Územní plán Červená Voda

RNDR. LUKÁŠ MERTA, PH.D. Biologické posudky

Územní plán Červená Voda

Hodnocení vlivu koncepce dle §45i zákona č. 114/92 Sb.

Srpen 2011

Objednatel: Ing. Marie Skybová, Ph.D. Zahradní 241 747 91 Štítina

Zpracovatel: RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. Mrštíkovo nám. 53 779 00 Olomouc tel.: 776 112 559 e-mail: [email protected]

Zpracovatel hodnocení je držitelem autorizace k provádění posouzení podle §45i zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, udělené Ministerstvem životního prostředí ČR (č.j. 51780/ENV/10).

V Olomouci, 6.8.2011

…..………………………....……… RNDr. Lukáš Merta, Ph.D.

Územní plán Červená Voda - Hodnocení vlivu koncepce dle §45i (NATURA 2000)

1

OBSAH 1. 2. 3. 4.

Zadání, cíl hodnocení Metodika práce Charakteristika hodnocené koncepce Identifikace dotčených lokalit soustavy NATURA 2000 4.1. Ptačí oblasti 4.2. Evropsky významné lokality

3 4 6 7 7 7

5. Vyhodnocení přítomnosti předmětů ochrany v území 5.1. Chřástal polní 5.2. Mihule potoční

9 9 10

6. Vyhodnocení vlivů koncepce na lokality a předměty jejich ochrany 6.1. 6.2. 6.3. 6.4.

Hodnocení Hodnocení Hodnocení Hodnocení

úplnosti podkladů pro posouzení vlivů koncepce na dotčené předměty ochrany vlivů koncepce na celistvost lokalit možných kumulativních vlivů

7. Návrh opatření minimalizující negativní vlivy (zmírňující opatření) 8. Závěr 9. Použitá literatura

11 11 11 16 17

17 18 19

Seznam použitých zkratek EVL … PO … MŽP … CHKO... ÚP...

evropsky významná lokalita ptačí oblast ministerstvo životního prostředí chráněná krajinná oblast územní plán


2

1. Zadání, cíl hodnocení Předkládané hodnocení bylo zpracováno podle souvisejících metodických pokynů MŽP ČR a odpovídá posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny, v platném znění). Hodnocená koncepce nese název Územní plán Červená Voda. Potřeba vypracování tohoto hodnocení vyplynula ze stanoviska příslušného orgánu ochrany přírody – Krajského úřadu Pardubického kraje, který ve svém stanovisku (č.j.: 40644/2009/OŽPZ/Le) ze dne 7. 8. 2009 dle ustanovení § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, nevyloučil významný vliv koncepce na evropsky významnou lokalitu Tichá Orlice a ptačí oblast Kralický Sněžník. Předložené hodnocení vychází z ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., v platných zněních, směrnice o ptácích 79/409/EHS, směrnice o stanovištích 92/43/EHS a metodických doporučení MŽP ČR a Evropské komise (viz ANONYMUS 2001a, 2001b). Hodnocení koncepce bylo zpracováváno jako součást procesu SEA (posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí). Zpracovatelem SEA byla ing. Marie Skybová, Ph.D. (Štítina). Za referenční cíl pro vyhodnocení vlivu posuzovaného záměru na lokality soustavy NATURA 2000 bylo v souladu s metodickými doporučeními Evropské komise a platnou legislativou zvoleno zachování příznivého stavu z hlediska ochrany pro předměty ochrany EVL (typy přírodních stanovišť, evropsky významné druhy). Cílem posouzení bylo zjistit, zda daná koncepce bude či nebude mít negativní vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. V době před zpracováváním tohoto hodnocení podle § 45i byla vládou schválena novela nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterou se stanoví seznam evropsky významných lokalit. Novela obsahuje doplnění zcela nových EVL a úpravy hranic a předmětů ochrany stávajících EVL. Předkládané hodnocení podle § 45i již reflektuje schválení novely nařízení vlády č. 132/2005 Sb., a pracuje tak i se změnami, jež tato novela obsahuje. Dne 1.12.2009 nabyl účinnost zákon č. 349/2009 Sb., kterým se novelizuje zákon o ochraně přírody a krajiny. Novela zákona je významná mimo jiné také z pohledu problematiky NATURA 2000 i procesu posuzování podle § 45i. Vzápětí byla přijata další „opravná“ novela zákona, publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 381/2009 Sb. s účinností od 2. 1. 2010. Předkládané hodnocení na daný záměr bylo vypracováno v souladu s platnými novelami zákona o ochraně přírody a krajiny a změnami příslušných paragrafů týkajících se „naturového“ posuzování.


