územní plán obce
JESENICE ZMĚNA Č. 2
PROSINEC 2006
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
objednatel: Obecní úřad Jesenice u Prahy Budějovická 303 252 42 Jesenice u Prahy zhotovitel: AURS, spol. s r. o. Hládkov 920/12 169 00 Praha 6 ZMĚNA Č. 2
změna č. 1
původní ÚPO
koordinace urbanismus
Milan Körner Milan Körner Blanka Almásyová
Milan Körner
Milan Körner
Milan Körner
doprava
Milan Körner Ivan Lejčar Martin Horejš
Milan Körner
Milan Körner Blanka Almásyová Věra Soukeníková Milan Körner Pavel Kraus
TÝM ZHOTOVITELE
vodní hospodářství energetika a spoje krajina a zeleň vyhodnocení ZPF a PUPFL digitální zpracování v GIS
Pavel Křeček Daniela Kvasničková Václav Perný
Václav Perný Blanka Almásyová Josef Beneš Josef Beneš Barbora Janásková Luboš Klíma
2
Petr Šrytr Josef Tlustý
Jaroslav Horký
Jaroslav Horký
Blanka Almásyová Josef Beneš
Kateřina Koudelová
Josef Beneš Luboš Klíma
Josef Beneš Jindřich Poláček Luboš Klíma
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
OBSAH Textová část A. Základní údaje..................................................................................................................... 4 1. Důvody pro pořízení změny č. 2 ÚPO a hlavní cíle řešení ................................................ 4 2. Zhodnocení dříve zpracované ÚPD ................................................................................... 4 3. Splnění zadání změny č. 2 ÚPO......................................................................................... 4 B. Řešení územního plánu (změna č. 2) .................................................................................. 5 4. Vymezení řešeného území ................................................................................................. 5 5. Předpoklady a podmínky vývoje obce ............................................................................... 5 6. Urbanistická koncepce ....................................................................................................... 5 7. Členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití .................................... 5 8. Limity využití území .......................................................................................................... 6 9. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území...................................... 6 10. Občanské vybavení .......................................................................................................... 6 11. Sport a rekreace................................................................................................................ 7 12. Doprava ............................................................................................................................ 7 13. Vodní hospodářství .......................................................................................................... 8 14. Energetika....................................................................................................................... 15 15. Spoje............................................................................................................................... 16 16. Nakládání s odpady ........................................................................................................ 16 17. Krajina, ÚSES ................................................................................................................ 16 18. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav ................................. 16 19. Řešení požadavků CO .................................................................................................... 17 20. Vyhodnocení důsledků na ŽP ........................................................................................ 17 21. Vyhodnocení důsledků řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa...17 22. Návrh lhůt aktualizace.................................................................................................... 19 .
Příloha: Závazná část
Grafické přílohy v měř. 1 : 5 000 (číslování dle původního ÚPO) 1. Hlavní výkres – v celém rozsahu administrativního území 2. Doprava 3. Vodní hospodářství 4. Energetika a spoje 5. Krajina, ÚSES 6. Zábory půdního fondu 7. Veřejně prospěšné stavby pozn.: grafická část - s výjimkou výkresu č. 6 (Zábory ZPF, vyvolané Změnou č. 2), zachycují všechny výkresy stav po Změně č. 2 textová část - týká se pouze Změny č. 2, ostatní neměněné části jsou k dispozici u původního ÚPO
3
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
A. Základní údaje 1. Důvody pro pořízení změny č. 2 ÚPO a hlavní cíle řešení Obec Jesenice má platný územní plán, schválený 8. 11. 2000; změna č. 1 byla schválena 21. 10. 2002. Významná část záměrů sledovaných v tomto územním plánu (zejména rozvoj bydlení) již byla realizována nebo realizace proběhne v blízké době. Podstatná část (cca 50 ha) zastavitelného území v k. ú. Osnice je vzhledem k bankovní zástavě v reálné době nevyužitelná. Dynamický rozvoj území obce vyžaduje částečné doplnění komunikační sítě i územní přípravu dalších rozvojových ploch. Základní rozvojové principy ani urbanistická koncepce dosavadního (schváleného) územního plánu nebudou zásadně měněny. Změny funkčního využití ploch (v rámci současně zastavěného území) umožní zvětšením podílu ploch smíšeného území (SC) postupnou realizaci budoucího městského centra.
2. Zhodnocení dříve zpracované ÚPD Územní plán obce z roku 2000 vytvořil základní předpoklady pro dlouhodobý rozvoj obce. Vzhledem k dynamickému rozvoji byla následně pořízena změna č. 1, kde byly navrženy další plochy zastavitelného území. Rovněž tyto plochy byly ze značné části již využity, proto bylo přistoupeno k pořízení této změny č. 2. Změna č. 2 se jednak týká vymezení nového zastavitelného území (část dosud sledovaného zastavitelného území v k. ú. Osnice je naopak touto změnou vypuštěna), jednak změn funkčního využití současně zastavěného i zastavitelného území ve prospěch jiných funkcí. Zejména se jedná o změny území určeného pro výrobu a sklady (VS) na funkce (KO) obchod, služby nebo smíšené území (SC). Dále je sledována možnost transformace objektů individuální rekreace na trvalé bydlení (týká se zejména Horních Jirčan). Třetí významnou změnou je vytvoření územně technických předpokladů pro možnost řešení regionální autobusové dopravy – systém MetroBus.
3. Splnění zadání změny č. 2 ÚPO Některé náměty zahrnuté do návrhu zadání změny č. 2 byly v průběhu jeho projednávání vypuštěny. Schválené zadání ÚPO Jesenice bylo v celém rozsahu promítnuto do zpracování návrhu změny č. 2. Do návrhu změny byly promítnuty změny v území, ke kterým došlo během projednávání zadání. Jedná se o nově realizované stavby, vydaná stavební případně územní rozhodnutí, které znamenají úpravy vymezení současně zastavěného území. Oproti zadání byla na základě následného projednání byla dle požadavku obce dodatečně zařazena lokalita 6 A (1,16 ha) v části Jesenice severozápad a dva trojúhelníkové pozemky (o rozloze 0,54 ha a 0,4 ha) na východním okraji Mladíkova, znamenající zarovnání zastavitelného území k ochrannému pásmu vedení VN.
4
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
B. Řešení územního plánu (změna č. 2) 4. Vymezení řešeného území Změna č. 1 se v různém rozsahu dotýká celého administrativního území obce Jesenice, tj. katastrálních území Horní Jirčany, Jesenice u Prahy, Osnice a Zdiměřice u Prahy.
