Univerzita Palackého v Olomouci P írodov decká fakulta Katedra rozvojových studií
PROBLEMATIKA VÝSTAVBY VELKÝCH VODNÍCH D L NA ECE NIL Diplomová práce
Vypracoval:
Pavel Loš ák
Vedoucí práce: Mgr. Zden k Opršal
Olomouc 2008
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatn , všechny použité prameny jsem ádn citoval a uvedl v seznamu použitých zdroj .
V Olomouci 10. kv tna 2008
…………………………… Podpis
Pod kování Panu Mgr. Zde kovi Opršalovi d kuji za vst ícnost, p átelský p ístup, cenné p ipomínky, rady a veškerou pomoc p i vedení mé diplomové práce. Panu Bc. Janu Bashaijha Mwesigwowi d kuji za pomoc p i p ípravách a realizaci mého m sí ního pobytu v Ugand . Jeho otci, Ing. Hansi J.W.B. Mwesigwowi, d kuji za poskytnutí zajímavých rozhovor a informací vztahujících se k mé diplomové práci a za pomoc p ímo v Ugand . Svým rodi m d kuji za podporu b hem celého mého studia na UP Olomouc.
Obsah 1. Úvod....................................................................................................................................... 7 2. Cíl práce ................................................................................................................................ 8 3. Metody zpracování............................................................................................................... 9 4. Úvod do problematiky výstavby velkých vodních d l..................................................... 10 4.1 Definice.......................................................................................................................... 10 4.2 Historie výstavby p ehrad ........................................................................................... 11 4.2.1 Vývoj v období p ed naším letopo tem ............................................................... 11 4.2.2 Vývoj v období našeho letopo tu ......................................................................... 12 4.2.3 Aktuální vývoj ....................................................................................................... 13 5. Funkce p ehrad .................................................................................................................. 14 5.1 Hlavní funkce p ehrad................................................................................................. 15 5.1.1 Zásobovací.............................................................................................................. 15 5.1.2 Hydroenergetická .................................................................................................. 15 5.1.3 Protipovod ová...................................................................................................... 17 5.1.4 Naviga ní – plavební ............................................................................................. 17 5.1.5 Ostatní .................................................................................................................... 17 5.2 Funkce p ehrad v jednotlivých sv tadílech ............................................................... 18 6. Negativní dopady p ehrad................................................................................................. 19 6.1 Environmentální dopady ............................................................................................. 20 6.1.1 eky a í ní ekosystémy ....................................................................................... 20 6.1.2 Mok ady................................................................................................................. 21 6.1.3 Rybolov................................................................................................................... 21 6.1.4 Dopady p ehradních rezervoár ......................................................................... 21 6.1.5 Klimatické zm ny .................................................................................................. 23 6.2 Sociální dopady............................................................................................................. 24 6.2.1 P esídlení................................................................................................................ 24 6.2.2 Stavba p ehrady .................................................................................................... 25 6.2.3 Dopady na dolním toku pod p ehradou.............................................................. 26 6.3 Zdravotní dopady......................................................................................................... 27 6.4 Ekonomické dopady..................................................................................................... 27 6.5 Politicko bezpe nostní dopady .................................................................................... 28 6.5.1 Korupce .................................................................................................................. 28 6.5.2 Mezinárodní bezpe nost ....................................................................................... 29 6.6 Kulturní ztráty.............................................................................................................. 30 6.7 Vybrané p íklady kontroverzních p ehrad ............................................................... 30 6.7.1 Three Gorges Dam – T i sout sky ( ína) ........................................................... 30 6.7.2 Tehri Dam (Indie).................................................................................................. 32 6.7.3 Campos Novo (Brazílie) ........................................................................................ 33 6.7.4 Sardar Sarovar (Indie).......................................................................................... 33 7. Charakteristiky eky Nil a jejího povodí ......................................................................... 36 7.1 P írodní charakteristiky eky Nil ............................................................................... 36 7.2 Hydrologická charakteristika povodí......................................................................... 36 7.3 Socioekonomická charakteristika regionu................................................................. 37 7.4 Hlavní p ehrady na Nilu.............................................................................................. 39 7.5 Významné smlouvy a konflikty v povodí Nilu ........................................................... 39 7.5.1 První koloniální smlouva ...................................................................................... 40 7.5.2 Druhá koloniální smlouva .................................................................................... 40
7.5.3 Nesouhlas ostatních stát povodí ......................................................................... 40 7.5.4 Situace v sou asnosti ............................................................................................. 41 7.5.5 Možnosti nové dohody .......................................................................................... 41 7.5.6 Budoucí vývoj ........................................................................................................ 42 7.6 Iniciativa povodí Nilu – Nile Basin Initiative NBI..................................................... 43 8. Výstavba p ehrad na ece Nil ........................................................................................... 44 8.1 Uganda............................................................................................................................... 44 8.1.1 Základní informace ............................................................................................... 44 8.1.2 Rozvojová problematika a strategie .................................................................... 44 8.1.3 Energetické problémy a energetická politka ...................................................... 46 8.1.4 Historie výstavby p ehrad v Ugand ................................................................... 47 8.1.4.1 Nalubaale a Kiira ........................................................................................... 47 8.1.4.2 Problémy a kontroverze p ehrad Nalubaale a Kiira .................................. 47 8.1.5 Projekt Bujagali Falls Dam .................................................................................. 49 8.1.5.1 Kontroverze projektu BFD ........................................................................... 50 8.1.5.2 Alternativní ešení.......................................................................................... 59 8.1.5.3 Poznatky získané z terénního výzkumu ....................................................... 59 8.2 Súdán ............................................................................................................................. 64 8.2.1 Základní informace ............................................................................................... 64 8.2.2 Rozvojová problematika....................................................................................... 64 8.2.3 Energetický sektor zem ....................................................................................... 65 8.2.4 Existující p ehrady v zemi.................................................................................... 65 8.2.5 P ehrada Merowe Dam ........................................................................................ 66 8.2.5.1 Cíle projektu ................................................................................................... 66 8.2.5.2 Kontroverze projektu .................................................................................... 67 8.2.5.3 Doporu ení pro realizátory projektu ........................................................... 73 8.3 Egypt.............................................................................................................................. 75 8.3.1 Základní informace ............................................................................................... 75 8.3.2 Stavba p ehrad v Egypt - První Asuánská p ehrada....................................... 75 8.3.3 Velká Asuánská p ehrada (VAP) ........................................................................ 76 8.3.3.1 Události p edcházející stavb ........................................................................ 76 8.3.3.2 Stavba p ehrady ............................................................................................. 78 8.3.3.3 P ínosy p ehrady............................................................................................ 78 8.3.3.4 Nenapln né p edpov di o negativních dopadech ........................................ 80 8.3.3.5 Negativní dopady............................................................................................ 82 9. Alternativy k budování velkých vodních d l ................................................................... 85 9.1 Nástroje k omezení negativních dopad .................................................................... 85 9.1.1 Environmental Impact Assessment EIA ............................................................. 85 9.1.2 Strategic Environmental Assessment SEA ......................................................... 85 9.1.3 Další nástroje organizace IAIA............................................................................ 86 9.1.4 Aplikace mechanism p i stavb p ehrad .......................................................... 86 9.2 Alternativy velkých p ehrad ....................................................................................... 86 9.2.1 Výroba elektrické energie..................................................................................... 87 9.2.2 Zásobování vodou.................................................................................................. 89 9.2.3 Protipovod ová ochrana....................................................................................... 91 9.3 Odstra ování p ehrad ................................................................................................. 92 10. Zhodnocení, záv r ............................................................................................................ 93 11. Shrnutí (Summary) .......................................................................................................... 95 Použité zdroje ......................................................................................................................... 98 P ílohy ................................................................................................................................... 110
Seznam použitých zkratek: AES
Applied Energy Services
BEL
Bujagali Energy Limited
BFD
Bujagali Falls Dam P ehrada Bujagali Falls
CDM
Clean Development Mechanism Mechanismus istého rozvoje
DIU
Dams Implementation Unit
EAWAG
Eidgenössische Anstalt für Wasserversorgung, Abwasserreinigung und Gewässerschutz
EIA
Environmental Impact Assessment Posuzování vliv na životní prost edí
EIB
European Investment Bank Evropská investi ní banka
HAD
High Aswan Dam Velká asuánská p ehrada (VAP)
HDR
Human Development Report Zpráva o lidském rozvoji
ICOLD
International Commission of Large Dams Mezinárodní komise pro velké p ehrady
IRN
International Rivers Network
IAIA
International Association for Impact Assessment Mezinárodní asociace pro hodnocení vliv
IPCC
Intergovernmental Panel on Climate Change Mezivládní panel pro klimatické zm ny
IUCN
The World Conservation Union Sv tový svaz ochrany p írody
LOHAP
Leadership Office of the Hamadab Affected People
MEMD
Ministry of Energy and Mineral Development Uganda Ministerstvo energetiky a rozvoje nerostných surovin v Ugand
MW
Mega Watt Megawatt
NAPE
National Association of Professional Environmentalists Národní sdružení ochránc p írody v Ugand
NBI
Nile Basin Initiative Iniciativa povodí Nilu
OECD
Organization For Economic Co-operation and Development Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvoj
SEA
Strategic environmental assessment Strategické posuzování životního prost edí
THC
The Corner House
UETCL
Uganda electricity Transmission Company
UN
United Nations Organizace spojených národ (OSN)
UNEP
United Nations Environment Programme Program OSN pro životní prost edí
UNESCO
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Organizace OSN pro výchovu, v du a kulturu
USA
United States of America Spojené státy americké
USD
United States Dollar Americký dolar
UTD
The University of Texas at Dallas Texaská Universita v Dallasu
WB
World Bank Sv tová banka
WCD
The World Commission on Dams Sv tová komise pro p ehrady
WWF
Global Environmental Conservation Organisation Sv tový fond na ochranu p írody
1. Úvod Rozvoj mén
vysp lých (rozvojových) zemí brzdí mnoho nep íznivých faktor :
vále né konflikty, despotické režimy, vysoká zadluženost, nemoci, p írodní katastrofy, klimatické jevy, nedostatek základních lidských pot eb a další. P i snaze o ešení alespo
n kterých problém
se vlády v zemích s p íhodnými
podmínkami asto spoléhají na stavbu a provoz velkých vodních d l (p ehrad) na ekách, které protékají jejich územím. V sou asnosti je ve sv t p ibližn 47 000 velkých p ehrad. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 3) Dv t etiny se nachází v rozvojových zemích, polovina v ín . (UNEP, 2007, s. 130) P ehrady a jejich další sou ásti, nap íklad hydroelektrárny, zavlažovací kanály nebo zásobovací potrubí, mohou pomoci se socioekonomickým rozvojem zem a p edevším p isp t k ešení nedostatku vodních a energetických zdroj , které jsou nezbytné pro fungování každého státu. Program OSN pro životní prost edí UNEP ozna il nedostatek a nedostupnost sladkovodních zdroj za jeden z nejvážn jších problém sou asnosti a jednu z hlavních p í in chudoby a podvyživenosti obyvatel. (Karyabwite, 2000, s. 1,4) V rozvojových zemích nemá více než jedna miliarda osob p ístup k nezávadné pitné vod . (WCD, 2000, s. 156) Voda je nezbytná pro chod zem d lství, které zajiš uje produkci potravy k výživ populace, hygienu a ekonomické aktivity jako je výroba elektrické energie a í ní doprava. Extrémní klimatické jevy (nap íklad sucha a záplavy) ohrožují potravinové zabezpe ení i samotné životy obyvatelstva na mnoha místech planety. Energie pat í spole n s potravou, od vem a p íst eším mezi ty i základní lidské pot eby. Požadavky na spot ebu energie se zvyšují. Je to d sledek rostoucí lidské populace, ekonomického rozvoje, urbanizace a zm n v životním stylu lidí. Energie hraje v sou asnosti významnou roli v rozvoji spole nosti a její nedostatek má negativní dopady na chod mnoha rozvojových zemí. (Reddy, 2002, s. 230) Zejména v Africe je velkou aktuální výzvou p ekonání takzvané „energetické chudoby“, která zp sobuje dalekosáhlé sociální, ekonomické i environmentální problémy. (WWF, 2006a, s. 4) P ehrady hrají již od t etího tisíciletí p ed naším letopo tem d ležitou roli v lidském rozvoji. V p íliš mnoha p ípadech jsou jejich pozitivní p ínosy bohužel „vyváženy“ mnoha negativními dopady na obyvatelstvo i životní prost edí Zem . (WCD, 2000)
7
2. Cíl práce Cílem diplomové práce je analýza problematiky výstavby velkých vodních d l nacházejících se na ece Nil. Úvodní kapitoly p inášejí nezbytný obecný p ehled o p ehradách. Po uvedení základních definic a statistických údaj o po tu p ehrad ve sv t je ve stru nosti popsána historie jejich výstavby, v etn aktuálních trend (kapitola . 4). Jsou vyjmenovány základní pozitivní funkce p ehrad na socioekonomický rozvoj zemí, které p edstavují hlavní d vody jejich výstavby (kapitola . 5). Následující kapitola ( . 6) p ináší popis mnoha negativních dopad na obyvatelstvo a životní prost edí, spojených s výstavbou a následným provozem p ehradních d l. Negativní dopady jsou len ny do n kolika základních skupin: environmentální, sociální, zdravotní, ekonomické, politicko-bezpe nostní a kulturní. Další kapitola ( . 7) charakterizuje region povodí eky Nil. Na tomto africkém veletoku je postaveno n kolik velkých vodních d l a n která další jsou aktuáln ve výstavb (nap íklad p ehrada Merowe Dam v Súdánu a Bujagali Falls Dam v Ugand ) i v p ípravných fázích na stavbu (další p ehrady v Ugand ). Hlavní ástí diplomové práce (kapitola . 8) je charakteristika problematiky výstavby velkých vodních d l ve t ech konkrétních státech nilského povodí: v Ugand , Súdánu a Egypt . V p ípad Egypta se jedná o popis událostí, okolností a d sledk
stavby Velké
asuánské p ehrady z druhé poloviny 20. století. V Súdánu a Ugand se také nacházejí starší p ehradní díla, ale p edevším zde probíhá výstavba p ehrad i v sou asnosti. Proto jsou u t chto stát popsány zejména události a kontroverze spojené s aktuální výstavbou velkých p ehrad. U státu Uganda jsou využity i osobní poznatky autora diplomové práce z terénního výzkumu, který v zemi prob hl v zá í roku 2007. Záv re ná kapitola ( . 9) nasti uje možné alternativy k budování velkých vodních d l, které by nem ly tak velké negativní dopady, uvád né ve spojení se stavbou velkých p ehrad. Ve stru nosti jsou zde uvedeny i nástroje, které slouží k omezení a p edcházení potenciálních negativních dopad plánovaných p ehrad.
8
3. Metody zpracování P i tvorb diplomové práce byly využity dv základní metody. Podstatnou ást práce tvo í rešerše odborné literatury. Dopln k p edstavuje analýza poznatk získaných z terénního výzkumu v Ugand . P i sb ru, analýze a kompilaci informací byly využity zejména zahrani ní knižní publikace, elektronické informa ní zdroje z online databází p ístupných z univerzitní sít UPONET a dokumenty mnoha sv tových organizací, zabývajících se danou problematikou (nap íklad OSN, OECD, WB, WWF, IUCN a další). Základní informace o p ehradách byly erpány zejména z komplexního dokumentu Dams and Development (2000), který vydala Sv tová komise pro p ehrady WCD, a dokumentu Large Dams (1997) Sv tového svazu ochrany p írody IUCN. Klí ové informace poskytly dokumenty osob a organizací, které se zabývají zejména negativními dopady p ehrad. Nejvýznamn jší organizací tohoto druhu je International Rivers1. Jejím cílem je chránit sv tové eky a bránit práva komunit, které jsou na ekách závislé. Organizace se snaží zastavit projekty p ehrad s destruktivními dopady na životní prost edí a obyvatelstvo, zejména v rozvojových zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky. V rámci diplomové práce byl jejím autorem v zá í roku 2007 uskute n n terénní výzkum problematiky výstavby p ehrad v Ugand . B hem m sí ního pobytu v této africké zemi byla navštívena oblast, ve které se nacházejí dv p ehrady Owen Falls Dam Nalubaale a Kiira, a kde v sou asnosti probíhá zahájení stavby nové kontroverzní p ehrady Bujagali Falls Dam. V rámci možností m l autor p íležitost setkání a rozhovor
s n kolika lidmi
zainteresovanými nejen do výstavby p ehrad v zemi, ale také do rozvojových záležitostí i b žného života ob an . A p estože autor práce sám p iznává, že tento výzkum se nedá považovat za profesionální a exaktní, a to vzhledem k osobní nezkušenosti s realizací podobných výzkum , p esto informace, poznatky a názory místních obyvatel byly p i tvorb diplomové práce pln využity.
1
Donedávna známá pod ozna ením International Rivers Network, v roce 2008 došlo k p ejmenování na sou asný název.
9
4. Úvod do problematiky výstavby velkých vodních d l (p ehrad) 4.1 Definice Obecná definice p ehrady P ehrada je obecn definována jako vodohospodá ská stavba (hráz) ze zeminy, kamení nebo betonu, která je postavena nap í vodního toku. (Barták a kol., 2006, s. 864) Tato bariéra p ehrazuje vodní tok, blokuje proud eky a zadržuje vodu, ímž vzniká um le2 vytvo ená p ehradní nádrž zvaná rezervoár. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 3) Definice velké p ehrady Mezinárodní komise pro velké p ehrady (ICOLD) definuje velké p ehrady jako p ehradní díla o výšce hráze od základu minimáln 15 metr a více. Za velké p ehrady jsou uznány i p ehrady, které mají hráz vysokou mezi 5 až 15 metry, pokud má jejich rezervoár kapacitu v tší než 3 miliony metr kubických. (WCD, 2000, s. 11, Blyth, 2002) Sv tový svaz ochrany p írody (IUCN) uvádí, že sta í kapacita rezervoáru v tší než 1 milion metr kubických, pokud je délka hráze v tší než 500 metr a hydrologický spád p ehrady více než 2000 metr kubických za sekundu. (IUCN, 1997, s. 19) Po et p ehrad na Zemi Podle IUCN (1997, s. 19) bylo v roce 19973 ve sv t p ibližn 40 000 velkých a dalších 800 000 malých p ehrad. WCD (2000, s. 11) v roce 2000 uvádí existenci 45 000 velkých p ehrad. V publikaci Dams, Rivers and Rights4, vydané organizací IRN v roce 2006, je uvád no 47 000 velkých p ehrad. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 3) Major dam project International Journal on Hydropower & Dams používá termín „major dam project“ pro p ehrady, které spl ují jedno nebo více následujících kritérií: výška p ehrady v tší než 300 metr , objem rezervoáru v tší než 25 miliard metr
kubických, instalovaný výkon
hydroelektrárny více než 1000 MW. Podle této klasifikace bylo v roce 1997 ve sv t více než 300 takových p ehrad. (IUCN, 1997, s. 19) McCully (2001, s. 6) dodává, že v roce 1950 tomuto kritériu odpovídalo pouze 10 p ehrad. 2
Na rozdíl od p irozen vzniklého vodního rezervoáru, který se obecn ozna uje jako jezero. V tomto roce vyšla publikace o velkých p ehradách Large Dams, ve které je údaj uveden. 4 V p ekladu P ehrady, eky a práva. 3
10
4.2 Historie výstavby p ehrad Chanson a James (2002, s. 39) rozd lují historický vývoj p ehrad do t í základních typ : gravita ní, obloukové a pilí ové p ehrady. Z t chto hlavních typ stavitelé vyvinuli mnoho dalších druh
p ehrad. Prvním stav ným typem byly gravita ní p ehrady5. Jejich
stabilitu zajiš uje velká hmotnost jejich masivních kamenných hrází. 4.2.1 Vývoj v období p ed naším letopo tem Výstavba p ehrad má ve sv t
dlouhou historii. Podle Blytha (2002) existuje
všeobecná shoda v tom, že první p ehrady se za aly stav t zhruba p ed 5000 lety, tedy kolem roku 3000 p ed naším letopo tem. (Blyth, 2000, také McCully, 2001; WCD, 2000 a další) V tomto období se p ehrady stav ly na více místech sv ta a názory na historicky první p ehradu se proto r zní. McCully (2001) se domnívá, že první p ehrady vznikly na území dnešního Jordánska. Blyth (2002) zmi uje archeologické zbytky p ehrad ze stejného období i v Egypt , Saudské Arábii, Babylonu i na Dálném východ . N kte í archeologové považují za první p ehradu Sadd el-Kafara6. Postavili ji Egyp ané mezi lety 2950 až 2750 p ed naším letopo tem 30 kilometr jižn od Káhiry. (Bazza, 2006) P ehrada byla funk ní pouze n kolik let7. Slabé technické dovednosti tehdejších stavitel vedly k nedostate né t snosti p ehrady. Došlo k narušení hráze a následnému z ícení celé p ehrady. Po tomto neúsp chu nebyla na území Egypta až do 20. století vybudována žádná významn jší p ehrada.(Yang a kol., 1999) P ehrady hrály klí ovou roli p i rozvoji prvních civilizací v povodí ek Nil, Indus, Eufrat a Tigris. Prvními funkcemi p ehrad bylo zásobování vodou, zavlažování v zem d lství a ochrana oblastí p ed povodn mi. (Anul a kol., 2007, s. 760) Kolem roku 2000 p ed naším letopo tem byla postavena zemní p ehrada Nimrod v Mezopotámii. Stála na ece Tigris severn od dnešního Bagdádu. Zemní p ehrady jsou podobné gravita ním, jako materiál hrází je ovšem použita hlína a d evo. (Yang a kol., 1999) Na konci prvního tisíciletí p ed naším letopo tem byly p ehrady stav ny i v regionech St edozemního mo e, St edního východu, íny a St ední Ameriky. (McCully, 2001) Nejstarší p ehradou na Arabském poloostrov
byla p ehrada Marib na území dnešního Jemenu,
postavená mezi lety 500 až 600 p ed naším letopo tem. (Bazza, 2006)
5
Jinak zvané tížné p ehrady i p ehrady s tížnou hrází. V p ekladu z arabštiny znamenající p ehrada pohan . 7 Bazza (2006) uvádí, že byla zni ena povodní ješt p ed dokon ením . 6
11
4.2.2 Vývoj v období našeho letopo tu V prvním století našeho letopo tu za ali ímané p i stavb p ehrad používat materiály podobné dnešnímu betonu8 a malt . (Yang a kol., 1999) N která p ehradní díla9 z této doby se zachovala až do sou asnosti. To podle Blytha (2002) sv d í o kvalitní práci tehdejších stavitel . Gravita ní p ehrady ovšem m ly nevýhodu v podob velkého množství materiálu, pot ebného k jejich postavení. Došlo ke zdokonalení tvaru p ehrady a vzniku obloukové p ehrady. Její hráz je užší a vyžaduje mén materiálu na konstrukci. M že být ale postavena jen na geologicky vhodném míst . Nejstarší obloukové p ehrady stav li ímané na územích dnešní Francie a Špan lska. Podle Chansona a Jamese (2002, s. 41) stála první oblouková p ehrada u m sta Glanum v regionu Provence v jižní Francii. Podle jiných je nejstarší oblouková p ehrada Kebar, ležící v blízkosti iránského m sta Quam. (Yang a kol., 1999) V Evrop byli významnými staviteli p ehrad také Špan lé, zejména od sedmnáctého století. V tomto období se stav ly stále pouze gravita ní a obloukové p ehrady. Pedro de Berriz10 napsal roku 1736 první knihu o stavb p ehrad. Kniha p edstavovala nové stavební myšlenky, nap íklad návrh len né obloukové p ehrady. Podle Berrize tento typ p ehrady pot eboval pilí e na podp ru oblouk . Tato teorie nep ímo vedla ke vzniku pilí ové p ehrady. (Chanson a James, 2002, s. 42) P ehrada Almendralejo je jednou z prvních pilí ových p ehrad. P ehrada Meer v Indii je z ejm první pilí ovou p ehradou s len nou obloukovou hrází. Ze Špan lska se stavitelství p ehrad p eneslo do Ameriky. (Yang a kol., 1999) S po átkem pr myslové revoluce v Evrop
v osmnáctém století za aly p ehrady
sloužit také k výrob elektrické energie. Ve dvacátém století umožnily moderní technologie a nové stavební postupy budovat velké p ehrady, které plní sou asn mnoho funkcí. Za mezník, který p edstavuje po átek nové éry stavby velkých p ehrad, je považována Hooverova p ehrada na ece Colorado ve Spojených státech amerických, která byla uvedena do provozu v roce 1936. (IUCN, 1997, s. 4) Na dvacet let se stala nejvyšší p ehradou sv ta, potom ji za aly p evyšovat další nov postavené p ehrady. (McCully, 2001, s. 5) Od 50. let 20. století se množství p ehrad rychle zvyšovalo (Anul a kol, 2007, s. 760) a nejv tší rozmach výstavby nastal v 60. a 70. letech 20. století. Gigantické hráze se stav ly nejvíce v Brazílii, Japonsku, Turecku a ín . (Blyth, 2002)
8
V ruinách p ehrady Ponte di San Mauro byly nalezeny velké betonové bloky, které byly používány jako jádro hráze. (Yang a kol., 1999) 9 Nap íklad p ehrady Proserpina a Carnallo. (Blyth, 2002) 10 Celým jménem Don Pedro Bernardo Villareal de Berriz.
12
Od poloviny 20. století si však lidé za ali pozorn ji všímat, že se stavbami p ehrad jsou spojeny i negativní jevy. (Anul a kol, 2007, s. 760) V 70. letech dosáhla výstavba p ehrad v Evrop a Severní Americe vrcholu. V sou asnosti se tyto regiony zam ují p edevším na renovaci a modernizaci existujících p ehrad. (WCD, 2000, s. 10) V 80. letech se situace v n kterých regionech za ala m nit. (Blyth, 2002) Ve stále v tším rozsahu se vytvá ela opozice proti stavbám p ehrad. V tšinou se jednalo o nevládní organizace na ochranu životního prost edí a lidských práv, které na sebe p itáhly pozornost médií i politik
a
výsledkem bylo pozastavení mnoha projekt již ve fázi plánování. (IUCN, 1997, s. 20) 4.2.3 Aktuální vývoj V rozvinutých zemích vícemén došlo k uspokojení požadavk na vytvo ení zásob vody a stavbu hydroelektráren na výrobu elektrické energie. Tempo stavby nových p ehrad se zpomalilo, s výjimkou nap íklad Špan lska a Japonska. (WWF, 2004, s. 14) Po ty p ehrad v rozvinutých zemích z stanou v budoucnu z ejm stabilní také proto, že již existuje velmi málo míst, kde by nové p ehrady mohly stát. (Kundzewicz a kol., 2007, s. 181) Výstavba p ehrad se p esunula z rozvinutého do rozvojového sv ta, kde se p ehrady budou stav t i v budoucnu. Ve snaze o navýšení kapacity zásob vody pro nejr zn jší využití se vláda rozvojové zem tém
vždy rozhodne pro stavbu p ehrady, která zárove p edstavuje
vzor pro získání levné a dlouhodob p ístupné elektrické energie. (WWF, 2004, s. 14) V sou asnosti má nejv tší plány na výstavbu p ehrad ína. (Blyth, 2002) V posledních dvaceti letech zesílily protesty a hnutí proti velkým p ehradám a zaznamenaly mnoho úsp ch . Stavba n kterých p ehrad byla v d sledku toho zastavena a za aly se prosazovat i r zné alternativy. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 3) Vznikla hnutí a mezinárodní organizace, které se specializují na problematiku výstavby p ehrad11. Z innosti hnutí vzešly dv
deklarace. Manibeli Declaration (1994), která byla podpo ena 326
nevládními organizacemi a p edevším deklarace z Curitiby (1997), která byla výsledkem prvního mezinárodního setkání osob postižených stavbou p ehrad. Deklarace volala po zastavení
staveb
velkých
p ehrad,
vytvo ení
nezávislé
mezinárodní
komise
k
jejich p ezkoumání, obnovení životního prost edí a odškodn ní postižených osob. (Brinkerhoff, 2002, s. 327) Na konci 90. let byla Sv tovou bankou a organizací IUCN vytvo ena komise WCD, která m la posoudit velké p ehrady a navrhnout sm rnice pro budoucí rozhodování o jejich stavbách12. (England, Wallis, 2007) 11 12
WCD, IRN, ICOLD, WWF. Poznatky WCD jsou uvedeny v následujících kapitolách.
13
5. Funkce p ehrad Stavba a provoz p ehrad je prosazována jako d ležitý nástroj k ešení zvyšujících se požadavk na zdroje vody a energie, podpory ekonomického r stu a uspokojení specifických lidských pot eb. (WCD, 2000, s. 11; Brinkerhoff, 2002, s. 326) Rostoucí sv tová populace spot ebovává stále více elektrické energie a vody pro zavlažování v zem d lství, a pot ebuje stále v tší zásoby pitné a užitkové vody pro obyvatelstvo i hospodá ství. V d sledku zvyšující se frekvence p írodních katastrof a hrozby klimatických zm n roste také pot eba ochrany lidských život a majetk p ed povodn mi. (Berkamp a kol. 2000, s. 1) P ehrady by m ly mít pozitivní dopad na socioekonomický rozvoj oblasti a nem ly by ohrožovat životní prost edí. P ípadné negativní dopady jsou p i plánování p ehrad asto opomíjeny, podhodnocovány i možná zám rn neuvád ny. Brinkerhoffová (2002, s. 326) prohlašuje, že jsou v mnoha p ípadech jednoduše ignorovány. Podle Sv tového registru p ehrad organizace ICOLD z roku 1998 slouží 37 % p ehrad primárn na zavlažování, 16 % k výrob elektrické energie, 12 % jako zásobárna vody, 6 % k regulaci a p edcházení povodní, 3 % k rekreaci a 4 % k jinému ú elu. P ibližn 22 % p ehrad je multifunk ních, to znamená, že plní sou asn více funkcí13. (Berkamp a kol. 2000, s. 1) Bernacsek (1984) rozd luje p ehradní rezervoáry podle funkce na dva základní typy: zásobovací a protipovod ové. Zásobovací vypouští vodu z rezervoár do dolních tok
ek p i
obdobích sucha tak, aby m ly eky stále dostatek vody pro bezpe ný chod hydroelektráren, zem d lství a m st, a dostate nou hladinu pro í ní dopravu. Protipovod ové rezervoáry slouží ke zmírn ní potenciálních povodní a ochran oblastí na dolním toku eky. Pokud má rezervoár pouze protipovod ovou funkci, je využitelný jen v n kterých ástech roku, p i tání sn hu i v obdobích deš . V tšina rezervoár ovšem plní ob funkce sou asn . Podle Quna a Hanyinga (2007) byly projekty nejv tších sv tových p ehrad, nap íklad Bhara a Hirakud v Indii, Volta v Ghan , Kariba v Zambii i Velké Asuánské p ehrady v Egypt , symboly rozvoje a socioekonomického pokroku v rozvojových zemích, p estože byly spojeny i s mnoha problémy a negativními dopady na životní prost edí i obyvatelstvo.
13
P edevším funkci zavlažování a výroby elektrické energie. To znamená, že minimáln jednu z t chto dvou funkcí (nebo ob zárove ) plní p ibližn 75 % p ehrad. (Berkamp a kol. 2000, s. 1)
14
5.1 Hlavní funkce p ehrad 5.1.1 Zásobovací funkce P ehrady uchovávají vodu ve svých objemných rezervoárech14 a pomocí sítí potrubí a kanál ji rozesílají na další využití. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 3) Poskytují vodu na zavlažování v zem d lství a na využití v domácnostech i pr myslu. (WCD, 2000, s. 1) Spot eba vody ve v tšin zemí roste vlivem demografického a ekonomického r stu, zm n v životním stylu lidí, rozvoje vodních zásobovacích systém
a intenzifikace v
zem d lství. (Kundzewicz a kol., 2007, s. 179) P ibližn 60 až 70 % chudých lidí je závislých na zem d lství. Více než jedna miliarda osob nemá p ístup k nezávadné pitné vod . P ehrada m že vytvo it zásoby vody, která slouží zem d lství i lidem. (Homer-Dixon, 1999, s. 13) Zem d lství je nejv tší spot ebitel vody na sv t . P ibližn 70 % využívané dostupné sladké vody slouží k zavlažování. Souvisí to s r stem populace a zvyšujícími se nároky na produkci potravy k zajišt ní potravního zabezpe ení. P tina zem d lské p dy je zavlažována. S po átkem zelené revoluce v 60. letech 20. století se rozloha zavlažované p dy každoro n prudce zvyšovala, od roku 1970 byl r st pomalejší. P ehrady zavlažují p ibližn 30 až 40 % zavlažované zem d lské p dy. (WCD, 2000, s. 12-13) Rozsáhlejší zavlažování opravdu pomohlo ke zvýšení produkce potravin v rozvojových zemích. (Anul a kol., 2007, s. 768) Vlády v semi-aridních státech (nap íklad Jižní Afrika, Austrálie nebo Špan lsko) rozhodují o stavbách p ehrad s objemnými rezervoáry k zajišt ní dostate ných zásob vody pro období sucha. Klimatické zm ny mohou v t chto oblastech období sucha, bez deš
a
s minimálními pr toky v ekách ješt prodloužit, ímž se zvýší absolutní závislost oblastí na vod
uchované v rezervoárech. (Kundzewicz a kol., 2007, s. 179) Ve východní a
jihovýchodní Asii se rovn ž stav jí p ehrady s velkými rezervoáry na zachycení vody z ek v monzunových obdobích. B hem monzun
mají eky až desetinásobn
v tší pr tok a
p ehrady vytvo í zásoby vody p ed p íchodem období sucha. (WCD, 2000, s. 11) 5.1.2 Hydroenergetická funkce Hydroelektrárny byly donedávna vnímány jako dlouhodobý,
istý a levný zdroj
elektrické energie, p i jejíž výrob nedochází, na rozdíl od elektráren na fosilní paliva,
14
Viz p íloha íslo 1.
15
k produkci skleníkových plyn ovliv ujících klima na Zemi. Dnes je dokázáno, že to není pravda. Skleníkové plyny se uvol ují p i procesech probíhajících v rezervoárech p ehrad15. Využití hydroelektráren je atraktivní zejména pro zem , které nemají zásoby fosilních paliv, ale mají velký hydroenergetický potenciál. Když je hydroelektrárna postavena, její náklady na provoz jsou nízké16 a o ekává se její dlouhá životnost. (WCD, 2000, s. 14) Dostatek elektrické energie je asto klí ový faktor pro realizaci dalších ekonomických aktivit a rozvojových projekt . (Anul a kol., 2007, s. 764) Spot eba energie ve sv t roste. V rozvojových zemích roste velmi rychle v d sledku industrializace a elektrifikace. P ibližn 60 % sv tové populace je stále závislých na tradi ních zdrojích energie, p edevším d eva. Kácení les a sb r d íví p ispívá k desertifikaci. V n kterých oblastech Indie, íny nebo stát Sahelu v Africe je obtížné nalézt p írodní zdroj paliva. Lidé tráví jejich hledáním, sb rem a dopravou podstatnou ást dne. (Homer-Dixon, 1999, s. 59) Vodní elektrárna využívá potenciální energii vody, kterou pomocí vodní turbíny a generátoru p em ní na energii elektrickou. Vodní elektrárny se d lí podle pracovního režimu na pr to né, akumula ní a p e erpávací. (Šob, nedatováno) Po vynálezu vodní turbíny17 byla v roce 1827 postavena ve Francii první hydroelektrárna, ale až v 80. letech 19. století za aly velké turbíny sloužit k masivn jší výrob elektrické energie. (OECD, 2006, s. 62) Elekt ina z hydroelektráren je v sou asnosti využívána ve více než 150 zemích sv ta18. V 63 státech pochází z hydroelektráren více než polovina a ve 24 státech dokonce více než 90 % spot ebované elektrické energie. Polovina sv tové produkce elektrické energie z hydroelektráren je vyrobena v p ti státech19 s velkým hydroenergetickým potenciálem. Velké p ehrady vyrábí 19 % sv tové vyrobené elektrické energie. (WCD, 2000, s. 14) N které zem vyrábí veškerou energii v hydroelektrárnách. To sebou p ináší ur itá rizika. Závislost na jednom zdroji, v p ípad jeho omezení, m že zp sobit velké energetické problémy. Podle Adamse (2000, s. 17) je kladem, že takto vyrobená elektrická energie m že být vedením p enášena na velké vzdálenosti, ímž mohou být zásobeny i oblasti, které jsou od p ehrady zna n vzdáleny. Lerer a Scudder (1999) naopak tvrdí že prosp ch z p ehrady je díky tomu rozd len velmi nespravedliv . Elektrická energie je asto p ivedena do vzdálených m st a velkých pr myslových oblastí a prosp ch pro místní chudé komunity je tak omezen. 15
Viz kapitola 6.1.5 Stejn jako u ostatních obnovitelných zdroj energie. 17 Nej ast ji používané turbíny jsou Kaplanova, Francisova a Peltonova turbína. Každá je vhodná pro jiné podmínky provozu. (více viz Šob) 18 V eské republice se vodní elektrárny podílejí na výrob elekt iny jen 3,02 %, protože energetický potenciál eských ek je malý. Z obnovitelných zdroj energie, které tvo í celkem 4,17% podíl, p esto p edstavují nejv tší ást. innost vodních elektráren je v eské republice závislá na klimatických podmínkách. (Bufka, 2007, s. 5) 19 Kanada, USA, Brazílie, ína, Rusko. 16
16
5.1.3 Protipovod ová funkce N které p ehrady slouží k zachycování vody p i intenzivních deštích i tání sn hu v oblasti. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 3) Pomáhají tím zamezit i zmírnit záplavy, které by mohly území ohrozit. Podle WCD (2000, s. 15) mají p ehrady ve více než 75 zemích sv ta ochrannou protipovod ovou funkci. Povodn sice mohou mít i pozitivní dopady, zejména na úrodnost p dy, ale p edevším p edstavují ohrožení život , zdraví a majetku lidí. McCully (2007, s. 1) uvádí, že povodn jsou nejni iv jší a nej ast jší p írodní katastrofy zp sobující nejv tší škody. Podle Mezinárodního výboru erveného k íže mezi lety 1972 až 1996 povodn postihly ve sv t až 65 milion lidí, což bylo více než kterýkoli jiný typ katastrofy za danou asovou periodu. B hem tohoto období p išlo ro n 3,3 milionu lidí o své domovy. (WCD, 2000, s. 14) 5.1.4 Naviga ní (plavební) funkce P ehrady mohou vypoušt ním vody ze svých rezervoár v p ípad pot eby zvyšovat okamžitý pr tok eky a udržovat její hladinu na bezpe n vysoké úrovni.
eky jsou tak
splavné i v obdobích, kdy by p irozen dostate n vysokou hladinu, zajiš ující bezpe nou plavbu lodí, nem ly. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 3) P eprava lidí, zboží a materiál
po ekách podporuje rozvoj pr myslu, turismu a
ekonomiky zem . (Anul a kol., 2007, s. 764) Karyabwite (2000, s. 36) poukazuje na to, že v n kterých zemích je í ní doprava asto jediným možným zp sobem transportu. Nap íklad v Súdánu, v období deš , od b ezna do listopadu, jsou jižn od 15. stupn severní zem pisné ší ky tém
všechny pozemní komunikace nesjízdné.
