Úvodem. Vážení občané olomouckého kraje, vážení příznivci členství České republiky v Evropské unii,

Úvodem Vážení občané olomouckého kraje, vážení příznivci členství České republiky v Evropské unii, před sebou máte čtvrté číslo Zpravodaje Klubu Evropanů Olomouckého kraje s názvem Europort. V období od vydání posledního čísla Europortu se toho mnoho událo jak ve vztahu k Evropské unii, tak také pokud jde o činnost Klubu Evropanů; toto číslo proto bude logicky zaměřeno na mnohé z těchto událostí. Česká republika se především 1. května 2004 stala - spolu s devíti dalšími zeměmi členem Evropské unie. Evropské společenství se tak se vstupem České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Lotyšska, Litvy, Estonska, Malty a Kypru z původních patnácti členů rozšířilo na pětadvacet zemí. Bez nadsázky tak lze říci, že 1. květen 2004 je datem znovusjednocení Evropy, která byla rozdělena dlouhým obdobím studené války. A myslíme, že je nyní na nás, do jaké míry budeme schopni zužitkovat – jako společnost i jako jednotlivci – možnosti, které nám členství v Evropské unii do budoucna skýtá. Více v článku Vstup ČR do EU. Druhou významnou událostí - jak v evropském tak v domácím měřítku - byly volby do Evropského parlamentu. Podrobněji v sekci Evropská unie a Česká republika A do třetice – událostí, která je z hlediska dalšího směřování Evropské unie zcela zásadní, je schválení evropské ústavní smlouvy. 18. června 2004, tedy před pár dny, se v Bruselu podařilo uzavřít jednání Mezivládní konference k budoucímu uspořádání EU a došlo k dohodě o konečném znění návrhu evropské ústavní smlouvy, což lze z hlediska dalšího postupu Evropské integrace považovat za velký úspěch. Toto číslo Europortu Vám nabízí náhled na přípravnou práci Konventu, včetně toho, co evropská ústavní smlouva obsahuje. Uvidíme, s jakým úspěchem bude v příštích dvou letech probíhat proces ratifikace v jednotlivých členských zemích – ať už prostřednictvím referenda nebo v národních parlamentech. Jak vidno, poslední týdny byly doslova nabity událostmi týkajícími se Evropské unie. Ani Klub Evropanů ovšem v posledních týdnech nezahálel. Ve spolupráci s Institutem pro Evropskou politiku – EUROPEUM Klub Evropanů uspořádal seminář s názvem „Evropská ústava z pohledu středoevropských neziskových organizací“. Dále byly v den historicky prvních voleb do Evropského parlamentu otevřeny další euronástěnky ve Městě Libavá na Olomoucku, v Bělotíně na Přerovsku, ve Vicencově a Klenovicích na Hané na Prostějovsku. V současnosti se k našemu záměru vytvořit celokrajskou síť přihlásilo již více než 90 ze 400 oslovených obcí a jejich seznam se stále rozšiřuje. Samozřejmě doufáme, že se nám v následujících týdnech podaří v naší práci zase pokročit o kus kupředu a dále rozvíjet aktivity Klubu Evropanů. Všem příznivcům Evropské unie bychom rádi popřáli pěkné léto a již nyní se těšíme na „setkání“ nad příštím číslem Europortu. Martin Štainer,Lubomír Vraj, Marián Kišš Členové správní rady KEO 2

Česká republika v EU Vstup ČR do EU

tak, aby se vytvořil prostor pro poslance EP z nových členských států. Smlouva také upravuje počet poslanců Evropského parlamentu z 626 před rozšířením EU na 732 po těchto volbách a zároveň křesla přerozděluje. Německo bude mít v EP nadále 99 poslanců, zatímco počet britských, francouzských a italských zastupitelů se snižuje z 87 na 78. Mezi novými členy je nejlépe zastoupeno Polsko s 54 křesly, přičemž Malta má nejmenší zastoupení, pouze pět poslanců.

Dnem 1. května Evropská unie přivítala 10 nových členů a 75 milionů nových občanů Evropské unie. Pět desetiletí poté, co byl zahájen velkolepý projekt evropské integrace, zmizelo jednou provždy rozdělení z dob studené války. Aby k tomuto kroku mohlo dojít, bylo zapotřebí odvahy, odhodlání a značného úsilí na straně občanů i politických sil v nových členských zemích. Zároveň bylo zapotřebí vize a velkorysost na straně občanů a představitelů stávajících členských zemí EU, prohlásil předseda Evropské komise Romano Prodi k této historicky významné události.

155 z 350 milionů oprávněných voličů zvolilo 732 poslanců Evropského parlamentu, což představuje průměrnou účast za celou Evropu 45,5 %. V nových členských státech se účast pohybovala pouze mírně nad čtvrtinou počtu oprávněných voličů. Volby nepřinesly žádnou skutečnou změnu v rozložení sil v Evropském parlamentu v porovnání s rokem 1999. Největší politickou skupinou zůstává EPP-ED, tedy skupina evropských lidových stran a evropských demokratů. Ve hře zůstává vytvoření nové proevropsky orientované centristické skupiny tvořené liberálními demokraty a francouzskou stranou UDF (Svaz za francouzskou demokracii). Bude-li vytvořena, měla by se stát třetím pólem mezi socialisty a pravicí.

Národy Evropy oslavily rozšíření řadou kulturních událostí od západního břehu Irska po východní hranici Polska, od Valletty na jihu po nejsevernější cíp Finska. V tento den Evropané slavily to, že je již nedělí umělé ideologické bariéry. Ale při rozšíření jde ještě o víc. Jak při své nedávné návštěvě Prahy prohlásil irský premiér a předseda Rady ministrů, „při rozšíření jde o otevírání mysli stejně jako hranic“. Den rozšíření, dne 1. května 2004, představuje završení několika let náročných jednání všech zúčastněných stran a EU25 teď nabízí perspektivu mírového a demokratického sjednocení větší části evropského kontinentu.

Smlouva také upravuje počet poslanců EP z 626 před rozšířením EU na 732 po těchto volbách a zároveň křesla přerozděluje. Německo bude mít v EP nadále 99 poslanců, zatímco počet britských, francouzských a italských zastupitelů se snižuje z 87 na 78. Mezi novými členy je nejlépe zastoupeno Polsko s 54 křesly, přičemž Malta má nejmenší zastoupení, pouze pět poslanců.

Zdroj: www.evropska-unie.cz

Evropské volby 10. – 13. 6. 2004 Ve většině členských států EU se potvrdil předpoklad, že voliči během voleb do Evropského parlamentu vysloví svůj názor spíše na fungování vlád svých zemí než na evropské záležitosti. Předvolební kampaně se většinou ani nepokoušely vyvolat diskuse o problémech a možnostech vyplývajících z členství v EU.

