Ústav pedagogických věd. Pedagogika

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav pedagogických věd Pedagogika

Bc. Miroslava Nováková

Místo pohádky v programu mateřských škol Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Prof. PhDr. Milada Rabušicová, Dr.

2013

Anotace Magisterská práce Místo pohádky v programu mateřských škol se zabývá pohádkami a jejich využíváním v mateřských školách. V teoretické části práce popisuji mateřské školy v systému předškolního vzdělávání, Rámcový vzdělávací program, účel a charakteristiku pohádek. V empirické části odpovídám na stanovené výzkumné otázky, a to v kvantitativní i kvalitativní části výzkumu. Základní výzkumná otázka zní: „Jak často a jakým způsobem začleňují učitelky pohádku do výchovy a vzdělávacího programu mateřské školy a jaký význam připisují pohádce v rozvoji dítěte předškolního věku?“

Klíčová slova Pohádky, mateřská škola, předškolní děti, účel pohádek, Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání.

Title Using fairy tales in the kindergarten program

Abstract Master´s thesis Using fairy tales in the kindergarten program shows fairy tales and its using in the kindergarten. In theoretical part of this work I describe kindergartens in a system of preschool education, educational program for preschool education, purpose and characteristic of fairy tales. In practical part of this work I analyse specific research questions in quantitative and qualitative part of research. Two main research questions are: „How often use teachers fairy tales and which methods they use and which value teachers attach to fairy tales?“

Keywords Fairy tales, preschool, preschool children, purpose fairy tales, educational program for preschool education

2

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………….. Podpis autora práce

3

Poděkování

Děkuji své vedoucí práce Prof. PhDr. Miladě Rabušicové, Dr. za odborné vedení a konzultace, a zároveň všem učitelkám mateřských škol, které se zúčastnily mého výzkumu.

4

OSNOVA: Úvod ................................................................................................................................ 7 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 9 1.

Předškolní vzdělávání v systému vzdělávání ........................................................ 10

2.

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) .................. 11 2.1.

3

Pohádky v mateřské škole..................................................................................... 14 3.1

4.

5

6

Program mateřských škol podle RVP PV ...................................................... 11

Účel pohádek v programu mateřské školy ..................................................... 17

Charakteristika pohádek ....................................................................................... 20 4.1.

Vznik pohádek ............................................................................................... 21

4.2.

Typologie pohádek ......................................................................................... 21

4.3.

Pohádkové motivy .......................................................................................... 22

Pohádka ve vývoji dítěte ....................................................................................... 25 5.1

Magická fáze ve vývoji dítěte ........................................................................ 25

5.2

Jak správně vyprávět pohádky ....................................................................... 26

5.3

Pohádky a dvouleté děti (před vstupem do MŠ) ............................................ 26

5.4

Pohádky a tříleté děti (při vstupu do MŠ) ...................................................... 27

5.5

Pohádky a čtyřleté děti ................................................................................... 28

5.6

Pohádky a pětileté děti ................................................................................... 29

5.7

Pohádky a šestileté děti (před vstupem do ZŠ) .............................................. 29

Shrnutí teoretické části.......................................................................................... 31

EMPIRICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 32 7

Kvantitativní a kvalitativní výzkum ..................................................................... 33 7.1

Metodologie výzkumu ................................................................................... 33

7.2

Popis souboru ................................................................................................. 34

7.3

Organizace výzkumu ...................................................................................... 34

7.4

Výzkumný problém a výzkumné otázky........................................................ 35 5

7.5

Výsledky výzkumu a jejich interpretace ........................................................ 38

7.5.1

Četnost používání pohádek a doba setkávání se s pohádkou.................. 39

7.5.2

Výběr pohádky a technické zajištění ...................................................... 42

7.5.3

Činnosti dětí, při kterých se setkávají s pohádkou a prostředky používané

učitelkou k výchově .............................................................................................. 45 7.5.4

Výchovný účel pohádky ......................................................................... 48

7.5.5

Vyhodnocení specifických výzkumných otázek ..................................... 49

7.6

Shrnutí výzkumu ............................................................................................ 52

Závěr ............................................................................................................................. 56 8

Literatura:.............................................................................................................. 59

9

Přílohy................................................................................................................... 63 Příloha č. 1 - Rozbor nejznámějších klasických pohádek ........................................ 63 Popelka – příběh o sourozenecké rivalitě ............................................................. 63 Perníková chaloupka – příběh o dvou domovech a sourozenecké solidaritě ....... 64 Sněhurka a sedm trpaslíků – příběh o žárlivosti, narcismu a práci všedních dnů 65 Červená Karkulka – příběh o pokušení a „lykantropii“ ........................................ 66 Příloha č. 2 – průvodní dopis k dotazníku ................................................................ 67 Příloha č. 3 – Vzor dotazníku a ukázka vyplněných dotazníků ................................ 68 Vzor dotazníku ...................................................................................................... 68 Dotazník číslo 1 .................................................................................................... 74 Dotazník číslo 2 .................................................................................................... 78 Dotazník číslo 3 .................................................................................................... 82 Příloha č. 4 - Přepis jednoho z uskutečněných rozhovorů ........................................ 86 Příloha č. 5 - Kódování rozhovorů ............................................................................ 90 Kódy ze všech rozhovorů rozdělené do kategorií a schéma kategorií .................. 90 Schéma kategorií: ................................................................................................. 92

6

Úvod Tématem magisterské diplomové práce jsou pohádky a jejich využívání v mateřských školách. Jak uvádí Svobodová (2010), příběhy a pohádky mají v životě předškolního dítěte velký význam a v mateřské škole by měly mít výsadní místo. V několika posledních desetiletích dětští psychologové svými výzkumy dokázali, že pro dítě je nezbytné rozvíjet nejen biologické potřeby, ale také ty psychické a sociální, a navíc potvrdili, že předškolní výchova a používání pohádek je pro děti velkým přínosem. (Opravilová, 1998). I přes to, že výchova dítěte předškolního věku klade na učitelky mimořádné nároky, konkrétní „návod“ pro učitelky, jak s pohádkou pracovat, či při jakých aktivitách ji používat, v odborné literatuře nenajdeme. Toto téma jsem si vybrala proto, že ho považuji za velmi aktuální. V dnešní době, kdy i malé děti hrají počítačové hry a často sledují televizní pohádky, je stále probíraná otázka, zda je to správné (Ebbert, 2011). Dítě sleduje pohádku v televizi a nemůže tolik zapojovat představivost, jako například při poslechu předčítané pohádky. A dokonce i v některých mateřských školách není výjimkou sledování pohádky na videu či v televizi, a to například před odpoledním usínáním dítěte. Zajímalo mě tedy, jaký pohled na pohádky mají samy učitelky v mateřských školách, jak často pohádku používají, jaký vidí jejich účel při působení na dítě a jaké prostředky využívají k zaujetí dětí pohádkou. Ze studia publikací týkajících se daného tématu vyplynula také následující otázka, a to, zda vůbec mají mateřské školy dostatek prostoru k používání pohádek. Od roku 2007 totiž mateřským školám Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání stanovuje, jaké oblasti by měly u dítěte vyvíjet a co vše k tomu používat. Rámcový vzdělávací program například určuje, že u dětí je nezbytné zohlednit kratší dobu soustředění a konkrétnost myšlení, zálibu v magičnu a fantazii, k čemuž mohou pomoci mimo jiné i pohádky (Svobodová, 2010). Dětství je počátečním obdobím lidského života, kdy děti rozvíjejí své vlastnosti, začleňují se do společnosti a osvojují si různé dovednosti a návyky, a proto je tak důležité, abychom děti správně vychovávali a vedli je (Mišurcová, Severová, 1997).

7

Teoretickou část diplomové práce jsem rozdělila do čtyř kapitol. První se věnuje mateřským školám v systému vzdělávání a jejich závaznému programu podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV). Druhá kapitola je propojením tématu mateřské školy a pohádek, uvádím zde souvislosti mezi mateřskou školou a používáním pohádek v ní. Popisuji, jak často by se měly děti v mateřské škole setkávat s pohádkou, jak pohádka na dítě působí, jakých činností by se měly děti účastnit nebo jaké prostředky didaktické techniky by měly nebo mohly učitelky používat. Zaměřila jsem se především na účel pohádek. Třetí část práce se týká samotných pohádek, jejich vzniku, typologii a funkci. V poslední kapitole jsem se zaměřila na vztah mezi pohádkami a dětským světem, konkrétně jaké pohádky jsou vhodné pro děti různého věku. Empirickou část jsem původně založila na dotaznících, které jsem elektronicky rozeslala do všech mateřských škol v Brně. Jelikož mi odpovědělo pouze 24 % dotázaných škol, rozhodla jsem se výsledky z dotazníkového šetření rozšířit o rozhovory s učitelkami z několika vybraných mateřských škol. V rámci výzkumu jsem u učitelek mateřských škol zjišťovala, jak často pohádku využívají, jaký je jejich účel při působení na dítě, a jaké prostředky využívají k zaujetí dítěte pohádkou. Dotazníkové šetření bylo zaměřené především na aktivity dětí, názor učitelek na Rámcový vzdělávací program a zamýšlené působení pohádky na dítě. Rozhovory pak rozvíjely témata, která v rámci dotazníku nebyla dostatečně vysvětlena. Cílem této práce je přinést odpověď na otázku: „Jak často a jakým způsobem začleňují učitelky pohádku do výchovy a vzdělávacího programu mateřské školy a jaký význam připisují pohádce v rozvoji dítěte předškolního věku“.

8

TEORETICKÁ ČÁST

9

1. Předškolní vzdělávání v systému vzdělávání Předškolní vzdělávání je počátečním stupněm vzdělávání organizovaného požadavky a pokyny MŠMT (Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy). V České republice je zavedeno jako nepovinné, a orientuje se především na to, aby si dítě od raného věku osvojovalo základy klíčových kompetencí a získávalo předpoklady pro své celoživotní učení. Školským zákonem (Zákonem o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) se předškolní vzdělávání stalo legitimní součástí systému vzdělávání.1 I přesto, že je předškolní vzdělávání nepovinné, účast na tomto vzdělávání je v České republice velmi vysoká a v předškolním roce přesahuje 90 % 2. Co se týká institucionálního zajištění, předškolní vzdělávání se odehrává v mateřských školách, případně je realizováno v přípravných třídách základních škol. Mateřská škola se dělí na třídy, kam je možno zařazovat děti stejného či různého věku. Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti (případně sedmi) let. Přednostně jsou přijímány děti, které by měly příští rok zahájit povinnou školní docházku. Poskytování předškolního vzdělávání je podle školského zákona veřejnou službou.3 Roku 2007 byl zaveden Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV). RVP PV je dokument, který vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro toto vzdělávání dětí předškolního věku, a například určuje, co by se děti v mateřské škole měly naučit. Konkrétní práci s dětmi si však mohou učitelky uspořádat podle sebe. V další kapitole se budu RVP PV blíže věnovat.

1

METODICKÝ PORTÁL RVP. RVP PV [online]. 2007. http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvp-pv >. [cit. 2012-10-29].

Dostupný

z

WWW:

<

2

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Systém vzdělávání v ČR [online]. 2012. Dostupný z WWW: . [cit. 2012-10-20]. 3

METODICKÝ PORTÁL RVP. RVP PV [online]. 2007. http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvp-pv >. [cit. 2012-10-29].

10

Dostupný

z

WWW:

<

2. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) Pro lepší orientaci v problematice je nutné vysvětlit, co je to RVP PV. Přijetí tohoto dokumentu bylo často rozebíráno i v médiích, a to s pozitivními i negativními ohlasy. RVP PV „vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku. Tato pravidla se vztahují na pedagogické činnosti probíhající ve vzdělávacích institucích zařazených do sítě škol a školských zařízení. RVP PV stanovuje elementární vzdělanostní základ, na který může navazovat základní vzdělávání, a jako takový představuje zásadní východisko pro tvorbu školních vzdělávacích programů i jejich uskutečňování. RVP PV určuje společný rámec, který je třeba zachovávat.“. Tento program byl zaveden 1. září 2007. Od tohoto data musí všechny mateřské školy v České republice tvořit Školní vzdělávací programy právě podle tohoto dokumentu, který byl vydán pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Autorem je Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Kurikulární dokumenty byly vytvářeny na dvou úrovních, a to na úrovni státní (Národní vzdělávací programy a Rámcové vzdělávací programy) a školní (školní vzdělávací programy). 2.1. Program mateřských škol podle RVP PV

Protože RVP PV stanovuje vzdělanostní základ, ze kterého by mělo předškolní vzdělávání vycházet, měl by Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání obsahovat všechny zásadní otázky, uvedené v RVP. RVP tedy určuje společný rámec, který by měl program mateřských škol obsahovat. Mezi hlavní úkoly předškolního vzdělávání patří doplňovat rodinnou výchovu a dávat dítěti dostatečné množství podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Předškolní vzdělávání má smysluplně obohacovat denní program dítěte, poskytovat mu odbornou péči a usnadňovat mu jeho další životní cestu. Maximálně se přizpůsobuje vývojovým fyziologickým, kognitivním, sociálním a emocionálním potřebám dětí této věkové skupiny. RVP PV stanovil dva druhy cílů, a to záměry a výstupy. Tyto cíle byly dále stanoveny ve dvou úrovních, a to v obecné a oblastní úrovni. 11

Byly stanoveny následující kategorie cílů: 

Rámcové cíle – univerzální záměry předškolního vzdělávání o Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání o Osvojení základů hodnot naší společnosti o Získání osobní samostatnosti



Klíčové kompetence – obecnější způsobilosti

dosažené v předškolním

vzdělávání o Kompetence k učení o Kompetence k řešení problémů o Kompetence komunikativní o Kompetence sociální a personální o Kompetence činnostní a občanské o Kompetence k učení 

Dílčí cíle – konkrétní záměry, vztahující se k určité vzdělávací oblasti



Dílčí výstupy – dílčí poznatky, dovednosti, postoje,… Vzdělávací obsah je v RVP PV rozdělen do pěti vzdělávacích oblastí, a to

oblasti biologické (Dítě a jeho tělo), psychologické (Dítě a jeho psychika), interpersonální (Dítě a ten druhý), sociálně-kulturní (Dítě a společnost) a environmentální (Dítě a svět). Nyní stručně shrnu doporučenou vzdělávací nabídku, tedy co by měl pedagog dítěti nabídnout. Poté se zaměřím na vzdělávací nabídky, které se týkají pohádek. Dítě a jeho tělo: vzdělávací nabídkou jsou například lokomoční i nelokomoční pohybové činnosti, jednoduché úkony s předměty a nástroji, zdravotně zaměřené činnosti, smyslové a motorické hry, grafické a hudební činnosti, jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti, i činnosti relaxační a odpočinkové. Dítě a jeho psychika: vzdělávací nabídkou mohou být artikulační, řečové, rytmické hry, slovní hádanky, společné diskuse, komentování zážitků, poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů, přednes, recitace, dramatizace a zpěv, grafické napodobování symbolů, tvarů, čísel a písmen, prohlížení a „čtení“ knížek, činnosti a příležitosti seznamující děti s různými sdělovacími prostředky.

12

Dítě a ten druhý: ke vzdělávací nabídce patří sociální a interaktivní hry, společenské hry, kooperativní činnosti ve dvojicích a skupinkách, četba, vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením. Dítě a společnost: vzdělávací nabídkou jsou různorodé společenské a skupinové hry, příprava a realizace společných slavností, aktivity přibližující dítěti svět kultury a umění, tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické, výtvarné. Dítě a svět: ke vzdělávací nabídce patří přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, sledování událostí v obci a účast na akcích, které jsou pro dítě zajímavé, hry a aktivity na téma dopravy, praktické užívání technických přístrojů, hraček a dalších předmětů, práce s literárními texty i obrazovým materiálem, ekohry. 2.1.2. Místo pohádky v RVP Podle Vzdělávací nabídky RVP PV byl měl pedagog dítěti nabízet následující činnosti, při kterých učitelky použijí pohádku: poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů, dále prohlížení a „čtení“ knížek, sledování a vyprávění pohádek, především těch, které obohacujících citový život dítěte. Další důležitou činností je vyprávění a poslech pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením a receptivní slovesné, literární, výtvarné či dramatické činnosti, např. poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní, sledování dramatizací a divadelních scének. Pokud by určitá mateřská škola měl celodenní provoz, což je 10 hodin (6.30 – 16.30, jak na svých internetových stránkách uvádí většina mateřských škol), na pohádku by v tomto případě vyšlo necelých 43 minut, a to pouze v případě, že nepočítáme s časem určeným pro svačinu, oběd nebo spaní. Pohádce by se tedy pedagog měl věnovat asi 30 minut každý den.4 RVP PV požaduje od pedagoga dovednost diagnostikovat možnosti a schopnosti dítěte, a tedy specifický přístup a sledování individuálních pokroků (Svobodová, 2010). V této kapitole jsem uvedla, jaké je místo pohádky v RVP PV. V následující kapitole popíši, jak by se pohádka podle odborné literatury měla v mateřské škole používat.

4

METODICKÝ PORTÁL RVP. RVP PV [online]. 2007. http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvp-pv >. [cit. 2012-10-29].

13

Dostupný

z

WWW:

<

3

Pohádky v mateřské škole Jak často by měly učitelky mateřských škol pohádku používat? Jakých činností

by se děti měly zúčastnit? Jaké pohádky děti nejvíce zaujmou? Na tyto otázky nyní odpovím. Příběhy a pohádky mají v životě předškolního dítěte velký význam a v mateřské škole by měly mít výsadní místo. Práce s pohádkou má různé formy a podoby, záleží na tom, jaký cíl pedagog sleduje. Ať už jde o příběh spontánně vyprávěný učitelkou či dítětem, čtený příběh během dne, je to vždy jeden z přirozených a neautoritativních vzdělávacích prostředků. Pohádka je fenoménem dětského i dospělého světa. Neexistuje žádný jiný žánr vyprávění, než pohádka, který by měl na dítě tak pozitivní a intenzivní vliv. Dítě si vyzkouší ve světě fantazie svou odvahu, lásku k dobru, vše, co budou později potřebovat v dospělosti (Bezděková, 2008). Organizační forma dne by se měla podobat životu dítěte doma, aby dítě mělo optimální podmínky pro svůj rozvoj. Učitelky musí pamatovat na to, že vše, co se děje v mateřské škole, má vliv na dítě, ať už je to volná hra, stravování, odpočinek, a další. Pocit sounáležitosti mohou upevňovat různé rituály, např. čtení pohádky po obědě, kterých se mohou účastnit i méně aktivní a nesmělé děti. (Svobodová, 2010). Děti by se také v mateřské škole měly seznamovat s knihami, protože ani v dnešní době internetu, televize a počítačových her knihy neztrácí svou důležitost. Kromě prohlížení obrázkových knih si předškolák například zvyká na směr čtení zleva doprava, učí se spojovat obrázky a texty. (Ebbert, 2011). Ať už jde o poslouchání pohádek, prohlížení knížek, nebo i kreslení či běhání, děti se při hře baví a poznávají nové věci. (Mišurcová, Severová, 1997). Specifickým znakem her je jejich rozmanitost, a proto i předčítání pohádek bychom měly dětem zpestřovat. Například podle obrázku nejprve můžeme dítě nechat hádat, o čem pohádka bude, či přečíst jednu stránku knihy a společně s dítětem vymýšlet pokračování příběhu. I ukládání ke spánku je pro děti snazší, pokud mohou očekávat určitý rituál, jako je např. čtení knížek (Ebbert, 2011).

14

Pro názornost uvedu konkrétní příklad, jak mohou učitelky využít pohádky při práci s dětmi. Jedna z brněnských mateřských škol, která pohádce připisuje skutečně velký význam, používá ŠVP „Povídám, povídám pohádku“. Hlavním cílem ŠVP je hravou formou a s využitím pohádkových příběhů rozvíjet komunikační schopnosti dětí a vybavit děti zdravým návyky a dovednostmi. Vzdělávací nabídka probíhá v pěti blocích: 

„Co o sobě vím“ učí děti poznávat sebe sama, své tělo, vztahy mezi lidmi, a to prostřednictvím plánovaných činností a vhodným pohádkovým příběhem skřítka Bambulky.



„Chci být zdravý, chci si hrát“ seznamuje děti s životním prostředím a zdravými životními návyky.



„Zvládám, co život přináší“ učí děti pomáhat ostatním, vnímat svět kolem sebe a orientovat se ve světě



„Poznávám přírodu a svět“ se snaží o upevnění kladného vztahu ke zvířatům a přírodě, a aby děti poznaly vše, co je obklopuje.



