Úvod k pěstování Rychle rostoucích dřevin Japonských topolů Japonský topol (populus nigra x maximowiczii). Jedná se o křížence topolu černého a topolu Maximowičova. Rodiče Japonského topolu: Populus nigra(topol černý) - domácí topol v Evropě Populus maximowiczii (topol Maximowičův) - tento balzámový topol má domov na dříve japonském ostrově Sachalinu. V průběhu devadesátých let se směs dvou klonů topolů dostala z Rakouska Wüperthalu do Čech. Tato směs byla technicky různě označována,jako např.směs J-104, J-105 nebo Max 4, Max 5 a dále množena. Sadba se prodává a distribuuje ve směsi J-104 a J-105 a obecně je známa pod rozšířeným názvem Japonský topol. Rozdíl mezi J-104 a J-105 je pro laika nepostřehnutelný. Japonský topol je u nás nejrozšířenější pěstovanou rychlerostoucí dřevinou. Japonský topol byl vyšlechtěn na vysoký výnos dřevní hmoty, vysazovaný v hustém sponu při velmi dobrém růstu. Vysazené řízky japonského topolu mají nejvyšší ujímavost a schopnost zakořenit. Má značnou odolnost a regenerační schopnost. Nejvyšších výnosů dosahuje v rozmezí nadmořské výšky mezi 300-600 metry. Roste i výše, ale výnos sklizně dřevní hmoty bude nižší. Vyžaduje minimální úhrn celoročních dešťových srážek ve výši 500mm. Je vhodný do zátopových oblastí, snáší dlouhodobé zatopení až 6 týdnů. Spalné teplo jednotlivých paliv Palivo/vlhkost
Mjkg
Lesní štěpka 60%
9,2
Lesní štěpka 40%
10,1
Lesní štěpka 30%
12,2
Lesní štěpka 20%
14,3
Topolová štěpka
18,7 – 19,2
Hnědé uhlí
14,5 – 16,5
Černé uhlí
28
Zemní plyn
33,5 E - shop vstup
kontakt : Vrba Michal tel:606 191 443, email :
[email protected] 1.
Růstové vlastnosti Japonských topolů na průměrné lokalitě jednotka
Průměrný přírůstek/ha
Po 3 letech/ha
Po 5 letech/ha
sušina
t
7,5
22,5
37,5
Plnometry dřeva
plm
20
61
102
Prostorové metry dřeva
prm
29
148
247
Prostorové metry štěpky
prms
49
148
247
Přepočty (www.tbz-info.cz)
-
-
-
-
Příprava pozemku před výsadbou Rychlelerostoucí dřevinu Japonský topol vysazujeme na dobře odpleveleném pozemku. Ideální je pozemek na podzim zorat a následně na jaře půdu pouze zkultivovat a srovnat. Budeme - li počítat s jarní orbou, je nutné zorat co nejdříve, aby došlo k opětovnému obnovení půdní vzlínavosti vody-kapilarity. Tím následně vysazené řízky využijí k zakořenění co nejvíce zimní půdní vláhy. Pokud budeme vysazovat Japonský topol do louky či pastviny a tyto pozemky jsou zaplevelené a neudržované, lze vyjímečně použít chemický přípravek herbicid Roundup či chemicky shodné látky-Kaput, Dominátor a další. Tento způsob není pro přírodu ideální. Můžeme-li nahradíme tento chemický postup klasickým mechanickým postupem. Jedná - li se o udržovaný travní porost, lze sadbu přímo vysazovat do posekené louky. Při vysazování řízků do travního porostu (louky) jsou však řízky od počátku vystaveny konkurenčnímu prostředí. Vysazený řízek je nucen dělit se o živiny, vodu a slunce s travní konkurencí. V tomto případě je nutno počítat s menším dosaženým růstem (výškou sazenice) v prvním roce. Naopak výhodou je, že od prvopočátku při následném mulčování či sekání travního porostu mezi řádky máme pod nohama trávník. Tuto skutečnost oceníme v deštivém období 1-2 měsíce po výsadbě. Dobře připravená půda nám zajistí méně práce při následném omezování nežádoucích plevelů kolem sazenic a v meziřádcích.
Sadební materiál Sadební materiál Japonského topolu se pěstuje na reprodukčních plochách matečnicích.
2.
expedujeme v prýtech nebo krátíme na řízky
Sklizeň Pruty (prýty) narostlé během roku do průměrné výšky 2 – 3 metů se každoročně sklízejí. Sklizeń obvykle začíná koncem ledna a podle počasí probíhá až do půli března.
