UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra antropologie a zdravovědy
Bakalářská práce Kristýna Galková Sociálně zdravotní práce se zaměřením na vzdělávání
Ochrana zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce
Olomouc 2013
Vedoucí práce: Mgr. Miroslava Jirásková
1 [ N a
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedenou literaturu a zdroje. Kristýna Galková
V Olomouci dne 29. 3. 2013
2 [ N a
Děkuji Mgr. Miroslavě Jiráskové za její odborné vedení bakalářské práce, poskytování rad a podkladů k práci. Děkuji respondentům, kteří se podíleli na výzkumném šetření k praktické části. A děkuji rodině a přátelům za podporu, kterou mi po dobu mého studia poskytovali.
3 [ N a
OBSAH Úvod ........................................................................................................................... 8 Cíle a úkoly práce ...................................................................................................... 9 I. TEORETICKÉ POZNATKY ............................................................................... 10 ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ ........................................................................... 10
1.
1.1 Klasifikace zdravotního postižení .................................................................. 11 1.2 Zdravotně postižené osoby dle zákona .......................................................... 12 1.3 Invalidita ........................................................................................................ 12 1.4 Právní úprava invalidity ................................................................................. 13 1.6 Osoba zdravotně znevýhodněná..................................................................... 13 VÝZNAM PRÁCE PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ...... 14
2.
2.1 Význam práce z hlediska přínosů pro člověka............................................... 15 3.
DISKRIMINACE
V ZAMĚSTNÁVÁNÍ
OSOB
SE
ZDRAVOTNÍM
POSTIŽENÍM ...................................................................................................................... 17 3.1
Typy diskriminace ...................................................................................... 18
3.1.1 Přímá diskriminace z důvodu zdravotního postižení .............................. 18 3.1.2 Nepřímá diskriminace z důvodu zdravotního postižení .......................... 18 3.1.3 Nepřijetí přiměřených opatření jako nepřímá diskriminace osob zdravotně postižených.................................................................................................. 19 3.2
Diskriminační situace ................................................................................. 20
3.2.1 Přijímání do zaměstnání .......................................................................... 20 3.2.2 Nepřiměřené požadavky na uchazeče ..................................................... 20 4 [ N a
3.2.3 Odměňování zaměstnanců ...................................................................... 21 3.3
Dokumenty upravující práva osob se zdravotním postižením ................... 21
3.3.1 Deklarace OSN o právech lidí s mentálním postižením ......................... 21 3.3.2. Deklarace práv zdravotně postižených osob .......................................... 21 3.3.3 Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí pro osoby
se
zdravotním postižením ................................................................................................. 22 3.3.4 Evropská sociální charta ......................................................................... 22 4.
ZAMĚSTNAVATELÉ A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ..... 23 4.1 Podpora zaměstnavatelů ................................................................................. 23 4.2 Příprava k práci .............................................................................................. 23 4.3 Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením ........................ 24 4.4 Chráněné pracovní místo ............................................................................... 25 4.5 Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa ................................... 25 4.6 Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní
místo................................................................................................................................. 26 4.7 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě ............................................................................................ 26 4.8 Práva a povinnosti zaměstnavatelů ................................................................ 26 4.9 Zneužívání příspěvků ..................................................................................... 27 5.
ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM .................. 29 5.1 Právo osob se zdravotním postižením na práci .............................................. 29 5.2 Poskytování zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání .......................... 29
5 [ N a
5.3 Rekvalifikace ................................................................................................. 30 5.4 Pracovní rehabilitace ...................................................................................... 30 5.5 Podporované zaměstnávání ............................................................................ 32 5.6 Veřejně prospěšné práce ................................................................................ 33 5.7 Společensky účelné pracovní míst ................................................................. 33 II. PRAKTICKÉ POZNATKY ................................................................................ 34 6.
METODIKA PRÁCE .................................................................................... 34 6.1 Popis výzkumné vzorku ................................................................................. 34 6.2 Popis výzkumné metody ................................................................................ 34 6.3 Typy otázek v dotazníku ................................................................................ 35 6.4 Stanovené hypotézy ....................................................................................... 35
7.
VÝSLEDKY .................................................................................................. 37
DISKUZE................................................................................................................. 48 ZÁVĚR .................................................................................................................... 50 SOUHRN ................................................................................................................. 51 SUMMARY ............................................................................................................. 52 REFERENČÍ SEZNAM .......................................................................................... 53 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................. 56 Seznam tabulek .................................................................................................... 56 Seznam grafů........................................................................................................ 57 PŘÍLOHY ................................................................................................................ 58
6 [ N a
PŘÍLOHA Č. 1: DOTAZNÍK .................................................................................. 58 ANOTACE............................................................................................................... 61
7 [ N a
Úvod Ve své bakalářské práci se zaměřuji na ochranu zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce, jelikož tyto osoby tvoří stále velmi vysoce ohroženou skupinu. Jedná se o problematiku, jež je stále aktuální a neustále s sebou přináší nové změny. Důvodem volby tohoto tématu je skutečnost, že má maminka, která před dvěma lety onemocněla nevyléčitelným chronickým onemocněním, se stala osobou invalidní v I. stupni. Měla jsem tedy možnost osobně sledovat průběh jejího návratu na pracoviště, jejího začleňování se znovu do kolektivu a změn v přístupu vedoucích pracovníků. Současně jsem mohla pozorovat nejen psychické, ale i finanční následky, které s sebou nečekaná změna zdravotního stavu nese. Práce je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část praktickou. V praktické části se věnuji pojmu zdravotní postižení, invalidita a zdravotní znevýhodnění a poukazuji na význam práce pro tyto osoby. Definuji diskriminaci osob se zdravotním postižením na trhu práce, uvádím její formy a situace, v nichž k ní dochází. Zmiňuji zde také některé důležité dokumenty vymezující práva osob se zdravotním postižením. Velkou pozornost věnuji zaměstnavatelům osob se zdravotním postižením. Vymezuji jejich práva a povinnosti a specifikuji nárok na příspěvky, poskytované krajskými pobočkami Úřadu práce. V poslední kapitole teoretické části poukazuji na možnosti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V teoretické části jsem si stanovila dvě hypotézy, které jsem se snažila prostřednictvím svého výzkumného šetření, v podobě nestandardizovaného dotazníku, potvrdit či vyvrátit. Tato práce vznikla v rámci projektu Posílení odborného potenciálu výzkumných týmů
v oblasti
podpory
pohybové
aktivity
(CZ1.07/2.3.00/20.0171).
8
na
Univerzitě
Palackého
Cíle a úkoly práce Hlavní cílem této práce je stručný přehled informací týkajících se problematiky ochrany zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce. V teoretické části se věnuji definici těchto osob, tématu diskriminace zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce, možnostem jejich pracovního uplatnění a právům a povinnostem jejich zaměstnavatelů. Snažím se odpovědět na otázky: Jaký je význam práce pro tyto osoby? Jak stát podporuje zaměstnavatele těchto osob? Jaké možnosti jim stát nabízí? S jakými formami diskriminace se zdravotně postižené osoby setkávají? V praktické části jsem si stanovila hypotézy, týkající se diskriminace osob se zdravotním postižením na trhu práce a důvodů, které k ní vedli. Dále se snažím zjistit, jaký je pohled osob se zdravotním postižením na jejich ochranu ze strany státu v oblasti zaměstnávání.
9
I. TEORETICKÉ POZNATKY 1. ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ Tuto kapitolu bych započala citátem švýcarského prozaika a lyrického básníka Gottfrieda Kellera, který trpěl celý život abnormálním poměrem částí těla: „Člověk handicapovaný pozná své skryté zdroje sil, teprve když se s ním jedná jako s normálním.“ Jednotná definice zdravotního postižení neexistuje. Existuje několik způsobů a hledisek, na jejichž základě je možno jej definovat. Jedná se například o medicínské a sociální hledisko. Medicínské hledisko vychází z předpokladu, že postižení je individuálním problémem jedince a proto je přímo určené samotným nedostatkem zdraví. Sociální hledisko chápe postižení jako produkt vztahů a souvislostí mezi jedincem a jeho okolím. Postižení zde tedy není chápáno pouze jako samotný nedostatek zdraví, ale jako výsledek vzniklých bariér mezi jedincem a okolím. Tyto bariéry mohou být fyzické či sociální povahy a mohou znemožňovat osobě s postižením plně se podílet na životě ve společnosti. (Bruthansová, Jeřábková, 2012) Občané se zdravotním postižením tvoří v České republice diferencovanou skupinu, která je obecně definována přítomností postižení, které ve společnosti může způsobovat složité handicapy. Zdravotně postižení tudíž představují skupinu, u níž nerovnost příležitostí vystupuje jako její vnitřní součást. Podle šetření Českého statistického úřadu žilo v roce 2007 v české republice 1 015 548 osob se zdravotním postižením. Tento počet činil 9, 87 % celé populace. (www.czso.cz) Je důležité mít na paměti, že hovoří-li se o lidech s postižením, může se jednat o postižení nebo omezení získaná v průběhu života v důsledku onemocnění, úrazu či zdravotní komplikace. Těmto osobám je ze zákona poskytována zvýšená ochrana na trhu práce. (Opatřilová, Procházková, 2011)
10
1.1 Klasifikace zdravotního postižení Jednotlivá postižení se liší typem a stupněm. Významným hlediskem je očekávaný časový vývoj. Zda lze očekávat zlepšení (operativně či farmakologicky), zda je stav ustálen, anebo zda lze očekávat další zhoršení postižení. Podstatný rozdíl může být i mezi postižením
od
narození
a
postižením
získaným.