„Místo, kde žiji“ seznamuje děti s místními tradicemi a při různých aktivitách učí děti aktivně přistupovat k řešení problémů.5

Všechny tyto vzdělávací nabídky doprovází pohádkový příběh skřítka Bambulky, a k daným tématům mohou učitelky používat i další pohádky, například O šípkové Růžence, O Sněhurce a sedmi trpaslících nebo O Červené Karkulce, jak radí metodický portál RVP. Tento portál doporučuje učitelkám všestranně zaměřený integrovaný blok, při kterém se děti seznamují s klasickými pohádkami, a to za doprovodu pohádkového skřítka Raráška. Konkrétně RVP popisuje týdenní blok s využitím pohádek: 

V pondělí učitelka vyrobí z látky postavičku pohádkového skřítka Raráška a děti se s ním seznámí. S použitím překážkové dráhy se děti s Raráškem vydají na cestu do pohádky. Všichni doplují na ostrov, kde je zámek celý zarostlý růžemi, a hádají, v jaké se ocitli pohádce (O šípkové Růžence). Princ nemůže najít správnou cestu k zámku, tak mu děti nakreslí mapu.

5

MATEŘSKÁ ŠKOLA POHÁDKA. ŠVP [online]. . [cit. 2012-12-01].

15

2012.

Dostupný

z

WWW:



V úterý se děti vydají na další ostrov, kde žije sedm trpaslíků, a opět hádají, v jaké jsou pohádce (O Sněhurce a sedmi trpaslících). Společně s obrázkovou knížkou si děti pohádku převypráví, a učitelka pak dětem pokládá otázky se zaměřením na morální rozvoj dítěte. Děti si nakreslí trpaslíky se Sněhurkou a vystaví ve třídě na nástěnce.



Ve středu děti připlují na opuštěný ostrov, protože Červená Karkulka se ztratila. Děti pohádku nakreslí, aby ji zachránili. Jedno z dětí se potom stane vlkem a ostatní budou Karkulky. Vlk se rozeběhne z jednoho konce třídy na druhý a bude se snažit chytat Karkulky. Chycené Karkulky se stanou vlky a společně chytají další Karkulky.



Ve čtvrtek se děti ocitnou na ostrově s perníkovou chaloupkou (O perníkové chaloupce). K této chaloupce děti dovedou drobečky (kousky papíru na zemi). Děti s paní učitelkou připraví těsto na perník a vykrajují perníčky.



V pátek se děti s učitelkou vydají do divadla na pohádku dle výběru učitelky. Po návratu si budou povídat o tom, co všechno děti viděly. 6

Vidíme, že v rámci jednoho týdne doporučil metodický portál RVP pět pohádek (na každý den jednu pohádku), a přitom se děti zúčastnily mnoha různorodých činností (kreslení, poslech pohádky, pohybové aktivity, pečení perníčků, zhlédnutí divadelní pohádky, povídáni o pohádce). Takto doporučené činnosti jsou dle mého názoru opravdu vhodné a děti budou obohaceny o krásné zážitky a nové zkušenosti.

6

METODICKÝ PORTÁL RVP. Z pohádky do pohádky [online]. 2010. Dostupný z WWW: . [cit. 2012-12-01].

16

3.1

Účel pohádek v programu mateřské školy Pohádka je fenoménem dětského i dospělého světa. Smysl a význam pohádky se

pro nás během vývoje mění. Jako malé děti prožíváme děj s hlavními pohádkovými hrdiny a ztotožňujeme se s kladnými postavami, intenzivně vnímáme působení dobra a zla, později začínáme vnímat mravní obsah pohádek a ponaučení z chování jejích postav. V dospělosti se k pohádkám vracíme, když je vyprávíme svým dětem. Pohádky nás provázejí téměř po celý život a jsou pro nás opakovaně inspirací. Mnohé staré pohádky (například klasické pohádky Boženy Němcové či Karla Jaromíra Erbena) měly děti přivést k poslušnosti a opatrnosti. Pohádky ale také ukazují dětem dobro, ukazují, že je dobré být statečný a vytrvalý, a že dobré skutky bývají odměněny a zlé potrestány (Matějček, 2005). Pohádka byla složená k tomu, abychom ji mohli vyprávět, a aby obraznost slova vyvolávala v dětské psychice skryté obrazy představivosti. Když dítěti vyprávíme, vzniká mezi námi pocit důvěry a vzájemnosti. Vyprávěním vkládáme do slov také své city. Základní funkcí pohádek je vnést smysl a řád do dítěti původně nesrozumitelného světa. Klasické pohádky dávají dětem odpověď na některé psychické potřeby rozvíjejících se dětí, například vztah k rodičům a sourozencům, potřeba lásky, potřeba zvládnutí strachu, pocit životního smyslu, a podobně. Pohádky ukazují optimistické vidění světa a mohou poskytnout dítěti orientaci ve světě a citových problémech. V pohádkách se objevuje cirkumambulace, což je pohyb kolem dokola: pohádky opisují kružnici, na níž se objevují podstatné problémy lidského bytí i mezilidské problémy. Z výchovného hlediska je pohádka, kde dobro jasně vítězí nad zlem, tím nejcennějším, co má pedagog k dispozici. Jasné kontrasty (chytrý a hloupý bratr, krásná a ošklivá sestra,…) pomáhají dětem porozumět rozdílům mravních hodnot. Děti se často přiklání k pohádkám, které přežívají staletí, než k těm úplně moderním. Proměny postav upozorňují děti na to, že i dospělí se nechovají pořád stejným způsobem a jejich chování se také může měnit v závislosti na situaci (Černoušek, 1990). Rogge (1999) ve své knize uvedl myšlenky Maxe Lüthi, který se zabýval pohádkami. Lüthi dle mého názoru velmi výstižně stanovil pět bodů, dokazujících paralelu mezi formální strukturou pohádek a psychikou dítěte ve věku čtyři až osm let:

17

1. Pohádka má jeden rozměr, což znamená, že vše se může dostat do kontaktu se vším. Neživé předměty nebo zvířata mluví, a je to zcela normální. Zvířata nebo stromy mají lidské vlastnosti, pomáhají hrdinovi, zachraňují ho. 2. Pohádka je plošná, nic není nemožné. Ruší se místo čas, přírodní zákony i logika. Vše je v pohybu, stále se děje něco nepředvídatelného, ale dítě ví, že hrdina zvítězí. 3. Pohádka žije z formulací, které pomohou překonat strach. Například: „Bylo, nebylo“, „Za devatero horami a devatero řekami“,… 4. Pohádkový hrdina je oddělen od vnějšího světa, podstupuje sám svá dobrodružství. Neviditelné ruce zasahují jen v okamžiku největšího nebezpečí. 5. Pohádka žije z polarity, protikladu dobrého a zlého, silného a slabého,… Zlo je zobrazováno symbolicky a hrdina stojí na konci příběhu dospělejší, posílen a vyzrálejší. Pohádky dětem ukazují, jak přistupovat k problémům, ukazují cestu k řešení. Podporují také růst sociálního cítění dětí, které se často se svými hrdiny ztotožňují. Pohádky mají zázračnou moc: jednak jsou fantastické, ale zároveň ukazují i realitu. Mohou také obsahovat symbolické odpovědi na krizové okamžiky psychického vývoje dítěte. Ukazují, jak je obtížné dospět a být dospělým, jsou velmi důležité pro morální rozvoj člověka. Pohádky navíc dětem poskytují zábavu i napětí, probouzejí dětskou zvídavost, napomáhají rozvoji inteligence. Pohádky sdělují informace o hodnotách, mají význam výchovný, vzdělávací, ale také terapeutický (Černoušek, 1990). Pokud rodič čte dítěti z knihy, dítě tak nejlépe pochopí, že mluvená slova jsou vytištěná na stránce. Aby se dítě naučilo číst, musí rozpoznat, že za určitou kombinací písmen se skrývá určitý zvuk. Přípravu dítěte na čtení rodič zdokonalí, když bude jednotlivá slova při čtení ukazovat prstem (Einonová, 2001). Vychovatel by měl dítěti přiblížit okolní svět (ať již vyprávěním pohádek nebo dětským kreslením, a podobně). Vychovatelovo působení se týká rozvoje celé osobnosti dítěte. V duševním životě dítěte se zvlášť silně uplatňuje úloha představivosti a vnímání. Vnímání není pouze přijímání podnětů, ale také jejich aktivní vybírání, které souvisí s našimi zájmy, city, vědomostmi a potřebami. V dětství jsou představy naprosto nepostradatelné. Člověk si vytváří představy i těch věcí, které nikdy neviděl, které třeba neexistují. Z vychovatelského hlediska jsou 18

však nezbytná určitá omezení. Představy by se neměly ocitnout v zásadním protikladu ke zkušenosti, nesmí překročit hranici „insanity“, nebo-li nezdravosti (Uždil, 1974). Děti, které nemají příležitost k takovému intenzivnímu prožívání, mohou v budoucnu tyto potřeby nahradit jinými formami, i zcela nevhodnými, jako například drogami nebo různými adrenalinovými zážitky (Bezděková, 2008). Pokud dětem ukazujeme přemrštěnou fantastiku, vznikají u dětí zárodky budoucích výtržnických part (Streit, 1992). V předchozích kapitolách jsem vysvětlila, co to je předškolní vzdělávání a co obsahuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Uvedla jsem, jak by podle odborníků měly učitelky pohádku používat a jaký je její význam. V následující kapitole uvedu charakteristiku pohádek, jejich vznik, typologii a motivy.

19

4. Charakteristika pohádek Pohádka je výtvorem slovesné kultury, je to útvar, který žije vyprávěním a nasloucháním. Je také jasnou polarizací dobra a zla, má pochopitelné zápletky a nesrozumitelný svět dětem ukazuje ve srozumitelných obrazech. Pohádky jsou svým způsobem nesmrtelný útvar, který přežívá jednotlivé generace, aniž by zestárla nebo se vytratila, často jsou nadčasové. Na celém světě, ve všech kulturách a v různých dobách se dětem vypravují příběhy, které se ve skutečnosti nikdy nestaly, vystupují zde tvorové, které žádný přírodovědec nezná (Černoušek, 1990). Pohádka obecně popisuje lidské základy, a protože je mimo kulturní a rasové rozdíly, může tak snadno putovat. Řeč pohádek se jeví jako mezinárodní řeč lidstva (Franz, 1998). Podle Sirovátka (1998) se základní vlastnosti pohádek vyskytují u mnoha národů, motivy pohádek se opakují s malými obměnami například mezi českými, německými, maďarskými, ruskými a dalšími pohádkami. Tyto spojitosti se také týkají charakteru postav nebo pohádkové morálky. Vařejková (1998) charakterizuje pohádku čtyřmi body: 

Pohádka je především vypravování, ústním projevem je navazován kontakt

s posluchačem, je zde určité kouzlo lidského hlasu, mimiky, gest i společný prožitek vypravujícího a poslouchajícího. Vypravěčská spontaneita charakterizuje pohádku folklorní. 

Děj v pohádkách je fantastický nebo alespoň nějak mimořádný. V pohádce

existují fantastický konflikt, nadpřirozená bytost, kouzelný předmět nebo nadlidský zápas dobra a zla. Nadsazený příběh je v podstatě novelistický. 

Pohádka (i když obohacena nadpřirozenými prvky) vychází z lidských vztahů,

názorů, zkušeností, touhy po štěstí, bohatství,… 

Průběh pohádky je vymyšlený, vymyká se přirozenému běhu skutečného života.

Pohádkový konec je vždy šťastný; uskutečňuje to, co je žádoucí z hlediska morálky, z hlediska představ o zaslouženém vítězství dobra (Vařejková, 1998).

20

4.1. Vznik pohádek Když se podíváme na kořeny vzniku pohádek v Evropě, vrátíme se zpět do předkřesťanské éry. Objevují se zde postavy bardů, potulných zpěváků, kteří šli od místa k místu, a to především v Norsku, ve střední a západní Evropě a ve starém Řecku, a zpívali či vyprávěli lidem příběhy. Různé kulturní národy měly své pohádky i vypravěče. Často to byli potulní kněží (Streit, 1992). . 4.2. Typologie pohádek V odborných publikacích uvádějí autoři dvoje různé typologie pohádek. Nejznámější typologie se dělí podle obsahu pohádek, a to následovně: 

Kouzelné, neboli fantastické pohádky



Realistické, neboli novelistické pohádky



Legendární pohádky



Pohádky o zvířatech Kouzelné pohádky mají příběh založený na etickém principu, na boji proti zlu,

křivdě a závisti. Hrdina většinou bývá nějak handicapován: je to chlapec z nižší sociální vrstvy, dívka sužovaná macechou a podobně. Svými dobrými lidskými vlastnostmi ukazují hrdinové svou odvahu a zlo prohrává. Tyto pohádky neukazují svět takový, jaký je, ale takový, jaký by měl být. Novelistické pohádky jsou pohádkami „zcivilněnými, zmodernizovanými“. Kouzla a nadpřirozené postavy mají omezený význam, pohádka se neodehrává v „pohádkovém světě“, ale ve městě nebo na vesnici, kde vystupují postavy sedláků, řemeslníků, žebráků, farářů nebo doktorů. Tyto příběhy jsou také napínavé, dobrodružné, ale kouzla zde již nehrají hlavní roli. Hrdina nad svými protivníky zvítězí svým důvtipem a duchaplností. Pohádky o zvířatech jsou podobné literárním bajkám. Pohádky však chtějí bavit, překvapit zápletkou či nadsázkou, kdežto bajka vždy směřuje k poučení. Pohádek o zvířatech není v lidovém podání mnoho, známé jsou například pohádky o nepřátelství kočky a psa, o kohoutkovi a slepičce, o zvířátkách na cestách, a podobně.

21

Legendární pohádky nejsou u nás velmi rozšířené, jsou založené na náboženských motivech a církevním učení. Mají většinou prostý děj, častá je anekdotická látka o putování Krista Pána a svatého Petra po světě (Sirovátka, 1998). Druhá známá typologie pohádek se nazývá vertikální, zachycuje proces včleňování pohádky do literatury a skládá se ze tří druhů pohádek: 

Folklorní pohádka je ústně tradovaná, proměnlivá, existuje v několika různých

variantách a písemně zaznamenaná je výchozím textem literárního zpracování. Někdy je folklorní pohádka nazývána jako „lidová“. 

Literární pohádka je literární adaptací zaznamenaných folklorních textů.

(Například pohádky K. J. Erbena či Boženy Němcové). Literární pohádka bývá také označována jako „adaptovaná“, „klasická“ nebo „tradiční“. 

Autorská pohádka literární méně či více navazuje na znaky prvních dvou druhů

pohádek. Pro autorskou pohádku se někdy používá označení „umělá“ nebo „moderní“ (Vařejková, 1998). 4.3. Pohádkové motivy V pohádkách se často objeví postavy, které nejsou přesně určeny (například kráska a zvíře, cínový vojáček), tímto mohou pohádky oslovovat všechny děti v důležitých fázích osobnostního rozvoje (Černoušek, 1990). Velmi častá je úvodní situace s králem a jeho třemi syny. V primitivních společnostech měl král obecně magické vlastnosti. V některých dokonce záviselo blaho celého národa na duševním stavu krále. Hrdina velmi často zachraňuje svůj národ před drakem, čarodějnicí,…často také nalézá ukrytý poklad. Hrdinové se objevují ve velmi rozmanitých podobách: jako prosťáček, typ silného muže, typ nevinného a krásného mladíka. Dítě má často také svého vlastního hrdinu – tatínka, policistu, staršího bratra a podobně. Děti, kterým se vypráví pohádka, se ihned identifikují s dějem a svým citem zcela prožívají příběh. Příběh zprostředkovává životní model, který povzbuzuje a připomíná všechny pozitivní životní možnosti (Franz, 1998). K výrazným výchovným postavám v pohádkách patří sluha. Například Popelka slouží maceše a nevlastním sestrám, snáší pokoření a nenávist, po všech zkouškách se stane princovou nevěstou (Streit, 1992). V pohádkách také objevujeme různé symboly, například symbol pera (v pohádce například tři pírka určí směr, kterým se mají 3 synové krále vydat). Ptáci zastupují 22

obecně psychické bytosti s intuitivním charakterem. Pera jsou velmi lehká a unese je i malý vánek, a tedy citlivě reagují na jakési neviditelné duchovní proudění. Tento motiv tedy znamená, že necháme volně kroužit své myšlenky a řídíme se podle inspirace, která vystupuje z nevědomí. Tuto situaci lze chápat jako ztracení spojení s iracionálním ženským prvkem. Postoje jsou pak příliš urovnané a spořádané. S ženstvím jsou naopak spojeny cit a fantazie. Žába je v mytologii často mužský prvek, kdežto ropucha prvek ženský. V Evropě existuje žabí princ. Typický rytmus pohádky představuje tři kroky nebo podobné události, a poté následuje ta rozhodující. Trojka (tak jako všechna lichá čísla) je považována za mužské číslo, je spjata s proudem pohybu, máme minulost, přítomnost a budoucnost. Čtvrtý stupeň nás v pohádce uvádí do nové dimenze (Franz, 1998). V pohádkách samozřejmě nacházíme zlo, které děti mohou konfrontovat s dobrem. Téměř všechny pohádky začínají harmonickou situací, která je později porušena, přijdou boje, nebezpečí, lidé se proviní, následuje vyhnání z ráje. Každé dorůstající dítě později zažije něco podobného, krok do světa, směrem od ochranné náruče své matky. V pohádce se objevují různé symboly zla: pýcha, zloba, žárlivost,… Pohádkoví hrdinové bloudí bez ochrany, propadají staletému spánku, zkamení nebo jsou uvězněni v kamenné věži. Zdá se, že zlo zvítězilo, avšak dojde k velkému očekávanému obratu a dobro zvítězí nad zlem. Mnozí rodiče se ptají, jak správně vyprávět pohádky, zda některé příběhy neukazují příliš mnoho zla a krutostí, jako například čarodějnice spálená v peci nebo rozříznuté vlkovo břicho, které má naplněné kameny. V pohádce se však přemáhají pouze symboly zla, a ne jednotlivé postavy či zvířata. Vypravěč by neměl tyto věci líčit příliš naturalisticky, jako by šlo o opravdové lidi. Jsou to jen podoby zla. Při vyprávění pohádek máme odpovědnost k dítěti, protože tím utváříme dětskou duši a morálku. Pohádkami můžeme posílit citlivější duše a zjemnit děti s „hroší kůží“. Takto komponované pohádky dětem dodávají morální podnět pro nadcházející tvrdé životní zkušenosti, aby je prožívaly se soucitem a radostí. Když dítě v pohádce zažije nápor zla a uvědomí si strach, tím intenzívnější bude jeho prožitek platné spravedlnosti (Streit, 1992). Černoušek (1992) uvádí, že obrazy zla, násilí, agrese bychom se neměli obávat, protože zlo je vždy potrestáno a dítě nebude nijak traumatizováno.

23

Na počátku vývoje dětské osobnosti na sebe děti vztahují pouze ty dobré vlastnosti a stránky, ty špatné spojuje dítě s jinými, zvláštními bytostmi. Některé děti pak večer opouští odvaha. Stejně jako ony samy ve dne řádí, se v noci bojí neexistujících příšer, které přes den představovaly. Dětský strach je vázán především na základní elementy: bouřku, oheň, duchy, čarodějnice nebo loupežníky. Tyto symboly na jedné straně děti přitahují a fascinují, na druhé straně se však neskutečných bytostí a dalších symbolů děsí (Rogge, 1999). Uvedla jsem charakteristiku a vznik pohádky, i nejdůležitější motivy v pohádkách, a nyní se zaměřím na to, jaké pohádky jsou vhodné pro děti různého věku a jak správně pohádky vyprávět.

24

5

Pohádka ve vývoji dítěte Odborníci se shodují v tom, že pro děti různého věku jsou vhodné různé

pohádky. Za výchovu dítěte máme velkou odpovědnost, i proto, že podle výchovy v dětském věku se bude jeho osobnost vyvíjet v dalších obdobích jeho života. Proto je důležité s pohádkami vhodně pracovat a vhodným způsobem je dětem zprostředkovat.