5.1.5 Ostatní funkce P ehrady slouží i jako místa pro rekrea ní a sportovní aktivity obyvatel. (Blyth, 2002) N které jsou velkými centry rybolovu, obchodního i rekrea ního. (Khoa a kol., 2005) Rezervoáry mohou zv tšením obyvatelného prostoru pozitivn ovlivnit n které rybí druhy, vytvo ením p íhodných podmínek k jejich životu a rozmnožování. V nov
vzniklém
rezervoáru se mohou objevit i nové druhy ryb a do jeho oblasti mohou migrovat cizí živo išné druhy a vodní ptactvo. (Berkamp a kol., 2000, s. 1, 14)
17
5.2 Funkce p ehrad v jednotlivých sv tadílech Evropa P evážná ást evropských p ehrad slouží k výrob elektrické energie, zásobování a zavlažování v zem d lství. (European Environment Agency) Nap íklad Norsko vyrábí 99 % elektrické energie v hydroelektrárnách. (Blyth, 2002) Severní a St ední Amerika V Severní a St ední Americe p evažují víceú elové p ehrady. Nej ast ji plní sou asn funkci zavlažování, výroby elektrické energie a protipovod ové ochrany. V Severní Americe je významné také rekrea ní využití p ehrad. (WCD, 2000, s. 12) Jižní Amerika Hlavní funkcí p ehrad Jižní Ameriky je výroba elektrické energie. Díky rozsáhlému využití hydroelektráren je v celé Latinské Americe nejv tší podíl využití obnovitelných zdroj na produkci energie. (WEO, 2004, s. 228) Nejv tší p ehrada Itaipu s výkonem 14 000 MW pokrývá 93 % spot eby Paraguaye a p tinu spot eby Brazílie. Dalšími funkcemi p ehrad jsou ochrana p ed povodn mi, zavlažování a zásobování vodou. (Blyth, 2002) Asie V Asii je 65 % p ehrad využito zejména k zavlažování. P ehrada T i sout sky v ín , s nejv tším instalovaným energetickým výkonem, ale po úplném dokon ení významn zvýší procento využití p ehrad k výrob elektrické energie. (Blyth, 2002) Afrika Polovina p ehrad v Africe slouží k zavlažování a zásobování. (WCD, 2000, s. 12) Výroba elektrické energie je na vzestupu. V n kterých zemích (Demokratická rep. Kongo, Uganda, Zambie) hydroelektrárny vyrábí veškerou elektrickou energii20. (WWF, 2006a, s. 4) Oceánie Hlavní funkcí p ehrad v Oceánii je zásobování a zavlažování. P ehrady na Novém Zélandu, Fidži a v Nové Kaledonii produkují více než 50 % vyráb né elekt iny. (Blyth, 2002) 20
Viz p íloha íslo 4.
18
6. Negativní dopady p ehrad P ehrady bezpochyby p isp ly a stále p ispívají k rozvoji lidské spole nosti. Stávají se ovšem
asto ter em kritiky a pozornosti mezinárodních i místních ekologických a
humanitárních organizací. (Lerer a Scudder, 1999) V posledních letech se stále z eteln ji ukazuje, že p ínosy p ehrad pro spole nost jsou doprovázeny adou negativních dopad , zejména environmentálních a sociálních, ale i ekonomických, zdravotních, politických i kulturních. Všechny negativní dopady jsou spolu navíc provázány a asto se vzájemn zesilují. (Berkamp a kol., 2000, s. 1) Míra a závažnost negativních dopad jednotlivých p ehrad se liší projekt od projektu. WCD (2000) dokazuje, že propagáto i a zastánci p ehrad systematicky nadhodnocují jejich p ínosy, a Brinkerhoffová (2002, s. 326) dodává, že negativní dopady jsou t mi samými lidmi ignorovány. Krom negativních d sledk ve skute nosti p ehrady dostate n neplní ani funkce, kv li kterým byly postaveny. Více než polovina hydroelektráren generuje mén elektrické energie než bylo plánováno, 70 % p ehrad neplní své cíle v oblasti zásobování vodou a polovina v oblasti zavlažování. Víceú elové p ehrady také selhávají v pln ní svých funkcí. N kte í lidé se navíc kv li p ehradám ocitají ve v tším ohrožení z následk potenciálních povodní. (Imhof, Wong, Bosshard, s. 10) Adams (2000, s. 17) rozd luje dopady p ehrad z geografického a asového hlediska. Z geografického hlediska podle místa, která jsou stavbou a provozem p ehrady ovlivn na na: •
území, kde je p ehrada postavena,
•
oblast nad p ehradou proti proudu eky, ve které probíhalo vysídlování obyvatelstva a zábor p dy pro vytvo ení rezervoáru,
•
dolní tok eky pod p ehradou,
•
širší oblast kolem nov vzniklého rezervoáru,
•
oblasti, které jsou zásobeny vodou a elekt inou z p ehrady. asové hledisko zahrnuje ty i fáze: návrh a plánování21 p ehrady, stavba p ehrady, její
provoz a p ípadné vy azení p ehrady z provozu. Qun a Hanying (2007) upozor ují, že asto je jednoduše d ležit jší co nejd íve uskute nit rozvojový projekt a následné negativní dopady, které p ehrady zp sobily a zp sobují, se eší až potom. Pro dlouhodobé fungování p ehrady je nutný udržitelný rozvoj širší oblasti kolem celého rezervoáru. 21
Návrh a plánování tvo í jednu fázi.
19
6.1 Environmentální dopady 6.1.1 eky a í ní ekosystémy eky mají na Zemi významnou funkci. Pokrývají jen zlomek zemského povrchu, ale složitými mechanismy jsou propojeny s rozsáhlými územími, která se nacházejí v jejich povodích. (Berkamp a kol., 2000, s. 3) Sladkovodní í ní ekosystémy vytvá ejí p íhodné podmínky pro život rostlinných a živo išných druh , tvo í p irozené koridory pro tok energie, hmoty a migraci živo ich v krajin . (Khoa a kol., 2005) eky mají schopnost recyklace živin a samo inného išt ní vody. (WCD, 2000, s. 16) V tšina sv tových ek22 je ovlivn na p ehradami, jejich rezervoáry a zavlažovacími kanály. Dochází k fragmentaci tok a ke zm nám v proud ní vody. (Khoa a kol., 2005) Podle Wardovy a Stanfordovy (1995) teorie diskontinuity23 dochází po výstavb p ehrad k p erušení í ního kontinua a následným zm nám í ních spole enstev. Následkem zm n24 zaniká mnoho í ních druh . (Nilsson, Dynesius, 1994) Populace dalších druh jsou v ohrožení25. Ztráta biodiversity m že mít mnoho negativních d sledk . (Homer-Dixon, 1999, s. 70) P ehrady zp sobují zm ny pr tokového režimu ek, zejména takzvané špi kující elektrárny26, reagující na denní kolísání v pot eb elektrické energie, vypoušt ním vody na turbíny v ur itém ase. Mezi jednotlivými špi kami mohou být v ece i nulové pr toky. P íkladem je p ehrada Glen Canyon na ece Colorado v USA. P ehrada dramaticky zm nila denní i m sí ní pr toky eky a negativn ovlivnila její ekosystémy. (WCD, 2000, s. 78) V siln industrializovaných zemích skon ily n které projekty na ekách velkým poškozením ekosystém , nap íklad na Rýnu a Mississippi. (Lerer, Scudder, 1999)
í ní
ekosystémy postupn ztrácejí schopnost poskytovat služby, na kterých jsou lidé závislí a vytvá et podmínky nezbytné pro život rostlin a živo ich . (WWF, 2004, s. 9) P ehrada n kdy p sobí jako bariéra bránící migraci vodních i suchozemských živo išných druh . Ryby nemohou proplouvat skrz stavidla a turbíny. Nedostanou se tak na místa, kde docházelo k jejich pravidelnému rozmnožování, což m že v kone ném d sledku zp sobit i zánik celých rybích populací. (Anul a kol., 2007, s. 762) N kte í stavitelé jsou povinni vybavit p ehradu rybími pr chody, výtahy (elevátory) a zábranami proti vniknutí ryb do turbín. (Brink, McClain, Rothert, 2004, s. 8)
22
Podle WWF (2004, s. 3) až 60 %. The Serial Diskontinuity Koncept. 24 Nejen p ehrady, ale také odles ování, zne iš ování ek a rostoucí populace zp sobují zm ny, které ohrožují í ní ekosystémy. (WCD, 2000, s. 16) 25 Obzvlášt zranitelný je í ní delfín, st hovavé ryby a vodní ptáci. (WWF, 2004, s. 3) 26 Peaking hydropower dam. 23
20
6.1.2 Mok ady Mok ady jsou d ležité ekosystémy s bohatou diverzitou. Na celém sv t dochází ke zhoršování stavu a úplnému zániku mok adních oblastí. Hlavní p í inou jsou necitlivé zásahy lov ka do vodních zdroj , regulace ek a stavby p ehrad. P ehrady snižují množství vody, které dosáhne až k mok ad m. (Kingsford, 2000) N které dokonce odvod ují mok ady a p esm rují z nich vodu na zavlažování. (Khoa a kol., 2005) Bez pravidelného p ísunu vody za ínají mok ady vysychat, ímž zaniká mnoho rostlinných a živo išných druh , které jsou na tyto ekosystémy vázané. (WWF, 2004, s. 9; Kingsford, 2000; Anul a Kol, 2007, s. 762-763 ) Irácký v dce Sadám Husajn použil vysoušení mok ad jako zbra proti ásti populace zem . Husajn nechal mezi lety 1991 až 1994 v tšinu území mezi ekami Eufrat a Tigris odvodnit pomocí staveb p ehrad, hrází a odvod ovacích kanál . Sledoval tím dva cíle. Cht l potrestat a vyhnat místní arabský kmen šíitských Madán , kte í mu nebyli po válce naklon ni a zárove se cht l dostat ke zdejším zásobám ropy. (Bernhard, 2003) Po pádu Husajna v roce 2003 za ali Madánové p ehrady a hráze prorážet, aby se ob
eky vrátily do p vodních koryt
a pokusili se obnovit mok adní oblasti, což se jim z ásti poda ilo. (UN, News Centre, 2006) 6.1.3 Rybí populace Ryby jsou d ležitou složkou potravy a zdrojem živo išných bílkovin pro více než jednu miliardu obyvatel Zem . Znepokojivé zprávy o zna ných ztrátách v rybolovu, jako p ímého d sledku výstavby p ehrad, se objevují po celém sv t . Když dojde ke snížení stavu ryb, lidé ztrácejí zam stnání i výživu. (WCD, 2000, s. 16, 84) Neustálé rozši ování zavlažovaných ploch a rostoucí spot eba vody z ek ohrožuje produktivitu rybá ství. Správné zavlažovací postupy mohou minimalizovat negativní dopady na rybí populace. Nedostatek informací o p írodních procesech a možných dopadech vedou k používání neefektivních a nesprávných zavlažovacích postup . (Khoa a kol., 2005) 6.1.4 Dopady p ehradních rezervoár Budování rezervoáru P i zaplavování území p ehradního rezervoáru zanikají suchozemské ekosystémy a vymírá mnoho rostlinných a živo išných druh
27
. Postupn se na zaplaveném míst objevují
ekosystémy jezerní a pob ežní. (Berkamp a kol., 2000, s. 14) 27
V tomto p ípad dochází k nevratným zm nám ekosystému. Ekosystémové zm ny se liší délkou trvání, rozsahem p sobení i stupn m návratnosti zm n. (WCD, 2000, s. 16)
21
Vlastnosti vody P ehrady ovliv ují charakteristiky vody. V rezervoárech dochází procesem eutrofizace k rozmnožování as a sinic, což zp sobuje zne išt ní vody, úbytek kyslíku, úhyn rostlin a živo ich . Je tím také výrazn omezeno rekrea ní využití p ehrad. (Karyabwite, 2000, s. 4) Vypoušt ním vody z rezervoár p ehrad dochází ke zm nám teplotních režim
ek.
V tocích pod p ehradami dochází k vymírání druh citlivých na zm ny teplotního režimu, které nejsou schopny se zm nám p izp sobit. (WWF, 2004, s. 9) Na kvalitu vody, a zejména na zm nu teploty, mají vliv i klimatické zm ny. Rostoucí teplota vody mimo jiné snižuje samo isticí schopnosti ek. (Kundzewicz a kol., 2007, s. 178) S r stem po tu p ehradních rezervoár se zv tšuje plocha, ze které se odpa uje voda. (Anul a Kol, 2007, s. 763 ) Podle WCD se z rezervoár odpa uje až 5 % sladké vody, což p edstavuje významné ztráty, zejména pro aridní oblasti, které mají zásob sladké vody trvale akutní nedostatek. (Imhof, Wong, Bosshard, 2002, s. 10) Zanášení p ehradních rezervoár Životnost p ehrad a chod hydroelektráren jsou závislé na mnoha faktorech. Velkým problémem je zanášení p ehradních rezervoár . P i silných deštích dochází k erozi a sesuv m p dy ze svaz do rezervoáru. (Qun a Hanying, 2007) K neo ekávaným sesuv m m že dojít také p i zem t esení, sope né innosti i tajfunu. (IUCN, 1997, s. 26) WCD (2000, s. 16) odhaduje, že kapacita rezervoár se následkem zanášení snižuje p ibližn o p l až jedno procento ro n . Zanášení m že zp sobit poruchy turbín a dalších za ízení hydroelektrárny, asem hrozí zapln ní celého rezervoáru. (Clarke, 2000, s. 39) Hydroelektrárna postupn ztrácí sv j energetický výkon a v krajním p ípad m že dojít i k úplnému zastavení jejího provozu. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 5) V povodí marocké eky Moulouya
byla postavena p ehrada, která má mnoho
pozitivních socioekonomických funkcí. Odhaduje se ale, že následkem p dní eroze bude do roku 2030 rezervoár Mohammed zcela zapln n sedimenty. Zp sobí to ztrátu 70 000 hektar zavlažované p dy a 300 MW energetického výkonu. (UNEP, 2007, s. 130) V tší problémy se zanášením jsou pozorovány zejména u menších p ehrad a p ehrad postavených na dolních tocích ek. (Clarke, 2000, s. 39) Ú innou ochranou proti sesuv m je vysazování strom a zatrav ování svah kolem rezervoáru. (Qun a Hanying, 2007) Naopak odles ování svah m že proces eroze a zanášení urychlit. (Homer-Dixon, 1999, s. 19)
22
6.1.5 Klimatické zm ny P estože hydroelektrárny byly dlouho považovány za zdroj isté energie, ukazuje se, že mohou vážn ovliv ovat klima na Zemi. Konzultant Mezivládního panelu pro klimatické zm ny IPCC Eric Duchemin tvrdí, že „zelený image“ vodní elektrárny jako isté náhrady za fosilní paliva je falešný. P ehrady uvol ují do atmosféry oxid uhli itý a metan, n kdy dokonce ve v tším množství než elektrárny spalující fosilní paliva. (Graham-Rowe, 2005) Odhaduje se, že až 28 % všech skleníkových plyn by mohlo pocházet z rezervoár p ehrad. (Imhof, Wong, Bosshard, 2002, s. 10) Hlavním d vodem je velký objem uhlíku z rostlin, který se uvol uje p i zaplavení území budoucího rezervoáru p ehrady a p i následném rozkladu zatopené vegetace. Zbytky rostlin, usazené na dn rezervoáru, se rozkládají a vzniká metan, který se p i pr chodu vodní turbínou hydroelektrárny uvol uje do ovzduší. Neustálé kolísání výšky hladiny rezervoáru zp sobuje trvalý p ísun materiálu k rozkládání. B hem nízké hladiny rezervoáru za ínají b ehy a okraje nádrže znovu zar stat vegetací. Po jejich op tovném zaplavení zvyšující se hladinou za íná op t proces hnití. Z p ehrad se tak uvol uje oxid uhli itý i metan28. (Graham-Rowe, 2005) M lké p ehrady v tropických oblastech s teplejší vodou jsou v tšími producenty skleníkových plyn než chladné vody hlubokých rezervoár mírného pásma, které tvorbu emisí skleníkových plyn v nádržích zt žují. (Imhof, 2000) Brazilská p ehrada Balbina produkuje více skleníkových plyn , než tepelná elektrárna vyráb jící stejné množství elektrické energie. (Rosa, dos Santos, 2000, s. 4) V roce 1990 byly emise skleníkových plyn jiné brazilské p ehrady Curuá-Una p ibližn t iap lkrát vyšší, než kdyby bylo stejné množství energie vyrobeno z ropy. (Graham-Rowe, 2005) P ehrada Bui Dam v Ghan
29
je srovnávána s výše zmín nými brazilskými
p ehradami30, p estože podle p edstavitel projektu budou její emise velmi malé. P ehrada leží v tropické oblasti a zaplavila 440 kilometr
tvere ných území. Výkon hydroelektrárny
bude 400 MW, to dává velmi nízkou hodnotu 0,91 W p epo tenou na metr tvere ný plochy rezervoáru. Tato hodnota je srovnatelná s hodnotami brazilských p ehrad. Pr m rné emise p ehrady budou ty ikrát v tší než emise moderní elektrárny na zemní plyn. (McCully, 2008) Zvýšení globální teploty na Zemi m že ohrozit funkce n kterých p ehrad. Následkem klimatických zm n se zvyšuje etnost povodní i such. P ehrady jsou stav ny ke snížení rizik
28
Metan má podle v dc p ibližn dvacetkrát siln jší vliv na klimatické zm ny, než oxid uhli itý. Její výstavba probíhá nyní (v roce 2008). 30 Považovánými za nejv tší producenty skleníkových plyn mezi p ehradami. 29
23
t chto extrémních jev , ale silná povode m že p ehradu protrhnout a dlouhé sucho naopak vyprázdnit. P ehrada potom nem že plnit své funkce. (Kundzewicz a kol., 2007, s. 186) Velké p ehrady ovliv ují i mikroklima region , ve kterých leží. Dochází nap íklad ke zm nám vlhkosti a teploty vzduchu. Regionální klimatické zm ny sice nemohou p ímo ohrozit lidské zdraví, ale mohou negativn ovlivnit život a vývoj rostlin a živo ich . Tyto takzvané sekundární zm ny mohou následn ovlivnit i lov ka. (Anul a Kol, 2007, s. 763 )
6.2 Sociální dopady Adams (2000, s. 1) definuje sociální dopady p ehrad jako dopady, které ovliv ují život jedince nebo skupiny lidí. Rozd luje je na pozitivní (popsány výše) a negativní, okamžité a kumulativní. WWF (2004, s. 7) rozd luje sociální dopady na p ímé a nep ímé. Scudder (in IUCN, 1997, s. 42) tvrdí, že negativní sociální dopady p ehrad jsou významn
podce ovány. Dodává, že velké vodní rozvojové projekty zhoršují životní
podmínky milion místních obyvatel. P ímo postiženi jsou zejména lidé vysídlení z území budoucího rezervoáru p ehrady a komunity žijící na dolním toku eky, jejíž režim a vlastnosti jsou p ehradou zna n ovlivn ny. (WCD, 2000, s. 16) Colchester (2000, s. 16) dodává, že ovlivn ní lidí sahá mnohem dál. Lidé p icházejí o pozemky a domovy také kv li zem d lským a pr myslovým projekt m, které jsou na projekt p ehrady navázány (zavlažovací kanály, elektrické vedení a podobn ). Tyto komunity v tšinou nejsou považovány za projektem postižené a jejich práva jsou zneužívána a porušována. V místech, ve kterých nachází vysídlení lidé nový domov, rostou kv li p elidn nosti tlaky na místní zdroje. Skupinou, která je stavbou p ehrad nejvíce postižena, jsou drobní farmá i a domorodé obyvatelstvo. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 5) Adams (2000, s. 6) považuje za obzvlášt zranitelné skupiny také nejmén vzd lané obyvatele, nejchudší vrstvy populace, ženy a d ti. 6.2.1 P esídlení Stavba p ehrady vyžaduje vysídlení a zaplavení rozsáhlého území. Dochází ke ztrátám zem d lské p dy a p edchozí zástavby, p edstavující domov pro tisíce lidí. (WWF, 2004, s. 7) Tito lidé potom pat í do skupiny environmentálních (ekologických) uprchlík 31
31
.
Ti jsou definováni jako lidé, kte í byli nuceni opustit své tradi ní prost edí, do asn nebo nastálo, kv li vážnému narušení životního prost edí (p irozenému a/nebo zp sobenému lov kem), které ohrozilo jejich existenci a/nebo vážn ovlivnilo kvalitu jejich život . Narušením životního prost edí se míní fyzické, chemické a biologické zm ny v ekosystému, které do asn nebo permanentn znemož ují zachování lidského života. (LISER, 2007)
24
WCD (2000, s. 129) odhaduje, že kv li stavbám p ehrad bylo ve sv t p esídleno již 40 až 80 milion lidí. V tšinou se jedná o p esídlení nedobrovolné, spojené s nátlakem a použitím násilí, které n kdy m že skon it i smrtí. Scudder (nedatováno, s. 2) se pokouší objasnit d vod, pro neexistuje p esn jší íslo po tu vysídlených, ale pouze odhady tak širokého rozsahu. Vlády a realizáto i projekt nejsou ochotni poskytnout p esn jší informace o po tech p esídlených osob. V roce 2000 se WCD pokusila získat p esné údaje o p esídlených p ezkoumáním 150 velkých p ehrad. Jen ve 12 p ípadech WCD obdržela od realizátor projektu konkrétní data. Skute nost, že ve více než polovin
p ípad
nebyla problematika p esídlení v bec zmín na, dokazuje, jak je tato
záležitost podce ována. P itom se podle Scuddera (i Adamse, 2000) jedná o nejvážn jší problém spojený se stavbou p ehrad. Existují pouze hrubé odhady, získané analýzami zpráv a výzkum WCD, IRN, WB a nevládních organizací. (Scudder a Gay, nedatováno, s. 2) Mezi nejzraniteln jší a nejpostižen jší skupiny pat í domorodé obyvatelstvo a etnické minority. P estože mají tyto skupiny mezinárodn uznaná práva, která by jim m la poskytnout ochranu p ed zneužíváním ze strany státu a mocného soukromého sektoru, p i p ehradních projektech jsou tato práva málokdy zohled ována. Komunity se nemohou ú astnit konzultací o budoucích p ehradách, je jim zabavena p da a zamezen p ístup ke zdroj m živobytí. Musí se vyst hovat ze svých domov , asto bez slibované adekvátní kompenzace. Výsledkem je v tšinou zhoršení jejich životní úrovn a prohloubení chudoby. (Colchester, 2000, s. 16) Mnoho p ehrad v Africe zp sobilo nucené p esídlení domorodých komunit. Stavba p ehrady Volta Dam v Ghan vysídlila najednou n kolik etnických skupin. A koliv bylo oficiáln p iznáno vysídlení pouze jedné skupiny, ve skute nosti jich bylo nejmén sedm32. (Colchester, 2000, s. 16) Pro p esídlené bylo p ipraveno nové území s kapacitou 80 000 míst. Lidé se ale vrátili a bez povolení si postavili p íbytky na b ehu nového jezera, ímž ohrozili nejen svou komunitu, ale i celý region. (Anul a kol., s. 767) 6.2.2 Stavba p ehrady P i stavb
p ehrady je pot eba velkého množství nekvalifikované pracovní síly.
Protože je stavba asov velmi náro ná, m že dojít v oblasti k dlouhodob jšímu zvýšení zam stnanosti. To se dá považovat za p ínos, ale bývá to spojeno i s mnoha problémy. (Adams, 2000, s. 29) Stavba p ehrady Kariba na ece Zambezi zam stnala 10 až 15 tisíc pracovník . (WCD, 2000, s. 99)
32
Etnické skupiny Krobo, Ewe, Tongu, Akwamu, Krachi, Gonja a Dagomba.
25
Ale p ehrady v tšinou staví soukromé spole nosti z cizích zemí, které si sami ur ují pravidla. Na nejlépe placená místa dosazují vlastní leny a místní obyvatele zam stnávají jen minimáln , což dokazují p ípady z Latinské Ameriky. P ílivem d lník do oblasti se vytvá í pracovní osady, které elí problém m s alkoholem, drogami, násilím a prostitucí. Po skon ení prací se z nich stávají chudinské tvrti nezam stnaných. Po stavb p ehrady Itaipu se objevily na brazilské i paraguayské stran problémy s nezam stnanými d lníky. (Adams, 2000, s. 29) 6.2.3 Dopady na dolním toku pod p ehradou Živobytí lidí P ehrada m ní charakter dolního toku eky a ohrožuje živobytí lidí. Zem d lská innost a rybolov jsou omezeny. V severozápadní Nigérii p ehrada Bakolori na ece Dokoto na polovinu snížila množství vody, které dosáhlo do zem d lských oblastí dolního toku. Následkem toho oblast ztratila 53 % zem d lské plochy a byla významn ohrožena produkce potravy. (WWF, 2004, s. 7) Povodn Protipovod ové p ehrady mohou zabránit mírn jším povodním, ale v p ípad v tší povodn
mohou situaci spíše zhoršit. Lidé pod p ehradou staví více dom , protože
protipovod ová p ehrada vytvá í pocit bezpe í. Hustota osídlení je velká. V p ípad velké povodn , kterou p ehrada nezastaví nebo sama zp sobí, tak mohou být ztráty lidských život i materiální škody daleko v tší. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 5) McCully (2007, s. 1) uvádí t i hlavní d vody, pro mohou snahy o p edcházení povodní pomocí p ehrad selhat. Žádná stavba nem že být absolutn bezpe ná. P ehrady se staví bez p edchozího detailního hydrologického pr zkumu eky a oblasti.
asto se provádí
rozvoj území, která jsou k povodním náchylná. Investice sm ují do staveb velkých protipovod ových p ehrad na úkor jiných a efektivn jších protipovod ových opat ení. N kte í vlastníci nechávají p ehrady stále plné, aby m ly dostatek vody pro výrobu elektrické energie. Takové p ehrady ztrácí protipovod ovou funkci. (WWF, 2006b) McCully (2007, s. 7) dále uvádí seznam nejznám jších povodní, které byly zp sobeny p ehradami. P íkladem složité situace s mnoha následky jsou povodn v ín z roku 1975, p i kterých zahynulo až 230 000 lidí. Katastrofa za ala selháním p ehrady Banqiao, která neodolala náporu tajfunu. Po protržení hráze se uvolnila masa vody, která postupn zni ila dalších 62 menších p ehrad po proudu eky Huai. Povod ová vlna zabila 85 000 lidí, zbytek ob tí zahynul p i následných epidemiích a hladomoru, které v zasažené oblasti vypukly. 26
Povod ová vlna m že být vyvolána dv ma zp soby. P írodní silou33, která zni í hráz34, nebo lidskou chybou. N které povodn vznikly následkem neopatrného vypoušt ní nadm rného množství vody z p ehrady. Nap íklad v Nigérii došlo k náhlému odpušt ní vody z rezervoáru p ehrady. Lidé žijící pod p ehradou nebyli v as varováni. Povode usmrtila p es tisíc lidí a zaplavila 1500 dom . (WCD, 2000, s. 60) Monitoring odpoušt ní vody z p ehrady a systém v asného varování v p ípad protržení hráze p ehrady a hrozících povodní m že p isp t k v asné evakuaci ohroženého obyvatelstva a p edejít tím možným ob tem na životech. (IUCN, 1997, s. 29)
6.3 Zdravotní dopady P ehrady poskytují d kazy o dopadech velkých rozvojových projekt na lidské zdraví. Tato možná ohrožení nejsou dostate n zohled ována. Výstavba p ehrad ohrožuje zdravotní stav obyvatel i zví at, zejména v rozvojových zemích. (Sadler, Verocai, Vanclay, 2000, s. 20) Po stavb p ehrad byly v n kterých oblastech zaznamenány zvýšené výskyty nemocí jako je encefalitida, hemoragické hore ky, filarióza35, gastroenteritida36, nemoci zp sobené st evními parazity (Lerer a Scudder, 1999), cholera i b išní tyfus. (Anul a kol, 2007, s. 763) Stojaté vody p ehradních rezervoár jsou ideálními místy pro život a rozmnožování komár , moskyt a dalších živo ich p enášejících nebezpe né nemoci. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 8) V posledních dvou desetiletích byly podle UNEP (2007, s. 130) zaznamenány zvýšené výskyty malárie, žluté zimnice
i schistosomiózy v tropických
oblastech, zejména Afriky, kde prob hla výstavba p ehradních rezervoár . P ehrady ovliv ují potravní zabezpe ení obyvatel a snižují dostupnost vodních zdroj . P íliv d lník
z cizích zemí m že zvýšit výskyt sexuáln p enosných chorob. P i stavb
p ehrady v Lesothu zp sobili pracovníci ze sousední Jihoafrické republiky rozší ení viru HIV. (Lerer a Scudder, 1999)
6.4 Ekonomické dopady P ehrady jsou finan n náro né projekty. Mohou p edstavovat neúm rn vysokou zát ž pro slabé ekonomiky rozvojových zemích. V n kterých p ípadech cena p ehrady mnohonásobn p evýšila ro ní p íjmy státu. P ehrady Mphanda Nkuwa v Mozambiku a Nam 33
Zem t esením, sesuvem p dy, tajfunem. V p ípad protržení hráze velké p ehrady s objemným rezervoárem se územím pod p ehradou p ežene ni ivá povod ová vlna. (Kundzewicz a kol., 2007, s. 186) 35 Tropické onemocn ní vyvolané parazity vlasovce nad eledi Filariodea. 36 Zán t žaludku a tenkého st eva. 34
27
Theun II v Laosu m ly stát ob p ibližn jednu miliardu USD, což p edstavovalo v dob jejich plánování p tinásobek, respektive dvojnásobek p íjm Laosu a Mosambiku. Zastánci p ehrad tvrdili, že se investice vyplatí a p isp jí k rozvoji. Odp rci argumentovali, že dojde k poklesu r stu ekonomiky, zadlužení a omezení sociálního rozvoje. (WWF, 2004, s. 6) Navíc ob
p ehrady byly plánovány na export elektrické energie a ne pro prosp ch místních
obyvatel. (WWF, 2006b) Chudé zem by nem ly investovat do takto náro ných projekt . Podle WCD 55 % hydroelektráren produkuje mén elektrické energie, než na kterou byla elektrárna projektována. N které generují i více, ale pouze z d vod
dodate ných
investic, které zna n prodražily celý projekt. (Imhof, Wong, Bosshard, 2002, s. 32) Zem
si na stavbu p ehrady musí
asto p j it velké finan ní
ástky. Jedním
z nejvýznamn jších poskytovatel financí je Sv tová banka. Dochází k zna nému zadlužení zemí, které mají pozd ji problémy se splácením svých finan ních závazk v i bankám. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 6) Sv tová banka a regionální rozvojové banky jsou kv li financování staveb p ehrad v rozvojových zemích ter em kritiky. (Brinkerhoff, 2002, s. 327)
6.5 Politicko bezpe nostní dopady 6.5.1 Korupce Korupce je sv tový fenomén. Ackermanová (1999, s. 28) je p esv d ena, že korupce, spojená se zadáváním stavebních kontrakt a podepisováním stavebních zakázek, existuje v každé zemi, i v zemích s nejnižšími mírami korupce. V souvislosti s p ehradami se korupce objevuje v mnoha podobách. Již p i plánování p ehrady je o lukrativní zakázky mezi stavebními spole nostmi zna ný zájem. O stavbách rozhodují politici, kte í elí kritice a jsou mnohdy podrobeni vyšet ování poté, co vychází najevo informace o zvýhod ování ur itých dodavatel a realizátor stavby. (WCD, 2000, s. 187) Nejznám jší p íklady korupce spojené se stavbami p ehrad pochází z Jižní Ameriky. Ackermanová (1999, s. 28) nap íklad uvádí p ehradu Itaipu. B hem vlády prezidenta Alfreda Stroessnera37 se v Paraguayi korupce ve stavebnictví pohybovala mezi 10 až 20 %. Kv li korupci cena p ehrady stoupla na 20 miliard USD, p tinásobek p vodní ceny. P ehrada Yacyretá38 byla bývalým prezidentem Argentiny Carlosem Menem ozna ena za pomník korupce. P i plánování se po ítalo s náklady ve výši 2,7 miliard USD. Postupn však narostly na 11,5 miliard USD a projekt stále není dokon en. P ehrada produkuje pouze 60 % plánovaného výkonu. Stavební skupina, která ídila projekt p ehrady má velké dluhy a 37 38
Vládl v letech 1954-1989. Stojí na ece Paraná mezi Argentinou a Paraguají.
