´ UNIVERZITA PALACKEHO V OLOMOUCI Pˇr´ırodovˇedeck´a fakulta Katedra fyzik´aln´ı chemie
MARKETING ´ mal, Jana Bellova ´ Jaroslav Zla Uˇcebn´ı texty pro distanˇcn´ı studium
Olomouc, 2013
Obsah 1 Podstata marketingu 1.1 Historick´ y v´ yvoj podnikatelsk´ ych koncepc´ı . . . . . . . . . . . 1.2 Podstata a v´ yznam marketingov´eho pˇr´ıstupu pˇri ˇr´ızen´ı firmy 2 Segmentace trhu 2.1 Pˇr´ıstupy k trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Segmentace trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Marketingov´ y algoritmus 4 Marketingov´ a filozofie 5 Marketingov´ a anal´ yza 5.1 Marketingov´e prostˇred´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Anal´ yza spotˇrebitelsk´eho trhu a jeho chov´an´ı . . . . . . . . . 5.3 Anal´ yza trhu organizac´ı a chov´an´ı organizace . . . . . . . . . 5.4 Anal´ yza konkurence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Metody marketingov´ eho v´ yzkumu 6.1 Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Metody marketingov´eho v´ yzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . 7 Marketingov´ a strategie 7.1 Strategie marketingov´e nab´ıdky – marketingov´ y mix . . . . . 7.2 V´ yvoj, testov´ an´ı a zav´ adˇen´ı nov´ ych v´ yrobk˚ u. . . . . . . . . . ˇ 7.3 Zivotn´ ı cyklus v´ yrobku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ ızen´ı v´ 7.4 R´ yrobkov´ ych ˇrad, obal v´ yrobku . . . . . . . . . . . . . 7.5 Cena . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.6 Promotion (podpora prodeje) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.7 Placement (distribuce) a people (lidsk´ y faktor) . . . . . . . . 8 Pl´ anov´ an´ı 8.1 Proces marketingov´eho pl´anov´an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 N´ astroje marketingov´eho pl´anov´an´ı . . . . . . . . . . . . . . . 9 Zav´ adˇ en´ı a organizace marketingov´ eho ˇ r´ızen´ı ve firmˇ e 9.1 Zav´ adˇen´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı ve firmˇe . . . . . . . . . . . . 9.2 Typy marketingov´e organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Hodnocen´ı a kontrola marketingov´ eho ˇ r´ızen´ı 11 Z´ avˇ er Pˇ r´ıloha Pouˇ zit´ a a doporuˇ cen´ a literatura Kl´ıˇ c: Spr´ avn´ e odpovˇ edi k autotest˚ um Seznam cviˇ cen´ı Seznam symbol˚ u
iii
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
1 2 6 11 11 13 19 25 35 35 58 81 89 97 97 106 119 121 133 139 150 165 176 187 197 198 200 211 213 216 223 231 231 243 245 255 265 269
´ Uvod V´ aˇzen´ y ˇcten´ aˇri, dost´av´ate k dispozici studijn´ı pom˚ ucku, kter´a je urˇcena k e-learningov´emu studiu pˇredmˇetu Marketing. Marketing patˇr´ı mezi z´akladn´ı pˇredmˇety studia ekonomick´ ych obor˚ u, publikace je proto dosti obs´ahl´a, pˇresto neobsahuje vyˇcerp´avaj´ıc´ı obsah dan´e discipliny. Proto je tˇreba pˇri hlubˇs´ım studiu pouˇz´ıvat i doporuˇcenou literaturu, tato publikace poskytuje jen z´ akladn´ı a obecn´ y pˇrehled. Je ps´ana ponˇekud odliˇsn´ ym zp˚ usobem neˇz jsou klasick´e uˇcebnice, je urˇcena pro moˇznosti samostudia. K tomu nˇekolik organizaˇcn´ıch pokyn˚ u: • Kaˇzd´a lekce m´a hned v u ´vodu stanovenou MOTIVACI K LEKCI. Pˇri ukonˇcen´ı studia kaˇzd´e lekce se k n´ı vˇzdy vrat’te a ovˇeˇrte si, zda jste obsah jednotliv´ ych c´ıl˚ u lekce zn´ate. ´ Sv´e znalosti si ovˇeˇrte tak´e pomoc´ı KONTROLN´ICH OTAZEK, kter´e jsou uvedeny vˇzdy na z´ avˇer kaˇzd´e lekce. ´ K TEXTU, je jich celkem 23. V nich jsou ukl´ad´any • Lekce obsahuj´ı tzv. UKOLY d´ılˇc´ı nebo doplˇ nuj´ıc´ı ot´azky, pokyny, u ´koly souvisej´ıc´ı s pr´avˇe prostudovan´ ym textem. Studujte proto systematicky, po prostudov´an´ı urˇcit´e ˇca´sti vypracujte u ´kol. Pokuste se o to nejprve sami. Pokud si nebudete vˇedˇet rady nebo pokud si nebudete jisti, ovˇeˇrte ˇ si Vaˇse ˇreˇsen´ı pomoc´ı KL´ICE. Ten je uveden v sam´em z´avˇeru publikace. Vlastn´ı poznatky a n´apady si zapisujte pˇr´ımo do publikace a rovnˇeˇz vyplˇ nujte voln´e ˇr´adky u ´kol˚ u nejprve vlastn´ı formulac´ı, teprve pozdˇeji popˇr´ıpadˇe z Kl´ıˇce. ˇ ´IKLADY. Ty jsou vesmˇes nejprve jako uk´ • Nˇekter´e lekce obsahuj´ı PR azka autory uvedeny nebo vypoˇc´ıt´any, pokuste se aspoˇ n obˇcas vymyslet podobn´ y pˇr´ıklad z Vaˇs´ı praxe, ten pak uved’te do voln´ ych ˇr´adk˚ u publikace. ˇ ´I. Cviˇcen´ı vypracujte na voln´ • Nˇekter´e lekce obsahuj´ı CVICEN y list a pˇripravte si jej pro zkouˇsku. Je to souˇca´st v´ yuky, je jich celkem 24. Cviˇcen´ım z´ısk´ av´ate hlubˇs´ı znalosti i praktick´e dovednosti. Cviˇcen´ı si ponechte, nezas´ıl´ate je tutorovi. ˇ ´I UKOLY. ´ • Nˇekter´e lekce obsahuj´ı KORESPONDENCN Tˇechto ˇc´ıslovan´ ych u ´ kol˚ u je celkem 23, jsou povinn´e, pˇredejte nebo je zaˇslete tutorovi. Tutor je pˇrekontroluje a pouze v pˇr´ıpadˇe chyb ˇci nedostatk˚ u V´am tuto skuteˇcnost ozn´am´ı s n´avodem na zp˚ usob opravy. ˇ AST ´ ´ • C PRO ZAJEMCE obsahuje pokyny pro ty ˇcten´aˇre, kteˇr´ı se chtˇej´ı v´ıce sezn´ amit s danou problematikou. Jedn´a se tedy vesmˇes o poukazy na odbornou literaturu nebo z´ akony. Nejedn´ a se tedy o povinnou ˇcetbu k tomuto kurzu. • PR˚ UVODCE STUDIEM obsahuje pozn´amky autor˚ u k pr˚ ubˇehu ˇcten´ı a pr´ace s t´ımto textem. Bude V´ as prov´ azet pˇri studiu, je to sp´ıˇse pom˚ ucka pro dalˇs´ı studium. Na z´ avˇer struˇcn´e pˇra´n´ı autor˚ u, aby V´am tyto studijn´ı materi´aly umoˇznily z´akladn´ı orientaci ve svˇetˇe marketingu a pˇrinesly V´am uˇzitek i pro snazˇs´ı studium dalˇs´ıch ekonomick´ ych pˇredmˇet˚ u.
Autoˇri
iv
Kapitola 1
Podstata marketingu Popis lekce: Lekce pˇrin´aˇs´ı pˇrehled a struˇcnou charakteristiku dosavadn´ıch podnikatelsk´ ych koncepc´ı. Marketingov´a koncepce podnik´an´ı je nosnou koncepc´ı celosvˇetov´eho dosahu s maxim´aln´ım rozvojem po 2. svˇetov´e v´ alce. Ke konci minul´eho stolet´ı se pˇrevaˇzuj´ıc´ı koncepc´ı vyspˇel´ ych zem´ı stala koncepce oznaˇcovan´ a jako soci´alnˇe marketingov´ a koncepce. V z´ avˇeru lekce jsou uvedeny podstatn´e znaky a v´ yznam marketingov´eho ˇr´ızen´ı pro ˇr´ızen´ı podnik˚ u v souˇcasn´em trˇzn´ım prostˇred´ı. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 1.1 1.2
Historick´ y v´ yvoj podnikatelsk´ ych koncepc´ı Podstata a v´ yznam marketingov´eho pˇr´ıstupu pˇri ˇr´ızen´ı firmy
´ Uvodn´ ı lekce pro definici marketingu a jeho historick´ y v´ yvoj. D´ elka lekce: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: V´ yrobn´ı koncepce podnik´an´ı, v´ yrobkov´a koncepce, prodejn´ı koncepce, marketingov´a koncepce, soci´ alnˇe marketingov´a koncepce, hromadn´a a p´ asov´ a v´ yroba, Henry Ford a Tom´aˇs Bat’a, znaˇckov´e zboˇz´ı, n´aˇs z´ akazn´ık – n´ aˇs p´ an, segmentace trhu, etick´e, soci´ aln´ı a kulturn´ı myˇslen´ı. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • vyjmenovat struˇcnˇe popsat dosavadn´ı podnikatelsk´e koncepce, • struˇcnˇe definovat co je to marketing, • objasnit jeho v´ yznam pˇri ˇr´ızen´ı podniku.
1
2
1.1 Historick´ y v´ yvoj podnikatelsk´ ych koncepc´ı
Pojem marketing“ nen´ı v souˇcasn´e dobˇe pro podnikaj´ıc´ı subjekty ani pro studuj´ıc´ı niˇc´ım ” nov´ ym. Nˇekdy se sp´ıˇse zd´a, ˇze jde o u ´ plnou inflaci tohoto pojmu, ˇze bez marketingu nen´ı moˇzn´e v˚ ubec nic dˇelat, podnikat, poskytovat sluˇzby, ba dokonce ani uˇcit, nebot’ zn´ame i pojmy marketing ˇskolstv´ı“, zdravotnictv´ı, kultury atd. ” V ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u se vˇsak v praxi o ˇz´adn´ y marketing vlastnˇe v˚ ubec nejedn´ a, dosavadn´ı ˇcinnost organizace je pouze pˇrikryta m´odn´ım a rozˇs´ıˇren´ ym oznaˇcen´ım, zamˇestnanci nos´ı vizitky s oznaˇcen´ım napˇr´ıklad typu marketing manager“, ale pˇresto tato organizace se ” marketingovˇe nechov´a, nevykazuje podstatn´e rysy marketingovˇe orientovan´e organizace a kromˇe vnˇejˇs´ıch projev˚ u a oznaˇcen´ı pˇri podrobnˇejˇs´ı anal´ yze nenalezneme jiˇz nic, co by n´as opravˇ novalo takto organizaci oznaˇcit. Z tohoto d˚ uvodu se v n´asleduj´ıc´ıch textech podrobnˇeji sezn´ am´ıme s hlavn´ımi znaky marketingovˇe orientovan´e firmy, (nebot’ marketing m´a sv˚ uj p˚ uvod pr´avˇe v oblasti podnikov´e kultury a podnikov´e organizace) a pod´ıv´ame se na z´ akladn´ı principy chov´ an´ı takto orientovan´e firmy v souˇcasn´em svˇetˇe. Nejprve vˇsak mus´ıme samotn´ y pojem marketingu zaˇradit do urˇcit´eho historick´eho kontextu. Historick´ y v´ yvoj podnikatelsk´ ych koncepc´ı Pojem marketing“ se objevuje v ekonomick´em myˇslen´ı a chov´an´ı aˇz po druh´e svˇetov´e ” v´alce, i kdyˇz nˇekter´e jeho prvky a znaky m˚ uˇzeme objevit i v pˇredch´ azej´ıc´ıch zp˚ usobech podnikatelsk´ ych koncepc´ı. Jiˇz s´am n´azev naznaˇcuje, ˇze tento zp˚ usob celkov´eho chov´an´ı podnikatel˚ u a podnik˚ u, vytv´aˇren´ı specifick´e podnikov´e kultury a organizace, je spjat s trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ım, s otev´ır´ an´ım se svˇetu, vznikem svˇetov´e ekonomiky a glob´ aln´ıch trh˚ u. Tato podnikatelsk´ a koncepce m´ a vˇsak sv´e historick´e pˇredch˚ udce a sv˚ uj logick´ y v´ yvoj.
1.1 Koncepce
V´ yrobn´ı koncepce
Historick´ y v´ yvoj podnikatelsk´ ych koncepc´ı
Pojem marketing“ se objevuje v ekonomick´em myˇslen´ı a chov´an´ı aˇz po druh´e svˇetov´e ” v´alce, i kdyˇz nˇekter´e jeho prvky a znaky m˚ uˇzeme objevit i v pˇredch´ azej´ıc´ıch zp˚ usobech podnikatelsk´ ych koncepc´ı. Jiˇz s´am n´azev naznaˇcuje, ˇze tento zp˚ usob celkov´eho chov´an´ı podnikatel˚ u a podnik˚ u, vytv´aˇren´ı specifick´e podnikov´e kultury a organizace, je spjat s trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ım, s otev´ır´ an´ım se svˇetu, vznikem svˇetov´e ekonomiky a glob´ aln´ıch trh˚ u. Tato podnikatelsk´ a koncepce m´ a vˇsak sv´e historick´e pˇredch˚ udce a sv˚ uj logick´ y v´ yvoj. a) V´ yrobn´ı koncepce Jiˇz v´ yrobn´ı koncepce je reakc´ı podnikatel˚ u na zmˇenu velikosti trh˚ u, rozˇsiˇrov´ an´ı okruhu z´akazn´ık˚ u a nov´ y zp˚ usob organizace pr´ace. Prakticky cel´ y stˇredovˇek je charakteristick´ y u ´ zk´ ym okruhem lok´aln´ıch trh˚ u, mal´ ym poˇctem v´ yrobk˚ u od jednoho ˇremesln´ıka, jednoduchou organizac´ı pr´ace i mal´ ym objemem v´ ymˇeny zboˇz´ı. Pr˚ umyslov´a revoluce vˇsak radik´alnˇe mˇen´ı nejen organizaci trh˚ u a jejich velikost, ale i objemy v´ yroby, v´ yrobn´ı sortimenty v d˚ usledku technick´ ych objev˚ u a vyn´alez˚ u, pˇrin´aˇs´ı podstatn´e zmˇeny v organizaci pr´ace, organizaci v´ yroby i zmˇeny vlastnick´ ych vztah˚ u a ˇr´ıd´ıc´ıch struktur. Technick´ y pokrok znamen´a nutnost neust´al´ ych inovac´ı, vznik´a mnohem vˇetˇs´ı soutˇeˇzivost, rozˇsiˇruje se nejen okruh z´akazn´ık˚ u, ale i okruh konkurence, vznikaj´ı nov´e trhy, rozv´ıj´ı se intenz´ıvn´ı v´ ymˇena zboˇz´ı, vznik´a rozs´ahl´ y mezin´arodn´ı obchod. Pro z´ısk´av´an´ı nov´ ych z´akazn´ık˚ u a nov´ ych trh˚ u je d˚ uleˇzit´e vyr´ abˇet st´ale se zvyˇsuj´ıc´ı objemy v´ yrobk˚ u s niˇzˇs´ımi cenami neˇz m´a konkurence, nebot’ nov´e trhy jsou charakteristick´e pomˇernˇe tvrd´ ym konkurenˇcn´ım bojem mezi mnoha v´ yrobci jednoho a t´ehoˇz zboˇz´ı. Doch´az´ı k postupn´emu ekonomick´emu procesu f´ uzov´an´ı, respektive pohlcov´an´ı mal´ ych a stˇredn´ıch v´ yrobc˚ u do vˇetˇs´ıch celk˚ u a vzniku velk´ ych tov´aren s nov´ ym technick´ ym vybaven´ım umoˇzn ˇuj´ıc´ım u ´ˇcinnou reakci na ostr´ y konkurenˇcn´ı boj. Proto pozornost majitel˚ u a manaˇzer˚ u je zamˇeˇrena pˇredevˇs´ım dovnitˇr podniku, na organizaci
Kapitola 1. Podstata marketingu
3
v´yroby a novou organizaci pr´ ace. Vznik´ a pojem hromadn´ a v´ yroba“, kter´a je spjata Hromadn´a ” se zav´adˇen´ım p´ asov´e v´ yroby a u ´zkou specializac´ı pracovn´ık˚ u. Souˇcasnˇe s technick´ ym (p´asov´a) pokrokem vznik´ a i potˇreba nov´ ych zp˚ usob˚ u koordinace ˇcinnost´ı mnohem vˇetˇs´ıch pra- v´yroba covn´ıch kolektiv˚ u, objevuj´ı se nov´e metody ˇr´ızen´ı, vznik´a pojem management“, kter´ y ” je v prv´e f´ azi zamˇeˇren pˇredevˇs´ım na ˇreˇsen´ı technick´ ych vazeb, hled´ an´ı optim´ aln´ıch sled˚ u operac´ı, sniˇzov´ an´ı prostoj˚ u, propoˇcty kapacit a norem. Z ekonomick´eho hlediska u ´ st´ı poˇzadavek racionalizace do neust´al´eho sniˇzov´ an´ı n´ aklad˚ u, nebot’ v´ yˇse n´aklad˚ u ovlivˇ nuje v´ yˇsi ceny a cena se st´av´a z´akladn´ım prostˇredkem konkurenˇcn´ıho boje pˇri potˇrebˇe rozˇsiˇrov´ an´ı dosavadn´ıch trh˚ u a z´ısk´av´an´ı nov´ ych. Tyto procesy, kter´e maj´ı sv˚ uj p˚ uvod jiˇz v anglick´e pr˚ umyslov´e revoluci, eskalovaly pˇredevˇs´ım ve Spojen´ ych st´ atech americk´ ych v druh´e polovinˇe 19. stolet´ı, kter´e je v˚ ubec oznaˇcov´ ano jako stolet´ı vˇedy a techniky. Pˇredevˇs´ım ameriˇct´ı vˇedci a technici se zaslouˇzili o nov´e zp˚ usoby organizace v´ yroby, zvyˇsov´an´ı produktivity a intenzity pr´ ace i technick´ y pokrok v oblasti v´ yroby. Tyto proudy pokraˇcovaly zv´ yˇsen´ ym efektem i na poˇca´tku 20.stolet´ı, kdy naˇsly odpov´ıdaj´ıc´ı odezvu i v Evropˇe a tak´e v tehdejˇs´ım ˇ Rakousko-Uhersku a n´ aslednˇe pak Ceskoslovensku. Pˇ r´ıklad: Typick´ ym pˇredstavitelem t´eto podnikatelsk´e koncepce zamˇeˇren´e na technick´e Henry uspoˇr´ad´an´ı v´ yroby, zav´adˇen´ı p´ asov´e v´ yroby, zvyˇsov´an´ı objemu v´ yroby a produk- Ford tivity pr´ace, byl v USA v´ yrobce automobil˚ u Henry Ford. Uved’te ve Vaˇsem pˇr´ıkladu ˇ v´ yraznou osobnost t´eto podnikatelsk´e koncepce v Ceskoslovensku dvac´at´ ych a tˇric´at´ ych let 20. stolet´ı. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. Tato podnikatelsk´ a koncepce pˇrispˇela sv´ ymi technick´ ymi prvky, racionalizac´ı pr´ ace, zav´adˇen´ım norem, podrobn´ ym sledov´an´ım v´ ykon˚ u i n´aklad˚ u, organizaˇcn´ımi opatˇren´ımi a dalˇs´ımi jevy spjat´ ymi s hromadnou v´ yrobou, vˇcetnˇe racionalizace prodeje a zav´adˇen´ım klasick´ ych distribuˇcn´ıch cest, ke znaˇcn´emu rozvoji popt´avky i nab´ıdky, ˇ nebot’ urˇcitou l´ac´ı v´ yrobk˚ u se zboˇz´ı dost´avalo do znaˇcn´eho okruhu z´akazn´ık˚ u. Rada technick´ ych a organizaˇcn´ıch prvk˚ u t´eto koncepce je i dnes povinnou v´ ybavou manaˇzer˚ u pˇri ˇr´ızen´ı vysoce sofistikovan´ ych podnik˚ u. b) V´ yrobkov´ a koncepce Pˇredch´azej´ıc´ı v´ yrobn´ı koncepce trvala v Evropˇe pomˇernˇe dlouho, d´a se ˇr´ıci, ˇze zhruba do zaˇca´tku druh´e svˇetov´e v´alky. Avˇsak jiˇz v pˇredv´ aleˇcn´em obdob´ı se zaˇc´ın´ a prosazovat, (a moˇzno ˇr´ıci, ˇze i jako reakce na urˇcitou unifikaci v´ yrobk˚ u), druh´a v´ yvojov´a koncepce podnik´ an´ı, a to koncepce naz´ yvan´a v´ yrobkov´ a. Pozornost producent˚ u se nyn´ı zamˇeˇruje sp´ıˇse na v´ yrobky samotn´e, jejich diverzifikaci (a t´ım i r˚ uznou cenovou hladinu), jejich kvalitu a jejich specifiˇcnost. Zat´ımco napˇr´ıklad pˇredch´ azej´ıc´ı koncepce produkovala obrovsk´e mnoˇzstv´ı unifikovan´ ych a univerz´aln´ıch v´ yrobk˚ u stejn´e kvality, zaˇc´ın´a b´ yt poˇzadovan´ ym trendem sp´ıˇse v´ yroba takov´ ych produkt˚ u, kter´e jejich majitele ˇci nositele v´ yraznˇe spoleˇcensky diferencuj´ı, objevuje se pojem znaˇckov´e zboˇz´ı“, n´ızk´a ” cena pˇrest´av´a b´ yt n´akupn´ım impulsem pro vˇsechny vrstvy obyvatelstva, objevuj´ı se v´ yrobky specifick´e, ojedinˇel´e a v´ yjimeˇcn´e, samozˇrejmˇe za vysokou cenu, kter´a se st´av´ a ot´azkou prestiˇze a originality jejich nositele. Samozˇrejmˇe, ˇze prvky i t´eto podnikatelsk´e koncepce jsou dnes stabiln´ımi prvky v´ yrobn´ı a obchodn´ı strategie mnoha podnik˚ u na cel´em svˇetˇe. Je to koncepce v´ yraznˇe zamˇeˇren´ a na vysokou kvalitu a originalitu v´ yrobk˚ u, s ˇc´ımˇz je spojena i jejich odpov´ıdaj´ıc´ı cena a nepˇr´ıliˇs velk´ y ˇci masov´ y objem produkce.
V´ yrobkov´ a koncepce
Znaˇckov´e zboˇz´ı
4
1.1 Historick´ y v´ yvoj podnikatelsk´ ych koncepc´ı Pˇ r´ıklad: Ve Velk´e Brit´anii st´ale trv´ a v´ yroba vysoce origin´aln´ıho a zcela specifick´eho osobn´ıho vozu znaˇcky Bentley, jehoˇz mal´ y objem v´ yroby a neobyˇcejnˇe vysok´a cena pˇredznamen´ av´ a velmi u ´zk´ y okruh potenci´aln´ıch z´akazn´ık˚ u. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
Prodejn´ı koncepce
Obchodn´ı cestuj´ıc´ı
Marketingov´ a koncepce
. .................................................................................. . .................................................................................. c) Prodejn´ı koncepce Masov´ a produkce v´ yrobk˚ u vypl´ yvaj´ıc´ı z koncepce v´ yrobn´ı, ale i produkce specifick´ ych v´ yrobk˚ u koncepce v´ yrobkov´e, znamenala n´aslednˇe nutnost zajistit, aby se tyto v´ yrobky dost´avaly optim´aln´ı cestou k potenci´aln´ım z´akazn´ık˚ um, a pˇredevˇs´ım, aby o nich tento z´akazn´ık vˇedˇel, byl o nich podrobnˇeji informov´an, znal jejich kvality i d˚ uvody, proˇc si je m´a opatˇrit, byl dobˇre informov´an o jejich kvalit´ach, zp˚ usobech jejich pouˇzit´ı, technick´ ych parametrech i moˇznostech, kter´e mu v´ yrobky poskytnou k naplnˇen´ı jeho potˇreb. V n´ avaznosti na obˇe pˇredch´azej´ıc´ı koncepce se tak hlavn´ı pozornost podnikatel˚ u zamˇeˇruje z oblasti v´ yroby d´al smˇerem k z´akazn´ık˚ um, tj. do oblasti prodeje. Zaˇc´ınaj´ı se objevovat nov´e prodejn´ı metody, objevuj´ı se nov´e formy prodeje, vznikaj´ı nov´e kategorie podnikov´ ych zamˇestnanc˚ u typu obchodn´ı cestuj´ıc´ı“, obchodn´ı ” ” zprostˇredkovatel“, vznikaj´ı katalogy zboˇz´ı a sluˇzeb, objevuj´ı se nov´e formy reklamy a propagace, rozv´ıj´ı se osobn´ı prodej, zkracuj´ı se distribuˇcn´ı cesty ˇci vznikaj´ı nov´e formy komunikace se z´akazn´ıky. Cel´a tato koncepce m´ a za u ´ˇcel prodat co nejv´ıce vyroben´eho zboˇz´ı, zajistit, aby sklady v´ yrobk˚ u se brzy vyprazdˇ novaly a z´akazn´ıci kupovaly v´ yrobky pr´ avˇe naˇs´ı formy. C´ılem a smyslem t´eto koncepce je tedy prodej toho, co bylo vyrobeno, nikoliv opaˇcnˇe, tj. vyr´ abˇet pr´avˇe to, co by mˇelo b´ yt prod´ ano a co si z´ akazn´ık pˇreje. Naopak z´akazn´ık se mus´ı prodejci pˇresvˇedˇcovat, aby si koupil to co je, a samozˇrejmˇe je k tomu nutn´e ho i umˇet pˇresvˇedˇcit, umˇet s n´ım komunikovat, nab´ızet, vychvalovat atd. Pˇ r´ıklad: V kr´asn´em p´ısemnictv´ı, v ˇcesk´e literatuˇre nalezneme u ˇrady autor˚ u mnoh´e pˇr´ıklady umˇen´ı prodejc˚ u r˚ uzn´eho zboˇz´ı, pˇredevˇs´ım zm´ınˇen´e kategorie obchodn´ıch cestuj´ıc´ıch ˇci podomn´ıch obchodn´ık˚ u. Lze pouk´azat na knihy Bohumila Hrabala, Oty Pavla ˇci Jaroslava Haˇska. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. Druh´ a svˇetov´ a v´alka pˇrinesla nejen obrovsk´e utrpen´ı milion˚ um lid´ı, ale poznamenala i ekonomiky mnoha st´at˚ u svˇeta. V ˇradˇe obor˚ u byl nutn´ y urˇcit´ y dirigismus, st´atn´ı regulace a zv´ yˇsen´a kontrola, nebot’ ekonomiky mnoha st´at˚ u musely v prv´e ˇradˇe plnit u ´ koly vypl´ yvaj´ıc´ı z veden´ı v´alky. Bezprostˇrednˇe po skonˇcen´ı t´eto v´ alky a nov´em rozdˇelen´ı svˇeta se zaˇc´ın´a postupnˇe v z´apadn´ıch zem´ıch, a to opˇet nejprve v USA, pozdˇeji ve vˇsech zem´ıch z´ apadn´ı Evropy a vˇsech st´atech svobodn´eho svˇeta, prosazovat nov´ a koncepce podnik´ an´ı, koncepce marketingov´a. d) Marketingov´ a koncepce Marketingov´e myˇslen´ı podnikatel˚ u vych´ az´ı ze zcela jin´ ych princip˚ u, neˇz tomu bylo v koncepci prodejn´ı. Smyslem prodeje nen´ı uplatnˇen´ı v´ ysledk˚ u v´ yroby, ale pozornost je upjata aˇz k tomu posledn´ımu ˇcl´anku cel´eho podnikatelsk´eho procesu, tedy ke spotˇrebiteli. Jeho potˇreby jsou stanoveny za z´aklad veˇsker´ ych ekonomick´ ych aktivit,
Kapitola 1. Podstata marketingu
5
k uspokojen´ı potˇreb z´akazn´ık˚ u je orientov´ ana v´ yroba i prodej. Jakoby pˇri t´eto koncepci se vych´azelo od zadu, od fin´aln´ıho uˇzitku vˇec´ı a sluˇzeb a tomu c´ıli se pak postupnˇe dopˇredu pˇrizp˚ usobuj´ı veˇsker´e ekonomick´e aktivity. D´a se ˇr´ıci, ˇze jedn´ım z vˇerozvˇest˚ u t´eto koncepce byl v naˇsich zem´ıch jiˇz Tom´aˇs Bat’a, kter´ y razil zn´amou z´ asadu n´ aˇs ” z´akazn´ık, n´ aˇs p´ an“. Koncepce a organizace prodeje i v´ yroby a vˇsech atribut˚ u podnik´an´ı vych´az´ı ze zjiˇstˇen´ı situace na trhu, ze zjiˇst’ov´an´ı a vyhodnocov´an´ı potˇreb odbˇeratel˚ u, pˇrizp˚ usobov´an´ı v´ yroby i prodejn´ıch metod pˇra´n´ım z´akazn´ık˚ u a pruˇzn´a reakce na tvary, obsah, distribuci, ceny a dalˇs´ı faktory v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. Vznik´ a prov´azanost mezi v´ yrobci, prodejci a z´akazn´ıky, vznik´a entita vˇern´ ych z´ akazn´ık˚ u ke znaˇcce, k v´ yrobk˚ um, v´ yrobci se snaˇz´ı st´avaj´ıc´ı z´akazn´ıky udrˇzet a nov´e z´ısk´avat. Je to samozˇrejmˇe opˇet reakce na prudce se otev´ıraj´ıc´ı trhy, silnou svˇetovou, n´arodn´ı i m´ıstn´ı konkurenci, prudk´ y ekonomick´ y rozvoj nˇekter´ ych zem´ı jako napˇr´ıklad Nˇemecko, Japonsko, Jiˇzn´ı Koreu atd. Je to reakce na tis´ıce nov´ ych druh˚ u v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, technick´ y a technologick´ y pokrok, pˇrevaˇzuj´ıc´ı nab´ıdku a rozvoj celosvˇetov´e v´ ymˇeny zboˇz´ı, sluˇzeb i myˇslenek. Marketingov´a koncepce je d´ana nˇekolika pozn´avac´ımi znaky, kter´e ji odliˇsuj´ı a charak- Znaky marketerizuj´ı. Mezi tyto z´ akladn´ı znaky patˇr´ı zejm´ena n´asleduj´ıc´ı: tingov´e
a koncepce nen´ı pouze pr˚ uzkumem trhu a rozvojem nov´ ych pro- koncepce • marketingov´ dejn´ıch metod (na nˇeˇz b´ yv´ a nˇekdy marketing zuˇzov´an), ale celkovou podnikatelskou filosofi´ı, pˇr´ıstupem k potˇreb´am a pˇr´an´ım urˇcit´eho okruhu z´akazn´ık˚ u ve snaze si tyto z´ akazn´ıky udrˇzet a nov´e z´ıskat, • marketingov´ a koncepce nen´ı vymezena neurˇcitˇe na vˇsechny moˇzn´e z´ akazn´ıky, n´ ybrˇz jen na urˇcit´ y a jasnˇe vymezen´ y segment trhu, na tzv. c´ılov´ y trh, tedy urˇcit´ y soci´aln´ı, demografick´ y, profesn´ı ˇci jinak definovan´ y okruh z´akazn´ık˚ u, jimˇz jsou v´ yrobky ˇci sluˇzby dan´eho podniku urˇceny, • marketingovˇe orientovan´a firma je poznateln´a pˇredevˇs´ım podle toho jakou pozici m´a marketingov´ y u ´ tvar ve firmˇe samotn´e, do jak´e m´ıry je marketingov´ y management schopen ˇr´ıdit veˇsker´e marketingov´e myˇslen´ı dan´e firmy a vˇsech jej´ıch zamˇestnanc˚ u pˇri realizaci marketingov´ı koncepce. Toto v˚ udˇc´ı postaven´ı marketingov´eho u ´tvaru mus´ı m´at i form´aln´ı vysoce rozhoduj´ıc´ı funkci v cel´e ˇr´ıd´ıc´ı struktuˇre organizace a ˇreditel pro marketing mus´ı patˇrit mezi TOP management dan´e firmy, • v´ yznamn´ ym znakem marketingovˇe orientovan´e firmy je rovnˇeˇz skuteˇcnost, ˇze nikoliv ekonomick´ yu ´tvar, ale v´ yhradnˇe marketingov´ yu ´tvar definuje ceny v´ yrobk˚ u a sluˇzeb a ˇr´ıd´ı celkovou cenovou politiku a strategii firmy. Jestliˇze tedy prodejn´ı pˇr´ıstup podnik´an´ı se snaˇz´ı prodat v´ yrobky ˇci zboˇz´ı dan´e firmy bez ohledu na entitu z´akazn´ık˚ u, marketingov´a koncepce vych´az´ı z potˇreb trhu, sv´eho (popˇr´ıpadˇe sv´ ych) segment˚ u c´ılov´eho trhu a vyr´ab´ı produkty pˇr´ımo uˇsit´e na m´ıru a potˇreby sv´ ych z´akazn´ık˚ u. Jestliˇze prodejn´ı koncepce podnik´an´ı nejprve vyrob´ı a pak se snaˇz´ı prodat, pak marketingov´a koncepce nejprve zjiˇst’uje potˇreby a rozsah tˇechto potˇreb u sv´eho c´ılov´eho trhu a sv´e v´ yrobky pruˇznˇe pˇrizp˚ usobuje pˇra´n´ım sv´ ych z´ akazn´ık˚ u atd. Pˇ r´ıklad: Pr˚ uvodn´ım znakem marketingovˇe orientovan´e firmy je m.j. i skuteˇcnost, ˇze jej´ı produkce ˇ je urˇcena urˇcit´emu segmentu z´akazn´ık˚ u. Casto jiˇz sama znaˇcka firmy je dostaˇcuj´ıc´ım znakem pro segment z´akazn´ık˚ u. Jako pˇr´ıklad uv´ad´ıme oblast hoteli´erstv´ı, kdy na jedn´e stranˇe hotely Hilton znamenaj´ı na cel´em svˇetˇe ubytov´an´ı na vysok´e u ´rovni pro bohatou klientelu, v odpov´ıdaj´ıc´ım vybaven´ı, komfortu a v pˇr´ısluˇsn´e cenov´e relaci, zat´ımco hotely pod oznaˇcen´ım F1 byly p˚ uvodnˇe urˇceny pro ˇridiˇce kamion˚ u, tud´ıˇz pro zcela jinou soci´ aln´ı vrstvu se standardn´ımi tˇr´ıl˚ uˇzkov´ ymi pokoji a adekv´atn´ı cenou.
6
1.2 Podstata a v´ yznam marketingov´eho pˇr´ıstupu pˇri ˇr´ızen´ı firmy Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
Soci´ aln´ı marketing
. .................................................................................. . .................................................................................. Samozˇrejmˇe, ˇze i marketingov´a koncepce vych´ az´ı z poznatk˚ u a n´astroj˚ u prodejn´ı koncepce, pˇredevˇs´ım v rozvoji prodejn´ıch metod, distribuce, komunikace se z´ akazn´ıky, propagaci a reklamˇe. Jde vˇsak mnohem d´ale, a to nejen v rozvoji vˇsech n´astroj˚ u a pom˚ ucek, ale pˇredevˇs´ım v pˇr´ıstupu k existuj´ıc´ım i potenci´aln´ım z´akazn´ık˚ um, v pouˇzit´ı dlouhodob´eho pl´anov´an´ı a progn´ ozov´ an´ı, ovlivˇ nov´an´ı a pˇredv´ıd´ an´ı potˇreb, v rozvoji vz´ajemn´e komunikace nejen se z´akazn´ıky, ale s celou veˇrejnost´ı (public relations). O tomto pˇr´ıstupu, filozofii a strategii marketingov´eho myˇslen´ı, n´ astroj´ıch a metod´ach pojedn´ avaj´ı dalˇs´ı texty t´eto publikace. e) Soci´ aln´ı marketingov´ a koncepce pˇredstavuje posledn´ı v´ yvojov´e st´ adium marketingov´e koncepce, kdy producenti vych´azej´ı z potˇreb nejen z´akazn´ık˚ u poj´ıman´ ych jako partneˇri, ale postupuj´ı pˇri usmˇerˇ nov´ an´ı sv´ ych podnikatelsk´ ych aktivit z hlediska potˇreb cel´e spoleˇcnosti. T´ım je dosaˇzeno jak´ehosi harmonick´eho rozvoje potˇreb vˇsech 3 sloˇzek, kdy pr´avˇe potˇreby cel´e spoleˇcnosti jsou koordinuj´ıc´ım prvkem pˇri naplˇ nov´an´ı t´eto koncepce. Potˇreby rozvoje spoleˇcnosti se ch´ apou pˇredevˇs´ım v harmonick´em soci´aln´ım rozvoji, ekologick´em a etick´em aspektu podnik´an´ı a uspokojov´an´ı potˇreb. Hlavn´ı d˚ uraz je tedy kladen na vlivy produkce na pˇr´ırodn´ı prostˇred´ı, soci´aln´ı dopady a veˇrejn´ y z´ajem. Je to koncepce nejrozvinutˇejˇs´ıch st´at˚ u svˇeta a je skuteˇcnost´ı, ˇze pr´avˇe ekonomicky nejv´ yznamnˇejˇs´ı st´aty vˇenuj´ı pr´avˇe tomuto soci´aln´ımu marketingu maxim´aln´ı preference. Spoleˇcnost tˇechto st´ at˚ u se br´an´ı ˇcistˇe ekonomick´ ym aspekt˚ um podnik´an´ı p˚ usoben´ım ˇrady nevl´adn´ıch instituc´ı, obˇcansk´ ych sdruˇzen´ı, ekologick´ ych aktivist˚ u, ochr´anc˚ u lidsk´ ych pr´av, ochr´anc˚ u zv´ıˇrat a dalˇs´ıch spoleˇcensk´ ych a soci´aln´ıch hnut´ı, kter´e maj´ı za c´ıl, prosazov´an´ı i jin´ ych aspekt˚ u trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı neˇz voln´e p˚ usoben´ı nab´ıdky a popt´ avky. Podniky, kter´e by se dost´avaly do konflikt˚ u s veˇrejn´ ym z´ ajmem bezohledn´ ym prosazov´an´ım sv´ ych zisk˚ u na u ´kor z´ ajm˚ u veˇrejnosti, by byly bojkotov´any ˇci byl by jim znesnadˇ nov´an jejich podnikatelsk´ y z´amˇer v daleko ˇsirˇs´ım prostoru a dopadu neˇz tomu bylo v minulosti. Pˇ r´ıklad: Je skuteˇcnost´ı, ˇze ˇcetn´e ekologick´e aktivity donutily ˇradu firem k investic´ım do likvidace odpad˚ u, sniˇzov´an´ı emis´ı, v´ ystavbˇe odsiˇrovac´ıch zaˇr´ızen´ı nebo ˇcistiˇcek vod. Jako pˇr´ıklad lze uv´est ˇcetn´a opatˇren´ı klasick´ ych tepeln´ ych elektr´ arensk´ ych podnik˚ u ke sn´ıˇzen´ı obsahu s´ıry v emis´ıch ˇci hnˇedouheln´ ych dol˚ u k opˇetn´e rekultivaci krajiny. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . ..................................................................................
1.2
Podstata a v´ yznam marketingov´ eho pˇ r´ıstupu pˇ ri ˇ r´ızen´ı firmy
Existuje ˇradu r˚ uzn´ ych definic´ı objasˇ nuj´ıc´ıch, co je marketing. D´a se ˇr´ıci, ˇze kaˇzd´ y autor p´ıˇs´ıc´ı na toto t´ema uv´ad´ı svou definici, popˇr´ıpadˇe cituje ˇsk´alu r˚ uzn´ ych autor˚ u, kteˇr´ı definuj´ı sv´e pojet´ı marketingu z urˇcit´eho u ´ hlu pohledu. Je to d´ ano tak´e t´ım, ˇze marketing jako urˇcit´a filosofie a strategie podnik´an´ı ˇci v˚ ubec ekonomick´eho chov´ an´ı se pˇrel´ev´a i do mimoekonomick´ ych oblast´ı a zasahuje i sf´ery jin´ ych ˇcinnost´ı, kter´e s p˚ uvodn´ım podnikatelsk´ ym
Kapitola 1. Podstata marketingu
7
prostˇred´ım maj´ı pouze nˇekolik spoleˇcn´ ych pr˚ uˇrezov´ ych faktor˚ u. Faktem ovˇsem je, ˇze i v takov´em prostˇred´ı jako je vˇeda, ˇskolstv´ı, zdravotnictv´ı, divadelnictv´ı, sluˇzby atd., jsou dnes prvky marketingu zcela jistˇe obsaˇzeny a i tyto oblasti, kter´e jsou sv´ ym zamˇeˇren´ım vzd´aleny p˚ uvodn´ımu pr˚ umyslov´emu prostˇred´ı, vyuˇz´ıvaj´ı pˇrinejmenˇs´ım ˇrady n´ astroj˚ u marketingov´eho mixu, ne-li alespoˇ n nˇekter´ ych prvk˚ u marketingov´e filozofie a strategie. Proto i zde nalezneme ˇradu definic, kter´e odr´ aˇzej´ı aplikaci marketingu v tˇechto oblastech. Pro struˇcnost uv´ad´ıme proto definici, kter´ a je n´am nejbliˇzˇs´ı, nebot’ obsahuje vˇsechny potˇrebn´e atributy pro pochopen´ı podstaty marketingu pr´avˇe v podnikov´em prostˇred´ı, ale je mnohem obecnˇeji pouˇziteln´a i do tˇech nov´ ych a rozˇsiˇruj´ıc´ıch se aplikaˇcn´ıch oblast´ı. Pˇrej´ım´ am tak definici z publikace autora Jaroslava Svˇetl´ıka z knihy Marketing, cesta k trhu, kter´ y definuje marketing takto: Marketing je proces ˇr´ızen´ı, jehoˇz v´ysledkem je pozn´ an´ı, pˇredv´ıd´ an´ı, ovlivˇ nov´ an´ı a v koneˇcn´e f´ azi uspokojen´ı potˇreb a pˇr´ an´ı z´ akazn´ıka efektivn´ım a v´yhodn´ym zp˚ usobem zajiˇst’uj´ıc´ım splnˇen´ı c´ıl˚ u organizace. Tato definice obsahuje, podle naˇseho n´azoru, vˇsechny podstatn´e prvky charakterizuj´ıc´ı marketingov´ y zp˚ usob myˇslen´ı. • Pˇredevˇs´ım je tˇreba zd˚ uraznit, ˇze se jedn´a o proces ˇr´ızen´ı, tzn. permanentn´ı ˇr´ızen´ı podniku, metodu, syst´em, zp˚ usob, jak ˇr´ıdit podnik v podm´ınk´ach trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı. Je vˇsezahrnuj´ıc´ı proces, kdy veˇsker´e ˇr´ıd´ıc´ı a ˇr´ızen´e ˇcl´anky jsou zapojeny do celkov´eho zp˚ usobu chov´ an´ı dan´e organizace. • Podstatnou ˇc´ast´ı marketingovˇe orientovan´eho podniku je pozn´av´ an´ı, pˇredv´ıd´an´ı, ovlivˇ nov´ an´ı a uspokojov´an´ı potˇreb a pˇr´ an´ı z´akazn´ık˚ u. To vyˇzaduje nejen podrobn´e znalosti, kter´e lze z´ısk´avat soustavn´ ym pr˚ uzkumem trhu, ale tak´e urˇcit´e schopnosti pˇredv´ıdat, progn´ozovat jejich v´ yvoj. S t´ım jsou spjat´e i procesy ovlivˇ nov´an´ı z´akazn´ık˚ u pomoc´ı propagace, reklamy, pˇr´ım´eho prodeje a dalˇs´ıch komunikaˇcn´ıch prostˇredk˚ u. • Efektivn´ım a v´ yhodn´ ym zp˚ usobem zajiˇst’uj´ıc´ım splnˇen´ı c´ıl˚ u organizace“ znamen´a ” pˇredevˇs´ım m´ıt jasn´e a re´ aln´e c´ıle, seznamovat s nimi neust´ ale vˇsechny zamˇestnance organizace, ˇr´ıdit je ke splnˇen´ı tˇechto c´ıl˚ u a chovat se nejen jako celek, ale vˇsemi sv´ ymi jednotkami a lidmi smˇerem ke splnˇen´ı tˇechto c´ıl˚ u. • Z definice rovnˇeˇz vypl´ yv´a moˇznost existence ˇrady r˚ uznorod´ ych c´ıl˚ u, marketingov´a koncepce ˇr´ızen´ı nemus´ı b´ yt postavena jednostrannˇe jen na dosahov´ an´ı maxim´aln´ıho zisku (sp´ıˇse se prosazuje term´ın optim´aln´ı zisk“, kdy ˇradou dalˇs´ıch c´ıl˚ u mohou b´ yt ” c´ıle nejen podnikov´e, jako napˇr´ıklad zv´ yˇsen´ı pod´ılu na trhu, inovace, dobr´ y image“ ” podniku a dalˇs´ı), ale rovnˇeˇz i c´ıle spoleˇcensk´e, harmonie s pˇr´an´ım veˇrejnosti apod. Vid´ıme, ˇze tato definice velmi komplexnˇe a dobˇre vystihuje smysl i c´ıl marketingov´e orientace podniku v souˇcasn´em celospoleˇcensk´em prostˇred´ı a z nˇekolika u ´hl˚ u pohledu definuje podstatu marketingu. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Definic marketingu je mnoho, uvedli jsme jednu z nich, tu, kterou s ohledem na situaci ˇ povaˇzujeme za pˇrimˇeˇrenou a nejlepˇs´ı. Obsahuje obˇe str´anky proces˚ marketingu v CR u, efekt jak z hlediska spotˇrebitel˚ u, tak i nab´ızej´ıc´ı organizace. Pokud V´as pojem marketing a jeho ” definice“ v´ıce zaj´ım´a, pod´ıvejte se do doporuˇcen´e literatury a opiˇste si definice i jin´ ych autor˚ u. Jsou si podobn´e, nicm´enˇe jsou to definice obsahuj´ıc´ı hlavn´ı zamˇeˇren´ı a z´ajem jejich autor˚ u. Zat´ımco vˇsechny pˇredch´azej´ıc´ı koncepce podnik´ an´ı vˇenovaly maxim´aln´ı pozornost pˇredevˇs´ım u ´spor´am n´aklad˚ u (nejprve v´ yroby, pak prodeje) a maximalizaci pˇr´ıjm˚ u, jde marketingov´a (a zvl´aˇstˇe pak soci´alnˇe marketingov´a) koncepce jeˇstˇe o kus d´al. Ch´ape, ˇze proces ˇr´ızen´ı mus´ı
Definice marketingu
8
1.2 Podstata a v´ yznam marketingov´eho pˇr´ıstupu pˇri ˇr´ızen´ı firmy
vych´ azet nejen z potˇreb firmy samotn´e, ale pˇredevˇs´ım z potˇreb a z´ajm˚ u cel´e veˇrejnosti, a ˇze teprve optim´aln´ım uspokojov´an´ım potˇreb a pˇra´n´ı cel´e veˇrejnosti m˚ uˇze pak firma dosahovat sv´ ych c´ıl˚ u. V´ yznam marketingu
V´ yznam marketingov´ e koncepce spoˇc´ıv´a v nˇekolika aspektech podnik´an´ı. Pˇredevˇs´ım je tˇreba zd˚ uraznit, ˇze: Tato koncepce m˚ uˇze za optim´aln´ıch podm´ınek plnit z´akladn´ı poˇzadavek trˇzn´ıho syst´emu ˇr´ızen´ı, tj.: • optim´ aln´ı alokaci zdroj˚ u tam, kde je jich zapotˇreb´ı, • v´ yrobu v odpov´ıdaj´ıc´ı kvantitˇe a kvalitˇe v potˇrebn´em mnoˇzstv´ı. To jsou z´akladn´ı v´ yhody tohoto zp˚ usobu ˇr´ızen´ı, kter´e jsou dosahov´any prostˇrednictv´ım cel´e ˇsk´ aly r˚ uzn´ ych n´ astroj˚ u, pˇritom ovˇsem plat´ı, ˇze marketingov´ a koncepce v sobˇe obsahuje vˇsechny aspekty pˇredch´ azej´ıc´ıch podnikatelsk´ ych koncepc´ı, nebot’ pozornost je vˇenov´ana rovnˇeˇz nejen v´ yrobˇe, ale i v´ yrobk˚ um a prodejn´ım metod´am. Vˇsechny tyto aspekty marketingov´a koncepce jeˇstˇe d´ ale rozv´ıj´ı a pˇrin´aˇs´ı nav´ıc zcela vlastn´ı metody, kter´e jsou pro ni charakteristick´e.
Pozitivn´ı p˚ usoben´ı marketingov´e koncepce
Mezi dalˇs´ı v´ yznamn´e v´ yhody marketingov´e koncepce patˇr´ı zejm´ena pozornost kvantitˇ e potˇ rebn´ eho druhu a sortimentu zboˇ z´ı a sluˇ zeb. T´ım, ˇze marketingovˇe orientovan´a firma prov´ad´ı pr˚ uzkumy trhu, velmi peˇclivˇe mapuje sv´e segmenty a zjiˇst’uje adekv´atn´ı typy v´ yrobk˚ u a sluˇzeb pro sv´e z´akazn´ıky, vyr´ ab´ı se zboˇz´ı v odpov´ıdaj´ıc´ım objemu a v ˇz´ adouc´ı struktuˇre, nedoch´ az´ı k pl´ ytv´an´ı, firma vynakl´ad´a pˇrimˇeˇren´e n´ aklady, nevyr´ab´ı zboˇz´ı na sklady bez moˇznosti odbytu. Stejnˇe tak je ovlivˇ nov´ana i kvalitativn´ı str´ anka zboˇ z´ı a poskytovan´ ych sluˇ zeb, jakoˇ z i neust´ al´ e zvyˇ sov´ an´ı jejich uˇ zitn´ ych vlastnost´ı. Firma mus´ı vˇenovat n´ aleˇzitou pozornost kvalitˇe, nebot’ v konkurenˇcn´ım prostˇred´ı pˇredstavuje kvalita jeden ze z´akladn´ıch poˇzadavk˚ u, jak si udrˇzet z´akazn´ıky a pˇril´akat dalˇs´ı. Pozornost kvalitˇe znamen´a db´at na dobr´e jm´eno firmy i v´ yrob˚ u a rozsahu i kvalitˇe poskytovan´ ych sluˇzeb. To je v´ yhodn´e i pro z´akazn´ıky, kteˇr´ı oˇcek´avaj´ı odborn´e a spoleˇcensky vhodn´e chov´an´ı, je to v´ yhodn´e i pro firmu, nebot’ takto z´ısk´ av´ a sv˚ uj stabiln´ı trh. Nutnost dobr´ ych znalost´ı trhu, nejen sv´eho“ segmentu z´akazn´ık˚ u, ale i sv´ ych part” ner˚ u, konkurence, vnˇejˇs´ıch i vnitˇrn´ıch podm´ınek podnik´an´ı, pak rovnˇeˇz sniˇ zuje rizika manaˇ zersk´ ych rozhodnut´ı, pˇrisp´ıv´a ke stabilizaci firmy a t´ım i mnohdy v pˇr´ıpadˇe velk´ ych podnik˚ u ke stabilizaci hospod´ aˇrsk´eho a soci´aln´ıho rozvoje dan´eho regionu. V podm´ınk´ach konkurenˇcn´ıho boje o kaˇzd´eho z´akazn´ıka patˇr´ı k rozhoduj´ıc´ım moment˚ um v´ yvoje podniku pozornost, kterou vˇenuje technick´ ym a technologick´ ym inovac´ım sv´ ych v´ yrobk˚ u (i sv´eho technick´eho vybaven´ı) a d˚ usledkem t´eto pozornosti manaˇzer˚ u je nest´al´ y technick´ y pokrok. Ten se projevuje nejen v oblasti produkce ˇci prodeje, ale i v oblasti distribuce, logistiky, obalov´e techniky, komunikace se z´akazn´ıky, rozvoji dalˇs´ıch sluˇzeb atd. Nezastupiteln´ a je i role marketingu pˇri vytv´aˇren´ı popt´ avky, nebot’ ovlivˇ nov´ an´ı, jak vypl´ yv´ a z uveden´e definice, patˇr´ı k nezbytn´ ym projev˚ um marketingov´ ych ˇcinnost´ı. Kultura prodeje, respektov´an´ı odliˇsn´ ych n´azor˚ u, respektov´an´ı pˇra´n´ı jedinc˚ u i cel´ ych kolektiv˚ u, u ´cta k potˇreb´ am jin´ ym lid´ı, to vˇse lze hodnotit i jako velmi zlidˇst’uj´ıc´ı a hum´ann´ı princip vn´aˇsej´ıc´ı do podnik´ an´ı nezbytnou etiku, soci´ aln´ı a kulturn´ı myˇ slen´ı. P˚ usoben´ı na popt´avku, jej´ı usmˇerˇ nov´an´ı, obohacov´an´ı lid´ı nov´ ymi v´ yrobky a sluˇzbami, pˇrisp´ıv´a na druh´e stranˇe i ke zvyˇsov´an´ı nab´ıdky, ke zvyˇsov´an´ı produkce a t´ım i na ˇreˇsen´ı probl´em˚ u nezamˇ estnanosti i k ekonomick´ emu r˚ ustu. Stejnˇe tak rozvojem cel´e ˇrady nov´ ych sluˇzeb (at’ uˇz jsou to m´edia, prodejci, zprostˇredkovatel´e atd.), doch´az´ı k zapojov´an´ı cel´e ˇrady lid´ı v oblasti tzv. terci´aln´ı ekonomiky a t´ım i ke zlepˇsov´an´ı kvality sluˇzeb a ve sv´em souhrnu i kvality ˇ zivota.
Kapitola 1. Podstata marketingu
9
Vid´ıme, ˇze pˇri vˇsestrann´em zapojen´ı marketingov´eho myˇslen´ı do ˇcinnosti podniku, m˚ uˇze doj´ıt k vz´ajemnˇe obohacuj´ıc´ımu procesu koexistence podniku s veˇrejnost´ı, k dosaˇzen´ı vz´ajemn´e harmonie mezi c´ıli spoleˇcnosti i podniku. To je hlavn´ı v´ yznam marketingov´eho myˇslen´ı a zp˚ usobu ˇr´ızen´ı podniku, pˇrevl´ adaj´ıc´ı podnikatelsk´e koncepce souˇcasn´eho svˇeta. Pˇ r´ıklad: Velmi silnˇe p˚ usob´ıc´ım prostˇredkem k ovlivˇ nov´an´ı n´ akupn´ıho chov´an´ı lid´ı jsou vzory napˇr´ıklad obl´ek´an´ı u mlad´ ych lid´ı ˇci soci´aln´ı ovlivˇ nov´an´ı obyvatelstva v pˇr´ıpadech vyhl´aˇsen´ı mezin´ arodn´ı pomoci postiˇzen´ ym oblastem (pos´ıl´an´ı SMS na konta apod.). Cviˇ cen´ı ˇ c. 1: Pokuste se vypsat si v´ıce pˇr´ıpad˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch n´akupn´ı chov´an´ı lid´ı, vzor˚ u pro urˇcit´e vrstvy obyvatelstva, uved’te nˇekolik ˇcasopis˚ u utv´aˇrej´ıc´ıch obecnou pˇredstavu o ˇzivotn´ım stylu. Vaˇse cviˇcen´ı si ukl´ adejte do samostatn´e sloˇzky tvoˇr´ıc´ı souˇc´ast Vaˇs´ı pˇr´ıpravy ke zkouˇsce. ´ Ukol k textu ˇ c. 1: Pokuste se uv´est pˇr´ıklad nˇejak´eho opatˇren´ı ˇcesk´e nebo zahraniˇcn´ı firmy, kter´a v´ yrazn´ ym ekologick´ ym nebo soci´aln´ım opatˇren´ım ovlivnila c´ıtˇen´ı veˇrejnosti ve prospˇech sv´eho image“, ” popˇr´ıpadˇe naopak uved’te pˇr´ıklad neˇst’astn´eho marketingov´eho z´asahu negativnˇe p˚ usob´ıc´ıho na veˇrejnost. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 1: Uved’te z´akladn´ı znaky marketingovˇe orientovan´e firmy a firmy s koncepc´ı soci´aln´ıho marketingu. Vysvˇetlete v ˇcem spoˇc´ıv´a podstata marketingu a kdy se zaˇcala tato koncepce uplatˇ novat. Uved’te hlavn´ı pˇr´ınosy marketingov´eho chov´an´ı firmy. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı: • Pojem marketing“ se objevuje v ekonomick´em myˇslen´ı a chov´an´ı aˇz po druh´e svˇetov´e ” v´ alce. • V´ yrobn´ı koncepce podnik´ an´ı je typick´a t´ım, ˇze hlavn´ı pozornost majitel˚ u a manaˇzer˚ u je zamˇeˇrena pˇredevˇs´ım dovnitˇr podniku, na organizaci v´ yroby a novou organizaci pr´ ace. • S v´ yrobn´ı koncepc´ı podnik´an´ı je spojen vznik hromadn´e v´ yroby, zav´ adˇen´ı p´asov´e v´ yroby a u ´zk´ a specializace pracovn´ık˚ u. yrobkov´e koncepce se pozornost producent˚ u zamˇeˇruje na v´ yrobky samotn´e, jejich • U v´ diverzifikaci (a t´ım i r˚ uznou cenovou hladinu), jejich kvalitu a jejich specifiˇcnost. • U prodejn´ı koncepce se hlavn´ı pozornost podnikatel˚ u zamˇeˇruje z oblasti v´ yroby d´al smˇerem k z´akazn´ık˚ um, tj. do oblasti prodeje, zaˇc´ınaj´ı se objevovat nov´e formy prodeje. • V marketingov´e koncepci je pozornost upjata aˇz k posledn´ımu ˇcl´anku cel´eho podnikatelsk´eho procesu, tedy ke spotˇrebiteli. • Marketingov´ a koncepce nen´ı vymezena neurˇcitˇe na vˇsechny moˇzn´e z´akazn´ıky, n´ ybrˇz jen na urˇcit´ y a jasnˇe vymezen´ y segment trhu, na tzv. c´ılov´ y trh. • Typick´ ym znakem marketingovˇe orientovan´e firmy je skuteˇcnost, ˇze marketingov´ y u ´tvar definuje ceny v´ yrobk˚ u a sluˇzeb a ˇr´ıd´ı celkovou cenovou politiku firmy. yvojov´e st´adium marketingov´e • Soci´aln´ı marketingov´a koncepce pˇredstavuje posledn´ı v´ koncepce. • Soci´aln´ı marketingov´ a koncepce podnik´ an´ı je zaloˇzena na harmonick´em vztahu firmy, z´ akazn´ık˚ u potˇreb´ ach cel´e veˇrejnosti. • Marketing je definov´an jako proces ˇr´ızen´ı, jehoˇz v´ ysledkem je pozn´an´ı, pˇredv´ıd´an´ı, ovlivˇ nov´an´ı a v koneˇcn´e f´azi uspokojen´ı potˇreb a pˇr´an´ı z´akazn´ıka efektivn´ım
10
1.2 Podstata a v´ yznam marketingov´eho pˇr´ıstupu pˇri ˇr´ızen´ı firmy a v´ yhodn´ ym zp˚ usobem zajiˇst’uj´ıc´ım splnˇen´ı c´ıl˚ u organizace. • Marketingov´a koncepce m˚ uˇze za optim´aln´ıch podm´ınek plnit z´ akladn´ı poˇzadavek trˇzn´ıho syst´emu ˇr´ızen´ı, tj. optim´aln´ı alokaci zdroj˚ u tam, kde je jich zapotˇreb´ı a v´ yrobu v odpov´ıdaj´ıc´ı kvantitˇe a kvalitˇe v potˇrebn´em mnoˇzstv´ı. ych rozhodnut´ı a pˇrisp´ıv´a ke stabilizaci • Marketingov´a koncepce sniˇzuje rizika manaˇzersk´ firmy. y pokrok, vn´ aˇs´ım do podnik´an´ı kulturn´ı, • Marketingov´a koncepce urychluje technick´ etick´e a soci´ aln´ı myˇslen´ı, stimuluje ekonomick´ y r˚ ust, zvyˇsuje popt´avku i nab´ıdku.
Kontroln´ı ot´ azky:
1. Jak´e zn´ ate podnikatelsk´e koncepce? ˇ ım je charakteristick´a koncepce v´ 2. C´ yrobn´ı ( v´ yrobkov´a, prodejn´ı, marketingov´a, soci´alnˇe marketingov´ a)? 3. Jak´e jsou typick´e znaky marketingov´e koncepce? 4. Kter´e osobnosti podnikatel˚ u v´ yraznˇe pˇrispˇeli k rozvoji marketingu? 5. Jak byste definovali pojem marketing“? ” 6. V ˇcem spoˇc´ıv´ a v´ yznam marketingov´e koncepce? Pr˚ uvodce studiem: Ukonˇcili jste studium u ´ vodn´ı lekce kursu Marketing. Obsahuje historick´ y v´ yvoj podnikatelsk´ ych koncepc´ı a jeho podstatu vˇcetnˇe doprovodn´ ych efekt˚ u, jak pro z´akazn´ıky, tak i pro firmu samotnou. Tato lekce zaˇrazuje problematiku marketingu do kontextu n´ azor˚ u na syst´emy ˇr´ızen´ı podniku i hospod´ aˇrstv´ı obecnˇe a m´ a tud´ıˇz bezprostˇredn´ı n´ avaznost na teorie managementu. Bylo by dobr´e, kdybyste si pˇripomenuli lekce z podnikov´e ekonomiky, kter´e se t´ ykaj´ı managementu. Autotest u a manaˇzer˚ u je zamˇeˇrena pˇredevˇs´ım 1. Podnikatelskou koncepci, kdy pozornost majitel˚ dovnitˇr podniku, na organizaci v´ yroby a novou organizaci pr´ace, naz´ yv´ame koncepc´ı: (a) v´ yrobn´ı (b) v´ yrobkovou (c) marketingovou 2. Podnikatelsk´a koncepce, kdy pozornost manaˇzer˚ u nen´ı vymezena neurˇcitˇe na vˇsechny moˇzn´e z´akazn´ıky, n´ ybrˇz jen na urˇcit´ y a jasnˇe vymezen´ y segment trhu, tj. na c´ılov´ y trh, se oznaˇcuje jako koncepce: (a) prodejn´ı (b) v´ yrobkov´ a (c) marketingov´ a 3. Podnikatelsk´a koncepce, kdy hlavn´ı d˚ uraz je kladen na vlivy produkce na pˇr´ırodn´ı prostˇred´ı, soci´ aln´ı dopady a veˇrejn´ y z´ajem, se oznaˇcuje jako koncepce: (a) marketingov´ a (b) soci´ alnˇe marketingov´ a (c) prodejn´ı
Kapitola 2
Segmentace trhu Popis lekce: Lekce se zab´ yv´a moˇzn´ ymi pˇr´ıstupy k trˇzn´ımu prostoru, nutnosti jeho segmentace dle urˇcit´ ych hledisek a zamˇeˇren´ı se firmy na jeden nebo nˇekolik v´ yznamn´ ych segment˚ u trhu. Lekce m´a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 2.1 2.2
Pˇr´ıstupy k trhu Segmentace trhu
Pˇr´ıstup k trhu a jeho segmentace dle vybran´ ych hledisek patˇr´ı k pˇredpoklad˚ um vytv´aˇren´ı marketingov´e koncepce. D´ elka lekce: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Brokovnicov´ y pˇr´ıstup k trhu, kulovnicov´ y pˇr´ıstup k trhu, c´ılen´ y marketing, homogenn´ı segment, heterogenn´ı struktura segmentu, hlediska segmentace, trˇzn´ı zac´ılen´ı, trˇzn´ı um´ıstˇen´ı, image“ v´ yrobku a firmy, znaˇcka ( logo“) firmy. ” ” Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • struˇcnˇe popsat co se rozum´ı segmentac´ı trhu, • definovat moˇzn´e pˇr´ıstupy marketingu k trhu, • definovat r˚ uzn´ a hlediska segmentace.
2.1
Pˇ r´ıstupy k trhu
Jedn´ım ze z´akladn´ıch znak˚ u marketingovˇe orientovan´e firmy je jej´ı zamˇeˇren´ı na urˇcit´e segmenty trhu, respektive v´ yhradnˇe na jeden segment z´akazn´ık˚ u. Pˇri hled´ an´ı sv´eho postaven´ı na trhu a z´ısk´an´ı urˇcit´eho trˇzn´ıho pod´ılu m˚ uˇze firma uplatˇ novat prakticky dva moˇzn´e pˇr´ıstupy, a to brokovnicov´ y“, nebo kulovnicov´ y“. Toto symbolick´e pojmenov´an´ı velmi ” ” dobˇre vyjadˇruje orientaci firmy ve vztahu k z´akazn´ık˚ um. a) Brokovnicov´ y pˇ r´ıstup ˇ cili pˇ r´ıstup trˇ znˇ e nediferencovan´ y Brokovnice je zbraˇ n, kter´ a m´ a n´ aboj tvoˇren´ y mnoha broky, lovec nemus´ı u ´plnˇe pˇresnˇe 11
Brokovnicov´ y pˇr´ıstup
12
Kulovnicov´ y pˇr´ıstup
C´ılen´ y marketing
2.1 Pˇr´ıstupy k trhu m´ıˇrit, nebot’ je pravdˇepodobn´e, ˇze nˇekter´ y z brok˚ u zas´ahne c´ıl. V marketingov´e ˇreˇci to znamen´a, ˇze firma nerozliˇsuje mezi z´akazn´ıky, snaˇz´ı se z´ıskat co nejvˇetˇs´ı poˇcet, aniˇz by mezi nimi dˇelala nˇejak´e rozd´ıly a v´ yrobky a sluˇzby diferencovala dle z´akazn´ık˚ u. I kdyˇz v´ yrobky a sluˇzby nejsou nijak c´ılen´e na vybran´ y okruh z´akazn´ık˚ u, pˇredpokl´ad´a se, ˇze ˇca´st z´akazn´ık˚ u si tyto v´ yrobky a sluˇzby zakoup´ı. Symbolicky ˇreˇceno, ˇca´st brok˚ u zas´ahne c´ıl, aniˇz lovec pˇresnˇe c´ılil na urˇcen´e m´ısto. Brokovnicov´ y pˇr´ıstup k z´ akazn´ık˚ um patˇr´ı do u ´ vodn´ı oblasti marketingu, je vˇsak zˇrejm´e, ˇze vych´az´ı z prodejn´ı koncepce podnik´an´ı a sp´ıˇse znamen´ a jej´ı dovrˇsen´ı. Tento pˇr´ıstup tak´e ˇrada firem dnes jiˇz nepraktikuje, marketingovˇe orientovan´a firma a zvl´aˇstˇe pak firma uplatˇ nuj´ıc´ı koncepci soci´aln´ıho marketingu je typick´a c´ılen´ ym marketingem, tzn. diferencovan´ ym, c´ılen´ ym pˇr´ıstupem k z´ akazn´ık˚ um. b) Kulovnicov´ y pˇ r´ıstup ˇ cili pˇ r´ıstup trˇ znˇ e diferencovan´ y Kulovnice je zbraˇ n, kter´a m´a jeden, popˇr´ıpadˇe dva n´aboje. Lovec mus´ı pˇresnˇe m´ıˇrit na c´ıl, jeho zbraˇ n je zamˇeˇrena v´ yhradnˇe na pˇredem urˇcen´e m´ısto, kter´e pˇri z´asahu pˇrin´ aˇs´ı lovci k´ yˇzen´ y efekt. Rovnˇeˇz zde toto symbolick´e pojmenov´an´ı odr´aˇz´ı z´akladn´ı charakteristiku tohoto pˇr´ıstupu. Mus´ı b´ yt pˇresnˇe urˇcen c´ıl, mus´ı se pˇresnˇe m´ıˇrit, mus´ı b´ yt zvolen odpov´ıdaj´ıc´ı n´aboj, z´akazn´ık mus´ı b´ yt vybr´ an z ˇrady jin´ ych, n´aboj je urˇcen pouze jemu. Tento pˇr´ıstup tedy vyˇ zaduje proveden´ı segmentace spoleˇcnosti, nalezen´ı specifick´ ych znak˚ u ˇc´ast´ı z´ akazn´ık˚ u, kteˇr´ı maj´ı spoleˇcn´e potˇreby, odliˇsn´e od ostatn´ıch. Pouze tomuto segmentu (popˇr´ıpadˇe nˇekolika vybran´ ym a pˇredem deskribovan´ ym segment˚ um) jsou urˇceny v´ yrobky a sluˇzby dan´e firmy, firma tak oslovuje pouze sv˚ uj“ segment trhu, sv˚ uj okruh z´akazn´ık˚ u, jim nab´ız´ı sv´e produkty ” a sluˇzby specifick´ ymi n´astroji, distribuˇcn´ımi cestami a vˇsemi prostˇredky, kter´e jsou urˇceny pr´ avˇe a v´ yhradnˇe jim. Spoleˇcnost tak mus´ı b´ yt rozdˇelena na urˇcit´e homogenn´ı ˇc´asti z´akazn´ık˚ u, kter´e maj´ı nˇeco spoleˇcn´eho, maj´ı stejn´e nebo podobn´e potˇreby, jsou zvykl´ı a vyˇzaduj´ı urˇcit´ y zp˚ usob jedn´ an´ı, komunikace s firmou, zp˚ usob prodeje, propagace atd., tedy to, co se oznaˇcuje jako marketingov´ y mix. Kaˇzd´emu z´ akazn´ıkovi z dan´eho segmentu je namixov´an jeho produkt, za j´ım akceptovatelnou cenu, prodejn´ı metodˇe, zp˚ usobu distribuce, obalu atd., tedy vˇse, co je d´ale v publikaci podrobnˇe rozeb´ır´ano pod oznaˇcen´ım marketingov´ y mix“. Segmentace je tedy nezbytn´ ym ” pˇredpokladem pro tento, dnes jiˇz pˇrevaˇzuj´ıc´ı pˇr´ıstup firem k z´akazn´ık˚ um. Tento zp˚ usob orientace firmy se naz´ yv´a c´ılen´ y marketing, kter´ y m´a dvˇe varianty zn´ am´e jako: • koncentrovan´y marketing, kdy se firma specializuje skuteˇcnˇe pouze na jeden, popˇr´ıpadˇe jen kolik m´ alo segment˚ u a pro nˇe vytv´aˇr´ı marketingov´ y mix, nebo • diferencovan´y marketing, pˇri nˇemˇz se firma orientuje na vˇsechny v´ yznamn´e segmenty a pro kaˇzd´ y z nich vytv´aˇr´ı speci´aln´ı mix.
3 etapy c´ılen´eho marketingu
Oba pˇr´ıstupy jsou v souˇcasn´e dobˇe pouˇz´ıv´ any, i kdyˇz je zˇrejm´e, ˇze prvn´ı pˇr´ıstup je m´enˇe n´ aroˇcn´ y a n´ akladovˇe m´enˇe zatˇeˇzuj´ıc´ı neˇz zp˚ usob druh´ y. C´ılen´ y marketing znamen´ a rozdˇ elen´ı marketingov´ ych ˇ cinnost´ı do tˇ r´ı n´ asleduj´ıc´ıch etap: u“, na kter´e se v dalˇs´ı 1. prov´ adˇ en´ı segmentace trhu, znamen´a definov´an´ı tzv. terˇc˚ ” ˇcinnosti budeme zamˇeˇrovat. Pokud m´ame definov´any terˇce, m˚ uˇze n´ asledovat dalˇs´ı etapa naz´ yvan´ a 2. trˇ zn´ı zac´ılen´ı, jeˇz znamen´a v´ ybˇer vhodn´ ych terˇc˚ u, urˇcen´ı souboru terˇc˚ u (popˇr´ıpadˇe jednoho terˇce), na kter´e budeme m´ıˇrit. Po tomto urˇcen´ı m˚ uˇze n´asledovat tˇret´ı etapa c´ılen´eho marketingu, a to 3. trˇ zn´ı um´ıstˇ en´ı, kter´e znamen´a volbu prostˇredk˚ u a n´astroj˚ u pro v´ yrobky dan´e firmy.
Kapitola 2. Segmentace trhu
2.2
13
Segmentace trhu
znamen´a rozdˇelen´ı celkov´eho trhu na urˇcit´ y poˇcet homogenn´ıch skupin z´akazn´ık˚ u Trh je tvoˇren z´akazn´ıky, kteˇr´ı jsou odliˇsn´ı ve sv´ ych z´ajmech, z´ alib´ach, potˇreb´ ach, ˇcinnostech, vkusu, ˇzivotn´ım stylu, pˇr´ıjmech, bydliˇsti, majetku, profes´ıch atd. Tyto skupiny z´akazn´ık˚ u jsou: • homogenn´ı, u ´kolem segmentace je tedy rozdˇelit celkov´ y rozs´ahl´ y trh na urˇcit´ y poˇcet menˇs´ıch homogenn´ıch celk˚ u, • heterogenn´ı, v r´amci skupiny dan´eho segmentu jsou jeho pˇr´ısluˇsn´ıci navz´ajem mezi sebou rozd´ıln´ı a ve sv´e struktuˇre se d´ale mezi sebou odliˇsuj´ı.
Homogenn´ı skupiny Heterogenn´ı skupiny
Segmentace tak znamen´a nalezen´ı a definov´an´ı skupin z´akazn´ık˚ u, kteˇr´ı maj´ı sv´e specifick´e poˇzadavky na urˇcitou skupinu v´ yrobk˚ u, maj´ı v podstatˇe stejn´e potˇreby a na urˇcit´e marketingov´e akce reaguj´ı podobnˇe. Pˇ r´ıklad: Myslivci tvoˇr´ı vnitˇrnˇe silnˇe homogenn´ı skupinu vyznaˇcuj´ıc´ı se potˇrebn´ ych specifick´ ym oˇsacen´ım (zelenou kamizolku, p´erko za klobouˇckem, brokovnici nebo kulovnici), urˇcen´ım pozic (stˇrelci a honci) atd. Tato z´aliba spojuje mnoho velmi rozd´ıln´ ych lid´ı, rozd´ıln´ ych povol´ an´ı, bydliˇstˇe, dalˇs´ıch z´ ajm˚ u, liˇs´ı se vˇekem apod. Uvnitˇr t´eto homogenn´ı skupiny, jejichˇz typick´e potˇreby vypl´ yvaj´ı tud´ıˇz z jednoho spoleˇcn´eho z´ajmu nebo z´aliby, je tedy mnoho heterogenn´ıch jedinc˚ u, rozd´ıln´ ych v ostatn´ıch charakteristik´ach. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ Podstatou modern´ıho marketingu je segmentace. Jak´a hlediska se pouˇz´ıvaj´ı pro segmentaci trhu? Neexistuje jen jeden zp˚ usob a jen jedno hledisko. Firma se zamˇeˇruje ˇcasto na nˇekolik segment˚ u a pouˇz´ıv´a cel´e kombinace nˇekolika hledisek pro jejich definici i lokalizaci. M˚ uˇze to b´ yt napˇr´ıklad: • Geografick´e hledisko, firma se m˚ uˇze zamˇeˇrit: – – – – –
na urˇcit´ y st´ at (nˇekolik vybran´ ych st´at˚ u), region, mˇesta nebo venkov, m´ısta (napˇr´ıklad l´ aznˇe), mˇestsk´e ˇctvrtˇe (vilov´ a ˇctvrt, periferie, centrum).
• Demografick´e hledisko, a to napˇr´ıklad: – vˇek (rozd´ıln´e v´ yrobky pro ml´adeˇz a jin´e pro d˚ uchodce), – pohlav´ı (jin´e v´ yrobky pro d´ıvky a ˇzeny, jin´e pro chlapce a muˇze), – etnikum (specifick´e oˇsacen´ı, knihy, kulturn´ı akce). • Socioekonomick´e hledisko, jako napˇr´ıklad: – – – –
pˇr´ıjmov´e skupiny (stˇredn´ı vrstva, d˚ uchodci, manaˇzeˇri, podnikatel´e), zamˇestn´ an´ı (technici, l´ekaˇri, bankovn´ı u ´ˇredn´ıci), vzdˇel´ an´ı, soci´aln´ı postaven´ı (bohat´e rodiny, zemˇedˇelci, uˇcitel´e atd.) toho hledisko m´a ˇ v podstatˇe stejn´ v podm´ınk´ach CR y z´aklad, nebot’ soci´aln´ı postaven´ı ˇcasto determinuje pˇr´ıjem, zamˇestn´an´ı urˇcuje soci´aln´ı postaven´ı atd.
Hlediska segmentace
14
2.2 Segmentace trhu
Pˇ r´ıklad: Ve vyspˇel´e Evropˇe, jakoˇz i ve svˇetˇe pˇr´ısluˇs´ı urˇcit´emu soci´aln´ımu postaven´ı tak´e odpov´ıdaj´ıc´ı pˇr´ıjem. Napˇr´ıklad vysokoˇskolsk´ y uˇcitel v Rakousku m´a ve spoleˇcnosti vysokou v´aˇznost, ˇ m´a soci´aln´ı postaven´ı vysokoˇskolsk´eho pedagoga a t´ım i odpov´ıdaj´ıc´ı vysok´ y pˇr´ıjem. V CR ve spoleˇcnosti rovnˇeˇz vysokou v´ aˇznost, avˇsak pˇr´ıjem tomu neodpov´ıd´a. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ . ........................................................................................ • Psychologick´e hledisko, kter´e zohledˇ nuje: – – – –
osobnost jedince, povahov´e vlastnosti, z´ ajmy a z´ aliby, preference.
• Psychografick´e hledisko: – ˇzivotn´ı styl, – ovlivnitelnost. • N´ akupn´ıho chov´ an´ı a zvyk˚ u, kter´e rozliˇsuje: – – – – –
n´ akupy jedinc˚ u, n´akupy dom´ acnost´ı (n´akupu se z´ uˇcastˇ nuj´ı vˇsichni, anebo nˇekteˇr´ı ˇclenov´e rodiny), n´ akupy dˇet´ı nebo pro dˇeti (´ uloha dˇet´ı jako ovlivˇ novatel˚ u n´akupu), n´ akupy organizac´ı, n´ akupy st´ atu.
akazn´ıka, kter´e segmentuje skupiny lid´ı, kteˇr´ı maj´ı stejn´e nebo • Hledisko prospˇechu z´ podobn´e snahy o z´ısk´ an´ı v´ yrobku nebo sluˇzby podle urˇcit´ ych preferenˇcn´ıch kategori´ı, kterou m˚ uˇze b´ yt napˇr´ıklad: – – – – –
n´ızk´ a cena, vysok´ a kvalita, dokonal´ y servis, zp˚ usob distribuce, znaˇcka v´ yrobku a jej´ı soci´ aln´ı symbol atd.
• Hledisko pˇr´ıleˇzitosti, znamen´a vytv´ aˇren´ı segment˚ u podle pˇr´ıleˇzitost´ı, kter´e jsou podkladem pro rozhodnut´ı o n´ akupu. Pˇ r´ıklad: Plesov´a sez´ ona znamen´a cyklick´e kaˇzdoroˇcn´ı poˇrizov´an´ı d´ amsk´ ych ˇsat˚ u a doplˇ nk˚ u, promoˇcn´ı akty jsou uvozeny adekv´ atn´ı potˇrebou kytic a dar˚ u, n´astupy dˇet´ı do prvn´ıch tˇr´ıd z´ akladn´ıch ˇskol jsou podloˇzeny odpov´ıdaj´ıc´ımi n´akupy ˇskoln´ıch potˇreb. ´ Ukol k textu ˇ c. 2: Uved’te dalˇs´ı pˇr´ıklady pˇr´ıleˇzitostn´ ych n´akup˚ u, jmenujte nejm´enˇe 3 s jejich typick´ ymi charakteristikami. Pokuste se o vlastn´ı vypracov´an´ı u ´kolu, v pˇr´ıpadˇe potˇreby si zapiˇste pˇr´ıklady uveden´e v Kl´ıˇci. . .................................................................................. . .................................................................................. . .................................................................................. • Hledisko ˇcasu a intenzity uˇz´ıv´ an´ı firemn´ıho produktu, znamen´ a vytv´ aˇren´ı segment˚ u podle toho, zda firemn´ı produkt pouˇz´ıvaj´ı:
Kapitola 2. Segmentace trhu – – – –
15
pravidelnˇe, cyklicky, v´ yjimeˇcnˇe, nepouˇz´ıvaj´ı v˚ ubec.
Existuj´ı i jin´e moˇznosti jak vytv´aˇret segmenty. Poˇcet r˚ uzn´ ych hledisek a jejich kombinace vytv´aˇr´ı mnoˇzstv´ı moˇznost´ı, na kter´e segmenty se firma bude zamˇeˇrovat. Kaˇzdop´adnˇe vˇsak mus´ı pˇri sv´em rozhodov´an´ı br´at do u ´vahy dvˇe vˇeci, a to ekonomickou str´ anku v´ ybˇ eru a rizika v´ ybˇ eru. ad) Trˇ zn´ı zac´ılen´ı znamen´a zamˇeˇren´ı firmy na jeden nebo v´ıce segment˚ u, pˇr´ıpadnˇe jejich kombinaci dle r˚ uzn´ ych hledisek. Firma pˇritom zvaˇzuje ekonomick´e aspekty i rizika, jako napˇr´ıklad: • zda v segmentu existuje kout“, kter´ y dosud konkurence nezjistila, ” • pokud v segmentu konkurence p˚ usob´ı, jak´a je jej´ı s´ıla, • jakou m´ a segment hodnotu“, coˇz znamen´ a porovn´an´ı n´ aklad˚ u, kter´e by bylo ” tˇreba vynaloˇzit na z´ısk´an´ı trhu s pˇredpokl´adan´ ym v´ ynosem, • velikost segmentu, • jeho ekonomickou s´ılu, • pˇredpokl´ adan´ y r˚ ust segmentu, • obvykl´e zp˚ usoby n´ akupu, • moˇznost komunikace se z´akazn´ıky atd.
Trˇzn´ı zac´ılen´ı
Kout
Pˇ r´ıklad: Segment d˚ uchodc˚ u patˇr´ı mezi nejvˇetˇs´ı segmenty v zemi. Je to segment, kter´ y se nav´ıc rozˇsiˇruje, d´a se oˇcek´avat pomˇernˇe pˇresnˇe jeho n´ ar˚ ust v budouc´ıch letech. Na druh´e stranˇe je tˇreba zv´aˇzit jeho ekonomickou u ´ roveˇ n, nebot’ je tu zˇreteln´a a nutn´a orientace na lacinˇejˇs´ı zboˇz´ı a sluˇzby. I kdyˇz se jedn´a o homogenn´ı segment, kter´ y je d´an pˇrevaˇzuj´ıc´ımi spoleˇcn´ ymi znaky, napˇr´ıklad z hlediska n´akupn´ıho chov´an´ı je heterogenn´ı. ˇ ast tohoto segmentu chod´ı nakupovat nejen To souvis´ı i se zp˚ usobem komunikace. C´ z hlediska potˇreb n´akupu, ale i z d˚ uvodu komunikace s jin´ ymi lidmi, komunikace napˇr´ıklad pˇres internet by nebyla efektivn´ı (i kdyˇz v nˇekter´ ych vyspˇel´ ych zem´ıch je zp˚ usob n´akupu pˇres internet souˇc´ast´ı bˇeˇzn´eho ˇzivota v domovˇe d˚ uchodc˚ u). Proto se v naˇsich podm´ınk´ ach ˇcasto vyuˇz´ıv´a osobn´ıho prodeje, propagaˇcn´ıch let´ak˚ u atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. . .................................................................................. Pˇri v´ ybˇeru mus´ı firma zvaˇzovat rovnˇeˇz rizika v´ ybˇ eru segmentu, kter´a mohou b´ yt tvoˇrena napˇr´ıklad tˇemito faktory: usob´ı velmi siln´a konkurence • v segmentu (v dan´em st´atˇe, regionu, oblasti atd.) jiˇz p˚ podobn´ ych firem jako je naˇse, • v oblasti naˇs´ı produkce existuj´ı v´ yrazn´e substituty, n´aˇs v´ yrobek nemus´ı z´ıskat pˇredpokl´ adan´ y pod´ıl trhu, • naˇse produkce pro dan´ y segment m˚ uˇze b´ yt zaloˇzena na existenci pouze monopoln´ıho dodavatele surovin nebo komponent˚ u, dodavatel n´am m˚ uˇze diktovat ceny a n´ aˇs zisk nebude tak v´ yrazn´ y, jak jsme uvaˇzovali, • n´aˇs v´ yrobek m˚ uˇze narazit na ekologick´ a, etick´a ˇci jin´a hlediska, m˚ uˇzeme b´ yt vystaveni kritice, pˇr´ıpadnˇe bojkotu ze strany spoleˇcnosti,
Rizika v´ ybˇeru segmentu
16
2.2 Segmentace trhu • segment, na kter´ y jsme se zamˇeˇrili nen´ı tak pˇritaˇzliv´ y, nebot’ nereaguje adekv´ atn´ım zp˚ usobem na naˇse u ´sil´ı o jeho z´ısk´an´ı atd.
Trˇzn´ı um´ıstˇen´ı
”
Tvorba image“
ad) Trˇ zn´ı um´ıstˇ en´ı v´ yrobku znamen´ a zp˚ usob jeho vn´ım´ an´ı z´ akazn´ıky. V´ yrobek nebo sluˇzba naˇs´ı firmy m˚ uˇze b´ yt vn´ım´ ana velmi okrajovˇe, z´akazn´ıci ani pˇres intenzivn´ı reklamu nemaj´ı ˇza´dn´e informace o naˇsem v´ yrobku, nev´ı, kde by se dal z´ıskat, na n´aˇs dotaz n´ am sdˇel´ı, ˇze kupuj´ı konkurenˇcn´ı v´ yrobky atd. Proto trˇzn´ı um´ıstˇen´ı znamen´a zv´ yˇsen´ı informovanosti o jeho existenci, jeho vlastnostech, uˇziteˇcnosti pro z´akazn´ıka, cenˇe, kvalitˇe a dalˇs´ıch v´ yhod´ach a d˚ uvodech, proˇc by si jej mˇeli z´akazn´ıci poˇr´ıdit. Pˇri t´eto ˇcinnosti m˚ uˇzeme napˇr´ıklad: • • • • •
vytv´ aˇret image“ v´ yrobku (napˇr´ıklad Hermel´ın – s´ yr kr´al˚ u), ” vytv´ aˇret image“ naˇs´ı firmy ( jsme na vaˇs´ı stranˇe), ” vytvoˇrit znaˇcku“ v´ yrobku (napˇr´ıklad Vesel´a kr´ava“), ” ” zd˚ urazˇ novat znaˇcku (logo) naˇs´ı firmy, vyuˇz´ıt typick´eho obalu (tvar l´ahve Coca Cola, Becherovka) atd.,
tedy vˇsech znak˚ u, symbol˚ u a charakteristik, pomoc´ı kter´ ych zafixujeme v´ yrobek do vˇedom´ı z´akazn´ık˚ u vybran´eho segmentu a vytvoˇr´ıme znalosti o jeho existenci, v´ yjimeˇcnosti a v´ yhodnosti pˇri n´ akupu. Segmentace trhu a v´ ybˇer spr´avn´eho segmentu patˇr´ı k z´akladn´ım prvk˚ um kaˇzd´eho u ´ tvaru marketingu u jak´ekoliv firmy. Kaˇzd´ y pracovn´ık marketingov´eho u ´ tvaru douf´ a, ˇze se mu podaˇr´ı objevit nˇejakou v´ yznamnou neuspokojenou potˇrebu, kter´a bude znamenat v´ ynosnou trˇzn´ı pˇr´ıleˇzitost. Na svˇetˇe existuj´ı miliony v´ yrobk˚ u. Dennˇe jsou vyv´ıjeny dalˇs´ı a nov´e v´ yrobky. Ne kaˇzd´ y z nich se na trhu uchyt´ı, mnoh´e produkty maj´ı zcela jepiˇc´ı ˇzivot. Na druh´e stranˇe existuj´ı produkty, kter´e se vyr´abˇej´ı des´ıtky let a maj´ı stabiln´ı okruh z´akazn´ık˚ u. To, ˇze nˇekter´e v´ yrobky jsou kupov´any, to, ˇze firma z´ısk´av´a konkurenˇcn´ı v´ yhody, je do znaˇcn´e m´ıry d´ano umˇen´ım a dovednostmi marketingov´ ych pracovn´ık˚ u, ale tak´e duchem, atmosf´erou marketingovˇe orientovan´e firmy, kter´a zn´a potˇreby sv´ ych z´akazn´ık˚ u, respektuje jejich pˇra´n´ı a produkuje vhodn´e v´ yrobky a sluˇzby pr´avˇe pro sv˚ uj segment. Cviˇ cen´ı ˇ c. 2: Zvolte si urˇcit´ y v´ yrobek nebo sluˇzby, kterou byste chtˇeli realizovat na vybran´em trhu a zvolte si segment, respektive nˇekolik segment˚ u sv´ ych z´akazn´ık˚ u. Uved’te v´ yhody, nev´ yhody a rizika Vaˇseho v´ ybˇeru.
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 2: Uved’te r˚ uzn´a hlediska segmentace trhu. Pro kaˇzd´e hledisko v´ ybˇeru vyberte adekv´atn´ı v´ yrobek. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı:
• Marketingovˇe orientovan´ a firma je zamˇeˇrena jen na urˇcit´e segmenty trhu. • Pro z´ısk´ an´ı urˇcit´eho trˇzn´ıho pod´ılu m˚ uˇze firma uplatˇ novat dva moˇzn´e pˇr´ıstupy, a to brokovnicov´ y“, nebo kulovnicov´ y“. ” ” • Brokovnicov´ y pˇr´ıstup je pˇr´ıstup trˇznˇe nediferencovan´ y. • Kulovnicov´ y pˇr´ıstup ˇcili pˇr´ıstup trˇznˇe diferencovan´ y vyˇzaduje proveden´ı segmentace trhu. • C´ılen´ y marketing m´ a dvˇe varianty, koncentrovan´ y a diferencovan´ y. • C´ılen´ y marketing znamen´ a rozdˇelen´ı marketingov´ ych ˇcinnost´ı do tˇr´ı etap, a to segmentaci trhu, trˇzn´ı zac´ılen´ı a trˇzn´ı um´ıstˇen´ı.
Kapitola 2. Segmentace trhu
17
´ • Ukolem segmentace je tedy rozdˇelit celkov´ y rozs´ ahl´ y trh na urˇcit´ y poˇcet menˇs´ıch homogenn´ıch celk˚ u. • V r´ amci dan´eho segmentu jsou jeho pˇr´ısluˇsn´ıci navz´ajem mezi sebou heterogenn´ı. • Neexistuje jen jeden zp˚ usob a jen jedno hledisko pro segmentaci. • Trˇzn´ı zac´ılen´ı znamen´a zamˇeˇren´ı firmy na jeden nebo v´ıce segment˚ u, pˇr´ıpadnˇe jejich kombinaci dle r˚ uzn´ ych hledisek. u a pouˇz´ıv´a cel´e kombinace nˇekolika • Firma se zamˇeˇruje ˇcasto na nˇekolik segment˚ hledisek. • Mezi moˇzn´a hlediska patˇr´ı geografick´e, demografick´e, socioekonomick´e, psychologick´e, psychografick´e, hledisko n´ akupn´ıho chov´an´ı, pˇr´ıleˇzitosti, ˇcasu a intenzity. • Pˇri rozhodov´ an´ı o v´ ybˇeru segmentu mus´ı firma pˇri sv´em rozhodov´an´ı br´at do u ´vahy ekonomickou str´ anku v´ ybˇeru a rizika v´ ybˇeru. • Trˇzn´ı um´ıstˇen´ı v´ yrobku znamen´a zp˚ usob jeho vn´ım´an´ı z´akazn´ıky. Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
Jak´e zn´ ate pˇr´ıstupy k trhu? Co je to brokovnicov´ y pˇr´ıstup k trhu? Jak byste definovali kulovnicov´ y pˇr´ıstup k trhu? Co rozum´ıme pod pojmem c´ılen´ y marketing“? ” Jak se liˇs´ı koncentrovan´ y a diferencovan´ y marketing? Co rozum´ıte pod pojmem segment trhu“? ” Jak´ y je segment, z ˇceho se skl´ad´a? Jak´e etapy pˇri segmentaci rozezn´av´ate? Jak´e hlediska pro segmentaci zn´ate? Co rozum´ıte pod pojmem trˇzn´ı zac´ılen´ı“? ” Co rozum´ıte pod pojmem trˇzn´ı um´ıstˇen´ı“? ” Co mus´ı firma zvaˇzovat pˇri posuzov´an´ı efektivnosti v´ ybˇeru? Jak´ a zn´ ate rizika pˇri v´ ybˇeru segmentu?
ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Teorie marketingu v t´eto lekci u ´zce navazuj´ı na sociologick´e poznatky a poznatky z oblasti psychologie. Spr´ avn´ y marketingovˇe orientovan´ y manaˇzer by mˇel m´ıt poznatky z obou spoleˇcensk´ ych vˇed a mˇel by tak´e sv´e chov´an´ı a jedn´an´ı pˇrizp˚ usobovat a mˇenit nejnovˇejˇs´ım poznatk˚ um tˇechto vˇed. Proto z´ ajemce o hlubˇs´ı pozn´ an´ı umˇen´ı marketingu, umˇen´ı komunikace, jedn´ an´ı s lidmi atd. odkazujeme na nejnovˇejˇs´ı poznatky obou tˇechto spoleˇcensk´ ych vˇed. Pr˚ uvodce studiem: Druh´a lekce kursu se zab´ yv´a problematikou segmentace, nebot’ jak vyplynulo z pˇredch´azej´ıc´ı lekce, zn´amkou marketingovˇe orientovan´e firmy je skuteˇcnost, ˇze je orientov´ana pouze na vybran´ y segment trhu, pˇr´ıpadnˇe na nˇekolik segment˚ u trhu ˇcili ˇze nevyr´ ab´ı ˇci neprod´av´ a sv´e zboˇz´ı kdekomu, kdekoliv a jak´ ymkoliv zp˚ usobem. Vˇetˇsina firem, pokud nejsou orientov´any v´ yhradnˇe na jeden segment, pouˇz´ıv´a kombinace nˇekolika hledisek segmentace.
18
2.2 Segmentace trhu
Autotest: 1. C´ılen´ y marketing pouˇz´ıv´ a pˇr´ıstupu oznaˇcovan´eho jako: (a) brokovnicov´ y (b) kulovnicov´ y (c) kulometn´ y 2. Kaˇzd´emu z´akazn´ıkovi z dan´eho segmentu je namixov´ an jeho produkt, za j´ım akceptovatelnou cenu, prodejn´ı metodˇe, zp˚ usobu distribuce, obalu atd., v pˇr´ıstupu: (a) brokovnicov´em (b) kulovnicov´em (c) kulometn´em 3. Do psychografick´eho hlediska segmentace patˇr´ı ˇclenˇen´ı dle: (a) pˇr´ıjmov´ ych skupin (b) zamˇestn´ an´ı (c) ˇzivotn´ıho stylu
Kapitola 3
Marketingov´ y algoritmus Popis lekce: Kr´atk´a lekce, v n´ıˇz se ˇclen´ı marketingov´ y algoritmus do 4 f´az´ı. Pˇrin´aˇs´ı struˇcnou charakteristiku a hlavn´ı n´aplˇ n jednotliv´ ych f´ az´ı a rovnˇeˇz uk´azku, pˇr´ıpadovou studii (pˇrevzatou od konkr´etn´ı v´ yrobn´ı firmy) sestaven´ı marketingov´eho algoritmu. D´ elka lekce: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em (MIS), koncepˇcn´ı f´aze, analytick´a f´aze, realizaˇcn´ı f´aze, zpˇetn´ a vazba, marketingov´ y algoritmus. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • vysvˇetlit pojem marketingov´ y algoritmus“ a uv´est jeho definici, ” • urˇcit z jak´ ych f´ az´ı se skl´ ad´ a, • struˇcnˇe charakterizovat jednotliv´e f´aze.
19
20 Definice
Algoritmus marketingov´ych ˇcinnost´ı konkretizuje postup, u ´koly a odpovˇednost pˇri pl´ anov´ an´ı a realizaci marketingov´ych ˇcinnost´ı. Pr˚ ubˇeh marketingov´ ych ˇcinnost´ı je posloupnost prac´ı, jejichˇz v´ ychoz´ım bodem je trh a jeho pr˚ uzkum, z´ avˇereˇcn´ ym bodem je opˇet trh a jeho reakce na produkty uveden´e firmou na trh. F´ aze marketingov´ ych ˇcinnost´ı
Jako metodu lze marketingov´e ˇcinnosti rozdˇelit do tˇechto f´az´ı: a) b) c) d)
F´ azi koncepˇcn´ı, f´ azi analytickou, f´ azi realizaˇcn´ı a zpˇetnou vazbu (odezvu).
