UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

Michaela ŠRAHŮLKOVÁ

MIGRACE Z ÚZEMÍ BÝVALÉ JUGOSLÁVIE DO ČR PO ROCE 1990

Bakalářská práce

Vedoucí práce: RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.

Olomouc 2006

1

Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně, a že jsem uvedla veškerou použitou literaturu.

Olomouc, 18. července 2006 ……………………………………… 2

Děkuji RNDr. Miloši Fňukalovi, Ph.D. za vstřícný přístup, věcné připomínky a odborné vedení bakalářské práce. 3

Vysoká škola: Univerzita Palackého

Fakulta: Přírodovědecká

Katedra: Geografie

Školní rok: 2004/05

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE student

Michaela ŠRAHŮLKOVÁ obor Biologie – geografie Název tématu:

Migrace z území bývalé Jugoslávie do ČR po roce 1990 Zásady pro vypracování:

Cílem bakalářské práce je komplexní charakteristika migračních proudů mezi státy bývalé Jugoslávie a Českou republikou v období 1990–2005. V práci bude provedena detailní sumarizace migrací, budou objasněny společenské a politické konsekvence problematiky (příčiny migrací, jejich rozložení v čase, krátkodobé a dlouhodobé migrace, návrat uprchlíků apod.) a budou formulovány obecně platné závěry. Základní struktura práce: 1. 2. 3. 4.

Úvod Cíl práce Metody zpracování, teoretický rámec práce Statistické zpracování teritoriální a časové struktury migrací, komparace jihoslovanských a českých statistik 5. Příčiny migrací z jihoslovanského prostoru do ČR, jejich společenská a politická podmíněnost 6. Postavení a perspektivy jihoslovanských migrantů v ČR 7. Diskuse a závěr 8. Resumé (v angličtině) 9. Seznam literatury 10. Případné přílohy

4

Bakalářská práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách: konkretizace osnovy (září 2005), rešerše dostupné literatury, sestavení bibliografie k tématu (listopad 2005), zpracování 4. kapitoly (únor 2006), zpracování 5.–6. kapitoly (duben 2006), formulace závěrů, dokončení a odevzdání práce (květen 2006), tvorba grafických příloh (průběžně).

Rozsah grafických prací: v rozsahu úměrnému zadání

Rozsah průvodní zprávy: základní text do 15 000 slov + BP v elektronické podobě

Seznam odborné literatury:

• • • • •

dostupné statistické materiály ČSÚ, statistických úřadů jednotlivých jihoslovanských zemí a mezinárodních organizací zabývajících se migracemi (většinou specializované řady statistických materiálů) zprávy Ministerstva vnitra ČR o pobytu cizinců na území ČR publikace zaměřené na migrace obecně Publikace zabývající se rozpadem Jugoslávie a jeho důsledky (zejména práce Tejchmanovy, Pelikánovy, Hladkého ….) Tematicky zaměřené webové stránky

Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.

Datum zadání bakalářské práce: červen 2005

Termín odevzdání bakalářské práce: 15. květen 2006

vedoucí katedry

vedoucí bakalářské práce

5

OBSAH

1. ÚVOD ........................................................................................................................... 7 2. CÍL PRÁCE .................................................................................................................. 8 3. METODY ZPRACOVÁNÍ, TEORETICKÝ RÁMEC ................................................ 9 4. STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ MIGRACÍ .............................................................. 17 4.1.Časová struktura migrace.............................................................................. 17 4.1.1. Celkový počet cizinců v ČR ........................................................... 19 4.1.2. Cizinci ze států bývalé Jugoslávie .................................................. 20 4.1.3. Aktuální počet cizinců z bývalé Jugoslávie .................................... 22 4.1.4. Počet cizinců z bývalé Jugoslávie podle kategorie pobytu............. 27 4.2. Teritoriální struktura migrace ...................................................................... 30 4.2.1. Cizinci a městské prostředí ............................................................. 31 4.2.2. Cizinci v jednotlivých krajích ČR................................................... 32 4.2.3. Počet cizinců z bývalé Jugoslávie v krajích ČR ............................. 33 4.2.4. Pohyb obyvatelstva ......................................................................... 35 5. PŘÍČINY MIGRACE ................................................................................................. 36 5.1. Bosna a Hercegovina ................................................................................... 37 5.2. Srbsko a Černá Hora .................................................................................... 39 5.3. Chorvatsko ................................................................................................... 40 5.4. Slovinsko...................................................................................................... 42 5.5. Makedonie.................................................................................................... 42 6. POSTAVENÍ A PERSPEKTIVY JIHOSLOVANSKÝCH MIGRANTŮ V ČR ...... 44 6.1. Práce a zaměstnání cizinců .......................................................................... 45 6.2. Kriminalita cizinců....................................................................................... 48 6.3. Intra- a interetnické vztahy .......................................................................... 49 6.4. Vyhoštění ..................................................................................................... 49 6.5. Udělení státního občanství........................................................................... 51 6.6. Programy IOM v ČR.................................................................................... 52 6.7. Uprchlické tábory a návrat uprchlíků .......................................................... 53 7. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 56 8. SHRNUTÍ ................................................................................................................... 57 9. POUŽITÉ ZDROJE .................................................................................................... 61 10. PŘÍLOHY ................................................................................................................. 65 6

1. ÚVOD Migrace je v současné době velmi rozšířeným a společensky důležitým pohybem obyvatel, ať už na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni. Lidé se stěhují od nepaměti, vždyť vzpomeňme například na stěhování národů v 3.–6. století. Nyní se sice nestěhují celé národy, ale převážně jednotlivci, stále tu však zůstává otázka, proč se lidé vlastně stěhují, co je tím hlavním důvodem? Převažují snad příčiny ekonomické, politické či enviromentální? Nebo se jedná o následování rodinného příslušníka? A co potom? Dokáží se cizinci v dané zemi přizpůsobit návykům a začlenit mezi místní obyvatelstvo? To vše a ještě mnohem více se skrývá za slovem migrace. Z pohledu České republiky je nejdůležitější imigrace cizinců na naše území, které se věnuji ve své práci, a také vycestování vlastních obyvatel do jiných zemí světa. Migrace z bývalé Jugoslávie nejenom do České republiky, ale také do ostatních států Evropy byla důležitým jevem především v polovině 90. let minulého století, což souviselo s válkou na Balkáně a jejími důsledky, kdy se rozdělení Spolkové federativní republiky Jugoslávie neobešlo bez problémů, a bylo hlavním důvodem k vyvolání válečného konfliktu. S čímž souvisel také postupný vývoj na poválečném Balkáně, který byl především z ekonomického pohledu velmi pomalý. Situaci nezlepšuje ani národnostně a nábožensky nehomogenní struktura balkánského obyvatelstva. A když se nad tím zamyslím, tak vlastně všechny války, nepokoje a konflikty vznikly vždy kvůli náboženské nejednotnosti.

7

2. CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je komplexně charakterizovat migraci z bývalé Jugoslávie na naše území po roce 1990 a její vývoj. Rok 1990 je důležitý jak pro Českou republiku, tak bývalou Jugoslávii, protože obě země spojuje éra komunismu, která byla ukončena právě na přelomu 80. a 90. let. Úvodní kapitola se zaměřuje na charakteristiku statutu uprchlíka, jednotlivé typy povolení k pobytu, víza či azylu a podmínky jejich získání, dále je zde nastíněno národnostní rozdělení obyvatelstva na Balkánu a hlavní zákony, které upravují migraci na území ČR. V další části se práce zaměřuje na zpracování a analýzu statistických údajů, časové rozložení migrace cizinců z jednotlivých balkánských zemí podle druhu pobytu, žádostí a udělení víza či azylu. V teritoriální struktuře se zabývám především pobytem cizinců ve městech a v jednotlivých krajích ČR. Je zde zmíněn také pohyb obyvatelstva, na kterém jsem chtěla ukázat vliv migrace na celkový přírůstek obyvatelstva. Důležitou součástí práce jsou příčiny migrace z oblasti bývalé Jugoslávie, kde je zmíněn nejenom politický vývoj a situace během války, ale také hospodářské a sociální problémy té doby a poválečný stav zemí. Cílem práce bylo také zabývat se postavením cizinců v české společnosti a zde jsem se zaměřila především na jejich práci, zaměstnanost, ale také kriminalitu, etnické vztahy, vyhoštění a problematiku uprchlíků.

8

3. METODY ZPRACOVÁNÍ A TEORETICKÝ RÁMEC PRÁCE 3. 1. Metody zpracování Bakalářská práce byla zpracována na základě informací z literárních i internetových zdrojů týkajících se problematiky migrace, především ze zdrojů spojených s migrací cizinců do ČR, jejich rozložením v čase i prostoru. Hlavním bodem je statistický přehled migrace do ČR, podle různých hledisek, rozdělení typů migrantů, příčiny migrací a následné integrace cizinců na našem území. Statistická data byla získávána především ze statistických úřadů, ale také ministerstev ČR, publikací, organizací a institucí zabývajících se migrací. Jejich analýzou a zpracováním došlo k pokusu vyjádřit nejenom celkový přehled migrace, ale také její rozdíly v čase a prostoru. Aby byla pokryta většina problematiky spojené s migrací, byla zahrnuta i oblast týkající se migrační politiky, azylantů, a také jejich pracovní možnosti na našem území. Pro potřebu citace byly použity poznámky pod čarou odkazující na použitou literaturu, která je uvedena v závěru práce. Stejným způsobem jsou v textu zahrnuty i poznámky k textu.

3. 2. Teoretický rámec práce Migrace je obecně stěhování lidí. Tyto přesuny lidí je možné dělit do různých kategorií. Podle motivů a důvodů se migrace dělí na nucenou a dobrovolnou. Dalším parametrem je překročení mezinárodně uznávaných hranic. Každý člověk, který překročí hranice a zůstává v jiné zemi déle než rok, je migrantem. Pokud překročí mezinárodní hranice a spadá do definice Ženevské úmluvy, je takový migrant uprchlíkem1. Mezinárodní migranti jsou lidé, kteří žijí mimo stát původu déle než jeden rok. Do této široké definice se vejde asi 150 milionů lidí na celém světě, tedy necelá 3 % populace planety v roce 2000. Počet migrantů se od roku 1975 zdvojnásobil. Šedesát procent migrantů žije ve více rozvinutých zemích světa, čtyřicet procent v těch méně rozvinutých. Nejvíce migrantů podle výše uvedené definice žije v Evropě (asi 56 milionů), v Asii (50 milionů) a v Severní Americe (41 milionů)2. 1 2

http://www.cck-cr.cz/docs/mhp/konvence.htm#A1 http://migraceonline.cz/abc.shtml

9

Zvláštní kategorii migrantů tvoří uprchlíci, kterých je necelých 14 milionů, a také vnitřně vysídlené osoby (IDPs), jejichž počty se odhadují kolem 22 a 25 milionů3. Zatímco uprchlíkům je vyčleněna zvláštní agentura Organizace spojených národů, Úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky, vnitřně vysídlené osoby IDPs obdobnou instituci v mezinárodním systému nemají. Mezi migranty patří také nelegální migranti, ale jejich počty se jen velice těžko odhadují, v oficiálních přehledech započítáváni pochopitelně nejsou. Uprchlíkem je člověk, který naplní definici Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Úmluva říká, že uprchlíkem je osoba, která se nachází mimo svou vlast, a má oprávněné obavy z pronásledování z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo kvůli příslušnosti k určité společenské vrstvě nebo zastávání určitých politických názorů4. Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíků podepsalo 131 států. Migrace v postkomunistických zemích, kam patří i Česká republika, nejsou novým fenoménem. Česká republika byla odříznuta za posledních 25 let (od roku 1970) od zbytku světa a byla jednou z nejizolovanějších zemí Varšavské smlouvy. Od roku 1989 se tato situace výrazně změnila. Otevření hranic přes východně-střední Evropu ohlásilo novou éru migračního chování a procesů5. Zatímco v době totalitních režimů byly migrační toky z větší části regulovány, po roce 1989 sílí především mezinárodní migrace, která směřuje z oblastí s nižší životní úrovní do oblastí s vyšší životní úrovní a do urbanizovaných center. Česká republika se v 90. letech 20. století proměnila ze země převážně zdrojové, kterou byla do roku 1989, na zemi převážně tranzitní nebo cílovou a stala se v oblasti migrace součástí tzv. nárazníkové zóny oddělující západní Evropu od východní části euroasijského kontinentu6, která je složena z Polska, Maďarska, Slovenska a České Republiky. Tato nárazníková zóna vytváří podmínky pro pohyby přes východně-západní hranici, stejně jako masivní pracovní migraci v regionu7. Jedná se tedy o státy CEE (Central East Europe), kde je migrace obecně vyšší než v jiných státech.8 Migrace, která do České republiky proudí, pokud není tranzitní, je převážně migrací ekonomickou. Česká republika přitahuje migranty především tím, že zde předpokládají

3

http://migraceonline.cz/abc.shtml http://www.unhcr.cz/basics_unhcr.htm 5 Wallace 2002 6 Wallace 2001 7 Drbohlav, D. 2003 8 Wallace, Stola 2001 4

10

možnost ekonomických aktivit. Vedle osob, jejichž pobyt je na území České republiky legalizován, předpokládáme relativně velký počet nelegálně pobývajících cizinců9. Dalším z důvodů proč je ČR tak populární, je dlouhá hranice s Německem. Zpřísněná opatření na německo-polské hranici byly důsledkem k odklonění cizinců do ČR, která tak představuje poslední možné spojení se západem. ČR je pro některé cizince atraktivní i tím, že má celkem stabilní politický a hospodářský systém, je zřejmě nejstabilnější postkomunistickou zemí a nemá velké problémy s mafií, krádežemi nebo vládou. Dalším z „pull faktorů“ je to, že čeština jako slovanský jazyk není pro migranty z východní Evropy a Balkánu tak velký problém. Vstup cizinců na území ČR částečně upravuje Schengenská dohoda, která byla uzavřena 14. června 1985 a od 1. května 1999 byla začleněna do rámce EU. Cílem této dohody bylo vytvoření zóny volného pohybu osob a zboží bez kontrol na společných hranicích (tzv. vnitřních hranicích)10. Můžeme rozlišovat migranty krátkodobé, dlouhodobé a transitní. Krátkodobí migranti pobývají na území daného státu jen krátkou dobu, většinou se po obchodě nebo práci vracejí domů a jsou častější než dlouhodobí. Dlouhodobí migranti vidí ČR jako trvalou destinaci. A transitní migranti nechtějí zůstat, ale pokračují dál na západ. Cizinci mohou získat na našem území trvalý pobyt, dlouhodobý přechodný pobyt, krátkodobý pobyt nebo mohou být držiteli víza. Držitelé povolení k dlouhodobému pobytu musí znovu žádat o povolení každý rok. Zatímco držitelé povolení k trvalému pobytu můžou žádat o občanství po 5 letech, jestliže nemají kriminální záznam. Jedno z těchto povolení je nutné hlavně pro ty, kteří chtějí pracovat nebo začít legálně podnikat. Krátkodobý pobyt nepřekračující 180 dnů umožňuje volný pohyb cizinců za účelem turistiky za splnění podmínek pro udělení víza nebo sjednaných v tzv. bezvízových dohodách. Dlouhodobý pobyt (DUC) cizince je vázán na prokázání účelu pobytu (zaměstnání, podnikání, studium, léčení, stáž atp.). Pobyt se povoluje na dobu potřebnou k dosažení účelu, nejdéle však na dobu jednoho roku. Tato doba může být na žádost cizince opakovaně prodloužena, nejdéle však vždy o jeden rok.

9

Uherek, Z. 2003 Schengenskou dohodu uzavřely původně státy Beneluxu, Francie a Německa v lucemburském městě Schengen. ČR si jako člen Visegradské čtyřky stanovila datum pro zapojení do schengenské spolupráce říjen 2007.

