Potravinář březen/2014
POTRAVINÁŘ Čeští potravináři v roce 2013 Obecné klima krize a nutnost šetřit, rostoucí dovozy, tlak na snižování cen výrobců, vysoké DPH, negativní obraz českých potravin a potravinářů v médiích, i tak lze shrnout hlavní faktor y ovlivňující situaci potravinářského průmyslu v Česku. Podívejme se na to, jak se potravinářskému průmyslu dařilo v roce 2013. Jak hodnotí situaci potravinářského průmyslu s am i p otr a v i n á ř i? K charakteristice aktuálního stavu oboru přispěli bývalý ministr zemědělství Ing. Miroslav Toman, Ing. Jaroslav Kurčík, člen př edstavens tva s pol ečnos ti Agrofert Holding, která zahrnuje prakticky všechny segmenty potravinářské výroby, a Ing. Jaromír Dřízal, předseda Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR. Miroslav Toman: Pro pochopení současné situace v českém potravinářském sektoru je třeba se vrátit o pár let zpátky. Už od konce roku 2011 je vidět snižující se poptávka po potravinářských výrobcích. Důvody jsou zřejmé – slabá domácí poptávka v souvislosti s vytvářením celospolečenského klimatu krize a nutnosti šetřit, rostoucí dovozy, tlak na snižování cen výrobců a na druhé straně rostoucí ceny v obchodech v důsledku zvýšení DPH. Jaké jsou důsledky pro potravinářský průmysl? Jednoznačné – zastavení růstu investic do výroby z vlastních zdrojů, snaha o snižování nákladů a tím také snižování zaměstnanosti. V průběhu roku 2012 se
k těmto trendům přidal zvýšený zájem spotřebitelů o nákup potravin v zahraničí, protože ČR má jedno z nejvyšších DPH u potravin v celé EU. Rovněž se v médiích objevila řada negativních informací o kvalitě českých potravin. K těmto kritikám se ale přidávají i někteří politici a celkový obraz českých potravin, se tak veřejnosti jeví neoprávněně jako velmi špatný. Toto vše bylo důvodem k tomu, že PK ČR vydala Výzvu k výrobcům, spotřebitelům a politikům a státním institucím k podpoře a propagaci českých potravin. Výzvu již podepsala řada společností – členů Potravinářské komory. Pokud jde o samotný vývoj potravinářského sektoru v letošním roce, stále doufáme, že bude pozitivní. Nicméně, největší vliv na vývoj potravinářského sektoru má ekonomická situace v ČR a úroveň DPH. Od 1. ledna 2013 došlo k dalšímu zvýšení DPH u potravin, což se do jisté míry projevilo v poptávce i v další změně nákupních zvyklostí. V této souvislosti je ovšem také nutné upozornit, že za posledních pět let se zvýšilo DPH u potravin celkem o 10 %. To se logicky už musí někde projevit. Již dnes je patrné, že spotřebitelé začínají při nákupech upřednostňovat tradiční základní potraviny – mléko, chleba, housky, zeleninu a naopak spotřeba masa a ovoce klesá. Při tomto trendu je možné, že například po specializovaných potravinářských výrobcích nebude taková poptávka a výrobci se mohou dostat do problémů. Pokud bychom tedy měli shrnout největší současné problémy potravinářského sektoru do několika bodů, pak jde jednoznačně o vysoké DPH u potravin, neustálý tlak řetězců na cenu potravin, negativní
obraz českých potravin a potravinářů v médiích, ale i nízká finanční podpora sektoru, z národních dotací jde pouze o dotační titul 13, který se navíc každoročně snižuje o desítky milionů. Potravinářská komora ČR předpokládala, že určitou pomocí českým potravinářům bude i novela zákona o potravinách, který považujeme za významný legislativní počin. Zákon by měl také přinést povinnost hlásit předem dovozy rostlinných komodit, podobně jako je tomu u komodit živočišných. Jsme přesvědčeni, že toto opatření, které zavedli do praxe na Slovensku, by nám ušetřilo podobné problémy, jako jsme měli např. právě s polskými sušenkami. Bohužel, zdá se, že z verze zákona, předložené v Parlamentu vypadlo povinné označování hlavní složky, výrobce i země původu u všech nebalených potravin. Ukázalo se, že značení země původu u nebalených potravin jiných, než u kterých to požadují evropská nařízení, je předkladatelem považováno za opatření, které jde proti požadavkům na označování balených potravin. To je zarážející, zejména s ohledem na to, že spotřebitelé v celé EU v souvislosti s potravinářskými kauzami požadují detailní informace o potravinářských produktech, včetně výrobce a složení výrobku. Pevně doufám, že při finálním schvalování zákona nikdo nepodlehne lobbistickým tlakům a povinné uvádění těchto informací se u výrobků nakonec prosadí. Jaroslav Kurčík: Rok 2013 v potravinářství v ČR je ve znamení snad už končící další fáze hospodářské recese. V potravinářství se jako ve všech dalších oborech projevuje tlak na maximalizaci efektivity v řízení
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem:
[email protected]
1
Potravinář březen/2014
nákladů, obchodníci i zákazníci žádají nízké ceny a vysokou kvalitu. Jsme v nevýhodě v porovnání se svými bohatšími sousedy ve výši DPH na potraviny i v kupní síle. České domácnosti po skandálech politiků vlastnímu hospodářství nevěří, chybí dobré zprávy, šetří, snižují svou spotřebu, od klád ají jí, pře skupují své preference do nižších cenových kategorií. Přesto všechno se našim společnostem daří uvádět na trh produkty v nejvyšším kvalitativním standardu. Jsou to střípky, signály, věřím, že to nebude jen další módní vlna, ale začátek dlouhodobého trendu. České potravinářství má před sebou ještě dlouhou a bolestnou cestu: zvyšování produktivity výrobních závodů, maximálně nákladově efektivní a štíhlé provozy, zvyšování stupně automatizace, zrychlení inovace, nové metody v řízení firem, obchodu i marketingu. U nás jsou zatím nejdál mlékaři, charakteristikou výroby jsou nuceni k evolučním skokům v pořizování nových technologií, kompromisy zde nefungují. Linky musí být víceúčelové a schopné pracovat v nejvyšších kvalitativních standardech. A také pekaři: sázka na super moderní pekárnu Penam vyšla: pekárna pracuje na maximální výkon, produkuje oceňovanou kvalitu kontinuálně, je bezporuchová s vysokým stupněm automatizace. Pochopili jsme, že stálá senzorická kvalita je schovaná ve výrobním procesu. Asi největší rozdíly mezi námi a Západem jsou v masném průmyslu, kdy nás další revoluce u výsekového masa teprve čeká. Distribuce masa ve visu ještě pár let vydrží, ale její konec je neodvratný. Generační výměna technologií v masném průmyslu je sázka na nejistotu: potřebné investice jsou vysoké, cenová citlivost zákazníků také, nahraditelnost českých výrobců je kvůli malé loajalitě obchodníků jednoduchá. Je velmi složité vsadit na to, který segment trhu, zákazníků, či produktů bude ten správný. 2