Zdroj: www.evropska-unie.cz EurActiv.- další informace Institucionální zajištění účasti ČR v EU Vstupem do Evropské unie získala ČR právo hlasovat a účastnit se práce různých pracovních skupin a výborů. Pro podporu obhajování

Byly to první volby, které probíhaly na základě Smlouvy o EU z Nice z roku 2000, zakotvující změny v počtu křesel v Evropském parlamentu 3

jednotlivých ministerských Rad, projednává unijní záležitosti zásadního charakteru a poskytuje zástupcům ČR v orgánech EU politická zadání pro jejich následné negociace. Koordinační úlohou ve výše popsaném procesu je v ČR pověřeno ministerstvo zahraničních věcí. Důležité postavení v celkovém systému náleží jeho organizační složce Stálému zastoupení ČR při EU v Bruselu, jehož úkolem je zastupovat ČR v EU a udržovat stálý kontakt s unijními orgány.

národních postojů a zájmů bylo třeba vytvořit systém institucionálního zajištění účasti ČR v EU. ČR se tak stala plnoprávným členem EU se všemi právy a povinnostmi z toho plynoucími. Jako plnoprávný člen s právem hlasovat se také účastní práce přibližně dvou set pracovních skupin a výborů Rady EU, Výboru stálých zástupců a jednotlivých ministerských rad. K tomu, aby zástupci ČR v těchto orgánech mohli úspěšně obhajovat národní postoje a zájmy, musejí být pro vyjednávání vybaveni kvalitní národní instrukcí.

Do legislativního procesu EU vstupují kromě Evropského parlamentu rovněž parlamenty členských zemí. Ve zkratce lze mechanismus zapojení Parlamentu ČR do procesu přijímání legislativy EU popsat následovně. Jednotlivá ministerstva podle svých gescí vypracovávají a oběma komorám Parlamentu zasílají předběžná stanoviska vlády k návrhům legislativních aktů EU, poté, co tyto akty předloží Evropská komise Radě. Parlament ČR přijme ve stanovené lhůtě k vybraným návrhům legislativních aktů EU své stanovisko, které následně vláda ČR zohlední při formulaci finální pozice, kterou hodlá hájit v orgánech EU.

S ohledem na uvedené skutečnosti a potřeby bylo nutné vytvořit systém institucionálního zajištění účasti ČR v EU. Usnesením vlády č. 427 ze dne 28. dubna 2003 byly nastaveny základní parametry tohoto systému. Na základě zkušeností s jeho fungováním byl usnesením vlády č. 445 ze dne 12. května 2004 systém doladěn a nyní slouží jako institucionální základ pro zajištění účasti ČR v EU v podmínkách plnoprávného členství. Institucionálním zajištěním účasti ČR v EU se rozumí především zajištění účasti ČR na legislativním procesu EU v rámci Rady EU, jejíž činnost má na rozdíl od Evropské komise mezivládní charakter. Podobu institucionálního systému a rozhodovacích struktur v jeho rámci si každá členská země vytváří samostatně. Do procesu přípravy národních pozic pro jednání zástupců ČR v orgánech Rady vstupuje kromě moci výkonné také Parlament ČR, sociální partneři a širší občanská společnost.

Institucionální platformu pro sociální dialog mezi vládou, organizacemi zaměstnanců a zaměstnavatelů v oblasti unijních záležitostí představuje Rada hospodářské a sociální dohody ČR na úrovni vlády a její expertní orgán Pracovní tým pro integraci ČR do EU. Tripartitní jednání v jejich rámci slouží k informování sociálních partnerů o aktuálním vývoji v EU a k projednávání legislativních aktů EU, které mohou mít dopad do sociální a ekonomické oblasti. Sociální partneři mají rovněž možnost účastnit se projednávání aktů v rámci Resortních koordinačních skupin.

V ČR patří hlavní úloha při obsazování pracovních skupin a výborů Rady jednotlivým ministerstvům. Rámcové pozice k projednávaným problematikám a instrukce pro pracovní skupiny připravují a schvalují tzv. resortní koordinační skupiny (RKS), které jednotlivá ministerstva zřídila za účelem projednávání unijních záležittostí. Vláda také rozhodla o založení Výboru pro evropskou unii (V-EU), který je jejím pracovním orgánem zajišťujícím meziresortní koordinaci v unijních záležitostech. V EU se schází pravidelně jednou týdně na úrovni náměstků ministrů a schvaluje rámcové pozice zásadní důležitosti, instrukce pro jednání Výboru stálých zástupců a rovněž mandáty pro jednání ministrů v rámci ministerských Rad. Vláda ČR, jejíž ministři se osobně účastní

Ministerstvo zahraničních věcí, kterému je svěřena komunikace vlády s veřejností v oblasti unijních záležitostí, usiluje průběžně o zapojování subjektů státní, neziskové, akademické i soukromé sféry do komunikačních projektů a dále o informovanost co nejširší veřejnosti o záležitostech EU.

Zdroj: převzato a zkráceno z: www.euroskop.cz 4

Novinky z Klubu Evropanů Olomouckého kraje bylo rozvinout diskusi o evropské ústavě mezi neziskovými organizacemi. Po sérii těchto pěti seminářů budou shromážděny podněty od regionálních neziskových organizací pro účely podzimní mezinárodní konference na půdě Senátu ČR, kterou bude cyklus seminářů zakončen.

„Euronástěnky“ Předseda správní rady občanského sdružení Klubu Evropanů Olomouckého kraje Martin Štainer 15. května 2004 za přítomnosti ministra zahraničí Cyrila Svobody a hejtmana Olomouckého kraje Jana Březiny slavnostně předal první nástěnku informující o aktuálním dění v Evropské unii starostovi obce Hustopeče nad Bečvou, Antonínu Horníkovi. Tím byl slavnostně zahájen ambiciózní projekt „Euronástěnka“. Jde o projekt Klubu Evropanů, jehož hlavním cílem je prostřednictvím sítě nástěnek přispívat k lepší informovanosti občanů v problematice EU v rámci celého Olomouckého kraje.

Seminář si kladl za cíl připravit zástupce neziskových organizací na roli prostředníků veřejné diskuse o vývoji v EU; usnadnit dialog mezi zástupci občanské společnosti a příslušníky rozhodovacích organizací, ostatních institucí a zájmových organizací, např. podnikatelů; otevřít diskusi mezi neziskovými organizacemi o jejich příspěvku k evropské ústavě v zájmu budování občanské společnosti, s ohledem na hlavní témata evropské ústavy, která se dotýkají nebo by se mohly dotýkat neziskového sektoru; usnadnit spolupráci mezi neziskovými organizacemi na regionální, národní a mezinárodní úrovni (střední Evropa – Visegrád); připravit české a středoevropské neziskové organizace na prosazování jejich zájmů na evropské úrovni. Diskuse, které probíhají v rámci těchto seminářů, jsou součástí širšího pan-evropského diskusního fóra, které organizuje síť institutů zabývajících se evropskou politikou (European Policy InstitutesNetwork,www.epin.org).