10

11

Žádosti o povolení dlouhodobého nebo trvalého pobytu lze podávat diplomatickým misím a konzulárním úřadům České republiky v cizině a na území České republiky orgánům Ministerstva vnitra. Trvale pobývat (TUC) na území České republiky je oprávněn cizinec na základě povolení k trvalému pobytu, které lze udělit zejména za účelem sloučení rodiny, pokud manžel, příbuzný v pokolení přímém nebo sourozenec cizince má trvalý pobyt na území České republiky, v jiných humanitárních případech nebo pokud to je odůvodněno zahraničně politickým zájmem České republiky. Vízem se rozumí povolení, které po dobu platnosti opravňuje cizince ke vstupu a pobytu na území a vycestování z území, pokud cizinecký zákon nestanoví jinak. Vízum je platné po dobu v něm vyznačenou. Žádost o udělení víza se podává na zastupitelském úřadu, pokud cizinecký zákon nestanoví jinak. Víza byla zavedena kvůli zvyšujícímu se počtu zemí - od roku 1994 pro obyvatele Srbska a Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Tádžikistánu, Arménie, Gruzie a byly zavedeny nové omezující kontakty pro obyvatele bývalých komunistických zemí11.

I. krátkodobé vízum •

výjezdní vízum (doba platnosti 60 dní)

•

letištní vízum - vízum typu A (platnost nejdéle 3 měsíce)

•

průjezdní vízum - vízum typu B (platnost nejdéle 6 měsíců, oprávnění k pobytu 5 dnů)

•

vízum k pobytu do 90 dnů - vízum typu C (platnost nejdéle 1 rok, celková doba pobytu nesmí překročit 3 měsíce – ve vízu je uveden účel pobytu)

•

jednotné schengenské

II. dlouhodobé vízum

11

•

vízum k pobytu nad 90 dnů – vízum typu D.

•

vízum za účelem strpění

•

dlouhodobé vízum smluvních států

Wallace a Palyanitsya 1995

12

III. diplomatické vízum – udělí se na základě zvláštní žádosti (nóty). Vízum je označené jako "Diplomatické vízum" a uděluje se s platností na dobu výkonu diplomatické nebo konzulární funkce držitele víza. Po vstupu České republiky do EU se diplomatickým vízem rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů udělené cizinci na základě oficiální žádosti označené jako "Diplomatické vízum". IV. zvláštní vízum - udělí se na základě zvláštní žádosti (nóty) za účelem služebního pobytu v zemi, udělí jej zastupitelský úřad nebo Ministerstvo zahraničních věcí na území. Po vstupu České republiky do EU se zvláštním vízem se rozumí letištní vízum, průjezdní vízum, vízum k pobytu do 90 dnů nebo vízum k pobytu nad 90 dnů udělené cizinci na základě oficiální žádosti označené jako "Zvláštní vízum".

Další kategorií jsou váleční migranti, kam patří například později zmiňovaná skupina migrantů z Bosny a Hercegoviny nebo Chorvatska. Někteří opouští své domovy již před válkou. Sem patří například Srbové, Chorvati a Makedonci. Definice žadatele o azyl je stejná, jakou užívají Spojené národy v Konvenci o uprchlících z roku 1951 a je uložena v zákoně č. 48a z roku 1990. Počet lidí žádajících o azyl je v zemích CEE ve srovnání se západní Evropou stále nízký, ale zvyšuje se12. V 90. letech bylo v Evropě několik vln uprchlíků, odrážejících hlavně konflikty na území bývalé Jugoslávie. Studie migrace v ČR ukázala, že jen lidé s malým sociálním kapitálem a několika zdroji v ČR se stali oficiálními žadateli o azyl13. Ti, kteří měli pracovní kontakty a schopnosti žít v ČR, se nepřiklonili k prohlášení oficiálních žadatelů o azyl, ale stali se částí uprchlické komunity, která se podporovala legálně či nelegálně obchodováním nebo podnikáním. V 90. letech byl ve skupině lidí prchajících z vlasti kvůli válce i kolapsu ekonomiky velký počet srbských uprchlíků z FSRJ, ačkoliv se na ně oficiální definice uprchlíka nehodí14.

Co se týká migrace z oblasti bývalé Jugoslávie, tak zcela nová situace nastala po vypuknutí válečného konfliktu na Balkáně. Od té doby (tj. 1991 – dnes) počet imigrantů ze Srbska převyšuje Chorvaty, Muslimy a Makedonce15. 12

Wallace 2002 Wallace a Palyanitsa 1995 14 Wallace 2002 13

13

Přistěhovalce z bývalé SFRJ můžeme etnicky rozdělit podle národnosti i dalších regionálních specifik. 1. Chorvaté: •

Chorvaté z území dnešního Chorvatska

•

Chorvaté z Bosny a Hercegoviny, zvaní Hercegovci

2. Srbové •

Srbové z vlastního Srbska

•

Srbové z Vojvodiny (tzv. Prečanští Srbové)

•

Srbové z Bosny a Hercegoviny

3. Makedonci •

Etničtí Makedonci pocházející z území dnešní Makedonské republiky (tzv. Vardarská Makedonie)

•

Makedonci žijící na území Řecka (tzv. Egejská Makedonie)

4. Muslimové •

Jedná se o obyvatele Bosny a Hercegoviny islámského vyznání, informace o Muslimech ze Srbska (Sandžaku) v ČR ale nejsou

Ve výsledcích sčítání lidu v roce 1991 se samostatně ani jedna z těchto národností neobjevila, byly zahrnuty do kategorie „Ostatní“ či „Nezjištěná“.Ve výsledcích sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 se již objevuje v oddíle národnost kolonka „Chorvat“ a „Srb“, těch tu žilo několik tisíc – Chorvatů 1 585 a Srbů 1 80116.

Migranty můžeme rozlišit ještě z jiného úhlu pohledu, na: •

Cizince z východu (CEE – Polsko, Slovensko, Ukrajina)

•

Cizince ze západu (rozvinuté země, severní Amerika a západní Evropa)

•

Migrační proud Vietnamců a Číňanů z Dálného Východu

Migrace jako neustálý přirozený jev musí být vnitřně regulována státem. Tím se zabývá migrační politika. Poměrně restriktivní emigrační a imigrační politiku mělo totalitní Československo do pádu kom. režimu v roce 1989. Prví opatření, která kontrolovala

15 16

Otčenášek 2001 Otčenášek 2001

14

imigrace do ČR už v podmínkách demokratického státu, vznikla na počátku 90. let. Jednalo se o právní regulace vstupu a pobytu cizinců zákonem č.123/1992 a novelou zákona č.190/1994, 150/1996 a dalšími opatřeními. Hlavními pilíři migrační politiky byly dva zákony: •

Zákon č.1/1991 regulující cizineckou obchodní aktivity a zákon č.513/1991

•

Uprchlický zákon č.498/1990

Od roku 1999 došlo k rozvoji ohledně mezinárodní migrace a imigrační integrace. Byla přijata nová migrační legislativa, která měla posilovat migrační kontrolu podle standardů EU. Novými stěžejními zákony, které vstoupily v platnost v lednu 2000, jsou: •

Zákon č.326/1999 o pobytu cizinců na území ČR

Tento zákon se nevztahuje na cizince, kteří žádali o azyl nebo na azylanty. Policie podle tohoto zákona může cizinci odepřít vstup na území ČR, určuje, zda má cizinec dané prostředky k zajištění pobytu (finanční obnos a doklady). Zákon definuje také podmínky k jednotlivým typům pobytu s nebo bez víza a tento pobyt také prodlužuje nebo ukončuje, dále specifikuje podmínky k udělení jednotlivých typů víz, včetně Schengenského víza17. Podle zákona se povolení k trvalému pobytu vydá cizinci na žádost po 5 letech nepřetržitého pobytu na daném území. Zákon se zabývá občany EU a jejich rodinnými příslušníky na území ČR, pobytem cizince narozeného na našem území, vycestováním cizince z území republiky, hlášením cizince místa pobytu, povinnostmi cizince na našem území a cestovními doklady. V zákonu je zahrnuto také správní vyhoštění, zajištění cizince, definice příslušných zařízení pro cizince, průvoz cizince a nežádoucí osoby, správní delikty a informační systémy. Zákon stanovuje působnost policie a Ministerstva zahraničí, správní řízení a soudní přezkum, zmocňovací a přechodná ustanovení. •

Zákon č.325/1999 o azylech

Podle tohoto zákona může cizinec požádat o udělení azylu na území České republiky písemně nebo ústně do protokolu. Prohlášení je možno učinit na hraničním přechodu, v přijímacím

17

středisku,

na

odboru

cizinecké

a

pohraniční

policie,

v zařízení

Jednotné Schengenské vízum vydané českou republikou je definováno v zákonu § 29a a § 29b

15

pro zajištění cizinců, ve zdravotnickém zařízení v průběhu hospitalizace nebo ve vězení. Cizinec má povinnost dostavit se do 24 hodin od prohlášení do přijímacího střediska, kde podá žádost o azyl. Ministerstvo vydá do devadesáti dnů ode dne zahájení řízení rozhodnutí. Během této doby probíhá s žadatelem pohovor, který je nejdůležitější procedurou v azylovém řízení. Rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení žadateli. Proti pravomocnému rozhodnutí Ministerstva vnitra lze podat žalobu ke Krajskému soudu a v případě zamítnutí žaloby má cizinec právo podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Novinkou zavedenou novelou zákona o azylu č. 57/2005 Sb. je dle § 10a nepřípustnost žádosti o udělení azylu. Žádost o udělení azylu je nepřípustná, byla-li podána občanem Evropské unie, který nesplňuje podmínky stanovené právem Evropských společenství, nebo je-li k posuzování žádosti o udělení azylu příslušný jiný členský stát Evropské unie.

Dublinský systém Dublinský systém je označení používané pro mechanismus, kterým je určován stát odpovědný za posouzení žádosti o azyl podané na území členských států Evropských společenství státním příslušníkem třetího státu. Je tvořen souhrnem objektivních kritérií pro určení odpovědného státu a praktických pravidel pro uplatnění této odpovědnosti. Tento systém byl poprvé zakotven v Úmluvě o určení státu odpovědného za posouzení žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetího státu na území členských států Evropských společenství přijatou v Dublinu dne 15. 6. 1990 (Dublinská úmluva Dublin I). Migranti, kteří chtějí vstoupit na území ČR, musí nejdříve požádat o povolení pobytu, popř. pracovní povolení, ještě předtím než vstoupí do daného státu.

16

4. STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ TERITORIÁLNÍ A ČASOVÉ STRUKTURY MIGRACÍ Z BALKÁNU DO ČR

4. 1. Časová struktura migrace Migrace do ČR od roku 1990 prošla velkými změnami, na což mělo vliv například rozdělení Československa, vstup ČR do EU a další události odehrávající se nejenom v České republice, ale také ve zdrojových státech. Pokud jde o Českou republiku, nedostatky v oblasti monitorování migrace jsou ještě dosti značné. Migrační statistky, záznamy a databáze jsou chybějící a nedokonalé. Problém se týká hlavně klasifikace dat a cest, kterými jsou data získávána a rozšířena. Důsledkem jsou pak nedokonalé analýzy imigrace.

Navzdory krátké době, která uplynula od revoluce, můžeme rozlišit například 4 období typických rozdílů ekonomické imigrace, která v ČR převažuje18: 1. 1990–1992: Začaly politické reformy a ekonomické transformační procesy, vytvořily se nové migrační mechanismy. 2. 1993–1996: Stát prošel relativně úspěšně přes ekonomické přechody a zůstává v rámci mnoha ekonomických parametrů na vrcholu mezi všemi zeměmi CEE. Dochází k obrovskému přílivu ekonomických imigrantů. 3. 1997–1999: Dochází k ekonomické nerovnováze, česká vláda opožděně bojuje s nepopulární ekonomickou situací, urychluje se transformační proces přes nová ekonomická opatření vedoucí ke zhoršení makroekonomických charakteristik. Migrační policie se stává mnohem přísnější a příliv nových imigrantů se snižuje. 4. 2000–současnost : Dochází k ekonomickému oživení, kompetentní statní instituce se začínají věnovat více mezinárodním migračním problémům. Nové migrační zákony a novely zesilují migrační politiku a příliv cizí pracovní síly se snižuje.

V našem případě se budeme zabývat konkrétně imigrací do ČR z oblasti bývalé Jugoslávie. Chorvatská migrace na území dnešního Česka je poměrně starého data. Lidé z Chorvatska migrovali v důsledku neustálého postupu Turků na Balkáně směrem do střední Evropy 18

Drbohlav 2003

17

už v 16. a 17. st.19 V důsledků této migrace se vytvořila početná chorvatská enkláva na jižní Moravě, kde se Chorvati usídlili ve zhruba dvou desítkách obcí. Vlastní kulturní tradice, jazyk a identitu si obyvatelstvo zachovalo v obcích na Mikulovsku. Jednalo se o Nový Přerov, Jevišovku a Dobré Pole. Tato enkláva zde přetrvala až do konce 2. světové války. Majetek Chorvatů byl následně zkonfiskován nebo vykoupen. Chorvatské obyvatelstvo bylo považováno za nespolehlivé a bylo až na výjimky vystěhováno do různých koutů republiky a potomci žijí dnes i v zahraničí. Své kořeny však hledají v této oblasti dodnes20. Dalším obdobím usazování se Chorvatů, Srbů, Muslimů či Makedonců u nás jsou 60. a 70. léta. Mnoho jugoslávských firem se tehdy zúčastnilo výstavby průmyslových podniků. S tím byl spojený i příchod dělníků a techniků z Jugoslávie (na základě mezistátních dohod mezi ČSSR a SFRJ k nám například v roce 1974 přišlo pracovat 6 500 jugoslávských pracovníků)21. U nás zůstali především lidé z chudších poměrů (z chorvatského vnitrozemí, Bosny, jižního Srbska), pro které znamenalo setrvání v Československu zlepšení situace. Jednalo se hlavně o mladé a vzdělané lidi. Zato migrace Srbů do ČR je jevem zcela nedávným. Nikdy předtím se u nás Srbové neusazovali. Prvním obdobím, kdy k nám Srbové přicházejí, jsou 60. a 70. léta, na rozdíl od pozdějších imigrantů po roce 1990, kteří pocházejí hlavně z Vojvodiny a Bělehradu. Vojvodina (do roku 1990 autonomní oblast SFRJ) byla po většinu své historie součástí Uher a je to oblast tradičně národnostně pestrá, zatímco vlastní Srbsko je ve 20. století etnicky téměř jednotné (neuvažuje se Kosovo a Sandžak). Makedonců a Slovinců je v ČR nejméně. Cílovými zeměmi jsou pro ně i ostatní z Balkánu hlavně Německo, státy Beneluxu a Skandinávie. Po vypuknutí občanské války na Balkáně docházelo u občanů Socialistické federativní republiky Jugoslávie (SFRJ), kteří byli smíšeného původu, k přesunům. Příčinám a balkánskému konfliktu se podrobněji věnuje kapitola 5.

