Univerzita Palackého v Olomouci
Ekonomická psychologie Psychologické aspekty vybraných ekonomických otázek PhDr. Matúš Šucha, Ph. D. Katedra psychologie FF UP v Olomouci
O čem bude řeč: 1. Teorie nedostatku a vzácnos; 2. Teorie rozhodování 3. Hospodářský cyklus
Nedostatek a vzácnost
Co je důvodem nedostatku a vzácnos9? 1. ?? 2. ??
Nedostatek a vzácnost • Vzácnost nějakého zdroje je pro ekonomii a ekonomiku elementárním východiskem. • Nutnost volby (základní ekonomický princip). Z pohledu člověka/ psychologie = ztráta svobody? Jde o míru. • Vzácnost, hojnost X nedostatek, chudoba jsou krajními body kon9nua. Pro ekonomii jsou koncovými body, pro psychologii prostředkem k pochopení lidské touhy.
Nedostatek a vzácnost Co je lepší pro člověka a pro celou společnost? Hojnost nebo nedostatek? ènedostatek je základem lidského blahobytu -‐ „Cizinci nás chtějí zaplavit svými produkty” -‐ Nerozbíjejí snad dělníci stroje? Takže se bojí nadprodukce – čili jinými slovy hojnos;. -‐ Daně a cla – zabezpečují nedostatek zboží
Nedostatek a vzácnost Můžeme vypozorovat, že člověk získává bohatství v poměru k tomu, jak dobře prodá svou práci, což je vyjádřeno Tm, že jí prodá za vyšší cenu. Vyšší cena jeho práce může existovat díky nedostatku a vzácnos9 té komodity či služby, kterou svou prací produkuje. Z toho můžeme vyvodit, že co se týče jeho, tak nedostatek znamená jeho obohacení.
Nedostatek a vzácnost Aplikací tohoto poznatku na veškeré pracující můžeme odvodit teorii nedostatku. Čímž se dostáváme k tomu, že uplatníme tuto teorii v praxi a ve snaze prospět všem producentům, uměle zvýšíme ceny a způsobíme nedostatek veškerého zboží restrik;vními a protekcionis;ckými způsoby, eliminací strojů a dalšími analogickými prostředky.
Nedostatek a vzácnost To samé plaT pro hojnost. Můžeme pozorovat, že když je produktů mnoho, prodávají se za nižší cenu, takže jejich producen; vydělají méně. Jestliže jsou všichni producen; v tomto stavu, tak jsou všichni ohroženi chudobou. Proto je to hojnost, která ruinuje společnost. A jelikož každý člověk, který věří nějaké teorii jí hledí uplatnit v praxi, můžeme vidět, jak v mnoha zemích lidské zákony bojují pro9 hojnos9 zboží. Příklad?
Nedostatek a vzácnost
X Člověk produkuje, aby mohl konzumovat. Je nezbytně vždy obojím – producentem i konzumentem. Argument, který jsem tu právě předložil, bere do úvahy pouze první úhel pohledu. Z druhé strany povede argumentace ke zcela opačnému závěru.
Nedostatek a vzácnost Konzument se stane bohatším úměrně tomu, jak může nakoupit všechno levněji. Nakupuje věci levněji úměrně tomu, jak jsou hojné. Tudíž hojnost ho obohacuje a tento argument, aplikovaný na všechny konzumenty, povede k teorii hojnos8!
Nedostatek a vzácnost Jako prodávající máme zájem na vysokých cenách a následkem toho na nedostatku. Jako nakupující máme zájem na nízkých cenách čili na hojnos; zboží. Nemůžeme tudíž postavit náš argument na tom či onom aspektu našeho vlastního zájmu, pokud nejprve nezjisVme, který z nich souzní se všeobecným a trvalým zájmem lidské rasy (nikoliv jednotlivce).
Nedostatek a vzácnost Je to nedokonalé porozumění konceptu směny, co dalo vzniknout těmto iluzím. Pokud by byl člověk osamělým živočichem, pokud by pracoval jen a pouze pro sebe a konzumoval přímo plody svojí práce – krátce kdyby se neúčastnil žádné směny – teorie nedostatku/hojnos9 by vůbec neměla šanci vzniknout.
Nedostatek a vzácnost Ve společnos; s rozvinutou dělbou práce, produkce a spotřeba věcí není vykonána stejným jedincem. Každá osoba pak nebere svou práci již jako prostředek, ale jako účel. Směna vytváří, ve vztahu ke každému objektu, dva zájmy, zájem producenta a zájem konzumenta. A tyto zájmy jsou vždy ve vzájemném pro9kladu.
Nedostatek a vzácnost Co z toho plyneJ: a) Klíčem pro udržitelný růst je forma a podmínky směny ve společnos9 (volný trh vs. regulace). Férová ochrana jak spotřebitele, tak také producenta. b) Problém ohledně stanovení uvedené férové ochrany – kdo, s jakým zájmem bude určovat? Klíčový je fenomén výhody pro většinu společnos9 (co ale pak ta menšina?) c) Demokracie jako nedokonalé, ale nejlepší možné řešení.