5.1

Magická fáze ve vývoji dítěte Od čtvrtého do devátého roku se u dětí objevuje „magická fáze“. Dítě na jedné

straně ví dost o reálných věcech, ale v dětské mysli existují také obrovské mezery, které zaplňuje fantazií. K překonávání strachu používají děti různé techniky: 

Pomocí fantazie zaplňují děti mezery ve svých vědomostech



Díky své fantazii přetvářejí hrozivé zážitky a nebezpečné postavy



Vymýšlejí si neviditelné postavy, které je určitou dobu provázejí



Kouzelné pohádky nabízejí dětem vysvětlení, která je citově velmi posilují



Ve hře pak děti zpracovávají děsivé dojmy, které jim nahánějí strach a hra tak

má „léčivé síly“ Magická fáze je vývojovým stupněm, kde velkou roli hraje fantazie. Děti věří, že s pomocí fantazie lze kouzlit a čarovat. Když může fantazie stvořit příšery a čarodějnice, může s nimi také bojovat. V této fázi jsou pro děti důležité žánry: pohádka, kouzelný příběh nebo kreslený trikový příběh (Rogge, 1999). Venkovské děti mají k dispozici zdravé přírodní obrazy, které si ale městské děti mohou pomocí fantazie vytvořit. Mezi čtvrtým a osmým rokem dítěte mohou právě pohádky oživit vnitřní duševní svět fantazie, i kdyby jej vnější okolí postrádalo. Děti jsou díky fantazii šťastně ukryty ve vlastním světě. Ve ztechnizovaném a na přírodní dojmy stále chudším prostředí mají dnes pohádky stále důležitější poslání. Dítě od čtyř do dvanácti let přímo lační po obrazech. Je však důležité, aby přijímalo obrazy, které jeho fantazii utvářejí zdravě. Dětská psychika se mezi čtvrtým a desátým rokem utváří především z vnějších a vnitřních obrazů. Dítě napodobuje své vzory, kamarády, některé dospělé, rodiče (Streit, 1992).

25

Pohádky je nutné vybírat dle věku dítěte, například pro malé děti nejsou vůbec vhodné pohádky dlouhé nebo na pokračování. Je nutné, aby byl dobrý konec a nastal ještě před usnutím (Bezděková, 2008).

5.2

Jak správně vyprávět pohádky Pokud chceme dítě s pohádkou zaujmout, musíme mít na paměti následující

body: 

Děti milují jednoduché a jasné příběhy se šťastným koncem, který jim dodává

odvahu. Čím více rodiče příběh dětem vysvětlují, tím víc ničí dětskou vnitřní tvořivou činnost a fantazii. 

Děti získávají jistotu, když mohou opakovaně naslouchat a prožívat určitý

příběh. Princip opakování patří k příběhu tak dlouho, doku dítě nezpracuje vnitřní obraz tak, že už ztratí význam. Poté začne dítě fascinovat jiný příběh. 

Vyprávění vyžaduje atmosféru, která navozuje pocit klidu a bezpečí (Rogge,

1999). Děti jsou velmi nadšené, když jim rodič čte pohádku večer, v době klidu a pohody, kdy jsou děti v postýlkách. V rodinách, kde se často čtou dětem pohádky, jsou děti lépe připraveny i na čtení ve škole, což bylo dokázáno mnoha výzkumy (Matějček, 1996). Dítě předškolního věku se dá nejlépe vést příklady, protože často napodobuje zvyky a chování lidí ze svého okolí. Mezi třetím a čtvrtým rokem získává dítě postupně schopnost rozlišování vlastních pocitů a vnější skutečnosti. Od sedmi let by se však mělo učit řídit se podle skutečnosti. Tady jsou vhodné určité pohádky jako prostředek k probuzení morálního citu pro pravdu. Zlozvyky dětí mnohem lépe napravíme naučnými povídkami, než stálým napomínáním a vysvětlováním (Streit, 1992).

5.3

Pohádky a dvouleté děti (před vstupem do MŠ) Dvouleté dítě vydrží poslouchat jednoduchou pohádku a tvoří primitivní

dvouslovné věty a pojmenovává předměty na obrázcích v knížkách. Rádo si nechává číst, když se může všelijak zapojovat (Allen, Marotz, 2002). Rodič by si s dítětem měl prohlížet obrázkové knížky, ukazovat mu věci a říkat, jak se jmenují a opakovat věty, které dítě řeklo, v rozšířené formě (Einonová, 2001). 26

Důležité je, aby rodiče v předřečovém období poskytli dítěti dostatečné množství podnětů, často dítěti zpívat, mluvit na něj, učit ho poznávat nové lidi a předměty, prohlížet si knížky a ukazovat mu obrázky. O dvouletém dítěti se často mluví jako o „nezvladatelném, zlobivém“ a podobně. Jejich záchvaty vzteku i tvrdohlavost však patří k normálnímu vývoji (Bezděková, 2008).

5.4

Pohádky a tříleté děti (při vstupu do MŠ) Kolem třetího roku má dítě slovní zásobu asi 300 slov, začíná obvykle používat

správné gramatické tvary slov, přibývají přídavná jména a poté zájmena. V tomto období dítě začíná poslouchat jednoduché pohádky a příběhy a často trvá na jejich opakování. Obzvláště poutavá jsou pro děti tato vyprávění před spaním. Dítě také zpívá jednoduché písničky a spolurecituje dětské říkanky. Dítě začíná klást první otázky (Bezděková, 2008). Dítě by již mělo hovořit ve větách, pasivní slovní zásoba je asi 900 slov, aktivní tvoří 500 slov. Dítě začíná používat minulý čas a rozvíjí se u něj logické myšlení. Zvládne také recitovat jednodušší básničky či říkanky. Při poslechu pohádky udrží pozornost asi čtvrt hodiny, napovídá děj a doplňuje slova postav. V tomto věku je psychika dítěte vystavena velké zátěži, myšlení předbíhá řeči a dítě zadrhává, většina dětí také začíná navštěvovat mateřskou školu. Tyto děti bývají plné zvědavosti a nadšení, jsou neustále v pohybu a projevují svoji kreativitu a fantazii. PERCEPČNÍ A KOGNITIVNÍ VÝVOJ 

Dítě pozorně poslouchá pohádky přiměřené jeho věku, případně je potom komentuje a baví ho příběhy s hádankami a tajemstvím



Rádo se dívá do knížek a vysvětluje, co je nakreslené na obrázcích



Co se týká dalších aktivit – hraje si realisticky, například ukládá panenku ke spánku, pokouší se kreslit, dokáže pojmenovat některé základní barvy

VÝVOJ ŘEČI A JAZYKA 

Dítě mluví o nepřítomných lidech



Klade stále více otázek



Organizuje chování ostatních lidí



Recituje říkanky a zpívá písničky 27

OSOBNOSTNĚ – SOCIÁLNÍ VÝVOJ 

Dítě je přátelské, často se směje, snaží se zavděčit, mluví si samo pro sebe



Někdy ho trápí noční můry, bojí se příšer a tmy



Dává najevo náklonnost k jiným dětem a soucítí s těmi, kterým se stalo něco nepříjemného



5.5

Vydrží sedět a poslouchat vyprávění až 10 minut bez přerušení Pohádky a čtyřleté děti Od čtvrtého roku si dítě osvojuje nová slova a zpřesňuje. Dítě rozumí asi 1500-

2000 slovům a aktivně používá 800-1500 slov. Při svém vyprávění hodně využívá svých fantazijních představ. Dokáže reprodukovat obsah pohádky, správně užívá minulý, přítomný i budoucí čas. Tyto děti mají spoustu nápadů a energie, ani na chvíli se nezastaví, mají silnější potřebu nezávislosti. Zkouší hranice, kam až mohou svým chováním zajít. PERCEPČNĚ – KOGNITIVNÍ VÝVOJ 

Dítě rádo poslouchá vyprávění o tom, co jak funguje



Baví ho hra se slovy a rádo vytváří jazykové nesmysly



Často umí napočítat do dvaceti



Chápe souslednost každodenních činností

VÝVOJ ŘEČI A JAZYKA 

Vytváří složitá souvětí



Začíná správně používat minulý čas



Dokáže říci své jméno, jméno sourozenců



Zpívá jednoduché písničky a recituje říkanky

OSOBNOSTNĚ – SOCIÁLNÍ VÝVOJ 

Dítě je společenské, přátelské, ale někdy se u něj nepředvídatelně a rychle mění nálady



Často má smyšlené kamarády při hře



Spolupracuje s ostatními a je hrdé na své úspěchy



Začíná mít „nejlepší“ kamarády (Allen, Marotz, 2002).

28

5.6

Pohádky a pětileté děti Od pátého roku se z dítěte stává předškolák, dochází ke zdokonalení

vyjadřovacích schopností, ke komunikaci používá kolem 3000 slov. Dokáže vyprávět kratší příběh, i popsat situační děj na obrázku (Bezděková, 2008). Dítě se umí lépe ovládat, jak po tělesné, tak i emoční stránce. Dítě nabývá sebevědomí a je na něj větší spolehnutí. PERCEPČNÍ A KOGNITIVNÍ VÝVOJ 

Z různých předmětů dítě vybere ty, které mají společný rys (klasifikace)



Umí počítat více, než do dvaceti, někdy až do sta



Ví, k čemu slouží kalendář a zná hodnotu některých mincí



Mnoho dětí už umí celou abecedu



Dítě má nespočet otázek (Co? Proč? Kdy?)

VÝVOJ ŘEČI A JAZYKA 

Podle obrázků v knize dítě převypráví známý příběh



Chápe jednoduché vtipy a samo vymýšlí různé říkanky



Umí se správně ohlásit do telefonu nebo zapamatovat krátký vzkaz



Mluví skoro úplně srozumitelně a gramaticky správně

OSOBNOSTNĚ SOCIÁLNÍ VÝVOJ 

Dítě se rádo kamarádí a je štědré, dělí se o hračky



Vůči zvířatům a menším dětem cítí velkou náklonnost a chová se ochranitelsky



Rodiče či pečovatele zpravidla poslouchá a ochotně pomáhá při domácích pracích



5.7

Chlubí se svými úspěchy Pohádky a šestileté děti (před vstupem do ZŠ) Dítě už je v mladším školním věku, je více soběstačné, ale často se těžko

rozhoduje. PERCEPČNÍ A KOGNITIVNÍ VÝVOJ 

Prodlužuje se doba, po kterou je dítě schopno udržet pozornost



Dítě zná čtyři roční období a pamatuje si hlavní svátky



Baví ho různé skládanky, spojování písmen a slov s obrázky 29



Některá slova přečte rychle, jiná si slabikuje



Získává jisté povědomí o smrti

VÝVOJ ŘEČI A JAZYKA 

Dítě rádo a stále mluví



Každý den se naučí pět až deset nových slov, jeho slovní zásoba tvoří 10 – 14 tisíc slov



Napodobuje slangové vyjadřování, „sprosté“ řeči mu připadají velmi legrační



Velmi ho baví poslouchat příběhy



Je schopno naučit se více než jednomu jazyku



OSOBNOSTNĚ – SOCIÁLNÍ VÝVOJ



Dítě prochází náhlými změnami nálad, stává se méně závislé na rodičích



Stále je egocentrické, při neúspěchu prožívá velké zklamání



Chová se majetnicky vůči hračkám, rodičům i kamarádům (Allen, Marotz, 2002). Z přehledu vyplývá, že dítě mezi třetím a pátým rokem života ještě zcela

neodlišuje vnitřní a vnější prožitky. Doplňuje si okolní svět svou fantazií. Pokud však neposkytneme dostatek podnětů, obrazů, slov, jejich fantazie zůstane prázdná. V současném světě se dospělí snaží děti seznamovat s technickými problémy a často pohádkové fantazii přikládají menší důležitost. Kolem devátého roku přirozeně u dítěte ustupuje zájem o pohádky, dítě se zajímá o přírodu, zvířata nebo dějepis, vzrůstá zájem o okolní svět (Streit, 1992).

30

6

Shrnutí teoretické části Předškolní vzdělávání je v České republice nepovinné, i přesto je účast na tomto

vzdělávání velmi vysoká. V předškolním roce přesahuje 90 %, což znamená, že předškolnímu vzdělávání je připisován skutečně velký význam 7. S pohádkou by se všechny děti v mateřské škole měly setkávat každý den, neboť zájem o pohádky upadá až kolem devátého roku dítěte. V úvodu práce jsem uvedla, že téma pohádek je aktuální mimo jiné z důvodu stále se rozšiřující moderní techniky, kdy mnohé děti raději sledují moderní televizní pohádky a hrají hry na počítači, než aby se seznamovaly s klasickou pohádkou. Tento trend mi potvrzují nejen názory mých blízkých, ale také odborníci ve výše zmiňovaných publikacích. Pozitivní vliv klasické pohádky na dítě je však prokázán mnoha výzkumy, a proto by se učitelky mateřských škol měly na pohádku zaměřit. Pohádky by tedy měly mít výsadní místo v životě předškolního dítěte a někteří autoři uvádí, že pohádka je to nejcennější, co má pedagog k dispozici při výchově dítěte. Pohádky jsou zázračné v tom, že jsou fantastické, a zároveň ukazují realitu. RVP PV určuje, co by se děti v mateřské škole měly naučit, ale konkrétní práci s dětmi si mohou učitelky uspořádat podle sebe. Tento dokument také doporučuje používání pohádek, konkrétně poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování filmových a divadelních pohádek a příběhů, prohlížení a „čtení“ knížek, vyprávění pohádek a příběhů s etickým obsahem a poučením, tvůrčí činnosti slovesné, literární, dramatické i výtvarné nebo práce s literárními texty i obrazovým materiálem. Pohádky především ukazují dětem řešení problémů, probouzejí v dětech tvořivé myšlení, představivost i morálku, poskytují napětí i zábavu a napomáhají rozvoji inteligence. Téma pohádek je tedy v literatuře dostatečně popsané, nicméně není mnoho prací, které by doporučovaly používání konkrétních pohádek v průběhu celého dne, jak je dětem zprostředkovat nebo jak často. Na to se zaměřím v následujícím výzkumu. Jako přílohu číslo 1 uvádím rozbor několika pohádek. Tento seznam jsem vybrala podle Černouška (1990), který říká, že klasické pohádky jsou pro práci s dětmi vhodnější, než pohádky moderní. 7

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Systém vzdělávání v ČR [online]. 2012. Dostupný z WWW: . [cit. 2012-10-20].

31

EMPIRICKÁ ČÁST

32

7

Kvantitativní a kvalitativní výzkum Problematiku pohádek v programu mateřských škol jsem zkoumala přímo u

učitelek těchto škol. Nejprve jsem rozeslala dotazníky všem brněnským mateřským školám, a poté jsem s vybranými učitelkami uskutečnila rozhovory. Podrobný popis výzkumu uvádím v následujících kapitolách, a to metodologii a organizaci výzkumu, popis souboru i výzkumný problém s výzkumnými otázkami.

7.1

Metodologie výzkumu V empirické části práce jsem použila smíšený design výzkumu, který

v závislosti na výzkumné otázce kombinuje kvantitativní a kvalitativní přístupy i techniky sběru a analýzu dat. Smíšený výzkum v posledních letech prochází velkým rozvojem. Výhodou je, že kvalitativní a kvantitativní přístup současně umožňují lepší pochopení výzkumného problému. Kvantitativní přístup předpokládá, že předměty zkoumání jsou určitým způsobem měřitelné. Statistickou metodou ověřujeme stanovené hypotézy, které můžeme charakterizovat jako domněnky o vztahu mezi minimálně dvěma jevy.8 Za kvalitativní výzkum můžeme považovat ten, jehož výsledky nejsou dosaženy pomocí statistických metod. Tento výzkum používá různé formy rozhovorů či pozorování, cílem je získat popis různých zvláštností a generovat hypotézy. 9 V rámci výzkumu jsem tedy použila kvantitativní i kvalitativní přístup, a to v uvedeném pořadí. Nyní popíši zkoumaný soubor a organizaci výzkumu.

8

KABINET INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Kvantitativní výzkum [online]. 2011. Dostupný z WWW: . [cit. 201211-03]. 9

KABINET INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Kvalitativní výzkum [online]. 2011. Dostupný z WWW: . [cit. 201211-03].

33

7.2

Popis souboru

Pomocí připravených dotazníků jsem chtěla oslovit co nejvíce učitelek brněnských mateřských škol. Na internetové stránce www.firmy.cz jsem si vyhledala celkem 124 emailových kontaktů na brněnské mateřské školy. Tyto školy jsem emailem oslovila s připraveným průvodním dopisem, který uvádím v příloze číslo 2. Ke každému emailu jsem přiložila dotazník, a to s prosbou o vyplnění a odeslání zpět elektronicky do tří týdnů. Dvě učitelky mi odepsaly, že se omlouvají, ale bohužel mi nemohou pomoci, protože je několik učitelek jejich mateřské školy nemocných. Zpět se mi vrátilo přesně 30 vyplněných dotazníků, což je 24 % návratnost, a i proto jsem se později rozhodla výzkum doplnit kvalitativní částí. K účasti na kvalitativní části výzkumu jsem pak vybrala šest učitelek mateřských škol, a to z respondentek, které již dříve vyplnily zmiňované dotazníky v rámci předchozího kvantitativního výzkumu. Náhodně jsem vybrala tři respondentky, které uvedly každodenní používání pohádky a tři respondentky, které v poslední části dotazníku uvedly, že pohádku denně nepoužívají.

7.3 Organizace výzkumu O účast na výzkumu a vyplnění dotazníku jsem požádala celkem 124 mateřských škol. Než jsem dotazníky odeslala, konzultovala jsem sestavení otázek dotazníku s učitelkou jedné mateřské školy, která mi doporučila několik změn. Po zodpovězení otázek v dotazníku jsem respondentky poprosila o upřesnění některých údajů, a to konkrétně zaměření mateřské školy, věkové rozmezí dětí ve třídě, dosažené vzdělání a délka praxe v mateřské škole. Poté ještě měly učitelky prostor k vyjádření jakéhokoliv názoru ohledně mateřských škol, které by chtěly doplnit. Této možnosti využilo 11 respondentek. Na závěru dotazníku jsem respondentkám poděkovala za vyplnění dotazníku, a zdůraznila jsem, že vyhodnocení bude zcela anonymní a bude použito pouze pro potřebu této magisterské diplomové práce.

34

Kvalitativní část výzkumu jsem provedla pomocí dotazníků v mateřských školách. Technikou sběru dat kvalitativní části výzkumu byly polostrukturované rozhovory, při kterých jsem používala předem připravené výzkumné otázky. Rozhovory byly prováděny nejčastěji odpoledne v mateřské škole nebo u paní učitelky doma. Rozhovory jsme uskutečňovaly tak, aby nás nic nerušilo (například děti v mateřské škole). Ze šesti oslovených učitelek mateřských škol všech šest s rozhovorem souhlasilo. Čas rozhovorů se pohyboval mezi 30-50 minutami. Rozhovor jsem nahrávala na diktafon a na začátku jsem každou respondentku ujistila, že rozhovor bude zcela anonymní a bude použit pouze k účelům zpracování magisterské práce. Dotazované učitelky s tímto postupem souhlasily. Rozhovory jsem poté přepsala a zpracovala je metodou kódování, kdy jsem nad jednotlivé věty rozhovorů vkládala kódy. Tyto kódy jsem určovala tak, aby danou skutečnost co nejlépe vystihovaly. Podle kódů jsem pak určila klíčové kategorie, které jsem podrobně zpracovala. Všechny kódy i tabulku kategorií uvádím v příloze číslo 5.