Přeprava Prýty se třídí podle velikostí a následně se v určitém počtu svazují do svazků. Tím je zaručen požadovaný počet při expedici zákazníkovi a zároveń snazší manipulace při přepravě a následném uskladnění provozní mezisklad prýtů.
Uskladnění Sadební materiál uskladńujeme v chladném prostoru ( max. do +4°C ) s odpovídající vysokou vlhkostí. Průvan není žádoucí, nadměrně by vysušoval sadbu a snižoval kvalitu ujímavosti. Obdrží-li zákazník sadební materiál od pěstitele v podobě nařezaných řízků, uskladní sadební materiál do samotné výsadby za obdobných podmínek ( v chladu max. do +4°C ) a za vysoké vlhkosti. V případě,že skladovací prostor je sušší, můžeme nařezané řízky uložit do plastového pytle na odpad. Sadbu je pak nutno kontrolovat a zamezit případnému zapaření a zplesnivění. Do pytle je možné udělat několik větracích otvorů. Pokud jsme získali sadbu ve svazcích prýtů,před samotným dalším zpracováním uskladníme opět v chladnu,vlhku a temnu. 3.
Autorovi textu se osvědčil následující postup: Klasický sklep ve venkovském stavení je vystaven přes zimní měsíce otevřením vstupů do sklepa přímému účinku mrazu. Následně je do tohoto sklepa navezeno dostatečné množství ledu či krystalického sněhu. Poté uskladněná sadba má ustálenou teplotu prostředí i odpovídající vlhkost. Průběžně je možno led přidávat do prostoru uskladnění. Kvalita porostů a budoucí sadby na reprodukčních plochách - matečnicích je, na základě registrace pěstitele, každoročně kontrolována rostlinolékařem, zástupcem Státní rostlinolékařské správy ( SRS )
Řízky Před samotnou výsadbou řežeme, případně stříháme ze sklizených prýtů řízky. Standardní nejběžnější řízek určený pro následnou výsadbu produkčního porostu - plantáže má tyto rozměry: délku 20 cm nebo 30 cm průměr (sílu) řízku 8-3,5 mm horní řez proveden 5 - 10 mm nad pupenem Řez řízku je proveden kolmo na řízek, docílíme tím nejmenší plochy řezu. Řezná plocha řízku má být hladká, bez zbytečných otřepů. Toho můžeme docílit kvalitními zahradnickými nůžkami, které jsou vhodné při menším množství stříhaných řízků. Tato varianta je namáhavější. Nebo můžeme prýty řezat na pásové pile, či na jemné okružní pile. Tento způsob, za podmínky ostrého nástroje, je méně namáhavější a podstatně rychlejší. Na jemné ostré okružní pile lze docílit za hodinu řezání pohodlně 900 - 1000 kusů řízků ve velmi dobré kvalitě. Každý řízek je řezán individuálně a tak je dosaženo vysoké kvality. Pokud bychom řezali více prýtů najednou, nevyvarujeme se občasnému přeříznutí řízku i pupenu.
Řízky ukládáme do přepravky jedním směrem, usnadníme si tím manipulaci před samotnou výsadbou. Důležitá podmínka při výsadbě je, že řízek musí být zapíchnut do země správným směrem - pupenem nahoru! V opačném případě vysazený řízek zajde a Vaše práce přijde na zmar. Abychom se tomuto omylu při výsadbě vyhnuli a nemuseli stále myslet na polaritu. můžeme si pomoci následující pomůckou. Řízky svážeme do svazků se stejným směrem pupenů - stejnou polaritou řízků. 4.