Na Euronástěnkách se budou zveřejňovat aktuální zprávy o dění v EU a v ČR, přičemž aktuální materiály pro nástěnky bude pro obce připravovat Klub Evropanů. Od pátku 11. června 2004 mohou obyvatelé dalších čtyř obcí Olomouckého kraje získávat informace právě jejich prostřednictvím. Klub Evropanů Olomouckého kraje je první den historicky prvních voleb do Evropského parlamentu odhalil ve Městě Libavá na Olomoucku, v Bělotíně na Přerovsku, ve Vicencově a Klenovicích na Hané na Prostějovsku. V současnosti se k našemu záměru vytvořit celokrajskou síť přihlásilo již více než 90 ze 400 oslovených obcí a jejich seznam se stále rozšiřuje.

Jednalo se o zajímavý seminář, který účastníkům přinesl mnoho zajímavých podnětů a názorů k zamyšlení. V průběhu se účastníci měli možnost aktivně zapojit do diskuse a ovlivnit tak průběh a směr výkladu. Tohoto semináře se nezúčastnili pouze zástupci neziskových organizací či Krajského úřadu, ale také veřejnost zajímající se o budoucnost EU.

Seminář „Evropská ústava z pohledu středoevropských neziskových organizací“ KEOK společně s Institutem pro Evropskou politiku – EUROPEUM, uspořádali 8. června 2004 v prostorách Filosofické fakulty, katedry Politologie, seminář týkající se významu evropské ústavy z pohledu středoevropských neziskových organizací. Seminář vedl a přednášel president Institutu pro Evropskou politiku - EUROPEUM David Král, organizační stránku tohoto projektu zajišťuje Tereza Hořejšová. Seminář byl jedním z pěti seminářů, které probíhaly v ČR a jejichž hlavním cílem

Zajímavé odkazy: www.europeum.org. http://www.mzv.cz/missionEU/convention.htm http://europeanconvention.eu.int.www.act4europe.org http://www.epin.org./convention/reports.html www.eruparl.eu.int – stránky Evropského parlamentu http://ue.eu.int–stránky Rady Evropy 5

Euroústava cílů bylo také posílení demokratických prvků, odstranění demokratického deficitu EU a přiblížení EU běžným lidem.

Příprava euroústavy – práce Konventu Přípravou návrhu ústavní smlouvy bylo pověřeno zvláštní těleso, zvané „Konvent“, jež zahájilo svou činnost v únoru roku 2002. Hlavním úkolem „Konventu“ bylo předložit návrh evropské ústavy, který si kladl za cíl zjednodušit stávající právní rámec evropské integrace. Česká republika byla v Konventu zastoupena třemi zástupci, reprezentujícími různé instituce i strany politického spektra např. Jan Kohout, Jan Zahradil či Jozef Zieleniec. Zatímco Konvent byl platformou oficiální, pro neziskový sektor bylo důležité, že kromě něj existovala další paralelní platforma, tzv. „Fórum“. Fórum jako debata neziskového sektoru probíhala na úrovni jednotlivých členských států i kandidátských zemí. V ČR byl koordinátorem národního fóra „Výbor pro evropskou integraci Senátu“. Činnost Konventu, která vyústila v konečnou verzi „návrhu smlouvy zakládající Ústavu pro Evropu“ lze rozdělit do tří pracovních fází: I.fáze o všeobecných otázkách a pracovních metodách (únor 2002 – léto 2002); II. fáze pracovních skupin (podzim 2002) – zde došlo k rozdělení členů Konventu do tématicky zaměřených pracovních skupin, které diskutovali v užším kruhu otázky vymezené mandátem Konventu ( např. Charta základních práv a svobod, zahraniční politiky EU, apod.); III. fáze závěrečná ( leden – červenec 2003) se soustředila především na formulaci jednotlivých ustanovení ústavní smlouvy. Text ústavní smlouvy byl představen předsedou Konventu Valery Giscard d´Estaingem na setkání šéfů vlád členských států v Soluni, v červnu 2003. Jedním z předních úkolů Konventu při přípravě evropské ústavy bylo zjednodušení a zpřehlednění smluv. Nejviditelnější změnou podle návrhu ústavní smlouvy je opuštění současné pilířové struktury. Ústavní smlouva vymezuje pravomoci EU vůči národním státům třemi způsoby: a) oblasti výlučné působnosti EU; b) oblasti sdílené působnosti EU a členských států; c) oblasti, kde EU disponuje pouze podpůrnými pravomocemi. Dalším z hlavních

Euroústava : Co bylo dohodnuto? Evropská unie má svoji historicky první ústavu, která jí dává právní subjektivitu, sjednocuje zakládající smlouvy o EU do jediného dokumentu, zavádí stálé předsednictví v Evropské radě a vytváří post ministra zahraničních věcí unie. Ústavní smlouva se člení do Preambule a čtyř částí. Důležitým bodem summitu, který se konal 17. – 18. června v Bruselu, bylo přijetí rozhodnutí týkající se způsobu hlasování EU. Tato dohoda stanovuje, že rozhodnutí bude přijaté, pokud s ním bude souhlasit nejméně 55 % členských států, přičemž toto číslo musí vytvořit alespoň 15 zemí, reprezentujících 65 % populace EU. Patnáct zemí přitom představuje při 25 členských státech 60 % celku. Ústava však počítá s rozšířením o nové země v roce 2007, kdy bude mít EU spolu s Bulharskem a Rumunskem 27 členů. Tehdy se 15 zemí bude rovnat přesně 55 %, což znamená návrat k původnímu irskému návrhu 55 : 65. Blokační minoritu musí tvořit nejméně čtyři státy, ve kterých žije alespoň 35 % obyvatel - což je výrazný ústupek menším státům. Ústava rozšiřuje okruh oblastí, o kterých se bude rozhodovat kvalifikovanou většinou. V nejcitlivějších oblastech, jako daně, rozpočet, zahraniční politika však zůstává rozhodování jednomyslné. Je možné využít systém „záchranné brzdy“, který členskému státu umožní oddálit většinové rozhodnutí nebo dosáhnout jeho změny. Každá členská země bude mít v Evropské komisi jednoho komisaře, a to až do roku 2014. Po tomto roce dojde k zeštíhlení. Celkový počet europoslanců má podle této ústavy být 750 (v současnosti je to 732). Zmínka o křesťanském dědictví Evropy se do preambule ústavy nedostala. Novinkou je funkce stálého prezidenta Evropské rady, který bude připravovat a řídit summity a určovat strategické směřování unie. Obyvatelé EU ústavou získají právo iniciovat legislativu, pokud o to požádá 6

milión jejich obyvatel. Evropská komise v takovémto případě bude muset předložit návrh zákona v dané oblasti. Vstup euroústavy v platnost bude záviset na výsledcích schvalování ve všech členských státech EU. Španělsko má v úmyslu euroústavu ratifikovat jako první země rozšířené unie, jak řekl španělský ministr zahraničních věcí Miguel Ángel Morationos. V některých členských zemích však bude třeba přistoupit i k referendu. Zdroj: www.integrace.cz

referendum o ústavě EU. Mohlo by se pořádat ve stejný den jako v Nizozemsku, tedy někdy v září, uvedl premiér. Referendum bude mít sice povahu poradního hlasu lidu, jeho výsledky však budou brány v potaz během ratifikačního procesu v Belgii. Závazná referenda o ústavě EU se musejí konat ve dvou zemích, Dánsku a Irsku, neboť to vyplývá z jejich národních ústav. Na prodlužujícím se seznamu zemí, v nichž se pravděpodobně budou konat nezávazná referenda, najdeme už Portugalsko, Nizozemsko, Lucembursko a Velkou Británii.