Koncepˇcn´ı ad a) Koncepˇ cn´ı f´ aze algoritmu f´ aze – znamen´ a definov´ an´ı marketingov´e filozofie. Firma si nejprve mus´ı stanovit urˇcit´e markeposl´an´ı (misi). Toto posl´an´ı firmy mus´ı b´ yt podloˇzeno urˇcit´ ymi konkr´etn´ımi dlouhotingov´ a dob´ ymi, ale i kr´ atkodob´ ymi c´ıli. Tyto c´ıle vych´azej´ı z podnikov´ ych viz´ı. Re´ alnˇe stanofilozofie
ven´e c´ıle pˇredpokl´adaj´ı urˇcen´ı cest k jejich dosaˇzen´ı, prostˇredk˚ u a definici podm´ınek, za nichˇz jsou c´ıle dosaˇziteln´e. Hlavn´ım j´adrem marketingov´e filozofie je definice z´ asad, kter´e urˇcuj´ı rovnov´ahu mezi stanoven´ ymi c´ıli a moˇznostmi firmy. Podle stanoven´e marketingov´e filozofie akceptovan´e vˇsemi pracovn´ıky firmy se ˇr´ıd´ı jej´ı chov´ an´ı na trhu. Pˇresnˇe definovan´a marketingov´a filozofie pˇredstavuje dlouhodobou koncepci jedn´an´ı, akc´ı a reakc´ı na v´ yvoj trhu, chov´an´ı konkurence, zmˇeny ekonomick´ ych, politick´ ych, finanˇcn´ıch, person´aln´ıch a dalˇs´ıch podm´ınek v r´amci dom´ac´ıch i zahraniˇcn´ıch trh˚ u. Koncepce vymezuje sf´ery podnikatelsk´eho z´ ajmu, urˇcuje smˇery rozvoje firmy i jej´ıch pracovn´ık˚ u, ukazuje cesty budouc´ıho smˇeˇrov´ an´ı firmy na nov´e trhy a nov´e pˇr´ıleˇzitosti. Celkov´ a koncepce firmy nen´ı z´aleˇzitost´ı jen u ´ zk´eho okruhu vrcholov´ ych manaˇzer˚ u firmy nebo pouze marketingov´eho u ´tvaru, ale jde o z´aleˇzitost, kter´ a se dot´ yk´ a vˇsech zamˇestnanc˚ u, vlastn´ık˚ u i manaˇzer˚ u. Mus´ı b´ yt komplexn´ı, obecnˇe pˇrijatou a vˇsemi pracovn´ıky firmy prosazovanou z´ aleˇzitost´ı. Na jej´ı spr´avnosti, ale i flexibilitˇe ˇcasto z´ aleˇz´ı existence dan´e firmy. Anal´ yzy ad b) Analytick´ a f´ aze pˇredstavuje souhrn r˚ uzn´ych kvantitativn´ıch anal´yz nutn´ ych pro vyhodnocen´ı moˇzn´ ych ekonomick´ ych pˇr´ınos˚ u budouc´ıho u ´sil´ı firmy pˇri z´ısk´ an´ı trhu. Nejprve je ovˇsem tˇreba z´ıskat a v pr˚ ubˇehu anal´ yz neust´ale doplˇ novat, aktualizovat a rozˇsiˇrovat datovou z´akladnu u ´daj˚ u potˇrebnou pro kvalitn´ı anal´ yzy nˇekolika oblast´ı nezbytn´ ych a rozhoduj´ıc´ıch pro ˇzivotnost a prosperitu firmy. Jednotliv´e metody sbˇeru, tˇr´ıdˇen´ı, zpracov´an´ı a vyhodnocov´an´ı dat vyˇzaduj´ı nejprve vybudov´an´ı kvalitn´ıho marketingov´eho informaˇcn´ıho syst´emu (MIS). M˚ uˇzeme tedy konstatovat, ˇze z´akladn´ım pˇredpokladem pro spr´ avn´e prov´adˇen´ı anal´ yz potenci´aln´ıho v´ yvoje firmy, jej´ıho okol´ı, konkurence atd. je vytvoˇren´ı MIS, a to na z´ akladˇe permanentn´ı ˇcinnosti vlastn´ıch pracovn´ık˚ u a vlastn´ıch informaˇcn´ıch zdroj˚ u, tak i extern´ıch instituc´ı, pr˚ uzkumn´ ych agentur, zahraniˇcn´ıho tisku, zahraniˇcn´ıch spolupracovn´ık˚ u, zprostˇredkovatel˚ u, dealer˚ u atd. Pˇ r´ıklad: MIS mus´ı vytv´aˇret podklady pro dalˇs´ı n´asleduj´ıc´ı anal´ yzy, kter´e bude firma prov´adˇet v tˇechto oblastech: • Pˇri zjiˇst’ov´an´ı velikosti trhu, jde o kvantitativn´ı vyˇc´ıslen´ı poˇctu potenci´ aln´ıch subjekt˚ u,
Kapitola 3. Marketingov´ y algoritmus
21
• segmentace trhu, tedy kvantitativn´ıho vyˇc´ıslen´ı do u ´vahy pˇripadaj´ıc´ıch segment˚ u vhodn´ ych pro nab´ıdku produkt˚ u naˇs´ı firmy, • pr˚ uzkumu a anal´ yzy finanˇcn´ı s´ıly jednotliv´ ych segment˚ u (pˇredpoklad pro spr´ avn´e nasazen´ı cen naˇsich produkt˚ u), • v´ yvoje trhu, jeho dynamiky a v´ ykonnosti, • v´ yvoji kvalitativn´ıch poˇzadavk˚ u nositel˚ u popt´avky, yvoji popt´ avky po podobn´ ych nebo stejn´ ych produktech, s nimiˇz chce • celkov´em v´ naˇse firma z´ıskat urˇcit´ y segment trhu, yze vnitˇrn´ıch a vnˇejˇs´ıch faktor˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch marketingov´e • deskripci a anal´ prostˇred´ı firmy, • zjiˇstˇen´ı siln´ ych a slab´ ych str´anek naˇs´ı firmy, • komparace naˇsich pˇrednost´ı a nedostatk˚ u, slab´ ych a siln´ ych str´ anek s konkurenc´ı, • zjiˇstˇen´ı pˇr´ıleˇzitost´ı a hrozeb na dan´em trhu, • zjiˇstˇen´ı tradic, obyˇcej˚ u, n´ akupn´ıch zvyklost´ı v dan´e lokalitˇe u vybran´eho segmentu trhu, • zjiˇstˇen´ı dosavadn´ıch zp˚ usob˚ u komunikace s potenci´aln´ımi z´akazn´ıky, • zjiˇstˇen´ı dosavadn´ıch zp˚ usob˚ u distribuce a anal´ yza dalˇs´ıch moˇznost´ı v´ ystavby sklad˚ u, dopravn´ı s´ıtˇe, existence m´ıstn´ıch dopravc˚ u, pˇrek´ aˇzek v dopravˇe a nov´ ych moˇznost´ı atd. Prov´ adˇen´ı tˇechto anal´ yz pˇred vlastn´ım rozhodnut´ım o realizaci z´ısk´an´ı trhu a dalˇs´ı expanzi je nezbytn´e prov´adˇet s urˇcit´ ym ˇcasov´ ym pˇredstihem a pˇripravit tak managementu velmi pˇresn´e a u ´pln´e u ´daje o vˇsech moˇznostech firmy. Pokud v´ ysledky anal´ yz t´eto f´aze prok´aˇz´ı exaktnˇe a kvantifikovanˇe ekonomickou v´ yhodnost uveden´ı naˇsich produkt˚ u na dan´ y trh a pro vybran´ y segment (popˇr´ıpadˇe v´ıce segment˚ u), pak je moˇzn´e pˇrikroˇcit k realizaˇcn´ı f´azi marketingov´eho algoritmu. ad c) Realizaˇ cn´ı f´ aze Realizace – Realizaˇcn´ı f´ aze je tvoˇrena nasazen´ım konkr´etn´ıch marketingov´ych n´ astroj˚ u k prodeji n´astroje urˇcit´ ych produkt˚ u pro dan´ y segment trhu. Realizaˇcn´ı f´aze je naplnˇen´ım celkov´e marketingov´e strategie, tedy ˇreˇsen´ım ot´ azky jak“ z´ıskat potenci´aln´ı segment trhu ” pro naˇse produkty. Zat´ımco tedy koncepˇcn´ı f´aze urˇcuje z´asady celkov´eho chov´an´ı naˇs´ı firmy na trhu, marketingov´a strategie naplˇ nuje tuto koncepci v´ ybˇerem (mixem) konkr´etn´ıch marketingov´ ych n´astroj˚ u, kter´e budou rozd´ıln´e pro r˚ uzn´e segmenty trhu. Tyto n´ astroje realizaˇcn´ı f´ aze lze rozdˇelit do dvou skupin, a to jako: 1) N´ astroje, urˇcen´e k realizaci n´apadu, tj. k tvorbˇe produktu a 2) n´ astroje slouˇz´ıc´ı k podpoˇre jeho uveden´ı a uchycen´ı se na trhu. ad 1) N´astroje k realizaci n´apadu znamenaj´ı souhrn technick´ ych a funkˇcn´ıch parametr˚ u, kter´e m´a produkt m´ıt, d´ale o urˇcen´ı rozsahu sortimentu, ˇreˇsen´ı designu jakoˇz i obalu firemn´ıch produkt˚ u. ad 2) N´astroje slouˇz´ıc´ı podpoˇre prodeje produktu jsou tvoˇreny jednotliv´ ymi souˇca´stmi marketingov´eho mixu, ot´azkami spjat´ ymi s nasazen´ım ceny, adekv´atn´ı reklamy, zp˚ usob˚ u distribuce a komunikace (osloven´ım z´akazn´ıka), urˇcitou prodejn´ı technikou atd. Tˇechto n´astroj˚ u m˚ uˇze b´ yt v´ıce, podstatn´e je, ˇze by mˇely b´ yt vˇzdy realizov´ any v urˇcit´e kombinaci vhodn´e pro dan´ y segment trhu. ad d) Zpˇ etn´ a vazba je odezva na pˇrimˇeˇrenost ˇci u ´spˇeˇsnost nasazen´ı dan´ ych n´astroj˚ u marketingov´e strategie pro dan´ y segment trhu. Spr´avn´e vyhodnocen´ı v´ ysledk˚ u marketingov´e strategie je moˇzn´e pouze tehdy, jestliˇze m´a firma vypracovan´ y marketingov´ y pl´an, kter´ y podrobnˇe kvalifikuje a kvantifikuje sledovan´e podnikatelsk´e c´ıle firmy a urˇcuje odpovˇednost a term´ıny jednotliv´ ym pracovn´ık˚ um r˚ uzn´ ych odborn´ ych u ´tvar˚ u firmy. Zpˇetn´a vazba je tedy souhrn zpˇetn´ ych informac´ı o pˇrijet´ı naˇsich produkt˚ u dan´ ym
Zpˇetn´ a vazba – informace o pr˚ ubˇehu realizace
22 segmentem trhu, souborem u ´spˇech˚ u i nedostatk˚ u naˇs´ı celkov´e marketingov´e strategie. Jako vˇzdy pˇri sledov´an´ı ekonomick´ ych parametr˚ u znamen´a kontrolu nad pl´anem a skuteˇcnost´ı, je tedy zaloˇzena na pˇresn´e evidenci prodeje, informac´ıch z´ıskan´ ych z odpovˇed´ı z´akazn´ık˚ u, z´ıskan´ ych vyhodnocov´an´ım jejich reakc´ı, jejich n´ avrh˚ u na zmˇeny ˇci doplˇ nky a zlepˇsen´ı produkt˚ u nebo doplˇ nuj´ıc´ıch sluˇzeb. Pokud informace zpˇetn´e vazby ukazuj´ı v´ yrazn´e odchylky od firemn´ıch pˇredpoklad˚ u je nutn´e znovu analyzovat pˇr´ıˇciny (opakovat analytickou f´azi), zjistit d˚ uvody odchylek a uˇcinit opatˇren´ı koriguj´ıc´ıch mix n´ astroj˚ u, popˇr´ıpadˇe i re´alnost celkov´e koncepce (filozofie) firmy. Zpˇetn´a vazba je tedy n´astrojem nezbytn´e kontroly vedouc´ı k souladu moˇzn´e popt´avky s nab´ıdkou naˇs´ı firmy. N´astroje zpˇetn´e vazby uzav´ıraj´ı okruh ˇcinnost´ı, kter´e jsou spojeny s uv´ adˇen´ım produkt˚ u firmy na trh a s vytv´aˇren´ım vˇsech podm´ınek pro u ´spˇeˇsn´e z´ısk´an´ı vybran´eho segmentu trhu. ´ Ukol k textu ˇ c. 3: Pˇredstavte si, ˇze jste v pozici manaˇzera podniku, kter´ y uvedl na trh nov´ y produkt. Jak´e informace zpˇetn´e vazby byste vyˇzadoval (a) od sv´ ych prodejc˚ u? Uved’te nˇekolik (nejm´enˇe 5) z´asadn´ıch informac´ı k rozhodov´an´ı o dalˇs´ım postupu na nˇekolika trz´ıch. Pokuste se nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby si poznamenejte u ´daje z Kl´ıˇce. . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ Pˇr´ıpadov´ a studie
Pˇ r´ıpadov´ a studie. Uk´ azka marketingov´eho algoritmu konkr´etn´ı firmy zab´yvaj´ıc´ı se odˇevn´ı v´yrobou. Legenda: MAR – u ´tvar marketingu ˇ – gener´ GR aln´ı ˇreditel ˇ – v´yrobn´ı ˇreditel VR ˇ – technick´y ˇreditel TR ˇ – obchodn´ı ˇreditel OR ˇ – ekonomick´y ˇreditel ER Algoritmus obsahuje sekvenci tˇechto hlavn´ıch u ´kol˚ u: 1. Zhodnocen´ı postaven´ı v od´ıv´ an´ı, smˇery rozvoje stylu od´ıv´ an´ı, m´ odn´ı smˇery ˇ – model´ Odpov´ıd´ a: TR arna Spolupr´ ace: MAR 2. Technick´ a, ekonomick´ a a obchodn´ı anal´yza sortimentu Odpov´ıd´ a: MAR ˇ OR, ˇ ER ˇ Spolupr´ ace: TR, 3. V´yvoj prodeje dle sortimentu a teritori´ı ˇ Odpov´ıd´ a: OR Spolupr´ ace: MAR 4. Zhodnocen´ı jednotliv´ych odbˇeratel˚ u ˇ Odpov´ıd´ a: OR Spolupr´ ace: MAR 5. Zhodnocen´ı dodavatel˚ u materi´ al˚ u a pˇr´ıprav Odpov´ıd´ a: MAR Spolupr´ ace: TN
Kapitola 3. Marketingov´ y algoritmus
23
6. Zhodnocen´ı konkurence ˇ Odpov´ıd´ a: OR Spolupr´ ace: MAR 7. Anal´yza cenov´e oblasti ˇ Odpov´ıd´ a: OR ˇ Spolupr´ ace: ER ´ cinnost propagace 8. Uˇ Odpov´ıd´ a: MAR 9. SWOT anal´yza Odpov´ıd´ a: MAR ˇ TR, ˇ OR, ˇ VR ˇ Spolupr´ ace: ER, 10. Souhrnn´e zhodnocen´ı pozice firmy Odpov´ıd´ a: MAR 11. N´ avrh na zpˇresnˇen´ı strategie firmy Odpov´ıd´ a: MAR an´ı, zpˇresnˇen´ı a schv´ alen´ı definitivn´ıho znˇen´ı strategie firmy, vˇcetnˇe u ´kol˚ u 12. Projedn´ k realizaci ˇ Odpov´ıd´ a: GR 13. Zah´ ajen´ı realizace 14. Zpracov´ an´ı marketingov´eho pl´ anu Odpov´ıd´ a: MAR Cviˇ cen´ı ˇ c. 3: Zvolte si firmu z jin´eho oboru neˇz je uveden´a pˇr´ıpadov´a studie a pokuste se pro ni sestavit vlastn´ı marketingov´ y algoritmus. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 3: Uved’te z jak´ ych f´az´ı se skl´ad´a marketingov´ y algoritmus a charakterizujte kaˇzdou f´azi. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Tato lekce obsahuje pˇr´ıpadovou studii, kter´a byla poskytnuta jednou konkr´etn´ı firmou s odˇevn´ım zamˇeˇren´ım. Nen´ı moˇzn´ a snadn´e v praxi z´ıskat podobn´ y materi´ al, nebot’ ukazuje i ˇc´ast podnikov´eho know-how. Tato pˇr´ıpadov´ a studie V´ am poslouˇz´ı jako podkladov´ y materi´al pro vypracov´an´ı Vaˇseho cviˇcen´ı. Pokuste se o to, teorie pedagogiky ˇr´ık´a, ˇze ˇclovˇek si zapamatuje asi 25 % slyˇsen´eho, 25 % vidˇen´eho, ale nejv´ıce si zapamatuje, pokud se pokus´ı o vlastn´ı v´ ypoˇcty, aplikace, pokusy atd. Shrnut´ı: • Algoritmus marketingov´ ych ˇcinnost´ı konkretizuje postup, u ´ koly a odpovˇednost pˇri pl´ anov´ an´ı a realizaci marketingov´ ych ˇcinnost´ı. • Marketingov´ y algoritmus se skl´ad´a ze ˇctyˇr f´az´ı. • Koncepˇcn´ı f´ aze algoritmu znamen´a definov´an´ı marketingov´e filozofie. uzn´ ych kvantitativn´ıch anal´ yz nutn´ ych pro • Analytick´a f´aze pˇredstavuje souhrn r˚ vyhodnocen´ı moˇzn´ ych ekonomick´ ych pˇr´ınos˚ u budouc´ıho u ´sil´ı firmy pˇri z´ısk´an´ı trhu. • Realizaˇcn´ı f´aze je tvoˇrena nasazen´ım konkr´etn´ıch marketingov´ ych n´astroj˚ u k prodeji urˇcit´ ych produkt˚ u pro dan´ y segment trhu. • Zpˇetn´a vazba je odezva na pˇrimˇeˇrenost ˇci u ´spˇeˇsnost nasazen´ı dan´ ych n´astroj˚ u marketingov´e strategie pro dan´ y segment trhu.
24 Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Jak byste definovali pojem marketingov´ y algoritmus“? ” Z jak´ ych f´ az´ı se skl´ ad´ a? Co vyjadˇruje koncepˇcn´ı f´ aze? Co rozum´ıme pod pojmem MIS? Jak´e anal´ yzy se prov´ adˇej´ı v analytick´e f´azi algoritmu? Jak´e n´ astroje se pouˇz´ıvaj´ı v realizaˇcn´ı f´azi? Co rozum´ıme pod pojmem zpˇetn´a vazba marketingov´eho algoritmu? K ˇcemu slouˇz´ı zpˇetn´ a vazba?
Pr˚ uvodce studiem: Tˇret´ı lekce je velmi teoretick´a a obsahuje nov´e pojmy, kter´e nemohou b´ yt pro jejich ˇsirokou obsahovou n´ aplˇ n konkr´etnˇe a podrobnˇe rozeb´ır´ any v t´eto lekci, na to je v t´eto uˇcebn´ı pom˚ ucce vyˇclenˇeno hned nˇekolik podrobn´ ych lekc´ı. Obsahuje tud´ıˇz pouze z´akladn´ı pˇrehled algoritmizace marketingu. Moˇzn´a by bylo dobr´e, abyste se k t´eto lekci vr´atili na z´avˇer Vaˇseho studia, po pˇreˇcten´ı n´ astroj˚ u realizaˇcn´ı f´aze. Pak V´am budou odborn´e pojmy t´eto lekce i samotn´e f´ aze marketingu mnohem bliˇzˇs´ı. Autotest : 1. Koncepˇcn´ı f´ aze algoritmu znamen´a definov´an´ı: (a) marketingov´e filozofie (b) souhrn r˚ uzn´ ych kvantitativn´ıch anal´ yz (c) urˇcen´ı konkr´etn´ıch marketingov´ ych n´astroj˚ u k prodeji 2. Jednotliv´e metody sbˇeru, tˇr´ıdˇen´ı, zpracov´an´ı a vyhodnocov´an´ı dat vyˇzaduj´ı nejprve vybudov´an´ı kvalitn´ıho marketingov´eho informaˇcn´ıho syst´emu (MIS). Jeho tvorba je souˇc´ ast´ı: (a) koncepˇcn´ı f´ aze (b) analytick´e f´ aze (c) realizaˇcn´ı f´ aze 3. Zpˇetn´ a vazba je souhrn zpˇetn´ ych informac´ı o: (a) pˇrijet´ı naˇsich produkt˚ u dan´ ym segmentem trhu (b) nov´ ych cest´ ach budouc´ıho smˇeˇrov´an´ı firmy na nov´e trhy a nov´e pˇr´ıleˇzitosti (c) urˇcen´ı z´ asad, kter´e urˇcuj´ı rovnov´ahu mezi stanoven´ ymi c´ıli a moˇznostmi firmy
Kapitola 4
Marketingov´ a filozofie Popis lekce: Lekce pˇrin´aˇs´ı definici marketingov´e filozofie a jej´ı typy, vˇcetnˇe struˇcn´e charakteristiky jednotliv´ ych typ˚ u. Pˇri formov´an´ı marketingov´e filozofie mus´ı zakladatel rozhodovat, co firma bude, ˇc´ım se bude zab´ yvat, na kter´ ych trz´ıch se bude zpoˇca´tku etablovat atd. Marketingov´ a filozofie nen´ı jednou provˇzdy d´ana, mˇen´ı se s v´ yvojem firmy, nicm´enˇe jiˇz od sam´eho zaˇca´tku jej´ı existence by mˇela b´ yt pˇresnˇe definov´ ana na z´akladˇe jasnˇe stanoven´e mise (posl´an´ı) firmy. D´ elka lekce: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Marketingov´ a filozofie, poˇrad´ı mezi konkurenty, rozsah sf´ery podnikatelsk´eho z´ajmu, teritori´ aln´ı p˚ usoben´ı, v´ yˇse vlastn´ıho kapit´alu na tvorbˇe produktu, mise (posl´ an´ı), rovnov´aha mezi moˇznostmi a c´ıli. Motivace k lekci: Po prostudov´ an´ı t´eto ˇc´ asti byste mˇeli b´ yt schopni: • definovat pojem marketingov´a filozofie“, ” • urˇcit hlavn´ı typy marketingov´e filozofie, • struˇcnˇe popsat jednotliv´e aspekty zahrnut´e do tvorby marketingov´e filozofie.
25
26 Definice marketingov´e filozofie
Pod pojmem marketingov´ a filozofie“ rozum´ıme zp˚ usob existence firmy v trˇzn´ım prostˇred´ı. ” Zp˚ usob jej´ıho chov´ an´ı, akc´ı a reakc´ı na zmˇeny, zjevnou orientaci na urˇcit´e segmenty trhu a zp˚ usoby komunikace s okoln´ım svˇetem. I v bˇeˇzn´em obˇcansk´em pojet´ı m´ame vytvoˇrenou urˇcitou typologii chov´ an´ı lid´ı, uˇz´ıv´ame symbolick´ ych pojm˚ u jako napˇr´ıklad ˇsikulka“, put’ka“, raˇzoˇ n“, louda“ ˇci mluvka“, ” ” ” ” ” popˇr´ıpadˇe charakterizujeme zp˚ usoby chov´ an´ı ˇsirˇs´ım oznaˇcen´ım typu sed´avej panenko ” v koutˇe, najdou tˇe“, dveˇrmi ho vyhod´ıˇs, vr´ at´ı se oknem“, rychle vzplane, rychle zhasne“ ” ” atd. Naˇse chov´an´ı vˇsak vypl´ yv´a nejen z naˇs´ı ˇc´asteˇcnˇe zdˇedˇen´e determinace, ale rovnˇeˇz i z procesu spoleˇcensk´e adaptace. Je d´ano naˇsimi c´ıli. Tˇemto c´ıl˚ um pˇrizp˚ usobujeme sv´e chov´ an´ı, vol´ıme n´ astroje k dosaˇzen´ı tˇechto c´ıl˚ u, hled´ame moˇzn´e cesty a prostˇredky. Firma je jenom souborem lid´ı a tito lid´e se tedy chovaj´ı stejnˇe. I ve firmˇe bychom mohli rozeznat celou ˇsk´alu lidsk´eho chov´an´ı a typologie. Mohli bychom prov´est i podobnou typologii chov´an´ı cel´e firmy jako pˇrevaˇzuj´ıc´ıho zp˚ usobu chov´an´ı jej´ıch ˇclen˚ u a vyjadˇruj´ıc´ıho pˇrijatou firemn´ı kulturu. Filozofie firmy vyjadˇruje vz´ ajemnˇe pˇrijat´e zp˚ usoby chov´ an´ı vˇsech jej´ıch ˇclen˚ u vzhledem ke stanoven´ym obecnˇe akceptovan´ym c´ıl˚ um firmy. Je to tedy reakce na stanoven´e firemn´ı c´ıle, u ´sil´ı se k nim dostat dohodnut´ ym a vˇsemi ˇcleny organizace pˇrijat´ ym zp˚ usobem chov´ an´ı, komunikace a celkov´e orientace pˇr´ısluˇsn´ık˚ u dan´e organizace. Pro tento zp˚ usob chov´an´ı firmy jako celku pouˇz´ıv´ame opˇet specifick´ ych pojm˚ u pro rozliˇsen´ı jednotliv´ ych zp˚ usob˚ u chov´ an´ı a celkov´eho popisu zaˇrazen´ı firmy do pˇr´ısluˇsn´e skupiny marketingov´e filozofie. Zaˇrazen´ı konkr´etn´ı firmy do urˇcit´eho druhu marketingov´e filozofie vˇsak vyjadˇruje pouze pˇrevaˇzuj´ıc´ı rysy chov´ an´ı, nelze tak zcela bezv´ yhradnˇe a jednoznaˇcnˇe stanovit hranice mezi r˚ uzn´ ymi pˇr´ıstupy a charakteristikami firem a konstatovat, ˇze firma A vyzn´ av´a a praktikuje pr´avˇe jednu a pouze jednu marketingovou filozofii, a to filozofii alfa, zat´ımco firma B, je typick´a prosazov´an´ım marketingov´e filozofie beta, vˇzdy se jedn´a pouze o pˇrevaˇzuj´ıc´ı znaky. Vˇetˇsinou obˇe uveden´e firmy pouˇz´ıvaj´ı zp˚ usob˚ u chov´ an´ı, n´astroj˚ u k prosazov´ an´ı a metod obou zm´ınˇen´ ych filozofi´ı, avˇsak v urˇcit´e kombinaci. Firma je specifick´a a zvl´aˇstn´ı struktura lid´ı a vazeb mezi nimi. C´ıle tˇechto lid´ı, jejich organizace a vztahy smˇeˇruj´ı k praktick´emu u ´ myslu podnikat, a to jak pˇri sv´em vzniku (zaloˇzen´ı), tak i v jeho pr˚ ubˇehu i ve zp˚ usobu ukonˇcen´ı ˇcinnosti. Ve vˇsech tˇechto f´az´ıch firma prezentuje urˇcit´e filozofick´e postoje, kter´e vych´azej´ı pˇredevˇs´ım z jej´ı marketingov´e filozofie a vcelku urˇcuj´ı jej´ı chov´ an´ı na trhu. ´ Ukolem pˇresnˇe formulovan´e marketingov´e filozofie je definovat, vytv´ aˇret a udrˇzovat rovnov´ ahu mezi dan´ymi c´ıli a moˇznostmi firmy. Takto definovan´ yu ´ kol pˇredpokl´ ad´a i moˇzn´e korekce v pr˚ ubˇehu ˇcinnosti firmy, pokud se uk´aˇze, ˇze c´ıle jsou pˇr´ıliˇs nedosaˇziteln´e, chyb´ı s´ıly, prostˇredky i pˇredpoklady, moˇznosti firmy k dosaˇzen´ı tˇechto stanoven´ ych c´ıl˚ u jsou nere´aln´e. Pr´avˇe korekc´ı, popˇr´ıpadˇe hled´an´ım dalˇs´ıch moˇznost´ı, obnovou, zamˇeˇren´ım se na jin´e prostˇredky ˇci cesty, umoˇzn ˇuje jasnˇe formulovan´ a marketingov´a filozofie zachovat si schopnost ˇcelit nepˇr´ızniv´ ym vliv˚ um, znovu se orientovat na zmˇenˇen´e podm´ınky a nal´ezat jin´ a v´ ychodiska.
Typy marketingov´e filozofie
Samotn´ y proces tvorby marketingov´e filozofie je v jasn´em, jednoznaˇcn´em a pˇresn´em vyj´adˇren´ı postoj˚ u firmy k n´ asleduj´ıc´ım aspekt˚ um jej´ı existence na trhu. Uveden´e n´azvy vyjadˇruj´ı typ marketingov´e filozofie, tedy pˇrevaˇzuj´ıc´ı, glob´aln´ı zp˚ usob jej´ıho chov´an´ı.
Kapitola 4. Marketingov´ a filozofie
27
Rozezn´ av´ ame tyto typy marketingov´ e filozofie, kter´ e jsou d´ any n´ asleduj´ıc´ım urˇ cen´ım: 1. 2. 3. 4.
Poˇrad´ım mezi konkurenty, rozsahem sf´ery podnikatelsk´eho z´ajmu, teritori´ aln´ı p˚ usobnost´ı a v´ yˇs´ı vlastn´ıho kapit´ alu na tvorbˇe produktu.
ad 1) Poˇ rad´ı mezi konkurenty V r´ amci tohoto aspektu se rozliˇsuj´ı tˇri moˇzn´e postoje: a) nab´ıdka absolutn´ı technick´e a kvalitativn´ı ˇspiˇcky, b) konjunktur´ aln´ı charakter nab´ıdky, c) nab´ıdka standardn´ıho charakteru.
Poˇrad´ı mezi konkurenty Tˇri moˇzn´e postoje
ad 1 a) Nab´ıdka absolutn´ı technick´ e a kvalitativn´ı ˇ spiˇ cky Firma, kter´a se Luxus orientuje t´ımto smˇerem nenab´ız´ı produkty, kter´e jsou urˇceny bˇeˇzn´ ym ku- a ˇspiˇcka puj´ıc´ım.V´ yluˇcnost takov´eto nab´ıdky, v´ yhradnˇe znaˇckov´eho, luxusn´ıho zboˇz´ı znamen´ a velmi u ´ zce vyhrazen´ y okruh velmi n´aroˇcn´ ych osob, pro kter´e se toto zboˇz´ı st´av´a sp´ıˇse symbolem jejich spoleˇcensk´eho postaven´ı, prezentac´ı pˇr´ısluˇsnosti k urˇcit´e bohat´e soci´aln´ı vrstvˇe, pˇr´ısluˇsnost´ı k celebrit´am, VIP atd. Pro bˇeˇzn´eho obˇcana se takov´ yto produkt nal´ez´a pouze v ˇr´ıˇsi sn˚ u a pˇr´ an´ı, takov´eto zboˇz´ı ˇci sluˇzby nevyhled´av´a ani se o nˇe v podstatˇe nezaj´ım´a. Jedn´ a se o vysoce specializovanou a velmi drahou oblast v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, kter´a nem´a vˇseobecnou popularitu, nepotˇrebuje v´ yraznˇe intenzivn´ı reklamu, m´ a ale uzn´ an´ı odborn´ık˚ u. Typickou uk´azkou takov´ ychto produkt˚ u jsou modely v oblasti m´ odn´ı tvorby, mnoh´e kolekce v˚ ubec nejsou urˇceny pro jak´ekoliv uˇzit´ı, mnoh´e z tˇechto model˚ u naznaˇcuj´ı ˇci vytyˇcuj´ı nov´e m´odn´ı trendy a mnoho z tˇechto model˚ u tak´e nem´a ˇz´adn´e praktick´e uplatnˇen´ı. Vˇetˇsina tˇechto nov´ ych model˚ u nen´ı realizov´ana ve formˇe konkr´etn´ı zak´azky. Pokud ano, pak v takov´ ychto luxusn´ıch z´aleˇzitostech se jedn´ a vesmˇes o prodej jednoho vzoru pouze jednomu z´ akazn´ıkovi. Tomu tak´e odpov´ıd´ a zp˚ usob prodeje. Pˇ r´ıklad: ˇ Radu takov´ ychto produkt˚ u lze spatˇrit na hlavn´ıch luxusn´ıch tˇr´ıd´ach (avenue) svˇetov´ ych velkomˇest, jako napˇr´ıklad na Champs Elys´ee, P´at´e avenue v New Yorku atd. V cel´e luxusn´ım prodejnˇe je pˇredstaven jeden nebo jen velmi m´alo v´ yrobk˚ u a v´ yloha n´as upout´a pr´avˇe jen jedn´ım vystaven´ ym modelem. Je jasn´e, ˇze tyto produkty maj´ı pro bˇeˇzn´eho konzumenta takˇrka astronomick´e ceny, ale pr´avˇe vysok´a cena a svˇetovˇe uzn´ avan´ a znaˇcka (Versace, Lacoste) pˇritahuj´ı bohat´e lidi ke koupi tˇechto produkt˚ u. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklady: . ............................................................................. . ............................................................................. ad 1 b) Konjunktur´ aln´ı charakter nab´ıdky je typick´ y pro ˇradu firem, kter´e z r˚ uzn´ ych d˚ uvod˚ u nemohou nab´ızet ˇspiˇcku technick´e a kvalitativn´ı u ´ rovnˇe a nˇekdy ani dodrˇzen´ı obvykl´e standardn´ı u ´rovnˇe v pln´e ˇs´ıˇri sortimentu. Filozofie tˇechto firem vych´az´ı z potˇreb urˇcit´eho omezen´eho, ale vyhranˇen´eho segmentu trhu. Firma se zamˇeˇruje na uspokojen´ı speci´aln´ı popt´avky v urˇcit´em oboru, charakteristick´a je doˇcasn´a a konjunktur´aln´ı nab´ıdka pˇredmˇet˚ u moment´alnˇe vznikl´e potˇreby vyvolan´e sp´ıˇse origin´aln´ım n´ apadem neˇz technickou a kvalitativn´ı u ´rovn´ı. Takto
Konjunktur´ aln´ı nab´ıdka
28 orientovan´ a firma mus´ı nal´ezt neuspokojenou ˇca´st trhu, urˇcit´ y kout, kter´ y dosud neobjevila konkurence, oblast popt´avky, kter´a je voln´a. Tuto mezeru je tˇreba rychle zaplnit nebo pˇrij´ıt na trh s naprosto novou, neˇcekanou a neobvyklou nab´ıdkou a vˇetˇsinou pomoc´ı masivn´ı reklamy vyvolat novou popt´avku. Ve vˇetˇsinˇe pˇr´ıpad˚ u se jedn´ a o kr´atkodob´e, m´odn´ı z´aleˇzitosti, avˇsak rozsah a popt´avka m˚ uˇze b´ yt znaˇcnˇe velk´ a, ˇcasto se jedn´a o masovou reakci i napˇr´ıˇc segmenty. Pˇ r´ıklad: Pˇr´ıkladem n´am budiˇz prodej Rubikovy kostky, m´odn´ı v´ ystˇrelky v od´ıv´an´ı, silikony atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklady:
Standard
. ............................................................................. Firma, kter´ a uplatˇ nuje tuto marketingovou filozofii, je zcela z´ avisl´a na u ´spˇechu sv´ ych n´apad˚ u, jejich originalitˇe, frekvenci a rozsahu trhu. V takov´eto firmˇe mus´ı b´ yt vysoce kreativn´ı lid´e, jednak samotn´ı tv˚ urci n´ apad˚ u, jednak realiz´ atoˇri, at’ uˇz v oblasti v´ yroby a prodeje, tak pˇredevˇs´ım v oblasti propagace a reklamy. ad 1 c) Nab´ıdka standardn´ıho sortimentu je pˇr´ıstup firem, kter´ y je typick´ y plnou ˇs´ıˇr´ı nab´ızen´eho sortimentu v dan´em oboru na standardn´ı technick´e a kvalitativn´ı u ´rovni. Marketingov´ a filozofie vych´az´ı z urˇcit´eho stabilizovan´eho segmentu dan´eho okruhem vˇern´ ych z´akazn´ık˚ u, i kdyˇz v oblasti cen se jedn´a o takovou relaci, kter´a je obecnˇe dostupn´a ˇsirok´emu okruhu bˇeˇzn´ ych konzument˚ u. Firma produkuje v´ yrobky a sluˇzby na bˇeˇzn´e, obecnˇe akceptovateln´e technick´e a kvalitativn´ı u ´rovni, je otevˇrena a pˇr´ıstupna vˇsem standardn´ım z´akazn´ık˚ um na mnoha m´ıstech. M´a obvykle prodejn´ı m´ısta v mnoha lokalit´ ach dan´eho st´atu a dan´eho trhu, jej´ı produkty a sluˇzby nejsou diferentn´ı podle ˇz´adn´ ych krit´eri´ı. Pˇ r´ıklad: Nab´ıdka firmy MacDonalds je stejn´ a po kvalitativn´ı, cenov´e i prodejn´ı str´ance vˇsude na dan´em u ´ zem´ı, je stejn´a i v porovn´an´ı se zahraniˇc´ım, firma vyzn´ av´a urˇcit´e prodejn´ı metody, zp˚ usoby chov´an´ı v˚ uˇci z´ akazn´ık˚ um, stejn´e hygienick´e normy kdekoliv na svˇetˇe atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklady: . ............................................................................. . ............................................................................. Pr´avˇe stabilita a pˇresnˇe vymezen´ y okruh produkt˚ u a typick´ ych sluˇzeb ˇcin´ı takovouto firmu standardn´ım jevem naplˇ nuj´ıc´ım urˇcit´ y trˇzn´ı prostor. V kaˇzd´em oboru jsou pr´avˇe tyto firmy skeletem, oporou dan´e produkce, jejich jm´ena charakterizuj´ı danou oblast popt´avky a spotˇreby.
Rozsah ad 2) Rozsah sf´ ery podnikatelsk´ eho z´ ajmu z´ ajmu Marketingov´a filozofie v tomto aspektu je vyj´adˇren´ım pozice firmy v rozmez´ı od na-
Diverzifikace
Specializace
prost´ e specializace aˇ z po ˇ sirokou diverzifikaci. To jsou extr´emn´ı body, kdy firma vyr´ab´ı na jedn´e stranˇe pouze jeden v´ yrobek, na druh´e stranˇe vˇsechny v´ yrobky dan´eho oboru. Re´ aln´e pozice vˇsech firem se pohybuj´ı v r´amci Gaussovy kˇrivky. Skuteˇcnost´ı z˚ ust´av´ a, ˇze ˇc´ım vˇetˇs´ı bude 42 diverzifikace v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, t´ım obt´ıˇznˇejˇs´ı bude udrˇzet stejnou kvalitativn´ı a technickou u ´ roveˇ n vˇsech produkt˚ u, t´ım sloˇzitˇejˇs´ı bude syst´em ˇr´ızen´ı firmy a t´ım z´ avaˇznˇejˇs´ı budou dopady negativn´ıho posuzov´ an´ı i moment´ aln´ıho v´ ypadku jednoho v´ yrobku na ostatn´ı produkty a dobr´e jm´eno firmy. I druh´ y extr´em spoˇc´ıvaj´ıc´ı v pˇr´ıliˇsn´e specializaci m´ a sv´a u ´ skal´ı. S opadnut´ım popt´ avky se firma automaticky dost´av´a do probl´em˚ u, pokud nen´ı schopna se okamˇzitˇe pˇreorientovat
Kapitola 4. Marketingov´ a filozofie
29
na jin´e v´ yrobky nebo sluˇzby. Tento probl´em u ´ zk´e specializace vid´ıme i v oblasti vzdˇel´an´ı nebo profese lid´ı. Pˇr´ıliˇs specializovan´e vzdˇel´an´ı vyˇzaduje zast´av´an´ı velmi specializovan´eho m´ısta v r´ amci dan´eho oboru. Pˇ r´ıklad: Technik jadern´e elektr´ arny m˚ uˇze naj´ıt odpov´ıdaj´ıc´ı postaven´ı v Dukovanech, Temel´ınˇe atd., nikoliv jinde, pokud ano, bude mimo obor a bude to vyˇzadovat rekvalifikaci. Nˇekter´a rekvalifikace vˇsak m˚ uˇze trvat velmi dlouho a jedn´a-li se o firmu, kterou tvoˇr´ı kolektiv velmi specializovan´ ych profes´ı, pak jak´akoliv zmˇena m˚ uˇze znamenat pˇr´ıliˇs velk´e ekonomick´e ztr´aty a opuˇstˇen´ı pozic na souˇcasn´em trhu ve prospˇech konkurence. I z tohoto d˚ uvodu se sp´ıˇse v modern´ı spoleˇcnosti preferuje univerz´ alnost vzdˇel´an´ı, vˇetˇs´ı rozsah kvalifikac´ı, vˇetˇs´ı rozsah produkce z hlediska sortimentu a rychl´a adaptabilita, neˇz pˇr´ıliˇs odborn´a a u ´zk´a specializace, kter´a m˚ uˇze b´ yt nebezpeˇcn´a pˇri n´ahl´em opadnut´ı z´ ajmu a potˇreb spoleˇcnosti. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklady: . .................................................................................. . .................................................................................. Oba dva extr´emn´ı pˇr´ıpady rozsahu produkce je tedy nutn´e posuzovat z mnoha hledisek, pˇredevˇs´ım z hlediska rentability, efektivnosti, ale i podnikatelsk´eho rizika. I v t´eto oblasti mus´ı nal´ezt marketingov´a filozofie pˇresnou hranici dan´eho rozmez´ı produkce zajiˇst’uj´ıc´ı rovnov´ ahu mezi moˇznostmi a c´ıli dan´eho podniku. ad 3) Teritori´ aln´ı p˚ usoben´ı Teritori´ aln´ı p˚ usoben´ ı znamen´a urˇcen´ı oblasti p˚ usoben´ı, smˇer a rychlost expanze firmy na nov´e trhy, geografick´e urˇcen´ı nov´ ych trh˚ u a poˇrad´ı pronik´an´ı na nov´e trhy. Je to tedy stanoven´ı postupu pr˚ uniku. Pˇ r´ıklad: Nejprve si otevˇreme butik u n´as ve mˇestˇe, pak v sousedn´ım mˇestˇe, a to v Kromˇeˇr´ıˇzi, ˇ n´asledovat bude Pˇrerov, dalˇs´ım krokem bude jiˇzn´ı Morava, pot´e Cechy, n´asledovat ˇ bude Bratislava, Zilina, Koˇsice atd. Jako dalˇs´ı smˇer urˇcuji Polsko, pak Mad’arsko apod. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklady: . .................................................................................. . .................................................................................. Stanoven´ı tohoto postupu je zvl´aˇstˇe d˚ uleˇzit´e pˇredevˇs´ım pokud chce firma expandovat do zahraniˇc´ı. Jeˇstˇe pˇredt´ım neˇz se tam usad´ı a zbuduje v´ yrobn´ı ˇci prodejn´ı posty, je tˇreba se podrobnˇe sezn´amit s legislativou dan´eho st´atu, m´ıstn´ımi zvyklostmi, tradicemi, zp˚ usoby chov´an´ı obyvatel atd. To vˇse vyˇzaduje urˇcit´ y ˇcasov´ y harmonogram, postupn´e kroky, podrobnou pˇr´ıpravu atd. Bude-li firma expandovat budou vzr˚ ustat n´aklady, budou se objevovat nov´e druhy n´ aklad˚ u, jako napˇr´ıklad na dopravu, v´ ystavbu distribuˇcn´ıch sklad˚ u, prodejen, n´ aklady na m´ıstn´ı reklamu atd. Tyto distribuˇcn´ı a komunikaˇcn´ı n´ aklady bychom nemˇeli, kdybychom z˚ ustali s butikem u n´as ve mˇestˇe. Nemˇeli bychom vˇsak ani vyˇsˇs´ı zisky, pˇr´ıliv deviz atd. To vˇse je nutno br´at pˇri u ´vaze, kter´ ym smˇerem se bude naˇse firma rozv´ıjet, na kter´e oblasti svˇeta se zamˇeˇr´ı, kter´e nov´e trhy chce z´ıskat. Zase je tˇreba m´ıt na pamˇeti re´ aln´e moˇznosti a poˇc´ıtat s mnoh´ ymi nov´ ymi probl´emy vzhledem k politick´ ym, kulturn´ım, hospod´aˇrsk´ ym, jazykov´ ym a jin´ ym pˇrek´aˇzk´am, kter´e mnohdy komplikuj´ı zahraniˇcn´ı expanzi i velmi ostˇr´ılen´ ym ˇ ım ˇsirˇs´ı a zkuˇsen´ ym firm´am p˚ usob´ıc´ım jiˇz dlouhou dobu na mezin´arodn´ıch trz´ıch. C´ bude teritori´aln´ı rozp´ınavost naˇs´ı firmy na nov´e, nezvykl´e a ciz´ı prostˇred´ı, t´ım sloˇzitˇejˇs´ı
30 bude manaˇzersk´ a pr´ ace a n´ aroky kladen´e na vˇsechny pracovn´ıky naˇs´ı firmy. Expanze na zahraniˇcn´ı trhy m´a rovnˇeˇz sv´ a rizika. Ta nespoˇc´ıvaj´ı pouze v moˇznosti ne´ uspˇechu uplatnit se na nov´em trhu dan´eho regionu nebo st´atu. Ne´ uspˇech udrˇzet se na zahraniˇcn´ım trhu m˚ uˇze m´ıt pˇri dneˇsn´ı informaˇcn´ı prov´ azanosti a funkci m´edi´ı i negativn´ı zpˇetn´ y dopad na dom´ac´ım trhu. M˚ uˇze se t´ım poˇra´dnˇe poˇskodit povˇest firmy. Na druh´e stranˇe je zˇrejm´e, ˇze pokud firma jiˇz zauj´ım´a urˇcit´ y trˇzn´ı prostor na dom´ ac´ım trhu, nem´a v podstatˇe ˇza´dnou jinou moˇznost rozvoje neˇz pokusit se expandovat na trhy zahraniˇcn´ı. To vˇsak vyˇzaduje dlouhodobˇejˇs´ı a ˇra´dnˇe propracovanou pˇr´ıpravu person´ aln´ı, organizaˇcn´ı, finanˇcn´ı, v´ yrobn´ı ˇci obchodn´ı. Chyby a v´ ah´an´ı pˇri pˇrekon´ av´an´ı dom´ ac´ı bari´ery mohou b´ yt pro firmu osudn´e. Pˇresn´e vymezen´ı teritori´aln´ı p˚ usobnosti patˇr´ı tedy k z´ akladn´ım aspekt˚ um marketingov´e filozofie firmy, jedn´a se o jasn´e vymezen´ı m´ısta, ˇcasu a smˇeru pronik´ an´ı firmy v nejbliˇzˇs´ı i vzd´alen´e budoucnosti. ´ Ukol k textu ˇ c. 4: Rozhodli jste se expandovat do zahraniˇc´ı. Vaˇse v´ yrobky budete prod´avat v oblasti ˇ vzd´alen´e od CR. Jmenujte alespoˇ n 3 opatˇren´ı, kter´a byste uˇcinili k ochranˇe u ´ hrad a zboˇz´ı. Pokuste se nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a zapiˇste si informace z Kl´ıˇce do sv´ ych pozn´ amek. Tento u ´ kol navazuje na oblast ekonomiky podniku. . .................................................................................. . .................................................................................. . .................................................................................. Licence ad 4) V´ yˇ se vlastn´ıho pod´ılu pˇ ri tvorbˇ e produkce nebo Tento aspekt odpov´ıd´a na z´ akladn´ı ot´azky t´ ykaj´ıc´ı se typu firmy, jej´ıho zamˇeˇren´ı, vlastn´ı ˇ s´ı se t´ım ot´azka obsahu a rozsahu ˇcinnost´ı, pozice na trhu a budouc´ıho smˇeˇrov´an´ı. Reˇ v´ yvoj? co vlastnˇe firma je a chce b´ yt“. Chceme m´ıt firmu ˇcistˇe v´ yrobn´ı nebo firmu ˇcistˇe ” obchodn´ı, respektive v´ yrobnˇe-obchodn´ı? Chceme m´ıt firmu zprostˇredkovatelskou, distributorskou, ˇcistˇe konzultaˇcn´ı nebo chceme kombinaci vˇsech tˇechto ˇcinnost´ı? Budeme si zajiˇst’ovat vlastn´ı v´ yzkum a v´ yvoj, vlastn´ı konstrukˇcn´ı kancel´aˇr nebo budeme kupovat licence a vyr´abˇet podle nich? Budeme se zab´ yvat kompletac´ı nebo jen v´ yrobou polotovar˚ u? Budeme kompletovat aˇz na m´ıstˇe odbˇeratele (v ciz´ı zemi) nebo jiˇz u n´as doma? Budeme subdodavateli jin´e firmy? Budeme zajiˇst’ovat reklamu vlastn´ımi prostˇredky nebo ji svˇeˇr´ıme zahraniˇcn´ı, tj. m´ıstn´ı agentuˇre? Budeme vyuˇz´ıvat tamˇejˇs´ıch dealer˚ u nebo tam budeme vys´ılat naˇse lidi? Tˇechto ot´ azek je spousta. Jejich zodpovˇezen´ı ale urˇcuje to nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı, a to, co je to naˇse firma, co ji tvoˇr´ı, ˇc´ım se odliˇsuje od ostatn´ıch, co ji charakterizuje. Tyto ot´azky, kter´e vedou k urˇcen´ı identity dan´e firmy jsou na pohled jednoduch´e a v mnoha pˇr´ıpadech se na nˇe d´a odpovˇedˇet i jedn´ım slovem. Ale hled´ an´ı spr´avn´e odpovˇedi m˚ uˇze b´ yt zdlouhavou z´aleˇzitost´ı, mnohdy vysoce konfliktn´ı, kdy se do rozporu mohou dostat z´ajmy vlastn´ık˚ u firmy s jejich manaˇzery, popˇr´ıpadˇe i vˇsemi pracovn´ıky firmy. Firma je ale reprezentov´ana vˇsemi pracovn´ıky, jiˇz u vchodu do tov´arny si povˇsimneme jak je obleˇcen vr´atn´ y, jak´ y m´ a pˇrehled, jak je ochotn´ y atd. Kaˇzd´ y pracovn´ık vytv´aˇr´ı image“ firmy, a to i ten pracovn´ık, kter´ y tam jiˇz z r˚ uzn´ ych d˚ uvod˚ u ” nepracuje. I on se nˇejak o sv´e“ firmˇe vyjadˇruje, bud’ s hrdost´ı nebo s despektem, ” pˇrisp´ıv´ a tak i nepˇr´ımo k povˇesti t´eto firmy, k jej´ı v´ aˇznosti, obecn´emu povˇedom´ı a nepˇr´ımo ˇcasto i k jej´ı existenci. Z´ akladn´ı ot´ azky marketingov´e filozofie
´ celem stanoven´ı a pˇresn´emu formulov´an´ı marketingov´e filozofie je vytvoˇren´ı a d´ale n´ Uˇ asledn´e korigov´an´ı rovnov´ahy mezi c´ıli a moˇznostmi firmy. Znamen´a to jasn´e formulace odpovˇed´ı na ot´ azky:
Kapitola 4. Marketingov´ a filozofie • • • • • • • •
31
co je firma, co chceme, co chtˇej´ı naˇsi z´ akazn´ıci, co po n´ as chce naˇse okol´ı, kam smˇeˇrujeme, na kter´e trhy budeme postupnˇe pronikat, jak se budeme profilovat v budoucnosti, jak´e prostˇredky k tomu budeme pouˇz´ıvat atd.
To vˇse vyˇzaduje formulovat misi (posl´an´ı) firmy, formulovat jej´ı c´ıle v r˚ uzn´ ych ˇcasov´ ych horizontech a formulovat vize do budoucnosti. Se vˇsemi tˇemito aspekty marketingov´e filozofie mus´ı b´ yt sezn´ameni a opakovanˇe seznamov´ani vˇsichni pracovn´ıci firmy, at’ uˇz pracuj´ı vu ´stˇred´ı nebo na nejvzd´ alenˇejˇs´ım m´ıstˇe firemn´ıho p˚ usoben´ı. Veˇsker´e marketingov´e ˇr´ızen´ı se tak st´ av´ a n´ astrojem marketingov´e filozofie. Cviˇ cen´ı ˇ c. 4: Zvolte si urˇcitou firmu konkr´etn´ıho v´ yrobn´ıho (obchodn´ıho) zamˇeˇren´ı a pokuste se pro ni definovat zcela jednoznaˇcnou filozofii v bodech, kter´e jsou v t´eto lekci uvedeny. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 4: Popiˇste struˇcnˇe r˚ uzn´e typy marketingov´e filozofie. Uved’te v jak´e situaci byste volili konkr´etn´ı marketingovou filozofii. Formulujte misi V´ami vybran´e firmy. Vypracovan´ yu ´ kol zaˇslete tutorovi. Na marketingovou filosofii navazuje marketingov´a strategie. Terminologie je pˇrev´ aˇznˇe pˇrevzata z vojensk´e vˇedy, takˇze z jejich samotn´eho oznaˇcen´ı vypl´ yv´ a, co je jejich n´apln´ı. Napˇr´ıklad z n´azvu u ´toˇcn´a nebo obrann´ a strategie“ je dostateˇcnˇe zˇrejm´e, co je jejich u ´ˇcelem, ” k ˇcemu takov´ a strategie slouˇz´ı nebo v kter´em okamˇziku je tato strategie firmy nasazena. Pˇrin´ aˇs´ıme proto jen pˇrehled nejˇcastˇeji uplatˇ novan´ ych strategi´ı: • • • • • • • •
strategie strategie strategie strategie strategie strategie strategie strategie
diferenciace v´ yrobku minim´ aln´ıch n´ aklad˚ u trˇzn´ı orientace rozvojov´ a pˇreˇzit´ı u ´toˇcn´ a siln´eho v´ yrobku v´ yklenku.
Marketingov´ a strategie tedy ˇreˇs´ı ot´azky, jak´ ym zp˚ usobem se bude firma chovat, jak bude reagovat v turbulentn´ım, mˇen´ıc´ım se svˇetˇe, jak´e metody zvol´ı k dalˇs´ımu rozvoji ˇci existenci. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Uveden´e marketingov´e filozofie odpov´ıdaj´ı marketingu podniku, nejsou v pln´em rozsahu aplikovateln´e do jin´ ych oblast´ı vyuˇzit´ı marketingov´ ych princip˚ u. Kaˇzd´a oblast marketingov´e aplikace tak vytv´aˇr´ı vlastn´ı soubory marketingov´e filozofie. V tomto pˇr´ıpadˇe nelze z´ajemce a oblast aplikace marketingu napˇr´ıklad ve ˇskolstv´ı, zdravotnictv´ı apod., neˇz odk´ azat na odbornou literaturu zab´ yvaj´ıc´ı se danou oblast´ı. Shrnut´ı: • Pod pojmem marketingov´e filozofie rozum´ıme zp˚ usob existence firmy v trˇzn´ım prostˇred´ı.
32 • Filozofie firmy vyjadˇruje vz´ ajemnˇe pˇrijat´e zp˚ usoby chov´ an´ı vˇsech jej´ıch ˇclen˚ u vzhledem ke stanoven´ ym obecnˇe akceptovan´ ym c´ıl˚ um firmy. • Rozezn´ av´ ame typy marketingov´e filozofie, kter´e jsou d´any urˇcen´ım: – – – –
Poˇrad´ı mezi konkurenty, rozsahem sf´ery podnikatelsk´eho z´ajmu, teritori´ aln´ı p˚ usobnost´ı a v´ yˇs´ı vlastn´ıho kapit´ alu na tvorbˇe produktu.
• Poˇrad´ı mezi konkurenty obsahuje tˇri moˇzn´e postoje: – nab´ıdka absolutn´ı technick´e a kvalitativn´ı ˇspiˇcky, – konjunktur´ aln´ı charakter nab´ıdky, – nab´ıdka standardn´ıho charakteru. • Rozsah sf´ery podnikatelsk´eho z´ajmu je d´ an ˇsk´alou moˇznost´ı od u ´zk´e specializace po ˇsirokou diverzifikaci cel´eho sortimentu dan´eho oboru. usobnost znamen´a urˇcen´ı trhu a stanoven´ı postupn´ ych pr˚ unik˚ u na trhy • Teritori´aln´ı p˚ nov´e. • V´ yˇse vlastn´ıho pod´ılu na tvorbˇe produktu znamen´a jasn´e vymezen´ı typu a charakteru firmy, jej´ı celkov´e orientace, hospod´aˇrsk´e politiky, viz´ı, c´ıl˚ u a mise firmy. ´ • Ukolem pˇresnˇe formulovan´e marketingov´e filozofie je definovat, vytv´aˇret a udrˇzovat rovnov´ ahu mezi dan´ ymi c´ıli a moˇznostmi firmy. • Na marketingovou filosofii navazuje marketingov´a strategie. Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Jak byste definovali pojem marketingov´a filozofie“? ” Kter´e aspekty byste zahrnuli do formulace marketingov´e filozofie? Jak´e moˇznosti existuj´ı pˇri urˇcen´ı poˇrad´ı mezi konkurenty? ˇ ım je d´ C´ an rozsah podnikatelsk´eho z´ajmu? Co rozum´ıme pod pojmem vymezen´ı teritori´aln´ıho p˚ usoben´ı? Co znamen´ a poˇzadavek urˇcit v´ yˇsi vlastn´ıho kapit´alu pˇri tvorbˇe produktu? Co je u ´kolem jasnˇe definovan´e marketingov´e filozofie? Jak´e zn´ ate typy strategi´ı firmy?
Pr˚ uvodce studiem: Stanoven´ı spr´ avn´e marketingov´e filozofie a v n´avaznosti na n´ı i marketingov´e strategie a realizace je stˇeˇzejn´ı z´aleˇzitost´ı firmy v trˇzn´ım prostˇred´ı. Kaˇzd´a chyba, omyl, nedostatek ˇ informac´ı se m˚ uˇze vymst´ıt. Casto je nutn´e rychle filozofii zmˇenit, pˇrizp˚ usobit se rychle se mˇen´ıc´ımu trˇzn´ımu prostˇred´ı. Na pohotovosti, reakci managementu, a v tomto pˇr´ıpadˇe spr´ avn´e filozofie to znamen´a vrcholov´eho managementu firmy, ˇcasto z´ avis´ı byt´ı a nebyt´ı, u ´spˇech nebo ne´ uspˇech firmy. Stanoven´ı spr´avn´e filozofie je rozhoduj´ıc´ı faktor u ´spˇechu nebo ne´ uspˇechu pˇredevˇs´ım pokud se firma pokouˇs´ı z´ıskat nov´e trhy, nov´e segmenty, nov´ au ´zem´ı. Autotest: 1. Do marketingov´e filozofie oznaˇcen´e jako poˇrad´ı mezi konkurenty“ nepatˇr´ı: ” (a) nab´ıdka absolutn´ı technick´e a kvalitativn´ı ˇspiˇcky (b) konjunktur´ aln´ı charakter nab´ıdky (c) urˇcen´ı v´ yˇse vlastn´ıho kapit´ alu pˇri tvorbˇe produktu 2. Mezi typy marketingov´e filozofie nepatˇr´ı:
Kapitola 4. Marketingov´ a filozofie (a) stanoven´ı rozsahu sf´ery podnikatelsk´eho z´ajmu (b) stanoven´ı teritori´ aln´ı p˚ usobnost´ı (c) urˇcen´ı u ´toˇcn´e varianty rozvoje 3. V´ yˇse vlastn´ıho pod´ılu pˇri tvorbˇe produkce neznamen´a napˇr´ıklad urˇcen´ı, ˇze: (a) budeme zajiˇst’ovat reklamu vlastn´ımi prostˇredky (b) poˇz´ ad´ ame banku o investiˇcn´ı u ´vˇer (c) budeme firmou ˇcistˇe obchodn´ı
33
34
Kapitola 5
Marketingov´ a anal´ yza Popis lekce: Souhrnn´a lekce t´ ykaj´ıc´ı se marketingov´ ych anal´ yz je velmi rozs´ahl´ a, proto je rozdˇelena celkem do 4 ˇc´ast´ı a jednotliv´e ˇc´asti jsou vytv´aˇreny ve stylu samostatn´ ych lekc´ı. Proto kaˇzd´ a ˇca´st obsahuje standardn´ı strukturu jako bˇeˇzn´a lekce. Souhrnn´a lekce m´a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 5.1 5.2 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5 5.2.6 5.3 5.3.1 5.3.2 5.3.3 5.4
Marketingov´e prostˇred´ı Anal´ yza spotˇrebitelsk´eho trhu a jeho chov´an´ı Anal´ yza trhu Anal´ yza z´ akazn´ıka Chov´ an´ı kupuj´ıc´ıch Chov´ an´ı individu´ aln´ıho z´akazn´ıka Faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı chov´an´ı kupuj´ıc´ıho Chov´ an´ı dom´ acnosti (rodiny) Anal´ yza trhu organizac´ı a chov´an´ı organizace Chov´ an´ı organizace Typy n´ akupn´ıho chov´ an´ı organizace Vlivy p˚ usob´ıc´ı na chov´ an´ı organizace Anal´ yza konkurence
Pozn´amka: Kl´ıˇcov´a slova, shrnut´ı, kontroln´ı ot´ azky, autotesty budou v t´eto souhrnn´e lekci uvedeny vˇzdy pro d´ılˇc´ı ˇca´st, tj. pro lekce 5.1, 5.2, 5.3 a 5.4. Tot´eˇz se t´ yk´ a i ˇcasov´eho rozpˇet´ı pro studium lekce.
5.1
Marketingov´ e prostˇ red´ı
Popis ˇ c´ asti lekce 5.1 ˇ ast 5.1 se zab´ C´ yv´ a prostˇred´ım ovlivˇ nuj´ıc´ım rozhodov´an´ı marketingov´ ych pracovn´ık˚ u. Jsou struˇcnˇe charakterizov´any souˇcasn´e megatrendy ovlivˇ nuj´ıc´ı vˇsechny st´aty a firmy na svˇetˇe, jsou podrobnˇeji rozebr´ any vlivy vnitˇrn´ıho a vnˇejˇs´ıho prostˇred´ı ekonomick´eho subjektu. D´ elka ˇ c´ asti lekce 5.1: 150 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Globallizace, megatrendy, vnitˇrn´ı prostˇred´ı, vnˇejˇs´ı prostˇred´ı, organizace a ˇr´ızen´ı, finanˇcn´ı situace, vybavenost firmy, vnitˇrn´ı konkurence, image firmy, partneˇri, z´akazn´ıci, konkurence, 35
36
5.1 Marketingov´e prostˇred´ı
veˇrejnost, vlivy ekonomick´e, vlivy demografick´e, vlivy pˇr´ırodn´ı, vlivy technologick´e, vlivy politick´e, vlivy kulturn´ı. Motivace k ˇ c´ asti lekce 5.1 Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •
definovat, kter´ ymi oblastmi se zab´ yv´a marketingov´a anal´ yza, definovat ˇc´ım je ovlivnˇeno vnitˇrn´ı a vnˇejˇs´ı prostˇred´ı marketingu, struˇcnˇe charakterizovat jednotliv´e sloˇzky vnitˇrn´ıho a vnˇejˇs´ıho prostˇred´ı, objasnit jak´e megatrendy ovlivˇ nuj´ı rozhodov´an´ı marketingov´ ych pracovn´ık˚ u.
V´ yklad: Marketingov´e Kaˇ zd´a marketingov´a ˇcinnost se odehr´av´a v re´aln´em ˇcase a v re´aln´em prostˇred´ı. Obˇe dvˇe prostˇred´ı veliˇ ciny jsou vˇsak nestabiln´ı. To co plat´ı dnes, nemus´ı b´ yt platn´e z´ıtra. Prostˇred´ı, kter´e
je d´ ano v momentu anal´ yzy, nemus´ı b´ yt totoˇzn´e s prostˇred´ım v okamˇziku rozhodov´an´ı a pˇredevˇs´ım v okamˇziku realizace. S touto promˇenlivost´ı v ˇcase je tˇreba poˇc´ıtat jiˇz pˇri anal´ yze prostˇred´ı marketingu, je tˇreba zohledˇ novat moˇzn´e trendy v´ yvoje v budoucnosti a ˇcasto tak postavit rozhodov´ an´ı na v´ıce variant´ach.
Charakteristika
ˇ Cas je veliˇcina, kter´a se d´ a alespoˇ n ˇc´asteˇcnˇe pˇredv´ıdat napˇr´ıklad technick´ y v´ yvoj je pˇrinejmenˇs´ım naznaˇcov´an, avizov´an, je zn´ amo, na ˇcem se pracuje, popˇr´ıpadˇe v´ ysledky a moˇzn´e smˇery v´ yvoje jsou ˇcasto ve vˇedeck´ ych kruz´ıch konzultov´ any, prezentov´ any v odborn´em tisku, na mezin´arodn´ıch konferenc´ıch atd. Vˇseobecnˇe se d´a ˇr´ıci, ˇze vˇedeck´ y pokrok je z´aleˇzitost´ı mnoha spoleˇcn´ ych v´ yzkumn´ ych a v´ yvojov´ ych t´ ym˚ u bez ohledu n´ arodn´ı a st´atn´ı hranice. U marketingov´eho prostˇred´ı tato charakteristika neplat´ı. Marketingov´e prostˇred´ı je d´ ano vysokou promˇenlivost´ı v ˇcase a je velmi rizikov´e a pˇrekvapiv´e. Marketingov´ı odborn´ıci musej´ı poˇc´ıtat s vysokou m´ırou rizika, omylu, nepˇredv´ıdatelnosti chov´an´ı partner˚ u, neoˇcek´ avanou reakc´ı odbˇeratel˚ u, nov´ ymi jevy a faktory, naopak s nepˇredpokl´adan´ ym n´ avratem (napˇr´ıklad reminiscenc´ı m´ody), s netuˇsen´ ymi reakcemi lid´ı, obchodn´ıch spojenc˚ u ˇci konkurence. To vych´az´ı ze skuteˇcnosti, ˇze marketing odr´ aˇz´ı chov´an´ı a jedn´an´ı lid´ı, kteˇr´ı ˇcasto reaguj´ı nikoliv racion´alnˇe, ale i emotativnˇe, v jejich chov´ an´ı se odr´aˇz´ı i jejich psychika a dalˇs´ı faktory, kter´e jsou uvedeny v n´ asleduj´ıc´ıch kapitol´ach. Marketing tak mus´ı reflektovat i psychologick´e dopady na myˇslen´ı a chov´an´ı lid´ı a ˇcasto mus´ı vyuˇz´ıvat pr´ avˇe poznatk˚ u spoleˇcensk´ ych vˇed.
Globalizace
Pˇresto se vˇsak d´a a mus´ı pˇri anal´ yze marketingov´eho prostˇred´ı vych´azet z vˇseobecnˇe uzn´ avan´ ych trend˚ u dalˇs´ıho v´ yvoje celosvˇetov´e spoleˇcnosti, kdyˇz tyto trendy se velmi rychle prol´ınaj´ı mezi hranicemi st´at˚ u, zasahuj´ı do vˇsech ekonomik a velmi silnˇe ovlivˇ nuj´ı myˇslen´ı a chov´an´ı lid´ı na cel´em svˇetˇe. Zn´ am´ y pojem globalizace pˇrin´ aˇs´ı dobr´e i horˇs´ı str´anky tohoto procesu do vˇsech otevˇren´ ych ekonomik, procesy a jevy souhrnnˇe povaˇzovan´e za v´ ysledky globalizace z´asadn´ım zp˚ usobem ovlivˇ nuj´ı martetingov´e prostˇred´ı a kaˇzd´ y marketingov´ y manaˇzer mus´ı s tˇemito globalizaˇcn´ımi trendy v budoucnosti poˇc´ıtat. Jak´e jsou to trendy a jak´ ym zp˚ usobem ovlivˇ nuj´ı uvaˇzov´an´ı a jedn´an´ı lid´ı na poˇc´atku tˇret´ıho mil´enia? Tyto z´asadn´ı, celosvˇetov´e a prakticky z n´arodn´ıch pozic tˇeˇzko ovlivniteln´e trendy jsou oznaˇcov´ any jako tzv. megatrendy.
5.1.1 Megatrendy
Vliv okol´ı – megatrendy
Marketingov´e ˇr´ızen´ı vyˇzaduje mimo jin´e i reakce na zmˇeny okoln´ıho prostˇred´ı, tedy i vlivy, kter´e bez ohledu na pˇra´n´ı ˇci snahy managementu dol´ehaj´ı sv´ ymi d˚ usledky i na naˇse podniky.
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
37
Tyto vlivy, tzv. megatrendy, podstatn´ ym zp˚ usobem vytv´ aˇrej´ı celosvˇetov´e ekonomick´e prostˇred´ı a otevˇrenost trˇzn´ı ekonomiky zp˚ usobuje jejich dopad na vˇsechny st´aty a vˇsechny podniky uvnitˇr svˇetov´eho spoleˇcenstv´ı. Tyto vlivy jsou zˇrejm´e pˇredevˇs´ım v posledn´ıch desetilet´ıch minul´eho stolet´ı, je tak´e zˇrejm´ a jejich intenzifikace a rychl´ y a vˇseobecn´ y rozsah. Posledn´ı ˇctvrtina dvac´ at´eho stolet´ı a n´astup nov´eho mil´enia je charakterizov´ an nˇekter´ ymi procesy, kter´e podstatn´ ym zp˚ usobem zasahuj´ı do ˇzivota mnoha milion˚ u lid´ı, a kter´e maj´ı bezprostˇredn´ı dopad na jejich pr´aci, postoje, jistoty i mor´alku. Obecnˇe se tyto procesy vyjadˇruj´ı pojmem globalizace“. ” Problematikou globalizace, jakoˇzto v´ yrazn´eho fenom´enu naˇs´ı doby, se zab´ yvaj´ı vˇsechny spoleˇcensk´e vˇedy poˇc´ınaje filozofi´ı, sociologi´ı, psychologi´ı atd., mus´ıme se j´ı vˇsak zab´ yvat i ve vˇed´ ach technick´ ych a ve vˇed´ach spojuj´ıc´ıch techniku a spoleˇcensk´e myˇslen´ı, nebot’ pr´avˇe svou komplexnost´ı v´ yrazn´ ym zp˚ usobem mˇen´ı ˇradu v´ yznamn´ ych aktivit spjat´ ych s postaven´ım ˇclovˇeka nejen v cel´e spoleˇcnosti, ale zasahuje na jeho postaven´ı a chov´an´ı uvnitˇr pracovn´ıho procesu a jeho v´ ysledk˚ u, zasahuje tedy i do problematiky marketingu. Globalizace svˇeta je vˇsak spjata s mnoha d´ılˇc´ımi jevy, procesy, pohyby v ˇradˇe oblast´ı ˇzivota spoleˇcnosti i jedinc˚ u. Dnes a dennˇe prob´ıhaj´ı procesy, kter´e maj´ı obrovsk´ y vliv na myˇslen´ı, chov´an´ı a jedn´an´ı vˇsech lid´ı, i kdyˇz si je mnoz´ı neuvˇedomuj´ı, nevn´ımaj´ı je nebo v˚ ubec si je ani nechtˇej´ı pˇripouˇstˇet. Tyto jevy vˇsak prob´ıhaj´ı bez ohledu na naˇse individu´aln´ı, ba dokonce i celon´arodn´ı ˇci celospoleˇcensk´e chtˇen´ı, prosazuj´ı se jakoby bez ohledu na v˚ uli jedinc˚ u i cel´ ych spoleˇcenstv´ı. Na jedn´e stranˇe existuje ˇc´ast lid´ı, kter´a vn´ım´a tyto procesy velmi negativnˇe, br´ an´ı se jim, a to nˇekdy i brut´aln´ımi zp˚ usoby a neadekv´ atnˇe (Seattle, Praha). Naopak mnoz´ı jin´ı si tyto procesy uvˇedomuj´ı, pˇrizp˚ usobuj´ı se jim, povaˇzuj´ı je za pozitivn´ı v´ yvoj, vyuˇz´ıvaj´ı je, popˇr´ıpadˇe sami p˚ usob´ı na jejich prosazov´an´ı a rozˇsiˇrov´an´ı. Z´ asadn´ım zp˚ usobem tyto procesy ovlivˇ nuj´ı i myˇ slen´ı, chov´ an´ı a jedn´ an´ı manaˇ zer˚ u, nebot’ ti se musej´ı rychle pˇrizp˚ usobovat mˇen´ıc´ım se podm´ınk´ ach v´ yvoje svˇetov´eho hospod´ aˇrstv´ı a globalizuj´ıc´ıho se svˇeta a musej´ı rychle a spr´avnˇe ˇreˇsit probl´emy pˇresahuj´ıc´ı ˇcasto lok´ aln´ı, region´aln´ı ˇci vyˇsˇs´ı u ´ rovnˇe ˇr´ızen´ı. To je oblast, kter´a ovlivˇ nuje dalˇs´ı anal´ yzy. Jedn´a se o v´ yvojov´e tendence, kter´e podstatn´ ym zp˚ usobem zasahuj´ı do v´ ykonu profese manaˇzer˚ u, zvl´aˇstˇe tˇech, kteˇr´ı na u ´ rovni strategick´eho pl´ anov´an´ı a ˇr´ızen´ı podnik˚ u, odpov´ıdaj´ı za souˇcasnou i budouc´ı existenci tˇechto podnik˚ u, za jejich prosperitu ˇci u ´padek. Jak´ ym zp˚ usobem a jak´ ymi jevy a tendencemi je tedy ovlivˇ nov´ana ˇcinnost manaˇzer˚ u v souˇcasn´em svˇetˇe, jak´e megatrendy p˚ usob´ı na jejich chov´an´ı a jedn´ an´ı, co mus´ı br´at do u ´vahy pˇri sv´em strategick´em rozhodov´an´ı? Uv´ad´ıme nˇekolik rozhoduj´ıc´ıch tendenc´ı, z´ akladn´ı megatrendy souˇcasn´eho, rychle se mˇen´ıc´ıho ˇ svˇeta naˇs´ı doby a urˇcujeme struˇcnˇe jejich dopad i na dom´ac´ı pomˇery v CR: Informaˇcn´ı • Informatizace spoleˇ cnosti Mnoˇzstv´ı informac´ı, kter´e jsou nyn´ı dostupn´e rychle a vˇcas o vˇsech aspektech ce- spoleˇcnost losvˇetov´eho dˇen´ı, je nesrovnatelnˇe vyˇsˇs´ı neˇz kdykoliv v minulosti. Nˇekdy jsou dokonce informace z r˚ uzn´ ych oblast´ı svˇeta daleko rychlejˇs´ı neˇz informace lok´aln´ıho charakteru. ˇ ek sed´ıc´ı u internetu m˚ Clovˇ uˇze kaˇzdou minutu zjiˇst’ovat novinky z cel´eho svˇeta, zat´ımco informace z jeho bezprostˇredn´ıho okol´ı k nˇemu dolehnou nebo se dostanou pozdˇeji, aˇz opust´ı sv´e soukrom´ı s poˇc´ıtaˇcem a stane se souˇca´st´ı nejbliˇzˇs´ıho okol´ı a vstoup´ı s n´ım do jin´e formy kontaktu. Skuteˇcnost vysok´e informovanosti o probl´emech, ud´alostech a jevech z cel´eho svˇeta m´ a v ekonomii znaˇcn´ y v´ yznam. Pˇ r´ıklad:
Dneˇsn´ı pohyb akci´ı na svˇetov´ ych burz´ach okamˇzitˇe ovlivˇ nuje chov´an´ı a jedn´ an´ı manaˇzer˚ u v r˚ uzn´ ych ˇc´astech svˇeta. Reakce jsou rychl´e, svˇet m´a tyto informace bezprostˇrednˇe k dispozici a jedn´ an´ı zodpovˇedn´ ych odborn´ık˚ u m´ a okamˇzitou odezvu. Pr´avˇe rychlost odezvy je podstatn´a pro zkoum´an´ı tohoto faktoru. Nen´ı probl´emem z´ıskat rychl´e a u ´ pln´e informace z cel´eho svˇeta, (dodejme pro poˇr´ adek s v´ yjimkou
38
5.1 Marketingov´e prostˇred´ı uzavˇren´ ych“ spoleˇcnost´ı, at’ uˇz t´ım mysl´ıme st´ aty jako Kuba, Severn´ı Korea atd., ˇci ” uzavˇren´e spoleˇcnosti jin´e neˇz st´atn´ı u ´ rovnˇe, jako napˇr´ıklad mafie apod.) a z oblast´ı, kter´e odborn´ık potˇrebuje pro sv´e rozhodov´an´ı. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. . .................................................................................. Obecnˇeji bychom mohli ˇr´ıci, ˇze doch´az´ı k nov´e f´ azi technick´e revoluce, tentokr´at charakteristick´e pojmy: – informatizace, – rozvojem telekomunikac´ı a telekomunikaˇcn´ıch technologi´ı, – vzr˚ ustem u ´lohy dopravy a spoj˚ u atd.
PC spoleˇcnost
Standardizace
• Nar˚ ust´ a computerizace spoleˇ cnosti Informaˇcn´ı technika pror˚ ust´ a nejen institucemi, ale zasahuje i do ˇzivota jedinc˚ u. Poˇc´ıtaˇce neslouˇz´ı pouze jako pom˚ ucka, ale pˇr´ımo jako ˇr´ıd´ıc´ı prvek mnoha syst´em˚ u, nejen podnikov´ ych, ale i st´atn´ıch ˇci nadn´arodn´ıch. To vyvol´ av´a samozˇrejmˇe i obavy z jak´esi moci“ techniky nad ˇclovˇekem, nebot’ z´avislost je mnohdy tak znaˇcn´a, ˇze ” m˚ uˇze v mnoha syst´emech vyvolat disfunkce, poruchy ˇci u ´ pln´ y kolaps nˇekdy ˇzivotnˇe d˚ uleˇzit´ ych ˇcinnost´ı (nemocnice, letiˇstˇe, elektr´arny atd., viz obavy typu zavirov´ an´ı poˇc´ıtaˇc˚ u, atd). Nicm´enˇe nar˚ ustaj´ıc´ı pod´ıl computerizace je faktorem, s n´ımˇz mus´ı management poˇc´ıtat, adaptovat se a vych´azet z tohoto faktu pˇri sv´em rozhodov´an´ı. • Doch´ az´ı k internacionalizaci svˇ eta pˇresahuj´ıc´ı st´aty, ekonomick´e integrace, pˇresahuj´ıc´ı kontinenty. Na svˇetov´ ych trz´ıch je pˇrebytek zboˇz´ı, existuje siln´ y konkurenˇcn´ı boj, kdy pˇreˇz´ıvaj´ı pouze u ´ spˇeˇsn´ı. Rozhoduj´ıc´ım prvkem v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı se stal z´akazn´ık. Proto je souˇcasn´a doba typick´a u ´sil´ım podnik˚ u z´ıskat z´akazn´ıka rychlou nab´ıdkou, vysokou kvalitou a perfektn´ı obsluhou. Internacionalizace se projevuje podobnost´ı trh˚ u, dnes nen´ı probl´emem z´ıskat kdekoliv v ekonomicky vyspˇel´e zemi jak´ ykoliv druh zboˇz´ı. Distribuce zboˇz´ı pˇresahuje kontinenty, ekonomicky vyspˇel´e zemˇe nab´ızej´ı zboˇz´ı prakticky z cel´eho svˇeta. Souˇca´st´ı t´eto tendence je i urˇcit´a standardizace, kdy jeden a tent´ yˇz v´ yrobek lze koupit ve standardn´ım proveden´ı kdekoliv v r˚ uzn´ ych zem´ıch. Pˇ r´ıklad: V´ yrobky a prodejny firmy McDonalds, Kaufland, Billa, Julius Meinl, Delvita, Carrefour, hotely firmy F1, Hilton, atd.). Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
Integrace
. .................................................................................. . .................................................................................. Tento prvek je v´ yznamn´ y pro vˇsechny v´ yrobce i poskytovatele sluˇzeb, nebot’ otevˇrenost´ı hranic se vytv´aˇr´ı siln´e konkurenˇcn´ı tlaky dovozem vysoce kvalitn´ıho zboˇz´ı s rychl´ ym servisem a ostatn´ımi atributy v´ yrobk˚ u ˇci sluˇzeb. Spoleˇcnˇe s t´ımto znakem se st´ ale v´ıce rozˇsiˇruje • odstraˇ nov´ an´ı vnˇ ejˇ s´ıch bari´ er sjednocuj´ıc´ıho se ekonomick´ eho prostˇ red´ı, kdy m˚ uˇzeme pozorovat prohlubuj´ıc´ı se spolupr´aci mnoha st´at˚ u pˇri ˇreˇsen´ı ekonomick´ ych probl´em˚ u smˇerem k postupn´e unifikaci, koordinaci a jednotn´e hospod´ aˇrsk´e politice ve st´ale v´ıce se rozˇsiˇruj´ıc´ım rozsahu. Tyto scelovac´ı procesy m˚ uˇzeme pozorovat nejen napˇr´ıklad z hlediska Evropsk´e unie, ale i v ostatn´ıch hospod´aˇrsk´ ych integrac´ı vˇcetnˇe celosvˇetov´eho u ´sil´ı o ˇreˇsen´ı ekonomick´ ych probl´em˚ u na vyˇsˇs´ı u ´rovni, a to jak za u ´ˇcasti vl´adn´ıch, tak i nevl´adn´ıch organizac´ı. I kdyˇz tento proces je mnohdy brˇzdˇen politick´ ymi rozd´ıly, postupnˇe doch´ az´ı pr´avˇe pˇres ekonomickou spolupr´ aci k odstraˇ nov´ an´ı bari´er i mezi rozd´ıln´ ymi st´aty, jejich ekonomikami i kulturou. Svˇet se postupnˇe dopracov´ av´ a
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
39
k pˇrijet´ı vˇseobecnˇe uzn´avan´ ych hodnot, vych´azej´ıc´ıch z demokratick´eho pojet´ı pr´av a svobod ˇclovˇeka. Tento trend bychom tak´e mohli nazvat pˇrevahou trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı a z´ apadn´ıho zp˚ usobu ˇzivota, vˇcetnˇe n´ar˚ ustu individualizace. Pˇ r´ıklad: Tento trend se projevuje mimo jin´e i: – – – – –
neust´ al´ ym zvˇetˇsov´ an´ım sortimentu v´ yrobk˚ u, zkracov´ an´ım ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobk˚ u, pˇrevahou kupuj´ıc´ıho na trhu v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, r˚ ustem komplexnosti v´ yrobk˚ u, zkracov´ an´ım term´ın˚ u dod´an´ı a dalˇs´ımi technicko-spoleˇcensk´ ymi faktory.
Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. • Doch´ az´ı k akceleraci procesu v´ yvoje Technick´ y Zkracuje se doba mezi v´ yvojem a uveden´ım v´ yrobku do praxe, zvyˇsuje se poˇcet inovac´ı pokrok u cel´e ˇrady d˚ uleˇzit´ ych produkt˚ u, pˇredevˇs´ım tˇech, kter´e ovlivˇ nuj´ı podobn´ y proces u ˇrady v´ yrobk˚ u n´asledn´ ych. To je zjevn´e pˇredevˇs´ım u v´ yvoje poˇc´ıtaˇc˚ u, a to nejen v jejich schopnostech, rychlosti a kapacitˇe, ale hlavnˇe v nov´ ych funkc´ıch, neust´ ale se rozˇsiˇruj´ıc´ıch moˇznostech. Prudk´ y v´ yvoj v t´eto oblasti se st´av´a nosn´ ym programem i pro ˇradu odvˇetv´ı dalˇs´ıch. V´ yzkumn´e a v´ yvojov´e programy v oblasti kosmick´eho b´ad´an´ı za sebou t´ahnou i jejich vojensk´e a pozdˇeji i pr˚ umyslov´e aplikace. Poznatky a objevy uˇcinˇen´e v r´ amci kosmick´ ych ˇci vojensk´ ych v´ yzkum˚ u maj´ı uplatnˇen´ı i pro ˇradu civiln´ıch obor˚ u. Kromˇe akcelerace tˇechto objev˚ u a poznatk˚ u v r´ amci z´ akladn´ıch v´ yzkum˚ u, doch´az´ı vˇsak k vyˇsˇs´ımu nasazen´ı v´ yzkumu a v´ yvoje i u ˇcetn´ ych svˇetov´ ych firem, kter´e se st´ avaj´ı rozhoduj´ıc´ımi pˇredstaviteli technick´eho pokroku. Pˇ r´ıklad: Je moˇzn´e jmenovat napˇr´ıklad v oblasti automobilov´eho pr˚ umyslu japonsk´e v´ yrobce, kteˇr´ı podstatn´ ym zp˚ usobem ovlivnili aerodynamiku, design, u ´spory pohonn´ ych hmot i konstrukci motor˚ u v tomto odvˇetv´ı. Podstatn´ ym a v´ yrazn´ ym prvkem je vˇsak zkracov´an´ı doby v´ yzkumu a v´ yvoje a rychl´e uveden´ı inovace do v´ yroby. Pr´avˇe rychlost inovace je zˇreteln´ a a v´ yraznˇe se zvyˇsuje pr´avˇe ke konci minul´eho stolet´ı. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. • Intenzifikace Na pˇredch´azej´ıc´ı faktor logicky navazuje dalˇs´ı trend, kter´ y je moˇzn´e ve struˇcnosti definovat jako nar˚ ustaj´ıc´ı snahu z´ıskat z kaˇzd´e jednotky zdroj˚ u co nejv´ıce efekt˚ u. To se t´ yk´ a kaˇzd´eho z moˇzn´ ych zdroj˚ u, nejen hmotn´ ych ˇci nehmotn´ ych statk˚ u, ale i lid´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.1.1: Uved’te jak´e procesy intenzifikace zn´ate. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby si zapiˇste pˇr´ıklady uveden´e v Kl´ıˇci. • Elasticizace je v´ yznamn´ ym znakem pˇredevˇs´ım s ohledem na stav a strukturu v´ yrobn´ı z´ akladny ˇ v CR, nebot’ je zˇreteln´e, ˇze pr´ avˇe tento prvek ˇcin´ı a bude ˇcinit pro ekonomiku naˇseho st´atu pot´ıˇze, vzhledem k nutnosti restrukturalizace cel´e ˇrady pr˚ umyslov´ ych odvˇetv´ı. Struˇcnˇe se d´ a charakterizovat jako posun od tradiˇcn´ıch v´ yrobk˚ u k popt´avce po v´ yrobc´ıch, kter´e slouˇz´ı rozvoji zdrav´ı, vzdˇelanosti a kultury. Je to samozˇrejmˇe trend vyspˇel´ ych ekonomik, budeme-li cht´ıt pronikat na svˇetov´e trhy, budeme se muset
Maxim´ aln´ı vyuˇz´ıv´ an´ı zdroj˚ u
40
5.1 Marketingov´e prostˇred´ı rychle pˇrizp˚ usobovat pruˇznˇe se mˇen´ıc´ım potˇreb´am a zv´ yrazˇ nov´an´ı pr´avˇe tˇech prvk˚ u smˇeˇruj´ıc´ıch ke kvalitˇe ˇzivota, tedy biologick´e bezpeˇcnosti, (projevuj´ıc´ı se pˇr´ısn´ ymi zdravotn´ımi normami) a obecn´ ym hodnot´am lidsk´eho ˇzivota v˚ ubec. • Ekologizace Navazuje na pˇredch´ azej´ıc´ı charakteristiku. Je zˇreteln´e, ˇze v´ yrobky mus´ı splˇ novat pˇr´ısn´a krit´eria ekologie, jejich v´ yroba mus´ı zohledˇ novat ekologick´e poˇzadavky a prakticky cel´e u ´ zem´ı st´atu by mˇelo b´ yt posuzov´ano jako v´ yznamn´ y ekologick´ y faktor. Globalizace mimo jin´e znamen´a, ˇze napˇr´ıklad v´ yvoz zneˇciˇstˇen´ı, emise atd., by mˇely b´ yt posuzov´any nejen bilater´arnˇe, ale i celosvˇetovˇe a lid´e by mˇeli odpovˇednˇeji pˇristupovat k tak v´ yznamn´ ym negativn´ım faktor˚ um v´ yvoje planety jako je vˇseobecn´e oteplov´an´ı, oz´onov´e ˇ a tud´ıˇz d´ıry, sklen´ıkov´ y efekt atd. Na tyto celosvˇetov´e poˇzadavky mus´ı reagovat i CR ´ i naˇsi v´ yrobci. Uloha ekologie st´ale nar˚ ust´a, nen´ı ji moˇzn´e bagatelizovat ani v m´enˇe hospod´aˇrsky rozvinut´ ych st´atech pˇrednost´ı ekonomie, nebot’ negativn´ı parametry jednoho st´atu nejsou v glob´aln´ım pojet´ı svˇeta pˇrijateln´e pro nikoho. Znamen´a to, ˇze celosvˇetov´e ekologick´e probl´emy mus´ı b´ yt ˇreˇseny na mnohem vyˇsˇs´ı u ´rovni neˇz tomu bylo doposud, a tento poˇzadavek vede i ke glob´aln´ımu pojet´ı managementu. Pˇ r´ıklad: Z´akazy dovozu skotu ze zem´ı s v´ yskytem BSE, v´ yroby vratn´ ych a recyklovan´ ych obal˚ u, stanoven´ı norem emis´ı, z´ akazy skl´adek, hygienick´e normy potravin atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. • Humanizace vypl´ yv´ a z vˇseobecnˇe se rozˇsiˇruj´ıc´ıho poˇzadavku lidsk´ ych pr´ av a svobod. Ten se prom´ıt´a i do v´ yrobn´ı sf´ery, kdy se prakticky upouˇst´ı od snahy pˇr´ıliˇsn´e specializace a zav´adˇen´ı stereotypn´ı pr´ace smˇerem k vˇetˇs´ımu vyuˇzit´ı tv˚ urˇc´ıch schopnost´ı lid´ı. I lidsk´ a pr´ ace by mˇela v´est k vˇsestrann´emu rozvoji ˇclovˇeka, omezuje se tedy pˇrehnan´ a jednotv´ arnost, i v hromadn´e a p´asov´e v´ yrobˇe se lid´e stˇr´ıdaj´ı na jednotliv´ ych postech, pohybuj´ı se, sleduj´ı proces tvorby v jeho vˇetˇs´ım rozsahu. Pr´ace mus´ı b´ yt zpˇr´ıjemˇ nov´ana humanizuj´ıc´ımi prvky, at’ uˇz se jedn´a o vybaven´ı pracoviˇst’ na z´akladˇe poznatk˚ u ergonomie, psychologie, sociologie atd., ale tak´e se zaˇc´ın´a db´ at na nov´e vztahy uvnitˇr organizace, zp˚ usoby chov´ an´ı, jedn´an´ı, vytv´aˇren´ı pocitu soun´aleˇzitosti atd. Pˇ r´ıklad: Aktualizace z´akon´ıku pr´ace typu prodluˇzov´an´ı n´arok˚ u na dovolenou, stanoven´ı povinn´ ych pˇrest´avek v pr´aci, z´akazy nˇekter´ ych prac´ı pro ˇzeny a mladistv´e, hudba na pracoviˇsti, vybaven´ı d´ılen a kancel´aˇr´ı, zp˚ usoby jedn´an´ı s lidmi, funkˇcn´ı poˇzitky atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. • Intelektualizace Tento proces ˇca´steˇcnˇe souvis´ı s pˇredch´azej´ıc´ım trendem. Projevuje se ve statistik´ach poklesem lid´ı zamˇestnan´ ych ve v´ yrobn´ı sf´eˇre, v zemˇedˇelstv´ı a pr˚ umyslu, a pˇresunem do sf´ery sluˇzeb, z´abavy, intelektu´aln´ıch ˇcinnost´ı, vzdˇel´av´ an´ı. Nar˚ ust´a tedy v´ yznam ˇcinnost´ı souvisej´ıc´ıch s tv˚ urˇc´ı ˇcinnost´ı lid´ı, tomu odpov´ıdaj´ı i v´ ystupy, produktem se nest´avaj´ı pouze hmotn´e statky, naopak se rozˇsiˇruje okruh produkt˚ u nehmotn´ ych. Vyspˇel´e ekonomiky zvyˇsuj´ı u ´lohu intelektu´aln´ıch oblast´ı v´ yvoje spoleˇcnosti.
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
41
• V´ yskyt nov´ ych spoleˇ censk´ ych jev˚ u maj´ıc´ıch pozitivn´ı, ale i negativn´ı efekty. Veˇsker´e pˇredch´azej´ıc´ı trendy u ´st´ı totiˇz i do zmˇeny struktury spoleˇcnosti, nyn´ı uˇz ve st´ale se zvyˇsuj´ıc´ım rozsahu. Tak doch´az´ı napˇr´ıklad: a) k mezin´ arodn´ı migraci obyvatelstva, kter´a je viditeln´ a pˇredevˇs´ım ve st´ atech EU, kde moˇznost pohybu pracovn´ıch sil existuje leg´alnˇe. Je ale zjevn´a napˇr´ıklad i v USA, kde existuj´ı i neleg´aln´ı pˇresuny obyvatelstva pˇredevˇs´ım hisp´ansk´eho p˚ uvodu, je patrn´a i ostatn´ıch ˇc´astech svˇeta, kde uvnitˇr n´arodn´ıch st´at˚ u vznikaj´ı siln´e komunity leg´ aln´ıch ˇci neleg´aln´ıch pˇristˇehovalc˚ u se vˇsemi pozitivn´ımi i negativn´ımi d˚ usledky. Voln´ y ˇ jiˇz dnes pohyb pracovn´ıch sil je faktor s n´ımˇz mus´ı poˇc´ıtat do budoucnosti i CR, se napˇr´ıklad v pˇr´ıhraniˇcn´ıch oblastech projevuje nedostatek zdravotn´ıch sester ˇci jin´ ych profes´ı (pendleˇri), kter´e chod´ı ˇci jezd´ı za prac´ı do Nˇemecka ˇci Rakouska. Tento faktor nelze podceˇ novat, nebot’ m˚ uˇze m´ıt vliv i na kvalifikaˇcn´ı strukturu ˇ tedy v ˇradˇe oblast´ı, jiˇz dnes se napˇr´ıklad projevuje nedostatkem skl´aˇr˚ u v CR, ˇ patˇrila mezi ˇspiˇckov´e producenty. v oboru, ve kter´em vˇzdy CR b) St´ arnut´ı obyvatelstva pr˚ umyslovˇe vyspˇel´ych st´ at˚ u znamen´a v´ yrazn´ y demografick´ y fakt, s n´ımˇz se mus´ı uˇz nyn´ı vyrovn´avat ˇcetn´e ˇ pr˚ umyslovˇe vyspˇel´e st´aty, a protoˇze se tento fakt projevuje i v CR, jedn´a se o probl´em, kter´ y mus´ı b´ yt ˇreˇsen s dlouhodobou perspektivou. St´ arnut´ı obyvatelstva se projevuje pˇredevˇs´ım v Evropˇe, kde doch´az´ı k dvˇema z´asadn´ım efekt˚ um: – kles´ a natalita (coˇz v porovn´an´ı s mortalitou znamen´a re´aln´ yu ´bytek ekonomicky ˇcinn´eho obyvatelstva). Tento jev silnˇe ovlivˇ nuje i ekonomick´e strateˇ nebot’ poˇcet obyvatelstva v letech 2000 a 2001 v´ gick´e u ´vahy v CR, yznamnˇe poklesl (roˇcnˇe cca o 20 tis´ıc lid´ı). Pokud by tento trend pokraˇcoval, klesl by ˇ cca v roce 2060 pod hranici 10 milion˚ absolutn´ı poˇcet obyvatelstva CR u lid´ı, s t´ım je spjat i absolutn´ı u ´bytek generac´ı v ekonomicky produktivn´ım vˇeku, – prodluˇzuje se tzv. stˇredn´ı d´elka vˇeku, coˇz m´a za n´asledek zvyˇsuj´ıc´ı se poˇcet lid´ı v tzv. poproduktivn´ım vˇeku. Pˇredpokl´ ad´a se, ˇze pokud nedojde k u ´pravˇe ˇ pozdˇeji neˇz je tomu dosud (62, 60), odchodu do starobn´ıho d˚ uchodu v CR zv´ yˇs´ı se poˇcet senior˚ u do roku 2006 oproti stavu v roce 2000 cca o 400 tis´ıc. Tyto dva faktory se projevuj´ı takˇrka ve vˇsech ˇc´astech Evropy, v´ yraznˇe vˇsak ˇ se ocitla na pˇredposledn´ım m´ıstˇe v Evropˇe pr´ pr´avˇe u n´as, kdy se CR avˇe z hlediska natality. Pˇritom Evropa jako kontinent je na p´ at´em m´ıstˇe, prakticky tedy posledn´ım m´ıstˇe z hlediska pr˚ umˇern´eho vˇeku obyvatelstva. Zmˇeny vˇekov´e struktury obyvatelstva, st´arnut´ı lidsk´ ych zdroj˚ u a dalˇs´ı negativn´ı tendence (odliv mozk˚ u, migrace za prac´ı atd.) pr´avˇe v oblasti tohoto moˇzn´eho pror˚ ustov´eho potenci´alu pˇredstavuj´ı z´avaˇzn´ y probl´em vyspˇel´e Evropy a zvl´aˇstˇe pak u n´as. Jedn´a se o tendence, kter´e je tˇreba pˇrinejmenˇs´ım m´ırnit, nebot’ pr´avˇe lidsk´e zdroje, jejich schopnosti, dovednosti a vzdˇel´an´ı pˇredstavuj´ı dnes z´ asadn´ı ukazatel budouc´ı moˇzn´e v´ ykonnosti ekonomiky nejen podnik˚ u, ale i st´at˚ u. Tyto probl´emy se snaˇz´ı ˇreˇsit ekonomicky vyspˇel´e st´ aty Evropy, jako napˇr´ıklad Nˇemecko ˇci Francie prodluˇzov´an´ım odchodu do d˚ uchodu (u muˇz˚ u napˇr´ıklad v 65 letech, ˇzeny v 63 letech). Extenzivn´ı n´ar˚ ust d´elky produktivn´ıho vˇeku je vˇsak podm´ınˇen zdravotn´ım stavem obyvatelstva a moˇznost´ı pr˚ umˇern´eho doˇzit´ı, kter´e ˇ je ve vˇsech ekonomicky vyspˇel´ ych st´atech st´ale jeˇstˇe mnohem vyˇsˇs´ı neˇz v CR. Pˇ r´ıklad: ˇ edsku, kde je Podle statistiky je napˇr´ıklad pr˚ umˇern´a d´elka ˇzivota muˇz˚ u ve Sv´ nejvyˇsˇs´ı, na u ´ rovni 81 let (u n´ as 73) a pr˚ umˇern´a d´elka ˇzivota ˇzen 82 let (u n´ as
Ekonomick´ a migrace
St´ arnut´ı obyvatelstva vyspˇel´ ych zem´ı
42
Pracovn´ı doba
Voln´ y ˇcas
5.1 Marketingov´e prostˇred´ı 78), u ´daje jsou uvedeny dle statistiky roku 2004. Je zˇrejm´e, ˇze zdravotn´ı situace populace a tendence ve sniˇzov´an´ı absolutn´ıho poˇctu obyvatelstva vytv´aˇrej´ı a budou i do budoucnosti vytv´ aˇret siln´ y tlak na ˇreˇsen´ı pr´avˇe tohoto z´ asadn´ıho probl´emu pˇredstavuj´ıc´ıho jeden ze z´akladn´ıch faktor˚ u a podm´ınek r˚ ustu v´ ykonnosti ekonomiky. c) Doch´ az´ı ke zkracov´ an´ı pracovn´ı doby, nebot’ vlivem technick´eho pokroku se st´ale sniˇzuje ˇcas potˇrebn´ y k v´ yrobˇe urˇcit´ ych statk˚ u, doch´az´ı k rychlejˇs´ımu a hospod´ arnˇejˇs´ımu vyuˇzit´ı zdroj˚ u, vyuˇzit´ı kapacit, realizaci u ´ sporn´ ych opatˇren´ı atd., coˇz m´a za n´asledek sn´ıˇzen´ı doby nutn´e pro pracovn´ı procesy. Dneˇsn´ı pracovn´ı t´ yden v ekonomicky vyspˇel´ ych st´atech je na ˇ 40 hodin dle z´ pr˚ umˇern´e u ´ rovni 35–36 hodin za t´ yden (v CR akon´ıku pr´ace), nejsou v´ yjimkou ani cykly 4 dny pr´ ace a 3 dny odpoˇcinku (ˇcast´a realizace v USA), jsou realizov´any klouzav´e pracovn´ı doby a jin´e moˇznosti, umoˇzn ˇuj´ıc´ı vznik dalˇs´ıho v´ yznamn´eho efektu, j´ımˇz je d) vzr˚ ust u ´lohy voln´eho ˇcasu, a s t´ım spjat´e u ´ lohy tzv. pr˚ umyslu voln´eho ˇcasu, jakoˇz i potˇreby efektivn´ıho vyuˇzit´ı voln´eho ˇcasu k moˇznostem dalˇs´ıho osobn´ıho ˇci spoleˇcensk´eho r˚ ustu, tedy jak v z´ajmu jednotlivc˚ u, tak i cel´e spoleˇcnosti. Tento faktor je u ´zce spjat i s dalˇs´ım faktorem, kter´ y jiˇz ve sv´e podstatˇe tak pˇr´ızniv´ y ˇci pˇr´ıjemn´ y nen´ı, a to je e) nezamˇestnanost, kdy pˇredevˇs´ım nedobrovoln´a nezamˇestnanost (struktur´aln´ı, konjunktur´aln´ı, ale i sez´onn´ı) pˇredstavuje pro mnoh´e st´aty znaˇcn´ y probl´em, kter´ y by mˇel b´ yt v budoucnosti ˇreˇsen velkoryseji na vyˇsˇs´ı, glob´aln´ı u ´rovni, nebot’ negativn´ı str´ anky zv´ yˇsen´e nezamˇestnanosti pˇredstavovan´e ˇcasto zvyˇsuj´ıc´ı se kriminalitou pˇrer˚ ustaj´ı hranice jednotliv´ ych st´ at˚ u a st´avaj´ı se celosvˇetov´ ym probl´emem. Pˇ r´ıklad: Dlouhodob´a nezamˇestnanost m´a d˚ usledky pˇredevˇs´ım ve ztr´atˇe pracovn´ıch schopnost´ı, psychologick´ y dopad na nezamˇestnan´eho, n´ar˚ ust pocit˚ u zbyteˇcnosti, vyˇrazenosti ze spoleˇcnosti, zv´ yˇsen´ı kriminality, ztr´ atu motivace k rekvalifikac´ım atd. Uved’te dalˇ s´ı pˇ r´ıklady: . ............................................................................. . .............................................................................
Bohatstv´ı a chudoba
Vˇsechny tyto faktory a tendence, kter´e jsme v pˇredch´ azej´ıc´ıch bodech jmenovali a struˇcnˇe popsali vedou k daleko z´avaˇznˇejˇs´ımu procesu, kter´ y m˚ uˇze m´ıt v budoucnosti znaˇcn´ y vliv na existenci celosvˇetov´eho ekonomick´eho i politick´eho poˇr´adku, a to je trend, kter´ y lze definovat jako: • rozˇ siˇ ruj´ıc´ı se n˚ uˇ zky mezi bohat´ ymi a chud´ ymi st´ aty, tedy mezi bohat´ ym Severem a chud´ ym Jihem, jak byl tento proces definov´an po ztr´atˇe antagonismu mezi Z´apadem a V´ ychodem. Tento proces vˇsak prob´ıh´a i uvnitˇr st´at˚ u mezi jedinci. Vznikaj´ı prudk´e nerovnosti mezi soci´aln´ımi kategoriemi uvnitˇr st´at˚ u. Tento ˇ kde existuj´ı skupiny miliard´ faktor p˚ usob´ı i v CR, aˇr˚ u, multimilion´aˇr˚ u ˇci milion´ aˇr˚ u, a na druh´e stranˇe pomˇernˇe siln´e entity lid´ı ˇzij´ıc´ıch na hranici ˇzivotn´ıho minima. Tento ˇ umocnˇen jeˇstˇe pˇrevl´ rozpor je v CR adaj´ıc´ım vˇedom´ım o pˇredpokl´ adan´e nemoˇznosti poctiv´ ych zdroj˚ u tohoto bohatstv´ı (na rozd´ıl od jin´ ych st´at˚ u, kde tento pocit nen´ı pˇrevl´adaj´ıc´ı). To m˚ uˇze b´ yt v budoucnosti pˇr´ıˇcinou ostr´ ych soci´ aln´ıch stˇret˚ u, zhorˇsuj´ıc´ı se mor´alky, soci´aln´ıch konflikt˚ u apod. Tento proces vid´ıme i u naˇsich podnik˚ u, kdy existuj´ı znaˇcn´e rozd´ıly v odmˇen ˇov´an´ı mezi jednotliv´ ymi skupinami pracovn´ık˚ u. Znaˇcn´e diferenciace v ˇzivotn´ı u ´ rovni, pocity frustrace, negativn´ı psychologick´e dopady na
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
43
jedn´an´ı a postoje lid´ı mohou m´ıt znaˇcn´e d˚ usledky i z celosvˇetov´eho hlediska, pokud nedojde k jejich ˇreˇsen´ı na daleko vyˇsˇs´ı, glob´aln´ı u ´rovni. Posledn´ım faktorem, kter´ y je v posledn´ı dobˇe rovnˇeˇz zjevn´ y, a jenˇz se zaˇc´ın´a projevovat ˇ je skuteˇcnost, kterou m˚ i v CR, uˇzeme definovat jako • expanze kapit´ alu ke st´ ale se zvyˇ suj´ıc´ı skupinˇ e transnacion´ aln´ıch korporac´ı, kter´e podstatn´ ym zp˚ usobem ovlivˇ nuj´ı dom´ac´ı ekonomiky jednotliv´ ych st´at˚ u, se vˇsemi negativn´ımi i pozitivn´ımi dopady tˇechto objektivn´ıch ekonomick´ ych proces˚ u. Pˇ r´ıklad: Doch´az´ı ke sniˇzov´an´ı poˇctu drobn´ ych prodejen na u ´kor super a hypermarket˚ u, f´ uz´ım n´ arodn´ıch firem do nadn´ arodn´ıch celk˚ u atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. Je jasn´e, ˇze celosvˇetov´e procesy, megatrendy a v´ yvojov´e tendence, kter´e jsou struˇcnˇe pops´any ˇ e republice, mus´ıme v pˇredch´ azej´ıc´ı ˇca´sti se dot´ ykaj´ı velmi u ´zce i ekonomick´e situace v Cesk´ na ni reagovat, poˇc´ıtat s n´ı, pˇredpokl´ adat, ˇze tyto tendence n´as budou silnˇe ovlivˇ novat, urˇcovat naˇsi pozici v obchodn´ım svˇetˇe, vn´ım´an´ı naˇs´ı zemˇe v celosvˇetov´em kontextu. Jsme vˇsak dostateˇcnˇe pˇripraveni akceptovat tyto v´ yvojov´e tendence? Jsme dostateˇcnˇe vyzbrojeni a vyˇskoleni na bezprobl´emov´e pˇrij´ım´an´ı tˇechto faktor˚ u a vliv˚ u, kter´e se n´ as nepochybnˇe t´ ykaj´ı, a kter´e budou ovlivˇ novat n´aˇs ˇzivot v budouc´ıch letech? Jsou pˇripraveni naˇsi manaˇzeˇri ˇci zamˇestnanci? M´ame dostatek pr˚ umyslov´eho ˇci invenˇcn´ıho kapit´alu, abychom obst´ ali v celosvˇetov´e konkurenci? Jsme surovinovˇe pomˇernˇe chud´ a zemˇe. Nem´ame z´akladn´ı strategick´e suroviny. Prakticky nem´ame ropu, zemn´ı plyn, nem´ame z´ asoby ˇzelezn´e rudy, z´asoby zlata ˇci jin´ ych druh˚ u nerostn´eho bohatstv´ı, nem´ame kvalitn´ı infrastrukturu, nem´ame prakticky ˇz´adn´e v´ yrazn´e pˇr´ırodn´ı bohatstv´ı. M´ ame tedy nˇejak´e pˇredpoklady v´ yrazn´eho ekonomick´eho r˚ ustu? To jsou ot´azky, kter´e si mus´ı kl´ ast i odpovˇedn´ y vrcholn´ y manaˇzer kaˇzd´eho podniku, kaˇzd´eho z´avodu, provozu, kaˇzd´e v´ yrobn´ı jednotky. Mˇel by si je kl´ast i kaˇzd´ y zamˇestnanec i kaˇzd´ y obˇcan s c´ılem pomoci sv´emu podniku a jeho rozvojem pak i pomoci k rozvoji cel´eho st´atu. Chceme-li obst´at v tvrd´e svˇetov´e konkurenci, mus´ıme m´ıt adekv´ atn´ı v´ yrobn´ı struktury, v´ yrobn´ı projekty, modern´ı technologie, racion´ aln´ı ˇr´ızen´ı pr´ace, racion´ aln´ı ˇr´ıd´ıc´ı struktury, v´ ykonn´ y management, odpov´ıdaj´ıc´ı znalosti, dovednosti, rychlou a efektivn´ı adaptabilitu na nov´e podm´ınky. Mus´ıme se umˇet rychle uˇcit, zdokonalovat, pˇreb´ırat a zav´adˇet vˇse, co pom˚ uˇze podniku i zemi obst´at v mˇen´ıc´ım se svˇetˇe. Mus´ıme zav´adˇet nov´e metody nejen v oblasti techniky a technologie, ale tak´ e v oblasti ˇ r´ızen´ı podnik˚ u. Mus´ıme analyzovat, posuzovat a hodnotit st´ avaj´ıc´ı v´ ykonnost a zav´adˇet nov´e metody i v t´eto oblasti. Uveden´e procesy budou v nov´em tis´ıcilet´ı silnˇe a st´ale rychleji ovlivˇ novat nejen chov´an´ı a rozhodov´an´ı politik˚ u a st´atn´ık˚ u, ale zasahuj´ı a v´ yraznˇe zas´ahnou i do chov´ an´ı a rozhodov´an´ı manaˇzer˚ u podnik˚ u i jednotlivc˚ u. Je jasn´e, ˇze ˇc´ast tˇechto probl´em˚ u ˇreˇs´ı mezin´arodn´ı organizace jako jsou napˇr´ıklad OSN, FAO, WTO a dalˇs´ı, pˇresto vˇsak obrovsk´e u ´ sil´ı o zvl´ adnut´ı tˇechto tendenc´ı a megatrend˚ u stoj´ı pˇred kaˇzd´ ym ˇclovˇekem v tomto nov´em tis´ıcilet´ı. Vyˇzaduje to definovat si mise, c´ıle, moˇzn´e prostˇredky a dalˇs´ı n´ astroje koordinace a spolupr´ace i pro ˇcetn´e manaˇzery podnik˚ u ˇ ˇ p˚ usob´ıc´ıch na u ´ zem´ı CR. Celit tˇemto vliv˚ um a spr´avnˇe reagovat na tyto vlivy okoln´ıho prostˇred´ı vyˇzaduje dobr´e podnikov´e ˇr´ızen´ı: operativn´ı, taktick´e, strategick´e. Strategick´e ˇr´ızen´ı je prioritn´ı, nebot’ ono mus´ı naplˇ novat strategick´e c´ıle podniku, mus´ı zabezpeˇcovat misi podniku, mus´ı stanovit smˇery rozvoje podniku a jeho orientaci. Taktick´e ˇr´ızen´ı znamen´a realizaci cest ke splnˇen´ı strategick´ ych c´ıl˚ u, operativn´ı ˇr´ızen´ı je naplnˇen´ım zvolen´e taktiky. Z´asadn´ı smˇery dalˇs´ı existence podniku tedy vych´ azej´ı z jeho strategie, jakoˇzto vybran´e
TNC
44
5.1 Marketingov´e prostˇred´ı
odpovˇedi na moˇznost dosaˇzen´ı podnikov´ ych c´ıl˚ u. ´ Ulohu marketingu v tomto procesu adaptability na turbulentn´ı trˇzn´ı prostˇred´ı a vnˇejˇs´ı vlivy, kter´e ovlivˇ nuj´ı chov´ an´ı a jedn´ an´ı lid´ı na cel´em svˇetˇe, je moˇzn´e vyj´ adˇrit n´asleduj´ıc´ım obr´ azkem ˇc. 5.1.
dodavatel´e vnitˇrn´ı faktory c´ıle podnikov´e marketingov´e c´ıle marketingov´ a strategie
veˇrejnost
konkurence marketingov´ y mix
vnˇejˇs´ı faktory
odbˇeratel´e
´ Obr´ azek 5.1: Uloha marketingu v podnikov´em prostˇred´ı
Vnˇejˇs´ı i vnitˇrn´ı faktory utv´aˇrej´ıc´ı prostˇred´ı marketingu, tedy faktory kter´e komplexnˇe a souˇcasnˇe p˚ usob´ı na kaˇzd´e rozhodov´an´ı marketingov´ ych manaˇzer˚ u si jeˇstˇe podrobnˇeji analyzujeme. Cviˇ cen´ı ˇ c. 5.1.1: ˇ Uved’te vlastn´ı pˇr´ıklady Pokuste se nˇekter´e megatrendy specifikovat na dom´ac´ı situaci v CR. ˇ p˚ usoben´ı tˇechto glob´aln´ıch trend˚ u v podm´ınk´ach CR. Pouˇzijte aktu´aln´ı u ´ daje v dobˇe hodnocen´ı. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: V t´eto ˇc´asti lekce jsou vyjmenov´any a charakterizov´any globalizaˇcn´ı jevy, kter´e jsou hosˇ Tˇechto pod´aˇrsk´eho charakteru nebo maj´ı dopad na ekonomiky r˚ uzn´ ych st´ at˚ u vˇcetnˇe CR. globalizaˇcn´ıch jev˚ u a faktor˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch rozhodov´an´ı manaˇzer˚ u je v´ıce. Pokud V´as tato problematika v´ıce zaj´ım´ a, odkazujeme na knihu Zdeˇ nka Souˇcka Firma 21. stolet´ı.