28
není schopna splácet své p j ky, protože projekt není ziskový. Kv li stavb p ehrady bylo p emíst no 40 000 lidí, došlo k zaplavení 1600 kilometr
tvere ných území a vyhynulo
mnoho živo išných druh . (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 5) Korupce je spojena i s p esídlováním obyvatelstva a s distribucí vody a elektrické energie z p ehrady a hydroelektrárny. (WCD, 2000, s. 187) 6.5.2 Mezinárodní bezpe nost Lidmi vyvolané tlaky na životní prost edí ovliv ují národní i mezinárodní bezpe nostní situaci a mohou být p í inou vzniku konflikt , prohlubování terorismu
i
diplomatických a obchodních spor . P íkladem je situace sporu o využití vody z eky. (Homer-Dixon, 1999, s. 3) eky asto tvo í státní hranice mezi jednotlivými zem mi. Podle WCD (2000, s. 15) je takových ek na sv t 261. Karyabwite (2000, s. 6) uvádí, že více než 300 ek je sdíleno minimáln dv ma státy. U t chto p ípad mohou necitlivé zásahy do toku eky vyvolat ozbrojený konflikt, zejména v chudých zemích zam ených na zem d lství, které jsou na vod z ek absolutn závislé. Stále ast ji se objevují názory, že v budoucnu se mezi národy bude bojovat o vodní zdroje. Homer-Dixon (1999, s. 5) uvádí možné p í iny vyvolání ozbrojeného konfliktu mezi zem mi. Figuruje zde i stavba p ehrady. Tato situace nastala v západní Africe v 70. a 80. letech 20. století. Nedostatek potravy, dlouhá sucha a rychlý r st populace p im ly vlády v povodí eky Senegal ke konstrukci p ehrad a zavlažovacích systém k posílení zem d lské innosti. Senegal a Mauretánie byly organizací FAO v roce 1982 ozna eny za zem , které bez podstatného navýšení zem d lské produkce, neuživí své rostoucí populace. P ehrady m ly podpo it rozvoj zem d lství a zavlažovacích systém , ale také sloužit k výrob elektrické energie a umožnit í ní dopravu z Atlantického oceánu do vnitrozemské zem Mali. O pár let pozd ji se ukázalo, že stavba p ehrad m la katastrofální následky.
eka Senegal tvo í státní hranice mezi Senegalem a
Mauretánií. V celé oblasti byl nedostatek úrodné p dy a vody na její zavlažování. Po postavení p ehrad hodnota p dy v povodí
eky prudce stoupla. Vláda v Mauretánii,
reprezentovaná bílými Moory, cht la zvýšení cen p dy využít ke svému obohacení. Zm nila zákony o vlastnictví p dy erných Afri an , kte í na ní doposud farma ili a pásli dobytek. Rasistické chování bílých Moor k erným Afri an m m lo dlouhou historii, ale na ja e roku 1989 dosáhlo svého vrcholu. Došlo k zabíjení senegalských farmá
v Mauretánii, což
následn spustilo vlnu etnického násilí mezi zem mi, které se ocitly na pokraji války. Nové zákony v Mauretánii vyhnaly ze zem 70 000 lidí do Senegalu. V Senegalu bylo zni eno
29
17 000 obchod , vlastn ných Moory, kte í byli vyhnáni zp t do Mauretánie. V obou státech zahynulo n kolik stovek obyvatel a konflikt po sob zanechal desítky tisíc uprchlík . (Homer-Dixon, 1999, s. 17-18, 76-77)
6.6 Kulturní ztráty P i napl ování p ehradního rezervoáru je
asto nenávratn
množství archeologických a historických míst, spole n
zatopeno a zni eno
s unikátními geografickými a
topografickými zvláštnostmi. (Anul a kol., 2007, s. 762) Velké p ehrady vážn ohrožují existenci mnoha domorodých komunit a etnických minorit. Tato spole enství p i nuceném p esídlování asto nenávratn ztrácí své tradi ní zp soby života a kulturní zvláštnosti. (WCD, 2000, s. 110)
6.7 Vybrané p íklady kontroverzních p ehrad V této kapitole jsou popsány n které kontroverzní sv tové p ehrady. Je zde patrná vzájemná provázanost jednotlivých negativních dopad . Pozornost je zam ena na ty i p ehrady. Nejsou zahrnuty p ehrady na Nilu, kterým se v nuje hlavní ást diplomové práce. 6.7.1 Three Gorges Dam – T i sout sky ( ína) ínská víceú elová p ehrada T i sout sky p edstavuje nejv tší a z ejm
také
nejkontroverzn jší vodní projekt posledních let. Vláda stavbu p ehrady prosadila jako nezbytný nástroj k ochran oblastí p ed povodn mi39, k produkci elektrické energie a k zajišt ní splavnosti eky Jang-c'- iang. (Oster, 2007) Myšlenka výstavby této p ehrady se objevila v ín již roku 191840. Projekt byl ale kv li své p ílišné asové a finan ní náro nosti neustále odkládán. Schválen byl až v 90. letech 20. století. Stav t se za alo roku 1994 a p ehrada byla dokon ena v roce 2007. Byl vytvo en 600 kilometr dlouhý rezervoár, který se bude plnit do roku 2009. (Qun a Hanying, 2007) Projekt si vyžádal p esídlení více než jednoho milionu obyvatel, což p edstavuje nejv tší množství vysídlených osob p i stavb p ehrady. P esný po et p esídlených není znám, íslo se pohybuje nej ast ji mezi 1,2 až 1,4 miliony osob. (srovnej nap íklad Jackson a Sleigh, 2000; Oster, 2007; Heggelund, 2006; IRN a další) Podle odhad WCD (2000, s. 104) bylo jen v Indii a ín kv li velkým p ehradám p esídleno 26 až 58 milion osob. 39
P ehrada by m la poskytnout ochranu p ed stoletou povodní. (UNEP, 2007, s. 219) Tehdejší panovník Su Yat-sen snil o hydroenergetické revoluci v zemi a projekt se stal symbolem ínských ambicí na vytvo ení moderního národa. (Oster, 2007)
40
30
Vláda neustále potla uje opozici. Kritici díla tvrdí, že p ehrada povodním nezabrání a navíc bude zp sobovat asté sesuvy p dy. Následkem zpomalení toku eky se bude zv tšovat její zne išt ní, což bude ohrožovat zdravotní stav obyvatel. Životní úrove
p esídlených
obyvatel rapidn klesne. Ješt p ed zahájením stavby, v roce 1989, byla zat ena odp rkyn p ehrady Dai Qing a strávila deset m síc ve v zení pro politické v zn . (Oster, 2007) Právní zastánci vysídlených osob jsou zastrašováni a fyzicky napadáni. (McCully, 2007, s. 21) asto se objevují zprávy o korupci, zpronev e financí a smrtelných trestech v projektu T i sout sky. Nap íklad WCD (2000, s. 187) s odvoláním na Francouzskou tiskovou agenturu a
ínský deník People´s Daily41 uvádí, že na po átku roku 2000 se objevily
informace, že ú edníci zpronev ili 60 milion USD z fondu, který m l sloužit na financování p esídlovacích akcí. Jeden konkrétní ú edník, usv d ený ze zpronev ry 1,5 milionu USD byl odsouzen k trestu smrti. Vláda sice tvrdila, že tyto informace nejsou pravdivé, a že nikdy neobdržela žádnou stížnost, tato prohlášení ale pozd ji pop ela státem vlastn ná média, která referovala o dalších 37 milionech USD, které m ly být zpronev eny mezi lety 2004 až 2005. Podle dostupných zpráv byli minimáln dva ú edníci z Chongqingu popraveni. (Martin, 2007) Rezervoár p ehrady zaplavil p sobivou geografickou oblast T i sout sky s horami a údolími. Údolí byla zaplavena a k ehké ekosystémy výše položených míst jsou pod zna ným tlakem po p ílivu vysídlených osob. Oblast elí problém m s p elidn ním, nedostatkem zem d lské p dy, ekologickou degradací a prohlubující se chudobou. (Qun a Hanying, 2007) Došlo ke ztrát mnoha cenných archeologických a kulturních památek. Nedostatek asu a zanedbání prací zabránilo jejich záchran . (WCD, 2000, s 118) ást zisk
z prodeje vyrobené elekt iny by m la být investována do podpory
ekonomiky a ochrany životního prost edí regionu kolem rezervoáru, který pat í mezi nejchudší v ín . Území je velmi náchylné k p dní erozi. Eroze a zanášení rezervoáru bahnem budou mít na životnost p ehrady klí ový vliv. V n kterých ástech oblasti bylo proto zahájeno vysazování strom jako prost edek proti erozi. Zatím nelze p esn odhadnout, jak velké dopady bude mít v budoucnu p ehrada na životní prost edí. Vláda doufá, že dostatek investic zabrání vypln ní katastrofických scéná . (Qun a Hanying, 2007) P esto se objevily otázky, pro
se místo jedné obrovské p ehrady nepostavilo n kolik menších a mén
náro ných p ehrad. (Oster, 2007) Nutnost vytvá ení zásob vody, výroby elektrické energie a jejich následná distribuce do pot ebných míst bude v ín neustále r st. (Homer-Dixon, 1999, s. 24) V zemi probíhá
41
Online verze lánku dostupná: http://english.peopledaily.com.cn/english/200009/08/eng20000908_50099.html
31
rychlým tempem budování dalších velkých p ehrad, nap íklad Laxiva dam na Žluté ece i Xiangjiaba dam na ece Yangte. (McCully, 2007, s. 21) 6.7.2 Tehri Dam (Indie) P ehrada Tehri je postavena na ece Bhagirathi, hlavním p ítoku Gangy. Výstavba probíhala od roku 1978 do roku 2004. V roce 1987 komise Ministerstva životního prost edí stavbu p ehrady p ezkoumala a postavila se proti projektu. Indická vláda ale záv ry komise odmítla a projekt nechala pokra ovat. (IRN, 2002) Na stavb
se podíleli inžený i z Ruské
federace. Hydroelektrárna p ehrady má instalovaný výkon 2400 MW. P ehrada by m la zavlažovat 6,6 milion akr zem d lské p dy a poskytnou pitnou vodu pro statisíce obyvatel. (Sharma, 2003) Od po átku projektu se nejv tší obavy objevovaly v souvislosti s odolností p ehrady proti p ípadnému zem t esení. P ehrada se nachází v seismicky vysoce aktivní oblasti. Podle projektant
by m la odolat zem t esení o síle do 7,2 stupn
Richterovy škály, ale
seismologové se obávají, že region m že zasáhnout zem t esení o síle až 8,5 stupn Richterovy škály. Pokud se hráz protrhne, voda ohrozí velká m sta ležící pod p ehradou, ve kterých žije p es p l milionu obyvatel. Na svazích nad p ehradou dochází k astým sesuv m p dy. Ty mohou zaplnit rezervoár nebo vyvolat velkou povod ovou vlnu. (IRN, 2002) A koliv zábor p dy na vytvo ení rezervoáru probíhal již od roku 1979, p esídlování obyvatel provázely neustálé problémy, protože neexistovaly plány na odškodn ní postižených ani p esná ísla p esídlených osob. Mnozí obyvatelé, kte í p išli o p du, nebyli v bec uznáni jako projektem postižení. V záv re né fázi projektu, od prosince roku 2002 bylo b hem šesti m síc zaplaveno území, ve kterém žilo 100 000 lidí. Zcela pod vodou se ocitlo m sto Tehri a 40 vesnic. Dalších 72 vesnic bylo zaplaveno áste n . (Wong a kol., 2007, s. 22) Kv li velkému zanášení rezervoáru se o ekává podstatné zkrácení životnosti p ehrady. Cena za jednotku vyrobené elekt iny je dvakrát v tší, než pr m rná cena v okolních indických státech. P edstavitelé p ehrady jsou zapleteni v n kolika úplatká ských aférách. Prošet uje se 6 p ípad korupce a zpronev ry financí. P edpokládané náklady na stavbu vzrostly z 612 milion USD na 1,87 miliardy USD. (IRN, 2002; Sharma, 2003) Indická vláda má v plánu propojit v zemi 37 hlavních ek pomocí výstavby série p ehrad a kanál . Tyto p ípadné zásahy do vodních režim
ek by mohly ješt více prohloubit
problémy s nedostatkem sladké vody v sousedním stát Bangladéš. (Wong a kol., 2007, s. 22)
32
6.7.3 Campos Novo (Brazílie) Jedná se o nejv tší p ehradní projekt, který žádá o zapojení do systému Mechanismus istého rozvoje CDM. (Haya, 2007, s. 8) Mechanismus
istého rozvoje42 je obdobou
mechanismu spole né spolupráce p i realizaci projekt se zam ením na snižování emisí skleníkových plyn . Byl vytvo en jako jeden ze t í mechanism v rámci Kjótského protokolu k boji proti klimatickým zm nám. (MŽP, 2007) Tato p ehrada se ale stala symbolem protest
proti stavb p ehrad a zneužívání
lidských práv v Latinské Americe. Stavba za ala v roce 2001 a dokon ena byla v roce 2005. V ervnu roku 2006 došlo kv li nekontrolovanému odpoušt ní vody za ú elem vyprázdn ní rezervoáru ke zhroucení obtokového tunelu. Po rozsáhlých opravách za ala hydroelektrárna vyráb t elekt inu až v kv tnu roku 2007 a v listopadu téhož roku požádali její p edstavitelé o vstup do systému CDM. Více než 3000 osob ze 750 rodin muselo být p esídleno, v tšina bez kompenzací, které jim byly vládou slíbeny. N kolik dalších tisíc lidí žijících pod p ehradou bylo také postiženo, zejména kv li snížení výnos z rybolovu a ztrátou úrodnosti p dy. Tyto komunity nebyly v bec považovány za sou ást projektu a neobdržely žádné kompenzace. Zpráva rady OSN pro lidská práva (UN Human Rights Council) tvrdí, že deset lidí bylo zat eno a n kolik dní v zn no kv li p ípravám protest a demonstrací v roce 2005. V Brazílii je násilné potla ování protest proti stavbám p ehrad b žné. (Haya, 2007, s. 8) Bosshard (cit. in McCully, 2007, s. 20) také vidí v systému CDM kontroverze. Uvádí p ípad p ehrady Xiaogushan v ín . P ehrada byla v srpnu roku 2006 uznána ke vstupu do systému CDM. Zástupci Sv tové banky p esv d ili OSN, aby p ehradu p ijala do systému CDM, protože pot ebuje finan ní p íjmy z prodeje emisních kredit na úsp šné dokon ení projektu, p estože ten byl již tém
hotový. Ale b žn
jsou úv ry poskytovány pouze
v p ípad , že by projekt bez finan ní podpory nemohl pokra ovat. Je to tedy pouze p íklad podvodu v systému obchodování s emisemi skleníkových plyn . 6.7.4 Sardar Sarovar (Indie) P ehrada Sardar Sarovar leží na páté nejdelší indické ece Narmada. (Lupine, 2007) Stavba za ala v roce 1987 a v roce 2007 byla dokon ena. Podle vlády tím Indie ud lala krok vp ed a p ehrada zm ní budoucnost zem . Má zajistit vodu, zavlažování a elektrickou energii pro miliony lidí v chudém regionu na západ zem . P ehrada by se m la postupn napojit na sí kanál o délce 86 000 kilometr a pomoci p i závlahách 1,8 milionu hektar zem d lské 42
Více o tomto mechanismu lze nalézt v dokumentu Kjótský protokol k rámcové úmluv OSN o zm n klimatu na stránce http://chmi.cz/cc/kyoto.html
33
p dy. Poskytne pitnou vodu pro 20 milion lidí a bude sou ástí protipovod ové ochrany. Sou ástí p ehrady budou dv hydroelektrárny. (Hermová, 2007) P ehrada se stala pro jedny symbolem ekonomického rozvoje, který p inese prosp ch pro miliony chudých, pro druhé naopak symbolem utrpení statisíc
místních obyvatel.
(Sadler, Verocai, Vanclay, 2000, s. 10) Od po átku se projekt stal ter em vleklých sv tových kampaní na ochranu životního prost edí a lidských práv. Deset let trvaly spory mezi dv ma sousedícími státy o to, jak bude rozd lena voda a energie z p ehrady. (Hermová, 2007) Do projektu vstoupila i Sv tová banka a poskytla p j ku 450 milion USD (Sadler, Verocai, Vanclay, 2000, s. 23) Po velkých protestech a silné opozici v roce 1993 z projektu vystoupila a na 10 let se od financování p ehrad v Indii distancovala. (WCD, 2000, s. 19) V roce 1979, p i plánování výstavby se po ítalo s 40 000 p esídlenými.V roce 1987 Sv tová banka uvedla 60 000 p esídlených, v roce 1991 po et stoupl na 120 000 a v roce 2000 na 205 000 p esídlených. (WCD, 2000, s. 19) V minulosti také trvaly 5 let spory s aktivisty, kte í tvrdili, že se bude muset vysídlit až 320 000 osob, v tšinou chudých zem d lc , kte í nedostanou novou p du. (Hermová, 2007) Po et p est hovaných nakonec tohoto ísla dosáhl. Vláda selhala v poskytnutí adekvátního místa pro p esídlené. V tšina vody bude odvedena do velkých m st na pr mysl, a do zem d lství. Pouze malé množství vody ze zásobovacích kanál je ur eno pro obyvatelstvo chudých vesnic. (Lupine, 2007) P ehrada p ipraví eku o velké množství vody, což velmi ovlivní obyvatele dolního toku. Hlavní kanál, který vodu odvede do vzdálených m st a na závlahy zem d lství je 250 metr široký a stovky kilometr dlouhý. (Sadler, Verocai, Vanclay, 2000, s. 10) V d sledku jeho stavby p išlo o domov 157 000 lidí. (WCD, 2000, s. 104) Projekt se má v budoucnu ješt rozší it, což by zp sobilo vysídlení dalších statisíc osob. (Lupine, 2007) Obr. 1. P ehrada Sardar Sarovar43
43 44
Obr. 2. P ehrada Tehri Dam44
P evzato z: http://www.industcards.com/sardar.jpg P evzato z: http://wrmin.nic.in/writereaddata/imagepg/Img58.jpg
34
Obr. 3. P ehrada T i Sout sky45
Obr. 4. Pln ní rezervoáru p ehrady Tehri46
45 46
P evzato z: http://media.washingtonpost.com/wp-dyn/content/photo/2006/05/17/PH2006051702306.jpg P evzato z: http://www.woodstock.ac.in/News/Fall2005/images/large/TehriDam.jpg
35
7. Charakteristiky eky Nil a jejího povodí 7.1 P írodní charakteristiky eky Nil Nil je nejdelší ekou Afriky a pat í mezi dv nejdelší eky sv ta47. Údaje o délce Nilu nejsou zcela jednotné, podle rozdílných p ístup se uvádí v rozmezí 6670 až 6850 kilometr . (srovnej nap íklad Sandwidi, Stein, s. 3; Pottinger, 2004, s. 1; Karyabwite, 2000, s. 9 a další) Nil má dv hlavní zdrojnice v podob Bílého a Modrého Nilu, které se stékají u súdánského hlavního m sta Chartúmu a dál pokra ují pod jednotným názvem Nil. Nejv tší p ítok tvo í eka Atbara. Má i n kolik menších zdrojnic a p ítok
48
. (El-Fadel, 2003, s. 108)
Nejvíce vody Nilu poskytují Etiopské hory (83 % pochází z horského jezera Tana), dále rovníková Afrika (z Burundi a Ugandy pochází 16 % vody Nilu) a 1 % vody p itéká s etiopskou ekou Atbarou. Nil te e od rovníku ke St edozemnímu mo i, kde vytvá í rozsáhlou deltu s mnoha rameny a um lými kanály, která je nejlidnat jším místem celého nilského povodí. (Kjeilen, nedatováno)
7.2 Hydrologická charakteristika povodí Nil se od ostatních velkých sv tových ek odlišuje tím, že polovina jeho toku protéká územím, které má velmi nízký úhrn deš ových srážek. Tém
všechna voda Nilu pochází z
oblasti, která zabírá pouze 20 % povodí. Zbytek území je aridní a semiaridní, zásoby vody a deš ové srážky jsou minimální, naopak vypa ování a ztráty z prosakování vysoké. Pro n které zem povodí, nap íklad Demokratickou republiku Kongo, p edstavuje Nil jen malou ást vodních zdroj . V tšina ostatních je ale na vod z Nilu zcela závislá.(Karyabwite, 2000, s. 11) Nil je nejd ležit jší pro státy Egypt a Súdán, protože p ivádí vodu do nejsušších oblastí Afriky. Bez Nilu by byl tém
celý Egypt pokryt pouští a neexistoval by zde tém
žádný život. Nil má velkou zásluhu na tom, že Egypt je jedním z nejmocn jších stát Afriky a Blízkého východu. (UTD, The River Nile) Organizace WWF vydala seznam deseti nejohrožen jších sv tových ek. Z velkého množství afrických ek ve výše zmín ném seznamu figuruje pouze Nil. Nejv tší ohrožení Nilu zp sobuje p ílišné využívání jeho vody a klimatické zm ny. (Wong a kol., 2007, s. 28)
47
I když se vedou neustálé diskuze, jestli je delší Nil nebo Amazonka, významné sv tové organizace (v etn OSN a International Rivers), prvenství p ipisují africkému Nilu. http://ga.water.usgs.gov/edu/riversofworld.html http://countryprofiles.unep.org/profiles/BR , http://internationalrivers.org/en/africa/nile-basin 48 Viz p íloha íslo 5.
36
7.3 Socioekonomická charakteristika regionu Povodí Nilu se nachází v deseti státech49: Burundi, Demokratická republika Kongo, Egypt, Eritrea, Etiopie, Ke a, Rwanda, Súdán, Tanzanie a Uganda. Má rozlohu p es t i miliony kilometr
tvere ných, což odpovídá zhruba desetin
rozlohy celého afrického
kontinentu. (Sandwidi, Stein, 2003, s. 3, i další) Tabulka . 1: Rozd lení povodí Nilu Stát
Rozloha státu [km2]
Burundi DR Kongo Egypt Eritrea Etiopie Ke a Rwanda Súdán Tanzanie Uganda
27 835 2 345 410 1 001 450 121 320 1 127 127 582 650 26 340 2 505 810 945 090 236 040
Území ležící v povodí Nilu [km2] 13 260 22 146 326 751 24 921 365 117 46 229 19 876 1 978 506 84 200 231 366
Procento zem ležící v povodí Nilu [%] 0,4 47,6 0,7 0,9 10,5 32,6 0,8 20,5 11,7 32,4 1,5 7,9 0,7 75,5 63,6 79,0 2,7 8,9 7,4 98 (p evzato z: Karyabwite, 2000, s. 10)
Procento z rozlohy povodí Nilu [%]
P ímo v povodí Nilu žije p ibližn 160 milion lidí. V zemích, které jsou na vod z Nilu závislé, žije 300 milion obyvatel. (Phoon, Shamseldin, Vairavamoorthy, 2004, s. 392) Populace roste rychlým tempem, navzdory válkám a jiným katastrofám, které mnoho zemí povodí nedávno sužovaly nebo ješt sužují. (Sandwidi, Stein, 2003, s. 9) Nejv tší koncentrace obyvatel je v povodí Modrého Nilu, následují Bílý Nil, Nil a Atbara. (Hamad, El-Battahani, 2004, s. 28) O ekává se, že v p íštích 25 letech se populace v povodí zdvojnásobí. Vysoký p ír stek obyvatel vytvá í stále v tší tlaky na p írodní zdroje. Zem d lství50, které bude muset produkovat více potravy, i rychle rostoucí pr mysly, budou spot ebovávat stále více vody. Ale vzhledem k suchému klimatu p jdou tyto požadavky uspokojit jen velmi obtížn . (El-Fadel, 2003, s. 107-108) Naopak se p edpokládá, že množství dostupné vody v regionu bude stále klesat. (Sandwidi, Stein, 2003, s. 9) Bude nutné zabezpe it ochranu vodních zdroj . Nedostatek vody m že ješt zhoršit chudobu, která je již 49
Podobná situace je u ek Zambezi a Niger, které protékají osmi, resp. deseti státy. (Homer-Dixon, 1999, s. 69) Sandwidi a Stein (2003) pokazují na to, že n které státy horního toku (nap íklad Demokratická republika Kongo, Tanzanie, Uganda, Rwanda i Ke a) mají dostatek deš ových srážek a zem d lství nepot ebuje zavlažování. Pro ostatní, zejména Egypt a Súdán, p edstavuje Nil jediný vodní zdroj, ili pokud cht jí tyto státy zavlažovat, musí erpat vodu z Nilu.
50
37
nyní problémem celé Afriky. Z 25 zemí sv ta, které mají podle statistik nejv tší procento populace bez p ístupu k adekvátnímu množství nezávadné pitné vody, jich v Africe leží 19. (El-Fadel, 2003, s. 107-108) Práv vztah mezi r stem populace a chudobou je velmi d ležitý. Státy povodí Nilu mají slabé ekonomiky a jsou vysoce zadlužené. Objevují se obavy, zda v p ípad rychlého r stu populace bude v bec možný socioekonomický rozvoj. V souvislosti s problémem zajišt ní dostate ného množství potravy a udržitelného využívání vodních zdroj bude klí ové snížit r st populace. To by mohlo snížit i bezpe nostní a politické nap tí v souvislosti s obavami o dostupnost vodních zdroj v regionu. (Karyabwite, 2000, s. 33) Údaje OSN z roku 2003 dokazují, že ve v tšin stát povodí Nilu je malá dostupnost vody na jednoho obyvatele za rok51. Následující tabulka p ináší výb r ze 180 sledovaných zemí. Pro snadn jší srovnání jsou uvedeny i údaje n kterých stát mimo povodí Nilu. Tabulka . 2: Dostupnost vody ve vybraných státech
Po adí
Zem
Dostupnost vody: m3/obyvatele/rok
1 Grónsko 10 767 857 2 USA (Aljaška) 1 563 168 3 Francouzská Guayana 812 121 4 Island 609 319 7 Kongo 275 679 8 Papua Nová Guinea 166 563 18 Laos 63 184 41 25 183 Dem. r. Kongo 115 2 833 Uganda 124 2 591 Tanzanie 129 2 074 Súdán 137 1 749 Etiopie 139 1 722 Eritrea 154 985 Ke a 156 859 Egypt 159 683 Rwanda 161 566 Burundi Pozn.: Tu n zvýrazn né státy leží v povodí Nilu
51
Poznámka 1. místo na sv t 1. místo Severní Ameriky 1. místo Latinské Ameriky 1. místo Evropy 1. místo Afriky 1. místo Oceánie 1. místo Asie 1. místo povodí Nilu ------------------(p evzato z: Unesco, 2003)
Nedostatek vody je jedním z nejvážn jších problém sou asnosti. V mnoha rozvojových zemích rychlý r st populace ohrožuje a snižuje dostupnost vody na jednoho obyvatele pod 1000 metr kubických za rok, což je obecn považováno za minimální množství vody pro bezpe ný a kvalitní život v pr m rn rozvinuté zemi. Nejvážn jší je situace na St edním východ a v mnoha ástech Afriky. V roce 1997 žilo zhruba 430 milion lidí v oblastech s akutním nedostatkem vody. Podle prognóz OSN by se jejich po et mohl v roce 2025 zvýšit na 2 až 3 miliardy. Nejvyšší poklesy dostupnosti vody se o ekávají nap íklad ve státech Jihoafrická republika, Somálsko, Rwanda, Malawi, Omán, i v dalších. (Homer-Dixon, 1999, s. 66-68)
38
7.4 Hlavní p ehrady na Nilu Nejvýznamn jší, nejv tší a také nejkontroverzn jší p ehrady na Nilu leží ve státech Egypt, Súdán a Uganda. Jejich p ehled p ináší následující tabulka. Tabulka . 3: Významné p ehrady na Nilu
Název p ehrady
Stát
Roseries dam Kajbar dam Sennar dam Jebel Awlia dam Merowe dam Karadiky dam Aswan High dam Owen Falls dam Nalubaale Owen Falls dam Kiira
Súdán Súdán Súdán Súdán Súdán Etiopie Egypt Uganda Uganda
eka Nil Nil Modrý Nil Bílý Nil Nil Modrý Nil Nil Viktoriin Nil Viktoriin Nil (Tabulka vytvo ena autorem)
Uganda plánuje vystav t n kolik nových p ehrad na Nilu. Jejich názvy jsou nap íklad Karuma, Kalagala, Ayago, Murchison Falls a Masindi. O problematice nejvýznamn jších p ehrad na Nilu pojednává kapitola íslo 8.
7.5 Významné smlouvy a konflikty v povodí Nilu Povodí Nilu je dlouhá léta velmi neklidnou oblastí a riziko vypuknutí konfliktu o vodní zdroje je zde vysoké52. Státy na dolním toku53 jsou na vod z Nilu zcela závislé. Stát m na horním toku bylo a je využívání vody Nilu omezováno. (Pottinger, 2004, s. 1-2) Spory v povodí probíhaly již od dob prvních egyptských civilizací, které se objevily p ed 5000 lety, a pokra ují až do dnešní doby. (El-Fadel, 2003, s. 109) N kte í bezpe nostní analytici (nap íklad Homer-Dixon) p edpovídají, že Nil má potenciál v blízké budoucnosti vyvolat ozbrojený konflikt mezi státy jeho povodí. (Sandwidi, Stein, 2003, s. 5 ) Vzhledem k tomu, že tlaky na spot ebu vody z Nilu rostou, situace mezi všemi deseti státy povodí se zost ují. Krom aktuálních problém tyto spory pramení i ze dvou kontroverzních smluv, které vznikly b hem koloniálního období.
52
Celá oblast severu Afriky a Blízkého východu je kv li rostoucí populaci, suchému klimatu a nedostatku vody potenciálním místem pro brzký konflikt o p írodní zdroje. (El-Fadel a kol., 2003, s. 107) 53 Súdán a Egypt.
39
7.5.1 První koloniální smlouva První smlouva byla podepsána roku 1929 mezi Velkou Británií a tehdy nov nezávislým Egyptem. Takzvaná „Smlouva o vod
Nilu54“ u inila z Egypta jediného
spot ebitele vody z eky. (El-Fadel, 2003, s. 111) Ve smlouv bylo doslova uvedeno, že „nikdo nem že realizovat žádné práce i jiná opat ení, které by vedly ke snížení množství vody tekoucí do Egypta, bez svolení z egyptské strany“ (Sandwidi, Stein, 2003, s. 6) Historicky velmi napjaté vztahy mezi Egyptem a ostatními státy se touto a další smlouvou ješt zost ily. Egypt potom v souvislosti s ekou Nil mnohokrát hrozil ostatním stát m válkou a použitím vojenské síly. (Homer-Dixon, 1999, s. 139) 7.5.2 Druhá koloniální smlouva Po získání nezávislosti v roce 1956 Súdán požádal Egypt o úpravu smlouvy z roku 1929. B hem následujících dvou let se mezi ob ma státy odehrálo množství spor . Když Súdán prohlásil, že dále smlouvu nehodlá dodržovat, poslal Egypt na hranice se Súdánem svou armádu. V roce 1958 se v Súdánu uskute nil vojenský p evrat. Nová vláda byla naklon na Egyptu a roku 1959 nakonec došlo mezi státy k dohod a úprav p vodní smlouvy. (Sandwidi, Stein, 2003, s. 6-7) Její název byl „Dohoda o plném využití Nilu55“. Tento pakt se stal nejkontroverzn jší smlouvou pro všechny ostatní státy povodí. (El-Fadel, 2003, s. 111) Egypt smlouvou získal lukrativní práva na 87 % vody Nilu, Súdán na zbylých 13 %. (Pottinger, 2004, s. 2) Britové tím dosáhli svého dlouholetého zám ru, aby všechnu vodu Nilu m ly pod úplnou kontrolou tyto dv její nejd ležit jší kolonie v oblasti56, mimo jiné na zavlažování bavlníkových plantáží. (Sandwidi, Stein, 2003, s. 7) Exkluzivní práva na využití Nilu pomohla Egyptu vybudovat Velkou asuánskou p ehradu, která zaplavila i 6 500 kilometr
tvere ných v Súdánu. Súdán smlouvou získal
mnohem v tší množství vody pod svou kontrolu a mohl provést adu rozvojových projekt , vyžadujících velké množství vody. (Pottinger, 2004, s. 2) 7.5.3 Nesouhlas ostatních stát povodí V tšina ostatních zemí povodí byla tehdy britskými koloniemi. Jejich zájmy byly reprezentovány koloniální mocí a z staly stranou p i podpisu dohod. (Pottinger, 2004, s. 2) 54
V originále Nile Water Agreement. V originále Agreement for the Full Utilization of the Nile. 56 Britové se od po átku snažili zamezit ostatním stát m využívat vodu z Nilu. Už v roce 1891 podepsali s Itálii smlouvu, která zamezila tehdejší italské kolonii Etiopii realizovat své zavlažovací projekty. Další smlouva byla podepsána v roce 1902 už s nezávislou Etiopií, v roce 1906 s Kongem a další s Francií. Všechny zakazovaly ostatním zemím jakékoliv zásahy do Nilu, které by snížily množství vody pro Egypt.(Sandwidi, Stein, 2003, s. 7) 55
40
Etiopie od po átku protestovala, že a koliv je její území zdrojem podstatné ásti vody Nilu, nebyla v bec sou ástí dané dohody. (Arsano, Tamrat, 2004, s. 15) Podobn argumentovaly i ostatní státy horního toku Nilu, které po získání nezávislosti za aly deklarovat svá práva na využití vody, která se nachází uvnit jejich území. Vyvolávaly tím zna né nap tí a nevoli ze strany Egypta a Súdánu. (Sandwidi, Stein, 2003, s. 7) V roce 1980 egyptský prezident Anwar el-Sadat prohlásil, že pokud Etiopie podnikne opat ení, která budou blokovat právo Egypta na nilskou vodu, nebude mít Egypt jinou možnost, než použít sílu. (Homer-Dixon, 1999, s. 139) B hem 90. let se objevila ur itá snaha o vy ešení spor nilského povodí a rozvinutí regionální spolupráce tak, aby voda Nilu byla sdílena spravedliv ji. Vyjednávání byla ale dlouhá a neefektivní, žádný úsp ch, v podob nalezení ur itého konsenzu, se nedostavil. Zástupci Keni, Ugandy a Tanzanie otev eli novou debatu o legitimit p vodních dohod. (Science in Africa, 2003) Objevily se i žádosti na Egypt o kompenzace za nespravedlivé smlouvy. V roce 2003 Ke a hrozila nedodržováním „nespravedlivé“ smlouvy, což egyptský ministr pro p írodní a vodní zdroje ozna il jako akt vyhlášení války. (Pottinger, 2004, s. 2) 7.5.4 Situace v sou asnosti N které zem povodí za ínají po období vále ných konflikt p emýšlet o své obnov a socioekonomickém rozvoji. Bez možnosti využívat vodu z Nilu ale bude rozvoj ekonomiky a zem d lství zcela nemožný. (Sandwidi, Stein, 2003, s. 9) P íkladem je Etiopie, která nyní využívá jen 1 % z toku Nilu. To je zlomek toho, kolik vody Nilu z této zem pochází. (Arsano a Tamrat, 2004, s. 15) Podle Pottingerové (2004, s. 2) to vypadá, že po letech válek by se v zemi mohl udržet mír a poskytnout as pro rozvoj zem . Etiopie má velké plány na zavlažování a hydroenergetiku. K tomu ale nezbytn pot ebuje zvýšit objem využívané vody z Nilu. (Arsano a Tamrat, 2004, s. 15) Pomocí US Bureau of Reclamation57 za ala vláda aktualizovat plán z roku 1964, který navrhoval 33 vodních projekt na Modrém Nilu. Problémem je, že všechny tyto projekty by v p ípad realizace snížily množství vody Nilu o 4 až 8 miliard kubických metr za rok. V Etiopii se navíc buduje mnoho malých zavlažovacích p ehrad, které pr tok Nilu také ovliv ují. (Pottinger, 2004, s. 2) 7.5.5 Možnosti nové dohody Navzdory jasné nespravedlnosti smlouvy se nalezení ešení, se kterým by souhlasilo všech deset stát povodí, nezdá p íliš reálné. (Pottinger, 2004, s. 2) Regionální experti jsou
57
Americký ú ad pro zúrodn ní.
41
p esv d eni, že Egypt a Súdán nebudou ochotni znovu jednat o nové smlouv , která by jim zna nou ást práv na využití vody z Nilu odebrala. A vztahy mezi nimi a ostatními státy jsou stále zna n napjaté a podrážd né. (Science in Africa, 2003) Egypt je do jisté míry ochoten povolit stavby pouze hydroelektráren a malých zásobovacích p ehrad, které neohrozí egyptské zavlažovací systémy. (Sandwidi, Stein, 2003, s. 9) Na druhou stranu se ale Egyptu a Súdánu za neochotu vzdát se ásti vodních zdroj nem že nikdo p íliš divit. Oba dva státy jsou extrémn suché a tém
bez srážek. V Egypt je
86 % zem klasifikováno jako velmi suché a zbytek jako suché. (Pottinger, 2004, s. 2) Nil je jediným zdrojem vody pro Egypt. (Abu-Zeid, El-Shibini, 1997, s. 210) Na Nilu je závislých 85 % obyvatel Súdánu. (Hamad, El-Battahani, 2004, s. 28) 7.5.6 Budoucí vývoj Populace regionu roste velmi rychle a zem dolního toku nejsou již nyní schopny vyprodukovat dostatek potravy. Hrozba klimatických zm n m že situaci brzy zhoršit. Silné zne išt ní navíc neustále snižuje kvalitu vody v Nilu. A práv na základ všech t chto skute ností Egypt agresivn odmítá žádosti ostatních stát o povolení v tších odb r vody z eky nebo áste né odklon ní jejího proudu na zavlažování i stavbu v tších p ehrad. V b eznu roku 2004 Egypt ost e naléhal na státy horního toku, aby lépe hospoda ily se svými vodními zdroji a aby efektivn ji využívaly své hojné deštivé srážky. (Pottinger, 2004, s. 2) V roce 2025 m že až 16 % celého afrického kontinentu (200 milion
lidí) trp t
akutním nedostatkem vody. V tšina zemí se spoléhá na zem d lství, které je nejv tším spot ebitelem vody. (El-Fadel, 2003, s. 107) Sv toví experti, zabývající se problémy s vodou, jsou p esv d eni, že v Nilu není a nikdy nebude dostatek vody na uskute n ní všech cíl stát povodí. Krom nerealistických zavlažovacích plán
se uvažuje o výstavb mnoha p ehrad. Všechny tyto projekty jsou
vzájemn neslu itelné a spole n s nadm rným erpáním vody a probíhajícími klimatickými zm nami mohou p ivést region na pokraj katastrofy a ozbrojených konflikt , které by dále oslabily ekonomiky zemí a prohloubily chudobu jejich obyvatel. (Pottinger, 2004, s. 1) Bývalý egyptský ministr zahrani ních v cí Boutros Boutros-Ghali již v roce 1988 pronesl v tu: „P íští válka v našem regionu bude o vodu Nilu“. (Sandwidi, Stein, 2003, s. 1) P vodní zám r v podob r stu ekonomiky a zajišt ní dostatku vody pro zavlažování v zem d lství, který m l nastartovat rozvoj stát
a snížit chudobu obyvatel, by m l
bezpochyby v p ípad vypuknutí ozbrojeného konfliktu opa ný efekt.