Do mělké mísy nebo koláčového plechu nalijeme slabou vrstvu barvy ( latexu, olejové barvy, balakrylu ). Do této barvy namočíme celý vršek svazku. Můžeme tak po výsadbě překontrolovat vysazené řízky, protože barva na vrcholcích řízků je nepřehlédnutelná a omyl, v podobě opačně vysazeného řízku, lze okamžitě a včas napravit. Místo klasických barev můžeme použít i barvu potravinářskou. Klasické barvy však mají tu výhodu, že snižují odpar vody z vrcholové plochy řízku, což u barvy potravinářské neplatí. Vrcholová část prýtu se nepoužívá, dřevo není vyzrálé a nemá odpovídající kvalitativní parametry. Řízky před výsadbou opět uskladníme v chladných prostorách ( do+ 4°C ) s dostatečnou vlhkostí a ve tmě bez průvanu. Svazky se skladují na stojato ve svislé poloze spodkem řízků - bazí dolů. Velké množství sadby lze také přechodně uskladnit v klimatizovaných skladech ovocnářů, v malém množství i v lednici. Nařezané a dobře uskladněné řízky vydrží ve své kvalitě několik týdnů. Je však zbytečné je řezat dlouho před samotnou předpokládanou výsadbou. Sadební materiál lze skladovat i dlouhodobě po dobu několika měsíců. Pro dlouhodobé skladování je základní podmínkou udržovat teplotu v prostoru uskladněné sadby v rozmezí teplot 0°C až – 2°C, - 3°C při vysoké relativní vlhkosti kolem 90% a více.
Výsadba Výsadba řízků Japonského topolu na předem upravenou půdu se obvykle provádí koncem března, v dubnu až do počátku května. V nižších oblastech s menším srážkovým úhrnem a v místech s častými jarními přísušky je vhodnější sázet co nejdříve a tak plně využít zimní půdní vláhy. Ve vyšších nadmořských výškách s vyšším srážkovým úhrnem lze bez obav sázet i později. Vysazujeme podle předem připraveného schématu ( plánku ), který si připravíme buď sami nebo nám ho navrhne projektant. Nám se osvědčilo klasické schéma sponu 2 krát 0,6 m. Tedy řádky od sebe vzdálené 2 metry a řízky v řádcích od sebe vzdálené 60 cm. Toto základní určení sponu lze upravovat s ohledem na budoucí způsob ošetřování dostupnou mechanizací. Při použití mulčovače mohou být řádky blíže u sebe (až 1,5 metru), řízky pak budou mít větší odstup mezi sebou (až 0,8 metru). Při použití větší techniky ( mulčovače či sekačky ) nesené traktorem lze upravit rozestup řádků i na 2,5 metru. Pak je nutno rozestupy řízků mezi sebou zmenšit na 0,5 metru. Tím dosáhneme optimální množství 8000 ks řízků na jeden hektar. Řádky směrujeme na svažitém pozemku po vrstevnici, na rovných pozemcích ve směru jihsever. Na krajích pole nesmíme zapomenout ponechat pruh půdy pro otáčení mulčovače nebo traktoru. Osvědčilo se vysazovat řízky Japonského topolu podél dobře napnutých provazů. Ulehčíme si následné ošetřování mulčovačem, můžeme se s jistotou přiblížit k rostlinám v řádku bez obav,že je přehlédneme a posekáme. Nejprve si olemujeme pole po obou stranách provazy,na kterých si zhotovíme značky ve vzdálenosti uvažovaných řádků,tedy obvykle 2 metry. Mezi těmito hraničními provazy natáhneme provazy,podle kterých už budeme sázet řízky. Na těchto provazech budou značky ve vzdálenosti 60 cm 5.
6.
Značky na samotných provazech získáme rychle a přesně následujícím způsobem. Vezmeme kus překližky nebo tenkého prkénka či kartonu o šíři v poloviční velikosti, tedy 30 cm. Provaz postupně na tuto desku namotáme v počtu závitů,které odpovídají počtu sazenic v řádku, plus něco navíc. Poté jednu hranu natřeme výraznou barvou. Po uschnutí a odmotání získáme na provaze pravidelné značky v pravidelném odstupu rovnající se obvodu prkénka. Totéž provedeme u hraničních dvoumetrových provazů širším prknem. Řízky před samotnou výsadbou na 24 hodin namočíme v přepravkách do vody. Sadba má snahu plavat a proto ji zatížíme. Namočení urychlí start probuzení rašení řízku. Řízky zapichujeme podél nataženého provazu ke značkám. Zároveň neustále hlídáme správný směr-polaritu řízku, abychom ho omylem neotočili, nohama na horu“. Máme - li sadbu na vrcholu řízku označenou barvou, máme usnadněnu následnou