukládána v odkalištích, které využívaly prostory po těžbě lignitu, která zde probíhala v letech 1910 až 1973. Plocha odkališť zaujímá 227 ha, ve kterých je uloženo kolem 36 000 000 tun kalů (objem kalů 24 000 000 m3, objem vázané vody 17 000 000 m3). Odkalová pole vznikla převážně v prostorách po těžbě lignitu. Znečištěné zbytky z výrobního procesu byly bez další úpravy umístěny do odkališť, jejichž dno nebylo dostatečně zajištěno proti prosakování do podloží. Hlavními znečišťujícími látkami jsou těžké kovy a radioaktivní látky. V současné době existuje pod celou oblastí rozsáhlé pole kontaminovaných podzemních vod. Graf 25: Množství zpracované uranové rudy v MAPE Mydlovary

Graf 26: Kumulativní množství uranu uloženého na odkalištích s vylouženou rudou

Nebezpečí pro životní prostředí představují zejména znečištěné podzemní vody, které svým přirozeným pohybem transportují kontaminující látky mezi obce Mydlovary, Olešník a Zahájí. Druhým závažným rizikem je radioaktivní prach, který vítr přemísťuje do dalekého okolí. Po ukončení uranové činnosti na MAPE byly do roku 1994 zavedeny náhradní výroby a od té doby jsou výrobní objekty nevyužívané. Areál chemické úpravny byl rozdělen na dvě části, privatizovatelnou západní část zahrnující nekontaminované objekty a neprivatizovatelnou část zahrnující výrobní objekty, kde bude nejpravděpodobněji provedena lesotechnická rekultivace. S problematikou sanace je úzce svázáno nakládání s odkalištními vodami, neboť bez odstranění vody z kaliště nelze sanaci ukončit. Čištění drenážních vod bude nutné jak po dobu sanace, tak po jejich skončení, kdy bude docházet k postupnému uvolňování vody vázané na vylouženou rudu. Odhad doby čištění drenážních vod je kolem 100 let.. Po ukončení zpracování uranové rudy docházelo k trvalému nárůstu volných vod odkališť, proto byla vybudována čistírna drenážních vod a obnoven odvod vyčištěné vody do Vltavy. Odkaliště vyloužené uranové rudy jsou


cizorodým prvkem v krajině ohrožujícím své okolí radioaktivitou, prašností a průsaky cizorodých látek. Nejvýznamnější je riziko inhalace kontaminantů v prašném spadu, působení radonu ze vzduchu a celkové zevní expozice radionuklidy, kde vychází roční úvazek efektivní dávky okolo 200 mikroSV/rok. Projekt „Sanace a rekultivace staré ekologické zátěže státního podniku DIAMO na lokalitě Mydlovary – chemická úpravna a odkaliště sestává ze dvou staveb: • Likvidace chemické úpravny – kontaminované objekty a plochy • Sanace a rekultivace odkaliště Sanační práce probíhají od roku 1986 a nejdále pokročily práce na odkalištích KI a KIII. Cílem sanace je tedy začlenění zasanovaných odkališť a neprivatizovatelné části chemické úpravny do krajiny, zahlazení následků uranové činnosti, omezení kontaminace podzemních vod a snížení radiační zátěže území. Pro sanaci jsou potřebné výplňové materiály k doplnění odkališť a ke konečnému střechovému či úžlabnímu tvarování sanovaného objektu zajišťujícímu přirozené gravitační odtoky dešťových vod. Překrytí kališť je navrhováno ve složení izolační vrstva s dlouhodobou funkcí okolo 200 let 0,6 m, drenážní vrstva 0,2 m, krycí vrstva z inertního materiálu 0,6-0,8 m a biologicky oživitelná vrstva 0,2 m. Konečná biologická rekultivace odkališť se předpokládá jako travní se skupinovou výsadbou mělce kořenících dřevin s ponechanou spojenou akumulační nádrží drenážních vod a odkalištích vod. Konečné využití území je uvažováno jako možný prvek ÚSES umožňující nerušený rozvoj společenstva. Potřeba materiálu na sanaci je předpokládána okolo 8 miliónů tun či 7 miliónu m3, což při plánované ročním uložení 200 tisíc tun vychází doba sanace a rekultivace na 40 let. Zásadním problémem je dostupnost sanačních materiálů a podle obcí v okolí odkališť i doprava po stávajících silnicích III. tříd, které vedou obcemi a mají nevyhovující parametry. Návrhy přeložek jsou zahrnuty do územních plánů obcí. Sanace odkališť souvisí i se sanací odkaliště popílků Triangl bývalé elektrárny Mydlovary. Dobu sanací odkališť lze odhadnout v optimálním případě na 20 let, v opačném případě na více jak 40 let. Obrázek 55: Letecký snímek odkališť a bývalé zpracovny uranové rudy Mape z roku 2008


Obrázek 56: Zdánlivě idylický obrázek vodní plochy odkališť, v pozadí je „vlečka“ vodní páry z chladicích věží JETE

obrázek 57: Méně idylický obrázek probíhající rekultivace odkališť, kdy součástí sanačního materiálu jsou tisíce tun pneumatik

Dalším negativním zásahem do krajinného rázu v řešeném území, ale prakticky i do krajinného rázu velké části Jihočeského kraje byla výstavba JETE. Zejména 155 m vysoké betonové chladící věže s vlečkou vodní páry, jsou nepřehlédnutelnou negativní pohledovou dominantou. Při plánované dostavbě JETE budou vybudovány další dva reaktory a další čtyři chladící věže. Součástí dostavby JETE je i nezbytné vyvedení elektrického výkonu, což si vyžádá rozšíření elektrické rozvodny v Kočíně a další výstavbu elektrického vedení zvláště vysokého napětí ZVN 400 kV. Obrázek 58: Plocha pro plánovanou dostavbu JETE (vlevo) a vizualizace plánované dostavby JETE (vpravo)


obrázek 59: Ke stávajícímu vedení ZVN 400 kV přibude další, v souvislosti s dostavbou JETE

Dalším negativním jevem v řešeném území jsou menší lokality s maringotkami a přístřešky rybářů u břehových partií a to i v ploše stavební uzávěry, která je dána kótou 374,60 m.n.m. V porovnání s Orlickou nádrží se jedná o nesrovnatelně menší problém, který nemá zásadní vliv na provoz Hněvkovické nádrže. Obrázek 60: Objekty maringotek a drobných staveb a přístřešků na pravém břehu Hněvkovické nádrže u bývalých Jaroslavic

A.3.3.3. Bydlení Analýza stavu bydlení byla provedena na základu údajů dle ČSÚ a bylo provedeno i porovnání v dlouhodobých časových řadách. Průměrná obložnost bytů v řešeném území je 1,54 obyvatele na jeden byt.. Tento údaj je však do značné míry zkreslený obložností bytů v Českých Budějovicích, kde vychází obložnost na jeden byt 1,41 obyvatele, kdežto v ORP České Budějovice, bez města České Budějovice vychází obložnost na jeden byt 3,22 obyvatele a v ORP Týn nad Vltavou je obložnost na jeden byt 2,81 obyvatele. Pro výpočet nárůstu obyvatel v rozvojových plochách bydlení byla uvažována výpočtová hodnota obložnosti 2,5 obyvatele na 1 byt, respektive rodinný dům. Pro vývoj počtu domů byla zvolena časová osa v období od roku 1930 do roku 2001. Markantní úbytek domovního fondu v ORP Týn nad Vltavou, v období 1971 – 1990 je důsledkem vysídlení sídel při budování JETE a Hněvkovické nádrže. Dále bylo provedeno i vyhodnocení obydlených a neobydlených domů a počet objektů pro rodinnou rekreaci v řešeném území. Tabulka 38: Vývoj počtu domů v řešeném území Obec Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice

1930

1950

41 4746 46 811 181 216 172

47 6129 63 973 194 292 210

Počet domů v roce 1970 44 7565 51 933 185 166 200


1990 55 8900 73 959 191 278 266

2001 62 9484 89 1267 273 461 376

Olešník Vlkov Zahájí Zliv ORP České Budějovice celkem

182 22 70 228 8645

203 24 86 314 10485

196 19 98 403 11830

180 10 50 610 13562

256 24 132 665 15090

Horní Kněžeklady Modrá Hůrka Temelín Žimutice ORP Týn nad Vltavou celkem Řešené území celkem

61 43 494 264 862 9507

63 44 496 274 877 11362

62 38 453 224 777 12607

47 31 320 205 603 14165

71 45 330 283 729 15819

graf 27: Vývoj počtu domů v ORP České Budějovice Vývoj počtu domů v ORP České Budějovice

15090 16000

13562

14000

11830 10485

12000 10000

8645

1930 1950

8000

1970

6000

1990 2001

4000 2000 0 ORP České Budějovice celkem Roky

graf 28: Vývoj počtu domů v ORP Týn nad Vltavou Vývoj počtu domů v ORP Týn nad Vltavou

862

877

900

777 729

800 603

700 600

1930

500

1950 1970

400

1990

300

2001

200 100 0 ORP Týn nad Vltavou celkem Roky


Tabulka 39: Struktura domovního fondu v řešeném území Obec, ORP

Domy celkem

z toho

Trvale obydlené domy

Z toho

Neobydlené domy s byty

rodinné domy

bytové domy

60

58

2

47

46

1

13

12

1

9 412

6 769

2 415

8 778

6 181

2 397

634

588

18

88

87

-

67

67

0

21

20

0

1 263

1 171

64

982

896

64

281

275

0

Hosín

272

266

2

212

207

2

60

59

0

Hrdějovice

462

459

2

423

421

2

39

38

0

Litvínovice

382

371

4

325

315

3

57

56

1

Olešník

256

251

3

190

187

3

66

64

0

Vlkov

23

21

0

10

9

0

13

12

0

Zahájí

132

130

0

108

107

0

24

23

0

Zliv

665

575

82

617

530

82

48

45

0

12377

10158

2574

11759

8965

2554

1256

1192

20

Horní Kněžeklady

70

70

0

44

44

0

26

26

0

Modrá Hůrka

41

41

0

31

31

0

10

10

0

Temelín

327

315

6

211

201

6

116

114

0

Žimutice

284

278

4

180

174

4

104

104

0

ORP Týn nad Vltavou

713

704

20

466

450

10

256

254

0

13090

10862

2584

12225

9145

2564

1512

1446

20

Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou

ORP České Budějovice

Řešené území celk.

rodinné domy

Z toho

bytové domy

rodinné domy

graf 29: Poměr rodinných domů a bytových domů v řešeném území Poměr RD a BD v ORP Týn nad Vltavou

Poměr RD a BD v ORP České Budějovice

Rodinné domy (RD); 10; 2%





bytové domy

Tabulka 40: Počet staveb pro rodinnou rekreaci, neobydlené domy dle SLBD 2001 Neobydlené domy Obec, ORP

Domy celkem

Branišov

Neobydlené domy s byty

Objekty rodinné rekreace

Nevyčleněné chalupy

Chaty a rekr. domky

Celkem

Vyčleněné chalupy

60

13

-

-

-

-

9 412

634

45

5

1

4

88

21

0

49

49

0

1 263

281

38

184

146

38

Hosín

272

60

26

8

1

7

Hrdějovice

462

39

0

9

0

9

Litvínovice

382

57

2

0

0

0

Olešník

256

66

29

3

0

3

Vlkov

23

13

8

6

3

3

Zahájí

132

24

7

8

0

8

Zliv

665

48

4

108

107

1

12377

1256

159

380

307

73

Horní Kněžeklady

70

26

9

5

0

5

Modrá Hůrka

41

10

5

0

0

0

Temelín

327

116

55

18

3

15

Žimutice

284

104

52

43

35

8

ORP Týn nad Vltavou

713

256

121

57

38

28

13090

1512

280

437

345

101

České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou

ORP České Budějovice

Řešené území celk.

graf 30: Porovnání počtu domů neobydlených domů a objektů pro rodinnou rekreaci v ORP České Budějovice Objekty rodinné rekreace a neobydlené domy v ORP České Budějovice

14000

12377

12000 10000 Domy celkem Neobydlené domy

8000

Nevyčleněné chalupy Chaty a rekreační domky

6000

Vyčleněné chalupy 4000 1256 2000

159

307

73

0


Graf 31: Porovnání počtu domů neobydlených domů a objektů pro rodinnou rekreaci v ORP Týn nad Vltavou Objekty rodinné rekreace a neobydlené domy v ORP Týn nad Vltavou

800

713

700 600 Domy celkem 500

Neobydlené domy Nevyčleněné chalupy

400

Chaty a rekreační domky 256

Vyčleněné chalupy

300 200

121 38

100

28

0

Tabulka 41: Výstavba (přírůstek) bytů a charakteristika bytového fondu (údaje za rok 2007) Obec Počet dokončených bytů Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Horní Kněžeklady Hosín Hrdějovice Litvínovice Modrá Hůrka Olešník Temelín Vlkov Zahájí Zliv Žimutice Dokončené byty v řešeném území

3 245 1 15 0 4 5 21 0 0 0 0 5 1 1 301

Jedním z údajů v ÚAP týkajících se bytového fondu je i výše místně obvyklého nájemného. Tyto údaje jsou však k dispozici za celé okresy, takže v následující tabulce je provedeno pouze meziokresní porovnání. tabulka 42: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007) Tržní nájemné Název okresu Kč Kč/m2 Písek 5440 80 České Budějovice 5780 85 Český Krumlov 5372 79 Jindřichův Hradec 4896 72 Tábor 5440 80 Strakonice 5304 78 Prachatice 3944 58

Měsíční změna 2,66 -0,1 1,59 1,85 0,8 3,55 0,18

Roční změna 0 -1,19 0 0 10,3 0 2,18

Regul. nájemné reg_najem Kč/m2 1353 20 1639 24 1353 20 1410 21 1440 21 1382 20 1353 20

Pro odhad predikci vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území v závislosti na nárůstu navrhovaných ploch pro bydlení byla zvolena nepatrně nižší průměrná hodnota 2,5 obyvatel na jeden byt. Odhad vývoje počtu obyvatel a bytů byl proveden na základu vyhodnocení ÚPD obcí a jejich rozvojových ploch pro bydlení.


tabulka 43: Predikce vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území Obyvatelé Rodinné Rodinné Stav 2009 domy domy Obec celkem (byty) (byty) stav nárůst dle ÚPD Branišov 230 57 70 České Budějovice 94936 67115 5045 Dasný 304 75 77 Hluboká nad Vltavou 4910 1583 478 Hosín 758 251 375 Hrdějovice 1594 481 235 Litvínovice 2032 366 491 Olešník 751 242 94 Vlkov 19 10 10 Zahájí 438 133 40 Zliv 3708 1376 155 ORP České Budějovice 109680 71689 7070 celkem Horní Kněžeklady 108 45 15 Modrá Hůrka 68 36 30 Temelín 820 276 280 Žimutice 597 210 26 ORP Týn nad Vltavou 1593 567 351 celkem Řešené území celkem 111273 72256 7421

Rodinné domy (byty) návrh celkem 127 72160 152 2061 626 716 857 336 20 173 1531 78759

Obyvatelé nárůst dle ÚPD

Obyvatelé návrh celkem

175 12615 195 1195 940 590 1245 235 25 100 400 17715

405 107551 495 6105 1698 2184 3277 986 44 538 4108 127391

60 66 556 236 918

40 75 700 65 880

1698 143 1520 662 2473

79677

18595

129864

A.3.3.4. Hospodářský vývoj v území V ekonomické oblasti se výrazně projevuje vliv Českých Budějovic jako územně správního centra kraje. V okrese je zaregistrována téměř třetina ekonomických subjektů z celého kraje. Téměř 30 % dosahoval rovněž podíl ekonomicky aktivních osob, který na okres připadal podle výsledku sčítání lidu v roce 2001. Z hlediska odvětvové struktury se okres České Budějovice zcela odlišuje od ostatních okresů. Podle počtu zaměstnanců je zde především výrazněji zastoupen sektor tržních služeb, jehož podíl (přes 11 %) je proti ostatním okresům zhruba o polovinu vyšší. Vyšší je také zaměstnanost v obchodě a dopravě. Naproti tomu podíl průmyslu nedosahuje průměrné zastoupení v kraji, přestože počet zaměstnanců v průmyslu představuje více než třetinový podíl z celokrajské hodnoty. Vůbec nejnižší relativní zastoupení má pak zemědělství, na něj připadají jen 4 % z celkového počtu zaměstnanců (toto číslo nezahrnuje soukromé zemědělce). Největším průmyslovým podnikem v řešeném území je společnost Robert Bosch v Č. Budějovicích byla založena 1. května 1992 jako společný podnik stuttgartského koncernu Bosch, GmbH a Motoru Jikov, a. s. V roce 1995 se koncern Bosch stal jediným vlastníkem společnosti v Českých Budějovicích. Pro novou společnost byl kompletně vystavěn nový závod s nejmodernějším vybavením a infrastrukturou na koncernové úrovni, s vlastním oddělením vývoje a výzkumu, včetně zkušebny pro dlouhodobé zkoušky. Více než 2000 zaměstnanců se podílí na výrobě a vývoji komponentů do osobních aut. Hlavní výrobní program tvoří čerpadlové nádržové moduly, sací moduly, víka hlav válců a elektronické plynové pedály. Odběrateli jsou téměř všechny významné evropské, některé japonské, asijské a jihoamerické automobilky. Budějovická firma se řadí mezi atraktivní zaměstnavatele, v roce 2008 obsadila 3. příčku v anketě Zaměstnavatel roku. V oblasti potravinářského průmyslu je to pivovar Budějovický Budvar, n. p., který je dlouhodobě jedním z nejúspěšnějších potravinářských podniků v České republice. Téměř polovina produkce je vyvážena do více než 50 zemí všech světadílů. V roce 2008 zvýšil Budějovický Budvar výstav piva meziročně téměř o 4,8 % a dosáhl objemu 1 313 000 hektolitrů. Budějovický Budvar je majitelem cenného duševní vlastnictví v podobě více než 380 ochranných známek registrovaných ve 101 zemích světa. Mezi nejznámější patří Budweiser, Budvar, Budweiser Budvar, Bud, Budějovický Budvar a Czechvar. Toto ohromné duševní bohatství souvisí s místem svého původu, městem České Budějovice, které se původně nazývalo Budiwoyz či Budweis. V Budějovickém Budvaru, n. p., dnes pracuje asi 700 zaměstnanců. Další menší průmyslové zóny se nacházejí i v městech Hluboká nad Vltavou (část nádraží) a ve Zlivi, na území bývalé „Šamotky“.


Obrázek 61: Areál společnosti Robert Bosch (vlevo), Budějovický Budvar historické foto (uprostřed) a v současnosti (vpravo)

V řešeném území se v městě České Budějovice nachází i velké množství ploch hypermarketů, s širokou nabídkou potravinářského a nepotravinářského zboží pod jednou střechou, s prodejní plochou větší než 2500 metrů čtverečních, s velkokapacitními parkovacími plochami a často i s vlastními čerpacími stanicemi pohonných hmot.. Díky své značné rozloze jsou hypermarkety běžně umisťovány do předměstí či za město, ve vazbě na hlavní dopravní tahy, aby byly dobře dopravně dostupné. Obrázek 62: Hypermarket Makro Cash & Carry v Hrdějovicích nedaleko od Českých Budějovic u silnice I/3

Na hospodářský vývoj v území bude mít významný vliv Jihočeský vědeckotechnický park České Budějovice (JVTP). JVTP je specializované a organizované prostředí (organizační uspořádání) pro zabezpečení transferu technologií, jehož podstatou je spolupráce veřejných výzkumných a vývojových kapacit a komerčních subjektů na dílčích podnikatelských technologicky orientovaných projektech a záměrech, jejichž základním cílem je aplikace technologie a dosažení zisku. Účelem zřízení Jihočeského vědeckotechnického parku České Budějovice je podpořit hospodářský rozvoj regionu, jeho konkurenceschopnost a prosperitu, podpořit intenzitu, kvalitu a rychlost šíření inovací a transferu technologií do hospodářské praxe regionu s důrazem na progresivní a inovační technologie, a přenos výsledků výzkumu a vývoje do produkční praxe. obrázek 63: Jihočeský vědeckotechnologický park je součástí Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích

tabulka 44: Ekonomická aktivita podle odvětví

Název obce

Branišov České Budějovice

Výměra v ha 518 5 560

Vzdálenost od krajského města v km

Vzdálenost od obce s rozšířenou působností v km

zeměděl., lesnictví, rybolov

průmysl

6,6 x

6,6 x

0 414

5 2 603


Počet subjektů v odvětví stavebnictví 4 2 888

obchod, opravy 22 8 578

Dasný 340 Hluboká nad Vltavou 9 112 Hosín 3 097 Hrdějovice 882 Litvínovice 582 Olešník 2 353 Vlkov 576 Zahájí 451 Zliv 1 421 ORP České Budějovice celkem Horní Kněžeklady 785 Modrá Hůrka 396 Temelín 5 040 Žimutice 3 174 ORP Týn nad Vltavou celkem Řešené území celkem

9,3 14,1 11,8 7,0 4,5 20,8 21,6 17,2 17,3

9,3 14,1 11,8 7,0 4,5 20,8 21,6 17,2 17,3

30,8 27,9 28,8 32,1

7,4 11,3 8,4 8,8

6 107 14 19 13 12 7 1 21 614 6 2 28 34 76 690

17 143 26 64 58 28 0 14 137 3095 1 33 7 41 3136

5 166 23 55 49 27 0 8 145 3370 1 2 30 27 60 3430

21 412 41 146 172 37 0 27 213 9669 3 3 45 26 77 9746

Graf 32: Hospodářské subjekty podle odvětví v ORP České Budějovice (vlevo) a ORP Týn nad Vltavou (vpravo) Hospodářské subjekty v ORP České Budějovice Zemědělství lesnictví a rybolov - 4%

Obchod, služby 58%

Hospodářské subjekty v ORP Týn nad Vltavou

Průmys - 18%

Stavebnictví 20%

Průmysl - 16%

Stavebnictví 24%

tabulka 45: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji 2005 2006 Míra registrované nezaměstnanosti celkem (%) 6,69 5,68

Volná pracovní místa

Zemědělství, lesnictví na rybolov - 30%

Obchod, služby 30%

2007 4,47

2008 4,83

2009 7,78

2010 8,28

muži

5,49

4,49

3,55

4,03

6,92

-

ženy

8,25

7,23

5,67

5,88

8,93

-

2 636

5 222

6 983

4 188

1 516

-

tabulka 46: Míra registrované nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ Název obce Branišov České Budějovice Dasný Hluboká nad Vltavou Hosín Hrdějovice Litvínovice Olešník Vlkov Zahájí Zliv Horní Kněžeklady

Počet obyvatel celkem 230 94 936 304 4 910 758 1 594 2 032 751 19 438 3 708 108


Průměrný věk 36,4 41,2 35,9 39,6 39,1 38,8 36,5 39,3 53,7 38,3 40,6 48,5

Míra nezaměstnanosti % 2,6 3,8 3,5 3,3 3,8 3,1 4,7 4,4 7,1 4,2 2,7 2,3

Modrá Hůrka Temelín Žimutice

68 820 597

44,8 40,0 40,6

3,3 7,4 6,9

graf 33: Míra nezaměstnanosti v řešeném území 8 7,4 7,1

6,9

7

Branišov České Budějovice

6

Dasný Hluboká nad Vltavou

5

Hosín

4,7 4,4 3,8

% 4

Litvínovice

3,8 3,5

3

Hrdějovice 4,2

3,3

Olešník Vlkov

3,3

3,1

Zahájí 2,7

2,6

Zliv 2,3

Horní Kněžeklady Modrá Hůrka

2

Temelín Žimutice 1

0 Míra nezaměst-nanosti %

Tabulka 47: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání 1998 1999 2000 Název okresu 11411 12566 13370 České Budějovice 11064 11386 12442 Český Krumlov 9676 10226 10913 Jindřichův Hradec 9944 12666 11057 Písek 9535 10484 10836 Prachatice 10426 11061 11922 Strakonice 10838 11350 12166 Tábor

2001 14535 13070 11880 11637 11833 13025 12950

2002 15442 13986 12502 12491 12612 13663 13959

2003 16328 14764 13292 13370 13749 14556 14374

2004 17277 15883 14242 13873 14625 15380 15130

2005 18347 16419 14925 14850 14794 15989 16059

graf 34: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání 20000 18000 16000 14000 České Budějovice 12000

Český Krumlov Jindřichův Hradec

10000

Písek Prachatice

8000

Strakonice 6000

Tábor

4000 2000 0 r1998

r1999

r2000

r2001

r2002

r2003


r2004

r2005

A.3.3.5. Občanská vybavenost Občanská vybavenost v řešeném území je soustředěna zejména do města České Budějovice, které je administrativním a správním centrem Jihočeského kraje a do měst Hluboké nad Vltavou a Zlivi. Tato města jsou střediskem správy a administrativy pro převážnou část řešeného území. Je zde rozsáhlá veřejná infrastruktura – občanské vybavení, zejména nadmístní vybavení – vysoké a střední školství, kulturní zařízení, zdravotnické služby, sociální služby, komunální služby rekreace a cestovní ruch, zejména služby cestovního ruchu celosezónního charakteru, komplexní technická infrastruktura, je sem nasměrována dojížďka do zaměstnání a do škol z celého řešeného území. Ve většině menších obcí v řešeném území je však pouze omezená vybavenost jako místní samospráva, základní občanské vybavení pouze místního významu, omezené služby v oblasti rekreace a cestovního ruchu. Problémem v sociální oblasti je velký počet zastaralých zařízení a malá dostupnost terénních sociálních služeb. Stále aktuálnější je i problematika zdravotně postižených občanů. V řešeném území chybí některá specializovaná zařízení a střediska ranné péče a vzrůstá počet skupin, které nejsou schopny řešit své sociální problémy. V oblasti zdravotnictví se projevují všechny tendence reformy zdravotnictví v České republice. Vysoce specializovaná akutní péče je soustředěna do jednoho krajského centra Nemocnice České Budějovice a.s. Přehled zdravotnických a sociálních zařízení v Českých Budějovicích Nemocnice České Budějovice, a.s. patří mezi největší zdravotnická zařízení v České republice. Se svou lůžkovou kapacitou přes 1 650 lůžek je čtvrtou největší nemocnicí v ČR. Poskytuje základní, specializovanou i vysoce specializovanou péči prakticky ve všech medicínských oborech pro celý jihočeský region a některé oblasti sousedících regionů. V řadě oborů vyhledávají péči i pacienti z celé ČR (např.ortopedie, urologie, neurochirurgie, kardiologie a další). Rovněž v počtu ošetřených pacientů za rok jsme na 3-4 místě v ČR. Této výkonnosti a dobré kvality péče dosahuje s mnohem menšími náklady a nižším počtem personálu než srovnatelné nemocnice. Nemocnice má 40 zdravotních oddělení s řadou specializací a podoborů. Některá oddělení spolupracují napříč nemocnicí v centrech specializované péče. Nejvýznamnějšími jsou: traumacentrum, onkologické centrum, perinatologické centrum, osteocentrum, diabetologické centrum, centrum pro léčbu roztroušené sklerózy mozkomíšní, kardiocentrum a AIDS centrum. Nemocnice měla k 31.12.2006 celkem 2 501 zaměstnanců a je jedním z největších zaměstnavatelů v Jihočeském kraji. Z toho bylo 409 lékařů, 1396 zdravotních sester, 48 fyzioterapeutů a ergoterapeutů a 233 laborantů. Nemocnice se podílí na řadě vědecko - výzkumných projektů a jednotlivá oddělení jsou řešiteli různých grantů. Zdejší lékaři významně spolupracují s doškolovacími centry praktických lékařů v celých jižních Čechách a připravují pro ně komplexně zaměřené přednášky. První pomoc zajišťuje na území Českých Budějovic Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje. Budějovické středisko záchranné služby zároveň provozuje jedinou protialkoholní záchytnou stanici. Další významná zdravotnická zařízení na území města České Budějovice jsou: Poliklinika Sever - Na Sadech 23, Poliklinika Jih - Matice školské 1786/17, Poliklinika Vltava - Františka Ondříčka 2, Poliklinika U Tří lvů - U Tří lvů 4, Lexum - oční klinika - Česká 66, Gemini - oční klinika - Lidická 108, Krajská hygenická stanice Jihočeského kraje - orgán ochrany veřejného zdraví, – Na Sadech 25. Obrázek 64: Letecký snímek Nemocnice České Budějovice – horní areál (vlevo), vstupní terminál do horního areálu (vpravo)

Zařízení sociální péče v městě České Budějovice: • 3 Azylové domy • 1 Dům na půl cesty • 1 Noclehárna • 1 Centrum denních služeb • 1 Dům pro osoby se zdravotním postižením • 5 Domovů pro seniory • 1 Domov se zvláštním režimem


• • • • •

1 Nízkoprahové denní centrum 2 Sociální poradny 1 Centrum sociálně rehabilitačních služeb 6 Domů s pečovatelskou službou 2 Ostatní zařízení sociální péče

obrázek 65: Arpida, centrum pro osoby se zdravotním postižením, o.s (vlevo), Senior dům České Budějovice (vpravo)

Přehled zdravotních a sociálních zařízení v Hluboké nad Vltavou a ve Zlivi Hluboká nad Vltavou: • 3 Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé • 1 Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost • 2 Samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa • 1 Samostatná ordinace praktického lékaře gynekologa • 1 Samost.ord.lékaře specialisty • 2 Ostatní samostatná zařízení • 1 Zařízení lékárenské péče (lékárny) • 1 Azylový dům • 1 Dům pro seniory Zliv: • 2 Samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé • 1 Ordinace praktického lékaře pro děti a dorost • 2 Samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa • 2 Ostatní samostatná zařízení • 1 Zařízení lékárenské péče (lékárny) Přehled škol sportovních a kulturních zařízení Převážná většina školských, zdravotnických, kulturních a sportovních zařízení je v řešeném území soustředěna ve městech, především v Českých Budějovicích, v Hluboké nad Vltavou a Zlivi. Vysokoškolské vzdělání je možno získat na 2 státních a 2 soukromých vysokých školách. Jihočeská univerzita, založena v roce 1991 (pedagogická fakulta působí v Českých Budějovicích od roku 1948, zemědělská od roku 1960), nabízí studium na 7 fakultách (ekonomická, filozofická, pedagogická, přírodovědecká, teologická zemědělská a zdravotně sociální). V denním studiu zde studuje téměř 8 000 studentů, další jsou zapojeni v jiných formách studia. V Českých Budějovicích má 2 pracoviště Akademie věd ČR - Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR a Biologické centrum AV ČR (Entomologický, Hydrobiologický, Parazitologický, Ústav molekulární biologie rostlin a Ústav půdní biologie a Technicko-hospodářská správa). Tabulka 48: Přehled vysokých škol v řešeném území Název VŠ

Adresa

Jihočeská univerzita

Branišovská 31, 370 05 Č. Budějovice

VŠ technická a ekonomická

Okružní 10 370 01 Č. Budějovice


Fakulta Přírodovědecká, Ekonomická , Rybářství a ochrany vod, Filozofická, Pedagogická, Teologická, Zdravotně sociální, Zemědělská -

Soukromé VŠ Žižkova 6, 370 01 Č. Budějovice Nemanická 7 VŠ aplikovaných ekonomických studií, s.r.o. 370 10 Č. Budějovice VŠ evropských a regionálních studií, o.p.s.

obrázek 66: Nové objekty Jihočeské university v Českých Budějovicích

Tabulka 49: Přehled ostatních školských zařízení v řešeném území Název/adresa Biskupské gymnázium J.N.Neumanna a Církevní základní škola Jirsíkova 5, 370 21 České Budějovice Centrum interdisciplinárních studií a JŠ s právem státní jazykové zkoušky při VŠERS, o.p.s. Zižkova 251/6, 370 01 České Budějovice Církevní MŠ Lipenská 3, 370 01 České Budějovice Církevní MŠ u Svatého Josefa Na sadech 19, 370 01 České Budějovice České reálné gymnázium s.r.o. Pražská 54a, 370 04 České Budějovice Česko-anglické gymnázium s.r.o. Třebízského 1010, 370 06 České Budějovice DDÚ, dětský domov se školou, středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna Homole 90, 370 01 České Budějovice DOCEO-Jazyková škola s právem SJZ, v.o.s. Čechova 2, 370 01 České Budějovice Domov mládeže a Školní jídelna Holečkova 2, 370 04 České Budějovice Domov mládeže a Školní jídelna U Hvízdala 4, 370 11 České Budějovice Druhá soukr. ZUŠ, s.r.o. M. Chlajna 23, 370 05 České Budějovice Dům dětí a mládeže U Zimního stadionu 1, 370 01 České Budějovice EDUCAnet - gymnázium a střední odborná škola České Budějovice, s.r.o. Čéčova 2092/66, 370 04 České Budějovice Gymnázium Česká 64, 370 21 České Budějovice Gymnázium Jírovcova 8, 371 61 České Budějovice Gymnázium J. V. Jirsíka Fr. Šrámka 23, 371 46 České Budějovice


-

Gymnázium olympijských nadějí Emy Destinové 1138/46, 370 05 České Budějovice II. soukr. MŠ Sluníčko, s.r.o. Na Zlaté Stoce 12, 370 05 České Budějovice ISŠ stavební Nerudova 59, 370 21 České Budějovice Konzervatoř Kanovnická 22, 370 61 České Budějovice Mateřská škola Čéčova 40/1, 370 04 České Budějovice Mateřská škola Dlouhá 35, 370 11 České Budějovice Mateřská škola Emila Pittera 2, 370 01 České Budějovice Mateřská škola Jana Opletala 22, 370 05 České Budějovice Mateřská škola Jizerská 4, 370 11 České Budějovice Mateřská škola Karla Štěcha 5, 370 05 České Budějovice Mateřská škola Neplachova 3, 370 04 České Budějovice Mateřská škola Nerudova 53, 370 04 České Budějovice Mateřská škola Papírenská 23, 370 07 České Budějovice Mateřská škola Pražská 17, 370 04 České Budějovice Mateřská škola Větrná 24, 370 05 České Budějovice Mateřská škola Vrchlického nábř. 1388, 370 01 České Budějovice Mateřská škola Zeyerova 33, 370 01 České Budějovice Mateřská škola Čejkovice 64, 373 41 Hluboká nad Vltavou Mateřská škola Dasný 38, 373 41 Hluboká nad Vltavou Mateřská škola Ruská 527, 373 41 Hluboká nad Vltavou Mateřská škola Nové Homole 152, 370 01 České Budějovice Mateřská škola Radošovice 7, 373 41 Hluboká nad Vltavou Mateřská škola Roudné 122, 370 07 České Budějovice Mateřská škola Srubec-Na Chalupy 44, 370 06 České Budějovice Mateřská škola Staré Hodějovice - Obecní 5, 370 08 České Budějovice Mateřská škola


Úsilné 43, 370 10 České Budějovice Mateřská škola Žabovřesky 89, 373 41 Hluboká nad Vltavou Mateřská škola Lidická 599, 373 44 Zliv Mateřská škola Dlouhá 221, 373 61 Hrdějovice Mateřská škola pro zrakově postižené Zachariášova 5, 370 04 České Budějovice Mateřská škola Sedmikráska Špálova 7, 370 06 České Budějovice Mateřská škola speciální a Základní škola speciální Světluška, o.p.s. U jeslí 198/13, 370 01 České Budějovice Mateřská škola U Pramene U Pramene 13, 370 06 České Budějovice Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Štítného 3, 370 01 České Budějovice Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola při centru ARPIDA, o.p.s. U Hvízdala 9, 370 11 České Budějovice Mateřská škola, základní škola a střední škola pro sluchově postižené Riegrova 1, 370 01 České Budějovice Obchodní akademie Husova 1, 370 21 České Budějovice Pedagogicko-psychologická poradna Nerudova 59, 370 21 České Budějovice Potravinářské SPV, s.r.o. K. Světlé 4, 370 21 České Budějovice První soukromá ZUŠ v.o.s. Klavíkova 9, 370 01 České Budějovice Salesiánské středisko mládeže-dům dětí a mládeže E. Destinnové 1, 370 05 České Budějovice SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická a JŠ s právem státní jazykové zkoušky Rudolfovská 92, 372 16 České Budějovice SOU podnikání a služeb, o.p.s. Žižkova 4, 370 01 České Budějovice Soukromá střední škola a jazyková škola s právem st. jaz. zkoušky Č. Budějovice, s.r.o. Jeronýmova 28/22, 370 01 České Budějovice Soukromá základní umělecká škola Zavadilka, o.p.s. Zavadilka 2143, 370 05 České Budějovice SPŠ stavební Resslova 2, 372 11 České Budějovice SPŠ strojní a elektrotechnická Dukelská 13, 371 45 České Budějovice Střední odborná škola elektrotechnická, Centrum odborné přípravy Zvolenovská 537, 373 41 Hluboká nad Vltavou Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu Senovážné náměstí 12, 370 01 České Budějovice Střední škola obchodní Husova 9, 370 21 České Budějovice Střední škola obchodu, služeb a podnikání a Vyšší odborná škola Kněžskodvorská 33/A, 370 04 České Budějovice


Střední zdravotnická škola a VOŠ zdravotnická Husova 3, 371 60 České Budějovice Školní jídelna U Tří lvů 2, 370 01 České Budějovice Školní jídelna Rudolfovská 23, 370 01 České Budějovice Townshend Intern. School, o.p.s. Hradčany 1070, 373 41 Hluboká nad Vltavou VOŠ, SPŠ automobilní a technická Skuherského 3, 370 04 České Budějovice Vyšší odborná škola a Střední škola, s.r.o. Pražská 3, 370 04 České Budějovice Vyšší odborná škola zdravotnická Bílá Vločka, s.r.o. Zachariášova 3, 370 04 České Budějovice Základní škola Dukelská 11, 370 01 České Budějovice Základní škola Grünwaldova 13, 370 01 České Budějovice Základní škola Matice školské 3, 370 03 České Budějovice Základní škola O. Nedbala 30, 370 05 České Budějovice Základní škola L. Kuby 48, Rožnov, 370 07 České Budějovice Základní škola K. Čapka 800, 373 41 Hluboká nad Vltavou Základní škola Strýčice 13, 373 41 Hluboká nad Vltavou Základní škola a mateřská škola Šindlovy Dvory 40, 370 01 České Budějovice Základní škola a Mateřská škola Kubatova 1, 370 04 České Budějovice Základní škola a Mateřská škola Nerudova 9, 370 04 České Budějovice Základní škola a Mateřská škola Hosín 41, 373 41 Hluboká nad Vltavou Základní škola a Mateřská škola Vl. Rady 1, Mladé, 370 08 České Budějovice Základní škola a Mateřská škola 373 50 Olešník 16 Základní škola a Mateřská škola 373 01 Temelín 129 Základní škola a Mateřská škola 373 66 Žimutice 28 Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Rudolfovská 143, 370 01 České Budějovice Základní škola a Základní umělecká škola Lidická 315, 373 44 Zliv Základní škola a Základní umělecká škola Bezdrevská 3, 370 11 České Budějovice Základní škola Dr. Miroslava Tyrše


Školní 108, 373 61 Hrdějovice Základní škola J. Š. Baara Jírovcova 967/9/a, 370 21 České Budějovice Základní škola Máj I Miroslava Chlajna 21, 370 05 České Budějovice Základní škola Máj II Miroslava Chlajna 23, 370 05 České Budějovice Základní škola waldorfská a mateřská škola České Budějovice o.p.s. M. Chlajna 23, 370 05 České Budějovice Základní umělecká škola Piaristické nám. 1, 370 01 České Budějovice Základní umělecká škola B. Jeremiáše Otakarova 43, 370 01 České Budějovice Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a Středisko služeb školám Nemanická 7, 370 10 České Budějovice obrázek 67: Soukromá škola Townshend Intern. School, o.p.s. v Hluboké nad Vltavou