Řešíme to přípravou strategií firem na delší období, snažíme se k trendům dopátrat, odhadnout je a investiční potenciál i práci manažerů správně zacílit. Doba, kdy se dalo běháním po zákaznících uspět s kdečím, je pryč. Zákazníci budou stále informovanější, budou si schopni a ochotni vybrat pro sebe přesně to, co jim vyhovuje. České potraviny se stávají přitažlivými, jsou čerstvé, z kontrolovaných vertikál, dostupné a hlavně: vším tímto jsou bezpečné. V nedaleké budoucnosti se stane potravinová soběstačnost globálním tématem, velké státy půjdou touto cestou, budou své trhy pomalu uzavírat. Věřím, že potravinářství se začne dařit lépe, byť všechna data ukazují, že tomu tak nebude. Jdeme tomu naproti. Vítězit budou jen ti připravení, rychlí a kvalitní. Jaromír Dřízal: Pekárenský obor tvoří 14 % tržeb sektoru výroby potravin a je tak jedním z nejvýznamnějších potravinářských oborů. Ve výrobní sféře je přes 700 pekáren, z toho okolo 60 průmyslových velkopekáren a zbytek středních či řemeslných výrobců. Roční obrat oboru se pohybuje okolo 25 mld. Kč a je v něm zaměstnáno přes 20 tis. pracovníků. Obor nemá jasného leadra, prostředí je velmi konkurenční a zatím do něj nevstoupil zahraniční kapitál. To, že je dosud plně v českých rukou, je dáno jednak jeho rozdrobeností, ale hlavně velmi nízkou rentabilitou. V posledních letech se s rozvojem nových technologií a požadavkem zákazníků na čerstvost výrobků rychle prosazuje zmrazování polotovarů a jejich dopékání těsně před prodejem. Co se týče šíře nabídky pekařského sortimentu a zákaznického servisu je český trh jeden z nejvyspělejších v Evropě. V České republice jsou podle údajů Eurostatu jedny z nejnižších cen chleba a pečiva v Evropě. Obchodní řetězce, přes něž se
prodávají přes dvě třetiny pekařské produkce, tlačí výrobce do co nejnižších odbytových cen a zároveň zvyšují podíl pečiva dopékaného ze zmrazených polotovarů, kde mají vyšší marže. Díky šetření domácností se již chlebem a pečivem neplýtvá, zčásti nahradily klasické čerstvé výrobky dopékané produkty ze zmrazených polotovarů. Pekařům se tak za uplynulých pět let snížila produkce téměř o pětinu a na trhu je z nač ný přev i s na b íd ky nad poptávkou. Ceny tlačí dolů též ostrý konkurenční boj mezi obchodními řetězci navzájem. Přes růst nákladů na suroviny, energie a pohonné hmoty pro pekaře jsou ceny výrobců i spotřebitelské na úrovni roku 2007. Nízké odbytové ceny způsobují řadě pekařů existenční problémy a negativně ovlivňují kvalitu pracovní síly. Výhled na zbytek roku nevypadá pro pekárenský obor příliš příznivě. Velmi bude záležet na tom, jak dopadne sklizeň obilí. V podzimních měsících proběhnou náročná roční jednání mezi výrobci a řetězci o cenách. Pekaři se budou snažit vyjednat s obchodem lepší cenové podmínky a dát je do souladu s rostoucími náklady na suroviny, energii a pohonné hmoty. Úspěšnost v jednání pak výrazně ovlivní ekonomiku pekáren v roce 2014. (zpracoval mim)
Počet oceněných českých kvalitních potravin roste Na 29. mezinárodním potravinářském veletrhu SALIMA konaném ve dnech 25. – 28. 2. 2014 v Brně byly ve středu dopoledne předány další čtyři certifikáty značky „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“. Tato značka pomáhá spotřebitelům v orientaci při výběru potravin již od roku 2011 a těší se oblibě nejen mezi výrobci, ale především mezi spotřebiteli, kteří kladou čím dál větší důraz na původ potravin a při jejich výrobě použitých surovin.
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem:
[email protected]
Potravinář březen/2014
Oprávnění užívat značku na dalších dvou výrobcích získala společnost BOHEMILK a.s., a to v kategorii Mléko a mléčné výrobky. Certifikát převzal pan Miroslav Pekař, generální ředitel společnosti, na výrobky polotučné mléko ve skle a plnotučné mléko ve skle. Čerstvá mléka jsou nosnými produkty společnosti společně s trvanlivými mléky, trvanlivými smetanami, máslem, velkoobjemovými baleními jogurtů a zakysaných smetan. Společnost také vyrábí zmrzlinové směsi a sortiment doplňují sušená mléka určená pro průmyslové zpracování. V kategorii Vejce a výrobky z vajec získala značku „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“ společnost BONECO a.s. pro výrobek Majolka exklusive a rozšiřuje tak portfolio svých výrobků označených touto značkou. Společnost BONECO a.s. je významným potravinářským subjektem se zaměřením na výrobu potravin a polotovarů pro potravinářskou výrobu se širokou škálou výrobků, kterými jsou zejména majonézy, omáčky, hořčice a lahůdkové saláty. Značku pro další dva výrobky z kategorie Pekařské a cukrářské výrobky získala Kavárna Chotěboř. Certifikát převzala majitelka kavárny, paní Jana Fialová. Oceněnými výrobky jsou exklusivní dorty Paříž a Paříž EXTRA. Kavárna započala svůj provoz na začátku prosince roku 2012 a specializuje se na vlastní výrobu různých druhů dortů, zákusků, dezertů a prodej zmrzliny. Pro přípravu výrobků jsou používány téměř výhradně české suroviny od českých společností. Řada těchto společností je navíc držitelem značky „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“. V kategorii Nezpracované ovoce, zelenina, brambory, houby získal značku „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“ Český česnek z Podkrkonoší. Certifikát převzali pěstitelé Jan Hradecký a Alena
Mihulková, kteří osobně ručí za kvalitu svých výrobků nejen díky dlouholetým zkušenostem v pěstování česneku, ale také díky pečlivě zvoleným distribučním cestám, kdy preferují prodej přímo ze dvora či prodej přes ověřené regionální obchodníky. Značka „Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR“ zaručuje nejen zprac ování na území České republiky, ale také příslušný podíl české suroviny ve výrobku a je udělována na dobu tří let. Výrobky, které značku získaly, jsou v průběhu této doby namátkově kontrolovány a v případě, že je zjištěn nějaký závažný nedostatek, může být značka výrobku odebrána. Zájem o její udělení mezi výrobci roste. Značka byla do dnešního dne udělena celkem 53 společnostem, což představuje více než 1 200 výrobků.