42
7.6 Iniciativa povodí Nilu – Nile Basin Initiative NBI Spolupráce mezi státy povodí Nilu byla až do 70. let 20. století slabá. Potom byl z ízen projekt Hydromet Survey jako první orgán na regionální spolupráci mezi státy povodí. Po 25 letech byl nahrazen smlouvou TECCONILE, která vytvo ila komisi na podporu rozvoje a environmentální ochrany eky Nil. (Karyabwite, 2000, s. 38) NBI byla založena jako nástupce TECCONILE v roce 1999 ministry58 vodních zdroj stát nilského povodí v hlavním m st Tanzanie Dar-es-Salaamu. Sídlem sekretariátu se stalo ugandské m sto Entebe. (Arsano a Tamrat, 2004, s. 19) Cílem NBI je udržovat Nil v dobrém stavu, snižovat potenciální hrozby konflikt v povodí a vytvá et podmínky pro spravedlivé sdílení vodních zdroj . V prohlášení NBI stojí, že Nil má potenciál strategie „win-win“, to znamená, že všichni n co získají. Týká se produkce potravin, dostupnosti energie, rozvoje pr myslu, ochrany životního prost edí a jiných rozvojových aktivit v regionu. (Pottinger, 2004, s. 2) lenové NBI sdílejí spole nou vizi: „Dosáhnout udržitelného socioekonomického rozvoje pomocí spravedlivého využívání spole ných vodních zdroj povodí a užitk z nich pramenících“. (Karyabwite, 2000, s. 40) Programy rozvoje zahrnují aktivity spojené s rybolovem, bojem proti desertifikaci, povod ovým managementem, snižováním zne iš ování eky, efektivním a udržitelným využíváním vody a s omezením chorob spojených s vodou. (Pottinger, 2004, s. 2) Hamad a El-Battahani (2004, s. 40) to shrnují do socioekonomického rozvoje a sdílení prosp ch . Na druhou stranu je z ejmé, že NBI ve svých plánech rozvoje také uvažuje o výstavb velkých zavlažovacích kanál
a konstrukci mnoha velkých p ehrad s hydroelektrárnami,
zejména k podpo e r stu ekonomiky. Ovšem studie WCD poukazují na to, že nedokonale naplánované a postavené p ehrady problémy chudoby ne eší. Naopak se asto zhoršuje nespravedlivá distribuce vody a prohlubuje se environmentální degradace, což v kone ném d sledku chudobu oby ejných lidí paradoxn prohlubuje. Otázkou z stává, zda NBI bude brát v potaz doporu ení ze strany WCD a jiných organizací p i plánování svých akcí v povodí Nilu. (Pottinger, 2004, s. 3-4)
58
Na založení se podílela i Sv tová banka, Rozvojový program OSN (UNDP) a Kanadská agentura pro mezinárodní rozvoj CIDA. (Pottinger, 2004, s. 2)
43
8. Výstavba p ehrad na ece Nil Tato kapitola se v nuje hlavním p ehradám na Nilu. Je zam ena na státy Egypt, Súdán a Uganda. Popisuje okolnosti a p edevším kontroverze a negativní dopady staveb na regiony, p ípadn celé státy, ve kterých se nacházejí. U státu Uganda jsou využity i poznatky autora z m sí ního terénního výzkumu, který v této zemi prob hl v zá í roku 2007. Byla navštívena místa, kde stojí p ehrady a kde má být v blízké budoucnosti postavena nová p ehrada Bujagali Falls Dam. Autor absolvoval rozhovory s lidmi, znalými místních pom r a zainteresovanými do problematiky výstavby p ehrad na ece Nil, i s b žnými ob any.
8.1 Uganda Obr. 5. Mapa Ugandy
8.1.1 Základní informace Uganda je vnitrozemský stát, ležící ve východní Africe. Sousedí s Ke ou, Súdánem, Demokratickou republikou Kongo, Rwandou a Tanzanií. Rozloha zem
je 236 000 kilometr
tvere ných. Významnou sou ástí území je p ibližn 36 000 kilometr
tvere ných Viktoriina
jezera, které náleží Ugand , a které p edstavuje pramen eky Viktoriin Nil59. V zemi žije p ibližn 30 milion obyvatel. (World Fact Book, CIA, 2008a) (UTL, 2008) 8.1.2 Rozvojová problematika a strategie Uganda je azena mezi nejmén rozvinuté zem . Navzdory rychlému ekonomickému r stu nedávných let stále z stává mezi nejchudšími zem mi Afriky. (Ford, 2007) Zem je zna n
závislá na zahrani ní rozvojové pomoci, která p edstavuje p ibližn
polovinu
národního rozpo tu. (White, 2006) Podle hodnoty indexu lidského rozvoje HDI60 se Uganda nachází na hranici mezi st edním a nízkým indexem lidského rozvoje, na 154. míst ze 177
59 60
Místní název pro Bílý Nil. Human Development Index.
44
sledovaných zemí. (HDR, 2007)
Zem
má t etí61 nejvyšší míru p irozeného p ír stku
obyvatelstva62 na sv t , s ímž souvisí mnoho problém . (UN, 2007, s. 53) Polovina populace je mladší patnácti let a v zemi je vysoká nezam stnanost63, zejména mezi mladými lidmi a ženami. Pod hranicí chudoby žije 35 % obyvatel. (HDR, 2007) Uganda byla sice první zemí sub-saharské Afriky, která zaznamenala v posledních letech pokles míry rozší ení HIV/AIDS64, p esto tato choroba p edstavuje stále velký problém s mnoha fatálními následky. (UNAIDS, 2007, s. 17) O ekávaná délka života je 50 let a v zemi je vysoká mate ská i d tská úmrtnost. (UAC, 2006) Podle fondu pro ugandské sirotky (Uganda Orphans Fund) se v zemi nachází tém
2 miliony sirotk a v p íštích 10 letech by jejich po et mohl stoupnout až na 10
milion . Rozvojové strategie zem Po zhodnocení t chto informací se m že zdát, že problematika ešení nedostatku elektrické energie, která je v souvislosti se stavbou p ehrad v Ugand diskutována v této kapitole, není v porovnání s výše zmín nými problémy primárn pot ebná. Nicmén dostatek elektrické energie a její distribuce mezi všechny obyvatele ozna ila ugandská vláda jako jeden z d ležitých nástroj k ešení rozvojových problém zem . (MEMD, 2002, s. 8) Strategie
ešení rozvojových problém
jsou obsaženy v dokumentech Country
Strategy Paper CSP, Poverty Reduction Strategy Paper PRSP a Poverty Eradication Action Plan PEAP. Prioritou vlády je snížení chudoby obyvatelstva. Hlavním nástrojem je PEAP, který zárove slouží jako PRSP. Obsahuje ty i hlavní pilí e: 1. Udržitelný ekonomický r st a strukturální transformace. 2. Dobré vládnutí a bezpe nost. 3. Zvýšení p íjm chudého obyvatelstva. 4. Zlepšení kvality život chudých obyvatel. (PRSP, 2002, s. 8) Mezi hlavní p ekážky rozvoje pat í chudoba, korupce, špatná infrastruktura, bezpe nostní situace na severu zem , nízká produktivita zem d lství a další vlivy. Pro zajišt ní ekonomického r stu a snížení chudoby je krom jiných opat ení zmín no maximální využití velkého hydroenergetického potenciálu zem . (CSP, 2003)
61
Hodnotou 3,32. Na prvních dvou místech se nachází Niger (3,52), respektive Mali (3,34). (UN, 2007, s. 53) UN (2007) o ekává, že se v Ugand do roku 2050 populace v porovnání s rokem 2006 ztrojnásobí. 63 P esné údaje o mí e nezam stnanosti nejsou dostupné ani na stránkách ugandského Ministerstva práce, ani nap íklad na stránkách organizace CIA, Mezinárodního trhu práce a dalších. 64 Podle HDR byla v roce 2005 v zemi míra rozší ení HIV/AIDS mezi lidmi od 15 do 49 lety na hodnot 6,7 %. Podle Národní komise AIDS se míra rozší ení v roce 1992 pohybovala kolem 30 %. (UAC, 2006) 62
45
8.1.3 Energetické problémy a energetická politika zem Energetické problémy zem A koliv je podle Forda (2007) Uganda považována za potenciální zdroj energie, kterou by mohla zásobit celý region východní Afriky, sama Uganda dlouhá léta trpí následky chronického nedostatku elektrické energie, který negativn ovliv uje život obyvatelstva i chod hospodá ství. (Pottinger, 2007, s. 1) Po celé zemi je rozší ena takzvaná energetická chudoba. (MEMD, 2002, s. 3) Podle posledních odhad má pouze 5 % obyvatel Ugandy p ístup k elektrické energii v domácnosti. Je to jedna z nejnižších mír elektrifikace na sv t . (Ford, 2007) Ve venkovských oblastech, kde žije 85 % populace zem , je elekt ina dostupná pouze pro 1 % obyvatel. (Mugirya, 2007) Nedostatek elektrické energie zap í inil v nedávných letech pokles rychlosti r stu hrubého domácího produktu. Dalším problémem jsou asté výpadky elektrického proudu, které negativn
ovliv ují chod nemocnic, podnik , škol i domácností a znep íjem ují
každodenní život obyvatelstva a turist . (WB, 2007a) Lidé si st žují na nedostatek elekt iny, a na to, že výpadky proudu poškozují jejich za ízení. (Price, 2007, s. 48) V roce 2006 byl v Kampale pravidelný cyklus dvanácti hodin, kdy byl dostupný elektrický proud, následován dvanácti hodinami bez proudu. (White, 2006) N které dny bylo m sto zcela bez elektrického proudu i celých 24 hodin. (Probert, 2007) Nedostatek elekt iny p ispívá i k odles ování. D evo se t ží nejen na vývoz a zpracování, ale také na otop pro chudé obyvatelstvo. V roce 1962 bylo v Ugand 100 000 kilometr
tvere ných les , v roce 2007 už jen 16 000. Podle zprávy State of the World´s
Forest z roku 2007 m že zem p ijít o všechny lesy do roku 2040. (Price, 2007, s. 50) Uganda je v sou asnosti zcela závislá na chodu jediných dvou hydroelektráren v zemi, Nalubaale a Kiira, ze kterých pochází veškerá vyrobená elektrická energie. (Ford, 2007) Tato závislost je pro fungování státu velmi nebezpe ná. Energetická politika Ugandy Zem
má p esto velký hydroenergetický potenciál. Cílem energetické politiky,
zakotvené i v ústav rozvojovými
republiky z roku 1995, je efektivní využití t chto zdroj
problémy,
k rozší ení
dostupnosti
elekt iny
a
uspokojení
k boji s rostoucích
energetických pot eb obyvatelstva i hospodá ství. Vláda chce realizovat ekonomický a sociální rozvoj zp sobem, který sníží chudobu v zemi, a bude zárove šetrný k životnímu prost edí. Energetická politika je podporována i strategií PEAP, ve které je uvedeno, že 46
energie má p ímý dopad na zmírn ní chudoby. Energetická politika má usnadnit realizaci dalších vládních program , nap íklad plán na modernizaci zem d lství, liberalizaci hospodá ského prost edí a decentralizaci. (MEMD, 2002, s. 1-3, 8) V posledním desetiletí se vláda a ministerstvo energetiky zam ily na podporu prosazování staveb velkých p ehrad s hydroelektrárnami na ece Nil. Prioritním projektem se stala p ehrada Bujagali Falls Dam. (Pottinger, 2007, s. 1) Otázkou je, jakým zp sobem a s jakými následky, pozitivními a negativními, bude energetická strategie realizována. 8.1.4 Historie výstavby p ehrad v Ugand 8.1.4.1 Nalubaale a Kiira65 První p ehrada v zemi Nalubaale66 byla postavena za vlády anglické královny Elizabeth II v roce 1954. (Muramuzi, Oweyegha-Afunaduula, 2005, s. 2) V roce 1993 za aly kv li rostoucím požadavk m na energii práce na druhé p ehrad Kiira. Originální název67 p ehrady Kiira napovídá, že šlo v podstat pouze o rozší ení p ehrady Nalubaale. Nová p ehrada m la zužitkovat nadbyte nou vodu p ehrady Nalubaale k výrob další elektrické energie. Kiira leží pouze jeden kilometr od Nalubaale, na konci 1,3 kilometr dlouhého vodního kanálu, který byl speciáln vybudován pro odklon ásti vody z p ehrady Nalubaale. Hlavní ást projektu byla dokon ena roku 1999 a provoz p ehrady spustil sou asný prezident Yoweri Museveni. V roce 2002 byla instalována poslední t etí turbína. (Kull, 2006, s. 4) 8.1.4.2 Problémy a kontroverze p ehrad Nalubaale a Kiira Vylou ení ve ejnosti Stavba p ehrady Nalubaale byla uskute n na výhradn z rozhodnutí koloniální vlády ve Velké Británii a jejího zastoupení v Ugand . Nejsou k dispozici záznamy, které by prokázaly participaci nebo alespo
konzultace s místními obyvateli ze strany vlády a
realizátor projektu p i jeho p íprav a uskute n ní. Podobná situace se opakovala i p i stavb p ehrady Kiira. Bylo to p ekvapivé, protože podle Muramuziho a Afanaduuly (2005, s. 2) se již Uganda nacházela v období, kdy plné zapojení ve ejnosti do rozvojových proces bylo považováno za sou ást demokratických princip .
65
Mapa s p ehradami Nalubaale a Kiira viz p íloha íslo 6. a elektronická p íloha íslo 2. (Dostupné na CD). Tehdejší název byl Owen Falls Dam. 67 Owen Falls Dam Extension. 66
47
Nedostate ný výkon hydroelektráren Ob hydroelektrárny selhávají v produkci elektrické energie. Jejich chod je závislý na výšce hladiny Viktoriina jezera, které je zdrojem vody Viktoriina Nilu. Provoz hydroelektráren je velmi citlivý na kolísání klimatu a období sucha, které ovliv ují velikost pr toku eky. Nap íklad v únoru roku 2006 velká sucha zp sobila snížení produkce energie v hydroelektrárnách o t etinu a vyvolala tím v zemi energetickou krizi. (WWF, 2006a, s. 4) P ehrada Nalubaale, která m la instalovanou kapacitu 150 MW, dosahovala v roce 1986 výkonu pouze 60 MW, p esto byla její instalovaná kapacita na konci 80. let 20. století navýšena na 180 MW. D sledkem rychlého ekonomického r stu a industrializace mezi lety 1994 až 2004 bylo zdvojnásobení poptávky po elektrické energii. Tuto poptávku m la pomoci uspokojit nová p ehrada Kiira s instalovanou kapacitou 120 MW a s plánovaným rozší ením v budoucnu na 200 MW. Ale ani Kiira navrženého výkonu nedosahovala. (IRN, 2006) Vliv p ehrad na výšku hladiny Viktoriina jezera Jediný odtok z Viktoriina jezera se nachází u ugandského m sta Jinja. Místo je ozna ováno jako pramen Viktoriina Nilu. Voda p vodn protékala p es skalní bariéru a vytvá ela vodopády Rippon Falls. Tato p írodní hráz fungovala jako p irozený regulátor odtoku vody z jezera.
ím nižší byla výška hladiny jezera, tím mén vody hráz propustila.
Touto jednoduchou regulací se výška hladiny udržovala na bezpe né a vícemén konstantní úrovni. P i p ípravách na stavbu p ehrady Nalubaale britští inžený i v roce 1952 hráz odst elili a uvolnili masu vody v rezervoáru za hrází. P ehrada Nalubaale potom v roce 1959 de facto prom nila Viktoriino jezero v p ehradní rezervoár. Od tohoto období již odtok z jezera není regulován samovoln , ale je pod lidskou kontrolou prost ednictvím provozu p ehrady Nalubaale a pozd ji i Kiira. (Kull, 2006, s. 3) V uplynulých letech byl pozorován zna ný pokles hladiny Viktoriina jezera. V roce 2006 m lo toto druhé nejv tší sladkovodní jezero68 na sv t rekordn nízkou úrove hladiny, více než 1,1 metr pod desetiletým pr m rem. Následky negativn ovlivnily životy milion obyvatel nejen Ugandy, ale i Keni a Tanzanie. (McCully, 2007, s. 20) Existují dva hlavní názory na p í iny poklesu hladiny jezera. Podle oponent p ehrad z staly b hem m ené periody deš ové srážky v oblasti stabilní a ani teplota v regionu se nezvýšila tak, aby zp sobila velkou evaporaci. Hlavní p í inou poklesu hladiny jezera jsou 68
Viktoriino jezero je nejv tší jezero v Africe a druhé nejv tší sladkovodní jezero sv ta podle parametru rozloha v kilometrech tvere ných. Je rovn ž nejv tší tropické jezero a sedmé nejv tší sladkovodní jezero podle objemu zadržované vody. (unhabitat.org)
48
podle této skupiny expert p ehrady Nalubaale a Kiira a jejich nadm rná spot eba vody pro pohon turbín hydroelektráren. (Awange a kol., 2007) Zastánci p ehrad, v etn tehdejšího ugandského ministra energetiky Syda Bbumba, naopak prohlašovali, že pokles hladiny je pouze d sledkem dlouhého období sucha, které region postihlo. (IRN, 2006) Organizace IRN v únoru roku 2006 zve ejnila svou studii p í in poklesu hladiny jezera od nezávislého hydrologa Daniela Kulla z Keni. (McCully, 2007, s. 20) Podle Kulla (2006, s. 1) byly poklesy hladiny jezera z let 2004 až 2005 ze 45 % d sledkem sucha a z 55 % následkem nadm rné spot eby vody pro chod hydroelektráren p ehrad Nalubaale a Kiira. Ob p ehrady p ekro ily povolené množství vody odebírané z Viktoriina jezera. Vliv podle Kulla m la i nevhodná konstrukce p ehrad. Sv tová banka, která pomohla p ehrady postavit, ve svých dokumentech užívala vysoce optimistické odhady množství vody, které bude dosta ující na provoz hydroelektráren. (McCully, 2007, s. 20) Kull (2006, s. 1) zd raz uje, že je p i plánování a analýze náklad a p ínos
69
nové
p ehrady Bujagali Falls Dam nutné zohlednit aktuální hydrologickou situaci regionu i eky a dlouhodobé poznatky a výsledky výzkum p i pozorování dynamiky Viktoriina jezera. 8.1.5 Projekt Bujagali Falls Dam Ani existence dvou hydroelektráren nezaru ila dostate né navýšení produkce elektrické energie na uspokojení ekonomických a rozvojových aktivit a cíl . Nedošlo ani k omezení stále
ast jších výpadk
proudu v zemi (EIB, 2008) Dalším, v po adí t etím,
projektem energetické strategie ugandského ministerstva energetiky se stal projekt p ehrady Bujagali Falls Dam (BFD). (Nevin, Masina, 2007) Má uspokojit rostoucí požadavky na elekt inu. (CSP, s. 14) Podle Sv tové banky projekt zastaví výpadky proudu, posílí ekonomický r st a zlepší kvalitu život milion obyvatel Ugandy. „Když bude p ehrada hotova, zbavíme se tmy“, pronesl sou asný ministr energetiky Daudi Migereko, když schvaloval projekt. (Price, 2007, s. 50) P ehrada bude postavena na Viktoriin Nilu. Sou ástí projektu bude hydroelektrárna o instalovaném výkonu 250 MW na ostrov Dumbell, p ibližn osm kilometr severn po proudu Nilu od dvou existujících hydroelektráren Nalubaale a Kiira. (Ford, 2007) Mapa oblasti p ehrad BFD, Nalubaale a Kiira viz p íloha íslo 6 a elektronická p íloha íslo 2.
69
Cost-Benefit Analyses.
49
8.1.5.1 Kontroverze projektu BFD Vláda Ugandy se myšlenkou vybudovat n kolik nových velkých p ehrad na Nilu (v etn BFD) zabývala již od roku 1994. (Muramuzi, Oweyegha-Afunaduula, 2005, s. 2) Od po átku projekt BFD provází ada kontroverzí, nezodpov zených otázek a protest mnoha mezinárodních i místních nevládních ekologických a humanitárních organizací, nap íklad IRN, NAPE, SBC70 a dalších. Vylou ení ve ejnosti a selhání projektu BFD v roce 2003 Po dohod mezi ugandskou vládou, Sv tovou bankou, stavebními spole nostmi a úv rovými institucemi byla ve ejnost z procesu op t vylou ena, obdobn jako p i výstavb p edešlých p ehrad. Na rozdíl od p edchozích p ípad
ovšem ve ejnost podnikla kroky,
kterými se do projektu BFD sama zapojila. To vyvolalo negativní a odmítavé reakce ze strany vlády, Sv tové banky, realizátor stavby a zastánc velkých p ehrad v Ugand i na celém sv t . Tyto skupiny se pokusily zmanipulovat ve ejnost, aby souhlasila s projektem, p ípadn narušit její soudržnost, ale bez úsp chu. (Muramuzi, Oweyegha-Afunaduula, 2005, s. 2) Ob anská spole nost po vlád
požadovala v tší transparentnost p i p id lování
stavebních zakázek v projektu BFD. V roce 2001 požádala Sv tovou banku o vyslání vyšet ovatel
do zem , kte í m li zjistit p ípadnou korupci p i dohod Power Purchase
Agreement (PPA) mezi vládou a americkou spole ností AES Corporation, nejv tší soukromou spole ností zabývající se produkcí elektrické energie, na konstrukci p ehrady BFD v hodnot 550 milion hodnotící zpráv
USD. Sv tová banka inspek ní tým do Ugandy vyslala. V jeho
se objevilo mnoho kritik, v etn
rozhodnutí Sv tové banky ponechat
dokument PPA v utajení p ed ve ejností. (Eigen, 2003) Spory o klí ový dokument se nakonec dostaly až p ed ugandský soud. Místní environmentální organizace Green Watch vyhrála spor s vládou a Sv tovou bankou a vrchní soudce Egona-Ntende na ídil v listopadu roku 2002 kontroverzní dokument zp ístupnit. (Izama, 2002) Téhož roku Sv tová banka oznámila, že kv li protest m a obvin ním z korupce pozastavuje svou ú ast a finan ní podporu v projektu BFD. (Mekay, 2002) Banka mimo jiné neunesla kritiku od své vlastní nezávisle vytvo ené komise, podle které by p ehrada ohrozila životní prost edí a celý projekt považovala komise jako nerealizovatelný. (Beattie, 2002) Následn se z projektu stáhlo n kolik stavebních a dodavatelských firem, v etn hlavní spole nosti AES. P edstavitelé AES prohlásili, že mají finan ní problémy, a že jsou
70
Organizace Save Bujagali Crusade, kterou založil bývalý politik Martin Busumba. (Lacey, 2001)
50
znechuceni neustálými protesty a ro ním zpožd ním za átku realizace projektu, který se m l stát nejv tším zahrani ním investi ním projektem v historii východní Afriky. (Lacey, 2003) Podle jiných názor za odstoupením hlavního ú astníka projektu v srpnu roku 2003 stála krom místní opozice p edevším tíha z úplatká ských a korup ních obvin ní spole nosti, které vrhaly negativní stín na celý projekt. (Price, 2007, s. 48-49) Kone ným d sledkem zrušení p j ky ze strany Sv tové banky a odstoupení realizátor stavby bylo téhož roku 2003 úplné zastavení projektu BFD. (Muramuzi, Oweyegha-Afunaduula, 2005, s. 2) Ochránci životního prost edí i mnoho oby ejných lidí regionu tuto skute nost p ijalo s velkým nadšením, ale jejich radost netrvala p íliš dlouho. (Lacey, 2003) Naopak ekonomové p edpovídali v d sledku zastavení projektu ohrožení p edpokládaného silného r stu hospodá ství zem . (Economist Inteligence Unit, 2003) Obnovení projektu BFD i jeho opozice Navzdory tomuto prvotnímu neúsp chu projektu se ugandská vláda ani Sv tová banka plán na výstavbu p ehrady BFD nevzdaly a usilovaly o jeho rychlé obnovení. Po p ekonání mnoha p ekážek vláda na konci roku 2005 oznámila, že v roce 2006 bude projekt BFD restartován s p edpokládaným dokon ením v roce 2009. (IRN, 2006) Nakonec došlo ješt k dalšímu ro nímu odkladu, protože vláda hledala spole nosti, ochotné investovat do kontroverzního projektu. Plánovaný termín dokon ení byl odsunut na rok 2011. (Ford, 2007) Od samého po átku projektu je vláda varována místními i mezinárodními organizacemi p ed negativními environmentálními i sociálními dopady, které by p ehrada mohla zp sobit. Veškerou kritiku ale striktn odmítá a dává projektu plnou podporu. (IRN, 2006) Již jednou zastavený projekt se op t dostal do centra mezinárodní pozornosti. Místní organizace National Association of Proffesional Environmentalists NAPE s finan ní podporou Ford Foundtation uskute nila konzulta ní proces s cílem zjistit, zda stále existují nevy ešené záležitosti projektu. Proces zahrnoval n kolik setkání, kterého se ú astnily projektem postižené komunity, zástupci vlády, Sv tové banky, soukromého sektoru, spole nosti BEL, dalších institucí a skupin v deckého i humanitního zam ení. V b eznu roku 2007 se uskute nilo v hlavním m st Kampale ve ejné projednávání projektu. B hem t chto konzulta ních proces
a setkání vyšlo najevo mnoho kontroverzních témat, které z staly nevy ešeny.
Objevila se i nová znepokojení budoucích dopad projektu. Jsou uvedena v následujících kapitolách. (NAPE, 2007, s. 3)
51
Realizáto i projektu BFD Dva roky po odstoupení spole nosti AES z projektu byla zformována71 spole nost Bujagali Energy Limited BEL, která byla pov ena realizací projektu BFD. Vláda a BEL podepsaly smlouvu se spole ností Saliny Costruttori. (Nevin, Masina, 2007) Tato italská stavební firma se stává hlavním hrá em na africkém trhu s hydroenergetikou72. Spole nost Uganda Electricity Transmission Company Ltd (UETCL), která je další sou ástí projektu, poskytne firm Saliny 90 milion USD. (Ford, 2007) Cena a financování projektu Cena projektu neustále roste. Podle posledních analýz z roku 2007 byla na úrovni 800 až 900 milion USD. Je ale jisté, že se bude dále zvyšovat, možná až k jedné miliard USD, jako d sledek úrok a výstavby dodate ných opat ení a pohotovostních mechanism proti p ípadným negativním dopad m. (NAPE, 2007, s. 5) Ministerstvo energetiky reagovalo na protesty proti zvyšující se cen
projektu prohlášením, že v d sledku r stu cen ropy a
stavebních materiál na sv tových trzích roste i cena projektu. (Mugirya, 2007) P i srovnání ceny a p edpokládaného instalovaného výkonu hydroelektrárny 250 MW vychází cena p ibližn 3,5 milion USD na 1 MW. Podle odborník ale m že mít BFD za sou asných hydrologických podmínek výkon maximáln 121 MW, potom cena za 1 MW stoupne na více než 7 milion USD. Pro porovnání, u p ehrady T i sout sky v ín vychází cena za 1 MW zhruba na 1,34 milion USD. Srovnávat tyto dv p ehrady nelze, ale ínská ekonomika je mnohem siln jší než ugandská. Podle NAPE by si tedy vláda nem la dovolit podporovat takto finan n náro ný projekt. (NAPE, 2007, s. 5) Sv tová banka, která se po událostech v roce 2002 z projektu BFD stáhla, v srpnu roku 2007 oznámila sv j návrat do projektu. Podpora energetických projekt v Africe byla ze strany Sv tové banky asto pouze symbolická73, ale v p ípad projektu BFD v Ugand je zna ná. Podle Sv tové banky se v p íštích 15 letech zdvojnásobí množství pracovní síly v zemi, budou vytvá ena nová pracovní místa v rozvíjejícím se pr myslu, turismu a dalších komer ních službách. V tšina t chto odv tví je náro ná na elektrickou energii. Nová hydroelektrárna by m la p edstavovat d ležitý krok k zajišt ní dostatku energie pro tyto
71
Na vytvo ení spole nosti BEL se podílela ke ská spole nost Kenya´s Insdustrial Promotion Services a SG Bujagali Holdings Ltd, pobo ka americké spole nosti Sithe Global Power. (Price, 2007, s. 49) 72 Získala kontrakt i v Etiopii na hydroprojekt o výkonu 435 MW. (Ford, 2007) 73 Nap íklad p i budování ropovodu mezi zem mi Kamerun a ad se Sv tová banka na projektu podílela krytím 5 % financí. (Ford, 2007)
52
aktivity. Instituce Sv tové banky poskytnou projektu 360 milion USD74. Evropská investi ní banka EIB poskytne spole nosti BEL 135 milion
USD. V tšinu ostatních finan ních
prost edk na pokrytí projektu by m la poskytnout Africká rozvojová banka ADB a další organizace75. (Ford, 2007) Existují však vážné obavy, že
ást z vysoké ceny p ehrady
dopadne na oby ejné spot ebitele. P itom podle Sv tové banky více než 70 % obyvatel žije za mén než 1 USD na den. (Mugirya, 2007) Ztráta vodopád Bujagali Falls Dam Spole nost BEL prohlásila, že hydroelektrárna BFD bude pr to ná, proto environmentální dopady na eku budou malé, protože nebude pot eba vybudovat rezervoár p ehrady. (Ford, 2007) Není to pravda, protože projekt BFD po ítá se zaplavením vodopád Bujagali Falls na Nilu. Jde o sv toznámou a hojn navšt vovanou turistickou atrakci, a možná nej ast jší d vod návšt vy turist v zemi. Krom ztráty vzácného kulturního a duchovního bohatství m že region p ijít o podstatný zdroj p íjm z turismu. (Robinson, McLeod, 2006) Proto proti stavb BFD protestuje i mnoho turistických spole ností, které provozují rafting a jiné vodní sporty na Nilu, a které poskytují ubytování pro turisty v kempech u vodopád . P ehrada by tato místa nenávratn zatopila. (Price, 2007, s. 50) Majitelé spole ností autorovi76 práce potvrdili, že souhlasí s tím, že zem pot ebuje více energie, ale zárove dodávali, že jsou ur it i jiná místa, kde mohou p ehrady stát. Podle NAPE turismus p ináší zemi každoro n p íjmy ve výši 100 milion USD. Navíc je o tyto atrakce stále v tší zájem. Ekonomické ztráty, pramenící ze zániku vodopád , nebyly dostate n posouzeny. V ohrožení se ocitnou i další vodopády po proudu eky, Kalagala Falls. (NAPE, 2007, s. 4) P i zaplavování oblasti Bujagali Falls se pod vodou ocitne i mnoho í ních ostrov , které mají bohatou diverzitu. (Nevin, Masina, 2007) Mnoho místních obyvatel je na p íjmech z turismu zcela závislých. „Bojím se p ehrady a jsem proti její stavb “, íká šestnáctiletý Mohammed Kasanko, který žije v místní vesnici a na živobytí si vyd lává nebezpe nou prací. Za drobné peníze plave pro turisty v divoké ece. Dodává, že projektem nic nezíská, protože elekt inu ve svém chudém obydlí mít stejn nikdy nebude. (Robinson, MacLeod, 2006) Strategie p ípadných kompenzací za ztráty chudých obyvatel nejsou rozvinuty. (IRN, 2006) 74
Konkrétn Mezinárodní finan ní korporace IFC poskytne spole nosti BEL 130 milion USD, Mezinárodní asociace pro rozvoj IDA poskytne 115 milion USD ve prosp ch komer ních v itel projektu BFD a 115 milion USD je p islíbeno od Mezinárodní agentury pro garanci investic MIGA. 75 Na projektu by se m la nap íklad podílet i N mecká banka pro rozvoj. (Mugirya, 2007) 76 Spole nosti v Jinje a Kampale.
53
Pro místní obyvatele kmen Basoga a Baganda, kte í žijí v blízkosti Nilu, je voda z eky posvátná. Na jejích b ezích jsou poh beni jejich p edkové a lidé jsou p esv d eni, že duchové mrtvých p ežívají ve zví ené vod Nilu. Pro tyto obyvatele by p ípadné zaplavení oblasti znamenalo zánik jejich duchovního života. (Lacey, 2001) V dce Basog
nebyl
zpo átku nikým informován o dopadech projektu na posvátná místa jeho kmene. Zástupci projektu pozd ji právoplatného v dce kmene nahradili jeho ochráncem. Vým na prob hla podle NAPE (2007, s. 8) za velmi nestandardních okolností a byla doprovázena korupcí. Obr. 6. Vodopády Bujagali Falls
(Autor: Pavel Loš ák) P esídlení a kompenzace P estože si projekt BFD nevyžádá velké p esídlovací akce, jako se stalo nap íklad p i výstavb
ínských a indických p ehrad, p esto z stává jejich realizace nevy ešena. Strategie
p esídlení a kompenzací projektem postižených osob m l na starost bývalý len projektu BFD, spole nost AES Nile Power (AESNP), která ale v roce 2004 své práce ukon ila. Tyto strategie byly ízeny zp sobem, který neodrážel aktuální ekonomické okolnosti v zemi, a který podhodnocoval majetky vysídlených lidí. Spole nost AESNP nabídla jako odškodn ní za vysídlení náhradní ubytovací struktury, které byly ovšem konstruk n
velmi špatn
postaveny a v sou asnosti, po šesti letech, jsou zchátralé a opušt né. Postižené komunity m ly
54
slíbeny i další kompenzace, které m ly zlepšit kvalitu jejich život . Jednalo se s nimi o nových školách, obchodech, zdravotních centrech, silnicích, o p ístupu k elekt in
a o
vlastnictví p dy. K realizaci t chto slib ale zatím nedošlo. (NAPE, 2007, s. 4) N kte í lidé již byli p esídleni, ale s negativními dopady na kvalitu jejich života. (Nevim, Masina, 2007) P itom ústava zem stanovuje, že kompenzace by m ly být spravedlivé, adekvátní a okamžité, a zvláštní ochrana musí být poskytnuta ženám a d tem. Proces p esídlení a kompenzací obnovila v roce 2006 spole nost BEL se spole ností UETCL, která realizuje v rámci projektu BFD výstavbu p enosového vedení, které podle realizátor odvede elekt inu vyrobenou v hydroelektrárn do hlavního m sta Kampala, dalších m st i venkovských oblastí. Podle plán projekt ovlivní zhruba 1900 rodin. Obyvatelé 120 dom budou p ímo vysídleni, protože jejich obydlí stojí v míst projektu, ostatním budou vyvlastn ny ty ásti pozemk , které áste n nebo pln zasahují do plochy projektu. Spole nost UETCL ve svém ak ním plánu na kompenzace deklarovala plné dodržování ugandských zákon a poskytnutí adekvátní náhrady. V tšina p esídlených je závislá na práci v zem d lství. M lo by jim být poskytnuto náhradní bydlení i pozemky. UETCL prosazuje tento zp sob kompenzace, namísto pouhého finan ního odškodn ní, které se v minulosti ukázalo jako velmi neefektivní. Postup p i p esídlování a poskytování kompenzací bude podle UETCL monitorován a hodnocen, aby byl napln n princip transparentního procesu. (AFDB, 2006, s. 1) Výkon elektrárny – ekonomická životaschopnost projektu Vláda i p edstavitelé projektu stále zd raz ují, že hydroelektrárna BFD bude generovat celý instalovaný výkon 250 MW ímž se podstatn zvýší dostupnost elekt iny. Ale ve skute nosti bude mít podle NAPE (2007, s. 5) hydroelektrárna maximální výkon 121 MW, na základ charakteristiky toku eky a kolísání výšky hladiny Viktoriina jezera. V ekonomické a finan ní hodnotící zpráv projektu BFD je uvedeno, že p ehrada bude generovat dostate ný výkon, aniž by se zvýšil odb r vody z Viktoriina jezera. Organizace IRN požádala ekonoma Peta Tsournose, aby provedl analýzu této zprávy. Podle Tsournose jsou v dokumentu kontroverzní a chybné informace. Plánovaný chod budoucí p ehrady je založen na odb ru takového množství vody z Viktoriina jezera, které neodpovídá dohodnuté kvót
maximálního odb ru, kterou již nyní p ekra ují p ehrady Nalubaale a Kiira.