kontrolu. Zároveň průběžně kontrolujeme, zda je provaz, podle kterého sázíme, stále dobře natažen a nevybočuje. Řízky při vysazování máme předem narovnány v kbelíčku vrcholy nahoru a bází ( nohama ) dolů. Urychlí to následnou výsadbu. Je - li půda, do které budeme sázet, slehlá a ruční vpichování řízků do země je silně namáhavé, lze si pomoci různými pomůckami: starým šroubovákem nebo vrtákem ve tvaru T o stejné délce odpovídající délce řízku pod zemí. Jinou možností, kdy je půda už značně vyschlá a jako ,,mlat“, můžeme použít námi vyzkoušenou a osvědčenou motodu zatloukání řízků do půdy gumovou paličkou, případně šikovní i kladivem. Metoda vypadá drasticky,ale plně se osvědčila. Nelze ji však použít u velmi slabé sadby. Výhodou tohoto postupu je, že tělo a povrch řízku je plně v kontaktu s okolní půdou. V případě metody ,,šroubovák“ a jemu podobných různých sazečů může nastat,že řízek nedosedne plně na dno připravené díry a zůstane pod ním vzduchová kapsa. Je - li řízek naopak tenký, pak nemusí vyplnit celou díru a nebude mít maximální kontakt s půdou, nebude utěsněn a lze ho rukou snadno vytáhnout. Řízky zapichujeme do půdy kolmo do hloubky tak, aby vrcholový pupen byl zhruba s úrovní půdy. Vrchol řízku bude vyčnívat nad zemí přibližně 3 cm. Půdu následně kolem řízku zhutníme přišlápnutím. Dáváme si pozor, nesedřeli pupen. Zatlačovat řízky do půdy nohou není vhodné. Řízek se nalomí, neporoste. Tento způsob vysazování není šťastný. Sadbu, kterou jsme přivezli na pole k výsadbě, zakryjeme před slunečním žárem a před silným větrem. Zabráníme zbytečnému vysychání řízků. Můžeme je i na poli průběžně pokropit vodou z PET lahve. Sadba zasílána od pěstitelů zájemcům poštou je expedována obchodním balíkem a je tedy u zákazníka do 24 hodin. Pokud přesto zůstane několik dní na poště, nic se sadbě nestane. Sadbu, kterou obdržíme od dodavatele, je nutno dát opět do chladna, vlhka a tmy. Řízky můžeme zvlhčit pokropením vodou. Jinou variantou výsadby může být speciální sázecí stroj, lidově zvaný babosed, používaný především v lesnictví. Naše zkušenost s touto mechanizací vyšla do následné rovnice: jeden babosed (jeden traktor, jeden traktorista + dvě báby ) = pět nezaměstnaných. Ruční práce je však přesnější. 7.
Vysazené řízky začnou rašit do týdne. Po měsíci už bezpečně poznáme, které řízky byly zasazeny správně a poznáme i ty, které ,, porostou “ do Austrálie. Vrchol řízku po 3 týdnech od výsadby
Výsadba na neošetřovaných plochách Rozhodneme - li se vysadit Japonský topol na neudržovaném a silně zapleveleném pozemku, kam se nedostane technika ( většinou podmáčené pozemky ), můžeme zvolit silné řízky o délce 40 až 60 cm. Řízky ze dvou třetin zapíchneme do půdy mezi buřinu. Silný a několikanásobně dlouhý řízek rychle poroste, i když nebudeme provádět žádnou údržbu ( mulčování, sekání, rotavátorování ). Do nepříznivé neudržované půdy lze také vysazovat kořenáče. Pokud je půda neudržovaného pozemku tvrdá a řízek nejde do půdy vtlačit jen rukou, můžeme řízek zatlouci kladivem. Poničený vrchol řízku zastřihneme 0,5 cm nad pupenem.
8.
Dosadba - kořenáče nebo prostokořená sadba Při dobře provedené výsadbě plantáže nám vzejde úspěšně 90-95% vysazených jedinců. V opačném případě ,pokud výsadba nedosáhla takto hezkého výsledku (v důsledku obráceného, zlomeného,mělce zasazeného řízku nebo dokonce nezasazeného ), můžeme chybějící rostliny dosadit. Buď dodatečnou výsadbou řízků v následujícím roce a nebo výsadbou kořenáčů. Kořenáče můžeme dosadit v průběhu téhož roku (i na podzim ), nebo v následujícím roce na jaře. Kořenáč je řízek, který byl na jaře zasazen do kelímku nebo sadbovače a má již vlastní kořenový systém. Tříměsíční kořenáč
Kořenáče můžeme vysazovat v průběhu celého roku i v zamokřených a neudržovaných lokalitách, kam se nedostane technika. Vysazujeme je do jamek o něco větších než je obal. Můžeme použít speciální sazeč, který jsme vyvinuli. Prostokořenou sadbu můžeme vysazovat pouze na podzim a na jaře.