3

2. Metodika práce Posuzování podle §45i obce probíhalo v souběhu s tvorbou územního plánu, tedy metodou ex ante. Terénní průzkum za účelem celkové rekognoskace území, případně zjištění výskytu předmětů ochrany, probíhal od září 2010 do července 2011. Jelikož rozhodujícím druhem živočicha v procesu posuzování byl chřástal polní, jenž náleží mezi tažné druhy ptáků s maximem aktivity v měsících květen a červen, bylo na podzim roku 2010 rozhodnuto o prodloužení doby posuzování až do konce července roku 2011. Tím byl získán dostatek času na terénní průzkumy výskytu chřástalů na území obce v optimální době. Terénní průzkumy v době hnízdění chřástalů se ukázaly jako nezbytnost s ohledem na neaktuálnost a neúplnost dostupných dat o výskytu druhu z daného území (Nálezová databáze AOPK ČR, data ČSO). Terénní průzkum výskytu chřástalů na území obce Červená Voda byl realizován v měsících květen až červenec 2011. Průzkumy zajišťoval pan Roman Chaloupek, který je regionálně působícím ornitologem a členem ČSO, se zaměřením na výskyt a biologii chřástalů. Autor průzkumů se podílí na dlouhodobém monitoringu chřástalů na území PO Kralický Sněžník. Disponuje proto daty o výskytu druhu i z předchozích let. Jelikož však oblast Červené Vody nepatří k intenzivně sledovaným, bylo na jednání s vedením obce dohodnuto, že v roce 2011 bude panem Chaloupkem provedeno cílené sledování výskytu chřástalů na území Červené Vody. Terénní průzkum byl postaven zejména na nočním akustickém vyhledávání chřástalů. Hlasové projevy samců byly provokovány zvukovým záznamem volajícího samce, uloženém na magnetofonové pásce. Kromě akustického sledování byly autorem provedeny odchyty a kroužkování ptáků, jemuž se také dlouhodobě věnuje. Výsledky terénního průzkumu výskytu chřástalů byly konfrontovány s analýzou stanovišť, na kterých byli ptáci zjištěni. V případě potvrzeného výskytu chřástalů v území s vysokým potenciálem pro jeho pravidelný výskyt a možnost hnízdění (zejména zachovalé louky s pozdní dobou seče a s přítomností mokřin, mezí a rozptýlené zeleně) byly lokality vyhodnoceny jako jádrové, a tedy s vyloučením rušivých rozvojových aktivit v rámci hodnoceného návrhu ÚP. Identifikované jádrové lokality výskytu chřástalů byly ještě pro větší přesnost porovnány s mapovými výstupy monitoringu chřástalů z předchozích let, jež pro potřeby hodnocení poskytlo ústředí AOPK ČR v Praze. V prvním návrhu ÚP Červená Voda bylo vymezeno cca 80 návrhových ploch, které byly vyhodnoceny z pohledu možných střetů s lokalitami výskytu chřástalů. Na základě provedené analýzy bylo z první verze návrhu 9 ploch, u kterých byl jejich vliv vyhodnocen jako významně negativní, zcela vypuštěno. U dvou dalších došlo k významné redukci jejich rozlohy. Mezi specifické návrhové plochy, jež vyžadovaly samostatné a detailnější vyhodnocení, patřila silnice I/43, sjezdovka na Suchém vrchu a elektrické vedení 2 x 110 kV. V rámci terénní práce byly navštíveny a biotopicky prozkoumány všechny návrhové plochy, na kterých je navrhována změna funkčního využití. Územní plán Červená Voda - Hodnocení vlivu koncepce dle §45i (NATURA 2000)

4

Mezi základní podklady a dokumenty technické povahy pro vypracování hodnocení podle §45i patřily zejména následující materiály: •

•

Územní plán Červená Voda, zadání. Pořizovatel: Městský úřad Králíky Odbor územního plánování a stavební úřad. Zpracovatel: Ing. arch. Dagmar Vaníčková, Jablonné nad Orlicí. Leden 2010. 25 stran. Územní plán Červená Voda. Hlavní a koordinační výkres. Zpracovatel: Ing. arch. Dagmar Vaníčková, Jablonné nad Orlicí. Květen 2011.

Základní představa o biologickém charakteru návrhových ploch byla získána terénním průzkumem. Přesnější biologická data týkající se typů habitatů a biotopů na návrhových plochách byla získána z webové mapové aplikace AOPK ČR (výsledky mapování biotopů). Data o výskytu předmětů ochrany (zejména chřástala polního) byla získána terénními průzkumy a doplňkově z Nálezové databáze AOPK ČR (©) a dalších publikovaných zdrojů. Konkrétní metodou pro vyhodnocení vlivů koncepce bylo zvoleno tabelární bodové vyhodnocení (viz Tab. 1) v koncepci navržených změn s doprovodným komentářem. Bodové hodnocení je v souladu s metodikou hodnocení významnosti vlivů (ANONYMUS 2007). Tab. 1: Použitá stupnice vyhodnocení významnost vlivů Hodnota

Termín

Popis

-2

Významný negativní vliv

-1

Mírně negativní vliv

0

Nulový vliv

Negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK Vylučuje schválení koncepce (resp. koncepci je možné schválit pouze v případech určených dle odst. 9 a 10 § 45i ZOPK) Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání koncepce, nelze jej eliminovat (resp. eliminace by byla možná jen vypuštěním problémového dílčího úkolu – záměru, opatření atd.). Omezený/mírný/nevýznamný negativní vliv. Nevylučuje schválení koncepce. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Je možné jej vyloučit navrženými zmírňujícími opatřeními. Koncepce, resp. její dílčí úkoly nemají žádný vliv.

+1

Mírně pozitivní vliv Významný pozitivní vliv

Mírný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, mírný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Významný příznivý vliv na stanoviště či populaci druhu; významné zlepšení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný příznivý zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu.

Vliv nelze vyhodnotit

Díky obecnosti zadání koncepce (nebo jednotlivých úkolů) či nedostatku detailních údajů u konkrétních záměrů není možné hodnotit jejich vlivy.

+2

?


5

3. Charakteristika hodnocené koncepce Název koncepce: Pořizovatel koncepce: Zpracovatel koncepce: Zpracovatel SEA: Kraj: Katastrální území:

Územní plán Červená Voda Městský úřad Králíky - Odbor územního plánování a stavební úřad, Velké náměstí 5, 561 69 Králíky Ing. arch. Dagmar Vaníčková, Jablonné nad Orlicí Ing. Marie Skybová, Ph.D., Zahradní 241, Štítina Pardubický Červená Voda, Horní Orlice, Dolní Orlice, Šanov u Červené Vody, Bílá Voda, Mlýnice u Červené Vody, Mlýnický Dvůr a Moravský Karlov

Obec Červená Voda leží na severovýchodním okraji Pardubického kraje nedaleko hranic s Polskem. V současné době má cca 3200 obyvatel a rozlohu téměř 47 km2. Rozkládá se po obou stranách historické zemské hranice a tvoří ji osm dříve samostatných obcí - Červená Voda, Bílá Voda, Moravský Karlov, Mlýnice, Mlýnický Dvůr a Šanov, Dolní Orlice a Horní Orlice. V řešeném území je v současné době platným územně plánovacím dokumentem ÚPSÚ Červená Voda, zpracovaný v roce 1997 a upravený změnou č. 1 v roce 2005. Vzhledem k tomu, že nová legislativa omezuje platnost tohoto dokumentu a také záměry v něm navrhované jsou již z převážné části realizovány, rozhodlo se zastupitelstvo obce zadat zpracování nového územního plánu. V době zpracování nového územního plánu probíhalo souběžně projednávání Změny č. 2 ÚP Červená Voda, jejímž předmětem je návrh lyžařského areálu Červená Voda – Suchý vrch. Změna č. 2 ÚP Červená Voda byla vydána dne 28.2.2011 usnesením Zastupitelstva obce Červená Voda č. 29 a nabyla účinnosti dne 4.3.2011. Změna č. 3 ÚP Červená Voda nebyla v průběhu hodnocení ukončena, její návrh by měl být hotov do konce září 2011. Územní plán Červená Voda byl zpracován bez konceptu. Celkem bylo novým ÚP navrženo přes 90 návrhových ploch.