Kulturní a sportovní zařízení se nacházejí především ve městech České Budějovice, Hluboká nad Vltavou a Zliv, na venkově jsou to zejména veřejné knihovny, kulturní a společenské sály, sportovně rekreační zařízení místního významu. Významné postavení v oblasti kultury má Jihočeské divadlo, Jihočeské muzeum a Alšova jihočeská galerie v Českých Budějovicích. V oblasti sportu jsou nejvýznamnější sportovní areály fotbalový, zimní stadion, zimní a letní plovárna a Sokolský ostrov v Českých Budějovicích, vodácký areál Lídy Polesné v Českém Vrbném, sportovní areál s letní plovárnou a golfové hřiště v Hluboké nad Vltavou, sportovní areál ve Zlivi, sportovní areál s letní plovárnou v Olešníku. obrázek 68: Plavecký stadion a plovárna na Sokolském Ostrově v Českých Budějovicích a vodácký areál v Českém Vrbném

Lázeňská zařízení V řešeném území v současnosti není žádné lázeňské zařízení, nejbližší lázně jsou v Třeboni. V současné době (2010) však probíhá výstavba a dokončovací práce na Relaxačním a rekondičním centru (RRC) v Hluboké nad Vltavou. Hluboká nad Vltavou má rozsáhlou lázeňskou infrastrukturu (park, galerie, zámek, zámeček, ZOO, hotely, sportoviště atp.) ale nemá lázně. Nově budované RRC pomůže rozšířit turistickou návštěvnost na turisticky slabé zimní měsíce. V roce 2004 město zadalo rozsáhlý geologický průzkum, jehož výsledkem bylo nalezení podzemního jezera 6000 let staré vody bohaté na selen a mangan. Vydatný vrt se nalézá přímo v místě plánovaného RRC. Tato voda v budoucnu může sloužit jako přírodní zdroj nutný pro statut lázní. V lokalitě mezi Sokolovnou a restaurací Na Růžku bude v 2. polovině roku 2010 uveden do provozu nový komplex relaxačního a regeneračního centra. Jak už název centra napovídá, půjde o regenerační a relaxační péči o kardiovaskulární systém a dále o systém pohybového aparátu, samozřejmě s garancí maximální odbornosti. Centrum bude určeno čtyřem skupinám klientů. Tou první budou zdraví lidé bez diagnostikovaných potíží, kteří si budou v centru chtít zvýšit či upevnit kondici, odpočinout si. Dále bude skupina těch, kteří svým nezdravým životním stylem – přejídání, kouření atd. – spadají do rizikové kategorie možných kardiovaskulárních problémů. Třetí skupinou klientů budou ti, u nichž se v minulosti tyto problémy již objevily. A čtvrtou kategorii budou představovat klienti, jejichž problém je aktuální, čerstvý – lidé po infarktu,


operačním zákroku. Totéž platí i o oblasti pohybového aparátu. Garantovat individuální péči můžeme i díky tomu, že centrum bude relativně malé, komornějšího charakteru, jeho kapacita bude cca 75 lůžek pro ubytované klienty a 50 klientů bude centrum využívat ambulantně. Klienti v centru budou mít k dispozici bazén, vířivky, bahenní koupele, koupele sycené oxidem uhličitým, masážní terapie, solárium, sauny, kryokomoru, spinning, samozřejmostí bude kosmetika, kadeřnictví, manikúra a pedikúra a další služby. Některé prostory budou využívány k pořádání seminářů. V komplexu bude cca 60 parkovacích míst, dalších 30 bude před centrem. Obrázek 69: Vizualizace RRC Hluboká nad Vltavou (vlevo), probíhající výstavba RRC (vpravo)

A.3.3.6. Rekreace a cestovní ruch Kvalita přírodního a krajinného prostředí a existence Hněvkovické vodní nádrže na Vltavě, velká nabídka ubytovacích kapacit, kulturních a sportovně rekreačních zařízení jsou významnými atraktivitami cestovního ruchu v řešeném území. Cestovní ruch se stává významnou složkou ekonomiky území a patří mezi důležité odvětví ekonomiky řešeného území. Ve světě je považován cestovní ruch za odvětví budoucnosti s ohledem na multiplikační efekt doprovázející jeho rozvoj. Často bývá označován za nejvýznamnější odvětví, ve kterém vzniká nejvíce pracovních příležitostí. Mimo zaměstnanosti ovlivňuje podstatným způsobem dalších zhruba pět oblastí: podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a jeho rozvoj podporuje investiční aktivity. Z toho všeho vyplývá i význam cestovního ruchu pro rozvoj regionů. V řešeném území jsou častým a vyhledávaným cílem dlouhodobé i krátkodobé rekreace a turistického ruchu zejména města České Budějovice a Hluboká nad Vltavou. Specifické cíle jsou různé, podle zaměření návštěvníků. Jako hlavní je možno jmenovat: ▪ příroda a pobyt v přírodě, ▪ architektura (MPR České Budějovice, zámek Hluboká, lidová architektura), ▪ turistika – autoturistika, cykloturistika, vodní turistika, pěší turistika, hipoturistika, ▪ sportovní akce (masové, výkonnostní), ▪ hromadná rekreace (hotely, kempy, ubytovny, chatkové a stanové tábory, tábory mládeže), ▪ individuální rekreace – rekreační chalupy, rekreační domy, rekreační chaty. Pro rozvoj turistického a cestovního ruchu je důležitá nejen kvalita a kapacita ubytovacích zařízení ale i vybavenost center rekreace. Ta má zásadní vliv na možnosti celoročního využití rekreačních center. V řešeném území je vybavenost center z hlediska celosezónního provozu vyhovující pouze v Českých Budějovicích a v menší míře i v Hluboké nad Vltavou. V ostatních rekreačních centrech je vybavenost orientovaná pouze na letní období, takže rekreace bývá pouze sezónní a závislá na počasí a momentálních přírodních podmínkách, které nelze ovlivnit. Z toho pak vyplývá problém zaměstnanosti a provozu zařízení rekreace a turistického ruchu v mimosezónním období. Ubytovací zařízení lze v zásadě rozdělit na zařízení hotelového typu penziony, speciální rekreační zařízení, mariny, turistické ubytovny, kempinky, tábořiště, chatkové a stanové tábory mládeže, objekty individuální rekreace, penziony v rámci RD. Zejména u obou posledních kategorií narůstá množství nabízených ubytovacích možností v rámci objektů individuální rekreace nebo penzionů v RD ať již prostřednictvím cestovních kanceláří nebo přímo vlastníkem nemovitosti. Vybavení kempinků, tábořišť a veřejných pláží v řešeném území nemá potřebnou kvalitu odpovídající standardům obdobných zařízení v západní části Evropské unie. To je jeden z limitujících faktorů determinující rozvoj cestovního a turistického ruchu, zejména v zaměření na movitější a zahraniční klientelu a na zajištění dlouhodobějšího pobytu.


Obrázek 70: Autokempink Motel Dlouhá Louka v Českých Budějovicích (vlevo), kempink u Mydlovarského rybníka u Zlivi

Na rekreační využití Hněvkovické nádrže, rybníků, ubytovacích zařízení a kempinků u nich, má zásadní vliv kvalita vody. Účely využití vodní nádrže Hněvkovice nejsou primárně vázány na jakost vody (energetika, nadlepšování průtoku, akumulace vody pro odběry aj.). Funkce přímo závislé na jakosti vody jako například koupání, vodní a rybářské sporty jsou z tohoto hlediska druhořadé. Jakost vody v nádrži Hněvkovice je však z hlediska rekreantů dominantním prvkem. Jakost vody je relativně přijatelná, může však být negativně ovlivněna odpadními vodami, vypouštěnými z ČOV Hluboká nad Vltavou. Protože je nad nádrží dosti dlouhý úsek toku bez přehrad, je voda v nádrži poměrně teplá a příznivá pro koupání. Ke zjištění aktuální informace o jakosti vody je možno využít oficiálních webových stránek Povodí Vltavy, státní podnik (www.pvl.cz) , na nichž lze zjistit aktuální informace o jakosti vody v následujícím rozsahu : • teplota vody u hráze • průhlednost vody u hráze • koeficient výměny vody u hráze • chlorofyl pod hladinou u hráze Tato parametry jsou zjišťovány denně (v období zámrzu 1x týdně, a to ve středu) a jsou zveřejňovány v sekci „aktuální informace<jakost vody v nádržích“, odkaz „jakost vody v nádržích
Graf 36: Teplota vody u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.)


Graf 37: Hodnoty chlorofylu pod hladinou u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.)

U nádrží, které je možno využívat i k rekreačním účelům, je uplatňován princip obecné ochrany vod, který je vymezen ustanoveními (§27 - §28 zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů). Kontrolu jakosti vody na nádržích z hlediska využití ke koupání je povinen provádět provozovatel koupaliště. Doplňkově je tato kontrola jakosti vody uskutečňována příslušným orgánem hygienické služby, který v případě jejího špatného stavu může koupání zakázat. Z hlediska jakosti vody na nádržích využívaných k rekreaci je nejčastějším problémem, obdobně jako na vodárenských nádržích, zvýšený rozvoj řas v letním období. Příčinou tohoto jevu je nadměrný přísun živin (zejména fosforu) z povodí do nádrží a zvyšující se teplota vody v létě. Rozvoj řas je určován podle množství zjištěného chlorofylu. Důsledkem nadměrného rozvoje řas je pak snížení rekreační hodnoty dané nádrže. Jedním z významných ukazatelů kvality vody je koncentrace chlorofylu-a. Údaj o koncentraci chlorofylu-a podává informaci o množství autotrofních mikroorganismů, to znamená sinic a řas, přítomných ve vodě. Sinice (nazývány také cyanobakterie) a řasy jsou drobnohledné, většinou jednobuněčné rostlinky, jejichž výskyt významným způsobem ovlivňuje kvalitu vody. Při jejich přemnožení, zejména v důsledku nadměrného obohacení vody živinami (fosfor a dusík), vzniká buď zelené nebo zelenohnědé vegetační zbarvení vody nebo se tvoří vodní květ, tj. souvislá světlezelená vrstva sinic při hladině. S tím je spojen pokles průhlednosti vody a v řadě případů vznik nepříjemného zápachu při odumírání rostlinného materiálu. Uvedené jevy nepříznivě ovlivňují využití vody k různým účelům. Například při úpravě povrchových vod na vodu pitnou způsobuje přítomnost vysoké biomasy řas technologické obtíže. Lokality s výskytem vodních květů se stávají neatraktivní také z hlediska sportovního a rekreačního využití. Hustá masa sinic může například způsobit citlivým jedincům alergické reakce pokožky. Neméně závažná je také možnost negativního vlivu toxických produktů sinic (cyanotoxinů) na lidské zdraví. Této zdravotnické problematice je v posledních letech věnována značná pozornost. Proto také nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví (Sb. zák. č. 464/2000), která stanovuje hygienické požadavky na jakost vody pro koupání jak ve volné přírodě, tak v umělých koupalištích, zakazuje koupání ve volné přírodě v případě výskytu vodních květů. Informace o průhlednosti je údaj, který signalizuje intenzitu zákalu v horních vrstvách vody a tedy hustotu drobných partikulí ve vodě. Původ těchto partikulí (a tedy příčina zákalu) je dvojí buď jde o neživé částečky z půdní eroze, zvířené sedimenty a podobně, nebo se jedná o živé mikroorganismy - především řasy a sinice. U větších nádrží se zákal neživého původu obvykle nevyskytuje dále než u přítoku. Po prudkých deštích se může tento typ zákalu vyskytovat i v příbřežních částech nádrží. Proto snížená hodnota průhlednosti změřená nedaleko hráze větších nádrží nasvědčuje rozvoji řas a sinic (tzv. fytoplanktonu) ve vodním sloupci. Za teplých dnů počátkem léta je rozvoj sinic a řas velmi rychlý a průhlednost vody se může výrazně změnit během několika dnů. Změna průhlednosti však nastává i působením silného větru (např. při bouřkách), který promíchá horní vrstvu vody v nádrži a poruší původní rozložení mikroorganismů ve vodě. Informace o průhlednosti pomáhá veřejnosti v rozhodování o možnostech rekreace, sportovního vyžití a rybaření na jednotlivých nádržích. K sportovnímu a rekreačnímu využití v území patří v posledním období bouřlivě se rozvíjející odvětví cykloturistiky a hipoturistiky. V řešeném území je poměrně velká nabídka cyklotras vedená převážně po silnicích a místních komunikacích. Existují zde však i cyklostezky, nejznámější a nejatraktivnější je z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou a v současné době je ve stavbě její ještě atraktivnější pokračování do Purkarce. Další cyklostezky vedou například z Hluboké nad Vltavou do Munic a k ZOO u zámku Ohrada. Největším problémem v oblasti cykloturistiky je trasování cyklotras a cyklostezek na území města Českých Budějovic. Tento problém však není možno řešit v rámci ÚS Vltava, ale je potřeba jej řešit v podrobnějších dokumentech, projektech, či studiích.


obrázek 71: Cyklostezka z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou u Českého Vrbného (vlevo), nově vybudovaná cyklostezka Hluboká nad Vltavou - Purkarec nedaleko atraktivní lokality zříceniny Karlova hrádku (vpravo)

Hlavním těžištěm hipoturistiky je dvůr Vondrov, u kterého je i krytá jízdárna. Historický areál bývalého hospodářského dvora, který byl zrekonstruován a upraven pro chov koní, se nachází jedné z nejatraktivnějších lokalit jižních Čech. Poblíž Hluboké nad Vltavou, nedaleko Českých Budějovic, je situován moderně vybavený komplex, který nabízí zajímavé možnosti pro všechny milovníky koní. Děti, začátečníci i pokročilí jezdci si mohou vybrat ze široké nabídky jezdeckých lekcí a kurzů. Zdatnější jezdci mají možnost projet se krajinou rybníků na dohled od hlubockého zámku. Pro majitele koní je zde připraveno kvalitní zázemí pro sportovní i hobby aktivity. obrázek 72: Areál jezdeckých sportů ve dvoře Vondrov u Hluboké nad Vltavou

K hlavním sportovním a rekreačním aktivitám v řešeném území patří využití vodních ploch pro sportovní rybolov, vodní sporty, jachting na rybníku Bezdrev a plavba po Hněvkovické nádrži a po Vltavě, jak ve formě veřejné dopravy, tak ve formě připravované vodní cesty pro rekreační plavidla. V následující tabulce je uveden přehled plavidel a zařízení provozovaných na vodní hladině Hněvkovické nádrže a Vltavské vodní cestě. Tabulka 50: Přehled plavidel a zařízení které je možno provozovat na Hněvkovické nádrži a Vltavské vodní cestě bóje zakotvený plovoucí znak, sloužící k označování plavební dráhy a plavebních překážek břehový porost stromy a keře na pozemcích při vodním toku doprovodná vegetace vodního díla stromy a keře bezprostředně související s vodní nádrží hausbót plovoucí zařízení nebo malé plavidlo, určené k dlouhodobému pobytu posádky, a to buď prakticky výhradně v místě kotviště, nebo s předpokládaným občasným přesunem malou rychlostí jachta malé plavidlo ve smyslu čl. 1.01 hl. 1 ŘPB, zpravidla větších rozměrů (zhruba přes 6 m), vždy však vybavené kajutou a určené k dlouhodobému pobytu, jachty mohou být motorové čí plachetní jachetní kotviště pro účely této dokumentace zařízení, určené pro trvalé kotvení sportovních plavidel, a to především na bójích, kajutové plavidlo viz jachta kotevní bóje kotviště

bóje, určená k zajištění plavidla na kotvišti, musí být vybavena závažím o dostatečné hmotnosti, jež zabezpečí spolehlivé zakotvení upoutaného plavidla prostor vymezený na vodní cestě pro kotvení plavidel; pro účely této dokumentace


loď malé plavidlo

malé sportovní plavidlo marina motorová jachta motorové plavidlo obytný motorový člun

otevřené plavidlo plachetnice plachetní jachta plavidlo plavidlo s vlastním pohonem pramice

přístav

přístaviště přístavní bazén

sportovní přístav stání plavidla uzavřená vodní plocha

vodní skútr

vyhrazená vodní plocha vymezená vodní plocha

zastavení plavidla zimoviště

místo, určené pro stání plavidel na bójích řiditelné duté plavidlo sloužící k přepravě osob a nákladů nebo k jiným účelům plavidlo, jehož délka nepřesahuje 20 m - za malé se nepovažuje plavidlo, které je určené nebo používané k vlečení, tlačení nebo vedení v bočně svázané sestavě jiných než malých plavidel, plovoucí stroj, převozní loď a plavidlo s obsaditelností nad 12 cestujících (čl. 1.01 hl. 1 ŘPB) malé plavidlo, používané ke sportovním účelům sportovní přístav, který je navíc vybaven ubytovacím a klubovým zařízením pro majitele plavidel a zařízeními pro využití volného času jachta (viz výše), poháněná výhradně vlastním strojním pohonem malé plavidlo s vlastním pohonem malé plavidlo, určené k dlouhodobému pobytu posádky s předpokládaným pravidelným přesunem rychlostí do 20 km/h, který se uskutečňuje vlastním strojním pohonem malé plavidlo, které není vybaveno kajutou plavidlo, které pluje pomocí plachet, pokud zároveň používá vlastní strojní pohon, je považováno za plavidlo s vlastním pohonem jachta (viz výše), jež je zařízena na pohon pomocí plachet, zpravidla bývá vybavena i pomocným motorem pro usnadnění manévrování a pro použití v případě nouze loď vnitrozemské plavby včetně malých plavidel, převozních lodí, plovoucích strojů a námořních lodí plavidlo vybavené vlastním strojním pohonem malé otevřené plavidlo, obvykle délky 3 - 5 m, s plochým dnem a podhonovým tvarem přídě, bývá poháněna obvykle buď vesly (při využití k rybářskému sportu), nebo pádly (při použití k vodní turistice) souhrn vodních a pobřežních ploch, objektů a zařízení, které umožňují uvazování lodí, překládání nákladů na ně a z nich, jejich zásobování, manipulaci s nákladem a jeho dočasné skladování, naloďování a vyloďování osob, údržbu a ochranu lodí apod.; přístav se skládá z vodní a pozemní části souhrn zařízení při břehu vodní cesty, sloužící pro nastupování a vystupování cestujících osobní lodí část pozemní části přístavu, (obvykle obdélníkového půdorysu), s přístavními nábřežími zpravidla po obou jeho dlouhých stranách, spojená s vodní cestou zvláštním vjezdem přístav, určený pro kotvení sportovních plavidel, na vodní nádrži je vybaven i trvalou službou, zajišťující bezpečnost plavidel po dobu nepřítomnosti majitele stání plavidla na kotvě či po vyvázání na bóji nebo jiné, k tomuto účelu určené zařízení či ke břehu, a to po dobu snížené viditelnosti vodní plocha, jež je vymezena břehovými znaky A 1 dle přílohy 7 ŘPB, na hladině pak případně i žlutými bójemi; na tuto plochu nesmějí vplouvat žádná plavidla, s výjimkou plavidel služebních při plnění úkolů velmi rychle plující malé plavidlo se strojním pohonem, zpravidla je určeno pro dopravu 1 až 3 osob, délka jen málo přesahuje přes 3 m a vyznačuje se vynikající manévrovatelností vodní plocha, jež je vyhrazena pro provozování určité činnosti; pro plavbu ostatních plavidel je přitom uzavřena vodní plocha, jež je vymezena pro provozování určité činnosti; pro plavbu ostatních plavidel je přitom otevřena, ostatní plavidla tedy do ní smějí volně vplouvat a z ní vyplouvat; plavidla, pro něž je tato plocha vymezena, po ní mohou plout, avšak nesmějí ji opustit stání plavidla na kotvě nebo na bóji, či po vyvázání ke břehu po dobu, kdy není snížená viditelnost plocha, určená pro umístění plavidel po dobu zimní odstávky; na vodní nádrži Hněvkovice musí být umístěna nad úrovní 371,60 m n. m.


Obrázek 73: Rybolov je hojně provozovaná sportovně rekreační aktivita u Hněvkovické nádrže

Obrázek 74: Historický dokument voroplavby na Vltavě (vlevo), přístaviště výletních lodí v Hluboké nad Vltavou (vpravo)

Vltavská vodní cesta Je zařazena zákonem o vnitrozemské plavbě č.114/95 Sb. mezi dopravně významné využívané vodní cesty. Zatímco v úseku Třebenice, říční km 91,5 až po ústí do Labe patří mezi vodní cesty mezinárodního významu (třída IV), v úseku České Budějovice, říční km 239,6 (pod Jiráskovým jezem) - Třebenice, říční km 91,5 je zařazena mezi dopravně významné využívané vodní cesty třídy I s omezením pro plavidla o nosnosti do 300 tun. Návrhové plavidlo dle vyhlášky MD ČR č.222/1995 Sb. pro třídu I má délku 38,5 m, šířku 5,05 m a ponor do 2,2 m. Pro vltavskou vodní cestu přineslo 20. století vzhledem k rostoucí dopravě na paralelní železniční a silniční síti podstatné změny. Po roce 1945 byla postupně přehodnocována úloha Vltavy s preferencí využití vodní energie, projekčně však bylo pamatováno na plavbu loďmi kategorie do 300 tun. V 70. letech byla vybudována vodní díla Kořensko a Hněvkovice. Na konci 20. století se výrazně změnily priority využívání vltavské vodní cesty. Evropské zkušenosti s ekonomickou efektivitou „turistického průmyslu“ a atraktivita území Jihočeského kraje s jeho četnými přírodními a kulturně-historickými památkami jsou výzvou pro další rozvoj rekreační plavby na Vltavě v nových dimenzích. Splavnění jihočeského úseku Vltavy do Českých Budějovic je v rámci investičních záměrů Ředitelství vodních cest ČR v současnosti připravováno pro rekreační plavbu. Pevné stavby, plavební komory a přístaviště budou vyhovovat pro návrhová plavidla třídy I do 300 tun tj. i pro případně v budoucnosti uvažovanou nákladní dopravu. Plavební komory budou mít rozměry 45 x 6 x 3 metry. Prohrábky koryta řeky v plavební dráze budou realizovány na návrhovou hloubku 1,6 m pro rekreační plavbu a lodě s ponorem do 1,3 m. Toto řešení bylo zvoleno z ekonomických důvodů, v budoucnu bude v případě potřeby možnost prohloubit plavební dráhu na 2,7 m, což je hloubka stanovená pro třídu I. vodní cesty. Podjezdná výška mostů je uvažována standardně 5,25 m, šířka plavební dráhy je 20 m, poloměr oblouku 400 m. Navrhované řešení umožní nejen v současné době převažující a četnou plavbu sportovní, ale pro Jihočeský kraj velice žádoucí a přínosnou plavbu rekreační v evropském stylu, která je velmi hospodářsky lukrativní a frekventovaná v zemích Evropské unie. Umožní plavbu všech provozovaných lodí na horní hladinu vodního díla Orlík a též některých lodí hotelového typu až do Českých Budějovic. Pro tok Vltavy nad nádrží vodního díla Orlík lze předpokládat plavební období od 1.4. do 31.10. vzhledem k zámrzům v zimním období. Vodní cestu bude navíc moci využívat správce vodních děl a toků k přepravě materiálů, mechanizačních a dopravních prostředků při údržbě říční tratě, pobřežních zařízení a objektů a při dozoru nad využíváním vodního toku jinými subjekty. Státní investor, Ředitelství vodních cest ČR s.o., rozdělil dokončení vltavské vodní cesty na území Jihočeského kraje do 3 investičních záměrů (IZ). Tyto záměry jsou funkčně i ekonomicky samostatné, avšak jejich komplexní realizace společně se záměry ve Středočeském kraji (návazný projekt obsahuje vybudování plavební komory na vodním díle Slapy a výtahu pro


lodě na vodním díle Orlík), přinese propojení Vltavy od Českých Budějovic na evropské vodní cesty a má tedy synergický efekt. Souhrnně lze pro IZ 1, IZ 2 a IZ 3 investora Ředitelství vodních cest ČR s.o. konstatovat tyto skutečnosti: Uvedený úsek je podle zákona 114/1995 Sb. o vnitrozemské vodní plavbě dopravně významnou využívanou vodní cestou zařazenou do třídy I. Plavební zařízení existují na vodních dílech Kořensko a Hněvkovice (zde ovšem není zcela dokončené). Plavební zařízení nejsou na jezech Hněvkovice, Hluboká nad Vltavou a České Vrbné. Směrově je plavební dráha v podstatě vyhovující. Pro návrhové plavidlo rozměrech 38,5 x 5,05 m a zvláště pro plavidla rekreační plavby nevyžaduje významné směrové korekce. Plavební hloubky vyhovují ve větší části tratě, rozsáhlejší prohrábky pro účely rekreační plavby jsou nutné pouze ve zdrži jezu České Vrbné a v části zdrže jezu Hluboká nad Vltavou, v ostatních úsecích jde jen o místní úpravy (např. Týn nad Vltavou). Všechna nutná vzdouvací zařízení (jezy) existují, není třeba budovat žádný nový jez. V tomto smyslu bylo upuštěno i od diskutované výstavby nového jezu u Týna nad Vltavou s tím, že se využije současný jez Hněvkovice. Stavby byly zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury pro období 2008 – 2013 (MD ČR): Tabulka č. 51: Dokončení vltavské vodní cesty dle zákona 114/1995 Sb. - plán inv.záměr č. úsek inv. náklady (miliony Kč) zahájení dokončení 1 České Budějovice - Hluboká nad Vlt. 274 01/2008 12/2010 2 Hluboká nad Vlt. - Hněvkovice 158 05/2008 12/2011 3 Hněvkovice - Týn nad Vlt. 350 09/2008 10/2013 náklady celkem * 782 * uvedené náklady jsou pouze orientační v rámci přípravné dokumentace, v projektu dochází k jejich navýšení (inflace, vyšší stavební náročnost u některých objektů, např. ochranný bazén České Vrbné), nyní je uvažováno cca 860 mil.Kč, celkem lze odhadovat náklady do výše 1 mld.Kč. Koncový přístav pro uvažovanou nákladní plavbu je navrhován v opuštěných pískovnách naproti obci Bavorovice, ve vazbě na plánované veřejné logistické centrum (viz samostatný krajský projekt vymezující zájmové území v prostoru železniční dopravny Nemanice II - železniční doprava IV.TŽK, silniční doprava D3 + severní tangenta ČB). S investorem státní vodní cesty bylo dohodnuto, že pevné stavby v celém úseku budou vybudovány v parametrech I. třídy, zatímco prohrábky dna budou realizovány pouze na tř. O (do hloubky 1,6 m), což plně postačuje pro veškerou rekreační plavbu. Etapa zlepšení parametrů (prohrábky dna) na I. klasifikační třídu může dle aktuální potřeby využití pro nákladní plavbu kdykoli následovat. Podrobné členění investičních záměrů: Investiční záměr 1: úsek České Budějovice (Jiráskův jez) – Hluboká nad Vltavou (horní voda) • kotviště lodí Lannova loděnice (koncové přístaviště a obratiště vltavské vodní cesty) • zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné (jedná se o prohloubení protipovodňových prohrábek, které budou realizovány v rámci protipovodňové ochrany Povodím Vltavy – po dohodě investorů bude realizováno společně) • ochranný přístav České Vrbné • plavební komora České Vrbné (vč. horní a dolní rejdy) • modernizace jezu České Vrbné • zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hluboká nad Vltavou Kotviště lodí Lannova loděnice (v patě levého břehu Vltavy pod Dlouhým mostem pod objektem bývalé Lannovy loděnice) bude vybudováno jako koncové přístaviště a obratiště vltavské vodní cesty. Tento stavební objekt bude upraven tak, aby umožňoval bezpečné vyvázání návrhového plavidla i malých plavidel. Bude zřízeno ocelové molo s můstky pro vyvázání návrhového plavidla a 2 malých plavidel. Navazující infrastruktura na břehu řeky (zejména pro provoz veřejné vodní dopravy) bude realizována na základě připravované dohody investorů v rámci projektu města České Budějovice „Město a voda“ Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu České Vrbné bude provedeno na plavební hloubku 1,6 m od minimální plavební hladiny. Součástí bude rovněž obratiště návrhového plavidla tř. I v prostoru pod balvanitým skluzem Jiráskova jezu (konec státní vodní cesty). Ochranný přístav České Vrbné bude vybudován při vodáckém areálu – v sousedství objektů SK Vodní slalom České Budějovice. Zde je k dispozici umělá slalomová dráha s celkovou délkou 650 m a spádem 5 m. Na ochranný přístav naváže objekt „Marina – vodácký stadion České Vrbné“ v rámci projektu „Město a voda“. Přístav bude zajišťovat umístění dvou návrhových plavidel a cca 26 malých plavidel. Ředitelství vodních cest bude financovat výstavbu povodňového uzávěru ve stávající hrázi včetně přemostění, odtěžení plochy přístavu a úpravy svahů, dělicí hráz (opevnění svahů v přístavu) a zařízení pro vyvázání dvou návrhových plavidel. Jez v Českém Vrbném byl přestavěn v roce 1968, v současnosti slouží zejména pro vodní elektrárnu. Na plavbu nebylo pamatováno, protože se počítalo s provozem nákladní dopravy pouze pod tento jez, rekreační vodní plavba nebyla


uvažována. Koncový přístav měl být umístěn na pravém břehu řeky u obce Hrdějovice a spojen železniční vlečkou s výhybnou Nemanice II. Tato možnost byla nyní opětovně posouzena v souvislosti se zpracováním Studie proveditelnosti veřejného logistického centra České Budějovice – Nemanice. Jez vyžaduje modernizaci, která umožní udržování příznivé plavební hladiny ve zdrži a rozšíří možnosti provozovatele toku při ledochodu a při povodňových průtocích. Hydrostatické sektory budou nahrazeny podpíranými klapkami o rozměrech 3 x 22,5 m. Plavební komora České Vrbné je navržena s klapkovými vraty v horním ohlaví s plněním jednostranným krátkým obtokem a deskovými jednokřídlými vraty v dolním ohlaví s přímým prázdněním. Projekt obsahuje i návrh na osazení středních deskových vrat, sloužících pro úsporu vody při proplouvání kratších plavidel. Horní i dolní rejda byly upraveny tak, aby byly minimalizovány stavební náklady. Zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hluboká n/Vlt. bude provedeno na plavební hloubku 1,6 m od minimální plavební hladiny ve zdrži naváže na ní ale připravovaný projekt „Marina Hluboká nad Vltavou“, jehož dokumentace pro územní rozhodnutí má být dokončena v roce 2008. Předběžně je projednáno, že bazén mariny bude rovněž součástí státní vodní cesty. Investiční záměr 2: úsek Hluboká nad Vltavou – Vodní dílo Hněvkovice • plavební komora Hluboká nad Vltavou • zajištění plavebních hloubek ve zdrži VD Hněvkovice Jez Hluboká nad Vltavou byl uveden do provozu v roce 1935, slouží pro stabilizaci toku a vodárnu. Je pohyblivý s hrazení přelivů tabulemi na podvozku s koly. Dolní tabule na Stoneyově podvozku jsou trvale zavěšeny na pilířích jezu a nepoužívají se. Vorová propust při pravém břehu je hrazena ocelovým segmentem na ruční pohon, příp.dřevěnými hradidly. Plavební komora je navržena s klapkovými vraty v horním ohlaví obdobného konstrukčního provedení jako plavební komora České Vrbné. Zajištění plavebních hloubek ve zdrži VD Hněvkovice na hloubku 1,6 m se týká zejména zúžení koryta Vltavy u Zámostí, tedy koncové části úseku vzdutí. V dílčích úsecích bude nutné vytýčení plavební dráhy bójemi s pravděpodobně jednosměrným provozem (v úseku jsou oblouky s malým poloměrem cca 150 – 170 m). Investiční záměr 3: úsek Vodní dílo Hněvkovice (horní voda) - Týn nad Vltavou • vystrojení plavební komory VD Hněvkovice (včetně horní a dolní rejdy) • zajištění plavebních hloubek ve zdrži jezu Hněvkovice • modernizace jezu Hněvkovice • plavební komora jezu Hněvkovice (včetně horní a dolní rejdy) • zajištění plavebních hloubek ve zdrži VD Kořensko • úprava mostu pro pěší v Týně nad Vltavou Plavební komora VD Hněvkovice, vybudovaného pro účely zásobování vodou Jaderné elektrárny Temelín, je umístěna u pravého břehu a má rozměry 51 x 6 metrů a hloubku 3 m. Komora nebyla komplexně dokončena, v horním ohlaví je uzavřena pevnou železobetonovou stěnou. Po jejím odstranění zde budou osazena jednokřídlová desková vrata ovládaná servoválcem. Jednostranný obtok je již plně funkční a využívá se jako základnová výpust. Prázdnění plavební komory je navrženo pomocí zdvižného stavidla. Kromě vystrojení komory vraty je nutno dobudovat velín a sytém řízení, opevnění břehu a příjezdovou komunikaci. Obrázek 75: Historický dokument Lannovy loděnice (vlevo), nově vybudované kotviště Lannova loděnice (vpravo)

Město a voda Záměr navazující na Vltavskou vodní cestu, umožňující napojení města na aktivity turistického a cestovního ruchu na Vltavské vodní cestě. Vodní toky mohou být užívány k velké škále sportovně rekreačních aktivit, mohou být zdrojem zábavy


pro turisty i obyvatele města České Budějovice. Cílem projektu Město a voda, který navazuje na aktivity Ředitelství vodních cest ČR je obnovit život u vodních toků, zároveň využívá protipovodňových úprav řeky, prováděných státním podnikem Povodí Vltava. Návrh pracuje s drobnými úpravami řeky a počítá s jednotlivými stavbami, které ji zpřístupňují pěším i lodím. • Městské molo Slepé rameno Slepé rameno Malše je přirozeným přístavem, nacházejícím se přímo v centru města. Oblast Slepého ramene, původně úseku vltavského koryta, je historicky místem, kam zajížděly lodě a vory a kde se na ně nakládala sůl. Slepé rameno by mělo opět získat status tzv. městského přístavu – tedy mola, kde by přistávaly lodě. Městské molo bude sloužit ke krátkodobému vyvázání rekreačních plavidel, jejichž vplutí by mělo být regulováno a stání výrazněji zpoplatněno. • Pohyblivý jez u Předního mlýna Vlastní hradicí konstrukce jezu bude doplněna břehovými pilíři obloženými kamenem. Schodiště a pochůzná plocha podél pilířů budou také tvořeny kamennými deskami. Pilíře budou osazeny kapsami pro ovládání dolní hradicí konstrukce pro provozování plavby. • Sklápěcí most u Předního mlýna Objekt se skládá z konstrukce mostu a železobetonové komory pro zadní mostní konzolu, která umožňuje zvedání mostu. Sklápěcí pohyb bude zajištěn dvěma dvojčinnými hydrostatickými válci, ovládanými elektrickým čerpadlem. Most bude sloužit k převedení dopravy přes nově budované koryto jezové propusti. Automatické řízení manipulace s mostem bude možno realizovat z ovládacího panelu, který bude umístěn do chráněné rozvodové skříně v prostoru sloupku velínu jezu. • Lannův plavební kanál - Sokolský ostrov Lannův plavební kanál bude představovat přímé propojení toku Vltavy se Slepým ramenem Malše, které umožní rekreační plavbu do bezprostřední blízkosti historického centra Českých Budějovic. Tento objekt umožňuje plavidlům z konce vltavské vodní cesty vplout do přirozeného městského přístavu – Slepého ramene Malše. Tímto způsobem se plavidla parametrů do 28 m délky, cca 5,5 m šířky, 3 m výšky a do cca 1,3 m ponoru, mohou dostat i do oblasti zdrže Jiráskova jezu, kde budou v pohybu omezena pouze podjezdnou výškou mostů a lávek. Plavební provoz zde bude jednosměrný a bude i početně regulován. Kanál využívá stávající koryto prodloužení Mlýnské stoky a úsek odpadního koryta ze Slepého ramene. Zásahy do tohoto koryta se omezí až na výjimky do prohrábky dna, která nezasáhne plochy břehů a porosty v daném úseku. • Plavební komora u Jiráskova jezu Plavební komora u Jiráskova jezu bude vstupním objektem z Vltavy do Lannova plavebního kanálu, který pomůže překonat spád hladin 3,7 m. Komora má užitnou délku 28 m a šířku 6 m, situována bude v blízkosti mostního objektu nábřežní komunikace. Její konstrukce tvoří železobetonový rám s kamenným obkladem viditelných ploch. Horní vrata jsou tvořena klapkou s plněním krátkým obtokem, dolní vrata jsou navržena jako vzpěrná s přímým prázdněním stavítky na jednotlivých vrátních. Komora bude vystrojena prvky v historizujícím stylu. • Vodácký přístav Valcha Přístav je situován poblíž historického objektu Valchy a to u bývalého vtoku do náhonu k tomuto objektu. Je určený zejména pro zakončení vodácké plavby po horní Vltavě. Proto je tento koncový přístav navržen s pohodlnou výlezovou rampou s protiskluzovou úpravou. Touto rampou budou vyneseny lodě a pomocí jednoduchého kolejového stabilně osazeného vozíku dovezeny na blízké parkoviště. Vodácký přístav bude využit i jako přístav vyhlídkových plavidel provozovaných na Vltavě a Malši v nadjezí Jiráskova jezu. Při mimořádných stavech bude zařízení sloužit jako ochranný přístav pro mola či plavidla evakuovaná z oblasti vnitřního města. • Úprava Trilčova jezu pro vodáky Trilčův jez je posledním jezem na Vltavě před soutokem s Malší a je dosud nepříjemnou překážkou vodácké plavby po Vltavě. Propust je ve stávající podobě pro sportovní lodě s amatéry těžko a nebezpečně sjízdná, navíc je běžně zahrazena segmentovým uzávěrem. Přenášení lodí je sice možné vlevo, je ale obtížné a fyzicky náročné. Sportovní plavební propust pro malá plavidla Trilčův jez bude vytvořena mobilní vestavbou do stávající vorové retardérové propusti jezu umístěné u levého břehu. • Půjčovna loděk Malý jez Pod Malým jezem na pravém břehu je zátoka spojená volně s korytem Malše. Na konci této zátoky je zřízeno dětské brouzdaliště, oddělené od vyústění zátoky stupněm s hraditelným středním otvorem. Pevné dřevěné molo šířky 2 m v délce 40 m bude základnou menší půjčovny loděk – pramiček v této lokalitě. Plato mola bude cca 0,5 m nad hladinou. Stání pramiček bude převážně podélné. V prostoru brouzdaliště je navržen tobogán. • Půjčovna loděk Sokolský ostrov 42 m dlouhé plovoucí molo šířky 2,4 m, kotvené lany ke kotevním blokům spuštěným na dno, bude sloužit jako půjčovna loděk. Molo bude z břehu přístupné přes 1,5 metru široký můstek. U vstupu na molo bude osazen dřevěný uzavíratelný box půdorysu 2 x 3 metry jako místo pro uložení vesel pro pramičky a záchranných vest. • Pobytová louka pod Novým mostem V letních měsících se levobřežní, následnými úpravami urovnaná a snížená berma Vltavy pod Novým mostem, mění v improvizované koupaliště, které pro slunění či opalování využívají obyvatelé přilehlých sídlišť. V rámci doporučených úprav bude zde zřízena pohodlnější možnost koupání ve Vltavě. Třebaže vltavská voda je už poměrně dlouhou dobu


kvalitní, přísná kritéria kvality vody pro koupaliště neumožní na volném toku definovat veřejné koupaliště. Koupání bude zde tedy nutno označit jako tzv. koupání ve volné přírodě. • Vývaziště Nový most Vývaziště u Nového mostu by mělo sloužit jako osobní přístav výletních lodí. Umístěno bude na levém břehu Vltavy přibližně pod čerpací stanicí ÖMV, pod linií cyklostezky v oblasti vltavské bermy. Předpokládá se zde trvalá rezervace jednoho stání pro osobní loď, jinak bude vývaziště k dispozici rekreačním plavidlům pro záložní stání před vjezdem do centra. Konstrukčně je vývaziště vhodné řešit se svislou nábřežní stěnou s vyvazovacími pacholaty v hraně. Podél hrany vývaziště bude zřízena komunikace s výjezdem a napojením na cyklistickou a pěší trasu v sousedství lávky přes Vltavu. Obrázek 76: Historický dokument využití vodní plochy u Předního mlýna (vlevo), Přední mlýn v současnosti hotel Budweis(vpravo)

Tabulka 52: Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení pro hromadnou rekreaci (údaje k 31.12.2008) Typy a kategorie ubytovacích Území České Hluboká Dasný Litvínovice Olešník zařízení v řešeném území celkem Budějovice nad Vltavou Zařízení celkem hotely ***** hotely **** hotely *** hotely ** hotely * hotely garni penziony kempy

60 6 11 3 1 4 20 6

42 4 9 3 3 16 1

ostatní zařízení (VŠ koleje, domovy mládeže, apod.) 9 6 Celkový počet pokojů 2 357 1 970 Celkový počet stálých lůžek 5468 4 328 Počet míst pro stany a karavany 635 60 Poznámka: Do hromadných ubytovacích zařízení jsou započtena sloužících pro cestovní ruch

1 1

14 2 2 1 1 3 3

1 1 -

Zliv 1 1 -

1 2 1

2 10 333 11 10 20 30 941 30 30 120 0 445 0 0 50 ta, která mají alespoň 5 pokojů nebo alespoň 10 lůžek

Tabulka 53: Kapacita ubytovacích zařízení pro hromadnou rekreaci (údaje za rok 2006) Počty lůžek v jednotlivých zařízeních % Obec celkem hotely penzion kempy ostatní Hotely Penziony Kempy Ostatní Temelín 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Žimutice 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Horní Kněžeklady 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Dasný 24 0 0 24 0 0 0 100 0 České Budějovice 4593 1412 237 150 2794 30,7 5 3,3 60,8 Modrá Hůrka 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Hluboká nad Vltavou 1016 290 49 409 268 28,5 4 40,3 26,4 Olešník 55 0 0 0 55 0 0 0 100 Vlkov 0 0 0 0 0 0 0 0 0


Hosín Zahájí Zliv Hrdějovice Branišov Litvínovice Řešené území celkem

0 0 137 0 0 33 5858

0 0 0 0 0 0 1702

0 0 50 0 0 33 369

0 0 87 0 0 0 670

0 0 0 0 0 0 3117

0 0 0 0 0 0 29%

0 0 36 0 0 100 6%

0 0 63,5 0 0 0 11%

0 0 0 0 0 0 54%

Graf 38: Počty lůžek v ubytovacích zařízeních v řešeném území (rok 2006) Počty lůžek v ubytovacích zařízeních 3000 2794 2500

2000

Dasný České Budějovice

1500


1412

Olešník Zliv

1000

Litvínovice

500

409 290

0

0

0 0 0 hotely

237 49 0 50 33 0

150 24

penzion

268 0

87

0

kempy

0

55 0 0 ostatni

graf 39: Procentuální vyjádření lůžkové kapacity ubytovacích zařízení v řešeném území (rok 2006)

Hotely 29%

Ostatní 54%

Penziony 6% Kemopy 11%

Tabulka 54: Ubytovací zařízení v městě České Budějovice Název

Typ, kategorie

Kapacita

Hotel LUX

Hotel

20 lůžek

Penzion Nr. 36

Pension

8 lůžek

Pension U VÝSTAVIŠTĚ

Pension

12 lůžek


Pension U ŽELEZNÝCH

Pension

18 lůžek

Pension GARNI

Pension***

12 lůžek

Pension AT

Pension

15 lůžek

Pension Oliver

Pension***

15 lůžek

Hotel ATLAS

Hotel

20 lůžek

Pension OLMA R+

Pension, rehabilitační centrum

nezjištěno

Hotel FILIP

Hotel

69 lůžek

Pension TILIA

Pension

5 lůžek

Hotel DVOŘÁK****

Hotel****

60 lůžek, 28 přistýlek

EDUCO

Ubytovna/hostel

80 lůžek

Hotel Garni PVT ***

Hotel Garni***

83 lůžek

AAA Pension

Pension

10 lůžek

Motorest PEGAST

Motorest - penzion

19 lůžek

Hotel MALÝ PIVOVAR

Hotel ****

60 lůžek

Penzion Flora

Pension

10 lůžek

Hotel Grand

Hotel

100 lůžek

Penzion nonstop Bed & Breakfast

Pension

nezjištěno

SPORT MOTEL SLAVIA

Motel ***

nezjištěno

AT PENSION

Pension

10 lůžek

Hotel AMADEUS

Hotel

25 lůžek

Penzion CENTRUM

Pension ***

10 lůžek

Hotel K.I.T.