5. Předpoklady a podmínky vývoje obce 5.1. Struktura osídlení, širší vztahy Kapitola zůstává beze změny.
5.2. Demografie Dynamický vývoj Jesenice i dalších obcí v obvodu pověřeného obecního úřadu znamená potřebu určitého přehodnocení. K roku 2005 demografický rozvoj v podstatě odpovídal prognóze ÚPO (2260 obyv.), neboť Jesenice dosáhla k 1. 3. 2001 2475 obyvatel. V následném období se však nárůst počtu obyvatel zvýšil. Územní plán obce předpokládal k r. 2005 3290 obyv., skutečnost (1. 1. 2005) byla v Jesenici 3607 obyv. a k 1. 1. 2006 již 4184 obyvatel. Je velmi pravděpodobné, že počtu 5000 obyv. může být dosaženo již před r. 2010. Výhledové hodnoty uváděné v ÚPO po období po r. 2015 ve výši 6,3 – 6,5 tis. obyv. zatím není nutné korigovat. V ÚP VÚC Pražského regionu je předpokládán nárůst počtu obyvatel v období 2006 – 2020 o cca 50 % na výši 24 tis. obyv. za obvod POV Jesenice. Jedná se o největší dynamiku ve středočeském prostoru. Tato bilance předpokládá výstavbu 3800 bytů v tomto území.
5.3. Ochrana památek Kapitola zůstává beze změny.
5.4. Přírodní podmínky, ochrana přírody Kapitola zůstává beze změny.
6. Urbanistická koncepce Změna č. 2 bude po svém naplnění znamenat využitím lokalit na severozápadním a jihozápadním obvodu sídla ukončení rozvoje Zdiměřic. Až na jihozápadní segment bude v podstatě ukončen i rozvoj sídla Jesenice. Předmětem změny je výrazné rozšíření areálu golfového hřiště v severní části k. ú. Zdiměřice. Tím se vytváří předpoklad pro možnost alespoň částečné realizace golfového areálu (9 jamek). V severovýchodní části k ú. Osnice se rozsáhlá plocha (přes 60 ha) vypouští ze zastavitelných území.
7. Členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití Základní členění obce se nemění. Nové rozvojové plochy pro bydlení jsou navrhovány: v k. ú. Jesenice - na západním obvodě - ve východním obvodě sídla v lokalitách Mladíkov a Zdiměřice jih v k. ú. Zdiměřice - na severním obvodě sídla - na severozápadním obvodě sídla
5
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
V k. ú. Horní Jirčany je navržena možnost transformace stávajících ploch individuální rekreace na trvalé bydlení. Nové rozvojové plochy pro občanské vybavení jsou navrhovány: v k. ú. Jesenice - na severním obvodě sídla - severně a jižně stávající silnice II/101 ve východní části sídla - menší plochy jsou navrhovány v rámci větších obytných lokalit Nové rozvojové plochy pro obchod a služby jsou navrhovány jen v malém rozsahu v severozápadní části Jesenice. Tyto funkce lze většinou realizovat ve smíšených územích, jejichž rozsah se výrazně zvětšil změnou dříve uvažovaného využití pro "výrobu a sklady". Nové plochy pro sport a rekreaci jsou navrhovány: v k. ú. Jesenice - na severním obvodě sídla v k. ú. Zdiměřice - v severní části sídla (ve dvou lokalitách) ve vazbě na již uvažované plochy pro tuto funkci - v tomto území je též navrhováno rozšíření areálu golfového hřiště
8. Limity využití území Kapitola zůstává beze změny.
9. Přehled a charakteristika vybraných ploch zastavitelného území V této části se omezíme na tabulku dle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 135/2001 Sb. Plochy nově zastavitelného území (nad 0,5 ha), které vymezuje Změna č. 2 ÚPO Jesenice: katastrální území Jesenice Jesenice
č. dle záborů 1 2
Jesenice, Osnice Jesenice Jesenice
3
označení (název plochy) Jesenice severovýchod Jesenice Mladíkov východ Zdiměřice jih
výměra (v ha) 10,38 7,98
druh funkčního využití E A
11,90
A
5 6
Jesenice západ Jesenice severozápad
3,37 9,99
A A, B
Zdiměřice
7
Zdiměřice – u vodojemu
3,38
E
pozn. gymnázium, sport část smíšené centrální využití
část. i občanské vybavení a smíšené centrální plochy pro sport a občanské vybavení
Zdiměřice 8 Zdiměřice západ 8,85 A Zdiměřice 9 Zdiměřice sever 15,72 A Zdiměřice 10 Zdiměřice – U Drazd 2,13 E plochy pro sport Zdiměřice 15 Hrnčíře jih 1,20 A pozn.: druh funkčního využití dle vyhlášky: A - převažuje bydlení; B - převažuje obchod a služby; C - převažuje rekreace; D - převažuje výroba; E - variabilní využití
10. Občanské vybavení Významná změna je v oblasti školské vybavenosti. Není již sledováno umístění školského areálu v prostoru Osnice – sever. Naopak nový školský areál, umožňující i lokalizaci gymnázia je navrhován na severovýchodním obvodě Jesenice, částečně na plochách sledovaných pro výhledový rozvoj obchodu a služeb. Toto řešení umožňuje dobrou dostupnost ze Zdiměřic i sousední obce Vestec.
6
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
11. Sport a rekreace Změna č. 2 znamená možnost dalšího rozšíření sportovně rekreačních areálů ve Zdiměřicích (na severním obvodu obytného území), kde mimo rozšíření ploch pro golfové hřiště jsou navrhovány další volnočasové (sportovně rekreační) aktivity.
12. Doprava 12.1. Nadřazená silniční síť Úsek silničního okruhu kolem Prahy (SOKP) byl upřesněn podle aktuální dokumentace. Měl by být realizován v celém rozsahu po dálnici D1. Na tzv. vestecké spojce, umožňující propojení SOKP na D1 je v návrhovém období sledována dvoupruhová silnice s okružními křižovatkami. Vzhledem ke stanoviskům Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic je zachována možnost budoucího rozšíření této komunikace. V souvislosti s návrhem koridoru pro hromadnou autobusovou dopravu na západním obvodě Jesenice je navržena souběžná trasa, která by výhledově mohla v prostoru sídla Jesenice nahradit stávající silnici II/603. Tato trasa navazuje na přeložku II/101 v místě odpojení Zbraslavské ulice, křižovatka je navržena ve formě kruhového objezdu. Toto řešení znamená výrazné zklidnění Budějovické a Říčanské ulice. Zatížení silniční sítě Dle sčítání v roce 2005 dopravy dosáhlo zatížení na silnici II/603 v úseku hranice Prahy – Jesenice centrum hodnoty 19, 4 – 20, 3 tis. voz./24 hod.