5.1.2 Prostˇred´ı marketingu
Vnˇ ejˇ s´ı a vnitˇ rn´ı prostˇ red´ı
Kaˇzd´a marketingov´a ˇcinnost, funkce, moˇznosti, v´ ykonnost a efektivnost marketingu je ovlivˇ nov´ana ˇradou determinant˚ u, podm´ınek, ale i faktor˚ u, kter´e lze mˇenit, korigovat
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
45
a zlepˇsovat. Tyto faktory m˚ uˇzeme uspoˇr´adat do urˇcit´e tabulky a podle n´ı pak jednotliv´e ˇcinitele vnitˇrn´ıho ˇci vnˇejˇs´ıho prostˇred´ı analyzovat. Vnˇejˇs´ı prostˇred´ı m˚ uˇzeme jeˇstˇe rozdˇelit na bezprostˇredn´ı mikroprostˇred´ı a faktory makroprostˇred´ı. a) Vnitˇrn´ı prostˇred´ı Organizace a ˇr´ızen´ı Vybavenost Finanˇcn´ı situace Konkurence vnitˇrn´ı Technick´ y rozvoj Lidsk´e zdroje Um´ıstˇen´ı Image firmy
b) Vnˇejˇs´ı prostˇred´ı b1) Mikroprostˇred´ı b2) Makroprostˇred´ı Partneˇri Ekonomick´e Z´akazn´ıci Demografick´e Konkurence Pˇr´ırodn´ı Veˇrejnost Technologick´e Politick´e Kulturn´ı
Prostˇred´ı je neurˇcit´e, nikdo z n´as zcela pˇresnˇe nev´ı, co se stane z´ıtra, jak´e tedy bude vnitˇrn´ı a vnˇejˇs´ı prostˇred´ı v budoucnosti. Proto mus´ı b´ yt pouˇzity progn´ozy, mus´ı b´ yt jasnˇe formulov´ ana urˇcit´ a vize a stanoveny pl´any k dosaˇzen´ı jasnˇe formulovan´ ych c´ıl˚ u. Vnˇejˇs´ı prostˇred´ı je analyzov´ano pomoc´ı pojm˚ u hrozby (ekonomick´e, soci´aln´ı, politick´e, Vnˇejˇs´ı demografick´e, geografick´e atd.) a pˇr´ıleˇzitosti (moˇznosti z hlediska konkurence, v´ yvoje techniky a technologie atd.). Manaˇzer mus´ı hrozby i pˇr´ıleˇzitosti analyzovat podrobnˇeji a mus´ı urˇcit moˇznou reakci v pˇr´ıpadˇe v´ yskytu. Vnitˇrn´ı prostˇred´ı mus´ı b´ yt hodnoceno z hlediska slab´ ych a siln´ ych str´ anek (soudrˇznosti Vnitˇrn´ı kolektivu, u ´rovnˇe pracovn´ıch sil, finanˇcn´ı s´ıly, stability podniku, u ´rovnˇe marketingu, stavu v´ yzkumu a v´ yvoje nov´ ych v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, image podniku, organizaˇcn´ı struktury atd.) Pozn´ an´ı umoˇzn ˇuje spr´ avn´e reakce manaˇzer˚ u. ad a) Vnitˇ rn´ı prostˇ red´ı Je d´ ano souhrnn´ ym p˚ usoben´ım n´asleduj´ıc´ıch faktor˚ u. 1) Organizace a ˇ r´ızen´ı je faktor, kter´ y urˇcuje postaven´ı marketingov´eho u ´ tvaru uvnitˇr organizace. Souˇcasnˇe se zaˇrazen´ım do organizaˇcn´ı struktury firmy nebo instituce je vymezen i jeho vliv na rozhodov´an´ı o strategick´ ych u ´ kolech. Je d˚ uleˇzit´e, aby marketingov´ yu ´tvar patˇril mezi ty u ´tvary, kter´e podstatn´ ym zp˚ usobem ovlivˇ nuj´ı myˇslen´ı vˇsech lid´ı uvnitˇr podniku, kter´e maj´ı rozhoduj´ıc´ı pravomoc pˇri ˇreˇsen´ı z´asadn´ıch ot´azek budouc´ıho rozvoje podniku, hlavn´ıch smˇerech jeho ˇcinnosti, v´ yvoji a celkov´e orientaci. ˇ S´ef marketingov´eho u ´ tvaru (nejl´epe ˇreditel pro marketing“, z angliˇctiny DM ” – Marketing Director) by mˇel patˇrit mezi vrcholov´ y management podniku ˇci kter´ekoliv instituce. Mˇel by rozhodovat o vˇsech z´asadn´ıch ot´azk´ach podniku. Z hlediska strategick´eho ˇr´ızen´ı jsou pro existenci a prosperitu podniku povaˇzov´any Strategick´e n´ asleduj´ıc´ı posty, kter´e jsou zobrazeny na obr. 5.2 Tyto ˇctyˇri ˇr´ıd´ıc´ı posty jsou ˇr´ızen´ı povaˇzov´ any za nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı pro strategick´e ˇr´ızen´ı podniku ˇci instituce. Nˇekteˇr´ı podniku ekonomov´e k t´eto tzv. four top“ ˇrad´ı jeˇstˇe ˇreditele pro ˇr´ızen´ı lidsk´ ych zdroj˚ u. ” Z obr´azku je patrn´ y v´ yznam postaven´ı marketingu pro dan´ y podnik, skuteˇcnˇe by mˇel b´ yt vrcholov´ y pˇredstavitel u ´tvaru marketingu v takov´em postaven´ı, aby mohl ˇ ovlivˇ novat stˇeˇzejn´ı strategick´e c´ıle, z´ amˇery i rozhodov´ an´ı podniku. Casto tomu tak nen´ı. Z organizaˇcn´ıho sch´ematu pak vid´ıme r˚ uzn´e zp˚ usoby zaˇrazen´ı u ´ tvaru
46
5.1 Marketingov´e prostˇred´ı Gener´ aln´ı ˇreditel
ˇ Reditel pro marketing
Finanˇcn´ı ˇreditel
ˇ Reditel pro v´ yzkum a v´ yvoj
dalˇs´ı ˇreditel´e: obchodn´ı, v´ yrobn´ı, person´ aln´ı atd.
Obr´ azek 5.2: Strategick´e ˇr´ızen´ı podniku
marketingu do struktury podniku, kdyˇz variantn´ıch ˇreˇsen´ı je cel´ a ˇrada. V praxi tak b´ yv´a nejˇcastˇeji u ´ tvar marketingu zaˇrazov´an pod kompetenci obchodn´ıho ˇreditele. Uˇz samotn´e zaˇrazen´ı do organizaˇcn´ı struktury podniku vymezuje jeho ´ pozici a pravomoci. Utvar marketingu by v ˇza´dn´em pˇr´ıpadˇe nemˇel b´ yt pouze pomocn´ıkem obchodn´ıho u ´seku, mˇel by se v´ yraznˇe pod´ılet na koncepci podnikov´ ych ˇcinnost´ı, tj. na tvorbˇe mise podniku, formulaci podnikov´ ych c´ıl˚ u i n´astroj˚ u k jejich dosaˇzen´ı. Pr´avˇe moˇznost strategick´eho ovlivˇ nov´ an´ı, urˇcov´ an´ı dalˇs´ıch smˇer˚ u v´ yvoje podniku ˇcin´ı z marketingov´eho u ´ tvaru skuteˇcnˇe ˇr´ıd´ıc´ı a smˇerodatn´ y efektivn´ı stupeˇ n ˇr´ızen´ı a z dan´eho podniku pak skuteˇcnˇe marketingovˇe orientovan´ y podnik. Pokud se zamˇeˇr´ıme na aspekt postaven´ı marketingov´eho u ´ tvaru v organizaˇcn´ı struktuˇre podniku, pak pro urˇ cen´ı, zda se skuteˇ cnˇ e jedn´ a o marketingovˇ e orientovan´ y podnik, jsou rozhoduj´ıc´ı tyto 3 n´ asleduj´ıc´ı ukazatele: • organizaˇ cn´ı zaˇ clenˇ en´ı u ´ tvaru marketingu ve struktuˇre podnikov´e hierarchie a postaven´ı vedouc´ıho marketingov´eho u ´ tvaru v ˇr´ıd´ıc´ı ˇspiˇcce umoˇzn ˇuj´ıc´ı strategick´e spolurozhodov´an´ı s vrcholov´ ym managementem, • zda je to pr´avˇe a pouze u ´ tvar marketingu, kter´ y rozhoduje o nasazen´ı cen vlastn´ıch v´ yrobk˚ u nebo sluˇzeb podniku odbˇeratel˚ um, y (a definovan´ y) segment trhu • zda je podnik jednoznaˇcnˇe orientov´an na zvolen´ (respektive na nˇekolik moˇzn´ ych segment˚ u) a nikoliv bezbˇreh´ y trh v´ yrobk˚ u ˇci sluˇzeb, zda se tedy jedn´a o urˇcen´ı a orientaci na jasnˇe definovan´ y c´ılen´ y trh. Pokud pˇri anal´ yze postaven´ı marketingu uvnitˇr organizace shled´ame, ˇze tyto podm´ınky pro skuteˇcnou marketingovou ˇcinnost nejsou dodrˇzeny, pak se nejedn´ a o marketingovˇe orientovan´ y podnik, i kdyby to podnik stokr´at deklaroval v propagaˇcn´ıch materi´ alech a pracovn´ıci marketingov´eho u ´tvaru se vykazovali zlat´ ymi vizitkami s oznaˇcen´ım nejr˚ uznˇejˇs´ıch honosn´ ych funkc´ı. Na postaven´ı marketingov´eho u ´ tvaru v organizaˇcn´ı struktuˇre podniku nebo instituce navazuje vnitˇ rn´ı skladba marketingov´ eho u ´ tvaru a z n´ı vypl´ yvaj´ıc´ı u ´koly jednotliv´ ych oddˇelen´ı ˇci post˚ u. V praxi bychom zase mohli nal´ezt r˚ uzn´e varianty vnitˇrn´ıho uspoˇra´d´ an´ı u ´tvaru marketingu, nebot’ to tak´e souvis´ı s rozs´ahlost´ı tohoto u ´tvaru, poˇctem pracovn´ık˚ u i jejich v´ ykonnost´ı. Nicm´enˇe vnitˇrn´ı organizaˇcn´ı struktura tohoto u ´tvaru by mˇela zajiˇst’ovat tyto z´akladn´ı funkce: • koordinaˇcn´ı funkci uvnitˇr podniku, • funkci analytickou, • funkci komunikaˇcn´ı a informaˇcn´ı. Moˇzn´ a vnitˇrn´ı struktura marketingov´eho u ´tvaru
Jak´ ym zp˚ usobem tyto funkce naplˇ nuje ˇca´steˇcnˇe souvis´ı i s vlastn´ım uspoˇra´d´an´ım u ´ tvaru marketingu a se specializac´ı jednotliv´ ych oddˇelen´ı ˇci pracovn´ık˚ u. Za z´akladn´ı moˇzn´e vnitˇrn´ı dˇelen´ı u ´tvaru marketingu se povaˇzuje uspoˇra´d´an´ı zobrazen´e na n´ asleduj´ıc´ım obr´ azku ˇc. 5.3
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
47 Marketing
Marketingov´e sluˇzby
Prodej
Propagace a reklama
Obchodn´ı z´astupci Administrativa prodeje (zak´azky, fakturace atd.)
Pr˚ uzkum trhu Pl´anov´an´ı v´ yrobku a ceny
Prodejn´ı sluˇzby (servis) Anal´ yzy a progn´ozy trhu
Obr´ azek 5.3: Struktura marketingov´eho u ´tvaru
Cviˇ cen´ı ˇ c. 5.1.2: Pokuste se vyj´ adˇrit, jak by dle vaˇseho n´azoru mˇel podnik v praxi realizovat tyto funkce. Jak´e konkr´etn´ı kroky, akce a metody byste pouˇzili? 2) Vybavenost je poj´ım´ ana jako komplexn´ı faktor obsahuj´ıc´ı nejen vˇecn´ y majetek podniku, ale rovnˇeˇz i jeho majetek nehmotn´ y (tento majetek je zobrazen v u ´ˇcetnictv´ı podniku) i jeho majetek nevyˇc´ıslovan´ y (nen´ı obsaˇzen v u ´ˇcetnictv´ı). Vˇecn´ y majetek je souhrn veˇsker´eho hmotn´eho majetku ve formˇe budov, pozemk˚ u, stroj˚ u, zaˇr´ızen´ı atd. Nehmotn´ y majetek je pˇredstavov´an pr´avn´ımi faktory (napˇr´ıklad pr´avo k uˇz´ıv´an´ı), licencemi, know-how, software atd. Kategorie nevyˇc´ısliteln´eho (a tud´ıˇz nezobrazovan´eho) majetku tvoˇr´ı tyto faktory: Nevyˇc´ısliteln´ y • • • • • • • • •
schopnosti managementu, dovednosti lid´ı, kreativita, konexe, hezk´ a sekret´ aˇrka, pˇr´ıjemn´e prostˇred´ı, sympatick´e chov´ an´ı zamˇestnanc˚ u podniku, pˇr´ıstup k u ´vˇer˚ um, celkov´e zdrav´ı“ podniku atd. ” ´ Ukol ˇ c. 5.1.2: Mezi zvl´aˇstn´ı kategorii majetku podniku m˚ uˇzeme zaˇradit i jeho hodnotu. To je problematick´a kategorie, nebot’ hodnota podniku je v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı exaktnˇe zjistiteln´a aˇz v okamˇziku prodeje podniku, nebot’ je d´ana v´ ysledkem stˇretu nab´ıdky a popt´avky. Podnik ale m´a urˇcitou hodnotu jako celek samozˇrejmˇe i v obdob´ı, kdy se neprod´av´a a tato hodnota ˇcasto hraje v´ yznamnou roli pˇri obchodn´ıch jedn´an´ıch i pˇri ˇreˇsen´ı d˚ uleˇzit´ ych st´atn´ıch z´aleˇzitost´ı (vl´adn´ı zak´azky, ˇreˇsen´ı soci´aln´ıho sm´ıru, pomoc st´atu pˇri negativn´ıch ekonomick´ ych ukazatel´ıch apod.). Pokuste se uv´est nˇekolik pohled˚ u na hodnotu majetku podniku, tzn. jakou roli hraje majetek podniku napˇr´ıklad pˇri rozhodov´ an´ı o koupi (f´ uzi, akvizici atd.) jin´eho podniku. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a informace z Kl´ıˇce si poznamenejte.
majetek podniku
48
Co m´ a a jak se o to star´ a
Vnitˇrn´ı konkurence
5.1 Marketingov´e prostˇred´ı Vybavenost podniku dan´a komplexem tˇechto faktor˚ u pˇredstavuje v´ yznamn´ y prvek pro jeho existenci v konkurenˇcn´ım prostˇred´ı. Obecnˇe se d´a ˇr´ıci, ˇze ostatnˇe i kaˇzd´ y ˇclovˇek je jinak vybaven pro ˇzivot, t´ım sp´ıˇse se tento faktor prom´ıt´a i do hospod´ aˇrsk´e u ´rovnˇe. ˇ je vˇsak do znaˇcn´e m´ıry determinov´ano pˇredch´azej´ıc´ım Vybaven´ı podnik˚ u v CR historick´ ym v´ yvojem, kdy byly centr´alnˇe preferov´any r˚ uzn´e obory, regiony a sektory hospod´aˇrstv´ı. Pro nˇekter´e podniky byla poˇc´atkem devades´at´ ych let tato vybavenost v´ yhodou, pro ˇradu z nich naopak z´atˇeˇz´ı. 3) Finanˇ cn´ı situace podniku je d´ ana nejen t´ım jak je podnik bohat´ y, kolik m´a penˇez ˇci majetku, ale rovnˇeˇz dalˇs´ımi aspekty, jako napˇr´ıklad: • kolik penˇez m´ a v pohled´avk´ach, ych, • jak´a je struktura tˇechto pohled´avek (kolik pohled´avek je pochybn´ sporn´ ych a nedobytn´ ych), • jak se star´ a o vym´ ah´ an´ı pohled´avek, • jak´ y m´ a pˇr´ıstup k u ´vˇer˚ um, • v kter´ ych finanˇcn´ıch u ´ stavech m´a uloˇzeny pen´ıze a jak jsou vklady ˇci u ´ˇcty diverzifikov´any (napˇr´ıklad pˇri p´adu nˇekolika bank mˇely nˇekter´e podniky prakticky zablokov´ any sv´e u ´ˇcty a pokud nemˇely pen´ıze i v jin´ ych bank´ach nemohly s nimi disponovat), • jak´a je vnitˇrn´ı struktura financ´ı firmy (do jak´e m´ıry jsou finance disponibiln´ı), • jak a na co je podnik pojiˇstˇen, jak´a je struktura pr˚ umyslov´eho pojiˇstˇen´ı, • jak´e je jeho jm´eno ve finanˇcn´ıch kruz´ıch, jak spl´ac´ı u ´vˇery a jak plat´ı danˇe, • do jak´e m´ıry vyuˇz´ıv´ a leasing a v kter´e formˇe jej vyuˇz´ıv´a, • obecnˇe jak se star´ a o pen´ıze“. ” Finanˇcn´ı situace podnik˚ u je samozˇrejmˇe velmi rozd´ıln´a. To pˇredstavuje trˇzn´ı v´ yhody a nev´ yhody. Sama o sobˇe i v oblasti hospod´aˇrsk´e sf´ery n´ alepka neplatiˇce je v ˇra´dnˇe funguj´ıc´ım trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı negativn´ım a pro podnik znesnadˇ nuj´ıc´ım jevem. V situaci ˇcesk´eho n´arodn´ıho hospod´aˇrstv´ı tento faktor hraje omezenou roli, nebot’ v pozici druhotn´e platebn´ı neschopnosti je velk´e mnoˇzstv´ı podnik˚ u, a ˇrada pˇredevˇs´ım velk´ ych podnik˚ u je chronick´ ymi neplatiˇci dan´ı, zdravotn´ıho a soci´ aln´ıho pojiˇstˇen´ı i obchodn´ıch pohled´avek. 4) Konkurence vnitˇ rn´ı je d´ ana vztahy a person´aln´ımi vazbami uvnitˇr podniku. Souˇca´st´ı tohoto faktoru je kari´ern´ı ˇra´d podniku, jsou to principy vz´ajemn´eho chov´ an´ı lid´ı uvnitˇr podniku, podpora soutˇeˇzivosti zamˇestnanc˚ u v r˚ uzn´ ych aspektech ˇcinnosti, je to ot´ azka skladby pr´emiov´eho ˇra´du podniku apod. Konkurence uvnitˇr podniku je zaloˇzena na syst´emu pozved´av´an´ı urˇcit´ ych osob do vyˇsˇs´ıch post˚ u, tedy vertik´ aln´ım pohybem. Ten m˚ uˇze b´ yt zaloˇzen na pˇredem jasnˇe dan´ ych pravidlech, objektivn´ıch mˇeˇr´ıtk´ach, dosahov´an´ı stanoven´ ych ukazatel˚ u atd. M˚ uˇze b´ yt ale tak´e zaloˇzen na zcela subjektivn´ıch pˇredpokladech, osobn´ıch kontaktech, v˚ uli dosavadn´ıho vedouc´ıho vyzvednout sv´eho favorita atd. V r´amci podniku se vˇzdycky vytv´aˇrej´ı urˇcit´e z´ ajmov´e skupiny, skupiny sympatizant˚ u, klaky ˇci u ´ˇcelov´a spojen´ı. Kromˇe vertik´ aln´ıho pohybu (lidovˇe ˇreˇceno dˇel´an´ı kari´ery“), m˚ uˇzeme v podniku ” sledovat i pohyb horizont´ aln´ı, v´ ymˇeny post˚ u na t´eˇze u ´rovni. Tento pohyb, kter´ y rovnˇeˇz m˚ uˇze b´ yt souˇca´st´ı vnitˇrn´ı konkurence, b´ yv´a souˇca´st´ı v´ ychovy budouc´ıch vedouc´ıch, pˇredpokladem vertik´aln´ıho pohybu. Pˇ r´ıklad: Sv´ ymi principy vnitˇrn´ı konkurence velmi silnˇe obohatil podnikov´e myˇslen´ı i organizaci pr´ ace Tom´aˇs Bat’a svou systematickou pˇr´ıpravou budouc´ıch vedouc´ıch
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
49
pracovn´ık˚ u. Tyto pohyby uvnitˇr organizace m˚ uˇzeme vysledovat i uvnitˇr instituc´ı mimo hospod´aˇrskou sf´eru, napˇr´ıklad l´ekaˇri absolvuj´ı tzv. koleˇcko (proch´azej´ı a setrv´avaj´ı urˇcitou dobu na jednotliv´ ych oddˇelen´ıch nemocnice pokud se nespecializuj´ı). Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ............................................................................. . ............................................................................. Vnitˇrn´ı konkurence by mˇela b´ yt zaloˇzena na v´ ybˇeru nejlepˇs´ıho adepta na vyˇsˇs´ı ˇr´ıd´ıc´ı post z urˇcit´eho okruhu moˇzn´ ych a stejnˇe kvalitnˇe pˇripravovan´ ych pracovn´ık˚ u. ˇ Rada podnik˚ u, a to i v mezin´ arodn´ım mˇeˇr´ıtku, pouˇz´ıv´a vˇsak syst´emu vnˇejˇs´ıch uchazeˇc˚ u o urˇcit´e ˇr´ıd´ıc´ı posty. Nen´ı nezvykl´e, ˇze na vedouc´ı funkce v managementu svˇetov´e firmy jsou vybr´ani manaˇzeˇri z jin´ ych st´at˚ u nebo i z jin´ ych firem. Zaveden´ı urˇcit´e vnitˇrn´ı konkurence zkvalitˇ nuje v´ ykon ˇr´ıd´ıc´ıch funkc´ı a samozˇrejmˇe, pokud jsou spr´avnˇe nastaveny parametry pro oceˇ nov´an´ı lid´ı a jejich v´ ykonnosti, m´ a sv˚ uj efekt i v oblasti dˇelnick´ ych kategori´ı. Pro anal´ yzu marketingov´eho prostˇred´ı dan´eho podniku je podstatn´e sledovat zp˚ usoby chov´an´ı zamˇestnanc˚ u uvnitˇr organizace, kter´e se projevuj´ı form´aln´ımi i neform´ aln´ımi parametry organizace a ˇr´ızen´ı. 5) Technick´ y rozvoj je faktor, kter´ y ovlivˇ nuje postaven´ı podniku uvnitˇr konkurenˇcn´ıho prostˇred´ı velmi podstatnˇe. Podnik, kter´ y neinvestuje do technick´eho rozvoje nutnˇe v siln´e konkurenci ˇcasem konˇc´ı. Technick´ y rozvoj podniku vˇsak nen´ı vˇzdy nutn´e zabezpeˇcovat vlastn´ımi u ´tvary v´ yzkumu a v´ yvoje a neexistence takov´ ychto u ´tvar˚ u v organizaˇcn´ı skladbˇe podniku jeˇstˇe neznamen´ a, ˇze by podnik tuto d˚ uleˇzitou sloˇzku sv´e existence zanedb´ aval. Samozˇrejmˇe, ˇze pokud se jedn´a o velk´ y podnik, mˇel by u ´tvar technick´eho rozvoje existovat, mˇel by b´ yt ˇr´ızen technick´ ym ˇreditelem zodpovˇedn´ ym za stav techniky a technologie uvnitˇr podniku a pˇrinejmenˇs´ım za nezaost´ av´ an´ı technick´eho v´ yvoje podniku za ostatn´ı konkurenc´ı. Technick´ y rozvoj vˇsak m˚ uˇze b´ yt zajiˇst’ov´ an i nepˇr´ımo, n´akupem licenc´ı, know-how, vyuˇz´ıv´ an´ım pr˚ umyslov´ ych ˇci autorsk´ ych pr´av atd. Mnohdy je neefektivn´ı v´ yzkum ˇci v´ yvoj nov´ ych produkt˚ u podniku l´epe nahradit napˇr´ıklad n´akupem licence. Pˇri hodnocen´ı technick´eho v´ yvoje je nutn´e vˇsak posuzovat velmi citlivˇe r˚ uzn´e obory lidsk´e ˇcinnosti, nebot’ v ˇradˇe obor˚ u vyˇzaduje technick´ y rozvoj pomˇernˇe dlouhou pˇr´ıpravu, zkoum´ an´ı a ovˇeˇrov´an´ı v´ ysledk˚ u. 6) Lidsk´ e zdroje jsou v ˇradˇe obor˚ u dokonce povaˇzov´any za rozhoduj´ıc´ı prvek pro samu existenci instituce ˇci podniku. Kdyˇz u ´ lohu tohoto faktoru aplikujeme napˇr´ıklad do oblasti divadla, tak m˚ uˇzeme konstatovat, ˇze sebelepˇs´ı technick´e z´azem´ı, v´ yborn´ a organizace a ˇr´ızen´ı divadla, skvˇel´a dramaturgie, v´ yteˇcn´e kost´ ymy atd. neovlivn´ı osud divadla v´ıce, neˇz skuteˇcnost, ˇze nem´ a dobr´e a obl´ıben´e herce, protoˇze pr´ avˇe tyto viditeln´ı lid´e tvoˇr´ı image divadla, jeho povˇest, jeho zn´ amost v ˇsirˇs´ı komunitˇe, a t´ım p´ adem tak´e n´ avˇstˇevnost, tj. ovlivˇ nuj´ı finance podniku“ a jeho ” samotnou existenci. I kdyˇz v hospod´aˇrsk´e sf´eˇre nen´ı tato situace tak vyhranˇen´ a jako u nˇekter´ ych instituc´ı, je pˇresto tento faktor povaˇzov´an za velmi siln´ y faktor pro souˇcasnou i budouc´ı situaci podniku, a pojmy jako pˇretahov´ an´ı mozk˚ u“, ” lanaˇren´ı“ atd. svˇedˇc´ı o jeho v´ yznamu. V posledn´ıch desetilet´ıch nastal tak´e ” v´ yznamn´ y posun v nahl´ıˇzen´ı na u ´ lohu tohoto aspektu konkurenceschopnosti podniku, kdyˇz od p˚ uvodn´ıho jakoby statick´eho pojmu personalistika“, se pˇreˇslo ” k dynamick´emu pojet´ı tohoto faktoru, tj. ˇr´ızen´ı lidsk´ ych zdroj˚ u“, kter´ y zahrnuje ” mnohem ˇsirˇs´ı pojet´ı person´aln´ı pr´ace a jej´ıho v´ yznamu pro podnik.
Technick´ y rozvoj pˇr´ım´ y a nepˇr´ım´ y
50
V´ yhodn´e um´ıstˇen´ı podniku
5.1 Marketingov´e prostˇred´ı 7) Lidsk´ e zdroje ˇ pˇrev´aˇznˇe d´ano, nebot’ pouze mal´a ˇca´st podnik˚ je v situace CR u je zaloˇzena na zcela nov´e v´ ystavbˇe tov´arn´ıch are´ al˚ u na zelen´e louce. To je d´ ano pˇredevˇs´ım nedostatkem vstupn´ıho kapit´alu, proto novˇe vznikaj´ıc´ı v´ yrobn´ı podniky jsou vesmˇes zaloˇzeny na joint-ventures ˇci na investic´ıch ˇcistˇe zahraniˇcn´ıho kapit´alu. Ve sf´eˇre sluˇzeb je ˇ sp´ıˇse naopak. I kdyˇz znaˇcn´a ˇc´ast obchodn´ıch jednotek tomu v podm´ınk´ach CR vyuˇz´ıv´a dosavadn´ıch p˚ uvodn´ıch prostor, velk´e supermarkety, obchodn´ı ˇretˇezce ˇci autorizovan´e prodejny vznikly pr´avˇe mimo okruh pˇredch´azej´ıc´ıch lokalit. Um´ıstˇen´ı podniku ovlivˇ nuje jeho dostupnost, zvyˇsuje nebo sniˇzuje jeho konkurenˇcn´ı v´ yhody. Je zˇrejm´e, ˇze v´ yhody maj´ı podniky um´ıstˇen´e: • • • • • •
v hlavn´ım mˇestˇe st´ atu nebo v bezprostˇredn´ım okol´ı hlavn´ıho mˇesta, v bl´ızkosti ˇci v j´ adru velkomˇest, v bl´ızkosti letiˇstˇe, pˇr´ıstavu, n´adraˇz´ı, v bl´ızkosti hlavn´ıch dopravn´ıch tah˚ u, v bl´ızkosti hranic st´ atu (bezceln´ı z´ony, pr˚ umyslov´e z´ony atd.), v bl´ızkosti kvalifikovan´ ych lidsk´ ych zdroj˚ u (bl´ızkost vysok´ ych ˇskol, univerzit atd.), • v bl´ızkosti hlavn´ıch surovinov´ ych zdroj˚ u, • v bl´ızkosti centra (na rozd´ıl od perif´erie), • v bl´ızkosti hlavn´ıch odbˇeratel˚ u atd. Pˇ r´ıklad: Je zˇrejm´e, ˇze firma s´ıdl´ıc´ı v Praze m´ a technicky lepˇs´ı um´ıstˇen´ı a vˇetˇs´ı v´ yhody, neˇz firma skryt´a na Brunt´alsku daleko od d´ alnice, letiˇstˇe, pˇr´ıstupu k celost´atn´ım m´edi´ım atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
Image
. ............................................................................. . ............................................................................. Faktem je, ˇze um´ıstˇen´ı podniku je do znaˇcn´e m´ıry d´ano i historicky a ˇcasto je to tˇeˇzkoovlivniteln´ y faktor. 8) Image podniku je naopak faktor, kter´ y je ovlivniteln´ y podnikem, je d´an jeho pˇr´ıstupem k vlastn´ı produkci, ke kvalitˇe v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, chov´an´ım firmy k z´akazn´ık˚ um, dodavatel˚ um a ostatn´ım komponent˚ um vnˇejˇs´ıho prostˇred´ı, je d´an ale i pˇr´ıstupem managementu k vlastn´ım zamˇestnanc˚ um, nebot’ i ti vytv´aˇrej´ı image podniku (a v prv´e ˇradˇe) ve spoleˇcnosti. Je zˇrejm´e, ˇze pokud pˇrijdeme do recepce firmy a za pultem nalezneme neochotn´eho a neupraven´eho vr´ atn´eho, nevˇs´ımav´e a nevstˇr´ıcn´e jedn´an´ı, udˇel´ame si negativn´ı obr´azek o cel´e firmˇe, aniˇz bychom ˇsli d´ ale. I tyto vnˇejˇs´ı faktory velmi v´ yraznˇe pˇrisp´ıvaj´ı k tvorbˇe image podniku proto tento faktor nem˚ uˇze b´ yt podceˇ nov´ an. Pˇ r´ıklad: Vˇsimnˇeme si, ˇze napˇr´ıklad bankovn´ı u ´ˇredn´ıci maj´ı pˇredepsan´ yu ´bor (kravata je podm´ınkou i v obdob´ı veder), stejnˇe tak jako ˇrada jin´ ych zamˇestnanc˚ u mus´ı m´ıt vizitky, ˇrada instituc´ı se prezentuje pˇrepychem atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ............................................................................. . .............................................................................
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
51
V hospod´aˇrsk´em ˇzivotˇe naprosto neplat´ı sed´avej panenko v koutˇe, najdou tˇe“. ” Nenajdou. Firma se mus´ı prezentovat, mus´ı o sobˇe vytv´ aˇret pozitivn´ı image, mus´ı se obracet k veˇrejnosti, mus´ı se pˇripom´ınat. Skuteˇcnost´ı je, ˇze napˇr´ıklad ˇ je v obchodn´ım rejstˇr´ıku zaps´ano asi tˇrista tis´ıc pr´ v CR avnick´ ych osob, firem. Kdybychom se kohokoliv zeptali, kolik firem by mohl vyjmenovat, dostaneme vˇzdy velmi omezen´ y soubor firem. Jsou to firmy, kter´e jsou v okol´ı respondenta, firmy, s nimiˇz pˇrich´ az´ı do bˇeˇzn´eho pracovn´ıho styku a firmy, kter´e se prezentuj´ı v televizn´ıch reklam´ ach. Pro vytv´aˇren´ı vztah˚ u k ˇsirˇs´ı veˇrejnosti maj´ı podniky vesmˇes vytvoˇreny vlastn´ı u ´tvary public relations“, jejichˇz u ´kolem je nejen informovat ˇsirˇs´ı veˇrejnost, ale ” rovnˇeˇz neust´ ale podnik prosazovat, pˇripom´ınat a vytv´aˇret jeho pozitivn´ı image v co nejˇsirˇs´ım okruhu. ad b1) Vnˇ ejˇ s´ı vlivy – mikroprostˇ red´ı Znamenaj´ı st´ al´e, spolupracuj´ıc´ı ˇci kontroln´ı instituce, pˇrev´aˇznˇe i st´al´e osoby, s nimiˇz podnik dennˇe, periodicky nebo u ´ˇcelovˇe vstupuje do jedn´an´ı. Vztahy s tˇemito vnˇejˇs´ımi partnery by mˇely b´ yt korektn´ı. ˇ Cinitele vnˇejˇs´ıho mikroprostˇred´ı m˚ uˇzeme jeˇstˇe podrobnˇeji rozˇclenit. Samotn´e oznaˇcen´ı tˇechto ˇcinitel˚ u ukazuje na jejich funkce i vliv na existenci podniku. Patˇr´ı mezi nˇe: 1) Partneˇ ri: • • • • •
dodavatel´e, zprostˇredkovatel´e, dopravci, majitel´e velkosklad˚ u, firmy marketingov´ ych sluˇzeb: – reklamn´ı agentury, – poradensk´e firmy, – firmy zab´ yvaj´ıc´ı se pr˚ uzkumem trhu. • finanˇcn´ı instituce: – banky, – pojiˇst’ovny, – pojiˇst’ovny, – obchodn´ıci s cenn´ ymi pap´ıry. 2) Z´ akazn´ıci: • • • • •
na na na na na
trhu spotˇrebn´ıho zboˇz´ı, trhu vˇecn´eho kapit´alu (pr˚ umyslov´eho zboˇz´ı), vl´ adn´ım trhu“ (st´atn´ı zak´azky), ” mezin´ arodn´ım trhu, penˇeˇzn´ım (respektive finanˇcn´ım) trhu.
3) Veˇ rejnost: • • • • •
m´ıstn´ı komunita (v lokalitˇe podniku), z´ ajmov´e skupiny, sdˇelovac´ı prostˇredky, zamˇestnanci podniku, ˇsirok´ a veˇrejnost (oddˇelen´ı public relations“). ” 4) Konkurence: • • • •
m´ıstn´ı, region´ aln´ı (krajov´a, zemsk´a atd.), n´ arodn´ı, svˇetov´ a.
Kdo jsou partneˇri
Struktura z´ akaznick´ ych trh˚ u
Kdo je veˇrejnost“ ”
Skladba vnˇejˇs´ı konkurence
52
5.1 Marketingov´e prostˇred´ı
ad b2) Vnˇ ejˇ s´ı vlivy – makroprostˇ red´ı Kaˇzd´ y podnik a kaˇzd´a instituce p˚ usob´ı na u ´ zem´ı dan´eho st´atu a mus´ı respektovat vlivy, faktory, determinanty a jevy, kter´e vypl´ yvaj´ı z konkr´etn´ı situace dan´eho st´ atu. ˇ ast podnik˚ C´ u typu TNC (transnacion´aln´ı korporace), kter´e maj´ı sv´e ˇc´asti um´ıstˇeny na u ´ zem´ı nˇekolika st´ at˚ u, mus´ı respektovat i pomˇery vypl´ yvaj´ıc´ı z rozd´ılnost´ı mezi charakteristikami tˇechto st´at˚ u. To je ostatnˇe ˇcasto d˚ uvod vzniku tˇechto TNC, nebot’ pr´ avˇe tˇechto rozd´ılnost´ı (napˇr´ıklad v oblasti dan´ı) bohatˇe vyuˇz´ıvaj´ı. Pro pracovn´ıky marketingu to ovˇsem znamen´a m´ıt vˇseobecn´e znalosti o z´akladn´ıch charakteristick´ ych znac´ıch dom´ac´ıho u ´ zem´ı, legislativˇe st´atu, demografick´em stavu spoleˇcnosti, vˇedˇet nˇeco o historii a historick´ ych pˇr´ıˇcin´ach v´ yskytu urˇcit´ ych jev˚ u, je zapotˇreb´ı zn´at mentalitu lid´ı dan´eho n´aroda, jejich zvyklosti, tradice, preference atd. Pˇredevˇs´ım je vˇsak nutno nest´ale sledovat zmˇeny, zmˇeny v legislativˇe, v demografick´em v´ yvoji, ve stylu ˇzivota, v rozd´ıln´em v´ yvoji region˚ u, ekonomick´ ych parametrech nab´ıdky a popt´avky, v´ yvoji inflace, nezamˇestnanosti atd. Marketingov´ı pracovn´ıci tedy mus´ı m´ıt ekonomick´e vzdˇel´an´ı, zkuˇsenosti, mˇeli by m´ıt informace i v pr´avn´ıch ot´ azk´ach, pˇredpokl´adan´em v´ yvoji techniky a technologie, celosvˇetov´ ych trendech, ale i v m´ıstn´ıch pomˇerech, podm´ınk´ ach a lidech. Makroprostˇred´ı je d´ano d´ale uveden´ ymi faktory, kter´e pro zjevn´ y obsah v´ıce nerozv´ ad´ıme do vˇetˇs´ıch podrobnost´ı:
ˇ en´ı Clenˇ ekonomick´eho prostˇred´ı“ ”
1) Ekonomick´ e prostˇ red´ı souvis´ı se stavem ekonomiky dan´eho st´atu, s jeho hospod´aˇrskou situac´ı, z´ akladn´ımi n´ arodohospod´ aˇrsk´ ymi parametry dan´ ymi stavem nezamˇestnanosti, inflace, st´adi´ıch hospod´aˇrsk´eho cyklu, ale tak´e administrativn´ımi pˇr´ıstupy k moˇznostem podnik´an´ı, moˇznostem investov´an´ı a dostupnost´ı ekonomick´ ych zdroj˚ u. Ekonomick´e prostˇred´ı m˚ uˇzeme dˇelit na: • Svˇ etov´ e ekonomick´ e prostˇ red´ı, kter´e je d´ano souhrnem vˇsech n´ arodn´ıch, region´aln´ıch a m´ıstn´ıch ekonomik. Svˇetov´e ekonomick´e prostˇred´ı je urˇcov´ano hospod´ aˇrsk´ ymi mocnostmi (G7), je d´ano celosvˇetov´ ym trˇzn´ım mechanizmem, mezin´ arodn´ımi obchodn´ımi dohodami, mezin´arodn´ım pr´avem atd. • N´ arodn´ı ekonomick´ e prostˇ red´ı je d´ano jako souhrn specifick´ ych podm´ınek dan´eho st´ atu a je sloˇzeno z tˇechto d´ılˇc´ıch faktor˚ u: – je to v´ ysledek urˇcit´eho historick´eho v´ yvoje, odpov´ıd´ a historick´e kontinuitˇe dan´eho st´ atu, – je urˇceno tˇemito glob´aln´ımi ukazateli: ◦ ekonomick´ ym r˚ ustem (reces´ı, kriz´ı, oˇziven´ım), ◦ produktivitou pr´ ace, ◦ v´ yˇs´ı inflace, ◦ v´ yˇs´ı nezamˇestnanosti, ◦ v´ yˇs´ı u ´rokov´ ych sazeb, ◦ stavem obchodn´ı bilance st´atu, ◦ stavem platebn´ı bilance st´atu atd. – hospod´ aˇrskou politikou dan´eho st´atu, tj. jeho funkcemi a u ´lohou v oblasti: ◦ monet´ arn´ı politiky, ◦ fisk´ aln´ı politiky, ◦ d˚ uchodov´e politiky, ◦ soci´ aln´ı politiky, ◦ obchodn´ı politiky a ◦ celkov´e zahraniˇcn´ı politiky, – moˇzn´ ymi riziky podnik´an´ı v dan´em st´atˇe, tj.: vnitˇrn´ımi riziky jako napˇr´ıklad: ◦ pˇr´ırodn´ı podm´ınky st´atu (nadmoˇrsk´a v´ yˇska, teploty),
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
53
◦ hospod´ aˇrsk´a rizika (zmˇeny cel, cenov´a politika) atd. ◦ d˚ uchodov´e politiky, ◦ soci´ aln´ı politiky, ◦ obchodn´ı politiky a ◦ celkov´e zahraniˇcn´ı politiky, vnˇejˇs´ımi riziky jako napˇr´ıklad: ◦ pˇr´ırodn´ı podm´ınky st´atu (nadmoˇrsk´a v´ yˇska, teploty), ◦ hospod´ aˇrsk´a rizika (zmˇeny cel, cenov´a politika) atd. • Region´ aln´ı a m´ıstn´ı prostˇ red´ı je d´ano specifick´ ymi zvyklosti, oblibou urˇcit´e produkce, charakteristick´ ymi produkty, zvl´aˇstn´ımi podm´ınkami, preferenc´ı dan´eho u ´zem´ı vl´ adou, dotacemi do rozvoje regionu, stavem komunikac´ı atd. 2) Demografick´ e vlivy Marketingov´ı pracovn´ıci mus´ı zjiˇst’ovat a reagovat na vˇsechny demografick´e vlivy v oblasti trh˚ u, na kter´ ych podnik p˚ usob´ı, a pˇredevˇs´ım mus´ı pˇrij´ıt perfektnˇe pˇripraveni na trhy nov´e. Trhy jsou tvoˇreny z´akazn´ıky, tito z´akazn´ıci maj´ı r˚ uzn´e chutˇe, pˇr´an´ı, zvyky, jin´e m´odn´ı n´avyky, jin´e zp˚ usoby tr´aven´ı voln´eho ˇcasu, ˇ zp˚ usob˚ u rekreace atd. Zivotn´ ı styl je rozd´ıln´ y podle nˇekolika parametr˚ u, ty je tˇreba nejprve zn´at, pozdˇeji respektovat anebo mˇenit. Kaˇzdop´adnˇe je tˇreba v dan´e oblasti, regionu ˇci st´ atu zjiˇst’ovat a podrobnˇe analyzovat z´akladn´ı demografick´e Z´akladn´ı demograu ´daje jako jsou: • populace, • jej´ı velikost, • skladba: – dle vˇeku, – dle pohlav´ı, – vzdˇel´ an´ı a profese, – n´ arodnostn´ı a etnick´a, – v´ ahy (nadmˇern´e velikosti) atd., • natalita a mortalita, • n´ aboˇzensk´ a struktura, • mentalita oblasti, • ˇzivotn´ı styl, • zamˇestnanost ˇzen, • odchod do starobn´ıho d˚ uchodu, • vybavenost dom´ acnost´ı (firem), • poˇcet dˇet´ı na rodinu, • obl´ıben´e hry, z´ ajmy obyvatelstva a dalˇs´ı. Demografick´e faktory jsou jsou d˚ uleˇzit´e v glob´aln´ım pohledu na obyvatelstvo dan´e lokality, ale i v podrobnˇejˇs´ıch znalostech nˇekdy i individu´aln´ıho z´akazn´ıka. Pˇ r´ıklad: Pokud napˇr´ıklad obchodn´ı z´astupce bude cht´ıt jednat s pˇredstavitelem firmy etablovan´e na u ´zem´ı novˇe z´ıskan´ ych trh˚ u, je nutn´e si o tomto pˇredstaviteli zjistit vˇsechny dostupn´e u ´daje tak, aby pˇri jedn´an´ı nedoˇslo k nˇejak´emu nedorozumˇen´ı, chybˇe, spoleˇcensk´emu prohˇreˇsku, poruˇsen´ı konvence, bont´onu ˇci faux pas. Pˇri poˇca´tku takto vznikaj´ıc´ıch vazeb je napˇr´ıklad vhodn´e prezentovat firmu nebo sebe vhodn´ ym d´arkem, je tedy zapotˇreb´ı zjistit, co budouc´ıho partnera potˇeˇs´ı (hlavnˇe co ho neuraz´ı), co m˚ uˇze b´ yt vhodnou pozornost´ı pro jeho manˇzelku (faux pas by bylo dodateˇcn´e zjiˇstˇen´ı, ˇze je napˇr´ıklad ˇcerstv´ y vdovec nebo ˇze jeho ˇzena ned´avno odeˇsla se sv´ ym milencem) atd. Je zapotˇreb´ı zn´at i z´ akladn´ı celospoleˇcensk´e vlivy
fick´e u ´daje
54
5.1 Marketingov´e prostˇred´ı (v publikaci uveden´e megatrendy), kter´e se projevuj´ı i v oblasti demografick´ ych zmˇen. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
Hlavn´ı demografick´e tendence
. ............................................................................. . ............................................................................. . ............................................................................. Jako z´ asadn´ı demografick´e tendence souˇcasn´e doby uv´ad´ıme: • Obyvatelstvo vˇetˇsiny hospod´ aˇrsky vyspˇel´ ych st´ at˚ u st´arne (prodluˇzuje se stˇredn´ı d´elka ˇzivota, rozˇsiˇruje se poˇcet starobn´ıch d˚ uchodc˚ u). Z hlediska marketingu z toho vypl´ yv´a v´ yrazn´ y a d˚ uleˇzit´ y segment trhu, kter´ y se nav´ıc rozˇsiˇruje. V tomto faktu je obsaˇzen i v´ ysledek p´eˇce o zdrav´ı a u ´roveˇ n zdravotnictv´ı dan´ ych st´at˚ u, vliv u ´rovnˇe zdravotnick´ ych sluˇzeb, jej´ı dostupnosti a pozornosti, kter´e lid´e tomuto aspektu ˇzivota pˇrikl´adaj´ı. Pˇ r´ıklad:
• •
•
• •
ˇ se za posledn´ıch 10 rok˚ V CR u (publikace je pˇripravena v roce 2012) zv´ yˇsil pr˚ umˇern´ y vˇek obyvatelstva z 36 na 38 rok˚ u. To je indik´ator st´arnut´ı obyvatelstva. Pr˚ umˇern´ y vˇek doˇzit´ı se rovnˇeˇz za posledn´ıch 5 rok˚ u v´ yraznˇe zv´ yˇsil, a to pˇredevˇs´ım u muˇz˚ u, kde nyn´ı dosahuje hranice 73 rok˚ u, oproti 68 let˚ um. U ˇzen rovnˇeˇz doˇslo k posunu za sledovan´e obdob´ı, i kdyˇz ne tak v´ yrazn´emu: z 76 se hranice zv´ yˇsila na 78 let. V zem´ıch tzv. tˇret´ıho svˇeta je tento trend opaˇcn´ y. V nˇekter´ ych africk´ ych st´atech je pr˚ umˇern´ y vˇek dokonce 15 rok˚ u (souvis´ı to s v´ yskytem AIDS) au ´rovn´ı zdravotn´ı p´eˇce v˚ ubec. V hospod´aˇrsky vyspˇel´ ych st´atech se sniˇzuje poˇcet dˇet´ı na rodinu, tento trend m´a i vnitˇrn´ı strukturu, kdy obecnˇe plat´ı, ˇze ˇc´ım vˇetˇs´ı velkomˇesto, t´ım m´enˇe ˇ napˇr´ıklad pˇripad´a v Praze na 1 mlad´e dˇet´ı na uzavˇren´e manˇzelstv´ı. V CR manˇzelstv´ı statisticky 0,9 d´ıtˇete, zat´ımco na venkovˇe pˇresahuje hranici 2. Obecnˇe vˇsak v posledn´ıch dvou letech plat´ı, ˇze mortalita je vyˇsˇs´ı neˇz natalita a poˇcet obyvatelstva kles´a v pr˚ umˇeru o dvacet tis´ıc roˇcnˇe. S t´ımto demografick´ ym jevem souvis´ı i skuteˇcnost, ˇze stoup´ a poˇcet lid´ı, kteˇr´ı ˇ se napˇr´ıklad neˇzij´ı v rodinˇe (respektive ˇzij´ı v tzv. ne´ upln´e rodinˇe). V CR v´ yraznˇe rozˇsiˇruje poˇcet vdov, stoup´ a poˇcet rozveden´ ych (v Praze kaˇzd´e druh´e manˇzelstv´ı), zvyˇsuje se poˇcet dˇet´ı narozen´ ych mimo manˇzelstv´ı atd. Z ˇcistˇe marketingov´eho hlediska pak vˇsechny tyto vlivy p˚ usob´ı na rozsah dan´eho segmentu trhu a na jeho n´akupn´ı chov´an´ı (viz pˇr´ısluˇsn´a kapitola). Obyvatelstvo se vˇseobecnˇe st´av´a vzdˇelanˇejˇs´ım a informovanˇejˇs´ım, z toho vypl´ yvaj´ı posuny zvyk˚ u, vkusu, zp˚ usoby vyuˇzit´ı voln´eho ˇcasu atd. ˇ se tento faktor projevuje sp´ıˇse jako Zvyˇsuje se mobilita obyvatelstva. V CR cestov´an´ı v dobˇe dovolen´ ych k moˇri ˇci ve formˇe pozn´avac´ıch z´ajezd˚ u, ve formˇe chataˇren´ı v jin´e lokalitˇe neˇz je bezprostˇredn´ı bydliˇstˇe (a s t´ım spjat´e ˇ je formy zahr´ adk´aˇrstv´ı, kutilstv´ı atd.). Mobilita ve formˇe stˇehov´ an´ı v CR sp´ıˇse br´ana jako negativn´ı z´ aleˇzitost, typick´e stˇehov´ an´ı za zamˇestn´an´ım tak jako je tomu napˇr´ıklad v USA obl´ıben´a nen´ı. Koneckonc˚ u i vrcholov´ı politici st´atu obvykle zachov´avaj´ı sv´e trval´e bydliˇstˇe v m´ıstˇe sv´eho pˇredch´azej´ıc´ıho p˚ usoben´ı a sv´e praˇzsk´e bydliˇstˇe pˇrihlaˇsuj´ı sp´ıˇse jako pˇrechodn´e. Tento fakt je ovˇsem ovlivnˇen nenej mentalitou zdejˇs´ıch lid´ı, ale tak´e naprosto nedokonal´ ym ˇ a pram´ alo funguj´ıc´ım trhem s byty. V posledn´ı dobˇe se i v podm´ınk´ ach CR objevuj´ı probl´emy s migrac´ı obyvatelstva (uprchl´ıci z jin´ ych st´at˚ u) v d˚ usledku politick´e nebo ekonomick´e situace v jin´ ych zem´ıch. Migrace obyvatelstva je mezin´ arodn´ı jev koneckonc˚ u s bohatou historickou tradic´ı.
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
55
3) Pˇ r´ırodn´ı vlivy Aspekty ochrany pˇr´ırody, ekologick´e poˇzadavky, s´ılu ekologick´ ych aktivit v dan´e oblasti ˇci zemi, stav pˇr´ırodn´ıho prostˇred´ı atd., to vˇsechno jsou aspekty na kter´e mus´ı podniky br´ at ohled a pˇrizp˚ usobovat se veˇrejn´emu m´ınˇen´ı. Pˇ r´ıklad: Podnik, kter´ y z´ısk´a n´alepku neekologicky se chovaj´ıc´ı organizace m˚ uˇze b´ yt veˇrejnost´ı bojkotov´an. Tento vliv je velmi siln´ y ve vyspˇel´ ych st´atech svˇeta, zaˇcal ˇ a jeho se br´at v u ´vahu jiˇz na poˇc´atku devades´ at´ ych let minul´eho stolet´ı i v CR v´ yznam nad´ ale stoup´ a. Souˇcasnˇe s mizej´ıc´ımi lesy, zhorˇsov´an´ım podneb´ı, zvˇetˇsov´an´ım oz´onov´e d´ıry, zvyˇsuj´ıc´ı se kyselost´ı deˇst’˚ u, extr´emn´ımi teplotami a vˇseobecn´ ym oteplov´an´ım Zemˇe se tento aspekt st´ale v´ıce prosazuje i v celosvˇetov´em myˇslen´ı a zasahuje tak i do podnikov´ ych aktivit. Mus´ı b´ yt souˇca´st´ı marketingov´ ych pl´an˚ u, pˇr´ırodn´ı faktory i d˚ usledky pr˚ umyslov´eho vyuˇz´ıv´ an´ı zdroj˚ u je tˇreba br´ at do u ´vahy jiˇz ve f´ azi pˇr´ıpravy podnik´ an´ı v dan´e lokalitˇe, oblasti, regionu ˇci st´atu. I v t´eto souˇc´asti celkov´eho makropeostˇred´ı m˚ uˇzeme zjistit obecn´e tendence Vlivy pˇr´ırodn´ıho ovlivˇ nuj´ıc´ı marketingov´e ˇcinnosti, mezi nˇe patˇr´ı: • • • • •
sniˇzuj´ıc´ı se z´ asoby pˇr´ırodn´ıch surovin a zdroj˚ u, zvyˇsuj´ıc´ı se obt´ıˇznost a v´ ytˇeˇznost tradiˇcn´ıch zdroj˚ u, devastaci krajiny a ovzduˇs´ı, postupn´e zvyˇsov´ an´ı cen vstupn´ıch surovin, nutnost velk´ ych investic na ˇciˇstˇen´ı, filtrace, n´asledn´e kultivace atd.
makroprostˇred´ı
Veˇrejn´e m´ınˇen´ı i legislativa m´a ˇcasto velmi pˇr´ısn´a krit´eria a ˇcasto tak ˇreˇs´ı spor ekonomie versus ekologie preventivnˇe. N´aslednˇe pak veˇrejn´e m´ınˇen´ı kladnˇe hodnot´ı ekologick´e chov´an´ı nˇekter´ ych firem (napˇr´ıklad recyklace pap´ıru) a naopak negativnˇe vn´ım´ a necitliv´e z´asahy do krajinn´e ekologie ˇci drancov´an´ı zdroj˚ u. 4) Technologick´ e vlivy znamenaj´ı zmˇeny ve v´ yrobn´ıch postupech, sloˇzen´ı, mnoˇzstv´ı a vyuˇzit´ı vstupn´ıch surovin a tvorbu nov´ ych, uˇziteˇcn´ ych a dokonalejˇs´ıch produkt˚ u nebo sluˇzeb. Mezi Hlavn´ı smˇery hlavn´ı faktory tohoto vlivu patˇr´ı zejm´ena technologick´e zmˇeny v oblasti: • • • • • •
biotechnologi´ı, elektronice, robotizaci, vzniku a sloˇzen´ı nov´ ych materi´al˚ u, objevy v komunikaˇcn´ıch syst´emech a spojen´ıch, computerizace atd.
technick´eho pokroku
Mezi faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı rozhodov´an´ı marketingov´ ych manaˇzer˚ u patˇr´ı zejm´ena ˇreˇsen´ı jiˇz uveden´eho dilematu zda m´ıt sv˚ uj vlastn´ı v´ yvoj a v´ yzkum nebo existenci firmy zaloˇzit na n´ akupu licenc´ı. 5) Politick´ e vlivy Jsou faktory, kter´ y mus´ı b´ yt peˇclivˇe zv´aˇzen pˇredevˇs´ım pˇri pronik´an´ı na nov´ a u ´zem´ı, jin´e st´ aty, avˇsak k trval´emu bal´ıku povinnost´ı marketingov´eho u ´tvaru patˇr´ı ˇ sledov´ an´ı, anal´ yzy a vyhodnocov´ an´ı tˇechto vliv˚ u i na dom´ac´ı p˚ udˇe st´atu. Cetnost politick´ ych zmˇen, ud´alosti, spoleˇcensk´e jevy a fenom´eny, demise, emise, zahraniˇcn´ı ˇci dom´ac´ı mise, korupce, z´akazy, pˇr´ıkazy, v´ yskyt politick´ ych stran, jejich programy a praktick´a politika atd., to vˇse patˇr´ı ke kaˇzdodenn´ım povinnostem sledov´an´ı Hlavn´ı marketingov´ ym u ´tvarem. Hlavn´ı faktory t´eto makroekonomick´e veliˇciny m˚ uˇzeme politick´e faktory struˇcnˇe vyjmenovat jako:
56
5.1 Marketingov´e prostˇred´ı • • • • • • • • • • • •
celkov´ a (a zvl´ aˇstˇe hospod´aˇrsk´a) legislativa st´atu, celkov´ au ´roveˇ n vymahatelnosti pr´ava, u ´roveˇ n soudnictv´ı (zvl´ aˇstˇe v obchodn´ıch ˇci pracovn´ıch sporech), vliv odbor˚ u, zmˇeny pˇri pˇr´ıpadn´e v´ ymˇenˇe vl´ad, existence korupce, existence lobbuj´ıc´ıch skupin, dodrˇzov´ an´ı mezin´ arodn´ıho pr´ava, existence nekal´e soutˇeˇze a jej´ı pot´ır´an´ı, efektivita policie v boji s obecnou i hospod´aˇrskou kriminalitou, z´ akazy prodeje (embarga), efektivita celn´ık˚ u, st´ atn´ı spr´avy, finanˇcn´ıch u ´ˇrad˚ u atd.
Cviˇ cen´ı ˇ c. 5.1.3: Uved’te vlastn´ı pˇr´ıklady politick´ ych faktor˚ u na z´akladˇe konkr´etn´ıch poznatk˚ u ˇ z CR. 6) Kulturn´ı vlivy Jednotliv´e st´aty, ale i regiony ˇci oblasti se vyznaˇcuj´ı obecn´ ymi, ale i sv´er´azn´ ymi zvyky, tradicemi, obyˇceji. Ty je tˇreba respektovat nejen pˇri obchodn´ıch jedn´an´ıch, ale samozˇrejmˇe i v cel´e oblasti dan´eho segmentu trhu. Pˇ r´ıklad: Pˇri jedn´an´ıch s muslimy je tˇreba napˇr´ıklad respektovat jeho n´aboˇzensk´e povinnosti, z´ akazy konzumace atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
Kulturn´ı aspekty
. ............................................................................. . ............................................................................. Reklama, kter´a by byla napˇr´ıklad zaloˇzena na ignoraci nˇekter´ ych kulturn´ıch hodnot uzn´avan´ ych na dan´em u ´zem´ı, m˚ uˇze b´ yt krajnˇe kontraproduktivn´ı a m˚ uˇze zp˚ usobit naprost´ y ne´ uspˇech firmy pˇri pronik´an´ı na tyto trhy. Proto marketingov´ı pracovn´ıci mus´ı vˇenovat n´aleˇzitou pozornost tˇemto aspekt˚ um z oblasti kultury: • • • • • • •
uzn´ avan´ ym (ˇci opovrhovan´ ym) hodnot´am, tradic´ım, obyˇcej˚ um, preferenc´ım, zvyklostem, ˇzivotn´ımu stylu obyvatelstva, soci´ aln´ım aspekt˚ um, soci´aln´ımu c´ıtˇen´ı a hodnot´am, existenci subkultur na dan´em u ´zem´ı, hodnotov´emu mˇeˇr´ıtku dan´eho obyvatelstva a jeho posun˚ um, vnitˇrn´ı diferenciaci hodnotov´ ych krit´eri´ı uvnitˇr dan´eho obyvatelstva (staˇr´ı tak, mlad´ı jinak, muˇzi to, ˇzeny ono) atd.
Na z´avˇer t´eto kapitoly je tˇreba uv´est, ˇze vˇsechny tyto vlivy prostˇred´ı maj´ı na existenci firmy a jej´ı u ´spˇeˇsnost v konkurenˇcn´ım stˇretu trˇzn´ıho mechanizmu nˇekdy i fat´aln´ı rozmˇery a podcenˇen´ı i drobn´ ych nedostatk˚ u ˇci chyb v kter´ekoliv sf´eˇre uveden´ ych vliv˚ u se m˚ uˇze rychle, anebo postupnˇe projevit ve ztr´ atˇe trhu, ztr´ atˇe v´ yhodn´eho postaven´ı a dlouho a pracnˇe budovan´e povˇesti u ´ spˇeˇsn´e firmy. To je tˇreba, aby si uvˇedomovali pˇredevˇs´ım top-manaˇzeˇri a vˇsechny tyto faktory zajiˇst’ovali dlouhodob´ ym sledov´an´ım, anal´ yzou i pr˚ ubˇeˇzn´ ym vyhodnocov´an´ım.
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
57
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 5.1: Zvolte si re´alnou nebo fiktivn´ı firmu a popiˇste jej´ı vnitˇrn´ı a vnˇejˇs´ı prostˇred´ı. Uved’te z´ akladn´ı charakteristick´e znaky jednotliv´ ych komponent. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı:
• Marketingov´e prostˇred´ı je promˇenliv´e, rizikov´e a pˇrekvapuj´ıc´ı. • Souˇcasn´e celosvˇetov´e prostˇred´ı je charakterizov´ano jevy a procesy, kter´e maj´ı glob´aln´ı charakter, tzv. megatrendy. nov´any vnitˇrn´ım a vnˇejˇs´ım prostˇred´ım, vnˇejˇs´ı prostˇred´ı • Marketingov´e ˇcinnosti jsou ovlivˇ dˇel´ıme na makro a mikro. • Vnˇejˇs´ı prostˇred´ı pˇredstavuje hrozby a pˇr´ıleˇzitosti. • Vnitˇrn´ı prostˇred´ı hodnot´ıme z hlediska siln´ ych a slab´ ych str´anek. • Z´asadn´ım znakem pro hodnocen´ı marketingovˇe orientovan´e firmy je postaven´ı a funkce marketingov´eho u ´tvaru v organizaˇcn´ı struktuˇre firmy nebo instituce. • Vnitˇrn´ı prostˇred´ı je d´ano faktory: organizac´ı a ˇr´ızen´ım, finanˇcn´ı situac´ı, vnitˇrn´ı konkurenc´ı, technick´ ym rozvojem, lidsk´ ymi zdroji, um´ıstˇen´ım firmy a jej´ım image“ ” ve spoleˇcnosti. • Vnˇejˇs´ı mikroprostˇred´ı je d´ ano vztahy s partnery, z´akazn´ıky, konkurenc´ı a veˇrejnost´ı. • Vnˇejˇs´ı makroprostˇred´ı je d´ano prostˇred´ım ekonomick´ ym, demografick´ ym, pˇr´ırodn´ım, technologick´ ym, politick´ ym a kulturn´ım. Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Jak´e faktory ovlivˇ nuj´ı marketingov´e ˇcinnosti? Jak dˇel´ıme prostˇred´ı marketingu? Jak´e zn´ ate megatrendy? Jak´e postaven´ı by mˇel m´ıt u ´ tvar marketingu v organizaˇcn´ı struktuˇre firmy nebo instituce? Jak´e funkce by mˇel plnit marketingov´ yu ´tvar? Jak´e zn´ ate faktory vnitˇrn´ıho a vnˇejˇs´ıho prostˇred´ı? Jak´e znaky jsou urˇcuj´ıc´ı pro hodnocen´ı firmy jako firmy marketingovˇe orientovan´e? Co rozum´ıte pod pojmem vnitˇrn´ı konkurence“? ” Jak dˇel´ıme z´ akaznick´e trhy? Jak dˇel´ıme ekonomick´e prostˇred´ı a jak´e jsou jeho znaky?
Pr˚ uvodce studiem: Pozn´an´ı vnitˇrn´ıho a vnˇejˇs´ıho prostˇred´ı podniku, pozn´an´ı vˇsech faktor˚ u, kter´e jsou uvedeny v t´eto lekci je siln´a zbraˇ n pro kaˇzd´eho marketingov´eho pracovn´ıka a ostatnˇe nejen pro nˇeho. Dobrou orientaci po uveden´ ych probl´emech by mˇel m´ıt kaˇzd´ y zamˇestnanec firmy, kaˇzd´ y spolupracovn´ık, kaˇzd´e kooperuj´ıc´ı organizace. Sledov´an´ı, vyhodnocov´an´ı zmˇen, reakce na zmˇeny, to patˇr´ı k vˇseobecn´emu vybaven´ı spr´avn´eho manaˇzera. Turbulence zmˇen v trˇzn´ım prostˇred´ı je znaˇcn´ a, nˇekter´e jevy se vˇsak ˇcasto v historii opakuj´ı, ostatnˇe, jak ˇr´ık´ a klasik vˇsechno uˇz tu bylo“ a vˇsechno je jinak“. Je proto dobr´e vytv´aˇret si jakousi datab´azi u ´daj˚ u ” ” o jevech minul´ ych, tak, jako se vrac´ı m´oda, vrac´ı se i jevy v politice, kultuˇre, ˇskolstv´ı atd., tedy i v oblasti podnikov´e ekonomiky a marketingu.
58
5.2 Anal´ yza spotˇrebitelsk´eho trhu a jeho chov´an´ı
Autotest: 1. Vnitˇrn´ı prostˇred´ı hodnot´ıme: (a) z hlediska siln´ ych a slab´ ych str´anek (b) z hlediska hrozeb a pˇr´ıleˇzitost´ı (c) z hlediska moˇznost´ı a vazeb 2. Pro urˇcen´ı, zda se skuteˇcnˇe jedn´ a o marketingovˇe orientovan´ y podnik, je z´ asadn´ım znakem: (a) postaven´ı a funkce marketingov´eho u ´ tvaru v organizaˇcn´ı struktuˇre firmy nebo instituce (b) ˇcetnost reklamy (c) velikost a funkce podniku 3. Mezi partnery marketingovˇe orientovan´e firmy nepatˇr´ı: (a) dodavatel´e (b) zamˇestnanci (c) obchodn´ı zprostˇredkovatel´e
5.2
Anal´ yza spotˇ rebitelsk´ eho trhu a jeho chov´ an´ı
Popis ˇ c´ asti lekce 5.2 Steˇzejn´ı anal´ yza t´ ykaj´ıc´ı se spotˇrebitelsk´eho trhu je pˇredmˇetem z´ajmu t´eto lekce. Jsou pops´any kvantifik´atory pro mˇeˇren´ı trhu, je pops´any funkce a skladba SWOT anal´ yzy, podrobnˇeji je analyzov´ano n´akupn´ı chov´ an´ı jednotlivc˚ u a dom´acnost´ı (rodiny), jakoˇzto i vlivy p˚ usob´ıc´ı na rozhodov´ an´ı pˇri n´ akupu. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5 5.2.6
Anal´ yza trhu Anal´ yza z´ akazn´ıka Chov´ an´ı kupuj´ıc´ıch Chov´ an´ı individu´ aln´ıho z´ akazn´ıka Faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı chov´ an´ı kupuj´ıc´ıho Chov´ an´ı dom´ acnosti (rodiny)
D´ elka ˇ c´ asti lekce 5.2: 150 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Anal´ yza trhu, trˇzn´ı potenci´ al, trˇzn´ı kapacita, trˇzn´ı pod´ıl, nasycenost trhu, potˇreby a pˇra´n´ı, Maslowova pyramida potˇreb, odvozen´e (sekund´arn´ı, vyvolan´e) potˇreby, marketingov´a kr´atkozrakost (myopie), SWOT anal´ yza, n´akupn´ı role, typy n´akupn´ıho chov´an´ı, rutinn´ı (automatick´e) chov´an´ı, ˇreˇsen´ı omezen´eho probl´emu, ˇreˇsen´ı extenzivn´ıho probl´emu, vnitˇrn´ı a vnˇejˇs´ı faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı n´akupn´ı chov´an´ı, referenˇcn´ı skupiny a jejich typy, n´ akupn´ı chov´ an´ı ne´ upln´e a u ´pln´e rodiny, role dˇet´ı pˇri n´akupu. Motivace k ˇ c´ asti lekce 5.2 Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • stanovit, jak´e strategie m˚ uˇze firma pouˇz´ıvat pˇri sv´em p˚ usoben´ı na spotˇrebitelsk´em trhu,
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
59
• diferencovat mezi r˚ uzn´ ymi typy n´akupn´ıho chov´an´ı a faktory, kter´e toto chov´ an´ı ovlivˇ nuj´ı, • objasnit jak´e faktory ovlivˇ nuj´ı kupuj´ıc´ıho, • popsat n´ akupn´ı chov´ an´ı individu´aln´ıho kupuj´ıc´ıho, • popsat n´ akupn´ı chov´ an´ı rodiny, • pouˇz´ıvat SWOT anal´ yzu pˇri aplikaci na z´akazn´ıky, konkurenci a vlastn´ı firmu nebo instituci.
5.2.1
Anal´ yza trhu
Pˇri anal´ yze spotˇrebitelsk´eho trhu a vyj´adˇren´ı mˇeˇritelnosti segment˚ u trh˚ u je tˇreba nejprve definovat urˇcit´e kvantifik´ atory. Mezi z´akladn´ı kvantifik´atory patˇr´ı: a) Trˇzn´ı potenci´ al Potenci´ al Je nejvyˇsˇs´ı moˇzn´ a koupˇeschopnost z´akazn´ıka. Entita obsahuje tedy i ty potenci´aln´ı z´ akazn´ıky, kteˇr´ı nejsou a nikdy nebudou z´akazn´ıky naˇs´ı firmy. b) Trˇzn´ı kapacita Kapacita Je souhrn prodan´ ych v´ yrobk˚ u (nebo sluˇzeb) na dan´em trhu vˇsemi prodejci za urˇcitou dobu. Mˇeˇr´ı se bud’: • jako souˇcet maloobchodn´ıch (velkoobchodn´ıch) obrat˚ u – tato metoda je m´ alo pˇresn´ a, • jako objem prodeje – tyto u ´ daje jsou vˇsak pro marketingov´ yu ´ tvar dan´e firmy obt´ıˇznˇe zjistiteln´e s ohledem na skuteˇcnost, ˇze konkurence takov´eto u ´daje neposkytuje a objektivn´ı ekonomick´e instituce jsou obvykle zav´az´any mlˇcenlivost´ı. Trˇzn´ı kapacita je proto v´ıcem´enˇe pouze odhadov´ana s jist´ ym rizikem chybovosti. c) Trˇzn´ı pod´ıl Vyjadˇruje postaven´ı dan´e firmy na trhu. Je to pod´ıl realizovan´eho prodeje firmy k trˇzn´ı kapacitˇe, uv´ad´ı se v procentech. V ekonomicky vyspˇel´ ych pˇredstavuje mnohdy v nˇekter´ ych odvˇetv´ıch uˇz i 10 procentn´ı trˇzn´ı pod´ıl oligopoln´ı postaven´ı (napˇr´ıklad v automobilov´em pr˚ umyslu). Pˇ r´ıklad:
Trˇzn´ı pod´ıl
ˇ pˇredstavuje objem prodeje Skody ˇ V podm´ınk´ach CR Mlad´a Boleslav 70 procentn´ı pod´ıl na dom´ac´ım trhu. Jde o v´ yrazn´e oligopoln´ı postaven´ı, ostatn´ı prodejci se individu´alnˇe pohybuj´ı vˇzdy v´ yraznˇe pod 10 procent. d) Nasycenost trhu Nasycenost Je pomˇer trˇzn´ı kapacity k trˇzn´ımu potenci´alu. Vyjadˇruje moˇzn´e rezervy dalˇs´ıho rozˇs´ıˇren´ı prodeje dan´ ymi v´ yrobky na dan´em trhu. Je zˇrejm´e, ˇze kaˇzd´ a firma by se mˇela snaˇzit na z´ akladˇe zjiˇstˇen´ı nasycenosti dan´eho spotˇrebitelsk´eho trhu rozˇsiˇrovat sv˚ uj trˇzn´ı pod´ıl smˇerem k celkov´e trˇzn´ı kapacitˇe a trˇzn´ımu potenci´ alu. Kvantifikace je seˇrazena v posloupnosti, pˇrirozenou snahou managementu firmy mus´ı b´ yt nejen pokud moˇzno pˇresn´e zjistˇen´ı (popˇr´ıpadˇe kvalifikovan´ y odhad), tj. kvantifikace tˇechto z´akladn´ıch pojm˚ u, ale i u ´ˇcelov´ y postup smˇerem nahoru k obsazen´ı co nejvˇetˇs´ıho v´ yseku trˇzn´ıho potenci´alu.
60
5.2 Anal´ yza spotˇrebitelsk´eho trhu a jeho chov´an´ı Graficky bychom si mohli uveden´e indik´atory zn´azornit n´asleduj´ıc´ım obr´azkem 5.4 trˇzn´ı potenci´ al
trˇzn´ı pod´ıl naˇs´ı firmy
trˇzn´ı kapacita
Obr´ azek 5.4: Grafick´e zn´ azornˇen´ı kvantifik´ ator˚ u trhu
2 druhy strategie
Matice Produkttrh
Strategie naˇs´ı firmy m˚ uˇze b´ yt orientov´ana dvˇema smˇery: • lepˇs´ım vyuˇz´ıv´an´ım dosavadn´ıch kapacit, objevov´an´ım rezerv, zlepˇsov´an´ım sluˇzeb, organizace atd., tzn. intenzifikac´ı st´avaj´ıc´ıho syst´emu, nebo • vyhled´av´an´ım a realizac´ı nov´ ych pˇr´ıleˇzitost´ı, rozˇsiˇrov´an´ım trˇzn´ıho prostoru, pronik´an´ım k nov´ ym segment˚ um trhu, rozvojem nov´ ych v´ yrobk˚ u atd., tzn. extenzifikac´ı dosavadn´ıho syst´emu. Optim´ aln´ı je kombinace obou smˇer˚ u souˇcasnˇe. N´ asleduj´ıc´ı obr´azek 5.5 ukazuje oba zp˚ usoby strategick´e volby ve formˇe, kter´a se naz´ yv´a matice produkt-trh“ ” Produkty Trhy Dosavadn´ı z´ akazn´ıci Nov´ y z´ akazn´ıci
dosavadn´ı pronik´ an´ı trhu rozvoj trhu
nov´e rozvoj produktu diverzifikace
Obr´ azek 5.5: Matice produkt-trh“ ”
• Strategie pronik´an´ı trhu znamen´ a orientaci na dosavadn´ı trh a st´ al´e z´ akazn´ıky. Projevuje se napˇr´ıklad v u ´ˇcinn´e propagaci st´avaj´ıc´ıho zboˇz´ı, drobn´ ych inovac´ıch v´ yrobk˚ u, nov´em balen´ı, nov´ ych tvarech, obalech, sluˇzb´ach, slev´ach atd. • Strategie rozvoje produktu pˇredstavuje v´ yrazn´e rozˇs´ıˇren´ı funkc´ı st´ avaj´ıc´ıch v´ yrobk˚ u ˇci sluˇzeb. Projevem t´eto strategie je neust´al´e zlepˇsov´an´ı v´ ystup˚ u jako je tomu napˇr. t´ım, ˇze automobilka kromˇe verze osobn´ıho vozu zavede novˇe verzi coup´e, vysok´ a ˇskola zavede kromˇe prezenˇcn´ıho studia i distanˇcn´ı atd. • Strategie rozvoje trhu je zamˇeˇrena na rozˇs´ıˇren´ı trˇzn´ıho prostoru. Znamen´ a to vyhled´ av´an´ı nov´ ych kout˚ u, nov´ ych z´ ajmov´ ych skupin, vrstev obyvatelstva, popˇr. zem´ı, kde by bylo moˇzn´e uplatnit firemn´ı produkty. Pˇr´ıkladem budiˇz snaha tuzemsk´e firmy z´ıskat i moˇznost exportu do urˇcit´e oblasti v zahraniˇc´ı. Pˇri zjiˇst’ov´an´ı potˇreb spotˇrebitelsk´eho trhu je nejprve nutn´ e prov´ est anal´ yzu dosavadn´ıch i potenci´ aln´ıch z´ akazn´ık˚ u.
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
5.2.2
61
Anal´ yza z´ akazn´ıka
Pˇri anal´ yze z´akazn´ıka je tˇreba podrobnˇe zjiˇst’ovat i detailn´ı u ´ daje o entitˇe dosavadn´ıch z´akazn´ık i o entitˇe potenci´aln´ıch z´akazn´ık˚ u. Vych´az´ı se pˇritom ze zjiˇst’ov´an´ı potˇreb, pˇr´an´ı a moˇznost´ı dan´eho segmentu z´ akazn´ık˚ u. C´ılem je: • z´ıskat z´ akazn´ıka, • z´ıskat v´ yhody nad konkurenc´ı. Je tedy tˇreba definovat a kvantifikovat: • kdo jsou naˇs´ı z´ akazn´ıci (dosavadn´ı, potenci´aln´ı – velikost segmentu), • jejich reakce na: – – – – • • • • • • • • • • • •
tvar v´ yrobku, obal, zmˇeny obsahu, zmˇeny objemu, obalu atd.,
na z´ akladˇe ˇceho se rozhoduj´ı, kdo a co je ovlivˇ nuje, jak nakupuj´ı, kter´e prodejn´ı metodˇe d´avaj´ı pˇrednost, jak´e jsou jejich potˇreby (pˇr´an´ı), jak´e jsou jejich finanˇcn´ı moˇznosti (s´ıla segmentu), jak jsou spokojeni s naˇsimi v´ yrobky (sluˇzbami), podle ˇceho vyb´ıraj´ı, co od n´ as oˇcek´ avaj´ı, co by si pˇr´ali zlepˇsit, co chtˇej´ı a co nechtˇej´ı, jak´e nov´e sluˇzby (inovace) m´ame pˇrin´est, jak´e jsou pˇrek´ aˇzky, nedostatky, v ˇcem by se naˇse firma mˇela zlepˇsit, jak jim m˚ uˇzeme pomoci, co o n´ as vˇed´ı, jak´ y image m´a naˇse firma v dan´em segmentu apod.
Podrobn´a deskripce dovavadn´ıho i potenci´aln´ıho trhu je z´akladem pro strategick´e uvaˇzov´an´ı firmy do budoucnosti. Nepˇresn´e, zkreslen´e nebo nepravdiv´e u ´daje z f´aze zjiˇst’ov´an´ı potˇreb, rozsahu a moˇznost´ı dan´eho segmentu na kte´ y zamˇeˇrujeme sv´e prodejn´ı u ´sil´ı se m˚ uˇze pozdˇeji negativnˇe projevit v realizaˇcn´ı f´ azi marketingu. a) Potˇ reby z´ akazn´ık˚ u Pˇri anal´ yze z´akazn´ık˚ u se vˇzdy po zjiˇstˇen´ı rozsahu dan´eho segmentu definuj´ı v prv´e ˇradˇe ˇ jeho potˇreby. Slovo potˇreba“ je z´akladn´ım stavebn´ım kamenem ekonomie. Zijeme d´ıky ” uspokojov´an´ı potˇreb, uvˇedomov´ an´ı si tˇechto potˇreb a ˇcasto nutnost´ı a nezbytnost´ı jejich uspokojen´ı. Potˇrebu m˚ uˇzeme definovat jako vˇedom´ı nedostatku. Pouze uvˇedomˇen´ı si potˇreby je hnac´ı silou kaˇzd´eho ˇclovˇeka, kaˇzd´e firmy a koneckonc˚ u i kaˇzd´eho st´atu, aby nedostatek ˇreˇsil a ekonomicky jednal. Neuvˇedomˇen´ı si t´eto potˇreby, byt’ potˇreba vznikla a trv´ a, nen´ı impulzem pro naˇsi (a niˇc´ı) aktivitu. Potˇreby jsou ovˇsem rozliˇcn´e, jsou ˇcasovˇe rozloˇzeny, jsou aktu´aln´ı a m´enˇe aktu´ aln´ı atd., je proto tˇreba je nˇejak´ ym hodnotov´ ym zp˚ usobem uspoˇra´dat, diferencovat mezi nimi, odsouvat m´enˇe aktu´aln´ı a ˇreˇsit nejdˇr´ıve uspokojen´ı potˇreb nezbytn´ ych apod. Kromˇe toho jsou nˇekter´e poteby adekv´ atn´ı vˇeku, nˇekter´e t´ım p´adem zanikaj´ı, jin´e vznikaj´ı, nast´av´ a jejich pohyb. To je pr´avˇe probl´em pˇri podrobnˇejˇs´ım zjiˇst’ov´an´ı potˇreb dan´eho segmentu, protoˇze mus´ıme
Definice
62
5.2 Anal´ yza spotˇrebitelsk´eho trhu a jeho chov´an´ı
poˇc´ıtat nˇekdy i s jejich rychl´ ym posunem, vznikem ˇci z´anikem, nˇekdy racion´aln´ım nˇekdy iracion´ aln´ım, vyvolan´ ym, odvozen´ ym atd. ˇ en´ı Clenˇ potˇreb
Potˇreby mus´ıme proto uspoˇr´ adat do nˇekolika z´ akladn´ıch kategori´ı. Moˇzn´e ˇclenˇen´ı potˇreb z´ akazn´ık˚ uukazuje n´ asleduj´ıc´ı tabulka 5.1 ˇ en´ı potˇreb Tabulka 5.1: Clenˇ
biologick´e kulturn´ı
nezbytn´e zbytn´e
hmotn´e nehmotn´e
individu´aln´ı spoleˇcn´e (veˇrejn´e)
aktu´aln´ı budouc´ı
Je zˇrejm´e, ˇze kaˇzd´ y mus´ı plnˇe uspokojovat sv´e potˇreby biologick´e, nezbytn´e, aktu´aln´ı, v pˇr´ıpadˇe nouze, str´ ad´ an´ı, nemoci, epidemi´ı atd. je pozornost vˇsech z´akazn´ık˚ u zamˇeˇrena aktu´alnˇe t´ımto smˇerem. Kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt, tedy jedinec, dom´acnost, firma i st´at se vˇzdy v prv´e ˇradˇe snaˇz´ı uspokojovat potˇreby, kter´e jsou uvedeny v prvn´ı ˇr´adce tabulky. Teprve pot´e se zamˇeˇruje na skupiny potˇreb uveden´ ych v ˇr´adce druh´e. D´ale tu plat´ı z´akladn´ı pravidlo zn´am´e z obecn´e ekonomie, ˇze kaˇzd´ y se snaˇz´ı uspokojovat ” pˇredevˇs´ım sv´e kr´ atkodob´e c´ıle, teprve po jejich uspokojen´ı se zamˇeˇruje na c´ıle dlouhodob´e“. Toto upˇrednostˇ nov´an´ı kr´atkodob´ ych c´ıl˚ u m´ a sv˚ uj v´ yraz i ve zn´am´em pˇr´ıslov´ı, ˇze lepˇs´ı ” vrabec v hrsti, neˇz holub na stˇreˇse“. Toto pravidlo je obt´ıˇznˇe pˇrekonateln´e napˇr´ıklad pro pojiˇst’ovny, pokud maj´ı jej´ı pracovn´ıci pˇresvˇedˇcovat klienty, aby investovali sv´e pen´ıze do produkt˚ u, kter´e pˇrin´ aˇsej´ı efekty v delˇs´ım ˇcasov´em horizontu. Kaˇzd´ y ekonomick´ y subjekt d´av´a pˇrednost rychl´e n´avratnosti a rychl´emu efektu, byt’ nepochybnˇe menˇs´ımu, neˇz dlouhodob´emu ˇcek´ an´ı na efekt, kter´ y sice m˚ uˇze b´ yt vˇetˇs´ı, ale je tak´e m´enˇe jist´ y. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.2.2: Pokuste se uv´est ke kaˇzd´e kategorii potˇreb v´aˇs vlastn´ı pˇr´ıklad. Uved’te rovnˇeˇz nˇekter´e potˇreby historicky zanikl´e. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a zapiˇste si u ´daje z Kl´ıˇce do vlastn´ıch pozn´amek k textu. Maslowova hierarchie potˇreb
Z principu urˇcit´e skladby potˇreb vych´ az´ı tak´e Maslowova pyramida ˇclenˇen´ı potˇreb, kter´ a m´ a v marketingu konkr´etn´ı vyj´adˇren´ı pˇredevˇs´ım v reklamˇe. Reklama se pak zamˇeˇruje na dan´ y stupeˇ n potˇreby konkr´etn´ım sloganem. Maslowovu pyramidu potˇreb s uk´azkou vyuˇzit´ı pro re´ alnou reklamu urˇcit´ ym firem ukazuje obr´azek 5.6 Pyramida Seberealizace
Reklama ”J´a na to m´am, j´a si vyskoˇc´ım. . . ” ”M´aˇs na to”
Potˇreba uzn´ an´ı (´ uspˇech˚ u, pochval)
”S n´ami to dok´aˇzete” ”Doma tˇe pochv´al´ı”
Soci´ aln´ı potˇreby (pˇr´ atelstv´ı, l´ aska)
”Podej ˇstˇest´ı ruku”
Potˇreba bezpeˇc´ı, ochrany (ochrana zdrav´ı, zamˇestn´ an´ı, jistota)
”S n´ami jste v bezpeˇc´ı”
Z´ akladn´ı fyziologick´e potˇreby (J´ıdlo, odpoˇcinek, sp´ anek)
”Poslouchej ˇz´ızeˇ n”
Obr´ azek 5.6: Maslowova hierarchie potˇreb s uk´ azkou reklamy
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
63
ˇ Pro pˇresn´e urˇcen´ı potˇreb je nezbytn´e prov´est podrobnou stratifikaci z´akazn´ık˚ u. Cesk´ e statistick´e syst´emy obsahuj´ı ˇradu pojm˚ u, kter´e jsou v jednotliv´ ych sektorech, odvˇetv´ıch i oborech n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı v r˚ uzn´e m´ıˇre vyuˇz´ıv´any. Pˇ r´ıklad: V odˇevnictv´ı se velmi podrobnˇe zohledˇ nuje vˇek z´akazn´ık˚ u. Kaˇzd´emu vˇeku pˇr´ısluˇs´ı urˇcit´ y typ oˇsacen´ı, stˇrih, fazona, pouˇzit´ y materi´al apod. Rozezn´av´ ame tak r˚ uzn´e sortimenty urˇcen´e napˇr´ıklad pro: • • • • • • • •
batole, kojence, pˇredˇskoln´ı ml´ adeˇz, mladˇs´ı ˇskoln´ı vˇek, stˇredn´ı ˇskoln´ı vˇek, vyˇsˇs´ı ˇskoln´ı vˇek, dorostence, juniory atd.
Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ V ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u m˚ uˇze marketingov´ yu ´ tvar pouˇz´ıvat u ´ daj˚ u ˇcesk´e statistiky, kter´a pˇrin´aˇs´ı ˇ z mnoha u velmi podrobn´e stratifikace populace CR ´hl˚ u pohledu. Probl´emem v oblasti zjiˇst’ov´an´ı potˇreb je skuteˇcnost, ˇze potˇreby se ˇcasto mˇen´ı, nˇekdy okamˇzitˇe, nˇekdy dlouhodobˇe, nˇekter´e definitivnˇe zanikly (p´as cudnosti), jin´e se po ˇcase zase vracej´ı (m´oda), jin´e jsou ovlivˇ nov´ any intern´ımi faktory ˇci extern´ımi faktory atd. Zhruba m˚ uˇzeme ˇr´ıci, ˇze potˇreby se mˇen´ı v z´avislosti na: • vˇeku z´ akazn´ık˚ u (firma se m˚ uˇze zamˇeˇrit napˇr´ıklad pouze na segment senior˚ u), • pohlav´ı, • soci´aln´ım postaven´ı (a soci´aln´ı mobilitˇe), napˇr´ıklad pˇri pobytu na M´ırovˇe budeme potˇrebovat hnˇed´e tepl´aky. Pˇri zvolen´ı starostou naopak tepl´aky do u ´ˇradu nosit nebudeme, • zemˇepisn´e poloze, • klimatu apod. Podstatn´e je tak´e, ˇze nˇekter´e potˇreby historicky zanikly a jin´e se novˇe st´ ale rychlejˇs´ım tempem objevuj´ı. Koup´ıme-li napˇr´ıklad nov´e auto, brzy zjist´ıme, ˇze potˇrebujeme ˇradu doplˇ nk˚ u, a to povinn´ ych (napˇr´ıklad pojiˇstˇen´ı) i dobrovoln´ ych (zabezpeˇcen´ı proti kr´adeˇzi atd.). Z´ısk´ame-li auto, brzy se objev´ı potˇreba gar´aˇze ˇci m´ısta na parkov´an´ı, atd. Existuj´ı e“, sekund´ arn´ı potˇ reby, kter´e jsou v pˇr´ım´e, popˇr´ıpadˇe i nepˇr´ım´e tedy tzv. odvozen´ ” z´avislosti na koupi z´akladn´ıho v´ yrobku ˇci sluˇzby. S t´ımto faktorem ˇcasto marketingov´ y Odvozen´e u ´ tvar dan´e firmy kalkuluje a potˇreby ovlivˇ nuje. Z obecn´e ekonomie je napˇr´ıklad zn´amo, potˇreby ˇze k mnoha v´ yrobk˚ um existuj´ı tzv. komplementy, kter´e mnohdy pˇri n´akupu samotn´eho v´ yrobku nejsou souˇc´ast´ı koupˇe a jejich potˇreba se projev´ı aˇz v urˇcit´em ˇcasov´em u ´ seku po zakoupen´ı nebo pouˇz´ıv´ an´ı z´ akladn´ıho v´ yrobku. Pˇ r´ıklad: Japonsk´ a strategie pˇri prodeji ˇsic´ıch stroj˚ u vych´ azela ze strategie velmi n´ızk´ ych cen ˇsic´ıch stroj˚ u.
64 Japonsk´ a strategie
5.2 Anal´ yza spotˇrebitelsk´eho trhu a jeho chov´an´ı
ˇ ı stroje byly v porovn´ Sic´ an´ı s ostatn´ımi znaˇckami velmi lacin´e a jejich prodej byl enormn´ı. Strategie n´ızk´e ceny z´akladn´ıho v´ yrobku byla zaloˇzena na vysok´e cenˇe komplement˚ u, tedy nezbytn´ ych doplˇ nk˚ u, n´ahradn´ıch d´ıl˚ u (napˇr´ıklad jehel) a dalˇs´ıch faktor˚ u tvoˇr´ıc´ıch nezbytnou souˇc´ ast ˇsic´ıho stroje. Vyˇsˇs´ı cena komplement˚ u vynahradila japonsk´ ym firm´am n´ızk´e poˇca´teˇcn´ı zav´adˇec´ı ceny z´akladn´ıch v´ yrobk˚ u a znamenala velmi rychl´e proniknut´ı na nov´e trhy. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad komplement˚ u: . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ b) Pˇ r´ an´ı z´ akazn´ık˚ u Od slova potˇreba je pro marketingov´eho pracovn´ıka nezbytn´e odliˇsit slovo pˇra´n´ı“. Pˇra´t si ” m˚ uˇzeme cokoliv, potˇrebujeme m´alo. Slovo pˇra´n´ı“ je sp´ıˇse kategori´ı filozofickou, sociologickou, ” psychologickou, estetickou atd., avˇsak prim´arnˇe ekonomickou kategori´ı nen´ı. Nic na tom nemˇen´ı skuteˇcnost, ˇze pˇri pˇr´ım´em prodeji se n´as obvykle prod´avaj´ıc´ı zept´a co si pˇrejete“, ” co byste si pˇr´al?“ ˇci jak´e je vaˇse pˇr´an´ı?“ nam´ısto co potˇrebujete?“. Rozd´ıl mezi obˇema ” ” ” pojmy je vˇsak d˚ uleˇzit´ y a charakterizuje jej n´asleduj´ıc´ı pˇr´ıklad. Pˇ r´ıklad: Pro odliˇsen´ı obou pojm˚ u se pouˇz´ıv´ a tohoto pˇr´ıbˇehu. V prodejnˇe textilu se pt´ a mlad´ a kr´ asn´a prodavaˇcka starˇs´ıho muˇze co byste si pˇr´al, pane? Pˇr´al bych si, aby mi bylo m´enˇe let, ” dok´azal jeˇstˇe pˇreskoˇcit ten pult, pol´ıbit V´as atd. To bych si tak pˇr´al. Ale potˇrebuji tepl´e spodn´ı pr´ adlo“. Rozd´ıl mezi tˇemito dvˇema pojmy je tedy markantn´ı. Je snahou reklamy pˇrev´est pˇr´ an´ı“ do oblasti potˇreb. ”
Marketingov´ a kr´ atkozrakost
To vˇsak m˚ uˇze b´ yt znaˇcnou chybou firem, respektive jej´ıho marketingov´eho managementu, pokud se zamˇ en´ı pˇ r´ an´ı z´ akazn´ık˚ u za jejich skuteˇ cn´ e potˇ reby. Firma se pak zamˇeˇruje pouze na pˇra´n´ı z´ akazn´ık˚ u a nevid´ı jejich skuteˇcn´e potˇreby, kter´e jsou v pozad´ı tˇechto pˇra´n´ı. Tato chyba se naz´ yv´ a marketingovou kr´ atkozrakost´ı“ (myopi´ı). Uspokojen´ı potˇreby ” mˇen´ı pˇra´n´ı lid´ı a n´aslednˇe pak popt´avku. Firmˇe, kter´a si to neuvˇedom´ı se pak m˚ uˇze st´ at, ˇze jednoho dne zjist´ı, ˇze popt´avka po jej´ıch v´ yrobc´ıch ˇci sluˇzb´ach se pˇresunula nˇekam jinam. ´ Ukolem a c´ılem kaˇzd´eho marketingov´eho pracovn´ıka by mˇelo b´ yt pˇredevˇs´ım pochopen´ı probl´ emu kupuj´ıc´ıho, tzn. jak´ y probl´em chce nebo mus´ı dan´ ym v´ yrobkem ˇci sluˇzbou vyˇreˇsit. Spr´ avn´ a definice probl´emu kupuj´ıc´ıho, jeho upˇresnˇen´ı a kvantifikace je z´akladn´ım poˇzadavkem pro kaˇzd´eho analytika, at’ uˇz se jedn´a o bezprostˇrednˇe prod´avaj´ıc´ıho nebo analytika marketingov´eho u ´tvaru. Pro ˇreˇsen´ı tˇechto probl´em˚ u je tˇreba pouˇz´ıvat matematicko-statistick´ ych metod, jakoˇz i metod z oblasti psychologie, ekonomie ˇci sociologie. c) SWOT anal´ yza Ve f´ azi deskripce z´akazn´ık˚ u se stejnˇe jako pˇri anal´ yze konkurence ˇci anal´ yze naˇs´ı firmy pouˇz´ıvaj´ı standardn´ı statisticko-matematick´e metody, a to v z´avislosti na u ´ˇcelu zjiˇst’ov´an´ı nejˇcastˇeji: • prost´ y aritmetick´ y pr˚ umˇer, • v´ aˇzen´ y aritmetick´ y pr˚ umˇer,
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza • • • • • • • • •
65
geometrick´ y pr˚ umˇer, v´ aˇzen´ y geometrick´ y pr˚ umˇer, modus, medi´ an, smˇerodatn´ a odchylka, variaˇcn´ı rozpˇet´ı, regresn´ı a korelaˇcn´ı anal´ yza, metoda nejmenˇs´ıch ˇctverc˚ u, urˇcit´ y integr´al a derivace (i dvojn´a), a dalˇs´ı, pˇredevˇs´ım metody grafick´eho zobrazov´an´ı informac´ı (s´ıt’ov´e grafy, v´ yseˇcov´e, ploˇsn´e, piktogramy atd.).
Pro vyhodnocov´an´ı se obvykle nejˇcastˇeji vyuˇz´ıv´a SWOT anal´ yza. Ta je zaloˇzena na v´ yˇctu a v´ aze 4 z´ akladn´ıch faktor˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch analyzovan´ y jev. SWOT anal´ yza znamen´ a zjiˇstˇen´ı, uspoˇra´d´ an´ı a vyhodnocen´ı n´ asleduj´ıc´ıch faktor˚ u, graficky zn´ azorˇ novan´ ych ve formˇe tabulky.
SWOT tabulka
S O WT Obr´ azek 5.7: SWOT tabulka
Strengths – siln´e str´ anky Weaknesses – slab´e str´ anky Opportunities – pˇr´ıleˇzitosti Threats – ohroˇzen´ı (hrozby nebo rizika) SW – siln´e a slab´e str´anky vyjadˇruj´ı poˇcet tˇechto dvou vnitˇ rn´ıch faktor˚ u zkouman´eho jevu, objektu, instituce atd. Jsou uspoˇr´ ad´any formou struˇcn´ ych vˇet v posloupnosti podle v´ ahy dan´e siln´e nebo slab´e str´ anky. Uˇz s´am proces hled´an´ı, nal´ez´an´ı a uspoˇr´ad´av´ an´ı jednotliv´ ych siln´ ych ˇci slab´ ych str´ anek organizace, firmy, z´akazn´ıka, konkurence atd., tedy vˇsech moˇzn´ ych objekt˚ u, na kter´e je moˇzn´e metodu anal´ yzy SWOT aplikovat, znamen´a pro zpracovatele t´eto tabulky proces uvˇ edomov´ an´ı si tˇechto siln´ ych a slab´ ych str´anek. Dalˇs´ı pozitivn´ı funkce tohoto n´astroje anal´ yzy spoˇc´ıv´a v hled´ an´ı a uvˇedomov´an´ı si z´ avaˇ znosti dan´ e str´ anky. Tyto dva aspekty jsou d˚ uleˇzit´e pro pozdˇejˇs´ı pˇripravenost analytika (a jeho prostˇrednictv´ım pak manaˇzer˚ u) na moˇzn´ y budouc´ı v´ yvoj zobrazovan´eho jevu. OT – pˇr´ıleˇzitosti a hrozby pˇredstavuj´ı vnˇejˇs´ı faktory zkouman´eho jevu. Pojem pˇr´ıleˇzitosti“ je ” pak spjat s tzv. oˇsatkou“ (nebo tak´e nˇekdy z´asobn´ıkem“) pˇr´ıleˇzitost´ı, kter´ y si marketingov´ı ” ” pracovn´ıci vypracov´ avaj´ı jako moˇznost pro budoucnost. Pˇ r´ıklad: Pojem z´ asobn´ık pˇ r´ıleˇ zitost´ı je nejl´epe vystiˇzen v tomto slovensk´em vtipu. J´ano je u spovedi a hovor´ı: p´an far´ar, m´am velk´ y hriech. Zviedol som cudziu ˇzenu. A ktor´ a to bola? P´ yta sa p´ an far´ar. Betka Ondr´ uˇskova vˇsak? Nie, hovor´ı J´ano. Zuzka Debn´arova? Nie, hovor´ı J´ ano. M´ aria Horv´athova? Nie, hovor´ı J´ ano a nepriznal sa. Dostal pok´aranie a niekolko oˇcen´aˇsov. Ked’ v´ yjde z kostola von, stretne Ferka, ktor´ y sa ho tieˇz p´ yta. Tak ˇco J´ano, priznal si sa? Nie, hovor´ı J´ ano. Ale dostal som kupu nov´ ych tipov.
Z´ asobn´ık pˇr´ıleˇzitost´ı
66
5.2 Anal´ yza spotˇrebitelsk´eho trhu a jeho chov´an´ı
Nov´e tipy, nov´e adresy, nov´e moˇznosti – to je soupiska, z´asobn´ık moˇzn´ ych pˇr´ıleˇzitost´ı v budoucnosti. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad oˇ satky pˇ r´ıleˇ zitost´ı: . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ Anal´ yza SW naˇs´ı organizace napˇr´ıklad znamen´a formulaci odpovˇed´ı na tyto ot´azky: • • • • • • •
kdo jsme, co chceme, co um´ıme, ˇc´ım se liˇs´ıme od jin´ ych, co m´ ame k dispozici, co m˚ uˇzeme z´ıskat, jak se zn´ ame atd.
Anal´ yza OT znamen´ a odpovˇedi na tyto moˇzn´e ot´azky: • • • •
kdo kdo kdo kdo
jsou a mohou b´ yt naˇsi dodavatel´e? jsou naˇsi odbˇeratel´e? je naˇse konkurence? je naˇse veˇrejnost? atd.