6

4. Identifikace dotčených lokalit soustavy NATURA 2000 4.1. Ptačí oblasti Jedinou potenciálně dotčenou ptačí oblastí je PO Králický Sněžník. Území obce Červená Voda leží ze své větší části v hranicích této PO (viz Obr. 1). Výjimku tvoří zejména okrajové lesnaté části obce (svahy Bukové hory, Suchého vrchu, část Dolní Orlice, masiv Jeřábu a Jeřábku), jež nejsou zahrnuty v hranicích PO. PO Králický Sněžník (CZ0711016) byla vyhlášena nařízením vlády č. 685/2004 Sb. na ploše 301 917 ha. PO se rozkládá na území Olomouckého (cca 60 %) a Pardubického (cca 40 %) kraje. Jediným předmětem ochrany této PO je chřástal polní (Crex crex), který zde hnízdí v předpokládané početnosti 150 – 170 párů. V letech 1999 – 2004 byla velikost populace na území PO odhadována na 150 – 200 volajících samců. Vysoké stavy, odhadem až 200 samců byly zaznamenány v roce 2000. Populace chřástalů je výrazně početnější v moravské, než v české části PO, kde v posledních letech ubylo pozemků poskytujících chřástalům vhodné hnízdní prostředí. Obnovená pastva a zvyšující se stavy dobytka jsou v této oblasti doprovázeny intenzivnějším využíváním trvalých travních porostů a nachází se zde také více orné půdy (Hora et al. 2010). Chřástal polní (Crex crex) náleží do řádu krátkokřídlých (Gruiformes), čeledi chřástalovitých (Rallidae). Druh je rozšířen od Velké Británie až po Bajkal, jižní hranicí v Evropě tvoří Středomoří, severní hranice probíhá jižním Norskem, Švédskem a Finskem zhruba po 60° severní šířky. V České republice se dnes chřástal polní vyskytuje zejména ve středních a vyšších polohách našich příhraničních hor (Beskydy, Jeseníky, Orlické hory, Krkonoše a Šumava), ale i jinde. Od poloviny 20. století, kdy byl na většině našeho území běžným druhem, nastala silná redukce stavů, a to především v nížinách. Tento trend se patrně zastavil zhruba na počátku 90. let a od té doby dochází k rychlému nárůstu početnosti i k návratu do mnohých, dříve opuštěných lokalit. V současnosti je jeho početnost na území ČR odhadována na 1500 – 1800 volajících samců, přičemž druhově typické je výrazné kolísání početnosti v jednotlivých letech. Chřástal je tažným druhem zimujícím v jihovýchodní Africe. Na naše území přilétá na konci dubna a zpět na zimoviště odlétá v srpnu až říjnu. Chřástalové hnízdí obvykle 2x ročně. Potravou chřástalů je nejrůznější hmyz a další bezobratlí, zčásti také semena rostlin. Výskyt chřástalů je vázán především na nejrůznější typy luk, řidčeji se vyskytuje v polních kulturách (jeteloviny) a úhorech. Důležitým faktorem vhodnosti stanoviště je výška bylinné vegetace, která musí dosahovat alespoň 20 cm. Důležitá je také přítomnost mokřin a pramenišť. Ideálním biotopem chřástalů jsou extenzivně obdělávané louky, zejména pak takové, jež bývají sečené nepravidelně či jsou sečeny v pozdních termínech. Hlavním ohrožením chřástalů je úbytek vhodných luk, brzká či nevhodná seč a používání agrochemikálií.

4.2. Evropsky významné lokality Jedinou potenciálně dotčenou evropsky významnou lokalitou, jež zasahuje do území obce Červená Voda je EVL Tichá Orlice (viz Obr. 1). EVL zahrnuje tok stejnojmenné řeky, jež protéká severní částí obce na území k.ú. Horní Orlice a k.ú. Dolní Orlice. Úsek toku protékající Červenou Vodou je jen krátkým úsekem Územní plán Červená Voda - Hodnocení vlivu koncepce dle §45i (NATURA 2000)

7

z celkové délky náležejícím k EVL, zahrnující její nejhořejší úsek. EVL Tichá Orlice (kód CZ0533314) s rozlohou 39,2 ha zahrnuje úsek toku od Kunčic u Letohradu (10 km sv. od Ústí nad Orlicí) až k pramenům. Jedná se o podhorský tok v kamenitém nebo štěrkovitém korytě, s lokálním výskytem jemnějších usazenin. Žijí zde druhy ryb pstruhového a lipanového pásma. Jediným předmětem ochrany EVL Tichá Orlice je mihule potoční. Mihule potoční (Lampetra planeri) náleží mezi neparazitické a netažné druhy mihulí. Většinu svého života tráví ve stadiu larvy zvané minoha. Minohy se vyznačují nevyvinutýma očima, jsou světloplaché a žijí zahrabány v jemných, bahnitopísčitých nánosech toků, kde se živí filtrací drobných organismů a detritu. Larvální perioda mihulí trvá v průměru 4 – 5 let a po tomto období dochází v průběhu podzimu k jejich metamorfóze a pohlavnímu dospívání. Během období dospělosti již mihule nepřijímají žádnou potravu a žijí v úkrytech. Na jaře následujícího roku dochází k jejich hromadnému tření, po kterém všichni dospělci bez výjimky hynou. Areál rozšíření mihule potoční zahrnuje všechna evropská úmoří, přičemž černomořské, kaspické a jaderské představují výjimky (Baruš et al. 1995). Na území ČR se mihule potoční v minulosti vyskytovala běžně v horních tocích v povodí řek Labe a Odry. Dřívější hojný výskyt je však dnes již minulostí. Příčinou úbytku lokalit a oslabování populací bylo jednak znečištění vody, zejména však nevhodné úpravy vodních toků, jež vedly ke snížení členitosti koryt, zániku úkrytů, míst vhodných k rozmnožování a nánosů potřebných pro vývoj larev. Obr. 1: Území obce Červená Voda ve vztahu k lokalitám soustavy NATURA 2000 EVL Tichá Orlice