19

Kolektiv autorů: Dějiny Jugoslávie. NLN, Praha 1997, str.509 Oficiální stránky obce Dobré pole : http://www.dobrepole.cz/ 21 Otčenášek, J. 2001 20

18

4.1.1. Celkový počet cizinců v ČR v letech 1990–2005 Tabulka č. 1: Počet cizinců v ČR Typ pobytu

1990

35 198

vízum nad 90 dnů 27 204 7 695

1991

38 002

28 457

9 204

1992

49 957

29 145

20 428

1993

77 668

31 072

46 070

1994

104 343

33 164

71 179

1995

159 207

39 242

119 965

1996

199 152

46 388

152 764

1997

210 311

56 797

153 514

1998

210 187

64 352

155 835

1999

228 862

66 754

162 108

2000

200 951

66 855

134 096

2001

210 794

69 816

140 978

2002

231 638

75 249

156 359

2003

240 421

80 844

159 577

2004

254 294

99 467

154 827

2005

278 312

110 598

167 714

Rok

celkem

trvalý pobyt

Zdroj: http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/pocet_cizincu_v_cr

Graf č. 1: Počet cizinců v ČR v letech 1990–2005

Počet cizinců v ČR v letech 1990-2005 300 000

250 000

200 000

150 000

100 000

50 000

19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05

0

trvalý pobyt

vízum nad 90 dnů

Zdroj dat: http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/pocet_cizincu_v_cr

Počet cizinců v České republice (do roku 1993 v Československu) se od roku 2000 zvyšuje. Podle údajů Ministerstva vnitra, oddělení cizinecké a pohraniční policie, žilo v roce 2005 na území České republiky 278 312 cizinců, z toho 87 143 pochází ze zemí EU a 461 cizinců je bez státního občanství nebo nebylo zjištěno. Počet cizinců se od roku

19

1990 zvýšil z 35 198 na 278 312 v roce 2005. Počet cizinců s trvalým pobytem se postupně zvyšoval a jeho hodnota činila k 31. 12. 2005 110 598 cizinců. Počet cizinců s vízem se zvyšoval do roku 1999, ale pak následoval mírný pokles a současný stav je 167 714 cizinců s vízem nad 90 dní (tj. přechodné pobyty občanů EU a jejich rodinných příslušníků, dále víza nad 90 dnů a povolení k dlouhodobému pobytu občanů zemí mimoEU)22.

4.1.2. Cizinci ze států bývalé Jugoslávie Tabulka č. 2: Počet cizinců s povolením k pobytu z Balkánu v ČR v letech 1994–2005 Stát

1994

1995

1996

720

915

988

Makedonie Slovinsko Srbsko a Černá Hora Celkem

Bosna a Hercegovina Chorvatsko

1997

1998

1999

2000

956

1 334 1 402

1 622

1 550

1 545

1 999

2 112 2 076

2 213

1 948

523

807

1 104

1 381 1 291

1 091

928

106

152

186

169

185

190

158

0

0

0

0

0

0

0

2 337

3 419

4 245

4 996 4 954

5 116

4 584

Zdroj: http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_pocet_cizincu_v_cr

Tabulka č. 3: Počet cizinců s povolením k pobytu z Balkánu v ČR v letech 1994–2005(pokračování tabulky) Stát Bosna a Hercegovina Chorvatsko

2001

2002

2003

2004

2005 Celkem

1 569

1 602

1 559

1 716

1 697

16 642

1 828

1 828

1 797

2 031

2 143

22 508

Makedonie

835

934

863

1 158

1 218

12 133

Slovinsko Srbsko a Černá Hora Celkem

157

163

158

172

184

1 980

0

0

3 123

3 436

3 633

10 192

4 389

4 527

7 500

8 513

8 875

63 455

Zdroj: http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_pocet_cizincu_v_cr

22

http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/pocet_cizincu_v_cr

20

Graf č. 2: Počet cizinců z Balkánu s povolením k pobytu v ČR v letech 1994–2005

Počet cizinců z Balkánu v ČR v letech 1994-2005 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1994

1995

1996

Bosna a Hercegovina

1997

1998

Chorvatsko

1999

Makedonie

2000

2001

Slovinsko

2002

2003

2004

2005

Srbsko a Černá Hora

Zdroj dat: http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_pocet_cizincu_v_cr

Český statistický úřad podává informace o počtu cizinců z Balkánu v České republice jen od roku 1994, což souvisí zřejmě nejenom se vznikem samostatné České republiky v roce 1993, ale také se složitou situací v jednotlivých státech bývalé Jugoslávie. Z tabulky i grafu lze vyčíst, že počet cizinců z Balkánu postupně narůstal. Od roku 1994 k nám přišlo 63 455 migrantů z bývalé Jugoslávie., nejvíce z Chorvatska. To mělo také největší zastoupení až do roku 2003, a to zejména díky tomu, že údaje o cizincích ze Srbska a Černé Hory nebyly do té doby k dispozici. Srbové svým početným zastoupením v České republice v současnosti mezi státy z Balkánu výrazně dominují. Nejméně migrantů k nám přišlo ze Slovinska.

Tabulka č. 4: Počet cizinců bývalé Jugoslávie a jejich věková struktura v ČR v roce 2001 Státní občanství Bosna a Hercegovina Chorvatsko Srbsko a Černá Hora Makedonie Slovinsko Celkem

v tom ve věku

Obyvatelstvo celkem 0- 19

20 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60+ vč. nezj.

1 252

271

209

313

246

133

80

1 245

236

179

298

266

166

100

2 252

410

364

637

426

242

173

527

68

106

153

106

69

25

135

21

27

28

25

19

15

5 411

1 006

885

1 429

1 069

629

393

Zdroj: http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_pocet_cizincu

21

Graf č. 3: Počet cizinců z bývalé Jugoslávie v ČR v roce 2001

Počet cizinců z bývalé Jugoslávie v roce 2001 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Bosna a Hercegovina

Chorvatsko


Makedonie

Slovinsko

Zdroj dat: http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_pocet_cizincu

Podle posledního sčítání lidu, které proběhlo v roce 2001, bylo zjištěno, že na území České republiky pobývá legálně 5 411 cizinců ze států bývalé Jugoslávie. Nejvíce migrantů bylo ze Srbska a Černé Hory, a to 2 252, z čehož téměř třetina ve věku 30-39 let. Počet cizinců z Bosny a Hercegoviny činil 1 252 s nejčastěji zastoupenou věkovou skupinou opět 30-39 let. Podobná situace je i u migrantů z Chorvatska, kdy je jejich počet 1 245. Nejméně je u nás Makedonců a Slovinců. Celkový počet cizinců z oblasti bývalé Jugoslávie je ale nyní podle Českého statistického úřadu 8 875, přičemž nejvíce jich pochází ze Srbska a Černé Hory (3 633), následuje Chorvatsko (2 143), Bosna a Hercegovina (1 697), Makedonie (1 218) a Slovinsko (184), které jako jediné patří do EU23.

4.1.3. Aktuální počet cizinců z jednotlivých států bývalé Jugoslávie Tabulka č. 5: Počet cizinců z bývalé Jugoslávie k 31. 12. 2005 Státní občanství Bosna a Hercegovina Chorvatsko Srbsko a Černá Hora Makedonie Slovinsko Celkem

Přechodný Celkem EU/ z toho Trvalý z toho z toho Víza nad Celkem povolení Azyl z toho ženy ženy pobyt ženy Dlouhodobý ženy 90 dní k pobytu pobyt 1 697

1 656

632 1 349

551

13

294

81

41

16

2 143

2 075

693 1 524

543

3

548

150

68

18

3 633

3 469 1 054 2 306

630

74

1 089

424

164

65

1 218

1 116

228

561

109

3

552

119

102

26

184

184

66

150

52

-

34

14

-

-

8 500 2 673 5 890 1 885

93

2 517

788

375

125

8 875

Zdroj: http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_pocet_cizincu 23

http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_pocet_cizincu

22

Migranti z bývalé Jugoslávie mají nejčastěji pobyt trvalý, u Srbů je to celých 65 %, u Chorvatů 71 % a u migrantů z Bosny a Hercegoviny se jedná dokonce o 80 % všech legálních migrantů. Odlišná situace je u Makedonců, kde má trvalý pobyt pouze 46 % a téměř stejný počet je držitelem krátkodobého pobytu. U ostatních států představuje krátkodobý pobyt mnohem menší číslo, než dlouhodobý pobyt. Nejmenší hodnoty představuje pobyt s vízem nad 90 dní, který nedosahuje ani 10 %. Nejmenší zastoupení u nás mají Slovinci, u kterých převažuje trvalý pobyt, který představuje 82 %, zbylých 18 % je zastoupeno pobytem přechodným.

4.1.3.1. Bosna a Hercegovina Tabulka č. 6: Počet obyvatel z Bosny a Hercegoviny k 31. 12 .2005 Trvalý pobyt

Azyl

1 349

13

Přechodný EU/ Víza nad 90 Dlouhodobý dní pobyt 294

41


Graf č. 4: Počet cizinců z Bosny a Hercegoviny k 31. 12. 2005

Počet cizinců z Bosny a Hercegoviny k 31. 12. 2005 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 Trvalý pobyt

Azyl

Přechodný EU/ Dlouhodobý pobyt

Víza nad 90 dní


Počet cizinců z Bosny a Hercegoviny na území ČR k roku 2005 je 1 697. 1 349 z nich má trvalý pobyt, 294 pobyt přechodný, 41 bylo uděleno vízum a azyl byl udělen celkem 13 žadatelům.

23

4.1.3.2. Chorvatsko Tabulka č. 7: Počet cizinců z Chorvatska k 31. 12. 2005 Trvalý pobyt

Azyl

1 524

3


68


Graf č. 5: Počet cizinců z Chorvatska k 31. 12. 2005

Počet cizinců v ČR z Chorvatska k 31. 12. 2005 1 800 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 Trvalý pobyt

Azyl

Přechodný EU/ Víza nad 90 dní Dlouhodobý pobyt


Co se týká migrace do ČR a pobytu migrantů, tak Chorvatsko patří mezi státy bývalé Jugoslávie, které mají u nás jeden z největších počtů imigrantů, celkem 2 143, z čehož 1 524 má trvalý pobyt, 548 přechodný pobyt, 68 bylo uděleno vízum a jen tři mají azyl.

4.1.3.3. Srbsko a Černá Hora Tabulka č. 8: Počet cizinců ze Srbska a Černé Hory k 31. 12. 2005 Trvalý pobyt

Azyl

2 306

74

Přechodný EU/ Víza nad 90 Dlouhodobý dní pobyt 1 089

164


24

Graf č. 6: Počet cizinců ze Srbska a Černé Hory k 31. 12. 2005

Počet cizinců v ČR ze Srbska a Černé Hory k 31. 12. 2005 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Trvalý pobyt

Azyl


Víza nad 90 dní


Cizinci ze Srbska a Černé Hory představují nejpočetnější skupinu imigrantů z bývalé Jugoslávie. Na našem území jich je 3 633, z toho 2 306 má trvalý pobyt, přechodný pobyt má 1 089, azyl byl udělen 74 žadatelům a vízum 164 uchazečům.

4.1.3.4. Makedonie Tabulka č. 9: Počet cizinců z Makedonie k 31. 12. 2005 Trvalý pobyt

Azyl

561

3


102

Zdroj:http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_pocet_cizincu

Graf č. 7: Počet cizinců z Makedonie k 31. 12. 2005

Počet cizinců v ČR z Makedonie k 31. 12. 2005 600 500 400 300 200 100 0 Trvalý pobyt

Azyl


Víza nad 90 dní


25

Makedonci představují po Slovinsku druhou nejméně početnou skupinu imigrantů z oblasti bývalé Jugoslávie. V České republice jich pobývá celkem 1 218, kde 561 z nich má trvalý pobyt a 552 pobyt přechodný. Vízum bylo uděleno 102 imigrantům a azyl pouze 3 uchazečům.

4.1.3.5. Slovinsko Tabulka č. 10: Počet cizinců ze Slovinska k 31. 12. 2005 Trvalý pobyt

Azyl

150

-


-


Graf č. 8: Počet cizinců ze Slovinska k 31. 12. 2005

Počet cizinců v ČR ze Slovinska k 31. 12. 2005 160 140 120 100 80 60 40 20 0 Trvalý pobyt

Azyl


Víza nad 90 dní


Migrace do ČR nebyla tak velkého rozsahu jak tomu bylo v ostatních státech bývalé Jugoslávie a proto má Slovinsko ve všech kategoriích migrace nejmenší počet migrantů v porovnání s ostatními státy, a to 184. Jedná se především o trvalý pobyt, který má 150 osob a přechodný pobyt, který má jen 34 osob. Azyl ani vízum nebylo uděleno nikomu.

26

4.1.4. Počet cizinců z bývalé Jugoslávie podle kategorie pobytu Migranti z bývalé Jugoslávie mají nejčastěji pobyt trvalý, u Srbů je to celých 65 %, u Chorvatů 71 % a u migrantů z Bosny a Hercegoviny se jedná dokonce o 80 % všech legálních migrantů. Odlišná situace je u Makedonců, kde má trvalý pobyt pouze 46 % a téměř stejný počet je držitelem krátkodobého pobytu. U ostatních států představuje krátkodobý pobyt mnohem menší číslo, než dlouhodobý pobyt. Nejmenší hodnoty představuje pobyt s vízem nad 90 dní, který nedosahuje ani 10 %. Nejmenší zastoupení u nás mají Slovinci, u kterých převažuje trvalý pobyt, který představuje 82 %, zbylých 18 % je zastoupeno pobytem přechodným.

4.1.4.1. Trvalý pobyt Tabulka č. 11: Trvalý pobyt podle důvodu k 31. 3. 2004 Státní občanství Bosna a Hercegovina Chorvatsko Srbsko a Černá hora Makedonie Slovinsko Celkem

český původ

humanitární

sloučení rodiny s občanem ČR

sloučení rodiny s cizincem

povolení k pobytu po 10 letech § 67

povolení k pobytu po 8 letech § 66

ostatní Celkem důvody

37

181

277

627

14

1

170

1 307

42

95

410

564

48

4

87

1 250

26

83

880

682

122

6

79

1 878

1

18

276

120

16

3

12

446

4

6

59

31

7

-

4

111

110

383

1 902

2 024

207

14

352

4 992

Zdroj:http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_pocet_cizincu.

Údaje o trvalém pobytu k 31. 3. 2004 ze statistiky Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Policejního prezidia České republiky ukazují, že nejčastějším důvodem k povolení trvalého pobytu je sloučení rodiny buď s občanem ČR nebo s cizincem. Tyto důvody převažují u všech občanů námi vybraných států, kdy v Bosně a Hercegovině a Chorvatsku převažuje sloučení rodiny s cizincem a ve zbylých třech státech převažuje sloučení rodiny s občanem ČR. Dále velký počet trvalých pobytů je dán na základě humanitárních důvodů, především v případě Bosny a Hercegoviny.

27

4.1.4.2. Vízum nad 90 dní Tabulka č. 12: Víza podle důvodu k 31. 3. 2004 Státní občanství/ důvod udělení víza

Podnikání

Bosna a Hercegovina Chorvatsko Srbsko a Černá hora Makedonie Slovinsko Celkem

Sloučení Účast v rodiny s právnické Zaměstnání Studium občanem osobě ČR

Sloučení rodiny s cizincem

Sport Celkem

46

90

55

8

-

43

2

244

85

342

49

18

1

95

1

591

209

455

183

85

5

349

5

1 291

80

73

219

58

-

73

1

504

3

11

22

8

-

7

2

53

423

971

528

177

6

567

11

2 683

Zdroj:http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_pocet_cizincu

Nejčastějším důvodem k udělení víza osobám z bývalé Jugoslávie k 31. 3. 2004 bylo podnikání, zaměstnání a účast v právnické osobě. Dalším důležitým důvodem bylo také studium, především v případě obyvatel Makedonie a Srbska a Černé Hory.