7.4

Výzkumný problém a výzkumné otázky Mým cílem bylo zodpovězení otázky: „Jak často a jakým způsobem začleňují

učitelky pohádku do výchovy a vzdělávacího programu mateřské školy a jaký význam připisují pohádce v rozvoji dítěte předškolního věku?“. Otázky dotazníku jsem po domluvě s paní učitelkou jedné mateřské školy sestavila tak, abych se dověděla, jak často učitelky v mateřské škole pracují s pohádkou, jaký význam pohádce připisují, při jakých činnostech se děti pohádkou setkávají, s jakým typem pohádek učitelky pracují a odkud čerpají nové pohádky. Jednotlivé otázky dotazníku zněly takto: 

Setkávají se děti ve vaší mateřské škole s pohádkami každý den? (Nabízené odpovědi: ano, ne)



Kterých z níže uvedených činností se děti nejraději zúčastňují? Vyberte maximálně 3 nejoblíbenější činnosti. (Nabízené odpovědi: děti hrají pohádková divadla, děti si spontánně přehrávají pohádky, děti se stylizují do pohádkových postav, děti si listují dětskými knihami, děti si kreslí pohádkové motivy a postavy, děti poslouchají vyprávění pohádek od paní učitelky, děti poslouchají předčítání pohádek od paní učitelky, děti poslouchají vyprávění pohádek 35

z rádia/CD přehrávače, děti se dívají na pohádky v TV nebo na videu, jiná činnost – uveďte jaká) 

Při jakých aktivitách se děti ve vaší mateřské škole nejčastěji setkávají s pohádkami? (Napište písmeno X k jedné z možností.) (Nabízené odpovědi: při ranních volných hrách, při dopoledním programu, obědě před odpočinkem, při odpoledních volných hrách)



Domníváte se, že současný Rámcový vzdělávací program Vám dává dostatek prostoru pro využívání pohádek při práci s dětmi v MŠ? (Připište písmeno X k číslu, které nejlépe vystihuje Váš názor. 1 = ano, dává mi velký prostor pro využívání pohádek, 5 = ne, nedává mi vůbec žádný prostor k využívání pohádek) (Nabízené odpovědi: 1, 2, 3, 4, 5)



Uveďte, prosím, na číselné řadě, jak jsou podle Vás pohádky důležité pro rozvoj dítěte. (Připište písmeno X k číslu, které nejlépe vystihuje Váš názor. 1 = pohádky jsou velice důležité pro rozvoj dítěte, 9 = pohádky nejsou vůbec důležité pro rozvoj dítěte.) (Nabízené odpovědi: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9)



Jaké konkrétní vlastnosti a schopnosti podle Vás rozvíjí pohádky u dětí? (Vyberte 3 nejdůležitější položky.) (Nabízené odpovědi: pohádka dítěti pomáhá orientovat se v citových problémech, pohádka dítěti pomáhá zvládnout strach, pohádka dítěti poskytuje napětí a zábavu, pohádka dítěti rozvíjí fantazii, pohádka dítěti rozvíjí sociální cítění, pohádka dítěti ukazuje rozdíl mezi dobrem a zlem, pohádka na dítě působí morálně ve všech ohledech, jiná možnost – uveďte jaká)



Jaké pohádky ve své práci s dětmi v mateřské škole používáte nejčastěji? (Uveďte písmeno X k jedné možnosti.) (Nabízené odpovědi: kouzelné, neboli fantastické pohádky, realistické, neboli novelistické pohádky, legendární pohádky, pohádky o zvířatech)



Jaký typ pohádek ve své práci s dětmi v mateřské škole používáte nejčastěji? (Uveďte písmeno X k jedné možnosti.) (Nabízené odpovědi: folklorní, neboli lidové pohádky, literární, neboli tradiční pohádky, autorské, neboli umělé pohádky) 36



Jaký je nejčastější zdroj, z něhož čerpáte pohádky pro práci s dětmi v mateřské škole? (Napište písmeno X k jedné z možností.) (Nabízené

odpovědi:

knihy

pro

děti,

metodické

příručky,

TV/rádio/internet, vlastní tvorba, výběry z dětské literatury, vyprávění jiných osob, jiná možnost) Po zodpovězení těchto otázek jsem respondentky poprosila o upřesnění dalších údajů: zaměření mateřské školy (respondentky uváděly zaměrení všeobecné, zaměření na zdraví životní styl, na tělesnou výchovu, logopedické, environmentální a daltonské, křesťanské zaměření a rodinný typ výchovy), dále věkové rozmezí dětí ve třídě, dosažené vzdělání a délka praxe v mateřské škole. V rámci kvalitativní části výzkumu jsem stanovila základní výzkumnou otázku (ZVO) a specifické výzkumné otázky (SVO). Ke specifickým výzkumným otázkám jsem poté připravila konkrétní tazatelské otázky (TO). Při stanovování metodologického postupu jsem vycházela z publikace Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (Švaříček, Šeďová, 2007). (ZVO) Při jakých činnostech a za jakým účelem se děti v mateřské škole setkávají s pohádkami? (SVO 1) Při jakých činnostech se děti v mateřské škole setkávají s pohádkami? (TO1) Jako nejoblíbenější činnost dětí jste v dotazníku uvedla ……………… Těchto činností se děti účastní každý den? (TO2) Když se děti účastní činností, které souvisí s pohádkou, zapojíte se Vy osobně také nebo je pozorujete a usměrňujete? (TO3) Které činnosti v práci s dětmi v mateřské škole považujete za nejdůležitější pro správný rozvoj dítěte? (TO4) Jaké místo zaujímají činnosti, spojené s pohádkou, v porovnání se všemi dalšími činnostmi? (TO5) Snažíte se pro děti vymýšlet originální a netradiční činnosti a hry, spojené s pohádkou? (TO6) Popište konkrétní situaci, kdy v mateřské škole používáte pohádky. (SVO 2) Jakými technikami a metodami pohádky dětem zprostředkováváte? (TO7) Mají děti ve Vaší mateřské škole možnost sledovat pohádky na televizi? 37

(TO8) Využíváte i další možnosti didaktické techniky, jako např. PC, CD materiály nebo promítačky? (TO9) Jakými výchovnými technikami se snažíte ovlivňovat dětské zaujetí pro pohádku? (SVO3) Za jakým účelem se děti setkávají s pohádkami? (T10) V dotazníku jste uvedla, že se děti ve Vaší mateřské škole nejčastěji setkávají s pohádkami … dopoledne/po obědě …. . S jakým cílem v tuto dobu reprodukujete, čtete, vyprávíte nebo například promítáte pohádku? (TO11) V dotazníku jste dále uvedla, že pohádky jsou pro děti důležité především pro rozvoj těchto vlastností: …… Vybíráte si konkrétní pohádky podle toho, aby rozvíjeli Vámi jmenované vlastnosti dětí? (TO12) Pokud byste měla říci jediný a nejdůležitější důvod, proč by se děti dále měly setkávat s pohádkami, jaký důvod by to byl? (SVO 4) Jak vybíráte pohádky, které budete používat? (TO13) Rozlišujete pohádky podle věku dětí? (TO14) Jaké pohádky mají děti nejraději? (TO15)Určují si děti samy, jakou pohádku jim přečtete, pustíte na CD,…? (TO16) Jaký je podle Vás význam pohádky?

7.5

Výsledky výzkumu a jejich interpretace Před samotným vyhodnocením výzkumu je nutné zdůraznit, že všechny učitelky

v první otázce dotazníku uvedly, že pohádku při práci s dětmi používají každý den. Na závěr dotazníku, kde měly prostor pro vyjádření vlastních myšlenek, však některé z respondentek dodaly, že pohádku používají často, ale ne úplně každý den. To byl jeden z důvodů, proč jsem se později rozhodla tuto problematiku dále prozkoumat pomocí kvalitativní části výzkumu. Protože jsem měla k dispozici pouze 30 vyplněných dotazníků, nestanovila jsem žádné hypotézy. Vyhodnocení kontingenčními tabulkami by bylo zkreslené, právě kvůli nízkému počtu respondentů. Dotazníky jsem tedy vyhodnotila, a závěry ukazuji v následujících jednoduchých grafech.

38

Vyhodnocení výzkumu podávám v jednotlivých kapitolách, které jsou seřazeny podle těchto témat: 

Četnost používání pohádek a doba setkávání se s pohádkou



Výběr pohádky a technické zajištění



Činnosti dětí, při kterých se setkávají s pohádkou



Prostředky používané učitelkou k výchově



Výchovný účel pohádky.

Každá kapitola obsahuje výsledky obou částí výzkumu spolu s názory odborníků, jež se vztahují k danému tématu.

7.5.1

Četnost používání pohádek a doba setkávání se s pohádkou Podle Bezděkové (2008) neexistuje žádný jiný žánr vyprávění, než pohádka,

který by měl na dítě tak pozitivní a intenzivní vliv. Černoušek (1990) uvádí, že pohádka, kde dobro jasně vítězí nad zlem, je z výchovného hlediska tím nejcennějším, co má pedagog k dispozici. Jasné kontrasty pomáhají dětem porozumět rozdílům mravních hodnot. I proto je důležité nejprve zjistit, jak často učitelky mateřských škol tento „klenot“ v podobě pohádky využívají. V dotazníku všechny učitelky uvedly, že s pohádkami pracují každý den. Některé z nich pak ale v závěru dotazníku dodaly, že pohádku úplně každý den nepoužívají. Tento výsledek je tedy poněkud zkreslený, a proto danou problematiku blíže rozeberu ve kvalitativní části výzkumu.

Setkávají se děti ve Vaší MŠ s pohádkami každý den?

Ano Ne

100%

39

Důvodem, proč učitelky na konci dotazníku uvedly, že pohádku denně nepoužívají, může být i skutečnost, že podle nich jim Rámcový vzdělávací program nedává dostatek prostoru pro využívání pohádek každý den. RVP PV pracuje s pojmem denní řád, který zajišťuje pravidelný denní rytmus. Ten by měl umožňovat organizaci činností tak, aby bylo zajištěno uspokojování potřeb dětí. Pedagog plánuje činnosti a aktivity dětí vyváženě, a to jak spontánní činnosti tak i ty řízené, s dostatečným prostorem pro hru (Šmelová, 2004). Celých 33 % respondentek uvádí, že jim RVP PV nedává dostatek prostoru pro používání pohádek. RVP přitom doporučuje používat pohádky každý den, a to alespoň 30 minut. Naprostou spokojenost s tímto programem, s ohledem na prostor pro pohádky, vyjádřilo pouze 7 % respondentek.

Domníváte se, že současný Rámcový vzdělávací program Vám dává dostatek prostoru pro využívání pohádek při práci s dětmi v MŠ? 27%

20%

33%

13%

1 2 3 4 5

7%

Co se týká doby setkávání se s pohádkou, učitelky nejčastěji uvedly, že děti se s pohádkou setkávají po obědě před spánkem, ale v některých mateřských školách se děti nejčastěji setkávají s pohádkou také ráno, dopoledne, nebo odpoledne.

V jaké části dne se děti ve Vaší MŠ nejčastěji setkávají s pohádkami? 80%

ráno dopoledn e

7% 10% 3%

40

Při rozhovorech jsem zjistila, že pokud mají učitelky na starost děti různého věku, a to od 3 do 7 let, používají pohádky každý den: „No určitě každý den, oni to téma pohádky zbožňujou“. Pokud učitelky uvedly, že učí předškolní třídu, tedy pouze děti ve věku 6 a 7 let, pak pohádky používají jen několik dní v týdnu: „No já učím předškolní třídu, to znamená dětem je 6,7 let, čili tady ta pohádka není úplně stěžejní. Předčítám i vyprávím, ale není to každý den, to ne.“ V podrobnějším vysvětlení, proč pohádku nepoužívají každý den, nejčastěji učitelky uváděly následující důvod: „… v té předškolní přípravě musí zvládat fakt hodně věcí, takže ta pohádka je spíš taková jaksi doplňková bych řekla…“ nebo „Nemyslím tím ale že pro ty větší, předškolní děti, pohádky nejsou určené. Jen u nás je už tolik nepoužíváme každý den, protože toho ty děti musí hodně zvládnout, než si sednou poprvé do té lavice…“. Streit (1992) říká, že v současném světě se dospělí snaží děti seznamovat s technickými problémy a často se pohádkové fantazii dává menší důležitost. U dítěte ustupuje zájem o pohádky až kolem devátého roku, dítě se pak zajímá o přírodu, zvířata nebo dějepis, vzrůstá zájem o okolní svět. Proto i děti ve věku 6 a 7 let by se měly s pohádkami setkávat každý den, což se u těchto dětí předškolního věku bohužel neděje. Jak uvedla jedna respondentka: „Je to určitě úžasný způsob, jak dítěti vysvětlit rozdíl mezi dobrem a zlem, láskou a nenávistí, a tak. Pohádky k dětství neodmyslitelně patří, a je škoda je o to kouzlo připravit“. Co

se

týká

doby setkávání

se

s pohádkou,

respondentky nejčastěji

zprostředkovávají dětem pohádky dopoledne, po obědě před spaním a odpoledne. Podle uskutečněných rozhovorů je zde souvislost mezi četností používání pohádek a dobou setkání se s pohádkou. Všechny respondentky, které uvedly, že se děti v jejich mateřské škole setkávají s pohádkou každý den, zároveň také uvedly, že děti se s pohádkou setkávají dopoledne nebo po obědě před spaním. Respondentky, které používají pohádek pouze několik dní v týdnu, zároveň uvádějí, že s pohádkou se děti v jejich mateřské škole setkávají po obědě před spaním nebo odpoledne: „Né tak asi každý dítě chce před spaním číst pohádku, pak se všichni postupně uklidní a usnou. Ale tak ono to nemusí být vždycky jen před spaním, ale číst tak nějak celkově, oni si tím děcka i třeba zlepšujou slovní zásobu.“ Pokud respondentky uvedly, že používají pohádky každodenně, vždy také – na rozdíl od respondentek, které používají pohádku jen několik dní v týdnu - uváděly

41

několikanásobně více činností, kterých se děti účastní v souvislosti s pohádkou, a vždy také uváděly i více výchovných účelu při používání pohádky. Při vyhodnocování těchto kategorií mě nejvíce překvapilo, že učitelky, které učí předškolní třídu, nepoužívají pohádku každý den, pouze několik dní v týdnu. Vysvětlují to tím, že musí předškoláky naučit hodně věcí a pohádku berou spíše za doplňkový prostředek k učení nových věcí. A to i přesto, že RVP PV doporučuje věnovat se pohádce minimálně 30 minut každý den. I podle odborníků je důležité v mateřské škole každodenně pracovat s pohádkou. Používání pohádky po obědě před spaním je velmi vhodné, ale pohádka se může prolínat celým dnem dětí v mateřské škole.

7.5.2

Výběr pohádky a technické zajištění Bezděková (2008) uvádí, že pohádky je nutné vybírat dle věku dítěte, například

pro malé děti nejsou vůbec vhodné pohádky dlouhé nebo na pokračování. Je nutné, aby byl dobrý konec a nastal ještě před usnutím. Co se týká technického zajištění, Ebbert (2011) říká, že v dnešní době internetu a televize, kdy děti podléhají televizi i počítačovým hrám, knihy neztratily svou důležitost. Děti se ve většině případů dívají s rodiči na televizi, na filmy na DVD, hrají hry na počítači. V mateřské škole by se tedy měl tím více pedagog zaměřit na práci s knihami a čtení pohádek. Kromě prohlížení obrázkových knih si předškolák například zvyká na směr čtení zleva doprava, učí se spojovat obrázky a texty. RVP PV ve vzdělávací oblasti Dítě a svět doporučuje praktické užívání technických přístrojů i práci s literárními texty i obrazovým materiálem.10 Respondentky v dotaznících nejčastěji uvedly, že vybírají pohádky o zvířatech a fantastické. Méně již vybírají pohádky novelistické a nejméně legendární. Konkrétní charakteristiku jednotlivých druhů pohádek uvádím v teoretické části práce, a to v kapitole 4.2. U fantastických pohádek najdeme vybájené bytosti, u novelistických „moderních“ pak hrdinové zpravidla spoléhají na vlastní schopnosti a legendární pohádky vypráví o biblických hrdinech.

10

METODICKÝ

PORTÁL

RVP.

RVP

PV

[online].

http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvp-pv >. [cit. 2012-10-29].

42

2007.

Dostupný

z

WWW:

<

Jaký typ pohádek ve své práci s dětmi v MŠ používáte nejčastěji? 4% 48%

17%

fantastické novelistické

legendární o zvířatech

31%

Druhá známá typologie pohádek se nazývá vertikální, a tato typologie dělí pohádky na lidové, tradiční a autorské pohádky. Z těchto pohádek nejčastěji učitelky používají tradiční pohádky, nejméně respondentky pracují s pohádkami lidovými. Podrobné vysvětlení těchto typů pohádek uvádím v kapitole 4.2., a to v teoretické části práce.

Jaký typ pohádek z hlediska vertikálního rozdělení ve své práci s dětmi v MŠ používáte nejčastěji? 7%

lidové

28%

tradiční autorské

65%

Zjistila jsem, jaký typ pohádek učitelky nejčastěji vybírají. Důležité také bylo zjištění, odkud pohádky čerpají. Většina respondentek hledá nové pohádky pro práci s dětmi v knihách, v různých výběrech, příručkách. Některé z respondentek také jako zdroj inspirace uvádí TV, rádio nebo internet.

43

Jaký je nejčastější zdroj, z něhož čerpáte pohádky pro práci s dětmi v MŠ? knihy

34%

příručky

TV/rádio/int. výběry

60%

3%

ostatní

3%

Co se týká výběru pohádek, z dotazníků je zřejmé, jaký typ pohádek učitelky používají. V rozhovorech jsem pak zjišťovala, zda učitelky vybírají pohádky samy, nebo zda také dávají prostor k výběru pohádek dětem. I když většina respondentek uvedla, že nejčastějším zdrojem jsou knihy, některé z respondentek také jako zdroj inspirace uvádí TV, rádio nebo internet, a proto jsem se v rozhovorech ptala i na didaktickou techniku, kterou učitelky v mateřské škole používají. Z rozhovorů vyplynula souvislost mezi četností používání pohádek a tím, kdo vybírá pohádky. Pohádky vybírají buď samy učitelky, nebo nechají děti, aby si konkrétní pohádku vybraly samy. Respondentky, které používají pohádku každodenně, vždy uvedly, že pohádky vybírají jak samy, tak i nechávají vybírat děti: „Někdy vybírám já, když pak mám dál s tou pohádkou nějakou další aktivitu vymyšlenou, jinak jindy si vybírají samy“. Respondentky, které pohádku používají jen několik dní v týdnu, vždy vybírají pohádku samy a nikdy nenechávají výběr pohádky na dětech: „Spíš vybírám já, protože samy by si vybíraly ty moderní pohádky, kde je spousta násilí a to se mi nelíbí“. Při rozhovorech s učitelkami jsem se také ptala na technické zajištění při používání pohádek. Většina respondentek uvedla, že v práci s dětmi odmítají používání televize: „Mnohdy ji ani neznají tu klasickou (pohádku). Noo protože rodiče jim doma nečtou, koukaji jen na televizi, viz Tom a Jerry“ nebo: „Tady bych teda chtěla podotknout, že by se děti měly setkávat s pohádkami klasickými, což se moc neděje. Jednak pořád sledují právě televizi, jednak je těch moderních pohádek spousta. Ale je to i jako na zodpovědnost rodičů, oni by taky měli dětem víc číst“. Pouze jedna respondentka televizi používá, a to za odměnu. Všechny respondentky pak uvádějí používání DVD nebo alespoň pouštění pohádek z CD, případně oboje. Některé učitelky 44

v mateřské škole pracují s diaprojektorem: „Na televizi ne, ale máme ty… na cédéčka. Jako přes počítač… Noo, to diaprojektor taky používáme a kazeťák“. Při zkoumání technického zajištění ve školkách jsem zjistila, že všechny respondentky používají alespoň DVD či CD přehrávač, což také doporučuje RVP PV. Dle mého názoru by učitelky měly vhodně kombinovat práci s technickými přístroji, i literárními texty.

7.5.3

Činnosti dětí, při kterých se setkávají s pohádkou a prostředky používané učitelkou k výchově Specifickým znakem dětských her je jejich rozmanitost a různorodost. Děti se

při hře nejen baví, ale také poznávají něco nového, ať už jde o běhání, jízdu na kole, kreslení, prohlížení knížek či poslouchání pohádek (Mišurcová, Severová, 1997). V teoretické části práce, a to konkrétně v kapitole 5.2, uvádím nejdůležitější myšlenky několika autorů, kteří popisují, jak správně vyprávět pohádky. Protože všechny respondentky uvedly, že dětem v mateřské škole čtou nebo vypráví pohádky, je také důležité vědět, jak správně dítě zaujmout. Ideální je předčítání rodičů či pedagoga zpestřovat. Například podle obrázku nejprve můžeme dítě nechat hádat, o čem pohádka bude, či přečíst jednu stránku knihy a společně s dítětem vymýšlet pokračování příběhu. U dotazníkové otázky zaměřené na oblíbené činnosti dětí učitelky nejčastěji uváděly předčítání pohádek dětem, a to 24 %, další oblíbenou činností dětí je hraní divadla, což uvedlo 19 % respondentek, a jako nejméně oblíbenou činnost učitelky uvedly stylizaci do pohádkových postav a hru na pohádku (oboje uvádějí 2 % respondentek).