PO Králický Sněžník


8

5. Vyhodnocení přítomnosti předmětů ochrany v zájmovém území Za zájmové území je pro potřeby tohoto hodnocení považováno území obce Červená Voda, zahrnující následující katastrální území: Červená Voda, Horní Orlice, Dolní Orlice, Šanov u Červené Vody, Bílá Voda, Mlýnice u Červené Vody, Mlýnický Dvůr a Moravský Karlov. 5.1. Chřástal polní Na základě zjištěných dat lze konstatovat, že území obce Červená Voda je významným výskytištěm chřástalů polních. Počet samců, každoročně volajících na území obce, je odhadován na průměrně 30 jedinců. Odhad počtu zde hnízdících párů je značně problematický, avšak na základě pravidelnosti výskytu samců v hnízdní době a charakteru zdejších luk lze usuzovat, že území obce je též významným hnízdištěm chřástalů. Typickým biotopem chřástalů na území Červené Vody jsou rozlehlejší vlhčí louky na odlehlých místech (dál od zastavěné části a frekventovaných komunikací). Louky nejsou porostně homogenní, naopak se zpravidla jedná o pestrou mozaiku lučních porostů, pramenišť, mokřadů, mezí a rozptýlené zeleně. Jádrové lokality výskytu chřástalů jsou graficky znázorněny na Obr. 2.


9

Obr. 2: Jádrové lokality výskytu chřástala polního na území obce Červená Voda s předpokládanými průměrnými počty volajících samců (mapa vytvořena na základě výsledků monitoringu chřástalů mezi lety 2000 – 2011, zdroj: AOPK ČR + vlastní terénní data)

2 4 4 2 3 4

3 3 2 7 4

10 –15

2

5.2. Mihule potoční Podle údajů z Nálezové databáze AOPK ČR (©) se mihule potoční vyskytuje až k pramennému úseku Tiché Orlice, který protéká k.ú. Dolní Orlice a Horní Orlice. V nejhořejším úseku Tiché Orlice však nejsou vytvořeny optimální podmínky pro výskyt mihulí. Příčinou jsou úpravy koryta v úseku protékajícím intravilánem Dolní Orlice. Koryto je zde napřímeno, v březích a pomístně i ve dně opevněno a fragmentováno celou řadou migračně neprostupných prahů. Vlivem provedených úprav se zde vyskytuje velmi málo vhodných náplavů pro vývoj larev mihulí. Příčné překážky zde neumožňují protiproudovou migraci dospělců na vhodná trdliště. Jádrový úsek s výskytem mihulí ve vysoké početnosti se bude zcela jistě nacházet v nížeji situovaných úsecích Tiché Orlice.


10

6. Vyhodnocení vlivů koncepce na lokality a předměty jejich ochrany V této kapitole, kterou lze považovat za stěžejní, je hodnocen vliv koncepce, kterou je územní plán obce Červená Voda, na předměty ochrany potenciálně dotčených lokalit soustavy NATURA 2000. Toto hodnocení se nevěnuje vlivům na další druhy živočichů a rostlin a nenahrazuje tak biologické hodnocení ve smyslu §67 zákona č. 114/92 Sb., v platném znění, či jiné druhy posudků. 6.1. Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Hlavním podkladem technického rázu byl seznam návrhových ploch a jejich zanesení v hlavním výkresu. Z mapových podkladů byla zřejmá přesná lokalizace návrhových ploch, jejich rozloha a způsob změny v jejich funkčním využití. Mezi důležité podklady patřila také řada jednání, pořádaná v obci Červená Voda, za účasti všech zainteresovaných stran. Na těchto jednáních byly diskutovány jednotlivé záměry a návrhové plochy a hledána cesta, jak realizovat rozvoj obce za současného dodržení ochranných podmínek, vyplývajících z § 45i. Biologickými podklady hodnocení byla zejména terénní rekognoskace zájmového území, v rámci které byly navštíveny všechny návrhové plochy. Údaje o předmětech ochrany (zejména chřástala polního) potenciálně dotčených lokalit soustavy NATURA 2000 byly získány terénním průzkumem specialisty – ornitologa (pan Roman Chaloupek) a také z výsledků monitoringu druhů, o které bylo zažádáno na ústředí AOPK ČR v Praze. Množství a struktura podkladů, jež byly v průběhu posuzování k dispozici, byly dostatečné k získání konkrétní představy o potenciálních dopadech koncepce na všechny předměty ochrany. 6.2. Hodnocení vlivů koncepce na dotčené předměty ochrany PO Králický Sněžník – chřástal polní Jak bylo konstatováno již v Kap. 5.1., chřástal polní se vyskytuje rozptýleně prakticky po celém bezlesém území obce Červená Voda. Je vázán zejména na louky s přítomností mokřin či jiných typů ploch s vyšší vegetací. Pravidelné výskyty chřástalů z území obce se nachází zejména na loukách mimo její zastavěnou část, v klidových partiích vzdálených od silničních komunikací a zástavby se stálou přítomností lidí a domácích zvířat. První verze návrhu ÚP obsahovala řadu problematických návrhových ploch, jež územně kolidovaly s lokalitami ověřeného výskytu chřástalů, včetně tzv. jádrových oblastí (viz Obr. 2). Jednalo se zejména o plochy na lokalitě Suchý vrch, Moravský Karlov, Šanov a Mlýnický Dvůr. Všechny návrhové plochy, jež byly předběžně vyhodnoceny v kategorii významně negativního vlivu (- 2) byly z finálního návrhu vyloučeny, anebo jejich plocha významně zmenšena. V konečné verzi návrhu tak zůstaly pouze plochy, u kterých bylo možno vyloučit významně negativní vliv. Seznam návrhových ploch a jejich vyhodnocení z pohledu výskytu chřástala je uveden v Tab. 1. Většina návrhových ploch byla vyhodnocena v kategorii nulového vlivu, a to zejména proto, že plochy svým Územní plán Červená Voda - Hodnocení vlivu koncepce dle §45i (NATURA 2000)