Belgie další na seznamu zemí, v nichž se bude o evropské ústavě pořádat referendum

Zdroj:www.euractiv.com

1.června oznámil belgický předseda vlády Guy Verhofstadt, že v Belgii se bude konat nezávazné

Strukturální fondy EU musí výborně připravené, transparentní a musí být doloženo, že žadatelé mají zajištěné spolufinancování, které u některých projektů může být až 50% celkové částky určené na daný projekt. Evropský komisař Barrot při podpisu dokumentů zdůraznil, že využívání finanční podpory EU v nových členských zemích v letech 2004-2006 bude zatěžkávací zkouškou při přípravě finančního rámce Unie na léta 2007-2013.

Schváleny programy regionálního rozvoje pro nové členy EU Evropská komise ve středu 23. června dala zelenou rámcovým programům hospodářského a sociálního rozvoje nových členských států EU. Schválené programy představují základní rámec pro čerpání ze strukturálních fondů. Rámcové programy podepsali komisaři a stálí zástupci při EU, za Českou republiku tak učinil velvyslanec Jan Kohout. Evropská unie vyčlenila pro všech deset nových členských zemí na léta 2004-2006 částku ve výši 24 miliard eur. Tato suma pokrývá všechny strukturální fondy. Česká republika by měla v tomto období získat 1,5 miliardy eur, které budou rozdělovány v rámci pěti operačních programů podle Cíle 1, který se vztahuje na všechny regiony ČR kromě Prahy. Ta může disponovat s 71 miliony a dalších 59 milionů je určeno na rozvoj lidských zdrojů z Evropského sociálního fondu. Evropská komise by některé projekty měla schválit do konce letošního roku. V platnosti je systém N+2, což znamená, že peníze určené na rok N mohou příjemci nárokovat ještě v dalších dvou letech. Komise také zvýšila zálohy z původních sedmi na 16% celkového balíku. Prostředky bude přerozdělovat ministerstvo financí, které bude také dohlížet na řádné vyúčtování v rámci jednotlivých projektů. Administrace projektů je velmi obtížná. Projekty

Národní akční plán sociálního začleňování (NAPSI) Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach podepsal minulý týden konečnou verzi Národního akčního plánu sociálního začleňování (NAPSI) k veřejnému připomínkování. Široká veřejnost, nestátní neziskové organizace, sociální partneři a všechny zainteresované subjekty se nyní mohou vyjádřit k jeho obsahu. Termín pro připomínky je stanoven na 8. července 2004. Jelikož se jedná o velmi důležitý dokument pro sociální oblast, NAPSI by neměl uniknout pozornosti všem sociálním NNO, které se sociálním začleňováním zabývají. Zdroj: Evropská brána Více informací:www.mpsv.cz 7

Společný regionální operační program informačních a komunikačních technologií v regionech.

Olomoucký kraj připravuje grantová schémata do SROP

Cílem programu je zkvalitnění propojení jednotlivých měst a obcí regionů dopravní sítí, odpovídající současným a budoucím potřebám. Zlepšení životního prostředí ve městech. Zkrácení jízdních dob a úspora paliva. Zvýšení mobility pracovních sil. Zvýšení bezpečnosti provozu a snížení nehodovosti. Zlepšení kapacity přístupových komunikací k hraničním přechodům. Zvýšení zájmu obyvatel o veřejnou dopravu zvýšením její kvality. Zvýšení územní mobility obyvatelstva (zejména osob s omezenou schopností pohybu a orientace). Zlepšení životního prostředí v sídlech. Zvýšení atraktivity regionů pro turisty, návštěvníky i investory. Zajištění dopravní obslužnosti v turisticky atraktivních územích a okrajových částech regionů. Posílení infrastruktury a služeb informačních a komunikačních technologií. Posílení regionálních a lokálních komunikačních sítí. Zlepšení přístupu všech skupin obyvatelstva (včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace) k veřejným informacím prostřednictvím IKT.

Olomoucký kraj připravuje grantová schémata do Společného regionálního operačního programu v oblasti podnikání, cestovního ruchu a lidských zdrojů a do Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Celkem bude kraj podávat 7 grantových schémat, které v současné době připravuje jako samostatný projekt, který má lhůtu pro podávání do 30. 7. 2004. Pokud grantová schémata projdou procesem výběru u řídícího orgánu, bude moci kraj grantové schéma vyhlásit a zde již bude prostor pro žadatele z kraje. Předpokládá se termín vyhlášení na začátku října, ale smlouvy s žadateli, kteří projekt podají a projdou úspěšně procesem výběru, se budou uzavírat až na začátku roku 2005. Tedy realizace projektů jednotlivými žadateli bude až v roce 2005. Připravovaná grantová schémata: - Podpora podnikání pro drobné podnikatele (ve vybraných regionech) - Podpora podnikání pro malé a střední podnikatele - Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu – pro podnikatele - Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu – pro obce, NNO, organizace zřizované krajem - Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu - Rozvoj kapacit dalšího progresního vzdělávání - Podpora sociální integrace v Olomouckém kraji

V rámci podopatření 2.1.1 bude kladen důraz na realizaci a podporu větších silničních projektů, realizovaných v centrech osídlení nebo spojujících tato centra se silniční sítí vyšší třídy (např. podpora investic na silnicích s větší intenzitou přepravy), silničních úseků, napojujících průmyslové či obchodní zóny na dopravní síť, projektů, které budou doplňovat výstavbu silnic I. třídy, rychlostních komunikací a dálnic, zvýšení kapacity přístupových komunikací k hraničním přechodům (silnice II. a III. třídy), odstraňování bodových závad (mosty) a nepříznivých dopadů na obyvatelstvo (např. budování obchvatů apod.).

Regionální rada regionu soudržnosti NUTS II Střední Morava vyhlašuje Výzvu k předkládání projektů V souladu se Společným regionálním operačním programem vyhlašuje Regionální rada regionu Výzvu k předkládání projektů, týkající se:

Podpora zahrne investice vkládané do rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy a v nezbytné míře i do jejich výstavby.

