ÚZEM NÍ PLÁN O B C E DRAŽŮVKY NÁVRH. A. Textová část. I n g. arch. Vladimír D u j k a

Ú Z EM N Í PLÁ N O B C E

DRAŽŮVKY NÁVRH

A. Textová část

ID I n g. a r c h . V l a d i m í r D u j k a A R C H IM K T U R A . 1/KUANISM US. I ¿E M N l PI-ANOVANl A KRAJ1NNA J KOKKHJ

ČERVENEC 2002

Ú Z E M N Í PLÁ N O B C E

DRAŽŮVKY

A. TEXTOVÁ ČÁST

OBEC

: Dražůvky

OKRES

: Hodonín

POŘIZOVATEL

: Okresní úřad Hodonín, referát regionálního rozvoje

PRO JEKTANT

■ Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín

Urbanism us

: Ing. arch. Vladimír Dujka

Přírodní podm ínky

: Mgr. Jaroslav Pospíšil

Doprava

: Ing. Rudolf Nečas

Energetika


Vodní hospodářství

; Ing. Dagmar Zákravská

Zásobování plynem, TKO

: Ing. Dagmar Zákravská

Ekologie


Digitální zpracování

: Vojtěch Eichler

Tisk

: HP DesignJet 750C Plus

Zakázkové číslo

: 15/1998

Archívní číslo

. U-176/00

Červenec 2002

OBSAH DOKUMENTACE

A.

Textová část

B.1 B.2

Tabulková část - Vyhodnocení záboru ZPF a PUPFL Tabulková část - ÚSES

C.

Grafická část l. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

D.

Širší územní vztahy Hlavní výkres Regulace funkčních ploch - zastavěné území Doprava, energetika a spoje Vodní hospodářství Veřejně prospěšné stavby Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF a PUPFL Limity využití území

l : 25 l 5 l 2 l 2 l 2 l 2 l 5 l 5

Návrh regulativů územního rozvoje (textová část)

000 000 000 000 000 000 000 000

Obsah

1. Základní ú d a je ................................................................................................................................................................. 1 1.1. Důvody zadání, základní cíle zpracování...............................................................................................................1 1.2. Předmět řešení, průběh a způsob zpracování zakázky......................................................................................... 1 1.3. Způsob řešení stanovisek, připomínek a námitek vzešlýchz projednání urbanistické studie..........................2 1.4. Způsob řešení stanovisek a připomínek vzešlých z projednání Zadání Ú P ...................................................... 8 1.5. Seznam podkladů a literatury................................................................................................................................11 2. Širší vztahy, problem atika řešeného územ í........................................................................................................... 12 3. Přírodní podm ínky........................................................................................................................................................ 13 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 3.6.

Klimatické poměry..................................................................................................................................................13 Geologické pom ěry.................................................................................................................................................14 Geomorfologické pom ěry..................................................................................................................................... 15 Půdní pom ěry...........................................................................................................................................................15 Hydro logické pom ěry............................................................................................................................................ 17 Biogeografické poměry.......................................................................................................................................... 17

4. Historický vývoj............................................................................................................................................................ 18 5. Vývoj osídlení a charakter z á sta v b y ........................................................................................................................23 6. Stavební kultura a požadavky památkové p é č e ................................................................................................... 33 6.1. Místní stavební kultura a zájmy památkové péče.............................................................................................. 33 6.2. Zájmy archeologické památkové péče................................................................................................................ 33 7. Hlavní zásady urbanistického řešen í.......................................................................................................................35 7.1. 7.2. 7.3. 7.4. 7.5.

Hlavní kritéria pro řešení územního plánu..........................................................................................................35 Strategie rozvoje obce............................................................................................................................................35 Základní koncepce urbanistického a technického řešení.................................................................................. 35 Funkční členění územ í.......................................................................................................................................... 38 Návrhy na asanace nebo asanační úpravy...........................................................................................................40

8. Obyvatelstvo................................................................................................................................................................. 41 8.1. 8.2. 8.3. 8.4.

Vývoj obyvatelstva v m inulosti...........................................................................................................................41 Prognózní východiska pro stanovení počtu obyvatel.........................................................................................42 Doplňující údaje o obyvatelstvu..........................................................................................................................44 Navrhovaný a výhledový počet obyvatel............................................................................................................45

9. Bytový fond....................................................................................................................................................................46 10. O bčanské vybavení................................................................................................................................................... 49 11. Ekonomický potenciál ú ze m í................................................................................................................................. 51 11.1. Základní údaje...................................................................................................................................................... 51 11.2. Zemědělská výroba..............................................................................................................................................51 11.3. Lesní hospodářství...............................................................................................................................................53 11.4. Průmyslová a drobná řemeslná výroba a těžba................................................................................................ 54 11.5. Návrh řešení..........................................................................................................................................................54 12. Rekreace a cestovní r u c h ........................................................................................................................................55 13. D oprava........................................................................................................................................................................56 14. Zásobování v o d o u ..................................................................................................................................................... 59 14.1. Současný stav....................................................................................................................................................... 59 14.2. Výpočet potřeby pitné vody............................................................................................................................... 59 14.3. Návrh řešení......................................................................................................................................................... 60

15. Odkanalizování........................................................................................................................................................... 62

15.1. Současný stav........................................................................................................................................................ 62 15.2. Hydrotechnické výpočty....................................................................................................................................62 15.3. Návrh řešeni.......................................................................................................................................................... 63 16. Vodní toky a n á d rže ...........................................................................................................

65

17. Zásobování elektrickou energií.............................................................................................................................. 66

17.1. Současný stav........................................................................................................................................................66 17.2. Návrh řešení.......................................................................................................................................................... 67 18. Zásobování plynem ................................................................................................................................................... 70 19. Zásobování teplem .................................................................................................................................................... 71 20. Spoje a zařízení spo jů ...............................................................................................................................................72 21. Nakládání s odpady................................................................................................................................................... 74 22. Ochranná pásma a limity využití území................................................................................................................ 75 23. Zeleň..............................................................................................................................................................................79 24. Územní systém ekologické stability......................................................................................................................81

24.1. 24.2. 24.3. 24.4. 24.5. 24.6.

Ekologická stabilita..............................................................................................................................................81 Ekologická charakteristika řešeného území......................................................................................................81 Kostra ekologické stability................................................................................................................................. 82 Příčiny narušení ekologické rovnováhy............................................................................................................83 Biogeografické pom ěry.......................................................................................................................................84 Lokální územní systém ekologické stability.....................................................................................................87

25. Ochrana životního prostředí....................................................................................................................................90 26. Návrh řešení požadavků civilní ochrany.............................................................................................................. 92

1

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE DRAŽŮVKY -

NÁVRH

1. Základní údaje 1.1. Důvody zadání, základní cíle zpracování Jedním z nejdůležitějších cílů územně plánovací dokumentace je účinné zabezpečování účelného využívání území, stanovení zásad jeho organizace a vytváření předpokladů pro soulad všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Územní plán obce stanovuje urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci územ í a vymezuje hranici zastavitelného území obce. Zpracovává se pro celé území obce, po dohodě schvalujících orgánů případně i pro více obcí. Územně plánovací dokum entace je nezbytným podkladem pro činnost obce, protože ve smyslu zákona o obcích je obec územní celek tvořený vlastním sídlem a územím obce. Obec sama potom jako

právnická osoba vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Spravuje své záležitosti samostatně a při výkonu samostatné působnosti zabezpečuje hospodářský, sociální a kulturní rozvoj svého území (územního obvodu), ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí a uspokojování potřeb občanů. Pro obec Dražůvky nebyla dosud zpracována žádná územně plánovací dokumentace, která by účinně zabezpečovala funkčnost využívání území, která by stanovovala zásady jeho organizace a vytvářela předpoklady pro soulad všech funkcí v území. Z tohoto důvodu vyvstala potřeba zpracování územního plánu. Cílem územního plánu (ÚPN) je dosažení souladu spolupůsobení a vzájemného minimálního obtěžování jednotlivých urbanistických funkcí. Rovněž navržení nových ploch pro případný rozvoj těchto funkcí při respektování optimální prostorové organizace a kulturně historických hodnot v území.

1.2. Předmět řešení, průběh a způsob zpracování zakázky Územní plán obce Dražůvky byl zadán na základě výsledků výběrového řízení vypsaného referátem regionálního rozvoje Okresního úřadu Hodonín v souladu s § 49a zákona č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek v platném znění. Urbanistická studie obce Dražůvky (dále jen US) byla zpracována na základě Smlouvy o dílo č. 15/98, uzavřené mezi referátem RR OkÚ Hodonín a ing. arch. Vladimírem Dujkou. Podle původního předpokladu (a uzavřené smlouvy) měl být zpracován ve dvou etapách: 1. Urbanistická studie obce Dražůvky, její projednání a uzavření schválením souborného stanoviska ke konceptu územního plánu; 2. návrh územního plánu obce Dražůvky. Urbanistická studie byla dokončena v říjnu 1998 a následně předána starostovi obce Dražůvky k vyvěšení na úřední desce (v obci zveřejněna ve dnech 4.12.1999 - 15.1.1999, u pořizovatele ve dnech 4.12.1998 - 11. 1. 1999). P rojednání s dotčenými orgány státní správy proběhlo v souladu s § 21 odst. 2 stavebního zákona dne 5.1.1999 na Okresním úřadě v Hodoníně. Dne 15.1.1999 proběhlo projednání urbanistické studie v obci na veřejném zasedání obecního zastupitelstva v Dražůvkách za účasti pořizovatele a s výkladem projektanta. Po novele stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, které nabyly účinnosti v červenci 1998, došlo ke změně postupu pořízení ÚPD, takže na zpracovanou urbanistickou studii následně navázalo Z adání územního plánu obce (dále jen ÚPO). Zadání ÚPO Dražůvky bylo zpracováno v dubnu 1999, zasláno jednotlivě dotčeným orgánům státní správy a orgánům územního plánování sousedních územních obvodů. Oznámení o místu a dni projednání návrhu zadání bylo zveřejněno na úřední desce Okresního úřadu Hodonín (ve dnech 25.5.1999 - 16.7.1999) a úřední desce Obecního úřadu Dražůvky (ve dnech 25.5.1999 - 1.7.1999). P rojednáni zadání proběhlo dne 25.6.1999 v Dražůvkách na zasedání obecního zastupitelstva.

1

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DRAŽŮVKY -

NÁVRH

Podle výsledků projednání urbanistické studie obce Dražůvky podle § 21 odst. 2 a 4 zák. č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) vydal referát regionálního rozvoje Okresního úřadu Hodonín se souhlasem Obce Dražůvky na základě ustanovení § 21 odst. 5 stavebního zákona souborné stanovisko pro zpracování návrhu územ ního plánu obce Dražůvky, které je pro zpracovatele závazné. Při zpracování návrhu řešení byly rovněž respektovány připom ínky podané k urbanistické studii. Souborné stanovisko bylo projednáno a schváleno O becním zastupitelstvem v Dražůvkách dne 25.2.2000 po doplnění stanoviska nadřízeného orgánu územ ního plánování - M M R ČR, regionální pracoviště Brno. Zakázka byla zpracována v souladu zejména s těmito právními předpisy:

• • • •

zákonem č. 50/1976 Sb. o územ ním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů vyhláškou č. 135/2001 Sb. o územ ně plánovacích podkladech a územ ním p lá n o va cí dokum entaci vyhláškou č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu zákonem č. 334/1992 Sb. o ochraně zem ědělského půdního fo n d u , ve znění pozdějších předpisů, včetně souvisejících a prováděcích předpisů zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

•

Územní plán je zpracován v digitální formě, výkresová část ve formátu *.dgn (MicroStation), jednotlivé referenční výkresy řeší vždy celé území; textová část ve formátu *.doc (MS Word) a tabulková ve formátu *.xls (MS Excel).

1.3. Způsob řešení stanovisek, připomínek a námitek vzešlých z projednání urbanistické studie Tab. 1: Způsob řešení pokynů pořizovatele pro zpracování návrhu (úpravy a doplnění)

1

2

3

obsah pokynu Textovou i grafickou část územního plánu požadujeme zpracovat v souladu s ustanovením přílohy č. 2 vyhlášky č. 131/1998 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci Textovou i grafickou část územního plánu ie nutno doplnit dle oprávněných požadavků dotčených orgánů státní správy daných v jejich vyjádřeních včetně připomínek z projednání US na veřejném zasedání OZ v Dražůvkách dne 15. 1. 1999 - zápis z projednání je přílohou zadání. • • • • •

Požadavky pořizovatele: Doplnit ve výkresové dokumentaci kříže u hřbitova a u hřiště Navrhnout u hřbitova odstavné parkoviště Doplnit ve výkres, dokumentaci chybějící domy dle podkladů pořizovatele Doplnit ve výkresové dokumentaci navrženou trasu rr paprsku U výkresu č. 10 opravit uvedené měřítko

způsob řešení

grafická i textová část dokumentace jsou řešeny dle pokynu pořizovatele

Tab. 2: Způsob řešení stanovisek dotčených orgánů státní správy a připomínek organizací Dotčené orgány státní správy, organizace

Obsah stanoviska, připomínky

Způsob řešení

Archeologický ústav AV ČR, Brno

• požadují uvést ustanovení: V případě zem ních stavebních prací a úprav terénu v k.ú. obce je investor povinen dle § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. již v době přípravy stavby uzavřít smlouvu na provedení záchranného archeolog, výzkumu s oprávněnou institucí

Je uvedeno v textové části

2

ÚZEM N Í PLÁN OBCE DRAŽÚVKY -

NÁVRH

Tab. 2: Způsob řešení stanovisek dotčených orgánů státní správy a připomínek organizací - pokračování Dotčené orgány státní správy, organizace České dráhy - stavební správa Olomouc Cepro - dálkovody, Klobouky u Brna ČIŽP Brno České radiokomunikace a. s. Praha


Způsob řešení

• bez připomínek

-

• Souhlasí bez připomínek

-

• po posouzení z hlediska ochrany vod, ovzduší, lesa, přírody a krajiny a OH ČIŽP souhlasí

-

• nemají připomínky

Jihomoravské lignitové doly s. p. • není námitek, obec se nachází mimo Hodonín zájmovou oblast JLD s. p. Hodonín • požadují rezervovat plochu pro umístění nové stožárové trafostanice 22/0,4 kV na JV okraji JME, a. s., Brno + JME, a. s. obce u komunikace III/41923 na Želetice za POS Hodonín lok. B5 (vč. návrhu trasy přípojky 22 kV) • nové zařízení zahrnout do závazné části ÚPD jako veřejně prospěšné stavby • obec Dražůvky je gazifikována, zásobování je zajištěno jednou VTL regulační stanicí JMP, a. s., závod Hodonín • při navrhování a realizaci staveb respektovat zařízení JMP • požadují - zachování rozsahu pozemků k plnění funkcí lesa • zachování přístupových komunikací k lesním Lesy ČR, Lesní správa Bučovice porostům • v případě umístění staveb o ochranném pásmu lesa projednat s LS Bučovice • z hlediska ochrany výhradních ložisek nerostů - v severní části k. ú. Dražůvky je vyhodnoceno ložisko ropy a zemního plynu Uhřice 4, pro jeho ochranu bylo stanoveno Ministerstvo ŽP ČR, ÚOBO CHLÚ Dražůvky v evidenci MND a. s. Brno Hodonín, zakreslit hranice ložiska a CHLÚ • - pokud v řešení USO Dražůvky nebudou dotčeny zájmy ochrany ložisek, souhlasíme s ním

• v k. ú. leží část průzkumného území Nesvačilský příkop I a CHLÚ Dražůvky Moravské naftové doly, a. s. Hodonín

OBÚ v Brně

• MND předpokládají v zájmovém území další průzkumné aktivity s případnou výstavbou podzemního zásobníku plynu

• neevidují na k. ú. Dražůvky žádný dobývací prostor, není připomínek

OkÚ - ref. Regionálního rozvoje, • bez připomínek odd. kultury OkÚ - ref. dopravy

Je zapracováno do návrhu řešení

Zařízení jsou respektována

lesní pozemky nejsou územním plánem dotčeny


do mapy širších vztahů je doplněn PÚ Nesva čilský příkop I a CHL Ú Dražůvky v textu je uvedeno, že nelze přesně určit polo hu nových objektů a další možné aktivity s tím spojené -

-

• nemá připomínky

3

-

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE DRA ŽÚ V K Y -

NÁVRH

Tab. 2: Způsob řešení stanovisek dotčených orgánů státní správy a připomínek organizací - pokračování Dotčené orgány státní správy, organizace


Způsob řešení

• z hlediska ochrany přírody a krajiny: požadují doplnit významný krajinný prvek (VKP) e. č. 34-22-01/3, VKP nesmí být ničeny a poškozovány a nesmí být snižována jejich ekologickostabilizační funkce v krajině • upravit zákres rybníka dle skutečnosti, bylo k této revitalizační akci vydáno závazné stanovisko


• z hlediska vodohospodářských zájmů:

OkÚ - ref. Životního prostředí

• zvážit reálnost realizovatelnosti oddílného způsobu odkanalizování • u vodní nádrže doplnit účel, při návrhu revitalizace, výsadbě liniové zeleně a výstavbě dalších retenčních nádrží je tyto návrhy třeba konkretizovat v ÚPD • doplnit řešení odtokových poměrů v zastavěné části obce, protipovodňovou ochranu obce a technická opatření k zajištění protierozní ochrany půdy


• z hlediska odpadového hospodářství - bez připomínek • z hlediska ochrany ovzduší - bez připomínek • z hlediska ochrany ZPF - u lokality B3 požadují zpracování podrobnějšího řešení a jeho samostatné projednání dle § 5 odst. 2 zák. č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF • z hlediska posouzení vlivu na ŽP

Podrobné řešení této lokality není předmětem ÚP, ale může být řešeno samostatnou dokumen tací, např. urb. studií nepodléhá posouzení

OkÚ - ref. zdravotnictví

• nemá žádné připomínky ani návrhy

-

OkÚ - ref. obrany a ochrany

• dopracovat do ÚPD požadavky CO

Je zapracováno

OkÚ - okresní pozemkový úřad OkÚ - Okresní požární rada

Okresní hygienik

Okresní veterinární správa Hodonín

Povodí Moravy a.s., Brno


-


-

• z hygienického hlediska souhlasí za předpokladu splnění podmínek: • kolem farmy Dražůvky bude zakresleno ochranné pásmo r = 142 m, které je úředně vyhlášeno SÚ Ždánice • kolem obou hřbitovů bude zakresleno ochranné pásmo r = 50 m • živočišná výroba na farmě Dražůvky nedozná změn z hlediska kapacity - nemá připomínky • v případě nových změn bude situace řešena vydáním závazného posudku • jsou řešeny všechny oblasti pro posouzení z hlediska Směrného vodohosp. plánu (popis vod. toků a nádrží, zásobování vodou, odka nalizování a čištění OV, ochr. pásma vodních zdrojů a toků, problematika revitalizace toků a extravilánových vod, likvidace odpadů), k USO Dražůvky nemají připomínky

4


-

-

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE D RAŽŮVK Y -

NÁVRH



• žádné zásadní připomínky z pozice vlastníka - správce nemovitostí vymezených zák. č. 229/1991 Sb. v současném znění • v UP jsou respektovány dřívější připomínky • trasy silnic 1/54 a III/41923 jsou dnes stabili zovány, mimo řešené území obce Dražůvky Ředitelství silnic a dálnic - závod je sledována rezerva pro výhl. trasu sil. 1/54 Brno • návrh účelových komunikací projednat s pro vozovateli a obcí, návrh eliminace negativ ních účinků dopravy projednat se zástupci hygienika • nemá námitek, navrhované ozelenění toku Dražůvky C-D musí být jednostranné SMS Hodonín s ohledem na údržbu toku a případná protipovodňová opatření • upozorňují na platnost zák. č. 222/1994 Sb. dodržování ochr. pásem k zajištění provozu Státní energetická inspekce Brno elektrického zařízení a bezpečnostních pásem k zamezení účinků případných havárií • zakreslit a respektovat trasu zařízení, zemní a SPT Telecom a.s., Provoz stavební činnost v blízkosti trasy předem přenosové techniky, Brno projednat • obec nemá tel. ústřednu, účastníci kabelově napojeni na novou ústřednu RSU Ždánice, SPT Telecom a.s., oblast Brno rekonstrukce místní tel. sítě bude v obci provedena po r. 1999 • respektovat stav telekomunikačních zařízení SPT Telecom a.s., TO Hodonín • je zpracován projekt pokládka nových vedení projednejte s SPT Telecom ,, oblast Morava Pozemkový fond ČR, Hodonín

Školský úřad Hodonín T ransgas s.p., provoz Brno

VaK Hodonín a.s.

Vojenská ubytovací a stavební správa Brno

VÚ vodohospodářský Brno

Způsob řešení -

Zapracováno v textové á grafické části ÚP

ozelenění je navrženo tak, že nebude bránit údržbě nebo protipo vodňovým opatřením Je respektováno

je zakresleno a respektováno

j e uvedeno v textu

je respektováno a bylo projednáno

• nemá připomínek

• v uvedené lokalitě nemá své zájmy • souhlasí se zásobováním obce vodou ze stra ny Želetic, dle PRVKUCU je uvažováno s vybudováním nového vodojemu o objemu 2x100 m3s max. hladinou 252 m.n.m., který bude rovněž zásobovat Želetice - je uvedeno v textu, opravit max. hladinu na 252 m.n.m. • v USO je navrženo odkanalizování oddílnou soustavou, v PRVKUCU je řešeno jednotnou soustavou s napojením na ČOV v Želeticích svolat jednání k odsouhlasení systému odkanalizování • není připomínek

je uvedeno v textu, byl opraven údaj o max. hladině, tj. 252 m.n.m. odkanalizování je řešeno jednotným kanalizačním systémem

-

V grafické části je vy • nutné vyznačit v ÚPD plochy, které jsou značeno zátopové území, ohroženy záplavou (min. dle povodní v r. v r. 1997 nedošlo k vět 1997), rozlišit dva typy zátopových území: ším rozlivům než je vy • 1. území přímo ohrožené záplavou - při značené zátopové území; vybřežení vod z povrchových toků a 2. území žádná ochranná opatření s rizikem zatopení - k zaplavení dojde až nebyla vybudována ani v důsledku poruchy ochranných opatření nebyla navržena

5


NÁVRH



VÚ vodohospodářský Brno

• pro objekty v ohroženém území ukládá zákon o vodách povinnost mít zpracovaný povodňový plán • pro další stavební rozvoj přijmout regulativy využití zátopových území • bytová výstavba - lokalita B3 - realizace musí vycházet ze studie zástavby - je navrženo

• pro náročnost výstavby nabízí lokalitu za stávající zástavbou směrem k farmě

• nejsou řešeny odstavné a parkovací plochy doplnit u hřbitova, v centru a u hřiště, jinak dle prostorových možností

• nejsou řešena žádná dětská hřiště Mčstský úřad Ždánice - stavební • zvážit vhodnost intenzifikace farmy, pokud úřad by provozovatelem nebyla sama farma

• řešení vodovodu - u zástavby kolem státní silnice a kolem MK s dostatečnou šířkou zvážit vhodnost vodovodu pouze po jedné straně • není řešeno ukládání neškodného odpadu, zejména zemin • CO - řešení úkrytů ve sklepeních • navržení sadu v prostoru přístupu ke hřišti

• stanovisko k záboru ZPF - bez zásadních připomínek, měl by být vyčíslen jednoznačně

Obec Dražůvky

• zvětšení biocentra Za humny jižním směrem o cca 500 m

6

Způsob řešení obec má zpracovaný povodňový plán v rámci zátopových úze mí se nenachází žádné stavby a nejsou navrho vány žádné nové objekty V územním plánu nelze podmiňovat zpracování podrobnějších dokumentací nelze navrhnout z důvodu umístění v bezpečnostním pásmu produktovodu místní komunikace budou upravovány na základě podrobnější dokumentace; kategorizace komuni kací - viz textová část odd. Doprava; v řešení byla navržena parkovací místa Navrženo rozšíření sportovního areálu Na základě požadavku obce byla ponechána možnost podnikání v rámci areálu farmy Uzemni pian řeší koncepční otázky, vymezuje koridory; podrobné řešení je předmětem dalších stupňů dokumentace lze řešit pouze vybudo váním nové skládky, obec nemá zájem Již bylo a j e řešeno v kap. 26. Příloha CO dle požadavku obce bylo navrženo sportovní využití tohoto prostoru Již v urbanistické studii bylo samostatnou součástí „ Vyhodnocení záboru ZPF" Jižně od LBC Za humny bylo navrženo další biocentrum „Pod Čertovem “

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE DRAŽÚVKY -

NÁVRH



Způsob řešení

Obec Dražůvky

• viz připomínky v Zápisu z veřejného projednání USO Dražůvky konaného dne 15. 1. 1999 v Dražůvkách: • na farmě budovu, která sloužila jako dílny, navrhnout k podnikání se samost. vjezdem • plochu vedle OÚ vést rovněž jako plochu pro podnikatelskou činnost • navrhnout dobudování sportovního areálu v okolí stávajícího hřiště • navrhnout zbudování parkoviště u smuteční síně

Všechny připomínky ObU byly zapracovány do řešení

Tab. 3: Způsob řešení stanovisek orgánů územního plánování sousedních územních obvodů Orgány územního plánování sousedních územních obvodů

Obsah stanoviska

-

Nevyjádřily se, o dalším průběhu pořizování UPD budou znovu informovány

Způsob řešení

Tab. 4: Způsob řešení připomínek k US obce Dražůvky Občané

Obsah připomínky

p. Alois Pavlének, U pekárny 544, 696 33 Archlebov

Způsob řešení

• stavební parcela č. 61 je v US nakreslena nesprávně, žádá o opravu dle přiloženého geometrického plánu - opravit dle podkladů

Předmětem územního plánu není oprava mapových podkladů, ta j e v kompetenci katastrálního úřadu

• žádá o vybudování veřejné studny na návsi s ručním čerpadlem -

dle vyjádření obce není nutné

• navrhované úpravy terénu v katastru ho ohrožují, požaduje náhradu od státu v případě škody

• žádá v potoce Trkmanka nezávadnou vodu a zbudování malého splavu

úpravy by měly vést k zabránění možných škod, náhradu případné škody by řešil soud čistotu vody v potoce územní plán nemůže vyřešit, to je v kompeten ci vodohospodářského orgánu, splav je možno zahrnout do celkové revitalizace vod. toku, která je v ÚP navržena

Tab. 5: Způsob řešení námitek k US obce Dražůvky Vlastníci dotčených pozemků a staveb

Obsah námitky

-

Námitky k urbanistické studii obce Dražůvky nebyly vzneseny

7

Způsob řešení

ÚZF.MNl PLÁN OBCE DRAŽŮVKY -

NÁVRH

1.4. Způsob ře š e n í stanovisek a připomínek vzešlých z projednání Zadání ÚP Tab. 6: Způsob řešení stanovisek dotčených orgánů státní správy a připomínek organizací Dotčené orgány státní správy, organizace Archeologický ústav AV CR, Brno Centrum dopravního výzkumu Brno České dráhy - stavební správa Olomouc Čepro - dálkovody, Klobouky u Brna

ČIŽP Brno

Obsah stanoviska, připomínky • v zadání bylo již stanovisko Archeologického ústavu zohledněno, nemají další připomínky • nemají zásadních připomínek . • zájmy železniční, letecké a vodní dopravy jsou respektovány, u silniční dopravy potvrzují stanovisko RSaD Bmo • bez připomínek • souhlasí se zadáním, požadují doplnit do ÚPO katodovou ochranu • v ochranném pásmu lze činit úlevy dle ČSN 65 0204, stavbu v tomto prostoru nutno projednat se správcem produktovodu • odd. odp. hospodářství - provést rozbor OH, výsledky promítnout od OH obce • odd. ochrany ovzduší - bez připomínek • odd. ochrany vod, lesa a přírody nemají připomínky

České radiokomunikace a. s. • nemají připomínky Praha Jihomoravské lignitové doly s. p. • není námitek, obec se nachází mimo zájmo vou oblast JLD s. p. Hodonín Hodonín JME, a. s., Brno + JME, a. s. • nemají připomínky POS Hodonín • obec Dražůvky je gazifikována, respektovat JMP, a. s., závod Hodonín předchozí vyjádření • Zájmy jsou dotčeny vyhlášením VKP Chrástovec a lokálním biokoridorem . S vyhlášením souhlasí pouze v případě, že Lesy ČR, Lesní správa Bučovice nebude omezovat způsob hospodaření omezení výše těžeb, vyloučení holé seče apod., před vyhlášením musí být konkrétní požadavky projednány přímo s LS Bučovice

Způsob řešení -

-

Bylo doplněno do textové i grafické části ÚPD

Je uvedeno v textové části dokumentace

-

Zařízení jsou respektována

V textu, je uvedeno, že vyhlášení VKP je nutno projednat s LS Bučovice

• z hlediska ochrany výhradních ložisek nerostů - v severní části k. ú. Dražůvky je Ministerstvo ŽP ČR, ÚOBO Brno

Moravské naftové doly, a. s. Hodonín

vyhodnoceno ložisko ropy a zemního plynu Uhřice 4, pro jeho ochranu bylo stanoveno CHLÚ Dražůvky v evidenci MND a. s. Hodonín, zakreslit hranice ložiska a CHLÚ • v zadání ÚPO Dražůvky je řešeno, nemají připomínek


do širších vztahů je dopl • celé k. ú. leží v průzkumném území Nesvaněn PÚ Nesvačilský pří čilský příkop I, v severní části k. ú. je vyhlá kop I a CHL Ú Dražůvky šeno CHLÚ Dražůvky v textu je uvedeno, že nel • - MND předpokládají v zájmovém území ze přesně určit polohu no další průzkumné aktivity s případnou vých objektů a další mož výstavbou podzemního zásobníku plynu né aktivity s tím spojené

ÚZEM N Í PLÁN OBCE DRAŽŮV KY -

NÁVRH

Tab. 6: Způsob řešení stanovisek dotčených orgánů státní správy a připomínek organizací - pokračování Dotčené orgány státní správy, organizace OBÚ v Brně OkU - ref. regionálního rozvoje, odd. kultury

OkÚ - ref. dopravy


Způsob řešení

• neevidují na k. ú. Dražůvky žádný dobývací prostor, není připomínek

-


-

• nemá připomínky; úprava vedení přeložky silnice 1/54 v prostoru před hájovnou je vítána, přeložka však není prioritou rozvoje silniční sítě, nebude realizována v návrhovém období

-

• z hlediska ochrany přírody a krajiny nemají připomínky

• z hlediska vodohospodářských zájmů: platí dřívější vyjádření OkÚ - ref. životního prostředí

Je respektováno

• z hlediska odpadového hospodářství - bez připomínek • z hlediska ochrany ovzduší - bez připomínek • z hlediska ochrany ZPF - nejsou připomínky • z hlediska posouzení vlivu na ŽP

nepodléhá posouzení

• z hlediska nakládání s nebezpečnými látkami - bez připomínek OkÚ - ref. zdravotnictví

• nemá žádné připomínky ani návrhy

-

OkÚ - ref. obrany a ochrany

• dopracovat do ÚPD požadavky CO

Je zapracováno

OkÚ - Okresní požární rada


Okresní hygienik

Památkový ústav v Brně

Povodí Moravy a.s., Brno

Ředitelství silnic a dálnic - závod Brno

SMS Hodonín

• zadání respektuje požadavky Okresního hygienika • zásobování obce pitnou vodou z VDJ Želetice, místní studny budou jako záložní zdroje • odkanalizování - řešeno oddílným systémem, konkrétní řešení nalézt po jednáních s VaK Hodonín • ochranná pásma jsou zakreslena, rozvoj podnikatelských aktivit respektuje požadav ky na zdravé ŽP • respektovat objekty památkového zájmu • novou výstavbu doporučují přízemní s pravidelnými sedlovými střechami a pálenou krytinou • zapracovat do návrhu ÚPO přiložená arch. naleziště • nemá připomínky • v zadání jsou respektovány dřívější připo mínky, zůstává v platnosti vyjádření k US • v graf. části ve výkrese 1:10000 doplnit čísla a názvy silnic • opravit místo ’’Správy silničního fondu ČR” - ’’Ředitelství silnic a dálnic ČR” • jsou respektovány jejich požadavky, nemají námitek

9

-

odkanalizování je řešeno jednotným kanalizačním systémem

jsou respektovány; je uvedeno v regulativech; bylo doplněno v textové části -

Bylo doplněno a opraveno a do textové i grafické Části ÚP

-

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE D RA ŽŮVKY -

NÁVRH


Způsob řešení


• žádné zásadní připomínky z pozice vlastníka - správce nemovitostí vymezených zákonem č. 229/1991 Sb. v současném znění • upozorňují na platnost zák. č. 222/1994 Sb. dodržování ochr. pásem k zajištění provozu Státní energetická inspekce Brno elektrického zařízení a bezpečnostních pásem k zamezení účinků případných havárií • zakreslit a respektovat trasu zařízení, zemní a SPT Telecom a.s., Provoz stavební činnost v blízkosti trasy předem přenosové techniky, Brno projednat • obec nemá tel. ústřednu, účastníci jsou kabelově napojeni na digitální ústřednu ve SPT Telecom a.s., oblast Brno Ždánicích, rekonstrukci přípojné sítě v obci nemá organizace v plánu • požadují dodržení podmínek z vyjádření kUS SPT Telecom a.s., TO Hodonín • respektovat stav telekomunikačních zařízení

-

Pozemkový fond ČR, Hodonín

VaK Hodonín a.s. Vojenská ubytovací a stavební správa Brno VÚ vodohospodářský Brno

Obec Dražůvky

Je respektováno

je zakresleno a respektováno

j e uvedeno

v

textu

je respektováno a bylo projednáno

• respektovat připomínky z vyjádření k US • není připomínek • jsou řešeny všechny náměty pro zajištění ochrany vod ve všech sledovaných oblastech Směrného vodohospodářského plánu, nemají další náměty • respektovat připomínky obce z veřejného projednání USO Dražůvky konaného dnel5. 1. 1999 v Dražůvkách a připomínky podané obcí k USO

Jsou respektovány -

Je respektováno

Tab. 7: Způsob řešení stanovisek orgánů územního plánování sousedních územních obvodů Orgány územního plánování sousedních územních obvodů

Obsah stanoviska

Způsob řešení

-

Nevyjádřily se, o dalším průběhu pořizování ÚPD nebudou informovány

-

Tab. 8: Způsob řešení připomínek k Zadání ÚP obce Dražůvky Připomínku podal

Obsah připomínky

Způsob řešení

Žádné připomínky nebyly podány

-

Tab. 9: Vyjádření nadřízeného orgánu územního plánování Nadřízený orgán ÚP Ministerstvo pro místní rozvoj. Regionální pracovištč Brno

Obsah vyjádření S předloženým souborným stanoviskem ve smyslu § 21 odst. 5 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve platném znění souhlasí

10

Způsob řešení

-

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE D RAŽD v KY -

NÁVRH

1.5. Seznam podkladů a literatury Pro zpracování územ ního plánu byly použity tyto podklady: 1. Digitální m apový podklad k.ú. Dražůvky (zpracovatel fa Sauron, Uh. Hradiště) 2. Státní mapa 1 : 5 000 - odvozená 3. Základní m apa 1 : 1 0 000 s vrstevnicovým systémem 4. Geomorfologické členění ČSR (Czudek T., Studia Geographica, 1972) 5. Zeměpisný lexikon Č SR (Demek J., Academia, Praha 1987) 6. Hydrogeologická mapa SVP (Český úřad geodetický a kartografický Praha 1971 ) 7. Klima Jihom oravského kraje (Quitt E., SPÚ Brno, 1984) 8. Geologie M oravy a Slezska,(Přichystal A., Obstová V., Suk M. Moravské zemské muzeum a sekce geologických věd PřF, Brno 1993) 9. Biogeografické členění České republiky (Culek M. a kol., Enigma, Praha 1996) 10. Bonitace čs. zemědělských půd a směry jejich dalšího využití - 5. díl, (Kolektiv, MZe ČR 1990) 11. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, (Neuhauslová Z. a kol.; Academia, 1998) 12. Statistický lexikon obcí České republiky (SEVT, 1992) 13. ÚPN VÚC Hodonínsko (Terplan Praha, 1997) 14. ÚTP Nadregionální a regionální ÚSES ČR (Společnost pro životní prostředí, Brno, 1996) 15. Generel místního územního systému ekologické stability v k.ú. Dražůvky, Stavěšice a Šardice (Lów spol., Brno 1993) 16. Stanovení pásma hygienické ochrany farmy ŽV (Alfaprojekt Olomouc, 09/1998) 17. Limity využití území (Hyvnar V. a kol., Ústav územního rozvoje Brno, 1999) 18. Místní jm éna na M oravě a ve Slezsku, (Hosák L., Šrámek R., Academia Praha, 1970) 19. Obce v číslech , okres Hodonín (Okresní oddělení ČSÚ Hodonín, 1992) 20. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl I. A-G, (Kuča K, 1996) 21. Umělecké památky M oravy a Slezska 1. svazek A/l (Samek B., Academia, Praha 1994) 22. Ždánsko (Vrbas J., Ždánice 1930) 23. Základní problem atika urbanistické struktury vesnice v Čechách a na M oravě (Máčel O., VÚVA Brno, 1954) 24. Slovácko - architektonický vývoj vesnice (Máčel O., Vajdiš J., Nakladatelství ČSVU, Praha, 1958) 25. Kyjovsko - Vlastivěda moravská, sv. 62 (Hurt R. a kol., Musejní spolek v Brně, Okresní museum v Hodoníně, 1970) 26. Turistická mapa v měřítku 1:50 000 č. 87 - Okolí Brna - Slavkovské bojiště a Ždánický les (Klub českých turistů Praha, 1997) 27. Urbanistická studie obce Dražůvky (Dujka V., Zlín, 10/1998) 28. Schválené Souborné stanovisko pro zpracování návrhu ÚP obce Dražůvky (OkÚ Hodonín, RRR, 02/2000)

11

Ú z e m n í p i.á n o b c e D r a ž ů v k y -

NÁVRH

2. Širší vztahy, problematika řešeného území 1. Širší územ ní vztahy •

Řešené území k.ú. Dražůvky leží na severním okraji hodonínského okresu. Ve východozápadním směru prochází jižně od řešeného území hlavní urbanizaění osa - Pomoraví (..., Kroměříž, Zlín, Uherské Hradiště, Hodonín, ...). V okrese Hodonín je tvořena zejména městy Veselí nad Moravou, Strážnicí a Hodonínem. Severněji, paralelně s osou Pomoraví probíhá další urbanizovaný pás: M oravský Písek, Bzenec, Vracov, Kyjov, Brno. Obec Dražůvky leží severně od okresního města Hodonína ve vzdálenosti cca 25 km a 10 km severozápadně od města Kyjova, stranou hlavního komunikačního tahu 1/54, na nějž je obec prostřednictvím, která zajišťuje dopravní spojení.