Doporu ený provoz je založen na množství vody, které je optimální pro innost turbín a zárove stabilizaci Viktoriina jezera. Celá zpráva je založena na pozorování stavu jezera za posledních 100 let a dramatické sou asné zm ny nejsou dostate n zohledn ny. Ve zpráv je uvedeno, že klimatické zm ny nebudou ovliv ovat jezero. To je také velmi diskutabilní. 55
Pokud bude tato strategie prosazena, bude obtížné p edvídat, jaké dopady bude mít na jezero provoz všech t í p ehrad dohromady. Pokud ale bude dodržena dohodnutá kvóta odb r vody z jezera, je uvedený prosp ch a výkon elektrárny BFD hodn p ehnaný a nadhodnocený. (Tsournos, 2007, 1-2) V dci se domnívají, že východní Afrika bude stále více postihována vážnými suchy, následkem globálního oteplování, což m že snižovat potenciál ek a jezer k využití na hydroenergetiku. (Nevin, Masina, 2007) Dostupnost a cena elekt iny V tšina nyní dostupné elekt iny je soust ed na do dvou nejv tších ugandských m st, Kampaly a Jinjy. V t chto regionech je koncentrován hlavní pr mysl. Zem
nemá
vybudovanou infrastrukturu, pot ebnou na rozvedení elekt iny do vzdálen jších venkovských oblastí, kde žije podstatná ást chudého obyvatelstva. P estože spole nost UETCL plánuje výstavbu p enosového vedení jako sou ást projektu, z stane i po jeho dokon ení v tšina Ugandy bez proudu, protože délka plánovaného vedení je pouze sto kilometr . (Lacey, 2001) P ístup chudé populace ke zdroj m elekt iny z národní sít bude stále reprezentovat pouze pár obyvatel v regionu hlavního m sta a samotné p ehrady. (IRN, 2006) Aby byla energetická politika zem , spole n s projektem BFD, úsp šná, muselo by dojít v následujících dvaceti letech k masivnímu rozvoji p enosové a distribu ní infrastruktury k ší ení elektrické energie. Bylo by to ovšem finan n nesmírn náro né. (Ford, 2007) V posledních letech se dramaticky zvýšila také cena elekt iny. P es snahu vlády zabránit v tšímu zdražení, stoupla cena ze 6 cent USD za jednotku elekt iny na 24 cent . Pro v tšinu z mála uživatel se následn stala elekt ina rovn ž nedostupná. O ekává se, že i po spušt ní projektu BFD cena neklesne pod 17 cent za jednotku. (NAPE, 2007, s. 6), i když spole nost BEL o ekává, že by se cena mohla vrátit na 6 cent . (Ford, 2007) Naopak v p ípad napln ní n kterých prognóz o nedostate ném výkon hydroelektrárny m že cena elekt iny dramaticky vzr st. Bezpe nost BFD P ehrada s hydroelektrárnou bude stát pouze n kolik kilometr po proudu Nilu od existujících p ehrad Nalubaale a Kiira. To bude p inášet ur itá rizika. Krom ovlivn ní výkonu elektrárny, množstvím vody uvoln né dv ma horními p ehradami, bude ohrožena i samotná bezpe nost a stabilita konstrukce celé stavby. Podle inženýr
se na p ehradách
Nalubaale a Kiira objevují praskliny v konstrukcích. Pokud by došlo ke kolapsu p ehrad a 56
protržení hrází, p ehrada BFD by byla vystavena velké zát ži uvoln né vody a mohlo by dojít k jejímu úplnému zni ení. (IRN, 2006) Hydrologická rizika projektu BFD a vliv klimatických zm n Nil je již nyní zdrojem vody pro p ehrady Nalubaale a Kiira. Spolu s kolísáním deš ových srážek a prodlouženými obdobími sucha má tento faktor podstatný vliv na redukci množství vody Viktoriina jezera a výšku jeho hladiny77. Následkem zm n klimatu se stav jezera zlepšovat nebude. Tento faktor nicmén nebyl zohledn n p i plánování a hodnocení projektu BFD. V dokumentech byl zmi ován minimální vliv klimatických zm n na budoucí produkci elektrické energie. Dopady na dlouhodobý stav jezera a téma kumulativních zm n nebyly v dokumentu zmín ny v bec. (Mugirya, 2007) Sv tová banka, hlavní finan ní partner projektu, paradoxn prohlašuje, že klimatické zm ny budou mít na hydrologii regionu78 v budoucnu zna ný vliv. Ve zpráv IPCC z roku 2007 jsou nazna ena podobná rizika. Logicky vyvstává otázka d v ryhodnosti a správnosti vzájemn protich dných informací o dopadech vliv klimatických zm n ze strany jednotlivých aktér projektu. (NAPE, 2007, s. 5) Tsournos (2007, s. 3-4) na základ analýzy sou asné situace a budoucích prognóz prohlašuje, že Sv tová banka v projektu BFD up ednost uje krátkodobé zisky na úkor dlouhodobých ztrát. Ve zpráv jsou vyjmenovány pouze p ínosy, ale ztráty pramenící ze zm n v í ním toku nikoliv. Ekologové se obávají, že po uvedení BFD do provozu, se tlaky na odb r vody z Viktoriina jezera podstatn zvýší a budou bránit pot ebné regeneraci jezera, které m že za ít vysychat. (Nevin, Masina, 2007) M že dojít k ohrožení výroby elektrické energie v hydroelektrárnách a tím i ú innosti celého projektu. V zemi je nyní tém požadavk
10% r st
na elektrickou energii. Z toho vyplývá, že za pár let bude i p ehrada BFD
nedosta ující. To m že vyústit v další zvýšení množství odebírané vody z jezera a pokles jeho hladiny. Mohou za ít vysychat mok adní systémy a eky v povodí jezera s mnoha negativními dopady na region. (NAPE, 2007, s. 5-6) Zaplavení
ásti povodí zp sobí zm ny charakteristik toku Nilu a naruší celý
ekosystém regionu. Zm ní se i mikroklima oblasti a ekologové zatím nemohou p esn ur it, jaké to p inese d sledky. (Ford, 2007)
77
Existuje zde ale oboustranný proces. Výška hladiny jezera ovliv uje množství vody dostupné pro chod hydroelektráren a zárove množství vody odebírané hydroelektrárnami ovliv uje výšku hladiny jezera. 78 Tedy i na výrobu elektrické energie v hydroelektrárnách.
57
Ohrožení rybích populací Viktoriino jezero i Nil p edstavují úto išt pro n které endemické druhy ryb, jichž se m že v jeze e vyskytovat až 200 druh . Nedávné výzkumy prokázaly výskyt kriticky ohrožených druh , zejména rodu Haplochromines Cichlid79 a dokonce výskyt druh , které byly ozna eny za vyhynulé. Jevy, spojené s realizací projektu BFD a provozem hydroelektrárny, mohou mít podle Kaufmana (2003) velmi negativní dopad na rybí populace i produktivitu rybá ství v regionu. V ervené knize ohrožených druh druh
81
80
organizace IUCN figuruje u Viktoriina jezera šest
. Mezi nimi nap íklad druhy hlubinného sumce a k iklouna. (IUCN, 2008)
Jediným prohlášením p edstavitel
projektu BFD bylo, že Viktoriino jezero
p edstavuje d ležité úto išt pro n které ohrožené druhy Haplochromines Cichlid a m lo by být zabrán no aktivitám, které by mohly tyto druhy negativn ovlivnit. (Kaufman, 2003) Nesouhlas s projektem BFD Podle vlády a p edstavitel projektu BFD probíhá jeho realizace v souladu s plánem a výrazné negativní dopady se neo ekávají. (Ford, 2007) Environmentální skupiny z celého sv ta se ovšem snaží neustále vyvíjet tlaky na Sv tovou banku a Africkou rozvojovou banku, aby zm nily svá rozhodnutí o financování projektu. (Nevin, Masina, 2007) Podle IRN bude p ehrada katastrofou pro Viktoriino jezero i Ugandu samotnou, která se stane v produkci elektrické energie absolutn závislou na jednom krátkém úseku eky Nil. Spole nost BEL nesouhlasí a tvrdí, že prosp ch bude velký, p ehrada urychlí ekonomický r st a vy eší sou asný energetický deficit zem . (Price, 2007, s. 50) Již jednou se sice poda ilo projekt zastavit (viz výše, rok 2003), ale v sou asnosti je tém
jisté, že navzdory snahám velké opozice bude projekt realizován. (Mugirya, 2007) Prezident Yoweri Museveni v roce 2006 ost e napadl n které zahrani ní organizace.
Obvinil je z vm šování a snahy diktovat státu, jak má realizovat své rozvojové projekty a politické záležitosti. Odsoudil jejich neustálou snahu o zabrán ní výstavby hydroelektráren v zemi a ubezpe il je, že projekt bude pokra ovat. (White, 2006) V roce 2007 v dalším prohlášení uvedl, že vláda nehodlá akceptovat žádné odklady v práci na zajišt ní dostatku elekt iny v národní síti. Požadoval také urychlení startu výstavby další vodní elektrárny Karuma. (Museveni, State House, 2007) 79
Tlamovci. Red List of Threatened Species. 81 Hoplotilapia retrodens, Macropleurodus bicolor, Nothobranchius , Platytaeniodus degeni, Synodontis victoriae, Xenoclarias eupogon. (IUCN, 2008) 80
58
8.1.5.2 Alternativní ešení Nevládní organizace navrhují rozvoj alternativních obnovitelných zdroj
energie,
geotermální, solární a v trné. Potenciál p edstavuje i možnost spalování vylisované cukrové t tiny. Pot ebné je i zefektivn ní sou asného systému k redukci ztrát energie, které jsou v sou asnosti až 30%. (Nevin, Masina, 2007) Zem by m la rozvíjet malé elektrárny na obnovitelné zdroje, aby se snížila závislost na velkých hydroelektrárnách. (Mugirya, 2007) V Ugand je podle odhad velký potenciál rozvoje malých vodních elektráren (MVE) na 71 ekách o celkové kapacit 220 MW. V roce 2006 jich bylo v provozu pouze šest s kapacitou 6,8 MW. Tyto MVE by mohly významn p isp t k elektrifikaci venkovských oblastí, kde je dostupnost elekt iny stále tém
nulová. (WWF, 2006a, s. 14)
Sv tová banka již p islíbila investice ve výši 300 milion USD na zajišt ní materiálu pro chod malých tepelných elektráren v p íštích ty ech letech, které budou tvo it dopln k energetické produkce hydroelektráren Nalubaale a Kiira. Tak dlouho bude trvat, než bude nová hydroelektrárna BFD uvedena do provozu a za ne generovat elektrickou energii. Energie vyprodukovaná malými elektrárnami by m la pomoci snížit tlaky, které budou do spušt ní BFD neustále r st. (Ford, 2007) Vláda spole n se Sv tovou bankou dlouho tvrdili, že jedinou možností k uspokojení energetických pot eb je projekt BFD. Ale nevládní organizace se od po átku zajímaly o alternativy, které mají menší negativní dopady na životní prost edí a životy lidí a za aly je zkoumat. V dubnu roku 2003 NAPE zorganizovala konferenci o geotermální energii, které se zú astnili experti na danou problematiku z celého sv ta, zástupci vlády i oby ejní lidé. Po konferenci ministerstvo energetiky z ídilo tým ke studii energetických alternativ zem . Zejména díky úsilí NAPE již není hydroenergetika považována za jediný zdroj v Ugand . Vláda za ala uvažovat o levn jších a lepších možnostech, nap íklad využití geotermálního potenciálu zem . (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 31)
8.1.5.3 Poznatky získané z terénního výzkumu V rámci terénního výzkumu v Ugand , který prob hl v zá í roku 2007, jsem uskute nil n kolik rozhovor a pozorování. Cílem bylo zjistit postoje místních obyvatel a vybraných osobností k problematice výstavby velkých vodních d l (projekt Bujagali Falls Dam) a jejich vlivu na rozvoj zem . Dotazované osoby reprezentovaly r zné skupiny obyvatelstva: b žné ob any, majitele turistických spole ností, zástupce nevládních organizací i inteligence.
59
Vzhledem k omezeným
asovým a finan ním možnostem jsem se v tšinu
asu
pohyboval v oblasti hlavního m sta Kampala a jeho okolí. Byla však podniknuta i týdenní cesta na ostrovy Sessee Islands v distriktu Kalagala a úplný jih zem na hranicích s Rwandou v poho í Virunga, v distriktu Kabale82. Chudoba v zemi Chudoba (tak jak jsem m l možnost ji vid t) je v zemi patrná a viditelná, ale nikoliv vždy všudyp ítomná a extrémní. Hlavní m sto nabízí více pracovních p íležitostí k získání finan ních prost edk na zajišt ní obživy. Na venkov je situace o poznání horší. V tšina obyvatel pracuje v samozásobitelském zem d lství. Za nep íznivých podmínek nemusí tato práce dosta ovat k zajišt ní obživy a d stojného života. Chudoba je zde rozší en jší a hlubší, chybí infrastruktura, základní služby i p ístup k elektrické energii. Mnoho obyvatel, nejen na venkov , v nuje v tšinu svého asu ešení vážných, n kdy i existen ních, problém . Celý život navíc žili bez elekt iny, proto nev nují tolik pozornosti otázkám nedostatku elektrické energie a projektu BFD. Setkal jsem se nap íklad s p tadvacetiletým Mosesem Nkurugem. Ve v ku, kdy u nás mladí muži studují, zakládají rodiny a pracují, se Nkurug stará ve vlastním dom poblíž Kampaly o 25 sirotk . Má jediný velký problém. Snaží se sehnat finan ní prost edky k zajišt ní skromné potravy, základního materiálního zabezpe ení a léka ské pé e pro „své“ d ti. O p ísp vky žádal i p edstavitele m sta, ale nikdy se žádné pomoci nedo kal. Proto peníze, p ípadn jinou formu pomoci, shání kde se dá, nej ast ji mezi cizinci v turistických centrech. Podle jeho slov projekt BFD jeho život, a životy sirotk nezm ní. Elekt ina není na prvním míst pot eb, po kterých touží. Elekt ina Je pravdou, že nedostatek elekt iny významn ovliv uje chod státu, zejména oblast hlavního m sta, kde je koncentrován hlavní pr mysl a služby. Výpadky proudu jsou v zemi stále velmi asté. Z reakcí místních obyvatel jsem poznal, že se již t mto výpadk m mnozí p izp sobili a asto berou vzniklou situaci s ur itým nadhledem a humorem, i když pro n má nep íjemné d sledky. Ale turist m, kte í zemi p inášejí nemalé finan ní ástky, mohou být problémy vzniklé následky výpadk a nedostatku elektrické energie, n kdy velmi nep íjemné. Obzvlášt , když nedostatek elekt iny zp sobuje omezení dostupnosti vody, protože voda se musí
82
asto z velkých vzdáleností
i hloubek pumpovat pomocí
Viz elektronická p íloha íslo 1 (dostupná na CD)
60
erpadel pohán ných
elektrickou energií. Lidé jsou nuceni kupovat záložní generátory, což ovšem neustále zvyšuje jejich cenu, a roste i cena paliv. Na mnoha místech, kde lidé nemohou využít naftových generátor , je voda nedostupná i n kolik dní. Zaslechl jsem i názory, že výpadky proudu byly n kdy cílené a vládou zám rn vyvolávané. Vláda tak údajn
inila proto, aby m la dostatek
argument o akutním nedostatku elektrické energie pro realizaci svého projektu BFD. Vláda to ale odmítala a výpadky p ipisovala období suchu, které znemožnilo výrobu elekt iny v hydroelektrárnách, a zpožd ním dostavby nových generátor na existujících p ehradách. Projekt BFD V dob mého pobytu v zemi se z ejm s definitivní platností rozhodlo o schválení a spušt ní projektu BFD. M l jsem tak možnost vyslechnout bezprost ední reakce na toto rozhodnutí. Ovšem všechny dotazované osoby, které se o projektu BFD zajímaly jen trochu hloub ji, vyjad ovaly názor, že bylo z ejmé již mnohem d íve, že projekt bude uskute n n. Ugandský tisk reagoval na rozhodnutí lánkem v hlavním státním periodiku New Vision z 31. srpna 2007 s názvem „Sbohem vodopády Bujagali“ na titulní stran . Názory na projekt len jedné z mnoha spole ností, provozujících turistické služby (výlety, ubytování v kempech, plavby po Nilu) na ece Nil, mi sd lil sv j názor na projekt BFD. Musím uznat, že jsem jej shledal pon kud extrémním, ale nikoliv nezajímavým, i když jsem se s podobným již pozd ji nesetkal. Muž holandské národnosti si nep ál, abych ho citoval a zve ej oval jeho jméno. Z ejm m l z p edchozí doby nep íjemné zkušenosti a obával se o svou bezpe nost. Proti stavb
BFD dlouho a intenzivn
protestoval on, jeho kolegové i konkurenti, ale
bezvýsledn . Podle jeho názoru bude BFD sloužit zejména ke zvýšení p íjm
vlády.
P ipoušt l možnost oživení hospodá ství zem , ale pouze pro zisky vlády a bez v tšího prosp chu pro chudé obyvatelstvo. Elekt ina z hydroelektrárny bude podle jeho názoru rozvedena pouze v pásmu n kolika kilometr od p ehrady. Zd raznil, že v této p írodn a kulturn bohaté oblasti vyrostou nové továrny, zejména chemické. Továrny budou produkovat velké množství nebezpe ného odpadu, který bude vypoušt n bez úpravy p ímo do Nilu. To bude mít katastrofické následky.
eka bude stále více zne išt na, ohrozí to její ekosystémy,
kvalitu vody pro obyvatelstvo a v neposlední ad i turistické využití Nilu. On i ostatní se obávají, že po postavení nové p ehrady budou jejich spole nosti postupn zanikat.
61
Hans W. B. Mwesigwa83, stavební inženýr z Kampaly a len organizace Lake Victoria Fisheries Organization, mi poskytl rozhovor na téma rozvoj zem v souvislosti s projektem BFD. Mwesigwa si kladl otázku co je to rozvoj, jakým zp sobem a za jakou cenu by se m l uskute nit v jeho zemi. Uznal, že pot eba elektrické energie v zemi, zejména v oblasti hlavního m sta, bude stále r st, protože Uganda má jeden z nejv tších p ír stk obyvatel v Africe i na sv t
84
. Podle Mwesigwy se na venkov lidé o rozvoj nestarají a nesnaží se o
n j. Sta í jim jen, když mají dostatek potravy. Projekt BFD je nezajímá, což je ur it chyba, protože i jim by elekt ina mohla umožnit rozvoj, zkvalitnit životy a pomoci s ešením problém . Mwesigwa také poukazuje na to, že v eské republice se lidé na venkov musí zabezpe it na zimu a jsou tv r í, jinak by nemohli zimu bez problém p e kat. V Ugand je celý rok stálá teplota. Lidé, kte í žijí v chudob a jsou nezam stnaní, se se svým životem vícemén smí ili a nemají snahu situaci zm nit. To je podle Mwesigwy velká brzda rozvoje. Mwesigwa vidí hlavní problém v otázce, zda postavit novou elektrárnu a dát lidem elekt inu, nebo zachovat turistickou atrakci a vodopády Bujagali Falls pro bohaté a zábavychtivé turisty z celého sv ta. Dodává, že v ohrožení jsou i jiné turistické atrakce v zemi, nap íklad vodopády Murchisson Falls, kde je také plánována výstavba p ehrady. Neopomíná zmínit masivní protesty ochránc p írody a op t pokládá otázku, zda zachovat p írodu v p vodním stavu, nebo ji zm nit ve jménu rozvoje. Elekt ina z hydroelektráren je v Ugand nejlevn jší zp sob, jak získat energii. Zem má potenciál i na využití v trné energie, ale k tomu by bylo pot eba p evážet velké množství materiálu do obtížn
p ístupných oblastí s p íhodnými podmínkami na stavbu v trných
elektráren, a vzhledem ke katastrofálnímu stavu infrastruktury to nyní není možné. Když první postavená p ehrada Nalubaale nesta ila pokrýt energetické požadavky zem , byla postavena p ehrada Kiira. Podle Mwesigwy se ale stavební inžený i dopustili mnoha chyb p i výpo tech množství vody, pot ebné pro chod hydroelektrárny, která nemá dostate ný výkon. Oblasti existujících p ehrad i vodopád
Bujagali Falls jsem v doprovodu pana
Mwesigwy navštívil, ale v po ízení fotodokumentace mi zabránila ozbrojená vojenská jednotka, která p ehradu hlídala. Po p edchozích negativních zkušenostech jsem se s ohledem na vlastní bezpe nost o fotodokumentaci p ehradního díla nepokoušel.
83
Mwesigwa studoval v eskoslovensku a ob as se do eské republiky vrací. Uvažovalo se, že se v budoucnu možná stane eským honorárním konzulem v Ugand . P i jeho poslední návšt v v eské republice mu p ítel ekl, že rozvoj nikdo nezastaví. 84 Zatímco v roce 1950 m la zem pouze 5 milion obyvatel, v roce 2007 už to bylo více než 30 milion a v roce 2050 podle prognóz m že populace dosáhnout až 92 milion . (UN, 2007, s. 48)
62
Zajímavé bylo sledovat, jak se s nar stající vzdáleností od místa projektu zvyšuje jeho podpora ze strany obyvatelstva, s nad jí, že se zlepší dostupnost elekt iny i pro chudší ást populace. Je to p irozené: lidé, kte í kv li projektu ztratí domovy, s projektem nesouhlasí. Naopak lidé, kterých se žádné podstatné zm ny v život , v souvislosti s realizací projektu, netýkají, jsou stavb naklon ni. N kte í se obávají, že postižení lidé dostanou jen mizivé kompenzace, ale budou je muset p ijmout. V opa ném p ípad budou mít problémy. Stejné situace údajn nastaly již d íve, p i výstavb silni ních komunikací v regionu hlavního m sta. Lidem, kte í se odmítali dobrovoln vyst hovat, byly zbo eny domy a jejich obyvatelé byli nuceni je opustit. Nutno p iznat, že s projektem p ímo ovlivn nými i p esídlenými lidmi jsem se p i svém výzkumu a cestách nesetkal. D vodem byl jist m j omezený pohyb po oblasti a možná i strach místních obyvatel, kte í z ejm ne vždy ekli vše, co v d li. V sou asnosti je pro v tšinu obyvatel, kte í v bec mají možnost využívat zdroje elekt iny, elekt ina drahá. Je to dáno jejím nedostatkem a vysokou poptávkou. N kte í lidé si myslí, že v tší množství generované elektrické energie sníží její cenu. Ale podle mnohých tomu tak nebude, protože p ibude nových uživatel
a více pr myslových podnik
bude
odebírat stále v tší množství elekt iny, za kterou budou schopny podniky i dostate n zaplatit, na rozdíl od v tšiny chudého obyvatelstva. M že se tak jednoduše stát, že pro chudé obyvatele dostatek elekt iny op t nebude a projekt nenaplní cíl snížení chudoby v zemi. Navíc je podle Mwesigwy plánovaná p ehrada zna n
p edražena a
ást ceny dopadne i na
obyvatelstvo. Lidé si také myslí, že celý projekt zaplatí mezinárodní organizace, které vlád poskytly stovky milion USD. Ale vláda bude samoz ejm muset tyto p j ky, v etn úrok , splácet. Shrnutí terénního výzkumu D kladné zhodnocení negativních dopad projektu a jeho vliv na socioekonomický rozvoj zem a snížení chudoby bude podle mého názoru možný až s odstupem n kolika let od dokon ení projektu. Krom aktuálních negativních dopad , spojených se samotnou stavbou p ehrady, se ostatní jevy, nap íklad zm ny v charakteru toku Nilu, vliv na výšku hladiny Viktoriina jezera, na život p esídlených osob, na dostupnost elektrické energie pro b žné ob any nebo na turistickou atraktivnost regionu, budou moci zhodnotit až po mnoha detailních studiích a výzkumech. To potvrzují p íklady jiných p ehrad (nap íklad Velké Asuánské p ehrady), kdy se n které vlivy (pozitivní i negativní) projevily až po mnoha letech.
63
8.2 Súdán 8.2.1 Základní informace Súdán kilometr
je
s
rozlohou
Obr. 7. Mapa Súdánu 2,5
milion
tvere ných nejv tší africkou zemí.
Sousedí s devíti státy85. Z rozlohy zem tvo í 130 000 kilometr
tvere ných vodní plochy.
Na území Súdánu se stékají ob hlavní zdrojnice Nilu i nejv tší p ítok Atbara. V zemi žije podle posledních odhad
p ibližn
40 milion
86
obyvatel. (World Fact Book, CIA, 2008b) (UTL, 2008) 8.2.2 Rozvojová problematika Súdán pat í k nejchudším zemím sv ta a je v posledních desetiletích místem mnoha vále ných konflikt , které decimují jeho obyvatelstvo. V lednu roku 2005 byla po 21 letech formáln
ukon ena ob anská válka, podepsáním mírové dohody mezi súdánským
prezidentem Al-Bašírem a povstalci z jižního regionu zem . Mezitím se ovšem v roce 2003 rozho el konflikt v Dárfúru, který trvá dodnes87 a je jednou z nejv tších humanitárních katastrof sou asnosti. (Kment, 2006) Nejsou dostupná p esná a spolehlivá data o stavu zem . P esto je z ejmé, že chudoba je v zemi zna n rozší ena. Ur itý pohled na stav lidského rozvoje a chudoby p inesl podle Sv tové banky výzkum Sudan Household Health Survey z roku 2006, první reprezentativní výzkum za posledních dvacet let. Výzkum prokázal velké rozdíly mezi jednotlivými regiony. Nejhorší situace je v konfliktních oblastech Dárfúru a jižních státech zem . (WB, 2007b) Podle indikátor lidského rozvoje pat í Súdán do stejné skupiny zemí jako Uganda a Egypt, ale
ísla nevypovídají p esn
o stavu zem , protože v tšinou nezahrnují údaje
z oblastí, kde probíhají vále né konflikty, a kde je situace nejhorší. Nicmén je z ejmé, že se zem
potýká s mnoha vážnými problémy, které brání jejímu rozvoji. Tém
polovina
populace žije pod hranicí chudoby. O ekávaná délka života je pouze 57 let, gramotnost 85
Egypt, Libye, ad, St edoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Uganda, Ke a, Etiopie a Eritrea. Sv tová banka uvádí 37 milion obyvatel v roce 2006. (WB, 2007b) P esný po et lidí žijících v Súdánu nelze z d vod vleklých vále ných konflikt zjistit. 87 Navzdory mírové dohod , která byla podepsána v roce 2006. 86
64
dosahuje 61 %, t etina obyvatel nemá p ístup k nezávadné pitné vod a pouze t etina populace má p ístup ke kanalizaci. (HDR, 2007) V roce 2005 dárci z celého sv ta p islíbili ástku v hodnot 4,5 miliardy USD na podporu rekonstrukce a rozvoje válkou zni eného Súdánu. Otázkou je, jak velká finan ních prost edk
ást
bude sm ována do rozvoje pot ebné infrastruktury, zvlášt
v energetickém sektoru. (Mekay, 2005) Neukon ený vále ný stav v Dárfúru prozatím brání jakémukoliv rozvoji této oblasti, p estože má vláda vypracované rozsáhlé a ambiciózní plány, mimo jiné na elektrifikaci tohoto regionu. (Bosshard, Hildyard, 2005) 8.2.3 Energetický sektor zem Produkce elektrické energie je v Súdánu velmi nízká. Celkový objem produkce elektrické energie je p ibližn 1080 MW, z ehož 760 MW tvo í výkon tepelných elektráren a 320 MW pochází z n kolika vodních elektráren. Elekt inu využívá pouze zlomek obyvatel. V tšinu spot ebovává hlavní m sto Chartúm. P ístup k energii mají také n které velké zem d lské oblasti, orientované na p stování produkt
na export, oby ejní lidé ve
venkovských oblastech p ístup k elekt in nemají. (Bosshard, Hildyard, 2005) Po vleklých vále ných konfliktech se zem za íná pomalu obnovovat, s výjimkou oblastí, kde je situace stále napjatá, a poptávka po energii nebývale roste. (Kment, 2006) Zem má podle odhad v hydroenergetice potenciál výkonu p ibližn 5000 MW. Nejv tší sou asný projekt p edstavuje p ehrada Merowe Dam. (Bosshard, Hildyard, 2005) 8.2.4 Existující p ehrady v zemi V Súdánu jsou nyní v provozu ty i velké p ehrady. Nejznám jší jsou multifunk ní p ehrady Roseries a Sennar Dam, ležící na Modrém Nilu. P ehrada Roseries leží p ibližn 500 kilometr jihovýchodn od Chartúmu. Poskytuje vodu na zavlažování území Gezira Plain. Hydroelektrárna má instalovaný výkon 280 MW, ale reálný výkon v pr b hu roku kolísá v závislosti na m nícím se pr toku eky. (DIU, 2007) B hem posledních t iceti let kapacita rezervoáru následkem zanášení poklesla o 40 %. (UNEP, 2007, s. 211) Sennar je nejstarší p ehradou v zemi, postavenou již v roce 1926 na zavlažovací ú ely. Ob p ehrady procházejí v sou asnosti rekonstrukcí. (DIU, 2007)
65
8.2.5 P ehrada Merowe Dam Jedná se o nejv tší hydroenergetický projekt sou asnosti v Africe. Poprvé byl navržen Velkou Británií na po átku 20. století. P ehrada bude multifunk ní (Mekay, 2005), nicmén hlavním d vodem výstavby je produkce elektrické energie. Po dokon ení projektu by m lo dojít k více než zdvojnásobení výkonu v zemi na p ibližn 2500 MW. P ehrada bude stát v blízkosti
tvrtého kataraktu eky Nil, u m sta Merowe, p ibližn
350 kilometr
od
Chartúmu. (Teodoru, Wüest, Wehrli, 2006, s. 4) 8.2.5.1 Cíle projektu Projekt Merowe Dam má vysokou prioritu v národní strategii a p edstavitelé státu prohlásili, že postavení p ehrady je nezbytné pro ekonomický a sociální rozvoj zem . (England, Wallis, 2007) Hlavní cíle projektu: •
Uspokojení rostoucích požadavk na elektrickou energii.
•
Využití energie k modernizaci zavlažovacích systém a k erpání podzemní vody pro zavlažování v zem d lství, v etn zavlažování pouštních oblastí.
•
Realizace energeticky náro ných projekt
v oblasti t žby nerostných surovin a
potraviná ského pr myslu. •
Produkce ryb v rezervoáru p ehrady a vytvo ení rybího pr myslu.
•
Protipovod ová ochrana region dolního toku Nilu.
•
Zlepšení kvality život
místních obyvatel prost ednictvím investic a vytvá ením
pracovních míst. •
Zkvalitn ní í ní dopravy.
•
Snížení tlak na provoz ostatních p ehrad v zemi. Po shlédnutí t chto mnoha p edpokládaných prosp ch p ehrady není p ekvapivé, že
v hlasování na oficiálních internetových stránkách projektu 74 % hlasujících souhlasí s tím, že projekt zm ní kvalitu života v Súdánu88. (DIU, 2007)
88
Je samoz ejmé, že tento typ hlasování není reprezentativní (k 5.3.2008 hlasovalo pouze 570 hlasujících) a tedy ani exaktní, ale p esto je zajímavý. P estože jsou zde uvedeny pouze p ínosy p ehrady a o problémech projektu se zde nehovo í, 18 % hlasujících s názorem nesouhlasí. I to dokazuje, že s projektem je spojena ada mezi lidmi negativn vnímaných okolností. Zajímavé je i to, že otázka nezní, zda projekt zlepší kvalitu života v Súdánu „k lepšímu“.
66
8.2.5.2 Kontroverze projektu Na druhou stranu ovšem p ehrada Merowe p edstavuje jeden z nejnov jších hydroprojekt , který op t rozví il celosv tovou debatu o smyslu staveb velkých p ehrad. Projekt provází ada nevy ešených sociálních a environmentálních otázek, problém
a
protest místních ob an i mezinárodních organizací. P i jeho realizaci dochází k porušování lidských práv, súdánských zákon i mezinárodních pravidel. (LOHAP, IRN, THC, 2007) Bývalý ú edník súdánského ministerstva pro vodu a zavlažování (Water and Irrigation Ministry) tvrdí, že vláda prosazuje rozvojovou politiku, která vy erpává p írodní zdroje a má destruktivní dopady na obyvatelstvo i životní prost edí státu. Z ejm ze strachu o svou bezpe nost odmítal ú edník p i rozhovorech uvád t své celé jméno. Z r zných lánk ovšem vyplývá, že se jedná z ejm o Ali Askouriho, bývalého lena vlády, sou asného p edsedu organizace LOHAP, noviná e a jednoho z nejv tších kritik
projektu Merowe i stavby
velkých p ehrad obecn . (Mekay, 2005) Podle Askouriho (2006) p ehrada Merowe p edstavuje projekt, který poškozuje p írodu a negativn ovliv uje životy obyvatel státu. Projekt je prosazován za ú elem krátkodobých zisk
vládní elity. Lidé jsou nuceni
k p est hování do aridních oblastí a je jim zabavován majetek. Bez pomoci mohou podle Askouriho postižené komunity a jejich kultury brzy zaniknout. Mekay (2005) souhlasí a dodává, že p estože p ehrady jako Merowe, mají velké negativní dopady na prost edí i obyvatele, jsou prezentovány jako nástroje rozvoje. Sou asná neuvážená rozhodnutí krátkozrakých politik
mohou být v blízké
budoucnosti p í inou dalších vále ných konflikt , zejména o p du a vodu na zavlažování zem d lství. Projekt je neudržitelný a stojí proti mnoha pravidl m OSN i jiných organizací, zabývajících se problematikou vodních zdroj a životního prost edí. (Mekay, 2005) Sporná témata jsou popsána v následujících kapitolách. Obavy místních obyvatel Obavy a odpor místních obyvatel pramení z p edchozích rozvojových projekt
áste n
z nep íjemných zkušeností
vlády, p i jejichž realizaci docházelo k porušování
lidských práv a jejich p ínosy byly rozd leny velmi nespravedliv . (England, Wallis, 2007) Podle Bossharda z organizace IRN p edchozí rozvojové projekty v Súdánu nem ly mnoho pozitivních dopad
na zemi. Nap íklad p i výstavb
ropovod
a zavlažovacích
systém se v n kterých oblastech vytvo ily sociální a etnické tlaky, které p erostly v krvavé konflikty a humanitární katastrofy. (Mekay, 2005)
67
Financování projektu Na projekt vláda shromáždila bezmála dv miliardy USD (DIU, 2007), a koliv podle r zných údaj se jeho cena pohybuje v rozmezí 1,2 až 1,5 miliard USD. (Srovnej nap íklad Bosshard, Hildyard, 2005; Teodoru, Wüest, Wehrli, 2006, s. 4; Mekay, 2005 a další) Ze souhrnu investor
vyplývá, že nejv tší
ást výdaj
by m la pokrýt samotná
súdánská vláda, která do projektu vložila 575 milion USD. Projekt je finan n podporován dalšími sedmi zahrani ními investory, které shrnuje následující tabulka. Tabulka . 4: Investo i projektu Merowe Dam Investor Súdánská vláda ínská vláda89 Arabský fond pro ekonomický a sociální rozvoj Saúdskoarabský rozvojový fond Rozvojový fond Abu Dhabi90 Kuvajtský fond pro ekonomický rozvoj Sultanát Omán Stát Katar Celkem
Vklad [miliony USD] 575 520 250 200 150 150 106 15 1966 (P evzato z: DIU, 2007)
Realizáto i projektu Zapojení n kterých spole ností v projektu vzbuzuje znepokojení. Hlavní roli hrají ínské91 finan ní instituce a stavební firmy, které se rovn ž ú astní rozvoje lukrativního ropného pr myslu v zemi.
í ané mají z pragmatických d vod
velmi t sné vztahy se
súdánskou vládou, kterou podporovali v minulých letech, zatímco jiné státy a mezinárodní spole enství se snažily vládu p im t k rychlému ukon ení vále ných konflikt a zmírn ní utrpení lidí v jižním Súdánu a Dárfúru. (England, Wallis, 2007) V roce 2007 bylo velvyslanci
íny v Súdánu p edáno memorandum t í organizací92,
ve kterém je uvedeno, že je vítán pozitivní potenciál
íny jako obchodního a finan ního
partnera, který m že pomoci se socioekonomickým rozvojem zem . Zárove
je ale
zd razn no, že rozvoj vyžaduje více než pouhý ekonomický r st. Musí být zohledn ny zájmy místních komunit a prosazena ochrana životního prost edí. (LOHAP, IRN, THC, 2007) 89
Jedná se konkrétn o ínskou banku China Eport Import Bank. (Teodoru, Wüest, Wehrli, 2006, s. 4) Abu Dhabi, esky možno psát také Abú Zabí, je hlavním m stem a zárove nejbohatším emirátem Spojených arabských emirát . 91 Podle organizace IRN jsou ínské banky a stavební spole nosti zapojeny do projekt výstavby p ehrad v šesti afrických státech. (England, Wallis, 2007) 92 IRN, LOHAP, TCH. 90
68
P ehrada a p enosové vedení je konstruováno p evážn
ínskými spole nostmi.
Súdánské spole nosti jsou zapojené p edevším do p esídlovacích proces . Na projektu se podílí i n kolik evropských spole ností, nap íklad Lahmeyer International (N mecko) ídí realizaci projektu, Alstom (Francie) dodává elektrické vybavení a ABB (Švýcarsko) buduje p enosové mezistanice. (Teodoru, Wüest, Wehrli, 2006, s. 4) Lahmeyer International p itom figuruje na erné listin Sv tové banky. Spole nost se m la dopoušt t korup ních aktivit p i obchodování s vodou a hydroenergetikou v projektech za miliardy USD v afrických zemích Lesotho a Jihoafrická republika. (England, Wallis, 2007) P esídlování a kompenzace Projekt vytvo í 200 kilometr dlouhý rezervoár. P i jeho stavb dojde k s p esídlení celkem 9500 rodin, p ibližn 50 000 obyvatel pocházejících ze t í kmen : Hamadab, Amri a Manasir. V tšinu tvo í drobní zem d lci, kte í žili a farma ili podél Nilu po mnoho generací. N kte í postižení lidé prohlašují, že pro n projekt znamená nešt stí. (England, Wallis, 2007) Podle oficiálních plán mají být postiženým lidem poskytnuty adekvátní kompenzace za ztráty jejich majetk v podob nových dom a šesti fedan
93
pozemk v novém míst po
p esídlení. Navíc by m li obdržet další t i fedany za každý jeden, o který p išli v míst p vodního bydlišt . Dále by m li získat na dva roky od p esídlení bezplatný p ístup k vod , elekt in a hnojiv m, aby mohli obnovit zem d lskou innost. (Bosshard, Hildyard, 2005) V roce 2005 bylo p esídleno p ibližn 10 000 obyvatel. P edstavitelé projektu tvrdili, že p esídleným lidem se zlepšila kvalita života a zástupci Ministerstva pro elekt inu94 vybízeli zahrani ní návšt vníky ke zhlédnutí úsp ch na vlastní o i. (Bosshard, Hildyard, 2005) Tyto odvážné výzvy se nakonec pro vládu ukázaly jako velmi nevhodné a sebedestruktivní, protože pozd jší návšt vy nevládních organizací, nap íklad The Corner House a IRN, v míst El Multaga, odhalily naprosté selhání p esídlovacích proces . Ú ady se snažily r znými úpravami pravidel minimalizovat množství osob, které m ly mít právo na kompenzace a odmítaly poskytnout náhrady mnoha rodinám, které ztratily domov. Tím porušovaly súdánské zákony, které na izovaly ud lit kompenzace za všechny pozemky, na kterých bylo farma eno déle než deset let. Lidé nejen že se tedy nedo kali slibovaných kompenzací, ale situace pro n m la být ješt daleko horší. (LOHAP, IRN, THC, 2007) Z oblasti s úrodnou p dou se obyvatelé ocitli p ímo v aridních oblastech Núbijské poušt . P da je zde neúrodná a zásoby vody velmi malé. Mnoho pozemk bylo zcela p ekryto 93 94
1 fedan = 0,57 hektaru. (Bosshard, Hildyard, 2005) Ministry of Elektricity.