2013: úspěšný rok pro moravské i české vinaře
Znovín Znojmo a Vinařství Mikrosovín Mikulov či Vinařství Čech. Druhou byla mezinárodní soutěž Chardonnay du Monde. Josef Valihrach z krumpíře na Břeclavsku zde získal zlatou medaili za své Chardonnay, výběr z bobulí 20011 a umístil se tak v desítce nejlepších světových Chardonnay. Další velký úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Počátkem dubna se stal Ryzlink rýnský 2009, ledové víno z firmy Znovín Znojmo šampionem největší charitativní soutěže na světě –The Finger Lakes International Wine Competition v USA. Vítězství bylo o to cennější, že se soutěž koná v regionu celosvětově proslaveném právě ledovými víny. V květnu pak proběhly dvě významné soutěže s naší účastí: Concours Mondial de Bruxelles a Decanter World Wine Awards vynesly našim vinařům neuvěřitelných 125 medailí a diplomů. První zmíněná (putovní), která se konala tentokrát v Bratislavě, přinesla moravským vinařům sedm zlatých a 18 stříbrných medailí. V Londýně se na soutěži Decanter World Wine Awards prosadili vinaři 5 stříbrnými a 42 bronzovými medailemi. Na červnové soutěži Sélections Mondiales des Vins v kanadském Québecu patřia mezi nejúspěšnější účastníky firma Bohemia Sekt. Medaile si moravští a čeští vinaři odnesli i ze soutěže San francisco International Wine Competition (76 medailí), z podzimní AWC Vienna v rakouské metropoli, které se zúčastnilo více než 12000 vín z celého světa či německé podzimní Mundus Vini. (mm)
S počátkem roku 2014 začala také nová sezóna mezinárodních vinařských soutěží, kterých se s pravidelnými úspěchy tradičně účastní moravští a čeští vinaři. Ani v loňském roce nechyběla nejvyšší ocenění. Vína z Moravy a Čech bodovala v konkurenci tisíců špičkových světových vín a na nej prestižnějších evropských soutěžích. Naši vinaři se se svými víny podívali také třikrát za oceán, kde jsou naše vína tradičně dobře přijímána. Společnou prezentaci moravských a českých vín u velké většiny soutěží financoval Vinařský fond a organizačně zajišťovalo Národní vinařské centrum. SZPI - SZPI zveřejňuje V březnu proběhly ve Francii dvě soutěže, na kterých moravská a výroční zprávu a spouští česká vína excelovala. První byla facebook Potraviny na Vinalies Internationales, jež přinesla pranýři moravským a českým vinařům 5 zlatých a 23 stříbrných medailí. Mezi Stání zemědělská a nejúspěšnější patřilo vinařství Tomáš potravinářská inspekce (SZPI) Krist, Zámecké vinařství Bzenec, uskutečnila v roce 2013 celkem 35
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem:
[email protected]
3
Potravinář březen/2014
686 plnohodnotných kontrol, což je o 550 více, než v předchozím roce. Z tohoto počtu inspekce realizovala 25 961 kontrol v maloobchodní síti, 8 967 kontrol ve výrobě potravin a 4 196 kontrol ve velkoskladech, celních skladech, prvovýrobě a ostatních provozech. V loňském roce SZPI zjistila celkem 4 086 nevyhovujících šarží potravin, což představuje 23% všech kontrolovaných šarží. Z tohoto počtu inspekce zjistila 3 745 nevyhovujících šarží v maloobchodní síti, 242 šarží ve výrobě a 99 šarží v ostatních provozech. Závadnou šarži SZPI zjistila v průměru při 1 ze 7 kontrol v maloobchodní síti, ve výrobě při 1 z 37 kontrol. Nevyhovující potraviny tedy SZPI zjišťuje v maloobchodní síti cca 5x častěji, než u výrobců. Mezi potravinářskými komoditami zjistila SZPI nejvyšší podíl závadných šarží u čokolád a cukrovinek, kde požadavkům legislativy nevyhovělo 75% odebraných vzorků, následuje segment medů a dehydratovaných výrobků s 53% nevyhovujících šarží a u čerstvého ovoce, kde inspekce konstatovala nevyhovující parametry u 44% hodnocených šarží. Naopak nejméně závadných šarží inspekce zjistila u obilnin a tabákových výrobků, 1%, respektive 5%. Z hlediska původu potravin jsou nejméně problémové tuzemské výrobky, kde inspekce zjistila pochybení u 17% kontrolovaných šarží, obdobně jako v předchozím roce. U potravin ze zemí EU inspekce vyhodnotila jako nevyhovující 28% kontrolovaných šarží, v případě potravin ze zemí mimo EU nevyhovělo požadavkům legislativy 38% šarží. Celková výše pravomocně uložených pokut ve správních řízeních meziročně vzrostla o 29 milionů Kč a v roce 2013 tak činila 64 121 500 Kč. SZPI zároveň uložila 15 513 opatření typu zákaz. Zjištěná pochybení inspekce v minulém roce zveřejnila prostřednictvím 60 tiskových zpráv, webových stránek SZPI, portálu Potraviny na pranýři a jeho aplikace pro mobilní telefony. SZPI aktuálně 4
spouští také oficiální facebookový profil Potraviny na pranýři s cílem zpřístupnit informace o závadných potravinách - a zároveň doporučení a rady v oblasti potravin - co nejširšímu okruhu spotřebitelů, včetně málo informované skupiny 18 - 24 let. (mm)
V příštím roce má být výrazně označen původ baleného masa Podobným způsobem, jako je nyní značeno maso hovězí, bude podle nového požadavku EU označeno maso vepřové, drůbeží, skopové i kozí. Ze značení spotřebitel zjistí, odkud zvíře pochází a také kde bylo poraženo. Současná legislativa má kód pro Českou republiku CZ u kuřat, která byla do země dovezena z Polska a u českého zpracovatele pouze naporcována a zabalena. Údaj, odkud kuře pochází a kde bylo vykrmeno a poraženo chybí. (mm)
V potravinářství berou nejvíc lihovarníci
Mezi odvětví, kde výše měsíčního platu překonala hranici 30 000 korun, patřila ještě výroba nealko nápojů (31 597 korun), výroba piva (31 143 korun) a zpracování čaje a kávy (30 821 korun). (mi)
Zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách V rámci rekodifikace soukromého práva byl novým občanským zákoníkem k 1.1.2014 zrušen také z.č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který upravoval zastoupení zaměstnanců v dozorčí r ad ě za mě s t n av a te le , po k u d zaměstnavatelem byla obchodní společnost typu akciové společnosti. Od 1.1.2014 jsou obchodní společnosti upraveny v zákoně č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a obchodněprávní závazky v občanském zákoníku, tj. v zákoně č. 89/2012 Sb. Podle právní úpravy platné od 1.1.2014 již není povinná spoluúčast zaměstnanců na řízení akciové společnosti. Možnost účasti zástupců volených zaměstnanci v dozorčí nebo správní radě může akciová společnost po 1.1.2014 připustit ve stanovách, nebo ji bude možno sjednat v kolektivní smlouvě. Funkč n í o bd o b í čle nů dozorčích rad akciových společností zvolených zaměstnanci před 1.1.2014 neskončí dnem 1.1.2014, nadále trvá a skončí až uplynutím celého období, na které byli zástupci zaměstnanců zvoleni. JUDr. Ivana Rygálová
Nejlépe placeným odvětvím v potravinářství byla v loňském roce d e stilace a míchání lihovin s průměrnou měsíční mzdou 35 184 korun. Naopak nejméně brali zaměstnanci v podnicích zpracovávajících ryby, korýše a měkkýše, kde byl průměr 10 413 korun. Největší procentní nárůst zaznamenalo odvětví výroby průmyslových krmiv pro hospod ářská zvířata, výroby mlýnských výrobků a výroby koření a aromatických výtažků. Nejvíce si naopak pohoršili zaměstnanci ve Spojení programů na zpracování a konzervování ryb a podporu ovoce a mléka výrobě olejů. do škol P r ů m ě r n á m z d a v potravinářství zahrnujícím 26 odvětví byla v pololetí 22 720 korun, Celkem 197 miliónů eur to je o 415 korun méně, než byla podle (asi 5,3 miliardy korun) je pro ČSÚ celorepubliková průměrná mzda. letošní rok vyčleněno v evropském
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem:
[email protected]
Potravinář březen/2014
rozpočtu na dodávky mléka a ovoce dětem do škol. Evropská komise letos v lednu navrhla spojení dvou vedle sebe běžících programů, podporujících dětskou výživu. Podle eurokomisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Daciana Ciolose ušetří spojení obou programů administrativní náklady. Posílen má být vzdělávací aspekt nového programu, a to například návštěvami farem či hodinami zemědělských prací tak, aby si školáci uvědomovali souvislosti mezi potravinami a zemědělstvím. Mohl by to být krok k tomu, aby si děti vytvářeli návyk na zdravou výživu a zároveň si uvědomovali vážnost problémů spojených se světovou výživou a zdravím populace. V dosavadním programu mléka do škol, který existuje od roku 1977, jsou v současnosti zapojeny všechny unijní země. Podle statistik jej ve školním roce 2011/12 využívalo více než 20 miliónů dětí. V ČR unii přišel tento program v uvedeném období na 388 000 eur, tedy před 10 miliónů korun. Přibližně 8,5 miliónu dětí v EU dostává v rámci druhého ze spojovaných programů ve škole také ovoce. U nás je program Ovoce do škol spolufinancován unií ze 73 procent a podle statistiky nyní unii stojí okolo 4 miliónů eur (přes 110 miliónů korun). V polovině ledna schválil zemědělský výbor českého parlamentu letošní rozpočet Státního zemědělského fondu. Na podporu školního mléka počítá s částkou až 58,5 miliónu korun; z toho 11,5 miliónu má jít z EU a 47 miliónů ze státního rozpočtu. Na podporu projektu Ovoce do škol, který má za cíl podporu zdravé výživy a zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, by mělo jít celkem 144,7 miliónu korun. Z toho zhruba 105, 7 miliónu má dát EU a zbylých asi 39 miliónů má jít z českého státního rozpočtu. Nový evropaký program podpory mléka a ovoce bude mít po schválení na každý školní rok rozpočet ve výši 230 miliónů eur (6,2
miliardy korun). Peníze však bude možné využít podle komise i na podporu dalších zdravých výrobků, například medu a jogurtu. Evropská komise připomněla, že podle posledních statistik se v EU zhoršují problémy s dětskou obezitou tak, jak se snižuje konzumace zdravých potravin. V roce 2010 uváděla Světová zdravotnická organizace, že nadváhu má v EU každé třetí dítě mezi šesti a devíti lety. (mi)
O mléku jen dobře, aneb o falešných poradcích… Samozřejmě, nelze všechny výživové poradce házet do jednoho pytle; na druhé straně se s nimi dnes doslova roztrhl pytel, což ovšem neznamená, že jsou jejich informace, rady a doporučení vždy a za všech okolností pravdivé a relevantní… Měli bychom zkrátka být při jejich posuzování přinejmenším obezřetní… Jaké je nejlepší vodítko? Všímat si poradcova slovníku a zbystřit pozornost, když zpochybňuje účinnost státních dozorových orgánů. Uvědomte si, že odkazy na různé rozbory výrobků vypracované v zemích mimo EU vycházejí ze zcela odlišné situace v dotyčných zemích a obvykle i z jiných tamních předpisů. Dejte si pozor také na zpochybňování zdravotní nezávadnosti českých výrobků či surovin a třeba i na to, že na konci zdánlivě vědeckého rozboru, kde chybí argumenty, jsou leckdy propagovány „jiné“ výrobky… Jako příklad je možné uvést vývody jednoho takového „rádobyporadce“, kterého raději nejmenujeme, který dehonestuje požívání mléka a mléčných výrobků. Uvádí například, že mléko není vhodné vůbec požívat, protože mimo jiné obsahuje rezidua antibiotik a hormonů s tím, že tomu veterinární dozor dokáže zabránit. To je nehorázná lež. Stačí navštívit webové stránky Státní veterinární správy www.svscr.cz, kde se každý může přesvědčit o opaku: kupříkladu je na tomto webu ke stažení publikace nazvaná „Kontaminace potravních řetězců cizorodými látkami“, ze které je zřejmé, že
