ÚZEMNÍ STUDIE RADŇOVICE SEVEROZÁPADNÍ OKRAJ SÍDLA

ÚZEMNÍ STUDIE

RADŇOVICE

SEVEROZÁPADNÍ OKRAJ SÍDLA

BŘEZEN 2014

Územní studie Radňovice – severozápadní okraj sídla březen 2014

SURPMO, a.s., Projektové středisko Hradec Králové

2


Objednatel:

Obec Radňovice Kraj Vysočina

Pořizovatel:

Městský úřad Nové Město na Moravě, odbor stavební a životního prostředí Kraj Vysočina

Zhotovitel:

SURPMO, a.s. Projektové středisko Hradec Králové

Vedoucí Projektového střediska:

Ing. arch. Alena Koutová (odpovědný zástupce projektanta)

Zástupce vedoucí:

Ing. arch. Miroslav Baťa

PROJEKTANT – KOLEKTIV ZHOTOVITELE:

Mgr. Vít Andrejs RNDr. František Bárta Ing. arch. Miroslav Baťa Vlastimil Kašpar Ing. arch. Alena Koutová Ing. Josef Smíšek Pavla Spišáková Ing. Lucie Teslíková Hurdálková Ing. František Weisbauer

Konzultace:

Správa Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy


3


OBSAH ELABORÁTU I. Textová část 1. Základní identifikační údaje 2. Podklady 3. Vymezení území 4. Cíle a účel studie 5. Přírodní podmínky 6. Kulturní hodnoty 7. Průzkumy a měření se závěry 8. Urbanisticko-architektonická koncepce 8.1. Urbanistická koncepce 8.2. Navržené regulační prvky 8.3. Architektonické zásady 8.4. Provozně dispoziční a stavebně technické řešení objektů 8.5. Vnější úpravy staveb a oplocení 9. Veřejná prostranství 10. Koncepce dopravního řešení 10.1. Automobilová doprava 10.2. Doprava v klidu 10.3. Pěší doprava 11. Koncepce návrhu technické infrastruktury 11.1. Zásobování pitnou vodou 11.2. Odkanalizování 11.3. Zásobování zemním plynem 11.4. Zásobování elektrickou energií 11.5. Napojení na veřejná elektronická vedení a sítě 11.6. Veřejné osvětlení 12. Odpadové hospodářství 13. Zabezpečení z hlediska civilní ochrany, zájmy MO ČR 14. Soulad s vyhláškou č. 398/2009 Sb. 15. Pořadí výstavby 16. Dotčení ZPF a PUPFL 17. Vysoká zeleň 18. Bilance ploch 19. Předpokládané finanční náklady

6 6 6 6 7 7 7 7 7 9 10 10 10 10 11 11 11 11 12 12 12 13 13 13 13 14 14 14 14 14 15 15 15

II. Grafická část PŘEHLEDNÁ SITUACE

1 : 2000

DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

1 : 1000

URBANISTICKÝ NÁVRH

1 : 1000

Poznámka: - požadavky zadavatele na měřítka výkresů grafické části byly upraveny z důvodu přehlednosti a čitelnosti grafické části III. Fotodokumentace Příloha: - vyjádření Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy


4


I. TEXTOVÁ ČÁST


5


1. Základní identifikační údaje Název akce: Územní studie Radňovice – severozápadní okraj sídla (dále jen "Studie") Místo:

k.ú. Radňovice

Objednatel:

Obec Radňovice, Radňovice 61, 592 31 Nové Město na Moravě

Zhotovitel:

SURPMO, a.s. – Projektové středisko Hradec Králové, Třída ČSA 219, 500 03 Hradec Králové

Datum:

srpen 2013

2. Podklady Studie je řešena nad základními mapovými podklady, a to nad polohopisem - digitální katastrální mapou a digitálním výškopisem, přehledná situace je zpracována nad digitální ortofotomapou. Přesnost zpracování Studie odpovídá poskytnutým mapovým podkladům. Dalšími podklady byly: - Územní plán Radňovice - Ing. Marie Psotová, STUDIO P Žďár nad Sázavou, leden 2010 (dále jen "ÚP"), - Územně analytické podklady správního území obce s rozšířenou působností Nové Město na Moravě, 2. úplná aktualizace – Institut regionálních informací, s.r.o. Brno, červen 2012 (dále jen "ÚAP"), - Zásady územního rozvoje kraje Vysočina, právní stav po 1. aktualizaci – DHV Praha, říjen 2012 (dále jen "ZÚR"), - vlastní průzkumy řešeného území, - závěry z jednání s vlastníky pozemků a se zástupci objednatele. 3. Vymezení území Řešené území je vymezeno v příloze Zadání Studie a zahrnuje zastavěné území a zastavitelné plochy sousedící s volnou krajinou na západě od současné silnice I/19 podél v ÚP navrhované přeložky silnice III. třídy až po její napojení na současnou silnici III. třídy ve směru na Jiříkovice. Dále zahrnuje plochy od této silnice na východ až po místní komunikaci k lokalitě Za Petrova včetně této lokality. Využití této Studie mimo území vymezené v souladu s ÚP je možné pouze za předpokladu vydání změny ÚP.