Pokud
je
osoba postižena
od narození, dochází k lepší adaptaci. Ve druhém případě je přizpůsobení se postižení podstatně složitější. (Votava, 2003) Nejběžnějším způsobem diferenciace zdravotně postižených osob je dle převládajícího zdravotního postižení. Nejčastější postižení podle Michalíka (2011) jsou:
tělesná
mentální
zraková
sluchová
řečová Je nutno přiřadit i další skupiny, které jsou obvykle opomíjeny. Jedná
se o postižení:
kombinovaná (kombinace jednotlivých postižení)
civilizační choroby Votava (2003) dělí postižení z hlediska typu na:
tělesná (motorická) postižení
zraková postižení
sluchová postižení
postižení vnitřními chorobami
mentální postižení (retardace)
demence
psychiatrické pacienty
samostatné těžší poruchy
kombinovaná a další postižení 11
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala Mezinárodní
klasifikaci
poruch, disabilit a handicapů. Jednotícím pojmem je „postižení“, které zahrnuje tři nové základní komponenty. Těmi jsou poškození, zneschopnění a znevýhodnění.
Poškození - jedná se o ztrátu nebo abnormalitu psychické, fyziologické nebo anatomické struktury či funkce.
Zneschopnění – rozumí se jím stav, kdy je v důsledku poškození omezena nebo chybí schopnost jedince vykonávat nějakou činnost takovým způsobem či v takových mezích, které se v daném sociokulturním prostředí považují za obvyklé. Jedná se o poruchu na úrovni celého jedince.
Znevýhodnění - stav, kdy v důsledku poškození nebo zneschopnění a ve srovnání se stavem zdraví jedinec není schopen či je schopen omezeně plnit role odpovídající jeho věku, pohlaví, sociálním a kulturním zvyklostem. Jedná se tedy o změnu rolí, které člověk ve vztahu ke společnosti zastává. (Šesták, 2007)
1.2 Zdravotně postižené osoby dle zákona Dle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., (dále pouze ZoZ) jsou osobami se zdravotním postižením fyzické osoby, jež byly uznány orgánem sociální zabezpečení invalidními, a to: a) ve třetím stupni b) v prvním či druhém stupni Skutečnost, že se jedná o osobu zdravotně postiženou, musí fyzická osoba doložit posudkem či potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. (§ 67)
1.3 Invalidita Slovo invalidita má základ ve francouzštině (hótel des invalides – domov pro raněné ve válce) a znamená znehodnocený, slabý či neplatný. Pro české prostředí je typické užívání pojmu invalidita a invalida. Používají se zejména v systému českého práva sociálního zabezpečení. (Novosad, 2011)
12
1.4 Právní úprava invalidity Změny v posuzování invalidity přinesla novela zákona o důchodovém pojištění č.306/2008 Sb., podle níž s účinností od 1. 1. 2010 zaniklo členění invalidních důchodů na plné a částečné. Od výše uvedeného data je invalidita stanovena ve třech stupních. Podle ustanovení § 38 zákona o důchodovém pojištění má nárok na invalidní důchod pojištěnec v případě, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se: a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod, b) invalidním následkem pracovního úrazu. Invaliditu můžeme rozdělit do tří stupňů z hlediska procentuálního poklesu pracovní schopnosti: a) o invaliditu prvního stupně se jedná v případě, pokud pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, b) o invaliditu druhého stupně, pokud pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, c) o invaliditu třetího stupně, pokud pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 %. (www.cssz.cz)
1.6 Osoba zdravotně znevýhodněná Za zdravotně znevýhodněnou osobu je považována fyzická osoba, která má zachovanou
schopnost
vykonávat
soustavné
zaměstnání
či
jinou
výdělečnou
činnost, avšak její schopnost být či zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání či využít svoji dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Jedná se tedy o osoby, které z důvodu svého zdravotního postižení mají výrazně ztíženou situaci na trhu práce, a je důležité, aby jim stát poskytoval dostatečnou ochranu Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se podle zákona o důchodovém pojištění považuje zdravotní stav, jenž omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti významné pro pracovní schopnost, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 1 rok 13
nebo podle poznatků lékařské vědy lze předpokládat, že bude déle než 1 rok trvat. (www.portal.mpsv.cz) .
2. VÝZNAM PRÁCE PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Základním projevem lidské existence je být činný. Lidská práce je procesem, při kterém dochází k sebeurčování a seberealizaci. V produktu své práce, člověk poznává sebe samého, svůj záměr a energii. Proces práce má dva zcela základní významy: a) zajišťuje přežití a uspokojování potřeb, b) pomocí pracovní činnosti a také jejími produkty se člověk objektivizuje. (Novosad, 2011) Za práci je považována smysluplná tělesná a duševní aktivita jedince, jenž vede k určitému cíli a vytváření hodnot majících význam pro jedince i společnost. Je předpokladem a současně i nástrojem seberealizace. (Novosad, 2009) Podle Šestáka (2007) práce zaujímá v životě člověka nezastupitelné postavení. Je důležitou podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální prospěch, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Vřazuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, sebeuplatnění a sebeúcty. Neslouží pouze k výrobě statků nebo k vykonávání služeb, ale vytváří sociální pole strukturovaných kontaktů s možností vést rozhovory, potkávat jiné lidi a uzavírat přátelství. Při zvládání svých pracovních úkolů může jednotlivec objektivizovat své schopnosti a získat pocit odborné kompetence. Skupinová práce nabízí sociální prostředí, ve kterém se člověk hodnotí a srovnává s ostatními lidmi. V konkrétní práci, k níž jsou nezbytné znalosti, schopnosti a dovednosti, se rozvíjí lidská osobní identita.
14
2.1 Význam práce z hlediska přínosů pro člověka Existenční a materiální – výroba produktů nezbytných pro člověka a společnost. Mzda či odměna za práci umožňuje člověku zpřístupnění jiných produktů nutných k jeho existenci i uspokojování osobních potřeb. Zkušenost z pracovní činnosti vede k pochopení hodnoty lidské práce a ceny i k lepšímu chápání energie, času a prostoru. Rozvojový a tvořivý – práce podporuje rozvoj duševních i tělesných schopností člověka a umožňuje mu realizaci o výsledcích a funkčních produktech lidské činnosti. Kooperační a socializační – člověk svojí prací navazuje na práci jiných lidí, dochází mezi nimi ke spolupráci, učí se respektu a komunikaci s nimi, začleňuje se do pracovní skupiny a společnosti. Estetický a kulturní – produkty vytvořené a používané člověkem odráží jistá individuální estetická kritéria překračující i do oblasti umělecké tvorby. Relaxační – práce člověka odvádí od jednostranné zátěže a psychického napětí. Dává mu příležitost k emočně obohacujícím činnostem, které mu poskytují potěšení. (Novosad, 2009) Placená práce znamená pro jedince možnosti zajištění existence, jistou míru nezávislosti,
rozšíření
duševního
horizontu,
strukturovaný
všední
den,
účast
na společenském životě, rozvoj a vývoj odpovědnosti. Práce umožňuje člověku pravidelnou a systematickou činnost, jejíž účel přesahuje osobní potřeby a která jedince spojuje se sociální realitou. Člověku umožňuje přebírat nové sociální role a získání nového statusu ve společnosti. I přes své postižení se může člověk s postižením stát užitečným pro společnost. Toto má pozitivní vliv na jeho vnímání sebe samého, důvěru v sebe sama, na motivaci a smysl vlastního života. (Opatřilová, Procházková, 2011)
15
16
3. DISKRIMINACE V ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Zaměstnání je oblastí lidského života, ve které se s diskriminací setkáváme pravděpodobně nejčastěji. Tato skutečnost je dána především tím, že dospělý člověk stráví v zaměstnání až třetinu svého života. K diskriminaci dochází i u těch, jež se za menšinu nepovažují a v jiné oblasti se s diskriminací nesetkávají. Diskriminace v zaměstnávání znamená jednání s lidmi rozličným způsobem z důvodu jejich charakteristik, které se netýkají jejich zásluh a požadavků zaměstnání. K těmto charakteristikám náleží rasa, barva pleti, pohlaví, věk, zdravotní postižení, náboženství, národnost a další. Pokud dojde k diskriminaci při práci, jedná se o porušení lidského práva, jehož důsledkem je plýtvání lidským talentem s nepříznivými důsledky na produktivitu a ekonomický růst. Diskriminace sebou přináší sociální i ekonomickou nerovnost, která ničí sociální soudružnost a solidaritu a působí jako brzda při pokusu o snížení míry chudoby (Čižinský, 2006). Slovo diskriminace pochází z latinského slova
discriminare, které v překladu
znamená rozlišovat. V České republice definuje pojem diskriminace a upravuje prostředky obrany proti ní zákon č.198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Definice diskriminace podle článku č. 2 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením zní: „Diskriminace na základě zdravotního postižení znamená jakékoli činění rozdílu, vyloučení nebo omezení osoby provedené na základě jejího zdravotního postižení, jehož cílem nebo důsledkem je narušení nebo zrušení uznání, užívání nebo uplatnění všech lidských práv a základních svobod na rovnoprávném základě s ostatními, a to v politické, hospodářské, sociální, kulturní, občanské nebo jiné oblasti. Zahrnuje
všechny
formy
diskriminace,
včetně
odepření
přiměřené
úpravy.“1
(Čermák, 2012)
1
Přiměřená úprava je speciální institut, který se týká antidiskriminačního práva osob se zdravotním postižením.