•

Z hlediska širších vztahů je obec Dražůvky připojena na základní silniční síť prostřednictvím silnice III/419 23, resp. silnice 1/54 (procházející po severním a východním okraji katastru) zařazené do vybrané silniční sítě. Hromadná doprava je zajišťována linkovými autobusy ČSAD Kyjov. Železniční spojení je umožněno přes železniční zastávku Dražůvky, ležící ve vzdálenosti 2 km, na železniční trati ě. 256 Čejč - Ždánice. Na katastrálním území obce Dražůvky nemají své zájmy doprava dálniční, železniční, letecká ani vodní. Jižně od k.ú. Dražovky je vedena výhledová trasa silice 1/54.

• Na západě a severozápadě sousedí Dražůvky s katastrálním územím Archlebov, na severu s k.ú. Ždánice, na severovýchodě s k.ú. Lovčice, na východě s k.ú. Věteřov, na jihovýchodě a jihu sousedí Dražůvky s k.ú. Strážovice, na jihu a jihozápadě s k. ú. Želetice.

2. Požadavky vyplývající pro řešené územ í z ÚPN VÚC Katastrální území Dražůvky bylo řešeno územním plánem velkého územního celku Hodonínsko (Terplan Praha). Návrh ÚPN VÚC byl schválen v r. 1998. Z uvedeného ÚPN VÚC vyplývají pro územní plán obce Dražůvky následující požadavky: • • • •

Respektování stávající trasy silnice 1/54 procházející po východním a severním okraji k.ú. Respektování stávajícího vedení VVN 220 kV v severní části k.ú. Respektování navrženého radioreléového paprsku z vysílače Babí lom procházející k.ú. Dražůvky ve směru JV-SZ Respektování navrženého přívodního vodovodního řadu na JV okraji k.ú. a v jižní části k.ú. podél silnice 111/419 23

3. D oplňující údaje •

Katastrální území má rozlohu 515,75 ha, přičemž orná půda zaujímá více než 74 % výměry a lesní porosty 14 %.

•

Dražůvky leží v širokém údolí Trkmanky (levobřežní přítok Dyje), obklopeném členitými jižními výběžky Ždánického lesa.

•

V obci se nachází mateřská škola, víceúčelový objekt obecního úřadu, prodejna smíšeného zboží, pohostinství, a další občanská vybavenost.

12

Ú ZEM N Í PLÁN OBCE DRAŽÚVKY -

NÁVRH

3. Přírodní podmínky 3.1. Klimatické poměry K lim aticky leží řešené územ í v teplé oblasti, a to v je jí variantě T2 (členění podle Quitta, 1984). Řešené územ í je charakteristické dlouhým , teplým a suchým létem. Přechodné období je velm i krátké s teplým jare m a podzim em . Z im a je krátká, m írně teplá a suchá až velm i suchá, s velm i krátkým trváním sněhové pokrývky. V y brané klim atické charakteristiky jsou uvedeny v následujícím přehledu: Tab. 1: Vybrané charakteristiky jednotlivých klimatických oblastí počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10°c a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota ledna průměrná teplota července průměrná teplota dubna průměrná teplota října průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhm za vegetační období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

T2 5 0 -6 0 160- 170 100- 110 3 0 -4 0 -2 --3 1 8 -1 9 8 -9 7 -9 9 0 - 100 350 - 400 200-300 4 0 -5 0 120- 140 40-50

Tab. č. 2: Vysvětlivky k tab. č. 1 letní den

tmax > 25°C

zimní období

Mrazový den

tmm. < -0,l°C

jasný den

Ledový den

tmax > -0,1°C

Vegetační období

měsíce IV - IX

měsíce X - III N d <2/10 N d <8/10

zamračený den N j : průměrná oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy

Sluneční záření a oblačnost

Průměrné roční úhrny globálního záření se pohybují kolem 3850 M J.m'2. Průměrná roční oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy) se pohybuje mezi 6,0 - 6,5, přičemž nejvyšší oblačnost pozorujeme v prosinci, nejnižší srpnu. Teplota vzduchu

Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje mezi 8,0 - 8,5°C, nej chladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec. Průměrná denní maxima teploty vzduchu v létě se pohybují těsně pod hodno tou 24°C. Průměrná denní minima teploty vzduchu jsou zejména v zimních měsících výrazně závislá na typu reliéfu a klesají na -5 až -5,5°C. V létě se průměrná denní minima pohybují mezi 10 až 12°C. Charakteristické průměrné denní teploty vzduchu

• Průměrná denní teplota vzduchu < 0°C charakterizuje nástup a > 0°C konec zimy. V průměru zde začíná zima v druhé dekádě prosince a končí v druhé dekádě února. •

Velké vegetační období, v němž začínají jednoduché projevy života rostlin, znamená nástup jara a konec podzimu. Je charakterizováno průměrnou denní teplotou 5°C a vyšší. V řešeném území začíná uprostřed poslední dekády března, podzim zde končí v druhé dekádě listopadu.

13

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DRAŽÚVKY -

NÁVRH

•

Malé vegetační období s průměrnou denní teplotou 10°C a více začíná v řešeném území začátkem třetí dekády dubna a končí v druhé dekádě října.

•

Průměrnou denní teplotou 15°C a více je určeno letní období. To zde začíná začátkem třetí dekády května a končí v druhé dekádě září. Vlhkost vzduchu

Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 77%, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje v prosinci, nejnižších v dubnu. Atmosférické srážky

Průměrné roční úhrny srážek se pohybují mezi 550 - 600 mm, přičemž nejvíce srážek spadne v červenci, nejm éně v únoru. Roční srážkové úhrny překročené s pravděpodobností 1% se pohybují mezi 800 - 850 mm. Mezoklimatické poměry

Řešené území většinou nepatří mezi oblasti s četným výskytem místních inverzí teploty vzduchu.

3.2. Geologické poměry Geologický podklad území je budován třetihorními paleogenními sedimenty flyšového pásma Západních Karpat (vnější flyš, jednotka podslezsko-ždánická). Podslezsko-ždánická jednotka je zde zastoupena ždánicko-hustopečským souvrstvím (stáří oligocén - akvitán).

Ždánicko-hustopečské souvrství se zde vyznačuje střídáním proměnlivě silných vrstev pískovcových a pelitických, dále silně drobně slídnatými, většinou velmi slabě zpevněným i pískovci ždánického typu. Pískovce jsou bělošedé, světle šedé, žlutošedavé, převážně vápnité, nejčastěji silně drobně světle slídnaté. Jsou moučkovité, jemnozmné, řidčeji středně až hrubě zrnité. Vystupují ve vrstvách 1 - 400 cm, nejčastěji 5 - 80 cm silných. Většinou jsou jen slabě zpevněné. Středně zrnité pískovce vystupují buď v samostatných lávkách ( 1 5 - 2 0 cm) deskovitě rozpadavých, nebo stejně jako pískovce hrubozm né na bázi některých silnějších pískovcových vrstev. Někdy mají silnější několika metrové pískovcové vrstvy šmouhy hrubozmných pískovců 15 i více cm silně. Při jejich bázi bývá vtroušen křemen v zrnech až 3 mm a někdy jílovcové závalky od několika až do 10 cm v průměru. Tyto šmouhy přecházejí povlovně do nadloží do středně až jem ně zrnitých pískovců s ojediněle vtroušenými křem ennými zrny. Někdy je omezení šmouh ostré. Poměrně nečetné jsou drobně slepencovité pískovce až drobnozmné slepence (lávky 30 - 40 cm silné) s bílým a šedým křemenem, tmavošedými fylity, chloritickými břidlicemi, tmavými rohovci, bělavým vápencem a vzácně s aplitickou žulou (valounky a úlomky 0,5 - 3 cm). Nej vyšší části některých pískovcových vrstev bývají tmavošedě až tm avohnědavě laminované nahromaděnou rostlinnou drtí s jílem a hrubším i šupinkami slídovými. M ísty dochází k lavicovitému zpevnění některých vrstev pískovcových nebo ke zpevnění konkreciálnímu, kulovitém u nebo elipsoidickému (houževnaté modrošedé pískovce vápnité, průměr 0,4 - 1 m). Jílovce jsou šedé, tmavošedé, žlutošedé, hnědošedé, zelenošedé (někdy tm avě šedohnědě skvrnité), šedozelené a světle šedozelenavé, často proměnlivě písčité a drobně světle slídnaté. Někdy jsou jem ně písčitě laminované. Jsou vápnité i nevápnité. Odlučnost mají destičkovitou až lupenitou, někdy ploše lasturnatou. Rozpad je střepovitý, střípkovitý nebo šupinkovitý. Navětrávají světle žlutohnědavě, šedohnědavě i okrově hnědě nebo světle žlutozelenavě. Vystupují ve vrstvách 1 - 20 cm silných. Jejich slabší vložky často vykliňují a nepravidelně navazují, zvláště v polohách převážně pískovcových. Poměr pískovců a jílovců je nejvýš kolísavý a proměnlivý, 1:3 až 10:1. Převaha, pelitické složky se objevuje hlavně v polohách s vývojem flyšoidním nebo až flyšovým. Celková mocnost ždánicko-hustopečských souvrství (včetně ždánických pískovců) je přes 2000 m. Jižní polovinu řešeného území vyplňují drobivé, slídnaté pískovce (žďánické). Převážně pískov cové vrstvy vystupují v polohách několik desítek až několik málo set metrů mocných. V pískovcích, většinou slabě zpevněných, snadno rozvětrávajících, převážně vápnitých a silně drobně světle

14

ÚZEM N Í PLÁN OBCE DRAŽÚV KY -

NÁVRH

slídnatých, je složka pelitická omezena na několikacentimetrové až několik decimetrů silné proplástky. Občas jsou v rozsýpavých pískovcích čočkovité nebo průběžné lávky (až 40 cm) nebo konkrece pevného, vápnitého pískovce (až přes 1 m v průměru). Pleistocenní uloleniny řešeného území náleží jednak typu fluviálnímu (náplavy vodních toků) a dále jsou to sedimenty eolické a svahové. K holocenním sedim entům zde patří uloženiny údolních niv, svahových sutí a hlín, které vznikly na sedimentech pleistocenních.

3.3. Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) leží řešené území v provincii Západní Karpaty. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled: Tab. 3: Geomorfologické regionální členění reliéfu Provincie

Subprovincie

Oblast

Celek

Podcelek

Západní Karpaty

Vnější Západní Karpaty

Středomoravské Karpaty

Kyjovská pahorkatina

Mutěnická pahorkatina

Okrsek Krumvířská pahorkatina

Větéřovská pahorkatina

Většina řešené území je součástí členité Krumvířské pahorkatiny. Jedná se o mírně zvlněný reliéf s plošinami, širokými rozvodními hřbety a mělkými, rozevřenými údolími, občasné jsou malé erozní kotliny. Z východu zasahuje do řešeného území Větéřovská vrchovina. Jedná se o plochou vrchovinu, erozně denudační reliéf širokých rozvodních hřbetů a plochých údolí.

3.4. Půdní poměry Podkladem pro určení pedologických poměrů se staly mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a komplexní průzkum půd z roku 1962. V následujícím textu jsou uvedeny základní pojmy klasifikační soustavy bonitace. HPKJ - Hlavní půdně klimatická jednotka

Je nejvyšší taxonom ická jednotka soustavy, která je charakterizována kombinací ekologicky podobných typů a subtypů, půdních substrátů, zrnitostí, vláhového režimu a klimatu. Vzniká kombinací klimatického regionu a hlavní půdní jednotky. Faktory sklonitosti, expozice, skeletovitosti a hloubky půdy rozčleňují HPKJ a BPEJ. BPEJ - Bonitovaná půdně ekologická jednotka

Je základní oceňovací a mapovací jednotkou bonitační soustavy. Vlastnosti BPEJ jsou určeny hlavní půdně klimatickou jednotkou rozšířenou o charakteristiky sklonitosti, skeletovitosti, hloubky půdního profilu a expozice podle dohodnutých kritérií. BPEJ zahrnuje plochy s přibližně shodnou kvalitou půdy. Vedle těchto bonitačních kategorií existují další, které sice nemají samostatný význam v bonitační soustavě, ale jsou však potřebné pro vytváření samostatných bonitačních kategorií. Jsou to: KR - Klimatický region

zahrnuje území s obdobnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Klimatické regiony byly zpracovány výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu.

15

ÚZEM N Í PLÁN OBCE DRAŽŮVKY - NÁVRH

HPJ - Hlavní půdní jednotka

je syntetická agronom izovaná jednotka, charakterizovaná genetickým půdním typem, subtypem, geologickým substrátem a zrnitostí. Hlavní půdní jednotka vyjadřuje tedy základní vlastnosti půdy včetně určitého charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě. V řešeném území se na vývoji půd podílely následující substráty: Nivní uloženiny

Jsou to aluviální, povodňové sedimenty. Složení sedimentů je závislé na petrografickém složení a stavbě celého povodí nad daným místem. Karpatský flyš

Povaha karpatského flyše je rozmanitá, většinou se jedná o typické střídání jílovců a pískovců, většinou slabě vápnitých. Půdy vyvinuté na karpatském flyši mají v závislosti na procesu zvětrávání různě hloubkově om ezený půdní profil. Povaha flyšových zvětralin je rovněž rozm anitá - písčitá až jílovitá. Všeobecně jsou v půdách rozšířeny pískovcové úlomky, neboť vložky pískovců se vyskytují i v břidlicových souvrstvích. Půdy vzniklé na takovémto podkladu mají horší fyzikální i chemické vlastnosti, písčitou až písčito-hlinitou zrnitost s nejrůznější příměsí skeletu. Jedná se o půdy vysychavé se slabě kyselou reakcí. Obsah skeletu v omici je 0 - 1 0 %. Spraše

Spraš je nezpevněný pórovitý sediment, slabě propustný, zpravidla bez vrstevnatosti. Tvoří ho prachové částice, vyskytuje se však i hrubší písčitá a jemnější jílovitá frakce. Spraš je světle žluté až hnědavé barvy, časté jso u vápnité konkrece (cicváry) a svislé vápencové rourky na místech kořenových systémů rostlin. Spraše se většinou vyskytují v sériích mocných několik metrů, mezi nimi jsou obvykle fosilní půdy. N a takovýchto podkladech se vyvinuly půdy s dobrými chemickými a fyzikálními vlastnostmi. Obecně jsou spraše a sprašové hlíny matečným m ateriálem pro čemozemě a hnědozemě. Sprašové hlíny:

Je to nezpevněný sediment velmi podobný spraši. Vzniká obvykle vyluhováním C aC 03 ze spraše působením srážkové vody za vzniku jílu.

Půdní typy Převládají hnědozemě, ostrůvkovitě se vyskytují i degradované čemozemě. V nivách potoků převažují nivní půdy (místy glejové).

Zastoupení jednotlivých BPEJ v k.ú. Dražůvky: 0.01.00 (1), 0.01.10 (2), 0.08.10 (3), 0.08.40 (4), 0.08.50 (4), 0.41.77 (5), 0.41.99 (5), 0.58.00 (2), 1.19.01 (3), 1.19.11(4) P o zn . V z á v o r c e z a k ó d e m B P E J j e v ž d y u v e d e n a i tříd a o c h ra n y Z P F d le M e to d ic k é h o p o k y n u M Ž P čj. O O L P /1 0 6 7 /9 6

Tab. 4: Charakteristika zastoupených hlavních půdních jednotek: HPJ 01 08 19 41 58

Charakteristika Čemozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem Cernozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké Rendziny až rendziny hnědé na opukách, slínovcích a vápenitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, se štěrkem, s dobrými vláhovými poměry, avšak někdy krátkodobě převlhčené Svažité půdy (nad 12°) na všech horninách, středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé

16

KARTOGRAM - BPEJ

HRANICE BPEJ O .O iO O /l,

ČÍSLO BPEJ S VYZNAČENÍM TŘÍDY PŘEDNOSTI V OCHRANĚ ZPF BPEJ S TŘÍDOU OCHRANY I. AII.

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE DRAŽÚVKY - NÁVRH

3.5. Hydrologické poměry Podzem ní vody: Řešené území je na prosté podzemní vody většinou chudé (jsou vázané na málo mocné vrstvy rozpukaných pískovců flyšových souvrství). Prameny toků jsou v oblasti puklinových podzemních vod s malou vydatností. Zásoby podzemních vod jsou doplňovány sezónně, nejvyšších úrovní hladiny dosahují v květnu až červenci, nejnižších v prosinci až únoru. Minerální vody jsou v řešeném území méně významné.

Povrchové vody: Řešeným územím protéká vodohospodářsky významný vodní tok Trkmanka (ústí zleva do Dyje u Podivína, prům. průtok u ústí činí 0,50 m3.s''). Největším přítokem Trkmanky je zde Lovčický potok. Ostatní vodní toky jsou m éně významné. Všechny vodní toky mají poměrně rozkolísaný průtok, poněvadž retenční schopnost povodí je. Pro povodí Trkmanky je typické období s dlouhodobějším vláhovým deficitem, což se projevuje i v převážně nízkých průtocích od srpna do listopadu. Celé zájmové území patří mezi oblasti s nízkým až středním vodohospodářským potenciálem. Specifický odtok se pohybuje mezi 2 až 4 l.s"‘.km'2. V hydrologické bilanci převažuje výpar nad odtokem (poměr přibližně 4 : 1).

3.6. Biogeografické poměry Biogeograficky leží řešené území na rozhraní biogeografických regionů žďánicko-litenčického (3.1) a hustopečského (4.3). Mezi oběma regiony je plynulý přechod. Obraz původního rostlinného krytu je dán především jeho rekonstruovaném vegetačním krytu převládá 2. vegetační stupeň.

geografickou

polohou.

V

Převládajícími STG v řešeném území jsou: • •

2BD3 : Fagi - Querceta tiliae (bukové doubravy s lípou) 2BC4 : Ulmi - Fraxineta carpini (habrojilmové jaseniny)

Člověk svou činností původní porosty z převážné míry rozrušil a nahradil je polními a lesními kulturami. Dnešní společenstva jsou tedy jen odrazem geobiocenóz původního přirozeného lesa.

Potenciální vegetaci tvoří podle Culka (1996) dubohabřiny (Carici pilosae-Carpineum), objevují se i teplomilné doubravy (Potentillo albae-Quercetum ze svazu Querion petrae), v údolích kolem potoků lze předpokládat luhy asociace Pruno-Fraxinetum. Podstatnou součástí přirozené náhradní vegetace jsou xerotermní trávobylinné porosty náležející převážně svazu Cirsio-Brachypodion pinnati,na ně často navazují lemová společenstva svazu Geranion sanguinei a křoviny Prunion spinosae. Primární bezlesí je velmi vzácné, pravděpodobně je vázáno na stepní oka na nejprudších svazích (komplex fytocenóz svazu Festucion valesiacae, Prunion fruticosae). Flora i fauna je dosti pestrá - v nelesní vegetaci jsou přítomni četní zástupci teplomilné květeny různých geoelementů a migroelementů. Charakteristický je vliv Zdánického lesa. Nej významnější jsou živočišná společenstva na spraších, kde doposud přežívá kobylka sága a kudlanka nábožná. Na vinicích je dokladován výskyt jihoevropské cikády viničně.

17


NÁVRH

4. Historický vývoj Podkladem pro zpracování této kapitoly byly knihy Vlastivěda Moravská - Kyjovsko a Ždánsko od Jakuba Vrbasezr. 1930.

Území Kyjovska svou optimální geografickou polohou bylo přímo předurčeno pro to, aby se zde člověk usazoval již od nejstarších dob. Od severu a severozápadu je chráněno jižním i výběžky Chřibů a Ždánickým lesem, k jih u a jihovýchodu naopak otevřeno nížinou v povodí řek Stupavy a středního toku Moravy, takže klim atické podmínky jsou zde velmi výhodné. Tato okolnost spolu s poměrně úrodnou půdou a s dostatkem vodních toků měla podstatný význam pro relativně velkou hustotu pravěkého osídlení, které zde bylo zjištěno. V současnosti je známo z Kyjovska cca 300 lokalit, z nichž pocházejí desetitisíce předmětů. Také v Dražůvkách byla učiněna řada archeologických nálezů Původně se jm enovaly Dražůvky Dražejovice. Tento starší tvar jm éna je dochován v predikátu Bruna z Dražovic, dobrodince kláštera velehradských cisterciáků, v jehož chrámě byl Bruno také pohřben. Bruno sídlel na tvrzi v Dražovicích a vybudoval kolem svého sídla pěkné zboží, ke kterému vedle stejnojmenné osady patřily Nenkovice, Senhof, Přestavlky, Zvíkov, Luhačovice, a půl vsi Lovčic s patronátním právem tamního kostela. Poněvadž zemřel bezdětný, připadly statky markraběti Karlovi, který je daroval 22. Srpna 1341 nově založenému klášteru benediktinek v Pustiměři. Poněvadž byly tyto statky od pustiměřského kláštera dosti vzdálené, směnil je r. 1364 klášter s Václavem z Prus, jinak z Pomenic, za jeho statky na Vyškovsku. Nový majitel je však r. 1368 směnil s bratry Štefíkem a V ítkem , řeč. ze Sádku, za polovinu statku kunovického. Po brzké Stefíkově smrti směnil Vítek tyto statky s Přechem zU hřic za to, co měl v Uhřicích. Ještě téhož roku prodal Přech Dražůvky, Šenhof a pustou ves Bohutice Pavlovi z Holštejna. Vok zH olštejna prodal r. 1386 Dražovice spolu s pustými vesnicemi Bohuticemi a Šenhofem Bohuňkovi, řeč. Huhňovi, a Mirkovi ze Smrčan. M ajitelem se stal Mirek, zvaný z Chlumu, jenž se uvádí v 1. 1397-1415. Jeho nástupcem se stal jeho syn Jindřich M irek, který se uvádí na Dražůvkách v 1. 1434-1441. Osada zpustla za válek husitských, poněvadž od r. 1453 vystupuje už jen pod zdrobnělinou svého dřívějšího jm éna. V 1. 14601466 držel Dražůvky D iviš z Chlumu, Mirkův syn. Roku 1482 byl na Dražůvkách Václav z Kroměříže. Tas z Ojnic a na Nemoticích je r. 1511 intabuloval Mikulášovi Kropáčovi z Nevědomí spole s pustou vsí Bohuticemi. Tas je směnil za Bučovice s Mikulášem Kropáčem. Směna byla provedena už 14. Dubna 1510, kdy se na Dražůvkách uvádí Mik. Kropáč. Rukojmí za Mikuláše Kropáče prodali Dražůvky před r. 1527 Mikuláši ze Zástřizl. Ten se však na Dražůvkách dlouho neudržel. Prodal je před r. 1530 Ctiboru z Vranova, který zemřel někdy po 6. Lednu 1539. Po jeho smrti přešla ves na syna Jana. Jan z Vranova prodal před r. 1549 Dražůvky Benešovi Krčmovi a ty odtud drželi majitelé Zeletic. Poslední z nich byl Jan Krčma, který je r. 1598 prodal za 8000 zl. Oldřichu z Kounic. Dražůvky se tak staly příslušenstvím ždánického panství. Roku 1510 jm enují se Dražůvky městečkem. Dražůvky ze rozkládají při silnici v poměrně širokém údolí, v němž byly kdysi dva veliké rybníky, Horní a Dolní. První byl vysušen v letech šedesátých minulého století, druhý veliký 18 1/2 ha, r. 1891. Osada, položená na vyvýšeném ostrohu, vnikala do rybníku jako poloostrov. Dražovské údolí jest na sever a jih otevřeno, na východě jsou lesnaté vrchy (429 m), na západě hora „Strážná“, (275 m). Půdorys obce má podobu kříže. Grunty leží těsně vedle sebe průčelím do „Dědiny“; před grunty ležícími na severní straně nejsou dosud zahrádky a někde i žudr s modrou podrovnávkou. Na východě, kde se „Dědina“ uží, bývala osada na noc zavírána branou, aby tudy dobytek neutekl do rybníka. Na západě, kde „Dědina“ je nejširší, postavil r. 1892 kníže Jan z Liechtensteina nákladem 1 100 zl. kapličku; na její vížce je zvonek s nápisem „CLEMENS STECHER IN BRINN 1792“ a relieíy Ukřižovaného a sv. Václava, patrona obce. Proti kapličce za silnicí u sochy sv. Jana Nep. stávala sloupová zvonice. Za zvonicí byl obecní dům čís. 79, t.zv. „Rváč“; byla v něm obecní kovárna, chlév a sýpka. Platilo se z něho vrchnosti 6 kr. ročně, ale nerobotovalo; jen kdyby se snad stavení proměnilo v byt, mělo z něho býti platu 1 fl. a 26 dní roboty. N a místě „Rváče“ stojí dnes jednopatrová školní budova. Ulici severně od školy ležící říká se „Od Ždánic“, ulici na opačnou stranu vedoucí „Ulička“ . Na jejím konci před 30 lety bylo vyhloubeno do břehu několik příbytků, které zanikly; dnes je tam podél silnice postavena řada domků. Tzv. „Dvorek“, nyní větší selská usedlost čís. 2, připomíná se

Ú ZEM N Í PLÁN OBCE DRAŽŮVKY -

NÁVRH

prvně r. 1524; byl tehdy majetkem panským a později býval sídlem panského úředníka. O dražovském dvoru mluví se v urbáři r. 1672; r. 1685 uvádí se ve ždánské matrice Florián, ovčák „kněžninýho dvoru z D ražůvek“ . V 18. stol. dostal se „Dvorek“ i panský mlýn do soukromých rukou. „Dvorek“ byl prost vrchnostenských platů. Jak píše Jakub Vrbas „...D ražůvky jsou staré městečko, které farní matrika ždánská r. 1652 jmenuje „m ěstem “ a r. 1702 „oppidis Dražůvek“. Rozkošný pohled poskytovaly s protilehlé „Úlehly“, zvláště dokud je obklopoval ještě veliký rybník. Bujné vodní traviny oživované množstvím rozmanitého vodního ptactva rostly na jeho březích; z ptactva divoká husa dostala se až na obecní pečeť. Rybářské čluny brázdily vodní hladinu. O tom všem a - jak chytře v létě v zimě - na rybníku bylo pytlačeno, vykládali nám ještě před půl stoletím nadšeně stařečkové. Pamatovali se, ale už jen neurčitě, na jakousi vodní stavbu v rybníku, o níž slýchali vykládati. Byla to patrně vodní tvrz, která začátkem XVI. stol. jm enuje se už je tvrzištěm, tj. byla zpustlá. Utrpěla asi za válek a domácích nepokojů koncem XV. století, ale nezanikla úplně, protože dle urbáře ještě r. 1617 byli Dražovští povinni na tvrzi hlásiti. Za nepokojných časů dražovská tvrz vysílala stráž na „horu“ nad osadou, odkud její jm éno „Strážná“. V bývalém rybníku, dnes na polní brati „Zápověď“ zvané, je dosud znáti vyvýšené místo, kterému lid říká „Vodný kopec“, do nedávná stálo tam ještě několik vysokých topolů. Protože kolem „Vodného kopce“ byla hlubina, bylo zapovězeno k němu s koňmi plavati a na něm pásti; ale chasa přece tak činívala a na topolech ptáky ráda vybírala. Když „Vodný kopec“ před léty byl rozvážen, našli v něm starobylé ostruhy, podkovy, zámky, klíče, cihly a kameny dosvědčující, že v těch místech za starodávna stávala na vodě tvrz. Pověst vypráví, že na rybníku stál kdysi „Dražejov“, který neobyčejnou přírodní pohromou - propadl se do vody a zanikl. Písemné pram eny o Dražůvkách počínají se až ve 14. stol., kdy osada byla už středem zvláštního zboží. Volný uvádí, že markrabě Karel daroval odmrtím na něho spadlé Dražůvky s tvrzí i s Lovčicemi, Zvíkovem, Přestavlky, Nenkovicemi a Schonhofem klášteru pustiměřskému, který je zaměnil r. 1361 s Václavem Strništěm z Prus, jeho synem Lobkem a bratřími M arkvardem a Adamem z Dobroměřic v souhlasu biskupa olomouckého za Prusy. Potom r. 1368 Frank z Kunovic zaměnil s bratry Štěpánem a Vítem v Ungersberku Dražůvky, Nenkovice a Schonhof za půl Kunovic aj. zboží. Po smrti bratrově V ítek vyměnil jmenované tři osady s Přechem z Uhřic za zboží v Uhřicích a něco peněz; Přech pustil pak hned Nenkovice s dvorem v Schonhofu, s poli, loukou, dvěma rybníky a lesem svému bratru Janu, Dražůvky však přenechal se vsí Schonhofem a s pustými Bohuticemi pavlu z Holštýna, jeh o ž dědic Vok z Holštýna, pustil je r. 1386 se dvěma jiným i již pustými vesnicemi (patrně Schonhofem a Bohuticem i) bratřím Bohunkovi a Mírkovi ze Smržan. Poslednější, také z Chlumu řečený, r. 1397 zajistil tu manželce své Hedvice 15 hř. ročního důchodu; od té doby byly Dražůvky po 125 let v m ajetku rodiny ze Smřan a jmenují se z toho rodu r. 1437 Jindřich, r. 1447 M írek a r. 1464 Diviš majiteli zdejšího zboží. Poslední vzal na spolek Mikuláše Bystřice z Ognic, pána na Uhřicích a tak se stalo, že Dražůvky přešly v držení této rodiny, neboť se dovídáme, že r. 1511 Thás z Ognic a na Bučovicích vložil do zemských desek Mikuláši Kropáčovi z Nevědomí tvrziště Dražůvky, městečko Dražůvky a ves pustou Bohutice s dvorem, mlýnem panským a s dílem mýta bohutického (totižto po Vejskoky a na Vejskocích a po Rudlici a po Archlebov). Po smrti M ikulášově Heralt Kuna z Kunštátu a Jan z Kunovic r. 1524 vkládali Mikulášovi z Zástřizl své dědictví, kteréž se jim dostalo po Mikuláši Kropáčovi z Nevědomí, totižto městečko Dražůvky s dvorem , rybništěm, s rybníky, s mlýny a s mlýništěm, s mýtem od starodávna tu usazeným. M ikuláš z Zástřizl na Želeticích r. 1526 vkládal a vpisoval Ctiboru Vranovskému z Vranova pustou ves Bohutsko, od hranic archlebských pod horou, jež slově „Strážná“, tou cestou vrchem až po hranice lhotské a z druhé strany až po hranice žarůšské a archlebské, pokudž zamezeno jest, kromě mýta k Dražůvká příslušejícího, kteréž ze starodávna na Bohutsku bráno bývalo a hájilo se a hájiti se má. Zdeněk, syn Mikuláše z Zástřizl, vpisoval do desk r. 1536 Ctiborovi z Vranova a na Želeticích vedle půl Archlebova i městečko Dražůvky k jmění, držení a dědičnému požívání. Po Ctiborovi z Vranova, jako po strýci, dostaly se Dražůvky s příslušenstvím Janovi Vranovskému z Vranova, po jehož smrti na místě jeho sirotkův převedl r. 1553 Václav z Ludanic, hejtman markrabství moravského, městečko Dražůvky, půl městečka Archlebova a ves pustou Bohutice a to s dvorem i s mýtem tu v Dražůvkách na Beneše Krčmu z Koněpas na Želeticích, jenž prodal Janovi z Zástřizl ihned polovici Archlebova, ves pustou Bohutsko až po cestu, kteráž vrchem od Archlebova přes horu

19

ÚZEM N Í PLÁN ODCE DRAŽÚVKY -

NÁVRH

„Strážnou“ běží tak jakž a pokudž to archlebským lidem zamezeno bylo, kromě v týchž gruntech archlebských a bohutských tří rybníkův, totiž dolní J e ž slově Paní louka, druhý, jež slově Prostřední a třetí Horní archlebský. V dotyčné smlouvě se praví: Ty rybníky jmenované já Beneš Krčma svrchupsaný sobě, erbům a potomkům svým dědičně pozůstavuji a k užívání vymiňuji, těmi volně topiti a vody v nich držeti se mají, abych mohl svobodně tamž okolo těch rybníků při lovení ryb i vždycky jiného času s vozy i na koních jezdění i pěšky chození sobě zůstavuji. Syn a nástupce Benešův vladyka Jan Krčma z Koněpas na Želeticích učinil v pátek po Novém létě 1598 na tvrzi v Želeticích a téhož léta ve středu po památce sv. Matěje v Brně trhovou smlouvu s urozeným pánem Oldřichem z Kounic na Slavkově a Ždánicích o městečko Dražůvky s rybníkem na Bohutsku, s rybníkem „Paní louka“, s mejtem od starodávna tu ukázaným a prodal je za 8 000 zl. počtu moravského. O ldřich z Kounic měl r. 1600 svízele a soudy před J.M. panem kardinálem, biskupem olomouckým, s týmž Janem Krčmou o mlýn v Dražůvkách tvrdě, že voda z rybníku jeho želetského pod kola m lýna dražovského velice jest vytopovala. Krčma bránil se a snažil se vésti svědky, že kola, když na všechny tři voda puštěna byla, málo drobet lopatky vody dosíhaly a když i okno jalový pro vodu zbyteční otevřeno bylo a voda všemi čtyřmi okny z lamfeštu padala, tedy ani na dva coule v vodě štědrá tonuly ... a tak že topení vodou rybníka želetského mlýnu dražovskému v ničemž na překážku není. Leč dožádaní svědkové, Matyáš Šmerhovský z Lidkovic a na Vicomělicích, Mikuláš Doupovec z Doupova na Vicomělicích, Jan Ctibor Braum z Chomútovic e Ždánicích aj. nechtěli Krčmoví k svědectví státi ani p. Oldřich z Kounic nechtěl mu k tomu vydati lidi z Dražůvek, z Nenkovic a Násedlovic. - Oldřich z Kounic připojil Dražůvky trvale k panství ždánskému. Za pana Oldřicha z Kounic trpěly Dražůvky od Bočkajových hord, r. 1605 a za jeho syna Karla z Kounic od Turků, M aďarů a Tatarů v letech 1619-1621, kteří tenkrát odvlekli mezi jiným i zajatci i mlynářova syna z Bečičkového mlýna (Hrachovce). Pro účast Karlovu na rebelii proti císaři byly Dražůvky jako zboží propadlé konfiskaci, r. 1623 byly přenechány spolu se Ždánicemi M axmiliánu z Liechtensteina. O mýtě v Dražůvkách se píše ještě roku 1848; na dražovské hrdelní právo připomíná trať „Šibenica“ . Ve ždánské farní matrice se roku 1652 píše dokonce „ženich z města Dražůvek“. Do roku 1877 užívaly Dražůvky staré pečeti s nápisem „městečko Dražůvky“; ale tehdy okresní hejtman Arnošt Augusta ji zakázal užívat a poručil místo ní pečeť s nápisem „obec Dražůvky“. V 15. století bylo v Dražůvkách značně rozšířeno učení Jednoty bratrské. Roku 1611 uvádí se v aktech fulneckých 9 členů v této osadě; mluví se i o zboru v Dražůvkách. Je známo, že dříve uvedené na Dražůvkách panující rody byly přívrženci Jednoty bratrské; poddaní řídili se jimi a osud okolních bratří stihl r. 1622 také zdejší přívržence jednoty: buď se stali katolíky, nebo se vystěhovali. Některé bratrské rodiny, které Dražůvky neopustily, zůstaly tajně věrnými víře otců. Tak podle ždánské farní matriky tehdejší významná bratrská rodina Hojačova, jejíž potomci dosud v Dražůvkách jsou, kmotřila se ještě r. 1686 s potomky rodiny bývalého bratrského kněze Matouše Vysockého ve Ždánicích, aby se utvrzovaly navzájem u tajné víře. Válka třicetiletá zhubila městečko tak, že jeho význam nadobro klesl. Farní matrika ve Ždánicích, kam byla farnost želetská tehdy přifařena, dokazuje, že od roku 1643 byl v ní zapsán první a toho roku jediný křest z Dražůvek až roku 1650; také r. 1679 nenarodilo se tam žádné dítě. Dle záznamů z roku 1656 vidíme, že ze 42 domů osazeno bylo tehdy pouze 8 a ze všech pozemků užívalo se 90 kusů; do roka osazeno přistěhovalci ještě 6 usedlostí a 60 kusů polí, ale zároveň spustla 1 usedlost a 21 usedlostí zůstávalo ještě pustých. Vedle uvedených selských usedlíků bylo v místě 6 domkářů, kteří pole neměli. V těch dobách uvádí se ve farní matrice ždánské ze zdejších rodů rodina Bukovanských (1649), Hujačů (Hojač 1671), Vahalíkova, mlynáře Krušiny (1680) a Navrátilova (1688). Z dalších let 17. století až do poloviny 18. století neí příliš mnoho zpráv. Je známo, že osada mnoho vytrpěla od tzv. Kuruců, uherského lidu povstalce Rýkóczyho a od císařského vojska tehdy v kraji ubytovaného. Z katastrálních pramenů se dovídáme, že r. 1749 bylo v Dražůvkách již 24 selských usedlostí, 18 domkařů a 52 4/8 měřice vinohradů. Vrchnost užívala dosud neosazených gruntů a měla vodní mlýn. Sousedé kupovali od vrchnosti palivové dřevo (sáh za 45 kr.), jež si v panském lese u Ždánic sami narubali a naskládali; stavivové dřevo kupovali od vrchnosti za poloviční cenu. Když r. 1781 byl vydán toleranční patent, objevily se v Dražůvkách zbytky tajných členů Jednoty bratrské: rodiny Trnkova a Halášova přihlásily se k reformované církvi evangelické a byly přiděleny

