ÚZEMNÍ PLÁN II.A TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST UPRAVENÁ PO SPOLEČNÉM JEDNÁNÍ

ÚZEMNÍ PLÁN

ČESKÝ

TĚŠÍN

II. ODŮVODNĚNÍ

II. ODŮVODNĚNÍ II.A TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST UPRAVENÁ PO SPOLEČNÉM JEDNÁNÍ

PROJEKT BYL SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE, EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s.r.o. BŘEZEN 2010

ÚP ČESKÝ TĚŠÍN

II – ODŮVODNĚNÍ OBSAH DOKUMENTACE

ÚZEMNÍ PLÁN ČESKÝ TĚŠÍN II. ODŮVODNĚNÍ II.A TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST (doplňující tabulky a schémata jsou vloženy do textové části, jejich číslování odpovídá členění textové části) II.B GRAFICKÁ ČÁST Obsah grafické části: II.B.a)

Koordinační výkres

1 : 5 000

II.B.b)

Výkres širších vztahů

1 : 25 000

II.B.c)

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1 : 5 000

II.B.d)

Doplňující výkresy d.1) Výkres dopravy d.2) Výkres vodního hospodářství d.3) Výkres energetiky a spojů

1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

URBANISTICKÉ STŘEDISKO OSTRAVA, s.r.o., 2010



II – ODŮVODNĚNÍ OBSAH DOKUMENTACE


OBSAH

II. – ODŮVODNĚNÍ OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI – II. A

strana:

II.A ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST ....................................................................................... 1 II.A.a) ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH, HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE ................1 a1) ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH ............................................................................................. 1 a2) HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE .................................................................................................. 4 a3) ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE........... 5

II.A.b) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM .....................................................................................................6 II.A.c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU...............................................................................................................................................11 c1) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU. 11 c2) CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Z HLEDISKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK............................... 12 a) Geologie, nerostné suroviny .............................................................................................................. 12 b) Radonový index geologického podloží............................................................................................... 14 c3) ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .............................................................................................................................. 17 c) Znečištění ovzduší ............................................................................................................................. 17 d) Znečištění vod.................................................................................................................................... 17 e) Znečištění půd ................................................................................................................................... 18 f) Likvidace komunálního odpadu ......................................................................................................... 18 c4) SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ...................................................................................................... 19 a) Obyvatelstvo ...................................................................................................................................... 19 b) Bydlení ............................................................................................................................................... 22 c5) EKONOMICKÉ PODMÍNKY ...................................................................................................................... 25 c6) PŘÍRODNÍ HODNOTY .............................................................................................................................. 27 c7) KULTURNÍ HODNOTY.............................................................................................................................. 29 c8) LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ ......................................... 32

II.A.d) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJEÚZEMÍ .................................................................................................39 d1) d2) d3) d4) d5)

HISTORICKO - URBANISTICKÝ ROZVOJ MĚSTA .................................................................................. 39 MOŽNOSTI ÚZEMNÍHO ROZVOJE.......................................................................................................... 40 NÁVRH ČLENĚNÍ OBCE NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ........................................ 41 URBANISTICKÁ KOMPOZICE.................................................................................................................. 46 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ............................................ 47

II.A.e) NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH SLOŽEK.....................................54 e1) BYDLENÍ ................................................................................................................................................... 54 e2) OBČANSKÉ VYBAVENÍ............................................................................................................................ 55 a) Zásady a způsob řešení občanského vybavení ................................................................................. 55 b) Řešení občanského vybavení ............................................................................................................ 56 e3) VÝROBA ................................................................................................................................................... 59 a) Zemědělská výroba............................................................................................................................ 59 b) Lesní hospodářství............................................................................................................................. 61 c) Průmyslová výroba, drobná výroba, výrobní služby........................................................................... 61 e4) REKREACE, CESTOVNÍ RUCH ............................................................................................................... 63

II.A.f)

NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY...........66 f1) DOPRAVA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ ........................................................................................................ 66 a) Silniční komunikace a významnější silniční zařízení.......................................................................... 66 b) Železniční doprava a významnější železniční zařízení ...................................................................... 73 c) Hromadná doprava osob.................................................................................................................... 74 d) Ostatní druhy dopravy........................................................................................................................ 74 e) Ochranná pásma, ochrana zdraví obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací....................... 74 f2) VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ.......................................................................................................................... 76 a) Zásobování pitnou vodou................................................................................................................... 76 b) Zásobování užitkovou vodou ............................................................................................................. 87 c) Likvidace odpadních vod ................................................................................................................... 87 d) Odtokové poměry............................................................................................................................... 94



II. – ODŮVODNĚNÍ OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI – II. A

f3) ENERGETIKA ........................................................................................................................................... 98 a) Zásobování elektrickou energií .......................................................................................................... 98 b) Zásobování plynem.......................................................................................................................... 101 c) Zásobování teplem .......................................................................................................................... 105 f4) SPOJE .................................................................................................................................................... 108 a) Zhodnocení současného stavu ........................................................................................................ 108 b) Návrh řešení..................................................................................................................................... 108 f5) LIKVIDACE KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ .................................................................................................. 109

II.A.g) VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ ............................................................................110 II.A.h) NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY..........................................................111 a) b) c) d)

II.A.i)

Číslování prvků ÚSES...................................................................................................................... 111 Prostorové změny prvků ÚSES........................................................................................................ 112 Návaznost úses na území okolních obcí.......................................................................................... 112 Dílčí změny vymezení prvků ÚSES.................................................................................................. 112

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ......................................................................................................114 i1) VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČESKÝ TĚŠÍN NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A NA ÚZEMÍ NATURA 2000 ................................................................................................................... 114 i2) VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH ........................ 114 i3) PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ...................................................................................................... 114 i4) VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ..... 115 i5) VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ............................................... 116

II.A.j)

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA.............117 j1) j2) j3) j4) j5) j6)

ÚVOD, PODKLADY................................................................................................................................. 117 KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ ................................................................................................. 117 ZÁBOR PŮDY ......................................................................................................................................... 119 ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ................. 120 POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ........................................................................... 120 DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ......................... 120

II.A.k) ZÁVĚR.............................................................................................................................................139 II.A.l) ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM.......................................................................140 l1) POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ........................................................................................ 140 l2) PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DLE USTANOVENÍ § 53 ODST. 4 A 5 ZÁKONA Č. 183/2006 SB., VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ......................................................... 141 l3) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ ..................................................................... 151 l4) VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK .............................................................................................................. 179

II.A.m) VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ, SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, CITOVANÝCH ZÁKONŮ A VYHLÁŠEK..........................................................................................181



II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.a) ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH, HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE II.A.a1) ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH

II.A ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.a) ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH, HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE a1) ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH Záměr pořízení nového územního plánu (ÚP) schválilo Zastupitelstvo města Český Těšín dne 15. 9. 2008, svým usnesením č. 357/10.ZM a zároveň určilo pana Ing. arch. C. Mendreka, jako pověřeného zastupitele (to je zastupitele, spolupracujícího s pořizovatelem na přípravě, v průběhu zpracování a při projednávání územního plánu). přípravné práce na novém územním plánu byly zahájeny bezprostředně po tomto schválení. Ojednatelem tohoto ÚP Český Těšín je Město Český Těšín, pořizovatelem Je Úřad územního plánování Městský úřad Český Těšín, odbor územního rozvoje. Důvodem pro pořízení nového ÚP Český Těšín je skutečnost, že od doby zpracování územně plánovací dokumentace na území města Český Těšín a jejím schválení zastupitelstvem města došlo k četným a rozsáhlým změnám funkčního využití území vycházejícím z platného ÚPNSÚ města Český Těšín, vyžadující jeho aktualizaci, a současně je nutno uvést územní plán do souladu s novými právními předpisy, které nabyly účinnosti po jejich schválení. Předpokládaný rozsah těchto změn a úprav, včetně žádostí právnických a fyzických osob na změnu územního plánu města Český Těšín, spojený s požadavkem na digitální zpracování územního plánu na podkladu aktuální digitální katastrální mapy, vedl k rozhodnutí zastupitelstva města zahájit práce na novém územním plánu. Současný Územní plán sídelního útvaru Český Těšín, který pořídil Okresní úřad Karviná, byl schválen Městským zastupitelstvem Český Těšín v roce 1993. Od té doby z důvodu nových investičních záměrů byly prováděny jeho změny a v důsledku toho se stal již nepřehledným. Jeho návrhové období bylo stanoveno do roku 2010. Nenaplnil se předpoklad v oblasti bydlení – některé lokality navržené územním plánem jsou nedostupné nebo naopak, formou změn vznikly lokality nové a je potřeba přehodnotit koncepci dopravy a technické infrastruktury. Dosavadní výrobní areály územním plánem stabilizované jsou ekonomicky nevyužity nebo opuštěny. Rozvoj výroby se realizuje téměř výhradně v soustředěných průmyslových zónách, jejichž vznik stávající ÚPN SÚ nepředvídal. Je potřeba stanovit nové regulační podmínky. Závazná část obsahuje příliš detailně formulované regulativy a neumožňuje, aby územní plán byl nadčasovým dokumentem vytvářejícím podmínky pro hospodářský a společenský rozvoj. Pořizovatel nechal také nově, ve spolupráci s externí firmou, zpracovat Územně analytické podklady, včetně Rozboru udržitelného rozvoje území, jež budou jedním z podkladů pro pořízení nového Územního plánu města Český Těšín. Z výše uvedených důvodů a zejména z důvodu nabytí účinnosti nového stavebního zákona, je nutné pořídit nový Územní plán města Český Těšín dle platných legislativních podmínek. Účelem pořízení nového návrhu ÚP Český Těšín je potřeba přizpůsobení územně plánovací dokumentace současným potřebám rozvoje města a zpracování jednotné územně plánovací dokumentace pro celé administrativně správní území města v souladu s cíli a úkoly územního plánování formulovanými v hlavě I, § 18 a 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, včetně návrhu chybějící technické infrastruktury pro stávající i navrženou výstavbu, přičemž bude vycházet z koncepce řešení schválené územně plánovací dokumentace. Při jejím zpracování budou zohledněny nové požadavky a názory na řešení územně technické problematiky včetně stanovení limitů využití území a vymezení veřejně prospěšných staveb a vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Zadání pro Územní plán města Český Těšín bylo sestaveno k projednání ve smyslu § 47 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a zpracováno v souladu s § 11 a přílohou č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Oznámení o projednání návrhu zadání Územního plánu Český Těšín bylo zveřejněno na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup od 16. 1. 2009 do 17. 2. 2009 po tuto dobu mohl každý uplatnit své připomínky a dotčené orgány a krajský úřad mohli do 30 dnů od obdržení návrhu uplatnit požadavky na obsah územního plánu. Zadání bylo upraveno dle došlých požadavků dotčených orgánů a připomínek občanů.


1



Zadání Územního plánu (ÚP) Český Těšín schválilo Zastupitelstvo města Českého Těšína na svém 12. zasedání konaném dne 9. 3. 2009, svým usnesením č. 475/12.ZM, práce na návrhu územního plánu byly zahájeny bezprostředně po tomto schválení. Po svém schválení tento ÚP Český Těšín nahradí dosud platnou územně plánovací dokumentaci obce (sídelního útvaru) na administrativně správním území města Český Těšín: •

Územní plán sídelního útvaru (ÚPNSÚ) Český Těšín zpracovaný Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. v červnu 1993, schváleného Městským zastupitelstvem Českého Těšína dne 6. 10. 1993 v rozsahu tehdejšího správního území města, zahrnujícího území dnes samostatné obce Chotěbuz, včetně schválených změn týkajících se území města Český Těšín: -

Změny a doplňky č. 1 ÚPNSÚ Český Těšín, zpracované Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. v květnu 1998, schválených Městským zastupitelstvem Českého Těšína dne 17. 6. 1998 (usnesením č. 536/18.ZM);

-

Změna č. 3 ÚPNSÚ Český Těšín, zpracovaná Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. v prosinci 2000, schválená Zastupitelstvem města Český Těšín dne 21. 3. 2001 (usnesením č. 458/11.ZM);

-

Změna č. 5 ÚPNSÚ Český Těšín pro město Český Těšín, zpracovaná Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. v lednu 2002, schválená Zastupitelstvem města Český Těšín dne 20. 3. 2002 (usnesením č. 699/15.ZM);

-

Změna č. 6 ÚPNSÚ Český Těšín pro město Český Těšín, zpracovaná Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. v dubnu 2003, schválená Zastupitelstvem města Český Těšín dne 18. 6. 2003 (usnesením č. 104/4.ZM);

-

Změna č. 7 ÚPNSÚ Český Těšín pro město Český Těšín, zpracovaná Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. v listopadu 2003, schválená Zastupitelstvem města Český Těšín dne 30. 1. 2004 (usnesením č. 231/mim.ZM);

-

Změna č. 8 ÚPNSÚ Český Těšín pro město Český Těšín, zpracovaná Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. v roce 2005, schválená Zastupitelstvem města Český Těšín dne 18.07.2005 (usnesením č. 735/mim.ZM);

-

Změna č. 9 ÚPNSÚ Český Těšín pro město Český Těšín, zpracovaná Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. v květnu 2005, schválená Zastupitelstvem města Český Těšín dne 21. 09. 2005 (usnesením č. 760/14.ZM);

-

Změna č. 12 ÚPNSÚ Český Těšín pro město Český Těšín, zpracovaná Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. v březnu 2009, zatím není schválena, přepoklad dne 30. 11. 2009;

-

Změna č. 13 ÚPNSÚ Český Těšín pro město Český Těšín, zpracovaná Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. v červenci 2009, ukončeno společné jednání;

(Změny a doplňky č. 2 ÚPNSÚ Český Těšín, Změna č. 4 ÚPNSÚ Český Těšín pro obec Chotěbuz a Změna č. 11 ÚPNSÚ Český Těšín pro obec Chotěbuz z r. 2008 se týkaly území obce Chotěbuz a nemají zásadní vliv na řešení ÚP Český Těšín. Změna č. 10 ÚPNSÚ Český Těšín pro město Český Těšín nebyla dokončena). Pro zpracování ÚP Český Těšín byly, kromě výše uvedené schválené územně plánovací dokumentace sídelního útvaru, použity následující podklady: - Politika územního rozvoje České republiky 2008, schválená usnesením vlády české republiky č. 929 ze dne 20. 7. 2009; - Zadání pro pořízení Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, schválené usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 22/1917 ze dne 21. 2. 2008 včetně Doplnění zadání pro pořízení Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, schváleného usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 23/2012 ze dne 24. 4. 2008; - Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, návrh určený pro projednání dle §§ 37 a 38 zák. č. 183/2006 Sb., v platném znění; - Územní plán velkého územního celku Ostrava – Karviná, zpracovaný Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o., 06/2006, schválený usnesením č. 15/1322/1 Zastupitelstva Moravskoslezského kraje dne 21. 12. 2006; - Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, vydaná opatřením Krajského úřadu Moravskoslezského kraje č.j. : ŽPZ/7727/04 ze dne 24. 8. 2004; - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (FITE, a.s., září 2003), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004; - Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 (Povodí Odry, s.p., 2003), odsouhlasený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 25. 9. 2003; - Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje, vyhlášený nařízením Moravskoslezského kraje č. 1/2004;


2


-

-

-


Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje (UDI Morava, s.r.o., Ostrava, prosinec 2003), schválená Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 10. 6. 2004; Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (Sdružení firem KONEKO Ostrava, spol. s r.o. a VODING Hranice spol. s r.o., květen 2004), schválený Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004; Údaje SmVaK Ostrava o vodě vyrobené, fakturované za poslední období; Údaje SmVaK Ostrava o vodě vypouštěné do kanalizace a na ČOV za poslední období; Povodňový plán města Český Těšín, aktualizace 2002; Povodňový plán SO OsRP Český Těšín, VIVA PROJEKT Opava, 10/2003; TDW „Revitalizace povodí Olše, Projektt 7 – Aglomerace Český Těšín, Rekonstrukce a vybudování splaškové kanalizace v Českém Těšíně, , část 5, Český Těšín, Kanalizace Horní Žukov, II. etapa“, POYRY ENVIRONMENT a.s. brno, březen 2008; vydaná územní rozhodnutí; Mapy ložiskové ochrany – Kraj Moravskoslezský (MŽP – Česká geologická služba – Geofond, Praha, listopad 2006); Výpis z ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR – okres Karviná; Návrh regionálního ÚSES České republiky – ÚTP (M. Culek, L. Bínová, Společnost pro životní prostředí Brno, 1996); Generel neregionálního a regionálního ÚSES na území Moravskoslezského kraje (Ageris Brno 2007); Půdní syntetická mapa ČR (Praha 1991); Klasifikace území České republiky na základě souborného hodnocení kvality ovzduší (Český hydrometeorologický ústav, 2000); Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2003 – tabelární přehled (Český hydrometeorologický ústav Praha, 2004); Mapa radonového indexu geologického podloží (Česká geologická služba, 2004); Beskydy a Javorníky – cykloturistická mapa 1 : 100 000 ( (Klub českých turistů, 2001); Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v r. 1995, 2000 a 2005 (Ředitelství silnic a dálnic ČR, Praha); Základní silniční mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním; Základní vodohospodářské mapy ČR v měřítku 1 : 50 000, vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním; www.portál.idos.cz (internetový jízdní řád pravidelné autobusové dopravy); www.geofond.cz. Mapovým podkladem pro zpracování grafické části návrhu ÚP Český Těšín jsou:

-

Digitální katastrální mapa pro MěÚ Český Těšín, doplněná o výškopis digitalizovaný zhotovitelem Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. z výškopisného podkladu Státní mapy 1 : 5 000 - odvozené, Základní mapa ČR 1 : 50 000 a 1 : 25 000 (pro výkres Širší vztahy).

Údaje o současném stavu území, problémech v území a rozvojových záměrech byly získány z Územně analytických podkladů Český Těšín, zpracovaných pro správní obvod obce s rozšířenou působnostíˇ- město Český Těšín firmou GEFOS, a.s. Ostrava v září 2008, průzkumem v terénu, na Městském úřadě v Českém Těšíně, od správců inženýrských sítí, z Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrálního pracoviště Český Těšín a od dalších dotčených orgánů a organizací - poskytovatelů údajů.


3


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.a) ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH, HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE II.A.a2) HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE

a2) HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE Důvodem pro pořízení nového ÚP Český Těšín je skutečnost, že od doby zpracování územně plánovacích dokumentací na území města Český Těšín a jejích schválení zastupitelstvem města došlo k četným a rozsáhlým změnám funkčního využití území vycházejícím z platného ÚPNSÚ města Český Těšín, vyžadující jeho aktualizaci, a současně je nutno uvést územní plán do souladu s novými právními předpisy, které nabyly účinnosti po jejich schválení. Předpokládaný rozsah těchto změn a úprav, včetně žádostí právnických a fyzických osob na změnu územního plánu města Český Těšín, spojený s požadavkem na digitální zpracování územního plánu na podkladu aktuální digitální katastrální mapy, vedl k rozhodnutí zastupitelstva města zahájit práce na novém územním plánu. Účelem pořízení nového návrhu ÚP Český Těšín je potřeba přizpůsobení územně plánovací dokumentace současným potřebám rozvoje města a zpracování jednotné územně plánovací dokumentace pro celé administrativně správní území města, přičemž bude vycházet z koncepce řešení schválené územně plánovací dokumentace, které byly postupně pořizovány pro jednotlivé části města. Při jejím zpracování budou zohledněny nové požadavky a názory na řešení územně technické problematiky včetně stanovení limitů využití území a vymezení veřejně prospěšných staveb a vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa. Při řešení Územního plánu Český Těšín se bude vycházet ze schválené Politiky územního rozvoje České republiky, ze schváleného zadání a zpracovaného (v současné době projednávaného návrhu Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, z Územního plánu velkého územního celku Ostrava – Karviná (do doby vydání ZÚR Moravskoslezského kraje), z platné územně plánovací dokumentace na území města a z územních plánů sousedních obcí. Při jeho zpracování však budou zohledněny nové požadavky a názory na řešení územně - technické problematiky. Cílem zpracování ÚP Český Těšínje pořízení územně plánovací dokumentace, která bude zahrnovat aktuální rozvojové záměry města pro zabezpečení jeho dlouhodobé prosperity.

Zpracování návrhu ÚP Český Těšín zahrnuje tyto dílčí etapy prací: 1. etapa - zpracování doplnění průzkumů a rozborů a spolupráce na návrhu zadání pro zpracování ÚP Český Těšín, veřejnoprávní projednání a schválení zadání pro zpracování návrhu ÚP Český Těšín v Zastupitelstvu města Český Těšín. 2. etapa - zpracování návrhu ÚP Český Těšín, veřejnoprávní projednání návrhu ÚP Český Těšín, vyhodnocení stanovisek, námitek a připomínek k ÚP Český Těšín. 3. etapa - vyhotovení upraveného návrhu ÚP Český Těšín po projednání pro jeho projednání a vydání zastupitelstvem města formou opatření obecné povahy. 4. etapa - vyhotovení výsledného znění (čistopisu) ÚP Český Těšín po jeho vydání zastupitelstvem města formou opatření obecné povahy.


4


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.a) ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH, HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ, POSTUP PRÁCE II.A.a3) ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

a3) ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE Město Český Těšín má zpracovanou a schválenou územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru, zahrnující celé správní území včetně dnes již samostatné obce Chotěbuz, což, zejména vzhledem k rozsahu a počtu a různé době zpracování a schválení změn této dokumentace vyvolává problémy v jednotném způsobu řízení územně technické činnosti na území města, jeho integrovaných částí a obce Chotěbuz. Vzhledem k tomu, že kromě tohoto problému, od doby schválení těchto územně plánovací dokumentace došlo k četným a rozsáhlým změnám funkčního využití území (vycházejících z této platné územně plánovací dokumentace) a změně podmínek pro využití území, vyžadujícím jejich aktualizaci, a současně vznikla potřeba uvést územní plán do souladu se zákony a předpisy, které nabyly účinnosti po jejich schválení, a předpokládaný rozsah těchto změn a úprav, včetně žádostí právnických a fyzických osob na změnu územně plánovací dokumentace, spojený s požadavkem na digitální zpracování územního plánu na podkladě aktuální digitální katastrální mapy, vedl k rozhodnutí zastupitelstva města zahájit práce na novém územním plánu. Území města Český Těšín je součástí České republiky, jejíž rozvoj je usměrňován Politikou územního rozvoje České republiky, zároveň je součástí území Moravskoslezského kraje a okresu Karviná, který je řešen Územním plánem velkého územního celku (ÚPN VÚC) Ostrava - Karviná, který bude, po schválení Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, nahrazen touto dokumetací. ÚP Český Těšín tuto nadřazenou územně plánovací dokumentaci respektuje, respektuje konkrétní záměry a úkoly vyplývající z návrhu závazné části těchto dokumentací, případně je upřesňuje s ohledem na podrobnost a měřítko řešení územního plánu.


5

ÚP ČESKÝ TĚŠÍN II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.b) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM

II.A.b) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM Město Český Těšín tvoří nejen z hlediska počtu obyvatel, ale i z plošného hlediska velmi výraznou většinu SO ORP. Pro sídelní strukturu SO ORP Českého Těšína je charakteristická velmi vysoká hustota osídlení, malý počet obcí (pouze 2 obce) a značné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (vlivy dopravy, průmyslu, bydlení). Podobně je tomu však i v širším regionu – území bývalých okresů Karviná, Ostrava s přesahem do okresu Frýdek Místek (zejména SO ORP Třinec). V rámci řešeného území existují silné funkční vazby obcí řešeného území na nejbližší města – Třinec, Karvinou, Havířov, Frýdek - Místek a Ostravu, které tvoří vlastní spádové obvody ORP. Mimo Ostravu se všemi těmito spádovými obvody přímo hraničí vlastní SO ORP

Tab. č. II.A.b) Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Český Těšín počet

2

výměra 2 km

km / obec

obyvatel

obcí

katastrů

částí

částí / obec

2

10

8

4,0

44

22,2

MSK kraj

13,6

27,9

28,3

2,3

246,7

ČR

30,5

63,0

72,8

2,8

382,3

SO ORP Český Těšín

obyvatel na 2

obec

část.o.

km

26 738

13 369

3 342

602

19,3

56813,5

4 180

2 006

230

15,4

44727,0

1 661

690

132

průměr SO ORP

Zdroj: Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007 Na stabilitě osídlení řešeného území se negativně projevuje řada faktorů – zejména poloha na okraji regionu s poškozeným životním, přírodním prostředím. Řada sociodemografických faktorů působí negativně na soudržnost obyvatel území – zejména vysoká míra nezaměstnanosti, pokles relativní úrovně mezd po r. 1990, záporné saldo migrace – odliv zejména mladých a vzdělaných obyvatel, částečně i problémy s transformací průmyslových a jiných podniků v regionu. Řešené území představuje městské, ale ve značném rozsahu i vesnické osídlení tvořené všemi sídly mimo městskou část Český Těšín. Rozptýlená zástavba se v řešeném území vyskytuje ve velmi značném rozsahu, částečně i jako pozůstatek původní mnohem rozsáhlejší zástavby – zemědělského osídlení. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, obslužná, výrobní a částečně i rekreační. Širší postavení SO ORP v sídelní struktuře ČR, kraje, regionu do značné míry předurčuje jeho funkce, vazby a možnosti dalšího vývoje. Toto postavení vyplývá ze základního vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR r. 2006 a 2008) a ZÚR Moravskoslezského kraje (r. 2008). Z PÚR ČR (z roku 2008) je patrné zahrnutí řešeného území do rozvojové oblasti OB 2 Ostrava a sousedství specifické oblasti SOB 4 Karvinsko. Rozvojová oblast OB 2: Vymezení: Území obcí z ORP Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek (bez obcí v jihovýchodní části), Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice (jen obce v severní části), Kravaře (bez obcí v severní části), Orlová, Opava (bez obcí v západní a jihozápadní části), Ostrava, Třinec (bez obcí v jižní a jihovýchodní části).


6


Důvody vymezení: Území ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Ostravy a mnohostranným působením husté sítě vedlejších center a urbanizovaného osídlení. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, pro kterou je charakteristický dynamický rozvoj mezinárodní spolupráce se sousedícím polským regionem Horního Slezska; výrazným předpokladem rozvoje je v současnosti budované napojení na dálniční síť ČR a Polska, jakož i poloha na II. a III. tranzitním železničním koridoru. Úkoly pro územní plánování: a) Pro vlastní rozvojovou oblast Vytvářet podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území vyvolané průmyslovými zónami Mošnov a Nošovice. b) Obecné a) Při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat v rozvojových oblastech a rozvojových osách intenzivní využívání území v souvislosti s rozvojem veřejné infrastruktury. Z tohoto důvodu v rozvojových oblastech a v rozvojových osách vytvářet podmínky pro umístění aktivit mezinárodního a republikového významu s požadavky na změny v území a tím přispívat k zachování charakteru území mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy. b) Úkoly, stanovené pro jednotlivé rozvojové oblasti a rozvojové osy, musí být převzaty do územně plánovací dokumentace krajů a obcí. c) Kraje v zásadách územního rozvoje dle potřeby upřesní vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os v rozlišení podle území jednotlivých obcí, při respektování důvodů vymezení jednotlivých rozvojových oblastí a rozvojových os. V rámci Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje - rozvojové oblasti OB2 jsou stanoveny úkoly pro územní plánování: Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nemístního významu včetně územních rezerv a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím sousedních krajích a Polska. Vymezit plochu po umístění Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů. Vymezit plochu pro veřejné logistické centrum. Nové rozvojové plochy vymezovat: •

přednostně v lokalitách dříve zastavěných nebo devastovaných území (brownfields) a v prolukách stávající zástavby,

•

výhradně se zajištěním dopravního napojení na existující nebo plánovanou nadřazenou síť silniční, resp. železniční infrastruktury,

•

mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích pouze výjimečně a ve zvláště odůvodněných případech).

Koordinovat opatření na ochranu území před povodněmi a vymezit pro tento účel nezbytné plochy. V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně. V rámci zpracování Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje bylo provedeno další upřesnění specifické oblasti SOB 4 Karvinsko, do které není řešené území zahrnuto. Na území města navazuje v tomto dokumentu nově navrhovaná rozvojová osa OS13 Ostrava – Třinec – hranice ČR/SR (– Čadca). Poloha města u státní hranice s Polskem byla a je významným faktorem ovlivňujícím rozvoj Českého Těšína od vzniku této hranice po I. světové válce (viz. projekty spolupráce s městem Cieszyn, nové propojení obou břehů řeky Olše a obou měst). Řešené území sousedí se Slezským vojvodstvím v Polsku, širší Hornoslezská konurbace (provázaná s regionem Krakova, soustřeďuje více než 5 mil. obyvatel, tj. je několikrát větší než „Ostravsko“ a patří k největším urbanizovaným územím v Evropě). Pro sousední regiony na polském území je charakteristická zejména vyšší úroveň nezaměstnanosti (ve srovnání s ČR, avšak spíše průměrná úroveň v rámci Polska), poměrně dobře je možno hodnotit možnosti hospodářského rozvoje celého tohoto regionu. V minulosti byla


7


tato oblast tradičním zdrojem migrantů pro celé Ostravsko, náznaky oživení těchto migračních procesů existují i v současnosti. Město Český Těšín má zpracován Strategický plán rozvoje města Český Těšín pro období 20082013, který navazuje na strategické dokumenty Českého Těšína, Cieszyna a Moravskoslezského kraje, zejména: Strategický plán rozvoje města Český Těšín (2001), Strategia rozwoju miasta Cieszyna (2004) a krajské koncepce a strategie, především Program rozvoje kraje (PRK) pro období 2005 - 2008. Český Těšín je střediskem osídlení obvodního významu (SOOV) pro spádové území jihovýchodní části okresu Karviná a významným centrem Ostravské sídelní regionální aglomerace. Zároveň je Český Těšín střediskem osídlení místního významu (SOMV) pro části města zahrnuté do administrativně správního území Českého Těšína i pro samostatné obce Albrechtice a Chotěbuz. Do spádového území SOMV Český Těšín je zahrnuto dále spádové území SOMV Těrlicko s integrovanou částí obce Hradiště. V rámci proběhlé reformy státní správy bylo město Český Těšín stanoveno obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností se správním obvodem vymezeným územím obcí Český Těšín a Chotěbuz. Český Těšín má oproti jiným stejně velkým městům České republiky několik zvláštností. V prvé řadě je to jeho poloha těsně u státní hranice přez níž navazuje další větší a historicky původní část dříve jednotného města a dále jeho vznik. Historický vývoj a vznik Českého Těšína je podrobně popsán v kapitole II.A.e1). Důležitá je i poloha města mezi významnými průmyslovými centry Karvinou a Třincem, které nabízejí pracovní příležitosti obyvatelům Českého Těšína zejména v oblasti hornictví a hutnictví. Vzhledem k očekávaným útlumům těchto oborů průmyslové činnosti bude nutno vytvořit nové pracovní příležitosti jednak restrukturalizací těchto oborů ale rovněž návrh řešení vytváří územní předpoklady pro rozvoj pracovních příležitostí ve vlastním Českém Těšíně (oblast obchodu, výrobních a nevýrobních služeb terciéru obecně, výrobních aktivit, průmyslové výroby, dopravy, cestovního ruchu apod.). Nezanedbatelná je rovněž vazba obyvatel Českého Těšína na Ostravu v oblasti školství a zaměstnanosti. Český Těšín poskytuje okolním průmyslovým střediskům poměrně kvalitní bydlení v relativně kvalitnějším přírodním prostředí. Problémy na úseku životního prostředí přináší především doprava a to jednak tranzitní. Realizace obchvatů silnic I/48 a I/11 situaci v dopravě poměrně radikálně uklidnila. Problémem je zvýšená návštěvnost města související s uvolněním styku s Polskem a parkování návštěvníků v centru města zejména v době konání obchodních burz. Tuto situaci navrhujeme řešit návrhem záchytných parkovišť na přístupových komunikacích (ul. Ostravská, Frýdecká) s využitím parkovišť velkoplošných maloobchodních zařízení a případnou kyvadlovou dopravou do Polska. Zájmové území Českého Těšína poskytuje pro obyvatele poměrně dobré možnosti rekreace. Kromě poměrně četných lesních porostů se zde nachází vodní nádrže Hrabinka, Těrlická přehrada a v dostupné vzdálenosti je rovněž Žermanická přehrada. Dostupnost do Beskyd, zejména do části Těšínských Beskyd je rovněž dobrá. Český Těšín je vzhledem ke své poloze hraničního města významnou tranzitní křižovatkou dopravních tras, což mu, mimo negativních vlivů na životní prostředí, dodává na atraktivitě. Je umístěn na křížení silnic I. třídy č. 11 a 48 a silnice I/67 (dříve II. třídy č. 468. Po silnici I/48 je veden evropský tah E 462, po silnici I/11 evropský tah E 75. Městem rovněž prochází železniční trať č. 320 Žilina - Bohumín, která patří v systému železniční sítě ostravské aglomerace k nejvýznamnějším. Řešené území je zásobováno pitnou vodou z veřejného vodovodu, který je ve správě SmVaK Ostrava, a.s., regionální správa Karviná, provoz Český Těšín. Pitná voda je dodávána z centrálních zdrojů ostravského oblastního vodovodu (OOV) přivaděčem z úpravny vody Vyšní Lhoty. Po trase přivaděče jsou na OOV napojeny jednotlivé zásobované lokality. 3

První odběr z přivaděče OOV DN 500 je u přerušovací komory (PK) Horní Žukov 100 m a slouží pro skupinu Koňákov, Stanislavice. Do vodovodní síti a příslušné akumulace je voda čerpána. Druhým směrem je voda čerpána do Horního a Dolního Žukova a dále do Vělopolí a Ropice (mimo řešené území). Poblíž Frýdecké ulice se přivaděč OOV rozvětvuje do jižní a severní větve. Jižní větev DN 500 - 400 směřuje k PK Dolní Žukov. Za PK pokračuje přivaděč OOV DN 300 do vodojemu OOV Dolní Žukov 2x1000 3 m odkud je řady DN 400 a DN 300 zásobena městská část Česká Těšína a část Ropice (mimo řešené území).


8

ÚP ČESKÝ TĚŠÍN II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.b) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM 3

Severní větev přivaděče OOV DN 300 dodává vodu do vodojemu OOV Mosty 2x2500 m , ze kterého je zásobena městská část Českého Těšína a část Chotěbuze (mimo řešené území) a přes automatickou tlakovou stanici Mosty jsou zásobeny Mosty, Mistřovice a část Stanislavic. Vodovodní síť je provozována v několika tlakových pásmech ovládaných hladinami příslušných vodojemů, nebo výstupným tlakem z čerpacích stanic. V níže položených částech území jsou tlaky vody v potrubí upravovány v redukčních ventilech. Řešeným územím prochází významný přivaděč užitkové vody, tzv. Těrlický přivaděč DN 800, který přivádí vodu z Těrlické přehrady přes akumulační nádrž Mistřovice do závodu Třinecké železárny, a.s. Přivaděč průmyslové vody slouží k havarijnímu zajištění dodávky chladící vody pro vysoké pece a k doplnění množství vody pro Kyslíkárnu a KKO. Při zákalech povrchové vody slouží také jako zdroj vody pro CHÚV E III. Majitelem přivaděče je závod ENERGETIKA Třinec, a.s. Soustavná veřejná kanalizace zakončená čistírnou odpadních vod (ČOV) je vybudovaná v městské části Českého Těšína. Jednotná stoková síť města je ukončena na mechanicko – biologická ČOV Český 3 Těšín, která je situována mimo k.ú. Český Těšín. Čistírna má kapacitu Q = 10 000 m /d odpadních vod, 30 000 EO. ČOV má v současnosti kapacitní i látkovou rezervu. V ostatních sídlech řešeného území jsou odpadní vody likvidovány individuálně, případně jsou odváděny ojedinělými stokami do recipientů bez čištění. Výjimku tvoří mechanicko - biologická ČOV vybudována pro několik málo rodinných domů v lokalitě U Kaple v Horním Žukově a rozestavěná ČOV v lokalitě Na Bernoti. Celé řešené území spadá do povodí Odry, do dílčího povodí řeky Olše a Stonávky. Většími toky v území jsou Ropičanka, Hrabinka Šadový potok. Drobnějšími toky jsou Rakovec, Městská Mlýnka a Sušovský potok, Jungovský potok, Statkový potok, Hřbitovní potok, Kotovský potok, Dělnice, Běrnotský potok, Sedlácký potok a Bučina. Tok řeky Olše je na území Českého Těšína upraven a stabilizován. Ohrázován je úsek nad zaústěním Šadovského potoka zemní hrází, pod Šadovským potokem je chráněn betonovou zídkou. Vybudované hráze jsou dimenzovány na úroveň Q100. Ostatní toky jsou neupravené v přirozeném stavu. Toky Olše, Hrabinka, Ropičanka a na Šadovém potoce je stanoveno záplavové území. Na tocích Hrabinka a Ropičanka jsou v rámci stanoveného záplavového území vymezeny aktivní zóny. Převažně z důvodů nízkokapacitních propustků dochází na tocích k lokálním záplavám. Podrobný popis lokálních záplav je v Povodňovém plánu města. Na toce hrabika je vybudována vodní nádrž, pod nádrží je dle povodňového plánu vymezený rozsah tzv. zvláštní povodně. Tok Olše v ř. km 0,255 – 72,840 protékající územím Českého Těšína je dle vyhlášky č. 470/2001 Sb. z 14. prosince 2001, kterou se stanoví seznam významních vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, zařazen mezi významné vodní toky. Druhým významným vodním tokem na území Českého Těšína je Ropičanka. Dle nařízení vlády č. 71/2003 o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, dle přílohy k tomuto nařízení ze dne 29 ledna 2003, jsou mezi povrchové vody vhodné pro život ryb v povodí Olše na území Českého Těšína zařazeny toky Olše, Hrabinka a Myšinec. Toky jsou zařazeny mezi kaprové vody s číslem typu vody 207 K Olše. U těchto toků se zjišťuje a hodnotí stav jakosti povrchových vod a posuzuje jejich vhodnost pro život a reprodukci ryb a dalších vodních živočichů. Největší vodní plochy na území Českého Těšína představují rekreační nádrž Hrabinka, tři rybníky v trati Oběšinec, dva rybníky v trati Dělnice a dva rybníky nad soutokem Olše a Ropičanky a uměle ohrázovaná nádrž užitkové vody Mistřovice. Na území Českého Těšína není situován žádný významný energetický uzel soustavy VVN. Nejbližším napájecím bodem je stanice 110/22 kV Ropice. Územím prochází vedení nadřazené soustavy 220 kV - VVN 245-246 Lískovec - Polsko a soustavy 110 kV - VVN 601-602 Albrechtice - Ropice. Napříč řešeným územím ze severozápadu na jihovýchod vede dálkový plynovod Stonava - Žukov Třinec, který zásobuje města Český Těšín a Třinec a dodává zemní plyn do Třineckých železáren. Na tomto plynovodu je osazena předávací stanice Žukov, do které jsou přivedeny sběrné plynovody z těžebních sond na Žukovském poli. Pro zvládnutí sezónních odběrových výkyvů zemního plynu v ostravsko - karvinské oblasti bude na tomto vytěženém poli do r. 2000 vybudován podzemní zásobník plynu včetně plynárenského


9


závodu na k. ú. Dolní Třanovice, přívodního plynovodu DN 500, PN 64 Příbor - Žukov a sběrných plynovodů VVTL od těžebně vtláčecích sond. Podrobnější řešení problematiky širších územních vazeb z hlediska dopravy, technického vybavení, životní prostředí apod. je obsaženo v příslušných kapitolách textové části. Zhodnocení zájmového území z ekologického hlediska včetně napojení Českého Těšína na regionální kostru ekologické stability je obsahem návrhu místního územního systému ekologické stability. Výkres širších vztahů je proveden v rozsahu spádového území SOOV Český Těšín s naznačením širších územních a technických vazeb v měřítku 1 : 25 000. Český Těšín je součástí území okresu Karviná pro který byl v roce 2006 Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. zpracován návrh ÚPN VÚC Ostrava - Karviná. Z této dokumentace schválené Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 21. 12. 2006, pro řešené území vyplývá nutnost respektovat území rezervy pro konkrétní regionální a nadregionální záměry zařazené mezi veřejně prospěšné stavby: -

VPS D8 –

R48-II/468 (jižní část obchvatu Č. Těšína) – přeložka I/11 : S 11,5

-

VPS D51 – železnice č. 320 Dětmarovice - Karviná - Č. Těšín - Mosty u Jablunkova - modernizace III. tranzitního koridoru

-

VPS D54 – navržené železniční zastávky - Č. Těšín – Svibice - novostavba

-

VPS D 58 – terminál Český Těšín - novostavba

-

VPS D 7 –

I/11 – Havířov Životice – Český Těšín – přeložka I/11 : S 11,5

-

VPS T5 –

Třinec – Český Těšín (tepelný napáječ) – výstavba tepelného napáječe 2 x DN 400

-

VPS P 1 –

PZP Třanovice – Karviná Doly (VTL) – výstavba VTL plynovodu DN 500 pro oblast Karviná Doly

-

VPS P 2 –

PZP Třanovice – Český Těšín (Žukov) – výstavba VTL plynovodu DN 300 pro a.s. RWE SMP

-

VPS P 4 –

Albrechtice – Český Těšín (Žukov) – obnova VTL plynovodu DN 500 s dílčími přeložkami mimo zastavěné území

Zastupitelstvo kraje schválilo dne 20. 2. 2008 usnesením č. 22/1917 zadání Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, upravené podle výsledku projednání a v současné době probíhá projednání návrhu Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Z návrhu zásad územního rozvoje (ZÚR) Moravskoslezského kraje vyplývá požadavek koordinace územně plánovací činnosti obce Český Těšín, při upřesňování vymezení těchto ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb (VPS) a veřejně prospěšných opatření (VPO) nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: VPS – PZ 6 VVTL plynovod DN 500, PN 63 PZP Třanovice – Chotěbuz – státní hranice ČR/Polsko VPO – Regionální biocentra č. 149 – Koňákovský les a 227 – Těšínská niva Regionální biokoridory č. 563, 564, 565 a 575 Návrh ZÚR dále stanovuje tyto požadavky na řešení a vzájemnou koordinaci při vymezování následujících ploch a koridorů v ÚPD obce Český Těšín: Greenways – evropský turistický koridor; Krakow – Wien – páteřní trasa Cyklistická magistrála; Jablunkov – Třinec – Český Těšín - Chotěbuz Při řešení ÚP města Český Těšín je nutno akceptovat požadavky vyplývající ze zpracovaných a schválených koncepčních rozvojových dokumentů a programů rozvoje kraje, okresu a města uvedených v kapitole II.A.a).


10


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU II.A.c1) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

II.A.c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU

ZADÁNÍ

PRO

c1) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU Požadavky zadání, tak jak bylo Zastupitelstvem města Český Těšín schváleno, jsou řešením ÚP Český Těšín plněny s komentářem k vybraným bodům: požadavek v bodě:

3.

POŽADAVKY PODKLADŮ

NA

ŘEŠENÍ

VYPLÝVAJÍCÍ

Z ÚZEMNĚ

ANALYTICKÝCH

7. odrážka: -

zařadit do územního plánu i regulativu plochu údolní nivy

nebyl řešen samostatně, vzhledem k tomu, že část tohoto území je regulována v rámci územních systémů ekologické stability a zbytek v rámci diferenciace území z hlediska ochrany krajinného rázu. a 10. odrážka: -

stará ekologická zátěž – prověřit lokality a stanovit zdroje této zátěže

nebyl řešen, vzhledem k tomu, že ke starým ekologickým zátěžím nebyly k dispozici vhodné podklady.


11


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST A.c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU II.A.c2) CHARAKTERISTIKA ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Z HLEDISKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK

c2) CHARAKTERISTIKA PODMÍNEK

ŘEŠENÉHO

ÚZEMÍ

Z

HLEDISKA

PŘÍRODNÍCH

a) Geologie, nerostné suroviny V řešeném území se nacházejí: Dobývací prostory Podklady: - internetový zdroj: http://www.geofond.cz/aplikace/aplikace.html Tab.: Dobývací prostory v řešeném území – netěžené Číslo dobývacího prostoru

Název

Organizace

Nerost

40024

Žukov

RWE Gas Praha

70333

Český Těšín

CIDEM Hranice, a.s.

Storage,

s.r.o.,

karb. zemní plyn, č. uhlí cihlářské suroviny

Chráněná ložisková území Podklady: - internetový zdroj: http://www.geofond.cz/aplikace/aplikace.html Tab.: Chráněná ložisková území v řešeném území Číslo ChLÚ Název Surovina 14400000

Čs.část

Hornoslezské Uhlí černé, Zemní plyn

40016000

Hradiště

Podzemní zásobník plynu, Zemní plyn

Chráněné území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Podklady: - internetový zdroj: http://www.geofond.cz/aplikace/aplikace.html Tab.: Chráněná ložisková území v řešeném území Číslo ChLÚ Název Organizace

Surovina

400160000

Uhlí černé, Zemní plyn

Hradiště

RWE Transgas,

Ložiska nerostných surovin Podklady: - internetový zdroj: http://www.geofond.cz/aplikace/aplikace.html Tab.:Výhradní ložiska nerostných surovin Identifikační číslo

Číslo ložiska

Název

Způsob těžby

Surovina

307240000

3072400

Žukovský hřbet

dosud netěženo

Uhlí černé, Zemní plyn

308397201

3083972

Žukov PZP

(Třanovice)- dřívější z vrtu


308397202

3083972

Žukov PZP



308397203

3083972

Žukov PZP



Tab.: Nevýhradní ložiska nerostných surovin Identifikační

Číslo

Název


Způsob těžby

Surovina

12



číslo

ložiska

314330001

3143300

Český Těšín 2

dosud netěženo

314330002

3143300

Český Těšín 2

dosud netěženo

Cihlářská surovina

314330003

3143300

Český Těšín 2

dosud netěženo



Tab.: Prognózní zdroje vyhrazených nerostů Identifikační číslo

Číslo ložiska

Název

Způsob těžby

Surovina

901210000

9012100

Bludovice-Chotěbuz

dosud netěženo

Uhlí černé

Poddolovaná území Podklady: - internetový zdroj: http://www.geofond.cz/aplikace/aplikace.html Tab.: Poddolovaná území - plocha Číslo

Název

Surovina

Rozsah

Rok pořízení Stáří záznamu

4588

Mistřovice

Železné rudy

systém

1988

do r. 1945

4589

Vělopolí

Železné rudy

systém

1988

do r. 1945

Rozsah

Rok pořízení Stáří záznamu

Číslo

Tab.: Poddolovaná území - bod Název Surovina

4591

Koňákov

Železné rudy

systém

1988

do r. 1945

4593

Horní Žukov

Železné rudy

systém

1988

do r. 1945

4595

Mosty

u

Českého Železné rudy

systém

1988

do r. 1945

4596

Dolní Žukov

Železné rudy

systém

1988

do r. 1945

Sesuvná území a území jiných geologických rizik Podklady: - internetový zdroj: http://www.geofond.cz/aplikace/aplikace.html Tab.: Sesuvná území v řešeném území - plocha Číslo

Lokalita

Klasifikace

Stupeň aktivity

Rok pořízení záznamu

Aktualizac e

3636

Horní Žukov

sesuv

potenciální

1963

1979

3637

Nebory

sesuv

potenciální

1963

1979

3649

Český Těšín

sesuv

potenciální

1963

2006

6653

Český Těšín

sesuv

potenciální

2000

2009

6654

Český Těšín

sesuv

potenciální

2000

2009

6655

Český Těšín

sesuv

potenciální

2000

2003

3624

Stanislavice

sesuv

potenciální

1962

1979

3629

Český Těšín

sesuv

potenciální

1963

1979

Tab.: Sesuvná území v řešeném území - bod


13



Číslo

Lokalita

Klasifikace

Stupeň aktivity

Rok pořízení Aktualizace záznamu

6656

Český Těšín

sesuv

potenciální

2000

2008

5229

Český Těšín

sesuv

aktivní

1983

2008

Stará důlní díla Tab.: Stará důlní díla Číslo oznámení Označení

Lokalita

Surovina

Rok oznámení

1257

603 - (Koňákov)

Koňákov

železné rudy

2003

1258

602 - (Šachta)

Mistřovice

železné rudy

2003

Tyto ložiska nerostných surovin, CHLÚ, dobývací prostory, sesuvná a poddolovaná území jsou zobrazena v části II. Odůvodnění návrhu ÚP Český Těšín, na výkrese II.B.a) Koordinační výkres. Podrobnější údaje je možno získat u GEOFONDU ČR, Dačického nám. 11, 284 01 Kutná Hora.

b) Radonový index geologického podloží Geologické podloží České republiky je z více než z dvou třetin tvořeno metamorfovanými a magmatickými horninami. Z toho vyplývá, že radonu pocházejícímu z geologického podloží a odtud pronikajícímu do objektů je nutno věnovat zvýšenou pozornost. Radon může pronikat do objektů jednak z hornin a zemin, které vycházejí na povrch v jejich základech, jednak z pitné vody, dodávané do objektů a ze stavebních materiálů, jejichž základem jsou obvykle přírodní materiály. Stavební materiály jsou však v současnosti sledovány z hlediska radioaktivity, případy jejich použití z minulosti jsou známy, a proto je pravděpodobnost přítomnosti radonu z nich podstatně menší než z geologického podloží. Rovněž zdroje pitné vody jsou v současnosti sledovány z hlediska koncentrace radonu, a proto je malá pravděpodobnost, že by radon unikající z vody dodávané do objektů mohl výraznějším způsobem ovlivnit objemovou aktivitu radonu v objektu. Hlavním zdrojem radonu tedy zůstává geologické podloží. Koncentrace uranu v jednotlivých typech hornin se velmi liší. Obecně lze říci, že v usazených, sedimentárních horninách se setkáváme s nižšími koncentracemi uranu než v horninách přeměněných, metamorfovaných tlakem a teplotou během dlouhé geologické historie jejich vzniku. Nejvyšší koncentrace uranu jsou obvyklé ve vyvřelých, magmatických horninách, jako jsou např. žuly, protože primárně již v době svého vzniku byly obohaceny uranem. Sedimentární horniny, které vznikají usazením starších metamorfovaných a magmatických hornin jsou však tvořeny minerály z těchto hornin pocházejících, a proto nelze vyloučit, že při jejich vzniku došlo k lokálnímu nahromadění minerálů s vyšším obsahem uranu. S tím souvisejí také hodnoty objemové aktivity radonu v těchto typech hornin. Orientační zatřídění větších území do kategorie radonového indexu lze provést na základě údajů z odvozených map radonového indexu. Podklad mapy vyjadřuje radonové riziko klasifikováno třemi základními kategoriemi (nízké, střední a vysoké riziko) a jednou přechodnou kategorií (nízké až středí riziko pro nehomogenní kvartérní sedimenty). Dle mapy radonového indexu (viz příloha), lze konstatovat, že na řešeném území převláda kategorie přechodového radonového indexu, která se prolíná s kategorií nízkého radonového indexu. Místy v menších lokalitách se vyskytuje také střední kategorie radonového indexu. Podloží horniny klasifikované přechodným indexem (převažující v řešeném území podél vodních toků) mají sice vyšší objemovou aktivitu radonu než horniny klasifikované nízkým indexem, ale radon díky nižší propustnosti a přítomnosti jílovitého pokryvu méně proniká do objektu. Mapy radonového indexu neslouží pro stanovení radonového indexu na stavebním pozemku ve smyslu vyhlášky č.307/2002 Sb. (Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně).


14



Při používání Mapy radonového indexu je třeba dbát následujícího upozornění: 1. Kategorie radonového rizika, vyznačené v mapě, se týkají radonu pocházejícího z geologického podloží. I když existuje závislost mezi objemovými aktivitami radonu v půdě a uvnitř objektu, je nutno si uvědomit, že zdrojem radonového rizika uvnitř objektu mohou být i stavební materiály, které nemají žádný vztah k lokální geologické situaci. 2. Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řadě geologických i negeologických faktorů. 3. Při stanovení kategorie přímým měřením objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je respektováno zařazení plochy podle největších zjištěných hodnot. Vyšší kategorie je stanovena i v případech geologické predispozice území k akumulaci radonu (např. materiál říčních teras a s vysokým podílem valounů granitoidů, propustný pokryv na přirozeně radioaktivních horninách). 4. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímé měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Údaje z mapy slouží k vymezení rizikových oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních plochách.


15



Výřez mapy radonového indexu geologického podloží

Legenda Převažující kategorie radonového geologického položí:

Plochy měření radonového indexu geologického podloží Podle databáze ČGÚ a Asociace Radonové Riziko:

nízká přechodná (nehomogenní kvartérní sedimenty) střední vysoká

nízká kategorie střední kategorie vysoká kategorie kontury geologických jednotek (čísla uvnitř jednotek odpovídají litologickému typu) tektonika (zvýšený radonový index)


16


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST A.c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU II.A.c3) ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

c3) ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ c) Znečištění ovzduší Znečištění ovzduší je výrazným problémem z hlediska ochrany životního prostředí ve městě. Text vychází a navazuje na zjištění ÚAP SO ORP Český Těšín. Největší vliv na kvalitu ovzduší mají zejména velké zdroje v širším regionu ( např. v Třinci, ČEZ a.s. – elektrárna Dětmarovice, Dalkia ČR - Teplárny Karviná). Z hlediska územního plánu Českého Těšína mají rozhodující význam imisní dopady v jednotlivých lokalitách řešeného území. Z tohoto pohledu je nutno jako nejhorší hodnotit málo odvětrané údolní lokality s koncentrací dopravy a výskytem malých místních zdrojů (údolní niva podél Olše, lokality s provozovaným vytápěním pevnými palivy). Imisní situaci na území města Českého Těšína sledují dvě monitorovací stanice – jedna, provozovaná Českým hydrometeorologickým ústavem, se nachází u základní školy na ulici Slezské a provádí každodenní standardní měření.. Druhou stanici provozuje Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, stanice se nachází ve dvorním prostoru polikliniky na ul. Tyršově. Zde je prováděn monitoring za finančního přispění města Český Těšín, a to tzv. indikativním způsobem, tzn. dvě jednotýdenní měření za čtvrtletí. Zde nelze využít okamžitého vyhodnocení, ale lze srovnávat výsledky z jednotlivých etap měření a ročních zpráv. Informace průběžných výsledků měření jsou zveřejňovány v Ekologickém okénku na webových stránkách města www.tesin.cz, kde lze rovněž najít i srovnávací tabulku dosud provedených měření tohoto typu od r. 2004. Obecně je situace z hlediska čistoty ovzduší v řešeném území dlouhodobě nepříznivá (viz. ÚAP SO ORP Český Těšín, r. 2008). Tento závěr potvrzuje i „Místní programu zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší pro město Český Těšín“ (EKOTOXA OPAVA, s. r. o., zpracovávání proběhlo v letech 2004–2005). Proto je žádoucí využít všech možností zlepšení kvality ovzduší v celém řešeném území a zmenšovat dopady znečištění ovzduší zejména v území s obytnými a rekreačními funkcemi. •

V územním plánu města přednostně navrhovat lokality k bydlení mimo inverzní sníženiny v dobře provětrávaných lokalitách.

•

V rámci další aktualizace krajských programů v oblasti ovzduší iniciovat změny, které by do těchto programů hrnuly opatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší, snižující přenos znečišťujících látek z širšího regionu.

•

Zohlednit překročení imisních limitů při povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území.

•

Aktivizovat opatření v oblasti řešení dopravy (včetně základní údržby komunikací a zpevněných ploch, výsadba ochranné zeleně) a zásobování sídel v regionu energiemi (dálkovým teplem, z ekologicky šetrnějších zdrojů).

d) Znečištění vod Z hlediska ochrany životního prostředí a jakosti povrchových i podzemních vod lze považovat stávající způsob likvidace odpadních vod z Českého Těšína za vyhovující. Po dostavbě kanalizace dle koncepce odkanalizování okrajových částí Českého Těšína, kdy bude dobudována síť splaškové kanalizace v okrajových částech města s výsledným zaústěním odpadních vod na městskou ČOV v Chotěbuzi, resp. na lokální ČOV, bude likvidace odpadních vod i do budoucna odpovídat požadavkům na zachování čistoty povrchových a podzemních vod. V návrhu řešení územního plánu je navržena kanalizace do ploch pro novou výstavbu, doplněná kanalizace dle zpracovaných dokumentací a na základě urbanistického návrhu. V likvidaci odpadních vod navrhuje přednostně vybudování veřejné kanalizace zakončené na ČOV.


17


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST A.c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU II.A.c3) ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

e) Znečištění půd Půda patří společně s ovzduším a vodou k základním složkám životního prostředí, její postavení je však značně odlišné od zbývajících dvou složek. Znečištění ovzduší a vody lze téměř zcela vyloučit po odstranění jeho zdrojů, kontaminace půd je však většinou nevratný jev, za normálních podmínek nemůže být samovolně dosaženo původního stavu.

f) Likvidace komunálního odpadu Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR, na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSK (byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1). Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Zpracování plánu odpadového hospodářství původce odpadů mají jako zákonnou povinnost původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu) tj. i město Český Těšín. Likvidaci komunálních odpadů v Českém Těšíně provádí odborné firmy, zajišťují pro obec komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úprava a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných. Nakládání s komunálním odpadem na území města Český Těšín zajišťuje firma. A.S.A., s.r.o., Jablunkovská 40, Český Těšín. Zařízení určené k výkupu odpadů je lokalizováno na ul. Tovární a na ul. Na Horkách, provozovatel SICHER-KOVY, s.r.o.). Ve Sběrném dvoře na ul. Na Horkách jsou bezplatně fyzickým osobám (občanům s trvalým pobytem v Českém Těšíně) odebírány nebezpečné složky komunálního odpadu, elektrozařízení, které podléhá zpětnému odběru (jedná se o světelné zdroje, chladící zařízení, velké a malé spotřebiče, televizory, monitory a velká zařízení), vytříděné složky komunálního odpadu (papír, plasty a sklo), kompostovatelný a objemný odpad. Na území města se nenacházejí provozované skládky odpadů. Kapacitní skládka odpadů se nachází mimo SO ORP Český Těšín, v Horní Suché (provozovatel Depos a.s.). V okolí existují a dále se posilují kapacity na moderní likvidaci odpadů (Karviná-Barbora). Určité problémy způsobuje stále rostoucí objem biologicky rozložitelných komunálních odpadů a i jiných odpadů, jejichž produkce roste se změnami životního stylu obyvatel, proto jsou stále častěji zvažovány formy likvidace těchto odpadů i v menších sídlech se zástavbou rodinnými domy. V současnosti na území města neexistují potvrzené plošné záměry z hlediska odpadového hospodářství, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy či změnu jejich využití.


18


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST A.c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU II.A.c4) SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY

c4) SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY a) Obyvatelstvo V této kapitole je provedeno doplnění průzkumů sociodemografických podmínek území, tj. zejména základního subsystému obyvatelstvo - zaměstnanost v návaznosti na zpracované výstupy ÚAP správního obvodu ORP Český Těšín a další aktuální podklady. Cílem kapitoly je zejména zpřesnění posouzení stavu a vývoje soicodemografických podmínek území, zejména nakolik vytvářejí podmínky pro udržitelný rozvoj území (tj. jak přispívají k vyváženému vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území). Sociodemografické podmínky území se přímo promítají do dvou těchto „pilířů“, tj. hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území. Zaměstnanost (především v regionálním pohledu spádových regionů pohybu za prací) má prvořadý význam pro hospodářskou prosperitu většiny sídel, včetně řešeného území. Tyto podmínky doplňuje např. i vývoj mzdové úrovně v regionu, struktura zaměstnanosti, či podmínky pohybu za prací. Na základě zjištění hospodářských podmínek (zejména zaměstnanosti obyvatel), vlastních demografických podmínek, ale i širších rozvojových podmínek území je dále sestrojena prognóza vývoje počtu obyvatel. Tato prognóza je podkladem pro zpřesnění návrhu technické infrastruktury obce, bilancí potřeby ploch, zejména vymezení přiměřených ploch pro rozvoj bydlení. Vývoj počtu obyvatel v České Těšíně byl v minulosti poměrně specifický, ovlivněn zejména následujícími faktory: ♦ Polohou v centru Těšínského knížectví, rozsáhlou migrací do města a regionu, především z Haliče, rozdělením historického města po I. světové válce. ♦ Rozvojem těžby uhlí, průmyslu v širším regionu v 19. století, nejvýznamnější město regionu bylo velikostně předstiženo řadou okolních měst (Karviná – bývalý Fryštát, Třinec), městu pozůstaly zejména významné kulturní funkce. ♦ Omezenou lokalizací bytové výstavby po II. světové válce ve srovnání s jinými městy (největší sídliště - Svibice). ♦ Velmi vysokou úrovni nezaměstnaností v regionu, tj. ekonomickým tlakem na migraci mladých rodin z města. Počet obyvatel v Českém Těšíně plynule stoupal až do období II. světové války, rozdíly je možno pozorovat u jednotlivých částí města. Mírné zpomalení růstu počtu obyvatel v důsledku války v padesátých letech vystřídal růst, který se zastavil po r. 1991. Růst byl z celkového pohledu města poměrně rovnoměrný, avšak z územního hlediska koncentroval obyvatelstvo především do vybraných částí vlastního města (podle lokalizace velkých souborů tzv. KBV- viz. sídliště Svibice). Počet trvale bydlících obyvatel byl k začátku roku r. 2001 – 26 456 (podle průběžné statistiky ČSÚ), podle definitivní údajů ze sčítání lidu v r. 2001 – 26 429. Vývoj počtu obyvatel po r. 2001 je nepříznivý, podrobné údaje přináší následující tabulka a graf. Příznivou skutečností je vývoj přirozenou měnou, který je v několika posledních letech většinou kladný. Příčinou poklesu počtu obyvatel je především dlouhodobé záporné saldo migrace. Počet vystěhovalých výrazně překračuje počet přistěhovalých. Migrace směřuje jak do okolních obcí tak i zcela mimo region.


19


Tab. č. II.A.d3)1 Rok


Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (zdroj: ČSÚ) 1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2009

20202025

Český Těšín

5550

10874

17620

17036

18462

18549

22308

27641

26429

25600

25000

Český Těšín

2404

7120

13095

12985

14435

14765

18543

23875

22347

21320

20500

Dolní Žukov

640

938

1294

1055

1101

1060

1032

994

1026

1060

1100

Horní Žukov

831

836

832

706

693

668

645

649

694

740

760

Koňákov

290

279

280

280

272

253

223

221

228

240

260

Mistřovice

323

361

386

389

367

327

372

222

404

440

470

Mosty

589

959

1246

1194

1100

944

996

1204

1213

1260

1350

Stanislavice

473

381

487

427

494

532

497

476

517

540

560

Tab. č. II.A.d3)2

Vývoj počtu obyvatel po r. 2000

migrace

změna celkem

část obce obec

rok

stav 1.1. narození zemřelí

přistěhovaní vystěhovaní

přirozená měna

stav 31,12.

2001

26 456

257

222

331

513

35

-182

-147

26 309

2002

26 309

249

279

397

492

-30

-95

-125

26 184

2003

26 184

258

242

384

425

16

-41

-25

26 159

2004

26 159

277

243

380

514

34

-134

-100

26 059

2005

26 059

276

257

401

566

19

-165

-146

25 913

2006

25 913

251

269

448

563

-18

-115

-133

25 780

2007

25 780

252

248

413

564

4

-151

-147

25 633


20



Potřebné je připomenout skutečnost, že prognózy v územních plánech jsou spíše optimistické než naopak, tj. obsahují v sobě určitou rezervu, překračují reálný dosažitelný počet obyvatel obvykle o několik %. Toto mírné navýšení vyplývá, jak z praktických důvodů vytvoření přiměřené rezervy možného vývoje v budoucnosti, který není spolehlivě odhadnutelný, tak mnohdy i z požadavků pořizovatele, který vidí rozvoj obce, města lépe než by odpovídalo skutečnosti. Prognóza počtu obyvatel v územním plánu Českého Těšína byla již v minulosti snížena vzhledem ke skutečnému vývoji. Podle původních výhledů měl český Těšín dosáhnout počtu 30 500 obyvatel v roce 2010 (včetně dnes samostatné obce Chotěbuz), tj. v dnešním administrativním území cca 29 500 obyvatel. Srovnání původní prognózy se skutečným vývojem vedlo k nové prognóze, tj. že v návrhovém období do roku 2015 je růst počtu obyvatel v řešeném území prakticky vyloučen a jako výhledový počet obyvatel byl stanoven počet 26 000. Vzhledem k tendenci poklesu počtu obyvatel přirozenou měnou (vlivem zhoršení věkové struktury obyvatel), ale především velkému zápornému saldu migrace je nejpravděpodobnější další pokles počtu obyvatel v Českém Těšíně – do roku 2020 - 2025 na cca 25 000 obyvatel. Možnosti příznivějšího vývoje jsou limitovány především vysokou nezaměstnaností (okres Karviná vykazuje dlouhodobě 2. nejvyšší úroveň nezaměstnanosti v ČR) a dlouhodobým poklesem relativní úrovně mezd. Nezaměstnanost je přitom především regionálním a makroekonomickým problémem, možnosti města jsou omezené. Pokles počtu obyvatel bude doprovázen především zhoršováním věkové struktury obyvatel, tj. růstem podílu obyvatel v poproduktivním věku (nad 60 let) a i dalším mírným poklesem předproduktivní skupiny obyvatel (děti 0-14 let). V prvé řadě se projeví růst poptávky po sociálně zdravotních službách, jejichž rozvoj je předmětem komunitního plánování města. Vývoj v jednotlivých částech města se bude lišit s ohledem na lokalizaci nové bytové výstavby. Růst je očekáván, ve všech částech města mino vlastní Český Těšín, zejména v částech se soustředěním výstavby rodinných domků. Vlastnímu centru města nezabrání v poklesu ani poměrně značná předpokládaná výstavba bytů v bytových domech, která je v územním plánu bilancována. Pokles počtu obyvatel města jako celku a vlastního střediskového sídelního útvaru bude probíhat i při mírném růstu trvale obydlených bytů (viz. Kapitola bydlení).


21



b) Bydlení Podle výsledků sčítání bylo v roce 2001 v Českém Těšíně 9 782 (v r. 1991 - 9734) trvale obydlených bytů. Počet bytů v řešeném území od r. 1991 rostl pouze velmi mírně, počet obyvatel pomalu klesal, tj. průměrná zalidněnost bytů se vyvíjela příznivě - poklesla. Plošný standard bydlení se ve městě mírně zlepšoval. Poměrně malý podíl z celkového počtu bytů (659 bytů) vykazovaly trvale neobydlené byty, signalizující minimální rezervy v intenzitě využití bytového fondu ve městě jako celku. Vysoký podíl tvořily neobydlené byty zejména v Horním Žukově a Koňákově, tj. v odlehlejších sídlech s výraznější rekreační funkcí.

Tab. č. II.A.d3)3 Bytový fond (zdroj ČSÚ, SLDB r. 2001) okres .město – obec …část města, obce ČR

celkem

byty trvale obydlené celkem v v rodinných bytových domech domech

celkem

neobydlené % podíl neobydlené byty

užívané k rekreaci

4 366 293

3 827 678

1 632 131

2 160 730

538 615

12,30%

175 225

okres Karviná

109 848

105 167

25 147

79 536

4 681

4,30%

350

Český Těšín

10 441

9 782

2 737

6 998

659

6,3%

60

Český Těšín

8 884

8 436

1 428

6 968

448

5,0%

8

Dolní Žukov

390

334

330

4

56

14,4%

12

Horní Žukov

284

219

210

8

65

22,9%

21

Koňákov

93

71

70

0

22

23,7%

5

Mistřovice

155

137

136

0

18

11,6%

3

Mosty

436

408

394

10

28

6,4%

8

Stanislavice

199

177

169

8

22

11,1%

3

Základní bilanci dlouhodobého vývoje počtu obyvatel a bytů přináší následující tabulka.

Tab. č. II.A.d3)4 Vývoj počtu obyvatel, bytů a zalidněnosti bytů rok obyvatel trvale obydlených bytů zalidněnost bytů obyvatel / byt

1970

1980

1991

2001

2009

2025*

18 549

22 328

27 799

26 429

25 600

25 000

6 169

7 726

9 734

9 782

9 980

10 470

3,01

2,89

2,85

2,70

2,57

2,39

*prognóza

S novou výstavbou bytů (s vymezením nových ploch pro výstavbu) je nutno ve městě uvažovat z následujících důvodů: -

Jako náhradu za odpad bytů, přitom je potřeba brát v úvahu skutečnost, že značnou část odpadu bytů ani v budoucnosti nebude tvořit fyzický odpad (jejich demolice). Odpad bytů vzniká většinou změnou stávajícího využití bytů - např. přeměnou na druhé bydlení, při modernizaci bytů, rekonstrukcích apod. Otázkou zůstává především životnost panelových bytů, která však bude s největší pravděpodobností vyšší, než se obecně předpokládalo (v návaznosti na modernizační


22



opatření, apod.). Odpad bytů v nejbližším období je možno předpokládat asi na úrovni pod 0,2 % z výchozího počtu bytů ročně, tj. celkem cca 20 bytů ročně do r. 2025 v celém řešeném území. -

Neustálého zmenšování průměrné velikosti cenzové domácnosti (růstu podílu jednočlenných domácností důchodců, rozvedených a samostatně žijících osob apod.). V případě řešeného území je rozhodujícím faktorem potřeby nových bytů (podobně jak ve většině měst ČR). Omezeným faktorem je eventuální snížení rozsahu soužití cenzových domácností. Pod ekonomickým tlakem (růstem nákladů na bydlení) a omezenou „směnitelností“ bytů však může nastat i opačný proces, růst soužití domácností. Potřeba samostatného bydlení všech domácností pravděpodobně nebude plně uspokojena. Především ve vesnické zástavbě rodinnými domy je zvýšená míra soužití cenzových domácností ekonomicky podmíněným jevem (je např. logické když v rodinném domku s velkým bytem žijí dvě menší domácnosti), současně se tak snižují nároky na sociálně zdravotní péči, roste sociální kooperativnost obyvatel. Problémem je i stanovení, evidence počtu bytů v rodinných domech.

-

Z důvodu očekávané změny počtu obyvatel – poklesu o cca 600 obyvatel do roku 2025 je možno bilancovat mírný úbytek poptávky po bydlení (uvolnění 150 - 200 bytů).

Bilance potřeby bytů a ploch je provedena v následujcí tabulce. V období do r. 2025 je uvažováno s možností získání cca 2 bytů/1000 obyvatel ročně (tj. s intenzitou bytové výstavby o 1/3 menší ve srovnání s celou ČR). Celkem cca 750 bytů do r. 2025, z toho 360 bytů v bytových domech. Dosavadní bytová výstavba v posledních 10 letech měla rozsah cca 30 bytů ročně, v naprosté převaze v rodinných domech. Otázkou zůstává reálnost získání bytů v bytových domech, i přes pokles této formy výstavby v regionu by měly být k dispozici dostatečné nové plochy. Nová bytová výstavba neuspokojí plně potřeby bytů vyplývající z růstu počtu cenzových domácností (ani do r. 2025), podobně jako v celé ČR. Do této skutečnosti je nutno promítnout především omezenou koupěschopnou poptávku po bydlení v řešeném území. Menší část - cca 1/5 nových bytů v rodinných domech se pravděpodobně získá bez nároku na nové plochy (nástavbami, na místě demolic, proluk v zahradách apod.). Potřeba nabídky nových ploch bude přitom vyšší než pro uvažovaný počet cca 320 nových bytů v rodinných domech a 360 v bytových domech. Vyšší nabídka ploch než očekávaná poptávka (minimálně o 100%) je nezbytná především z důvodu dobrého fungování trhu s pozemky. Přihlédnout je nutno i ke tradici rozptýlené slezské zástavby. Současně je nutno vzít v úvahu i skutečnost, že ne všechny plochy vymezené v územním plánu budou nakonec nabídnuty k zastavění z majetkoprávních či jiných důvodů, neznámých v době zpracování územního plánu.


23



Tab. č. II.A.d3)5 Bilance očekávaného vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území část obce

obyvatel

obydlených bytů

rok - období

r. 2009 celkem v BD

r. 2025 celkem v BD

čistý přírůstek bytů

část obce Český Těšín

r. 2009

r. 2025

25 600

25 000

9 980

7 030

10 470

7 250

490

Český Těšín

21 320

20 500

8 500

7 000

8 775

7 220

275

Dolní Žukov

1060

1100

360

4

415

4

55

Horní Žukov

740

760

240

8

270

8

30

Koňákov

240

260

80

0

95

0

15

Mistřovice

440

470

160

0

185

0

25

1 260

1 350

440

10

505

10

65

540

560

200

8

225

8

25

Mosty Stanislavice část obce

do r. 2025

druhé bydlení

rok - období

odpad bytů celkem v BD

část obce

nové byty celkem v BD

do r. 2025

neobydl. byty + objekty indiv. rekr. r. 2009

r. 2025

kapacita ploch v ha

Český Těšín

260

140

750

360

690

790

88,15 + 54,09)*** = 142,24

Český Těšín

205

140

480

360

450

500

28,24 + 25,62)*= 53,86

Dolní Žukov

15

0

70

0

60

70

15,54 + 13,27)**= 28,81

Horní Žukov

10

0

40

0

70

80

3,84 + 4,55)**= 8,39

Koňákov

5

0

20

0

30

40

4,75 + 4,80)**= 9,55

Mistřovice

5

0

30

0

20

25

10,49 + 3,17)**= 13,66

Mosty

15

0

80

0

30

35

17,97 + 1,14)**= 19,11

Stanislavice

5

0

30

0

30

40

7,32 + 1,54)**= 8,86

Poznámka:

)* přestavbové plochy určené pro plochy bydlení - hromadného a bydlení - individuálního městského, plochy smíšené obytné - městské a smíšené obytné - v centru města. )** plochy smíšené obytné - venkovské. )*** přestavbové plochy určené pro plochy bydlení - hromadného a bydlení - individuálního městského, plochy smíšené obytné - městské a smíšené obytné - v centru města a plochy smíšené obytné venkovské.

Mírný nárůst druhého bydlení se pravděpodobně realizuje zejména formou „odpadu“ trvale obydlených bytů. Celková bilance na plochách určených pro bydlení představuje 8,5 bytů/ha, při započtení přestavbových ploch určených pro plochy bydlení - hromadného a bydlení - individuálního městského, ploch smíšených obytných - městských a smíšených obytných - v centru města a ploch smíšených obytných – venkovských vychází tato bilance 5,3 bytů/ha. Na plochách určených pro výstavbu bytových domů vychází bilance cca 12 bytů/ha, při započtení přestavbových ploch určených pro plochy bydlení - hromadného, ploch smíšených obytných - městských a smíšených obytných - v centru města 6,5 bytů/ha. Pro výstavbu rodinných 2 domů představují navržené plochy 6,7 bytů/ha (cca 1 500 m /byt) při započtení ploch smíšených obytných – 2 venkovských vychází tato bilance 4,3 bytů/ha (cca 2 300 m /byt). Plochy na nichž lze realizovat bytové domy jsou navrženy dle demografické projekce se značnou rezervou, návrh ploch pro výstavbu rodinných domů lze považovat za přiměřený demografické projekci proti níž představuje cca 100% rezervu. V úvahu je nutno vzít i skutečnost, že bilance byla redukována s ohledem na nižší intenzitu bytové výstavby v minulosti, zmenšení plošných rezerv pro bytovou výstavbu by v případě příznivějších rozvojových podmínek města mohlo omezovat bytovou výstavbu na jeho území.