4. Cíle a účel studie Hlavním cílem Studie je prověřit možnosti využití vymezených zastavitelných ploch v souladu s požadavky ÚP a aktualizovanými potřebami objednatele. Řešit urbanistickou koncepci včetně optimálního uspořádání pozemků pro bydlení a zemědělskou výrobu, jejich organizaci, koncepci napojení na volnou krajinu a koncepci nezbytné dopravní a technické infrastruktury. Účelem pořízení Studie je získání odborného podkladu pro pořízení a zpracování změny ÚP.


6


5. Přírodní podmínky Řešené území je situováno na západním a severním okraji zastavěného území obce. Vnější hranicí na západě, severu a částečně východě přechází do volné krajiny, vnitřní hranicí navazuje přímo na zastavěné území či jeho části přímo zahrnuje. Území je mírně až středně svažité se sklonem převážně k jihu. Nadmořská výška řešeného území se pohybuje od 625 po 654 m n.m. Kromě zastavěných ploch řešené území zahrnuje převážně plochy zemědělského půdního fondu v kulturách orná půda, trvalý travní porost a zahrada. Částečně na západě a na severu do území zasahují půdy I. a II. třídy ochrany, převažují však půdy IV. a V. třídy ochrany. V řešeném území se dle ÚP nenachází plochy odvodnění. Kromě skutečnosti, že území je součástí Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, nejsou v něm dle dostupných podkladů zjištěny žádné přírodní hodnoty ani limity využití území z hlediska ochrany přírody a krajiny. Podmínky a zásady ochrany krajinného rázu dle Plánu péče o CHKO Žďárské vrchy je proto třeba uplatnit v navazujících řízeních o využití ploch či umístění staveb v nich dle stavebního zákona. Při realizaci výstavby na navržených pozemcích se doporučuje v maximální možné míře zachovat současnou vysokou zeleň – vzrostlé stromy přispívající k provázání zastavěného území s volnou krajinou. Řešené území je součástí Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Žďárské vrchy, je proto nezbytné respektovat veškerá opatření pro nakládání s odpadními vodami, zaměřená na ochranu podzemních vod. 6. Kulturní hodnoty Na řešeném území se dle dostupných podkladů nenacházejí žádné kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR ani pamětihodnosti místního významu. Dle ÚAP je převážná část území součástí území s archeologickými nálezy II. kategorie. V případě realizace staveb proto pro stavebníky podle § 22 odst. 2 a § 23 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá povinnost umožnit provedení záchranného archeologického průzkumu. 7. Průzkumy a měření se závěry Na řešeném území nebyly prováděny žádné speciální odborné průzkumy. Při navazující projektové přípravě je proto třeba provést hydrogeologický průzkum k posouzení vsakovacích poměrů podloží pro zasakování dešťových vod ze střech, komunikací a dalších zpevněných ploch, posouzení inženýrsko geologických poměrů pro zakládání staveb a komunikací a posouzení těžitelnosti hornin. Dále se doporučuje provést průzkum pro zjištění množství půdního radonu a stanovení stupně radonového indexu. Uvedené průzkumy je možné provádět individuálně pro jednotlivé stavební pozemky. 8. Urbanisticko-architektonická koncepce 8.1. Urbanistická koncepce Urbanistická koncepce řešeného území vychází ze současného způsobu zastavění obce a přírodních podmínek daného území. Uspořádání navržených pozemků a staveb se snaží v maximální možné míře využít daný prostor pro dostatečně prostorné stavební pozemky, aby bylo dosaženo volnější zástavby vzhledem k okrajové poloze v obci. Zároveň si klade za cíl v maximální míře oddělit pozemky pro bydlení od pozemků pro výrobu a navázat je na zastavěné stavební pozemky stejného způsobu využití.