11

přírodním charakterem a umístěním neodpovídají biotopovým nárokům chřástalů, kteří zde průzkumem také ani nebyli zjištěni. Zpravidla se jedná o plochy kulturních luk a intenzivních pastvin navazující na intravilán obce a tudíž s vysokým stupněm rušení (pohyb lidí a zvířat, hluk). Několik ploch bylo vyhodnoceno v kategorii mírně negativního vlivu (- 1). Jedná se o plochy nacházející se při okrajích cennějších biotopů, zejména vlhčích luk. Na těchto místech sice nebyla přítomnost chřástalů potvrzena, ale biotop byl vyhodnocen jako možný potravní prostor ptáků. Jejich zastavěním tak dojde k určitému úbytku potravního stanoviště, jádrová oblast a potenciální hnízdiště však dotčeny nebudou. Samostatný komentář vyžadují návrhové plochy, jež představují tři rozsáhlé investiční akce – výstavba sjezdovky na Suchém vrchu, výstavba elektrického vedení 2 x 110 kV a výstavba silniční komunikace I/43 (obchvat obce Červená Voda). Sjezdovku na Suchém vrchu představuje plocha NS-1 a OS-1. Střední část sjezdovky (pod lesem) prochází v bezprostřední blízkosti velmi hodnotného území podmáčených luk s prokázaným stabilním a perspektivním výskytem chřástalů, jejichž početnost v území je odhadována na 3 až 5 hnízdících párů. Samotná trasa sjezdovky bude pravděpodobně významným potravním biotopem chřástalů. Na výstavbu sjezdovky ve fázi záměru již bylo v minulosti vypracováno hodnocení podle §45i (Machar 2007), které za dodržení jistých podmínek (i když poněkud nejednoznačně) vyloučilo významně negativní vliv. S tímto závěrem se ztotožňuje také toto hodnocení daného záměru ve fázi koncepce. Vliv byl zařazen do kategorie mírně negativní (-1). Tato kategorie vlivu však bude dosažena pouze za striktního dodržení následujících podmínek: Budou vyloučeny jakékoliv rekreační a sportovní aktivity v celém území mimo zimní měsíce (prosinec – březen). Budou zachovány stávající vodní a vlhkostní poměry na celé lokalitě (zákaz odvodňování) Bude zachován stávající typ luční vegetace (pcháčové louky, ostřicové porosty, keřové vrbiny) i způsob jejich údržby (zejména 1. seč až v létě) Plánované elektrické vedení 2 x 110 kV je trasováno na pozemcích s potenciálním, anebo i prokázaným výskytem chřástalů. V návrhu ÚP Červená Voda je však pouze zanesena jeho trasa, další důležité informace, zejména přesné umístění stožárů, není k dispozici. Není proto vyloučeno např. umístění stožárů do lokalit hnízdišť chřástalů. Kvůli nedostatku technických detailů záměru nebylo možno přesně vyhodnotit vliv tohoto dílčího záměru, který byl zařazen do kategorie ? (nelze vyhodnotit). Stavbu proto bude nutné posoudit podle § 45i ve fázi záměru, a to na základě znalostí přesného umístění sloupů napětí a dalších technických detailů. Plánovaná silniční komunikace I/43 má být vedena západně od intravilánu obce Červená Voda, na bezlesých svazích mezi intravilánem a lesy. Prostor bezlesí zahrnuje pastviny, pole, ale i louky různé kvality. Území je známo výskytem chřástalů v předpokládaném počtu cca 5 – 8 volajících samců. Hnízdiště ptáků nejsou přesně lokalizována. Na základě analýzy zastoupených stanovišť se předpokládá, že jádrové lokality chřástalů ve vymezeném území se Územní plán Červená Voda - Hodnocení vlivu koncepce dle §45i (NATURA 2000)

12

budou nacházet zejména v horní části svahů (pod lesem). Zde se nachází pestřejší mozaika stanovišť včetně vlhkých luk, pramenišť a rozptýlené zeleně. Oblast je také celkově klidnější. Dolní část svahu v současnosti zabírají zejména intenzivně spásané pastviny, homogenní kulturní louky a orná půda. Tato část proto nepředstavuje pro chřástaly stěžejní lokalitu. V návrhu ÚP je silnice I/43 vymezena v podobě širokého koridoru a je převzata z územně – plánovací dokumentace vyšší úrovně (ZÚR Pardubického kraje). Koridor pro silnici je široký, jelikož zahrnuje celkem tři možné varianty vedení trasy. Tyto varianty však nejsou v ÚP Červená Voda rozkresleny, a proto nebylo možné je samostatně vyhodnotit. Předběžným vyhodnocením je však evidentní, že zejména varianta vedená nejzápadněji (ve svahu nejvýše) bude protínat významné lokality chřástalů a bude tak pravděpodobně představovat významný negativní vliv. Naopak nejvýchodnější varianta, nejvíce se přimykající k obci Červená Voda, je vedena zejména v prostoru stávajících pastvin a polí, a proto nepředstavuje z pohledu výskytu chřástalů významné riziko. Jelikož jednotlivé varianty výstavby silnice I/43 představují různě velkou míru vlivu na populaci chřástalů, nelze v této fázi provést přesné vyhodnocení tohoto dílčího záměru (kategorie nelze vyhodnotit - ?). V případě silnice I/43 bude proto potřeba její budoucí vyhodnocení podle § 45i až po definitivním výběru realizované varianty a znalosti technických detailů stavby (projektová dokumentace). V souvislosti s hodnocením návrhových ploch na populaci chřástala je třeba upozornit ještě na jedno specifikum návrhu ÚP Červená Voda. Na některých místech obce v blízkosti významných lokalit chřástalů jsou ÚP vymezeny zastavěné plochy (v hranicích zastavěného území) na místech parcel, kde v minulosti stávaly objekty, ale dodnes se zachovaly pouze v podobě zbořenišť, anebo vůbec. Jedná se o plochy poválečných zbořenišť (XS) v Horním Karlově a nad plochou RI-9 v Šanově a dále zastavěné plochy rekreace (RI) jižně od plánované sjezdovky na Suchém vrchu s podmíněně přípustným využitím. V blízkém okolí těchto míst se však dnes nachází přírodně hodnotné biotopy, významné z pohledu chřástalů. Opětovné stavební aktivity na těchto místech, zvláště pokud by byly realizovány ve velkém měřítku, by mohly znamenat významný zásah do biotopů chřástalů (vlivem zastavění a rušení). Jelikož tyto plochy nebyly ÚP vymezeny jako návrhové a nedochází zde oproti katastrální situaci k žádné změně, nebylo možné je v této fázi zahrnout do posuzování podle §45i. Jakákoliv stavební aktivita (včetně liniových staveb, např. komunikací a cyklostezek) na těchto plochách by proto měla být vyhodnocena podle §45i ve fázi záměru (v rámci územního řízení, nejpozději před vydáním stavebního povolení). Tato podmínka je již uvedena v ÚP pro plochy rekreace (RI) s podmíněně přípustným využitím.