24


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST A.c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU II.A.c5) EKONOMICKÉ PODMÍNKY

c5) EKONOMICKÉ PODMÍNKY Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách – hospodářské podmínky jsou základním faktorem rozvoje města s nemalými důsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je vnímá zejména plošně (vymezením a organizací ploch pro podnikání) a komplexně – především skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky), nikoliv vlastní analýzou struktury výroby či služeb. Právě služby jsou hlavním zdrojem pracovních míst v území, zatímco tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi areálů vykazuje dlouhodobý relativní i absolutní úbytek zaměstnanosti. Do Českého Těšína dojíždí za prací méně obyvatel, než z něho vyjíždí, záporné saldo pohybu je cca 1 900 osob. U měst podobné velikosti je to poměrně neobvyklé. Hlavní centrem vyjížďky za prací je pro Český Těšín město Třinec (1 230 vyjíždějících denně). Tab. č. II.A.d4)1 Bilance pohybu za prací - srovnání s vybranými městy (zdroj ČSÚ, SLDB 2001) dojíždějící do obce

Kraj celkem Český Těšín

vyjíždějící z obce

saldo dojížďky

celkem

z toho denně

celkem

z toho denně

183 275

166 393

200 280

170 198 -17 005

2 719

2 372

4 626

4 004

celkem

-1 907

obsazená pracovní místa

z toho denně

na 1 000 za1) městnaných

Celkem

-3 805

513 096

968

-1 632

8 909

824

(podle ÚAP Český Těšín, r. 2008) Dlouhodobě limitujícím faktorem rozvoje SO ORP je nepříznivá situace v zaměstnanosti obyvatel. Okres Karviná, ale i blízká Ostrava vykazují dlouhodobě velmi vysokou (extrémní) úroveň nezaměstnanosti v rámci ČR. Okres Karviná má dlouhodobě 2. nejhorší pozici v ČR, Ostrava 6. nejhorší pozici. Samotné město Český Těšín leží v části okresu s „podprůměrnou“ mírou nezaměstnanosti (viz.následující tabulka). Problém nezaměstnanosti v širším regionu je umocněn výrazně vyšší koncentrací obyvatel (cca 1 mil. obyvatel) než v severočeském regionu (cca 550 tis. obyvatel), který je obecně považován za nejproblémovější z hlediska úrovně nezaměstnanosti v ČR. Situaci komplikuje i přenos nezaměstnanosti ze Slovenska a Polska. Uvedené hodnocení zásadně nemění ani výrazné snížení nezaměstnanosti v posledním období, patrné z předcházející tabulky. Tab. č. II.A.d4)2 Vývoj míry nezaměstnanosti (v %) v jednotlivých mikroregionech (zdroj: MPSV) mikroregion / rok

Karvinsko

Havířovsko

Orlovsko

Bohumínsko

Českotěšínsko

12/2005

20,9

18,0

19,0

14,8

18,0

12/2006

18,8

16,7

18,0

13,4

16,2

11/2007

15,2

13,9

13,7

10,2

11,3

11/2008

12,7

11,6

11,3

8,2

8,8

5/2009

15,4

14,5

15,1

12,2

12,5

Hodnocení nezaměstnanosti je potřebné spojovat i s dlouhodobým poklesem úrovně mezd. Pokles relativní mzdové úrovně po r. 1990 (propadání se v pořadí mezi okresy) bylo v okrese Karviná nejvýraznější v celé ČR. To přispívá k poklesu soudržnosti obyvatel území (zejména na velkých sídlištích) a negativní percepci ekonomického vývoje regionu i města Českého Těšína. Posouzení plošné přiměřenosti stávajících podnikatelských, průmyslových areálů je v současnosti velmi omezené, jakákoliv měřítka chybí. Obecné podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějící zdanění stavebních pozemků odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na „zelených“ plochách. K této


25


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST A.c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU II.A.c5) EKONOMICKÉ PODMÍNKY

expanzi přispěla i konkurence obcí v nabídkách levných pozemků pro podnikání. Nadměrná plošná expanze podnikatelských ploch tak naráží pouze na málo omezení. Z hlediska územního plánování na obecná racionální omezení vlastních územních plánů a omezení vyplývající z PÚR ČR – řešeného území jako součástí specifické oblasti, zejména potřeby ochrany podmínek životního prostředí. Na druhé straně zkušenosti z využití podnikatelských zón potvrzují, že většina ploch je obsazována místními firmami, které mnohdy opouštějí nevyhovující areály (dopravně, z hlediska omezení okolí – např. v obytné zástavbě) a jsou nezbytným předpokladem optimalizace využití území (např. vymístění výroby z nevhodných lokalit v obytné nebo centrální zástavbě).


26


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST A.c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU II.A.c6) PŘÍRODNÍ HODNOTY

c6) PŘÍRODNÍ HODNOTY V řešeném území se nenachází ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, území chráněné v soustavě NATURA 2000. V řešeném území se nachází ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů velkoplošná a maloplošná zvláště chráněná území, památné stromy, registrované významné krajinné prvky a významné krajinné prvky „ze zákona“. Maloplošné zvláště chráněné území Přírodní rezervace Velké Doly V řešeném území se nachází jedna lokalita registrována jako zvláště chráněné území dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Jedná se o přírodní rezervaci Velké Doly, která byla zřízena vyhláškou ONV Karviná ze dne 3. 9. 1990. Přírodní rezervace se nachází na území okresu Karviná a Frýdek - Místek, je uvedena v příloze č. V. vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. V tomto území jsou zachovány původní porosty lužních lesů s vysokou ekologickou stabilitou, kde se vyskytuje množství chráněných druhů rostlin a živočichů. Lokalita přírodní rezervace tvoří základ vymezeného biocentra regionálního významu ÚSES. Ze základních ochranných podmínek v přírodní rezervaci vyplývá, že je zde zakázáno hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie s cílem zamezit změnám v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému lužního lesa. Nesní se zde používat biocidní prostředky, povolovat ani umísťovat nové stavby, sbírat či odchytávat rostliny a živočichy (s výjimkou výkonu práva myslivosti a rybářství a sběru lesních plodů) ani jinak měnit dochované přírodní prostředí. Dle zákona č. 114/1992 Sb. jsou v řešeném území chráněny jako významné krajinné prvky všechny lesní porosty, vodní plochy a vodní toky se zachovalou přirozenou břehovou vegetací a všechny funkční a stavební prvky místního systému ekologické stability (viz Návrh ÚSES). Tyto lokality je možno využívat pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. Zásahy, jako jsou umisťování nových staveb, pozemkové úpravy, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a ploch, změny kultur pozemků apod. se nedoporučují, resp. k jejich provedení je nutno opatřit si závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Památné stromy Mezi zvláště chráněné části přírody patří významné stromy, které může orgán ochrany přírody vyhlásit jako památné. Památné stromy vyhlášené v řešeném území jsou uvedeny v textové části průzkumů a rozborů ÚAP. Kromě vlastního stromu se ochranný režim vztahuje i na ochranné pásmo ve tvaru kruhu, se středem uprostřed kmene a poloměrem rovnajícím se desetinásobku průměru kmene ve výčetní výšce (130 cm nad zemí), pokud není rozhodnutím stanoveno jinak. V tomto pásmu není povolena pro strom žádná škodlivá činnost jako stavby, terénní úpravy, odvodnění, chemizace apod. Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb., mají zvláštní postavení významné krajinné prvky – ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistrují podle § 6 zákona. Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Registrované významné krajinné prvky, dle podkladů odboru životního prostředí městského úřadu Český Těšín v řešeném území jsou uvedeny v textové části průzkumů a rozborů ÚAP. Vymezení pojmu významný krajinný prvek (VKP) a základní povinnosti při jeho ochraně dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů:


27


-

-

II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST A.c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU II.A.c6) PŘÍRODNÍ HODNOTY

VKP jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi části krajiny, které zaregistruje podle § 6 příslušný orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. VKP je nutno chránit před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko - stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů.

Vymezení rozsahu významných krajinných prvků (VKP) je dokumentováno ve výkrese II.B.a) Koordinační výkres. Institut obecné ochrany ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, požívají rovněž územní systémy ekologické stability, kterému je věnována samostatná kapitola II.A.i) Návrh územního systému ekologické stability.


28


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST A.c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU II.A.c7) KULTURNÍ HODNOTY

c7) KULTURNÍ HODNOTY Podle hodnocení města Českého Těšína, zpracovaného Památkovým ústavem v Ostravě (ing. arch. Igor Krčmář) je možno vlastní vývoj města Českého Těšína datovat od roku 1920, kdy vznikl jako nové město v západní předměstské části starého historického města Těšín. Je to část lokalizovaná na levém západním břehu řeky Olše. Rozdělení bylo provedeno českopolskou delimitační komisí 10. 8. 1920. Zatímco vlastnímu městu Cieszyn, připomínanému písemně již v roce 1155, zůstalo náměstí, hrad a celé historické jádro, nynější Český Těšín se začal formovat sice až po roce 1920, ale jeho podstatnou částí byla již dříve existující předměstí Saská Kupa, Brandýs a Kamenec. Poslední dvě existovala jako samostatné vsi už mnohem dříve, např. Brandýs se připomíná už k roku 1619 a Kamenec už roku 1591 [Hosák]. Těsně po založení hradeb starého Těšína [1789] byla na zemské silnici vedoucí od Frýdku přes Těšín do Krakowa založena předměstská kolonie Saská Kupa v uliční dispozici. Pro urbanistický vývoj pozdějšího Českého Těšína byl důležitým mezníkem rok 1789, kdy po velkém požáru města se rozvíjela kamenná zástavba. Další důležitou úlohu sehrála výstavba Severní dráhy a Košickobohumínské dráhy v roce 1870. Ustavení tohoto významného dopravního uzlu vyvrcholilo vybudováním Kojetínsko - bílské dráhy. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že centrální nádraží těšínské bylo postaveno právě na katastru místní části Kamenec roku 1899. Do té doby řídce zastavěné území, a to ještě převážně dřevěnými domky, mezi nimiž se objevilo jen několik zděných budov ve stylu zlidovělého empíru, bylo postupně naplňované budováním většího počtu několikapatrových domů na Saské Kupě, které byly vystavěny hlavně po roce 1870. Další fázi výstavby můžeme klást do 90 let 19. století, a to v oblasti Nádražní ulice. Z jednotlivých stavebních podniků je třeba se zmínit o výstavbě Městské plynárny (1882); knihtiskárny (Kutzerovy 1883 a Prochazkovy 1888). I když vlastní vývoj Českého Těšína začínal až po roce 1920, územní plán týkající se této levobřehé strany města z roku 1914 dokládá již starší snahy o urbanistické uspořádání české části Těšína. Je koncipován na principu radiální dispozice s pomyslným středem u hlavní mostní spojnice s někdejším historickým jádrem na polské straně. Projekt dalšího urbanistického rozvoje Českého Těšína byl potom v nových podmínkách vypracován v roce 1925. Vývoj Českého Těšína v porovnání s mnohými tradičními a historickými městy je nepoměrně krátký, přesto zajímavý a můžeme v něm nerozlišovat: • období městotvorného formování (1920 - 1938) kdy byla vybudována jeho základní stavební podoba a vytvořen hospodářský profil (vybavenostní síť, bytový fond, administrativní zařízení, školské objekty); • období okupace (1938 - 1945) - stagnace dalšího růstu vystěhovalectvím značného počtu obyvatel do tehdejšího protektorátu; • období poválečné obnovy a stavebního rozvoje v obnovené politické správě na úrovni okresu (1945 1959) zahrnující výstavbu sídla ONV, obytného okrsku Rozvoj a divadla; • období nejnovějšího vývoje od roku 1960 - (sídlištní areály Frýdecká, Ostravská, Mojská, Mosty, Svibice) - modernizace staršího městského jádra. Do posledního období spadají rovněž aglomerační tendence územního rozšíření města o Svibice, Dolní a Horní Žukov, Chotěbuz (dnes již opět samostatné obce), Mistřovice a Stanislavice. V makrostruktuře města můžeme tedy u Českého Těšína odlišit starší zástavbu vnitřního jádra z 20. 30. let od raného sídlištního areálu obytného typu. Hlavní dopravní tahy, železniční a silniční, které jsou dominantami jeho urbanistického uspořádání, nedovolují přímé stavební splynutí obou těchto částí a je možno je považovat spolu s výpadovými komunikacemi (Ostravská, Frýdecká, Jablunkovská) za dílčí předěly v typologii vnitřní zástavby. Do 1. uvedené vývojové fáze spadá vznik českotěšínských náměstí. původní Radniční náměstí o rozloze 65 x 118 m, vzniklo až při výstavbě radnice v roce 1928. Kostelní náměstí u evangelického kostela vzniklo na pozemcích, které zakoupilo město už v roce 1917. Jednou z nejstarších budov postavených v novém městě již v letech 1923 - 1924 jsou školní budovy na Komenského ulici. Výstavba úřední budovy (víceúčelové, rozsáhlé) z let 1927 - 1928 souvisí s vytvářením uvedeného urbanistického centra i administrativního střediska Český Těšín. Za zmínku stojí také stavba České obchodní školy v roce 1933 1934 a stavba městské nemocnice 1934 - 1937, Centrální banka v Českém Těšíně. v roce 1929, odborná hospodářská škola v roce 1930, hotel Central (Slezský dům) v roce 1932.


29



V ústředním seznamu kulturních památek jsou v řešeném území, v jednotlivých částech města pod uvedenými pořadovými čísly zaneseny tyto nemovité kulturní památky: číslo podle ústř. seznamu NKP

název popis

Český Těšín 33387 / 8-2741

gymnázium Frýdecká 30, parc. č. 1486, k.ú. Český Těšín. Vyvážená architektura vyspělé české moderní tvorby 30. let 20. století, dílo architekta Jaroslava Fragnera, jednoho ze zakladatelů české moderní architektury. Realizace v roce 1932.

17707 / 8-2917

městský dům dětí a mládeže čp. 256 Střelniční 1 parc. č. 448, k.ú. Český Těšín. Památka pokrokového revolučního dělnického hnutí. V letech 1918 - 1920 se zde tvořily Rudé odbory pracujících Českého Těšína a Třince. Stavba z roku 1890.

20145 / 8-782

kaplička Hřbitovní ulice, parc. č. 3187, k.ú. Český Těšín. Architektura malých rozměrů ve tvarosloví zlidovělého empíru z roku 1848.

37845 / 8-781

socha sv. Jana Nepomuckého Masarykovy sady, parc. č. 181, k.ú. Český Těšín. Barokní sochařská práce z 1. poloviny 18. století, doklad protireformačního úsilí.

100096

soubor staveb hřbitova synagoga, parc.č. 3173, k.ú. Český Těšín. hřbitovní kaple, parc.č. 3170, k.ú. Český Těšín. správní a hospodářská stavba s arkádou, parc.č. 3170, k.ú. Český Těšín. oplocení se vstupem v rozsahu nástupního prostoru, k.ú. Český Těšín.

100096/1 100096/2 100096/3 100096/4 26219 / 8-3067

pomník mezinárodní solidarity protifašistické koalice (STALAG VIII B) na břehu řeky Olše, parc. čís. 709, k.ú. Český Těšín. Pomník válečných zajatců v místě bývalého administrativního centra a jádra velkého komplexu drobných zajateckých táborů STALAG VIII. B, v nichž byli soustředěni v období let 1941-1945 váleční zajatci různých národností. Pomník odhalen 14.9.1973, autor akad.sochař Štěpán Mikula, návrh Ing. Koco Kratovský. 12/2000 bronzová pamětní deska zcizena (dle oznámení MěÚ Český Těšín).

101812

dům č. p. 154 (bývalá židovská synagoga) ul. J. Božka 16, parc. č. 268 st., k.ú. Český Těšín. Vývojově důležitá sakrální stavba v obraze a historii města z r. 1928 podle projektu Eduarda Davida - eklektický sloh s maurskými prvky.

100 511

kostel Božského Srdce Páně parc. č. 125 st., k.ú. Český Těšín.

Návrh

kostel Slezské církve evangelické Na Nivách, parc.č. 457, k.ú. Český Těšín.


30



101788

výpravní budova železniční stanice Nádražní ulice, k. ú. Český Těšín. Objekt výpravní budovy železniční stanice tvoří: 1. budova bez čp., na pozemku parc. č. 3343/3. 2. budova čp. 1133, na pozemku parc. č. 3335/6. 3. budova bez čp., na pozemku parc. č. 3335/5.

Český Těšín - Horní Žukov 39385 / 8-798

socha sv. Jana Nepomuckého parc. č. 1392/1, k.ú. Horní Žukov. Hodnotná barokní plastika ze 2. poloviny 18. století.

Český Těšín - Stanislavice 51592 / 8-2222

kaple sv. Jana Nepomuckého severovýchodně nad obcí, parc. č. 820, k. ú. Stanislavice. Drobná lidová architektura z konce 18. století, malebně doplňující krajinu.

Český Těšín - Mosty 22620 / 8-804

kaple zvaná švédská u hl. silnice ve směru Havířov-Č.Těšín, parc.čís. 638/1, 638/2, k.ú. Mosty u Č. Těšína Drobná raně barokní architektura z konce 17. století, památka historická

29404 / 8-805

litinový kříž u hl. silnice ve směru Havířov - Český Těšín, parc.čís. 1553, k.ú. Mosty u Č. Těšína Kvalitní technická památka z roku 1883, dokládající vysokou úroveň výroby třineckých železáren.

Český Těšín - Koňákov 34524 / 8-803

filiální kostel Prozřetelnosti Boží s areálem parc. č. 1, 2, k.ú. Koňákov. Areál venkovského kostelíka, vytvářející s přírodní stromovou alejí a zlidovělými sochami apoštolů malebné seskupení v obraze krajiny.

803/1

filiální kostel Prozřetelnosti Boží, parc. č. 1. Hodnotná klasicizující architektura z konce 18. nebo 19. století.

803/2

socha apoštola (sv. Matouš?) na levé straně vstupu na hřbitov, parc. č. 2. Hodnotná zlidovělá plastika ze 2. poloviny 19. století, původně součást ojedinělého souboru soch 12. apoštolů který byl původně umístěn v Karviné 2 – Dolech a který byl později rozdělen.

803/3

socha apoštola (sv. Filip?) na pravé straně vstupu na hřbitov, parc. č. 2. Hodnotná zlidovělá socha ze 2. poloviny 19. století, původně součást souboru soch 12 apoštolů, který byl původně umístěn v Karviné 2 – Dolech a který byl později rozdělen.

V minulosti připravoval Památkový ústav v Ostravě vyhlášení památkového ochranného pásma centra Českého Těšína v jehož rozsahu se předpokládalo zachování uličních čar, výškového zónování a architektonického charakteru zástavby. Vymezení tohoto připravovaného ochranného pásma bylo dáno na východě řekou Olší, na jihu ulicí Střelniční, na západě železniční tratí Bohumín - Žilina a na severu Masarykovými sady. Ve výkresové části toto ochranné pásmo není vymezeno vzhledem k tomu, že jeho návrh již není aktuální.


31


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST A.c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU II.A.c8) LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ

c8) LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ Územní plán Český Těšín musí respektovat, ve smyslu stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územně plánovací dokumentaci a stavebním řádu (nový stavební zákon), a podle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, prvky limitující využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí, z návrhu ÚPN VÚC Beskydy a z návrhu ÚP Český Těšín. V grafické části dokumentace, která je zpracována na podkladě digitální katastrální mapy v měřítku 1 : 5 000, jsou zobrazeny: HRANICE ÚZEMNÍCH JEDNOTEK - hranice města - hranice katastrálních území VYUŽITÍ ÚZEMÍ Způsob využití území je zobrazen podle aktuálního stavu a podle záměrů na jeho změny podle správních rozhodnutí (územní rozhodnutí, stavební povolení), platných v době zpracování tohoto územního plánu a podle návrhu ÚP Český Těšín: Hranice zastavěného území - je vymezena podle stavebního zákona – stav k 30. 9. 2009. Hranice zastavitelných ploch – vymezují plochy navržené v rámci tohoto ÚP Český Těšín k zástavbě a vyhodnocené z hlediska dopadů na ZPF a PUPFL. Plochy s rozdílným způsobem využití - funkční využití území podle tohoto návrhu ÚP pro území města Český Těšínv tomto rozsahu : a) plochy zastavěné a zastavitelné plochy bydlení: - BH - bydlení hromadné – v bytových domech - BI bydlení individuální – v rodinných domech - městské a příměstské plochy smíšené obytné: - SC smíšené obytné – v centru města - SM - smíšené obytné – městské - SV smíšené obytné – venkovské plochy občanského vybavení: - OV - občanské vybavení – veřejná infrastruktura - OM - občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední - OK - občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá - OS - občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení - OH - občanské vybavení – hřbitovy - OX - občanské vybavení – se specifickým využitím (psí útulek) plochy veřejných prostranství: - PV veřejná prostranství plochy rekreace: - RZ rekreace – zahrady - RN - rekreace – na plochách přírodního charakteru plochy dopravní infrastruktury: - DS dopravní infrastruktura – silniční - DZ dopravní infrastruktura – drážní - DK - dopravní infrastruktura – kombinovaná – logistická centra plochy technické infrastruktury: - TI technická infrastruktura plochy výroby a skladování: - VL výroba a skladování – lehký průmysl - VD výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba - VZ výroba a skladování – zemědělská výroba plochy systému sídelní zeleně: - ZV zeleň – na veřejných prostranstvích - ZPu - zeleň – přírodního charakteru – v zastavěném území (ÚSES)


32



b) plochy nezastavěné a nezastavitelné plochy systému sídelní zeleně: - ZO zeleň – ochranná a izolační - ZK zeleň – krajinná - ZPk - zeleň – přírodního charakteru – krajinná (ÚSES) plochy vodní a vodohospodářské: - VV vodní plochy a toky plochy zemědělské: - NZ zemědělské pozemky plochy lesní: - NLh - pozemky určené k plnění funkcí lesa – hospodářské - NLo - pozemky určené k plnění funkcí lesa – ochranné - NLr - pozemky určené k plnění funkcí lesa – zvláštního určení – rekreační POZEMKOVÉ ÚPRAVY Pozemkové úpravy nebyly v řešeném území prováděny. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY (podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírod a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) obecná ochrana: Územní systém ekologické stability: - regionální biokoridory a regionální biocentra - lokální biokoridory a lokální biocentra Další instituty obecné ochrany s charakterem limitu využití území: - registrované významné krajinné prvky: - významné krajinné prvky ze zákona – lesy, vodní toky a plochy a údolní nivy a veškeré plochy lesní a krajinné zeleně i jednotlivé vzrostlé stromy) zvláštní ochrana: Maloplošná chráněná území: - Přírodní rezervace Velké Doly Památné stromy OCHRANA LESA (podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů - lesní zákon, v platném znění) - pásmo 50m odstupu od kraje lesa (pozemků sloužících k plnění funkcí lesa) OCHRANA NEROSTNÝCH SUROVIN (podle zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství - horní zákon v platném znění, zákres proveden podle podkladu MŽP ČR) - hranice ložisek nerostných surovin, hranice chráněných ložiskových území (CHLÚ), hranice dobývacích prostorů a poddolovaných území (včetně starých důlních děl) jsou zakreslena dle aktuálních podkladů Geofondu ČR a MŽP ČR. - území sesuvů a jiných nebezpečných svahových deformací (aktivní a potencionální) jsou zakreslena dle aktuálního podkladu Geofondu ČR a MŽP ČR.


33



OCHRANA PŘÍRODNÍCH LÉČIVÝCH ZDROJŮ, ZDROJŮ PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD A PŘÍRODNÍCH LÉČEBNÝCH LÁZNÍ (podle zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů) - v řešeném území se nenachází. OCHRANA POZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD (podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů) Ochranná pásma (OP) místních zdrojů pitné vody, která se nacházejí nebo zasahují do řešeného území jsou zakreslena podle dostupných podkladů. Provozní pásma pro údržbu vodních toků v šířce 8 a 6 m od břehové hrany. OCHRANA PŘED ZÁPLAVAMI (podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky MŽP č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území, a nařízení vlády č. 116/1995 Sb., kterým se stanoví geodetické referenční systémy, státní mapová díla závazná na celém území státu a zásady jejich používání). - Rozhodnutím Okresního úřadu Karviná, referátem Životního prostředí č.j. RŽP/1030/231/2000/HeV/5 ze dne 29. května 2 000 je na toku Chotěbuzka, Hrabinka a Olše stanoveno záplavové území. Záplavové území Chotěbuzky nezasahuje do území Českého Těšína. Nově je stanoveno záplavové území vodního toku Hrabinka v úseku km 0,000 – 5,250. Záplavové území je stanoveno rozhodnutím Městského úřadu Český Těšín, odbor Výstavby a Životního prostředí č.j. MUCT/7537/2006, spis č. SPIS/4042/2006/ŽP/Cich ze dne 24. února 2006. V rámci stanoveného záplavového území je vymezena aktivní zóna. - Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství č.j. MSK 37617/2006 sp. Zn: 3841/2005/ŽPZúSvR ze dne 2006-02-23 je stanoveno záplavové území vodního toku Ropičanka v úseku ř. km. 0,000 – 8,330 a vymezená aktivní zóna záplavového území. - Záplavové území Šadovského potoka v úseku ř. km 0,00 – 5,11 je stanoveno Městským úřadem Český Těšín, Odbor Výstavby a Životního prostředí, č.j. MUCT/4764/2006, ŽP/3576/2006/Ci ze dne 08.02.2006. OCHRANA STAVEB - vyhlášená ochranná pásma se na území obce nenacházejí. OCHRANA PAMÁTEK (zákon č. 20/1987 sb., o státní památkové péči v platném znění) - nemovité kulturní památky (zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek). OCHRANA TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY koridor technické infrastruktury Územní plán velkého územního celku Ostrava - Karviná vymezuje v území koridory pro veřejně prospěšné stavby – viz kap. II.A.b), které je nutno hájit. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ zásobování vodou Limitem pro řešení návrhu ÚPN obce v oblasti zásobování vodou jsou: - ochranná pásma vodovodních řadů v rozsahu 1,5 m pro profily do DN 500 mm včetně (plynoucí ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů). Tato ochranná pásma nejsou v grafických přílohách vyznačena s ohledem na použité měřítko a přehlednost výkresu.


34



odvádění a čištění odpadních vod Limitem pro řešení návrhu ÚPN obce v oblasti odvádění a čištění odpadních vod jsou: - ochranná pásma kanalizačních stok v rozsahu 1,5 m pro profily do DN 500 mm včetně (plynoucí ze zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů). Tato ochranná pásma nejsou v grafických přílohách vyznačena s ohledem na použité měřítko a přehlednost výkresu.

ENERGETIKA Ochranná a bezpečnostní pásma energetických zařízení (jsou stanovena zákonem č. 458/2000 Sb., resp. zákonem č. 670/2004 Sb., o podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)). Ochranná a bezpečnostní pásma zařízení energetiky jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v těchto pásmech pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného zařízení. zásobování elektrickou energií Limitující prvky zařízení pro zásobování elektrickou energií tvoří ochranná pásma tras stávajících nadzemních vedení VVN a VN, včetně distribučních trafostanic napojených z nadzemní sítě VN. Ochranné pásmo těchto nadzemních vedení je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení na obě jeho strany: Ochranná pásma nadzemních elektrických vedení (vzdálenost od krajního vodiče): vedení VVN napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 (25) m vedení VVN napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 (20) m vedení VN napětí nad 1 kV do 35 kV včetně- vodiče bez izolace 7 (10) m - izolované vodiče 2m - závěsná kabelová vedení 1m u stožárových TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 7 m od zařízení distribuční trafostanice u zděných TR s převodem napětí z 1 - 52 kV 2 m od zařízení u vestavěných TR s převodem napětí z 1 – 52 kV 1 m od obestavění podzemní kabelová vedení do 110 kV včetně 1 m po obou stranách od krajního kabelu Poznámka: údaje v závorce platí pro vedení postavená před r. 1995 (před účinností energetického zákona). zásobování plynem Limitující prvky zařízení pro zásobování plynem tvoří ochranná pásma (OP) a bezpečnostní pásma (BP) VVTL plynovodů, VTL plynovodů a RS a ochranné pásmo STL a NTL plynovodu ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., resp. zákona č. 670/2004 Sb. (Energetický zákon a jeho změna). Ochranným a bezpečnostní pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu: BP OP pro VVTL do DN 500 150 m 4m VVTL do DN 300 100 m 4m VTL do DN 100 15 m 4m VTL do DN 250 20 m 4m VTL nad DN 250 40 m 4m STL a NTL plynovody 1m Ochranná pásma vysokotlakých plynovodů a regulačních stanic a středotlakých a nízkotlakých plynovodů nejsou v grafických přílohách vyznačena s ohledem na použité měřítko a přehlednost výkresů zobrazena. Bezpečnostní pásma VVTL plynovodů a sond, které jsou součástí rekonstrukce a rozšíření podzemního zásobníku plynu a staveb na něm, byla převzata z dodané projektové dokumentace.

zásobování teplem Limitující prvky zařízení pro zásobování teplem tvoří ochranná pásma tepelné sítě (horkovod): - horkovod ( bez rozlišení dimenze) 2,5 m - Výměníková stanice 2,5 m od půdorysu zařízení zásobování jinými produkty Limitující prvky se v řešeném území nenacházejí.


35



SPOJE telekomunikace Uzemím obce prochází trasa dálkového optického kabelu Telefónica O2, a.s., který je základním komunikačním prvkem v území. Trasy podzemních komunikačních vedení jsou chráněny ochranným pásmem ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, tj. 1,5 m po stranách krajního vedení, ve kterém je bez souhlasu vlastníka nebo stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy, zřizovat stavby či umísťovat konstrukce vysazovat trvalé porosty. Tato ochranná pásma nejsou v grafických přílohách vyznačena s ohledem na použité měřítko a přehlednost výkresu.

Řešeným územím prochází trasy radioreléových spojů. ODPADY Skládky odpadů se na území obce nenacházejí ani do něho nezasahují svými ochrannými pásmy. OCHRANA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY V rámci dopravní infrastruktury je vyznačena stávající silniční síť I., II. a III. třídy, železniční síť (včetně vleček mimo plochy závodů a větší dopravní plochy). Současně jsou dokumentovány územně stabilizované záměry na změny komunikační sítě. Limitem využití území je ochrana: dopravního koridoru: Územní plán velkého územního celku Ostrava - Karviná vymezuje v území koridory pro veřejně prospěšné stavby – viz kap. II.A.b), které je nutno hájit. pozemních komunikací: V rámci dopravní infrastruktury je vyznačena stávající silnice III. třídy. Limitem využití území je ochrana : - Ochranné pásmo rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací I. a II. třídy mimo souvisle zastavěné území (dle zákona č. 13/1997 Sb, o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.) - rychlostní komunikace – 100 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu, - silnice I. třídy a ostatní místní komunikace I. třídy – 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu, - silnice II. a III. třídy a ostatní místní komunikace II. třídy – 15 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu. - Rozhledová pole křižovatek silnic a místních komunikací I. a II. třídy (dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). drah: -

Ochranné pásmo dráhy (dle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů). 60 m od osy krajní koleje železnice a 30 m od obvodu železniční stanice 30 m od osy krajní koleje u vlečky.

OBRANA A OCHRANA OBYVATELSTVA Území Českého Těšína je zčásti situováno v prostoru zájmového území ministerstva obrany (dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů), do území města zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení, které je nutno respektovat (podle ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví). V souladu s ustanoveními výše citovaného stavebního zákona lze na celém správním území vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany ČR, prostřednictvím Vojenské ubytovací a stavební správy Brno, pracoviště Olomouc: - výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy; - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů; - výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení; - výstavba vedení VN a VVN; - výstavba větrných elektráren;


36



výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice…); - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem; - výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky); - výstavba souvislých kovových překážek (platí jen pro část území, kde zasahuje ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení); - stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického rušení. Odbor občansko správní MěÚ v Českém Těšíně zpracoval plán evakuace, který řeší evakuaci obyvatelstva při ohrožení přirozenou a zvláštní povodní. Pro jiné typy ohrožení , při nichž přichází do úvahy evakuace jako opatření ochrany obyvatelstva, lze použít principy uvedené v tomto plánu. Případná evakuace při ohrožení únikem nebezpečných látek (dle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažnáých havárií) je předmětem zpracování vnějších havarijních plánů. Pro zajištění evakuace se zřizují evakuační střediska a přijímací střediska: - evakuační středisko je místo či zařízení mimo evakuační zónu, kde jsou shromažďovány evakuované osoby. Evakuační středisko je výchozím bodem přemístění pro evakuované osoby bez možnosti vlastního ubytování (místa nouzového ubytování a stravování); - přijímací středisko (shromaždiště) je zařízení v příjmovém území, kde jsou evakuované osoby evidovány, informovány a přerozdělovány do cílových míst přemístění. -

Zabezpečení evakuace (EVA) osob Zabezpečení ubytováním je řešeno po provedení evakuace jako nouzová varianta především ve školských zařízeních, která jsou nejblíže EVA prostor a v prvopočátku umožní EVA osobám odpočinek, nejnutnější stravování a vykonání základních hygienických potřeb Vodní tok Olše

Ropičanka

Evakuace z části obce

Hlavní evakuační trasy

Český Těšín

Podmínkou využívání EVA tras je uzavření vjezdu do města a městských částí po dobu evakuace. Pastuchovka, Červenky, Stanislavice, Ostravská, Sokolovská, Frýdecká

ZŠ Ostravská

350 míst

ZŠ Slezská

350 míst

Gymnázium

300 míst

SŠHOP

100 míst

ZŠ Pod Zvonek

350 míst

elok.pracoviště Slovenská

500 – 1000 míst

státní silnice 1. třídy Český Těšín-Třinec

stejné jakou Olše

stejné jako u Olše

Český Těšín

Evakuační místo

Kapacita

PŘIJÍMACÍ STŘEDISKA Poř. čís.

Místo adresa

Kapacit a

Zdravotnický personál

Dopravní prostředky

Vedoucí +členové sk.

1.

ZŠ Komenského 607 Mgr.Chalupová (558 746 409) [email protected]

500

1 lékař 2 zdr.sestry

2 BUS

1. 2. 3.

2.

Střední škola zamědělská Ing. Swaczynová (558 746 655) [email protected]

500


2 BUS

1. 2. 3.

3.

ZŠ polská Havlíčkova Mgr. Marek Grycz (558 764 061)

800


2 BUS

1. 2. 3.

[email protected]

Vedoucí skupiny shromaždiště a členové skupiny budou určeni dle potřeby rozhodnutím krizového štábu (evakuační komise).


37



PŘEHLED STÁLÝCH ÚKRYTŮ VEDENÝCH V EVIDENCI HZS MSK Evid. číslo

Vlastník (umístění)

Část obce

Ulice

čís. čís. Upřesnění or. pop. dislokace

Správce objektu

členění/ počet

(je-li odlišný) 08030048 Střední zemědělská škola 08030051 UNIGENOS, a.s.

Český Těšín

Tyršova

Český Těšín

Strojnická

08030052 PEREX, a.s.

Český Těšín

Na Lučinách

Vysvětlivky:

O OO Ž

2

1

611

Český Těšín Tyršova 2

Ž/300

373

Český TěšínMosty Strojnická 373 Český Těšín Na Lučinách 1/1476

OO/50

1476

OO/100

– obyvatelstvo – osazenstvo objektu – žactvo


38


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.d) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ II.A.d1) HISTORICKO URBANISTICKÝ ROZVOJ OBCE

II.A.d) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJEÚZEMÍ d1) HISTORICKO - URBANISTICKÝ ROZVOJ MĚSTA Před rokem 1918 byl tehdejší Těšín jednotným zámožným krajským městem. Nebyl však klíčovým administrativním centrem. Zemské úřady a orgány byly situovány v poměrně vzdálené Opavě. Těšín byl se svými zhruba 23 tisíci obyvateli provinčním městem v sousedství rozsáhlé průmyslové aglomerace. Po složitých a místy konfliktních jednáních vlekoucích se od podzimu r. 1918 až do července r. 1920, kdy došlo k rozdělení sporných území mezi Československou republikou a Polsko došlo rovněž i k rozdělení Těšína a vzniku Českého Těšína. Podrobněji je historický vývoj Českého Těšína popsán v kapitole 1.3.3. 2

Rodící se Český Těšín byl poměrně malou obcí. Na katastru o rozloze 2,66 km žilo asi 8 tisíc obyvatel. V polské části Těšína žilo tehdy více než 14 tisíc obyvatel. Přesto měl Český Těšín slibné perspektivy rozvoje. Na jeho území bylo železniční nádraží a místní průmysl. Český Těšín se v prvním období samostatné existence dynamicky rýsuje jako moderní město severovýchodního cípu českých zemí, položené sice značně excentricky na samých hranicích státu, těžící však ze svého administrativně správního určení a polohy na železničním uzlu Košicko - Bohumínské dráhy. Po roce 1945 po obnově objektů poškozených válkou byly novými objekty zastavovány především proluky v centru města a na navazujících plochách. Byly to části ulic Tyršovy, Ostravské, nároží ulice Smetanovy, Dvořákovy, Bezručovy. Zastavěny byly rovněž proluky na ulicích Štefánikova a Čapkova. Obrovský poválečný rozvoj průmyslu v ostravském kraji znamenal rozvoj bytové výstavby nejen v samotné Ostravě, ale i v dalších městech oblasti včetně Českého Těšína. V roce 1949 byl zpracován první poválečný směrný plán města. Další směrný územní plán byl zpracován v roce 1960 (ing. arch. R. Svrčina). Třetí směrný územní plán byl zpracován v roce 1967 ve Stavoprojektu v Ostravě (ing. arch. O. Pražák). Tento územní plán vymezil mimo jiné i území budoucího městského centra mezi ulice Jablunkovskou a Frýdeckou (v souladu s řešením návrhu ÚPNSÚ). Územní plán byl zpracován rovněž Stavoprojektem v Ostravě v roce 1975 (ing. arch. O. Tvrdoň). Poslední schválenou a v současné době platnou územně plánovací dokumentací je Územní plán sídelního útvaru (ÚPNSÚ) Český Těšín, zpracovaný v r. 1993 Urbanistickým střediskem Ostrava, s.r.o. pro území zahrnující, kromě vlastního Českého Těšína, rovněž dnes samostatnou obec Chotěbuz. Tento ÚPNSÚ byl schválen městským zastupitelstvem 6.10.1993 a následně bylo pro město Český Těšín i pro obec Chotěbuz zpracováno celkem 13 změn, znichž bylo do této vchíle schváleno deset. Po roce 1960 se realizovala bytová výstavba nejen formou ucelených sídlišť jako například Hrabinská (ing. arch. Slezák), Ostravská (ing. arch. Walter) a Svibice, ale začala se i rozvíjet i individuální výstavba rodinných domů iniciovaná mimo jiné i přílivem stavebníků ze zátopové oblasti budované Těrlické vodní nádrže. Nová výstavba rodinných domků se soustředila zejména na Kontešinci. V šedesátých letech bylo v Českém Těšíně ročně povolováno okolo 60-ti rodinných domů.


39


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.d) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ II.A.d2) MOŽNOSTI ÚZEMNÍHO ROZVOJE

d2) MOŽNOSTI ÚZEMNÍHO ROZVOJE Zdůvodnění možností, potřeb a důvodů rozvoje města je obsahem kapitoly II.A.c) a II.A.d) textové části odůvodnění. Možnosti dalšího územního rozvoje Českého Těšína souvisejícího s potřebou výstavby nových bytů a vytvářením pracovních příležitostí, zdůvodněných v předchozích kapitolách, jsou dány založenou urbanistickou koncepcí (dřívějším urbanistickým vývojem města) a jsou limitovány zejména následujícími okolnostmi: - geomorfologií a základovými poměry území; - stávající a výhledovou dopravní kostrou a založenou technickou infrastrukturou; - vymezením prvků nadregionálního, regionálního a místního systému ekologické stability; - významnými krajinnými prvky; - lesními porosty a kvalitním zemědělským půdním fondem obklopujícími zastavěné území vlastního města i integrovaných sídel vesnického charakteru. Pro novou výstavbu bytových domů navrhuje ÚP využít stávajících rezerv v rámci zastavěného území – zejména v rámci přestavbového území P5 – Český Těšín, Cihelna (jehož využití je podmíněno zpracováním územní studie - ÚS) a P6 – Český Těšín, Slezská a zastavitelných území Z1 a Z2 – Český Těšín, Sokolovská (jejichž využití je podmíněno zpracováním ÚS) určenými pro výstavbu bytových domů a na přestavbových plochách smíšených obytných - v centru města a smíšených obytných - městských P1, P2, P3 a P4 – Český Těšín, Cihelna (jejichž využití je podmíněno zpracováním ÚS). Pro novou výstavbu rodinných domů bude možno, kromě již dříve v ÚPNSÚ uvažované přestavbové plochy P7 – Český Těšín, Cihelna (jehož využití je podmíněno zpracováním ÚS) a zastavitelné plochy Z3 – Český Těšín, Mezi Lány (jejíž využití je podmíněno zpracováním ÚS) a dalších zastavitelných ploch určených pro výstavbu rodinných domů v rámci ploch s rozdílným způsobem využití bydlení individuálního (v rodinných domech) – městského a příměstského a smíšeného obytného – venkovského vymezených ve městě Český Těšín i dalších drobnějších zastavitelných ploch navržených v dalších integrovaných vesnických sídlech. Rozvoj výrobních aktivit je navržen v rámci stávajících územně stabilizovaných průmyslových a výrobních areálů a v rámci navržené průmyslové zóny „Pod Zelenou“ v západním okraji zastavěného území Českého Těšína u jeho západního obchvatu, v níž se realizovaly dva strojírenské závody, a to Kovona systém, a.s. (kovovýroba) a DONGHEE Czech, s.r.o. (výroba automobilových dílů). Občanská vybavenost se bude rozvíjet zejména v rámci přestaveb zastavěného území vlastního města Český Těšín v rámci navržených přestavbových plochách smíšených obytných - v centru města a smíšených obytných - městských P1, P2, P3 a P4 – Český Těšín, Cihelna (jejichž využití je podmíněno zpracováním ÚS). Na jižním okraji města, navazujícím na zástavbu Svibice je navržené velkoplošné zařízení Multiparku Olza obsahující záměr vybudování obchodně sportovně rekreačního centra nadmístního významu. Specifickou občanskou vybaveností je v ÚP navržený psí útulek na západním okraji zastavěného území Čského Těšína u ulice Slovenské. Rozvoj sportovně rekreačních funkcí je navržen v rámci stávajících sportovně rekreačních areálů a v rámci navrženého lesoparku u nádrže Hrabinka a na území podél řeky Olše.


40


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.d) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ II.A.d3) NÁVRH ČLENĚNÍ OBCE NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

d3) NÁVRH ČLENĚNÍ OBCE NA PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Výsledkem návrhu urbanistické koncepce je členění území obce do funkčních ploch s rozdílným způsobem využití s návrhem způsobu využití území v těchto plochách pomocí funkční a urbanistické regulace v Hlavním výkrese v měř. 1 : 5 000 (grafická příloha I.B.b) Hlavní výkres) a podle tabulek regulace jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v návrhu (kapitola I.A.f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití). Rozsah navržených funkčních ploch i návrh způsobu zástavby v rámci vymezených ploch s rozdílným způsobem využití ploch a regulační prvky, schválené v návrhu ÚP, mají závazný charakter. Členění ploch s rozdílným způsobem využití je provedeno podle §4 až §19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem ke specifickým podmínkám a charakteru řešeného území bylo použito i dalších ploch s rozdílným způsobem využití, případně bylo členění ploch s rozdílným způsobem využití rozšířeno a specifikováno. Jako nové plochy s rozdílným způsobem využití, neuvedené ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., jsou v ÚP Český Těšín, z důvodu potřeby vymezení a rozlišení ploch sídelní zeleně, včetně podmínek pro regulaci jejich využití, vymezeny: plochy systému sídelní zeleně rozčleněné dále na: - zeleň - na veřejných prostranstvích (ZV) – zahrnující část ploch veřejných prostranství podle §7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. - zeleň – ochranná a izolační (ZO) - zeleň – krajinná (ZK) - zeleň – přírodního charakteru (ZP) - zeleň – přírodního charakteru – krajinná (ÚSES) (ZPk) - zeleň – přírodního charakteru – v zastavěném území (ÚSES) (ZPu) Plochy s rozdílným způsobem využití, uvedené ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., jsou v ÚP Český Těšín dále členěny: plochy bydlení na: - bydlení hromadné - v bytových domech (BH) - bydlení individuální - v rodinných domech (BI) plochy smíšené obytné na: - smíšené obytné – v centru města (SC) - smíšené obytné – městské (SM) - smíšené obytné – venkovské (SV) plochy občanského vybavení na: - občanského vybavení - veřejná infrastruktura (OV) - občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední (OM) - občanského vybavení - komerční zařízení plošně rozsáhlá (OK) - občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) - občanského vybavení – hřbitov (OH) - občanského vybavení – se specifickým využitím (psí útulek) (OX) plochy rekreace na: - rekreace – zahrady (RZ) - rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) plochy dopravní infrastruktury na: - dopravní infrastruktura – silniční (DS) - dopravní infrastruktura – drážní (DZ) - dopravní infrastruktura – kombinovaná – logistická centra (DK) plochy výroby a skladování na: - výroba a skladování – lehký průmysl (VL) - výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba (VD) - výroba a skladování – zemědělská výroba (VZ) plochy lesní na: - pozemky určené k plnění funkcí lesa – hospodářské (NLh) - pozemky určené k plnění funkcí lesa – ochranné (NLo) - pozemky určené k plnění funkcí lesa – zvláštního určení – rekreační (NLr)


41



Stručná charakteristika ploch s rozdílným způsobem využití vymezených ÚP Český Těšín (celé řešené území je rozděleno na plochy zastavěné a zastavitelné a plochy nezastavěné a nezastavitelné): b) plochy zastavěné a zastavitelné zahrnují: plochy bydlení: - BH - bydlení hromadné – v bytových domech Plochy zahrnují území s převládající nebo dominantní funkcí bydlení mimo území vlastního centra města tvořené bytovými domy realizovanými převážně v rámci komplexní bytové výstavby (KBV) v poválečném období minulého století včetně příslušného základního občanského vybavení a plochy navržené pro novou výstavbu bytových domů. V těchto plochách je možno realizovat i zařízení občanského vybavení a výstavbu, zřizování nebo vestavby s jinou funkcí, které však nesmí narušovat hlavní funkci plochy, kterou je bydlení. - BI - bydlení individuální – v rodinných domech - městské a příměstské

Plochy zahrnují území s převládající nebo dominantní funkcí bydlení tvořené nízkopodlažní zástavbou rodinných domů, případně s doplňujícími funkcemi hospodářskými a rekreačními a nezbytnou technickou vybaveností. V těchto zónách je možno umisťovat rodinné domy, výjimečně nízkopodlažní bytové domy (do 2 NP, včetně možnosti realizace obytného podkroví). Jsou to plochy, v nichž výstavba, zřizování nebo vestavby s jinou funkcí, nesmí narušovat hlavní funkci plochy, kterou je bydlení. plochy smíšené obytné: - SC - smíšené obytné v centru města Tato plocha zahrnuje území tvořící centrální část města, v níž je soustředěna občanská vybavenost sloužící celému území města i jeho spádového území v integraci s bydlením. Tyto plochy představují historické jádro města, jemuž je nutno věnovat mimořádnou pozornost při funkční i prostorové regulaci výstavby. - SM - smíšené obytné - městské

Tato plocha zahrnuje území navazující na centrální část města, v níž je rovněž ale v menší míře soustředěna občanská vybavenost sloužící celému území města i jeho spádového území v integraci s bydlením s větším podílem rodinných domů. Toto území je vymezeno kolem vlastního jádra města (které má vymezeny samostatné plochy s rozdílným způsobem využití a vybíhá z něho západním a severním směrem. Tomuto území je nutno obdobně jako centru města věnovat prvořadou pozornost. - SV - smíšené obytné – venkovské Plochy zahrnují území s převládající nebo dominantní funkcí bydlení tvořené venkovskou nízkopodlažní zástavbou rodinných domů a původních zemědělských usedlostí, případně s doplňujícími funkcemi hospodářskými a rekreačními a nezbytnou technickou vybaveností. V těchto plochách je možno umisťovat rodinné domy. Jsou to plochy, v nichž výstavba, zřizování nebo vestavby s jinou funkcí, nesmí narušovat funkci bydlení. plochy občanského vybavení: - OV - občanské vybavení – veřejná infrastruktura Zahrnují zařízení mající vyhrazené urbanistické plochy mimo centrální část města s převládající funkcí občanského vybavení veřejného a sociálního typu. V Českém Těšíně je představují areály škol, zdravotnických a sociálních zařízení. Funkce bydlení, případně další funkce mohou mít v těchto plochách pouze doplňkovou funkci. - OM - občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední Zařízení mající vyhrazené urbanistické plochy mimo centrální zónu s převládající funkcí občanského vybavení komerčního typu. Funkce bydlení může mít v těchto plochách pouze doplňkovou funkci. - OK - občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá Zařízení mající vyhrazené urbanistické plochy mimo centrum města s převládající funkcí občanského vybavení komerčního typu zejména stavby pro obchod - velkoplošná maloobchodní zařízení. Funkce bydlení je v těchto plochách vzhledem k jejich rozsahu a provozu nepřípustná.


42



- OS občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení Samostatná zařízení sportu a rekreace mající vyhrazené urbanistické plochy mimo areály škol a jiných zařízení občanského vybavení mající sportovní vybavení. - OH - občanské vybavení – hřbitovy Zahrnuje stávající hřbitov v Českém Těšíně včetně návrhu na jeho rozšíření a územně stabilizované hřbitovy v integrovaných částech města. - OX občanské vybavení – se specifickým využitím Zahrnuje navržený psí útulek v Českém Těšíně navazující na stávající kynologické cvičiště. plochy veřejných prostranství - PV -

veřejná prostranství

V Českém Těšíně je představuje náměstí ČSA a plochy komunikací, které představují vymezenou pěší zónou (ul. Nádražní, Štefánikova, Čapkova, Moskevská, Odboje, Sokola Tůmy) a vybrané uliční prostory podél vybraných silničních a místních komunikací, včetně drobnějších ploch veřejné zeleně. Jedná se o veřejné prostory, na které by měla být zaměřena pozornost z hlediska úpravy, údržby, zejména v prostoru centrální části města. V rámci návrhu nových vybraných zastavitelných ploch nad 2 ha budou veřejná prostranství vymezena územními studiemi (ÚS). plochy rekreace: - RZ - rekreace – zahrady Plochy zahrnují území rekreační zástavby tvořené převážně zahrádkovými osadami s nezbytnou technickou vybaveností. V těchto zónách je možno stávající zástavbu pouze udržovat, výjimečně ji lze doplňovat v rámci zastavěného území o dostavby a o drobné stavby s max. 1 nadzemním podlažím. - RN - rekreace - na plochách přírodního charakteru Plochy zahrnují území určené k sportovně rekreačnímu vyžití obyvatel včetně vybavenosti – hřiště dětská a maloplošná sportovní apod. s nezbytnou dopravní a technickou vybaveností. Část těchto ploch vymezená v grafické části je zastavitelná, zbytek je nezastavitelný. plochy dopravní infrastruktury: - DS -

dopravní infrastruktura – silniční

V Českém Těšíně je představují plochy stávající a navržené silniční sítě, včetně zastávek a navržených úprav. Je to veřejný prostor určený pro silniční dopravu včetně chodníků pro pěší a případných samostatných cyklistických pruhů, výhyben, točen a veřejných parkovacích a odstavných ploch a zařízení pro dopravu. - DZ -

dopravní infrastruktura – drážní

V Českém Těšíně je představují plochy železnic a vleček a nádraží včetně doprovodných zařízení. - DK -

dopravní infrastruktura – kombinovaná – logistická centra

Zahrnuje navrženou plochu na k.ú. Mosty u Českého Těšína s navrhovanou dominující dopravně logistickou funkcí s možností realizace plošně náročných maloobchodních, případně i velkoobchodních zařízení. plochy technické infrastruktury: - TI -

technická infrastruktura

V Českém Těšíně je představují plochy staveb a zařízení technické infrastruktury (např. vodojemy, čistírny odpadních vod, rozvodny, regulační stanice apod.). plochy výroby a skladování: - VL -

výroba a skladování – lehký průmysl

Zahrnují stávající i navržené plochy určené pro výrobní aktivity mající charakter lehké průmyslové výroby bez negativních vlivů na přilehlou obytnou zástavbu.


43


- VD -


výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba

Zahrnují stávající i navržené plochy určené pro výrobní aktivity mající charakter řemeslné výroby a výrobních služeb bez negativních vlivů na obytnou zástavbu a umožňující integraci s bydlením a zařízeními občanského vybavení. - VZ -

výroba a skladování – zemědělská výroba

Zahrnují stávající územně stabilizované areály zemědělské výroby v nichž je nutno činnosti usměrňovat tak, aby svými negativními vlivy, vyjádřenými, mimo jiné vymezením ochranného pásma, neobtěžovala obytnou zástavbu a umožňovala rozvoj v sousední plochách s rozdílným způsobem využití území a nadměrně neobtěžovala sousední stávající plochy bydlení. plochy systému sídelní zeleně: - ZV - zeleň - na veřejných prostranstvích V Českém Těšíně je představují veřejně přístupné plochy zeleně zejména v centrálních částech města mající charakter parku, případně se jedná o menší sadovnicky upravené plochy zeleně, které nejsou součástí prvků ÚSES. c) plochy nezastavitelné plochy systému sídelní zeleně: - ZO -

zeleň – ochranná a izolační

V Českém Těšíně je představují plochy doprovodné zeleně podél významnějších dopravních tahů nebo vymezené podél výrobních areálů. Jsou to plochy zeleně sloužící jako izolace mezi plochami bydlení a zařízeními dopravy a výroby. - ZK -

zeleň – krajinná

V Českém Těšíně je představují plochy doprovodné břehové zeleně, zeleně významných krajinných prvků a dalších významnějších ploch zeleně situované mimo lesní pozemky (pozemky určené k plnění funkcí lesa). - ZPk - zeleň - přírodního charakteru – krajinná (ÚSES) Do těchto ploch jsou zahrnuty prvky ÚSES, pro které jsou stanoveny zpřísněné podmínky využívání území.

- ZPu – zeleň – přírodního charakteru – v zastavěném území (regionální ÚSES – Olše) Do těchto ploch jsou zahrnuty prvky ÚSES v zastavěném území města, pro které jsou stanoveny specifické zpřísněné podmínky využívání území a jsou v tabulkové části kapitoly I.A.f) rozděleny na regionální ÚSES Olše zahrnující park Adama Sikory a nábřeží Olše a na ostatní regionální a místní trasy ÚSES v zastavěném území. plochy vodní a vodohospodářské: - VV -

vodní plochy a toky

Jsou představovány stávajícími plochami vodních toků a nádrží.

plochy zemědělské: - NZ -

zemědělské pozemky

Představují je ucelené plochy tvořené zemědělským půdním fondem. Jsou to plochy, kde dominující je zemědělská výroba a kde je jakákoliv nová výstavba, kromě nezbytné veřejné dopravní a technické infrastruktury nepřípustná. Rovněž je zde obecně nepřípustné budování drobných staveb a oplocování pozemků mimo zastavěného území, vymezeného tímto ÚP s výjimkou pastvinářského oplocení a dalších staveb nezbytných pro zemědělství, zařízení sloužících ke zvyšování úrodnosti, pastevectví a myslivosti a nezbytných liniových vedení a zařízení veřejné dopravní a technické infrastruktury.


44



plochy lesní: - NLh -

pozemky určené k plnění funkcí lesa - hospodářské

Plochy zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa – pozemky lesní půdy podle aktuální katastrální mapy, poskytnuté pořizovatelem pro zpracování ÚP, kde je převládající funkcí lesní hospodářství a další mimoprodukční funkce lesa (zejména rekreační , vodohospodářská apod.) je možno rozvíjet pouze omezeně. Stavební zásahy do těchto ploch jsou nepřípustné, kromě budování turistických a cyklistických cest a jejich doprovodných zařízení (lavičky, odpočívky apod.) nebo zařízení pro lesní výrobu a myslivost. - NLo -

pozemky určené k plnění funkcí lesa - ohranné

Plochy zahrnují pozemky určené k plnění funkcí lesa – pozemky lesní půdy podle aktuální katastrální mapy, poskytnuté pořizovatelem pro zpracování ÚP, kde je převládající funkcí ochranná funkce a další produkční funkce i mimoprodukční funkce lesa (rekreační, vodohospodářská apod.) jsou pouze doprovodné. Stavební zásahy do těchto ploch jsou nepřípustné, kromě budování turistických a cyklistických cest a jejich doprovodných zařízení (lavičky, odpočívky apod.) nebo zařízení pro lesní výrobu a myslivost. - NLr -

pozemky určené k plnění funkcí lesa - zvláštního určení - rekreační

V Českém Těšíně je představují pozemky určené k plnění funkcí lesa – pozemky lesní půdy podle aktuální katastrální mapy, poskytnuté pořizovatelem pro zpracování ÚP, kde je převládající funkcí rekreační funkce a další produkční funkce i mimoprodukční funkce lesa (vodohospodářská apod.) jsou pouze doprovodné. Stavební zásahy do těchto ploch jsou přípustné pro budování turistických a cyklistických cest a jejich doprovodných zařízení (lavičky, odpočívky apod.) nebo zařízení pro rekreaci a sport.


45


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.d) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ II.A.d4) URBANISTICKÁ KOMPOZICE

d4) URBANISTICKÁ KOMPOZICE Návrh řešení ÚPNSÚ vychází ze založené urbanistické koncepce a při návrhu přestavby a dostavby centrální části města v zásadě přebírá urbanistickou kompozici urbanistické studie Český Těšín - Cihelna. K hlavním kompozičním složkám města patří jeho půdorys a prostorový obraz. I přes fakt rozdělení města jednak přirozenou hranicí tvořenou řekou Olší a následně státní hranicí, bude vždy prostorový obraz města vnímán společně s polskou částí Těšína. Tento tzv. vnější obraz města, vnímaný z dálkových pohledů, bude vždy dotvářen architektonickými akcenty (historickými i soudobými dominantami) umístěnými na návrších, doplněnými masivy zeleně a okolním krajinným reliéfem, umístěnými zejména na polské straně. Vnitřní obraz města je vnímán v pohledu chodce, částečně i motorizovaného návštěvníka města. Jádrem urbanistické kompozice je a zůstane oblast centrální části města s náměstím ČSA jako ústředním prostorem a přednádražním prostorem – ulicí Nádražní jako dalším významným kompozičním prvkem z něhož se rozbíhají dvě významné kompoziční osy směrem k řece Olši, Hlavní třída a ulice Střelniční. Podtržením významu těchto prostorů je realizace pěší zóny, zahrnující kromě vlastního náměstí ČSA ulici Čapkovu, odboje, část ulice Štefánikovy (náměstí – ulice Pražská) a část Hlavní třídy (ulice odboje – Nádražní). Návrh ÚP přebírá myšlenku propojení Hlavní třídy novým pěším podchodem pod ulicí Nádražní, tratí ČD a ulicí Jablunkovskou) do ulice Frýdecké, která prodlouží tuto hlavní kompoziční osu do západní části centra se záměrem vytvořit zde pěší zónu (po odklonu automobilové dopravy do ulice Studentské) a ukončit tuto osu nově vytvořeným náměstím a stavebně urbanistickou dominantou (hotel). Odtud je záměr vést hlavní pěší tah zelení podél sportovně rekreačního území do centra volného času, které je formováno jako kruhové náměstí a pokračuje formou další navržené pěší zóny doplněné vybaveností až do obytného souboru Svibice. Návrh ÚP doplňuje tento tah opět zelení podél sportovně rekreačního areálu do navržené městské zeleně v bývalém dobývacím prostoru cihelny (kynologické cvičiště), která by měla být součástí rezervní výhledové zóny bydlení Českého Těšína. Důležitým kompozičním prvkem uplatňujícím se ve vnitřním obrazu města je řeka Olše s parkově upravenými doprovodnými plochami zeleně (park Adama Sikory, nábřeží Míru) a zeleň Masarykových sadů. Zejména ve všech těchto, z hlediska urbanistické kompozice nejvýznamnějších prostorách města je nutno věnovat zvýšenou pozornost úpravě objektů, parteru a zeleně. Atraktivitu těchto prostor podpoří vybudování odpočinkových koutů s lavičkami, atrakcemi pro děti, umístění uměleckých děl, drobné architektury, úprava povrchů komunikací, vytvoření městského informačního systému, kvalitní sociální zařízení apod. Integrované části se nebudovaly s jasným kompozičním záměrem, lze spíš usuzovat, že vznikaly víceméně živelně. V návrhu řešení podporujeme dotvoření zárodku center těchto drobných sídel tím, že především zde soustřeďujeme novou výstavbu. Urbanisticko – architektonické úrovni těchto prostor je nutno věnovat pozornost a vypracovat studie jejich dotvoření. Při návrhu způsobu zástavby nových ucelenějších ploch rodinných domů bude vhodné volit ulicové formy zástavby tvořené izolovanými rodinnými domy (případně je lze doplnit dvojdomky), ve vlastním městě v kombinaci s řadovou výstavbou. Navržená výstavba by měla navazovat svými uličními a stavebními čarami, výškou i architektonickým výrazem na stávající kvalitní okolní zástavbu. Pro umisťování staveb platí legislativně platné obecně závazné předpisy (v současné době vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů). Pro zabezpečení urbanisticko architektonické koncepce a kompozice zejména navržených ploch pro výstavbu nutno dodržovat tyto prvky prostorové regulace, kterými jsou: • silniční ochranná pásma - určují minimální odstup objektů od silnice I., II. a III. třídy a rychlostní komunikace; • železniční ochranná pásma - určují minimální odstup od železniční tratě (vlečky); • bezpečnostní ochranná pásma - vyznačují minimální odstup staveb od vedení a zařízení technického vybavení;


46


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.d) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ II.A.d5) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ÚP, ZEJMÉNA VE VZTAHU K RURÚ

d5) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Pro území Českého Těšína (pro správní obvod (SO) obce s rozšířenou působností (ORP) Český Těšín) byly zpracovány územně analytickéh podklady (ÚAP). Jako součást ÚAP byl vypracován rozbor vlivů na udržitelný rozvoj území jehož součástí bylo vyhodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb pro řešené území (SWOT analýza) pro jednotlivé problémové okruhy. Horninové prostředí a geologie Silné stránky 1. území nacházející se v CHLÚ černého uhlí není ohroženo vlivy důlní činnosti 2. nízký stupeň radonového rizika 3. sesuvná ani poddolovaná území nepředstavují hrozbu pro další rozvoj obcí Slabé stránky 1. nevyhrazená ložiska nerostných surovin nejsou v ÚPD evidována

1.

1.

2.

Příležitosti zjistit stav a využitelnost nevyhrazených ložisek cihlářské hlíny popř. dalších nevýhradních ložisek (štěrkopísků) a dle zjištěného stavu zvážit jejich zakreslení do územního plánu

Hrozby / Rizika další rozšiřování využití podzemního zásobníku plynu v rozsahu výhradních bilancovaných ložisek nerostných surovin by mohlo znamenat omezení rozvoje v některých lokalitách Českého Těšína případné využití nevýhradních ložisek cihlářské hlíny pro těžbu by znamenalo zablokování rozvoje města Českého Těšína jižně od obytného souboru Svibice

Vodní režim 1. 2. 3.

Silné stránky napojení na Ostravský oblastní vodovod zachovaná původní koryta vodotečí na horních tocích čistota vody na horních tocích

1. 2.

3. 4.

1.

Slabé stránky regulovaná koryta vodních toků na spodních úsecích a s tím spojená snížená samočistící schopnost regulovaných vodotečí

1. 2. 3. 4.

Příležitosti revitalizace údolí potoků citlivé využití prostorů podél vodních toků ve vztahu k ochraně přírody a krajiny (s možností rekreačního využití) výstavba kanalizace a čistíren odpadních vod zlepšení protipovodňové ochrany v souvislosti s výstavbou vodní cesty Váh-Odra Hrozby / Rizika znečištění vodních toků odpadními vodami zhoršování retenční schopnosti území výstavbou centrum Českého Těšína není chráněno před povodní Q100 vodní cesta Váh-Odra

Hygiena životního prostředí

1.

2.

3.

Silné stránky Významný podíl zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1) v širším regionu, které jsou snáze regulovatelné dostupnými nástroji, na celkových emisích. Existuje určitý potenciál k dalšímu snížení emisí zejména tuhých znečišťujících látek v segmentu malých zdrojů (podíl cca 15 %), významný potenciál je předpokládán u benzo(a)pyrenu. Uspokojivé a komplexní řešení problematiky odpadů.

Příležitosti 1.

Lze očekávat postupné zlepšování imisní situace zejména u těžkých kovů, benzenu, NO2 a částečně i u PM10 a benzo(a)pyrenu.

2. Lze dosáhnout zlepšení kvality ovzduší v obcích (PM10, benzo(a)pyren) vytěsněním spalování tuhých paliv v malých zdrojích. 3. Opatřeními v dopravě (zejména v Chotěbuzi, podél železničního koridoru) lze lokálně snížit znečištění ovzduší i hlukovou zátěž. 4. Zlepšení kvality povrchových vod, zvýšení využitelnosti k rekreačním účelům (Hrabinka).


47



Slabé stránky

Hrozby / Rizika

1.

Plošné překračování imisních limitů pro pM10 a cílového limitu pro benzo(a)pyren v celém řešeném území.

1. Nepodaří se snížit znečištění ovzduší pod úroveň limitů.

2.

Překračování limitů pro hluk z dopravy v okolí nejvýznamnějších komunikací.

2. Nepodaří se realizovat opatření dostatečná pro snížení hlukové zátěže pod úroveň limitů, zejména podél železničního koridoru .

3.

Negativní dopady dopravy ve vybraných částech řešeného území, zejména v Chotěbuzi a podél železnice.

3. I přes realizovaná opatření bude docházet k překračování hlukových limitů vlivem nárůstu dopravní zátěže.

4.

Nevyhovující záměr vedení nové komunikace I/ 11 v platném územním plánu nadměrně zasahující do volné krajiny.

4. Nepodaří se realizovat navrhované dopravní stavby v řešeném území mající významný pozitivní vliv na hlukovou a další zátěž obyvatel z hlediska hygieny životního prostředí (zejména železnice a dořešení dopravy v Chotěbuzi).

Ochrana přírody a krajiny

1. 2.

1. 2. 3.

Silné stránky koncentrace přírodně cenných ploch s různou legislativní ochranou v blízkém okolí obcí velké plochy trvalých travní porostů s rozptýlenou krajinnou zelení Slabé stránky podprůměrná plocha lesních ekosystémů málo fragmentovaná zemědělská krajina ve východní části území ne zcela jasná koncepce řešení územního systému ekologické stability (ÚSES)

1. 2. 3.

1.

2.

Příležitosti vyhledávání a zvýšená legislativní ochrana dalších přírodně cenných ploch dotvoření koncepce a následná realizace ÚSES oživení intenzivně zemědělských využívaných partií krajiny liniovými či solitérními výsadbami dřevin Hrozby / Rizika nárůst sídel, zvětšování zastavitelného území do zachovaných částí harmonické krajiny (např. údolních niv) vodní cesta Váh-Odra

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa 1. 2.

Silné stránky značná část zemědělské půdy je kvalitní (II. třída ochrany) velké plochy meliorované půdy (zhodnocení půdy investicemi)

1. 2. 3.

Slabé stránky 1. 2.

malé procento zalesnění (16,48%) zemědělství nemá výraznou specializaci – malá přidaná hodnota


Příležitosti podpora pastevectví využít málo produktivní půdy v blízkosti sídel pro zástavbu zalesnit málo úrodné půdy ve volné krajině – zvýšit lesnatost území Hrozby / Rizika

1.

degradace dlouhodobě neobhospodařovaných půd

48



Veřejná dopravní infrastruktura ŠIRŠÍ DOPRAVNÍ VAZBY 1.

2.

3. 4.

Silné stránky poloha města na severo-jižním evropském VI. multimodálního koridoru - větev B, výhodné geografické podmínky pro průchod dopravních tahů Moravskou bránou a Jablunkovským průsmykem výhodná poloha města na dopravní křižovatce evropských silničních tahů E 75 a E 462 s výhodnou pozicí pro vedení mezinárodní dopravy ve směru na Slovensko a Polsko dokončená výstavba rychlostní silnice R 48 v úseku Frýdek-Místek – Český Těšín zahájení modernizace 3. železničního koridoru v úseku Dětmarovice – Jablunkovský průsmyk

Slabé stránky 1. nevyhovující stav páteřní silnice I/11 ve směrech na Havířov i Jablunkov, problematické trasování její sledované přeložky přes Albrechtice 2. nedostačující uliční propojení obou částí dosud rozděleného města Český Těšín – Ciezsyn 3. absence logistických center pro využití kombinované přepravy a překladiště zboží

1.

2. 3.

4.

Příležitosti centrální poloha kraje na tahu větve B VI. multimodálního evropského dopravního koridoru koridoru je šancí pro rozvoj celého regionu - rozvoj podnikání, přísun zahraničního kapitálu a přístup na zahraniční trhy společné řešení problematiky ve spolupráci s hornoslezskou aglomerací v sousedním Polsku plánovaná modernizace a elektrizace železniční tratě z Frýdku-Místku, obsluhující průmyslovou zónu v Nošovicích, včetně doplnění spojky v prostoru Ropice pro přímé vedení vlaků ve směru na Žilinu budování logistických center podporujících kombinovanou dopravu, koordinovaný postup při řešení těžké automobilové dopravy s Polskem

Hrozby / Rizika 1. zpožďování modernizace a dostavby páteřní komunikační sítě ve směrech na Havířov a Čadcu v důsledku omezených investičních prostředků 2. malá koordinovanost postupu výstavby dopravní infrastruktury mezi Slovenskem a Polskem v koridoru Čadca – Ziwiec a tím rychlejší růst tranzitní dopravy přes území České republiky 3. dopady na stávající dopravní infrastrukturu při uplatnění námětů Koncepcie územného rozvoja Slovenska na průchod vodní cesty Váh – Odra a vysokorychlostní železnice Žilina - Ostrava

AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA Silné stránky 1. dokončený západní silniční obchvat města v trasách silnic I/11 a I/ 48 2. realizace téměř celého západního sběrného polookruhu 3. rozvinutá síť městské a příměstské autobusové dopravy

Příležitosti 1. umožnění dostavby chybějící poloviny mostu na silnici I/48 v hraničním úseku po uvolnění ploch hraničního přechodu 2. přesun autobusového nádraží jižním směrem s těsnou vazbou na jižní podchod pod železniční tratí

Slabé stránky 1. nevyhovující poloha severozápadní rampy MÚK silnic I/48 a I/67 s průchodem obytné zástavby Chotěbuzi 2. nevyhovující průjezd silnice I/67 Chotěbuzí a Loukami 3. nevyhovující směrové a výškové parametry stávající silnice I/11 na východním výjezdu ze Stanislavic 4. nevyhovující směrové vedení významné obslužné komunikace v území jižně od centra města mezi železniční tratí a řekou Olší 5. nedostatek parkovacích a odstavných stání v centru města a v obytném souboru Svibice

Hrozby / Rizika 1. nebezpečí nereálnosti propojení sběrného polookruhu na silnici I/67 v trase ulice U Modlitebny 2. riziko nedostatečné koordinace záměrů samostatných plánů rozvoje Českého Těšína a Ciezsyna při očekávaném srůstání obou měst 3. nebezpečí nárůstu individuální dopravy mezi Českým Těšínem a Ciezsynem vlivem malé nabídky hromadné dopravy


49



ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Silné stránky 1. rozvinutá síť celostátních a regionálních železničních tratí včetně vazby na polské území 2. rozvinutá železniční osobní doprava na celostátních a regionálních tratích

1.

2. 3. 4.

Slabé stránky 1. morální a technická zastaralost železničních tratí (spodek, přejezdy, zabezpečení, rychlost)

1.

Příležitosti modernizace 3. železničního koridoru a zkvalitnění osobní i nákladní dopravy, možnost využití kontejnerové dopravy modernizace a elektrifikace tratě z Frýdku-Místku zavedení integrovaného dopravního systému se zapojením modernizované železniční dopravy vybudování organizační formy pro provoz veřejné osobní dopravy Česká republika - Polsko ev.na bázi mezinárodní IDS pro vybrané dopravní vazby Hrozby / Rizika zpožďování modernizace v důsledku omezených investičních prostředků

CYKLISTICKÁ A PĚŠÍ DOPRAVA Silné stránky 1. vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s rekreační funkcí v údolní nivě řeky Olše a ve vazbě na příměstské rekreační zóny 2. vhodné podmínky pro rozvoj cyklistické dopravy s dopravní funkcí v rámci obou spojovaných měst Český Těšín - Ciezsyn Slabé stránky 1. stávající síť cyklistických tras využívá v převážné míře stávající komunikace 2. chybějící lávky pro pěší a cyklisty přes řeku Olši 3. nedostatečná koordinace rozvoje cyklistické dopravy se záměry na Polském území

Příležitosti 1. dostavba a zkvalitnění vedení cykloturistických tras pro rozvoj turistického ruchu, z důrazem na dálkové trasy 2. výstavba sítě cyklistických tras pro denní dojížďku v intravilánech měst a návazném spádovém území Hrozby / Rizika

Veřejná technická infrastruktura Silné stránky Příležitosti 1. vysoký stupeň plynofikace obcí 1. zabezpečení dostatečné kapacity el. energie – záměr na umístění rozvodny 110/22kV s Českém Těšíně a 2. velké plošné zabezpečení území technickou záměr na vyvedení elektrického výkonu z trafostanice infrastrukturou (vodovodem, el. energií, plynovodem) ČOV v Třinci do centra Českého Těšína 3. relativně vysoké procento obyvatel připojených na 2. snižování emisí spalovacích zdrojů – záměr na vodovod horkovod z Třince na sídliště Svibice 4. snadná dostupnost na distribuční elektrizační síť 110kV 3. připravovaná realizace rozšíření kanalizační sítě 5. nenachází se zde žádný významný zdroj spalující Českého Těšína dle projektu „Revitalizace povodí fosilní paliva ani jinak významně znečišťující ovzduší Olše“ 4. vybudovaná kanalizační síť v centrální části města Českého Těšína napojená na centrální ČOV Slabé stránky 1. nedostatek kapacit el. energie pro další rozvoj obcí v oblasti ORP Český Těšín 2. chybějící kanalizační síť v obci Chotěbuz 3. chybějící kanalizační síť téměř ve všech jádrech oddělených sídel města Českého Těšína a v celém navazujícím území s rozptýlenou zástavbou a z toho vyplývající potřeba velkých investic do rozšíření kanalizační sítě 4. omezená možnost rozšíření kapacity ČOV 5. nízký podíl soustav CZT na dodávkách tepla 6. nepřipravenost stěžejních lokalit pro obytnou zástavbu v Českém Těšíně z hlediska zajištění technické infrastruktury


Hrozby / Rizika 1. uvažovaná nebo již navržená soustředěná výstavba v okrajových částech území ORP Český Těšín bude znamenat potřebu vybudování menších lokálních ČOV, což bude znamenat zvýšení nákladů na provoz kanalizační sítě 2. další rozvoj rozptýlené zástavby do krajiny bude zvyšovat potřebu na rozšíření technické infrastruktury, především kanalizace 3. rozšiřování technické infrastruktury v krajině znamená další zhodnocování pozemků vlastníků bez finanční návratnosti a vhodného ekonomického zhodnocení vložených prostředků ze strany obcí 4. stavba bioelektrárny se dle záměru nachází v návaznosti na rekreační zázemí Českého Těšína a v blízkosti obytného souboru (sídliště Mojská)

50



5. v případě výrazného nárůstu ceny plynu, návrat ke spalování tuhých paliv, zejména u lokálních zdrojů, nezájem o další plynofikaci nových sídel 6. ohrožení kanalizačních systémů (ČOV) při krizových situacích (povodně) v Českém Těšíně 7. koridor pro uvažované venkovní vedení 110kV k rozvodně je v kolizi s obytnou zástavbou a prvky ÚSES 8. uvažované rozšíření zásobníku plynu Třanovice (plynovodů, sond) může omezit případný rozvoj obytné zástavby na části území Českého Těšína, především v lokalitě U Antoníčku

Sociodemografické podmínky SOCIODEMOGRAFICKĚ PODMÍNKY Silné stránky Příležitosti 1. Příznivý vývoj počtu obyvatel v Chotěbuzi a 1. Zvyšování atraktivity bydlení ve stávajících obytných příměstských částech Českého Těšína (mimo vlastní územích. město). 2. Zlepšování migračního pohybu obyvatel – využití 2. Relativně dobrá dopravní dostupnost z místa bydliště migračního potenciálu zejména ze Slovenska a do zaměstnání v Ostravské aglomeraci (platí i pro Polska hospodářský pilíř). 3. Rozvoj podnikání – další zlepšování podmínek 3. Značná soudržnost obyvatel, historická a kulturní zaměstnanosti a tím stabilizace obyvatelstva tradice, rozsáhlá spolková, zájmová a sportovní činnost v celém řešeném území. Slabé stránky 1. Nepříznivý populační vývoj v městě Českém Těšíně (části Český Těšín), promítající se do poklesu počtu obyvatel a nepříznivých změn věkové struktury. 2. Nepříznivá věková struktura obyvatel ve vybraných lokalitách města Český Těšín - části Horní Žukov, Mosty a zejména obec Chotěbuz. 4. Specifika v národnostní struktuře obyvatel s výraznými územními rozdíly v rámci SO ORP ( vyšší podíl obyvatel polské národnosti v tradiční vesnické zástavbě, vyšší zastoupení obyvatel slovenské národnosti na sídlištích).