4.1.4.3. Žadatelé o azyl Tabulka č. 13: Počet žadatelů o azyl podle roku zahájení řízení Státní občanství Bosna a Hercegovina

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

-

-

13

9

13

17

Chorvatsko

-

1

-

-

2

1


-

-

-

-

-

-

Makedonie

-

-

-

-

-

Jugoslávie

-

-

6

-

Jugoslávie (-ex)

3

25

58

Celkem

3

26

77

1997

13

1998

1999

2000

20

16

6

8

-

3

1

1

-

-

-

-

-

1

12

38

11

13

44

17

12

27

30

711

622

165

22

62

-

-

1

-

-

-

31

94

31

53

89

741

644

218

1

Zdroj: http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_azylove_rizeni_a_azylanti

28

Tabulka č. 14: Počet žadatelů o azyl podle roku zahájení řízení (pokračování tabulky) Státní občanství

2001

2002

2003

2004

2005

Celkem

Bosna a Hercegovina

3

3

-

6

4

131

Chorvatsko

-

3

-

1

-

14


-

-

18

18

30

66

Makedonie

88

23

12

13

12

267

Jugoslávie

111

36

2

3

-

1 742

-

-

-

-

-

171

202

65

32

41

46

2 394

Jugoslávie (-ex) Celkem

Zdroj:http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_azylove_rizeni_a_azylanti

Počet žadatelů o azyl ze států bývalé Jugoslávie neustále stoupá a klesá. Výrazné nárůsty byly zjištěny v roce 1992 a 1994 a v průběhu let 1998–2001. Od roku 2002 se situace změnila a počet žádostí o azyl se snížil. V roce 2005 byl počet žádostí o azyl ze států bývalé Jugoslávie 46, z toho 30 ze Srbska a Černé Hory, 12 z Makedonie a 4 z Bosny a Hercegoviny. Převažují muži nad ženami, také počet dětí je minimální. Za celé období od roku 1990 bylo podáno celkem 2 394 žádostí o azyl. Slovinsko, jako samostatný stát, není v této kategorii uvedeno. Tabulka č. 15: Počet osob, kterým byl udělen azyl v letech 1990-2005 Státní příslušnost bez státní příslušnosti Bosna a Hercegovina

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

-

-

1

8

-

-

2

6

5

3

3

-

-

-

14

-

1

5

16

3

4

1

Chorvatsko Srbsko a Černá Hora Makedonie

-

-

-

1

2

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

-

-

9

9

-

-

-

-

-

-

5

-

-

-

-

nezjištěna

-

-

-

1

-

-

-

-

-

-

-

Celkem

-

-

1

24

2

1

14

23

8

16

13


Tabulka č. 16: Počet osob, kterým byl udělen azyl v letech 1990-2005(pokr. tabulky) Státní příslušnost bez státní příslušnosti Bosna a Hercegovina Chorvatsko Srbsko a Černá Hora Makedonie nezjištěna Celkem

2001

2002

2003

2004

2005

Celkem

1

1

-

2

1

33

-

-

1

-

-

45

-

-

-

-

-

4

9

1

4

1

5

40

-

-

-

-

-

5

-

-

1

1

5

8

10

2

6

4

11

135


29

V průběhu let 1990–2005 bylo udělování azylů spíše výjimečné. V době, kdy byla Česká republika ještě součástí Československa nebyl azyl udělen z bývalé Jugoslávie nikomu, obrat nastal až v roce 1993. Podle posledních údajů byl v roce 2005 udělen azyl 5 žadatelům z Jugoslávie, v ostatních případech nebyla příslušnost zjištěna. Za celé období 1990–2005 byl udělen azyl 45 žadatelům z Bosny a Hercegoviny, 40 z Jugoslávie, 5 z Makedonie a 4 z Chorvatska, 33 případů bylo bez státní příslušnosti a u 8 nebyla příslušnost zjištěna. Celkem bylo tedy od roku 1990 udělen azyl 135 cizincům.

4. 2. Teritoriální struktura migrace Teritoriální struktura migrace představuje nejenom rozdělení migrantů na území ČR, ale také migrační směry cizinců a jejich zemí původu. Jelikož počet migrantů ze zemí bývalé Jugoslávie byl podrobně prostudován v předchozí kapitole, tak se tato část bude věnovat rozšíření cizinců, resp. imigrantů z bývalé Jugoslávie, na území ČR. První vlny migrace z Balkánu vedly v 16. století na jižní Moravu, kde se převážně Chorvati usídlili v obcích: Dobré Pole, Dubňany, Hlohovec, Hovorany, Hrušovany, Chorvatská Nová ves, Jevišovka, Lednice, Moravská Nová Ves, Nový Přerov, Pasohlávky, Poštovná, Valtice a jiné. Po mnichovském diktátu v roce 1938 připadly chorvatské obce do německého záboru a chorvatské obyvatelstvo bylo rozptýleno do různých obcí na Moravě i ve Slezsku. Toto násilné vystěhování, které proběhlo v roce 1948–1951, se týkalo především obcí Nový Přerov, Jevišovka a Dobré Pole24. Další velká migrační vlna 60. a 70. let 20. století směřovala hlavně do průmyslových oblastí, zatímco nová migrace po roce 1991 se koncentruje především do velkých měst. Rozšíření imigrantů na našem území je velmi nerovnoměrné. Mezi imigranty je velmi populární Praha, která má 33,5 % z celkového počtu těch s vízem k 31. 12. 2000. V Praze se koncentruje 34,7 % ze všech pracovních povolení a 23,3 % ze všech obchodních licencí25. Ale ne všichni, co mají obchodní licenci pracují jen v Praze, v místě jejich registrace. Mnoho z nich pracuje na území celé země. Město Praha nabízí lepší pracovní podmínky a vstupní příležitosti a je mnohem západnější než ostatní oblasti země. Nabízí také více anonymity pro ilegální pracovníky než venkovní sídla.

24 25

Otčenášek 2001 Drbohlav 2003

30

Praha a střední Čechy koncentrují zhruba 48,7 % všech cizinců s dlouhodobým vízem. Na druhé straně, silně venkovské jižní Čechy mají nejnižší podíl imigrantů. V letech 1993–2000 došlo ale v krajích Praha, severní Čechy a severní Morava ke snížení podílu migrantů, v ostatních ke zvýšení. Z 80 % pochází imigranti z evropských zemí, ze 17,5 % z Asie a z 1,4 % ze severní Ameriky.

4. 2. 1. Cizinci a městské prostředí Město jako sídelní typ je za standardních podmínek uzpůsobeno k přijímaní migračních skupin mnohem lépe než jiné sídelní typy. Atraktivnost městského prostředí pro cizince potvrdily také výsledky sčítání lidu, domů a bytů z 1. 3. 2001, které ovšem zachytily jen v omezené míře některé typy cizineckých komunit. Jejich výsledky si ale odporovaly s poznatky Policie České republiky, cizinecké a pohraniční policie. Tabulka č. 17: Cizinci dle velikostních skupin obcí podle předběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 Procentuální Velikostní skupina Počet cizinců podíl cizinců na obce podchycených sčítáním počtu obyvatel obce do 499 obyvatel

4 640

0,50 %

500-999

5 575

0,60 %

1 000-1 999

5 859

0,60 %

2 000-4 999

8 427

0,70 %

5 000-9 999

5 911

0,70 %

10 000-19 999

8 146

0,80 %

20 000-49 999

12 999

1%

50 000-99 999

12 170

1%

100 000 a více obyvatel

41 157

1,90 %

celkem

104 885

1%

Zdroj. www.czso.cz

Z dané tabulky nám vyplývá, že procentuální zastoupení cizinců téměř rovnoměrně stoupá s velikostí obce a jejich koncentrace se jeví jako největší ve městech nad 100 000 obyvatel, kde žije podle Českého statistického úřadu 39 % cizinců. Ovšem nelze pro Českou republiku jednoznačně stanovit, že s čím větší město, tím větší koncentrace cizinců. Ekonomickou migraci přitahuje především možnost výdělku, podnikání, práce a zaměstnání. Důležitým faktorem je nejenom městskost, ale také blízkost nejbohatších evropských států a styčné body kontaktů s jejich obyvateli. České prostředí je ale také charakterizováno tím, že města jsou cizinci vyhledávána jako místa,

31

kde se mohou kontaktovat s dalšími cizinci a realizuje se tak interakční síť mezi Západem a Východem. Vysoké koncentrace cizinců jsou zejména ve městech průmyslových, doosidlovaných po druhé světové válce a ležících v západních, severozápadních a severních příhraničních regionech. Vysoké koncentrace cizinců vykazují Krupka (2,8 %), Český Těšín (2,6 %), Varnsdorf (2,3 %), Teplice (2,1 %)26. Praha s 3 % cizinců zaujímá významnou pozici mezi městskými sídly s největší koncentrací cizinců v České republice. Z hlediska problematiky cizinců v městském prostředí je nutné dále zmínit Mladou Boleslav, která přitahuje prosperujícím podnikem Škoda-Volkswagen. Cizince též přitahují lázeňská střediska a v některých z nich dosahují významných koncentrací, jako například v Jáchymově, Františkových lázních nebo v Poděbradech.

4. 2. 2. Cizinci v jednotlivých krajích ČR Tabulka č. 18: Počet imigrantů v krajích ČR v roce 2003 Česká republika

57 438

Praha

15 019

Graf č. 9: Počet imigrantů v krajích ČR v roce 2003

Počet imigrantů v krajích ČR v roce 2003 16 000

Středočeský kraj

9 677

Jihočeský kraj

2 376

Plzeňský kraj

3 134

Karlovarský kraj

2 310

10 000

Ústecký kraj

3 411

8 000

Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj

2 339

6 000 4 000 2 000 Zlínský kraj

Moravskoslezský kraj

Olomoucký kraj

Vysočina

Jihomoravský kraj

Pardubický kraj

Liberecký kraj

3 672

Královéhradecký kraj

1 896

Ústecký kraj

1 741

Karlovarský kraj

6 444

0 Plzeňský kraj

1 851

Jihočeský kraj

1 562

Středočeský kraj

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

12 000

Praha

Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

2 006

14 000


Nejvíce cizinců v ČR je koncentrováno na území kraje Praha a Středočeského kraje, zatímco nejméně v kraji Pardubickém.Velký počet cizinců v Jihomoravském kraji je dán především velkým počtem Slováků. 26

Uherek 2003

32

4. 2. 3. Počet cizinců z bývalé Jugoslávie v krajích ČR Tabulka č. 19: Počet cizinců z bývalé Jugoslávie v krajích v Čechách k 31. 12. 2005 Kraj / Státní občanství Praha Bosna a Hercegovina Chorvatsko Srbsko a Černá Hora Makedonie

Středočeský

Jihočeský

Karlovarský

Plzeňský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický

909

139

62

35

34

76

60

25

26

1 211

107

57

67

83

93

31

22

39

2 015

318

93

54

116

155

122

50

31

598

69

19

14

10

150

13

44

9

94

13

8

2

5

10

5

2

4

4 827 646 239 172 248 484 Zdroj: http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_pocet_cizincu

231

143

109

Slovinsko Celkem

Graf č. 10: Počet cizinců z bývalé Jugoslávie v krajích v Čechách k 31. 12. 2005

Počet cizinců v krajích v Čechách k 31. 12. 2005 350 300 250 200 150 100 50 0

Bosna a Hercegovina

Chorvatsko

Makedonie

Slovinsko


Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

Královéhradecký

Pardubický


Největší koncentrace cizinců z bývalé Jugoslávie je nejvyšší v kraji Praha a Středočeském kraji, což odpovídá celkové koncentraci cizinců v ČR. Vysokou koncentraci mají také kraje Karlovarský, Ústecký a Liberecký, především ze strany Srbů a Černohorců. Nejméně cizinců z bývalé Jugoslávie je v krajích Plzeňském, Královehradeckém a Pardubickém.

33

Tabulka č. 20: Počet cizinců z bývalé Jugoslávie v krajích na Moravě k 31. 12. 2005 Kraj / Státní JihoVysočina občanství moravský Bosna a Hercegovina Chorvatsko Srbsko a Černá Hora Makedonie Slovinsko Celkem

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

Nezjištěno (kraj)

Celkem

10

231

16

25

36

0

1 684

23

206

30

48

122

1

2 140

28

273

90

58

0

1

3 559

9 0 70

77 18 805

74 6 216

28 4 163

96 0 254

5 1 8

1 215 184 8 782


Graf č. 11: Počet cizinců z bývalé Jugoslávie v krajích na Moravě k 31. 12. 2005

Počet cizinců v krajích na Moravě k 31. 12. 2005 300 250 200 150 100 50 0 Bosna a Hercegovina

Chorvatsko

Makedonie

Slovinsko


Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

Nezjištěno (kraj)


Z krajů na Moravě má nejvyšší podíl cizinců z bývalé Jugoslávie kraj Jihomoravský, kde převažují především imigranti ze Srbska a Černé Hory, Bosny a Hercegoviny a Chorvatska. V kraji Olomouckém převažují opět cizinci ze Srbska a Černé Hory, stejně tomu je tak i v případě kraje Vysočina a Zlínského kraje. Zatímco v Moravskoslezském kraji je nejvíce Chorvatů a Makedonců.

34

4. 2. 4. Pohyb obyvatelstva v ČR Tabulka č. 21: Pohyb obyvatelstva v ČR v letech 1990–2003 Rok

Střední stav obyvatelstva

Přírůstek stěhováním

Celkový přírůstek

1990

1 0362 740

624

2 022

1991

10 308 682

2 876

7 940

1992

10 317 807

11 781

13 149

1993

10 330 607

5 476

8 316

1994

10 336 162

9 942

-852

1995

10 330 759

9 999

-11 817

1996

10 315 353

10 129

-12 207

1997

10 303 642

12 075

-10 012

1998

10 294 943

9 488

-9 504

1999

10 282 784

8 774

-11 523

2000

10 272 503

6 539

-11 552

2001

10 224 192

-8 551

-25 591

2002

10 200 774

12 290

-3 167

2003

10 201 651

25 789

8 186

2004

10 206 923

18 635

9 122

Pohyb obyvatelstva se zabývá přirozeným přírůstkem nebo úbytkem v závislosti na migraci. V roce 1970 se jednalo o úbytek, který činil 4 350. Zatímco od roku 1971 se pohyb obyvatelstva pohyboval jen v kladných hodnotách.


Graf č. 12: Pohyb obyvatelstva v letech 1990-2004

Pohyb obyvatelstva v letech 1990-2004 30000 20000 10000 0 -10000 -20000 -30000 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Přírůstek stěhováním

Celkový přírustek


Co se týká celkového přírůstku po roce 1990, tak z tabulky i grafu lze vysledovat, že do roku 1993 se hodnoty pohybovali jen v kladných relacích, zatímco pak dochází k propadu a celkový přírůstek je záporný i přesto, že přírůstek stěhováním se pohybuje v celkem vysokých hodnotách. Od roku 2002 dochází ale k obratu, kdy se přirozený přírůstek postupně blíží k nulové hodnotě a od roku 2003 se jedná již o kladné hodnoty.

35

5. Příčiny migrací z jihoslovanského prostoru do ČR, jejich společenská a politická podmíněnost Příčiny migrací obyvatel Balkánu po roce 1990 do evropských zemí můžeme hledat především ve zhoršené politické situaci jugoslávských států, která byla samozřejmě také spojena s následnou ekonomickou a hospodářskou destabilizací a společenským úpadkem zemí. To všechno bylo vyvoláno vypuknutím občanské války, která nabyla charakteru vleklého a mimořádně krutého etnického konfliktu (1991 Slovinsko, Chorvatsko, 1992 Bosna a Hercegovina, 1999 Kosovo, 2001 Makedonie). K migraci z Balkánu dochází také před rozpadem Spolkové federativní republiky Jugoslávie (SFRJ) a následným konfliktem. Historické prameny dokládají osídlení Chorvatů v českých zemích od první poloviny 16. století. Jejich usídlení na jižní Moravě souvisí s vlnou migrace obyvatelstva z Balkánu před tureckou expanzí. Dalším důvodem, proč odejít právě do České republiky, resp. Československa, byla po roce 1945 intenzivní výstavba průmyslových podniků a možnost u nás pracovat. V 70. letech propukla ropná krize a na Jugoslávii dolehl tlak splácení předchozích mnohamiliardových zahraničních úvěrů, stejně tak jako beznadějně neodbytných jugoslávských pohledávek, zejména v rozvojových zemích. Neúspěchy jugoslávské ekonomiky a neschopnost držet krok s rozvinutými západními zeměmi připravili půdu pro politickou krizi. Tato krize, která naplno vypukla v polovině 80. let, a měla zpočátku charakter převážně politického střetu uvnitř vládnoucí elity o zachování nebo změnu starého, striktně komunistického kurzu, přerostla časem v konflikt mezi národy, jež byl dovršen na přelomu 80. a 90. let rozpadem jugoslávské federace. V době nastupující krize v Jugoslávii došlo k současnému působení několika faktorů politického, ekonomického, národnostního i státoprávního. Mimo to působily na tehdejší vývoj SFRJ i dva velice důležité vnější vlivy: na jedné straně postupné slábnutí pozic komunistické ideologie a vzájemné soudržnosti uvnitř sovětského bloku po nástupu Michaila S. Gorbačova; na druhé straně naopak zrychlující se přípravy na hospodářskou a také politickou integraci vyspělé západní Evropy27. Značná decentralizace SFRJ, která nastala po přijetí nové svazové ústavy z roku 1974, způsobila, že se v zemi vytvořilo šest, a vezmeme-li v úvahu i vysoký stupeň samosprávy autonomních oblastí (AO) Vojvodiny a Kosova, lze říci, že dokonce osm relativně 27

Hladký, J. 2005

36

samostatně

fungujících

hospodářsko-správních

celků,

jejichž

vzájemné

vazby

se s postupující krizí ještě více rozvolňovaly. Důkazem toho je i výbuch sociální a národnostní nespokojenosti Albánců v Kosovu v roce 1981. Poměrně rychle se zhoršující ekonomická situace SFRJ, zvláště v 80. letech, která vyvrcholila hyperinflací na přelomu 80. a 90. let a rostoucí nezaměstnanost, byly silným impulsem pro občany Jugoslávie, aby si hledali práci v zahraničí, čemuž napomohlo i zhroucení komunismu u nás a nastolení demokratických poměrů. Dlouhodobá politická a hospodářská krize přerostla v roce 1991 v ozbrojené střetnutí, které trvalo pět let. Faktickým původem konfliktů byl zřejmě znovuoživení nacionalismus, který ovládl všechny jihoslovanské národy. Šlo o boj chorvatských Srbů proti Zábřehu a bosenských Srbů proti Sarajevu. Situace na Balkáně nebyla nikdy čistě vnitřní jugoslávskou záležitostí, postupem času se problém rychle internacionalizoval.