2 0

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE D RAŽÚVKY -

NÁVRH

zboru v Kloboukách. Brzy na to jely křtít a byly dvakráte postiženy zvláštním osudem: nezastihly doma evengelického kněze. Dle tehdejšího práva pokřtil nemluvňata katolický kooperátor kloboucký Jan Werner. R. 1791 řádily v Dražůvkách neštovice; rodina Halášova pozbyla jim i 4 členy, které pochovala na evangelickém hřbitově v Kloboukách. Také r. 1805 a 1807 zemřeli nakažlivou nemocí členové jm enovaných rodin; dva z nich pro válečný nepokoj a špatnou cestu byli pochováni v Želeticích v přítomnosti tam ního katolického faráře. Poslední členové obou rodin, dcera Trnkova a vdova Halášova, provdaly se za evangelíky do Násedlovic. V době od 2. listopadu do 2. prosince r. 1831 zemřelo na choleru v Dražůvkách 21 osob, r. 1836 od 3. září do 6. října 32 osob, r. 1849 od 11. srpna do 20. září epidemickým průjmem (cholera nostras) 22 osob. R. 1856 od 6. srpna do 14. září zemřelo na choleru 18 osob a posledně 21. září 1866 jen 1 osoba. V pohnuté době let 1848 a 1849 dle pamětníků - Košutovci vnikli až do Dražůvek, drancovali ve mlýně a lovili ryby; sousedé přichvátavší mlynáři na pomoc, Maďary bili a ryby jim pobrali. Prušáci r. 1866 prý byli dobří lidé. Ovšem přišli do Dražůvek právě v den příměří 26. července ! Dražovské děti chodily odedávna do želetské školy. Dle urbáře z r. 1698 tamní učitel dostával od dražovských sousedů, ať měli děti nebo neměli, po 2 snopech žita tolikéž ovsa ročně. R. 1872 bylo 45 dítek, r. 1882 už 75. Škola v Dražůvkách byla vystavěna r. 1888 a 1. září r. 1889 otevřena jako jednotřídní se 62 dětmi. Prvním učitelem byl Martin Kytlica do r. 1901. Roku 1921 škola rozšířena na dvoutřídní; než školní budova během jednoho roku byla zvětšena, vyučováno zatím v domě čís. 75. Prvním nadučitelem byl Arnošt Vágner (od r. 1901 do 1925). Po něm prozatímně spravovali školu Alois Chábera a Pavel Krupička; nynější správce, Ludvík Bílek, převzal školu 1. září 1927. Vyučování ženským ručním pracím zavedeno r. 1902. Polní trati: Antonínky, na Bečici (jméno po majiteli bývalého hrachovského mlýnu v XVII. stol. Bečičkovi), Bohutsko (trať z bývalé osady Bohutic), Čtvrtě, Grýnová, Kuč čili Klč, Občinec, Odměry, Padělky, Strážný, Štymberky, Vlčenec, Zápověď. Existence tří kaprových rybníků o celkové násadě 240 kop a dále okolnost, že se v obci uvádějí v 1. 1678-1719 jen dva panské újezdy, pronajímané pod skopní lidem ze sousedního Archlebova, napovídá, že k zániku dvora došlo někdy před r. 1529. Rybníky se označují jm énem rybník nad mlýnem, rybník pod městečkem a rybník Vejvozní. Násadní plod se odchovával ve třech na území sousedních pustých Bohutic se rozkládajících rybnících zvaných Dolní, Prostřední a Paní Louka. Stará kulturní půda, kterou dnes připomínají názvy Díly, Padělky a Čtvrtě, po připojení sousedního Bohuticka měla poměrně velký rozsah. Roku 1529 se odhadovala kromě podsedečních pozemků na 11 lánů, r. 1578 na 12’/4 lánů, r. 1617 na 13 lánů. Bylo zde tudíž staré půdy dostatek, takže nebylo třeba hned se dávat do mýcení sousedních lesů, jejichž výnos se r. 1529 odhadoval jen na 7 zl. K jejich pozvolnému mýcení došlo až po r. 1529. Klučeniny nepředčily výnos gruntovních platů, který dohromady dával 22 zl. Do pozadí ustoupil až r. 1578, kdy tu došlo k reluici robotních povinností a kdy výnos z lesa odhadoval na 60 zl. Jejich rozsah se uváděl r. 1578 sdělením, že začíná od Havránku a jde až po Brdov a stezku, která vede k Milhostové louce až po hranice strážovické a Chrastavsko. V kácení lesních porostů se pokračovalo i v letech pozdějších. Na účet lesů vzrostla neobyčejně pastevní půda, která byla majetkem obce a jejíž rozsah se k r. 1750 zvýšil skoro na 150 měřic. Produkce vinic se odhadovala r. 1529 na 70 věder vína ročně. Roku 1578 se vinice rozkládaly na hoře Střážné, kde z každé ze 20 čtvrtí se dávalo 10 gr. Značného rozšíření nabyly pozemky nově klučením získané až k r. 1617, kdy výnos všech platů odváděných na sv. Martina činil 25 zl. 5 gr. a předčil už výnos platů gruntovních. Počátkem 17. stol. se upustilo od reluice robot a robotní povinnosti nebyly už určeny časovým rozpětím jako přesně podaným výčtem honů i vozů. .1 když povinnost dražovských lidí dělat dříví a spřádat předivo byla už koncem 17. stol. regulována, byly v Dražůvkách požadovány tažné i pěší roboty ke dvoru do Želetic, případně i do Ždánic. Roku 1763 bylo tu 192 obyvatel, r. 1782 232. Roku 1793 v 50 domech bylo 258 obyvatel, r. 1840 v 64 domech 325 obyvatel, r. 1872 v 85 domech 352 obyvatel, r. 1930 ve 113 domech 400 obyvatel. Zemědělství zůstávalo v Dražůvkách stále hlavním povoláním. Roku 1787 mělo k dispozici 337 j. polí, 19 j. luk, 63 j. pastvin. Roku 1840 bylo tu už po důkladném proměření 415 j. polí, 9 j. luk, 7 j. zahrad a 87 j. pastvin. Po 60 letech tu bylo 389 ha polí, 6.60 luk, 4.40 zahrad a 17 pastvin. Ze 77 bytových stran v r. 1840 se zabývalo zemědělstvím jako hlavním povoláním 72 stran, ostatní

21

Ú z e m n I plá n o b c e Dr a žů v k y -

NÁVRH

zemědělstvím a živnostm i. Měnil se i způsob zemědělského hospodářství. Lze to pozorovat na statistice dobytka. Roku 1723 bylo 44 koní a 2 voli. Roku 1840 tu bylo jen 32 koní, 32 krav, 8 mladých kusů, 2 kozy, 1 býk 156 vepřů. Roku 1850 bylo zase 45 koní, 6 volů a 52 krav. Rozdrobením větších selských usedlostí v menší vedlo k tomu, že r. 1912 bylo zde 19 koní, 198 skotu a 233 vepřů. Viniční hospodářství tu bylo vždy daleko za orbou. Přesto i zde setkáváme se vzrůstem vinic v 18. stol. Byly vysazovány na půdě nově získané. Roku 1763 se tu uvádí hora Havránky se 104 achtely, hora Nový s 19 achtely, Občiny se 6 achtely a Dolní hora s 12 achtely. Rozvoj vinic vedl také ke vzniku vinných sklepů, jic h ž r. 1787 tu bylo 26, ale lisovna pouze jediná. Roku 1840 bylo tu 48 jiter vinic, 1900 jen 6.79ha vinic. Vzájemný poměr orby a vinařství v r. 1844 je udán čísly o celkové jejich výnosnosti. Proti výnosu 3090 zl. Z polního hospodářství poskytovaly vinice ročně jen 348 zl. Po společenské stránce byly Dražůvky obcí, která stála dlouho mimo veškerý ruch. Odbor Národní jednoty pro jihozápadní M oravu, který zde vznikl r. 1913, zanikl již v.r. 1922. Delšího trvání (19091939) byl Čtenářský spolek Palacký. Roku 1928 byla zavedena elektrizace, národní škola zřízena r. 1889. Zemědělský ráz obce je patrný z dat o zaměstnání obyvatelstva v r. 1960. Tehdy bylo v průmyslové výrobě zam ěstnáno 76 osob, 198 v zemědělství, při čemž bylo 169 družstevníků a 24 samostatně hospodařících. 140 lidí bylo činno v dělnickém povolání, 35 v ostatních. Jednotné zemědělské družstvo bylo v 1. 1952-1957 společné s družstvem v Zeleticích, od 1. ledna 1958 je však samostatné. Obhospodařuje 334 ha zemědělské půdy, z toho 315 ha orné. Nem á specializace. Má dosud 113 členů. Roku 1938 byly odvodněny pozemky, provedena regulace potoka a zřízeny 2 mosty. Gruntovní knihy jsou vedeny od r. 1749. Znakem obce je divoká husa.

22

ÚZEM N Í PLÁN O BCE D RAŽÚ VKY -

NÁVRH

5. Vývoj osídlení a charakter zástavby 1. V ym ezení a stručný popis oblasti Slovácká Celý kraj Slovácká je z velké části vymezen přirozenými hranicemi, které přibližně tvoří toky řek Moravy a Dyje, hřebeny Malých Karpat, Javorníků, výběžky Jablunkovských Karpat a Chřiby. Zbývající úseky hranic byly vymezeny jako etnické hranice na základě studia nářečí, krojů atd. Téměř celé území Slovácká lze charakterizovat jako mírně zvlněnou pahorkatinu, která pouze v okrajových částech na moravsko-slovenských hranicích, na hranicích s Valašsku a ve Chřibech dosahuje horského charakteru. Naproti tomu pouze poměrně úzké pásy území podél M oravy a Dyje lze označit jako roviny. Dosahují však šířky jen několika kilometrů. Povrch půdy je příznivě utvářen, poněvadž větší část kraje je otevřena širokým ústím do slovenské nížiny podél M oravy a tak je přístupna teplým větrům z Podunají, zatím co na severu a na východě ji chrání hory před chladnými větry. Zemědělství se proto orientovalo mimo běžné plodiny na teplomilné rostliny (víno, cukrovku, kukuřici, tabák, papriku atd.). Co do kvality půdy nemůže se převážná část území Slovácká rovnat sousední Hané, i když zejména sprašové půdy, kterých je dostatek, dávají dobré výnosy. Území Slovácká se rozpadá na několik kulturních částí. Jsou to: Podluží na jih od Hodonína, Horňácko, Dolňácko v oblouku od nížiny při řece Moravě přes Kyjovsko na Podivín až k Břeclavi, Záhoří při řece Olšavě okolo Uherského Brodu (se Zálesím okolo Luhačovic), Kopanice na Lopeníku a v okolí Starého Hrozenkova. Každá tato oblast vykazuje ještě další, podružnější rozdíly kulturních forem, omezené na menší okrsky a dokonce i na jednotlivé obce. Při této příležitosti je třeba upozornit na to, že naznačené hranice, oddělující Slovácko od okolních regionů, jako například od Valašska a Hané, není možno brát jako přesné rozmezí vzhledem k tomu, že jádra jednotlivých oblastí jsou navzájem spojena rozlehlými přechodnými oblastmi. Tak na Valašsko přechází slovácké území Luha čovickým Zálesím a podobný přechod na Hanou tvoří Dolňácko, rozkládající se přes Napajedelsko, Kyjovsko a Podivínsko. Pro svou polohu na hranicích Moravy mělo Slovácko nesmírně pohnutou historii plnou utrpení, válek a přepadů. Jen málokteré kraje Čech a Moravy, vyjma pohraniční oblasti, které byly z jiné strany vystaveny podobným náporům, byly v takové situaci. Zvláště kruté byly nájezdy Tatarů a Turků. Neminulo tém ěř roku, aby nebyl proveden loupežný a vražedný přepad velkého rozsahu ze strany "uherského" Slovenska. Nejhůře bylo za válek s Matyášem Uherským r. 1468 - 1471 a za třicetileté války. Svědectví o těchto poměrech podává seznam pustých osad, jichž po každé válce přibylo. Na Slováčku je dnes celkem asi 255 obcí a z nich většina, i když zrovna přechodně nezpustla, byla aspoň silně postižena ztrátami na životech obyvatel i na jejich hmotném majetku.

2. Lidový dům na Slováčku Obytné stavení a jeho vývoj

Chceme-li hledat vysvětlení vývoje vesnického stavebnictví, musíme si uvědomit, že v prvé řadě má pokud možno nejlépe uspokojit všechny potřeby uživatele stavby. Při tom je zvlášť nápadné, že vesnické stavebnictví ve svém celku odpovídá jisté průměrné hladině potřeb a myšlení, civilizační, hospodářské a kulturní úrovni obyvatel, a jim přizpůsobuje své formy. Vesnické stavení bylo životním prostředím rodiny vesničana. Její organizace podléhala změnám, které se svým způsobem musely projevit v uspořádání, velikosti a vybavení obytných prostorů i usedlosti. Rovněž vztahy spojující příslušníky jednotlivých rodin ve vesnický celek ovlivnily vlastnosti vesnického domu, na něž měla vliv i etnická příslušnost obyvatel vesnice. Ze společenské skladby obyvatelstva obce je do jisté míry třeba odvozovat i způsob vazby vesnických stavení v organický celek - vesnici. K tomu se přiřazují i faktory, které vyplývají ze vzájemného styku příslušníku obyvatelstva vesnice a města, ač jejich význam pro stavební vývoj vesnice byl v minulosti zpravidla přeceňován. Rovněž širší organizace společnosti se projevuje ve výstavbě vesnice a ve

23


NÁVRH

formách stavebnictví, do nichž v dobách feudalismu zasahovala vrchnost, a počínajíc tereziánsko-josefinskou dobou i stát, nařizováním některých opatření stavebními předpisy. Do struktury vesnického stavitelství a do uspořádání a úpravy obce zasahuje menší nebo větší měrou i celková civilizační a kulturní úroveň vesnického obyvatelstva. Vesnické stavení bylo rovněž hospodářskou provozovnou, neboť sloužilo potřebám chovu dobytka a produkce plodin. Obě tato výrobní odvětví prodělávala vývoj od extenzivních forem k intenzivním a uplatnila se příslušným podílem na organizaci jednotlivých částí hospodářství, na jejich vzájemné skladbě, velikosti a počtu. Stav výrobních podmínek se v jistém smyslu projevuje rovněž v uspořádání obce. Další přím ý vliv, zvláště na konstrukci vesnického stavení, měl stav výrobních poměrů ve stavebnictví. V esnický stavitel mohl uspokojit stále se vyvíjející požadavky na obytné a hospodářské prostory jen takovým způsobem, který mu dovolily prostředky, jež měl po ruce. Významnou roli v utváření charakteru staveb na vesnici hraje i hospodářská situace vesnického lidu. Zároveň je třeba věnovat pozornost i podmínkám, které pro jeho vývoj dávalo geografické prostředí. Nepříznivé geografické podm ínky m ohly do jisté míry brzdit vývoj předcházejících faktorů a tím negativně, i když nepřím o, ovlivnit vývoj některých forem i celkového utváření vesnické stavby. N a druhé straně si klimatické pom ěry začasté vynucují některá zvláštní řešení dispozice a konstrukce a někdy i zvláštním způsobem ovlivní sám tvar stavby, který se jim podřizuje. Povaha geografického prostředí se projevovala i ve volbě materiálu. Zpravidla se vliv přírodních podmínek uplatnil při form ování stavebního typu tehdy, jestliže šlo o větší území. M alé místní rozdíly nazasahovaly hluboko do struktury stavebnictví. Ve větší části území našeho státu bylo obydlí budováno převážně ze dřeva roubenou konstrukcí. Naproti tomu velká část Slovácká byla oblastí hliněných staveb. Ve vesnických poměrech se takový rozdíl projevoval rozdílným pojetím konstrukce a řešením některých architektonických prvků. Na hranici sousedních krajů s rozdílnými podmínkami proto vznikaly různé přechodné stavební formy. Například území podél řeky Olšavy s Luhačovickým Zálesím vykazuje vývojem stavebnictví určité vztahy k okolí na Hané, Valašskokloboucku a odtud až na Slovensko. Až na m alé výjim ky v horských polohách bylo celé území Slovácká již před počátkem historie osídleno zemědělským lidem, který žil ve stálých sídlech - vesnicích. Tvořily je jednoduché, jednoprostorové příbytky. Obytný prostor byl opatřen otopným zařízením, pecí primitivní konstrukce. Stavení, jeh o ž vstup byl podle všeho opatřen přístřeškem, podsíní, více či méně uzavřenou, bylo z části budováno v zemi. Stěny byly stavěny z kůlů zaražených do země, opletených proutím, které bylo omazáno hlínou. N ení vyloučeno, že se již v té době vyskytovaly roubené stavby. V obytné místnosti se zdržovali nejen lidé, ale i drobná domácí zvířata. Dobytek se zdržoval pod přístřešky u stavení, popřípadě v podsíni nebo předsíni. Zásoby úrody, získané obděláváním polí, byly ukládány v zásobárnách zbudovaných při stavení. Jejich první formy byly hliněné nádoby zásobnice. Časem se vyvinuly prostory, v nichž byly ukládány všechny plodiny i šatstvo atd. V podstatě se tento systém obytných a hospodářských prostorů, to je jizby s předsíní, zásobní prostory - komory, stodoly a nepříliš důkladně zbudovaných chlévů, udržel i ve středověku. Všechny budovy byly na pozemcích postaveny volně, bez pevné vazby. Dohromady tvořily vesnici, která, i když snad měla jakési veřejné prostory typu návsí nebo ulic, přece vyvolávala shlukem obytných a hospodářských staveb dojem hromadné obce. Středověk k tomuto stavebnímu systému přispěl v několika směrech. V prvé řadě to byla konstrukce, která se postupně ustalovala v systému roubení. Novými kolonizačními vlnami, které do jižních částí M oravy přiváděly po každém válečném nájezdu kolonisty ze slovenského Podunají, se vžíval další způsob konstrukce stavení, nabíjanice, která postupně více a více vytlačovala systém roubení. Slovácko není po stavební stránce jednotná oblast, ale rozpadá se nejméně na tři charakteristické části, které se navzájem odlišují skladbou obytných a hospodářských prostorů: Kopanice, severní a východní Slovácko a konečně západní část Slovácká. Podmínky, které utvářely vesnický dům v kraji ně ležící v nižších polohách Slovácká, se do značné míry lišily od těch, které byly např. v moravských Kopanicích. Vyvinutější prostředí vyvolalo pokročilejší stavební formy. Původní dispoziční schéma stavení vypadalo takto: jizba, síň s černou kuchyní a komora. N a rozdíl od kopaničářského stavení s ohništěm v jizbě nacházíme v těchto objektech otevřené ohniště v síni.

24


NÁVRH

Někdy byl prostor s ohništěm od ostatního prostoru síně oddělen zdí. Největší rozdíly ve formě dispo zice stavení byly v tomto územ í způsobeny situací komory, jejím tvarem a některými konstrukčními detaily a architektonickými články. Hospodářská část usedlosti se zpravidla skládala z chlévů, stodoly a kůlny. Objemem prostorové dispozice tato stavení zjevně vyhovovala potřebám trojpolního systému zemědělství, jeho pozdnímu stupni vývoje. V severní a severovýchodní části Slovácká byla do doby okolo počátku 19. století rozšířena a též nově budována stavení se dvěma prostorami, to je síní a jizbou. Území patřilo do oblasti, která se vyznačovala stavebním typem usedlostí s patrovými komorami, je ž teprve dalším vývojem byly včleněny do dispozice obytného stavení. Patrovou, samostatně stojící zásobní komoru si nelze odmyslit od tohoto typu zemědělského stavení, jak je konečně vidět i na jejím obecném rozšíření po celém našem území. Jednotlivé oblasti sice vytvořily několik variant komor, které se navzájem formálně poněkud liší, ale v zásadě jde o stejný princip zásobního stavení a rozdíly jsou způsobeny jenom různým stupněm vývoje stavební techniky a poměru komory k obytné části, který je podložen různým stupněm vývoje příslušných výrobních i společenských činitelů. Poslední stadium feudalismu, jehož význam pro život vesničanů je možno charakterizovat postupem výrobních poměrů v zemědělství k výnosnějšímu systému střídavého čtyřpolního hospo dářství a trvalým, i když pomalým uvolňováním feudálního tlaku na poddané, je počátkem nového údobí ve vesnickém stavebnictví. Časově toto údobí nekončí revolučním rokem 1848, ale trvá delší dobu. Možno říci, že na Slováčku některé jeho znaky přežívají do roku 1900, místy déle než do čtvrtiny 20. století. Změny v zemědělské výrobě, které do našich zemí začaly hlavně v hospodářských metodách velkostatků pronikat již za M arie Terezie, nepostihly zprvu drobná vesnická hospodářství, je ž dlouho pracovala po stáru. M alí rolníci zápasili s nedostatkem krmivá, který je nutil, aby i nadále úhorovali část pole a zajistili dobytku dostatečné pastevní plochy. Z této situace se poddaný dostal teprve , když se zavedlo pěstování nových plodin, a tím odstranil nedostatek krmiv. Počínaje sedmdesátými lety' 18. století se ve větší míře rozšiřovalo pěstování brambor, krmné řepy, jetele, vojtěšky, směsky, a jakmile se dostatečně vžilo, mohlo se přikročit k ustájení dobytka, který pak byl krmen zmíněnými plodinami a na pastvu vyháněn stále méně. Současně byl ve větší míře získáván hnůj, a to umožnilo intenzivněji využít polí, jež nadále nebyla úhorována. To znamenalo, že i tradiční plodiny dávaly větší výnosy než dosud. Brambory se staly významnou složkou lidové stravy, zvýšily její pestrost, množství i jakost a vydatně přispěly ke vzrůstu životní úrovně. Celkový rozmach produkce je nejlépe patrný na rozsahu osevní plochy, která se od roku 1788 do roku 1900 jako důsledek zvýšení ceny obilí v průměru zdvojnásobila. Pole vytlačila postupně nejen pastviny a louky, ale i vinohrady, které ve stejném časovém rozmezí ustoupily skoro o polovinu. Jakmile se zvýšily hektarové výnosy půdy, zvýšila se nejen rostlinná, ale i živočišná produkce. Ještě snad před sto lety se pěstovalo málo vepřů, a to jen tam, kdy byly dubové a bukové lesy, kdežto v posledních padesáti letech 19. století se zvýšil stav na trojnásobek a během 20. století dokonce desetinásobek. Větší množství a odlišný způsob chovu dobytka podstatně ovlivnil provoz v zemědělské usedlosti. Po první čtvrtině 19. století došlo k rozmachu průmyslu, který podpořil pěstování jedněch plodin na prodej (cukrovky) a omezil pěstování druhých (len, konopí), které byly vytlačeny cizí produkcí a které měly nadále význam pouze v užší produkci pro vlastní potřebu. Ze stejného důvodu došlo k úpadku chovu ovcí, který se postupně přenášel a soustřeďoval do vyšších poloh kraje, hlavně do horské oblasti Javorníků a Zálesí, až byl i odtud vytlačen. Všechny změny, které nastaly na vesnici od konce 18. století znamenaly změnu organizace hospodářského dvora a rozšíření hospodářských prostorů. Nové poměry vtiskly venkovskému stavebnictví nový ráz v konstrukci a prostorové i architektonické skladbě. Průběh tohoto procesu byl nesmírně složitý. Vzniklo mnoho variant řešení prostorové skladby, vyplývajících z různých okolností a závisících v nemalé míře i na individuálním zaměření stavebníka. V prvním stadiu se tříprostorová dispozice konsolidovala přiřazením komory k obytné části domu a příslušnou změnou její funkce tam, kde komora dosud stála samostatně. Významná je snaha oddělit hospodářský provoz od obytné části domu. Současně vtiskly stavení svůj ráz vyšší požadavky na kvalitu obydlí. Kom ora se místy změnila ve světničku, z jizby se časem stala reprezentační místnost (tak zvaná parádní světnice) a obytné prostory se rozmnožily. Vývoj otopné soustavy venkovského domu pokračoval přemisťováním otevřeného ohniště z jizby do síně, které na začátku této vývojové

25

Ú zem n í plá n o b c e D r a ž ú v k y -

návrh

etapy proběhlo asi značně rychle vlivem nařízení o stavbě komínů, jež bylo zahrnuto do ohňového patentu. Nové stavební prostory vyžadovaly zvětšení stavební plochy. Vesnický dům se proto rozšiřoval nejen do délky, ale i do hlouky parcely. Zároveň s tímto rozšiřováním lze místy pozorovat postupné zvyšování stavby. Složitý vývoj rozrůstání staveb do tří směrů podle individuální potřeby stavebníka a terénních m ožností není možno sledovat do detailů. Vzhled slovácké vesnice nejvíce ovlivnil růst domu do délky, směřující až k souvislému zastavění. Z původní dispozice (komora - síň jizba) se vyvinuly nové varianty, nejčastěji: komůrka (světnička) - síň - jizba (nebo světnice), kuchyně - síň - jizba. V obou případech byla dispozice doplněna návratím. Jakmile byly zavedeny komíny, bylo možno využít půdního prostoru, v němž byly uskladňovány pícniny. Jejich produkce i spotřeba stále rostla a skladovací prostory bylo nutno zvětšovat. To se dělo rozšiřováním dispozice stavení a záměnou valbové střechy za sedlovou. Půdní prostor se zvětšoval zvýšením půdní nadezdívky. Souběžně s rozvojem dobytkářsťví ke stájovému chovu dobytka byla věnována úměrně zvětšená pozornost stavbě chlévů. Často to byly právě chlévy, které byly první z celého hospodářství přestavovány. M ísto lehkých, téměř provizorních staveb nastoupily řádné budovy, jejichž vnitřní prostor byl organizován podle potřeb nového způsobu chovu dobytka. Tradiční došková krytina byla nahrazována tvrdou krytinou taškovou. Zároveň se častěji objevuje sedlová střecha se štíty místo obvyklé střechy valbové. Nějakou dobu se udržovaly ještě šopy, ve starých formách, ale později se stavěly sloupkovou konstrukcí, obitou prkny, a začlenily se do řady ostatních budov ve dvoře. Stará kolna, návratí se nadále stavěla vedle obytné části stavení do ulice. Její konstrukce, dosud dřevěná, byla rovněž změněna a návratí se stavělo z cihel. Od té doby bylo návratí úplně začleněno do předního traktu stavení jako stejné hodnotná součást, což se projevilo i ve fasádě stavení. Vinné búdy a sklepy mají nezměněný provoz a odtud i nezměněný tvar dispozice. Postupně se i při jejich stavbě více a více užívalo cihel. Štítem k cestě orientované sklepy i búdy tvoří uzavřené skupiny v samostatných kompozičních řadách, položených převážně mimo obec na úpatích vinohradů. Chalupnické domy se od selských stavení liší začleněním v dispozici vesnice a méně vybaveným hospodářským příslušenstvím. Těchto chalup přibývalo hlavně po třicetileté válce, takže začátkem 19. století jich bylo okolo poloviny všech stavení. Obydlí dělníků se lišila od ostatních stavení. Mimo trojdílné domy s návratím se objevily nové dispoziční skladby. Síň byla nahrazena návratím, ze kterého se vcházelo do dvorku i přímo do kuchyně, spojené se světnicí. Komora v těchto případech odpadla, lépe řečeno je jí funkci plnila komůrka začleněná do hospodářského dvorního traktu. Důvodem odklonu od dřeva jako stavebního materiálu, který nastal v 18. století byl "Ohňový patent" z roku 1751, který do budoucna přímo zakazoval stavět ze dřeva. Další významný moment, který přispěl k přechodu ke stavbám z hlíny byl všeobecný úbytek zalesněných ploch. Samozřejmým východiskem byla hlína, nechť už zpracovaná ve formě nabíjenice nebo ve formě vepřovic, či jak se na Moravě říká kotovic. Stavební techniku nabíjenice vytlačovala technika zdění z vepřovic, které jsou první formou skutečné cihly. Vepřovic (kotovic) se na slováckém venkově užívalo nejm éně od konce 18. století do let okolo 1900 téměř výhradně. V té době se z pálených cihel stavěly klenby a komíny. Celá stavení z pálených cihel stavěli pouze bohatí. Účast řemeslníka na stavbě venkovského stavení vyvrcholila na konci 19. století, jakm ile byly připraveny všechny podmínky pro zednickou stavbu z pálených cihel, to znamená nejen podmínky výrobní, ale i hospodářské poměry stavebníka. Nakonec vývoj vyústil v novou formu organizace venkovského stavebnictví, zcela v souhlase se všeobecným vývojem doby. Stavby venkovského stavení se ujal podnikatel, stavitel, který téměř vůbec nebral v úvahu rozdíl vesnických poměrů proti městským. Poněvadž sám svým postavením tíhl k městskému prostředí, přinášel na venkov současně městské, lépe řečeno maloměstské stavební formy, které ostatně vesnické obyvatelstvo ochotně přijímalo, nejen proto, že vesnice, zvláště po první světové válce, kdy zemědělci konečně zlepšili své postavení, se snažila mílovými kroky odstranit největší rozdíly, kterými se lišila od města. Důležité bylo rovněž, že se změnilo složení vesnického obyvatelstva, mezi nímž přibylo m nožství dělníků všeho druhu. Tak rostly celé čtvrti nebo aspoň ulice, obydlené lidmi zaměstnanými na dráze a v průmyslu. Provozovali sice doplňkově zemědělství, ale to nekladlo velké požadavky na rozsah hospodářských prostorů. Vědomí příslušnosti k těm vrstvám obyvatel ve městech, k nim ž tito noví

26

Ú 2EM NÍ PLÁN OBCE DRAŽÚVKY -

NÁVRH

vesničané měli jistě užší vztahy než k zemědělským sousedům ve vesnici, přispělo k tomu, že rádi přijímali maloměstské stavební formy podnikatelského stavebnictví. Zatímco zedník většinou šetřil starší stavební strukturu, zasáhl do ní podnikatel beze všech ohledů. Důsledně užíval dvojtraktového řešení staveb, přičemž síň, která již tak jako tak pozbyla svého starého účelu, se změnila v chodbu, průběžnou z průčelí do dvora. Tato chodba rozdělovala stavení na dvě části. V jedné, zpravidla u návratí, byla světnice a do dvora kuchyně. Ve druhé části byla do ulice světnička a vedle ní do dvora komora. Toto schéma, známé již ze zednického stavebnictví, se na venkově osvědčilo, poněvadž nevyžadovalo rozlehlého stavebního místa, bylo po stavební stránce úsporné a poskytovalo dostatek obytného prostoru. Požadavky na množství prostorů byly tedy již značné, ač zpravidla (jako dříve) jich nebylo zcela využito. Ale v jistém smyslu se změnil názor na objem obytných místností. Zvyšovala se jejich světlá výška a zvětšovaly se okenní otvory. Tím byly uspokojovány požadavky. Formy vesnického stavebnictví se tedy v poslední fázi značně odchýlily od tradičního pojetí, i když se stavitelé , vedeni různým i "folkloristickými" snahami, čas od času k němu vraceli. Tyto snahy velmi utrpěly představami lidí neznalých vesnické kultury, která ostatně byla v rozkladu, naznalých formálních a skladebných zákonitostí vesnické tvorby, i přežívajícími secesními vlivy, takže na jejich trvalé úspěšné zakotvení nebylo ani pomyšlení. Architektonická tvorba se tak vymkla z kontroly obyvatel vesnice. Jenom v ojedinělých případech se udržely některé architektonické prvky z předcházejícího období (na příklad členění stěn v barevné plochy, malovaný ornament), i když začasté dostaly nový ráz použitím nových technik nebo aplikací vzorů. Příslušenství vesnického dvora

Zemědělec v níže položeném kraji mohl dříve než kopaničář zavádět pokročilejší způsoby obdělávání půdy a pěstování dobytka. Trojpolní systém zemědělství v těchto krajích znamenal značné využití možností, které lidem dával kus země, náležející ke statku. V době feudalismu se nedá mluvit o specializované zem ědělské výrobě. Významem daleko převažovaly dva obory: pěstování obilí a chov dobytka. K nim se přidružovala další, v životě venkovana velmi důležitá odvětví zemědělské produkce. Zemědělství bylo rozvíjeno do šířky, jak to odpovídalo jeho extenzivní povaze. Příznačným znakem tohoto systému byl neustávající nedostatek krmivá. Dobytek se téměř po celý rok živil pasením a jenom v malé míře, hlavně v zimě, byl přikrmován senem a slámou. Hospodářská část selské usedlosti byla proto podstatně menší než v pozdějších dobách. Zemědělec nebyl nucen budovat mnoho nákladných prostorů na uskladnění krmivá, kterého měl málo. Seno a slámu ukládal ve stozích podobným způsobem jako na Kopanicích, nebo v seníkách, rozestavených po lukách nebo stojících ve skupinách někde blíže vesnice na obecním pozemku. Důležitou součástí vesnického hospodářského dvora byla stodola, která měla zvlášť významnou úlohu, pokud zemědělec mlátil obilí cepy. Pokosené, vysušené a svázané obilí se ukládalo do stodoly a tam leželo, dokud nebylo vymláceno příležitostně mezi jinou prací, a to trvalo často celé měsíce. Uskladnění slámy nevyžadovalo velkých skladních prostorů, poněvadž jí bylo málo. Stodoly v severní a východní části Slovácká byly běžného typu, napříč průjezdné a roubené z částečně opracovaného dřeva. Ve stěnách byly početné a široké spáry, kterými se uskladněné obilí náležitě větralo. Střecha byla prostá, valbová, krytá došky. Prostor stodoly se zpravidla dělil na mlat, párníky (parně) a plevinec. Mlat se otevíral aspoň na jednu, ale zpravidla na obě strany vraty, otočně uloženými v čepech jednoduché konstrukce. Stodoly jsou v dispozici i v obraze vesnice důležitým činitelem jak pro hospodářský význam a z hlediska komunikací, tak i pro značný hmotný objem, kterým ovlivňují měřítko prostorů, v nichž stojí. A nebývá to vždy jen dvůr, který uzavírají. Někdy jsou vestavěny do ulice podél jedné strany dvora. Pak jsou zpravidla vraty natočeny tak, aby se do nich dobře vjíždělo. Místy stály stodoly na konci humen a uzavíraly obec do polí. Pak měly vlastní komunikaci podél humen a k ní i do humna se směrem ke dvoru otevírala jejich vrata. Zatím co v této oblasti jsou roubené stodoly stavěny podélně s vjezdem v kratší ose, mají v nížině při řece Moravě vjezd ve štítě v delší ose stodoly. Konstrukce těchto stodol je trámová s výplní. Zpravidla je užito prken, ale v minulosti byla podle všeho rámová nosná konstrukce vyplňována osnovou dřevěných sloupků, propletených vrbovými pruty.