Priority 2 – Regionální rozvoj infrastruktury, opatření 2.1 a 2.2 zaměřených na projekty pro rozvoj dopravy v regionech a rozvoje

V rámci podopatření 2.1.2 budou podporovány rozvojové investiční projekty, zaměřené na zlepšení dopravní obslužnosti včetně propojení místní a regionální veřejné dopravy s železniční 8

sítí, jako jsou integrované dopravní systémy (technologie) ve větších centrech osídlení, systémová opatření ve městech na podporu rozvoje městské hromadné dopravy (MHD), zejména rozšíření či zlepšení přepravy, instalace veřejných informačních a odbavovacích systémů pro cestující, výstavba a modernizace dopravních terminálů, nákup dopravních prostředků včetně obnovy a rozvoje specifického vozového parku; podpora je možná pouze v případě, pokud je zaručeno, že vybavení bude používáno jen na daném území pouze pro účely stanovené v momentě nákupu v souladu s popisem opatření v operačním programu (Programovém dodatku). (Poznámka: konečný příjemce se písemně zavazuje k dodržování těchto podmínek a je kontrolován orgány odpovědnými za implementaci programu. V případě nedodržení těchto podmínek musí být dotace konečným příjemcem vrácena.)

místní a regionální úrovni) byly interaktivní a přístupné všem, pokud možno prostřednictvím širokopásmového internetu. Finanční zdroje projektů bude možné využít na zavádění internetu, na vybudování regionálních či místních komunikačních sítí, na nákup počítačů, software a základního příslušenství k PC, pokud jsou nezbytné k využívání přístupu na internet, popř. k tvorbě nových IKT služeb a aplikací pro občany. Stavební obnova místností pro využití jako PIAP nebo IKT centrum s veřejnosti přístupným internetem nesmí překročit 15% celkových uznatelných nákladů projektu. Cílovou skupinou pro toto opatření bude nejširší veřejnost. Trvale udržitelné a ekonomicky životaschopné investice budou zacíleny především na strukturálně postižená a hospodářsky méně vyvinutá území regionů soudržnosti. Kritéria pro výběr projektů budou zaměřena tak, aby jejich realizace přispívala k co nejširšímu přístupu obyvatelstva, obcí a regionálních institucí k informacím a službám využívajícím IKT. Projekty musí také uspokojivě řešit problém bezpečnosti přenosu dat a autentizace softwaru.

Z prostorového hlediska se podpora zaměří zejména na větší centra osídlení (zejména krajská města) a na potřebné vzájemné propojení městských a venkovských oblastí. Opatření 2.2 řeší podporu investic v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT) pro obyvatelstvo a pro regionální a místní veřejnou správu. Jeho součástí je podpora aktivit spojených s veřejným přístupem k internetu pro občany, mimo jiné v knihovnách, komunitních centrech, ve školách, a se zajištěním IKT pro regionální a místní veřejnou správu.

Opatření bude rovněž provázáno s opatřením 3.3 SROP, které se zaměřuje na posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů. Ve výběru projektů bude rovněž dávána přednost těm, které budou příspěvkem k rozvoji veřejných služeb, sociální integrace a rozvoji infrastruktury pro využívání IKT.

Opatření vychází ze zjištění, že v České republice (ve srovnání se zeměmi EU-15) je špatná situace ve využívání informačních a komunikačních technologií obyvatelstvem a v dostupnosti internetu. Z toho důvodu se toto opatření zaměřuje na zlepšení přístupu veřejnosti k informačním technologiím prostřednictvím projektů obcí či krajů, případně i neziskových organizací. V rámci opatření bude kladen důraz na:

Minimální přípustná výše celk. uznatelných nákladů na 1 projekt v části podopatření 2.1.1 a 2.1.2 a v opatření 2.2, Podopatření 2.1.1 silnice II. a III. třídy ve výši 5 000 000 Kč, Podopatření 2.1.2 rozvoj dopravní obslužnosti ve výši 20 000 Kč. Opatření 2.2 rozvoj informačních a komunikačních technologií ve výši 300 000 Kč.

Podporu zavádění nejlépe širokopásmového připojení (min. 256 kbps (kilobitů za sekundu)), zejména ve strukturálně postižených a hospodářsky méně vyvinutých územích regionů soudržnosti, zajištění veřejného přístupu občanů v obci nejlépe k širokopásmovému internetu, zajištění toho, aby služby veřejné správy (na

Projekty v rámci SROP mohou být realizovány průběžně do 31. srpna 2008, maximální doporučená délka realizace projektu je 24 měsíců. Výjimkou je opatření 2.1 v případě velkých projektů nad 90 mil. Kč, kde doba realizace projektu může trvat déle než doporučených 24 měsíců. Žádosti se přijmají od 9

1. června 2004, ukončení příjmu žádostí do 30. července 2004, do 12:00 hod. Všechny žádosti doručené po stanovených termínech budou automaticky vyřazeny. V případě nevyčerpání všech finančních prostředků pro daná opatření budou vyhlášena další kola výzev pro příjem žádostí.

Priority 3 – Rozvoj lidských zdrojů v regionech zaměřené na projekty v oblasti lidských zdrojů a sociální integrace. Cíli programu v oblasti rozvoje lidských zdrojů je rozvoj kapacit v oblasti celoživotního učení, aktivní politiky zaměstnanosti, rozvoj kapacit služeb podporujících sociální integraci, snížení sociální izolace skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vylučováním, reintegrace znevýhodněných skupin obyvatelstva do komunity a k pracovnímu uplatnění, prevence kriminality a sociálně patologických jevů, zmírnění sociálního znevýhodnění obyvatel v méně rozvinutých oblastech, posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů v rámci strukturálních fondů, posílení kapacity potenciálních příjemců podpory při přípravě a realizaci projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů EU.

Priority 2 – Regionální rozvoj infrastruktury, opatření 2.3 - Regenerace a revitalizace vybraných měst. Cílem programu je zlepšení celkového stavu historických jader měst. Hospodářské oživení měst novými aktivitami (následný rozvoj cestovního ruchu, veřejných i soukromých služeb) a vytvoření nových pracovních příležitostí. V rámci opatření 2.3 budou podpořeny investiční projekty vybraných měst, zkvalitňující jejich celkové životní prostředí a životní podmínky obyvatel. Projekty budou zaměřeny na regeneraci a revitalizaci upadajících jader měst (např. historických jader) či postižených území měst (spojených např. s útlumem hospodářských nebo společenských aktivit). Opatření je přípravou pro budoucí řešení problematiky měst v rámci pomoci ze strukturálních fondů v příštím programovacím období (od roku 2007). Z věcného hlediska bude podporována stavební obnova nebo dostavba stavebních objektů ve vymezeném území města (stavba, stavební úpravy, restaurování), komplexní úpravy veřejné infrastruktury, veřejných prostranství (jako např. náměstí, ulic, zeleně, parků, tržišť), vodních ploch, vodotečí, přilehlého okolí, obnova technické infrastruktury a místních komunikací v území, demolice objektů a sanace prostor v území, konverze již urbanizovaných ploch ve správním území města na nové využití.