Válka na Balkáně přinesla Evropě statisíce běženců, silné ohrožení jejich integračních snah a zároveň nebezpečí inklinace negativních jevů z neklidné blízkovýchodní oblasti. To bylo zásadním důvodem, aby se na počátku 90. let západní země pokusily konflikt izolovat a později zastavit. Bez přičinění západních zemí by válka na Balkáně zřejmě pokračovala a rozšířila by se i do dalších oblastí. Ovšem nabízí se ještě otázka, zda je současné rozdělení na Balkáně konečné. Zda na Balkáně znovu nepropukne válka závisí na ochotě západních zemí, zda budou vojensky dohlížet na zdejší situaci a zda se země dostanou z politického, hospodářského i společenského marasmu. Největší snaha leží na samotných jihoslovanských národech.

5. 1. Bosna a Hercegovina Poslední hospodářský a stavební vzestup bylo možné v Bosně zaznamenat na přelomu 70. a 80. let v souvislosti s přípravou XIV. Zimních olympijských her v Sarajevu v roce 1984. Republika se touto akcí ale finančně nesmírně finančně vyčerpala. V následujících letech zde lidé nemohli najít práci a proto odcházeli do ciziny. Příklad hospodářské krize v Bosně a Hercegovině můžeme vidět například v případě finančních machinací a podvodů firem a vysoce postavených politiků, z nichž největšího rozsahu měla firma Agrokomerc, které silně podlomily do určité míry ekonomiku celé SFRJ. V roce 1987 narostla inflace v SFRJ o 125 % a v roce 1988 dokonce o 250 %28.

28

Tejchman a kol. 1998

37

Na konci 80. let se k případům rozkrádání majetku, korupce a podvodů přidal také problém silné devastace zdejšího životního prostředí (zvláště v okolí průmyslových kolosů – železárny v Zenici, chemické závody v Tuzle). Ovšem hospodářské problémy nebyly jediným důvodem k migraci tamního obyvatelstva. Během srbsko-chorvatské války docházelo k etnickým konfliktům také v Bosně a srbské obyvatelstvo začalo opouštět své domovy. V listopadu 1991 se uskutečnil plebiscit bosenských Srbů, o setrvání Bosny a Hercegoviny ve společném jugoslávském státě, se kterým obyvatelé souhlasili. Srbové nakonec vyhlásili vznik Republiky srbské a chtěli být připojeni k Srbsku. V roce 1992 proběhlo referendum o samostatnosti Bosny a Hercegoviny, se kterým souhlasilo 63,4 % občanů. Srbové ovšem toto referendum bojkotovali. Započala tak etnická válka mezi Srby a bosenskými Muslimy a Chorvaty a stovky Nesrbů byl nuceny k útěku. 7. 4. 1992 uznala EU nezávislost Bosny a Hercegoviny ve stávajících hranicích. Reakcí na to bylo vyhlášení nezávislosti Republiky srbské. V zemi byl vyhlášen válečný stav a Bosnu zachvátila několikaletá válka, která trvala až do roku 1995. Boje se postupně rozšířily na území celého státu a statisíce lidí byly nuceny utéci ze svých domovů. Největší tragédií na konci války bylo dobytí bosňácké enklávy Srebrenici v létě 1995 srbskými vojáky vedenými generálem Ratkem Mladićem. Z obsazené Srebrenice bylo srbskými vojáky vyvezeno zhruba 25 tisíc lidí29. V důsledku válečných událostí se objevilo více než 100 tisíc srbských uprchlíků z chorvatské Krajiny. Všeobecné příměří na Balkáně vstoupilo v platnost 11. října 1995 a bylo potvrzeno podepsáním Daytonské mírové dohody prezidenty Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny 14. 12. 199530. Ale ani po uzavření míru nebyla situace ideální. Zhruba 40 000 osob odešlo z Bosny do ciziny krátce po Daytonu kvůli ztrátě důvěry v rychlou normalizaci politických a hospodářských poměrů v zemi31. V Bosně a Hercegovině bylo po válce jen minimum pracovních příležitostí a velké množství lidí bylo nuceno hledat zaměstnání v cizině. Obrovským problémem Bosny a Hercegoviny nadále zůstával stav její ekonomiky. Na konci války fungovalo 5 % předválečných průmyslových podniků, zemědělství 29

Hladký, J. 2005 Válka po sobě zanechala 200 tisíc mrtvých a z více než 2 milionů obyvatel Bosny a Hercegoviny učinila běžence, z nichž 1 milion uprchl za hranice Bosny. V postavení emigrantů dodnes zůstává přes 120 000 předválečných obyvatel Sarajeva, většinou vzdělaných lidí. 31 Hladký, J. 2005 30

38

se propadlo na 30 % předválečné úrovně a nezaměstnanost se v letech 1995–1996 pohybovala kolem 80 %. Krach v oblasti těžkého průmyslu postihl například železárny v Zenici, chemické podniky v Tuzle či zbrojovky v okolí Mostaru. Také HDP, které bylo před válkou 2 429 amerických dolarů na jednoho obyvatele, kleslo na 456 amerických dolarů. V průběhu let 2000–2002 se hospodářská situace zlepšila, avšak mladí lidé stále odcházeli ze země, protože v Bosně nenacházeli perspektivu pro svůj budoucí život.

5. 2. Srbsko a Černá Hora Po rozpadu SFRJ se hospodářská ani politická situace v zemi nezlepšila, spíše naopak. Zhoršovalo se mezinárodní postavení Srbska a narůstala vnitropolitická krize. V dubnu 1992 vznikla dvojčlenná federace, nový stát – Svazová republika Jugoslávie (SRJ), kterou tvořilo Srbsko a Černá Hora. V závěru jara 1992 došlo k rapidnímu zhoršení hospodářské situace provázené rostoucí inflací, která dosáhla až 2 000 % měsíčně, a citelně se také zhoršila životní úroveň srbského obyvatelstva32. Situace se vyhrotila 30. 5. 1992, kdy Rada bezpečnosti OSN vyhlásila proti SRJ přísné sankce za její vměšování do konfliktu v Bosně. Jejich součástí bylo i zrušení všech ekonomických, kulturních a sportovních styků. Zhoršovala se nadále vnitropolitická situace, což dokazuje také série protestů hnutí DEMOS33, které požadovalo odstoupení srbského prezidenta Slobodana Miloćeviće z funkce. Do stávky vstoupili také studenti vysokých škol. Milošević svou pozici ovšem ubránil a dokonce upevnil v následujících volbách. Sankce byly zpřísněny, což pochopitelně způsobilo postupné zhoršení hospodářství Srbska a Černé Hory. Došlo k ekonomické krizi, krachu velkých bank, zvedla se inflace, nezaměstnanost a v mnoha podnicích byla zastavena výroba. V důsledku zhoršující se sociální situace a obav před válkou zesílila emigrace ze SRJ, především studentů a mladých lidí s vysokoškolským vzděláním. Zhoršovalo se také postavení příslušníků nesrbských národů, hlavně albánské komunity v Kosovu, kteří si vytvořili vlastní ilegální Republiku Kosovo. V roce 1993 se vystupňovalo násilí proti Muslimům v Sandžaku. Násilí byli vystaveni hlavně zdejší 32

Pelikán a kol. 2005 DEMOS neboli Demokratické hnutí Srbska, které vedl Vuk Drašković, bylo tvořeno Srbským hnutím obnovy a několika menšími stranami. Přičlenila se k němu i Demokratická strana Srbska vedená Vojislavem Koštunićou. 33

39

Chorvaté a z domovů bylo vyhnáno veškeré obyvatelstvo několika vesnic v jihozápadní Vojvodině34. Po ukončení války v Bosně a Hercegovině se situace v Srbsku částečně uklidnila, ale velké problémy jí neustále dělalo Kosovo. Jeho představitelé chtěli, aby Kosovo bylo plnoprávným

subjektem

jugoslávské

federace.

V letech

1996–1997

docházelo

k nepokojům a několika teroristickým útokům ze strany albánské Osvobozenecké armády Kosova. K dalším nepokojům docházelo i v Bělehradě a dalších velkým městech Srbska, kde došlo k protestům, které trvaly až dva měsíce. Jádro pokojných demonstrací tvořili opět převážně studenti. Vnitropolitická krize neskončila bohužel ani po skončení mandátu prezidenta Miloševiće v roce 1997. Oblast Kosovo (pod mezinárodní správou OSN UNMIK) je stále území zvýšeného bezpečnostního rizika a Bělehrad zde nemůže poskytovat efektivní konzulární služby. Cílem albánských ozbrojenců stále zůstává etnické čištění území od místního nealbánského etnika. Dříve byly poměrně časté zásahy makedonských sil proti albánsko-kosovským ozbrojencům u hranic s Kosovem. Tato hranice byla od jara 2001 několikrát částečně i zcela uzavřena v důsledku albánskomakedonských střetů. I v kosovském příhraničí (tzv. Jižní Srbsko) se i po částečné normalizaci může bezpečnostní situace kdykoliv zkomplikovat (hrozí ozbrojené aktivity a provokace albánských extremistů včetně teroristických akcích). Ekonomický vývoj v Srbsku v letech 2001 – 2004 lze charakterizovat jako dosažení a udržení makroekonomické stability s postupně se zhoršující konkurenceschopností domácích firem (přičítáno rychlé liberalizaci zahraničního obchodu po roce 2000) a růstem deficitu zahraničního obchodu. Srbsku se podařilo razantně snížit inflaci (2000: 112 %, 2004: 14 %), zvýšit devizové rezervy (2000: 360 mil. USD, 2004: 4,25 mld. USD), zahájit privatizaci a alespoň částečně zajistit hospodářský růst (růst HDP vloni dosáhl 8 %). Nezaměstnanost je ale stále vysoká, přesahuje 32 %, nedaří se zvyšovat vývoz a hrozí zabřednutí do dlužnické krize35. V mnoha případech je ekonomická situace v Černé Hoře lepší než v Srbsku.

5. 3. Chorvatsko Chorvatsko bylo mezinárodně uznáno v hranicích, jaké mělo jako federální jednotka v rámci SFRJ, což znamenalo ohromný triumf nacionalistů. A právě nacionalistickou ideologii se podařilo vládnoucí skupině kolem F. Tudjmana vnutit převážné části 34 35

Pelikán a kol. 2005 http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID={72D98C1B-4DC7-44F0-8DB9-1F28D61516E4}

40

chorvatského obyvatelstva. Chorvatské státní ideje tak popřely etnická práva více než 10 % občanů země – Srbů. Situaci v zemi tak plně ovládalo Chorvatské demokratické společenství (HDZ). Třetinu rozlohy Chorvatska tvořila Republika srbská Krajina(RSK), kde na počátku roku 1992 vypukla hluboká politická krize. Mnoho průmyslových podniků bylo v průběhu srbsko-chorvatských bojů zničeno, další zastavily výrobu. Většina obyvatel RSK se ocitla na hranici bídy a z teritoria ovládaného krajinskými Srby bylo vyhnáno několik set tisíc Chorvatů36. RSK byla oddělena od Chorvatska, což mu způsobilo nemalé ztráty. Jednalo se o úrodnou půdu či ropná naleziště ve východní Slavonii. Také příjmy z turistického ruchu se snížily na minimum. Během roku 1992 se tak zhoršila životní úroveň širokých vrstev chorvatského obyvatelstva. Veškerá moc země byla soustředěna v rukou prezidenta Franjo Tudjmana a po vyhlášení samostatnosti Chorvatska se mimo území státu ocitlo několik set tisíc bosenskohercegovských Chorvatů. Navíc od roku 1993 narůstaly vnitřní problémy. Příjmy některých sociálních skupin klesly pod hranici zajišťující nezbytné životní minimum, docházelo ke stávkám, ale stávkující byli nakonec označeni za zrádce státu. Tím se projevila politická nesvoboda a vláda jednoho muže. Nespokojenost občanů tedy nesouvisela jen s ekonomickými a sociálními problémy, ale také s ideologií vládnoucího režimu. V roce 1995 zahájila chorvatská armáda útok na teritorium RSK, při němž byli vyháněni srbští obyvatelé, což neskončilo ani po ukončení bojů. Po masovém exodu srbského etnika se Chorvatsko změnilo v téměř národnostně jednotnou zemi. Ale ani v letech 1996–1997 se nepodařilo oživit stagnující ekonomiku a Chorvatsko bylo i nadále rizikovou zemí pro zahraniční investory. Pro chorvatskou ekonomiku (zejména průmysl) stále platí, že se nalézá v situaci, která je důsledkem celkového vývoje v tomto regiónu od počátku devadesátých let. Chorvatské hospodářství se stále potýká i přes jisté známky oživení v roce 2004 s vysokou mírou nezaměstnanosti, s vysokým daňovým zatížením a nedokončenou privatizací velkých státních společností a turistického sektoru37.

36 37

Teichman a kol 1998 http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID={72D98C1B-4DC7-44F0-8DB9-1F28D61516E4}

41

5. 4. Slovinsko Slovinsko bylo jedinou republikou z někdejší SFRJ, jejíž mezinárodní uznání proběhlo v lednu 1992 bez větších problémů. Důvodem byla zřejmě národnostní homogenita, kdy 90 % obyvatel jsou Slovinci, dobrý ekonomický potenciál a připravená a propracovaná legislativa země. Ale nějaké problémy přeci jenom panovaly, a to především ve vnitřní politice státu. Vnitropolitický tlak a problémy v hospodářství způsobily, že v roce 1991 byla nezaměstnanost 9,4 %, poklesla úroveň průmyslové výroby, snížily se platy a naopak se zvýšily ceny zboží38. Velké problémy dělaly Slovinsku také tisíce běženců, především z Bosny a Hercegoviny. Ve Slovinsku se vnitropolitická situace neuklidnila ani po nových volbách. Navíc muselo čelit tlaku ze strany Itálie kvůli vyřešení otázek kolem majetkových práv tzv. optantů39. Ekonomicky na tom bylo Slovinsko celkem dobře, o čemž svědčí také členství v středoevropském hospodářském seskupení CEFTA z roku 1995 a přidružení k EU v roce 1996. HDP činilo v roce 1996 9 300 amerických dolarů na jednoho obyvatele, míra inflace byla 8,8 % a nezaměstnanost se pohybovala kolem 10 %40. Přestože se mohla slovinská ekonomika prezentovat poměrně dobrými ukazateli, vysokou životní úroveň, kterou se republika vyznačovala před rozpadem SFRJ, se ještě obnovit nepodařilo. Postupně se ale její ekonomika dostává vzhůru a největší problémy jí činí hlavně inflace.