Podrobn´ y rozpis odpovˇed´ı na tyto a podobn´e ot´ azky umoˇzn ˇ uje analytikovi jasnˇe vymezit pozici a moˇzn´ y v´ yvoj analyzovan´eho jevu. Metoda SWOT patˇr´ı mezi z´akladn´ı pom˚ ucky marketingov´ ych u ´ tvar˚ u a prov´ ad´ı se nejen pˇri anal´ yze vlastn´ı firmy, ale jak je zˇrejm´e i z n´ azv˚ u jednotliv´ ych kapitol t´eto publikace, je velmi rozˇs´ıˇren´ ym analytick´ ym n´ astrojem i pro posuzov´ an´ı a hodnocen´ı jednotliv´ ych z´akazn´ık˚ u nebo konkurenˇcn´ıch firem. Pˇr´ıpadov´ a studie
Pˇ r´ıpadov´ a studie: uk´ azka SWOT anal´yzy firmy V praxi byla provedena SWOT anal´yza konkr´etn´ı firmy, a to jedn´e ze sladoven p˚ usob´ıc´ıch ˇ Tato zkr´ na u ´zem´ı CR. acen´ a SWOT anal´yza je uvedena jako anal´yza konkr´etn´ıho v´ystupu marketingov´eho u ´tvaru, tuto anal´yzu prov´ ad´ı dan´ a firma sama periodicky kaˇzd´y rok. Uk´ azka SVOT anal´yzy:
S O WT Strengths – siln´e str´ anky Weaknesses – slab´e str´ anky Opportunities – pˇr´ıleˇzitosti Threats – ohroˇzen´ı (hrozby nebo rizika) Hodnocen´ı naˇs´ı firmy: S – znaˇcn´y rozsah tuzemsk´eho trhu rozˇsiˇruj´ıc´ı se trh zahraniˇcn´ı dobr´ a kvalita v´yrobk˚ u
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
67
vˇcasn´e plnˇen´ı dobr´ a dopravn´ı spojen´ı technologick´ a zaˇr´ızen´ı na dobr´e u ´rovni zkuˇsen´e a kvalitn´ı lidsk´e zdroje dlouhodob´ a existence na tuzemsk´em i zahraniˇcn´ım trhu st´ al´y okruh vˇern´ych z´ akazn´ık˚ u stabiln´ı okruh dodavatel˚ u dobr´e vztahy s finanˇcn´ımi institucemi dobr´ a ˇcinnost u ´tvaru public relations dobr´y informaˇcn´ı syst´em kvalitn´ı dopravn´ı prostˇredky kvalitn´ı laboratoˇre W – znaˇcn´e dopravn´ı vzd´ alenosti k z´ akazn´ık˚ um rozd´ıln´ a kvalita vstupn´ıch surovin st´ısnˇen´e prostory vlastn´ı firmy v are´ alu st´ısnˇen´e prostory k parkov´ an´ı a manipulaci velk´ych kamion˚ u nedostateˇcn´y poˇcet pracovn´ık˚ u s dobrou znalost´ı ciz´ıch jazyk˚ u O – nov´e trhy nov´e metody propagace dobr´e kontakty v zahraniˇc´ı T – dodavatel´e (ne´ uroda). Dobˇre prov´ adˇen´a SWOT anal´ yza umoˇzn ˇ uje managementu firmy kvalitn´ı rozhodov´an´ı pˇredevˇs´ım o strategii firmy na dalˇs´ı obdob´ı. Jednotliv´e body vˇsech 4 faktor˚ u jsou sledov´ any, zaznamen´av´ any jejich pˇr´ıpadn´e zmˇeny, z kaˇzd´e zmˇeny individu´ aln´ıho bodu jsou vyvozeny z´ avˇery a d˚ usledky. Pokud se rozhodneme vstoupit na trh, mˇeli bychom vych´azet z princip˚ u n´akupn´ıho chov´an´ı z´akazn´ık˚ u. Zp˚ usoby chov´ an´ı z´akazn´ık˚ u, jejich zvyky, preference i faktory, kter´e n´akupn´ı chov´ an´ı ovlivˇ nuj´ı je nutn´e nejprve poznat, popsat a analyzovat. Pˇr´ıstupy k jednotliv´ ym z´akazn´ık˚ um mus´ı respektovat nˇekter´e obecn´e z´asady, ale i individu´aln´ı zvl´aˇstnosti, kter´e mohou silnˇe p˚ usobit na prodejnost ˇci neprodejnost produkce naˇs´ı firmy a neznalost tˇechto faktor˚ u m˚ uˇze zp˚ usobit propad i velmi racion´aln´ıch, uˇziteˇcn´ ych a potˇrebn´ ych produkt˚ u. Cviˇ cen´ı ˇ c. 5.2.2: Sestavte SWOT anal´ yzu fiktivn´ıho nebo skuteˇcn´eho z´akazn´ıka. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 5.2.2: Pˇredpokl´adejte, ˇze ˇr´ıd´ıte vlastn´ı firmu. Definujte a charekterizujte Vaˇse z´ akazn´ıky, zp˚ usoby a metody zjiˇst’ov´an´ı okruhu Vaˇsich z´akazn´ık˚ u, proved’te SWOT anal´ yzu z´ akazn´ık˚ u. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi.
5.2.3
Chov´ an´ı kupuj´ıc´ıch
Obecnˇe plat´ı, ˇze kaˇzd´ y kupuj´ıc´ı se snaˇz´ı prostˇrednictv´ım n´akupu zboˇz´ı nebo sluˇzeb uspokojit svou potˇrebu, jedn´an´ı kupuj´ıc´ıch je tedy c´ılen´e a je zamˇeˇreno na vyˇreˇsen´ı nˇejak´eho probl´emu (vˇedom´ı nedostatku), kter´ y se snaˇz´ı prostˇrednictv´ım n´akupu vyˇreˇsit. Tuto z´asadu potvrzuj´ı i v´ yjimky, ˇze existuje vˇzdy skupina lid´ı (vˇetˇsinou ˇzen), pro nˇeˇz je v´ yznamn´ y jiˇz s´am proces n´akupu, coˇz se nakonec projevuje jakoby bezc´ıln´ ym bloudˇen´ım vesmˇes v supermarketu s pˇr´ıpadn´ ym n´ akupem nezam´ yˇslen´ ych a tud´ıˇz vesmˇes i nepotˇrebn´ ych vˇec´ı. V takov´emto pˇr´ıpadˇe vˇsak lid´e uspokojuj´ı sv´e sp´ıˇse jin´e potˇreby, neˇz pr´avˇe ˇreˇsen´ı probl´emu, kter´ y by mˇel uspokojit dan´ y v´ yrobek nebo sluˇzba. Velmi ˇcasto je pak takov´eto jedn´ an´ı zaloˇzeno sp´ıˇse
68
5.2 Anal´ yza spotˇrebitelsk´eho trhu a jeho chov´an´ı
na potˇrebˇe komunikace (probl´em osamˇel´ ych senior˚ u) nebo potˇreba vyj´ıt do spoleˇcnosti“, ” potˇreba nˇeco koupit jako d´arek“ (zat´ım nev´ım co, tˇreba na nˇeco vhodn´eho naraz´ım) apod. ” V kaˇ zd´ em pˇ r´ıpadˇ e je chov´ an´ı kupuj´ıc´ıch zcela obecnˇ e velmi sloˇ zit´ y, komplikovan´ y, ˇ casto nepˇ redv´ıdateln´ y a mnohdy i zcela iracion´ aln´ı proces. M´alo kdo z n´ as nakoupil vˇzdy vˇeci naprosto racion´alnˇe, ˇcistˇe u ´ˇcelovˇe, vhodnˇe, pˇrimˇeˇrenˇe, c´ılenˇe. Mnohdy se rozhodujeme pouze emocion´alnˇe (to se mi prostˇe l´ıb´ı), podl´eh´ ame r˚ uzn´ ym tlak˚ um zjevn´ ym i skryt´ ym (vˇsichni uˇz to maj´ı, akor´at j´a chod´ım jako outsider), (maj´ı snad ty pohledy znamenat, ˇze jsem nevhodnˇe obleˇcen a mˇel bych tedy jako starosta snad ty tepl´ aky pˇrestat ˇ nosit do u ´ˇradu? atd.). Casto pak pˇri dom´ ac´ı inventuˇre nal´ez´ ame i ve sv´e dom´acnosti zcela nepotˇrebn´e vˇeci a jsme pˇrekvapeni jak se tam ocitly. Podobn´e ˇci stejn´e iracion´aln´ı faktory se projevuj´ı i ve firmˇe. Pˇ r´ıklad: Je typick´ ym jevem, ˇze pˇri pov´ yˇsen´ı ˇza´d´a vesmˇes kaˇzd´ y manaˇzer novou, samostatnou kancel´ aˇr, protoˇze uˇz je pro nˇej spoleˇcensky z hlediska jeho nov´e“ autority nemoˇzn´e sedˇet se sv´ ymi ” podˇr´ızen´ ymi, jeho kancel´aˇr mus´ı b´ yt vybavena zcela nov´ ym n´abytkem, kobercem ˇci kˇreslem, nebot’ se mus´ı odliˇsit od vkusu sv´eho pˇredch˚ udce a nem˚ uˇze pob´ yvat ve star´e kancel´aˇri vybaven´e tak neprakticky atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ Pokud bychom definovali racion´aln´ı proces koupˇe, pak bychom mˇeli konstatovat, ˇze prostˇrednictv´ım koupˇe se kupuj´ıc´ı snaˇz´ı z´ıskat urˇcit´ y konkr´etn´ı v´ yrobek nebo sluˇzbu, kter´a dok´aˇze uspokojit jejich potˇreby. Tento racion´ aln´ı prvek, kter´ y je obsaˇzen, alespoˇ n zpoˇca´tku, t´emˇeˇr v kaˇzd´e koupi vyˇzaduj´ıc´ı delˇs´ı pˇr´ıpravu a nikoliv impulzivn´ı popud, je vˇsak ˇcasto proces koupˇ e korigov´ an urˇ cit´ ymi rolemi pˇ ri n´ akupu, a to i tehdy, pokud se zd´ anlivˇe tohoto n´ akupu z´ uˇcastˇ nuje pouze jedinec. Role
a) Role pˇ ri n´ akupu V´ ysledn´a koupˇe je ˇcasto v´ ysledkem p˚ usoben´ı mnoha faktor˚ u a p˚ usoben´ı cel´e ˇrady lid´ı (popˇr´ıpadˇe i cel´ ych skupin lid´ı, tj. referenˇcn´ıch skupin), kteˇr´ı pˇredbˇeˇznˇe anebo bezprostˇrednˇe, pˇred vlastn´ı n´akupem nebo pˇr´ımo v jeho pr˚ ubˇehu maj´ı sv˚ uj pod´ıl na v´ ysledn´e koupi dan´eho v´ yrobku ˇci sluˇzby. Tyto role pˇri n´ akupu m˚ uˇzeme pojmenovat: • • • • • •
inici´ ator n´ akupu, kupuj´ıc´ı, rozhodovatel, ovlivˇ novatel, uˇzivatel, financi´er.
Pˇ r´ıklad: Matka ˇctyˇrˇclenn´e rodiny sdˇel´ı vˇsem pˇr´ısluˇsn´ık˚ um, ˇze z´ıtra se vyraz´ı do supermarketu, protoˇze babiˇcka (tchynˇe) m´ a v sobotu sv´atek a je zapotˇreb´ı j´ı koupit d´ arek. Matka je tedy inici´ ator n´ akupu, urˇcuje potˇrebnost n´akupu, zd˚ uvodˇ nuje ho, r´ amcovˇe definuje potenci´aln´ı okruh (je ˇreˇceno komu, tzn., ˇze v´ ybˇer je limitov´an pˇrimˇeˇrenost´ı dle vˇeku atd.). Konkr´etn´ı pˇredstava sdˇelena nebyla. Je vˇsak definov´an koneˇcn´ y uˇzivatel a vesmˇes je zˇrejm´ y i financi´er, ´ tj. manˇzel. Ukol iniciovan´ y matkou je prakticky pˇr´ıkazem pro vˇsechny ˇcleny rodiny, ˇze je tˇreba v pln´em stavu navˇst´ıvit obchod, kupuj´ıc´ımi jsou tedy urˇceni vˇsichni pˇr´ısluˇsn´ıci rodiny.
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
69
Rodina tedy v p´atek navˇst´ıv´ı supermarket a hled´a vhodn´ y d´arek. Muˇzi vˇetˇsinou tento proces nemiluj´ı, nicm´enˇe je tˇreba je vz´ıt sebou jako pˇredem urˇcen´eho financi´era, dalˇs´ı funkce nejsou snad ani ˇz´adouc´ı (stejnˇe nikdy nevybral nic dobˇre, jedinˇe s v´ yjimkou mˇe, tj. manˇzelky). Zb´ yv´a tedy objasnit jiˇz jen dva pojmy, a to rozhodovatele a ovlivˇ novatele. Proto bude tento pˇr´ıklad doplnˇen po vysvˇetlen´ı tˇechto pojm˚ u. Pro chov´an´ı kupuj´ıc´ıch je velmi d˚ uleˇzit´a funkce ovlivˇ novatele. Ovlivˇ novatel(´e) mohou b´ yt jednak bezprostˇredn´ı kupuj´ıc´ı (spolukupuj´ıc´ı), nepˇr´ımo tak mohou ˇcinit i referenˇcn´ı skupiny (co by tomu ˇrekli), nepˇr´ımo se tu projevuje i soci´aln´ı status (to si nem˚ uˇzeme dovolit), mohou a mˇeli by tˇemito ovlivˇ novateli b´ yt pˇr´ım´ı prod´avaj´ıc´ı (to v´am sluˇs´ı), znaˇcnou roli tu hraj´ı dˇeti. V americk´e spoleˇcnosti se napˇr´ıklad velmi db´ a na to, co si o vˇeci mysl´ı pr´avˇe d´ıtˇe, uv´ad´ı se, ˇze pr´ avˇe d´ıtˇe je rozhodovatel. Proto se tak´e prod´avaj´ıc´ı obracej´ı pr´ avˇe na d´ıtˇe a snaˇz´ı se jej pˇresvˇedˇcit. Skuteˇcnost´ı je, ˇze pouze jeden z dan´e skupiny kupuj´ıc´ıch je rozhodovatel, to mus´ı prod´avaj´ıc´ı velmi rychle poznat, na tuto osobu se mus´ı zamˇeˇrit a pˇresvˇedˇcit ji. Vliv dˇet´ı vrchol´ı mezi 5–11 lety. Dˇeti si velmi rychle uvˇedom´ı svou moc ovlivˇ novat n´akupy a ˇcasto ji potom vyuˇz´ıvaj´ı. V americk´e literatuˇre existuje i cel´a ˇsk´ala pojmenovan´ı pro r˚ uzn´e typy dˇetsk´eho chov´an´ı pˇri n´akupu a jeho ovlivˇ nov´an´ı. Jako pˇr´ıklad uv´ad´ıme pojmenov´an´ı napˇr´ıklad d´ıtˇe otrava“ (doprov´ az´ı rodiˇce a neust´ ale ˇskemr´a a smlouv´a, aby se koupilo to ˇci Role d´ıtˇete ” ono) nebo d´ıtˇe typu nakladaˇc voz´ıku“ (d´ıtˇe, kter´e neust´ale klade do koˇs´ıku vˇeci, kter´e m´a ” v dosahu). Toho se vyuˇz´ıv´ a pˇri prostorov´em uspoˇr´ ad´ an´ı supermarketu, kdy do pˇr´ısluˇsn´e v´ yˇse a dosahu dˇet´ı se vˇetˇsinou d´avaj´ı leˇz´aky. Rodiˇc reaguje dvoj´ım zp˚ usobem, bud’ vˇeci v koˇs´ıku ponech´av´ a nebo je vrac´ı zpˇet s moˇznost´ı, ˇze vˇsechno stejnˇe neuhl´ıd´a a nˇekter´ y leˇza´k v koˇsi z˚ ustane. Doplnˇ en´ı pˇ r´ıkladu: V naˇsem pˇredch´azej´ıc´ım pˇr´ıkladˇe bude pˇri n´ akupu realizov´ ana jeˇstˇe funkce ovlivˇ novatele z´asahy dˇet´ı (kupme babiˇcce to ˇci ono), popˇr´ıpadˇe pˇri existenci pˇr´ım´eho prod´avaj´ıc´ıho jeˇstˇe ˇ i jeho role pˇri v´ ybˇeru d´ arku (to je velmi vhodn´e, pohodln´e, pˇr´ıjemnˇe se nos´ı atd.). Casto se pak na z´akladˇe tohoto ovlivˇ nov´an´ı ze strany profesion´aln´ıho prodavaˇce st´av´a, ˇze okruh n´ akupu je podstatnˇe ˇsirˇs´ı, neˇz p˚ uvodnˇe zam´ yˇslen´ a koupˇe, zvl´aˇstˇe, kdyˇz prod´avaj´ıc´ı objev´ı neobvykl´ y“ produkt, kter´ y sluˇs´ı i matce, popˇr´ıpadˇe i dˇetem. O n´akupu rozhodne matka, ” otec tiˇse plat´ı. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ Koupˇe sama o sobˇe m´a nˇekolik f´ az´ı. Ty si vesmˇes neuvˇedomujeme, jedn´an´ı ˇcasto automaticky. Nicm´enˇe pˇri sofistikovanˇejˇs´ım n´ akupu m˚ uˇzeme rozeznat n´asleduj´ıc´ı f´ aze n´ akupu: F´ aze n´ akupu
• • • • •
pozn´ an´ı probl´emu (vznik potˇreby a jej´ı uvˇedomˇen´ı si), hled´ an´ı informac´ı (zn´ am´ı, katalogy, prohl´ıdka v´ıce obchod˚ u a v´ıce zboˇz´ı), zhodnocen´ı alternativ, rozhodnut´ı o n´ akupu, vyhodnocen´ı n´ akupu.
C´ılem n´akupu, kter´ y si vˇsak kupuj´ıc´ı nemus´ı ˇcasto ani uvˇedomovat, je ˇreˇsen´ı nˇejak´eho probl´emu, zlepˇsen´ı ˇci udrˇzen´ı kvality ˇzivota, ˇreˇsen´ı emoc´ı, snaha pˇrizp˚ usoben´ı se okol´ı, adaptace na novou situaci apod. N´akupn´ı chov´an´ı m´a sv´ a pravidla, podnˇety, je reakc´ı na vznik urˇcit´ ych potˇreb, a proto rozezn´av´ame urˇcit´e specifick´e typy n´akupn´ıho chov´an´ı. Kaˇzd´ y typ n´akupn´ıho chov´an´ı je
70
5.2 Anal´ yza spotˇrebitelsk´eho trhu a jeho chov´an´ı
pak d´an urˇcit´ ymi charakteristikami, prod´ avaj´ıc´ı by si proto mˇel hned na zaˇc´atku n´ akupu zjistit, kdo vlastnˇe nakupuje a komu je zboˇz´ı urˇceno. V z´ asadˇe rozdˇelujeme n´ akupn´ı chov´ an´ı na tyto z´akladn´ı typy n´ akupn´ıho chov´ an´ı: • chov´ an´ı individu´ aln´ıho z´ akazn´ıka, • chov´ an´ı dom´ acnosti, • chov´ an´ı organizace. Chov´an´ı individu´aln´ıho z´akazn´ıka a chov´an´ı dom´acnosti patˇr´ı do anal´ yzy spotˇrebitelsk´eho trhu a jeho chov´ an´ı, chov´an´ı organizace je odliˇsn´e a vesmˇes se realizuje na jin´em typu trhu, proto mu vˇenujeme samostatnou kapitolu.
5.2.4 Typy chov´ an´ı
Chov´ an´ı individu´ aln´ıho z´ akazn´ıka
Dˇel´ıme na: a) rutinn´ı (automatick´e) chov´ an´ı, b) ˇreˇsen´ı omezen´eho probl´emu, c) ˇreˇsen´ı extenzivn´ıho probl´emu.
ad a) Automatick´ e chov´ an´ı Znaky Je nejˇcastˇejˇs´ı. Toto chov´ an´ı vykazuje n´asleduj´ıc´ı znaky: • • • • •
jde o ˇcast´ y n´ akup (denn´ı, periodicky se opakuj´ıc´ı), rozhodnut´ı b´ yv´ a uˇcinˇeno na z´akladˇe vlastn´ı zkuˇsenosti (popˇr´ıpadˇe jiˇz i obliby), neprov´ ad´ı se zhodnocen´ı alternativ, pro kupuj´ıc´ıho se jedn´ a o zn´am´ y v´ yrobek (nepotˇrebuje informace), kupuj´ıc´ı m´ a ostatnˇe i m´ alo ˇcasu na hled´an´ı informac´ı i na n´akup.
Pˇ r´ıklad: N´ akup denn´ıch potravin, n´ akup denn´ıho tisku apod. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. Z tˇechto znak˚ u vypl´ yv´ a pro prod´avaj´ıc´ıho nˇekolik povinnost´ı: u kvalitou a cenou (stabiln´ı kvalita, stabiln´ı cena), • potˇreba udrˇzet okruh z´akazn´ık˚ • nutnost odliˇsit vlastn´ı v´ yrobky od konkurence, • popˇr´ıpadˇe rozˇs´ıˇren´ı segmentu trhu novou komunikac´ı se z´akazn´ıky. ˇ sen´ı omezen´ ad b) Reˇ eho probl´ emu Je n´akupn´ı chov´an´ı, kter´e vypl´ yv´a z aktu´aln´ı potˇreby, kter´a se ˇcas od ˇcasu opakuje, Znaky avˇsak v delˇs´ıch ˇcasov´ ych u ´sec´ıch. Z toho vypl´ yvaj´ı typick´e znaky pro tento typ n´akupu: • z´akazn´ık potˇrebuje nˇejak´e informace, ˇreˇs´ı tedy omezen´ y probl´em, kter´ y dok´ aˇze pomˇernˇe pˇresnˇe definovat, nev´ı jak´e prostˇredky z nab´ızen´e ˇsk´aly moˇznost´ı jsou pro jeho probl´em ty nejlepˇs´ı, • z´akazn´ık je ˇc´asteˇcnˇe obezn´ amen s urˇcitou ˇsk´alou moˇznost´ı (v´ı o existenci barev fermeˇzov´ ych, syntetick´ ych atd.), • z´ akazn´ık vˇsak nezn´ a kaˇzdou znaˇcku a nezn´a vlastnosti v´ yrobk˚ u, • potˇrebuje informace, kter´e by mˇel z´ıskat z obalu, let´aku, od prod´avaj´ıc´ıho,
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
71
• pˇri tomto druhu prodeje se obvykle nejedn´a o vysok´e ceny, • prodej se cyklicky opakuje (moˇzn´ a reklama ale propaguje st´ale novˇejˇs´ı znaˇcky a v´ yrobky). Pˇ r´ıklad: Potˇreba koupit barvu na dˇrevo pro n´atˇery chaty: Tyto n´atˇery se sice opakuj´ı, ale v rozmez´ı nˇekolika let, mezi t´ım se objevuj´ı nov´e typy barev, zat´ımco star´e znaˇcky se jiˇz tˇreba ani nevyr´ abˇej´ı. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. Pˇri anal´ yze tˇechto znak˚ u dan´eho typu prodeje vypl´ yvaj´ı pro prod´avaj´ıc´ıho n´asleduj´ıc´ı povinnosti: • z´ akazn´ık mus´ı m´ıt k dispozici dostatek informac´ı, • z´ akazn´ık si mus´ı b´ yt vˇedom existence v´ yrobku, kter´ y je schopen uspokojit jeho potˇreby a vyˇreˇsit jeho probl´em (pˇripom´ınac´ı funkce reklamy), • prod´ avaj´ıc´ı mus´ı v´est spr´avnou komunikaci se z´akazn´ıkem (vysvˇetlen´ı) atd. ˇ sen´ı extenzivn´ıho probl´ ad c) Reˇ emu Jedn´ a se o n´ akupn´ı chov´ an´ı, kdy z´ akazn´ık hodl´a nakoupit nov´ y v´ yrobek, kter´ y dosud nemˇel a s n´ımˇz nem´a zkuˇsenosti, jedn´a se tedy ˇreˇsen´ı probl´emu n´akupu nezn´am´eho druhu v´ yrobku. Tento typ n´akupn´ıho chov´an´ı je uvozen n´asleduj´ıc´ımi znaky: • jedn´ a se o v´ yrobek pomˇernˇe drah´ y, • z´akazn´ık na poˇca´tku o v´ yrobku pˇr´ıliˇs mnoho nev´ı, potˇrebuje se s n´ım podrobnˇeji sezn´ amit, • z´ akazn´ık potˇrebuje urˇcit´ y ˇcas na rozmyˇslen´ı, • potˇrebuje urˇcit´ a doporuˇcen´ı od d˚ uvˇeryhodn´ ych osob (kolegov´e, prod´avaj´ıc´ı), • urˇcit´ y ˇcas vˇenuje vyhled´av´an´ı informac´ı a konzultuje i d´ılˇc´ı informace, • navˇst´ıv´ı obvykle v´ıce obchod˚ u a jedn´a s v´ıce prod´avaj´ıc´ımi. Pˇ r´ıklad: N´ akup prvn´ıho osobn´ıho poˇc´ıtaˇce. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. Pro prod´avaj´ıc´ı vypl´ yvaj´ı opˇet urˇcit´a doporuˇcen´ı, jak z´akazn´ıky pˇrimˇet k n´akupu. Povinnosti prod´ avaj´ıc´ıho zahrnuj´ı tyto doporuˇcen´e kroky: • prod´avaj´ıc´ı mus´ı zauj´ımat osobn´ı pˇr´ıstup ke kaˇzd´emu z´akazn´ıkovi, sezn´amit se s probl´emem, kter´ y on potˇrebuje ˇreˇsit, • mus´ı z´ akazn´ıkovi poskytnout dostatek informac´ı, tzn. vˇcetnˇe pˇredv´adˇen´ı funkc´ı v´ yrobku za situac´ı, kter´e z´akazn´ık bude potˇrebovat, • prod´ avaj´ıc´ı mus´ı zd˚ urazˇ novat kladn´e vlastnosti v´ yrobku nebo znaˇcky ve vztahu k potˇreb´ am kupuj´ıc´ıho.
5.2.5
Faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı chov´ an´ı kupuj´ıc´ıho
Koupˇe je ovlivˇ nov´ana souhrnem mnoha faktor˚ u, kter´e ve sv´em d˚ usledku mohou zcela zvr´atit p˚ uvodn´ı rozhodnut´ı nakupuj´ıc´ıho a pˇrimˇet ho, ˇze zakoup´ı naprosto jinou vˇec neˇz kterou
Znaky
72
5.2 Anal´ yza spotˇrebitelsk´eho trhu a jeho chov´an´ı
zam´ yˇslel ba dokonce i zcela jinou vˇec neˇz ve skuteˇcnosti potˇrebuje. Pr´ avˇe v p˚ usoben´ı tˇechto faktor˚ u se projevuje dopad urˇcit´e iracionality a nepˇredv´ıdatelnosti koupˇe. Tˇechtofaktor˚ u je nˇekolik pˇredevˇs´ım si je mus´ıme rozdˇelit na faktory intern´ı a extern´ı. a) Intern´ı faktory Jsou u kaˇzd´eho rozd´ıln´e, individu´aln´ı, jejich vliv m˚ uˇze b´ yt nˇekdy slab´ y, jindy siln´ y, jsou to faktory v´ıcem´enˇe psychologick´e, daj´ı se tedy korigovat, ˇcasem se mohou mˇenit v´ ychovou ˇci adaptac´ı. Mezi v´ yznamn´e intern´ı faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı chov´an´ı kupuj´ıc´ıho patˇr´ı zejm´ena: • racion´ aln´ı motivace je d´ ana racion´aln´ım d˚ uvodem: Pˇ r´ıklad: Potˇrebuji tepl´aky = jdu si koupit tepl´aky. Tato inicializace vypl´ yv´a vesmˇes z bezprostˇrednˇe zjiˇstˇen´eho nedostatku (napˇr´ıklad pocit hladu je impulsem k rychl´emu n´ akupu). Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
Incentiv
. ............................................................................. . ............................................................................. • emocion´ aln´ım motivem (to se mi l´ıb´ı, to si koup´ım), • psychikou jedince, • incentivem, tj. smyslov´ ym podnˇetem, Pˇ r´ıklad: V˚ unˇe grilovan´ ych kuˇrat pˇrimˇeje kolemjdouc´ıho k n´akupu, byt’ tak nemˇel v u ´myslu, stejnˇe tak pˇri ch˚ uzi kolem cukr´arny m˚ uˇze b´ yt v˚ unˇe podnˇetem ke vstupu. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ............................................................................. . ............................................................................. • osobnost´ı, Pˇ r´ıklad: Na zahr´ adku si trpasl´ıky nekoup´ım, i kdyˇz sousedi maj´ı i Snˇehurku. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
Druhy vn´ım´ an´ı
. ............................................................................. • vn´ım´ an´ım, u tohoto faktoru se zastav´ıme, protoˇze je sloˇzitˇejˇs´ı, lid´e totiˇz vn´ımaj´ı jeden a tent´ yˇz pˇredmˇet zcela odliˇsnˇe v d˚ usledku 3 proces˚ u, kter´e oznaˇcujeme jako: 1) selektivn´ı distorze (zkreslen´ı), 2) selektivn´ı retence (zapamatov´an´ı si), 3) selektivn´ı vystaven´ı. ad 1) zkreslen´ı je d´ ano skuteˇcnost´ı, ˇze existuje vˇseobecn´a tendence lid´ı, ˇze kaˇzd´ y ˇclovˇek se snaˇz´ı pˇrizp˚ usobit z´ıskan´e informace sv´ ym pˇredstav´ am, sv´emu zp˚ usobu vn´ım´ an´ı a transformaci informac´ı dle sv´eho zp˚ usobu interpretace. Pˇ r´ıklad: Tak napˇr´ıklad lid´e neslyˇs´ı to, co slyˇset nechtˇej´ı, potlaˇcuj´ı negativn´ı informace, pokud nezapadaj´ı do jejich r´amce vidˇen´ı apod. To je psychologick´ y probl´em, kter´ y vˇsichni zn´ ame, ale ˇcasto si jej neuvˇedomujeme, pr´avˇe proto, ˇze nechceme slyˇset, ˇze realita je ponˇekud jin´ a neˇz je naˇse pˇredstava a naˇse interpretace
Extern´ı a intern´ı faktory
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
73
dan´eho jevu. Lid´e nechtˇej´ı vidˇet, slyˇset, vˇedˇet vˇse co naruˇsuje jejich pˇredstavu. ad 2) probl´ em zapamatov´ an´ı si spoˇc´ıv´a ve skuteˇcnosti, ˇze lid´e maj´ı tendenci zapom´ınat na nepˇr´ıjemn´e ˇci negativn´ı jevy a vzpom´ınaj´ı pouze na vˇeci dobr´e a pˇr´ıjemn´e. Nepˇr´ıjemn´e zkuˇsenosti jsou zasunuty do pamˇeti a nevybavuj´ı se, lid´e tak ˇcasto opakuj´ı sv´e chyby. ad 3) vystaven´ı znamen´a, ˇze ˇclovˇek m´ a tendenci si v´ıce zapamatovat vˇeci, ud´alosti i v´ yrobky, kter´e jsou opakov´any, zd˚ urazˇ nov´ any a pˇripom´ın´any. Na tom je ostatnˇe postaveno ˇskolstv´ı v procesu v´ yuky, v naˇs´ı oblasti se pak jedn´a o p˚ usoben´ı reklamy. Mezi charakteristiky vn´ım´ an´ı patˇr´ı i p˚ usoben´ı ceny Obecnˇe plat´ı, ˇze ˇc´ım je vyˇsˇs´ı cena, t´ım v´ıce z´akazn´ık vn´ım´ a jej´ı kvalitu. Mˇelo by tedy platit, ˇze kvalitnˇejˇs´ı v´ yrobky jsou draˇzˇs´ı. Z´akazn´ık nem˚ uˇze u vˇsech Vztah typ˚ u v´ yrobk˚ u rozezn´ avat kvalitu, protoˇze se v tom vˇetˇsinou nevyzn´ a. Proto se kvalitaorientuje podle ceny, popˇ r´ıpadˇ e podle znaˇ cky. Znaˇcka nebo cena je tedy cena pro bˇeˇzn´eho z´akazn´ıka vod´ıtkem pro vn´ım´ an´ı kvality. Bˇeˇznou prax´ı v ˇradˇe evropsk´ ych zem´ı je skuteˇcnost, ˇze pokud nen´ı kupuj´ıc´ı s v´ yrobkem spokojen, m˚ uˇze jej do urˇcit´e doby vr´atit, pˇrestoˇze tento v´ yrobek nevykazuje ˇz´adn´e vady. ˇ je nˇekdy probl´emem vr´atit i v´ V CR yrobek, kter´ y prokazatelnˇe vady vykazuje, i kdyˇz mus´ıme konstatovat, ˇze po schv´alen´ı novely z´akona o ochranˇe spotˇrebitele a prodlouˇzen´ı doby pro reklamaci se tato situace velmi zlepˇsila. • faktor uˇ cen´ı, vych´azej´ıc´ı ze skuteˇcnosti, ˇze ˇc´ım v´ıce se z´akazn´ık o v´ yrobku dov´ıd´ a, t´ım dˇr´ıve se st´av´ a n´akupn´ı situace ˇreˇsen´ım omezen´eho probl´emu, popˇr´ıpadˇe se plnˇe automatizuje. Faktor uˇcen´ı navazuje na osobnost (vˇek, pohlav´ı, profese atd., viz napˇr´ıklad pˇr´ıslov´ı star´eho psa nov´ ym kousk˚ um nenauˇc´ıˇs“), ” • postoje, jsou z´ıskan´e dispozice reagovat pozitivnˇe ˇci negativnˇe v˚ uˇci urˇcit´emu objektu. Tyto postoje se z´ısk´avaj´ı v pr˚ ubˇehu ˇzivota postupnˇe a jsou d´any p˚ usoben´ım v rodinˇe, v´ ychovou dˇet´ı, p˚ usoben´ım ˇskoly, vlivem soci´aln´ım skupin atd. Postoje jsou opˇet silnˇe ovlivnˇeny osobnost´ı a jsou vytv´aˇreny opˇet 3 sloˇzkami, pozn´avac´ı, emotivn´ı a kognitivn´ı. V postoji se projevuj´ı ˇzivotn´ı zkuˇsenosti ˇclovˇeka i jeho charakter a dalˇs´ı ˇc´ asti jeho osobnosti. b) Extern´ı faktory Extern´ı Tyto faktory jsou do znaˇcn´e m´ıry neovlivniteln´e jedincem, jedn´a se vˇsak o vlivy, faktory kter´ ym se jedinec pˇrizp˚ usobuje, reaguje na nˇe, ˇcasto jim podl´eh´a. Tyto faktory silnˇe ovlivˇ nuj´ı jeho volbu. Pˇ r´ıklad: Pˇr´ıklady zn´ame i z kr´ asn´eho p´ısemnictv´ı, napˇr´ıklad Romeo a Julie (ovlivnˇeno nepˇr´ atelstv´ım Montek˚ u a Capulet˚ u), z Prodan´e nevˇesty rozmysli se Maˇrenko“ atd. ” Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. Mezi z´ akladn´ı extern´ı faktory ovliv´ nuj´ıc´ı volbu patˇr´ı: • hodnoty spoleˇ cnosti, pokud se napˇr´ıklad na prvn´ı m´ısto dostanou pen´ıze, majetek, moc atd. lid´e budou podˇrizovat ostatn´ı z´ajmy pr´avˇe tˇemto hodnot´am, • ekonomick´ e faktory, jedn´a se nejen o vliv v´ yˇse pˇr´ıjm˚ u z´akazn´ıka, ale i jejich skladbu, tzn. kolik je z´akazn´ık ochoten utratit a kolik d´av´a na u ´ spory, zda je skrbl´ık ˇci boh´em
74
Referenˇcn´ı faktory
5.2 Anal´ yza spotˇrebitelsk´eho trhu a jeho chov´an´ı atd. Tento faktor je tedy doplnˇen i intern´ım faktorem osobnosti. Obecnˇe vˇsak plat´ı, ˇze celkov´ y pˇr´ıjem z´akazn´ıka je limituj´ıc´ım faktorem pro dan´eho z´akazn´ıka, z´akazn´ıci se rozhoduj´ı v r´ amci sv´e pˇr´ıjmov´e pozice. Urˇcitou roli tu hraje i v´ yˇse u ´roku, pˇredevˇs´ım u n´akup˚ u dlouhodobˇejˇs´ıho majetku na u ´vˇer, leasing, hypot´eku, pojiˇstˇen´ı atd., • vliv referenˇ cn´ıch skupin, kdy kaˇzd´ y jedinec je ˇclenem cel´e mnoˇziny urˇcit´ ych referenˇcn´ıch skupin, kter´e jeho volbu velmi v´ yraznˇe ovlivˇ nuj´ı. Jedinec pak nekoup´ı ˇci nedˇel´a to co by on s´ am chtˇel, ale ˇcasto podl´eh´ a vlivu tˇechto skupin, pˇrizp˚ usobuje se vˇseobecn´ ym hodnot´am tˇechto referenˇcn´ıch skupin a poˇrizuje si vˇeci ˇci ˇcerp´a sluˇzby odpov´ıdaj´ıc´ı hodnot´am a z´ajm˚ um tˇechto referenˇcn´ıch skupin. Tyto referenˇcn´ı skupiny m˚ uˇzeme opˇet rozdˇelit do nˇekolika typ˚ u jako: (a) ˇ clenskou referenˇ cn´ı skupinu, kdy jedinec je form´ aln´ım ˇci neform´ aln´ım ˇclenem t´eto skupiny (rodina, ˇskola, parta, spolupracovn´ıci, spolubydl´ıc´ı v panel´ aku, pˇr´atel´e, z´ ajmov´e skupiny jako napˇr´ıklad ˇclenstv´ı ve sportovn´ı organizaci, hasiˇc˚ u, myslivc˚ u, ryb´aˇr˚ u atd.). V t´eto souvislosti stoj´ı za zm´ınku tˇreba pouk´azat na vliv ˇskoly, kdy napˇr´ıklad v Anglii jsou pˇr´ısluˇsn´ıci jednotliv´ ych kolej´ı Univerzity v Oxfordu odliˇseni kolejn´ım“ odˇevem, stejnˇe tak i napˇr´ıklad dˇeti na z´akladn´ıch ˇskol´ach ” v Japonsku atd. I tento prvek m´ a sv˚ uj vliv na c´ıtˇen´ı jedince jako pˇr´ısluˇsn´ıka vybran´e spoleˇcensk´e entity a spoluvytv´aˇr´ı tak jeho chov´an´ı. V souhrnu vˇsechny tyto ˇclensk´e referenˇcn´ı skupiny spoluutv´aˇren´ı volbu jedince a jeho n´ akupn´ı orientaci a chov´an´ı, (b) aspiraˇ cn´ı skupinu, tedy skupinu, kde jedinec nen´ı, avˇsak chtˇel by b´ yt. Je to jeho vzor, jedinec se snaˇz´ı do t´eto skupiny proniknout, pˇrizp˚ usobuje j´ı a jej´ım norm´am sv´e chov´ an´ı vˇcetnˇe chov´ an´ı n´akupn´ıho. (c) negativn´ı referenˇ cn´ı skupinu, kde jedinec b´ yti nechce (nˇekdy v n´ı b´ yt nedobrovolnˇe mus´ı), vyh´ yb´a se t´eto skupinˇe, neuzn´ av´ a jej´ı hodnoty, z´amˇernˇe se odliˇsuje apod.
´ Ukol k textu ˇ c. 5.2.5: Uved’te z praxe nebo z literatury pˇr´ıklady ovlivnˇen´ı chov´ an´ı v z´avislosti na uveden´ ych referenˇcn´ıch skupin´ ach: • vliv sdˇ elovac´ıch prostˇ redk˚ u, kdy c´ılen´e a z´amˇern´e vytv´aˇren´ı obecn´eho“ m´ınˇen´ı ˇci opakovan´e p˚ usoben´ı reklam ” p˚ usob´ı na vytv´aˇren´ı unifikovan´eho vkusu, spoleˇcensk´ ych norem a automatick´eho n´akupn´ıho chov´an´ı a volby. M´edia z tohoto u ´ hlu pohledu pak dˇel´ıme na hork´a (televize) a chladn´ a, • demografick´ e vlivy, jsou objektivnˇe p˚ usob´ıc´ım vnˇejˇs´ım faktorem, kter´ y ovlivˇ nuje znaˇcnou ˇc´ast n´akup˚ u a pˇredpokl´ ad´a urˇcit´ y typ n´akupn´ıho chov´an´ı. Jsou d´any pˇredevˇs´ım vˇekem, pohlav´ım, bydliˇstˇem (mˇesto, venkov, horsk´a oblast) atd., • vzdˇ el´ an´ım a povol´ an´ım z´ akazn´ıka, • vlivem etnick´ ych skupin, • vlivem soci´ aln´ıch skupin, kdy soci´ aln´ı pˇr´ısluˇsnost hraje roli nejen pˇri samotn´em v´ ybˇeru zboˇz´ı a sluˇzeb, ale v ˇradˇe evropsk´ ych zem´ı jiˇz i ve v´ ybˇeru prod´avaj´ıc´ıho. Je zˇrejm´e, ˇze anglick´a kr´alovna nebude nakupovat na bleˇs´ım trhu, ˇze ples ve v´ıdeˇ nsk´e opeˇre je dostupn´ y pouze vybran´e skupinˇe celebrit atd. Tomu samozˇrejmˇe odpov´ıdaj´ı i ceny. Byla by to velk´a spoleˇcensk´a degradace, kdyby pˇr´ısluˇsn´ık horn´ı vrstvy byl zjiˇstˇen jak si vyb´ır´a zboˇz´ı u Tatiho
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
75
(obchod s levn´ ym zboˇz´ım na Montmatru), stejnˇe tak jako skuteˇcnost, ˇze jezd´ı jiˇz v nˇekolik rok˚ u ve stejn´em autˇe. Tyto normy soci´aln´ıch tˇr´ıd maj´ı obrovsk´ y dopad na n´akupn´ı chov´an´ı, ˇcasto nut´ı pˇr´ısluˇsn´ıky tˇechto odpov´ıdaj´ıc´ıch tˇr´ıd k mnohem ˇcastˇejˇs´ım n´akup˚ um v duchu pravidla spoleˇcensk´eho bont´onu (j´a na to m´am, j´a si vyskoˇc´ım. . .). Tato stratifikace spoleˇcnosti se pak projevuje v uzavˇren´ ych klubech, uzavˇren´ ych spoleˇcnostech ˇclen˚ u, vysok´ ym z´apisn´ ym a dalˇs´ımi podm´ınkami ˇclenstv´ı ˇ atd. Clenstv´ ı v tˇechto soci´ aln´ıch skupin´ach vyˇzaduje adekv´ atn´ı chov´ an´ı, kter´ a m´ a Nepsan´a mnohdy velmi siln´ e sankˇ cn´ı prvky za poruˇsen´ı ˇci nerespektov´an´ı psan´ ych, ale pravidla i nepsan´ ych pravidel. Pˇ r´ıklad: Tyto soci´aln´ı skupiny, jejich deskripce a jejich vliv na chov´an´ı jedince, to je obvykle pˇredmˇetem z´ajmu sociologie a psychologie, pro naˇse u ´ˇcely uv´ad´ıme pouze uk´azku r˚ uzn´eho zp˚ usobu ˇclenˇen´ı tˇechto skupin, a to dle: Kotlera, kter´ y rozezn´ av´ a 6 soci´aln´ıch tˇr´ıd v USA: – upper uppers: 1 % – vysok´e dˇediˇcn´e bohatstv´ı, – lower uppers: 2 % – vysok´e bohatstv´ı z´ıskan´e aktivitou (Bill Gates), – upper middles: 12 % – bohat´a vrstva spoleˇcnosti (manaˇzeˇri, majitel´e stˇrednˇe velk´ ych podnik˚ u), – lower middles: 30 % – tzv. b´ıl´e l´ımeˇcky“ (white colars), majitel´e menˇs´ıch ” podnik˚ u, dˇelnick´ a aristokracie, – upper lowers: 35 % – kvalifikovan´ı dˇeln´ıci, tzv. modr´e l´ımeˇcky“ (blue colars), ” – lower lowers: 20 % – ˇradov´ı dˇeln´ıci, imigranti, nezamˇestnan´ı. Verheidena, kter´ y m´ a jin´e sloˇzen´ı spoleˇcnosti (Nizozem´ı): – – – – –
A: 14 % – politici, ˇspiˇckov´ı manaˇzeˇri, dˇediˇcn´e bohatstv´ı, B1: 19 % – vysoce vzdˇelan´e osoby, B2: 22 % – b´ıl´e l´ımeˇcky“, majitel´e a ˇreditel´e mal´ ych podnik˚ u, ” C: 34 % – niˇzˇs´ı u ´ˇredn´ıci, dˇeln´ıci, D: 11 % – n´ızk´ y d˚ uchod, nezamˇestnan´ı.
ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Tyto sociologick´e pohledy na skladbu spoleˇcnosti jsou opˇet z´ avisl´e na jednotliv´ ych autorech, sociologov´e pouˇz´ıvaj´ı r˚ uzn´e stratifikace pro strukruru spoleˇcnosti. Pokud V´as tato sociologick´a str´anka v´ıce zaj´ım´a, odkazujeme na ˇcesk´e autory, kteˇr´ı deskribuj´ı ˇceskou spoleˇcnost rovnˇeˇz dle r˚ uzn´ ych krit´eri´ı a hledisek. Z jejich pohled˚ u vˇsak obvykle vypl´ yv´ a nev´ yrazn´ a a nepoˇcetn´a tzv. stˇredn´ı vrstva obyvatelstva. • posledn´ım faktorem vnˇejˇs´ıch vliv˚ u bude vliv tradic, obyˇcej˚ u, celospoleˇcensk´ ych zvyk apod. Tento faktor n´as ovlivˇ nuje sporadicky, ˇcasto pouze n´arazovˇe, nˇekdy je umˇele vyvol´ av´an a nebo se projevuje v historicky neopakovateln´e chv´ıli (vzedmut´ı n´arodn´ıch ” v´aˇsn´ı“). Takov´ ymto bˇeˇzn´ ym faktorem bude napˇr´ıklad n´akup ryb (respektive pˇr´ımo ˇ Tyto kapr˚ u) na V´anoce, kdy je statisticky zjiˇstˇeno, ˇze tak ˇcin´ı 75 % obyvatelstva CR. zvyky a tradice maj´ı ˇcasto n´arodn´ı, popˇr´ıpadˇe i n´arodnostn´ı ˇci etnick´ y aspekt.
5.2.6
Chov´ an´ı dom´ acnosti (rodiny)
Chov´an´ı dom´acnost´ı na spotˇrebitelsk´em trhu vykazuje urˇcit´ a obecn´e i specifick´e rysy, vykazuje urˇcit´e znaky, kter´e mus´ı marketingov´ y odborn´ık zn´at a na z´akladˇe jejich znalosti nal´ezt a realizovat urˇcit´ y zp˚ usob chov´an´ı prod´avaj´ıc´ıho jako reakci na chov´ an´ı dan´e entity. Je ovˇsem tˇreba dodat, ˇze do t´eto entity kupuj´ıc´ıch se zahrnuj´ı i tzv. ne´ upln´e rodiny, tj. osoby ˇzij´ıc´ı mimo rodinu, svobodn´ı, rozveden´ı, rozveden´ı s dˇetmi, voln´e svazky typu druh a druˇzka a dalˇs´ı. Proto si jejich n´akupn´ı chov´an´ı probereme podrobnˇeji, nebot’ tato entita ˇ e republice pomalu, ale stabilnˇe roste. v Cesk´
76
Znaky chov´ an´ı
5.2 Anal´ yza spotˇrebitelsk´eho trhu a jeho chov´an´ı a) Ne´ upln´ a rodina, je charakterizov´ ana n´ asleduj´ıc´ımi znaky: • vynakl´ ad´ a se m´enˇe prostˇredk˚ u na vybaven´ı dom´acnosti, • je obecnˇe m´enˇe stabiln´ı neˇz u ´pln´a rodina, ˇcasto doch´az´ı k rozpadu, poˇcet rozvod˚ u ˇ v posledn´ıch letech sniˇzuje (tato nar˚ ust´ a, poˇcet dˇet´ı na jedno manˇzelstv´ı se v CR tendence plat´ı pro celou Evropu, Evropa t´ım st´arne, nebot’ souˇcasnˇe plat´ı, ˇze se prodluˇzuje lidsk´ y vˇek), • stravov´an´ı pˇr´ısluˇsn´ık˚ u ne´ upln´e rodiny prob´ıh´a ve vˇetˇs´ı m´ıˇre mimo domov (ˇcastˇejˇs´ı n´ avˇstˇevy restaurac´ı a j´ıdelen), • rozhodov´ an´ı je sp´ıˇse nez´ avisl´e, • nakupuj´ı sp´ıˇse levnˇejˇs´ı vybaven´ı dom´acnosti, • orientuj´ı se sp´ıˇse na okamˇzitou koupi neˇz na opakuj´ıc´ı se n´avˇstˇevy prodejc˚ u, • silnou roli u t´eto skupiny hraje vliv televize, • prodej nˇekter´ ych druh˚ u zboˇz´ı je pˇr´ımo u ´mˇern´ y poˇctu tˇechto dom´acnost´ı (napˇr´ıklad niˇzˇs´ı prodej pˇredmˇet˚ u dlouhodob´e potˇreby), • d˚ uleˇzit´a je i f´ aze ˇzivotn´ıho cyklu rodiny (napˇr´ıklad ˇzivotn´ı partneˇri ˇzij´ıc´ı ve voln´em bezdˇetn´em svazku maj´ı rozd´ıln´e spoleˇcn´e potˇreby v obdob´ı kolem tˇriceti nebo pades´ ati let), uleˇzit´e je i m´ısto bydliˇstˇe ne´ upln´e rodiny v z´avislosti na tom, zda bydl´ı ve mˇestˇe • d˚ ˇci na venkovˇe, ˇ • vˇseobecnˇe plat´ı tendence, ˇze ne´ upln´ ych rodin nejen v CR, ale i v cel´e Evropˇe nar˚ ust´ a a nar˚ ust´a poˇcet dˇet´ı rod´ıc´ıch se a ˇzij´ıc´ıch v tˇechto rodin´ ach. V ˇcesk´e ˇ edsku republice je kaˇzd´e des´at´e d´ıtˇe narozeno mimo manˇzelsk´ y svazek, ve Sv´ kaˇzd´e ˇsest´e d´ıtˇe. Na tuto poznatky mus´ı prod´avaj´ıc´ı reagovat odpov´ıdaj´ıc´ımi zp˚ usoby prodeje. Doporuˇcuje se: • individu´ aln´ı pˇr´ıstup ke kaˇzd´emu ˇclenu rodiny, • podrobnˇejˇs´ı zjiˇst’ov´ an´ı vztah˚ u uvnitˇr rodiny, • volba spr´ avn´e osobn´ı komunikace. b) Svobodn´ı, respektive starˇ s´ı rozveden´ı lid´ e Jsou pomˇernˇe rozs´ ahlou skupinou nakupuj´ıc´ıch, jejichˇz z´ajmy vykazuj´ı nˇekter´e spoleˇcn´e znaky. Pˇresto si tuto skupinu mus´ıme jeˇstˇe podrobnˇeji diferencovat na skupinu: • svobodn´ ych, kteˇr´ı ukonˇcili ˇskolu (maxim´alnˇe do 30 let) a • starˇs´ıch svobodn´ ych, popˇr´ıpadˇe rozveden´ ych lid´ı, kteˇr´ı ˇzij´ı sami.
Chov´ an´ı rodiny
Pro 1. skupinu jsou typick´e n´ asleduj´ıc´ı znaky: • • • •
pˇrevaˇzuje obliba m´ odn´ıho obleˇcen´ı, pˇrevaˇzuje v´ ybˇer dle pˇrijat´ ych znaˇcek odpov´ıdaj´ıc´ıch jejich kategorii, cestov´an´ı, popˇr´ıpadˇe pr´ace v zahraniˇc´ı (pr´azdninov´e brig´ady, au-pair pr´ace atd.), pozornost vˇenov´ ana jen z´akladn´ımu a specificky studentsk´emu vybaven´ı dom´ acnosti (a to i v pˇr´ıpadˇe pozdˇejˇs´ıho osamostatnˇen´ı se a nalezen´ı vlastn´ıho bytu ˇci pron´ ajmu), • obliba technick´eho vybaven´ı dom´acnosti (Hi-Fi vˇeˇze, CD, pˇrehr´avaˇce atd.), • z´ aliba ve sportu a sportovn´ım vybaven´ı, • skupina silnˇe podl´eh´ a vliv˚ um referenˇcn´ıch skupin a ˇcasopis˚ um.
Pro 2. skupinu jsou typick´e n´ asleduj´ıc´ı znaky: • jej´ı pˇr´ısluˇsn´ıci jsou jiˇz vesmˇes finanˇcnˇe dobˇre zajiˇstˇeni, • nakupuj´ı draˇzˇs´ı vˇeci typu n´abytek, byt, auto, • pˇrednost je d´ av´ ana vˇecem kvalitn´ım a vˇecem dlouhodob´e spotˇreby,
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
77
• skupina vykazuje ˇcastˇejˇs´ı n´avˇstˇevy (a u ´ traty) kav´aren, restaurac´ı, z´ abavn´ıch center, kin, divadel a spoleˇcensk´ ych akc´ı. Vˇseobecnˇe se pro obˇe skupiny doporuˇcuje pˇr´ım´ y osobn´ı prodej, jakoˇzto i p˚ usoben´ı pˇres speci´ aln´ı ˇcasopisy pro ml´ adeˇz ˇci odborn´e z´ ajmov´e ˇcasopisy. Tyto skupiny kupuj´ıc´ıch silnˇe podl´ehaj´ı vzor˚ um (idol˚ um), tohoto faktu ˇcasto vyuˇz´ıv´a reklama pomoc´ı propagace v´ yrobk˚ u ˇci sluˇzeb prostˇrednictv´ım zn´ am´ ych osobnost´ı, umˇelc˚ u – symbol˚ u dan´e vˇekov´e a soci´ aln´ı kategorie atd. Pˇ r´ıklad: ˇ siln´e p˚ Reklamy na kosmetiku s Claudi´ı Schiffer, v CR usoben´ı televizn´ıho poˇradu Hled´ ame Superstar, vliv telenovel apod. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. c) Rodina Typick´e n´akupn´ı chov´ an´ı je d´ano t´ım, ˇze rodina bud’ nakupuje bud’ pˇr´ımo jako nakupuj´ıc´ı skupina, popˇr´ıpadˇe i kdyˇz nakupuje pouze jeden jej´ı pˇr´ısluˇsn´ık chov´ a se tak, jako kdyby na tuto rodinu bral ohled a ostatn´ı ˇclenov´e jsou, byt’ symbolicky, tak i pˇri n´ akupu z´ uˇcastnˇeni. Pˇ r´ıklad: Rodiˇce, kteˇr´ı napˇr´ıklad kupuj´ı na V´ anoce pro sv´e dˇeti, zohledˇ nuj´ı faktory jejich vn´ım´an´ı d´ark˚ u, zohledˇ nuj´ı jejich vˇek, hodnoty, vˇz´ıvaj´ı se (empatie) do sv´ ych dˇet´ı a ˇreˇs´ı tak probl´em cel´e sv´e dom´ acnosti. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. I pˇri tomto zp˚ usobu n´akupu mus´ı tedy prod´avaj´ıc´ı zjiˇst’ovat role jednotliv´ ych ˇclen˚ u rodiny a zohledˇ novat tuto skuteˇcnost pˇri pomoci v´ ybˇeru a n´akupu kupuj´ıc´ım. Skupina zvan´a rodina“ je opˇet velmi ˇsirokou entitou lid´ı a je proto vhodn´e si ji opˇet rozdˇelit ” na podrobnˇejˇs´ı ˇclenˇen´ı. Proto rozezn´av´ame n´asleduj´ıc´ı skupiny rodin: 1) 2) 3) 4)
bezdˇetn´ı (mlad´ı, starˇs´ı), rodiny s mal´ ymi dˇetmi, rodiny s velk´ ymi dˇetmi, rodiny starˇs´ıch manˇzel˚ u, kteˇr´ı dˇeti vychovali a nyn´ı ˇzij´ı sami.
ad 1) skupina bezdˇ etn´ ych se obvykle d´ale rozdˇeluje na: 11) novomanˇ zele, pro nˇeˇz jsou typick´e n´asleduj´ıc´ı znaky: • hlavn´ım pˇredmˇetem z´ajmu je jak z´ıskat a vybavit byt, • jedn´a se vesmˇes o skupinu finanˇcnˇe nikoliv silnou (vzhledem k ml´ad´ı vˇsak perspektivn´ı napˇr´ıklad pro dlouhodob´e spotˇrebitelsk´e ˇci hypoteˇcn´ı u ´vˇery), • z´aliba pro cestov´an´ı, sport, m´odn´ı obleˇcen´ı, budouc´ı rodinn´e vybaven´ı apod. Z´asadn´ım poˇzadavkem pro prod´ avaj´ıc´ıho je, ˇze se mus´ı obracet na oba novomanˇzele spoleˇcnˇe, a to i v pˇr´ıpadˇe, ˇze jeden z nich je v´ yraznˇe dominantn´ı osobnost´ı. Jejich rozhodnut´ı mus´ı b´ yt uˇcinˇeno jakoby po dosaˇzen´ı oboustrann´e
ˇ en´ı Clenˇ rodin
78
5.2 Anal´ yza spotˇrebitelsk´eho trhu a jeho chov´an´ı shody, jako rozhodnut´ı spoleˇcn´e, 12) stˇredn´ı vˇek vykazuje tyto obecn´e znaky: • jedn´ a se o skupinu obvykle jiˇz dobˇre finanˇcnˇe zajiˇstˇenou, • skupina se sp´ıˇse zamˇeˇruje na z´ısk´an´ı lepˇs´ıch byt˚ u, dom˚ u, nakupuje rodinn´ a“ auta, chaty ˇci chalupy, lukrativn´ı a komfortn´ı z´ajezdy, ” • d˚ uraz skupiny je zamˇeˇren sp´ıˇse na kvalitu v´ yrobk˚ u ˇci sluˇzby (chce znaˇckov´e zboˇz´ı odpov´ıdaj´ıc´ı dan´e vˇekov´e a soci´aln´ı kategorii), • dobˇre zajiˇstˇen´ a rodina se pohybuje vesmˇes ve vyˇsˇs´ı cenov´e hladinˇe. Tˇemto poznatk˚ um mus´ı odpov´ıdat reakce prod´avaj´ıc´ıch zamˇeˇren´e na:
Znaky
• zjiˇstˇen´ı role rozhodovatele, p˚ usoben´ı na ovlivˇ novatele. V t´eto skupinˇe se jiˇz v´ yraznˇe projevuje dominantn´ı n´akupn´ı postaven´ı jednoho z manˇzel˚ u ˇci dˇet´ı, yt nab´ızeno skuteˇcnˇe ˇspiˇckov´e, kvalitn´ı zboˇz´ı v od• kupuj´ıc´ım by mˇelo b´ pov´ıdaj´ıc´ı cenov´e relaci, y rozsah servisu, spjat´ y s moˇznost´ı vyzkouˇset si • vyˇzaduje se znaˇcn´ nab´ızen´e zboˇz´ı, osvˇedˇcuje se reklamn´ı chov´ an´ı prod´avaj´ıc´ıch typu vy si ” to zaslouˇz´ıte“, zpˇr´ıjemnˇete si ˇzivot“ apod. ” ad 2) Rodiny s mal´ ymi dˇ etmi ˇ n´asleduj´ıc´ı znaky: Vykazuj´ı v podm´ınk´ ach CR • • • •
maj´ı obvykle nedostatek financ´ı pro sv´e z´amˇery (ˇzena dosud nepracuje), ˇcast´ a je koupˇe na spotˇrebitelsk´ yu ´vˇer ˇci p˚ ujˇcky, finanˇcn´ı prostˇredky jdou pˇrednostnˇe na vybaven´ı dom´acnosti, rodina nevyd´av´a vˇetˇs´ı ˇca´stky na dovolenou, cestov´an´ı ˇci drah´e elektronick´e pˇr´ıstroje, • znaˇcn´a ˇca´st v´ ydaj˚ u jde na dˇeti (vˇcetnˇe napˇr´ıklad i drah´ ych koˇca´rk˚ u pro dˇeti, hraˇcky), • tyto rodiny obvykle kupuj´ı (nebo vyhled´avaj´ı) vˇeci v tzv. rodinn´em balen´ı (je lacinˇejˇs´ı a pro ˇsirˇs´ı rodinu efektivnˇejˇs´ı).
Znaky
ad 3) Rodiny s velk´ ymi dˇ etmi Patˇr´ı mezi c´ılovou skupinu mnoha prod´avaj´ıc´ıch, nebot’ jejich znaky vykazuj´ı to nejˇza´doucnˇejˇs´ı chov´an´ı pro prodejn´ı organizaci. Jsou z´akladem pro n´akupy vˇseho druhu a vesmˇes se jedn´ a o finanˇcnˇe dobˇre zajiˇstˇenou skupinu. Mezi z´akladn´ı znaky t´eto skupiny tedy patˇr´ı: • dobr´a finanˇcn´ı situace, zp˚ usoben´a i t´ım, ˇze jejich dˇeti jiˇz pracuj´ı a nen´ı zapotˇreb´ı znaˇcnou ˇca´st finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u vynakl´adat na jejich zaopatˇren´ı, • vesmˇes se rozhoduj´ı o dlouhodob´ ych investic´ıch typu v´ ymˇena star´eho n´abytku za nov´ y, n´akup nov´eho auta, nov´ ych spotˇrebiˇc˚ u (tzv. restituˇcn´ı investice) apod., • rozhoduj´ı se o nov´ ych investic´ıch, patˇr´ı sem n´akupy pozemk˚ u, zahrad, chat, tedy rozˇs´ıˇren´ı st´ avaj´ıc´ıch nemovitost´ı a movitost´ı (tzv. nov´e investice), ychto pˇr´ıpadech se na rozhodov´an´ı pod´ılej´ı vesmˇes vˇsichni ˇclenov´e • v takov´ rodiny vˇcetnˇe dˇet´ı ˇci rodiˇc˚ u.
Znaky
ad 4) Rodiny starˇ s´ıch manˇ zel˚ u, kteˇ r´ı dˇ eti vychovali a nyn´ı ˇ zij´ı sami Jsou zvl´aˇstn´ı skupinou dom´acnost´ı, vykazuj´ıc´ı opˇet nˇekter´e specifick´e znaky chov´ an´ı. Mezi tyto typick´e znaky patˇr´ı pˇredevˇs´ım: • • • •
znaˇcn´ y sklon k u ´spor´ am, ˇsetˇr´ı vˇetˇsinou na d´ arky vnouˇcat˚ um, kupuj´ı nejˇcastˇeji pˇrev´ aˇznˇe jen pˇredmˇety denn´ı potˇreby a potraviny, preferuj´ı mal´e balen´ı (nejl´epe pro dva, respektive pro jednoho, nikoliv rodinn´e balen´ı),
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
79
• rozhoduj´ıc´ım faktorem je cena (ˇcasto se jedn´a o d˚ uchodce, respektive alespoˇ n jeden z nich je jiˇz d˚ uchodce), • tato skupina je m´ alo ovlivniteln´a reklamou (s v´ yjimkou aspektu zdrav´ı), • reklama je u ´ˇcinn´a pouze v pˇr´ıpadˇe, ˇze v´ yrobek zlepˇsuje zdrav´ı (obsahuje vitam´ıny, kalcium ˇci stopov´e prvky), • u ´ˇcinn´e jsou reklamy na l´eky, • hodnˇe prostˇredk˚ u se obecnˇe u t´eto skupiny vynakl´ad´a na upevnˇen´ı zdrav´ı (ovoce, zelenina, zdrav´a v´ yˇziva, relaxace atd.). Prod´avaj´ıc´ım se v tomto pˇr´ıpadˇe doporuˇcuje v z´ avislosti na c´ıli urˇcen´ı n´akupu obracet pozornost pr´avˇe na aspekty zdrav´ı (statisticky je zjiˇstˇeno, ˇze reklama dokazuj´ıc´ı“ ” zlepˇsen´ı zdrav´ı znamen´a aˇz 40% n´ar˚ ust obratu dan´eho typu v´ yrobku). Pokud se jedn´ a o n´akupy pˇr´ımo urˇcen´e starˇs´ım manˇzel˚ um je vhodn´e apelovat na jejich z´ asluhy uzn´an´ım osobn´ı ceny kaˇzd´eho ˇclovˇeka napˇr´ıklad vˇetami typu vy si to pˇrece zaslouˇz´ıte“ ” (pod´ıvat se na Kan´arsk´e ostrovy po celoˇzivotn´ı dˇrinˇe apod.). V pˇr´ıpadˇe, ˇze se jedn´a o zboˇz´ı, kter´e je urˇceno jako d´arek pro vnuky, je vhodn´e zaj´ımat se o vˇek a pohlav´ı vnouˇcete, doporuˇcovat zboˇz´ı jako adekv´atn´ı vˇeku a dˇeti pochv´ alit, a to i v pˇr´ıpadˇe jejich nepˇr´ıtomnosti. Doporuˇcen´ı by mˇelo b´ yt spjato s uzn´ an´ım d˚ ustojnosti nakupuj´ıc´ıho i jeho z´ajmu o rodinu i pochvalou jeho viz´aˇze a postavy. Spr´avn´a komunikace se z´akazn´ıkem je i tady pˇredpokladem u ´ spˇechu a opˇet vyˇzaduje empatii do probl´emu z´akazn´ıka, jakoˇz i volbu spr´avn´eho jazyka vz´ajemn´eho porozumˇen´ı mezi prod´avaj´ıc´ım a kupuj´ıc´ım. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.2.6: Uved’te konkr´etn´ı pˇr´ıklady reklamy zd˚ urazˇ nuj´ıc´ı aspekty zdrav´ı. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 5.2.6: Vyberte si urˇcitou rodinu (ne´ uplnou, s dˇetmi apod.) a popiˇste zp˚ usob jej´ıho n´ akupn´ıho chov´ an´ı pˇri v´ ybˇeru konkr´etn´ıho v´ yrobku. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. Pr˚ uvodce studiem: Studium n´ akupn´ıho chov´ an´ı nen´ı d˚ uleˇzit´e jen pro prodavaˇce v obchodech, nejvˇetˇs´ı obchody se uzav´ıraj´ı v kancel´aˇr´ıch, ale tak´e neform´alnˇe pˇri r˚ uzn´ ych akc´ıch typu veletrhy, v´ ystavy, stejnˇe tak se dˇeje pˇri kontraktaˇcn´ıch jedn´an´ıch konan´ ych v barech, restaurac´ıch, kav´arn´ach atd. V takov´ ych pˇr´ıpadech se jedn´a vˇetˇsinou o obrovsk´e zak´azky organizac´ı, z nichˇz nejvˇetˇs´ı jsou st´aty. St´ atn´ı zak´azky jsou uzav´ır´any vˇetˇsinou delegac´ı, v n´ı vˇsak m´a vˇzdy nˇekdo vˇetˇs´ı ˇci menˇs´ı v´ahu. Odhadnout pozice jednotliv´ ych ˇclen˚ u, objevit hlavn´ıho rozhodovatele, ovlivˇ novatele atd., tzn. role pˇri n´akupu, je vesmˇes sloˇzit´ yu ´kol, kter´ y ˇcasto vyˇzaduje nejprve jak´esi spoleˇcensk´e ot’uk´av´an´ı, nev´ yznamn´e u ´vodn´ı konverzace apod. Umˇen´ı dobr´eho obchodu tedy vyˇzaduje i znalosti jin´ ych spoleˇcensk´ ych vˇed, v pˇr´ıpadˇe zahraniˇcn´ıch z´ajemc˚ u i znalosti re´ali´ı dan´eho st´atu, politick´ ych pomˇer˚ u ˇci aktu´aln´ıch hospod´aˇrsk´ ych probl´em˚ u dan´eho st´atu. Dobr´ y obchodn´ık je dobr´ y psycholog, stejnˇe tak jako mus´ı b´ yt dobr´ y znalec cel´e problematiky zak´azky, pr´avn´ım aspektem poˇc´ınaje, konkr´etn´ım technick´ ym fungov´an´ım konˇce. Proto v´ ychova dobr´ ych obchodn´ık˚ u je dlohodobou z´ aleˇzitost´ı, dobˇr´ı obchodn´ıci jsou cenn´ ym majetkem firem. Naˇse uk´azka rozboru n´akupn´ıho chov´an´ı V´as jenom uv´ad´ı do tohoto zvl´aˇstn´ıho svˇeta lid´ı, kteˇr´ı sv´ ym jedn´ an´ım, ale hlavnˇe umˇen´ım, umoˇzn ˇ uj´ı dalˇs´ı u ´spˇeˇsnou existenci firmy.
80
5.2 Anal´ yza spotˇrebitelsk´eho trhu a jeho chov´an´ı
Shrnut´ı:
• Pro mˇeˇritelnost spotˇrebitelsk´eho trhu pouˇz´ıv´ame tzv. kvantifik´ator˚ u. • Mezi z´akladn´ı kvantifik´atory patˇr´ı trˇzn´ı potenci´al, trˇzn´ı kapacita, trˇzn´ı pod´ıl, nasycenost trhu. yza spotˇrebitelsk´ ych trh˚ u je zaloˇzena na anal´ yze re´aln´eho i potenci´ aln´ıho • Anal´ z´ akazn´ıka. ym pojmem je slovo potˇreba“. Je tˇreba zjiˇst’ovat potˇreby • Z´akladn´ım ekonomick´ ” z´ akazn´ık˚ u v z´ avislosti na jejich ˇclenˇen´ı, pohybu a faktorech. ˇ ych (sekund´arn´ıch, vyvolan´ ych), existuj´ı komplementy, substi• Rada potˇreb je odvozen´ tuty. • Pˇri deskripci z´ akazn´ık˚ u pouˇz´ıv´ ame ˇcasto metodu SWOT anal´ yzu“. ” • Metoda SWOT anal´ yza“ je zaloˇzena na soupisu siln´ ych a slab´ ych str´anek, hrozeb ” (rizik) a pˇr´ıleˇzitost´ı. • Chov´ an´ı kupuj´ıc´ıch je ˇcasto komplikovan´e, nepˇredv´ıdateln´e a ˇcasto iracion´aln´ı. • Pˇri n´ akupu je tˇreba analyzovat urˇcit´e role. • Chov´an´ı kupuj´ıc´ıch dˇel´ıme na chov´ an´ı individu´aln´ıho z´akazn´ıka, chov´ an´ı dom´ acnosti (rodiny) a chov´ an´ı organizace. • Chov´ an´ı individu´ aln´ıho z´ akazn´ıka dˇel´ıme na rutinn´ı (automatick´e), ˇreˇsen´ı omezen´eho probl´emu a ˇreˇsen´ı extenzivn´ıho probl´emu. • Chov´ an´ı individu´ aln´ıho z´ akazn´ıka je silnˇe ovlivnˇeno intern´ımi a extern´ımi faktory. an´ı dom´acnosti (rodiny) je odvisl´e podle toho zda se jedn´a o tzv. ne´ uplnou rodinu • Chov´ nebo u ´plnou rodinu. • Velk´ y vliv pˇri n´ akupu maj´ı dˇeti. Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.
Jak´e zn´ ate kvantifik´ atory trhu? Co zjiˇst’ujeme pˇri anal´ yze z´ akazn´ıka? Co jsou potˇreby z´ akazn´ıka, jak se liˇs´ı od pˇr´an´ı? Co obsahuje Maslowova pyramida? Co jsou to odvozen´e (sekund´ arn´ı, vyvolan´e) potˇreby? Co je to marketingov´ a kr´ atkozrakost (myopie)? Co obsahuje SWOT anal´ yza? ˇ C´ım je charakteristick´e chov´ an´ı kupuj´ıc´ıch? Jak´e zn´ ate role pˇri n´ akupu? Jak´e zn´ ate typy n´ akupn´ıho chov´an´ı? Jak´e zn´ ate druhy n´ akupn´ıho chov´an´ı individu´aln´ıho kupuj´ıc´ıho? Jak´e faktory ovlivˇ nuj´ı n´ akupn´ı chov´an´ı individu´aln´ıho kupuj´ıc´ıho? Jak´e zn´ ate intern´ı a extern´ı faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı chov´an´ı individu´aln´ıho kupuj´ıc´ıho? Co jsou to referenˇcn´ı skupiny a jak se dˇel´ı? Jak dˇel´ıme rodiny z hlediska n´ akupn´ıho chov´an´ı? Jak´ a je role dˇet´ı pˇri n´ akupu?
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
81
Autotest: 1. Trˇzn´ı kapacita je: (a) Niˇzˇs´ı entita neˇz je trˇzn´ı potenci´al (b) Vyˇsˇs´ı entita neˇz je trˇzn´ı potenci´al (c) Niˇzˇs´ı entita neˇz je trˇzn´ı pod´ıl 2. Pˇri anal´ yze chov´an´ı individu´ aln´ıho z´akazn´ıka znamen´ a ˇreˇsen´ı extenzivn´ıho probl´emu: ˇ y n´ (a) Cast´ akup (denn´ı, periodicky se opakuj´ıc´ı) (b) N´akup nov´eho v´ yrobku, kter´ y dosud kupuj´ıc´ı nemˇel a s n´ımˇz nem´ a zkuˇsenosti, jedn´ a se tedy ˇreˇsen´ı probl´emu n´akupu nezn´am´eho druhu v´ yrobku (c) N´ akup, kter´ y se ˇcas od ˇcasu opakuje, avˇsak v delˇs´ıch ˇcasov´ ych u ´sec´ıch 3. SWOT anal´ yza nezn´ a pojem: (a) Strengths – siln´e str´ anky (b) Weaknesses – slab´e str´anky (c) Possibilities – moˇznosti
5.3
Anal´ yza trhu organizac´ı a chov´ an´ı organizace
Popis ˇ c´ asti lekce 5.3 Lekce se zab´ yv´a znaky a zp˚ usoby n´ akupn´ıho chov´ an´ı organizace, kter´e je d´ ano urˇcit´ ymi faktory a vlivy v podniku i jeho podstatn´em okol´ı. Jsou urˇceny z´ akladn´ı typy podnikov´ ych n´ akup˚ u a pops´ an proces rozhodov´an´ı. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 5.3.1 5.3.2 5.3.3
Chov´ an´ı organizace Typy n´ akupn´ıho chov´ an´ı organizace Vlivy p˚ usob´ıc´ı na chov´ an´ı organizace
D´ elka ˇ c´ asti lekce 5.3: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Trh v´ yrobn´ıho (vˇecn´eho) kapit´ alu, trh penˇeˇzn´ı a finanˇcn´ı, trh v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, specifick´e znaky n´akupn´ıho chov´an´ı organizace, nov´ y probl´em, modifikovan´ a koupˇe, pˇr´ım´a koupˇe, vnˇejˇs´ı a vnitˇrn´ı faktory p˚ usob´ıc´ı na n´ akupn´ı chov´ an´ı organizace, metoda JIT, lidsk´ y faktor, f´ aze procesu rozhodov´ an´ı pˇri n´ akupu organizace. Motivace k ˇ c´ asti lekce 5.3 Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • objasnit specifick´e typy a znaky chov´an´ı organizace, • struˇcnˇe charakterizovat chov´an´ı osob a skupin v podniku pˇri realizaci podnikov´eho n´ akupu, • urˇcit, kter´e faktory ovlivˇ nuj´ı n´akupn´ı chov´an´ı organizace. I kdyˇz jsou n´ akupy pro organizaci prov´ adˇeny jednotlivci nebo skupinami lid´ı, n´akupn´ı chov´ an´ı tˇechto pˇredstavitel˚ u organizace vykazuje zvl´aˇstn´ı rysy chov´an´ı, kter´e je d´ano pˇredevˇs´ım urˇcen´ım v´ yrobk˚ u pr´avˇe pro u ´ˇcely dan´e organizace. Tyto n´akupy se tak´e prov´ adˇej´ı prakticky na vˇsech druz´ıch trh˚ u, na rozd´ıl od trhu spotˇrebitel˚ u, na kter´em vystupuj´ı pˇrev´aˇznˇe jednotlivci ˇci dom´ acnosti. D´a se tedy ˇr´ıci, ˇze znaˇcn´a ˇca´st n´ akup˚ u organizac´ı se dˇeje
82
5.3 Anal´ yza trhu organizac´ı a chov´an´ı organizace
pˇ rev´ aˇ znˇ e na trz´ıch v´ yrobn´ıho (vˇ ecn´ eho) kapit´ alu, finanˇ cn´ıch trz´ıch a ˇ c´ asteˇ cnˇ e i na trz´ıch produkt˚ u a sluˇ zeb (trhu spotˇ rebitel˚ u). Jsou to organizace, respektive jejich pˇredstavitel´e, manaˇzeˇri ˇci povˇeˇren´ı n´akupˇc´ı, kteˇr´ı realizuj´ı znaˇcn´e objemy n´akup˚ u pˇredevˇs´ım na trz´ıch v´ yrobn´ıho kapit´alu, tzn. trz´ıch vˇecn´eho kapit´alu (n´akupy stroj˚ u, budov, hal, staveb,zaˇr´ızen´ı, investiˇcn´ıch celk˚ u atd.), trhu p˚ udy (pozemky) i trz´ıch lidsk´ ych zdroj˚ u (pracovn´ı s´ıly). Specializovan´e organizace typu banky, spoˇritelny, finanˇcn´ı organizace atd. realizuj´ı znaˇcn´e finanˇcn´ı prostˇredky na trz´ıch finanˇcn´ıch, tj. na trhu penˇez a trhu finanˇcn´ıho kapit´alu. ˇ ast organizac´ı typu realitn´ı kancel´aˇre, zemˇedˇelsk´a druˇzstva apod. realizuj´ı n´akupy na C´ ˇ asteˇcnˇe vˇsechny organizace vystupuj´ı i na trz´ıch spotˇrebitel˚ trz´ıch p˚ udy. C´ u, nebot’ i ony nakupuj´ı pˇredmˇety bˇeˇzn´e spotˇreby a realizuj´ı doplˇ nov´ an´ı ˇci rozˇsiˇrov´ an´ı majetku organizace prostˇrednictv´ım bˇeˇzn´ ych n´akup˚ u v´ yrobk˚ u ˇci sluˇzeb na dan´ ych trz´ıch jako kaˇzd´ y jin´ y spotˇrebitel. Nicm´enˇe i na tˇechto trz´ıch se projevuj´ı urˇcit´e zvl´aˇstnosti chov´an´ı organizace oproti obecn´emu chov´ an´ı jedinc˚ u a dom´acnost´ı. Vˇsechny uveden´e trhy, na nichˇz vystupuj´ı v roli nakupuj´ıc´ıch i prod´ avaj´ıc´ıch organizace, maj´ı sv´e z´akonitosti, specifick´e rysy, i kdyˇz obecnˇe plat´ı z´akladn´ı principy trˇzn´ıho hospod´aˇrstv´ı dan´e stˇretem nab´ıdky a popt´ avky.
5.3.1
Znaky
Chov´ an´ı organizace
Chov´an´ı organizace na vˇsech druz´ıch trh˚ u m´a nˇekolik odliˇsn´ ych znak˚ u, kter´e ˇcin´ı chov´an´ı lid´ı patˇr´ıc´ıch k dan´e organizaci pˇri rozhodov´ an´ı a realizaci n´ akupu sloˇzitˇejˇs´ım a obt´ıˇznˇejˇs´ım. Uvedeme si z´ akladn´ı znaky determinuj´ıc´ı chov´an´ı organizace: • do procesu koupˇe se v organizaci zapojuje obvykle v´ıce osob, kaˇzd´a z nich m´a v organizaci jin´e, specifick´e postaven´ı. To je d´ano form´ aln´ı strukturou, ale ˇcasto i neform´ aln´ı strukturou. Form´aln´ı struktura je zaloˇzena na hierarchii moci dan´e organizaˇcn´ım ˇra´dem, pyramidou moci uvnitˇr organizace, form´ aln´ı autoritou vedouc´ıho atd. Znaˇcn´a ˇca´st lid´ı vˇsak m´ a v kaˇzd´e organizaci znaˇcnou neform´aln´ı autoritu, respekt a ˇcasto fakticky vl´adne. Pak vznik´a probl´em ˇc´ı stanovisko vlastnˇe je rozhoduj´ıc´ı (respektovat rozhodnut´ı kr´ale nebo madame de Pompadour?, respektovat pˇra´n´ı ˇreditele nebo jeho sekret´aˇrky, tedy st´ınov´e vl´ adkynˇe ovl´adaj´ıc´ı kaˇzd´e rozhodnut´ı ˇs´efa? zvl´aˇstˇe pokud jsou tato stanoviska rozd´ıln´a). Jeˇstˇe vˇetˇs´ı probl´em vznik´a pˇri kontroverzn´ıch n´avrz´ıch na ˇreˇsen´ı n´akupu v pˇr´ıpadˇe rozhodnut´ı vedouc´ıch na stejn´em stupni ˇr´ızen´ı ˇci rozd´ıln´ ych stanovisc´ıch z m´ıstn´ıch poboˇcek a centr´aln´ıho u ´stˇred´ı apod., • kaˇzd´a organizace m´a pˇri procesu rozhodov´an´ı odliˇsnosti v tom, ˇze marketingov´a strategie organizace mus´ı b´ yt ˇcasto pˇrizp˚ usobov´ ana moˇznostem dodavatel˚ u, z´ajmem o dobr´e vztahy s urˇcit´ ymi dodavateli, faktem, ˇze smlouvy s dodavateli jsou vesmˇes uzavˇreny na delˇs´ı ˇcasov´ y horizont (na rok, dalˇs´ı roky atd.), to ˇcasto vyluˇcuje obr´atit se rychle na nˇekoho jin´eho ˇci ˇreˇsit probl´em prostˇrednictv´ım jin´eho dodavatele atd., • rozhodov´an´ı o n´akupu v organizaci trv´ a ˇcasto mnohem delˇs´ı dobu neˇz je tomu u jednotlivce ˇci dom´ acnosti pr´avˇe proto, ˇze se na nˇem pod´ıl´ı mnohem v´ıce osob, kaˇzd´ a z nich se mus´ı nejprve s probl´emem sezn´ amit, nebot’ v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u se jedn´ a o velmi sloˇzit´e v´ yrobky (n´ akup investiˇcn´ıho celku vyˇzaduje prostudov´an´ı ˇrady dokument˚ u i nab´ıdek), akup˚ u je spojena se znaˇcn´ ymi riziky, kter´e mohou m´ıt v pˇr´ıpadˇe nevhodn´eho • ˇrada n´ n´akupu velmi negativn´ı dopad na efektivnost, popˇr´ıpadˇe i ˇzivotnost organizace, ˇcasto se jedn´a o nadmˇern´e vystaven´ı tlaku a stresu pˇri rozhodov´an´ı o rozhoduj´ıc´ıch ot´azk´ach nov´ ych investic, kdy rozhodov´ an´ı potˇrebuje dobrou psychologickou pˇr´ıpravu a odolnost, • rozhodov´ an´ı o velk´ ych investic´ıch vyˇzaduje pomˇernˇe dlouhou dobu pˇr´ıpravy spojenou s se z´ısk´ av´ an´ım informac´ı, jejich ovˇeˇrov´an´ım, vyhodnocov´an´ım a interpretac´ı,
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
83
• osoby, kter´e ˇcin´ı rozhodnut´ı jsou ovlivˇ nov´any na jedn´e stranˇe ryze technick´ ymi a ekonomick´ ymi parametry, na druh´e stranˇe vˇsak i emotivn´ımi motivy. Tyto emotivn´ı motivy maj´ı ˇcasto sv˚ uj d˚ uvod v pozici, v postaven´ı dan´e osoby uvnitˇr organizace, nutnosti pocitu uzn´an´ı, respektu atd. a jsou ˇcasto spjaty s osobn´ımi averzemi ˇci sympatiemi s jin´ ymi navrhovateli atd., Pˇ r´ıklad: Nov´emu vedouc´ımu odboru byla novˇe vybavena kancel´aˇr, m´a koˇzen´e kˇreslo, kdeˇzto jin´ y vedouc´ı odboru m´a pouze koˇzenkov´e. Starˇs´ı vedouc´ı se bude doˇzadovat rovnˇeˇz nov´eho koˇzen´eho kˇresla, nebot’ jinak by byla v jeho pojet´ı pozice uvnitˇr podniku sn´ıˇzena jeho autorita ve srovn´an´ı s nov´ ym vedouc´ım. Souˇcasnˇe vznik´a jeho prvotn´ı averze v˚ uˇci nov´emu vedouc´ımu. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. . .................................................................................. yrobky ˇci sluˇzby jsou nˇekdy velmi sofistikovan´ ym zboˇz´ım, jsou technicky • nakupovan´e v´ velmi n´ aroˇcn´e, jejich posuzov´ an´ı vyˇzaduje speci´aln´ı technick´e znalosti a dovednosti, znalosti ekonomick´ ych parametr˚ u provozu, dopady na ekonomiku organizace, obchodn´ı zkuˇsenosti, znalosti m´ıstn´ıch (vzd´alen´ ych) trh˚ u atd., • v neposledn´ı ˇradˇe jsou nˇekteˇr´ı rozhodovatel´e vystaveni lobbyingu, moˇzn´ a i pokus˚ um o korupci, snah´am o extern´ı ˇci intern´ı ovlivˇ nov´an´ı ze strany spolupracovn´ık˚ u, koleg˚ u, Lobbying zn´ am´ ych, nadˇr´ızen´ ych atd. Vˇsechny tyto faktory se soubˇeˇznˇe prom´ıtaj´ı do procesu koupˇe a spoluvytv´aˇrej´ı r´amec, v nˇemˇz vznik´a obvykle velmi pomalu a sloˇzit´e koneˇcn´e rozhodnut´ı organizace o n´akupu. Toto chov´an´ı organizace m˚ uˇzeme d´ ale klasifikovat do jednotliv´ ych typ˚ u n´akupn´ıho chov´ an´ı organizace.
5.3.2
Typy n´ akupn´ıho chov´ an´ı organizace
Typ chov´an´ı organizace z´avis´ı do znaˇcn´e m´ıry na pˇredch´azej´ıc´ıch zkuˇsenostech, kter´e organizace s n´ akupem dan´eho v´ yrobku jiˇz m´ a. Podobnˇe jako u chov´an´ı jednotlivce rozliˇsuje 3 typy n´ akupn´ıho chov´ an´ı organizace, a to: 1) chov´ an´ı oznaˇcen´e jako nov´ y probl´em“, ” 2) tzv. modifikovan´ a koupˇe, 3) pˇr´ım´ a koupˇe. ad 1) Nov´ y probl´ em organizaci vznik´a v pˇr´ıpadˇe n´akupu v´ yrobku nebo sluˇzby, s n´ıˇz nem´a dosud ˇz´adn´e zkuˇsenosti. Jedn´a se o novou vˇec, vesmˇes technickou novinku, v organizaci dosud nezavedenou. Chov´ an´ı oznaˇcovan´e pojmem nov´ y probl´em“ vykazuje n´ asleduj´ıc´ı ” typick´e znaky: • jedn´a se o n´akup velk´eho rozsahu, s n´ımˇz je spjato i znaˇcn´e riziko a znaˇcn´e finanˇcn´ı prostˇredky, • ˇreˇsen´ı probl´emu vyˇzaduje delˇs´ı ˇcas na z´ısk´av´an´ı a zpracov´av´an´ı informac´ı, • ˇreˇsen´ı se z´ uˇcastˇ nuje velk´ y poˇcet pracovn´ık˚ u, vznik´a velk´ y poˇcet i diametr´ alnˇe odliˇsn´ ych stanovisek.
Typy n´ akupn´ıho chov´ an´ı
Znaky
84
5.3 Anal´ yza trhu organizac´ı a chov´an´ı organizace Pˇ r´ıklad: Poˇzadovan´ a instalace vnitˇrn´ı poˇc´ıtaˇcov´e s´ıtˇe, nov´ y syst´em vyt´apˇen´ı atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
. .................................................................................. . .................................................................................. ad 2) Modifikovan´ a koupˇ e pˇredstavuje ˇreˇsen´ı probl´emu, kter´ y jiˇz v organizaci pˇred ˇcasem byl, s ˇreˇsen´ım jsou urˇcit´e zkuˇsenosti (pozitivn´ı ˇci negativn´ı), pˇr´ıkladem budiˇz n´akup nov´eho firemn´ıho auta. N´ akupn´ı chov´ an´ı organizace pak vykazuje tyto pˇrevaˇzuj´ıc´ı znaky: • • • • • •
existuje omezen´ y okruh dodavatel˚ u, z nichˇz m˚ uˇze organizace vyb´ırat, existuje omezen´ y poˇcet znaˇcek v´ yrobk˚ u, z nichˇz m˚ uˇze organizace vyb´ırat, jsou urˇcit´e zkuˇsenosti a znalosti dan´ ych v´ yrobk˚ u (znaˇcek), existuje zkuˇsenost s dosud uˇz´ıvan´ ymi v´ yrobky (znaˇckami), menˇs´ı mnoˇzstv´ı alternativ v´ ybˇeru znamen´a menˇs´ı nutnost z´ısk´av´an´ı informac´ı, rozhodov´ an´ı i cel´ y proces koupˇe je pomˇernˇe rychlejˇs´ı neˇz v prv´em pˇr´ıpadˇe.
3) Pˇ r´ım´ a koupˇ e je nejrychlejˇs´ı zp˚ usob n´akupu v organizaci, jedn´ a se vesmˇes o trval´ y, popˇr´ıpadˇe periodicky se opakuj´ıc´ı n´akup, v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u pak o zcela automatick´ y n´akup sp´ıˇse finanˇcnˇe nepˇr´ıliˇs n´ aroˇcn´ ych vˇec´ı a sluˇzeb. Pˇ r´ıklad: N´ akup kancel´ aˇrsk´ ych potˇreb, objedn´av´an´ı odborn´eho tisku, n´akup cenin apod. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. Kromˇe uveden´ ych charakteristik toto chov´an´ı vykazuje i tyto znaky:
Znaky
• jde o rutinn´ı z´aleˇzitost, kterou je moˇzn´e delegovat na urˇcit´ y organizaˇcn´ı post, popˇr´ıpadˇe pˇr´ımo na konkr´etn´ıho pracovn´ıka organizace, • chov´an´ı je charakterizov´ ano automatick´ ymi objedn´avkami st´ ale stejn´ ych druh˚ u zboˇz´ı nebo sluˇzeb (ˇcasto se jedn´a jen o doplˇ nov´an´ı stavu z´asob), • v podstatˇe organizace neuvaˇzuje o jin´ ych moˇznostech a nemˇen´ı zabˇehan´ y syst´em.
5.3.3
Faktory
Vlivy p˚ usob´ıc´ı na chov´ an´ı organizace
Podobnˇe jako u n´akupn´ıho chov´an´ı jednotlivce rozezn´av´ame i u chov´an´ı organizace urˇcit´e faktory, kter´e ovlivˇ nuj´ı jak samotn´ y proces rozhodov´an´ı, tak i realizaci koupˇe. Stejnˇe tak tyto faktory dˇel´ıme na faktory vnˇ ejˇ s´ı a vnitˇ rn´ı. Mezi z´akladn´ı faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı celkov´e n´ akupn´ı chov´ an´ı organizace ˇrad´ıme: a) b) c) d)
faktory vnˇejˇs´ıho prostˇred´ı, vnitˇrn´ı strukturu organizace, strukturu a s´ılu z´ asobovac´ıho u ´tvaru, lidsk´ y faktor.
Vnˇejˇs´ı ad a) Vnˇ ejˇ s´ıho prostˇ red´ı faktory ovlivˇ nuje rozhodov´an´ı o koupi v podstatˇe stejn´ ymi faktory jako je tomu pˇri definici
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
85
faktor˚ u vnˇejˇs´ıho prostˇred´ı, v nˇemˇz organizace uskuteˇcn ˇuje svou marketingovou filozofii, strategii a realizaci. Jde tedy o vˇsechny faktory vnˇejˇs´ıho prostˇred´ı, kter´e jsou vyjmenov´any a definov´ any v ˇc´asti 6. 1. Marketingov´e prostˇred´ı. Tyto vnˇejˇs´ı determinanty prostˇred´ı, v nˇemˇz se organizace pohybuje, p˚ usob´ı samozˇrejmˇe i na zp˚ usoby jej´ıho n´ akupn´ıho chov´ an´ı pˇri realizaˇcn´ı f´ azi marketingu. Pˇri rozhodov´ an´ı a realizaci n´akupu hraj´ı mimoˇr´ adnou roli pˇredevˇs´ım: • • • • • • •
ekonomick´e prostˇred´ı st´atu, hospod´ aˇrsk´ a i obecn´ a legislativa, internacionalizace ekonomiky, zmˇeny v technice a technologii, n´ astup tzv. nov´e ekonomiky (IS/IT), rychl´ y v´ yvoj nov´ ych produkt˚ u, rychl´ y v´ yvoj nov´ ych materi´al˚ u atd.
ad b) Vnitˇ rn´ı struktura organizace Ovlivˇ nuje chov´ an´ı organizace nˇekolika z´akladn´ımi faktory. Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı patˇr´ı: • • • •
Vnitˇrn´ı struktura organizace
form´ aln´ı a neform´ aln´ı struktura, c´ıle organizace, postupy, zp˚ usoby komunikace uvnitˇr organizace.
N´akupn´ı chov´ an´ı vyˇzaduje rozhodnut´ı, je proto tˇreba zjistit kdo v organizaci rozhoduje. Toto rozhodov´an´ı nemus´ı b´ yt vˇzdy racion´ aln´ı, nebot’ ˇcasto se v nˇem odr´aˇz´ı pozice rozhodovatele, tedy jeho form´ aln´ı nebo naopak neform´ aln´ı autorita. Jak Autorita je jiˇz uvedeno, ˇrada rozhodnut´ı je v organizaci uˇcinˇena na mnohem niˇzˇs´ı u ´ rovni a n´aslednˇe je prostˇrednictv´ım hlavn´ıho rozhodovatele zveˇrejnˇena jako jeho rozhodnut´ı. Ve skuteˇcnosti m˚ uˇze b´ yt nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı osoba v cel´em procesu skryta. Neform´aln´ı struktura m˚ uˇze p˚ usobit v souladu se strukturou form´aln´ı, ˇcasto vˇsak doch´az´ı ke kolizi. Pak je tˇreba zjiˇst’ovat, kdo m´a v organizaci neform´aln´ı autoritu a do jak´e m´ıry jeho n´azory ovlivˇ nuj´ı koneˇcn´e rozhodnut´ı. Form´aln´ı struktura je obvykle zˇrejm´a z organizaˇcn´ıho diagramu, nav´ıc jsou kompetence jednotliv´ ych organizaˇcn´ıch post˚ u pevnˇe d´any organizaˇcn´ım ˇra´dem organizace. Ale v kaˇzd´e organizaci mohou existovat i tzv. nepsan´ a pravidla chov´ an´ı, kter´a jsou pˇren´aˇsena pouze verb´alnˇe, ale jedn´ a se o podstatn´e informace o dan´e organizaci. V mnoha organizac´ıch rozhoduj´ı lid´e, kteˇr´ı stoj´ı zcela v pozad´ı a na ˇz´ adn´em rozhodnut´ı nejsou podeps´ ani. To je potˇreba zjistit, pokud chceme proniknout do zp˚ usob˚ u ˇr´ızen´ı organizace a naj´ıt nˇejak´ y vhodn´ y zp˚ usob, jak ovlivˇ novat n´ akupn´ı chov´an´ı organizace. Pˇ r´ıklad: Nepsan´a pravidla chov´an´ı jsou ˇcasto vyjadˇrov´ana i urˇcit´ ymi symboly. Ta spoˇc´ıvaj´ı Nepsan´a napˇr´ıklad v ˇcasto uv´ adˇen´em vybaven´ı kancel´aˇr´ı, velk´em vlivu sekret´aˇrky, respektive pravidla poradc˚ u, zp˚ usobech oslovov´an´ı, jedn´an´ı apod. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 5.3: Uved’te moˇzn´ a nepsan´a pravidla vybran´e organizace. M˚ uˇzete uv´est i pˇr´ıklady nepsan´ ych pravidel rodiny, pˇr´ıpadnˇe ˇskoly. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. Rovnˇeˇz c´ıle organizace nemusej´ı b´ yt vˇzdy transparentn´ı. Nˇekdy je rovnˇeˇz tˇeˇzk´e zjistit skuteˇcn´e c´ıle organizace, nebot’ organizace m˚ uˇze m´ıt stanoveny c´ıle ofici´aln´ı,
86
5.3 Anal´ yza trhu organizac´ı a chov´an´ı organizace a kromˇe toho jeˇstˇe c´ıle skryt´e, nepublikovan´e, nicm´enˇe realizovan´e. Postupy uvnitˇr organizace mohou b´ yt rozd´ıln´e dle typu organizace. Postupy uvnitˇr organizace jsou rovnˇeˇz d´any vlastn´ımi ˇr´ ady, jejich realizace m˚ uˇze b´ yt opˇet zcela jin´a. Postupy uvnitˇr organizace souvisej´ı s vertik´ aln´ı nebo horizont´ aln´ı strukturou organizace. Vertik´aln´ı typ je charakteristick´ y mnoha stupni ˇr´ızen´ı, hodnost´ı a funkcemi. Jedn´a se o typ centralizovan´eho rozhodov´an´ı, kdy jednotliv´e informace a postupy vych´azej´ı od niˇzˇs´ıch stupˇ n˚ u smˇerem k nejvyˇsˇs´ımu, kde se teprve koneˇcn´e rozhodnut´ı uskuteˇcn ˇuje. Tento typ v´ ystavby organizace a pr˚ ubˇeh postup˚ u je pomˇernˇe zdlouhav´ y. Naproti tomu horizont´aln´ı typ organizace je typick´ y menˇs´ım poˇctem organizaˇcn´ıch stupˇ n˚ u, kdy rozhodovac´ı pravomoc je do znaˇcn´e ˇc´asti delegov´ana pˇr´ımo na m´ıstn´ı (ˇcasto nejniˇzˇs´ı) rozhodovac´ı stupnˇe. Takov´eto postupy uvnitˇr organizace jsou rychlejˇs´ı. Pˇ r´ıklad: Pˇr´ıkladem vertik´aln´ı organizace budiˇz arm´ada s mnoˇzstv´ım podˇr´ızen´ ych a nadˇr´ızen´ ych hodnostn´ıch stupˇ n˚ u, vel´ıc´ıch stupˇ n˚ u a s pˇr´ısnˇe centralizovan´ ymi postupy, pˇr´ıkladem horizont´aln´ı organizace budiˇz katolick´a c´ırkev, kter´a m´a pouze nˇekolik hodnostn´ıch stupˇ n˚ u, miliony pˇr´ısluˇsn´ık˚ u a delegac´ı bˇeˇzn´eho rozhodov´an´ı pˇredevˇs´ım na u ´ rovn´ıch nejniˇzˇs´ıch ˇr´ıd´ıc´ıch sloˇzek (knˇeˇz´ı). Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
Komunikace
. .................................................................................. . .................................................................................. Komunikace uvnitˇ r organizace je sama o sobˇe d´ana mnoha d´ılˇc´ımi faktory. Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı projevy komunikace patˇr´ı zejm´ena: • zp˚ usoby zdraven´ı pˇr´ısluˇsn´ık˚ u organizace (bˇeˇzn´e, speci´ aln´ı, nezdraven´ı nezn´am´ ych pracovn´ık˚ u, salutov´ an´ı atd.), • zp˚ usoby osloven´ı (titulov´ an´ı funkcemi, akademick´ ymi tituly, hodnost´ı, kˇrestn´ımi jm´eny atd.), • vyk´ an´ı versus tyk´ an´ı, • oznaˇcen´ı post˚ u pomoc´ı odˇev˚ u typick´ ych pro urˇcit´e profese (napˇr´ıklad ve zdravotnictv´ı, uniformy obecnˇe v nˇekolika sektorech atd.), tyto vnˇejˇs´ı symboly usnadˇ nuj´ı orientaci a n´ aslednou komunikaci, zvl´aˇstˇe jsou-li doplnˇeny dalˇs´ım znakem, a to: • vizitkami na odˇevu, dveˇr´ıch kancel´aˇr´ı a pracoven apod. Jistˇe bychom nalezli v´ıce pom˚ ucek pro navozen´ı spr´avn´e a u ´ˇcinn´e komunikace uvnitˇr dan´e organizace. Je podstatn´e, ˇze ˇrada organizac´ı m´a v podstatˇe unifikovan´e zp˚ usoby komunikace (to je ˇcasto d´ ano oborem ˇcinnosti, napˇr´ıklad kaˇzd´ y pacient v´ı, ˇze zdravotn´ı sestru v nemocnici m˚ uˇze oslovovat sestˇriˇcko“ a zhruba v´ı, jak´e jsou jej´ı kompetence. ” Stejnˇe tak v´ı, kdo je l´ekaˇr a jak´e informace od nˇej m˚ uˇze oˇcek´ avat), pˇresto i v r´ amci takto unifikovan´ ych organizac´ı existuj´ı i m´enˇe obecn´e zp˚ usoby komunikace mezi zamˇestnanci, kolegy, vedouc´ımi apod. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.3: Uved’te pˇr´ıklady form´ aln´ıch zp˚ usob˚ u oslovov´an´ı ˇci pravidel jedn´an´ı nˇekolika (nejm´enˇe tˇr´ı) r˚ uzn´ ych typ˚ u organizace. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Texty v´ yˇse uveden´ ych odstavc˚ u velmi silnˇe navazuj´ı na teorie managementu, ˇcasto se poznatky z obou pˇredmˇet˚ u prol´ınaj´ı. Pokud V´ as v´ıce zaj´ım´a problematika komunikace r˚ uzn´ ych typ˚ u organizace, form´ aln´ıch a neform´aln´ıch struktur organizace, symbolika, zp˚ usoby jedn´an´ı, skryt´e v´ yznamy slov, gestikulace, mimika a dalˇs´ı faktory, kter´e rovnˇeˇz patˇr´ı do umˇen´ı spr´ avn´eho marketingu, odkazujeme na publikace uveden´e v seznamu
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
87
doporuˇcen´e literatury, kter´e se touto problematikou zab´ yvaj´ı do vˇetˇs´ı hloubky. ad c) Struktura a s´ıla z´ asobovac´ıho u ´ tvaru Z´asobovac´ı u ´ tvar organizace je ˇcasto vlastn´ım inici´atorem n´akup˚ u. Pozice, kterou zauj´ım´a ve vnitˇrn´ı struktuˇre organizace a jeho s´ıla jsou ˇcasto urˇcuj´ıc´ım determinantem n´akupn´ıho chov´an´ı cel´e organizace. Uˇz sama rozvˇetven´ a struktura z´asobovac´ıho u ´tvaru m˚ uˇze naznaˇcovat v´ yznam a postaven´ı tohoto u ´tvaru uvnitˇr organizace. Zp˚ usob au ´spˇeˇsnost prosazen´ı poˇzadavk˚ u z´asobovac´ıho u ´tvaru hovoˇr´ı o jeho pozici. Pˇri hodnocen´ı tohoto vlivu na n´ akupn´ı chov´an´ı je tˇreba vˇzdy vych´azet z dilema, kter´e z´asobovac´ı u ´tvar mus´ı ve sv´e ˇcinnosti ˇreˇsit, a to je ot´azka tzv. nadnormativn´ıch z´asob na jedn´e stranˇe, na druh´e stranˇe riziko naruˇsen´ı z´asobovac´ıho cyklu s moˇznost´ı naruˇsen´ı i diskontinuality hlavn´ıho procesu (v´ yroby, l´eˇcby atd.). Toto dilema je nav´ıc i umocnˇeno vˇeˇcn´ ym rozporem mezi ekonomy (ze z´asob organizace vˇetˇsinou plat´ı u ´roky) a techniky z´ asobovac´ıho u ´tvaru. Technici maj´ı radˇeji z´ asoby na vyˇsˇs´ı u ´rovni (s ohledem na postihy v pˇr´ıpadˇe naruˇsen´ı z´asobovac´ıho cyklu), ekonomov´e tlaˇc´ı na z´asoby na minim´aln´ı u ´ rovni (s ohledem na n´aklady, moˇznost zniˇcen´ı, poˇskozen´ı, pˇrekroˇcen´ı doby expirace atd.). V s´ıle z´asobovac´ıho u ´ tvaru se tedy odr´aˇz´ı i tento vˇeˇcn´ y sv´ar jednotliv´ ych profes´ı uvnitˇr organizace. V t´eto souvislosti je tˇreba se zm´ınit o metod´ach ˇr´ızen´ı z´asob a jmenovat alespoˇ n metodu JIT (just in time, pr´ avˇ e vˇ cas), kter´a do znaˇcn´e m´ıry ˇreˇs´ı tuto kolizi technick´eho a z ekonomick´eho pohledu na z´asobovac´ı ˇcinnost. Jej´ı realizace ovˇsem pˇredpokl´ad´a velmi dobrou organizaci pr´ace, v´ yborn´e vztahy s dodavateli, jasn´ y a stabiln´ı v´ yrobn´ı program a dalˇs´ı parametry. ad d) Lidsk´ y faktor N´akupn´ı chov´ an´ı organizace odr´aˇz´ı ˇcasto osobn´ı kontakty, konexe, zn´amosti a pˇra´telstv´ı mezi lidmi, pracovn´ıky r˚ uzn´ ych organizac´ı. Tento lidsk´ y faktor, kouzlo a ˇsarm nˇekter´ ych lid´ı dok´ aˇze ˇcasto mnohem v´ıce neˇz stohy popsan´ ych objedn´avek, to je koneckonc˚ u zn´am´e i z ˇrady dˇel kr´ asn´eho p´ısemnictv´ı, nam´atkou jmenujeme knihy Oty Pavla o postavˇe jeho tat´ınka, jakoˇzto obchodn´ıho cestuj´ıc´ıho firmy Elektrolux. Tento osobn´ı vliv nˇekter´ ych lid´ı patˇr´ı v syst´emu n´akup˚ u organizac´ı mezi vlivy stˇeˇzejn´ı. Zhruba se d´ a tedy ˇr´ıci, ˇze tento faktor je d´an tˇemito znaky:
Z´ asobovac´ı u ´tvar
Metoda JIT
• profesn´ımi a osobn´ımi kontakty lid´ı, • psychologick´ ymi faktory (konkurence to jiˇz m´a a my to nem´ame, mus´ıme si koupit jeˇstˇe nˇeco lepˇs´ıho), • rivalitou urˇcit´ ych profes´ı, popˇr´ıpadˇe urˇcit´ ych lid´ı uvnitˇr organizace, • procesem vn´ım´ an´ı obchodn´ıch partner˚ u, tj. v dan´em pˇr´ıpadˇe dodavatel˚ u. Tento poslednˇe uveden´ y znak lidsk´eho faktoru je zaloˇzen jiˇz na zp˚ usobu prezentace dodavatele, a to pˇr´ımo (napˇr´ıklad n´ avˇstˇevou obchodn´ıho z´ astupce dodavatele v dan´e organizaci) nebo nepˇr´ımo (image dodavatele je zn´ ama z veˇrejn´ ych m´edi´ı). Pˇri osobn´ı n´avˇstˇevˇe obchodn´ıho z´astupce dodavatele kolektiv pracovn´ık˚ u (zvl´ aˇstˇe ˇzen) velmi citlivˇe vn´ım´ a jak je obleˇcen, jak se chov´a, jak vypad´ a, jak se tv´aˇr´ı, zda je sympatick´ y, jak´ y zanechal dojem atd. Tyto osobn´ı charakteristiky pak mohou silnˇe ovlivnit rozhodnut´ı organizace o n´ akupu pr´avˇe od dan´eho dodavatele. Pokud se jedn´ a o image dodavatele, hodnot´ı se jak´ y katalog zaslal, co obsahuje, jak´ y m´ a servis, dodac´ı lh˚ uty, operativnost, vˇcasnost, d˚ uvˇeryhodnost a dalˇs´ı signifikace. Na z´ avˇer t´eto kapitoly uv´ad´ıme jeˇstˇe souhrnn´e vyj´adˇren´ı cel´eho procesu rozhodov´ an´ı v organizaci, a to ve formˇe n´ asleduj´ıc´ıho obr´azku ˇc. 5.8. F´ aze rozhodov´ an´ı
88
5.3 Anal´ yza trhu organizac´ı a chov´an´ı organizace pozn´an´ı
specifikace
potˇreb
v´ yrobku
pozn´an´ı dodavatel˚ u
v´ ybˇer dodavatele
vyhodnocen´ı n´akupu
Obr´ azek 5.8: F´ aze procesu rozhodov´ an´ı v organizaci
Shrnut´ı:
• N´akupy organizace se realizuj´ı pˇrev´aˇznˇe na trhu v´ yrobn´ıho (vˇecn´eho) kapit´alu, trhu penˇeˇzn´ım a finanˇcn´ım, ˇc´ asteˇcnˇe na trhu spotˇrebn´ıho zboˇz´ı (produkt˚ u) a sluˇzeb. • N´ akupn´ı chov´ an´ı organizace ovlivˇ nuj´ı specifick´e znaky. • Rozezn´av´ ame typy n´ akupn´ıho chov´an´ı organizace, a to tzv. nov´ y probl´em, modifikovanou koupi a pˇr´ım´ y n´ akup. • Na chov´ an´ı organizace p˚ usob´ı vnˇejˇs´ı a vnitˇrn´ı faktory. • Mezi z´akladn´ı faktory patˇr´ı faktory vnˇejˇs´ıho prostˇred´ı, vnitˇrn´ı struktura organizace, struktura a s´ıla z´ asobovac´ıho u ´tvaru a lidsk´ y faktor. • S n´akupem souvis´ı ˇr´ızen´ı z´asob organizace, pro ˇr´ızen´ı z´asob se pouˇz´ıv´a nˇekolika metod, efektivn´ı je metoda JIT. • Rozhodovac´ı proces v organizaci pˇri realizaci n´akupu je zdlouhav´ y a prob´ıh´a v nˇekolika f´ az´ıch. Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Na jak´ ych trz´ıch se realizuj´ı pˇrev´aˇznˇe n´akupy organizac´ı? Jak´e specifick´e znaky vykazuje n´akupn´ı chov´an´ı organizace? Jak´e zn´ ate typy n´ akupn´ıho chov´an´ı organizace? Jak´e vlivy p˚ usob´ı na n´ akupn´ı chov´an´ı organizace? Jak´ y vliv m´ a na n´ akupn´ı chov´ an´ı organizace u ´tvar z´asobov´an´ı? Co je to metoda JIT? Jak se projevuje lidsk´ y faktor pˇri rozhodov´an´ı o n´akupu organizace? Jak´e zn´ ate f´ aze rozhodov´ an´ı pˇri n´akupu organizace?