17
Zákaz diskriminace je vymezen i v zákoně č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce. Je zde uvedeno, že zaměstnavatelé mají povinnost zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, v případě, kdy se jedná o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnou postupu v zaměstnání. (§16)
3.1 Typy diskriminace Zde jsou uvedeny nejčastější typy diskriminace, které se na trhu práce v oblasti zaměstnávání vyskytují. 3.1.1 Přímá diskriminace z důvodu zdravotního postižení Jedná se situaci, v níž diskriminující jedná s první osobou méně výhodně, nežli s osobou druhou, z důvodu jejího zdravotního postižení. Takového zacházení se dopouští zpravidla na základě předsudku a bez logického zdůvodnění. Přímou diskriminaci antidiskriminační zákon vymezuje v ustanovení § 2 odst. 3 jako: „…takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu,
národnosti,
pohlaví,
sexuální
orientace,
věku,
zdravotního
postižení,
náboženského vyznání, víry či světového názoru…“ 3.1.2 Nepřímá diskriminace z důvodu zdravotního postižení Někdy nazývána téže skrytá diskriminace, je další formou diskriminace. Na rozdíl od přímé diskriminace bývá její odhalování a následný postih složitější. Z tohoto důvodu jsou osoby se zdravotním postižením často její obětí. K této formě diskriminace může dojít v situaci, kdy je s osobou zacházeno méně výhodně z důvodu zdravotního postižení, ačkoliv diskriminující osoba poukazuje na jiný legitimní důvod. (např. smyšlené požadavky týkající se výkonu práce). Antidiskriminační zákon vymezil nepřímou diskriminaci v ustanovení § 3 odst. 1: „Nepřímou diskriminací se rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 osoba znevýhodněna oproti ostatním. Nepřímou diskriminací není, pokud toto
18
ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné.“ 3.1.3 Nepřijetí přiměřených opatření jako nepřímá diskriminace osob zdravotně postižených Přímá opatření jsou institutem antidiskriminačního práva, jenž je určen výhradně osobám
zdravotně
postiženým.
Poskytovatel
vzdělávání,
poskytovatel
služeb,
zaměstnavatel či soudy a úřady mají povinnost přijmout taková opatření, aby zdravotně postižená osoba měla přístup k odbornému vzdělání, zaměstnání, kariérnímu růstu, povolání a správě. Pokud k těmto opatřením nedojde, jedná se o diskriminaci nepřímou. Směrnice Rady EU č. 2000/78/ES vymezuje přiměřená opatření ve svém článku 5 následovně: „Za účelem zaručení dodržování zásady rovného zacházení ve vztahu ke zdravotně postiženým osobám se těmto osobám poskytuje přiměřené uspořádání. To znamená, že pokud to konkrétní případ vyžaduje, musí zaměstnavatel přijmout vhodná opatření, která dané zdravotně postižené osobě umožní přístup k zaměstnání, jeho výkon nebo postup v zaměstnání nebo absolvování odborného vzdělání, pokud tato opatření pro zaměstnavatele neznamenají neúměrné břemeno. Toto břemeno není neúměrné, je-li dostatečně vyváženo opatřeními existujícími v rámci politiky dotyčného členského státu v oblasti zdravotního postižení.“ V současnosti směrnice EU požadují zavádění přiměřených opatření pouze v oblasti pracovně právních vztahů. Přiměřená opatření ve vztahu k zdravotně postiženým osobám jsou povahy úprav podmínek pro výkon práce či podmínek přístupu do veřejných prostor. Jedná se tedy např. o stavební úpravy, poskytování pracovních pomůcek, přizpůsobení pracovního místa, úprava pracovní doby, specifika v poskytování přestávek atd. Přijímání těchto opatření nemá pouze stát, ale jejich tvorbou jsou povinovány i firmy, společnosti a soukromé osoby, které je zavádějí na své náklady. Pokud by došlo k odmítnutí zavedení přiměřených opatření v konkrétních případech, jednalo by se o nepřímou diskriminaci osoby z důvodu zdravotního postižení. (Čermák, 2012)
19
3.2 Diskriminační situace Uvedeny jsou zde ty situace, při nichž dochází k diskriminaci osob se zdravotním postižením v oblasti zaměstnávání. 3.2.1 Přijímání do zaměstnání Jedná se o nejklasičtější diskriminační situaci. Vykazování jistého znaku, tedy diskriminačního důvodu (např. pohlaví, zdravotní stav), vyřazuje automaticky uchazeče o zaměstnání z možnosti pracovní místo získat. Osoba, která rozhoduje o přijetí uchazeče do zaměstnání, jej předem vyloučí z množiny těch, z nichž se reálně vybírá. Může to být zaměstnavatel, kdo při posuzování životopisů či pohovorech předem znevýhodní druhé, anebo pracovníci pověření personalistikou a náborem nových zaměstnanců. Avšak může to být i personální agentura nebo zprostředkovatel zaměstnání v případě, že příslušníky diskriminovaných skupin zaměstnavatelům vůbec nenabídne nebo diskriminované do svého seznamu osob hledajících práci ani nezařadí. 3.2.2 Nepřiměřené požadavky na uchazeče Vyžadování specifických podmínek či dokladů, které s prací vůbec nesouvisí, je při přijímání do zaměstnání celospolečensky rozšířenou a velmi závažnou formou diskriminace. Nejčastější diskriminační požadavek je bezúhonnost prokazovaná výpisem z rejstříku trestů. Pro výkon některých povolání je tento požadavek oprávněný. Například v případě, pokud se jedná o místo prodavače s hmotnou odpovědností. Za diskriminační může být považováno i vyžadování jiných dokladů ze strany zaměstnavatele. Poradna pro občanství zaregistrovala při svých výzkumech tyto (potenciálně) diskriminační požadavky:
lékařské potvrzení o výborném zdravotním stavu (např. u uklízečky)
bezdětnost (např. u recepční)
absolvování určité konkrétní školy (příslušné vzdělání lze získat i jinde)
délku praxe či požadavek na nulové absence v předchozím zaměstnání Např. požadavek nulových absencí v předchozím zaměstnání může být nepřímo
diskriminační vůči osobám zdravotně postiženým. O nepřímou diskriminaci zdravotně 20
postižených se může jednat i v případě vyžadování řidičského průkazu pro “příležitostné pracovní úkony“. Takto dojde k vyřazení všech, jenž z jistých důvodů řidičský průkaz nevlastní. 3.2.3 Odměňování zaměstnanců Diskriminované sobě je nabídnut menší plat či menší mzda než ostatním zaměstnancům ve stejné situaci, za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. K diskriminaci může docházet i při udílení mimořádných odměn a nenárokových složek mzdy a platu anebo při poskytování jiných plnění zaměstnanců (stravenky, užívání služebních automobilů, rekreační pobyty). Platí to i v případě zvyšování mzdy či o přeřazování do vyšších platových tříd. (Vitáková, 2006)
3.3 Dokumenty upravující práva osob se zdravotním postižením Dokumenty níže uvedené jsou zaměřeny na práva osob se zdravotním postižením a zajišťují jim tak rovnoprávné podmínky. 3.3.1 Deklarace OSN o právech lidí s mentálním postižením Tato deklarace byla vyhlášena na Valném shromáždění 20. Prosince 1971. Uvádí se v ní, že má mentálně postižená osoba v nejvyšší možné míře stejná práva jako ostatní lidské bytosti. Také má právo na ekonomické zabezpečení a slušnou životní úroveň. Podle svých možností má právo produktivně pracovat či se zabývat jinou užitečnou činností. Mentálně postižený má právo na ochranu před jakýmkoliv druhem vykořisťování, zneužíváním či ponižujícím zacházením. Pokud je předmětem soudního stíhání, má právo na zákonný proces s plným uznáním stupně své odpovědnosti, jež vyplývá z jeho mentálního stavu. (www.helpnet.cz) 3.3.2. Deklarace práv zdravotně postižených osob Byla vyhlášena Valným shromážděním OSN roku 1975. Práva zdravotně postižených osob vymezuje následně: „Zdravotně postižení, bez ohledu na původ, povahu a závažnost svého postižení, mají stejná základní práva jako jejich vrstevníci, mezi ně patří v prvé řadě právo žít důstojný, pokud možno plnohodnotný život.“ (www.dobromysl.cz)
21
3.3.3
Standardní
pravidla
pro
vyrovnávání
příležitostí
pro
osoby
se zdravotním postižením Standardní pravidla pro vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením byla schválena Valným shromážděním OSN dne 28. Října 1993. Nemají ovšem platnost mezinárodního práva a nejsou antidiskriminační legislativou. Představují však důležitý dokument, který organizace zdravotně postižených osob mohou využít při svých kampaních za rovnoprávnost. V pravidlu č. 7, které se věnuje zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných, je uvedeno, že státy by měly uznat, že osobám se zdravotním postiženým musí být umožněno uplatnit jejich lidská práva a to obzvlášť v oblasti zaměstnávání. Musí mít rovné příležitosti pro produktivní a výdělečné zaměstnání na pracovním trhu. (www.nrzp.cz) 3.3.4 Evropská sociální charta Evropská sociální charta byla přijata roku 1961 členskými státy rady Evropy. Vymezuje obsah jednotlivých práv a klade důraz na práva určitých kategorií osob, kterým má být poskytována zvláštní ochrana. V článku 15 v části I. přiznává osobám se zdravotním postižením právo na přípravu k výkonu zaměstnání a na profesní a sociální readaptaci bez ohledu na původ a povahu jejich postižení. V části II., článcích 9, 10 a 15 se smluvní strany zavazují, že budou účinně uplatňovat práva zdravotně postižených osob na pomoc při volbě zaměstnání, přípravě k výkonu zaměstnání a u tělesně a duševně postižených osob k uplatnění práv na profesní a sociální readaptaci. V části IV. Dále zakotvuje kontrolní mechanismus nad jejím dodržováním. Každý druhý rok jsou smluvní strany povinny předložit zprávu generálnímu tajemníkovi Rady Evropy a opisy zprávy národním organizacím zaměstnavatelů a odborů. (www.lidskaprava.poradna-prava.cz)
22
4. ZAMĚSTNAVATELÉ A OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Zaměstnávání postižených osob vyžaduje vytváření pracovních příležitostí, úpravu pracovišť a rozšíření možností pro získání dovednosti – kvalifikace, která umožní jedinci plné využití jeho individuálního intelektového potenciálu, jeho nadání a schopností. Proto zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou nabídnou pracovní uplatnění zdravotně postiženým a
budou
investovat
do
stavebních
úprav
a
nákupu
pomůcek,
strojů
a přístrojového vybavení, získají podporu státu a náklady ze státních nebo obecních prostředků.