Hrozby / Rizika 1. Celkové stárnutí populace a tím i další úbytek obyvatelstva. 2. Pokračující dlouhodobý pokles počtu obyvatel ve městě Český Těšín 3. Dlouhodobá stagnace úrovně vzdělanosti, pokles sociální soudržnosti zejména na sídlištích (Svibice), zaostávání v sociálně ekonomickém vývoji za jinými regiony.

OSÍDLENÍ Silné stránky 1. Vazby na silně urbanizované jádrové území kraje a jeho zázemí s velkým růstovým potenciálem. 2. Historické a kulturní tradice města Český Těšín.

Příležitosti 1. Využití výhod silně urbanizovaného jádrového území kraje. 2. Dotvoření, doplnění centrálních prostor sídel. 3. Využití obytné atraktivity území a možností rozvoje sídel vyplývající z rozptýlené zástavby území (zlepšení efektivnosti urbanistické ekonomie stávající, ale i navrhované zástavby).

Slabé stránky 1. Deformace sídelní struktury rozptýlenou zástavbou s nízkou efektivností z hlediska urbanistické ekonomie zástavby .

Hrozby / Rizika 1. Nepříznivý vývoj sídelní struktury vyvolaný důsledky sociálně ekonomického vývoje ve městě Český Těšín, širším regionu. 2. Negativní dopady zhoršených podmínek hygieny životního prostředí na jeho sídelní strukturu, atraktivitu bydlení (dopravy). 3. Zvýšený tlak na rozvoj rozptýlené zástavby vyvolávající nadměrné náklady na infrastrukturu a zhoršování podmínek přírodního prostředí, krajinného rázu


51



Bydlení Silné stránky 1. Relativně mladý bytový fond s nadprůměrnou vybaveností. 2. Tradiční stabilizované bydlení v rodinných domech. 3. Velký zájem o bytovou výstavbu v Chotěbuzi.

Příležitosti 1. Zásadní posílení atraktivity bydlení celého regionu v návaznosti na jeho ekonomický rozvoj, doplnění vybavenosti (rozvoj rekreace, posilování vyššího školství). 2. Posílení nabídky připravených ploch pro bydlení, využití a urbanistické zefektivnění rozptýlené slezské zástavby, rozvoj zástavby v návaznosti na stávající souvislou zástavbu oddělených sídel.

Slabé stránky 1. Značný podíl bytů v bytových domech a zejména panelových domů v Českém Těšíně. 2. Sociálně ekonomické problémy spojené s fungováním části sídlišť, zejména sídliště Svibice. 3. Nízká intenzita bytové výstavby téměř v celém kraji, zejména v Ostravě, celém okrese Karviná a ve SO ORP Český Těšín jako celku. 4. Značný podíl rozptýlené slezské zástavby a tlak na pokračování v rozptýlené zástavbě bez jasné koncepce.

Hrozby / Rizika 1. Zanedbání údržby bytového fondu, zejména obytných panelových domů 2. Degradace obytného prostoru sídlišť a sociální segregace v bydlení. 3. Stagnace, pokles v kvalitě bytového fondu a obytného prostředí v městské zástavbě v Českém Těšíně. 4. Dlouhodobé působení nízké intenzity výstavby nových bytů (další pokles trvale bydlících obyvatel).

Občanská vybavenost Silné stránky 1. V průměru velmi dobrá vybavenost školami, sociálním a zdravotnickým zařízením i poštou, způsobená hlavně urbanizací SO ORP. 2. Snadná dopravní dostupnost k zařízením občanské vybavenosti na většině území SO ORP

Příležitosti 1. Dobrá základní občanská vybavenost umožňuje stěhování do venkovského prostoru. 2. Možné využití naddimenzovaných objektů vybavenosti (např. škol) pro jiné účely (vysokého školství).

Slabé stránky 1. Potřeba posílení rekreačních a volno časových aktivit. 2. Chybějící jesle

Hrozby / Rizika 1. Rušení škol v důsledku klesajícího počtu dětské populace je hrozbou především v částech SO ORP sníženou úrovní dopravní dostupnosti. 2. Omezování provozu zdravotnických zařízení je hrozbou zejména v částech SO ORP se sníženou úrovní dopravní dostupnosti. 3. Nebezpečí lokalizace nadměrných obchodních, podnikatelských kapacit v centrálních a dopravně zatížených lokalitách městské zástavby. 4. Nepříznivé důsledky lokalizace nadměrných obchodních kapacit na obchodní vybavenost ve městě, zejména v menších sídlech, její zánik.

Rekreace a cestovní ruch Silné stránky 1. Specifické podmínky cestovního ruchu a rekreace města Český Těšín. 2. Poměrně rozsáhlé parkové plochy ve městě, centrum města Český Těšín s vazbami na polský Cieszyn, a Archeopark v Chotěbuzi otevřený pro veřejnost. 3. Kvalitní širší rekreační zázemí SO ORP v Beskydech. 4. Umělé i přirozené vodní plochy (nádrž Hrabinka).

Příležitosti 1. Využití možností rozvoje rekreace v celém řešeném území . 2. Rozvoj cykloturistiky – propojení Karviná-Beskydy přes řešené území s napojením –archeopark a zámek v Chotěbuzi, centrum Těšína.

Slabé stránky 1. Nepříznivá percepce (vnímání) města a regionu z hlediska cestovního ruchu 2. Problémy s obnovou zámku v Chotěbuzi. 3. Nedostatečné využívání stávajících vodních ploch (Hrabinka) 4. Chybějící cykloturistické trasy.

Hrozby / Rizika 1. Zánik omezených rekreačních předpokladů území v důsledku ekonomického rozvoje.


52



Hospodářské podmínky Silné stránky 1. Geografická poloha SO ORP Český Těšín v rozvojové oblasti OB 2 Ostrava na pomezí tří států, intenzivní česko-polsko-slovenské vztahy (vazby na osu Nošovice-Žilina). 2. Územní stabilizace, úspěšné fungování průmyslové zóny v Českém Těšíně. 3. Průmyslové a podnikatelské tradice ve městě Český Těšín (polygrafického průmyslu).

Příležitosti 1. Další přiměřený rozvoj průmyslových zón, zejména „brownfieldů“, vymezení strategických výhledových ploch pro podnikání, s minimálními negativními dopady na životní prostředí. 2. Další posilování širších, mezinárodních hospodářských vazeb s přirozenými komparativními výhodami pro podnikání, zlepšování dopravní infrastruktury v regionu.

Slabé stránky 1. Velmi vysoká míra nezaměstnanosti (ve srovnání s ČR i ostatními okresy MSK kraje) – související s dalšími slabými stránkami (strukturální deformace, vzdělanostní struktura obyvatelstva, vysoký podíl sociálně nekooperativních obyvatel ve městech, nízká podnikatelská aktivita). 2. Omezené volné plochy pro podnikání v Českém Těšíně.¨ 3. Přetrvávající záporné saldo pohybu za prací u města Český Těšín, neobvyklé u měst podobné velikosti.

Hrozby / Rizika 1. Odliv „mozků“ a kvalifikovaných pracovních sil ovlivněný „konkurencí“ jiných oblastí ČR a vyplývající z rozdílů a minulých deformací proti jiným regionům ČR a zahraničí. 2. Problém regionální diferenciace příjmů spojený s hospodářskou strukturou (relativně nízká podnikatelská aktivita, vysoká nezaměstnanost) a vývojem nákladů (cen). 3. Dopady útlumu a restrukturalizace velkého průmyslu versus omezené možnosti rozvoje high-tech odvětví (bariéra relativně nízké vzdělanosti, nabídky vhodných ploch). 4. Nepřiměřená ekologická a jiná omezení hospodářského rozvoje území.


53


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.e) NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH SLOŽEK II.A.e1) BYDLENÍ

II.A.e) NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH SLOŽEK e1) BYDLENÍ V řešeném území předpokládáme během návrhového období (to je asi do r. 2020) realizaci celkem cca 750 bytů, z toho cca 360 bytů v bytových domech a 390 bytů v rodinných domech na nových plochách vymezených v ÚP, část bytů bude realizována bez nároků na nové plochy vymezené v územním plánu formou přístaveb a nástaveb stávajících objektů, příp. výstavbou na zahradách, zahrnutých v územním plánu mezi stávající plochy obytné (viz kap. II.A.d3) Bydlení). Rozsah a kapacita nově navržených ploch v územním plánu by však měla být min. o 50% (lépe však o 100%) vyšší než je předpokládaný rozsah nové výstavby, a to proto, že vzhledem k efektivnímu fungování trhu s pozemky je žádoucí, aby nabídka stavebních ploch převyšovala potencionální poptávku. Tím se vytváří převis nabídky, sloužící regulaci cen pozemků. Navržené plochy obytné zástavby jsou rozděleny do typů ploch s rozdílným způsobem využití území : a) plochy bydlení : - bydlení hromadné – v bytových domech - bydlení individuální – v rodinných domech – městské a příměstské

BH BI

b) plochy smíšené obytné : - smíšené obytné – v centru města - smíšené obytné – městské - smíšené obytné – venkovské

SC SM SV

Jejich charakteristika je provedena v předchozí kapitole. Bydlení lze v omezené míře realizovat rovněž v dalších plochách s rozdílným způsobem využití území v rámci jejich regulace. Kapacita těchto navržených ploch dává dostatečnou rezervu pro případ, že některé plochy nebudou dostupné z hlediska neochoty vlastníků poskytnout je pro novou výstavbu.


54


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.e) NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH SLOŽEK II.A.e2) OBČANSKÉ VYBAVENÍ

e2) OBČANSKÉ VYBAVENÍ a) Zásady a způsob řešení občanského vybavení Občanské vybavení v podmínkách tržní ekonomiky je jednou z oblastí, v níž probíhají neustálé změny, které lze velice obtížně podchytit v územním plánu. Při posuzování kapacit občanského vybavení jsme rámcově vycházeli ze "Zásad a pravidel územního plánování" (VÚVA 1983), dále jen "Zásady", které je možno považovat za dosud jediný komplexní a, po jistých korekcích, vhodný materiál zabývající se touto problematikou. Je ovšem nutno si uvědomit, že tyto "Zásady" jsou do jisté míry poplatné době svého vzniku a systému centrálního plánování. Proto je oblast občanského vybavení rozdělena do tří hlavních skupin podle způsobu financování a možnosti ovlivňování ze strany města : A - Zařízení základní (sociálního typu) - nezbytně nutná : a)

pro rozvoj člověka a představují ho obory : I Školství IV Zdravotnictví V Sociální péče

b)

pro zajištění chodu a fungování obce a představuje ho, kromě některých druhů služeb (WC, hřbitovy, požární ochrana), obor XII Zařízení správy a řízení.

Jsou to zařízení, která musí zajišťovat přímo stát prostřednictvím obce, nebo bude iniciovat případně dotovat soukromé iniciativy (soukromé nebo církevní školy, soukromé ordinace lékařů, lékárny, ústavy apod.) B - Zařízení doporučená - doporučená v navržené skladbě a kapacitách pro město a obec určité velikosti, mezi něž se řadí obory : II Kultura a osvěta III Tělovýchova a sport Jedná se o zařízení, která rovněž slouží rozvoji člověka, jejichž existence v obci však není nezbytně nutná. Tato zařízení může zčásti zajišťovat město (obec) nebo jejich činnost bude podporovat, ale hlavní iniciativu lze očekávat od soukromých osob, organizací a spolků, případně i za účasti nebo podpory sponzorů. U zařízení skupiny A a B bude v rámci územního plánu proveden rozbor a návrh kapacit zařízení včetně jejich lokalizace a to u zařízení skupiny A jako závazný a u zařízení skupiny B jako směrný. C - Zařízení ostatní, zahrnují ostatní obory občanského vybavení – komerčního typu, která se již budou vyvíjet na čistě tržním principu bez ohledu, zdali jsou podle dřívější metodiky zařazeny do tzv. základního vybavení sídel nebo vyššího. Obec však může stimulovat žádoucí rozmístění a strukturu zejména základní vybavenosti odstupňovanou daňovou politikou. U zařízení občanského vybavení není v ÚP provedeno porovnání současného stavu, podle druhů a kapacit, s ukazateli obsaženými v "Zásadách" ani konkrétní lokalizace těchto zařízení. Členění občanského vybavení do jednotlivých oborů jsme převzali ze "Zásad": I. Školství II. Kultura a osvěta III. Tělovýchova a sport IV. Zdravotnictví V. Sociální péče VI. Maloobchod VII. Velkoobchod VIII. Ubytování IX. Veřejné stravování X. Nevýrobní služby XI. Výrobní a opravárenské služby XII. Správa, řízení a poradenská činnost XIII. Politická a zájmová činnost


55



Získat hodnověrné údaje o dnešní skladbě a kapacitách občanského vybavení, zejména ze skupiny C, je téměř nemožné a nemá prakticky význam porovnávat kapacity občanského vybavení této skupiny s ukazateli, které vycházely z průměrů za Českou republiku a každé město a obec má specifickou poptávku danou svou polohou. Některé druhy občanského vybavení z oborů školství a výchova a zdravotnictví nelze posuzovat odděleně bez zahrnutí spádových území těchto zařízení. Škála zařízení občanského vybavení v Českém Těšíně, odpovídá víceméně velikosti města a jeho postavení v sídelní struktuře. Při posuzování kapacit zařízení občanského vybavení bude nutno vzít v úvahu závěry z prognózy vývoje obyvatelstva a zejména jeho věkové struktury (stárnutí populace vlivem prodlužování věku), podle nichž je nutno výhledově uvažovat se stagnací nebo poklesem podílu předproduktivní a růstem poproduktivní složky obyvatelstva. Z výkresu B.a.1) Výkres hodnot a využití území je patrné vymezení urbanistických ploch a rozmístění vybraných druhů občanského vybavení. Údaje o současném stavu občanského vybavení byly převzaty z Územně analytických podkladů, byly upřesněny průzkumem v terénu, na Městském úřadě v Českém Těšíně a z internetu.

b) Řešení občanského vybavení A - ZÁKLADNÍ ZAŘÍZENÍ

I. Školství a výchova Při posuzování kapacit školských zařízení základního vybavení se vycházelo z prognózy vývoje počtu obyvatel, která předpokládá pokračování poklesu počtu obyvatel do r. 2025 na cca 25 000 trvale bydlících obyvatel spolu se zhoršením věkové struktury obyvatel (stárnutím populace), z které vychází, že stávající kapacity školských zařízení budou i v návrhovém období vyhovující. Mateřské školy - v řešeném území je celkem k dispozici 7 mateřských škol. Lze reálně předpokládat, že dojde k redukci počtu dětí v MŠ nebo ke zrušení některého ze zařízení. Základní školy - v řešeném území je celkem k dispozici 7 základních škol (1. – 9. ročník). Lze reálně předpokládat, že podle ukazatelů Zásad a pravidel územního plánování umožní stávající kapacita základních škol snížení průměrného počtu žáků na třídu, případně bude možno některou ze základních škol využít pro jiné školské nebo sociální účely. Kromě základních škol jsou v Českém Těšíně 4 speciální školy. Gymnázium - v Českém Těšíně je umístěno české i polské gymnázium, která slouží pro širší spádový okruh. Střední odborné školy – v Českém Těšíně jsou 2 střední odborná učiliště, 3 střední odborné školy a kapacitně rovněž vyhovují a slouží pro širší spádový okruh. Základní umělecká škola - kapacitně vyhovuje. Autoškola - zařízení, které je provozováno na komerční bázi.

IV. Zdravotnictví Obvodní zdravotní střediska - zdravotní služby pro obyvatele sídelního útvaru jsou zajišťovány zdravotními středisky, poliklinikou a nemocnicí. po privatizaci zdravotnických zařízení lze konstatovat, že počet lékařských míst bude účelné ve srovnání s ukazateli mírně zvýšit, patrně formou soukromých ordinací umístěných v obytných zónách. Nemocnice - kapacitně vyhovuje širšímu spádovému okruhu Lékárny - plošně vyhovují Jesle – byly na území města v uplynulém období zrušeny, nepovažujeme za účelné s ohledem na současné trendy nová zařízení jeslí navrhovat. Je možno případný zájem o umístění dětí do jeslí řešit zřízením oddělení MŠ pro děti od 2 let, případně využít soukromé iniciativy.


56



V. Sociální péče Dům s pečovatelskou službou a domov důchodců – v Českém Těšíně je jeden dům s pečovatelskou službou, 3 domy pro přechodný pobyt s pečovatelskou službou a zařízení obdobného charakteru, 3 domovy důchodců. Ústav sociální péče pro mládež – v Českém Těšíně se nachází jeden ústav sociální péče pro mládež. Nové záměry v této oblasti, v níž se uvažuje s přesunem finančních prostředků z dotací sociálních zařízení přímo na sociálně potřebné občany, s možností individuálního řešení sociální péče s upřednostňováním domácí péče, se v ÚP neuvažují. X. Nevýrobní služby Hřbitovy - v souladu s požadavkem města navrhuje ÚP rozšíření stávajícího hřbitova v Českém Těšíně. Další hřbitovy v Dolním Žukově, Chotěbuzi (včetně smuteční síně), Koňákově, Mistřovicích ponecháváme beze změn. Veřejné WC a umývárny - doporučujeme věnovat dostatečnou péči zřizování a údržbě těchto zařízení zejména v souvislosti s budováním autobusového nádraží, podchodů a dalších objektů, v nichž dochází k soustřeďování návštěvníků, vzhledem k tomu, že mají značný význam pro zachování čistoty města a vytvoření pohody jeho návštěvníků. Při výběru nutno volit zařízení nenáročná na obsluhu a údržbu. V Českém Těšíně lze předpokládat, že dimenzování těchto zařízení podle ukazatelů bude, s ohledem na zvýšený turistický ruch, nedostatečné. XII. Správa, řízení a poradenská činnost Městský úřad - je umístěn ve vlastním objektu, který umístěním i kapacitou vyhovuje. Pošty - stávající kapacity nebyly zjištěny, v rámci výstavby lokality Cihelna je záměr zřízení pošty. Úřadovna policie - stávající kapacity zařízení policie nebyly zjištěny, v rámci výstavby lokality Cihelna je navrženo zřízení úřadovny policie. Požární ochrana - stávající zařízení ponecháváme.

B - ZAŘÍZENÍ DOPORUČENÁ II. Kultura a osvěta Kluby pro kulturní a společenskou činnost - stávající kapacity vyhovují potřebám ukazatelů. Pro kulturní a zájmovou činnost se využívají prostory bývalých agitačních středisek a osvětových besed, jejichž další osud není zcela jasný. Ze strany vedení města bude nutné vytvořit předpoklady pro rozvoj této veřejně prospěšné činnosti formou zvýhodněných nájmů, daňových úlev apod. Kulturní sály – ve městě kapacitně nevyhovují ukazatelům ani po případném uvažovaném vybudování nového zařízení v lokalitě Cihelna. Tato situace je však kompenzován existencí divadla a existencí kulturních zařízení v integrovaných částech. Kino – ve městě je provozováno 1 stálé kino v rámci přestavby v lokalitě Cihelna se uvažovalo s výstavbou dalšího kina, osud tohoto záměru je však diskutabilní. Divadlo - pro velikostní kategorii města zařízení nadstandardní, které slouží širší oblasti (existence české i polské scény). Kluby důchodců - kapacitně vyhovují. Knihovny – ve městě je evidováno 7 veřejných knihoven včetně poboček, s vybudováním nové knihovny se uvažuje v rámci kulturního zařízení v lokalitě Cihelna. Bude účelné zachovat tato zařízení i v integrovaných částech. Dům dětí a mládeže – středisko pro volný čas dětí a mládeže kapacitně vyhovuje potřebám města. Muzeum a hvězdárna - nadstandardní zařízení u města této velikostní kategorie. Ve městě jsou dále provozovány 4 galerie a výstavní síně.


57



III. Tělovýchova a sport 2

Hřiště pro děti a dospělé - předpokládáme splnění ukazatele 2 m na obyvatele v rámci obytného území. V integrovaných částech Českého Těšína možno do těchto ploch zahrnout i část velkoplošných hřišť, které zde slouží jako základní vybavení. Toto vybavení je nutno zajistit v podrobnějších stupních ÚPD. V měřítku ÚP tato zařízení není možno bilancovat s dostatečnou mírou přesnosti. Tělocvičny - podle údajů z ÚAP je v Českém Těšíně evidováno 15 tělocvičen (včetně školních), které kapacitně vyhovují při využití i pro veřejnost. Krytý zimní stadion - stávající zařízení potřebám města vyhovuje. Stadion otevřený - ve městě jsou provozovány 3. Krytá sportovní hala (stadion) - stávající zařízení potřebám města vyhovuje. Hřiště velkoplošná a maloplošná – ve městě jsou provozována 4 hřiště (s provozovatelem nebo správcem). Po realizaci uvažované výstavby nových zařízení v rámci lokality Cihelna budou tato zařízení dostatečná až předimenzovaná vůči ukazatelům. Kromě toho je ve městě provozováno dalších 7 ostatních zařízení pro tělovýchovu a sport (s provozovatelem nebo správcem). Přírodní koupaliště - stávající, co do výměry vyhovující zařízení. Krytý bazén - 25 m bazén v rámci sportovních zařízení v lokalitě Cihelna. Kynologické cvičiště - stávající zařízení - výhledově doplněné o psí útulek.

A - ZAŘÍZENÍ OSTATNÍ Jak již bylo konstatováno v úvodu této kapitoly, budou se zařízení této skupiny rozvíjet na základě tržních principů. Jedná se o zařízení obchodu, veřejného stravování, ubytování, služeb, politické a zájmové činnosti. Stávající úroveň této oblasti občanského vybavení zahrnující zařízení obchodu, veřejného stravování, ubytování, a služeb výrobních a opravárenských je poměrně dobře rozvinutá. Ve městě je provozována řada prodejen potravin nebo smíšeného zboží, zahrnujících téměř celý sortiment spotřebního zboží, a služeb. Po r. 1989 došlo v Českém Těšíně k značnému nárůstu služeb v této oblasti občanského vybavení. Pro její další rozvoj je nutno vytvořit předpoklady jednak zvýšením urbanisticko architektonické atraktivity centrálních částí města a jednak vymezením vhodných ploch zejména pro velkoplošná maloobchodní zařízení. V Českém Těšíně jsou to zejména plochy: Rozvoj těchto zařízení je možný jednak v rámci ploch s rozdílným způsobem využití: občanské vybavení – komerční zařízení malá a střední občanské vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá

OM OK

nebo některé z nich bude účelné a vhodné integrovat s obytnou funkcí zejména v rámci ploch s rozdílným způsobem využití: smíšené obytné – v centru města SC smíšené obytné – městské SM případně v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití zejména ploch bydlení nebo dalších podle způsobu regulace jejich využití v části I. A návrhu (výroku) tohoto ÚP, v kapitole I.A.f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Doporučujeme tato zařízení soustřeďovat do prostoru městského centra a do lokality Cihelna, jak je naznačeno v grafické části (podél pěší zóny, na hlavních pěších a dopravních trasách). Vedení města bude mít možnost rozvoj těchto zařízení usměrňovat a stimulovat formou vhodných prodejů nebo pronájmů pozemků, daňovou politikou apod. Celkem lze očekávat pokračování trendu rozvoje této skupiny zařízení v Českém Těšíně a návrh ÚP k tomu vytváří dostatečné územní předpoklady. Zcela novým záměrem v této oblasti je stavba Multifunkčního centra Olza na jižním okraji Svibice podél nové přeložky silnice I/11 jehož součástí jsou, kromě velkoplošných obchodních, rovněž sportovně rekreační zařízení.


58


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.e) NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH SLOŽEK II.A.e3) VÝROBA

e3) VÝROBA a) Zemědělská výroba a.1)

Všeobecné údaje

Český Těšín kat.území celkem zemědělské pozemky orná půda TTP Dolní Žukov kat.území celkem zemědělské pozemky orná půda TTP Horní Žukov kat.území celkem zemědělské pozemky orná půda TTP Koňákov kat.území celkem zemědělské pozemky orná půda TTP Mistřovice kat.území celkem zemědělské pozemky orná půda TTP Mosty u Českého Těšína kat.území celkem zemědělské pozemky orná půda TTP Stanislavice kat.území celkem zemědělské pozemky orná půda TTP

výměra v ha

podíl na výměře v katastru v%

podíl na výměře zemědělských pozemků v%

738 296 160 19

100 38 22 3

100 56 6

534 406 237 95

100 76 44 18

100 58 23

650 499 306 137

100 77 47 21

100 61 27

306 210 97 89

100 68 32 29

100 46 42

314 234 124 71

100 74 39 23

100 53 30

440 284 191 44

100 65 43 10

100 67 15

397 263 158 81

100 66 40 20

100 60 30

Z pedologického hlediska je řešené území zařazeno do oblasti hnědozemní. Jsou to půdy hlinitopísčité, středně hluboké až hluboké, mírně až středně až silně skeletovité. Řešené území je zařazeno do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné. Terén je zvlněný, členitý s průměrnou mechanizační dostupností, místy svažitý se zhoršenou mechanizační přístupností. Oblast je méně až středně vhodná pro běžnou zemědělskou výrobu s podstatným omezením náročnějších druhů plodin. Vzhledem ke svažitosti terénu a eroznímu ohrožení pozemků je nutné na orné půdě dodržovat protierozní osevní postupy. Meliorace jsou zastoupeny jak velkoplošnými tak menšími odvodňovacími akcemi. Mimo katastrálního území Českého Těšína je to oblast vhodná pro chov skotu a ovcí. Z hlediska rostlinné výroby pro pěstování brambor, obilovin, řepky, lnu a pícnin. Řešené území je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti B3 bramborářsko-ovesná – převažuje výrobní podtyp bramborářsko-ovesný.


59



Vzhledem k vláhovým, terénním a půdním podmínkám má oblast nízkou intenzitu zemědělské výroby. a.2)

Organizace zemědělské výroby

Horní Žukov Farma živočišné výroby – Czeslav Niemiec, Tadeáš Michalík – v areálu farmy využívají tři stáje pro 300 ks skotu. Počet chovaných hospodářských zvířat je v době zpracování ÚP nižší. Pro potřeby územního plánu ponecháváme plnou kapacitu stájí.

kategorie zvířat skot

skutečný počet ks

průměrná váha kg

počet standardizovaných ks

emisní konstanta

emisní číslo

300

400

240

0,005

1,2

Korekce = 0 % 0,57

x 124,98 = 138,66 = 139 m. Farma se nachází v dostatečné vzdálenosti od obytné zóny. rOP = 1,2 Ochranné pásmo nezasahuje žádný objekt hygienické ochrany. Jednu halu v areálu farmy vlastní NELA DRINKS s.r.o. – využívá ji jako sklad.

Samostatná stáj –- Bohoslav Marek - stáj s kapacitou 100 ks skotu kategorie zvířat skot




emisní konstanta

emisní číslo

100

400

80

0,005

0,4

0,57

rOP = 0,42 x 124,98 = 74,13 = 74 m. Stáj se nachází v dostatečné vzdálenosti od obytné zóny. Ochranné pásmo nezasahuje žádný objekt hygienické ochrany.

Koňákov Farma živočišné výroby - Gustav Kotajny, Tomáš Kotajny - 120 ks krav bez tržní produkce mléka, 40 ks ovcí. Jedná se pastevní chov, skot je ve stáji umístěn jen v zimním období. Mimo to je zde celoroční pastevní chov chov skotu (Higland kattle). kategorie zvířat




emisní konstanta

emisní číslo

ovce

40

50

40

0,0015

0,06

skot

120

500

120

0,005

0,6

En = 0,66 0,57

rOP = 0,66 x 124,98 = 98,6 = 99 m. Stáj se nachází v dostatečné vzdálenosti od obytné zóny. Ochranné pásmo nezasahuje žádný objekt hygienické ochrany.

Mistřovice Samostatná stáj – v době zpracování ÚP prázdná, bez využití, ve špatném stavu. Vlastnictví Mudr. Jan Filipczyk. Po rekonstrukci je možné obnovení chovu skotu, případně využití pro nezemědělskou výrobu– stáj je v dostatečné vzdálenosti od obytné zóny

Mosty u Českého Těšína Areál se sklady (Ostravská 35) - Ing František Nowak – záměr na založení ovocného sadu (pěstování kdoulí) v návaznosti na areál skladů.


60



Stanislavice Josef Martynek – samostatná stáj – je využívaná jako víceúčelový sklad. V hospodářské části rodinného domu má umístěn chov 11 ks skotu. Rozvoj zemědělské výroby navrhuje ÚP v rámci navržených ploch s rozdílným způsobem využití: plochy výroby a skladování: - výroba a skladování – zemědělská výroba

VZ.

b) Lesní hospodářství Lesnatost: katastrální území Český Těšín Dolní Žukov Horní Žukov Koňákov Mistřovice Mosty u Českého Těšína Stanislavice

výměra katastrálního území ha 738 534 650 306 314 440 397

výměra lesních pozemků ha 27 49 68 64 46 57 76

podíl na výměře katastru % 4 9 10 20 15 13 19

Kategorizace - veškeré lesní porosty jsou podle platného lesního hospodářského plánu zařazeny do kategorie č. 10 - lesů hospodářských. Lesy hospodářské - jedná se o lesy podle § 9 zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) – lesy které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. Věková skladba – jedná se o různověké porosty od 1 do 95 let. Druhová skladba – Převažujícím porostním typem je smrk – 70 %. Vyšší procento příměsi tvoří modřín, borovice, javor klen, jasan. Menší příměs tvoří dub, habr, jasan, akát, bříza, lípa, vrba, osika a jeřáb.

Na lesních pozemcích mají právo hospodařit Lesy ČR Hradec králové, s.p. - Lesní správa Ostrava se sídlem v Šenově. Lesní hospodářský plán pro lesní celek Ostrava má platnost od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2017. Část lesních pozemků je ve vlastnictví soukromých vlastníků – jen menší výměry. Část lesních pozemků je ve vlastnictví Města Český Těšín.

c) Průmyslová výroba, drobná výroba, výrobní služby Průmyslová výroba v Českém Těšíně je reprezentována: •

potravinářským průmyslem - jatka, mlékárna, Walmark, a.s. apod.,

•

polygrafickým průmyslem - Těšínská tiskárna, tiskárna Finidr a

•

strojírenským průmyslem - realizovaným v rámci nově vznikající průmyslové zóny „Pod Zelenou“ (Kovona systém, a.s. - kovovýroba, zpracování plechů, trubek a profilů, DONGHEE Czech, s.r.o. výroba dílů pro automobilový průmysl).

a dalšími drobnějšími výrobními podniky, které provozují svou činnost v rámci ploch výroby a skladování (plochy s rozdílným způsobem využití výroby a skladování – lehký průmysl – VL, - drobná a řemeslná výroba – VD a – zemědělská výroba - VZ) nebo i v rámci jiných ploch s rozdílným způsobem využití, kde by při své činnosti měly respektovat podmínky regulací těchto ploch, případně by svou činnost


61



v těchto plochách měly výhledově ukončit (např. v oblasti ulic Střelniční, Tovární, Hraniční a Dukelská). Průmyslové výrobní aktivity se rozvíjejí rovněž v areálech zemědělských středisek bývalého Státního statku Český těšín. Další rozvoj průmyslové výroby charakteru lehkého průmyslu je navržen na plochách s rozdílným způsobem využití výroby a skladování – lehký průmysl – VL navazujících na stávající průmyslovou zónu „Pod Zelenou“ a na tiskárnu Finidr na východě – zastavitelné plochy Z136, Z137. Pro rozvoj výrobních aktivit, která má charakter drobné a řemeslné výroby jsou navrženy plochy s rozdílným způsobem využití výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba – VD - zastavitelné plochy Z139 (v lokalitě Pod Zelenou – západně silnice I/48) a Z140 (severně silnice I/48 u hraničního přechodu do Polské republiky u hranice s obcí Chotěbuz). Rozvoj výrobních aktivit navrhuje ÚP v rámci navržených ploch s rozdílným způsobem využití: plochy výroby a skladování: - výroba a skladování – lehký průmysl - výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba - výroba a skladování – zemědělská výroba


VL, VD a čátečně i VZ.

62


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.e) NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE JEDNOTLIVÝCH FUNKČNÍCH SLOŽEK II.A.e4) REKREACE, CESTOVNÍ RUCH

e4) REKREACE, CESTOVNÍ RUCH f4.1) Denní rekreace obyvatel Návrh a posouzení kapacit a areálů pro každodenní rekreaci obyvatel Českého Těšína bylo provedeno podle „Zásad a pravidel územního plánování“. Každodenní krátkodobá rekreace slouží k zotavení obyvatel po skončení zaměstnání nebo výuky (cca 1 - 6 hod. denně). Odehrávat se má ve volném přírodním prostředí mimo vlastní obydlí a má mít charakter procházek, sportování, v létě koupání se sluněním, zahrádkaření apod. K jejímu provozování jsou využívány především sportovně rekreační areály (SRA), ostatní sportoviště, parky, prostory příměstské rekreační zóny (PRZ), zahrádkové osady a soukromé zahrady včetně pozemků rodinných domů. Za minimální se považuje taková rozloha a kapacita ploch, která za příznivého počasí umožní rekreaci 25 % obyvatel (u Českého Těšína je to cca 6 250 obyvatel v roce 2025). Pro porovnání celkové rekreační kapacity je možno zahrnout pouze obyvatelé Českého Těšína – města (u Českého Těšína je to cca 5 125 obyvatel v roce 2025), vzhledem k tomu, že nároky na každodenní rekreaci obyvatel venkovských sídel jsou nesrovnatelně nižší a v jejich okolí je dostatek území vhodných k rekreaci. Území PRZ musí mít vysokou estetickou, přírodní a hygienickou úroveň a lesy (parkové nebo rekreační) mají tvořit alespoň 50% celkové rozlohy PRZ. Vnitřní území PRZ by nemělo být v průměru zatíženo více než cca 20 osobami/ha. Přírodní předpoklady pro každodenní rekraci obyvatel jsou v Českém Těšíně poměrně dobré. Jako příměstské rekreační zóny navrhujeme území podél vodní nádrže Hrabinky a území podél řeky Olše včetně oblasti Vrbiny u soutoku řeky Ropičanky a Olše. a) b) c) d) e)

Pro potřeby každodenní rekreace obyvatel Českého Těšína jsme stanovili a porovnávali kapacity: porostů příměstské rekreační zóny (PRZ) sportovně rekreačních areálů (SRA) ostatních sportovišť vyššího významu (pouze ve městě) veřejné zeleně, rekreačních lesů a zahrádkových osad hřišť základního vybavení.

Pro Český Těšín mají význam do cca 1,5 km od okraje soustředěné výstavby (pěší dostupnost cca 20 minut). Pro stanovení kapacit jsme použili těchto ukazatelů: Kapacita osob/ha 2–3 5 5 – 10 50 – 50 50 150 – 250

Zemědělská krajina Hospodářský les Rekreační les Veřejná zeleň (parky) Zahrádkové osady Hřiště, sportovní plochy a)

Příměstská rekreační zóna (PRZ) Tvoří ji tyto porosty: Název prostoru

b)

celkem ha

vnitřní část ha

os./ha

kapacita

1. Vodní nádrž Hrabinka

33

33

20

660

2. Vrbiny

15

15

20

300

Celkem

48

48

20

960

Sportovně rekreační areály

Na území Českého Těšína je to městský sportovně rekreační areál v lokalitě Cihelna a areál koupaliště. Celkově se jedná o plochu cca 8,8 ha, při ukazateli 150 - 250 osob/ha je jejich kapacita 1 320 - 2 200 osob.


63


c)


Ostatní sportoviště

Do nich jsou zahrnuta sportovní zařízení vyššího významu na území města mimo sportovně rekreačních areálů. Jedná se celkem o plochu cca 6,3 ha, při zatížení 150 - 250 osob/ha je její kapacita 945 – 1 575 osob. d)

Veřejná zeleň, rekreační lesy, zahrádkové osady

-

Veřejná zeleň bude v roce 2025 představovat 11,9 ha, při zatížení 50 - 70 osob/ha kapacitu 595 – 830 osob,

-

rekreační lesy - všechny jsou navrženy v prostorech PRZ, kde je s jejich rekreační kapacitou počítáno,

-

zahrádkové osady – jsou navrženy na celkem 24,5 ha v integrovaných částech a při zatížení 50 osob/ha je jejich kapacita 1 225 osob.

e)

Hřiště základní vybavení 2

Budou sloužit především dětem a mládeži. Předpokládáme 2 m /obyv. BD to je při 25 000 obyv. v r. 2025 cca 5 ha. Při zatížení 150 - 250 osob/ha je jejich kapacita 750 – 1 250 osob. Celková bilance ploch pro denní rekreaci obyvatel Českého Těšína v roce 2025: výměra v ha

vnitřní část celků PRZ sportovně rekreační areály sportoviště vyšš. vybavení veřejná zeleň zahrádkové osady hřiště zákl. vybavení Celkem

48 8,8 6,3 11,9 24,5 5,0 104,5

Rekreační kapacita v osobách 960 1 320 - 2 200 945 - 1575 595 - 830 1 225 750 - 1 250 5 795 - 8 040

Rekreační zatížení v os./ha 20 150 - 250 150 - 250 50 - 70 50 150 - 250 55 - 77

Celková rekreační kapacita dostupných ploch je tedy v Českém Těšíně dostačující. Pro dobrou funkci systému ploch pro denní rekreaci je nutno zajistit vybudování pěších a cyklistických komunikací. Hlavní trasy cyklistických komunikací, které v maximální míře využívají stávajících místní komunikací, a polních a lesních cest, jsou vyznačeny v grafické části dokumentace.

f4.2) Krátkodobá rekreace víkendová Porovnání nároků obyvatel Českého Těšína a kapacitních možností oblastí, do kterých budou tyto nároky směřovány je nad rámec ÚP. Z hlediska dostupnosti pro obyvatele Českého Těšína přicházejí v úvahu oblasti cestovního ruchu Beskydy, Valašsko a poněkud vzdálenější Jeseníky, ale rovněž území mimo oblasti cestovního ruchu, například oblast vodní nádrže Těrlicko, Žermanice, případně příhraniční oblasti Polska nebo i Slovenska. Za oblast zájmu obyvatel Českého Těšína z hlediska víkendové rekreace nutno považovat okruh dostupnosti do 90 min. MHD, případně 50 - 80 km vzdálenost pro individuální dopravu. Zájem o krátkodobou víkendovou rekreaci bude mít cca 30 % bydlícího obyvatelstva, to je cca 7 500 obyvatel v roce 2025 (toto procento bylo stanoveno s ohledem na menší nároky obyvatel v zástavbě venkovského typu). Předpokládáme, že 70 % obyvatel z tohoto množství bude nárokovat výjezd za krátkodobou rekreací mimo administrativní území Českého Těšína – do je cca 5 250 obyvatel. Z nich bude chtít asi 60 – 75 % přenocovat mimo bydliště, což představuje 3 150 – 3 940 osob. Výpočet nároků obyvatel Českého Těšína na krátkodobou víkendovou rekreaci byl proveden na základě ukazatelů uvedených v „Zásadách a pravidlech územního plánování“.


64



f4.3) Dlouhodobá rekreace Představují ji prázdninové pobyty a dovolené, které se odehrávají na území celého státu, zejména v oblastech cestovního ruchu, ale i mimo území České republiky.

f4.4) Cestovní ruch Český Těšín svou polohou u hraničního přechodu s Polskou republikou je významným střediskem cestovního ruchu. Na jeho území se nenacházejí kulturní ani přírodní aktivity, město je střediskem zejména obchodním, což je v současné době způsobeno zejména cenovými relacemi na obou stranách státní hranice. I po vyrovnání těchto cenových relací má Český Těšín předpoklady si pozici obchodního centra zachovat. Rovněž se může, díky svým ubytovacím a stravovacím kapacitám, stát významným nástupištěm do přilehlé oblasti cestovního ruchu Beskydy. Stávající nedostatečná a ne příliš kvalitní lůžková kapacita ubytovacích zařízení (hotelů) by se měla zvýšit po výstavbě navrženého hotelu v prostoru „Cihelna“. Vznik dalších ubytovacích kapacit je možno očekávat v souvislosti s výstavbou Mlticentra Olza.


65


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.f) NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY II.A.f1) DOPRAVA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ

II.A.f) NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

TECHNICKÉHO

VYBAVENÍ

f1) DOPRAVA A DOPRAVNÍ ZAŘÍZENÍ a) Silniční komunikace a významnější silniční zařízení a.1)

Návrh koncepce řešení s širšími vazbami na území

Komunikační síť v řešeném území je tvořena sítí rychlostních silnic, silnic I., II. a III. třídy, místních a účelových komunikací. Správním územím města Český Těšín jsou vedeny silnice R48, I/11 a I/11H, I/48, I/67, II/468, II/648, III/01139, III/04822, III/04824, III/4686, III/4741, III/4749 a III/4763 (stav 2009). Rychlostní silnice R48 (Bělotín – Nový Jičín – Příbor – Frýdek-Místek) Rychlostní silnice R48 je hlavní komunikační osou řešeného území v západo – východním směru. Jedná se o čtyřpruhovou směrově rozdělenou dělenou komunikaci, kteru lze v krátkém průchodu zastavěným územím (Horní Žukov) zařadit z urbanisticko – dopravního hlediska do sítě místních rychlostních komunikací funkční skupiny A (místní komunikace I. třídy). Z hlediska širších vazeb se pak jedná o nadrepublikový silniční tah, který je zařazen do evropské silniční sítě pod označením E462. Trasu rychlostní silnice R48 lze v řešeném území považovat za stabilizovanou. Silnice I/11 a I/11H (okr. křiž. Vrčení – Chlumec n.Cidlinou – Nové Město – Hradec Králové – Vamberk – Žamberk – Červená Voda – Štíty – Bludov – Šumperk – Rapotín – Rýmařov – Bruntál – Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín – Třinec, Nebory – Jablunkov – Slovensko) Silnice I/11 je řešeným územím vedena ze západního směru od Havířova a Těrlicka. Jedná se o komunikaci republikového významu, která doplňuje hlavní komunikační osu tvořenou rychlostní silnicí R48 a silnicí I/48. V zastavěném území ji lze zařadit z urbanisticko – dopravního hlediska mezi místní sběrné komunikace funkční skupiny B (místní komunikace II. třídy) s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově nerozdělené kategorii. V souvislosti s dobudování tahu R48 bylo vedení silnice I/11 částečně přesunuto do polohy jihozápadního obchvatu vůči městu s peáží po I/48 s tím, že původní trasa vedená centrem, je v silniční zařazena pod označením I/11H (stav 2009). Trasa silnice I/11 v řešeném území a jeho okolí vykazuje celou řadu dopravních závad (směrové i výškové bodové i úsekové závady, průtahy hustou zástavbou Českého Těšína, Těrlicka a Havířova, nedostatečné šířkové uspořádání v některých úsecích, závlek kolem Těrlické vodní nádrže apod.). Proto je v rámci Územního plánu Český Těšín navržena kompletní přeložka silnice I/11, a to v souladu s ÚPN VUC Ostrava – Karviná a ZÚR Moravskoslezského kraje. Řešeným území je nová trasa vedena jeho severní částí přes k.ú. Stanislavice a k.ú. Mosty u Českého Těšína. Silnice I/48 (Bělotín – Nový Jičín – Příbor – Frýdek-Místek – Horní Tošanovice – Český Těšín – Chotěbuz – Polsko) Silnice I/48 je spolu s rychlostní silnicí R48 hlavní komunikační osou řešeného území. Správním územím města je vedena částečně v peáži s tahem R48, z kterého se odpojuje v prostoru mimoúrovňové křižovatky se silnicí I/11. Jedná se o čtyřpruhovou směrově rozdělenou komunikaci, kterou lze v zastavěném území zařadit z urbanisticko – dopravního hlediska mezi místní rychlostní komunikace funkční skupiny A (místní komunikace I. třídy). Z hlediska širších vazeb se pak jedná o nadrepublikový silniční tah, který je zařazen do evropské silniční sítě pod označením E462. Trasu silnice I/48 lze v řešeném území považovat za stabilizovanou. V rámci územního plánu je řešena pouze úprava v prostoru budoucího křížení s trasou přeložky I/11. Silnice I/67 (Český Těšín – Chotěbuz – Karviná – Bohumín) Silnice I/67 dotváří hlavní komunikační systém města. Správním územím Českého Těšína je vedena jeho severní částí, a to z centra ve směru na Chotěbuz, Karvinou a Bohumín. Jedná se o komunikaci nadregionálního významu s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově rozdělené kategorii, která je důležitou spojnicí vedenou podél státní hranice a zajišťující příhraniční vazby s Polskem.


66



V zastavěném území lze silnici I/67 zařadit z urbanisticko – dopravního hlediska mezi místní sběrné komunikace funkční skupiny B (místní komunikace II. třídy). Trasa silnice I/67 v řešeném území je považována za stabilizovanou. Silnice II/468 (Český Těšín – Třinec – Vendryně) Silnice II/468 je jihovýchodní částí řešeného území, kde se odpojuje od trasy silnice I/11 ve směru na Třinec. Jedná se o silniční komunikaci krajského významu, která řešeným územím prochází pouze v krátkém úseku. Její trasa je v rámci územního plánu považována za stabilizovanou. Silnice II/648 (Frýdek – Místek – Horní Tošanovice – Třanovice – Český Těšín) Silnice II/648 je původní stopou silnice I/48. Jedná se o komunikaci krajského významu s šířkovým uspořádáním odpovídajícím dvoupruhové směrově rozdělené kategorii, která mimo jiné zajišťuje alternativní trasu k rychlostní silnici R48. V zastavěném území lze silnici II/648 zařadit z urbanisticko – dopravního hlediska mezi místní sběrné komunikace funkční skupiny B (místní komunikace II. třídy). Trasu silnice II/648 lze v řešeném území považovat za stabilizovanou. V rámci územního plánu je řešena pouze úprava křižovatky se silnicí III/01139. Silnice III/01139 (Český Těšín, průjezdná) Silnice III/01139 je krátká spojka silnice II/648 a I/11H v zastavěné části k.ú. Český Těšín. Z hlediska urbanisticko – dopravního se jedná o sběrnou komunikaci funkční skupiny B, umožňující i obslužnou funkcí, která je důležitou dopravní trasou pro sídliště ve Svibici a širší centrum města. Trasu silnice III/01139 lze v řešeném území považovat za stabilizovanou. V rámci územního plánu je řešena pouze úprava křižovatky se silnicí II/648. Silnice III/04822 (Český Těšín, průjezdná) Silnice III/04822 je jednou z hlavních přístupových komunikací do historického centra Českého Těšína. V současné době ji lze charakterizovat jako dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci se sběrnou funkcí odpovídající funkční skupině B (místní komunikace II. třídy). Trasu silnice III/04824 lze v řešeném území považovat za stabilizovanou. V rámci územního plánu je řešena pouze její přestavba na dvoupruhovou směrově rozdělenou kategorii s úpravou křižovatky s ulicí Střelniční. Silnice III/04824 (Český Těšín, průjezdná) Silnice III/04824 je jednou z hlavních přístupových komunikací do historického centra Českého Těšína. V současné době ji lze charakterizovat jako dvoupruhovou směrově nerozdělenou komunikaci se sběrnou funkcí odpovídající funkční skupině B (místní komunikace II. třídy). V rámci ÚP nejsou na její trase navrženy žádné úpravy. Silnice III/4686 (Zpupná Lhota – Chotěbuz – Český Těšín, Stanislavice) Silnice III/4686 je vedena řešeným územím pouze v krátkém úseku, a to přes k.ú. Stanislavice, kde je ze směru od Chotěbuze zapojena do stávající silnice I/11. Jedná se o komunikaci lokálního významu, která je však významnou dopravní trasou především pro sousední Chotěbuz. Z hlediska urbanisticko – dopravního ji lze v zastavěném území Stanislavic zařadit mezi obslužné komunikace funkční skupiny C. Trasu silnice III/4686 lze v řešeném území považovat za stabilizovanou. Silnice III/4741 (Český Těšín, Mistřovice – Těrlicko, Hradiště) Silnice III/4741 je vedena z Českého Těšína, Mistřovic, přes Koňákov do Těrlicka, místní části Hradiště. Jedná se o lokální tah, který především umožňuje dopravní přístup přilehlých obcí a místních částí na nadřazené tahy silnic I/11 a II/474. Z dopravně – urbanistického hlediska lze silnici III/4741 zařadit v zastavěném území mezi obslužné komunikace funkční skupiny C (místní komunikace III. třídy). Trasu silnice III/4741 lze v řešeném území považovat za stabilizovanou.


67



Silnice III/4749 (Český Těšín, Stanislavice – Albrechtice – Stonava – Karviná, Doly) Silnice III/4749 je vedena řešeným územím pouze v krátkém úseku, a to jeho severozápadní částí (k.ú. Stanislavice). Jedná se o komunikaci lokálního významu, která umožňuje dopravní přístup sousedních obcí (Albrechtice, částečně i Stonava) na nadřazený tah silnice I/11. Z dopravně – urbanistického hlediska lze krátký průtah zastavěným územím zařadit mezi obslužné komunikace funkční skupiny C. Trasu silnice III/4749 lze v řešeném území považovat za stabilizovanou. Silnice III/4763 (Střítež – Vělopolí – Český Těšín, Horní Žukov) Silnice III/4763 je vedena jihozápadní částí řešeného území přes místní část Horní Žukov. Jedná se o komunikaci lokálního významu, která v rámci širších dopravních vazeb spojuje silnici I/68 ve Stříteži se silnicí II/648 (původní I/48) v Českém Těšíně a umožňuje dopravní přístup sousedních obcí (Vělopolí, Střítež na tyto nadřazené silniční tahy. Z dopravně – urbanistického hlediska lze krátký průtah zastavěným územím zařadit mezi obslužné komunikace funkční skupiny C. Trasu silnice III/4763 lze v řešeném území považovat za stabilizovanou.

Místní komunikace Síť místních komunikací v zastavěném území zajišťuje především obsluhu veškeré zástavby, která není obsloužena přímo ze silničních průtahů. V centrální části Českého Těšína se jedná především o dvoupruhové komunikace proměnlivé šířky (5,5 – 8 m) s různou úpravou povrchu, v místních částech se pak jedná především o krátké jednopruhové úseky s nehomogenní šířkou vozovky pohybující se mezi 2,5 až 4 m. Místní komunikace mají především obslužný charakter a lze je z hlediska jejich urbanisticko – dopravní funkce převážně zařadit do funkční skupiny C. Ulice 28. Října, Hlavní Třída, Hrabinská, Hřbitovní, Komenského (úsek), Lípová, Nádražní, Nová Tovární, Pod Zvonek, Polní, Slezská, Sokolovská, Tovární, Třinecká a Železniční jsou v souladu s pasportem místních komunikací zařazeny mezi místní komunikace sběrné funkční skupiny B a spolu se silničními průtahy - I/11H (Ostravská a Jablunkovská), I/67 (Karvinská a Viaduktová), II/648 (Frýdecká), III/01139 (Slovenská), III/04822 (Nádražní), III/04824 (Viaduktová a Hlavní Třída)tvoří základní obslužnou a sběrnou dopravní kostru města. V grafické části ÚP jsou dále vyznačeny i některé významnější komunikace funkční skupiny D (místní komunikace IV. třídy), a to podskupiny D1 – pěší zóna a D2 – stezky pro chodce, stezky pro společný provoz chodců a cyklistů apod. Dopravní řešení územního plánu navrhuje některé stávající nevyhovující úseky místních komunikací šířkově homogenizovat na jednotné kategorie (jednopruhové s nezbytným vybavením a dvoupruhové). V rámci územního plánu je rovněž koncepčně navrženo vybudování některých nových úseků tak, aby byl zajištěn příjezd k navrhovaným plochám pro výstavbu.

Účelové komunikace Síť účelových komunikací v Českém Těšíně představují především obslužné komunikace uvnitř jednotlivých výrobních areálů, které však vzhledem ke svému charakteru nejsou zakresleny v grafické části územního plánu a lesní a polní cesty, které slouží k obsluze jednotlivých nemovitostí a ke zpřístupnění lesních a polních pozemků. Jedná se o jednopruhové i dvoupruhové komunikace s nehomogenní šířkou vozovky a různou povrchovou úpravou. Pozn.: po některých lesních a polních cestách jsou vedeny cyklistické a turistické značené trasy.


68


a.2)


Hlavní zásady návrhu technického řešení komunikací

Rychlostní silnice R48 (Bělotín – Nový Jičín – Příbor – Frýdek-Místek) Trasu rychlostní silnice R48 lze z hlediska územního plánu v řešeném území považovat za dlouhodobě stabilizovanou. Silnice I/11 a I/11H (okr. křiž. Vrčení – Chlumec nad Cidlinou – Nové Město – Hradec Králové – Vamberk – Žamberk – Červená Voda – Štíty – Bludov – Šumperk – Rapotín – Rýmařov – Bruntál – Opava – Ostrava – Havířov – Český Těšín – Třinec, Nebory – Jablunkov – Slovensko) Trasu silnice I/11 je v rámci Územního plánu Český Těšín navrženo přeložit do nové polohy. Řešeným území je nová trasa vedena jako dvoupruhová směrově nerozdělená komunikace jeho severní částí přes k.ú. Stanislavice a k.ú. Mosty u Českého Těšína, a to v souladu s ÚPN VUC Ostrava – Karviná a ZÚR Moravskoslezského kraje. V grafické části územního plánu je pak vyznačen orientační zákres trasy s vymezeným koridorem v šířce cca 50 m od osy zákresu na obě strany, včetně rozšíření pro budoucí křížení s trasou silnice I/48. V rámci vymezené plochy bude realizována trasa přeložky silnice I/11, ostatní úpravy komunikační sítě a nezbytné přeložky sítě technické infrastruktury. Koridor vymezený v rámci ÚPN VUC Ostrava – Karviná a ZÚR Moravskoslezského kraje v šířce 200 od osy vymezeného návrhu bude respektován pouze v nezbytně nutném rozsahu. Nové stavby a objekty v něm se nacházející budou posuzovány individuálně. Nebudou povolovány nové stavby a provoz objektů znemožňující realizaci přeložky silnice I/11. Ostatní úpravy trasy silnice I/11 – přestavby křižovatek, realizace chodníků, dopravně zklidňujících opatření apod. – mohou být realizovány bez vymezení v grafické části územního plánu. Silnice I/48 (Bělotín – Nový Jičín – Příbor – Frýdek-Místek – Horní Tošanovice – Český Těšín – Chotěbuz – Polsko) Trasu silnice I/48 lze z hlediska územního plánu v řešeném území považovat za stabilizovanou. Řešena je pouze úprava v prostoru budoucího křížení s trasou přeložky I/11 (viz výše). Silnice I/67 (Český Těšín – Chotěbuz – Karviná – Bohumín) Trasu silnice I/67 lze z hlediska územního plánu v řešeném území považovat za dlouhodobě stabilizovanou. Dílčí úpravy trasy silnice I/67 – přestavby křižovatek, realizace chodníků, dopravně zklidňujících opatření apod. – mohou být realizovány bez vymezení v grafické části územního plánu. Silnice II/468 (Český Těšín – Třinec – Vendryně) Trasa silnice II/468 je v rámci územního plánu považována za stabilizovanou. Silnice II/648 (Frýdek – Místek – Horní Tošanovice – Třanovice – Český Těšín) Trasu silnice II/648 lze z hlediska územního plánu v řešeném území považovat za dlouhodobě stabilizovanou. V rámci územního plánu je řešena pouze úprava křižovatky se silnicí III/01139 a místními komunikacemi pro rozvojovou lokalitu „Na Mojském“. Navržena je její přestavba na okružní křižovatku jako definitivní řešení, etapovitě lze uvažovat i s jiným vhodným řešením úpravy. Ostatní dílčí úpravy trasy silnice II/648 – přestavby křižovatek, realizace chodníků, dopravně zklidňujících opatření apod. – mohou být realizovány bez vymezení v grafické části územního plánu. Silnice III/01139 (Český Těšín, průjezdná) Trasa silnice III/01139 je v rámci územního plánu považována za stabilizovanou. Dílčí úpravy její trasy – přestavby křižovatek, realizace chodníků, dopravně zklidňujících opatření apod. – mohou být realizovány bez vymezení v grafické části územního plánu. Silnice III/04822 (Český Těšín, průjezdná) Trasu silnice III/04824 lze v řešeném území považovat za stabilizovanou. V rámci územního plánu je řešena především její přestavba na dvoupruhovou směrově rozdělenou kategorii s přestavbou křižovatky s ulicemi Střelniční a Nádražní a dílčími úpravami ostatních křižovatek a okolních komunikačních prostorů.


69



Silnice III/04824 (Český Těšín, průjezdná) Trasa silnice III/04824 je v rámci územního plánu považována za stabilizovanou. Dílčí úpravy její trasy – přestavby křižovatek, realizace chodníků, dopravně zklidňujících opatření apod. – mohou být realizovány bez vymezení v grafické části územního plánu. Silnice III/4686 (Zpupná Lhota – Chotěbuz – Český Těšín, Stanislavice) Trasu silnice III/4686 lze z hlediska územního plánu v řešeném území považovat za dlouhodobě stabilizovanou. Dílčí úpravy – přestavby křižovatek, realizace chodníků, dopravně zklidňujících opatření apod. – mohou být realizovány bez vymezení v grafické části územního plánu. Silnice III/4741 (Český Těšín, Mistřovice – Těrlicko, Hradiště) Trasu silnice III/4741 lze z hlediska územního plánu v řešeném území považovat za dlouhodobě stabilizovanou. Dílčí úpravy – přestavby křižovatek, realizace chodníků, dopravně zklidňujících opatření apod. – mohou být realizovány bez vymezení v grafické části územního plánu. Silnice III/4749 (Český Těšín, Stanislavice – Albrechtice – Stonava – Karviná, Doly) Trasu silnice III/4749 lze z hlediska územního plánu v řešeném území považovat za dlouhodobě stabilizovanou. Dílčí úpravy – přestavby křižovatek, realizace chodníků, dopravně zklidňujících opatření apod. – mohou být realizovány bez vymezení v grafické části územního plánu. Silnice III/4763 (Střítež – Vělopolí – Český Těšín, Horní Žukov) Trasu silnice III/4763 lze z hlediska územního plánu v řešeném území považovat za dlouhodobě stabilizovanou (původní návrh ÚPN SÚ na realizaci MÚK s R48 není dále sledován). Ostatní dílčí úpravy – přestavby křižovatek, realizace chodníků, dopravně zklidňujících opatření apod. – mohou být realizovány bez vymezení v grafické části územního plánu.

Místní komunikace Současný stav Stávající jednopruhové komunikace bez příslušného vybavení požadovaného dle ČSN 73 6101 a vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území (vyhl. č. 501/2006) je v rámci územního plánu navrženo doplnit výhybnami, případně je šířkově homogenizovat na dvoupruhové kategorie (pozn.: v grafické části není řešeno umístění výhyben, o provedení výše popsaných úprav bude rozhodnuto dle místní potřeby a prostorových možností). Záměry jsou navrženy především z důvodu zlepšení dopravní obsluhy stávajících i nových zastavitelných ploch a pro zvýšení bezpečnosti provozu. -

-

Z těchto záměrů je nutno zmínit: přestavbu ul. Lípová (navržena je úprava na alespoň minimální dvoupruhovou kategorii dle prostorových možností, a to z provozu linek MHD a z důvodu dalšího obestavění) přestavbu ul. Pod Zvonek v úseku mezi křižovatkou s ul. Ropická a silnicí III/4763 (ul. Vělopolská) (navržena je úprava na dvoupruhovou kategorii z důvodu zlepšení dopravní obslužnosti podél rychlostní silnice R48 a z důvodu dalšího obestavění) přestavbu ul. Ropická (navržena je úprava na dvoupruhovou kategorii z důvodu dalšího obestavění a zlepšení dopravní obslužnosti – přístup do Ropice a ke golfovému areálu)

Návrh Nové trasy místních komunikací zahrnují především úseky nezbytně nutné z hlediska koncepce dopravní obsluhy jednotlivých návrhových ploch. Vnitřní síť místních komunikací bude především realizována v rámci vymezených ploch bez nutnosti zákresu v grafické části. Pro dopravně významnější trasy místních komunikací jsou v rámci územního plánu vymezeny plochy pro jejich vedení, jejichž parametry jsou stanoveny dle zásad šířkového uspořádání (viz. níže). Z těchto záměrů je nutno zmínit: - navržené úpravy ul. Tovární v přednádražím prostoru - novou trasu ul. Nová Tovární vedenou v souběhu s železniční tratí - nové komunikace pro dopravní obsluhu rozvojové lokality „Cihelna“ a přilehlých ploch zapojené do silnice I/11H (ul. Jablunkovská)


70



Zásady šířkového uspořádání místních komunikací U nových i upravovaných úseků místních komunikací úseků budou respektovány minimální šířky přilehlých veřejných prostranství dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. V odůvodněných případech ve stísněných poměrech bude respektována alespoň šířka prostoru místní komunikace stanoveného dle ČSN 736110. Tyto prostory je v rámci územního plánu doporučeno důsledně hájit pro případné budoucí vedení chodníků, šířkové úpravy vozovky, realizaci výhyben, realizaci pásů nebo pruhů pro cyklisty, event. pro vedení sítí technické infrastruktury. Odstup nových budov navržených podél stávajících nebo nových místních komunikací bude minimálně 10 m od osy komunikace, pro nové budovy navržené podél silničních komunikací je v rámci územního plánu dodržet odstup minimálně 15 m od osy komunikace. Tyto odstupy mohou být dle místních podmínek a v odůvodněných případech ve stísněných poměrech sníženy. Všechny komunikace v zástavbě budou dále pokládány za zklidněné komunikace se smíšeným provozem, které slouží společně motorové dopravě a pěšímu a cyklistickému provozu s omezenou rychlostí (dle místních podmínek). Jednopruhové komunikace budou opatřeny zákazem odstavování a parkování vozidel. Při návrhu komunikací budou dále respektovány normy ČSN pro požární bezpečnost staveb (73 0802, 73 0804 a 73 0833). Z tohoto důvodu je v rámci územního plánu rovněž doporučeno realizovat na uslepených komunikacích obratiště (nejsou vymezena v grafické části a budou realizována do stávajících nebo navržených rozvojových ploch). Navržené místní komunikace budou z hlediska urbanisticko – dopravního zařazeny do sítě místních komunikací III. třídy (obslužných komunikací funkční skupiny C dle ČSN 73 6110).

Účelové komunikace Územní plán Český Těšín navrhuje stávající síť účelových komunikací pouze upravit v souvislosti s vedením nových komunikací. Lesním a polním cestám po kterých jsou vedeny cykloturistické trasy je nutno věnovat zvýšenou pozornost, u ostatních účelových komunikací se předpokládá pouze jejich nutná údržba a úpravy jejich vybavení (propustky, mosty apod.). Významné účelové komunikace se v řešeném území nenacházejí.

a.3)

Provoz chodců a cyklistů a.3.1)

Komunikace pro chodce, turistické trasy

Součástí komunikační sítě jsou i komunikace pro chodce. V zastavěné části Českého Těšína jsou chodníky a samostatné stezky pro chodce vybudovány především v centru města, a to podél silničních průtahů a uvnitř jednotlivých obytných souborů. Jinak chodci využívají zpevněné i nezpevněné části krajnic. V místních částech (Mistřovice, Horní Žukov, Koňákov, Stanislavice a ostatní) jsou chodníky vedeny pouze podél hlavních silničních tahů. Dopravní řešení územního plánu navrhuje realizovat nové chodníky podél komunikací dle místní potřeby, a to v rámci prostorů místních komunikací a v souladu se zásadami stanovenými dle ČSN 73 6110. V zásadě je v rámci územního plánu předpokládáno, že chodníky jsou nebo budou realizovány v prostorech místních komunikací jako jejich součást (včetně silničních průtahů) a není nutno je vyznačovat v grafické části. V rámci územního plánu je tak navržena pouze realizace několika samostatných stezek pro chodce, která zkvalitní přístup do atraktivních lokalit. Z těchto záměrů je nutno zmínit: - stezku pro chodce s lávkou přes Olši z parku A. Sikory do Polska (tzv. Sportovní lávka) - stezku pro chodce s lávkou přes Olši podél železniční trati do Polska (tzv. Železniční lávka) - stezky pro chodce v okolí Těšínské přehrady Hrabina Stezky pro chodce budou realizovány dle zásad uvedených v rámci ČSN 73 6110. Řešeným územím je dále vedena jedna turisticky značená trasa (č. 2239 dle KČT) a tři značené turistické okruhy. Trasa č. 2239 je modře značená trasa vedená z Frýdku – Místku, kolem Žermanické a Těrlické vodní nádrže, přes Hradiště , Stanislavice, Chotěbuz do centra Českého Těšína. Turistické okruhy


71



jsou vymezeny v historické části Českého Těšína s přesahem do širšího centra. Jedná se o červeně, zeleně a modře vyznačené okruhy. Územním plánem Český Těšín není vedení značených turistických stezek dotčeno.

a.3.2)

Komunikace pro cyklisty, cyklistické trasy

Pro cyklistický provoz jsou v řešeném území využívány všechny komunikace, mimo tahy rychlostní silnice R48 a silnice I/48. Pro cykloturistiku jsou vyznačeny celkem dvě cyklistické trasy I. třídy – č. 46 (Sudoměřice nad Moravou – Strážnice – Velká nad Veličkou – Žitková – Vizovice – Vsetín – Ostravice – Český Těšín) a č. 56 (Bohumín – Bukovec) a dvě místní cyklotrasy IV. třídy – č. 6090 (Český Těšín – Koňákov – Dolní Domaslavice) a č. 6100 (Dolní Těrlicko – Chotěbuz – Albrechtice), které jsou vedeny především po místních a účelových komunikacích, výjimečně po po silnicích III. třídy. V rámci územního plánu je navrženo několik nových cyklotras, které doplňují stávající systém. Jedná se především o lokální propojení již vymezených úseků, které jsou vesměs vedeny po místních nebo účelových komunikacích, výjimečně po průtazích silnic III. třídy a navazují na okolní řešené obce (Těrlicko, Ropice). Dotčené komunikace je v rámci územního plánu doporučeno dle prostorových možností stavebně upravit pro potřeby cykloturistiky (obnova povrchu, rozšíření nevyhovujících úseků, obnova propustků, mostů apod.) a vybavit je odpočívkami a informačními tabulemi. Mimo trasy vymezené pro cykloturistiku je v rámci územního plánu navržen i systém cyklostezek a komunikací vybavených samostatnými pásy nebo pruhy pro cyklistiky, a to v zájmu oddělení motorové a cyklistické dopravy. Nové samostatné cyklostezky nebo stezky pro společný provoz chodců cyklistů (není rozlišeno v grafické části) jsou navrženy především podél nejvýznamnějších silničních průtahů a v lokalitách se zvýšeným pohybem cyklistů. Z těchto záměrů je nutno zmínit: - stezku pro cyklisty mezi Českým Těšínem a archeoparkem v Chotěbuzi (dle DÚR Cyklistická stezka Český Těšín – Archeopark, UDI Morava, 04/2008) - stezky pro cyklisty a in-line bruslení v okolí Těšínské přehrady Hrabina (dle studie In-line stezka kolem Těšínské přehrady Hrabina, Delta Třinec, projekční ateliér, 05/2008) - stezku pro cyklisty podél Olše v úseku mezi centrem Českého Těšína a Třincem - stezku pro cyklisty podél silnice I/11 ve směru na Ropici Samostatnými pásy nebo pruhy pro cyklistiky je pak v zásadě navrženo vybavit všechny významné komunikace se zvýšeným provozem, po kterých jsou vedeny značené cykloturistické trasy.

a.4)

Odstavování a parkování automobilů a.4.1) Odstavování vozidel

Odstavování a garážování osobních automobilů obyvatel rodinných domů se předpokládá na vlastních pozemcích. Pro odstavování vozidel obyvatel bytových domů je v rámci územního plánu nová kapacita pro stávající bytový fond navržena především formou přestavby stávajících plošně rozsáhlejších parkovacích ploch na terénu na hromadné garáže s podzemními (výjimečně nadzemními dle místních podmínek) podlažími. Příslušné plochy jsou v řešeném území vymezeny v celkem 5 lokalitách. Jedná se o dvě lokality na sídlišti Svibice (na ul. Mládežnická), a plochy na sídlištích Na Mojském a Hrabinská. Dále je deficit v odstavování osobních automobilů doporučeno řešit vhodnou organizací dopravy na místních komunikacích uvnitř bytových bloků s vytvořením dalších odstavných kapacit na jízdních pruzích. Doporučeno je rovněž prověřit možnost výstavby parkovacích modulů – přístaveb bytových domů, které by alespoň zčásti pokryly potřeby jednotlivých bytových domů a další využití velkoplošných parkovišť na terénu, u kterých se dá předpokládat vybudování podzemních podlaží bez výraznějšího zásahu do okolních pozemků nebo objektů. Potřebné kapacity pro novou bytovou výstavbu budou realizovány v rámci příslušných ploch zastavěných území bez přesného vymezení v grafické části územního plánu dle místní potřeby, a to pro stupeň automobilizace 1 : 2,0. Odstavování a garážování nákladních automobilů bude realizováno ve výrobních a podnikatelských areálech.


72



a.4.2) Parkování vozidel Pro parkování osobních automobilů jsou v řešeném území vymezena parkoviště především u jednotlivých objektů občanské vybavenosti, sportovišť, příp. průmyslových a výrobních areálů. V rámci územního plánu je přímo navržena výstavba celkem čtyř parkovacích ploch na terénu – v lokalitě u hřbitova ve Svibicích, u vodní nádrže Hrabina, v centrální části Českého Těšína v přednádražím prostoru na ul. Tovární a v prostoru točny na ul. Nová Tovární. V centrální části Českého Těšína jsou dále vymezeny lokality pro realizaci parkovacích domů. Jedná se o proluky v zástavbě v prostoru křižovatky ul. Střelniční a Tovární. Další parkovací a odstavné kapacity pak mohou být rovněž navrženy v rámci příslušných ploch zastavěných a zastavitelných území bez přesného vymezení v grafické části územního plánu. Jedná se především o dostavby parkovacích ploch malého rozsahu určených pro místní potřebu nebo o parkovací plochy určené pro potřeby občanské vybavenosti. Parkovací nároky podnikatelských ploch nejsou v bilanci uváděny a musí být řešeny v rámci vlastních pozemků. Veškeré nové parkovací budou realizovány pro stupeň automobilizace 1 : 2,0.

a.5)

Ostatní obslužná silniční zařízení

Ve správním území Českého Těšína se nacházejí čtyři čerpací stanice pohonných hmot (r. 2009: Shell Czech Republic, a.s. a Benzina a.s. u silnice I/11H v centru Českého Těšína, Slovnaft, a.s. u silnice I/67 a soukromá čerpací stanice plynu (LPG) u silnice III/01139 (ul. Slovenská). V řešeném území dále slouží motoristům i několik autoservisů a pneuservisů. V rámci ÚP mohou být obslužná zařízení realizována pouze na příslušných plochách v souladu s podmínkami pro jejich využívání.

b) Železniční doprava a významnější železniční zařízení Řešeným územím jsou vedeny celkem tři železniční trati. Jedná se o celostátní železniční trať č. 320 (Bohumín – Čadca, Slovensko), celostátní železniční trať č. 835 (pohraniční úsek) a regionální železniční trať č. 322 (Frýdek – Místek – Český Těšín). Celostátní železniční trať č. 320 (Bohumín – Čadca, Slovensko) Železniční trať č. 320 je v širších vazbách České Republiky součástí II. železničního koridoru a mezinárodního tahu E65 (návaznost na trať č. 270). Trať je zařazena i do evropské dopravní sítě, a to do tzv. IV. trans–evropského multimodálního (víceúčelového) dopravního koridoru – resp. jeho odbočky označené VI. B. Řešeným územím je trať č. 320 vedena v severojižním směru přes centrální část města, kde se na její trase nachází uzlová železniční stanice Český Těšín. Trať je dvojkolejná s elektrickou trakcí, optimalizovaná pro vyšší traťové rychlosti. Její poloha v řešeném území je stabilizovaná. Celostátní železniční trať č. 835 (Český Těšín – hranice s Polskem) Trať č. 835 je vedena z železniční stanice Český Těšín severovýchodním směrem na Polsko. Jedná se o krátký úsek jednokolejné železniční trati omezeně využívané pro osobní i nákladní dopravu. Trasa železniční trati č. 835 je v rámci územního plánu považována za stabilizovanou. Regionální železniční trať č. 322 (Frýdek – Místek – Český Těšín) Trať č. 322 je doplňkovou tratí v širších vazbách Moravskoslezského kaje spojující celostátní trati č. 323 ve Frýdku – Místku a č. 320 v Českém Těšíně. Trať č. 322 je v rámci územního plánu navržena k tzv. optimalizaci, zahrnující celkovou modernizaci a úpravu trati na vyšší traťovou rychlost. I přes navržené úpravy lze polohu trati v řešeném území považovat za stabilizovaný prvek.


73



V řešeném území je dále vedeno ze železniční stanice Český Těšín několik vleček do přilehlých promyslových a výrobních areálů. Jejich využití je však v současné době omezeno (r. 2009). V rámci územního plánu je navržena obnova některých úseků s novým zavlečkováním areálu lehké průmyslové výroby a skladování přes ulici Nová Tovární.

c) Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je provozována pravidelnou mezinárodní, dálkovou a příměstskou autobusovou dopravou, kterou zajišťují (r. 2009) Veolia Transport Morava, a.s., ČSAD Karviná, a.s. a železniční hromadnou dopravou osob, kterou provozují ČD, a.s. Správní území je rovněž obsluhováno městskou hromadnou dopravou, kterou provozuje Veolia Transport Morava, a.s. V řešeném území se nachází celkem 49 autobusových zastávek (včetně zastávek MHD), z nichž většina je opatřena přístřeškem pro cestující a zastávkovým pruhem alespoň v jednom směru: Český Těšín, 28.Října, Obchod; Český Těšín, Baliny; Český Těšín, Banka; Český Těšín, Centrální Hřbitov; Český Těšín, Dolní Žukov, Blahut; Český Těšín, Dolní Žukov, Pod Zelenou; Český Těšín, Dolní Žukov, U Vodojemu; Český Těšín, Domov Pro Seniory; Český Těšín, Hl.Třída; Český Těšín, Horní Žukov, Na Kopci; Český Těšín, Horní Žukov, rozc.; Český Těšín, Horní Žukov, Škola; Český Těšín, Horní Žukov, U Hlaváčů; Český Těšín, Hrabinská, DDM; Český Těšín, Hrabinská, Delong; Český Těšín, Hřbitovní; Český Těšín, Jablunkovská, Zámeček; Český Těšín, Koňákov, Mírov; Český Těšín, Koňákov, šachta; Český Těšín, Lípová, prům. zóna; Český Těšín, Mistřovice, Na Fibakovce; Český Těšín, Mistřovice, rozc.; Český Těšín, Mistřovice, Topoly; Český Těšín, Mosty, osada Antoníček; Český Těšín, Mosty, pošta; Český Těšín, Mosty, přehrada; Český Těšín, Na Mojském; Český Těšín, Nová Tovární, točna; Český Těšín, Nová Tovární, Walmark; Český Těšín, Ostravská, Nemocnice; Český Těšín, Perex; Český Těšín, rest. Na Brandýse; Český Těšín, rest.U Zvonku; Český Těšín, Stadion; Český Těšín, Stanislavice, Na Vyrubane; Český Těšín, Stanislavice, škola; Český Těšín, Stanislavice, u kříže; Český Těšín, Svibice, Čáslavská; Český Těšín, Svibice, farma; Český Těšín, Svibice, Mládežnická; Český Těšín, Svibice, pož. zbroj; Český Těšín, Svibice, samoobsluha; Český Těšín, Svibice, Slovenská; Český Těšín, Svibice, škola; Český Těšín, Svibice, rozc.; Český Těšín, Tovární, u trati; Český Těšín, u žel. přejezdu; Český Těšín, ul. kpt. Jaroše; Český Těšín, žel.st. V grafické části je pro autobusové zastávky vyznačena obalová křivka izochron dostupnosti (400 m) dokumentující dostupnost autobusových zastávek. Jejich rozmístění však plně neumožňuje obsluhu celého zastavitelného ani zastavěného území. V rámci územního plánu je tedy navrženo vybudovat celkem tři nové autobusové zastávky (u silnice II/648 a dvě zastávky na ul. Pod Zvonek). Některým novým zastávkám se však musí přizpůsobit vedení autobusových linek (viz návrh zastávky na ul. Pod Zvonek). Dále je v rámci územního plánu navrženo přesunout polohu autobusového nádraží. Hromadné dopravě osob po železnici slouží železniční stanice Český Těšín na celostátní železniční trati č.320.

d) Ostatní druhy dopravy Oficiální zařízení letecké a vodní dopravy se v řešeném území nenacházejí.

e) Ochranná pásma, ochrana zdraví obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací V řešeném území je nutno respektovat (vyznačeno v grafické části): - silniční ochranná pásma stávajících komunikací podle zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, která jsou vymezena prostorem ohraničeným svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenosti: - 100 m od osy přilehlého jízdního pásu pro rychlostní silnice nebo od osy větve jejich křižovatek; - 50 m od osy vozovky pro silnice I. třídy; - 15 m od osy vozovky pro silnice III.třídy. - železniční ochranná pásma v šířce 60 m od osy krajních kolejí na obě strany, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy a železniční ochranná pásma vlečky v šířce 30 m od osy krajních kolejí na obě strany (podle zákona č.266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů).