13

Tab. 1: Seznam všech návrhových ploch z návrhu ÚP, jejich stávající biotopový charakter a hodnocení na chřástala polního Označení plochy SR-1 SR-2a SR-2b SV-1 OM-1 SR-3 ZS-1 SR-4 SR-5 SR-6 SR-7 SR-8 RI-1 RI-2 RI-3 RI-4a RI-4b RI-5 RI-5 RI-6a RI-6b RI-7 OM-4 BI-1 PZ-1 BV-9 SV-2 OV-1 OS-2 BI-2 ZS-3 VL-1 SV-3 NS-3 VD-2 VD-3 SR-9 SR-10 SR-11 OM-3 SR-12 RI-8 ZS-2 RI-9 SV-4 BV-1 BV-2 BV-2 SV-5 SK-1a DS-4 SK-1b SV-6

Biotopový charakter sečená kulturní louka sečená kulturní louka sečená kulturní louka kulturní louka + pastvina kulturní louka + pastvina pole + kulturní louka pole + kulturní louka sečená kulturní louka pole sečená kulturní louka svažitý neudržovaný pozemek neudržovaná louka u cesty kulturní louka v proluce louka a drobná pole u cesty les pastvina + remíz pastvina + remízy úzký pás luk a sadů úzký pás luk a sadů malá kulturní louka malá kulturní louka homogenní kulturní louka pole + kulturní louka louky, z části již zastavěné louky, z části již zastavěné kulturní louka kulturní louka ruderalizovaná louka u hřiště homogenní kulturní louka kulturní louka v proluce kulturní louka v proluce homogenní kulturní louka homogenní intenzivní pastviny homogenní kulturní louky louka u frekventované silnice louka u frekventované silnice zachovalé louky homogenní kulturní louky zčásti zachovalé louky dolní část sjezdovky pastviny, louky, pole intenzivní pastvina ve svahu intenzivní pastvina ve svahu vlhké louky s rozptýlenou zelení homogenní pastviny homogenní pastviny kulturní louky za intravilánem kulturní louky za intravilánem homogenní pastviny ruderál, deponie ruderál, deponie nekvalitní louka kulturní louka podél silnice

Kategorie hodnocení 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 -1 0 0 0 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Komentář nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů lokalita mimo území PO nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů potenciální potravní biotop chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů potenciální potravní biotop chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů okraj potenciálně významné lokality chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů


14

VD-4 SK-2 BV-7 SK-3 BV-8V BV-3 DS-5 BV-4 BV-6a BV-5 SR-13 BV-6b RI-11 NS-2 SR-14a SR-14b SR-15 RH-1 W-2 DS-1a DS-1b DS-1c DS-1d OM-2 VD-1 RI-7 SR-16 RI-10a RI-10b RI-10c NS-1 OS-1 W-1 elektrické vedení 2 x 110 kV (bez čísla) DS-2 SV-7 PZ-2 OM-5 DS-3

kulturní louka podél silnice kulturní louky v intravilánu kulturní louky v blízkosti intravilánu kulturní louky v blízkosti intravilánu kulturní louky v blízkosti zástavby úzký pruh polí a pastvin úzký pruh polí a pastvin kulturní louky a pole kulturní louky a pole kulturní louky a pole pole kulturní louky a pole pole les kulturní louka vlhčí louky kulturní louky kulturní louky vypasená pastvina mozaika pastvin, polí a luk rozdílného charakteru a přírodní kvality

rákosina, frekventované místo kulturní louka louka kulturní louka kulturní louky v okolí zástavby kulturní louky v okolí zástavby kulturní louky v okolí zástavby V horní části les, zbytek území louky rozdílného charakteru včetně vlhkých luk

0 0 0

nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů

0

nevyhovuje nárokům chřástalů

0

nevyhovuje nárokům chřástalů

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 ?