Kterých z uvedených činností se děti nejraději zúčastňují? 7%

2%

19% 2%

24%

13%

13%

8% 12%

45

divadlo hra stylizace knihy kreslení vyprávění předčítání rádio/CD TV jné

Tři respondentky na závěr dotazníku uvedly, že při práci s pohádkou je velmi důležité umět dítě správně zaujmout, aby ho práce s pohádkou bavila. Tento poznatek respondentek je dle mého názoru velmi pravdivý a významný, a proto jsem v rozhovorech s učitelkami zjišťovala, jakými prostředky se učitelky snaží ovlivnit dětské zaujetí pohádkou. Při rozhovorech jsme s učitelkami podrobně rozebraly různé činnosti, při kterých se děti setkávají s pohádkou. Některé činnosti se u respondentek často opakovaly, jako například hraní divadla, poslech čtené či vyprávěné pohádky. Jak se uvádí v odborné literatuře, při vyprávění pohádek máme odpovědnost k dítěti, protože tím utváříme dětskou duši a morálku (Streit, 1992). Jiné činnosti byly uvedeny jen jednou respondentkou, a to například celodenní pohádkové pásmo, či účast na různých soutěžích. Děti se například pod vedením učitelky zúčastnily soutěže, kterou pořádala firma Danone, a.s. Tato soutěž byla pořádána v rámci oslav dětského dne v červnu roku 2011 a po zaslání fotografie s tematikou zdravé výživy děti vyhrály zdravé jogurtové výrobky. Nejvíce různorodých činností uváděly respondentky, které pohádku používají každodenně: „Hmmm..no klasicky při..jak bych to řekla…hrových činnostech, děti si hrajou na pohádkový postavy

a zase při řízených činnostech, ať už zpracovávají

výtvarný téma, při hudebních činnostech, tuhle sme měli Králíci z klobouku, tak se učí písničky anebo básničky. Pak rozhovory s nima, jestli porozuměli textu, když sem jim četla,…“. Překvapilo mě například, že učitelky, které pohádku používají jen občas, ani v jednom případě neuvedly hraní divadla, hádání pohádek, učení básniček nebo hudební činnosti, spojené s pohádkou. Tyto respondentky, které s pohádkou pracují jen někdy, nejčastěji jako činnosti dětí uváděly poslech čtené či vyprávěné pohádky a zapojení angličtiny: „No tak třeba vlastně do toho zapojujeme angličtinu, že sme si přečetli pohádku a pak nějaký slovíčka ty základní byly přeložený do angličtiny a ty slovíčka děcka dávaly k obrázkům“. Učitelky s dětmi smíšeného věku uváděly mnoho činností dětí a často také velmi originální. Učitelky s dětmi předškolního věku uváděly opravdu málo činností, a to zřejmě i proto, že s pohádkou nepracují každý den. Naopak ale říkaly, že do práce s dětmi zapojují anglický jazyk. Myslím si, že tyto učitelky už pohlíží na děti ne jako na „skutečné děti“, ale spíše jako na „budoucí školáky“, a proto už nepoužívají pohádku 46

každý den, ale na druhou stranu zapojují anglický jazyk, který se děti v několika příštích letech budou pravděpodobně učit. Nyní popíši prostředky, které učitelky používají k dětskému zaujetí pohádkou. Jak uvedla jedna z respondentek: „…myslím si, že pokud je pohádka podaná zajímavě a pro ty děti jako vhodným způsobem, tak pak už není potřeba je nějak ovlivňovat. Když pak je ta pohádka delší a ty děti už to tolik nebaví, tak je vhodné například používat doplňující otázky k pohádce, nechat děti doříct větu a tak“. Jako další prostředky uvádějí učitelky například používání pohádky za odměnu, využívání momentu překvapení, být pro děti příkladem nebo využívání didaktické techniky. Učitelky, které učí předškolní třídu, a tedy pohádku používají jen občas, téměř vždy uvedly, že používají pohádku za odměnu: „..občas, a to teda jen za odměnu, pouštíme právě při tom odpočinku pohádku z „dévédéčka“. Učitelky, které učí třídu ve věku 3-7 let, a které všechny používají pohádku každodenně, většinou uvádí, že čtení či vyprávění pohádky, a to zejména před spaním, je pro děti už jakýmsi rituálem, na který se vždy těší: „…a vono většina dětí že jo chce číst pohádku před spaním, je to prostě náš rituál..“. Důležitost rituálů v mateřské škole také potvrzuje Svobodová (2010), která uvádí, že rituály mohou upevňovat pocit sounáležitosti, připomínat pravidla; ať už je to ranní pozdravení, říkadlo, či narozeninový rituál. Přínosem může být to, že se mohou uplatnit i méně aktivní a nesmělé děti, pocit sounáležitosti s ostatními dětmi. Navíc podle Ebberta (2011) i ukládání ke spánku je pro děti snazší, pokud mohou očekávat určitý rituál, jako je např. čtení knížek. Jak jsem již uvedla, respondentky, které učí předškolní třídu, jako jediné používají dialog s dětmi. Respondentky, které učí smíšené třídy nebo děti mladšího věku, častěji uvádějí usměrňování dětí a čtení pohádky před spaním jako zavedený rituál. Mnoho odborníků doporučuje v mateřské škole mít nějaké rituály, a dle mého názoru se velmi vhodným rituálem jeví čtení pohádky po obědě před spánek, kdy se dítě postupně uklidní a na spánek se připraví. Děti pak mají jakousi jistotu, opěrný bod všedního dne. K zaujetí dítěte pohádkou používají učitelky různé prostředky, opět nejvíce originálních uváděly učitelky, které učí děti smíšeného věku.

47

7.5.4

Výchovný účel pohádky Výchovný účel pohádky jsem podrobně popsala v teoretické části této práce, a to

v kapitole 3.1. Jak uvádí Černoušek (1990), základním účelem pohádek je vnést smysl a řád do dítěti původně nesrozumitelného světa. Klasické pohádky dávají dětem odpověď na některé psychické potřeby rozvíjejících se dětí, například vztah k rodičům a sourozencům, potřeba lásky, potřeba zvládnutí strachu, pocit životního smyslu, apod. Podle Černouška také pohádky ukazují optimistické vidění světa a mohou poskytnout dítěti orientaci ve světě a citových problémech. Respondentky nejčastěji v dotaznících uváděly názor, že pohádky u dětí rozvíjí fantazii, dále rozpoznání dobra a zla, morálně na dítě působí ve všech ohledech a rozvíjí sociální cítění. Naopak menší vliv mají pohádky podle respondentek na zvládání strachu a poskytování napětí a zábavy.

Jaké konkrétní vlastnosti a schopnosti podle Vás rozvíjí pohádky u dětí? 10%

31%

24% 6% 4% 7%

2%

16%

citová orientace zvládnutí strachu napětí a zábava rozvoj fantazie sociální cítění dobro vs zlo morální působení jiná možnost

Při rozhovorech respondentky uváděly podobné názory na pohádku jako Matějček (2005), který říká, že pohádky také ukazují dětem dobro, ukazují, že je dobré být statečný a vytrvalý, a že dobré skutky bývají odměněny a zlé potrestány. Respondentky říkají: „…že vlastně na těch pohádkách je strašně důležitý to dobro se zlem a jak děcka vždycky křičí na vlka, ať nechá Karkulku na pokoji (smích), a že prostě poznaj, co je dobrý a co špatný a jak by se teda k sobě měly vzájemně chovat“.

48

V rozhovorech nejčastěji učitelky mezi výchovnými účely pohádek uváděly celkové morální působení, pochopení dobra a zla, rozvoj sociálního cítění a rozvoj vyjadřování: „..aby uměly se prostě vyjadřovat, hrát si s těma ostatníma a hygienu aby zvládali“, „…že dobro zvítězí nad zlem. Plus ta komunikace, seznámení se s knížkou, sednout se ke knize a prohlížet“, „je to o tom třeba rozlišení dobra a zla a těch dalších kontrastů tam, pracovitost, lenost, láska, nenávist“. Učitelky dětí smíšeného věku, které jako nejčastější činnost dětí uvedly hraní divadla, kreslení a poslech čtené pohádky, jako výchovný účel pohádky uvádějí pochopení dobra a zla, rozvoj správné komunikace a uklidnění dítěte. Učitelky dětí předškolního věku jako nejčastější činnosti dětí uvedly poslech čtené pohádky, jako výchovný účel pohádky uvádějí nejčastěji upoutání pozornosti. Respondentky používají i další výchovné účely, které uvádím v příloze číslo 5 v tabulce všech kódů, a to například zlepšení sebeobsluhy, uznávání autority, zvládání hygieny nebo správné vyjadřování, k čemuž učitelky používají pohádky. Mnohé výzkumy již dokázaly výchovný účel pohádky, i přesto různé respondentky používají pohádku s různými výchovnými účely. Většinou se však shodly na tom, co je odbornou literaturou potvrzeno, a to, že pohádka pomáhá dítěti rozvíjet morálku, sociální cítění i fantazii a učí ho novým věcem a dovednostem.

7.5.5

Vyhodnocení specifických výzkumných otázek Na jednotlivé specifické výzkumné otázky odpovídám následujícím způsobem.

Nejprve určím, které kódy a kategorie kódů se k tomuto tématu vztahují, dále shrnu názory odborníků a respondentek, a následně přidám svůj vlastní názor. První specifická otázka zní: „Při jakých činnostech se děti v mateřské škole setkávají s pohádkami?“. Na tuto otázku jsem našla odpověď pomocí kategorie, kterou jsem nazvala činnosti, při kterých se děti setkávají s pohádkou, a s tím také souvisí kategorie četnost používání pohádky. Podle toho, jak často učitelky používají pohádky, uvádějí také různé činnosti, které pro děti připravují. Odborníci samozřejmě doporučují, aby se děti setkávaly s pohádkou každý den. A protože v dnešní době rodiče často raději nechají děti sledovat pohádky v televizi, tím spíše je nutností, aby se děti v mateřské škole s pohádkami často setkávaly. RVP PV doporučuje používat pohádku v mateřské škole minimálně 30 minut denně. Co se týká

49

činností, odborníci doporučují jejich pestrost, ať už děti hrají divadlo, listují si knihou, či poslouchají čtení pohádky učitelkou. Učitelky, které mají ve třídě děti smíšeného věku, pracují s pohádkami každý den, naopak učitelky, které učí děti předškolního věku, používají pohádky jen několik dní v týdnu. Všechny učitelky pak uváděly různé činnosti, při kterých se děti setkávají s pohádkou. Některé činnosti uváděly téměř všechny respondentky, například poslech čtené či vyprávěné pohádky, ale některé respondentky uváděly i zcela originální činnosti, například účasti na různých soutěžích, celodenní pohádková pásma, či hru s maňásky a loutkami. Dle mého názoru je správné, aby se všechny děti s pohádkami setkávaly každý den, protože významný vliv pohádky na děti je mnoha výzkumy prokázán. Ať už dítě chceme naučit odpovědnosti, smyslu pro morálku, sociálnímu cítění nebo ukázat rozdíl mezi dobrem a zlem či lakotou a štědrostí. Pohádka je úžasný prostředek k výchově dítěte a myslím si, že i když se toho děti předškolního věku musí hodně naučit, může k tomu učitelka použít i dobře zvolenou pohádku. Další specifická výzkumná otázka zněla: „Jakými technikami a metodami učitelky zprostředkovávají dětem pohádky?“. Odpověď na tuto otázku jsem zjišťovala především proto, že v dnešní době slýchávám od mnoha lidí, že děti se nepřiměřeně často dívají na televizi, na pohádky s násilím. Odpovědi ukazují kategorie technické zajištění a prostředky, používané učitelkou k výchově. Autoři odborné literatury souhlasí s názorem, že dnešní děti se dívají často na televizi a méně často si prohlížejí knihu či poslouchají čtenou pohádku, a proto je důležité, aby se s knihou setkávaly alespoň v mateřské škole. Podle odborníků by také učitelky měly dětem poskytnout pohádky vhodným a zábavným způsobem, tak, aby se mohly děti zúčastnit rozmanitých činností a aby to upoutalo jejich pozornost. Respondentky uvádějí, že se děti až příliš často dívají na pohádky v televizi a mnohdy ani klasické pohádky neznají: „Ale to u nás ne, to u nás vybíráme ty klasický, protože já mám dojem, že kdyby ve školce se s nima nesetkali, tak to ani nebudou vědět, kdo je Jeníček s Mařenkou, protože ty rodiče dneska nečtou. Vůbec nečtou. Jak mi třeba může přijít dítě do školky, už těsně předškolní věk, a neznat Karkulku?“. Pouze jedna respondentka televizi používá, a to za odměnu. Všechny ostatní respondentky pak používají DVD nebo CD přehrávače. Učitelky dětí předškolního věku zprostředkovávají

50

dětem pohádky především za odměnu, kdežto pro děti smíšeného věku je pohádka před spánkem jakýmsi rituálem. Souhlasím s názorem, že dnešní televizi a moderním pohádkám děti dávají přednost před prohlížením si knihy nebo poslechem pohádky, ale vše záleží na pedagogovi, na jeho kreativitě a na tom, jak zajímavě pohádku podá. Specifická otázka „Za jakým účelem se děti v mateřské škole setkávají s pohádkami?“ ukazuje zajímavou odpověď. K vyhodnocení jsem použila kategorii kódů požadovaný výchovný účel pohádky. Autoři odborné literatury se již několik desetiletí shodují v tom, že pohádka má mnoho pozitivních vlivů na dítě, a uvádějí především lepší představivost, orientaci ve světě i citových problémech, mravní hodnoty a další. U respondentek se zamýšlený účel pohádky výrazně lišil v závislosti na tom, zda používají pohádku každý den. Učitelky dětí smíšeného věku používají pohádku po obědě před spaním či dopoledne, a to, pokud s ní pak chtějí celý den pracovat, např. děti se po poslechu čtené zúčastní motivačního rozhovoru s učitelkou, která si tímto ověří, zda porozuměli textu, děti si poté hrají na pohádkové postavy, dále zpracovávají téma výtvarně a pak se učí básničku. Učitelky dětí předškolního věku používají pohádku po obědě před spánkem nebo odpoledne, a to většinou za odměnu. Učitelky uváděly různé výchovné účely, například morální působení, nezlobení, pěstování návyků, pochopení dobra a zla, rozšíření povědomí o pohádkách, rozvoj fantazie, seznámení se s knihou a další. Respondentky, které jako častou činnost dětí uvedly poslech čtené pohádky, také jako výchovný účel pohádky uvádějí pochopení dobra a zla a uklidnění dítěte. U této otázky neexistuje žádná špatná odpověď a všechny pozitivní vlivy, které učitelky uvedly, opravdu pohádka má. Abychom správně vychovali dítě, je podle mě zcela nezbytné pohádku používat. Vždyť na jaké jiné situaci či příkladu bychom mu názorně vysvětlili, jak by měl ideální svět vypadat a jak by se lidé k sobě měly chovat? Poslední specifická výzkumná otázka zněla: „Jak učitelky vybírají pohádky, které v práci s dětmi používají?“. K vyhodnocení této otázky je vhodné použít kategorii kdo vybírá pohádku. K této otázce jsem v literatuře nenašla jednoznačné stanovisko. Žádný odborník neuvádí, podle jakých kritérií by učitelky měly vybírat pohádky pro práci s dětmi.

51

Odborníci se pak ale shodují v tom, že důležité je danou pohádku správně uchopit a vhodným způsobem dítěti předat. Učitelky, které učí děti smíšeného věku, pak rozlišují pohádky podle věku dítěte, a to i podle složitosti pohádky, i podle její délky. Někdy vybírají pohádku samy, jindy nechávají vybírat i děti. Učitelky, které učí děti předškolního věku, vždy vybírají pohádku samy, a jako důvod nejčastěji uvádějí, že děti samy by si vybíraly pohádky plné násilí, které jsou pro ně nevhodné a na které se doma v televizi dívají. Souhlasím s jednou respondentkou, která uvedla, že je velmi vhodné dát dětem na výběr z předem připravených pohádek, protože jinak často děti volí nevhodné televizní pohádky, které ukazují i spoustu násilí.

7.6

Shrnutí výzkumu Z kvantitativní části dotazníku vyplývají především následující skutečnosti.

Učitelky uváděly, že nejoblíbenější činnosti děti, spojené s pohádkou, jsou poslech čtené pohádky a hraní divadla. Děti se s pohádkou nejčastěji setkávají po obědě před spánkem, ale v některých mateřských školách se s pohádkou často setkávají také ráno, dopoledne, i odpoledne. RVP PV nedává učitelkám dostatek prostoru pro využívání pohádek každý den, což uvedla každá třetí respondentka. Naprostou spokojenost s RVP PV, s ohledem na prostor pro pohádky, vyjádřilo pouze 7 % respondentek. Podle učitelek pohádky u dětí rozvíjí především fantazii, dále rozpoznání dobra a zla, morálně na dítě působí ve všech ohledech a rozvíjí sociální cítění. Respondentky pak nejčastěji při práci s pohádkami vybírají pohádky o zvířatech, dále pak pohádky fantastické, a v rámci jiné typologie pohádek pak často používají pohádky tradiční. V dotaznících jsem se také ptala na zaměření mateřské školy. Učitelky uváděly zaměření všeobecně, nebo jiné. Jako jiné zaměření uváděly respondentky nejčastěji zaměření na zdraví životní styl, poté zaměření na tělesnou výchovu, logopedické, environmentální a daltonské, a nejméně často uváděly respondentky zaměření křesťanské a rodinný typ výchovy. Po kvantitativní části výzkumu a vyhodnocení dotazníků jsem danou problematiku podrobněji prozkoumala pomocí rozhovorů s učitelkami mateřských škol. Stanovila jsem si základní výzkumnou otázku: „Při jakých činnostech a za jakým účelem se děti v mateřské škole setkávají s pohádkami?“ a další specifické výzkumné otázky a tazatelské otázky. K účasti na kvalitativní části výzkumu jsem vybrala 6 52

učitelek mateřských škol. Tyto učitelky jsem vybírala z respondentek, které již dříve vyplnily zmiňované dotazníky v rámci mého předchozího kvantitativního výzkumu. Po přepisu všech rozhovorů jsem určila klíčové kategorie a jednotlivé kódy. Klíčové kategorie jsou následující: četnost používání pohádek, doba setkávání se s pohádkou, výběr pohádky, technické zajištění, činnosti dětí, způsob výchovy, působení pohádky na dítě. Všechny klíčové kategorie a rozepsané jednotlivé kódy uvádím v příloze číslo 5. Jak uvádí Svobodová (2010), příběhy a pohádky mají v životě předškolního dítěte velký význam a v mateřské škole by měly mít výsadní místo. Podle Černouška (1990) je pohádka, kde dobro jasně vítězí nad zlem, z výchovného hlediska tím nejcennějším, co má pedagog k dispozici. Zjistila jsem však, že ne všechny učitelky s pohádkou pracují každý den. Pokud mají učitelky ve své třídě děti různého věku, a to od 3 do 7 let, používají pohádky každý den. Pokud učitelky uvedly, že učí předškolní třídu, tedy pouze děti ve věku 6 a 7 let, pak pohádky používají jen několik dní v týdnu. V podrobnějším vysvětlení, proč pohádku nepoužívají každý den, nejčastěji učitelky uváděly, že v předškolní přípravě musí děti zvládat hodně věcí a pohádka je spíše doplňková. V současném světě se dospělí snaží děti seznamovat s technickými problémy a často se pohádkové fantazii dává menší důležitost. U dítěte ustupuje zájem o pohádky až kolem devátého roku, dítě se pak zajímá o přírodu, zvířata nebo dějepis, vzrůstá zájem o okolní svět (Streit, 1992). Proto si myslím, že i děti ve věku 6 a 7 let by se měly s pohádkami setkávat každý den, což se u těchto dětí předškolního věku bohužel neděje. Jak uvedla jedna respondentka: „Je to určitě úžasný způsob, jak dítěti vysvětlit rozdíl mezi dobrem a zlem, láskou a nenávistí, a tak. Pohádky k dětství neodmyslitelně patří, a je škoda je o to kouzlo připravit“. Podle uskutečněných rozhovorů existuje souvislost mezi četností používání pohádek a dobou setkání se s pohádkou. Všechny respondentky, které uvedly, že se děti v jejich mateřské škole setkávají s pohádkou každý den (tyto respondentky tedy učí děti smíšeného věku), zároveň také říkají, že děti se s pohádkou setkávají dopoledne nebo po obědě před spaním, a to především za účelem navázání na jakési celodenní pohádkové pásmo nebo za účelem uklidnění a přípravy ke spánku, a navíc je to pro většinu respondentek jakýsi rituál. Respondentky, které uvedly používání pohádek pouze několik dní v týdnu (tyto respondentky učí děti předškolního věku), zároveň říkaly, že s pohádkou se děti v jejich mateřské škole setkávají po obědě před spaním nebo odpoledne, a to jak za účelem uklidnění a přípravy ke spánku, tak také za odměnu. 53