74


-


orientační silniční ochranná pásma navržených komunikací – přeložky silnice I/11 v šířce 50 m od osy orientačního návrhu;

V řešeném území je dále nutno respektovat (není vyznačeno v grafické části): - na silničních křižovatkách je nutno respektovat rozhledová pole podle platného znění zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, na ostatních křižovatkách pak alespoň rozhledová pole určující minimální délku rozhledu pro zastavení dle ČSN 73 6110. V těchto polích se nesmějí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu. Tam, kde rozhledová pole nemohou být uvolněna (z důvodu finanční náročnosti, demolice apod.) bude na komunikaci označené jako vedlejší osazena bude postupováno dle příslušných předpisů. Rozhledová pole křižovatek nejsou zakreslena v grafické části ÚPN. - ochranná pásma leteckých staveb (radiová zabezpečovací zařízení letiště) podle zákona č. 49/1997, o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů - ochrana zdraví obyvatel před nepříznivými účinky hluku a vibrací dle nařízení č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací


75


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.f) NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY II.A.f2) VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

f2) VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ a) Zásobování pitnou vodou a.1)

Popis současného stavu

Řešené území je zásobováno pitnou vodou z veřejného vodovodu, který je ve správě SmVaK Ostrava, a.s., regionální správa Karviná, provoz Český Těšín. Pitná voda je dodávána z centrálních zdrojů ostravského oblastního vodovodu (OOV) přivaděčem z úpravny vody Vyšní Lhoty. Výstavba veřejného vodovodu v centrální části Českého Těšína je datována od r. 1894. K připojení ostatních sídel na veřejný vodovod došlo v posledních letech vybudováním rozsáhlé sítě, jejíž výstavba nadále pokračuje. Délka vodovodní sítě je cca 129 km, počet napojených obyvatel evidovaných správcem vodovodní síti celkem je 26 221, z to trvale bydlících obyvatel je 25 000. Celkový odběr vyrobené vody činí 3 průměrně 122 l/s = 10 540 m /d, ztráty dosahují 41 %. Voda odebraná domácnostmi představuje 76 % fakturované vody, zbylých 24 % je určeno pro průmysl, zemědělství a ostatní odběratele. 3

První odběr z přivaděče OOV DN 500 u přerušovací komory (PK) Horní Žukov 100 m (374,50 – 370,00) slouží pro skupinu Koňákov, Stanislavice, Kostelec, Hradiště, Horní a Dolní Žukov a část Ropice. 3 Čerpací stanicí u PK je voda čerpána do věžového vodojemu Koňákov 100 200 m (447,90-441,50), ze kterého jsou gravitačně zásobeny vodojemy v Kostelci a Hradišti (mimo řešené území) a zemní vodojem 3 Stanislavice 2x100 m (351,30-347,00). Výtlačný řad DN 150 slouží zároveň jako řad zásobovací, na větvích DN 100-80 jsou podle potřeby osazeny redukční ventily. Druhým směrem je voda čerpána do Horního a Dolního Žukova a dále do Vělopolí a Ropice (mimo řešené území). Poblíž Frýdecké ulice se přivaděč OOV rozvětvuje do jižní a severní větve. Jižní větev DN 500 - 400 směřuje k PK Dolní Žukov, z níž byl dříve zásoben řadem DN 350 Třinec. PK i zásobní řad jsou dnes mimo 3 provoz. Za PK pokračuje přivaděč OOV DN 300 do vodojemu OOV Dolní Žukov 2x1000 m (343,55 338,55), odkud je řady DN 400 a DN 300 zásobena městská část Česká Těšína a část Ropice (mimo řešené území). 3

Severní větev přivaděče OOV DN 300 dodává vodu do vodojemu OOV Mosty 2x2500 m (346,0-341,5), ze kterého je zásobena městská část Českého Těšína a část Chotěbuze Mimo řešené území) a přes automatickou tlakovou stanici (ATS) Mosty, Mistřovice a část Stanislavic. Pro zástavbu v nižších polohách je tlak snižován redukčními ventily. 3

Vodovodní síť města Českého Těšína je pod vlivem vodojemů VDJ Dolní Žukov 2 x 1 000 m 3 (343,60 – 338,60 m n.m.) a VDJ Mosty 2 x 2 500 m (346,20 – 341,50 m n.m.). Z vodojemu Dolní Žukov je do jižní části města veden zásobovací řad DN 400 – 300 a do centra řad DN 300. Z VDJ Mosty jde pak hlavní řad DN 400, ze kterého je zásobována severní část spotřebiště. Zástavba Horního Žukova se nachází na terénu s úrovní 321,00 – 344,00 m n.m. Tlakové poměry vody ve vodovodní síti jsou zčásti pod výstupným tlakem automatické tlakové stanice, v níže položené zástavbě jsou upravovány redukčními ventily. Rozváděcí řady jsou z trub DN 80 a DN 100. Zástavba Dolního Žukova se nachází na terénu s úrovní cca 381,00 až 301,00 m n.m.Tlakové poměry vody ve vodovodní síti jsou zčásti pod výstupným tlakem automatické tlakové stanice, v níže položené zástavbě jsou upravovány redukčními ventily. Koňákov je zásoben pitnou vodou z výtlačného řadu DN 150 z automatické tlakové stanice Horní 3 Žukov do věžového vodojemu Koňákov 200 m (447,9 – 441,5 m n.m.). Výtlačný řad DN 150 slouží zároveň jako řad zásobovací, na větvích DN 100-80 jsou podle potřeby osazeny redukční ventily. Spodní část zástavby Mostů je napojena přímo na hlavní zásobovací řad DN 400 z vodojemu Mosty 3 2 x 2 500 m (346,2 – 341,5 m n.m.), který pokračuje do Českého Těšína a Chotěbuze. Výše položená zástavba je zásobena z uvedeného vodojemu pomocí ATS. Zástavba v jižní části katastru je napojena přímo na severní větev přivaděče OOV DN 300 jdoucího do vodojemu Mosty. Mistřovice jsou napojeny na výtlačný řad z ATS DN 100, který je protažen od vodojemu Mosty 3 2 x 2 500 m až do východní (horní) části Stanislavice. Na odbočkách z výtlačného řadu jsou vybudovány redukce tlaku.


76



Vodovodní síť Mistřovic je dále propojena řadem DN 90 s výtlakem DN 150 z ATS u přerušovací komory Horní Žukov do vodojemu Koňákov. Rozpojení sitě je zajištěno pásmovým sekčním šoupátkem v Mistřovicích. Stanislavice jsou zásobovány pitnou vodou ze dvou směrů. Západní část (dolní) je napojena na vodojem Koňákov a Kostelec, který je napojen na ATS u přerušovací komory Horní Žukov. Východní část (horní) je zásobována přes redukční ventil z výtlačného řadu z ATS Mosty. Oba systémy nejsou vzájemně propojeny.

a.2)

Výpočet potřeby vody

Výpočet potřeby vody pro obyvatelstvo, technickou a specifickou vybavenost, objekty druhého bydlení (individuální rekreace), průmysl a zemědělství je proveden podle Směrnice č. 9 ze dne 20. července 1973 MLVH ČSR a MZ ČSR – hlavního hygienika ČSR pro výpočet potřeby vody při navrhování vodovodních a kanalizačních zařízení a posuzování vydatnosti vodních zdrojů. Vzhledem k charakteru zástavby a velikosti sídla je podle této směrnice uvažována pro byty -1 -1 v bytových domech s koupelnou a lokálním ohřevem teplé vody potřeba vody 120 l.os .den , u ostatních -1 -1 bytů připojených na vodovod včetně bytů se sprchovým koutem 90 l os .den . Na základě rozsahu stávající vodovodní sítě v Českém Těšíně a rozsahu navrhované vodovodní sítě v ostatních sídlech se předpokládá, že do roku 2025 bude na veřejný vodovod napojeno 100 % obyvatel Českého Těšína a cca 89 % v ostatních sídlech. Výpočet potřeby vody pro 100 % napojených obyvatel je teoretický a vytvoří určitou rezervu při dimenzování vodohospodářských zařízení a objektů. Specifická potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost je dle uvedené směrnice -1 na jednoho obyvatele 150 l.den pro Český Těšín, (tj. 125 l/os/den navýšených o 20 % na pokrytí potřeb -1 -1 pro nevyspecifikované podnikatelské aktivity), 30 l.den pro Mosty a 20 l.den pro ostatní sídla. Potřeba vody pro specifickou vybavenost zahrnuje potřebu vody pro navrhovaný areál Multipark Olza. -

-

Předpokládaná potřeba vody budoucího Multiparku Olza je: 3 -1 průměrná denní potřeba vody Qp = 466,6 m .den -1 maximální hodinová potřeba vody Qh = 8,10 l.s 3 -1 potřeba vody celkem je 170 309 m .rok

Potřeba vody pro objekty druhého bydlení a individuální rekreace je počítána na základě údajů o počtu objektů a bytů druhého bydlení. Údaje jsou maximální, proto ve výpočtu není použit koeficient km. -1 -1 Specifická potřeba je uvažována ve výši 60 l.os .den . Potřeba vody pro průmysl pro stávající zařízení je převzatá z údajů provozovatele vodovodní sítě o stávající spotřebě vody za poslední sledované období. Do celkové bilance potřeby vody pro průmysl je započítána i potřeba vody pro navrhované plochy pro rozvoj průmyslové výroby (lehký průmysl a drobnou 3 řemeslnou výrobu) o rozloze 15,1 ha. Specifická potřeba vody je uvažována ve výši 3m /ha plochy za den. V navrhovaných plochách se nepředpokládá výroba s nároky na pitnou vodu pro technologické účely. V případě požadavku na dodávku pitné vody pro technologické účely bude nutné přehodnotit bilance potřeby vody, resp. dbát na instalování uzavřených technologických okruhů s minimálním dopouštěním čerstvé vody. Potřeba vody pro zemědělství je počítaná na stávající stav živočišné výroby, resp. na projektované kapacity objektů, i když některé objekty jsou v současné době prázdné bez využití a o jejich dalším využití není rozhodnuto. Nadhodnocení potřeby vody z titulu vyšších kapacit stávajících objektů představuje určitou rezervu při posuzování stávajících zařízení vodovodu a případném navrhování nových. Koeficient denní nerovnoměrnosti je určen dle kategorií sídla: kd = 1,25 pro Český Těšín, kd = 1,4 pro Dolní Žukov a Mosty a kd = 1,5 pro Horní Žukov, Koňákov, Mistřovice a Stanislavice. Koeficient hodinové nerovnoměrnosti kh = 1,8 pro všechna sídla.


77



Výsledné hodnoty potřeby pitné vody, rozhodující pro posouzení vodovodu, jsou uvedeny v následujících tabulkách: Potřeba pitné vody – město Český Těšín

potřeba vody pro

BF TV

20 500

2 351,85

2

20 500

Průmysl )

3

4

Zemědělství )

5

2

3

-1

3

m .d

7

Qh )

-1

-1

8

-1

l.s

l.s

2 939,81

34,02

61,275

3 075,00

3 843,75

44,49

80,08

1 000

60,00

60,00

0,69

1,24

-

466,60

466,60

5,40

8,10

-

70,00

70,00

0,81

1,46

-

10,42

17,92

0,21

0,38

6 033,87

7 398,08

85,63

152,53

Σ Český Těšín

) 3 ) 4 ) 5 ) 6 ) 7 ) 8 )

Qm )

1

Specifická 6 vybav.)

1

Qp m .d

Druhé bydlení )

)

potřeba vody

nap. na veř. vod. ) )

počet obyvatel

-1

bytový fond

-1

- BD 16 895 obyvatel, specifická potřeba vody 120 l.os .den -1 -1 - RD 3 605 obyvatel, specifická potřeba vody 90 l.os .den -1 -1 technická vybavenost - specifická potřeba vody 150 l.os .den -1 -1 druhé bydlení - specifická potřeba vody 60 l.os .den údaj z evidence správce sítě doplněný o návrhové plochy pro lehký průmysl a drobnou výrobu dle tabuky – Zemědělství – Živočišná výroba Multipark Olza kd = 1,25 kh = 1,8

Potřeba pitné vody – Dolní Žukov

potřeba vody pro

BF TV

) )

1

2

Druhé bydlení ) Průmysl )

4

Zemědělství ) Σ Dolní Žukov )

1

2

) 3 ) 4 ) 5 )

5

3

počet obyvatel

potřeba vody Qp

Qm )

nap. na veř. vod.

m .d

979

88,44

1 100

3

-1

3

-1

Qh ) -1

7

-1

l.s

l.s

123,82

1,43

2,58

33,00

46,20

0,53

0,96

210

12,60

12,60

0,15

0,15

-

-

-

-

-

-

14,01

19,21

0,23

0,42

-

143,85

197,63

2,29

4,14

bytový fond

m .d

6

-1

-1

- BD 11 obyvatel, specifická potřeba vody 120 l.os .den -1 -1 - RD 968 obyvatel, specifická potřeba vody 90 l.os .den -1 -1 technická vybavenost - specifická potřeba vody 30 l.os .den -1 -1 druhé bydlení - specifická potřeba vody 60 l.os .den průmysl – v sídle se nenachází dle tabulky – Zemědělství – Živočišná výroba


78



6

) kd = 1,4 7 ) kh = 1,8 Potřeba pitné vody – Horní Žukov

potřeba vody pro

BF

)

TV

)

1

2


3

4

Zemědělství )

5

Σ Horní Žukov

)

1

2

) 3 ) 4 ) 5 ) 6 ) 7 )

počet obyvatel

potřeba vody Qp

Qm )

nap. na veř. vod

m .d

676

2,76

760

3

-1

3

m .d

6

-1

Qh ) -1

7

-1

l.s

l.s

4,14

0,05

0,09

58,77

88,16

1,02

1,84

160

9,60

9,60

0,11

0,11

-

-

-

-

0,08

-

13,66

19,98

0,23

0,42

-

99,99

144,68

1,67

3,02

-1

bytový fond

-1

- BD 23 obyvatel, specifická potřeba vody 120 l.os .den -1 -1 - RD 653 obyvatel, specifická potřeba vody 90 l.os .den -1 -1 technická vybavenost - specifická potřeba vody 2 l.os .den -1 -1 druhé bydlení - specifická potřeba vody 60 l.os .den průmysl – v sídle se nenachází zemědělství – v sídle se nenachází kd = 1,5 kh = 1,8

Potřeba pitné vody – Koňákov

potřeba vody pro

BF

)

TV

)

1

2


4

Zemědělství ) Σ Koňákov 1

) 2 ) 3 ) 4 ) 5 ) 6 ) 7 )

4

3

počet obyvatel

potřeba vody Qp

Qm )

nap. na veř. vod

m .d

231

20,72

260

3

-1

3

m .d

5

-1

Qh ) -1

6

-1

l.s

l.s

31,19

0,36

0,65

5,20

7,80

0,09

0,16

80

4,80

4,80

0,06

0,10

-

-

-

-

-

-

8,06

11,18

0,13

0,23

38,85

54,90

0,64

1,14

-1

-1

bytový fond - RD 231 obyvatel, specifická potřeba vody 90 l.os .den -1 -1 technická vybavenost - specifická potřeba vody 20 l.os .den -1 -1 druhé bydlení - specifická potřeba vody 60 l.os .den průmysl – v sídle se nenachází dle tabulky – Zemědělství – Živočišná výroba kd = 1,5 kh = 1,8


79



Potřeba pitné vody – Mistřovice

potřeba vody pro

BF TV

Qm )

1

418

37,62

2

470

Průmysl )

3

4

Zemědělství )

5

Σ Mistřovice 1

Qp m .d

Druhé bydlení )

) 2 ) 3 ) 4 ) 5 ) 6 ) 7 )

potřeba vody

nap. na veř. vod ) )

počet obyvatel

3

-1

3

m .d

6

-1

Qh ) -1

7

-1

l.s

l.s

56,43

0,65

1,18

9,40

14,10

0,16

0,29

50

3,00

3,00

0,03

0,06

-

-

-

-

-

-

1,84

2,80

0,03

0,06

-

51,86

76,33

0,87

1,59

-1

-1

bytový fond - RD 418 obyvatel, specifická potřeba vody 90 l.os .den -1 -1 technická vybavenost - specifická potřeba vody 20 l.os .den -1 -1 druhé bydlení - specifická potřeba vody 60 l.os .den průmysl – v sídle se nenachází dle tabulky – Zemědělství – Živočišná výroba kd = 1,5 kh = 1,8

Potřeba pitné vody – Mosty u Č. Těšína potřeba vody pro

BF TV

1 202

108,99

2

1 350

4

Zemědělství )

5

Σ Mosty u Č. T.

2

) 3 ) 4 ) 5 ) 6 ) 7 )

Qm )

1

Průmysl )

1

Qp m .d

Druhé bydlení )

)

potřeba vody


počet obyvatel

3

3

-1

3

-1

Qh ) -1

7

-1

l.s

l.s

152,59

1,76

3,17

40,20

56,28

0,66

1,18

70

4,20

4,20

0,05

0,09

-

-

-

-

-

-

9,80

16,74

0,20

0,35

-

163,49

230,23

2,67

4,79

bytový fond

m .d

6

-1

-1

- BD 27 obyvatel, specifická potřeba vody 120 l.os .den -1 -1 - RD 1175 obyvatel, specifická potřeba vody 90 l.os .den -1 -1 technická vybavenost - specifická potřeba vody 30 l.os .den -1 -1 druhé bydlení - specifická potřeba vody 60 l.os .den průmysl – v sídle se nenachází dle tabulky – Zemědělství – Živočišná výroba kd = 1,4 kh = 1,8


80



Potřeba pitné vody – Stanislavice

potřeba vody pro

BF TV

498

45,42

2

560 3

-1

3

-1

-1

7

-1

68,13

0,79

1,42

11,20

16,80

0,19

0,35

80

4,80

4,80

0,06

0,10

-

-

-

-

-

-

4,42

6,89

0,07

0,14

-

65,84

96,62

1,11

2,01

5

m .d

Qh ) l.s

Σ Stanislavice

2

3

6

l.s

4

Zemědělství )

) 3 ) 4 ) 5 ) 6 ) 7 )

Qm )

1

Průmysl )

1

Qp m .d

Druhé bydlení )

)

potřeba vody


počet obyvatel

-1

bytový fond

-1

- BD 20 obyvatel, specifická potřeba vody 120 l.os .den -1 -1 - RD 478 obyvatel, specifická potřeba vody 90 l.os .den -1 -1 technická vybavenost - specifická potřeba vody 20 l.os .den -1 -1 druhé bydlení - specifická potřeba vody 60 l.os .den průmysl – v sídle se nenachází dle tabulky – Zemědělství – Živočišná výroba kd = 1,5 kh = 1,8

Zemědělství – Živočišna výroba firma

Qmin potřeba vody pro

Školní statek SZTŠ Český Těšín

l.kus /den

Ing. Poledník BOVIS - AGRO

BOVIS - AGRO

m .d

Qm -1

3

m .d

-1

-1

l.s

23

35

0,74

1,12

0,01

Koně

30 ks

40

60

1,20

1,80

0,02

200 ks

23

35

4,60

7,00

0,08

25 ks

15

20

0,38

0,50

0,01

0,35

0,75

3,50

7,50

0,09

10,42

17,92

0,21

Odchov prasat

Výkrm kuřat

10 000 ks

Dojnice

60

80

5,76

7,68

0,09

10

15

1,50

2,25

0,03

Prasata 350 ks

15

20

5,25

7,00

0,08

Odchov ml. dobytka 65 ks

23

35

1,50

2,28

0,03

14,01

19,21

0,23

Telata

96 ks 150 ks

Σ Dolní Žukov Jan Branný

3

32 ks

Σ Český Těšín MONEONT s.r.o.

Qp

Odchov ml. dobytka

Prasnice BOVIS - AGRO

Qmax -1

Dojnice

96 ks

60

80

5,76

7,68

0,09


23

35

6,90

10,50

0,12

Krávy

10

18

1,00

1,80

0,02

13,66

19,98

0,23

100 ks Σ Horní Žukov


81



firma

Qmin -1

potřeba vody pro Ing. Emil Szotkowski

Dojnice

Qmax

3

l.kus /den

96 ks


Qp m .d

Odchov ml. dobytka

80 ks

BOVIS - AGRO

10 000 ks

Krávy

180 ks

Výkrm prasat

300ks

BOVIS - AGRO

Krávy

60 ks

60 ks

Výkrm skotu

106 ks

-1

-1

l.s

5,76

7,68

0,09

23

35

2,30

3,50

0,04

8,06

11,18

0,13

1,84

2,80

0,03

1,84

2,80

0,03

23

35

0,35

0,75

3,50

7,50

0,09

10

18

1,80

3,24

0,04

15

20

4,50

6,00

0,07

9,80

16,74

0,20

Σ Mosty u Českého Těšína Odchov ml. dobytka

3

m .d

80

Σ Mistřovice Kuřata

-1

60

Σ Koňákov BOVIS - AGRO

Qm

23

35

1,38

2,10

0,02

10

18

0,60

1,08

0,01

23

35

2,44

3,71

0,04

4,42

6,89

0,07

Σ Stanislavice

Výsledná potřeba vody pro celý Český Těšín Qp 3

m .d

Qm -1

3

m .d

-1

Qh -1

-1

l.s

l.s

Český Těšín

6 033,87

7 398,08

85,63

152,53

Dolní Žukov

143,85

197,63

2,29

4,14

Horní Žukov

99,99

144,68

1,67

3,02

Koňákov

38,85

54,90

0,64

1,14

Mistřovice

51,89

76,33

0,87

1,59

Mosty u Českého Těšína

163,49

230,23

2,67

4,79

Stanislavice

65,84

96,62

1,11

2,01

6 597,75

8 198,47

94,89

169,52

Σ Český Těšín

Výpočet je proveden pro návrhové období územního plánu k roku 2025 na základě demografických prognóz vývoje počtu obyvatel v řešeném území a na základě údajů o vybavenosti, průmyslu a podnikání a údajů o zemědělství. Při výpočtu potřeby vody jsou zohledněny nové trendy ve vývoji spotřeby vody jak v domácnostech, tak v průmyslových podnicích, které jsou buď likvidovány, nebo přemísťovány do jiných lokalit. Výsledné hodnoty jsou následující:

Qp Qm

3

= 6 597,75 m /den 3

= 8 198,47 m /den

Do bilancí nejsou zahrnuty obce mimo řešené území napojené na vodovodní síť Českého Těšína.


82


a.3)


Návrh zdrojů vody, posouzení tlakových poměrů, akumulace, návrh zásobovacích a hlavních rozváděcích řadů

Návrh doplnění a rozšíření vodovodní sítě Českého Těšína vychází ze současného stavu zásobování pitnou vodou, který je stručně popsán v úvodu této kapitoly. Navrhované řešení respektuje koncepci stanovenou Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje a Generelem zásobování města Český Těšín pitnou vodou. Navrhované kapacity vodojemů jsou upraveny pro potřebu územního plánu pro návrhové období roku 2025. Dle výpočtu potřeby vody pro obyvatelstvo, technickou a specifickou vybavenost, individuální rekreaci, průmysl, podnikatelské aktivity a zemědělství (živočišnou výrobu) bude v roce 2025 nárok na zdroj 3 vody Qm = 8 198,47 m /den, tj. 94,89 l/s. Toto množství bude i nadále dodáváno ze zdrojů Ostravského oblastního vodovodu (OOV) z přivaděče z úpravny vody Vyšní Lhoty přes Tošanovice - Žukov - Mosty a VDJ Dolní Žukov, který je pro návrhové období - rok 2025 po technické stránce i kapacitně vyhovující. Pouze úsek od Frýdecké ulice po VDJ Dolní Žukov – jižní větev DN 500 – 400 je ve špatném technickém stavu (potrubí narušeno bludnými proudy). Pro špatný technický stav je navržená jeho rekonstrukce. Dle informace správce zásobovacího řadu se z jeho rekonstrukcí počítá až po roce 2015. Dle ČSN 73 6650 se doporučuje stanovit celkovou akumulaci ve výši 60 – 100 % maximální denní potřeby vody. Dle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb je pro rodinné domy a nevýrobní objekty do 2 -1 3 plochy ≤ 120 m Stanoveno množství požární vody 4 l.s a obsah nádrže požární vody 14 m . Pro nevýrobní 2 2 3 objekty o ploše ≤ 150 m a výrobní objekty a sklady do plochy ≤ 1 500 m , obsah nádrže požární vody 22 m . Zásobovací řad musí být profilu min. DN 100. -

Stávající akumulace v řešeném území je zajištěná ve vodojemech: 3 Přerušovací komora Horní Žukov 150 m (374,50 – 370,00 m n.m.) 3 VDJ Dolní Žukov 2 x 1 000 m (343,60 – 338,60 m n.m.) 3 VDJ. Mosty 2 x 2 500 m (346,00 - 341,50 m n.m.) 3 VDJ Stanislavice 2 x 100 m (351,30 – 347,00 m n.m.) 3 VDJ Koňákov 100 m (447,90 – 441,50 m n.m.) 3 Přerušovací komora Dolní Žukov 150 m je mimo provoz 3

tj. celkem 7 450 m . 3

Celková akumulace která je v současnosti k dispozici pro celý Český Těšín je 7 450 m a představuje cca 91 % Qm pro návrhové období roku 2025. Z toho vyplývá, že nová akumulace se na rozdíl od Územního plánu z roku 1993 nenavrhuje. Pouze v případě, že by se zvýšily nároky na pitnou vodu pro obce Vělopolí, Ropice a Chotěbuz by bylo nutné objem potřebné akumulace přehodnotit. 3

Navržená je pouze přerušovací komora Mosty 150 m , která vyčlení v rámci vodovodní sítě města Český Těšín samostatné dolní tlakové pásmo (DTP), které má lokální redukci tlaku redukčními ventily, což je, dle provozovatele, v současné době postačující řešení. Návrh Územního plánu však řeší problémy v zásobování pitnou vodou s výhledem do roku 2025, tudíž výsledný návrh musí odpovídat výhledovým potřebám.


83



Posouzení kapacity vodojemů sídlo

Qm 3 m /den

Český Těšín

7 398,08

Dolní Žukov

197,63

Horní Žukov

144,68

Koňákov

54,90

Mistřovice

76,33

Mosty

230,23

Stanislavice

96,62

Σ Český Těšín

8 198,47

Potřebná 3 akumulace m

Stávající 3 akumulace m

Návrh vodojemu 3 m

4 919,08

7 450

PK Mosty 150 m

3

Celé řešené území je rozděleno na tlaková pásma tak, aby tlakové poměry vody v síti co nejlépe vyhovovaly ČSN 75 5401. Při posouzení tlakových poměrů vody v síti se vychází z uvedené normy, která připouští nejvyšší přetlak vody v potrubí 0,6 MPa, v odůvodněných případech 0,7 MPa a požaduje minimální hydrodynamický přetlak v místě přípojky 0,15 MPa pro zástavbu do dvou podlaží a 0,25 MPa pro zástavbu nad dvě podlaží. Základní rozdělení na tlaková pásma zůstává zachováno. Úpravy tlakového pásma jsou navrženy 3 pouze v Českém Těšíně, kde je pro dolní tlakové pásmo navržena přerušovací komora Mosty 150 m . Podružné dělení tlakových pásem vyplývající z potřeb provozovatele (vodovod Horní Žukov apod.) nejsou v územním plánu zohledněné. Do každého tlakového pásma je zahrnuta příslušná část potřeby vody pro bytový fond, technickou vybavenost, specifickou vybavenost, průmysl a zemědělství. Městská část Český Těšín spadá do tří tlakových pásem, do dolního tlakového pásma přerušovací komory Mosty (DTP PK Mosty), do středního tlakového pásma vodojemu Mosty (STP VDJ Mosty) a do středního tlakového pásma vodojemu Dolní Žukov (STP VDJ Dolní Žukov). Zástavba Mosty spadá do středního tlakového pásma vodojemu Mosty (STP VDJ Mosty) a do dolního tlakového pásma ATS Mosty (DTP ATS Mosty). Zástavba Dolní Žukov severně od Frýdecké ulici spadá do středního tlakového pásma vodojemu Mosty (STP VDJ. Mosty), jižní část zástavby spadá do tlakového pásma čerpací stanice Horní Žukov (TLP ČS Horní Žukov), zbývající část zástavby do středního tlakového pásma vodojemu Dolní Žukov (STP VDJ Dolní Žukov). Horní Žukov spadá do tlakového pásma ATS u přerušovací komory Horní Žukov (TLP ATS Horní Žukov) a částečně do horního tlakového pásma ATS Mosty (HTP ATS Mosty). Mistřovice spadají do horního tlakového pásma ATS Mosty (HTP ATS Mosty) a částečně do tlakového pásma ATS Horní Žukov. Koňákov je zásoben z ATS u přerušovací komory Horní Žukov. Přes vodojem Koňákov, Kostelec a vodojem Stanislavice je zásobena obec Stanislavice. Vodovodní síť tvoří samostatné tlakové pásmo VDJ Stanislavice. Český Těšín 3

Ze zásobovacího řadu DN 400 z vodojemu Mosty 2 x 2 500 m bude odbočkou DN 400 plněna 3 přerušovací komora Mosty 150 m (323,00 – 319,00 m n.m.). Z přerušovací komory půjde řad DN 400 podél ulice Ostravská, Divadelní a po ul. Tylova do centra Českého Těšína. 3

V rámci tlakového pásma přerušovací komory Mosty 150 m (DTP) je navrženo propojit řad DN 400 v ulici Ostravská se stávajícím řadem DN 150 v ulici Tyršova. V ulici Komenského je navržené stávající řad DN 80 rekonstruovat na DN 250.


84



Dále je navrženo propojit ulici Hrabinstká a Slezská řadem DN 150. Navržený řad DN 150 bude zároveň zásobovacím řadem navrhované výstavby rodinných a bytových domů. Z jižní strany z VDJ Dolní Žukov vede do centra řad DN 300 ulicí Frýdecká a řad DN 400 ulicí Pod Zvonek. Vzájemné propojení s přerušovací komorou Mosty je provedeno přes redukční ventily. Na ostatní řady na hranici DTP bude nutno osadit pásmová šoupátka. 3

Současné napojení ATS Mosty na VDJ Mosty 2 x 2 500 m a následné snižování tlaku redukčním ventilem představuje jisté energetické ztráty. Z toho důvodu je navrženo využívat energetického potenciálu přivaděče na přítoku do vodojemu Mosty, který má hodnotu cca 0,4 MPa. Proto je navrženo napojení vodovodní sítě dnes zásobené přes ATS a RV přímo na přivaděč OOV. Pro případ havárie na přivaděči bude však vhodné zachovat provozuschopnost dnešního napojení, které umožňuje využívat akumulační schopnost vodojemu Mosty. Lokalitu navrženou pro obytnou zástavbu u bývalých Cihelen je navrženo zásobit řadem DN 200 napojeným na severu na řad DN 300 v ulici Frýdecká, z jihu na řad DN 250 v ulici Slovenská a z východu na řad DN 300 v ulici Cihelní. Část lokality bude patřit do středního tlakového pásma (STP VDJ Dolní Žukov), část do dolního tlakového pásma (DTP PK Mosty). Lokalitu navrženou pro rodinné domy mezi ulicí Hřbitovní a Mezi Lány je navrženo zásobit z řadu v ulici Mezi Lány, který je navržen k rekonstrukci na řad DN 100 a z ulice Hřbitovní ze stávajícího řadu DN 100. Lokalita bude ze západu zásobena z dolního tlakového pásma (DTP ATS Mosty), z východu z dolního tlakového pásma přerušovací komory Mosty (DTP PK Mosty). Zónu Sokolovská je navrženo napojit na stávající vodovod v rámci středního tlakového pásma VDJ Mosty (STP VDJ Mosty) a to z hlavního vodovodního řadu v ulici Ostravská. Navrženou plochu pro drobnou výrobu v ulici Pod Zelenou lze napojit na stávající řad DN 100 napojeného na řad DN 300 v ulici Frýdecké v rámci středního tlakového pásma (STP VDJ Dolní Žukov. Navržená plocha pro výrobu poblíž areálu stávající tiskárny FINIDR bude zásobena vodovodním řadem DN 200 napojeným na řad DN 250 v ulici Sokolovská (STP VDJ Mosty). V případě realizace zástavby lokality Sokolovská bude stávající řad DN 200 zrušen a nahrazen napojením areálu na navržený řad DN 150 ze středního tlakového pásma (STP VDJ Mosty). Plánovaný areál Multipark Olza je navrženo napojit na veřejný vodovod středního tlakového pásma 3 z vodojemu Dolní Žukov 2 x 1 000 m , na zásobovací řad DN 400 a DN 300 a navazující řad DN 150, který zásobuje městskou část Český Těšín. Z důvodu budoucí výstavby Multiparku dojde ke kolizi se stávajícím řadem DN 400, proto je navržena jeho přeložka v celkové délce 290,60 m. Nová přeložka vodovodu DN 400 se na severozápadní straně zájmového území napojí na stávající vodovod DN 400, odtud je vedena kolem nově navrženého budoucího objektu a za navrženou trafostanici na severovýchodní straně se propojí se stávajícím vodovodem DN 400. V místě souběhu nové přeložky DN 400 a stávajícího vodovodu DN 150 na severní straně území bude odstupová vzdálenost od okrajů potrubí 1,8 m. Areál bude na zásobovací řad DN 400, DN 300 a navazující zásobovací řad DN 160 napojen řady, které s ohledem na požadované množství požární vody, které dle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb, zásobování požární vodou, se vzhledem k velikosti plochy Multiparku Olza předpokládá až 14 l/s. Vlastní rozvod vody v areálu a dimenze řadů bude navržena s ohledem na potřeby požární vody v rámci dalších projektových prací. Horní Žukov, Dolní Žukov. Navrhovaná výstavba rodinných domů bude zásobena řady DN 80, DN 50 vždy v příslušném tlakovém pásmu. Na síti jsou dle potřeby stávající, nebo navržené redukční ventily a pásmové šoupátka. Koňákov Navržená zástavba bude zásobena z ATS u přerušovací komory Horní Žukov z řadu DN 150 v ulici Koňákovská a Hradišťská, doplněného řady DN 80 a DN 50.


85



Mistřovice Zástavba je napojena na ATS Mosty (na HTP ATS Mosty), na řad DN 100 navrženým řadem DN 80. V ulici Na Dolinách bude navržený řad DN 80 oddělen od řadu DTP ATS Mosty sekčním šoupatkem. Mosty u Českého Těšína Mosty budou i nadále napojeny na DTP ATS Mosty. Zástavba jižně od ATS je napojena na STP VDJ Mosty. Stanislavice Stanislavice budou pitnou vodou nadále zásobeny z vodojemu Stanislavice přes VDJ Kostelec, který je zásoben z ATS u přerušovací komory Horní Žukov.

a.4)

Závěr

Koncepce zásobování pitnou vodou pro vodovodní systém města Český Těšín a ostatních integrovaných částí města je v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje. Odlišnosti oproti zpracovaným dokumentacím jsou uvedeny v předcházejícím textu. Návrh zásobování pitnou vodou vychází z Generelu zásobování města Český Těšín pitnou vodou s tím, že jsou upraveny kapacity navrhovaných zařízení vodovodu dle potřeby územního plánu pro návrhové období do roku 2025. Veškerá výstavba vodovodních zařízení musí splňovat příslušné normy a předpisy. Jakákoliv výstavba v území musí respektovat stávající trasy vodovodů, včetně jejich ochranných pásem, případně je nutno počítat s jejich přeložením. Z provedených bilancí potřeb pitné vody pro vodovod Českého Těšína nevychází potřeba výstavby nové akumulace. Přerušovací komora Mosty je navržena z důvodu úpravy tlakových poměrů. Stávající vodovodní síť doplněná o nové řady vyhoví pro období do roku 2025. Nové řady jsou navrženy k přepojení přerušovací komory Mosty s vodovodní sítí města. Dále je v rámci tohoto tlakového pásma navržen řad v ul. Krátká. K rekonstrukci je navržena část zásobovacího řadu OOV od ulice Frýdecká po VDJ Dolní Žukov. Předpokládá se, že vodovod bude plnit i funkci vodovodu požárního, zároveň je ale nutno zajistit i kvalitu vody v rozvodné síti. Samostatné větve zásobující objekty v dosahu hydrantů na hlavním řadu (rodinné domy do vzdálenosti až 400 m od sebe) mohou mít profil DN 50, ostatní řady jsou navrženy v profilu DN 80 a DN 100 a jsou podle konkrétních možností zokruhovány. Objekty, které jsou zcela mimo dosah stávajícího či plánovaného vodovodu budou pitnou vodou zásobeny individuálně ze studní. Trasy navržených vodovodů jsou patrné z výkresu II.B.d2) Vodní hospodářství. K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením jsou dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanovena ochranná pásma od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu, a to 1,5 m do DN 500 mm včetně a 2,5 m nad DN 500. Tato ochranná pásma jsou územním plánem respektována. Ochranné pásmo přivaděče OOV DN 500 Tošanovice – Žukov je stanoveno rozhodnutím o uvedení do trvalého provozu č.j. VLHZ-voda-3291/71/Mk, 1682/71 z 17. 1. 1972 v rozsahu 6 m od osy potrubí na obě strany. Přivaděč OOV DN 500 má ochranné pásmo 2 x 2,5 m od vnějšího líce potrubí, úsek DN 300 má ochranné pásmo 2 x 1,5 m od vnějšího líce potrubí stanovené dle zákona.


86



b) Zásobování užitkovou vodou Řešeným územím prochází významný přivaděč užitkové vody pro Třinecké železárny DN 800 s otevřenou akumulační nádrží v Mistřovicích. Ochranné pásmo přivaděče užitkové vody Třineckých železáren DN 800 stanovené dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je 2,5 m od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu. Toto ochranné pásmo je územním plánem respektováno. Územní plán nemění odběrová místa pro zásobení průmyslu užitkovou vodou. Využití nádrže na Hrabince k těmto účelům je nadále umožněno. Přivaděč užitkové vody DN 800 pro Třinecké železárny prochází západním okrajem plochy pro plánovaný areál Multipark Olza. Tzv. Těrlický přivaděč DN 800 přivádí vodu z Těrlické přehrady přes akumulační nádrž Mistřovice do závodu Třinecké železárny, a.s. Přivaděč průmyslové vody slouží k havarijnímu zajištění dodávky chladící vody pro vysoké pece a k doplnění množství vody pro Kyslíkárnu a KKO. Při zákalech povrchové vody slouží také jako zdroj vody pro CHÚV E III. Majitelem přivaděče je závod ENERGETIKA Třinec, a.s. Z důvodu plánované výstavby budoucího areálu Multipark Olza dojde ke kolizi s uvedeným stávajícím přivaděčem průmyslové vody DN 800. V rámci územního plánu je navržena přeložka tohoto přivaděče v délce cca 263 m. Přeložka potrubí DN 800 se na severovýchodní straně území v blízkosti ul. Pod Farmou napojí na stávající řad, povede kolem nově navržených objektů a ve vzdálenosti 122,5 m se lomí a pokračuje až před stávající vzdušníkovou šachtu, kde se napojí na stávající potrubí DN 800. Jelikož tento přivaděč zajišťuje dodávku vody pro havarijní chlazení pecí v TŽ (tudíž je strategicky důležitý), je nutno jeho přeložku přepojit z nového na stávající potrubí v době odstávky a to po dohodě s provozovateli dotčených správců v Třineckých železárnách, a.s.

c) Likvidace odpadních vod c1)

Současný stav Český Těšín

Soustavná veřejná kanalizace zakončená čistírnou odpadních vod (ČOV) je vybudovaná v městské části Český Těšín, novější úseky kanalizace jsou pro rodinné domy v ulici Klidná. V ostatních sídlech řešeného území jsou odpadní vody likvidovány individuálně, případně jsou odváděny ojedinělými stokami do recipientů bez čištění. Kanalizace a ČOV jsou ve správě SmVaK. Kostru kanalizace Českého Těšína tvoří osm kmenových kanalizačních sběračů (A - H). Kmenová stoka A odvádí splaškové odpadní vody na ČOV, dešťové odpadní vody jsou odlehčovány do Olše. Na kanalizaci délky 58,856 km je napojeno cca 22 201 osob z toho je 100 % obyvatel městské části Českého Těšína. Jednotná stoková síť je ukončena na mechanicko – biologickou ČOV Český Těšín, která je v provozu od r. 1972. V roce 1991 byly v aktivačních nádržích instalovány elementy jemnobublinkové aerace. V roce 1994 byla instalována odstředivka kalu. V letech 1995 až 1996 byla provedena automatizace provozu čistírny. 3

Čistírna má kapacitu Q = 10 000 m /d odpadních vod, 30 000 EO. 3

3

Na ČOV v současné době přitéká celkem 7 808,22 m /den odpadních vod, z toho 2 145 m /den od 3 3 obyvatel, 821,92 m /den z průmyslu, zemědělství a od ostatních producentů a 4 841,10 m /den srážkových a balastních vod. ČOV má v současnosti kapacitní i látkovou rezervu.


87



Dolní Žukov V obci není vybudována soustavná kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány individuálně v septicích. Přepady z nich jsou stejně jako dešťové vody vyústěny do vodotečí. Výjimku tvoří lokalita pod ulicí Frýdecká, která je z části odkanalizována do stávajícího sběrače jednotné kanalizace na ul. Žukovská, který odvádí odpadní vody na ČOV Český Těšín. Horní Žukov V Horním Žukově není vybudována soustavná kanalizace. Výjimku tvoří lokální kanalizace ukončená na ČOV v lokalitě U Kaple, kterán je projektována na cca 50 obyvatel a v současné době budovaná ČOV Běrnotín pro cca 200 obyvatel. Zbývající části Horního Žukova nejsou odkanalizovány. Čištění odpadních vod z jednotlivých objektů je zajištěno v septicích či žumpách, ty mají přepady zaústěny do otevřených příkopů případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají spolu s ostatními vodami do recipientu. Koňákov Odpadní vody zástavby rozvolněné na celém katastru Koňákov jsou likvidovány individuálně v septicích s přepady zaústěnými do místních toků, resp. v žumpách na vyvážení. Dešťové odpadní vody jsou odváděny nejkratší cestou do místních toků. Soustavná kanalizace vybudována není. Mistřovice V Mistřovicích není vybudována kanalizace pro odvádění splaškových odpadních vod. Odpadní vody jsou likvidovány individuálně v septicích s přepady do místních toků. Krátké úseky dešťové kanalizace pro odvedení dešťových vod jsou vyústěny do vodotečí, nebo cestních příkopů. Dešťová kanalizace je ve správě obce (města Český Těšín). Mosty V lokalitě U Antoníčka je vybudována soustavná jednotná kanalizace napojena na kanalizační sběrač C - DN 300, který odvádí odpadní vody na stávající čerpací stanici. Výtlak z ČS profilu DN 100 je napojen na jednotnou stokovou síť v povodí ČOV Český Těšín. Na tento sběrač je také napojena jednotná kanalizace z části Mostů situované pod ulicí Ostravská. Zbývající území Mostů není odkanalizováno. Jsou zde pouze dílčí krátké stoky ve správě města zaústěné do vodotečí. Čištění odpadních vod z jednotlivých objektů je zajištěno v septicích či žumpách. Ty mají přepady zaústěny bud do stávající kanalizace, nebo povrchových příkopů, případně trativodů, kterými odtékají do místních toků. Stanislavice Ve Stnislavicích není vybudována soustavná kanalizace. Odpadní vody jsou likvidovány individuálně v septicích s přepady do otevřených příkopů a místních vodotečí. Krátké úseky dešťové kanalizace odvádí dešťové vody do recipientů.

c2)

Výpočet množství odpadních vod

Množství bezdeštných splašků pro posouzení kapacity stok vychází z předpokládaného počtu obyvatel v řešené lokalitě a uvažované specifické potřeby vody. V návrhu územního plánu je ve výpočtu potřeby vody uvažováno 100% napojení obyvatel z městské části Český Těšín a z 89% napojením ostatních sídel na veřejný vodovod. Z tohoto údaje se vychází při výpočtu množství vyprodukovaných odpadních vod. Maximální odtok splaškových vod je vypočten z průměrného odtoku s použitím součinitele maximální hodinové nerovnoměrnosti kh. Jednotná stoková síť je vesměs dimenzována na 15–ti minutový přívalový déšť periodicity p = 0,5 a intenzity 120 l/sek.ha. Stoky splaškové sítě oddílné kanalizace jsou dimenzovány na dvojnásobek maximálního hodinového průtoku.


88



Výpočet množství vyprodukovaných odpadních vod je uveden v následující tabulce. Produkce bezdeštných odpadních vod Qp sídlo

Qmax spl

2xQmax

Odpadní vody od 3

m .den

-

-1

l.s

Dolní Žukov

Horní Žukov

Koňákov

Místřovice

Mosty

Stanislavice

69,7 2

1,8

451,76

125,4 9

250,98

2,88 0,35

2,2 4,4

22,83 5,57

6,34 1,55

12,68 3,09

0,06

6,7

1,39

0,38

0,77

0,27 0,26 0,99

4,4 4,4 6,3

4,36 0,18 2,00

1,21 0,05 0,55

2,42 0,10 1,10

0,25

4,4

3,87

1,08

2,15

0,58

2,6

5,42

1,51

3,01

1,25

2,2

9,89

2,75

5,50

21,85 11,37

0,26 0,13

4,4 5,9

4,01 2,8

1,11 0,78

2,23 1,55

6 415,41

77,0 0

-

-

-

-

BF + TV - 20 500 obyv. Specif. vybavenost Indiv. rekr. - 1000 obyv. Průmysl Σ na ČOV Český Těšín

5 426,85 466,60 60 70 6 023,45

BF + TV - 661 obyv. Ind. Rekreace - 140 obyv. Σ na ČV Č. Těšín ČOV 1 Kazačinec - 245 obyv. ČOV 2 Rakovec - 40 obyv. BF + TV - 125 obyv. Indiv. rekr. - 160 obyv. Σ na ČOV Český. Těšín ČOV Běrnotín - 200 obyv. ČOV U Kaple 66 obyv. BF + TV - 145 obyv. Indiv. rekr. – 80 obyv Σ ČOV 3 - Díly 66 obyv. BF + TV – 418 obyv. Indiv. rekr. - 50 obyv. Σ na ČOV Český Těšín BF + TV - 834 obyv. Indiv. rekr. - 70 obyv. Σ na ČOV Český Těšín BF + TV - 150 obyv Indiv. rekr. – 80 obyv Σ ČOV 5 - Albrechtická ČOV 4 – Na Polesí–100 obyv.

81,99 8,40 90,39 30,36

1

25 064 obyvatel ) )

Σ

2

spl -1

-1

m .hod

1

Časký Těšín

3

kh

4,96 14,19 9,60 23,27 22,70 7,49 16,31 4,80 21,11 47,02 3,00 50,02 103,72 4,20 107,92 17,15

l.s

l.s

-1

4,80

)

1

23 484 trvale bydlících obyvatel 1 580 obyvatel druhého bydlení - individuální rekreace

)

2

23 958 obyvatel napojenýách na ČOV Český Těšín 1 106 obyvatel napojených na lokální ČOV

)

3

odhad cca 1 516 obyvatel bude mít individuální čištění odpadních vod

Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje vhodnými terénními úpravami (miskovitý tvar zahrad) v maximální míře zadržet v území a dále využívat jako vody užitkové (zalévání zahrad, příp.WC) a tím omezit jejich rychlý odtok z území. Pro rodinné domy je navrženo dešťové vody zadržet v tzv. zasakovacích studních. Zasakovací studny budou tvořeny betonovou skruží průměru 1 m, hloubky cca 2 m, které zadrží přívalový déšť v trvání 15 min. 2

(Pro jeden rodinný dům je uvažována plocha střechy a zpevněné plochy cca 132 m , při odtokovém koeficientu 0,9 se zasakovací studna naplní do výšky cca 195 cm). Voda ze skruží bude využita buď jako užitková voda, nebo bude pozvolna zasakovat do terénu. V rámci větších zastavěných ploch nutno budovat akumulační jímky dešťové vody s možností pozvolného odtoku do toků (řešení v podrobných zastavovacích studiích).


89



Kanalizace je navržena dle ČSN 75 6101 - Stokové sítě a kanalizační přípojky, a je vedená v trasách místních komunikací, nebo v souběhu s nimi, v nutných případech podél hranic pozemků, v souběhu s ostatními inženýrskými sítěmi v souladu s ČSN 73 6005 - Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

c3)

Výpočet množství odpadních vod

V původním územním plánu z roku 1997 je navržen systém odkanalizování Českého Těšína, který vychází z koncepce dané stávajícím uspořádáním stokové sítě města a morfologickými poměry řešeného území. Do tohoto územního plánu byly zapracovány závěry Generelu kanalizace z roku 1985. Návrh ÚP respektuje koncepci stanovenou původním územním plánem a likvidace odpadních vod je řešena v souladu z Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Moravského kraje. Návrh je upraven pro potřeby územního plánu s výhledem do roku 2025. Snahou návrhu je odvést maximální množství odpadních vod na městskou čistírnu odpadních vod Český Těšín stávajícími sběrači, které mají limitovanou kapacitu. Z tohoto důvodu návrh upřednostňuje soustavné odvádění splaškových vod z ploch určených k zástavbě oddílnou kanalizací před kanalizací jednotnou. Splaškové stoky jsou navrženy zejména v lokalitách pro rodinnou zástavbu, kde je umožněn dešťovým vodám vsak do terénu, a tam, kde existuje přirozená vodoteč. Přebytečné srážkové vody je zde navrženo odvádět mělkými zatravněnými příkopy, případně samostatnou dešťovou kanalizací podél komunikací v souběhu s kanalizací splaškovou do nejbližšího vhodného recipientu. Detailní řešení dešťové kanalizace nutno řešit v územních studiích jednotlivých lokalit a v navazujících projektových dokumentacích. Jednotná kanalizace je pak navržena u ploch určených pro průmysl, drobnou výrobu, občanskou vybavenost či větší množství bytových domů. I zde je však nutno klást důraz na propustnou povrchovou úpravu zpevněných ploch a miskovitou úpravu zelených ploch, aby se co nejvíce zpomalil a omezil povrchový odtok srážkových vod a nepřetěžoval tak kanalizaci a neředil zbytečně splašky přitékající na čistírnu. U větších zastavěných ploch (zpevněných ploch) je nutné řešit akumulaci dešťových vod v dešťových zdržích s řízeným odtokem vody do toků. V návrhu je preferována oddílná splašková kanalizace, která gravitačně dopraví odpadní vody do čistírny odpadních vod. Tam, kde to konfigurace terénu neumožní, je gravitační kanalizace doplněná kanalizací tlakovou. Pro seskupení více rodinných domů jsou navrženy čerpací stanice, do které bude zaústěna gravitační kanalizace z řešené plochy, a výtlakem bude napojena na stávající nebo navrženou kanalizaci. Pro menší počet rodinných domů, nebo individuálně stojící rodinné domy je navržena kanalizace tlaková – čerpání z čerpací stanice (šachta s ponorným čerpadlem) vybudované v rámci plochy rodinného domu. V okrajových částech sídla je navržena kanalizace splašková, která, dle konkrétních podmínek, bude zaústěna buď na kanalizaci města a na ČOV Český Těšín, nebo na lokální ČOV. Zbývající zástavba mimo dosah stávající nebo navrhované kanalizace bude mít likvidaci odpadních vod zajištěnu individuálně v malých domovních ČOV s odtokem vyčištěných vod do vhodného recipientu, nebo do podmoku, nebo akumulací v bezodtokových jímkách na vyvážení odpadu (způsob likvidace určí příslušný vodoprávní úřad na základě hydrogeologického průzkumu dané lokality). Horní Žukov V souladu se zásadami dokumentace „TDW Revitalizace povodí Olše, Český Těšín, kanalizace Horní Žukov, II. etapa“ , POYRY ENVIRONMENT, a.s., březen 2008 se pro soustředěnou zástavbu západně od ulice Dělnická a Pod Zvonek, v povodí Stonávky počítá s dobudováním čistírny odpadních vod ČOV Běrnotín. Na tuto ČOV budou napojeny stávající a navrhované rodinné domy, celkem cca 200 obyvatel, 3 přítok odpadních vod cca Q = 22,7 m /den (vyjádřené v průměrné denní potřebě vody). Kolem ČOV je navrženo ochranné pásmo 50 m. Pro stávající zástavbu severně od ulice Frýdecká v lokalitě U Kaple byla v nedávné době vybudována čistírna odpadních vod pro cca 50 obyvatel. V současné době je na ČOV napojeno cca 40 obyvatel. Po výstavbě rodinných domů dle návrhu územního plánu se počet obyvatel této lokality zvýši na 3 cca 66, přítok odpadních vod bude Q = 7,5 m /den, proto stávající ČOV nebude kapacitně vyhovovat. Pro zajištění řádného čištění odpadních vod bude nutné ČOV rozšířit, resp. provést její intenzifikaci.


90



Pro odkanalizování zástavby východně od ulice Vělopolská, podél ulice Pod Zvonek je navržena gravitační - splašková kanalizace, která bude dopravovat splaškové odpadní vody na městskou ČOV Český Těšín. Odpadní vody budou odváděny gravitačně. Celkem bude na kanalizaci z této lokality napojeno cca 125 obyvatel trvale bydlících a cca 160 rekreantů. Ostatní rozptýlená zástavba mimo dosah navrhované kanalizace bude mít likvidaci odpadních vod individuální, v malých domovních ČOV, resp. akumulací v bezodtokových jímkách. Předpokládá se, že lokální čištění odpadních vod bude zajištěno pro cca 369 obyvatel. Dolní Žukov Pro zástavbu jižně od ulice Pod Zvonek je navržena gravitační - splašková kanalizace zaústěná do ČOV 1 v lokalitě Kozačinec. ČOV na ploše max. 20 x 15 m bude pro cca 245 obyvatel. Gravitační stokou 3 splaškové kanalizace bude na ČOV přitékat cca 30,5 m /den. Kolem ČOV je navrženo ochranné pásmo 50 m. Zástavba kolem ulice Pod Zvonek bude odkanalizována navrženou stokou gravitační - splaškové kanalizace, která je pokračováním navržené stoky z Horního Žukova. Odhadem bude na stoku napojeno cca 661 trvale bydlících obyvatel a 160 obyvatečl objektů individuální rekreace. Stoka bude na k.ú. Český Těšín napojena na stávající jednotnou stokou v křižovatce ulice Polní a Pod Zvonek. Ostatní rozptýlená zástavba mimo dosah navrhované kanalizace bude mít likvidaci odpadních vod individuální, v malých domovních ČOV, resp. akumulací v bezodtokových jímkách. Předpokládá se, že lokákní čištění odpadních vod bude zajištěno pro cca 154 obyvatel. Koňákov V centrální části Koňákova je navržena čistírna odpadních vod ČOV 2 v lokalitě Díly. Na ČOV budou napojeny odpadní vody ze stávající a navrhované zástavby, tj celkem 225 obyvatel (cca 145 trvale bydlících 3 obyvatel a 80 obyvatel objektů druhého bydlení). Kapacita ČOV bude 225 obyvatel, Q = 22 m /den. Odtok vyčištěných vod bude zaústěn do Chotěbuzky. Zařízení ČOV navrhujeme v krytém objektu, aby nerušila ráz krajiny. Kolem ČOV je navrženo ochranné pásmo 25 m. Kanalizace na přivádění odpadních vod do ČOV 2 je kombinovaná. Úseky gravitační kanalizace jsou doplněny kanalizací tlakovou s čerpacími stanicemi ČS 3 v ulici Mistřovická a ČS 4 v ulici Středová. Ostatní rozptýlená zástavba mimo dosah navrhované kanalizace bude mít likvidaci odpadních vod individuální, v malých domovních ČOV, resp. akumulací v bezodtokových jímkách. Předpokládá se, že lokální čištění odpadních vod bude zajištěno pro cca 115 obyvatel. Mistřovice Pro odkanalizování soustředěné zástavby kolem Ostravské ulice je navržen výtlačný řad splaškové kanalizace DN 100 s čerpací stanicí ČS 6. Na tento výtlačný řad je napojen výtlak DN 80 z čerpací stanice ČS 5 z ulice Na Dolinách a výtlak DN 80 z čerpací stanice ČS 7 z ulice Mistřovická. Na kanalizaci a prostřednictvím ní na městskou ČOV Český Těšín bude napojeno celkem 418 trvale bydlících obyvatel a cca 50 obyvatel objektů individuální rekreace, tj. celkem 468 obyvatel. Odtok splaškových vod z území 3 bude cca 51 m /den. Na čerpací stanici ČS 5 budou napojeny i odpadní vody stávající a navrhované zástavby podél ulice Na Dolinách, z k.ú. Mosty u Českého Těšína. Ostatní rozptýlená zástavba mimo dosah navrhované kanalizace bude mít likvidaci odpadních vod individuální, v malých domovních ČOV, resp. akumulací v bezodtokových jímkách. Jedná se zejména o plochy s navrženou zástavbou na pravém břehu Hrabinky. Předpokládá se, že lokální čištění odpadních vod bude zajištěno pro cca 52 obyvatel. Mosty V rámci programu revitalizace řeky Olše byla nově vybudována jednotná kanalizace pro stávající zástavbu na pravé straně Ostravské ulice, směrem do města Český Těšín v lokalitě Mostecký kopec. Kanalizace je zaústěna na kanalizační sběrač C procházející po levém břehu kolem vodní nádrže Hrabinka. Rovněž stávající zástavba v lokalitě U Antoníčka již má vybudovanou síť jednotné kanalizace zaústěné do sběrače C na levém břehu Hrabinky. V této lokalitě jsou navrženy plochy pro rodinné domy, které nelze gravitačne napojit na kanalizaci. Tyto plochy budou mít likvidaci odpadních vod zajištěnu


91



individuálně v malých domovních ČOV, nebo akumulací v bezodtokových jímkách dle podmínek vodoprávního úřadu. V rámci programu revitalizace řeky Olše je pro zástavbu na levé straně ulice Ostravská v údolí potoka Dělnice navržena splašková kanalizace s kanalizačním sběračem B, který bude pod ulicí Hřbitovní na k.ú. Český Těšín zaústěn do stávajícího sběrače B. Stávající a navrženou kanalizací bude z území Mostů odvedeno cca 70 % vyprodukovaných odpadních vod na ČOV Český Těšín (tj. od cca 834 trvale bydlících obyvatel a 70 obyvatel rekreačních objektů). Pouze cca 516 obyvatel bude mít likvidaci odpadních vod zajištěnu v malých domovních ČOV nebo v bezodtokových jímkách na vyvážení odpadu. Stanislavice Rozptýlená zástavba obce neumožní centrální likvidaci odpadních vod v jedné čistírně odpadních vod. Pro stávající a navrhovanou zástavbu nad soutokem Chotěbuzky a potoka Bučina je likvidace odpadních vod navržena v lokální čistírně odpadních vod ČOV 4 – Albrechtická. Na ČOV bude napojeno cca 3 150 trvale bydlících obyvatel a 80 obyvatel objektů individuální rekreace. Kapacita ČOV bude cca 22 m /den. ČOV je situována v těsné blízkosti jmenovaných toků (mimo manipulační pruh 6 m) a ploch pro výstavbu rodinných domů, proto je navržena jako zděný krytý objekt. Kolem ČOV je navrženo ochranné pásmo 25 m. Další čistírna odpadních vod ČOV 3 v lokalitě Na Polesí je navržena pro stávající zástavbu na pravé straně Ostravské ulice směrem na Český Těšín, kde odpadní vody budou odváděny gravitační splaškovou kanalizací. Navrhovaná zástavba na levé straně bude mít kanalizaci tlakovou (čerpání odpadních vod bude zajištěno v každém objektu samostatně). Na ČOV 3 budou likvidovány odpadní vody od cca 100 obyvatel, 3 kapacita ČOV bude cca 12 m /den. Kolem ČOV 3 je navrženo ochranné pásmo 50 m. Likvidace odpadních vod od cca 310 obyvatel budou likvidovány individuálně v malých domovních ČOV, nebo akumulovány v bezodtokových jímkách s vyvážením odpadu na nejbližší ČOV. Český Těšín Z bilanční rozvahy potřeby pitné vody v návrhovém období územního plánu a ze snahy napojit maximum splaškových odpadních vod na centrální ČOV v Českém Těšíně je zřejmé, že po napojení všech obyvatel dle návrhu, hydraulická kapacita této ČOV nebude dostačovat uvažované potřebě. Pokud dojde k realizaci všech sběračů dle návrhu (ze Svibice, Horního a Dolního Žukova, Mistřovic a Mostů) a k předpokládanému růstu počtu obyvatel, bude nutno zajistit kapacitu ČOV pro cca 24 000 obyvatel, na což je stávající ČOV látkově dimenzována, přítok odpadních vod však překročí hydraulickou kapacitu zhruba 3 o 1 137 m /d (současný přítok srážkových a balastních vod je dle údajů správce kanalizace 4 841,10 3 m /den). Jestliže se podaří rekonstrukcí zastaralých úseků kanalizace omezit přítok balastních vod na ČOV, nebude nárůst tak vysoký, přesto je však nutno počítat se zvětšením kapacity či rozšířením stávající ČOV. Ve městě Český Těšín je, kromě zvýšení kapacity ČOV, navrženo provést rekonstrukce nevyhovujících úseků stoky A v ulici Štefánikova, Smetanova a Dukelská. Ve Svibici je navržena splašková kanalizace v ul. Pod Zvonek. V ulici Polní je navržena odlehčovací komora. Dále je navržena rekonstrukce stávající stoky v ulici Pod Zvonek a Černá, na který bude napojena splašková kanalizace z Horního a Dolního Žukova. Lokalita Cihelna bude odvodněna na sběrač E dle „Urbanistické studie Cihelny“. K rekonstrukci je navržen úsek sběrače H podél Jablunkovské ulice na pravé straně od Šadovského potoka. Zónu Sokolovská bude možno napojit na kanalizační síť města – na sběrač D a dešťové vody vést do recipientu Hrabinka. Jednotná kanalizace je navržena na území mezi Frýdeckou a Lípovou ulicí. Do této jednotné kanalizace bude zatrubněna stávající vodoteč křížící navržené stoky. Území mezi Ostravskou a Lípovou ulicí bude odkanalizováno oddílnou kanalizací. Splašková kanalizace bude zaústěna do sběrače D. Dešťová kanalizace bude odvedena do Hrabinky s vyústním objektem pod přehradou.


92



Průmyslová zóna Pod Zelenou bude napojena stokou DN 400 na stávající stoku na levém břehu Hrabinky před čerpací stanicí v ulici Lípová. Dešťová kanalizace bude severně od ulice Lípová vyústěná do Hrabinky. Pro plochu podnikání a lehkou výrobu, přilehlou k areálu tiskárny FINIDR je navrženo zřídit oddílnou kanalizaci. Splaškové odpadní vody budou nadále zaústěny do stávající stoky DN 500, ústící do sběrače D. Případné technologické odpadní vody z rozšířené plochy pro podnikání lze do veřejné kanalizace napojit v souladu s kanalizačním řádem až po vhodném předčištění. Dešťové odpadní vody je navrženo odvádět po vyčištění v odlučovači ropných látek (ORL) do vodní nádrže na Hrabince. Splaškové odpadní vody plánovaného areálu Multipark Olza budou odváděny splaškovou kanalizací do jednoho místa areálu, odtud do stávající splaškové kanalizace v ulici Horní a dále jednotné kanalizace v ulici Jablunkovská na ústřední ČOV Český Těšín. Navržená kanalizace bude gravitační. Odvedení splaškových odpadních vod z plochy areálu bude řešeno v rámci dalších projektových prací. Množství vyprodukovaných splaškových odpadních vod Qmax splašk = 8,03 l/s odpovídá množství pitné vody pro areál. Potrubí splaškové kanalizace bude dimenzováno na dvojnásobek průtoku Qmax splask. Dešťové vody ze zastavěných ploch je po vyčištění v odlučovači ropných látek navržené odvést dešťovou kanalizací. Vzhledem k tomu, že řešená plocha je rozdělena na severní a jižní část nově vybudovanou komunikací je navrženo odvádění dešťových vod do dvou vodotečí. Ze severní části území budou dešťové vody odváděny do potoka Šadovský, z jižní části území do potoka Rakovec, který je následně napojen na Ropičanku. Do potoka Šadovský je v současnosti z řešené plochy 5,537 ha při intenzitě deště 142 l/s/ha a odtokovém koeficientu 0,15 odváděno Qdešt = 118 l/s. Zvýšený odtok dešťových vod ze severní části plochy po dostavbě zpevněných ploch a objektů je navrženo odvádět dešťovou kanalizací přes retenční nádrž do Šadového potoka, který je ve správě Povodí Odry. Odtok z retenční nádrže bude prováděn řízeným vypouštěním do toku. Dle požadavku správce toku se odtok nesmí zvětšit oproti stávajícímu odtoku z ploch, které jsou spádově dnes v povodí. Z tohoto důvodu bude dešťová retenční nádrž dimenzována na stálý odtok max. 118 l/s. Při vypouštění nesmí dojít k navýšení stávajícího odtoku, který činí cca 118 l/s. Retenční nádrž bude vybudována v rámci plochy areálu Multipark Olza. Do Potoka Rakovec je v současnosti z řešené plochy 8,81 ha, která je zatrávněná, při intenzitě deště 142 l/s/ha a odtokovém koeficientu 0,2 odváděno Qdešt = 189,2 l/s. Zvýšený odtok dešťových vod z jižní části areálu je navrženo odvádět dešťovou kanalizací přes retenční nádrž do místního toku Rakovec, který je ve správě Zemědělské vodohospodářské správy. Odtok z retenční nádrže bude prováděn řízeným vypouštěním do toku. Dle požadavku správce toku se odtok nesmí zvětšit oproti stávajícímu odtoku z ploch, které jsou spádově dnes v povodí. Z tohoto důvodu bude dešťová retenční nádrž dimenzována na stálý odtok max. 189,2 l/s, který se při vypouštění nesmí překročit. Retenční nádrž bude vybudována v rámci plochy areálu Multipark Olza. Dešťové vody z přilehlých parkovacích ploch je nutné před zaústěním do navržené dešťové kanalizace a do toků zbavit olejů a jiných ropných látek (nařízení vlády č. 229/2007 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech). Proto jsou pro parkovací plochy navrženy odlučovače ropných látek (lapoly). Jejich kapacita a počet bude závislá na počtu parkovacích stání.


93


c4)


Závěr

Návrh řešení územního plánu Český Těšín v likvidaci odpadních vod respektuje koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod obsaženou v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, který je doplněn a upraven na potřebu návrhového období územního plánu, tj. do roku 2025. Navržena je rekonstrukce a doplnění stávající jednotné kanalizace ve městě Český Těšín, kde páteřní stoky jsou již vybudovány a dále nová oddílná kanalizace v okrajových částech pro navrhovanou zástavbu. Likvidace odpadních vod soustředěné zástavby v okrajových částech je dle konkrétních podmínek řešena odváděním na městskou ČOV Český Těšín, resp. lokálními čistírnami odpadních vod. Individuální likvidace odpadních vod je navržena pouze u ploch, které nelze napojit na stávající nebo plánovanou kanalizaci. Stávající a navržená kanalizace v povodí ČOV Český Těšín odvede odpadní vody z řešeného území, 3 od cca 23 958 obyvatel v množství 6 295,57 m /den (vyjádřeno v průměrné denní spotřebě vody) spolu 3 s odpadními vodami dešťovými a balastními v množství 4 841,10 m /den (současný stav) na mechanicko – biologickou ČOV Český Těšín. 3

Na lokálních ČOV budou likvidovány odpadní vody v množství 119,84 m /den od cca 1 106 obyvatel. (obyvatelé a rekreanti). Odpadní vody od zbývajících cca 1 516 obyvatel budou likvidovány individuálně v malých domovních ČOV s podmokem, nebo s odtokem vyčištěných odpadních vod do vhodného recipientu. Výjimečně budou odpadní vody akumulovány v bezodtokových jímkách na vyvážení odpadu. Po vybudování kanalizace dle návrhu územního plánu Český Těšín a lokálních čistíren odpadních vod, bude na kanalizaci a tím na ČOV z řešeného území napojeno celkem 23 484 trvale bydlících obyvatel a 1 580 obyvatel rekreačních objektů, tj celkem 25 064 trvale bydlících obyvatel a rekreantů. K naplnění těchto údajů dojde po výstavbě kanalizace a lokálních ČOV dle návrhu k roku 2025. Údaje o navrhovaných kapacitách jsou orientační a budou upřesněny v dalších stupních projektové dokumentace. Dle zákona 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, mají stoky veřejné kanalizace stanovena ochranná pásma 1,5 m u stok do průměru 500 mm včetně od vnějšího okraje potrubí. Tato ochranná pásma jsou územním plánem respektována.

d) Odtokové poměry d1)

Současný stav

Celé řešené území spadá do povodí Odry, do dílčího povodí 2-03-03-001 až 077 řeky Olše a jejich přítoků. Povrchové vody z území jsou odváděny do toku Olše a Stonávka (leží mimo řešené území). Dalším větším tokem území je Ropičanka č. povodí 2-03-03-042. Správcem toku je Povodí Odry, státní podnik Ostrava. Drobnějšími toky jsou Jungovský potok, Statkový potok, Hrabinka, Hřbitovní potok, Kotovský potok, Dělnice, Běrnotský potok, Sedlácký potok a Bučina, které patří do správy Města Český Těšín. Šadovský potok a Chotěbuzka patří do správy Povodí Odry, státní podnik Ostrava. Rakovec, Městská Mlýnka a Sušovský potok patří do správy ZVS, Oblast povodí Odry, s.p. Ostrava. Kamenka patří do správy Lesů ČR, s.p. Řeka Olše je ve správě Povodí Odry, státní podnik Ostrava. Celý úsek toku na území Českého Těšína je upraven a stabilizován. Ohrázován je úsek nad zaústěním Šadového potoka zemní hrází, pod Šadovským potokem je chráněn betonovou zídkou. Vybudované hráze jsou dimenzovány na úroveň Q100. Ochrana městské zástavby a centra je dána pouze vlastní kapacitou koryta, které bylo postupně opevňováno a regulováno již v minulých obdobích. Poslední velké regulační práce včetně nového ohrazovaní Olše a vyústní trati Ropičanky se uskutečnily v první polovině sedmdesátých let. V rámci toho byly


94



vybudovány i nové stabilizační stupně. Stav opevnění je zachovalý, dno toku stabilizované. S ohledem na zachování průtočnosti koryta při povodních je prováděna pravidelná údržba a probírka porostů. Průtokové charakteristiky jsou následující n-letý průtok 3

(m /s)

Q100

Q50

Q20

Q5

Q1

626

525

405

249

110

Území Baliny nad soutokem Olše a Ropičanky je chráněno levobřežní povodňovou hrází Olše na 3 průtok Q50, avšak při průtoku větším (590 m /s) je hráz přelévaná. Pravobřežní ochrana Ropičanky v tomto úseku je daná pouze kapacitou upraveného koryta, tj. cca Q30. Toto území je prakticky bez zástavby a tak lze považovat stávající stav ochrany tohoto území za dostatečný. Nejsou zde navrhovány nové plochy pro zástavbu. Zpětným vzdutím Olše a nevhodně navrženým silničním mostem v km. 0,18 na toku Ropičanka dochází k zatopení vilové zástavby směrem po toku až k Šadovému potoku. Přestože levobřežní hráz je v délce 800 m dostatečně dimenzována na Q100 je tímto ochrana zahrázovaného prostoru snížena pod Q50 na 3 Q = 540 m /s. V místě soutoku Olše se Šadovským potokem je okolní zástavba chráněna betonovými zídkami, které ovšem nejsou řádně zavázány do okolního terénu a tím nejsou plně funkční. Problémem jsou 3 i kanalizační výusti, kterým chybí zpětný uzávěr. Již při průtoku Q50 v Olši (540 m /s) se voda přelije na obě strany potoka do vilové zástavby. Území v prostoru městského parku a tenisových kurtů a silničním mostem na ul. Hlavní třída má sníženou ochranu pod Q50. Vlastní zastavěné centrum je dostatečně a přiměřeně chráněno na Q50. Dále po toku je zabezpečenost území v důsledku zhoršení průtokových podmínek v korytě (silniční most a stupeň) pouze na Q50 V rámci Povodňového plánu města Český Těšín aktualizovaného v roce 2002 jsou vyznačena místa na ostatních drobných tocích, kde v době přívalových dešťů dochází k lokálním záplavám a vybřežení vody mimo koryto toků. Převážně se jedná o vzdutí vody před málo kapacitními cestními propusty a kanály. Na potoce Rakovec dochází k lokální záplavě v místě křížení se železniční tratí a Městskou Mlýnkou. K lokální záplavě dochází na potoce v prostoru mezi dvěma železnicemi od Městské Mlýnky po ulici Jablunkovská. K této záplavě dochází při kulminaci řeky Olše. Na Šadovském potoce je lokální záplava v k.ú. Dolní Žkov nad ulicí Šadový. Níže po toku pod ulicí Pod Zvonek a Zahradní až po ulici Jablunkovská a dále za zastávkou Českých drah po ústí do Olše dochází k lokální záplavě při kulminaci řeky Olše. Na Hrabince dochází k lokálnímu rozlivu vody nad ulicí Lípová na k.ú. Mosty u Č. Těšína. Vzdutí vody zasahuje do k.ú. Horní Žukov. Rozsah záplavy je v hranicích stanoveného záplavového území, které má vymezenou aktivní zónu. K další lokální záplavě na Hrabince dochází nad ulicí Lipová na hranici k.ú. Mosty u Č. Těšína – Český Těšín. Lokální záplava se nachází vně stanoveného záplavového území. K lokální záplavě na Hrabince od ulice spojující ul. Zátiší a Hornická nad koupalištěm po soutok s Olší dochází při kulminaci řeky Olše. Na levostranném přítoku Hrabinky na Fibakovském potoce nad propustkem v ulici Mistřovická v k.ú. Mistřovice dochází k zpětnému vzdutí vody a lokální záplavě postihující přilehlý rodinný dům. Dle Povodňového plánu města Český Těšín je zakreslen rozsah zvláštní povodně pod vodní nádrži Hrabinka. Využití území ohroženého průlomovou vlnou neupravuje v současné době žádný právní předpis. Z pohledů jednotlivých resortů se jedná víceméně o doporučení, které aktivity zde nejsou vhodné. Např. z hlediska civilní obrany by v ohroženém území neměly být budovány úkryty CO, z hlediska hygieny by zde neměly být umisťovány sklady jedovatých či jinak nebezpečných látek, z hlediska energetiky by zde neměla být budována významnější energocentra, z podnikatelského hlediska by zde neměly být umísťovány sklady cenného zboží apod. Závazné regulativy pro takto ohrožená území by měly být součástí krizových a havarijních plánů měst a obcí.