7


Limitujícím prvkem pro urbanistické řešení je rovněž napojení na dopravní infrastrukturu, které výrazně ovlivňuje možnosti situování uličních prostorů, které jsou výrazným kompozičním prvkem území. Dalším určujícím prvkem byla potřeba zachování výrazných seskupení vysoké zeleně, která jsou pohledově velmi exponovaná. Tato vysoká zeleň je tak ponechána jako součást veřejného prostranství a veřejné zeleně. Tyto prostory budou tvořit výrazné prvky celého území. Na základě projednání Konceptu ÚS byla koncepce upravena jak s ohledem na optimální využití současné morfologie terénu a vedení cestní sítě, tak s ohledem na požadavky kvalitního provázání sídla s krajinou. Po celém obvodu byla na přechodu do nezastavěného území doplněna střední a vysoká zeleň, a to v případě pozemků pro výrobní či hospodářské stavby v severní části ve variantách dle potenciální potřeby rozsahu ploch. Stavební pozemky pro bydlení v západní části navazují z východu (A2), a ze západu (A1) na pozemek zastavěný rodinným domem, A16 navazuje východní hranicí na A1. Všechny budou přístupné z navrhované účelové komunikace, vedené po jejich jižní hranici. V severozápadní části je navrhovaná zástavba sedmi rodinných domů (A3 – A9) soustředěna kolem navrhované pozemní komunikace vedoucí z veřejného prostranství nad budovou Obecního úřadu. V severní části jsou v přímé vazbě na zastavěné území navrženy stavební pozemky pro 3 rodinné domy (A10 – A12) jižně od navržené pozemní komunikace, resp. rezervy. Rodinné domy A1 – A12, A16 jsou navrhovány k postupné realizaci v I. etapě výstavby, uvažovaná II. etapa výstavby v severovýchodní části obce přichází v úvahu k realizaci až po naplnění I. etapy, a to hlavně z důvodu náročnějšího napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Zástavba rodinných domů je limitována plochami určenými pro stavby, tak, aby nebyla fádní či živelně pojatá. V řešeném území je navrženo celkem 16 stavebních pozemků pro bydlení k výstavbě ve 2 etapách s těmito rozlohami: Výměra stavebního pozemku (m2)

Označení stavebního pozemku I.

etapa

A1 A2 A3 A4 A5 A6 A7 A8 A9 A10 A11 A12 A16

1743 1714 1189 1351 1791 2509 2083 1902 1738 2107 2708 2308 3135 II. etapa

A13 A14 A15

1740 1360 2338

Zástavba jednotlivých lokalit je řešena formou izolovaných rodinných domů. Vyloučena je řadová zástavba. Zástavba ploch pro výrobu bude řešena individuálně po konkretizaci záměrů vlastníků. V jihozápadní části řešeného území mezi současnou zástavbou a nadzemním