5. 5. Makedonie Nezávislost a suverenita Makedonie nebyla v roce 1992 oficiálně uznána kvůli odporu Řecka, se kterým měla Makedonie napjaté vztahy. Makedonie měla vzhledem ke své složité etnické situaci v jihozápadní části balkánského poloostrova komplikované vztahy se všemi sousedními zeměmi. Také vnitropolitická situace nebyla ideální, ale relativně se stabilizovala v letech 1992–1993. Rozpad SFRJ přinesl Makedonii nejenom politická rizika, ale také ekonomické obtíže, protože málo rozvinutá makedonská ekonomika byla značně závislá na existenci trhu SFRJ. Hospodářské problémy začaly rychle narůstat, zastaven nebo zcela omezen byl obchod s Chorvatskem a se Slovinskem, o něco později i s Bosnou. Vážné problémy se projevily např. v dodávkách energie, stoupala

38

Teichman a kol 1998 Optanti byli italští občané, kteří po 2. sv. válce žili v tzv. zóně B Svobodného území Terst, a kteří se po jejím zrušení v roce 1954 rozhodli na základě tzv. Londýnského memoranda pro odchod do Itálie. Přitom na území Jugoslávie nechali svůj majetek, který připadl Jugoslávii. 40 Tejchman a kol 1998 39

42

nezaměstnanost a během několika měsíců velká část makedonské společnosti znatelně zchudla. Přesto byla Makedonie úspěšná v mezinárodní politice, kdy byla 18. 4. 1993 přijata do OSN. Řecko bylo pobouřeno úspěchy Makedonie na mezinárodní scéně a vyhlásilo úplné embargo na obchod s Makedonií, zakázalo i transport zboží do Makedonie. Tato blokáda byla odvolána až v roce 1995. Řada ekonomických problémů se vyhrotila znovu v roce 1997 po zrušení mezinárodních sankcí proti SRJ. Nepřetržitě opět stoupala inflace a nezaměstnanost, docházelo k úpadku spořitelen a bank. Nejobtížnější vnitropolitický problém Makedonie byl ale vztah mezi makedonskou a albánskou komunitou. Hluboké rozpory mezi oběma etniky přerostly několikrát v otevřené konflikty a demonstrace. Ty byly brutálně potlačeny a situace se navenek uklidnila. Přesto zůstala Makedonie jedním z potenciálně nejnebezpečnějších ohnisek napětí v Evropě. Ani její ekonomická situace není nejlepší, pokles vzniklý během 90. letech je neustále citelně znán. Makedonské hospodářství bylo nepříznivým vlivům vystaveno zvláště na začátku roku 2001 v důsledku nepokojů na severozápadní hranici země. Ani přes veškerá proreformní opatření se však obavy z dalšího ekonomického vývoje Makedonie nepodařilo zcela rozptýlit. Zvláště ze strany zahraničních investorů je dodnes cítit zvýšená obava.

43

6. POSTAVENÍ A PERSPEKTIVY JIHOSLOVANSKÝCH MIGRANTŮ V ČR Počet cizinců žijících v ČR se postupně zvyšuje (v roce 1993 na území legálně pobývalo necelých 78 tisíc cizinců a v roce 2004 přes 250 tisíc cizinců)41. Nová imigrační situace ČR a skutečnost, že část cizinců se na území v mezidobí dlouhodobě nebo trvale usadila, postavily českou společnost koncem devadesátých let před úkol řešit otázky spojené s právním postavením cizinců a vytvořit konkrétní podmínky pro jejich integraci. Vláda ČR v této souvislosti přijala dva strategické dokumenty zpracované Ministerstvem vnitra - Zásady koncepce integrace cizinců na území ČR a Koncepci integrace cizinců na území ČR, které specifikovaly východiska a cíle politiky integrace cizinců a rozvoje vztahů mezi komunitami, včetně opatření na podporu integrace cizinců v praxi42. Zásady koncepce integrace cizinců na území ČR byly přijaty usnesením vlády ČR ze dne 7. července 1999 č. 689. Vycházejí z mezinárodních závazků ČR, mezinárodně uznávaných principů, standardů, zkušeností a doporučení odborných orgánů Rady Evropy a Evropské unie. Koncepce integrace cizinců na území ČR byla přijata usnesením vlády ČR ze dne 11. prosince 2000 č. 1266. Vychází ze Zásad koncepce integrace cizinců na území ČR, vnitrostátní právní úpravy postavení cizinců v jednotlivých oblastech integrace cizinců a z mezinárodních dokumentů v dané oblasti. Konkretizuje zejména opatření na podporu integrace cizinců, určuje cílovou skupinu k níž tato opatření směřují, formuluje možnosti, požadavky a úkoly cíleného působení příslušných ministerstev a dalších příslušných orgánů i institucí v oblasti podpory integrace cizinců na území ČR. Za cílovou skupinu v rámci Koncepce integrace cizinců na území ČR jsou obecně považováni dlouhodobě legálně usazení cizinci, kteří žijí na území ČR nejméně po dobu jednoho roku. Uvedené skupině cizinců by měl být umožněn přímý a plnohodnotný přístup k opatřením na podporu jejich integrace, uplatňovaným vládou ČR v rámci Koncepce integrace cizinců na území ČR. Ovšem mezi imigranty jsou i ti, kteří vstoupí a pobývají na našem území nelegálně, jedná se o tzv. nelegální migraci, která souvisí s přeshraniční trestnou činností, organizovanou

41

http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/pocet_cizincu_v_cr

42

Do realizace Koncepce integrace cizinců na území ČR jsou aktivně zapojena Ministerstva práce a sociálních věcí, vnitra, školství, mládeže a tělovýchovy, průmyslu a obchodu, kultury, pro místní rozvoj, zdravotnictví a financí a další orgány a instituce (např. Český statistický úřad, sociální partneři Rady hospodářské a sociální dohody a nestátní neziskové organizace).

44

převaděčskou kriminalitou a obchodem s lidmi. Od vzniku České republiky bylo při nedovoleném způsobu překročení státních hranic České Republiky nebo při prokazatelném pokusu zjištěno více než 300 000 osob. Od roku 1998, kdy byl zjištěn nejvyšší počet případů od vzniku samostatné České Republiky, jednalo se o téměř 45 000 osob, dochází k postupnému snižování počtu zjištěných nelegálních migrantů, až na 11 000 v roce 2004. Tento trend pokračoval i v roce 2005. Poněkud jiná je situace při zjišťování případů nelegálního pobytu cizinců na území státu. Od 1. června 1999 do konce roku 2004 zjistily útvary Policie ČR téměř 115 000 cizinců, kteří na území České republiky pobývali neoprávněně, případně zde vykonávali činnosti, ke kterým neměli příslušné povolení43.

6. 1. Práce a zaměstnání cizinců Ve státech nárazníkové zóny (viz str. 10) představuje Česká republika důležitou výjimku v rámci kvantity cizí pracovní síly. Počet dokumentovaných cizích pracovníků s pracovním povolením byl a je mnohem vyšší než v ostatních státech nárazníkové zóny44. Mezinárodní migrace velmi rychle získala podporu v nově vzniklém demokratickém systému. Mezi rozdílnými typy mezinárodní migrace dominují ekonomičtí migranti. Ekonomické příčiny - zaměstnanost nebo podnikavé aktivity v ČR (86 % v roce 200045) tradičně dominují nad ostatními, které můžou být důvodem povolení k dlouhodobému pobytu nebo víza (studium, zdravotní ošetření). Důležitost ekonomických migrantů je mnohem vyšší pokud jsou přidáni ještě nedokumentovaní migranti. Nejvyšší počet pracovních povolení v CEE (Central East Europe) byl udělen zatím v České republice, následovalo Maďarsko a Polsko46. Trh pro cizí pracovníky je soustředěn v málo placených a málo dovednostních sektorech. Migranti z východu mají často vyšší vzdělání a více zkušeností, než je požadováno. Velký počet pracovníků tvoří studenti nebo turisti. Cizinci mohou získat legálně práci jen když získali povolení k pobytu, dočasné nebo trvalé, a pracovní povolení, eventuálně pokud získali statut uprchlíka. Řízení k získání pracovního povolení a povolení k pobytu jsou zdlouhavé a časově náročné, hlavně v důsledku

zpřísnění

omezení

po

roce

1990.

To

vše

ovlivňuje

migranty,

44

Drbohlav 2003 Drbohlav 2003 46 Wallace 2002 45

45

aby se neregistrovali, čímž se vyhnou placení daní a sociálních poplatků, a je to také výhodou pro jejich zaměstnavatele. Odhady neregistrovaných pracovních migrantů se mění. Podle Ministerstva vnitra je v ČR něco kolem 20 000 ilegálních pracovníků. Nelegální pracovníci ve střední Evropě se koncentrují hlavně ve stavebnictví, zemědělství, restauracích, hotelech a domácnostech. Migranti preferují raději menší podniky soukromého sektoru na rozdíl od místních lidí. Během roku 2004 útvary Policie ČR registrovaly v souvislosti s nelegální migrací na území ČR 27 391 osob, z toho 10 695 osob v kategorii nelegální migrace přes státní hranice ČR a 16 696 cizinců v kategorii nelegální migrace-porušování pobytového režimu. V obou kategoriích byl zaznamenám meziroční pokles zjištěných osob, přibližně o 20 %47. Srbové, Chorvaté a Makedonci, kteří k nám přišli před rokem 1991, pracovali převážně v průmyslu jako dělníci, technici i inženýři. Až zhroucení komunistického režimu v roce 1989 jim otevřelo nové možnosti. Velká část začala podnikat, provozují množství pizzerií, kaváren, provozoven rychlého občerstvení či restaurací. Zabývají se také dovozem balkánského zboží do ČR a vývozem českých produktů do svých rodných vlastí. Další část imigrantů se zabývá cestovním ruchem. Někteří vlastní cestovní kanceláře orientované především na Chorvatsko, v menší míře pak na Slovinsko, Řecko a Turecko. U malé části, především Srbů a Makedonců, lze očekávat napojení na podsvětí a aktivní spolupráci při provozu tzv. „balkánské cesty“ pro pašování drog z Asie přes Turecko a balkánské země do ČR a dále do západní Evropy48. Velká část cizinců emigruje do České republiky za vidinou výdělku peněz a tím pádem i lepší budoucností. Peníze, které si u nás legálně či ilegálně vydělají, jsou mnohem vyšší, než by si vydělali ve své vlasti. Celkově můžeme označit životní úroveň Chorvatů za přinejmenším obdobnou té, jaké dosáhli v Chorvatsku, v mnoha případech ještě spíše vyšší49.

47

http://www.mvcr.cz/2003/statistiky/cpp2005/migrace04_policie.html Otčenášek 2001 49 Otčenášek 2001 48

46

6. 1. 1. Zaměstnanost cizinců Tabulka č. 22: Zaměstnanost cizinců k 31.12.2005 v tom

Země

Bosna a Hercegovina Chorvatsko Srbsko a Černá Hora Makedonie Slovinsko Celkem

Pracující cizinci celkem

v tom

Bydlící cizinci s platným v postavení živnostenským celkem zaměstnanců oprávněním

poměr s dlouhodobé zaměstnanost povolením pobyty / pobyt k trvalému nad 90 dní pobytu

558

187

371

1 684

1 349

335

0,33

525

140

385

2 140

1 524

616

0,25

1 493

369

1 124

3 559

2 306

1 253

0,42

701

423

278

1 215

561

654

0,58

75

43

32

184

150

34

0,41

3 352

1 162

2 190

8 782

5 890

2 892

-

Zdroj:http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_ekonomicka_aktivita Graf č. 13: Zaměstnanost cizinců k 31.12.2005 Zaměstnanost cizinců k 31. 12. 2005 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 Slovinsko

Bosna a Chorvatsko Hercegovina

Pracující cizinci celkem

Makedonie


v postavení zaměstnanců

s platným živnostenským oprávněním Zdroj dat:http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_ekonomicka_aktivita

Cizinců v České republice neustále přibývá a na to reaguje také český trh, který cizincům poskytuje ať už legálně či ilegálně práci. V případě cizinců z bývalé Jugoslávie má největší zastoupení v pozici zaměstnanců paradoxně Makedonie, přestože celkový počet Makedonců u nás není až tak velký jako třeba počet Chorvatů či Srbů. Z toho tedy vyplývá, že většina ostatních zde pobývá a pracuje nelegálně. Nejmenší podíl na trhu práce mají Slovinci, kteří zde také tvoří nejméně početnou skupinu ze zemí bývalé Jugoslávie. Důležitým ukazatelem je také poměr zaměstnanosti ku pobytu, který nám ukazuje schopnost a ochotu cizinců legálně pracovat. Nejvyšší poměr, a tím pádem také nejvyšší počet pracujících cizinců má Makedonie, téměř 60 %. Zatímco nejnižší poměr má Chorvatsko, i přesto, že v celkovém počtu cizinců je na druhém místě.

47

V případě držitelů platného živnostenského oprávnění je situace zcela opačná. Počet držitelů je totiž přímo úměrný jejich celkovému počtu. To znamená, že největší zastoupení mezi držiteli živnostenského oprávnění mají Srbové. Za nimi následují cizinci z Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. U těchto tří států převažuje počet držitelů živnostenského oprávnění nad počtem zaměstnanců, což ale neplatí v případě Makedonie a Slovinska.

6. 2. Kriminalita cizinců Přítomnost cizinců na území České republiky se neodráží jenom na trhu práce, ale také v oblasti trestných činů, kde se sleduje stíhání, obžalování, zkrácení řízení, navržení na potrestání a konečné odsouzení. Tabulka č. 23: Kriminalita cizinců v ČR v roce 2004 Státní občanství Bosna a Hercegovina Chorvatsko

Stíháno

Obžalováno

Navrženo na potrestání

Zkrácené řízení

Odsouzeno

13

12

4

4

8

27

23

9

9

17


78

69

22

21

70

Makedonie

29

27

5

5

23

4

1

1

1

1

40

119

Slovinsko

Celkem 151 132 41 Zdroj:http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_kriminalita

Graf č. 14: Kriminalita cizinců v ČR v roce 2004

Kriminální činnost cizinců v ČR v roce 2004 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Slovinsko Stíháno

Bosna a Hercegovina Obžalováno

Chorvatsko Zkrácené řízení

Makedonie Navrženo na potrestání

Srbsko a Černá Hora Odsouzeno

Zdroj dat:http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_kriminalita

48

Z údajů Ministerstva spravedlnosti ČR z roku 2004 si lze povšimnout, že v kriminální aktivitě cizinců z bývalé Jugoslávie výrazně dominují Srbové, což by sice odpovídalo jejich největšímu celkovému zastoupení, ale rozdíl oproti jiným státům v této oblasti je poměrně velký. Za úspěch můžeme považovat to, že počet odsouzených se vyrovnává počtu obžalovaných. Za nejméně kriminální národ na území ČR můžeme pokládat Slovince, u nichž jsou hodnoty minimální. Zvláštní situace je u Makedonců. Přestože jejich celkový počet na našem území je relativně nízký, tak kriminální aktivita byla v roce 2004 poměrně vysoká a dala se srovnat s kriminalitou cizinců z Chorvatska.