státní veterinární dozor pečlivě sleduje všechna rezidua cizorodých látek, tj. zejména těžké kovy, PCB, antibiotika a hormony. Všechny výsledky vyšetření jsou hluboce pod povoleným limitem (v podstatě na hranici zjistitelnosti). Antibiotika se smějí používat pouze z léčebných důvodů a například zmíněné mléko léčených krav se nesmí do mlékáren vůbec dodávat. Hormony se u nás nesmí používat při krmení hospodářských zvířat – na rozdíl např. od USA. O tom, jak u nás funguje veterinární dozor, je možné se rovněž přesvědčit na odkazu „výsledky kontrol“ na stránkách Státní veterinární správy. A nakonec dotyčný poradce propaguje jako alternativu k takto „potupenému“ mléku kravskému mléka rostlinná. Taková náhrada je zajisté možná – ovšem vždy raději po konzultaci s lékařem, například z důvodů alergie. A také za předpokladu, že jde o výrobek kontrolovaný mimo jiné například na přítomnost toxinů plísní, které velmi snadno napadají například sóju, z níž se rostlinná mléka vyrábějí. Takže – pozor na agresívní výživová doporučení! Můžeme jen doufat, že soudných konzumentů podobných textů je podstatně víc, než těch „důvěřivých“. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Středočeští vinaři: 15 žádostí o dotace na obnovu vinic Ve středních Čechách by mělo letos vzniknout několik vinic nebo naučná vinařská stezka. Středočeský kraj eviduje 15 žádostí, prostřednictvím kterých mohli vinaři ve zmíněném regionu žádat o dotaci na podporu vinařství. Obnova vinic se plánuj e např í klad na Kutnohorsku, Mělnicku, na Karlštejně nebo také na údajně nejstarší vinici v Čechách v Dřísech u Mělníka. Žádosti se týkají zejména obnovy vinic- výsadby, rekultivace, ale i odstranění náletové vegetace či vybudování naučných vinařských stezek. Například v Dřísech by měla
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem:
[email protected]
5
Potravinář březen/2014
být první úroda z nových sazenic za tři roky. Vinici v Dřísech podle pověsti založila kněžna Ludmila v počátcích vlády Přemyslovců. Vinice se od nepaměti jmenovala „Vinice svatého Václava“ a díky poloze obrácené k jihu a kvalitní půdě prý rodila po staletí vynikající víno. V roce 1818 byla zrušena. Nyní vinici vlastní obec a asi polovina je údajně ve špatném stavu. Na území České republiky je více než 17 000 hektarů vinic, z toho ovšem více než 16 tisíc zabírají vinice moravské. (mk)
restauračních pivovarů. O to více nás tedy těší, že nám výroba speciálních piv neustále stoupá“ komentoval výsledky loňského roku ředitel pivovaru Josef Hlavatý. Největšího nárůstu prodeje mezi speciály zaznamenal před Vánocemi PRIMÁTOR Weizenbier. Důvodem vysokého zájmu o toto svrchně kvašené pšeničné pivo bylo zřejmě i získání prestižního ocenění „Nejlepší pivo světa“ na World Beer Awards v Londýně. „Prodeje Weizenbieru se za poslední dva měsíce roku zvýšily o více jak 30%“ . Zpracoval VR
Třináctka byla pro náchodský pivovar úspěšná Pro náchodský pivovar PRIMÁTOR nebyla třináctka v letopočtu vůbec nešťastným číslem, spíše naopak. Výstav pivovaru se podařilo oproti předcházejícímu roku zvýšit téměř o 2% na 125.776 hl. Na jaře došlo po dvaceti letech k obnově technologie plnění láhví, zrekonstruoval se čelní pohled a vstup do pivovaru, který konečně získal moderní a reprezentativní vzhled.
Přestavbou současně vzniklo nové školicí středisko a rozšířily se skladovací prostory. Pivovar řídící se heslem „Specialista na speciály“ je opravdu se svými 17 druhy piv pivním spec ialistou. „Zájem konzumentů experimentujících a objevujících nové chutě a druhy piv neustále roste, zároveň se ale výrazně zvyšuje konkurence na trhu speciálních piv a to včetně boomu 6
Mlékárna MILTRA ke dni 1.1.2014 ukončila prodej výrobků pod vlastní značkou.
Pečující zaměstnanci Vážné provozní důvody: Kdy je a kdy není zaměstnavatel povinen přizpůsobit pracovní dobu potřebám pečujících zaměstnanců a zaměstnankyň Kratší pracovní úvazky a pružné či jiné úpravy pracovní doby jsou důležitým nástrojem ke slaďování rodinného či osobního a pracovního života. Umožňují zaměstnancům, kteří pečují o děti nebo se starají o člena rodiny, uspořádat svůj čas podle potřeb rodiny a zároveň nadále vykonávat zaměstnání. Zůstanou tak pracovně aktivní, což má pro naprostou většinu z nich nezanedbatelný ekonomický přínos a přispívá to k jejich kariérnímu a odbornému růstu i v době, kdy nemohou pravidelně osobně docházet na pracoviště. Český právní řád vytváří pro flexibilitu pracovní doby prostor. Zákoník práce totiž stanoví, že zaměstnavatel je v určitých př í pad ec h p ov i ne n um o ž ni t
zaměstnanci (1) vhodnou úpravu pracovní doby či kratší pracovní dobu. (2) O jaké případy se jedná? Předně jde o zaměstnance, který pečuje o dítě mladší 15 let, dále o těhotné ženy a konečně o takového zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu závislou na pomoci jiné osoby od stupně tzv. středně těžké závislosti. Jednotlivé stupně závislosti na péči jiné osoby stanoví zákon o sociálních službách (3) v § 8. Pokud zaměstnanec, který se nachází v některé ze zmíněných životních situací, požádá zaměstnavatele o flexibilní úpravu pracovní doby, má zaměstnavatel povinnost takové žádosti vyhovět, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Co jsou to tedy „vážné provozní důvody“ a jak odhalit, zda se nejedná pouze o výmluvu či neochotu zaměstnavatele? Zákoník práce pojem „vážné provozní důvody“ nijak blíže nedefinuje. Pokud se tedy chceme seznámit s podstatou věci, nezbývá, než sáhnout po právnické literatuře a hledat v soudních rozhodnutích. Komentář k zákoníku práce (4) se přiklání k názoru, že pracovní činnosti jsou natolik rozmanité, že není v možnostech zákona „vážné provozní důvody“ více konkretizovat. S tím je možno souhlasit. V komentáři se tak alespoň dozvídáme o některých příkladech. Vážným provozním důvodem může být, pokud by byl zaměstnavatel nucen změnit předmět činnosti nebo výrobního programu, provést organizační nebo racionalizační úpravy, přijmout technologická opatření. Vážným provozním důvodem může být charakter prací – například, pokud se jedná o sezónní nebo kampaňové práce, které je potřeba v co největším počtu pracovníků vykonat v co nejkratším čase nebo v určitém ročním období. Zaměstnavatel nemusí povolit kratší pracovní dobu, pokud by to pro něj znamenalo okamžitou potřebu