Hotel Garni***

50 lůžek

Hotel GOMEL ****

Hotel ****

450 lůžek

KOLEJE A MENZY JIHOČESKÉ UNIVERSITY

Hotel

2000 lůžek

Hotel BOHEMIA ***

Hotel***

30 lůžek

Hotel U TŘÍ LVŮ ***

Hotel***

76 lůžek, 6 přistýlek

Hotel ADLER

Hotel ***

50 lůžek

GRANDHOTEL ZVON ****

Hotel****

150 lůžek

Hotel U SOLNÉ BRÁNY ***

Hotel ***

27 lůžek

Hotel CB ROYAL

Hotel***

54 lůžek

Hotel U BUDVARU

Hotel***

20 lůžek

J+V Hotelnictví-Penzion GARNI

Pension***

12 lůžek

Hotel ZVONÁRNA

Hotel***

14 lůžek

CB PENZION NOVOHRADSKÁ

Pension

16 lůžek

Motel DLOUHÁ LOUKA a Restaurace OÁZA

Motel***, bungalow (chatky)

100 lůžek

Hotel ZÁTKŮV DŮM ***

Hotel ***

30 lůžek

Hotel LAGUNA ***

Hotel***

20 lůžek

Penzion - Restaurant CENTRUM ***

Pension***

29 lůžek

Hotel KLIKA

Hotel ***

52 lůžek

Hotýlek Minor

Pension***

20 lůžek

Pension - Restaurant OLYMPIE ***

Pension***

30 lůžek

Hotel AMSTEL ***

Hotel ***

mimo provoz

Pension MILTOM

Pension Garni

nezjištěno


Pension MLÝNSKÁ KRČMA

Pension***

28 lůžek

Pension BERGAMO

Pension

15 lůžek

Pension a Wellness U NÁDRAŽÍ

Pension

44 lůžek

Hotel BUDWEIS ****

Hotel ****

120 lůžek

Hotel Rezidence U Černé věže

Hotel****

44 lůžek

Ubytovna U nádraží

Ubytovna*

170 lůžek

Obrázek 77: Hotel Budweis v zrekonstruovaném objektu Předního mlýna u Slepého ramena v Českých Budějovicích

Tabulka 55: Ubytovací zařízení v městě Hluboká nad Vltavou Název

Typ

Kapacita

Hotel ZÁVIŠ Z FALKENŠTEJNA ****

Hotel****

54 lůžek

Penzion CIRKLOVÁ BLAŽENA

Pension***

15 lůžek

Hotel TENNIS CENTER Hluboká ***

Hotel***

50 lůžek

Hotel APARTMENT HLUBOKÁ ****

Hotel****

45 lůžek

Penzion KALIVODA

Pension***

21 lůžek

Hotel ŠTEKL ****

Hotel

90 lůžek

Penzion LACINA CLUB ***

Pension***

24 lůžek

Hotel BAKALÁŘ

Hotel ***

23 lůžek

Pension a Restaurace KA - PR ***

Pension***

29 lůžek

BARBORKA CAMP ***

Hotel***

115 lůžek

Hotel PARKHOTEL ****

Hotel****

124 lůžek

Penzion VLTAVAN PURKAREC

Pension***

25 lůžek

Penzion V ZÁTOCE PURKAREC

Pension***

14 lůžek

Penzion PELIKÁN PURKAREC

Pension***

20 lůžek

Hotel PODHRAD ****

Hotel****

167 lůžek

Ubytování apartmán No.455

Pension

6 lůžek

Rekreační zařízení AMU Poněšice

Rekr. zařízení ***

64 lůžek

Camping KOSTELEC

Autokempink

70 míst

Autokempink KŘIVONOSKA

Autokempink

20 lůžek v budově, 256 lůžek v chatkách, 150 stanů a karavanů


obrázek 78 Parkhotel v Hluboké nad Vltavou (vlevo), Učební a výcvikové středisko AMU Poněšice (vpravo)

Tabulka 56: Ubytovací zařízení v městě Zliv Název

Typ

Kapacita

Pension ZA BEZDREVEM

Pension ***

20 lůžek

Penzion Králičí vrch

Penzion ***

30 lůžek

Autokemp Mydlák

Kempink, chatky

85 lůžek

Obrázek 79: Ubytování v chatkách v autokempu Mydlák u Zlivi


Kartogram 39: Rekreační oblasti


Kartogram 40: Ubytovací kapacity v řešeném území


A.3.3.7. Dopravní a technická infrastruktura Dopravní zařízení a dopravní infrastruktura Řešené území Územní studie Vltava se rozkládá mezi městy České Budějovice a Týn nad Vltavou po obou březích řeky Vltavy. Zahrnuje i část města České Budějovice západně od železniční tratě, severní část Českobudějovické pánve a údolí řeky Vltavy, která je v úseku pod městem Hluboká nad Vltavou sevřena mezi skály a stráně lesů. Obtížné přístupy k břehům řeky zřejmě zapříčinily poměrně nízký stupeň urbanizace přilehlého území. Tento jev je podpořen i tím, že na rozsáhlém území severně od Hluboké se rozprostírají Hlubocká a Poněšická obora. Navíc území leží stranou dopravně významných komunikací. Nakonec v devadesátých letech se na nízké úrovni urbanizace území podepsala i stavba Hněvkovické přehrady a vznik Hněvkovické vodní nádrže, kdy zde zaniklo několik obcí (Jaroslavice a Pardovice na pravém břehu, Buzkov na levém břehu řeky), obec Purkarec byla zčásti zatopena. Tyto vlivy spolu s již zmíněnou geomorfologií území se nemohly neprojevit na kvalitě dopravní infrastruktury. Zatímco ve středověku představovala hlavní dopravní trasu v celém širokém území jižních Čech řeka Vltava, tedy osa řešeného území, období budování tras pozemních komunikací, především silnic a posléze i železnic, se jádru tohoto území v podstatě vyhnulo. Kupodivu se to netýká v současné době sítě cykloturistických tras, kterých je v okolí města Hluboká nad Vltavou vyznačeno velké množství a územím prochází i dálková cykloturistická trasa č.12 (Eurovelo č.7) Praha – České Budějovice - Rakousko. Mezi silnicemi I. třídy vedenými radiálně z Českých Budějovic představuje území mezi silnicí I.třídy I/3 – „pražskou“ a silnicí I/20 „plzeňskou“ oblast s nižší úrovní dopravní obslužnosti. Stejná situace je i u hromadné dopravy osob, kdy oblast leží mezi „pražskou“ železniční tratí č.220 a „plzeňskou“ tratí č. 190. K neutěšenému stavu dopravní infrastruktury řešeného území v současné době navíc přispělo i to, že Hněvkovická vodní nádrž se za uplynulých dvacet let nestala střediskem rekreace tak, jak se jím staly ostatní vodní nádrže (Orlík, Lipno, Nové Mlýny apod.). Jak hlavní silniční, tak i železniční trasy jsou zastoupeny pouze v oblasti Českých Budějovic a po stranách řešeného území, prakticky úplně chybí trasy v příčném směru, což se projevuje v úbytku počtu obyvatel v obcích a ve stagnaci rozvoje infrastruktury v centru řešené oblasti. Přechod řeky Vltavy a vodní nádrže Hněvkovice v příčném směru na řešeném území včetně Českých Budějovic zajišťuje v současné době šest mostů (pět silničních a jeden železniční) a čtyři lávky pro pěší a cyklisty. Od jihu ve směru toku jsou to mosty Litvínovický na Mánesově ulici – silnice II/156, Dlouhý most na MK a Nový most na Strakonické – silnice I/3 v Českých Budějovicích (v tomto městě jsou ještě čtyři lávky pro pěší a cyklisty - u Litvínovického mostu, u zimního stadionu, Dlouhá lávka u plaveckého stadionu a lávka u sídliště Vltava), dále železniční most u Bavorovic (ze šedesátých let 20.století), silniční most v Hluboké nad Vltavou – silnice II/146 a most v rámci Hněvkovické přehrady na silnici III.třídy. Z celkem deseti přemostění řeky Vltavy jich je sedm v Českých Budějovicích, na dalších 28 km toku jsou již jen tři. V minulosti do doby stavby Hněvkovické přehrady existovala lávka (či most pro osobní auta) v obci Purkarec, která se stavbou přehrady zanikla a k její náhradě přívozem (stejně jako v případě Orlické nádrže) nedošlo. Jediným místem v jižních Čechách, kde přívozy vznikly jako náhrada zatopených mostů a udržely se, je Lipenská nádrž. Přívozy v Horní Plané a Frymburku plní dopravní funkci jako spojnice místních částí s vlastní obcí, v případě Dolní Vltavice turistickou funkci. Renesanci přívozů na Vltavě v současné době zažívá (a budiž řečeno, že s velkým úspěchem) Praha; je oceňován přínos přívozů pro cykloturisty, ale i pro ostatní uživatele (včetně každodenních cest), příčinou úspěšného přijetí je jistě i rozumná tarifní politika (zapojení přívozů do integrovaného dopravního systému pražské aglomerace). Vzdálenost mezi nejbližšími mosty v Hluboké nad Vltavou a Hněvkovickou přehradou činí celých 14 km vzdušnou čarou. Na celém takto dlouhém úseku není možno překonat řeku suchou nohou (a to ani pro pěší a cyklisty). Obzvlášť zarážející to je z toho pohledu, že se na obou březích jedná o území stejné obce – města Hluboká nad Vltavou a tudíž o spojení dvou místních částí stejné obce (Purkarec – Kostelec).

Silniční síť Vlastním řešeným územím prochází silnice I. třídy č. I/3 ve směru od severu k jihu, silnice I. třídy č. I/20 ve směru od západu a dotýká se jej silnice I/34 na východním okraji města České Budějovice, které se řešeného území pouze dotýkají. Nejdůležitější silnicí představující osu řešeného území je silnice II. třídy č. II/105 ve směru severo-jižním a silnice II/146 ve směru západ – východ. Obě tyto silnice se setkávají v Hluboké nad Vltavou. SILNICE I/3 (budoucí D3) Praha - Tábor – České Budějovice – Kaplice - Dolní Dvořiště, státní hranice byla zařazena ve vybrané silniční síti ČR jako "hlavní". Je součástí mezinárodního silničního tahu E-55 Kodaň - Rostock - Berlín - Praha České Budějovice - Linz - Salzburg - Udine - Bari. V řešeném území se nachází krátký úsek mezi mimoúrovňovou křižovatkou Lhotice a Borkem (I/3xII/146) a dále úsek na průtahu městem České Budějovice mezi Nemanicemi a Planou u ČB. V současné době úsek Ševětín – Borek od osmdesátých let vybudován jako pravá polovina budoucí dálnice D3. Úsek Borek - České Budějovice přes Nemanice a Pražskou třídu představuje historickou trasu, na průtahu městem byla silnice I/3 převedena do stávající trasy Strakonická – Levobřežní - Na Dlouhé louce - Litvínovická v osmdesátých letech minulého století. Hodnoty dopravního zatížení se pohybují od 11 tisíc vozidel/den na úseku severně Českých Budějovic po 40 tisíc vozidel/den na Strakonické a Dlouhé louce ve městě. Resort dopravy a ZÚR Jč kraje počítají s výstavbou dálnice D3 jako východního obchvatu města ve stabilizované trase a s mimoúrovňovými křižovatkami Úsilné/Hůry, Hlinsko, Pohůrka, Nové


Hodějovice a Roudné. V řešeném území se nachází pouze krátký úsek dálnice D3 mezi MÚK Pohůrka a MÚK Nové Hodějovice. SILNICE I/20 Karlovy Vary - Plzeň - Lnáře - Blatná - Písek - Vodňany - České Budějovice byla (v úseku mezi Vodňany a Českými Budějovicemi) rovněž zařazena do vybrané silniční sítě ČR jako "hlavní". Je součástí mezinárodního silničního tahu E-49 Magdeburg - Lipsko - Cheb - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice - Třeboň - Vídeň. Silnice má výrazně nadregionální dopravní význam a to zdaleka nejenom pro spojení Plzně a Českých Budějovic. Do řešeného území vstupuje západně od obce Dasný, následující úsek od MÚK II/105 po křiž. s I/3 v Českých Budějovicích byl v osmdesátých létech upraven do podoby neděleného čtyřpruhu. Na průtahu řešeným územím je dominantní liniová dopravní závada na průtahu obce Dasný – vliv hluku a emisí, dělící účinek. Dopravní zatížení dosahuje hodnot od 13 tisíc vozidel/den na průtahu obcí Dasný po 32 tisíc vozidel/den na Levobřežní v Českých Budějovicích. ZÚR Jč kraje počítají se společným obchvatem pro sídla Dasný a Češňovice (severně od obcí) v podobě čtyřpruhu a s přestavbou mimoúrovňové křižovatky I/20 x II/105. Dále ZÚR Jč kraje počítají s tzv. „Severní spojkou“ v trase okružní křiž. u Globusu – Kněžské Dvory – Okružní propojující silnice I/20 a I/34. Tato trasa by měla odlehčit dopravnímu skeletu města od tranzitní dopravy ve směru západ – východ, měla by převzít i tranzitní vztahy v trase západ – jih (I/20 – D3). Zároveň ale její zaústění umožní převedení i radiálních vztahů od dálnice a silnice I/34 na levý břeh Vltavy do prostoru sídlišť a odlehčení zejména Strakonické ulice. Ze ZÚR je převzata i plocha územní rezervy pro tzv. „Severní tangentu“ v trase od křiž. I/20xII/105 – podél plzeňské železniční tratě – severně Nemanic a ryb. Čertík na silnici I/34 či přímo do křiž. D3xI/34 MÚK Úsilné/Hůry. SILNICE I/34 České Budějovice – Jindřichův Hradec - Pelhřimov – Humpolec (D1) - Svitavy byla rovněž zařazena do vybrané silniční sítě ČR jako "hlavní" a je součástí mezinárodního silničního tahu E-49 a E-551. Ve druhé polovině devadesátých let byla v úseku České Budějovice – Lišov, Na Klaudě převedena do nové stopy v podobě děleného čtyřpruhu. V řešeném území se nachází pouze její počáteční úsek na katastru města Českých Budějovic. Dopravní zatížení představuje 16 tis. voz./den na Okružní a 9 tisíc vozidel/den na přeložce u obce Hůry. Uvedená trojice silnic I. třídy je doplněna sítí silnic II. a III. třídy. Ze silnic II. třídy jsou to především silnice II/105 a II/146, dále doprovodná silnice pro budoucí dálnici D-3 II/603. SILNICE II/105 (Praha) - Jesenice – Jílové u Prahy – Sedlčany – Milevsko – Týn n. Vlt. – Hluboká n. Vlt. – (České Budějovice) byla zařazena do vybrané silniční sítě (jako základní). Její dopravní význam je dán radiálním vedením trasy na jih od Prahy. O atraktivnosti její trasy hovoří i fakt, že část její trasy v okolí Prahy bude nahrazena trasou dálnice D 3. Nicméně její parametry ve Středočeském kraji na průchodu Posázavím a Středočeskou pahorkatinou jsou natolik špatné, že významně determinují její využití pro tuto radiální funkci. Silnice má regionální dopravní význam. Úsek této silnice mezi Týnem n. Vltavou a Českými Budějovicemi (respektive křižovatkou se silnicí I/20 u Bavorovic) se vyznačuje podstatným nárůstem dopravního významu oproti severním úsekům, a to 5.1 tis. až 5.4 tis. vozidel/den, jižně Hluboké n. Vlt. až 11.5 tis. vozidel/den. Její parametry jsou dobré (v rámci výstavby JETE v letech 1986 – 1987 v celé délce 28.6 km upravena do homogenních parametrů šířkové kategorie S 11.5). V řešeném území představuje v podstatě jedinou kapacitní silniční komunikaci v podélném směru. ZÚR nepočítá s žádnou úpravou v tomto úseku. Bodovou dopravní závadou jsou dvě křižovatky se silnicemi III. třídy, a to křiž. u Chlumce a na Hluboké nad Vlt. směrem na Munice. Vzhledem k vedení dvojice cykloturistických tras po této silnici v úseku Hluboká nad Vltavou – Chlumec by bylo vhodné ji doplnit o stezkou pro cyklisty umístěnou v přidruženém dopravním prostoru (a to i u vědomí existence právě dokončované cyklistické stezky podél levého břehu Vltavy z Hluboké do Purkarce). SILNICE II/146 Hluboká nad Vltavou – křiž. II/603 – křiž. I/3 (D-3) Lhotice - Lišov. Je jedinou silniční komunikací vedenou v příčném směru řešeného území mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou; zároveň je jedinou silniční trasou s přechodem Vltavy na úseku 20 km severně od Českých Budějovic. Trasa silnice začíná křižovatkou se silnicí II/105 západně Hluboké nad Vltavou, prochází městem, kde využívá krátkou přeložku, dále po stávajícím mostě přes Vltavu přes Zámostí a východním směrem přes křiž. se silnicí II/603 a MÚK I/3 Lhotice pokračuje směrem na Lišov. Umožňuje napojení řešeného území (a zejména města Hluboké n. Vlt.) od budoucí dálnice D3. Jako liniová dopravní závada vyhodnocen průtah Zámostím a úsek v okolí mimoúrovňového křížení pražské železniční tratě u Dobřejovic, jako bodová závada křiž. se silnicí II/603 s nevyhovujícími rozhledovými parametry. Intenzity dopravy se pohybují od 1.6 tis. voz./den po 6.7 tis.voz./den na průtahu Zámostím. Všechna předchozí ÚPD (VÚC Jč kraje, koncept ZÚR, původní ÚPn Hluboké nad Vlt.) počítala s přeložkou Zámostí severně a s novým mostem, v současná podobě ZÚR Jč kraje již tato přeložka není. SILNICE II/147 Týn nad Vltavou - Žimutice - Dolní Bukovsko - Veselí nad Lužnicí - Kardašova Řečice má v úseku Týn nad Vltavou – Dolní Bukovsko regionální dopravní význam. Řešeného území se dotýká v krátkém úseku mezi obcemi Žimutice a Bzí. Intenzita dopravy činí 2.0 tisíc vozidel/den, ZÚR Jč kraje počítají s krátkou přeložkou obce Bzí. SILNICE II/156 České Budějovice – Trhové Sviny – Nové Hrady prochází v Českých Budějovicích Mánesovou ulicí, Novohradskou a místní částí Mladé a Nové Hodějovice. Dopravní zatížení se pohybuje od 11.4 tis. voz./den v Mladém po 25.2 tis. voz./den na Mánesově ulici. ZÚR Jč kraje počítají s převedením do tzv. „Zanádražní tangenty“.


SILNICE II/157 České Budějovice – Ledenice – Borovany – Trhové Sviny – Kaplice – Český Krumlov prochází řešeným územím v Českých Budějovicích v úseku Nádražní ulice. Komunikace je upravena jako nedělený čtyřpruh a je součástí vnitřního dopravního okruhu. Dopravní zatížení dosahuje 18 tis. voz./den. ZÚR počítají s převedením silnice do tzv. „Zanádražní tangenty“ východně za železniční tratí. SILNICE II/603 Ševětín – Borek (původní silnice I/3, budoucí doprovodná silnice II.třídy k dálnici D3) prochází obcemi Vitín a Chotýčany, její dopravní zatížení dosahuje hodnoty 2.2 tisíc vozidel/den. Výčet silnic II. třídy v řešeném území nutno doplnit o silnice, jejichž trasy se řešeného území pouze dotýkají v místě křižovatek na hranici řešeného území. Jedná se o silnici II/122 směrem na Dříteň a Netolice, dále silnice II/138 na Temelín a silnice II/634 v Českých Budějovicích z Okružní směrem na Rudolfov a Lišov. Silniční síť řešeného území dotváří síť silnic III. třídy. Tyto silnice mají v současné době nejrůznější dopravní význam a nejrůznější parametry. V převážné míře mají parametry původních okresních silnic (či jiných komunikací), ze kterých vznikly. V uplynulých desetiletích se do jejich sítě investovalo minimálně. Za nejvýznamnější z hlediska intenzit dopravy lze v řešeném území považovat tyto silnice III. třídy :

III/10578 Hrdějovice – Hluboká nad Vltavou, Zámostí III/10579 Hluboká nad Vltavou – Munice III/12229 Munice – Zliv III/14322 České Budějovice (Branišovská) – Dubné III/14539 České Budějovice (Husova, Haklodvorská) – Zavadilka

Z hlediska obsluhy jádrového území této studie to jsou silnice III. třídy:

III/1472 Hluboká nad Vltavou, Zámostí – Poněšice – Kostelec – Pořežany – Týn nad Vltavou III/12221 Chlumec – Purkarec – Litoradlice – Březí

Jako dopravní závada byl vytipován úsek silnice Hrdějovice – Hluboká nad Vltavou, Zámostí, u které trasa a parametry (zejména stromořadí na hraně vozovky) neodpovídají dopravnímu zatížení. Dále úseky silnic III/10579 Munice – Zahájí – Olešník, III/10579a Olešník směrem na Chlumec k silnici II/105 a silnice III/12227 Zahájí – Mydlovary, všechny kvůli enormnímu nárůstu těžké dopravy související s rekultivací odkališť po nevyhovujících silnicích III. třídy. Jako bodové dopravní závady hodnoceny všechny železniční přejezdy na plzeňské a pražské železniční trati. V územním plánu města Hluboká nad Vltavou jsou zaneseny: nová trasa silnice III/10585 u obce Bavorovice - napojení na II/105, přeložka silnice III/10580a v severní části Hluboké nad Vltavou, přeložka silnice III/1472 v části Poněšice a výhledová rezerva pro přeložku silnice III/1472 Kostelec. V návrhové části této Studie bude patrně nedoporučeno dále sledovat záměry v Poněšicích a Kostelci s ohledem na intenzitu dopravy a zjevnou nereálnost. V problémové mapě byla naznačena následující chybějící spojení na silniční síti: České Budějovice, Čtyři Dvory úsek Strakonická – Milady Horákové České Budějovice, tzv. „severní spojka“ mezi silnicemi I/20 a I/34 Purkarec - Kostelec s využitím přívozu a rekonstrukce místní komunikace na silnici III. třídy napojení připravované obnovené obce Jaroslavice ve směru od Hroznějovic. Mezi chybějící spojení není zahrnuto tzv. „Propojení okruhů“ v Českých Budějovicích, které je v současné době již ve stavbě. Na silniční mapě řešeného území se dodnes vyskytují trasy komunikací (byť mnohé z nich do dnešních dnů parametry silnic III. třídy pohříchu nepřipomínají), které dosvědčují někdejší trasy vedené k řece Vltavě (koncové úseky silnic v dotyku s vodní plochou, případně i delší úseky, jsou již dnes v převážné míře ze silniční sítě vyjmuty a převedeny do sítě místních, případně účelových komunikací, nicméně dodnes existují). Doporučujeme tyto úseky v jejich dnešním zatřídění stabilizovat (s cílem zajištění jejich absolutní veřejné přístupnosti) tak, aby jich bylo možné kdykoli v budoucnu využít pro jejich někdejší účely, (tj. jako přístupová cesta k přívozu), byť v převážné míře zřejmě pouze pro pěší a cyklisty. Jedná se o tyto úseky komunikací směrem k řece v lokalitách: Buzkov Jeznice Kostelec - Purkarec Hroznějovice – Pardovice Hroznějovice - Jaroslavice. Původní silnice do Jaroslavic vedla patrně přes Pardovice po břehu řeky. Proto ji bude třeba nahradit s využitím stávající místní / účelové komunikace.


Železniční doprava Řešeným územím prochází dvojice celostátních železničních tratí, železniční trať ČD 190 Plzeň – České Budějovice a ČD 220 Praha – České Budějovice. Dále se řešeného území dotýkají železniční tratě vycházející z Českých Budějovic jižně, a to tratě ČD 194 České Budějovice – Kájov – Volary, ČD 196 České Budějovice – Kaplice – Horní Dvořiště a ČD 199 České Budějovic – České Velenice. ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 190 PLZEŇ – STRAKONICE – ČESKÉ BUDĚJOVICE je v současné době jednokolejná železniční trať celostátního významu, elektrizovaná, proudová soustava 25kV, 50Hz. V úseku Zliv – Čičenice byla trať v rámci přípravy výstavby JETE v osmdesátých letech minulého století zdvojkolejněna. Trať byla vybudována v roce 1868 jako hlavní trať Vídeň – Plzeň. Osobní doprava na této trati má rozsah 23.5 párů vlaků, z toho je 15.5 párů rychlíků. Ve Zlivi zastavuje 15 rychlíků a na Hluboké nad Vltavou 4 rychlíky. Návrh ZÚR Jč.kraje předpokládá její zdvojkolejnění v celé délce. V řešeném území se jedná o úsek České Budějovice, Nemanice – Hluboká nad Vltavou – Zliv včetně přemostění řeky Vltavy. ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 220 PRAHA – TÁBOR – ČESKÉ BUDĚJOVICE je v současné době jednokolejná železniční trať celostátního i mezinárodního významu, elektrizovaná, proudová soustava 25kV, 50Hz. V úseku Dynín – Ševětín a Chotýčany – Dobřejovice byla trať v rámci přípravy výstavby JETE v osmdesátých letech minulého století zdvojkolejněna. Trať je součástí severo-jižního evropského tahu TEN jako součást IV. tranzitního železničního koridoru. Trať byla vybudována v roce 1874 jako spojka mezi Veselím a Českými Budějovicemi. Osobní doprava na této trati má rozsah 31.5 párů vlaků, z toho je 23 párů rychlíků. V současnosti na nádraží Hluboká nad Vlt., Zámostí nezastavují žádné rychlíky. Pro potřeby využití v rámci IDS se nabízí ponechat část trati Nemanice – Hrdějovice – Hluboká nad Vltavou Zámostí (nicméně, měla-li by být po dokončení výstavby nové železniční tratě, doporučujeme v návrhové etapě dokumentace její trasu územně chránit/zachovat a to jako stezku pro pěší a cyklisty). ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 194 ČESKÉ BUDĚJOVICE – KÁJOV – ČERNÝ KŘÍŽ – VOLARY je jednokolejnou železniční tratí regionálního významu provozovanou v motorové trakci. Byla postavena v roce 1891 Osobní doprava na této trati má rozsah 8.5 párů vlaků, v létě navíc 1 pár rychlíku Praha – Nové Údolí. Návrhem ZÚR územně stabilizována. ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 196 ČESKÉ BUDĚJOVICE – KAPLICE – RYBNÍK – HORNÍ DVOŘIŠTĚ je jednokolejnou železniční tratí celostátního i mezinárodního významu. Byla postavena v roce 1828 (přestavba na lokomotivní provoz v roce 1871). Osobní doprava na této trati má rozsah 10 párů vlaků, z toho jsou 2 páry rychlíků a 4.5 párů spěšných vlaků do Linze. Návrh ZÚR Jč kraje předpokládá v celém úseku České Budějovice – státní hranice její převedení do nové stopy a změnu zaústění do českobudějovického železničního uzlu v souběhu s českovelenickou tratí. Úsek České Budějovice – Včelná – Kamenný Újezd se nabízí využít pro IDS. ŽELEZNIČNÍ TRAŤ ČD 199 ČESKÉ BUDĚJOVICE – BOROVANY – NOVÉ HRADY - ČESKÉ VELENICE je jednokolejnou železniční tratí celostátního významu. Byla postavena v roce 1869 jako hlavní trať Vídeň - Plzeň, v minulých třech letech byla trať modernizována a elektrifikována. Osobní doprava na této trati má rozsah 10 párů vlaků, v současnosti z důvodů dokončované elektrifikace v Českých Velenicích nejsou provozovány žádné přímé spoje v relaci na Vídeň. Osobní hromadná doprava Na přiloženém schématu intenzit hromadné dopravy osob jsou kvantifikovány počty spojů autobusových linek a železničních tratí v pravidelné osobní dopravě. ŽELEZNICE slouží především k obsluze obcí napojených na hlavní tratě (především Zliv, Hluboká nad Vltavou má dvě nádraží na různých hlavních tratích, ovšem jejich využití pro obyvatele je patrně minimální). Na plzeňské trati se jedná o 23.5 párů spojů (z toho je 15.5 párů rychlíků) a na pražské trati 31.5 párů spojů (z toho 23 párů rychlíků) za 24 hodin. Hlavní dopravní prostředek v hromadné osobní dopravě v řešeném území představují AUTOBUSY. Autobusové linky jsou směrovány především do krajské metropole České Budějovice. Město Hluboká nad Vltavou je obsluhováno 9 linkami, celkem 48 páry spojů a jednou linkou MHD s 9 páry spoji vedenými do Českých Budějovic přes Hosín. V obcích ležících mimo hlavní silnice I. a II. třídy je počet spojů poměrně nízký, kvalita obsluhy většiny sídel je poměrně špatná. V převážné většině obcí mimo hlavní silniční tahy není o víkendu veden žádný spoj autobusové dopravy. Překvapivé to je u poměrně velké Zlivi, která ve směru do krajského města má pouze 5 párů spojů ve všední den a v sobotu a neděli žádný. Jádrovým územím této studie jsou vedeny pouze dvě linky, a to jedna přes Purkarec se 4.5 páry spojů a druhá přes Poněšice se 4 páry spojů v pracovní dny, o víkendu je tato oblast zcela bez autobusové dopravy. Obec Vlkov je úplně bez autobusového spojení, nejbližší zastávka je ve vzdálenosti 2.6 km. Turistickému ruchu přispívá rozsah autobusové dopravy v míře minimální. Je těžké v současné době navrhovat územním plánem rozšíření rozsahu provozu ať co do počtu a vedení linek, tak počtu spojů. Těžko se bude řídit jinými, než ekonomickými nástroji nad rámec povinné dopravní obslužnosti garantované státem. Přitom však nelze opomenout, že využití autobusové dopravy pro obyvatele dotčené oblasti a pro potřeby turistického ruchu se navzájem nevylučují, naopak, že se mohou vzájemně podpořit. Kéž nejenom snem je představa o vytvoření INTEGROVANÉHO DOPRAVNÍHO SYSTÉMU řešeného území (zřejmě jako součást integrovaného systému v širších, a proč ne celokrajských, územních souvislostí). Nabízí se přitom možnost rozšíření integrovaných dopravních oborů netoliko na autobusy a železnici, ale i na vodní dopravu, případně i přívozy.


Letecká doprava V řešeném území se nachází veřejné vnitrostátní a neveřejné mezinárodní letiště s vnitřní hranicí v lokalitě Hosín u Českých Budějovic. V této lokalitě je od roku 1954, tenkrát jako náhrada za armádou zabavené letiště v Plané u Českých Budějovic. Jedná se o významné centrum leteckých sportů. Letiště má dvě přistávací dráhy, a to asfaltovou 06L/24R o rozměrech 800x24m a travnatou 06R/24L o rozměrech 1000x50m, ležící v nadm. výšce 494 m.n.m. Dráha 12/30 není používána. Vodní doprava Vodní doprava po Vltavě z Českých Budějovic do Prahy má svou OBROVSKOU TRADICI. Je pozoruhodné, že prvním, kdo se zasadil o splavnění Vltavy, byl Karel IV., na základě jehož nařízení byly všechny jezy na Vltavě z Budějovic až do Prahy upraveny pro lodní dopravu. Sám Karel IV. byl dokonce i autorem myšlenky kanálu spojujícího Vltavu s Dunajem s cílem vytvořit z Prahy důležitý evropský vnitrozemský přístav a údajně prý i jeho stavbu zahájil. Přepravovalo se hlavně dřevo na vorech, v lodích pak zejména sůl, které se v šestnáctém století přepravilo až 2 240 t ročně, ale také železo a ocel. V osmnáctém století se pak začalo s cílevědomou regulací řeky, která značně zvýšila bezpečnost plavby. V té době se ujímá iniciativy rodina Lannů, z nichž zejména Vojtěch Lanna povznesl plavbu na Vltavě na tehdy nevídanou technickou úroveň. V roce 1860 bylo splaveno z Budějovic do Prahy 15 tisíc t soli, a přes 23 tisíc tun tuhy, obilí a jiného zboží. Zboží bylo dopravováno koněspřežní železnicí a v Budějovicích překládáno. Po vybudování parostrojní železnice se postupně snižovaly objemy vodní přepravy, až se omezily pouze na plavení dřeva, které skončilo v polovině minulého století. A od té doby tato nejkapacitnější dopravní cesta odpočívá. Je ovšem otázkou na jak dlouho. Od počátku století se chystá splavnění Vltavy až do Českých Budějovic. Vodohospodářský zákon z roku 1901 nařizoval splavnění Vltavy z Mělníka do Budějovic a Otavy do Písku. Na jeho základě bylo realizováno splavnění Vltavy z Mělníka do Prahy roku 1921. Na základě zákona č. 50 z roku 1931 byly vybudovány stupně ve Vraném a Štěchovicích. Dnešní legislativní stav navazuje na usnesení vlády č. 680 z roku 1963, na základě kterého je Vltava splavnou až do Českých Budějovic pro lodě o výtlaku 250 - 300 t (1. třída mezinárodní klasifikace). Řeka Vltava v řešeném území včetně vodní nádrže Hněvkovické přehrady je dle § 3 odst. 4 písm. b) bod 2 zákona 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, VYUŽÍVANOU VODNÍ CESTOU, jež je vyhláškou Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí zařazena do I. třídy, na které se mohou pohybovat prakticky všechny lodi, které splňují ustanovení Řádu plavební bezpečnosti a vyhlášky ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách. Parametry plavidel, s nimiž je třeba na vodní cestě této kategorie dle vyhlášky Ministerstva dopravy č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí uvažovat, jsou délka 38,5 m, šířka 5,05 m, ponor 1,8 – 2,2 m a nosnost 250 – 400 t. Na konci 20. století se výrazně změnily priority využívání vltavské vodní cesty. Evropské zkušenosti s ekonomickou efektivitou „turistického průmyslu“ a atraktivita území Jihočeského kraje s jeho četnými přírodními a kulturně – historickými památkami jsou výzvou pro další rozvoj rekreační plavby na Vltavě v nových dimenzích. Podmínky SPLAVNĚNÍ JIHOČESKÉHO ÚSEKU VLTAVY DO ČESKÝCH BUDĚJOVIC představila dokumentace „Dokončení Vltavské vodní cesty v úseku Kořensko – České Budějovice“ (Econsult a Vodní cesty, a.s. Praha; prosinec 2003). Tento úsek je využitelný pro rekreační plavbu a případné lokální přepravy. Daným potřebám zcela vyhoví jednoduché plavební komory rozměrů 45 x 6 x 3 metrů. Plavbou 300 tun se rozumí i podmínky pro plavbu nákladní, kdy tendence nákladních přeprav v typových kontejnerech vyžaduje pro danou tonáž délku proplavovacích zařízení minimálně 45 m, přičemž rozměry plavební komory pro vodní cestu třídy I (45 x 6 x 3 m) neomezují její budoucí zvětšení na třídu Va. Navrhované řešení pro plavbu 300 tun umožní nejen v současné době převažující a četnou plavbu sportovní, ale pro Jihočeský kraj velice žádoucí a přínosnou plavbu rekreační v evropském stylu, která je velmi hospodářsky lukrativní a frekventovaná v zemích Evropské unie. Pro tok Vltavy nad nádrží VD Orlík lze předpokládat plavební období od 1.4. do 1.11. vzhledem k zámrzům v zimním období. Vodní cestu bude možné navíc s výhodou využívat správcem vodních děl a toků jeho plovoucími prostředky pro přepravu materiálů, mechanizačních a dopravních prostředků při údržbě říční tratě, pobřežních zařízení a objektů a při dozoru nad využíváním vodního toku jinými subjekty. Uvedený materiál předpokládá splavnění jihočeského úseku Vltavy ve čtyřech etapách (úsek od hranice kraje po Kořensko je součástí Orlické přehrady a splňuje všechny podmínky pro splavnost dle Vyhlášky MD ČR č. 222/1995 Sb. o vodních cestách): v první etapě splavnění pro lodě s omezeným ponorem do 1.1 m (hloubka dna 1.40 m) v celém úseku Kořensko – České Budějovice, ve druhé etapě splavnění pro lodě s ponorem 2.0 m (hloubka dna 2.50 m) v úseku Kořensko – přístav Hrdějovice, ve třetí etapě dtto do Českých Budějovic, konečně ve čtvrté etapě plné uvedení vodní cesty do souladu s parametry Vyhlášky č. 222/1995 Sb.. Splavnění Vltavy v uvedeném úseku je v návrhu ZÚR zařazeno jako závazný záměr se zákresem nevariantního koridoru. Je považován za veřejně prospěšnou stavbu. V řešeném území se jedná o tyto stavební úpravy:


zajištění plavební hloubky v úseku České Budějovice – České Vrbné (v realizaci) výstavba plavební komory jezu České Vrbné (v realizaci) zajištění plavební hloubky v úseku České Vrbné – Hluboká nad Vltavou (v realizaci) výstavba plavební komory jezu Hluboká nad Vltavou zajištění plavební hloubky v úseku Hluboká nad Vltavou – počátek vzdutí Hněvkovické přehrady na VD Hněvkovice dovybavení plavební komory, horní a dolní čekací stání (v realizaci) zajištění plavební hloubky v úseku Hněvkovice – Týn nad Vltavou rekonstrukcí dnešního jezu Hněvkovice s výstavbou plavební komory výstavba ochranného přístavu v Českém Vrbném (v realizaci) výstavba přístavního mola v Českých Budějovicích (v realizaci)

