STAROVĚK
ÚVOD DO PROBLEMATIKY STAROVĚKU
nejstarší civilizační centra: Mezopotámie Egypt
(Eufrat, Tigris)
(Nil)
vznikají města, písmo společnost se sociálně diferencuje; řídící, donucovací, kontrolní a úřednický aparát v čele stojí panovník značnou úlohu hraje náboženství
ÚVOD DO PROBLEMATIKY STAROVĚKU rozvoj zemědělství a rybolovu rozvoj námořní dopravy vynález kola (Mezopotámie) pálená cihla rozvoj písma (klínové, hieroglyfické, fonetické=hláskové) fénická abeceda (22 znaků) matematika, astronomie
MEZOPOTÁMIE mezi řekami Eufrat a Tigris na S hornatá, dostatek srážek na J Perský záliv (sucho x záplavy), na Z step v 7. tisíciletí se objevuje zemědělství v 5. tisíciletí zakládají menší města
SUMER přelom 4. a 3. tis. BC – přicházejí Sumerové tajemní – neznáme původ, jazyk zakládají městské státy: Ur, Uruk, Kiš, Lagaš, Eridu, Umma v čele panovník; vládne absolutisticky zavlažovací kanály války 2750 BC – Epos o Gilgamešovi (vládce Uruku)
SUMER používají klínopisné písmo otisk rákosovým písátkem do vlhké hlíny poté se tabulka vypálila
AKKADSKÁ ŘÍŠE kolem 2340 BC ukončena nadvláda Sumerů úředník semitského původu se prohlásil za krále Sargon I. Akkadský hl. město Akkad nedokázal vládnout na nových územích 2200-2100 BC: vpád Gutejců (horské kmeny)
Sargon I. Akkadský
STAROBABYLÓNSKÁ ŘÍŠE na jihu Mezopotámie hl. město Babylón 1. centralizovaný stát vláda Chammurabiho (Chammurapiho) Chammurabiho zákoník (oko za oko) problémy s vodou 1531 BC: Chetité vyvrátili Starobabylonskou říši
STAROASYRSKÁ ŘÍŠE navazuje na tradici Akkadů S Mezopotámie hl. město Aššur obchod s Malou Asií ovládnuta Churrity
STŘEDOASYRSKÁ A NOVOASYRSKÁ ŘÍŠE Středoasyrská říše (12.-11. BC) Novoasyrská říše (10. století – 7. století BC) profesionální armáda (kopí, luky, praky) dobyli Babylón
NOVOBABYLÓNSKÁ ŘÍŠE 6. století udržela se jen 100 let Nabukadnezar II. – dobyl Jeruzalém ovládli Sýrii a Palestinu Babylón byl nedobytný poraženi Peršany
STAROVĚKÝ EGYPT
údolí Nilu 10
až 30 km zemědělci
delta Nilu meliorační
práce
oázy (Fajjúm)
SOCIÁLNÍ DIFERENCIACE SPOLEČNOSTI
faraón: vtělení boha Ré
PRVNÍ DYNASTIE (2950-2575 BC) historický rozmach Egypta sjednocení Dolního a Horního Egypta sjednotil je Meni (Horní Egypt – na J) hl. město Mennofer hieroglyfy (kombinace piktogramy a fonetického písma)
HIEROGLYFY objevitelem Jean Francois Champolion znal řečtinu, latinu, hebrejštinu, arabštinu, uměl chaldejsky, sýrsky a koptsky 1799 objevena Rosetská deska
STARÁ ŘÍŠE (2700-2181 BC) panovník Džoser nejstarší egyptská pyramida Džoserova je v Sakkáře stupňovitá (ze 6 mastab) stavbu navrhl Imhotep
STARÁ ŘÍŠE Faraoni si staví hrobky; pyramidy (Gíza, Sakkára) Cheopsova pyramida (největší, 230 m základna, 146 m vysoká) Rachefova, Menkaureova Sfinga (nese Rachefovu podobu) mumifikace
1. PŘECHODNÉ OBDOBÍ (2181-2040 BC) decentralizace vlády 2 centra: Théby (Luxor), Helliopolis boj urozených velmožů a kněží občanské války
STŘEDNÍ ŘÍŠE (2040-1786 BC) znovusjednocení Egypta za Mentuhotepa II. zabezpečil hranice proti nájezdům asijských kmenů za 12. dynastie prosperita Senvosret II. – zavodňovací kanály Senvosret III. – reforma státní správy
2. PŘECHODNÉ OBDOBÍ (1786-1580 BC) za 13. dynastie se Egypt zmenšoval pronikali sem Hyksósové (semitské kmeny) byli na nižší úrovni, ale měli vojenskou převahu Ahmose I. Hyksósy porazil
NOVÁ ŘÍŠE (1570-1080 BC) Ahmose I. založil 18. dynastii zdokonalil armádu (válečné vozy, luky s dalekým dostřelem) rozšíření Egypta (Thutmose I. a Thutmose II.) královna Hatšepsovet (1. žena na trůně) Amenhotep IV. (Achnaton): náboženská reforma – uctívání boha Atona po jeho smrti se moci ujal Tutanchamón
boje s Chetity o území (Ramese II.) koncem 13. a ve 12. st. BC napadají Egypt mořské národy ekonomický úpadek
3. PŘECHODNÉ OBDOBÍ (1080-525 BC) lybijští válečníci získali moc lybijská dynastie núbijská dynastie Egypt dobyt Asyřany 26. dynastie: sajská – rozkvět problémy s Peršany
POZDNÍ OBDOBÍ (525-332 BC) nadvláda Persie Dáreos I. – snesitelná vláda Alexandr I. Veliký
DOBA PTOLEMAIOVSKÁ (332-30 BC) Alexandr se nechává korunovat králem uznal náboženské tradice Kleopatra II.
EGYPTŠTÍ BOHOVÉ Amón: nejvyšší bůh Anúbis: průvodce mrtvých Ré: bůh slunce
víra v posmrtný život život je přípravou na vstup do posmrtného života balzamování, mumifikace
MALÍŘSTVÍ, SOCHAŘSTVÍ A VĚDA spíše řemeslo než umění vše mělo pevně daná pravidla rozvoj matematiky, geografie, geometrie, atronomie a lékařství stavby Karnak: chrámový komplex