4.1 Podpora zaměstnavatelů Zaměstnavatelé mohou od úřadu práce žádat o dotaci na: a) zřízení společensky účelného pracovního místa pro zdravotně postiženého zaměstnance. Dotace zahrnuje především úpravy pracoviště a speciální vybavení, b) mzdu zdravotně postiženého pracovníka (obvykle trvá rok, poté je mzda hrazena z rozpočtu zaměstnavatele). c) povinnost organizací zaměstnávat určité procento zdravotně postižených osob z celkového počtu všech zaměstnanců organizace. d) daňové zvýhodnění zaměstnavatelů tím, že mají krácené odvody z mezd pracovníků s postižení. (Novosad, 2000)
4.2 Příprava k práci Jedná se o cílenou činnost, jež směřuje k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodnou pracovní pozici a k získání nových návyků či dovedností, jež jsou pro výkon jejího povolání nezbytné. Příprava k práci trvá nejdéle 24 měsíců. Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí: a) na individuálně přizpůsobených pracovištích jejího zaměstnavatele 23
b) na chráněných pracovních místech c) ve vzdělávacích zařízeních státu, občanských sdruženích, územních samosprávních celků, církví a náboženských společností a také právnických a fyzických osob. (§ 72 ZoZ) Zaměstnavatel, jenž přípravu k práci na svém pracovišti provádí, může Úřad práce uhradit náklady spojené s přípravou těchto osob. (§ 73 ZoZ)
4.3 Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením Zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v § 81 ukládá zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % z celkového počtu svých zaměstnanců. (Šesták, 2007) V § 81 odst. 2 jsou dále uvedeny způsoby nebo jejich kombinacemi, jakými mohou zaměstnavatelé plnit povinný podíl. Existují tři způsoby plnění povinného podílu, které lze vzájemně kombinovat: a) zaměstnávání osob se zdravotním postižením - zaměstnavatel zaměstnává osoby se zdravotním postižením v pracovním poměru v počtu, který stanovuje povinný podíl. Každý zaměstnanec, jenž je osobou plně invalidní, se započítává třikrát. b) náhradní plnění – zaměstnavatel je odběratelem či obchodním partnerem firmy, která zaměstnává zdravotně postižené osoby. Zaměstnavatel odebírá výrobky či zadává zakázky zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob zdravotně postižených, chráněným dílnám, státem registrovanou církví nebo náboženskou společností, církevní právnickou osobou či obecně prospěšnou společností, osobě samostatně výdělečně činné, jenž je osobou zdravotně postiženou a jenž nezaměstnává žádného dalšího zaměstnance. c) odvod do státního rozpočtu – zaměstnavatel odvede za každou osobu se zdravotním postižením,
kterou
by
měl
podle
povinného
podílu
zaměstnávat
2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku do státního rozpočtu. (Šesták, 2007) Zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru je uložena povinnost do 15. února písemně nahlásit plnění povinného podílu za uplynulý 24
kalendářní rok a způsob jeho plnění na místně příslušné krajské pobočce úřadu práce ČR. (§ 83 ZoZ) Kontrolu provádějí Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce na základě podnětu krajské pobočky úřadu práce ČR či plánu vlastní kontrolní činnosti. Pokud povinnost zaměstnávat osoby zdravotně postižené ve výši povinného podílu zaměstnavatel nesplní, krajská pobočka úřadu práce ČR zahájí řízení dle daňového řádu (§82 odst. 3 zákona o zaměstnanosti). Vypočítá částku, kterou zaměstnavatel bude povinen odvést do státního rozpočtu. (www.portal.mpsv.cz)
4.4 Chráněné pracovní místo V § 75 Zákona o zaměstnanosti se vymezuje chráněné pracovní místo. Jedná se o pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce (Šesták, 2007) Je nutno, aby bylo chráněné pracovní místo obsazeno po dobu 3 let. Může se jednat i o pracovní místo, jež je obsazeno osobou zdravotně postiženou, pokud je tak uvedeno v písemné dohodě mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem. Tato dohoda se uzavírá na dobu 3 let (§ 75 ZoZ).
4.5 Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro zdravotně postiženou osobu poskytuje zaměstnavateli úřad práce a to pouze do výše osminásobku průměrné mzdy v národním hospodářství, a to za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pokud se jedná o osobu s těžším zdravotním postižením, výše příspěvku na vytvoření chráněného místa je ve výši maximálně dvanáctinásobku průměrné mzdy. Jestliže zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce vytvoří 10 a více chráněných pracovních míst, příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu zdravotně postiženou činí maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením čtrnáctinásobek již výše uvedené průměrné mzdy. (§ 75 ZoZ)
25
4.6 Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo Úřad práce poskytuje zaměstnavatelům příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo ve výši maximálně 48 000 Kč na jedno pracovní místo, jež je obsazené osobou se zdravotním postižením. (§ 76 ZoZ)
4.7 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě Zaměstnavateli, který zaměstnává na chráněných pracovních místech více než 50 % osob zdravotně postižených z celkového počtu jeho zaměstnanců, náleží nárok na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě. A to formou částečné úhrady skutečně vynaložených prostředků na mzdy či platy a jiné náklady v měsíční výši 75 %, včetně pojistného na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a také pojistného na veřejné zdraví. To za sebe zaměstnavatel odvedl z vyměřovacího základu zaměstnance se zdravotním postižením, nejvýše však 8 000 Kč. Poskytovatelem příspěvku je krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu je sídlo zaměstnavatele, jež je právnickou osobou, nebo v
jejímž obvodu má bydliště
zaměstnavatel, jenž je fyzickou osobou. (§ 78 ZoZ) Smyslem poskytování těchto příspěvků je především trvalé uplatnění zdravotně postižených osob na trhu práce. Jsou vázány pouze na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru.
4.8 Práva a povinnosti zaměstnavatelů Zaměstnavatelé mají nárok od krajských poboček úřadu práce požadovat: a) informace a poradenství, týkajících se zaměstnávání zdravotně postižených osob, b) spolupráci při vyhrazování pracovních míst, která jsou vhodná pro osoby se zdravotním postižením,
26
c) spolupráci při řešení individuálního uzpůsobování pracovních míst a podmínek pro osoby se zdravotním postižením. (§ 79 ZoZ) Zaměstnavatelé mají povinnost: a) individuálně přizpůsobovat pracovní místa a pracovní podmínky a vyhrazování pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením dle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem poskytovatele pracovně lékařských služeb, a tím umožnit zaměstnávání těchto osob, b) kooperovat s krajskou pobočkou Úřadu práce v případě zajišťování pracovní rehabilitace, c) vést evidenci pracovních míst, která jsou vyhrazena speciálně pro osoby se zdravotním postižením. (§ 80 ZoZ)
4.9 Zneužívání příspěvků Tato výše uvedená opatření sloužící ve prospěch a ochranu zdravotně znevýhodněných často svádí ke zneužití. Zaměstnavatel získá dotaci od úřadu práce, použije ji a následně postiženého pracovníka propustí z důvodu, že není schopen plnit přidělené úkoly. Přidělování těchto prostředků proto musí být objektivně kontrolovatelné a ekonomická podpora by měla být realizována ve spolupráci se sociálním pracovníkem, psychologem, odborníkem v oblasti ergonomie či lékařem specialistou tak, aby úsilí, které bylo vynaloženo, přineslo dlouhodobý efekt. (Novosad, 2000) V praxi se začaly množit případy, kdy dochází k situacím, kdy zaměstnavatelé uzavírají se zaměstnanci dohodu o srážkách ze mzdy dle § 327 zákoníku práce, např. za úhradu nákladů na školení zaměstnanců. Tato školení mají obsahovou náplň, jež neodpovídá jejich ceně, která byla zaměstnavatelem za zaměstnance uhrazena a zaměstnanci ji musí následně splácet nebo se školení nekonají vůbec. Množí se i případy, kdy zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích například členství v občanském sdružení, ve kterém se angažují či jej sami založili. Poté po zaměstnancích požadují uzavření dohody o srážkách ze mzdy za úhradu členských příspěvků. Zaměstnanci ze strachu o ztrátu příjmu a zaměstnání tyto dohody uzavírají. Jelikož jsou mzda nebo plat zaměstnance jeho zaměstnavateli částečně nebo plně refundovány příspěvkem, který poskytuje Úřad práce ČR ze státního rozpočtu, bylo nutností těmto praktikám ze strany zaměstnavatelů zamezit.