Za hlavní žadatele se předpokládají: kraje, obce, svazky obcí, organizace zřízené kraji a obcemi, nestátní neziskové organizace, státem zřízené organizace. Opatření 3.1 Opatření bude zaměřené na podporu investičních projektů (spolufinancovaných z ERDF) v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, celoživotního učení, sociální integrace. Tyto investice budou muset přispívat k rozvoji a ke strukturálním změnám v regionu a k vytváření nebo zachování trvale udržitelných pracovních míst.Z věcného hlediska bude v rámci jednotlivých projektů podpořena nová výstavba nebo stavební obnova příslušných budov, nákup technologie, počítačů včetně software, počítačové sítě, nezbytná technická infrastruktura spojená s výstavbou či obnovou objektů (včetně nezbytných venkovních úprav). Minimální přípustná výše celkových uznatelných nákladů na 1 projekt v opatření 3.1 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech je ve výši 2 000 000 Kč. Žádosti jsou příjmány od 1. června 2004, předpokládané ukončení příjmu žádostí k 30. červenci 2004, do 12.00 hodin. Všechny žádosti doručené po stanovených termínech budou automaticky vyřazeny. V případě nevyčerpání všech

Minimální přípustná výše celkových uznatelných nákladů na 1 projekt v opatření 2.3 - Regenerace a revitalizace vybraných měst je ve výši 30 000 000 Kč. Příjem žádostí je od 1. června 2004 a ukončení příjmu žádostí k 31. srpnu 2004, do 12:00 hod.

10

finančních prostředků pro dané opatření budou vyhlášena další kola výzev pro příjem žádostí.

lokalitě či regionu. Podopatření umožní podporu individuálních projektů, připravených veřejnými subjekty na místní či regionální úrovni a podporu formou grantových schémat pro malé a střední podnikatele, které budou předkládat kraje. Výzva pro tuto část podopatření není určena malým a středním podnikatelům pro předkládání jejich projektů.Minimální přípustná výše celkových uznatelných nákladů v rámci podopatření 4.2.2 – Podpora regionální a místní infrastruktury ČR (jednotlivý projekt) je ve výši 2 000 000 Kč.

Priority 4 – Rozvoj cestovního ruchu 4.2.2 zaměřené na projekty týkající regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu. Cíli programu v oblasti cestovního ruchu je výrazně zkvalitnit společné služby v cestovním ruchu, zkvalitnit informační obsluhu a marketing cestovního ruchu. Dosáhnout lepší nabídky a využití turistického potenciálu regionů a obcí. Vybudovat stabilní strukturu venkovského cestovního ruchu, zlepšit dopravní dostupnost turisticky atraktivních míst a památek, zvýšit přitažlivost regionů a obcí pro návštěvníky, zvýšit příjmy z cestovního ruchu pro subjekty cestovního ruchu, zlepšit úroveň poskytovaných služeb zařízení cestovního ruchu.

Žádosti jsou příjmány od 1. června 2004, předpokládané ukončení příjmu žádostí k 30. červenci 2004, do 12.00 hodin. Všechny žádosti doručené po stanovených termínech budou automaticky vyřazeny. V případě nevyčerpání všech finančních prostředků pro dané opatření budou vyhlášena další kola výzev pro příjem žádostí.

V rámci podopatření budou podporovány ucelenější projekty regionálního či místního významu, zaměřené na rozvoj infrastruktury potřebné pro cestovní ruch v obcích a regionech. Celkové uznatelné náklady jednotlivých podporovaných projektů nepřekročí 3 mil.€.

Projekty v rámci SROP mohou být realizovány průběžně do 31. srpna 2008, maximální doporučená délka realizace projektu je 24 měsíců. Žádost musí být doručena osobně.

V rámci podopatření bude možno podporovat projekty podporující rozvoj infrastruktury potřebné pro cestovní ruch v obcích a regionech a zaměřené na: rekonstrukci a obnovu památek regionálního významu pro potřeby CR včetně nezbytné doprovodné infrastruktury (kulturní, technické i průmyslové památky), rekonstrukci a obnovu objektů a budov pro potřeby CR (např. skanzeny, muzea a obdobná zařízení), rozvoj místních či regionálních informačních systémů cestovního ruchu, rozvoj a obnovu turistických stezek, cyklostezek, cyklotras, hippostezek a naučných stezek včetně doplňkového zařízení v obcích, rozvoj vybavení a zařízení turistických středisek, zejména z hlediska občanské vybavenosti v oblasti sportu a rekreace, infrastruktura rekreační plavby, výstavbu či obnovu ubytovacích a stravovacích kapacit podmiňujících rozvoj cestovního ruchu v dané

Místo podání žádosti pro Olomoucký kraj: oddělení Sekretariátu Regionální rady odbor strategického rozvoje kraje Krajský úřad Olomouckého kraje Jeremenkova 40B (RCO 16. p.) 779 11 Olomouc

Zdroj: převzato a kráceno z: www.kr-olomoucky.cz

Všechny náležitosti vztahující se k realizaci programu či přípravě projektů jsou blíže uvedeny na internetové stránce: www.strukturalnifondy.cz.

11

Aktuality napsal, že za těchto předpokladů bude EU zřejmě ještě dlouho jednat ve stínu velmocí - pokud se co nejrychleji nepodrobí důkladné reformě.

Novou Komisi povede patrně Barroso Irský premiér Bertie Ahern svolal na 30.června 2004 mimořádný summit, kde by vrcholní představitelé členských států Pětadvacítky měli potvrdit nominaci portugalského premiéra José Manuela Durao Barrosa na post předsedy nové Evropské komise.

Portugalský premiér se účastní summitu NATO v Istanbulu, kde bude hovořit s některými kolegy z členských zemí EU. Jeho mluvčí prohlásil, že v tomto stadiu neplánuje učinit nějaké prohlášení a v rámci summitu se ani nechystá tisková konference na toto téma.

Barroso by měl od listopadu vést novou Komisi, jejíž funkční období bude pro další vývoj EU klíčové. Tisk v některých členských státech označil shodu na jeho kandidatuře za „konsensus nejmenšího společného jmenovatele“. Často bývá zmiňována i paralela mezi nominací Jacquese Santera, který se jako potenciální předseda Komise vynořil také až po obtížných jednáních a vetech kandidátů Francie a Německa na jedné a Velké Británie na druhé straně. Santerova Komise musela odstoupit v roce 1999 kvůli skandálu kolem financování poradců.

Zdroj: www.integrace.cz

Trichet očekává zrychlení růstu Prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet ve svém článku v německém hospodářském magazínu IWD uvedl, že očekává zrychlení ekonomického růstu. Varoval však před přetrvávajícími nepružnostmi v národních ekonomikách.

Na Evropské radě prosazovaly Francie s Německem belgického premiéra Guye Verhofstadta. Velká Británie ale návrh odmítla. Paříž a Berlín poté nesouhlasily s kandidaturou komisaře pro vnější vztahy Chrise Pattena. Portugalský premiér, jehož volba už získala přívlastek „nejnižší společný jmenovatel“, musí ještě nabídku postu předsedy EK oficiálně přijmout. Kromě Barrosa byl na seznamu kandidátů i sám Ahern, rakouský kancléř Wolfgang Schüssel, bývalý komisař Peter Sutherland a Vysoký představitel pro SZBP JavierSolana..