8


elektrickým vedením VN je možno umístit výrobní či hospodářské stavby (B1, B2). Pro další posílení hospodářského pilíře jsou navrženy stavební pozemky v severní části řešeného území po obou stranách navrhované komunikace (B3 – B5) v těsné vazbě na zastavěné stavební pozemky pro výrobu již využívané, ve kterých bude jeden nevyužívaný objekt zcela demolován a jeden demolován z části (oba jsou dotčeny návrhem pozemních komunikací). V západní části řešeného území je navrženo rozšíření stávajícího výrobního areálu – plocha zemědělské výroby, která bude přístupná ze stávající plochy výroby, z komunikace v severní části a z navrhované komunikace v jižní části.Pro umožnění navrhované výstavby je třeba snést část VN přípojky k TS, situované východně budovy OÚ, a novou TS umístit západně současné plochy sportu (C1). Novou TS pro posílení instalovaného příkonu k navrhované výstavbě v severovýchodní části území obce se navrhuje situovat u komunikace severně současných výrobních ploch (C2) a řešit jako kabelovou, včetně podzemní kabelové přípojky VN, aby byl co nejméně narušen krajinný ráz této části CHKO Žďárské vrchy. Spolu s komponovanou úpravou veřejných prostranství s vhodně vybranými druhy zeleně a s doplněním vodní plochou (dočasným recipientem extravilánových vod) bude uliční prostor tvořit pestrý, harmonický celek. Po obvodě řešeného území se doporučuje výsadba vysokých stromů zajišťujících příznivý přechod urbanizovaného území do volné krajiny. 8.2. Navržené regulační prvky Uliční čára – hranice mezi soukromými pozemky a veřejným prostranstvím je převážně dána oplocením oddělující stavební pozemky od veřejně přístupných pozemků. Plocha určená pro obytnou, výrobní či hospodářskou stavbu – vymezuje část pozemku určenou k zastavění a polohu výstavby hlavního objemu objektu. Mimo tuto plochu smějí v přiměřeném rozsahu a tvaru vystupovat pouze konstrukce říms, balkónů, arkýřů, rizalitů apod. U pozemků pro bydlení vytváří směrem k uliční čáře nezastavitelný prostor předzahrádek a místo pro odstavení osobního automobilu ještě před vraty garáže nebo prostorem garážového stání, které je součástí hlavní stavby. Odstup je stanoven ve vzdálenosti 5 m od uliční čáry. V grafické části je vyznačeno orientační umístění stavby hlavní, které je pouze doporučené a v žádném případě nelimituje ani neurčuje půdorysný tvar staveb. Zbývající část stavebního pozemku nelze zastavět stavbou hlavní či stavbou plnící funkci stavby doplňkové ke stavbě hlavní, připouští se oplocení a stavby podzemní. Jde o část pozemku směrem k uliční čáře, dále o část stavebního pozemku směřujícího do volné krajiny, eventuelně i jiné netypické případy. Odstupy RD – vzájemné odstupy staveb se řídí ustanovením § 25, vyhl. č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využití území v platném znění, tj. že minimální vzdálenost mezi rodinnými domy je 7 m, doporučuje se dodržet minimální vzdálenost 3,5 m od hranice parcely. Odstupy doplňkových staveb - se budou řídit stanovením § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využití území v platném znění. Výška zástavby - rodinné domy budou o jednom nadzemním podlaží s možným využitím podkroví. Úroveň hlavního nadzemního podlaží se uvažuje max. 0,5 m od upraveného terénu, výška hřebene stavby max. 9,5 m nad upraveným terénem. Tyto limitní hodnoty nebudou překročeny ani v případě podsklepení objektů. Výjimku tvoří stavby pro výrobu, které jsou umístěny v návaznosti na současné stavby téhož charakteru, a je třeba, aby respektovaly nejvýše jejich hladinu zástavby. Požadavky na světlé výšky v RD jsou dány ustanovením § 40 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby v platném znění. Sklon a tvar střechy - rodinné domy budou mít střechy sedlové či polovalbové s hřebenem blízkým symetrii objektů a rovnoběžným s delší stranou půdorysu objektů. Sklon střechy 30° až 40°. Nep řípustné jsou střechy obloukové, stanové a ploché.


9


Orientace hřebene – Orientace hřebenů je převážně navržena rovnoběžně s obslužnou komunikací. Vstupy do objektů – budou přímo do úrovně 1.NP, umístění sjezdů do suterénních prostor je možné v případě, když sklon vyrovnávací rampy nepřesáhne 17 %. Situování vstupu není polohopisně určeno, odvíjí se od umístění pilíře HUP, plynoměru, elektroměru, případně i dopisní schránky a popelnice. 8.3. Architektonické zásady Architektonické řešení staveb bude inspirováno tradičním venkovským domem (výrazně obdélníkový půdorys, sedlová střecha či sedlová střecha s polovalbou), a to zásadně v souladu s obecnými podmínkami pro výstavbu v CHKO Žďárské vrchy. Doplňkové objekty (přístavby, zahradní domky, garáže apod.) by měly být řešeny integrováním těchto funkcí do hlavní hmoty objektu případně doplněny o prvky, které budou v souladu architektonickým řešení daného domu. 8.4. Provozně dispoziční a stavebně technické řešení objektů Provozně dispoziční řešení objektů není ve Studii předepsáno. Je však nutné splnit požadavek, že každý RD s podlahovou plochou do 100 m2 musí mít minimálně 1 odstavné stání pro osobní automobil na vlastním pozemku. Rodinný dům s podlahovou plochou větší jak 100 m2 bude mít na svém pozemku min. 2 odstavná stání. Odstavné stání je možné řešit odděleně od hlavní stavby, stejně tak i jako její součást, vždy ale s přihlédnutím k řešení dotčené skupiny okolních stavebních pozemků. Stavebně technické řešení staveb pro bydlení ani pro výrobu není předepsáno. Bude určeno jednotlivými projekty rodinných domů. 8.5. Vnější úpravy staveb a oplocení Bude užito tradičních materiálů a zpracování, včetně barevnosti, případně materiálů, které jsou jim blízké. Omítky budou světlých barev s barevně nekontrastujícím soklem. Barevnost objektů vždy řešit v návaznosti na sousední objekty. Oplocení parcel z veřejného prostranství se doporučuje provést v jednotném stylu, zachovat materiálové, výškové popř. i barevné řešení. Výška oplocení v uliční čáře nepřesáhne 1350 mm a je dána umístěním HUP, plynoměru, elektroměru, dopisní schránky a v řadě neposlední i popelnice. Oplocení mezi parcelami a oplocení zadních částí parcel může být různé, např. z drátěného pletiva, dřevěné. Pro oplocení mezi zahradami a volnou krajinou je vhodné využít volně rostoucí zelené ploty, nežádoucí jsou zde plné neprůhledné ploty. 9. Veřejná prostranství Šířka veřejných prostranství pro dopravní obsluhu je navrhována min. 10 m, odpovídá tak požadavkům § 22, odst. 2) vyhl. č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na výstavbu v platném znění, kromě zúžení u obecního úřadu. Studie dále vymezuje veřejné prostranství v místech dominantní vysoké stávající zeleně s určením pro zeleň na veřejných prostranstvích. Tato prostranství tvoří významný kompoziční prvek řešeného území plnící funkci estetickou, ekologickou a rekreační. Jedná se o upravené plochy se zachovanou stávající vzrůstnou zelení doplněnou nízkou doprovodnou zelení a travnatými plochami. Na plochách lze umisťovat pěší stezky, drobná hřiště a mobiliář obce.