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem:
[email protected]
Potravinář březen/2014
zvýšení počtu pracovních sil a podobně. I zde tedy platí ono okřídlené právnické rčení, že je potřeba posuzovat každý jednotlivý případ individuálně. V případě sporu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o vážnost či „nevážnost“ provozních důvodů uváděných zaměstnavatelem může, jako vždy, autoritativně rozhodnout pouze soud. Co dělat, pokud zaměstnavatel žádosti zaměstnance o úpravu pracovní doby nevyhoví s argumentem, že mu v tom brání vážné provozní důvody? V takovém případě se zaměstnanec může obrátit na soud, nicméně až do doby, než soud rozhodne, je povinen vykonávat práci v souladu s pracovní smlouvou ve sjednaném rozsahu a pracovní době. Pokud zaměstnanci jeho životní či rodinná situace takové zapojení do pracovního poměru neumožňuje, bude muset u zaměstnavatele v pracovním poměru skončit. V důsledku toho ztratí zaměstnání bez jakéhokoli nároku na odstupné a navíc z důvodu péče o blízkou osobu bude obtížněji hledat nové pracovní uplatnění. Typickým příkladem takové situace jsou rodiče (obvykle matky) vracející se do zaměstnání po rodičovské dovolené. Pojďme se nyní podívat na některé zajímavé případy ze soudní praxe. Případ zdravotní sestry Před jedenácti lety vynesl Nejvyšší soud rozsudek (5) v tzv. případu zdravotní sestry. O co šlo? Zaměstnankyně – zdravotní sestra – žádala po skončení mateřské dovolené zaměstnavatele nejprve o zařazování primárně na sobotní, nedělní a noční služby a poté, co zaměstnavatel toto odmítl, o poskytnutí neplaceného pracovního volna. Zaměstnavatel jí s poukazem na vážné provozní důvody ani v jednom z případů nevyhověl. Nicméně zdravotní sestra
v určeném datu do práce nenastoupila. Zaměstnavatel s ní cca po měsíci ukončil pracovní poměr, neboť nedocházela do zaměstnání a měla tím pádem neomluvené abse nc e. Nejvyšší soud ale argumentaci zaměstnavatele neuznal a zrušení pracovního poměru prohlásil za neplatné. Zaměstnavatel tedy pochybil, když zdravotní sestře nepovolil požadovanou úpravu pracovní doby. Zaměstnavatel, u kterého zdravotní sestra pracovala, se obával toho, že umožněním požadované úpravy pracovní doby bude vytvořen precedens, kterého pak budou chtít využívat i ostatní oprávnění zaměstnanci. Nejvyšší soud k tomu ale pravil, že ve vytvoření takového precedentu provozní důvody spatřovat nelze. Nárok na kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby mají všichni zaměstnanci, kteří splní zákonem stanovené důvody. Z případu zdravotní sestry lze vyvodit problém, který může být obecnějšího rázu – jedná se o nedostatek komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Návrh na úpravu pracovní doby, který zaměstnankyně podala, zaměstnavateli (zdravotnickému zařízení) nevyhovoval, protože sobotní, nedělní a noční služby vyhodnotil jako ty, o které je mezi personálem větší zájem zaměstnanci za ně získávají zvláštní příplatky. Zaměstnavatel ale neučinil nic, aby s žadatelkou dále jednal o jiné úpravě pracovní doby. U soudu poté argumentoval tím, že mu zákon neukládá, aby zaměstnankyni úpravy pracovní doby sám navrhoval. Na druhou stranu zákon nic takového ani nezakazuje. V tomto případě tedy nezbývá než uzavřít, že včasným osobním řešením nastalé situace by mohlo být soudnímu sporu předejito.
2006 (6). O kratší pracovní dobu požádala i v tomto případě matka – soudkyně pečující o dvě nezletilé děti. Soudkyně požádala předsedu soudu, aby mohla svoji funkci vykonávat v rozsahu polovičního úvazku, avšak nebylo jí vyhověno. Rozhodla se tedy aktivně domáhat svého práva u soudu. V tomto případě ale Nejvyšší soud uznal, že u zaměstnavatele jsou skutečně dány vážné provozní důvody, které mu brání v tom, aby kratší pracovní dobu zaměstnankyni umožnil. Soudkyně se tedy úpravy pracovní doby nedočkala. Čím argumentoval zaměstnavatel a jak se k tomu následně postavil Nejvyšší soud? Obvodní soud pro Prahu 2 (zaměstnavatel) namítal, že stanovením kratší pracovní doby této soudkyně dojde k narušení jeho činnosti, soudní případy budou muset být přiděleny ostatním soudcům, čímž dojde k průtahům při jejich vyřizování. Personální situace u Obvodního soudu pro Prahu 2 není dlouhodobě dobrá a předseda soudu ji nemůže ovlivnit, neboť personální politiku týkající se počtu soudců stanoví Ministerstvo spravedlnosti. Nejvyšší soud dal zaměstnavateli za pravdu. Pracovně právní předpisy zaměstnavateli dovolují zaměstnávat pouze tolik zaměstnanců, kolik aktuálně k výkonu svých činností potřebuje. Pokud by zaměstnával zaměstnance pouze proto, aby případně mohl vyhovět žádosti o úpravu pracovní doby, jednalo by se o zaměstnance „nadbytečné“ a kdykoliv by jim mohla být dána výpověď z důvodu nadbytečnosti (7 ). Z amě s tn ává ní ta k ovýc h pracovníků pro to nelz e po zaměstnavateli spravedlivě požadovat. Dle Nejvyššího soudu může nepochybně lépe vyhovět žádosti o úpravu pracovní doby takový zaměstnavatel, který má dostatek zaměstnanců, a ještě lépe, pokud jsou zaměstnanci vzájemně Případ soudkyně zastupitelní. Personální situace Dal š í za jí ma vý př íp ad zaměstnavatele je tedy vážným rozhodoval Nejvyšší soud v roce provozním důvodem. Zaměstnavatel
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem:
[email protected]
7
Potravinář březen/2014