69
pískem. Ani intenzivní zavlažování nepomohlo farmá m vyp stovat produkty, které by uživily jejich rodiny, natož aby pak obstály v prodeji na trhu. Vyvolalo to jejich nespokojenost a st ety s místními autoritami. (Mekay, 2005) P ed p esídlením mohli lidé p stovat i r zné druhy zeleniny, na novém míst pouze pšenici, ímž utrp la také jejich výživa. (Bosshard, Hildyard, 2005) Služby, které m li mít lidé po p esídlení dva roky zdarma, jsou v tšinou brzy zpoplatn ny. Protože farmá i nemají tém
žádný p íjem, nemohou si dovolit za tyto služby
platit. V oblasti nebyly vybudovány odvod ovací kanály a zvyšuje se riziko zasolení a rozbahn ní zavlažované p dy. Hustota zalidn ní i zástavby je velmi vysoká, chybí kanalizace a hygienická za ízení. Rostou zdravotní problémy a objevují se n které choroby, nap íklad záškrt i malárie. Dochází k prohlubování chudoby a mnoho lidí již z El Mutanga uprchlo. V ervnu roku 2006 došlo, jako reakce na znepokojivou situaci s p esídlováním obyvatelstva, k ujednání, podle kterého nem li být další lidé z kmene Manasir vyst hováni do Núbijské poušt a mohli dále žít na b ezích budoucího rezervoáru. Dohodu podepsal i prezident, ale p edstavitelé projektu bránili její implementaci. Odmítli poskytnout klí ová data pro provedení studie zem d lského potenciálu p dy kolem rezervoáru. Dále se snažili p inutit obyvatelstvo k opušt ní oblasti. (LOHAP, IRN, THC, 2007) V oblasti vesnice Sani, která tvo í centrum Manasir , ínští d lníci zabírali studny a nechávali je hlídat ozbrojenými vojáky, kte í bránili ženám a d tem v odb ru vody ze studen. Zd vod ovali to tím, že
í ané pot ebují vodu p i stavb p ehrady a k zásobování d lník
v pracovních táborech. Docházelo k mnoha poty kám. Na jedné stran stáli d lníci s vojáky, na druhé místní obyvatelé. Studny však z staly obsazené a vesni ané nem li dostatek vody pro sebe a hospodá ská zví ata, která za ala hynout. Mnoho obyvatel proto území rad ji opustilo. (Kment, 2006 a Sudan Tribune, 2005) V srpnu roku 2006 bylo p ibližn 10 000 lidí kmene Amri, kte í stále obývali oblast budoucího rezervoáru, postiženo velkými záplavami, které zni ily jejich domy, pole i s úrodou a zahubily jejich zví ata. Místní autority je nejen nevarovaly p ed blížícími se povodn mi, ale ani jim nenabídly pomoc s nápravou škod. Vláda zabránila len m OSN, humanitárním organizacím i noviná m ve vstupu do zasažené oblasti. Noviná i, kte í se p esto pokusili do oblasti proniknout, byli zat eni. Podle názor místních obyvatel nemohly vybudované odvod ovací kanály zabránit povodním v období deš . Podezírali p edstavitele projektu, že se je snaží z vesnic vytopit bez jakýchkoliv kompenzací. Mnoho lidí kmene Amri bylo následn p emíst no do místa zvaného New Amri, kde byly podmínky popsány jako katastrofální. Do oblasti bylo povoláno mnoho vládních voják . (LOHAP, IRN, THC, 2007) 70
Protesty proti p ehrad a netransparentnost projektu Místní obyvatelé se zpo átku nepostavili p ímo proti projektu. Podle Mekaye (2005) pouze cht li, aby jejich zájmy a živobytí z staly zabezpe eny. Snažili se o odložení za átku stavby, o povolení uskute n ní ve ejných konzultací k projektu, a o d kladné posouzení možných sociálních a environmentálních dopad projektu. Zd raz ovali, že p i p ípadném p esídlování obyvatel musí být zajišt na jejich ochrana takovým zp sobem, aby nedošlo k rozpadu komunity. Postižené kmeny Hamadab, Amri a Manasir si zvolily zástupce, kte í m li hájit jejich zájmy. P edstavitelé projektu je ale neuznali a v rozhodovacích procesech projektu je postavili mimo hru. Pozd ji namísto konstruktivního dialogu odpov d li násilím a represemi. (Bosshard, Hildyard, 2005) Dokumenty a plány týkající se projektu nebyly ve ejn p ístupné a lidé ovlivn ni projektem nebyli nikdy vyslyšeni. (Mekay, 2005) Není divu, že nesouhlas a protesty proti projektu se postupn zesilovaly. Postižení lidé jsou roz arováni z probíhajícího procesu, plného podvod . „Jsme jen chudí farmá i, ale p edstavitelé projektu s námi zacházejí jako s odp rci“, tvrdí p esídlení lidé. (Bosshard, Hildyard, 2005) Za postižené komunity se postavila nevládní organizace Leadership Office of the Hamadab95 Dam Affected People (LOHAP), která spolupracuje i s organizacemi IRN a The Corner House. (Mekay, 2005) V kampani proti stavb p ehrady byl zapojen i Hassan Ahmed Omar. V roce 2004 se n kolik m síc obával, že ho sledují obávané súdánské bezpe nostní složky. V prosinci téhož roku byl spole n s dalšími zástupci kmene Manasir zat en. Byli p evezeni do Chartúmu a do konce ervna roku 2005 v zn ni, vyslýcháni a p íležitostn biti. Nikdy nebyli postaveni p ed soud a po p l roce byli bez obvin ní propušt ni. Sloužili jako rukojmí k vytvo ení nátlaku na jejich komunity, které m ly souhlasit s požadavky a dobrovoln se p esídlit. Omar i jeho kolegové nazývají Súdán teroristickou zemí. Jen proto, že stát chce jejich p du, nutí je k vyst hování. Jsou p ipraveni a odhodláni se op t proti projektu postavit, i když v dí, že proti mocné vlád se bránit nemohou. (England, Wallis, 2007) I další místní obyvatelé skon ili kv li protest m ve v zení. Vláda však protesty využívá i jako záminku k zatýkání a zastrašování ostatních obyvatel v oblasti. Mluv í Hnutí p esídlených Mohamed Chalífa tvrdí, že všichni zat ení jsou nevinní lidé. Dodává, že bezpe nostní orgán vlády zatýká mezi lidmi zcela nahodile. (Kment, 2006)
95
Hamadab v tomto p ípad neznamená jeden ze t í postižených kmen , jde o ekvivalentní název (z ejm arabský) projektu Merowe Dam
71
V listopadu roku 2005 se objevila petice postižených obyvatel z ostrova Sherry Island. Jako reakce došlo k pokusu o zat ení zástupc komunity a vyslání t í vojenských prapor do zmín né oblasti. Stále se stup ující nap tí vyvrcholilo v tragédii v dubnu roku 2006. Ve škole vesnice Amri probíhalo setkání projektem postižených obyvatel. Ozbrojené jednotky, najaté p edstaviteli projektu, za aly st ílet do davu shromážd ných lidí. Výsledkem masakru byli t i mrtví lidé a 47 zran ných. Událost byla zdokumentována televizí Al-Jazeera96, popsána v súdánském deníku Sudan Tribune a potvrzena reportérem OSN. (LOHAP,IRN, THC, 2007) Policie projevila nad mrtvými lítost, ale zárove obvinila vesni any z útok a házení kamen na bezpe nostní složky. Lidé kmene Amri trvali na tom, že vojáci za ali st ílet bez p edchozí provokace. Po tomto incidentu byla navíc oblast zasažena výše zmín nými povodn mi. Po t chto dvou událostech za alo áste né p esídlování obyvatelstva. (England, Wallis, 2007) Kulturní ztráty P i napl ování rezervoáru bude zaplaveno území s mnoha archeologickými zvláštnostmi a památkami. Podle n kterých historik zde žily první africké civilizace. N které památky pochází až z doby kamenné, jiné z as starodávných Núbijských civilizací, které p edcházely Egyptské íši faraón . (Lawler, 2006) Archeologové p itom za ali zkoumat region teprve nedávno. N které instituce uskute nily akce na záchranu alespo n kterých památek. Dojde tím ale k uchování jen zlomku historického bohatství, v tšina ostatních archeologických památek bude zatopena, aniž by byly d kladn
prozkoumány a
zdokumentovány. (Bosshard, Hildyard, 2005) Dopady na životní prost edí V plánovací fázi projektu musí být podle mezinárodních standard
vypracována
zpráva EIA. Na konci 20. století spole nost Lahmeyer International požádala Institut environmentálních studií p i univerzit
v Chartúmu o p ípravu komplexního EIA pro
plánovaný projekt Merowe dam. Studie nebyla dokon ena a Lahmeyer požádala n kolik jiných institucí a poradenských organizací o p ípravu p edb žných studií jednotlivých environmentálních dopad , ze kterých by vznikl dokument EIA. Ani tyto práce nebyly dokon eny. (Bosshard, Hildyard, 2005) Lahmeyer nakonec v roce 2002 p ipravila svou vlastní zprávu EIA projektu Merowe. V souladu se súdánským zákonem o ochran životního prost edí z roku 2000 musí být
96
Videozáznam protest je dostupný v elektronické p íloze íslo 3 (dostupné na CD).
72
všechny podobné studie o dopadech na životní prost edí posouzeny a schváleny Vrchní radou pro životní prost edí a p írodní zdroje97 - technického odd lení Ministerstva životního prost edí. Ale EIA nebyla Vrchní rad poskytnuta, tedy ani posouzena, ímž došlo k porušení zákona. (LOHAP, IRN, THC, 2007) V b eznu roku 2006 publikoval Swiss Federal Institute of Aquatic Science and Technology (EAWAG) svou nezávislou revizi dokumentu EIA projektu Merowe. EAWAG spolupracoval s organizací IRN, která poskytla d ležité dokumenty, a studoval informace a zdroje týkající se environmentálních d sledk Velké Asuánské p ehrady v Egypt . Podle EAWAGu dokument nespl oval evropské ani mezinárodní normy i direktiva WCD. Nebyla dostate n posouzena klí ová témata, nap íklad zanášení rezervoáru i kvalita vody. Hlavní záv ry studie: •
Více než 130 milion tun sediment m že být každý rok uloženo v rezervoáru p ehrady. Následkem masivního zanášení bude snížení kapacity rezervoáru o 34 % b hem p íštích 50 let. Bude omezena schopnost p ehrady vyráb t elektrickou energii.
•
P ehrada s hydroelektrárnou je navržena na „špi kující“ provoz b hem n kolika denních hodin. D sledkem bude kolísání hladiny na dolním toku pod p ehradou o 4 až 5 metr b hem dne, což m že zp sobit erozi b eh . Denn bude docházet k zaplavování území o rozloze 350 až 800 kilometr
tvere ných. To bude mít nep íznivé dopady na pob ežní
ekosystémy, které p edstavují p irozené prost edí pro život organism . •
P ehrada zabrání migraci ryb a dojde k zániku p irozených stanoviš , ve kterých docházelo k rozmnožovacím proces m ryb. Bude ohrožen rybolov na dolním toku eky.
•
Množství zaplavené organické hmoty, p ispívající k tvorb emisí skleníkových plyn , bude mnohem v tší než bylo p vodn odhadováno.
•
P ehrada bude mít vliv i na zdravotní stav obyvatelstva, které bude pít vodu a konzumovat ryby z rezervoáru p ehrady, protože rozklad organické hmoty a zne išt ní zhorší kvalitu vody. Stojaté vody rezervoáru se mohou stát líhní moskyt i jiných organism , které p enáší malárii, žlutou zimnici a další nebezpe né nemoci.(Teodoru, Wüest, Wehrli, 2006)
8.2.5.3 Doporu ení pro realizátory projektu Projekt p ehrady Merowe Dam má na základ prohlášení organizací LOHAP, IRN a THC potenciál poskytnout pot ebnou elektrickou energii na podporu socioekonomického 97
Higher Council for Environment and Natural Resources.
73
rozvoje Súdánu. Ovšem za sou asného stavu projekt pouze zhoršuje životní úrove postižených komunit, vytvá í nebezpe né tlaky v regionu, má negativní dopady na životní prost edí a p itahuje mezinárodní pozornost. Taková situace je nežádoucí a je neslu itelná s principy udržitelného rozvoje zem . Všichni lidé, kte í kv li stavb p ehrady ztratili nebo ztratí p du a domov, musí být identifikováni a uznáni jako projektem postižení. Musí obdržet plné kompenzace za své ztráty. P i p esídlování musí být zohledn na svobodná volba výb ru nové lokality pro postižené komunity a nesmí docházet k násilnému p esídlování do nehostinných pouštních oblastí. Vláda a p edstavitelé projektu musí upustit od používání násilí, zastrašovacích a donucovacích metod v i obyvatel m a zástupc m postižených komunit. Namísto toho by m l být rozvinut konstruktivní dialog, který identifikuje veškeré problémy ovlivn ných komunit a usnadní jejich ešení. Dohoda mezi Manasiri a vládou musí být napln na a dodržována. (LOHAP, IRN, THC, 2007) Z environmentálního hlediska musí být podniknuta opat ení k maximálnímu snížení rizik potenciálních dopad projektu na životní prost edí. Vrchní rada by m la p ezkoumat EIA spole nosti Lahmeyer International a posoudit problémy identifikované spole ností EAWAG. Dramatické denní kolísání hladiny na dolním toku eky, které m že mít negativní dopady také na zavlažovací vodní pumpy a í ní plavidla, mohou zmírnit reten ní nádrže na výstupu z hydroelektráren. Pro zpomalení zanášení rezervoáru EAWAG doporu uje zvýšené vypoušt ní rezervoáru b hem letního období, kdy se bude ukládat zhruba 80 % sediment . Je t eba vytvo it monitorovací systémy zanášení a sledování kvality vody. Nezbytná bude ochrana vody na horním toku, zejména zmírn ní dopad
odpadních vod velkých m st
vypoušt ných do eky. (Teodoru, Wüest, Wehrli, 2006, s. 80-81) Obr. 8. a 9. Stavba p ehrady Merowe Dam98
98
P evzato z: www.industcards.com/hydro-africa.htm, http://img100.imageshack.us/img100/6881/8efb8dsc09205oa2.jpg
74
8.3 Egypt Obr. 10. Mapa Egypta
8.3.1 Základní informace Egypt je nejlidnat jší arabská zem a po Nigérii druhá nejlidnat jší zem Afriky s populací p esahující 80 milion
obyvatel. Nachází se v politicky velmi
nestabilní oblasti. Sousedí s Izraelem99, Libyí a Súdánem. (World Fact Book, CIA, 2008c) Povrch Egypta je tvo en z 95 % pouštními oblastmi, které protíná jediná eka – Nil. (HomerDixon, 1999, s. 139) Zem má nejmén obd lávatelné p dy v p epo tu na jednoho obyvatele ze všech
(UTL, 2008) afrických zemí. Proto je na vod Nilu zcela závislá. (Stanley, Wingerath, 1996) V blízkosti eky a v její delt žije až 95 % populace zem . V oblasti od hlavního m sta Káhira po deltu Nilu žije 70 % obyvatel. (OBG, 2004, s. 8) Situace v Egypt (ve vztahu k problematice výstavby p ehrad) se od p edchozích dvou stát kapitoly 8 odlišuje. V Ugand i Súdánu je problematika p ehrad aktuální a v obou zemích v sou asnosti probíhá stavba p ehrad na ece Nil100. V Egypt byla poslední p ehrada dokon ena v roce 1970. Z tohoto d vodu tato kapitola v podstat p edstavuje jen ohlédnutí za historií stavby p ehrad v Egypt , zejména p ehrady Aswan High Dam (Velká Asuánská p ehrada), okolností, které ji provázely a následk , které se objevily po jejím dokon ení. 8.3.2 Stavba p ehrad v Egypt – První Asuánská p ehrada Na p elomu 19. a 20. století zem d lství v oblasti dolního toku Nilu nesta ilo pokrývat požadavky rostoucích populací v Egypt a Súdánu. K dosažení ochrany a stability zem d lské produkce muselo dojít ke kontrole toku Nilu. Ovládnutí síly eky by poskytlo energii nezbytnou pro rozvoj pr myslu. Vzhledem k rostoucím tlak m byla volba ešení jasná. (UMICH, 2000) První Asuánská p ehrada101 byla navržena k vyrovnání sezónního kolísání Nilu, tedy k ochran zem d lské p dy p ed povodn mi a suchy. Dalším cílem byla výroba elektrické energie. (Rashad, Ismail, 2000) 99
Jedenáctikilometrový úsek tvo í hranice s pásmem Gaza, které spadá pod palestinskou samosprávu. Výše zmín né p ehrady Bujagali Falls Dam v Ugand a Merowe Dam v Súdánu. 101 Po postavení VAP se nazývá Stará Asuánská p ehrada nebo jen Asuánská p ehrada. 100
75
Výstavba probíhala v letech 1899 až 1902. V následujících letech byla výška p ehrady dvakrát zv tšena102. I p es asté úpravy p ehrada svou velikostí stále nevyhovovala. V p ípad v tšího napln ní rezervoáru musela být otev ena stavidla a odpušt na ást vody, aby se snížily tlaky na p ehradu. Docházelo tím paradoxn k zaplavování území pod p ehradou, které m la p ehrada p ed povodn mi chránit. Na konci 50. let 20. století bylo rozhodnuto, že nevyhovující p ehrada již nebude dále upravována. Namísto toho m la být postavena nová a mnohem v tší p ehrada. (UMICH, 2000) Obr. 11. Stavba První asuánské p ehrady
Obr. 12. Z ásti zaplavený chrám Philae
Autor D.S. George
Autor neznámý
(P evzato z: UMICH, 2000)
8.3.3 Velká Asuánská p ehrada VAP 8.3.3.1 Události p edcházející stavb Mezi lety 1897 až 1947 populace Egypta vzrostla o 96 %, ale zem d lství výrazný rozvoj nezaznamenalo a nesta ilo pokrývat stále se zvyšující tlaky na produkci potravin pro rostoucí po et obyvatel. (Nakayama, Fujikura, 2001, s. 293) V ervenci roku 1952 došlo v zemi k p evratu, p i kterém byl svržen král Farúk I. (Kapavík, 2004) K moci se dostala takzvaná revolu ní vláda, která vyhlásila republiku. Nová vláda za ala okamžit hledat cesty k realizaci sociálních a ekonomických reforem. (Holz, 1968, s. 230) Hlavní prioritou se stalo práv zvýšení zem d lské produkce. (Nakayama, Fujikura, 2001, s. 294) Již v íjnu 1952 se objevil návrh na postavení nové p ehrady na Nilu a vláda vzáp tí zahájila rozsáhlou studii projektu. (Holz, 1968, s. 230) Experti z USA a Evropy prohlásili, že projekt je technicky i ekonomicky proveditelný. (Scudder, 2003, s. 3) I p es n které nezodpov zené otázky, nap íklad o možných ztrátách vody, zp sobených prosakováním p ehrady a povrchovým
102
V období let 1902 až 1912 a 1929 až 1934.
76
vypa ováním z plochy rezervoáru v extrémn suché a horké oblasti Núbijské poušt , došlo už za vlády prezidenta Gamán Abd an-Násira103, ke schválení projektu. (Holz, 1968, s. 230) Cena p ehrady byla odhadována na p ibližn 1,3 miliardy USD. První finan ní pomoc ve výši 400 milion USD p islíbily USA v roce 1956. Egypt se pozd ji s žádostí o zbytek financí na stavbu obrátil na Sv tovou banku (WB). Reakce WB byla velmi vst ícná, protože banka mohla prost ednictvím p j ky zlepšit své nep íliš dobré vztahy s arabským sv tem. Následn se k USA a WB p idala i Velká Británie. (Nakayama, Fujikura, 2001, s. 294) Události následujících týdn ovšem celou p ízniv se vyvíjející situaci zvrátily. Podle Holze (1968, s. 230) bylo stále z eteln jší, že projekt VAP v prioritách vlády ustupuje do pozadí na úkor „ ešení Izraelské otázky“. Násir deklaroval snahu od init porážku Egypta z arabsko-izraelské války. (Kapavík, 2004) USA následn
ukon ily vojenskou podporu
Egyptu (Holz, 1968, s. 230) a Velká Británie, ve snaze posílit sv j vliv v oblasti St edního východu, uzav ela smlouvu s n kterými arabskými zem mi, což Egypt považoval za pokus odsunout ho stranou a za al se sbližovat s východním blokem, studenou válkou rozd leného sv ta. (Kapavík, 2004) Došlo k uzav ení dohody o dodávkách zbraní mezi Egyptem a Sov tským svazem104. Vztahy mezi západem a Egyptem byly stále více napjaté. (Holz, 1968, s. 230) Nakonec, v ervenci roku 1956, Spojené státy svou finan ní podporu projektu VAP zrušily. Totéž u inila ihned i Velká Británie. (Scudder, 2003, s. 3) Sv tová banka se snažila u projektu nejprve setrvat, ale bez podpory západních zemí byla zanedlouho nucena také odstoupit. (Nakayama, Fujikura, 2001, s. 294) Všichni p vodní podporovatelé z projektu odstoupili z d vod , které nem ly s projektem nic spole ného. D vody byly politické, strach z rostoucí egyptsko-sov tské spolupráce. (Scudder, 2003, s. 3) Tímto byl rozkol mezi Egyptem a západním sv tem dokonán a Egypt se definitivn p iklonil k východnímu bloku. (Kapavík, 2004) To rozpoutalo spirálu událostí v celé oblasti Blízkého východu, známou pod názvem „Suezská krize“105. Podle Hahna (2006, s. 27) se její p vod datuje již do období let 1948 až 1949106, ale naplno vypukla až v ervenci roku 1956, protože pouhých osm dní po zrušení slibovaných finan ních prost edk ze strany západu Násir znárodnil Spole nost Suezský pr plav, vlastn ný tehdy Velkou Británií a Francií. (Nakayama, Fujikura, 2001, s. 294) Zd vodnil to pot ebou získat finan ní prost edky pro labilní ekonomiku a výnosy z pr plavu cht l použít na financování VAP. (Hahn, 2006, s. 27) 103
Prezidentem se stal v roce 1954. Význanou úlohu p i dodávkách zbraní do Egypta sehrálo i eskoslovensko.(Nakayama, Fujikura, 2001,s. 294) 105 Zrušení p j ek ze strany rozvinutých zemí a WB vedlo ke krizi, která znepokojila celý sv t. (tamtéž) 106 V t chto letech sice došlo mezi Egyptem a Izraelem k podepsání dohody o p ím í, oba dva státy nicmén z staly ve vále ném stavu. 104
77
Z toho vyplývá, že projekt VAP m l na následující vývoj událostí107 v regionu nezpochybnitelný vliv. Výsledkem událostí ve vztahu k projektu VAP bylo, že Egypt získal finan ní podporu ze Sov tského svazu, který zaplatil t etinu ceny, poskytl stavební techniku a výrazn posílil sv j vliv v oblasti. (Holz, 1968, s. 230) 8.3.3.2 Stavba p ehrady Samotná stavba VAP za ala v roce 1960. Základní práce byly dokon eny roku 1967. V roce 1970 bylo v innosti všech 12 turbín a slavnostní otev ení p ehrady prob hlo v b eznu roku 1971. (Scudder, 2003, s. 3) Rezervoár VAP má délku 500 kilometr , kapacitu 162 kilometr krychlových a zabírá plochu p ibližn 6000 kilometr jezera leží v Egypt
tvere ných. Dv t etiny
pod názvem Násirovo jezero, zbylá jižní t etina náleží Súdánu
pod názvem Jezero Nubia. (Rashad, Ismail, 2000; Abu-Zeid, El-Shibini, 1997, s. 210) 8.3.3.3 P ínosy p ehrady Hlavními d vody stavby VAP byly ochrana p ed povodn mi, výroba elektrické energie, vytvo ení dostate ných zásob vody a její využití pro regulované zavlažování v zem d lství. Projekt tyto cíle splnil a významnou m rou p isp l k hospodá skému rozvoji Egypta. (Saad, 2002) Výroba elektrické energie VAP má instalovanou kapacitu 2100 MW. První dva generátory byly spušt ny již v roce 1967 k vyrovnání energetického deficitu, který vznikl po zni ení n kterých tepelných elektráren b hem arabsko-izraelských bojových akcí, a který zásadním zp sobem brzdil ekonomiku zem . (Abu-Zeid, El-Shibini, 1997, s. 212) Roku 1970 byly spušt ny poslední generátory. O šest let pozd ji bylo dokon eno p enosové vedení z VAP do hlavního m sta, kde se dále rozd lilo na západní a východní v tve, které p ivedly elekt inu také do st edomo ských p ístav Alexandrie a Port Said. Dostatek energie umožnil industrializaci zem a p isp l k úsp šné realizaci program elektrifikace venkovských oblastí. Místní lidé projevovali velké nadšení, když byla do jejich vesnic p ivedena elekt ina. (Scudder, 2003,s. 3)
107
Situace cht ly využít Velká Británie a Francie, pro které byl Násir v režim zna n nepohodlný. Proto bylo zinscenováno takzvané „Velké divadlo“. Následovala Sinajská válka a další události, jejichž popis není p edm tem této práce. Události popisuje nap íklad Petr Karas (http://www.natur.cuni.cz/~karap5ap/izrael.htm) i kniha Jana Wannera - Bitva o Suez 1956: Studená válka, druhý arabsko-izraelský konflikt a britsko-francouzská intervence. Libri, 2006. ISBN 80-7277-298-8
78
Produkce i spot eba elektrické energie se v Egypt od roku 1960 zvyšuje. V roce 1986 byla kapacita hydroelektrárny VAP navýšena o dalších 270 MW108. (Rashad, Ismail, 2000) Ochrana region p ed následky nep íznivých klimatických jev Od svého dokon ení p ehrada v mnoha p ípadech ochránila Egypt p ed velkými hospodá skými i lidskými ztrátami. V letech 1964 a 1975 rezervoár zachytil velké množství vody a zabránil záplavám v regionech pod p ehradou. Mezi lety 1981 až 1987 území naopak postihlo n kolik období such. Rezervoár poskytl dostatek vody pro oblasti st edního a dolního toku Nilu a ochránil je tím p ed negativními d sledky nedostatku vody, které by jinak sucha vyvolala. (Scudder, 2003, s. 3-4; Rashad, Ismail, 2000; Saad, 2002) Rozvoj zem d lství Zavlažované zem d lství má nejv tší význam pro egyptskou ekonomiku i zajišt ní živobytí lidí. Na konci 70. let 20. století toto zem d lství zam stnávalo 57 % obyvatelstva, vytvá elo 31 % hrubého domácího produktu a podílelo se 50 % na celkovém vývozu zem . (Scudder, 2003, s. 4-6) Podle Rashada a Ismaila (2000) umožnila VAP rozvoj zem d lství, zv tšení zavlažované plochy a p em nu p ibližn jednoho milionu akr plochy ze sezónního na celoro ní zavlažování. To umožnilo zem d lc m místo jedné úrody ro n sklízet dva i vícekrát do roka. (Abu-Zeid, El-Shibini, 1997, s. 210) V souvislosti s vlivem VAP na zem d lství se ale objevují i kontroverze. P ehrada sice poskytla na zavlažování o 15 % více vody (Rashad, Ismail, 2000), což umožnilo zv tšení zavlažované plochy, ale podle Scuddera (2003, s. 4-6) se zárove snížila dostupnost vody pro oblasti s celoro ním zavlažováním v dolním Egypt . Od postavení VAP sice došlo k podstatnému r stu zem d lské produkce, p esto je obtížné posoudit, jak velkou roli p i tom p ehrada hrála. Nutné je zmínit, že došlo i ke zm nám v osevních postupech, zvýšenému používání hnojiv, zv tšení pracovní síly v zem d lství a zlepšování odvod ovacích systém , což m lo na r st zem d lské produkce také pozitivní vliv. Regionální rozvoj Asuánský region, dlouhá léta neaktivní a „spící“, se stal po stavb VAP novým centrem hospodá ských aktivit. V oblasti se rozvinul rozsáhlý pr mysl (potraviná ský, ocelá ský, papírenský, chemický – zejména výroba hnojiv) a kolem rezervoáru vznikla nová 108
Roku 1995 došlo k navýšení výkonu hydroelektráren o 80 MW, stavbou na p ehrad Esna Barrage. Nejd ležit jší dopl ky hydroelektráren k produkci energie jsou ropa a zemní plyn. (Rashad, Ismail, 2000)
79
popula ní centra. Díky široké nabídce pracovních míst vzrostl po et obyvatel z 280 000 v roce 1960 na p ibližn jeden milion. (Rashad, Ismail, 2000) Rozvoj í ní dopravy a turismu VAP zlepšila splavnost Nilu, zejména od p ehrady do St edozemního mo e. V d ív jších letech musela být doprava na ece asto p erušena kv li nízké nebo naopak p íliš vysoké hladin Nilu. Ale po postavení p ehrady se zvýšila ekonomická efektivita í ní dopravy. (Abu-Zeid, El-Shibini, 1997, s. 210) Násirovo jezero109 se stalo atraktivní turistickou destinací Egypta, zejména plavby z Káhiry do Asuánu. (Rashad, Ismail, 2000) V jeho blízkosti se nachází velké množství archeologických památek, ke kterým je možno doplout i po jeze e. Jsou budovány pozemní komunikace, které propojují p ístavy na jeze e se vzdálen jšími archeologickými centry. (Scudder, 2003, s. 8) Ro ní objem turist vzrostl z 80 000 v roce 1960 na p ibližn 300 000 na konci 20. století. (Abu-Zeid, El-Shibini, 1997, s. 210) Ostatní prosp chy Scudder (2003, s. 9) dodává, že mén tisíc
asto je zmi ován výcvik a získané dovednosti
Egyp an , kte í se podíleli na stavb VAP. Všichni obyvatelé zem navíc získali
národní hrdost, spojenou s úsp šným dokon ením velkého díla a s rozvojem, který následoval. Další potenciální užitek díla Egypt dokon il stavbu vodní nádrže Toshka, 150 kilometr
jižn
od Asuánu.
Nadbyte ná voda z VAP bude kanály odvád na do nádrže Toshka. Zám rem vlády je pomocí t chto vodních zdroj kultivovat pouštní oblasti západn od Nilu. (Rashad, Ismail, 2000) 8.3.3.4 Nenapln né p edpov di o negativních dopadech Bezprost edn po dokon ení VAP v roce 1971 se objevila série dokument , které p edpovídaly velké negativní následky stavby p ehrady. N které z nich se ovšem nenaplnily, zejména rozší ení schystosomózy a snižování sladkovodního rybolovu v rezervoáru. (Nakayama, Fujikura, 2001, s. 295)
109
Tak je nazýván rezervoár VAP.
80
Rybí výnosy VAP P edpov di o možném vývoji rybolovu v rezervoáru se zna n lišily. Zatímco experti z OSN odhadovali výnos p es 16 000 tun za rok, nap íklad Sterling (1971), jak uvádí Nakayama a Fujikura (2001, s. 295), tvrdil, že to není možné. Odvolával se na p ehradu Kariba Dam, jejíž produkce mezi lety 1961 až 1969 klesla ze 4000 tun na 500 tun ro n . Farvar a Milton (1971)110 odhadovali po áte ní výnosy na 10 000 tun, ale p edpovídali, že stejn jako u p ehrady Kariba Dam budou neustále klesat. Ale tyto nep íznivé odhady se nenaplnily. Byly vytvo eny na základ zdánlivé podobnosti p ehrad VAP a Kariba Dam, ale ob p ehrady mají odlišné limnologické charakteristiky. (Nakayama, Fujikura, 2001, s. 295) Tabulka Rashida111 (1995) dokazuje, že rybí výnosy se od dokon ení VAP zvyšovaly a mezi lety 1975 až 1991 neklesly pod 15 000 tun za rok, v mnoha letech byly mnohem v tší. Tabulka . 5: Rybí výnosy v rezervoáru VAP Rok 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1981
Výnosy (tuny) 750 750 2 663 5 816 8 773 12 525 16 256 22 791 30 800 34 045
Rok 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991
Výnosy (tuny) 28 609 31 224 23 987 25 111 16 317 16 840 16 124 15 651 21 883 30 800 (Upraveno z: Rashid, 1995)
Nicmén n kte í se p esto obávají, že pokles výnos rybolovu, který byl pozorován u p ehrady Kariba Dam m že v budoucnu nastat i u VAP. (Nakayama, Fujikura, 2001, s. 296) Ztráty kulturních památek Rok po schválení projektu VAP byly identifikovány možné negativní dopady stavby na historické památky oblasti. Díky mezinárodnímu úsilí, ízeného organizací UNESCO, byly vzácné pam tihodnosti Egypta a Súdánu zachrán ny p ed zatopením. Stejn d ležité byly i mnohaleté zesílené archeologické výzkumy v okolí p ehrady, které poskytly nové informace o
110 111
Rovn ž je citují Nakayama a Fujikura (2001, s. 295). Nejedná se o p eklep citovaného Rashada. Rashad a Rashid jsou dv r zné osoby.
81
starodávných civilizacích, obývajících tuto oblast. UNESCO následn za alo podporovat mnoho dalších akcí k záchran sv tového kulturního d dictví. (WCD, 2000, s. 117) Rozší ení endemických nemocí Jako jeden z nejvážn jších negativních dopad
VAP bylo p edpovídáno rozší ení
schystosomózy, s odkazy na pozorování z minulých let, kdy došlo k rozší ení této choroby v oblastech s celoro ním zavlažováním. Nicmén
p i srovnání výskytu dvou druh
schystosomózy112 v jednotlivých regionech z let 1935 a 1983 došlo u prvního druhu k podstatnému snížení míry rozší ení, zatímco u druhého druhu pouze k nepatrnému zvýšení. To mohlo být ale zp sobeno tím, že v roce 1983 byla použita citliv jší metoda, která odhalila i p ípady, které v roce 1935 odhaleny být nemohly. (Nakayama, Fujikura, 2001, s. 297) Podél rezervoáru VAP nebyl zaznamenán ani jeden p ípad malárie. Vláda ve spolupráci s WHO z ídila n kolik stanic k monitorování výskytu nemoci, ale komár anopheles, který je p enaše em malárie, se neobjevil. (Abu-Zeid, El-Shibini, 1997, s. 216) 8.3.3.5 Negativní dopady Stavba VAP byla považována za symbol revoluce v rozvoji zem d lství v Egypt a využití Nilu k mnoha ú el m. Po dokon ení se ale pro jiné stala symbolem mnoha problém , velkého rozvojového projektu. Série v deckých lánk a dokument z p ehrady brzy u inila „nejpopulárn jší“ environmentální problém sv ta. P es veškeré pozitivní funkce a nenapln né negativní d sledky m l projekt také zna né negativní dopady. (Rashad, Ismail, 2000) Ztráta nilského bahna Po postavení první Asuánské p ehrady bylo d ležité, že v rezervoáru p ehrady nedocházelo k ukládání v tšího množství nilského bahna. Ale VAP podstatnou ást transportu bahna zamezila. Bahno, které d íve p i záplavách p sobilo jako hnojivo p dy na dolním toku Nilu, se za alo usazovat v rezervoáru. (Saad, 2002) Podle Stanleyho a Wingeratha (1995, s. 2) se až 98 % látek, které d íve proudily do delty Nilu a do St edozemního mo e zachytí v rezervoáru VAP. Snižuje se kapacita rezervoáru, ale p edevším absence tohoto p írodního hnojiva snižuje úrodnost p d na polích pod rezervoárem. Zem d lci jsou nuceni používat stále více um lá hnojiva. (Saad, 2002)
112
Schistosoma haematobium a Schistosoma Mansoni.