10


Vzhledem k velikosti ploch pro bydlení není třeba řešit veřejná prostranství v souladu s požadavky § 7, odst. 2) vyhl. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu v platném znění. Ostatní veřejná prostranství budou využívána s převažující funkcí dopravní a technické infrastruktury. Jejich součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemky rodinných domů a prostor pro průchod inženýrských sítí. Nedílnou součástí těchto veřejných prostranství jsou travnaté plochy a zeleň. Výsadba stromů, keřů se navrhuje s přihlédnutím nejen k bezpečnosti dopravy a prostorovému uspořádání sítí, ale i k jejímu estetickému významu. Důležitou součástí uličních prostor jsou sloupy veřejného osvětlení s osvětlovacími tělesy. 10. Koncepce dopravního řešení 10.1. Automobilová doprava Obec Radňovice leží na průtahu silnice I/19 (Žďár nad Sázavou – Nové Město na Moravě). Cílové řešení této silnice je obsaženo v ÚP, kde se předpokládá její přeložení do polohy jižního obchvatu v souladu se ZÚR. ÚP dále předpokládá přeložení silnice III/35315 (Radňovice – Jiříkovice) z centrální části obce na západní okraj obce. Dopravní zatížení této silnice je však minimální, vzhledem k jejímu charakteru jako přístupové komunikace do sousední obce Jiříkovice. Její možné využívání pro přístup k lyžařskému areálu Nové Město na Moravě by nemělo být touto trasou vůbec uvažováno, neboť celá trasa silnice III/35315 je vedena ve značně omezených parametrech. Ze strany od Nového Města na Moravě je vybudováno kvalitní napojení tohoto areálu s přímou a bezkolizní vazbou na silnici I/19. I uvažovaný obchvat silnice I/19 u Radňovic tuto koncepci podporuje. Přeložení silnice III/35315 s využitím stávající komunikace naráží i na šířková omezení, zejména u obecního úřadu, kde dodržení odpovídajících šířkových parametrů je v podstatě nemožné. Další možné varianty s posunutím přeložky západnějším směrem neúměrně prodlužuje přeložku a tato se tak stává ekonomicky nezdůvodnitelnou. Z výše uvedených důvodů není v řešení Studie uvažováno s přeložením silnice III/35315 do nové trasy. Tato nadále zůstává vedena v současné trase středem obce a trasa navržená v ÚP zůstává územní rezervou. V její původně uvažované trase je tak navržena částečná přestavba současné komunikace v parametrech odpovídajících místní komunikaci funkční třídy D, tedy komunikace se smíšeným provozem pěší a motorové dopravy. V západní části řešeného území se tato komunikace stává hlavní přístupovou komunikací, která zajišťuje zpřístupnění jednotlivých pozemků. Na ni jsou připojeny další přístupové komunikace ke stávajícím a navrhovaným plochám zástavby. Východně od silnice III/35315. je pro zpřístupnění území navrhována rezerva pro komunikaci propojující v trase současné účelové cesty stávající přístupové komunikace, radiálně směřující do centra obce, se silnicí III/35315. Nemá však vhodné sklonové poměry, nicméně toto řešení je výsledkem projednání Konceptu Studie s ohledem na špatné parametry komunikace od školy. V grafické části je naznačeno její možné pokračování východním směrem ze vstřícné pravoúhlé křižovatky, která vznikne její realizací. Veškeré komunikace jsou uvažovány v parametrech komunikací funkční třídy D. Komunikace jsou navrženy jako obousměrné (šířkové uspořádání vychází z ČSN 736110) s dopravním prostorem šířky 4,50 m a s proměnnou šířkou přidruženého prostoru. Pro zachování prostupnosti krajiny koncepce umožňuje napojení stávající účelové cesty. 10.2. Doprava v klidu Dle velikosti podlahové plochy RD budou mít domy min. 1 až 2 odstavná stání pro osobní automobil na vlastním pozemku. Pro návštěvníky lze uvažovat s podélným stáním spojeným s vjezdem na pozemek. Při obecním úřadu je možné umístění parkovací plochy pro návštěvníky a dále k uspokojení potřeb souvisejících se sousedním provozem zemědělské výroby.