0 0 0 0 0 0 0 -1

převážně louky rozdílné kvality

?

kulturní louky les kulturní louky louka a staveniště intravilán a pastviny

0 0 0 0 0

nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů potenciální potravní biotop chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů Návrhové plochy představují úsek silnice I/43 (obchvat Červené Vody), procházející extravilánem obce. Komentář je vzhledem ke složitosti hodnocení rozepsán v textu. nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů nevyhovuje nárokům chřástalů Plochy představují lyžařskou sjezdovku a její zázemí a nádrž pro zavlažování. Komentář hodnocení je vzhledem ke složitosti problematiky rozepsán v textu. Jelikož v současnosti není známo přesné umístění stožárů vedení, nelze míru vlivu přesně vyhodnotit. Detaily viz text. nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje nevyhovuje

nárokům nárokům nárokům nárokům nárokům

chřástalů chřástalů chřástalů chřástalů chřástalů

EVL Tichá Orlice – mihule potoční EVL Tichá Orlice zasahuje do zájmového území obce Červená Voda v její severní části (k.ú. Horní a Dolní Orlice). Zástavba je v tomto území soustředěna do blízkosti toku Tiché Orlice. Také většina nových návrhových ploch (zejména plochy bydlení) je navržena v návaznosti na stávající zástavbu, a tedy do údolí Tiché Orlice. Tato skutečnost je podstatná pro hodnocení potenciálních vlivů návrhových ploch na tento vodní tok a potažmo populaci mihulí potočních jakožto jediný předmět ochrany EVL Tichá Orlice. Nicméně lze očekávat, že realizace Územní plán Červená Voda - Hodnocení vlivu koncepce dle §45i (NATURA 2000)

15

výstavby v k.ú. Horní a Dolní Orlice nepovede k negativním zásahům do morfologie koryta toku (která je již dnes značně degradována úpravami), ani k negativním změnám v kvalitě vody (znečištění). Povolování staveb bude probíhat standardní správní cestou, jež tak vyloučí možnost významných negativních dopadů staveb na tok Tiché Orlice. Vliv návrhu ÚP Tichá Orlice na příznivý stav předmětu ochrany celistvost EVL je proto hodnocen jako nulový (kategorie 0). Významnost vlivů na potenciálně dotčené lokality soustavy NATURA 2000 a předměty jejich ochrany lze kvantifikovat dle používané pětibodové stupnice (-2 až +2) způsobem uvedeným v následující tabulce (Tab. 2). Tab. 2: Sumární zhodnocení vlivu koncepce (ÚP Červená Voda) na potenciálně dotčené lokality soustavy NATURA 2000 a předměty jejich ochrany Lokalita NATURA 2000 Kategorie Zdůvodnění Předmět ochrany PO Králický Sněžník chřástal polní (Crex crex)

-1

Návrhové plochy s vyhodnoceným významně negativním vlivem byly v rámci tvorby ÚP a procesu jeho posuzování z návrhu vyloučeny. Většina ostatních návrhových ploch se nachází na lokalitách, kde nebyl výskyt chřástalů průzkumem zjištěn a zároveň pro ně ani nepředstavují potenciálně vhodný biotop. Nicméně některé návrhové plochy jsou situovány do okrajů jádrových území výskytu chřástalů a jejich potravního biotopu. Z tohoto důvodu byl vliv návrhu ÚP na daný předmět ochrany vyhodnocen jako mírně negativní (- 1).

0

Návrhové plochy (zejména plochy bydlení) na území k.ú. Horní Orlice a Dolní Orlice se koncentrují v blízkosti toku Tiché Orlice. Nicméně se nepředpokládá, že by rozvoj zástavby v okolí toku znamenal negativní vliv na morfologii koryta či kvalitu vody v Tiché Orlici.

EVL Tichá Orlice mihule potoční (Lampetra planeri)

6.3. Hodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit Celistvostí lokality soustavy NATURA 2000 je z pohledu směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (NATURA 2000) myšlena jak integrita geografická, tak ekologická. Žádná z návrhových ploch nemůže mít vzhledem ke své velikosti a lokalizaci významně negativní vliv na integritu PO Králický Sněžník či EVL Tichá Orlice. Návrhové plochy s potenciálem významného negativního vlivu na integritu lokalit soustavy NATURA 2000 byly v průběhu procesu posuzování z návrhu ÚP vyloučeny. U aktivit, jež nebylo možno v této fázi vyhodnotit (silnice I/43, elektrické vedení 2 x 110 kV) je doporučeno vyhodnocení jejich vlivů na celistvost ve stadiu záměru, tedy v době známých technických parametrů a přesného umístění (vedení) těchto staveb.


16

6.4. Hodnocení možných kumulativních vlivů Kumulativními účinky se rozumí dopady vyplývající z kombinace vlivů hodnocené koncepce (ÚP Červená Voda) s vlivy, vyplývajícími z jiných existujících plánů, projektů nebo koncepcí, jež mohou ovlivnit lokality soustavy NATURA 2000 a předměty jejich ochrany. Takovými rozvojovými aktivitami jsou např. územní plány okolních obcí, ale i konkrétní záměry většího rozsahu, a to i přeshraniční. Problém hodnocení kumulativních vlivů na úrovni koncepce spočívá zejména v absenci technických detailů a rozsahu jednotlivých záměrů a v jejich velkém počtu. V případě posuzované koncepce se nepředpokládá, že by v kumulaci s vlivy, vyplývajícími z jiných koncepcí, mohl ÚP Červená Voda představovat významný negativní vliv na příznivý stav předmětů ochrany potenciálně dotčených lokalit soustavy NATURA 2000 či na jejich celistvost. U aktivit, jež nebylo možno v této fázi vyhodnotit (silnice I/43, elektrické vedení 2 x 110 kV) je doporučeno vyhodnocení jejich kumulativních vlivů podle §45i ve stadiu záměru, tedy v době známých technických parametrů a přesného umístění (vedení) těchto staveb.