82
Pokles ukládání bahna podél b eh Nilu m l nep íznivý dopad na stavební pr mysl, který užíval místní p du s bahnem jako složku k výrob cihel. Výrobci cihel za ali skupovat pozemky s kvalitn jší p dou, kterou následn zcela vyt žili, ímž zni ili její potenciál pro budoucí využití v zem d lství. V roce 1982 byl vydán zákon na ochranu Nilu. V roce 1984 byla jedním ze zákon zakázána další t žba p dy pro výrobu cihel113. (Rashad, Ismail, 2000) Ohrožení delty Nilu Po postavení VAP se snížil p enos látek114 a sediment do delty Nilu až o 18 %. Pokles dodávek živných látek, spolu se zvýšenou salinitou delty, zp sobenou snížením pr toku eky, podstatn snížil produktivitu rybá ství pob eží delty. (WWF, 2004, s. 9) Ze 47 rybích druh , které byly loveny p ed postavením VAP se deset let po dokon ení stavby lovilo již pouze 17 druh
115
. (Mc Allister a kol., 2000, s. 26) Následkem snížení p enosu sediment
je v tšina pob eží delty ohrožena erozí. (Berkamp a kol., 2000, s. 33) Stanley a Wingerath (1996) to vysv tlují tím, že p ed postavením VAP se erodující pob eží delty Nilu mohlo obnovovat díky naplaveninám (bahno, písek a živiny), které sebou p inášel Nil. Tím se zmír ovala p irozená eroze pob eží. VAP p enos zamezila a delta se v sou asnosti zmenšuje. Ztráta biodiversity Mc Allister a kol (2000, s. 24) uvádí, že po postavení VAP z dolního toku Nilu zmizelo p ibližn
35 rostlinných
i živo išných druh
a mnoho dalších se stalo velmi
vzácnými. P esídlení Stavba VAP si vyžádala p esídlení více než 100 000 lidí. P ibližn 50 000 – 60 000 Núbijc
na egyptské stran
bylo p est hováno do nové vesnice, vzdálené p ibližn
20
kilometr od Asuánu. Lidé m li problémy s adaptací na odlišné prost edí s nevyhovujícími ubytovacími strukturami. Po n kolika letech se sice zlepšilo jejich postavení a byla rozvíjena emeslná výroba, ale zem d lství nebylo p íliš produktivní a mnoho lidí stále toužilo po návratu dom . (Rashad, Ismail, 2000) 113
V sou asnosti v Egypt p i Ministerstvu životního prost edí existuje orgán Národní systém životního prost edí, který má vlastní plánovací, vykonávací a kontrolní útvar pro pln ní národní politiky životního prost edí. (Rashad, Ismail, 2000) 114 Zejména k emi itan a fosfát . 115 Živiny, které v sob p ed postavením VAP neslo bahno transportované do delty Nilu jsou klí ové pro vývoj ryb v prvním roce jejich života. (Mc Allister a kol., 2000, s. 26)
83
P i p esídlení súdánských Núbijc kmene Halfans došlo k mezietnickému konfliktu o p du. Halfanové byli podle p esídlovacích plán umíst ni do území, které obývali p íslušníci kmene Shukria. Halfanové dostali k farma ení p du d íve pat ící Shukri m, kte í to nesli s velkou nelibostí. V roce 1974 se konflikt vyhrotil do takové míry, že do oblasti byla povolána súdánská armáda, která chránila p du Halfan . P íslušníci obou kmen byli se svou situací nespokojeni. Halfanové na íkali nad ztrátou svých domov a Shukriové nesouhlasili s vyvlastn ním své p dy pro cizí obyvatele. (Colchester, 2000, s. 16) Scudder (cit. in WWF, 2006a, s. 5) naopak prohlašuje, že a koliv se ve v tšin p ípad stavby velkých p ehrad p esídleným osobám životní podmínky zhoršily, v p ípad VAP se zlepšily. P ipisuje to aktivitám vlády, která p esídleným osobám poskytla p ístup k zavlažovacím systém m. Podle Weta (cit. in WWF, 2006a, s. 5) ale byly n které problémy vy ešeny až po dvaceti letech od dokon ení p ehrady. Vypa ování z rezervoáru Ke zjiš ování množství vody, které je ztraceno v d sledku vypa ování z rezervoáru VAP se používá mnoho složitých metod116. Výsledky se zna n odlišují v závislosti na zvolené metod . Na m ení má vliv i výška hladiny rezervoáru a ro ní doba. Nejintenzivn jší vypa ování probíhá v ervnu, naopak nejmenší v prosinci. Data k výzkum m jsou asto omezená a rozporuplná. (Sadek, Shahin, Stigter, 1996) Abu-Zeid a El-Shibini (1997, s. 6) uvádí, že odhady ztrát vody se v závislosti na hodnotách jednotlivých parametr pohybují v rozmezí 10 až 24 kilometr krychlových za rok. Samotné ztráty vody z prosakování mohou být až jeden kilometr krychlový. Obr. 13. a 14. Velká asuánská p ehrada117
116
Water-balance, energy budget, bulk aerodynamic, combination, Complementary Relations Lake Evaporation (CRLE) model. 117 P evzato z: www.industcards.com/hydro-africa.htm, http://carbon.cudenver.edu/stc-link/aswan04/images/highaswan.jpg
84
9. Alternativy k budování velkých vodních d l Mnohé organizace i jednotliví experti, zabývající se problematikou velkých p ehrad a zejména jejich negativními dopady, se snaží nalézt ú inné zp soby, které by negativa p ehrad maximální možnou mírou eliminovaly. K tomu slouží nástroje k p edcházení negativních dopad u plánovaných p ehrad. Kritikové p ehrad také zd raz ují pot ebu udržiteln jších a vhodn jších alternativ k velkým p ehradám. (WCD, 2000, s. 24)
9.1 Nástroje k omezení negativních dopad A koliv jsou negativní dopady velkých p ehrad dostate n
identifikovány a
zdokumentovány, v dalších plánovaných projektech jsou zleh ovány, n kdy dokonce ignorovány. (Rashad, Ismail, 2000) 9.1.1 Environmental Impact Assessment EIA Environmental Impact Assessment118 p edstavuje klí ový nástroj pro posouzení dopad projekt na životní prost edí. (OECD, 2006, s. 114) Jedná se o proces identifikace budoucích d sledk
sou asných a plánovaných akcí. (IAIA, 2007) Nástroj EIA v sob
zahrnuje mnoho díl ích nástroj . (Sadler, Verocai, Vanclay, 2000, s. 3) Velké rozvojové projekty výrazn zasahují do životního prost edí oblasti. Lidé by však m li mít prost ednictvím nástroje EIA možnost ovlivnit projekty již v p ípravné fázi. To by m lo pomoci zabránit vzniku nenapravitelných škod na životním prost edí. (Integra, 2007) WCD (2000, s. 24) požaduje v tší transparentnost a participaci ve ejnosti a projektem zasažených obyvatel v plánovacích fázích projektu, zejména v procesu EIA. 9.1.2 Strategic Environmental Assessment SEA Proces Strategického posuzování životního prost edí SEA je strategickou formou EIA, p i kterém se nehodnotí pouze možné dopady, ale pohlíží se i dále do budoucnosti. SEA je zam ena na posuzování plán , program , politik, strategií a koncepcí s výhledem na ur ité období. Cílem procesu SEA je získat komplexní informace o možném vlivu zamýšlených aktivit na životní prost edí, a zajistit, aby všechny aspekty ovliv ující životní prost edí byly hodnoceny od po átku jako celek, spole n s aspekty ekonomickými a sociálními. V p ípad
118
esky Posuzování vliv na životní prost edí. (Zákon o posuzování vliv na ŽP 100/2001 Sb., dostupné z: http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPKPFOYN83P)
85
velkých p ehrad hraje d ležitou roli také posuzování možných dopad na klimatické zm ny. (OECD, 2006, s. 87 a 114) Nástroj SEA by m l p isp t k ochran životního prost edí a podpo e prosazování princip udržitelného rozvoje. (Integra, 2007) 9.1.3 Další nástroje organizace IAIA Krom
hlavních nástroj
existují i další prost edky, používané pro hodnocení
specifických dopad projekt . Organizace International Association for Impact Assessment IAIA uvádí nap íklad Technology Assessment, Policy Assessment, Economic and Fiscal Impact Assessment, Education and Training, Public Consultation, Demographic Impact Assessment i Health Impact Assessment. (IAIA, 2007) 9.1.4 Aplikace mechanism p i stavb p ehrad Podle mezinárodních standard musí být p i plánování p ehrady vypracována zpráva o jejích možných dopadech. Ú astníci projektu jsou povinni vypracovat dokument, který zahrnuje t i základní body: •
Sociální – zejména následky pro obyvatele p esídlené z oblasti budoucího rezervoáru.
•
Environmentální – d sledky zm n vodního režimu a dopady na životní prost edí a kvalitu vody.
•
Archeologický – následky vyplývající ze zaplavení významných archeologických míst s vysokou kulturní hodnotou. (Teodoru, Wüest, Wehrli, 2006, s. 4) Mnoho p ehradních projekt bylo kritizováno za nedostate nou nebo žádnou aplikaci
strategických proces
posuzování vliv
a dopad
staveb. Nap íklad p i stavb p ehrady
Pangue v Chile bylo p edm tem spor , do kterých byl zapojen i nejvyšší soud, nedostate né zahrnutí EIA v posouzení dopad p ehrady na dolní tok eky. P ehrada T i sout sky se také stala ter em kritiky v souvislosti s procesem EIA. (Sadler, Verocai, Vanclay, 2000, s. 10)
9.2 Alternativy velkých p ehrad Ve 20. století se vytvo il silný odpor proti velkým p ehradám. Lidé se snaží chránit životní prost edí i svá živobytí p ed jejich negativními dopady. Vzhledem k nespravedlivé distribuci p ínos z p ehrad se objevila otázka jejich d ležitosti. (England, Wallis, 2007) P ehradami postižení lidé spole n
s nevládními organizacemi shromáždily informace o
alternativách a tla í na vlády, aby je za aly využívat. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 29)
86
Dochází nejen k rušení n kterých p ehrad, ale za aly se také více využívat alternativní119 možnosti p edevším výroby elektrické energie, protipovod ové ochrany a zásobování vodou. (Brink, McClain, Rothert, 2004, s. 8) Alternativní ešení mohou být levn jší a udržiteln jší120. (Imhof, Wong, Bosshard, 2002, s. 11) Velmi d ležité ale podle mého názoru je, že mají menší negativní dopady na obyvatelstvo a životní prost edí. Podle UNEP (2007, s. 104) se p esto budou nepochybn velké p ehrady stav t i nadále. WWF (2006b) uznává, že i stavba nových hydroelektráren má budoucnost. Ale musí být budovány za asistence a doporu ení Sv tové komise pro p ehrady WCD. Alternativní ešení k n kterým funkcím p ehrad WCD nachází mnoho možností k ešení rostoucích nárok na energii, vodu a produkci potravin, aniž by došlo ke stavbám dalších p ehrad. D ležitým krokem je snížit požadavky na vodu a energii a efektivn ji využívat dostupné zdroje. (Imhof, Wong, Bosshard, 2002, s. 11) 9.2.1 Výroba elektrické energie121 Problémy nedostatku elektrické energie se mohou požadavk
áste n
vy ešit snížením
na spot ebu energie, zlepšením stavu existujících elektráren a p enosového
elektrického vedení (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 29) a efektivn jším využitím dostupných zdroj . (Imhof, Wong, Bosshard, 2002, s. 11) (WWF, 2006b) v í, že hydroelektrárny mohou hrát d ležitou roli v boji s klimatickými zm nami, ale v tší d raz musí být kladen na zlepšení energetické efektivnosti a modernizaci sou asných elektráren. Snížení spot eby elekt iny Vlády by m ly p esv d it pr myslové podniky a domácnosti, aby dostupnou energii využívaly efektivn . Nap íklad povzbuzením domácností k nákupu energeticky úsporných spot ebi
a zavedením daní pro podniky s velkou spot ebou energie. Cena t chto opat ení je
menší než budování nových elektráren. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 29) 119
Nejv tší sv tové organizace (nap íklad WCD, IRN) se shodují v níže popsaných postupech alternativ k velkým p ehradám. 120 Alternatives to dam...are often more sustainable and cheaper. 121 P esto se v sou asnosti uvažuje o postavení takzvané „Matky všech hydroprojekt “, p ehrady Grand Inga na africké ece Kongo. Hydroelektrárna by mohla mít výkon až 39 000 MW a mohla by uspokojit energetické požadavky celého afrického kontinentu. Ale finan ní náro nost projektu by byla obrovská. Podle odhad by si projekt vyžádal investice ve výši 40 až 80 miliard USD, dalších 10 miliard by stálo propojení hydroelektrárny s hlavními centry Afriky. Kritikové projektu doporu ují použít finance na více lokalizovaných projekt , které by mohly uspokojit i pot eby chudé ásti populace. (Probert, 2007)
87
Namísto neustálého navyšování energetického výkonu je pot eba snížit energetickou spot ebu. V rozvinutých zemích došlo v 70. a 80. letech minulého století, b hem takzvaných „ropných krizí“, k vývoji moderních technologií a zna nému snížení energetické spot eby. V rozvojových zemích spot eba elektrické energie roste, p esto k ní p ibližn dv miliardy osob stále nemají p ístup. (WCD, 2000, s. 149) Zlepšení stavu existujících hydroelektráren a p enosového vedení V mnoha zemích je špatný technický stav p enosového vedení p í inou velkých energetických ztrát. Oprava a modernizace za ízení p isp je k omezení ztrát elektrické energie. Modernizace a údržba existujících p ehrad122 je levn jší alternativou než budování nových p ehrad. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 30) Na renovaci a modernizaci stávajících p ehrad se zam ily p edevším rozvinuté zem . (WCD, 2000, s. 10) Využívání šetrn jších zdroj energie Malé vodní elektrárny Malé vodní elektrárny (MVE) jsou podstatn mén finan n , asov i materiálov náro né. Mohou být postaveny místními lidmi a sloužit k výrob energie pro uzav enou komunitu vesnice. V Indii,
ín nebo Nepálu jsou v provozu tisíce MVE. Takzvané mikro
hydroelektrárny nejsou v bec považovány za p ehrady. K výrob elekt iny využívají pouze nepatrnou ást toku eky. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 30) WCD (2000, s. 153) podporuje MVE s malými turbínami. Menší negativní dopady mají i pr to né vodní elektrárny. (WWF, 2006b) Energie biomasy V mnoha zemích se biomasa b žn
využívá k va ení, topení
i výrob
plynu.
V n kterých zemích slouží i k výrob elektrické energie. Používají se nap íklad kuku i ná sláma, rýžová pleva a d evní odpad. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 30) Solární, v trná, geotermální energie Výroba elektrické energie z t chto obnovitelných zdroj
je šetrn jší k životnímu
prost edí než velké p ehrady. Solární panely p em ují slune ní energii na energii tepelnou. Fotovoltaické lánky slouží k výrob elektrické energie ze slune ního zá ení. Mnoho v trných
122
Nap íklad odstran ní nános sediment , které snižují kapacitu rezervoáru i výkon hydroelektrárny.
88
elektráren se buduje v ín , Indii, Jihoafrické republice nebo Brazílii. Teplo pod zemským povrchem oh ívá podpovrchové vodní rezervoáry, horká voda je p ivedena na zemský povrch a v geotermálních elektrárnách je využita k výrob elektrické energie123. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 31) Vyrobená elektrická energie m že být užita k erpání vody, osv tlení vesnic a pro jednoduchý pr mysl oblasti. (WCD, 2000, s. 153) Graf . 1. Podíl produkce elektrické energie v roce 2006 podle typu zdroje [%]
(P evzato z: http://www.energies-renouvelables.org, a upraveno autorem)
9.2.2 Zásobování vodou Voda je na zemi rozd lena velmi nerovnom rn . Na jedné stran p ehrady zadržují vodu o ohromném objemu124, vysušují eky a mok adní systémy, na druhou stranu je velké množství vody ztraceno v d sledku neefektivních a prosakujících zavlažovacích systém . Mnoho lidí trpí nedostatkem vody. Jiné oblasti paradoxn vodou nešet í, protože jí mají dostatek. Uv dom lejší zacházení s vodními zdroji a jejich spravedliv jší distribuce by mohla pomoci i znevýhodn ným oblastem. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 32) Namísto velkých rezervoár je doporu eno vytvá ení menších lokálních zásobník vody, jako jsou rybníky i malé nádrže. (WWF, 2006b)
123 124
Filipíny a Salvador vyrábí tvrtinu elektrické produkce v geotermálních elektrárnách. Podle UNEP (2007, s. 130) p ehrady uchovávají 8400 kilometr krychlových vody.
89
Snížení spot eby vody M lo by být podporováno udržitelné využívání vodních zdroj v zem d lství, které spot ebuje nejvíce vody na sv t . (WCD, 2000, s. 137) WWF (2006b) doporu uje v n kterých regionech zavád ní p stování plodin, které jsou mén náro né na zavlažování. Možnost získání sladké vody p edstavuje desalinizace slané vody. Sou asné techniky jsou ovšem energeticky i finan n velmi náro né. Zefektivn ní zavlažovacích systém Rozsáhlé zavlažovací systémy používají více vody, než rostliny využijí. Zefektivn ní a ušet ení vody mohou p inést moderní mikrozavlažovací metody, nap íklad kapková závlaha, které zanáší vodu p ímo ke ko en m rostlin. Spot eba vody je menší. (WCD, 2000, s. 141) WWF (2006b) zd raz uje pot ebu snížit propoušt ní zavlažovacích a zásobovacích systém . D ležité je podporovat místní a tradi ní techniky hospoda ení s vodou. V oblastech s intenzivním zavlažováním je nutné vodu co nejvíce recyklovat. WCD (2000, s. 138) také doporu uje spíše dovoz n kterých potravin ze zahrani í, namísto toho, aby se každá zem snažila dosáhnout potravinové sob sta nosti za cenu neudržitelného zvyšování zavlažovaných ploch, spot eby vody a energie. Shromaž ování deš ové vody Shromaž ování deš ové vody p edstavuje levnou a efektivní cestu ke zlepšení p ístupu
k vod ,
zejména
pro
chudé
obyvatele
venkovských
oblastí.
V místech
s vyskytujícími se deš ovými srážkami mohou lidé pomocí jednoduchých prost edk
125
vytvá et zásoby vody k jejich dalšímu využití. (WWF, 2006b) P íkladem je vývoj v regionu Almar v indickém stát Rajastan. V roce 1986 byla oblast velmi aridní a svým charakterem p ipomínala spíše pouš . Lidé trp li následky nedostatku vodních zdroj . K pokusu o ešení nep íznivé situace byla vytvo ena skupina Tarum Bharat Sangh TBS. Skupina místním lidem p ipomn la moudrost d ív jších postup
shromaž ování deš ové vody, od kterých lidé
b hem minulost postupem asu upustili, a obnovila v oblasti malou neudržovanou p ehradu, která v minulých letech sloužila práv ke shromaž ování deš ové vody. V sou asnosti je v celém Rajastánu p ibližn 10 000 malých p ehrad, které zásobují více než tisíc vesnic. Život mnoha místním obyvatel m se zm nil k lepšímu, protože mají dostatek vodních zdroj pro
125
Sudy, cisterny, kanystry atd.
90
své domovy, pole i dobytek. Místní obyvatelé uznávají, že p edchozí generace takové št stí nem ly. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 32) 9.2.3 Protipovod ová ochrana Velké p ehrady jsou budovány k ochran proti povodním. Když ale nastane extrémní povode , mohou p ehrady situaci zhoršit126. Existuje mnoho možností, jak snížit riziko povodní a zmírnit jejich destruktivní dopady. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 34) Ochrana povodí ek Dynesius a Nilsson (1994) zd raz ují nutnost chránit a revitalizovat í ní systémy. Vhodn využívané povodí, které nesnižuje reten ní kapacitu krajiny, p edstavuje jednoduchou cestu k p edcházení povodní. D ležité jsou zejména lesy a mok adní systémy, r zná infiltra ní opat ení v podob reten ních nádrží a rybník . Je nutné omezit nešetrné a nelegální odles ování, vedoucí k p dní erozi a sesuv m p dy, které zp sobují ucpávání koryt ek. (WCD, 2000, s. 161) Lesy a mok adní systémy umož ují lepší zasakování deš ové vody, její zadržování a postupné uvol ování, ímž snižují riziko vzniku povodní. (Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 34) Omezením zástavby v povod ové oblasti a výstavbou hrází a val se sníží riziko lidských i materiálních ztrát v oblastech s hrozícími povodn mi. (WWF, 2006b) P íloha . 7. zobrazuje špatné a správné využití povodí eky. Vytvo ení varovného povod ového systému Varovný systém upozorní ohrožené oblasti na hrozící nebezpe í a m že zachránit lidské životy a zmírnit materiální škody. (WCD, 2000, s. 160) Na období hrozících povodní musí být vypracovány pohotovostní plány pro evakuaci obyvatel a možnou ochranu ve ejného i soukromého majetku. V p ípad vypuknutí povodní je nutné zajistit pomoc postiženým lidem. (WWF, 2006b)
126
WWF (2006b) zmi uje p íklad povodní v eské republice z roku 2002. P ehrady na Vltav m ly sloužit jako protipovod ová ochrana. Když ale p išlo období prudkých deš , p ehrady musely být upušt ny, nebo p etekly a uvolnily povod ovou vlnu, která zp sobila velké škody.
91
9.3. Odstra ování p ehrad N kte í provozovatelé p ehradních d l si uv domují, že lepším ešením je ukon it provoz n kterých p ehrad, než investovat zna né finance do jejich rekonstrukce a modernizace ke snížení jejich negativních dopad . Samoz ejm že musí dojít k nahrazení funkcí, které p ehrada plnila. (Brink, McClain, Rothert, 2004, s. 8) Toto téma je aktuální zejména v rozvinutých zemích, nap íklad ve Francii a USA127, kde dochází k postupnému rušení n kterých existujících p ehrad a obnov
p vodního
charakteru ek. (Kundzewicz a kol., 2007, s. 181) Rušení p ehrad je ale velmi nákladné. Cena odstran ní p ehrad Elwha a Glines v USA je odhadována na 100 až 125 milion USD. Odstran ní p ehrad bude mít pozitivní dopady, zejména na rybolov. Zisky, plynoucí z pozitivních dopad , ale nemohou pokrýt výdaje spojené s odstran ním p ehrad. Po mnoha letech128 vyjednávání bylo rozhodnuto, že ob p ehrady budou odstran ny mezi lety 2009 až 2011. (UNEP, 2007, s. 32)
127
V USA se nachází p ibližn 75 000 p ehrad. P ehrady stárnou a jejich negativní dopady jsou lépe prozkoumány a pochopeny. Stárnutí p ehrad snižuje jejich efektivnost. P ibližn 30 % p ehrad v USA je již nevyhovujících. Desítky p ehrad jsou rušeny. V územích, ve kterých došlo ke zrušení p ehrad, byla pozorována lepší kvalita vody v ekách, zlepšení rybolovu a obnovení krajiny pro rekrea ní ú ely. (Fast, 2002) 128 První studie o možném odstran ní p ehrad se objevily v 90. letech 20. století. (UNEP, 2007, s. 32)
92
10. Zhodnocení, záv r Zám rem práce rozhodn nebylo „démonizovat“ téma velkých p ehrad. P ehrady bezpochyby plní mnoho pro lov ka prosp šných funkcí. První p ehrady, stav né p ibližn p ed 5000 lety, m ly zejména zásobovací a protipovod ovou funkci. S p íchodem pr myslové revoluce se jednou z nejd ležit jších funkcí p ehrad stala rovn ž výroba elektrické energie. P ehrady p isp ly k socioekonomickému rozvoji mnoha zemí. Pomohly zajistit dostate né zásoby vody pro rozvoj zem d lství, zásobení obyvatelstva i výrobu elektrické energie k rozvoji pr myslové výroby. P íkladem je Velká asuánská p ehrada v Egypt . V posledním století se ale v souvislosti s p ehradami za aly objevovat ve stále v tší mí e obavy z jejich nep íznivých dopad , které se objevují v mnoha podobách. P ehrady negativn ovliv ují životní prost edí i obyvatele planety. Hlavním cílem diplomové práce byla analýza projekt velkých p ehrad na nejdelší africké ece Nil. V povodí Nilu se nachází deset zemí. Protože n které státy mají akutní nedostatek sladkovodních zdroj , mohou nep im ené zásahy do toku Nilu, nap íklad v d sledku stavby p ehrady, vyvolat v již tak z bezpe nostního hlediska nestabilní oblasti ozbrojený konflikt. Výstavba významných velkých p ehrad probíhá v sou asnosti v Ugand a Súdánu. Oba p ehradní projekty, Bujagali Falls Dam v Ugand i Merowe Dam v Súdánu, provází velké množství kontroverzních témat a mezinárodní pozornost. V Ugand
jsou
nejv tší obavy spojovány nap íklad s vlivem nové p ehrady na výšku hladiny Viktoriina jezera a zánik sv toznámých vodopád Bujagali Falls. V p ípad Súdánu je to zejména násilí páchané na nucen p esídlených lidech z domorodých kmen . N které negativní dopady u aktuáln konstruovaných p ehrad se mohou projevit až po ur ité dob . Do jaké míry jsou sou asné obavy o budoucích dopadech opodstatn né se ukáže až v horizontu n kolika let až desítek let. Nutno p iznat, že ne vždy se prognózované negativní dopady ukáží jako reálné. P íkladem je op t nejznám jší p ehrada na Nilu – Velká asuánská p ehrada. N které obavy, které provázely stavbu, se ukázaly jako zbyte né a nenaplnily se. Proto se v tšina p edstavitel plánovaných velkých p ehrad brání obvin ním z potenciálních destruktivních dopad jejich projekt . Na druhou stranu má tém
každá velká p ehrada mnoho negativních dopad . Dopady,
bezprost edn související s realizací projektu, jsou viditelné a jednoduše rozpoznatelné. Jedná se p edevším o osoby p esídlené kv li výstavb rozsáhlých rezervoár a ztráty zp sobené zaplavováním území.
93
Odp rci p ehrad mají mnoho argument , kterými se snaží zastavit výstavbu dalších velkých p ehrad a maximální možnou mírou omezit negativní dopady u existujících p ehrad. N které p ehrady, p edevším v rozvinutých zemích, jsou postupn rušeny. Náklady na jejich odstran ní jsou velké, ale jsou zaznamenány pozitivní dopady, zejména na í ní toky, celé povodí eky a její ekosystémy. V rozvinutých zemích je výstavba p ehrad na ústupu a zem se již zam ují pouze na správu a modernizaci existujících p ehrad. Je to mnohem efektivn jší a šetrn jší cesta než neustále stav t nové p ehrady. V rozvojových zemích je situace zcela odlišná. Chudé zem
trpí mimo jiné následky nedostatku vody a elektrické energie.
N kterými rozvojovými zem mi protékají nejv tší sv tové eky a plány na využití jejich potenciálu zahrnují stavbu stovek velkých p ehrad, i když se proti této strategii staví mnoho environmentálních i humanitárních organizací. Upozor ují na spojitost staveb velkých p ehrad s ohrožením životního prost edí i život lidí a nabízí alternativní ešení. P estože je stavba p ehrady finan n i asov zna n náro ná, stále p edstavuje pro rozvojové zem relativn jednoduchý zp sob, jak vyráb t elektrickou energii a získat zásoby sladké vody pro využití v zem d lství i pr myslu a k zásobování m st. Na rozhodování o stavbách p ehrad mají významný vliv i stavební firmy a korporace. Jejich praktiky jsou spojeny nap íklad s lobbyingem, nátlakem i korup ním jednáním. Použití alternativních ešení vyžaduje znalost a p ítomnost moderních technologií a politickou v li. Z tohoto hlediska je pro zemi lákavé postavit jednu velkou víceú elovou p ehradu, namísto investic do desítek menších projekt
alternativních zdroj
energie a
modernizace zavlažovacích systém . Terénní výzkum v Ugand , sou ást diplomové práce, vícemén
potvrdil platnost
záv r ze studovaných dokument . Rozvojové zem pot ebují více vody a energie k realizaci cíl socioekonomického rozvoje, který by m l snížit chudobu. Zem , které mají možnost využít hydrologického potenciálu ke stavb velké p ehrady, tak u iní. Realizáto i projekt zhodnotí budoucí p edpokládané p ínosy p ehrady pro zemi. Environmentální a humanitární organizace naopak upozor ují, jaké bude mít p ehrada negativní dopady na životní prost edí a obyvatelstvo regionu a zem . P edstavitelé projektu tyto negativní dopady odmítnou a spustí realizaci projektu, který je ovšem doprovázen neustávajícími protesty a obvin ními. Podle mého názoru se v nejbližších letech situace kolem výstavby p ehrad v rozvojových zemích dramaticky nezm ní. I p es snahy humanitárních a environmentálních organizací dojde k realizaci mnoha velkých p ehrad. Otázkou z stává, jak velké zát ži budou jednotlivé eky schopny odolat a do jaké míry se zm ny v í ních systémech projeví na životním prost edí a obyvatelstvu daných region rozvojových zemí. 94
11. Shrnutí P ehrady nepochybn hrály v minulosti a stále hrají významnou roli p i rozvoji lidské civilizace. Hlavní funkce p ehrad jsou výroba elektrické energie, zásobování vodou, protipovod ová ochrana, zajišt ní splavnosti ek, chov ryb a rekrea ní využití. Bohužel p ehrady jsou také spojeny s mnoha negativními dopady, zejména environmentálními a sociálními. P ehrady ohrožují stabilitu a funkce ekosystém . Lidé asto ztrácejí své domovy a p íležitosti k obživ . Velmi asto jsou nuceni se p est hovat do míst, v tšinou s horšími podmínkami k životu, protože jejich p vodní bydlišt bude zatopeno rezervoárem p ehrady. V sou asnosti probíhá výstavba velkých p ehrad p edevším v rozvojových zemích, které si od nich slibují zejména zajišt ní dostatku elektrické energie a zásob vody pro realizaci plán na socioekonomický rozvoj zem a boj proti chudob . Nejdelší africká eka Nil je toho dobrým p íkladem. Nil pro n které státy (Egypt, Súdán) p edstavuje jediný dostupný zdroj sladké vody. Celá oblast je z bezpe nostního hlediska zna n nestabilní a riziko vypuknutí konfliktu je zde podle n kterých expert velmi reálné. Problematika výstavby p ehrad na Nilu je aktuální zejména v Ugand a Súdánu. Existují zna né obavy z negativního vlivu p ehrad na životní prost edí a obyvatelstvo. P ehrada Bujagali Falls Dam v Ugand zaplaví cennou kulturn -duchovní a turistickou oblast vodopád Bujagali Falls. Znepokojení vzbuzuje i budoucí vliv p ehrady na stav a výšku hladiny Viktoriina jezera, které p edstavuje zdroj sladké vody pro miliony obyvatel východní Afriky. Súdánská p ehrada Merowe Dam je spojována zejména s p esídlením desetitisíc obyvatel a násilnostmi, které projekt doprovází. U p ehrad, které jsou aktuáln ve výstavb se v tšina pozitivních i negativních dopad (samoz ejm krom bezprost edních dopad spojených s p esídlováním obyvatelstva a zaplavováním území) projeví až s odstupem n kolika let po dokon ení projektu. Nejznám jší p ehrada na Nilu, Velká asuánská p ehrada, byla dokon ena roku 1970, proto mohly být její p ínosy i negativa dob e prozkoumány. A koliv byly identifikovány n které negativní dopady, je p ehrada celkov považována za velký p ínos pro Egypt. P estože i v sou asnosti probíhá výstavba velkého množství p ehrad, lze sledovat pozitivní trend hledání alternativních ešení, zejména za funkce výroby elektrické energie, protipovod ové ochrany a zásobování vodou, které nemají tak velké negativní dopady na životní prost edí a obyvatelstvo. N které p ehrady v rozvinutých zemích byly z rozhodnutí jejich provozovatel zrušeny a došlo k obnov p vodního charakteru í ního toku.
95
Summary Dams undoubtedly played and still play an important role in the development of human civilization. Their main functions are electric energy production, water supply, flood protection, navigation, fishery and recreation. Unfortunately, the benefits of dams go with many negative impacts, especially environmental and social ones. Dams menace stability and functions of environmental ecosystems. People lose their homes and livelihoods. They are forced to move to places with substantially worse living conditions, because their former places of residence were or are going to be flooded by a dam reservoir. At present, building of big dams takes places mainly in developing countries. They hope that dams will secure sufficient energy and water supply for implementation plans of socio-economic development and fight poverty. The longest river in Africa, the river Nile, is a typical example. The river Nile is a single source of fresh water for some states, for example Egypt and Sudan. The whole region is very unstable from the security point of view and the risk of conflict outbreak is realistic here according to some experts. Problems of building big dams on the river Nile is primarily topical in Uganda and Sudan. There are big anxieties about the negative impact of dams on the environment and population. The Bujagali Falls Dam in Uganda will flood a valuable cultural and tourist area of Bujagali Falls. There are also concerns about future dam influence on the condition and water level of Victoria Lake, which is the source of fresh water for millions people in east Africa. The Sudan Merowe Dam is often connected with resettlement of tens of thousands of people and with violence that goes with the project. The majority of impacts, the positive and negative ones, of the currently built dams, of course except for the immediate impacts connected with people resettlement and area flooding, will come out with the time distance of several years after the completion of the project. The best known dam on the river Nile, Aswan High Dam in Egypt, was completed in 1970. Thereby its benefits and negative impacts could be well explored. Although some negative impacts were identified, the dam is considered as a great benefit for Egypt. Although many dams are being built at present, there is a tendency to promote their alternatives, especially for functions such as electric energy production, water supply and flood protection, which do not have so many negative impacts on the environment and people. Some dams’ owners in developed countries have decided to remove dams and to restore the original character of the river flow.
96
Klí ová slova P ehrada, rezervoár, negativní dopady, Nil, p ehrada Bujagali Falls, p ehrada Merowe, Velká asuánská p ehrada, zem d lství, hydroenergetika, p esídlení, alternativy, Uganda.
Key words Dam, Reservoir, Negative Impacts, River Nile, Bujagali Falls Dam, Merowe Dam, Aswan High Dam, Agriculture, Hydroenergy, Resettlement, Alternatives, Uganda.