11


Parkování vozidel o hmotnosti větší než 3,5 t bude řešeno zásadně v rámci výrobních areálů, stejně jako odstavování osobních automobilů vlastníků, uživatelů či zaměstnanců. 10.3. Pěší doprava Pěší doprava bude řešena v rámci místních komunikací funkční skupiny D se smíšeným provozem. 11. Koncepce návrhu technické infrastruktury Pro vedení technické infrastruktury a napojení jednotlivých stavebních pozemků jsou navržena dostatečně široká veřejná prostranství. Vedení inženýrských sítí budou navrhována zemí, tzn. s vedením inženýrských sítí vzduchem se neuvažuje. 11.1. Zásobování pitnou vodou Napojení RD je možné na současný veřejný vodovod. Navrhované vodovodní řady mají zajistit přívod pitné vody ze stávající rozvodné sítě. Voda nebude využívána k technologickým účelům. Potřeba vody pro bydlení Počet rodinných domů Orientační počet obyvatel Specifická potřeba vody Průměrná potřeba vody Maximální denní potřeba vody

Maximální hodinová potřeba vody

16 RD 64 osob 150 l/os.de n Qp = 150 x 64 = 9 600 l/den Qm= Qp x kd kd=1,5 součinitel denní nerovnoměrnosti Qm= 14 400 l/den Qh = Qm x kh kh = 2,1 součin. hod. nerovnom. 24 (soustředěná zástavba) Qh = 1 260 l/h

Potřeba vody pro výrobu Potřebu pitné vody pro výrobu nelze odhadnout, protože není znám její charakter. Technologickou vodu si zabezpečuje každý subjekt z vlastních zdrojů, a to v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu. 11.2. Odkanalizování Splaškové vody Ve Studii je navržena kanalizace oddílná splašková v souladu s ÚP. Nová kanalizace v řešeném území bude realizována v rámci celého systému odkanalizování obce. Jednotná kanalizace části B bude vedena mimo stávající zástavbu a bude napojena novým výustním objektem do bezejmenného vodního toku. Do jednotné kanalizace budou napojeny srážkové vody z místní komunikace a bezpečnostní přepady ze zasakovacích a retenčních objektů u rodinných domů. Technologické odpadní vody bude zneškodňovat každý subjekt ve vlastním zařízení v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu.


12


Dešťové vody V maximální míře je třeba ponechávat dešťové vody na místě, kde spadnou. Proto je nutné budovat především na soukromých pozemcích zásobníky na dešťové vody a tuto zpětně využívat na zavlažování, eventuelně po její úpravě jako vodu užitkovou. Jednotná kanalizace bude využita jako dešťová především pro odvodnění komunikace. Přípojky k rodinným domům budou sloužit pouze jako bezpečnostní přepad ze zasakovacích a retenčních nádrží na pozemcích jednotlivých stavebníků. Vybudování a povolení retenčních nádrží provedou jednotliví stavebníci na svých pozemcích. Extravilánové vody Řešení extravilánových vod je třeba realizovat za hranicí řešeného území tak, aby nedocházelo k jejímu nekontrolovatelnému pronikání do zastavěného území. K jejich odvedení lze v budoucnu využít současné jednotné kanalizace a jejího doplnění (prodloužení). 11.3. Zásobování zemním plynem Zásobování rodinných domů zemním plynem se uvažuje pro vytápění, ohřev TUV a vaření. Napojení bude provedeno na stávající a navrhované rozvody STL plynovodu. Bydlení Bilance

16 RD (16 b.j.)……… x 3,6 m3/hod. = 57,6 m3/hod.

Celková roční spotřeba

3000 m3/rok x 16 RD = 48000 m3/rok

Výroba Bilance

nelze odhadnout, protože není znám její charakter.

Celková roční spotřeba

nelze odhadnout, protože není znám její charakter.

11.4. Zásobování elektrickou energií Zásobení řešeného území elektrickou energií lze uvažovat ze stávajících rozvodů, nové napojení bude z TS přemístěné západně hřiště a nové TS v severní části, napojené podzemní kabelovou VN přípojkou. U rodinných domů se počítá s vytápěním, ohřevem TUV a vařením na plyn, proto na jeden rodinný dům se uvažuje jistič 3x16A. - celkový instalovaný příkon pro bydlení - 16 RD x 11 kW/RD ....... 176 kW. Celkový instalovaný výkon pro výrobu nelze odhadnout, protože není znám její charakter.