9.
Následná údržba po výsadbě Na pozemku, kde jsme vysázeli řízky Japonského topolu, začne také rychle růst plevel. Pokud byl pozemek dobře připraven, bude značně omezene ta část plevelu ( rostoucí z kořenového systému ), která v půdě zůstala z předešlého roku. Zároveň však vyrazí plevel z klíčících semen. Plevel je značný konkurent rašících prýtů, pro je nutné ho včas liklividovat. Plevel můžeme omezit klasickým okopáním motykou, při čemž navíc provzdušníme půdu, snížíme odpar vody z půdy a zároveň se do půdy dostane dusík z ovzduší. Následně posekáme nebo z mulčujeme plevel mulčovačem, sekačkou. Plně se osvědčila technika firmy Vari – Honda. Jednorychlostní mulčovač Hurricane 530 zvládne za den zmulčovat jeden hektar pole. Pětirychlostní Hurricane 700 i dvojnásobnou plochu. Plochu mezi řádky lze také kosit lištovou sekačkou, zde je však vyšší riziko nechtěného useknutí řízku. Řádky lze projíždět rotavátorem nebo mělce zorat. V prvním roce výsadby provedeme mulčování většinou dvakrát. V následujícím roce většinou stačí ošetřit plochu mulčováním nebo obdobným postupem jednou. Budeme - li v druhém roce používat v meziřádcích rotavátor, musíme se držet už dál od řízků, abychom nepoškodili kořenový systém řízků. Nežádoucí plevele lze likvidovat také chemicky. Tato metoda se musí používat s opatrností nejen vůči okolní přírodě, ale především vůči citlivým mladým rostlinám Japonského topolu. Při provádění postřiku hrozí úlet postřikové kapaliny na rostliny Japonského topolu. Proto postřik provádíme jedině za úplného bezvětří. Pokud tuto techniku zkusíte,doporučujeme kromě neseného postřikovače na zádech mít zavěšenu na krku pet lahev s vodou. Ve víčku uděláme dírku. Postříkáme - li nechtěně rostlinu chemickým postřikem, okamžitě tryskající vodou opláchneme důkladně zasažený povrch. Můžemeli, dáme přednost mechanické likvidaci plevele. V řádcích mezi jednotlivými rostlinami zůstává plevel. Ten v případě přísušku a značného slunečního žáru působí jako kryt půdy a částečně i samotných řízků. V tomto porostu se drží déle ranní rosa a vlhké příznivé mikroklima snižuje vysychání samotných řízků. Porost plevelů by však neměl přerůst a uzavřít rostliny pod sebou. Posekanou či z mulčovanou hmotu plevelů a trav ponecháme v meziřádcích. Snížíme odpar vody z půdy a následným rozkladem dojde k přihnojení - zvýšenému přísunu živin. Současně pod nasekanou hmotou přibrzdíme nežádoucí růst plevelů. Třetím rokem už v porostech plantáže nemusíme mulčovat,ale mi jednou za rok mulčujeme. Stín v porostu a opad listí zlikviduje nebo značně omezí většinu plevelných konkurentů.
10.