7. Návrh opatření minimalizující negativní vlivy (zmírňující opatření) Opatření v dalších fázích přípravy a realizace rozvojových aktivit obce Červená Voda již byly specifikovány v předchozích kapitolách. Pro přehlednost jsou však shrnuty také na tomto místě: 1) Výstavba sjezdovky na lokalitě Suchý vrch byla vyhodnocena v kategorii mírně negativního vlivu (- 1), avšak pouze za dodržení jistých předpokladů, jež by se měly stát závaznými podmínkami realizace tohoto záměru: Budou vyloučeny jakékoliv rekreační a sportovní aktivity v celém území mimo zimní měsíce (prosinec – březen). Budou zachovány stávající vodní a vlhkostní poměry na celé lokalitě (zákaz odvodňování) Bude zachován stávající typ luční vegetace (pcháčové louky, ostřicové porosty, keřové vrbiny) i způsob jejich údržby (zejména 1. seč až v létě) 2) Plochy v klidových lokalitách mimo souvislý intravilán, jež byly vymezeny v návrhu ÚP jako zastavěné a na kterých se do dneška nedochovaly žádné stavební objekty či pouze jejich torza (plochy XS a RI s podmíněně přípustným využitím), by měly být vyhodnoceny podle §45i ve fázi záměru, pokud zde bude v budoucnu skutečně realizována jakákoliv stavební aktivita (výstavba stavebních objektů, respektive liniových staveb na plochách XS) – viz str. 13. 3) V případě investic, jež nebylo možno v této fázi jejich přípravy vyhodnotit (silnice I/43, elektrické vedení 2 x 110 kV) je striktně doporučeno vyhodnocení jejich vlivů podle § 45i ve stadiu záměru, tedy v době známých technických parametrů a přesného umístění (vedení) těchto staveb. 4) Veškeré stavební aktivity na návrhových plochách vyhodnocených v kategorii – 1 musí probíhat v hranicích těchto ploch bez dotčení okolních luk. Územní plán Červená Voda - Hodnocení vlivu koncepce dle §45i (NATURA 2000)

17

8. Závěr Předkládané hodnocení, jehož předmětem byl Územní plán Červená Voda, odpovídá posouzení podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny, v platném znění). Proces posuzování podle § 45i příslušné koncepce probíhal od září 2010 do srpna 2011. Pro potřeby hodnocení byl proveden specializovaný průzkum výskytu chřástalů na území obce, a to v období květen – červenec 2011. Posuzování podle §45i probíhalo v souběhu s tvorbou územního plánu obce, tedy metodou ex ante. V průběhu hodnocení byly z návrhu ÚP postupně vyloučeny návrhové plochy, jež byly vyhodnoceny s významně negativním vlivem. V době posuzování koncepce byl k dispozici hlavní a koordinační výkres s přesnou lokalizací a výměrou návrhových ploch. Jako potenciálně ovlivněné lokality soustavy NATURA 2000 byly identifikovány PO Králický Sněžník, kde tvoří předmět ochrany chřástal polní, a EVL Tichá Orlice, kde tvoří předmět ochrany mihule potoční. Většina návrhových ploch z konečné verze návrhu ÚP byla vyhodnocena v kategorii nulového vlivu, a to zejména proto, že plochy svým přírodním charakterem a umístěním neodpovídají biotopovým nárokům chřástalů. Několik ploch bylo vyhodnoceno v kategorii mírně negativního vlivu (- 1), jelikož se nachází na okraji biotopů s výskytem chřástalů a mohou být jejich potravním stanovištěm. Specifické plochy představují tři rozsáhlé investiční akce – výstavba sjezdovky na Suchém vrchu, výstavba elektrického vedení 2 x 110 kV a výstavba silniční komunikace I/43. U sjezdovky na Suchém vrchu byl konstatován mírně negativní vliv (- 1), avšak pouze za striktního dodržení uvedených podmínek jejich výstavby a provozu. U elektrického vedení a komunikace I/43 vliv nebylo možno vyhodnotit (kategorie ?) v důsledku nedostatku technických detailů staveb a jejich umístění. V případě EVL Tichá Orlice se nepředpokládá významně negativní vliv hodnocené koncepce. Na základě výše uvedených skutečností je možno konstatovat, že hodnocená koncepce – Územní plán Červená Voda nebude mít při dodržení definovaných doporučení a podmínek významný negativní vliv na příznivý stav předmětů ochrany lokalit soustavy NATURA 2000 ani na jejich celistvost.


18

9. Použitá literatura Anděl P., Gorčicová I., Hlaváč V., Miko L., Andělová H. (2005): Hodnocení fragmentace krajiny dopravou. Metodická příručka. AOPK ČR, Praha 2005. Anděl P., Mináriková T., Andreas M. (eds) (2010): Ochrana průchodnosti krajiny pro velké savce. Evernia, Liberec, 137 s. Anděra M. et Červený J. (2003): Červený seznam savců České republiky. - In: Plesník J., Hanzal V. et Brejšková L. [eds.]: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. - Příroda, Praha, 22: 121-129. Andreas M., Cepáková E. (2004): Metodická příručka pro praktickou ochranu netopýrů. Vydala AOPK ČR, Praha, 69 pp. ANONYMUS 2001a: Péče o lokality soustavy Natura 2000: Ustanovení článku 6 směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, IX/ 4. ANONYMUS 2001b: Hodnocení plánů a projektů, významně ovlivňujících lokality soustavy Natura 2000: Metodická příručka k ustanovení článků 6(3) a 6(4) směrnice o stanovištích 92/43/EHS, edice Planeta, XII/1. ANONYMUS (2007): Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle § 45i zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP, XVII, částka 11, 23 pp. Bartošová D. a kol. (2002): Velké šelmy v Beskydech. Vydal ČSOP Valašské Meziříčí, 24 stran. Culek M. (ed.) (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds) (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha, 307 pp. Hora J. et al. (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005 – 2007. AOPK ČR, 320 pp. Kolektiv (1998): Plán péče CHKO Beskydy. Zpracovatel: Správa CHKO Beskydy. Rožnov p. R.,124 stran. Kutal M. (2007): Výsledky monitoringu velkých šelem v CHKO Beskydy za sezónu 2006/2007, zjištěného monitoringem vlčích hlídek. Dep. in Hnutí DUHA Olomouc, Nestránkováno. Šťastný K., Bejček V., Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Aventinum, Praha, 463 pp. Mackovčin P., Jatiová M. a kol. (2002): Zlínsko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek II. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 376 pp. Machar (2007): Posouzení vlivu záměru „Výstavba sjezdových tratí v lokalitě Suchý vrchČervená voda – varianta Optimum“ na Ptačí oblast Králický Sněžník v soustavě evropsky významných území Natura 2000 podle § 45i zák. č.114/1992 Sb. 11 stran + přílohy. Směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21.5.1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (NATURA 2000). Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. www.natura2000.cz www.nature.cz www.cenia.cz www.ceson.cz www.biomonitoring.cz


19

Územní plán Červená Voda

Recommend Documents