27

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE DRAŽŮVKY - NÁVRH

Na jižní a střední M oravě je již v této době nutno předpokládat ještě jeden zajímavý hospodářský prostor. I když to není sam ostatné stavení, přece bylo důležitou součástí selského dvora. Je to návraíí, na Slováčku zvané kolna. Stávala po straně jizby nebo síně v průčelí stavení. V obcích, kde tradice stavby ze dřeva nebyla zcela opuštěna, byla kolňa stavěna sloupovou konstrukcí ze silných dřev. V ostatních obcích byla tato část stavení prováděna z vepřovic. Nesla střechu, spojenou se střechou stavení. Střecha nebývala vždy po straně uzavřena valbou, ale pak nemívala ani štítu, byla prostě otevřená. Z ulice byla kolňa uzavřena vraty nebo (v této starší době) přílazky, několika prkny, která se překračovala a bránila drobnějším zvířatům vybíhat ze dvora do ulice. Návratí dalo slováckému stavení směr růstu podél uliční fronty. Bylo důležitou součástí slováckého stavení. Plnilo funkci pracovního prostoru i prostoru, v němž bylo uskladněno různé zařízení, potřebné v provozu zemědělského hospodářství (vůz, brány atd.). V menších hospodářstvích (chalupnických), která postrádala stodoly, převzala kolňa aspoň částečně i její funkci. K vybavení vesnického hospodářství v této době patřilo několik dalších důležitých hospodářských budov. Větší množství ovoce se sušilo v sušímách, postavených téměř na každém statku v humně. Vápenoslínová půda, teplé podnebí a poloha od severu chráněná horami před studenými větry byly od pradávna příznivé podm ínky pro pěstování vinné révy. Uskladňování vína a jeho příprava vyžadovaly zvláštních prostorů. Vznikly vinné sklepy a búdy, které se staly nedílnou součástí vinařské krajiny. Do seznamu hospodářského příslušenství zemědělského dvora náležely obilné jám y na uskladnění obilí. Vesnice byla vybavena společně užívanými olejnami, pazdernami a konopnicemi, z nichž se žádná nezachovala. Podobný osud stihl i větrné mlýny, kterých na Slováčku stávalo značné množství. Dodnes se zachoval jeden dřevěný u Starého Poddvorova a jeden zděný u Kuželová na hranici mezi Moravou a Slovenskem. K dalšímu vybavení obce náležel hostinec, masné krámy, někdy i obecní lázeň, kovárna a dokonce pekárna. Stavební materiál

Výběr stavebního m ateriálu se řídil přírodními podmínkami a konstrukčními možnostmi stavebníka. Jižní M orava je oblastí hliněných staveb. Dosáhly zde velkého rozvoje. Ten nebyl způsoben jenom činiteli negativní povahy, jako je nedostatek dřeva nebo nedostatečná znalost jeho zpracování, ale zvláště tím , že na celém území je dostatek sprašových hlín, které mají pro stavbu obytných stavení nedocenitelné vlastnosti klimatizační. Oblast roubených staveb zasahuje částečně i na Slovácko. Dodnes se roubené budovy zachovaly ve větší míře na Luhačovickém Zálesí, kde dosud stojí řada obytných i hospodářských budov, roubených z těžkých kmenů listnatých stromů (dubů aj.). O ostatních částech severního a severovýchodního území Slovácká je třeba předpokládat, že v minulosti byly obytné a jiné budovy stavěny tímtéž způsobem. Tomu nasvědčuje skutečnost, že se celé toto území vyznačuje dispozičním typem stavení, vycházejícím z jednotného základu dvouprostorového domu a samostatně stojící patrové komory a že na celém zmíněném území se dosud hojně vyskytují roubené hospodářské budovy, jako stodoly, seníky, sušírny atd., postavené vyvinutou technikou. Názorně vysvitne rozdíl v konstrukci stodol, které nejen po této stránce, ale i řešením dispozičním ukazují na zásadní rozdíl stavebních systémů obou oblastí. Rovněž tvary žuder, vyskytující se v obou oblastech, svědčí o rozdílných osudech stavební techniky. Nasvědčují tomu, že na severním i severovýchodním Slováčku se v minulosti žudra nevyskytovala (není ani dobře možno si je představit v souvislosti s roubenými staveními). Tvary žuder, které dnes nacházíme v této oblasti, jsou tvary pokročilé a podle všeho byly sem přeneseny zároveň s technikou staveb z vepřovic z jižnější části Slovácká v pozdější době. Technika roubeného stavitelství se v této době příliš nelišila od způsobů vžitých na Kopanicích. Jistý, nepříliš významný rozdíl byl ve výběru dřeva. Na Luhačovickém Zálesí je vidět, že stěny roubených staveb jsou budovány ze silnějších dřev nežli na Kopanicích. S tím snad souvisí i skutečnost, že střechy stavení v těchto nižších polohách nejsou tak převýšeny. V nížinné oblasti podél řeky M oravy bylo jako hlavního stavebního materiálu odedávna užíváno hlíny. Hliněná stavbu ve spojení s takovým otopným zařízením, jako byla venkovská pec, poskytovala ideální bydlení, poněvadž hlína má výborné tepelně izolační schopnosti. Nebezpečí, které způsobovala vlhkost, vzlínající ve zdech, nebylo tak velké, poněvadž zdi nebyly zapuštěny do země, ba často naopak stály na vysokém náspu z kamení. Jistou výhodou proti dřevěné stavbě byly hospodářské

28

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DRAŽÚV KY -

NÁVRH

důvody: hlíny bylo všude dostatek a byla zadarmo. Poněvadž je to materiál nesmírně tvárný a dobře pojivý (zeď se za několik let sesedne do kompaktní a tuhé hmoty), bylo dobře možno vázat části stavby, spojovat jednotlivé místnosti. To mělo vliv na uspořádání půdorysu, který se zde vyvíjel jinak než v krajích s roubeným i stavbami. Všechny dobré vlastnosti, které měly hliněné stavby, a k tomu ještě skutečnost, že se již povahou a zpracováním materiálu navenek málo lišily od staveb cihelných, způsobily, že se m ísty udržely až do první čtvrtiny tohoto století, kdy teprve byly vytlačeny tvrdým materiálem. Při stavbách menších chlévů, kůlen, seníků atd., se na celém Slováčku rozšířila rámová konstrukce. Stěny těchto staveb byly vyplňovány silnějšími sloupky, trámky, prkny, pletivem z proutí nebo i slaměnou výplní na způsob došků. Architektura vesnického stavení a její vztah k veřejnému prostoru

Povaha trojpolního systému vyplývala nejen z určitého stupně znalostí zemědělské techniky, nástrojů atd., ale byla rovněž závislá na jakémsi cítění vesnické pospolitosti v tom smyslu, že počítala s jistým i způsoby uspořádání práce, kterým se všichni obyvatelé obce podřizovali. V mysli a povaze venkovských lidí bylo vědomí úzké pospolitosti hluboko zakořeněno a na něm byly založeny vzájemné hospodářské a společenské vztahy obyvatelstva vesnice. Současně vznikaly i některé zajímavé jevy v organizaci výstavby obce. Tak bylo možno soustředit hospodářská zařízení, např. stodoly, seníky, sklepy, vinné búdy a jám y na uskladnění polních plodin na místa k tomu vyhrazená, zpravidla položená mimo obec na vhodné komunikaci. Takové uspořádání mělo asi v prvé řadě ochranný smysl, neboť objekty nebyly tak bezprostředně ohroženy ohněm, pokud vznikal z otevřených ohnišť neopatrným zacházením. Zároveň byl umožněn dobrý a hladký provoz zemědělské práce. Konala se v těchto objektech proto, že byly zpravidla umístěny poblíž vinohradů, polí a luk, z nichž se do nich svážely produkty. Při nedostatku výkonných potahů (menší rolníci, kteří byli na Slováčku v převaze, jezdili s kravami) to bylo uspořádání výhodné, neboť uskladněné a popřípadě částečné zpracované produkty se vozily do hospodářství ve vesnici pouze podle potřeby. Některé z hospodářských budov byly soustřeďovány do skupin mimo obec též proto, že nevelký dvůr statku již nemohl být zmenšen novým stavením. Takové uspořádání bylo možné, pokud se udrželo obecní vlastnictví půdy. Společný život na vesnici se řídil jinými podmínkami, než kterým podléhá nyní. Hospodářské zájmy jednotlivých výrobních celků - statků nestály ostře proti sobě. Každý občan obce měl možnost volného přístupu na m ajetek a do obydlí svého souseda bez zvaní a složitých společenských ohledů. Soukromý majetek nebyl přísně uzavírán, protože bylo téměř vyloučeno, aby někdo mohl případnou nepoctivost zcela zatajit a skrýt. Hranice mezi veřejným a soukromým prostorem byla velmi často nezřetelná a neurčitá. Tento stav se musel projevit i v architektonickém pojetí staveb. Stěna byla zpracována tém ěř stejným způsobem. Vývoj dispozic obcí

Dispozice obce je z velké části formována společenskými a hospodářskými potřebami obyvatel, které ji utvářejí v souladu s tvarem terénu. Změna společenské a hospodářské struktury se musí odrážet i v rozvržení vesnice. Způsob půdorysného uspořádání slováckých vesnic lze sledovat v jednotlivých vývojových etapách. V nejstarším období - nenavazoval-li vesnický půdorys na předhistorické osídlení a nepřebíral-li jeho sídelní formu - byly slovácké obce pravděpodobně vytvořeny ve všech částech oblasti shodně. To znamená, že původně byly v nížinách Slovácká, stejně jako v polohách vyšších, obce s návsí, které odpovídají hospodářské a společenské struktuře předfeudální společnosti. Dá se předpokládat, že to byly malé vsi spíš okrouhlého, do hrazení uzavřeného tvaru. (Okrouhlice se v čisté formě nezachovaly nebo snad ani v této oblasti nebyly). Tvar návsi, jak jej můžeme sledovat z nejstarších map, si jen výjimečně zachoval původní podobu a rozsah až do 17. století. Větší a pravidelnější návsi vznikly až ve středověku. Na Slováčku se setkáváme většinou s trojúhelníkovým nebo čtvercovým jádrem , které se tak citlivě přizpůsobuje terénu, že nabývá někdy zcela neurčitého tvaru. Jasně okrouhlé návsi jsou ojedinělé (Jarošov, Břestek).

29


NÁVRH

N ávesní typ - zachoval se dnes jen v hornatějších částech Slovácká. Přechod k jiným dispozičním typům tvoří pás sídlišť, jejich ž jádrem jsou návesní ulicovky. Tyto obce nevykazují čisté dispoziční formy a jen ojediněle nacházím e obce tak jasného půdorysu, jako má např. Vlkoš. Nížiny se dnes vyznačují převážně ulicovkami. Původní tvar a rozsah těchto obcí lze určit jen s obtížemi, protože stav z konce 17. století vesměs ukazuje dispozice, porušené předcházejícími stoletími. S íd eln í útvary v zn ik lé v 15. a 16. století mají ulicovou dispozici. Teprve dvorcové vsi na moravskýc K opanicích m ají jinou půdorysnou skladbu. Podobně skupina lánových vsí v Chřibských lesích nezapadá do celkového rázu slováckých vesnic. N ejm ladší vsi spadají svým založením do konce 18. století. Tyto obce mají na Slováčku většinou tvar ulicovek. Jejich zakládáním vlastně končí osidlovací proces Slovácká, neboť 19. a 20. století se vyznačuje pouze rozrůstáním a zhušťováním obcí.

Kompozice vesnických prostorů

Povaha vesnického veřejného prostoru je dána půdorysným schématem obce, jejím situováním přizpůsobeným terénu, členěním a typem usedlosti. Je ovlivněna umístěním vnitřních dominant, drobných i větších staveb i zeleně. V různých částech Slovácká se obraz vesnice mění tak, jak se vyvíjejí jednotlivé prostorotvorné složky. Oblast severozápadně od Moravy na úpatí Chřibů si pro odlišný ráz zasluhuje stručný samostatný popis. Prostory těchto obcí jsou vytvořeny obytným stavením bez svérázného členění a koloritu, situovaným na základě návesního schém atu, spjatého s ulicovkami. Způsob, jakým jsou tyto prostory obestavěny, není jednotný. Štítové zastavění se střídá s okapovým. N ěkdy jso u stavení situována úplně volně a vzhledem k jádru nepravidelně. Hlavní vesnický prostor nezapadá nejednotností a chudobou výtvarného zpracování stěn do rám ce slováckých vesnic. Určité jednoty je dosaženo tam, kde se zachovává bíle olíčené průčelí s černou, sytě modrou nebo zelenou obrovnávkou. Naopak okrajové části obce a vedlejší prostory vytvářejí svérázné architektonické celky. Jsou to hlavně ty části, kde obytné stavby navazují na vinné sklepy, na nichž stavení často stojí, a vstup do těchto sklepů je přímo zakomponován do průčelí obytného domu. Tyto stavby, jinak pro Slovácko atypické, vytvářejí pro tuto jeho část téměř typ a také novější stavby v nepravidelně Členěném terénu využívají tohoto řešení. Prudce stoupající terén s vým oly cest, vzrostlá zeleň a podsklepené budovy, opatřené většinou prkenným štítem, vytvářejí výtvarně účinné skupiny. Tam, kde se rozšiřovala obytná část i do vinohradů, jsou pohledy rytmizovány střídáním budov s vinnými sklepy. Kyjovsko a Hradišťsko

Odlišný tvar terénu severních částí Slovácká ovlivnil do značné míry i dispoziční schéma obcí. Jejich síť je zde asi dvakrát tak hustá jako v úrodných nížinách. Obce, zvláště jejich jádra, jsou však mnohem menší. Převážně jsou návesního typu, jedině na Kyjovsku se návsi m ísí s návesními ulicovkami. Ale i v těchto případech lze zjistit staré návesní jádro Vývojem byly obce s malou návsí tvaru čtverce nebo obdélníka rozšiřovány dalším návesním prostorem nebo ulicovkou. Někdy bylo jádro obce deformováno. Dispozice obcí vznikly skladbou několika prostorů. Tyto nové ulicovky se netáhnou do větších délek a nemají také onu geometrickou lineárnost ulicovek z ostatních částí Slovácká. U některých obcí se tvoří shluky domů nebo řádky bez pevnějšího spojení s jádrem obce. Obce v této oblasti se rozrůstají mimo návesní jádro v době před třicetiletou válkou podobně jako ulicovky, protože již v archívních záznamech z roku 1656 není velkých odchylek od půdorysů stabilního katastru z roku 1827.

3. Vývoj zástavby D ražůvek Dražňvky leží v širokém údolí Trkmanky, obklopeném členitými jižními výběžky Ždánického lesa. Lokační ves vznikla snad současně s vytvořením menšího statku s tvrzí, k čemuž došlo zřejmě za Bruna z Dražovic v 1. polovině 14. století (před rokem 1341). Roku 1398 zde existoval i farní kostel.

30

ÚZEM N Í PLÁN OBCE DRA2ÚVKY -

NÁVRH

Tvrz byla zničena za česko-uherských válek ve 2.polovině 15.století a v době její obnovy (do roku 1511) byly Dražůvky povýšeny na městečko. Za třicetileté války bylo městečko výrazně postiženo a pokleslo na ves, tvrz i kostel zanikly. Již od roku 1598 byly Dražůvky součástí ždánického panství, takže obnova statutu m ěstečka nebyla z hlediska jen 4 km vzdálených Ždánic žádoucí. Během 16. století byla vodní tvrz obnovena, neboť roku 1617 opět existovala. Zanikla ze třicetileté války, přetrval jen (dvůr). Stávala na vyvýšenině „Vodný kopec“ uprostřed rybníka Dražejova. Při rozvážení tvrziště byly nalezeny četné předměty, cihly a kameny. V polovině 18. století se Dražůvky znovu přechodně nazývaly městečkem. Fara byla založena již roku 1382, trvale zanikla za třicetileté války ; roku 1771 comendovaný kostel Želetice. Uprostřed obce stojí novogotická zvonička ze 2. poloviny 19. století, snad se starším jádrem . Dražůvky vznikly při cestě po západní straně údolí, do něhož zde vybíhá vytýčená kolmá ulice, v západní části širší, takže půdorys má charakter slepé ulicovky. Městečko leželo v podstatě na poloostrově, neboť údolní niva byla zatopena velkými rybníky (vysušeny po roce 1827). Od 19. století se těžiště osídlení začalo přesouvat k průběžné cestě, při vyústění ulicovky byla postavena novogotická zvonička. Dražůvky mají a zřejmě vždy mívaly výrazně vesnický ráz. V roce 1909 byla vybudována železniční trať Cejč - Ždánice, která protíná katastr Dražuvek ve směru sever jihozápad. V Dražůvkách se dosud zachovaly některé objekty nesoucí rysy původní zástavby. Zástavba je však částečně poznamenaná pozdějšími úpravami. Přibližný obraz o výrazu původní zástavby poskytují některé domky okolo návsi ve východní části obce včetně hospodářských budov a stodol, situovaných v zahradách, které přiléhají k obytné zástavbě. Část hospodářských budov je dosud zachována, některé v původním stavu, bez následných úprav a dostaveb. Zástavba podél průjezdné silnice III. třídy, tvořící spádový střed obce, již byla přestavěna a domy zde mají jedno až dvě nadzemní podlaží. Podstatnější zásahy do urbanistického půdorysu centrální části obce představují stavby bývalé školy a obecního úřadu. Největším plošným zásahem byla výstavba areálu zemědělské výroby na severním okraji obce. Ve druhé polovině 20. století byla na okrajích původní zástavby postupně povolována výstavba nová, která již ne zcela navazovala na charakter původní zástavby. Jedná se především o výstavbu na jihozápadním a severním okraji obce. Novější obytná zástavba (rodinné domky) se, na rozdíl od zástavby původní, odlišuje svou výškovou hladinou, která má jedno a půl až dvě obytná podlaží. Společně se změnou výškové hladiny došlo i ke změnám půdorysu nově stavěných domků, který přešel z původně řadově řazené, dvorově uspořádané, zemědělské usedlosti, charakteristické širší uliční frontou, na solitérní zástavbu. Další zásahy byly uskutečněny v průběhu 60. let, kdy docházelo k modernizacím a úpravám původních objektů, které již důsledně nerespektovaly původní charakter zástavby. Stávající bytový fond je nutno rozdělit do 3 kategorií:

• • •

objekty ve stáří do 20 let, které jsou vesměs ve velmi dobrém stavebně-technickém stavu, objekty stáří 30 až 50 let, které jsou ve velmi dobrém až dobrém stavebně-technickém stavu objekty starší 50-ti let, které jsou převážně v horším nebo špatném stavebně-technickém stavu. Zachování, obnova a udržování původní zástavby

• • • •

Postupná rekonstrukce a modernizace objektů, včetně oprav fasád, zvláště podél hlavní průjezdné silnice a zachování urbanistické skladby obce Charakter modernizací, vestaveb a přístaveb musí být přizpůsoben okolní zástavbě. Zvláštní důraz bude třeba klást na podlažnost zástavby, objem objektů, zastavění pozemků, tvar a krytinu střechy. Podporovat každou snahu občanů o obnovu tradiční formy zástavby, obnovu fasád dle původního členění a barevného výrazu. Při realizaci úprav a staveb drobné architektury, oplocení a hospodářských objektů dbát zásad platných pro jejich umístění ve venkovské zástavbě (vazba na okolí, volba měřítka, materiálu, barvy, tvaru - celkového vzhledu).

31

Ú ZEM N Í PLÁN OBCE D RAŽŮVKY -

• •

NÁVRH

Zajistit dodržování stanovených zásad komisí výstavby u staveb a úprav povolovaných v rámci přenesené působnosti kom isí výstavby. Úprava návesního prostoru ve středu obce, úprava předprostoru obecního úřadu a pohostinství včetně okolí hřbitova.

4. Nová zástavba Nová výstavba by m ěla být v budoucnu směřována zejména na severní okraj stávající zástavby a do stávajíccích proluk podél průjezdní silnice. V nivě potoka Trkmanka není možno, vzhledem k záplavovému území, rozvinout žádnou novou výstavbu. Další kapacity v rozšiřování a zkvalitňování bytového fondu jsou i nadále v části starší zástavby, která by mohla být citlivě rekonstruována a modernizována. Charakter novostaveb, vestaveb a přístaveb musí být přizpůsoben okolní zástavbě. Zvláštní důraz bude třeba klást na podlažnost zástavby, objem objektů, zastavění pozemků, tvar a krytinu střechy. Nově umisťovaná výstavba by měla být převážně jednopodlažní (v odůvodněných případech, zejména s ohledem na okolní zástavbu je přípustná i dvoupodlažní zástavba), s podsklepením nebo technickým podlažím, zastřešená sedlovou střechou se sklonem cca 35 až 45 stupňů, krytá keramickými nebo betonovými taškami. Zástavba by se měla vystříhat pronikání městského urbanismu do vesnického prostoru a zároveň by mělo dojít k vytvoření kvalitního svébytného venkovského urbanismu, vycházejícího z místních tradic a respektující regionální zvláštnosti a splňující všechny požadované funkce pro život na vesnici.

5. Etapizace zástavby Realizace nové výstavby je navržena ve třech etapách: Všechny etapy by měly být realizovány v návrhovém období, tj. do r. 2015. Tab. 2: Etapizace výstavby Bydlení Občanská vybavenost Doprava Tech. infrastruktura

I. etapa B 1, B 3, B 4 OV 1 D 1 T3

II. etapa B5 -

D2 T 1

32

III. etapa B2 -

T2

KARTOGRAM - ETAPIZACE VYSTAVBY

Lo u ky pod B e č ic o u

Dlouhé díly

H a v rd n k y

K r á tk ý

ednl č t v r t '

á n k o v ď V io ra Za hum ny

Za hum ny

I.

ETAPA VÝSTAVBY

IL ETAPA VYSTAVBY UL ETAPA VYSTAVBY

Za humny G rýnová


NÁVRH

6. Stavební kultura a požadavky památkové péče 6.1. Místní stavební kultura a zájmy památkové péče 1) P am átkově ch ráněné objekty Do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR je v řešeném území zapsána: •

Socha sv. J a n a N epom uckého, před bývalou školou, naproti zvonice, ve středu obce; pare. č. 1273/1, ev. č. 2212. N a hranolovém římsovém podstavci, nízký sokl s vybranými stranami, stojící světec v kanovnickém úboru v mírném nakročení, s levou rukou na hrudi. V pravé ruce drží kříž. Na podstavci vpředu letopočet 1816

2) P am átky m ístního význam u Do nemovitých kulturních památek místního významu byly zařazeny tyto objekty: • Zvonice; pare. č. st. pl. 104 uprostřed obce, novogotická stavba ze 2. poloviny 19. století, snad se starším jádrem . Nad nízkým hranolem křížově zaklenuté kaple se zvedá strmý stan završený lucernou. V ní je zavěšený zvon s reliéfem sv. Floriána a s ornamentálním vlysem CLEMENS STECHER In B r in n 1793, který ulil Klement Stecher v Brně r. 1793 nebo 1797 (poslední číslice je nezřetelná) • kam enný kříž z r. 1908 se dvěma lípami, v jižní části obce u čp. 1, pare. č. 1273/1 • kam enný kříž se dvěma lípami, jižně od obce u hlavní silnice, pare. č. 1253/2 • kam enný kříž z r. 1945 se dvěma lípami, severně od obce, naproti bývalého mlýna, na hranici s k.ú. Archlebov, u hlavní silnice • litinový kříž na ka m enném podstavci v předprostoru hřbitova parc.č. 65/2 • kam enný kříž, ve východní části obce, parc.č. 1264

3) C harakteristické objekty původní lidové architektury a stavebnictví. • •

domy čp. 1, 66, 84 a 89 v jižní části obce původní zástavba podél návsi kolmé na hlavní silnici

4) V ýznam né strom y a stromořadí: • • • •

lípa u sochy sv. Jana Nepomuckého naproti zvonice pare. č. 1273/1 dvě lípy u kamenného kříže r.1908, v jižní části obce u čp. 1, pare. č. 1273/1 dvě lípy u kamenného kříže z r. 1945 severně od obce, naproti bývalého mlýna, na hranici s k.ú. Archlebov dvě lípy u kamenného kříže jižně od obce u hlavní silnice, pare. č. 1253/2

6.2. Zájmy archeologické památkové péče Územ í K yjovska svou optim ální geografickou polohou bylo přím o předurčeno pro to, aby se zde člověk usazoval již od nejstarších dob. Od severu a severozápadu je chráněno jižním i výběžky Chřibů a Ž dánickým lesem , k jih u a jihovýchodu naopak otevřeno nížinou v povodí řek Stupavy a středního toku M oravy, takže klim atické podm ínky jsou zde velm i výhodné. Tato okolnost spolu s poměrně úrodnou půdou a s dostatkem vodních toků m ěla podstatný význam pro relativně velkou hustotu pravěkého osídlení, které zde bylo zjištěno.

33

Ú zem n í plá n o b c e D ra žú v k y -

NÁVRH

Stručný soupis archeologických nálezů a nalezišť1

1. P - J od obce, p - tra ť Čertovec, kolem kóty 257 m, pole pod Hrachovcem, směrem k Želeticím 1. - N - oj.n - Š1 - stanice?

2. p - V od obce, p - trať Padělky pod lesem - Padělky 4. - N - hrob-ž - pohřebiště D - kultura halštatská 5. - N - hrob-k - pohřebiště D - kultura laténská

3. P - v blízkosti obce, p - na obecním pastvisku 2. —N - h r o b - k - p o h ř e b iš tě D - k u ltu r a se z v o n c o v ý m i p o h á ry

4. P - intravilán obce 3. - N - oj.n , keramika - sídliště?, pohřebiště? D - kultura únětická 5.

- N - keramika, - sídliště D - kultura laténská

7. - N - keramika, - sídliště D - kultura doby římské

5. P - intravilán obce, p - historické jádro 8. - N - středověké osídlení, zaniklá tvrz D - vrcholný středověk - r. 1341

Z výše uvedených údajů vyplývá, že katastr Dražůvek leží na území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Je pravděpodobné, že při stavebních výkopových pracích na takém území může dojít k narušení archeologických nálezů. Vzhledem k zájmům archeologické památkové péče je nezbytně nutné, aby zahájení všech stavebních zemních prací na doložených archeologických lokalitách bylo podmíněno - v souladu s § 22 odst. 2 zákona ě. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů - uzavřením smlouvy o provedení záchranného archeologického výzkumu mezi investorem a organizací mající oprávnění k provádění těchto výzkumů (Ústav archeo-logické památkové péče Brno) V případě terénních prací v ostatních částech katastru obce Dražúvky je nutno oznámit termín zahájení rozsáhlejších výkopových prací (včetně liniových) a hlášení případných archeologických nálezů - dle § 23 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů a § 127 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (§ 37, 39, 127), ve znění pozdějších předpisů, Ústavu archeologické památkové péče Brno. Pokud by došlo k narušení objektů s archeologickými nálezy, je investor povinen umožnit záchranný archeologický výzkum (formou průzkumu, dokumentace terénní situace) ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení.

' Dle údajů Pam átkového ústavu v B m č

34

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE D R a ZÚVKY -

NÁVRH

7. Hlavní zásady urbanistického řešení 7.1. Hlavní kritéria pro řešení územního plánu V ýchozím hlediskem a cílem řešení územního plánu bude zajištění optim álního životního prostředí obyvatelstva. Z ákladní koncepce určí zásady uspořádání územ í a limity je h o využití.

a) S oučasně zastavěn é území bude v návrhovém období rozšiřováno zejm éna: • •

bydlení - západním a východním směrem od obce občanská vybavenost - j ihovýchodně od obce

b) Prostorový rozvoj řešeného území je lim itován především ochranným i režimy: • • • • • • •

zátopové územ í potoka T rkm anky ochrana pam átek a kulturních hodnot pásm a hygienické ochrany vodních zdrojů bezpečností a ochranná pásm a hlavních tras inženýrských sítí ochranná pásm a kom unikací a železnice hygienická ochranná pásm a ochrana přírodních hodnot

7.2. Strategie rozvoje obce Pro objektivní stanovení potřeb a priorit rozvoje města byla definována základní rozvojová strategie, z níž vychází také základní koncepce urbanistického rozvoje, která určuje zásady uspořádání území.

a) H lavní zám ěry rozvoje •

Dražůvky se budou profilovat jako obec nabízející nové možnosti pro bydlení

b) H lavní cíle rozvoje • • •

v návaznosti na nutnost budování nové technické infrastruktury byly stanoveny hlavní rozvojové póly bydlení bude posilována nabídka vhodných strukturovaných pracovních příležitostí i pro menší podniky a živnostníky bude zajištěna dostatečná a diverzifikovaná nabídka vhodných stavebních pozemků pro indivi duální a sociální bydlení

7.3. Základní koncepce urbanistického a technického řešení 1. H lavní zásady prostorového řešení • •

rozvoj obce na nových plochách bude řešen v souladu s potřebami a rozvojem obce a s ohledem na životní prostředí a ekologickou únosnost území při řešení bude snaha o účelnou arondaci jednotlivých funkčních ploch, tak aby nedocházelo k dílčím kolizím mezi jednotlivými funkcemi

35


• • •

NÁVRH

ve volné krajině nebudou vytvářena nová sídla nebo samoty v řešení budou plně akceptovány prvky územního systému ekologické stability bude řešeno integrální provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající části a segmenty zeleně, prvky ÚSES a s ohledem na řešení protierozních opatření a krajinný ráz

2. B ydlení V současnosti mají Dražůvky vyčerpány téměř veškeré možnosti pro výstavbu nových bytových jednotek; pro obec nebyla dosud zpracována žádná územně plánovací dokumentace ani technická příprava dílčích lokalit. Vzhledem ktom u, že stávající bytový fond není dostupný (nebo je jen obtížně dostupný) pro nové zájem ce, bude stabilizace nového obyvatelstva závislá právě na nové výstavbě bytů, která je směřována jed n ak do proluk stávající zástavby, jednak do nových rozvojových lokalit.

3. O bčanské v y b a v en í Stávající občanská vybavenost v Dražůvkách není dostačující, protože většina chybějících druhů základní občanské vybavenosti vyžaduje zvýšené saldo dojížďky (zejména školství, zdravotnictví a služby). V návaznosti na obecní úřad se nachází plocha po bývalé prodejně Jednoty, která vyhořela. Ostatní občanská vybavenost se nachází převážně v Archlebově, Zdánicích, Kyjově a Hodoníně. Návrh územního plánu bude respektovat stávající plochy občanské vybavenosti. Nově byly navrhovány 2 územní rezervy. Případná další výstavba nové občanské vybavenosti, resp. rekonstrukce a modernizace stávající O V a její opodstatnění v sídle bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a m ístních nebo vnějších podnikatelských aktivitách.

4. Ekonom ický p oten ciál územ í Ekonomický potenciál území je představován především zemědělskou výrobou v areálu farmy ZOD ŽAD na severním okraji obce. Zemědělská výroba zůstává stabilizována ve stávajícím areálu, který je poměrně dobře využíván, stávající stavy chovaných zvířat představují optimum. I když se zde ještě nacházejí některé volné plochy, ve výhledovém záměru družstva není uvažováno s výstavbou dalších emisních objektů. Pro areál živočišné výroby byla stanovena pásma hygienické ochrany. V Dražůvkách se nenachází žádné zařízení průmyslové výroby. V řešení nebudou navrhovány žádné nové výrobní plochy. V návrhovém období je možné uvažovat s intenzifikací stávajícího areálu živočišné výroby se záměrem um ístění drobné průmyslové nebo přidružené výroby. Návrh řešení předpokládá, že by v této části areálu mohlo výhledově vzniknout 20 - 30 pracovních míst. Drobná výroba průmyslového charakteru je vykonávána formou živností. V případě, že nové živnostenské dílny nebudou mít obtěžující charakter, mohou být v souladu s Návrhem regulativů územního rozvoje - um isťovány přímo v obytné zástavbě.

5. R ekreace Pro tento druh rekreace nejsou v území vytvořeny téměř žádné podmínky. Návrh řešení neuvažuje s posilováním rekreační funkce obce mimo její zastavěné území (převod některých neobydlených domů na rekreační chalupy pokud nebudou rekonstruovány pro trvalé bydlení).

6. Doprava Katastrálním územím obce Dražůvky procházejí silnice: 1/54 (Slavkov-Kyjov-Veselí n. M- st. hranice) a III/419 23 (Dražůvky-Želetice- Násedlovice). Silnice 1/54 je zařazena do vybrané silniční sítě. Silnice III/419 23 je zařazena do ostatní silniční sítě. Trasy obou silnic jsou stabilizovány. V řešení je navržena dopravní obslužnost stávající i navrhované zástavby včetně dopravy v klidu Železniční doprava (trať č. 256 Čejč - Ždánice) zůstává stabilizována ve stávající trase a plochách. \

36

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE DRA ŽÚ VKY -

NÁVRH

7. Z ásobování vodou Územní plán navrhuje zásobování pitnou vodou obce Dražůvky z veřejné vodovodní sítě - v souladu s projektovou dokum entací - „Studie využití kapacity vodních zdrojů okresu Hodonín“ ARTESIA spol. s r.o. Ratíškovice (8/1992), která řeší i skupinu obcí Sobůlky, Věteřov, Strážovice, Stavěšice, Nenkovice, Želetice a Dražůvky a s projektovou dokumentací PRVKUC okresu Hodonín. Dražůvky budou zásobovány pitnou vodou z vodojemu Želetice. Stávající místní vodní zdroje (studny) zůstanou zachovány i ve výhledu. Vnitřní vodovodní rozvo dy v jednotlivých nem ovitostech budou přepojeny na veřejný vodovodní systém.

8. O dkanalizování Odkanalizování obce Dražůvky je navrženo v souladu s projektovou dokum entací PRVKUC okresu Hodonín jednotným kanalizačním systémem. Objekty na kanalizační síti (dešťové oddělovače, čerpací stanice, kanalizační šachty) budou navrženy tak, aby nebyly ovlivňovány vysokými stavy ve vodním toku Trkmanka. Situační a výškové uspořádání trasy navrženého pravobřežního kanalizačního sběrače musí být v dalších stupních projektové dokumentace řešeno tak, aby nenarušilo volný pohyb vody v inundačním prostoru vodního toku Trkmanka a aby bylo zajištěno maximální vyprázdnění inundace. Stávající i navrhované lokality západní části zastavěného území obce Dražůvky budou chráněny proti extravilánovým přívalovým vodám navrženými záchytnými příkopy. Zneškodňování splaškových odpadních vod z obce Dražůvky je navrženo v souladu s projektovou doku-mentací PRVKUC okresu Hodonín: pod zastavěným územím obce Dražůvky, na pravém břehu vodního toku Trkmanka je navržena - ČOV pro 387 EO. Ve výhledu je navržen kanalizační sbětač, který by odváděl splaškové vody z obce Dražůvky do ČOV situované pod zastavěným územím obce Želetice, na levém břehu vodního toku Trkmanka. Tato ČOV bude navržena společná pro zneškodňování splaškových odpadních vod z obcí Želetice, Dražůvky, případně Nenkovice. Areál ZOD Ž.A.D. Žarošice, farma Dražůvky, bude i ve výhledu odkanalizován vlastním kanalizačním systémem oddílné kanalizace.

9. Z ásobování elektrickou energií Severní hranicí katastru obce prochází vedení VVN 220 kV umožňující oblastní propojení elektri zační soustavy Slovenska s ES České republiky. Obec je zásobena z venkovního vedení VN 22 kV č.18 - odbočka Želetice. Současný transformační výkon v podstatě vyčerpaný. Zajištění elektrické energie pro přirozený nárůst odběru elektrické energie a částečně i pro nově uvažované lokality výstavby RD bude řešeno v návaznosti celkové elektrifikace obce. Protože obec je v současnosti napájena jednou trafostanicí je pro optimální provoz sítě NN navrženo vybudování dvou trafostanic, které mimo pokrytí přirozeného nárůstu zatížení stávajících odběrů zajistí dostatečný transformační výkon i pro novou výstavbu.

10. Z ásobování plynem Severním okrajem katastrálního území obce Dražůvky a to ve směru západ - východ prochází VTL plynovod DN 200/PN40 Brumovice - Ždánice. Zásobování obyvatelstva, občanské a technické vybavenosti i výrobního areálu zemním plynem bude i v návrhovém období řešeno středotlakými plynovodními rozvody.

11. Z ásobování teplem Individuální bytová výstavba, ale také hromadná bytová výstavba, zařízení občanské vybavenosti a výrobní jednotky jsou teplofikována formou lokálních topidel a k vytápění používá všechny druhy dostupných energií tj. pevná paliva, kapalná paliva, plyn a elektřinu. Novější IBV je orientována většinou na zemní plyn. Nejsou navrhovány žádné nové zdroje centrálního vytápění.

37


NÁVRH

12. Zeleň a Ú S E S •

v řešení jsou plně akceptovány prvky územního systému ekologické stability vymezené v generelu lokálního ÚSES • je navrženo integrální provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající části a segmenty zeleně, prvky ÚSES a s ohledem na řešení protierozních opatření a krajinný ráz

13. T ěžba n ero stn ý ch surovin •

v severní části k. ú. Dražůvky je vyhodnoceno ložisko ropy a zemního plynu Uhřice 4, pro jeho ochranu bylo stanoveno CHLÚ Dražůvky v evidenci MND a. s. Hodonín, které předpokládají v zájmovém územ í další průzkumné aktivity s případnou výstavbou podzemního zásobníku plynu • celé k. ú. leží v průzkum ném území Nesvaěilský příkop I, v severní části k. ú. je vyhlášeno CHLÚ Dražůvky • V řešeném územ í nejsou žádná ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod. • řešené území obce Dražůvky není poddolováno.

7.4. Funkční členění území Celé řešené územ í je podle svého charakteru rozděleno do dvou základních typů ploch: plochy urbanizované a neurbanizované. Toto základní rozdělení je dále rozčleněno podle jednotlivých urbanistických funkcí s upřesněním dalších možností jejich využití (podrobně vymezení je definováno v Návrhu regulativů územního rozvoje). Podle funkčního členění jsou v řešeném území rozlišovány:

A.

Plochy urbanizované

(Zastavěné a zastavitelné plochy) 1. Bydlení Bc

Bv

Br

b ydlen í ind ivid u áln í čisté: Plochy nízkopodlažní zástavby s dominující funkcí individuální ho bydlení v rodinných domech, bez možnosti chovu drobného zvířectva, doplňované plocha mi služeb v objektech RD nebo na pozemcích u RD. ind ivid u áln í b ydlen í venkovského typu: plochy nízkopodlažní zástavby s dominující funkcí individuálního bydlení v rodinných domech, s možností chovu drobného zvířectva, doplňova né plochami služeb a drobných živnostenských provozoven v objektech RD nebo na pozem cích u RD. b ydlení v nově navrhovaných (rozvojových) lokalitách : plochy nízkopodlažní zástavby s převažující funkcí individuálního bydlení v rodinných domech, bez možnosti chovu drobného zvířectva, doplňované plochami služeb a maloobchodních zařízení na samostatných pozemcích, obslužnými vozidlovými a pěšími komunikacemi, dopravou v klidu a plochami veřejné zeleně. 2. Občanská vybavenost

Ot

Op

tělovýchova a sp ort (venkovní otevřené sportovní plochy: hřiště, stadióny, tenisové kurty, koupaliště, kynologické areály) p olyfunkční zařízení: školská zařízení, zařízení maloobchodu, stravování, ubytování, nevýrobní služby kulturní zařízení, zdravotnicví, úřady, pošta, správci sítí, požární ochrana, společenské organizace, domovy důchodců, penziony pro seniory, domy s pečovatelskou službou ad.

38

Ú ZEM N Í PLÁN OBCE DRAŽÚV KY -

NÁVRH

3. Výroba Vz VI Vs

zem ědělská vý ro b a a zařízení lesnická účelová za řízen í (myslivny, hájovny, bažantnice, ad.) sm íšené plochy v ý ro b y , výrobních služeb a občanské vybavenosti částečně obtěžujícího

nebo neobtěžujícího charakteru 4. Technická vybavenost

Tv Tc

zásobování vodou odvádění a čištění odpadních vod

Dz Ds Dk

železniční d op ravn í koridory a zařízení silniční doprava a zařízen í doprava v klidu (garážování, parkování, ostatní odstavné zpevněné plochy) ostatní dopravní p lochy a m ístní kom unikace (místní komunikace, chodníky, cyklistické a

5. Doprava

Do Du

vycházkové stezky) účelové kom u nik ace - zpevněné (zemědělské, lesní, vnitroareálové, zvláštní) 6. Urbanizovaná zeleň

Zv

veřejná zeleň (včetně parků a příměstských lesoparků)

Zi Zh

izolační zeleň (zelené pásy podél komunikací, vodotečí, ochranná zeleň) hřbitovy (plochy vlastního hřbitova včetně souvisejících zařízení: kaple, márnice, ad.)

B.