Ke splavnění celého úseku z Prahy do Českých Budějovic je zapotřebí dále dokončit plavební zařízení na přechod Slapské přehrady, Orlíku, Kořenska a vyřešit problém s nízkou podjezdnou výškou železného mostu v Týně nad Vltavou. Na všech vodních dílech se již s dobudováním těchto zařízení počítalo. Otázkou ovšem zůstává substrátová skladba. S přepravou uhlí po vodě zřejmě počítat nelze, přeprava štěrkopísků zřejmě rovněž těžko přichází v úvahu a kusové zásilky zřejmě vodní dopravu neuživí. Nutno ovšem zmínit OSOBNÍ LODNÍ DOPRAVU na orlické přehradě. Ta je provozována prakticky od vzniku přehrady, v současné době je provozována soukromým subjektem na podnikatelské bázi. Vodní doprava je prakticky jedinou vhodnou alternativou osobnímu automobilu v podélném směru a měla by proto tvořit nedílnou součást dopravní politiky poorlických obcí. Lodní doprava by přitom byla schopna eliminovat jeden z největších dopravních handicapů celého území nedostatečnou nabídku možností dostat se na druhý břeh jezera. Nabízí se i výhodná kombinace lodní dopravy s jízdním kolem. Do doby zřízení výše uvedených přívozů je dokonce tato její role v podstatě nezastupitelná. Možnost zapojení vodní dopravy do integrovaného dopravního systému zmíněna výše. V současné době je na hladině vodní nádrže Hněvkovice provozována soukromá veřejná lodní doprava; jedná se pouze o okružní vyhlídkové plavby s jedním nástupním místem – Hluboká nad Vltavou. Stanoviště lodí je na pravém břehu v Zámostí v blízkosti mostu přes Vltavu. V současné době je plavba znemožněna snížením hladiny vody v přehradě z důvodů vybavení plavební komory na VD Hněvkovice a výstavby cyklistické stezky. tabulka 56: Přístaviště veřejné lodní dopravy – navrhované zastávky: Břeh / Lokalita říční km LB České Budějovice LB České Budějovice, sídl. Vltava LB Hluboká nad Vltavou (centrum) PB Hluboká nad Vltavou, Zámostí 228,5 LB Hluboká nad Vltavou, Hamry 228,0 LB Baba 225,6 LB Karlův Hrádek 219,8 LB Purkarec 217,3 LB Buzkov 213,9 PB Jaroslavice (zátoka Budáček) 213,8 PB Hněvkovická přehrada 211,3 Jak uvedeno výše, nedílnou součástí vodní dopravy jsou PŘÍVOZY. Jejich (dnes bohužel nutno říci již historický) vývoj a popis uveden výše jak v úvodní části, tak u popisu silniční sítě řešeného území. Následující přehled uvádí možná místa zřízení přívozů. Jejich zřízení se jistě neobejde bez iniciativních tlaků „zdola“, tj. především ze strany obcí. Tyto přívozy by se měly stát součástí územních plánů jednotlivých obcí (a to přímo jako veřejně prospěšné stavby). Vzdálenost mezi Kostelcem a Purkarcem, která dnes činí přes Hlubokou nad Vltavou 24 km nebo přes hráz Hněvkovické přehrady 23 km, by se s využitím přívozu zkrátila na 2 km. tabulka 58: Seznam míst vhodných pro zřízení přívozu lokalita říční km Purkarec 217,3 Jeznice - Pardovice 214,1 Buzkov - Pardovice 213,9

délka Poznámka 210 m v návrhu ZÚR 370 m 230 m

Cyklistická doprava. Jízdní kolo je v současné době velice moderním dopravním prostředkem, přičemž v turisticky atraktivním území představuje velice vítanou alternativu osobnímu automobilu. Území, které chce přilákat turisty se v současné době neobejde bez nabídky cykloturistických tras. V mapové části dokumentace jsou vyznačeny jak současné cykloturistické trasy (dálkové a


regionální a místní), tak náměty na rozšíření a doplnění této sítě. Jedná se o dálková trasu č. 12 (navazující na trasu č.11 Praha – Tábor), a to v trase Tábor – České Budějovice – Český Krumlov - Dolní Dvořiště, která je zároveň součástí mezinárodní trasy Eurovelo č.7. Regionální trasou je cykloturistická trasa č.122 České Budějovice – Třeboň. V okolí Hluboké nad Vltavou je hustá síť místních cykloturistických tras. Českobudějovická pánev poskytuje v současné době velmi vhodné podmínky pro cykloturistiku. Síť značených cykloturistických tras je však nevyrovnána zejména v příčném směru, protože chybí možnost překonání řeky Vltavy. Na úseku mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou (cca 30 km) to jde pouze po mostě na silnici II. třídy v Hluboké nad Vltavou a po hrázi Hněvkovické přehrady. Vzdálenost těchto dvou míst je 14 km vzdušnou čarou. Absence přívozů nestimuluje rozvoj cykloturistiky v přímém okolí Hněvkovické vodní nádrže. Zpracovatelé vidí jako nejreálnější možnost zlepšení této nabídky především ve zřízením dvou přívozů, a to v Purkarci a v místě bývalých obcí Pardovice – Buzkov/Jeznice tak, aby uživatelé měli možnost vytvářet cykloturistické okruhy s využitím cyklotras na obou březích řeky Vltavy. Dále by bylo vhodné pokračování v současné době budované cyklostezky Hluboká nad Vltavou – Purkarec severním směrem na Týn nad Vltavou v podobě cyklostezky důsledně oddělené od automobilové dopravy v trase co nejvíce přimknuté k Hněvkovické vodní nádrži. A za třetí doplnění silnice II/105 v úseku Hluboká nad Vltavou – Chlumec o cyklostezku v přidruženém dopravním prostoru. V grafické části je zakreslena i tzv. Vltavská cyklotrasa připravovaná Nadací Jihočeské cyklostezky a to v obou variantách. Síť cyklotras s výjimkou jedné dálkové a jedné regionální není nijak dále hierarchizována (všechny ostatní trasy vedeny v jedné kategorii jako „místní“), což snižuje schopnost orientace pro její uživatele. Z analýzy současné nabídky cyklistických tras a potenciálu v území vyplývají následující problémy: Chybějící spojení přes vodu pro pěší a cyklisty: Purkarec – definováno jako chybějící spojení i pro osobní automobily, v širších souvislostech umožňující propojení dvou místních částí Hluboké nad Vltavou, a to Purkarce a Kostelce, Padrovice – Jeznice a Padrovice – Buzkov řešitelné přívozem (v turistické sezoně, květen – říjen) Jeznice – Buzkov přes zátoku (řešitelné lávkou). Další chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty: České Budějovice - Rudolfov, České Budějovice, Rožnov – Včelná - Boršov, České Budějovice, sídl. Máj – Branišov – ryb. Dehtář, České Budějovice, sídl. Vltava – Českovrbenské rybníky – Dasný / ryb. Bezdrev, Hluboká nad Vltavou – Purkarec (v současné době v realizaci), Purkarec – Hněvkovicá přehrada, Hněvkovická přehrada – Týn nad Vltavou po levém břehu řeky, Zahájí – cyklotrasa podél silnice II/105, Purkarec – Kostelec – Líšnice s využitím přívozu v Purkarci Hroznějovice – Buzkov s využitím přívozu Pardovice – Buzkov, Pořežany – Jeznice s využitím přívozu Pardovice – Jeznice, v lesním celku na kú Poněšice v lesním celku na kú Hroznějovice – Hněvkovice na pr. břehu s odbočkou k přehradě Hněvkovice na pravém břehu – Týn nad Vltavou po pravém břehu řeky Opatovice – Hluboká nad Vltavou.


Kartogram 41: Intenzity dopravy


Kartogram 42: Páry spojů hromadné dopravy


Zásobování vodou a vodní hospodářství Úvod Jako podklad pro zpracování vodohospodářské části měl zpracovatel k dispozici: - účelový digitální mapový podklad - vodohospodářské mapy 1 : 50 000 - územní dokumentaci pro územní celky v zájmovém území - přehledné údaje o ÚV a ČOV, poskytnuté firmami 1. JVS a.s., VaK Jižní Čechy a.s. a zástupci jednotlivých obcí - zákresy stanovených záplavových území na tocích ve správě Povodí Vltavy s.p. - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje (PRVKÚC JČ) - TTP využití vodní plochy a břehových pozemků vodní nádrže Hněvkovice - TTP využití vodní plochy a břehových pozemků vodního díla Kořensko - místní šetření a konzultace se zástupci jednotlivých obcí Ve vodohospodářské části jsou zakresleny pouze vodohospodářské jevy související s osídlením, se zásobováním obyvatelstva vodou a s odkanalizováním. Ve výkresové části, v mapě 1 : 10 000 jsou zakresleny tyto jevy: - stávající a navrhované vodovodní a kanalizační řady - stávající využívané vodní zdroje, ochranná pásma vodních zdrojů postižitelná v daném měřítku - vodohospodářská zařízení (čerpací stanice, úpravny vody,vodojemy, čistírny odpadních vod ....) - stávající vodní nádrže a vodní toky - stanovená záplavová území toků procházejících řešeným územím - návrhy řešení Stav a kvalita vodních ploch a vodních zdrojů jsou určujícím faktorem pro životní podmínky obyvatel v zájmovém území a pro rozvoj dotčeného území. S ohledem na ochranu vodních zdrojů a povrchových vod v zájmovém území studie Vltava jsou analyzovány tyto hlavní problémy k řešení v syntetické části: • Ve studii budou stanoveny základní zásady ochrany kvality a množství povrchových a podzemních vod a vodních zdrojů. • V lokalitách bez možnosti zásobování obyvatelstva kvalitní pitnou vodou budou navrženy nové vodovody, které umožní rozvoj daných lokalit. • V zájmovém území se stále nachází lokality bez čištění odpadních vod. Z tohoto důvodu budou v rámci studie navrženy nebo převzaty (z ÚPn) čistírny odpadních vod (ČOV). • Na velké části zájmového území je provedena nedostatečná ochrana území proti povodním. Ve studii budou stanoveny všeobecné zásady protipovodňové ochrany území. Konkrétní stavby na tocích mohou být navrženy na základě samostatné vodohospodářské dokumentace (např. studie odtokových poměrů), která podrobně vyhodnotí povodí a odtokové poměry daného toku. Proto tyto stavby jako jednotlivá opatření nejsou v rámci studie navrhovány. Vodohospodářsky významná území a jejich ochrana • Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Vodohospodářský význam řešeného území je umocněn existencí regionální ochrany nejvýznamnějších podzemních zdrojů, která je zajištěna vyhlášením Chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). V části řešeného území se nachází CHOPAV Třeboňská pánev. Na území CHOPAV se nachází zdroje velmi kvalitní podzemní a povrchové vody. Vodohospodářská funkce této oblasti je velmi významná, důležitou roli zde hraje zadržení vody v komplexu zdravých lesů, rozumně obhospodařovaných zemědělských půd a luk. CHOPAV Třeboňská pánev je prakticky nenahraditelným územím s akumulací vody, a proto nesmí být zásadně negativně ovlivněna. CHOPAV Třeboňská pánev se nachází na území obcí s rozšířenou působností Trhové Sviny, České Budějovice, Týn nad Vltavou, Soběslav, Jindřichův Hradec a Třeboň. CHOPAV byla vyhlášena nařízením vlády č.85/1981. Hranice CHOPAV nejsou totožné s chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko. Podle nařízení vlády ČSR č.85/1981 Sb. se na území CHOPAV zakazuje především zmenšovat rozsah lesních pozemků, odvodňovat zemědělské pozemky, těžit rašelinu a nerosty, výstavba výkrmen prasat, skladu ropných látek, tepelných elektráren a průmyslových závodů, zpřísněná jsou pravidla pro budování skládek odpadů. Zcela zakázáno je ukládání radioaktivních odpadů. Nařízení vlády specifikuje i další opatření, které je nutné respektovat v plném rozsahu. Vodní toky


Zájmové území studie Vltava se nachází ve správním území Povodí Vltavy s.p. v Praze. Některé drobné vodní toky jsou ve správě jiných právnických osob – Zemědělská vodohospodářská správa, Oblastní správa Lesů ČR s.p. aj. Toky, nacházející se v řešeném území náleží do povodí hlavního toku 1. řádu Vltavy. • Povodí Vltavy v řešeném území sestává z těchto větších dílčích povodí: Malše, do které vtéká několik toků, z nichž největší jsou: Bukovský potok, Stropnice, Černá, Zdíkovský potok, Mladoňovský potok Dobrovodská stoka Dehtářský potok Kyselá Voda Dále se v zájmovém území nachází povodí potoků, které se vlévají přímo do Vltavy. V textové části nejsou u vedeny, ale jsou zřejmé z výkresové části. • Významné vodní toky Na řešeném území jsou ve smyslu Vyhlášky MZe č.470/2001 Sb. vyhlášeny tyto významné vodní toky: Vltava Malše Pro vodní toky, které jsou ve správě Povodí Vltavy s.p. i pro vodní díla na nichž má Povodí s.p. právo hospodaření, musí být zachována možnost provádění údržby a rekonstrukcí ve smyslu ustanovení § 47 a 48 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů a dle vyhlášky 470/2001. Totéž platí i pro ostatní tzv. drobné toky, které jsou ve správě jiných právnických osob (Oblastní správa toků Lesů ČR s.p....). Podél všech vodních toků musí být zachována možnost užívat pozemky při vodních tocích ve smyslu ustanovení vyhlášky č.470/2001. V řešeném území se dále nachází významný vodní tok s odběrem povrchové vody pro úpravu na pitnou. - Malše místo odběru – ÚV Plav (vodní nádrž Římov) V povodí nad odběrem na toku je nutno postupovat dle Plánů pro zlepšování jakosti surové povrchové vody odebírané za účelem úpravy na vodu pitnou. Z těchto Plánů vyplývá, že v povodí nad odběry je nutno sledovat vliv významných komunálních, případně průmyslových, zdrojů znečištění na jakost povrchových vod podle § 54 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Navrhujeme tato obecná opatření: 1. vyřešit zneškodňování odpadních vod z řady menších obcí bez ČOV v daném povodí 2. monitorovat povrchové vody odtékající z rybničních soustav, vyhodnocovat jejich kvality, případně uložit nápravná opatření subjektům provádějících hospodaření na rybnících Záplavová území vodních toků a ochrana před povodněmi Na vodních tocích jsou v řešeném území stanovena příslušným vodoprávním orgánem podle § 66 zákona č. 254/2001 Sb. záplavová území těchto vodních toků: Tabulka 59: Záplavová území v řešeném území Vodní tok ř.km.

Záplavové území stanoveno dne pod. čj. 11.9.2001 Vod. 7722401-231/Mič

Vltava

208,857 - 256, 995

Malše

0,0 - 38,1

10.10.2001

8460/01-231/Be

1,870 - 5,930

14.12.2001

10184/01-231/Be

Dehtářský potok

0,0 - 12,1

10.9.2001

7702/01-231/Mič

Bezdrevský potok

0,0 - 19,776

13.9.2001

7690-2/01-231/Sn/Zá

0,0 - 5,1

10.9.2001

7701/01-231/Mič

Dobrovodská stoka

Kyselá Voda

Umístění veškerých staveb, zařízení a činností v záplavových územích a na pozemcích při vodních tocích musí být projednáno s příslušnými správci a ve stanovených územích podléhá i souhlasu vodoprávního úřadu podle § 66 a 67 zákona č.254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. V záplavových územích je nutné důsledně dodržovat obecnou ochranu vod vyplývající z ustanovení § 68,69,70 a 71 zákona č.254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. Dále provádět postupně v záplavových územích podél toků změny kultur zemědělské půdy na louky a pastviny, nebo střídat kultury, s vyloučením orné půdy na pobřežních pozemcích v souladu se schválenými návrhy pozemkových úprav.


• Ochrana před povodněmi Obecně existují dva základní prostředky ochrany před povodněmi: neškodné odvedení povodňových průtoků zachycení a snížení kulminačních průtoků Základními technickými opatřeními jsou úpravy vodních toků (otázkou je způsob provedení) a akumulace ve vodních nádržích nebo poldrech. Nutné je potom určení míry ochrany v konkrétních případech - pro zastavěná území měst, důležité dopravní stavby až na ochranu Q100, pro menší sídla pak alespoň Q10-20. V poslední době je stále více diskutován způsob ochrany zejména sídel s využitím akumulační schopnosti údolních niv mimo zastavěná území, tj. míra ochrany zemědělské produkční půdy. Potom je způsobem ochrany výstavba ochranné protipovodňové hráze. Konkrétní stavby na tocích mohou být navrženy na základě samostatné vodohospodářské dokumentace (např. studie odtokových poměrů), která podrobně vyhodnotí povodí a odtokové poměry daného toku. Proto tyto stavby jako jednotlivá opatření nejsou v rámci studie navrhovány, jsou pouze převzaty ze schválených územních plánů obcí. Na významných tocích v řešeném území jsou vyhodnocena a většinou stanovena záplavová území, která se pouze v minimální míře dotýkají zastavěných částí obcí. Pro tyto případy je žádoucí vypracování odtokové studie s návrhem konkrétních opatření. Ke zmírnění účinků přispívá v minulých letech částečně opomíjená péče o horní toky, označovaná jako hrazení bystřin. Důsledná opatření právě na horních tocích v pramenných oblastech lesních porostů mohou mít výrazný dopad na účinky přívalových průtoků v nižších úsecích. Neméně významným prvkem, zmírňujícím účinky přívalových vod je způsob hospodaření v povodí, a to jak způsob využití pozemků (les, orná, louky), tak způsob obdělávání v případě orné půdy. S tím souvisí další možné úpravy pozemků, jako průlehy, záchytné příkopy, příp. biokoridory. Vysoká erozní schopnost odtékající vody, která je provázena zabahněním nebo zanesením vodních toků a nádrží je způsobena nedodržováním správné zemědělské praxe. K omezení účinků přívalových dešťů je nutné využití malých vodních nádrží a rybníků, velmi často umístěných nad obcemi, nutné je však často posílení jejich akumulační schopnosti. To se týká buď vhodné úpravy manipulačního řádu (častěji přímo vypracování neexistujícího), pokud to dovoluje uspořádání a objem nádrže nebo je nutné zvětšení objemu zvýšením hráze, umožňuje-li to morfologie terénu. Dalším vhodným opatřením jsou suché záchytné nádrže při tocích, na tocích nebo v údolnicích, kde se vyskytují občasné extrémní soustředěné průtoky, resp. jako ukončení některých záchytných příkopů. Navržené stavby (především dopravní), které budou vedeny napříč či podél územím ohroženým velkými vodami vodních toků, budou navrženy tak, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry v území nad nezbytnou míru, případně aby byla vybudována příslušná technická opatření pro eliminaci zvýšené úrovně hladin velkých vod v celém dotčeném úseku vodního toku (např. zkapacitnění koryta, vybudování nebo zvýšení ochranných povodňových hrází, vybudování retenčních nádrží apod.). V některých obcích jsou převzata konkrétní protipovodňová opatření z územních plánů a jsou uvedena v seznamu problémů. Ochranná pásma (OP) povrchových a podzemních vodních zdrojů Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Jakost povrchových i podzemních vod ovlivňují bodové zdroje znečištění jako jsou města a obce. Plošné znečištění vod zemědělskou činností je způsobeno nadměrným užíváním agrochemikálií. Podmínky pro postupné zlepšení kvality vod zajišťuje Nařízení č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Ochrana prakticky všech vodních zdrojů, určených k hromadnému zásobování pitnou vodou, je zabezpečena vyhlášením ochranných pásem. Je nutno chránit nejen zdroje využívané, ale všechny vodní zdroje, což zajišťuje chránit zdroje kvalitní vody do budoucnosti. U stanovených ochranných pásem vodních zdrojů povrchových a podzemních vod je nezbytné dodržovat zákazy a omezení pro ochranná pásma I., II. a případně III. stupně v rozsahu uvedeném v rozhodnutí vodoprávního orgánu, kterým bylo dané ochranné pásmo stanoveno. • Povrchové zdroje Do řešeného území zasahují ochranná pásma II. stupně k odběrům z povrchových toků (vodní nádrž Římov). Umístění a rozsah ochranných pásem, postižitelných v měřítku, je zřejmý z výkresové části. • Vodní zdroje podzemní Podzemní zdroje jsou vzhledem ke své jakosti využívány především pro pitné účely. V celém řešeném území se nachází velké množství podzemních zdrojů. Do řešeného území zasahuje II. stupeň ochranného pásmo vodních zdrojů pro skupinový vodovod Dolní Bukovsko. Umístění a rozsah ochranných pásem, postižitelných v měřítku, je zřejmý z výkresové části.


Vodní plochy • Rybníky V zájmovém území Vltava se nachází velké množství rybníků. Rybníky jsou využívány zejména k chovu ryb, dále mohou sloužit jako k vyrovnávání odtoku vody, ale pouze místního významu nebo k rekreačním účelům. V řešeném území se rovněž nachází chráněná oblast Vrbenských rybníků (České Budějovice), které slouží jako přirozené hnízdiště pro velké množství ptáků. V souvislosti s touto chráněnou oblastí je nutné zachovat tuto lokalitu v její přirozené podobě a zabránit případnému znečištění vod ve Vrbenských rybnících. Největším současným problémem jsou usazeniny v rybnících. Jejich odbahňování probíhá zatím nedostatečně a je potřeba tomuto problému věnovat zvýšenou pozornost. V souvislosti s rozvojem rybářství je potřeba zpracovávat technickou dokumentaci jednotlivých rybníků a manipulační řády rybničních soustav. S ohledem na minimalizaci možného znečištění vodních toků přecházet v odůvodněných případech z intenzivního rybochovného využití rybníků na polointenzivní a extenzivní. Zejména v místech horního toku vodotečí je potřeba realizovat hospodaření na rybnících na principu přirozené úživnosti. • Údolní nádrže V zájmovém území se nachází údolní nádrž Hněvkovice Tabulka 60: Údolní nádrže v řešeném území

Nádrž

Tok

Hněvkovice

Vltava

Rok uvedení do Účel provozu 1990

Energetický

Objem celkový VC mil. m3 27,65

Objem zásobní VZ mil. m3 18,25

Charakteristika vodní nádrže Hněvkovice Rozsah nádrže Délka vzdutí při kótě 370,10 m n.m. Maximální ovladatelný objem nádrže při kótě 370,10 m n.m. Maximální hloubka nádrže u přelivu při kótě 355,20 m n.m. Maximální zatopená plocha Průměrná šířka nádrže u hráze dále proti proudu Vodní dílo Hněvkovice bylo vybudováno na Vltavě v ř. km 210,390 v letech jako celek uvedeno 1990.

Hladina při objemu VC 372,00

Zatopená plocha

Délka

ha 371

km 18,01

ř. km 210,390 – 228,400 18,01 km 21,095 mil m3 17,85 m 276,67 ha 200 – 350 m 80 – 120 m 1985 - 1990, do zkušebního provozu bylo dílo

Zajišťuje následující účely: (převzato z „Technicko plánovacího podkladu využití vodní plochy vodní nádrže Hněvkovice“) ve spolupráci s nádrží VD Lipno I zabezpečení minimálního průměrného denního průtoku ve Vltavě pod nádrží ve výši 6,5 m3/s, průměrného denního průtoku 9,5 m3/s ve Vltavě pod soutokem s Lužnicí zabezpečení odběru povrchové vody pro JE Temelín odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení odběr vody pro JE Temelín ostatní odběry povrchové vody z nádrže podle příslušných povolení využití odtoku z nádrže k výrobě elektrické energie v pološpičkové vodní elektrárně, která je součástí vodního díla¨ výkon rybářského práva¨ likvidace havárií v jakosti vody, eventuálně proplachování vodního toku ke zlepšení jakosti vody a hygienických podmínek vodního toku krátkodobým vypouštěním zvýšeného odtoku z nádrže Hněvkovice ovlivnění zimního průtokového režimu v toku pod vodním dílem vypouštěním vody z nádrže Hněvkovice rekreace a vodní sporty zajištění plavby v nádrži – součásti vltavské vodní cesty v parametrech schválených Státní plavební správou : Tabulka 61: Podmínky pro zajištění plavby v nádrži Hněvkovice Ponor (m) Hladina (m n.m.) Rozmezí plavební dráhy 2,2 367,10 – 369,60 ř. km 210,390 – 223,400 2,2 369,60 – 370,10 ř. km 210,390 – 228,400 Pozn.: od ř.km 228,400 do ř.km 239,600 není plavební dráha vytyčována, nejsou zaručeny její parametry, plavební hloubka je závislá na vodním stavu Ochranná pásma vodních zdrojů


Přímo na vodní nádrži Hněvkovice ani v její bezprostřední blízkosti se nenachází žádný vodárenský odběr, chráněný ochranným pásmem. Celý tok Vltavy nad Prahou však leží v ochranném pásmu 3. stupně odběru povrchové vody pro vodárnu v Praze - Podolí. Kvalita vody v nádrži: Účely využití vodní nádrže Hněvkovice nejsou primárně vázány na jakost vody (energetika, nadlepšování průtoku, akumulace vody pro odběry aj.). Funkce přímo závislé na jakosti vody jako například koupání, vodní a rybářské sporty jsou z tohoto hlediska druhořadé. Jakost vody v nádrži Hněvkovice je však z hlediska rekreantů dominantním prvkem. Jakost vody je relativně přijatelná, může však být negativně ovlivněna odpadními vodami, vypouštěnými z ČOV Hluboká nad Vltavou. Protože je nad nádrží dosti dlouhý úsek toku bez přehrad, je voda v nádrži poměrně teplá a příznivá pro koupání. Rekreační využití vodní plochy Hněvkovice V blízkosti vodní nádrže Hněvkovice se nachází několik chráněných území: Karvanice (přírodní rezervace) Libochovka (přírodní rezervace) Baba (přírodní památka) Hlubocké obory (Natura 2000) Prioritu vždy bude mít zásobení JETE vodou a rekreační aktivity na nádrži jsou až v další řadě. Kvalita vody v nádrži je ovlivněna zajištěním likvidace odpadních vod od producentů v okolí nádrže, tj. odpadních vod ze zástavby, z rekreačních objektů (i kempů), z přístavišť, z lodí, splachem z pozemků v okolí nádrže. Všude, kde je v dostatečné blízkosti vybudovaná soustavná kanalizace napojená na čistírnu odpadních vod je nutno upřednostnit odvádění splaškových vod (čerpání) do této kanalizace. V naprosté většině lokalit bude nutno splaškové odpadní vody jímat v dostatečně dimenzované bezodtoké jímce, která se bude vyvážet na nejbližší vhodnou ČOV (například ČOV Týn nad Vltavou, kde nepravidelnosti v provozu tábořišť a přístavů budou hrát v celkovém čištěném množství zanedbatelnou roli). U dobře dopravně přístupných lokalit budou jímky umístěny na vhodném místě na břehu, do nich se svedou i odpadní vody vylévané nebo vyčerpávané z lodních ekologických WC. Pro vylévání těchto vod se doporučuje zřídit šachtu napojenou na jímku. V rámci plavby: je nutno zabezpečit shromažďování a likvidaci odpadů z plavidel na vyhrazených místech. Odlišný charakter jednotlivých druhů odpadních vod vyžaduje, aby odkanalizování areálů přístavišť bylo důsledně řešeno oddílným způsobem likvidace. Samostatným problémem je produkce odpadních vod na lodích. Ty budou vesměs vybaveny chemickou toaletou. Způsob likvidace vod: nádní vody, vody z ploch servisů a ploch u čerpacích stanic pohonných hmot, je nutno bezpodmínečně akumulovat v bezodtokých jímkách a vyvážet na základě smluvního vztahu na vhodnou ČOV; v žádném případě nelze tyto vody vypouštět do vodní nádrže! (viz územně plánovací podklad Hydroprojektu). Vody z frekventovaných parkovišť lze vypouštět do vodní nádrže po důkladném předčištění, které spolehlivě zajistí podstatnou redukci usaditelných a ropných látek. Tyto dva druhy odpadních vod nelze vzhledem k jejich rozdílnému složení slučovat a navrhovat pro ně společný způsob likvidace Dále je nutné vyřešit znečištění vody splachy ze zemědělských pozemků, především formou zatravnění a řadou protierozních opatření. Hodnocení jakosti vody v nádrži Hněvkovice a v ostatních vodních tocích Kvalita vody v nádržích a ve vodních tocích v zájmovém území, je v současné době výrazně ovlivňována množstvím a kvalitou vypouštěných vod z míst komunálního znečištění, průmyslu, rekreačních oblastí a hospodařením na zemědělských pozemcích v povodí toků. Významným problémem vodních nádrží je vysoký stupeň eutrofizace, která se projevuje v letních měsících masovým rozvojem vodního květu (řasy, silice). Limitujícím prvkem eutrofizace je fosfor, který je do nádrží přiváděn vodními toky. Jako vhodná opatření se jeví zachování sanačních průtoků ve vodních tocích, výstavba nových čistíren odpadních vod nebo intenzifikace nevyhovujících. Čistírny musí být vybaveny technologií zajišťující odstranění biogenních prvků dusíku a fosforu. Hospodaření na zemědělských pozemcích musí být prováděno v souladu s ochranou vodních toků – v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s požadavky dodržování obecné ochrany vod je nutné v řešeném území provádět důslednou likvidaci tzv. divokých skládek a řešení ukládání odpadů v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. S látkami škodlivými vodám je také nutno zacházet v souladu s ustanovením § 39, 40, 41 a 42 zákona č.254/2001, ve znění pozdějších předpisů. Při intenzifikaci chovu ryb v rybnících a vodních nádržích je potřebné pro použití látek ohrožujících jakost nebo zdravotní nezávadnost vod k úpravě chemismu vody si vyžádat udělení výjimky vodoprávním úřadem podle § 39 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Povrchové vody (tekoucí) se ve smyslu ČSN 75 7221 zařazují podle jakosti vody do 5 tříd:


I – neznečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností a při kterém ukazatelé jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí ve vodních tocích; II – mírně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému; III – znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému; IV – silně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému; V – velmi silně znečištěná voda, tzn. stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatelé jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému. Sledování jakosti povrchové vody (odběry vzorků a provádění jejich analýz) zajišťuje útvar vodohospodářských laboratoří Povodí Vltavy, státní podnik, vyhodnocování zjištěných údajů provádějí provozní střediska povrchových a podzemních vod jednotlivých závodů a útvar povrchových a podzemních vod generálního ředitelství. Vltava V profilu před vodní nádrží Orlík, po soutoku s Lužnicí a po vypouštění odpadních vod z Jaderné elektrárny Temelín (VN Kořensko pod, říční km 200,2) bylo ve sledovaném období klasifikováno podle ČSN 75 7221 celkem 30 ukazatelů. Z nich 16 odpovídalo I. třídě jakosti vody a 7 třídě II. Do III. třídy jakosti se řadí 5 ukazatelů. Ve IV. třídě je ukazatel chlorofyl a v V. třídě ukazatel AOX. Podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo v tomto profilu hodnoceno celkem 35 ukazatelů. Imisním standardům vyhovuje 33 ukazatelů (94 %) a nevyhovují pouze 2 ukazatelé – AOX o 24 % a CHSKCr o 2 %. Vzhledem k tomu, že Vltava slouží i jako recipient odpadních vod z Jaderné elektrárny Temelín, jsou ve vodním toku sledovány i radiologické ukazatelé, zejména tritium. Obsah tritia ve vltavské vodě se logicky zvyšuje v profilu pod vodní nádrží Kořensko, do níž jsou odpadní vody z elektrárny vypouštěny (průměr 39 Bq/l, C90 192 Bq/l). V dalších úsecích vodního toku až po ústí do Labe koncentrace tritia postupně výrazně klesají (průměr 16,6 až 8,8 Bq/l, C90 23,3 až 12,6 Bq/l) a pohybují se tak hluboko pod limitní hodnotou nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů – 3500 B (Výše uvedené údaje o jakosti vody a podklady pro následující tabulky byly poskytnuty Povodím Vltavy s.p., Praha, útvar podzemních a povrchových vod) V následujících tabulkách jsou uvedeni největší znečišťovatelé, vyskytující se v celém povodí nad vodním dílem Kořensko (tab.č. 62, 64) a největší znečišťovatelé nacházející se v řešeném území studie Vltava (tab.č. 63, 65).


Tabulka 62: Největší zdroje bodového znečištění z celého povodí nad VD Kořensko dle BSK5 (mg/l) Č

Nazev

Zdroj

Obec

k.ú.

HyPo

5

Obec Zahájí VK

volná výusť

Zahájí

Zahájí

1-06-03-043 bezejmenný přítok

2,4

7

Obec Malovice VK

2x volná výusť Malovice

Malovice

1-06-03-032 Malovický potok

6,2

18

Obec Holubov Třísov 1x volná výust Holubov VK

Třísov

1-06-01-209 Třísovský potok

0,1

19

Obec Zlatá Koruna VK

25 26 31 32

Vodní tok

řkm místa vypouštění

MB ČOV BC 400 VaKJČ Rožmitál na ČOV štěrbin. Šumavě ŠN nádrž AQUAŠUMAVA MB ČOV 2x Strážný ČOV VHS I AQUAŠUMAVA Kvilda MB ČOV ČOV

Bezdrevský 27,8 potok Bezdrevský 7,2 potok Křemžský 10,9 potok

CHSK NL mg/l mg/l

55,0 84,0

241,0

82,0

167,0

79,0

6,6

200,0

464,0

114,0

10,0

Vltava

19,9

145,0

310,0

153,0

Rožmitál na Rožmitál na 1-06-01-144 Rožmitálský potok Šumavě Šumavě

4,0

Vltava

16,0

267,5

614,8

126,0

Strážný

Strážný

1-06-01-029 Častá

1,6

Řasnice

21,8

169,4

370,0

167,5

Kvilda

Kvilda

1-06-01-003 Teplá Vltava

423, 8

17,7

88,0

211,5

56,9

Světlík

1-06-01-151 Strážný potok

N-NH4 Nanorg mg/l mg/l

Pcelk mg/l

1,8

0,6

50,0

Vltava

Světlík

RAS mg/l

50,0

268, 5

1x volná výust Zlatá Koruna Zlatá Koruna 1-06-01-192 Vltava

Obec Světlík ŠN

množ ství BSK5 tis.m3 mg/l /rok

400,0 76,0

95,0

13,3

31,6

42,0

56,0

Tabulka 63: Největší zdroje bodového znečištění v řešeném území studie Vltava dle BSK5 (mg/l) Číslo

Název

Zdroj

Obec

k.ú.

HyPo

Vodní tok

Obec Zahájí VK

volná výusť

Zahájí

Zahájí

1-06-03-043 bezejmenný přítok

5


řkm místa Hlavní tok vypou štění Bezdrevský 2,4 potok

množ BSK ství CHSK 5 tis.m mg/l mg/l 3/rok

NL mg/l

27,8

50,0

55,0

RAS mg/l

NNH4 mg/l

Nanor g mg/l

Pcelk mg/l

Tabulka 64: Největší znečišťovatelé z celého povodí VD Kořensko dle BSK5 (t/rok) Ćíslo

Název

1

ČOV společná ČEZ JE Temelín Kořensko výusť Vltavotýnská tepl.Týn n/Vlt ČOV MB ČOV VaKJČ Hluboká Zámostí ČOV MB ČOV

2 3

Zdroj

množství tis.m3/rok

BSK5 mg/l

BSK5 t/rok

Vltava

7815,8

2,7

21102,66

Vltava

519,0

2,7

1401,30

Vltava

147,5

20,0

2950,00

Vltava Bezdrevský potok

125,2

2,3

287,96

27,8

55,0

1529,00


198,1

6,9

1366,89

7,2

84,0

604,80

191,5

4,3

823,45

61,9

19,6

1213,24

Vltava Svinenský potok Stropnice

1,0 232, 8 10,3 18,6

Vltava Dubenský potok Vltava Stropnice Malše

12960,8 393,5 288,9

3,3 3,9 3,6

42770,64 1534,65 1040,04

Stropnice

41,6

Malše

261,7

13,4

3506,78

Černá Malše

14,2 45,8

Malše Vltava

138,4 717,8

4,5 2,2

622,80 1579,16

Žďárský potok

4,5

Malše

87,9

6,9

606,51

Malše

66,3

108,7

10,3

1119,61

Třísovský potok

0,1

Vltava Křemžský potok

10,9

82,0

893,80

k.ú.

HyPo

Vodní tok

Všemyslice Týn nad Vltavou Hluboká nad Vltavou Hluboká nad Vltavou

1-07-05-001

Vltava

1-06-03-080

Vltava

1-06-03-060

Vltava

200, 4 203, 4 226, 4

1-06-03-059

Munický potok

1,8

bezejmenný přítok Bezdrevský (Netolický) potok

2,4

Malovický potok Bezdrevský (Netolický) p.

6,2

VaKJČ Hluboká město ČOV

MB ČOV

Všemyslice Týn nad Vltavou Hluboká nad Vltavou Hluboká nad Vltavou

Obec Zahájí VK

Volná výusť

Zahájí

Zahájí

1-06-03-043

VaKJČ Zliv ČOV

MB ČOV

Zliv

Zliv

1-06-03-043

Obec Malovice VK

2x volná výusť

Malovice

Malovice

1-06-03-032

1.JVS Netolice ČOV

ČOV Monoblok Netolice

Netolice

1-06-03-025

1.JVS Dubné ČOV 1.JVS České Budějovice ČOV 1.JVS Trhové Sviny ČOV 1.JVS Borovany ČOV

MB ČOV MB ČOV Hrdějovice MB ČOV MB ČOV

Křenovice

VaKJČ Nové Hrady ČOV

MB ČOV ČOV Kombiblok MB ČOV

4


Obec

5 6

7,2

7 8

23,9

9 10 11 12 13

VaKJČ Dolní Dvořiště ČOV

MB ČOV

1-06-03-014 1-06-03Hrdějovice Hrdějovice 005/2 Trhové Sviny Trhové Sviny 1-06-02-063 Borovany Borovany 1-06-02-056 Údolí u Nových Nové Hrady Hradů 1-06-02-046 Benešov nad Benešov nad Černou Černou 1-06-02-028 Kaplice Kaplice 1-06-02-023 Střítež u Kaplice Střítež 1-06-02-022 Dolní Dolní Dvořiště Dvořiště 1-06-02-007

Obec Holubov Třísov VK

1x volná výust

Holubov

14 15 16

VaKJČ Benešov n/Čer ČOV VaKJČ Kaplice ČOV VaKJČ Střítež Kaplicenádraží ČOV

17

Dubné

bezejmenný přítok

18 Třísov


1-06-01-209

Ćíslo

Název

Zdroj



BSK5 mg/l

BSK5 t/rok

6,6

200,0

1320,00

Zubčický potok 323,5

3,8

1229,30

Vltava Polečnice

8138,8 170,1

1,2 6,5

9766,56 1105,65

1-06-01-171

Vltava Chvalšinský potok Kájovský potok (Polečnice 6,1

Vltava

85,2

22,0

1874,40

1-06-01-164

Hořický potok

0,7

Polečnice

78,8

10,8

851,04

Světlík Světlík 1-06-01-151 Rožmitál na Rožmitál na Šumavě Šumavě 1-06-01-144

Strážný potok

10,0

Vltava

19,9

145,0

2885,50

Rožmitálský potok

Vltava

16,0

267,5

4280,00

Vltava

2295,0

35,7

81931,50

Vltava

290,2

3,0

870,6

Obec

k.ú.