Pr˚ uvodce studiem: Tato ˇc´ast lekce 5 se zab´ yv´a n´akupn´ım chov´an´ım organizace, kter´e je ˇcasto zdlouhav´e, ˇcasto je rozhodnut´ı ne zrovna to na prvn´ı pohled nejefektivnˇejˇs´ı, ˇcasto nen´ı nakoupena ta nejlepˇs´ı vˇec ˇci sluˇzba. Je tomu tak proto, ˇze toto n´akupn´ı chov´an´ı je ovlivˇ nov´ano nˇekolika z´asadn´ımi faktory, projevuj´ı se tu pozice r˚ uzn´ ych u ´tvar˚ u, s´ıla a moc nˇekter´ ych lid´ı, ohledy na z´ akazn´ıky, partnery, dodavatele, u ´ˇrady atd. Je to opˇet umˇen´ı manaˇzera, pokud um´ı pˇresvˇedˇcit r˚ uzn´e skupinov´e z´ajmy lid´ı uvnitˇr sv´e organizace, pokud um´ı dobˇre vysvˇetlit d˚ uvody sv´eho v´ ybˇeru, vysvˇetlit pˇr´ıˇciny a n´asledky urˇcit´e koupˇe vˇsem ostatn´ım rozhoduj´ıc´ım ˇclen˚ um v´ ybˇerov´ ych komis´ı. Je tu zapotˇreb´ı zn´at i pravidla spr´avn´e r´etoriky, umˇen´ı vhodn´e komunikace, schopnost manipulace, dobr´e znalosti o vˇeci sam´e, ale i o z´akulis´ı, faktorech a jevech, kter´e se neˇr´ıkaj´ı, znalosti moˇzn´ ych d˚ usledk˚ u chybn´eho rozhodnut´ı, umˇen´ı pˇredv´ıdat atd. Je ot´azkou, zda se tyto schopnosti daj´ı z´ıskat v´ yukou, mnoz´ı lid´e maj´ı tyto vlastnosti z´ıskan´e bud’ geneticky nebo z´ıskan´e prax´ı.
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
89
Autotest: 1. Nov´ y probl´em je oznaˇcen´ım n´akupn´ıho chov´an´ı organizace v pˇr´ıpadˇe: (a) n´akupu v´ yrobku nebo sluˇzby, s n´ıˇz nem´a dosud ˇz´adn´e zkuˇsenosti. Jedn´ a se o novou vˇec, vesmˇes technickou novinku, v organizaci dosud nezavedenou (b) jedn´ a se o periodicky se opakuj´ıc´ı n´akup (c) jedn´ a se o ˇreˇsen´ı probl´emu, kter´ y jiˇz v organizaci pˇred ˇcasem byl 2. Pro rozhodov´ an´ı organizace je typick´e: (a) ˇze ˇrada n´ akup˚ u je spojena se znaˇcn´ ymi riziky (b) n´ akupn´ı chov´ an´ı je kr´ atkodob´e (c) osoby, kter´e ˇcin´ı rozhodnut´ı, nejsou ovlivˇ nov´any emotivn´ımi motivy 3. Mezi vnˇejˇs´ı faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı rozhodov´an´ı organizace nepatˇr´ı: (a) ekonomick´e prostˇred´ı st´atu (b) hospod´ aˇrsk´ a i obecn´ a legislativa (c) form´ aln´ı a neform´ aln´ı struktura
5.4
Anal´ yza konkurence
Popis ˇ c´ asti lekce 5.4 Anal´ yzy konkurence maj´ı sv˚ uj z´aklad v teori´ıch profesora Portera, kter´e jsou podrobnˇe pops´ any v jeho knih´ach Konkurenˇcn´ı strategie“ a Konkurenˇcn´ı v´ yhoda“. Lekce pˇrin´aˇs´ı ” ” struˇcn´ y pohled na konkurenˇcn´ı strategie, faktory funkˇcn´ı dokonalosti podniku a znovu poukazuje na vyuˇzit´ı metody SWOT i pro anal´ yzu konkureˇcn´ıch subjekt˚ u. D´ elka ˇ c´ asti lekce 5.4: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Porterovy modely, konkurenˇcn´ı v´ yhoda, konkurenˇcn´ı strategie, tˇri konkurenˇcn´ı strategie podle Portera, funkˇcn´ı dokonalost podniku, customerizace, vyuˇzit´ı SWOT anal´ yzy pˇri anal´ yze konkurence. Motivace k ˇ c´ asti lekce 5.4 Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • struˇcnˇe objasnit faktory konkureˇcn´ıch v´ yhod dle Portera, • charakterizovat typy konkureˇcn´ıch strategi´ı, • charakterizovat faktory funkˇcn´ı dokonalosti podniku.
90
5.4 Anal´ yza konkurence
Konkurenceschopnost naˇsich podnik˚ u je z´asadn´ım probl´emem a rozhoduj´ıc´ım poˇzadavkem podmiˇ nuj´ıc´ı naˇsi pozici v celosvˇetov´em silnˇe konkurenˇcn´ım prostˇred´ı. Je tˇreba vˇenovat maxim´aln´ı pozornost pr´avˇe ot´azk´am, jak obst´at v tˇeˇzk´em konkurenˇcn´ım boji s daleko modernˇejˇs´ımi podniky, podniky mnohem l´epe vybaven´ ymi technicky a technologicky a ˇr´ızen´ ymi fundovan´ ymi manaˇzery. Velk´a ˇca´st ˇcesk´ ych podnik˚ u je v souˇcasn´e dobˇe na tvrd´ ych svˇetov´ ych trz´ıch m´alo konkurenˇcnˇeschopn´a, zvl´aˇstˇe, pokud se nepodaˇrilo naj´ıt siln´eho zahraniˇcn´ıho investora, pokud do podnik˚ u nevstoupil zahraniˇcn´ı kapit´al, at’ uˇz ve formˇe joint-ventures ˇci v jin´ ych form´ach u ´ˇcasti nebo management, zajiˇst’uj´ıc´ı sv´ ymi zahraniˇcn´ımi konexemi prodejnost v´ yrobk˚ u na svˇetov´ ych trz´ıch. Zvl´ aˇstˇe v oblasti anal´ yzy konkurence vych´az´ı v´ yuka managementu a marketingu z knih M. Portera, a to Konkurenˇcn´ı strategie“ a Konkurenˇcn´ı v´ yhoda“. ” ” Sch´ema Z´ akladem pro orientaci v nov´em prostˇred´ı se stal pˇredevˇs´ım tzv. Porter˚ uv model pˇ eti prof. sil. Ten je graficky vyj´ adˇren obr´ azkem ˇc. 5.9. Portera Potencion´ aln´ı z´ ajemci o vstup do odˇetv´ı Hrozba novˇe vstupuj´ıc´ıch podnik˚ u
S´ıla v´ yhodn´ ych smluvn´ıch vztah˚ u
Konkurenti v odvˇetv´ı
Odbˇeratel´e
Dodavatel´e Konkurence mezi existuj´ıcimi podniky
S´ıla v´ yhodn´ ych smluvn´ıch vztah˚ u
Hrozba substitut˚ u v´ yrobk˚ u a sluˇzeb Substituty
Obr´ azek 5.9: Porter˚ uv model pˇeti sil
Porter˚ uv model ukazuje z´akladn´ı s´ıly determinuj´ıc´ı postaven´ı podniku v trˇzn´ım prostˇred´ı, pˇredpoklady jeho moˇzn´e prosperity i hrozby, jimˇz je vystaven.
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
91
Tento z´akladn´ı model doplnil M. Porter tzv. konkurenˇcn´ım diamantem, ukazuj´ıc´ım cestu k efektivn´ımu ˇr´ızen´ı. Je zobrazen na n´asleduj´ıc´ım obr´azku ˇc. 5.10. Podnikov´ a strategie struktura a soupeˇren´ı
N´ arodn´ı nebo podnikov´e konkurenˇcn´ı v´ yhody
Produkˇcn´ı faktory
Porter˚ uv konkurenˇcn´ı diamant
Podm´ınky popt´ avky
N´ avatn´ a a podp˚ un´ a odvˇetv´ı
Obr´ azek 5.10: Porter˚ uv konkurenˇcn´ı diamant
Podle Portera pr´ avˇe tyto integrovan´e faktory rozhoduj´ı o konkurenˇcn´ı schopnosti podnik˚ u: a) Podnikov´ a strategie, struktura a soupeˇren´ı jsou faktory, kter´e ovlivˇ nuj´ı vz´ajemn´e vztahy organizac´ı. N´arodn´ı soupeˇren´ı stimuluje inovaˇcn´ı procesy a vytv´aˇr´ı konkurenˇcn´ı v´ yhody. b) Podm´ınky popt´ avky je faktor, na kter´ y mus´ı reagovat podniky vyˇsˇs´ı kvalitou a inovovan´ ymi produkty. nuj´ıc´ı produkci v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, jako napˇr´ıklad c) Produkˇcn´ı faktory jsou faktory ovlivˇ kvalifikovan´ı pracovn´ıci, infrastruktura, zdroje atd. d) N´ avazn´ a a podp˚ urn´ a odvˇetv´ı vytv´aˇrej´ı dodavatel´e, kteˇr´ı si mezi sebou rovnˇeˇz konkuruj´ı a vytv´ aˇrej´ı tak potˇrebn´e zdroje a sluˇzby pro produkci a poskytov´an´ı sluˇzeb ostatn´ıch v´ yrobn´ıch podnik˚ u. Konkurenˇcn´ı strategie Porter definoval n´asleduj´ıc´ım sch´ematem: Strategick´e v´ yhody Jedineˇcnost vn´ıman´a z´akazn´ıkem Odvˇetv´ı Pouze d´ılˇc´ı segment
Deferenciace
N´ızk´e n´aklady Nejlepˇs´ı pozice z hlediska n´aklad˚ u
Specializace
Obr´ azek 5.11: Tˇri z´ akladn´ı konkurenˇcn´ı strategie podle Portera
Porterovy modely a pohledy na ˇr´ızen´ı podnik˚ u jsou stˇeˇzejn´ım materi´alem pro manaˇzery jiˇz od poˇc´ atku osmdes´at´ ych let minul´eho stolet´ı. Ovlivnily ekonomick´e myˇslen´ı obchodn´ıho a v´ yrobn´ıho svˇeta, staly se v´ yukovou pom˚ uckou pro souˇcasn´e i budouc´ı manaˇzery. Pr´avˇe v n´avaznosti na efekty globalizace vstupuj´ı do myˇslen´ı lid´ı na poˇca´tku nov´eho mil´enia jeˇstˇe dalˇs´ı faktory. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: N´ azory profesora Portera ovlivnili podstatn´ ym zp˚ usobem myˇslen´ı manaˇzer˚ u. Uvedli jsme
Tˇri konkurenˇcn´ı strategie
92
5.4 Anal´ yza konkurence
v textu jeho nejzn´ amˇejˇs´ı grafy a struˇcn´ y v´ yklad k nim. Pokud V´as tato problematika v´ıce zaj´ım´ a odkazuje V´ as pˇr´ımo na jeho publikace, kter´e jsme uvedli v textu. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.4: Konkurence je probl´emem pro kaˇzd´ y podnik, pˇredevˇs´ım ten, kter´ y se chce novˇe na nˇejak´em trhu nejprve usadit. Pokuste se prov´est urˇcit´e ˇclenˇen´ı konkurence dle V´ami vybran´ ych hledisek. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a zapiˇste si naˇse moˇzn´e ˇclenˇen´ı do Vaˇsich pozn´ amek k uˇcebn´ımu textu.
Znaky funkˇcn´ı dokonalosti
Spotˇrebitel´e vyˇzaduj´ı v´ yrobky a sluˇzby, kter´e jsou levn´e a diferencovan´e. L´ace a diferenciace v´ yrobk˚ u, tedy n´ızk´ e n´ aklady a vhodn´ y sortiment jsou nezbytn´e atributy pro existenci podniku na souˇcasn´em trhu. Vypl´ yv´a n´ am z toho, ˇze stabiln´ı a efektivn´ı konkurenˇcn´ı v´ yhodu pˇredstavuje funkˇ cn´ı dokonalost podniku. Ta je d´ana: • • • •
vhodnou a poˇzadovanou nab´ıdkou v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, respektov´ an´ım potˇreb z´ akazn´ık˚ u (customerizace), optim´ aln´ı distribuc´ı, n´ızk´ ymi provozn´ımi n´ aklady.
V´ yznamn´e aspekty konkurenceschopnosti v souˇcasn´em trˇzn´ım prostˇred´ı jsou obsaˇzeny v odborn´em ˇcl´ anku uveˇrejnˇen´em v ˇcasopise Euro. Pˇr´ıpadov´ a studie
Pˇ r´ıpadov´ a studie: ˇcl´ anek otiˇstˇen´ y v ˇcasopise Euro ˇc. 23 z 4. ˇcervna 2001. Spokojen´y z´ akazn´ık uˇz nen´ı c´ılem dneˇsn´ıho marketingu, ale povinnost´ı.“ S ˇreˇcnickou ” nads´ azkou otevˇrel jednu z diskusn´ıch sekc´ı odborn´e konference Marketing Management Radek Muˇz´ık z poˇradatelsk´e spoleˇcnosti Incoma Consult. Vystihl tak kl´ıˇcov´y u ´kol souˇcasn´eho marketingu – vytv´ aˇren´ı nikoliv jen spokojen´ych, ale tak´e loaj´ aln´ıch z´ akazn´ık˚ u. Loajalita ” pˇrin´ aˇs´ı pod´ıl na trhu,“ uvedl prezident Evropsk´e marketingov´e konference Louis Delcart, kter´y se praˇzsk´e konference rovnˇeˇz z´ uˇcastnil. Zd˚ uraznil, ˇze je velice d˚ uleˇzit´e naj´ıt prav´e“ ” z´ akazn´ıky, pˇriˇcemˇz nejlepˇs´ı nejsou ti, kteˇr´ı v kr´ atk´e dobˇe pˇrin´ aˇsej´ı nejvˇetˇs´ı zisky. Evropsk´y marketingov´y prezident pˇripomnˇel anal´yzu spoleˇcnosti Xerox, kter´ a zjistila, jak propastn´y rozd´ıl je mezi z´ akazn´ıky um´ıstˇen´ymi na pomysln´e ˇsk´ ale spokojenosti hned vedle sebe. Velmi spokojen´ı klienti jsou ochotni nakupovat firemn´ı zboˇz´ı ˇsestkr´ at ˇcastˇeji neˇz jen spokojen´ı“ ” z´ akazn´ıci. Marketingov´ı odborn´ıci si uvˇedomuj´ı v´yznam person´ alu v rovnici firemn´ı profitability: zisk a r˚ ust vytv´ aˇrej´ı loaj´ aln´ı zamˇestnanci, kter´e vlastn´ı pr´ ace uspokojuje nejenom finanˇcnˇe. K tomu potˇrebuj´ı kvalitn´ı produkt, kter´y si mohou dovolit“ dod´ avat sv´ym z´ akazn´ık˚ um. ” Pˇritom loajalita zamˇestnanc˚ u se zpˇetnˇe projevuje i na kvalitˇe prod´ avan´eho produktu nebo sluˇzby. I proto napˇr´ıklad Michel Fleischmann, prezident R´egie Radio Music, kontroluj´ıc´ı rozhlasov´e stanice Evropa 2 ˇci Frekvence 1, ned´ avno vysvˇetloval sv´ym podˇr´ızen´ym, ˇze jsou vlastnˇe prvn´ımi posluchaˇci, prvn´ım sign´ alem spokojenosti a loajality z´ akazn´ık˚ u. Nevˇeˇr´ı-li oni ” r´ adiu, kter´e dˇelaj´ı, nebude mu vˇeˇrit nikdo,“ varoval Fleischmann. Ze stejn´eho d˚ uvodu Praˇzsk´e pivovary pˇri znovuzav´ adˇen´ı znaˇcky Staropramen zaˇcaly se zmˇenami pod vlastn´ı stˇrechou. Z naˇsich anal´yz vyplynulo, ˇze pivo lid´e vˇzdy spojuj´ı s pivovarem“, vysvˇetloval obchodn´ı ” a marketingov´y ˇreditel Michal Kotl´ın, proˇc v prvn´ı f´ azi relaunche dostal pivovar novou fas´ adu, n´ avˇstˇevnick´e stˇredisko, ale napˇr´ıklad i nov´e pracovn´ı odˇevy pro zamˇestnance. Firm´ am, kter´e si d˚ uleˇzitost role vlastn´ıho person´ alu pˇri vytv´ aˇren´ı loajality z´ akazn´ık˚ u neuvˇedomuj´ı, hroz´ı tristn´ı riziko. Zat´ımco peˇcuj´ı o z´ akazn´ıky, nˇekdo jin´y m´ a tendenci odt´ ahnout mi ” zamˇestnance“, shrnul Delcart. V´ıce neˇz sedmdes´ at procent z´ akazn´ık˚ u neust´ ale hled´ a nov´e dodavatele, tvrd´ı Delcart. Proto je vytv´ aˇren´ı a rozv´ıjen´ı loajality spotˇrebitel˚ u pro firmy kl´ıˇcov´ym u ´kolem. Podnikatel˚ um totiˇz neust´ ale hroz´ı, ˇze o sv´e klienty pˇrijdou, nebudou-li je opeˇcov´ avat. Moudr´e firmy pˇrech´ azej´ı od z´ısk´ av´ an´ı klient˚ u k jejich udrˇzen´ı“, potvrdil Delcart. ” Loajalita je pˇritom drah´ a – podle odhad˚ u m´ a ˇsestn´ act evropsk´ych retailov´ych spoleˇcnost´ı
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza
93
uloˇzeno v r˚ uzn´ych slev´ ach a v´yhod´ ach nab´ızen´ych prostˇrednictv´ım supermarketov´ych ˇretˇezc˚ u roˇcnˇe kolem dvou miliard liber. Market´eˇri rozliˇsuj´ı dva trendy vytv´ aˇren´ı program˚ u loajality. Jedn´ım konceptem je prahov´y marketing, tedy nab´ızen´ı v´yhod z´ akazn´ık˚ um, kteˇr´ı pak nejsou ochotni pˇrekroˇcit pr´ ah leˇz´ıc´ı mezi jeho“ firmou a konkurenty na trhu. Typick´ym pˇr´ıkladem jsou body, jimiˇz leteck´e ” spoleˇcnosti odmˇen ˇuj´ı klienty za vyuˇz´ıv´ an´ı sv´ych sluˇzeb. Pro firmy jeˇstˇe v´yhodnˇejˇs´ı je druh´y zp˚ usob – snaha o zmˇenu spotˇrebitelsk´eho chov´ an´ı. Z´ akazn´ıci rovnˇeˇz z´ısk´ avaj´ı v´yhody za kaˇzd´y n´ akup produkt˚ u nebo sluˇzeb, ale aˇz od urˇcit´e hodnoty. To nakupuj´ıc´ı motivuje k vyˇsˇs´ım neˇz p˚ uvodnˇe zam´yˇslen´ym u ´trat´ am. Spoleˇcnost Tesco ve Velk´e Brit´ anii tak ˇctyˇri roky po uveden´ı programu loajality zv´yˇsila sv˚ uj trˇzn´ı pod´ıl o ˇctyˇri procenta. Kdyˇz z´ akazn´ık dostane, co oˇcek´ aval, je spokojen´y. Kdyˇz ho ale pˇrekvap´ı nab´ıdka nad m´ıru jeho oˇcek´ av´ an´ı, st´ av´ a se nadˇsen´ym klientem. Touto parafr´ az´ı slov Radka Muˇz´ıka z Incomy se d´ a vysvˇetlit rozd´ıl mezi spokojenost´ı a loajalitou. Z´ısk´ av´ an´ı loaj´ aln´ıch klient˚ u m´ a sv˚ uj v´yznam. V´yzkumy totiˇz uv´ adˇej´ı, ˇze aˇz devades´ at procent nadˇsen´ych z´ akazn´ık˚ u informuje dalˇs´ı potenci´ aln´ı klienty, zat´ımco ve skupinˇe pouze spokojen´ych tak uˇcin´ı zhruba dvˇe tˇretiny lid´ı. Naopak jen sedmn´ act procent zklaman´ych ˇısla v´yzkumn´ık˚ z´ akazn´ık˚ u si postˇeˇzuje sv´emu okol´ı. C´ u tak trochu vylepˇsuj´ı sk´ ore zaˇzit´eho marketingov´eho pravidla, podle nˇehoˇz spokojen´y klient informuje tˇri dalˇs´ı, zat´ımco nespokojenec sdˇel´ı svoji zkuˇsenost dev´ıti lidem. (1) ˇ (1) FEKAR, Z. Pouh´ a spokojenost uˇz nestaˇc´ı. Casopis Euro, 2001, ˇc. 23, s. 28. Cviˇ cen´ı ˇ c. 5.4.1: Pokud jste si pˇreˇcetli uvedenou pˇr´ıpadovou studii, pokuste se nyn´ı, jako potenci´aln´ı pracovn´ık marketingov´eho u ´tvaru, uv´est nˇejak´e Vaˇse moˇzn´e opatˇren´ı pro zv´ yˇsen´ı spokojenosti souˇcasn´ ych ˇci potenci´ aln´ıch z´akazn´ık˚ u vaˇseho podniku. Uved’te jak´ ym zp˚ usobem podchytit st´al´eho z´akazn´ıka a udrˇzet si ho. Jak podchytit v´ahaj´ıc´ıho z´ akazn´ıka a ˇc´ım odl´akat potenci´ aln´ıho z´ akazn´ıka od konkurence aniˇz byste uˇzili nekal´ ych praktik. Pˇ ri anal´ yze konkurence se pouˇ z´ıv´ a jiˇ z zm´ınˇ en´ e anal´ yzy SWOT (viz kapitola 6.1.). Pˇri jej´ı aplikaci v t´eto oblasti je samozˇrejmˇe pro analytika mnohem horˇs´ı se dostat k ˇradˇe d˚ uleˇzit´ ych informac´ı. Objektivnˇe kaˇzd´ y pokud moˇzno skr´ yv´a sv´e slab´e str´anky, ale stejnˇe tak mnoz´ı neukazuj´ı i sv´e siln´e str´anky. Jsou oblasti, kter´e konkurence d˚ uslednˇe taj´ı, zvl´aˇstˇe pokud pozdˇejˇs´ı realizac´ı z´ısk´a moˇznou strategickou v´ yhodu. To se t´ yk´a pˇredevˇs´ım v´ yzkumu a v´ yvoje nov´ ych produkt˚ u, technologick´ ych postup˚ u, technick´eho vybaven´ı, faktor˚ u p˚ usob´ıc´ıch na kvalitu produkce, odmˇen a plat˚ u zamˇestnanc˚ u apod. Vˇseobecnˇe se d´a ˇr´ıci, ˇze pˇri anal´ yze konkurence hodnot´ıme jej´ı klady a nedostatky, analyzujeme kvalitu konkurenˇcn´ıch produkt˚ u, jej´ı technologii, zjiˇst’ujeme a porovn´av´ame ceny konkurenˇcn´ıch produkt˚ u, zjiˇst’ujeme distribuˇcn´ı cesty, intenzitu a efektivnost propagace atd. Nˇekdy je zjiˇst’ov´an´ı nˇekter´ ych tˇechto u ´daj˚ u obt´ıˇzn´e, a tak se ˇcasto pouˇz´ıvaj´ı i nepˇr´ıliˇs ˇcist´e metody vˇcetnˇe napˇr´ıklad i tzv. pr˚ umyslov´e ˇspion´aˇze, pˇretahov´an´ı technolog˚ u ˇci jin´ ych ˇspiˇckov´ ych pracovn´ık˚ u apod. Cviˇ cen´ı ˇ c. 5.4.2: Pokuste se vyˇclenit vaˇseho soupeˇre v nˇejak´e oblasti (v l´asce, ve vaˇs´ı z´ajmov´e skupinˇe ˇclensk´e nebo aspiraˇcn´ı, v pracovn´ım kolektivu, studijn´ım kolektivu, ve sportu apod.,) a sestavte si SWOT anal´ yzu vaˇseho konkurenta. ˇ azka v´yˇctu hodnocen´ı konkurence jednou odˇevn´ı firmou p˚ usob´ıc´ı v CR Pˇ r´ıpadov´ a studie: uk´ Zkoum´ any a posuzov´ any byly tyto aspekty tuzemsk´e i zahraniˇcn´ı konkurence: • struktura sortimentu konkurenˇcn´ıch firem,
Pˇr´ıpadov´ a studie
94
5.4 Anal´ yza konkurence • • • • • • • • • • • •
kvalita produkce, m´ odnost, pruˇznost reakce na zmˇeny, cenov´ au ´roveˇ n, objemy v´yroby, kapacity, distribuˇcn´ı s´ıt’, dodavatel´e konkurence, dodac´ı podm´ınky, platebn´ı podm´ınky, technick´e vybaven´ı, modelov´ a tvorba, pracovn´ı s´ıly, image firem.
Jak je zˇrejm´e ze samotn´eho v´ yˇctu re´aln´eho materi´alu dan´e firmy, byla oblast zkoum´an´ı konkurenˇcn´ıch firem p˚ usob´ıc´ıch na svˇetov´em i dom´ac´ım trhu velmi podrobn´a a zahrnula vˇsechny podstatn´e faktory jeho p˚ usoben´ı na z´ajmov´em segmentu trhu. Podrobn´a znalost protivn´ıka pˇredstavuje vˇzdy znaˇcnou konkurenˇcn´ı v´ yhodu. Shrnut´ı:
• Anal´ yzy konkurenˇcn´ıho prostˇred´ı jsou obsaˇzeny v Porterov´ ych knih´ach Konkurenˇcn´ı ” strategie“ a Konkurenˇcn´ı v´ yhoda“. ” • Z´ akladem pro orientaci v konkurenˇcn´ım prostˇred´ı je Porter˚ uv model pˇeti sil. • Porter˚ uv konkurenˇcn´ı diamant ukazuje cestu k efektivn´ımu ˇr´ızen´ı v silnˇe konkurenˇcn´ım trˇzn´ım prostˇred´ı. • Tˇri z´akladn´ı strategie podle Portera jsou diferenciace, n´akladov´a pozice a specializace. • Konkurenˇcn´ı v´ yhodu pˇredstavuje funkˇcn´ı dokonalost podniku. • Je d´ ana vhodnou nab´ıdkou v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, customerizac´ı, optim´aln´ı distribuc´ı a n´ızk´ ymi provozn´ımi n´ aklady. • Pˇri anal´ yze konkurence se pouˇz´ıv´a ˇcasto metoda SWOT anal´ yza“. ” Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6.
Jak definuje prof. Porter konkurenˇcn´ı v´ yhody a strategie? Co obsahuje Porter˚ uv model pˇeti sil? Jak´e zn´ ate konkurenˇcn´ı strategie podle Portera? Jak´e faktory obsahuje funkˇcn´ı dokonalost podniku? Jak´e aspekty zohledˇ nujeme pˇri anal´ yze konkurence? Co obsahuje SWOT anal´ yza pˇri aplikaci na anal´ yzu konkurence?
Pr˚ uvodce studiem: Znalost konkurenˇcn´ıch v´ yhod, schopnost jejich vyuˇzit´ı, to je z´akladn´ı podm´ınka pro to, aby firma obst´ala v trved´em konkurenˇcn´ım boji. Pokud k tomu vyuˇzijete i teorie funkˇcn´ı dokonalosti podniku a zamˇeˇr´ıte se v praxi na jej´ı faktory spolu se spr´ avnou konkurenˇcn´ı strategi´ı vybranou na z´akladˇe dobˇre proveden´e SWOT anal´ yzy konkurence, m˚ uˇzete m´ıt u ´ spˇech. Uvedli jsme vˇsak jen mal´ y v´ yˇcet z´akladn´ıch faktor˚ u pro pozn´an´ı konkurenˇcn´ıch v´ yhod a v´ ybˇer dobr´e strategie. Dobr´ y manaˇzer se mus´ı st´ale uˇcit jak se vˇeci dˇelaj´ı jinde, jak´e jsou nejnovˇejˇs´ı vˇedeck´e poznatky, zjiˇst’ovat co dˇel´a a hlavnˇe co nov´eho pˇripravuje konkurence atd. Je to denn´ı chl´eb dobr´eho marketingov´eho odborn´ıka.
Kapitola 5. Marketingov´ a anal´ yza Autotest: 1. Z´ akladem pro orientaci v konkurenˇcn´ım prostˇred´ı je Porter˚ uv model: (a) pˇeti sil (b) ˇsesti sil (c) sedmi sil 2. Mezi tˇri z´ akladn´ı strategie podle Portera nepatˇr´ı: (a) diferenciace (b) specializace (c) automatizace 3. Mezi funkˇcn´ı dokonalost podniku nepoˇc´ıt´ame: (a) optim´ aln´ı distribuci (b) vysok´e investice (c) n´ızk´e provozn´ı n´ aklady
95
96
Kapitola 6
Metody marketingov´ eho v´ yzkumu Popis lekce: Souhrnn´a lekce 6 je vzhledem k rozs´ahlosti rozdˇelena na 2 ˇca´sti. Lekce rozeb´ır´a marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em, jeho tvorbu a skladbu. Kaˇzd´a instituce, kaˇzd´ y podnik vytv´aˇr´ı vlastn´ı informaˇcn´ı syst´em, pouˇz´ıv´a k tomu urˇcit´ ych metod. Metody marketingov´eho pr˚ uzkumu a v´ yzkumu jsou podrobnˇeji pops´ any. Lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 6.1 6.1.1 6.1.2 6.2 6.2.1 6.2.2 6.2.3
Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em Podnikov´ y informaˇcn´ı syst´em Person´ aln´ı informaˇcn´ı syst´em Metody marketingov´eho v´ yzkumu Marketingov´ y v´ yzkum Prim´ arn´ı metody Sekund´ arn´ı metody marketingov´eho v´ yzkumu
Lekce vyˇzaduje, abyste si poznatky doplˇ novali o ˇradu vlastn´ıch pˇr´ıklad˚ u. Je rozdˇelena do dvou ˇc´ ast´ı, 6.1 a 6.2, jednotliv´e ˇc´asti maj´ı samostatn´e e-learningov´e prvky.
6.1
Marketingov´ y informaˇ cn´ı syst´ em
Popis ˇ c´ asti lekce 6.1 Lekce se zab´ yv´ a marketingov´ ym informaˇcn´ım syst´emem. Pˇrin´aˇs´ı jeho ˇclenˇen´ı, struˇcn´ y obsah, charakteristiku jednotliv´ ych ˇc´ ast´ı. Tato ˇc´ast lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 6.1 6.1.1 6.1.2
Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em Podnikov´ y informaˇcn´ı syst´em Person´ aln´ı informaˇcn´ı syst´em
Ne kaˇzd´ y podnik nebo instituce m´a takto striktnˇe sv˚ uj informaˇcn´ı syst´em rozdˇelen, nicm´enˇe po obsahov´e str´ance, jsou n´aplnˇe jednotliv´ ych ˇc´ast´ı obsaˇzeny prakticky ve vˇsech hospod´aˇrsk´ ych subjektech, jsou to informace nezbytn´e pro dobrou orientaci kaˇzd´eho podniku nebo instituce v dan´em ekonomick´em prostoru. 97
98
6.1 Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em
D´ elka ˇ c´ asti lekce 6.1: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em, podnikov´ y informaˇcn´ı syst´em, person´aln´ı informaˇcn´ı syst´em, person´ aln´ı evidence, ruˇcn´ı (manu´aln´ı) zp˚ usob, hromadn´e u ´daje, ochrana osobn´ıch u ´daj˚ u, pˇr´ıstupov´ a pr´ ava, povinnost mlˇcenlivosti, prov´azanost informaˇcn´ıch syst´em˚ u, automatick´e veden´ı administrativy. Motivace k ˇ c´ asti lekce 6.1 Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • definovat pojem MIS (marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em), • definovat pojem PIS, • definovat pojem PES. Kaˇzd´a organizace vytv´aˇr´ı sv˚ uj vlastn´ı informaˇcn´ı syst´em, kter´ y umoˇzn ˇ uje z´ısk´avat, tˇr´ıdit, analyzovat, vyhodnocovat, uchov´avat a poskytovat potˇrebn´e informace pro rozhodov´an´ı managementu. Computerizac´ı se informatika usnadnila, nebot’ informaˇcn´ı syst´emy zaloˇzen´e na datab´az´ıch obvykle umoˇzn ˇ uj´ı shromaˇzd’ovat data velk´eho rozsahu, umoˇzn ˇ uj´ı efektivnˇe a rychle zpracovat soubory dle potˇrebn´ ych hledisek zpracov´ an´ı a umoˇzn ˇ uj´ı rychl´ y pˇrenos u ´ daj˚ u na relevantn´ı m´ısta. V souˇcasn´e dobˇe se tyto lok´ aln´ı informaˇcn´ı s´ıtˇe napojuj´ı i na internet, organizace sama poskytuje vybran´e a ˇza´douc´ı informace ˇsirok´emu okruhu uˇzivatel˚ u. Souˇcasnˇe vˇsak plat´ı, ˇze znaˇcn´a ˇc´ ast podnikov´ ych informac´ı podl´eh´a utajen´ı, a to nejen ˇ z komerˇcn´ıch d˚ uvod˚ u, ale i z d˚ uvod˚ u napˇr´ıklad ochrany osobn´ıch dat dle z´akon˚ u CR. Jiˇz v historick´ ych dob´ach se vˇsak shromaˇzd’ovaly u ´ daje o vnitˇrn´ım i vnˇejˇs´ım prostˇred´ı, o lidech, jin´ ych podnic´ıch, konkurenci, z´akazn´ıc´ıch atd. Tyto u ´daje proch´azely cel´ ym komplexem zpracov´av´ an´ı informac´ı, byly vˇsak uchov´ av´ any a archivov´any tehdejˇs´ımi technikami. Modern´ı m´edia velmi usnadnila tuto informaˇcn´ı pr´aci a souˇcasn´e pr´avn´ı normy tak´e jiˇz adekv´ atn´ım zp˚ usobem ˇreˇs´ı pr´ avn´ı regulaci t´eto oblasti v mnoha oblastech. Je to nezbytn´e mimo jin´e i proto, ˇze souˇc´ast´ı informaˇcn´ıho syst´emu nejsou pouze samotn´e informace (software), ale jeho souˇca´st´ı jsou i informaˇcn´ı technologie (hardware), kter´e je rovnˇeˇz tˇreba uvaˇzovat pˇri pr´ avn´ı regulaci dan´e oblasti. Pˇ r´ıklad: Vzhledem k tomu, ˇze ˇrada podnikov´ ych u ´ daj˚ u je pˇred´ av´ana prostˇrednictv´ım s´ıtˇe nebo zas´ıl´ an´ım m´edi´ı, bylo napˇr´ıklad nutn´e formulovat v trestn´ım z´ akon´ıku pˇr´ıpady u ´mysln´eho zniˇcen´ı informac´ı na nosiˇc´ıch dat, zneuˇzit´ı z´aznamu na nosiˇci informac´ı, z´asah do technick´eho nebo programov´eho vybaven´ı poˇc´ıtaˇce (§ 257a z´akona ˇc. 140/1961 Sb., trestn´ı z´akon, v aktu´ aln´ım znˇen´ı). Dalˇs´ım pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt z´akon o ochranˇe osobn´ıch dat apod. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ Pokud podnik nebo obecnˇe jak´ akoliv organizace buduje sv˚ uj informaˇcn´ı syst´em skuteˇcnˇe komplexn´ım zp˚ usobem, pak je tˇreba rozezn´avat strukturu tohoto informaˇcn´ıho syst´emu. Struktura informaˇ cn´ıho syst´ emu by mˇela ve sv´e nejvyˇsˇs´ı u ´rovni obsahovat data t´ ykaj´ıc´ı se urˇcit´eho vnˇejˇs´ıho prostˇredn´ı, a to takov´ ych u ´ daj˚ u, kter´e jsou pro organizaci podstatn´e. Skuteˇcnost´ı totiˇz je, ˇze ˇradu informac´ı o vnˇejˇs´ım prostˇred´ı napˇr´ıklad podniku lze z´ıskat (ovˇsem za u ´ hradu) i z jin´ ych neˇz ˇcistˇe podnikov´ ych zdroj˚ u, nehledˇe na to, ˇze urˇcit´a ˇc´ast informac´ı je veˇrejnˇe pˇr´ıstupn´a (zm´ınˇen´ y internet). To ovˇsem obvykle nestaˇc´ı, nebot’ podnik
Kapitola 6. Metody marketingov´eho v´ yzkumu
99
napˇr´ıklad potˇrebuje m´ıt i neveˇrejn´e informace, informace nesdˇelovan´e a popˇr´ıpadˇe i pˇr´ısnˇe d˚ uvˇern´e ˇci tajn´e (pr˚ umyslov´a ˇspion´aˇz). Proto potˇrebuje vytv´aˇret i vlastn´ı informaˇcn´ı datab´azi o sv´em okol´ı, jeho z´akladn´ıch sloˇzk´ ach, podmiˇ nuj´ıc´ıch faktorech atd. V tom pˇr´ıpadˇe je na m´ıstˇe i vlastn´ı informaˇcn´ı v´ yzkum. V jak´ekoliv organizaci je tˇreba dnes obecnˇe rozliˇsovat tˇri z´asadn´ı pojmy v oblasti informatiky, 3 informaˇcn´ı a to: syst´emy
• marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em (MIS), • podnikov´ y informaˇcn´ı syst´em (PIS) a • person´ aln´ı informaˇcn´ı syst´em (PES). Graficky bychom mohli vyj´ adˇrit zaˇrazen´ı a vztahy tˇechto tˇr´ı sloˇzek komplexn´ıho informaˇcn´ıho syst´emu podniku (organizace) n´ asleduj´ıc´ım sch´ematem: MIS PIS PES Obr´ azek 6.1: Vztahy a struktura informaˇcn´ıho syst´emu podniku (organizace)
Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em jako vrcholn´ y informaˇcn´ı syst´em dan´eho podniku v sobˇe mimo jin´e obsahuje ve sv´e d´ılˇc´ı ˇca´sti i u ´daje podnikov´eho charakteru, podnikov´ y informaˇcn´ı syst´em m´ a jako d´ılˇc´ı ˇc´ ast u ´daje person´aln´ıho charakteru. Vzhledem k tomu, ˇze mezi jednotliv´ ymi sloˇzkami cel´eho komplexn´ıho informaˇcn´ıho syst´emu podniku existuj´ı velmi u ´zk´e prov´azanosti a u ´daje z jeho jednotliv´ ych ˇc´ast´ı jsou vyuˇziteln´e vˇzdy nejen pro potˇreby specializovan´eho u ´ tvaru, ale mnohem v´ıce, a tak´e proto, ˇze i jin´e u ´ tvary neˇz pouze u ´ tvar person´aln´ı pr´ace vkl´adaj´ı a vyuˇz´ıvaj´ı vlastn´ıch u ´ daj˚ u person´aln´ı evidence, je tˇreba se alespoˇ n struˇcnˇe zm´ınit o vˇsech tˇrech sloˇzk´ach informaˇcn´ıho syst´emu. Marketingov´ y informaˇ cn´ı syst´ em ˇ en´ı Kaˇzd´ y podnik nebo organizace, kter´ a je marketingovˇe orientovan´a, vytv´ aˇr´ı komplex infor- Clenˇ MIS mac´ı, kter´e v souhrnu naz´ yv´ ame marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em – MIS. Ten se skl´ad´a z:
• • • •
podnikov´eho informaˇcn´ıho syst´emu, marketingov´eho zpravodajsk´eho syst´emu, marketingov´eho v´ yzkumn´eho syst´emu, syst´emu podp˚ urn´e anal´ yzy marketingov´ ych rozhodnut´ı.
Uv´ad´ıme tuto skladbu cel´eho marketingov´eho informaˇcn´ıho syst´emu proto, ˇze je tˇreba zd˚ uraznit, ˇze napˇr´ıklad jednou z d´ılˇc´ıch ˇcinnost´ı marketingov´eho zpravodajsk´eho syst´emu m˚ uˇze b´ yt shromaˇzd’ov´an´ı informac´ı t´ ykaj´ıc´ıch se pracovn´ıch sil (napˇr´ıklad u konkurence), stejnˇe tak jako marketingov´ y v´ yzkumn´ y syst´em se m˚ uˇze ve sv´e d´ılˇc´ı zab´ yvat pˇredpokl´adan´ ym pohybem lid´ı ˇci v´ yvojem ˇzivotn´ıho stylu a ostatn´ımi ˇciniteli vztahuj´ıc´ımi se k pracovn´ı s´ıle, kter´e mohou b´ yt vyuˇzity pro potˇreby vlastn´ıho ˇr´ızen´ı lidsk´ ych zdroj˚ u v podniku. Person´aln´ı informaˇcn´ı syst´em je tak sv´az´an z celkov´ ym marketingov´ ym informaˇcn´ım syst´emem dvoj´ım
100
6.1 Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em
zp˚ usobem, protoˇze jednak ˇcerp´a nˇekter´e u ´ daje z vyˇsˇs´ı informaˇcn´ı sloˇzky, jednak s´am poskytuje u ´daje pro vlastn´ı marketingov´e ˇr´ızen´ı podniku. Ani marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em nem´ a pouze reagovat na moment´ aln´ı situaci podniku, na novˇe vznikaj´ıc´ı probl´emy pouh´ ym vytv´aˇren´ım nutn´e datov´e z´akladny, ale mus´ı pˇ redv´ıdat informaˇ cn´ı potˇ rebu. Pˇri pouˇzit´ı poˇc´ıtaˇc˚ u a poˇc´ıtaˇcov´ ych s´ıt´ı je pak moˇzn´e zapojit do proces˚ u rozhodov´an´ı i syst´emy na podporu rozhodov´an´ı, kdy se modeluj´ı moˇzn´e varianty v´ yvoje, tedy vˇcetnˇe variant person´ aln´ıch. Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em podniku lze graficky vyj´ adˇrit n´ asleduj´ıc´ım grafem. Z detailnˇejˇs´ıho zobrazen´ı vypl´ yv´ a i pozice podnikov´eho informaˇcn´ıho syst´emu (PIS).
Podnikov´ y informaˇcn´ı syst´em – PIS Situace podniku
Anal´ yza Marketingov´ y zpravodajsk´ y syst´em
Okol´ı podniku
Marketingov´e progn´ ozy
Sbˇer a distribuce informac´ı
Strategick´ y marketing
Z´ akazn´ıci Podp˚ urn´ a anal´ yza
Operaˇcn´ı marketing
V´ yrobky Marketingov´ y v´ yzkum Konkurence
Kontrola
Vnˇejˇs´ı dodavatel´e marketingov´eho v´ yzkumu
Vysok´e ˇskoly
Marketingov´e u ´tvary jin´ ych podnik˚ u
Specializovan´e instituce
Obr´ azek 6.2: Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em – MIS
Grafick´e zn´ azornˇen´ı marketingov´eho informaˇcn´ıho syst´emu ukazuje na jeho komplexnost, rozs´ahlost a vazby. Mnoz´ı manaˇzeˇri ˇcasto hovoˇr´ı o sv´em marketingov´em informaˇcn´ım syst´emu, kter´ y je ve skuteˇcnosti pouze na u ´rovni podnikov´eho infosyst´emu, nebot’ je ne´ upln´ y a zcela neprov´ azan´ y na ostatn´ı oblasti ˇz´adouc´ıch informac´ı marketingov´eho typu.
6.1.1
Podnikov´ y informaˇ cn´ı syst´ em
Podnikov´ y informaˇcn´ı syst´em poskytuje informace o vˇsech vnitropodnikov´ ych jevech a procesech. Existuje spousta poˇc´ıtaˇcov´ ych program˚ u, kter´e v re´aln´em ˇcase monitoruj´ı stav a v´ yvoj jednotliv´ ych u ´ sek˚ u ˇcinnosti bud’ v ide´ aln´ı formˇe vz´ajemn´e prov´azanosti datab´az´ı, nebo alespoˇ n na u ´rovni jednotliv´ ych agend. Existence poˇc´ıtaˇc˚ u, moˇznost vytv´ aˇren´ı informaˇcn´ıch s´ıt´ı a celkov´ a vybavenost poˇc´ıtaˇcovou technikou umoˇzn ˇ uje velmi efektivn´ı, rychl´e a u ´ pln´e sn´ım´an´ı rozliˇcn´ ych u ´ daj˚ u, jejich zpracov´av´an´ı, automatick´e analyzov´an´ı i vyhodnocov´an´ı bez z´asahu lidsk´eho ˇcinitele. Poˇc´ıtaˇce se v mnoha podnic´ıch staly automatick´ ymi ˇr´ıd´ıc´ımi prvky, a to v mnoha oborech lidsk´eho kon´ an´ı. Staˇc´ı jmenovat napˇr´ıklad automatizovan´e ˇr´ızen´ı letov´eho provozu, automatick´e ˇr´ızen´ı v´ yroby nebo ˇr´ızen´ı skladov´eho hospod´aˇrstv´ı
Kapitola 6. Metody marketingov´eho v´ yzkumu
101
atd. Rovnˇeˇz v mnoha oborech jsou poˇc´ıtaˇce pˇr´ımo napojeny na technologick´ y proces, kdy ˇcidla monitoruj´ıc´ı stav nˇekter´ ych fyzik´aln´ıch ˇci chemick´ ych veliˇcin, jsou pˇr´ım´ ym impulsem k poˇc´ıtaˇcov´emu zpracov´an´ı, vyhodnocen´ı a reakci. Des´ıtky softwarov´ ych firem nab´ızej´ı identick´e programy vyuˇziteln´ ych bud’ obecnˇe v jak´emkoliv podniku, anebo specifick´e pro urˇcit´ y sektor n´ arodn´ıho hospod´ aˇrstv´ı jako napˇr´ıklad na: • • • • • •
na pr˚ umyslovou v´ yrobu, zemˇedˇelsk´e podniky, obchodn´ı organizace, dopravn´ı podniky, ˇskolstv´ı, zdravotnictv´ı atd.
I v r´amci jednotliv´ ych obor˚ u existuje dosti siln´a konkurence softwarov´ ych firem nab´ızej´ıc´ıch vesmˇes programy na kvalitn´ı u ´rovni, jako napˇr´ıklad pro veden´ı u ´ˇcetnictv´ı l´ekaˇrsk´e ordinace je moˇzn´e zakoupit zcela univerz´aln´ı programy, kter´e nab´ız´ı t´emˇeˇr kaˇzd´a softwarov´a firma, popˇr´ıpadˇe upraven´e specifick´e programy pˇr´ımo pro dan´ y u ´ˇcel. Ale i v druh´em pˇr´ıpadˇe existuje mezi softwarov´ ymi firmami a jejich produkty pomˇernˇe znaˇcn´a konkurence zp˚ usobuj´ıc´ı existenci velice dobr´ ych produkt˚ u. Proto jen obecnˇe a nam´atkou jmenujeme nˇekter´e produkty poˇc´ıtaˇcov´eho podnikov´eho informaˇcn´ıho syst´emu, nebot’ tˇechto produkt˚ u existuj´ı stovky, nehledˇe na skuteˇcnost, ˇze velk´e podniky vesmˇes maj´ı vlastn´ı v´ ypoˇcetn´ı stˇrediska a v´ yvojov´ı program´atoˇri se zab´ yvaj´ı tvorbou poˇc´ıtaˇcov´ ych program˚ u pˇr´ımo na pˇr´ an´ı managementu. Jmenujeme proto napˇr´ıklad programy na: • • • • • • • • •
skladov´e hospod´ aˇrstv´ı, realizaci v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, ˇr´ızen´ı prodeje a distribuce, ˇr´ızen´ı v´ yroby, ˇr´ızen´ı podnikov´e dopravy, z´ asobov´ an´ı, sledov´ an´ı dod´ avek, dodavatel˚ u atd., veden´ı u ´ˇcetnictv´ı a dan´ı, sledov´ an´ı dluh˚ u a pohled´ avek, tvorbu cen a kalkulac´ı, person´ aln´ı evidenci (PES) atd.
V´ yˇcet tˇechto program˚ u je pouze uk´azkou, nebot’ poˇcet i jejich kvalita neobyˇcejnˇe rychle roste a poˇc´ıtaˇce vybaven´e velmi efektivn´ımi programy se st´ avaj´ı nezbytnou pom˚ uckou pro v´ ykon manaˇzersk´ ych funkc´ı na vˇsech u ´rovn´ıch. Jak vypl´ yv´a z tohoto kr´atk´eho a ne´ upln´eho v´ yˇctu moˇzn´ ych aplikac´ı cel´eho komplexu podnikov´eho informaˇcn´ıho syst´emu, je jednou z jeho souˇca´st´ı i informaˇcn´ı syst´em v oblasti person´ aln´ı pr´ ace – PES.
6.1.2
Person´ aln´ı informaˇ cn´ı syst´ em
Person´aln´ı informaˇcn´ı syst´em ve sv´e klasick´e a historick´e podobˇe obsahoval pouze u ´ daje o zamˇestnanc´ıch, tedy to co naz´ yv´ ame person´ aln´ı evidenc´ı. P˚ uvodn´ı manu´aln´ı formou byly osobn´ı spisy zamˇestnanc˚ u, sloˇzky ˇci karty s osobn´ımi daty. Tyto karty ˇci spisy byly vedeny manu´aln´ım zp˚ usobem, z´aznamy perem, pozdˇeji psac´ım strojem. Dluˇzno poznamenat, ˇze tam, kde nen´ı k dispozici poˇc´ıtaˇcov´a technika, jsou manu´aln´ı z´aznamy dosud uˇz´ıvan´ ym zp˚ usobem poˇrizov´ an´ı a veden´ı person´aln´ı evidence.
102
Informace o zamˇestnanci
Soubory
6.1 Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em
a) Ruˇcn´ı evidence pracovn´ık˚ u V pˇr´ıpadˇe, ˇze dosud nen´ı v podniku ˇci organizaci k dispozici pro potˇreby person´aln´ı pr´ace poˇc´ıtaˇc, coˇz se vˇetˇsinou t´ yk´a mal´ ych organizac´ı ˇci drobn´ ych podnikatel˚ u, je nutn´e v´est person´aln´ı evidenci ruˇcn´ım zp˚ usobem. Kaˇzd´ y zamˇestnanec m´a osobn´ı sloˇzku, ve kter´e se zachycuj´ı, aktualizuj´ı a archivuj´ı jeho osobn´ı u ´ daje. Sloˇzka pak obsahuje i unifikovan´e dokumenty, tj. vstupn´ı dotazn´ık, pracovn´ı smlouvu, platov´ y v´ ymˇer, mzdov´e listy, karty soci´aln´ıho zabezpeˇcen´ı a ostatn´ı p´ısemnosti, kter´e se vyplˇ nuj´ı ruˇcn´ım zp˚ usobem a vyˇzaduj´ı osobn´ı podpis zamˇestnance. I ruˇcnˇe veden´a evidence pracovn´ık˚ u vˇsak vyˇzaduje kromˇe osobn´ıch sloˇzek jednotliv´ ych zamˇestnanc˚ u, v´est i hromadn´ a data o vˇsech zamˇestnanc´ıch, a to pro r˚ uzn´e statistiky, souhrnn´e formul´aˇre pro pˇr´ısluˇsn´e u ´ˇrady atd. Proto i v oblasti ruˇcnˇe veden´e evidence pracovn´ık˚ u rozezn´ av´ ame informace individu´aln´ı a hromadn´e. Individu´ aln´ı informace zamˇ estnanc˚ u mohou obsahovat: • vstupn´ı dotazn´ık poskytuj´ıc´ı podrobn´e u ´ daje o pracovn´ıkovi, jeho kvalifikaci, pr˚ ubˇehu praxe, zvl´aˇstn´ıch pˇrednostech a schopnostech atd. Jeho forma nen´ı pˇredeps´ana, kaˇzd´a organizace ˇci podnik vlastn´ı dotazn´ık sestaven´ y ˇci upraven´ y pro vlastn´ı potˇreby, • z´ aznamy o v´ ysledku pohovor˚ u, pˇrij´ımac´ıch test˚ u, v´ ysledc´ıch v´ ybˇerov´eho ˇr´ızen´ı, ´daje o dosavadn´ım pracovn´ım zaˇrazen´ı, historii pracovn´ıch funkc´ı od n´astupu do • u organizace, r˚ uzn´e z´aznamy o pˇreveden´ı, pov´ yˇsen´ı a dalˇs´ıch pracovn´ıch zmˇen´ach, • u ´ daje o v´ yˇsi souˇcasn´eho platu nebo mzdy, pˇrehled zvyˇsov´ an´ı mzdy nebo platu, eventuelnˇe i d˚ uvody zv´ yˇsen´ı, • podrobn´e informace o kvalifikaci, tj. o pˇredch´azej´ıc´ım studiu, dalˇs´ıch ˇskolen´ıch, kurzech i v´ ysledc´ıch podnikov´eho a mimopodnikov´eho vzdˇel´ av´an´ı (vysvˇedˇcen´ı, certifik´ aty), • informace o v´ ykonnosti, dovednostech pracovn´ıka, jeho hodnocen´ı, zdravotn´ı situaci, absenc´ıch, pracovn´ım chov´an´ı, udˇelen´ ych pochval´ach a sankc´ıch, • u ´daje pro potˇreby soci´ aln´ıho a zdravotn´ıho zabezpeˇcen´ı, • dokumenty vztahuj´ıc´ı se k ukonˇcen´ı pracovn´ıho pomˇeru. Hromadn´ e informace mohou obsahovat: • • • • • •
Pˇr´ıstupov´ a pr´ ava
mzdov´e a platov´e pomˇery v dan´e organizaci, poˇcty a kategorie zamˇestnanc˚ u, souhrnn´e u ´daje o vzdˇel´ av´ an´ı a kvalifikac´ıch, statistiky zamˇestnanc˚ u dle vˇeku, kvalifikaci a dalˇs´ıch demografick´ ych u ´daj´ıch, statistiky nemocnosti, u ´razovosti, absence, statistiky st´ıˇznost´ı, pˇresˇcas˚ u, doch´azky atd.
Pˇri ruˇcn´ım zpracov´an´ı se pak jako v´ ystup˚ u pouˇz´ıv´a cel´e ˇrady r˚ uzn´ ych typ˚ u formul´aˇr˚ u, kter´e jsou vesmˇes specifick´e pro danou organizaci. b) Poˇc´ıtaˇcov´ y person´ aln´ı informaˇcn´ı syst´em se od ruˇcn´ıho syst´emu liˇs´ı nejen rychlost´ı, efektivn´ım vkladem u ´daj˚ u, ale pˇredevˇs´ım moˇznostmi zpracov´an´ı, okamˇzitou informovanost´ı manaˇzer˚ u i na decentralizovan´ ych pracoviˇst´ıch a kombinacemi propojov´ an´ı person´aln´ıch u ´daj˚ u s ostatn´ımi subsyst´emy organizace. Vzhledem k tomu, ˇze se jedn´ a o citlivou oblast osobn´ıch u ´daj˚ u, jej´ıˇz vyuˇzit´ı je chr´anˇeno a regulov´ano nˇekolika z´akony, mus´ı b´ yt pˇr´ıstup do datab´ aze osobn´ıch u ´ daj˚ u rovnˇeˇz regulov´an. Poˇc´ıtaˇcov´e zpracov´an´ı tedy odliˇsuje jednotliv´ a pr´ ava pˇ r´ıstupu, jako napˇr´ıklad pouze pr´ avo vkladu dat, pr´avo ˇcten´ı, pr´avo aktualizace, pr´avo v´ ymazu. O ˇradˇe u ´daj˚ u je tˇreba zachov´avat mlˇcenlivost, proto nˇekteˇr´ı pracovn´ıci person´aln´ıho u ´ tvaru s vysok´ ymi pr´avy pˇr´ıstupu k u ´ daj˚ um podepisuj´ı povinnost mlˇcenlivosti. Ke zveˇrejnˇen´ı nˇekter´ ych u ´daj˚ u mus´ı b´ yt tak´e d´an p´ısemn´ y souhlas pracovn´ıka.
Kapitola 6. Metody marketingov´eho v´ yzkumu
103
Pˇ r´ıklad: Chr´anˇen´ ymi u ´ daji osobn´ı evidence je napˇr´ıklad cel´a oblast zdravotn´ıho stavu zamˇestnance (s v´ yjimkou rizikov´ ych skupin nemoc´ı jako napˇr´ıklad tuberkul´ozy, nakaˇzliv´ ych a pˇrenosn´ ych chorob atd.), d´ale u ´ daje o mzdov´em zaˇrazen´ı, v´ yˇsi platu, odmˇen´ ach apod. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.1: Uved’te vlastn´ı pˇr´ıklad u ´daj˚ u osobn´ıho charakteru, kter´ y byste povaˇzovali za velmi d˚ uvˇern´ y. V pˇr´ıpadˇe potˇreby si zapiˇste u ´daje z Kl´ıˇce. Individu´ aln´ı u ´daje o pracovn´ıc´ıch, kter´e jsou zaznamen´av´any, zpracov´av´any a vyhodnocov´ any a n´aslednˇe propojov´ any v poˇc´ıtaˇcov´em syst´emu jsou v prv´e ˇc´ asti totoˇzn´e s p˚ uvodn´ım ruˇcn´ım zpracov´ an´ım. V druh´e ˇca´sti pak mohou obsahovat u ´daje, kter´e jsou dom´enou pouze poˇc´ıtaˇcov´eho z´ aznamu a obsahuj´ıc´ı r˚ uzn´e identifik´atory d˚ uleˇzit´e pro vytv´aˇren´ı variantn´ıch soubor˚ u dle r˚ uzn´ ych potˇreb. Jako pˇr´ıklad dalˇs´ıch moˇznost´ı lze jmenovat: • • • •
u ´daje vhodn´e pro pl´ anov´ an´ı pracovn´ık˚ u, umoˇzn ˇuj´ıc´ı okamˇzit´e hodnocen´ı v´ ykonnosti, evidenci n´ arok˚ u a ˇcerp´ an´ı dovolen´e, umoˇzn ˇ uj´ıc´ı propojen´ı s jin´ ymi subsyst´emy (agendami) podnikov´eho informaˇcn´ıho syst´emu, • umoˇzn ˇuj´ıc´ı pˇr´ımou komunikaci s konkr´etn´ım pracovn´ıkem z decentralizovan´eho m´ısta podniku nebo pˇr´ımou komunikaci centr´aln´ıho person´aln´ıho u ´ tvaru s pracovn´ıkem apod. Hromadn´e u ´daje poˇc´ıtaˇcov´eho syst´emu person´aln´ıch informac´ı umoˇzn ˇuj´ı des´ıtky velmi kvalitn´ıch program˚ u, kter´e mohou i v modulov´em zpracov´av´ an´ı formovat r˚ uznorod´e poˇzadavky manaˇzer˚ u. Velmi rychl´e a efektivn´ı je pak poˇc´ıtaˇcov´e zpracov´an´ı napˇr´ıklad: • pˇri modelov´ an´ı dopadu pˇripravovan´e reorganizace na poˇcty a strukturu pracovn´ık˚ u, • strategick´e modelov´an´ı mobility pracovn´ıch sil uvnitˇr podniku i ven, a to z kaˇzd´e u ´rovnˇe syst´emu (subsyst´emu), • sledov´ an´ı a ˇr´ızen´ı fluktuace, • k procesu formov´ an´ı pracovn´ı s´ıly, • profilace pracovn´ık˚ u, • odmˇen ˇov´ an´ı pracovn´ık˚ u, • ˇr´ızen´ı kari´ery, • automatick´e kontroly a vyhodnocov´an´ı absenc´ı, • k vlastn´ımu ˇr´ızen´ı pr´ ace jednotliv´ ych pracovn´ık˚ u. Zvl´ aˇst’ pˇr´ınosn´e je poˇc´ıtaˇcov´ y syst´em person´aln´ı evidence vhodn´ y pro hromadn´e statistiky dle vˇsech moˇzn´ ych hledisek, parametr˚ u a poˇzadavk˚ u. Pˇ r´ıklad: Dobr´ y software umoˇzn ˇuje i automatick´e veden´ı administrativy jako: • psan´ı zvac´ıch dopis˚ u, • z´akladn´ı korespondenci personalist˚ u s uchazeˇci i pracovn´ıky (odm´ıtnut´ı, pˇrijet´ı uchazeˇc˚ u, rezervaˇcn´ı dopisy atd.), • automatick´e sledov´ an´ı v´ yroˇc´ı a psan´ı blahopˇr´an´ı atd.
104
6.1 Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em
Znatelnou v´ yhodou poˇc´ıtaˇcov´eho syst´emu person´ aln´ı evidence je na z´akladˇe vyuˇzit´ı ˇrady matematicko-statistick´ ych metod schopnost analyzovat, progn´ozovat a pˇripravovat variantn´ı ˇreˇsen´ı. Tak lze velmi rychle a efektivnˇe napom´ ahat strategick´emu pl´ anov´ an´ı, ˇr´ızen´ı a rozhodov´ an´ı manaˇzer˚ u podniku. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
ˇ ızen´ı V t´eto ˇc´ asti lekce v´ yukov´ y text pˇreb´ır´ a poznatky z pˇredmˇetu oznaˇcovan´eho jako R´ (nebo tak´e Management) lidsk´ ych zdroj˚ u. Pokud V´ as tedy tato problematika v´ıce zaj´ım´ a, ˇ ızen´ı lidsk´ odkazujeme V´ as na knihy z tohoto oboru, pˇredevˇs´ım na publikaci J. Koubka, R´ ych zdroj˚ u – Z´ aklady modern´ı personalistiky, uveden´e v doporuˇcen´e literatuˇre. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 6.1: Uved’te jak´e u ´ daje o pracovn´ıc´ıch byste evidovali. Sestavte vzorovou kartu pro Vaˇse zamˇestnance. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı: ´ • Udaje o vnitˇrn´ım i vnˇejˇs´ım prostˇred´ı, lidech, jin´ ych podnic´ıch, konkurenci, z´ akazn´ıc´ıch prodˇel´avaj´ı urˇcit´ y historick´ y v´ yvoj, shromaˇzd’ovaly se vˇzdy, uchov´ avaly se tradiˇcn´ımi technikami. • Modern´ı m´edia usnadnila informaˇcn´ı pr´aci, poˇc´ıtaˇcov´e zpracov´an´ı vyˇzaduje pr´ avn´ı regulaci. y informaˇcn´ı • Rozliˇsujeme tˇri z´asadn´ı pojmy v oblasti informatiky, a to marketingov´ syst´em (MIS), podnikov´ y informaˇcn´ı syst´em (PIS) a person´aln´ı informaˇcn´ı syst´em (PES). • Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em pˇredstavuje komplexn´ı informaˇcn´ı syst´em, nebot’ obsahuje oba dva subsyst´emy a nav´ıc je orientov´an i do vnˇejˇs´ıho okol´ı. • Souˇc´ ast´ı MIS jsou i informace z´ısk´avan´e marketingov´ ym v´ yzkumem. • Podnikov´ y informaˇcn´ı syst´em poskytuje informace o vˇsech vnitropodnikov´ ych jevech a procesech. • Jednou ze souˇc´ ast´ı PIS je i informaˇcn´ı syst´em v oblasti person´aln´ı pr´ace – PES. • Mezi vˇsemi okruhy informaˇcn´ıch syst´em˚ u existuje vz´ajemn´a prov´azanost. • Person´aln´ı informaˇcn´ı syst´em ve sv´e klasick´e a historick´e podobˇe obsahuje pouze u ´daje o zamˇestnanc´ıch, tedy to co naz´ yv´ame person´aln´ı evidenc´ı. u znamenala ve sv´e p˚ uvodn´ı podobˇe sloˇzky s person´aln´ımi • Ruˇcn´ı evidence pracovn´ık˚ u ´daji kaˇzd´eho zamˇestnance. • I ruˇcnˇe veden´a evidence pracovn´ık˚ u vˇsak vyˇzaduje v´est i hromadn´a data o vˇsech zamˇestnanc´ıch, a to pro r˚ uzn´e statistiky ˇci souhrnn´e formul´aˇre pro r˚ uzn´e u ´ˇrady. • Poˇc´ıtaˇcov´ y person´aln´ı informaˇcn´ı syst´em m´ a znaˇcn´e moˇznosti alternativn´ıho zpracov´ av´ an´ı. • PES umoˇzn ˇuje okamˇzitou informovanost manaˇzer˚ u i na decentralizovan´ ych pracoviˇst´ıch a propojov´ an´ı person´ aln´ıch u ´daj˚ u s ostatn´ımi subsyst´emy organizace. • Des´ıtky kvalitn´ıch program˚ u poˇc´ıtaˇcov´eho syst´emu person´aln´ıch informac´ı umoˇzn ˇuj´ı z´ısk´ avat u ´daje i na z´ akladˇe specifick´ ych poˇzadavk˚ u manaˇzer˚ u. Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4.
Jak oznaˇcujeme tˇri z´akladn´ı druhy informaˇcn´ıch syst´em˚ u vztahuj´ıc´ıch se k podniku? Jak byste definovali pojem marketingov´eho informaˇcn´ıho syst´emu? ˇ ım se MIS odliˇsuje od zb´ C´ yvaj´ıc´ıch dvou? Jak´e jsou vztahy mezi tˇemito informaˇcn´ımi syst´emy?
Kapitola 6. Metody marketingov´eho v´ yzkumu 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
105
Co obsahuje podnikov´ y informaˇcn´ı syst´em? Co zahrnuje person´ aln´ı informaˇcn´ı syst´em? Jak se zpracov´ avaly u ´daje person´aln´ıho charakteru v minulosti? Jak vypad´ a ruˇcn´ı (manu´ aln´ı) evidence person´aln´ıch u ´daj˚ u? Jak´e u ´daje podl´ehaj´ı mlˇcenlivosti? Jak´e informace tvoˇr´ı souˇc´ ast hromadn´ ych u ´daj˚ u? Jak´e v´ yhody pˇrin´ aˇs´ı poˇc´ıtaˇcov´ y person´aln´ı informaˇcn´ı syst´em? Co oznaˇcuje pojem pˇr´ıstupov´a pr´ava? Jak´e specifick´e v´ yhody oproti ruˇcn´ımu zpracov´an´ı m´a poˇc´ıtaˇcov´ y syst´em? Jak´e administrativn´ı u ´kony mohou b´ yt automaticky z´ısk´ av´any z poˇc´ıtaˇcov´eho syst´emu?
Pr˚ uvodce studiem: Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em se vytv´aˇrel postupnˇe a jeho rozvoj nastal aˇz z computerizac´ı. Jeho souˇca´sti, tj. pˇredevˇs´ım Person´aln´ı informaˇcn´ı syst´em (PES) m´a vˇsak bohatou historii, nebot’ pozn´amky a informace o zamˇestnanc´ıch jsou z´aleˇzitost´ı velmi starou. Z´aznamy ˇ ınˇe, Mezopot´amii. Jeˇstˇe v minul´em stolet´ı o pracovn´ıc´ıch nal´ez´ame jiˇz ve star´em Egyptˇe, C´ se z´aznamy a pozn´amky o lidech vedli ruˇcn´ı formou na kart´ach, vyplnˇen´ ych dotazn´ıc´ıch a dalˇs´ıch p´ısemnostech. Jeˇstˇe koncem dvac´at´eho stolet´ı se pouˇz´ıvalo r˚ uzn´ ych forem verb´aln´ıho hodnocen´ı pracovn´ık˚ u. S n´astupem PC se pˇredevˇs´ım cel´a person´aln´ı agenda jako jedna z prvn´ıch pˇrevedla na automatizovan´e zpracov´ an´ı a dnes snad jiˇz ani v naˇs´ı zemi jin´a forma alespoˇ n ve vˇetˇs´ıch podnic´ıch neexistuje. Na problematiku PIS nav´azala velmi rychle agenda PES a ˇrada softwarov´ ych produkt˚ u dnes umoˇzn ˇ uje nejen veden´ı cel´e podnikov´e problematiky na PC, ale existuje i cel´a ˇrada program˚ u, kter´e umoˇzn ˇ uj´ı simulace, modely budouc´ıho v´ yvoje atd. Tvorba MIS je tedy historicky nejmladˇs´ı z´aleˇzitost´ı, o to v´ıce se jej´ımu rozvoji vˇenuje pozornost a softwarov´e firmy pˇrich´azej´ı se st´ale nov´ ymi a dokonalejˇs´ımi prostˇredky. N´aˇs pohled na tuto oblast je opˇet pouze v´ yseˇc´ı moˇzn´ ych ˇsirok´ ych uplatnˇen´ı uveden´ ych poznatk˚ u v ˇradˇe samostatn´ ych odborn´ ych disciplin. Autotest:
1. PES znamen´ a: (a) Podnikov´ y informaˇcn´ı syst´em (b) Person´ aln´ı informaˇcn´ı syst´em (c) Prozat´ımn´ı informaˇcn´ı syst´em 2. Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em: (a) mus´ı pˇredv´ıdat informaˇcn´ı potˇrebu (b) poskytuje informace o vˇsech vnitropodnikov´ ych jevech a procesech (c) obsahuje pouze u ´daje o zamˇestnanc´ıch 3. Povinnost mlˇcenlivosti se net´ yk´a napˇr´ıklad: (a) v´ yˇse mzdy (b) trestn´ıho rejstˇr´ıku zamˇestnance (c) zast´ avan´e funkce v podniku
106
6.2 Metody marketingov´eho v´ yzkumu
6.2
Metody marketingov´ eho v´ yzkumu
Popis ˇ c´ asti lekce 6.2 Tato ˇca´st se zab´ yv´ a metodami marketingov´eho v´ yzkumu, pˇrin´ aˇs´ı jejich ˇclenˇen´ı, charakteristiku a oblast vyuˇzit´ı. Protoˇze se jedn´a o pomˇernˇe rozs´ ahlou ˇsk´alu metod, obsahuje tato ˇca´st ˇradu pˇr´ıklad˚ u. Pokuste se sami prov´est urˇcit´ y marketingov´ y v´ yzkum, vyberte si adekv´atn´ı ˇ ast t´eto lekce m´ metody. C´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 6.2 6.2.1 6.2.2 6.2.3
Metody marketingov´eho v´ yzkumu Marketingov´ y v´ yzkum Prim´ arn´ı metody Sekund´ arn´ı metody marketingov´eho v´ yzkumu
D´ elka ˇ c´ asti lekce 6.2: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Episkopick´ y (kvantitativn´ı) v´ yzkum, demoskopick´ y (kvalitativn´ı) v´ yzkum, prim´arn´ı a sekund´arn´ı metody, dotazov´an´ı (rozhovor), standardizovan´ y rozhovor zjevn´ y a skryt´ y, nestandardizovan´ y rozhovor zjevn´ y a skryt´ y, dotazn´ıky, n´ astrojov´e ot´azky, ot´azky filtraˇcn´ı, analytick´e, psychologicko-funkˇcn´ı a kontroln´ı, v´ ysledkov´e ot´azky, ot´azky nomin´aln´ı, mˇeˇr´ıtkov´e a dokresluj´ıc´ı, rating, panel, experiment laboratorn´ı a pˇrirozen´ y, sekund´arn´ı informace intern´ı a extern´ı. Motivace k ˇ c´ asti lekce 6.2 Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • popsat institucion´ aln´ı prov´ adˇen´ı marketingov´eho v´ yzkumu, • vyjmenovat metody marketingov´eho v´ yzkumu, • struˇcnˇe charakterizovat hlavn´ı metody. V´ yklad Marketingov´ y v´ yzkum jsou ˇcinnosti, pomoc´ı nichˇz bud’ organizace sama nebo j´ı povˇeˇren´a extern´ı firma, z´ısk´ av´a informace o z´akladn´ıch charakteristik´ach konkr´etn´ıho trhu. Z´akladn´ımi oblastmi marketingov´eho v´ yzkumu jsou pak zjiˇstˇen´ı: • • • • • •
rozsahu a charakteristik trˇzn´ıch segment˚ u, trˇzn´ıho potenci´ alu, potenci´ alu dan´eho trˇzn´ıho segmentu, typu n´ akupn´ıho chov´ an´ı z´ akazn´ık˚ u z dan´eho trˇzn´ıho segmentu, moˇzn´eho budouc´ıho z´ ajmu z´ akazn´ık˚ u o v´ yrobky a sluˇzby, u ´ˇcinnosti jednotliv´ ych n´ astroj˚ u marketingov´eho mixu.
Kapitola 6. Metody marketingov´eho v´ yzkumu
6.2.1
107
Marketingov´ y v´ yzkum
V´ yzkum m˚ uˇzeme rozdˇelit do tˇechto n´asleduj´ıc´ıch f´az´ı: Pˇr´ıpravu a stanoven´ı hypot´ez
o stavu zkouman´eho jevu, o jeho moˇzn´em v´ yvoji, o d˚ usledc´ıch v´ yvoje pro naˇsi firmu.
Stanoven´ı potˇreb informac´ı o
z´akazn´ıc´ıch, segmentech, konkurenˇcn´ıch firm´ach, v´ yrobc´ıch a sluˇzb´ach, cen´ach v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, zp˚ usobech distribuce, propagaci a reklamˇe.
Zjiˇst’ov´ an´ı u ´daj˚ u z r˚ uzn´ ych zdroj˚ u a r˚ uzn´ ymi metodami
Shromaˇz d’ov´ an´ı, tˇr´ıdˇen´ı a zpracov´ av´ an´ı u ´daj˚ u
Anal´ yza a vyuˇzit´ı, vytv´ aˇren´ı datab´ aze
F´ aze
z tisku, m´edi´ı, odborn´ ych publikac´ı, ze statistik, zu ´ˇcetnictv´ı, z vlastn´ıch dotazn´ık˚ u, pr˚ uzkumu trhu (dotazy a ˇsetˇren´ı v ter´enu, telefon´aty,) speci´aln´ımi metodami (viz dalˇs´ı text). vlastn´ımi prostˇredky a zamˇestnanci firmy, pomoc´ı specializovan´ ych firem.
anal´ yza dat, hodnocen´ı a interpretace v´ ysledk˚ u, archivace, aktualizace a doplˇ nov´an´ı u ´daj˚ u.
Obr´ azek 6.3: F´ aze marketingov´eho v´ yzkumu
Z´akladn´ı v´ yzkum trhu m´a dva smˇ ery. Kaˇzd´ y z tˇechto smˇer˚ u vyˇzaduje odpov´ıdaj´ıc´ı metody. Tyto smˇery jsou d´ any pˇr´ıstupem k u ´ˇcelu mˇeˇren´ı: 2 smˇery a) Kvantitativn´ı smˇer (episkopick´y) je zamˇeˇren na rozsah, poˇcet v´ yskytu jevu, tj. vˇecn´e u ´daje. Zjiˇst’uje tedy: • • • •
fakta, data o chov´ an´ı z´ akazn´ık˚ u, mˇeˇriteln´e (pˇr´ıˇcinn´e) souvislosti, preference.
Pˇ r´ıklad: V´ ysledkem episkopick´eho v´ yzkumu budou u ´ daje o obyvatelstva dan´eho segmentu (napˇr´ıklad d˚ uchodc˚ u) v dan´e lokalitˇe, poˇctu kus˚ u urˇcit´eho v´ yrobku, cenov´em v´ yvoji u konkurence, poˇctu konkuruj´ıc´ıch subjekt˚ u v dan´e lokalitˇe, v´ yˇse trˇzeb, v´ yˇse n´aklad˚ u atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . ..................................................................................
Episkopick´ y
108 Demoskopick´ y
6.2 Metody marketingov´eho v´ yzkumu
b) Kvalitativn´ı smˇer (demoskopick´y) zkoum´ a d˚ uvody chov´an´ı, pˇr´ıˇciny reakce, n´azory, jeho z´akladn´ı ot´azkou je slovo proˇc“, ” zjiˇst’uje tedy: • • • •
postoje z´ akazn´ık˚ u, motivy ke koupi ˇci naopak, proˇzitky (vn´ım´ an´ı vˇeci), m´ınˇen´ı z´ akazn´ık˚ u atd.
Pˇ r´ıklad: Pˇri prov´adˇen´ı tohoto v´ yzkumu zjiˇst’ujeme napˇr´ıklad vˇedomosti z´akazn´ık˚ u o v´ yrobku, o firmˇe, o znaˇcce. Zjiˇst’ujeme pˇr´an´ı z´ akazn´ık˚ u, jejich pˇredstavu v´ yrobku, moˇznosti v´ yvoje sluˇzeb, z´ amˇery do budoucnosti atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. Metody
Metody zjiˇst’ov´ an´ı m˚ uˇzeme opˇet rozdˇelit do dvou skupin: a) Prim´ arn´ı, mezi nˇeˇz patˇr´ı: • • • •
pozorov´ an´ı, dotazov´ an´ı, experimentov´ an´ı, tzv. panel.
b) Sekund´ arn´ı, a to: • intern´ı (zevnitˇr firmy, podnikov´e informace), • extern´ı. V´ ysledky, kter´ ych dos´ahneme velmi z´avis´ı nejen na zvolen´e technice, metodˇe v´ yzkumu, ale tak´e na v´ ybˇeru odpov´ıdaj´ıc´ıho vzorku. V podstatˇe rozezn´av´ame opˇet dvˇe moˇznosti v´ ybˇeru: V´ ybˇery
a) V´ ybˇ er reprezentativn´ı, kter´ y m˚ uˇze b´ yt jeˇstˇe d´ ale diferencov´an jako: • u ´pln´ y v´ ybˇer, • n´ ahodn´ y v´ ybˇer, • kv´ otn´ı v´ ybˇer. Pˇ r´ıklady: ˇ Pˇri zjiˇst’ov´an´ı u ´ daj˚ u t´ ykaj´ıc´ıch se napˇr´ıklad vˇsech uˇcitel˚ u pr´avnick´ ych fakult v CR pak: ˇ • u ´pln´ ym v´ ybˇerem se pt´ ame vˇsech ˇclen˚ u vˇsech pr´avnick´ ych fakult v CR, • pˇri n´ahodn´em v´ ybˇeru vybereme nam´ atkovˇe napˇr´ıklad PF v Olomouci a pt´ame se vˇsech jej´ıch uˇcitel˚ u, • pˇri kv´otn´ım v´ ybˇeru vybereme napˇr´ıklad uˇcitele katedry trestn´ıho pr´ava na vˇsech ˇ fakult´ ach v CR.
Kapitola 6. Metody marketingov´eho v´ yzkumu
109
Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. . .................................................................................. b) V´ ybˇ er nereprezentativn´ı, pouˇz´ıv´a dvou moˇznost´ı, a to: • metodu vhodn´eho u ´ sudku (kdy pˇredpokl´ad´ame na z´ akladˇe urˇcit´ ych indici´ı, ˇze urˇcit´ y subjekt by se mohl st´at napˇr´ıklad naˇsim klientem, pak ho kontaktujeme a zjiˇst’ujeme jeho pˇr´ an´ı, poˇzadavky atd.), • metodu vhodn´e pˇr´ıleˇzitosti (kdy vyuˇzijeme jin´e pˇr´ıleˇzitosti, napˇr´ıklad porady, k proveden´ı v´ yzkumu).
6.2.2
Prim´ arn´ı metody Prim´ arn´ı metody
1. Dotazov´ an´ı Pˇredstavuje sbˇer informac´ı na z´akladˇe pˇr´ım´eho nebo nepˇr´ım´eho kontaktu s pˇredstaviteli vybran´eho vzorku respondent˚ u. Z´akladem je v obou pˇr´ıpadech urˇcit´a komunikace v´ yzkumn´eho pracovn´ıka s t´azan´ ymi, a ta m˚ uˇze b´ yt bud’ pˇ r´ım´ a nebo nepˇ r´ım´ a. Pˇ r´ıklad: Pˇr´ım´ a komunikace znamen´a rozhovor, dialog, mezi nepˇr´ım´e dotazov´an´ı patˇr´ı dotazn´ık, telefon´ at, fax, e-mail. a) Pˇ r´ım´ e dotazov´ an´ı, rozhovor Rozhovor m˚ uˇze b´ yt standardizovan´y, a to:
Rozhovor
• zjevn´y (ot´azky jsou pˇresnˇe stanoveny a odpov´ıdaj´ıc´ı v´ı, ˇze je dotazov´an, ˇcasto si m˚ uˇze i ot´ azky pˇredem pˇreˇc´ıst), • skryt´y (respondent nev´ı, ˇze je t´az´an, m˚ uˇze h´adat, projevuje svou v˚ uli ˇci nev˚ uli, pˇr´ an´ı, objasˇ nuje sv´e postoje, atd. Tento typ rozhovoru b´ yv´a anonymn´ı). Rovnˇeˇz nestandardizovan´y rozhovor m˚ uˇze m´ıt dvˇe formy, a to jako: • zjevn´y (kdy volba ot´ azek, jejich poˇcet a posloupnost je urˇcov´ana pouze tazatelem, tazatel urˇcuje sled ot´ azek, nen´ı dopˇredu stanoven ani rozsah ˇci struktura ot´ azek), • skryt´y (kdy zp˚ usob ot´azek, jejich poˇcet, skladba vypl´ yv´ a ˇcasto ze situace, z pr˚ ubˇehu akce a z odpovˇed´ı respondenta. Pˇripravit tento rozhovor je obt´ıˇznˇejˇs´ı, tazatel ani respondent dopˇredu nev´ı, jak se rozhovor bude vyv´ıjet). b) Nepˇ r´ım´ e dotazov´ an´ı • Dotazn´ık Dotazn´ık pˇredstavuje formu menˇs´ıho vp´adu do soukrom´ı t´azan´eho, nˇekteˇr´ı lid´e (zejm´ena d˚ uchodci) vn´ımaj´ı tuto formu komunikace docela pozitivnˇe, jako moˇznost vyj´adˇrit se k urˇcit´ ym vˇecem, prezentovat sv´e n´azory. Pˇresto je n´avratnost ˇrady dotazn´ık˚ u velmi mal´ a a s t´ımto faktem je tˇreba poˇc´ıtat. M˚ uˇze se tedy jednat i o znaˇcn´e n´aklady (dopisy, zn´amky atd., nebot’ respondenta nelze za sluˇzbu pro firmu nutit k jak´ ymkoliv u ´hrad´am), kter´e nemusej´ı pˇrin´est ˇz´ adouc´ı efekt. Sestaven´ı dotazn´ıku m´a sv´e z´asady. Pˇredevˇs´ım nesm´ı t´ azan´eho pˇr´ıliˇs zatˇeˇzovat, m´a b´ yt kr´atk´ y, jeho vyplnˇen´ı nem´a trvat v´ıce neˇz nˇekolik minut, nem´a m´ıt
110
Telefon´ aty
6.2 Metody marketingov´eho v´ yzkumu v´ıce neˇz maxim´ alnˇe tˇri des´ıtky jednoduch´ ych ot´ azek, nemaj´ı se dot´ ykat soukrom´ı t´ azan´eho, maj´ı b´ yt vhodnˇe, pˇrehlednˇe uspoˇr´ad´ any a graficky upraveny. • Telefonick´e dotazov´ an´ı (fax, e-mail) Je velmi rozˇs´ıˇren´e v USA, v Evropˇe nen´ı vˇzdy ch´ ap´ano jako pozitivn´ı jev. Pˇrevaˇzuje sp´ıˇse pocit vp´ adu do soukrom´ı, pocit znepokojen´ı, znejistˇen´ı jak m˚ uˇze b´ yt odpovˇed´ı vyuˇzito ˇci eventuelnˇe i zneuˇzito (t´ım p´adem nˇekter´e ˇ odpovˇedi nemus´ı b´ yt zcela pravdiv´e). Casto je vn´ım´ano i jako agresivn´ı n´apor firmy do soukrom´ı dan´eho subjektu, odpovˇedi mohou b´ yt tud´ıˇz rovnˇeˇz agresivn´ı, zvl´aˇstˇe, pokud napˇr´ıklad pracovn´ık zavol´a dopoledne ˇclovˇeku, kter´ y pˇriˇsel z noˇcn´ı smˇeny a spal. Spr´avn´e naˇcasov´an´ı tohoto n´astroje je tedy podstatn´e pro z´ısk´an´ı relevantn´ıch odpovˇed´ı. Nejˇcastˇeji se tak firmy dotazuj´ı respondent˚ u v obdob´ı od 16 do 19 hodiny. V´ yhodou tohoto zp˚ usobu sbˇeru informac´ı je rychlost a z´ısk´an´ı znaˇcn´eho poˇctu odpovˇed´ı bˇehem kr´atk´e doby. Na druh´e stranˇe nelze t´ımto zp˚ usobem kl´ ast pˇr´ıliˇs mnoho ot´azek, ide´aln´ı je pouze jedna, popˇr´ıpadˇe dvˇe ot´azky. c) Ot´ azky pˇ ri pˇ r´ım´ e i nepˇ r´ım´ e komunikaci Dobr´e v´ ysledky sbˇeru informac´ı jsou z´avisl´e na v´ ybˇeru, poˇctu, sledu a kvalitˇe ot´azek. To plat´ı jak i rozhovoru, tak i pˇri nepˇr´ım´ ych form´ ach dotazov´an´ı. Pokl´adat spr´avnˇe spr´avn´e ot´ azky je umˇen´ı kaˇzd´eho moder´atora. Mezi z´ akladn´ı z´asady techniky ot´ azek a struktury rozhovoru ˇci dotazn´ıku patˇr´ı zejm´ena: • ot´azky pokl´adat v srozumiteln´e u ´rovni pro dan´ y typ respondent˚ u, v u ´rovni jejich ch´ap´ an´ı a vn´ım´ an´ı, v jejich vyjadˇrovac´ıch schopnostech a profesn´ım jazyce. Jinak se budeme obracet na uˇcitele pr´avnick´e fakulty s odborn´ ymi dotazy t´ ykaj´ıc´ımi se ˇskolstv´ı, pr´ ava, organizace v´ yuky atd., jinak se mus´ıme t´ azat laik˚ u, • ot´azky maj´ı b´ yt formulov´ any tak, aby jim respondent okamˇzitˇe rozumˇel, (uv´ad´ı se, ˇze napˇr´ıklad Japonci jsou tak zdvoˇril´ı lid´e, ˇze prakticky na kaˇzdou ot´azku odpov´ı ano a uklon´ı se, aˇckoliv nerozum´ı, popˇr´ıpadˇe nev´ı na co se tazatel pt´ a), ot´ azky nemaj´ı obsahovat dvojsmysly, slangov´e v´ yrazy, vulg´arn´ı slova, pˇr´ıliˇs mnoho ciz´ıch slov atd., • ot´azek nem´a b´ yt pˇr´ıliˇs mnoho, nemaj´ı respondenta zdrˇzovat, ot´azka m´ a b´ yt kr´ atk´a, jasn´a, snadno zapamatovateln´a, nem´a jich b´ yt pˇr´ıliˇs mnoho najednou, • pˇri rozhovoru m´a tazatel spr´avnˇe intonovat, projevovat z´ajem, vyzdvihovat urˇcit´a slova, projevovat u ´ˇcast, jeho reakce mus´ı b´ yt pˇrimˇeˇren´a, zdvoˇril´a atd. Takov´ ychto z´asad bychom jistˇe naˇsli mnohem v´ıce. Velk´ ym nebezpeˇc´ım pro kaˇzd´eho moder´atora je pˇri pˇr´ım´em rozhovoru kladen´ı sugestivn´ıch ot´azek, popˇr´ıpadˇe ot´ azek, kter´e pˇr´ımo vnucuj´ı moˇznou nepravdivou odpovˇed’. Pˇ r´ıklad: Sugestivn´ı ot´azka m˚ uˇze b´ yt formulov´ana napˇr´ıklad takto: pˇredpokl´ad´am, ˇze se ” dennˇe um´ yv´ate r´ano i veˇcer, ano?“. Na takto poloˇzenou ot´ azku nem˚ uˇze bˇeˇzn´ y respondent odpovˇedˇet jinak, neˇz potvrdit spr´avnost tohoto pˇredpokladu, i kdyby to pravda nebyla. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ............................................................................. . ............................................................................. Ot´ azky m˚ uˇzeme dˇelit na n´ astrojov´e a v´ysledkov´e.
Kapitola 6. Metody marketingov´eho v´ yzkumu
111
1) N´ astrojov´e ot´ azky Typy pouˇz´ıv´ame jako postupn´e n´ astroje slouˇz´ıc´ı ke zjiˇstˇen´ı jednak relevantn´ıch respon- n´astrojov´ych dent˚ u, jednak jako konkr´etn´ı souhrn n´astroj˚ u zabezpeˇcuj´ıc´ıch pˇres agreg´atn´ı ot´azek u ´ daje zjiˇstˇen´ı detailn´ıch informac´ı. Tyto ot´azky tvoˇr´ı proto souhrn n´ astroj˚ u, pomoc´ı nichˇz se postupnˇe dost´av´ame k c´ıli. Tak jako ke kaˇzd´e pr´aci potˇrebujeme urˇcit´ y souhrn n´astroj˚ u a pom˚ ucek, odpov´ıdaj´ıc´ı technologick´ y postup, tak i v informatice je nutn´e pouˇz´ıvat pro kaˇzd´ y okruh t´emat a respondent˚ u pˇrimˇeˇren´ y a odpov´ıdaj´ıc´ı okruh ot´azek. Ten je tvoˇren zejm´ena: • Ot´ azkami filtraˇcn´ımi, kdy se snaˇz´ıme z´ıskat odpov´ıdaj´ıc´ı okruh fundovan´ ych, vˇeci znal´ ych respondent˚ u. Probl´emem je totiˇz jev, kter´ y m˚ uˇze znamenat zt´ıˇzen´ı naˇs´ı pr´ace, nebot’ nˇekteˇr´ı lid´e mluv´ı ˇcasto o vˇecech, jimˇz nerozumˇej´ı (nˇekdy dokonce r´ adi a s nadˇsen´ım). Tento typ ot´azek m´ a proto diskriminaˇcn´ı povahu, snaˇz´ıme se z naˇseho vzorku vylouˇcit takov´e respondenty, kteˇr´ı by sice r´ adi hovoˇrili k probl´emu, ale napˇr´ıklad naˇse v´ yrobky v˚ ubec nevlastn´ı, nevidˇeli je atd. (je potom zbyteˇcn´e pokraˇcovat v detailn´ıch ot´azk´ach t´ ykaj´ıc´ı se napˇr´ıklad jednotliv´ ych funkc´ı tohoto v´ yrobku). T´ım tak´e vylouˇc´ıme moˇznost nepravdiv´ ych odpovˇed´ı. Pˇ r´ıklad: Nˇekteˇr´ı lid´e se boj´ı napˇr´ıklad pˇriznat, ˇze nemaj´ı mobil, nepouˇz´ıvaj´ı ho, ˇze nemaj´ı vlastn´ı auto (auto patˇr´ı manˇzelce, on je pouze ˇridiˇc), ˇze nepouˇz´ıvaj´ı internet (nerozum´ı tomu), ˇze nikdy neletˇeli letadlem atd. Pokud by se snaˇzili tuto skuteˇcnost zamlˇcet, pˇri rozhovoru by pak pˇri detailnˇejˇs´ıch ot´azk´ach odpov´ıdali zcela nepravdivˇe. Tomu se snaˇz´ıme u ´vodn´ımi ot´azkami pˇredej´ıt. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ......................................................................... . ......................................................................... • Ot´ azkami analytick´ymi, kter´e vymezuj´ı dalˇs´ı smˇer rozhovoru. Jsou to ot´azky zvan´e kˇriˇzovatky“, ” urˇcuj´ı pokraˇcov´an´ı rozhovoru jedn´ım smˇerem. Vesmˇes jsou to ot´azky, na kter´e lze odpovˇedˇet ano nebo ne, pokud odpov´ıme ano, tazatel rozv´ıj´ı dotazy po t´eto linii d´ ale do podrobnost´ı. Pˇ r´ıklad: V´ıte ˇc´ım se zab´ yv´a spr´avn´ı pr´avo? Ano?, dobˇre, u ´ˇrady maj´ı na vyˇr´ızen´ı ˇza´dosti 30, v pˇr´ıpadˇe sloˇzitˇejˇs´ıch vˇec´ı 60 dn˚ u. Jak posuzujete tyto lh˚ uty, zd´a se V´ am to pˇrimˇeˇren´e? Ne? Co byste navrhoval? Proˇc? Nakolik? Atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ......................................................................... . ......................................................................... • Ot´ azkami psychologicko-funkˇcn´ımi, kter´e navozuj´ı uˇzˇs´ı kontakt mezi tazatelem a t´azan´ ym, a to jak pˇri osobn´ım rozhovoru, tak i pˇri neosobn´ım vztahu napˇr´ıklad v dotazn´ıku. Jsou tak´e naz´ yv´ any ot´azkami kontaktn´ımi, maj´ı vytvoˇrit pˇr´ıznivou atmosf´eru, popˇr´ıpadˇe povzbudit t´azan´eho k dalˇs´ımu postupu. Jejich souˇca´st´ı b´ yv´ a tedy pochvala, projev d˚ uvˇery a uzn´an´ı. Pˇ r´ıklad: Jsou to ot´azky typu m´am za to, ˇze jste ten spr´avn´ y ˇclovˇek, kter´ y n´ am ” m˚ uˇze pomoci pˇri ˇreˇsen´ı tohoto probl´emu. Co ˇr´ık´ate na situaci v oblasti. . .?“
112
6.2 Metody marketingov´eho v´ yzkumu nebo byl byste ochoten pˇrijmout naˇse pozv´an´ı a spolu s n´ami se z´ uˇcastnit ” ankety, kter´a ˇreˇs´ı z´ avaˇzn´ y probl´em. . .“, vid´ıme, ˇze jste vzdˇelan´ y a chytr´ y ” ˇclovˇek a dobˇre tomu rozum´ıte. Mohl byste n´am odpovˇedˇet na ot´ azku, jak d´ al postupovat pˇri ˇreˇsen´ı dopravy v naˇsem mˇestˇe. . .?“. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ......................................................................... . ......................................................................... • Ot´ azkami kontroln´ımi, kter´e jsou souˇc´ast´ı cel´eho rozhovoru nebo dotazn´ıku po urˇcit´ ych u ´ sec´ıch dotazov´an´ı. Tˇemito ot´ azkami ovˇeˇrujeme, zda t´azan´ y vypov´ıd´ a pravdu, zda si nevym´ yˇsl´ı, nepˇrikr´ aˇsluje nebo u ´myslnˇe nezkresluje. Tyto ot´ azky je nutn´e vkl´ adat vˇzdy po urˇcit´em u ´seku dotaz˚ u tak, aby se provˇeˇrila d˚ uvˇeryhodnost pˇredch´ azej´ıc´ıch odpovˇed´ı (resp. i jedn´e jedin´e d˚ uleˇzit´e odpovˇedi) poloˇzen´e dˇr´ıve. Pokud zjist´ıme rozpor, mus´ıme takovou ot´azku pokl´adat za chybnou, bud’ ji vylouˇcit nebo poloˇzit znovu. V pˇr´ıpadˇe opakovan´ ych rozpor˚ u odpovˇed´ı s kontroln´ımi ot´azkami mus´ıme verb´aln´ı nebo p´ısemn´ y projev takov´eto osoby povaˇzovat za zcela ned˚ uvˇeryhodn´ y a tud´ıˇz nevyuˇziteln´ y. Syst´em nepozorovan´eho vkl´ad´an´ı kontroln´ıch ot´azek by mˇel b´ yt souˇca´st´ı jak´ehokoliv rozhovoru, jakoˇz i nepˇr´ım´eho psan´eho dotazov´an´ı. Pˇ r´ıklad: Obvykle po deseti ot´azk´ach poloˇz´ıme dalˇs´ı, kter´a potvrd´ı nebo vyvr´at´ı, pˇr´ıpadnˇe zpochybn´ı pravdivost prvn´ı odpovˇedi. Pokud napˇr´ıklad t´ azan´ y v prvn´ı odpovˇedi uvedl, ˇze si pravidelnˇe dvakr´ at dennˇe ˇcist´ı zuby, v des´ at´e ot´azce zaloˇz´ıme dotaz na v´ ybˇeru tˇr´ı neexistuj´ıc´ıch znaˇcek a zept´ame se, kterou z nich nejv´ıce pouˇz´ıv´a. M´a uv´est, ˇze tyto znaˇcky nezn´a. Kontroln´ı ot´azky jsou ponejv´ıce tzv. chyt´aky, z nichˇz vid´ıme, ˇze t´azan´ y nevypov´ıd´a pravdivˇe nebo spr´ avnˇe. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ......................................................................... . .........................................................................