Plochy neurbanizované

(Nezastavěné a nezastavitelné plochy, volná krajina) 7. Plochy krajinné zeleně L

trvalé lesní porosty: pozemky určené k plnění funkcí lesa (lesní porosty v souvislých celcích

i izolovaných segmentech) krajinná zeleň: mim olesní stromová a křovinná zeleň (remízky a náletová zeleň, mezní

Zk

porosty, aleje, stromořadí, větrolamy, břehová a doprovodná zeleň podél toků, solitérní a rozptýlená zeleň apod.) 8. Plochy zemědělské výroby

NP NPd

plochy Z PF - velk ovýrob ně obhospodařované zemědělského půdního fondu (orná půda, trvalé travní porosty, sady; včetně nezpevněných polních cest a ostatních zařízení, odvodňovacích kanálů apod.) plochy Z PF - m alovýrob n ě obhospodařované (drobná držba: zahrady, záhumenky, sady, včetně nezpevněných polních cest a ostatních nezpevněných přístupových komunikací ad.) 9. Vodní plochy

W

vodní plochy: otevřené vodní plochy (vodní toky, rybníky, vodní nádrže přírodní i umělé

vyjma koupališť) 10. Územní systém ekologické stability

USES

Plochy prvků územ ního systém u ekologické stability (biocentra a biokoridory)

39


NÁVRH

7.5. Návrhy na asanace nebo asanační úpravy Tab. 1: Návrh asanace (demolice) objektů č.

objekt asanace

důvod navrhované asanace

1

rodinný dům, pare. č. st. pl. 86

Dopravní závada

40

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE DRA ŽÚ VKY -

NÁVRH

8. Obyvatelstvo 8.1. Vývoj obyvatelstva v minulosti Řešené území bylo system atičtěji osídleno zřejmě již ve 14. století. Přirozený počet obyvatel byl regulován četnými válkami i možností obživy. Nejstarší údaje o počtu obyvatel nám poskytují urbáře (urbariální fasse). Po zrušení nevolnictví dochází ke zvyšování migrace obyvatelstva. Křivka nárůstů počtu obyvatel má charakter sinusoidy s kulminačním bodem v roce 1921 (449 obyv.). Poté začíná vývojová křivka počtu obyvatel klesat. Dle výsledků sčítání vykazuje vykazují poslední dvě sledované dekády značný pokles počtu obyvatel. 1970 - 1980: 64 obyv., 1980 - 1991: 43 obyv., což představuje 17,2 % ob. v r. 1980 vztažených k r. 1970 a téměř 14 % počtu obyvatel v r. 1991 ve vztahu k r. 1980. Následující tabulka zachycuje vývoj počtu obyvatel v obci za uplynulých cca 240 let:

Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel za období let 1763 - 2001 R ok 1763 1793 1840 1869 1921 1930 1950 1970 1980 1991 2001

2

počet domů 50 64 85 113 111 99 2 108 114

pouze dom y trvale obydlené

3 Pramen: Sčítání lidu, dom ů a bytů 2001- Předběžné výsledky (ČSÚ; 2001)

41

počet obvvatel 192 258 325 352 449 400 386 372 308 265 260 i


NÁVRH

G ra f 2. Dlouhodobý vývoj obyvatelstva obce Dražůvky za období let 1763-2001

8.2. Prognózní východiska pro stanovení počtu obyvatel Stanovit spolehlivou prognózu obyvatelstva za poměrně malý územní celek jako je obec nedosahující ani 500 obyvatel je velmi obtížné. Je ale také zřejmé, že odhad budoucí porodnosti či úmrtnosti obyvatelstva v řešeném území se musí opírat o i odhady demografického chování celé české a moravské populace i specifik obyvatel většího územního celku, jako je v případě Dražůvek celý okres Hodonín. Institucí odpovědnou za zpracování projekcí je u nás Český statistický úřad, který v devadesátých letech zpracoval 2 projekce až do úrovní okresů ČR, a to v roce 1993 a 1998. Zpracování obou projekcí obsahuje tedy prognózu obyvatelstva pouze za naše největší města (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň). Za ostatní města ČR statistický úřad již projekce nezpracovává. V návaznosti na definitivní zpracování výsledků sčítání lidu, domů a bytů z roku 1991 připravil Odbor statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu v roce 1993 první populační prognózu České republiky do roku 2020, která byla zpracována do úrovně okresů. Základním vstupním údajem pro výpočet projekce byly počty obyvatel podle pohlaví a jednotek viku v jednotlivých okresech ČR vybilancované k 31.12.1991 (práh projekce). Koeficienty dožití a specifické plodnosti žen byly stanoveny na základi dlouhodobé analýzy populačního vývoje České republiky a v podstatě odpovídaly tehdejší, regionálně diferencované úrovni. Ve vstupních parametrech projekce se nepromítly hypotézy o prodloužení střední délky života populace ČR a rovněž v projekci uvažovaná úroveň úhrnné plodnosti (průměrný počet dětí, které se narodí jedné ženě za celé její reprodukční období) nepředpokládala její dramatické změny. Na počátku devadesátých let se její hodnota pohybovala nepatrně pod hranicí 1,9. Projekce ČSÚ z roku 1993 byla tedy prolongad tehdejší úrovně plodnosti a úmrtnosti do roku 2020 a odpovídala na otázku, jaké budou v budoucnu důsledky věkové struktury populace z počátku devadesátých let a kam směřuje další populační vývoj ČR. Projekce byla zpracována bez vlivu migrace. Tím, že tato projekce nepředpokládala radikální snížení úhrnné plodnosti v České republice, stala se de facto nepoužitelnou pro regionální plánovací praxi. Společenské a ekonomické změny v České republice přinesly v posledních letech mimo jiné také výrazné změny reprodukčního chování obyvatelstva, které se dlouhodobě projevují ve změnách početního stavu a věkové struktury české populace. Pokles počtu živě narozených ze 130 564 v roce 1990 na 90 658 v roce 1997 nastal navíc v období zlepšujícího se věkového složení potenciálních matek, neboť do věku vysoké plodnosti vstoupily ženy z početně silných populačních ročníků první poloviny sedmdesátých let. Úhrnná plodnost klesla pod hranici 1,2. Rok 1995 byl historicky prvním rokem v celém dosavadním období sledování porodnosti u nás, kdy se na území České republiky narodilo méně než sto tisíc dětí. Absolutního ročního minima bylo dosaženo v roce 1996 (90 445 dětí).

42

ÚZEM N Í PLÁN OBCE DRAŽÚVK Y -

NÁVRH

Pokles úhrnné plodnosti projevující se ve výrazném snížení porodnosti obyvatelstva se projevil prakticky ve všech územích ČR včetně jednotlivých měst a obcí, Dražůvky nevyjímaje. Dále po dlouhých letech stagnace nebo jen mírného zvyšování střední délky života se po roce 1990 významně zlepšily v české populaci úmrtnostní poměry, a to především u mužů. N aděje na dožití v období let 1990 - 1997 vzrostla ze 67,5 na 70,4 roku u mužů a ze 76,0 na 77,3 roku u žen. Kromě poklesu úmrtnosti starších osob nastal určitý zlom v dosud nepříznivém vývoji úmrtnosti mužů středního věku. Zahraniční migrací získala ČR v období let 1991 - 1997 více než 60 tisíc obyvatel (62 276 osob), přičemž aktivní migrační saldo v posledních letech se pohybuje kolem 10 tisíc osob. Výše salda ve skutečnosti bude asi o něco nižší, neboť lze vyslovit pochybnosti o věrohodnosti údajů týkajících se emigrace obyvatelstva z ČR do zahraničí. I když při budoucím odhadu migrace nelze vycházet z minulých trendů a její vývoj je v současnosti téměř nepředvídatelný, lze předpokládat, že Česká republika se ani v budoucnu nestane zemí emigrační. Statisticky vykazovaný m igrační zisk ČR se promítá i do území okresů, takže jejich větší část má kladné migrační saldo. Radikální změny populačního vývoje se tak staly podnětem k přehodnocení představ o jeho budoucím průběhu. Nepříznivé tendence ve vývoji obyvatelstva charakteristické pro devadesátá léta budou působit i v následujícím období. Nej výraznějším očekávaným rysem dalšího vývoje obyvatelstva celé České republiky do roku 2020 bude podstatná změna jeho věkové struktury. Do poloviny příštího desetiletí zůstane poměr počtu osob v produktivním věku k počtu osob v poproduktivním věku vcelku příznivý. Po roce 2005 se však tento poměr bude výrazně měnit a nastane nová situace s dynamickým růstem počtu osob vyššího věku. Počet osob s nárokem na starobní důchod jednoznačně poroste. Až do roku 2000 bude jeho růst velmi pozvolný, důchodového věku se budou dožívat především příslušníci slabých ročníku třicátých let. V první dekádě 21. století se však podstatně urychlí, a to nezávisle na tom, jaká věková hranice by byla v budoucnu pro nárok na důchod stanovena. Enormní přírůstek starých lidí po roce 2005 vyvolá prudký růst nároků na jejich sociální a zdravotní zajištění. Vedle bezprostředních sociálních důsledků se přibývání starých lidí projeví i v další akceleraci růstu počtu a podílu domácností jednotlivců. Struktura bytového fondu ani z nejnovější bytové výstavby dosud neodpovídá potřebám bydlení osamělých starých lidí a v podmínkách rozvíjejícího se trhu s byty se situace může dále zkomplikovat. Lze očekávat, že podstatně vyšší náklady na bydlení vyvolají růst poptávky po malých bytech vyhovujících bydlení jednoho člověka. Kategorie relativně levných, přitom dobře vybavených bytů vhodných pro bydlení jednoho člověka se stává nejcitelnější mezerou v bytovém fondu řady měst. Na druhé straně očekávaný pokles porodnosti a následný úbytek dětí přinese zeslábnutí kvantitativních nároků na kapacitu školských a předškolních zařízení a zejména na objem sociálních dávek určených dětem a rodinám s dětmi. Těžištěm ekonomicky aktivního obyvatelstva do roku 2020 se stanou především silné populační ročníky narozené v sedmdesátých letech. Nejnovější projekce ČSÚ z roku 1998 byla zpracována pro celou Českou republiku ve třech variantách, lišících se scénáři očekávaného vývoje souhrnných ukazatelů reprodukce. Základním vstupním údajem byly počty obyvatel ČR podle pohlaví a věku, vybilancované k 31.12.1996. Horizontem projekce byl opět ve všech výpočtech rok 2020. Tato projekce byla poté východiskem pro vypracování „Projekce obyvatelstva za kraje a okresy České republiky (ČSÚ, 1998)“. Na rozdíl od republikové projekce byl výpočet za okresy proveden pouze v jedné variantě, odpovídající zhruba střední variantě výpočtu projekce ČR. Kromě toho nebyl do výpočtu zahrnut vliv migrace. Důvodem je skutečnost, že neexistují a ani v budoucnu nebudou existovat žádné spolehlivé podklady pro odhad jejího dalšího vývoje na okresní úrovni. Pro výpočet okresních projekcí (77 okresů ČR) bylo použito 8 typů vstupních parametrů plodnosti a 6 typů koeficientů dožití. Scénář projekce počítá se stagnací úhrnné plodnosti v následujících dvou letech na úrovni 1,18 (v průměru za ČR). Z předběžné analýzy porodnosti v roce 1997 usuzovali zpracovatelé prognózy na zastavení dramatického poklesu minulých let a na začínající naplňování rodičovské role páry, které narození dítěte dříve odkládaly. V období 2000 - 2005 je počítáno již s růstem úhrnné plodnosti na 1,31 (průměr okresů ČR) a poté - v období vstupu početně slabých populačních ročníků žen do věku nej vyšší plodnosti - s jejím dalším růstem na 1,42 - 1,44 v roce 2010.

43


NÁVRH

Rozpětí úhrnné plodnosti u jednotlivých typů vstupních parametrů se v horizontu projekce pohybuje mezi 1,38 až 1,55. Současně se ve vstupních parametrech plodnosti promítá očekávaný posun vrcholu plodnosti do věku 27 - 29 let (plynule do roku 2010). Očekávané zvýšení střední délky života mužů v období do roku 2010 na 73,8 roku a poté další plynulý růst na 75,9 v roce 2020 znamená její zvýšení o 5,5 roku proti roku 1996. Podobně růst naděje dožití žen na 79,8 roku (2010) s dalším prodloužením na 81,3 roku koncem prognózovaného období představuje nárůst o 4 roky. Použitým typům koeficientů dožití odpovídají v horizontu projekce okresní hodnoty naděje dožití v rozpětí 72,6 až 77,1 roku pro muže a 78,5 až 82,2 roku pro ženy.

8.3. Doplňující údaje o obyvatelstvu 1. T rvale b yd lící ob yvatelstvo dle v ě k u 4 Počet trvale bydlících obyvatel...................................................................................................................260 z toho ve věku 0 - 14 le t................................................................................................................................. 51 Počet mužů c e lk e m ........................................................................................................................................126 Počet žen c e lk e m ........................................................................................................................................... 134 Muži 1 5 - 5 9 let.......................................................................................... 86 Ženy 1 5 - 5 9 le t................................................................................................................................................ 68 Muži 60 a více let.............................................................................................................................................21 Ženy 60 a více le t.............................................................................................................................................34 Procentuální zastoupení skupiny 0 - 1 4 ............................................................................................. 19,6 % Procentuální zastoupení produktivních obyvatel (15-60 le t)...........................................................59,3 % Procentuální zastoupení poproduktivních obyvatel (60 a více let) 21,1 % 2.

O b y v a te ls tv o p o d le n á r o d n o s tí a n á b o ž e n s k é h o v y z n á n í

N áro d n o st č e sk á ............................................................................................................................................... 205 obyvatel m oravská.................................................................. 45 obyvatel slezská..................................................................................................................................................0 obyvatel slovenská............................................................................................................................................. 0 obyvatel polská...................................................................................................................................................0 obyvatel něm ecká.............................................................................................................................................. 0 obyvatel romská 1 obyvatel nezjištěna.......................................................................................................................................... 10 obyvatel N áboženské vyznání Bez vyznání...................................................................................................................................... 46 Věřící celkem .................................................................................................................................187 Církev řím sko-katolická 173 Českobratrská církev evangelická..................................................................................................0 Církev čsl. husitská 0 O statní 14 Vyznání nezjištěno......................................................................................................................... 27

4 Pramen: Sčítáni lidu, dom ů a bytů 2001- Předběžné výsledky (ČSÚ; 2001)

44

obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel obyvatel

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE D r a ŽŮVKY -

NÁVRH

8.4. Navrhovaný a výhledový počet obyvatel Podle stávajícího demografického trendu a procentuálního zastoupení jednotlivých skupin obyvatelstva by měl počet obyvatel v Dražůvkách i nadále klesat, takže by měl být pro návrhové období územního plánu (2000 - 2015) uvažován počet obyvatel cca 240 až 230. Jedná se však o pokles obyvatel přirozenou měnou. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva může tento vývoj dokonce zvrátit ve prospěch celkového přírůstku obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že Dražůvky mají v současnosti téměř vyčerpány veškeré možnosti pro výstavbu nových bytových jednotek, a že stávající bytový fond není dostupný (nebo je jen obtížně dostupný) pro nové zájemce, budou stabilizace, případně další nárůst nového obyvatelstva, závislá právě na nové výstavbě bytů. Proto bylo nezbytně nutné navrhnout dostatečný počet územních rezerv pro výstavbu, protože možnost výstavby je jednou z nejlepších možností ja k stabilizovat obyvatele v místě a tím zároveň i zamezit pokračujícímu poklesu počtu obyvatel. Dem ografická prognóza bude záviset na vývoji věkové struktury obyvatelstva a s ní spojené přirozené obměně a na migračních tendencích, tzn. emigraci obyvatel ze sídla do měst nebo imigraci do sídla. Velmi důležitým bude i faktor přirozeného pohybu obyvatelstva, z nichž k nejdůležitějším patří pracovní dojíždění nebo vyjíždění ze sídla, s tím spojené nároky na bydlení a možnosti nabídky občanské vybavenosti.

1. Z důvodnění navrhovaných ploch bytovou výstavbu Porovnáním výše uvedeného textu dospějeme k závěru, že přestože bude počet obyvatel přirozenou měnou v řešeném území klesat, územní plán navrhuje značný počet územních rezerv pro bytovou výstavbu, který překračuje momentální potřebu. Je tomu tak z několika důvodů: •

Navržené územní rezervy zcela jistě nebudou realizovány v návrhovém období ÚPN (do r. 2015), jedná se tedy o koncepční rozvoj města v horizontu cca 50 let. Obecně lze konstatovat, že výtěžnost navržených ploch v územních plánech se pohybuje cca okolo 20%. Územní plán tedy naznačuje hranice zastavitelnosti sídla v dlouhodobém horizontu.

•

Z celkové koncepce řešení je patrné, že právě tyto navržené plochy jsou pro bydlení vhodné, a to jednak ve vztahu k okolní zástavbě, jednak proto, že jinde není možnost tyto plochy navrhnout (viz např. limity území apod.).

•

V současnosti není možno určit (přestože je navržena etapizace výstavby), v jakém pořadí budou jednotlivé lokality realizovány. Většina lokalit je navržena na tzv. zelené louce, tzn. že tato území nejsou dosud zainvestována a bude teprve nutné provést jak projekční (urbanistické studie, regulační plány?), tak inženýrskou přípravu (sítě) daných území, která dosud nemohla být provedena, protože tyto plochy nebyly určeny k zastavění.

•

Plochy navrhované k bytové zástavbě nejsou určeny pouze pro obyvatele z Dražůvek, ale i pro zájemce z širšího okolí

•

Jako optimální cílová velikost Dražůvek je uvažováno sídlo s celkový počtem 350 - 400 obyvatel.

2. U rbanistická rezerva Pro případ nepředvídaného rozvoje řešeného území je stanovena urbanistická rezerva ve výši 5 % z navrhovaného počtu obyvatel Z uvedené tabulky vyplývá, že v řešeném území je navržen dostatečný počet bytů i pro pokrytí urbanistické rezervy. Tab. 2: Navrhovaný počet obyvatel včetně urbanistické rezervy Rok Navrhovaný počet obyvatel Urbanistická rezerva 5% Počet obyvatel včetně urbanistické rezervy

45

2010 285 14 299

2015 300 15 315

ú zem n í plán

obce

Dražúvky -

NÁVRH

9. Bytový fond Zástavba v D ražůvkách je převážně nízkopodlažní, řadová, tvořená původními zemědělskými usedlostmi s hospodářským zázemím a novějšími rodinnými řadovými i izolovanými domky. Hlavní funkcí je bydlení doplňované a chovem drobného hospodářského zvířectva a využíváním užitkových zahrad a záhumenků. V severní části obce se nachází jeden bytový dům.

1. B ytový fond 5 Počet domů celkem ...................................................................................................................................... 114 z toho trvale obydlené ................................................................................................................................... 83 Počet rodinných dom ků (abs.) ................................................................................................... 82 Počet rodinných dom ků (v %) ................................................................................................................. 98,8 Počet neobydlených dom ů ........................................................................................................................... 31 Počet objektů individuální rekreace 6............................................................................................................ 4 Rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu 7................................................................................ 10 Počet chalup vyčleněných z bytového fondu 8............................................................................................. 4 Počet bytů celkem ........................................................................................................................................ 118 Počet neobydlených bytů ............................................................................................................................. 31 Počet trvale obydlených b y tů .......................................................................................................................87

2. V elikost a v y b a v en í trvale obydlených bytů a bytových dom ácností Plocha obytných m ístností v tis. m2...............................................................................................................5 Plocha kuchyní v tis m2.................................................................................................................................... 1 Počet obytných m ístností 4 - 7,9 m2........................................................................................................... 21 Počet obytných m ístností nad 8 m2........................................................................................................... 286 Počet osob na 1 trvale obydlený b y t........................................................................................................ 2,99 Počet osob na 1 obytnou místnost nad 8 m2............................................................................................ 0,91

3. O bložnost bytového fondu Tab. 1: Údaje o obložnosti bytového fondu v letech 1970 - 2001 Rok Počet obyvatel Počet domů (trvale obydlených) Počet bytů (trvale obydlených) Průměrný počet obyvatel/byt

1970 372 107 114 3,26

1980 308 99 106 2,91

1991 265 84 88 3,01

2001 260 83 87 2,99

Přirozený úbytek bytů v letech 1970 - 1980....................................................................................................-8 Přirozený úbytek bytů v letech 1980- 1991 ................................................................................................. -18 Přirozený úbytek bytů v letech 1991 - 2001 ................................................................................................... -1

5 [’ramen: SLDB 1991 in Statistický lexikon obcf České republiky (SEVT 1992) 6 Pramen: Statistický lexikon obcí Č R - (SEVT; 1992) ' Pramen: Statistický lexikon obcí Č R - (SEVT; 1992)

8 Pramen: Statistický lexikon obcí Č R - (SEVT; 1992)

46


NÁVRH

I G raf 3. Údaje o obložnosti bytového fondu počet obyvatel/byt (v letech 1970-2001) O byv/1 byt

4. B ilance potřeby bytového fondu Tab. 2: Potřeba bytového fondu v letech 2002 - 2015

Rok Navrhovaný počet obyvatel Odhad průměrného počtu osob/byt Potřeba bytů v návrhovém období Přirozený úbytek bytového fondu Celková potřeba bytového fondu

2010

2015

285 2,95 97 3 100

300 2,90 104 6 110

Z uvedeného rozboru je patrné, že v návrhovém období bude potřeba bytů vyšší, než je stávající stav ve výchozím roce (2002), přestože je v řešeném území v současnosti evidováno 118 bytů. Z toho je však 31 neobydlených (z toho je 10 nevyčleněných chalup a 4 rekreační chalupy vyjmuté z bytového fondu). Podstatná část neobydlených bytů se nachází v původní domkářské zástavbě s minimálním obytným zázemím a hygienickými standardy. Výhledově bude docházet k jejich další asanaci. Požadavky na celkovou potřebu bytového fondu budou v návrhovém období zajištěny zejména navrženými plošnými rezervami pro individuální bytovou výstavbu rodinných domů, částeč ně také rezervami ve stávajícím bytovém fondu.

5. N avrhované plošné rezervy pro výstavbu rodinných dom ů Tab. 3: Plošná rezerva pro návrhové období ÚPN (2002-2015) lokalita

označení

Sever - pod farmou Západ - Antonínky Jih Jih Severovýchod

B 1 B2 B3 B4 B5

Celkem

Počet RD tvar střechy

1 20 1 4 10 38

A A A A A

počet NP

plocha

etapa

1+P 1+P 1+P l +P 1+P

0,105 2,586 0,066 0,163 0,977 3,897

I. III. 1. I. II.

* Pozn.: Navrhované počty domů jsou pouze orientační, počet nadzemních podlaží a tvar střechy však mají regulační charakter zástavby (P = podkroví, A = šikmá střecha)

47


NÁVRH

Nově navrhované rodinné domky mohou být izolované (solitérní); v případě navržených lokalit B1 a B2 je přípustná i řadová zástavba (s ohledem na stávající zástavbu) případně i výstavba dvojdomků. Charakter novostaveb, vestaveb a přístaveb musí být přizpůsoben okolní zástavbě. Zvláštní důraz je třeba klást na podlažnost zástavby, objem objektů, zastavění pozemků, tvar a krytinu střechy. Nově umisťovaná výstavba by měla být převážně jednopodlažní (1-2 podl.), s podsklepením nebo technickým podlažím (v případech nepříznivých terénních podmínek) zastřešená sedlovou střechou se sklonem 38° až 45°, krytá keramickými nebo betonovými taškami. Hlavní dom inantní funkcí bude bydlení. Výstavba nebo zřizování objektů, nebo vestavby s jinou funkcí (občanské vybavení, služby apod.) nesmí narušovat hlavní funkci. V rámci výstavby nových objektů je nutno zabezpečit odstavování (garážování) osobních automobilů obyvatel m inimálně pro stupeň motorizace 1:3, a to pokud možno v, anebo pod obytnými objekty.

6. Bilance n avrh ovan éh o bytového fondu do r. 2015 Počet domů celkem ( 2 0 0 2 )............................................................................................................................... 114 Počet bytů celkem (2002) .................................................................................................................................118 Počet trvale obydlených dom ů (2002) .............................................................................................................84 Počet trvale obydlených bytů (1991) ............................................................................................................... 87 Předpokládaný úbytek byt. fondu 2002 - 2015 ................................................................................................ 9 Počet nevyěleněných chalup .............................................................................................................................. 10 Počet chalup vyjmutých z bytového fondu ....................................................................................................... 4 Kapacitní rezerva potenciálních stavenišť (RD) ............................................................................................ 36 Celková bytová rezerva (1 RD = cca 1,0 b j ) ................................................................................................. 36 Maximální počet bytů v územ í, včetně části neobydlených9 ......................................................................131 Průměrný počet osob/byt (r. 2015) ............................................................................................................... 2,90 Maximální kapacita územ í (r. 2 0 1 5 )....................................................................................................380 obyv.

7. Závěr Stávající bytový fond v Dražůvkách včetně části neobydlených domů (vyjma 10 nevyěleněných chalup a 4 chalup vyjm utých z bytového fondu) a předpokládaného bytového odpadu 9 domů) činí 95 bytů. Kapacita potenciálních stavenišť (plošných rezerv pro bytovou výstavbu) je 36 bytů; celkem 131 byt. Při předpokládaném prům ěrném počtu 2,90 obyvatel na 1 byt v roce 2015 by měla být celková kapacita území cca 380 obyvatel. Z toho vyplývá, že navržené plošné rezervy pokryjí potřebu řešeného území včetně urbanistické rezervy pro nepředvídatelný rozvoj.

9

Po odečtení uvažovaného úbytku bytového fondu a objektů, které jsou rekreačně využívány

48

y

^

V

io u K y

j^ p i u v

KARTOGRAM - NAVRHOVANÉ PLOCHY BYDLENÍ A OBČANSKÉ VYBAVENOSTI

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE D RAŽŮVKY -

NÁVRH

10. Občanské vybavení Podle Zásad a pravidel územ ního plánování zpracovaných urbanistickým pracovištěm VÚVA Brno v r. 1983, je občanské vybavení představováno rozmanitými subjekty, stavbami a účelně upravenými plochami, jejichž provozem jsou bezprostředně uspokojovány služby obyvatelstva. Občanské vybavení (občanská vybavenost) je charakteristické velkou prostorovou mnohotvárností a provozní různorodostí (diverzitou). Podle druhu činnosti jso u občanská zařízení členěna na obory a zařízení: školská a výchovná, kulturní a osvětová, tělovýchovná a sportovní, zdravotnická, sociální péče, maloobchodní sítě, velkoobchodní sítě, ubytovací, stravovací, nevýrobních služeb, výrobních a opravářských služeb, správy, řízení a poradenské činnosti, politické a zájmové činnosti, vědy a výzkumu. Podle četnosti výskytu a používání zařízení, míry závislosti zařízení na bydlení a jiných činnostech, ekonomických podm ínkách, demografické a sociální skladbě obyvatelstva se dále člení na: základní vybavení Gesle> m ateřské školy, základní školy, prodejny základních potravin apod.), vyšší vybavenost (zdravotní střediska, polikliniky, specializované prodejny nepotravinářského zboží ad.), celoměstská (kina, kulturní domy, specializované služby, úřady, ad.) a nadměstská (sportovní stadiony, nemocnice, velká nákupní centra, ...); specifická OV (např. lázně). 1. C h a r a k te r i s ti k a s tá v a jíc íh o o b č a n sk é h o v y b a v e n í Š kolství a výchova •

mateřská škola, 1 třída pro 30 dětí, v současnosti je zde cca 15 dětí, zařízení je vyhovující. Objekt je v dobrém stavebně technickém stavu. • základní škola se v obci již nenachází, děti navštěvují toto zařízení v Archlebově Kultura a osvěta

• • • •

zasedací místnost pro 50 osob v objektu obecního úřadu klubovna pro m ládež pro 25 osob knihovna v objektu ObU společenský sál v hostinci "Jetelina" pro cca 100 osob; v současnosti je využíván jako sklad Tělovýchova a sport

•

malé sportovní travnaté hřiště na jižním okraji obce bez zázemí Zdravotní a sociální péče

• •

tato zařízení se v obci nenacházejí; ordinaci praktického lékaře navštěvují občané ve Ždánicích, dětská poradna se nachází v Archlebově Ostatní zdravotnická zařízení se nacházejí v Kyjově a případně v Hodoníně. Maloobchodní zařízení

• •

Smíšené zboží v severní části obce (pí Saláková - jsou zde zaměstnány 2 prodavačky) Prodejna textilu v severní části obce (pí Svobodová - 1 prodavačka) Ubytování a stravování

• •

hostinec „Jetelina“ (Jetelina Miroslav - 2 zaměstnanci), 50 míst u stolu + výčep; bez stravování; společenský sál pro cca 100 osob je v současnosti využíván jako sklad bistro u hájenky na jihovýchodním okraji katastru - sezónní prodej u parkoviště v návaznosti na silnici 1/54; výhledově bude zrušeno

49

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE D RAŽŮ VKY -

NÁVRH

Služby

• •

hasičská zbrojnice v objektu ObU (garáž - nefunkční stříkací agregát a sklad) pošta se nachází v A rchlebově, pro obec je vyčleněna samostatná doručovatelka, v obci je jedna poštovní schránka a telefonní automat Správa a řízení

Obecní úřad je um ístěn ve víceúčelovém objektu na východním okraji obce. Objekt je v dobrém stavebně technickém stavu a zařízení je vyhovující. V objektu jsou um ístěna tato zařízení: • • • • •

úřadovna obecního úřadu knihovna, archív, sklad CO zasedací m ístnost pro 50 osob klubovna pro m ládež pro 25 osob místo pro pracovníky veřejně prospěšných prací

Církevní zařízení

• Východně od obce se nachází hřbitov s obřadní síní, kostel je využíván v Archlebově • Na jihovýchodním okraji katastrálního území se nachází hřbitov10, který je však užíván sousední obcí Strážovice Finanční úřad, Úřad práce a Katastrální úřad se nacházejí v Kyjově, Pověřený, stavební a matriční úřad se nacházejí ve Zdánicích. Stávající občanská vybavenost v Dražůvkách není dostačující, protože většina chybějících druhů základní občanské vybavenosti vyžaduje zvýšené saldo dojížďky (zejména školství, zdravotnictví a služby). V návaznosti na obecní úřad se nachází plocha po bývalé prodejně Jednoty, která vyhořela. Ostatní občanská vybavenost se nachází převážně v Archlebově, Zdánicích, Kyjově a Hodoníně.

2. Návrh řešení Návrh územního plánu bude respektovat stávající plochy občanské vybavenosti. Nově jsou navrho vány tyto územní rezervy

• •

rozšíření stávajícího sportovního hřiště na jižním okraji obce - v grafické části označena OV 1 stávající plocha po bývalé prodejně Jednoty je opět uvažována pro účely občanské vybavenosti např. výrobní služby

Původně uvažovaná plocha pro vybudování menšího sportovního areálu na jižním okraji obce (tenisový kurt, volej-balové hřiště, případně i šatny se společenskou místností) byla z důvodu ralizace biocentra vypuštěna.

Případná další výstavba nové občanské vybavenosti, resp. rekonstrukce a m odernizace stávající OV a její opodstatnění v sídle bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách.

10 Okolo obou hřbitovů jsou vym ezena ochranná pásm a v šíři 100 m, v tomto pásmu nebudou povolovány stavby, jejich zm čny nebo činnosti, které by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.

50


NÁVRH

11. Ekonom ický potenciál území 11.1. Základní údaje “ Počet Počet Počet Počet Počet Počet Počet

trvale bydlících obyvatel celkem ..........................................................................................................260 ekonomických (EA) obyvatel (a b s.)................................................................................................... I ]2 ekonomických (EA) obyvatel (v % .) ................................................................................................... 43,1 EA m u ž ů ...................................................................................................................................................... 66 EA ž e n ...........................................................................................................................................................46 vyjíždějících EA obyvatel ze sídla (abs.)............................................................................................ 88 vyjíždějících EA obyvatel ze sídla (v % ).........................................................................................78,6

Téměř čtyři pětiny ekonom icky aktivních obyvatel vyjížděly v r. 2001 za prací mimo vlastní sídelní útvar. Vyjížďka se uskutečňovala především do průmyslových závodů v okolí (Ždánice, Kyjov, Hodonín). Část obyvatel byla zaměstnávána ve službách. Ekonomicky aktivní obyvatelé, kteří nevyjížděli za prací, byli zaměstnáni zejména v zemědělství, část EA obyvatel pracovala ve službách. Ekonomický potenciál územ í je dnes představován především zemědělskou výrobou v areálu farmy ZOD ŽAD na severním okraji obce.

11.2. Zemědělská výroba V současnosti hospodaří na pozemcích k.ú. Dražůvky (a také v k.ú. Archlebov a Žarošice) Země dělské a obchodní družstvo Ž.A.D. Žarošice, které provozuje rostlinnou, živočišnou a přidruženou výrobu.

1. C harakteristika farm y, funkční využití objektů Farma s živočišnou výrobou v Dražůvkách je situována na severním okraji obce, mimo souvisle zastavěné území obce. Hlavní vjezd do areálu je z komunikace III. třídy, která je souběžná s východní hranou areálu farmy. Severní a západní hranice je lemována polními plochami, jižní část farmy nava zuje na intravilán obce. Areál je poměrně dobře využíván, nevyhovující pomocné objekty byly asano vány, stájové objekty č. 1 až 4 (viz dále) rekonstruovány. Byla dostavěna nová dojírna i se sociálním zařízením pro zam ěstnance a spojovací ělánky mezi kravíny. Bylo provedeno zpevnění obslužných komunikací bezprašnou úpravou. Areál je ozeleněn funkční zelení (vzrostlými stromovými i nízkými ochrannými porosty. Je navrženo výhledové dozelenění jižní hranice farmy smíšenou zelení. Na farmě zemědělské výroby v Dražůvkách se nacházejí následující objekty a zařízení:

a) Stájové objekty (sOCHZ) 1. kravín - v současnosti využíván jako sklad - výhledové využití: porodna krav + dojírna, 50 ks skotu o o živé hmotnosti 500 kg 2. kravín - 110 ks dojnic o 0 hmotnosti 500 kg a 15 ks telat o 0 hmotnosti 150kg výhledové využití: 110 ks dojnic o 0 živé hmotnosti 500 kg 3. kravín - 35 ks jalovic 1-2 roky o 0 váze 320 kg + 130 ks vepřů na výkrm o 0 váze 60 kg výhledové využití: 110 ks krav a vysokobřezích jalovic o 0 živé hmotnosti 500 kg 4. porodna prasnic - 80 ks prasnic o 0 hmotnosti 180 kg + 230 ks selat o 0 hmotnosti 15kg 5. konírna - 2 koně o 0 hmotnosti 500 kg +1 hříbě 6. ocelokolna - 30 ks krav o 0 hmotnosti 500 kg + 75 ks telat na mléčné výživě o 0 hmot. 100 kg

11 Podle výsledků sčítání obyvatel v roce 2001

51

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE DRA ŽÚ V K Y -

NÁVRH

b) Pomocné objekty živočišné výroby 7. silážní jám a s větším obsahem sušiny 8. víceúčelový sklad 9. vrátnice, váha, sklad + archív 10.regulační stanice plynu 11 .požární nádrž 12.vodní zdroj (studna) 13.trafostanice

2. Návrh řešen í Stávající stavy chovaných zvířat představují provozní minimum. Areál není plně využíván, Navíc se zde ještě nacházejí některé volné plochy, kde by mohlo dojít k další výstavbě objektů. Dle záměrů Ž.A.D. Žarošice jso u uvažovány tyto výhledové stavy dobytka: Objekty s uvažovanou funkční změnou

1. 2. 3.

Porodna krav + dojím á —výhled 50 krav kravín - 110 ks krav kravín - 110 ks krav a vysokobřezích jalovic

p o ro d n a p r a s a t - 80 ks p ra sn ic o o váze 180 kg + 230 ks selat o 0 váze 15 kg (zůstává) konírna - 2 k o n ě +1 h říb ě (zůstává) 6. stávající ocelokolna - 3 0 ks krav + 75 ks selat o 0 váze 100 kg 4. 5.

3. V ýpočty pásm a hygienické ochrany Zemědělský areál má kolem farmy Dražůvky vyhlášeno stavebním úřadem MěÚ Ždánice ochranné pásmo o poloměru r = 142 m, které je vyznačeno v grafické části. Pásmo hygienické ochrany je území, které z ochranných důvodů odděluje objekt, plochu nebo oblast hodnou chránění od zdroje možného negativního vlivu. Vzhledem ktom u, že od vyhlášení již uplynula delší doba, byl pro účely tohoto územního plánu zpracován nový nezávislý výpočet, vycházejí z nejmenších vzdáleností emisních objektů chovu k OHO, je ž je doložen v samostatné příloze územního plánu, kterou je „ Stanovení PHO chovu hospodářských zvířat“. Jednotlivé návrhy PHO jsou vztaženy k OHO A. Základ pro stanovení poloměru kružnice návrhu PHO opsané emisnímu středu tvoří výpočet emisního čísla En. Vypracovaný projekt návrhů OP chovu hospodářských zvířat (pásma hygienické ochrany - PHO) obsahuje základní údaje o současném využívání objektů chovu, údaje o podmínkách chovu, tzn. typy technologie ustájení a odklizu exkrementů. V rámci výpočtů a stanovení požadovaného PHO je posuzována nejen situace chovu současná, ale z hlediska ochrany životního prostředí (ovzduší) stávající bytové zástavby v blízkém okolí farmy se zvažuje i možnost negativního vlivu zvýšených stavů zvířat případně možným využitím kapacit stájí. Při stanovení PHO byl určen jeden bod ve funkci objektu hygienické ochrany, k němuž bylo PHO vztahováno. Tento bod byl zvolen v hlavním směru od objektů chovu k nejbližším objektům bydlení (RD) s označením A. Pro účely zpracování územního plánu bylo vypočteno PHO ve 2 variantách:

•

Pro současné stavy zvířat. Výsledné pásmo hygienické ochrany tvoří emisního středu (rPHOA =161 m). N ávrh tohoto OP byl zapracován do ÚP.

•

Pro výhledový chov zvířat. Výsledné pásmo hygienické ochrany tvoří kružnice emisního středu (rPHOA = 191 m). N ávrh tohoto OP nebyl zapracován do ÚP.

52

kružnice opsaná od opsaná od

ÚZEM N Í PLÁN OBCE DRAŽŮVKY -

NÁVRH

4. Zastoupení jednotlivých ploch v k.ú. Tab. 1: Tabulka zastoupení jednotlivých ploch v k.ú. k 24.9.1998 Druh půdy

Výměra v ha

Orná půda Vinice Zahrady Sady Louky Pastviny ZPF celkem Lesy Rybníky a ostatní vody Zastavěné plochy Ostatní plochy Celková výměra

382,2099 2,7646 4,4555 0,0000 1,1965 15,7043 406,3308 73,7992 4,3373 6,3963 24,8948 515,7584

G raf 1: Zastoupení jednotlivých ploch v k.ú. Dražůvky

□ O rná půda □ V inice □ Z ahrady □ Louky □ Pastviny M Lesy

91 Rybníky' ■ Z astavěné pl. | □ Ostatní pl.

11.3. Lesní hospodářství V katastrálním území obce Dražůvky se nachází 74 ha trvalých lesních porostů, což představuje 14,3 % celkové výměry. Jedná se o hospodářské lesy. Lesy jsou rozloženy v jižní části katastru. Jedná se o nejcennější část území s přírodě blízkými společenstvy doubrav a členitými lemy, které má charakter harm onické krajiny s vysokou ekologickou i estetickou hodnotou. Lesy jsou reprezentovány zejména dubovými a dubohabrovými háji s vysokým zastoupením dubu, dále buku, habru a lípy, ostatní listnáče se vyskytují jen málo. Nízký je rovněž podíl nepůvodního smrku, částečně i borovice. V k.ú. Dražůvky se nachází lesní účelové zařízení, jím ž je hájovna na jihovýchodním okraji katastru u silnice 1/54. V územním plánu je navrženo zalesnění skládky a navazujících terasově upravených pozemků v trati Šibenice na jihozápadním okraji katastrálního území a část dnes nevyužívaných sadů v trati Grýnová. Navržené plochy jsou vyznačena v grafické části ÚP. Další plochy, u nichž je výhledově uvažováno zalesnění, jsou plochy prvků územního systému ekologické stability (ÚSES) - viz kapitola 24 - Územní systém ekologické stability.