6.3. Intra- a interetnické vztahy Vztahy mezi příslušníky jednotlivých etnik jsou víceméně bezproblémové, z největší části na osobní úrovni. Zvláště Srbové jsou častokrát na sobě navzájem závislí, především pracovně, kdy podnikatelé nezaměstnávají jenom své rodinné příslušníky, ale i své krajany a známé. Také vztahy se zeměmi původu jsou rozvinuté. Chorvaté jezdí do své vlasti poměrně často. Usnadňuje jim to relativně nevelká vzdálenost mezi ČR a Chorvatskem. Ovšem větší problémy už mají Srbové, kterým komplikuje vycestování vízum na Slovensku a v Maďarsku. Velká část cizinců v ČR je vdaná či ženatá nebo žijí v partnerském svazku s Čechem. U Chorvatů je větší část svazků smíšených, zatímco u Srbů je četnost česko-srbských sňatků menší. Imigranti středního věku jsou již většinou ženatí a jejich manželky za nimi přicházejí, až když si zde vybudují stabilnější pozici. Ti, kteří se u nás usadili ještě před rokem 1991, sami sebe označují za integrované do české společnosti, ale při sčítání lidu se většinou hlásí ke své národnosti.

6.4. Vyhoštění V České republice existují dvě formy vyhoštění, správní a soudní.

Správní vyhoštění provádí od 1. ledna roku 2000 cizinecká a pohraniční policie na základě ustanovení Hlavy X a Hlavy XI zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. Podle § 128 tohoto zákona,

49

zajištěného cizince, kterému má být na základě pravomocného rozhodnutí o správním vyhoštění ukončen pobyt na území, dopraví policie na hraniční přechod za účelem vycestování z území; to neplatí v případě, že zajištěný cizinec předloží potvrzení o podání žaloby podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, proti rozhodnutí o správním vyhoštění. Policie rovněž dopraví na hraniční přechod cizince po zamítnutí žaloby proti rozhodnutí o správním vyhoštění. Správním vyhoštěním se rozumí ukončení pobytu cizince na území, které je spojeno se stanovením doby vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území. Doba, po kterou nelze umožnit vstup na území, je stanovena dobou platnosti rozhodnutí. V odůvodněných případech lze rozhodnutím stanovit i konkrétní hraniční přechod pro vycestování z území. Náklady na správní vyhoštění se hradí z finančních prostředků, které cizinec skládá na zastupitelském úřadě při vyřizování udělení víza. Nelze-li uhradit náklady z těchto finančních prostředků, uhradí se, byť i částečně, z peněžních prostředků, jež má cizinec u sebe. Nelze-li ani tak náklady uhradit, jsou povinni tyto náklady uhradit postupně ten, kdo cizince zaměstnal bez povolení k zaměstnání; nebo ten, kdo zaměstnání bez povolení k zaměstnání zprostředkoval; nebo osoba, která se k tomu zavázala v pozvání ověřeném policií; nebo dopravce, který nesplnil povinnost podle § 104 zákona. Pokud ani tak nelze náklady uhradit, nese náklady na správní vyhoštění policie.

Soudní vyhoštění cizinců se provádí na základě výkonu trestu vyhoštění podle zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, který ukládají soudy v trestním řízení podle zákona č. 141/1961 Sb.,o trestním řízení soudním, v souvislosti s jedním nebo více trestnými činy, pro které byl cizinec odsouzen. Trest vyhoštění může soud uložit podle trestního zákona jako trest samostatný nebo vedle jiného trestu. Trest vyhoštění neukládají soudy každému cizinci, který je odsouzen za spáchání trestného činu. Rozhodnutí správního orgánu (vydaná do 31. 12. 1999) o zákazu pobytu nelze zaměňovat s trestem zákaz pobytu, který ukládá soud v trestním řízení rozsudkem za spáchání trestného činu50.

50

www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/co_je_nelegalni_migrace

50

6. 5.Udělení státního občanství Státní občané cizího státu trvale žijící na území České republiky mají možnost nabýt státní občanství České republiky udělením podle zákona č. 40/1993. Žádost o udělení českého státního občanství mohou podat i osoby bez státního občanství trvale žijící v České republice. Nabytí státního občanství může proběhnout i v případě narození dítěte51, osvojením či určením otcovství.

Tabulka č. 24: Udělení státního občanství ČR v roce 2005 Původní státní občanství Bosna a Hercegovina Chorvatsko

Počet osob

Počet azylantů

62

Celkem

1

63

2

-

2


25

1

26

Makedonie

13

-

13

bez státní příslušnosti

19

-

19

121

2

123

Celkem

Zdroj:http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_nabyvani_statniho_obcanstvi

Podle § 7 zákona č. 40/1993 nabylo v roce 2005 2 626 cizinců státní občanství ČR, z čehož 123 bylo uděleno cizincům ze států bývalé Jugoslávie a těm bez státní příslušnosti. V 63 případech bylo státní občanství uděleno cizincům z Chorvatska, 26 cizinců bylo ze Srbska a Černé Hory, 13 z Makedonie a 2 z Chorvatska. Občané ze Slovinska jsou zahrnuti do kategorie bez státní příslušnosti.

51

Dítě nabývá narozením státní občanství České republiky, je-li alespoň jeden rodič v době narození dítěte státním občanem České republiky. Místo narození dítěte nemá na nabytí Českého státního občanství narozením žádný vliv. Rovněž skutečnost, že dítě nabyde automaticky ze zákona vedle českého státního občanství i státní občanství cizího státu, nic nemění na nabytí státního občanství České republiky dítětem. Český právní řád připouští, aby v takovém případě mělo dítě dvojí popř. víceré státní občanství. Dítě, jehož oba rodiče jsou osobami bez státního občanství (bezdomovci), nabývá narozením státní občanství České republiky, pokud má alespoň jeden z rodičů trvalý pobyt na území České republiky a dítě se na jejím území narodí.

51

6. 6. Programy IOM v ČR Mezinárodní organizace pro migraci – the International Organization for Migration (IOM) je mezivládní organizace s hlavním sídlem v Ženevě. Byla založena v roce 1951 a v současné době má již 109 členských států a 24 pozorovatelů52. Dne 15. října 1997 byla v Praze podepsána Smlouva o spolupráci mezi Českou republikou a Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM). Se smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost dne 1. listopadu 1998 a byla zveřejněna pod č.308/1998. Mise IOM v Praze si klade za cíl vykonávat migrační programy užitečné a prospěšné pro Českou republiku, migranty, kteří potřebují asistenci a relevantní osoby či entity. Programy mají za úkol pokrývat potřeby migrujících osob, vyhnanců a vnitřních přesídlenců, lidí bez státní příslušnosti a dalších migrantů, kteří potřebují pomoci v zemi svého původu nebo v zemi hostitelské. Programy se dotýkají zejména dobrovolných návratů, zahraniční rozvojové pomoci ČR, integrace cizinců, prevence a potírání obchodu s lidmi a informační kampaně. Mezi poslední realizované projekty IOM v ČR patří: •

Evakuace a repatriace Moskvanů postižených válečným konfliktem v provincii Kosovo, která probíhala od května 1999 do ledna 2000, kdy byla repatriace ukončena. Jednalo se hlavně o problematiku uvíznutých migrantů.

•

Registrace Moskvanů žijících mimo území Kosova proběhla v roce 2000.

Další projekty IOM: •

1992 IOM zajišťuje logistickou podporu a lékařskou asistenci vysídlenému obyvatelstvu bývalé Jugoslávie. IOM začíná s Jugoslávským nouzovým program (YEP) zaměřeným na evakuaci a reunifikaci rodin vysídlenců z bývalé Jugoslávie. Za posledních 8 let YEP asistoval více než 130 000 lidem. IOM začíná provádět technickou asistenci migračních aspektů pro členské státy Společenství nezávislých států (CIS-the Commonwealth of Independent States).

52

http://www.iom.cz/

52

•

1999 IOM organizuje letecký Humanitární evakuační program pro 80 000 kosovských uprchlíků z bývalé Jugoslávie do více než 30 hostitelských zemí. V druhé polovině roku 1999, IOM začíná organizovat jejich návraty zpět domů.

•

2000 IOM asistuje 150 000 Kosovanům při jejich návratu domů. IOM přímo asistovala 11 milionům migrantů.

6. 7. Uprchlické tábory a návrat uprchlíků Cizinec, který projeví úmysl žádat v České republice o postavení uprchlíka, má zajištěn pobyt v některém z uprchlických zařízení v České republice, která spravuje a provozuje Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra v areálech uprchlických táborů Červený Újezd, Bělá-Jezová, Zastávka u Brna, Vyšní Lhoty. Tato Správa též provozuje objekty integračních pobytových středisek Havířov, Zastávka u Brna, Jaroměř, Hoštka, Předlice a Krásná Lípa (V IPS Krásná Lípa byl provoz ukončen k 31. 5. 1997). Do 30. 9. 1997 provozovala i humanitární střediska Doksy, Stráž pod Ralskem a Ivančice. Správa zajišťuje pro ministerstvo podle zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících ve znění pozdějších předpisů poskytování ubytovacích, stravovacích, zdravotních, sociálních a ostatních služeb žadatelům o přiznání postavení uprchlíka a osobám s přiznaným postavením uprchlíka. Do 30. 9. 1997 zajišťovala poskytování stejných služeb též osobám v dočasném útočišti - válečným uprchlíkům z Bosny a Hercegoviny

Návrat uprchlíků Návrat uprchlíků je jednou z podmínek, které zazněly při podepisování mírové dohody v Daytonu, kdy uprchlíci mají právo na návrat nebo na poskytnutí spravedlivé náhrady. V současnosti je návrat uprchlíků uskutečňován pomocí různých mezinárodních organizací a institucí, které napomáhají také s obnovou poničených míst na Balkáně. Vedením těchto akcí se ujal Úřad Vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR). Primární

53

úlohu při poskytování humanitární pomoci plní orgány OSN: UNDP, WFP, UNICEF. Drtivou většinu uprchlíků a vysídlených osob představují ženy a děti. Problémem návratu uprchlíků se zabývá také Pakt stability pro jihovýchodní Evropu, který řeší mimo jiné i restituce majetku, odškodnění za lidské či majetkové ztráty, problematiku pracovního zařazení uprchlíků a navrátilců. K 31. 12. 1996 bylo ukončeno poskytování dočasného útočiště občanům bývalé SFRJ s výjimkou občanů Republiky Bosna a Hercegovina. K 30. 9. 1997 bylo ukončeno poskytování

dočasného

útočiště

válečným

uprchlíkům

z Bosny

a Hercegoviny.

V souvislosti s ukončením dočasného útočiště pokračovala v roce 1997 dobrovolná repatriace válečných uprchlíků zpět do vlasti. Celkem bylo letecky repatriováno 190 osob53. Ve většině případů se ale jedná o navrátilce do Kosova. Problémy zde totiž tvoří obavy z toho, jak na návrat uprchlíků zareagují albánští obyvatelé Kosova. Nejvíce Kosovanů uprchlo ve dnech 16. a 17. června 1999, kdy začal masový exodus Romů a do zahraničí tehdy pod tlakem odešlo na 140 000 Romů. 60 000 našlo útočiště v Srbsku, 12 000 v Černé Hoře a na 50 000 se dostalo do střední a západní Evropy. Z celé romské komunity tak zbylo v Kosovu podle úředních čísel pouze 18 722 lidí54. Ovšem osudy kosovských navrátilců nejsou nejdůležitějším tématem v rámci Kosova. Mnohem více se totiž mluví a jeho samostatnosti, na kterou mají světové velmoci různý názor. Např. Američané, kteří si v Kosovu vybudovaly jednu z největších vojenských základen v Evropě, s nezávislostí Kosova vesměs souhlasí. Počet repatriovaných osob z ČR byl v letech 1996–2004 celkem 3 739. Z toho 3 byly z Bosny a Hercegoviny, 9 ze Srbska a Černé Hory, 14 z Kosova a 17 z Makedonie55. O ostatních balkánských státech se Ministerstvo vnitra ČR nezmiňuje. Například společnost Člověk v tísni navázala v roce 1997 na projekty obnovy infrastruktury, které měly zajistit podmínky pro návrat bosenských uprchlíků z České republiky do okresu Sanský Most. Všechny tyto projekty prováděla společnost na základě vyhraných výběrových řízení vypsaných Odborem pro uprchlíky a integraci cizinců 53

http://www.mvcr.cz/azyl/ http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=180&Itemid=46 55 http://www.mvcr.cz/azyl/erf/program0507.pdf 54

54

Ministerstva vnitra ČR. Již koncem srpna 1997 tak do Bosny zamířilo první zvláštní letadlo s navrátilci. Celkově společnost zrekonstruovala a vybavila základním nábytkem a zařízením 27 bytů pro přibližně 90 repatriantů56. Další obecně prospěšná společnost Svět jako domov vznikla v roce 2001 a byla založena proto, aby organizovala pomoc uprchlíkům a vyhnancům na území Bosny a Hercegoviny a Srbska a pomáhala tak řešit následky válečného konfliktu mezi jednotlivými republikami bývalé Jugoslávie i pozdějšího zásahu NATO. Napomáhá uprchlíkům vrátit se zpět do normálního života tím, že realizuje projekty, ve kterých pomáhá s výstavbou rodinných domků, mlékáren či minifarem57. Podle oficiálních dat se od roku 1996 do Bosny a Hercegoviny vrátilo celkem 1 014 340, z toho 442 352 uprchlíků se vrátilo z ciziny a 571 988 bylo vnitřně vysídleneckých osob. Ze Srbska a Černé Hory se vrátilo 3 100, z Chorvatska 7 376 a 12 z ostatních zemí Evropy. Nejvíce lidí se vrátilo do země v roce 2002, a to 102 111, nejméně zatím v roce 2005, a to 5 815. Za rok 2006 se jich vrátilo zatím jen 222 ( k 30. červnu 2006)58.

56

Společnost Člověk v tísni: http://www.clovekvtisni.cz/humanitarnipomoc http://www.newbalkan.com/index.php?humanita/svetjakodomov 58 http://www.unhcr.ba/return 57

55

7. ZÁVĚR Mezinárodní migrace na území České republiky a existence cizineckých komunit na přelomu 20. a 21. století je důsledkem světově rozšířených transnacionálnách a globalizačních procesů, které byly v oblasti pohybu osob do roku 1989 na území ČR mocensky usměrňovány a omezovány. Konkrétní podoba této migrace je však výrazně ovlivněna dřívější orientací ČR, resp. Československa, na země bývalého komunistického bloku, hospodářskými, politickými a někdy i personálními kontakty. To vše se ale změnilo a cizinci na našem území jsou již běžnou skutečností. Česká republika se stala velmi rychle imigrační a transitní zemí a Praha velmi důležitým a transitním městem. Což platí i pro občany bývalé Jugoslávie, kteří se u nás z různých důvodů usadili a začali žít nový život. Mnoho z nich se do české společnosti asimilovalo, někteří zakládají vlastní organizace či občanská sdružení a chtějí tak dosáhnout zachování jejich lidových tradic a kulturního dědictví. Rozdíly mezi Čechy a imigranty jsou totiž v mnoha směrech veliké, liší se především celkový styl života a pohled na něj, ale postupná akulturace se nedá vyloučit. Tomuto procesu napomáhá také otevřenost české společnosti vůči nim a tolerance jak etnická, tak náboženská. Je sice pravdou, že u českých občanů neustále převažují smíšené pocity z přítomnosti cizinců v jejich blízkosti, ale i to se postupně vytrácí a společnost se snad stává ohleduplnější a k cizincům přístupnější.

56

8. SHRNUTÍ Cílem této práce je popsat komplexní charakteristiku migračních proudů mezi státy bývalé Jugoslávie a Českou republikou v období 1990–2005. Práce se zaměřuje hlavně na porovnání statistických údajů týkajících se časové i prostorové struktury migrace. Zjistit data v období před vznikem samostatné České republiky bylo obtížné, protože statistická data bývalého Československa jsou pouze v tištěné podobě. Proto bylo nejvíce pracováno s daty současnými.

Nejvíce cizinců do ČR přišlo v roce 2005, což částečně dokazuje neustálý růst migrace ve světě. Nejvíce migrantů od roku 1994 k nám přišlo z Balkánu v roce 2005. To je ale ovlivněno zřejmě i tím, že do roku 2003 nebyli započítáváni obyvatelé ze Srbska a Černé Hory, kterých je u nás v současnosti nejvíce. Naopak nejméně obyvatel je u nás ze Slovinska. Cizinci z bývalé Jugoslávie se u nás koncentrují především v oblasti velkých měst a v krajích dominují Středočeský v Čechách a Jihomoravský kraj na Moravě. Z daných statistik lze odvodit, že migrace ze států bývalé Jugoslávie odpovídá obecně celkové migraci do ČR z hlediska časového i teritoriálního.