27
Podle nového ustanovení je příspěvek poskytován pouze na ty zaměstnance, kteří pracují na chráněných místech zřízených nebo vymezených na základě dohody s Úřadem práce ČR. Dalším opatřením zamezujícím negativní jevy je stanovení výše příspěvku. Výše se stanovila na 75% skutečně vynaložených na mzdy či platy zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a to včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které za sebe odvedl zaměstnavatel z vyměřovacího základu těchto zaměstnanců, nejvýše však 8 000 Kč. Předpokladem pro zamezení zneužívání příspěvku je finanční spoluúčast zaměstnavatele na prostředcích vynaložených na mzdy či platy.(www.mpsv.cz)
28
5. ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM Z důvodu změněného zdravotního stavu a tím i jejich speciálním podmínkám na trhu práce je nutné osobám se zdravotním postižením věnovat zvýšenou péči, nežli osobám zdravím. V této kapitole jsou uvedeny prostředky ochrany osob se zdravotním postižením na pracovním trhu.
5.1 Právo osob se zdravotním postižením na práci Listina základních práv a svobod2 ve své čtvrté hlavě o hospodářských, sociálních a kulturních právech říká „každý má právo na svobodnou volbu a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje; podmínky stanoví zákon.“ Právo na práci je blíže uvedeno v zákoně 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.„Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovně právním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených tímto zákonem.“ Fyzickým osobám se podle Zákona 435/2006 Sb., o zaměstnanosti poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.
5.2 Poskytování zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání Zvýšená péče uchazečům o zaměstnání se věnuje občanům, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě či z jiných závažných důvodů potřebují. Aby došlo ke zvýšení šance uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce, krajská pobočka Úřadu práce ve spolupráci s uchazečem o zaměstnání vypracuje individuální akční plán, jehož obsahem je především stanovení postupu a časového harmonogramu plnění
dílčích
opatření
ke
zvýšení
šance
na
uplatnění
uchazeče
o zaměstnání na trhu práce. Během sestavování individuálního akčního plánu je brán zřetel na dosaženou kvalifikaci, zdravotní stav, schopnosti a možnosti uchazeče o zaměstnání.
2
Ústavní zákon č.2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod
29
Uchazeč o zaměstnání má kdykoli v průběhu možnost si o vypracování individuálního plánu zažádat, pokud je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Pokud je uchazeč o zaměstnání v evidenci veden po dobu déle nežli 5 měsíců, krajská pobočka Úřadu práce individuální akční plán vypracuje automaticky. (§ 33 ZoZ) Dále krajská pobočka Úřadu práce vede v evidenci osoby se zdravotním postižením, jimž se poskytují služby podle tohoto zákona. V evidenci je uvedeno, jaká omezení v možnostech pracovního uplatnění z důvodu zdravotního stavu tato osoba má. Údaje o tom, z jakého důvodu byla uznána osobou se zdravotním postižením nebo údaje o poskytování pracovní rehabilitace. (§ 68 ZoZ)
5.3 Rekvalifikace Rekvalifikací se podle Zákona o zaměstnanosti rozumí získání nové kvalifikace, zvýšení, rozšíření či prohloubení kvalifikace dosavadní, a to včetně jejího udržování obnovování. Považuje se za ni i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která doposud nezískala žádnou kvalifikaci. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace je hlavním východiskem dosavadní kvalifikace, zdravotní stav, schopnosti a zkušenosti fyzické osoby, jenž má být rekvalifikována formou získávání nových teoretických znalostí a praktických znalostí. To vše v rámci dalšího profesního vývoje. Rekvalifikaci může provádět pouze: a) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle tohoto zákona, b) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu, c) škola v rámci oboru vzdělávání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem podle zvláštního právního předpisu, d) zařízení se vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu. (§ 108 ZoZ)
5.4 Pracovní rehabilitace Rehabilitace je soubor postupů, jejichž cílem umožnit osobám se zdravotním postižením, aby dosáhly a zachovaly si optimální smyslovou, intelektovou, psychickou a 30
sociální úroveň funkcí a byly v nejvyšší možné míře nezávislé. Rehabilitace může zahrnovat opatření pro zajištění nebo obnovu funkcí i opatření kompenzující ztrátu nebo absenci funkce nebo funkčního omezení. Může mít povahu základní rehabilitace i cílených aktivit podporujících např. pracovní rehabilitaci. (Matoušek et al., 2005) Pracovní rehabilitace je souvislá činnost, která je zaměřena na získání a udržení vhodného pracovního místa osoby se zdravotním postižením, kterou zabezpečuje úřad práce na základě její žádosti. Zahrnuje především poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou i praktickou přípravu pro zaměstnání, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání a také vytváření podmínek, jež jsou vhodné pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. (www.portal.mpsv.cz) Podle Matouška pracovní rehabilitace zahrnuje soustavnou péči věnovanou zdravotně znevýhodněným lidem, která umožňuje jejich uplatnění na trhu práce. Jde o obnovení pracovního potenciálu u lidí, kteří mají v důsledku zdravotního znevýhodnění sníženou nebo změněnou pracovní schopnost, popřípadě jsou práce neschopni. Pracovní rehabilitace má mnoho podob. Ergoterapeutické zaměření aktivit v denních centrech, rekvalifikace či plnohodnotné zaměstnání zdravotně znevýhodněného člověka v rámci chráněných dílen nebo na otevřeném trhu práce. (Matoušek et al., 2005) Vykonávání pracovní rehabilitace stanový vyhláška. č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti a Úřad práce v kooperaci se zdravotně postiženou osobou sestaví individuální plán pracovní rehabilitace. Jeho vhodnou formu vytyčí odborná pracovní skupina, utvořena za tímto účelem na úřadu práce (www.portal.mpsv.cz). Zařazení osoby se zdravotním postižením na pracovní rehabilitaci umožňuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Na základě doporučení ošetřujícího lékaře může být na pracovní rehabilitaci zařazena i fyzická osoba, která je uznána za dočasně práce neschopnou a předpokládá se, že bude uznána osobou se zdravotním postižením. Zabezpečení pracovní rehabilitace náleží krajské pobočce Úřadu práce místně příslušné podle bydliště osoby se zdravotním postižením, a to na základě její žádosti. Úřad práce také hradí náklady spojené s pracovní rehabilitací.
31
Pracovní rehabilitace zahrnuje: a) poradenskou činnost, která se zaměřuje na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, b) teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání či jinou výdělečnou činnost, c) činnost zaměřenou na zprostředkování, udržení nebo změnu zaměstnání či změnu povolání, d) vytváření podmínek vhodných pro výkon zaměstnání či jinou výdělečnou činnost. Po dobu účasti na přípravě k práci a po dobu rekvalifikace účastníkovi pracovní rehabilitace náleží podpora při rekvalifikaci, pokud nepobírá starobní důchod, mzdu nebo náhradu mzdy a dávky nemocenského pojištění. Jestliže účastník pracovní rehabilitace bez vážných důvodů rekvalifikaci nedokončí nebo odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci, je jeho povinností uhradit náklady spojené se zajištěním rekvalifikace. (www.mpsv.cz)
5.5 Podporované zaměstnávání PZ je časově omezená služba určená lidem, kteří chtějí získat a udržet si placené zaměstnání v běžném pracovním prostředí. Jejich schopnosti získat a zachovat si zaměstnání jsou přitom z různých důvodů omezeny do té míry, že potřebují individuální osobní podporu poskytovanou před nástupem do práce i po něm (Vitáková, 2005, str. 16). Smyslem podporovaného zaměstnávání je vyrovnání příležitostí pro pracovní uplatnění lidí, kteří mají ztížen přístup na otevřený trh práce z důvodu znevýhodňujících faktorů a zdravotního postižení. V důsledku toho může dojít k omezení ve společenském uplatnění. Podporované zaměstnávání zároveň poskytuje zaměstnavateli potřebnou podporu při zaměstnávání takovéto osoby. Základním principem podporovaného zaměstnávání je vzájemná oboustranná výhodnost. Jak pro stranu zaměstnavatel, tak i zaměstnance.
32
Podporované zaměstnávání reprezentuje tyto filosofické principy: a) princip uplatnění práva na práci b) občanský princip c) princip konstruktivního přístupu d) princip individuálního přístupu e) princip aktivního přístupu uživatele služeb (Vitáková, 2005)
5.6 Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti, které spočívají především v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budou a komunikací či jiných podobných činnostech sloužících ve prospěch obcí nebo státních nebo jiných obecně pospěšných institucí, které zaměstnavatel vytváří nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Tyto pracovní příležitosti jsou tvořeny na základě dohody s úřadem práce, jenž na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. (§112 ZoZ)
5.7 Společensky účelné pracovní míst Společensky účelná pracovní místa lze vytvářet na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Zaměstnavatelé mohou vytvořit potřebné pracovní pozice, kdy je podstatou vytvoření pracovních pozic, jež jsou obsazovány lidmi z evidence uchazečů o práci. Úřad práce finančně přispívá na zřízení společensky účelného pracovního místa a také přispívá na vynaložené mzdové náklady na zaměstnance na tomto pracovním místě. (www.praceprozp.cz)
33
II. PRAKTICKÉ POZNATKY 6. METODIKA PRÁCE 6.1 Popis výzkumné vzorku Pro své výzkumné šetření jsem záměrně k danému tématu oslovila osoby zdravotně znevýhodněné, které jsou starší 18ti let a pohybují se na pracovním trhu. Abych splnila tyto podmínky, jako místa pro rozdání dotazníků jsem zvolila Úřad práce ve Znojmě a Sociální družstvo Znojmo. Dále jsem o vyplnění požádala své známé, kteří jsou také zdravotně znevýhodněnými osobami. S nimi jsem zároveň absolvovala předvýzkum, který měl za úkol zajistit srozumitelnost otázek v mém dotazníku. Se Sociálním družstvem Znojmo jsem se zkontaktovala prostřednictvím emailové pošty a požádala jeho pracovníky, zda by mi neumožnili u nich dotazníky rozdat. Ochotně moji prosbu přijali a mnou dodané dotazníky v tištěné formě svým zaměstnancům předali. Na úřad práce jsem se osobně dostavila a zažádala jeho pracovnice o pomoc s mým výzkumným šetřením. Pracovnice si dotazníky rozdělily a ponechaly ve svých kancelářích. V průběhu dvou týdnů jsem získala již vyplněné dotazníky nazpět. Počet roznesených dotazníků činil 110. Z tohoto počtu se mi 81 vyplněných dotazníků vrátilo nazpět. Procentuální návratnost tudíž činila 74%.