Z rozhovorů také vyplynula souvislost mezi četností používání pohádek a tím, kdo vybírá pohádky. Respondentky, které používají pohádku každodenně, vždy uvedly, že pohádky vybírají jak samy, tak i nechávají vybírat děti. Respondentky, které pohádku používají jen několik dní v týdnu, vždy vybírají pohádku samy a nikdy nenechávají výběr pohádky na dětech. Co se týká technického zajištění, Ebbert (2011) uvádí, že v dnešní době internetu knihy neztratily svou důležitost. V mateřské škole by se tedy měl pedagog zaměřit na práci s knihami a čtení pohádek. Pouze jedna respondentka televizi používá, a to za odměnu. Všechny ostatní respondentky pak uvádějí používání DVD nebo alespoň pouštění pohádek z CD, případně oboje. Protože všechny respondentky uvedly, že dětem v mateřské škole čtou nebo vypráví pohádky, je také důležité vědět, jak správně dítě zaujmout. Ideální je předčítání rodičů či pedagoga zpestřovat. Učitelky dětí smíšeného věku mezi nejčastější činnosti dětí uvedly hraní divadla, kreslení a poslech čtené pohádky, a jako výchovný účel pohádky uvádějí pochopení dobra a zla, rozvoj správné komunikace a uklidnění dítěte. Učitelky dětí předškolního věku, které mezi nejčastější činnosti dětí uvedly poslech čtené pohádky, pak jako výchovný účel pohádky uvádějí nejčastěji upoutání pozornosti. Významným zjištěním je informace, že nejvíce se odpovědi učitelek lišily v závislosti na tom, jak staré děti jejich třídu navštěvují. Pro lepší názornost uvádím podstatné rozdíly v následující tabulce: Učitelky s dětmi smíšeného věku

Učitelky s dětmi předškolního věku

Používají pohádku každodenně

Používají pohádku jen několik dní v týdnu

Pracují s pohádkou dopoledne a po obědě

Pracují s pohádkou po obědě a odpoledne

Pohádku někdy vybírají učitelky, někdy děti

Pohádku vybírají pouze učitelky

Jen

některé

z učitelek

používají

DVD Vždy používají DVD přehrávač

přehrávač Uvádějí

mnoho

různorodých

činností, Uvádějí

spojených s pohádkou

pouze

několik

málo

činností,

spojených s pohádkou

Nejčastější činnosti, spojené s pohádkou, jsou Nejčastější činnosti, spojené s pohádkou, jsou hraní

divadla,

hádání

pohádek,

učení poslech čtené a vyprávěné pohádky a zapojení

básniček, hudební činnosti

angličtiny

Nikdy neuvádějí zapojení angličtiny

Vždy uvádějí zapojení angličtiny

54

Pohádka je často jakýmsi „rituálem“

Pohádka je často „za odměnu“

Neuvádějí používání dialogu s dětmi

Uvádějí používání dialogu s dětmi

Účelem

použití

pohádky

je

nejčastěji Účelem použití pohádky je nejčastěji upoutání

pochopení dobra a zla, správná komunikace a pozornosti uklidnění dětí Z rozhovorů také vyplynulo, že učitelky rozlišují pohádky podle věku dětí. Tuto tematiku jsem podrobně zpracovala v teoretické části této práce, a to v 5. kapitole. Všechny respondentky uvedly, že používají různé pohádky pro různě staré děti: „No malinkým Jeníčka a Mařenku, těm starším i delší. I podle dýlky, i podle složitosti na soustředění“. Z rozhovorů dále vyplynulo, že je významný rozdíl mezi učitelkami, které pracují jako učitelky více než 20 let, a těmi, které mají méně než dvouletou praxi. Učitelky s kratší praxí uváděly i používání angličtiny, učitelky s delší praxí neuvedly angličtinu ani v jednom případě. Učitelky s kratší praxí také častěji uvádějí, že pouští dětem pohádky na DVD. Důležitým zjištěním kvalitativní části výzkumu je tedy skutečnost, že učitelky, které učí děti předškolního věku a ty, které učí děti smíšeného věku, se vzájemně liší svým přístupem k pohádkám. Liší se v četnosti používání pohádek, v denní době používání, ve využívání techniky, liší se i v tom, kdo vybírá pohádky. Dále se jejich odpovědi liší v činnostech, kterých se děti zúčastňují a v účelu používání pohádek. Pokud chceme, aby se naše dítě v mateřské škole často setkávalo s pohádkami, jejichž přínos pro dítě je naprosto jedinečný, pak bychom měli dítě zařadit do věkově stejnorodé třídy. Když se na tuto tematiku podíváme do odborných publikací, rozdíly mezi věkově smíšenými a stejnorodými třídami mateřských škol popisuje například Koťátková (2008). Říká, že ve věkově smíšených třídách se děti mohou mnohostranně rozvíjet a děti se od sebe vzájemně učí. Mladší děti se „dotahují“ na starší a inspirují se pozorováním vyzrálejší hry. Starší děti vnímají svoji důležitost ve skupině a prožívají uznání mladších. Ve stejnorodých třídách můžeme pozorovat častější stereotyp ve hře, ale ve spontánní hře je větší možnost přirozeně prostřídávat skupinu hrajících si dětí. Věkově smíšené a věkově stejnorodé třídy mají své pozitivní i negativní působení na dítě, ale odborníci se shodují v tom, že nejvíce záleží na přístupu učitelky.

55

Závěr Dětství a pohádka jsou pojmy, které k sobě neodlučitelně patří. Existuje mnoho krásných citátů o pohádkách, z nichž nejvíce mě zaujaly následující. „Je s podivem, že i v té nejmenší dětské pohádce se skrývá schopnost dotknout se hlubinných tvořivých center a probudit je – podobně jako kapka vody skrývá nesmírnost oceánu a bleší vajíčko obsahuje celé tajemství života“ (Campbell).11 „Pohádky dětem neříkají, že draci existují. To děti již vědí. Pohádky ukazují dětem, že nad draky se dá zvítězit“ (G. K. Chesterton).12 Děti se rády ztotožňují se svým hrdinou, s postavou, která projevuje statečnost či odvahu. Když se zaměřím na konkrétní pohádky, v té O Perníkové chaloupce ukazují dva sourozenci tvořivé myšlení a vyřešení problémové situace, když předstírají, že neumí sednout na lopatu a nakonec ježibabu strčí do pece. Děti v takových příbězích poznají zlo, které hned odsuzují a nespravedlnost citlivě prožívají. Děti také těší nejen to, že zlo je vždy potrestáno, ale často je na konci příběhu také zesměšněno. Ať už se podíváme na zmiňovanou ježibabu v perníkové chaloupce nebo na vlka, který je zesměšněn v pohádce o třech prasátkách, i v pohádkovém příběhu o Karkulce, kdy spadne do vody s kameny v břiše (Černoušek, 1990). Díky pohádce Hrnečku,vař! se děti mohou poučit, a mnohé z nich pak svým maminkám připomínají, aby nezapomněly vypnout vařič, což Černoušek (1990) schvaluje, neboť takovéto osvojení poznatku je mnohem lepší než obyčejné memorování fakt. Od čtvrtého do devátého roku se u dětí objevuje „magická fáze“, kdy k překonávání strachu používají různé techniky. Například pomocí fantazie zaplňují mezery ve svých vědomostech, přetvářejí nebezpečné postavy a věří, že díky fantazii lze kouzlit a čarovat. Když může fantazie stvořit příšery a čarodějnice, může s nimi dítě také bojovat. (Rogge, 1999). Díky pohádkovým příběhům si děti rozšiřují slovní zásobu, zdokonalují výslovnost a mohou se naučit číst. Tyto příběhy jsou pro děti symbolem radosti a štěstí.

11

POHÁDKY PRO DĚTI. Citáty o pohádkách [online]. 2010. Dostupný z WWW: < http://www.pohadkyprodeti.cz/bylo-nebylo/citaty-o-pohadkach/>. [cit. 2012-12-01]. 12 MAITREA. Bylo, nebylo – pohádka v psychoterapii dospělých [online]. 2012. Dostupný z WWW: . [cit. 2012-12-01].

56

Pohádky dětem poskytují zábavu i napětí a naprosto nepostradatelné jsou pro děti různé představy. Neživé předměty nebo zvířata v pohádce mluví, a je to zcela normální. Zvířata nebo stromy mají lidské vlastnosti, pomáhají hrdinovi, zachraňují ho. Pohádkový hrdina je oddělen od vnějšího světa, podstupuje sám svá dobrodružství. Neviditelné ruce zasahují jen v okamžiku největšího nebezpečí. Pohádka žije z polarity, protikladu dobrého a zlého, silného a slabého. Zlo je zobrazováno symbolicky a hrdina stojí na konci příběhu dospělejší, posílen a vyzrálejší (Rogge, 1999). V teoretické části magisterské diplomové práce jsem shrnula důležité poznatky z odborné literatury, které se týkaly pohádek a jejich využívání v mateřských školách. Věnovala jsem se předškolnímu vzdělávání v současném vzdělávacím systému, včetně RVP PV a propojila jsem téma předškolního vzdělávání s tématem pohádek. Popsala jsem charakteristiku a účel pohádek a uvedla, jaké pohádky jsou vhodné pro děti různého věku a jakými vhodnými prostředky bychom měli dětem pohádku zprostředkovávat. Po shrnutí teoretických poznatků jsem uskutečnila výzkum, a to kvantitativní i kvalitativní. V rámci kvantitativního výzkumu jsem učitelkám brněnských mateřských škol elektronicky rozeslala dotazníky s prosbou o vyplnění. Protože návratnost byla pouze 24 %, rozhodla jsem se o doplnění výzkumu pomocí rozhovorů s vybranými učitelkami. Metodologii a konkrétní postupy při výzkumu popisuji v empirické části práce. Podle učitelek jim RVP PV nedává dostatek prostoru pro využívání pohádek každý den, naprostou spokojenost s RVP vyjádřilo pouze 7 % respondentek. Učitelky říkají, že pohádky u dětí rozvíjí především fantazii, dále rozpoznání dobra a zla, morálně na dítě působí ve všech ohledech a rozvíjí sociální cítění. Respondentky, které učí děti smíšeného věku, pracují s pohádkami každodenně, a to buď dopoledne, nebo po obědě před spaním. Někdy vybírají pohádku samy učitelky, jindy nechávají výběr pohádky na dětech. Jen některé z těchto učitelek využívají při své práci DVD přehrávač. Naopak respondentky, které učí děti předškolního věku, pracují s pohádkami jen několik dní v týdnu, a to buď po obědě před spaním, nebo odpoledne. Pohádku vždy vybírají samy učitelky, nikdy nenechávají výběr pohádky na dětech. Tyto respondentky při své práci s dětmi vždy využívají DVD přehrávač. Při rozhovoru pak uvádějí znatelně menší množství činností, spojených s pohádkou, než učitelky dětí smíšeného věku, a to nejčastěji poslech čtené a vyprávěné pohádky a zapojení angličtiny. Pohádku využívají spíše „za odměnu“. Tyto respondentky nejčastěji pohádky dětem zprostředkovávají za účelem upoutání pozornosti. 57

Na počátku práce jsem byla přesvědčena o tom, že všechny učitelky mateřských škol využívají pohádky každý den. RVP PV říká, že pohádce by se pedagog měl věnovat asi 30 minut denně.

13

Vždyť například Svobodová (2010) uvádí, že pohádky

mají v životě předškolního dítěte velký význam a v mateřské škole by měly mít výsadní místo, a podle Bezděkové (2008) neexistuje žádný jiný žánr vyprávění, než pohádka, který by měl na dítě tak pozitivní a intenzivní vliv. Pohádky ukazují optimistické vidění světa a mohou poskytnout dítěti orientaci ve světě a citových problémech. Tedy i děti ve věku 6 a 7 let by se měly s pohádkami setkávat každý den. Velmi tedy záleží na tom, zda náš „předškolák“ bude ve třídě pouze s dětmi ve věku 6 a 7 let, nebo zda se dostane do třídy s dětmi smíšeného věku (protože mezi dětmi smíšeného věku jsou děti mezi 3 až 7 let). Pokud se tedy dostane do předškolní třídy, bude se s pohádkami setkávat méně a bude se zúčastňovat jiných činností, než kdyby chodil do třídy mezi děti smíšeného věku. V úvodu jsem si jako cíl stanovila zodpovězení otázky: „Jak často a jakým způsobem začleňují učitelky pohádku do výchovy a vzdělávacího programu mateřské školy a jaký význam připisují pohádce v rozvoji dítěte předškolního věku?“. Odpověď na tuto otázku jsem zjistila a podrobně shrnula ve vyhodnocení výzkumu. Obecně lze říci, že učitelky, které mají ve třídě děti smíšeného věku, pracují s pohádkou mnohem častěji, než učitelky předškolních dětí, a můžeme pozorovat i další rozdíly mezi těmito učitelkami, a to v jejich pohledu na vliv pohádky na dítě, na používané prostředky, i na výběr pohádky.

13

METODICKÝ PORTÁL RVP. RVP PV [online]. 2007. http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvp-pv >. [cit. 2012-10-29].

58

Dostupný

z

WWW:

<

8 Literatura: ADAMS, K. (2007). Vychovejte si génia: Zábavné činnosti podporující myšlení dětí od 0 do 11 let. Praha: Slovart, 2007. 144 s. ISBN 978-80-7391-051-8. ALLEN, K. Eileen. MAROTZ, Lyn R. Přehled vývoje dítětem prenatálního období do 8 let. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 187 s. ISBN 80-7178-614-4. BEZDĚKOVÁ, Jana. Učíme naše dítě mluvit: Řečová výchova dítěte od narození do sedmi let. 1. vyd. Velké Bílovice: TeMi CZ, 2008. 200 s. ISBN 978-80-87156-02-5. BRUCEOVÁ, Tina. Předškolní výchova: Deset principů moderní pedagogiky a jejich aplikace v praxi. 1. vyd. Praha: Portál, 1996. 172 s. ISBN 80-7178-068-5. ČERNOUŠEK, Michal. Děti a svět pohádek. 1.vyd. Praha: ALBATROS, 1990. 187 s. ISBN 80-00-00060-1. EBBERT, Birgit. 100 věcí, které by měl znát každý předškolák. 1. vyd. Praha: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-3545-7. EINONOVÁ, Dorothy. Naše dítě: Rozvoj osobnosti. 1. vyd. Praha: FRAGMENT, 2001. 240 s. ISBN 80-7200-518-9. FRANZ, Marie – Louise von. Psychologický výklad pohádek: Smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 182 s. ISBN 80-7178-260-2.

59

GARDOŠOVÁ, Juliana. DUJKOVÁ, Lenka a kol. Vzdělávací program Začít spolu: Metodický průvodce pro předškolní vzdělávání. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 160 s. ISBN 80-7178-815-5. GUILLAUD, Michèle. Relaxace v mateřské škole: Program relaxačních činností a her na celý rok. 1. vyd. Praha: Portál, 2006. 94 s. ISBN 80-7178-162-X. KOŤÁTKOVÁ, Soňa. Dítě a mateřská škola. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 1996. 193 s. ISBN 978-80-247-1568-1. MATĚJČEK, Zdeněk. Co, kdy a jak ve výchově dětí. 1. vyd. Praha: Portál, 1996. 143 s. ISBN 80-7178-085-5. MATĚJČEK, Zdeněk. Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 182 s. ISBN 80-247-0870-1. MIŠURCOVÁ, Věra, SEVEROVÁ, Marie. Děti, hry a umění. 1. vyd. Praha: ISVnakladatelství, 1997. ISBN 80-85866-18-8. NIESEL, Renate, GRIEBEL, Wilfried. Poprvé v mateřské škole. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 100 s. ISBN 80-7178-989-5. OPRAVILOVÁ, Eva, GEBHARTOVÁ, Vladimíra. Jaro v mateřské škole: kurikulum předškolní výchovy. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-210-6. PIAGET, Jean. INHELDEROVÁ, Bärbel. Psychologie dítěte. 2. vyd. Praha: Portál, 1997. 143 s. ISBN 80-7178-146-0. 60

ROGGE, Jan – Uwe. Dětské strachy a úzkosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 211 s. ISBN 80-7178-237-8. SIROVÁTKA, Oldřich. Česká pohádka a pověst v lidové tradici a dětské literatuře. 1. vyd. Brno: Ústav pro etnografii a folkloristiku AV ČR, 1998. 183 s. ISBN 80-85010-06-2. STREIT, Jakob. Proč děti potřebují pohádky. 1. vyd. Praha: Baltazar, 1992. 80 s. ISBN 80-900307-4-2. SVOBODOVÁ, Eva a kol. Vzdělávání v mateřské škole. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-774-9. ŠMELOVÁ, Eva. Mateřská škola: Teorie a praxe I. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. 168 s. ISBN 80-244-0945-8. UŽDIL, Jaromír. Čáry, klikyháky, paňáci a auta: Výtvarný projev a psychický život dítěte. 4. vyd. Praha: SPN, 1974. 128 s. ISBN 80-7178-599-7. VAŘEJKOVÁ, Věra. Česká autorská pohádka. Brno: CERM, 1998. 16 s. ISBN 80-7204-092-8. Internetové zdroje: KABINET INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Kvalitativní výzkum [online]. 2011. Dostupný z WWW: . [cit. 2012-11-03]. KABINET INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. Kvantitativní výzkum [online].

2011.

Dostupný

61

z

WWW:

. [cit. 201211-03]. MAITREA. Bylo, nebylo – pohádka v psychoterapii dospělých [online]. 2012. Dostupný z

WWW:


psychoterapii-dospelych>. [cit. 2012-12-01]. MATEŘSKÁ ŠKOLA POHÁDKA. ŠVP [online]. 2012. Dostupný z WWW: . [cit. 2012-12-01]. METODICKÝ PORTÁL RVP. RVP PV [online]. 2007. Dostupný z WWW: < http://rvp.cz/informace/dokumenty-rvp/rvp-pv >. [cit. 2012-10-29]. METODICKÝ PORTÁL RVP. Z pohádky do pohádky [online]. 2010. Dostupný z WWW:

.

[cit. 2012-12-01]. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Systém vzdělávání v ČR [online]. 2012. Dostupný z WWW: . [cit. 20012-10-20]. POHÁDKY PRO DĚTI. Citáty o pohádkách [online]. 2010. Dostupný z WWW: < http://www.pohadkyprodeti.cz/bylo-nebylo/citaty-o-pohadkach/>. [cit. 2012-12-01].