Trichet tak vyzval již poněkolikáté, aby národní státy nepodléhaly příliš optimistickým očekáváním ohledně budoucího růstu a začaly provádět klíčové reformy na trzích práce a zboží. Měnová politika pak podle něj může být daleko účinější. Státy eurozóny by pak měly být méně náchylné k inflaci a lépe vstřebávat negativní šoky. „Hospodářské oživení bude pravděpodobně silnější a stabilnější, pokud budou zavedeny ambiciózní a dobře navržené strukturální reformy, aby se v eurozóně zlepšily fundamentální faktory“, uvedl Trichet podle ČTK.

Francii a Německu se na portugalském premiérovi ze středo-pravicové strany nelíbil především jeho postoj k otázce války v Iráku. Výhrady mělo i Španělsko, které se obávalo, že nominace Portugalce omezí šance Javiera Solany pokračovat na postu Vysokého představitele pro SZBP. Tato obava se ale nepotvrdila a Španělé se nakonec rozhodli svého souseda podpořit.

Zdroj:www.integrace.cz

Nová studie o fiskálních dopadech přistoupení v nových členských státech Nová studie vypracovaná ekonomy generálního ředitelství Komise pro hospodářské a finanční záležitosti se zabývá důkazy obecně rozšířené hypotézy uváděné v akademické literatuře a vládami některých nových členských států, že vstup do EU bude znamenat fiskální tlak a vyžadovat větší rozpočtové schodky. Studie

Způsob volby a zákulisní vyjednávání se stalo terčem kritiky médií v menších členských zemích. Rakouský list Die Presse například 12

úvodem vypočítává předpokládané platby do nových členských států z rozpočtu EU a zabývá se otázkami adicionality a národního spolufinancování pomoci z EU. Stručně pojednává o dalších případných fiskálních dopadech vstupu.

Zdroj: www.integrace.cz Evropská zdravotní karta dostupná v jedenácti zemích od 1. června 2004 Od 1. června 2004 si občané EU mohou zažádat o Evropskou kartu zdravotního pojištění, která dočasné návštěvníky jiných členských států EU opravňuje k čerpání lékařské péče v nouzových situacích zdarma. Karta má nahradit stávající administrativní postupy nezbytné k poskytování přeshraniční zdravotní péče v EU jedinou osobní průkazkou. Cílem zavedení zdravotní průkazky je zredukovat byrokracii a zvýšit dostupnost lékařské péče po celé Evropě. Nebude již třeba vyplňovat zdlouhavé formuláře, které nahradí právě čipová zdravotní karta. Pacientům to umožní rychlejší návratnost prostředků od jejich vlastní zdravotní pojišťovny. Systém také bude postupně občanům EU nabízet i další výhody, např. právo na veškerou nezbytnou péči v hostitelském členském státu, které již bylo dohodnuto mezi členskými státy na politické úrovni.

Na základě výsledků dospívá studie k názoru, že v celkovém součtu a na rozdíl od toho, co se v literatuře často tvrdí, by vstup do EU měl fiskální napětí v nových členských státech spíše uvolnit. Zajisté bude třeba zavést změny do rozpočtu nových členských států a přechodný rok 2004 by mohl být zejména obtížný v tom smyslu, že je třeba přizpůsobit rozpočtové a správní postupy tak, aby noví členové skutečně byli schopni absorbovat příspěvky předpokládané v kodaňském balíčku. Nemělo by však jít o zásadní problém, nejsou-li v rozpočtu zabudovány zcela neoperativní postupy vyplývající ze slabého politického systému, různých fiskálních vrstev nebo silné fiskální autonomie rezortních ministerstev. Zdroj: www.evropska-unie.cz

Zdroj: www.integrace.cz další informace na adrese Centra mezistátních úhrad - www.cmu.cz.

Ekologie jako základ rozhodování v EU Ke vtělení ekologického myšlení do zásadních rozhodnutí EU je třeba udělat ještě více než dosud. K tomuto závěru dospívá zpráva Evropské komise ze 2. července 2004, zabývající se pokrokem v tzv. Cardiffském procesu zahájeném hlavami států a vlád v roce 1998 s cílem zohlednit ekologické otázky v rozhodování EU i v jiných oblastech, než je ochrana životního prostředí. Zpráva uznává, že jediným způsobem řešení negativních ekologických trendů, jako jsou změny klimatu, pokles stavu ryb a emise znečišťujících látek, a posunu směrem k trvale udržitelnému rozvoji je učinit z ekologických otázek ústřední myšlenku rozhodování v oblastech, které mají na stav životního prostředí rozhodující vliv. Nedojde-li k integraci ekologického myšlení do všech oblastí, bude se společnost stále potýkat se zvyšujícími se náklady. Jistého pokroku již bylo dosaženo, například v zemědělství a v rybolovu, avšak stále ještě je třeba vynaložit hodně úsilí. Rada musí celý proces ekologické integrace oživit a plnit již stanovené strategie..

Nová podoba Daňového identifikačního čísla (DIČ) Z důvodů kompatibility se systémy v členských státech EU dojde novelou zákona o správě daní ke změně formátu DIČ. Od 1.5.2004. se nahrazuje trojciferný kód správce daně dvojmístným kódem země CZ, zbytek čísla zůstává beze změny. Pokud má dosavadní kód podobu např. 123-123456789, bude nová podoba kódu CZ123456789. Stávající osvědčení o registraci daňového subjektu zůstanou v platnosti a v souvislosti s touto změnou tedy nevzniká povinnost nové registrace. Každý daňový subjekt bude povinen na daňových dokladech uvádět DIČ v novém formátu bez ohledu na to, bude-li uskutečňovat obchody se subjekty z členských států EU či pouze vnitrostátní obchodní transakce. Použití nového DIČ bude nezbytné vůči EU. V rámci tuzemského obchodního styku nebude nutné, aby plátci ihned od 1.5.2004 13

Cestování se zvířaty: Komise nabízí řešení pro letní dovolené

používali nové DIČ. Správci daně budou instruováni, aby v rámci tuzemského styku nebyly formuláře se starým DIČ považovány za neplatné.

Dohoda o dočasném opatření, které letos v létě zaručí hladký pohyb zvířat v zájmovém chovu po EU byla přijata 11. června 2004. Loni v listopadu byla v EU odsouhlasena nová pravidla zavádějící tzv. „zvířecí pas“ s cílem usnadnit cestování se zvířaty v zájmovém chovu. Většina členských států však není připravena tento nový systém zavést do 3. července tohoto roku, jak se původně plánovalo. Jako problém se ukazuje především rozeslání pasů zvěrolékařům. Aby v průběhu rušné letní sezóny nebylo narušeno cestování, přišla Evropská komise s flexibilním řešením, které zaručí, že budou zvířata při cestování vybavena nezbytnými doklady. Od 3. července 2004 budou muset všechny členské státy zvířatům v zájmovém chovu umožnit vstup na své území, pokud přitom budou dodržena nová pravidla. Podle přechodného opatření bude však do 1. října 2004 povolen vstup také v případě, že budou splněny stávající podmínky jednotlivých států. Tato přechodná opatření se vztahují i na zvířata v zájmovém chovu, která pocházejí ze zemí mimo EU.