12.2. Dopravní obsluha území Zásady se nemění. Nově je navrženo napojení severního okraje Jesenice s možným přístupem i ze sousedního území Vestce na silnici II/603. Napojení severní obvodové komunikace na Budějovickou ulici (II/603) je posunuto cca 200 m jižněji, aby bylo možné do uvažované okružní křižovatky vstřícné napojení i ze západu (budoucí obvodová komunikace, propojení na trasu MetroBusu).
12.3. Hromadná doprava osob Jedním z hlavních cílů změny č. 2 je vytvoření územně-technických předpokladů pro možnost rychlého spojení z Jesenice k terminálům metra na území hl. města Prahy. Vzhledem k aktuální potřebě řešení tohoto problému byl zvolen systém MetroBus, aplikovaný v některých evropských městech či regionech. Systém spočívá ve vytvoření segregované trasy pro autobusy HD. Jeho součástí mohou být i vyhrazené pruhy na stávajících či rozšiřovaných komunikacích. Tento dopravní koridor je navrhován tak, aby umožňoval ve výhledu možnost vedení kolejového dopravního prostředku (tramvaj či jiný lehký systém). Segregovaná trasa by pochopitelně byla využívána i autobusy, které jsou přes Jesenici a Vestec vedeny z jižně ležícího území. V uliční síti zejména v trase stávající silnice II/603 by byly pochopitelně ponechány některé spoje zajišťující „plošnou“ obsluhu sídel. Záměr je koordinován s městskými částmi Kunratice a Šeberov (jejichž územím trasa prochází) a konzultován s organizací ROPID, která koordinuje pražskou a příměstskou hromadnou dopravu. Rozmístění zastávek hromadné dopravy a návrh linkování budou dopracovány v rámci samostatné studie.
12.4. Cyklistická a pěší doprava Řešeny jsou především vazby na terminál HD v Jesenici. V grafické části (po změně č. 2) budou aktualizovány cyklistické trasy. Hlavní pěší trasy se změnou č. 2 nemění. Doplňuje se 7
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
chybějící propojení Jesenice – Kocanda Říčanskou ulicí. V prostoru jižně terminálu hromadné dopravy jsou výhledově doporučovány lávky pro pěší a cyklisty přes silnici II/101 a SOKP ve směru na Dolní Jirčany.
12.5. Zařízení dopravy Ve změně č. 2 jsou parkoviště uvažovaná u obchodních, sportovních a jiných aktivit a jejich plocha zahrnuta do příslušné funkční plochy. V souvislosti s návrhem MetroBusu je vymezena plocha pro dopravu zahrnující dopravní terminál vč. parkovišť a smyčky (v dimenzích možné smyčky pro tramvaj). Součástí této funkční plochy je i záchytné parkoviště (P+R) prostorově navazující na dopravní terminál. Předpokládá se též možnost úschovy jízdních kol (B+R). Pozn.: Vzhledem k tomu, že se jedná o změnu dosavadního Územního plánu obce, není výkresová část přepracována na kategorizaci dle ČSN 736110. To by mělo zahrnovat celé území obce.V legendě uvedené typy komunikací odpovídají (přibližně) funkčním skupinám místních komunikací: silnice II. třídy funkční skupina B silnice III. tř. a místní sběrné komunikace (MS) funkční skupina C místní obslužné komunikace (MO) funkční skupina C obytné zóny (OZ) funkční skupina D1 cyklostezky, stezky pro chodce aj. funkční skupina D2
13. Vodní hospodářství 13.1. Zásobování vodou Zásobování pitnou vodou se opírá o využití vodního zdroje Želivka prostřednictvím rozdělovacích vodojemů v tomto území. V k. ú. Jesenice a Vestec se nacházejí vodárenské objekty strategického významu pro hl. město Praha a středočeskou aglomeraci. Zásobovací podsystém tak, jak je rozvíjen z nové AT-stanice Jesenice, nabývá dnes charakteru relativně samostatného a relativně rozsáhlého „Jesenického skupinového vodovodu“. Je technicky neobvyklé takto postupovat, tj. dopravovat vodu na větší vzdálenosti prostřednictvím ATstanice, současně obsluhující rozvodnou vodovodní síť v Jesenici. Problémy této koncepce jsou: čerpání ze společného sacího potrubí DN 400 (dnes pro Jesenici a Horní Jirčany, výhledově i pro Zdiměřice, Kocandu, Osnici, Dobřejovice,…, Sulici, Kamenici), téměř absolutní závislost dodávky vody rozsáhlého území na dodávce el. energie do AT-stanice a čerpací stanice Jesenice, zvýšené provozní náklady (prostřednictvím větší spotřeby el. energie), rizika hydraulické nestability s potenciálně rozsáhlým negativním vlivem autoregulace (v nevýhodě jsou uživatelé na konci systému). Zásobování zájmové oblasti pitnou vodou tedy spočívá na zdroji Želivka – úpravna vody Nesměřice, odkud je voda dopravována tunelovým přivaděčem ∅ 264 cm (v hl. až do cca 30 m) dlouhým 52 km do přechodového objektu s uzávěry na potrubí 2 x DN 1600 a odtud do rozdělovacího vodojemu Jesenice I (2 x 100 000 m3, úroveň min. hl. vody/max. hl. vody činí 328,60/336,00 m n. m.). Odtud je čerpací stanicí voda čerpána potrubím DN 1200 do vodojemu Jesenice II (2 x 30000 m3, úroveň min. hl. vody/max. hl. vody činí 345,00/352,00 m n.m.). Dále je voda čerpána potrubím DN 1200 ve směru na Jižní Město, z tohoto řadu odbočuje potrubí DN 400, které slouží pro čerpadla v AT-stanici a čerpací stanici Jesenice. Návrh ÚPO proto reaguje alespoň tak, aby došlo ke zmírnění důsledků všech těchto improvizací:
8
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