HyPo

Vodní tok

19 Obec Zlatá Koruna VK 20 21 22 23 24 25 26 27

1x volná výust Zlatá Koruna MB ČOV ENVI VaKJČ Velešín ČOV PUR Velešín JIP Papírny Větřní Český (Č.Krumlov) Krumlov MB ČOV VaKJČ Chvalšiny ČOV ČOV +biofiltr Chvalšiny

Zlatá Koruna 1-06-01-192 Velešín Český Krumlov Chvalšiny

Kladné na Hořice Šumavě

1-06-01-190 1-06-01-186 1-06-01-176

Vltava bezejmenný přítok

30 31

Vltava

P 1,5 279, 3 6,6

Obec Kájov ČOV ČOV biofiltr 1.JVS Hořice na Šumavě ČOV ŠN + ČOV biofiltr MBČOV Obec Světlík ŠN BC400 VaKJČ Rožmitál na Šumavě ČOV štěrbin. ŠN nádrž Papírny Vltavský mlýn spol.odtok z Loučovice 2xČOV

Kájov Hořice Šumavě

Vyšší Brod

Vyšší Brod

1-06-01-121

Vltava (Lipno II)

1.JVS Horní Planá ČOV AQUAŠUMAVA Nová Pec ČOV VaKJČ Volary ČOV AQUAŠUMAVA Strážný ČOV

Horní Planá

Horní Planá

1-06-01-075

Vltava

4,0 320, 6 356, 3

Nová Pec Volary

Nová Pec Volary

1-06-01-068 1-06-01-040

Novopecký potok Volarský potok

0,1 5,2

Vltava Teplá Vltava

23,0 505,8

30,0 2,8

690,00 1416,24

Strážný

Strážný

1-06-01-029

Častá

1,6 423, 8

Řasnice

21,8

169,4

3692,92

na

28 29

268, 5

MB ČOV MB ČOV Hydrovit MB ČOV MB ČOV 2x VHS I

32

AQUAŠUMAVA Kvilda ČOV MB ČOV Kvilda Kvilda 1-06-01-003 Teplá Vltava 17,7 88,0 1557,60 Poznámka: Barevně vyznačené lokality jsou nevyhovující z hlediska likvidace odpadních vod (bez ČOV nebo s nevyhovující ČOV). Ostatní lokality patří mezi „velké znečišťovatele“ z důvodu velkého odtoku vyčištěných odpadních vod (sídla s velkým počtem obyvatel…). Zdroj dat pro výše uvedené tabulky: Povodí Vltavy s.p.


Tabulka 65: Největší znečišťovatelé v řešeném území studie Vltava dle BSK5 (t/rok) Ć

Název

1

4 5 6

ČEZ JE Temelín Kořensko VaKJČ Hluboká Zámostí ČOV Obec Zahájí VK

Zdroj ČOV společná výusť MB ČOV volná výusť

Obec

k.ú.

Všemyslice Hluboká nad Vltavou Zahájí

Všemyslice Hluboká Vltavou Zahájí

VaKJČ Zliv ČOV MB ČOV Zliv Zliv 10 1.JVS České MB ČOV Budějovice ČOV Hrdějovice Hrdějovice Hrdějovice Zdroj dat pro výše uvedené tabulky: Povodí Vltavy s.p.

HyPo

Vodní tok

řkm místa Hlavní tok vypouštění


BSK5 mg/l

Bsk5 t/rok

1-07-05-001

Vltava

200,4

Vltava

7815,8

2,7

21102,7

1-06-03-060 1-06-03-043

226,4 2,4


147,5 27,8

20,0 55,0

2950,00 1529,00

1-06-03-043

Vltava bezejmenný přítok Bezdrevský (Netolický) potok

7,2

Vltava

198,1

6,9

1366,89

1-06-03-005/2

Vltava

232,8

Vltava

12960,8

3,3

42770,64

nad


Zásobování pitnou vodou - vodovody Zhodnocení současného stavu, širší vztahy Zásobování pitnou vodou obcí v řešeném území je vyhovující, cca 90% obcí má vyřešeno zásobování pitnou vodou buď pomocí veřejného vodovodu s místními zdroji nebo pomocí domovních studní. Velká část území je zásobováno pitnou vodou pomocí dálkových přivaděčů vody Jihočeské vodárenské soustavy nebo Skupinového vodovodu Dolní Bukovsko. Jihočeská vodárenská soustava (JVS) Centrálním zdrojem JVS je vodárenská nádrž Římov na Malši. Tato soustava zajišťuje výrobu a dopravu pitné vody pro oblasti v celém Jihočeském kraji - oblast Českého Krumlova, Českých Budějovic, Písku, Milevska, Prachatic, Vodňan, částečně oblast Jindřichova Hradce, Strakonic, Táborska a Sudoměřicka. Surová voda je vedena z nádrže Římov na Malši do úpravny vody Plav, která má kapacitu 1450 l/s. Z úpravny vody Plav je upravená voda čerpána: do vodojemu Včelná (36000 m3) řadem DN 1000, odkud je gravitačně přiváděna do vodojemu Hlavatce (8000 m3). z kterého vycházejí tři dálkové výtlačné řady. První dálkový výtlačný řad přivádí vodu do vodojemu Zdoba (3000 m3), a dále do vodojemu Hodušín a řad je ukončen ve vodojemu v Milevsku. Druhý dálkový výtlačný řad přivádí vodu do rozdělovacího objektu Vítkov, z kterého je voda přiváděna do Strakonic a do Písku. Třetí dálkový výtlačný řad přivádí vodu do Netolic a dále do Prachatic, kde je řad ve vodojemu Šibeniční vrch ukončen. Na všechny tři dálkové řady jsou v průběhu trasy napojeny další obce a města (viz výkresová část). Na dálkové řady JVS je napojena i část sídel v řešeném území. Napojením římovské vody bylo možno snížit výkony místních zdrojů, a tím výrazně zlepšit kvalitu upravené vody v daných lokalitách. Zároveň byly místní zdroje posíleny a v případě rozvoje výstavby, zejména ve velkých městech, je v záloze dostatečné množství kvalitní pitné vody. Sdružení měst a obcí Bukovská voda (skupinový vodovod Dolní Bukovsko) Zdrojem vody jsou vrty s celkovou kapacitou 120 l/s. Surová voda je z vrtů čerpána do úpravny vody Dolní Bukovsko. Kapacita úpravny vody je 150 l/s, v současné době upravuje 105 l/s. Z úpravny vody je upravená voda čerpána dvěmi řady: směrem na Veselí nad Lužnicí a dále na Jindřichův Hradec směrem na Týn nad Vltavou do vodojemu Smrčí (1600 m3) a dále do vodojemu Varta I (1650 m3) Hlavními provozovateli vodovodů v řešeném území jsou: Vodovody a kanalizace Jižní Čechy a.s. 1. JVS a.s., České Budějovice ostatní provozovatelé - zejména obce Realizace nových vodovodů je závislá na finančních prostředcích, které jsou nedostačující. Z toho důvodu se obce obracejí zejména na Ministerstvo zemědělství ČR se žádostmi o poskytnutí státní dotace. Úpravny vody většího významu v řešeném území Úpravny vody spolupracující s Vodárenskou soustavou Jižní Čechy – nezávisle provozovatelné Úpravna vody Hrdějovice (České Budějovice) České Budějovice – zásobování pitnou vodou V řešeném území se nachází krajské město České Budějovice, vzhledem k jeho velikosti je dále uveden stručný popis zásobování města pitnou vodou. Město České Budějovice (378.00 - 422.00 m n.m.) je zásobeno vodou z veřejného vodovodu, který je napojen na Vodárenskou soustavu Jižní Čechy. Hlavním zdrojem pitné vody Vodárenské soustavy je vodárenská nádrž Římov. Surová voda z nádrže je upravována v úpravně vody Plav o kapacitě 1 450 l/s. Z úpravny vody je pitná voda čerpána do vodojemů Včelná 6 x 6 000 m3 (462.00/457.00), Hosín II 2 x 6 000 m3 (462.00/457.00), Dubičné 2 x 2 500 m3 (462.00/457.00), Staré Hodějovice 4 x 1 000 m3 (462.00/457.00). Z vodojemu Včelná vedou dva hlavní dálkové řady, z nichž jeden je ukončen předávací šachtou v Litvínovicích a druhý propojuje vodojemy Včelná - Hlavatce. Pro přímé gravitační zásobování města slouží vodojemy Včelná, Staré Hodějovice, Dubičné, Hosín I. Jako doplňkové zdroje pro město slouží zdroje podzemní vody, které tvoří 2 vrty (HV7 a HV8) v lokalitě Nedabyle, přebytky vody z úpravny vody pro nemocnici v Českých Budějovicích a úpravna vody Hrdějovice (kapacita 80 l/s). Úpravna vod Hrdějovice slouží zároveň jako havarijní zdroj vody pro město České Budějovice.


Tabulka 66: Zásobování vodou Název obce a místní části

Stávající veřejný vodovod

Zásobování z domovních studní

Dobudování nebo vybudování nového vodovodu

Ano, dostavba nových řadů v obci Ano, dostavba nových řadů ve městě České Budějovice Ano – napojení na dálkové řady JVS Ano – napojení na dálkové řady JVS Ano, dostavba nových řadů Dasný v obci Ano, dostavba nových řadů ve městě Hluboká nad Vltavou Ano – napojení na dálkové řady JVS Ano, dostavba nových řadů Hluboká-místní část Bavorovice Ano – napojení na dálkové řady JVS v sídle Hluboká-místní část Ano, napojení na vodovod Hroznějovice v sídle Kostelec Ano Hluboká-místní část Jaroslavice Ano Ne Hluboká-místní část Jeznice Ano Ne Hluboká-místní část Kostelec Ano, vlastní zdroj a vodovodNe Hluboká-místní část Líšnice Ano Ne Ano, dostavba nových řadů Hluboká-místní část Munice Ano – napojení na dálkové řady JVS v sídle Hluboká-místní část Poněšice Ano Ne Ano, napojení na vodovod ZlivAno, dostavba nových řadů Hluboká-místní část Purkarec Olešník-Purkarec v sídle Ano, špatná kvalita Ano, napojení na skupinový Horní Kněžeklady vody vodovod Dolní Bukovsko Horní Kněžeklady-místní část Ano, špatná kvalita Ano, napojení na skupinový Dolní Kněžeklady vody vodovod Dolní Bukovsko Horní Kněžeklady-místní část Ano, špatná kvalita Ano, napojení na skupinový Štipoklasy vody vodovod Dolní Bukovsko Ano, dostavba nových řadů Hosín Ano, napojení na dálkové řady JVS v obci Hosín–místní část Dobřejovice Ano, napojení na dálkové řady JVS Ano, rozšíření vodovodu Hrdějovice Ano, napojení na dálkové řady JVS Ne Hrdějovice–místní část Opatovice Ano, napojení na dálkové řady JVS Ne Ano, dostavba nových řadů Litvínovice Ano, napojení na dálkové řady JVS v obci Ano, dostavba nových řadů Litvínovice-místní část Mokré Ano, napojení na dálkové řady JVS v sídle Litvínovice-místní část Šindlovy Ano, dostavba nových řadů Dvory Ano, napojení na dálkové řady JVS v sídle Ano, napojení na skupinový vodovod Modrá Hůrka Dolní Bukovsko Ne Modrá Hůrka-místní část Ano, napojení na skupinový vodovod Pořežánky Dolní Bukovsko Ne Ano, napojení na vodovod ZlivOlešník Olešník-Purkarec Ne Ano, napojení na vodovod ZlivOlešník–místní část Chlumec Olešník-Purkarec Ne Olešník-místní část Nová Ves Ano Ne Temelín-místní část Knín Ano Ne Temelín-místní část Litoradlice Ano, napojení na dálkové řady JVS Ne Vlkov Ano Ne Branišov

Ano – napojení na dálkové řady JVS


-

Název obce a místní části

Stávající veřejný vodovod

Zásobování z domovních studní

Zliv

Ano, napojení na vodovod ZlivOlešník-Purkarec Ano, napojení na vodovod ZlivOlešník-Purkarec -

Žimutice-místní část Pořežany

-

Žimutice-místní část Třitim

Ano Ano, napojení na skupinový vodovod Dolní Bukovsko -

Zahájí

Žimutice-místní část Tuchonice

Ano

Dobudování nebo vybudování nového vodovodu

Ne Ne Ano, napojení na skupinový vodovod Dolní Bukovsko Ano, napojení na skupinový vodovod Dolní Bukovsko Ne

Navrhovaná opatření k řešení hlavních problému v oblasti vodního hospodářství • Respektovat stanovená záplavová území vodních toků i ostatní inundační území. Veškerá stavební činnost v těchto územích podléhá souhlasu vodoprávního úřadu dle §17 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů. • Respektovat vodohospodářsky významné toky. U všech toků zachovat možnost jejich údržby a rekonstrukce objektů (vztahuje se i na správce drobných toků). • Zlepšovat odtokové poměry v řešeném území - zkapacitnění koryt potoků a řek, udržovat břehy čisté bez porostů a křovin. Těmito opatřeními bude zajištěna průtočnost koryt vodních toků v době povodní. • Věnovat trvalou pozornost malým vodním nádržím a rybníkům – stabilizují vodní režim a zvyšují akumulační a retenční potenciál území. Zachovat tyto jejich funkce včasnou rekonstrukcí technických zařízení a čištěním. Na zřizování nových vodních ploch dbát i v rámci návrhů na revitalizaci vodních toků. • Vybudovat retenční nádrže, suché poldry, které zajistí zpoždění odtoku dešťových vod z extravilánu, a tím zmírní dopad přívalových dešťů na průtok v kanalizaci. • Provést protipovodňová opatření na kanalizacích nejvíce ohrožených měst a obcí povodněmi (zabránit zpětnému vzdutí vody z vodotečí do kanalizace). • Respektovat platná ochranná pásma vodních zdrojů. • Zkvalitňovat dodávanou pitnou vodu rekonstrukcemi a výstavbou úpraven vody nebo rozšířením Vodárenské soustavy Jižní Čechy. • V souladu s požadavky EU zabezpečit likvidaci odpadních vod v ČOV u sídel v řešeném území. • V řešeném území u větších sídel dosáhnout technologií ČOV odstranění fosforu a dusíku. • U sídel s dílčí kanalizací a ČOV pokračovat s rozšiřováním sběračů s cílem snížit vypouštěné znečištění. • Pro veškerou novou výstavbu přednostně budovat oddílnou splaškovou kanalizaci.


Kartogram 43: Území s veřejným vodovodem


Odkanalizování území – čistírny odpadních vod • Pro zlepšení kvality vod je nutné zřizovat u zdrojů znečištění čistírny vod (ČOV). Vliv ČOV je zřejmý ze zlepšení kvality vod v daných recipientech. • Ke zlepšení kvality vody v povrchových vodách je nutné, aby byla uplatňována ustanovení Nařízení vlády č.61/2003, ve znění pozdějších předpisů, na jehož základě je uživatel povinen zajistit čištění odpadních vod v souladu se stanovenými limity. • Pro realizaci opatření uložených dle výše uvedeného nařízení vlády se však nedostávají finanční prostředky. • Z hlediska odkanalizování a čištění odpadních vod jsou obce, ležící na území řešené části Vltavy, z větší části odkanalizovány. Pouze část obcí má vybudovanou kanalizaci pouze na části území nebo vůbec. Pokud existuje, slouží i pro odvod dešťových vod a její stav je ve většině případů nevyhovující. Tato kanalizace je většinou zaústěna volnými výustěmi do místních vodotečí. Naopak větší část obcí a měst nacházejících se v řešeném území, např. České Budějovice, Hluboká nad Vltavou atd, mají vybudovanou kanalizační síť i čistírny. Stav ČOV i kanalizace je dobrý. • Přehled obcí v řešeném území a existence kanalizace a ČOV je uveden níže, v tabulce č.67. Ve výhledu je třeba: • při návrhu nových kanalizací preferovat oddílnou splaškovou síť, maximální množství srážkových vod řešit přirozeným vsakem do půdy • preferovat kanalizaci gravitační. Čerpání odpadních vod a tlaková kanalizace bude navržena v ojedinělých, odůvodněných případech. • řešení kanalizace přizpůsobit i návrh technologie čistíren (ČOV). Aktivační ČOV doporučujeme převážně navrhovat pro obce s oddílnou splaškovou kanalizací. • minimalizovat počet vyústí a počet odlehčení • pro návrh ČOV v jednotlivých obcích doporučujeme tyto typy ČOV – mechanicko – biologická (aktivační), ČOV s kořenovým polem nebo ČOV s biologickým rybníkem. Typ bude zvolen dle místních podmínek. To znamená, dle konfigurace terénu, velikosti pozemku určeného pro výstavbu ČOV, blízkosti zástavby a v neposlední řadě dle druhu a kvality kanalizace. Aktivační ČOV doporučujeme navrhovat většinou do lokalit s malým pozemkem a v blízkosti zástavby. Tyto ČOV jsou navrhovány jako zakryté, u aktivačních ČOV je vždy zařazena i technologie na srážení fosforu solemi železa. • nové ČOV v rekreačních oblastech musí být flexibilní, schopné reagovat na výrazné výkyvy zatížení v průběhu roku • pro malé lokality do 50 EO doporučujeme realizovat čištění v septicích s dočištěním na zemních filtrech. Domovní biologické ČOV instalovat především při zvýšených nárocích na kvalitu vyčištěné vody. • pro nejmenší lokality a pro lokality s rozptýlenou, především, chatovou zástavbou, navrhujeme i pro výhled odkanalizování do jímek na vyvážení. Základní podmínkou je dokonalá nepropustnost. Neméně důležitá je organizace vyvážení obsahu pouze na ČOV schopné tyto vody zpracovat. • doporučujeme, aby v zájmovém území nebyla v budoucnu povolována žádná další výstavba, která bude mít za následek zvýšení produkce odpadních vod, bez současné realizace odpovídajících způsobů čištění. • při výstavbě, stavebních úpravách i provozování zařízení na čištění odpadních vod je nutno respektovat požadavky na ochranu ovzduší, dbát na správné zařazení zdroje znečištění ovzduší podle vyhlášky č. 117/97 Sb., zohlednit eventuální vzdálenost obytné zóny, případně koncipovat ČOV jako zakrytou České Budějovice – čištění odpadních vod V řešeném území se nachází krajské město České Budějovice, vzhledem k jeho velikosti je dále uveden stručný popis odkanalizování města a čištění odpadních vod. Převážná část zastavěného území města je odkanalizována jednotnou stokovou sítí. Oddílná síť je zřízena na okrajích města zpravidla v novější zástavbě a v některých průmyslových areálech. Stoková síť města České Budějovice má s ohledem na rozsah odkanalizovaného rovinatého území českobudějovické kotliny nepříznivé spádové poměry. Spádové poměry ve vnitřní části města jsou dány spádem a vodními stavy řeky Vltavy. Pouze v okrajových částech města jsou spádové poměry příznivější. Základem městské stokové sítě je kmenová stoka „A“, která prochází územím mezi ČOV České Budějovice a Havlíčkovou kolonií. Odpadní vody z města jsou odváděny na čistírnu odpadních vod (ČOV), která je umístěna na katastrálním území obce Hrdějovice. Důležitými místy na kanalizační síti jsou odlehčovací komory (42 ks na katastru města) a čerpací stanice (ČS) na Dlouhé louce, ČS Sokolský ostrov, ČS Nové Hodějovice, ČS České Vrbné, ČS České Vrbné 2 – nová zástavba, ČS U Trojice, ČS Zavadilka, ČS Nové Třebotovice a čistírna odpadních vod (ČOV) Třebotovice. Dále jsou to havarijní vyústní objekty na kanalizaci – Vlastimila Rady, Zátkovo nábřeží – Dr. Stejskala a Zátkovo nábřeží – Biskupská. Konečným recipientem stokové sítě je řeka Vltava v profilu pod jezem v Českém Vrbném. Vlastní čistírna odpadních vod je mechanicko-biologická, s anaerobním zpracováním primárního a přebytečného aktivovaného kalu. Biologický stupeň tvoří dvě paralelně řazené aktivační linky, uspořádané v systému R-AN-D-N (to znamená, že mechanicky předčištěné odpadní vody jsou společně s vratným kalem z regenerace přiváděny do mechanicky


míchané anaerobní nádrže, která vytváří podmínky pro zvýšené biologické odstraňování fosforu). Biologický stupeň je doplněn chemickým srážením fosforu. Tabulka 67: Kanalizace a čistírny odpadních vod (ČOV) Název obce a místní části

Stávající kanalizace

Stávající ČOV

Dobudování nebo vybudování nové Návrh nové ČOV kanalizace

Branišov

Ano, stav nevyhovuje

Ne

Ano

České Budějovice

Ano

Ano

Dasný Hluboká nad Vltavou Hluboká-část obce u nádraží

Ano Ano, Ano

Ne Ano, 2 ČOV Ano

Hluboká-místní část Bavorovice

Ano

Ne

Hluboká-místní část Hroznějovice Hluboká-místní část Jaroslavice Hluboká-místní část Jeznice Hluboká-místní část Kostelec Hluboká-místní část Líšnice

Ne, bezodtokové jímky

Ne, bezodtokové jímky

Ne Ne Ne Ne Ne

Ano, oddílná kanalizace Ano Ano, oprava Ne Ano, oprava a dobudování Ne Ne Ne Ano Ne

Ano

Ano

Ano, dobudování

Zrušení ČOV a napojení na kanalizaci Hluboká

Ne Ano Ne

Ne Ano, dobudování Ano

Ne Ne Ano

Ne

Ano

Ne

Ano

Hluboká-místní část Munice

Ne, bezodtokové jímky Ne, bezodtokové jímky

Ne

Hluboká-místní část POněšice Ne Hluboká-místní část Purkarec Ano Horní Kněžeklady Ano, částečně Horní Kněžeklady-místní část Dolní Ano, částečně Kněžeklady Horní Kněžeklady-místní část Ne Štipoklasy

Ne, napojena na ČOV Ne Č. Budějovice

Hosín

Ano

Hosín – místní část Dobřejovice Hrdějovice Hrdějovice – místní část Opatovice

Ano Ano Ano

Litvínovice

Ano

Ne , napojena na Ne ČOV Č. Budějovice

Litvínovice- místní část Mokré

Ano

Ano

Ano Ano

Ano

Ne Ne Ne

Ne

Litvínovice- místní část Šindlovy Ano Dvory

Ne, napojena na ČOV Ne Č. Budějovice

Modrá Hůrka

Ne

Ne

Ano

Modrá Hůrka- místní část Pořežánky

Ne

Ne

Ano

Olešník Olešník – místní část Chlumec

Ano Ano

Ano Ne

Ne Ano, dobudování

Olešník–místní část Nová Ves

Ano

Ne

Ne

Temelín–místní část Knín Temelín-místní část Litoradlice Vlkov Zahájí

Ne Ano Ne Ano

Ne, septiky Ne Ne Ne

Ne Ne Ano Ano, dobudování


Ne, napojení na kanalizaci města Č. Budějovice Ne Ano Ne Ne Ano Ne Ne Ne Ano Ne

Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ne Ano, společná s obcí Pořežánky Ano, společná s obcí Modrá Hůrka

Ne Ano Ne, septiky domovní ČOV Ne Ne Ano Ano

nebo

Název obce a místní části

Stávající kanalizace

Stávající ČOV

Dobudování nebo vybudování nové Návrh nové ČOV kanalizace

Zliv

Ano

Ano

Ne

Žimutice-místní část Pořežany

Ano

Ne -

Ne

Žimutice-místní část Třitim

Ano

Ne

Ne

Žimutice- místní část Tuchonice

Ne

Ne

Ne


Ne Ne, septiky domovní ČOV Ne, septiky domovní ČOV Ne, septiky domovní ČOV

nebo nebo nebo

Kartogram 44: Území s veřejnou kanalizací (alespoň částečnou)


Kartogram 45: Území se stávající ČOV


Zásobování elektrickou energií ÚVOD Analytická část ÚS Vltava se zabývá průzkumy a rozbory a analýzou současného stavu. Obsahuje výčet jednotlivých distribučních elektro energetických systémů, zdroje elektřiny a pokrytí území, kvalita a zabezpečenost dodávky elektřiny, ekonomika provozu a úspory. Dále pak vliv současného systému rozvodu elektřiny na životní úroveň a životní prostředí. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Území je zcela elektrifikováno. V současné době je v rozvodné síti VN částečná rezerva výkonu. VÝROBA A DISTRIBUCE ELEKTRICKÁ ENERGIE Jediným distributorem elektřiny v oblasti je v současné době E.ON a.s., která je také provozovatelem distribuční sítě VVN, VN, NN, transformoven VVN/VN a VN/VN, a distribučních trafostanic VN/NN. Hlavními napájecími body řešeného území jsou transformační stanice s rozvodnami TR 400/110 kV Dasný, z jižní strany TR110/22kV České Budějovice - Západ, TR110/22kV České Budějovice - Sever, TR 110/22 kV České Budějovice – Mladé, částečně již mimo řešené území TR Křtěnov, TR Mydlovary. V území se dále nachází TR 110 kV Hněvkovice sloužící k vyvedení výkonu z vodní elektrárny Hněvkovice. V blízkosti obce Nemanice je pak rozvodna TR110/27 kV ČD pro napájení železniční trakce. Obce jsou napojena z kmenových linek 22 kV. V severní a střední části lokality prochází stávající koridor distribučních vedení 400 a 110 kV. Na jihu do území zasahuje vedení 110kV. Tabulka 68: Zdroje elektrické energie – malé vodní elektrárny Název MVE Hněvkovice MVE na Trilčově jezu v Českých Budějovicích - Rožnově. MVE na Jiráskově jezu v Českých Budějovicích

provozovatel ČEZ a.s. Duropack Bupak Papírna s.r.o. AQUA Energie s.r.o.

Tabulka 69: Zdroje elektrické energie - teplárny Název Teplárna České Budějovice

výkon, instalovaný výkon 2 x 4,8 MW 0,65 MW 0,76 MW

výkon/ inst. výkon 66,2 MW

SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE Největší koncentrace spotřeby je na území města Českých Budějovic. V území se nenachází žádná energeticky náročná zařízení. Spotřeba elektrické energie je v daném území poměrně nízká. OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE Využití obnovitelných zdrojů energie je v oblasti na nízké úrovni. Je zde velký potenciál především ve využití biomasy, bioplynu, zejména pak odpadního dřeva, slámy a sena. Vhodné jsou i podmínky k výstavbě větrných elektráren a MVE. V posledním období je velký zájem o budování fotovoltaických elektráren, jejich rozvoj je však limitován kapacitou přenosové a rozvodné sítě elektrické energie. ROZBOR A VYHODNOCENÍ Vývoj spotřeby elektrické energie - nepředpokládá se radikální nárůst zatížení a odběru elektřiny. Na straně spotřeby je nutné uplatňovat dlouhodobá opatření, která lze specifikovat do oblastí: úsporné využívání elektřiny při vytápění budov, vyšší regulace, tepelná čerpadla, kombinace se slunečními kolektory, úsporné elektrospotřebiče v objektech vybavenosti i domácnostech, vyšší využití obnovitelných zdrojů energie, kombinovaná výroba tepla a elektřiny, účinnější technologické provozy, energeticky nenáročné technologie, účinnější prosazování zákona č. 406/2000Sb. o hospodaření energií apod.. Stávající rozvodné sítě VN pokrývají současné požadavky na elektrifikaci a elektrizaci území. V rozvodech VN je dostatečná kapacita pro pokrytí přirozeného nárůstu zatížení v území. Pro posílení sítí VN především města Č. Budějovice a blízkého okolí se vyčleňuje plocha pro výstavbu transformovny s rozvodnou TR 110/22 kV České Budějovice - Střed. Telekomunikace Telekomunikační sítě se zde nacházejí pouze v obydleném území, především v jižní části. Ve výkresu jsou zaneseny hlavní trasy dálkových a optických kabelů. Do výhledu se očekává kompletní digitalizace telekomunikační sítě, s možností vybudování informačních internetových center a dalšího využití v centrech turistického ruchu. Radiokomunikace


Radiokomunikační systémy a jejich radioreléové paprsky jsou zakresleny v mapovém podkladu. Do mapových podkladů jsou zakreslena radiokomunikační zařízení a směrové paprsky 1. a 2. řádu. a dále mobilní sítě GSM. V území se dnes nenacházejí lokality, kde je obtížné zachycení kvalitního signálu. Zásobování teplem a plynem Zjištění a vyhodnocení stavu Soustava CZT – České Budějovice Soustava centralizovaného zásobování teplem v Českých Budějovicích byla založena jako parní. V současné době prochází rekonstrukcí a v části města je již jako primární topné medium používána horká voda. Základním tepelným zdrojem soustavy je teplárna uvnitř města.Vyrobená pára je využívána pro turbiny v areálu a pro technologické odběry a vytápěcí systémy na území města. Jako paliva slouží uhlí a zemní plyn (2 + 2 kotle). Instalovaný výkon – 530 t/h Pára – 9,2 Mpa, 535°C Městská síť parovodů – 0,8 Mpa, 220°C – pokrývá značnou část území. V SZ části města jsou jednotlivé úseky postupně nahrazovány potrubím horkovodním – společně s potřebnými úpravami příslušných dalších prvků soustavy. Koncová část samostatného přivaděče „Máj“ DN 500 byla za hranicí zastavěného území vyřazena z provozu a její původní funkce je nahrazena v rámci principielní změny technického řešení. Vyřazené potrubí je demontováno pouze v některých částech. Pára určená pro technologické využití – středotlak 1,5 Mpa – se odebírá pouze na několika místech a je rozváděna odděleně souběžnou parní sítí menšího rozsahu. Předávací stanice. V současné době jsou dvě, a pod označením „centrální“ zajišťují provoz horkovodní části soustavy CZT. Jejich vstupním mediem je pára. Pro levý břeh Vltavy: CPS – 1 Pro pravý břeh: CPS – 2 Horkovody. Stávající síť horkovodů – 110/70°C – představuje pokrytí části soustavy CZT v oblasti sídlišť Čtyři Dvory. Ve stadiu příprav je HV trasa přes řeku Vltava u mostu na Strakonické ulici. Součástí grafické části územní studie je i záměr horkovodního přivaděče od JETE do Českých Budějovic. Koridor dle návrhu ZÚR Jihočeského kraje představuje možnost rozšíření a diverzifikace zdrojové části soustavy CZT v Českých Budějovicích. Sekundární část soustavy CZT. Do jednotlivých objektů je teplo dodáváno z parních i horkovodních výměníkových stanic různého provedení i technického stavu. Podobně rozmanitý je i stav lokálních teplovodních sítí. Špičkový parní zdroj soustavy CZT – Výtopna Vráto – se nachází na východním okraji města (za hranicí řešeného území). Palivem je uhlí a zčásti ZP. Instalovaný výkon je 90 t/h. Připravuje se posílení výstavbou dalšího kotle o výkonu 35 t/h, ve které bude spalována biomasa. Zdroj potom bude provozován v teplárenském režimu. Složiště popílku je umístěno na hranici ŘÚ. Kalové potrubí je k němu vedeno od základního zdroje Teplárny ČB, a to zčásti zastavěným územím. Provoz složiště bude v nejbližším období zcela ukončen (rekultivace), a přívodní potrubí bude demontováno. Soustava CZT – Zliv Téměř celé území sídla Zliv je zásobováno teplem z teplovodní sítě rozvětvené od šachty umístěné v blízkosti provozu Schiedel. Do ní je teplo přivedeno dálkovým teplovodem 90/70°C v třítrubkovém provedení, převážně nadzemním. Jako zdroj tepla slouží obnovená teplárna v Mydlovarech – bezprostředně za hranicí řešeného území. V současné době jsou instalovány dva plynové kotle společně s kogenerační jednotkou. Perspektivnost tohoto zdroje zvyšuje záměr nahradit v nejbližší době jeden z kotlů energoblokem na spalování biomasy. Ostatní tepelné zdroje Kromě uvedených soustav CZT jsou v území provozovány i tepelné zdroje o nižších výkonech, společné pro více odběratelů – převážně na zemní plyn. V malých kotelnách jsou individuálně využívána prakticky veškerá paliva. Teplo pro Ekopark Býšov


Pro zajištění technologických potřeb tepla připravovaného výrobního areálu Ekoparku v Býšově je počítáno s parovodem. Potrubí bude vyvedeno ze stávajícího areálu JETE v jeho jižní části a po křížení s komunikací II/105 bude vedeno v souběhu s dalšími sítěmi. Plynofikace v území Distribuční síť plynovodů pokrývá prakticky pouze jihozápad řešeného území. Pro velmi řídce obydlenou oblast středu a východu ŘÚ není s plynofikací počítáno ani do nejbližší budoucnosti. Ze stávající sítě vysokotlakých plynovodů je přes VTL regulační stanice zajištěno zásobování sídel Olešník, Zahájí, Zliv, Hluboká nad Vltavou, Hluboká – Zámostí, Bavorovice, České Vrbné, Hosín, Hrdějovice, České Budějovice a Haklovy Dvory. Místní rozvody plynu jsou v provedení středotlakém, ve městě České Budějovice částečně i v provedení nízkotlakém. Ve výrazně převažující části Zlivi, která je pokryta teplovodní sítí, plynovody založeny nejsou. Stanice katodové ochrany V blízkosti statku Vondrov se nacházejí zařízení stanice katodové ochrany. Zajišťují aktivní protikorozní ochranu VTL plynovodu. Nejrozměrnějšími součástmi SKO jsou v daném případě dvě ocelové anody, uložené pod úrovní terénu. Nadřazená soustava plynovodů Vedení tří souběžných potrubí VVTL soustavy tranzitního plynovodu prochází severním cípem řešeného území v trase Zvěrkovice – Třitim – Dolní Kněžeklady. Bezpečnostní pásmo je 200 m od krajních potrubí. Předpokládaný rozvoj VTL sítě Do řešeného území zasahuje část předpokládaného propojovacího úseku vysokotlakého plynovodu Ševětín – Chotýčany – Hosín. Dosud neupřesněný návrh trasy je v grafické části vyznačen v souladu s návrhem ZÚR Jihočeského kraje. Záměr prodloužení STL plynovodu Ze stávajícího přívodu středotlakého plynovodu k areálu JETE má být vyvedeno pokračování jižním směrem ke Knínu pro zajištění potřeb v připravovaném výrobním areálu Býšov. Rozvoj plynofikace Pro další řešení se nabízí relativně dostupná možnost plynofikace včetně způsobu jejího provedení pro sídla Dasný, Branišov a Munice.


Kartogram 46: Plynofikace řešeného území


Kartogram 47: Zásobování teplem v území – plošná teplofikace (centrální zásobování teplem)


Odpadové hospodářství Usměrňování vývoje odpadového hospodářství v regionu v souladu s cíli státní ekologické politiky zajišťují orgány veřejné správy. Jejich pravomoci a povinnosti jsou vymezeny platnými právními předpisy. V souvislosti s novým zákonem o odpadech náleží významné kompetence ve výkonu státní správy v odpadovém hospodářství orgánu kraje. Především uděluje souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů, který může vázat na podmínky, uděluje souhlas k míšení nebezpečných odpadů, ukládá rozhodnutím původci povinnost zaplatit poplatek za uložení odpadů na skládku, stanovuje dobu trvání a podmínky péče o skládku, rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu a v neposlední řadě kontroluje dodržování ustanovení právních předpisů obcemi, právnickými a fyzickými osobami oprávněnými k podnikání. Tabulka 70: Kapacita provozovaných skládek odpadů v okrese České Budějovice Okres Skupina Počet Celková Volná kapacita Množství Předpokl. skládek kapacita (tis.m3) odpadu životnost (tis.m3) (tis. t/rok) (roky) České Budějovice II 2 527 401 42 10 III 6 1594 1110 82 14 V řešeném území jsou evidovány dvě řízené skládky • Podnik místního hospodářství Hluboká nad Vltavou, skládka Munice, k.ú. Munice, kapacita 65 000 m3, volná kapacita 5000 m3 • OK PROJEKT s.r.o., skládka Řídká Blana, k.ú. Zahájí, projektovaná kapacita 237 000 m3, volná kapacita 0 Zároveň obce organizují třídění PDO přímo na svém území. Tříděný odpad je ukládám do kontejnerů a odvážen pověřenou firmou. Nakládání s nebezpečnými odpady obce zajišťují převážně dvakrát ročně svozem pověřenou firmou, která je oprávněnou osobou pro nakládání s nebezpečnými odpady. S ostatními odpady je v řešeném území nakládáno dle příslušných platných právních předpisů. Zařízení pro recyklaci a jinou úpravu odpadů se soustřeďují na zpracování dřevního odpadu a sběrového papíru, stavebního odpadu (včetně mobilního zpracování), odpadových plastů a biodegradaci znečištěných zemin. V řešeném území jsou identiifkovány tzv. staré zátěže území, na nejvýznamnější z nich probíhá projekt „Sanace a rekultivace staré ekologické zátěže státního podniku DIAMO na lokalitě Mydlovary – chemická úpravna a odkaliště sestává ze dvou staveb: • Likvidace chemické úpravny – kontaminované objekty a plochy • Sanace a rekultivace odkaliště Sanační práce probíhají od roku 1986 a nejdále pokročily práce na odkalištích KI a KIII. Cílem sanace je tedy začlenění zasanovaných odkališť a neprivatizovatelné části chemické úpravny do krajiny, zahlazení následků uranové činnosti, omezení kontaminace podzemních vod a snížení radiační zátěže území. Pro sanaci jsou potřebné výplňové materiály k doplnění odkališť a ke konečnému střechovému či úžlabnímu tvarování sanovaného objektu zajišťujícímu přirozené gravitační odtoky dešťových vod. Překrytí kališť je navrhováno ve složení izolační vrstva s dlouhodobou funkcí okolo 200 let 0,6 m, drenážní vrstva 0,2 m, krycí vrstva z inertního materiálu 0,6-0,8 m a biologicky oživitelná vrstva 0,2 m. Konečná biologická rekultivace odkališť se předpokládá jako travní se skupinovou výsadbou mělce kořenících dřevin s ponechanou spojenou akumulační nádrží drenážních vod a odkalištích vod. Konečné využití území je uvažováno jako možný prvek ÚSES umožňující nerušený rozvoj společenstva. Potřeba materiálu na sanaci je předpokládána okolo 8 miliónů tun či 7 miliónu m3, což při plánované ročním uložení 200 tisíc tun vychází doba sanace a rekultivace na 40 let. Zásadním problémem je dostupnost sanačních materiálů a podle obcí v okolí odkališť i doprava po stávajících silnicích III. tříd, které vedou obcemi a mají nevyhovující parametry. Návrhy přeložek jsou zahrnuty do územních plánů obcí. Sanace odkališť souvisí i se sanací odkaliště popílků Triangl bývalé elektrárny Mydlovary. Dobu sanací odkališť lze odhadnout v optimálním případě na 20 let, v opačném případě na více jak 40 let. Další významná stará zátěž Skládka Švábův Hrádek vznikla přibližně ve druhé polovině minulého století v místě, kde se povrchově těžil jíl. Do roku 1993 se do bývalého zemníku ukládal směsný komunální odpad, chyběly však záznamy a nebyl doložen ani začátek skladování. Podle průzkumů zde byl uložen i nebezpečný odpad, jeho zastoupení v celkovém objemu odpadu však nebylo možné zjistit. Úprava skládky, která byla nejstarší a největší v regionu, si vyžádala téměř 28 milionů korun. Investorem bylo statutární město, jemuž více než 16 miliony korun přispěl Státní fond životního prostředí. Šestnáctihektarový rekultivovaný areál nyní musí být deset let pod pravidelnou kontrolou. Pracovníci dodavatele stavby, společnosti QUAIL, během 12 měsíců přemístili, dopravili nebo následně upravili více než 140.000 metrů krychlových materiálu. Jen 21.000 metrů krychlových tvoří horní vrstva zeminy, na níž může růst tráva a dřeviny. Součástí stavby jsou i 1,5 kilometru dlouhé drenáže pro jímání a odvod kontaminovaných průsakových vod a systém pro zachycení unikajícího metanu.