11.5. Napojení na veřejná elektronická vedení a sítě V navržených veřejných prostranstvích je dostatek prostoru pro položení sdělovacího kabelu. Komunikační vedení (sdělovací kabel) procházející plochou 3 dle ÚP bude v délce cca 215 m přeloženo do nové trasy. 11.6. Veřejné osvětlení Veřejná prostranství a komunikace v řešeném území budou osvětleny veřejným osvětlením (VO). Rozvody VO budou provedeny kabelovým zemním vedením, které bude


13


vedeno ve společných trasách s kabely NN. Osvětlovací tělesa budou instalována na sloupech VO. Při návrhu veřejného osvětlení je třeba předvídat očekávaný vzrůst zeleně. Nové rozvody VO budou napojeny vždy ze stávajícího posledního sloupu s VO.

12. Odpadové hospodářství Na stavebních pozemcích pro bydlení se bude vyskytovat pouze odpad komunální. Nádoby pro sběr komunálního odpadu budou o objemu 110 či 120 l a budou uloženy v nice, která bude součástí oplocení každého RD. Interval odvozu bude shodný s četností odvozu pro celou obec. Odpady ze stavebních pozemků pro výrobu budou zneškodňovány v souladu s plány odpadového hospodářství subjektů příslušné pozemky užívajících. Nakládání s odpady bude v souladu s platnými právními předpisy a nařízeními. 13. Zabezpečení z hlediska civilní ochrany, zájmy MO ČR Jedná se o nízkopodlažní zástavbu, která nepřekročí hladinu stávajícího zastavění. Řešením Studie ani jeho důsledky nebudou dotčeny nemovitosti ve vlastnictví MO ČR. Studie respektuje parametry příslušné kategorie komunikací (silnic) a ochranná pásma stávajícího i plánovaného dopravního systému. V řešeném území se nenachází vojenské inženýrské sítě. Stavební pozemky budou zásobovány požární vodou z veřejného vodovodního řádu s osazením potřebného množství požárních hydrantů. Příjezd požárních vozidel je zajištěn po současných a navrhovaných místních komunikacích.

14. Soulad s vyhláškou č. 398/2009 Sb. Při zpracování dalších stupňů projektové dokumentace musí být relevantně dodrženy požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, zejména je třeba dbát na splnění podmínek části řešící přístupy do staveb, přístupnost komunikací a veřejných ploch a přílohy č. 1 této vyhlášky. 15. Pořadí výstavby V rámci zpracování Studie byly zjištěny významné důvody pro stanovení etapizace výstavby – stavební pozemky pro obytnou zástavbu A13 – A15 budou s ohledem na složitější napojení na dopravní a technickou infrastrukturu připravovány k využití ve II. etapě až po stavebních pozemcích A1 – A12 a A16, které budou realizovány v I. etapě. Dále se s ohledem na kvalitu životního prostředí a krajiny doporučuje realizovat výstavbu postupně od zastavěného území směrem do volné krajiny, aby nedocházelo k dočasnému vytváření solitérů v krajině neprovázaných prostorově s vlastním sídlem. 16. Dotčení ZPF a PUPFL Dotčení ZPF přesahuje rozsah vyhodnocený pro plochy vymezené v ÚP, a to jak pro stavební pozemky určené pro bydlení – v západní části na půdách I. třídy ochrany (BPEJ 83401 a 83421) a v severovýchodní části na půdách IV. třídy ochrany (BPEJ 85011), tak pro stavební pozemky určené pro výrobní činnosti – v západní části na půdách I. třídy ochrany (BPEJ 83421) a IV. třídy ochrany (BPEJ 85011). Rozvoj výrobního areálu v severní části v místě územní rezervy R2 pro bydlení je navržen na půdách V. třídy ochrany (BPEJ 83444). Tyto nově dotčené plochy ZPF budou z větší části nadále ponechány v ZPF jako zahrady,