navrhuje zvážit úpravu společného sání většího počtu čerpadel v AT-stanici a čerpací stanici Jesenice zpracováním samostatného projektu (v úvahu přichází větší počet variant), výhledově je nezbytné zajistit zpracování celkové koncepce zásobování pitnou vodou pro tento rychle se rozvíjející region a definovat další předpoklady pro rozšiřování "Jesenického skupinového vodovodu" ve směru Herink, Modletice a případně i dále ve směru Radějovice, Doubravice, Popovičky. Základní zatěžovací a bilanční parametry potřeby vody: Qd – celková průměrná denní potřeba vody (m3/d) Qmax d – maximální denní potřeba vody (m3/d) Qmax h – maximální hodinová potřeba vody (l/s) Uváděny jsou hodnoty pro současný stav / pro časový horizont „návrh“ („výhled“). Jesenice (včetně lokality Šátalka): = 388,50 / 719,05 m3/d Qd Qmax d = 517,82 / 898,81 m3/d Qmax h = 9,68 / 18,73 l/s Zdiměřice (včetně lokality Drazdy a Rozkoš): Qd = 64,40 / 416,45 m3/d Qmax d = 86,60 / 520,56 m3/d Qmax h = 1,62 / 10,85 l/s Osnice – Kocanda: Qd = 167,00 / 393,00 m3/d Qmax d = 213,80 / 510,20 m3/d Qmax h = 3,99 / 9,70 l/s Celkem: Qd = 823,90 / 1528,50 m3/d Qmax d = 1 103,82 / 1910,63 m3/d Qmax h = 21,24 / 39,80 l/s Horní Jirčany: Qd = 145,60/209,90 m3/d Qmax d = 198,40/274,85 m3/d Qmax h = 3,77/4,80 l/s Obec celkem: = 969,50 / 1738,40 m3/d Qd Qmax d = 1 302,22 / 2185,5 m3/d Qmax h = 25,01 / 44,60 l/s Pro výpočet potřeby vody byly uvažovány následující vstupní zatěžovací parametry specifických potřeb vody: specifická potřeba pitné vody pro bytový fond a občanskou vybavenost 130 + 20 = 150 - (l/osoba.den), specifická potřeba vody pro živočišnou výrobu (v průměru) 60 (l/kus.den), odhadnuta průměrná denní potřeba vody pro výrobní a servisní aktivity, specifická potřeba pitné vody na jednoho zaměstnance 90 (l/zam/den), pro stávající i předpokládané výrobní a servisní aktivity v zájmovém území, v průměru, odhad. Z výše uvedené bilance potřeby vod mj. též vyplývá, že stávající AT-stanici bude nezbytné výhledově prověřit a případně celkově zmodernizovat. Rozvodné sítě vycházejí jako kombinované, dostatečně zokruhované a v dimenzích DN potrubních řadů (stávajících i navrhovaných) vyhovující.
9
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
Nově navrhovaná lokalita bydlení Jesenice – východ bude napojena na rozvodnou vodovodní síť Jesenice v pokračování navrhovaného vodovodního systému, lokalita Zdiměřice – jih pak na přiváděcí řad DN 200 do Zdiměřic. Tyto dvě lokality budou vzájemně propojeny. Také u lokality Osnice bude napojení provedeno na stávající řad DN 200. Nové plochy Zdiměřice – sever (plochy bydlení, sportoviště a smíšené území) budou napojeny v pokračování navrhovaného vodovodního systému Zdiměřic. U těchto lokalit je třeba na základě podrobnější studie ověřit tlakové poměry a případně technické řešení upřesnit. Lokalita Šátalka (rozvojová část) bude napojena na vodovodní síť Jesenice. Původní část pak bude řešena v rámci vodovodní rozvodné sítě obce Vestec. Analogicky lokality Drazdy a Rozkoš (k. ú. Zdiměřice) budou zásobovány prostřednictvím vodovodní sítě městské části Hrnčíře resp. Průhonice. Rekapitulace max. a min. kót terénu ve vazbě na prověření tlakových poměrů ve spotřebištích; ty jsou v souladu s ČSN 75 5401 až na malou část území v H. Jirčanech, kde je však situace technicky řešitelná: Jesenice: 338,00/ 325,00 (resp. 326,00) m n. m. Zdiměřice: 338,00 / 325,00 (resp. 326,00) m n. m. Osnice – Kocanda: (stará část) 354,00 / 334,00 m n. m. (nová část) 350,00 / 330,00 m n.m. Horní Jirčany: 430,00 (resp. 440,00) / 390,00 (resp. 384,00) m n. m. (VDJ H. Jirčany má max. hl. v. / min. hl. v. cca 435,00 / 430,00 m n. m.) Pokud jde o kapacitu veřejné vodovodní sítě v Jesenici i H. Jirčanech, lze konstatovat, že byla dimenzována na parametry cca dvojnásobných hodnot specifické potřeby vody, než jsou dnes doporučovány. Není nutné se obávat, že by i v dlouhodobém výhledu kapacitně nevyhověly. Spíše je možné počítat s jiným jevem projevujícím se v souvislosti se snižujícími se odběry, tj. s delší dobou zdržení vody v potrubí, zejména v koncových větvích a s jejím negativním vlivem na kvalitu vody. To vyžaduje ze strany provozovatele zvýšenou pozornost a častější provozní kontrolu a event. proplachování koncových větví. Pro další zavádění a rozšiřování vodovodní sítě doporučuji zakládat páteřní část v dimenzi alespoň DN 80 a větší (dle hydraulického výpočtu v rámci projektu) a zbývající část (do 200 m od páteřní části sítě) realizovat v profilech DN 50. Potřebu požární vody lze zde ve všech sídlech uspokojivě řešit využitím kombinace možných zdrojů, tj. veřejného vodovodu a vodních nádrží (rybníků). ČSN 73 0873 „Zdroje zásobování požární vodou“ již umožňuje takovou kombinaci. Pro účely odběru požární vody jsou k dispozici: rybník "Jesenice" (tzv. "Pančák"), retenční nádrž "Osnice", rybník "Bořín" a rybníky ve Zdiměřicích (eventuálně též i navrhované nové retenční nádrže). Pokud jde o využívání veřejného vodovodu jako požárního vodovodu, pak se např. osvědčuje, když provozovatel spolu s vedením hasičského sboru vyberou a označí omezený počet odběrových hydrantů v síti jako „hydrantů požárních - prioritních“ a u těch pak garantuje jejich vysokou spolehlivost. Toto lze též doporučit i pro dané zájmové území. Prokazovat separátně v detailu parametry požárního zásahu v ÚPO je neobvyklé. Lze však doporučit zpracování samostatné studie (dosažitelnost zdrojů požární vody, parametry tras vedení a zásahu atd. pro rozhodující modelové situace v zájmovém území). Počítá se rovněž se zachováním funkcí stávajícího závlahového systému (hospodářská nádrž "Osnice", čerpací stanice, výtlačný řad, závlahová síť) jahodové plantáže Vestec.