6.2 Popis výzkumné metody Jako výzkumnou metodu pro potvrzení či zvrácení mých hypotéz jsem si zvolila anonymní nestandardizovaný dotazník. Dotazník je nejčastěji využívanou metodou zjišťování údajů. Je určen převážně pro hromadné získávání údajů. S jeho pomocí jsme schopni získat údaje o velkém počtu odpovídajících. Z tohoto důvodu je dotazník považován za ekonomický výzkumný nástroj. Největší výhodou je získání velkého množství informací při malé investici času. (Gavora, 2000) Dotazník je soustava připravených a pečlivě formulovaných otázek, jež jsou seřazeny a na které respondent písemně odpovídá. (Chráska, 2007)
34
6.3 Typy otázek v dotazníku V dotazníku jsem využila tří typů otázek: a) uzavřené otázky – nabízí již hotové alternativní odpovědi. Úkolem je pouze zaznačit správnou odpověď. Takovéto otázky poskytují respondentovi pouze dvě volby: ano/ne. Uzavřená otázka se taktéž nazývá otázkou dichotomickou. Třetí odpovědí je v mém dotazníku např. nemohu posoudit. Tato třetí odpověď je důležitá pro respondenta, který nezná danou realitu nebo nechce vyjádřit názor na danou otázku. b) otevřené otázky – poskytují respondentovi velkou volnost při odpovídání. Jsou bez alternativních odpovědí a tak neomezují respondenta a nevnucují mu volbu. c) polouzavřené otázky – nabízejí jak alternativní odpověď, tak zároveň i otevřenou možnost. (Gavora, 2000) Uzavřené otázky, kde jsem respondentům nabízela již připravené odpovědi, jsou otázky č. 1., 2., 3., 5., 8., 9., a 10. Polouzavřená otázka je v dotazníku pouze jedna a to otázka č. 6., kde jsem respondentům nabídla alternativní odpovědi a zároveň jim dala prostor pro vyjádření. Otevřené otázky jsou otázky č. 4., 7., a č. 10, kde respondenti měli možnost vyjádřit svůj vlastní názor. Ze sortimentu odpovědí získaných otevřenými otázkami jsem vybrala ty nejčetnější a sobě podobné. Jelikož respondenti na otevřené otázky odpovídali z většiny případů shodně, nebyl problém s jejich kategorizací. Pro grafické vypracování tabulek a grafů jsem zvolila programy Microsoft Word 2007 a Microsoft Excel.
6.4 Stanovené hypotézy Před začátkem výzkumu jsem si stanovila dvě hypotézy, které jsem pomocí výzkumného šetření chtěla potvrdit či zvrátit. Hypotéza č. 1 : V první hypotéze předpokládám, že osobní zkušenost s diskriminací na trhu práce bude mít menšina z mnou dotázaných respondentů. Pokud k ní dojde, stane se tak většinou při pracovním pohovoru a zdravotní stav bude její hlavní příčinou. 35
Hypotéza č. 2: Ve své druhé hypotéze předpokládám, že většina respondentů projeví svoji nespokojenost se současnou ochranou osob zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce.
36
7. VÝSLEDKY Otázka č. 1 - Jakého jste pohlaví? Tabulka č. 1 k otázce č. 1 n3=81
Počet odpovědí
%
Žena
44
54
Muž
37
46
Graf č. 1 k otázce č. 1
46% 54%
Žena Muž
Z celkového počtu dotázaných tvořilo výzkumný soubor 54 % žen (n=44) a 46 % mužů (n=37).
3
n = počet respondentů, kteří odpověděli na danou otázku
37
Otázka č. 2 - Máte v současnosti trvalé zaměstnání? Tabulka č. 2 k otázce č. 2 n=81
Počet odpovědí
%
Mám
74
91
Nemám, ale hledám
7
9
Nemám a nehledám
0
0
Graf č. 2 k otázce č. 2
0% 9% Mám Nemám, ale hledám nemám a nehledám
91%
Počet respondentů, kteří jsou v současnosti zaměstnání je 91 % (n=74). Práci nemá, ale aktivně hledá 9 % (n=7). Odpověď nemám a nehledám, nevyplnil žádný respondent.
38
Otázka č. 3 - Setkali jste se někdy při pracovním pohovoru s diskriminací nebo jejími náznaky? Tabulka č. 3 k otázce č. 3 n=81
Počet odpovědí
%
Ano
24
30
Ne
57
70
Graf č. 3 k otázce č. 3
30%
Ano 70%
Ne
Respondentů, kteří se s diskriminací ani jejími náznaky během pracovního pohovoru nikdy nesetkalo je 70 % (n=57). S diskriminací, a jejími náznaky se během pracovního rozhovoru setkalo 30 % (n=24) respondentů.
39
Otázka č. 4 – Pokud ano, z jakého důvodu? Tabulka č. 4 k otázce č. 4 n=36 Zdravotní stav Mateřství Pohlaví Údajná nevhodnost
Počet odpovědí 8 5 3 8
% 33 21 13 33
Graf č. 4 k otázce č. 4
33%
33% Zdravotní stav Mateřství
13%
Pohlaví
21%
Údajná nevhodnost
Počet respondentů, kteří uvedli, že důvodem jejich diskriminace při pracovním pohovoru byl jejich zdravotní stav, bylo 33 % (n=8). Stejný počet, tedy 33 % (n=8) odpovědělo, že důvodem byla jejich údajná nevhodnost pro výkon zaměstnání. 21 % (n=5) bylo diskriminováno z hlediska jejich mateřství a 13 % (n=3) respondentů kvůli pohlaví.
40
Otázka č. 5 – Setkali jste se někdy s diskriminací na pracovišti? Tabulka č. 5 k otázce č. 5 n=81
Počet odpovědí
%
Ano
13
16
Ne
68
84
Graf č. 5 k otázce č. 5
16%
Ano
84%
Ne
Respondentů, kteří se s diskriminací na pracovišti nesetkali, bylo 84% (n=68). Zkušenosti s ní, má 16 % (n=13) respondentů.
41
Otázka č. 6 – Pokud byste opravdu nutně potřebovali práci, nastoupili byste do zaměstnání i v tom případě, kdy by Vám při pracovním pohovoru byla naznačena diskriminace? Tabulka č. 6 k otázce č. 6 n=81
počet odpovědí
%
Ano
41
51
Ne
35
43
Záleželo by na okolnostech
5
6
Graf č. 6 k otázce č. 6
6% Ano 51%
43%
Ne Záleželo by na okolnostech
Dotázaných respondentů, jež by práci přijali i v tom případě, že by jim byla naznačena diskriminace, bylo 51 % (n=41). Pracovní nabídku by odmítlo 43 % (n=35) a 6 % (n=5) uvedlo, že by záleželo na okolnostech.
42
Otázka č. 7 - Pokud jste se s diskriminací setkali nebo byste se s ní setkali, kam jste to nahlásili nebo byste to ohlásili? Tabulka č. 7 k otázce č. 7 Počet odpovědí 50 13 10 7 1
n=81 Úřad práce Nevím Nadřízený Nikam MPSV
% 62 16 12 9 1
Graf č. 7 k otázce č. 7
12%
16% Nevím
9%
1%
Nikam MPSV Úřad práce
62%
Nadřízený
Respondentů, jež by jako místo, kam nahlásit diskriminaci zvolilo Úřad práce, bylo 62 % (n=50) respondentů. Kam by se v tomto případě obrátit, nevědělo 16 % (n=13). Diskriminaci by svému nadřízenému nebo vedení nahlásilo 12 % (n=10). Diskriminaci by neohlásilo 9 % (n=7) s vysvětlením, že by se nedovolali spravedlnosti a 1 % (n=1) by se obrátilo přímo na Ministerstvo práce a sociálních věcí.
43
Otázka č. 8 – Domníváte se, že zdravotně znevýhodněné osoby tvoří na trhu práce nejčastěji diskriminovanou skupinu? Tabulka č. 8 k otázce č. 8 n=81
Počet odpovědí
%
Ano
40
49
Ne
24
30
Nemohu posoudit
17
21
Graf č. 8 k otázce č. 8
21% 49% Ano Ne
30%
Nemohu posoudit
Z dotazovaných osob se 49 % (n=40) domnívá, že zdravotně znevýhodněné soby jsou na trhu práce nejčastěji diskriminovanou skupinou. Tento názor nesdílí 30 % (n=24) dotazovaných. Třetí možnost nemohu posoudit, zvolilo 21 % (n=17).
44
Otázka č. 9
- Myslíte si, že současná legislativní úprava ochrany zdravotně
znevýhodněných osob na trhu práce je dostatečná? Tabulka č. 9 k otázce č. 9 n=81
Počet odpovědí
%
Ano
20
25
Ne
51
63
Nemohu posoudit
10
12
Graf č. 9 k otázce č. 9
12%
25% Ano Ne
63%
Nemohu posoudit
Počet respondentů domnívajících se, že současná legislativní ochrana zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce není dostatečná, bylo 63 % (n=51). Názor, že ochrana ze strany státu je dostatečná, zastávalo 25 % (n=20). Situaci nedokázalo posoudit 12 % (n=10) respondentů.