Rozhodování (klíčová podmínka v procesu směny)
Rozhodování (klíčová podmínka v procesu směny)
• Racionální jednání (smyslem každého jednání je maximalizace užitku) • Alterna9vy k racionálnímu jednání – Pokus/ omyl – Učení/ zkušenost – předpokládá neměnnost prostředí – Jednání pouze uspokojivé (plochá funkce racionality)
X: Co je to ale úžitek? Je subjek9vní povahy? • Racionální a iracionální jednání se můžou doplňovat. • Iracionalita jako prostředek vyrovnání s varietou, tj. vlastně racionální přístup. „Chao9čtější než chaos“. Přesun od „pa-‐chtění“ ke kouzlení (Havel, Neubauer, 2010)
Rozhodování • Pokud známe všechny skutečnos9 vstupující do rozhodování s jistotou, je rozhodování pouze mechanickou funkcí (matema9ckou). Existuje ale takový případ? • Rozhodování v podmínkách jistoty neexistuje. 1. Očekávaná hodnota = součin očekávaného přínosu a pravděpodobnos9 dostupnos9 statku (co ale loterie?)
Rozhodování 2. Subjek9vní užitek – vysoce individuální, nelze generalizovat 3. Subjek9vní pravděpodobnost – přeceňování pravděpodobnos9, na které mám zájem Rozhodování v čase – nevíme co nastane, rozhodování s rizikem. Může být racionální? (vstup nepředvídatelné proměnné). Pokud můžeme volit, za jinak stejných podmínek, preferujeme alterna9vu časově bližší. Toto rozhodnuV však není racionální.
Rozhodování Zdá se, že v ekonomickém systému se systema9cky doplňuje racionalita s iracionalitou, a to ve smyslu Hegelovské spirály vývoje (varieta potencuje varietu). Př. Obchodník racionálně kalkuluje s iracionalitou kupujícího, ale přitom sám obchodník je ovlivněn iracionálním jednáním. Velká část ekonomického chování by se při racionálním jednání jeho účastníků nemohla uskutečnit (loterie, půjčky, ero9cké služby, pohos9nství aj.)
Racionalita ekonomické chování strukturuje, iracionalita je jeho hnacím motorem.
Rozhodování Naše iracionální jednání není náhodné ani nesmyslné. Je systema9cké a dá se dopředu předpovědět (spirála). Proč opakovaně děláme ty samé chyby? Př. Časopis Economist – předplatné Většina lidí neví co chce, dokud to nevidí v kontextu s ostatními věcmi. Všechno je rela9vní. Život posuzujeme v kontextu našeho okolí.
Rozhodování Naše iracionální jednání není náhodné ani nesmyslné. Je systema9cké a dá se dopředu předpovědět (spirála). Proč opakovaně děláme ty samé chyby? Př. Časopis Economist – předplatné Většina lidí neví co chce, dokud to nevidí v kontextu s ostatními věcmi. Všechno je rela9vní. Život posuzujeme v kontextu našeho okolí. Jako letadlo a přistávací dráha.
Ariely, 2009.
Rozhodování Naše iracionální jednání není náhodné ani nesmyslné. Je systema9cké a dá se dopředu předpovědět (spirála). Proč opakovaně děláme ty samé chyby? Př. Časopis Economist – předplatné Většina lidí neví co chce, dokud to nevidí v kontextu s ostatními věcmi. Všechno je rela9vní. Život posuzujeme v kontextu našeho okolí. Jako letadlo a přistávací dráha.
Rozhodování Při rozhodování porovnáváme – volíme jednoduché rozhodnuV.
Chceme mít na výběr, ale musíme být schopni dané nabídky porovnat. Př. Vlastnost 1/ Vlastnost 2 – A, B/ A, -‐A, B
Hospodářské cykly
Autor © Dagmar Kostrhůnová
Hospodářské cykly • Teorie hospodářského cyklu se zabývá kolísáním skutečného produktu kolem úrovně potenciálního produktu. • Potencionální produkt je maximálně udržitelný výstup ekonomiky za jinak neměnných podmínek („ceteris paribus“).
• Učebnicový hospodářský cyklus obvykle začíná přirozeně velkým hospodářským růstem a rozvojem, nazýváme jej expanze (konjunktura). • Druhý stupeň hospodářského cyklu nazýváme vrchol, zde dochází ke zpomalení růstu, výroba se zastavuje. • Později se trh nasyV a postupně začne klesat poptávka. Následkem toho se sníží výroba a celkový objem výroby; menší producen9 zboží a poskytovatelé služeb zkrachují. • Nastane třeT fáze cyklu, recese, později deprese a nakonec krize. Během ní se zvětší podíl na trhu přeživším podnikům, které začnou bohatnout a celý koloběh se opět opakuje.
• Příčiny cyklického kolísání – mohou to být poli;cké příčiny, které mají vliv na cykly, hospodářská poli;ka vlády/ centrální banky. Hlavní příčina, na které se shodují ekonomové, je ve vývoji poptávky a nabídky (viz nedostatek a vzácnost – férová ochrana spotřebitele i výrobce). • Hospodářské cykly, proč se jim nedokážeme vyhnout a kdy přesně přijdou a odejdou, je stále velkou záhadou ekonomie a psychologie. • Vliv iracionality/ iracionálních rozhodnuV na vývoj ekonomiky
Díky za pozornost!
[email protected]