10
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
13.2. Odvádění a likvidace odpadních vod Odvedení srážkových vod zatím celkově nečiní po většinu roku při průměrných hydrologických podmínkách větších potíží vzhledem k relativně dobré infiltrační schopnosti a morfologii povrchu terénu. Významnými odvodňovacími prvky jsou zde odvodňovací rigoly komunikací a četné plochy zeleně s lokálně nižší úrovní terénu, relativně dobře využitelné. Dále jde o separátní či ucelené úseky a systémy oddílné dešťové kanalizace v problémových místech a lokalitách, navazujících na recipientní prvky zájmového území. Problém srážkových odpadních vod byl zde řešen využitím lokálních recipientních prvků v území. Ty je třeba pokud možno ve své funkci zachovat, stejně tak nezabraňovat přirozenému povrchovému nátoku do nich zvyšováním konstrukce a povrchů místních komunikací. V nejkritičtějších místech pak byla vybudována oddílná dešťová kanalizace. Výhledově je třeba počítat s důsledným dořešením tohoto problému i v souvislosti na konečné úpravy terénu a místních komunikací. Jesenice Likvidace splaškových odpadních vod byla v obci Jesenice řešena kompletací a transformací existující dešťové oddílné kanalizace do podoby nejprve kanalizace jednotné a následně (s rozvojem lokality Mladíkov) jako kombinované, polooddílné. Právě v lokalitě Mladíkov je již uplatněn systém oddílné splaškové a oddílné dešťové kanalizace. Ten bude i nadále zachován a uplatněn jako koncepce ve všech dalších rozvojových lokalitách (při snaze realizovat v max. míře vsak dešťových odpadních vod na pozemcích jednotlivých nemovitostí). Geometrická struktura dešťové oddílné kanalizace je zde totožná jako struktura kanalizace splaškové (s ohledem na riziko znepřehlednění mapového podkladu není vyznačena; analogicky bylo postupováno též v Horních Jirčanech). Vyústění této dešťové oddílné kanalizace lokality Mladíkov je přímo do Jesenického potoka. ČOV Jesenice (uvedena do zkušebního provozu v r. 1993, v r. 1995 do trvalého provozu) tvoří dva oxidační příkopy OP 250 s parametry: Q = 2 x 250 = 500 m3/den, projektované Qd = 600 m3/den, Q24 = 6,94 l/s , Qmax = 13,88 l/s , Qdešť. = 83,29 l/s; koncentrace znečištění 225 mg BSK5/l, resp. 229 mg NL/l , čistící efekt 90 %, zatížení znečištěním BSK5 = 2 x 67,5 = 135 kg/den, vypouštěné znečištění 13,5 kg BSK5/den, koncentrace znečištění vypouštěných odpadních vod 22,5 mg BSK5/l, počet ekvivalentních obyvatel = 2 x 1 250 = 2 500 EO, užitkový objem 2 x 283,1 = 566,20 m3, rozhodnutí o povolení k trvalému provozu (Vod 235 – 2607/95 – KU) vymezuje maximální limity znečištění vyčištěných odpadních vod z této ČOV v hodnotách: max 30 mg BSK5/l, max 35 mg NL/l. Kalové hospodářství pro tzv. zbytnělý kal (přebytečný kal) je řešeno klasicky s pomocí uskladňovacích a zahušťovacích nádrží (kaly převáženy ke zpracování na ČOV Říčany). Hrubé předčištění na přítoku odpadních vod tvoří lapák písku a ručně stírané česle. Dosahovaná účinnost čištění se pohybuje u tohoto typu ČOV okolo 90 – 95 % dle BSK5. V současné době se připravuje realizace nové čistírny odpadních vod v místě stávajícího nefunkčního oxidačního příkopu. Koncem roku 2005 bylo vydáno pravomocné stavební povolení s předpokladem zahájení výstavby na přelomu let 2006/2007. Jedná se o zakrytou čistírnu ve tvaru L pro návrhovou kapacitu 7500EO (2 technologické linky). Qbalast = 225 m3/d, Q24 = 1125 m3/d, Q24+b = 1350 m3/d, Qdešť. = 1744 m3/d, Qh = 136 m3/h Qmax. mech = 65l/s, Qmax. bio = 34,7l/s
11
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
Odpadní vody jsou přiváděny na mechanické předčištění v maximálním průtoku 235 m3/h. Tyto vody natékají do čerpací-vyrovnávací nádrže a jsou na biologický stupeň rovnoměrně čerpány v množství 60 - 125 m3/h. Součástí ČOV bude čerpací stanice odpadních vod, hrubé předčištění a kalová koncovka, která bude sloužit i pro ČOV Zdiměřice a ČOV Kocanda. Navrhovaná technologie čištění zabezpečuje následující požadovanou kvalitu biologicky vyčištěné odpadní vody na odtoku z ČOV: Parametr CHSKcr BSK5 NL N-NH4 Nc Pc
mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l
„p“
„m“
110 15 20 8 30 5
150 25 35 12 40 8
Navrhované hodnoty ukazatelů vyčištěné vody splňují NV 61/2003 Sb. ve všech ukazatelích dle emisních standardů. čerpací stanice 1ks 90 m3 dešťová zdrž 1ks 265 m3 denitrifikační nádrž 2ks 476 m3 aktivační nádrž 2ks 714 m3 regenerační nádrž 2ks 246 m3 dosazovací nádrž 2ks 720 m3 stabilizační nádrž kalu 1ks 340 m3 zásobní nádrž kalu 1ks 340 m3 Kanalizace a ČOV je provozována 1. SčV, a. s., dříve VaK, s. r. o., Říčany. Jednotný systém kanalizace v Jesenici není z dnešního pohledu nejlepším řešením, v rozvojových lokalitách již je uplatněn systém oddílný. I ve staré části zástavby je žádoucí se pokusit alespoň o odlehčování jednotné kanalizace od srážkových vod. Lokalita Šátalka – bude částečně připojena na ČOV Jesenice (rozvojové lokality). Původní část pak bude řešena v rámci likvidace odpadních vod obce Vestec. V lokalitě Jesenice – východ lze likvidaci odpadních vod řešit variantně buď gravitačním systémem s napojením na kanalizaci Zdiměřic – jih a následným přečerpáním na ČOV Zdiměřice, nebo kombinovaným systémem gravitační kanalizace a přečerpávání do kanalizační sítě Jesenice s odtokem na ČOV Jesenice. Vlastní lokalita bude mít gravitační systém odvádění odpadních vod do nejnižšího místa, kde bude buď napojení na gravitaci Zdiměřice – jih, nebo zde bude umístěna čerpací stanice. Horní Jirčany Zde byla uplatněna koncepce oddílné dešťové kanalizace (s výústěmi do vsakovacích poldrů umístěných na kraji lesa) a oddílné splaškové kanalizace, tzv. tlakové kanalizace (TSS – tlakový systém stokové sítě). Její řešení spočívá ve vybudování čerpacích jímek pro každou nemovitost a její vybavení ponorným čerpadlem (fungujícím současně jako dezintegrátor). Tato čerpadla, ovládaná hladinovými spínači a v další regulační smyčce časovými spínači, přečerpávají splašky do společného výtlačného řadu, který vodu převádí do kanalizační šachty za silnicí Jesenice – Benešov, odkud je již dále dopravována klasickou gravitační splaškovou oddílnou kanalizací na ČOV Psáry. 12