62

9

Přílohy

Příloha č. 1 - Rozbor nejznámějších klasických pohádek Popelka – příběh o sourozenecké rivalitě Jednou z nejoblíbenějších pohádek v naší zemi je pohádka o Popelce, která se zabývá věčným lidským problémem, a to rivalitou mezi sourozenci. První verze Popelky pravděpodobně pochází ze staré Číny. Na orientální původ ukazují dva prvky, a to malá nožka a neobyčejně krásný střevíček, vyrobený ze vzácného materiálu. Tím, že se jedná o macechu a nevlastní sestru, nikoliv vlastní rodinu, je zabráněno úzkosti dětí, které se s Popelkou ztotožňují. Popelka postrádá jakoukoliv agresivitu, i tu zdravou, díky níž se člověk v životě prosazuje. Popelka je pro děti přitažlivá, protože i v situaci sourozenecké rivality je stále nevinná. Nepřátelství nevlastních sourozenců vůči Popelce je tak silné, že ospravedlňuje a zmírňuje nepřátelské pocity dětí vůči vlastním sourozencům. Děti zjistí, že sourozenecká rivalita není nic zas tak výjimečného. Rodiče mnohokrát děti vzájemně srovnávají, dávají někoho za vzor. Často se ani neubrání rodičovskému „favoritismu“, kdy různými způsoby dává matka či otec jednomu dítěti přednost. Děti jsou na tyto nerovnosti extrémně citlivé. Dalším problémem, který se v pohádce objevuje, je otázka čistoty a uklízení. Než v dětech vypěstujeme smysl pro čistotu (vlastní čistotu i čistotu okolí), trvá to poměrně dlouhou dobu. Děti nerady uklízejí a tato činnost je v dětských očích nudná, méněcenná a ponižující. V pohádce se také objevují základní psychologické problémy rozvíjejícího se děvčátka, a to problémy zrání samostatné a nezávislé bytosti. Pohádka obsahuje také psychologické poučení o dvou maminkách, i když vztah Popelky k vlastním rodičům není na první pohled jasný. Každé děvčátko se ve svém vývoji nejprve přimyká k matce, avšak po období prvotního silného citového pouta k matce se děvčátko začíná více přimykat k otci. Je to doba, kdy se sourozenci a vlastní maminka proměňují v rivality. Po tomto bouřlivém citovém vývoji je děvčátko přinuceno vzdát se vztahu s otcem a začít realistický vztah s matkou. V pohádce navíc macecha na Popelku žárlí, protože se z ní stává mladá krásná žena. Dalším prvkem pohádky je popel. Popelka je neustále obklopena popelem, čemuž některé moderní děti z velkoměsta nemohou porozumět. Popel v pohádce na jedné straně symbolizuje šťastné časy, kdy

63

byla Popelka děvčátkem a byla s dobrou matkou. Na druhé straně symbolizuje truchlení, které následuje po ztrátě maminky (Černoušek, 1990). Perníková chaloupka – příběh o dvou domovech a sourozenecké solidaritě Perníková chaloupka, známá také jako příběh o Jeníčkovi a Mařence ukazuje na vzájemnou solidaritu, která vzniká pod tlakem nepříznivých okolností a na hodnoty sourozeneckého přátelství. Začátek pohádky je realistický a ukazuje, kam až může vést velmi špatná ekonomická situace. Dnešní děti nemohou pochopit, proč rodiče nechají děti v temném lese. V pohádce se vyskytuje orální dimenze v životě lidského mláděte, motiv hladu. Jeníček a Mařenka se jednou chtějí dosyta najíst, objeví perníkovou chaloupku – domov, který překypuje jídlem. V pohádce Jeníček dokazuje zárodky maskulinity, když vyleze na strom, aby se rozhlédl, a také si vyznačkuje cestu. Děti začnou jíst všechen perníček, a když Ježibaba děti chytí a chce sníst, vidíme varování před nebezpečím hltající, nenasytné orality. Pohádka ukazuje, že žít v přebytku může být stejně nebezpečné jako žít v nedostatku. V pohádce se objevují proměny s mateřskou postavou: macecha, která otci poručila nechat děti v lese, se mění na zlou ježibabu v dobrém domečku z jídla. Pohádka dětem ukazuje, že různé nástrahy a problémy se lépe řeší ve vzájemné spolupráci, v kolektivu. Na začátku svého života kojenec rozlišuje pocit uspokojení a nepříjemný stav nenaplnění svých potřeb. Dočasné chvíle opuštění nebo hladu prožívá ve velkých úzkostech. Tato chvíle opuštění je v pohádce znázorněna jako obraz opuštění v hlubokém lese. Děti vnímají les jako čarovný a pohádkový, v noci se zde však vyskytují jiná stvoření, než ve dne (Černoušek, 1990). Děti jsou chyceny čarodějnicí a musí sloužit zlu, tak jako v reálném životě se děti musí naučit žít s pozemskými nestvůrami. V zajetí roste vůle k odporu a děti po utrpení zlo přemohou. Děti, které poslouchají tuto pohádku, prožívají úzkost o další osud Jeníčka a Mařenky, a poté radost z jejich vysvobození (Streit, 1992). Dva sourozenci zde ukazují tvořivé myšlení a vyřešení problémové situace, když předstírají, že neumí sednout na lopatu a nakonec ježibabu strčí do pece. Děti v takových příbězích poznají zlo, které hned odsuzují a nespravedlnost citlivě prožívají (Černoušek, 1990).

64

Sněhurka a sedm trpaslíků – příběh o žárlivosti, narcismu a práci všedních dnů V této pohádce původně nehráli trpaslíci žádnou velkou roli, dokonce byli pojmenováni až při zfilmování. Důležitou otázkou je, proč je trpaslíků právě sedm. Dle starých vědomostí kroužilo kolem Země sedm základních nebeských těles, a každé z nich bylo spojené s nějakým kovem. Slunce a zlato, Luna a stříbro, Saturn a olovo, Jupiter a cín, Mars a železo, Venuše a měď, Merkur a rtuť. Trpaslíci se v pohádce nejvíce věnují právě dobývání uvedených kovů. Sedm trpaslíků spolu se sedmi planetami a sedmi druhy kovů symbolizují nejen magické vztahy, ale také každodenní práci. Trpaslíci neznají odpočinek, čímž přicházíme k dalšímu číslu sedm – sedm pracovních dnů. Zatímco skřítkové bývají v pohádkách zlovolnými postavami, trpaslíci Sněhurce pomáhají vytvořit nový domov. Sněhurka je velmi známou pohádkou, jako pohádka se objevuje již několik století ve všech zemích Evropy. Narození Sněhurky je poznamenáno úmrtím matky. Vlastní otec nehraje v příběhu téměř žádnou roli, důležitou roli hraje nová královna – macecha. Macecha sleduje pouze cíle vlastního uspokojení, žije v sebelásce, což psychologie označila za narcismus. Mezigenerační žárlivost je univerzálním tématem na celém světě. Princův životodárný polibek probudí Sněhurku a vysvobodí ze skleněné rakve, čímž symbolicky završuje proces dospívání. Královský lovčí zde vystupuje jako magická postava, protože Sněhurku i přes příkaz královny nezabil, umožnil jí nalézt dočasný domov u trpaslíků. Myslivec často v pohádkách vystupuje jako spasitel, symbol ochrany, je statečný a neohrožený, zná dobře les a rozumí zvířatům, což děti velice oceňují. Pohádka o Sněhurce kromě jiného také vyjadřuje velkou touhu adolescentů uniknout ze starého domova a najít domov nový. Sněhurka má najednou „vlastní“ domácnost, bez matky, kde se stará o trpaslíky. V příběhu o Sněhurce se ještě objevuje model zákonitostí erotického dospívání. Sněhurka je ještě v předpubertálním období, pokušení je symbolizováno jablkem. Jablko představuje konec nevinnosti a Sněhurka mu neodolá (Černoušek, 1990).

65

Červená Karkulka – příběh o pokušení a „lykantropii“ Pohádka o Červené Karkulce se na evropském kontinentě velice rozmohla. Existuje řada verzí této pohádky, zlo je však vždy vtěleno do vlka a dobro představuje myslivec, který přináší spásu. Děj pohádky se odehrává v lese, stejně jako pohádka o Perníkové chaloupce. A stejně jako u Jeníčka a Mařenky, jsou zde také dva domovy – v jednom žije Karkulka s maminkou a do druhého jde navštívit babičku. Karkulka se na cestu vydává dobrovolně, není vyhnána jako Jeníček s Mařenkou. V Karkulce se však probouzí sexualita. Karkulka v lese nezabloudí, ale nedokáže se orientovat v mezilidských vztazích k opačnému pohlaví, kdy nastává situace symbolického svádění, když Karkulka potká vlka. Každá pohádka pojednává o určitém vztahovém úseku rodiny, o určité etapě psychického vývoje dětí. Maskulinitu v pohádce představuje jednak nebezpečný svůdce, který nakonec pozře Karkulku s babičkou a jednak myslivec jako silná a otcovská autorita. Středověké lékařské myšlení uznávalo lykantropii, což je přeměna člověka ve vlka. Lykantropie dlouho představovala jednu z uznávaných forem šílenství. Metamorfovaný člověk ve zvířeti odhaloval hlavně temné stránky lidské bytosti. A vedle proměn lykantropie zde byly proměny pohádkové – kráska a zvíře nebo žába a princezna. V jiných pohádkách bývá postava vlka zesměšněna (například v pohádce o třech prasátkách). Nakonec i v pohádce O Karkulce je vlk zesměšněn – myslivec mu rozpárané břicho znovu zašije poté, co do něj vloží kamení. Karkulka nachází novou cestu životem díky symbolu znovuzrození, kdy ji myslivec zachrání (Černoušek, 1990).

66

Příloha č. 2 – průvodní dopis k dotazníku Vážená paní ředitelko, obracím se na Vás s velkou prosbou a s věcí, která je pro mě osobně velice důležitá. Jsem studentka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a v současné době píši magisterskou práci, týkající se pohádek v mateřské škole. Toto téma považuji za velmi aktuální, pohádky jsou nadčasové a přežívají jednotlivé generace, jsou fenoménem dětského i dospělého světa. Neexistuje žádný jiný žánr vyprávění, který by měl na dítě tak pozitivní a intenzivní vliv. V posledních letech se v práci s dětmi v mateřské škole přidávají některé aktivity dětí, mění se také místo pohádky v programu mateřské školy, a bylo by velice přínosné zjistit, jakým směrem se pohádka posouvá. Tímto Vás, paní ředitelko, ještě jednou velmi prosím o Vaši pomoc. Pokud budete tak laskava, a předáte dotazník učitelkám, které ve Vaší mateřské škole působí, opravdu mi tím pomůžete. Dotazník nezabere více, než 10 minut a jeho vyhodnocení bude zcela anonymní. Předem děkuji za Vaši pomoc. S pozdravem a přáním krásného dne Bc. Miroslava Nováková

67

Příloha č. 3 – Vzor dotazníku a ukázka vyplněných dotazníků Vzor dotazníku

O pohádkách v mateřských školách Vážená paní učitelko, obracím se na Vás s velkou prosbou a věcí, která je pro mě osobně velice důležitá. Jsem studentka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Tento dotazník jsem vytvořila v rámci své diplomové práce a prosím Vás o jeho vyplnění. Dotazník se týká pohádek v mateřských školách. Pohádky jsou nadčasové a přežívají jednotlivé generace, jsou fenoménem dětského i dospělého světa. Neexistuje žádný jiný žánr vyprávění, který by měl na dítě tak pozitivní a intenzivní vliv. Pohádka by zcela jistě do dětského světa měla patřit, protože podporuje dětskou fantazii a má mnoho dalších pozitivních vlivů na dítě. A protože se v posledních letech v mateřských školách mění některé aktivity dětí, mění se také místo pohádky v programu mateřských škol, a bylo by velice přínosné zjistit, jakým směrem se využívání pohádek posouvá.

Dotazník Vám nezabere více, než 10 minut a jeho vyhodnocení bude zcela anonymní. Vyplněný

dotazník

mně

laskavě

pošlete

zpět

na

emailovou

adresu

[email protected] do 3 týdnů. ---------------------------------------------------------------------------------------------------------U zvolených odpovědí napište písmeno X na vytečkované místo. Příklad: Setkávají se děti ve vaší mateřské škole s pohádkami každý den? ano: ……….……. ne: ……………….

68

Pokud odpověď zní ANO, napíšete X do vytečkovaného místa k „ano“ ano: ….X…… ne: …………. Pokud je vytečkované místo vyznačené červeně, prosím o napsání odpovědi vlastními slovy.

Předem moc děkuji za Vaši pomoc a ochotu. Bc. Miroslava Nováková, studentka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně

69

1) V první otázce Vás prosím o následující informaci: Setkávají se děti ve vaší mateřské škole s pohádkami každý den? (Ke zvolené odpovědi připište písmeno X.) ano: ………….. ne: …………… 2) Kterých z níže uvedených činností se děti nejraději zúčastňují? Vyberte maximálně 3 nejoblíbenější činnosti. 

děti hrají pohádková divadla: …………………………………….



děti si spontánně přehrávají pohádky: ……………………………



děti se stylizují do pohádkových postav: …………………………



děti si listují dětskými knihami: ……………………………….....



děti si kreslí pohádkové motivy a postavy: ………………………



děti poslouchají vyprávění pohádek od paní učitelky: …………...



děti poslouchají předčítání pohádek od paní učitelky: ……………



děti poslouchají vyprávění pohádek z rádia/CD přehrávače: ………



děti se dívají na pohádky v TV nebo na videu: ……………………



jiná činnost: ………………………………………………………… (uveďte jaká)………………………………………………………..

3) Při jakých aktivitách se děti ve vaší mateřské škole nejčastěji setkávají s pohádkami? (Napište písmeno X k jedné z možností.) 

při ranních volných hrách: …………….



při dopoledním programu: ……………..



po obědě před odpočinkem: ……………



při odpoledních volných hrách: …………

4) Domníváte se, že současný Rámcový vzdělávací program Vám dává dostatek prostoru pro využívání pohádek při práci s dětmi v MŠ?

70

(Připište písmeno X k číslu, které nejlépe vystihuje Váš názor. 1 = ano, dává mi velký prostor pro využívání pohádek, 5 = ne, nedává mi vůbec žádný prostor k využívání pohádek) 1: …………

2: …………

3: …………

4: …………

5: …………

5) Uveďte, prosím, na číselné řadě, jak jsou podle Vás pohádky důležité pro rozvoj dítěte. (Připište písmeno X k číslu, které nejlépe vystihuje Váš názor. 1 = pohádky jsou velice důležité pro rozvoj dítěte, 9 = pohádky nejsou vůbec důležité pro rozvoj dítěte.) 1: …… 2: ……

3: ……

4: ……

5: ……

6: ……

7: …… 8: …… 9: ……

6) Jaké konkrétní vlastnosti a schopnosti podle Vás rozvíjí pohádky u dětí? (Vyberte 3 nejdůležitější položky.) 

pohádka dítěti pomáhá orientovat se v citových problémech: ………………..



pohádka dítěti pomáhá zvládnout strach: …………………………………….



pohádka dítěti poskytuje napětí a zábavu: ……………………………………



pohádka dítěti rozvíjí fantazii: ……………………………………………….



pohádka dítěti rozvíjí sociální cítění: …………………………………………



pohádka dítěti ukazuje rozdíl mezi dobrem a zlem: …………………………..



pohádka na dítě působí morálně ve všech ohledech: ………………………….



jiná možnost: ………………………………………………………………….. (uveďte jaká)…………………………………………………………………….

8) Jaké pohádky ve své práci s dětmi v mateřské škole používáte nejčastěji? (Uveďte písmeno X k jedné možnosti.)



Kouzelné, neboli fantastické pohádky: ………………..



Realistické, neboli novelistické pohádky: ……………..



Legendární pohádky: …………………………………..



Pohádky o zvířatech: ………………………………….. 71

8) Jaký typ pohádek ve své práci s dětmi v mateřské škole používáte nejčastěji? (Uveďte písmeno X k jedné možnosti.) 

Folklorní, neboli lidové pohádky: …………………………………..



Literární, neboli tradiční pohádky: ………………………………….



Autorské, neboli umělé pohádky: ……………………………………

9) Jaký je nejčastější zdroj, z něhož čerpáte pohádky pro práci s dětmi v mateřské škole? (Napište písmeno X k jedné možností.) 

knihy pro děti: ……………………….



metodické příručky: …………………



TV, rádio, internet: ………………….



vlastní tvorba: ……………………….



výběry z dětské literatury: …………..



vyprávění jiných osob: ………………



jiná možnost: …………………………

Nyní Vás prosím o upřesnění některých údajů: (opět , prosím, napište písmeno X ke vhodné odpovědi a do červeně zvýrazněných míst napište odpověď vlastními slovy) Zaměření MŠ: všeobecné: ................

jiné: ................ (uveďte jaké)……………….

Věkové rozmezí dětí ve třídě: ……………………………… Vaše dosažené vzdělání: SŠ: ……………

VŠ: ……………

Délka praxe v MŠ: 0-2 roky: …… 3-9 let: …… 10-19 let: …… 20 let a více: ……

Jestli je něco o pohádkách v mateřské škole, na co jsem se nezeptala, a Vy byste to chtěla zmínit, napište to, prosím, sem: …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 72

…………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………….

Velmi děkuji za Váš čas a vyplnění a vrácení tohoto dotazníku do 3 týdnů na emailovou adresu [email protected] Bc. Miroslava Nováková

73

Dotazník číslo 1 1) V první otázce Vás prosím o následující informaci: Setkávají se děti ve vaší mateřské škole s pohádkami každý den? (Ke zvolené odpovědi připište písmeno X.) ano: X………….. ne: …………… 2) Kterých z níže uvedených činností se děti nejraději zúčastňují? Vyberte maximálně 3 nejoblíbenější činnosti. 

děti hrají pohádková divadla: ………………X…………………….



děti si spontánně přehrávají pohádky: ……………………………



děti se stylizují do pohádkových postav: …………………………



děti si listují dětskými knihami: ……………………………….....



děti si kreslí pohádkové motivy a postavy: ………………………



děti poslouchají vyprávění pohádek od paní učitelky: …………...



děti poslouchají předčítání pohádek od paní učitelky: ……X………



děti poslouchají vyprávění pohádek z rádia/CD přehrávače: ………



děti se dívají na pohádky v TV nebo na videu: ………X……………



jiná činnost: ………………………………………………………… (uveďte jaká)………………………………………………………..

3) Při jakých aktivitách se děti ve vaší mateřské škole nejčastěji setkávají s pohádkami? (Napište písmeno X k jedné z možností.) 

při ranních volných hrách: ……………….



při dopoledním programu: ………………..



po obědě před odpočinkem: ……X…………



při odpoledních volných hrách: …………

4) Domníváte se, že současný Rámcový vzdělávací program Vám dává dostatek prostoru pro využívání pohádek při práci s dětmi v MŠ? 74

(Připište písmeno X k číslu, které nejlépe vystihuje Váš názor. 1 = ano, dává mi velký prostor pro využívání pohádek, 5 = ne, nedává mi vůbec žádný prostor k využívání pohádek) 1: …………

2: …X………

3: …………

4: …………

5: …………

5) Uveďte, prosím, na číselné řadě, jak jsou podle Vás pohádky důležité pro rozvoj dítěte. (Připište písmeno X k číslu, které nejlépe vystihuje Váš názor. 1 = pohádky jsou velice důležité pro rozvoj dítěte, 9 = pohádky nejsou vůbec důležité pro rozvoj dítěte.) 1: ……

2: X……

3: ……

4: ……

5: ……

6: …… 7 …… 8: …… 9: ……

6) Jaké konkrétní vlastnosti a schopnosti podle Vás rozvíjí pohádky u dětí? (Vyberte 3 nejdůležitější položky.) 

pohádka dítěti pomáhá orientovat se v citových problémech: ………………..



pohádka dítěti pomáhá zvládnout strach: …………………………………….



pohádka dítěti poskytuje napětí a zábavu: ……………………………………



pohádka dítěti rozvíjí fantazii: …………X…………………………………….



pohádka dítěti rozvíjí sociální cítění: ……X……………………………………



pohádka dítěti ukazuje rozdíl mezi dobrem a zlem: …………………………..



pohádka na dítě působí morálně ve všech ohledech: ………X………………….



jiná možnost: ………………………………………………………………….. (uveďte jaká)…………………………………………………………………….

8) Jaké pohádky ve své práci s dětmi v mateřské škole používáte nejčastěji? (Uveďte písmeno X k jedné možnosti.)



Kouzelné, neboli fantastické pohádky: ………………..



Realistické, neboli novelistické pohádky: ……………..



Legendární pohádky: …………………………………..



Pohádky o zvířatech: ……………X…………………….. 75

8) Jaký typ pohádek ve své práci s dětmi v mateřské škole používáte nejčastěji? (Uveďte písmeno X k jedné možnosti.) 

Folklorní, neboli lidové pohádky: …………………………………..



Literární, neboli tradiční pohádky: ……X…………………………….



Autorské, neboli umělé pohádky: ……………………………………

9) Jaký je nejčastější zdroj, z něhož čerpáte pohádky pro práci s dětmi v mateřské škole? (Napište písmeno X k jedné možností.) 

knihy pro děti: …………X…………….



metodické příručky: …………………



TV, rádio, internet: ………………….



vlastní tvorba: ……………………….



výběry z dětské literatury: …………..



vyprávění jiných osob: ………………



jiná možnost: …………………………

 Nyní Vás prosím o upřesnění některých údajů: (opět , prosím, napište písmeno X ke vhodné odpovědi a do červeně zvýrazněných míst napište odpověď vlastními slovy) Zaměření MŠ: všeobecné: ................

jiné: ................ (uveďte jaké)…orientace na

zdraví..…dětí…………………………. Věkové rozmezí dětí ve třídě: …2,5 - 7……………………………. Vaše dosažené vzdělání: SŠ: …X………… Délka praxe v MŠ: 0-2 roky: ……….

VŠ: …………… 3-9 let: …X…….