Tabulka 71: Staré zátěže v řešeném území ID Riziko kvalitativní Riziko kvantitativní 2478001 4-nízké 3-lokální 18975002 5-žádné 2191009 3-střední 3-lokální 4553001 4-nízké 3-lokální 2621001 5-žádné 2191004 3-střední 3-lokální 2191010 4-nízké 4-bodové 2191012 4-nízké 4-bodové 2191003 4-nízké 3-lokální 18975004 3-střední 4-bodové 2191002 4-nízké 4-bodové 18975001 4-nízké 3-lokální 18975003 3-střední 4-bodové 3960001 3-střední 3-lokální 2621002 3-střední 3-lokální 2191011 4-nízké 3-lokální 2191008 2-vysoké 2-regionální 2621003 3-střední 3-lokální 26210042 2-vysoké 2-regionální Tabulka 72: Nejvýznamnější staré zátěže v řešeném území Lokalita Nabyvatel Mydlovary - Triangl, odkaliště Jihočeská energetika, a.s. České Budějovice, závod 03 Motor Jikov, a.s. Švábův Hrádek, skládka TSM ČB, a.s.

A.4.

Název E.ON Energie, a.s. Dasný Řídká Blana II-1 Suchomel Žákův lom E.ON Energie, a.s. Výtopna MOTOCO, a.s. Sběrna České Budějovice E.ON ČR a.s Vulkán Motor Jikov,skládka Suchomel Řídká Blana II-3 Motor Jikov, tlaková slévárna Řídká Blana I Řídká Blana II-2 Zíkův lom E.ON Trend s.r.o., Triangl Benzina s.r.o. ČSPHM Č.Budějovice Švábův Hrádek E.ON Energie, a.s. Mydlovary DIAMO sp MAPE odkaliště KIVD

Sanace ne ano ano

Priorita 8,4 4,8 3,35

Okres ČB ČB ČB

Limity využití území

Limity využití území vyplývající ze zákona a správních rozhodnutí, u kterých je možno v podrobnosti řešení ÚS Vltava zaznamenat územní průmět, jsou zobrazeny ve výkrese limitů využití území. Ostatní limity využití území jsou zaznamenány v kartogramech nebo jsou součástí textové části.

A.4.1. Horninové prostředí a geologie

Dobývací prostor, Chráněná ložisková území, Bloky zásob výhradních ložisek (nerostné bohatství), Plochy prognózních zdrojů nerostných surovin, Poddolované území, Sesuvy aktivní.

A.4.2. Vodní režim v krajině

OP vodního zdroje II. a III. stupně – 2 podklady, OP vodní nádrže II. a III. stupně, vodní zdroje, záplavové území, Ochranný prostor vodní nádrže Orlík (kóta 353,60 m.n.m.).

A.4.3. Ochrana přírody a krajiny

Maloplošně zvláště chráněná území (přírodní rezervace, přírodní památka), Velkoplošná chráněná území (Přírodní park),


NATURA 2000 - ptačí oblasti, NATURA 2000 - evropsky významná lokalita, Vymezení ÚSES (Nadregionální biocentrum, Regionální biocentra, Nadregionální biokoridory, Regionální biokoridory, Ochranná zóna nadregionálního biokoridoru).

A.4.4. Zemědělský půdní fond a lesy

Lesy (včetně vzdálenosti 50 m od okraje lesa), Lesy ochranné, Lesy zvláštního určení, Zemědělské půdy s I.a II. třídou ochrany.

A.4.5. Hygiena životního prostředí

Nadlimitní hluk, Ochranná pásma chovů živočišné výroby.

A.4.6. Veřejná dopravní infrastruktura

Železniční dráhy (včetně ochranného pásma 2 x 60 m od osy), Silnice I. třídy (včetně ochranného pásma 2 x 50 m od osy), Silnice II. třídy (včetně ochranného pásma 2 x 15 m od osy), Silnice III. třídy (včetně ochranného pásma 2 x 15 m od osy), Místní komunikace (včetně ochranného pásma 2 x 15 m od osy).

A.4.7. Veřejná technická infrastruktura A.4.7.1. Zásobování elektrickou energií

Vedení ZVN 400 kV (včetně ochranného pásma 20 m od krajního vodiče), Vedení VVN 220 kV (včetně ochranného pásma 15 m od krajního vodiče), Vedení VVN 110 kV (včetně ochranného pásma 20 m od krajního vodiče), Vedení VN 22 kV (včetně ochranného pásma 20 m od krajního vodiče), Rozvodny včetně ochranného pásma.

A.4.7.2. Spoje a telekomunikace

Radioreléové trasy včetně ochranných pásem, Dálkové optické kabely včetně ochranných pásem, Dálkové metalické kabely včetně ochranného pásma, Radiokomunikační objekt vč. ochranného pásma a vysílač vč. ochranného pásma.

A.4.7.3. Vodohospodářské stavby

Dálkové vodovodní řady včetně ochranného pásma, Vodojemy, úpravny vod, čerpací stanice, včetně ochranného pásma, Centrální čistírny odpadních vod včetně ochranného pásma.

A.4.7.4. Zásobování teplem a plynem

Transitní VTL plynovod DN 800 + DN 1000 + DN 1400 (včetně ochranného pásma 2 x 4 m a včetně bezpečnostního pásma 200 m od krajního potrubí), VTL plynovody (včetně ochranného pásma 2 x 4 m a bezpečnostního pásma 2 x 15 m do DN 100, 2 x 20 m do DN 250, 2 x 40 m nad DN 250), Dálkový horkovod včetně ochranného pásma.

A.4.7.5. Produktovody

Dálkový produktovod (včetně zabezpečovacího pásma 2 x 3 – 5 m a ochranného pásma 2 x 300 m od okraje potrubí).


A.4.8. Ochrana kulturních hodnot

Městské památkové rezervace, Vesnické památkové zóny, Národní kulturní památky, Nemovité kulturní památky, Ochranná pásma nemovitých kulturních památek, Archeologické zóny.

A.4.9. Ochrana zvláštních zájmů

Území zvláštních zájmů – objekty a areály vojska a obrany státu, Ochranná pásma zařízení sloužících k zabezpečení obrany státu, Ochranné pásmo JETE, vnitřní zóna havarijního plánování (ZHP) – 5 km, vnější ZHP – 13 km Stavební uzávěra u Hněvkovické nádrže vymezená kótou 374.60 m.n.m.


B.

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

B.1.

SWOT analýza

Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území prostřednictvím SWOT analýzy v tématickém členění na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, ZPF a PUPFL, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci a hospodářské podmínky. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Silné stránky řešené území leží převážně v geologicky stabilním prostředí, nejsou zde zaznamenána území náchylná k sesuvům v řešeném území je těžené ložisko žáruvzdorných jílů Příležitosti v řešeném území jsou prognózní zdroje nerostných surovin (stavební kámen, pórovinové jíly)

VODNÍ REŽIM Silné stránky síť toků a vodních ploch v přírodním stavu vhodných pro rekreaci existence vodního díla Hněvkovice (vyrovnává rozkolísanost přirozeného odtoku, zásoba vody, protipovodňový efekt pod nádrží, rekreace) ochrana vodních zdrojů (ochranná pásma na toku s odběrem pro vodárenské účely – Malše), nádrž Hněvkovice leží ve III. ochranném pásmu vodárenského odběru z Vltavy v Praze Podolí. Příležitosti zvýšení retenční schopnosti krajiny budováním protipovodňových opatření zlepšení odtokových poměrů trvalou péčí o koryta a břehy toků zlepšení kvality vody ve vodních tocích, budováním kanalizací a ČOV v sídlech (zejména u největších znečišťovatelů)

Slabé stránky nutnost následné rekultivace vytěžených ložisek. menší kapacita a rozmanitost zdrojů nerostných surovin Hrozby při větších investičních akcích hrozí závislost na dovozu základních stavebních surovin při využití prognózních ložisek a netěžených ložisek a dobývacích prostorů hrozí dlouhodobé zábory ZPF a PUPFL a zhoršení rekreační atraktivity území. malá rentabilita těžby u některých prognózních ložisek

Slabé stránky vysoký podíl orné půdy v území kvalita vody v některých rybnících záplavová území vodních toků zasahují do zastavěný zastavitelných území existující bariéry migrace ryb

Hrozby vznik holin (polomy, kůrovec) vedoucí k prudkému snížení retenční schopnosti krajiny kontaminace spodních vod průsakem ze starých zátěží v řešeném území ohrožení silně urbanizovaných území povodněmi zvyšující se eutrofizace vodní nádrže Hněvkovice, a s tím související negativní jevy (rozvoj řas a sinic, „kvetoucí voda“) nekontrolovaná likvidace splaškových odpadních vod z koncentrovaných chatových lokalit a z toho vyplývající znečištění vodních ploch a toků

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Silné stránky Slabé stránky kromě území města České Budějovice, málo imisně špatná úroveň technické vybavenosti, nebo absence zatížených území z hlediska většiny hlavních škodlivin ČOV u některých sídel v ovzduší (žádné zvláště velké zdroje znečišťování staré zátěže v území – odkaliště DIAMO, skládky ovzduší, málo velkých zdrojů) komunálního odpadu, stará zátěže po průmyslových činnostech průtahy frekventovaných silničních tahů obcemi Příležitosti

Hrozby


vybudování kanalizace a ČOV a zajištění kvalitního čištění odpadních vod využívání technologií s nízkou produkcí emisí při obnově zdrojů vytápění (tepelná čerpadla, vysoce účinné spalování dřeva a biomasy, plynofikace) využití fotovoltaických panelů pro výrobu el. energie využití místních zdrojů (dřevo, biomasa) maximální míra třídění při likvidaci odpadů, možnost biologicky rozložitelný odpad likvidovat v místě (kompostování)

OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Silné stránky množství chráněných území přírody (přírodní památky, přírodní rezervace) ochrana rozsáhlého území formou území soustavy Natura 2000 (EVL Vrbenské rybníky, EVL a PO Hlubocké obory) udržovaná kulturní krajina, včetně komponovaných krajinářských parků vysoká lesnatost v území v oblasti hlubockých obor významné dochované přírodní plochy (lesní porosty s přírodě blízkou dřevinnou skladbou) dochované čitelné znaky kulturní krajiny (zachovalé kulturní a technické památky v krajině) výskyt a existence některých vzácných druhů živočichů a rostlin, zejména druhů vázaných na vodní plochy hustá síť nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridorů Příležitosti realizací opatření v rámci ÚSES se zlepší ekologická stabilita a estetika krajiny zachování vysoké druhové rozmanitosti využití chráněných území k posílení přírodních charakteru krajiny navýšení podílu nelesní zeleně na neprodukčních plochách (tvorba remízků, mezí) specifikace návštěvních míst a určení významných cílů, osvěta a usměrnění pohybu návštěvníků s ohledem na významné přírodní památky a přírodní atraktivity území zakládání nových prvků krajinné infrastruktury (meze, suché poldry, dřevinné linie podél nově budované a obnovované sítě polních cest) – interakční prvky ve smyslu ÚSES revitalizace a renaturalizace napřímených vodních toků, zatravňování údolních niv repatriace původních druhů zachování vysoké druhové rozmanitosti v dosud málo dotčených krajinných segmentech možnost prosazování opatření ochrany přírody v rámci vyhlášených EVL soustavy NATURA 2000

zvyšování hluku v centrech obcí v okolí silnic I. a II. třídy zejména při růstu intenzity tranzitní dopravy riziko zahušťování rekreačních ploch zvyšování koncentrací imisí a emisí při přechodu na vytápěním domácností pevnými palivy v souvislosti s rostoucími cenami plynu a el. energie pomalý postup sanací starých ekologických zátěží riziko inhalace kontaminantů v prašném spadu, působení radonu ze vzduchu a celkové zevní expozice radionuklidy u starých zátěží odkališť DIAMO

Slabé stránky vysoký podíl zemědělské půdy v území a velké ucelené lány orné půdy nerovnoměrně zachované přírodní či přírodě blízké ekosystémy v krajině necitlivé umísťování nové zástavby do krajiny a velké plošné nároky na zábory ZPF silné rekreační zatížení dosud není dopracován lokální ÚSES nejsou dostatečně realizovány návrhy opatření uvedené v plánech a generelech ÚSES pomalý proces tvorby komplexních pozemkových úprav existující bariéry migrace ryb a velkých savců

Hrozby necitlivé zásahy do krajiny v případě velkého rozvoje zastavitelných ploch nesoulad mezi rozvojovými záměry a zájmy ochrany přírody urbanizace území v blízkosti přírodně cenných a chráněných ploch urbanizace říční nivy necitlivě řešené dopravní a technické stavby (silnice, železnice, větrné a solární elektrárny apod.) další zvyšování fragmentace krajiny vedoucí k omezení volné migrace druhů snížení estetické hodnoty krajiny zvyšování rekreační zátěže ve vztahu k cenným krajinným segmentům likvidace přírodních biotopů při urbanizaci území a při intenzivním hospodaření v území nevratné poškození přírodních hodnot v území kvůli neřízenému a nesystémovému rozvoji urbanizovaného území (urban sprawl, nová sídla, kontroversní projekty)

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL) Silné stránky Slabé stránky ZEMĚDĚLSTVÍ, ZPF ZEMĚDĚLSTVÍ, ZP zemědělství tvoří součást poměrně vyspělého sociálně vysoký podíl orné půdy v území kulturního prostředí, velké plochy ucelených lánů zemědělské půdy bez zkušenosti s velkovýrobními technologiemi a postupy přirozených prvků krajiny zabraňující erozi hospodaření, nízká konkurenceschopnost zemědělského sektoru a


postupný přechod na extenzivní formy hospodaření velký podíl půd s I.a II. třídou ochrany v území LESNICTVÍ, PUPFL atraktivní krajina – harmonické zastoupení ploch lesů a volných ploch ochranný, protierozní efekt současného vysokého podílu lesních porostů v erozně ohrožených krajinných segmentech v blízkosti vodních toků významná vodohospodářská a půdoochranná funkce lesů relativně vysoká lesnatost území lesní porosty na části území výrazně plnící mimoprodukční funkce (lesy v hlubockých oborách) turisticky atraktivní lesní porosty (měkká turistika) dřevo jako obnovitelný zdroj paliva lesy jako zázemí pro myslivost

Příležitosti ZEMĚDĚLSTVÍ, ZPF dosáhnout dostatečné úrovně znalostí u pracovníků managementu a marketingu, a vědomí potřeby trvale udržitelného rozvoje venkova, předpokládaného rozvoje turistického a cestovního ruchu využít pro rozvoj agroturistiky a rodinných farem sílící poptávka evropského trhu po zemědělských „bioproduktech“ vznikajících v neznečištěném prostředí zvýšení podílu ekologického zemědělství, rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství a tvorby krajiny rozšíření spektra činností zemědělců (údržba kulturní krajiny, produkce biopotravin, agroturistika) a podpora uplatnění ekologicky „čisté“ zemědělské produkce zvyšováním podílu TTP zabránit splachům ornice do vodotečí LESNICTVÍ, PUPFL kontrolovaný chov vysoké zvěře (obory) ovlivnění skladby lesa při obnovních těžbách směrem k vyššímu zastoupení listnatých dřevin a jedle dle přirozené dřevinné skladby podpora přirozené obnovy lesních porostů (navyšováním podílu listnatých dřevin) při obnovních těžbách,

zpracovatelského průmyslu nedostatečná koordinace činností a aktivit mezi jednotlivými podnikateli v zemědělství, nedostatečná koordinace rozvojových programů pro venkov přebytky základních komodit bez odpovídajícího marketingu a zajištění odbytu, nedostatek investičních zdrojů, vysoká zadluženost a omezený přístup k úvěrům pro zemědělské podniky pomalý proces tvorby komplexních pozemkových úprav LESNICTVÍ, PUPFL zranitelnost půd na svazích vodní erozí (kaňony vodních toků) nízký až průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů, poměrně vysoké zastoupení smrkových monokultur, vysoké stavy zvěře negativně ovlivňující přirozenou skladbu lesa neodpovídající dřevinná skladba, příliš vysoké zastoupení smrku a borovice nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů škody zvěří na lesních porostech Hrozby ZEMĚDĚLSTVÍ, ZPF nízká úroveň přidané hodnoty zemědělských výrobků, může způsobit útlum v zemědělské výrobě v důsledku toho možné rozšiřování ploch neobdělávané (tzn. udržované) půdy a postupnou degradaci kulturní krajiny pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním sektoru, projevující se ve ztížených možnostech uplatnění českých agrárních výrobků na domácím trhu a v klesajícím agrárním vývozu zorňování trvalých travních porostů (pro pěstování obilí a energetických plodin) velké zábory ZPF v případě realizace ploch navržených v ÚPD vzrůstající eroze LESNICTVÍ, PUPFL poškozování těžkou technickou (nahodilá a úmyslná obnovní těžba, vyklizování a přibližování polomové hmoty na neúnosných stanovištích) tendence k dalšímu okyselování půd (zranitelnost rozpouštěním a vymýváním vápníku a hořčíku, neprovádění vápnění půdy) zanedbání a devastace vybudovaných melioračních staveb (zamokření a následné ohrožení statické stability lesních porostů) velmi vysoké početní stavy volně žijící vysoké zvěře polomy a následné kůrovcové kalamity neúměrně vysoký tlak na hospodářské využívání lesních ploch a pro účely zatraktivnění území pro cestovní ruch zábory pozemků v ochranném pásmu lesa zábory lesních pozemků pro zástavbu zhoršování porostní skladby šíření škůdců v smrkových monokulturách polomy a následné kůrovcové kalamity

VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Silné stránky Slabé stránky VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ dostatek zdrojů pitné vody pro současnou potřebu velká zranitelnost zdrojů podzemních a povrchových


možnost napojení na dálkové vodovodní řady JVS JČ, které se v řešeném území nacházejí výstavba nových vodovodů a úpraven vody, ČOV a kanalizace – zlepšení životních podmínek obyvatel a podmínek pro rozvoj dané lokality ENERGETIKA celé území je plně elektrifikováno, nenachází se sídlo, které by nebylo elektrifikováno největší zdroj elektrické energie JETE je na hranici řešeného území elektrická zařízení dnes mají dostatečnou kapacitu velké tepelné zdroje se nacházejí pouze na okrajích řešeného území, nezhoršují tudíž výrazně emise a imise v řešeném území DOPRAVA příznivá poloha vůči významným sídelním aglomeracím střední Evropy dobrá úroveň územní přípravy výstavby dálnice D3, IV. TŽK, silnice I/20 a splavnění Vltavy poměrně stabilizovaná síť silnic I., II. a III. třídy, která v podstatě odpovídá současné struktuře osídlení poměrně konzistentní vývoj návrhů na síti silnic I. a II. třídy absence přísných požadavků na ochranu přírody a krajiny (NP, CHKO) v železniční dopravě poměrně příznivé hodnoty podélných sklonů železničních tratí vodní doprava: vodorovná niveleta vodní plochy (na větší části řešeného území), stavební příprava propustí na vodních dílech cykloturistika: turisticky atraktivní kraj i krajina, poměrně příznivá konfigurace terénu pro cyklisty

Příležitosti VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ podmínění povolování nových investic (bydlení, cestovní ruch) vyřešením zásobování pitnou vodou, plynofikace, likvidace odpadů a splaškových vod (např. prostřednictvím územně plánovacích smluv) stanovení velmi vysokých nároků na kvalitu vyčištěné splaškové vody, centrální způsob čištění odpadních vod, odkanalizování rozptýlené zástavby řešit pomocí jímek na vyvážení, základní podmínkou je dokonalá nepropustnost a vyvážení obsahu pouze na ČOV schopné tyto vody zpracovat. ENERGETIKA

vod (znečištění), nedostatečná zabezpečenost zdrojů proti ohrožení třetí osobou různá kvalita a stáří existujících kanalizačních a vodovodních řadů výstavba nových vodovodů a ČOV znamená velké finanční náklady, které většina obcí není schopna pokrýt ze svých rozpočtů stále nedostatečná likvidace splašků v části území, nenapojení izolovaných enkláv, chatových osad, kempů na kanalizaci a ČOV různá kvalita a stáří existujících kanalizačních a vodovodních řadů, část sídel je bez ČOV v mnoha případech jsou lokality vhodné pro sportovní využití a rekreaci nedostatečně zabezpečeny z hlediska zásobování pitnou vodou a nemají vybudovanou ČOV ani kanalizaci ENERGETIKA V případě velkých urbanizovaných ploch bude potřeba vybudovat nová přípojná el. vedení a nové distribuční trafostanice nízký potenciál odběrů plynu a s tím související investiční návratnost neúnosná pro obce možnost spalování nevhodných materiálů v malých zdrojích na pevná paliva celkový útlum zájmu o plyn rezervy ve využití tepla z JETE DOPRAVA zastaralé technické vybavení železničních tratí (zabezpečovací zařízení, lokomotivní a vozový park) negativní vliv emisí a hluku z automobilové dopravy na zdraví lidí a životní prostředí cykloturistika:velmi malý podíl samostatných stezek pro pěší a cyklisty (zejména ve městě České Budějovice) špatná dopravní situace ve městě České Budějovice, které centrem celostátního a krajského významu špatný stav dílčích úseků silnic, řada bodových závad, problémy s údržbou, pomalé zkvalitňování parametrů problematická dopravní obslužnost některých obcí (zejména v sobotu a v neděli) sezónnost cestovního ruchu přinášející velké výkyvy v požadavcích na dopravní obslužnost nedostatek parkovišť a parkovacích stání zejména ve městě České Budějovice nízká úroveň nabídky pravidelné lodní dopravy zastaralý technický stav zařízení a objektů na letišti České Budějovice Hrozby VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ v případě nenalezení finančních zdrojů pro výstavbu vodovodů, kanalizací a ČOV hrozí další zhoršování stavu v oblasti čistoty vod ENERGETIKA překotný rozvoj fotovoltaiky, může vést k záborům ZPF a nepříznivému estetickému působení v krajině zhoršení kvality ovzduší při zvyšování podílu spalování nekvalitních pevných paliv, tedy nejen uhlí přerůstání sníženého zájmu o zemní plyn do obav z nejistoty zásobování (závislost na plynu z Ruska) DOPRAVA zpřísnění požadavků na ochranu přírody a krajiny


podpora využití obnovitelných zdrojů energie v území snižování energetické spotřeby objektů (zateplení, pasivní domy, rekuperace apod.) možnost synergického působení zpracovávání biomasy pro vytápění a zaměstnanosti v oblasti využití velké rezervy zbytkového tepla v JETE rozšíření zemního plynu alespoň v části území zlepšení komunikace mezi obcemi při přípravě energetických sítí, respektive dílčích koncepcí DOPRAVA letiště České Budějovice vytvářející v cílovém stavu podmínky pro dostupnost regionu z celého světa a tím zpřístupnění pro náročnou a bohatou klientelu využití vhodné polohy veřejného logistického centra uvažovaného v Hrdějovicích a jeho napojení na silniční, železniční a lodní dopravu vybudování dálnice D3, IV.TŽK a zlepšení parametrů silnice I/20 vytváření podmínek a budování infrastruktury umožňující preferenci ekologicky příznivých druhů osobní dopravy (železniční, vodní, pěší, cyklistická, apod.) zlepšení technického stavu a značení cyklistických tras zkvalitnění nabídky železnice v osobní dopravě ve vztahu k požadavkům turistického ruchu větší využití kapacity železniční dopravy v nákladní přepravě tarifní integrace v osobní – vytvoření integrovaného dopravního systému (včetně vodní dopravy, případně i přívozů) legislativní úprava vodní dopravy

BYDLENÍ Silné stránky velká nabídka ploch pro bydlení v ÚPD obcí zájem o trvalé bydlení (vč. tzv. druhého bydlení) ze strany bohatých občanů ČR velký rekreační potenciál oblasti a dobrá dopravní dostupnost

Příležitosti zájem o trvalé bydlení ze strany občanů vyspělých států EU (v souvislosti s jevy jako je stárnutí populace, migrace, hospodářské recese, důsledky změny klimatu, obavy se zvýšení hladiny oceánů v Holandsku apod.) rozvoj technické a občanské vybavenosti stabilizace počtu obyvatel využití brownfields situovaných v atraktivních lokalitách pro rozvoj bydlení

nezájem provozovatelů vodní dopravy zapojit se do integrovaného dopravního systému s vysokou kvalitou nabídky jízdních řádů legislativní úprava pro provozování přívozů uvolnění podmínek pro provoz motorových člunů

Slabé stránky obce nedisponují volnými pozemky pro rozvojové plochy bydlení velká náročnost zainvestování stavebních pozemků nízká úroveň technické infrastruktury, zejména v menších obcích nízká úroveň občanské vybavenosti v menších obcích necitlivé architektonické a hmotové řešení novostaveb ve vztahu k okolní zástavbě ve venkovských sídlech a jejich necitlivé usazení do terénu předimenzované plochy pro rozvoj bydlení v některých obcích vysoké procento bytového fondu zvláště v obcích je využíváno pro rekreaci, nikoliv pro trvalé bydlení Hrozby hypoteční krize může pozastavit zájem investorů o rozvoj ploch pro bydlení tlak investorů do neobvyklých trendů nového bydlení v nevhodných formách (izolované satelity a solitéry) bez vazby na zastavěné území, ve volné krajině zastaralost bytového fondu, vysoké náklady na rekonstrukci bytů zejména v panelové výstavbě zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení atraktivity území spekulativní nákupy pozemků velké zábory ZPF


REKREACE Silné stránky neregionální oblast turistického ruchu v oblasti Českých Budějovic a Hluboké nad Vltavou dobrá dostupnost území z hlavního města Prahy i z okolních regionů, díky rozvinuté silniční síti atraktivita lodní dopravy rozvíjející se formy ekologických a měkkých forem turistiky (cykloturistika, hipoturistika) velké množství nemovitých kulturních památek a atraktivit v území zvyšuje atraktivitu území pro rozvoj turistického a cestovního ruchu velké množství ubytovacích a stravovacích kapacit velká variabilita ubytovacích zařízení dokáže oslovit různé cílové skupiny návštěvníků v území jsou oblasti s celosezónním rekreačním využitím v území jsou kongresová zařízení cílená státní podpora cestovního ruchu a využití fondů EU Příležitosti rozvoj vybavenosti, zařízení aktivit a služeb umožňující celosezónní rekreační využití nebo alespoň prodloužení rekreační sezóny zkvalitnění čištění odpadních vod a vytvořit tak podmínky pro zkvalitnění čistoty vody v Hněvkovické v nádrži a rybnících rozvoj rekreačních zařízení neřešit plošným rozšiřováním, ale zkvalitněním jejich vybavenosti a doplňkových programů, nabídek a aktivit uvažované využití Vltavské vodní cesty pro rekreační plavbu, je podporováno JČ krajem a přinese další rozvoj cestovního ruchu rozvoj lázeňství a wellnes zařízení rozvoj agroturistiky s orientací na rozvoj hipoturistiky a produkci biopotravin rozvoj nových sportovních aktivit (outdoor, indoor) zkvalitnit propagaci a marketing v oblasti turistického a cestovního ruchu prosadit další cyklotrasy, singletracky vedené v terénu jako alternativu k „asfaltovým“ cyklotrasám obnovení propojení levého a pravého břehu Hněvkovické nádrže ve formě přívozu, jako vhodného doplnění sítě cyklotras a turistických tras podporovat další rozvoj kongresové turistiky využít potenciál území mimo hlavní rekreační oblasti pro rozvoj rekreačních aktivit i pro klienty vyhledávající a oceňující čisté ovzduší a tiché prostředí odstranit negativní jevy v území související se starými zátěžemi v území SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Silné stránky přirozený přírůstek obyvatelstva v řešeném území poměrně rozvinutá činnost spolků a organizací v území velmi rozvinutý systém školství a veřejné vybavenosti v městě České Budějovice kvalitní životní prostředí nízká úroveň kriminality v rámci ČR

Slabé stránky stále se zhoršující kvalita vody v rybnících i Hněvkovické nádrži v letním období odrazuje návštěvníky od rekreace u vody velké kolísání přechodně ubytovaných návštěvníků řešeného území a obcí s velkým podílem rekreačního bydlení chatové lokality pro rodinnou rekreaci již není možné příliš rozšiřovat ani zahušťovat většina cyklotras je vedena po asfaltových silnicích a místních komunikacích, chybí singletracky a trasy v terénu chybí propojení levého a pravého břehu Hněvkovické nádrže

Hrozby tlak investorů do nových ploch rekreačního bydlení v nevhodných formách (chatové a chatkové osady, rekreační bydlení ve formě satelitů) zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení atraktivity území omezení investic do nových zařízení a objektů cestovního ruchu v důsledku hypoteční krize příliš velké zatížení vodní hladiny a problémy plynoucí z regulace počtu a provozu plavidel nedostatečná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem v cestovním ruchu málo podpory a prostředků pro zlepšení technické a sociální infrastruktury

Slabé stránky nutnost dojížďky z prací, vzděláním a veřejnou vybaveností z malých obcí nepříznivá věková struktura obyvatel, zejména v malých obcích zastaralý stavebně-technický stav některých pobytových zařízení sociálních služeb


velký počet nemovitých a kulturních památek a s tím související atraktivita a návštěvnost území

Příležitosti rozvoj vysokých škol a jejich vazba na vznikající vědecko technické parky zkrácení časů dojížďky za prací a vyšší občanskou vybaveností díky investicím do dopravní infrastruktury aktivní politika zaměstnanosti, vznik nových pracovních příležitostí potlačení negativních sociálních jevů formou dalšího rozvoje volnočasových aktivit jako prevence sociálních problémů zvyšování kvality v poskytování sociálních služeb pomocí standardů kvality vytvoření podmínek pro prohlubování a zvyšování odbornosti pracovníků v sociálních službách efektivnější poskytování kvalitní zdravotní péče; rozvoj a aplikace výzkumu a vývoje ve zdravotnictví a v sociální oblasti rozvoj odborného školství ve vazbě na požadavky evropského trhu práce využití brownfields situovaných v atraktivních lokalitách pro rozvoj občanské vybavenosti HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Silné stránky velké a ekonomicky stabilní subjekty v řešeném území dlouhodobě stabilní ekonomický růst rozvíjející se malé a střední podnikání vedoucí pozice jihočeského rybníkářství v rámci republiky dobrá poloha z hlediska dopravní dostupnosti Tradice, odbornost a vysoký potenciál Jihočeské univerzity a ústavů AV ČR v oblasti ekologie, biologických a biomedicínských oborů, trvale udržitelného rozvoje a zemědělství příliv špičkových technologií a know-how potenciál biomasy a obnovitelných zdrojů pro energetické využití nabídka levné pracovní síla kompenzující zvýšené náklady na dopravu surovin a zboží rozvinuté odvětví cestovního a turistického ruchu Příležitosti otevření pracovního trhu zahraniční pracovní síle dlouhodobě stabilní ekonomický růst; rozvíjející se malé a střední podnikání přítomnost Jihočeské univerzity, Vysoké školy technické a ekonomické, Fakulty managementu VŠE a soukromých vysokých škol podpora a posilování reflexe a přizpůsobivosti studijních programů SŠ a VŠ na poptávku podnikatelského sektoru rozvoj technologicky náročnějších výrob a diverzifikace ekonomických činností; Vznik mezinárodně konkurenceschopných výzkumných center (center excelence) na území kraje jako základu pro další rozvoj výzkumu a inovací v regionu

v současnosti netransformovaná síť sociálních služeb z hlediska místní, časové a ekonomické dostupnosti nedostatek veřejných prostranství v nově vznikajících satelitních sídlištích a rozsáhlých zónách bydlení

Hrozby vlivem trendům vývoje věkové struktury obyvatelstva hrozí nedostatečná péče o seniory (zejména budou chybět domy s pečovatelskou službou) nevyhovující systém financování sociálních služeb a nedostatečné využívání vícezdrojového financování nedostatečná kapacita odborných i praktických lékařů při zajištění ambulantně poskytované zdravotní péče nepříznivý vývoj zdravotního stavu obyvatelstva v souvislosti s pokračujícím stárnutím populace a nezdravým životním stylem, spojený s rostoucími náklady na zdravotní a sociální služby problematické udržení základního školství, zejména v menších obcích pokračování a akcelerace nepříznivé věkové struktury obyvatelstva a odliv venkovského obyvatelstva do měst problematická sociální integrace některých zahraničních pracovníků

Slabé stránky neexistující kapacitní dopravní napojení na TEN-T dálnice D3 a nedobudované rychlostní silnice R3 a R4 nedostatečná podpora přílivu investic a omezená disponibilita pracovní síly pro investice většího rozsahu nedostatek nových technologických zařízení pro přednostní materiálové a energetické využívání či odstraňování komunálních odpadů v menších obcích nejsou téměř žádné pracovní příležitosti, převládá vyjížďka za prací a do škol nedostatek vyškolené a kvalifikované pracovní síly špatná vybavenost některých zařízení hromadné rekreace, zejména kempů a tábořišť brownfields – nevyužité a stavebně chátrající výrobní areály a areály vojska (kasárna Čtyři Dvory, Haškova kasárna, některé zemědělské areály) Hrozby přílišná orientace na automobilový průmysl může v souvislosti se všeobecnou krizí v tomto odvětví pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním sektoru, projevující se ve ztížených možnostech uplatnění českých agrárních výrobků na domácím trhu a v klesajícím agrárním vývozu sílící konkurence mezi regiony pomalý postup modernizace IV. tranzitního železničního koridoru v úseku Praha – České Budějovice a nedořešení kvalitativních parametrů úseku tratě České Budějovice – Linz problémy veřejných rozpočtů s negativními dopady na rozvoj kraje a obcí nedostatečně atraktivní podnikatelské prostředí


rozvíjející se vědeckotechnické parky vytvoření funkčních systémových vazeb veřejných vzdělávacích a výzkumných institucí a podnikatelského sektoru pro využití výsledků výzkumu a vývoje v podnikatelské praxi; v blízkosti řešeného území je letiště České Budějovice, které má ambice stát se letištěm s mezinárodním provozem, včetně logistického centra s předpokládaným rozvojem cestovního a turistického ruchu se předpokládá i vznik nových pracovních míst v tomto odvětví zlepšení struktury veřejné vybavenosti dosáhnout prodloužení turistické sezóny využití vhodné polohy veřejného logistického centra uvažovaného v Hrdějovicích a jeho napojení na silniční, železniční a lodní dopravu využití brownfields situovaných v atraktivních lokalitách pro hospodářský rozvoj

B.2.

ovlivněné komplikovanou a nepřehlednou legislativou

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území

Územní podmínky pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území jsou tři hlavní pilíře trvale udržitelného rozvoje území. Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů. Péče o životní prostředí se tak stává nedílnou součástí trvale udržitelného rozvoje, zaměřuje se více na příčiny ekologických problémů než na jejich příznaky a důsledky. Interpretace pojmu trvalé udržitelnosti není jednoznačná. V tzv. slabé udržitelnosti se předpokládá, že přírodní potenciál lze do jisté míry nahradit lidským potenciálem a kapitálem. Technické výrobky tedy mohou alespoň zčásti nahradit přírodní produkty, aniž by společenství nebo území "zchudlo". V tomto pojetí je dosažení trvale udržitelného rozvoje poměrně snadné, nevyžaduje zásadní změny v chování jedinců ani fungování celých společenství. Trvalá udržitelnost v tzv. silném pojetí nesouhlasí s tím, že by bylo jakkoliv možno nahradit přírodní zdroje zdroji uměle vytvořenými. Ochuzení přírodních zdrojů chápe jako nevratnou změnu; naproti tomu změna, která přivodí růst přírodního bohatství, zhodnotí životní prostředí, a tím i kvalitu života lidí, kteří jsou součástí přírody. Změny v přírodním bohatství mají i svůj sociální rozměr: protože ekonomicky chudí lidé a chudé komunity jsou relativně více závislí na přírodních podmínkách a zdrojích, přináší ochuzení přírodních zdrojů ve prospěch umělých produktů těmto lidem a komunitám větší rizika a potenciálně větší míru zhoršení kvality života. Důsledné uplatnění "silného" pojetí trvalé udržitelnosti by znamenalo průlom do „růstové mentality" současné společnosti, většiny jejích ekonomických institucí a pravidel, podle kterých alokuje své zdroje. Vyhodnocení vyváženosti představuje závěr analýz, zjištění a rozboru témat vodního režimu v území, ochrany přírody, hygieny životního prostředí, ochrany ZPF a PUPFL, geologie, osídlení, bydlení, veřejné infrastruktury, rekreace a hospodářských podmínek.

B.2.1. Podmínky pro příznivé životní prostředí Jsou utvářeny zejména environmentálním pilířem přírodních podmínek v řešeném území. Mezi přírodní hodnoty je potřeba zařadit i základní složky životního prostředí půdu, vodu a ovzduší. Přírodní hodnoty v území jsou mimo jiné vyjádřeny ekologickou stabilitou krajiny, estetikou krajinného rázu a nejcennějšími oblastmi z hlediska ochrany přírody flóry a fauny, kterými jsou přírodní parky, přírodní rezervace, přírodní památky a lokality ÚSES v řešeném území. Na základě předchozích rozborů a SWOT analýzy jednotlivých složek pilíře životního prostředí je možno konstatovat že největší problémy se jeví v těchto oblastech: HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE v řešeném se vykazuje zvýšený výskyt půdního radonu, podle odvozené mapy radonového rizika převažují plochy středního radonového rizika v severní časti řešeného území, menší kapacita a rozmanitost zdrojů nerostných surovin, problém následné rekultivace vytěžených ložisek. VODNÍ REŽIM vysoký podíl orné půdy v území


kvalita vody – ve vodní nádrži Hněvkovice a rybnících klesá zejména v letním období zvyšující se eutrofizace vodních ploch, a s tím související negativní jevy (rozvoj řas a sinic, „kvetoucí voda“) vznik holin (polomy, kůrovec) vedoucí k prudkému snížení retenční schopnosti krajiny

HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ špatná úroveň technické vybavenosti, nebo absence ČOV u některých sídel zvyšování koncentrací imisí a emisí se vzrůstajícím stupněm motorizace dopravy a při přechodu na vytápěním domácností pevnými palivy v souvislosti s rostoucími cenami plynu a el. energie OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY vysoký podíl zemědělské půdy v území a velké ucelené lány orné půdy necitlivé umísťování nové zástavby do krajiny nejsou realizována opatření navržená v rámci ÚSES necitlivé zásahy do krajiny v případě velkého rozvoje zastavitelných ploch necitlivě řešené dopravní a technické stavby (silnice, železnice, větrné a solární elektrárny apod.) ZPF A PUPFL velké plochy ucelených lánů zemědělské půdy bez přirozených prvků krajiny zabraňující erozi velké zábory ZPF v případě realizace ploch navržených v ÚPD rozšiřování ploch neobdělávané (tzn. udržované) půdy a postupnou degradaci kulturní krajiny zranitelnost půd na svazích vodní erozí (kaňony vodních toků) neodpovídající dřevinná skladba, příliš vysoké zastoupení smrku a borovice nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů škody zvěří na lesních porostech Jak z výše uvedeného hodnocení vyplývá, tak většina problémů v území je způsobena vlivem hospodářských činností člověka v území. Většina z těchto střetů není tak závažného a nevratného charakteru, že by je nebylo možné řešit, či zmírnit nebo alespoň nezhoršovat jejich vliv na životní prostředí. Při řešení ÚPD a ÚPP je potřeba tento střet a problémy ve vztahu hospodářského rozvoje zohlednit a vytvořit předpoklady pro zlepšení podmínek pro životní prostředí. Z provedených průzkumů, rozborů a analýzy řešeného vyplývá, že v řešeném území se nenachází žádné velkoplošné chráněné území přírody. Maloplošná chráněná území nejsou řešením ÚPD ani uvažovaným rozvojem území dotčena. V řešeném území se nachází ptačí lokalita NATURA 2000 CZ0311036 Hlubocké obory, uvažovaný rozvoj do ní bude zasahovat minimálně a může mít vliv pouze malý na tuto lokalitu. Evropsky významné lokality NATURA 2000 CZ0314126 Hlubocké obory, CZ0313138 Vrbenské rybníky, CZ0313099 Hlubocké hráze jsou součástí řešeného území a nepředpokládá se ně žádný významný vliv. Jako jedna z vypovídajících hodnot o kvalitě přírodního prostředí je takzvaný stupeň ekologické krajiny, vyjádřený koeficientem ekologické stability KES. Plochy považované za stabilní jsou v rozmezí stupně KES 3 – 5. Tyto plochy jsou rozmístěny v těžišti řešeného území, které tvoří hlubocké obory.