95



Na potoce Dělnice je dle Povodňového plánu zakreslena lokální zátopa nad silnící Český Těšín – Polsko v ulici Normanská, která vzniká v době přívalových dešťů nad propustkem pod silnicí. Další lokální záplava na potoce Dělnice je pod ulicí Hřbitovní po soutok s Olší. Tento úsek je ovlivňován kulminací řeky Olše. Na potoce Kyšinec je dle Povodňového plánu zakreslena lokální záplava nad ulicí Na Dolinách, k další záplavě dochází nad soutokem potoka Kyšinovec s bezejmenným pravostranným přítokem po zaústění do řeky Olše. I tento úsek je ovlivňován kulminačním průtokem v řece Olši. Rozhodnutím Okresního úřadu Karviná, referátu Životního prostředí č.j. RŽP/1030/231/2000/He-V/5 ze dne 29. května 2 000 je na toku Chotěbuzka, Hrabinka a Olše stanoveno záplavové území. Záplavové území Chotěbuzky nezasahuje do území Českého Těšína. Nově je stanovené záplavové území vodního toku Hrabinka v úseku km 0,000 – 5,250. Záplavové území je stanoveno rozhodnutím Městského úřadu Český Těšín, odbor výstavby a životního prostředí č.j. MUCT/7537/2006 spis č. SPIS/4042/2006/ŽP/Cich ze dne 24. února 2006. V rámci stanoveného záplavového území je vymezena aktivní zóna . Rozhodnutím Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství č.j. MSK 37617/2006 sp. Zn: 3841/2005/ŽPZúSvR ze dne 2006-02-23 je stanoveno záplavové území vodního toku Ropičanka v úseku ř. km. 0,000 – 8,330 a vymezena aktivní zóna záplavového území. Záplavové území Šadovského potoka v úseku ř. km 0,00 – 5,11 je stanoveno Městským úřadem Český Těšín, odborem výstavby a životního prostředí, č.j. MUCT/4764/2006, ŽP/3576/2006/Ci ze dne 08.02.2006. Tok Olše v ř. km 0,255 – 72,840 protékající územím Českého Těšína je dle vyhlášky č. 470/2001 Sb. z 14. prosince 2001, kterou se stanoví seznam významních vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, zařazen mezi významné vodní toky. Druhým významným vodním tokem na území Českého Těšína je Ropičanka. Oba toky patří do správy Povodí Odry, státní podnik Ostrava. Dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, dle přílohy k tomuto nařízení ze dne 29 ledna 2003, jsou mezi povrchové vody vhodné pro život ryb v povodí Olše na území Českého Těšína zařazeny toky Olše, Hrabinka a Myšinec. Toky jsou zařazeny mezi kaprové vody s číslem typu vody 207 K Olše. U těchto toků se zjišťuje a hodnotí stav jakosti povrchových vod a posuzuje jejich vhodnost pro život a reprodukci ryb a dalších vodních živočichů. Dle podkladů Českého hydrometeorologického ústavu byl zakreslen vrt VO 154 včetně ochranného pásma do vzdálenosti 250 m od vrtu. Největší vodní plochy na území Českého Těšína vytvářejí rekreační nádrže Hrabinka (5 ha, 3 112 000 m ), tři rybníky v trati Oběšinec, dva rybníky v trati Dělnice a uměle ohrázovaná nádrž užitkové vody Mistřovice.

d2)

Návrh Z koncepce územního plánu ani ze strany správců toků nevyplývají požadavky na zásadní úpravy

toků. Ke zlepšení kvality vod v tocích by měly, kromě realizace navržených čistíren odpadních vod a kanalizačních sítí, přispět i vegetační pásy kolem vodotečí navržené v rámci územního systému ekologické stability. Konkrétní návrhy ozelenění břehů je nutno předem projednat se správci toků, aby byl umožněn přístup k tokům k provádění údržby. Zhodnocení povodňového zabezpečení města vychází z provedených výpočtů průběhu hladin 3 v Povodňovém plánu, kde Q max = 520 m /s. Kapacita koryta se po délce toku mění od Q20 až po Q100. Vzájemné ovlivnění toků při povodňových průtocích je podrobně popsáno v povodňovém plánu, který navrhuje menší úpravy (navýšení zídky, zkapacitnění cestních propustků a jiné úpravy) na stávajících zařízeních zabraňujících rozliv vody do území. Z pohledu územního plánu jsou tyto úpravy nepodstatné. Do územního plánu je převzatý návrh opatření na zabránění rozlivu vody do vilové zástavby od mostu na Ropičance v km 0,180 po toku až k Šadovskému potoku. Zde je navrženo zvýšení levobřežního


96



ohrázování Ropičanky v délce 200 m od soutoku s Olší a rekonstrukce, případně zrušení již zmíněného nevyhovujícího silničního mostu. Realizací návrhu bude dosažena ochrana území na Q100. Zároveň je navržena stavební úprava – zvýšení pravobřežní betonové zídky na Šadovském potoce nad lávkou pro pěší, úprava lávky přes potok, oprava protipovodňových uzávěrů v zídkách v místě křížení lávky pro pěší se Šadovským potokem a osazení zpětných klapek na kanalizačních výustí (ochrana proti vniknutí inundačních vod). Neméně podstatné je navýšení levobřežní zídky na Olši v délce cca 500 m mezi železničním mostem v km 36,519 a silničním mostem v ul. Hlavní třída včetně protipovodňového uzávěru. Kapacita zídky bude řešena již na Q100 3

Povodňová ochrana vlastního centra města je na úrovni více než Q50 (Q= 590 m /s). bezprostředně 3 přiléhající levý břeh má ochranu nižší – pouze na 500 – 540 m /s. Jedná se však o parkové plochy, hřiště, tenisové kurty a částečně i vilovou zástavbu. Tato situace je z hlediska povodňové ochrany přiměřená. Realizace technických opatření je po technické stránce i finančně náročná a nepředstavuje patričný efekt, pokud se nedořeší zároveň ochrana kanalizačního systému proti vniknutí inundačních vod. Proto se dle závěrů Povodňového plánu jeví optimální použití mobilních prvků a různých provizorních zábran při vlastní povodňové situaci, což není předmětem řešení územního plánu. Jako podklad pro návrh protipovodňových opatření byl použit Povodňový plán, jeho aktualizace z roku 2002. Při porovnání rozsahu záplav dle povodňového plánu a stanoveného záplavového území dle rozhodnutí pro řeku Olše a Ropičanku jsou v zákrese drobné nesrovnalosti, které mohly vzniknout manuálním překreslováním hladin do různích mapových podkladů. V současné době se zpracovává povodňový plán města v digitální podobě. Výsledný elaborát bude spolu se stanoveným záplavovým územím toků směrodatný pro stanovení rozsahu záplav v území v ÚP. Úprava v rámci stávajícího koryta je navržena u vodního toku Rakovec. Z důvodu vypouštění dešťových vod z areálu Multipark Olza, po projednání se správcem toku, je navržena prohrábka dna toku vybráním a upravením dna do jednotného spádu. Pata svahů bude zajištěna, svahy břehů zpevněny. Z důvodu místní nedostatečné kapacity koryta toku je navrženo v úsecích km 0,137 až 0,275, 0,297 až 0,591 zvýšení břehů zemní hrázkou. Podle hydrologické mapy ochrany podzemních vod, zpracované v rámci Směrného vodohospodářského plánu VÚV Praha, jsou aluviální nivy řeky Olše a Stonávky předmětem částečně vodohospodářské ochrany. V tomto území je vymezen hydrologický rajon Q 38 tvořený kvartérními fluviálními uloženinami. Navrhovaná preventivní ochrana vymezeného území má omezit rizika ohrožení možných zdrojů podzemních vod jak z hlediska kvantitativního před negativními zásahy do přirozeného oběhu vody, tak z hlediska kvalitativního vyloučením rezistentních druhů znečištění a ochranou horninového prostředí před přetěžováním jeho přirozené samočistící schopnosti. V rámci řešení nové plochy pro plánovaný areál Multipark Olza dojde k porušení stávajícího systému meliorace. Zájmová plocha je odvodňována plošnou drenáží, která ústí ze severní části do Šadového potoka, z jižní části a severovýchodní části do potoka Rakovec. Stávající vyústi, nebudou stavbou dotčena, porušená drenáž bude nahrazena drenáží novou. Vodní toky nejsou navrhovány k zatrubnění. Dle zákona č. 254/2001 Sb. (o vodách) z roku 2001, může správce vodních toků při výkonu správy vodního toku užívat pozemků souvisejících s korytem vodních toků a to u významných vodních toků 8 m od břehové čáry, u drobných vodních toků nejvýše 6 m od břehové čáry. V návrhu územního plánu jsou vodní toky se svými manipulačními pásy respektovány.


97


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.f) NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY II.A.f3) ENERGETIKA

f3) ENERGETIKA a) Zásobování elektrickou energií a.1)

Zhodnocení současnému stavu

Město Český Těšín je zásobováno elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV napájené z transformační stanice 110/22 kV Ropice. Z této stanice jsou do řešeného území vyvedena dvě napájecí vedení 22 kV VN - VN 105 Ropice - Albrechtice a VN 39 Ropice - Karviná v dimenzi 3x120 AlFe. Maximální přenosová schopnost obou vedení je při vzdálenosti 4.9 km cca 20 MW. Obě vedení však zajišťují odběry elektrické energie i mimo řešené území. Část odběrů v území (Horní a Dolní Žukov) je zajištěna odbočkou z linky VN 06 Ropice - Riviera (3x70 AlFe), která je propojena s vedením VN 105. V centrální části města je rozvod VN řešen kabelovou sítí 6 KV, napájenou z jediného zdroje stanice A - 22/6kV s výkonem 2x2,5 MW. Na sídlištích Mojská a Svibice je distribuční síť VN realizována kabelovým rozvodem 22 kV. Ostatní sídla jsou zásobována elektrickou energií přípojkami z venkovních linek k distribučním trafostanicím 22/0,4 kV. Kabelový rozvod je součástí distribuční sítě VN s napěťovou hladinou 22 kV. Venkovní vedení VN 22 kV jsou převážně v dobrém technickém stavu, rekonstruována byla vedení VN 105 a VN 39. Na kabelovou síť jsou zasmyčkovány distribuční trafostanice 22/0,4 kV v celkovém počtu 54. Tyto TS jsou kioskové event. Vestavěné zásobují bytově-komunální sféru. Z venkovní sítě je napojeno 49 TS s celkovým výkonem 7 335 kVA, z toho v Českém Těšíně 13 s výkonem 2 235 kVA. Pro bytově- komunální sféru v území je instalovaný výkon TS 4 380 kVA z toho pro vlastní město 160 kVA. Tyto TS jsou různého provedení, venkovní i zděné s různými výkony transformátorů od 75 do 400 kVA.

a.2)

Bilance příkonu a transformačního výkonu

V současné době je z rozvodné sítě 6 kV a 22 kV zásobováno el. energií na území Českého Těšína 10 470 bytů včetně vybavenosti a výrobní sféry. Bilance příkonu el. energie vychází ze stanovení podílového maxima jednotlivých odběratelských skupin. Podílové maximum bytů - z energetického hlediska se uvažuje se smíšeným stupněm elektrizace, s rostoucí převahou stupně elektrizace A (vaření plynem), v důsledku postupující plynofikace území. Pro konec návrhového období se uvažuje s plynofikací 98 % bytů v Českém Těšíně a 80 % bytů v ostatních sídlech. Pro smíšené elektrické vytápění v Českém Těšíně se uvažuje 690 bytů, v ostatních sídlech 10 % bytového fondu (st. elektrizace C). Pro zbývající byty se uvažuje st. elektrizace B - vaření el. energií. Podle zásad pro navrhování distribučních sítí VN a NN vydaných GŘ ČEZ je měrný příkon bytové jednotky v úrovni VVN/VN 1,2 kVA/byt pro st.elektrizace A resp. 1,6 kVA/byt pro st.el. B a 6,0 kVA/byt pro stupeň elektrizace C. V úrovni DTS VN/NN jsou měrné příkony o 25% vyšší. Podílové maximum vybavenosti - je stanoveno z měrného ukazatele vztaženého na bytovou jednotku - 0,5 kVA/byt, pro vyšší vybavenost ve městě se tento ukazatel zvyšuje o dalších 0,2 kVA/byt. Pro určení soudobého zatížení mezi odběrem bytovým a odběrem vybavenosti se uvažuje s koef. současnosti Ks - 0,85. Podílové maximum výrobní sféry - výrobní sféra je zastoupena průmyslovou a zemědělskou výrobou. Potřebný příkon je bilancován podle požadavků jednotlivých podniků pro výhledové období. Příkon měnírny ČSD - Český Těšín (8 - 10 MW) je zajištěn 2 samostatnými vedeními 22 kV z TS 110/22 kV Ropice a v celkové bilanci není uveden. Potřebný transformační výkon TS 110/22 VN je dán přibližně celkovým soudobým příkonem všech odběratelů. Při výpočtu transformačního výkonu pro bytově - komunální sféru (obytné území) se vychází z měrného příkonu bytů pro úroveň DTS VN/NN, celková potřeba je korigována koef. současnosti Ks - 0,85. Transformační výkon pro výrobní sféru je nutné posuzovat individuálně podle charakteru odběru a stupně důležitosti.


98



Podle bilance příkonu el. energie je nutno pro Český Těšín zajistit 32 - 34 MVA transformačního výkonu 110 kV/VN (včetně potřeby měnírny ČSD). Potřeba el. příkonu pro bytově - komunální sféru v řešeném území dosahuje 35 MVA, z toho na území města 30 MVA. Během návrhového období je pro novou výstavu a rozvoj smíšeného elektrického vytápění nutné zajistit přírůstek transformačního výkonu ve výši 12 000 kVA z toho 10 000 kVA na území města.

a.3)

Návrh řešení Proudová soustava

- primární napětí 3 x 22000 V; 50 Hz + 5% - sekundární napětí 3 x 400/231 V; 50 Hz

Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím - nulováním dle ČSN 34 1010 Napájecí body, vedení VVN a VN - hlavním napájecím bodem pro území Českého Těšína bude během návrhového období transformační stanice TS 110/22 kV Ropice a TS 110/22 Český Těšín. Transformační výkon stanice Ropice bude během návrhového období zvýšen na 2 x 40 MVA. Pro zajištění potřebného příkonu se jako hlavní napájecí vedení z rozvodny Ropice navrhuje vybudovat samostatnou linku v dimenzi 3 x 110/70 AlFe s max. přenosovou kapacitou 14 MW, zaústěnou do nové spínací stanice na ul. Frýdecká. Trasa nového vedení VN 108 je v souladu s projektovou dokumentací navržena v souběhu se stávající dvojlinku VN 105 - 39. Dále bude do spínací stanice zaústěno vedení VN 105 s možností propojení na VN 39, které zajistí záložní napojení z TS 400/100/22 kV Albrechtice resp. z TS 110/22 kV Karviná. Nevyhovující část linky VN 105 bude rekonstruován na 3 x 110/70 AlFe v souběhu s původní trasou. Vedení VN 39 v úseku Český Těšín - Mosty bude přeloženo do nové trasy z důvodu kolize s novou výstavbou a navrženou komunikací. Nová trasa vede v souběhu s navrženou komunikací na betonových sloupech s vodiči 3 x110/70 AlFe. Hlavní vedení VN 39 v tomto úseku bude po přerušení sloužit jako odbočky ke stávajícím trafostanicím. Napájení měnírny ČSD Český Těšín bude zajištěno stávající dvojlinkou VN 127 - 128. Zásobování ostatních sídel v řešeném území bude zajištěno z venkovních linek VN 105 a VN 39 resp. z odbočky VN 06 a nových VN vedení z TS 110/22 kV Český Těšín. Pro vedení nadřazené soustavy VVN 245 - 246 (220 kV) a VVN 601 - 602 (110 kV) procházející územím Českého Těšína jsou respektována ochranná pásma. Distribuční síť VN a trafostanice - stávající distribuční kabelová síť ve městě je rozdělena na dva samostatné provozní celky - síť s provozním napětím 6 kV, rozšířenou pro starší zástavbu v centru města a síť 22 kV rozšířenou na nových sídlištích Mojská a Svibice. Existence dvou napěťových soustav a jejich vzájemné prolínání je z provozního hlediska nevyhovující, s vyššími nároky na provoz a údržbu. Obnova kabelové sítě 6 kV probíhá a v návrhovém období se předpokládá její celková rekonstrukce na hladinu 22 kV. K tomu účelu byla navržena spínací stanice 22 kV, vybavená 16 montovanými kobkovými rozvaděči pro kabelové přívody a vývody (12 kobek), měření spotřeby (1 kobka), spojku přípojnic (2 kobky) a trafo vlastní spotřeby (1kobka). Spínací stanice je řešena jako jednoprostorová s jednou přípojnicí rozpojitelnou podélným spínačem přípojnic na dvě samostatné sekce. Dvě přívodní kabelová vedení budou provedena v dimenzi 3 x 240 Al. Navrženo je 7 vývodů do stávající distribuční sítě v dimenzi 3x120 Al, včetně přepojení rozvodu 6kV. Pro přehlednost není v grafické části zakreslena kabelová síť 6 kV, která bude do r. 1994 likvidována. Pro novou hromadnou bytovou výstavbu v lokalitě "Cihelna" včetně městské vybavenosti jsou navrženy dva kabelové vývody 3 x 120 Al, které v tomto území vytvoří kabelovou smyčku na kterou bude napojeno 13 distribučních trafostanic. Navržené trafostanice budou kioskové nebo vestavěné, vybavené transformátory s jednotným výkonem 400 kVA, třemi skříněmi VN s pojistkami a výkonovými odpínači. Rozvodná síť NN bude provedena kabely AYKY 3 X 120 +70 s jednotným jištěním v uzlových skříních vřazených do sítě. V centru města je možno případný nárůst příkonu zajistit výměnou transformačních jednotek u většiny DTS přepojených z rozvodu 6 kV. Po napojení nové zástavby v lokalitě "Cihelna" zůstane ve spínací stanici 1 rezervní kobka pro kabelový vývod 22 kV. Z venkovní sítě 22 kV jsou navrženy nové trafostanice pro rodinnou zástavbu v lokalitě Rakovec, Supermarket a výrobní aktivity v jižní části města. Dále se uvažuje s přemístěním trafostanice T 7017 Dlouhá. Navržené trafostanice budou venkovního provedení s možností umístění transformátoru do výkonu


99



400 kVA, napojené krátkou přípojkou VN s vloženým úsekovým spínačem. Bez náhrady budou zrušeny trafostanice T 7005 - Zelenina a T 7004 - Mlékárna včetně přípojky VN, která je v kolizi s novou výstavbou. Technické podmínky pro jednocestné zásobování cca 55 bytů v RD elektrickou energií jsou navrženy pro území nové zástavby v lokalitě Rakovec. Navržený výkon trafostanic - 2 x 400 kVA umožní realizovat různé způsoby elektrického vytápění od přímotopného vytápění elektrokotlem, konvektory, sálavými panely, případně topnými kabely, po akumulační s akumulací do vody nebo akumulačními kamny. Rozvod NN v této lokalitě se doporučuje řešit zemními kabely. Systém zásobování el. energií ostatních sídel z rozvodné soustavy 22 kV zůstane zachován. Růst el. příkonu v důsledku nové bytové výstavby event. rozšiřováním smíšeného elektrického vytápění bude zajištěn výstavbou dodatkových trafostanic 22/0,4 kV venkovního provedení nebo výměnou stávajících transformátorů za výkonnější s potřebnými úpravami v síti NN. Nové trafostanice jsou navrženy v Koňákově, Mistřovicích a Stanislavicích, dále se uvažuje s přemístěním T 7015 a 7016 v Mostech. Na vyšší výkon budou rekonstruovány T 7024 v Chtěbuzi, T 7033 v Dolním Žukově, T 7041 a 7068 v Horním Žukově, T 7013 a 7044 v Mostech. Pro navrhovanou průmyslovou zónu Pod Zelenou se zásobování el. elektrickou energií navrhuje z rozšířené kabelové sítě 22 kV napojené z vedení VN 39 – 105 s vazbou na navrženou kabelovou síť 22 kV pro hromadnou bytovou zástavbu v zóně Sokolovská a zasmyčkovaním na stávající kabelovou síť. Potřebný příkon pro uvažované rozšíření výroby tiskárny FINIDR, s.r.o. nelze zajistit ze stávajících trafostanic TR 7010 a 70101 v areálu bývalých kasáren v Českém Těšíně. Požadovaný příkon (300 kW pro I. etapu a 400 kW pro II. etapu) se navrhuje zajistit výstavbou nové kompaktní kioskové trafostanice s výkonem 2 x 630 kVA, napojené z venkovního vedení VN 105 kabelovou přípojkou 22 kV – 3x1x150 v délce 450 m. Návrh řešení je v souladu se Zadáním stavby – FINIDR, s.r.o., Lipová ul. – areál VOP, Kabelová el. přípojka VN 22 kV a TS VN/NN (Ing. Miloš Konečný - Petřkovice, 03-09/2001) V souvislosti s výstavbou silnice I/11 Český Těšín - obchvat je navržena přeložka vedení VN 39 a VN 127,128 v jižní části města. Výstavba komunikace I/48 vyvolává částečnou přeložku vedení VN 39,105 v lokalitě Mosty u Českého Těšína (mezi stožáry I/84 - 6/84). Současně s touto přeložkou bude provedena výměna vodičů (2 x3x110/2) mezi stožáry 6/84 - 14/84 s výměnou dvou stožárů. Potřebný příkon pro rozvojovou lokalitu Pod Zelenou bude zajištěn novým dvojitým vedením 22 kV z rozvodny Ropice. Nové vedení 3 x 22 kV bude provedeno izolovanými vodiči ADX-K 120 na nových ohraněných plechových a ocelových příhradových stožárech v trase stávajícího vedení VN 108, které bude nahrazeno jedním potahem nového vedení. Vzhledem k nedávno provedené přeložce vedení VN 108,39 u ul. Frýdecké, v souvislosti s výstavbou silnice I/48 Český Těšín - Žukov bude nová přípojka 2 x 22 kV vedena souběžně po západní straně přeložky a ukončena koncovým stožárem za křižovatkou silnice I/48 a ul. Frýdeckou. V letech 1994 - 95 došlo k realizaci přechodu z primární napěťové hladiny 6 kV na 22 kV v centrální části města. V této souvislosti bylo uvedeno do provozu napájecí vedení VN 108 z rozvodny Ropice, spínací stanice 22 kV na ul. Frýdecká spolu s napájecí a distribuční sítí 22 kV v centru města. Současně došlo k přezbrojení stávajících trafostanic na 22 kV a výstavbě 2 nových TR (Billa a Gymnázium). Tyto změny jsou dokumentovány v grafické části převedením návrhu řešení do současného stavu. Pro navrhovanou zástavbou v zóně Sokolovská se uvažuje s rozšířením kabelové sítě 22 kV napojené z vedení VN 39 – 105 a zasmyčkované na stávající kabelovou síť 22 kV ve městě. Podle zpracované studie se v tomto území uvažuje s výstavbou 23 nových distribučních trafostanic. . Pro nové lokality rodinné zástavby a podnikatelských aktivit je dále navrženo 6 nových trafostanic napojených z venkovní sítě 22 kV. Zásobování stavby Multipark OLZA elektrickou energií: Pro realizaci záměru výstavby Multiparku Olza je nutné přeložit dvě souběžná volná vedení linky 22 kV do podzemních kabelových vedení a propojit je s nově navrhovanou trafostanicí 110/22 kV na části parcel 2728/7, 2728/8 a 2728/6 k.ú. Český Těšín. V současné době není v zájmové oblasti výstavby multiparku k dispozici dostatečný elektrický výkon ani pro samotnou výstavbu. Zajištění elektrického výkonu pro stavbu si vyžádá rekonstrukci rozvodny v Ropicích, jejíž dokončení se předpokládá do konce roku 2010. Ve finálním stavu bude multipark zásobován elektrickou energií z nově vybudované trafostanice a rozvodny 110/22 kV.


100



Trafostanice a rozvodna 110/22 kV bude vybudována severozápadně od hranice budoucího multiparku. Z rozvodny 22 kV bude vyvedena samostatná kabelová smyčka, která propojí energocentra jednotlivých provozních celků multiparku. V objektech, podle předpokládaných subjektů, bylo navrženo osm energocenter. Energocentra budou propojena kabelovými smyčkami s napojením na vývody rozvodny 22 kV v nové transformovně 110/22 kV, která bude vybudována v sousedství multiparku. Dále bude v centru areálu vybudována kompaktní transformovna pro napojení odběratelů s menšími nároky na dodávku elektrické energie, např. čerpací stanice PHM, osvětlení komunikací, parkovišť apod. Každé energocentrum bude vybaveno dvěma transformátory s převodem 22/0,4/0,23 kV, z toho jeden transformátor je záložní. Pro případ výpadku napájení z distribuční soustavy ČEZ jsou v energocentru řešeny záložní zdroje reprezentované dieselagregátem pro napájení elektrospotřebičů, které neohrozí krátkodobé přerušení napájení a dalším zdrojem pro napájení spotřebičů bez přerušení dodávky elektrické energie. Z rozvaděčů energocentra budou napájeny podružné rozvaděče v příslušném objektu. Kabely smyčky propojující jednotlivá energocentra budou na provozní napětí 22 kV a budou uloženy do výkopu v zemi.

a.4)

Vliv na životní prostředí

Pro eliminaci vlivu energetických zařízení na životní prostředí (hluk TR, elektromagnetické pole vedení), k zajištění jejich spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranná pásma vedení 220, 110 a 22 kV ve smyslu ve smyslu § 46 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (Energetický zákon). Tato pásma jsou popsána v kapitole II.A.d7) Limity využití území včetně stanovených záplavových území.

b) Zásobování plynem b.1)


Rozvoj plynárenství Českého Těšína má své počátky v minulém století, kdy v roce 1882 byla vybudována karbonizační plynárna vyrábějící svítiplyn z ostravského černého uhlí pro účely osvětlování ulic, místností významnějších budov a později i k vaření. Nový směr ve vývoji plynárenství byl dán využitím ložisek zemního plynu karbonského na území Dolního Žukova. V roce 1951 byl definitivně zrušen provoz městské plynárny a po technické úpravě spotřebičů byl do sítě vpuštěn zemní plyn. Zemní plyn karbonský z naleziště Žukov byl z těžebních sond veden sběrnými plynovody do předávací stanice v Dolním Žukově. Původní tlak 3 plynu 3,6 MPa postupně s těžbou klesal, až se na 0,4 Mpa, vydatnost plynu se ustálila na cca 4 mil. m za rok. Zemní byl rozveden potrubím DN 200 do Třince a DN 150 do RS v Českém Těšíně. Rostoucí potřeba plynu si v roce 1960 vyžádala nové propojení zemního plynu naftového z Havířova - Suché do Českého Těšína. Těžba karbonského plynu na žukovských sondách je v současné době nepatrná a z hlediska zásobování řešeného území nemá praktický význam. Město Český Těšín je zásobováno zemním plynem z VTL plynovodu DN 500, PN 25 Stonava Žukov (623 001), na který je propojen VTL plynovod DN 500, PN 25 Suchá - Albrechtice (623 005) v prostoru hranice mezi k.ú. Albrechtice a Chotěbuz. Jižní částí území prochází VTL plynovod DN 200, PN 40 Žukov - Třinec (623 008), který byl rekonstruován v nové trase. Dodávku plynu do městské plynovodní sítě která je provozována jako smíšená (STL + NTL) zajišťuje 3 1 5 regulačních stanic s celkovým výkonem 12 400 m h- . Vlastní regulační stanice provozují Mlékárna, Školní 3 1 statek, 2xBytový podnik, Nemocnice, Opravárenský závod. (6 RS s celkovým výkonem 8 000 m h- ). 3 1 V souvislosti s plynofikací sídla Mosty byla v r. 1982 vybudována RS VTL/NTL s výkonem 1 200 m h- . K významnějším velkoodběratelům zemního plynu z místní sítě patří: Bytový podnik (19 kotelen na sídlištích Ostravská, Mojská a Svibice), ČSD, Jatky, Tiskařské závody, SBD (2 kotelny- Pražská a Havlíčkova), Pekárna - Smolka, OKR správa sídlišť (1 kotelna), Hotel Piast, Hotel Slezský dům, ZŠ Polská, Gymnazium, ZŠ Komenského, Zemědělská škola Tyršova, Celnice Chotěbuz.


101



Celkově bylo na území Českého Těšína v r. 1992 provozováno 90 km plynovodní sítě. Evidováno bylo 8 783 odběratelů z toho 8 278 z řad obyvatelstva, 462 odběratelů v kategorii maloodběr a 43 v kategorii 3 velkoodběr. Celkový odběr zemního plynu z místní sítě i dálkovodu dosáhl 24,3 mil. m , z toho odběr 3 3 obyvatelstva činil 7,4 mil. m . Špičkový hodinový odběr z místní sítě dosahuje v zimním období 6 580 m .

b.2)

Bilance potřeby plynu Bilance potřeby zemního plynu vychází z následujících zásad:

-

plošná plynofikace se rozšíří pro všechna sídla v řešeném území

-

plyn pro vaření, přípravu TUV a vytápění bude využívat 9 500 bytů v Českém Těšíně (94%), v ostatních sídlech 75 % bytů

-

roční a maximální hodinová potřeba plynu pro obyvatelstvo jsou stanoveny metodou specifických potřeb: 3 1 3 1 vaření 0,20 m h- a 150 m rok3 1 3 1 příprava TUV 0,30 m h- a 500 m rok3 1 3 1 vytápění bytu v BD 0.80 m h- a 1 800 m rok3 1 3 1 vytápění bytu v RD 1,30 m h- a 2 900 m rok-

-

pro maloodběr (vybavenost) se uvažuje s krytím potřeb tepla ve výši 90 % v Českém Těšíně a 80 % tepla v ostatních sídlech

-

velkoodběr zahrnuje potřebu plynu pro domovní a blokové kotelny byt. podniku, samostatné kotelny vybavenosti a výrobní sféry. Tato potřeba plynu je pro bilanční účely rozdělena do jednotlivých odběratelských skupin - bytový fond, vybavenost a průmysl.

-

celková potřeba plynu je rozdělena na dodávku plynu z místní sítě a dodávku plynu z dálkovodu pro odběratele s vlasní RS.

-

max. hodinová potřeba plynu je korigována koef. současnosti 0.8 pro místní síť v Českém Těšíně a 0,9 pro místní sítě v ostatních sídlech

Při navržené úrovni plynofikace je koncem návrhového období pro řešené území nutno zajistit 3 1 3 1 špičkovou potřebu plynu v zimním období ve výši 15 300 m h- , z toho pro městskou část 10 150 m h3 1 z místní sítě a 3 100 m h- přímo z dálkovodu. Výkonově je nutno zajistit nárůst špičkové potřeby plynu ve 3 1 3 1 výši 5 700 m h- , z toho pro město připadá 3 600 m h- . Měrná spotřeba plynu během návrhového období 3 3 vzroste ze stávajících 915 m /obyv na 1 411 m /obyv.

b.3)

Návrh řešení 3

1

Byla vybudována nová regulační stanice VTL/STL/NTL v Dolním Žukově s výkonem 5 000 m h- . Středotlaký výstup z této stanice v dimenzi DN 300, PN 3 je přiveden do sídliště Svibice a propojen na středotlaký výstup z RS Svibice. Dále byla vybudována středotlaká síť v tomto sídlišti, ze které je napojeno 8 blokových plynových kotelen, které zásobují teplem 2 205 bytů a vybavenost. Pro plynofikaci sídla Zpupná Lhota byla prodloužena větev STL plynovodu od RS Masarykovy sady. VTL plynovody a RS Řešeného území se bezprostředně dotýká výstavba VTL plynovodu DN 500, PN 40 jehož trasa je vedena mimo zastavěná území sídel Mistřovice, Koňákov a Horní Žukov, dále nové sondy včetně VVTL přípojek. Při lokalizaci nových vrtů je nutno dodržet min. vzdálenost od souvislé zástavby 150 m. (podle výnosu ČBÚ č.11/1986). Systém zásobování plynem z VTL plynovodu Stonava - Žukov zůstane během návrhového období zachován. Propojením tohoto plynovodu na PZP Žukov bude posílena jeho přenosová kapacita zejména v době špičkových zimních odběrů. V souvislosti s novou hromadnou bytovou výstavbou v lokalitě "Cihelna kde špičková potřeba plynu 3 1 dosahuje 2 100 m h- je navržena přeložka VTL přípojky DN 150 pro RS Svibice včetně vymístění této


102



stanice mimo zastavěné území. Nová RS VTL/STL/NTL je navržena poblíž ul. Jablunkovská se zvýšeným 3 1 výkonem regulace VTL/STL na 5 000 m h- . 3

Stávající RS VTL/NTL Hrabinská (Zátiší) bude rozšířena o regulaci VTL/STL s výkonem 1 600 m hs STL výstupem pro plynofikaci území Mosty - východ a propojením na městský středotlaký rozvod.

1

Pro plynofikaci ostatních sídel v řešeném území jsou navrženy další regulační stanice VTL/STL Chotěbuz, Rakovec (Dolní Žukov) a Dolní Třanovice s napojením na STL síť Horního Žukova. Tyto regulační 3 1 stanice budou kioskové s nominálním výkonem 1 200 m h- pro vstupní tlak 1 - 4 MPa a výstupní tlak 0.05 - 0,3 MPa. Osazení RS (vzdálenosti od komunikací, budov, el. vedení apod.) musí být v souladu s ustanovením ČSN 38 6417 38 6410. Oplocený pozemek má orientační výměru 10 x 10 m. V návrhové období bude realizováno rozšíření podzemního zásobníku plynu Třanovice. Místní plynovodní síť - místní plynovodní síť pro nízkotlaký rozvod plynu bude provozována v centrální části města a rozšiřována pouze pro připojování odběratelů z řad obyvatelstva a přepojování kotelen. S výraznějším vzrůstem špičkového odběru z této sítě se neuvažuje. Dále bude nízkotlaké síť provozována a rozšířena pro území Mosty - západ. Hranicí mezi sítí NTL a STL v Mostech bude navržená komunikace, záložní napojení z STL sítě bude zajištěno pásmovým regulátorem. Špičková potřeba plynu 3 1 pro nízkotlakou síť se odhaduje na 4 800 m h- , navržený výkon 6 RS dodávajících plyn do nízkotlaké sítě 3 1 je 8 300 m h- . V ostatních částech řešeného území včetně lokality pro novou hromadnou bytovou zástavbu Český Těšín, je rozvoj místní sítě orientován na rozšíření středotlakého rozvodu plynu v tlakové úrovni do 0,3 MPa, který při menších profilech je velmi pružný a dovoluje při zachování navržených dimenzí provádět značné změny v jeho kapacitním vytížení. Nový středotlaký rozvod je navržen bez pásmových regulátorů a NTL koncovek, pro minimální tlakem v koncových částech sítě - 100 kPa. Zvýšený odběr ze středotlaké sítě ve městě bude zajištěn zvýšením výkonu nové RS Svibice a vybudováním středotlakého výstupu z rekonstruované RS Hrabinská. V jižní části města se navrhuje prodloužení STL plynovodu v dimenzi DN 150 po ul. Tovární k nové zoně podnikatelských aktivit. Středotlaká síť na území města a v ostatních 3 1 sídlech bude vzájemně propojena, špičková potřeba plynu v této sítí dosáhne 9 000 m h- . Navržený výkon 3 1 6 RS dodávajících plyn do společné středotlaké sítě je 13 700 m h- . Nová středotlaká síť je navržena z trubek LPE, její trasy a dimenze v převážné části vychází ze zpracované projektové dokumentace. Nové uliční plynovody budou realizovány oprávněnou organizací v souladu s ČSN 38 6413 a ČSN 73 6005 a budou pokládány zásadně na veřejných neoplocených pozemcích zejména do tělesa komunikací mimo vozovku, do chodníků, zelených pásů a přidružených prostorů. Potrubí plynovodu bude uloženo v zemi, ve výkopu s pískovým podsypem a označením žlutou výstražnou folií. Veškeré dotčené pozemky budou po ukončení výstavby navráceny do původního stavu. Jednotliví odběratelé v RD budou napojeni středotlakými přípojkami ukončenými plynovými uzávěry. Spolu s hlavním uzávěrem bude v jedné skříni umístěn domovní regulátor, na který se napojí nízkotlaká přípojka k odběrateli. Z místní plynovodní sítě budou dále napojeny stávající i navržené kotelny objektů bytových domů a objektů vybavenosti. V plynových kotelnách bude tlak zemního plynu regulován na potřebný tlak k hořákům. Pro plynofikaci stávajících kotelen a výstavbu nových plynových kotelen musí být respektovány všechny předpisy a ČSN platné pro plynové kotelny: - ČSN 070703 - Plynové kotelny - ČSN 386413 - Plynovody a přípojky s nízkým a středním tlakem. - ČSN 386420 - Průmyslové plynovody - ČSN 386442 - Připojení plynoměrů pro měření průtoku topných plynů Během let 1994 - 97 došlo k rozsáhlému rozšíření středotlaké plynovodní sítě. Plošně plynofikovány byly městské části Dolní Žukov, Stanislavice a Mistřovice. Tyto změny jsou dokumentovány v grafické části převedením z návrhu do stávajícího stavu s dílčími úpravami tras a dimenzí podle dokumentace skutečného stavu, která byla dodána městským úřadem v Českém Těšíně. Do současného stavu byla dále převedena trasa VTL plynovodu DN 500, PN 40 Žukov – Mistřovice podle dokumentace SMP, a.s. a VTL přípojka pro ČOV, včetně regulační stanice plynu. Pro navrhovanou zástavbu v zóně Sokolovská se podle zpracované studie pro zásobování plynem uvažuje s vybudováním nové RS VTL/STL v jižní části zóny. V zastavěném území bude rozšířena středotlaká


103



plynovodní síť, která zajistí rozvod zemního plynu pro domovní, příp. blokové kotelny, a která bude propojena s novým středotlakým vývodem z RS Nemocnice. V případě jiné alternativy vytápění této lokality je možno uvažovat s napojením novou středotlakou přípojkou z RS VTL/STL/NTL Žukov, s propojením na RS Nemocnice. Pro nové lokality rodinné zástavby je středotlaká plynovodní síť doplněna novými přípojkami, včetně napojení stávající zástavby v Horním Žukově, ul. Na Běrnotí z místní plynovodní sítě v Třanovicích. V rámci návrhu změn byla provedena aktualizace nových plynárenských zařízení souvisejících s výstavbou podzemního zásobníku plynu Třanovice (Žukov na území Českého Těšína - trasy VVTL plynovodů, lokalizace sond). Byly vymezeny trasy nových VVTL plynovodů včetně bezpečnostních pásem a lokalizace těžebně-vtláčecích vrtů včetně nebezpečných zón podle Výnosu ČBÚ č.j. 4600/81. Podle sdělení s.p. Transgas, útvaru PZP Třanovice lze v jednotlivých případech a po předchozím projednání s ČBÚ snížit ochranné pásmo kolem těžebně – vtláčecího vrtu ze 150 na min. 80 m. Na základě požadavku Transgas, s.p. útvaru PZP Třanovice jsou respektovány stávající plynové sondy v dobývacím prostoru Žukov, část Staré pole včetně sběrných VTL plynovodů. Jedná se o plynové sondy Žu – 103, 105, 113, 128 a Np – 11, 15. Byly nově navrženy VTL plynovody DN 300, PN 40 Třanovice – Žukov a DN 500, PN 40 Třanovice – Karviná Doly. Trasa VTL plynovodu Třanovice - Žukov je vedena v převážné části v souběhu se stávajícími plynovody Třanovice - Mistřovice (622 101)a Stonava – Žukov (623 001). Během návrhového období (do r. 2025) dojde rekonstrukci stávajících VTL plynovodů DN 500, PN 25 Stonava – Žukov (623 001) a Žukov – Třinec (623 009) na tlakovou hladinu PN 40. Rekonstrukce plynovodu se navrhuje ve stávajících trasách s dílčími přeložkami vyvolanými výstavbou komunikace I/48, které v době zpracování změny ÚPN nebyly k dispozici. A výstavbě VVTL plynovodu DN 500 PZP Třanovice – Chtěbuz – Polsko. Pro navrhovanou průmyslovou zóny Pod Zelenou se zásobování plynem navrhuje z nové RS VTL/STL, situované v severní části zóny, napojená krátkou přípojkou z VTL plynovodu DN 150, PN 25 (623 006). V území bude rozšířena středotlaká plynovodní síť, která napojí jednotlivé odběratele. Dále byla převedena do stavu nová plynárenská zařízení souvisejících s výstavbou podzemního zásobníku Žukov na území Českého Těšína (trasy VVTL plynovodů, lokalizace těžebně vtláčecích vrtů). V této souvislosti upozorňujeme na skutečnost, že bezpečnostní vzdálenosti vrtů od objektů a zařízení se nově vymezují podle § 40 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 236/98 Sb. V grafické části byly obnoveny a doplněny pozorovací vrty na podzemním zásobníku Třanovice NP 11, NP 15, Žu105, 113, 128 a MČ 1. Dále je navržena rekonstrukce plynovodu DN 500, PN 25 Stonava - Žukov (z roku 1960) na DN 500, PN 40, která je v úseku Mosty - Žukov vedena v nové trase mimo zástavbu. Dílčí přeložky plynovodů DN 500, PN 25 a DN 200, PN 40 Žukov - Třinec jsou navrženy v souvislosti s výstavbou komunikací I/11 a I/48. Podle dokumentace RWE je navržena částečná úprava trasy navrhovaného plynovodu DN 300, PN 40 Třanovice - Žukov. Pro realizaci záměru výstavby Multiparku Olza je nutné plynovody DN 500/PN 40 a DN 200/PN 40 přeložit k hranicím zájmového území. Celý areál bude napojen na stávající plynovod DN 500, PN 40 přes regulační stanici zemního plynu VTL-STL. Ta je umístěna v západní části areálu poblíž podjezdu pod silnicí I/11. Rozvody po areálu pak budou realizovány středotlakými plynovodními přípojkami. Pro zajištění zásobování zemním plynem jednotlivých plynových kotelen v navrhovaných objektech v areálu OLZA MULTIPARK je nutno realizovat nový středotlaký plynovodní rozvod plastovým potrubím PE 125 x 7,1, materiál PE 100, SDR 17,6 a PE 110 x 6,3, materiál PE 100, SDR 17,6113,20 m s napojením na nové hlavní uzávěry plynu HUP v nových jednotlivých objektech v areálu OLZA MULTIPARK.

b.4)


Plynárenská zařízení jsou uložena v zemi a svým provozem životní prostředí zásadně neovlivní. K zajištění spolehlivého provozu, k zamezení nebo zmírnění účinků havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob je nutno respektovat ochranná a bezpečnostní pásma VVTL a VTL plynovodů a ochranné pásmo STL plynovodů ve smyslu § 68, 69 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání


104



a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (Energetický zákon). Tato pásma jsou popsána v kapitole II.A.d7) Limity využití území včetně stanovených záplavových území.

c) Zásobování teplem c.1)


Město Český Těšín se rozkládá v oblasti nivy řeky Olše, pod výběžkem Beskyd, v průměrné nadmořské výšce 270 m. Podle ČSN 06 0210 - mapy oblastí nejnižších venkovních teplot leží Český Těšín o v místě s oblastní výpočtovou teplotou tex = -15 C a intenzivními větry. Počet dnů s průměrnou teplotou nižší o

o

než 12 C dosahuje během roku 226, průměrná teplota v topném období je 3,4 C. Dotápět je nutno 3 300 D za rok. Převládající větry jsou jižní a západní.

o

18

V Českém Těšíně je rozšířen především decentralizovaný způsob vytápění bytů a objektů vybavenosti z domovních a blokových kotelen (112 kotelen s celkovým výkonem 97 MW) zásobující teplem a TUV 5 700 bytů a veškerou vybavenost. Největším tepelným zdrojem je plynová kotelna Hrabinská s instalovaným výkonem 6,8 MW ve 4 teplovodních kotlech typu ČKD - PGV. Průmyslové podniky provozují 9 kotelen s celkovým výkonem 18 MW. Zemním plynem je zajištěno cca 70 MW z celkového výkonu všech kotelen. Plynové kotelny jsou v dobrém technickém stavu, jejich výkon pokrývá potřeby pouze těch objektů pro které byly určeny. Pro novou výstavbu je nutné budovat nové tepelné zdroje. Plynové kotelny ve správě bytového podniku - 5 kotelen na sídlišti Mojská, 6 kotelen na sídlišti Ostravská, kotelna Frýdecká jsou řízeny systémem Johnson control`s z řídícího centra na kotelně Hrabinská. V současné době se zavádí tento řídící systém také na 8 plynových kotelnách na sídlišti Svibice. Řídící systém umožňuje zapínání a vypínání kotlů, přepínání výkonu, regulaci chodu čerpadel a komresorů, ekvitermní regulaci vytápění a měření spotřeby tepla.

c.2)

Bilance potřeby tepla

Výhledová bilance potřeby tepla vychází ze stanovení potřeb tepla jednotlivých odběratelských skupin - bytového fondu, občanské vybavenosti a výrobní sféry. Bytový fond - potřeba tepla pro otop a přípravu TUV pro 1 průměrný byt vychází z "Jednotné metodiky pro bilancování tepla v oblastech a soustavách CZT" z roku 1989 (vydal ČEZ ve spolupráci s FMPE) a činí 6,2 kW/byt při roční spotřebě 60 GJ/byt. Uvedené hodnoty respektují požadavek na zlepšení tepelně izolačních vlastností stavebních konstrukcí. Byty které těmto požadavkům nevyhovují je nutné dodatečně zateplit. Pro byty v bytových domech přejímaných po 1. 1. 1995 se podle návrhu novely 3 ČSN 73 0540 uvažuje s potřebou tepla pro měrný byt (200 m o.p.) ve výši 4.5 kW/byt resp. 42 GJ/rok. (včetně TUV). Pro skutečný byt který je v průměru o 20% větší než byt měrný, bude potřebný tepelný příkon 5,4 kW/byt resp. 50 GJ/rok. Pro byty v RD se uvažuje s tepelným příkonem 10 kW/byt při roční spotřebě 70 GJ. Občanská vybavenost - potřeba tepla základní občanské vybavenosti je bilancována podle uvedené metodiky příkonem 1,4 kW/byt, vyšší vybavenost v Českém Těšíně je bilancována podle ukazatele měrného 3 3 obestavěného prostoru na byt, který pro podobná města činí 150 m o.p./byt při 20 W/m o.p. Roční spotřeba tepla vybavenosti vychází z průměrného využití maxima 1 900 h/r. Výrobní sféra - potřeba tepla výrobní sféry vychází ze skutečných potřeb podniků získaných dotazníkovou akcí při zpracování územního plánu. Tato hodnota je vzhledem k předpokládé mírné stagnaci průmyslové výroby krácena o 10%. Z celkové potřeby tepla pro řešené území - 145 MW je pro bytově - komunální sféru ve městě nutno zajistit 115 MW. Přírůstek potřeby tepla pro bytově - komunální sféru činí během návrhového období 30 MW, z toho pro Český Těšín - město připadá 25 MW.


105


c.3)


Návrh řešení Významný je záměr na realizaci horkovodu z Třince na sídliště Svibice.

Decentralizovaný způsob vytápění bytů a občanské vybavenosti v Českém Těšíně zůstane během návrhového období zachován. Nová hromadná bytová výstavba včetně vybavenosti bude zásobována teplem z blokových kotelen na zemní plyn, umístěných v samostatných objektech. Plynové kotelny budou vybaveny kotly typu PGV se středotlakými automatickými plynovými hořáky. V kotelnách bude plyn ze středotlakého rozvodu regulován na konstantní tlak 15 kPa pro hořáky kotlů. Kotelny budou teplovodní, nízkotlaké s nuceným oběhem topné vody. Každý kotel bude připojen ocelovým kouřovodem na vlastní komínový průduch ve svislém komínovém tělese. Každá kotelna bude vybavena řídícím panelem Johnson control`s a připojena na řídící centrum Hrabinská. Alternativně je možno zásobování teplem nové hromadné bytové výstavby řešit budováním samostatných domovních plynových teplovodních kotelen vybavených litinovými článkovými kotli typu LUMEX (výrobce ŽDB Bohumín) pro bezplamenné spalování zemního plynu. K instalaci kotle postačí zcela malé místo ve sklepním nebo půdním prostoru, případně na střeše budovy bez potřeby komínového tělesa. Řazením kotlů do baterií lze sestavit pružnou výkonovou řadu odstupňovanou po 200 kW. Kotelny budou bezobslužné, řízené specielní automatikou zabezpečující max. hospodárnost provozu s účinností min. 86%. Pro novou hromadnou výstavbu v lokalitě "Cihelna" s potřebou tepla 8.1 MW pro 1 025 bytů v BD a vybavenost se navrhuje 4 - 6 blokových kotelen s výkonem 1,2 - 1,8 MW. Výstavba nových kotelen bude probíhat v závislosti na časovém postupu výstavby tak, aby každá kotelna zajišťovala potřebu tepla jedné stavby v rozsahu 200 - 250 bytů. Samostatná plynová kotelna se navrhuje pro dostavbu 155 bytů v BD v lokalitě Hrabinská. Pro dostavbu vybavenosti v městském centru a výrobní aktivity na území města se vybudují plynové kotelny pro potřeby jednotlivých objektů vybavenosti event. podnikatelských provozoven s celkovým výkonem 3 MW. Celkově se uvažuje s využitím zemního pro zajištění potřeby tepla ve výši 135 MW, tj 90 % celkové potřeby tepla v řešeném území. K vytápění plynem je navrženo celkem 10 470 bytů, z toho 7 250 bytů v BD a RD ve městě. Z blokových kotelen bude koncem návrhového období zásobováno teplem 8 775 bytů včetně vybavenosti, celkový instalovaný výkon blokových kotelen dosáhne cca 85 MW. Vytápění el. energií se uvažuje pro celkem 730 bytů v území z toho 300 ve městě. Jedná se převážně o byty v RD s celkovým příkonem 5 MW. V ostatních sídlech řešeného území se navrhuje rozšíření vytápění zemním plynem pro 75 % bytů a převážnou část vybavenosti. Využití el. energie pro vytápění se předpokládá u 10 % bytů v těchto sídlech. Využití elektrické energie pro vytápění bude během návrhového období ovlivněno cenou elektrické energie a ostatních paliv, přičemž lze předpokládat progresivnější růst ceny elektrické energie jako ekologicky nejčistšího energetického media. Proto při zavádění elektrického vytápění je vhodné kombinovat tento systém s možností využití pevného event. plynného paliva. Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově-komunálním hospodářství a průmyslu způsobuje stále vyšší zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými důsledky dlouhodobého působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění. Z hlediska ochrany životního prostředí a v souladu se státní energetickou politikou je rozšiřování plošné plynofikace spolu s doplňkovým využitím el.energie pro vytápění v obytném území jedinou ekonomicky dostupnou možností jak výrazně současný stav zlepšit. Plynofikací stávajících zdrojů zejména v ostatních sídlech dojde k podstatnému snížení pevných i plynných exhalací a polétavé prašnosti v topném období, při snížení zatížení místních komunikací, omezení hluku a výfukových plynů v jejich okolí. Výrazně se sníží také nároky na skladování pevného domovního odpadu - popelovin. Kromě navrženého způsobu zásobování teplem pro hromadnou bytovou výstavbu z domovních příp. blokových kotelen, lze uvažovat s následujícími alternativami zásobování teplem: Alt.1 – pro hromadnou bytovou zástavbu a vybavenost v zóně Sokolovská lze alternativně uvažovat s výstavbou centrálního tepelného zdroje na zemní plyn s kombinovanou výrobou tepla a elektrické energie v kogeneračních jednotkách. Výkon tohoto zdroje by postupně nahradil dožívající kotelny v okolních sídlištích Mojská, Ostravská, Hrabinská a Frýdecká a snížil tak skutečné náklady na vyrobené teplo. Dispozičně lze uvažovat s osazením kogeneračních jednotek do stávajícího objektu kotelny Hrabinská.


106



Alt. 2 – uvažuje s rozvojem teplárenství na území města, jako nejefektivnějším způsobem výroby a distribuce tepla při minimální zátěži životního prostředí města. Za tímto účelem se doporučuje sledovat možnost napojení na soustavu CZT Energetiky TŽ Třinec, a.s. kde je k dispozici tepelný výkon cca 50 MW t a vzhledem k superkombinované výrobě (elektřina, teplo, stlačený vzduch a j.) při zachování hutnické výroby je možné udržet nízkou cenu vyrobeného tepla. Na základě toho je možno uvažovat s vyvedením tohoto tepelného výkonu do Českého Těšína, kde zásobování teplem je řešeno decentralizovaně blokovými kotelnami na zemní plyn. Reálnost těchto úvah bude aktuální po odstranění dotací cen zemního plynu, které v současné době toto palivo zvýhodňuje. Pro případné vyvedení tepla do Českého Těšína je nutná výstavba horkovodního napaječe Třinec – Český Těšín v dimenzi 2 x DN 350. Pro posouzení ekonomických aspektů dodávky tepla z CZT Energetiky TŽ Třinec, a.s. včetně návrhu trasy horkovodního napaječe se doporučuje zpracování samostatné studie.

Zásobování stavby Multipark OLZA teplem: V zájmovém území se nenachází žádné rozvody horkovodní sítě, která by měla dostatečnou kapacitu pro zásobování vytápění Olza Multiparku. Proto byl zvolen systém vytápění jednotlivých objektů pomocí dílčích kotelen na zemní plyn. Vytápění je uvažováno pomocí vzduchotechniky, u budov typu hotel, administrativní budovy bude vytápění realizováno pomocí teplovodních deskových radiá Významný je také záměr na realizaci horkovodu z Třince na sídliště Svibice.

c.4)


Znečišťování ovzduší spalovacími procesy v bytově - komunálním hospodářství a průmyslu způsobuje zatížení ovzduší cizorodými látkami s vážnými důsledky dlouhodobého působení těchto látek na vyvolání řady rizikových onemocnění. Dalším rozšířením soustavy CZT a plošné plynofikace ve městě a ostatních sídlech spolu s doplňkovým využitím elektrické energie pro vytápění dochází k pozitivním změnám v palivo - energetické bilanci, které zlepšují kvalitu životního prostředí a příznivě ovlivní ekologické vztahy v území. V této souvislosti upozorňujeme na § 50, odst. g a h, zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který kromě jiného umožňuje nařízením obce zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečištění a stanovit podmínky pro spalování nebo jiný způsob likvidace suchých rostlinných materiálů. Pro zajištění spolehlivého provozu, ochraně života, zdraví a majetku je nutno v řešeném území respektovat ochranná pásma (OP) pro výrobu a rozvod tepelné energie včetně stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky stanovená podle zák.č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo rozvodu tepelné energie pro účely tohoto zákona je vymezeno svislým rovinami vedenými po obou stranách zařízení ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m měřené kolmo k tomuto zařízení. Ochranné pásmo předávací stanice je pak vymezeno svislým rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic.


107


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.f) NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY II.A.f4) SPOJE

f4) SPOJE a) Zhodnocení současného stavu Město Český Těšín včetně sídel Dolní Žukov, Horní Žukov, Chotěbuz, Koňákov, Mistřovice, Mosty, Stanislavice a Hradiště přísluší do středového místního telefonního obvodu (MTO) Český Těšín jako součást uzlového telefonního obvodu (UTO) Třinec a tranzitního telefonního obvodu (TTO) Ostrava, který zajišťuje dálkový provoz. Hlavní ústředna MTO Český Těšín vybudovaná v roce 1961 s kapacitou 3 000 Pp v systému P 51 a je v současné době plně obsazena. Vedlejší telefonní ústředny typu ATZ - 63 s kapacitou 50 Pp jsou umístěny v sídlech Dolní Žukov, Horní Žukov, Chotěbuz, Mistřovice a Stanislavice. Místní síť v Českém Těšíně je provedena převážně úložnými kabely, z ústředny vede do sítě cca 4 000 párů, což umožňuje podstatný rozvoj telefonizace. Základní napojení ústředny Český Těšín na uzlovou ústřednu Třinec je provedeno svazkem 25 - 35 okruhů. V roce 1992 byl pro rozvoj telefonizace realizován spojový kabel do sídliště Svibice a provedena kabelizace sítě na sídlišti Mojská. Dále byl v roce 1992 uveden do provozu dálkový optický kabel v trase Ostrava - Český Těšín - Katowice s odbočkou do Karviné. Byl realizován digitální satelit s kapacitou 976 Pp, který bude napojen na digitální ústřednu v Karviné. Místní telefonní sítě v jednotlivých sídlech jsou provedeny většinou nadzemními prostředky - drátová vedení a závěsné kabely s nevyhovujícími technickými parametry. Kapacita telefonních ústředen je pro výhledový stupeň telefonizace nedostatečná, zajištění výhledového provozu vyžaduje celkovou rekonstrukci místní telefonní sítě. Radioreleové spoje procházející územím Českého Těšína II.B.a) Koordinační výkres a ve výkrese II.B.d.3) Výkres energetiky a spojů.

jsou

zakresleny

ve

výkrese

b) Návrh řešení Rozvoj telekomunikačního provozu v Českém Těšíně je řešen na výhledovou hustotu telefonních stanic odpovídající 100 % telefonizovaných bytů s 30 % rezervou pro vybavenost a podnikatelskou sféru. Celková kapacita telefonní ústředny vychází pro konec návrhového období na cca 16 200 Pp. Pro výhledové řešení rozvoje telekomunikačního provozu se uvažuje s rekonstrukcí stávající ústředny digitální technologií na potřebnou kapacitu. Po zrušení stávající analogové ústředny bude místní telefonní obvod Český Těšín definitivně převeden z uzlového telefonního obvodu Třinec do uzlového telefonního obvodu Ostrava. Do roku 2025 se předpokládá rozšíření kapacity ústředny na 10 500 Pp, další rozšíření kapacity bude probíhat v závislosti na zájmu obyvatelstva o zavedení telefonu. V ostatních sídlech budou i nadále probíhat náhrady analogové ústředny detašovanými bloky s potřebnou kapacitou. Stávající místní telefonní síť bude v nevyhovujících částech rekonstruována a nahrazena úložnými kabely v kombinaci s kabely závěsnými v místech s rozptýlenou výstavbou. Pružný rozvaděčový systém spojování hlavních telefonních stanic zůstane zachován. V síti budou umístěny účastnické a síťové rozvaděče. Průměr žil jednotlivých kabelů a jejich konstrukce musí odpovídat podmínkám, které jsou dané technickými předpisy jednotné telekomunikační sítě a stanovené kategorií místní telefonní sítě v Ostravě. Ve městě Českém Těšíně a jeho integrovaných částech byla provedena celková rekonstrukce účastnické přípojné sítě. Kromě hostitelské digitální ústředny na Nádražní ul. bylo v území zprovozněno dalších 6 digitálních účastnických bloků na ul, Ostravská, Frýdecká, Hrabinská, Kysucká, dále pak v Dolním Žukově a Mistřovicích. Kapacita těchto digitálních ústředen je dostačující pro uspokojení všech zájemců o zřízení nové telefonní stanice na území Českého Těšína. Územím Českého Těšína prochází trasy dálkových kabelů, které jsou chráněny ochranným pásmem podzemních telekomunikačních vedení ve smyslu zák. č. 151/2000 Sb. § 92 (Zákon o telekomunikacích).


108


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.f) NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY, TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY II.A.f5) LIKVIDACE KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ

f5) LIKVIDACE KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ Jedním ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je Plán odpadového hospodářství (POH) ČR, na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství (POH) Moravskoslezského kraje (MSk). POH MSk byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004, s účinností ode dne 13. 11. 2004. Zpracování plánu odpadového hospodářství původce odpadů mají jako zákonnou povinnost původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1 000 t ostatního odpadu) tj. i město Český Těšín. Likvidaci komunálních odpadů v Českém Těšíně provádí odborné firmy, zajišťují pro obec komplexní nakládání s odpady, což znamená sběr, svoz, třídění, úprava a konečné odstranění prakticky všech vyskytujících se odpadů včetně nebezpečných. Nakládání s komunálním odpadem na území města Český Těšín zajišťuje firma. A.S.A., spol. s r.o., Jablunkovská 40, Český Těšín. Zařízení určené k výkupu odpadů je lokalizováno na ul. Tovární a na ul. Na Horkách, provozovatel SICHER-KOVY, spol. s r.o.). Ve Sběrném dvoře na ul. Na Horkách jsou bezplatně fyzickým osobám (občanům s trvalým pobytem v Českém Těšíně) odebírány nebezpečné složky komunálního odpadu, elektrozařízení, které podléhá zpětnému odběru (jedná se o světelné zdroje, chladící zařízení, velké a malé spotřebiče, televizory, monitory a velká zařízení), vytříděné složky komunálního odpadu (papír, plasty a sklo), kompostovatelný a objemný odpad. Na území města se nenacházejí provozované skládky odpadů. Kapacitní skládka odpadů se nachází mimo SO ORP Český Těšín, v Horní Suché (provozovatel Depos, a.s.). V okolí existují a dále se posilují kapacity na moderní likvidaci odpadů (Karviná-Barbora). Určité problémy způsobuje stále rostoucí objem biologicky rozložitelných komunálních odpadů a i jiných odpadů, jejichž produkce roste se změnami životního stylu obyvatel, proto jsou stále častěji zvažovány formy likvidace těchto odpadů i v menších sídlech se zástavbou rodinnými domy. V současnosti na území města neexistují potvrzené plošné záměry z hlediska odpadového hospodářství, které by se promítly do územně plánovací dokumentace, nároků na nové plochy či změnu jejich využití.


109

ÚP ČESKÝ TĚŠÍN II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.g) VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ

II.A.g) VYMEZENÍ PLOCH PŘÍPUSTNÝCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEHO TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ LOŽISKA NEROSTNÝCH SUROVIN Do území Českého Těšína podle "Mapy ložiskové ochrany" a "Registru ložisek nerostných surovin" Ostravská oblast (Ministerstvo životního prostředí, Česká geologická služba - Geofond ČR 11/2006) zasahují ložiska nerostných surovin, která mají stanovena Chráněná ložisková území a dobývací prostory a jejichž přehled je uveden v kapitole II.A.d Přírodní, demografické podmínky, kulturní a urbanistické hodnoty území, limity využití území. Tato ložiska, chráněná ložisková území a dobývací prostory nerostných surovin jsou zobrazena ve výkrese č. II.B.a) Koordinační výkres. Podrobnější údaje je možno získat u GEOFONDU ČR, Dačického nám. 11, 284 01 Kutná Hora. Dle dokumentu „Nové podmínky ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve v okrese Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Vsetín, Opava a jižní části okresu Ostrava-město“, se celé území města Český Těšín nachází v ploše C2 (mimo vlivy důlní činnosti). Kromě využití původních ložisek slojového metanu pro podzemní zásobník plynu, nejsou v území Českého Těšína evidovány záměry na využití ložisek nerostných surovin, které by měly vliv na řešení územního plánu. PODDOLOVANÁ ÚZEMÍ Podle „Registru poddolovaných území – Moravskoslezský kraj“ (MŽP ČR, GEOFOND ČR, 09/2005) se na území Českého Těšína nacházejí nebo do něho zasahují poddolovaná území (vybrané údaje z registru a jejich přehled je uveden v kapitole II.A.d Přírodní, demografické podmínky, kulturní a urbanistické hodnoty území, limity využití území). Tato poddolovaná území jsou zobrazena ve výkrese č. II.B.a) Koordinační výkres. Podrobnější údaje je možno získat u GEOFONDU ČR, Dačického nám. 11, 284 01 Kutná Hora. STARÁ DŮLNÍ DÍLA Tato stará důlní díla jsou vyznačena ve výkrese č. II.B.a) Koordinační výkres (jejich přehled je uveden v kapitole II.A.d Přírodní, demografické podmínky, kulturní a urbanistické hodnoty území, limity využití území). Podrobnější údaje je možno získat u GEOFONDU ČR, Dačického nám. 11, 284 01 Kutná Hora. SESUVNÁ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ JINÝCH GEOLOGICKÝCH RIZIK Podle „Registru sesuvů a jiných svahových deformací – oblast ostravská (MŽP ČR, GEOFOND ČR, 08/1999), se na území sídelního útvaru Český Těšín nacházejí sesuvná území (jejich přehled je uveden v kapitole II.A.d Přírodní, demografické podmínky, kulturní a urbanistické hodnoty území, limity využití území). Tato sesuvná území jsou zobrazena ve výkrese č. II.B.a) Koordinační výkres. Podrobnější údaje je možno získat u GEOFONDU ČR, Dačického nám. 11, 284 01 Kutná Hora.


110


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.h) NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY

II.A.h) NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Návrh vymezení ÚSES vychází z potřeby aktualizovat dosud platné vymezení ÚSES v ÚPNSÚ Český Těšín s ohledem na vývoj daného území. Doplňujícím motivem je zpřesnit zákres prvků ÚSES tak, aby plochy, vymezené pro ÚSES, byly jednoznačně definované v rámci parcelního členění území a tímto lépe využitelné. Nesporně důležitým se jeví zpracování regulativů pro plochy ÚSES v územním plánu a poukázání na kolize s jinými zájmy v území, zároveň s rámcovými způsoby jejich řešení.

a) Číslování prvků ÚSES Pro větší přehlednost je v rámci řešeného území navrženo nové číslování prvků ÚSES. Číslování je navrženo tak, aby bylo možno dle kódu prvku rozlišit, zda je součástí regionální nebo místní trasy ÚSES. Každá trasa má své základní číselné označení – první číslice, za pomlčkou je pak uvedeno pořadové číslo prvku v rámci trasy: Regionální ÚSES: Kód tras regionálního ÚSES je vždy jednomístný:

1 Olše 2 Koňákov

Příklad kódování regionálních prvků ÚSES: Kód trasy 1

pořadové číslo prvku -

09

Převod číslování prvků regionálního ÚSES dle výkresu ÚSES v materiálu Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR) na nové číslování: Č. prvku dle ZÚR:

Návrh nového číslování:

Olše, RBK 575 RBC 227

Olše 1 - 08 až 1 - 15 1 - 16

Koňákov, RBK 563 RBK 564 RBC 149

3 - 16 až 3 - 19 3 - 01 až 3 - 13 3 - 14

Místní ÚSES: Kód tras místního ÚSES je vždy dvoumístný: Příklad kódování místních prvků ÚSES: Kód trasy 12

-

pořadové číslo prvku 09

10 Chotěbuz - Stanislavice 11 Stanislavice (spojuje 10 a 12) 12 Zpupná Lhota-Chotěbuz- Stanislavice 13 Mistřovice (spojuje 3 a 12) Dolní a Horní Žukov (propojuje prvky RBK 3) 15 Dolní Žukov-Horní Žukov 16 Hraniční, D+H. Žukov-Vělopolí 17 Ropičanka 18 Dolní Žukov - hranice s Vělopolím

Poznámka: číslování skladebných prvků je převzato ze studie „Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“ (RNDr. Jaroslav Kotík, 2009). Studie je zpracována pro celé správní území obce s rozšířenou působností Český Těšín, proto číslování prvků ÚSES v ÚP Český Těšín není souvislé (chybí např. regionální trasa č. 2 ležící na území obce Chotěbuz apod.).


111



b) Prostorové změny prvků ÚSES Odlišné vymezení (vůči původnímu ÚPNSÚ Český Těšín) bylo vyvoláno především potřebou vyřešit návaznost ÚSES na území okolních obcí - v několika případech bylo nutno upravit trasování ÚSES v rámci řešeného území, místy dokonce navrhnout a vymezit novou trasu, dílčí změny vymezení prvků ÚSES v rámci dodržení trasy zpřesnění hranic biocenter a biokoridorů, dále úprava jejich rozlohy (především biocenter) a v odůvodněných případech výběr příhodnější trasy či plochy pro prvek ÚSES s ohledem na další zájmy v území, parcelaci nebo aktuální stav biocenóz.

c) Návaznost úses na území okolních obcí Těrlicko Místní biocentrum č. 12-08 v blízkosti hranice obcí nenavazovalo na místní biokoridor v Těrlicku. Návrh řešení: Od místního biocentra 12-08 je veden nový úsek místního biokoridoru tak, aby za hranicí k.ú. navazoval na vymezený místní biokoridor. Úsek má číslo 12-09. Vělopolí Podél hraničního potoka je na k.ú. Vělopolí vymezen místní biokoridor a biocentrum. Na k.ú. Horní Žukov nebyl biokoridor podél potoka vymezen a nebylo napojeno místní biocentrum č. 16-08. Návrh řešení: Místní biokoridor je vymezen i na straně potoka v k.ú. Horní Žukov (16-06 a 16-10), biocentrum č. 1608 je napojeno na tento systém, pokračující na k.ú. Vělopolí.

d) Dílčí změny vymezení prvků ÚSES Regionální ÚSES Regionální biokoridor č. 1 - Olše Změny v tomto regionální biokoridoru se týkají především lokalizace vložených biocenter místních parametrů, jejichž umístění a struktura nemůže zajistit požadovanou funkčnost prvku a jejich zařazení do ÚSES se jeví jako neúčelné. Jedná se o biocentra s původními čísly 79 a 78 (číslování dle ÚAP ORP Český Těšín). V obou případech se jedná o parky, v případě biocentra č. 79 (Masarykovy sady) je struktura parku velmi nevyhovující, jeho poloha v městské zástavbě a nereálné napojení na biokoridor podél Olše znemožňuje funkci vloženého biocentra jako součásti regionální trasy. Stejný je případ menší parkové plochy s č. 78 (parčík u ul. Smetanova). V případě regionálního biokoridoru, vázaného na tok a břehy pohraniční řeky Olše nelze striktně trvat na splnění prostorových parametrů, daných metodikou (šířka, vložená biocentra). Výše uvedená biocentra s původními čísly 78 a 79 byla bez náhrady zrušena. Regionální biokorior č. 3 - Koňákov Změna je navržena ve dvou lokalitách, jedná se o změnu trasování biokoridoru a nové umístění vloženého biocentra. Trasování regionálního biokoridoru č. 3-17, jedná se dílčí úpravu trasy po orné půdě, lépe zohledňující parcelaci pozemků. Přemístění vloženého biocentra místních parametrů č. 3-18 a úprava napojení na regionální biokoridor - místo dvou biocenter původně navrhovaných v ÚNSÚ je navrženo jedno biocentrum dostačujících rozměrů a vhodnějšího půdorysu, vymezené z velké části na stávajících porostech. Napojení na regionální biokoridor je provedeno dvěma větvemi, obchází plochu s rodinným domem a zahradou, která je vyjmuta z ÚSES. Původně vymezená dvě biocentra, vložená do regionálního biokoridoru, mají nevyhovující příliš protáhlý tvar, podstatná část jejich plochy je vymezena na orné půdě a tudíž nefunkční. Nové řešení metodicky vyhovuje a posiluje regionální biokoridor kvalitním funkčním prvkem.


112



Místní ÚSES Trasa ÚSES č. 10: Trasa č. 10 je upravena jednak z hlediska vymezení, jednak velikostních parametrů. Biokoridor č. 10-03 je přemístěn z úzkého břehového porostu potoka na sousední kvalitní lesní porost. S ohledem na doporučení lesního hospodáře je šířka místního biokoridoru v lesním porostu zvětšena na 50 m (z důvodu obhospodařování prvku lesnickými metodami). Trasa ÚSES č. 13 Jedná se o biokoridor, spojující regionální trasu č. 3 Koňákov se severněji vedenou trasou místního ÚSES č. 12. Změna představuje úpravu trasy biokoridoru v krátkém úseku u napojení na biocentrum č. 12-06, nová trasa je vedena po stávající mezi s drobnou zelení a vyhýbá se oplocení pastevního areálu. Trasa ÚSES č. 15 Dlouhá trasa místního ÚSES je v několika úsecích upravena. Úpravy se týkají jak biokoridorů, tak biocenter. Biokoridory: - č.15-03

úprava trasy v krátkém úseku z důvodu přizpůsobení parcelaci pozemků

- č.15-09

úprava trasy v krátkém úseku z důvodu přizpůsobení parcelaci pozemků

Biocentra: - č. 15-04 úprava tvaru a velikosti, docílení lepšího propojení s biokoridorem - č. 15-06 zmenšení velikosti při zachování dostatečné plochy biocentra Trasa ÚSES č. 16 Jedná se o drobné úpravy trasování biokoridorů – spíše zpřesnění jejich původních tras při vedení po orné půdě. Týká se to úseků č. 16-03 a 16-09.


113

ÚP ČESKÝ TĚŠÍN II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.i) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

II.A.i) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj nebyly ve schváleném zadání ÚP Český Těšín stanoveny.

i1)

VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČESKÝ TĚŠÍN NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A NA ÚZEMÍ NATURA 2000

Pro Územní plánu Český Těšín nebylo rovněž na základě schváleného zadání zpracováno vyhodnocení vlivů na životní prostředí podle ustanovení § 10 i zákona č. 100/2001 Sb. ani hodnocení vlivů na území NATURA 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

i2) VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH Podkladem pro Územní plán Český Těšín byly územně analytické podklady (ÚAP) pro správní obvod (SO) obce s rozšířenou působností (ORP) Český Těšín. Jako součást ÚAP byl vypracován rozbor udržitelného rozvoje území jehož součástí bylo vyhodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb pro řešené území (SWOT analýza) pro jednotlivé problémové okruhy. Vliv koncepce řešení územního plánu na rozvoj silných stránek a příležitostí a eliminaci slabých stránek a hrozeb pro území města Český Těšín je součástí kapitoly II.A.d5) Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení územního plánu, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území.

i3) PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SILNÝCH STRÁNEK, SLABÝCH STRÁNEK, PŘÍLEŽITOSTÍ A HROZEB V ÚZEMÍ Vymezení zastavitelných ploch není v kolizi se zájmy ochrany přírody a krajiny ani zájmy ochrany nemovitých kulturních památek. Rozvoj obytné zástavby neohrozí atraktivitu bydlení, ani rekreační funkci území. U větších zastavitelných ploch a ploch přestavby vymezených v ÚP: US bytové domy (BD) Český Těšín – Sokolovská – zahrnuje zastavitelné plochy: Z1, Z2 US rodinné domy (RD) Český Těšín – Mezi Lány – zahrnuje zastavitelnou plochu: Z3 US Český Těšín – Cihelna – zahrnuje plochy přestavby a dostavby P1, P2, P5, P7 US Český Těšín – U Stadionu – zahrnuje zastavitelnou plochu: Z135 US Český Těšín – Multipark OLZA – zahrnuje zastavitelné plochy: Z144, Z145, Z146, Z147, Z148 bude nezbytné realizovat zástavbu až po zpracování podrobnější dokumentace, v rámci které budou podrobněji posouzeny možnosti využívání ploch ve vazbě na okolní zástavbu, na dopravní obsluhu území, řešení technické infrastruktury, ochranu přírody apod. Vhodným využitím zastavitelných ploch dojde k posílení stabilizace počtu obyvatel, pracovních příležitostí a případně i k posílení sociálních vazeb snížením podílu migrace obyvatel za prací, případně za dostupným bydlením.


114


i4) VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

ÚZEMNÍHO

PLÁNU

K NAPLNĚNÍ

PRIORIT

Obsahem této kapitoly má být popis míry a způsob naplnění priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území schválenými v zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje. V době zpracování u Územního plánu Český Těšín nejsou Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje schváleny a nelze tedy vyhodnotit přínos Územního plánu Český Těšín k jejich naplnění vyhodnotit.


115


i5) VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ 5.1

Vyhodnocení vlivů územního plánu na vyváženost podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, jak byla zjištěna v rozboru udržitelného rozvoje území

S ohledem na funkci města ve struktuře osídlení (širší antropogenní podmínky) a přírodní podmínky, je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území přiměřené posílení funkce obytné, rekreace každodenní a víkendové a současné posílení funkce hospodářské při minimalizaci dopadů na životní prostředí. Snaha o dosažení optimalizace souladu mezi jednotlivými funkcemi města, s ohledem i na širší vazby spádového území, je současně předpokladem přiměřeného rozvoje města. ÚP Český Těšín využívá silných stránek a příležitostí města, tak jak jsou popsány v ÚAP – viz podkapitola j 2) a řeší slabé stránky při eliminaci rizik, které hrozí při neřešení nebo jednostranném řešení problémů dalšího rozvoje města.