Sklizeň dřevní hmoty z plantáže-první obmýtí Pokud chceme sklízet dřevní hmotu vhodnou ke klasickému spalování formou polen v kamnech nebo krbu,musíme nechat růst Japonský topol na plantáži 5-7 let. Delka tohoto obmýtí nám zajistí slušný výnos dřevní hmoty. Kmeny topolů by měly dosáhnout na spodní části kmene průměr 20 cm. Vzhledem k tomu, že si stromy topolů po dobu růstu vzájemně konkurovaly v boji o světlo, dorostly do výšky, kterou by soliterní jedinec ve volném prostoru nedosáhl. V průběhu doby růstu topolu spodní patra větví zasychají. Tím je značná část kmene čistá a proto není nutné tuto část kmene odvětvovat. Většina hmoty je v kulatině, kterou vytěžíme při minimálním odvětvování ( smrk o stejném průměru kmene je stále celý za větven ). Kompromisem mezi klasickými poleny a štěpkou je možnost topoly špalíkovat. Tento způsob zpracovává kmínky do průměru až 12 cm. Kmeny i s větvemi prochází obdobou štěpkovače ( takzvaným špalíkovačem ), nevytváří však drobnou štěpku. Výsledným produktem jsou krátké špalíky o délce cca 10 cm. Takto zpracovaná hmota na špalíky prosychá lépe než štěpka. Špalíky lze spalovat v klasických kamnech. Při tomto způsobu zpracování je většinou obmýtí tříleté. Kulatinu zpracujeme klasicky. Nakrátíme na míru a rozštípneme na polínka. Do podzimní topné sezony polínka proschnou na optimální vlhkost 20 procent. Tato vlhkost je optimální ke spalování. Abychom této vhkosti dosáhli, sušíme polínka v hráních na volném prostranství. Při sklízení plantáže kácíme - řežeme kmeny zhruba 20 cm nad zemí. Dáváme pozor, abychom dopravní technikou v průběhu těžby nepoškodli pařezy. Zbývající větve můžeme zpracovat štěpkováním, nebo je ponecháme na místě v meziřádcích. Během následujícího obmýtí se hmota větví rozloží a přihnojí plochu. Nejvhodnější období pro samotnou sklizeň je po opadu listí. Můžeme sklízet také když mrzne a není bláto ani mnoho sněhu. Ke kácení plantáže nepotřebujeme žádné povolení. Jedná se o „ polní plodinu“. Pokud je naším cílem získat palivo v podobě štěpky, můžeme zkrátit obmýtí na 3 roky. Topol se dá sklízet upraveným kombajnem na kukuřici, případně specializovanou technikou určenou přímo pro tento účel. Jinou variantou je nejprve porost sklidit na větší hromady a následně štěpkovačem na místě zpracovat. Po skácení není třeba znovu sázet, topoly opět začnou růst z pařezů ( pařezová výmladnost ).
11.
Případová studie vytápění rodinného domu topolovou štěpkou popis
množství
jednotka
Podlahová plocha domu
100
m2
Měrná spotřeba energie
100
kWh/m2
Roční spotřeba energie
36
GJ
Výhřevnost štěpky
0,02
GJ/kg
Účinnost kotle na biomasu
90
%
Průměrná roční produkce topolové štěpky
7,5
t/ha
Zásoba topolové štěpky na ha po třech letech
22,5
t/ha
Roční potřeba paliva vypočtená
2139,04
kg
Roční potřeba paliva reálná+rezerva na vlhkost štěpky, a extrémní mrazy apod
5
t
Každoročně je třeba z topolové plantáže sklidit
0,25
ha
Pro zajištění trvalého tepla domova je třeba
0,75
ha
Plocha je rozdělena na tři části, každá další část je vždy o rok starší ( mladší ) než ta předchozí
Matečnice - reprodukční porost Na matečnici pěstujeme Japonský topol výhradně za účelem získání sadbového materiálu – řízků. Matečnice se obvykle vysazuje ve sponu 2 krát 0,5 metru, to je tedy 10000 kusů řízků na 1 ha. Lze však vysazovat i 12000 ks. Prvním rokem po výsadbě sklízíme v zimních měsících od konce ledna do poloviny března sadbový materiál. Sklízíme veškeré jednotlivé pruty - prýty zhruba 10 cm nad zemí. Silnější standartní prýty následně použijeme k jarní výsadbě - nařezání řízků. Slabí jedinci nejsou k výsadbě vhodní. V jarních a letních měsících posekáme plevel v meziřádcích, alespoň jednou mulčovačem nebo sekačkou. Sestřižená patka topolu na jaře obrazí ve dvou, třech prýtech, následná druhá zimní sklizeň sadby má už zhruba trojnásobnou výnosnost sadebního materiálu. Ve třetím roce je matečnice na plné produkci a sklízí se objem sadby v rozsahu 300 000-500 000 ks řízků na hektar. Pro zachování kvality sadebního materiálu je nejdůležitější každoroční stříhání jednotlivých prýtů. Jen tak zajistíme kvalitu sadbového materiálu i v příštích letech. Kromě každoročního zmulčování plevelů v meziřádcích můžeme na půdách chudých na živiny podpořit růst opatrným přihnojením odpovídajícím hnojivem v maximálním množství dusíku 50 kg/ha ( močovinou, NPK ). Předpokládaná životnost matečnice je deset let. Po této době klesá nejen výnos, ale i kvalita sadbového materiálu. Reprodukční porosty - matečnice podléhají státnímu dozoru v podobě organizace SRS. Státní rostlinolékařské správy, jejímu reprezentantovi – rostlinolékaři. Tato organizace kontroluje kvalitu a stav reprodukčních porostů. Dodavatelé sadebního materiálu pro konečného spotřebitele a obchodování s tímto reprodukčním materiálem podléhají registraci SRS. 12.