53


NÁVRH

Na plochách LPF se nenacházejí žádné objekty individuální rekreace a v územním plánu není navržena žádná výstavba ani dostavba rekreačních chat. Návrhem řešení k záboru LPF ani jinému dotčení trvalých lesních porostů. Ochranné pásmo lesních porostů je 50 m od okraje lesa. V ochranném pásm u nejsou navrženy žádné stavby. Pozemky, které leží v tomto ochranném pásmu budou využívány stávajícím způsobem, tj. převážně jako zemědělský půdní fond.

11.4. Průmyslová a drobná řemeslná výroba a těžba 1. P rů m yslová a řem eslná výroba V Dražůvkách se nenachází žádné zařízení průmyslové výroby. Tab. 2: Seznam všech podnikatelských subjektů působících v obci Firm a ZOD Ž.A.D. Ždánice, farma Dražůvky Konečný Dalibor Kučera Zdeněk Celkem

předmět činnosti rostlinná a živočišná výroba malířské práce autoopravna

počet pracovníků 14 1 1 16

2. Plochy těžby Celé katastrální území obce Dražůvky leží v průzkumném území N esvačilský příkop I. V severní části k. ú. je vyhlášeno C H L Ú D ražůvky V k.ú. jsou situovány likvidované vrty MND Uh 1, Uh 23, Uh 20, Uh 17 a Uh 19. Likvidace vrtů, včetně dnes nefunkční plynovodní přípojky DN 80/PN 40 k vrtu Uh 17, byla provedena tak, že vystrojení vrtu bylo uřezáno v hloubce 1,80 - 2,0 m pod povrchem, vytaženo a prostor zabetonován. Přítomnost těchto likvidovaných vrtů musí být respektována. Moravské naftové doly a.s. Hodonín předpokládají v zájmovém území další průzkumné aktivity s případnou výstavbou podzemního zásobníku plynu. V současnosti nelze přesně určit polohu nových objektů a další možné aktivity s tím spojené

11.5. Návrh řešení V řešení nejsou navrženy žádné nové výrobní plochy. Vzhledem k tomu, že stávající areál živočišné výroby je extenzívně využíván, je možné uvažovat o jeho intenzifikaci se záměrem umístění drobné průmyslové nebo přidružené výroby. Návrh řešení předpokládá, že by v této části areálu mohlo výhledově vzniknout 20 - 30 pracovních míst. Skutečnost bude ovlivněna mírou intenzity využití areálu, skladbou jednotlivých činností, druhem výroby a možností dalšího zainvestování areálu. V návrhovém období by v obci mohlo dojít ke zvýšení počtu pracovních míst ve výrobních aktivitách, zejména drobného řemeslného charakteru, které nebudou náročné na nové výrobní plochy a energie a které nemají negativní vliv na své okolí. Tyto provozovny mohou být um ísťovány i v obytné zástavbě v souladu s N ávrhem regulativů územního rozvoje. Tím by došlo ke snížení salda pohybu ekonomicky aktivního obyvatelstva, s cílem dalšího snižování vyjíždění za prací ze sídla. Potřeba a nárůst počtu pracovních sil v obci budou závislé na celkovém oživování ekonomiky a rozvoji celého zájmového území a regionu. V případě umístění zdrojů hluku (např. výroba, výrobní služby ap.) ve vztahu k akusticky chráně ným objektům (a naopak) je nutno posoudit toto umístění na základě hlukové studie a v případě nutnosti i rozptylové studie a následně projednat s věcně a místně pří-slušným orgánem ochrany veřejného zdraví, tj. s okresním hygienikem (ve smyslu §§ 30 - 34 zákona č. 258/2000 Sb.).

54


NÁVRH

12. Rekreace a cestovní ruch 1. C harakteristika řešen éh o území Území Kyjovska bylo svou optimální geografickou polohou přímo předurčeno pro to, aby se zde člověk usazoval již od nejstarších dob. Od severu a severozápadu je chráněno jižním i výběžky Chřibů a Ždánického lesa, k jihu a jihovýchodu naopak otevřeno nížinou v povodí řek Stupavy a středního toku Moravy. Severní polovina k.ú. Dražůvky se nachází b blízkosti Přírodního parku Ždánický les. Přírodní park byl zřízen za účelem zachování vymezeného segmentu krajiny s vysokými biologickými hodnotami a za účelem ochrany zdravých životních podmínek bez podstatného omezení stávajícího hospodářského využití. Zájmové území obce Dražůvky je součástí intenzivní zemědělské oblasti a je výrazným způsobem poznamenáno radikálními hospodářsko - technickými úpravami včetně zemních teras. Do jižní části katastru zasahuje lesní porosty Kyjovské pahorkatiny s bohatým a členitým ekotonem. Navazující agrární část území má velm i nízké zastoupení krajinné zeleně. Charakteristickým krajinným prvkem jsou zejména terasy. Dražůvky náleží do vinařské oblasti kyjovské. Teplé viniční hory jsou chráněny proti severním lesům ochrannou clonou Ždánického lesa. Daří se zde nejlépe ranějším odrůdám pro výrobu bílých vín, mezi nim iž hraje hlavní roli odrůda Müller-Thurgau. Intenzivní využívání půdního fondu bylo v minulosti doplněno četnými sady. Na rozdíl od volné krajiny vykazuje zastavěné území vyšší zastoupení ovocné i neovocné zeleně včetně několika vzrostlých listnáčů (zejména lip), které dotvářejí charakter obce.

2. R ekreace d lou h od obá Pro tento druh rekreace nejsou v území vytvořeny téměř žádné podmínky, přestože se v katastrálním územ í nacházejí 4 objekty individuální rekreace - rekreační chalupy vyčleněné z bytového fondu. V obci navíc bylo (dle sčítání z roku 1991) 24 trvale neobydlených domů, z nichž bylo 10 nevyčleněných chalup, které jsou využívány k rekreaci. V návrhovém období by mohly být případně převedeny i další trvale neobydlené objekty k rekreačnímu využití, pokud nebudou rekonstruovány pro trvalé bydlení.

3. R ekreace k rátk od obá - víkendová Krátkodobou rekreaci lze provozovat ve výše uvedených rekreačních chalupách a rodinných domcích, které nejsou trvale obydleny.

4. R ekreace krátk od obá - každodenní Tato rekreace je uspokojována neorganizovanou a organizovanou sportovní činností na sportovním hřišti na jihovýchodním okraji obce, zahrádkařením na pozemcích u rodinných domků, formou vycházek do okolí

5. N ávrh řešení V návrhovém období by mohly být případně některé trvale neobydlené domy převedeny k rekreačnímu využití. Z řizován í rekreačních a zahrádkářských lokalit není uvažováno.

55

ú z e m n í plá n

obce dražůvky

-

NÁVRH

13. Doprava Z hlediska silničních dopravních vztahuje obec Dražůvky napojena na hlavní silniční síť, tvořenou zde silnicí 1/54 Slavkov - Kyjov - Veselí n.M. - st.hranice prostřednictvím silnice III/41923. Hromadná přeprava osob je zajišťována autobusy ČSAD Hodonín.Doprava dálniční, letecká ani vodní na katastru obce své zájmy nemají. Železniční spojení je um ožněno přes železniční zastávku Dražůvky ležící na železniční trati č. 256 Čejč - Ždánice.

1. Silniční doprava Katastrálním územím obce Dražůvky procházejí silnice: • •

1/54 Slavkov - Kyjov - Veselí n .M - Strání - st.hranice III/419 23 Dražůvky - Želetice - Násedlovice

Silnice 1/54 je zařazena do vybrané silniční sítě. Silnice IIT/41923 je zařazena do ostatní silniční sítě.

a) Silnice 1/54 prochází podél východního a severního okraje katastru obce. Ve směru od Kyjova po průchodu lesní částí silnice klesá ve sklonu 4 až 7%. Za křižovatkou se silnicí III/0549 odbočující k východu do Větéřova se silnice v údolí místní říčky Trkmanka stáčí levým obloukem k západu a úrovňovým přejezdem překonává železniční trať Čejč - Ždánice. Dále pokračuje v rovinatém úseku na západ ve směru do Archlebova. Před stoupáním z ní odbočuje na jih silnice III/419 23 do Dražůvek. Vozovka je živičná, šířky 6 - 7 m. Trasa je stabilizovaná.

b) Silnice 111/419 23 přichází do obce z jih u od Želetic ve stoupání do 2 %. Obcí prochází tém ěř v přímé se dvěma levými oblouky o velkých směrových poloměrech. Niveleta v obci stoupá maximálně do 4%. Vozovka je živičná šířky 6 - 7 m. Trasa je stabilizovaná.

c) Silniční ochranná pásma jsou stanovena pro územ í mimo zastavěnou část města v souladu se zněním Silničního zákona čís. 13/1997 Sb., o p o zem n íc h kom unikacích , ve znění pozdějších předpisů“ (§ 30 Silniční ochranná pásma), z něhož vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy silnice. ® silnice I. třídy .................................................50 m ® silnice III. třídy ...............................................15 m

d) Kategorie komunikací Kategorie silnic III. Třídy jsou navrženy na základě stanoviska Ředitelství silnic a dálnic ČR. Extravilánové úseky silnice se budou upravovat dle ČSN 73 6101 „Projektování silnic a dálnic“, intravilánové pak dle ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“ . • • •

silnice 1/54.......... silnice III/419 23 hlavní M K ..........

..................... S 9,5/80 ..................... S 7,5/50 MO 6/40, MO 55/30

KARTOGRAM - SCHEMA DOPRAW

Ú ZEM N Í PLÁN OBCE D RAŽÚVKY -

NÁVRH

e) F u n k č n í z a tř íd ě n í průjezdních úseků silnic bude z hlediska dopravně - urbanistického dle ČSN 73 6110 následující: • •

silnice 1/54 silnice II1/419 2 3

B2 - sběrná B2 - sběrná

j ) Dopravní zátěž Podkladem pro určení dopravní zátěže jsou výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 1995, které prováděl a brněnská pobočka SSF ČR. Sčítání bylo provedeno na silnici 1/54 na sěítacím stanovišti 6-2590. Tab. 1: Roční průměrná denní intenzita (RPDI) za 24 hod. silnice

stanoviště

rok

T

O

6-2590

1995 2010

667 860

2 679 4 501

1/54

M 20 18

S 3 366 5 379

nti 196 313

n„ 30 47

Použité sym b o ly

T O M S nd nn

- těžká motorová vozidla a přívěsy - osobní a dodávkové automobily - jednostopá motorová vozidla - součet všech motorových vozidel a přívěsů za 24 hodin _ průměrná noční hodinová intenzita (22-06 hod.) „ průměrná noční hodinová intenzita (22-06 hod.)

2. M ístní kom unikace navazují na silnici a vytvářejí tak dopravní kostru obce. Jedná se o dlážděnou cestu přes náves k železniční zastávce(šíře 4 - 6 m ). Ta pokračuje k lokalitě Grýnová (panelová vozovka 4 m). Dále je to cesta ke hřbitovu (3m) a řada úzkých (2 - 3 m) cest nad školou. Před budovou obecního úřadu je velká zpevněná plocha s točnou pro autobusy. V rámci nové výstavby se vybudují nové cesty o šířce alespoň 4,5m.

3. H rom adná autobusová doprava bude v obci Dražůvky i nadále zajišťována pravidelnými autobusovými linkami ČSAD Hodonín. Jedná se linky: • • • • •

750 760 750 780 750 800 750 850 750 920

Kyjov - Žarošice - D am bořice................................... (13/9 spojů) Kyjov - D am bořice......................................................................(1/2) K y jo v - B r n o ................................................................................(0/2) Ž d á n ic e -B rn o ............................................................................. (2/1) Kyjov - Želetice - Ždánice........................................................ (2/1)

V řešeném území jsou tyto autobusové zastávky:

• •

D ražůvky rozšířená vozovka Dražůvky, ro zcestí......................... zastávkový pruh, přístřešek pro cestující Docházková vzdálenost 500 m pokrývá podstatnou část obce.

57

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE DRAŽÚ VKY -

NÁVRH

4. Pěší provoz se bude odehrávat především na jednostranném dlážděném chodníku podél silnice III/419 23. Dále se k chůzi používá několik samostatných stezek a vozovky místních a polních cest.

5. C yklistická doprava Vzhledem k menší atraktivnosti okolí a kopcovitému okolí není cyklistická doprava využívána dosti často. Využívají se vozovky silnic, místních i účelových komunikací.

6. D oprava v klidu vychází z charakteru zástavby obce rodinnými domky. Dělí se na dvě základní skupiny - parkování a odstavování osobních vozidel. a) parkování - - um ístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace u objektů občanské vybavenosti, zaměstnání nebo bydlení. Parkování je umožněno před školou ( stání pro autobus), obecním úřadem (6), hostincem (3 stání) a v areálu zemědělské farmy. Parkoviště chybí před hřbitovem (požívá se plocha před obecním úřadem, což je dostačující). Kromě toho se parkuje na místních komunikacích tam, kde to místní podmínky umožňují. b) odstavování - je um ístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace v místě bydliště. Součástí odstavování je garážování (umístění vozidla v krytých objektech). S ohledem na charakter zástavby (rodinné domky) se vozidla odstavují především v rámci obytných domů.

7. Ú čelové kom unikace využívá především síť polních a lesních účelových cest, k přejezdům i silnici. Na katastru je řada nezpevněných polních a lesních cest šířky do 2,5 m.

8. H luk ze silniční dopravy Podkladem pro výpočet hluku ze silniční dopravy jsou použity M etodické p o k y n y , zpracované VÚVA Praha - urbanistické pracoviště Brno, v r. 1991. Nej vyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku v prostoru LAeq je stanovena podle Nařízení vlády České republiky č. 502/2000 Sb. o ochraně zd ra ví p ř e d nepříznivým i účinky hluku a vibrací. Stanoví se jako součet základní hladiny hluku = 50 dB(A) a korekcí přihlížejících k místním podmínkám a denní době. Pro Dražůvky jsou stanoveny podél silnice III/41923 tyto limitní hranice hluku: ® denní doba (06 - 22 h o d )..................................................................... 50 db(A) • noční doba (22 - 06 ho d )..................................................................... 40 db(A) S ohledem na chybějící dopravní sčítání nelze stanovit hluková pásma z dopravy výpočtem. Na základě průzkumu v terénu lze konstatovat, že hlukové hladiny dosahují pouze nízkých hodnot.

58

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE DRAŽŮVKY -

NÁVRH

14. Zásobování vodou 14.1. Současný stav Objekty bytové zástavby i objekty občanské a technické vybavenosti obce Dražůvky jsou v současné době zásobovány pitnou vodou z vlastních vodních zdrojů - studní. Areál ZOD Ž.A.D. Žarošice, farma Dražůvky je zásobován pitnou vodou z vlastního vodního zdroje, který se nachází východně pod areálem farmy, na pravém břehu Trkmanky. Obec Dražůvky nemá připravenou žádnou projektovou dokumentaci, která by řešila zásobování pitnou vodou. Správce skupinového vodovodu VaK Hodonín a.s. má připravenu projektovou dokumentaci „Studie využití kapacity vodních zdrojů okresu Hodonín“ - ARTESIA spol. s r.o. Ratíškovice (08/1992), která pro skupinu obcí Sobůlky, Věteřov, Strážovice, Stavěšice, Nenkovice, Želetice a Dražůvky uvádí potřebu vody: r. 2000 9,55 l/s r. 2015 ............................................................................... 12,22 l/s r. 2030 ................................. 14,79 l/s Centrální zdroj pitné vody - úpravna vody Koryčany.

14.2. Výpočet potřeby pitné vody Výpočet potřeby pitné vody je proveden dle Směrnice č.9/1973. Navrhovaný počet obyvatel k r. 2015 - 300. Max. kapacita území - 380 obyvatel.

1. Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo

a) Potřeba vody pro bytový fon d Specifická potřeba pitné vody - byty s koupelnou, s lokálním ohřevem TUV - 230 1/obyv/den, je snížena dle čl. IV, odstavec 4 o 40 % (byty v RD, samostatné měření odběru vody pro každý byt) na 138 1/obyv/den. Qdbyt. fondu = 380 obyv x 138 1/obyv/den = 52,44 m3/den 9d byt. fondu 0,61 l/s

b) Potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost •

Specifická potřeba pitné vody (obec do 1000 obyv.) - 20 1/obyv/den Qd vybav = 380 obyv x 20 1/obyv/den = 7,60 m3/den 9d vybav 0,09 l/s

c) Potřeba pitné vody pro obyvatelstvo obce Dražůvky Qd obyv = Qd byt. fondu + Qd vybav = 52,44 m3/den + 7 ,6 0 m 3/den = 60,04 m3/den 9d obyv 0,69 l/s Qm obyv = Qd obyv x kd = 60,04 m3/den x 1,50 = 90,06 m3/den Qmobyv 1>04 l/s 9hobyv obyv x k^ 1,04 l/s x 1,80 1,87 l/s

59

Ú zem n í plá n o b c e Dr a ž ů v k y -

návrh

2. Potřeba p itn é v o d y pro zem ědělství a prům ysl

a) Areál ZOD Ž.A.D. Žarošice 1. Zaměstnanci

Qd = 14 zam x 125 1/zam/den = 1,75 m3/den qd = 0,02 l/s qh = 1,75 m3/ hod x 0,50 = 0,24 I/s Specifická potřeba pitné vody - byty s koupelnou, s lokálním ohřevem TUV - 230 1/obyv/den, je snížena dle čl. IV, odstavec 4 o 40 % (byty v RD, samostatné měření odběru vody pro každý byt) na 138 1/obyv/den. 2. Živočišná výroba

Dle Směrnice č.9/73 stanovím e průměrnou a maximální potřebu vody pro : Tab. 1: maximální potřebu vody živočišnou výrobu

300 ks dojnic 80 ks telat 80 ks prasnic 230 ks selat 75 ks prasat 3 ks koní Celkem

l/den

l/den

Qd m3/den

Qm m3/den

60 10 20 6 10 40

80 15 30 10 15 60

18,00 0,80 1,60 1,38 0,75 0,12 22,65

24,00 1,20 2,40 2,30 1,13 0,18 31,21

b) Celková bilance potřeby pitně vody Tab. 2: Potřeba pitné vody pro zemědělství a průmysl Q d m3/den

Qd l/s

Qmm3/den

Qml/s

Qh l/s

1,75 22,65 24,40

0,02 0,26 0,28

1,75 31,21 32,96

0,02 0,36 0,38

0,24 0,36 0,60

Qm 1/S 1,04 0,38 1,42

Qh l/s 1,87 0,60 2,47

zaměstnanci živočišná výroba celkem

Tab. 3: Potřeba pitné vody pro obec Dražůvky Qd m3/den

obyvatelstvo zemědělství a průmysl Celkem

60,04 24,40 84,44

Q m m3/den

Qd l/s 0,69 0,28 0,97

90,06 32,96 123,02

14.3. Návrh řešení Územní plán navrhuje zásobování pitnou vodou obce Dražůvky z veřejné vodovodní sítě. Návrh zásobování pitnou vodou je navržen v souladu s projektovou dokumentací - „Studie využití kapacity vodních zdrojů okresu Hodonín“ - ARTESIA spol. s r.o. Ratíškovice (08/1992), která řeší i skupinu obcí Sobůlky, Věteřov, Strážovice, Stavěšice, Nenkovice, Želetice a Dražůvky a s projektovou dokumentací PRVKUC okresu Hodonín. V současné době jsou ze skupinového vodovodu ze skupiny Sobůlky zásobovány pitnou vodou obce Sobůlky, Věteřov, Strážovice, Stavěšice a částečně Nenkovice. Voda je do skupiny dopravována

60

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE D R A Ž O v KY -

NÁVRH

vodovodním přivaděčem DN 200 a to do akumulace 1 x 250 m3 čerpací stanice Sobůlky. Odtud je pitná voda čerpána samostatnými čerpacími soupravami třemi směry : do VDJ Sobůlky 2 x 100 m3 (278,0 m n.m.), do VDJ Věteřov 2 x 100 m3 (327,0 m n.m.) a do VDJ Strážovice 2 x 150 m3 (356,0 m n.m.). Pro navrhovaný rozvoj v zásobování pitnou vodou skupiny obcí Sobůlky, Věteřov, Strážovice, Stavěšice, Nenkovice, Želetice a Dražůvky je navrhováno rozšíření stávajících kapacit akumulací o přístavby - akumulace ČS Sobůlky o 1 x 250 m3, VDJ Strážovice o 1 x 100 m3. Z VDJ Strážovice je navrhován vodovodní přivaděč DN 100 do navrhovaného VDJ Nenkovice 2 x 50 m3 (287,55 m n.m.) a do VDJ Želetice 2 x 100 m3 (max. hl. 252,00 m n.m.). Z VDJ Želetice 2 x 100 m3 (max. hl. 252,00 m n.m.) bude zásobována pitnou vodou i obec Dražůvky. Současně zastavěná část obce i navrhované lokality zástavby obce Dražůvky, které se rozprostírají ve výškách 190 - 220 m n.m., budou zásobovány pitnou vodou v jednom tlakovém pásmu, z navrhovaného VDJ Želetice 2 x 100 m3 (max. hl. 252,00 m n.m.). Tlakové poměry budou vyhovující max. hydrostatický tlak do 0,60 MPa. Lokalita B2 bude ve výhledu zaokruhována Součástí vodovodu nejsou zařízení, která zajišťují pokrytí požárních potřeb (požární hydranty). Rozvodná vodovodní síť v obci Dražůvky, která bude využívána i k požárním účelům, bude vybudována DN 100, DN 80. Uvažované hydranty mohou být použity se souhlasem provozovatelel a za předpokladu, že budou umožňovat technické podmínky vodovodního systému obce, i pro pokrytí požárních potřeb daných lokalit.. Z navrhované Ž.A.D. Žarošice.

veřejné vodovodní sítě bude zásobována pitnou vodou i farma Dražůvky ZOD

Stávající místní vodní zdroje - studny zůstanou zachovány i ve výhledu. Vnitřní vodovodní rozvody v jednotlivých nemovitostech budou přepojeny na veřejný vodovodní systém. Původní vlastní vodní zdroj nesmí být s vnitřním vodovodním rozvodem, napojeným na veřejný vodovodní systém v žádném případě propojen.

61

ÚZEMNf PLÁN OBCE DRAŽŮV KY -

NÁVRH

15. Odkanalizování 15.1. Současný stav V obci je vybudována kanalizační síť, která pokrývá převážnou část zastavěného území obce. Stávající kanalizace, která j e majetkem obce Dražůvky, je v současné době spravována VaK Hodonín a.s. Kanalizace byla budována v 50. a 70. letech. Dešťové vody i splaškové odpadní vody, které jsou do kanalizace zaúsťovány po předčistění v septicích, ale i bez předchozího čistění, jsou odváděny stokami DN 300 až DN 1200, vyústěnými do recipientu, do vodního toku Trkmanka, který protéká východně zastavěného územ í obce. Areál ZOD Z.A.D. Zarošice, farma Dražůvky je odkanalizován vlastním kanalizačním systémem oddílné kanalizace. Splaškové odpadní vody jsou spolu s odpadními vodami z živočišné výroby jím ány v jím kách na vyvážení. Stávající odvodňovací příkopy, které chrání areál farmy proti ohrožování přívaly extravilánových vod z polních tratí jsou zaústěny buď přímo do silničního příkopu, nebo přes lapač splavenin do kanalizace DN 1200. Obecní úřad nemá vypracovanou žádnou projektovou dokumentaci, řešící odkanalizování obce.

15.2. Hydrotechnické výpočty 1. D ešťové od p adn í v od y Q = \\J. S . qs kde \\j - odtokový součinitel pro různé kategorie zastavění vy = 0,20 - 0,70 pro zastavěné plochy dle spádu S - plocha v ha qs - intenzita směrodatného 15 min. deště s periodicitou n = 1 qs = 120 l/s/ha

2. Splaškové od p adn í vody M nožství splaškových odpadních vod koresponduje s potřebou pitné vody, uvedenou v kapitole 14. Z ásobování vodou. Do celkového množství splaškových odpadních vod není započtena potřeba vody pro živočišnou výrobu, která bude i ve výhledu zneškodňovat odpadní vody samostatně.

a) Průměrný denní přítok městských splaškových odpadních vod Q 2 4 .n1 = 60,04 mVden = 0,69 l/s = 2,50 m3/hod Q 24 p = 1,75 m3/den = 0,02 l/s

b) Průměrný bezdeštný denní přítok Q 24 = Q 24,m + Q 24.P + Qu = = 71,06 m3/den = 0,82 l/s = 2,96 m3/hod

60,04 mVden + 1,75 m3/den + 61,79 x 0,15 m3/den =

62


NÁVRH

c) M aximální bezdeštný denní přítok Qd = = = =

Q 2 4 .n1 x kd + Q 24.p x kd p + Qb = 60,04 x 1,50 m3/den + 1,75 rrvVden + 9,27 m 3/den = 101,08 m 3/den 1,17 l/s 4,21 m3/hod

d) Znečištění splaškových odpadních vod počet EO = 380 o b y v + 1 4 zam = 387EO Q 24 = 71,06 m3/den 387 EO x 60 g BSK 5/obyv/den = 23,22 kg BSK5/den 387 EO x 55 g NL/obyv/den = 21,29 kg NL/den 387 EO x 125 g RL/obyv/den = 48,38 kg RL/den

e) Koncentrace znečistění splaškových odpadních vod 327 mg BSK 5/I 300 mg NL/l 681 mg RL/1

15.3. Návrh řešení Odkanalizování obce Dražůvky je navrženo v souladu s projektovou dokum entací PRVKUC okresu Hodonín jednotným kanalizačním systémem. Stávající kanalizační stoky, které jsou v současné době vyústěny do říčky Trkmanky, budou rekonstruovány tak, aby splňovaly požadavky platných norem. Stávající kanalizační síť bude rozšířena o navrhované stoky jednotné kanalizace. Stávající i navrhované stoky jednotné kanalizace budou opatřeny dešťovými oddělovači D O l - D 0 4 . Recipien tem dešťových oddělovačů bude vodní tok Trkmanka. Splaškové odpadní vody, resp. ředěné splaškové odpadní vody z dešťových oddělovačů budou zaústěny do navrhovaného kanalizačního sběrače, jehož trasa je vedena pod zastavěným územím obce, podél pravého břehu vodního toku Trkmanka. Stávající zástavba i navrhovaná lokalita zástavby B5, situované na levém břehu vodního toku Trkmanka, budou rovněž odkanalizovány jednotným kanalizačním systémem. Stávající úsek jednotné kanalizace bude rekonstruován tak, aby splňoval požadavky platných norem a bude opatřen dešťovým oddělovačem D 0 5 . Recipientem dešťového oddělovače D 05 bude vodní tok Trkmanka. Splaškové odpadní vody, resp. ředěné splaškové odpadní vody z dešťového oddělovače D 05 budou do navrhovaného pravobřežního kanalizačního sběrače zaústěny pomocí navrhované čerpací stanice a výtlaku z čerpací stanice. Objekty na kanalizační síti (dešťové oddělovače, čerpací stanice, kanalizační šachty) budou navrženy tak, aby nebyly ovlivňovány vysokými stavy ve vodním toku Trkmanka. Situační a výškové uspořádání trasy navrženého pravobřežního kanalizačního sběrače musí být v dalších stupních projektové dokum entace řešeno tak, aby nenarušilo volný pohyb vody v inundačním prostoru vodního toku Trkmanka a aby bylo zajištěno maximální vyprázdnění inundace. Stávající i navrhované lokality západní části zastavěného území obce Dražůvky budou chráněny proti extravilánovým přívalovým vodám navrženými záchytnými příkopy. Část navržených záchytných příkopů bude přes lapač splavenin zaústěna do navrhované jednotné kanalizace. Část navržených záchytných příkopů bude přes lapače splavenin zaústěna do navrhované dešťové kanalizace, která bude vyústěna do stávajícího otevřeného příkopu a tím do vodního toku Trkmanka. Množství extravilánových přívalových vod bude eliminováno opatřeními, která budou realizována v rámci komplexních pozemkových úprav.

63

Ú Z EM N Í PLÁN O BCE DRAŽŮVKY -

NÁVRH

Zneškodňování splaškových odpadních vod z obce Dražůvky bylo v konceptu ÚPN, v souladu s projektovou dokum entací PRVKUC okresu Hodonín, navrženo variantně. Protože návrh územního plánu musí být invariantní, bylo jako výsledné řešení do návrhu územního plánu zapracováno situování Č O V pro 387 E O pod zastavěným územím obce Dražůvky, na pravém břehu vodního toku Trkmanka. V ýškové osazení COV bude v dalších stupních projektových dokumentací navrženo tak, aby chod ČOV nebyl ovlivňován vysokými stavy ve vodním toku Trkmanka a aby byla ČOV chráněna před zaplavením . PHO COV je navrženo 100 m od souvislé bytové zástavby. Výhledově je uvažováno vybudování kanalizačního sběrače (územní rezerva) zaústěného do ČOV Želetice, která bude situována pod zastavěným územím obce Želetice, na levém břehu vodního toku Trkmanka. ČOV bude výhledově uvažována jako společná pro zneškodňování splaškových odpadních vod z obcí Želetice, Dražůvky, případně Nenkovice. Areál ZOD Ž.A.D. Zarošice, farma Dražůvky, bude i ve výhledu odkanalizován vlastním kanalizačním systémem oddílné kanalizace. Odpadní vody z živočišné výroby budou i nadále jím ány v jímkách na vyvážení. Splaškové odpadní vody ze sociálních zařízení budou zaústěny do stávající jednotné kanalizační sítě a tím na obecní ČOV.

64


NÁVRH

16. Vodní toky a nádrže 1. Současný stav Hlavním recipientem katastrálního území obce Dražůvky je vodní tok Trkmanka - vodohospodář sky významný tok č. 614, který je ve správě Povodí Moravy Brno s.p., závod Střední Morava, provoz Veselí nad M oravou. Trkm anka (řkm 32,360 - 35,476) protéká katastrálním územím obce Dražůvky ve směru sever - jih , dále východně od zastavěného území obce a pod zastavěným územím obce ve směru severovýchod - jihozápad. Vodní tok Trkmanka protéká do řkm 35,476 korytem upraveným na kapacitu Q = 23,50 m3/s. • •

Qioo Trkm anky pod Soudným potokem = Qioo Trkm anky nad Soudným potokem =

27,0 m3/s 19,0 m3/s

Vodní tok Trkm anka má vyhlášeno zátopové území. Rozsah tohoto zátopového území je součástí i grafické části UPD. V severní části katastrálního území je pravostranným bezejmenným přítokem drobný vodní tok Archlebov C-D a levostranným přítokem Soudný potok. Oba vodní toky: Archlebov C-D a Soudný potok, jsou ve správě Zem ědělské vodohospodářské správy Brno, územní pracoviště Hodonín. Správci vodních toků neuvažují ani ve výhledu s úpravami těchto toků, pouze s běžnou údržbou, která spočívá v pravidelném čištění koryt a v probírce břehových porostů. Východně pod zastavěným územím obce, na levém břehu vodního toku Trkmanka byla v roce 1999 vybudována malá vodní nádrž. Vybudování této malé vodní nádrže má především ekologický význam. Vybudováním stojaté vodní plochy se zde vytváří příznivé podmínky pro rozmnožování vodních a s vodním prostředím spjatých organismů (obojživelníci, plazi, hmyz a vodní ptactvo). Kromě toho zde vznikají příznivé podmínky i pro živé organismy, které oživují příbřežní zónu (litorál - vodní m akrofyta, křoviny, stromy).

2. N ávrh řešení Územní plán navrhuje v souladu projektovou dokumentací „Dražůvky - vodní nádrž a biocentrum 11“ - VH ateliér, spol. s r.o. Brno, při jižním okraji katastrálního území obce Dražůvky v místní trati Certovec, na pravém břehu vodního toku Trkmanka malou vodní nádrž. Tato vodní nádrž bude mít především ekologický význam. Stane se součástí budoucího lokálního biocentra a to včetně výsadby doprovodné dřevinné zeleně v okolí nádrže. Vodním zdrojem navrhované nádrže bude jednak vodní tok Trkmanka, jednak drenážní voda, ale především voda podzemní. Nádrž bude mít pouze jeden přepad do recipientu. Pro zlepšení kvality vodních toků a ploch ie v k.ú. Dražůvky třeba provést tato navržená opatření: • • •

dobudování kanalizační sítě a odvedení splaškových vod na čistírnu odpadních vod jižně pod obcí provedení revitalizace nejvíce poškozených úseků vodních toků, včetně vytvoření a doplnění chybějících liniových prvků podél vodotečí, které jsou prvky lokálního ÚSES výhledově lze uvažovat s výstavbou dalších malých retenčních nádrží ve vytipovaných a vhodných úsecích potoků

65

Ú zem n í plá n o bce D ražůvky -

NÁVRH

17. Zásobování elektrickou energií Výchozí podklady Základním výchozím podkladem jsou mapové podklady správce energetických sítí - Jihomoravské energetiky, a.s., ČEZ, a.s. spolu s podklady o stavu sítí.

17.1. Současný stav 1. Sítě velm i v y so k éh o napětí Katastrem obce prochází trasa vedení velmi vysokého napětí. Jedná se o jednoduché vedení VVN 220 kV č.280. Toto vedení umožňuje propojení elektrizační soustavy České republiky a Slovenské republiky. Vedení je postaveno na ocelových mřížových stožárech, vodiče Alfe.

2. Sítě vysokého n a p ětí Obec je zásobena z venkovního vedení VN 22kV VN č. 18, které je napájeno z rozvodny 110/22 kV Kyjov. Hlavní vedení j e v některých úsecích postaveno na dřevěných sloupech, vodiče AlFe.

3. T ransform ační stan ice 22/0.4 kV Řešené území, včetně velkých odběratelů je zásobeno následujícími trafostanicemi, jejichž celkový stav je v současnosti vyhovující: Tab. 1: Trafostanice v k.ú. Dražůvky Název trafostanice Dražůvky TI - Obec Dražůvky T2 - ZD

Konstrukce věžová Bts 400

Trafo 400 kVA 250 kVA

Stav Vyhovuje Vyhovuje

4. D istribuční síť N N 0.4 kV Distribuční síť nízkého napětí v obci je převážně venkovního provedení. Venkovní síť NN v obci využívá jako podpěrné body sloupy, dále konzoly a střešníky umístěné na objektech. Vodiče jsou AlFe. Odběrná místa jsou připojena izolovanými závěsnými kabely, případně svody přes střešníky, konzoly. Ojediněle nově postavené objekty jsou napojeny zemními kabelovými přípojkami. Rekonstruovaná síť je v technicky vyhovujícím stavu.

5. O dběratelé V obci patří mezi velké odběratele areál ZD. Z ostatních odběrů jsou významnější objekty občanské vybavenosti - obecní úřad, pohostinství a v neposlední řadě i drobné dílny živnostenského sektoru.

6. V eřejné osvětlení V obci převažuje rozvod VO na podpěrných bodech sítě NN.

7. Další zařízení vyu žívající podpěrné body sítě Mimo již výše uvedeného rozvodu veřejného osvětlení využívají podpěrných bodů sítě místní veřejný rozhlas. Další rozšiřování těchto zařízení je vázáno na souhlas majitele energetických rozvodů.

6 6

Ú ZEM NÍ PLÁN OBCE DRAŽCiVKY -

NÁVRH

17.2. Návrh řešení 1. V ýchozí podklady • • •

Počet bytových jed n o te k ........................................................................................................................... 118 114 Počet d o m ů ................................... Navržená plošná rezerva RD .......................................................................................................................36

V obci Dražůvky je v současnosti proveden rozvod zemního plynu, čímž je zemní plyn hlavním topným mediem v obci. Nově realizované RD budou řešit vytápění především plynem vnávaznosti na rozvody plynu. Tab. 2: Stávající zástavba obce Charakteristika odběru

stávající byty - současný odběr stávající byty - předpokládaný nárůst Celkem stávající RD ostatní objekty v obci - stávající odběr ostatní objekty v obci - předpokládaný nárůst

počet

P soud.

118

250 kW 50 kW 300 kW 50 kW 50 kW

Obec celkem

400 kW Tab. 3: Navržená výstavba

Charakteristika odběru

počet

Navrhované RD

36

Celkem výhled

P soud.

100 kW 100 kW

Tab. 4: Celková rekapitulace Charakteristika odběru

počet

P soud.

potřeba elektrického výkonu - stávající zástavby potřeba elektrického, výkonu navrhované zástavby

400 kW 100 kW

Celkem výhledová potřeba obce

500 kW

Z v ý še uvedených tabulek vyplývá, že pro stávající zástavbu obce je transformační výkon v podstatě vyčerpaný. Zajištění elektrické energie pro přirozený nárůst odběru elektrické energie a částečně i pro nově uvažované lokality výstavby RD bude řešeno v návaznosti celkové elektrifikace obce. Protože obec je v současnosti napájena jednou trafostanicí je pro optimální provoz sítě NN navrženo vybudování dvou trafostanic, které mimo pokrytí přirozeného nárůstu zatížení stávajících odběrů zajistí dostatečný transformační výkon i pro novou výstavbu.

2. Návrh zajištění elektrické energie pro ucelené lokality výstavby

a) Bydlení Lokalita B1

V této lokalitě výstavby (cca 1 RD) bude zajištění elektrické energie řešeno ze stávající sítě NN dostavba ve stavební proluce. Lokalita B2

V této lokalitě výstavby (cca 20 RD) bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových kabelových rozvodů NN napájených z nově navržené trafostanice T3 a propojených na stávající trafostanici TI Obec.

67

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE D RA ŽO v KY -

NÁVRH

Lokalita B3

V této lokalitě výstavby (cca 1 RD) bude zajištění elektrické energie řešeno ze stávající sítě NN dostavba ve stavební proluce. Lokalita B4

V této lokalitě výstavby (cca 4 RD) bude zajištění elektrické energie řešeno posílením případně rekonstrukcí stávající sítě N N , která bude napájena z nově uvažované trafostanice T3. Lokalita B5

V této lokalitě výstavby (cca 10 RD) bude zajištění elektrické energie řešeno vybudováním nových rozvodů NN napájených z no vě navržené trafostanice T4 a propojených na stávající síť NN

b) Rozvoj občanské vybavenosti Lokalita OV1

Tato navržená lokalita je určena především pro sportovní vyžití s předpokládanými minimálními nároky na zabezpečení elektrické energie - možnost napájení ze stávající sítě NN. V případě zvýšených nároků na zajištění elektrické energie bude toto řešeno výstavbou nově navržené trafosta nice T4 a samostatným vývodem z této trafostanice.

c) Lokalita ČOV Zajištění el.energie pro navrženou ČOV bude z nově navržené trafostanice T3 samostatnou přípojkou.

d) Rozvoj podnikatelské sféry Energetická soustava obce je navržena především na pokrytí požadavku současné zástavby a uvažované výstavby RD. Proto je nutno každý požadavek na elektrický výkon pro podnikatelskou činnost samostatně projednat s provozovatelem této soustavy. Soustředěním výrobně podnikatelské sféry do areálu stávajícího zemědělského areálu a okolí vyvstane při vyšších nárocích na odběr el.energie nutnost rekonstrukce trafostanice T2 Farma ZD na vyšší výkon.