Typy v´ ysledkov´ ych ot´ azek
2) V´ysledkov´e ot´ azky Jsou to ot´ azky, kter´e ve sv´em souhrnu vˇsechny smˇeˇruj´ı k objasnˇen´ı dan´eho konkr´etn´ıho probl´emu a umoˇzn ˇ uj´ı n´am tak odvodit v´ ysledky naˇs´ı dotazn´ıkov´e nebo verb´ aln´ı akce. Patˇr´ı mezi nˇe pˇredevˇs´ım tyto skupiny ot´azek: • Ot´ azky nomin´ aln´ı, kter´e jsou vlastn´ım u ´ˇcelem dotazov´an´ı. Jejich d˚ uvodem je zjistit d˚ uleˇzit´e skuteˇcnosti, zjistit pˇr´ an´ı a potˇreby z´akazn´ık˚ u, zjistit jejich motivy, z´ajmy, n´ azory. Jsou to z´ asadn´ı ot´ azky k meritu vˇeci, jsou vlastn´ım j´ adrem marketingov´eho v´ yzkumu. Vesmˇes slouˇz´ı k nomin´aln´ımu urˇcen´ı potˇrebnosti, i kdyˇz se jedn´ a ˇcasto o kvalitativn´ı ot´azky, jsou mnohdy podloˇzeny i kvantifikac´ı. Pˇ r´ıklad: Jedn´ a se o celou ˇsk´alu dotaz˚ u v z´avislosti na.pˇredmˇetu a oboru zkoum´ an´ı. Uv´ad´ıme moˇzn´ y sled tˇechto ot´ azek: Uvaˇzujete, ˇze byste si poˇr´ıdil auto? K jak´emu u ´ˇcelu byste auto potˇreboval? Jak´ y typ auta byste si r´ad koupil? V jak´e cenov´e relaci? Co byste povaˇzoval za u ´ˇceln´e z moˇzn´ ych doplˇ nk˚ u? Jak´e parametry preferujete nejv´ıce? Atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .........................................................................
Kapitola 6. Metody marketingov´eho v´ yzkumu
113
. ......................................................................... . ......................................................................... • Ot´ azky mˇeˇr´ıtkov´e, Kter´e jsou zaloˇzeny na porovn´av´an´ı vˇec´ı nebo hodnot. Sv´ ym zp˚ usobem i kvantifikuj´ı dan´ y probl´em, vyjadˇruj´ı urˇcit´ y stupeˇ n nebo mˇeˇr´ıtko hodnot. Rating Uˇz´ıv´ a se rozmez´ı, hodnot´ıc´ıch ukazatel˚ u (slovn´ıch nebo ˇc´ıseln´ ych), popˇr. jsou vˇeci jsou porovn´ av´any s jin´ ymi hodnotami. Mezi tyto ot´azky patˇr´ı Lickertova tak´e rating, Lickertova stupnice (rozdˇelen´ı ˇsk´aly na levou, pravou ˇc´ast stupnice a stˇred), cel´a ˇrada verb´aln´ıch hodnocen´ı typu horko, dusno, paˇr´ak, zima, chladno, mrazivo, krut´a zima atd. Pˇ r´ıklad: Typick´ ymi uk´azkami tˇechto ot´azek jsou ot´azky kladen´e dˇetem jako napˇr´ıklad ukaˇz jak m´aˇs r´ada maminku?“ nebo hodnocen´ı ve ˇskole: v´ ybornˇe, velmi ” ” dobˇre, dobˇre, nevyhovˇel“ ˇci podobn´e ˇsk´aly a stupnice pouˇz´ıvan´e ve vˇsech oborech lidsk´e ˇcinnosti. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ......................................................................... . ......................................................................... . ......................................................................... • Ot´ azky dokresluj´ıc´ı, jsou vesmˇes z´avˇereˇcn´e dotazy, kdy hlavn´ı probl´em je uˇz zodpovˇezen a z n´azor˚ u nebo odpovˇed´ı t´azan´eho vypl´ yv´ a urˇcit´a n´avaznost na jin´ y probl´em. Jsou tak´e oznaˇcov´any jako sondy“, jejich c´ılem je prohlouben´ı problematiky dalˇs´ım ” smˇerem, kter´ y by mˇel b´ yt ˇreˇsen v souvislosti s prim´arn´ım okruhem. Pˇ r´ıklad: Pˇri ˇreˇsen´ı problematiky jak´e auto upˇrednostˇ nuj´ı z´akazn´ıci se na z´avˇer zept´ ame jak ˇcasto jezd´ı vlakem a zda si nemysl´ı, ˇze vlakov´ a doprava pˇredstavuje sp´ıˇse ˇza´douc´ı smˇer rozvoje dopravy, co si mysl´ı o vlakov´e dopravˇe, jak´e probl´emy vid´ı v jej´ı kvalitˇe, potˇrebnosti, rychlosti atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ......................................................................... . ......................................................................... Cviˇ cen´ı ˇ c. 6: Pokuste se sestavit dotazn´ık k urˇcit´emu probl´emu, kter´ y chcete ˇreˇsit. Dotazn´ık pˇredloˇzte urˇcit´emu vzorku respondent˚ u a vyhodnot’te ho. 2. Prim´ arn´ı metody: experimentov´ an´ı, panel a pozorov´ an´ı Pozorov´ an´ı je metodou, kter´a se d´a pouˇz´ıt pˇri zkoum´an´ı ˇci zjiˇst’ov´an´ı existuj´ıc´ıho Pozorov´an´ı jevu. Vesmˇes se jedn´a o tvorbu ˇci aplikaci statistik, kdy z´akladn´ımi ukazateli jsou procenta, ˇcetnosti, frekvence, pr˚ umˇery, pravdˇepodobnosti a dalˇs´ı apar´ at matematickostatistick´ ych metod. V´ ysledkem pozorov´ an´ı jsou pak tabulky ˇci grafick´e zn´ azorˇ nov´ an´ı zjiˇstˇen´eho jevu. K pozorov´an´ı se d´a vyuˇz´ıt i vlastn´ıch zamˇestnanc˚ u, v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u se vˇsak vyuˇz´ıv´a specializovan´ ych agentur, kter´e ˇreˇs´ı problematiku napˇr´ıklad naj´ım´an´ım d˚ uchodc˚ u nebo student˚ u v pˇr´ıpadech dlouhodobˇejˇs´ıho pozorov´ an´ı a zaznamen´ av´an´ı urˇcit´eho jevu. V souˇcasn´e dobˇe lze pro tento u ´ˇcel vyuˇz´ıvat i cel´e ˇrady audiovizu´aln´ıch prostˇredk˚ u, ˇcip˚ u (napˇr´ıklad poˇcet vklad˚ u, v´ ybˇer˚ u), automatizace a computerizace. Obdobn´ ych prostˇredk˚ u se pouˇz´ıv´a i v oblasti dotazov´ an´ı, proto je nˇekdy tˇeˇzk´e urˇcit pˇresnou hranici mezi pozorov´an´ım a dotazov´an´ım.
114
6.2 Metody marketingov´eho v´ yzkumu ´ Ukol k textu ˇ c. 6.2:
Panel
Laboratorn´ı experiment Experiment v ter´enu
Pro pozorov´an´ı a z´ aznam jev˚ u se ˇcasto vyuˇz´ıv´ a student˚ u, nejvyˇsˇs´ı poˇcet akc´ı, kter´e jsou zaloˇzeny na pozorov´an´ı a z´apisu poˇctu zjiˇstˇen´ ych fakt˚ u, proto prob´ıh´a o pr´azdnin´ach, v dobˇe studijn´ıho volna apod. Jistˇe jste se s podobn´ ymi nab´ıdkami na r˚ uzn´e sˇc´ıtac´ı akce sezn´amili. Pokuste se uv´est nejm´enˇe 3 akce vyuˇz´ıvaj´ıc´ı principu pozorov´an´ı a z´ apis˚ u zjiˇstˇen´ ych fakt˚ u, kter´e jsou typick´e pr´ avˇe pro vyuˇzit´ı student˚ u. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a poznamenejte si tam uveden´e pˇr´ıklady. Panel je technika pro oznaˇcen´ı relativnˇe st´ al´ ych soubor˚ u respondent˚ u, kter´e stabilnˇe vyuˇz´ıv´ ame pro zjiˇst’ov´ an´ı potˇrebn´ ych u ´daj˚ u pro naˇsi firmu. Jedn´a se napˇr´ıklad o stabiln´ı reprezentativn´ı vzorek vˇern´ ych z´akazn´ık˚ u firmy, na kter´e se obrac´ıme s urˇcit´ ymi dotazy (oslovov´ an´ı tˇechto z´ akazn´ık˚ u pˇrisp´ıv´a k dobr´emu jm´enu naˇs´ı firmy, nebot’ firma tak d´ av´a najevo, ˇze si v´ aˇz´ı tˇechto vˇern´ ych z´ akazn´ık˚ u a jejich n´ azor˚ u). Z´ akazn´ıci nab´ yvaj´ı dojem d˚ uleˇzitosti jejich n´azor˚ u pro rozvoj firmy a t´ım v´ıce pˇrisp´ıvaj´ı k propagaci firmy. Ve firmˇe m˚ uˇze existovat nˇekolik takov´ ychto panel˚ u, obvykl´ y je panel dodavatel˚ u a odbˇeratel˚ u, kter´ y b´ yv´ a jeˇstˇe podrobnˇeji diverzifikov´an napˇr´ıklad na velkoodbˇeratele, maloodbˇeratele, dom´ acnosti, individu´aln´ı z´akazn´ıky, dealery atd. Experiment je metoda, kter´a na prvn´ı pohled jakoby nepatˇrila mezi ekonomick´e metody, ˇrada v´ yrobc˚ u, obchodn´ık˚ u ˇci manaˇzer˚ u se ˇcasto doslova boj´ı experimentovat, zat´ımco na druh´e stranˇe jsou inov´atoˇri, kteˇr´ı svou strategii zaloˇzili ˇcistˇe na experimentech. Je skuteˇcnost´ı, ˇze ˇrada experiment˚ u v ekonomii m˚ uˇze skonˇcit ˇspatnˇe a d˚ usledky mohou b´ yt znaˇcn´e, je vˇsak tak´e pravdou, ˇze pokrok a v´ yvoj si ˇcasto ˇza´d´a pr´avˇe experimenty i v oblasti v´ yroby, prodeje, organizace, distribuce atd., a ˇze pr´ avˇe experimentov´an´ı je hybnou silou i v ekonomick´em svˇetˇe. Zat´ımco pozorov´an´ı, resp. ˇcasto i dotazov´ an´ı se t´ yk´a jev˚ u a hodnot, kter´e re´alnˇe existuj´ı, experiment naproti tomu ˇreˇs´ı situaci budoucnosti, je zamˇeˇren na jevy, kter´e teprve nastanou nebo mohou nastat pˇri zav´ adˇen´ı nˇekter´ ych opatˇren´ı nebo variabiln´ıch faktor˚ u. C´ılem a podstatou experimentu je zjiˇstˇen´ı urˇcit´ ych pˇr´ıˇcinn´ ych souvislost´ı a vazeb pˇri zav´adˇen´ı konkr´etn´ıch opatˇren´ı nebo nov´ ych, jin´ ych parametr˚ u v kontrolovan´ ych podm´ınk´ ach. Experiment m˚ uˇze b´ yt prov´adˇen: • v laboratorn´ıch podm´ınk´ach (to plat´ı obecnˇe t´emˇeˇr pro vˇsechny vˇedy), tedy v umˇel´em prostˇred´ı ˇci v izolovan´ ych podm´ınk´ach, • v ter´enu (in field), tzn. v pˇrirozen´ ych podm´ınk´ach. Zat´ımco v laboratorn´ıch podm´ınk´ach se pˇredevˇs´ım zkoumaj´ı technick´e parametry, znaˇcnou ˇca´st ekonomick´ ych parametr˚ u mus´ıme experiment´ alnˇe ovˇeˇrit v podm´ınk´ ach pˇrirozen´ ych. Pˇ r´ıklad: Experiment v pˇrirozen´ ych podm´ınk´ach se pouˇz´ıv´a pˇredevˇs´ım pˇri zkoum´an´ı moˇzn´ ych u ´ˇcink˚ u nov´e reklamy, novˇe utv´aˇren´ ych obal˚ u, zmˇeny barevnosti obalu, v´ yrobku, zmˇeny distribuce, nov´eho uspoˇr´ ad´ an´ı katalogu atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . ..................................................................................
6.2.3
Sekund´ arn´ı metody marketingov´ eho v´ yzkumu
Prim´arn´ı metody jsou zaloˇzeny na prvotn´ım zjiˇst’ov´ an´ı u ´daj˚ u, dotazov´an´ı, interview, experimentov´an´ı. Jedn´a se tedy o metody sp´ıˇse in field“ (v poli, v ter´enu). Informaˇcn´ı pracovn´ıci ”
Kapitola 6. Metody marketingov´eho v´ yzkumu
115
chod´ı mezi z´akazn´ıky, dotazn´ıky jsou distribuov´any na konkr´etn´ı adresy, ve firmˇe nebo v povˇeˇren´e agentuˇre se tyto u ´ daje zpracov´ avaj´ı a jako novˇe zjiˇstˇen´e informace pˇred´ avaj´ı manaˇzer˚ um firmy k rozhodov´ an´ı. Sekund´arn´ı metody jsou metody zaloˇzen´e na skuteˇcnosti, ˇze cel´a ˇrada jin´ ych instituc´ı, popˇr´ıpadˇe vnitropodnikov´ ych u ´ tvar˚ u, jiˇz nˇekter´e u ´ daje pro sv´e potˇreby zpracovala a tyto u ´daje jsou sekund´arnˇe vyuˇziteln´e i pro potˇreby marketingov´eho v´ yzkumu. Proto m˚ uˇzeme rozezn´ avat sekund´ arn´ı marketingov´e informace intern´ı a extern´ı. Intern´ı informace jsou zastoupeny v cel´em MIS (marketingov´em informaˇcn´ım syst´emu), jehoˇz intern´ı sloˇzkou je PIS (podnikov´ y informaˇcn´ı syst´em) a PES (person´ aln´ı informaˇcn´ı syst´em). Vˇsechny u ´ daje, kter´e jsou uloˇzeny v datab´azi tˇechto informaˇcn´ıch syst´em˚ u tvoˇr´ı intern´ı zdroj sekund´arn´ıch informac´ı, kter´e byly poˇr´ızeny, jsou aktualizov´any, doplˇ nov´any a archivov´any pro prim´arn´ı u ´ˇcely konkr´etn´ıch podnikov´ ych u ´tvar˚ u, avˇsak jsou sekund´arnˇe vyuˇziteln´e pr´ avˇe pro potˇreby marketingu. Jedn´a se tedy o spoustu informac´ı z u ´ˇcetnictv´ı, podnikov´ ych statistik, person´aln´ı evidence, skladov´e evidence, evidence prodeje atd. Vˇsechny tyto u ´daje, pokud jsou vedeny v delˇs´ım ˇcasov´em horizontu tvoˇr´ı v´ ybornou datovou z´ akladnu pro vyuˇzit´ı v marketingu. Extern´ı informace poskytuj´ı firmˇe partnersk´e organizace, a to bud’ na z´akladˇe dohod nebo i n´akupu informac´ı. Vzhledem k tomu, ˇze informace je ˇcasto povaˇzov´ana za nejlepˇs´ı druh zboˇz´ı, jsou nˇekter´e informace pˇredmˇetem trˇzn´ı v´ ymˇeny. Znaˇcn´ a ˇc´ ast informac´ı je vˇsak poskytov´ana v r´amci partnersk´e spolupr´ace. Lze oznaˇcit nˇekolik extern´ıch zdroj˚ u, ze kter´ ych lze z´ısk´ avat hodnovˇern´e informace, jako napˇr´ıklad: ˇ ˇ ˇ Agr´arn´ı • Cesk´ a obchodn´ı a pr˚ umyslov´a komora (COPK), Hospod´ aˇrsk´ a komora CR, komora atd., • Finanˇcn´ı instituce, • Ministerstvo zahraniˇc´ı (informace o zahraniˇcn´ıch firm´ach), • Obchodn´ı (vojensk´e atd.) oddˇelen´ı ˇcesk´ ych ambas´ad v zahraniˇc´ı, ˇ eho statistick´eho u • Statistick´e roˇcenky a dalˇs´ı v´ ystupy Cesk´ ´ˇradu, • Odborn´e ˇcasopisy, • Daˇ nov´e a u ´ˇcetn´ı poradenstv´ı, • Poznatky z veletrh˚ u a v´ ystav, • Pr˚ umyslov´ a ˇspion´ aˇz apod. Obˇe formy informaˇcn´ıch zdroj˚ u jsou marketingov´ ym u ´tvarem analyzov´ any, vyhodnocov´any, aktualizov´ any a ukl´ad´any, a to pro souˇcasn´e, ale i pro pˇr´ıpadn´e budouc´ı vyuˇzit´ı. Tyto informace jsou souˇc´ ast´ı tzv. oˇsatky pˇr´ıleˇzitost´ı. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 6.2: Uved’te z´aznam konkr´etn´ıho dotazovan´ı v poˇctu maxim´alnˇe 15 ot´azek pro zjiˇstˇen´ı jak´ y v´ yrobek by z´ akazn´ık potˇrebovat na trhu v´ yrobk˚ u ˇci sluˇzek. Pouˇzijte r˚ uzn´e typy ot´azek a oznaˇcte o jak´ y druh ot´ azek se jedn´a. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Problematika t´eto ˇc´asti lekce patˇr´ı do oblasti sociologie a marketingov´a praxe i teorie ji pˇrevzala pr´ avˇe z poznatk˚ u sociologick´ ych pr˚ uzkum˚ u. Nejlepˇs´ımi vyuˇcovac´ımi metodami je pˇr´ım´e z´ısk´an´ı zkuˇsenost´ı z prov´adˇen´ı tˇechto pr˚ uzkum˚ u, kladen´ı ot´azek, jejich vyhodnocov´ an´ı, aplikace r˚ uzn´eho typu ot´azek ˇci ˇsk´al hodnocen´ı. Pokuste se doma nebo v pr´aci zjistit urˇcit´e n´azory ˇci vˇedomosti Vaˇsich rodinn´ ych pˇr´ısluˇsn´ık˚ u nebo spolupracovn´ık˚ u pouˇzit´ım vybran´ ych soubor˚ u ot´azek dle uveden´eho seznamu a charakteristik t´eto ˇca´sti lekce. Nauˇc´ıte se t´ım v´ıce z praxe a teorie marketingu neˇz biflov´an´ım textu.
116
6.2 Metody marketingov´eho v´ yzkumu
Shrnut´ı: • Marketingov´ y v´ yzkum jsou ˇcinnosti, pomoc´ı nichˇz organizace z´ısk´av´a informace o z´ akladn´ıch charakteristik´ ach konkr´etn´ıho trhu. • Z´akladn´ı v´ yzkum trhu m´a dva smˇery, episkopick´ y (kvantitativn´ı) a demoskopick´ y (kvalitativn´ı). • Metody zjiˇst’ov´ an´ı m˚ uˇzeme rozdˇelit do dvou skupin, jako prim´arn´ı a sekund´arn´ı. • Prim´ arn´ı metody tvoˇr´ı pozorov´ an´ı, dotazov´an´ı, experimentov´an´ı a panel. • Sekund´ arn´ı metody jsou tvoˇreny intern´ımi a extern´ımi zdroji. • Dotazov´ an´ı je zaloˇzeno na pˇr´ım´e (osobn´ı) nebo nepˇr´ım´e (p´ısemn´e) komunikaci. • Rozhovor m˚ uˇze b´ yt standardizovan´ y, zjevn´ y nebo skryt´ y. • Rovnˇeˇz nestandardizovan´ y rozhovor m˚ uˇze m´ıt dvˇe formy, m˚ uˇze b´ yt zjevn´ y nebo skryt´ y. u, telefonicky, • Nepˇr´ım´e dotazov´an´ı je prov´adˇeno pˇredevˇs´ım prostˇrednictv´ım dotazn´ık˚ faxem, e-mailem. • Ot´ azky m˚ uˇzeme dˇelit na n´ astrojov´e a v´ ysledkov´e. • N´ astrojov´e ot´ azky pouˇz´ıv´ ame jako postupn´e n´astroje slouˇz´ıc´ı ke zjiˇstˇen´ı relevantn´ıch respondent˚ u. • Patˇr´ı mezi nˇe ot´ azky filtraˇcn´ı, analytick´e, psychologicko-funkˇcn´ı a kontroln´ı. ysledkov´e ot´ azky jsou ot´azky, kter´e ve sv´em souhrnu vˇsechny smˇeˇruj´ı k objasnˇen´ı • V´ dan´eho konkr´etn´ıho probl´emu. • Patˇr´ı mezi nˇe ot´ azky nomin´ aln´ı, mˇeˇr´ıtkov´e a dokresluj´ıc´ı. • Mezi mˇeˇr´ıtkov´e ot´ azky patˇr´ı rating. • Pozorov´an´ı je prim´ arn´ı metoda, kter´ a se pouˇz´ıv´a pˇri zkoum´an´ı ˇci zjiˇst’ov´ an´ı existuj´ıc´ıho jevu. • Panel je technika pro oznaˇcen´ı relativnˇe st´al´ ych soubor˚ u respondent˚ u, kter´e stabilnˇe vyuˇz´ıv´ ame pro zjiˇst’ov´ an´ı potˇrebn´ ych u ´daj˚ u pro naˇsi firmu. • Experiment je prim´ arn´ı metoda, kter´a ˇreˇs´ı situaci budoucnosti, je zamˇeˇrena na jevy, kter´e teprve nastanou nebo mohou nastat pˇri zav´adˇen´ı nˇekter´ ych opatˇren´ı nebo variabiln´ıch faktor˚ u. • Experiment m˚ uˇze b´ yt prov´adˇen v laboratorn´ıch podm´ınk´ ach, tedy v umˇel´em prostˇred´ı ˇci v izolovan´ ych podm´ınk´ ach, nebo v ter´enu, tj. v pˇrirozen´ ych podm´ınk´ach. • Sekund´arn´ı metody jsou zaloˇzen´e na skuteˇcnosti, ˇze cel´a ˇrada jin´ ych instituc´ı, popˇr´ıpadˇe vnitropodnikov´ ych u ´tvar˚ u, jiˇz nˇekter´e u ´daje pro sv´e potˇreby prim´arnˇe zpracovala. • Intern´ı informace poskytuj´ı zamˇestnanci ˇci vnitropodnikov´e u ´tvary, syst´emy MIS, PIS a PES. • Extern´ı informace poskytuj´ı partnersk´e organizace, pˇr´ıpadnˇe jsou v´ ysledkem pr˚ umyslov´e ˇspion´ aˇze. Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Jak´e jsou z´ akladn´ı oblasti marketingov´eho v´ yzkumu? Jak´e jsou f´ aze marketingov´eho v´ yzkumu? Jak´e jsou dva z´ akladn´ı smˇery marketingov´eho v´ yzkumu? Co m´ a za c´ıl episkopick´ y v´ yzkum? Co m´ a za c´ıl demoskopick´ y v´ yzkum? Jak´e zn´ ate vzorky respondent˚ u? Jak´e zn´ ate prim´ arn´ı metody prov´adˇen´ı marketingov´eho v´ yzkumu? Jak´ y je rozd´ıl mezi pˇr´ımou a nepˇr´ımou komunikac´ı pˇri dotazov´an´ı? Jak´e jsou hlavn´ı z´ asady pro tvorbu dotazn´ık˚ u?
Kapitola 6. Metody marketingov´eho v´ yzkumu 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.
117
Jak byste definovali funkci n´astrojov´ ych ot´azek? Jak´e zn´ ate n´ astrojov´e ot´ azky? Jak byste definovali funkci v´ ysledkov´ ych ot´azek? Jak´e zn´ ate v´ ysledkov´e ot´ azky? Co je to rating? Co je to panel? Jak´e zn´ ate druhy experimentu? Jak´e zn´ ate druhy intern´ıch informac´ı? Jak´e instituce mohou b´ yt zdrojem extern´ıch informac´ı pro marketingov´ y v´ yzkum?
Pr˚ uvodce studiem: Tato ˇca´st lekce n´as uvedla do pragmatick´ ych prac´ı spjat´ ych se z´ısk´av´ an´ım, sbˇerem, u ´drˇzbou soubor˚ u informac´ı a jejich vyuˇzit´ım v podnikov´e praxi. Je v´ yhodou marketingov´ ych pracovn´ık˚ u, ˇze v t´eto oblasti se pohybuje cel´a ˇrada softwarov´ ych firem, kter´e nab´ızej´ı spoustu v podnikov´e praxi vyuˇziteln´ ych produkt˚ u. Tyto programy jsou nezbytnost´ı pˇredevˇs´ım u velk´ ych podnik˚ u. Pokud m´ ate moˇznost seznamte se s nˇekter´ ymi programy sami, existuj´ı veletrhy ˇci v´ ystavy v´ ypoˇcetn´ı techniky vˇcetnˇe softwarov´ ych produkt˚ u, ˇrada tˇechto firem tak´e zdarma ˇci za mal´ y obnos poskytuje demoverze. Jejich vyuˇzit´ım z´ısk´ate rovnˇeˇz vˇetˇs´ı pˇrehled po t´eto problematice neˇz pouh´ ym ˇcten´ım v´ yukov´eho textu. Doporuˇcujeme V´am proto, sezn´ amit se s nˇekter´ ymi softwarov´ ymi produkty, at’ jiˇz pˇr´ımo z marketingu, nebo z oblasti podnikov´e ekonomiky. Autotest: 1. Kvantitativn´ı smˇer (episkopick´ y) v´ yzkumu trhu nesleduje: (a) data o chov´ an´ı z´ akazn´ık˚ u (b) mˇeˇriteln´e (pˇr´ıˇcinn´e) souvislosti (c) postoje z´ akazn´ık˚ u 2. Kvalitativn´ı smˇer (demoskopick´ y) v´ yzkumu trhu nesleduje: (a) motivaci ke koupi (b) vn´ım´ an´ı vˇeci z´ akazn´ıky (c) preference z´ akazn´ık˚ u 3. Mezi n´ astrojov´e ot´ azky nepatˇr´ı: (a) Ot´ azky filtraˇcn´ı (b) Ot´ azky kontroln´ı (c) Ot´ azky mˇeˇr´ıtkov´e
118
Kapitola 7
Marketingov´ a strategie Popis souhrnn´ e lekce: Tematika t´eto lekce je velmi rozs´ahl´a, proto byla lekce rozdˇelena do nˇekolika ˇc´ast´ı. Avˇsak i ˇc´ast zab´ yvaj´ıc´ı se produktem, je natolik obsaˇzn´ a, ˇze bylo nutno ji jeˇstˇe v´ıce rozˇclenit a problematiku vymezit do nˇekolika relativnˇe samostatn´ ych ˇca´st´ı. Naopak nˇekter´e n´astroje realizaˇcn´ıho mixu jsou pops´any na mal´em prostoru, proto doˇslo i ke spojen´ı u ´zk´e problematiky do jedn´e ˇc´ asti lekce. Souhrnn´a lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 7 7.1 7.2 7.3 7.3.1 7.3.2 7.4 7.4.1 7.4.2 7.4.3 7.5 7.5.1 7.5.2 7.6 7.6.1 7.6.2 7.6.3 7.7 7.8 7.9
Marketingov´ a strategie Strategie marketingov´e nab´ıdky – marketingov´ y mix V´ yvoj, testov´ an´ı a zav´ adˇen´ı nov´ ych v´ yrobk˚ u ˇ Zivotn´ ı cyklus v´ yrobk˚ u Obecn´ y tvar v´ yvojov´e kˇrivky ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku Modifikace ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku ˇ ızen´ı v´ R´ yrobkov´ ych ˇrad Z´ akladn´ı pojmy v´ yrobkov´ ych struktur Portfolio v´ yrobk˚ u Souˇcasn´e trendy pˇri ˇr´ızen´ı v´ yrobkov´ ych ˇrad Obal Funkce obalu Poˇzadavky na obal Cena Zp˚ usoby stanoven´ı cen Strategie stanoven´ı ceny Formy cen, vlivy na velikost ceny Promotion (podpora prodeje) Placement (distribuce) People (lidsk´ y faktor)
Tato souhrnn´a problematika realizace marketingu tvoˇr´ı p´ ateˇr ˇcinnosti marketingov´ ych u ´tvar˚ u, proto j´ı je vˇenov´ana v t´eto studijn´ı opoˇre velk´a pozornost. Cel´a lekce byla rozdˇelena do relativnˇe uzavˇren´ ych ˇca´st´ı. Je tˇreba ji studovat postupnˇe, jednotliv´e ˇca´sti na sebe navazuj´ı. Nejvˇetˇs´ı pozornost je vˇenov´ana z´akladn´ımu prvku marketingov´eho mixu, tj. produktu. Pro jeho d˚ uleˇzitost, spr´avn´e atributy a pr´aci marketingov´eho u ´tvaru s t´ımto n´astrojem, je mu vˇenov´ ano hned nˇekolik ˇc´ ast´ı t´eto lekce. D´ elka souhrnn´ e lekce: 90 + 60 + 60 + 120 + 90 + 90 + 90 minut = 600 minut = 10 hodin 119
120 Kl´ıˇ cov´ a slova jsou uv´ adˇena za jednotliv´e ˇc´asti. Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • Vyjmenovat jak´e n´astroje marketingov´eho mixu pouˇz´ıv´a realizaˇcn´ı f´aze marketingov´eho ˇr´ızen´ı, • definovat ˇclenˇen´ı produkt˚ u a uv´est struˇcn´e charakteristiky jednotliv´ ych druh˚ u, • objasnit pojem komplexn´ı v´ yrobek“, ” • popsat obecnou kˇrivku ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku a uv´est modifikace t´eto kˇrivky, • objasnit bostonskou matici, • popsat v´ yvojov´e trendy v oblasti produkt˚ u, • popsat funkce obalu, • popsat strukturu a funkci jednotliv´ ych druh˚ u cen a cenov´ ych strategi´ı • vysvˇetlit funkci promotion“, popsat formy reklamy ” • vysvˇetlit funkci placement“, ” • objasnit n´ astroj oznaˇcovan´ y jako people“. ” V´ yklad Pokud m´a firma nebo instituce jasnˇe definovanou svou filozofii a strategii, pokud m´a jasnou koncepci, na kter´e trhy se bude orientovat, kter´ y segment (respektive nˇekolik segment˚ u) je pro ni c´ılov´ y, jakmile rozhodne o sv´em trˇzn´ım um´ıstˇen´ı, m˚ uˇze pokroˇcit do realizaˇcn´ı f´aze marketingov´ ych ˇcinnost´ı. Realizaˇcn´ı f´ aze marketingu je komplex ˇcinnost´ı, jejichˇz v´ysledkem je vybran´ a strategie nab´ıdky. Cel´ y marketingov´ y algoritmus m˚ uˇzeme zobrazit n´asleduj´ıc´ım obr. 7.1. Graf ukazuje obsah a n´ avaznosti realizaˇcn´ı f´ aze marketingu v celkov´em kontextu marketingov´ ych ˇcinnost´ı. Koncepˇcn´ı f´ aze
Marketingov´ a filozofie
Obchodn´ı pˇr´ıleˇzitosti
Analytick´ a f´ aze
Realizaˇcn´ı f´aze
Velikost trhu
Marketingov´a strategie
Segmentace
Sortiment
Reklama
V´ ykonost trhu
Design
Distribuce
Dynamika trhu
Obal
Prodejn´ı technika
zpˇetn´a vazba
Obr´ azek 7.1: F´ aze marketingu
Cena
Podpora trhu
Tvorba produkt˚ u
TRH
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
7.1
121
Strategie marketingov´ e nab´ıdky – marketingov´ y mix
Popis ˇ c´ asti lekce 7.1 Tato ˇca´st lekce vymezuje marketingov´e n´ astroje v rozpˇet´ı marketingov´eho mixu 4-8 P. D´ale se zab´ yv´a pouze produktem, z´akladn´ım n´astrojem marketingov´eho mixu. Je rozebr´ an pojem komplexn´ıho v´ yrobku, ˇclenˇen´ı v´ yrobk˚ u, znaˇcka. Na tuto ˇc´ ast lekce navazuje dalˇs´ı ˇc´ ast, kter´ a se rovnˇeˇz zab´ yv´ a nˇekter´ ymi charakteristikami produktu. D´ elka ˇ c´ asti lekce 7.1: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Marketingov´ y mix, 4, 5, 8 P, komplexn´ı v´ yrobek, j´ adro v´ yrobku, spotˇrebn´ı zboˇz´ı, impulzivn´ı zboˇz´ı, zvl´aˇstn´ı zboˇz´ı, speci´aln´ı zboˇz´ı, nevyhled´avan´e zboˇz´ı, bˇeˇzn´e zboˇz´ı, kapit´alov´e statky, investiˇcn´ı zaˇr´ızen´ı, znaˇcka v´ yrobku, znaˇcka v´ yrobce, znaˇcka obchodn´ıka, logo firmy, pozice v´ yrobku na trhu. Motivace k ˇ c´ asti lekce 7.1 Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • Vyjmenovat jak´e n´astroje marketingov´eho mixu pouˇz´ıv´a realizaˇcn´ı f´aze marketingov´eho ˇr´ızen´ı, • definovat ˇclenˇen´ı produkt˚ u a uv´est struˇcn´e charakteristiky jednotliv´ ych druh˚ u, • objasnit pojem komplexn´ı v´ yrobek“, ” • vysvˇetlit d˚ uleˇzitost znaˇcky podniku ˇci produktu V´ yklad Strategie marketingov´e nab´ıdky znamen´ a v´ybˇer spr´ avn´eho v´yrobu ˇci sluˇzby pro vybran´y segment trhu. Nejedn´a se vˇsak pouze o samotn´ y v´ yrobek ˇci sluˇzbu, nebot’ souˇc´ast´ı t´eto nab´ıdky je souhrn dalˇs´ıch atribut˚ u, kter´e k tomuto v´ yrobku ˇci sluˇzbˇe patˇr´ı. Dan´ y segment trhu mus´ı dostat nejen ˇza´douc´ı a ˇza´dan´ y v´ yrobek, ale tento v´ yrobek mus´ı m´ıt odpov´ıdaj´ıc´ı cenu, z´akazn´ık mus´ı b´ yt o v´ yrobku dostateˇcnˇe dobˇre informov´an, v´ yrobek se k nˇemu mus´ı dostat vhodnou formou distribuce atd. Vˇsechny tyto aspekty, kter´e ned´ılnˇe patˇr´ı k produktu se naz´ yvaj´ı marketingov´ ym mixem. Mus´ıme tedy namixovat pro kaˇzd´eho vybran´eho Marketingov´y z´akazn´ıka ten spr´ avn´ y obsah, formu, cenu, formu prodeje apod. tak, aby cel´ y tento komplex mix nab´ıdky odpov´ıdal jeho potˇreb´ am a moˇznostem. Pojem marketingov´eho mixu je v odborn´e literatuˇre ˇcasto (v z´ avislosti na dobˇe vyd´an´ı) uv´adˇen rozd´ılnˇe. Nejstarˇs´ı ˇclenˇen´ı zahrnuje klasick´e pojet´ı marketingov´eho mixu jako tzv. 4P. Pod t´ımto oznaˇcen´ım se skr´ yvaj´ı ˇctyˇri anglick´ a slova vyjadˇruj´ıc´ı charakteristiku dan´eho n´ astroje marketingu, tedy: • • • •
Product (v´ yrobek nebo sluˇzbu), Price (cenu), Promotion (podpora prodeje), Placement (um´ıstˇen´ı).
ad Product nen´ı pouze hmotn´ y ˇci nehmotn´ y pˇredmˇet prodeje. Spolu s vlastn´ım v´ yrobkem jsou spjaty i dalˇs´ı komponenty, pod kter´ ymi rozum´ıme napˇr´ıklad sluˇzby spjat´e s vlastn´ım v´ yrobkem, z´aruky, dostupnost n´ahradn´ıch d´ıl˚ u, znaˇcku v´ yrobku nebo znaˇcku v´ yrobce,
Klasick´ a 4P
122
5P
7.1 Strategie marketingov´e nab´ıdky – marketingov´ y mix
jakost a technickou u ´ roveˇ n, rychlost a dostupnost servisu a jeho rozsah, ˇzivotnost, uˇziteˇcnost a jeho estetick´e proveden´ı, design, ˇzivotn´ı cyklus v´ yrobku atd. ad Price (cena) rovnˇeˇz nen´ı ch´ap´ana pouze jako penˇeˇzn´ı vyj´adˇren´ı hodnoty dan´eho produktu nebo sluˇzby. Souˇc´ast´ı marketingov´ ych ˇcinnost´ı spjat´ ych s t´ımto atributem je i stanoven´ı celkov´e cenov´e strategie firmy, cenov´e strategie v˚ uˇci vybran´emu segmentu trhu, stanoven´ı slev, bonifikac´ı, cenov´ ych n´ aleˇzitost´ı vˇcetnˇe platebn´ıch podm´ınek atd. Stanoven´ı ceny by mˇelo patˇrit do v´ yluˇcn´e kompetence marketingov´eho u ´tvaru, cena by mˇela b´ yt velmi dynamick´ ym n´astrojem pro prosazov´an´ı celkov´e firemn´ı strategie, jej´ı vliv na ekonomick´e v´ ysledky firmy je ˇcasto z´ asadn´ı, proto jej´ı pˇr´ıpravˇe, spr´avn´emu nasazen´ı a operativn´ımu vyhodnocov´an´ı mus´ı marketingov´ yu ´tvar vˇenovat n´aleˇzitou pozornost. Souˇca´st´ı cenov´e politiky jsou i pohyby cen v z´avislosti na r˚ uzn´ ych faktorech, cena je reakc´ı na zmˇeny popt´ avky ˇci jin´ ych ukazatel˚ u trhu, je tedy tˇreba zjiˇst’ovat, analyzovat a vyhodnocovat i celou ˇradu dalˇs´ıch faktor˚ u, kter´e pˇr´ımo ˇci nepˇr´ımo mohou na stanoven´ı ˇci pohyb ceny p˚ usobit. ad Promotion (podpora, stimulace prodeje) obsahuje prodejn´ı metody a prodejn´ı techniky, komunikaci se z´akazn´ıkem, doplˇ nkov´e akce na podporu prodeje, propagaci a reklamu, osobn´ı prodej, publicitu, slevy a dalˇs´ı atributy zlepˇsuj´ıc´ı odbyt v´ yrobk˚ u a sluˇzeb. ad Placement je n´ astroj, kter´ y neznamen´a pouze um´ıstˇen´ı v´ yrobku ˇci sluˇzby na adekv´ atn´ım trhu, ale obsahuje i dalˇs´ı komplex ˇcinnost´ı spjat´ ych s logistikou, dopravou, formou distribuce, ˇreˇsen´ı sklad˚ u, stanoven´ı z´ asob atd. Jak je zˇrejm´e, vˇsechny ˇctyˇri uveden´e n´astroje marketingov´eho mixu obsahuj´ı ˇradu dalˇs´ıch n´astroj˚ u. Nˇekter´e d´ılˇc´ı n´astroje ˇrazen´e pod nˇekter´e z uveden´ ych P“ jsou ” tak d˚ uleˇzit´e, ˇze se jim ve firmˇe vˇenuje i nˇekolik odborn´ık˚ u, kteˇr´ı jsou specializov´ ani pouze na d´ılˇc´ı sloˇzku nˇekter´eho n´astroje. Jako pˇr´ıklad uv´ ad´ıme reklamn´ı specialisty, kdyˇz tento aspekt podpory prodeje se stal natolik v´ yznamn´ ym, ˇze se tito specialist´e nakonec osamostatnili a vytvoˇrili reklamn´ı agentury, kter´e se zab´ yvaj´ı pouze tvorbou reklamn´ıch ˇsot˚ u, slogan˚ u, inzerc´ı atd. Stejn´ ym zp˚ usobem se osamostatnil pohled na obal v´ yrobku, kdyˇz s r˚ ustem funkc´ı kladen´ ych na obal se tato problematika tak rozˇs´ıˇrila, ˇze obalu je vˇenov´ ano dalˇs´ı P. Z produktu se postupnˇe vyˇclenila problematika obalu. Protoˇze je tato problematika ˇsirok´ a i sloˇzit´a, b´ yv´a obal ˇcasto povaˇzov´an za samostatnou sloˇzku marketingov´eho mixu. T´ım vnikl pojem 5P, kdyˇz p´atou sloˇzku tvoˇr´ı: • Package (obal). V naˇs´ı publikaci se budeme obalem zab´ yvat, a to pr´ avˇe jako samostatnou sloˇzkou marketingov´eho mixu.
8P
V souˇcasn´e dobˇe rozezn´avaj´ı marketingov´ı odborn´ıci dokonce jiˇz 8P, kdyˇz na dalˇs´ıch m´ıstech jmenujeme tyto dalˇs´ı n´ astroje: • People lid´e, kdyˇz pod t´ımto pojmem se skr´ yv´a zp˚ usob jedn´an´ı pˇredevˇs´ım vlastn´ıch zamˇestnanc˚ u, jejich loajalita v˚ uˇci firmˇe, zp˚ usoby jejich v´ ychovy, syst´emy odˇ asteˇcnˇe se born´eho r˚ ustu, kari´erov´ y ˇr´ad, syst´emy odmˇen ˇ ov´an´ı, ˇr´ızen´ı atd. C´ v tomto n´ astroji marketing dot´ yk´a a nˇekdy i prol´ın´a s ˇr´ızen´ım lidsk´ ych zdroj˚ u. • Process (v´ yrobn´ı postup), pod t´ımto pojmem rozum´ıme samotn´ y v´ yrobn´ı proces, postup v´ yroby s ohledem na specifick´a pˇr´an´ı z´akazn´ık˚ u. I tento faktor marketingov´ ych ˇcinnost´ı m˚ uˇzeme ˇ Koneckonc˚ leckdy vysledovat pˇri v´ yrobˇe nˇekter´ ych produkt˚ u i v CR. u jedn´a se o klasick´e ˇsit´ı v´ yrobk˚ u na zak´azku, u ´pravy n´abytkov´ ych sestav dle v´ ybˇeru varianty z´ akazn´ıka apod. To, co je vcelku bˇeˇzn´e u kusov´e v´ yroby, respektive mal´ ych s´eri´ı,
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
123
se vˇsak st´av´a obchodn´ı politikou i v bˇeˇzn´e hromadn´e v´ yrobˇe. Jako pˇr´ıklad uv´ ad´ıme v´ yrobu automobil˚ u, kdy nab´ıdka v´ yrobku obsahuje z´ akladn´ı vybaven´ı a z´akazn´ıkovi se na pˇr´an´ı pˇred vlastn´ım dod´an´ım nov´eho vozu instaluj´ı j´ım zvolen´e doplˇ nky, jako napˇr´ıklad klimatizace, airbagy, nosiˇce, metal´ıza atd. Tento faktor, tj. zhotovov´an´ı v´ yrobk˚ u na pˇra´n´ı z´akazn´ıka se oznaˇcuje jako customerizace, a je celkem znaˇcnˇe rozˇs´ıˇren´ ym jevem pr´avˇe i v oblasti bˇeˇzn´e hromadn´e v´ yroby ˇrady v´ yrobc˚ u. • Planning (pl´ anov´ an´ı), je faktor, kter´eho si povˇsimneme podrobnˇeji. Tvoˇr´ı v´ yznamn´ y racionalizaˇcn´ı prvek do cel´eho procesu marketingov´ ych ˇcinnost´ı a efektivnˇe koordinuje ostatn´ı marketingov´e ˇcinnosti. Vˇsechny uveden´e n´astroje jsou souˇca´st´ı jednoho marketingov´eho mixu. Konkr´etn´ı z´akazn´ık tedy mus´ı dostat spr´avn´ y v´ yrobek za spr´avnou cenu, na spr´avn´em m´ıstˇe a spr´ avn´ ym zp˚ usobem. Obal v´ yrobku mus´ı obsahovat vˇsechny podstatn´e informace, v´ yrobek mus´ı z´akazn´ıkovi plnˇe vyhovovat kvalitou, mus´ı mu b´ yt prod´an pˇr´ıkladn´ ym spr´avn´ ym zp˚ usobem a n´asledn´e sluˇzby prod´avaj´ıc´ıho, kter´e tvoˇr´ı ned´ılnou souˇc´ast prodeje, a kter´e vzniknou po bezprostˇredn´ı koupi mus´ı b´ yt vˇcasn´e a dobr´e. Kaˇzd´ y segment trhu vyˇzaduje specifick´ y mix a mnohdy i kaˇzd´ y individu´aln´ı z´akazn´ık mus´ı dostat sv˚ uj“ ˇz´ adan´ y v´ yrobek. Marketingov´ y mix, jakoˇzto ” souˇc´ast realizaˇcn´ı f´ aze navazuje na pˇredch´ azej´ıc´ı marketingov´e ˇcinnosti spjat´e s pr˚ uzkumem trhu, pr˚ uzkumem z´ akazn´ıka atd. Realizaˇcn´ı f´aze mus´ı b´ yt tedy dokonale pˇripravena pˇredch´azej´ıc´ımi marketingov´ ymi ˇcinnostmi. 1. Produkt Definice produktu (v´ yrobku nebo sluˇzby) se v marketingu liˇs´ı od bˇeˇzn´eho ch´ap´an´ı pojmu. V´ yrobek je prostˇredkem ke splnˇen´ı potˇreb. Potˇreba je velmi sloˇzit´ a kategorie, ˇcasto nedok´aˇzeme sv´e potˇreby ani definovat a hovoˇr´ıme ve velmi obecn´ ych pojmech nˇeco by ” to chtˇelo“, nˇeco bych si dal“, m´am na nˇeco chut’“ atd. Pokud m´a v´ yrobek b´ yt vyro” ” ben pro uspokojen´ı t´eto potˇreby mus´ı m´ıt vlastnosti odpov´ıdaj´ıc´ı charakteru potˇreby. Z´akazn´ık tak vlastnˇe nakupuje uspokojen´ı sv´e potˇreby a ˇsk´ala jeho potˇreb je pˇrece ˇsirok´a a rozd´ıln´ a.V´ yrobek tedy nen´ı moˇzn´e redukovat pouze na uˇzitnou vˇec, ale jeho obsah, forma, estetika, design, cena atd., to vˇse mus´ı odpov´ıdat osobnosti uˇzivatele, jeho ˇzivotn´ımu stylu, n´aladˇe, psychice apod. Pr´ avˇe proto, ˇze pˇrich´az´ıme nakupovat vˇeci, kter´e maj´ı uspokojit naˇse potˇreby (popˇr´ıpadˇe naˇse potˇreby koupˇe d´arku, jenˇz uspokoj´ı potˇreby nˇekoho jin´eho), m˚ uˇzeme ˇcasto podlehnout pˇremlouv´an´ı prod´avaj´ıc´ıho, ˇze pr´avˇe to ˇci ono je to prav´e oˇrechov´e, podl´eh´ame reklamˇe, pˇremlouv´ an´ı ovlivˇ novatel˚ u, tlaku okol´ı atd. Nekupujeme vˇeci, uspokojujeme pomoc´ı vˇec´ı sv´e potˇreby. V tom je rozd´ıl. Firma totiˇz nˇekdy dˇel´a z´asadn´ı chybu v tom, ˇze povaˇzuje za sv˚ uj produkt vˇec, kter´a ale nemus´ı b´ yt stejn´a s t´ım, co si z´ akazn´ık vlastnˇe kupuje anebo chce koupit, protoˇze pˇredpokl´ ad´a, ˇze to m˚ uˇze uspokojit jeho potˇrebu. Z´ akazn´ık totiˇz m˚ uˇze vn´ımat produkt zcela odliˇsn´ym zp˚ usobem, neˇz jak jej vn´ım´ a v´yrobce. Pˇ r´ıklad: D´ıtˇe, chlapec pˇrich´az´ı do prodejny s ovocem a ˇza´d´ a jedno jablko. Tady m´aˇs kr´asn´e jabl´ıˇcko ” za 5 korun“, ˇr´ık´a prodavaˇcka. Ale j´a bych chtˇel, aby uvnitˇr byl velik´ y ˇcerv“, ˇr´ık´a chlapec, ” to je pro pan´ı uˇcitelku“. V pˇr´ıbˇehu je zˇretelnˇe vidˇet odliˇsn´e vidˇen´ı potˇreb. Jinak vn´ım´ a ” potˇrebu z´ akazn´ıka prodavaˇcka, jinak kupuj´ıc´ı. Drucker ˇr´ık´ a: dokud z´ akazn´ık nez´ısk´a potˇeˇsen´ı z uˇzitn´e hodnoty, st´ale se jeˇstˇe nejedn´a ” o produkt, ale pouze o surovinu“. Teprve ve sv´em komplexu m˚ uˇze produkt uspokojit naˇse potˇreby.
124
7.1 Strategie marketingov´e nab´ıdky – marketingov´ y mix
Pˇ r´ıklad: V´ yrobce loˇzisek by mˇel vˇedˇet, ˇze z´akazn´ık nekupuje jeho loˇziska. Z´akazn´ık ˇreˇs´ı probl´em, kter´ y se moˇzn´a d´a vyˇreˇsit n´akupem nˇejak´ ych loˇzisek. Z´akazn´ık ale ˇreˇs´ı probl´em tˇren´ı, a tento probl´em potˇrebuje vyˇreˇsit. Pokud nem´ a s tˇren´ım pot´ıˇze, nepotˇrebuje loˇziska a podle Druckera pro nˇej tento produkt dokonce v˚ ubec neexistuje. Tento aspekt potˇrebnosti zn´ ame vˇsichni. Na svˇetˇe existuj´ı miliony vˇec´ı. Vˇsechno nepotˇrebujeme. Vesmˇes potˇrebujeme m´alo. Sp´ıˇse si mnoho vˇec´ı pˇrejeme. Vesmˇes si pˇrejeme vˇeci, kter´e ˇcasto ani nem˚ uˇzeme m´ıt. Somerset Maugham v jedn´e sv´e knize ˇr´ık´a: Zd´a se ˇze ” takov´ y je ˇr´ ad tohoto svˇeta. Lid´e maj´ı to, co nechtˇej´ı, a to co chtˇej´ı, maj´ı ti druz´ı. . .“ Moˇzn´a, ˇze by se dal probl´em s velk´ ym tˇren´ım ˇreˇsit u ´plnˇe nˇejak jinak, existuj´ı r˚ uzn´e moˇznosti, loˇziska jsou pouze jedn´ım z n´astroj˚ u sn´ıˇzen´ı tˇren´ı. V´ yrobce loˇzisek ale toto variantn´ı ˇreˇsen´ı ˇcasto nevid´ı, vid´ı pouze svoje loˇziska a potˇrebu je prodat. Pˇ r´ıklad: Faktu, ˇze nˇekdy se d´a probl´em vyˇreˇsit naprosto jin´ ym zp˚ usobem, se vyuˇz´ıv´a v metodˇe brainstormingu. Skupinˇe kreativn´ıch lid´ı se zad´ a probl´em, tito lid´e se pokouˇsej´ı probl´em vyˇreˇsit, nˇekdy se objev´ı ˇreˇsen´ı, kter´e je zcela netradiˇcn´ı, nov´e, mnohdy nelogick´e, u ´smˇevn´e, ale ˇcasem se uk´ aˇze, ˇze pr´avˇe toto ˇreˇsen´ı je optim´aln´ı. Podobn´ ym zp˚ usobem vnikl napˇr´ıklad n´apad prvn´ıho pˇrist´an´ı na Mˇes´ıci, kdy skupina vˇedc˚ u NASA, ˇreˇsila probl´em pˇrist´an´ı, vˇsichni z´ uˇcastnˇen´ı porady ˇreˇsili probl´em pomoc´ı jedn´e rakety (stejnˇe postupovali i Rusov´e), avˇsak jeden z vˇedc˚ u z dlouh´e chv´ıle pozoroval pavouka a nakreslil si ho do pozn´amek. Z n´akresu vnikl n´ apad pˇr´ıdavn´eho pˇrist´ avaj´ıc´ıho modulu pˇripom´ınaj´ıc´ıho pavouka. Jsme ˇcasto zat´ıˇzeny tradicemi, bont´onem, spoleˇcensk´ ym tlakem, konvencemi a dalˇs´ımi faktory v tom, ˇze ˇcasto nakupujeme, aniˇz bychom si tyto n´ akupy zd˚ uvodˇ novali a zab´ yvali ˇ se t´ım, zda opravdu pln´ı onu funkci potˇrebnosti. Casto tak shled´av´ ame ve sv´ ych domovech zapomenut´e“ vˇeci, o nichˇz nev´ıme, ˇze je m´ ame, jsou vˇeci, kter´e jsme nikdy nenosili, nikdy ” nepotˇrebovali a potˇrebovat nebudeme. Koupili jsme vˇeci, neˇreˇsili jsme probl´em sv´ ych potˇreb. Kaˇzd´ y pracovn´ık marketingu by si mˇel alespoˇ n obˇcas poloˇzit ot´ azku coˇze to vlastnˇe ” vyr´ ab´ıme?“ ˇc´ım vlastnˇe uspokojujeme potˇreby z´ akazn´ıka?“ a jak´e jeho potˇreby uspokoju” ” jeme?“, daj´ı se ty potˇreby uspokojit nˇejak jinak?“, potˇreby ˇceho uspokojujeme?“. Z takto ” ” poloˇzen´e ot´azky by mˇel vyplynout pˇr´ınos a uˇzitek pro z´akazn´ıka, d˚ uvod n´akupu naˇseho produktu. Podstatou marketingu je tedy odpovˇedˇet tak, jako by se n´as ptal nakupuj´ıc´ı tohoto produktu. V marketingov´em pojet´ı nen´ı v´yrobek ch´ ap´ an pouze jako vˇec, hmotn´y statek, ale st´ av´ a se j´ım i statek nehmotn´y, sluˇzba ˇci dokonce i myˇslenka, kter´ a se st´ av´ a pˇredmˇetem smˇeny na trhu a je urˇcena k uspokojen´ı lidsk´e potˇreby, a to pr´ avˇe pro urˇcit´y segment trhu. J´ adro Produkt tedy nen´ı ch´ ap´an pouze jako pˇredmˇet ke sv´emu z´ akladn´ımu urˇcen´ı (hovoˇr´ıme o tzv. v´ yrobku j´ adru v´ yrobku), ale je vytv´aˇren i ˇradou komponent˚ u, kter´e pˇrisp´ıvaj´ı k jeho moˇznostem Komponenty uspokojovat potˇreby z´ akazn´ıka. Komponenty naz´ yv´ame rozˇsiˇruj´ıc´ımi efekty, popˇr´ıpadˇe
obalem j´ adra. (Slovo obal j´adra“ nen´ı v tomto pˇr´ıpadˇe totoˇzn´ y s pojmem package“, i kdyˇz ” ” samotn´ y druh balen´ı patˇr´ı pr´avˇe do t´eto slupky, tj. obalu j´adra spolu s dalˇs´ımi efekty, jako napˇr´ıklad. znaˇckou, vinˇetou, tvarem l´ahve – viz napˇr´ıklad specifick´e balen´ı Plzeˇ nsk´eho piva). 2. Komplexn´ı v´ yrobek V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech ˇclen´ıme v´ yrobky na tzv. komplexn´ı v´ yrobky, kolem nichˇz je dvojit´a slupka, podobnˇe jako zemˇe-atmosf´era-stratosf´era. (Do druh´e sloˇzky pak ˇrad´ıme sluˇzby, servis, z´ aruky, dodac´ı a platebn´ı podm´ınky apod.). Tuto moˇznou strukturu komplexn´ıho v´ yrobku ukazuje obr´ azek 7.2.
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
125
servis (dostupnost, rychlost, cena) z´ aruˇcn´ı lh˚ uty pojiˇstˇen´ı n´ ahradn´ı d´ıly (dostupnost, rychlost v´ ymˇeny, cena) atd.
tvar karoserie design barva (metal´ıza) vybaven´ı atd.
j´ adro v´ yrobku: osobn´ı auto
Obr´ azek 7.2: Komplexn´ı v´ yrobek (pˇr´ıklad: osobn´ı v˚ uz)
V souˇcasn´e dobˇe jsou v´ yrobky z hlediska sv´eho j´adra prakticky u vˇsech v´ yrobc˚ u stejn´e. I kdyˇz existuj´ı des´ıtky prac´ıch pr´aˇsk˚ u, jejich sloˇzen´ı, schopnost vypr´an´ı doˇcista do ˇcista je pˇrinejmenˇs´ım srovnateln´ a u vˇsech rozhoduj´ıc´ıch v´ yrobc˚ u. V tom z´akladn´ım se nijak neliˇs´ı, konkurovat si tedy mohou pr´avˇe jen u ´ rovn´ı onˇech dvou slupek kolem vlastn´ıho j´adra. Pˇri rozhodov´an´ı o n´akupu tak hraje roli obal, tvar, barevn´e proveden´ı krabiˇcky nebo s´aˇcku, frekvence reklamy, dobr´ a reklama, velikost balen´ı atd. Pr´avˇe tyto faktory doplˇ nuj´ıc´ı z´akladn´ı funkci v´ yrobku rozhoduj´ı. Komplexn´ı v´ yrobek je souhrn vˇsech fyzick´ ych vlastnost´ı a charakteristik v´ yrobku, ale i jeho psychologick´ ych komponent, jedn´a se o souhrn jeho vlastnost´ı i p˚ usoben´ı na uˇzivatele. ´ eˇsnost prodeje je tak z´avisl´ Uspˇ a nejen na vlastn´ım j´adru v´ yrobku, ale na vˇsech ostatn´ıch slupk´ ach, kter´e pˇrisp´ıvaj´ı k uspokojen´ı potˇreb z´akazn´ıka. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 7.1.1:
Vyberte si konkr´etn´ı v´ yrobek a oznaˇcte jeho skladbu. Definujte j´adro a 2 obaly s jejich vnitˇrn´ı skladbou. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. ˇ 3. Clenˇ en´ı v´ yrobk˚ u V´ yrobky m˚ uˇzeme rozdˇelit do dvou hlavn´ıch skupin. Rozdˇelen´ı z´ avis´ı na tom, kdo jej kupuje. 2 skupiny v´ yrobk˚ u M˚ uˇze to b´ yt z´ akazn´ık: yrobek pro svou vlastn´ı potˇ rebu, popˇr´ıpadˇe pro potˇrebu sv´e a) Kupuj´ıc´ı v´ dom´ acnosti. Takov´eto v´ yrobky jsou urˇceny bud’ pro kr´atkodobou spotˇrebu (potraviny) nebo dlouhodobou (auto). Tohoto kupuj´ıc´ıho oznaˇcuje podle charakteru zboˇz´ı (jedn´a se v obou pˇr´ıpadech o fin´ aln´ı produkty) jako spotˇrebitele. b) M˚ uˇze to b´ yt z´akazn´ık kupuj´ıc´ı v´ yrobek pro svou organizaci k v´ yrobn´ımu vyuˇ zit´ı, tzn. k dalˇs´ımu zpracov´an´ı, instalaci uvnitˇr firmy, k opˇetovn´emu prodeji nebo proto, aby umoˇzn ˇoval jeho vlastn´ı podnikatelsk´e aktivity. Tento z´akazn´ık m˚ uˇze tyto v´ yrobky nakupovat pro sv´eho zamˇestnavatele (napˇr´ıklad n´akupˇc´ı z´asobovac´ıho u ´ tvaru), m˚ uˇze nakupovat i podnikatel-fyzick´a osoba, pokud kupuje v´ yrobek pro svou vlastn´ı firmu, jako provozn´ı, popˇr´ıpadˇe dlouhodob´ y (dˇr´ıve investiˇcn´ı) majetek, v kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe jako souˇ c´ ast tzv. firemn´ıho kapit´ alu. V tomto pˇr´ıpadˇe se vˇetˇsinou nejedn´ a o spotˇrebn´ı v´ yrobky fin´aln´ıho charakteru (i kdyˇz ˇca´steˇcnˇe tomu tak b´ yt m˚ uˇze, jedn´ a se ale sp´ıˇse o doplnˇen´ı, tato ˇc´ast n´akup˚ u tvoˇr´ı pouze
126
7.1 Strategie marketingov´e nab´ıdky – marketingov´ y mix nev´ yznamnou ˇc´ ast firemn´ıch n´akup˚ u). N´ akupy tohoto typu jsou pro vˇsechny druhy organizac´ı, tzn. pro v´ yrobn´ı, obchodn´ı ˇci neziskov´a organizace. • V´ yrobky urˇcen´e pro koneˇcnou spotˇrebu z´ akazn´ıka oznaˇcujeme jako spotˇ rebn´ı zboˇ z´ı. • V´ yrobky urˇcen´e pro dalˇs´ı pouˇzit´ı v organizaci se oznaˇcuj´ı jako kapit´ alov´ e statky.
ˇ en´ı Clenˇ dle d´elky pouˇzit´ı
Z hlediska d´elky jejich pouˇz´ıv´ an´ı dˇel´ıme lidsk´e produkty na: • • • •
zboˇz´ı dlouhodob´e spotˇreby, zboˇz´ı kr´ atkodob´e spotˇreby, sluˇzby osobn´ı (holiˇc, l´ekaˇr), sluˇzby technick´e (oprava auta v servisu).
Vˇsechny uveden´e kategorie se jeˇstˇe d´ ale ˇclen´ı v z´ avislosti na charakteru dan´eho v´ yrobku, ˇcetnosti jeho pouˇzit´ı, urˇcen´ı a charakteristik n´akupn´ıho chov´ an´ı. Z´akladn´ı kategorie v´ yrobk˚ u m˚ uˇzeme graficky zn´ azornit n´ asleduj´ıc´ım obr´azkem 7.3. Produkty Sluˇzby
V´ yrobky
Osobn´ı Technick´e
Spotˇ rebn´ı zboˇ z´ı bˇeˇzn´e zboˇz´ı
zboˇz´ı kaˇzdodenn´ı spotˇreby
zvl´aˇstn´ı zboˇz´ı
impulzivn´ı zboˇz´ı
speci´aln´ı zboˇz´ı
mimoˇr´adn´e zboˇz´ı
nevyhled´avan´e zboˇz´ı Kapit´ alov´ e statky materi´al
suroviny
souˇc´astky
polotovary
investiˇcn´ı zaˇr´ızen´ı
stavebn´ı
pomocn´ y
ostatn´ı (strojn´ı, dopravn´ı atd.)
ˇ en´ı v´ Obr´ azek 7.3: Clenˇ yrobk˚ u a sluˇzeb
4 kategorie spotˇrebn´ıho zboˇz´ı
a) Spotˇ rebn´ı zboˇ z´ı se v z´avislosti na uveden´ ych parametrech podrobnˇeji ˇstˇep´ı na uveden´e ˇ ctyˇ ri kategorie:
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
127
a1) Bˇ eˇ zn´ e zboˇ z´ı je ˇcast´ ym objektem n´akup˚ u. Je k dispozici na mnoha m´ıstech, nemus´ı b´ yt k nˇemu ˇz´adn´e zvl´aˇstn´ı informace. N´akupy vˇetˇsinou b´ yvaj´ı rychl´e, nevyˇzaduj´ı ˇz´adnou zvl´aˇstn´ı pˇr´ıpravu, vˇetˇsinou se jedn´a o automatick´e n´akupy s mal´ ym poˇctem porovn´ av´an´ı a vyhodnocov´an´ı alternativ. Na druh´e stranˇe ale plat´ı z´asada subjektivn´ıho zaˇrazen´ı urˇcit´ ych v´ yrobk˚ u do t´eto kategorie. Co je pro jednoho kupuj´ıc´ıho bˇeˇzn´e, pro druh´eho m˚ uˇze b´ yt zboˇz´ım zvl´ aˇstn´ım. Pro nˇekoho m˚ uˇze b´ yt n´ akup ˇsampaˇ nsk´eho pravideln´ ym n´akupem a bˇeˇznou potˇrebou, pro jin´eho to znamen´ a v´ yjimeˇcn´ y n´ akup pouze pˇri nˇekolika m´alo pˇr´ıleˇzitostech. Bˇeˇzn´e zboˇz´ı dˇel´ıme do tˇr´ı podskupin, a to jako: • Zboˇ z´ı kaˇ zdodenn´ı potˇ reby Pˇ r´ıklad: Do t´eto skupiny ˇrad´ıme vˇsechny automatick´e n´akupy zboˇz´ı, kter´e nakupujeme zcela pravidelnˇe (v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u skuteˇcnˇe dennˇe, jako napˇr´ıklad potraviny). Patˇr´ı sem ale i n´ akupy vˇec´ı ˇci sluˇzeb, kter´e jsou ˇcast´e, opakovan´e, jedn´ a se o n´akup stejn´ ych znaˇcek (napˇr´ıklad cigaret) ˇci urˇcit´eho druhu zboˇz´ı (k´ ava). Typick´em znakem n´akupu tohoto druhu zboˇz´ı je rychlost. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ......................................................................... . ......................................................................... • Zboˇ z´ı impulzivn´ı Jeho n´akup je vyvol´ an okamˇzit´ ym popudem, n´ apadem, reakc´ı na smyslov´e podnˇety. Tento n´akup se dˇeje bez pˇredch´ azej´ıc´ıho pl´ anov´an´ı, nˇekdy nen´ı ani odezvou na existuj´ıc´ı potˇrebu, ale sp´ıˇse odpovˇed´ı na c´ılen´ y podnˇet. Tento podnˇet je d´an obvykle reklamou, na n´ıˇz si ˇclovˇek vzpomene v okamˇziku, kdy dan´e zboˇz´ı uvid´ı, je d´an vystaven´ım zboˇz´ı v bl´ızkosti pokladny, za v´ ylohou s propagac´ı, je podnˇetem na z´ akladˇe soci´ aln´ıho vlivu ( vˇsichni uˇz to maj´ı, ” tak ti to koup´ıme taky“, respektive bez toho se pˇrece na t´aboˇre neobejdeˇs“ ” apod.). ´ Ukol k textu ˇ c. 7.1: Uved’te vlastn´ı pˇr´ıklady impulzivn´ıho zboˇz´ı, tj. takov´e druhy v´ yrobk˚ u, kter´e se obvykle nach´azej´ı pˇr´ımo u pokladny supermarketu. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a pouˇzijte z´aznamy z Kl´ıˇce. • Zboˇ z´ı mimoˇ r´ adn´ e Pˇ r´ıklad: Toto zboˇz´ı nakupujeme pˇri mimoˇra´dn´ ych situac´ıch. Upozorˇ nujeme znovu na fakt, ˇze to, co je pro nˇekoho mimoˇr´adn´e, m˚ uˇze b´ yt pro nˇekoho zcela bˇeˇzn´e. Nicm´enˇe v tomto slova smyslu se rozum´ı mimoˇra´dn´ ym typem zboˇz´ı to, co je ojedinˇelou koup´ı jako reakc´ı na novˇe vytvoˇrenou mimoˇra´dnou situaci. To je chov´an´ı, kter´e je do znaˇcn´e m´ıry vˇseobecn´e, proto takov´ato koupˇe m´a obecn´ y rozsah. Pˇr´ıkladem budiˇz situace, kdy doraz´ıme do m´ısta rekreace a pos´ıl´ ame pohledy. Stejnˇe tak si obecnˇe poˇc´ın´ame, kdyˇz se bl´ıˇz´ı Velikonoce, V´anoce, narozeniny ˇci sv´atky naˇsich vzd´alen´ ych pˇr´ıbuzn´ ych a bl´ızk´ ych. Mimoˇra´dnou koup´ı je n´akup sluneˇcn´ıch br´ yl´ı, kter´e jsme zapomnˇeli doma a v Tunisu se bez nich neobejdeme. V takov´ ychto mimoˇr´adn´ ych situac´ıch pˇr´ıliˇs nerozhoduje cena a dalˇs´ı atributy v´ yrobku, podstatn´ y je vznik okamˇzit´e potˇreby vyvolan´e mimoˇr´ adnou situac´ı.
128
7.1 Strategie marketingov´e nab´ıdky – marketingov´ y mix Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ......................................................................... . .........................................................................
Zapomenut´e, neviditeln´e zboˇz´ı
a2) Zvl´ aˇ stn´ı zboˇ z´ı, je zboˇz´ı, kter´e nekupujeme ˇcasto, vesmˇes je to zboˇz´ı cenovˇe n´ aroˇcn´e a dlouhodobˇe uˇz´ıvan´e. Je charakteristick´e i pomˇernˇe dlouhodobˇe trvaj´ıc´ı potˇrebou, kter´a vˇsak m˚ uˇze b´ yt uspokojena nˇekdy aˇz na z´akladˇe delˇs´ıho ˇsetˇren´ı. T´ım se tak´e otv´ır´a prostor pro sh´anˇen´ı informac´ı, obhl´ıdky prodejen, katalog˚ u, n´ avˇstˇevy zn´am´ ych spjat´e se zjiˇst’ov´an´ım jejich spokojenosti s jiˇz zakoupen´ ym v´ yrobkem atd. Kupuj´ıc´ı jednak n´akup vˇeci delˇs´ı dobu pl´anuje, ˇcasto si vytv´aˇr´ı finanˇcn´ı zdroje a v mezidob´ı hodnot´ı moˇzn´e varianty ˇci alternativy v´ yrobk˚ u. Pˇr´ıkladem budiˇz v´ ybˇer a n´ akup lyˇzaˇrsk´eho vybaven´ı, n´akup automobilu, pl´anov´an´ı dovolen´e, n´akup vybaven´ı dom´acnosti n´ abytkem po z´ısk´an´ı bytu atd. Je zˇrejm´e, ˇze ve vˇsech uveden´ ych pˇr´ıpadech existuje spousta produkt˚ u, kter´e mohou uspokojit naˇsi potˇrebu a mnoh´e z nich se od sebe v j´adru v´ yrobku v˚ ubec neliˇs´ı. Liˇs´ı se od sebe pr´avˇe t´ım, co je nad r´amcem z´akladn´ıho v´ yrobku, tedy dalˇs´ımi efekty v´ yrobku, tj. designem, rychlost´ı dod´an´ı, kvalitou, barvou, jistotou a garancemi a dalˇs´ımi sloˇzkami, kter´e tvoˇr´ı komponenty v´ yrobku tak, jak jsou pops´any v t´eto kapitole. Kaˇzd´ y v´ yrobce by mˇel m´ıt k dispozici pomˇernˇe ˇsirokou paletu v´ yrobk˚ u nab´ızen´ ych ke koupi, z´ akazn´ık si u tohoto druhu zboˇz´ı pˇreje m´ıt z ˇceho vyb´ırat a porovn´avat. Souˇca´st´ı nab´ıdky tohoto druhu zboˇz´ı by mˇel b´ yt i ˇsirok´ y sortiment zboˇz´ı, r˚ uzn´e proveden´ı, velikosti, v´ahov´e kategorie apod. a3) Speci´ aln´ı zboˇ z´ı, je urˇceno pro vybran´e z´akazn´ıky, specialisty, odborn´ıky, fajnˇsmekry“, milovn´ıky ” dan´eho druhu zboˇz´ı nebo znaˇcky. Sem patˇr´ı speci´aln´ı prodejny vybran´ ych znaˇcek automobil˚ u luxusn´ıho proveden´ı, v ˇcesk´ ych podm´ınk´ach r˚ uzn´e ˇcajovny, thajsk´e restaurace, erotick´e prodejny ˇci kluby atd. Vˇetˇsinou se jedn´a o nab´ıdku, kter´a je urˇcena pouze vybran´emu okruhu z´akazn´ık˚ u a nevyˇzaduje tak ˇz´ adnou zvl´aˇstn´ı polohu ( placement“), protoˇze z´akazn´ıci vesmˇes sami dobˇre vˇed´ı anebo si zjist´ı, ” kde je moˇznost tohoto n´akupu. V kaˇzd´em pˇr´ıpadˇe se jedn´a o zboˇz´ı v´ yjimeˇcn´e, luxusn´ı, v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u nedostupn´e vˇsem, cena je nˇekdy znaˇcnˇe vysok´a, nˇekter´e toto zboˇz´ı je urˇceno znalc˚ um ˇci odborn´ık˚ um (v´ ypoˇcetn´ı techniky, elektronika) a jeho n´ akup vyˇzaduje speci´aln´ı znalosti a vˇedomosti. a4) Zboˇ z´ı nevyhled´ avan´ e, patˇr´ı mezi zapomenut´e“ druhy zboˇz´ı, kter´e z´akazn´ıci bud’ neznaj´ı, nemaj´ı o nˇem ” ˇz´ adn´e informace, nevˇed´ı o nˇem nebo pro nˇe v minulosti bylo spjato s negativn´ı zkuˇsenost´ı a o jeho n´akup ztratili z´ ajem. V ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u se vˇsak jedn´a jen o zboˇz´ı, kter´e je neviditeln´e“, tzn., ˇze je uloˇzeno na nepˇr´ıstupn´ ych m´ıstech, na pˇr´ıliˇs ” odlehl´em m´ıstˇe, nepˇr´ıliˇs frekventovan´em spoji apod. Cviˇ cen´ı ˇ c. 7.1.1: Pokuste se nyn´ı uv´est dalˇs´ı pˇr´ıklady spotˇrebn´ıho zboˇz´ı, a to zboˇz´ı zvl´aˇstn´ıho, speci´ aln´ıho a nevyhled´ avan´eho. b) Kapit´ alov´ e statky pˇredstavuje zboˇz´ı, kter´e je d´ale pouˇzito k dalˇs´ı v´ yrobn´ı spotˇrebˇe nebo jako souˇc´ast majetku firmy pˇredstavuje n´ aplˇ n firemn´ıch potˇreb. Pro jeho n´akup plat´ı charakteristiky n´ akupn´ıho chov´ an´ı organizace, cena a pouˇzit´ı ve firmˇe. Pro dalˇs´ı ˇclenˇen´ı kapit´ alov´ ych statk˚ u se pouˇz´ıv´ a hlediska u ´ˇcelu tˇechto statk˚ u a jeho funkce. Z´akladn´ı dˇelen´ı je d´ano ˇctyˇrmi skupinami tˇechto statk˚ u: materi´alem, souˇc´astkami, investiˇcn´ım zaˇr´ızen´ım a pomocn´ ym materi´alem. V r´ amci tˇechto skupin firemn´ıho
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
129
majetku je tˇreba prov´ adˇet jeˇstˇe dalˇs´ı podrobnˇejˇs´ı rozdˇelen´ı, kter´e je potˇrebn´e a nutn´e z hlediska u ´ˇctov´ an´ı pˇr´ısluˇsn´ ych majetkov´ ych druh˚ u. Z pohledu marketingu je pro n´as dostaˇcuj´ıc´ı rozdˇelen´ı na uveden´e ˇctyˇri skupiny, nicm´enˇe je tˇreba upozornit na skuteˇcnost, ˇze i v tomto pojet´ı se m˚ uˇzeme setkat s r˚ uzn´ ymi zp˚ usoby dˇelen´ı na z´akladˇe odliˇsn´ ych hledisek, neˇz jsou uveden´ a hlediska funkce tohoto druhu zboˇz´ı pro firemn´ı u ´ˇcely. • Materi´ al, je souhrnn´e oznaˇcen´ı pro majetkov´e sloˇzky, jejichˇz charakteristick´ ym znakem je skuteˇcnost, ˇze jejich hodnota plnˇe vstupuje do hodnoty produktu. Dˇel´ı se na suroviny a polotovary. Suroviny se ˇstˇep´ı na suroviny pˇr´ırodn´ıho typu (z´ısk´avaj´ı se tˇeˇzbou) a zemˇedˇelsk´eho typu (vznikaj´ı pˇestov´an´ım nebo chovem). Polotovary jsou pˇredzpracovan´e d´ılˇc´ı ˇca´sti fin´aln´ıho produktu, jejich cena plnˇe vstupuje do celkov´e hodnoty v´ ysledn´eho v´ yrobku. Mohou vznikat v dan´e organizaci, popˇr´ıpadˇe mohou b´ yt nakupov´ any od jin´ ych firem. • Souˇ c´ astky, jsou samostatn´e, fin´aln´ı produkty, kter´e dotv´aˇrej´ı komplex urˇcit´eho z´akladn´ıho v´ yrobku. Mohou b´ yt tud´ıˇz prod´av´any zcela samostatnˇe nebo spolu se z´akladn´ım v´ yrobkem. Pˇr´ıkladem budiˇz nosiˇc lyˇz´ı u osobn´ıho auta, zahr´adka, zimn´ı a letn´ı pneumatiky apod. • Investiˇ cn´ı zaˇ r´ızen´ı, je pˇredstavov´ano majetkem, jehoˇz hodnota je stabiln´ı, dlouhodob´a, v u ´ˇcetnictv´ı je naz´ yv´ame st´al´ ymi aktivy. Jeho v´ yrazn´ ym charakteristick´ ym znakem je skuteˇcnost, ˇze nepˇrech´az´ı zcela do hodnoty fin´aln´ıho v´ yrobku, ale dˇeje se tak po ˇc´astech formou odpis˚ u. Proces postupn´e ztr´aty uˇzitn´ ych vlastnost´ı tohoto majetku firmy naz´ yv´ame amortizac´ı, jej´ı vliv se projevuje sniˇzuj´ıc´ı se u ´ˇcetn´ı hodnotou (trˇzn´ı hodnoty se tento proces nemus´ı t´ ykat). Stavebn´ı zaˇr´ızen´ı zahrnuje budovy, stavby, haly, ostatn´ı investiˇcn´ı zaˇr´ızen´ı je d´ ano charakteristick´ ymi znaky firmy. Tak napˇr´ıklad dopravn´ı firma bude m´ıt velk´e majetkov´e hodnoty obsaˇzeny v parku dopravn´ıch prostˇredk˚ u, firma zab´ yvaj´ıc´ı se zpracov´an´ım hromadn´ ych dat pak ve vybaven´ı poˇc´ıtaˇci, v´ yrobn´ı firma v technologick´em a technick´em vybaven´ı. Investiˇcn´ı zaˇr´ızen´ı jsou vesmˇes nakupov´any od dodavatel˚ u, a to sp´ıˇse na z´akladˇe dlouholet´ ych zkuˇsenost´ı neˇz katalogov´ ych v´ ybˇer˚ u. Svou roli v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u hraje i nutnost vyhl´aˇsen´ı v´ ybˇerov´eho ˇr´ızen´ı na n´ akup investiˇcn´ıho majetku, kter´e je v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u (napˇr´ıklad u organizac´ı st´atu) povinn´ ym prvkem. • Pomocn´ y materi´ al, je pˇredstavov´an mnoˇzstv´ım r˚ uzn´ ych materi´alov´ ych poloˇzek, kter´e mnohdy ani nevstupuj´ı bezprostˇrednˇe do vlastn´ıho v´ yrobku, avˇsak jsou pro v´ yrobu nebo distribuci nutn´e. Jako pˇr´ıklad lze uv´est palety, bal´ıc´ı materi´al, ram´ınka u odˇev˚ u apod. Kromˇe toho toto oznaˇcen´ı se t´ yk´a ˇrady materi´alov´ ych poloˇzek, kter´e se projevuj´ı v hodnotˇe v´ yrobku nepˇr´ımo prostˇrednictv´ım v´ yrobn´ı nebo spr´avn´ı reˇzie. Jako pˇr´ıklad lze uv´est r˚ uzn´e kancel´aˇrsk´e potˇreby, doplˇ nky ˇci visaˇcky. 4. Znaˇ ckov´ e zboˇ z´ı Nab´ıdka zboˇz´ı pˇrevyˇsuje popt´avku. Tento faktor, kter´ y p˚ usob´ı ve svˇetov´em hospod´aˇrstv´ı jiˇz v´ıce neˇz stolet´ı, zp˚ usobil nutnost odliˇsovat urˇcit´ y typ v´ yrobku od t´ehoˇz v´ yrobku konkurence. Tvrd´ y konkurenˇcn´ı boj, kter´ y pod tlakem zm´ınˇen´e pˇrevaˇzuj´ıc´ı tendence, znamenal rozvoj vˇsech atribut˚ u v´ yrobku, kter´e jsou pops´any pod pojmem komplexn´ı v´ yrobek. V´ yrobky bylo nutn´e odliˇsovat nejen jejich kvalitou, ale i onˇemi doplˇ nuj´ıc´ımi slupkami“ jako jsou ” tvar, design a dalˇs´ı charakteristick´e znaky. Jedn´ım z tˇechto atribut˚ u se brzy stala znaˇcka, kdy v´ yrobce urˇcit´eho produktu zaˇcal oznaˇcovat veˇsker´e sv´e zboˇz´ı sv´ ym jm´enem, nebo charakteristick´ ym oznaˇcen´ım, obr´azkem, n´apisem ˇci jinou formou identifikace, odliˇsuj´ıc´ı tuto produkci od t´eˇze produkce jin´ ych konkurent˚ u. Historicky se totiˇz veˇsker´e zboˇz´ı v podstatˇe prod´avalo prakticky anonymnˇe, bez oznaˇcen´ı v´ yrobce, uv´adˇela se pouze zemˇe p˚ uvodu.
130
7.1 Strategie marketingov´e nab´ıdky – marketingov´ y mix
Z historie tedy vzniklo oznaˇcen´ı v´ yrobk˚ u jako napˇr´ıklad rusk´e vejce“, ˇc´ınsk´ y, indick´ y ” ” nebo cejlonsk´ y ˇcaj“, tureck´a k´ava“ apod. Znaˇckou dnes rozum´ıme oznaˇcen´ı zboˇz´ı od ” urˇcit´eho v´ yrobce bud’ pomoc´ı jm´ena v´ yrobce (Ford), symbolu (okˇr´ıdlen´ y ˇs´ıp), ˇc´ısla (7 UP), zvl´aˇstn´ım druhem p´ısma (Coca-cola), popˇr´ıpadˇe kombinac´ı nˇekolika uveden´ ych moˇznost´ı. Zvl´aˇstn´ı oznaˇcen´ı zboˇz´ı, kter´e je typick´e pro jednoho v´ yrobce dostalo rovnˇeˇz pr´avn´ı ochranu zakazuj´ıc´ı zneuˇzit´ı chr´anˇen´e znaˇcky nˇek´ ym jin´ ym. Ochrann´a zn´amka je registrovan´a obchodn´ı zn´amka dan´e firmy, touto zn´amkou mohou b´ yt oznaˇceny pouze v´ yrobky dan´eho producenta, ˇ od ˇcasu se prov´adˇej´ı ochrann´a zn´amka je chr´anˇena mezin´arodn´ım obchodn´ım pr´avem. Cas ˇ ’ v CR kontroly voln´eho prodeje a zjiˇst uje se zda se na trhu neobjevuje zboˇz´ı oznaˇcen´e nepr´avem znaˇckou jin´eho producenta, toto zboˇz´ı se pak v r´amci mezin´arodn´ıch dohod zabavuje a niˇc´ı. Znaˇ cka v´ yrobku 3 druhy znaˇcky
je v´ yznamn´ ym prvkem firemn´ı marketingov´e strategie. V dneˇsn´ı dobˇe je pˇrev´aˇzn´a ˇc´ast v´ yrobk˚ u prod´ av´ ana pod urˇcitou znaˇckou. Znaˇcky m˚ uˇzeme dˇelit do tˇr´ı kategori´ı. Pˇ r´ıklad: Rozezn´ av´ ame: ˇ • znaˇcku v´ yrobce (Phillips, Skoda), • vlastn´ı znaˇcka obchodn´ıka (AHOLD – Albert Hein). • kmenov´ a nebo individu´ aln´ı znaˇcka v´ yrobku (Vesel´a kr´ava). Cviˇ cen´ı ˇ c. 7.1.2: Uved’te vlastn´ı pˇr´ıklady znaˇcek, a to v ˇclenˇen´ı znaˇcka v´ yrobce, obchodn´ıka, v´ yrobku.
Pozice
Stanoven´ı pozice produktu a pozice obchodn´ı znaˇ cky Stanoven´ı pozice produktu nebo obchodn´ı znaˇcky je zcela nezbytn´ ym doplˇ nkem segmentace trhu urˇcit´eho v´ yrobku nebo sluˇzby. Segmentace je n´astrojem, uplatˇ novan´ ym se z´ amˇerem odkr´ yt skupiny z´ akazn´ık˚ u se stejn´ ymi potˇrebami, poˇzadavky a n´ akupn´ım chov´ an´ım. Stanoven´ı pozice je prostˇredkem, kter´ y firma tlumoˇc´ı tˇemto odliˇsn´ ym skupin´am z´akazn´ık˚ u, ˇze jsou pˇripraveny speci´aln´ı programy, respektuj´ıc´ı jejich potˇreby. Jde tedy o prostˇredek pˇrev´ aˇznˇe psychologick´ y. Stanoven´ı pozice produktu nebo obchodn´ı znaˇcky je vyj´adˇren´ım m´ısta konkr´etn´ıho produktu mezi ostatn´ımi produkty nab´ızen´ ymi na trhu. Stanoven´ım pozice produktu firma urˇcuje image produktu a znaˇcky, stylizuje sebe a sv˚ uj produkt do role, ve kter´e chce b´ yt spotˇrebiteli vidˇena. Proto pˇrisp´ıv´ a stanoven´ı pozice k diferenciaci od konkurence, p˚ usob´ıc´ı na dan´em trhu. Stanoven´ı pozice je vlastnˇe urˇcen´ım v´ yˇse pomysln´e lat’ky. Firma, kter´ a chce z´ıskat image vysok´e kvality, mus´ı poskytovat kvalitn´ı v´ yrobky, zajiˇst’ovat nadpr˚ umˇern´ y servis, neust´ale investovat do inovac´ı a uplatˇ novat nejnovˇejˇs´ı technologie, inzerovat ve ˇspiˇckov´ ych ˇcasopisech, distribuovat pˇres s´ıt’ vybran´ ych prodejc˚ u a prod´avat za vysok´e ceny. Firma, kter´ a je pouze pr˚ umˇern´ a, nem˚ uˇze oˇcek´avat, ˇze spotˇrebitel´e budou kupovat jej´ı zboˇz´ı za vysok´e ceny. Mˇela by inzerovat hlavnˇe v rozhlase a televizi, mˇela by m´ıt hustou distribuˇcn´ı s´ıt’, aby vysok´ ym obratem kompenzovala niˇzˇs´ı zisk z jednoho prodan´eho kusu zboˇz´ı.
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
131
Stanoven´ı pozice se v praxi op´ır´a o nˇekterou z n´asleduj´ıc´ıch strategi´ı pozice a znaˇcky v´ yrobku: zvl´ aˇ stn´ı vlastnosti v´ yrobku Pˇr´ıklad: Tchibo Le Cafe – moto – ”zvl´ aˇstˇe jemnˇe mlet´ a k´ ava s jedineˇcnou v˚ un´ı”
v´ yhody v´ yrobku Pˇr´ıklad: IKEA n´abytek – moto – ”nov´ y zp˚ usob bydlen´ı”
zvl´ aˇ stn´ı okolnosti spojen´ e s uˇ z´ıv´ an´ım v´ yrobku Pˇr´ıklad: Tchibo Le Cafe – moto – ”z´ aˇzitek z v˚ unˇe”
disociace Pˇr´ıklad: TISSOT hodinky – moto – ”pˇr´ırodn´ı ˇsperk, kter´ y ukazuje ˇcas”
Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklady: . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ Znaˇcka v´ yrobku, respektive ochrann´a zn´ amka, pln´ı nˇekolik funkc´ı. Kromˇe z´ akladn´ı funkce, Funkce znaˇcky tj. odliˇsen´ı se od t´ ychˇz produkt˚ u konkurence, se jedn´a pˇredevˇs´ım o tyto dalˇs´ı funkce: akazn´ık spojuje se zn´amkou znak • zn´amka (logo) se st´av´a vod´ıtkem pˇri n´akupech. Z´ urˇcit´e kvality, zn´ amka se st´av´a symbolem a z´arukou oˇcek´avan´e kvality zboˇz´ı, a se st´av´a lehce zapamatovateln´ ym • zn´amka, pokud je graficky spr´avnˇe proveden´ vjemem, kter´ y se z´ akazn´ıkovi vybav´ı pˇri nutnosti n´akupn´ıho rozhodov´an´ı, • hraje roli urˇcit´eho komunikaˇcn´ıho prostˇredku, a to nejen mezi producentem a z´ akazn´ıkem, ale i mezi obchodn´ımi partnery, • znaˇcka vytv´ aˇr´ı do znaˇcn´e m´ıry image“ firmy (v´ yrobku) ve veˇrejnosti, svˇetovˇe zn´ am´e ” znaˇcky vytv´ aˇrej´ı i image dan´eho st´atu, v nˇemˇz v´ yrobce p˚ usob´ı, • znaˇcka pˇrisp´ıv´a i k zajiˇstˇen´ı urˇcit´e vˇernosti z´akazn´ıka v˚ uˇci firmˇe, nebot’ dobr´e zkuˇsenosti s urˇcit´ ym v´ yrobkem dan´e znaˇcky znamenaj´ı z´ısk´an´ı stabiln´ıho z´akazn´ıka, kter´ y i pˇri pˇr´ıˇst´ım n´ akupu d´ a pˇrednost t´eˇze znaˇcce, • znaˇcka pln´ı i urˇcitou soci´aln´ı roli, vlastnictv´ı a prezentace znaˇckov´eho zboˇz´ı ˇrad´ı konzumenta do v´ yznamn´e soci´aln´ı skupiny. N´avrh a propagace znaˇcky, ochrann´e zn´amky, loga, to je d˚ uleˇzit´ ym n´astrojem marketingov´eho ˇr´ızen´ı a patˇr´ı mezi velmi v´ yznamn´e prostˇredky marketingov´eho mixu v pˇr´ıpadˇe prvn´ıho P, tedy produktu. Kv˚ uli poruˇsen´ı ˇci dokonce podobnosti ochrann´e zn´amky se vedou mnoh´e obchodn´ı spory s nemal´ ymi finanˇcn´ımi poˇzadavky. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Typologie zboˇz´ı a jeho charakteristiky jsou pˇrevzaty z ekonomick´eho pˇredmˇetu oznaˇcovan´eho
132
7.1 Strategie marketingov´e nab´ıdky – marketingov´ y mix
jako zboˇz´ıznalstv´ı. Je to pˇredmˇet, kter´ y se uˇc´ı ˇz´aci obchodn´ıch akademi´ı, ale i ˇrady jin´ ych odborn´ ych ˇskol. Jeho sloˇzitˇejˇs´ı obsah a rozsah je pak i samostatn´ ym pˇredmˇetem vysokoˇskolsk´eho studia obchodn´ıch fakult nebo vysok´ ych ˇskol zamˇeˇren´ ych na ekonomii a obchod. Pokud V´as tedy tato problematika v´ıce zaj´ım´a, odkazujeme V´as na skripta ˇci uˇcebnice zboˇz´ıznalstv´ı.
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 7.1.2: Uved’te ˇclenˇen´ı produkt˚ u, jejich znaky, charakteristiky. Ke kaˇzd´emu produktu uved’te pˇr´ıklad. Charakterizujte znaˇcku.Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı:
• Realizaˇcn´ı f´ aze marketingu pouˇz´ıv´ a n´astroje, kter´e v souhrnu naz´ yv´ame marketingov´ ym mixem. • Marketingov´ y mix tvoˇr´ı minim´ alnˇe 4P, v maxim´aln´ım pojet´ı 8P. • Kaˇzd´emu segmentu trhu je tˇreba nam´ıchat spr´avn´ y mix v´ yrobk˚ u ve spr´avn´ ych cen´ach atd. • V´ yrobek v marketingov´em pojet´ı nen´ı pouze vˇec (nebo sluˇzba) sama. • Komplexn´ı v´ yrovek obsahuje j´adro a dvˇe slupky, prvn´ı slupka obsahuje tvar, design apod., druh´ a servis, n´ ahradn´ı d´ıly, garance atd. • Marketing rozˇclenil v´ yrobky do nˇekolika druh˚ u v z´avislosti na typu z´akazn´ıka. • Spotˇrebn´ı zboˇz´ı se dˇel´ı na bˇeˇzn´e, zvl´aˇstn´ı, speci´aln´ı a nevyhled´avan´e. • Bˇeˇzn´e zboˇz´ı se dˇel´ı na zboˇz´ı kaˇzdodenn´ı spotˇreby, impulzivn´ı a mimoˇr´adn´e. • Kapit´alov´e statky se dˇel´ı na materi´al, souˇca´stky, investiˇcn´ı zaˇr´ızen´ı a pomocn´e statky. • Sluˇzby se dˇel´ı na osobn´ı a technick´e. • Znaˇcka vyjadˇruje kvalitu zboˇz´ı. • Rozezn´av´ame znaˇcku v´ yrobce, obchodn´ıka, kmenovou nebo individu´ aln´ı znaˇcku v´ yrobku. • Znaˇcka zboˇz´ı pln´ı d˚ uleˇzit´e funkce pˇri stanoven´ı pozice zboˇz´ı na trhu. Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6.
Co vyjadˇruje pojem marketingov´ y mix“? ” Jak´e jsou n´ astroje marketingov´eho mixu? Co znamen´ a pojem komplexn´ı v´ yrobek“? ” Jak ˇclen´ıme v´ yrobky a sluˇzby? Jak´ a je funkce znaˇcky? Jak´e druhy znaˇcek zn´ ate?
Pr˚ uvodce studiem: Tato ˇca´st lekce n´as jiˇz seznamuje s realizaˇcn´ımi n´astroji marketingu. Je u ´vodn´ı ˇca´st´ı lekce zab´ yvaj´ıc´ı se produktem, kter´ y v naˇsem pojet´ı obsahuje jak samotnou vˇec, tak i sluˇzbu. Sezn´ amili jsme se s s dneˇsn´ım pojet´ım marketingov´eho mixu v rozsahu 8P a podrobnˇeji se vˇenujeme nejprve z´akladn´ı sloˇzce marketingov´eho mixu, tj. produktu. Pozornost je d´ana pojmu komplexn´ı v´ yrobek“, ˇclenˇen´ı zboˇz´ı, v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, znaˇcce v´ yrobku. Funkce ” produktu je tak d˚ uleˇzit´ a, ˇze j´ı vˇenujeme jeˇstˇe n´asleduj´ıc´ı ˇc´asti lekce 7.
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
133
Autotest: 1. Nejstarˇs´ı ˇclenˇen´ı zahrnuje klasick´e pojet´ı marketingov´eho mixu oznaˇcovan´e jako: (a) 3P (b) 4P (c) 5P 2. V marketingov´em pojet´ı je produktem ch´ap´an: (a) v´ yhradnˇe hmotn´ y statek (b) v´ yhradnˇe nehmotn´ y statek (c) veˇsker´e poskytovan´e statky urˇcen´e k potˇrebˇe spotˇrebitele 3. Zboˇz´ı impulzivn´ı patˇr´ı mezi: (a) bˇeˇzn´e zboˇz´ı (b) zvl´ aˇstn´ı zboˇz´ı (c) speci´ aln´ı zboˇz´ı
7.2
V´ yvoj, testov´ an´ı a zav´ adˇ en´ı nov´ ych v´ yrobk˚ u
Popis ˇ c´ asti lekce 7.2 Tato ˇca´st lekce 7 se zab´ yv´a vznikem nov´ ych v´ yrobk˚ u, etapami jejich postupn´eho zav´adˇen´ı do v´ yroby a prodeje, jakoˇzto i zp˚ usoby vyˇrazov´an´ı star´ ych v´ yrobk˚ u. Popis tˇechto etap vych´ az´ı z obecn´ ych princip˚ u v´ yroby sp´ıˇse v pr˚ umyslov´e v´ yrobˇe, v praxi nemus´ı b´ yt vˇsechny etapy vyuˇzity. D´ elka ˇ c´ asti lekce 7.2: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Pr˚ uzkum pˇri zah´ajen´ı v´ yvoje v´ yrobku, v´ ybˇer n´ amˇetu, podnikatelsk´a anal´ yza, rozvoj v´ yrobku, testov´ an´ı, komercionalizace, vyˇrazov´an´ı v´ yrobku z v´ yroby, metody vyˇrazov´an´ı. Motivace k ˇ c´ asti lekce 7.2 Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • objasnit f´ aze vzniku nov´ ych v´ yrobk˚ u, • struˇcnˇe charakterizovat jednotliv´e etapy v´ yvoje a zav´adˇen´ı nov´ ych v´ yrobk˚ u, • popsat zp˚ usoby vyˇrazov´ an´ı z v´ yroby a prodeje. V´ yklad Typick´ ym znakem trˇzn´ıho hospod´ aˇrstv´ı je ˇcetnost zmˇen, kter´e vyvol´ avaj´ı obˇe protich˚ udn´e s´ıly trˇzn´ıho mechanizmu. Existence urˇcit´eho mnoˇzstv´ı konkurenˇcn´ıch firem pˇredstavuje neust´ al´e nebezpeˇc´ı odklonu z´ akazn´ık˚ u smˇerem k lepˇs´ım podm´ınk´ am, niˇzˇs´ım cen´ am, vyˇsˇs´ı kvalitˇe a souhrnu sluˇzeb, kter´e nab´ızej´ı ostatn´ı v´ yrobci ˇci obchodn´ıci. Na tyto vlivy mus´ı firma reagovat. Rovnˇeˇz tak na stranˇe popt´avky vznikaj´ı neust´ale nov´e poˇzadavky u ´st´ıc´ı do nutnosti v´ yvoje nov´ ych v´ yrobk˚ u uspokojuj´ıc´ıch l´epe dosavadn´ı, anebo zajiˇst’uj´ıc´ı nov´e potˇreby popt´avaj´ıc´ıch se. Kaˇzd´e st´an´ı na m´ıstˇe, kaˇzd´e opoˇzdˇen´ı oproti konkurenci pˇredstavuje pro naˇsi firmu hrozbu, kaˇzd´ yu ´spˇech pˇri zajiˇstˇen´ı nov´ ych potˇreb z´akazn´ık˚ u pˇredstavuje nov´e pˇr´ıleˇzitosti i pro prosperitu a rozvoj firmy. Kaˇzd´a firma, kter´a se chce dlouhodobˇe udrˇzet na st´ale n´aroˇcnˇejˇs´ıch trz´ıch mus´ı pˇrich´azet s nov´ ymi v´ yrobky, s inovacemi, s nov´ ymi a dokonalejˇs´ımi sluˇzbami. Vlivem ˇcetn´ ych zmˇen v lidsk´ ych potˇreb´ach, v technologii, technick´em rozvoji, v poˇctu a s´ıle konkurence, proch´ az´ı tak trh neust´al´ ymi zmˇenami.
134
7.2 V´ yvoj, testov´an´ı a zav´adˇen´ı nov´ ych v´ yrobk˚ u
a) Pr˚ uzkum pˇ ri zav´ adˇ en´ı nov´ ych v´ yrobk˚ u Pˇred vlastn´ım zah´ajen´ım procesu v´ yvoje nov´eho v´ yrobku je nezbytn´e prov´est pr˚ uzkum. Jeho souˇc´ ast´ı je zjiˇstˇen´ı a zodpovˇezen´ı n´asleduj´ıc´ıch ot´azek: • • • • • • • •
F´ aze v´ yvoje
jak´ y charakter m´ a m´ıt nov´ y v´ yrobek, komu je urˇcen, jak´ a je velikost pˇr´ısluˇsn´eho segmentu trhu, jak´a doba ˇzivotnosti se pˇredpokl´ ad´a pro nov´ y v´ yrobek (uvaˇzovan´ y ˇzivotn´ı cyklus), jak´ a by mˇela b´ yt nejlepˇs´ı forma distribuce, jak velkou podporu prodeje bude nov´ y v´ yrobek vyˇzadovat, jak´ a se d´ a pˇredpokl´ adat cena, jak by mˇel vypadat pˇredbˇeˇzn´ y ekonomick´ y propoˇcet.