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
Ve zbývající části Horních Jirčan bude řešen problém likvidace splaškových odpadních vod vybudováním gravitační oddílné splaškové kanalizace s převodem splašků rovněž na ČOV Psáry. Dešťové odpadní vody se v této části obce jednak vsakují a dále s ohledem na relativně příznivé sklonové terénní podmínky odtékají do recipientních prvků v území. Podél páteřní komunikace - silnice Jesenice – Benešov funguje odvodňovací příkop (částečně zatrubněný), který rovněž napomáhá převodu srážkových vod do recipientních prvků mimo intravilán. Rovněž v případě Horních Jirčan se počítá s 1. SčV, a. s., jako provozovatelem kanalizace. Zdiměřice V současné době zde nejsou vážné problémy s odváděním srážkových odpadních vod pomocí realizované dešťové oddílné kanalizace s vyústěním do recipientu, Jesenického potoka. Odkanalizování obce je řešeno systémem oddílné kanalizační soustavy za použití systému gravitační, tlakové kanalizace a přečerpávání včetně připojovací stoky na ČOV Zdiměřice. Stávající systém bude postupně rozšiřován do nových rozvojových ploch. S ohledem na rovinatost terénu půjde v převážné míře o systematickou tlakovou kanalizaci. Stávající ČOV je mechanicko-biologická čistírna typu Hydrotech s kapacitou 336 m3/den a BSK5 126 kg/den, navrženou na kapacitu 2100 EO. Čistírna je provedena ve dvoulinkovém uspořádání. Odpadní voda je mechanicky předčišťována ve vertikálním lapáku písku a následně čerpána na biologické linky, složené z: selektorové nádrže 6 ks x 6 m3 36 m3 3 denitrifikační nádrže 2 ks x 56,16 m 112,32 m3 aktivační nádrže 2 ks x 114,8 m3 229,6 m3 3 dosazovací nádrže 2 ks x 37,8 m 75,6 m3 zásobní nádrže kalu 2 ks x 83 m3 166 m3 Do výtlaku čerpadel před biologickou linkou je do odpadní vody dávkován síran železitý, který zajišťuje vysrážení a snížení koncentrace fosforečnanů v odpadní vodě. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Jesenického potoka. Srážkové odpadní vody v rozvojových lokalitách by však měly být i zde řešeny s maximální snahou o vsakování na pozemcích jednotlivých nemovitostí. V lokalitě Zdiměřice – jih je použit kombinovaný systém gravitační kanalizace a přečerpávání. Vlastní lokalita má gravitační systém odvádění odpadních vod do nejnižšího místa, kde je umístěna čerpací stanice. Odtud jsou již odpadní vody přečerpávány do koncové gravitační stoky DN 250, resp. DN300 v obci Zdiměřice s odváděním na ČOV Zdiměřice. Sousední severní lokalita má již řešený systém odvádění odpadních vod tlakovou kanalizací. Případné další napojení některých dílčích lokalit na koncové úseky této tlakové kanalizace je nutné prověřit z hlediska případných dopadů na kanalizační systém. Likvidace odpadních vod z ploch sportoviště, plochy smíšeného využití a plochy bydlení severním – lok. Zdiměřice - sever bude řešena oddílnou kanalizační soustavou s napojením splaškových odpadních vod na koncové řady na severu Zdiměřic Odvedení odpadních vod bude v profilu navazujícím na předchozí se snahou o zachování minimálního profilu DN 300. Dešťové vody budou v maximální možné míře likvidovány na pozemku producenta. Lokalita Drazdy je či dále bude vybavena oddílnou dešťovou a splaškovou kanalizací, navazující na své „těžištní“ území, tj. na kanalizaci v Hrnčířích. V této lokalitě je vybudována podtlaková splašková kanalizace. Lokalita Rozkoš je napojena oddílným kanalizačním přivaděčem s přečerpáním na stokovou soustavu na „Komárově“, která je napojena na ČOV Průhonice. Osnice – Kocanda 13
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
Ve staré části zástavby je problém srážkových odpadních vod zatím vyřešen, jednak prostřednictvím dešťové oddílné kanalizace (technicky nedokonalé, ale funkční) a prostřednictvím relativně příznivých odvodňovacích vlastností terénu. V případě této kanalizace lze v dalším období počítat s její kompletací a rekonstrukcí. K nátoku "cizích odpadních vod" do intravilánu dochází v případě Kocandy a Osnice (na západním a jižním okraji). K tomu je třeba přihlédnout v souvislosti s dodatečně prováděnými úpravami v těchto místech. V současné době nevznikají problémy vzhledem k již provedeným technickým opatřením zajišťujícím převod této vody do recipientů. Likvidace splaškových odpadních vod prostřednictvím oddílné splaškové kanalizace je řešena na ČOV „Osnice – západ“. Nové lokality jsou zde již řešeny s důsledným uplatněním oddílné splaškové a dešťové kanalizace. Lze však zdůraznit regulační zásadu, tj. maximální uplatnění vsaku srážkových vod zejména na pozemcích jednotlivých nemovitostí. Dešťová oddílná kanalizace obslouží především zpevněné veřejné plochy, tj. plochy místních komunikací. Zatrubněná dešťová kanalizace může být uplatněna až v koncových úsecích před recipientními prvky, např. též před navrženými retenčními nádržemi či poldry. Jistou zvláštností je zde výskyt relativně autonomní rozvojové lokality "Osnice-severovýchod (Eurospektrum)" v severní části katastru s vlastní malou ČOV typu PXI – 250/II (výrobce PROX T.E.C.) s následujícími parametry: Q24 = 32 m3/den, Qmax = 6,1 m3/hod , zatížení znečištěním BSK5 = 4,5 až 15 kg/den, koncentrace znečištění vypouštěných odpadních vod 20 mg BSK5 /l, resp. 25 mg NL/l, 3 mg NH4/l, 30 mg NO3/l; jedná se o mechanicko - biologickou ČOV s jemnobublinnou aktivací. Za ČOV je umístěn zemní filtr, přes který je vyčištěná voda převáděna do Dobřejovického potoka. Lze tedy konstatovat, že problém likvidace splaškových odpadních vod je takto pro celé řešené zájmové území dořešen. ČOV Osnice – západ: Jde o mechanicko – biologickou ČOV, typ „koridorová / monoblok“, zakrytá, s následujícími parametry: I. etapa tj. připojení cca 750 EO (v provozu 1 linka) 105 m3/den Průměrný denní přítok Q24 = 4,4 m3/hod. 3 Maximální přítok Qmax = 17,6 m /hod. BSK5 CHSKCr nerozp. látky N-celk P- celk
Koncentrace (mg/l) 429 857 393 86 18
Zatížení (kg/den) 45 90 41,3 9,0 1,9
II. etapa tj. připojení cca 1 500 EO (v provozu 2 linky) 210 m3/den Průměrný denní přítok Q24 = 8,8 m3/hod. Maximální přítok Qmax = 26,4 m3/hod. Koncentrace (mg/l) BSK5 429 CHSKCr 857 nerozp. látky 393 N-celk 86 P- celk 18 ČOV je projektovaná jako 2 – linková.