20 let a více: ……….

76

10-19 let: ……….

Jestli je něco o pohádkách v mateřské škole, na co jsem se nezeptala, a Vy byste to chtěla zmínit, napište to, prosím, sem: …………………………………………………………………………………………… …………………………Děti

mají

velice

rády

pohádky

maňásky.………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………….

Velmi děkuji za Váš čas a vyplnění a vrácení tohoto dotazníku do 3 týdnů na emailovou adresu [email protected] Bc. Miroslava Nováková

77

s

Dotazník číslo 2 1) V první otázce Vás prosím o následující informaci: Setkávají se děti ve vaší mateřské škole s pohádkami každý den? (Ke zvolené odpovědi připište písmeno X.) ano: ……x…….. ne: …………… 2) Kterých z níže uvedených činností se děti nejraději zúčastňují? Vyberte maximálně 3 nejoblíbenější činnosti. 

děti hrají pohádková divadla: ………………x…………………….



děti si spontánně přehrávají pohádky: ……………………………



děti se stylizují do pohádkových postav: …………………………



děti si listují dětskými knihami: ……………………………….....



děti si kreslí pohádkové motivy a postavy: ………………………



děti poslouchají vyprávění pohádek od paní učitelky: …………...



děti poslouchají předčítání pohádek od paní učitelky: ………x……



děti poslouchají vyprávění pohádek z rádia/CD přehrávače: x…



děti se dívají na pohádky v TV nebo na videu: ……………………



jiná činnost: ………………………………………………………… (uveďte jaká)………………………………………………………..

3) Při jakých aktivitách se děti ve vaší mateřské škole nejčastěji setkávají s pohádkami? (Napište písmeno X k jedné z možností.) 

při ranních volných hrách: ……………….



při dopoledním programu: ………………..



po obědě před odpočinkem: ………x………



při odpoledních volných hrách: …………

4) Domníváte se, že současný Rámcový vzdělávací program Vám dává dostatek prostoru pro využívání pohádek při práci s dětmi v MŠ? 78

(Připište písmeno X k číslu, které nejlépe vystihuje Váš názor. 1 = ano, dává mi velký prostor pro využívání pohádek, 5 = ne, nedává mi vůbec žádný prostor k využívání pohádek) 1: …………

2: …x………

3: …………

4: …………

5: …………

5) Uveďte, prosím, na číselné řadě, jak jsou podle Vás pohádky důležité pro rozvoj dítěte. (Připište písmeno X k číslu, které nejlépe vystihuje Váš názor. 1 = pohádky jsou velice důležité pro rozvoj dítěte, 9 = pohádky nejsou vůbec důležité pro rozvoj dítěte.) 1: …x…

2: …… 3: …… 4: …… 5: …… 6: ……

7: ……

8: …… 9: ……

6) Jaké konkrétní vlastnosti a schopnosti podle Vás rozvíjí pohádky u dětí? (Vyberte 3 nejdůležitější položky.) 

pohádka dítěti pomáhá orientovat se v citových problémech: ………………..



pohádka dítěti pomáhá zvládnout strach: ………………x…………………….



pohádka dítěti poskytuje napětí a zábavu: ……………………………………



pohádka dítěti rozvíjí fantazii: …………………………x…………………….



pohádka dítěti rozvíjí sociální cítění: …………………………………………



pohádka dítěti ukazuje rozdíl mezi dobrem a zlem: ………x…………………..



pohádka na dítě působí morálně ve všech ohledech: ………………………….



jiná možnost: ………………………………………………………………….. (uveďte jaká)…………………………………………………………………….

8) Jaké pohádky ve své práci s dětmi v mateřské škole používáte nejčastěji? (Uveďte písmeno X k jedné možnosti.) 

Kouzelné, neboli fantastické pohádky: ……x…………..



Realistické, neboli novelistické pohádky: ……………..



Legendární pohádky: …………………………………..



Pohádky o zvířatech: …………………………………..

79

8) Jaký typ pohádek ve své práci s dětmi v mateřské škole používáte nejčastěji? (Uveďte písmeno X k jedné možnosti.) 

Folklorní, neboli lidové pohádky: …………………………………..



Literární, neboli tradiční pohádky: ………………………………….



Autorské, neboli umělé pohádky: ………………x……………………

9) Jaký je nejčastější zdroj, z něhož čerpáte pohádky pro práci s dětmi v mateřské škole? (Napište písmeno X k jedné možností.) 

knihy pro děti: …………x…………….



metodické příručky: …………………



TV, rádio, internet: ………………….



vlastní tvorba: ……………………….



výběry z dětské literatury: …………..



vyprávění jiných osob: ………………



jiná možnost: …………………………

Nyní Vás prosím o upřesnění některých údajů: (opět , prosím, napište písmeno X ke vhodné odpovědi a do červeně zvýrazněných míst napište odpověď vlastními slovy) Zaměření MŠ: všeobecné: .........x.......

jiné: ................ (uveďte

jaké)……..……………………………. Věkové rozmezí dětí ve třídě: ……3-6………………………. Vaše dosažené vzdělání: SŠ: ……………

VŠ: ……x………

Délka praxe v MŠ: 0-2 roky: ……….

3-9 let: ……….

20 let a více: …x…….

80

10-19 let: ……….

Jestli je něco o pohádkách v mateřské škole, na co jsem se nezeptala, a Vy byste to chtěla zmínit, napište to, prosím, sem:

děti neznají základní pohádky/ O červené

Karkulce, O smolíčkovi…./, rodiče dětem doma nečtou, předkládaná literatura /pohádky nově napsané/mají nesrozumitelný text pro děti, často nelogický nejasný děj, text těžko pochopitelný. …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………….

Velmi děkuji za Váš čas a vyplnění a vrácení tohoto dotazníku do 3 týdnů na emailovou adresu [email protected] Bc. Miroslava Nováková

81

Dotazník číslo 3 1) V první otázce Vás prosím o následující informaci: Setkávají se děti ve vaší mateřské škole s pohádkami každý den? (Ke zvolené odpovědi připište písmeno X.) ano: ……X…….. ne: …………… 2) Kterých z níže uvedených činností se děti nejraději zúčastňují? Vyberte maximálně 3 nejoblíbenější činnosti. 

děti hrají pohádková divadla: …………X………………………….



děti si spontánně přehrávají pohádky: ……………………………



děti se stylizují do pohádkových postav: …………………………



děti si listují dětskými knihami: ……………………………….....



děti si kreslí pohádkové motivy a postavy: ………X………………



děti poslouchají vyprávění pohádek od paní učitelky: …………...



děti poslouchají předčítání pohádek od paní učitelky: …X…………



děti poslouchají vyprávění pohádek z rádia/CD přehrávače: ………



děti se dívají na pohádky v TV nebo na videu: ……………………



jiná činnost: ………………………………………………………… (uveďte jaká)………………………………………………………..

3) Při jakých aktivitách se děti ve vaší mateřské škole nejčastěji setkávají s pohádkami? (Napište písmeno X k jedné z možností.) 

při ranních volných hrách: ……………….



při dopoledním programu: ………………..



po obědě před odpočinkem: ……X…………



při odpoledních volných hrách: …………

4) Domníváte se, že současný Rámcový vzdělávací program Vám dává dostatek prostoru pro využívání pohádek při práci s dětmi v MŠ? 82

(Připište písmeno X k číslu, které nejlépe vystihuje Váš názor. 1 = ano, dává mi velký prostor pro využívání pohádek, 5 = ne, nedává mi vůbec žádný prostor k využívání pohádek) 1: …X………

2: …………

3: …………

4: …………

5: …………

5) Uveďte, prosím, na číselné řadě, jak jsou podle Vás pohádky důležité pro rozvoj dítěte. (Připište písmeno X k číslu, které nejlépe vystihuje Váš názor. 1 = pohádky jsou velice důležité pro rozvoj dítěte, 9 = pohádky nejsou vůbec důležité pro rozvoj dítěte.) 1: X…… 2: …… 3: …… 4: …… 5: …… 6: ……

7: ……

8: …… 9: ……

6) Jaké konkrétní vlastnosti a schopnosti podle Vás rozvíjí pohádky u dětí? (Vyberte 3 nejdůležitější položky.) 

pohádka dítěti pomáhá orientovat se v citových problémech: ………………..



pohádka dítěti pomáhá zvládnout strach: …………………………………….



pohádka dítěti poskytuje napětí a zábavu: ……………X………………………



pohádka dítěti rozvíjí fantazii: …………X…………………………………….



pohádka dítěti rozvíjí sociální cítění: …………………………………………



pohádka dítěti ukazuje rozdíl mezi dobrem a zlem: ……X……………………..



pohádka na dítě působí morálně ve všech ohledech: ………………………….



jiná možnost: ………………………………………………………………….. (uveďte jaká) rozvíjí slovní zásobu, děti se delší dobu soustředí

8) Jaké pohádky ve své práci s dětmi v mateřské škole používáte nejčastěji? (Uveďte písmeno X k jedné možnosti.) 

Kouzelné, neboli fantastické pohádky: ………………..



Realistické, neboli novelistické pohádky: ……………..



Legendární pohádky: …………………………………..



Pohádky o zvířatech: ……………X……………………..

83

8) Jaký typ pohádek ve své práci s dětmi v mateřské škole používáte nejčastěji? (Uveďte písmeno X k jedné možnosti.) 

Folklorní, neboli lidové pohádky: …………………………………..



Literární, neboli tradiční pohádky: …………X……………………….



Autorské, neboli umělé pohádky: ……………………………………

9) Jaký je nejčastější zdroj, z něhož čerpáte pohádky pro práci s dětmi v mateřské škole? (Napište písmeno X k jedné možností.) 

knihy pro děti: ……………………….



metodické příručky: …………………



TV, rádio, internet: ………………….



vlastní tvorba: ……………………….



výběry z dětské literatury: …X………..



vyprávění jiných osob: ………………



jiná možnost: …………………………

Nyní Vás prosím o upřesnění některých údajů: (opět , prosím, napište písmeno X ke vhodné odpovědi a do červeně zvýrazněných míst napište odpověď vlastními slovy) Zaměření MŠ: všeobecné: ................

jiné: ....X............ (uveďte jaké)

s logopedickým zaměřením Věkové rozmezí dětí ve třídě: 3-7 let Vaše dosažené vzdělání: SŠ: …X…………

VŠ: ……………

Délka praxe v MŠ: 0-2 roky: ……….

3-9 let: ……….

20 let a více: …X…….

84

10-19 let: ……….

Jestli je něco o pohádkách v mateřské škole, na co jsem se nezeptala, a Vy byste to chtěla zmínit, napište to, prosím, sem: ………velmi nás trápí současný trend ve výběru literatury a sledování pořadů u dětí v domácím prostředí, děti které přicházejí do MŠ téměř nezají klasické pohádky a četbu vůbec. Shánějí se po počítači nebo DVD s tím, že jsou zvyklé sledovat pouze TV nebo video, popř. již 3leté děti sedí denně několik hodin u počítače, což se projevuje na malé slovní zásobě, vadách řeči očních vadách a vadách páteře při nesprávném dlouhodobém sezení, tyto poznatky máme zmapované a zapracované ve ŠVP s tím, že nabádáme rodiče aby pečlivě vážili výběr činností dětí a programů pro ně viz. nejvíce děti znají počítačové postavy a různé pro ně nevhodné pořady a aby dětem četli z dětských knih pro ně určených, bylo by dobré sestavit dotazník spíše pro rodiče, věřím tomu, že výsledek by Vás velmi překvapil a byl by na velmi zajímavou diplomovou práci ! My v mateřských školách většinou děláme co můžeme, aby se dítě ke knize a pohádkám vůbec dostalo !Nezlobte se, že jsem se tak rozepsal, ale tato problematika mě velmi trápí, neboť mám pocit, že výběr vhodné literatury a práce s ní je velmi důležitá ! Zdravím a přeji hezký den. Dana Lindovská ředitelka mateřské školy Sněhurka Bořetická 26, Brno | …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………….

Velmi děkuji za Váš čas a vyplnění a vrácení tohoto dotazníku do 3 týdnů na emailovou adresu [email protected] Bc. Miroslava Nováková

85

Příloha č. 4 - Přepis jednoho z uskutečněných rozhovorů Na začátku rozhovoru jsem respondentku ujistila, že vyhodnocení rozhovoru bude zcela anonymní a respondentka mi potvrdila, že s účastí na výzkumu souhlasí. T: Jako nejoblíbenější činnosti dětí jste v dotazníku uvedla, že děti si kreslí pohádkové motivy a postavy, poslouchají vyprávění a předčítání pohádek od paní učitelky. Těchto činností se děti účastní každý den? R: Hm, no tak dá se říct, že ano, protože vlastně každej den si kreslí, a to buď většinou zvířátka, postavy nebo právě co se týká těch pohádek. A pak k tomu vyprávění, to je vlastně taky pokaždý, no, to hlavně před tím, než jdou spát, takže každej den. T: Když se děti účastní těchto činností, které souvisí s pohádkou, zapojíte se Vy osobně také nebo je pozorujete a usměrňujete? R: No je potřeba se zapojit vždycky, no, ale tak když čteme pohádky, nebo tak, tak to se zapojím, jindy pak když některý děti kreslí, jiný si zas hrajou na pohádky, tak to je pak člověk usměrňuje. Pak sme tady zas měli divadlo, takže to hrály děti samy. Ale vždycky se do toho musím nějak zapojit, jinak by to nešlo, oni pořád zkouší, kam můžou zajít… (smích). T: Které činnosti v práci s dětmi v mateřské škole považujete za nejdůležitější pro správný rozvoj dítěte? R: Které činnosti? No..tak to se nedá říct asi konkrétní činnosti, že by byly důležitější než ty další. Ale… důležitý je ty děti vést, aby uměly se prostě vyjadřovat, hrát si s těma ostatníma a hygienu aby zvládali, no a pak už co se k tomu použije, sou různý možnosti, jak ty děti to všechno naučit, je to teda vychovávání, ukazování cesty, jak je to správně a pak ty různý návyky aby měly. T: Jaké místo zaujímají činnosti, spojené s pohádkou, v porovnání se všemi dalšími činnostmi?

86

R: Nooo…tak je to jedna z těch důležitějších činností, ty pohádky jako se dají používat hodně v různejch situacích. T: Snažíte se pro děti vymýšlet originální a netradiční činnosti a hry, spojené s pohádkou? R: Tak originální… no myslim, že jo, (smích) že to snad je originální. No hrajeme i různý divadla, ukazuju jim třeba postavičky a hádají, z jaký sou pohádky, anebooo co sme tady měli, tak měli nakreslit celou svou rodinu a stylizovat je do pohádkových postav, tak to byla sranda docela, co vymysleli … (smích) T: Mají děti u Vás možnost sledovat pohádky na televizi? R: Nee, to ne, máme tady akorát na cédéčka, že se dají přehrávat, ale televizi to zas nee, ale slyšela sem, že v některých školkách to tak dělaj, no. T: Řekla ste, že využíváte cédéčka, využíváte i další možnosti, jako počítač nebo promítačky? R: No to taky ne, tady jen prostě ty pohádky z knížek nebo z cédéčka. T: Jakými výchovnými technikami se snažíte ovlivňovat dětské zaujetí pro pohádku? R: No člověk to dítě v podstatě vychovává pořád, ať už mu něco vysvětluje nebo ukazuje sám, T: V dotazníku jste uvedla, že se děti ve Vaší mateřské škole nejčastěji setkávají s pohádkami po obědě. S jakým cílem v tuto dobu reprodukujete, čtete, vyprávíte nebo například promítáte pohádku? R: No aby nezlobily …(smích), né tak asi každý dítě chce před spaním číst pohádku, pak se postupně všichni uklidní a usnou. Ale tak ono to nemusí být vždycky jen před spaním, ale číst tak nějak celkově, oni si tím ty děcka i třeba zlepšujou slovní zásobu.

87

T: V dotazníku jste dále uvedla, že pohádky jsou pro děti důležité především pro rozvoj těchto vlastností: pohádka dítěti pomáhá orientovat se v citových problémech, rozvíjí fantazii a rozvíjí sociální cítění. Vybíráte si konkrétní pohádky podle toho, aby rozvíjeli Vámi jmenované vlastnosti dětí? R: No já si zas vybírám takový ty klasický pohádky, o Karkulce, Popelku, a tak, a vlastně ty pohádky všechny mají tuhle funkci, že pomáhají i v rozvoji fantazie i s tím sociálním cítěním a tak, takže jako bych řekla, že jo, že ty pohádky, co tady s nima pracujeme, tak vybírám, aby tohlecto rozvíjeli, co ste říkala, u těch dětí. T: Pokud byste měla říci jediný a nejdůležitější důvod, proč by se děti dále měly setkávat s pohádkami, jaký důvod by to byl? R: Tak hlavní důvod bych asi řekla, že to sociální cítění těm děckám rozvíjí, že vlastně na těch pohádkách je strašně důležitý to dobro se zlem a jak děcka vždycky křičí na vlka, ať nechá Karkulku na pokoji, .. (smích).. a že prostě poznaj, co je dobrý a co špatný a jak by se teda k sobě měly vzájemně chovat. T: Rozlišujete pohádky podle věku dětí? R: No snažím se to nějak rozlišovat, poněvadž máme u nás děti od tří do sedmi let, tak když pak sou nějaký skupinky, že ty větší zkouší divadlo a ty menší zas třeba si jen hrajou na pohádku, tak to mají různý. Některý pohádky, co třeba čteme před spaním, tak se snažím, aby z toho všechny děcka něco měly, někdy zas se prostě každý dítě věnuje tomu svýmu, co ho víc baví no. T: Jaké pohádky mají děti nejraději? R: No tak u nás teď dost frčí Popelka (smích). T: Určují si děti samy, jakou pohádku jim přečtete, pustíte na CD,…? R: Joo taky se jich kolikrát ptám, co chtěj slyšet, ale oni se pak taky začnou hádat, tak spíš jim to pak vyberu sama. 88

T: Jaký je podle Vás význam pohádky? R: No význam jak sem říkala. Že si děti uvědomí, co je zlo, a co dobro a jak by se měly samy chovat, aby to bylo hezký k těm druhejm, takže nějaká ta výchova dítěte a uvědomění si, jak se mám chovat a co je správný. T: Tak Vám děkuji za rozhovor a Váš čas.

89

Příloha č. 5 - Kódování rozhovorů Kódy ze všech rozhovorů rozdělené do kategorií a schéma kategorií Četnost

Doba

Kdo

Technické

Činnosti,

Prostředky Požadovaný

používání

setkávání

vybírá

zajištění

při

používané

pohádky

se

s pohádku

výchovný

kterých se učitelkou k účel

pohádkou

děti

výchově

pohádky

setkávají s pohádkou Každodenní

Dopoledne Výběr

používání

dětmi

Používání

Po obědě Výběr

pouze

před

Akceptace

Celodenní

CD

pohádkové příkladem

působení

pásmo

komplexně

Akceptace

učitelkou DVD

Je pro děti Morální

Hádání

Používá

pohádek

dialog

Nezlobení

několik dní v spánkem týdnu Odpoledne

na Používá

Akceptace

Hra

TV

pohádku

motivační

Pěstování návyků

rozhovory Akceptace

Hra

diaprojektoru s maňásky a loutkami Odmítání TV Hraní divadla Kreslení

Používá

Pochopení

pohádku za dobra a zla odměnu Rituál

Pochopení

používání

různých

pohádky

kontrastů

Ukazuje

Rozšíření

cestu

povědomí pohádkách

Listování knížkou

Usměrňuje

Rozšíření různých znalostí

90

o

Vychovává

Poslech čtené

Rozvoj fantazie

pohádky Vysvětluje

Poslech

Rozvoj

vyprávěné

sociálního

pohádky

cítění

Rozbor

Využívá

Samostatné

pohádky

momentu

rozhodování

učitelkou

překvapení

Účast

na Využívá

soutěžích

Sebeobsluha

didaktickou techniku

Učení

Seznámení se

básniček

s knihou

Vysvětlení

Spánek

pohádky učitelkou Zapojení

Správná

angličtiny

komunikace Správné vyjadřování Uklidnění Upoutání pozornosti Uznávání autority Vzdělání Zabavení Zlepšení slovní zásoby Zvládání hygieny

91

Schéma kategorií:

Četnost používání pohádky

↓ Doba setkávání se s pohádkou

↓ ↔

↓

Výchovný účel

↓

Kdo vybírá pohádku

Činnosti dětí

92

↓ Prostředky k výchově