tedy nemusí vyhovět žádosti zaměstnance o úpravu pracovní doby, pokud by to pro zaměstnavatele znamenalo potřebu přijetí nových pracovních sil. Možnosti zaměstnavatele povolit flexibilní či jiné úpravy pracovní doby se různí podle toho, o jaké pracovní odvětví či vykonávanou profesi se jedná. V případu soudkyně se z rozsudku Nevyššího soudu dozvídáme, že „soudcem je každý po dobu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu“. Stanovisko Obvodního soudu pro Prahu 2 zaměstnavatele bylo v této kauze následující: „Povolání soudce je odpovědnou a náročnou profesí, která je nadstandardně honorována. Očekává se tedy, že soudci a soudkyně podřídí výkonu této funkce částečně i svůj soukromý život – povolání soudce nelze měřit pracovní dobou.“ Na druhou stranu, i soudce vykonává svou práci primárně v týdenní pracovní době, která má určitý rozsah - na pracovní vztah soudce se přiměřeně použijí ustanovení zákoníku práce (8). Obsah pracovního vztahu soudce je určován ve ře jně př ístupný m rozvrhem práce stanoveným vždy na kalendářní rok. Prostřednictvím rozvrhu práce se stanoví příslušnost soudce – spor tedy smí projednat jen soudce k tomu příslušný. V opačném případě by se jednalo o porušení zásady vyjádřené čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod: „Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci“. Vzhledem k tomu, že práce soudce se zakládá zejména na tomto rozvrhu práce, je dle Nejvyššího soudu nutno pod „provozem“ ve smyslu zákoníku práce chápat plnění činností dle rozvrhu práce v tom kterém soudním oddělení. Vážné provozních důvody konkrétně u práce soudce znamenají to, jak významný vliv by mělo povolení kratší nebo jiné úpravy pracovní doby na chod tohoto soudního oddělení. Vzhledem k charakteru povolání soudce musí zaměstnavatel vzít v úvahu i to, že soudce provádí potřebné úkony i nad rámec stanovené pracovní doby (v noci 8
nebo ve dnech pracovního klidu). Soudce musí být připraven vykonat požadovanou činnost kdykoliv a může být kdykoliv povolán k výkonu svého povolání. Závěr Zdá se, že při posuzování žádostí „pečujících“ zaměstnanců o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu pracovní doby má zaměstnavatel velmi široký prostor pro argumentaci odůvodňující nemožnost takového uspořádání. Pojem vážné provozní důvody je natolik obecný a široký, že je možné do něj zahrnout prakticky cokoliv. Je potom věcí soudu, aby v případě sporu rozhodl, že uváděné provozní důvody jsou skutečně tak závažné, že zaměstnavateli brání, aby zaměstnanci vyhověl. Vedení několik let trvajících soudních procesů však jistě není v zájmu a často ani ve finančních možnostech zaměstnanců, kteří pečují o děti nebo o jiné osoby na nich závislé; i zaměstnavatele tyto spory stojí nemalé úsilí. Proto je žádoucí upřednostňovat smírné řešení situace vedoucí k dohodě stran. K tomu by napomohla i o něco konkrétnější zákonná úprava důvodů, pro které lze žádosti o úpravu pracovní doby odmítnout. Velmi inspirativní je v tomto směru právní úprava Velké Británie, jež přesně specifikuje důvody pro odmítnutí žádosti a nedává tolik prostoru pro případnou neochotu a výmluvy zaměstnavatele. Britské právo navíc stanoví, že zaměstnavatel má se zaměstnancem o jeho žádosti nejprve osobně jednat. Zaměstnanec má na druhou stranu při podávání žádosti zvážit situaci, do které se zaměstnavatel může vlivem úpravy pracovní doby dostat, a navrhnout aktivně možné řešení. Některé zahraniční právní úpravy mohou být pro Česko inspirací v tom, že kladou žádostem o úpravu pracovní doby další podmínky (žádat mohou max. dva zaměstnanci v podniku, úprava pracovní doby je možná nejdéle na dva roky). Tím zákon dává určité
záruky zaměstnavatelům, což ve svém důsledku může směřovat k mnohem častějšímu využívání úprav pracovní doby a tím k širším možnostem zaměstnanců slaďovat pracovní a rodinný život. Lucie Otáhalová
Komentář Petra Havla Přínosná diskuse o novele zákona o potravinách (leden 2014) Nekonečný med iální a spotřebitelský seriál diskusí na téma potravinářské legislativy a optimalizace činnosti dozorových orgánů, které mají v popisu práce bdít nad dodržováním zákonů spojených s výrobou a prodejem potravin, měl svůj další díl v nedělních otázkách Václava Moravce. Po dlouhé době přitom v uvedeném pořadu zazněla celé řada racionálních a s vědomím znalosti problémů vyřčených myšlenek. Stalo se tak zejména zásluhou někdejšího ústředního ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) a také exministra zemědělství Jakuba Šebesty, který se dokázal oprostit od neustále opakovaných klišé týkající se „kvality“ potravin a frází, kterými se drtivá většina politiků zaštiťuje ve snaze deklarovat svou vůli zlepšit strukturu potravin prodávaných na tuzemském trhu. Na rozdíl od nich Jakub Šebesta ví, o čem mluví. Například ohledně sankcí udělovaných za zjištěné prohřešky při výrobě a prodeji potravin. Ačkoli totiž většina politiků volá po stále vyšších pokutách, ne každý již v této souvislosti zmiňuje správní soudy, které, jak Šebesta na konkrétních příkladech z praxe uvedl, původně udělované sankce ve správním řízení ve většině případů přehodnocují a podstatně snižují. To ovšem laická veřejnost neví, ta sleduje jen počátek takových procesů, případně jejich konec, tedy kdo a kolik skutečně za své prohřešky zaplatil. Pakliže se
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem:
[email protected]
Potravinář březen/2014