Dvacet jedna opatření na podporu organického zemědělství Evropská komise 10. června 2004 přijala „Evropský akční plán pro organické potraviny a zemědělství“. Jeho cílem je umožnit průběžný rozvoj organického zemědělství (v souladu se životnímu prostředí) v EU. Komise předložila seznam 21 konkrétních zásadních opatření určených k realizaci, jako je např. zlepšení informovanosti o organickém zemědělství, nasměrování podpory z veřejných finančních zdrojů prostřednictvím programů rozvoje venkova, zlepšení výrobních norem a posílení výzkumu. Plán reaguje na rychlý nárůst počtu zemědělců hospodařících organickým způsobem a na silnou poptávku ze strany spotřebitelů v posledních letech. Vychází z rozsáhlých diskusí s členskými státy a zainteresovanými stranami včetně internetové diskuse v roce 2003, projednání na slyšení v lednu 2004 a schůzek se zástupci členských států a zainteresovaných skupin. Akční plán bude předložen na dalším zasedání Rady pro zemědělství.

Zdroj: www.integrace.cz Stop obchodování s lidmi

Zdroj: www.integrace.cz Evropská unie a Česká republika zahajují patnáctiměsíční projekt v hodnotě 512 143 eur financovaný z Phare, programu Evropské komise, jehož cílem je posílit kapacitu České republiky v boji proti obchodování s lidmi. Projekt se dotýká více různých oblastí a bude vytvářet vazby mezi donucovacími orgány a nevládními organizacemi odpovědnými za ochranu obětí zneužívání a obchodování s lidmi. Výzvy v rámci boje proti těmto zločinům jsou obrovské, neboť Česká republika je jak tranzitní zemí, tak i zdrojem a konečným místem určení obětí obchodování.

MEMO/04/145 – úplné znění akčního plánu http://europa.eu.int/comm/agriculture/qual/organ ic/plan/index_en.htm. – informace o „Organické zemědělství v EU“

Komise podporuje spolupráce mezi státní správou a podnikatelskými subjekty Naslouchání malým podnikům je zásadně důležité na všech úrovních vytváření politiky. Jen tak je možno posoudit dopad legislativních návrhů a nových zásadních opatření na jejich fungování. Evropská komise proto zahájila po internetu průzkum způsobů vedení procesu vzájemné komunikace a konzultací mezi státní správou popř. regionální samosprávou a podnikatelskými subjekty v případech, kdy se navrhuje nový zákon nebo politika. Zdroj: www.europa.eu.int

V rámci projektu bude k dispozici předvstupní poradce a krátkodobě také odborníci na tvorbu právních předpisů, systémů a školení, kteří podpoří pokračující rozvoj kapacity České republiky v boji proti obchodování s lidmi. Projekt umožňuje komplexní přístup ke každé specifické oblasti činnosti a je rozdělen na 5 14

částí: rozvoj politiky a strategie, pátrání a pátrací schopnosti, preventivní činnost, lidská práva a podpora obětí a příprava dokumentů.

spolupráce mezi různými mezinárodními dárci a vyšetřujícími orgány. Byl projednán na dvoudenní konferenci o „Podvodu a finanční pomoci“, která dnes skončila v Bruselu.

Zdroj: www.evropska–unie.cz Další informace viz http://europa.eu.int/olaf Noví členové Evropského účetního dvora Problémy s přijetím eurozatykače Devět nových členů Evropského účetního dvora, kteří byli jmenovaní Radou EU minulý měsíc, složili dne 7. června slavnostní přísahu před Soudním dvorem Evropských společenství. Nově jmenovaným členem zastupujícím Českou republiku je Jan Kinšt, Slovenskou republiku zastupuje Július Molnár.

Šest zemí z pětadvacítky Evropské unie nezvládne zavést do konce června tzv. eurozatykač. Patří k nim také Česká republika, která tak nesplní jeden ze stěžejních bodů systému boje EU proti terorismu a organizovanému zločinu. "Předpokládáme, že šest členských zemí nesplní termín. Jsou to Německo, Itálie, Česko, Estonsko, Řecko a Slovensko," oznámil v Bruselu mluvčí Evropské komise Pietro Petrucci. Vyjádřil nicméně přesvědčení, že "je jen otázkou času", kdy budou mít i tyto země ve svém právu institut evropského zatykače zaveden.

Zdroj: www.integrace.cz Noví členové Hospodářského a sociálního výboru Rada EU se shodla na jmenování nových členů Hospodářského a sociálního výboru z nových členských států, a to na období do 20. září 2006. Členové z České republiky: Josef Zbořil a Vladimíra Drbalová z Konfederace průmyslu ČR, Marie Zvolská z Konfederace sdružení zaměstnavatelů a podnikatelů ČR, Ivan Voleš z Hospodářské komory ČR, Helena Čornejová, Dana Štechová a Vladimír Matoušek z Českomoravské konfederace odborových svazů, Ondřej Šmehlík z odborového svazu pracovníků Českých drah, Ludvík Jírovec z Agrární komory ČR, David Šmejkal ze Sdružení ochrany spotřebitelů, David Stulík z Nadace pro rozvoj občanské společnosti a Ivana Plechatá z občanského sdružení Skok.

Problém většiny "zpozdilců" spočívá v nekonečném zdržování a technických potížích při procházení příslušných zákonných návrhů parlamentním procesem. V Česku se institut eurozatykače letos v lednu nepodařilo prosadit do Listiny základních práv a svobod. Poslední šancí tak bylo novelizovat trestní zákon a trestní řád, kterými se ustanovení o evropském zatýkacím rozkazu aplikují do českého práva. Čeští poslanci těsnou většinou schválili novelu trestního zákona a trestního řádu až 30.6.2004, a to ještě musí novely projít senátem V Řecku zase už návrh prošel oběma komorami parlamentu a vše vázne jen na tom, že vláda dosud nevydala realizační předpisy. Eurozatykač umožňuje případné vydání českého občana ke stíhání do jiného státu EU.

Zdroj: www.integrace.cz Mezinárodní zásah proti defraudaci finančních prostředků určených na pomoc

Zdroj: www.novinky.cz

Cílem nové evropské sítě je pomoci v boji proti defraudaci finančních prostředků určených na mezinárodní pomoc. Projekt se nazývá EU FraudNet, byl navržen Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a je určen k posílení 15

OLOMOUCKÝ KRAJ

OLOMOUCKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ

EUROPORT- zpravodaj Klubu Evropanů Olomouckého kraje (KEOK), zapsán do evidence periodického tisku pod evidenčním číslem MK ČR E 15263. Vydává Klub Evropanů Olomouckého kraje (tř. 17. listopadu 43, Olomouc, 772 00, IČO: 266 39 807), Redakce: Marian Kišš, Zdeněk Beil, Martin Štainer Adresa redakce: KEOK, tř. 17. listopadu 43, 772 00 Olomouc, tel. + 420 585 220 896, email: [email protected] Webové stránky: www.klubevropanu.cz Náklad 400 ks.

3