Pˇr´ızniv´e v´ ysledky pr˚ uzkumu startuj´ı proces v´ yvoje nov´eho v´ yrobku. Pˇri negativn´ıch v´ ysledc´ıch je vhodn´e uvaˇzovat o n´akupu licence nebo franˇc´ızy. b) Proces v´ yvoje nov´ eho v´ yrobku Proces v´ yvoje nov´eho v´ yrobku se skl´ad´ a z nˇekolika krok˚ u. Graficky bychom si je mohli zobrazit obr´ azkem 7.4. v´ ybˇ er n´ amˇ etu
testov´ an´ı na trhu
podnikatelsk´ a anal´ yza
rozvoj v´ yrobku
komercializace
Obr´ azek 7.4: Proces v´ yvoje nov´eho v´ yrobku
• V´ ybˇ er n´ amˇ etu je podm´ınˇen existenc´ı urˇcit´e mnoˇziny n´apad˚ u, pˇredstav a idej´ı, kter´e mohou vznikat uvnitˇr firemn´ıho prostˇred´ı, anebo mohou k v´ yrobci pˇrich´ azet zvenˇc´ı. Pokud jsou tˇemito n´ amˇery intern´ı zdroje, pak se vesmˇes jedn´ a o n´apady vlastn´ıch pracovn´ık˚ u, kteˇr´ı se pˇr´ıpravou, modelov´an´ım, konstrukc´ı atd. profesnˇe zab´ yvaj´ı. Jedn´a se o pracovn´ıky technick´eho ˇci technologick´eho rozvoje. Velk´e firmy maj´ı v technick´em u ´ seku obvykle ˇradu kreativn´ıch lid´ı, jejich u ´ kolem je zajiˇst’ov´ an´ı technick´eho pokroku ve firmˇe, v´ yvoj inovac´ı, nov´ ych v´ yrobk˚ u aˇz do f´ aze jejich moˇzn´e hromadn´e v´ yroby. N´ apady a nov´e myˇslenky vˇsak mohou pˇrich´azet i od jin´ ych pracovn´ık˚ u firmy, ˇz´adn´ y rozumn´ y management firmy se tˇemto zdroj˚ um nevyh´ yb´a, ba naopak ˇcetn´e firmy maj´ı sv´e programy podnˇecuj´ıc´ı a odmˇen ˇ uj´ıc´ı vlastn´ı pracovn´ıky pˇrich´azej´ıc´ı s inovacemi, zlepˇsovac´ımi n´ avrhy a podobn´ ymi ˇ podnˇety k rozvoji firmy. Casto je tato ˇcinnost posuzov´ana i jako zn´ amka loajality k firmˇe a firma takov´eho chov´ an´ı oceˇ nuje, i kdyˇz tyto n´amˇety tˇrebas ani nerealizuje. ˇ ast moˇzn´ C´ ych n´amˇet˚ u pˇrich´ az´ı z okol´ı firmy. Zdrojem tˇechto n´amˇet˚ u mohou b´ yt partneˇri, obchodn´ıci, dodavatel´e, kooperuj´ıc´ı firmy apod., mohou jimi b´ yt i pˇr´ımo z´akazn´ıci, pokud m´ a firma zajiˇstˇenou spr´avnou komunikaci se z´ akazn´ıky a respektuje jejich n´amˇety, ˇca´st moˇzn´ ych inovac´ı m´a sv˚ uj p˚ uvod u konkurenˇcn´ıch firem, nebot’ naˇse firma mus´ı vn´ımat s ˇc´ım pˇrich´az´ı konkurence, jak´ y maj´ı jej´ı v´ yrobky u ´spˇech, co je pˇr´ıˇcinou tohoto u ´spˇechu a mus´ı tak zdokonalov´an´ım i sv´e produkce reagovat na u ´spˇeˇsn´e v´ yrobky ˇci nov´e sluˇzby konkurenˇcn´ıch firem. V´ ybˇer n´amˇetu je podm´ınˇen existenc´ı jiˇz zm´ınˇen´eho z´asobn´ıku (oˇsatky) pˇr´ıleˇzitost´ı, o nˇemˇz je zm´ınka v jin´e lekci t´eto publikace. Z´asobn´ık pˇr´ıleˇzitost´ı je soupisem moˇzn´ ych n´amˇet˚ u do budoucnosti, jsou archivov´any i n´amˇety, kter´e nebyly vybr´ any v re´aln´em ˇcase, ale jsou uchov´av´any pro moˇzn´e uplatnˇen´ı v budoucnosti. V´ ybˇer n´amˇet˚ u, kter´e budou v souˇcasn´e dobˇe realizov´ any je z´aleˇzitost´ı strategick´eho
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
135
v´ yznamu, na rozhodov´ an´ı by se tedy mˇel pod´ılet vrcholov´ y management firmy a z´ asadn´ı slovo by mˇel m´ıt marketing. • Podnikatelsk´ a anal´ yza Pˇripravovan´ y projekt v´ yvoje nov´eho v´ yrobku mus´ı b´ yt podloˇzen velmi d˚ ukladnou podnikatelskou anal´ yzou, kter´a bude porovn´avat vˇsechny n´aklady spjat´e s v´ yvojem a zav´ adˇen´ım nov´eho v´ yrobku ve firmˇe, s jeho v´ ynosy, objemem prodeje, pozic´ı na trhu, pod´ılem na trhu a pˇredevˇs´ım s oˇcek´avan´ ym ziskem. Tato anal´ yza je ekonomick´ y rozbor budouc´ıho v´ yvoje. Mus´ı vˇsak b´ yt doloˇzena re´ aln´ ymi u ´daji technick´ ymi a technologick´ ymi, jako napˇr´ıklad moˇznou kapacitou v´ yroby, technologick´ ymi moˇznostmi, nutnost´ı n´ akupu nov´e techniky, kvalifikaˇcn´ı strukturou dosavadn´ıch pracovn´ık˚ u atd. Souˇc´ ast´ı t´eto anal´ yzy je i pˇredpoklad moˇzn´e potˇreby finanˇcn´ıch prostˇredk˚ u na v´ yvoj, moˇzn´e zdroje, bankovn´ı u ´ vˇery a jejich dostupnost atd. Ekonomick´a anal´ yza pˇredpokl´ad´a pracovat v kategori´ıch nejvˇetˇs´ı moˇzn´e n´aklady a nejmenˇs´ı moˇzn´ y zisk tak, aby pˇredpokl´adan´a efektivnost po zaveden´ı nov´eho v´ yrobku byla dlouhodob´a a pˇrinesla firmˇe prospˇech. Podnikatelsk´a anal´ yza pˇredstavuje z hlediska marketingov´eho ˇr´ızen´ı stˇeˇzejn´ı ˇcinnost, omyly, nedostatky, ˇspatn´e odhady, nespr´avn´e u ´daje atd., to vˇsechno se m˚ uˇze firmˇe velmi vymst´ıt a firma pak nemus´ı rozjet´ y projekt tˇreba ani u ´spˇeˇsnˇe ˇ dokonˇcit. Rada bankrot˚ u i velk´ ych firem byla zp˚ usobena ˇspatn´ ym odhadem budouc´ıho trhu pr´avˇe v souvislosti s projektem v´ yvoje nov´ ych v´ yrobk˚ u. Souˇca´st´ı t´eto anal´ yzy mus´ı b´ yt proto i urˇcit´e testov´an´ı budouc´ı reakce na trhu u peˇclivˇe vybran´eho reprezentativn´ıho vzorku respondent˚ u. • Rozvoj v´ yrobku Samotn´ y rozvoj v´ yrobku m˚ uˇzeme rozdˇelit na nˇekolik f´az´ı: F´ aze z´ akladn´ı v´ yzkum aplikovan´ y v´ yzkum v´ yvoj v nˇekolika alternativ´ ach v´ ybˇer nejlepˇs´ı alternativy zhotoven´ı prototypu testov´ an´ı v laboratorn´ıch podm´ınk´ ach zah´ajen´ı s´eriov´e v´ yroby (komercionalizace) testov´ an´ı na trhu ovˇeˇrov´ an´ı (operativn´ı zmˇeny) soustavn´e vyhodnocov´ an´ı odbytu Obr´ azek 7.5: F´ aze rozvoje v´ yrobku
rozvoje v´ yrobku
136
7.2 V´ yvoj, testov´an´ı a zav´adˇen´ı nov´ ych v´ yrobk˚ u ´ Ukol k textu ˇ c. 7.2: Pokuste se vyj´adˇrit, co rozum´ıte pod pojmem ovˇeˇrovac´ı s´erie (z´abˇeh)“, smysl ” t´eto etapy a vyuˇzit´ı v´ yrobk˚ u z t´eto s´erie. V pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a pˇrevezmˇete u ´ daje z Kl´ıˇce. Ostatn´ı pojmy jednotliv´ ych etap jsou snad dostateˇcnˇe zˇrejm´e ze samotn´ ych n´azv˚ u. Cviˇ cen´ı ˇ c. 7.2: Definujte a struˇcnˇe popiˇste jednotliv´e f´aze rozvoje v´ yrobku v aplikaci na konkr´etn´ı v´ yrobek, napˇr´ıklad osobn´ı automobil, odˇevn´ı v´ yrobek, nov´ y druh piva, obuvi apod. Popiˇste kr´ atce hlavn´ı obsahovou n´ aplˇ n jednotliv´ ych f´ az´ı, popˇr´ıpadˇe vˇcetnˇe potˇrebn´eho ˇcasu, kter´ y byste ve funkci vedouc´ıho marketingov´eho u ´ tvaru pro tyto ˇcinnosti vyˇclenili. • Testov´ an´ı na trhu V okamˇziku, kdy v´ yrobek je pˇripraven k v´ yrobˇe, zah´aj´ı se obvykle nejprve menˇs´ı ovˇeˇrovac´ı s´erie, kter´a se testuje na bˇeˇzn´em trhu. Pro tuto ovˇeˇrovac´ı s´erii v´ yrobk˚ u firmy vyb´ıraj´ı nejprve urˇcitou oblast, kter´a je typick´a pro dan´ y trh. Tato v´ yseˇc pˇredpokl´adan´eho trhu by tedy mˇela m´ıt urˇcitou demografickou strukturu, kter´a bude totoˇzn´ a ˇci alespoˇ n pˇribliˇzn´a celkov´emu trhu. Pˇ r´ıklad: Bylo by napˇr´ıklad chybou testovat nov´e v´ yrobky v oblastech s vysokou nezamˇestnanost´ı, podpr˚ umˇernou strukturou mezd, jednostrann´e kvalifikace, netypick´e vˇekov´e struktury apod. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
Standardn´ı, ˇr´ızen´e, simulovan´e testov´ an´ı
. ............................................................................. . ............................................................................. ˇ ymi metodami je Firmy pro trˇzn´ı testov´an´ı pouˇz´ıvaj´ı celou ˇradu metod. Cast´ standardn´ı, ˇr´ızen´e nebo simulovan´e trˇzn´ı testov´an´ı v´ yrobk˚ u. Standardn´ı testov´an´ı je nejprve ve vybran´e oblasti nab´ızen nov´ y v´ yrobek za stejn´ ych podm´ınek, jak´e se pˇredpokl´ adaj´ı na celost´ atn´ı ˇci vyˇsˇs´ı u ´rovni. Zaˇca´tek prodeje je podloˇzen reklamn´ı kampan´ı a sleduje se prodej a v´ ynosy. ˇ ızen´e testov´an´ı prob´ıh´ R´ a ve vybran´ ych prodejn´ach bud’ pˇr´ımo v´ yrobce nebo kooperuj´ıc´ıch obchodn´ık˚ u. Reklama je zamˇeˇrena na okruh z´akazn´ık˚ u tˇechto prodejen, v´ yrobky a jejich atributy jako ceny, doplˇ nky, um´ıstˇen´ı atd., jsou pr˚ ubˇeˇznˇe sledov´any, vyhodnocov´any a na z´akladˇe prodeje se pˇredpokl´ad´a opˇet u ´spˇeˇsnost na celost´ atn´ım nebo vyˇsˇs´ım trhu. Simulovan´ y prodej je zaloˇzen na sledov´an´ı a vyhodnocov´an´ı n´ akupn´ıho chov´an´ı urˇcit´eho vybran´eho vzorku z´akazn´ık˚ u. Nov´ y v´ yrobek je vystaven souˇcasnˇe s v´ yrobky konkurenˇcn´ımi, naˇse nov´e v´ yrobky jsou podloˇzeny propagac´ı a reklamou, sleduje se pak v´ ybˇer onoho vzorku a jejich motivace. Opˇet na z´ akladˇe dosaˇzen´ ych v´ ysledk˚ u se na z´akladˇe chov´an´ı tohoto vzorku z´akazn´ık˚ u usuzuje na u ´spˇeˇsnost na celost´ atn´ım nebo vyˇsˇs´ım trhu. Testov´ an´ı nesm´ı b´ yt pˇr´ıliˇs dlouh´e. Pokud firma pˇrijde na trh s nov´ ym v´ yrobkem, z´ısk´ av´a konkurenˇcn´ı v´ yhodu oproti jin´ ym firm´ am. Pochopitelnˇe, ˇze pokud konkurence zjist´ı u ´ spˇeˇsnost nov´eho v´ yrobku bude se snaˇzit ve velmi brzk´e dobˇe vyvinout podobn´ y anebo jeˇstˇe l´epe, dokonalejˇs´ı v´ yrobek vlastn´ı. Toto konkurenˇcn´ı chov´ an´ı ovˇsem t´ımto zp˚ usobem vede k neust´ al´emu pokroku, technick´emu a technologick´emu rozvoji, znamen´a lepˇs´ı uspokojov´an´ı potˇreb z´akazn´ık˚ u. V tvrd´em konkurenˇcn´ım boji prostˇrednictv´ım neust´al´ ych inovac´ı se tak zlepˇsuj´ı ˇzivotn´ı podm´ınky vˇsech lid´ı a trˇzn´ı mechanizmus s jeho marketingovou strategi´ı pˇrisp´ıv´a k obohacen´ı a kvalitˇe ˇzivota.
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
137
ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Testov´ an´ı v´ yrobk˚ u patˇr´ı mezi zaj´ımav´e oblasti prodeje. Jistˇe jste se jiˇz setkali s formami degustac´ı, ochutn´ avek urˇcit´ ych produkt˚ u v supermarketech, anketami ˇci dotazn´ıkov´ ymi akcemi na hodnocen´ı nov´ ych produkt˚ u nebo jen s vystaven´ım nov´ ych v´ yrobk˚ u ve v´ yloh´ach spolu s reklamn´ım textem (to se pouˇz´ıv´a nejv´ıce v l´ek´arn´ ach u nov´ ych typ˚ u l´ek˚ u) apod. Pokud V´ as tato oblast v´ıce zaj´ım´ a, odkazujeme V´as rovnˇeˇz na pˇredmˇet Zboˇz´ıznalstv´ı, kter´ y se m.j. touto problematikou zab´ yv´ a do vˇetˇs´ı hloubky. • Komercionalizace znamen´ a zaveden´ı s´eriov´e, hromadn´e v´ yroby. Zaveden´ı hromadn´e v´ yroby nov´ ych v´ yrobk˚ u je vˇsak ˇcasto spojeno i s vyˇrazov´an´ım jin´ ych, starˇs´ıch v´ yrobk˚ u z v´ yroby. To vˇse lze prov´est nˇekolika zp˚ usoby. Nˇekter´e v´ yrobky lze uv´est na trh hromadnˇe urˇcit´ y den, nˇekter´e nab´ıhaj´ı do prodeje postupnˇe. Pˇ r´ıklad: Napˇr´ıklad v´ yrobce aut m˚ uˇze v den zah´ajen´ı prodeje nov´e znaˇcky vozu d´at do prodeje pouze omezen´ y poˇcet nov´ ych voz˚ u, zbytek bude na trh dod´av´an postupnˇe podle kapacit v´ yroby. Naopak plat´ı, ˇze nˇekter´e v´ yrobky, lze vysadit na trh v jeden den ve znaˇcn´em mnoˇzstv´ı (l´eky, ovoce, zelenina, sez´onn´ı vˇeci atd.). Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ............................................................................. . ............................................................................. Celkovˇe vˇsak plat´ı, ˇze v´ yvoj nov´eho v´ yrobku je mnohdy velmi n´aroˇcnou operac´ı, ˇcasovˇe i finanˇcnˇe (uv´ad´ı se, ˇze napˇr´ıklad v´ yvoj nov´eho l´eku trv´a aˇz 20 rok˚ u, neˇz je nov´ y l´ek povolen ke hromadn´e v´ yrobˇe). Proto je vˇzdy z´asadn´ım probl´emem vrcholov´eho managementu ˇreˇsit dilema rozvoje vlastn´ıho nov´eho v´ yrobku nebo n´ akupu licence. c) Vyˇ razov´ an´ı star´ ych v´ yrobk˚ u z v´ yroby Vyˇrazov´an´ı dosavadn´ıch v´ yrobk˚ u m˚ uˇze b´ yt probl´em. Je zapotˇreb´ı si uvˇedomit, ˇze jsou napˇr´ıklad uzavˇreny dlouhodob´e smlouvy s dodavateli na dod´avky surovin, materi´al˚ u, polotovar˚ u, a tyto objedn´avky, respektive kupn´ı smlouvy nen´ı moˇzn´e bez sankˇcn´ıho postihu urychlenˇe zruˇsit. Nen´ı moˇzn´e ani napˇr´ıklad okamˇzitˇe propustit zamˇestnance a pˇrijmout jin´e zamˇestnance s jinou odbornost´ı. Nen´ı moˇzn´e rychle koupit, instalovat nov´e technologick´e zaˇr´ızen´ı nebo pˇrestavˇet provozy a zcela jinak zmˇenit organizaci pr´ ace. Vˇsechny tyto okolnosti znamenaj´ı, ˇze proces vyˇrazov´ an´ı star´ ych v´ yrobk˚ u mus´ı respektovat urˇcit´e z´akonitosti a mus´ı b´ yt pˇredevˇs´ım ˇr´ızen. Jak´e ˇcinnosti mus´ı management prov´adˇet, zjiˇst’ovat a zohledˇ novat v tomto procesu? Pˇredevˇs´ım je tˇreba postupovat Proces vyˇrazov´ an´ı podle tˇechto krok˚ u: • Je tˇreba prov´est d˚ ukladn´ y rozbor, kter´e v´ yrobky zastar´avaj´ı, • na jeho z´ akladˇe je tˇreba rozdˇelit v´ yrobky do skupiny v´ yrobk˚ u k urychlen´emu a skupiny v´ yrobk˚ u urˇcen´ ych k postupn´emu stahov´an´ı z v´ yroby, • je tˇreba urˇcit dobu, ve kter´e maj´ı b´ yt vytipovan´e v´ yrobky staˇzeny, • je tˇreba zjistit jak bude staˇzen´ı p˚ usobit na z´asoby hotov´ ych v´ yrobk˚ u ve v´ yrobˇe a v dosavadn´ı obchodn´ı sf´eˇre, • ˇreˇsit ot´azku n´ahrad, pˇripravenosti v´ yroby okamˇzitˇe po staˇzen´ı produkce zah´ajit produkci nov´eho v´ yrobku ˇci skupiny nov´ ych v´ yrobk˚ u, • zkoumat a definovat jak´ y vliv bude m´ıt staˇzen´ı z v´ yroby vliv na dodavatelsk´e vztahy, • k jak´ ym zv´ yˇsen´ ym n´ aklad˚ um a ztr´at´am m˚ uˇze doj´ıt,
138
7.2 V´ yvoj, testov´an´ı a zav´adˇen´ı nov´ ych v´ yrobk˚ u • vypoˇc´ıtat, jak poklesne zisk firmy, • urˇcit co s nepotˇrebn´ ymi materi´aly, surovinami, polotovary atd.
Metody
Po zodpovˇezen´ı uveden´ ych ot´ azek a zjiˇstˇen´ı vˇsech dopad˚ u je moˇzn´e postupovat pˇri vyˇrazov´ an´ı star´ ych v´ yrobk˚ u nˇekolika metodami. Mezi hlavn´ı metody vyˇ razov´ an´ı v´ yrobk˚ u z v´ yroby patˇr´ı zejm´ena: • sniˇzov´ an´ı v´ yroby postupnˇe (pˇr´ımo u ´mˇernˇe) dle klesaj´ıc´ıho prodeje, • sniˇzov´ an´ı v´ yroby vyˇrazovan´eho v´ yrobku z´aroveˇ n s t´ımt´eˇz objemem v´ yroby zav´ adˇen´eho nov´eho v´ yrobku, • doˇcasn´e pˇrenech´ an´ı trˇzn´ıho prostoru konkurenci: uˇze dostat do stejn´e – po dohodˇe ( gentlemansk´a dohoda“ – konkurence se m˚ ” situace), – bez dohody (pokud se jedn´a o kr´atk´e ˇcasov´e obdob´ı), yrazn´e sn´ıˇzen´ı (a postupn´e sniˇzov´ an´ı) ceny dob´ıhaj´ıc´ıho v´ yrobku po dobu • v´ vyˇrazov´ an´ı z v´ yroby, yˇsen´ı propagace vyˇrazovan´eho v´ yrobku (s poukazem na jedineˇcnou pˇr´ıleˇzitost, • zv´ v´ yrazn´e slevy, osvˇedˇcen´e zboˇz´ı atd. yˇsen´e zainteresov´an´ı pˇr´ım´ ych prodejc˚ u pˇri prodeji vyˇrazovan´eho v´ yrobku apod. • zv´ Vˇsechny tyto akce mus´ı b´ yt peˇclivˇe ˇr´ızeny a koordinov´any u ´tvarem marketingu, mus´ı b´ yt sestaven podrobn´ y harmonogram postupu, term´ın˚ u a zodpovˇednosti konkr´etn´ıch osob ve firmˇe. Z´ avˇerem t´eto ˇca´sti lekce je tˇreba dodat, ˇze firma, kter´a m´ a za to, ˇze nemus´ı inovovat, bude za chv´ıli stagnovat a ˇcasem zanikne. Kaˇzd´e v´ yrobkov´e portfolio kter´ekoliv byt’ ˇspiˇckov´e firmy i kdyˇz je v souˇcasn´e dobˇe jakkoliv vynikaj´ıc´ı, mus´ı b´ yt nakonec pˇrekon´ ano nov´ ymi produkty a nov´ ymi technologiemi. Kaˇzd´ ym v´ yvojem nov´eho produktu vˇsak firma vˇzdycky riskuje ne´ uspˇech. Je statisticky dok´ az´ ano, ˇze vˇ etˇ sina nov´ ych produkt˚ u je ne´ uspˇ eˇ sn´ a. V´yzkumy ukazuj´ı, ˇze z kaˇzd´ych dvaceti produkt˚ u uveden´ych na trh je jen jeden zcela u ´spˇeˇsn´y. To znamen´ a, ˇze v´ yvoj nov´eho produktu v sobˇe mus´ı zahrnovat i proces minimalizace rizika. Jak v´ yvoj nov´ ych produkt˚ u, tak i jejich stahov´an´ı z v´ yroby, jakoˇz i vˇsechny akce souvisej´ıc´ı s t´ımto probl´emem patˇr´ı mezi stˇeˇzejn´ı ˇcinnosti, kter´e mus´ı u ´ tvar marketingu plnˇe ˇr´ıdit, pl´anovat, pˇripravovat a vyhodnocovat. Souˇcasnˇe s t´ım je tˇreba neust´ale sledovat pohyb prodeje a ˇcinit opatˇren´ı k jeho pos´ılen´ı. Prodluˇzov´an´ı d´elky ˇzivotnosti urˇcit´e v´ yrobkov´e ˇrady je proces mnohem m´enˇe riskantn´ı neˇz v´ yvoj zcela nov´eho v´ yrobku. Ani v pˇr´ıpadˇe v´ yvoje zcela origin´ aln´ıho produktu nen´ı vˇzdy zajiˇstˇen jeho u ´ spˇech. V mnoha pˇr´ıpadech se jedn´a o psychologickou z´aleˇzitost, kterou mus´ı m´ıt u ´tvar marketingu dlouho dopˇredu analyzovanou, technicky a ekonomicky peˇclivˇe pˇripravenou ve spolupr´aci se vˇsemi pracovn´ıky dan´e firmy.
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 7.2: Popiˇste jak´ ym zp˚ usobem postupuje zav´adˇen´ı nov´eho v´ yrobku do praxe, charakterizujte jednotliv´e etapy. D´ale uved’te moˇzn´e zp˚ usoby stahov´ an´ı v´ yrobk˚ u z prodeje, uved’te jednotliv´e f´ aze a jejich charakteristiku. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı:
• Pˇred v´ yvojem kaˇzd´eho nov´eho v´ yrobku je tˇreba prov´est pr˚ uzkum jeho potˇrebnosti a potenci´ aln´ı u ´spˇeˇsnosti. • Proces v´ yvoje nov´eho v´ yrobku zahrnuje celkem 5 etap: v´ ybˇer n´amˇetu, podnikatelskou anal´ yzu, rozvoj v´ yrobku, testov´ an´ı a komercionalizaci.
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
139
• Rozvoj v´ yrovku zahrnuje nˇekolik etap. • K testov´an´ı v´ yrobku se pouˇz´ıv´a metod, a to standardn´ı metody testov´an´ı, ˇr´ızen´e nebo simulovan´e trˇzn´ı testov´ an´ı v´ yrobk˚ u. • Probl´emem, kter´ y obsahuje nˇekolik ˇreˇsen´ı, je vyˇrazov´ an´ı star´ ych v´ yrobk˚ u z v´ yroby a z prodeje. • Pro vyˇrazov´ an´ı v´ yrobk˚ u se pouˇz´ıv´a nˇekolika metod. • Vˇetˇsina nov´ ych v´ yrobk˚ u je ekonomicky ne´ uspˇeˇsn´a. Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5.
Na co je zamˇeˇren pr˚ uzkum pˇred zah´ajen´ım procesu v´ yvoje nov´eho v´ yrobku? Z jak´ ych etap se skl´ ad´ a v´ yvoj v´ yrobku? Jak´e zn´ ate metody testov´ an´ı v´ yrobku? Jak´e zn´ ate probl´emy pˇri vyˇrazov´an´ı star´ ych v´ yrobk˚ u z v´ yroby? Jak´e metody vyˇrazov´ an´ı se pouˇz´ıvaj´ı?
Pr˚ uvodce studiem: Z pozn´amky, ˇze v praxi se na trhu uchyt´ı teprve kaˇzd´ y dvac´ at´ y novˇe zav´adˇen´ y v´ yrobek, vypl´ yv´ a d˚ uleˇzitost spr´ avn´eho naˇcasov´ an´ı jak zav´adˇen´ı nov´ ych v´ yrobk˚ u na trh, tak i na druh´e stranˇe spr´ avn´e naˇcasov´ an´ı stahov´ an´ı starˇs´ıch v´ yrobk˚ u z prodeje. To ˇcasto vyˇzaduje koordinaci ˇcinnosti ˇrady odborn´ık˚ u podniku, nejde to prov´adˇet pouze direktivn´ım rozhodnut´ım jednoho manaˇzera, vyˇzaduje to ˇradu informac´ı. Vˇenovali jsme t´eto problematice jednu ˇc´ ast lekce t´ ykaj´ıc´ı se produktu pr´ avˇe pro nutnou koordinaci a spr´avn´e naˇcasov´an´ı obou etap. Autotest: 1. Proces v´ yvoje nov´eho v´ yrobku zahrnuje celkem: (a) 5 etap (b) 8 etap (c) 12 etap 2. K testov´ an´ı v´ yrobku se pouˇz´ıv´a: (a) standardn´ı metody testov´an´ı (b) metody JIT (c) metody ABC 3. Komercionalizace znamen´ a: (a) zah´ ajen´ı prodeje (b) zaveden´ı s´eriov´e, hromadn´e v´ yroby (c) zah´ ajen´ı stahov´ an´ı v´ yrobk˚ u z prodeje
7.3
ˇ Zivotn´ ı cyklus v´ yrobku
Popis ˇ c´ asti lekce 7.3 Tato ˇc´ast lekce 7 popisuje jednotliv´e f´aze ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku a jeho nejzn´amˇejˇs´ı modifikace. Tato ˇc´ ast m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu:
ˇ 7.3 Zivotn´ ı cyklus v´ yrobku
140 7.3.1 7.3.2
Obecn´ y tvar v´ yvojov´e kˇrivky ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku Modifikace ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku
Sledov´ an´ı ˇzivotn´ıho cyklu m´ a rozhoduj´ıc´ı v´ yznam pro pr´ aci marketingov´eho u ´tvaru. Kaˇzd´ a f´ aze v´ yrobku vyˇzaduje nasazen´ı jin´ ych n´astroj˚ u marketingov´eho mixu. D´ elka ˇ c´ asti lekce 7.3: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: ˇ Zivotn´ı cyklus v´ yrobku, f´ aze zaveden´ı, r˚ ustu, zralosti, u ´padku, modifikovan´ a kˇrivka, v´ ystˇrelky, modifikovan´ a kˇrivka m´ odn´ıho zboˇz´ı, nov´ y ˇzivot, kontinu´aln´ı ˇzivot. Motivace k ˇ c´ asti lekce 7.3 Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • popsat jednotliv´e f´ aze ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku, • struˇcnˇe charakterizovat ˇcinnosti a nasazen´ı n´ astroj˚ u marketingov´eho mixu v jednotliv´ ych f´ az´ıch ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku, • charakterizovat modifikace ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku. V´ yklad Pokud firma vyprojektuje, vyrob´ı a uvede na trh nov´ y v´ yrobek, pak je pˇrirozen´e, ˇze se snaˇz´ı aby byl na trhu u ´spˇeˇsn´ y, to znamen´a z´ıskal pˇr´ısluˇsn´ y pod´ıl objemu trhu v dan´em segmentu, jeho prodej byl st´ale vyˇsˇs´ı a pozdˇeji stabiln´ı, aby se prod´ aval co nejd´ele a pˇrinesl firmˇe vysok´ y zisk. V´ yvoj nov´eho v´ yrobku st´ al firmu znaˇcn´e prostˇredky, firma vynaloˇzila znaˇcn´e pracovn´ı u ´sil´ı na jeho zhotoven´ı a zaveden´ı do s´eriov´e v´ yroby, pravdˇepodobnˇe se zadluˇzila penˇeˇzn´ım u ´stav˚ um, nov´ y v´ yrobek by tedy mˇel vˇsechny vynaloˇzen´e prostˇredky vr´atit, a to nejl´epe ve velmi kr´atk´e dobˇe. Je na managementu, aby se vynaloˇzen´e n´aklady co nejrychleji vr´atily a v´ yrobek brzy zaˇcal firmˇe pˇrin´ aˇset zisk. 4 f´ aze ˇzivotn´ıho cyklu
Z´ ajem t´emˇeˇr o kaˇzd´ y v´ yrobek vˇsak vˇzdy (s v´ yjimkou nˇekter´ ych druh˚ u zboˇz´ı kaˇzdodenn´ı spotˇreby) po urˇcit´e dobˇe kles´a a pokles prodeje m˚ uˇze v´est k omezov´an´ı v´ yroby aˇz k jej´ımu u ´pln´emu zastaven´ı. Kaˇzd´ y v´ yrobek m´a tedy sv˚ uj ˇ zivotn´ı cyklus (product life cykle), kter´ y se skl´ad´a ze 4 f´ az´ı: • • • •
uveden´ı na trh (zav´ adˇen´ı), r˚ ust, zralost, u ´padek.
Kaˇzd´a f´ aze je typick´a urˇcitou v´ yˇs´ı a formou n´ aklad˚ u, cenou, jej´ı v´ yˇs´ı, charakteristikou prodeje, distribuce, reklamn´ımi a stimulaˇcn´ımi strategiemi a dalˇs´ımi charakteristikami cel´eho marketingov´eho mixu. Trv´an´ı vˇsech jednotliv´ ych f´ az´ı nelze pˇredem, ani v pr˚ ubˇehu cyklu, pˇresnˇe urˇcit. Je vˇsak moˇzn´e, a pro firmu nutn´e, snaˇzit se u ´ spˇeˇsnou f´ azi r˚ ustu, ˇ popˇr´ıpadˇe zralosti co nejv´ıce prolongovat dodateˇcn´ ymi z´ asahy. Zivotn´ ı cyklus v´ yrobku je vˇsak ovlivˇ nov´ an ˇradou tˇeˇzko pˇredv´ıdateln´ ych faktor˚ u.
7.3.1
Obecn´ y tvar v´ yvojov´ e kˇ rivky ˇ zivotn´ıho cyklu v´ yrobku
ˇ Zivotn´ ı cyklus v´ yrobku si m˚ uˇzeme graficky zn´azornit n´asleduj´ıc´ım obr´azkem 7.6, kter´ y charakterizuje obecnˇe pr˚ ubˇeh prodeje v´ yrobku v z´avislosti na ˇcase. U konkr´etn´ıho typu
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
141
v´ yrobku vyn´aˇs´ıme na osu x ˇcasov´e u ´daje typu t´ ydny, mˇes´ıce, ˇctvrtlet´ı ˇci roky (v z´ avislosti na dan´em v´ yrobku) a na osu y objem prodeje v natur´aln´ıch, ˇcastˇeji vˇsak v hodnotov´ ych ukazatel´ıch. Q
bod saturace
Prodej
Zav´adˇen´ı
R˚ ust
´ Upadek
Zralost
T
ˇ Obr´ azek 7.6: Zivotn´ ı cyklus v´ yrobku
Obr´azek je moˇzn´e doplnit souhrnnou tabulkou charakterizuj´ıc´ı jednotliv´e f´aze v´ yvoje ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku o dalˇs´ı faktory marketingov´eho mixu a marketingov´eho prostˇred´ı. Tabulka 7.1: Charakteristiky f´ az´ı ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku
Charakteristiky Prodej Zisk Z´ akazn´ıci Konkurence
F´ aze zav´ adˇen´ı n´ızk´ y ˇz´ adn´ y (ztr´ ata) inov´ atoˇri mal´ a
R˚ ust rychle rostouc´ı rychle rostouc´ı poˇc´ateˇcn´ı osvojitel´e rostouc´ı poˇcet
Zralost vrchol prodeje vysok´ y vˇetˇsina st´al´ y poˇcet
Marketingov´e c´ıle V´ yrobek
uvˇedomˇen´ı si
max. trˇzn´ıho pod´ılu
z´ akladn´ı
rozˇs´ıˇren´ı vlastnost´ı
maximalizace zisku nov´e modely
Cena
zav´ adˇej´ıc´ı
typ penetraˇcn´ı ceny
Distribuce Reklama
v´ ybˇerov´ a pronikav´ a
intenzivn´ı vyvol´an´ı z´ajmu
antikonkurenˇcn´ı cena intenzivn´ı d˚ uraz na rozd´ıly
Pokles kles´an´ı kles´an´ı opozdilci pokles konkurence u ´tlum vyˇrazov´an´ı slab´ ych sn´ıˇzen´ı ceny omezen´ı sn´ıˇzit
Pˇri zav´adˇen´ı nov´eho v´ yrobku na trh je tˇreba si uvˇedomit, ˇze v poˇca´teˇcn´ı f´azi zav´adˇen´ı budou n´aklady vˇzdy vyˇsˇs´ı neˇz v´ ynosy, celkov´ y hospod´aˇrsk´ y v´ ysledek v u ´ vodn´ıch f´az´ıch prodeje bude ztr´ ata. Teprve f´aze r˚ ustu, jej´ı d´elka a strmost zp˚ usobuj´ı, ˇze n´aklady spjat´e s v´ yrobkem budou niˇzˇs´ı neˇz v´ ynosy a v´ yrobek zaˇcne pˇrin´ aˇset zisk. Naopak zase f´ aze u ´ padku prodeje znamen´a pˇrevahu n´aklad˚ u na v´ yrobek oproti jeho v´ ynos˚ um. Opˇet z toho vypl´ yv´a nutnost udrˇzet prodej v´ yrobku v maxim´aln´ı u ´ rovni co nejd´ele, poˇc´ ateˇcn´ı ztr´ atovou f´azi zav´adˇen´ı nahradit co nejdˇr´ıve rychle se zvyˇsuj´ıc´ım prodejem a ve f´azi u ´padku hledat dalˇs´ı moˇznosti n´avratu k f´azi zralosti nebo i r˚ ustu pomoc´ı dodateˇcn´ ych opatˇren´ı stimuluj´ıc´ıch prodej) anebo v´ yrobek co nejrychleji st´ahnou z v´ yroby. Tuto situaci bychom si mohli vyj´ adˇrit graficky obr. 7.7, kdy ˇzivotn´ı cyklus v´ yrobku podloˇz´ıme stavem v´ ynos˚ u a n´aklad˚ u dan´eho v´ yrobku. Jednotliv´e f´aze ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku se tedy vyznaˇcuj´ı urˇcit´ ymi rozd´ıly, a to nejen ukaza-
ˇ Graf ZCV
ˇ 7.3 Zivotn´ ı cyklus v´ yrobku
142 Q
bod saturace
N´aklady
Zav´adˇen´ı
Prodej
R˚ ust
Zralost
´ Upadek T
Obr´ azek 7.7: V´ yvoj v´ ynos˚ u a n´ aklad˚ u
telem objemu prodeje. Pod´ıvejme se proto struˇcnˇe na z´akladn´ı charakteristiky jednotliv´ ych f´az´ı z hlediska jejich charakteristick´ ych znak˚ u a pˇredevˇs´ım z pohledu marketingov´eho u ´tvaru. Je zˇrejm´e, ˇze grafy ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobk˚ u, a to prakticky vˇsech v´ yrobk˚ u, kter´e m´a marketingov´ yu ´tvar producenta na starosti, by mˇely b´ yt zhotovov´any nepˇretrˇzitˇe. Marketingov´ y u ´ tvar by mˇel sledovat u vˇsech v´ yrobk˚ u v kter´e f´ azi se kaˇzd´ y v´ yrobek nach´az´ı, na z´ akladˇe tohoto zjiˇstˇen´ı a posouzen´ı dalˇs´ıho moˇzn´eho v´ yvoje pak korigovat moˇzn´ y nepˇr´ızniv´ y v´ yvoj a ˇcinit opatˇren´ı ke zlepˇsen´ı situace. Grafy ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobk˚ u tak patˇr´ı k z´akladn´ımu technick´emu vybaven´ı u ´tvaru marketingu a pokud tento u ´tvar skuteˇcnˇe funguje tak, jak m´a, pak bychom pˇri n´avˇstˇevˇe takov´eho u ´tvaru mˇeli nach´azet rozpracovan´e grafy ˇzivotn´ıho cyklu cel´e produkce dan´e firmy prakticky vˇsude, kde se d´a, nebot’ o stavu a v´ yvoji tohoto grafu by mˇeli b´ yt informov´an´ı vˇsichni pracovn´ıci firmy. Je nepochybn´e, ˇze graf ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku tak, jak je zobrazen na obr´azku 7.7 je obecn´ y a zobrazuje jednotliv´e f´ aze ide´alnˇe. Skuteˇcnost´ı je, ˇze pˇri podrobnˇejˇs´ım sledov´ an´ı zjiˇst’ujeme urˇcitou oscilaci kolem hlavn´ı linie, nicm´enˇe trend, smˇer kˇrivky je viditeln´ y a zcela vˇseobecn´ y. Jednotliv´e f´ aze tedy m˚ uˇzeme charakterizovat takto: ´ Ukol k textu ˇ c. 7.3: Jak vypl´ yv´a z v´ yˇse uveden´eho grafu z poˇc´atku je dosahov´ ano u kaˇzd´eho zav´adˇen´eho v´ yrobku pomˇernˇe vysok´e ztr´aty. Pokud se tedy nepodaˇr´ı dos´ahnout u v´ yrobku f´aze r˚ ustu, pak naˇse investice byla ztr´atov´a, nov´ y produkt se nechytil, vynaloˇzili jsme neproduktivnˇe naˇse prostˇredky, efekt je z´ aporn´ y. Vysvˇetlete, proˇc jsou na poˇc´atku n´aklady vysok´e, kter´e hlavn´ı vlivy to zp˚ usobuj´ı. Pod´ıvejte se na teorii bodu zlomu (breakpoint, deathpoint apod.) z podnikov´e ekonomiky. V pˇr´ıpadˇe potˇreby si zaznamenejte u ´daj z Kl´ıˇce. • F´ aze uveden´ı v´ yrobku na trh, je d´ana kˇrivkou, kter´ a m´ırnˇe roste a je na pomˇernˇe n´ızk´e hladinˇe objemu prodeje. I kdyˇz uveden´ı v´ yrobku na trh by mˇela pˇredch´azet pomˇernˇe masivn´ı reklama, je tento stav zp˚ usoben urˇcit´ ym faktorem setrvaˇcnosti z´akazn´ık˚ u, kteˇr´ı zat´ım z˚ ust´avaj´ı u osvˇedˇcen´eho zboˇz´ı a nemaj´ı pˇr´ıliˇs mnoho podnˇet˚ u k tomu, aby zmˇenili sv´e n´akupn´ı chov´ an´ı. Vˇetˇsina z´akazn´ık˚ u je konzervativn´ı a ani zm´ınˇen´a reklama (s v´ yjimkou reklamy zamˇeˇren´e na aspekt zdrav´ı) sama o sobˇe nepohne s vˇetˇsinou z´akazn´ık˚ u ke zmˇenˇe. Pouze urˇcit´a, z poˇca´tku pomˇernˇe mal´ a ˇca´st z´ akazn´ık˚ u okamˇzitˇe pod dojmem reklamy nakupuje nov´ y v´ yrobek, jsou to tzv. inov´atoˇri, lid´e, kteˇr´ı r´adi kupuj´ı zcela nov´e vˇeci. Druhou skuteˇcnost´ı urˇcuj´ıc´ı pomˇernˇe mal´ y r˚ ust objemu prodeje je fakt, ˇze i pˇres reklamu (kterou ˇcasto pˇr´ıliˇs ani nevn´ım´ame, zvl´aˇstˇe pokud nen´ı origin´ aln´ı, humorn´a ˇci jinak zaj´ımav´ a) si ˇrada lid´ı existenci nov´eho v´ yrobku v˚ ubec neuvˇedomuje, nev´ı o nˇem,
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
143
nem´a potˇrebu koupˇe, nem´a d˚ uvody k jeho potˇrebˇe a nen´ı obecnˇe v˚ ubec zamˇeˇrena na jak´ekoliv zmˇeny. Zvl´ aˇstˇe starˇs´ı lid´e neradi mˇen´ı sv´e n´akupn´ı chov´an´ı, d´avaj´ı pˇrednost osvˇedˇcen´ ym v´ yrobk˚ um, znaˇck´am, zp˚ usob˚ um prodeje a neradi pˇrij´ımaj´ı jak´ekoliv novoty. ´ Ukolem marketingov´ ych pracovn´ık˚ u je v t´eto f´azi vymyslet a realizovat akce, kter´e budou nov´ y v´ yrobek neust´ale pˇripom´ınat, apelovat na jeho potˇrebnost i na zmˇenu n´akupn´ıho chov´an´ı, a to i typem ovlivˇ nov´an´ı u starˇs´ı generace ve formˇe napˇr´ıklad nejste jeˇstˇe tak staˇr´ı, abyste si to jeˇstˇe nezkusili“ apod. Stimulace prodeje a procesy, ” kter´e zv´ yˇs´ı povˇedom´ı obyvatelstva o existenci a v´ yhod´ ach nov´eho v´ yrobku jsou v t´eto f´azi nezbytn´e. I pˇres vˇsechny tyto snahy je vˇsak skuteˇcnost´ı, ˇze v´ yrobek v t´eto ˇc´asti sv´eho v´ yvoje nepˇrin´aˇs´ı ˇza´dn´ y zisk, n´aklady na jeho zav´adˇen´ı jsou vysok´e (z ˇca´sti je to zp˚ usobeno i vysok´ ymi n´aklady pr´ avˇe na reklamu, jej´ıˇz cena je znaˇcnˇe vysok´ a). Tato situace je viditeln´a z obr´azku 8.3.3. Bohuˇzel se ˇcasto st´av´a, ˇze i pˇres vˇsechny snahy marketingov´eho u ´tvaru n´ asleduj´ıc´ı f´aze m˚ uˇze b´ yt kr´atk´a, nemus´ı b´ yt v´ yraznˇe strm´a, vypl´ yv´a z toho, ˇze n´astup nov´eho v´ yrobku na trh se nepodaˇril. Vˇetˇsina v´ yrobk˚ u vˇsak proch´az´ı druhou f´az´ı, kter´ a je charakterizov´ana jako st´ale v´ıce se zvyˇsuj´ıc´ı r˚ ust prodeje, tato etapa je pro firmu stˇeˇzejn´ı, v t´eto f´azi doch´az´ı k obratu mezi n´aklady a v´ ynosy. • F´ aze r˚ ustu, znamen´ a dosahov´an´ı zisku. Z´ akazn´ıci jsou jiˇz o nov´em v´ yrobku dobˇre informov´ ani, v´ yrobek je prakticky vˇsude k dost´an´ı, ˇrady inov´ator˚ u vystˇr´ıdaly masy standardn´ıch kupuj´ıc´ıch, a to nejen na z´akladˇe propagace a reklamy, ale tak´e na z´akladˇe dobr´ ych referenc´ı od inov´ator˚ u. V tuto chv´ıli jsou z´ısk´av´ani i opatrn´ı z´akazn´ıci, prodej se v´ yraznˇe zvyˇsuje, rozˇsiˇruje se trˇzn´ı pod´ıl, v´ yrobce m˚ uˇze zaˇc´ıt oslovovat a z´ısk´avat dalˇs´ı segmenty trhu nebo pronikat na dalˇs´ı nov´e trhy. Za t´eto situace by se marketingov´ y u ´tvar mˇel snaˇzit o strmost kˇrivky r˚ ustu pomoc´ı dodateˇcn´ ych vylepˇsen´ı nejen prodejn´ıch metod, ale i napˇr´ıklad drobn´ ymi doplˇ nky samotn´eho v´ yrobku, rozˇsiˇrov´an´ım sluˇzeb, r˚ uzn´e varianty, modifikace z´akladn´ıho v´ yrobku atd. • F´ aze zralosti, m´ a dvˇe ˇca´sti. V prvn´ı ˇca´sti se prodej v´ yrobku st´ale zvyˇsuje vyˇsˇs´ımi pˇr´ır˚ ustky prodeje, ale strmost kˇrivky jiˇz nen´ı tak vysok´ a jako ve f´ azi r˚ ustu. Po dosaˇzen´ı bodu saturace nast´av´a zlom a prodej se zaˇc´ın´a sniˇzovat. V t´eto druh´e polovinˇe zralosti je vˇsak sniˇzov´ an´ı prodeje postupn´e, nepˇr´ıliˇs v´ yrazn´e, nejedn´a se o prudk´ y skok, je moˇzn´a nadˇeje i zastaven´ı tohoto sestupu (nˇekter´e v´ yrobky jako napˇr´ıklad z´apalky maj´ı f´azi zralosti prakticky ve formˇe pˇr´ımky na urˇcit´e v´ yˇsi prodeje jiˇz des´ıtky let a jejich prodej navzdory r˚ uzn´ ym elektrick´ ym zapalovaˇc˚ um nekles´a). I tato f´ aze, respektive i druh´a polovina t´eto f´aze je jeˇstˇe ziskov´a, i kdyˇz samozˇrejmˇe s klesaj´ıc´ım prodejen se sniˇzuje i m´ıra zisku. Ve f´ azi zralosti (v prvn´ı ˇc´asti) jsou n´ aklady firmy na nejniˇzˇs´ı u ´ rovni, v´ yroba je zabˇehnut´a, jsou odstranˇeny vˇsechny moˇzn´e pˇrek´ aˇzky, jsou uskuteˇcnˇeny vˇsechny poˇzadovan´e u ´ pravy a doplˇ nky v´ yrobku, firma m˚ uˇze b´ yt spokojena. Avˇsak pr´avˇe v tomto obdob´ı se zaˇc´ın´a projevovat siln´ y tlak konkurence, protoˇze v t´eto f´azi je konkuruj´ıc´ıch firem jiˇz na trhu mnoho a kaˇzd´a z nich se snaˇz´ı z´ıskat nov´ ymi inovacemi n´aˇs pod´ıl na trhu. Reklama se proto mus´ı zamˇeˇrovat na v´ yjimeˇcnost v´ yrobku, na jeho znaˇcku, na v´ yrazn´e odliˇsen´ı naˇseho v´ yrobku od v´ yrobku konkurenˇcn´ıho: Pr´avˇe v tomto obdob´ı m˚ uˇzeme pak naj´ıt v ˇradˇe reklam prvky nekal´e soutˇeˇze, popˇr´ıpadˇe prvky klamav´e reklamy ˇci reklamy skryt´e nebo zaloˇzen´e na podprahov´em vn´ım´ an´ı, tedy chov´an´ı, kter´e je zak´az´ano. V´ yrobky ve f´azi zralosti uˇz nakupuje vˇetˇsina z´akazn´ık˚ u, v prv´e ˇca´sti tzv. poˇca´teˇcn´ı vˇetˇsina, v druh´e ˇca´sti tzv. pozdn´ı vˇetˇsina. Ta je d´ana velmi kritick´ ymi, obezˇretn´ ymi z´ akazn´ıky, z´ akazn´ıky vysoce opatrn´ ymi a ned˚ uvˇeˇruj´ıc´ımi. Je zˇrejm´e, ˇze marketingov´ yu ´tvar by se mˇel snaˇzit f´azi zralosti opˇet maxim´alnˇe prodlouˇzit. • F´ aze u ´ padku, je charakteristick´ a opadnut´ım z´ajmu o dan´ y v´ yrobek, prodej se neust´ ale sniˇzuje. V t´eto f´ azi jiˇz pˇreˇsla ˇrada inov´ ator˚ u k dalˇs´ımu nov´emu v´ yrobku, n´ akup v´ yrobku opouˇstˇej´ı i standardn´ı z´ akazn´ıci, kteˇr´ı v tuto chv´ıli zaˇz´ınaj´ı vytv´aˇret skupiny osvojitel˚ u ˇci poˇca´teˇcn´ı vˇetˇsiny u nov´ ych v´ yrobk˚ u. V´ yrobk˚ u jsou vˇerni pouze naˇsi tradiˇcn´ı z´akazn´ıci
ˇ 7.3 Zivotn´ ı cyklus v´ yrobku
144
(vˇernost firemn´ı znaˇcce ˇci znaˇcce v´ yrobku), ale do procesu koupˇe se zapojuj´ı i tzv. opozdilci, tedy lid´e, kteˇr´ı vlivem niˇzˇs´ı ceny se zaˇc´ınaj´ı o v´ yrobek teprve nyn´ı zaj´ımat. Tato f´ aze je typick´a onou niˇzˇs´ı cenou, nebot’ kaˇzd´ y prodejce se snaˇz´ı o v´ yprodej formou slev, v´ yraznˇe niˇzˇs´ıch cen, d´ ark˚ u, bonifikac´ı atd., jen proto aby se u ´ padek prodeje alespoˇ n zpomalil. Maloobchod vˇsak pˇrestal jiˇz v´ yrobky objedn´avat, v´ yraznˇe niˇzˇs´ı ceny zp˚ usobuj´ı, ˇze v´ yrobek je jiˇz nerentabiln´ı a management firmy stoj´ı pˇred rozhodnut´ım co d´al s t´ımto v´ yrobkem. Zda se pokusit o prolongaci prodeje nebo zastavit v´ yrobu, coˇz je nˇekdy velmi problematick´e a v brzk´em ˇcasov´em horizontu i nemoˇzn´e. Proto pr´avˇe v t´eto f´ azi jsou ˇcasto intenzivnˇe hled´any zp˚ usoby, jak prodlouˇzit ˇzivotn´ı kˇrivku v´ yrobku, a to napˇr´ıklad pomoc´ı v´ yvozu do zahraniˇc´ı, podstatn´ ymi u ´ pravami, modifikacemi a doplˇ nky atd. Nicm´enˇe i tak, jednoho dne v´ yroba a pot´e i prodej v´ yrobku konˇc´ı a ˇzivotn´ı cyklus je definitivnˇe uzavˇren.
Chov´ an´ı konkurence
ˇ Zivotn´ ı cyklus v´ yrobku si m˚ uˇzeme doplnit n´ akresem stavu konkurence. N´asleduj´ıc´ı obr´azek 7.8 pˇrin´ aˇs´ı pohled na stav a chov´an´ı konkurence v jednotliv´ ych f´az´ıch ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku. Q
bod saturace
Prodej
Zav´adˇen´ı
R˚ ust
Zralost
naˇse firma dvˇe konkuruj´ıc´ı si firmy v´ıce konkurent˚ u nˇekolik siln´ ych konkurent˚ u a v´ yrobci segment˚ u jeden v´ yrobce (naˇse firma) a v´ yrobci segment˚ u
´ Upadek T
Obr´ azek 7.8: Konkurence v jednotliv´ ych f´ az´ıch ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku
Graf zn´ azorˇ nuje ˇzivotn´ı cyklus urˇcit´eho v´ yrobku, kter´ y m´a na trhu naˇse firma. V poˇca´teˇcn´ı f´azi uveden´ı“ jsme na trhu s nov´ ym v´ yrobkem sami, konkurenci jsme pˇredbˇehli, pˇrekvapili, ” konkurence podobn´ y v´ yrobek dosud nem´a. Dosahujeme urˇcit´e konkurenˇcn´ı v´ yhody, kter´ a n´am umoˇzn´ı, pokud se podaˇr´ı dobˇre nastartovat dalˇs´ı f´azi a informovat z´ akazn´ıky o v´ yhod´ach nov´eho v´ yrobku, pˇrej´ıt do f´ aze strm´eho r˚ ustu. V tu chv´ıli vˇsak jiˇz na trhu nebudeme sami, protoˇze v mezidob´ı ˇrada konkurenˇcn´ıch firem ne-li okop´ırovala, tak dokonce vylepˇsila n´aˇs p˚ uvodn´ı v´ yrobek a zaˇc´ın´a se u ´spˇeˇsnˇe etablovat na trhu i s jejich konkurenˇcn´ımi produkty. Ve f´azi zralosti jsou patrn´e v´ ysledky konkurenˇcn´ıho boje. Na trhu se udrˇzuje st´ale menˇs´ı poˇcet konkurent˚ u, trh je v podstatˇe rozdˇelen na nˇekolik m´alo siln´ ych firem, naˇse firma je pouze jednou z nich, doch´az´ı k urˇcit´emu rozdˇelen´ı sf´er vlivu (nˇekdy i dohodami), v´ yrobek dod´av´ a na trh nˇekolik m´alo konkuruj´ıc´ıch si firem, mal´ı konkurenti odpadli, popˇr´ıpadˇe se zaˇradili do v´ yroby jako subdodavatel˚ u jen urˇcit´ ych segment˚ u (subdodavatel´e d´ıl˚ u, polotovar˚ u atd.). V posledn´ı f´azi u ´ padku jiˇz i velc´ı konkurenti opustili trh, kter´ y tvoˇr´ı jiˇz jen m´alo siln´ ych konkurent˚ u a ˇrada dodavatel˚ u segment˚ u. Na z´ avˇer trh opouˇst´ı i naˇse firma, spolu s n´ı i ˇrada tˇechto subdodavatel˚ u.
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
145
Konkurenˇcn´ı boj vede v´ yrobce k ˇcast´e inovaci. D´ıky r˚ uzn´ ym metod´am zvyˇsov´an´ı prodejnosti i d´ıly lidsk´emu chov´an´ı pˇri n´akupu rozezn´av´ame urˇcit´e modifikace kˇrivky ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku.
7.3.2
Modifikace ˇ zivotn´ıho cyklu v´ yrobku
ˇ Zivotn´ ı cyklus r˚ uzn´ ych v´ yrobk˚ u se obvykle pohybuje po kˇrivce obecn´eho tvaru, avˇsak v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech se m˚ uˇze ˇca´steˇcnˇe liˇsit v z´avislosti na typick´ ych faktorech, kter´e jsou spjaty se zcela konkr´etn´ımi v´ yrobky ˇci specifick´ ymi sluˇzbami. Je vˇsak tˇreba ˇr´ıci, ˇze i obecn´ y tvar kˇrivky ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku m´a u nˇekter´ ych v´ yrobk˚ u v z´avislosti na ˇcase r˚ uzn´ y pr˚ ubˇeh a kˇrivka m˚ uˇze vypadat pˇri komparaci odliˇsnˇe, i kdyˇz m´a zcela viditeln´e 4 f´aze v´ yvoje. Jsou vˇsak v´ yrobky, kter´e po zaveden´ı na trh a prudk´em r˚ ustu setrv´avaj´ı i roky ve f´azi zralosti a tato f´aze m˚ uˇze b´ yt t´emˇeˇr pˇr´ımkou, kolem n´ıˇz v jednotliv´ ych mˇes´ıc´ıch ˇci l´etech objem prodeje jen osciluje. Pˇ r´ıklad: Takov´ ym typem v´ yrobku mohou b´ yt z´apalky, jejichˇz prodej, i pˇres vˇsechny elektrick´e pˇr´ıstroje, zapalovaˇce, zaˇzigalky“ apod. je jiˇz des´ıtky rok˚ u nemˇenn´ y a udrˇzuje se na urˇcit´e ” stabiln´ı hladinˇe prodeje. Tento pˇr´ıklad je vhodn´ y i pro demonstraci chov´an´ı konkurence, nebot’ na trhu se v konkurenˇcn´ım boji udrˇzelo jen nˇekolik oligopoln´ıch v´ yrobc˚ u z´apalek, ostatn´ı p˚ uvodn´ı konkurenti se stali pouze subdodavateli napˇr´ıklad fosforu, dˇreva, techniky atd. Tato symbi´ oza umoˇzn ˇuje zajiˇstˇen´ı v´ yrobn´ı existence pro nˇekolik kooperuj´ıc´ıch firem Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ . ........................................................................................ Obecn´ y tvar kˇrivky tedy sp´ıˇse jen symbolicky vyjadˇruje hlavn´ı tendence v prodeji, v pˇresn´em proveden´ı, kter´e je nutn´e, pak obecn´e kˇrivky jednotliv´ ych f´az´ı maj´ı v z´avislosti na mˇeˇren´ı ˇcasov´eho intervalu odchylky. Pˇresto se d´a v delˇs´ım ˇcasov´em horizontu tento obecn´ y trend jasnˇe vyj´adˇrit obecn´ ym tvarem ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku. Existuj´ı ale specifick´e druhy v´ yrobk˚ u, jejich kˇrivka ˇzivotn´ıho cyklu se ponˇekud liˇs´ı, je modifikov´ana nˇekolika zp˚ usoby a tyto zp˚ usoby modifikace daly tˇemto specifick´ ym kˇrivk´am urˇcit´ ych v´ yrobk˚ u i jejich pojmenov´ an´ı. Tˇechto specifick´ ych kˇrivek je v marketingov´e teorii zn´ amo nˇekolik, uk´aˇzeme si graficky ty nejv´ yznamnˇejˇs´ı. a) V´ ystˇ relky V´ ystˇrelky Jsou v´ yrobky nebo sluˇzby, kter´e se najednou objev´ı, z´ıskaj´ı vˇseobecn´ y okamˇzit´ y z´ajem, proˇz´ıvaj´ı neobyˇcejn´ y prodejn´ı boom“, dos´ ahnou velmi rychle vrcholu prodeje a pot´e ” nast´av´a opˇet velmi rychl´ y pokles a zastaven´ı v´ yroby i prodeje. Vesmˇes se jedn´a o velmi kr´atkodobou ˇcasovou ohraniˇcenost prodeje, v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u jde o sez´onn´ı zboˇz´ı nebo origin´aln´ı sluˇzby. V´ yrobky i sluˇzby tohoto typu jsou ˇcasto inspirov´any celebritami, jejich novou“ viz´aˇz´ı, odˇevem, kon´ıˇckem“. V´ ystˇrelky vzhledem k prudk´emu r˚ ustu ” ” pˇrin´aˇsej´ı v´ yrobci vysok´ y zisk, poˇc´ateˇcn´ı n´aklady neb´ yvaj´ı vysok´e, vˇetˇsinou se jedn´ a o m´alo n´akladn´e zboˇz´ı nebo sluˇzby. Z marketingov´eho hlediska se jedn´ a o velmi u ´spˇeˇsn´ y typ v´ yrobk˚ u nebo sluˇzeb, i kdyˇz s´am n´azev tohoto typu zboˇz´ı ˇci sluˇzeb naznaˇcuje, ˇze v´ yrobce mus´ı velmi pˇresnˇe kalkulovat s nasycenost´ı trhu a vˇcasn´ ym ukonˇcen´ım v´ yroby. Pokud situaci ˇspatnˇe odhadne bude m´ıt zaplnˇen´e sklady neprodejn´eho zboˇz´ı a dlouhodobˇe uzavˇren´e kupn´ı smlouvy s dodavateli surovin. To je z ekonomick´eho hlediska nejhorˇs´ı situace, kter´ a by jej mohla potkat. Typick´ ym znakem v´ ystˇrelk˚ u je skuteˇcnost, ˇze se v dlouh´em ˇcasov´em horizontu neobnovuj´ı (na rozd´ıl od dalˇs´ı formy modifikace m´odn´ıch v´ yrobk˚ u“), jejich originalita se vyˇcerp´a a pak jiˇz ani pˇr´ıpadn´e ”
ˇ 7.3 Zivotn´ ı cyklus v´ yrobku
146
dalˇs´ı u ´pravy ˇci doplˇ nky nemaj´ı t´emˇeˇr ˇza´dnou odezvu. Pro firmu je ovˇsem v´ yhodn´e m´ıt ve sv´em portfoliu v´ yrobk˚ u sem tam nˇejak´ y v´ ystˇrelek, jednak z hlediska ekonomick´e v´ ynosnosti, ale tak´e pro z´ısk´an´ı urˇcit´eho jm´ena, povˇesti, proniknut´ı na trh a z´ısk´ an´ı nov´ ych segment˚ u trhu. Ekonomick´e riziko ne´ uspˇechu vˇsak m˚ uˇze b´ yt znaˇcn´e. Q
Prudk´ y r˚ ust Prudk´ yu ´padek Prodej
T
ˇ Obr´ azek 7.9: Zivotn´ ı cyklus v´ ystˇrelku
M´ oda
b) M´ odn´ı v´ yrobky a sluˇ zby V´ ystˇrelky jsou ˇcasto jen extr´emn´ım pˇr´ıpadem druh´eho faktoru modifikuj´ıc´ıho obecn´ y tvar kˇrivky ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku, a to jsou m´ odn´ı vlivy a m´ odn´ı vlny. M´oda je faktor, kter´ y se projevuje jak v oblasti v´ yrobk˚ u, tak i sluˇzeb. Vesmˇes je vˇsak pouze nˇekolik oblast´ı, ve kter´ ych m´ oda hraje d˚ uleˇzitou roli. Pˇ r´ıklad: Jedn´a se pˇredevˇs´ım o od´ıv´ an´ı, r˚ uzn´e druhy sportu (a s n´ım souvisej´ıc´ıch sportovn´ıch potˇreb), vzhledu (postavy, sestˇrihu a barvy vlas˚ u), umˇen´ı, stylu ˇzivota, jazyka (napˇr´ıklad na naˇsem u ´ zem´ı doˇslo v minul´em stolet´ı ke zmˇen´am preference ˇ v´ yuky ciz´ıch jazyk˚ u takto: na poˇc´atku vzniku samostatn´eho Ceskoslovenska byla z kulturn´ıch a politick´ ych d˚ uvod˚ u preferov´ana francouzˇstina, vystˇr´ıdala ji povinn´ a nˇemˇcina v dobˇe Protektor´ atu, pozdˇeji ruˇstina, nyn´ı pˇrevaˇzuje angliˇctina). Jsou samozˇrejmˇe i jin´e oblasti, kde se projevuj´ı m´odn´ı vlivy, jako je napˇr´ıklad bydlen´ı (ˇcesk´e celebrity napˇr´ıklad buduj´ı sv´e vily ve vesnic´ıch v okruhu dosaˇzitelnosti Prahy), avˇsak tyto vlivy nejsou z d˚ uvod˚ u dostupnosti masov´eho charakteru, nebot’ nejsou dosaˇziteln´e pro ˇsirok´ y okruh lid´ı. Kˇrivka m´ odn´ıho v´ yrobku nebo sluˇzby je ponˇekud jin´a neˇz je tomu u v´ ystˇrelku (pouˇz´ıv´a se i term´ınu m´odn´ı v´ ystˇrelek“), nebot’ u m´odn´ıho ” v´ yrobku existuje urˇcit´ a kr´atk´a f´aze zav´adˇen´ı, prudk´ y r˚ ust , urˇcit´a hladina zralosti, postupn´e opad´av´an´ı m´odn´ıho z´ajmu i kr´ atk´e dozn´ıv´an´ı m´ ody. U m´ody je d˚ uleˇzit´a dobr´a u ´ vodn´ı propagace, kter´a vyuˇz´ıv´a celost´atn´ıch m´edi´ı a pˇredevˇs´ım zn´ am´ ych ˇ ymi vzory jsou sami osobnost´ı u oblasti kultury, sportu, politiky nebo i m´edi´ı. Cast´ televizn´ı moder´atoˇri ˇci herci. M´oda je velmi zaloˇzena na napodobov´ an´ı vzor˚ u, vlivu referenˇcn´ıch skupin i soci´ aln´ıch faktor˚ u. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . ..................................................................................
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
147
Q
Prodej
rychl´e kr´atk´a zralost zaveden´ı rychl´ yu ´padek rychl´ y r˚ ust
T
ˇ Obr´ azek 7.10: Zivotn´ ı cyklus m´ odn´ıho v´ yrobku
Typickou modifikac´ı, a tak´e ˇza´douc´ı modifikac´ı obecn´e kˇrivky ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku je kˇrivka, kter´ a se oznaˇcuje jako dvoj´ı (druh´ y) ˇzivot“ anebo nov´ y ˇzivot“. Dvoj´ı ” ” ˇzivot, nov´ y c) Nov´ yˇ zivot ˇzivot Pˇri pohledu na obecnou kˇrivku ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku je zˇrejm´e, ˇze d˚ uleˇzit´ y je bod saturace, od kter´eho zaˇc´ın´a postupn´ y sestup prodeje a zisk se zaˇc´ın´a postupnˇe sniˇzovat. To je kritick´e m´ısto, kdy marketingov´ı odborn´ıci mus´ı pˇrij´ıt s n´ avrhy jak tento sestup zastavit, zpomalit, eventuelnˇe zvr´atit. Vesmˇes je vˇsak jiˇz pozdˇe proto, ˇze v´ yvoj nov´eho v´ yrobku trv´ a pˇr´ıliˇs dlouho a ˇcasto se nepodaˇr´ı nav´azat na v´ ymˇenu star´eho pr´avˇe v okamˇziku vrcholu prodejnosti p˚ uvodn´ıho v´ yrobku. Nicm´enˇe lze i p˚ uvodn´ı v´ yrobek ˇcasto upravit, pˇridat urˇcit´e dalˇs´ı komponenty, pˇrin´est nˇekter´ a zlepˇsen´ı, doplnit sluˇzby, popˇr´ıpadˇe zav´est nov´e efektivn´ı prodejn´ı metody, upravit ceny, poskytovat prodejn´ı stimuly, zlepˇsit distribuci a komunikaci se z´akazn´ıkem, zav´est tzv. pˇripom´ınac´ı ” reklamu“ atd., tedy dalˇs´ımi akcemi bud’ zpomalit postupn´ yu ´ bytek prodeje, anebo doc´ılit tzv. nov´eho druh´eho, dvoj´ıho) ˇzivota doplnˇen´eho, upraven´eho v´ yrobku. Kˇrivka ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku tedy urˇcitou dobu po dosaˇzen´ı vrcholu kles´a, za zaveden´ı marketingov´ ych opatˇren´ı a po nabyt´ı jejich u ´ˇcinnosti se pokles prodeje zastav´ı, objev´ı se nov´ y r˚ ust, prodejnost se opˇet zvyˇsuje a teprve po dosaˇzen´ı druh´eho vrcholu saturace nast´av´a obvykle rychl´ y pokles prodeje aˇz k jeho u ´ pln´emu zastaven´ı. Kaˇzdop´adnˇe vˇsak byla prodlouˇzena ˇzivotnost v´ yrobku, v´ yrobek v obdob´ı nov´eho ˇzivota pˇrinesl dodateˇcn´ y zisk, opatˇren´ı vedouc´ı k nov´emu ˇzivotu v´ yrobky byla u ´ spˇeˇsn´a. Je moˇzn´e pˇripustit, ˇze tˇechto obrat˚ u m˚ uˇze b´ yt i v´ıce, (viz dalˇs´ı typ modifikace), nebot’ v situaci nov´eho ˇzivota p˚ uvodn´ıho v´ yrobku uˇz by mˇela m´ıt firma pˇripraven´e dalˇs´ı zlepˇsen´ı, kter´e by zabezpeˇcilo pokraˇcov´an´ı ˇzivota v´ yrobku. Lze tak´e uv´est, ˇze nˇekdy tzv. druh´ y vrchol, saturaˇcn´ı bod druh´eho ˇzivota m˚ uˇze b´ yt i vyˇsˇs´ı neˇz byl p˚ uvodn´ı, pak nˇekdy m˚ uˇze n´asledovat rychlejˇs´ı sestup kˇrivky prodeje. Pro firmu je vˇsak bezesporu v´ yhodou m´a-li takov´e marketingov´ yu ´ tvar, kter´ y peˇclivˇe vyhodnocuje kˇrivky ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku, vˇcas upozorˇ nuje vˇsechny ostatn´ı manaˇzery firmy o nutnosti inovace, vˇcas podnik´a opatˇren´ı k zastaven´ı poklesu a k moˇznosti vzniku nov´eho ˇzivota. Nov´ y ˇzivot m˚ uˇze b´ yt i znaˇcnˇe dlouhodobou z´aleˇzitost´ı, pak se vesmˇes jedn´a o v´ ynosnou akci, ˇ ım v´ıce nebot’, jak vypl´ yv´a z kˇrivky n´aklad˚ u a v´ ynos˚ u, oblast zisku se prolonguje. C´ dvoj´ıch ˇzivot˚ u firma bude m´ıt, t´ım v´ıce konkurenˇcn´ıch v´ yhod dosahuje.
ˇ 7.3 Zivotn´ ı cyklus v´ yrobku
148 Q prvn´ı bod saturace
bod saturace nov´eho ˇzivota
nov´ y ˇzivot T
ˇ Obr´ azek 7.11: Zivotn´ ı cyklus nov´eho ˇzivota
Kontinu´ aln´ı ˇzivot
Tak jako v´ ystˇrelky jsou extr´emem m´ody, tak i nov´ y ˇzivot m˚ uˇze m´ıt extr´emn´ı modifikaci, kter´a je ovˇsem vrcholem marketingov´eho u ´ sil´ı a umˇen´ı. Dosaˇzen´ı n´asleduj´ıc´ı kˇrivky ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku je snem a pˇra´n´ım vˇsech marketingov´ ych odborn´ık˚ u a uk´azkou velk´e koordinace firmy, dovednost´ı manaˇzer˚ u, technik˚ u, prodejc˚ u i dˇeln´ık˚ u firmy. Uvedenou kˇrivku si nazvˇeme kontinu´aln´ım ˇzivotem. d) Kontinu´ aln´ı ˇ zivot Pokud v´ yrobek, kter´ y pr´ avˇe dos´ahle sv´eho bodu saturace inovujeme natolik, ˇze pr´avˇe v obdob´ı jeho maxim´aln´ı zralosti za bezpeˇc´ıme jeho dalˇs´ı r˚ ust, zajist´ıme tak nepˇretrˇzit´e pokraˇcov´an´ı, byt’ pozmˇenˇen´eho v´ yrobku, v dalˇs´ım ˇcasov´em obdob´ı. Pokud by se n´am takto daˇrilo neust´ ale v okamˇziku dosaˇzen´ı vrcholu prodejnosti pˇrij´ıt s dalˇs´ım zlepˇsen´ım a tento proces opakujeme, z´ısk´av´ame zcela ide´aln´ı, optim´aln´ı kˇrivku ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku. Jedn´ a se o hraniˇcn´ı, extr´emn´ı kˇrivku, nicm´enˇe moˇznou a ˇz´adouc´ı. Q Prodej
Druh´ y ˇzivot
Tˇret´ı ˇzivot T
Obr´ azek 7.12: Kontinu´ aln´ı ˇzivot
Pro posuzov´an´ı ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku je d˚ uleˇzit´e upozornit, ˇze dosaˇzen´ı samotn´eho vrcholu, bodu saturace znamen´a pouze nasycenost dan´eho trhu. Segment, pro kter´ y je v´ yrobek urˇcen, je saturov´ an. To ale neznamen´a, ˇze t´ım nutnˇe mus´ı b´ yt ˇcinˇena opatˇren´ı vedouc´ı k u ´ tlumu v´ yroby. Vˇzdyt’ v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u se jedn´ a o v´ yrobky, kter´e jsou na vrcholu technick´eho i estetick´eho umˇen´ı a vkusu, existuje ˇrada moˇznost´ı, jak jejich ˇzivot prolongovat. Je zapotˇreb´ı hledat nov´e trhy, v´ yrobky upravit pro dalˇs´ı segmenty, rozˇs´ıˇrit sluˇzby atd. Teprve skuteˇcnˇe v okamˇziku, kdy je pokles prodeje nezvratn´ y by mˇelo b´ yt rozhodnuto o ukonˇcov´an´ı v´ yroby tak, jak je pops´ano v pˇr´ısluˇsn´e kapitole t´eto publikace. Ukonˇcen´ı v´ yroby je vˇzdy citlivou z´aleˇzitost´ı, nebot’ je mnohdy spjato s velk´ ymi soci´ aln´ımi dopady, technickou i finanˇcn´ı n´aroˇcnost´ı restrukturalizace, pˇreˇskolov´an´ı, ˇcasto i zmˇen v oblasti vlastnick´ ych vztah˚ u s dopady na management firmy i jej´ı dalˇs´ı pracovn´ıky. Proto u ´spˇeˇsn´ y marketingov´ yu ´tvar by mˇel b´ yt v centru pozornosti vrcholov´eho veden´ı firmy, dozorˇc´ıch a spr´avn´ıch rad i vˇsech vlastn´ık˚ u firmy.
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
149
ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Modifikac´ı obecn´e kˇrivky ˇzivotn´ıho cyklu je v´ıce neˇz jsme uvedli. Kˇrivky ˇzivotn´ıho cyklu jsou tak´e rozloˇzeny do r˚ uznˇe dlouh´ ych ˇcasov´ ych horizont˚ u, nˇekter´e v´ yrobky maj´ı ˇzivotn´ı cyklus sotva jeden rok (pokud se v˚ ubec uchyt´ı na trhu), jin´e v´ yrobky maj´ı f´azi zralosti v´ıce neˇz 100 rok˚ u (napˇr´ıklad z´apalky) a ˇza´dn´e inovace neznamenaj´ı radik´ aln´ı pokles prodeje. Pokud m´ate pˇr´ıstup k nˇejak´ ym firemn´ım statistik´am prodeje, pokuste se nakreslit ˇzivotn´ı cyklus v´ yrobku, je to denn´ı chl´eb pracovn´ık˚ u marketingov´ ych u ´ tvar˚ u. Pokuste se tak´e alespoˇ n odhadovat v jak´e f´azi ˇzivotn´ıho cyklu jsou nˇekter´e V´ami vybran´e v´ yrobky (napˇr´ıklad Plzeˇ nsk´e pivo, klasick´ y p´ ansk´ y klobouk apod.). Grafick´e zn´azorˇ nov´an´ı ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobk˚ u by mˇelo patˇrit mezi standardn´ı n´astroje realizaˇcn´ı f´ aze marketingu. Pokus˚ u o dalˇs´ı grafick´e pom˚ ucky a n´astroje, kter´e samozˇrejmˇe mnohem jednoduˇseji, zˇretelnˇeji, pˇrehlednˇeji stav a pohyb prodejnosti a v´ ynosnosti dan´e produkce firmy, neˇz verb´aln´ı projevy manaˇzer˚ u na porad´ ach, je ovˇsem cel´a ˇrada a d´ a se ˇr´ıci, ˇze mnoho firem m´a i vlastn´ı metody, zp˚ usoby a n´astroje grafick´eho vyjadˇrov´an´ı situace firmy v ˇcetn´ ych oblastech firemn´ı ekonomiky, tedy i v oblasti marketingov´ ych n´astroj˚ u. Cviˇ cen´ı ˇ c. 7.3: Pokuste se nakreslit ˇzivotn´ı cyklus nˇejak´eho v´ yrobku, sluˇzby, popˇr´ıpadˇe technologie. Vyberte si produkt, o nˇemˇz v´ıte, ˇze jeho ˇzivotnost byla kr´atk´ a a zaˇrad’te jej do pˇr´ısluˇsn´e kategorie obecn´e nebo modifikovan´e kˇrivky. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 7.3: Uved’te jednotliv´e f´aze ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku se struˇcnou charakteristikou kaˇzd´e f´ aze. Uved’te chov´an´ı konkurence v jednotliv´ ych f´ az´ıch. Oznaˇcte u konkr´etn´ıho v´ yrobku, kdy by se jednalo o modifikovanou kˇrivku a z jak´eho d˚ uvodu. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı: • Obecn´ y ˇzivotn´ı cyklus v´ yrobku se skl´ad´a ze ˇctyˇr f´az´ı. • F´ aze zaveden´ı v´ yrobku na trh, r˚ ust, zralost a u ´padek. • Kaˇzd´a f´aze m´ a jin´ y pr˚ ubˇeh prodeje, vyˇzaduje r˚ uzn´e ceny, distribuci, komunikaci se z´ akazn´ıkem apod. yrobku m˚ uˇzeme nakreslit kˇrivku v´ yvoje • Proti grafick´emu zn´azornˇen´ı ˇzivotn´ıho cyklu v´ n´ aklad˚ u, kter´ a ukazuje zisk pouze ve f´azi r˚ ustu a zralosti. • Graf ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku m˚ uˇzeme doplnit grafem chov´an´ı konkurence v dobˇe v´ yroby a prodeje v´ yrobku. • Nˇekter´e v´ yrobky maj´ı modifikovan´ y tvar ˇzivotn´ı kˇrivky v´ yrobk˚ u. yrobk˚ u se v marketingov´e teorii naz´ yvaj´ı • Modifikovan´e kˇrivky ˇzivotn´ıho cyklu v´ v´ ystˇrelky“, m´ oda“, nov´ y ˇzivot“ a kontinu´aln´ı ˇzivot“. ” ” ” ” Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Jak vypad´ a obecn´ a kˇrivka ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku? Jak´e m´ a f´ aze? Co znamen´ a bod saturace? Jak se chov´ a konkurence v pr˚ ubˇehu ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku? Jak se chovaj´ı z´ akazn´ıci v jednotliv´ ych f´az´ıch ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku? V kter´ ych f´ az´ıch se vytv´ aˇr´ı zisk? Jak´ a by mˇela b´ yt cena v jednotliv´ ych f´az´ıch?
ˇ ızen´ı v´ 7.4 R´ yrobkov´ ych ˇrad, obal v´ yrobku
150 8. Jak´e zn´ ate typy modifikovan´e kˇrivky? Pr˚ uvodce studiem:
Kˇrivky ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku patˇr´ı k z´akladn´ı v´ ybavˇe prvn´ıho prvku marketingov´eho mixu, tj. produktu. Jak vid´ıte je to problematika, kter´a, byt’ popsan´a velmi struˇcnˇe, vyd´a na celou e-lekci. Pˇresto t´ım zcela ani s pˇredch´ azej´ıc´ı ˇc´ast´ı lekce, nevyˇcerp´av´ a celkovou teorii produktu a jeho p˚ usoben´ı v marketingu. Jeˇstˇe dalˇs´ı, n´ asleduj´ıc´ı ˇc´ast lekce se vˇenuje produktu, a to v nejzaj´ımavˇejˇs´ı teorii, tj. sledov´an´ı ˇzivota produktu v realizaˇcn´ı f´ azi pomoc´ı tzv. bostonsk´e matice. Autotest:
1. Nejvyˇsˇs´ıho zisku je dosaˇzeno u v´ yrobku: (a) ve f´ azi zav´ adˇen´ı (b) ve f´ azi r˚ ustu (c) ve f´ azi zralosti 2. Vˇetˇsina z´ akazn´ık˚ u kupuje v´ yrobky: (a) ve f´ azi zralosti (b) ve f´ azi zav´ adˇen´ı (c) ve f´ azi r˚ ustu 3. Pojem kontinu´ aln´ı ˇzivot se vztahuje: (a) k obecn´e kˇrivce ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku (b) jde o samostatnou modifikaci (c) jde o jin´e oznaˇcen´ı pojmu nov´ y ˇzivot
7.4
ˇ ızen´ı v´ R´ yrobkov´ ych ˇ rad, obal v´ yrobku
Popis ˇ c´ asti lekce 7.4 Tato ˇca´st lekce 7 se zab´ yv´a kategorizac´ı v´ yrobk˚ u dle v´ yrobkov´ ych ˇrad, tˇr´ıd, portf´ olia. Pˇrin´aˇs´ı pohled na moˇznost vyuˇz´ıv´an´ı bostonsk´e matice s jej´ı speci´aln´ı terminologi´ı, zab´ yv´a se souˇcasn´ ymi trendy pˇri ˇr´ızen´ı v´ yrobkov´ ych ˇrad. Tato ˇc´ast m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 7.4.1 7.4.2 7.4.3 7.4.4
Z´ akladn´ı pojmy v´ yrobkov´ ych struktur Portfolio v´ yrobk˚ u Souˇcasn´e trendy pˇri ˇr´ızen´ı v´ yrobkov´ ych ˇrad Obal
Pro pochopen´ı t´eto ˇc´asti lekce je d˚ uleˇzit´a aplikace poznatk˚ u, at’ jiˇz ve formˇe vlastn´ıch pˇr´ıklad˚ u ˇci cviˇcen´ı. Tato ˇca´st lekce ukonˇcuje problematiku prvn´ıho P – produktu. Na z´ avˇer t´eto ˇca´sti lekce byla pˇrid´ ana jeˇstˇe ˇca´st t´ ykaj´ıc´ı se obalu. Ten byl dˇr´ıve povaˇzov´ an za souˇca´st prvn´ıho P, pozdˇeji se vydˇelil v samostatn´e P – Package, obal. D´ elka ˇ c´ asti lekce 7.4: 120 minut
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
151
Kl´ıˇ cov´ a slova: V´ yrobn´ı sortiment, v´ yrobkov´a ˇrada, v´ yrobkov´a tˇr´ıda, v´ yrobkov´a skupina, znaˇcka v´ yrobku, portfolio v´ yrobk˚ u, Bostonsk´a matice, matice General Elektric, dojn´a kr´ ava, hvˇezda, probl´emov´e d´ıtˇe (otazn´ık), hladov´ y pes, zkracov´an´ı ˇzivotn´ıho cyklu, mezin´arodn´ı standardizace v´ yrobk˚ u, konkurenˇcn´ı pozice v´ yrobku, funkce obalu, poˇzadavky na obal. Motivace k ˇ c´ asti lekce 7.4 Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •
vyznat se v terminologii t´ ykaj´ıc´ı se v´ yrobk˚ u, umˇet popsat bostonskou matici, popsat souˇcasn´e trendy ˇr´ızen´ı v´ yrobkov´ ych ˇrad, popsat funkce obalu a poˇzadavky na nˇej.
V´ yklad Firmy obvykle nevyr´abˇej´ı pouze jeden v´ yrobek ˇci neposkytuj´ı pouze jednu sluˇzbu. Bˇeˇzn´e firmy produkuj´ı des´ıtky, popˇr´ıpadˇe i stovky r˚ uzn´ ych v´ yrobk˚ u. Skladbu v´ yrobk˚ u je ovˇsem tˇreba velmi odpovˇednˇe ˇr´ıdit. Pˇri anal´ yze v´ yrobkov´e struktury pouˇz´ıv´ ame n´asleduj´ıc´ıch pojm˚ u.
7.4.1
Z´ akladn´ı pojmy v´ yrobkov´ ych struktur
ˇıˇre nab´ıdky firmy urˇcen´e na jej´ı c´ılov´ S´ y trh je tvoˇrena: • Jej´ım v´ yrobn´ım sortimentem (product mix), tzn. celkov´ ym rozsahem v´ yrobk˚ u. • V´ yrobn´ı sortiment je zase obvykle tvoˇren tzv. v´ yrobn´ımi ˇ radami (product line). • V´ yrobn´ı ˇrada se skl´ad´ a z jednotliv´ ych poloˇ zek. Poloˇzky tedy pˇredstavuj´ı konkr´etn´ı v´ yrobek vˇcetnˇe jeho obal˚ u (tedy komplexn´ı v´ yrobek). Pˇ r´ıklad: T´emˇeˇr kaˇzd´ a automobilka vyr´ ab´ı nˇekolik druh˚ u aut pro r˚ uzn´e soci´aln´ı vrstvy: ˇ Skoda: • • • •
vozy niˇzˇs´ı tˇr´ıdy – Fabia (cenov´a relace cca 250–350 tis´ıc Kˇc) vozy stˇredn´ı tˇr´ıdy – Octavia (cenov´a relace cca 500–600 tis´ıc Kˇc) vozy vyˇsˇs´ı tˇr´ıdy – Superb (cenov´a relace cca 800–1000 tis´ıc Kˇc) ˇ pˇr´ıpadnˇe nejvyˇsˇs´ı tˇr´ıdy – (Skoda nevyr´ab´ı – cenov´a relace nad 1 milion Kˇc)
Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ Vlivem p˚ usoben´ı konkurenˇcn´ıch tlak˚ u jednotliv´ ych automobilek ceny dan´e tˇr´ıdy (tj. v´ yrobn´ı ˇrady) osciluj´ı kolem stˇredn´ıch hodnot. V´ yrobkov´e ˇrady maj´ı tedy cenov´e a t´ım i soci´ aln´ı pozice, nebot’ v´ yrobkov´a ˇrada je urˇcena pro urˇcit´ y segment trhu vyˇclenˇen´ y v dan´em V´yrobek pˇr´ıpadˇe soci´alnˇe. V´ yrobek v dan´e v´ yrobkov´e linii (ˇradˇe) tak pln´ı nejen technickou (hovoˇr´ıme jako o technick´e uˇziteˇcnosti v´ yrobku), ale v dan´em pˇr´ıpadˇe i soci´ aln´ı funkci, je indik´ atorem soci´aln´ı ukazatel pˇ r´ısluˇ snosti k urˇ cit´ e soci´ aln´ı vrstvˇ e.
ˇ ızen´ı v´ 7.4 R´ yrobkov´ ych ˇrad, obal v´ yrobku
152 Pˇ r´ıklad:
Snaha identifikovat se s vyˇsˇs´ı vrstvou pomoc´ı vnˇejˇs´ıho symbolu (auta vyˇsˇs´ı tˇr´ıdy) je posuzov´ ana okol´ım (segmentem) pˇr´ısnˇe a negativnˇe, stejnˇe tak, jako opaˇcnˇe (ˇreditel m˚ uˇze jezdit ve Fabii, avˇsak mus´ı m´ıt viditeln´ y symbol sv´eho soci´aln´ıho postaven´ı, napˇr´ıklad jeˇstˇe jeden v˚ uz vyˇsˇs´ı kategorie). Toto posuzov´ an´ı symboliky je v urˇcit´ ych spoleˇcnostech a st´atech ˇ ycarsku) velmi fundament´aln´ı. (napˇr´ıklad ve Sv´ Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ . ........................................................................................ 3 d˚ uleˇzit´e pojmy
V souvislosti s ˇzivotn´ım cyklem d´ ale rozliˇsujeme tˇri r˚ uzn´e pojmy v´ yrobk˚ u: v´ yrobkov´ a tˇ r´ıda, v´ yrobkov´ a skupina, znaˇ cka v´ yrobku. V´yrobkov´ a tˇr´ıda – zahrnuje urˇcit´ y rozsah r˚ uzn´ ych v´ yrobk˚ u odliˇsn´eho proveden´ı, avˇsak jednoho u ´ˇcelu (napˇr´ıklad psac´ı stroje) V´yrobkov´ a skupina – zahrnuje ˇca´st v´ yrobk˚ u dan´e v´ yrobkov´e tˇr´ıdy, kter´a se od jin´e skupiny dan´e tˇr´ıdy liˇs´ı sv´ ym pouˇzit´ım, technick´ ym ˇreˇsen´ım, designem atd. (napˇr´ıklad psac´ı stroje mechanick´e, elektrick´e, elektronick´e s pamˇet´ı atd.). Znaˇcka v´yrobku – konkr´etn´ı oznaˇcen´ı jednoho druhu v´ yrobku v r´amci dan´e skupiny a tˇr´ıdy v´ yrobk˚ u (napˇr´ıklad Consul 211) • Pro v´ yrobkov´e tˇr´ıdy je charakteristick´ y dlouh´ y ˇzivotn´ı cyklus, zejm´ena s dlouh´ ym obdob´ım zralosti. • V´ yrobkov´e skupiny prokazuj´ı ve sv´em ˇzivotn´ım cyklu s vˇetˇs´ımi ˇci menˇs´ımi odchylkami klasickou kˇrivku ˇzivotn´ıho cyklu se vˇsemi jeho f´azemi. ˇ jednotliv´ ych znaˇcek je r˚ uznorod´a a je tˇeˇzk´e ji pˇredpov´ıdat, d´a se vˇsak • Zivotnost ovlivˇ novat. Optim´aln´ı v´ yrobkov´a struktura, vyv´aˇzen´ y v´ yrobn´ı program uspokojuj´ıc´ı, spr´ avn´e ˇr´ızen´ı v´ yrobkov´ ych ˇrad, to je z´akladn´ı pˇredpoklad u ´ spˇechu firmy. Tato spr´avn´a a efektivn´ı v´ yrobkov´ a struktura je zaloˇzena na o tzv. vyv´aˇzen´em portfoliu v´ yrobk˚ u.
7.4.2
Vyv´ aˇzen´e portf´ olio
Portfolio v´ yrobk˚ u
Firma vyr´ abˇej´ıc´ı mnoˇzstv´ı r˚ uzn´ ych v´ yrobk˚ u m´a obvykle kaˇzd´ y z nich v jin´e f´azi ˇzivotn´ıho cyklu, kaˇzd´ y z nich pˇrin´aˇs´ı jin´ y objem zisku, popˇr´ıpadˇe je teprve ˇci uˇz ztr´ atov´ y. Firmy jsou vˇsak z mnoha d˚ uvod˚ u nuceny vyr´ abˇet i produkty, kter´e z ˇcistˇe ekonomick´eho hlediska mohou b´ yt vyslovenˇe prodˇeleˇcn´e, pˇresto firmy nemohou a nˇekdy ani nechtˇej´ı jejich v´ yrobu zastavit. Mnohdy je pr´avˇe pˇr´ıliˇs n´ızk´a cena, cena na u ´rovni vlastn´ıch n´aklad˚ u z´akladem pro ovl´adnut´ı nov´ ych trh˚ u, z´ısk´an´ı dalˇs´ıho segmentu, zmenˇsen´ı vlivu konkurence atd. D˚ uvody existence ztr´atov´ ych v´ yrobk˚ u jsou tedy ˇcasto velmi racion´aln´ı, u ´ˇcelov´e a ˇza´douc´ı, nicm´enˇe je faktem, ˇze firmy nemohou takov´eto v´ yrobky produkovat pˇr´ıliˇs dlouho a nemohou m´ıt takov´ ychto v´ yrobk˚ u pˇr´ıliˇs mnoho. Je proto zapotˇreb´ı m´ıt vyv´ aˇzen´e portfolio v´yrobk˚ u nebo sluˇzeb. V nˇem by mˇely b´ yt obsaˇzeny v´ yrobky, kter´e jsou jako nov´e teprve zav´adˇeny, tzn. ˇze jejich n´aklady jsou vysok´e a neprodukuj´ı dosud ˇz´adn´ y zisk. Firmy vˇsak dosahovat zisk musej´ı, proto jejich v´ yrobn´ı ˇci obchodn´ı strategie mus´ı b´ yt zaloˇzena i na v´ yrobc´ıch, kter´e vykazuj´ı trval´ y vzestup prodeje, jsou ve f´azi r˚ ustu a produkuj´ı zvyˇsuj´ıc´ı se zisk. P´ateˇr cel´eho v´ yrobn´ıho programu mus´ı pˇredstavovat v´ yrobky, kter´e jsou ve f´ azi zralosti, produkuj´ı stabiln´ı zisk a udrˇzuj´ı pˇr´ıznivou ekonomickou stabilitu firmy umoˇzn ˇuj´ıc´ı trval´ y rozvoj. Jak je jiˇz uvedeno,
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
153
mus´ı firma z r˚ uzn´ ych d˚ uvod˚ u vyr´ abˇet a prod´avat v´ yrobky, kter´e sv˚ uj zenit jiˇz maj´ı za sebou, jejich prodej trvale kles´a a st´ avaj´ı se m´ alo a posl´eze nikoliv efektivn´ımi v´ ysledky ˇcinnosti firmy. Vˇsechny ˇctyˇri z´ akladn´ı skupiny v´ yrobk˚ u v r˚ uzn´ ych f´ az´ıch ˇzivotn´ıho cyklu vˇsak mus´ı tvoˇrit vyv´aˇzen´e portfolio tak, aby celkov´ y efekt z cel´eho v´ yrobn´ıho sortimentu zabezpeˇcoval existenci a prosperitu cel´e firmy. Portfolio v´ yrobk˚ u se d´a vyjmenovat, seˇradit podle objemu produkce, seˇradit podle cen, podle objemu zisku apod. Takov´eto pˇrehledy ˇc´ıseln´e nebo poˇradov´e seznamy, byt’ tvoˇr´ı ˇcasto nezbytn´ y rozborov´ y materi´al pro rozhodov´an´ı vˇsak nemaj´ı takovouto okamˇzitou, jasnou a srozumitelnou vypov´ıdac´ı schopnost jako dobr´e grafick´e zn´azornˇen´ı, kde jiˇz opticky a tud´ıˇz rychle je moˇzn´e zjistit stav a v´ yvoj efektivity jednotliv´ ych skupin v´ yrobk˚ u cel´eho v´ yrobn´ıho portfolia. Proto existuje mnoˇzstv´ı zp˚ usob˚ u, jak vyuˇz´ıvat r˚ uzn´ ych zp˚ usob˚ u grafick´eho vyjadˇrov´an´ı informac´ı, popˇr´ıpadˇe kombinac´ı grafiky a matematicko-statistick´ ych zp˚ usob˚ u umoˇzn ˇ uj´ıc´ıch n´azorn´e, struˇcn´e a jasn´e pochopen´ı z´ asadn´ıch trend˚ u, pozic v´ yrobk˚ u i jejich ekonomick´eho pˇr´ınosu pro firmu. Jedn´ım z takov´ ychto n´astroj˚ u jsou i matice. Mezi nejzn´amˇejˇs´ı matice patˇr´ı tzv. bostonsk´a matice, kter´e si bl´ıˇze povˇsimneme, popˇr´ıpadˇe matice firmy GE (General Electric) a dalˇs´ı. a) Bostonsk´ a matice (BCG – Boston Consulting Group) Bostonsk´ a matice Bostonsk´a matice je zobrazena na n´asleduj´ıc´ım obr´ azku 7.13. V matici je nakresleno nˇekolik v´ yrobk˚ u v´ yrobn´ıho sortimentu sledovan´e firmy. Pro marketingov´e ˇr´ızen´ı m´ a vypov´ıdac´ı schopnost jednak um´ıstˇen´ı tˇechto v´ yrobk˚ u uvnitˇr matice (v kter´em kvadrantu se v´ yrobek nach´az´ı), d´ale pomoc´ı ploˇsn´eho grafu (velikosti plochy) zobrazujeme orientaˇcn´ı mnoˇzstv´ı vyr´ abˇen´eho v´ yrobku. Probl´emov´e dˇeti B A
Hvˇezdy C Dojn´e kr´avy
Vysok´e
Tempo r˚ ustu v procentech
Hladov´ı psi
D N´ızk´e Vysok´ y
N´ızk´ y
Relativn´ı pod´ıl na trhu v procentech Obr´ azek 7.13: Bostonsk´ a matice
V horizont´ale matice je zachycen relativn´ı pod´ıl v´ yrobku na trhu, ve vertik´aln´ı linii se sleduje tempo r˚ ustu prodeje. Matice obsahuje ˇctyˇri kvadranty, kaˇzd´ y z nich obsahuje v´ yrobky, kter´e maj´ı sv´e specifick´e pojmenov´an´ı. • Horn´ı kvadrant vlevo obsahuje v´ yrobky, kter´e se vyznaˇcuj´ı vysok´ ym tempem r˚ ustu a velk´ ym pod´ılem na trhu. Jsou to dynamicky se vyv´ıjej´ıc´ı produkty, kter´e pˇredstavuj´ı z´aruku dobr´e budoucnosti firmy. Oznaˇcen´ı hvˇ ezdy“ (stars) ” vystihuje oˇcek´ av´an´ı velk´ ych zisk˚ u v budoucnosti, v´ yrobky zat´ım prudce z´ısk´avaj´ı Hvˇezdy trh, zat´ım vˇsak jsou sp´ıˇse ve f´ azi zav´adˇen´ı a poˇc´ateˇcn´ıho r˚ ustu, jejich v´ yvoj tud´ıˇz nˇeco st´al, n´aklady byly vysok´e a zisky jsou v pomˇeru k vynaloˇzen´ ym n´ aklad˚ um dosud mal´e. Nicm´enˇe na existenci hvˇezd mus´ı st´at v´ yrobn´ı program firmy, ˇz´adn´a firma se neobejde bez jejich v´ yskytu, nebot’ pr´avˇe ony zajiˇst’uj´ı kontinuitu a prosperitu v dalˇs´ım ˇcasov´em horizontu. • Doln´ı kvadrant vlevo obsahuje v´ yrobky, na kter´ ych firma stoj´ı. Jsou to tzv. dojn´e ” kr´ avy“ (Milky cows), nˇekdy v literatuˇre oznaˇcovan´e tak´e jako penˇeˇzn´ı kr´avy“ ”
154 Dojn´e kr´ avy
Probl´emov´e dˇeti
Hladov´ı psi
ˇ ızen´ı v´ 7.4 R´ yrobkov´ ych ˇrad, obal v´ yrobku (Cash cows), popˇr´ıpadˇe ˇcistˇe jako kr´avy“. Jsou to v´ yrobky, kter´e zauj´ımaj´ı ” vysok´ y pod´ıl na trhu, jejich r˚ ust vˇsak jiˇz nen´ı prudk´ y, ale sp´ıˇse se pohybuje na stabiln´ı u ´rovni. Pr´avˇe tyto v´ yrobky jsou zdrojem zisk˚ u firmy, na nich je postavena stabilita firmy, jsou to prostˇe v´ yrobky, kter´e pravidelnˇe pˇrin´aˇsej´ı relativnˇe vysok´e procento zisku. Zat´ımco hvˇezda“ m˚ uˇze prudce vyletˇet, zaz´aˇrit a pak prsknout ” a zhasnout docela, kr´avy pˇredstavuj´ı pˇredpoklad existence firmy, financuj´ı rozvoj hvˇezd i ostatn´ıch v´ yrobk˚ u v dalˇs´ıch dvou kvadrantech. Na nich tedy mus´ı b´ yt zaloˇzena firma, ˇc´ım v´ıce tˇechto krav bude pˇrib´ yvat, t´ım l´epe. yrobky, kter´e maj´ı dosud n´ızk´ y pod´ıl na • Horn´ı kvadrant vpravo pˇredstavuje v´ trhu, ale velmi siln´ y r˚ ust. Nev´ı se vˇsak, zda tento r˚ ust povede i k vˇetˇs´ımu pod´ılu na trhu, anebo zda se r˚ ust nezastav´ı pˇri nasycenosti trhu na tento typ v´ yrobk˚ u. Proto byly tyto v´ yrobky pojmenov´ any jako probl´emov´e dˇeti“ (Problems ” children), popˇr´ıpadˇe otazn´ıky“ (Questions). Zat´ım potˇrebuj´ı ke sv´emu r˚ ustu ” znaˇcn´e prostˇredky (jsou financov´any pomoc´ı penˇeˇzn´ıch ˇcili dojn´ ych krav“, pokud ” bude jejich v´ yskyt na trhu u ´ spˇeˇsn´ y mohou se st´at hvˇezdami, mohou vˇsak tak´e sklouznout do dalˇs´ıho kvadrantu. Zat´ım je tedy jejich v´ yvoj nejasn´ y, sp´ıˇse v´ıce stoj´ı neˇz pˇrin´aˇsej´ı, nebot’ n´aklady na jejich pronik´an´ı na trh jsou znaˇcn´e. Nav´ıc se pr´avˇe v t´eto oblasti vyskytuje velmi siln´ a konkurence a ta m˚ uˇze zabr´anit dalˇs´ımu r˚ ustu tˇechto produkt˚ u. Tato f´ aze v´ yvoje je typick´ a prakticky pro vˇsechny v´ yrobky v poˇc´ateˇcn´ıch st´adi´ıch z´ısk´av´an´ı trh˚ u (vˇsichni jsme kdysi byli probl´emov´ ymi dˇetmi) a firma by mˇela zajistit dostateˇcn´e prostˇredky a vynaloˇzit velk´e u ´sil´ı, aby pr´ avˇe tyto v´ yrobky prorazily a staly se hvˇezdami. • Doln´ı kvadrant vpravo obsahuje v´ yrobky, kter´e jsou nejm´enˇe ˇz´ adouc´ı, nicm´enˇe firma je ˇcasto mus´ı vyr´abˇet (viz kapitola o vyˇrazov´an´ı v´ yrobk˚ u a probl´emech s t´ım spjat´ ych). V marketingov´e terminologii jsou tyto v´ yrobky oznaˇceny jako hladov´ı psi“ (Hungry dogs), popˇr´ıpadˇe jenom psi“. Symbolicky ˇreˇceno hladov´ y ” ” a star´ y pes (jedn´a se vesmˇes o star´e v´ yrobky, kter´e maj´ı sv˚ uj zenit za sebou) jiˇz jen ˇzere, nehl´ıd´a, nicm´enˇe nejsme schopni se ho zbavit. V ˇzivotˇe tomu b´ yv´a sp´ıˇse subjektivnˇe, v marketingov´e symbolice sp´ıˇse objektivnˇe, i kdybychom chtˇeli, m˚ uˇzeme tak ˇcinit pouze postupnˇe a ˇreˇsen´ı vyˇzaduje ˇcas. Nicm´enˇe jedn´a se o nejm´enˇe efektivn´ı v´ yrobky a firma by mˇela m´ıt z´ajem o jejich u ´tlum a zastaven´ı. Pro marketingov´e ˇr´ızen´ı je samozˇrejmˇe d˚ uleˇzit´e zobrazit si uveden´e ˇctyˇri skupiny v´ yrobk˚ u do pˇr´ısluˇsn´ ych kvadrant˚ u. Mnohem d˚ uleˇzitˇejˇs´ı je vˇsak sledovat v´ yvoj, pohyb v´ yrobk˚ u v jednotliv´ ych kvadrantech matice a pˇredevˇs´ım postup nˇekter´ ych v´ yrobk˚ u z kvadrantu do kvadrantu. Kdybychom opˇet symbolicky vyj´adˇrili ˇzivotn´ı kolobˇeh v´ yrobku (a moˇzn´ a symbolicky v˚ ubec i ˇzivota), pak bychom mˇeli ˇr´ıci, ˇze v´ yrobek se etabluje na zaˇc´atku jako probl´emov´e d´ıtˇe, tedy otazn´ık, nev´ı se co z nˇeho vlastnˇe bude, pokud jeho rozvoj bude u ´ spˇeˇsn´ y, stane se z nˇeho hvˇezda. Tak se po prudk´em vzestupu stabilnˇe usad´ı na trhu a stane se dojnou kr´avou. Star´ y v´ yrobek (star´ a kr´ ava, kter´ a pˇrest´av´ a dojit) se st´ av´a hladov´ ym psem. Tento symbolick´ y kolobˇeh je graficky zobraziteln´ y a to je druh´ ym u ´ˇcelem pˇri zachycov´an´ı v´ yvoje v´ yrobk˚ u pomoc´ı bostonsk´e matice. Tento pohyb, jakoˇzto v´ yznamn´ y zdroj informac´ı pro marketingov´e ˇr´ızen´ı si m˚ uˇzeme zn´azornit n´ asleduj´ıc´ım obr´ azkem 7.14
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
155 Probl´emov´e dˇeti
Hvˇezdy
Vysok´e
A1 Dojn´e kr´avy
Tempo r˚ ustu v procentech
Hladov´ı psi C1
D1
B1 N´ızk´e
Vysok´ y
N´ızk´ y
Relativn´ı pod´ıl na trhu v procentech Obr´ azek 7.14: Pohyb a pˇresuny v´ yrobk˚ u v delˇs´ım ˇcasov´em horizontu v bostonsk´e matici
Pˇ r´ıklad: V naˇsem struˇcn´em pˇr´ıkladˇe je vidˇet, ˇze v´ yrobek A (otazn´ık) se ve sledovan´em obdob´ı stal hvˇezdou A1, zat´ımco v´ yrobek B (otazn´ık) sklouzl do pozice hladov´eho psa. P˚ uvodn´ı hvˇezda C se st´ av´a dojnou kr´avou (C1). P˚ uvodn´ı dojn´a kr´ava D st´arne a pˇresunuje se do oblasti psa. V bostonsk´e matici m˚ uˇzeme vˇsak vyj´adˇrit jeˇstˇe jednu, byt’ rovnˇeˇz sp´ıˇse symbolickou veliˇcinu, a to n´ar˚ ust (ˇci pokles) prod´ avan´eho mnoˇzstv´ı na trhu pomoc´ı plochy vˇenovan´e v´ yrobku. Tak v naˇsem pˇr´ıpadˇe m˚ uˇzeme zjistit, ˇze napˇr´ıklad v´ yrobek D (dojn´a kr´ava) sniˇzuje objem prodeje, v´ yrobek C (dˇr´ıve hvˇezda) se stala silnou dojnou kr´avou. Bostonsk´a matice je dobrou pom˚ uckou pro marketingov´e ˇr´ızen´ı a uveden´e symbolick´e pojmy se staly bˇeˇznou hant´ yrkou pˇri jedn´ an´ıch marketingov´ ych odborn´ık˚ u uvnitˇr firem i v obchodn´ım svˇetˇe v˚ ubec. Nicm´enˇe i ona m´ a sv´e nedostatky, a to pˇredevˇs´ım v tom, ˇze poˇcet zobrazovan´ ych produkt˚ u nem˚ uˇze b´ yt velk´ y, aby se graf nestal nepˇrehledn´ ym, a d´ale rovnˇeˇz proto, ˇze nem´a ˇza´dnou ˇcasovou dimenzi, kter´a by informovala jak dlouho pˇresuny trvaly a jak´e mnoˇzstv´ı zobrazuje v˚ ubec plocha dan´eho v´ yrobku. Nicm´enˇe uˇz samo roztˇr´ıdˇen´ı v´ yrobk˚ u do uveden´ ych symbolick´ ych skupin se stalo velk´ ym pˇr´ınosem pro marketingovou teorii i praxi. Bostonsk´ a matice m´ a proto v teorii i praxi marketingu ˇradu modifikac´ı. Mnoho firem uˇz´ıv´a sv´ ych vlastn´ıch matic. Jako moˇznou matici, kter´a je rovnˇeˇz dosti zn´am´a mezi marketingov´ ymi odborn´ıky proto uv´ad´ıme matici firmy General Electric (GE matice), kter´ a je sloˇzitˇejˇs´ı a obsahuje v´ıce kvadrant˚ u. ˇ ´ ´ KORESPONDENCNI UKOL ˇ c. 7.4:
Nakreslete bostonskou matici s nˇekolika v´ yrobky v jednotliv´ ych kvadrantech a uved’te jejich oznaˇcen´ı. Vysvˇetlete charakteristiky kvadrant˚ u i d˚ uvody, proˇc tuto matici pouˇz´ıv´ ame pˇri hodnocen´ı v´ yrobk˚ u. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi.