dnes volá po vyšších sankcích – a to volají skoro všichni, nebylo by od věci respektovat při silných sděleních i postoj správních soudů, a především tyto instituce zahrnout do diskusí o tom, jaké sankce jsou skutečně reálné. Bývalý ministr také správně nenaskočil na zavedenou tezi, podle níž jsou za všechny zjištěné prohřešky odpovědní obchodníci. Pakliže - v případě balených potravin, kterých je většina neodpovídá údaj na obale složení příslušného výrobku, je zcela evidentní, že ten, který v takovém případě podvádí, je výrobce příslušné potraviny, nebo její dovozce. Kdyby měl obchodník ověřovat pravdivost veškerých údajů uváděných na obalech potravin, asi bychom se všichni divili, o kolik by byly potraviny – díky nutným laboratorním testům ze strany obchodníka – dražší. Z legislativy sice vyplývá odpovědnost obchodníka za prodávané zboží, ta však není nekonečná. „Kvalita“ potraviny se samozřejmě může podstatně zhoršit oproti stavu při dodávce zboží i v samotném maloobchodu, zejména nesprávným skladováním. Těžko ale ubude ve skladech maloobchodů ve výrobcích podíl masné složky nebo se
z ochucených produktů ztratí složka ovocná. K tomu je třeba podotknout, že ačkoli je nejčastěji skloňovaným výrazem v oblasti potravin jejich „kvalita“, ve skutečnosti – a vyplynulo to i z nedělní diskuse, má většina těch, kteří pojem „kvalita“ používají, na mysli fakticky klamání spotřebitele (to je důvod, proč dávám v tomto článku pojem „kvalita“ do uvozovek). Ve své podstatě sice platí, že „ošizený“ výrobek (tedy taková potravina, kde je standardní dražší složka nahrazena nějakou levnější složkou, nebo kde neodpovídá množství nějaké složky u ve d e né na o ba lu v ýro b k u skutečnému podílu této složky) je méně „kvalitní“, je ale otázkou, podle čeho posuzujeme výraz „kvalita“. Například z nutričního hlediska by byla náhrada živočišných surovin nějakým podílem rostlinných surovin – třeba při složení tuků) vlastně pozitivní – problém je ale v tom, že výrobce něco jiného píše a něco jiného skutečně dělá. Čili klame. Třetím a možná nejdůležitější vyjádření Šebesty byla jeho polemika s hlavním hygienikem ČR Vladimírem Valentou, který podle svého zvyku obhajoval zachování působnosti hygienické služby pod
ministerstvem zdravotnictví, přičemž k této obhajobě použil naprosto zavádějící teze. Podstatné přitom je, že hygienici ve stravovacích zařízeních vůbec nekontrolují potravinářské suroviny určené k přípravě jídel podle stejných parametrů, podle kterých se potraviny kontrolují při jejich výrobě a prodeji. Nadneseně řečeno – kuchař v restauraci může klidně připravovat řízek z gumy, neboť pro hygienika je především důležité, zdali má kuchař potřebné pracovní pomůcky, zdali je guma správně skladována, a zdali není v hospodě špína a takové prostředí, které by mohlo strávníkům navodit nějaké zdravotní problémy. Složení gumy ale hygieniky nezajímá. Právě v tom je přitom ona „nevyváženost“ kontrol potravin dozorovými orgány v gesci ministerstva zemědělství a ministerstva zdravotnictví, o které mluvil i Jakub Šebesta. A právě proto by bylo vhodné, aby byly potraviny podrobeny jak při výrobě, tak při prodeji, ale také při jejich kulinářské přípravě, stejnému kontrolnímu režimu. Zasvěcených argumentů týkající se oblasti potravin slýcháme v ČR opravdu velmi málo. V neděli jich ale pár zaznělo – díky za to.
Ať všechny další roky, co mají naši oslavenci před sebou jsou naplněny radostí. Život je plný zatáček, různých překážek, objížděk i výmolů. Proto musíme vědět, kdy žít naplno, kdy ubrat a kdy se na chvíli zastavit. A jedno takové zastavení k oslavě narozenin právě nastává… Leden 2014 BLAŽKOVSKÁ Zdeňka CÍLEČKOVÁ Anna FABIAN Martin GAVLAS František HOLÍK Pavel Ing. KOLÁŘOVÁ Marie OŠMERA Jiří OTIPKA Radovan ŠIMKOVÁ Jana ZEMANOVÁ Lenka ŽLŮVA Pavel
Tereos TTD, a.s., Závod lihovar Kojetín PENAM, a.s., Ostrava-Martinov Tereos TTD, a.s. závod Mělník Plzeňský Prazdroj a.s., Pivovar Radegast Ardagh Metal Packaging Czech Republic s.r.o. Teplice Povltavské mlékárny, a.s. Sedlčany Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s. Telč Plzeňský Prazdroj a.s., Pivovar Radegast Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s. provozovna Studená PENAM, a.s. Šumperk Pivovar Samson a.s. České Budějovice
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem:
[email protected]
9
Potravinář březen/2014
JELÍNKOVÁ Marie MARTINKOVÁ Dana
NANUK Zdounky PENAM, a.s., Břeclav
Únor 2014 BŘEZINA Jiří DVOŘÁK Martin HOFMANOVÁ Vladimíra KARPÍŠEK David KOHOUTKOVÁ Zdeňka NOVOTNÝ Vlastimil OSTRÍŽKOVÁ Blanka SKALA Vladimír SVÁČKOVÁ Ilona ŠTEFLÍCKOVÁ Jiřina VALENDA František VOJČ František
Plzeňský Prazdroj a.s., Pivovar Radegast Danone a.s. Benešov Setuza a.s. Ústí nad Labem Mondelez CR Biscuit Production s.r.o., provozovna Opava OLMA a.s. Olomouc Tereos TTD, a.s. závod Chrudim ViskoTeepak,s.r.o. Brno BOHEMIA SEKT,s.r.o. Starý Plzenec MADETA a.s. závod Český Krumlov UNITED BAKERIES a.s. Strakonice Ardagh Metal Packaging Czech Republic s.r.o. Znojmo NOPEK,a.s. Vysoké Mýto
Březen 2014 HENCLOVÁ Vera KADAVÝ Petr KUČERA Martin LIPENSKÁ Marie LUDVÍKOVÁ Jaromíra MRKVIČKOVÁ Lenka SAJVEROVÁ Ivana TESAŘÍK Antonín TOCHÁČKOVÁ Marie ZADRAŽIL Pavel JAHODA Miroslav
Danisco Czech Republic,a.s. Smiřice Devro s.r.o. Jilemnice-Hrabačov Mochov Čelákovice Masokombinát Polička a. s. Bohušovická mlékárna, a.s. Bohušovice nad Ohří Danone a.s. Benešov Pivovary Staropramen a.s. Praha 5 - Smíchov Nestlé Česko s.r.o. Olomouc Masokombinát Polička a. s. Kaufland Česká republika v.o.s. Pardubice Nestlé Cesko s.r.o. Olomouc
10
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem:
[email protected]
Potravinář březen/2014
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem:
[email protected]
11
Potravinář březen/2014
12
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem:
[email protected]
Potravinář březen/2014
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem:
[email protected]
13
Potravinář březen/2014
14
Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ 400 03 nebo emailem:
[email protected]