5.2

Shrnutí přínosu územního plánu k vytváření podmínek pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby současné generace obyvatel řešeného území a předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích

Územní plán komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. Tím vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a na ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Vymezení zastavitelných ploch především v návaznosti na zastavěné území, v prolukách mezi stávající zástavbou, mimo území zájmových z hlediska ochrany přírody a krajiny omezuje negativní dopad dalšího rozvoje města na přírodní a životní prostředí. Rozsah zastavitelných ploch pro výstavbu bytů a občanské vybavenosti odpovídá předpokládanému demografickému vývoji v řešeném území, přičemž u ploch pro výstavbu bytů je vytvořen převis nabídky, který umožňuje rozvoj výstavby i v případě, že některé pozemky nebudou z důvodu vlastnických vztahů využity. Rozvoj zastavitelných ploch pro výstavbu sportovních a rekreačních zařízení byl vymezen tak, aby vyhovoval požadavkům na každodenní relaxaci obyvatel města a jeho integrovaných částí a současně podporoval rekreační funkce Českého Těšína. Vytváření pracovních míst v řešeném území je podpořeno vymezením ploch pro rozvoj výrobních aktivit (lehké průmyslové výroby, drobné průmyslové výroby, drobné řemeslné výroby a služeb a zemědělské výroby). Návrh řešení komunikační sítě je vázán především na vymezená zastavitelná území, kromě návrhu úprav na nadřazených komunikacích. Návrh sítí technické infrastruktury je řešen ve vazbě na stávající stavby v rámci zastavěného území a na navržené zastavitelné plochy. Vymezené zastavitelné plochy vždy navazují na zastavěné území a vzhledem k jejich rozsahu a situování nebudou mít negativní vliv na krajinný ráz řešeného území. Územní plán jako nástroj pro řízení územnětechnické činnosti na území Českého Těšína má eliminovat jak zjištěná rizika ovlivňující potřeby současné generace obyvatel, tak předpokládané ohrožení podmínek života budoucích generací.


116


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.j) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ NA ZPF A NA PUPFL

II.A.j) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA j1) ÚVOD, PODKLADY Vyhodnocení je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona 231/1999 Sb., vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR (čj.OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č.289/96 Sb., o lesích a o změně a o doplnění některých zákonů (lesní zákon). -

Použité podklady: údaje o druzích pozemků z podkladů Katastru nemovitostí - www.nahlizenidokn.cz – listopad 2009 bonitní půdně ekologické jednotky z podkladů Katastrálního úřadu pro moravskoslezský kraj, katastrálního pracoviště v Třinci podklady o odvodněných pozemcích z podkladů ÚAP Český Těšín

j2) KVALITA ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhů zemědělských pozemků s určením BPEJ. Pro posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy I až V. První číslo pětimístného kódu označuje Klimatický region. Řešené území náleží do klimatického regionu 7 – MCH4 – mírně teplý, vlhký. Dvojčíslí (2. a 3. číslo kódu BPEJ) označuje hlavní půdní jednotku – HPJ. HPJ v řešeném území podle vyhlášky č. 546/2002, kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci: 20 Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené. 21 Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech. 22 Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející. 23 Regozemě arenické a kambizemě arenické, v obou případech i slabě oglejené na zahliněných píscích a štěrkopíscích nebo terasách, ležících na nepropustném podloží jílů, slínů, flyše i tercierních jílů, vodní režim je značně kolísavý, a to vždy v závislosti na hloubce nepropustné vrsty a mocnosti překryvu. 24 Kambizemě modální eubazické až mezobazické i kambizemě pelické z přemístěných svahovin karbonátosilikátových hornin - flyše a kulmských břidlic, středně těžké až těžké, až středně skeletovité, se střední vododržností. 25 Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, vyjímečně i kambizemě pelické na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou. 27 Kambizemě modální eubazické až mezobazické na pískovcích, drobách, kulmu, brdském kambriu, flyši, zrnitostně lehké nebo středně těžké lehčí, s různou skeletovitostí, půdy výsušné. 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. 38 Půdy jako předcházející HPJ 37, zrnitostně však středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností.


117


40 -

41 43 44 45 46 47 48 -

49 -

58 59 64 -

75 -


Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici. Půdy jako u HPJ 40 avšak zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry. Hnědozemě luvické, luvizemě oglejené na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, ve spodině i těžší, bez skeletu nebo jen s příměsí, se sklonem k převlhčení. Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, na sprašových hlínách (prachovicích), středně těžké, těžší ve spodině, bez skeletu nebo s příměsí, se sklonem k dočasnému zamokření. Hnědozemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, často s eolickou příměsí, středně těžké, bez skeletu až slabě skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. Hnědozemě luvické oglejené, luvizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření. Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření. Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, těžké i velmi těžké, bez skeletu, vláhové poměry nepříznivé, vyžadují regulaci vodního režimu. Gleje modální, stagnogleje modální a gleje fluvické na svahových hlínách, nivních uloženinách, jílovitých a slínitých materiálech, zkulturněné, s upraveným vodním režimem, středně těžké až velmi těžké, bez skeletu nebo slabě skeletovité. Kambizemě oglejené, kambizemě glejové, pseudogleje i gleje, půdy dolních částí svahů, zamokření výraznější než u HPJ 74, obtížně vymezitelné přechody, na deluviích hornin a svahovinách, až středně skeletovité.

Další dvojčíslí (4. a 5. číslo kódu BPEJ) – určuje sklonitost, skeletovitost, hloubku půdy a expozici – polohu vůči světovým stranám. Pro podrobnější určení kvality jsou BPEJ zařazeny do třídy ochrany zemědělských pozemků I až V.


118



j3) ZÁBOR PŮDY Celkový předpokládaný zábor půdy je 287,39 ha, z toho je 230,17 ha zemědělských pozemků. ZÁBOR PŮDY PODLE FUNKČNÍHO ČLENĚNÍ PLOCH funkční členění

Plochy zastavitelné: BH – bydlení hromadné v bytových domech BI - bydlení individuální-městské a příměstské SV – smíšené obytné - venkovské OV – obč.vybavení – veřejná infrastruktura OS - obč.vybavení – tělových. a sportovní zařízení OH - obč.vybavení – hřbitovy OM - obč.vybavení – komerční, malá a střední OX - obč.vybavení se specifickým využitím OK – obč.vybavení – komerční, plošně rozsáhlá VL – výroba a skladování, lehký průmysl VD – výroba a skladování, drobná řemeslná výroba DK – dopravní infrastruktura – kombinovaná TI – plochy technické infrastruktury RZ – plochy rekreace - zahrady RN – rekreace – na plochách přírodního charakteru Plochy zastavitelné celkem Plochy ostatní: DS – dopravní infrastruktura - silniční PV – veřejná prostranství ZV – zeleň - na veřejných prostranstvích ZO – zeleň – ochranná a izolační NL – pozemky určené k plnění funkcí lesa RN – rekreace – na plochách přírodního charakteru ZK – zeleň - krajinná ZP – zeleň se specifickým využitím Plochy ostatní celkem Plochy přestavby: BI - bydlení individuální-městské a příměstské BH – bydlení hromadné v bytových domech SC – smíšené obytné – v centru města, městské SM - smíšené obytné - venkovské OV – obč.vybavení – veřejná infrastruktura OS - obč.vybavení – tělových. a sportovní zařízení OM - obč.vybavení – komerční, malá a střední DS - dopravní infrastruktura – silniční Plochy přestavby celkem Zábor celkem

zábor půdy celkem ha

z toho zemědělských pozemků ha

z nich orné půdy ha

18,40 69,03 31,08 2,87 1,29 2,51 1,22 0,54 31,68 4,21 5,25 7,67 1,06 0,97 0,98 178,76

18,04 67,61 30,41 2,85 1,29 2,30 0,13 30,75 4,21 5,18 7,67 0,96 0,82 172,22

14,47 54,75 23,70 2,42 0,82 0,09 27,36 4,21 5,09 7,67 0,89 0,82 142,29

12,97 0,40 6,86 19,46 33,30 2,03 0,21 1,76 76,99

9,72 0,36 2,94 8,87 31,47 0,21 53,57

6,45 0,36 0,17 6,78 27,79 0,21 41,76

3,42 11,65 6,90 2,77 1,50 2,97 0,76 1,67 31,64 287,39

1,57 0,70 1,25 0,86 4,38 230,17

0,10 0,25 0,86 1,21 185,26

Meliorace – celkem se předpokládá zábor 78,22 odvodněných zemědělských pozemků. Plochy jsou uvedeny v tabulce č. 2.


119



j4) ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Plochy potřebné pro doplnění biokoridorů a biocenter jsou vyhodnoceny samostatně v tabulce č. 3. Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 22,55 ha, z toho je 5,30 ha odvodněno. Do záboru nejsou započítány nezemědělské pozemky. V grafické příloze je zakreslen celý průběh USES, včetně jeho funkčních částí. Do záboru půdy jsou zahrnuty jen zemědělské pozemky určené k zalesnění. V grafické příloze zakresleno barevně podle druhu zemědělských pozemků.

j5) POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ Plochy potřebné pro územní rozvoj obce jsou navrženy převážně v návaznosti na zastavěné území a jsou doplněním stávající zástavby. Větším zásahem do organizace zemědělského půdního fondu jsou plochy: Lokalita v katastrálním území Český Těšín (plochy BH – Z1, BH – Z2, OV – Z129, OV – Z130, VL – Z136, VL – Z137) – celkem 25,10 ha zemědělských pozemků v nejlepší kvalitě, ve třídě ochrany II. Plocha tvoří ucelenou lokalitu, která je od okolního zemědělského půdního fondu oddělená stávající zástavbou. Plocha BI – Z3 - v katastrálním území Český Těšín – 14,21 ha zemědělských pozemků v nejlepší kvalitě, ve třídě ochrany II. Rovněž tato lokalita navazuje na stávající zástavbu a je oddělena od okolního zemědělského půdního fondu. Plocha DK – Z143 s navazující ochrannou zelení ZO4 – celkem 10,41 ha zemědělských pozemků v nejlepší kvalitě, ve třídě ochrany II. Jedná se o plochu pro dopravní infrastrukturu – kombinovaná logistické centrum, navazující na navrhovanou přeložku silnice I/11. Lokalita na hranici katastrálního území Českého Těšína a Dolního Žukova – plochy OK – Z149, OK – Z150, TI – Z144. – celkem 29,27 ha zemědělských pozemků v nejlepší kvalitě, ve třídě ochrany II. Lokalita je z větší části odvodněná (viz. tabulka č.2). Lokalita byla řešena Změnou č.13 územního plánu. U všech výše uvedených lokalit se jedná o plochy vybrané jako nejvhodnější pro územní rozvoj města, z hlediska dopravní dostupnost, inženýrských sítí apod. Všechny lokality navazují na stávající zástavbu.

j6) DOPAD NAVRŽENÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Celkem se předpokládá trvalý zábor 1,12 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa.

plocha číslo

funkční členění

zábor ha

kategorie

0,48

10 - hospodářské

0,01

10 - hospodářské

Plochy zastavitelné: Z134 - OX

obč.vybavení se specifickým využitím

Z140 - VD Plochy ostatní: DS1

dopravní infrastruktura - silniční

0,21

10 - hospodářské

DS2

dopravní infrastruktura - silniční

0,42

10 - hospodářské

celkem

-

1,12

-


120



Výstavba v nově navržených lokalitách je takového charakteru, že nebude mít žádný vliv lesní porosty.

na okolní

V případě nové výstavby je nutno dodržovat vzdálenost 50 m od okraje lesa - viz ustanovení § 14 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Rozhodnutí o umístění stavby do této vzdálenosti lze vydat jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy. Požadavek na 50 m vzdálenost od okraje lesa nesplňují plochy: Plochy zastavitelné –

Z1 – BH, Z3 – BI, Z4 – BI, Z7 – BI, Z10 – BI, Z12 – BI, Z14 – BI, Z45 – BI, Z17 – BI, Z18 – BI, Z23 – BI, Z25 – BI, Z26 – BI, Z27 – BI, Z39 - BI, Z44 – BI, Z45 – BI, Z46 – SV, Z47 – BI, Z57 – BI, Z58 – BI, Z59 – BI, Z61 – NZ, Z65 – BI, Z70 – SV, Z81 – SV, Z83 – SV, Z84 – SV, Z85 – SV, Z87 – SV, Z88 – SV, Z99 – SV, Z101 – SV, Z108 – SV, Z109 – SV, Z110 – SV, Z113 – SV, Z121 – SV, Z128 – RZ, Z131 – OS, Z133 – OM, Z135 – OK, Z140 – VD, Z143 – DK, Z151 – OK, Z155 – SV.

Plochy ostatní –

DS1, PV1.

Plochy přestavby –

P3 – SM, P4 – SM, P5 – BH.


121



PŘEDPOKLÁDANÉ ODNĚTÍ PŮDY PODLE FUNKČNÍHO ČLENĚNÍ PLOCH označení plochy / funkce

celková výměra půdy ha

Plochy zastavitelné: Z1 BH 12,96 Z2 BH 5,44 BH Σ 18,40 Z3 BI 15,00 Z4 BI 0,96 Z5 BI 0,43 Z6 BI 0,97 Z7 BI 0,44 Z8 BI 0,86 Z9 BI 0,24 Z10 BI 0,32 Z11 BI 1,26 Z12 BI 0,40 Z13 BI 0,50 Z14 BI 2,49 Z15 BI 0,60 Z16 BI 0,19 Z17 BI 0,76 Z18 BI 0,48 Z20 BI 0,53 Z21 BI 0,95 Z22 BI 0,64 Z23 BI 0,20 Z24 BI 0,34 Z25 BI 1,83 Z27 BI 1,99 Z28 BI 1,08 Z29 BI 1,01 Z30 BI 0,36 Z31 BI 0,12 Z32 BI 1,71 Z33 BI 0,59 Z34 BI 0,36 Z35 BI 1,79 Z36 BI 0,13 Z37 BI 0,44 Z38 BI 1,78 Z39 BI 0,61 Z40 BI 0,15 Z41 BI 1,15 Z42 BI 0,51 Z43 BI 0,19 Z44 BI 0,62 Z45 BI 2,88

z toho pozemky

tabulka č.II.A.k.1)

z celkového odnětí zemědělských pozemků

nezemědělské ha

lesní ha

zemědělské ha

orná ha

zahrady ha

TTP ha

0,24 0,12 0,36 0,79 0,17 0,08 0,02 0,04 0,12 0,04 0,06 -

-

12,72 5,32 18,04 14,21 0,96 0,43 0,97 0,44 0,86 0,24 0,32 1,26 0,40 0,50 2,49 0,60 0,19 0,76 0,48 0,53 0,78 0,64 0,20 0,34 1,83 1,91 1,06 1,01 0,36 0,12 1,67 0,59 0,36 1,79 0,13 0,44 1,66 0,61 0,15 1,11 0,51 0,19 0,56 2,88

9,15 5,32 14,47 14,21 0,60 0,43 0,97 0,44 0,86 0,24 0,32 1,26 0,40 0,50 2,49 0,60 0,19 0,76 0,48 0,09 0,26 0,64 1,91 1,06 0,73 0,36 1,67 0,59 0,23 1,79 0,13 0,44 1,41 0,61 0,15 0,73 0,51 0,19 0,56 2,88

0,16 0,44 0,12 1,83 0,28 0,12 0,11 0,32 -

3,57 3,57 0,20 0,52 0,20 0,22 0,02 0,25 0,06 -


122


označení plochy / funkce

Z47 Z48 Z49 Z50 Z51 Z52 Z53 Z54 Z55 Z56 Z57 Z58 Z59 Z60 Z61 Z62 Z63 Z64 Z65 Z66 Z67 Z68 Z69 Z123 Z124 Z126 Z127 Z154 Z158 Z46 Z70 Z71 Z72 Z73 Z74 Z75 Z76 Z77 Z78 Z79 Z80 Z81 Z82 Z83 Z84 Z85

BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI BI Σ SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV


celková výměra půdy ha 0,45 0,36 1,08 0,58 1,26 1,09 1,53 1,10 1,18 0,45 1,11 0,22 0,27 0,45 0,13 0,12 0,37 0,98 0,14 1,77 1,21 0,61 0,30 0,25 0,22 1,79 0,98 1,02 0,15 69,03 0,23 0,32 0,66 0,16 0,17 0,52 0,43 0,33 0,43 0,58 0,28 0,15 0,41 0,10 0,20 0,58 0,91

z toho pozemky nezemědělské ha 0,06 0,03 0,01 1,42 0,03 0,04 0,15 0,10 -


lesní ha -

zemědělské ha 0,45 0,36 1,08 0,58 1,26 1,09 1,47 1,07 1,18 0,45 1,11 0,22 0,27 0,45 0,13 0,11 0,37 0,98 0,14 1,77 1,21 0,61 0,30 0,25 0,22 1,79 0,98 1,02 0,15 67,61 0,23 0,32 0,66 0,16 0,17 0,49 0,39 0,33 0,43 0,58 0,28 0,41 0,20 0,58 0,91

z celkového odnětí zemědělských pozemků orná ha 0,45 0,36 0,67 0,09 1,09 1,47 0,85 1,12 0,45 0,91 0,22 0,32 0,11 0,37 0,98 0,14 0,25 0,22 0,99 0,98 1,02 54,75 0,23 0,32 0,66 0,16 0,39 0,43 0,58 0,19 0,41 0,20 0,36 0,83

zahrady ha 0,14 0,24 3,76 0,17 0,49 0,33 -

TTP ha 0,41 0,58 1,17 0,08 0,06 0,20 0,03 0,13 0,13 1,77 1,21 0,61 0,30 0,80 0,15 9,10 0,09 0,22 0,08

123



Z86 Z87 Z88 Z89 Z90 Z91 Z92 Z93 Z94 Z95 Z96 Z97 Z98 Z99 Z100 Z101 Z102 Z103 Z104 Z105 Z106 Z107 Z108 Z109 Z110 Z111 Z112 Z113 Z114 Z115 Z116 Z117 Z118 Z119 Z120 Z121 Z122 Z125 Z155 Z156 Z157 Z160 Z129 Z130 Z131

SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV SV Σ OV OV OV Σ OS Σ


celková výměra půdy ha 0,31 1,28 1,70 1,51 0,31 0,23 0,50 0,29 0,66 0,29 1,04 0,59 0,18 0,23 0,14 0,82 0,37 0,47 0,45 0,33 0,39 1,18 0,44 1,10 0,96 0,46 0,48 1,50 0,57 0,37 0,33 0,22 0,76 0,22 0,20 0,54 1,11 0,30 0,38 1,12 0,10 0,19 31,08 1,03 1,84 2,87 1,29

z toho pozemky nezemědělské ha 0,11 0,03 0,03 0,18 0,67 0,02 0,02 -


lesní ha -

zemědělské ha 0,31 1,28 1,70 1,40 0,31 0,23 0,50 0,29 0,66 0,29 1,04 0,59 0,18 0,23 0,14 0,79 0,37 0,47 0,45 0,33 0,39 1,15 0,44 1,10 0,96 0,46 0,48 1,32 0,57 0,37 0,33 0,22 0,76 0,22 0,20 0,54 1,11 0,30 0,38 1,12 0,10 0,19 30,41 1,03 1,82 2,85 1,29

z celkového odnětí zemědělských pozemků orná ha 0,31 0,98 1,54 1,39 0,31 0,23 0,50 0,29 0,66 0,29 1,04 0,18 0,14 0,23 0,35 0,40 0,04 0,39 1,15 0,40 0,38 0,46 0,48 0,98 0,37 0,33 0,22 0,74 0,22 0,20 0,54 1,11 0,30 0,38 1,12 0,10 0,19 23,70 0,60 1,82 2,42 -

zahrady ha 0,16 0,02 0,47 0,29 0,04 1,97 0,43 0,43 1,29

TTP ha 0,30 0,01 0,59 0,23 0,56 0,05 1,10 0,58 0,34 0,57 0,02 4,74 -

124




celková výměra

z toho pozemky

půdy nezemědělské ha ha Z132 OH 1,71 0,21 Z159 OH 0,80 OH Σ 2,51 0,21 Z133 OM Σ 1,22 1,09 Z134 OX Σ 0,54 0,06 Z26 OK 0,56 0,56 Z135 OK 2,16 0,02 Z149 OK 18,92 0,31 Z150 OK 9,87 0,04 Z151 OK 0,17 OK Σ 31,68 0,93 Z136 VL 3,22 Z137 VL 0,99 VL Σ 4,21 Z138 VD 0,08 Z139 VD 3,58 0,04 Z140 VD 1,59 0,02 VD Σ 5,25 0,06 Z143 DK Σ 7,67 Z141 TI 0,03 Z144 TI 0,91 0,08 Z145 TI 0,02 Z146 TI 0,03 Z147 TI 0,03 Z148 TI 0,04 0,02 TI Σ 1,06 0,10 Z19 RZ 0,15 0,15 Z128 RZ 0,57 Z142 RZ 0,25 RZ Σ 0,97 0,15 Z152 RN 0,34 0,34 Z153 RN 0,64 0,64 RN Σ 0,98 0,98 Plochy zastavitelné celkem 178,76 6,05 Plochy ostatní DS1 4,78 1,02 DS2 8,00 1,51 DS3 0,03 DS4 0,16 0,09 DS Σ 12,97 2,62 PV1 0,17 0,04 PV2 0,23 PV Σ 0,40 0,04 ZV1 1,56 0,90 ZV2 0,31 -



lesní ha 0,48 0,01 0,01 -

zemědělské ha 1,50 0,80 2,30 0,13 2,14 18,61 9,83 0,17 30,75 3,22 0,99 4,21 0,08 3,54 1,56 5,18 7,67 0,03 0,83 0,02 0,03 0,03 0,02 0,96 0,57 0,25 0,82 -

orná ha 0,82 0,82 0,09 1,02 18,54 7,63 0,17 27,36 3,22 0,99 4,21 3,54 1,55 5,09 7,67 0,83 0,03 0,03 0,89 0,57 0,25 0,82 -

zahrady ha 0,28 0,80 1,08 0,01 1,12 0,07 1,19 0,08 0,08 -

TTP ha 0,40 0,40 0,03 2,20 2,20 0,01 0,01 0,03 0,02 0,02 0,07 -

0,49

172,22

142,29

9,81

20,12

0,21 0,42 0,63 -

3,55 6,07 0,03 0,07 9,72 0,13 0,23 0,36 0,66 0,31

2,25 4,17 0,03 6,45 0,13 0,23 0,36 -

0,06 0,69 0,75 0,31

1,24 1,21 0,07 2,52 0,66 -

125




celková výměra

půdy ha ZV3 3,79 ZV4 0,23 ZV5 0,80 ZV6 0,17 ZV1 Σ 6,86 ZO1 0,28 ZO2 0,18 ZO3 2,76 ZO4 2,74 ZO5 0,34 ZO6 0,20 ZO7 0,33 ZO8 0,26 ZO9 12,37 ZO Σ 19,46 NL1 0,95 NL2 1,76 NL3 2,16 NL4 2,80 NL5 2,13 NL6 2,92 NL7 2,57 NL8 0,51 NL9 10,48 NL10 2,43 NL11 4,59 NL Σ 33,30 RN1 Σ 2,03 ZK1 Σ 0,21 ZP1 Σ 1,76 Plochy ostatní celkem 76,99 Plochy přestavby: P7 BI Σ 3,42 P5 BH 9,97 P6 BH 1,68 BH Σ 11,65 P1 SC 2,38 P2 SC 4,52 SC Σ 6,90 P3 SM 1,28 P4 SM 1,49 SM Σ 2,77 P8 OV 1,13 P9 OV 0,37 OV Σ 1,50

z toho pozemky


nezemědělské ha 1,99 0,23 0,80 3,92 0,04 0,51 0,18 0,20 0,33 9,33 10,59 0,05 1,78 1,83 2,03 1,76

lesní ha -

zemědělské ha 1,80 0,17 2,94 0,24 0,18 2,25 2,74 0,16 0,26 3,04 8,87 0,95 1,76 2,16 2,80 2,08 2,92 2,57 0,51 10,48 0,65 4,59 31,47 0,21 -

orná ha 0,17 0,17 0,24 0,18 1,66 2,74 1,96 6,78 1,76 2,16 1,41 2,08 2,92 1,23 0,51 10,48 0,65 4,59 27,79 0,21 -

zahrady ha 1,74 2,05 0,51 0,04 0,26 0,03 0,84 -

TTP ha 0,06 0,72 0,08 0,12 1,05 1,25 0,95 1,39 1,34 3,68 -

22,79

0,63

53,57

41,76

3,64

8,17

3,42 8,40 1,68 10,08 2,38 3,82 6,20 0,23 1,29 1,52 1,13 0,37 1,50

-

1,57 1,57 0,70 0,70 1,05 0,20 1,25 -

0,10 0,10 0,25 0,25 -

1,57 1,57 0,80 0,20 1,00 -

0,60 0,60 -


126




celková výměra

půdy ha P11 OS 2,11 P15 OS 0,86 OS Σ 2,97 P10 OM Σ 0,76 P12 DS 0,48 P13 DS 0,50 P14 DS 0,69 DS Σ 1,67 Plochy přestavby celkem 31,64 Zábor celkem

287,39

z toho pozemky


nezemědělské ha 2,11 2,11 0,76 0,48 0,50 0,69 1,67

lesní ha -

zemědělské ha 0,86 0,86 -

orná ha 0,86 0,86 -

zahrady ha -

TTP ha -

27,26

-

4,38

1,21

2,57

0,60

56,10

1,12

230,17

185,26

16,02

28,89


127



PŘEDPOKLÁDANÉ ODNĚTÍ ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ ZE ZPF katastrální území

Zastavitelné plochy: Český Těšín “ “ Σ “ Σ Mosty u Č.T.,ČT Σ Český Těšín “ “ “ Σ Mosty u Č.T. Σ Český Těšín Σ “ Σ “ “ “ Σ Mosty u Č.T. “ “ Σ “ “ “ Σ “ Σ “ Σ “ Σ Mosty u Č.T. Mistřovice “ “ Σ Mosty u Č.T. Σ Mistřovice Σ “ Σ “ Σ “ “ “ “ “ Σ “ “ “ Σ “ “ “ Σ “ Σ “ “ “


Z1 “ Z1 Z2 Z3 Z4 “ “ Z4 Z5 Z6 Z7 Z8 “ Z8 Z9 “ Z9 Z10 “ Z10 Z11 Z12 Z13 Z14 “ “ Z14 Z15 Z16 Z17 Z18 Z20 “ “ “ Z20 Z21 “ Z21 Z22 “ Z22 Z23 Z24 “ “

tabulka č.II.A.k.2)

odnětí zemědělských poz. celkem ha

druh pozemku

kód BPEJ

třída ochrany

odvodnění ha

9,15 3,57 12,72 5,32 14,21 0,60 0,16 0,20 0,96 0,43 0,97 0,44 0,64 0,22 0,86 0,22 0,02 0,24 0,25 0,07 0,32 1,26 0,40 0,50 1,02 0,77 0,70 2,49 0,60 0,19 0,76 0,48 0,04 0,05 0,40 0,04 0,53 0,26 0,52 0,78 0,05 0,59 0,64 0,20 0,06 0,06 0,02

2 7 2 2 2 5 7 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 5 5 2 7 2 2 7 5 5 7

7.44.00 7.44.00 7.44.00 7.43.00 7.43.00 7.43.00 7.43.00 7.43.00 7.44.00 7.43.00 7.43.00 7.44.00 7.43.00 7.43.00 7.22.12 7.43.10 7.48.00 7.43.10 7.43.10 7.43.10 7.27.44 7.49.51 7.43.10 7.27.44 7.48.11 7.48.11 7.27.14 7.27.44 7.27.14 7.27.44 7.27.44 7.27.44 7.27.14 7.27.44 7.27.14 7.27.14 7.27.44 7.27.14

II II II II II II II II II II II II II II III II V II II II V V II V IV IV IV V IV V V V -

0,97 0,22 0,02 0,24 0,63 0,63 0,60 0,26 0,11 0,37 -

BH “ BH BH BI BI “ “ BI BI BI BI BI “ BI BI “ BI BI “ BI BI BI BI BI “ “ BI BI BI BI BI BI “ “ “ BI BI “ BI BI “ BI BI BI “ “


IV V IV IV V IV

128



katastrální území

“ “

Σ

“ “ “ Stanislavice

Σ Σ Σ

“ “ “ “ “ “ “ “ “ “ Koňákov “ “ “ “ “ “ “ “ “ Horní Žukov “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ Mistřovice “ “ “ Horní Žukov “ “ Horní Žukov, Dolní Žukov “

Σ Σ Σ Σ Σ

Σ

Σ Σ Σ

Σ Σ Σ

Σ

Σ

Σ Σ

Σ Σ Σ Σ

Σ


“ Z24 Z25 “ Z25 Z27 Z28 Z29 “ Z29 Z30 Z31 Z32 Z33 Z34 “ “ Z34 Z35 “ Z35 Z36 Z37 Z38 “ “ Z38 Z39 Z40 Z41 “ “ Z41 Z42 “ Z42 Z43 “ Z43 Z44 Z45 “ “ Z45 Z46 Z47 Z48 Z49 “ Z49

“ BI BI “ BI BI BI BI “ BI BI BI BI BI BI “ “ BI BI “ BI BI BI BI “ “ BI BI BI BI “ “ BI BI “ BI BI “ BI BI BI “ “ BI SV BI BI BI “ BI

odnětí zemědělských poz. celkem ha 0,20 0,34 1,28 0,55 1,83 1,01 1,06 0,73 0,28 1,01 0,36 0,12 1,67 0,59 0,23 0,11 0,02 0,36 0,33 2,12 1,79 0,13 0,44 1,41 0,24 0,01 1,66 0,61 0,15 0,73 0,32 0,06 1,11 0,12 0,39 0,51 0,12 0,07 0,19 0,56 0,69 1,79 0,40 2,88 0,23 0,45 0,36 0,67 0,41 1,08


druh pozemku

kód BPEJ

třída ochrany

odvodnění ha

7 5 5 2 2 2 5 2 5 2 2 2 5 7 2 2 2 2 2 7 7 2 2 2 5 7 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 7 -

7.27.44 7.27.44 7.40.68 7.49.51 7.46.10 7.46.10 7.46.10 7.46.10 7.43.10 7.43.10 7.43.10 7.43.10 7.43.10 7.43.10 7.20.41 7.48.11 7.48.11 7.48.11 7.48.11 7.48.11 7.24.54 7.49.41 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.20.21 7.48.11 7.20.21 7.48.11 7.48.11 7.48.11 7.48.11 7.48.11 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.20.31 7.20.31 -

V V V V II II II II II II II II II II IV IV IV IV IV IV V V III III III III IV IV IV IV IV IV IV IV III III III IV IV -

0,23 0,11 0,02 0,36 0,23 0,15 0,12 0,39 0,51 0,45 -

129




Dolní Žukov “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ Mosty u Č.T. “ “

Σ

Σ

Σ

Σ

Σ

Σ Σ

Σ Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ

Σ Σ

Σ Σ Σ Σ

Σ


Z50 “ Z50 Z51 “ Z51 Z52 “ Z52 Z53 “ Z53 Z54 “ “ Z54 Z55 “ “ “ Z55 Z56 Z57 “ “ Z57 Z58 Z59 “ “ Z59 Z60 “ Z60 Z61 Z62 Z63 Z64 “ Z64 Z65 Z66 “ Z66 Z67 Z68 Z69 Z70 “ Z70

BI “ BI BI “ BI BI “ BI BI “ BI BI “ “ BI BI “ “ “ BI BI BI “ “ BI BI BI “ “ BI BI “ BI BI BI BI BI “ BI BI BI “ BI BI BI BI SV “ SV



druh pozemku

kód BPEJ

třída ochrany

odvodnění ha

7 7 5 7 2 2 2 2 2 5 7 2 2 7 7 2 2 2 7 2 5 5 7 2 7 7 2 2 2 2 2 7 7 7 7 7 2 2 -

7.20.31 7.20.51 7.20.51 7.20.51 7.43.10 7.44.10 7.43.10 7.44.10 7.43.10 7.43.10 7.43.10 7.43.10 7.44.10 7.43.10 7.44.10 7.43.10 7.43.10 7.20.51 7.20.51 7.43.10 7.20.51 7.20.31 7.20.31 7.43.10 7.43.10 7.43.00 7.43.00 7.43.00 7.43.00 7.43.00 7.20.31 7.24.11 7.20.31 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.43.10 7.47.42 -

IV V V V II II II II II II II II II II II II II V V II V IV IV II II II II II II II IV III IV III III III II V -

0,89 0,05 0,94 1,00 1,00 0,47 0,47 0,54 0,34 0,02 0,03 0,93 0,26 0,11 0,37 0,60 0,03 0,95 0,98 1,71 0,06 1,77 0,94 0,61 0,30 -

130




“ “ Mistřovice “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ Stanislavice “ “ “ “ “ “ “ “ Koňákov “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ Horní Žukov “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “

Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ

Σ Σ Σ

Σ

Σ Σ

Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ


Z71 Z72 Z73 Z74 Z75 Z76 Z77 Z78 Z79 “ “ Z79 Z81 Z83 Z84 “ Z84 Z85 “ “ Z85 Z86 Z87 “ “ “ “ “ Z87 Z88 “ “ “ Z88 Z89 “ Z89 Z90 Z91 Z92 Z93 Z94 “ Z94 Z95 “ Z95 Z96 Z97 Z98

SV SV SV SV SV SV SV SV SV “ “ SV SV SV SV “ SV SV “ “ SV SV SV “ “ “ “ “ SV SV “ “ “ SV SV “ SV SV SV SV SV SV “ SV SV “ SV SV SV SV



druh pozemku

kód BPEJ

třída ochrany

odvodnění ha

2 2 5 5 2 5 2 2 2 7 7 2 2 2 7 2 2 7 2 2 2 2 7 7 7 2 2 2 5 2 7 2 2 2 2 2 2 2 2 2 7 2

7.43.10 7.43.10 7.40.68 7.27.14 7.27.14 7.27.14 7.21.12 7.21.12 7.21.12 7.21.12 7.24.11 7.24.11 7.47.42 7.58.00 7.47.42 7.58.00 7.24.44 7.24.44 7.43.10 7.24.41 7.48.11 7.49.41 7.24.41 7.48.11 7.49.41 7.23.10 7.24.41 7.48.11 7.23.10 7.24.41 7.43.10 7.24.41 7.43.10 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.43.10 7.24.51 7.49.11 7.24.51 7.24.51 7.24.11

II II V IV IV IV IV IV IV IV III III V II V II V V II IV IV V IV IV V IV IV IV IV IV II IV II III III III III II IV IV IV IV III

1,33 1,33 0,06 0,60 0,66 0,08 0,08 1,04 0,30 0,18

131




“ “ “ “ Dolní Žukov “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “

Σ Σ

Σ

Σ Σ

Σ

Σ Σ

Σ

Σ Σ

Σ Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ


Z99 “ Z99 Z100 Z101 “ Z101 Z102 “ Z102 Z103 Z104 “ Z104 Z105 “ Z105 Z106 Z107 “ Z107 Z108 “ Z108 Z109 Z110 “ Z110 Z111 Z112 “ Z112 Z113 “ Z113 Z114 Z115 Z116 Z117 “ Z117 Z118 “ “ Z118 Z119 Z120 Z121 Z122 “

SV “ SV SV SV “ SV SV “ SV SV SV “ SV SV “ SV SV SV “ SV SV “ SV SV SV “ SV SV SV “ SV SV “ SV SV SV SV SV “ SV SV “ “ SV SV SV SV SV “



druh pozemku

kód BPEJ

třída ochrany

odvodnění ha

7 7 2 2 7 2 5 5 2 7 2 5 2 2 2 2 5 7 2 7 2 2 2 2 7 7 2 2 2 2 2 2 7 2 2 2 2 2

7.24.11 7.24.41 7.24.51 7.24.54 7.24.51 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.24.54 7.24.54 7.38.56 7.38.56 7.20.41 7.20.21 7.24.11 7.20.21 7.20.21 7.20.21 7.20.21 7.20.21 7.20.21 7.43.00 7.43.10 7.43.00 7.43.00 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.24.41 7.24.41 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.49.11

III IV IV V IV III III III V V V V IV IV III IV IV IV IV IV IV II II II II III III III III IV IV III III III III III III IV

0,14 0,04 0,29 0,33 0,39 1,11 0,04 1,15 0,36 0,36 0,48 0,30 0,78 0,19 0,03 0,22 0,04 0,04 0,54 1,08 0,03

132




“ Český Těšín “ “ Mosty u Č.T. “ “ “ Stanislavice “ “ “ Český Těšín “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ “ Mosty u Č.T. Český Těšín Český Těšín, Mosty u Č.T. “ “ Koňákov Mistřovice Český Těšín “ “ “ “ “ “ Dolní Žukov Stanislavice Stanislavice “ “

Σ Σ Σ Σ

Σ Σ

Σ

Σ Σ Σ

Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ Σ

Σ Σ Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ


Z122 Z123 Z124 Z125 Z126 “ Z126 Z127 Z128 “ “ Z128 Z129 “ Z129 Z130 Z131 Z132 “ “ Z132 Z133 “ “ Z133 Z135 “ Z135 Z136 Z137 Z138 Z139 Z140 “ “ Z140 Z141 Z142 Z143 “ “ Z143 Z144 “ Z144 Z145 Z146 Z147 Z148 “

SV BI BI SV BI “ BI BI RZ “ “ RZ OV “ OV OV OS OH “ “ OH OM “ “ OM OK “ OK VL VL VD VD VD “ “ VD TI RZ DK “ “ DK TI “ TI TI TI TI TI “



druh pozemku

kód BPEJ

třída ochrany

odvodnění ha

2 2 2 2 7 2 2 2 2 2 5 2 5 2 5 7 2 5 7 2 5 2 2 5 2 2 2 7 7 2 2 2 2 2 2 7 2 2 7 7

7.43.00 7.43.00 7.24.41 7.43.00 7.43.00 7.43.00 7.43.10 7.58.00 7.24.44 7.44.00 7.44.00 7.44.00 7.44.00 7.43.00 7.43.00 7.43.00 7.47.02 7.47.02 7.47.02 7.47.02 7.47.02 7.44.00 7.44.00 7.43.00 7.44.00 7.43.10 7.43.00 7.43.00 7.24.54 7.24.41 7.43.10 7.43.00 7.47.42 7.43.00 7.44.00 7.24.11 7.43.10 7.46.10 7.41.67 7.44.00

II II IV II II II II II V II II II II II II II III III III III III II II II II II II II V IV II II V II II III II II V II

1,11 0,12 0,22 0,30 0,02 0,25 7,23 0,36 0,08 7,67 0,75 0,08 0,83 0,01 -

133




“ Český Těšín, Dolní Žukov “ “ Český Těšín, Dolní Žukov “ “ “ Český Těšín Horní Žukov Dolní Žukov Dolní Žukov Dolní Žukov Dolní Žukov Český Těšín Dolní Žukov Celkem zast.p.

Plochy ostatní: Stanislavice “ “ “ “ “ “ “ Mosty u Č.T. “ “ “ “ “ “ Český Těšín Český Těšín Mistřovice Český Těšín Český Těšín Český Těšín Český Těšín “ “ “ Mosty u Č.T. Mosty u Č.T. Český Těšín, Mosty u Č.T. “

Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ

Σ

Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ

Σ Σ Σ


Z148 Z149 “ “ Z149 Z150 “ “ “ Z150 Z151 Z154 Z155 Z156 Z157 Z158 Z159 Z160 -

TI OK “ “ OK OK “ “ “ OK OK BI SV SV SV BI OH SV -

odnětí zemědělských poz. celkem ha 0,02 7,14 11,93 0,07 19,14 2,57 6,18 0,53 6,41 15,69 0,17 1,02 0,38 1,12 0,10 0,15 0,80 0,19 178,76

DS1 “ “ “ “ “ “ DS1 DS2 “ “ “ “ “ DS2 DS3 DS4 PV1 PV2 ZV1 ZV2 ZV3 “ “ ZV3 ZO1 ZO2 ZO3 “ “


1,51 0,71 0,03 0,06 0,11 0,97 0,16 3,55 2,22 1,95 0,29 0,40 0,18 1,03 6,07 0,03 0,07 0,13 0,23 0,66 0,31 0,19 1,55 0,06 1,80 0,24 0,18 1,60 0,06 0,51

druh pozemku

kód BPEJ

třída ochrany

odvodnění ha

2 2 5 2 2 7 7 2 2 2 2 2 7 5 2 -

7.43.00 7.44.00 7.44.00 7.43.00 7.44.00 7.43.00 7.44.00 7.43.00 7.24.11 7.24.11 7.24.11 7.59.00 7.48.11 7.43.00 7.24.11 -

II II II II II II II II III III III III IV II III -

0,01 6,50 11,47 17,97 1,50 5,72 0,53 5,60 13,35 0,17 0,38 57,50

II II V II II II V II II II II II II II IV V II II II II II II II II II II II

0,70 0,48 1,18 0,14 0,06 -

2 2 2 5 7 7 7 2 2 5 5 7 7 2 7 2 2 7 5 5 5 7 2 2 2 2 5

7.43.10 7.58.00 7.48.51 7.43.10 7.43.10 7.58.00 7.48.51 7.43.00 7.43.10 7.43.00 7.43.10 7.43.00 7.43.10 7.44.00 7.22.12 7.49.51 7.44.00 7.43.00 7.44.00 7.44.00 7.47.00 7.47.00 7.43.00 7.43.00 7.43.00 7.43.10 7.43.00

134



“ “ Σ Mosty u Č.T. “ “ “ Σ Mosty u Č.T. “ “ Σ “ Σ Český Těšín “ “ “ Σ Stanislavice “ “ “ “ Σ Stanislavice “ “ Σ Český Těšín “ “ Σ Dolní Žukov “ “ “ Σ Dolní Žukov Σ Dolní Žukov “ “ Σ Dolní Žukov “ “ Σ Dolní Žukov Σ Horní Žukov “ “ “ “ Σ Koňákov Σ Mosty u Č.T. Σ Český Těšín Σ celkem Plochy přestavby: Český Těšín “ “



“ ZO3 ZO4 “ “ ZO4 ZO5 “ ZO5 ZO8 ZO9 “ “ ZO9 NL1 “ “ “ NL1 NL2 “ NL2 NL3 “ NL3 NL4 “ “ NL4 NL5 NL6 “ NL6 NL7 “ NL7 NL8 NL9 “ “ “ NL9 NL10 NL11 ZK1 P2 “ “

odnětí zemědělských poz. celkem ha 0,08 2,25 0,45 0,88 1,41 2,74 0,04 0,12 0,16 0,26 1,96 0,03 1,05 3,04 0,14 0,08 0,53 0,20 0,95 1,10 0,66 1,76 1,88 0,28 2,16 0,10 1,31 1,39 2,80 2,08 1,22 1,70 2,92 1,20 1,34 2,57 0,51 5,88 2,48 0,16 1,96 10,48 0,65 4,59 0,21 53,57

SC


0,10 0,21 0,39

druh pozemku

kód BPEJ

třída ochrany

odvodnění ha

7 2 2 2 5 7 5 2 5 7 7 7 7 7 2 2 2 2 2 2 7 2 2 2 2 7 2 2 2 2 2 2 2 2 -

7.43.00 7.43.00 7.43.10 7.47.42 7.43.10 7.43.10 7.22.10 7.22.10 7.22.10 7.22.10 7.43.10 7.47.10 7.20.24 7.47.42 7.46.10 7.48.51 7.47.02 7.64.01 7.24.11 7.43.00 7.43.00 7.24.11 7.43.00 7.24.11 7.43.00 7.43.00 7.20.21 7.24.11 7.24.14 7.41.67 7.48.14 7.43.10 7.43.10 7.44.00 -

II II II V II II II II II II II II V V III V II II III II II III II III II II IV III IV V V II II II -

0,45 0,88 1,41 2,47 0,93 0,15 1,08 0,51 5,88 2,48 0,16 1,96 10,48 0,21 4,59 20,72

2 7 7

7.47.00 7.47.00 7.44.00

II II II

-

135




“ “ “ “ “ “ “ “ “ “ celkem

Celkem zábor

Σ

Σ Σ

Σ Σ


P2 P3 “ “ P3 P4 P5 “ P5 P15 -

SC SC

SC SM BH BH OS -

odnětí zemědělských poz. celkem ha 0,70 0,25 0,64 0,16 1,05 0,20 0,19 1,38 1,57 0,86 4,38 230,17


druh pozemku

kód BPEJ

třída ochrany

odvodnění ha

2 5 5 5 5 5 2 -

7.47.00 7.44.00 7.47.00 7.44.00 7.44.00 7.47.00 7.22.10 -

II II II II II II II -

-

-

-

-

78,22

136



ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ PRO ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY označení plochy ÚSES 1-08 RBK 1-17 RBK 3-05 RBK 3-07 RBK 3-09 RBK 3-11 RBK 3-17 RBK 3-19 RBK “ 3-19 RBK 10-01 LBK “ 10-01 LBK 10-03 LBK 10-06 LBK “ 10-06 LBK 12-01 LBK 12-07 LBK “ 12-07 LBK 12-09 LBK 12-10 LBK 13-01LBK 15-01 LBK “ 15-01 LBK 15-02 LBC 15-03 LBK “ “ 15-03 LBK 15-05 LBK “ 15-05 LBK 15-07 LBK 15-09 LBK “ 15-09 LBK 15-10 LBK 15-12 LBK 16-01 LBK 16-03 LBK “ 16-03 LBK 16-09 LBK “ “ 16-09 LBK celkem

Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ

Σ

Σ Σ

Σ Σ

Σ Σ Σ Σ

Σ Σ

Σ

Σ Σ

Σ Σ Σ Σ

Σ

Σ

výměra ha 0,18 1,07 0,07 0,25 0,15 1,51 1,10 0,34 0,70 1,04 0,29 0,62 0,91 0,39 0,15 2,64 2,79 0,19 0,10 0,39 0,49 0,27 0,14 1,10 0,36 0,04 0,40 1,94 0,94 0,28 1,98 3,20 0,13 0,61 0,74 0,33 0,55 0,58 1,13 0,09 0,67 0,33 1,17 0,27 1,44 0,47 0,12 0,04 0,63 22,55


tab. č.II.A.k.3)

stávající druh pozemku

z toho odvodnění ha


7 2 7 2 2 2 2 2 7 2 7 7 2 7 7 2 7 7 7 2 2 7

0,50 0,09 2,26 2,35 0,35 -

7 2 5 7 5 7 7 2 7 7 7 7 2 7 2 5 7 -

0,58 0,58 0,10 0,38 0,38 0,07 0,97 0,97 5,30

Český Těšín Český Těšín “ Mosty u Č.Těšína Mistřovice Mistřovice H.Žukov, Koňákov H.Žukov, Koňákov “ “ Stanislavice “ “ Stanislavice Stanislavice “ “ Český Těšín Stanislavice “ “ Koňákov Koňákov Mistřovice Český Těšín “ “ Český Těšín Dolní Žukov “ “ “ Dolní Žukov “ “ Dol.Žukov, Hor.Žukov Horní Žukov “ “ Horní Žukov Horní Žukov Český Těšín Dolní Žukov “ “ Horní Žukov “ “ “ -

137



Z1 – Z160 P1 – P15 druh pozemku

- plochy zastavitelné - plochy přestavby 2 - orná půda 5 - zahrady 7 - trvalé travní porosty Plochy s rozdílným způsobem využití: BI - bydlení individuální - v rodinných domech – městské a příměstské BH - bydlení hromadné v bytových domech SC - smíšené obytné – v centru města, městské SV - smíšené obytné - venkovské OV – obč.vybavení – veřejná infrastruktura OM – obč.vybavení – komerční zařízení malá s střední OK – obč.vybavení – komerční zařízení plošně rozsáhlá OS - obč. vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení OH - obč. vybavení – hřbitovy OX - obč. vybavení – se specifickým využitím PV – veřejná prostranství RZ - rekreace - zahrádky RN - rekreace – na plochách přírodního charakteru DS – dopravní infrastruktura - silniční DK – dopravní infrastruktura – kombinovaná – logistická centra VL - výroby a skladování – lehký průmysl VD - výroby a skladování, drobná řemeslná výroba TI – technické infrastruktury ZV – zeleně - na veřejných prostranstvích ZO – zeleně - ochranná a izolační ZK - zeleně - krajinné ZX - zeleně – park, historická zahrada NL - lesní RBK - regionální biokoridor LBK - lokální biokoridor LBC - lokální biocentrum


138


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.k) ZÁVĚR

II.A.k) ZÁVĚR Návrh ÚP Český Těšín bude projednán na společném jednání s dotčenými orgány a bude případně upraven před jeho veřejným projednáním a schválením a vydáním opatřením obecné povahy podle vyhodnocení společného jednání o návrhu Územního plánu Český Těšín, zpracovaného pořizovatelem.


139


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.l) ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM

II.A.l) ODŮVODNĚNÍ ZPRACOVANÉ POŘIZOVATELEM l1) POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Na základě schválení rozhodnutí o pořízení nového územního plánu města Český Těšín (dále jen Územního plánu Český Těšín) ze dne 15.09.2008 (357/10.ZM) bylo přistoupeno ke zpracování návrhu zadání této územně plánovací dokumentace (ÚPD). Stejným usnesením byl jako určený zastupitel určen Ing. arch. Czeslaw Mendrek. Důvodem pro pořízení nového ÚP Český Těšín je skutečnost, že od doby zpracování územně plánovací dokumentace a jejím schválení zastupitelstvem města došlo k četným a rozsáhlým změnám funkčního využití území v dosud platném Územním plánu sídelního útvaru města Český Těšín. Těmito změnami se stal Územní plán sídelního útvaru Český Těšín pro město Český Těšín značně nepřehledný a bylo nutno provézt jeho aktualizaci, a současně je nutno uvést územní plán do souladu s novými právními předpisy, které nabyly účinnosti v roce 2007 a následujících. V souladu s ust. § 2 odst.1 příloha č. 2 zákona č. 314/2002 Sb. o stanovení obcí s pověřeným úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností a dle ust. § 6 odst.1 písm. a) zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) a ust. § 47 stavebního zákona, zpracoval pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh zadání Územního plánu Český Těšín a zahájil jeho projednání. Oznámení o zahájení projednávání návrhu zadání Územního plánu Český Těšín bylo doručeno dotčeným orgánům státní správy v termínech 19.01.2009 a 20.01.2009, dále bylo doručeno toto oznámení krajskému úřadu a sousedním obcím. Veřejná vyhláška oznamující projednání zadání Územního plánu Český Těšín byla vyvěšena na úřední desce MěÚ Český Těšín v termínech od 16.01.2009 do 17.02.2009. Po dobu 30-ti dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednávání zadání ÚP Český Těšín na úřední desce, mohl každý uplatnit své připomínky. Dotčené orgány a krajský úřad mohly u pořizovatele uplatnit své požadavky na obsah územního plánu vyplývající ze zvláštních právních předpisů, a požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí, do 30-ti dnů od obdržení návrhu zadání. Ve stejné lhůtě mohly uplatnit u pořizovatele své podněty i sousední obce. K návrhu zadání ÚP Český Těšín bylo v uvedené lhůtě uplatněno 7 požadavků na obsah územního plánu od dotčených orgánů, včetně stanoviska krajského úřadu, které však přišlo po termínu. Dály byly ve stanoveném termínu doručeny 3 připomínky ostatních organizací a 4 připomínky občanů. V uvedené lhůtě nebyly doručeny žádné podněty sousedních obcí. Doručené požadavky a připomínky byly vyhodnoceny, návrh zadání ÚP Český Těšín byl podle vyhodnocení upraven a předložen zastupitelstvu ke schválení. Zastupitelstvo města Český Těšín dne 09.03.2009 č. usn. 475/12.ZM zadání Územního plánu Český Těšín schválilo. Na základě schváleného zadání vypracoval projektant Ing. arch. Petr Gajdušek návrh Územního plánu Český Těšín. Dokumentace byla pořizovateli předána k projednání dne 30.10.2009 a následně v souladu s ust. § 50 stavebního zákona zahájil pořizovatel projednání návrhu Územního plánu Český Těšín. Oznámení o konání společného jednání o návrhu Územního plánu Český Těšín bylo doručeno dotčeným orgánům v termínech 18.12.2009 až 28.12.2009, dále bylo doručeno toto oznámení orgánům sousedních obcí, krajskému úřadu, zpracovateli dokumentace a dalším zainteresovaným organizacím. 00 Společné jednání o návrhu Územního plánu Český Těšín se konalo 14.01.2010 od 09 hod. Projednávaný materiál byl k nahlédnutí u pořizovatele po dobu 30-ti dnů ode dne společného jednání a to v době od 14.01.2010 do 15.02.2010. V procesu projednávání bylo pořizovateli v termínu doručeno celkem 8 stanovisek dotčených orgánů a 3 stanoviska ostatních organizací. Koordinované stanovisko krajského úřadu a jedno stanovisko organizace přišly po termínu, proto se k nim nepřihlíží. Pořizovatel vypracoval podle závěrů projednávání vyhodnocení stanovisek a připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Český Těšín, které je uvedeno v podkapitole l2), bod 2.5. Návrh Územního plánu Český Těšín byl podle tohoto vyhodnocení následně upraven. Po ukončeném projednání byla dokumentace v souladu s ust. § 51 stavebního zákona předložena k posouzení Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, odboru územního plánování, stavebního řádu a kultury. Stanovisko krajského úřadu bylo doručeno dne 06.04.2010 pod č.j. MSK 40226/2010 a krajský úřad konstatoval, že návrh Územního plánu Český Těšín byl posouzen v souladu s ustanovením stavebního zákona, není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územním plánem velkého územního celku Ostrava – Karviná a nenarušuje využívání území, zejména s ohledem na širší vztahy v území. Řízení o vydání upraveného a posouzeného návrhu Územního plánu Český Těšín spojené s veřejným projednáním zahájil pořizovatel – MěÚ Český Těšín, odbor územního rozvoje, v souladu s ust. § 52 stavebního zákona oznámením veřejnou vyhláškou na úřední desce v době od 08.04.2010 do


140



26.05.2010. K veřejnému projednání pořizovatel přizval jednotlivě dotčené orgány, sousední obce a v oznámení současně vyzval k uplatnění připomínek nebo námitek. Dotčené osoby, dotčené orgány a ostatní poučil pořizovatel o podávání námitek, připomínek a stanovisek dle § 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona. Návrh Územního plánu Český Těšín byl k veřejnému nahlédnutí v době od 23.04.2010 do 25.05.2010 v tištěné podobě u pořizovatele (tj. na MěÚ Český Těšín, odboru územního rozvoje) a v elektronické podobě na internetové adrese www.tesin.cz pod odkazem Městský úřad – Úřední deska. Ve stanoveném termínu přišly 3 stanoviska dotčených orgánů, 2 vyjádření dalších organizací, 2 námitky právnických osob a 1 námitka vlastníka pozemku k návrhu Územního plánu Český Těšín. Veřejné projednání návrhu ÚP Český Těšín proběhlo dne 26.05.2010 od 14.00 hod. ve velké zasedací místnosti, MěÚ Český Těšín. Během veřejného projednání bylo uplatněno 6 námitek vlastníků pozemků z toho 4 v polském jazyce a 1 připomínka občanů města. Pro účely veřejného projednání, si s ohledem na krátkou dobu na pořízení oficiálního překladu, obstaral pořizovatel překlad podání v polském jazyce úřední osobou znalou jazyka národnostní menšiny (Ing. B. Křenkovou). Na závěr veřejného projednání byly dotčené orgány vyzvány k uplatnění stanovisek k doručeným námitkám a připomínkám. Pro zpracování Rozhodnutí o námitkách, si pořizovatel zajistil oficiální pořízení překladu tlumočníkem zapsaným v seznamu tlumočníků, panem Mgr. J. Matulou. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotil výsledky projednání a zpracoval Rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek, které je uvedeno v podkapitolách II.A.l2.5, II.A.l3) a II.A.l4) tohoto materiálu.

l2) PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU DLE USTANOVENÍ § 53 ODST. 4 A 5 ZÁKONA Č. 183/2006 SB., VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ 2.1 VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Návrh Územního plánu Český Těšín je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR (PÚR ČR) schválenou usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.07.2009, zejména s články (17), (19), (20) a (22) republikových priorit, s úkoly pro územní plánování vlivem vymezení v rozvojové oblasti Ostrava OB2 (články 39 a 41), s úkoly územního plánování pro koridory a plochy dopravní infrastruktury (články 80, 87, 115) a s úkoly územního plánování pro koridory technické infrastruktury (články 138, 156 a 157). Návrh Územního plánu Český Těšín je dále v souladu s řešením Územního plánu velkého územního celku Ostrava – Karviná jehož závazná část byla schválena dne 21.12.2006 usn. č. 15/1322/1 Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje, ze kterého pro řešené území vyplývá nutnost respektovat územní rezervy pro konkrétní regionální a nadregionální záměry zařazené mezi veřejně prospěšné stavby: VPS D 8 – R48-II/468 (jižní část obchvatu Č. Těšína) – přeložka I/11 : S 11,5 VPS D 51 – železnice č. 320 Dětmarovice - Karviná - Č. Těšín - Mosty u Jablunkova - modernizace III. tranzitního koridoru VPS D 54 – navržené železniční zastávky - Č. Těšín – Svibice - novostavba VPS D 58 – terminál Český Těšín - novostavba VPS D 7 – I/11 – Havířov Životice – Český Těšín – přeložka I/11 : S 11,5 VPS T 5 – Třinec – Český Těšín (tepelný napáječ) – výstavba tepelného napáječe 2 x DN 400 VPS P 1 – PZP Třanovice – Karviná Doly (VTL) – výstavba VTL plynovodu DN 500 pro oblast Karviná Doly VPS P 2 – PZP Třanovice – Český Těšín (Žukov) – výstavba VTL plynovodu DN 300 pro a.s. RWE SMP VPS P 4 – Albrechtice – Český Těšín (Žukov) – obnova VTL plynovodu DN 500 s dílčími přeložkami mimo zastavěné území a vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES): regionální biocentra: 315 – Ropice a 316 – Koňakovský les regionální biokoridory: 962 Kempy – Ropice, 971 – St. Hranice – Koňakovský les a 970 Koňakovský les – Zavadovice. Návrh Územního plánu Český Těšín dále nekoliduje se schváleným zadáním Zásad územního rozvoje včetně doplnění schváleného dne 24.04.2008 usnesením č. 23/2012, z něhož vyplývá požadavek


141



koordinace územně plánovací činnosti obce Český Těšín, při upřesňování vymezení těchto ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb (VPS) a veřejně prospěšných opatření (VPO) nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: VPS – PZ 6 VVTL plynovod DN 500, PN 63 PZP Třanovice – Chotěbuz – státní hranice ČR/Polsko VPO – Regionální biocentra č. 149 – Koňákovský les a 227 – Těšínská niva Regionální biokoridory č. 563, 564, 565 a 575 a požadavky na řešení a vzájemnou koordinaci při vymezování následujících ploch a koridorů v ÚPD obce Český Těšín: Greenways – evropský turistický koridor; Krakow – Wien – páteřní trasa Cyklistická magistrála; Jablunkov – Třinec – Český Těšín – Chotěbuz.

2.2 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Návrh Územního plánu Český Těšín je zpracován v souladu s cíli a úkoly územního plánování se zachováním principů udržitelného rozvoje a je navržen za účelem zvýšení civilizačních a kulturních hodnot území. Územní plán koordinuje soukromé zájmy s veřejnými a rozvíjí hodnoty území s ohledem na stávající charakter území, čímž povede ke zlepšení hospodářského rozvoje města, které se vyznačuje vysokou mírou nezaměstnanosti. Posílení hospodářského rozvoje se projeví zvýšením pracovních příležitosti a následně zlepšením soudržností obyvatel. Vymezení nových ploch pro rozvoj bydlení, komerčních ploch a drobné nebo průmyslové výroby je navrženo v přímé návazností na nově vymezené zastavěné území dle § 58 stavebního zákona a to za účelem minimalizace zásahu do nezastavěného území. Vymezení zastavěného území bylo podpořeno průzkumy v terénu, kdy byl prověřován skutečný stav objektů a staveb v území. Díky novému vymezení zastavěného území by mělo dojít k tomu, že vlastníci v tomto území budou moci realizovat doplňkovou zástavbu, případně řešit bytovou situaci rodinných příslušníků aniž by docházelo k dalšímu ukrajování volné krajiny. V zadání ÚP Český Těšín, byly v rámci jeho přílohy č. 3 navrženy k vyřazení zastavitelné plochy vymezené v původním územním plánu, které by měly být prověřeny a následně by již neměly být převzaty do nového územního plánu, jelikož byly dlouhodobě nevyužity, nebo se u nich objevil jiný problém, znemožňující původně navržené využití. U zastavitelných ploch většího rozsahu, bylo podmíněno jejich další využití zpracováním územní studie, která zejména prověří koncepci dopravní a technické obsluhy ploch, v rámci ploch navržených pro novou výstavbu nebo přestavbu budou stanoveny uliční a stavební čáry včetně výškové, případně prostorové regulace zástavby a budou vymezeny plochy veřejných prostranství v souladu s § 7 odst. 2 vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. V souladu s požadavky na řešení vyplývající z rozboru trvale udržitelného rozvoje, zpracovaného v rámci Územně analytických podkladů z roku 2008 (dále jen „ÚAP“), bylo do územního plánu zapracováno nové vymezení územních systémů ekologické stability, odstraňující zjištěné nedostatky (nedodržení minimálních prostorových parametrů místních biocenter a zasahující v minimálně nezbytné míře do vlastnických práv vlastníků). Nově jsou dohodnuty a zapracovány do územního plánu podmínky ochrany krajinného rázu. Dále byla na základě ÚAP ujasněna urbanistická koncepce města a stanoveny hlavní rozvojové směry. Pro novou zástavbu jsou navrhovány plochy zejména v návaznosti na centrální části Českého Těšína a na jádra oddělených sídel, kde je předpoklad efektivního využití vynaložených investic do dopravní a technické infrastruktury. Nová výstavba se negativně neprojeví na urbanisticky i architektonicky cenných částech města, které se nacházejí v jeho centrální části. Pro nevyužívané a zdevastované bývalé zemědělské areály byla navržena vhodná přeměna těchto území typu brownfield k podnikatelským účelům úpravou regulativů a změnou funkčního využití území. Zároveň došlo k celkové úpravě regulativů, tak aby stanovovaly urbanistické, architektonické a estetické požadavky s ohledem na aktuální potřeby rozvoje města.


142



2.3 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY TOHOTO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Územní plán Český Těšín je zpracován a projednán dle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) a v souladu s požadavky jeho prováděcích právních předpisů (vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů).

2.4 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Návrh Územního plánu Český Těšín byl projednán s dotčenými orgány chránícími zájmy podle zvláštních právních předpisů a dle jejich uplatněných stanovisek byl upraven. Rozpory ve smyslu ust. § 4 odst. 7 stavebního zákona a ust. § 136 odst. 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů („dále jen správní řád“) při projednávání návrhu Územního plánu Český Těšín nebyly řešeny. Vyhodnocení společného jednání a veřejného projednání o návrhu Územního plánu Český Těšín, jejíž součástí je i vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů, je nedílnou součástí tohoto materiálu v podkapitole II.A.l2.5). Návrh Územního plánu Český Těšín je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.

2.5 VYHODNOCENÍ SPOLEČNÉHO JEDNÁNÍ O NÁVRHU ÚP ČESKÝ TĚŠÍN, POSOUZENÍ KRAJSKÝM ÚŘADEM A VEŘEJNÉHO PROJEDNÁNÍ O NÁVRHU ÚP ČESKÝ TĚŠÍN (DLE § 50 § 52 STAVEBNÍHO ZÁKONA) Návrh Územního plánu Český Těšín byl projednáván na základě § 50 stavebního zákona s dotčenými orgány, krajským úřadem a sousedními obcemi. V této fázi byly uplatněny následující stanoviska dotčených orgánů a vyjádření pověřených organizací, které byly podkladem pro následnou úpravu návrhu Územního plánu Český Těšín: Poř. číslo

1

2

Autor a stručný obsah stanoviska příp. vyjádření Správa železniční dopravní cesty, s.o., Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 Č.j. 95/10-OKS Nutno respektovat stávající stav, připravovanou optimalizaci tratí a ochranné pásmo dráhy, které je 60 m od osy krajní koleje. Do tohoto pásma nedoporučujeme navrhovat objekty určené k bydlení. ČR – Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Moravskoslezský kraj, Provozní 1, 722 00 Ostrava – Třebovice DZ 2622/09/P-220/80.103/Pol Návrh ÚP Český Těšín není v rozporu s ochranou našich zájmů.


Vyhodnocení

Bere na vědomí – v OP dráhy nejsou navrhovány nové objekty určené k bydlení.

Bere na vědomí

143


3


Obvodní báňský úřad v Ostravě, Veleslavínova 18, 728 03 Ostrava – Mor. Ostrava Č.j. 10845/2009-460/Ing.Kt/Mc Požaduje zahrnout do návrhu Územního plánu Český Těšín takové řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější pro ochranu výhradního ložiska a které zajistí ochranu výhradního ložiska v chráněných ložiskových území Hradiště, Čs. část Hornoslezské pánve a dobývacího prostoru ev. č. 4/0024 Žukov a dobývacího prostoru ev. č. 7/0333 Český Těšín tak, aby v souladu s ustanovením § 18 horního zákona nedošlo ke znemožnění nebo ztížení dobývání tohoto výhradního ložiska.

Bere na vědomí – jedná se o obecnou citaci zákona, bez posouzení předloženého návrhu územního plánu. Do Územního plánu Český Těšín, bylo zapracováno plánované využití původních ložisek slojového metanu pro podzemní zásobník plynu Třanovice dle požadavků uplatněných v zadání ÚP Český Těšín společností RWE Gas Storage s.r.o. Kromě tohoto záměru, nejsou v území Českého Těšína evidovány další záměry na využití ložisek nerostných surovin, které by měly vliv na řešení územního plánu.

Zápis ze společného jednání dne 14.01.2010 Bod I., vedení města souhlasí s doplněním návrhu Územního plánu Český Těšín o zastavitelné plochy uvedené v příloze č.1 tohoto zápisu s ohledem na rozpracovanost projektových dokumentací v daných lokalitách (jedná se o zastavitelné plochy navržené dle přílohy č.3 schváleného zadání Územního plánu Český Těšín k vyřazení). 4

5

6

Bod II., dotčené orgány byly seznámeny s lokalitami uvedenými v příloze č.1 tohoto zápisu a se záměrem jejich doplnění do návrhu Územního plánu Český Těšín. Bod III., ve vztahu k §12 odst. 4 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny bylo dohodnuto doplnění návrhu Územního plánu Český Těšín o schéma „Diferenciace území z hlediska krajinného rázu“ a současné doplnění bodu I.A.f2 Textové části návrhu Územního plánu Český Těšín o podmínky ochrany krajinného rázu vycházející ze zpracované dokumentace Hodnocení krajinného rázu, RNDr. J.Kotík, září 2009. Hranice jednotlivých kategorií zástavby budou upřesněny na hranice parcel. Krajská veterinární správa pro Moravskoslezský kraj, Na Obvodu č.51, 703 00 Ostrava - Vítkovice Č.j. 2009/7472/KVST Bez připomínek. Česká republika – Ministerstvo obrany, Vojenská ubytovací a stavební správa Brno, 1. Máje 1, 771 11 Olomouc Č.j. 3926/14914/2009-1383-ÚP-OL Řešené území je z části situováno v prostoru zájmového území ministerstva obrany dle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Jedná se o ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení, které je nutno respektovat podle ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví. Do návrhu Územního plánu Český Těšín požaduji do textové a grafické části doplnit výše uvedené zájmové území v souladu se stanoviskem č.j. 124/2009-1383-ÚP-OL ze dne 23. ledna 2009, které jsme uplatnili k návrhu zadání projednávané územně plánovací dokumentace.


Bere na vědomí – návrh byl doplněn o zastavitelné plochy uvedené v příloze č.1 tohoto zápisu.Grafická část návrhu bude doplněna o schéma „Diferenciace území z hlediska krajinného rázu“ a textová část o podmínky ochrany krajinného rázu dle dokumentace Hodnocení krajinného rázu, RNDr.J.Kotík, září 2009.

Bere na vědomí

Požadavku se vyhovuje – grafická část byla doplněna o ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení zobrazené ve výkrese č. II.B.a) Koordinační výkres s doprovodným textem v textové části odůvodnění II.A.c8) Limity využití území včetně stanovení záplavových území.

144


7

8

9

10


Krajská hygienická stanice MS kraje, na Bělidle 7, 702 00 Ostrava Č.j. HOK/KA-4461/215.1.1/09 Bez připomínek. Doporučuje pořizovateli územního plánu zvážit, zda vyčlenění ploch pro individuální bytovou zástavbu většího počtu domů v situaci, kdy lokality nejsou řádně zabezpečeny inženýrskými sítěmi – především odkanalizováním, je žádoucí. Jedná se např. o lokalitu Z39, popř. i Z34.

Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10 Č.j. 6247/580/09,104882/ENV, 000383/A-10 V textové části (odůvodnění) chybí uvést odkaz na dokument „Nové podmínky ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve v okrese Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Vsetín, Opava a jižní části okresu Ostrava-město“, podle kterého se celé území města Český Těšín nachází v ploše C2 (mimo vlivy důlní činnosti). V legendě grafické části (koordinační výkres) je symbol pro hranici prognózního zdroje nesprávně označen jako symbol pro hranici nevýhradního ložiska nerostných surovin. Povodí Odry s.p., Varenská 49, 701 26 Ostrava 1 Č.j. 14588/923/1/0.631/2009 V rámci vyjádření upozorňuje na schválený Plán oblasti povodí Odry, v němž je navrženo opatření na ochranu území před extrémními stavy – zvýšení kapacity koryt vodních toků, jehož předmětem je navržené zvýšení stupně povodňové ochrany města na Q100 po roce 2015 úpravou řeky Olše v km 36,1 až 39,5. Dále se do konce roku 2010 předpokládá dokončení kanalizace v různých částech města v délce 12 km pro napojení cca 2 500 obyvatel a výstavba lokální ČOV Horní Žukov – Běrnotí. Tato opatření je nutno do ÚP zapracovat a zahrnout mezi veřejně prospěšné stavby. Městský úřad Český Těšín, odbor výstavby a životního prostředí, nám. ČSA 1/1, 737 01 Český Těšín Č.j. MUCT/4877/2010 – koordinované stanovisko - ve vztahu k zákonu č. 13/1997 komunikacích – bez připomínek

Sb.,

o

Požadavku se vyhovuje – textová část odůvodnění byla v kapitole II.A.g) Vymezení ploch přípustných pro dobývaní ložisek nerostů a ploch pro jeho technické zajištění doplněn o požadovaný odkaz a legenda koordinačního výkresu bude v čistopise opravena.

Bere na vědomí - opatření je zapracováno v návrhu ÚP i zahrnuto mezi VPS pod označením VTO4. Jednotlivé kanalizační sběrače jsou zapracovány v návrhu Územního plánu Český Těšín a vzhledem ke stupni rozpracovanosti realizace je požadavek jejich zařazení mezi VPS bezpředmětný.

Bere na vědomí

pozemních

- ve vztahu k zákonu č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči – bez připomínek - ve vztahu k zákonu č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny – požadují aby byly do návrhu ÚP zapracovány dohodnuté podmínky ochrany krajinného rázu vycházející ze zpracované dokumentace RNDr. J. Kotíka (viz Bod III. zápisu ze společného jednání ze dne 14.01.2010).


Bere na vědomí – počet rodinných domů v jednotlivých lokalitách není předmětem řešení územního plánu, ale bude předmětem řešení v dalších řízeních. Velikost lokalit odpovídá velikosti okolních zastavěných stavebních pozemků v daných lokalitách a nepředpokládá se na nich zástavba větším počtem domů. Likvidace odpadních vod je řešena v textové části návrhu (výroku) podkapitole I.A.d2 bod a.2) Likvidace odpadních vod, dále v textové části odůvodnění kapitole II.A.f) bod c) Likvidace odpadních vod a grafické části výkres č. II.B.d.2) Vodní hospodářství.

Požadavku se vyhovuje – viz. vyhodnocení zápisu ze společného jednání ze dne 14.01.2010.

145



- ve vztahu k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech – bez připomínek

11

12

Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, Ostravská 883/8, 733 01 Karviná Č.j. HSOS-4214/KI/2009 Požaduje zapracovat do textové a grafické části Územního plánu města Český Těšín problematiku: Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií, ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Při zpracování vycházet z „Rozpracování krizového plánu kraje určenou obcí Český Těšín“. Ředitelství silnic a dálnic ČR – odbor přípravy staveb Brno, Šumavská 33, 612 54 Brno Č.j. 000555/10330/2010 Konstatují, že ve vztahu k dlouhodobě plánovanému rozvoji silniční sítě nadmístního významu, projednávaná dokumentace zohledňuje záměry sledované ŘSD ČR, které byly projednány a jsou v souladu s nadřazenou ÚPD. Požadují plně respektovat ochranná pásma silnic a jejich využití je možné pouze se souhlasem silničního správního úřadu. Požadují rovněž, aby všechna nově navrhovaná připojení k silnicím I. třídy byly plně respektovány veškeré platné legislativní předpisy zejména z. 13/1997 Sb. „O pozemních komunikacích“ v platném znění, ustanovení vyhl. MDS č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ČSN 73 6101 „Projektování silnic a dálnic“, ČSN 73 6102 „Projektování křižovatek na pozemních komunikacích“ (zejména s ohledem na minimální vzdálenosti mezi křižovatkami), ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ a související. Konstatujeme současně, že k ÚPD obce Český Těšín jsme se naposledy vyjadřovali při projednávání změn č. 12 a 13 ÚPNSÚ Český Těšín. Územní úpravy uvedenými změnami ÚPNSÚ Český Těšín projednávané jsou zahrnuty do nyní projednávaného Návrhu Územního plánu Český Těšín, aniž by jakkoliv zohledňovaly připomínky ŘSD ČR formulované ve výše specifikovaných dokumentech. Naše stanoviska a podmínky v uvedených dokumentech vyjádřené, jsou nadále platné a na jejich plném respektování trváme. Krajský úřad MSK, Odbor životního prostředí a zemědělství, 28.října 117, 702 18 Ostrava Č.j. MSK 205367 /2009 – koordinované stanovisko

Připomínce se vyhovuje, po dohodě s dotčeným orgánem byla textová část odůvodnění doplněna v podkapitole II.A.c8) Limity využití území včetně stanovení záplavových území o odstavec zabývající se problematikou civilní ochrany. Grafická část zůstane beze změn.

Bere na vědomí – problematika dopravy je podrobně zpracována v textové části kapitola I.A.d) Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování a podkapitola II.A.f1) Doprava a dopravní zařízení a dále v samostatném výkrese grafické části II.B.d1) Doprava. Připomínky uplatněné u dříve realizovaných změn, byly pořizovatelem řádně vyhodnoceny a zapracovány v příslušných opatřeních obecné povahy a není možno se na ně neustále odkazovat při projednávání dalších změn nebo tvorbě nové ÚPD.

Přišlo po termínu dne 18.02.2010 – ke stanovisku se nepřihlíží

- ve vztahu k zákonu 20/1987 Sb., o státní památkové péči – veřejné zájmy, chráněné uvedeným zákonem v působnosti krajského úřadu, nejsou předmětnou územně plánovací dokumentací dotčeny


146


13


- ve vztahu k zákonu č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích – dle § 40 odst. 3) písm. f) zákona o pozemních komunikacích, krajský úřad s návrhem Územního plánu Český Těšín souhlasí - ve vztahu k zákonu č. 289/1995 Sb., o lesích – návrh ÚP vychází ze zpracovaného ÚP VÚC Ostrava – Karviná. Z hlediska lesního zákona se v návrhu ÚP Český Těšín předpokládá trvalé odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) v celkovém rozsahu 1,12 ha. Z předloženého návrhu je patrné, že se jedná o plochu občanského vybavení se specifickým využitím, plochu pro drobnou řemeslnou výrobu a plochy dopravní infrastruktury. Krajský úřad z hlediska státní správy lesů souhlasí s návrhem výše uvedených ploch, které jsou navrženy v územně plánovací dokumentaci města Český Těšín - ve vztahu k zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách – z hlediska vodního zákona krajský úřad jako dotčený orgán podle § 107 písm. a) tohoto zákona s předloženým návrhem územního plánu souhlasí - ve vztahu k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech – veřejné zájmy, chráněné uvedeným zákonem v působnosti krajského úřadu, nejsou předmětnou územně plánovací dokumentací dotčeny - ve vztahu k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny – krajský úřad s návrhem územního plánu souhlasí - ve vztahu k zákonu č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu – krajský úřad posoudil předložený návrh územního plánu na základě kompetencí daných ust. § 17a písm. a) zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Předloženým návrhem dochází k významným požadavkům, které předpokládají zábory zemědělské půdy. Zpracovatel vyhodnotil tento zábor na cca 208 ha. Krajský úřad posoudil navržené požadavky z hlediska zásad ochrany zemědělské půdy daných § 4 zákona a v souladu s postupy vymezenými § 5 odst. 2 zákona s předloženým návrhem souhlasí - ve vztahu k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí – veřejné zájmy, chráněné uvedeným zákonem v působnosti krajského úřadu, nejsou předmětnou územně plánovací dokumentací dotčeny - ve vztahu k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a změně některých dalších zákonů – bez připomínek, za předpokladu respektování koncepčních materiálů Moravskoslezského kraje v oblasti ochrany ovzduší a energetiky. Jedná se o „Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje“ a „Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje“ - ve vztahu k zákonu 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činností okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů – veřejné zájmy, chráněné uvedeným zákonem v působnosti krajského úřadu, nejsou předmětnou ÚPD dotčeny


147


14


Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., Líšeňská 33a, 636 00 Brno Č.j. UP/5144/09 Požadují respektovat vyjádření Ředitelství silnic a dálnic ČR, odboru přípravy staveb a vyjádření SŽDC,s.o.