45
Otázka č. 10 - Pokud podle vašeho názoru není legislativní úprava ochrany zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce dostatečná, jaké změny byste navrhli? Tabulka č. 10 k otázce č. 10 n=51
Počet odpovědí
%
Nevím
19
37
Zvýšení příspěvků pro zaměstnavatele
8
16
Zpřísnit postihy za zneužívání příspěvků
9
17
Zřízení více chráněných pracovních míst
7
14
Ochrana před propuštěním z důvodu diskriminace
3
6
Změna zákona
5
10
Graf č. 10 k otázce č. 10
Nevím 6%
10% 37%
14%
Zvýšení příspěvků pro zaměstnavatele Zpřísnit postihy za zneužívání příspěvků
17%
Zřízení více chráněných pracovních míst
16%
Ochrana před propištěním z důvodů diksriminace Změna zákona
Respondentů, kteří nevěděli, jaké změny pro zlepšení navrhnout bylo z celkového počtu dotázaných 37 % (n=19). Postihy za zneužívání příspěvků, které zaměstnavatelé získávají, by zpřísnilo 17 % (n=9). Zvýšení příspěvků pro zaměstnavatele na zaměstnávání zdravotně znevýhodněných osob navrhovalo 16 % (n=8). Větší počet chráněných pracovních míst navrhovalo 14 % (n=7). Respondentů, kteří by chtěli zajistit ochranu před propuštěním ze zaměstnání z důvodu diskriminace, bylo 6 % (n=3) a 10 % (n=5) by navrhlo celkovou změnu zákona v této oblasti. 46
Otázka č. 11
- Zlepšuje se podle Vašeho názoru situace zdravotně
znevýhodněných osob na trhu práce? Tabulka č. 11 k otázce č. 11 n=81
počet odpovědí
%
Ano, zlepšuje
28
35
Ne, nezlepšuje
39
48
Nemohu posoudit
14
17
Graf č. 11 k otázce č. 11
17%
35% Ano, zlepšuje Ne, nezlepšuje
48%
Nemohu posoudit
Respondentů, s názorem, že se situace zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce nezlepšuje, bylo 48 % (n=39). Zcela opačný názor označilo 35 % (n=28) respondentů. Odpověď nemohu posoudit, označilo 17 % (n=14) respondentů.
47
DISKUZE Na počátku výzkumného šetření jsem si stanovila dvě hypotézy, které jsem chtěla jeho prostřednictvím ověřit. První hypotéza byla zaměřena na diskriminaci zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce a četnost jejich osobních zkušeností s ní. Zabývala jsem se i tím, při jaké příležitosti k diskriminaci na trhu práce u zdravotně znevýhodněných osob dochází. Zda při pracovním pohovoru nebo na samotném pracovišti ze strany kolegů. Prostřednictvím otázek č. 3, 4, 5, 6 a 7 jsem chtěla dosáhnout výsledků z oblasti zkušeností s diskriminací. Z odpovědí dotazovaných v otázce č. 3 vypovídá, že nadpoloviční většina, tedy 70 % respondentů, se s diskriminací na trhu práce nesetkala. Osobní zkušenost s diskriminací má 30 % z dotazovaných respondentů. Otázka č. 4 byla zaměřena na ty zdravotně znevýhodněné osoby, jež se s diskriminací na trhu práce setkaly. Jejich počet byl 24 respondentů. Otázka byla otevřená, tudíž měli možnost napsat vlastní zkušenost. Z výzkumného šetření vyplynulo, že z těchto 24 osob bylo 33 % diskriminováno z důvodu jejich zdravotního stavu a stejný počet osob uvedl jako důvod údajnou nevhodnost pro zaměstnání. Diskriminace během pracovním pohovoru se prokázala četnější, nežli diskriminace na pracovišti. Respondentů, kteří byli diskriminováni během pracovního pohovoru, bylo 30 %. K diskriminaci na pracovišti došlo u 16 % respondentů. Pracovní pohovor se tedy ukázal jako situace, při níž k diskriminaci dochází nečastěji. Záměrně jsem zvolila otázku č. 6, která poukazuje na fakt, že zdravotně znevýhodněné osoby, pokud opravdu potřebují zaměstnání, jsou ochotny jej přijmout i v případě, že je jim během pracovního pohovoru naznačena diskriminace. Práci v tomto případě by bylo ochotno přijmout 51 % dotazovaných. Touto otázkou jsem chtěla upozornit na fakt, že práce je nepostradatelnou součástí lidského života a mnohdy je člověk schopen se kvůli ní vzdát svých priorit a zásad. Jelikož osoby se zdravotním postižením mají složitější na trhu práce najít své uplatnění, stávají se tak oběťmi diskriminačního chování ze strany zaměstnavatelů či kolegů.
48
Mým předpokladem bylo, že vlastní zkušenost s diskriminací či jejími náznaky bude mít menšina z mnou oslovených osob. Výsledky výzkumného šetření prokázaly, že s diskriminací se setkalo a zkušenost má pouze 24 z mnou oslovených 81 respondentů. Výzkumné šetření také prokázalo, že diskriminace nebo její náznaky se nejčastěji projevili již při pracovním pohovoru a jejich důvodem byl jejich zdravotní stav. Mnou stanovená hypotéza č. 1 byla tedy potvrzena. Pro potvrzení druhé hypotézy byly sestaveny otázky 2, 8, 9, 10 a 11. Tyto otázky se týkaly legislativní ochrany zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce a pohledu respondentů na současnou situaci. Otázkou č. 2 jsem chtěla zjistit, kolik z respondentů má v současné době trvalé zaměstnání, a tím dojít k závěru, zda ochrana osob se zdravotním postižením na trhu práce funguje správně. 91 % respondentů uvedlo, že v současnosti trvalé zaměstnání má. Pouze 9 % respondentů zaměstnání nemá, ale aktivně jej hledá. Z těchto výsledků tedy lze usoudit, že v tomto případě byla ochrana osob se zdravotním postižením na trhu práce dostatečná. V otázce č. 8 jsem se respondentů dotazovala, zda jsou dle jejich názoru osoby se zdravotním postižením nejčastěji diskriminovanou skupinou na trhu práce. Většina dotázaných osob, tedy 40 respondentů, tento názor zastává. V otázce č. 9 dotazovaní projevili svůj negativní postoj vůči ochraně zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce. Respondentů považujících ochranu zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce, bylo 63 %. Možnosti vlastních návrhů na zlepšení měli respondenti v otevřené otázce č. 10. Nejčastější odpovědí, byla odpověď nevím, která byla vybrána 37 % respondentů. Nejvyšší počet procent dále získala odpověď týkající se zvýšení příspěvků pro zaměstnavatele na osoby se zdravotním postižením a tím i jejich větší motivaci je zaměstnávat. V otázce č. 11 jsem se respondentů dotazovala, zda se situace zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce podle jejich názoru zlepšuje. Nespokojenost se současnou ochranou zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce projevilo 48 % dotazovaných. Podle 35 % se situace zlepšuje a 14 % ji nedokáže posoudit. Druhá hypotéza, předpokládající většinovou nespokojenost s ochranou zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce, byla potvrzena.
49
ZÁVĚR V této práci jsem chtěla přiblížit možnosti a způsoby ochrany osob zdravotně postižených na trhu práce. V teoretické části bakalářské práce jsem charakterizovala zdravotní postižení jeho specifik a dělení. Objasnila jsem význam práce pro osoby zdravotně postižené a přiblížila problematické téma, kterým je diskriminace zdravotně postižených osob na trhu práce. Stručně jsem uvedla možnosti zaměstnávání těchto osob a práva a povinnosti zaměstnavatelů v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V praktické části bakalářské práce jsem prostřednictvím výzkumného šetření zkoumala stanovené hypotézy. Výzkum jsem prováděla pomocí dotazníků a výsledky poté graficky zpracovala. Stanovila jsem si dvě hypotézy. V první hypotéze bylo mým předpokladem, že vlastní zkušenost s diskriminací na trhu práce bude mít menšina z mnou dotázaných respondentů. Pokud k ní dojde, stane se tak většinou při pracovním pohovoru a zdravotní stav bude její hlavní příčinou. Tato hypotéza byla výsledky výzkumného šetření potvrzena. Druhá hypotéza byla zaměřena na spokojenost zdravotně znevýhodněných osob s jejich současnou ochranou na trhu práce. Přepokládala jsem, že většina respondentů bude ochranu zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce hodnotit negativně. Po vypracování dat byla potvrzena i tato hypotéza. V této práci předkládám teoretické i praktické aktuální poznatky o ochraně zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce. Tyto údaje mohou sloužit osobám se zdravotním postižením, zaměstnavatelům těchto osob a osobám, které v rodině mají osobu se zdravotním postižením.
50
SOUHRN Bakalářská práce „Ochrana zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce“ je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou objasněny základní poznatky týkající se zaměstnávání zdravotně postižených osob. Jsou zde uvedena práva a povinnosti zaměstnavatelů. V praktické části jsou vyhodnoceny výsledky výzkumného šetření a hypotéz. Cílem práce je poskytnout informace o problematice ochrany osob zdravotně znevýhodněných na trhu práce a přiblížit možnosti jejich zapojení se do pracovní činnosti.
51
SUMMARY The bachelor thesis " The protection of handicapped persons in the labor market " is
divided into theoretical and practical part. Theoretical part explaining the basic
knowledge of employment of disabled persons. It covers the rights and obligations of employers. In practical part there are analyzed results of the research and hypotheses. The aim is to provide information about the people physically disadvantaged in the labor market and closer the possibility of their involvement in work.