14


pouze část (v souladu s podmínkami ÚP) bude odejmuta pro zástavbu a související zpevněné plochy. V rámci navazující projektové přípravy budou vypracována vyhodnocení důsledků návrhů staveb na ZPF. Ploch PUPFL ani vzdálenosti 50 m od okraje lesa se řešení Studie nedotýká. 17. Vysoká zeleň Vysoká zeleň - vzrostlé stromy přispívající k provázání zastavěného území s volnou krajinou jsou důležitým estetickým prvkem v urbanistickém řešení celého území. Je třeba zachovat současnou vysokou zeleň jak na plochách současných i navrhovaných veřejných prostranství, tak i na soukromých pozemcích nejen v jejich sousedství. Pro dotvoření celkové prostorové kompozice se proto navrhuje doplnění vysoké zeleně ve dvou výškových úrovních na plochách veřejných prostranství, jak je zřejmé z grafické části, a to dřevinami místně příslušnými ve smyslu Plánu péče CHKO. Postupné dotváření celkového působení prostoru osazováním soukromých zahrad se doporučuje ovocnými dřevinami vysokokmenů či alespoň polokmenů.

18. Bilance ploch Tabulka bilance ploch pro bydlení vychází z grafické části, ze které je patrné jejich rozmístění v řešeném území. SLEDOVANÝ JEV rozloha řešeného území výměra stavebních pozemků pro RD – I. + II. etapa počet navrhovaných RD – I. + II. etapa počet obyvatel na RD/celkem – I. + II. etapa

celkem 127967m2 31 716 m2 16 4/64

19. Předpokládané finanční náklady Předpokládané orientační náklady jsou vyčísleny pro celé řešené území pro nově budovanou dopravní a technickou infrastrukturu, nejsou zde zahrnuty náklady např. na nové povrchy současných komunikací či možné souběžné provedení obnovy současných sítí. Zároveň zde nejsou zahrnuty náklady na zrušení VN přípojky v délce 230 m, včetně zrušení současné TS a vybudování nové VN přípojky v délce 10 m, včetně výstavby nové TS, které jsou spolu s přeložením komunikačního vedení v délce 428 m podmiňujícími investicemi především pro realizaci výstavby v ploše 3 dle ÚP. popis komunikace vodovod kanalizace STL plynovod veřejné osvětlení celkem

měrná jednotka m2 m m m m

množství 2698 1373 1206 920 670


cena za jednotku cena (Kč) (Kč) 2 500,6 745 000,2 100,2 883 300,2 900,3 497 400,2 300,2 116 000,1 200,804 000,16 045 700,-

15



16


II. GRAFICKÁ ČÁST


17



18


III. FOTODOKUMENTACE


19


Vjezd do západní části od jihu - počátek uvažované územní rezervy silnice III. třídy

Pokračování místní komunikace - uvažované územní rezervy silnice III. třídy


20


Současný stav navrhované místní komunikace západním směrem

Příjezd k manipulační ploše - prostranství před budovou obecního úřadu v trase uvažované územní rezervy silnice III. třídy


21


Západně navazující nová zástavba areálu zemědělské výroby

Severně sousedící současný sportovní areál


22


S novým výrobním areálem z jihu sousedící nová obytná zástavba

Dopravní závada – úzké „hrdlo“ mezi budovou obecního úřadu a skladovým objektem v trase uvažované územní rezervy silnice III. třídy - pohled od jihu


23


Dopravní závada – úzké „hrdlo“ mezi budovou obecního úřadu a skladovým objektem v trase uvažované územní rezervy silnice III. třídy - pohled od severovýchodu

Prostor uvažované územní rezervy silnice III. třídy - vlevo plocha navrhovaná pro zástavbu rodinnými domy


24


Prostor ukončení uvažované územní rezervy silnice III. třídy na křížení místní komunikace se současnou silnicí směr Jiříkovice v sousedství s dalším skladovým objektem

Prostor navrhovaného propojení současné silnice III. třídy směr Jiříkovice se současnou místní komunikací do severovýchodní části obce - v pozadí plocha navrhovaná k obytné zástavbě


25


Prostor variantního propojení současné silnice III. třídy směr Jiříkovice se současnou místní komunikací do severovýchodní části obce v trase současné účelové komunikace k částečně využívanému areálu zemědělské výroby

Prostor navrhované komunikace po západní straně plochy navrhované k doplnění obytné zástavby v severovýchodní části obce – vpravo prostor navrhovaného veřejného prostranství


26


Prostor navrhovaného prodloužení komunikace po východní straně plochy navrhované k doplnění obytné zástavby v severovýchodní části obce

Příjezd k řešenému území od Jiříkovic ze severozápadu po současné silnici III. třídy – vlevo plocha navrhovaná pro zástavbu stavbami pro zemědělskou výrobu, vpravo plocha navrhovaná pro zástavbu rodinnými domy


27



28


Příloha


29



30



31



32



33



34

ÚZEMNÍ STUDIE RADŇOVICE SEVEROZÁPADNÍ OKRAJ SÍDLA

Recommend Documents