Přišlo po termínu dne 24.02.2010 – k požadavkům se nepřihlíží

Návrh Územního plánu Český Těšín pro město Český Těšín byl dále posouzen krajským úřadem na základě § 51 stavebního zákona. Poř.

Autor a stručný obsah stanoviska

číslo Krajský úřad MSK, Odbor územního plánování, stavebního řádu a kultury, 28.října 117, 702 18 Ostrava Č.j. MSK 40226/2010 Návrh Územního plánu Český Těšín, byl posouzen v souladu s ustanovením § 51 stavebního zákona, není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územním plánem VÚC Ostrava - Karviná a nenarušuje využívání území, zejména s ohledem na širší vztahy v území. „Významné návrhové plochy se nacházejí uvnitř spádového území města a vyplňují nevyužité plochy uvnitř souvisle zastavěných území. Významné navržené koridory s přesahem hranice území města navazují na jejich vymezení v území sousedních obcí. Funkce sídla v území se nemění. Z hlediska koordinace využívání území s ohledem na širší vztahy v území tak nemáme proti řešení ÚP námitek. Dále konstatujeme, že předmět řešení ÚP není v rozporu s Politikou územního rozvoje ani s územním plánem velkého územního celku Ostrava – Karviná. V návrhu ÚP je vymezen VVTL 500, který prochází mezi obcemi Třanovice a Chotěbuz na území města Český Těšín. V návrhu jsou také vymezeny části přeložky komunikace I/11, návrh horkovodu a návrhy dalších plynovodů, vymezených v ÚPN VÚC Ostrava – Karviná.“.

Vyhodnocení

Bere na vědomí

Návrh Územního plánu Český Těšín byl projednán v následné fázi při řízení o veřejném projednání na základě § 52 stavebního zákona. V této fázi byly uplatněny následující připomínky: Poř. číslo

1

2

Autor a stručný obsah vyjádření, připomínky, námitky a stanoviska Ministerstvo vnitra, odbor všeobecné správy, oddělení státních hranic, Nám. Hrdinů 3, 140 21 Praha 4 Č.j. MV-38398-2/VS-2010 V dané věci neuplatňují připomínky. Správa železniční dopravní cesty, s.o., Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1 Č.j. 19598/10-OKS Nutno respektovat stávající stav, připravovanou optimalizaci tratí a ochranné pásmo dráhy, které je 60 m od osy krajní koleje. Do tohoto pásma nedoporučujeme navrhovat objekty určené k bydlení.


Vyhodnocení

Bere na vědomí

Stejný požadavek – viz. poř. č. 1 vyhodnocení společného jednání s dotčenými orgány

148


3

4

5

6


Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, Ostravská 883/8, 733 01 Karviná Č.j. HSOS-3772-2/2010 Požaduje zapracovat do textové a grafické části Územního plánu města Český Těšín problematiku: Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií, ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Při zpracování vycházet z „Rozpracování krizového plánu kraje určenou obcí Český Těšín“. ČR – Státní energetická inspekce, územní inspektorát pro Moravskoslezský kraj, Provozní 1, 722 00 Ostrava – Třebovice Č.j. DZ/863/10/P-92/80.103/Pol Bez připomínek. Ředitelství silnic a dálnic ČR – odbor přípravy staveb Brno, Šumavská 33, 612 54 Brno Č.j. 002007/10330/2010 Požadují plně respektovat ochranná pásma silnic a jejich využití je možné pouze se souhlasem silničního správního úřadu. Požadují rovněž, aby všechna nově navrhovaná připojení k silnicím I. třídy byly plně respektovány veškeré platné legislativní předpisy zejména z. 13/1997 Sb. „O pozemních komunikacích“ v platném znění, ustanovení vyhl. MDS č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ČSN 73 6101 „Projektování silnic a dálnic“, ČSN 73 6102 „Projektování křižovatek na pozemních komunikacích“ (zejména s ohledem na minimální vzdálenosti mezi křižovatkami), ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ a související. Konstatujeme současně, že k ÚPD obce Český Těšín jsme se naposledy vyjadřovali při projednávání změn č. 12 a 13 ÚPNSÚ Český Těšín. Územní úpravy uvedenými změnami ÚPNSÚ Český Těšín projednávané jsou zahrnuty do nyní projednávaného Návrhu Územního plánu Český Těšín, aniž by jakkoliv zohledňovaly připomínky ŘSD ČR formulované ve výše specifikovaných dokumentech. Naše stanoviska a podmínky v uvedených dokumentech vyjádřené, jsou nadále platné a na jejich plném respektování trváme. Záznam z veřejného projednání návrhu Územního plánu Český Těšín dle § 22 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, konaného dne 26.05.2010 od 14.00 hod v budově MěÚ Český Těšín.



Bere na vědomí


Bere na vědomí

149



2.6 VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Zadání ÚP Český Těšín neobsahuje požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoje území, proto vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území není součástí návrhu územního plánu Český Těšín.

2.7 STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SE SDĚLENÍM, JAK BYLO ZOHLEDNĚNO V procesu pořizování Územního plánu Český Těšín nebyl uplatněn požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí a krajský úřad v rámci koordinovaného stanoviska č.j. MSK 205367/2009 ve vztahu k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů konstatuje, že veřejné zájmy, chráněné uvedeným zákonem v působnosti krajského úřadu, nejsou předmětnou územně plánovací dokumentací dotčeny.

2.8 VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

POTŘEBY

Nový územní plán vycházel při stanovení koncepčního řešení z platné dokumentace a jejich změn a pouze v minimální míře byly vymezeny nové zastavitelné plochy. Vymezení nových ploch pro rozvoj bydlení, komerčních ploch a drobné nebo průmyslové výroby je navrženo v přímé návazností na nově vymezené zastavěné území dle § 58 stavebního zákona a to za účelem minimalizace zásahu do nezastavěného území. Vymezení zastavěného území bylo podpořeno průzkumy v terénu, kdy byl prověřován skutečný stav objektů, včetně oplocení. Díky novému vymezení zastavěného území by mělo dojít k tomu, že vlastníci v tomto území budou moci realizovat doplňkovou zástavbu, případně řešit bytovou situaci rodinných příslušníků aniž by docházelo k dalšímu ukrajování volné krajiny. V zadání ÚP Český Těšín, byly navrženy k vyřazení zastavitelné plochy vymezené v původním územním plánu, které by měly být prověřeny a následně by již neměly být převzaty do nového územního plánu, jelikož byly dlouhodobě nevyužity, nebo se u nich objevil jiný problém, znemožňující původně navržené využití. U zastavitelných ploch většího rozsahu, bylo podmíněno jejich další využití zpracováním územní studie, která zejména prověří koncepci dopravní a technické obsluhy ploch, v rámci ploch navržených pro novou výstavbu nebo přestavbu, budou stanoveny uliční a stavební čáry včetně výškové, případně prostorové regulace zástavby a budou vymezeny plochy veřejných prostranství. Pro novou zástavbu jsou navrhovány plochy zejména v návaznosti na centrální části Českého Těšína a na jádra oddělených sídel, kde je předpoklad efektivního využití vynaložených investic do dopravní a technické infrastruktury. Pro nevyužívané a zdevastované bývalé zemědělské areály byla navržena vhodná přeměna těchto území typu brownfield k podnikatelským účelům úpravou regulativů a změnou funkčního využití území. Zároveň došlo k celkové úpravě regulativů, tak aby stanovovaly urbanistické, architektonické a estetické požadavky s ohledem na aktuální potřeby rozvoje města. Oproti doposud platné ÚPD, nebyly do zastavitelných ploch zahrnuty plochy zemědělské půdy, u kterých není v dosud platném územním plánu vč. jeho změn navržena změna funkčního využití a tudíž není u nich vyhodnocen zábor půdy. Tato skutečnost zkreslovala resp. značně podhodnocovala rozsah zabírané zemědělské půdy pro další zástavbu v doposud platné ÚPD. Dle územního plánu schváleného v r. 1993 byly v Českém Těšíně a Chotěbuzi (v té době se jednalo o jednu obec) navrženy plochy pro obytnou zástavbu (v bytových a v rodinných domech) o celkové rozloze 70,7 ha, z toho cca ¾ byla určena pro rodinné domy (tj. cca 53 ha), zbývající část pro bytové domy. Schválenými změnami této ÚPD bylo navrženo další rozšíření návrhových ploch individuálního bydlení. Celkem bylo navrženo pro obytnou zástavbu v rodinných domech v Českém Těšíně dalších 148,3 ha, což přestavuje přibližně 3x více ploch než navrhoval územní plán v r. 1993. Celkově je dle územního plánu sídelního útvaru Český Těšín pro město Český Těšín vč. jeho změn navrženo cca 202,4 ha ploch pro 2 individuální bydlení, což při průměrné rozloze stavebního pozemku 2000 m /1RD (vč. komunikací) představuje přibližně pozemky pro cca 1000 rodinných domů. Navíc jsou v tomto územním plánu vč. všech změn vymezeny zastavitelné plochy pro výstavbu bytových domů o rozloze 33,3 ha. Dle informací ze stavebního úřadu v Českém Těšíně bylo v roce 2007 zkolaudováno v rámci území města Český Těšín 30 RD. Při této intenzitě výstavby by tak jen tento požadovaný nárůst ploch pro RD byl v Českém Těšíně kompletně zastavěn za cca 33 let. Při stagnujícím počtu obyvatel Českého Těšína bylo toto zjištění více než alarmující. Přitom je nutno konstatovat, že plochy vymezené tímto územním plánem vč. jeho změn nebyly ještě zdaleka zastavěny. Odhad míry zastavění vymezených ploch je obtížné stanovit - u některých lokalit činí


150



současné zastavění 80 - 90%, u některých lokalit naopak nedosahuje ani 10%, nebo zde výstavba ještě ani nezačala. Proto bylo přistoupeno ke stanovení nové urbanistické koncepce a k podstatné redukci takto vymezených zastavitelných ploch změnami dosud platné ÚPD. Zachování současného stavu by bylo popřením samé podstaty územního plánování, jehož cílem je vytvářet předpoklady pro udržitelný a vyvážený rozvoj území, aniž by došlo k ohrožení podmínek pro život budoucích generací.

l3) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem Ing. arch. C. Mendrekem v souladu s ust. § 53 odst.1 stavebního zákona vyhodnotil výsledky projednání návrhu Územního plánu Český Těšín a zpracoval návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu Územního plánu Český Těšín. O uplatněných námitkách rozhodlo zastupitelstvo.

1. Rozhodnutí o námitkách uplatněných v konceptu Územního plánu Český Těšín: V rámci zpracování Územního plánu Český Těšín nebyly řešeny varianty, proto bylo od konceptu upuštěno.

2. Rozhodnutí o námitkách uplatněných v návrhu Územního plánu Český Těšín: Nejpozději při veřejném projednání, tj. 26.05.2010 mohli vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti uplatnit námitky. Ve stanovené lhůtě byly podány tyto námitky:

Námitka č.1 Přepis textu: SELF servis, spol. s r.o. , Pálavské nám. 11, 628 00 Brno, IČO: 18826016 Námitka proti změně územního plánu Vážený pane inženýre, tímto se na Vás obracíme ve věci zaslání námitky proti změně územního plánu (=ÚP) ze strany Vašeho úřadu, která se má bezprostředně dotknout pozemků, které vlastní naše společnost SELF servis, spol. s r.o. v katastru obce Horní Žukov - parcely č. 1068/16, 1068/17 a 1068/18 (doloženo výpisem z katastru nemovitostí ze dne 01.02.2010). Tyto pozemky využívá v současnosti naše společnost pro telekomunikační účely – provozujeme zde od roku 2002 naše telekomunikační zařízení a v blízké budoucnosti plánujeme jeho další rozšíření. Dále na dotyčných pozemcích chystáme stavbu nové fotovoltaické elektrárny ve spolupráci se společností PowerCzech s.r.o., o čemž jste byli písemně informováni. Tato stavba nové fotovoltaické elektrárny (=FVE) má sloužit primárně naší společnosti, abychom si mohli snížit náklady na nákup elektrické energie pro naší společnost. Naše pozemky jsme již pronajali společnosti PowerCzech s.r.o., která zde momentálně připravuje první investiční kroky ve spolupráci s naší společnosti pro budoucí realizaci stavby nové FVE. Současně právě v těchto dnech naše společnost provádí v Horním Žukově další investiční akci – posílení stávajícího napájení elektřinou. Toto realizujeme zejména z těchto důvodů: a) Plánované využití našich pozemků pro budoucí další stavby telekomunikačních zařízení b) Plánovaná výstavba nové fotovoltaické elektrárny Jako vlastník výše uvedených pozemků zásadně nesouhlasíme s Vámi navrhovanou změnou územního plánu a trváme na zachování současného územního plánu – tj. jako funkční zóna UVS e (urbanizované území, zóna výrobních služeb technického vybavení, drobné výroby)“. Jako důvody pro nesouhlas se změnou ÚP uvádíme toto: - znehodnocení našich pozemků


151


-


nemožnost stavby dalších telekomunikačních zařízení a nové FVE poškození naší investice do pozemků poškození investice společnosti PowerCzech s.r.o. (projektová příprava FVE) ztráta příjmu z pronájmu našich pozemků (nájem společnosti PowerCzech s.r.o.) zvýšené výdaje na nákup elektřiny v důsledku nerealizace stavby FVE

V případě že dojde ke změně ÚP bez našeho předchozího souhlasu, pak budeme muset toto řešit právní cestou, to znamená požadovat po Vás náhradu škody a další kompenzace za ztráty způsobené naší společnosti. Přílohy: 1. ověřená kopie výpisu z Katastru nemovitostí 2. plná moc

rozhodnutí: námitka se zamítá odůvodnění: Dne 11.05.2010 podala společnost SELF servis s r.o. námitku proti změně územního plánu. K tomuto podání bylo přistoupeno jako k námitce, protože se má nový Územní plán Český Těšín bezprostředně dotknout pozemků parc. č. 1068/16, 1068/17 a 1068/18 k.ú. Horní Žukov, které vlastní společnost SELF servis s r.o. Územní plán Český Těšín je zpracován na základě a v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen „vyhláška č. 500/2006 Sb.“) a č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“). Nejedná o změnu územního plánu, jak píše vlastník pozemku, ale jedná se o tvorbu nového Územního plánu Český Těšín, na základě nově schválené legislativy a zadání ÚP Český Těšín. Návrh Územního plánu Český Těšín je zpracován na základě cílů a úkolů územního plánování stanovených v § 18 a 19 stavebního zákona, ve kterých je kladen zejména důraz na ochranu krajiny a nezastavěného území se zachováním principů udržitelného rozvoje a s ohledem na potřebu odstranění urbanistických závad vyplývajících ze zpracovaných Územně analytických podkladů z roku 2008 (dále jen „ÚAP“), které tvořily podklad řešení této ÚPD. Zejména se stanovila urbanistická koncepce rozvoje města Český Těšín, kdy došlo ke stanovení hlavních směrů rozvoje a priorit obce v různých oblastech (bydlení, průmysl, rekreace, zachování a podpora přírodního prostředí, hodnot a zachování krajinného rázu). Pro zástavbu se navrhují zejména, doposud nedostatečně využity lokality navazující na centrální části Českého Těšína a na jádra oddělených sídel, kde je předpoklad efektivního využití vynaložených investic do dopravní a technické infrastruktury a současně se redukují některé vymezené zastavitelné plochy změnami dosud platné ÚPD, které neodpovídaly této koncepci. Vymezení nových ploch pro rozvoj bydlení, komerčních ploch a drobné nebo průmyslové výroby je navrženo v přímé návazností na nově vymezené zastavěné území dle § 58 stavebního zákona a to za účelem minimalizace zásahu do nezastavěného území. Vymezení zastavěného území bylo podpořeno průzkumy v terénu, kdy byl prověřován skutečný stav objektů a staveb v území. Všechny tyto skutečnosti jsou stanoveny ve schváleném zadání ÚP Český Těšín, zejména v kapitolách 3-5 tohoto zadání, kde jsou současně i stanoveny požadavky nepřevzít veškeré záměry vymezené v rámci doposud platné ÚPD. Zadání Územního plánu Český Těšín bylo schváleno na zasedání zastupitelstva města Český Těšín dne 09.03.2009 č. usnesení 475/12.ZM. Jeho součástí byly v příloze č.2 „Návrh aktualizace funkčního využití zón“ jako požadavek č.5 (aktualizovat plochu UVS – vypustit parcely 1068/16, 1068/5, 1068/18 k.ú. Horní Žukov) a v příloze č.3 „Zastavitelné plochy navržené k vyřazení“ jako lokalita č.36 (parcely 1068/16, 1068/5, 1068/18 k.ú. Horní Žukov) vymezeny parcely, u kterých se požaduje aktualizace zastavitelných ploch oproti původnímu územnímu plánu – v tomto případě jejich vyřazení. Vlastník těchto pozemků v procesu projednávání návrhu zadání ÚP Český Těšín neuplatnil připomínku k tomuto zadání. Nad rámec povinností stanovených zákonem informoval pořizovatel o těchto skutečnostech vlastníka dopisem doručeným dne 25.03.2009 vlastníkovi daných pozemků, tj. společnosti SELF Servis spol. s r.o. Tímto byl vlastník úředně uvědomen, že v novém ÚP Český Těšín budou dlouhodobě nevyužívané pozemky dle přílohy č. 3 zadání ÚP Český Těšín


152



vypuštěny. Společnost SELF servis s.r.o., se jako vlastník parcel 1068/16, 1068/5, 1068/18 k.ú. Horní Žukov k tomuto sdělení vyjádřila dopisem ze dne 30.03.2009 , ve kterém pouze upozornila na ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení a konstatovala, že konkrétní rozvoj elektronické komunikační sítě v daném časovém horizontu nejsou schopni specifikovat. Důvodem vymezení parcel 1068/16 a 1068/18 k.ú. Horní Žukov v návrhu Územního plánu Český Těšín jako součást plochy NZ – zemědělské pozemky bylo jejich dlouhodobé nevyužívání ke stanovenému účelu určenému v původní ÚPD, vedení dalších sítí technické infrastruktury přes dané pozemky (konkrétně se jedná o dálkový vodovodní řád DN 500 a 300), které jsou limitem ve využívání území a toho že předmětné pozemky se nacházejí ve volné zemědělské krajině, čímž neodpovídají nově stanovené koncepci rozvoje města viz. výše. Společnost SELF servis s.r.o. v současnosti využívá pouze parcelu 1068/17 k.ú. Horní Žukov, na které realizuje svůj záměr již od roku 2002. Tato parcela je zahrnuta v Územním plánu Český Těšín do zastavěného území a plochy TI (technická infrastruktura), umožňující realizaci dalších telekomunikačních zařízení a proto není této společnosti ubírána možnost budoucího rozšíření telekomunikačních zařízení na této pozemkové parcele. Komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě jsou mimo jiné zařízení technické infrastruktury, které lze v souladu s § 18 odst. 5 realizovat i v nezastavěném území. V návrhu ÚP Český Těšín nejsou v souladu se schváleným zadáním (kapitola 5) vymezovány samostatné plochy pro větrné a fotovoltaické elektrárny. Fotovoltaické elektrárny (dále jen „FVE“) jsou dle stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jako jedno z přípustných využití umožněny realizovat v plochách výroby VL – výroba a skladování – lehký průmysl a VD – drobná a řemeslná výroba a dále jsou jako přípustné využití na střechách a fasádách objektů v ploše výroby VZ – zemědělská výroba a plochách občanského vybavení OM – komerční zařízení malá a střední a OK komerční zařízení plošně rozsáhlá. Pokud dojde k zastavění navržených ploch v ÚP Český Těšín v souladu s § 55 odst. 3 stavebního zákona a bude i nadále přetrvávat zájem na vybudování FVE, bude se toto řešit v případné změně ÚPD. K uvedeným důvodům nesouhlasu vlastníka uvádíme následující: -

-

znehodnocení pozemků – předmětná lokalita byla již v roce 2002 na žádost stejného vlastníka (tj. společnost SELF Servis s r.o.) zařazena vydáním změny č. 6 ÚPNSÚ Český Těšín pro město Český Těšín mezi zastavitelné – plocha UVS e (zóna výrobních služeb technického vybavení, drobné výroby). Od roku 2002 došlo k jejímu rozdělení na čtyři pozemkové parcely 1068/16, 1068/5, 1068/18, 1068/17 k.ú. Horní Žukov a využívání pouze jedné z nich - parcela 1068/17. Tato parcela je zahrnuta v novém územním plánu do zastavěného území a plochy TI (technická infrastruktura). Vlastník pozemků byl o záměru města nepřevzít dané parcely do nového územního plánu informován v dostatečném předstihu. Společnost SELF servis s.r.o., se jako vlastník parcel 1068/16, 1068/5, 1068/18 k.ú. Horní Žukov k tomuto sdělení vyjádřila dopisem ze dne 30.03.2009, ve kterém konstatovala, že konkrétní rozvoj elektronické komunikační sítě v daném časovém horizontu nejsou schopni specifikovat. Na vyžádání pořizovatele, potvrdil stavební úřad dopisem ze dne 11.01.2010, že k tomuto datu, na předmětných parcelách, nebylo vydáno žádné povolení. Dále uvedl, že na parcelách 1068/18 a 1068/16 k.ú. Horní Žukov bylo k 11.01.2010 zahájeno pouze územní řízení na „Optické propojení – úsek č. 5 – Horní Žukov – Mistřovice“ procházející danými parcelami, které je možno realizovat i v nezastavěném území. Tato stavba je pouze liniovou stavbou, která nesouvisí s využíváním předmětných parcel. nemožnost stavby dalších telekomunikačních zařízení a nové FVE – výstavba veřejné technické infrastruktury je možná i v nezastavěném území nebo na pozemku parc. č. 1068/17 k.ú. Horní Žukov, kromě výstavby FVE, která musí být realizována v ploše výroby. Vlastník pozemků nepředložil do doby konání společného jednání s dotčenými orgány souhlas s připojením FVE do sítě společnosti ČEZ Distribuce s.r.o. a byl o záměru nepřevzít předmětné parcely 1068/16, 1068/5, 1068/18 k.ú. Horní Žukov do nového územního plánu informován dopisem již dne 25.03.2009. Společnost SELF servis s.r.o., se jako vlastník parcel 1068/16, 1068/5, 1068/18 k.ú. Horní Žukov k tomuto sdělení vyjádřila dopisem ze dne 30.03.2009, ve kterém konstatovala, že konkrétní rozvoj elektronické komunikační sítě v daném časovém horizontu nejsou schopni specifikovat. Ještě v době zpracování návrhu Územního plánu Český Těšín nebyl znám záměr vlastníka na zřízení FVE. S ohledem na současný způsob využití pozemku 1068/17 k.ú. Horní Žukov byly by i ostatní pozemky 1068/16, 1068/18 k.ú. Horní Žukov, v případě nezařazení mezi Zastavitelné plochy navržené k vyřazení (příloha č.3 zadání ÚP), zařazeny v návrhu Územního plánu Český Těšín do plochy TI (technická infrastruktura), jako parcela parc. č. 1068/17 k.ú. Horní Žukov. V této ploše nelze předmětný záměr výstavby FVE realizovat. Fotovoltaické elektrárny jsou dle stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jako jedno z přípustných využití umožněny realizovat v plochách výroby VL – výroba a skladování – lehký průmysl a VD – drobná a řemeslná výroba a dále jsou jako


153


-

-

-


přípustné využití na střechách a fasádách objektů v ploše výroby VZ – zemědělská výroba a plochách občanského vybavení OM – komerční zařízení malá a střední a OK - komerční zařízení plošně rozsáhlá. Pokud dojde k zastavění navržených ploch v ÚP Český Těšín v souladu s § 55 odst. 3 stavebního zákona a bude i nadále přetrvávat zájem na vybudování FVE, bude se toto řešit v případné změně ÚPD. poškození investice do pozemků – vlastník koupil tyto pozemky jako nezastavěné území a sám požádal o změnu, které bylo v roce 2002 vyhověno, poté ale svůj investiční záměr nerealizoval v plném rozsahu. Parcela 1068/17 k.ú. Horní Žukov je zahrnuta v novém územním plánu do zastavěného území a plochy TI (technická infrastruktura). Další parcely č. 1068/16 a 1068/18 jsou v současné době nezastavěné a na katastru nemovitostí jsou vedeny jako zemědělský půdní fond v kategorii orná půda, tj. stejně jak je společnost zakoupila. poškození investice společnosti PowerCzech s.r.o. (projektová příprava FVE) – společnost PowerCzech s.r.o. byla na záměr nepřevzít dané parcely do nového územního plánu min. 2x informována ústně při osobním jednání a dále stanoviskem zaslaným datovou schránkou, na žádost o vyjádření z hlediska územního plánu k záměru výstavby fotovoltaické elektrárny doručené dne 23.12.2009. Vlastník pozemků (SELF Servis s.r.o.) byl o záměru nepřevzít předmětné parcely 1068/16, 1068/5, 1068/18 k.ú. Horní Žukov do nového územního plánu informován dopisem doručeným již 25.03.2009. Společnost SELF servis s.r.o., se jako vlastník těchto parcel k tomuto sdělení vyjádřila dopisem ze dne 30.03.2009, ve kterém konstatovala, že konkrétní rozvoj elektronické komunikační sítě v daném časovém horizontu nejsou schopni specifikovat. Všechny skutečnosti může pořizovatel doložit fotokopiemi daných dokumentů. ztráta příjmu z pronájmu pozemků (nájem společnosti PowerCzech s.r.o.) - pozemek je možno pronajímat i nadále, nájemní smlouvy nejsou předmětem řešení územního plánu. zvýšené výdaje na nákup elektřiny v důsledku nerealizace stavby FVE - výstavba FVE je dle vyjádření vlastníka investiční záměr jiné společnosti, která je pouze nájemce daného pozemku. Vlastník pozemků nepředložil souhlas s připojením FVE do sítě společnosti ČEZ Distribuce s.r.o. a byl o záměru nepřevzít předmětné parcely 1068/16, 1068/5, 1068/18 k.ú. Horní Žukov do nového územního plánu informován dopisem již dne 25.03.2009. Společnost SELF servis s.r.o., se jako vlastník parcel 1068/16, 1068/5, 1068/18 k.ú. Horní Žukov k tomuto sdělení vyjádřila dopisem ze dne 30.03.2009, ve kterém konstatovala, že konkrétní rozvoj elektronické komunikační sítě v daném časovém horizontu nejsou schopni specifikovat. Ještě v době zpracování návrhu Územního plánu Český Těšín, nebyl znám záměr vlastníka na zřízení FVE. S ohledem na současný způsob využití pozemku 1068/17 k.ú. Horní Žukov, byly by i ostatní pozemky 1068/16, 1068/18 k.ú. Horní Žukov, v případě nezařazení mezi Zastavitelné plochy navržené k vyřazení (příloha č.3 zadání ÚP), zařazeny v návrhu Územního plánu Český Těšín do plochy TI (technická infrastruktura), jako parcela parc. č. 1068/17 k.ú. Horní Žukov. V této ploše nelze předmětný záměr výstavby FVE realizovat. Fotovoltaické elektrárny jsou dle stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jako jedno z přípustných využití umožněny realizovat v plochách výroby VL – výroba a skladování – lehký průmysl a VD – drobná a řemeslná výroba a dále jsou jako přípustné využití na střechách a fasádách objektů v ploše výroby VZ – zemědělská výroba a plochách občanského vybavení OM – komerční zařízení malá a střední a OK - komerční zařízení plošně rozsáhlá. Pokud dojde k zastavění navržených ploch v ÚP Český Těšín v souladu s § 55 odst. 3 stavebního zákona a bude i nadále přetrvávat zájem na vybudování FVE, bude se toto řešit v případné změně ÚPD.

Náhradu za změnu v území dle § 102 odst. 2 stavebného zákona, které se vlastník pozemků domáhá v posledním odstavci, není možno dle § 198 stavebního zákona uplatňovat, jelikož toto ustanovení nabude účinností až 1. ledna 2012. Pořizovatel využil zákonné možnosti zredukovat dlouhodobě nevyužívané zastavitelné plochy v novém územním plánu, bez nároku vlastníků na rozdíl ceny pozemků a s ohledem na nutnost prokazování využití již vymezených zastavitelných ploch a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch při dalších změnách územního plánu dle § 55 odst. 3 stavebního zákona. Dotčené orgány přítomné na veřejném projednání (odbor životního prostředí MěÚ Český Těšín – dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, odbor dopravy MěÚ Český Těšín – dle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích , ve znění pozdějších předpisů a Pozemkový úřad Karviná – dle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů) na závěr uvedly, že se uplatněná námitka netýká jejich zájmů.


154



Námitka č.2 Přepis textu: Martin Golembiovský, Dolní 66, 700 30 Ostrava - Zábřeh Věc: námitka Martin Golembiovský jako vlastník pozemků p.č. 51/2 k.ú. Koňakov (doloženo výpisem z katastru nemovitostí ze dne 12.05.2010) dle § 52 odst.2 zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) podává námitku proti návrhu územního plánu obce Český Těšín, k.ú. Koňakov. Výstavbou čerpací stanice ČS 4 – Ul. Středová, Koňakov v návrhu označen jako VTK11 by byla omezena má práva majitele nemovitosti, pakliže tato by se byť i jen částečně nacházela na pozemku p.č. 51/2 jak je naznačeno v obrazové části návrhu územního plánu obce Český Těšín I.B.c) Výkres veřejně prospěšných staveb. Řešením bylo umístění čerpací stanice plně na pozemku p.č. 51/4 kde je dle návrhu umístěno odhadem minimálně 75% plochy čerpací stanice, případně – a to lépe umístit čerpací stanici na pozemky České republiky ve správě Pozemkového fondu České republiky a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, konkrétně p.č. 53, 54/1, 54/2 k.ú. Koňakov vzdálené odhadem 50 m od aktuálně navržené pozice, přičemž délka napojení výtlačného řádu z ČS 4 na ČOV 2 – Koňakov v návrhu označeného jako VTK12 by přibližně zůstala zachovaná. Přílohy: 1. Výpis z katastru nemovitostí dokládající práva k pozemku p.č. 51/2

rozhodnutí: námitka se zamítá odůvodnění: Dne 12.05.2010 podal p. Martin Golembiovský námitku k projednávanému návrhu Územního plánu Český Těšín. K tomuto podání bylo přistoupeno jako k námitce, protože navrhovaná veřejně prospěšná stavba bezprostředně sousedí s pozemkem parc. č. 51/2 k.ú. Koňakov, který vlastní p. Golembiovský. Čerpací stanice je umístěna pouze na pozemku parc. č. 51/4 k.ú. Koňakov, čímž je plně v souladu s navrhovaným řešením uvedeném v zaslané námitce. Vlivem mapového měřítka územního plánu a kartografického zobrazení značky čerpací stanice, došlo k přesahu na vedlejší pozemkové parcely (značka zasahuje např. i do pozemku komunikace). Navrhované umístění čerpací stanice na daném pozemku bylo vyhodnoceno zpracovatelem jako nejvýhodnější a nejekonomičtější v dané lokalitě, zejména z důvodu možnosti gravitačního napojení nově navrhovaného kanalizačního sběrače (viz. grafická část II.B.d2) Výkres vodního hospodářství), který by měl obsloužit stávající rodinné domy nacházející se severozápadně nad parcelou 51/4 k.ú. Koňakov a zejména navrženou zastavitelnou plochu Z 87 nacházející se severně od dané parcely. Přemístění čerpací stanice na navrhované pozemky České republiky ve správě Pozemkového fondu České republiky a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo jiné v okolí dané lokality by bylo vzhledem ke sklonovým, vlastnickým poměrům a z důvodu nutnosti prodloužení kanalizačního sběrače vedoucího z dané zastavitelné plochy Z 87 v dané lokalitě značně problematické a neekonomické. Dotčené orgány přítomné na veřejném projednání (odbor životního prostředí MěÚ Český Těšín – dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, odbor dopravy MěÚ Český Těšín – dle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích , ve znění pozdějších předpisů a Pozemkový úřad Karviná – dle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů) na závěr uvedly, že se uplatněná námitka netýká jejich zájmů.


155



Námitka č.3 Přepis textu: DB DOMINIO, s.r.o., Rybářská 365, 735 62 Český Těšín – Mosty, IČO: 27812626 Věc: Námitka k řízení o územním plánu v souladu s ustanovením § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) Odůvodnění: Městský úřad Český Těšín, odbor územního rozvoje převádí a znehodnocuje nemovitý majetek společnosti DB DOMINIO, s.r.o. a to pozemky parc. č. 592/1 a 591/1 v katastrálním území Mosty u Českého Těšín (doloženo informací o parcelách ze serveru http://nahlizenidokn.cuzk.cz ze dne 25.05.2010) a ze zóny UAD (území urbanizované zóna dopravních aktivit) na ZO – zeleň ochranná a izolační. Výše zmíněné se děje mimo proces schválení Územního plánu jak ukládá stavební zákon. O převodu výše zmíněných pozemků v zadání územního plánu není zmínka a Zastupitelé tudíž jejich změnu v ÚP nemohli schválit, přesto jsou tyto pozemky v zadání a návrhu ÚP měněny. Společnosti DB DOMINIO s.r.o., která tento majetek získala za účelem investice a rozvoje společnosti, vznikla nezákonným postupem projednávání ÚP finanční ztráta. Výše uvedené pozemky jsme získali od Krajského úřadu v dražbě. Tyto pozemky byly dražebníkem označeny na mapě ÚP jako zóna lehkého průmyslu. Od toho se také odvíjela cena, za kterou jsme výše uvedené pozemky koupili. Věříme, že ze strany MěstÚ Český Těšín dojde k nápravě a nebudeme muset hájit svá práva prostřednictvím přezkumu opatření obecné povahy, případně žalobou, podanou dle zákona 150/2008 Sb. Soudní řád správní, kde budeme požadovat odškodnění. Přílohy: 1. Výpis z katastru nemovitostí 2. Území dotčené námitkou

rozhodnutí: námitka se zamítá odůvodnění: Dne 25.05.2010 podala společnost DB DOMINIO s. r.o. námitku k řízení o územním plánu v souladu s ustanovením § 52 odst. 2 stavebního zákona. K tomuto podání bylo přistoupeno jako k námitce z důvodu, že se vlastník domnívá, že došlo ke znehodnocení jeho pozemků oproti původní ÚPD, zařazením do plochy ZO – zeleň ochranná a izolační v návrhu nového Územním plánu Český Těšín. Územní plán Český Těšín je zpracován na základě a v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. stavební zákon a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb. U předmětných parcel došlo pouze k novému označení a zařazení do funkčních ploch s rozdílným způsobem využití dle příslušných paragrafů vyhlášky č. 501/2006 Sb. oproti původní ÚPD. Blíže je návrh členění obce na plochy s rozdílným způsobem využití popsán v textové části Odůvodnění - podkapitole II.A.d3). Mimo to je členění obce na plochy s rozdílným způsobem využití dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., požadavkem stanoveným v zadání Územního plánu Český Těšín v kapitolách 5 a 16. Předmětné parcely jsou v doposud platné ÚPD zařazeny v zóně UAD c – zóna aktivit dopravně obslužných, jak uvádí vlastník, ale leží v nezastavěném území. Dle výše zmíněného a příslušných regulativů pro danou zónu, ve spojení s § 18 odst. 5 stavebního zákona, lze na těchto parcelách v současné době realizovat pouze nezbytné komunikace a ochrannou zeleň, čemuž podle nového začlenění do funkčních ploch s rozdílným způsobem využití nejlépe odpovídá zařazení do plochy ZO – zeleň ochranná a izolační. Tímto novým začleněním nemohla vzniknout vlastníkovi žádná finanční ztráta, jelikož lze na daných parcelách v obou ÚPD realizovat shodné záměry, ani tímto postupem nemůže dojít k znemožnění rozvoje společnosti DB DOMINIO s.r.o., protože u předmětných parcel nedochází ke změnám, které by měly vliv na využití daných pozemků. Postup projednávání ÚP Český Těšín je popsán v podkapitole II.A.l1) a probíhal zcela v souladu s předepsanými zákonnými postupy a schváleným zadáním ÚP Český Těšín.


156



Dotčené orgány přítomné na veřejném projednání (odbor životního prostředí MěÚ Český Těšín – dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, odbor dopravy MěÚ Český Těšín – dle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích , ve znění pozdějších předpisů a Pozemkový úřad Karviná – dle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů) na závěr uvedly, že se uplatněná námitka netýká jejich zájmů.

Námitka č.4 Písemný překlad z polského jazyka do českého jazyka, přeloženo Mgr. Janem Matulou, tlumočníkem jazyka polského a německého, jmenovaného rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.11.1983 č.j. 4059/83. Marián Duda, Ropická 11, 737 01 Český Těšín – Dolní Žukov Týká se: Námitka proti řízení týkajícímu se plánu územního rozvoje ve smyslu § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů. Odůvodnění: Městský úřad Český Těšín, Odbor územního rozvoje hodlá změnit hodnotu mého nemovitého majetku, tedy pozemků označených parcelními čísly 92, 747 a 751, které se nacházejí v katastrálním území Dolní Žukov (doloženo informací o parcelách ze serveru http://nahlizenidokn.cuzk.cz ze dne 25.05.2010) Změny využití výše uvedených pozemků provádí Městský úřad v Českém Těšíně beze mnou podané žádosti a bez mého vědomí. Zejména chci upozornit na skutečnost, že jsem českým občanem patřícím k polské národnostní menšině a porušení mého práva skutečnost, že jsem vlastníkem výše uvedených pozemků, může nepochybně prokázat katastrální úřad. V souladu s ustanovením § 25 odst. 4 platí, že pokud se vyhláška týká práv členů národnostních menšin a pokud je v dané správní jednotce ustanoven výbor pro národnostní menšiny nebo jiný orgán pro záležitosti národnostních menšin, správní jednotka musí vyvěsit danou vyhlášku rovněž v jazyce národnostní menšiny. Městský úřad v Českém Těšíně nevyvěsil vyhlášku v souladu s ustanovením § 25 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů, a tudíž tím porušil mé právo umožňující prezentaci mého názoru ve věci projednání záležitosti týkající se plánu územního rozvoje. Dne 24.5.2010 v 16.30 hod. jsem byl za přítomnosti pana Ing. Klimánka a dalších úředníků zmíněného odboru během projednávání mé žádosti ze dne 24.5.2008, jejímž předmětem je pozemek s parcelním číslem 101, vyrozuměn o tom, že moje žádost o změnu zemědělského pozemku na pozemek umožňující výstavbu rodinného domu byl zamítnuta, pozemky s parcelními čísly 92 a 751 (příjezdové komunikace) a pozemek č. 747 (zahrada) budou změněny na zastavitelná území. Na základě informací, které mi byly sděleny, jsem nepochopil smysl změn, které chce Odbor územního rozvoje v Českém Těšíně provést. Přílohy: 1. Výpis z pozemkových knih 2. Předmětné území týkající se námitky

rozhodnutí: námitka se zamítá odůvodnění: Dne 26.05.2010, tj. v den veřejného projednání, podal p. M. Duda podání v polském jazyce. Pro účely veřejného projednání a s ohledem na krátkou dobu na pořízení oficiálního překladu, si pořizovatel obstaral překlad tohoto podání úřední osobou znalou jazyka národnostní menšiny (Ing. B. Křenkovou). Následně si pořizovatel zajistil oficiální pořízení překladu tlumočníkem zapsaným v seznamu tlumočníků, panem Mgr. J. Matulou. K tomuto podání bylo přistoupeno jako k námitce proto, že se vlastník domnívá, že dojde ke změně hodnoty jeho nemovitého majetku, tedy pozemků označených parcelními čísly 92, 747 a 751 k.ú. Dolní Žukov, jejíchž je majitel. Územní plán Český Těšín je zpracován na základě a v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., stavební zákon a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb. Návrh Územního plánu Český


157



Těšín je zpracován na základě cílů a úkolů územního plánování stanovených v § 18 a 19 stavebního zákona, ve kterých je kladen zejména důraz na ochranu krajiny a nezastavěného území se zachováním principů udržitelného rozvoje. Vymezení nových ploch je navrženo v přímé návazností na nově vymezené zastavěné území dle § 58 stavebního zákona a to za účelem minimalizace zásahu do nezastavěného území. Vymezení zastavěného území bylo podpořeno průzkumy v terénu, kdy byl prověřován skutečný stav objektů a staveb v území. Díky novému vymezení zastavěného území by mělo dojít k tomu, že vlastníci v tomto území budou moci realizovat doplňkovou zástavbu, případně řešit bytovou situaci rodinných příslušníků v daném území, aniž by docházelo k dalšímu ukrajování volné krajiny. V souladu s požadavky na řešení vyplývající z rozboru trvale udržitelného rozvoje, zpracovaného v rámci Územně analytických podkladů z roku 2008 (dále jen „ÚAP“), byla ujasněna urbanistická koncepce města a stanoveny hlavní rozvojové směry. Pro novou zástavbu jsou navrhovány plochy zejména v návaznosti na centrální části Českého Těšína a na jádra oddělených sídel, kde je předpoklad efektivního využití vynaložených investic do dopravní a technické infrastruktury. Zároveň došlo k celkové úpravě regulativů, tak aby stanovovaly urbanistické, architektonické a estetické požadavky s ohledem na aktuální potřeby rozvoje města. Všechny tyto skutečnosti jsou stanoveny ve schváleném zadání ÚP Český Těšín, zejména v kapitolách 3-5 tohoto zadání. Jedná se o tvorbu nového Územního plánu Český Těšín, kdy se stanovovaly nově rozvojové směry a koncepce rozvoje města Český Těšín, včetně vymezení zastavěného území dle § 58 stavebního zákona, což je plně v souladu se schváleným zadáním Územního plánu Český Těšín (kapitoly 4 a 16). U předmětných parcel 92, 747 a 751 k.ú. Dolní Žukov došlo k jejich zařazení do nově vymezeného zastavěného území. Dle § 58 odst. 2 stavebního zákona se do zastavěného území zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků, a dále pozemky vně intravilánu, a to zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství a další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví. Tímto vymezením zastavěného území v souladu se stavebním zákonem, není vlastník nikterak krácen na svých právech. Pořizovatel nemá za sporné, že je p. Duda vlastníkem pozemků parc. č. 92, 747 a 751 k.ú. Dolní Žukov, ani toto nezpochybňuje. Veřejná vyhláška oznamující zahájení řízení o vydání Územního plánu Český Těšín formou opatření obecné povahy a pozvání k veřejnému projednání se netýká práv členů národnostních menšin. Práva menšin a jejich příslušníků jsou upraveny zejména v zákoně č. 23/1991 Sb., listina základních práv a svobod (dále jen „listina základních práv a svobod“), dále pak v zákoně č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o právech příslušníků národnostních menšin“). Dle zákona o právech příslušníků národnostních menšin se jedná o práva: •

svobodná volba příslušnosti k národnostní menšině,

•

právo na sdružování příslušníků národnostní menšiny,

•

právo účasti na řešení záležitostí týkajících se národnostní menšiny,

•

právo na užívání jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny,

•

právo na vícejazyčné názvy a označení,

•

právo na užívání jazyka národnostní menšiny v úředním styku a před soudy,

•

právo na užívání jazyka národnostní menšiny ve věcech volebních,

•

právo na vzdělání v jazyce národnostní menšiny,

•

právo na rozvoj kultury příslušníků národnostních menšin,

•

právo na rozšiřování a přijímání informací v jazyce národnostní menšiny.

Dle listiny základních práv a svobod se pak občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny zaručuje všestranný rozvoj, zejména: právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyce a sdružovat se v národnostních sdruženích. Občanům příslušejícím k národnostním a etnickým menšinám se též zaručuje: •

právo na vzdělání v jazyce menšiny,


158



•

právo na užití svého jazyka v úředním styku,

•

právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin.

Článek 25 odst. 1 listiny základních práv a svobod garantuje občanům ČR tvořícím národnostní nebo etnické menšiny kolektivní práva - všestranný rozvoj, právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví výše citovaný zákon o právech příslušníků národnostních menšin. Článek 25 odst. 2 listiny základních práv a svobod garantuje individuální menšinová práva, zejména právo na vzdělání v mateřském jazyku, právo užívat menšinového jazyka v úředním styku a právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin. Právo účasti na řešení záležitostí týkajících se národnostních menšin (§ 6 zákon o právech příslušníků národnostních menšin) je vykonáváno zejména prostřednictvím výborů pro národnostní menšiny a Rady vlády pro národnostní menšiny. Právem na rozšiřování a přijímání informací v jazyce národnostní menšiny je myšlen tisk či rozhlasové a televizní pořady (blíže upraveno v příslušných zákonech). Okruh záležitostí národnostních menšin, které jsou ve smyslu tohoto ustanovení řešeny, lze dle našeho názoru dovodit také z působnosti Rady vlády pro národnostní menšiny. Z výčtu výše uvedených práv příslušníků národnostních menšin vyplývá, že se všechna vztahují k národnostní menšině jako určité skupině obyvatel (Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo). Proto by také mělo být veřejnou vyhláškou ve smyslu § 25 odst. 4 doručováno pouze v případech, kdy se tato vyhláška týká práv národnostních menšin uvedených v zákoně o právech příslušníků národnostních menšin – ochraně jejich zájmů jako celku. Projednávání územního plánu však s polskou národnostní menšinou jako takovou nesouvisí, proto nebylo žádné z výše uvedených práv příslušníka národnostní menšiny, či národnostní menšiny jako celku, omezeno. Veřejné projednání návrhu Územního plánu Český Těšín proběhlo v souladu s ust. § 52 stavebního zákona. Oznámení o zahájení řízení o vydání Územního plánu Český Těšín formou opatření obecné povahy a pozvání k veřejnému projednání veřejnou vyhláškou bylo vyvěšeno na úřední desce v době od 08.04.2010 do 26.05.2010. K veřejnému projednání pořizovatel přizval jednotlivě dotčené orgány, sousední obce a v oznámení současně vyzval k uplatnění připomínek nebo námitek. Dotčené osoby, dotčené orgány a ostatní poučil pořizovatel o podávání námitek, připomínek a stanovisek dle § 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona. Návrh Územního plánu Český Těšín byl k veřejnému nahlédnutí v době od 23.04.2010 do 25.05.2010 v tištěné podobě u pořizovatele (tj. na MěÚ Český Těšín, odboru územního rozvoje) a v elektronické podobě na internetové adrese www.tesin.cz pod odkazem Městský úřad – Úřední deska. Vlastník výše jmenovaných pozemků využil svého práva a uplatnil při veřejném projednání námitku proti návrhu územního plánu, proto je tvrzení, že „neměl možnost prezentace svého názoru ve věci projednání záležitostí týkající se plánu územního rozvoje“, bezpředmětné. Vlastník podal v souladu s § 46 stavebního zákona dne 21.05.2008 návrh na pořízení územního plánu. O nezařazení pozemku parc. č. 101 k. ú. Dolní Žukov do pořízení Územního plánu Český Těšín rozhodlo Zastupitelstvo města na svém 10. zasedání ze dne 15.09.2008, č.usnesení 357/10.ZM, o čemž byl vlastník tohoto pozemku informován. Zastupitelstvo takto rozhodlo s ohledem na množství vymezených zastavitelných ploch v rámci Územního plánu sídelního útvaru Český Těšín pro město Český Těšín vč. jeho změn, kdy je celkově dle této ÚPD vč. jejích změn navrženo cca 202,4 ha ploch 2 pro individuální bydlení, což při průměrné rozloze stavebního pozemku 2000 m /1RD (vč. komunikací) a tempu výstavby (30 kolaudačních rozhodnutí/rok) představuje přibližně pozemky pro cca 1000 rodinných domů, které se zastaví tímto tempem za cca 30 let. Výše uvedené skutečnosti vyplývají ze zpracovaných Územně analytických podkladů z roku 2008. O změně funkčního využití v rámci územního plánu rozhoduje zastupitelstvo a na tuto změnu není právní nárok. Z výše uvedeného vyplývá, že u předmětného pozemku nedošlo ke změně oproti stávající ÚPD a na dané parcele parc. č. 101 k.ú. Dolní Žukov lze v obou ÚPD realizovat shodné záměry. Také na parcelách č. 92, 747 a 751 k.ú. Dolní Žukov, které jsou sice vymezeny v současně platné ÚPD jako zastavitelné plochy a byly v rámci nového vymezení zastavěného území dle § 58 stavebního zákona (viz. výše) zařazeny místo zastavitelných ploch do tohoto zastavěného území, lze realizovat v obou ÚPD shodné záměry. Všechny tyto informace


159



byly vlastníkovi podrobně sděleny při ústním jednání. Z výše uvedeného vyplývá, že u předmětných parcel nedochází ke změnám, které by měly vliv na využití daných pozemků. Dotčené orgány přítomné na veřejném projednání (odbor životního prostředí MěÚ Český Těšín – dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, odbor dopravy MěÚ Český Těšín – dle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích , ve znění pozdějších předpisů a Pozemkový úřad Karviná – dle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů) na závěr uvedly, že se uplatněná námitka netýká jejich zájmů.

Námitka č.5 Písemný překlad z polského jazyka do českého jazyka, přeloženo Mgr. Janem Matulou, tlumočníkem jazyka polského a německého, jmenovaného rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.11.1983 č.j. 4059/83. Vilém Klapsia, Šadový 38, 737 01 Český Těšín – Dolní Žukov Týká se: Námitka proti řízení týkajícímu se plánu územního rozvoje ve smyslu § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů. Odůvodnění: 1) Městský úřad Český Těšín, Odbor územního rozvoje mění využití a snižuje hodnotu mého nemovitého majetku, tedy pozemků označených parcelními čísly 238/1 a 247/2, které se nacházejí v katastrálním území Dolní Žukov (doloženo informací o parcelách ze serveru http://nahlizenidokn.cuzk.cz ze dne 24.05.2010), tím že zavádí změnu ze zóny UBI (urbanizované území, zóna bytové zástavby – určena k výstavbě rodinných domů) na zónu NZ (neurbanizované území určené k provádění zemědělské činnosti). Snížení hodnoty výše uvedených pozemků provádí Městský úřad v Českém Těšíně beze mnou podané žádosti a bez mého vědomí. Zejména upozorňuji na skutečnost, že jsem českým občanem patřícím k polské národnostní menšině a porušení mého práva skutečnost, že jsem vlastníkem výše uvedených pozemků, může nepochybně prokázat katastrální úřad. Městský úřad v Českém Těšíně nevyvěsil vyhlášku v souladu s ustanovením § 25 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů, a tudíž tím porušil mé právo umožňující prezentaci mého názoru ve věci projednání záležitosti týkající se plánu územního rozvoje. V souladu s ustanovením § 25 odst. 4 platí, že pokud se vyhláška týká práv členů národnostních menšin a pokud je v dané správní jednotce ustanoven výbor pro národnostní menšiny nebo jiný orgán pro záležitosti národnostních menšin, správní jednotka musí vyvěsit danou vyhlášku rovněž v jazyce národnostní menšiny. 2) Plánování územního rozvoje na Městském úřadě v Českém Těšíně je vedeno osobou nemající příslušné kvalifikace (Mgr. Siuda má pouze Speciální odborné kompetence). Kvalifikační požadavky jsou určeny v ustanovení § 24 stavebního zákona. V důsledku absence znalostí v oblasti techniky a informací týkajících se problematiky územního rozvoje, které Mgr. Siuda nemá, jsou mi odebírány stavební parcely, které navazují na současnou zástavbu rodinných domů pouze proto, aby na daném území mohla být právně uznána nelegální stavba rodinného domu nacházejícího se na pozemku označeném parcelním číslem 320/1, v katastrálním území Koňakov. K legalizaci daného domu by nikdy nedošlo na základě běžných činností, poněvadž předmětný pozemek se nachází mimo hromadnou zástavbu a jednotlivé rodinné domky a v daném prostoru dochází ke snížení hodnoty a estetiky krajiny! Ing. Rostislav Klimánek, který je pověřen dohledem a prozkoumáním plánu územního rozvoje připraveného Mgr. Siudou pro jednotlivé etapy, nepochybně přehlédl danou okolnost a věřím, že Městský úřad v Českém Těšíně příjme nápravná opatření a já nebudu muset hájit svoje práva cestou přípravného řízení prostředků obecného charakteru, případně cestou žaloby podané v souladu se zákonem 150/2002 Sb. správního řádu, ve které požádám o náhradu škody způsobené nedbalostí a neznalostí právních předpisů ze strany zaměstnanců Městského úřadu v Českém Těšíně. Přílohy: 1. Výpis z pozemkových knih 2. Předmětné území týkající se námitky


160



rozhodnutí: námitka se zamítá odůvodnění: Dne 26.05.2010, tj. v den veřejného projednání, podal p. V. Klapsia podání v polském jazyce. Pro účely veřejného projednání a s ohledem na krátkou dobu na pořízení oficiálního překladu, si pořizovatel obstaral překlad tohoto podání úřední osobou znalou jazyka národnostní menšiny (Ing. B. Křenkovou). Následně si pořizovatel zajistil oficiální pořízení překladu tlumočníkem zapsaným v seznamu tlumočníků, panem Mgr. J. Matulou. K tomuto podání bylo přistoupeno jako k námitce proto, že vlastník uvádí, že dojde ke změně využití a snížení hodnoty jeho nemovitého majetku, tedy pozemků označených parcelními čísly 238/1 a 247/2 k.ú. Dolní Žukov, jejíchž je majitel. Územní plán Český Těšín je zpracován na základě a v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. stavební zákon a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb. Návrh Územního plánu Český Těšín je zpracován na základě cílů a úkolů územního plánování stanovených v § 18 a 19 stavebního zákona, ve kterých je kladen zejména důraz na ochranu krajiny a nezastavěného území se zachováním principů udržitelného rozvoje a s ohledem na potřebu odstranění urbanistických závad vyplývajících ze zpracovaných Územně analytických podkladů z roku 2008 (dále jen „ÚAP“), které tvořily podklad řešení této ÚPD. Zejména se stanovila urbanistická koncepce rozvoje města Český Těšín, kdy došlo ke stanovení hlavních směrů rozvoje a priorit obce v různých oblastech (bydlení, průmysl, rekreace, zachování a podpora přírodního prostředí, hodnot a zachování krajinného rázu). Pro zástavbu se navrhují zejména, doposud nedostatečně využity lokality navazující na centrální části Českého Těšína a na jádra oddělených sídel, kde je předpoklad efektivního využití vynaložených investic do dopravní a technické infrastruktury. Oproti doposud platné ÚPD, nebyly do zastavitelných ploch zahrnuty plochy zemědělské půdy, u kterých není v dosud platném územním plánu vč. jeho změn navržena změna funkčního využití a tudíž není u nich vyhodnocen zábor půdy. Tato skutečnost zkreslovala resp. značně podhodnocovala rozsah zabírané zemědělské půdy pro další zástavbu v doposud platné ÚPD. Dle územního plánu schváleného v r. 1993 byly v Českém Těšíně a Chotěbuzi (v té době se jednalo o jednu obec) navrženy plochy pro obytnou zástavbu (v bytových a v rodinných domech) o celkové rozloze 70,7 ha, z toho cca ¾ byla určena pro rodinné domy (tj. cca 53 ha), zbývající část pro bytové domy. Schválenými změnami této ÚPD bylo navrženo další rozšíření návrhových ploch individuálního bydlení. Celkem bylo navrženo pro obytnou zástavbu v rodinných domech v Českém Těšíně dalších 148,3 ha, což přestavuje přibližně 3x více ploch než navrhoval územní plán v r. 1993. Celkově je dle územního plánu sídelního útvaru Český Těšín pro město Český Těšín vč. jeho změn navrženo cca 202,4 ha ploch 2 pro individuální bydlení, což při průměrné rozloze stavebního pozemku 2000 m /1RD (vč. komunikací) představuje přibližně pozemky pro cca 1000 rodinných domů. Navíc jsou v tomto územním plánu vč. všech změn vymezeny zastavitelné plochy pro výstavbu bytových domů o rozloze 33,3 ha. Dle informací ze stavebního úřadu v Českém Těšíně bylo v roce 2007 zkolaudováno v rámci území města Český Těšín 30 RD. Při této intenzitě výstavby by tak jen tento požadovaný nárůst ploch pro RD byl v Českém Těšíně kompletně zastavěn za cca 33 let. Při stagnujícím počtu obyvatel Českého Těšína bylo toto zjištění více než alarmující. Přitom je nutno konstatovat, že plochy vymezené tímto územním plánem vč. jeho změn nebyly ještě zdaleka zastavěny. Odhad míry zastavění vymezených ploch je obtížné stanovit u některých lokalit činí současné zastavění 80 - 90%, u některých lokalit naopak nedosahuje ani 10%, nebo zde výstavba ještě ani nezačala. Výše uvedené skutečnosti vyplývají ze zpracovaných Územně analytických podkladů z roku 2008. Proto bylo přistoupeno ke stanovení nové urbanistické koncepce a k podstatné redukci takto vymezených zastavitelných ploch změnami dosud platné ÚPD. Zachování současného stavu by bylo popřením samé podstaty územního plánování, jehož cílem je vytvářet předpoklady pro udržitelný a vyvážený rozvoj území, aniž by došlo k ohrožení podmínek pro život budoucích generací. Vymezení nových ploch je navrženo v přímé návazností na nově vymezené zastavěné území dle § 58 stavebního zákona a to za účelem minimalizace zásahu do nezastavěného území. Vymezení zastavěného území bylo podpořeno průzkumy v terénu, kdy byl prověřován skutečný stav objektů a staveb v území. Všechny tyto skutečnosti jsou stanoveny ve schváleném zadání ÚP Český Těšín, zejména v kapitolách 3-5 tohoto zadání, kde jsou současně i stanoveny požadavky nepřevzít veškeré záměry vymezené v rámci doposud platné ÚPD. Ke změně způsobu funkčního využití došlo zcela v souladu s tímto schváleným zadáním Územního plánu Český Těšín, kde je v kapitole 4 (požadavky na rozvoj území obce) uvedeno: „Při řešení Územního plánu města Český Těšín, dojde k aktualizaci zastavěného území, vymezení nových schválených zastavitelných ploch (příloha č.1), aktualizaci vymezeného funkčního využití (příloha č.2), redukci již vymezených zastavitelných ploch, na nichž doposud nedošlo k jejich využívání (příloha č.3), atd.“ V příloze číslo 3 zadání Územního plánu Český Těšín (Zastavitelné plochy


161



navržené k vyřazení) jsou jako lokalita 38 (mimo jiné parc. č. 238/1 a 247/2 k.ú. Dolní Žukov) vymezeny parcely, u kterých se požaduje aktualizace zastavitelných ploch oproti původní ÚPD – v tomto případě jejich vyřazení. Proces pořízení a schválení zadání ÚP Český Těšín je blíže popsán v podkapitole II.A.l1) Postup při pořízení územního plánu. Důvodem vymezení parcel 238/1 a 247/2 k.ú. Dolní Žukov jako součást plochy NZ – zemědělské pozemky bylo jejich dlouhodobé nevyužívání ke stanovenému účelu určeném v původní ÚPD (předmětné parcely byly již v roce 1998 zařazeny vydáním změny č. 1 ÚPNSÚ Český Těšín pro město Český Těšín mezi zastavitelné plochy a na vyžádání pořizovatele, potvrdil stavební úřad dopisem ze dne 11.01.2010, že na předmětných parcelách nebylo vydáno žádné povolení), vedení inženýrských sítí a ochranných pásem dopravní a technické infrastruktury přes dané pozemky (konkrétně se jedná o vedení vysokého napětí včetně ochranného pásma, vedení telekomunikačního kabelu včetně ochranného pásma, ochranné pásmo rychlostní komunikace a ochranné pásmo lesa), které jsou limitem ve využívání území a dále to, že tyto pozemky nejsou přístupné z veřejné komunikace. Zejména umisťování zastavitelných ploch do ochranného pásma rychlostní komunikace není z hlediska pořizovatele žádoucí s ohledem na imise z automobilové dopravy a hlukové zátěže daných pozemků. Vymezení parcel 238/1 a 247/2 k.ú. Dolní Žukov jako součást plochy NZ je podpořeno vyjádřením a požadavky Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, které uplatnila k návrhu zadání ÚP Český Těšín. V těchto požadavcích se stanoví, že z hlediska ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací vznáší námitky k vymezení ploch umožňující individuální výstavbu u lokalit, které jsou v dosahu působení vlivů komunikací (obchvat města, silnice I. třídy, rychlostní komunikace R). Při realizaci uvedeného komunikačního systému byla ochrana stávajících chráněných objektů řešena především technickými opatřeními (protihlukové stěny). V současné době by situace měla být již stabilizována. Uvolnění dalších ploch pro výstavbu objektů pro bydlení, které ze zákona mají vyšší stupeň ochrany proti hluku, do blízkosti hlavních silničních tahů, které jsou zdrojem hluku, není žádoucí. K redukci dlouhodobě nevyužívaných zastavitelných ploch, zasažených dalšími limity ve využívání území, vymezených v rámci Územního plánu sídelního útvaru Český Těšín pro město Český Těšín vč. jeho změn, bylo přistoupeno s ohledem na množství vymezených zastavitelných ploch v rámci této dokumentace. Celkově je dle této ÚPD vč. jejích změn navrženo cca 202,4 ha ploch pro individuální 2 bydlení, což při průměrné rozloze stavebního pozemku 2000 m /1RD (vč. komunikací) a tempu výstavby (30 kolaudačních rozhodnutí/rok), představuje přibližně pozemky pro cca 1000 rodinných domů, které se zastaví tímto tempem za cca 33 let. Zachování současného stavu by bylo popřením samé podstaty územního plánování, jehož cílem je vytvářet předpoklady pro udržitelný a vyvážený rozvoj území, aniž by došlo k ohrožení podmínek pro život budoucích generací. Výše uvedené skutečnosti jsou stanoveny jako urbanistické závady v rámci zpracovaných Územně analytických podkladů z roku 2008 a tyto urbanistické závady bylo nutno řešit v novém Územím plánu Český Těšín. Pořizovatel využil zákonné možnosti zredukovat dlouhodobě nevyužívané zastavitelné plochy v novém územním plánu, bez nároku vlastníků na rozdíl ceny pozemků, který bude platit od r. 2012 dle § 102 stavebního zákona a s ohledem na nutnost prokazování využití již vymezených zastavitelných ploch a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch při dalších změnách územního plánu dle § 55 odst. 3 stavebního zákona. Parcely 238/1 a 247/2 k.ú. Dolní Žukov jsou v současné době stále nezastavěné a na katastru nemovitostí jsou vedeny jako zemědělský půdní fond v kategorii trvale travní porost. Pan Klapsia, jako jeden z vlastníků parcel uvedených v příloze č. 3 zadání, nepředložil ani nepožádal o posouzení nějakého záměru k případnému dalšímu rozvoji dané lokality. O změně funkčního využití v rámci územního plánu rozhoduje zastupitelstvo a na tuto změnu není právní nárok. Pořizovatel nemá za sporné, že je p. Klapsia vlastníkem pozemků parc. č. 238/1 a 247/2 k.ú. Dolní Žukov, ani toto nezpochybňuje. Veřejná vyhláška oznamující zahájení řízení o vydání Územního plánu Český Těšín formou opatření obecné povahy a pozvání k veřejnému projednání se netýká práv členů národnostních menšin. Práva menšin a jejich příslušníků jsou upraveny zejména v zákoně č. 23/1991 Sb., listina základních práv a svobod (dále jen „listina základních práv a svobod“), dále pak v zákoně č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o právech příslušníků národnostních menšin“). Dle zákona o právech příslušníků národnostních menšin se jedná o práva: •


•


•



162



•


•


•


•


•


•

právo na rozvoj kultury příslušníků národnostních menšin,

•




•


•


Článek 25 odst. 1 listiny základních práv a svobod garantuje občanům ČR tvořícím národnostní nebo etnické menšiny kolektivní práva - všestranný rozvoj, právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví výše citovaný zákon o právech příslušníků národnostních menšin. Článek 25 odst. 2 listiny základních práv a svobod garantuje individuální menšinová práva, zejména právo na vzdělání v mateřském jazyku, právo užívat menšinového jazyka v úředním styku a právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin. Právo účasti na řešení záležitostí týkajících se národnostních menšin (§ 6 zákon o právech příslušníků národnostních menšin) je vykonáváno zejména prostřednictvím výborů pro národnostní menšiny a Rady vlády pro národnostní menšiny. Právem na rozšiřování a přijímání informací v jazyce národnostní menšiny je myšlen tisk či rozhlasové a televizní pořady (blíže upraveno v příslušných zákonech). Okruh záležitostí národnostních menšin, které jsou ve smyslu tohoto ustanovení řešeny, lze dle našeho názoru dovodit také z působnosti Rady vlády pro národnostní menšiny. Z výčtu výše uvedených práv příslušníků národnostních menšin vyplývá, že se všechna vztahují k národnostní menšině jako určité skupině obyvatel (Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo). Proto by také mělo být veřejnou vyhláškou ve smyslu § 25 odst. 4 doručováno pouze v případech, kdy se tato vyhláška týká práv národnostních menšin uvedených v zákoně o právech příslušníků národnostních menšin – ochraně jejich zájmů jako celku. Projednávání územního plánu však s polskou národnostní menšinou jako takovou nesouvisí, proto nebylo a ani nemohlo být žádné z výše uvedených práv příslušníka národnostní menšiny, či národnostní menšiny jako celku, omezeno. Veřejné projednání návrhu Územního plánu Český Těšín proběhlo v souladu s ust. § 52 stavebního zákona. Oznámení o zahájení řízení o vydání Územního plánu Český Těšín formou opatření obecné povahy a pozvání k veřejnému projednání veřejnou vyhláškou bylo vyvěšeno na úřední desce v době od 08.04.2010 do 26.05.2010. K veřejnému projednání pořizovatel přizval jednotlivě dotčené orgány, sousední obce a v oznámení současně vyzval k uplatnění připomínek nebo námitek. Dotčené osoby, dotčené orgány a ostatní poučil pořizovatel o podávání námitek, připomínek a stanovisek dle § 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona. Návrh Územního plánu Český Těšín byl k veřejnému nahlédnutí v době od 23.04.2010 do 25.05.2010 v tištěné podobě u pořizovatele (tj. na MěÚ Český Těšín, odboru územního rozvoje) a v elektronické podobě na internetové adrese www.tesin.cz pod odkazem Městský úřad – Úřední deska. Vlastník výše jmenovaných pozemků využil svého práva a uplatnil při veřejném projednání námitku proti návrhu územního plánu, proto je jeho tvrzení, že „neměl možnost


163



představení svého názoru ve věci projednání záležitostí týkající se plánu územního rozvoje“, bezpředmětné. Územně plánovací činnost je na MěÚ Český Těšín dle § 24 odst. 1) stavebního zákona vykonávaná úředníky splňujícími kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Kvalifikační požadavky dle § 189 odst. 3 stavebního zákona ke dni podání této námitky splňuje Ing. Rostislav Klimánek, který jako vedoucí odboru územního rozvoje svým podpisem zastřešuje a zodpovídá za činnost Městského úřadu Český Těšín na úseku územního plánování. Referent územního plánování a rozvoje Mgr. Radim Siuda splňuje ke dni podání této námitky kvalifikační požadavky dle § 24 stavebního zákona, protože mu byla udělena dle § 195 stavebního zákona na základě prokázané kvality práce na úseku územního plánování výjimka z kvalifikačního požadavku vzdělání rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 17. 4. 2009, po předchozím doložení splnění kvalifikačních požadavků osvědčení zvláštní odborné způsobilosti na úseku územního plánování a délky praxe. Kvalifikační požadavky dle § 189 odst. 3 stavebního zákona ke dni podání této námitky při výkonu územně plánovací činnosti splňuje rovněž Ing. Lucie Bury, referentka územního plánování a rozvoje, od května 2009 na mateřské resp. rodičovské dovolené. Důvody vymezení parcel 238/1 a 247/2 k.ú. Dolní Žukov jako součást plochy NZ jsou již uvedeny výše. Na parcele č. 320/1 k.ú. Koňakov je povolena „Účelová stavba zemědělské prvovýroby s rodinným domem“ stavebním úřadem pravomocným rozhodnutím o umístění stavby ze dne 15. března 2007 a stavebním povolením ze dne 9. července 2007. Vlastník předmětné parcely požádal na základě návrhu na pořízení o zařazení do pořízení Územního plánu Český Těšín a přeřazení do zóny umožňující individuální výstavbu. O zařazení do pořízení rozhodlo Zastupitelstvo města na svém 10. zasedání ze dne 15.09.2008, č.usnesení 357/10.ZM. Výše uvedená stavba je z pohledu pořizování ÚPD limitem využití území dle § 27 stavebního zákona a byla zařazena v návrhu Územního plánu Český Těšín do plochy SV – smíšená obytná – venkovská. Tuto plochu charakterizuje území s převládající dominantní funkcí bydlení, tvořené venkovskou nízkopodlažní zástavbou rodinných domů a původních zemědělských usedlostí, případně s doplňujícími funkcemi hospodářskými a rekreačními a nezbytnou technickou vybaveností. Dotčené orgány neuplatnily k předmětnému vymezení v rámci projednání zadání, společného jednání a veřejného projednání návrhu Územního plánu Český Těšín žádné připomínky. Dotčené orgány přítomné na veřejném projednání (odbor životního prostředí MěÚ Český Těšín – dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, odbor dopravy MěÚ Český Těšín – dle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích , ve znění pozdějších předpisů a Pozemkový úřad Karviná – dle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů) na závěr uvedly, že se uplatněná námitka netýká jejich zájmů.

Námitka č.6 Písemný překlad z polského jazyka do českého jazyka, přeloženo Mgr. Janem Matulou, tlumočníkem jazyka polského a německého, jmenovaného rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.11.1983 č.j. 4059/83. Bohuslav Morawiec, Pod Zvonek 62, 737 01 Český Těšín – Dolní Žukov Týká se: Námitka proti řízení týkajícímu se plánu územního rozvoje ve smyslu § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů. Odůvodnění: 1) Městský úřad Český Těšín, Odbor územního rozvoje mění využití a snižuje hodnotu mého nemovitého majetku, tedy pozemků označených parcelními čísly 238/5, 239 a 247/3, které se nacházejí v katastrálním území Dolní Žukov (doloženo informací o parcelách ze serveru http://nahlizenidokn.cuzk.cz ze dne 25.05.2010), tím že zavádí změnu ze zóny UBI (urbanizované území, zóna bytové zástavby – určena k výstavbě rodinných domů) na zónu NZ (neurbanizované území určené k provádění zemědělské činnosti). Snížení hodnoty výše uvedených pozemků provádí Městský úřad v Českém Těšíně beze mnou podané žádosti a bez mého vědomí. Zejména chci upozornit na skutečnost, že jsem českým občanem patřícím k polské národnostní menšině a porušení mého práva a skutečnost, že jsem vlastníkem výše uvedených pozemků, může nepochybně prokázat katastrální úřad.