3. Související p roblém y s elektrickým i rozvody

a) Vedení W N 220kV Trasa vedení VVN procházející katastrem obce je stabilizována a není uvažováno se změnou. Vedení je nutno respektovat v souladu se zákonem č.458/2000 Sb. a navržená urbanistická studie tyto sítě respektuje.

b) Vedení VN 22kV •

Trasy vedení VN pro trafostanice v obci včetně hlavního vedení jsou stabilizovány a není uvažováno s jejich změnou. Rekonstrukce vedení bude provedena ve stávajícím koridoru vedení. • Pro napájení nově navržené trafostanice T3 bude vybudována venkovní přípojka VN odbočující ze stávající přípojky pro trafostanici TI. • Pro napájení nově navržené trafostanice T4 bude vybudována kabelová přípojka VN, která bude napojena ve stávající trafostanici T I. • Vedení je nutno respektovat v souladu se zákonem č.458/2000 Sb. a nově uvažovaná výstavba bude tyto sítě respektovat.

68

Ú ZEM N Í PLÁN OBCE D RA ŽO v KY -

NÁVRH

c) Trafostanice VN/NN • • •

Vzhledem k excentrickému umístění stávající trafostanice TI Obec je navržena výstavba nových trafostanic T3 a T4. Trafostanice T3 se předpokládá stožárová o konstrukčním výkonu do 250 kVA a trafostanice T4 kiosková - koncová o konstrukčním výkonu do 400 kVA. Pro umožnění napojení kabelové přípojky VN bude trafostanice TI částečně upravena na straně VN.

d) Distribuční síť N N Rekonstruovaná síť NN v obci je v technicky vyhovujícím stavu. Vzhledem ke skutečnosti, že dodavatel elektrické energie je povinen zabezpečit všem odběratelům smluvně dohodnutý výkon, tzv. rezervovaný příkon není v současnosti již možné celoplošné zvyšování zatížení mimo projednaných lokalit. Při realizaci plošné výstavby RD je vhodné uvažovat s kabelovými rozvody NN pro nové objekty. Existenci a trasy kabelových rozvodů NN je třeba respektovat dle zákona 458/2000 Sb.

4. Závěr Jednotlivá* energetická opatření budou realizována postupně v návaznosti na důležitost a na požadavky ze strany odběratelů. Vzhledem ke specifikaci energetického zařízení budou nová ener getická zařízení investičně zastřešena majitelem a provozovatelem distribuční sítě v obci - JME, a.s. s příspěvkem od nových odběratelů nebo od odběratelů zvyšujícím své požadavky na příkon. Výše příspěvku bude v souladu se zákonem 458/2000 Sb. a příslušných vyhlášek MPO např. 169/1995, 191/1998 Sb. V návaznosti na zákon 458/2000 Sb. a další legislativu ČR je třeba pohlížet na energetická zařízení jak stávající tak i nově uvažovaná jako na zařízení provozovaném a budovaném v rámci veřejného zájmu.

69

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE D RAŽÚVKY -

NÁVRH

18. Zásobování plynem 1. Současný stav Severním okrajem katastrálního území obce Dražůvky prochází ve směru západ - východ VTL plynovod DN 200/PN40 Brumovice - Ždánice. Objekty obytné zástavby i objekty občanské a technické vybavenosti obce Dražůvky jsou zásobo vány zemním plynem rozvodnou ST L plynovodní sítí 0 90 a 0 63 z regulační stanice 200/2/1 - 440, která je situována v severní části areálu ZOD Ž.A.D. Žarošice, farma Dražůvky a je provozována pod tlakem 0,30 M Pa. VTL plynovodní přípojka DN 80/PN40, je napojena na VTL 200/PN40 Brumovice - Ždánice. Ochranné pásmo VTL plynovodu DN 200 a DN 80 je 4 m, bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 80 - 15 m a VTL plynovodu DN 200 - 20 m na obě strany od půdorysu. Severozápadní a severní částí katastrálního území obce Dražůvky prochází koridor inženýrských sítí v šíři 300 m. Severně zastavěného území obce Dražůvky, v trati Pod Bečicou se nachází zařízení stanice katodické ochrany s anodovým uzemněním a kabelovými rozvody. Tato stanice katodické ochrany je součástí koridoru inženýrských sítí. Veškerá stavební činnost, prováděná v koridoru inženýrských sítí, musí splňovat podmínky dané ČSN 65 0204, tabulka 2 a musí být individuálně projednána se správcem Čepro a.s., obchodní středisko Produktovody, Dálkovody III, 691 72 Klobouky u Brna. Území vymezené vzdáleností 150 m od anodového uzemnění není vhodné pro situování inženýrských sítí podléhajících korozi. Celé katastrální území obce Dražůvky leží v průzkum ném územ íN esvačilský příkop I. V katastrálním území obce Dražůvky se nachází zařízení MND a.s. Hodonín - likvidované vrty Uh 1, Uh 20, Uh 17 a Uh 19. Likvidace vrtů byla provedena tak, že vystrojení vrtů bylo uřezáno v hloubce 1,80 - 2,0 m pod povrchem, vytaženo a prostor zabetonován. Přítomnost těchto likvidovaných vrtů bude respektována. V severní části k. ú. obce Dražůvky je vyhlášeno CHLÚ Dražůvky. N e fu n k č n í p lynovodní přípojka DN 80/PN 40 sondy Uh 17 je vedena podél silnice Kyjov - Archlebov. V zájmovém území předpokládají MND a.s. Hodonín další průzkumné aktivity s případnou výstavbou podzemního zásobníku plynu s tím, že nelze přesně určit polohu nových objektů.

2. V ýpočet potřeby plynu Výchozí počet b.j. - 118 b.j., z toho trvale obydlených 87 b.j. Max. kapacita území k r. 2015 celkem - 131 b.j. Výpočet potřeby plynu je proveden v souladu s G enerelem plyn o fika ce obce D ražůvky a upřesněn dle současnosti. Je uvažováno se 100 % plynofikací bytového fondu v kategorii: C - vaření + ohřev TUV + otop = 2,60 m3/hod (3000 m3/rok). Pro výpočet potřeby p ly n u je uvažováno s max. hodinovou spotřebou 1,70 m3/hod

a) potřeba plynu pro bytový fond ® 131 b.j. x 1,70 m3/hod = 222,70 m3/hod • 131 b.j. x 3000 nr3/rok = 393 000 m3/rok

b) Potřeba plynu pro maloodběr Tab. 1: Potřeba plynu pro maloodběr : objekt obecního úřadu mateřská škola pohostinství obchod celkem

m3/hod 9 14 10 11 44

70

m /rok 14 000 36 000 21 000 23 000 94 000

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE D RAŽÚVK Y -

NÁVRH

c) potřeba plynu pro velkoodběr Tab. 2: Potřeba plynu pro velkoodběr ZOD Zarošice, farma Dražúvky celkem

Potřeba plynu pro obec Dražúvky celkem:

m3/hod 68 68

m3/rok 348 000 348 000

335 m3/hod = 835 000 m3/rok

3. N ávrh řešení Uzemní plán navrhuje zachování současného, i ve výhledu vyhovujícího systému zásobování obce Dražúvky zemním plynem. Stávající objekty obytné zástavby i objekty občanské a technické vybavenosti obce Dražúvky jsou zásobovány zemním plynem rozvodnou STL plynovodní sítí 0 90 a 0 63 z regulační stanice 200/2/1 440, situované v severní části areálu ZOD Ž.A.D. Žarošice, farma Dražúvky. Plynovodní síť, která je ve správě Jihomoravské plynárenské a.s. bude i ve výhledu provozována pod tlakem 0,30 MPa. Navrhované lokality obytné zástavby budou zásobovány zemním plynem prodloužením stávající rozvodné STL plynovodní sítě. Veškerá stavební činnost, prováděná v koridoru inženýrských sítí v šíři 300 m, který prochází severozápadní a severní částí katastrálního území obce Dražúvky, musí splňovat podmínky dané ČSN 65 0204, tabulka 2 a musí být individuálně projednána se správcem Čepro a.s., obchodní středisko Produktovody, Dálkovody III, 691 72 Klobouky u Brna. Součástí koridoru inženýrských sítí je i zařízení stanice katodické ochrany s anodovým uzemněním a kabelovými rozvody, které se nachází severně zastavěného území obce Dražúvky, v trati Pod Bečicou. Správce zařízení - Čepro a.s., obchodní středisko Produktovody, Dálkovody III, 691 72 Klobouky u Brna upozorňuje na možnost úlev ze 300 m ochranného pásma dle ČSN 65 0204. Přítomnost zařízení M ND a.s. Hodonín v katastrálním území obce Dražúvky bude respektována. V zájmovém území předpokládají MND a.s. Hodonín další průzkumné aktivity s případnou výstavbou podzemního zásobníku plynu s tím, že nelze přesně určit polohu nových objektů.

19. Zásobování teplem Převážná část obyvatelstva a služeb užívá k vytápění zemní plyn, částečně i pevná paliva a elektrickou energii. Pro přípravu a ohřev teplé užitkové vody (TUV) je rovněž využíván zemní plyn, pevná paliva a elektrická energie. V návrhovém období by měla být tuhá paliva nahrazena zemním plynem s doplňkovým zastou pením podílu elektrické energie. Část domácností, případně i některá výrobní zařízení, by mohla k vytápění používat i dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (dřevěné štěpky, sláma, seno apod.), případně jiné alternativní zdroje energie.

71

Územ n í plá n o b c e D r a žú v k y -

NÁVRH

20. Spoje a zařízení spojů 1. T elekom unikace Obec Dražúvky je začleněna do UTO Kyjov, MTO Ždánice. Telefonní účastníci z Dražůvek jsou pomocí zemního kabelu napojeni na digitální ústřednu ve Ždánicích. Kapacita této ústředny je každý rok průběžně rozšiřována dle počtu zájemců o telefonní přípojku. Zemní kabel, spojující obce Dražúvky a Ždánice je mezi Archlebovem a Dražůvkami starší, kapacitně nevyhovuje. Úsek Archlebov - Ždánice je nový (r. 1997). Rozvody v obci jsou řešeny částečně samonosným vedením a částečně zemním kabelem. Dle údajů Obecního úřadu Dražúvky je v obci je v současné době 40 telefonních přípojek. Je zde instalován 1 veřejný telefonní automat. Do zpracovaných mapových podkladů byly telekom unikační kabely zakresleny jen orientačně, proto tyto materiály nesmí být využity pro potřeby územ ních nebo stavebních řízení.

2. D álkové kabely Dle sdělení SPT Telecom , a.s., Bmo prochází severní částí katastru Dražůvek trasa dálkového kabelu (směr Věteřov a Ždánice). Na základě sdělení SPT Telecom a.s. Brno, oddělení rozvoj přenosové techniky, lze konstatovat, že v lokalitě Dražúvky není předpokládána výstavba dálkových kabelů. Výstavbu v dalších letech mohou tvořit pouze privátní požadavky velkých zákazníků.

3. Z ařízení m ístního rozhlasu a rozhlas po drátě V Dražůvkách je provozován místní rozhlas. Ústředna je Tesla AUC 2050, délka rozvodu po obci činí cca 2,4 km, rozvod je veden po sloupech nízkého napětí a po konzolách. V obci je instalováno 22 amplionů veřejného rozhlasu. Rozhlas po drátě nebyl v Dražůvkách zaveden.

4. R adioreléové trasy Dle vyjádření Českých radiokomunikací Praha neprochází vzdušným koridorem obce Dražúvky žádná radioreléová trasa. Do řešení ÚP však byla zakreslena navržená trasa RR paprsku procházející jižní polovinou k.ú. ve směru JV-SZ. Na pozemku pare. č. 1059/73 je vybudována základnová stanice (ZS) EuroTel, která má vyhlášeno kruhové ochranné pásmo o ploměru 200 m od středu ZS. Podle informací Českých radiokomunikací Praha jsou zde přijímatelny tyto rozhlasové stanice s celostátní působností: Č R O l - Radiožumál, Č R 02 - Praha, ČR 03 - Vltava a ČRO R - Regina. Podle průzkumu, konaného v obci, je příjem rozhlasového signálu všech délek dobrý.

5. T elevizní signál Podle sdělení Českých radiokomunikací Praha je distribuce televizního signálu v Dražůvkách zajišťována následujícími vysílači : Tab. 1: Přehled TV vysílačů základní sítě Vysílač Bmo Bmo Brno Hodonín Hodonín

- Kojál - Kojál - Kojál - Babí lom - Babí lom

televizní stanice

kanál

NOVA ČT 1 CT 2 ČT 1 PRIMA

9. kanál 29. kanál 46. kanál 33. kanál 50. kanál

72

ÚZEM N Í PLÁN OBCE DRAŽÚVKY -

NÁVRH

•

Skutečné přijím ání signálů lze určit jen na základě měření pokrytí. Je-li oblast televizním signálem pokryta nedostatečně, stává se iniciátorem dokrývání buď Česká televize nebo držitel licence pro nezávislé vysílání.

•

Na základě průzkumu, který byl konán v Dražůvkách, lze konstatovat, že v tém ěř celé obci lze dobře přijím at signál Č T I, ČT2, TV NOVA i TV PRIMA. Pouze v části Pastvisko je horší příjem signálu TV NOVA.

•

V katastru obce není provozován žádný televizní převaděč.

•

V Dražůvkách není kabelová televize a její zřízení není plánováno.

73


NÁVRH

21. Nakládání s odpady 1. L ikvidace od p adů V obci je prováděn sběr TKO a to do popelnicových nádob 110 1. Pravidelný svoz 1 x za týden v zimě a 1 x za dva týdny v létě je zajišťován firmou EKOR Kyjov na řízenou skládku Těmice. V obci je prováděn i sběr tříděného odpadu. Sbírá se sklo bílé, sklo barevné, papír a plasty. Svoz tříděného odpadu je rovněž zajišťován firmou EKOR Kyjov. Nebezpečný odpad není v současné době na území obce skládkován, po oznámení data sběru je odvážen firmou EK OR Kyjov.

2. V ýpočet m n ožství TKO Qd = 0,55 kg/obyv/den x 380 obyv = 209 kg/den 0,209 t : 0,80 t/m 3 = 0,261 m3/den Qr

= Qd x 365 dnů = 209 kg/den x 365 = 76,29 t/rok 0,26 n r/d en x 365 dnů = 94,90 m3/rok

Stávající poěet odpadových nádob o objemu 110 1 by měl být v návrhovém období zvýšen tak, aby byl zabezpečen specifický objem 25 l/obyv./týden pro jednu domácnost, tzn. aby každá domácnost měla jednu odpadovou nádobu.

3. Skládky V jihozápadní části k.ú. obce Dražůvky, v terénní depresi cca 0,45 km jihozápadně pod zastavěným územím obce, je situována skládka pevných komunálních odpadů. V současné době skládkování již není prováděno. Obecní úřad má vypracovanou projektovou dokumentaci Rekultivace skládky TKO Dražůvky - projekt stavby, která navrhuje technickou a biologickou rekultivaci skládky. V návrhovém období bude nezbytné provést důslednou rekultivaci výše uvedené skládky a zamezit vzniku nových skládek.

74


NÁVRH

22. Ochranná pásma a limity využití území 1. V ý s ta v b a a i n f r a s t r u k t u r a

a) Silniční jsou stanovena pro území mimo zastavěnou část města v souladu se zněním Silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích“ (§ 30 Silniční ochranná pásma) z něhož vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy silnice nebo od osy přilehlého jízdního pásu dálnice či rychlostní komunikace: • • •

silnice 1. tříd y ...................................................................... 50 m silnice II. a III. třídy ................................................. 15 m MK II.třídy 15 m

b) Ochranné pásmo dráhy je stanoveno v souladu se zněním zákona č. 266/1997 Sb. „o drahách“ (§8 Ochranné pásmo dráhy), z něhož vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy krajní koleje. •

dráhy celostátní a regionální (< 160 km /hod)

60 m (min. 30 m od hranice obvodu dráhy)

c) Zařízení elektrizační soustavy Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení a činí dle zák. č.458/2000 Sb. od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: Pro zařízení zřizovaná před 31.12.1994: • • •

pro napětí nad 110 kV do 220 kV včetně pro vodiče bez izolace 20 m pro napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace 10 m u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 10 m Pro zařízení realizovaná po 31.12.1994:

• • •

pro napětí nad pro napětí nad pro napětí nad pro napětí nad 1 kV d)

110 kV do 220 kV včetně pro vodiče bez izolace........................................... 15 m 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace 7m 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče s izolací základní 2m a do 35 kV včetně pro závěsná kabelová vedení 1m

P ly n á re n s k á z a ř íz e n í

Ochranným pásmem, jím ž je ochrana zařízení plynárenských sítí s ohledem na spolehlivost a bezpečnost jejich provozu, se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na obrys, které činí dle zákona č.458/2000 Sb. na obě strany od půdorysu: • • • •

u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovod, přípojek v zastavěném území obce 1m u ostatních plynovodů a plynovodních p říp o jek ......................................................................................4m u technologických objektů (na všechny strany od půdorysu).................................................................4m ochranné pásmo regulační stanice vysokotlaké 10 m

75


NÁVRH

Bezpečnostním pásm em , pro zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynovodních zařízení a ochrana života, zdraví a majetku osob, se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na obrys, které činí: • • •

vysokotlaké plynovody do DN 250 ...................................................................................................... 20 m vysokotlaké plynovody do DN 100 .......................................................................................................15 m regulační stanice vysokotlaké ................................................................................................................10 m

•

Podél silnice Kyjov — Archlebov prochází nefunkční plynová přípojka sondy Uh 19 Moravských naftových dolů. e) O c h r a n n é p á s m o k o r id o r u in že n ý rský c h s ítí

•

Severozápadní a severní částí katastrálního území obce Dražůvky prochází koridor inženýrských sítí v šíři 300 m. Severně zastavěného území obce Dražůvky, v trati Pod Bečicou se nachází zařízení stanice katodické ochrany s anodovým uzem něním a kabelovým i rozvody. Tato stanice katodické ochrany je součástí koridoru inženýrských sítí. Veškerá stavební činnost, prováděná v koridoru inženýrských sítí, musí splňovat podmínky dané ČSN 65 0204, tabulka 2 a musí být individuálně projednána se správcem Čepro a.s., obchodní středisko Produktovody, Dálkovody III, 691 72 Klobouky u Brna. Území vymezené vzdáleností 150 m od anodového uzemnění není vhodné pro situování inženýrských sítí podléhajících korozi.

f ) V o d o v o d n í řa d y a k a n a liz a č n í sto k y Důvodem limitování je bezprostřední ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením. Ochranným i pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásm a jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a dle zák. č. 274/2001 Sb. činí: • •

u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně........................................... 1,5m u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 m m ......................................................... 2,5 m g) T e le k o m u n ik a č n í z a ř íz e n í

• Podzem ní kabely. Důvodem stanovení limitu je zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu telekomunikačních kabelů a zařízení. V ochranném pásmu je zakázáno: zřizovat stavby, umísťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením anebo které by mohly ohrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Zároveň je zakázáno bez souhlasu organizace, v jejíž zprávě je chráněný kabel, provádět zemní práce, které by mohly ohrozit kabely a zařízení a plynulost a bezpečnosti jejich provozu. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí dle zákona č. 151/2000 Sb.: 1,5 m od osy kabelu na každou stranu. •

Radioreléová trasa. Ve směru JV-SZ prochází jižní polovinou k.ú. Dražůvky navržená radiore léová trasa paprsku z vysílače Babí lom.

• Základnová stanice. N a pozemku pare. č. 1059/73 je vybudována základnová stanice (ZS) EuroTel, která má vyhlášeno kruhové ochranné pásmo o ploměru 200 m od středu ZS.

h) O s ta tn í o c h r a n n á p á s m a (pásm a h y g ie n ic k é ochrany) 1. Areály zemědělské výroby

• Zemědělský areál má kolem farmy Dražůvky vyhlášeno stavebním úřadem MěÚ Zdánice ochranné pásmo o poloměru r = 142 m, které je vyznačeno v grafické části.

76


•

NÁVRH

Vzhledem k tomu, že od vyhlášení již uplynula delší doba, byl pro účely tohoto územního plánu zpracován nový nezávislý výpočet, Ochranné pásmo bylo vypočteno OP ve 2 variantách, přičemž do návrhu Ú P bylo zapracováno (navrženo) i OP: pro současné stavy zvířat. Výsledné pásmo hygienické ochrany tvoří kružnice opsaná od emisního středu (rPHOA = 161 m).

2. OP hřbitova

•

Důvodem lim itování je, ve smyslu § 17 zák. č. 256/2001 Sb, o pohřebnictví a o zm ěně některých zákonů, dodržení hygienických požadavků k ochraně veřejného zdraví. Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo om ezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožová ny provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. 3. OP čistírny odpadních vod

•

Pro nově navrhovanou čistírnu odpadních vod jižně pod obcí na pravém břehu Trkmanky je navrhováno ochranné pásmo 100 m od souvislé bytové výstavby.

2. V ytváření a och ran a zdravých životních podm ínek

a) Ochranná pásma vodních toků a zátopová území •

Důvodem je výkon správy vodního toku (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách). Podél vodních toků je nutno zachovat oboustranný volný manipulační pruh: u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry

•

Hlavním recipientem katastrálního území obce Dražůvky je říčka Trkmanka (vodohospodářsky významný tok č. 614), která má vyhlášeno zátopové území, jehož rozsah vyznačen v grafické Části.

b) Radonové riziko Celé řešené území náleží do 2. radonového rizika (střední riziko).

3. O chrana přírody a krajiny a) O c h r a n n é p á s m o lesa Ochranné pásmo lesních porostů činí 50 m od okraje lesa a jeho účelem je zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa. b) U S E S (n a vrh o v a n ý lim it) Ve výkrese Lim ity využití území jsou vyznačeny prvky lokálního USES (biocentra a biokoridory). c) V ý z n a m n é k r a jin n é p r v k y Významný krajinný prvek (VKP) je v zákoně Č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, § 3 definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jim i být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků.

77

ÚZEM NÍ PLÁN OBCE DRAŽŮV KY -

NÁVRH

V grafické části územ ního plán u je vyznačen krajinný segment Chrástovec navrhovaný, v souladu s generelem lokálního Ú S E S 12 jako významný krajinný prvek, který však dosud nebyl vyhlášen.13 Způsoby využívání územ í ve vyhlašovaných "významných krajinných prvcích" ( VKP) a jejich případná ochranná pásma budou specifikována při jejich vyhlášení.

d) Ložisková území nerostných surovin •

Celé katastrální území obce Dražůvky leží v průzkumném území Nesvačilský příkop I.

•

V severní části k. ú. je vyhlášeno CHLU Dražůvky

•

V k.ú. jsou situovány likvidované vrty MND Uh 1, Uh 23, Uh 20, Uh 17 a Uh 19. Likvidace vrtů, včetně dnes nefunkční plynovodní přípojky DN 80/PN 40 k vrtu Uh 17, byla provedena tak, že vystrojení vrtu bylo uřezáno v hloubce 1,8 - 2,0 m pod povrchem, vytaženo a prostor zabetonován. Přítomnost těchto likvidovaných vrtů musí být respektována.

4. Péče o pam átky

a) Památkově chráněné objekty V územním plánu m usí být plně respektovány objekty a plochy, které byly vyhlášeny jako pam átkově chráněné objekty a jsou součástí Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR {socha sv. Jana Nepom uckého naproti zvonici - rejstříkové číslo 2212) a objekty v památkovém zájmu (jsou taxativně uvedeny v Textové části kap. 6).

b) Archeologické lokality Katastr obce Dražůvky leží na území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Je pravděpodobné, že při stavebních výkopových pracích na takém území může dojít k narušení archeologických nálezů. Vzhledem k zájmům archeologické památkové péče je nezbytně nutné, aby zahájení všech stavebních zemních prací na doložených archeologických lokalitách bylo podmíněno, v souladu s § 22 odst. 2 zák. č.20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uzavřením smlouvy o provedení záchranného archeologického výzkumu mezi investorem a organizací mající oprávnění k provádění těchto výzkumů (Ústav archeologické památkové péče Brno) V případě terénních prací v ostatních částech katastru obce Dražůvky je nutno oznámit termín zahájení rozsáhlejších výkopových prací (včetně liniových) a hlášení případných archeologických nálezů - dle § 23 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů a § 127 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (§ 37, 39, 127), ve znění pozdějších předpisů, Ústavu archeologické památkové péče Brno. Pokud by došlo k narušení objektů s archeologickými nálezy, je investor povinen umožnit záchranný archeologický výzkum (formou průzkumu, dokumen tace terénní situace) ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení.

5. Zvláštní požadavky

a) Požadavky vyplývající ze zájmů obrany státu a civilní obrany •

Podle směrnic pro technická opatření civilní obrany musí dopravní síť v obcích zaručovat nezavalitelnost tras pro průjezd hlavními směry, popřípadě po obvodě obce.

Generel m ístního územ ního systém u ekologické stability v k.ú. Dražůvky, StavěŠice a Šardice (LOw spol., Brno 1993) 13

Lesy CR, Lesní správa Bučovice s vyhlášením souhlasí pouze v pfípadč, že nebude om ezovat způsob hospodaření - om ezení výše těžeb, vyloučení holé seče apod., před vyhlášením musí být konkrétní požadavky projednány přímo s LS Bučovice

78


NÁVRH

23. Zeleň Zájmové území jc součástí intenzivní zemědělské oblasti a je výrazným způsobem poznamenáno radikálními hospodářsko - technickými úpravami včetně zemních teras. Do jižní části katastru zasahují lesní porosty Kyjovské pahorkatiny s bohatým a členitým ekotonem. Navazující agrární část území má velmi nízké zastoupení krajinné zeleně. Orná půda tvoří více než 74 % celkové výměry a přibližně 14 % zaujímají lesní porosty. Nezanedbatelnou součástí zeleně jsou i remízky, břehová zeleň, aleje a doprovodná zeleň. Tato zeleň vytváří na mnoha místech ostrou hranici s ornou půdou.

1. V eřejná zeleň Jako veřejná zeleň je pojímána zeleň na volných, nezastavěných prostranstvích, patřících obci. V Dražůvkách se jedná hlavně o předprostor bývalé školy, náves, menší trojúhelníkovou plochu v odloučené části zástavby jihovýchodně od obce, předprostory hřbitovů a některé další plochy které jsou vymezeny obytnou zástavbou a dopravními a pěšími komunikacemi. Zeleň je vesměs dobře udržovaná, na některých místech (v severní části obce za hostincem a před obecním úřadem) by však mělo by dojít ke zlepšení a zvýšení její údržby.

2.V yhrazená zeleň Jako plochy vyhrazené zeleně jsou pojímány plocha u objektu mateřské školy, malého sportovního hřiště v odloučené části zástavby jihovýchodně od obce, která je poměrně dobře udržovaná a pravidelně ošetřovaná. Do ploch vyhrazené zeleně je třeba zařadit i plochy obou hřbitovů (východně od obce a na jihovýchodním okraji katastrálního území, který je však užíván sousední obcí Strážovice), které jsou poměrně dobře a pravidelně udržované. Součástí vyhrazené zeleně by měla být i zeleň v areálu farmy zemědělské výroby. Areál je ozeleněn funkční zelení (vzrostlými stromovými i nízkými ochrannými porosty. Je navrženo výhledové doplnění zeleně na jižní hranici farmy smíšenou zelení.

3. U žitková zeleň Užitková zeleň zahrnuje plochy zahrad, sadů, záhumenků a vinohradů, které se nacházejí jednak v přímé návaznosti na zastavěné plochy v obci, jednak ve východní a jihozápadní části katastru (Havránky a Přední čtvrtě). Tato zeleň je velmi dobře udržovaná a ošetřovaná a tvoří důležitý přechodový prvek mezi urbanizovanými plochami a obdělávanou zemědělskou (převážně ornou) půdou. Má i další důležité funkce při zadržování přívalových vod, je přirozeným filtrem splachů z chemicky ošetřovaných, velkovýrobně obhospodařovaných ploch a v neposlední řadě má i funkci zpevňovací a ekologicko - stabilizační. Prstenec sadů, zahrad a záhumenků obkružuje téměř celé zastavěné území, vyjma jihozápadní části. Užitková zeleň zde má i krajinotvorný význam, protože jasně definuje území sídelního útvaru v zemědělsky využívané krajině.

4. K rajinná zeleň Lesní plochy, zemědělsky obhospodařované plochy, vlastní sídelní útvar a krajinná zeleň formují celkový charakter krajiny. Z krajinářského hlediska rozdělit do několika výrazně rozdílných segmentů: Nejcennější je jižní část území s přírodě blízkými společenstvy doubrav a členitými lemy, která má charakter harmonické krajiny s vysokou ekologickou i estetickou hodnotou. Velmi žádoucí je uchování a zlepšení současného stavu.

79

ÚZEM NÍ PLÁN O B C E D RAŽÚV KY -

NÁVRH

Na tuto část řešeného územ í volně navazuje diverzifikovaná krajina s vysokým podílem člověkem vytvořených společenstev (vinohrady, terasy, sady), která má svůj půvab a vykazuje zvýšené krajinářské hodnoty. V hodným i drobnými úpravami (výsadba zeleně, přiměřené využití teras, omezování rozvoje agresivních dřevin - zejména akátu, obnova některých tradičních cest včetně doprovodné zeleně) lze výrazně hodnotu území zvýšit. Severozápadní, severní, severovýchodní a jižní část území s rozsáhlými plochami orné půdy a minimálním krajinným inventářem reprezentuje krajinu plně antropogenizovanou se sníženou krajinářskou hodnotou. D oporučuje se diverzifikace půdního fondu, realizace prvků ÚSES, uplatnění protierozní ochrany pozem ků a důsledná ochrana stávajících krajinotvomých prvků). Důležitými prvky krajinné zeleně jsou břehové porosty, rozptýlená zeleň a aleje. Břehová a doprovodná zeleň jsou význam ným i liniovými prvky, které vytvářejí přirozený rámec vodotečí a komunikací. V D ražůvkách však byla liniová zeleň značně redukována a v mnohých případech doprovodná zeleň podél vodních toků zcela chybí. V budoucnu by měly být stávající součásti krajinné zeleně zachovány a dále rozšiřovány a posilovány, a to hlavně v návaznosti na navržený generel lokálního ÚSES a také podél vodních toků.

5. T rvalé lesn í p o ro sty - pozem ky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) V katastrálním území o b c e Dražůvky se nachází 73,8 ha trvalých lesních porostů, což představuje 14,3 % celkové výměry. Je d n á se o hospodářské lesy. Lesy jsou rozloženy v jižní části katastru. Jedná se o nejcennější část územ í s přírodě blízkými společenstvy doubrav a členitými lemy, která má charakter harmonické krajiny s vysokou ekologickou i estetickou hodnotou. Lesy jsou reprezentovány zejména dubovými a dubohabrovými háji se zastoupením dubu, habru a lípy, ostatní listnáče se vyskytují jen málo. Zastoupení habru je postupně redukováno ve prospěch kvalitnější lípy. Nízký je ro v n ěž podíl nepůvodního smrku, částečně i borovice. Keřové patro je velmi bohaté zvláště v ekotonu - vedle podrostu mladých lip, dubů, babyky a habru se objevuje hloh, líska obecná. V územním p lán u je navrženo zalesnění nevyužívaných teras a bývalé skládky v jihozápadní části katastrálního území (Šibenice) a část bývalých sadů východně od obce (Grýnová). Navržené plochy jsou vyznačeny v grafické části LIS. Další plochy, u nichž je výhledově uvažováno zalesnění, jsou plochy prvků územního systém u ekologické stability (ÚSES) - viz kap. 24. Územní systém ekologické stability. Na plochách PUPFL se nenacházejí žádné objekty individuální rekreace a v urbanistické studii není navrhována žádná výstavba ani dostavba rekreačních chat. Návrhem řešení k záboru PUPFL ani jinému dotčení trvalých lesních porostů. Ochranné pásmo lesních porostů je 50 m od okraje lesa. V ochranném pásmu nejsou navrženy žádné stavby. Pozemky, k teré leží v tomto ochranném pásmu budou využívány stávajícím způsobem, tj. převážně jako zem ědělský půdní fond.

80

Ú z e m n í p l á n o b c e D ražů v tcy -

návrh

24. Územní systém ekologické stability 24.1. Ekologická stabilita Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními m echanism y vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí (odolnost - rezistence) nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele (faktoru) k normálu (pružnost - resilience). Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Hlavními cíli jsou : •

zachování genofondu

•

příznivý vliv na okolní krajinu

•

možnost optim álního využití krajiny Při zabezpečování ekologické stability ie mi. nutno vycházet z

• • • • • •

relativně ekologicky stabilních prvků krajiny - chráněná území regionální kostry ekologické stability prostorově významných krajinných společenstev flóry evidence rozptýlené zeleně relativně hodnotných prvků lesních, travních a vodních společenstev koeficientu ekologické stability území

Dále je nutno zabezpečit nepřekračování limitního zatěžování stabilních prvků v krajině. Základní podklad vyjadřující dlouhodobý charakter ekologické stability území je možno vyjadřovat použitím „koeficientu ekologické stability“ - KES, který je poměrem relativně biologicky stabilních prvků přírody k prvkům relativně nestabilním. Stupnice výsledných hodnot indikuje intenzitu využívání území a porušení přírodních struktur. Pro zjištění hodnoty KES je nutno provést klasifikaci jednotlivých ploch v celém katastru, která zároveň vyjadřuje aktuální stav krajinných ekosystémů ( plošných prvků ) a ekotonů (liniových prvků) z hlediska jejich významu pro ekologickou stabilitu. Tento význam je dán především mírou jejich ekologické stability a používá se při něm šestistupňová typologická klasifikace, v níž ekologická stabilita ekosystémů je v obráceném poměru k stupni jejich přirozenosti: 012345-

plochy plochy plochy plochy plochy plochy

ekologicky ekologicky ekologicky ekologicky ekologicky ekologicky

výrazně nestabilní, bez přirozených ekologických vazeb velmi málo stabilní málo stabilní středně stabilní velmi stabilní nejstabilnější

24.2. Ekologická charakteristika řešeného území Značná část území je zemědělsky velmi intenzívně využívána. Zemědělský půdní fond, včetně zahrad, luk a pastvin zaujímá téměř čtyři pětiny (cca 79 %) výměry, přičemž 74 % celkové výměry tvoří orná půda. Zájmové území je součástí intenzivní zemědělské oblasti a je výrazně poznamenáno rozsáhlými hospodářsko technickými úpravami včetně zemních teras. Do jižní části katastru zasahují lesní porosty Kyjovské pahorkatiny. Navazující agrární část území má velmi nízké zastoupení krajinné zeleně. V území byly v minulosti ve dvou lokalitách vybudovány terasy, které ale nejsou dnes obhospodařovány a na jejichž úbočích se postupně vytvářejí zajímavá společenstva charakteru stepních lad a to jak trávobylinná společenstva, tak zejména společenstva křovin, které vytvářejí významné útočiště pro celou řadu živočišných druhů v nehostinné zemědělské krajině.

81


NÁVRH

Dražůvky náleží do vinařské oblasti kyjovské. Daří se zde nejlépe ranějším odrůdám pro výrobu bílých vín, mezi nimiž hraje hlavní roli odrůda Müller-Thurgau. Intenzivní využívání půdního fondu bývalo doplněno četným i sady, které však byly opuštěny a dnes se zde velmi výrazně prosazuje náletová zeleň (Antonínky, Grýnová). Na rozdíl od volné krajiny vykazuje zastavěné území vyšší zastoupení ovocné i neovocné zeleně včetně vzrostlých listnáčů (zejm éna lip), které dotvářejí charakter obce. K důležitým problém ům řešeného území patří vodní eroze, která významným způsobem snižuje půdní úrodnost a kvalitu životního prostředí obecně. Na ekologicky nestabilních plochách agrárních m onokultur se pouze v m inimální míře uchovaly prvky zpomalující povrchový odtok vod a umožňující jejich vsáknutí, které mají současně i významné ekologicky stabilizující a krajinotvorné funkce (meze, žleby, úvozy, polní komunikace s doprovodnou zelení, zatravněné úpady apod.). Ekologická stabilita výše uvedených ploch přechází od stupně 1 - malá až velmi malá ( plochy orné půdy) přes stupeň 2 (převážně pozemky drobné držby) a 3 - středně stabilní (louky, liniová dřevinná společenstva, některé náletové remízky , doprovodná břehová zeleň ), až po velmi stabilní - stupeň 4, resp. nejstabilnější - stupeň 5. Ekologicky nej stabilnější segmenty představují lesní porosty v jižní části katastrálního území (ES = 4 - 5 ) . Uprostřed katastrálního území se nachází vlastní sídelní útvar. Jedná se o urbanizované plochy s větším či menším zastoupením zeleně, případně o plochy bez vegetace, které je možno charakterizovat jako plochy ekologicky m álo stabilní až nestabilní (stupeň 1 - 0). Tyto plochy přecházejí v zemědělsky velkovýrobně obhospodařované plochy orné půdy. Z hlediska ochrany a vytváření přirozeného genofondu krajiny je vhodné provést diferenciaci jednotlivých krajinných typů. 1. Nejcennější je jižní část území s přírodě blízkými společenstvy doubrav a členitými lemy, která má charakter harm onické krajiny s vysokou ekologickou i estetickou hodnotou. Velmi žádoucí je uchování a zlepšení současného stavu. Zde jsou velmi dobré podmínky pro vytváření přirozeného genofondu krajiny. 2. Na plochy lesních porostů volně navazuje diverzifikovaná krajina s vysokým podílem člověkem vytvořených společenstev (vinohrady, terasy, sady), která vykazuje zvýšené krajinářské hodnoty. Vhodnými drobnými úpravam i (výsadba zeleně, přiměřené využití teras, om ezování rozvoje agresivních dřevin - zejm éna akátu, obnova některých tradičních cest včetně doprovodné zeleně) lze výrazně hodnotu území zvýšit a jsou zde relativně příhodné podmínky pro zvyšování přírodního krajinného potenciálu . 3. Zbývající část území s rozsáhlými plochami orné půdy a minimálním krajinným inventářem reprezentuje krajinu plně antropogenizovanou se sníženou krajinářskou hodnotou. Doporučuje se diverzifikace půdního fondu, realizace prvků ÚSES, uplatnění protierozní ochrany pozemků a důsledná ochrana stávajících krajinotvorných prvků). V této části území nejsou takřka žádné podmínky pro vytváření přirozeného genofondu krajiny a kostra ekologické stability zde chybí.