B.2.2. Podmínky pro hospodářský rozvoj Koncepce trvale udržitelného rozvoje vytyčuje rámec pro integraci ekologických zásad a rozvojových strategií, přičemž termín "rozvoj" se užívá v nejširším smyslu. Ve svém běžném chápání nepožaduje zastavit hospodářský růst. Ten však vždy přináší rizika poškozování přírodního prostředí, neboť ve větší míře zatěžuje přírodní zdroje. Ti, kdo usilují o trvale udržitelný rozvoj, budou nutně usilovat o propojení ekonomických a ekologických hledisek a cílů. Přesto je v reálných podmínkách politiky a ekonomiky někdy velmi obtížné dosáhnout i takto „slabých" cílů udržitelnosti rozvoje - například omezení znečišťováni prostředí výrobními procesy nebo užíváním spalovacích motorů v dopravních prostředcích. Na základě předchozích rozborů a SWOT analýzy jednotlivých složek pilíře hospodářského rozvoje je možno konstatovat že největší problémy se jeví v těchto oblastech: HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE při větších investičních akcích hrozí závislost na dovozu základních stavebních surovin při využití prognózních ložisek a netěžených ložisek a dobývacích prostorů hrozí dlouhodobé zábory ZPF a PUPFL a zhoršení rekreační atraktivity území. malá rentabilita těžby u některých prognózních ložisek VODNÍ REŽIM nekontrolovaná likvidace splaškových odpadních vod z koncentrovaných chatových lokalit a z toho vyplývající znečištění vodních ploch a toků výstavba nových vodovodů a ČOV znamená velké finanční náklady, které většina obcí není schopna pokrýt ze svých rozpočtů


kontaminace spodních vod průsakem ze starých zátěží v řešeném území

ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL) pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním sektoru, projevující se ve ztížených možnostech uplatnění českých agrárních výrobků na domácím trhu a v klesajícím agrárním vývozu nízká úroveň přidané hodnoty zemědělských výrobků, může způsobit útlum v zemědělské výrobě zastaralost technického vybavení, neuspokojivá údržba budov, vnitřní zadlužení sektoru, především ve vztahu k půdní úrodnosti a jejího udržování, nedostatečná občanská vybavenost ve většině venkovských obcí nedostatek investičních zdrojů, vysoká zadluženost a omezený přístup k úvěrům pro zemědělské podniky REKREACE tlak investorů do nových ploch rekreačního bydlení v nevhodných formách (chatové a chatkové osady, rekreační bydlení ve formě satelitů) a lokalitách málo podpory a prostředků pro zlepšení technické a sociální infrastruktury omezení investic do nových zařízení a objektů cestovního ruchu v důsledku hypoteční krize HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY pracovní příležitosti a Severní průmyslová zóna je soustředěna na okraji území, v západní části území a je hůře dostupná z východní části území v menších obcích nejsou téměř žádné pracovní příležitosti, převládá vyjížďka za prací a do škol nedostatek vyškolené a kvalifikované pracovní síly, po které je poptávka v Severní průmyslové zóně přílišná orientace na automobilový průmysl písecké průmyslové zóny může v souvislosti se všeobecnou krizí v tomto odvětví způsobit skokový nárůst nezaměstnanosti. Podmínky pro hospodářský rozvoj v oblasti výroby a výrobních služeb v řešeném území jsou nejlepší ve vazbě na rozvojové oblasti a rozvojové osy. V ostatních částech území se předpokládá zejména rozvoj rekreace a kvalitních služeb v oblasti rekreace a cestovního ruchu. To vše za předpokladu, že nebude významně oslaben pilíř životního prostředí.

B.2.3. Podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území Pro soudržnost společenství obyvatel v území má rozhodující význam sociální pilíř trvale udržitelného rozvoje. Sociální pilíř vyjadřuje potřebu důstojného života a rozvoje lidské osobnosti sociální péče a zdravotnictví, školství a kultury. Ukazatelem pro hodnocení vyváženosti v oblasti sociální je stav a vývoj veřejné infrastruktury, tj. stavu občanského vybavení ve veřejném zájmu základního (školství, zdravotnictví a sociální péče), občanského vybavení nadmístního (centra osídlení), spád do škol a zaměstnání a z pohledu technické infrastruktury zainvestovanost obcí. Změny v přírodním bohatství mají i svůj sociální rozměr: protože ekonomicky chudí lidé a chudé komunity jsou relativně více závislí na přírodních podmínkách a zdrojích, přináší ochuzení přírodních zdrojů ve prospěch umělých produktů těmto lidem a komunitám větší rizika a potenciálně větší míru zhoršení kvality života. Technické výrobky tedy alespoň zčásti nahradit přírodní produkty, aniž by společenství nebo území výrazně "zchudlo". Na základě předchozích rozborů a SWOT analýzy jednotlivých složek pilíře sociální soudržnosti je možno konstatovat že největší problémy se jeví v těchto oblastech: HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ zvyšování hluku v centrech obcí v okolí silnic I. a II. třídy zejména při růstu intenzity tranzitní dopravy riziko zahušťování rekreačních ploch a v důsledku toho snížení atraktivity území špatná úroveň technické vybavenosti, nebo absence ČOV u některých sídel riziko inhalace kontaminantů v prašném spadu, působení radonu ze vzduchu a celkové zevní expozice radionuklidy u starých zátěží odkališť DIAMO ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA (PUPFL) nedostatečné právní vědomí zemědělských podnikatelů, dosud ne zcela stabilizovaný právní rámec pro zemědělské podnikání neuspokojivé marketingové znalosti managementu nízká konkurenceschopnost zemědělského sektoru a zpracovatelského průmyslu nízká úroveň přidané hodnoty zemědělských výrobků, může způsobit útlum v zemědělské výrobě BYDLENÍ velká náročnost zainvestování stavebních pozemků nízká úroveň technické infrastruktury, zejména v menších obcích nízká úroveň občanské vybavenosti v menších obcích necitlivé architektonické a hmotové řešení novostaveb ve vztahu k okolní zástavbě ve venkovských sídlech a jejich necitlivé usazení do terénu


předimenzované plochy pro rozvoj bydlení v některých obcích nízká kvalita domovního fondu mimo hlavní a atraktivní střediska osídlení vysoké procento bytového fondu zvláště v obcích je využíváno pro rekreaci, nikoliv pro trvalé bydlení nevyvážená struktura veřejné vybavenosti (specializované služby, obchody, kultura) hypoteční krize může pozastavit zájem investorů o rozvoj ploch pro bydlení tlak investorů do místně nezvyklých trendů bydlení v nevhodných formách (izolované satelity a solitéry) může znamenat izolování a odcizení nové skupiny obyvatel v území

REKREACE stále se zhoršující kvalita vody v Hněvkovické nádrži a ostatních rybnících v letním období odrazuje návštěvníky od rekreace u vody velké kolísání přechodně ubytovaných návštěvníků řešeného území a obcí s velkým podílem rekreačního bydlení chatové lokality pro rodinnou rekreaci již není možné příliš rozšiřovat ani zahušťovat tlak investorů do nových ploch rekreačního bydlení v nevhodných formách (chatové a chatkové osady, rekreační bydlení ve formě satelitů) zhoršování kvality životního prostředí a tím snížení atraktivity území omezení investic do nových zařízení a objektů cestovního ruchu v důsledku hypoteční krize SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY nepříznivá věková struktura obyvatel, zejména v malých obcích nutnost dojížďky za vzděláním a veřejnou vybaveností z malých obcí lokálně vysoká nezaměstnanost prohlubující se problémy v dopravní obslužnosti, zvláště v malých obcí odlehlých od hlavní silniční sítě vlivem trendů vývoje věkové struktury obyvatelstva hrozí nedostatečná péče o seniory (zejména budou chybět domy s pečovatelskou službou a zařízení pro seniory) problematické udržení základního školství, zejména v menších obcích pokračování a akcelerace nepříznivé věkové struktury obyvatelstva v malých obcích a odliv venkovského obyvatelstva do měst problematická sociální integrace některých zahraničních pracovníků HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY přílišná orientace na automobilový průmysl může v souvislosti se všeobecnou krizí v tomto odvětví způsobit skokový nárůst nezaměstnanosti pokles konkurenceschopnosti podniků v agrárním sektoru, projevující se ve ztížených možnostech uplatnění českých agrárních výrobků na domácím trhu a v klesajícím agrárním vývozu sílící konkurence mezi regiony v menších obcích nejsou téměř žádné pracovní příležitosti, převládá vyjížďka za prací a do škol nedostatek vyškolené a kvalifikované pracovní síly, nezájem o technické obory ve školství Za zvláště sociálně nestabilní části řešeného území lze považovat zejména obce s dlouhodobými úbytky počtu obyvatel přirozenou měnou (v důsledku demografického stáří), s negativní migrační bilancí a se zvláště špatnou dostupností veřejného vybavení. Rovněž jsou zde velké rozdíly v míře nezaměstnanosti a v nabídce pracovních příležitostí. Pro posílení sociální soudržnosti obyvatel v řešeném území je potřeba vytvořit podmínky pro: řešení směřující k vyváženosti a únosnému zatížení krajiny a vodní plochy se zájmy na rozvoj socioekonomických aktivit a na rozvoj rekreačního využívání oblasti, řešení vytvářející podmínky pro stabilizaci trvale bydlících obyvatel a jejich životní úrovně formou vytváření nových pracovních příležitostí a vybudováním chybějící veřejné infrastruktury, v územích ohrožených vysídlením, citlivé a přijatelné využití rekreačního potenciálu oblasti s ohledem na únosné zatížení přírody, krajiny a vodní plochy, řešení vytvářející podmínky pro zkvalitnění služeb v oblasti turistického a cestovního ruchu, citlivě využívat a chránit přírodní zdroje v oblasti, zkvalitnění a zlepšení dopravní dostupnosti území a vzhledem ke specifickým podmínkám území vytvořit podmínky pro zkvalitnění dopravních vazeb a to i v oblasti turistického a cestovního ruchu, zkvalitnění veřejné infrastruktury, zejména v oblasti vodohospodářství a zvláště likvidace odpadních vod, které mají zásadní vliv na kvalitu vody v Hněvkovické nádrži, ostatních vodních plochách a jejich následné rekreační využití.

B.2.4. Souhrnné vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Vyváženost všech pilířů udržitelného rozvoje se v řešeném území nevyskytuje celoplošně, nicméně, nevyskytuje se zde ani území se slabým hodnocením všech pilířů udržitelného rozvoje. Mezi relativně nejvíce vyvážené území udržitelného rozvoje z hlediska hodnocení všech třech pilířů lze zařadit správní území měst Hluboké nad Vltavou a Zlivi. V oblasti města Českých


Budějovic převládají územní podmínky hospodářského rozvoje a podmínky pro soudržnost společenství obyvatel v území. V těžišti řešeného území, to je v oblasti hlubockých obor a v bezprostředně navazujícím území u Hněvkovické nádrže převládají naopak územní podmínky pro příznivé životní a přírodní prostředí. Nicméně disproporce mezi jednotlivými pilíři nejsou takového rázu, že by měly závažný nebo neřešitelný dopad na uvažovaný rozvoj řešeného území.

B.3.

Formulace problémů určených k řešení v návrhové části studie

Jedním z hlavních cílů prací na průzkumech a rozborech analytické části této studie bylo shromáždění dostupných informací o problémech a střetech zájmů v řešeném území. Informace o území byly shromážděny z dostupných dokumentů a na základě fyzického průzkumu řešeného území. Během průzkumu v terénu byla vytvořena fotodokumentace hodnot území a problémů, či střetu zájmů v území. Fotodokumentace je součástí této textové části. Dále byla prověřena i síť cykloturistických tras stávajících, ale i potencionálně vhodných pro vedení nových či alternativních cyklotras a to i přímo v terénu a v sedle kola. Toto zjištění bylo ještě konfrontováno s průběžnými výsledky probíhajícího auditu cyklotras prováděného Nadací Jihočeské cyklostezky.Tyto informace byly utříděny z hledisek oborových a pod příslušným označením jsou vyznačeny v problémovém výkresu. Z hlediska oborového a odborného jsou stanoveny tyto hlavní problémové okruhy: urbanistické řešení (U), ochrana přírody a krajiny (OP), vodohospodářské řešení (V), energetika (E) a dopravní infrastruktura (D).

B.3.1. Urbanistické a civilizační problémy v řešeném území Z hlediska urbanistických a civilizačních hodnot byly vymezeny problémy a střety v území týkající se civilizačních, kulturních hodnot, sociodemografických hodnot v území, turistického a rekreačního rozvoje v řešeném území. Tyto problémy jsou jednak konkrétně vymezeny polygonem nebo bodem s popiskou v grafické části nebo jsou vyjádřeny formou kartogramů, které jsou součástí textové části. Jako všeobecné problémy v řešeném území byly identifikovány zejména tyto problémy a střety zájmů: Nepříznivá věková struktura obyvatel zejména v menších obcích Obce nedisponují dostatečnými volnými plochami ve vlastnictví obce pro jejich rozvoj Obce nedisponují finančními prostředky na vybudování potřebné veřejné infrastruktury Potřeba regulace využití vodní hladiny pro plavbu a rekreační využití Nepříznivá konfigurace terénu a větrné podmínky pro jachtařský sport Potřeba řešit další zařízení a vybavenost v návaznosti na navrhované využití vodní cesty pro rekreační plavbu Potřeba vybudování spolehlivého a dokonale funkčního záchranného systému na profesionální bázi Nedostatečné propojení levého a pravého břehu Hněvkovické nádrže jak pro motorový, tak cykloturistický a pěší provoz Pouze sezónní rekreační využití Hněvkovické nádrže, nedostatek vhodných aktivit, vybavení a nabídek pro přechodné a zimní období Nedostatek pracovních příležitostí v malých obcích Tabulka 72: Konkrétní urbanistické a civilizační problémy v řešeném území Kód Popis U1 Plochy starých zátěží – odkaliště DIAMO, odkaliště popílku Teplárna České Budějovice U2 Neúměrné zatížení obytných částí obcí těžkou dopravou související s rekultivací odkališť DIAMO U3 Vymezení optimálního členění plochy pro veřejné logistické centrum (VLC) Hrdějovice a zajištění dopravních vazeb na silniční, železniční a vodní dopravu U4 Freetime park na území městského parku Stromovka v Českých Budějovicích U5 Rozsáhlé rozvojové plochy pro bydlení, kolize některých ploch s koridory dopravní a technické infrastruktury U6 Rozsáhlé rozvojové plochy pro smíšenou funkci výrobních a komerčních aktivit, kolize některých ploch s koridory dopravní a technické infrastruktury U7 Rozsáhlé rozvojové plochy pro sportovně rekreační aktivity U8 Provizorní rekreační objekty na břehu Hněvkovické nádrže U9 Návrh obnovy zaniklého sídla Jaroslavice U 10 Návrh krajinné památkové zóny Hlubocko U 11 Špatná kvalita vody v Hněvkovické nádrži a dalších rybnících využívaných k rekreaci, zejména v letním období U 12 Vymezení ploch a přístupů pro pláže II. kategorie u Hněvkovické nádrže U 13 Vymezení nových kempů a tábořišť U 14 Stavební uzávěra u Hněvkovické nádrže vymezená kótou 374.60 m.n.m. U 15 Potřeba dovybavení, či vybudování plavebních komor na Vltavské vodní cestě U 16 Nedostatečný záchranný systém - zřízení stanovišť hladinové, nebo vodní záchranné služby U 17 Nedostatečný záchranný systém - zřízení stanoviště policejního sboru U 18 Problém vymezení nákladního přístavu ve vazbě na VLC U 19 Problém vymezení marín


U 20 U 21 U 22 U 23 U 24 U 25 U 26 U 27 U 28 U 29 U 30 U 31 U 32 U 33 U 34 U 35 U 36 U 37 U 38 U 39 U 40 U 41 U 42 U 43

Problém vymezení sportovních přístavů Problém vymezení sportovních kotvišť Problém vymezení jachetních kotvišť Problém nedostatečného množství veřejných přístavišť osobní lodní dopravy zajišťující dopravní obslužnost stálých obyvatel a zvýšení turistické atraktivnosti oblasti Problém vymezené vodní plochy pro vodní lyžování a vodní skútry - zvýšení turistické atraktivnosti oblasti, ale současně problém hluku Problém vymezené vodní plochy pro přistávání hydroplánů - zvýšení turistické atraktivnosti oblasti, ale současně problém hluku Problém vymezení plochy pro rybářskou osadu Projekt město a voda - pohyblivý jez u Předního mlýna Projekt město a voda - sklápěcí most u Předního mlýna Projekt město a voda - Lannův plavební kanál - Sokolský ostrov (napojení na Vltavskou vodní cestu) Projekt město a voda - plavební komora u Jiráskova jezu (napojení na Vltavskou vodní cestu) Projekt město a voda - vodácký přístav Valcha Projekt město a voda - úprava Trilčova jezu pro vodáky (sportovní plavební propust) Projekt město a voda - půjčovna loděk Malý jez Projekt město a voda - půjčovna loděk Sokolský ostrov Projekt město a voda - pobytová louka a koupání ve volné přírodě pod Novým mostem Projekt město a voda – krátkodobé kotviště Nový most Záměr revitalizace koněspřežní dráhy v ulicích města České Budějovice Nutné prohrábky dna Areály brownfields Městské molo slepé rameno Malše (Projekt město a voda) Krátkodobé kotviště Lannova loděnice (Projekt město a voda), potřeba koordinovat s přístavištěm OLD Návrh vesnické památkové zóny Vlkov Problém střetu poddolovaného území s navrhovanou rozvojovou plochou pro bydlení

B.3.2. Dopravní problémy v řešeném území Dopravní problémy na sítích veřejné dopravní infrastruktury jsou popsány v textové části této zprávy. V této části předložen přehled jevů uvedených v problémovém výkresu. Dopravní problémy (převážně liniové povahy) jsou v problémovém výkresu vyznačeny vždy příslušnou grafickou značkou. Dopravní problémy na síti silnic I. třídy řešeného území byly analyzovány v procesu přípravy ZÚR a na základě této analýzy předloženy náměty na rekonstrukci této sítě. Zhotovitelé tyto záměry považují za dostatečné. Přiměřeně se to týká i sítě silnic II. třídy v řešeném území; nad rozsah záměrů ZÚR bude navrhována úprava detailu křižovatek na silnici II/105 a doplnění trasy silnice II/105 v úseku Hluboká nad Vltavou – Chlumec o stezku pro cyklisty umístěnou v přidruženém dopravním prostoru. V následující tabulce uveden přehledně výčet konkrétních záměrů na dopravní síti vyplývajících ze ZÚR Jč kraje (body D1 až D15), a problémy identifikované až při práci na analytické části územní studie, které nejsou, díky své podrobnosti, obsahem řešení návrhu ZÚR JČK (body D16 až D50). Tabulka 74: Konkrétní dopravní problémy Kód Popis D 1/1 Dálnice D3 Praha – České Budějovice – MÚK Dolní Třebonín v rozsahu řešeného území (úsek MÚK Lhotice – Borek, kú Hosín) D 1/2 Dálnice D3 Praha – České Budějovice – MÚK Dolní Třebonín v rozsahu řešeného území (úsek MÚK Pohůrka – MÚK Nové Hodějovice, kú Č.Budějovice 6) D 2/1 IV. tranzitní železniční koridor (trať 220) Praha – České Budějovice v úseku Ševětín – České Budějovice, Nemanice, v rozsahu řešeného území D 2/2 IV. tranzitní železniční koridor (trať 220) Praha – České Budějovice v úseku České Budějovice, Nemanice – České Budějovice žst. D 2/3 IV. tranzitní železniční koridor (trať 196) České Budějovice – Kaplice – Linz rozsahu řešeného území (úsek České Budějovice, žst. – České Budějovice, Nové Hodějovice) D 3/1 Silnice I/20 Plzeň – České Budějovice, přeložka obcí Češňovice a Dasný, v rozsahu řešeného území, včetně úpravy MÚK I/20x II/105 D 3/2 Silnice I/20 České Budějovice „severní spojka“ v úseku VOK Globus – přemostění Vltavy – Kněžské Dvory – Okružní - VOK I/34 x II/634 Okružní. D 3/3 Silnice I/20 České Budějovice „severní tangenta“ v úseku MÚK II/105 – křiž. I/34 nebo křiž. D3 x I/34 – územní rezerva dle ZÚR


kód v ZÚR D 1/5 D 1/6 D 3/4 D 3/5 D 3/6 D 7/6 D 7/7 ÚR x

Kód D4 D 5/1 D 5/2 D6 D7 D8 D9 D 10 D 11 D 12/1 D 12/2 D 12/3 D 12/4 D 12/5 D 12/6 D 13 D 14/1 D 14/2 D 15/1 D 15/2 D 15/3 D 16 D 17 D 18 D 19 D 20 D 21 D 22 D 23 D 24 D 25/1 D 25/2 D 26 D 27 D 28 D 29

Popis Zdvojkolejnění železniční tratě č. 190 Plzeň – České Budějovice v úseku Zliv – České Budějovice, Nemanice. Vltavská vodní cesta v úseku České Budějovice – Hluboká nad Vltavou zač. v.n. Hněvkovice Vltavská vodní cesta v úseku v.d. Hněvkovice – Týn nad Vltavou v rozsahu řešeného území Veřejné logistické centrum České Budějovice, Nemanice - Hrdějovice České Budějovice „jižní tangenta“ - silnice II/143, napojení prostoru letiště na D3 v rozsahu řešeného území Silnice II/146 v úseku Hluboká nad Vlt. – křiž. II/603, křížení s IV.TŽK a stávající železniční tratí Silnice II/147, přeložka místní části Bzí v rozsahu řešeného území Silnice II/156 v úseku MÚK D3 České Budějovice, Nové Hodějovice – Nová Ves, obchvat Nedabyle v rozsahu řešeného území Silnice I/3 (II/603) České Budějovice Litvínovická v úseku Na Dlouhé louce – Planá – Boršov nad Vlt. v rozsahu řešeného území České Budějovice silnice I/34 propojení okruhů“ v úseku Okružní – Strakonická (v současné době ve stavbě) České Budějovice, „Zanádražní komunikace“ silnice II/156 v úseku „propojení okruhů“ – Rudolfovská - Nové Hodějovice České Budějovice podjezd pod nádražím v úseku Dobrovodská – Nádražní/Mánesova České Budějovice tzv. „jižní spojka“ v úseku Litvínovická – Lidická – Plavská – Novohradská – Zanádražní komunikace – D3 v MÚK Pohůrka (včetně nového přemostění Vltavy) České Budějovice tzv. „západní půloblouk“ v úseku sídl. Máj,Branišovská – Litvínovice křiž. se silnicí I/3 České Budějovice, Čtyři Dvory, propojení Strakonická – Milady Horákové Přívoz přes Hněvkovickou nádrž v poloze obce Purkarec

kód v ZÚR D 14/1

Cyklostezka na území města Hluboká nad Vltavou v trase dálkové cykloturistické trasy č.12 Praha – České Budějovice Cyklostezka na území města České Budějovice, Rožnov v trase dálkové cykloturistické trasy č.12 České Budějovice – Český Krumlov směr Včelná, Boršov v rozsahu řešeného území Obchvat Zahájí na silnici III/10579 v rámci dopravních staveb spojených s rekultivací odkaliště Mydlovary Obchvat Olešník na silnici III/10579a v rámci dopravních staveb spojených s rekultivací odkaliště Mydlovary Homogenizace silnice III/10579a v úseku Olešník – křiž.II/105 Chlumec v rámci dopravních staveb spojených s rekultivací odkaliště Mydlovary Liniová dopravní závada – silnice I/20 na průtahu obcí Dasný Liniová dopravní závada – silnice II/146 na průtahu městem Hluboká nad Vltavou v úseku Zámostí – most přes Vltavu – zač. přeložky Liniová dopravní závada – silnice II/146 v úseku Dobřejovice – křiž. se silnicí II/603 Liniová dopravní závada – silnice III/10579 v úseku Munice – Zahájí – Olešník, silnice III/10579a na průtahu obcí Olešník a silnice III/12227 v úseku Zahájí – Mydlovary Liniová dopravní závada – silnice III/10575 v úseku Hrdějovice – Hluboká nad Vltavou, Zámostí Liniová dopravní závada – MK v úseku Hrdějovice – Hosín (s provozem MHD) Bodová dopravní závada – úrovňové železniční přejezdy na železniční trati č. 190 a silnicích III. třídy (3x – Kněžské Dvory, dvůr Vondrov a Zliv) Bodová dopravní závada – úrovňové železniční přejezdy na železniční trati č. 220 a silnicích III. třídy (4x – Kněžské Dvory a 3x v obci Hrdějovice) Bodová dopravní závada – křiž. silnic II/146 a II/603 na kú obce Hosín (u kafilerky) Bodová dopravní závada – křiž. silnic II/105 a III/10579a u obce Chlumec Bodová dopravní závada – křiž. silnic II/105 a III/10579 Hluboká nad Vltavou Chybějící spojení pro automobilovou dopravu - České Budějovice, Čtyři Dvory, úsek Strakonická – Milady Horákové Chybějící kapacitní spojení pro automobilovou dopravu - České Budějovice, severní spojka, úsek silnice I/20 VOK u Globusu – silnice I/34 VOK Okružní k převedení tranzitní dopravy Chybějící spojení pro automobilovou dopravu Purkarec - Kostelec – silnice III. třídy - řešitelné přívozem a rekonstrukcí MK na kú Kostelec pro místní dopravu v rámci jedné obce Chybějící spojení pro automobilovou dopravu – napojení budoucí obnovené obce Jaroslavice silnicí III. Třídy

D 75/6


D 18/1 D 18/2 D 19 D 26 D 36 D 37/2 D 42/1 D 57 D 63/1 D 63/2 D 63/3 D 63/4 D63/5 D63/6 D 73

D 75/7 D82/1 D82/2 D82/3

Kód D 30 D 31 D 32 D 33 D 34 D 35 D 36 D 37 D 38 D 39 D 40 D 41 D 42 D 43 D 44 D 45 D 46 D 47 D 48 D 49 D 50

Popis Hluboká nad Vlt. - záměr přeložky silnice III. třídy dle ÚPn města Hluboká nad Vlt. Bavorovice - záměr dobudování silnice III. třídy dle ÚPn města Hluboká nad Vlt. Poněšice - problém nereálnosti přeložky dle ÚPn města Hluboká nad Vlt. Kostelec - problém nereálnosti přeložky dle ÚPn města Hluboká nad Vlt. Problém vedení cykloturistické trasy po silnici II. třídy č. II/105 v úseku Hluboká nad Vlt. – Chlumec Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku České Budějovice – Rudolfov Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku České Budějovice Rožnov – Včelná – Boršov Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku České Budějovice sídl. Máj – Branišov – ryb. Dehtář Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku České Budějovice sídl. Vltava – Vrbenské rybníky – ryb. Bezdrev Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Hluboká nad Vltavou – Purkarec po levém břehu řeky Vltavy Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Purkarec – hráz Hněvkovické přehrady s využitím nové lávky Jeznice - Buzkov přes zátoku Strouha Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku hráz Hněvkovické přehrady – Týn nad Vltavou po levém břehu Vltavy Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Zahájí – cyklotrasa podél silnice II/105 Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Purkarec – Kostelec – Líšnice,lihovar s využitím přívozu Purkarec Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Hroznějovice – Buzkov s využitím nového přívozu Pardovice - Buzkov Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Pořežany – Jeznice s využitím přívozu Pardovice – Jeznice Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v lesním celku v kú Poněšice Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v lesním celku Hroznějovice – Hněvkovice na pr. břehu vč. odbočky na hráz přehrady Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Hněvkovice na pravém břehu – Týn nad Vltavou po pravém břehu řeky Vltavy Chybějící nebo nevyhovující spojení pro pěší a cyklisty v úseku Opatovice – Hluboká nad Vltavou Návrh nového přívozu Hněvkovickou nádrž v poloze Pardovice – Jeznice / Buzkov

kód v ZÚR

B.3.3. Vodohospodářské problémy v řešeném území a rozbor ÚPD a PRVKÚC JČK Tyto problémy jsou jednak konkrétně vymezeny polygonem nebo bodem s popiskou v grafické části nebo jsou vyjádřeny formou kartogramů, které jsou součástí textové části.

B.3.3.1. Identifikované vodohospodářské problémy v území Tabulka 75: Konkrétní problémy v oblasti zásobování vodou a likvidace odpadních vod Kód Popis V1 České Budějovice, budování vodovodních řadů pro novou zástavbu, rekonstrukce řadů V2 České Budějovice budování kanalizace pro novou zástavbu V3 České Budějovice, protipovodňová opatření I. vybudování mobilních hrází na Jiráskově nábřeží a v Havlíčkově kolonii II. Na kanalizačních výpustích z odlehčovacích komor jsou v současnosti osazeny protipovodňové stavidlové uzávěry (rozmístění viz situace), které mají zabránit průniku velkých vod z řeky Vltavy do kanalizace. III. V ohrožených odlehčovacích komorách budou instalovány povodňové uzávěry na škrtících tratích. IV. Na kanalizaci budou vybudovány havarijní protipovodňové objekty, které budou sloužit v době po opadnutí povodňové vlny k vypouštění vody z kanalizace do řeky Malše. Tímto dojde ke zrychlenému odtoku vody ze zaplavených území. V. Bude obnoven propustek DN 1000 pod Novohradskou ulicí u křižovatky s ulicí Vidovskou. VI. Výrazné hygienické riziko v době povodní představuje ČOV pro letiště Planá, kdy v době povodní je ČOV zaplavena a hrozí vyplavení odpadních vod z ČOV do území města. Z tohoto důvodu bude nutné splaškové


V4 V5 V6 V7 V8 V9

V10 V11 V12 V13 V14 V15 V16 V17 V18 V19 V20 V21 V22 V23 V24 V25 V26 V27 V28 V29 V30 V31 V32 V33 V34 V35 V36

V37 V38 V39 V40

odpadní vody z areálu letiště svést do městské kanalizační sítě a ČOV zrušit. VII. V západní části města mezi lokalitou Švábův Hrádek a stávající zástavbou bude doplněna oddílná dešťová kanalizační síť pro odvádění povrchových vod do hlavního recipientu – tj. do řeky Vltavy. VIII. V jihovýchodní části města bude doplněna kanalizační síť v trase Ledenické ulice. Záchytný protipovodňový obtokový kanál Pohůrka bude po své realizaci využíván do doby výstavby dálnice D3. Po té budou povrchové vody z dotčeného povodí odváděny v trase dálničního zářezu do Dobrovodské stoky. IX. Pro zajištění bezproblémového odtoku povrchových vod z prostoru tzv. Hliníků v Suchém Vrbném, bude obnovena vodoteč v trase ulice E. Krásnohorské s vyústěním do Dobrovodské stoky. Litvínovice, vybudování vodovodu pro novou zástavu Litvínovice, vybudování kanalizace pro novou zástavbu Litvínovice, místní část Šindlovy Dvory, vybudování vodovodu pro novou Litvínovice, místní část Mokré, vybudování vodovodu pro novou zástavbu Litvínovice, místní část Mokré, Vybudování kanalizace pro novou zástavbu Litvínovice, protipovodňová opatření na celém správním území obce I. vybudování záchytných příkopů pro odvedení povrchových vod ze severní a jižní strany správního území do spodní části Litvínovického potoka a dále do Vltavy. II. využití Šindlovského rybníka také jako retenčního rybníka pro zachycení povodňové vlny z horní části povodí (snížením normální hladiny vody) Branišov, vybudování kanalizace s centrální čerpací stanicí, odpadní vody budou přečerpávány do kanalizační sítě města České Budějovice. Kanalizace v obci bude oddílná. Branišov, dobudování vodovodu pro novu zástavbu Hrdějovice, protipovodňová opatření – záchytné příkopy Hosín, výměna zásobního vodovodního řadu z vodojemu Hosín, dobudování kanalizace pro novou zástavbu Hosín, letiště, vybudování nové ČOV a kanalizace Hosín, místní část Chýnava, vybudování nové ČOV Dasný – rozšíření vodovodu v rámci nové výstaby Dasný, vybudování nové ČOV a kanalizace Hluboká nad Vltavou, místní část Bavorovice, dobudování nových vodovodních řadů Hluboká nad Vltavou, místní část Bavorovice vybudování nové ČOV a kanalizace České Budějovice, místní část Haklovy Dvory, napojení na dálkový vodovod JVS České Budějovice, místní část Haklovy Dvory, napojení na kanalizaci části Zavadilka, a dále na ČOV České Budějovice Hluboká nad Vltavou, rozšíření vodovodu Hluboká nad Vltavou,rozšíření kanalizace Hosín, místní část Dobřejovice, rozšíření vodovodu Hosín, místní část Dobřejovice, rozšíření kanalizace Hluboká nad Vltavou, místní část Munice, rozšíření vodovodu Hluboká nad Vltavou, místní část Munice zrušení stávající ČOV a napojení výtlakem na kanalizaci Hluboká, rozšíření kanalizace Zahájí, kanalizace a nová ČOV Zahájí, protipovodňová opatření (záchytný příkop pro odvedení extravilánových vod nad severním okrajem Zahájí do meliorační stoky na západním okraji Zahájí) Hluboká nad Vltavou, místní část Purkarec, rozšíření vodovodu Hluboká nad Vltavou, místní část Purkarec, rozšíření kanalizace Hluboká nad Vltavou, místní část Hroznějovice, vybudování vodovodu. Nový vodovod bude napojen na vodojem Kostelec Hluboká nad Vltavou, místní část Kostelec, vybudování kanalizace a ČOV Vlkov, vybudování kanalizace a ČOV Olešník, protipovodňová opatření I. rekonstrukce rybníka Nové Jámy II. rekonstrukce rybníka Staré jámy III. rekonstrukce toku Olešník, místní část Chlumec, vybudování kanalizace a ČOV Žimutice, místní část Pořežany, vybudování vodovodu, který bude napojen na skupinový vodovod Dolní Bukovsko Žimutice, místní část Třitim, vybudování vodovodu, který bude napojen na skupinový vodovod Dolní Bukovsko Horní Kněžeklady a místní část Dolní Kněžeklady, v obou obcích vybudování vodovodu, který bude napojen na skupinový vodovod Dolní Bukovsko


V41 V42 V43 V44 V45

Horní Kněžeklady, vybudování kanalizace a ČOV Horní Kněžeklady, místní část Štipoklasy, vybudování vodovodu, který bude napojen na skupinový vodovod Dolní Bukovsko Modrá Hůrka a místní část Pořežánky, vybudování kanalizace a nové společné ČOV, která bude na území Pořežánek Modrá Hůrka, vybudování nového rybníka Hluboká nad Vltavou, protipovodňová opatření I. v lokalitě Hamr zřídit hrazení do vtoku do Náhonu MVE a jalový přeliv na konci náhonu. II. upravit propustek od Zvolenovského rybníka III. na pravém břehu Vltavy zřídit ochrannou hrázku podél komunikace Hluboká – Hrdějovice IV. zachycení a odvedení přívalových vod z extravilánu v Zámostí, pomocí odvodňovacích žlabů a terénních průlehů. V. v lokalitě Jeznice prodloužit úpravu toku nad stávající úpravou v obci a podchytit extravilánové vody záchytnými příkopy VI. v lokalitě Kostelec zřídit příkop pro odvádění přívalových vod VII. v lokalitě Líšnice provést na Líšnickém potoce rekonstrukci mostku v obci a nad obcí provést stabilizaci nátrží svahů a revitalizaci upraveného koryta VIII. v lokalitě Purkarec v severní části provést otevřený příkop a stávající koryt zkapacitnit nad obcí podchytit extravilánové vody záchytnými příkopy, v jižní části zkapacitnit stávající příkop

B.3.3.2. Vyhodnocení PRVKÚC JČK a územních plánů obcí a zjištěné střety Program rozvoje vodovodů a kanalizací a územní plány obcí sloužily zpracovateli vodohospodářské části jako podklad pro zhodnocení stavu a rozvoje vodovodů a kanalizací v řešeném území Vltava. Zpracovatel se při podrobnějším průzkumu v terénu dostal v některých případech do rozporu s PRVKÚK, někdy i s územním plánem dané obce. PRVKÚK mapuje stávající stav vodovodů a kanalizací v jednotlivých sídlech a obsahuje návrhy pro výhledový rozvoj. Vzhledem k tomu, že byl zpracován v roce 2004, některé navrhované záměry byly již realizovány. Dále některé navrhované záměry v PRVKÚK se při podrobnějším průzkumu jeví jako nerentabilní (zejména návrh nových ČOV i ve zcela malém sídle). Totéž platí i pro některé územní plány, které jsou staré již několik let. Návrhy v nich již nejsou aktuální a odlišují se od současných záměrů obcí. Tabulka 76: Odkanalizování a vybudování ČOV - vyhodnocení ÚP a PRVKÚC Návrh kanalizace a nová ČOV Název obce a místní části PRVKÚC ÚPn obce Doporučení zpracovatele JČ Dle ověření stávajícího stavu je kanalizace již v obci vybudována a kanalizační síť je napojena na kanalizaci města České Hosín Ano Budějovice Hosín – místní část Dobřejovice Ano Již je vybudována nová ČOV Ne, malá obec – dovoz splašků z bezodtokových jímek na větší ČOV, nebo Horní Kněžeklady Ne Ano vybudování společné ČOV i pro místní části V obci je již vybudována nová kanalizace i ČOV Hrdějovice – místní část Opatovice Ano Ano Modrá Hůrka + místní část Pořežánky Ne Ano Ano, společná ČOV pro obě lokality Olešník Ano Ano Již je vybudovaná nová ČOV Ne, malá lokalita – dovoz splašků z bezodtokových jímek na větší ČOV, nebo Vlkov Ne Ano budování domovních ČOV

B.3.4. Problémy v řešeném území v oblasti energetiky B.3.4.1. Problémy v oblasti zásobování teplem a plynem V odlehlých nebo velmi malých sídlech a v lokalitách se zástavbou pro rekreaci převážně letního charakteru, do nichž je přivedení ZP nereálné, by měla být využívána jiná paliva s nízkými emisemi škodlivin, případně elektrická energie. Současná doba se vyznačuje útlumem zájmu o využívání plynu. Jedná se o výkyv charakteristický nejen pro řešené území.