164



Městský úřad v Českém Těšíně nevyvěsil vyhlášku v souladu s ustanovením § 25 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů, a tudíž tím porušil mé právo umožňující představení mého názoru ve věci projednání záležitosti týkající se plánu územního rozvoje. V souladu s ustanovením § 25 odst. 4 platí, že pokud se vyhláška týká práv členů národnostních menšin a pokud je v dané správní jednotce ustanoven výbor pro národnostní menšiny nebo jiný orgán pro záležitosti národnostních menšin, správní jednotka musí vyvěsit danou vyhlášku rovněž v jazyce národnostní menšiny. 2) Plánování územního rozvoje na Městském úřadě v Českém Těšíně je vedeno osobou nemající příslušné kvalifikace (Mgr. Siuda má pouze Speciální odborné kompetence). Kvalifikační požadavky jsou určeny v ustanovení § 24 stavebního zákona. V důsledku absence znalostí v oblasti techniky a informací týkajících se problematiky územního rozvoje, které Mgr. Siuda nemá, jsou mi odebírány stavební parcely, které navazují na současnou zástavbu rodinných domů pouze proto, aby na daném území mohla být právně uznána nelegální stavba rodinného domu nacházejícího se na pozemku označeném parcelním číslem 320/1, v katastrálním území Koňakov. K legalizaci daného domu by nikdy nedošlo na základě běžných/obvyklých činností, poněvadž předmětný pozemek se nachází mimo hromadnou zástavbu a jednotlivé rodinné domky a v daném prostoru dochází ke snížení hodnoty a estetiky krajiny! Ing. Rostislav Klimánek, který je pověřen dohledem a prozkoumáním plánu územního rozvoje připraveného Mgr. Siudou pro jednotlivé etapy, nepochybně přehlédl danou okolnost a věřím, že Městský úřad v Českém Těšíně příjme nápravná opatření a já nebudu muset hájit svoje práva cestou přípravného řízení prostředků obecného charakteru, případně cestou žaloby podané v souladu se zákonem 150/2002 Sb. správního řádu, ve které požádám o náhradu škody způsobené nedbalostí a neznalostí právních předpisů ze strany zaměstnanců Městského úřadu v Českém Těšíně. Přílohy: 1. Výpis z pozemkových knih 2. Předmětné území týkající se námitky

rozhodnutí: námitka se zamítá odůvodnění: Dne 26.05.2010, tj. na veřejném projednání, podal p. B. Morawiec podání v polském jazyce. Pro účely veřejného projednání a s ohledem na krátkou dobu na pořízení oficiálního překladu, si pořizovatel obstaral překlad tohoto podání úřední osobou znalou jazyka národnostní menšiny (Ing. B. Křenkovou). Následně si pořizovatel zajistil oficiální pořízení překladu tlumočníkem zapsaným v seznamu tlumočníků, panem Mgr. J. Matulou. K tomuto podání bylo přistoupeno jako k námitce proto, že vlastník uvádí, že dojde ke změně využití a snížení hodnoty jeho nemovitého majetku, tedy pozemků označených parcelními čísly 238/5, 239 a 247/3 k.ú. Dolní Žukov, jejíchž je majitel. Územní plán Český Těšín je zpracován na základě a v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. stavební zákon a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb. Návrh Územního plánu Český Těšín je zpracován na základě cílů a úkolů územního plánování stanovených v § 18 a 19 stavebního zákona, ve kterých je kladen zejména důraz na ochranu krajiny a nezastavěného území se zachováním principů udržitelného rozvoje a s ohledem na potřebu odstranění urbanistických závad vyplývajících ze zpracovaných Územně analytických podkladů z roku 2008 (dále jen „ÚAP“), které tvořily podklad řešení této ÚPD. Zejména se stanovila urbanistická koncepce rozvoje města Český Těšín, kdy došlo ke stanovení hlavních směrů rozvoje a priorit obce v různých oblastech (bydlení, průmysl, rekreace, zachování a podpora přírodního prostředí, hodnot a zachování krajinného rázu). Pro zástavbu se navrhují zejména, doposud nedostatečně využity lokality navazující na centrální části Českého Těšína a na jádra oddělených sídel, kde je předpoklad efektivního využití vynaložených investic do dopravní a technické infrastruktury. Oproti doposud platné ÚPD, nebyly do zastavitelných ploch zahrnuty plochy zemědělské půdy, u kterých není v dosud platném územním plánu vč. jeho změn navržena změna funkčního využití a tudíž není u nich vyhodnocen zábor půdy. Tato skutečnost zkreslovala resp. značně podhodnocovala rozsah zabírané zemědělské půdy pro další zástavbu v doposud platné ÚPD. Dle územního plánu schváleného v r. 1993 byly v Českém Těšíně a Chotěbuzi (v té době se jednalo o jednu obec) navrženy plochy pro obytnou zástavbu (v bytových a v rodinných domech) o celkové rozloze 70,7 ha, z toho cca ¾ byla určena pro rodinné domy (tj. cca 53 ha), zbývající část pro bytové domy. Schválenými změnami této ÚPD bylo navrženo další rozšíření návrhových ploch individuálního bydlení. Celkem bylo navrženo pro obytnou zástavbu v rodinných domech v Českém Těšíně dalších 148,3 ha,


165



což přestavuje přibližně 3x více ploch než navrhoval územní plán v r. 1993. Celkově je dle územního plánu sídelního útvaru Český Těšín pro město Český Těšín vč. jeho změn navrženo cca 202,4 ha ploch 2 pro individuální bydlení, což při průměrné rozloze stavebního pozemku 2000 m /1RD (vč. komunikací) představuje přibližně pozemky pro cca 1000 rodinných domů. Navíc jsou v tomto územním plánu vč. všech změn vymezeny zastavitelné plochy pro výstavbu bytových domů o rozloze 33,3 ha. Dle informací ze stavebního úřadu v Českém Těšíně bylo v roce 2007 zkolaudováno v rámci území města Český Těšín 30 RD. Při této intenzitě výstavby by tak jen tento požadovaný nárůst ploch pro RD byl v Českém Těšíně kompletně zastavěn za cca 33 let. Při stagnujícím počtu obyvatel Českého Těšína bylo toto zjištění více než alarmující. Přitom je nutno konstatovat, že plochy vymezené tímto územním plánem vč. jeho změn nebyly ještě zdaleka zastavěny. Odhad míry zastavění vymezených ploch je obtížné stanovit u některých lokalit činí současné zastavění 80 - 90%, u některých lokalit naopak nedosahuje ani 10%, nebo zde výstavba ještě ani nezačala. Výše uvedené skutečnosti vyplývají ze zpracovaných Územně analytických podkladů z roku 2008. Proto bylo přistoupeno ke stanovení nové urbanistické koncepce a k podstatné redukci takto vymezených zastavitelných ploch změnami dosud platné ÚPD. Zachování současného stavu by bylo popřením samé podstaty územního plánování, jehož cílem je vytvářet předpoklady pro udržitelný a vyvážený rozvoj území, aniž by došlo k ohrožení podmínek pro život budoucích generací. Vymezení nových ploch je navrženo v přímé návazností na nově vymezené zastavěné území dle § 58 stavebního zákona a to za účelem minimalizace zásahu do nezastavěného území. Vymezení zastavěného území bylo podpořeno průzkumy v terénu, kdy byl prověřován skutečný stav objektů a staveb v území. Všechny tyto skutečnosti jsou stanoveny ve schváleném zadání ÚP Český Těšín, zejména v kapitolách 3-5 tohoto zadání, kde jsou současně i stanoveny požadavky nepřevzít veškeré záměry vymezené v rámci doposud platné ÚPD. Ke změně způsobu funkčního využití došlo zcela v souladu se schváleným zadáním Územního plánu Český Těšín, kde je v kapitole 4 (požadavky na rozvoj území obce) uvedeno: „Při řešení Územního plánu města Český Těšín, dojde k aktualizaci zastavěného území, vymezení nových schválených zastavitelných ploch (příloha č.1), aktualizaci vymezeného funkčního využití (příloha č.2), redukci již vymezených zastavitelných ploch, na nichž doposud nedošlo k jejich využívání (příloha č.3), atd.“ V příloze číslo 3 zadání Územního plánu Český Těšín (Zastavitelné plochy navržené k vyřazení) jsou jako lokalita 38 (mimo jiné parc. č. 238/5, 239, 247/3 k.ú. Dolní Žukov) vymezeny parcely, u kterých se požaduje aktualizace zastavitelných ploch oproti původnímu územnímu plánu – v tomto případě jejich vyřazení. Proces pořízení a schválení zadání ÚP Český Těšín je blíže popsán v podkapitole II.A.l1) Postup při pořízení územního plánu. Důvodem vymezení parcel 238/5, 239 a 247/3 k.ú. Dolní Žukov jako součást plochy NZ – zemědělské pozemky bylo jejich dlouhodobé nevyužívání ke stanovenému účelu určeném v původní ÚPD (předmětné parcely byly již v roce 1998 zařazeny vydáním změny č. 1 ÚPNSÚ Český Těšín pro město Český Těšín mezi zastavitelné plochy a na vyžádání pořizovatele, potvrdil stavební úřad dopisem ze dne 11.01.2010, že na předmětných parcelách nebylo vydáno žádné povolení) a vedení inženýrských sítí a ochranných pásem technické infrastruktury přes dané pozemky (konkrétně se jedná o vedení vysokého napětí včetně ochranného pásma, vedení telekomunikačního kabelu včetně ochranného pásma a ochranné pásmo lesa), které jsou limitem ve využívání území. Vlastníkovi daných pozemků se navrhovalo taktéž vyřazení pozemku parc. č. 238/2 (v dnešní době je již rozdělen na dvě pozemkové parcely 238/2 a 238/10) k.ú. Dolní Žukov v rámci stejné lokality 38 dle příloha číslo 3 zadání Územního plánu Český Těšín. Na základě osobního jednání s vlastníkem mu byla tato původně jedna parcela ponechaná jako zastavitelná plocha i v návrhu ÚP Český Těšín, protože bezprostředně navazuje na hranici nově vymezeného zastavěného území a splňuje požadavky stanovené v kapitole 5 zadání Územního plánu Český Těšín na další rozvoj vymezování funkčních ploch bydlení. Parcely 238/2 a 238/10 z původní jedné parcely 238/2 k.ú. Dolní Žukov svým rozsahem v dostatečném rozsahu umožňují realizovat výstavbu jednoho až dvou rodinných domů. K redukci dlouhodobě nevyužívaných zastavitelných ploch, zasažených dalšími limity ve využívání území, vymezených v rámci Územního plánu sídelního útvaru Český Těšín pro město Český Těšín vč. jeho změn, bylo přistoupeno s ohledem na množství vymezených zastavitelných ploch v rámci této dokumentace. Celkově je dle této ÚPD vč. jejích změn navrženo cca 202,4 ha ploch pro individuální 2 bydlení, což při průměrné rozloze stavebního pozemku 2000 m /1RD (vč. komunikací) a tempu výstavby (30 kolaudačních rozhodnutí/rok), představuje přibližně pozemky pro cca 1000 rodinných domů, které se zastaví tímto tempem za cca 33 let. Zachování současného stavu by bylo popřením samé podstaty územního plánování, jehož cílem je vytvářet předpoklady pro udržitelný a vyvážený rozvoj území, aniž by došlo k ohrožení podmínek pro život budoucích generací. Výše uvedené skutečnosti jsou stanoveny jako urbanistické závady v rámci zpracovaných Územně analytických podkladů z roku 2008 a tyto urbanistické závady bylo nutno řešit v novém Územím plánu Český Těšín. U předmětných parcel


166



vlastníka (parc. č. 238/5, 239 a 247/3 k.ú. Dolní Žukov) pořizovatel využil zákonné možnosti zredukovat dlouhodobě nevyužívané zastavitelné plochy v novém územním plánu, bez nároku vlastníků na rozdíl ceny pozemků, který bude platit od r. 2012 dle § 102 stavebního zákona a s ohledem na nutnost prokazování využití již vymezených zastavitelných ploch a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch při dalších změnách územního plánu dle § 55 odst. 3 stavebního zákona. Parcely č. 238/5, 239 a 247/3 k.ú. Dolní Žukov, jakož i parcely 238/2 a 238/10 k.ú. Dolní Žukov, které vlastní p. Morawiec ve stejné lokalitě, jsou v současné době stále nezastavěné a na katastru nemovitostí jsou vedeny jako zemědělský půdní fond v kategorii trvale travní porost. Pan Morawiec, jako jeden z vlastníků parcel uvedených v příloze č. 3 zadání, nepředložil ani nepožádal o posouzení nějakého záměru k případnému dalšímu rozvoji dané lokality. O změně funkčního využití v rámci územního plánu rozhoduje zastupitelstvo a na tuto změnu není právní nárok. Pořizovatel nemá za sporné, že je p. Morawiec vlastníkem pozemků parc. č. 238/5, 239 a 247/3 k.ú. Dolní Žukov, ani toto nezpochybňuje. Veřejná vyhláška oznamující zahájení řízení o vydání Územního plánu Český Těšín formou opatření obecné povahy a pozvání k veřejnému projednání se netýká práv členů národnostních menšin. Práva menšin a jejich příslušníků jsou upraveny zejména v zákoně č. 23/1991 Sb., listina základních práv a svobod (dále jen „listina základních práv a svobod“), dále pak v zákoně č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o právech příslušníků národnostních menšin“). Dle zákona o právech příslušníků národnostních menšin se jedná o práva: •


•


•


•


•


•


•


•


•

právo na rozvoj kultury příslušníků národnostní ch menšin,

•




•


•


Článek 25 odst. 1 listiny základních práv a svobod garantuje občanům ČR tvořícím národnostní nebo etnické menšiny kolektivní práva - všestranný rozvoj, právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví výše citovaný zákon o právech příslušníků národnostních menšin. Článek 25 odst. 2 listiny základních práv a svobod garantuje individuální menšinová práva, zejména právo na vzdělání v mateřském jazyku, právo užívat menšinového jazyka v úředním styku a právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin. Právo účasti na řešení záležitostí týkajících se národnostních menšin (§ 6 zákon o právech příslušníků národnostních menšin) je vykonáváno zejména prostřednictvím výborů pro národnostní menšiny a Rady vlády pro národnostní menšiny. Právem na rozšiřování a přijímání informací v jazyce národnostní menšiny je myšlen tisk či rozhlasové a televizní pořady (blíže upraveno v příslušných zákonech). Okruh záležitostí národnostních menšin, které jsou ve smyslu tohoto ustanovení řešeny, lze dle našeho názoru dovodit také z působnosti Rady vlády pro národnostní menšiny.


167



Z výčtu výše uvedených práv příslušníků národnostních menšin vyplývá, že se všechna vztahují k národnostní menšině jako určité skupině obyvatel (Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo). Proto by také mělo být veřejnou vyhláškou ve smyslu § 25 odst. 4 doručováno pouze v případech, kdy se tato vyhláška týká práv národnostních menšin uvedených v zákoně o právech příslušníků národnostních menšin – ochraně jejich zájmů jako celku. Projednávání územního plánu však s polskou národnostní menšinou jako takovou nesouvisí, proto nebylo a ani nemohlo být žádné z výše uvedených práv příslušníka národnostní menšiny, či národnostní menšiny jako celku, omezeno. Veřejné projednání návrhu Územního plánu Český Těšín proběhlo v souladu s ust. § 52 stavebního zákona. Oznámení o zahájení řízení o vydání Územního plánu Český Těšín formou opatření obecné povahy a pozvání k veřejnému projednání veřejnou vyhláškou bylo vyvěšeno na úřední desce v době od 08.04.2010 do 26.05.2010. K veřejnému projednání pořizovatel přizval jednotlivě dotčené orgány, sousední obce a v oznámení současně vyzval k uplatnění připomínek nebo námitek. Dotčené osoby, dotčené orgány a ostatní poučil pořizovatel o podávání námitek, připomínek a stanovisek dle § 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona. Návrh Územního plánu Český Těšín byl k veřejnému nahlédnutí v době od 23.04.2010 do 25.05.2010 v tištěné podobě u pořizovatele (tj. na MěÚ Český Těšín, odboru územního rozvoje) a v elektronické podobě na internetové adrese www.tesin.cz pod odkazem Městský úřad – Úřední deska. Vlastník výše jmenovaných pozemků využil svého práva a uplatnil při veřejném projednání námitku proti návrhu územního plánu, proto je jeho tvrzení, že „neměl možnost představení svého názoru ve věci projednání záležitosti týkající se plánu územního rozvoje“ s ohledem na výše uvedené skutečnosti bezpředmětné. Územně plánovací činnost je na MěÚ Český Těšín dle § 24 odst. 1) stavebního zákona vykonávaná úředníky splňujícími kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Kvalifikační požadavky dle § 189 odst. 3 stavebního zákona ke dni podání této námitky splňuje Ing. Rostislav Klimánek, který jako vedoucí odboru územního rozvoje svým podpisem zastřešuje a zodpovídá za činnost Městského úřadu Český Těšín na úseku územního plánování. Referent územního plánování a rozvoje Mgr. Radim Siuda splňuje ke dni podání této námitky kvalifikační požadavky dle § 24 stavebního zákona, protože mu byla udělena dle § 195 stavebního zákona na základě prokázané kvality práce na úseku územního plánování výjimka z kvalifikačního požadavku vzdělání rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 17. 4. 2009, po předchozím doložení splnění kvalifikačních požadavků osvědčení zvláštní odborné způsobilosti na úseku územního plánování a délky praxe. Kvalifikační požadavky dle § 189 odst. 3 stavebního zákona ke dni podání této námitky při výkonu územně plánovací činnosti splňuje rovněž Ing. Lucie Bury, referentka územního plánování a rozvoje, od května 2009 na mateřské resp. rodičovské dovolené. Důvody vymezení parcel č. 238/5, 239 a 247/3 k.ú. Dolní Žukov jako součást plochy NZ jsou již uvedeny výše. Na parcele č. 320/1 k.ú. Koňakov je povolena „Účelová stavba zemědělské prvovýroby s rodinným domem“ stavebním úřadem pravomocným rozhodnutím o umístění stavby ze dne 15. března 2007 a stavebním povolením ze dne 9. července 2007. Vlastník předmětné parcely požádal na základě návrhu na pořízení o zařazení do pořízení Územního plánu Český Těšín a přeřazení do zóny umožňující individuální výstavbu. O zařazení do pořízení rozhodlo Zastupitelstvo města na svém 10. zasedání ze dne 15.09.2008, č.usnesení 357/10.ZM. Výše uvedená stavba je z pohledu pořizování ÚPD limitem využití území dle § 27 stavebního zákona a byla zařazena v návrhu Územního plánu Český Těšín do plochy SV – smíšená obytná – venkovská. Tuto plochu charakterizuje území s převládající dominantní funkcí bydlení, tvořené venkovskou nízkopodlažní zástavbou rodinných domů a původních zemědělských usedlostí, případně s doplňujícími funkcemi hospodářskými a rekreačními a nezbytnou technickou vybaveností. Dotčené orgány neuplatnily k předmětnému vymezení v rámci projednání zadání, společného jednání a veřejného projednání návrhu Územního plánu Český Těšín žádné připomínky. Dotčené orgány přítomné na veřejném projednání (odbor životního prostředí MěÚ Český Těšín – dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, odbor dopravy MěÚ Český Těšín – dle zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích , ve znění pozdějších předpisů a Pozemkový úřad Karviná – dle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému


168



zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů) na závěr uvedly, že se uplatněná námitka netýká jejich zájmů.

Námitka č.7 Přepis textu: Ing. arch. Mgr. Karel Cieślar, Středová 85, 737 01 Český Těšín - Koňakov Věc: Námitka dle § 22 odst. 3 proti návrhu Územního plánu Český Těšín Jako dotčena osoba podle odst. 2 § 52 zákona č. 183/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. a zákona č. 191/2008 Sb. uplatňuji námitku proti návrhu výše uvedeného územního plánu předloženého při veřejném projednání dne 26.5.2010 podle § 52 odst. 1 stavebního zákona. Odůvodnění: Jsem občanem města Český Těšín a majitelem rodinného domku na ulici Středová č.p. 85 v městské části Koňakov. Jako majitel parc. č. 162/12 (viz. výpis z katastru nemovitosti v příloze 1 – doloženo kopií výpisu z katastru nemovitostí ze dne 18.01.2010) jsem krácen na svých právech, jelikož předložený návrh nového územního plánu mění funkční využití mé parcely, aniž bych o to požádal. Původní využití mé parcely jako orné půdy, chráněné zemědělským půdním fondem, bylo bez jakéhokoliv předchozího upozornění ze strany pořizovatele změněno na zastavitelnou plochu Z39 s funkčním využitím B1 zahrnutou z hlediska krajinného rázu dokonce do kategorie II – soustředěná venkovská zástavba. Své námitky proti spekulativní parcelaci zemědělské půdy jsme spolu s ostatními sousedy uplatňovali dopisy ze dne 15.09.2008 při schvalování záměru změny ÚP (viz. příloha 2), následně 13.02.2009 jako připomínku ke změně č.80. Na tento dopis adresovaný starostovi města, odboru územního odboru a Kontrolnímu výboru Zastupitelstva města jsem obdržel strohou a zmatečnou odpověď podepsanou místostarostou PaeDr. Milanem Peckou až 08.07.2009, to je po necelých 5-ti měsících! (viz příloha 3). Mám za to, že v tomto případě došlo k porušení zákona a žádám nadřízené orgány o využití mimořádného opravného prostředku (přezkumu). Dle mých informací k obdobnému obcházení stavebního zákona došlo i u jiných občanů, kterým byl bez upozornění změněn způsob využití jejich pozemků. Někteří z nich to ještě ani netuší. Veřejné projednání měl pořizovatel ÚP, dle mého názoru, svolat na více místech (např. v městských částech). Vyplývá to ze stavebního zákona, § 22 odst.1 kde je uvedeno: „je-li to účelné nebo vyžaduje li to rozsah řešeného území, nařídí pořizovatel více veřejných projednání na jím určených místech“. V případě nového územního plánu města, které má na svém území několik bývalých obcí, je nejen účelné, nýbrž nutné projednat tak citelné změny v životě občanů přímo v jejich městských částech. Není možno na jediném veřejném projednání najit prostor pro každou změnu ÚP na předměstí a přitom seriozně a fundovaně projednat navržené plochy pro služby, průmysl, sport, školství apod. v centru města. V odpovědi starosty ze dne 11.03.2010 na náš dopis ze dne 3.01.2010 (viz. příloha 4), v němž uvádíme důvody našeho nesouhlasu se spekulativní parcelaci zemědělské půdy (parc. 162/13) týkající se nejenom ohrožení životního prostředí, ale především dopravního napojení na slepou, velmi úzkou komunikaci, čteme: „K Vaší opětovné připomínce k zahušťování zástavby v místě kde není veřejná kanalizace a místní komunikace je úzká, jsme již v minulé korespondenci odpovídali, že při schvalování zadání nového územního plánu na 12. zasedání zastupitelstvo tento požadavek vzalo v úvahu s tím, že u žadatele pro návrh této plochy byl rozsah její zastavitelnosti kompenzován vypuštěním zastavitelné plochy žadatele ve stejném rozsahu v blízké lokalitě této integrované části města – v Koňakově“. Máme tomu rozumět tak, že zastupitelstvo zrušilo zastavitelné plochy žadatele přístupné z okresní silnice a navrhuje parcelaci zemědělské půdy u úzké, slepé polní cesty? Není tomu náhodou tak, že navrhovatel upustil od záměru výstavby příjezdové komunikace od ulice Hradišťská podél parcel, které už prodal, a počítá s tím, že tu úzkou a slepou polní cestu, k níž přiléhají nové zastavitelné plochy, bude muset město rekonstruovat, má-li být po výstavbě ještě průjezdná? Je to jednoduchý podnikatelský záměr: koupit zemědělskou půdu za doslova několik Kč/m2, zařídit si změnu ÚP a pak pozemky bez sebemenších investic prodat za stovky Kč/m2. Náklady na výstavbu přístupových komunikací a infrastrukturu, nemluvě o poškození životního prostředí a kvality krajinného rázu, ponese daňový poplatník. Jelikož v návrhu ÚP, v části zabývající se řešením dopravní obslužnosti, není navrženo ani prodloužení ulice Středová tak, aby byla obousměrná, je území dotčeno námitkou rozšířeno o pozemky potřebné k výstavbě této komunikace.


169



Přílohy: 1. 2. 3. 4. 5.

Výpis z katastru nemovitosti Dopis občanů z ulice Středová ze dne 15.09.2008 Dopis ze dne 13.02.2009 a reakce starosty ze dne 8.07.2009 Dopis ze dne 3.01.2010 a odpověď starosty ze dne 11.03.2010 Vymezení území dotčeného námitkou

rozhodnutí: námitka se zamítá odůvodnění: Dne 26.05.2010, tj. na závěr veřejného projednání, podal p. K. Cieślar námitku dle § 22 odst. 3 proti návrhu Územního plánu Český Těšín. K tomuto podání bylo přistoupeno jako k námitce proto, že se vlastník domnívá, že je krácen na svých právech, jelikož předložený návrh nového územního plánu mění funkční využití parcely 162/12 k.ú. Koňakov, jejíž je majitel. Územní plán Český Těšín je zpracován na základě a v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. stavební zákon a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb. Návrh Územního plánu Český Těšín je zpracován na základě cílů a úkolů územního plánování stanovených v § 18 a 19 stavebního zákona, ve kterých je kladen zejména důraz na ochranu krajiny a nezastavěného území se zachováním principů udržitelného rozvoje a s ohledem na potřebu odstranění urbanistických závad vyplývajících ze zpracovaných Územně analytických podkladů z roku 2008 (dále jen „ÚAP“), které tvořily podklad řešení této ÚPD. Zejména se stanovila urbanistická koncepce rozvoje města Český Těšín, kdy došlo ke stanovení hlavních směrů rozvoje a priorit obce v různých oblastech (bydlení, průmysl, rekreace, zachování a podpora přírodního prostředí, hodnot a zachování krajinného rázu). Pro zástavbu se navrhují zejména, doposud nedostatečně využity lokality navazující na centrální části Českého Těšína a na jádra oddělených sídel, kde je předpoklad efektivního využití vynaložených investic do dopravní a technické infrastruktury. Oproti doposud platné ÚPD, nebyly do zastavitelných ploch zahrnuty plochy zemědělské půdy, u kterých není v dosud platném územním plánu vč. jeho změn navržena změna funkčního využití a tudíž není u nich vyhodnocen zábor půdy. Tato skutečnost zkreslovala resp. značně podhodnocovala rozsah zabírané zemědělské půdy pro další zástavbu v doposud platné ÚPD. Dle územního plánu schváleného v r. 1993 byly v Českém Těšíně a Chotěbuzi (v té době se jednalo o jednu obec) navrženy plochy pro obytnou zástavbu (v bytových a v rodinných domech) o celkové rozloze 70,7 ha, z toho cca ¾ byla určena pro rodinné domy (tj. cca 53 ha), zbývající část pro bytové domy. Schválenými změnami této ÚPD bylo navrženo další rozšíření návrhových ploch individuálního bydlení. Celkem bylo navrženo pro obytnou zástavbu v rodinných domech v Českém Těšíně dalších 148,3 ha, což přestavuje přibližně 3x více ploch než navrhoval územní plán v r. 1993. Celkově je dle územního plánu sídelního útvaru Český Těšín pro město Český Těšín vč. jeho změn navrženo cca 202,4 ha ploch 2 pro individuální bydlení, což při průměrné rozloze stavebního pozemku 2000 m /1RD (vč. komunikací) představuje přibližně pozemky pro cca 1000 rodinných domů. Navíc jsou v tomto územním plánu vč. všech změn vymezeny zastavitelné plochy pro výstavbu bytových domů o rozloze 33,3 ha. Dle informací ze stavebního úřadu v Českém Těšíně bylo v roce 2007 zkolaudováno v rámci území města Český Těšín 30 RD. Při této intenzitě výstavby by tak jen tento požadovaný nárůst ploch pro RD byl v Českém Těšíně kompletně zastavěn za cca 33 let. Při stagnujícím počtu obyvatel Českého Těšína bylo toto zjištění více než alarmující. Přitom je nutno konstatovat, že plochy vymezené tímto územním plánem vč. jeho změn nebyly ještě zdaleka zastavěny. Odhad míry zastavění vymezených ploch je obtížné stanovit u některých lokalit činí současné zastavění 80 - 90%, u některých lokalit naopak nedosahuje ani 10%, nebo zde výstavba ještě ani nezačala. Výše uvedené skutečnosti vyplývají ze zpracovaných Územně analytických podkladů z roku 2008. Proto bylo přistoupeno ke stanovení nové urbanistické koncepce a k podstatné redukci takto vymezených zastavitelných ploch změnami dosud platné ÚPD. Zachování současného stavu by bylo popřením samé podstaty územního plánování, jehož cílem je vytvářet předpoklady pro udržitelný a vyvážený rozvoj území, aniž by došlo k ohrožení podmínek pro život budoucích generací. Vymezení nových ploch je navrženo v přímé návazností na nově vymezené zastavěné území dle § 58 stavebního zákona a to za účelem minimalizace zásahu do nezastavěného území. Vymezení zastavěného území bylo podpořeno průzkumy v terénu, kdy byl prověřován skutečný stav objektů a staveb v území. Díky novému vymezení zastavěného území by mělo dojít k tomu, že vlastníci v tomto území budou moci realizovat doplňkovou zástavbu, případně řešit bytovou situaci rodinných příslušníků v daném území, aniž by docházelo k dalšímu ukrajování volné krajiny. V souladu s požadavky na řešení vyplývající z rozboru trvale udržitelného rozvoje, zpracovaného


170



v rámci Územně analytických podkladů z roku 2008, bylo do územního plánu zapracováno nové vymezení územních systémů ekologické stability a nově jsou dohodnuty a zapracovány do územního plánu podmínky ochrany krajinného rázu. Všechny tyto skutečnosti jsou stanoveny ve schváleném zadání ÚP Český Těšín, zejména v kapitolách 3-5 tohoto zadání, kde jsou současně i stanoveny požadavky nepřevzít veškeré záměry vymezené v rámci doposud platné ÚPD. Ke změně způsobu funkčního využití došlo zcela v souladu se schváleným zadáním Územního plánu Český Těšín, kde je v kapitole 4 (požadavky na rozvoj území obce) uvedeno: „Při řešení Územního plánu města Český Těšín, dojde k aktualizaci zastavěného území, vymezení nových schválených zastavitelných ploch (příloha č.1), aktualizaci vymezeného funkčního využití (příloha č.2), redukci již vymezených zastavitelných ploch, na nichž doposud nedošlo k jejich využívání (příloha č.3), atd.“ Proces pořízení a schválení zadání ÚP Český Těšín je blíže popsán v podkapitole II.A.l1) Postup při pořízení územního plánu. Zadání Územního plánu Český Těšín bylo schváleno na zasedání zastupitelstva města Český Těšín dne 09.03.2009 č. usnesení 475/12.ZM. U předmětné parcely 162/12 k.ú. Koňakov došlo pouze ke změně označení dosud platné zóny bydlení individuálního v RD - UBI na plochu BI (bydlení individuální – v rodinných domech městské a příměstské) dle vymezení funkčních ploch s rozdílným způsobem využití na základě vyhlášky č. 501/2006 Sb. Zóně UBI podle nového začlenění do funkčních ploch s rozdílným způsobem využití nejlépe odpovídá zařazení do plochy BI. Dle příslušných regulativů lze jak v zóně UBI podle dosud platné ÚPD, tak i v nově označené ploše BI v návrhu Územního plánu Český Těšín, realizovat obdobné stavby. Blíže je návrh členění obce na plochy s rozdílným způsobem využití popsán v textové části Odůvodnění - podkapitole II.A.d3). Předmětná parcela je jak v doposud platné ÚPD (vymezena jako zastavitelná již v rámci změny č. 3 ÚPNSÚ Český Těšín pro město Český Těšín, vydanou v roce 2001), tak i návrhu nového územního plánu zařazena ve vymezeném zastavěném území a není součástí zastavitelné plochy označené jako Z39 jak tvrdí vlastník. Touto změnou označení nemohl být vlastník krácen na svých právech, jelikož se nemění funkční využití dané parcely a na dané parcele lze v obou ÚPD realizovat obdobné záměry. Jak vyplývá z odpovědi zaslané starostou města (přiložené v příloze č.2 námitky) se žádostí doručenou dne 15.09.2008 a ústně prezentovanou zástupcem Ing. arch. Cieślarem na 10. zasedání Zastupitelstva města téhož dne, kdy se schvalovaly požadavky do pořízení nového územního plánu, a uplatněnými námitkami a připomínkami k záměru na parc. č. 162/13 (nevlastní p. Cieślar) k.ú. Koňakov Zastupitelstvo zabývalo a podalo vysvětlení ohledně vhodnosti zařazení tohoto záměru do pořízení nového územního plánu. Zastupitelstvo tak rozhodlo s ohledem na skutečnost, že se žadatel současně vzdává zastavitelných pozemků v blízké lokalitě ve stejném rozsahu, čímž nedochází ke zvýšení nových ploch pro zástavbu. V rámci projednávání návrhu zadání ÚP Český Těšín uplatnil Ing. arch. Mgr. Karel Cieślar připomínku, která byla doručena odboru územního rozvoje dne 13.02.2009 a která je přiložena jako příloha č.3 zaslané námitky. V souladu s § 47 odst. 4 stavebního zákona, pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem na základě uplatněných požadavků a podnětů návrh zadání ÚP Český Těšín upravil a předložil jej ke schválení Zastupitelstvu města Český Těšín spolu s příslušným vyhodnocením. Pořizovatel částečně vyhověl i připomínce Ing. arch. Mgr. Karla Cieślara a u záměru na parc. č. 162/13 k.ú. Koňakov došlo k podstatné redukci zastavitelné plochy o cca 1/3 daného pozemku a zůstala pouze část pozemku v rozsahu odpovídajícím velikosti zrušených zastavitelných pozemků žadatele. Zastupitelstvo města schválilo zadání Územního plánu Český Těšín na svém 12. zasedání dne 09.03.2009. Proces pořízení a schválení zadání ÚP Český Těšín probíhal zcela v souladu s § 47 stavebního zákona (viz. podkapitola II.A.l1) Postup při pořízení územního plánu). K vyjádření Kontrolního výboru a Zastupitelstva města nepřísluší pořizovateli se vyjadřovat. Mimořádné opravné prostředky je možno využít až po vydání Územního plánu Český Těšín Zastupitelstvem města. Ke změně způsobu funkčního využití „u jiných občanů“ jak je uvedeno v námitce, došlo zcela v souladu se schváleným zadáním Územního plánu Český Těšín, kde je v kapitole 4 (požadavky na rozvoj území obce) uvedeno: „Při řešení Územního plánu města Český Těšín, dojde k aktualizaci zastavěného území, vymezení nových schválených zastavitelných ploch (příloha č.1), aktualizaci vymezeného funkčního využití (příloha č.2), redukci již vymezených zastavitelných ploch, na nichž doposud nedošlo k jejich využívání (příloha č.3), úpravě regulativů, stanovení hlavních směrů rozvoje a priorit obce v různých oblastech, aktualizace prvků ÚSES, aktualizace cyklostezek a vymezení území s převahou přírodních a krajinářských hodnot. Při řešení územního plánu navázat na aktuální rozvojové záměry schválené územně plánovací dokumentace zpracované pro administrativní území města Český Těšín, včetně jejich schválených změn“. Proces pořízení a schválení zadání ÚP Český Těšín je blíže popsán v podkapitole II.A.l1) Postup při pořízení územního plánu. Následně došlo ke zpracování návrhu


171



Územního plánu Český Těšín a některé plochy byly při novém vymezení zastavěného území podle § 58 stavebního zákona zahrnuty do zastavěného území a u některých ploch nám vlastníci prokázali, že již začali pozemky využívat k danému účelu, nebo došlo k dohodě ohledně jejich podstatné redukce. Vlastníci pozemků, kteří v minulosti v rámci schválených změn 3-13 (tj. od roku 2000) požádali o změnu na zastavitelnou plochu a bylo jim vyhověno a nyní se navrhovalo jejich nepřevzetí do nového ÚP, byli na tuto skutečnost na základě úkolu ze Zastupitelstva upozorněni dopisem opět nad rámec zákona. U ostatních, kteří v minulosti nepožádali o změnu územního plánu a přesto se jim jejich funkční využití v rámci zpracovaných změn změnilo, se postupovalo v režimu stavebního zákona a sice oznámením na úřední desce MěÚ. K redukci dlouhodobě nevyužívaných zastavitelných ploch, zasažených dalšími limity ve využívání území, vymezených v rámci Územního plánu sídelního útvaru Český Těšín pro město Český Těšín vč. jeho změn, bylo přistoupeno s ohledem na množství vymezených zastavitelných ploch v rámci této dokumentace. Celkově je dle této ÚPD vč. jejích změn navrženo cca 202,4 ha ploch pro 2 individuální bydlení, což při průměrné rozloze stavebního pozemku 2000 m /1RD (vč. komunikací) a tempu výstavby (30 kolaudačních rozhodnutí/rok), představuje přibližně pozemky pro cca 1000 rodinných domů, které se zastaví tímto tempem za cca 33 let. Zachování současného stavu by bylo popřením samé podstaty územního plánování, jehož cílem je vytvářet předpoklady pro udržitelný a vyvážený rozvoj území, aniž by došlo k ohrožení podmínek pro život budoucích generací. Výše uvedené skutečnosti jsou stanoveny jako urbanistické závady v rámci zpracovaných ÚAP z roku 2008 a tyto urbanistické závady bylo nutno řešit v novém Územím plánu Český Těšín. Pořizovatel využil zákonné možnosti zredukovat dlouhodobě nevyužívané zastavitelné plochy v novém územním plánu, bez nároku vlastníků na rozdíl ceny pozemků, který bude platit od r. 2012 dle § 102 stavebního zákona a s ohledem na nutnost prokazování využití již vymezených zastavitelných ploch a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch při dalších změnách územního plánu dle § 55 odst. 3 stavebního zákona. Dle zkušeností pořizovatele s vydáváním změn 1-13 dosud platné ÚPD, kdy se některé změny také týkaly celého správního obvodu města Český Těšín, není účelné ani s ohledem na rozsah řešeného území, nařizovat více veřejných projednání. Veřejného projednání se vždy zúčastnilo pouze pár jedinců, což potvrzuje i účast ohledně veřejného projednání návrhu Územního plánu Český Těšín, kterého se dle prezenční listiny zúčastnilo pouze 11 občanů města Český Těšín. Ostatní přítomni byli zástupci dotčených orgánů a jiných odborů MěÚ Český Těšín. Budova Městského úřadu Český Těšín, kde se veřejné projednání konalo, leží v centru města a je dobře dostupná ze všech integrovaných částí města. Občané celého správního obvodu města Český Těšín byli o konání veřejného projednání informováni doručením veřejnou vyhláškou na úřední desce i elektronicky a zveřejněním v tisku. Zveřejnění v tisku může pořizovatel doložit předložením fotokopií minimálně 4 článků v regionálním tisku (Havířovský Deník, Třinecký Hutník, Horizont a Těšínské listy). Těšínské listy jsou dle smlouvy o distribuci roznášeny zdarma do každé domácnosti ve správním obvodu města Český Těšín, včetně všech integrovaných obcí. Na veřejném projednání byli všichni přítomni řádně poučeni ohledně podávání námitek a připomínek a byl jim dán prostor se k uplatněným podáním vyjádřit. K uplatněným podáním vystoupilo 6 jejich autorů se svým komentářem, ostatní autoři doručených podání se veřejného projednání nezúčastnili, proto byla jejich podání pouze přečtena dotčeným orgánům. Na závěr veřejného projednání uplatnily dotčené orgány k předloženým námitkám a připomínkám svá stanoviska. Výzva na adresu dotčených orgánů státní správy (doložená v příloze č.4 námitky), byla postoupena příslušným kompetentním úřadům v daných záležitostech a sice: ve věcech ochrany přírody a krajiny, zemědělského půdního fondu a vodního hospodářství byly postoupeny Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje (odbor životního prostředí a zemědělství) a připomínky ve věci místních komunikací patří do kompetence Městského úřadu Český Těšín (odbor živnostenský a dopravy). Dotčené orgány se vyjádřily v rámci svých stanovisek uplatněných po společném jednání o návrhu ÚP Český Těšín. Z uplatněných stanovisek dotčených orgánů vyplývá, že daná parcela 162/13 k.ú. Koňakov, není součástí zvláště chráněného území ani přechodně chráněné plochy a je situována mimo územní systém ekologické stability, evropsky významné lokality a mimo ptačí oblasti. Eventuelní zásah do přirozeného vývoje zvláště chránněých druhů rostlin a živočichů se projednává až při realizaci konkrétního záměru, a to na základě žádosti oprávněné osoby o povolení výjimky podle § 56 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Z pedologického hlediska se jedná o zemědělskou půdu podprůměrné kvality zařazené do V. třídy ochrany. Likvidace odpadních vod bude řešena individuálně (žumpa nebo malá čistírna, která musí být umístěna a řešena tak, aby bylo umožněno výhledové připojení stavby na kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod. Po připojení stavby na kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod musí být u žumpy nebo malé čistírny zajištěno ukončení jejich užívání. Vypouštění odpadních vod z domovních ČOV do vod povrchových nebo do půdních vrstev bude předmětem samostatného vodoprávního řízení). Předmětná zastavitelná plocha je situována vedle komunikace (ul. Středová), což je podle zpracovaného pasportu komunikací, poskytnutého v rámci aktualizace ÚAP, místní komunikace III. třídy a nejedná se tudíž o polní cestu, jak


172



se tvrdí v námitce. Příjezd k jednotlivým nemovitostem bude řešen v územním řízení pro jednotlivé stavby, kdy budou v Rozhodnutí o povolení připojení sousední nemovitosti na pozemní komunikaci, ul. Středovou, stanoveny podmínky pro způsob připojení. Pokud by zvýšením provozu na této komunikaci došlo k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, je nutno přijmout potřebná opatření a provést úpravy komunikace. Dále podotýkáme, že se jedná o jednu zastavitelnou plochu Z 39 o celkové výměře 0,61 ha. Takováto výměra je v dané lokalitě obvyklá pro výstavbu jednoho až 2 rodinných domů. V souladu s vyhodnocením uvedeným v podkapitole II.A.l 2.5) byla grafická část návrhu doplněna o schéma „Diferenciace území z hlediska krajinného rázu“ a textová část návrhu o podmínky ochrany krajinného rázu dle dokumentace Hodnocení krajinného rázu, RNDr.J.Kotík, září 2009. Na závěr veřejného projednání uplatnily dotčené orgány tato stanoviska k námitce Ing. arch. Mgr. Cieślara: Městský úřad Český Těšín, odbor živnostenský a dopravy, jako dotčený orgán státní správy podle ustanovení § 40 odst. 4 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů konstatuje, že místní komunikace ul. Středová je veřejně přístupná, vjezdy se řeší samostatně a pokud je nepůjde realizovat nebude vydáno příslušné rozhodnutí (souhlas). Městský úřad Český Těšín, odbor výstavby a životního prostředí, jako příslušný orgán ochrany přírody podle ustanovení § 77 odst. 2 písm. j) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů konstatuje, že z hlediska krajinného rázu je zpracována dokumentace „Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“, ing. Kotíkem a dle tohoto je třeba dodržet příslušné regulace. Pořízení územního plánu (nebo jeho změny), na základě návrhu na pořízení územního plánu, se řídí dle § 44 – 46 stavebního zákona. Zastupitelstvo se rozhoduje dle svobodné vůle a na pořízení územního plánu nebo jeho změny není právní nárok. Důvody zařazení předmětného pozemku do pořízení územního plánu jsou objasněny v dopise zaslaného starostou města Ing. arch. Mgr. Cieślarovi dne 07.11.2008, který je přiložen v příloze č.2 jeho námitky. Spekulace popsané v závěru námitky ohledně „spekulativní parcelace“ jsou irelevantví a nejsou ničím podloženy, proto pořizovateli nepřísluší nad nimi polemizovat. Prodloužení ulice Středová, tak aby byla obousměrná, není předmětem řešení návrhu ÚP Český Těšín z důvodu toho, že se již neplánuje další rozšiřování zástavby podél této místní komunikace. Další rozšíření výstavby není možné z důvodu vedení plynovodu VTL DN 500 vč. jeho ochranného a bezpečnostního pásma a návrhu VTL plynovodu DN 500 PZP Třanovice – Karviná Doly vč. jeho ochranného a bezpečnostního pásma a navrhovaného vedení tranzitního VVTL plynovodu DN 500 Třanovice – Chotěbuz státní hranice ČR/Polsko vč. jeho ochranného a bezpečnostního pásma. VVTL plynovod 500 Třanovice – Chotěbuz státní hranice ČR/Polsko je vyznačen jako koridor technické infrastruktury v Politice územního rozvoje ČR a plynovod DN 500 PZP Třanovice – Karviná Doly je označen jako VPS v Územním plánu velkého územního celku Ostrava – Karviná. S ohledem na výše uvedené, není prodloužení ul. Středová účelné.

Námitka č.8 Písemný překlad z polského jazyka do českého jazyka, přeloženo Mgr. Janem Matulou, tlumočníkem jazyka polského a německého, jmenovaného rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.11.1983 č.j. 4059/83. Mgr. Ing. Arch. Karel Cieślar, Středová 85, 735 62 Český Těšín - Koňakov Týká se: Námitka proti řízení týkajícímu se plánu územního rozvoje ve smyslu § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů. Odůvodnění: 1) Městský úřad Český Těšín, Odbor územního rozvoje mění využití a snižuje hodnotu mého nemovitého majetku, tedy pozemků označených parcelními čísly 160/1, 160/3, 160/4, 162/12, 166/1 a 166/3, které se nacházejí v katastrálním území Koňakov (doloženo výpisem z katastru nemovitostí ze dne 18.01.2010), jakož i mého domu na parcele č. 160/4 – tím, že zavádí změnu ze zóny NZ (neurbanizované území určené k zemědělské činnosti) na zónu B1 (urbanizovaná zóna, území bytové zástavby - určené k intenzívní výstavbě rodinných domů).


173



Snížení hodnoty výše uvedených pozemků provádí Městský úřad v Českém Těšíně beze mnou podané žádosti a bez mého vědomí (parc. 162/12). Zejména upozorňuji na skutečnost, že jsem českým občanem patřícím k polské národnostní menšině a porušení mého práva i skutečnost, že jsem vlastníkem výše uvedených pozemků, může nepochybně prokázat katastrální úřad. Městský úřad v Českém Těšíně nevyvěsil vyhlášku v souladu s ustanovením § 25 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů, a tudíž tím porušil moje právo umožňující prezentaci mého názoru ve věci projednání záležitosti týkající se plánu územního rozvoje. V souladu s ustanovením § 25 odst. 4 platí, že pokud se vyhláška týká práv členů národnostních menšin a pokud je v dané správní jednotce ustanoven výbor pro národnostní menšiny nebo jiný orgán pro záležitosti národnostních menšin, správní jednotka musí vyvěsit danou vyhlášku rovněž v jazyce národnostní menšiny. 2) Plánování územního rozvoje na Městském úřadě v Českém Těšíně je řízeno osobou nevlastnící příslušné kvalifikace (Mgr. Siuda má pouze Speciální odborné kompetence). Kvalifikační požadavky jsou určeny v ustanovení § 24 stavebního zákona. V důsledku absence znalostí v oblasti techniky a informací týkajících se problematiky územního rozvoje, které Mgr. Siuda nemá, jsou do plánu územního rozvoje zaváděny změny, v jejichž důsledku dochází k ohrožení životního prostředí, bezpečnosti silničního provozu a také ke snížení hodnoty a estetiky krajiny! Ing. Rostislav Klimánek, který je pověřen dohledem a meritórní kontrolou plánu územního rozvoje připraveného Mgr. Siudou pro jednotlivé etapy jeho zpracování nepochybně přehlédl danou okolnost. Věřím, že Městský úřad v Českém Těšíně příjme nápravná opatření a já nebudu muset hájit svá práva cestou přípravného řízení prostředků obecného charakteru, případně cestou žaloby podané v souladu se zákonem 150/2002 Sb. správního řádu, ve které požádám o náhradu škody způsobené nedbalostí a neznalostí právních předpisů ze strany zaměstnanců Městského úřadu v Českém Těšíně. Přílohy: 1. Výpis z pozemkových knih 2. Předmětné území týkající se námitky

rozhodnutí: námitka se zamítá odůvodnění: Dne 26.05.2010, tj. na závěr veřejného projednání, podal p. K.. Cieślar podání v polském jazyce. Dle prohlášení vlastníka na veřejném projednání jsou v něm uplatněny významově stejné námitky jako v podání v české verzi. Pořizovatel si i přes to zajistil oficiální pořízení překladu tlumočníkem zapsaným v seznamu tlumočníků, panem Mgr. J. Matulou a zjistil, že se v podání objevují odchylky oproti české verzi. K tomuto podání bylo přistoupeno jako k námitce proto, že vlastník uvádí, že dojde ke změně využití a snížení hodnoty jeho nemovitého majetku, tedy pozemků označených parcelními čísly 160/1, 160/3, 160/4, 162/12, 166/1 a 166/3 k.ú. Koňakov, jejíchž je majitel. Územní plán Český Těšín je zpracován na základě a v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. stavební zákon a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb. Návrh Územního plánu Český Těšín je zpracován na základě cílů a úkolů územního plánování stanovených v § 18 a 19 stavebního zákona, ve kterých je kladen zejména důraz na ochranu krajiny a nezastavěného území se zachováním principů udržitelného rozvoje a s ohledem na potřebu odstranění urbanistických závad vyplývajících ze zpracovaných Územně analytických podkladů z roku 2008 (dále jen „ÚAP“), které tvořily podklad řešení této ÚPD. Zejména se stanovila urbanistická koncepce rozvoje města Český Těšín, kdy došlo ke stanovení hlavních směrů rozvoje a priorit obce v různých oblastech (bydlení, průmysl, rekreace, zachování a podpora přírodního prostředí, hodnot a zachování krajinného rázu). Pro zástavbu se navrhují zejména, doposud nedostatečně využity lokality navazující na centrální části Českého Těšína a na jádra oddělených sídel, kde je předpoklad efektivního využití vynaložených investic do dopravní a technické infrastruktury. Oproti doposud platné ÚPD, nebyly do zastavitelných ploch zahrnuty plochy zemědělské půdy, u kterých není v dosud platném územním plánu vč. jeho změn navržena změna funkčního využití a tudíž není u nich vyhodnocen zábor půdy. Tato skutečnost zkreslovala resp. značně podhodnocovala rozsah zabírané zemědělské půdy pro další zástavbu v doposud platné ÚPD Dle územního plánu schváleného v r. 1993 byly v Českém Těšíně a Chotěbuzi (v té době se jednalo o jednu obec) navrženy plochy pro obytnou zástavbu (v bytových a v rodinných domech) o celkové rozloze 70,7 ha, z toho cca ¾ byla určena pro rodinné domy (tj. cca 53 ha), zbývající část pro bytové domy.


174



Schválenými změnami této ÚPD bylo navrženo další rozšíření návrhových ploch individuálního bydlení. Celkem bylo navrženo pro obytnou zástavbu v rodinných domech v Českém Těšíně dalších 148,3 ha, což přestavuje přibližně 3x více ploch než navrhoval územní plán v r. 1993. Celkově je dle územního plánu sídelního útvaru Český Těšín pro město Český Těšín vč. jeho změn navrženo cca 202,4 ha ploch 2 pro individuální bydlení, což při průměrné rozloze stavebního pozemku 2000 m /1RD (vč. komunikací) představuje přibližně pozemky pro cca 1000 rodinných domů. Navíc jsou v tomto územním plánu vč. všech změn vymezeny zastavitelné plochy pro výstavbu bytových domů o rozloze 33,3 ha. Dle informací ze stavebního úřadu v Českém Těšíně bylo v roce 2007 zkolaudováno v rámci území města Český Těšín 30 RD. Při této intenzitě výstavby by tak jen tento požadovaný nárůst ploch pro RD byl v Českém Těšíně kompletně zastavěn za cca 33 let. Při stagnujícím počtu obyvatel Českého Těšína bylo toto zjištění více než alarmující. Přitom je nutno konstatovat, že plochy vymezené tímto územním plánem vč. jeho změn nebyly ještě zdaleka zastavěny. Odhad míry zastavění vymezených ploch je obtížné stanovit u některých lokalit činí současné zastavění 80 - 90%, u některých lokalit naopak nedosahuje ani 10%, nebo zde výstavba ještě ani nezačala. Výše uvedené skutečnosti vyplývají ze zpracovaných Územně analytických podkladů z roku 2008. Proto bylo přistoupeno ke stanovení nové urbanistické koncepce a k podstatné redukci takto vymezených zastavitelných ploch změnami dosud platné ÚPD. Zachování současného stavu by bylo popřením samé podstaty územního plánování, jehož cílem je vytvářet předpoklady pro udržitelný a vyvážený rozvoj území, aniž by došlo k ohrožení podmínek pro život budoucích generací. Vymezení nových ploch je navrženo v přímé návazností na nově vymezené zastavěné území dle § 58 stavebního zákona a to za účelem minimalizace zásahu do nezastavěného území. Vymezení zastavěného území bylo podpořeno průzkumy v terénu, kdy byl prověřován skutečný stav objektů a staveb v území. Všechny tyto skutečnosti jsou stanoveny ve schváleném zadání ÚP Český Těšín, zejména v kapitolách 3-5 tohoto zadání, kde jsou současně i stanoveny požadavky nepřevzít veškeré záměry vymezené v rámci doposud platné ÚPD. Ke změně způsobu funkčního využití došlo zcela v souladu se schváleným zadáním Územního plánu Český Těšín, kde je v kapitole 4 (požadavky na rozvoj území obce) uvedeno: „Při řešení Územního plánu města Český Těšín, dojde k aktualizaci zastavěného území, vymezení nových schválených zastavitelných ploch (příloha č.1), aktualizaci vymezeného funkčního využití (příloha č.2), redukci již vymezených zastavitelných ploch, na nichž doposud nedošlo k jejich využívání (příloha č.3), atd.“ Proces pořízení a schválení zadání ÚP Český Těšín je blíže popsán v podkapitole II.A.l1) Postup při pořízení územního plánu. Zadání Územního plánu Český Těšín bylo schváleno na zasedání zastupitelstva města Český Těšín dne 09.03.2009 č. usnesení 475/12.ZM. Informace uvedené v námitce Mgr. Ing. Arch. Cieslara se nezakládají na pravdě, protože u předmětných parcel došlo pouze ke změně označení dosud platné zóny bydlení individuálního v RD - UBI (parcely 160/1, 160/3, 160/4, 162/12 a 166/3 k.ú. Koňakov) na plochu BI (bydlení individuální – v rodinných domech městské a příměstské) a u parcely 166/1 (lesní pozemek) došlo pouze ke změně označení dosud platné zóny krajinné zeleně – NZ na plochu NL (pozemky určené k plnění funkce lesa) dle vymezení funkčních ploch s rozdílným způsobem využití na základě vyhlášky č. 501/2006 Sb. Zóně UBI podle nového začlenění do funkčních ploch s rozdílným způsobem využití nejlépe odpovídá zařazení do plochy BI a zóně NZ nejlépe odpovídá zařazení do plochy NL. Dle příslušných regulativů lze jak v zónách UBI podle dosud platné ÚPD, tak i v nově označených plochách BI v návrhu Územního plánu Český Těšín a v zónách NZ podle dosud platné ÚPD, tak i v nově označených plochách NL v návrhu Územního plánu Český Těšín, realizovat obdobné stavby a záměry. Blíže je návrh členění obce na plochy s rozdílným způsobem využití popsán v textové části Odůvodnění - podkapitole II.A.d3). Předmětné parcely 160/1, 160/3, 160/4, 162/12 a 166/3 k.ú. Koňakov jsou jak v doposud platné ÚPD (vymezeny jako zastavitelné již v rámci změny č. 3 ÚPNSÚ Český Těšín pro město Český Těšín, vydanou v roce 2001, kromě parcely 166/1, jelikož se jedná o lesní pozemek), tak i návrhu Územního plánu Český Těšín zařazeny ve vymezeném zastavěném území. Nedošlo tedy ke změně z neurbanizovaného území určeného k zemědělské činnosti na urbanizovanou zónu, území bytové výstavby – určené k intenzivní výstavbě rodinných domů jak tvrdí vlastník. Touto změnou označení nemohlo dojít ke snížení hodnoty nemovitého majetku, jak tvrdí vlastník, jelikož se nemění funkční využití daných parcel a na daných parcelách lze v obou ÚPD realizovat obdobné záměry. Opět podotýkáme, že se jedná se o tvorbu nového Územního plánu Český Těšín, kdy se stanovovaly nově rozvojové směry a koncepce rozvoje města Český Těšín v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami č. 500/2006 Sb., č. 501/2006 Sb. a schváleným zadáním ÚP Český Těšín. Pořizovatel nemá za sporné, že je p. Cieślar vlastníkem pozemků parc. č. 160/1, 160/3, 160/4, 162/12, 166/1 a 166/3 k.ú. Koňakov, ani toto nezpochybňuje.


175



Veřejná vyhláška oznamující zahájení řízení o vydání Územního plánu Český Těšín formou opatření obecné povahy a pozvání k veřejnému projednání se netýká práv členů národnostních menšin. Práva menšin a jejich příslušníků jsou upraveny zejména v zákoně č. 23/1991 Sb., listina základních práv a svobod (dále jen „listina základních práv a svobod“), dále pak v zákoně č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o právech příslušníků národnostních menšin“). Dle zákona o právech příslušníků národnostních menšin se jedná o práva: •


•


•


•


•


•


•


•


•

právo na rozvoj kultury příslušníků národnostní ch menšin,

•




•


•


Článek 25 odst. 1 listiny základních práv a svobod garantuje občanům ČR tvořícím národnostní nebo etnické menšiny kolektivní práva - všestranný rozvoj, právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví výše citovaný zákon o právech příslušníků národnostních menšin. Článek 25 odst. 2 listiny základních práv a svobod garantuje individuální menšinová práva, zejména právo na vzdělání v mateřském jazyku, právo užívat menšinového jazyka v úředním styku a právo účasti na řešení věcí týkajících se národnostních a etnických menšin. Právo účasti na řešení záležitostí týkajících se národnostních menšin (§ 6 zákon o právech příslušníků národnostních menšin) je vykonáváno zejména prostřednictvím výborů pro národnostní menšiny a Rady vlády pro národnostní menšiny. Právem na rozšiřování a přijímání informací v jazyce národnostní menšiny je myšlen tisk či rozhlasové a televizní pořady (blíže upraveno v příslušných zákonech). Okruh záležitostí národnostních menšin, které jsou ve smyslu tohoto ustanovení řešeny, lze dle našeho názoru dovodit také z působnosti Rady vlády pro národnostní menšiny. Z výčtu výše uvedených práv příslušníků národnostních menšin vyplývá, že se všechna vztahují k národnostní menšině jako určité skupině obyvatel (Národnostní menšina je společenství občanů České republiky žijících na území současné České republiky, kteří se odlišují od ostatních občanů zpravidla společným etnickým původem, jazykem, kulturou a tradicemi, tvoří početní menšinu obyvatelstva a zároveň projevují vůli být považováni za národnostní menšinu za účelem společného úsilí o zachování a rozvoj vlastní svébytnosti, jazyka a kultury a zároveň za účelem vyjádření a ochrany zájmů jejich společenství, které se historicky utvořilo). Proto by také mělo být veřejnou vyhláškou ve smyslu § 25 odst. 4 doručováno pouze v případech, kdy se tato vyhláška týká práv národnostních menšin uvedených v zákoně o právech příslušníků národnostních menšin – ochraně jejich zájmů jako celku. Projednávání územního plánu však s polskou národnostní menšinou jako takovou nesouvisí, proto nebylo a ani nemohlo být žádné z výše uvedených práv příslušníka národnostní menšiny, či národnostní menšiny jako celku, omezeno.


176



Veřejné projednání návrhu Územního plánu Český Těšín proběhlo v souladu s ust. § 52 stavebního zákona. Oznámení o zahájení řízení o vydání Územního plánu Český Těšín formou opatření obecné povahy a pozvání k veřejnému projednání veřejnou vyhláškou bylo vyvěšeno na úřední desce v době od 08.04.2010 do 26.05.2010. K veřejnému projednání pořizovatel přizval jednotlivě dotčené orgány, sousední obce a v oznámení současně vyzval k uplatnění připomínek nebo námitek. Dotčené osoby, dotčené orgány a ostatní poučil pořizovatel o podávání námitek, připomínek a stanovisek dle § 52 odst. 2 a 3 stavebního zákona. Návrh Územního plánu Český Těšín byl k veřejnému nahlédnutí v době od 23.04.2010 do 25.05.2010 v tištěné podobě u pořizovatele (tj. na MěÚ Český Těšín, odboru územního rozvoje) a v elektronické podobě na internetové adrese www.tesin.cz pod odkazem Městský úřad – Úřední deska. Vlastník výše jmenovaných pozemků využil svého práva a uplatnil při veřejném projednání námitky proti návrhu územního plánu jak v českém tak i polském jazyce. Samotný vlastník se i osobně zúčastnil veřejného projednání, kde celou dobu vystupoval a jednal v jazyce českém, proto je jeho tvrzení, že „neměl možnost prezentace svého názoru ve věci projednání záležitosti týkající se plánu územního rozvoje“, bezpředmětné. Na veřejném projednání byl pořízen písemný i zvukový záznam z tohoto veřejného projednání. Územně plánovací činnost je na MěÚ Český Těšín dle § 24 odst. 1) stavebního zákona vykonávaná úředníky splňujícími kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti. Kvalifikační požadavky dle § 189 odst. 3 stavebního zákona ke dni podání této námitky splňuje Ing. Rostislav Klimánek, který jako vedoucí odboru územního rozvoje svým podpisem zastřešuje a zodpovídá za činnost Městského úřadu Český Těšín na úseku územního plánování. Referent územního plánování a rozvoje Mgr. Radim Siuda splňuje ke dni podání této námitky kvalifikační požadavky dle § 24 stavebního zákona, protože mu byla udělena dle § 195 stavebního zákona na základě prokázané kvality práce na úseku územního plánování výjimka z kvalifikačního požadavku vzdělání rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 17. 4. 2009, po předchozím doložení splnění kvalifikačních požadavků osvědčení zvláštní odborné způsobilosti na úseku územního plánování a délky praxe. Kvalifikační požadavky dle § 189 odst. 3 stavebního zákona ke dni podání této námitky při výkonu územně plánovací činnosti splňuje rovněž Ing. Lucie Bury, referentka územního plánování a rozvoje, od května 2009 na mateřské resp. rodičovské dovolené. Na závěr veřejného projednání uplatnily dotčené orgány tato stanoviska k námitce Mgr. Ing. arch. Cieślara: Městský úřad Český Těšín, odbor živnostenský a dopravy, jako dotčený orgán státní správy podle ustanovení § 40 odst. 4 písm. c) zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů konstatuje, že místní komunikace ul. Středová je veřejně přístupná, vjezdy se řeší samostatně a pokud je nepůjde realizovat nebude vydáno příslušné rozhodnutí (souhlas). Městský úřad Český Těšín, odbor výstavby a životního prostředí, jako příslušný orgán ochrany přírody podle ustanovení § 77 odst. 2 písm. j) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů konstatuje, že z hlediska krajinného rázu je zpracována dokumentace „Nové vymezení ÚSES a posouzení krajinného rázu obce s rozšířenou působností Český Těšín“, ing. Kotíkem a dle tohoto je třeba dodržet příslušné regulace. Územní plán Český Těšín je zpracován na základě a v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. stavební zákon a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a č. 501/2006 Sb. a v souladu se schváleným zadáním ÚP Český Těšín viz. výše. Dotčené orgány souhlasily s návrhem Územního plánu Český Těšín a v rámci projednání zadání, společného jednání a veřejného projednání návrhu Územního plánu Český Těšín a neshledaly, že by Územním plánem Český Těšín docházelo k ohrožení životního prostředí, bezpečnosti silničního provozu a také ke snížení hodnoty a estetiky krajiny.

Námitka č.9 Přepis textu: Anděla a Stanislav Biedrawovi, Pionýrů 1831/14, 737 01 Český Těšín Připomínky k projednávání nového územního plánu manželů Anděly a Stanislava Biedrawových Bydlíme 22 roků v novém rodinném domku v části, která spadá pod BI (individuální bydlení). Pouhých 12 m z jihozápadní strany chce soused postavit „Polyfunkční dům“ (bytový dům) o 8 BJ. Jelikož dosud platný územní plán povoluje v tomto případě stavby o 6 BJ, tak krajský úřad zrušil povolení této stavby. Nový územní plán v naší části povoluje u staveb ubytovacích zařízení do 20 lužek.


177



Když toto zůstane schváleno umožňuje potom sousedovi postavit tak vysokou budovu v těsné blízkosti našeho rodinného domu. Jelikož je situován z jihozápadní strany tak nás dokonale zastíní. Bude to potom pro náš dům likvidační rozhodnutí. Navrhujeme proto ponechání povolených 6 BJ jak je platno dosud. Přílohy: 1. Výkresy - Polyfunkční dům 2. Odpověď na petici č. P-1/2009 3. 3 ks fotografií

rozhodnutí: námitka se zamítá odůvodnění: Dne 26.05.2010, tj. v den veřejného projednání, podali manželé Biedrawovi podání k projednávání nového územního plánu. Přestože je podání označeno jako připomínka, která se vztahuje k ponechání regulativů dosud platné ÚPD a nebylo podáno vlastníkem pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupcem veřejnosti, ani neobsahovalo odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezení území dotčené námitkou, bylo k tomuto podání přistoupeno jako k námitce. K tomuto podání bylo přistoupeno jako k námitce, protože se vlastník domnívá, že může být dotčen stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, dříve regulativů. Jelikož se nejedná se o změnu územního plánu, ale jedná se o tvorbu nového Územního plánu Český Těšín, kdy se stanovovaly nově rozvojové směry a koncepce rozvoje města Český Těšín včetně nového stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (dříve regulativů), není povinností převzít veškeré záměry a podklady vymezené v rámci doposud platné ÚPD do pořízení nového ÚP. Původní územní plán zasahoval v některých případech do příliš velké podrobnosti nebo byl značně nepřehledný, proto bylo přistoupeno k jeho zjednodušení, zejména v oblasti regulativů, což je plně v souladu se chváleným zadáním ÚP Český Těšín (kapitola 4). Dle stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití pro danou plochu BI – bydlení individuální – v rodinných domech – městské a příměstské, ve které se obě stavby nacházejí, se v charakteristice plochy mimo jiné stanoví: jedná o plochy, v nichž výstavba, zřizování nebo vestavby s jinou funkcí, nesmí narušovat hlavní funkci plochy, kterou je bydlení. Podmínky využití ploch připouštějí v dané ploše mezi využitím hlavním realizaci občanského vybavení veřejné infrastruktury lokálního významu s ohledem na výškovou hladinu okolní zástavby (mimo jiné stavby ubytovacích zařízení – do 20 lůžek). Bližší specifikaci staveb ubytovacích zařízení stanovují § 43-45 vyhlášky 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Jako využití přípustné jsou mimo jiné uvedeny bytové domy – s ohledem na výškovou hladinu zástavby, bližší specifikaci je možno opět najít ve výše jmenované vyhlášce. Plochy BI tvoří přechodné pásmo mezi plochami BH – bydlení hromadné v bytových domech nebo SM – smíšení obytné městské a nezastavěným územím, proto je v těchto plochách možno výjimečně umísťovat nízkopodlažní bytové domy (do 2. NP, včetně možnosti realizace obytného podkroví), avšak s hledem na výškovou zástavbu (stanoveno v podmínkách pro využití ploch BI), tj. v návaznosti na vymezené plochy BH a SM. Pojem polyfunkční dům předmětná vyhláška ani stanovené podmínky využití ploch neznají. V případě pochybností, rozhodne stavební úřad na základě projektové dokumentace stavby ohledně konkrétního stavebního záměru, zda je daný záměr na základě této dokumentace v souladu s právními předpisy a je ho možno v dané ploše realizovat. Jak je z předložených podkladů přiložených v námitce patrné, nejedná se o novostavbu objektu, ale o nástavbu a stavební úpravy již stávajícího objektu v zastavěném území. O těchto stavebních úpravách rozhoduje příslušný stavební úřad, který je povinen řídit se příslušnými předpisy a normami (např. oslunění). Z výše uvedeného vyplývá, že stavební úřad nemůže vlastníkovi sousední stavby povolit stavební úpravy, kterými by vznikla stavba převyšující okolní domy, která by zastínila okolní objekty, tudíž tímto stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (dříve regulativů) není zasaženo do práv manželů Biedrawových. Bližší specifikace stavebních úprav bude předmětem samostatného řízení vedeného stavebním úřadem, kdy lze uplatnit připomínky a požadavky na konkrétní technické řešení.


178



l4) VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK Vyhodnocení společného jednání a veřejného projednání o návrhu Územního plánu Český Těšín, jehož součástí je i vyhodnocení připomínek uplatněných k návrhu Územního plánu Český Těšín je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy v podkapitole l2), bod 2.5. Během veřejného projednání byla uplatněna ještě tato podání, která byla následně vyhodnocena jako připomínky: Připomínka č.1 Přepis textu: Podání - Stanislav Čejka, Železniční 1069/1, 737 01 Český Těšín ze dne 24.05.2010 Připomínka k územnímu plánu V územním plánu je zahrnuta výstavba MULTIPARKU se spoustou budov a parkovišť. Kde bude svedena dešťová voda? Již mnoho let upozorňujeme na velmi špatný stav břehů, koryta a propustí na potoku Rakovci. Při přívalových deštích a povodních se vždy vyleje z břehů a způsobuje obrovské škody. Při svedení dešťových vod z MUULTIPARKU do Rakovce, bude docházet ještě k častějším zátopám. V dané lokalitě bydlím od roku 1977 a záplavy vždy způsobil jedině Rakovec svým přetržením břehů!! Bez prohloubení koryta, úpravy břehů a zvětšení propustnosti pod tratí a cestami je svedení dešťových vod nevhodné. Při letošní povodni přetrhl Rakovec břehy mezi tratí na FM ul. Jablunkovskou ve dvou místech a mezi Jablunkovskou a tratí Č. Těšín – Třinec 1x v místě položení optického kabelu, kdy dělníci při překládce překopali břeh který nevrátili do původního stavu a navíc na trasu kabelu v korytě potoka položili betonový pražec a tím snížili průtočnost. vyhodnocení: Podání je koncipováno jako dotaz, kde bude svedena dešťová voda po výstavbě Multiparku a neobsahovalo náležitosti stanovené v § 52 odst.2 tj. nebylo podáno vlastníkem pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupcem veřejnosti, ani neobsahovalo odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezení území dotčené námitkou. Z těchto důvodů bylo k tomuto podání přistoupeno jako k připomínce. Vymezení zóny umožňující záměr výstavby Multiparku Olza v ÚPD, bylo řešeno samostatnou změnou č. 13 ÚPNSÚ Český Těšín pro město Český Těšín (dále jen změna č.13). V rámci této změny nebyly v průběhu veřejného projednání uplatněny žádné připomínky ani námitky k této změně. Nový Územní plán Český Těšín převzal vymezenou zónu v rámci změny č. 13 v plném rozsahu a řeší pouze parcely bezprostředně navazující na tuto zastavitelnou plochu a jejich funkční využití, což je plně v souladu se chváleným zadáním ÚP Český Těšín (kapitola 4). Protože odvod dešťových vod z těchto ploch může být vnímán jako problém, byla pořizovatelem stanovena podmínka pořízení územní studie pro rozhodování o změnách využití území, která by měla mimo jiné prověřit navrhované řešení. Územní studie bude s ohledem na způsob řešení koncepce dopravní a technické obsluhy ploch navržených pro novou výstavbu nebo přestavbu stanovovat uliční a stavební čáry včetně výškové, případně prostorové regulace zástavby (viz. Návrh - textová část kapitola I.A.j) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování). Územní studie doposud nebyla zpracována, ani nebylo schváleno její využití. Pří technickém řešení odvodu dešťových vod z těchto ploch se předpokládá, že se odtok nesmí zvětšit oproti stávajícímu odtoku z ploch, které jsou spádově dnes v povodí. Zvýšený odtok dešťových vod ze severní části plochy po dostavbě zpevněných ploch a objektů je navrženo odvádět dešťovou kanalizací přes retenční nádrž do Šadového potoka. Zvýšený odtok dešťových vod z jižní části areálu je navrženo odvádět dešťovou kanalizací přes retenční nádrž do toku Rakovec. Odtoky z retenčních nádrží budou prováděny řízeným vypouštěním do toku. Z tohoto důvodu bude dešťová retenční nádrž dimenzována na stálý odtok max. 189,2 l/s, který se při vypouštění nesmí překročit. Toto technické řešení bylo zpracovatelem návrhu ÚP Český Těšín vyhodnoceno jako nejvýhodnější, protože nedojde ke zvětšení odtoku oproti stávajícímu odtoku z ploch. Bližší specifikace technického řešení odvodu dešťových vod, bude předmětem samostatného řízení vedeného vodoprávním úřadem, kdy lze uplatnit připomínky ke konkrétnímu technickému řešení. Konkrétní stavební práce a úpravy koryta a břehů je nutno uplatnit v dalších řízeních (vodoprávní a stavební) jako kompenzační opatření, případně se s tímto požadavkem obrátit na správce nebo


179



vlastníka toku. Toto již není předmětem řešení územního plánování. Ohledně nedodržení stavebního povolení, se je třeba obrátit na příslušný stavební úřad, který toto povolení vydal.


180


II.A – ODŮVODNĚNÍ – TEXTOVÁ ČÁST II.A.m) VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ, SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK, ZÁKONŮ A VYHLÁŠEK

II.A.m) VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ, SEZNAM ZKRATEK, CITOVANÝCH ZÁKONŮ A VYHLÁŠEK

POUŽITÝCH

Základní pojmy stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů): Zastavěné území tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území obce. Hranici jednoho zastavěného území tvoří čára vedená po hranici parcel, ve výjimečných případech ji tvoří spojnice lomových bodů stávajících hranic nebo bodů na těchto hranicích. Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu, s výjimkou vinic, chmelnic, pozemků zemědělské půdy určených pro zajišťování speciální zemědělské výroby (zahradnictví) nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků, a dále pozemky vně intravilánu, a to: a) zastavěné stavební pozemky b) stavební proluky c) pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území d) ostatní veřejná prostranství e) další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví. Zastavitelné plochy tvoří plochy vymezené k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Jeho vymezení je dáno hranicí zastavitelného území. Plochy přestavby tvoří plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově jeho opětovnému využití znehodnoceného území, příp. ke změně funkce – na území obce nejsou vymezeny. Limity využití území omezují změny v území z důvodu ochrany veřejných zájmů; vyplývají z právních předpisů nebo jsou stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, příp. vyplývají z vlastností území. Další použité pojmy : Přístřešky pro turisty – stavby jednoprostorové, obdélníkového půdorysu, opatřené obvodovými stěnami max. 2 ze tří stran, zastavěná plocha max. 25 m . Maloplošná sportovní hřiště – hřiště maximálně do rozměru hřiště pro košíkovou (vnější rozměr 18 x 30 m). Zemědělské usedlosti – stavby pro bydlení s integrovanou zemědělskou výrobu, jejíž charakter a kapacity negativně neovlivňují funkci bydlení vlastní usedlosti ani okolní obytné nebo jiné stavby hygienické ochrany. Zahrádkářské chaty – jednopodlažní stavby, mohou být podsklepené s podkrovím, o zastavěné ploše 2 max. 50 m . Pozemní komunikace – pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto využití a jeho bezpečnosti a zahrnují dálnice, rychlostní silnice, silnice I., II. a III. třídy a místní a účelové komunikace. Místní komunikace – veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce; pro potřeby územního plánu se rozdělují na: Místní komunikace funkční skupiny A – rychlostní komunikace zajišťující vazbu na vnější síť dálnic a rychlostních silnic. Místní komunikace funkční skupiny B – sběrné komunikace obytných útvarů, spojnice obcí, průtahy silnic I., II. a III. třídy a vazba na tyto komunikace. Místní komunikace funkční skupiny C – obslužné komunikace ve stávající i nové zástavbě; mohou jimi být průtahy silnic III. třídy a v odůvodněných případech i II. třídy. Místní komunikace funkční skupiny D – komunikace se smíšeným provozem, případně s vyloučením motorového provozu; rozdělují se dále na místní komunikace funkční skupiny D 1 - pěší a obytné zóny a místní komunikace funkční skupiny D 2 – stezky, pruhy a pásy určené cyklistickému provozu, stezky pro chodce, chodníky, průchody, schodiště a ostatní komunikace nepřípustné provozu silničních motorových vozidel, pokud nejsou součástí komunikací funkčních skupin A, B a C.


181



Účelové komunikace – účelové komunikace jsou pozemní komunikace, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Manipulační plochy – zpevněné plochy, které slouží k manipulaci s motorovými vozidly pro potřeby dopravní obsluhy přilehlých objektů (vykládání a nakládání zboží, materiálu apod.) Hromadné garáže – objekty, které slouží k odstavování nebo parkování vozidel a mají více než 3 stání. Garáže na samostatném pozemku – tzv. jednotlivé garáže, které slouží k odstavování silničních vozidel a mají nejvýše 3 stání. Obslužná zařízení silnic a dálnic – autobusové zastávky, čerpací stanice pohonných hmot, vč. případných autoservisů a myček motorových vozidel, motely, motoresty apod., parkovací plochy, odpočívky. Zařízení pro dopravní telematiku – systémy sloužící ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy, zvýšení přepravních výkonů a zajištění informovanosti správců komunikací i účastníků silničního provozu o aktuální stavu silnic a dálnic a provozu na nich.


182



SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ATS BD BP CZT ČHMÚ

-

ČOV ČSÚ DN

-

DTP HTP CHKO CHOPAV

-

k. ú. LHP MěÚ MK NN NRBC NRBK NTL OP PHM PK PPk PR RBC RBK RD RKS RS RSU

-

automatická tlaková stanice bytový dům bezpečnostní pásmo centr. zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod Český statistický úřad diameter nominal (jmenovitá světlost) dolní tlakové pásmo horní tlakové pásmo Chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod katastrální území lesní hospodářský plán Městský úřad místní komunikace nízké napětí nadregionální biocentrum nadregionální biokoridor nízkotlaký (plynovod) ochranné pásmo pohonné hmoty předávací komora přírodní park přírodní rezervace regionální biocentrum regionální biokoridor rodinný dům radiokomunikační středisko regulační stanice (plynu) remote subscriber unit – vzdálený účastnický blok


ŘSaD S STG SÚ TKO TP TPM TR TS TTO TTP TÚ TUV ÚK ÚP

-

ÚPNSÚ

-

ÚPD

-

ÚPS ÚSES

-

UTO ÚTP ÚV VKP VN VPS VTL VÚC VVN VVTL ZPF ŽP

-

Ředitelství silnic a dálnic silnice skupina typu geobiocénu sídelní útvar tuhé komunální odpady technická památka tržní produkce mléka trafostanice transformační stanice tranzitní telefonní obvod trvalé travní porosty telefonní ústředna teplá užitková voda účelová komunikace územní plán (obce, SÚ, VÚC) Územní plán sídelního útvaru územně plánovací dokumentace účastnická přístupová síť územní systém ekologické stability uzlový telefonní obvod územně technický podklad úpravna vody významný krajinný prvek vysoké napětí veřejně prospěšná stavba vysokotlaký (plynovod) velký územní celek velmi vysoké napětí velmi vysokotlaký zemědělský půdní fond životní prostředí

183


-

-


PŘEHLED CITOVANÝCH ZÁKONŮ A VYHLÁŠEK zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti; vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči (památkový zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů; vyhláška MŽP č. 363/1992 Sb., o zjišťování starých důlních děl a vedení jejich registrace; zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon); vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany; zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů; zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 82/1999 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod; nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech; nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod; vyhláška MZe č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků; nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech; zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů; vyhláška MŽP č. 117/1997 Sb., kterou se stanovují emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečišťování a ochrany ovzduší; nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací; zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně dalších zákonů; zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších 0předpisů;


184


-

-

-


zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 452/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 540/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF; vyhláška č. 546/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci; zákon č. 366/2003 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby (úplné znění zákona č. 95/1999 Sb., o převodu zemědělských a lesních pozemků na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů); zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; vyhláška č. 108/2003 Sb., o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu;


185

186

ÚZEMNÍ PLÁN II.A TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST UPRAVENÁ PO SPOLEČNÉM JEDNÁNÍ

Recommend Documents