97
Použité zdroje ABU-ZEID, M. A., EL-SHIBINI, F. Z. Egypt´s High Aswan Dam. Water Resources Development. Vol. 13, No. 2. Carfax Publishing Ltd, 1999. s. 209-217. ADAMS, W. The Social Impact of Large Dams: Equity and Distribution Issues [online]. Thematic Review I.1 prepared as an input to the World Commision on Dams. Cape Town, 2000. 67 s. [cit. 2007-10-15]. Dostupné z: www.dams.org AFDB. Resettlement Action Plan Summary for Bujagali Interconnection Project [online]. AFDB, December 2006. [cit. 2008-02-05]. Dostupné z: http://www.afdb.org/pls/portal/docs/PAGE/ADB_ADMIN_PG/DOCUMENTS/OPERATION SINFORMATION/IP%20UGBUJ%20RAP%20SUMM%20.DOC ANUL, N., et al. Positive and Negative Impacts of Dams on the Environment [online]. International Congress on River Basin Management. Antalya, Turkey. March 2007. s. 760-769. [cit. 2007-11-02]. Dostupné z: http://www.dsi.gov.tr/english/congress2007/chapter_2/60.pdf ARSANO, Y., TAMRAT, I., Ethiopia and the Eastern Nile Basin. Aquatic Science, Num. 67, year 2005. Dubendorf, 2005. s. 15-27. DOI 10.1007/s00027-004-0766-x ASKOURI, A. Dams and Human Rights: The Case of Merowe/Hamadab Dam – Sudan [online]. 7th International Sudan Studies Conference. Bergen, Norway. April 2006. [cit. 2008-02-28]. Dostupné z: http://www.sssuk.org/sudan2006/Abstractsweb/Ali_Askouri.pdf AWANGE, J. L., et at. The Falling Lake Victoria Water Level: GRACE, TRIMM and CHAMP Satellite Analysis of the Lake Basin. Water Resources Management, July 2007. Springer Netherlands. ISSN 1573-1650 (Online) DOI 10.1007/s11269-007-9191-y BARTÁK, J. a kol. Malá ilustrovaná encyklopedie. Vydalo nakladatelství Levné knihy Kma, s. r. o. v roce 2006. 1 vydání. 1213 s. ISBN 80-7309-362-6 BAZZA, M. Overview of the History of the Water Resources and Irrigation Management in the Near East Region [online]. FAO, 1st IWA International Symposium on Water and Wastewater Technologies in Ancient Civilizations. Iraklio, Greece, October 2006. [cit. 2008-01-10]. Dostupné z: http://www.fao.org/world/Regional/RNE/morelinks/Publications/English/HYSTORY-OFWATER-RESOURCES.pdf BEATTIE, A. Uganda dam decision delayed. Financial Times. London, UK. Jun 18, 2002, ISSN 03071766 BERKAMP, G., et al. Dams, Ecosystem Functions and Environmental Restoration [online]. Thematic Review II.1 prepared as an input to the World Commission on Dams. Cape Town, 2000. 200 s. [cit. 2007-10-15]. Dostupné z: http://www.wii.gov.in/eianew/eia/dams%20and%20development/kbase/thematic/tr21main.pdf
98
BERNACSEK, G. M., 1984. Guidelines for Dam Design and Operation to Optimize Fish Production in Impounded River Basins (based on a review of the ecological effects of large dams in Africa). FAO, Fisheries Department CIFA Tech. Pap.11. 98 s. ISBN 92-5-101485-X BERNHARD, B. Rebuilding Iraq’s Mesopotamian Marshlands [online]. River Revival Bulletin, No. 52, September 2003. Produced by River Revival, IRN, Berkeley, CA, USA. [cit. 2007-12-18]. Dostupné z: http://internationalrivers.org/en/node/155 BLYTH, R. Dams – The Good, the Bad and the Beautiful. Civil Engineering: Magazine of the South African Institution of Civil Engineering. Vol. 10, Iss. 9. Yeoville, Sep 2002, 6 s. ISSN 10212000 BOLDIŠ, P, Bibliografická citace dokument podle SN ISO 690 a SN ISO 690-2. ást 1 – Citace: metodika a obecná pravidla. Verze 3.3., 1999-2004, poslední aktualizace 11.11.2004. Dostupné z: http://www.boldis.cz/citace/citace1.pdf BOSSHARD, P. HILDYARD, N. A Critical Juncture for Peace, Democracy, and the Environment: Sudan and the Merowe/Hamadab Dam Project [online]. Published IRN and TCH. May 1, 2005. [cit. 2008-03-12]. Dostupné z: http://internationalrivers.org/en/criticaljuncture-peace-democracy-and-environment-sudan-and-merowe-hamadab-dam-project BRINK, E., McCLAIN, S., ROTHERT, S. Beyond Dams: Options & Alternatives. A Report by American Rivers & International Rivers Network. May 2004. 79 s. Dostupné z: http://internationalrivers.org/en/node/1461 BRINKERHOFF, J., M. Global Public Policy, Partnership, and the Case of the World Commission on Dams. Public Administration Review. Vol. 62, Iss. 3, Year 2002. s. 324-336. doi:10.1111/1540-6210.00182 BUFKA, A. Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 – výsledky statistického zjiš ování [online]. Ministerstvo pr myslu a obchodu eské republiky, 2007. 33 s. [cit. 2008-01-25]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument33817.html CHANSON, H., JAMES, D.P. Historical Development of Arch Dams: from Cut-Stone Arches to Modern Concrete Designs. Institution of Engineers, Australian Civil and Structural Engineering Transactions. Vol. CE43, 2002. s. 39-56. ISSN 0819-0259 CIA 2008a: Central Intelligence Agency [online]. The World Fact Book. Uganda. Poslední aktualizace 2007-13-12. [cit 2008-02-10]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ug.html CIA 2008b: Central Intelligence Agency [online]. The World Fact Book. Sudan. Poslední aktualizace 2007-13-12. [cit 2008-02-20]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/su.html CIA 2008c: Central Intelligence Agency [online]. The World Fact Book. Egypt. Poslední aktualizace 2008-02-12. [cit 2008-03-15]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/eg.html
99
CLARKE, C. Cross-Check Survey: Final Report [online]. A WCD Survey prepared as an input to the World Commission on Dams, Cape Town, 2000, 75 s. [cit. 2007-10-15]. Dostupné z: www.dams.org COLCHESTER, M. Forest Peoples Programme: Dams, Indigenous Peoples and Ethnic Minorities [online]. Thematic Review 1.2 prepared as an input to the World Commission on Dams, Cape Town, 2000. 91 s. [cit. 2008-01-03]. Dostupné z: www.dams.org CSP: Country Strategy Paper 2002-2004 [online]. The republic of Uganda. African Development Bank/African Development Fund. May 2003. [cit. 2008-02-10]. Dostupné z: http://www.afdb.org/pls/portal/docs/PAGE/ADB_ADMIN_PG/DOCUMENTS/OPERATION SINFORMATION/CSP_UGANDA2002-2004.PDF DYNESIUS, M., NILSSON, C. Fragmentation and Flow Regulation of River Systems in the Northern 3rd of the World. Science 266. New York, November 1994. 10 s. ISSN 0036-8075 DIU: Dams Implementation Unit. Merowe Dam Project [online]. [cit. 2008-03-05]. Dostupné z: http://www.merowedam.gov.sd/en/index.php EIB: Press Release. EIB Lends USD 136 Million for Bujagali [online]. European Commision, Directorate-General for Energy and Transport. Luxemburg, 7 Januar, 2008. [cit. 2008-02-12]. Dostupné z: http://www.sustenergy.org/tpl/page.cfm?pageName=news#080111_eib_lends&pagID=&Lan g=en EIGEN, P. Civil Society´s Role in Promoting Governance and Transparency [online]. OECD: Global Forum on International Investment. Johannesburg. November, 2003. [cit. 2008-02-12]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/34/2/19503369.pdf EIU: Economist Intelligence Unit. ViewsWire. Uganda Country Outlook. New York. Sep 9, 2003. ProQuest ID: 664835461 EL-FADEL, M., et al. The Nile River Basin: A Case Study in Surface Water Conflict Resolution. Journal of Natural Resources and Life Science Education. Madison. Vol. 32, Year 2003, s. 107-117. ISSN 10599053 ENGLAND, A., WALLIS, W. Barren Idea? How Sudan's Dam Will Harness the Nile but Widen Discord Development A Khartoum Government that Attracts World Opprobrium over Darfur Atrocities Intends to Displace 50,000 other Citizens in a Project to Boost Its Economy. Financial Times, London, Mar 9, 2007. s.13. ISSN 1229939491 European Environemt Agency: Reservoirs and dams [online]. c1995-2008 [cit. 2007-10-12]. Dostupné z: http://www.eea.europa.eu/themes/water/european-waters/reservoirs-and-dams FAST, E. Can the Dams. Environment. Vol. 44, Iss. 8, Pg. 6. Washington, Oct. 2002. ISSN 0013 9157 FORD, N. Pros and Cons of the Bujagali Scheme. African Business. Iss. 334. London, Aug/Sept 2007. 2 s. ISSN 01413929
100
GRAHAM-ROWE, D. Hydroelectric Power´s Dirty Secret Revealed [online]. New Scientist Environment. Magazine, issue 2488, February 2005. [cit. 2007-10-12]. Dostupné z: http://environment.newscientist.com/channel/earth/mg18524884.100-hydroelectric-powersdirty-secret-revealed.html HAHN, P. L. The Suez Crisis. A Crisis That Changed The Balance of Power in the Middle East [online]. eJournal USA. An Electronic Journal of the U.S. Department of State. Foreign Policy Agenda. Significant Events in U.S. Foreign Relations 1900-2001. April, 2006. s. 48. [cit. 2008-03-25]. Dostupné z: http://usinfo.state.gov/journals/itps/0406/ijpe/ijpe0406.htm HAMAD, O. T., EL-BATTAHANI, A. Sudan and the Nile Basin. Aquatic Sciences 67 (2005). Dubendorf, 2005. s. 28-41. DOI 10.1007/s00027-004-0767-9 HAYA, B. Failed Mechanism. How the CDM is Subsidizing Hydro Developers and Harming the Kyoto Protocol [online]. IRN, Berkeley, CA, USA, 2007. 12 s. [cit. 2008-02-20]. Dostupné z: http://internationalrivers.org/files/Failed_Mechanism_3.pdf HDR: Human Development Report 2007/2008 [online]. Published for the United Nations Development Programme. New York, USA, 2007. 384 s. [cit. 2008-01-13]. ISBN 978-0-230-54704-9. Dostupné z: http://hdr.undp.org/en/reports/global/hdr2007-2008/ HEGGELUND, G. Resettlement Programmes and Environmental Capacity in the Three Gorges Dam Project. Development and Change. Vol. 37, No. 1. Published by Blackwell Publishing, 2006. s. 179-199. Dostupné z: http://www.fni.no/doc&pdf/gmh-dc-2006.PDF HERMOVÁ, H. Indie dokon ila kontroverzní p ehradu Sardar Sarovar [online].Ekolist.cz. [cit. 2008-02-13]. ISSN 1212-9410. Dostupné z: http://www.ekolist.cz/zprava2.shtml?x=1954638 HOLZ, R. K. The Aswan High Dam. The Professional Geographer. Vol. 20, Iss. 4. July 1968. s. 230-237. doi:10.1111/j.0033-0124.1968.00230.x HOMER-DIXON, T. Environment, Scarcity, and Violence. Princeton University Press, 1999. New Persey and Woodstock. 253 s. ISBN 0-691-02794-3 IAIA - International Association for Impact Assessment [online]. c2007. [cit. 2008-02-20]. Dostupné z: http://www.iaia.org/modx/ ICOLD – Dams & The World´s Water: An Educational Book that Explains how Dams Help to Manage the World´s Water. Levallois-Perret, France, 2007. 64 s. ISSN 0534-8293 IMHOF, A. Dams Contribute Significantly to Climate Change, WCD Finds. World Rivers Review. Volume 15, Number 6, December 2000. Published by IRN, Berkeley Way, CA, USA. 15 s. ISSN 0890 6211 IMHOF, A., SCHNEIDER, A., K., WONG, S. Dams, Rivers and Rights: An Action Guide for Communities Affected by Dams. Published by IRN, Berkeley Way, CA,USA, 2006. 38 s. ISBN-10:0-97188-584-2, ISBN-13: 978-0-97188-584-4
101
IMHOF, A., WONG, S., BOSSHARD, P. Citizen´s Guide to the World Commision on Dams. Published by IRN, Berkeley Way, CA, USA, 2002. 59 s. ISBN 0-9662771-9-8 Infoplease 2007a. World's Largest Dams [online]. © 2000–2007. Pearson Education, publishing as Infoplease. [cit. 2007-11-23]. Dostupné z: http://www.infoplease.com/ipa/A0001334.html Infoplease 2007b. World's Highest Dams [online]. © 2000–2007. Pearson Education, publishing as Infoplease. [cit. 2007-11-23]. Dostupné z: http://www.infoplease.com/ipa/A0113468.html Integra: Integra Consulting Services. Inovace pro udržitelný rozvoj a životní prost edí [online]. [cit. 2008-02-20]. Dostupné z: http://www.integranet.cz/index.php IRN: The Sunrise New: Bujagali to be Kick-Started But Big Problems Persist [online]. IRN, 26 April, 2006. [cit. 2008-02-12]. Dostupné z: http://internationalrivers.org/files/050429kickstart.pdf IRN: Tehri dam – Fact Sheet [online]. Berkeley, CA, USA, October 2002. [cit. 2007-09-25]. Dostupné z: http://internationalrivers.org/en/south-asia/india/tehri-dam-0 IUCN – The World Conservation Union and the World Bank Group. Large Dams: Learning from the Past, Looking at the Future. Workshop Proceedings. IUCN, Gland, Switzerland and Cambridge, UK and the WB Group, Washington, DC, 1997. 145 s. ISBN: 0-8213-4028-X IUCN 2007. Red List of Threatened Species [online]. [cit. 2008-03-03]. Dostupné z: www.iucnredlist.org IZAMA, A. Greenwatch Wins Bujagali PPA Case [online]. The Monitor Tuesday, November 13, 2002. [cit. 2008-02-11]. Dostupné z: http://www.greenwatch.or.ug/pdf/news/Bujagali_news.pdf JACKSON, S., SLEIGH, A. Resettlement for China´s Three Gorges Dam: Socio-economic Impact and Institutional Tension. Communist and Post-Communist Studies. Vol. 33, Iss. 2. June 2000, s. 223-241. doi:10.1016/S0967-067X(00)00005-2 KAPAVÍK, R. Sinajská válka 1956 [online]. Publikováno 12.1.2004. [cit. 2008-03-25]. Dostupné z: http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_10456.html KARYABWITE, A. R. Water Sharing in the Nile River Valley [online]. UNEP Project GNV01: Using GIS/Remote Sensing for the Sustainable Use of Natural Resources. Geneva, 2000. 83 s. [cit. 2007-11-12]. Dostupné z: http://www.grid.unep.ch/activities/sustainable/nile/nilereport.pdf KAUFMAN, L. Concerns About the Impacts of the Bujagali Dam Project On Endangered Fishes and Fisheries in the Victoria Nile [online]. IRN. April 20, 2007. [cit. 2008-01-28]. Dostupné z: http://www.irn.org/pdf/bujagali/BujagaliFisheries.pdf
102
KHOA, S. N., et al. Impacts of Irrigation on Fisheries in Rain-fed Rice-farming Landscapes. Journal of Applied Ecology. Vol. 42, Iss. 5, October 2005. s. 892-900. doi:10.1111/j.1365-2664.2005.01062.x KINGSFORD, R. T. Ecological Impacts of Dams, Water Diversions and River Management on Floodplain Wetlands in Australia. Austral Ecology. Vol. 25, Iss. 2, April 2000. s. 109-127. doi:10.1046/j.1442-9993.2000.01036.x KJEILEN, T. The Nile [online]. Looklex Encyclopaedia. c1996-2008. [cit. 2007-11-15]. Dostupné z : http://lexicorient.com/e.o/nile.htm KMENT, P. Hydroelektrárna za padesát tisíc p esídlených [online]. Environmentální uprchlíci. Infoservis.net. Spole nost lov k v tísni. 2006. [cit. 2008-03-12]. Dostupné z: http://www.infoservis.net/art.php?id=1069233807 KULL, D. Connections Between Recent Water Level Drops in Lake Victoria, Dam Operations and Drought [online]. IRN. February, 2006. 15 s. [cit. 2008-02-05]. Dostupné z: http://internationalrivers.org/files/060208vic.pdf KUNDZEWICZ, Z. W., et al. Freshwater Resources and their Management. Climate Change 2007: Impacts, Adaptation and Vulnerability [online]. Contribution of Working Group II to the Fourth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Cambridge University Press, Cambridge, UK, 2007. s. 173-210. [cit. 2008-02-12]. Dostupné z: http://www.ipcc.ch/ipccreports/ar4-wg2.htm LACEY, M. Traditional Spirits Block a $500 Million Dam Plan in Uganda [online]. New York Times, September 13, 2001. [cit. 2008-02-10]. Dostupné z: http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9903E3D81338F930A2575AC0A9679C8B6 3&sec=&spon=&pagewanted=1 LACEY, M. World Business Briefing Africa: Uganda: Dam Plan Pullout. New York Times. Newspaper. Aug 15, 2003. ISSN 03624331 LAWLER, A. Damming Sudan. Archaeology. Boston. Nov/Dec 2006. Vol. 59, Iss. 6. s. 36 ISSN 00038113 LERER, L. B., SCUDDER, T. Health Impacts of Large Dams. Environmental Impact Assessment Review. Vol. 19, Iss. 2, March 1999, s. 113-123. doi:10.1016/S0195-9255(98)00041-9 LISER: Living Space for Environmental Refugees. World Information Centre on Environmental Refugees [online]. Last updated: January 5, 2008. [cit. 2007-01-10]. Dostupné z: www.liser.org LOHAP, IRN, TCH. Memorandum on the Merowe Dam Project [online]. Publisher by IRN January 29, 2007. [cit. 2008-02-17]. Dostupné z: http://internationalrivers.org/en/africa/memorandum-merowe-dam-project
103
LUPINE, E. Protesters Assemble to Oppose Sardar Sarovar Dam [online]. IRN. 2007 [cit. 2008-01-05]. Dostupné z: http://internationalrivers.org/en/south-asia/india/narmada-river/protesters-assemble-opposesardar-sarovar-dam MARTIN, D. China´s Three Gorges Dam decry corruption, abuse [online]. Agence FrancePresse. Posted 12/09/2007. [cit. 2008-03-12]. Dostupné z: http://newsinfo.inquirer.net/breakingnews/world/view_article.php?article_id=105779 McALLISTER, D., et al. Biodiversity Impacts of Large Dams [online]. Contributing Paper. Prepared for Thematic Review II.1: Dams, ecosystem functions and environmental restoration. 2000. [cit. 2008-01-12]. Dostupné z: http://www.dams.org/docs/kbase/contrib/env245.pdf McCULLY, P. Before the Deluge: Coping with Floods in a Changing Climate. IRN Dams, Rivers and People Report. Published by IRN, Berkeley Way, Berkeley CA, USA, 2007. 24 s. ISBN-10: 0-97188-585-0, ISBN-13: 978-0-97188-585-1 McCULLY, P. Ghana Reservoir Would Be Major Greenhouse Gas Emitter [online]. IRN January 24, 2008. [cit. 2008-02-10]. Dostupné z: http://internationalrivers.org/node/2413 McCULLY, P. Silenced Rivers: The Ecology and Politics of Large Dams: Enlarged and Updated Edition. First published in 2001, Zed Books Ltd., London, UK. 416 s. ISBN 1856499022 MEKAY, E. Controversial Uganda Dam Put on Hold by World Bank. Global Information Network. New York. Jun 18, 2002. ProQuest document ID 290003831 MEKAY, E. Development: Big Sudan dam Stirs Fresh Fears of Unrest. Global Information Network. New York. May 5, 2005. s. 1. ProQuest document ID 833356991 MEMDA: Ministry of Energy and Mineral Development: The Republic of Uganda. The Energy Policy for Uganda [online]. September 2002. 63 s. [cit. 2008-02-10]. Dostupné z: http://www.energyandminerals.go.ug/EnergyPolicy.pdf MUGIRYA, P. W. Uganda: Activist renew fight against hydroelectric dam. Global Information Network. New York, Aug. 2007. ProQuest dokument ID: 1313519991 MURAMUZI, F., OWEYEGHA-AFUNADUULA, F. C. Building Solidarity for Dams Dialogue: A Civil Society Perspective Uganda [online]. NAPE, Kampala, Uganda, 2005. 5 s. [cit. 2008-01-19]. Dostupné z: http://www.nape.or.ug/lib/BUILDING%20SOLIDARITY%20FOR%20DAMS%20DIALOG UE-%20CSP.pdf MŽP: Ministerstvo životního prost edí eské republiky. Clean Development Mechanism [online]. [cit. 2007-12-25]. Dostupné z: http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPPZFFA1D1T
104
NAKAYAMA, M., FUJIKURA, R. Political Bias and Methodological Failure in Assessing Environmental Impacts of Development Projects: Comparative Analysis of the High Aswan Dam and Calaca Thermal Power Plant Development Projects. Journal of Comparative Policy Analysis. Vol. 3, Number 3. Published by Springer Netherlands, November 2001. s. 291-310. ISSN 1572-5448 NAPE. The Unresolved Issues in the Bujagali Dam Project in Uganda. A Lack of Transparency and Public Participation [online]. NAPE, Kampala, Uganda, June 2007. 12 s. [cit. 2008-02-01]. Dostupné z: http://www.nape.or.ug/lib/Unresolved_Issues_Bujagali_Dam_Project-Uganda-Jun2007.pdf NEVIN, T., MASINA, L. Uganda: Battle Lines Drawn over Bujagali Dam. African Business. Iss. 334. London. July 2007. 2 s. ISSN: 01413929 OBG: Oxford Business Group. Annual Business Economic and Politoval Review: Egypt. Volume 1, Issue: Emerging Egypt, 2004. ISSN 1744-4446 OECD – Applying Strategic Environmental Assessment. Good Practice Guidance For Development Co-Operation. OECD Publishing, Paris, 2006. 160 s. ISBN 92-64-02657-6 Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/4/21/37353858.pdf OSTER, S., Politics & Economics: Critic of Three Gorges Remains Steadfast. As Beijing Admits Faults on Hydroelectric Project, a Crusader Presses Her Campaign. Wall Street Journal (eastern edition) New York, N.Y. December 2007. ISSN 00999660 PHOON, S. Y., SHAMSELDIN, A. Y., VAIRAVAMOORTHY, K. Assessing Impacts of Climate Change on Lake Victoria Basin, Africa [online]. 30th WEDC International Conference, Vientane, Lao PDR, 2004. 6 s. [cit. 2008-01-25]. Dostupné z: http://wedc.lboro.ac.uk/conferences/pdfs/30/Phoon.pdf POTTINGER, L. Analyzing Bujagali Hydroelectric Project's Compliance with the Strategic Priorities of the World Commission on Dams [online]. IRN with NAPE. February 8, 2007. 15 s. [cit. 2008-02-01]. Dostupné z: http://internationalrivers.org/files/BujagaliWCD2007_0.pdf POTTINGER, L. Can the Nile States Dam Their Way to Cooperation? [online]. IRN Backgrounder on the Nile Basin Initiative. IRN, Berkeley, CA, 2004. 12 s. [cit. 2007-11-12]. Dostupné z: http://internationalrivers.org/en/africa/can-nile-states-dam-their-way-cooperation PRICE, S. Uganda: Dammen if You Do, Damned if You Don´t. New African, Oct 2007. Academic Research Library, s. 48-50. PROBERT, T. Keeping The Lights On. Power Engineering International. Vol. 15, Iss. 7 Tulsa. Sep 2007. ISSN 10694994 PRSP: Uganda Poverty Reduction Strategy Paper: Progress Report 2002 [online]. Ministry of Finance, Planing and Economic Development. Kampala, March 2002. [cit. 2008-02-08]. Dostupné z: www.finance.go.ug
105
QUN, G., HANYING, M. Ecological Restoration, Social-economic Changes and Sustainable Development in the Three Gorges Reservoir Area: A Case Study in Yunyang, Chongqing Municipality. International Journal of Sustainable Development and World Ecology. Vol. 14, Iss. 2. Year 2007. London, April 2007. 8 s. ISSN 13504509 RASHAD, S. M., ISMAIL, M. A. Environmental-impact Assessment of Hydro-power in Egypt. Applied Energy. Vol. 65, Iss. 1-4. April 2000. s. 285-302. doi:10.1016/S0306-2619(99)00068-9 RASHID, M. M. Some Additional Information on Limnology and Fisheries of Lake Nasser (Egypt) and Nubia (Sudan). In: Current Status of Fisheries and Fish Stocks of the Four Largest Africa Reservoir. CIFA Technical Paper (FAO), no. 30. CRUL and ROEST (eds.). FAO, Fisheries Dept., Rome, Italy, 1995. s. 81-109. ISSN 0379-5616 REDDY, B. S. Energy and Development: The Need for Energy. In: The Companion to Development Studies. DESAI, V., POTTER., R. B. (eds.). Published by Hodder Arnold, London, Great Britain, 2002. 576 s. ISBN 978 0 340 76051 2 ROBINSON, S. MACLEOD, S. The Waters of Life Egypt Has Long Tapped into the Nile's Power for Energy and Irrigation. Now, the Country's Southern Neighbors Want Their Fair Share. Time International (Atlantic ed.). Vol. 167, Iss. 18. New York, May 1, 2006. ProQuest document ID 1036759241 ROSA, L. P., DOS SANTOS, M. A. Certainty and Uncertainty in the Science of Greenhouse Gas Emissions from Hydroelectric Reservoir [online]. Thematic Review II.2 prepared as an input to the World Commission on Dams, Cape Town, 2000. 98 s. [cit. 2008-01-20]. Dostupné z: www.dams.org ROSE-ACKERMAN, S. Corruption and Government: Causes, Consequences, and Reform. Cambridge University Press, 1999. 280 s. ISBN 0-521-65912-4 SAAD, M. B. A. Nile River Morphology Changes Due to the Construction of High Aswan Dam in Egypt [online]. Ministry of Water Resources and Irrigation, Egypt, 2002. 14 s. [cit. 2008-04-01]. Dostupné z: http://kfki.baw.de/conferences/ICHE/2002-Warsaw/ARTICLES/PDF/248C4-SD.pdf SADEK, M. F., SHANIN, M. M., STIGTER, C. J. (1995). Evaporation from the Reservoir of the High Aswan Dam, Egypt: A new Comparison of Relevant Methods with Limited Data. Theoretical and Applied Climatology. Vol. 56, Numbers 1-2. Published by Springer Wien, March 1997. s. 57-66. ISSN 1434-4483 SADLER, B., VEROCAI, I., VANCLAY, F. Environmental and Social Impact Assessment for Large Dams [online]. WCD Thematic Review V.2, prepared as an input to the World Commission on Dams, Cape Town, 2000. 86 s. [cit. 2007-10-15]. Dostupné z: www.dams.org SANDWIDI, J. P., STEIN, A. J. Problems and Prospects in Utilising International Water Resources: the Case of the Nile [online]. Center for Development Research, University of Bonn, November 2003. 31 s. [cit. 2007-11-25]. Dostupné z:
http://www.zef.de/fileadmin/downloads/forum/docprog/Termpapers/2003_1_Sandwidi_Stein.pdf
106
Science in Africa. The Nile: Water Conflict. [online]. Africa First On-Line Science Magazin. Published May 2003. [cit. 2007-11-15]. Dostupné z: http://www.scienceinafrica.co.za/2003/may/nile.htm SCUDDER, T. The Aswan High Dam Case (Unpublished 2003 T. Scudder Manuscript) [online]. California Institute of Technology – Division of the Humanities and Social Science. [cit. 2008-03-22]. Dostupné z: http://www.hss.caltech.edu/~tzs/ SCUDDER, T., GAY, J. A. Comparative Survey of Dam-induced Resettlement in 50 Cases [online]. California Institute of Technology – Division of The Humanities and Social Science, nedatováno. [cit. 2007-12-20]. Dostupné z: http://www.hss.caltech.edu/~tzs/ SHARMA, R. C. Protection of an Endangered Fish Tor Tor and Tor Putitora Population Impacted by Transportation Network in the Area of Tehri Dam Project [online]. Head, Department of Environmental Science, Garhwal University, Uttaranchal, India, 2003. [cit. 2008-01-12]. Dostupné z: http://repositories.cdlib.org/cgi/viewcontent.cgi?article=1200&context=jmie/roadeco STANLEY, D. J., WINGERATH, J. G. Nile Sediment Dispersal Altered by the High Aswan Dam: The Kaolinite Trace. Marine Geology. Vol. 133, Iss. 1-2. Published by Elsevier Science B.V. July 1996. s. 1-9. doi:10.1016/0025-3227(96)00019-9 State House: The Republic of Uganda [online]. ©2007. News releae 2007-09-13. No Delay´s On Supply Of Electricity – Museveni. [cit. 2008-02-12]. Dostupné z: http://statehouse.go.ug/news.release.php?category=News%20Release&status=0 Sudan Tribune. Hambad Dam – Row over Water Wells Between Chinese, Residents [online]. [cit. 2008-03-10]. Dostupné z: http://www.sudantribune.com/article.php3?id_article=12802 ŠOB, F. Vodní turbíny 1 – skripta [online]. Vysoké u ení technické v Brn . Fakulta strojního inženýrství. [cit. 2008-01-10]. Dostupné z: http://khzs.fme.vutbr.cz/~sob/skripta-vodni_turbiny/obsah_VT.html TEODORU, C., WÜEST, A., WEHRLI, B. Independent Review of the Environmental Impact Assessment for the Merowe Dam Project – Nile River, Sudan [online]. EAWAG, Switzerland March, 2006. 89 s. [cit. 2008-03-05]. Dostupné z: http://www.eawag.ch/media/2006/20060323/Independent-Review-20060323.pdf TSOURNOS, P. An Analysis of “Bujagali II – Economic and Financial Evaluation Study – Final Reports” by Power Planning Associates [online]. CEE Bankwatch Network, 2007. [cit. 2008-01-27]. Dostupné z: http://bankwatch.org/documents/BujagaliEconAnalysis.pdf Uganda AIDS Commission UAC Official Website [online]. © 2006 UAC. [cit. 2008-01-27]. Dostupné z: http://www.aidsuganda.org/ Uganda Orphans Fund [online]. For the Care and Rescue of Uganda’s Orphans. [cit 2008-22-12]. Dostupné z: http://www.ugandaorphans.com/index.html
107
UMICH: University of Michigan. The Building of the First Aswan Dam and the Inundation of Lower Nubia [online]. Last modified 24 July 2000. [cit. 2008-03-19]. Dostupné z: http://www.umich.edu/~kelseydb/Exhibits/AncientNubia/PhotoIntro.html UN: United Nations [online]. Department of Economic and Social Affairs, Population Division (2007). World Population Prospects. The 2006 Revision, Highlists, Working Paper No. ESA/P/WP.202. [cit. 2008-02-26]. Dostupné z: http://www.un.org/esa/population/publications/wpp2006/WPP2006_Highlights_rev.pdf UN HABITAT: United Nations Human Settlements Programme [online]. [cit. 2008-02-12]. Dostupné z: http://www.unhabitat.org/documents/lakevictorio.pdf UN News Centre. Half Iraq’s ‘Garden of Eden’ Marshes Begin to Recover, Thanks to UNBacked Plan [online]. 2006. [cit. 2007-12-18]. Dostupné z : http://www.un.org/apps/news/story.asp?NewsID=20886&Cr=iraq&Cr1 UNAIDS – AIDS Epidemic Update [online]. WHO Library. December 2007. [cit. 2008-0225]. 50 s. ISBN 978 92 9 173621 8. Dostupné z: http://www.unaids.org/en/KnowledgeCentre/HIVData/EpiUpdate/EpiUpdArchive/2007/defau lt.asp UNEP: Global Environment Outlook, GEO4. Environment for Development. Published by the UNEP in 2007. ©2007, UNEP. 540 s. ISBN 978-92-807-2806-1 UNESCO: United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization. World Water Development Report. Water Availability Per Person Per Year. 2003 [online]. Last updated: 28.02.2003. [cit. 2008-02-07]. Dostupné z: http://www.unesco.org/bpi/wwdr/WWDR_chart1_eng.pdf UTD – University of Texas at Dallas. Department of Geosciences. The River Nile [online]. [cit. 2008-02-05]. Dostupné z: http://www.utdallas.edu/geosciences/remsens/Nile/index.html UTL University of Texas Libraries: Perry Casta eda Collection [online]. [cit. 2008-04-30]. Dostupné z: http://www.lib.utexas.edu/maps/map_sites/country_sites.html#r WARD, J. V., STANFORD, J.A. The Serial Discontinuity Concept: Extending the Model to Floodplain Rivers. Regulated Rivers: Research & Management. Vol. 10, Iss. 2-4, November 1994. Copyright © 1995 John Wiley & Sons, Ltd. Doi. 10.1002/rrr.3450100211 WB 2007a: World Bank: Questions and Answers about the World Bank's Involvement in the Project [online]. February 14, 2007. ©2008. [cit. 2008-01-09]. Dostupné z: http://go.worldbank.org/TO1X1V1BQ0 WB 2007b: World bank: Sudan Country Brief [online]. Last updated May 2007.©2008. [cit. 2008-02-22]. Dostupné z: http://go.worldbank.org/V87QB00NL1 WCD – Dams and Development. A New Framework for Decision-making. The Report of World Commision on Dams. Earthscan Publications Ltd, London and Sterling, VA, 2000. 404 s. ISBN: 1-85383-798-9
108
WEO: World Energy Outlook 2004. International Energy Agency. © OECD/IEA, Paris, 2004. 570 s. ISBN 92-64-1081-73 - 2004 WHITE, D. FT.com site: Ugandan President Attacks Foreign Meddlers. FT.com. London. Feb 21, 2006. ProQuest document ID 991427411 WONG, C. M., et al. World´s Top 10 Rivers at Risk [online]. WWF International. Gland, Switzerland, 2007. 52 s. [cit. 2007-11-12]. Dostupné z: http://assets.panda.org/downloads/worldstop10riversatriskfinalmarch13.pdf WWF, 2006a – Meeting Africa´s Energy Needs – The Costs and Benefits of Hydropower [online]. 2006, 16 s. [cit. 2007-10-12]. Dostupné z: http://www.panda.org/about_wwf/what_we_do/freshwater/our_solutions/policy_practice/dam s_initiative/index.cfm WWF, 2006b – Dam Solutions: Alternatives & Mitigation [online]. Page last updated: January 16, 2006. © WWF. [cit. 2008-04-05]. Dostupné z: http://www.panda.org/about_wwf/what_we_do/freshwater/our_solutions/policy_practice/dam s_initiative/dams/alternatives/index.cfm WWF – Rivers at Risk. Dam and the Future of Freshwater Ecosystems [online]. Dam Right: WWF´S Dams Initiative, 2004. 47 s. [cit. 2007-11-25]. Dostupné z: http://www.panda.org/about_wwf/what_we_do/freshwater/our_solutions/policy_practice/dam s_initiative/index.cfm YANG, H., et al. The History of Dams [online]. University of California. Department of Civil and Environmental Engineering, 1999. [cit. 2007-07-12]. Dostupné z: http://cee.engr.ucdavis.edu/faculty/lund/dams/Dam_History_Page/History.htm
109
.
P ÍLOHY
110
Seznam p íloh Tabulky: P íloha . 1: Tabulka deseti nejobjemn jších sv tových p ehrad P íloha . 2: Tabulka deseti nejvyšších sv tových p ehrad P íloha . 3: Tabulka Deseti nejvýkonn jších hydroelektráren sv ta Grafy: P íloha . 4: Podíl hydroelektráren na výrob elektrické energie ve vybraných zemích Afriky Mapové p ílohy: P íloha . 5: Mapa povodí eky Nil P íloha . 6: Mapa oblasti p ehrad v Ugand Obrázkové p ílohy P íloha . 7: a) Nesprávné hospoda ení s povodím eky b) Správné hospoda ení s povodím eky P íloha . 8: Fotografie oblasti Bujagali Falls
P ílohy dostupné pouze na CD 1. Fyzicko-geografická mapa Ugandy s vyzna ením trasy terénního výzkumu. 2. Mapa oblasti p ehrad Nalubaale, Kiira a Bujagali Falls Dam 3. Videozáznam televizní stanice Al-Jazeera ze dne 24. dubna 2006 z protest proti stavb súdánské p ehrady Merowe Dam v oblasti vesnice Amri.
P íloha . 1: Deset nejobjemn jších sv tových p ehrad129 Název p ehrady
Zem
T i sout sky Syncrude Tailings Chapetón Pati New Cornelia Tailings Tarbela Kambaratinks Fort Peck Lover Usuma Cipasang
ína Kanada Argentina Argentina USA Pákistán Kyrgyzstán USA Nigérie Indonésie
Objem nádrže Rok [tis.m3] dokon ení 39 300 000 2008 540 000 UC130 296 200 UC 238 180 UC 209 500 1973 121 720 1976 112 200 UC 96 049 1940 93 000 1990 90 000 UC (Zdroj: Infoplease.com,2007a)
P íloha . 2: Deset nejvyšších sv tových p ehrad 131 Název p ehrady
Zem
Konstruk ní výška [m]
Rogun Nurek Xiaowan Grande Dixence Inguri Vaiont Manuel M. Torres Tehri Álvaro Obregón Mauvoisin
Tádžikistán Tádžikistán ína Švýcarsko Gruzie Itálie Mexiko Indie Mexiko Švýcarsko
335 300 292 285 272 262 261 261 260 250
129
Max. objem Rok nádrže dokon ení 3 [miliony m ] 11 600 1985 10 500 1980 15 000 UC 400 1962 1 100 1984 169 1961 1 660 1981 1 540 2003 3 226 1926 180 1957 (Zdroj: Infoplease.com, 2007b)
V tší seznam dostupný na http://www.infoplease.com/ipa/A0001334.html UC – Under Construction (p ehrada ješt nebyla dokon ena) 131 Seznam až do 70 místa podle výšky p ehrady dostupný na http://www.infoplease.com/ipa/A0113468.html 130
P íloha . 3: Deset nejvýkonn jších hydroelektráren sv ta Název p ehrady
Zem
T i Sout sky132 Itaipu Guri Tucuruí Grand Coulee Sajano-Šušenská Krasnojarsk Robert-Bourassa Churchill Falls
ína Brazílie/Paraguay Venezuela Brazílie USA Rusko Rusko Kanada Kanada
Instalovaný výkon [MW] 14 800 14 000 10 200 7 960 6 809 6 721 6 000 5 616 5 429
Rok dokon ení 2009 1984/1991/2003 1986 1984 1942/1980 1983 1972 1981 1971 (Zdroj133: Wikipedia.org)
P íloha . 4: Podíl hydroelektráren na výrob el. energie vybraných afrických zemí134
Podíl [%] hydroelektráren na výrob el.energie
Zem (Zdroj: International Energy Agency, in WWF, 2006, s. 4)
132
Výkon z prosince 2007. Po dokon ení by m la mít elektrárna výkon 22 500 MW. Protože autor práce nenašel žádný p ehledný seznam nejvýkonn jších hydroelektráren sv ta, použil nep íliš uznávaný internetový zdroj Wikipedia.org. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_the_largest_hydroelectric_power_stations 134 Tabulka zobrazuje procentuální podíl, kterým vodní elektrárny v dané africké zemi p ispívají k výrob celkové elektrické energie zem . Z hlediska diplomové práce jsou d ležité údaje o státech ležících v povodí Nilu, ve kterých se nachází p ehrady s hydroelektrárnami: Uganda – 100% podíl , Súdán – p ibližn 45% podíl a Egypt – mén než 20% podíl. (WWF, 2006, s. 4) 133
P íloha . 5: Povodí eky Nil
(P evzato z: http://parsonages.users1.50megs.com/nilema1.gif)
P íloha . 6: Mapa oblasti p ehrad v Ugand
(P evzato z: worldbank.org, a upraveno autorem)
P íloha . 7: a) Nesprávné hospoda ení s povodím eky (zvýšené riziko povodní)
(Obrázek p evzat z: Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 34, a upraven autorem)
P íloha . 7: b) Správné hospoda ení s povodím eky (snížené riziko povodní)
(Obrázek p evzat z: Imhof, Schneider, Wong, 2006, s. 35, a upraven autorem)
P íloha . 8: Fotografie oblasti Bujagali Falls
(Ing. Hans Mwesigwa a Pavel Loš ák, v pozadí pe eje vodopád Bujagali Falls) (Autor fotografií: Pavel Loš ák a Petr Ihnát)