Oprávněný pěstitel má přiděleno své číslo, toto číslo lze nalézt v centrálním registru a ověřit si pěstitele.
Rekultivace Zhruba po dvaceti letech provozu plantáže se začíná produkce snižovat a je vhodné tuto plochu zrekultivovat. Rekultivaci doporučujeme i v případě dalšího pokračování plantáže. Následně je vhodné vysadit jiný druh RRD nebo alespoň jednu sezonu nechat plochu ladem, případně osít přípravnou plodinou, jetel, vojtěžka apod. Samotná rekultivace spočívá v odstranění pařezů z půdy. Nabízí se hned několik možností. Vše záleží na čase, který potřebujete. Časově náročnější je nejprve zamezit dalšímu růstu prýtů z pařezů a jejich následné zaorání ( po jedné sezoně ), v době kdy již budou z části rozpadlé. Růstu prýtů zamezíme chemicky ( potření pařezů herbicidem ). Časově nenáročná metoda spočívá ve vyfrézování pařezů půdní frézou a následné standardní zemědělské obdělání. Na pole je možno sít již na jaře. Kvalita půdy po ukončení pěstování Japonského topolu by měla být lepší než na počátku výsadby. Osobně zatím nemáme s rekultivací zkušenosti. Tyto návody jsou již v praxi vyzkoušeny. Bohaté zkušenosti má například Technická univerzita v Drážďanech.
13.
Japonský topol - komerční využití aneb od ,, polínka ke štěpce “ Novou perspektivou využití dřevní hmoty z pěstovaných Japonských topolů je především dřevní štěpka na výrobu biomasy a následně energií. Ceny štěpky pro energetické využití udávané serverem www.tzb-info.cz se v srpnu 2014 pohybovaly průměrně mezi 1500 až 2800 Kč za tunu. Právě tato informace vedla mnohé pěstitele k dalšímu rozšiřování svých plantáží a přechodu ,,od polínek ke štěpce“ . Pro výrobu energetické biomasy se štěpkují celé stromy včetně větví a obmýtí plantáže se zkracuje na dva až tři roky. Nedochází ani k posklizňovému zástřihu a nechávají se růst všechny výhony. Plochu větší než 5 hektarů osázené plochy lze nazvat komerční. Pro úspěšnost záměru pěstování Japonských topolů za účelem komerční výroby biomasy - energetické štěpky je nutné vyhotovit ekonomickou analýzu s rozborem faktorů ovlivňujících celkovou rentabilitu jako např. : - vzdálenost odběratele - poptávka a výkupní cena štěpky - pronájem či nákup zařízení pro zpracování - vhodnost pozemku Vzdálenost odběratele Cena energetické štěpky závisí přímou úměrou na vzdálenosti, na kterou je štěpka dopravována. K tomuto faktoru se vztahuje i cena a možnost uskladnění či případné dosušení. Nezřídka lze plantáž prodat tzv. ,, nastojato“, kdy náklady na sklizeň a přepravu přechází na odběratele. Obchod se uskuteční přímo mezi vzrostlými Japonskými topoly. Poptávka a výkupní cena štěpky Směrnice pro Českou republiku stanoví 13% výroby energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020. To odpovídá růstu výroby elektřiny z biomasy 2,5 krát a výrobě tepla 1,4 krát. Největší energetický gigant ČEZ zpracoval v loňském roce 347 tisíc tun biomasy a nejen jeho poptávka se bude v dalších letech zvyšovat. Například zájem ČEZ o nákup 135 tisíc tun biomasy ( surová hmotnost ) v minulém roce způsobil regionálně nárůst cen dřevní štěpky až o 40% ! ČEZ však není zdaleka jediným odběratelem. K dalším patří menší regionální zdroje - obecní a podnikové výtopny a kotelny do 10-15 MW výkonu. Z ekologického a ekonomického hlediska je efektivnější spalování štěpky pro výrobu tepla nebo kogeneraci ( teplo + elektřina ) v lokálních podnicích. Je dosahováno příznivější bilance uhlíkové stopy. Opravdovým velkopěstitelům se nabízí možnost nabídnout svou produkci na mezinárodním on - line tržišti sdružujícím nabídky a poptávky producentů v oblasti zpracování dřeva a výroby produktů na bázi dřeva celosvětově.
14.