24.3. Kostra ekologické stability Kostra ekologické stability je vytvářena stávající existující soustavou relativně ekologicky stabilních segmentů, bez ohledu na jejich funkční vztahy v prostoru a čase. Jedná se o ekologicky nejstabilnější společenstva, vzniklá v daném území vlivem antropogenních tlaků. Základem při tvorbě kostry ekologické stability jsou ekologicky významné segmenty krajiny, které představují relativně stabilní ekosystémy, vyznačující se trvalostí bioty a ekologickými podmínkami, které umožňují existenci druhů přirozeného genofondu, odpovídajícímu stavu využívání okolní krajiny (území).

82


NÁVRH

Jedná s e o:

• • • •

Ekologicky významné krajinné prvky ( EVKP ) Ekologicky význam né krajinné celky ( EVKC ) Biocentra - ekologicky významné segmenty krajiny s regionálním významem Biokoridory - ekologicky významné segmenty krajiny, umožňující migraci bioty s regionálním významem Dalšími so u čá stm i při vym ezování kostry ekologické stability bývají:

• • • • • • •

m aloplošná chráněná území (Přírodní památky) kontaktní zóny ochrany I. stupně (odstupňované zóny zájmu ochrany přírody na ZPF a LPF ) lesní porosty - význam né semenné porosty významná lesní společenstva prvky rozptýlené zeleně v krajině hodnotná vodní společenstva chráněné stromy a jejich skupiny

Pro vymezení kostry ekologické stability v krajině bylo provedeno zhodnocení aktuálního stavu jejích ekosystémů (plošných prvků), ekotonů a liniových prvků, z hlediska jejich významu pro ekologickou stabilitu. Tento význam je dán především mírou jejich ekologické stability. Řešené území lze tvoří členitá pahorkatina s významným zastoupením zemědělské výroby s nerovnoměrným rozložením jednotlivých druhů ploch. Významné zastoupení (nikoli plošně ale ekologicko stabilizační) zde mají trvalé lesní porosty. Řešené území můžeme charakterizovat jako do určité míry nestálý, krátkodobý ekosystém (téměř 80 % zastoupení agrocenóz) s nutným přísunem dodatkové energie. Koeficient ekologické stability (tj. poměr mezi relativně trvalými a umělými, krátkodobými ekosystémy), se zde pohybuje okolo hodnoty 0,31. Jako prvky kostry ekologické stability lze uvažovat lesní porosty v jižní části k.ú. a některé izolované remízky a náletové porosty (Zadní čtvrtě, Antonínky).

24.4. Příčiny narušení ekologické rovnováhy Po dlouhé období se využívání krajiny člověkem dělo v souladu s přírodními podmínkami. K prvním projevům závažnějšího narušování přírodní rovnováhy území docházelo ke konci 19. stol. a to na lesním půdním fondu (zavádění jehličnatých monokultur), zemědělském půdním fondu (pěstování intenzivních plodin) a s tím související projevy vodní eroze na pozemcích) i ve vodním režimu krajiny (vysušování rybníků, regulace vodních toků, později velkoplošná odvodnění). Rychlé tempo rozvoje v zemědělství, průmyslu, dopravě a dalších činnostech tyto projevy zesilovalo a vyvrcholilo v období tzv. rozvinuté socialistické velkovýroby. Hospodářsko - technické úpravy pozemků výrazně zredukovaly diverzitu krajiny, zemědělská půda byla v maximální míře zorněna a následnými melioracemi vysušena. K urychlení odtoku vod přispěla i regulace vodních toků, redukce břehových porostů a v mnoha případech též neodborně prováděná údržba vodotečí. Z volné přírody vymizela celá řada dříve běžných druhů živočichů a rostlin. Vytvoření rozsáhlých bloků orné půdy bez krajinných prvků, které by současně zpomalovaly odtok, vedlo k výraznému zvýšení plošného rozsahu i intenzity erozních procesů (především vodní a částečně i větrné eroze) s následným zmenšením hloubky om ice a dalšími negativními znaky. Narušený vodní režim krajiny je nejvíce patrný z při periodicky se opakujících přívalových stavech srážek, které způsobují škody na pozemcích i majetku. Narušením přímé vazby mezi člověkem a přírodou došlo zejm éna v severozápadní, severovýchodní a jihozápadní části řešeného území ke značnému snížení ekologické stability území, která zde dnes nemá dostatek stávajících krajinných prvků pro obnovení své ekologické stability. Vytvářením rozlehlých honů orné půdy (zejména v posledních 20 letech), které svou velikostí neodpovídají charakteru utváření terénu, se negativně projevila likvidace mezí a žlebů se stromovými a keřovými porosty, melioraění zásahy do vodního režimu půd a celkové urychlení odtoku povrchových vod, což se projevilo prudkým nárůstem vodní, a

83


NÁVRH

ve vrcholových partiích i větrné, eroze. Intenzivní zemědělská výroba na geneticky méně příhodných půdách si vyžádala vysoké vklady dodatkové energie, zejména při kultivaci, ochraně a výživě rostlin, což má za následek utužení půd a výrazný pokles jejich přirozené biologické aktivity. Z území, při snaze o m axim ální zornění, byly redukovány trvalé travní porosty a doprovodná keřová a stromová zeleň, vytvářející protierozní zábrany. Rozsáhlé plochy monokultur zemědělských plodin jsou nepřekonatelnou bariérou pro řadu rostlinných a živočišných druhů. N a ekologicky nestabilních plochách agrárních m onokultur se pouze v minimální míře uchovaly prvky zpomalující povrchový odtok vod a um ožňující jejich vsáknutí, které mají současně i významné ekologicky stabilizující a krajinotvorné funkce (m eze, žleby, úvozy, polní cesty s doprovodnou zelení, zatravněné úpady ap).

24.5. Biogeografické poměry Dle nového Biogeografického členění České republiky (Culek M. a kol., 1996) biogeograficky leží řešené území v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii západokarpatské a nachází se na rozhraní biogeografických regionů žďánicko-litenčického (3.1) a hustopečského (4.3). Mezi oběma regiony je plynulý přechod.

1. C harakteristik y bioregionů

a) Ždánicko-litenčický bioregion (3.1) Bioregion leží ve středu jižní Moravy, zabírá severní část geomorfologického celku Ždánický les, severní okraj celku K yjovská pohorkatina a celek Litenčická pahorkatina. Bioregion obepíná téměř ze všech stran Chřibský bioregion (3.2) a má plochu 928 km2. Bioregion je tvořen nízkou teplou pahorkatinou na m ěkkých vápnitých sedimentech. Bioregion tvoří přechod mezi typickými částmi západokarpatské a severopanonské podprovincie. Vyskytuje se zde řada mezních karpatských a panonských prvků, zvláště nelesní flóra je bohatá, s řadou různých migroelementů a floroelementů, převážně kontinentálních. Dominuje zde 3. dubovo-bukový vegetační stupeň, reprezentovaný v nejvyšších částech bohatými západokarpatskými bučinami nižších poloh. Na jižních svazích a v nižších polohách se vyskytuje 2. bukovo-dubový stupeň, odpovídající dubohabřinám. Nereprezentativní je severní část, tvořená jednotvárnějším územím bez větší účasti teplomilné bioty. V současnosti jso u zastoupeny velké komplexy dubohabrových a bukových lesů, v bezlesí převažuje orná půda, časté jso u sady. Bioregion zahrnuje zčásti termofytikum a leží v částech fytogeografických podokresů 20a. Bučovická pahoraktina (východní polovina), 20b. Hustopečská pahorkatina (výše položené kraje) a 21a. Hanácká pahoraktina (jižní okraj). Z mezofýtika zabírá fytogeografické podokresy 77a. Ždánický les, 77b. Litenčické vrchy a jihovýchodní okraj fytogeografického podokresů 77c. Chřiby. Vegetační stupně (Skalický): kolinní až suprakolinní. Potenciální vegetaci tvoří v nižších polohách dubohabřiny Carici pilosae-Carpinetum , které jsou pouze na nej extrémnějších stanovištích nahrazeny teplomilnými doubravami ze svazu Quercion petraeae (zejména Potentillo albae-Quercetum), výjimečně i sípákovými doubravami ze svazu Quercion pubescenti-petraeae (Sorbo torminalis-Quercetum). V nejvyšších polohách jsou bučiny (Carici pilosae-Fagetum). V údolích kolem potoků lze předpokládat luhy asociace Pruno-Fraxinetum. V plochých depresích jsou ojediněle i bažinné olšiny (Alnetion glutinosae). Primární bezlesí pravděpodobně chybělo. Podstatnou součástí přirozené náhradní vegetace jsou xerotermní travinobylinné porosty, náležející převážně svazu CirsioBrachypodion pinnati, na ně často navazují lemová společenstva svazu Geranion sanguinei a křoviny Prunion spinosae, vzácněji i Prunion fruticosae. Výjimečně na kyselých substrátech v jižním podhůří Chřibů byl zaznam enán výskyt vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Vlhké louky jsou vzácné, s vegetací svazu Calthion i Molinion, dříve řídce i Caricion davallianae. Hranice vůči Prostějovskému bioregionů (1.11) jsou velmi nevýrazné, podmíněné geomorfolo gicky a předpokládanou převahou karpatských prvků v původní biotě. flranice vůči Hustopečskému bioregionů (4.3) je nevýrazná, biotická, vůči bioregionům Dyjsko-moravskému (4.5) a Kojetínskému

84


NÁVRH

(3.11) je výrazná, daná podstatně nižším a plošším reliéfem i odlišnou biotou. Flóra a vegetace plynule navazuje na Hustopečský bioregion (4.3), od něhož se liší zejména absencí panonských dubohabřin (Primulo veris-Carpinetum ), menším podílem teplomilných doubrav a typicky vyvinutými bučinami v nejvyšších polohách. V náhradní vegetaci chybějí náročnější společenstva svazu Festucion valesiacae a vjejich flóře nenajdeme mnohé panonské prvky, jako kosatec nízký (Iris pumila), koulenku prodlouženou (Globularia punctata), sinokvět měkký (Jurinea mollis) či třezalku sličnou (Hypericum elegans), v luční vegetaci tvořily kontrast druhy slatinných luk, např. tuřice Davallovy (Vignea davalliana), t. latnatá (V. paniculata), ostřice lemovaná (Carex hostiana) nebo tolije bahenní (Parnassia palustris). Chřibský bioregion (3.2) se odlišuje převahou bučin, v jejichž druhové skladbě se objevují i submontánní druhy, např. růže alpská (Rosa pendulina), vrbina hajní (Lysimachia nemorum), rozrazil horský (Veronica montana), ječm enka lesní (Hordelymus europaeus). V náhradní vegetaci Chřibů vesměs chybějí náročnější xerotermní druhy i společenstva. Vůči bioregionům Pomoraví - Kojetínskému (3.11) a Dyjsko-moravskému (4.5) - tvoří kontrast absence vegetace podsvazu Ulmenion. Osídlení v nižších částech bioregionu je velmi staré, od 7. tisíciletí před n.l., avšak nejvyšší partie nebyly nikdy odlesněné. V lesích z větší části zůstala zachována přirozená druhová skladba. Lesy mají často formu pařezin, zčásti však došlo k přeměně na lignikultury stanovištně nepůvodních dřevin. V nižších polohách jsou rozsáhlé polní kultury, přirozená náhradní vegetace je vesměs zachována jen na prudších svazích.

b) Hustopečský bioregion (4.3) Bioregion leží v term ofytiku ve fytogeografickém podokrese 20b. Hustopečská pahorkatina (kromě severozápadního a severovýchodního cípu a výše položených míst při hranicích se Ždánickým lesem) a v jihozápadní části fytogeografického podokresu 20a. Bučovická pahorkatina. Vegetační stupně (Skalický): kolinní. Potenciální vegetaci tvoří z větší části panonské dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum), místy (zejména na severních expozicích) jsou nahrazeny karpatskými (Carici pilosae-Carpinetum), velmi vzácně se vyskytují přechodné typy s dominantním bukem, blížící se asociaci Carici pilosae-Fagetum. Časté je rovněž zastoupení teplomilných doubrav. Na mírných svazích v jižní části bioregionu je zastoupeno panonské guercetum pubescenti-roboris ze svazu Aceri tatarici-Quercion, do severní části na obdobná stanoviště zasahuje středoevropské Potentillo albae-Quercetum ze svazu Quercion petraeae. Na extrémnějších konvexních jižních svazích jsou typické šípákové doubravy (Quercion pubescenti-petraeae), především asociace Corno-Quercetum. Na zasolených půdách depresí byly snad v minulosti panonské halofilní lesostepi (Galatello-Quercetum). V údolích podle vodních toků jsou lužní lesy typu Pruno-Fraxinetum. Primární bezlesí je velmi vzácné, pravděpodobně je vázáno na stepní oka na nejprudších svazích (komplex fýtocenóz svazu Festucion valesiacae, CirsioBrachypodion pinnati, Geranion sanguinei a Prunion fruticosae. Přirozená lesní vegetace zaujímá jenom část plochy. Místy je vyvinuta náhradní travinobylinná vegetace. Její podstatnou součástí jsou rozmanité fytocenózy svazů Festucion valesiacae a CirsloBrachypodion pinnati. N a fragmentech slanisk byl komplex slanomilných společenstev, dnes prakticky destruovaný. Nečetné vodní plochy a mokřady jsou bez význačnější vegetace. Ve skladbě flóry jsou zastoupeny četné teplomilné druhy, mezi nimi je přítomna celá řada mezních prvků. Jsou to druhy vyznívající z jihu až jihovýchodu, submediteránní, např. dub pýřitý (Quercus pubescens), třemdava bílá (Dictamnus albus) a koulenka vyšší (Globularia punctata), pontickojihosibiřské, např. pelyněk pontický (Artemisia pontica), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), katrán tatarský (Crambe tataria) a kosatec nízký (Iris pumila) a dokonce orientálně-turánské, reprezentované např. bytelem rozprostřeným (Kochia prostrata). Na okraje, zejména do lesní flóry, pronikají druhy ze sousedních bioregionů, náležející flóře alpsko-karpatských podhůří, jako ostřice chlupatá (Carex pilosa), dymnivka plná (Corydalis solida), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictrnides) a oměj vlčí (Aconitum vulparia). Zřídka sem zasahují karpatské druhy, představované

85

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE D RAŽÚVKY -

NÁVRH

hvězdnatcem čem eřicovým (Hacquetia epipactis), velmi ojediněle i hercynské - vzácně se vyskytuje jaterník trojlaločný (H epatica nobilis). Fauna bioregionu je typickou součástí panonské podprovincie, i když postrádá edatickou rozma nitost M ikulovského bioregionu (4.2). Charakteristický je bezprostřední vliv sousedství nejzápadnější karpatské výspy na jižní M oravě, tj. Ždánického lesa. Nej významnější jsou živočišná společenstva na spraších. Dosud zde přežívá kobylka sága, kobylka Pnecilimon intermedius, častá je kudlanka nábožná, m odrásek Polyom m atus damon a srpice Bittacus hageni. V posledních letech probíhá na těchto stanovištích sukcese teplomilného hmyzu z evropského jihovýchodu - žluťásek tolicový, masařka balkánská. T ekoucí vody patří do pásma pstruhového, větší potoky do.lipanového, na dolních tocích s přechody do parm ového pásma. Většina toků je však znečištěna, prakticky bez ryb. Významné druhy - savci: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice m alooká (Apodemus microps), netopýr brvitý (M yotis emarginatus). Ptáci: zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), vlha pestrá (Merops apiaster), strakapoud jižní (Derulrocopos syriacus), břehule říční (Riparia riparia), moudivláček lužní (Rem iz pendulinus), ťuhýk menší (Lanius minor), t. rudohlavý (L. senátor), strnad zahradní (Emberiza hortulana). Obojživelníci: skokan štíhlý (Rana dalmatina). Plazi: ještěrka zelená (Lacerta viridis). M ěkkýši: hlemýžď zahradní (Helix pomatia), páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis), vlahovka narudlá (Monachoides incamata), keřnatka vrásčitá (Euom phalia strigella), síťovka blyštivá (A egopinella minor), žitovka obilná (Granaria frumentum), skelnatka zemní (Oxychilus inopinatus), bezočka sídlovitá (Cecilioides apicula); suchomilka rýhovaná (Helicopsis striata), tmavoretka bělavá (Monacha carthusiana). Hmyz: kobylka sága (Saga pedo). kobylka Poecllimon intermedius, Platycleis vittata, saranče Omocestus petraeus, Euchorthyppus pulvinatus, Paracyptera microptera, kudlanka nábožná (Mantis religiosa), srpice komárovec Bittacus hageni, Bittacus italicus, zavíječ Synaphe connectalis, pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), žluťásek tolicový (Colias erate), žluťásek C. chrysotheme, modrásek Polyomm atus damon, můry Lygephila ludicra, Phyllophila obliterata, Pyrrhia purpurina, Perigrapha L-cinctum, nesytky Chamaesphecia crassicornis, Ch. colpiformis, Ch. astatiformis, drvoplen Parahypopta caestrum, pouzdrovníčci C oleophora squamella, C. oriolella, C. albostraminata, drobničcí Trifurcula josefklimeschi, Ectoedem ia rufifrontella, vřetenušky Zygaena punctum, Z. laeta, makadlovka Vulcaniella extremella, píďalka Chlorissa etruscaria, kutilka Sceliphron destillatorius, masařka balkánská (Giopygla crassipalpis).

2. G eobiocenologická typizace Obraz původního rostlinného krytu je dán především jeho geografickou polohou. V rekonstruovaném vegetačním krytu převládá 2. vegetační stupeň. Člověk svou činností původní porosty z převážné míry rozrušil a nahradil je polními a lesními kulturami. Dnešní společenstva jsou tedy jen odrazem geobiocenóz původního přirozeného lesa. Hlavními potenciálními společenstvy v řešeném území jsou:

• •

2BD3 : Fagi - Querceta tiliae (bukové doubravy s lípou) 2BC4 : Ulmi - Fraxineta carpini (habrojilmové jaseniny)

Potenciální vegetaci tvoří podle Culka (1996) dubohabřiny (Carici pilosae - Carpineum ), objevují se i teplomilné doubravy (Potentillo albae - Quercetum ze svazu Querion petrae), v údolích kolem potoků lze předpokládat luhy asociace Pruno - Fraxinetum. Podstatnou součástí přirozené náhradní vegetace jsou xerotermní trávobylinné porosty náležející převážně svazu Cirsio - Brachypodion pinnati,na ně často navazují lemová společenstva svazu Geranion sanguinei a křoviny Prunion spinosae. Primární bezlesí je velmi vzácné, pravděpodobně je vázáno na stepní oka na nejprudších svazích (komplex fytocenóz svazu Festucion valesiacae, Prunion fruticosae). Flora i fauna je dosti pestrá - vnelesní vegetaci jsou přítomni četní zástupci teplom ilné květeny různých geoelementů a migroelementů. Charakteristický je vliv Ždánického lesa. Nej významnější jsou živočišná společenstva na spraších, kde doposud přežívá kobylka sága a kudlanka nábožná. Na vinicích je dokladován výskyt jihoevropské cikády viničně.

86

KARTOGRAM - ÚSES

lo k á l n í b io c e n t r u m

c h y b ě jíc í n e b o n e f u n k č n í

LOKÁLNÍ BIOKORIDOR VYMEZENÝ A FUNKČNÍ LOKÁLNÍ BIOKORIDOR CHYBĚJÍCÍ NEBO NEFUNKČNÍ VÝZNAMNÝ KRAJINNÝ PRVEK


NÁVRH

24.6. Lokální územní systém ekologické stability Základním podkladem pro tvorbu ÚSES v zájmovém území byl návrh G enerelu regionálního Ú SES (Low a spol., 1992) a ÚTP N adregionální a regionální Ú SES ČR (Společnost pro životní prostředí, Brno, 1996). Z hlediska širších vztahů probíhají severně od řešeného území - po hlavních hřebenech Zdánického lesa a Chřibů dvě trasy nadregionálních biokoridorů: na západě K 138, reprezentující m ezofilní hájová společenstva (Ždánický les - K 132 [K132 = Vrapač, Doubrava Přední kout]) a K 137 propojující nadregionální biocentrum (dále jen NRBC) č. 93 Ždánický les s NRBC č. 94 B u ch lo vké lesy. Tato trasa reprezentuje mezofilní společenstva bučin. Jižně a východně od řešeného území, byla vym ezena trasa regionálních biokoridorů RK 131, RK 636 a RX 129 propojující NRBC č. 108 Č erné bláto (severně od Hodonína) s NRBC č. 93 Ž dánický les. Do této trasy byla vložena funkční regionální biocentra Díly za rybníky [12] (jižně od M istřína) a Babí lom [13] (severně od Strážovic). Jižně od řešeného území byly v nivě Moravy vymezeny další dvě trasy nadregionálních a regionálních biokoridorů. V samotném řešeném území k.ú. Dražůvky nebylo vymezeno ani navrženo žádné biocentrum regionálního nebo nadregionálního ÚSES, ani zde neprochází žádný biokoridor regionálního nebo nadregionálního významu. Na výše uvedený regionální ÚSES (v měřítku 1:50000) hierarchicky navazuje lokální ÚSES. Lokální ÚSES má v celém systému ekologické stability specifické postavení. Stabilizačním působením biocenter, biokoridorů a interakčních prvků na okolní ekologicky méně stabilní území zabezpečuje provázanost a funkčnost celého ÚSES. Tato síť ekologicky stabilizujících segmentů krajiny je základním kamenem vyšších systémů a zároveň plní i funkci genetické zásobárny ke spontánnímu uchovávání regionálního genofondu volně žijících organismů. Generel lokálního ÚSES pro k.ú. Dražůvky a navazující území zpracovala firma Low a spol. v měřítku 1:10 000 {Generel místního územního systému ekologické stability v k.ú. Dražůvky, Stavěšice a Sardice; Low spol., Brno 1993). Generel řešil jednotlivé prvky systému ekologické stability biogeografickou diferenciaci, kostru ekologické stability, stanovení a vymezení biocenter, biokoridorů a návrh lokálního ÚSES. Na základě vlastní znalosti území a po provedení doplňujícího terénního průzkumu, který byl korigován s leteckými snímky byl upřesněn výše uvedený generel lokálního ÚSES a v rámci návaznosti na řešení sousedního k.ú. Archlebov byl vložen krátký úsek nového lokálního biokoridoru. Páteří navrženého lokálního ÚSES jsou vodní toky, zejména potok Trkmanka. Z k.ú. Věteřov zde od severovýchodu přichází chybějící lokální biokoridor navržený v nivě Soudného potoka, která se severně od Dražůvek vlévá do Trkmanky. Přibližně 250 m jižněji pod tímto soutokem ústí do Trkmanky její bezejmenný pravostranný přítok, na němž byl navržen další chybějící lokální biokoridor propojující navržené chybějící LBC Hejdy (k.ú. Zdánice) s dalším navrženým a chybějícím (v současnosti již založeným) LBC Za humny. Toto LBC bylo vymezeno jižně pod Dražůvkami v údolní nivě Trkmanky v místě bývalého (a v současnosti již obnoveného) rybníka. Od LBC Za humny pokračuje trasa biokoridoru vedená v nivě Trkmanky jihozápadním směrem k dalšímu navrženému LBC P od Čertovem a dále pokračuje za hranici k.ú. Dražůvky. V jižní části katastrálního území byla v lesních porostech vymezena trasa funkčního a vymezeného biokoridoru propojujícího RBC B abí lom (k.ú. Větéřov) s lokálním biocentrem (LBC Svatá Anna?) v k.ú. Želetice. Tento základní ekologicky stabilizační skelet je dále doplněn řadou interakčních prvků. Navržené řešení generelu lokálního ÚSES v je zapracováno do výkresů 01, 02, 03, 07 a 08. Popis jednotlivých biocenter a biokoridorů byl převzat z Generelu lokálního ÚSES a je v samostatné tabulkové části - B2.

87


NÁVRH

Tab. 1: Minimálně nutné plochy biocenter typ společenstva Lesní 1. dubový VS a luhy 2 . bukodubový 3 . dubobukový 4. bukový 5. jedlobukový 6. smrkojedlobukový 7. smrkový 8. klečový Vodní vod běhutýc vod stojatých Mokřady v nivách 1. dubový VS a luhy 2. bukodubový 3 . dubobukový 4. bukový 5. jedlobukový 6. smrkojedlobukový 7. smrkový 8. klečový Luční v nivách ostatní Stepní lada Skalní společenstva

lokální biocentrum

regionální biocentrum 50 40 30 20 20 30 40 40

3 ha 3 ha 3 ha 3 ha 3 ha 3 ha 3 ha 3 ha

ha ha ha ha ha ha ha ha

více než 100 m 1 ha

1 - 20 km 100 ha



3 ha 3 ha 3 ha 0,5 ha

50 ha 30 ha 20 ha 10 ha

Tab. 2: Maximální přípustné délky jednoduchého biokoridoru typ společenstva L esní společenstva Mokřady Luční společenstva v nivách 1. dubový VS a luhy 2 . bukodubový 3 . dubobukový 4. bukový 5. jedlobukový 6. smrkojedlobukový 7. smrkový 8. klečový Stepní lada 1. dubový VS a luhy 2 . bukodubový 3 .dubobukový 4. bukový

lokální biokoridor

regionální biokoridor

2000 m

700 m

2000 m

1000 m

1000 m 1000 m 1000 m 1000 m 2000 m 2000 m 2000 m 2000 m

400 400 400 400 700 700 700 700

m m m m m m m m

2000 2000 2000 2000

400 400 700 700

m m m m

m m m m

Zdánlivý paradox, že přípustná délka regionálního koridoru je menší než u lokálního J e nutno řešit použitím tzv. složeného biokoridoru: do regionálního biokoridoru neúměrné délky vkládám e po 400 až 1000 m (podle přípustné délky jednoduchého koridoru) menší biocentra lokálního významu. Tím se možná délka funkčně způsobilého regionálního biokoridoru podstatně zvětšuje. Délka složeného biokoridoru se může prodloužit až na 5 až 8 km.

ÚZEM N Í PLÁN OBCE D RAŽŮV KY -

NÁVRH

Tab. 3. Minimální nutná šířka jednoduchého biokoridoru typ společenstva

lokální biokoridor

Lesní společenstva Mokřady Luční společenstva Stepní lada

15 m 20 m 20 m 10 m

regionální biokoridor 40 40 50 20

m m m m

Podm ínky realizace lokálního ÚSES Vlastní realizace lokálního ÚSES je složitý, dlouhodobý a náročný proces postupné přeměny kulturní krajiny. Celý proces je třeba rozdělit na několik rovin a etap:

•

l.etapa: ochrana a údržba stávajících funkčních prvků ÚSES. Obnova jejich stávajícího složení ve prospěch přirozené druhové skladby.

•

2. etapa: postupná obnova těch prvků ÚSES, které v krajině již existují, ale nemají odpovídající stav. Jedná se hlavně o doplnění a obnovu břehových porostů vodních toků a ploch, obnovu vegetace na mezích a terénních hranách a ostatních neobhospodařovaných plochách. Dále postupná obnova druhové skladby lesních porostů v těch porostních skupinách, které jsou navrženy jako prvky ÚSES.

•

3. etapa: zakládání prvků ÚSES formou výsadby nových porostů (stromů,keřů i trvalých travních porostů)

Jednotlivé etapy se mohou vzájemně prolínat s ohledem na místní podmínky a potřeby. Např. výsadba prvků s protierozní a protihlukovou funkcí bude mít zřejmě v mnoha případech prioritu. ÚSES je zařazen do závazné části územního plánu, jeho ochrana a tvorba je ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. veřejným zájmem. Při realizaci proto bude nutné k tomuto faktu přihlížet. Jednotlivé prvky ÚSES by měly být realizovány na základě odborné dokumentace, (nutná je rovněž koordinace s pozemkovým úřadem při zpracování komplexních pozemkových úprav), která zohlední všechny požadavky na charakter, složení a prostorové parametry prvků ÚSES.

89

ÚZEM Nl PLÁN OBCE DRAŽŮVKY -

NÁVRH

25. Ochrana životního prostředí Životním prostředím j e vše, co vytváří podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho kvalita je dána proporcionálním stavem mezi biotickými a abiotickými prvky krajiny, jejichž hlavními složkami jsou ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Optimální podmínky využívání území by měly sm ěřovat hlavně k jeho ekologické stabilitě, únosném u zatížení území, trvale udržitelnému rozvoji, ochraně přírodních zdrojů, k zamezování znečišťování a poškozování životního prostředí a k jeho ochraně, životního prostředí

1. Č istota o vzd u ší Na severním okraji obce se nachází jeden větší zdroj znečišťování ovzduší. Jedná se o farmu živočišné výroby specializované na chov hovězího dobytka. Dalšími místním zdroji znečištění jsou některá lokální topidla n a tuhá paliva. Pro zlepšení kvality ovzduší bude nutno přísně dodržovat technologickou kázeň při nakládání s živočišnými odpady na farmách ŽV a v obci převést zbývající domácnosti na zemní plyn, resp. na elektrovytápění.

2. O chrana p roti radonu Všechny horniny obsahují stopová množství radioaktivního uranu (238U). Uran se přirozeným radioaktivním rozpadem mění na radium (226Ra). Následujícím členem rozpadové řady je radon (222Rn). Je to bezbarvý plyn, bez chuti a bez zápachu, nepostižitelný lidskými smysly. Takto vznikající plyn je uvolňován ze zrn minerálů do intergranulárních prostor v půdě. Odtud může pronikat do objektů, zejm éna do jejich sklepních a přízemních částí vlivem teplotních a tlakových gradientů mezi půdním vzduchem a vzduchem uvnitř objektů. Lidský organismus může být ovlivněn radonem pocházejícím ze tří hlavních zdrojů: jsou to půdní vzduch, pozemní vody a stavební hmoty. První dva zdroje úzce souvisejí s geologickým prostředím. Kromě primárního obsahu uranu v horninách a jejich zvětralinovém plášti má na výslednou objemovou aktivitu radonu vliv řada dalších faktorů. Mezi ně patří např. pórovitost, propustnost hornin, zrnitost, půdní vlhkost, tektonické porušení, ale i řada klimatických a m eteorologických faktorů, které způsobují dlouhodobé a krátkodobé variace objemové aktivity radonu ve studovaném prostředí. Podle odvozené mapy radonového rizika v měř. 1:200000 (zpracovatelé Ústřední ústav geologický Praha, Uranový průzkum Liberec, Geofyzika Praha a Přírodovědecká fakulta U K Praha) se řešené území k.ú. Dražůvky nachází ve 2. kategorii radonového rizika (střední riziko). Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku, pro jednotlivé lokality a stavby. Údaje z mapy slouží pouze k vym ezení rizikových oblastí, nikoli však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních plochách.

3. O chrana vod Pro zlepšení kvality vodních toků a ploch bude třeba provést tato navržená opatření:

• • •

• •

dobudování kanalizační sítě včetně a odvedení splaškových na čistírnu odpadních vod vyloučení vypouštění odpadních vod do vodotečí provedení revitalizace nejvíce poškozených úseků vodních toků, včetně vytvoření chybějících liniových prvků podél vodotečí, které jsou prvky lokálního územního systému ekologické stability' nebo součástí doprovodné břehové zeleně nepřipouštět likvidaci liniové ani plošné doprovodné zeleně, která zvyšuje samočisticí schopnost vodních toků ve vhodných úsecích vodních toků zřizovat malé retenční nádrže s cílem zlepšování vodních poměrů v krajině

90

Územ n í plá n o b c e d r a žú v k y -

návrh

4. Ochrana přírody Pro zajišťování důsledné ochrany přírody je třeba vycházet ze zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny. V řešeném území k.ú. Dražúvky je nezbytné: • jednoznačné vym ezení lokálního územního systému ekologické stability, ochrana jeho stávajících prvků (biocentra a biokoridory), a zakládání a vytváření nových prvků (návrh řešení je podrobně popsán v kapitole 24. ÚSES) • celkové zvyšování ekologické stability území, a to zejména na plochách, které jsou využívány pro intenzívní zemědělskou výrobu • intenzifikační zásahy do zemědělského půdního fondu je nutno řešit s ohledem na ekologickou rovnováhu prostředí a charakter celého území • provádět důslednou ochranu dřevin a zeleně rostoucí mimo les, nepřipouštět likvidaci náletových remízků, břehové a doprovodné zeleně, mezních porostů apod. • zabraňovat vodní erozi vytvářením menších dílčích povodí a realizací protierozních prvků (protierozní meze, zatravňovací průlehy, apod.). • protierozní opatření a účelové komunikace budou podrobně řešeny v komplexních pozemkových úpravách • veškeré zásahy a investiční záměry mimo souvisle zastavěné území předkládat k posouzení orgánům ochrany životního prostředí • likvidaci komunálního odpadu realizovat organizovaným svozem na centrální skládku v rámci svozové oblasti • respektovat stávající ochranná pásma, zvláště ve vztahu k nově umisťované bytové zástavbě

91


NÁVRH

26. Návrh řešení požadavků civilní ochrany Stanovení požadavků ochrany obyvatelstva v územním plánování a stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené požadavky civilní ochrany musí vycházet ze zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, a jeho prováděcí vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Požadavky by měly b ý t zpracovány na základě plánu ukrytí obyvatelstva, který pořizuje obecní úřad. Obec D ražůvky však tento plán ukrytí nemá dosud zpracován, takže nebylo možno provést zhodnocení stávajících ploch pro ukrývané, ve vztahu ke stávajícímu i výhledovému počtu obyvatel. Z těchto údajů je potom m ožno odvodit potřebnou plochu pro navrhovaný nárůst obyvatel. Podle směrnic pro technická opatření civilní obrany musí dopravní síť v obcích zaručovat nezavalitelnost tras pro průjezd hlavními směry, popřípadě po obvodě obce. Při zpracování plánu ukrytí je přitom třeba sledovat základní požadavky na kolektivní a individuální ochranu obyvatelstva, ukrytí i evakuaci a dále usnadnění záchranných prací pro snížení následků mimořádných událostí. Stálé protiradiační úkryty jsou dvojúčelově využívané prostory stavebních objektů, splňujících nejen společenské požadavky v době míru, ale i potřeby zabezpečení ochrany osob proti účinkům radiačního zam oření a ozáření z radioaktivního spadu. Poskytují rovněž ochranu proti účinkům světelného záření při jaderném výbuchu, částečně ochranu proti ničivým účinkům tlakové vlny a částečně ochranu proti některým otravným látkám. Pro bilancování potřebných ploch pro ukrytí obyvatel je nutno počítat dle příručky: Budování protiradiačních úkrytů svépom oci (tzv. úkryty PRÚ-BS) 1,5 m2 na jednotlivou osobu. Obecní úřad na základě provedené bilance dá pokyn, popř. doporučí akceptovat zařazení úkrytových prostor do projektové dokum entace vyšších stupňů u navrhovaných objektů. Při výstavbě rodinných domů dá doporučení provádět stavby s podsklepením (tento požadavek ale není legislativně vymahatelný!), s možností využití těchto prostor pro ukrytí obyvatelstva, v případě ohrožení. Z výše uvedeného textu vyplývá, že plán ukrytí obyvatelstva nebyl v době zpracování návrhu územního plánu k dispozici. Vzhledem ktom u, že zpracování plánu ukrytí obyvatelstva není předmětem zpracování územního plánu (zpracovává obec), bude tato kapitola po jeho zpracování aktualizována formou zm ěny územního plánu. Nárůst obyvatelstva v Dražůvkách je vztažen ke sčítání lidu z roku 2001 (260 obyvatel). Výhled počtu obyvatel do r. 2015 by měl činit 300 obyvatel. Celková kapacita území v Dražůvkách t.j. veškerý bytový fond včetně neobydlených domů a potenciálních stavenišť (plošných rezerv pro bytovou výstavbu) je při předpokládaném průměrném počtu 2,90 obyvatel na 1 byt v roce 2015, cca 380 obyvatel. Z toho vyplývá, že navržené plošné rezervy dostatečně pokryjí potřebu řešeného území včetně urbanistické rezervy pro nepředvídatelný rozvoj. Pro tento počet osob je nutno zajistit potřebné prostory ukrytí, a to zajištěním možností ukrytí ve sklepních prostorech stávajících budov a rovněž v prostorech navrhovaných objektů. Tab. 1: Přehled ploch potřebných pro ukrytí Základní sídelní jednotka Počet obyvatel v r. 2001 Nárůst počtu obyvatel do r. 2015 Potřebná plocha pro ukrytí pro nárůst obyvatel do r. 2015 (1,5 m2/osobu) Celkem počet obyvatel v r. 2015 Celková potřebná plocha pro ukrytí v r. 2015 Celková maximální kapacita území (včetně výhledu) Potřebná plocha pro ukrytí pro celkovou maximální kapacitu území

92

Dražůvky 260 obyv. 40 obyv 60 m2 300 obyv. 450 m2 380 obyv 570 m2


NÁVRH

Návrh zástavby na nových plochách i u nově navrhovaných komunikací vycházel z předpisu CO-19/č . Umístění navržených silnic i místních komunikací zajišťuje jejich nezavalitelnost při rozrušení okolní zástavby ve smyslu vzorce [(VI + V2) : 2] + 6 m, kde VI + V2 je průměrná výška budov po střešní římsu v m (u jednostranné zástavby se připočítávají pouze 3 m). U školských zařízení je nutno zajistit ukrytí žáků ve školách (úkrytové prostory jsou součástí těchto objektů). V případě, že budou v řešeném území budovány větší výrobní areály, bude nutno vybudovat únikové trasy pro případ vzniku mimořádných událostí. U výrobních činností, při nichž budou používány nebezpečné látky nebo může vzniknout bezprostřední ohrožení okolí, bude nezbytně nutné zpracovat havarijní plány. U výrobních aktivit zajišťují možnosti úkryty jednotlivé podniky v závislo sti na počtu zaměstnanců

93

ÚZEM NÍ PLÁN O B C E DRAŽŮVKY NÁVRH. A. Textová část. I n g. arch. Vladimír D u j k a

Recommend Documents