Příčinami migrace z oblasti Balkánu po roce 1990 byla neutěšená hospodářská, politická a společenská situace, která vznikla jako reakce na rozpad bývalé Spolkové federativní republiky Jugoslávie. Tento rozpad vyvolal vleklý válečný konflikt, který postihl všechny jugoslávské státy. Bohužel viníci a váleční vůdci jsou jen těžko potrestáni. Například srbský prezident Slobodan Milošević, který má podle odborníků největší vinu na balkánské tragédii, se odsouzení a potrestání nedožil a zemřel 11. 3. 2006 ve vyšetřovací cele v Haagu. Jiní nebyli mezinárodnímu tribunálu ani vydáni. Ani v současnosti na tom nejsou balkánské státy nejlépe. V politické sféře ale konají pokroky a důkazem toho je i členství v mezinárodních organizacích či referendum o samostatnosti Černé Hory konané 21. 5. letošního roku.

Situace cizinců na našem území není jednoduchá. Ale mnoho z nich si dokáže najít zaměstnání a začít normální život. Na druhou stranu ale někteří z nich konají kriminální činy, jedná se většinou o Srby.

57

Jelikož velký počet migrantů tvoří uprchlíci, důležitým úkolem cílových zemí je návrat uprchlíků do jejich vlasti. To se uskutečňuje v rámci mezinárodních organizací a nadací, které se zabývají také materiální a finanční podporou nejvíce postižených oblastí.

Obecně se dá říci, že největší vlna migrace byla během a po skončení války. Mnoho emigrantů se již do své země vrátilo, i když návrat není vždy bezpečným řešením, obzvláště v Kosovu. Je tedy důležité, aby se s migranty naučili žít jak lidé z jejich vlasti, tak i z cílových zemí.

Klíčová slova bývalá Jugoslávie, nárazníková zóna, migrace, uprchlík, vízum, azyl, zákon 326/1999, zákon 325/1999

58

SUMMARY The aim of this word is to describe in complex characteristic of the migration wave between states of former Yugoslavia and the Czech Republic in 1990–2005. The work focuses on comparison of the statistic date about time and space strukture of the migration. It was difficult to find statistical date of the period before the beginning of the existence of the Czech Republic, because the statistic date of former Czechoslovakia are only in printid version. The most it was worked with the present date.

In 2005 the most of foreigners came to the Czech Republic, that corresponding with permanent growth of the migration all over the world. In 2005 the most migrants came to us from Balkans since 1994. It is affected by that the inhabitants of Serbia and Montenegro was not caunted by the year 2003. They are the most numerous group of the Balkans migrants. The inhabitants of Slovenia are smallest group of Balkans migrants. The foreigners of former Yugoslavia are concentrated mainly in space of big cities. The Central Bohemia region dominate in Bohemia and the South Moravia region dominate in Moravia. It is possible to deduce, that the migration from the states of former Yugoslavia is corresponding to the total migration to the Czech Republic in the time and space aspekt.

The dire economic, political nad social situation, which created as reaction on the breakup of Federal Republic of Yugoslavia, was the reason of the migration from the Balkan after 1990. This breakup evoked the prolonget hostility, which affected all states of Yugoslavia. Unfortunately, the offenders and war heads are punished very difficult. For example, Slobodan Milosević, the ex-head of Serbia and Montenegro, who according to experts has the biggest guilt for balkans tragedy, died on 11. 3. 2006 in the detention of remund in Haag and he wasn´t sentenced and punished. The others were not extradited to the International criminal tribunal in Haag. The balkans states are not in the better situation even today. In spite of, progress exist in the political sphere and the membership in the international organisation and plebiscite of autonomy of Montenegro, which took place on 21. 5. 2006, is the confirmation of this.

59

The situation of foreigners on our state is not simple. But, many of them make out to find a job and begin with the normal life. On the other hand, some of them make the crimes and delicts and mostly they are the Serbians.

Whereas, the great number of migrants are the refugees, the return of them to their homelands is the important imposition of destination countries. It is accomplished within international organization and institutions, that deal with material and financial support of the most affected areas.

In general, we can say, that the largest wave of the migration were during the hostilities nad after it. Many emigrants returned to their homelands, although the comeback is not the safe resolution every time. It is important, in order to people from homelands and receiving countries learn to live with the migrants.

Key words: former Yugoslavia, buffer zone, migration, refugee, visa, asylum, act 235/1999, act 326/1999

60

9. POUŽITÉ ZDROJE Literatura: •

Drbohlav, D. (2003): Immigration and the Czech republic (with special respect to the foreign labour force). International migration review, Vol. 37, No. 1, s. 194-224

•

Hladký, L. (2005): Bosenská otázka v 19. a 20. století. Masarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav, ISBN Brno, 390 s.

•

Otčenášek, J. (2001): Imigranti z vybraných zemí bývalé Jugoslávie (po roce 1991)-Chorvaté, Srbové, Muslimové a Makedonci. Etnologický ústav AVČR

•

Pelikán, J., Havlíková, L., Chrobák, T., Rychlík, J., Teichman, M., Vojtěchovský, O. (2005): Dějiny Srbska. NLN, Praha, 670 s.

•

Tejchman, M. a kolektiv (1998): Dějiny jihoslovanských zemí. NLN, Praha, 756 s.

•

Uherek, Z. (2003): Cizinecké komunity a městský prostor v České republice. Sociologický časopis, č. 2, s. 193-216

•

Wallace, C., Palyanitsya, A. (1995): East-west migration and the Czech republic. Journal of public policy 15 (1), s. 89-109

•

Wallace, C. (2001). The new migration space as a buffer zone?,Houndmills, Palgrave, s. 72-83

•

Wallace, C., Stola, J. (2001): Patterns of migration on central Europe. Houndmills, Palgrave, s. 3-44

61

•

Wallace, C. (2002): Opening and closing borders: migration and mobility in east-central Europe. Journal of ethnic and migration studies, Vol. 28, No. 4, s. 603-625

Internet: •

Český statistický úřad, speciální stránka Cizinci v ČR: Co je nelegální migrace [citace 5. 3. 06]SÚ, inform Dostupné z: http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/co_je_nelegalni_migrace © Český statistický úřad, 2006

•

Český statistický úřad, speciální stránka Cizinci v ČR: Azylové řízení a azylanti [citace 24. 2. 06] Dostupné z: http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_azylove_rizeni_a_azylanti © Český statistický úřad, 2006

•

Český statistický úřad, speciální stránka Cizinci v ČR: Ekonomická aktivita [citace 5. 3. 06] Dostupné z: http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_ekonomicka_aktivita © Český statistický úřad, 2006

České republice •

Speciální stránka ČSÚ, věnovaná informacím o životě cizinců v

Český statistický úřad, speciální stránka Cizinci v ČR: Kriminalita :[citace 5. 3. 06]

,k,Do

Dostupné z: http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_kriminalita © Český statistický úřad, 2006iální

•

Český statistický úřad, speciální stránka Cizinci v ČR: Počet cizinců [citace 5. 3. 06] Dostupné z: http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/datove_udaje_pocet_cizincu © Český statistický úřad, 2006

62

•

Český statistický úřad, speciální stránka Cizinci v ČR: Počet cizinců v ČR [citace 1. 4. 06] Dostupné z: http http://www.czso.cz/ciz/cizinci.nsf/i/pocet_cizincu_v_cr © Český statistický úřad, 2006iá

l •

Internet centre for the new Balkan [citace 27. 4. 06] Dostupné z: http://www.newbalkan.com/index.php?humanita/svetjakodomov

•

© 2006 newbalkan.com

• •

Migrační program OSF [citace 27. 4. 06] Dostupný z: http://migraceonline.cz/abc.shtml © 2003; Multikulturní centrum Praha

•

Ministerstvo vnitra ČR [citace 27. 4. 06] Dostupné z: http://www.mvcr.cz/azyl/ © 2005 - Ministerstvo vnitra

•

Ministerstvo vnitra ČR, Služba cizinecké a pohraniční policie ČR [citace 5. 3.06] Dostupné z: http://www.mvcr.cz/2003/statistiky/cpp2005/migrace04_policie.html © 2005 - Ministerstvo vnitra

•

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Souhrnné teritoriální informace státu Srbsko [citace 13. 4. 06] Dostupné z: http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID={72D98C1B-4DC744F0-8DB9-1F28D61516E4}

•

Mezinárodní organizace pro migraci, Praha [citace 11. 3. 06] Dostupné z: http://www.iom.cz/ © 2005 IOM

•

Oficiální stránky Českého statistického úřadu [citace 9. 2. 2006] Dostupné z: www.czso.cz © Český statistický úřad, 2006

63

•

Oficiální stránky obce Dobré Pole [citace 26. 4. 06] Dostupné z : http://www.dobrepole.cz/

•

Oficiální stránka Res Publica [citace 26. 4. 06] Dostupné z: http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=180&Itemid=46 © 2000–2004 Miro International Pty Ltd. All rights reserved.

•

Oficiální stránky UNHCR The UN Refugee Agency [citace 15. 4. 06] Dostupné z: http://www.unhcr.cz/basics_unhcr.htm © 2001 UNHCR. All Rights Reserved. Site design by Pentagram

•

Oficiální stránky UNHCR The UN Refugee Agency [citace 15. 4. 06] Dostupné z: http://www.unhcr.ba/return © 2001 UNHCR. All Rights Reserved. Site design by Pentagram

•

Společnost Člověk v tísni [citace 15. 4. 06] Dostupné z: http://www.clovekvtisni.cz/humanitarnipomoc

•

Ženevské

úmluvy

a

dodatkové

protokoly,

Marek

Jukl,

ČČK,

2005

[citace 15. 4. 06] Dostupné z: http://www.cck-cr.cz/docs/mhp/konvence.htm#A1

64

10. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Migrační politika ČR Příloha č. 2: Ženevská konvence

65

Příloha č. 1: Migrační politika ČR Zásady politiky vlády České republiky v oblasti migrace cizinců Vláda České republiky dne 13. ledna 2003 svým usnesením č. 55 schválila následující zásady. Zásady politiky vlády České republiky v oblasti migrace cizinců jsou základním dokumentem a východiskem pro budování moderní a cílené Koncepce imigrační politiky České republiky. Jsou předznamenáním začlenění České republiky do Evropské unie a výrazem ochoty podílet se na harmonizaci migračních politik jednotlivých států v rámci Evropské unie a efektivním řízení migrace v Evropě. Znění jednotlivých zásad vyjadřuje vůli České republiky aktivně a zodpovědně se zabývat migrační politikou při respektování závazků plynoucích z mezinárodních úmluv, smluv a doporučení mezinárodních organizací pro oblast migrace.

Zásada 1 Česká republika s ohledem na mezinárodní závazky, které pro ni vyplynou z členství v Evropské unii, důsledně prosazuje řídící roli státu v oblasti migrace. Zásada 2 Migrační politika státu je založena na koordinovaném postupu všech státních orgánů, orgánů územní a zájmové samosprávy a na podpoře ze strany dalších subjektů zabývajících se migrací. Zásada 3 Migrační politika státu je zaměřena na odstraňování všech forem nelegální migrace a jiných nelegálních aktivit a to jak opatřeními na poli mezinárodní spolupráce, tak i opatřeními národními. Zásada 4 Migrační politika státu neklade překážky legální migraci, a podporuje imigraci, která je pro stát a společnost v dlouhodobé perspektivě přínosná. Zásada 5 Realizace migrační politiky státu předpokládá široké zapojení nevládních a dalších organizací občanské společnosti. Zásada 6 Česká republika se spolupodílí na úsilí světového a evropského společenství na řešení migračních důsledků humanitárních krizí a na odstraňování příčin těchto jevů.

66

Příloha č. 2: Ženevská konvence Ženevské konvence a mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo (MHP) (ekvivalentní pojem je mezinárodní válečné právo) je soubor norem společně dohodnutých státy s cílem maximálně humanizovat válku a zmírnit její následky, dokud nebude možné válku vyloučit. Základním pramenem MHP jsou tzv. Ženevské konvence o ochraně válečných obětí" (ŽK) a dodatkové protokoly k těmto konvencím (DP). Jejich hlavní zásadou je, že v každé době musí být respektována důstojnost lidské bytosti a musí být bez diskriminace učiněno vše pro zmírnění utrpení těch, kteří nejsou na konfliktu přímo účastni, i těch, kteří byli z konfliktu vyřazeni v důsledku nemoci, zranění či zajetí.

Historie vzniku ŽK: Po bitvě u Solferina (1859, 40 tis. raněných a mrtvých bez pomoci) zakládá roku 1863 Švýcar H. Dunant v Ženevě Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), který (pod záštitou švýcarské vlády) svolal do Ženevy diplomatickou konferenci (12 států Evropy a USA) - roku 1864 byla přijata Ženevská konvence o zlepšení osudu zraněných vojáků v poli. Byl tak položen základ existence právních norem platných v případě válek - nadále se již tedy právo a válka nevylučují. MVČK má neutrální pozici a dle ŽK zejména plní ochranné funkce (k obětem konfliktů), má úlohu zprostředkovatele, dohlíží na dodržování ŽK, iniciuje opatření v oblasti MHP. Následně vznikají národní společnosti ČK (NSČK), dnes ve 181 zemích. Ženevské konvence byly doplněny a revidovány v roce 1899 (námořní konflikty), v roce 1906 a po 1.světové válce (1929 - váleční zajatci), kdy však návrh MVČK na ochranu civilních osob nebyl přijat. Po 2.svět.válce, v níž 50 % obětí tvořily civilní osoby a která byla provázena mimořádnými zločiny Německa a Japonska, byly na Diplomatické konferenci v Ženevě nově formulovány čtyři Ženevské konvence (12. 8. 1949, kdy je podepsala také ČSR, ve Sbírce zákonů byly vyhlášeny pod č. 65/1954.) ve znění dodnes platném. Jsou to:

1.Ženevská konvence o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli, 2.Ženevská konvence o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři,

67

3.Ženevská konvence o zacházení s válečnými zajatci, 4.Ženevská konvence o ochraně civilních osob za války. Jejich smluvními stranami jsou 192 státy (OSN 191).

K posílení ochrany civilních osob a k rozšíření ochrany při konfliktech na území jedné země (občanské války, boj proti koloniální nadvládě) a také vzhledem k novým způsobům vedení války (např.ekologická válka Vietnam) byla svolána Diplomatická konference (1974–77), kde MVČK předložil návrh I. a II. Dodatkového protokolu k ŽK (ČSSR podepsala roku 1978, ve Sbírce zákonů byly vyhlášeny pod č. 168/1991), dnes mají 161, resp. 156 smluvních stran. Zásady Ženevských úmluv i jejich dodatkových protokolů se považují za součást obyčejového práva zavazujícího všechny členy mezinárodního společenství. Nadále se Ženevskými konvencemi (ŽK) rozumí Ženevské konvence z roku 1949 včetně Dodatkových protokolů z roku 1977 (představují normu o 600 článcích). Existují i další normy MHP - rozvíjejí ustanovení ŽK - např. čl.35 I. DP definuje obecně zakázané prostředky a způsoby vedení války a některé mezinárodní smlouvy explicitně stanoví, že daný prostředek (způsob) je zakázán (např. biologické zbraně (1972), chemické zbraně (1993), nášlapné miny (1997), významná je i Konvence o zákazu či omezení užití některých konvenčních zbraní z r.1980). Závaznost Ženevské konvence: jsou závazné pro smluvní stranu při konfliktu na jejím území nebo při konfliktu s jinou smluvní stranou, ale i se stranou, která není smluvní stranou Ženevské konvence, pokud dodržuje jejich zásady. Ženevská konvence v právu ČR: ustanovení Ženevské konvence mají přednost před zákony.

68

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Recommend Documents