Pronájem či nákup zařízení pro zpracování V portfoliu mnoha českých i zahraničních firem jsou produkty a technologie obsahující kompletní program pro výmladkové plantáže. Je na každém pěstiteli a velikosti jeho plantáží, zda se rozhodne pro nákup či pronájem potřebných zařízení. Tato investice má být zohledněna zejména oproti požadavkům odběratele biomasy. Vhodnost pozemku Pro úspěšnost komerčního pěstování je důležitým faktorem bonita ploch budoucích plantáží. Jednoduchou teoretickou metodou se jeví určování dle BPEJ - Bonitovaná půdně ekologická jednotka ( pětimístný číselný kód vyjadřující hlavní půdní a klimatické podmínky, které mají vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení ). V katastru nemovitostí je BPEJ uveden u každé zemědělské parcely. Dále se provádí typologie půdy - buď rozborem půdy, nebo osobním posouzením odborníka. Ten určí vlastnosti půdy dle rostlin,které na pozemku rostou. Z důvodů nemalých investic do plantáží pro komerční pěstování Japonských topolů je nutné analýzu pozemků svěřit do rukou akreditovaného projektanta. Závěrem lze konstatovat, že důsledné využívání vhodných pozemků pro komerční pěstování Japonských topolů a následná výroba biomasy - energetické štěpky pro potřeby místní energetiky neznamená nebezpečí devastace stávajících přírodních zdrojů, ale naopak vytváří předpoklady pro jejich lepší využívání.
Dotace Základní podmínkou pro získání dotací na založení plantáží RRD je, že pozemek musí být zemědělskou půdou ( tedy vedenou v Katastru nemovitostí jako orná půda,nebo trvalý travní porost ) zaregistrovanou v LPISU u místní zemědělské agentury Mze. Tzv. Půdní bloky lze dnes zaregistrovat jako plantáž dřevin s příslušným využitím ( plantáž, matečnice ). Přílohou k dotacím musí být vždy rostlinolékařský pas a sadbový list prokazující původ sadby. Nedílnou součástí žádostí o dotace je také projekt, který musí vypracovat akreditovaná projekční kancelář.
15.
Podpora na založení RRD Podporu lze získat v rámci Programu rozvoje venkova v opatření 1.1.1. Modernizace zemědělských podniků, konkrétně pod opatření 1.1.1.3. Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití. Před realizací záměru doporučujeme všem předem konzultovat s příslušným odborem místně příslušného krajského úřadu. Standardní dotací nejenom na Japonský topol je tzv. ( SAPS -Single area payment scheme - systém jednotné platby na plochu ) - žadatelem je fyzická nebo právnická osoba, obhospodařující zemědělskou půdu. Žádast o poskytnutí podpory je dodržení minimální výměry 1 ha. Souběžně s tímto dotačním titulem se žádá o TOP-UP, tzv. Doplňková platba k přímé podpoře. Tato dotace je vyplácena každoročně. Více na www.szif.cz nebo na www.farmar.mze.cz Na kotle s ekologickým spalováním biomasy je možné žádat o dotaci na jejich pořízení. Záměr je třeba konzultovat s příslušnými zástupci odpovídajících ministerstev. Jedná se o program Zelená úsporám. Více na www.zelenausporam.cz
Závěr Tato publikace neaspiruje na vědeckou práci, jedná se o dlouholeté a praktické zkušenosti pěstitelů s pěstováním Japonských topolů pro energetické účely. Zatím se nezabýváme dalším využitím a zpracováním topolového dřeva, jehož uplatnění v hospodářství je velmi široké. My dnes spalujeme dřevo z Japonských topolů v našich klasických kamnech a v letních měsících si na tomto dřevě úspěšně opékáme české špekáčky alias buřty. Řada našich poznatků pramení z publikací Výzkumného ústavu Silva Taroucy v Průhonicích, viz. Také www.vukoz.cz. Přejeme Vám mnoho úspěchů při pěstování Japonských topolů. Poděkování panu Antonínu Dočekalovi PER ASPERA AD ASTRA www.jatop-topoly.cz www.japonsky-topol-sazenice-zahradnictvi.cz www.moravskakomorapestitelubiomasy.cz www.pachovyohradnik.cz Topoláři sobě! Fotografie pořídil Antonín Dočekal , Michal Vrba přeložil do dvou jazyků : Petr Ficek tel:606191443 Bez výhradního svolení autora není nikdo oprávněn zde zveřejněné fotografie jakkoliv použít. 16.