Zatížení (kg/den) 90 180 82,5 18,0 3,8
Kvalita biologicky vyčištěné odpadní vody a účinnost čištění
14
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
Navrhovaná technologie čištění zabezpečuje následující kvalitu biologicky vyčištěné odpadní vody na odtoku z ČOV: BSK5 CHSKCr nerozpuštěné látky N-NO3 N-NH4+ Pc Nc
Průměr (mg/l) 8 60 12 10 2 1,5 16
Maximum (kg/den) 20 90 25 18 5 3 25
Účinnost čištění pro rozhodující kvalitativní parametry bude následující: BSK5 98,1 % CHSKCr 93,0 % NL 96,9 % Přehled produkce odpadních vod (výhled): a) splaškových (viz odstavec 12.2.3 , základní parametry potřeby vody) b) srážkových (uvažovaná výpočtová 15minutová intenzita deště, n = 0,5; 126 l/s.ha): Jesenice…............................... 680,40 l/s Zdiměřice.........................…... 160,65 l/s Kocanda…..........................….. 57,46 l/s Osnice (stará část)…............… 119,07 l/s Osnice-západ (nová část)…… 362,12 l/s Horní Jirčany…….................... 229,64 l/s. Lze konstatovat, že žádné, řádně nevyčištěné, odpadní vody nebudou převáděny do všech recipientů (Botiče, Jesenického a Osnického potoka). Nově instalované retenční nádrže či poldry budou současně plnit funkci ochrany vodních toků ještě před vyústěním dešťových odpadních vod (napojením dešťové kanalizace přes lapáky splavenin) do nich. pozn.: kapitola byla doplněna, resp. aktualizována o změny, které proběhly v období od roku 2002, kdy byla schválena změna č.1. Především se jedná o následující : - vodovod – požadavek na zpracování celkové koncepce zásobování vodou - ČOV Jesenice – příprava na výstavbu nové ČOV v letech 2006/2007 - ČOV Zdiměřice – již provozována - lokalita Osnice – západ – dále se neuvažuje pro zástavbu – zrušení likvidace odpadních vod na ČOV Dobřejovice - rozsáhlý rozvoj výstavby ve Zdiměřicích – likvidace odpadních vod na ČOV Zdiměřice
14. Energetika 14.1. Elektrická energie V souvislosti s výstavbou větších lokalit bydlení bylo realizováno několik distribučních trafostanic. Jejich poloha je aktualizována v rámci dokumentace ÚPO stav po změně č. 2. V nově navrhovaných zastavitelných územích budou navrženy nové distribuční trafostanice, napojené kabelovými rozvody ze stávající sítě. k. ú. Jesenice (západ): lokality 5 a 6 lze pokrýt ze stávajících či dříve navrhovaných TS lokalita 2 (jihovýchod)– lokalizace potřebné TS bude stanovena v podrobnější dokumentaci pro toto území lokalita 1 (sever) v rámci nové plochy bude navržena nová TS k. ú. Zdiměřice:
15
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
lokalita 3 (Zdiměřice-jih) – v území navrženy 2 nové TS lokalita 8 – poloha 2 TS předjednána s distribuční společností lokalita 9 – 2 TS lokalizovány přibližně v těžišti zástavby
14.2. Plyn Změna č. 2 uvažuje s plynofikací všech nově navržených ploch. Vzhledem k dalšímu rozvoji STL systému již není uvažováno s VTL přípojkou v prostoru Zdiměřic. Distribuční společnost Pražská plynárenská, a. s., ve své koncepci VTL rozvody v tomto území neuvažuje. Dle distributora lze všechny nové rozvojové lokality zásobovat prostřednictvím stávajících či plánovaných STL plynárenských zařízení.
14.3. Teplo Kapitola zůstává beze změny.
15. Spoje Změna č. 2 koncepci nemění.
16. Nakládání s odpady Změna č. 2 koncepci nemění.
17. Krajina, ÚSES ÚSES změnou č. 2 není zásadně dotčen. Korigovány byly přechody (biomosty ap.) přes silniční okruh kolem Prahy na základě aktuální projektové dokumentace. Významně se rozšiřují plochy zeleně. Na východním obvodě Mladíkova se doplňuje pás zeleně oddělující tuto lokalitu od východně ležící obytné zóny Zdiměřice jih (která leží na k. ú. Jesenice a k. ú. Osnice). Další plochou zeleně je oddělení západní obytné části Zdiměřic od severozápadně ležícího areálu vodojemů. V severní části k. ú. Zdiměřice je ve dvou lokalitách navrženo rozšíření golfového hřiště. V k.ú. Osnice jsou navrženy dvě plochy zeleně. Jedna přiléhá k obytnému území realizovanému po obvodě Průhonického parku, druhá leží na hranicích sousední obce Dobřejovice.
18. Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav Ke změně dochází u těchto veřejně prospěšných staveb (vše k. ú. Jesenice): 2. napojení severní části Jesenice na silnici II/603 (jiné řešení) 3. přeložka silnice II/105 (je součástí výstavby silničního okruhu – VPS 5) 9. dopravní terminál (hromadné dopravy) – nová plocha, záchytné parkoviště je lokalizováno v jiné poloze ve vazbě na přeložku II/101 42. rozsah byl redukován realizací východní části a vypuštěním západní části Změna č. 2 navrhuje nové veřejně prospěšnou stavbu (v k. ú. Jesenice): 18. koridor hromadné dopravy (MetroBus) 19. západní obvodová komunikace, převážně je vedena v souběhu s VPS 18 Vypuštěny byly VPS: 21 – přeložka po severozápadním obvodě Kocandy
16
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
45, 46, 47 a 48 (vodní plochy v k. ú. Zdiměřice, které jsou součástí areálu golfu, resp. krajinářských úprav 43 – výhledové rozšíření komunikace v areálu golfu VPS 12, 31, 44 a 49 již byly realizovány. VPS 23, 24, 25, 27 29 a 30 nejsou dále sledovány v důsledku vypuštění rozvojových záměrů v k. ú. Osnice. Úplný seznam veřejně prospěšných staveb po změně č. 2 je uveden v závazné části. Vedení trasy silničního okruhu kolem Prahy se pravděpodobně dotkne tří rekreačních objektů (chat) v údolí Botiče. Případné asanace a kompenzace jsou předmětem této investice.
19. Řešení požadavků CO Kapitola zůstává beze změny.
20. Vyhodnocení důsledků na ŽP Hodnocení vlivu na životní prostředí bylo zpracováno samostatně v rámci SEA. Toto hodnocení bylo vztaženo ke schválenému zadání změny č. 2 a rozpracovanému návrhu. Změna č. 2 znamená pozitivní důsledky na životní prostředí zejména z těchto hledisek: - byl navržen systém hromadné dopravy, který umožní vedení podstatné části autobusových spojů novým koridorem; to by se mělo projevit i změnou (zvýšením) podílu dopravy hromadné na úkor individuální automobilové - byla vypuštěna rozsáhlá zastavitelná území v k. ú. Osnice - na dřívějších zastavitelných plochách bylo změněno využívání (sklady, komerce ve prospěch smíšeného území) Kapitola zůstává beze změny.
21. Vyhodnocení důsledků řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa Změna č. 2 územního plánu vyvolává nové zábory celkem v rozsahu 83,2834 ha zemědělské půdy. Z toho spadá do I. třídy ochrany 10,43 %, do II. třídy ochrany 21,32 %, III. třídy ochrany 61,33 % a do IV. – V. třídy ochrany 6,92 %; z 99,33 % se jedná o ornou půdu. Z celkového záboru je navrženo 20,5 % (tj. 17,1 ha) pro občanské vybavení a sport, 4,9 % (tj. 4,1 ha) pro smíšené centrální území, 2,9 % (tj. 2,4 ha) pro komerční využití, 10,1 % (tj. 8,4 ha) pro dopravu ("metrobus" a souběžnou trasu obchvatové komunikace) a 61,6 % (tj. 51,3 ha) pro bydlení; v uvedených plochách je zahrnuta i zeleň navrhovaná podél nových komunikací a v nových obytných zónách. Urbanistické řešení se nedotýká pozemků určených k plnění funkcí lesa. Graficky jsou zábory vyvolané změnou č. 2 znázorněny v příloze č. 6, číselné zhodnocení je v následujících tabulkách.
17
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
1 (A, B)
Jesenice
2
Jesenice
3 (A, B)
Osnice
Jesenice
5
Jesenice
6 (A, B, C)
Zdiměřice
7
Zdiměřice
8
Zdiměřice
9 (A, B)
Zdiměřice Zdiměřice
10 15
Jesenice
16
Jesenice západ bydlení Jesenice severozápad bydlení, občanské vybavení, smíšené centrální území, komerční využití Zdiměřice - u vodojemu sport, občanské vybavení Zdiměřice západ bydlení Zdiměřice sever bydlení Zdiměřice - U Drazd - sport Hrnčíře jih bydlení Jesenice doprava (MetroBus)
3 3 1 3 1 2 3 3 1 2 1 2 2 3 3 5 3 5 3 5 3 3 3 4 1 2 2 3 4
7,9790 11,8985
3,3671 9,9925
3,3812 8,8512 15,7241 2,1312 1,2016
8,3775
celkem
kód BPEJ
10,3795
2.14.00 2.15.00 5.11.00 2.14.00 5.14.00 5.15.00 2.14.00 2.15.00 2.02.00 2.11.00 2.02.00 2.06.00 2.11.00 2.14.00 2.15.00 2.37.16 2.15.00 2.37.16 2.15.00 2.37.16 2.15.00 2.15.00 2.26.01 2.26.04 2.02.00 2.06.00 2.11.00 2.14.00 2.26.04
zábor dle BPEJ v ha
označení a funkční využití lokality
Jesenice severovýchod občanské vybavení, sport Jesenice Mladíkov východ bydlení, smíšené centrální území Zdiměřice jih bydlení
třída ochrany
Jesenice
celkový zábor v ha
číslo lokality
katastrální území
Zábory dle BPEJ a tříd ochrany
7,8391 2,5404 3,0544 4,9246 0,0189 4,4086 4,4560 3,0150 0,9608 2,4063 0,8713 0,0209 7,6285 1,4718 1,9951 1,3862 6,6314 2,2198 13,7324 1,9917 2,1312 1,0486 0,0050 0,1479 3,7815 2,1797 1,1108 1,2838 0,0217
83,2834
Rekapitulace záborů dle tříd ochrany třída I. II. III. IV. V. celkem
zábory v hektarech 8,6869 17,7548 51,0744 0,1696 5,5977 83,2834
% z celkového záboru 10,43 21,32 61,33 0,20 6,72 100,00
Ve změně č. 2 nejsou sledovány zábory (zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa), sledované dosavadní územně plánovací dokumentací (vč. Změny č. 1), z nichž řada je již realizována. V říjnu 2006 bylo aktualizováno vymezení zastavěného území. Ze zastavitelného území (po Změně č. 1) byly v k. ú. Osnice vypuštěny: podstatná část lokality č. 73 (cca 80 %) ... tj. 16,8 ha celá lokalita 76 ... tj. 10,6 ha téměř celá lokalita 77 (bez realizované části, tj. 6,5 ha) ... tj. 30,3 ha 18
ZMĚNA Č. 2 ÚPO JESENICE
celá lokalita 78 ... tj. 1,8 ha polovina lokality 92(bez realizované části 3,8 ha) ... tj. 3,8 ha Celkem bylo vypuštěno zastavitelné území v rozsahu cca 63,3 ha, tzn., že nárůst záborů vyvolaných změnou č. 2 činí cca 20,00 ha.
22. Návrh lhůt aktualizace Podle nového Stavebního zákona bude nezbytné do 5 let upravit (aktualizovat) územní plán obce Jesenice tak, aby byl v souladu s tímto předpisem, následně projednat a vydat.
19