Tabulka 77: Konkrétní problémy v oblasti zásobování teplem Kód Popis Et 1 Návrh přivedení tepla od JETE k připravovanému výrobnímu areálu Býšov. Záměr není definitivně vyjasněn – JETE nabízí dodávky tepla ve formě horké vody. Et 2 Fyzická likvidace vyřazeného parovodu v blízkosti Švábova hrádku v Českých Budějovicích. Koncová část posilovací větve MÁJ - DN 500 byla vyřazena z provozu, ale demontována je pouze částečně. Et 3 Záměr výstavby horkovodního přivaděče vyvedeného z areálu JETE, přes Olešník, Zahájí a Zliv do Českých Budějovic. Et 4 Rozšíření horkovodní sítě v Českých Budějovicích o úsek přes řeku Vltava. Záměr je ve stadiu příprav. Et 5 Zrušení struskovodu vedeného od teplárny v Českých Budějovicích na odkaliště Hodějovice (na hranici ŘÚ). Do roku 2012 má být ukončen provoz tohoto zařízení. tabulka 78: Konkrétní problémy v oblasti zásobování plynem Kód Popis Ep 1 Návrh vysokotlakého plynovodu v trase Ševětín – Hosín. Trasa představuje propojení dvou bodů na stávající síti. Ep 2 Návrh prodloužení stávajícího středotlakého plynovodu od vstupu do JETE k připravovanému areálu Býšov. Ep 3 Možnost plošné plynofikace sídla Dasný Ep 4 Možnost plošné plynofikace sídla Munice Ep 5 Možnost plošné plynofikace sídla Branišov

B.3.4.2. Problémy v oblasti zásobování elektrickou energií V případě navrhovaných velkých urbanizovaných ploch bude potřeba vybudovat nová přípojná el. vedení a nové distribuční trafostanice. V současné době probíhá překotný rozvoj fotovoltaiky, což vede k záborům ZPF a nepříznivému estetickému působení v krajině tabulka 79: Konkrétní problémy v oblasti zásobování elektrickou energií Kód Popis Ee1 Temelín, výstavba el. vedení 400kV mezi TR Kočín – TR Mírovka, napojení do elektrizační soustavy mimo Jč.kraj Ee2 Temelín, zdvojení stávajícího el. vedení 110kV mezi TR Kočín – TR Veselí n.L, pro zabezpečení dodávky el. energie na Táborsku a Jindřichohradecku Ee3 Hluboká n.V., zdvojení stávajícího el. vedení 400kV mezi TR Dasný – TR Přeštice Ee4 Hluboká n.V., , výstavba el. vedení 110kV mezi TR Dasný – TR Větřní, pro zabezpečení dodávky el. energie na Českokrumlovsku Ee5 Temelín, výstavba transformovny s rozvodnou TR 110/22 kV, pro potřebu FVE Býšov Ee6 České Budějovice, výstavba transformovny s rozvodnou TR 110/22 kV, pro zajištění elektrizace krajského města Ee7 Temelín, přeložka vedení 22 kV k TS Býšov, vyvolaná výstavbou FVE Býšov Ee8 Hosín, výstavba další TS Letiště, včetně venkovní přípojky 22 kV Ee9 Hosín, místní část Dobřejovice, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee10 Hluboká n.V., místní část Poněšice, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee11 Hluboká n.V., místní část Kostelec, v rámci bytové výstavby na jihozápadě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee12 Hluboká n.V., místní část Líšnice, v rámci bytové výstavby na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee13 Hluboká n.V., místní část Jeznice – Buzkov, v rámci rekreační oblasti na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee14 Hluboká n.V., místní část Jaroslavice, v rámci bytové a rekreační výstavby v obci vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee15 Hluboká n.V., místní část „Pod Jaroslavicemi“?, v rámci bytové a rekreační výstavby vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee16 Hluboká n.V., místní část Purkarec, v rámci výstavby přístaviště vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee17 Olešník, místní část Nová Ves, v rámci výstavby veřejné vybavenosti vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee18 Olešník, místní část Chlumec, v rámci zóny podnikání na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Ee19 Olešník, v rámci bytové výstavby na východě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,


Ee20 Ee21 Ee22 Ee23 Ee24 Ee25 Ee26 Ee27 Ee28 Ee29 Ee30 Ee31 Ee32 Ee33 Ee34 Ee35 Ee36 Ee37 Ee38 Ee39 Ee40

Hluboká n.V., místní část Vlkov, v rámci bytové výstavby na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Hluboká n.V., místní část Munice, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Zahájí, v rámci bytové výstavby na severovýchodě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Žimutice, místní část Pořežany, v rámci bytové výstavby na jihu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby jižně u nádraží vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby Na Pahorku 1 vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby Na Pahorku 2 vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Hluboká n.V., místní část Zámostí, v rámci bytové výstavby u nádraží vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Dasný, v rámci bytové výstavby na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Dasný, v rámci bytové výstavby na východě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Litvínovice, v rámci bytové výstavby u rondelu vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Litvínovice, v rámci bytové výstavby u řeky Vltavy vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Litvínovice, v rámci bytové výstavby na jihu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Litvínovice, v rámci bytové výstavby „U Stromovky“ vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Litvínovice, v rámci bytové výstavby v centrální části obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Litvínovice, místní část Šindlovy Dvory, v rámci bytové výstavby na východě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Litvínovice, místní část Šindlovy Dvory, v rámci výstavby RD na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Litvínovice, místní část Mokré, v rámci bytové výstavby na jihovýchodě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, Litvínovice, místní část Mokré, v rámci bytové výstavby na severu obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV, České Budějovice, místní část Zavadilka, v rámci bytové výstavby na západě obce vybudovat TS, včetně venkovní přípojky 22 kV,

B.3.5. Problémy v řešeném území v oblasti ochrany přírody Jak z průzkumů, rozborů a provedené analýzy vyplývá, tak většina problémů v území je způsobena vlivem hospodářských činností člověka v území. Většina problémů je celoplošného tedy obecného rázu a to zejména: Velké plochy ucelených lánů zemědělské půdy bez přirozených prvků krajiny zabraňující erozi, Velké zábory ZPF v případě realizace ploch navržených v ÚPD, ochrana přírodně hodnotných lokalit před urbanizací Rozšiřování ploch neobdělávané (tzn. udržované) půdy a postupnou degradaci kulturní krajiny, Zranitelnost půd vodní erozí, Neodpovídající dřevinná skladba - nízký či průměrný stupeň přirozenosti lesních porostů, příliš vysoké zastoupení smrkových monokultur, Nevyrovnané věkové a prostorové uspořádání porostů, Škody zvěří na lesních porostech Ochrana přírodě blízkých, ekologicky stabilních lokalit před urbanizací tabulka 79: Problémy v oblasti ÚSES Kód Popis OP 1

Zpřesnit vymezení hranic NBC004 Hlubocká obora

OP 2

Doplnění kostry lokálních prvků ÚSES v celém řešeném území, zejména v k.ú. Zahájí

OP 3

Doplnění kostry lokálních prvků ÚSES v celém řešeném území, zejména v k.ú. Modrá Hůrka

OP 4

Řešení případných střetů lokálních prvků ÚSES a navrhovaných záměrů

OP 5

Řešení případných střetů regionálních a nadregionálních prvků ÚSES a navrhovaných záměrů


B.3.6. Ohrožení území rizikovými přírodními faktory Převážná část řešeného území má stabilní geologické podloží a není zde evidováno žádné území náchylné k sesuvům. Výjimku však tvoří specifická část břehových partií u Hněvkovické nádrže. Některé části břehů Hněvkovické vodní nádrže jsou strmé a navíc jsou vystaveny častému vlnobití, jež je vyvoláno větrem. Lze sice konstatovat, že zde již místy vznikl stav relativní odolnosti břehů vůči vlnobití, ale je to pravda pouze zdánlivá, jež platí pouze na některých úsecích břehů. Abraze na Hněvkovické vodní nádrži existuje, ale je přirozeného původu, způsobuje ji vlnobití a kolísání hladiny, jakož i strmé břehy. Trvale dochází k vymývání jemných částic z půdy na březích, takže se vytváří určitá obdoba abrazních srubů. Výrazné kolísání hladiny však brání vyvinutí typických teras. Tyto jevy však jsou zcela přírodního původu a nemají nic společného s plavbou. Severní část řešeného území vykazuje zvýšený výskyt půdního radonu, podle odvozené mapy radonového rizika převažují plochy středního radonového rizika. Z možných přírodních vlivů ohrožujících obyvatelstvo a plochy v řešeném území mají největší váhu výskyty povodní. Ve výkresové části studie jsou graficky vyznačena stanovená záplavová území, která jsou jedním z limitů využití území. V těchto územích je nutno provádět a respektovat zejména tato opatření: Umístění veškerých staveb, zařízení a činností v záplavových územích a na pozemcích při vodních tocích musí být projednáno s příslušnými správci a ve stanovených územích podléhá i souhlasu vodoprávního úřadu. V řešeném území zejména u břehových partií Hněvkovické nádrže existují i provizorní objekty nebo stavby rodinné rekreace, které jsou umístěny v ochranném prostoru vodní nádrže (kóta 370,10 m.n.m.) nebo v prostoru stavební uzávěry Hněvkovické nádrže (kóta 374,60 m.n.m.). V záplavových územích je nutné důsledně dodržovat obecnou ochranu vod. Dále provádět postupně v záplavových územích podél toků změny kultur zemědělské půdy na louky a pastviny, nebo střídat kultury, s vyloučením orné půdy na pobřežních pozemcích v souladu se schválenými návrhy pozemkových úprav. Veškeré stavby, které budou vedeny napříč či podél územím ohroženým velkými vodami vodních toků i ostatních tzv. drobných vodních toků, budou navrženy tak, aby nebyly zhoršeny odtokové poměry v území nad nezbytnou míru, případně aby byla vybudována příslušná technická opatření pro eliminaci zvýšené úrovně hladin velkých vod v celém dotčeném úseku vodního toku (např. zkapacitnění koryta vodního toku, vybudování nebo zvýšení ochranných povodňových hrází, vybudování retenčních nádrží apod.). Další rizikové faktory plynou z extrémních meteorologických vlivů, prudké bouře, velmi silný vítr, které mohou ohrozit návštěvníky kempů, tábořišť a provozovatele vodních sportů na vodní hladině. Proto je potřeba vybudování spolehlivého a dokonale funkčního záchranného systému na profesionální bázi a respektování ochranného pásma lesa a vytvoření účinného systému varování. Námraza, mokrý sníh a ledovka kromě komplikací v silničním provozu způsobují i škody na lesních porostech. V řešeném území se však tyto jevy vyskytují v menším množství a menší četnosti, nežli v jiných, zejména horských a vyšších částech jihočeského kraje.


SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK: BPEJ BSK CR CZT ČEZ ČHMÚ ČNB ČOV ČSÚ EECONET EO EU GSM HDP CHLÚ CHSK J JV JZ JČE JČK JČU JETE JVS KČT KES KHS KPÚ KPZ k.ú. LBC LBK LHO LHP LO LT LVS LZU MF MHD MK m.n.m. MPR MPZ MÚK MZd NATURA 2000 NKP NBC NBK NUTS OP OPRL ORP OV PD

Bonitní půdně ekologická jednotka Biochemická spotřeba kyslíku Cestovní ruch Centralizované zásobování teplem Česká elektrárenská společnost, ČEZ a.s. Český hydrometeorologický ústav Česká národní banka Čistírna odpadních vod Český statistický úřad European Ecological Network – Evropská ekologická síť Ekvivalentní obyvatel Evropská unie Nejrozšířenější digitální bezdrátový komunikační standard Hrubý domácí produkt Chráněná ložisková území Chemická spotřeba kyslíku Světová strana - jih Světová strana - jihovýchod Světová strana - jihozápad Jihočeská energetika a.s. Jihočeský kraj Jihočeská univerzita Jaderná elektrárna Temelín Jihočeský vodárenský svaz Klub českých turistů Koeficient ekologické stability Krajská hygienická stanice Komplexní pozemkové úpravy Krajinná památková zóna Katastrální území Lokální biocentra Lokální biokoridory Lesní hospodářská osnova Lesní hospodářský plán Lesy ochranné Lesní typ Lesní vegetační stupeň Lesy zvláštního určení Ministerstvo financí Městská hromadná doprava Místní komunikace Metry nad mořem (nadmořská výška) Městská památková rezervace Městská památková zóna Mimoúrovňová křižovatka Ministerstvo zdravotnictví Program ochrany přírody v evropském kontextu Národní kulturní památka Nadregionální biocentrum – prvek územního systému ekologické stability (ÚSES) Nadregionální biokoridor – prvek ÚSES územní jednotka definovaná pro účely statistického zjišťování v systému NUTS v EU Ochranné pásmo Oblastní plán rozvoje lesa Obec s rozšířenou působností Občanské vybavenost Projektová dokumentace


PFČR PHARE POH POPD POÚ PP PR PRK PRVKUC PUPFL PÚR R4 RBC RBK RD RK RRA, RERA RRR RZP ŘSD ř.ú. S Sb. SV SZ SAPARD SLDB SLT SEA SKO STL SWOT TBD TKO TV ÚAP ORP ÚHÚL ÚPD ÚP, ÚPn ÚPm, ÚPnM ÚPVÚC ÚSES ÚV ÚS V VaK VKP VN VVN VPZ VS VŠE VTL x Z ZCHÚ ZP

Pozemkový fond ČR Fond podpory rozvoje a restrukturalizace ekonomiky Program odpadového hospodářství Plán otvírky, přípravy a dobývání Pověřený obecní úřad Přírodní park, přírodní památka Přírodní rezervace Program rozvoje územního obvodu kraje Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Rychlostní silnice Regionální biocentrum – prvek ÚSES Regionální biokoridor – prvek ÚSES rodinné domy Rada kraje Regionální rozvojová agentura Referát regionálního rozvoje Rychlá zdravotnická pomoc Ředitelství silnic a dálnic Řešené území Světová strana – sever Sbírka zákonů Světová strana – severovýchod Světová strana – severozápad Fond EU určený pro předvstupní pomoc pro rozvoj zemědělství a venkova v kandidátských zemích Sčítání lidu, domů a bytů Soubor lesních typů Strategic Environmental Assessment – Strategické posuzování životního prostředí Stanice katodové ochrany VTL plynovodu, produktovodu Vedení středotlakého plynovodu Analýza (z angličtiny S=strengths =silné stránky; W=weaknesses =slabé stránky; O=opportunities =příležitosti; T=threats =hrozby) Technický a bezpečnostní dozor Tuhý komunální odpad Televize, televizní Územně analytické podklady obce s rozšířenou pravomocí Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Územně plánovací dokumentace Územní plán Územní plán města Územní plán velkého územního celku Územní systém ekologické stability Úpravna vod Územní studie Světová strana - východ Vodovody a kanalizace jižní Čechy a.s. Významný krajinný prvek Vedení vysokého napětí Vedení velmi vysokého napětí Vesnická památková zóna Vodárenský svaz Vysoká škola ekonomická Vedení vysokotlakého plynovodu Úrovňová křižovatka na silnicích Světová strana - západ Zvláště chráněné území přírody Zemní plyn


ZPF ZÚ ZÚR ŽP ž.st.

Zemědělský půdní fond Zastavěné území Zásady územního rozvoje Životní prostředí Železniční stanice

SEZNAM TABULEK: tabulka 1: Uvažovaný nárůst počtu obyvatel, rodinných domů a bytů v obcích v řešeném území dle vyhodnocení ÚPD....... 10 tabulka 2: Sídelní struktura....................................................................................................................................................... 13 tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel................................................................................................................................................ 14 tabulka 4: Další demografické údaje (saldo migrace, narození, úmrtí, přistěhovalí, vystěhovalí) dle ČSÚ k 31.12.. 2010...... 16 tabulka 5: Podíl obyvatel ve věku 0 – 14 let a 65 let a více na celkovém počtu obyvatel dle ČSÚ k 31.12. 2009 ................... 18 tabulka 6: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání (SLBD 2001) .............................................................................................. 19 tabulka 7: Míra registrované nezaměstnanosti V Jihočeském kraji – meziokresní srovnání ................................................... 21 tabulka 8: Míra nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ............................................................................... 22 tabulka 9: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007) .......................................................................................................... 23 tabulka 10: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání .................................................................................................. 23 tabulka 11: Vývoj průměrných mezd v jednotlivých odvětvích – meziokresní srovnání (dle ČSÚ) .......................................... 23 tabulka 12: Prognóza vývoje počtu obyvatel v Jihočeském ..................................................................................................... 36 tabulka 13: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě předpokládané projekce obyvatel dle ČSÚ ..................................... 37 tabulka 14: Prognóza vývoje počtu obyvatel na základě vyhodnocení rozvojových ploch v ÚPD ........................................... 38 tabulka 15: Přehled ÚPD v řešeném území ............................................................................................................................. 44 tabulka 16: Ložisková území .................................................................................................................................................... 63 tabulka 17: Dobývací prostory těžené ...................................................................................................................................... 63 tabulka 18: Prognózní zdroje nerostných surovin plošné......................................................................................................... 63 tabulka 19: Poddolované území velkého rozsahu.................................................................................................................... 64 tabulka 20: Poddolované území malého rozsahu .................................................................................................................... 64 tabulka 21: Stará důlní díla....................................................................................................................................................... 64 tabulka 22: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v procentech (údaje dle ČSÚ 2007) ............................................................................................................................................................................... 67 tabulka 23: Charakteristika zemědělské půdy, vodních ploch, zastavěných a ostatních ploch v ha (údaje dle ČSÚ 2007) .... 68 tabulka 24: Rozložení výměr PLO 10 a PLO 15a..................................................................................................................... 70 tabulka 25: Charakteristiky přírodních lesních oblastí ("PLO") v řešeném území .................................................................... 70 tabulka 26: Porovnání lesnatosti zájmového území, PLO 15a,PLO 10, Jihočeského kraje a ČR............................................ 71 tabulka 27: Zastoupení lesních vegetačních stupňů ................................................................................................................ 71 tabulka 28: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 10 ..................................................................................... 72 tabulka 29: Současná, cílová a přirozená druhové skladba v PLO 15a ................................................................................... 72 tabulka 30: Základní údaje podle kategorií a subkategorií lesa (s překryvem) ........................................................................ 74 tabulka 31: Genové základny ................................................................................................................................................... 74 tabulka 32: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 10............................................................................... 74 tabulka 33: Rozložení věkových stupňů v Přírodní lesní oblasti (PLO) 15a............................................................................. 75 tabulka 34: Porostní zásoba – porovnání s Jihočeským krajem a ČR ..................................................................................... 75 tabulka 35: seznam nadregionálních a regionálních prvků ÚSES ........................................................................................... 76 tabulka 36: regulační opatření pro prvky ÚSES ....................................................................................................................... 76 tabulka 37: nemovité kulturní památky..................................................................................................................................... 96 tabulka 38: Vývoj počtu domů v řešeném území.................................................................................................................... 133 tabulka 39: Struktura domovního fondu v řešeném území..................................................................................................... 135 tabulka 40: Počet staveb pro rodinnou rekreaci, neobydlené domy dle SLBD 2001 ............................................................. 136 tabulka 41: Výstavba (přírůstek) bytů a charakteristika bytového fondu (údaje za rok 2007) ................................................ 137 tabulka 42: Místně obvyklé nájemné (údaje za rok 2007) ...................................................................................................... 137 tabulka 43: Predikce vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území .................................................................................... 138 tabulka 44: Ekonomická aktivita podle odvětví....................................................................................................................... 139 tabulka 45: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v Jihočeském kraji............................................................................. 140 tabulka 46: Míra registrované nezaměstnanosti v řešeném území v roce 2009 dle ČSÚ...................................................... 140 tabulka 47: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání ................................................................................................ 141 tabulka 48: Přehled vysokých škol v řešeném území............................................................................................................. 143 tabulka 49: Přehled ostatních školských zařízení v řešeném území...................................................................................... 144 tabulka 50: Přehled plavidel a zařízení které je možno provozovat na Hněvkovické nádrži a Vltavské vodní cestě ............. 152


tabulka 51 Dokončení Vltavské vodní cesty dle zákona 114/1995 Sb - plán..........................................................................155 tabulka 52: Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení pro hromadnou rekreaci (údaje k 31.12.2008)................................. 158 tabulka 53: Kapacita ubytovacích zařízení pro hromadnou rekreaci (údaje za rok 2006)...................................................... 158 tabulka 54: Ubytovací zařízení v městě České Budějovice................................................................................................... 159 tabulka 55: Ubytovací zařízení v městě Hluboká nad Vltavou .............................................................................................. 161 tabulka 56: Ubytovací zařízení v městě Zliv.......................................................................................................................... 162 tabulka 57: Přístaviště veřejné lodní dopravy – navrhované zastávky:.................................................................................. 170 tabulka 58: Seznam míst vhodných pro zřízení přívozu......................................................................................................... 170 tabulka 59: Záplavová území v řešeném území..................................................................................................................... 175 tabulka 60: Údolní nádrže v řešeném území.......................................................................................................................... 177 tabulka 61: Podmínky pro zajištění plavby v nádrži Hněvkovice............................................................................................ 177 tabulka 62: Největší zdroje bodového znečištění z celého povodí nad VD Kořensko dle BSK5 (mg/l) .................................. 180 tabulka 63: Největší zdroje bodového znečištění v řešeném území studie Vltava dle BSK5 (mg/l) ....................................... 180 tabulka 64: Největší znečišťovatelé z celého povodí VD Kořensko dle BSK5 (t/rok)............................................................. 181 tabulka 65: Největší znečišťovatelé v řešeném území studie Vltava dle BSK5 (t/rok) ........................................................... 183 tabulka 66: Zásobování vodou ............................................................................................................................................... 185 tabulka 67: Kanalizace a čistírny odpadních vod (ČOV) ........................................................................................................ 189 tabulka 68: Zdroje elektrické energie – malé vodní elektrárny ............................................................................................... 193 tabulka 69: Zdroje elektrické energie - teplárny ..................................................................................................................... 193 tabulka 70 Kapacita provozovaných skládek odpadu v okrese České Budějovice.................................................................198 tabulka 71: Staré zátěže v řešeném území ............................................................................................................................ 199 tabulka 72: Nejvýznamnější staré zátěže v řešeném území .................................................................................................. 199 tabulka 73: Konkrétní urbanistické a civilizační problémy v řešeném území ......................................................................... 213 tabulka 74: Konkrétní dopravní problémy............................................................................................................................... 214 tabulka 75: Konkrétní problémy v oblasti zásobování vodou a likvidace odpadních vod....................................................... 216 tabulka 76: Odkanalizování a vybudování ČOV - vyhodnocení ÚP a PRVKÚC .................................................................... 218 tabulka 77: Konkrétní problémy v oblasti zásobování teplem ................................................................................................ 219 tabulka 78: Konkrétní problémy v oblasti zásobování plynem ............................................................................................... 219 tabulka 79: Konkrétní problémy v oblasti zásobování elektrickou energií.............................................................................. 219 tabulka 80: Problémy v oblasti ÚSES.................................................................................................................................... 220

SEZNAM GRAFŮ: graf 1: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území......................................................................................................................... 15 graf 2: Vývoj počtu obyvatel v ORP Týn nad Vltavou............................................................................................................... 15 graf 3: Měna obyvatel v území (rok 2009)................................................................................................................................ 16 graf 4: Měna obyvatel v ORP České Budějovice (rok 2009) .................................................................................................... 17 graf 5: Měna obyvatel v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009)....................................................................................................... 17 graf 6: Podíl obyvatel podle věku v ORP České Budějovice (rok 2009) .................................................................................. 18 graf 7: Podíl obyvatel podle věku v ORP Týn nad Vltavou (rok 2009) ..................................................................................... 19 graf 8: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP České Budějovice (SLBD 2001) .......................................................... 20 graf 9: Obyvatelé podle dosaženého vzdělání v ORP Týn nad Vltavou (SLBD 2001)............................................................ 20 graf 10: Míra nezaměstnanosti v Jihočeském kraji v období 12/2008 – 12/2009..................................................................... 21 graf 11: Míra nezaměstnanosti v % v ORP České Budějovice ................................................................................................ 22 graf 12: Míra nezaměstnanosti v % v ORP Týn nad Vltavou ................................................................................................... 22 graf 13: Vývoj průměrných mezd v meziokresním srovnání..................................................................................................... 23 graf 14: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji dle prognózy ČSÚ....................................................................................... 36 graf 15: Vývoj počtu obyvatel v Jihočeském kraji podle jednotlivých věkových kategorií dle prognózy ČSÚ .......................... 37 graf 16: Vývoj počtu obyvatel v řešeném území dle prognózy ČSÚ ........................................................................................ 37 graf 17: Vývoj počtu obyvatel na základě navržených rozvojových ploch v ÚPD .................................................................... 38 graf 18: Porovnání vývoje počtu obyvatel v městě České Budějovice ..................................................................................... 39 graf 19: Porovnání vývoje počtu obyvatel v ostatních obcích v řešeném území.......................................................................39 graf 20: Koeficient ekologické stability (KES) v řešeném území ............................................................................................. 66 graf 21: Podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v % ........................................................................................... 67 graf 22: Podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v % .............................................................................................. 68 graf 23: Podíly jednotlivých ploch v ORP České Budějovice v ha........................................................................................... 69 graf 24: Podíly jednotlivých ploch v ORP Týn nad Vltavou v ha ............................................................................................. 69 graf 25 Množství zpracované rudy v MAPE Mydlovary...........................................................................................................130 graf 26 Kumulativní množství uranu uloženého na odkalištích s vyloženou rudou.................................................................130 graf 27: Vývoj počtu domů v ORP České Budějovice ............................................................................................................ 134


graf graf graf graf graf graf graf graf graf graf graf graf

28: Vývoj počtu domů v ORP Týn nad Vltavou .............................................................................................................. 134 29: Poměr rodinných domů a bytových domů v řešeném území ................................................................................... 135 30: Porovnání počtu domů neobydlených domů a objektů pro rodinnou rekreaci v ORP České Budějovice................ 136 31: Porovnání počtu domů neobydlených domů a objektů pro rodinnou rekreaci v ORP Týn nad Vltavou................... 137 32: Hospodářské subjekty podle odvětví v ORP České Budějovice (vlevo) a ORP Týn nad Vltavou (vpravo) ............. 140 33: Míra nezaměstnanosti v řešeném území ................................................................................................................. 141 34: Vývoj průměrných mezd – meziokresní srovnání .................................................................................................... 141 35: Průhlednost vody u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.) .............................................................. 150 36: Teplota vody u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.) ..................................................................... 150 37: Hodnoty chlorofylu pod hladinou u hráze Hněvkovické nádrže (zdroj Povodí Vltavy s.p.) ...................................... 151 38: Počty lůžek v ubytovacích zařízeních v řešeném území (rok 2006) ........................................................................ 159 39: Procentuální vyjádření lůžkové kapacity ubytovacích zařízení v řešeném území (rok 2006) .................................. 159

SEZNAM KARTOGRAMŮ: kartogram 1: Řešené území ....................................................................................................................................................... 4 kartogram 2: Rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti dle ZÚR JČK..................................................................... 9 kartogram 3: Územně plánovací dokumentace obcí ................................................................................................................ 11 kartogram 4: Struktura osídlení v řešeném území ................................................................................................................... 27 kartogram 5: Střediska osídlení v řešeném území ................................................................................................................... 28 kartogram 6: Počty obyvatel v řešeném území ........................................................................................................................ 29 kartogram 7: Věková struktura obyvatelstva – podíl obyvatel ve věku 0-14 let........................................................................ 30 kartogram 8: Věková struktura obyvatelstva – podíl ve věku 65 let a více............................................................................... 31 kartogram 9: Podíl osob se základním vzděláním.................................................................................................................... 32 kartogram 10: Podíl osob s vysokoškolským vzděláním .......................................................................................................... 33 kartogram 11: Podíl osob bez základního vzdělání.................................................................................................................. 34 kartogram 12: Míra registrované nezaměstnanosti...................................................................................................................35 kartogram 13: Živě narození .................................................................................................................................................... 40 kartogram 14: Zemřelí .............................................................................................................................................................. 41 kartogram 15: Přirozený přírůstek / úbytek obyvatel v území .................................................................................................. 42 kartogram 16: Saldo migrace obyvatel v řešeném území ........................................................................................................ 43 kartogram 17: Kartogram č.16: Krajinný ráz v řešeném území ................................................................................................ 54 kartogram 18: Nadmořská výška v řešeném území ................................................................................................................. 55 kartogram 19: Kartogram č.16: Krajinný ráz v řešeném území ................................................................................................ 54 kartogram 20: Nadmořská výška v řešeném území ................................................................................................................. 55 kartogram 21: Klimatické poměry v řešeném území ................................................................................................................ 77 kartogram 22: Zemědělská půda v řešeném území ................................................................................................................. 78 kartogram 23: Zemědělská půda s I. třídou ochrany v řešeném území ................................................................................... 79 kartogram 24: Zemědělská půda s II. třídou ochrany v řešeném území .................................................................................. 80 kartogram 25: Orná půda v řešeném území............................................................................................................................. 81 kartogram 26: Podíl orné půdy ze ZPF .................................................................................................................................... 82 kartogram 27: Trvalé travní porosty v řešeném území............................................................................................................. 83 kartogram 28: Podíl trvalých travních porostů ze ZPF..............................................................................................................84 kartogram 29: Ostatní plochy v řešeném území....................................................................................................................... 85 kartogram 30: Zastavěné plochy v řešeném území ................................................................................................................. 86 kartogram 31: Podíl vodních ploch v řešeném území .............................................................................................................. 87 kartogram 32: Výměry lesní půdy v řešeném území ................................................................................................................ 88 kartogram 33: Podíl lesní půdy v řešeném území (lesnatost území) ....................................................................................... 89 kartogram 34: Kategorie lesů v řešeném území....................................................................................................................... 90 kartogram 35: Koeficient ekologické stability (KES)................................................................................................................. 91 kartogram 36: Kulturní hodnoty v řešeném území – kulturní památky ................................................................................... 123 kartogram 37: Kulturní hodnoty v řešeném území – archeologické nálezy I. kategorie ......................................................... 124 kartogram 38: Kulturní hodnoty v řešeném území – archeologické nálezy II. kategorie ........................................................ 125 kartogram 39: Rekreační oblasti ............................................................................................................................................ 163 kartogram 40: Ubytovací kapacity v řešeném území ............................................................................................................. 164 kartogram 41: Intenzity dopravy ............................................................................................................................................. 172 kartogram 42: Páry spojů hromadné dopravy ........................................................................................................................ 173 kartogram 43: Území s veřejným vodovodem........................................................................................................................ 187 kartogram 44: Území s veřejnou kanalizací (alespoň částečnou).......................................................................................... 191 kartogram 45: Území se stávající ČOV .................................................................................................................................. 192


Kartogram 46: Plynofikace řešeného území .......................................................................................................................... 196 Kartogram 47: Zásobování teplem v území – plošná teplofikace (centrální zásobování teplem) .......................................... 197 SEZNAM VYOBRAZENÍ: obrázek 1: Hněvkovická nádrž u zaniklé obce Jaroslavice ...................................................................................................... 50 obrázek 2: Charakter krajinného rázu u Poněšic ..................................................................................................................... 51 obrázek 3: JETE, a zejména objekty chladících věží s vlečkami vodní páry vytvářejí pohledovou dominantu celého území . 51 obrázek 4: Historické dochované krajinné úpravy u Hluboké nad Vltavou byly zakomponovány do golfového hřiště............. 52 obrázek 5: Největší rybník v řešeném území - Bezdrev........................................................................................................... 52 obrázek 6: Soustava rybníků u Zlivi ......................................................................................................................................... 52 obrázek 7: Krajinný ráz u letiště Hosín, s lesnatým hřbetem Lišovského prahu ...................................................................... 53 obrázek 8: Horizont s Hlubockou pahorkatinou s dominantou zámku Hluboká ....................................................................... 53 obrázek 9: Horizont Lišovského prahu nad fotovoltaickými panely nedaleko Hosína.............................................................. 53 obrázek 10: Poněšická obora se Spáleným rybníkem na potoce Libochovka (pravostranný přítok Vltavy) ........................... 56 obrázek 11: Vjezd do Poněšické obory s příkopem a kovovým roštem, oborou prochází cyklotrasa 1057 Poněšice - Vitín... 58 obrázek 12: Vodní ptáci: Kvakoš noční (vpravo), Volavka popelavá (uprostřed), Zrzohlávka rodozobá (vpravo) ................... 59 obrázek 13: Aleje na hrázích rybníků (vlevo) a krajinářský park pod zámkem Hluboká nad Vltavou (vpravo) ........................ 60 obrázek 14: Chodby historického dolu na kaolin tzv. Orty u Hosína jsou bez výdřevy s dokonale modelovanými klenbami .. 61 obrázek 15: Rybník Domin, který je součástí PR Vrbenské rybníky, na pozadí hradba panelového sídliště Vltava ............... 61 obrázek 16: Rozlehlý anglický park u zámku Hluboká ............................................................................................................. 92 obrázek 17: MPR České Budějovice se slepým ramenem Malše a dominantami Předního mlýna a dominikánského kláštera. ......................................................................................................................................................................................... 93 obrázek 18: Součást opevnění Rabenštejnská věž u Mlýnské stoky (vlevo), Panská a Mlýnská ulička po obvodu opevnění 93 obrázek 19: Vesnická památková zóna Bavorovice................................................................................................................. 94 obrázek 20: Vesnická památková zóna Munice ....................................................................................................................... 94 obrázek 21: Vesnická památková zóna Opatovice .................................................................................................................. 94 obrázek 22: Renesanční podoba zámku Hluboká (vlevo) a současná jeho novogotická podoba (vpravo) ............................. 95 obrázek 23: Lovecký zámek Ohrada........................................................................................................................................ 95 obrázek 24: Koněspřežní železnice – ilustrační foto ................................................................................................................ 96 obrázek 25: Jako příklad je uvedena usedlost s bohatým dekorem průčelí v Kostelci .......................................................... 115 obrázek 26: Jako příklad je uvedena roubená chalupa v Poněšicích (vlevo) a usedlost v Chlumci (vpravo) ....................... 116 obrázek 27: Bohatě vykrajované štíty bez dekoru v Opatovicích (vlevo), bohatě zdobené štíty a bosáže v Bavorovicích.... 116 obrázek 28: Návesní kaple v Hrdějovicích (vlevo), v Poněšicích (uprostřed) a v Jeznici (vpravo) ........................................ 117 obrázek 29: Kaplička s plastikou v Mokrém (vlevo), výklenková kaplička V Chlumci a kamenná boží muka v Hosíně (vpravo) ....................................................................................................................................................................................... 117 obrázek 30: Původní hospodářský dvůr Štekl u zámku Hluboká, dnes luxusní hotel ............................................................ 117 obrázek 31: Dvůr Vondrov, který slouží dodnes k chovu koní ............................................................................................... 118 obrázek 32: Tvrz s hospodářským dvorem v Býšově (vlevo), hospodářský dvůr v Hosíně ................................................... 118 obrázek 33: Hájovna U Cáby u Staré obory (vlevo), hájovna U Macarů u Nové obory (vpravo) ........................................... 118 obrázek 34: Zaniklá vorařská vesnice Jaroslavice (vlevo), zaniklá lávka v Purkarci.............................................................. 119 obrázek 35: Pomník zaniklé vesnici Jaroslavice (vlevo), zaniklá osada Buzkov (vpravo) .................................................... 119 obrázek 36: Bývalá hájovna s plaveckou hospodou U Šafaříka (vlevo), tvrz Býšov u zaniklé obce Knín (vpravo) ............... 119 obrázek 37: Zámeček v Březí, dnes informační centrum JETE (vlevo), dochovaná návesní kaple v zaniklém Březí (vpravo) ....................................................................................................................................................................................... 119 obrázek 38: Nové formy bytových domů v atraktivním prostředí u řeky Malše v Českých Budějovicích ............................... 120 obrázek 39: Nové formy bydlení pro seniory v Českých Budějovicích................................................................................... 120 obrázek 40: Vila v klidné čtvrti v Českých Budějovicích (vlevo), citlivé usazení rodinného domu do terénu na sídlišti RD v Hluboké nad Vltavou (uprostřed), nové stavební formy nízkoenergetických domů s konstrukcí dřevostavby. .......... 120 obrázek 41: Nevhodné hmotové řešení, nerespektuje charakter okolní zástavby (vlevo), dřevěný srub, s velkými přesahy a malým sklonem střechy, uvnitř zástavby příměstských rodinných domů působí poněkud nepatřičně (vpravo)............ 121 obrázek 42: Rezidenční dům v Hluboké nad Vltavou (vlevo), bytový dům ve Zlivi (vpravo) .................................................. 121 obrázek 43:Citlivá rekonstrukce usedlosti v obci Hosín (vlevo), příměstské rodinné domy sídle Bavorovice (vpravo) ........ 121 obrázek 44: Nevhodná forma dostavby a orientace domu na návsi v Olešníku (vlevo) a okázalé sídlo v Branišově (vpravo) ....................................................................................................................................................................................... 122 obrázek 45: Snímek stabilního katastru Českých Budějovic z roku 1827 (vlevo), letecký snímek Č. Budějovic 2008 (vpravo) ....................................................................................................................................................................................... 126 obrázek 46: Kostelec snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)........................ 127 obrázek 47: Pořežany snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo) ...................... 127 obrázek 48: Olešník snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo) ......................... 127 obrázek 49: Olešník snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo) ......................... 128


obrázek 50: Vlkov snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo)............................. 128 obrázek 51: Samota Jednota u Olešníka snímek stabilního katastru z roku 1827 (vlevo), letecký snímek z roku 2008 (vpravo) ....................................................................................................................................................................................... 128 obrázek 52: Hospodářský dvůr Vondrov u Hluboké n. Vltavou dle stabilního katastru 1827 (vlevo), v současnosti (vpravo) 129 obrázek 53: Zámek Hluboká nad Vltavou r. 1827 v 19. století novogoticky upraven (vlevo), letecký snímek 2008 (vpravo) 129 obrázek 54: Lovecký zámek Ohrada na snímku stabilního katastru 1827 (vlevo) letecký snímek 2008 (vpravo) ................. 129 obrázek 55: Letecký snímek odkališť a bývalé zpracovny uranové rudy Mape z roku 2008................................................. 131 obrázek 56: Zdánlivě idylický obrázek vodní plochy odkališť, v pozadí je „vlečka“ vodní páry z chladicích věží JETE......... 132 obrázek 57: Méně idylický obrázek probíhající rekultivace odkališť, kdy součástí sanačního materiálu jsou tisíce tun pneumatik ...................................................................................................................................................................... 132 obrázek 58: Plocha pro plánovanou dostavbu JETE (vlevo) a vizualizace plánované dostavby JETE (vpravo) ................... 132 obrázek 59: Ke stávajícímu vedení ZVN 400 kV přibude další, v souvislosti s dostavbou JETE........................................... 133 obrázek 60: Objekty maringotek a drobných staveb a přístřešků na pravém břehu Hněvkovické nádrže u bývalých Jaroslavic ....................................................................................................................................................................................... 133 obrázek 61: Areál společnosti Robert Bosch (vlevo), Budějovický Budvar historické foto (uprostřed) a v současnosti (vpravo) ....................................................................................................................................................................................... 139 obrázek 62: Hypermarket Makro Cash & Carry v Hrdějovicích nedaleko od Českých Budějovic u silnice I/3 ...................... 139 obrázek 63: Jihočeský vědeckotechnologický park je součástí Jihočeské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích .................................................................................................................................................................. 139 obrázek 64: Letecký snímek Nemocnice České Budějovice – horní areál (vlevo), vstupní terminál do horního areálu (vpravo) ....................................................................................................................................................................................... 142 obrázek 65: Arpida, centrum pro osoby se zdravotním postižením, o.s (vlevo), Senior dům České Budějovice (vpravo)..... 143 obrázek 66: Nové objekty Jihočeské university v Českých Budějovicích............................................................................... 144 obrázek 67: Soukromá škola Townshend Intern. School, o.p.s. v Hluboké nad Vltavou ....................................................... 148 obrázek 68: Plavecký stadion a plovárna na Sokolském Ostrově v Českých Budějovicích a vodácký areál v Českém Vrbném ....................................................................................................................................................................................... 148 obrázek 69: Vizualizace RRC Hluboká nad Vltavou (vlevo), probíhající výstavba RRC (vpravo).......................................... 149 obrázek 70: Autokempink Motel Dlouhá Louka v Českých Budějovicích (vlevo), kempink u Mydlovarského rybníka u Zlivi 150 obrázek 71: Cyklostezka z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou u Českého Vrbného (vlevo), nově vybudovaná cyklostezka Hluboká nad Vltavou - Purkarec nedaleko atraktivní lokality zříceniny Karlova hrádku (vpravo) ............. 152 obrázek 72: Areál jezdeckých sportů ve dvoře Vondrov u Hluboké nad Vltavou ................................................................... 152 obrázek 73: Rybolov je hojně provozovaná sportovně rekreační aktivita u Hněvkovické nádrže .......................................... 154 obrázek 74: Historický dokument voroplavby na Vltavě (vlevo), přístaviště výletních lodí v Hluboké nad Vltavou (vpravo).. 154 obrázek 75: Historický dokument Lannovy loděnice (vlevo), nově vybudované kotviště Lannova loděnice (vpravo)............ 156 obrázek 76: Historický dokument využití vodní plochy u Předního mlýna (vlevo), Přední mlýn v současnosti hotel Budweis(vpravo)............................................................................................................................................................ 158 obrázek 77: Hotel Budweis v zrekonstruovaném objektu Předního mlýna u Slepého ramena v Českých Budějovicích ....... 161 obrázek 78: Parkhotel v Hluboké nad Vltavou (vlevo), Učební a výcvikové středisko AMU Poněšice (vpravo) .................... 162 obrázek 79: Ubytování v chatkách v autokempu Mydlák........................................................................................................162


ÚZEMNÍ STUDIE VLTAVA V ÚSEKU TÝN NAD VLTAVOU - ČESKÉ BUDĚJOVICE

Recommend Documents