52
REFERENČÍ SEZNAM
ČERMÁK, M. Projevy a formy diskriminace osob se zdravotním postižením. Praha: Národní rada osob se zdravotním postižením. 2012. 64 s. ISBN 978-80-87181-089.
ČIŽINSKÝ, P. Diskriminace – manuál pro pracovníky institucí. Praha: Poradna pro občanství/Občanská
lidská
práva,
2006.
96
s.
Dostupný
z
WWW:
http://www.poradna-prava.cz/folder05/diskriminace.pdfá
BRUTHASOVÁ, D., JEŘÁBKOVÁ, V. Možnosti řešení sociálních důsledků zdravotního postižení – synergické efekty a bílá místa současné právní úpravy. Praha: VÚPSV, 2012. 83 s. ISBN 978-80-74-103-2
GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 207 s. ISBN 80-85931-79-6.
CHRÁSKA, M.. Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu. Praha: Grada, 2007. 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4.
MATOUŠEK, O. et al. Sociální práce v praxi. Praha: Portál, 2005. 352 s. ISBN 807367-002-X
MICHALÍK, J. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Praha: Portál, 2011. 512 s. ISBN 978-80-7367-859-3.
NOVOSAD, L. Poradenství pro osoby se zdravotním a sociálním znevýhodněním: základy a předpoklady dobré poradenské praxe. Praha: Portál. 2009. 279 s., ISBN 978-80-7367-509-7.
NOVOSAD, L. Tělesné postižení jako fenomén i životní realita: diskursivní pohledy na tělo, tělesnost, pohyb, člověka a tělesné postižení. Praha: Portál. 2011 168 s., ISBN 978-80-7367-873-9.
NOVOSAD, L. Základy speciálního poradenství: struktura a formy poradenské pomoci lidem se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Praha: Portál. 2006. 159 s., ISBN 80-7367-174-3.
OPATŘILOVÁ, D., ZÁMEČNÍKOVÁ, D. Předprofesní a profesní příprava zdravotně postižených. Brno: Masarykova univerzita. 2011. 159 s. ISBN 978-2105536-0.
VITÁKOVÁ, P. Souhrnná metodika podporovaného zaměstnávání. 1. vyd., Praha: Rytmus, 2005, 127 s. ISBN 80-903598-0-9. 53
VOTAVA, J. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. Praha: Karolinum, 2003. 207 s., ISBN 80-246-078-5. Legislativa
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod. Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce. Internetové zdroje:
Výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007 [online] 2007 [cit. 2013-04-02]. Český statistický úřad. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08
Výsledky výběrového šetření zdravotně postižených osob za rok 2007 [online] 2007 [cit. 2013-04-02]. Český statistický úřad. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/410026C273/$File/330908j4.pdf
Invalidita a žádost o invalidní důchod. [online] 2012 [cit. 2013-04-02]. Česká správa sociálního zabezpečení. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/zivotni-situace/ozp/invalidita-a-zadost-oinvalidni-duchod.htm
Osoba zdravotně znevýhodněná [online] 2011 [cit. 2013-04-02]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z: http://www.portal.mpsv.cz/upcr/kp/hkk/kop/rychnov_nad_kneznou/informace/osob a_zdravotne_znevyhodnena.
Mezinárodní dokumenty.[online] 2013 [cit. 2013-04-02]. Helpnet. Dostupné z: http://www.helpnet.cz/dokumenty/mezinarodni-dokumenty
GRIMOVÁ, B. Dobromysl. Právo a lidé s postižením. [online] 2013 [cit.2013-0402]. Dostupné z: http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=481
Mezinárodní dokumenty. [online] 2010 [cit.2013-04-02]. Národní rada osob se zdravotním postižením ČR. Dostupné z: http://www.nrzp.cz/dokumenty-odkazy/mezinarodni-dokumenty.html
Mezinárodně právní standardy. [online] 2009 [cit.2013-04-02]. Poradna pro občanství, občanská a lidská práva. Dostupné z: http://www.lidskaprava.poradna-prava.cz/meznirodne-pravni-standardy332/zdravotni-postizeni.html
54
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotnímpostižením. [online] 2012 [cit. 2013-04-02]. Integrovaný portál MPSV. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/vyklady/plneni_povinneho_podilu_o
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v roce 2012. [online] 2012 [cit. 2013-04-02]. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/12639
PROKOPOVÁ, V. Integrovaný portál MPSV. Pracovní rehabilitace. [online] 2012 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/pha/pracovni_rehabilitace
Společensky účelná pracovní místa. Praceprozp. [online] 2011 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.praceprozp.cz/zamestnavani-ozp/vyuziti-nastroju-aktivni-politikyzamestnanosti/717-4-4-spolecensky-ucelna-pracovni-mista
55
.
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 : Dotazník užitý k výzkumnému šetření
Seznam tabulek Tabulka č. 1. .......................................................................................................... 32 Tabulka č. 2. .......................................................................................................... 33 Tabulka č. 3. .......................................................................................................... 34 Tabulka č. 4. .......................................................................................................... 35 Tabulka č. 5. .......................................................................................................... 36 Tabulka č. 6. .......................................................................................................... 37 Tabulka č. 7. .......................................................................................................... 38 Tabulka č. 8. .......................................................................................................... 39 Tabulka č. 9. .......................................................................................................... 40 Tabulka č. 10. ........................................................................................................ 41 Tabulka č. 11. ........................................................................................................ 42
56
Seznam grafů Graf č. 1. ............................................................................................................... 32 Graf č. 2. ............................................................................................................... 33 Graf č. 3. ............................................................................................................... 34 Graf č. 4. ............................................................................................................... 35 Graf č. 5. ............................................................................................................... 36 Graf č. 6. ............................................................................................................... 37 Graf č. 7. ............................................................................................................... 38 Graf č. 8. ............................................................................................................... 39 Graf č. 9. ............................................................................................................... 40 Graf č. 10. ............................................................................................................. 41 Graf č. 11. ............................................................................................................. 42
57
PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č. 1: DOTAZNÍK Ochrana zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce Dobrý den. Jsem studentkou Univerzity Palackého v Olomouci a provádím výzkum na téma Ochrana zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce. Prosím o vyplnění dotazníku, který Vám nezabere více, než 5 minut vašeho času. Vaše odpovědi jsou zcela anonymní a budou zpracovány v mé bakalářské práci. Děkuji mnohokrát za vyplnění.
Otázka č. 1 - Jakého jste pohlaví?
o žena o muž
Otázka č. 2 - Máte v současnosti trvalé zaměstnání? o Ano mám o Nemám, ale hledám o Nemám a nehledám
Otázka č. 3 - Setkali jste se někdy při pracovním pohovoru s diskriminací nebo jejími náznaky? o Ano, setkal o Ne, nesetkal
58
Otázka č. 4 – Pokud ano, z jakého důvodu?
Otázka č. 5 – Setkali jste se někdy s diskriminací na pracovišti ze strany personálu? o Ano, setkal o Ne, nesetkal Otázka č. 6 – Pokud byste opravdu nutně potřebovali práci, nastoupili byste do zaměstnání i v tom případě, kdy by Vám při pracovním pohovoru byla naznačena diskriminace? o Ano, pokud práci potřebuji o Ne, nenastoupil/a o Jiná odpověď………………………………………………………………………...
Otázka č. 7 - Pokud jste se s diskriminací setkali nebo byste se s ní setkali, kam jste to nahlásili nebo byste to ohlásili?
59
Otázka č. 8 – Domníváte se, že zdravotně znevýhodněné osoby tvoří na trhu práce nejčastěji diskriminovanou skupinu? o Ano o Ne o Nemohu posoudit
Otázka č. 9 - Myslíte si, že současná legislativní úprava ochrany zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce je dostatečná? o Ano o Ne o Nemohu posoudit
Otázka č. 10
- Pokud podle vašeho názoru není legislativní úprava ochrany
zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce dostatečná, jaké změny byste navrhli?
Otázka č. 11
- Zlepšuje se podle Vašeho názoru situace zdravotně
znevýhodněných osob na trhu práce? o Ano, zlepšuje o Ne, nezlepšuje o Nemohu posoudit
60
ANOTACE Jméno a příjmení:
Kristýna Galková
Katedra:
Katedra antropologie a zdravovědy
Vedoucí práce:
Mgr. Miroslava Jirásková
Rok obhajoby:
2013
Název práce:
Ochrana zdravotně znevýhodněných osob na trhu práce
Název práce v angličtině:
The protection of handicapped persons in the labor market
Anotace práce:
Bakalářská práce je zaměřena na ochranu osob zdravotně znevýhodněných na trhu práce. Teoretická část se věnuje problematice zaměstnávání zdravotně postižených osob a možnostem jejich uplatnění na trhu práce. Praktická část práce zahrnuje výzkumné šetření, které
bylo
realizováno
na
osobách
zdravotně
postižených. Obsahem je zjištění správnosti hypotéz. Klíčová slova:
Zdravotně postižená osoba, ochrana, zaměstnání, právo, ptrh práce, povinnost, diskriminace, výzkum
Anotace v angličtině:
The bachelor thesis fosuses on the protection of handicapped people in the labor market. Theoretical part is aimed at the employment problems of handicapped people and their possibilities in the labor market. The practical part includes research that was realized on handicapped persons. The content of this part is to determine the accuracy of set hypotheses.
Klíčová slova v angličtině:
Handicapped person,
protection, employment, law,
labor market, duty, discrimination, research
61
Přílohy vázané v práci:
Příloha č. 1: Dotazník
Rozsah práce:
52 s.
Jazyk práce:
Čeština
62