7.4.3
Souˇ casn´ e trendy pˇ ri ˇ r´ızen´ı v´ yrobkov´ ych ˇ rad
Pˇri uplatˇ nov´ an´ı marketingov´ ych n´astroj˚ u v oblasti ˇr´ızen´ı v´ yrobk˚ u a v´ yrobkov´ ych ˇrad se projevuj´ı urˇcit´e trendy, kter´e jsou charakteristick´e sv´ ym glob´ aln´ım charakterem. Nˇekter´e tyto trendy pˇr´ımo vych´azej´ı z celkov´ ych megatrend˚ u v´ yvoje spoleˇcnosti a jsou odezvou na prudk´ y rozvoj techniky, otevˇrenost trh˚ u, rychlost informac´ı a celosvˇetov´e ekonomick´e prostˇred´ı. Mezi hlavn´ı trendy souˇcasnosti patˇr´ı:
Trendy
ˇ ızen´ı v´ 7.4 R´ yrobkov´ ych ˇrad, obal v´ yrobku
156
a) Mezin´ arodn´ı standardizace, v´ yrobky maj´ı-li b´ yt exportovateln´e mus´ı splˇ novat technick´e normy pro univerz´ aln´ı pouˇzit´ı v r˚ uzn´ ych oblastech svˇeta. V´ yrobek mus´ı odpov´ıdat technick´e normˇe platn´e na u ´ zem´ı st´atu, hygienick´e ˇci zdravotn´ı, mus´ı m´ıt odpov´ıdaj´ıc´ı estetickou i funkˇcn´ı u ´roveˇ n atd. Pˇ r´ıklad: Pˇripomeˇ nme si, ˇze napˇr´ıklad v anglosask´em svˇetˇe jsou elektrick´e spotˇrebiˇce vyr´abˇeny na spotˇrebu 120 V a z´ asuvky maj´ı dejme tomu v USA zcela odliˇsn´ y charakter neˇz v kontinent´aln´ı Evropˇe. V´ yrobci hol´ıc´ıch strojk˚ u ˇreˇs´ı tento probl´em pˇrep´ınaˇcem, kter´ y tak umoˇzn ˇ uje univerz´ aln´ı pouˇzit´ı hol´ıc´ıho strojku v r˚ uzn´ ych ˇc´astech svˇeta. Nˇekdy lze tento probl´em ˇreˇsit nesnadno a v´ yrobci tak radˇeji vyr´abˇej´ı sv´e v´ yrobky pˇr´ımo na z´akladˇe destinace. Uv´ad´ıme pˇr´ıklad Velk´e Brit´anie, kde se jezd´ı vlevo a ˇr´ızen´ı vozu ˇ mus´ı b´ yt tomuto faktu pˇrizp˚ usobeno. Proto Skoda Mlad´a Boleslav, pokud vyv´aˇz´ı do Velk´e Brit´ anie sv´e vozy, vyr´ ab´ı je pro tuto oblast pˇr´ımo v dan´e region´aln´ı variantˇe. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. . .................................................................................. V souvislosti se standardizac´ı ˇreˇs´ı ˇcetn´ı v´ yrobci z´akladn´ı dilema, kter´e by se dalo struˇcnˇe nazvat jako standardizace versus regionalizace. Pˇr´ıklad s osobn´ımi vozy pro Velkou Brit´anii nen´ı ojedinˇel´ y a net´ yk´a se jenom vybran´eho poˇctu v´ yrobk˚ u. Je to probl´em i kulturn´ı. Budeme-li napˇr´ıklad cestovat noˇcn´ım busem a probud´ıme se r´ano dejme tomu v Tallinu na obchodn´ı tˇr´ıdˇe, budeme ˇc´ıst na budov´ ach jm´ena Bosch, IBM, MacDonald´s atd., dlouho n´am potrv´a, abychom si v˚ ubec uvˇedomili, kdeˇze to vlastnˇe jsme, nebot’ stejn´ y obr´ azek se n´ am naskytne pˇri vjezdu do vˇsech svˇetov´ ych metropol´ı. Standardizace a unifikace v´ yrobk˚ u je d˚ usledek megatrendu globalizace a tak je skuteˇcnost´ı, ˇze v souboji regionalizace versus standardizace zaˇc´ın´ a pˇrevl´ adat komerˇcn´ı standardizace. b) Zkracov´ an´ı ˇ zivotn´ıho cyklu v´ yrobku ˇ Obecnˇe plat´ı, ˇze ˇzivotn´ı cyklus v´ yrobk˚ u se neust´ale zkracuje. Zivotnost nˇekter´ ych v´ yrobk˚ u i v´ yrobkov´ ych ˇrad je jiˇz dnes velmi mal´a a v t´eto souvislosti mus´ı management velmi peˇclivˇe rozhodovat mezi obvykle vysok´ ymi n´aklady na v´ yvoj nov´eho v´ yrobku a jeho n´ızkou ˇzivotnost´ı. Prostor pro zisk se tedy neust´ ale zmenˇsuje a ˇcasto z´avis´ı na rychl´em r˚ ustu prodejnosti po zaveden´ı masivn´ı poˇc´ ateˇcn´ı reklamy. Zkracov´an´ı ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku si m˚ uˇzeme uk´azat na struˇcn´e tabulce vybran´ ych v´ yrobk˚ u. Tabulka 7.2: Zkr´ acen´ı ˇzivotn´ıho cyklu vybran´ ych v´ yrobk˚ u
V´ yrobek PC Kalkulaˇcky Kamery
1950–70 10–15 10–15 10
1970–90 3–5 1–3 3–5
1970–2000 2–3 1 2–3
Tento trend znamen´a nutnost velmi rychl´eho n´avratu vloˇzen´ ych prostˇredk˚ u a tud´ıˇz velmi dobr´e pl´anov´an´ı n´astupu nov´e v´ yrobkov´e ˇrady. Pr´avˇe pl´anov´an´ı v´ yrobkov´ ych ˇrad a konkr´etn´ıch typ˚ u nov´ ych v´ yrobk˚ u se st´av´a u ´ˇcinn´ ym n´astrojem marketingov´eho ˇr´ızen´ı a toto pl´anov´an´ı zajiˇst’uj´ıc´ı optim´ aln´ı v´ yvoj, nasazen´ı, podporu prodeje, u ´ˇcinnou reklamu atd., mus´ı prob´ıhat v souˇcinnosti a komunikaci se vˇsemi zainteresovan´ ymi sloˇzkami marketingov´eho ˇr´ızen´ı.
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
157
ˇ c) Zivotn´ ı cyklus dan´ eho konkr´ etn´ıho v´ yrobku se m˚ uˇ ze od urˇ cit´ eho bodu odchylovat od ˇ zivotn´ıho cyklu generick´ eho v´ yrobku. Tento faktor si m˚ uˇzeme graficky zn´azornit obr´azkem 7.15. Q
Prodej generick´eho v´ yrobku Diference
Prodej v´ yrobk˚ u dan´e firmy T1
T2
T3
T
Obr´ azek 7.15: Odchylka ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku od generick´e ˇrady
Tento faktor m˚ uˇze b´ yt zp˚ usoben vlastn´ım marketingov´ ym ˇr´ızen´ım naˇs´ı firmy v d˚ usledku mal´e efektivnosti propagace, m´ alo vyuˇzit´ ych n´astroj˚ u podpory a stimulace prodeje, podcenˇen´ım vliv˚ u ceny a jej´ıch slev atd. M˚ uˇze vˇsak b´ yt zp˚ usoben naopak dobrou prac´ı konkurence, u ´ˇcinn´ ym marketingov´ ym ˇr´ızen´ım ostatn´ıch firem vyr´abˇej´ıc´ıch stejn´ y nebo podobn´ y v´ yrobek, objeven´ım nov´eho trˇzn´ıho prostoru atd. Kaˇzdop´adnˇe tento u ´kaz, kter´ y je pro ˇradu firem celkem bˇeˇzn´ y, ukazuje na chybu v marketingov´em ˇr´ızen´ı v souvislosti se sledov´an´ım ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku a zanedb´ an´ım nasazen´ı u ´ˇcinn´ ych ˇzivot prodluˇzuj´ıc´ıch opatˇren´ı pˇri dosaˇzen´ı urˇcit´e hladiny r˚ ustu. d) Projevuje se potˇ reba vyv´ aˇ zen´ eho portfolia v´ yrobk˚ u Rozˇsiˇruje se okruh v´ yrobk˚ u na kter´ ych firma stoj´ı (dojn´ ych krav a hvˇezd). Jedn´ım z hlavn´ıch u ´ kol˚ u managementu je zajistit, aby firma nebyla z´avisl´a na u ´ spˇechu jedin´eho nebo jen nˇekolika m´alo u ´ spˇeˇsn´ ych produkt˚ u, zvl´aˇstˇe, pokud se jiˇz zaˇc´ınaj´ı projevovat pˇr´ıznaky zastar´av´an´ı. Firma by mˇela proto vˇzdy v okamˇziku poklesu prodeje stˇeˇzejn´ıch v´ yrobk˚ u pˇrin´est na trh v´ yrobky nov´e, coˇz pˇredpokl´ ad´a vyv´ıjet nov´e v´ yrobky v pravideln´ ych intervalech, popˇr´ıpadˇe inovovat st´avaj´ıc´ı produkty tak, aby se zastar´av´ an´ı zpomalilo do t´e doby, dokud st´avaj´ıc´ı v´ yrobkov´a ˇrada nebude nahrazena dalˇs´ı. Ide´alem kaˇzd´eho marketingov´eho u ´ tvaru firmy je m´ıt optim´aln´ı, vyv´aˇzen´e portfolio v´ yrobk˚ u (z hlediska terminologie bostonsk´e matice to znamen´a m´ıt dostatek dojn´ ych krav, nˇekolik hvˇezd, podporovat probl´emov´e dˇeti a sniˇzovat postupnˇe poˇcet hladov´ ych ps˚ u). e) Kupuje se ˇ cas pro st´ arnouc´ı produkty Tento faktor souvis´ı s pˇredch´azej´ıc´ım. Hroz´ı-li portfoliu ztr´ata vyv´aˇzenosti protoˇze mnoho stˇeˇzejn´ıch produkt˚ u firmy je na vrcholu ˇzivotn´ıho cyklu, je zapotˇreb´ı pˇrij´ıt s opatˇren´ımi, kter´a kˇrivku ˇzivotn´ıho cyklu prot´ahnou, pozmˇen´ı, pokud moˇzno pozvednou na vyˇsˇs´ı prodejnost. Tento ˇza´douc´ı stav si m˚ uˇzeme graficky zn´azornit pomoc´ı obr´azk˚ u 7.16, kter´ y zobrazuje spojen´ı kˇrivky ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku s bostonskou matic´ı a n´asledn´ ym obr´azkem 7.17. ide´aln´ıho nasazen´ı inovaˇcn´ıho prvk˚ u ke st´avaj´ıc´ımi v´ yrobku projevuj´ıc´ı se kontinualitou.
ˇ ızen´ı v´ 7.4 R´ yrobkov´ ych ˇrad, obal v´ yrobku
158 Hvˇezdy (R˚ ust)
Probl´emov´e dˇeti (Zaveden´ı na trh)
Dojn´e kr´avy (Zralost)
Hladov´ı psi ´ (Upadek)
Vysok´e
Tempo r˚ ustu v procentech
N´ızk´e Vysok´ y
N´ızk´ y
Relativn´ı pod´ıl na trhu v procentech Obr´ azek 7.16: Spojen´ı bostonsk´e matice s kˇrivkou ˇzivotn´ıho cyklu
Q druh´ a inovace Prodej prvn´ı inovace Bˇeˇzn´ y v´ yvoj bez druh´e inovace Bˇeˇzn´ y v´ yvoj bez inovace
T Obr´ azek 7.17: Prodluˇzov´ an´ı ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku smˇerem ke kontinualitˇe v´ yroby pomoc´ı inovaˇcn´ıch z´ asah˚ u
Inovace
Obr´azek ukazuje situaci v´ yrobku A, jehoˇz kˇrivka ˇzivotn´ıho cyklu by prob´ıhala bˇeˇznˇe po kˇrivce A. V ˇcase TA mus´ıme pˇredpokl´ adat, ˇze se obrat jiˇz bude zmenˇsovat, chce-li tomu firma zabr´anit, mus´ı v tomto ˇcase uskuteˇcnit inovaci vyˇsˇs´ıho ˇra´du, kter´a poklesu prodeje zabr´an´ı a naopak mu vdechne nov´ y ˇzivot. Stejnˇe tak mus´ı postupovat v ˇcase TB, kdy se situace bude opakovat. Tˇemito inovaˇcn´ımi opatˇren´ımi se prodluˇzuje ˇzivot st´avaj´ıc´ıho v´ yrobku a v´ yroba i prodej nab´ yv´a charakteru kontinuality, i kdyˇz v´ yrobek se v ˇcase TB od p˚ uvodn´ıho m˚ uˇze po inovac´ıch jiˇz dosti v´ yraznˇe liˇsit. Pro firmu, je ovˇsem zajiˇstˇen´ı kontinuality v´ yrobku cestou inovaˇcn´ıch z´ asah˚ u vˇetˇsinou m´enˇe n´ aroˇcn´e a m´enˇe n´ akladov´e neˇz v´ yvoj zcela nov´eho typu v´ yrobku. Pˇ r´ıklad: Inovace toho druhu mohou b´ yt napˇr´ıklad n´asleduj´ıc´ı: • produkt dostane novou podobu a nov´e vlastnosti, • zmˇen´ı se balen´ı (´ uprava obalu a nov´e mnoˇzstv´ı v obalu napˇr´ıklad m´ısto dosavadn´ıho jednoho litru, novˇe litr a p˚ ul v nov´e l´ahvi), • zmˇen´ı se zp˚ usob reklamy a prezentace v´ yrobku (nej´ uˇcinnˇejˇs´ı reklama je pokud zd˚ urazˇ nuje, ˇze v´ yrobek obsahuje l´atky zlepˇsuj´ıc´ı lidsk´e zdrav´ı), • nalezen´ı nov´eho uplatnˇen´ı na st´avaj´ıc´ım trhu, • nalezen´ı nov´ ych trh˚ u pro st´avaj´ıc´ı v´ yrobek, • doplnˇen´ı v´ yrobku nˇejakou dalˇs´ı d˚ uleˇzitou hodnotou (napˇr´ıklad nov´ y REID ” odpuzuje nejen hmyz, ale i tchyni“), • prodej je stimulov´ an zah´ ajen´ım kampanˇe marketingov´e komunikace se z´ akazn´ıky, obchodn´ıky i vlastn´ımi pracovn´ıky firmy s c´ılem zv´ yˇsen´e propagace v´ yrobku atd.
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
159
Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. Pˇred uskuteˇcnˇen´ım nˇekter´eho z uveden´ ych ˇzivot prolonguj´ıc´ıch opatˇren´ı (popˇr´ıpadˇe jejich kombinace) je nezbytn´e zjistit, ˇze skuteˇcnˇe existuj´ı pˇredpoklady pro prodlouˇzen´ı ˇzivotn´ıho cyklu st´avaj´ıc´ıho v´ yrobku. I na tyto doplˇ nkov´e akce jsou vynakl´ad´any urˇcit´e a ne mal´e n´ aklady, kter´e se musej´ı firmˇe vr´atit ve formˇe dostateˇcn´eho r˚ ustu prodeje. Pokud se tak nestane a jsou zbyteˇcnˇe vynaloˇzeny dodateˇcn´e n´aklady, aniˇz by byl zjevn´ y efekt v obratu ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku, jedn´a se o chybu marketingov´eho ˇr´ızen´ı v´ yrobk˚ u a v´ yrobkov´ ych ˇrad. T´eto chybˇe se ˇr´ık´a biˇcov´an´ı mrtv´eho konˇe“. ” D´ale je tˇreba si uvˇedomit, ˇze vˇetˇsina tˇechto produkt˚ u je jiˇz ve f´azi dojn´ ych krav“ ” s neust´ale se sniˇzuj´ıc´ım pˇr´ınosem. Omlazovac´ı akce tedy m˚ uˇze pˇrin´est jen omezen´e v´ ynosy (z dojn´e kr´ avy“ lze hvˇezdu“ udˇelat jen velmi v´ yjimeˇcnˇe a sporadicky), je ” ” tud´ıˇz neefektivn´ı investovat do omlazovac´ı k˚ ury pˇr´ıliˇs velk´e pen´ıze, ani masivn´ı n´aklady jiˇz nepˇrinesou adekv´ atn´ı zisk tak, jako kdybychom na trh uvedli novou hvˇezdu“. ” f) Budov´ an´ı konkurenˇ cn´ı pozice v´ yrobku Konkurenˇcn´ı pozice v´ yrobku je d´ana dvˇema faktory: • stupnˇem inovace a • pomˇern´ ymi n´aklady, (n´aklady jsou urˇcov´any objemem v´ yroby a produktivitou). Budov´an´ı konkurenˇcn´ı pozice znamen´a: prodluˇzov´ an´ı ˇzivota produktu (tzn. prodluˇzov´an´ı ˇzivota dojn´ ych krav“) a strategii pro dokonalejˇs´ı vyuˇzit´ı hvˇezd“. Graficky ” ” bychom si mohli souvztaˇznosti zobrazit pomoc´ı obr´azku 7.18, ukazuj´ıc´ıho vztah mezi Inovace a produktiinovac´ı a produktivitou. vita
Produktivita Vysok´ a
N´ızk´ a Vysok´ a
Pevn´ a pozice
Marketingov´a inovace
Komoditn´ı marketing
´ ech Uspˇ
Stanovitel n´ aklad˚ u
N´ızk´a Obr´ azek 7.18: Vztah inovace a produktivity
Firmy p˚ usob´ıc´ı v kvadrantu komoditn´ı marketing“ se ˇcasem dostanou do v´aˇzn´ ych ” pot´ıˇz´ı. Proto firma, kter´a m´ a sv´e portfolio pˇrev´aˇznˇe v tomto kvadrantu mus´ı ˇcinit opatˇren´ı k pˇresunu co nejvˇetˇs´ıho poˇctu sv´ ych v´ yrobk˚ u do kvadrantu vysok´ a inovace” vysok´ a produktivita“ umoˇzn ˇuj´ıc´ı u ´spˇeˇsnost na trhu. Pˇ r´ıklad: Toho lze dos´ ahnout napˇr´ıklad: • • • •
vyˇsˇs´ı inovac´ı ˇrady d˚ uleˇzit´ ych a nosn´ ych v´ yrobk˚ u firmy, vˇetˇs´ı s´eri´ı v´ yrobkov´e ˇrady, v´ yrazn´ ym sn´ıˇzen´ım st´ avaj´ıc´ıch n´aklad˚ u na v´ yrobek, zv´ yˇsen´ım produktivity pr´ace,
ˇ ızen´ı v´ 7.4 R´ yrobkov´ ych ˇrad, obal v´ yrobku
160
• zaveden´ım niˇzˇs´ıch cen apod. Nej´ uˇcinnˇejˇs´ı je opˇet komplex nˇekolika uveden´ ych opatˇren´ı.
Paretova definice
Druhou cestou k budov´ an´ı konkurenˇcn´ı pozice v´ yrobk˚ u je jejich posun do kvadrantu pevn´a pozice“, kter´a nepˇredpokl´ad´a v´ yrazn´e zv´ yˇsen´ı produktivity (v´ yrazn´e zv´ yˇsen´ı ” produktivity je probl´em mnoha ˇcesk´ ych firem, nebot’ z´avis´ı na ˇradˇe faktor˚ u, kter´e jsou ˇcasto finanˇcnˇe n´ akladn´e) a je zaloˇzeno na vyˇsˇs´ım stupni inovace. Vybudov´ an´ı pevn´e pozice na trhu s tˇemito v´ yrobky znamen´a dostateˇcn´ y pod´ıl na urˇcit´em, i kdyˇz menˇs´ım segmentu trhu (filozofie zaloˇzen´a na motivu lepˇs´ı b´ yti kr´alem han´ ack´eho b´ alu, neˇz ” tˇret´ım komoˇr´ım na b´ale n´arodn´ım“).Tato druh´a cesta k budov´ an´ı pevn´e pozice je zaloˇzena na diferenciaci, vyhranˇen´ı se oproti konkurenci. Pˇritom se vˇetˇsinou nejedn´a o nezbytnou zmˇenu z´akladn´ıho produktu (j´adra produktu), ale sp´ıˇse o soubor opatˇren´ı t´ ykaj´ıc´ıch se tzv. slupek“ komplexn´ıho produktu. Vesmˇes se tedy jedn´ a o nehmotn´e ” inovace t´ ykaj´ıc´ı se rozˇs´ıˇren´ı servisu, zaveden´ı nov´ ych sluˇzeb, zv´ yˇsen´ı garanc´ı, nov´ y image obalu apod. Pˇritom plat´ı tzv. Paretova definice vztahu mez´ı n´aklady a efekty pˇri inovac´ıch komplexn´ıho v´ yrobku. Tato Paretova definice byla stanovena empiricky a m˚ uˇzeme si ji zobrazit obr´ azkem 7.19.
J´adro v´ yrobku: 80 % celkov´ ych n´aklad˚ u
Slupky: 20 % celkov´ ych n´aklad˚ u, ale 80 % vlivu na z´akazn´ıky
Obr´ azek 7.19: N´ aklady a efekty pˇri inovaci komplexn´ıho v´ yrobku (Paretova definice)
Druhy inovac´ı
Marketingov´e ˇr´ızen´ı v´ yrobk˚ u a v´ yrobkov´ ych ˇrad bychom mohli struˇcnˇe shrnout do n´ asleduj´ıc´ıho tabulky zobrazuj´ıc´ı moˇznosti inovac´ı a jejich riziko pro u ´spˇeˇsnost firmy na konkurenˇcn´ım trhu. Pokraˇcov´an´ı v´ yvojov´e ˇrady
Inovace produktu
Bez nov´ ych technologi´ı a konstrukˇcn´ıch prvk˚ u
Mal´e zmˇeny v technologi´ıch a konstrukˇcn´ıch prvc´ıch
N´ızk´e
Zcela nov´ y produkt Nov´e formy technologie a konstrukˇcn´ı prvky
Riziko
Vysok´e
Obr´ azek 7.20: Druhy inovac´ı
a) Pokraˇcov´ an´ı v´ yrobkov´e ˇrady: nevyˇzaduje nov´e technologie a nov´e konstrukˇcn´ı prvky. b) Inovace produktu: urˇcit´e zmˇeny v konstrukci i v technologii v´ yroby. c) Zcela nov´ y produkt: nov´ a technologie, nov´a konstrukce.
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
161
Cviˇ cen´ı ˇ c. 7.4.1: Pokuste se uveden´e 3 skupiny inovac´ı uv´est na konkr´etn´ım v´ yrobku. Marketingov´e ˇr´ızen´ı v´ yrobk˚ u a v´ yrobn´ıch ˇrad, n´astupy inovac´ı, urˇcov´ an´ı moˇzn´ ych a pˇredevˇs´ım maxim´aln´ıch n´aklad˚ u, ˇreˇsen´ı variant typu pokraˇcov´an´ı v´ yrobkov´e ˇrady nebo inovace v´ yrobku ˇci v´ yvoj zcela nov´eho v´ yrobku patˇr´ı mezi sp´ıˇse umˇen´ı cel´eho kolektivu marketingov´ ych pracovn´ık˚ u, i kdyˇz za koneˇcn´e rozhodnut´ı nese vˇzdy odpovˇednost nejvyˇsˇs´ı pˇredstavitel marketingu firmy. K dispozici k tomuto rozhodov´ an´ı maj´ı pracovn´ıci ˇradu n´ astroj˚ u i grafick´ ych pom˚ ucek, z nichˇz nˇekter´e jsou uvedeny v t´eto kapitole. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Teorie inovac´ı je uvedena v textu pouze ve velmi struˇcn´em vyj´ adˇren´ı, kter´e je nezbytn´e pro z´akladn´ı znalosti marketingov´ ych odborn´ık˚ u. Samotn´a problematika inovaˇcn´ıch proces˚ u v podniku je mnohem ˇsirˇs´ı. Proto z´ajemc˚ um doporuˇcuji hlubˇs´ı studium t´eto kapitoly v pˇredmˇetu Podnikov´a ekonomika, a to v d´ılech prof. Synka, at’ uˇz v publikaci nazvan´e pˇr´ımo Podnikov´ a ekonomika ˇci v knize Manaˇzersk´a ekonomika.
7.4.4
Obal
Obal (balen´ı v´ yrobku) m´ a v podm´ınk´ach tvrd´e trˇzn´ı konkurence tak stˇeˇzejn´ı roli, ˇze se d´ a ˇr´ıci, ˇze je to pr´avˇe obal, kter´ y prod´av´ a. V souˇcasn´e dobˇe jsou t´emˇeˇr vˇsechny generick´e v´ yrobky prakticky stejn´e, jejich bazick´a n´ aplˇ n je identick´a, popˇr´ıpadˇe jen m´ alo diferentn´ı, ani sv´ ymi u ´ˇcinky, poˇzitky ˇci ostatn´ımi atributy se od sebe nijak z´ asadnˇe neliˇs´ı. Jejich kvalita je srovnateln´a, technick´e proveden´ı stejn´e nebo jen nepatrnˇe odliˇsn´e, ceny v´ yrobkov´ ych ˇrad osciluj´ı kolem urˇcit´e cenov´e hladiny. Existuj´ı des´ıtky r˚ uzn´ ych druh˚ u chleb˚ u, m´asla, existuj´ı des´ıtky elektronick´ ych zaˇr´ızen´ı, elektrick´ ych spotˇrebiˇc˚ u, kol, odˇev˚ u, bot atd. Jestliˇze vˇsak existuje v podstatˇe shodn´ a kvalitativn´ı u ´roveˇ n jednotliv´ ych konkurenˇcn´ıch firem, mus´ı existovat nˇeco, co jednotliv´e v´ yrobky od sebe odliˇsuje a ˇc´ım se bude spotˇrebitel z´ asadnˇe ˇr´ıdit. Slovem obal“, respektive balen´ı v´ yrobku“ oznaˇcujeme jednu ze z´ asadn´ıch sloˇzek, ” ” komponent tvoˇr´ıc´ıch vn´ım´an´ı v´ yrobku z´ akazn´ıkem. Obal tvoˇr´ı tak v´ yraznou sloˇzku komplexn´ıho v´ yrobku, ˇze jeho spr´avn´a volba se vyˇclenila v samostatn´ y n´astroj marketingov´eho mixu – tvoˇr´ı tzv. p´ at´e P (package). Obal ve sv´e p˚ uvodn´ı formˇe mˇel pouze z´ akladn´ı funkci, a to funkci ochranou. Mˇel chr´anit v´ yrobek pˇred nepˇr´ızniv´ ymi vlivy okol´ı, slouˇzil ˇca´steˇcnˇe i jako odmˇerka (potravin´aˇrsk´e zboˇz´ı se napˇr´ıklad d´avalo do kornout˚ u), jeho z´akladn´ı a p˚ uvodn´ı funkce ochrany v´ yrobku byla zaloˇzena i na urˇcit´e uniformitˇe tohoto obalu, nebot’ z hlediska t´eto funkce bylo celkem jedno, zda-li byli dva r˚ uznorod´e v´ yrobky baleny do stejn´eho bal´ıc´ıho materi´ alu. Posl´eze se vˇsak obal stal v´ yraznou identifikaˇcn´ı sloˇzkou v´ yrobku, a nˇekdy je pr´avˇe souhrn jeho ostatn´ıch funkc´ı tak v´ yrazn´ y, ˇze pr´ avˇe obal je podnˇetem k realizaci n´ akupu. Proto v souˇcasn´e dobˇe odliˇsujeme ˇradu jeho dalˇs´ıch funkc´ı. 1. Funkce obalu Historicky nejstarˇs´ı funkce obalu je vyvol´ana potˇrebou ochrany v´ yrobku. a) Ochrana v´ yrobku mus´ı b´ yt zajiˇstˇena pˇri jeho: • • • •
dopravˇe, skladov´ an´ı, odolnosti proti poˇskozen´ı pˇri manipulaci, odolnosti proti znehodnocen´ı p˚ usoben´ım extern´ıch vliv˚ u (ovzduˇs´ı, voda, sucho atd.),
P˚ uvodn´ı funkce
162
ˇ ızen´ı v´ 7.4 R´ yrobkov´ ych ˇrad, obal v´ yrobku • moˇzn´e, alespoˇ n ˇc´ asteˇcn´e odolnost proti zcizen´ı, • moˇzn´e, alespoˇ n ˇca´steˇcn´e odolnosti proti kop´ırov´ an´ı (u nˇekter´ ych specifick´ ych v´ yrobk˚ u). I kdyˇz se jedn´a o historicky nejstarˇs´ı funkci obalu, prodˇel´ avaj´ı prudk´ y rozvoj moˇzn´e ochrann´e prvky ve vˇsech uveden´ ych rovin´ach. Pˇripomeˇ nme si napˇr´ıklad, jak jsou dnes pˇrev´aˇzeny osobn´ı automobily od v´ yrobce, jak se zdokonaluj´ı syst´emy ochrany vozu proti kr´adeˇz´ım, jak´e zabezpeˇcovac´ı mechanizmy byly jen v tˇechto dvou uveden´ ych funkc´ıch ochrany v´ yrobku vytvoˇreny, a pˇresto doch´az´ı jak ke kr´ adeˇz´ım voz˚ u, tak i k jejich poˇskozen´ı pˇri dopravˇe. Pˇ r´ıklad: V souˇcasn´e dobˇe je napˇr´ıklad likvidov´an tanker pˇrev´aˇzej´ıc´ı stovky aut, kter´ y ztroskotal v pr˚ ulivu La Manche. Specializovan´e trucky“ pˇrev´ aˇzej´ıc´ı automo” bily ˇcasto poˇskod´ı pˇrev´aˇzen´e zboˇz´ı pˇri dopravn´ıch nehod´ach. Osobn´ı auta jsou doplˇ nov´ana zabezpeˇcovac´ımi zaˇr´ızen´ımi proti kr´adeˇz´ım napˇr´ıklad ve formˇe p´ak na volant, uz´ avˇerkou spojky, k´odem uloˇzen´ ym v kl´ıˇci a dalˇs´ımi zp˚ usoby. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ............................................................................. . ............................................................................. Nˇekter´e v´ yrobky obsahuj´ı ˇradu ochrann´ ych prvk˚ u, pˇresto nen´ı moˇzn´e zcela zabr´anit jejich poˇskozen´ı, zcizen´ı nebo znehodnocen´ı. Jako pˇr´ıklad jmenujme des´ıtku ochrann´ ych prvk˚ u bankovek, avˇsak. ani tyto d˚ umysln´e ochrann´e prvky nezabr´anily nikdy moˇznosti padˇel´an´ı ˇci kr´adeˇz´ı. Jak´ ykoliv obal ˇci ochrann´ y prvek dok´aˇze tedy plnit z´akladn´ı funkci obalu jen do urˇcit´e m´ıry, zcela ochr´ anit v´ yrobek prakticky nelze. Cviˇ cen´ı ˇ c. 7.4.2:
Nov´ a funkce
Uved’te vlastn´ı pˇr´ıklady konkr´etn´ıch v´ yrobk˚ u, kdy jejich specifick´ y obal zabezpeˇcuje pr´ avˇe ochrann´e funkce v´ yrobku. b) Komunikaˇ cn´ı funkce obalu Druh´a funkce obalu je do t´e m´ıry z´ asadn´ı, ˇze pr´avˇe ona zp˚ usobila skuteˇcnost, ˇze se obal povaˇzuje za samostatn´ y n´ astroj marketingov´eho mixu. Obal zaˇcal plnit ˇradu dalˇs´ıch u ´kol˚ u. Obal m´a: • upoutat pozornost, a to: – tvarem, – motivem, – barvou, – typem p´ısma, – pouˇzit´ ym materi´ alem atd., • vyvolat pˇr´ an´ı koupit v´ yrobek, • mus´ı b´ yt snadno zapamatovateln´ y a nezamˇeniteln´ y, • mus´ı obsahovat n´avod k pouˇzit´ı (pokud nen´ı pˇr´ımo na obalu, mus´ı b´ yt instrukce na samostatn´em listˇe uvnitˇr obalu), • mus´ı obsahovat identifikaˇcn´ı u ´daje atd. 2. Poˇ zadavky na obal Obal a jeho proveden´ı mus´ı splˇ novat urˇcit´e poˇzadavky, kter´e jsou d´ any pˇredevˇs´ım potˇrebami z´ akazn´ık˚ u, ale rovnˇeˇz i obchodn´ık˚ u a pˇrepravc˚ u. Poˇzadavky z´ akazn´ık˚ u: • Snadn´e uloˇzen´ı v´ yrobku do osobn´ıho auta, do n´akupn´ı taˇsky, do ledniˇcky atd.,
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie • • • •
163
rychl´e a ˇcist´e otevˇren´ı (konzerv, lahv´ı apod.), opˇetn´e kvalitn´ı uzavˇren´ı v´ yrobku pˇri nespotˇrebov´an´ı obsahu, trvanlivost v´ yrobku v obalu, snadn´ a orientace pˇri manipulaci s v´ yrobkem uveden´a graficky na obalu.
Poˇzadavky obchodn´ık˚ u a pˇrepravc˚ u: • • • • •
Moˇznost hromadn´eho ukl´ad´an´ı, moˇznost paletizace, kontejnerizace, univerz´aln´ı vyuˇzit´ı pˇrepravek, u ´mˇern´ a cena obalu k cenˇe v´ yrobku, nesnadn´ a rozbitnost obalu (pˇrechod ze skla na plasty), trvanlivost obalu pˇri pouˇzit´ı ve v´ yloze.
Souˇcasn´a obalov´a technika je samostatn´ ym vˇedn´ım oborem, kter´ y ˇreˇs´ı vˇsechny atributy produkce obalov´e techniky vˇcetnˇe poˇzadavk˚ u ochrany pˇr´ırody a dalˇs´ıch ekologick´ ych parametr˚ u. St´ale vˇetˇs´ı pozornost se proto vˇenuje obal˚ um vratn´ ym, druhotnˇe pouˇziteln´ ym, recyklovan´ ym atd. Probl´em obal˚ u totiˇz nespoˇc´ıv´ a pouze v jejich prim´arn´ıch funkc´ıch, ale pr´avˇe obrovsk´e mnoˇzstv´ı obalov´eho materi´alu a jeho z´atˇeˇz pro efektivn´ı ˇreˇsen´ı jejich likvidace (spalov´ an´ım, skl´adkami), kter´e jsou mnohdy nebezpeˇcn´e pro sv˚ uj toxick´ y dopad, pˇrin´aˇs´ı nutnost zab´ yvat se hromadˇen´ım obal˚ u i u z jin´ ych hledisek neˇz pro u ´ˇcely pouze marketingu. Na z´avˇer t´eto ˇc´asti lekce dod´av´ame, ˇze obalov´a technika se stala pro nˇekter´e v´ yrobky a nˇekter´e firmy pr´avˇe on´ım prostˇredkem, kter´ ym vstupuj´ı do vˇedom´ı ˇsirok´e veˇrejnosti, a nˇekter´e obaly jsou typick´e a nezamˇeniteln´e pro urˇcit´e v´ yrobky i firmy. Nam´atkou jmenujme typickou, origin´aln´ı l´ahev Coca Coly s patentovan´ ym ojedinˇel´ ym tvarem p´ısma nebo z ˇcesk´ ych v´ yrobk˚ u a v´ yrobc˚ u napˇr´ıklad pivo Velkopopovick´ y kozel. M´a-li si z´ akazn´ık vybrat urˇcit´ y v´ yrobek z cel´e ˇrady podobn´ ych nebo zcela stejn´ ych, pak je obal on´ım vod´ıtkem, kter´ y z´akazn´ıka m´a pˇrimˇet pr´avˇe pro v´ ybˇer toho v´ yrobku, jenˇz ho upout´a sv´ ym obalem. Obal je mnohdy impulsem koupˇe samotn´e, jde o tzv. druhotn´ y efekt koupˇe, kdy obal s´ am vyvol´av´ a potˇrebu vˇec koupit. Proto pracovn´ıci propagace firem vˇenuj´ı obal˚ um pr´ avˇe z d˚ uvodu jejich komunikaˇcn´ı funkce velkou pozornost. ´ Ukol k textu ˇ c. 7.4: Uved’te nˇekter´e v´ yrobky, kter´e jsou typick´e a vˇzdy rozpoznateln´e sv´ ym obalem. Pokuste se vyjmenovat nejm´enˇe 5 takov´ ychto v´ yrobk˚ u. V pˇr´ıpadˇe potˇreby si opiˇste u ´daje z Kl´ıˇce. Shrnut´ı:
• • • • • • • • • •
V´ yrobn´ı sortiment znamen´ a celkov´ y rozsah v´ yrobk˚ u firmy. V´ yrobn´ı sortiment se m˚ uˇze skl´adat z nˇekolika v´ yrobkov´ ych ˇrad. V´ yrobn´ı ˇrada se skl´ ad´ a z v´ yrobkov´ ych poloˇzek (konkr´etn´ıch v´ yrobk˚ u). V´ yrobkov´a tˇr´ıda zahrnuje urˇcit´ y rozsah r˚ uzn´ ych v´ yrobk˚ u odliˇsn´eho proveden´ı, avˇsak jednoho u ´ˇcelu. Pro v´ yrobkov´e tˇr´ıdy je typick´a dlouh´a kˇrivka ˇzivotn´ıho cyklu. V´ yrobkov´a skupina zahrnuje ˇc´ast v´ yrobk˚ u dan´e v´ yrobkov´e tˇr´ıdy, kter´a se od jin´e skupiny dan´e tˇr´ıdy liˇs´ı sv´ ym pouˇzit´ım, technick´ ym ˇreˇsen´ım, designem atd. Znaˇcka v´ yrobku je konkr´etn´ı oznaˇcen´ı jednoho druhu v´ yrobku v r´amci dan´e skupiny a tˇr´ıdy v´ yrobk˚ u. Firma obvykle nevyr´ab´ı pouze jeden v´ yrobek, je proto zapotˇreb´ı m´ıt vyv´aˇzen´e portfolio v´ yrobk˚ u nebo sluˇzeb. Pro zobrazen´ı stavu a v´ yvoje prodejnosti jednotliv´ ych v´ yrobk˚ u firmy se nejˇcastˇeji pouˇz´ıv´ a matic. Mezi nejzn´amˇejˇs´ı matice patˇr´ı tzv. bostonsk´ a matice dˇel´ıc´ı v´ yrobky do ˇctyˇr z´akladn´ıch skupin.
ˇ ızen´ı v´ 7.4 R´ yrobkov´ ych ˇrad, obal v´ yrobku
164
• Jednotliv´e kvadranty bostonsk´e matice jsou oznaˇcov´any jako hvˇezdy, dojn´e kr´avy, probl´emov´e dˇeti a hladov´ı psi. • Marketingov´e ˇr´ızen´ı mus´ı vych´azet ze souˇcasn´ ych trend˚ u projevuj´ıc´ıch se v oblasti ˇzivotnosti a skladby v´ yrobk˚ u. arodn´ı standardizace v´ yrobk˚ u, vˇseobecn´e • Mezi z´akladn´ı trendy patˇr´ı existence mezin´ zkracov´an´ı ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobk˚ u, moˇznost odchyln´eho v´ yvoje v´ yrobk˚ u firmy od generick´ ych v´ yrobk˚ u konkurence, potˇreba vyv´aˇzen´eho portfolia v´ yrobk˚ u, kupov´ an´ı ˇcasu pro st´arnouc´ı produkty pomoc´ı inovaˇcn´ıch proces˚ u a budov´an´ı konkurenˇcn´ıch pozic v´ yrobk˚ u. • Obal (balen´ı v´ yrobku) tvoˇr´ı samostatnou sloˇzku marketingov´eho mixu (package). • Obal mus´ı plnit nˇekolik funkc´ı, z´akladn´ı a historicky nejstarˇs´ı funkce je ochrana v´ yrobku. • Ochrana v´ yrobku by mˇela b´ yt zajiˇstˇena po celou dobu existence v´ yrobku, pˇri manipulaci, skladov´ an´ı, pˇrepravˇe apod. • Obal by mˇel chr´ anit proti poˇskozen´ı, zniˇcen´ı, padˇel´an´ı, kop´ırov´an´ı apod. • Druhou funkc´ı obalu je funkce komunikaˇcn´ı. • Obal mus´ı z´ akazn´ıka pˇrit´ ahnout a pˇrimˇet k n´akupu. • Poˇzadavky na obal maj´ı z´ akazn´ıci, ale i obchodn´ıci a pˇrepravci. • Obal se v´ yznamnˇe pod´ıl´ı na tvorbˇe image“ firmy. ” Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.
Co rozum´ıte pod pojmem v´ yrobn´ı sortiment? Jak byste definovali pojem v´ yrobkov´a ˇrada? Co je to v´ yrobkov´ a tˇr´ıda? Co je to v´ yrobkov´ a skupina a poloˇzka? Jak´ a kˇrivka ˇzivotn´ıho cyklu je charakteristick´a pro v´ yrobkov´e tˇr´ıdy? Jak byste charakterizovali pojem vyv´aˇzen´e portfolio v´ yrobk˚ u? Co zobrazuje bostonsk´ a matice? Jak´e oznaˇcen´ı v´ yrobk˚ u je charakteristick´e pro bostonskou matici? Jak´e jsou souˇcasn´e trendy v ˇzivotnosti v´ yrobk˚ u? Co rozum´ıte pod pojmem mezin´arodn´ı standardizace? ˇ Cemu ˇr´ık´ ame regionalizace v´ yrobk˚ u? Jak byste budovali konkurenˇcn´ı pozici v´ yrobk˚ u ve vaˇs´ı firmˇe? Jak´e funkce m´ a obal? Jak´e jsou poˇzadavky na obal? Proˇc jej povaˇzujeme za samostatn´ y n´astroj marketingov´eho mixu?
Pr˚ uvodce studiem: Tato z´avˇereˇcn´a ˇc´ast tkaj´ıc´ı se produktu se zab´ yv´a problematikou v´ yrobkov´ ych ˇrad, sledov´ an´ı v´ yvoje prodeje jednotliv´ ych v´ yrobk˚ u v´ yrobn´ıho sortimentu pomoc´ı bostonsk´e matice a potˇrebou vyv´aˇzen´eho portf´olia v´ yrobk˚ u. Posledn´ı ˇc´ast je vˇenov´ana p´at´emu P (package), obalu a jeho funkc´ım. Jak je z t´eto ˇca´sti zˇrejm´e grafick´e sledov´ an´ı stavu a pohybu v´ yrobk˚ u pomoc´ı bostonsk´e matice m˚ uˇze b´ yt velmi zaj´ımav´e, kaˇzdop´adnˇe velmi pˇr´ınosn´e pro marketingov´e ˇr´ızen´ı firmy. M´ ate-li pˇr´ıstup k urˇcit´ ym podnikov´ ym informac´ım o prodeji nˇekter´ ych v´ yrobk˚ u, pokuste se opˇet sami sestavit bostonskou matici, popˇr´ıpadˇe i sledovat pohyb v´ yrobk˚ u uvnitˇr t´eto matice v delˇs´ım ˇcasov´em horizontu. T´ım, ˇze si to zkus´ıte, zapamatujete si v´ıce, neˇz kdybyste si jen opakovali teorii. V pˇr´ıpadˇe u ´dajov´e nouze si vymyslete vlastn´ı
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
165
statistiku prodeje alespoˇ n tˇr´ı v´ yrobk˚ u a pokuste se simulovat bostonskou matici, a to pˇr´ıpadnˇe i s prom´ıtnut´ım jejich ˇzivotn´ıch cykl˚ u do jednoho grafu. Autotest:
1. Pro v´ yrobkov´e tˇr´ıdy je typick´a: (a) dlouh´ a kˇrivka ˇzivotn´ıho cyklu (b) kr´ atk´ a kˇrivka ˇzivotn´ıho cyklu (c) modifikovan´ a kˇrivka ˇzivotn´ıho cyklu 2. Bostonsk´ a matice pouˇz´ıv´ a term´ınu: (a) vesel´ a kr´ ava (b) dojn´ a kr´ ava (c) ˇs´ılen´ a kr´ ava 3. Budov´ an´ı konkurenˇcn´ı pozice znamen´a: (a) prodluˇzov´ an´ı ˇzivota produktu (b) sniˇzov´ an´ım s´eri´ı v´ yrobkov´e ˇrady (c) zvyˇsov´ an´ım cen
7.5
Cena
Popis ˇ c´ asti lekce 7.5 Tato ˇc´ast lekce 7 se zab´ yv´ a tvorbou, typy cen a cenovou strategi´ı. Cenov´a strategie vych´azej´ıc´ı z pruˇzn´e ceny pˇrizp˚ usobovan´e stavu v´ yrobk˚ u na trhu, jedn´an´ı konkurence, poˇzadavk˚ um spotˇrebitele atd. by mˇelo b´ yt z´aleˇzitost´ı marketingov´eho u ´ tvaru. Tato ˇc´ast lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 7.5.1 7.5.2 7.5.3
Zp˚ usoby stanoven´ı cen Strategie stanoven´ı ceny Formy cen, vlivy na velikost ceny
Cena je jedinou sloˇzkou marketingov´eho mixu, kter´a pˇrin´aˇs´ı v´ ynosy. Proto na jej´ı v´ yˇsi a cenov´e strategii z´ avis´ı prosperita podniku. D´ elka ˇ c´ asti lekce 7.5: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Psychologick´e p˚ usoben´ı ceny, vliv referenˇcn´ıch (soci´aln´ıch) skupin, n´akladovˇe orientovan´a cena, n´aklady fixn´ı, n´aklady variabiln´ı progresivn´ı, degresivn´ı, pˇr´ımo u ´ mˇern´e, cena orientovan´a na konkurenci, cena dle hodnoty vn´ıman´e z´akazn´ıkem, cena orientovan´a na popt´avku, cenov´a pruˇznost (elasticita), smluvn´ı cena, anglick´ a draˇzba, holandsk´ a draˇzba, konkurzn´ı cena, cenov´a strategie, penetraˇcn´ı cenov´a strategie, strategie skimming, strategie cen v´ yrobkov´ ych ˇrad, strategie psychologick´e ceny, darovac´ı syndrom, Bat’˚ uv princip dev´ıtek, strategie diskriminaˇcn´ı ceny, v´ yrobn´ı, velkoobchodn´ı a maloobchodn´ı cena, mnoˇzstevn´ı slevy, platebn´ı slevy, bonusy (malusy), distribuˇcn´ı slevy, sez´onn´ı slevy (pˇrir´ aˇzky), prodej na proti´ uˇcet, pevn´e, regulovan´e ceny.
166
7.5 Cena
Motivace k ˇ c´ asti lekce 7.5 Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • struˇcnˇe charakterizovat jednotliv´e druhy cen, • popsat z´ akladn´ı druhy cenov´e strategie, • popsat syst´em slev, pˇrir´ aˇzek a sr´aˇzek k cen´am dle r˚ uzn´ ych vliv˚ u. V´ yklad Stanoven´ı ceny (price) by mˇelo b´ yt jednoznaˇcnˇe z´aleˇzitost´ı marketingov´eho u ´tvaru. I kdyˇz tvorba ceny mus´ı vych´ azet z ekonomick´ ych podklad˚ u, vynaloˇzen´ ych n´aklad˚ u, stanoven´ı v´ yˇse ceny a jej´ıch dalˇs´ıch sloˇzek (bonusy) nelze pˇrenechat ekonomick´emu nebo prodejn´ımu u ´ tvaru firmy. Marketingov´ yu ´ tvar je onen zdroj informac´ı o trˇzn´ım prostoru, konkurenci, z´akazn´ıc´ıch atd., tedy vˇsech faktorech, kter´e maj´ı rozhoduj´ıc´ı vliv na celkov´ y efekt naˇs´ı firmy na trhu. On by mˇel stanovovat v´ yˇsi ceny s ohledem na vˇsechny faktory, kter´e se vztahuj´ı k u ´ spˇechu firmy. Ani prodejn´ı u ´ tvar, t´ım m´enˇe pak ekonomick´ yu ´ tvar informace o trˇzn´ım prostoru nemaj´ı, stejnˇe tak jako nemaj´ı k dispozici souhrn n´astroj˚ u k realizaci marketingov´e politiky firmy. Proto jednoznaˇcnˇe plat´ı, ˇze n´akladovou v´ yˇsi ceny sice mus´ı vypoˇc´ıtat ekonomick´ yu ´tvar, realizaˇcn´ı cenu vˇsak urˇcuje marketing. Pˇri stanoven´ı ceny by mˇel marketingov´ yu ´tvar vych´azet z: • • • • •
celkov´e pozice firmy na trhu, cen konkurence, c´ıl˚ u a podm´ınek firmy, kvality v´ yrobku a zp˚ usobu jeho vn´ım´an´ı z´akazn´ıky, jakoˇz i f´ az´ı ˇzivotn´ıho cyklu, ve kter´ ych se v´ yrobek nach´az´ı.
Obecn´ a teorie ekonomie vid´ı v´ yˇsi ceny jako stˇret nab´ıdky a popt´avky. Vysok´a cena sniˇzuje popt´avku, zvyˇsuje nab´ıdku a naopak. V okamˇziku rovnov´ahy, tedy v bodˇe, kdy kupuj´ıc´ı jsou ochotni za danou cenu nakoupit urˇcit´e mnoˇzstv´ı zboˇz´ı vznik´a rovnov´aˇzn´a cena. V tomto bodˇe doch´az´ı k optim´aln´ı alokaci zdroj˚ u tam, kde vznik´a jejich potˇreba. Vych´ ylen´ı rovnov´aˇzn´e ceny z dan´eho bodu, tedy vznik ceny trˇzn´ı, znamen´ a posun nab´ıdky nebo popt´avky (popˇr´ıpadˇe obou sloˇzek) urˇcit´ ym smˇerem (po kˇrivce, popˇr. kˇrivky cel´e), mechanizmus se d´av´a do pohybu, na zmˇenu reaguje popt´avka i nab´ıdka. To samozˇrejmˇe obecnˇe plat´ı, ekonomika takto reaguje na zmˇeny cen, stejnˇe tak jako je pravda, ˇze cena ovlivˇ nuje popt´avku i nab´ıdku. Avˇsak nˇekdy se zd´a, jakoby tento obecnˇe platn´ y algoritmus neplatil za vˇsech okolnost´ı, i zde existuje Paretovo rozdˇelen´ı ˇcetnost´ı, i zde plat´ı v´ yjimky, kter´e naplˇ nuj´ı pravidlo. Jsou situace, kdy vysok´a cena m˚ uˇze pˇril´akat urˇcit´ y okruh z´akazn´ık˚ u a prod´avaj´ıc´ı m˚ uˇze m´ıt dobr´ y d˚ uvod, aby ji takto stanovil. M´ a proto dva z´ asadn´ı d˚ uvody, pro kter´e je cena stanovena odliˇsnˇe od obecn´eho algoritmu trˇzn´ıho mechanizmu, a to d˚ uvody: • psychologick´ eho p˚ usoben´ı ceny (kdy n´ızk´a cena vzbuzuje obavy o kvalitˇe v´ yrobku a naopak vysok´ a cena pˇredpokl´ ad´a vysokou kvalitu), a • vliv referenˇ cn´ıch (soci´ aln´ıch) skupin, kter´e ovlivˇ nuj´ı n´ akupn´ı chov´an´ı pˇr´ısluˇsn´ıka dan´e soci´aln´ı vrstvy a reguluj´ı jeho n´akupy smˇerem k pravidl˚ um a zvyklostem dan´e soci´ aln´ı vrstvy. Pˇ r´ıklad: Celebrity, respektive veˇrejnˇe zn´am´e osobnosti, jsou pod urˇcit´ ym tlakem sv´e soci´aln´ı vrstvy i referenˇcn´ıch skupin na celkovou n´ akupn´ı orientaci odpov´ıdaj´ıc´ı zvyklostem, pravidl˚ um, zvyk˚ um a preferenc´ım dan´e skupiny lid´ı. Bont´ on, nepsan´ a pravidla a zp˚ usob jedn´ an´ı dan´e skupiny lid´ı v podstatˇe nut´ı vˇsechny pˇr´ısluˇsn´ıky t´eto skupiny ke stejn´emu ˇci podobn´emu
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
167
chov´an´ı. To se t´ yk´a napˇr´ıklad domu v dobr´e“ ˇctvrti, odpov´ıdaj´ıc´ı znaˇcky auta, zp˚ usobu ” tr´ aven´ı dovolen´e, oˇsacen´ı, n´ akup˚ u u vybran´ ych prodejc˚ u atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ . ........................................................................................ . ........................................................................................ Pˇri stanoven´ı v´ yˇse ceny se vˇetˇsinou nem˚ uˇze firma orientovat pouze na ekonomick´ a hlediska, a to pˇredevˇs´ım na maximalizaci zisku (od tohoto term´ınu se sp´ıˇse ustupuje a nahrazuje se pojmem optim´ aln´ı zisk“), ale mus´ı zohledˇ novat i jin´e poˇzadavky, jako napˇr´ıklad: ” • • • • • • • •
z´ısk´ an´ı dalˇs´ıch z´ akazn´ık˚ u st´avaj´ıc´ıho segmentu, zvˇetˇsen´ı trˇzn´ıho prostoru o nov´e segmenty, nov´e z´akazn´ıky, nov´e trhy, r˚ ust mnoˇzstv´ı prodeje, pˇrerozdˇelen´ı zisku dle sortimentn´ıch druh˚ u, zajiˇstˇen´ı rychl´e n´ avratnosti uskuteˇcnˇen´ ych investic, zajiˇstˇen´ı ˇspiˇckov´e kvality v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, zv´ yˇsen´ı trˇzn´ıho pod´ılu, prost´ a snaha o pˇreˇzit´ı atd.
Vˇsechny tyto c´ıle vedou k tvorbˇe r˚ uzn´ ych cenov´ ych hladin jednotliv´ ych v´ yrobk˚ u, jejich rozd´ıln´emu nasazen´ı v ˇcase, v segmentech, ve st´adiu ˇzivotn´ıho cyklu, souhrnnˇe ˇreˇceno k realizaci urˇcit´e diferentn´ı cenov´e politiky. Ta je odvisl´a od typologie cen, metod stanoven´ı cen a cenov´e strategie firmy.
7.5.1
Zp˚ usoby stanoven´ı cen
Firma vyuˇz´ıv´a r˚ uzn´ ych druh˚ u cen na z´akladˇe zp˚ usobu jejich v´ ypoˇct˚ u, odvozen´ı nebo pouˇzit´ı. Z tˇechto hledisek m˚ uˇzeme rozliˇsovat n´asleduj´ıc´ı zp˚ usoby stanoven´ı cen. Druhy cen a) N´ akladovˇ e orientovan´ a cena Tvoˇr´ı z´ akladn´ı metodu stanoven´ı v´ yˇse ceny dan´eho v´ yrobku nebo sluˇzby, nebot’ je zaloˇzena na zjiˇstˇen´ı n´ aklad˚ u vynaloˇzen´ ych na jeho zhotoven´ı a odbyt. N´akladovˇe orientovan´ a cena nen´ı z´ aleˇzitost´ı marketingov´eho u ´tvaru. Jej´ı zjiˇstˇen´ı a vyˇc´ıslen´ı patˇr´ı do kompetence ekonomick´eho u ´ tvaru, kter´ y ve spolupr´aci s technickou pˇr´ıpravou v´ yroby provede cenovou kalkulaci produktu a k takto vyˇc´ıslen´ ym n´ aklad˚ um pˇrid´av´ a kalkulovan´ y zisk. V´ ysledkem je tedy kalkulovan´a cena, na jej´ımˇz z´akladˇe se usuzuje o efektivnosti dan´e v´ yroby. Kalkulovan´a cena se tak´e mus´ı porovn´avat s cenami konkurence, ˇc´ımˇz vznik´a prostor bud’ pro realizaci takov´eho uvaˇzovan´eho produktu, anebo jeho odm´ıtnut´ı, pokud kalkulovan´e n´aklady neumoˇzn´ı srovnatelnost s cenami konkurenˇcn´ımi anebo by v´ yroba byla zcela neefektivn´ı. V´ ypoˇcty n´akladovˇe orientovan´e ceny patˇr´ı k z´akladn´ım metod´am stanoven´ı ceny, je to standardn´ı metoda, kter´ a se mus´ı udˇelat vˇzdy, bez ohledu na to, zda v´ yrobek v˚ ubec bude realizov´an. Pˇri v´ ypoˇctech se pouˇz´ıvaj´ı oborovˇe jednotn´e vzorce, jejichˇz skladba je typick´a pro danou ˇcinnost produkce ˇci sluˇzbu, a jejichˇz struktura v podstatˇe zahrnuje: • n´ aklady fixn´ı, jejich v´ yˇse nen´ı odvisl´a od poˇctu produkt˚ u, jsou to n´ aklady, kter´e jsou vynaloˇzeny ˇcasto jeˇstˇe pˇredt´ım, neˇz v˚ ubec k v´ yrobˇe dojde, jsou to n´aklady reˇzijn´ı. Tyto n´aklady je tˇreba ˇcasto komplikovan´ ymi v´ ypoˇcty rozpoˇc´ıt´avat na kalkulaˇcn´ı jednici, aby bylo moˇzn´e je stanovit do re´aln´e v´ yˇse pˇripadaj´ıc´ı na dan´ y v´ yrobek.
168
7.5 Cena Pˇ r´ıklad: Typick´ ymi pˇredstaviteli fixn´ıch n´aklad˚ u jsou reˇzijn´ı poloˇzky typu n´ aklad˚ u na topen´ı (ve v´ yrobn´ı hale mus´ı b´ yt v zimˇe urˇcit´ a teplota jeˇstˇe pˇredt´ım, neˇz dˇeln´ıci v˚ ubec zaˇcnou pracovat), n´ aklad˚ u na elektˇrinu (mus´ı se sv´ıtit nez´avisle na tom, zda se vyrob´ı 5 nebo 50 kus˚ u) atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ............................................................................. . ............................................................................. Dalˇs´ı sloˇzkou cenov´e kalkulace n´akladovˇe stanoven´e ceny jsou • n´ aklady variabiln´ı (promˇenn´e), kter´e se odv´ıjej´ı v z´ avislosti (´ umˇeˇre) na poˇctu produkt˚ u. Tyto variabiln´ı n´aklady se mohou v souvislosti se zvyˇsov´an´ım produkce pohybovat pˇr´ımo u ´mˇernˇe, ale v ˇradˇe n´akladov´ ych sloˇzek rovnˇeˇz nepˇr´ımo u ´ mˇernˇe, a to degresivnˇe nebo progresivnˇe. ˇ ast variabiln´ıch n´aklad˚ C´ u se zvyˇsuje tak´e skokem, kdy do urˇcit´e hranice jsou n´ aklady nemˇenn´e, od urˇcit´e hranice se pak zv´ yˇs´ı. ´ Ukol k textu ˇ c. 7.5 : N´ akladovˇe orientovan´a cena je cena, kter´ a je v´ ysledkem kalkulaˇcn´ı ˇcinnosti, tj. v´ ypoˇctu tzv. cenov´e kalkulace. Kompetence k tˇemto v´ ypoˇct˚ um m´a ekonomick´ y u ´sek, za spr´avnost cenov´e kalkulace odpov´ıd´ a ekonomick´ y manaˇzer. Pod´ıvejte se zpˇet na problematiku kalkulac´ı a pokuste se uv´est obecn´ y vzorec cenov´e kalkulace. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a opiˇste si z´ aznam z Kl´ıˇce do Vaˇsich pozn´amek. Zjiˇstˇen´ım a vyˇc´ıslen´ım vˇsech druh˚ u n´aklad˚ u v´ yroby a prodeje a pˇriˇrazen´ım kalkulovan´eho zisku z´ısk´ame jakousi doln´ı ekonomickou hranici, pod kterou bychom nemˇeli pˇri realizaci j´ıt, pokud chceme dos´ahnout kalkulovan´eho zisku. Proto takto stanovenou cenu pˇred´ av´a u ´ tvar kalkulac´ı marketingov´ ym pracovn´ık˚ um, kteˇr´ı by se mˇeli snaˇzit z´ıskat realizaˇcn´ı cenu pokud moˇzno vyˇsˇs´ı neˇz je kalkulovan´a. K tomu slouˇz´ı dalˇs´ı typy cen.
b) Cena orientovan´ a na konkurenci Vych´az´ı ze znalosti ceny podobn´ ych, respektive stejn´ ych v´ yrobk˚ u ˇci sluˇzeb konkurenˇcn´ıch firem. Cena je stanovena podle ceny konkurenˇcn´ıch v´ yrobk˚ u, kdy naˇse ceny mus´ı b´ yt niˇzˇs´ı, maxim´alnˇe stejn´e jako ceny konkurenˇcn´ı. Je to jednoduch´a metoda stanoven´ı ceny, nebot’ ˇr´ıd´ıc´ım prvkem je pˇrizp˚ usoben´ı se cen´am konkurence bez ohledu na v´ yˇsi n´aklad˚ u naˇs´ı produkce. Tato metoda nevyˇzaduje ˇcasto prov´ adˇen´ı cenov´e kalkulace a m˚ uˇze znamenat pro naˇsi firmu bud’ v´ yhodnou cenu pˇrin´aˇsej´ıc´ı velk´ y zisk, na druh´e stranˇe vˇsak m˚ uˇze b´ yt pro n´as nev´ yhodn´a, pokud by relace konkurenˇcn´ı ceny byla pˇr´ıliˇs n´ızk´ a, nedosahovali bychom nejen zisku, ale popˇr´ıpadˇe bychom mohli konˇcit i ve ztr´atˇe, aniˇz bychom pˇredem znali skuteˇcn´e n´aklady. Pˇritom neust´al´e pˇrizp˚ usobov´ an´ı se, respektive pˇredh´ anˇen´ı se s n´ızk´ ymi cenami m˚ uˇze vyvolat cenovou v´alku s konkurenc´ı s dopadem na vˇsechny konkurenty. Nicm´enˇe pˇri stanoven´ı realizaˇcn´ı ceny je tˇreba zn´ at konkurenˇcn´ı ceny a je nutn´e br´at vˇzdy na jejich v´ yˇsi ohled. c) Cena dle hodnoty vn´ıman´ e z´ akazn´ıkem Cena je stanovena podle toho, jakou hodnotu z´akazn´ık dan´eho segmentu vˇeci pˇriˇrazuje. Pokud tato vˇec m´a pro nˇeho znaˇcnou hodnotu, je ochoten za jej´ı z´ısk´an´ı zaplatit ˇ vysokou cenu. Casto m´a pro nˇeho majetnictv´ı dan´eho v´ yrobku i symbolickou hodnotu, m˚ uˇze napˇr´ıklad zvyˇsovat jeho prestiˇz ve spoleˇcnosti, mezi partnery, referenˇcn´ı skupinou atd., cena v takov´em pˇr´ıpadˇe je vyj´adˇren´ım tohoto symbolu a nemus´ı odpov´ıdat n´aklad˚ um na zhotoven´ı vˇeci, n´ ybrˇz reprezentaˇcn´ı hodnotˇe vˇeci pro jej´ıho majitele. Stanoven´ı v´ yˇse takov´eho ceny pˇredpokl´ad´ a bud’ schopnost empatie, vc´ıtˇen´ı se do
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
169
myˇslen´ı z´ akazn´ık˚ u nebo prov´adˇen´ı marketingov´eho pr˚ uzkumu. T´eto metody se ˇcasto uˇz´ıv´ a pr´avˇe u v´ yrobk˚ u, kter´e tvoˇr´ı urˇcitou charakteristiku dan´e soci´aln´ı vrstvy, profes´ı, konkr´etn´ı entity apod. Pˇ r´ıklad: Pro profesion´aln´ıho hudebn´ıka m´ a napˇr´ıklad kvalitn´ı hudebn´ı n´ astroj nebo znaˇckov´ y n´astroj obrovskou cenu, zat´ımco pro bˇeˇzn´eho posluchaˇce z´akladn´ı hudebn´ı ˇskoly je ˇ dostaˇcuj´ıc´ı standardn´ı n´astroj. Casto tak´e rodiˇce kupuj´ı na zaˇc´atku sp´ıˇse lacinˇejˇs´ı n´astroj, nebot’ si nejsou ani jisti, zda potomek u t´eto z´aliby z˚ ustane. Pˇri pozdˇejˇs´ım umˇen´ı jiˇz nadan´emu d´ıtˇeti radˇeji koup´ı kvalitnˇejˇs´ı n´astroj, jehoˇz cena m˚ uˇze b´ yt v daleko vyˇsˇs´ı cenov´e hladinˇe. Mistrovsk´e n´astroje pak maj´ı cenu znaˇcnou. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. d) Cena orientovan´ a na popt´ avku Tato metody stanoven´ı ceny vych´az´ı z obecn´e teorie popt´avky a nab´ıdky a jejich pohybu v d˚ usledku zmˇeny ceny. Pro tento typ ceny se pouˇz´ıv´ a v´ ypoˇctu tzv. cenov´ e yˇsen´ı (sn´ıˇzen´ı) elasticity (pruˇ znosti). Mˇeˇr´ı se zlomkem, v jehoˇz ˇcitateli je procento zv´ popt´ avan´eho mnoˇzstv´ı a ve jmenovateli procento zmˇeny ceny. CEP CEP =
% zmˇeny popt´avan´eho mnoˇzstv´ı % zmˇeny ceny zboˇz´ı nebo sluˇzby
Pˇ r´ıklad: Televizor˚ u v cenˇe 15 000 Kˇc se prod´ a 10 000 kus˚ u. Pˇri sn´ıˇzen´ı ceny na 12 000 Kˇc se prod´ a 15 000 kus˚ u. Vypoˇc´ıtejte CEP. ˇ sen´ı = +50 = −2, 5 Reˇ −20 U zboˇz´ı, kde v´ ysledek v´ ypoˇctu je niˇ zˇ s´ı neˇ z −1 se jedn´ a o cenovˇ e elastickou popt´ avku, u zboˇz´ı, kde hodnota je vyˇsˇs´ı neˇz −1 hovoˇr´ıme o n´ızk´e cenov´e elasticitˇe popt´ avky. Vypoˇc´ıtan´a hodnota svˇedˇc´ı o vysok´e cenov´e elasticitˇe popt´avky po uveden´ ych televizorech. D˚ usledkem vysok´e elasticity popt´avky m˚ uˇze zv´ yˇsen´ı ceny v´est k poklesu celkov´ ych trˇzeb podniku. Reakce z´ akazn´ık˚ u na zmˇeny ceny jsou proto d˚ uleˇzitou informac´ı pˇri jej´ım zaveden´ı. e) Smluvn´ı cena Tento druh ceny je zaloˇzen pouze na vz´ajemn´e dohodˇe, uzn´ an´ı obou stran o vyhovuj´ıc´ı v´ yˇsi ceny pro obˇe strany. Smluvn´ı cena ˇcasto vznik´ a smlouv´an´ım, kdy obˇe strany ustupuj´ı od extremn´ıch a protich˚ udn´ ych pozic. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech se smluvn´ı cena pˇr´ımo vyˇzaduje, samotn´ y proces smlouv´an´ı je nezbytn´ ym poˇzadavkem kupuj´ıc´ıho nebo prod´ avaj´ıc´ıho. Tento zp˚ usob tvorby ceny zn´ ame sp´ıˇse pˇri n´ akupech suven´ yr˚ u nebo drobn´ ych d´ark˚ u na trˇziˇst´ıch ˇci drobn´ ych kr´ amc´ıch na mnoha m´ıstech a v mnoha krajin´ ach svˇeta, jedn´a se vˇsak o princip, kter´ y je aplikov´ an v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u i u velk´ ych ˇ obchod˚ u, mezi svˇetov´ ymi obchodn´ıky, firmami. Casto se jedn´a o druhy zboˇz´ı, kde je obt´ıˇzn´e stanovit cenu jin´ ym zp˚ usobem. Pˇ r´ıklad: Kromˇe uveden´eho principu smlouv´an´ı na nˇekter´ ych trˇziˇst´ıch a u nˇekter´ ych drobn´ ych prodejc˚ u, je tento princip smlouv´an´ı realizov´an ˇcasto u draˇzeb s umˇeleck´ ymi pˇredmˇety, obrazy, staroˇzitnostmi atd. Princip tzv. anglick´ e draˇ zby (kdo d´a v´ıc od vyhl´aˇsen´eho
170
7.5 Cena cena
cena A
B
mnoˇzstv´ı
mnoˇzstv´ı
Obr´ azek 7.21: Srovn´ an´ı trˇzeb pˇri r˚ uzn´e elasticitˇe popt´ avky
Draˇzby
ˇ pˇri privatizaci st´atn´ıho majetku poˇca´tkem devaminima) byl napˇr´ıklad uplatnˇen v CR des´at´ ych let. K doplnˇen´ı dod´av´ ame, ˇze existuje i tzv. holandsk´ y zp˚ usob prov´ adˇen´ı draˇzeb a tedy stanoven´ı smluvn´ı ceny, kdy je naopak vyhl´ aˇsena horn´ı hranice ceny, kter´ a je postupnˇe sniˇzov´ ana a prvn´ımu, kter´ y ji akceptuje je vˇec prod´ana. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. . .................................................................................. f) Konkurzn´ı cena Tato cena m´a sv˚ uj vznik pˇri vyhlaˇsov´an´ı v´ ybˇerov´ ych ˇr´ızen´ı na urˇcit´e zak´azky, kdy z´ajemci jsou povinni pˇredloˇzit projekt s cenou, za kterou jsou ochotni a schopni zak´azku realizovat. V´ ybˇerov´e ˇr´ızen´ı se pˇredevˇs´ım t´ yk´a st´atn´ıch instituc´ı, ministerstev, st´atn´ıch u ´ˇrad˚ u, kter´e maj´ı ze z´ akona povinnost vypsat v´ ybˇerov´e ˇr´ızen´ı na kaˇzdou zak´azku, kter´a pˇres´ahne urˇcitou cenovou hladinu. V´ ybˇerov´e ˇr´ızen´ı je vˇsak ˇcasto vypisov´ano i na u ´ rovn´ıch niˇzˇs´ıch, zvl´aˇstˇe, pokud je pˇredpoklad zv´ yˇsen´eho z´ajmu uchazeˇc˚ u a investuj´ıc´ı instituce m´a z´ajem na pˇrijateln´e cenˇe. Je ovˇsem skuteˇcnost´ı, ˇze pˇri vlastn´ım konkurzn´ım ˇr´ızen´ı, nen´ı ˇcasto cena t´ım rozhoduj´ıc´ım parametrem pˇrijet´ı konkr´etn´ıho projektu.
7.5.2
Druhy cenov´ ych strategi´ı
N´ızk´ a zav´ adˇec´ı cena
Strategie stanoven´ı ceny
Pˇri tvorbˇe cenov´e politiky mus´ı marketingov´ yu ´tvar vych´azet z u ´ˇcelu ceny. V´ yˇse ceny silnˇe ovlivˇ nuje z´akazn´ıky, proto k jejich z´ısk´an´ı firma pˇristupuje s urˇcitou cenovou strategi´ı, z´ amˇerem. Cenov´ ych strategi´ı je v´ıce, mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı patˇr´ı zejm´ena: • Penetraˇ cn´ı cenov´ a strategie, Kdy se firma snaˇz´ı o postupn´e z´ısk´ av´an´ı z´akazn´ık˚ u pˇrijatelnou cenou. Strategie postupn´eho pronik´an´ı je tedy zaloˇzena na n´ızk´e zav´adˇec´ı cenˇe s c´ılem obs´ahnout a z´ıskat co nejvˇetˇs´ı trˇzn´ı prostor pro nov´ y v´ yrobek nebo sluˇzbu. Teprve po z´ısk´an´ı uvaˇzovan´eho segmentu ˇci po jeho rozˇs´ıˇren´ı, firma postupnˇe zvyˇsuje cenu na pro ni pˇrijatelnou u ´ roveˇ n zabezpeˇcuj´ıc´ı vˇetˇs´ı zisk. Poˇc´ateˇcn´ı cena nen´ı tedy postavena na pˇr´ıliˇs velk´em zisku, ba naopak, firma doˇzene i moˇznou ztr´atu postupn´ ym zvyˇsov´an´ım ceny na u ´ roveˇ n konkurenˇcn´ıch cen po z´ısk´an´ı sv´e klientely. Pˇri t´eto strategii m˚ uˇze
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
171
ovˇsem naˇse firma narazit na reakci konkurence, nebot’ niˇzˇs´ı cenou neˇz je obvykl´e, nar´ aˇz´ıme na z´ ajmy vˇsech konkurenˇcn´ıch firem v dan´em trˇzn´ım prostoru. • Strategie skimming“, Vysok´ a ” je zaloˇzena na opaˇcn´em principu, vysok´e zav´adˇec´ı cenˇe a jej´ım postupn´em sniˇzov´an´ı pˇri zav´adˇec´ı pozdˇejˇs´ım klesaj´ıc´ım prodeji. Tato strategie je zaloˇzena na psychologick´em p˚ usoben´ı cena efektu novosti, kdy ostatnˇe vesmˇes nen´ı moˇzn´e nov´ y v´ yrobek porovn´avat s jin´ ym, a tud´ıˇz kupuj´ıc´ı nem´a moˇznost hodnotit kolik zisku vlastnˇe prod´avaj´ıc´ı realizuje. Motivace m´ıt takovouto vˇec je obvykle silnˇejˇs´ı neˇz aspekt ceny. Jedn´ a se tedy o novinky, m´ odn´ı vˇeci, technicky vylepˇsen´e modely, zboˇz´ı, jemuˇz se pˇrikl´ad´ a soci´ aln´ı symbol atd. Samotn´e slovo skimming b´ yv´a pˇrirovn´av´ano k ˇcinnosti zn´am´e jako sl´ıznut´ı smetany z mouˇcn´ıku, vyloupnut´ı rozinky z dortu, prostˇe rychl´e odebr´ an´ı v´ yhody, chut’ovky, bonb´ onku z dan´eho produktu atd. • Strategie stanoven´ı cen ve v´ yrobn´ıch ˇ rad´ ach, je moˇzn´a u urˇcit´e skupiny v´ yrobk˚ u, kter´e jsou vyr´abˇeny v jak´ ychsi odliˇsn´ ych rovin´ach pro urˇcit´e vrstvy z´akazn´ık˚ u. Typick´ ym pˇredstavitelem tˇechto v´ yrobk˚ u jsou osobn´ı auta, kter´e se vyr´abˇej´ı prakticky u vˇsech v´ yrobc˚ u ve ˇctyˇrech odliˇsn´ ych kategori´ıch, jako napˇr´ıklad: ˇ – mal´e osobn´ı automobily (Skoda Fabia, Fiat Punto, Ford Fiesta, Volkswagen Polo, Peugeot 206, Citroen C1 atd.), kter´e jsou urˇceny bˇeˇzn´ ym z´akazn´ık˚ um, kteˇr´ı preferuj´ı menˇs´ı vozy, nebot’ auto je pro nˇe pˇredevˇs´ım dopravn´ım prostˇredkem ´ cel majetnictv´ı tohoto vozu nehraje soci´aln´ı a nepotˇrebuj´ı v˚ uz vˇetˇs´ıho rozsahu. Uˇ roli, ani potˇrebu vˇetˇs´ıho vozu pro celou rozs´ahlejˇs´ı rodinu. Cena tˇechto voz˚ u se v souˇcasn´e dobˇe pohybuje kolem b´aze cca 300 tis´ıc Kˇc, tud´ıˇz vˇsechny znaˇcky osciluj´ı kolem t´eto hranice, – vozy niˇzˇs´ı stˇredn´ı kategorie (Fabia Sedan nebo Combi, Fiat Brava nebo Bravo atd.), jejichˇz ceny osciluj´ı kolem b´aze 400 tis´ıc, ˇ – vozy stˇredn´ı kategorie (Skoda Octavia, Opel Astra, Renault Megane, Peugeot 307 atd.), kde cena osciluje kolem hranice 500 tis´ıc, ˇ – vozy nadstandardn´ı, luxusn´ı, reprezentaˇcn´ı (napˇr´ıklad Skoda Superb, VW Passat atd.), kde cena je vyˇsˇs´ı neˇz 700 tis´ıc a v´ıce. Tato klasifikace v´ yrobkov´ ych ˇrad pro cenovou strategii znamen´a odliˇsn´e roviny cen, kter´e je moˇzn´e nasadit pro konkr´etn´ı v´ yrobek dan´e v´ yrobkov´e ˇrady. Nen´ı moˇzn´e, aby cena urˇcit´e v´ yrobkov´e ˇrady se pˇr´ıliˇs odchylovala od b´aze, nebo dokonce pˇreˇsla do jin´e v´ yrobkov´e ˇrady. • Strategie psychologick´ e ceny Cena nem´a ˇcasto pouze informaˇcn´ı funkci, p˚ usob´ı i psychologick´ ym efektem na chov´an´ı kupuj´ıc´ıho. Ne vˇsechny naˇse n´akupy vych´azej´ı z racion´aln´ıch poˇzadavk˚ u, ne kaˇzd´a koupˇe je ˇcistˇe funkˇcn´ı. Existuj´ı i psychologick´e faktory, kter´e dok´aˇz´ı urˇcit´e lidi natolik ovlivnit, ˇze cena nen´ı t´ım rozhoduj´ıc´ım faktorem v´ ybˇeru, anebo naopak, psychologicky spr´avnˇe nastaven´a cena je pr´avˇe on´ım impulsem, kter´ y rozhodne o koupi, i kdyˇz pˇredt´ım dan´ y z´akazn´ık v˚ ubec ˇz´ adnou potˇrebu koupit pr´avˇe tento v´ yrobek nemˇel. ˇ ast naˇsich n´ C´ akup˚ u je zcela iracion´aln´ı povahy, pˇri koupi se projevuj´ı emoce, nadˇsen´ı, radost z vˇeci, touha po vlastnictv´ı apod. Souˇca´st´ı takov´eho n´akupn´ıho chov´an´ı m˚ uˇze b´ yt napˇr´ıklad tzv. darovac´ı syndrom, kter´ y znamen´a, ˇze z´akazn´ık je ochoten zaplatit za urˇcit´ y d´arek i nepˇrimˇeˇrenˇe vysokou cenu jako d˚ ukaz sv´eho vztahu k obdarov´ avan´e Darovac´ı syndrom osobˇe. Pˇ r´ıklad: Zamilovan´ı lid´e jsou ˇcasto ochotni obˇetovat sv´e posledn´ı pen´ıze a koupit sv´e milovan´e (nebo milovan´emu) vˇec jako v´ yraz sv´e velk´e l´asky. Stejnˇe psychologicky m˚ uˇze p˚ usobit i faktor jeˇsitnosti (pˇredevˇs´ım muˇze), kter´ y m˚ uˇze prod´avaj´ıc´ı velmi v´ yhodnˇe podtrhnout pˇredevˇs´ım, pokud je n´akupu pˇr´ıtomna druh´a osoba. Jedn´a se napˇr´ıklad o doporuˇcen´ı koupit vˇec, kter´a m´a pro obdarov´ avanou osobu v´ yznamnou hodnotu, slovy ale to si ”
172
7.5 Cena Vy zˇrejmˇe nem˚ uˇzete dovolit“, popˇr´ıpadˇe to by pro V´as bylo asi pˇr´ıliˇs drah´e“. Na to ” jeˇsitn´ y muˇz obvykle reaguje postojem a pr´ avˇe to si koup´ım, j´ a si to m˚ uˇzu dovolit, j´a ” na to m´ am, j´ a v´am uk´aˇzu, ˇze si to m˚ uˇzu dovolit, j´a nejsem nˇejak´ y nikdo, abych si to nemohl dovolit atd.“ Tento vyprovokovan´ y postoj kohouta je nejefektivnˇejˇs´ı, pokud je milovan´ a ˇzena nabl´ızku. V takov´em pˇr´ıpadˇe je cena naprosto nepodstatn´a. Dalˇs´ım oˇcek´avan´ ym faktorem psychologicky stanoven´e ceny je skuteˇcnost, ˇze cena p˚ usob´ı i na vjem kvality, ˇze ˇc´ım je vˇec draˇzˇs´ı, t´ım je kvalitnˇejˇs´ı. Mezi psychologick´e faktory se ˇrad´ı i zp˚ usob vn´ım´an´ı znaˇckov´eho zboˇz´ı, kde se oˇcek´av´a vysok´a cena, faktor m´ody, kdy jsme za m´ odn´ı v´ yrobky ochotni zaplatit vyˇsˇs´ı cenu, jakoˇz i faktor osobn´ıho image“, faktor vlastn´ı osobnosti, kdy se urˇcit´ ymi v´ yrobky stylizujeme. To se t´ yk´ a ” pˇredevˇs´ım zp˚ usobem oˇsacen´ı, znaˇckou vozu, majetkem, knihovnou a dalˇs´ımi znaky. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad z tˇechto psychologick´ ych vliv˚ u:
9,90
Pozitivn´ı a negativn´ı diskriminace
. .................................................................................. . .................................................................................. . .................................................................................. Vˇseobecnˇe zn´am´ ym psychologick´ ym faktorem je numerologick´y efekt registrace ceny, projevuj´ıc´ı se napˇr´ıklad zn´am´ ym Bat’ov´ ym principem“, ˇc´ısel konˇc´ıc´ıch dev´ıtkami. ” Takto graficky prezentovan´e ceny vzbuzuj´ı dojem n´ızk´ ych cen, naproti tomu zaokrouhlen´e ceny obsahuj´ıc´ı nuly vytv´aˇrej´ı pak v konfrontaci s pˇredch´azej´ıc´ım pocit vysok´e ceny a kvality. Firma Bat’a je po cel´em svˇetˇe zn´ama t´ımto sv´ ym osobit´ ym pˇr´ıstupem k v´ yˇsi ceny, nebot’ v´ yrobky t´eto firmy ve vˇsech mˇen´ ach po cel´em svˇetˇe konˇc´ı pr´avˇe dev´ıtkou. D˚ uleˇzitou psychologickou roli hraje i tzv. referenˇcn´ı cena, kdy z´ akazn´ık pr´avˇe takovouto cenu pˇredpokl´ ad´a, oˇcek´ av´ a ji a pokud tomu tak je, je to pro nˇeho pˇr´ıjemn´ ym faktem, cena je pak pro nˇeho akceptabiln´ı. Naopak pokud by se tato cena v´ yraznˇe liˇsila od jeho oˇcek´av´ an´ı, m˚ uˇze se to projevit jeho rozladˇen´ım, a to i v pˇr´ıpadˇe, ˇze cena bude v´ yraznˇe niˇzˇs´ı. Takto stanoven´a cena by mˇela negativn´ı psychologick´ y efekt ve vzniku podezˇren´ı o nekvalitn´ım produktu. Naopak pˇr´ıliˇs vysok´a cena m˚ uˇze b´ yt rovnˇeˇz nepˇrijateln´a. • Strategie diskriminaˇ cn´ı ceny Diskriminaˇcn´ı ceny jsou bud’to pozitivn´ı nebo negativn´ı. Oba dva typy cen jsou v z´ avislosti na nˇekter´ ych faktorech, jako napˇr´ıklad: – – – –
– – –
–
urˇcit´em segmentu trhu (slevy pro d˚ uchodce, studenty, poslance), ˇclenov´e versus neˇclenov´e urˇcit´e organizace (ˇclensk´e v´ yhody), pˇr´ıjmov´e kategorie (1. nebo 2. tˇr´ıda vlak˚ u, letenek), zn´am´ y fakt rozd´ıln´ ych cen praˇzsk´ ych taxik´aˇr˚ u pro zahraniˇcn´ı pasaˇz´ery a tuzemsk´e pasaˇz´ery, stejnˇe tak jako ceny ubytov´an´ı, j´ıdel a sluˇzeb pro zahraniˇcn´ı klientelu apod., lokalitˇe prodeje (ceny na periferii jsou niˇzˇs´ı neˇz v centru), ˇcase (napˇr´ıklad ceny ˇziv´ ych ryb jsou na trˇziˇsti nejvyˇsˇs´ı r´ano, s postupuj´ıc´ımi hodinami klesaj´ı, veˇcer jsou ryby nˇekolikan´asobnˇe lacinˇejˇs´ı), zp˚ usobu prodeje (prodej pˇres Internet m˚ uˇze m´ıt jin´e ceny t´ ychˇz v´ yrobk˚ u neˇz jsou uvedeny v katalogu, kter´ y se zas´ıl´a z´akazn´ık˚ um, stejnˇe tak jako mohou b´ yt rozd´ıln´e ceny dle prodejn´ıch m´ıst jednotliv´ ych obchod˚ u), ceny v hlavn´ım mˇestˇe mohou b´ yt vyˇsˇs´ı neˇz ceny t´ ychˇz v´ yrobk˚ u na venkovˇe atd.
Cviˇ cen´ı ˇ c. 7.5: Vytvoˇrte si podnikatelsk´ y z´ amˇer na produkci vybran´eho druhu zboˇz´ı, definujte svou cenovou politiku volbou urˇcit´e cenov´e strategie, stanoven´ım v´ yˇse ceny pro vybran´ y segment, respektive vybran´e segmenty trhu a komentujte d˚ uvody Vaˇseho rozhodnut´ı. Urˇcete, kter´ y typ ceny jste zvolili pˇri zav´adˇen´ı Vaˇseho produktu na trh, a urˇcete d˚ uvody pro vybranou cenovou strategii. Po z´ısk´an´ı dan´eho segmentu uved’te navazuj´ıc´ı cenovou strategii v delˇs´ım ˇcasov´em horizontu.
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
173
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 7.5: Uved’te jak´e zn´ate typy cen a cenov´e strategie. Uved’te, kdy byste pouˇzili vybran´ y typ ceny a konkr´etn´ı cenovou strategii. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. ˇ ast pro z´ C´ ajemce:
Stanoven´ım ceny a jej´ıho p˚ usoben´ı na z´akazn´ıka se podrobnˇeji zab´ yv´a odborn´a disciplina oznaˇcovan´a jako psychologie prodeje. V pˇr´ıpadˇe Vaˇseho hlubˇs´ıho z´ajmu V´as odkazujeme na odborn´e publikace z t´eto oblasti.
7.5.3
Formy cen, vlivy na velikost ceny
Prod´avaj´ıc´ı pˇri stanoven´ı ceny mus´ı rovnˇeˇz respektovat urˇcit´e ekonomick´e vazby, kter´e Formy cen vypl´ yvaj´ı ze syst´emu prodeje. Tyto ekonomick´e vazby znamenaj´ı existenci nˇekolika forem cen. Protoˇze mezi v´ yrobcem a koneˇcn´ ym uˇzivatelem m˚ uˇze b´ yt jeˇstˇe cel´ a ˇrada distributor˚ u, je koneˇcn´a cena pro fin´aln´ıho spotˇrebitele ovlivnˇena zp˚ usobem distribuce a poˇctem subjekt˚ u, kter´e do dan´eho distribuˇcn´ıho syst´emu konkr´etn´ıho druhu zboˇz´ı patˇr´ı. • V´yrobn´ı cena, je v´ ychoz´ı formou ceny, tato cena obsahuje n´aklady producenta i jeho zisk Od v´ yˇse t´eto ceny se odv´ıjej´ı dalˇs´ı dvˇe formy ceny, a to • velkoobchodn´ı cena, kterou stanovuj´ı velkoobchodn´ıkovi prostˇredn´ıci mezi v´ yrobou a maloobchodem. Prostˇredn´ıci nakupuj´ı od v´ yrobce za v´ yrobn´ı cenu, pˇrid´avaj´ı k n´ı sv´e n´ aklady (pˇridanou hodnotu) a zapoˇc´ıt´ avaj´ı k n´ı sv˚ uj zisk, • maloobchodn´ı cena, vych´ az´ı z velkoobchodn´ı ceny, ke kter´e si obchodn´ıci pˇrid´avaj´ı sv´e n´ aklady (pˇridanou hodnotu) a pˇripoˇc´ıt´ avaj´ı sv˚ uj zisk. V tomto syst´emu distribuce je vˇsak koneˇcn´a cena n´akupu ovlivˇ nov´ana urˇcit´ ymi podm´ınkami, kter´e maj´ı vliv na plynul´ y tok zboˇz´ı od v´ yrobce aˇz po koneˇcn´eho spotˇrebitele. Vˇsechny z´ uˇcastnˇen´e strany maj´ı prioritn´ı z´ ajem na tom, aby pr´avˇe vyroben´e zboˇz´ı, bylo co nejdˇr´ıve u koneˇcn´eho spotˇrebitele a v z´ajmu rychlosti pohybu zboˇz´ı (a t´ım i protitoku penˇez), maxim´aln´ıho objemu a frekvence pohybu, plat´ı mezi u ´ˇcastn´ıky urˇcit´e zvyky a pravidla. Ta se projevuj´ı jako slevy, sr´ aˇ zky, popˇ r´ıpadˇ e pˇ rir´ aˇ zky k cen´ am. Tyto slevy se mohou projevovat ve vztaz´ıch: • maloobchodn´ık – spotˇrebitel, • velkoobchodn´ık – maloobchodn´ık, • v´ yrobce – velkoobchodn´ık. Skuteˇcnˇe realizovanou v´ yˇsi ceny ovlivˇ nuj´ı n´asleduj´ıc´ı slevy: • mnoˇzstevn´ı slevy, a to za: – objem (pˇri vyˇsˇs´ım odbˇeru se poskytuje sleva), – ˇcas (vˇetˇs´ı ˇcetnost odbˇeru je odmˇenˇena), – pravidelnost, cykliˇcnost, • platebn´ı slevy, to pˇri: – sloˇzen´ı z´ alohy, – platbˇe v hotovosti, – platbˇe okamˇzitˇe po obdrˇzen´ı,
Slevy
174
7.5 Cena • kumulativn´ı mnoˇzstevn´ı slevy, se poskytuj´ı v pˇr´ıpadˇe rozˇs´ıˇren´ı odeb´ıran´eho sortimentu bud’ o nov´e druhy nebo zv´ yˇsen´ı objemu st´ avaj´ıc´ıch sortiment˚ u, respektive pˇri zv´ yˇsen´ı frekvence odbˇeru vˇetˇs´ıho mnoˇzstv´ı, • slevy za dopravu, se poskytuj´ı velkoobchodn´ık˚ um, maloobchodn´ık˚ um, popˇr´ıpadˇe pˇr´ımo konzument˚ um, pokud si zboˇz´ı sami odvezou ve vlastn´ım dopravn´ım prostˇredku (prod´ avaj´ıc´ı uˇsetˇr´ı za dopravu a nenese riziko pˇresunu zboˇz´ı), an´ı odbˇeratel˚ u dle r˚ uzn´ ych • diferencovan´e distribuˇcn´ı slevy, kter´e znamenaj´ı rozliˇsov´ hledisek, jedn´ım z nich m˚ uˇze b´ yt hledisko vˇernosti z´akazn´ıka, oznaˇcen´ı z´akazn´ıka vizitkou prima rate“ klienta, lidov´e oznaˇcen´ı ˇstamgasta atd., ” • konkurenˇcn´ı trˇzn´ı slevy, jsou propagaˇcn´ı slevy vesmˇes uplatnˇen´e v prvn´ıch dnech prodeje urˇcit´eho druhu zboˇz´ı, m˚ uˇze se jednat o obrovsk´e slevy, jejichˇz u ´ˇcelem je pˇril´akat co nejvˇetˇs´ı poˇcet z´ akazn´ık˚ u a zviditelnit firmu. Tato sleva m˚ uˇze b´ yt pouze kr´ atkodob´ a, urˇcitˇe vyvol´ a odezvu u konkurence, • sr´ aˇzky a slevy pro dealery, slouˇz´ı k odmˇenˇe konkr´etn´ım lidem, kteˇr´ı nesou za naˇsi firmu odpovˇednost za v´ ykon nˇekter´ ych funkc´ı spojen´ ych s prodejem, propagac´ı, distribuc´ı v urˇcit´e oblasti, regionu, st´ atu apod., • sez´ onn´ı sr´ aˇzky nebo pˇrir´ aˇzky, zohledˇ nuj´ı obdob´ı n´ akupu, pˇri n´akupu vˇec´ı pˇred sez´onou, v dobˇe sez´ ony a po sez´ onˇe se ceny od sebe liˇs´ı, • prodeje na proti´ uˇcet se pouˇz´ıvaj´ı u nˇekter´ ych druh˚ u n´ akup˚ u, kdy klient odevzd´a dosavadn´ı pouˇzit´ y pˇredmˇet t´eˇze znaˇcky a t´ehoˇz v´ yrobce a souˇcasnˇe nakoup´ı nov´ y v´ yrobek t´eˇze firmy. Tento v´ ymˇenn´ y“ obchod se nejv´ıce praktikuje u n´akupu nov´ ych ” osobn´ıch voz˚ u, hol´ıc´ıch strojk˚ u, respektive obecnˇe u elektrotechnick´eho zboˇz´ı dan´e firmy, • pr´emie, bonusy se poskytuj´ı z´ akazn´ık˚ um, kteˇr´ı po vymezen´e obdob´ı vˇeci v pˇredem stanoven´e hranici zakoup´ı, nebo se t´ım motivuje bezeˇskodn´ı pr˚ ubˇeh pojiˇstˇen´ı, nebo se jedn´ a jen o n´ ahodn´ y v´ ybˇer urˇcit´eho poˇctu z´akazn´ık˚ u (napˇr´ıklad tis´ıc´ı z´akazn´ık) apod. Tyto pr´emie a bonusy pˇrisp´ıvaj´ı k oblibˇe firmy. (Opakem jsou malusy). Mezi tento n´astroj patˇr´ı rovnˇeˇz d´ arky, rodinn´a balen´ı“, tˇret´ı kus zdarma atd., kter´e ve sv´em ” souhrnu znamenaj´ı urˇcit´e kladn´e ovlivnˇen´ı z´ akazn´ıka k pˇr´ıˇst´ı n´ avˇstˇevˇe a koupi zboˇz´ı dan´e firmy.
Cenov´ a regulace
Z´avˇerem k t´eto pas´aˇzi t´ ykaj´ıc´ı se cen je tˇreba ˇr´ıci, ˇze i v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı, m˚ uˇze b´ yt urˇcit´a sada pevn´ ych nebo st´ atem regulovan´ ych cen. Jedn´ a se vesmˇes o vˇeci nebo hodnoty, kter´e maj´ı znaˇcn´ y soci´aln´ı aspekt, a kter´e by pˇredevˇs´ım v poˇca´teˇcn´ı f´azi u ´pln´eho uvolnˇen´ı mohly znamenat znaˇcn´e soci´ aln´ı dopady na velk´e skupiny obyvatelstva. Znaˇcn´a ˇc´ ast cen je tak´e st´atem dotov´ana, pokud m´ a st´atn´ı org´an (ministerstvo) z´ajem na urˇcit´e produkci a n´aklady v´ yrobce nedosahuj´ı srovnateln´e u ´rovnˇe napˇr´ıklad se zahraniˇcn´ı konkurenc´ı. St´at rovnˇeˇz m˚ uˇze poskytovat napˇr´ıklad v´ yvozn´ı subvence, pokud by bylo tˇreba vyv´est pˇrebytkov´e zboˇz´ı a n´aklady individu´aln´ıho producenta by byly pˇr´ıliˇs vysok´e. Regulace cen patˇr´ı do hospod´aˇrsk´e politiky vl´ady, v programov´em prohl´aˇsen´ı jsou hospod´aˇrsk´e a dotaˇcn´ı priority vl´ ady stanoveny. Shrnut´ı: • Stanoven´ı ceny by mˇelo b´ yt jednoznaˇcnˇe z´aleˇzitost´ı marketingov´eho u ´tvaru. uvody, pro kter´e m˚ uˇze b´ yt cena stanovena odliˇsnˇe od obecn´eho • Existuj´ı dva z´asadn´ı d˚ algoritmu trˇzn´ıho mechanizmu. • Jedn´ım z tˇechto d˚ uvod˚ u je skuteˇcnost, ˇze n´ızk´a cena vzbuzuje obavy o kvalitˇe v´ yrobku. • Druh´ ym je skuteˇcnost, ˇze referenˇcn´ı (soci´aln´ı) skupiny ovlivˇ nuj´ı n´akupn´ı chov´an´ı. • Pˇri stanoven´ı v´ yˇse ceny se vˇetˇsinou nem˚ uˇze firma orientovat pouze na ekonomick´ a hlediska. • Rozliˇsujeme nˇekolik zp˚ usob˚ u stanoven´ı cen. • Z´akladn´ı metodu stanoven´ı v´ yˇse ceny dan´eho v´ yrobku nebo sluˇzby pˇredstavuje n´ akladov´ a cena.
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
175
• Mezi dalˇs´ı metody patˇr´ı cena orientovan´a na konkurenci, cena dle hodnoty vn´ıman´e z´ akazn´ıkem, cena orientovan´a na popt´avku, smluvn´ı cena a konkurzn´ı cena. • Popt´ avkov´ a cena je zaloˇzena na principu cenov´e elasticity popt´avky. • Smluvn´ı cena m˚ uˇze b´ yt zaloˇzena na principu anglick´e draˇzby nebo holandsk´e draˇzby. • Pˇri tvorbˇe cenov´e politiky mus´ı marketingov´ yu ´tvar vych´azet z u ´ˇcelu ceny. • Rozezn´ av´ ame nˇekolik strategi´ı stanoven´ı cen. • Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı patˇr´ı zejm´ena penetraˇcn´ı cenov´a strategie, strategie skimming“, ” strategie stanoven´ı cen ve v´ yrobn´ıch ˇrad´ach, strategie psychologick´e ceny a strategie diskriminaˇcn´ı ceny. • Formy cen vypl´ yvaj´ı z distribuˇcn´ıho syst´emu. Tvoˇr´ı je v´ yrobn´ı ceny, velkoobchodn´ı ceny a maloobchodn´ı ceny. • K cen´ am se poskytuj´ı slevy, sr´aˇzky, pˇrir´aˇzky, pr´emie ˇci bonusy. • V trˇzn´ım hospod´ aˇrstv´ı m˚ uˇze b´ yt urˇcit´a ˇc´ast pevn´ ych nebo st´atem regulovan´ ych cen. Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.
Proˇc by mˇel cenu urˇcovat marketingov´ yu ´tvar? Z jak´eho d˚ uvodu m˚ uˇze b´ yt n´ızk´a cena nepˇritaˇzliv´a? Z ˇceho mus´ı vych´ azet marketingov´ yu ´tvar pˇri stanoven´ı ceny? Jak´ y je princip stanoven´ı n´akladov´e ceny? Co jsou to n´ aklady fixn´ı? Jak´e zn´ ate varianty promˇenn´ ych (variabiln´ıch) n´aklad˚ u? Z jak´eho principu vych´ az´ı cena orientovan´a na konkurenci? Co zohledˇ nuje cena dle vn´ım´an´ı z´akazn´ıkem? Jak se projevuje cena zamˇeˇren´a na popt´avku? Co je to cenov´ a pruˇznost? Jak vznik´ a smluvn´ı cena? Jak´ y je princip anglick´e a holandsk´e draˇzby? Kdy se pouˇz´ıv´ a konkurzn´ı cena? Jak´e zn´ ate druhy cenov´ ych strategi´ı? Co je to penetraˇcn´ı strategie? Co je to metoda skimming“? ” Z ˇceho vych´ az´ı strategie cen v´ yrobkov´ ych ˇrad? Jak´e zn´ ate druhy psychologick´ ych cen? Jak´ y princip cen realizoval Bat’a? Co je to darovac´ı syndrom? Jak´e zn´ ate formy cen v oblasti distribuce? Jak´e zn´ ate slevy, pˇrir´ aˇzky a sr´aˇzky k cen´am? Kdy se pouˇz´ıvaj´ı v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı pevn´e nebo st´atem regulovan´e ceny?
Pr˚ uvodce studiem: Stanoven´ı spr´avn´e v´ yˇse ceny a pouˇzit´ı vhodn´e cenov´e strategie patˇr´ı k z´akladn´ım faktor˚ um u ´ spˇechu firmy na trhu, jej´ı v´ yˇs´ı se nezab´ yvaj´ı pouze z´akazn´ıci, ceny sleduj´ı i konkurenti, obchodn´ı partneˇri atd. Jak jsme jiˇz ˇrekli, z cel´eho marketingov´eho mixu je cena jedin´ y prvek, kter´ y pˇrin´aˇs´ı v´ ynosy, ostatn´ı n´as jenom nˇeco stoj´ı, jsou to n´aklady. Nastaven´ı spr´avn´e v´ yˇsky ceny hned od zaˇca´tku uveden´ı nov´eho v´ yrobku na trh je nesm´ırnˇe d˚ uleˇzit´ ym krokem k nastolen´ı vhodn´e atmosf´ery, kter´a bude vytv´aˇrena u konkurence, z´akazn´ıc´ıch, partnerech.
176
7.6 Promotion (podpora prodeje)
Chyba se brzy vymst´ı. Jeˇstˇe d˚ uleˇzitˇejˇs´ım krokem v ˇr´ızen´ı cenov´e politiky je rychl´ a reakce na situaci na trhu, konkurenˇcn´ıch produktech, v´ yvoji celkov´e hospod´aˇrsk´e situace atd., tedy odezva a rychl´a manipulace pomoc´ı cenov´ ych sr´ aˇzek ˇci pˇrir´aˇzek, r˚ uzn´ ych obchodn´ıch akc´ı, slev, poskytov´an´ı v´ yhod atd. Podnik, kter´ y se dobˇre star´ a o ceny sv´ ych produkt˚ u je viditeln´ y a ˇcasto jsou pr´ avˇe manipulace s cenou moˇzn´a nejlepˇs´ım zp˚ usobem reklamy. Autotest:
uvody, pro kter´e je cena stanovena odliˇsnˇe od obecn´eho algoritmu 1. Mezi dva z´asadn´ı d˚ trˇzn´ıho mechanizmu, nepatˇr´ı: (a) psychologick´e p˚ usoben´ı ceny (b) vliv referenˇcn´ıch (soci´ aln´ıch) skupin (c) v´ yˇse reˇzijn´ıch n´ aklad˚ u 2. Holandsk´ y zp˚ usob prov´ adˇen´ı draˇzeb znamen´a, ˇze je: (a) vyhl´aˇsena doln´ı hranice ceny, kter´ a je postupnˇe zvyˇsov´ana a tomu, kter´ y akceptuje nejvyˇsˇs´ı cenu je vˇec prod´ ana (b) vyhl´ aˇsena horn´ı hranice ceny, kter´a je postupnˇe sniˇzov´ana a prvn´ımu, kter´ y ji akceptuje je vˇec prod´ ana (c) vyhl´aˇsena horn´ı hranice, kter´a je postupnˇe sniˇzov´ana a prvn´ımu, kter´ y nab´ıdne cenu vyˇsˇs´ı je vˇec prod´ ana 3. Kumulativn´ı mnoˇzstevn´ı slevy se poskytuj´ı: (a) r˚ uzn´ ym odbˇeratel˚ um dle r˚ uzn´ ych hledisek (b) pˇri okamˇzit´e platbˇe bezprostˇrednˇe po obdrˇzen´ı (c) v pˇr´ıpadˇe rozˇs´ıˇren´ı odeb´ıran´eho sortimentu
7.6
Promotion (podpora prodeje)
Popis ˇ c´ asti lekce 7.6 Tato ˇca´st lekce 7 se zab´ yv´a skladbou obsahuj´ıc´ı prvky, kter´e patˇr´ı do oblasti promotion, tj. reklamou, podporu prodeje, public relations a osobn´ım prodejem. Jsou uvedeny z´akazy reklamy a naopak doporuˇcen´ı, metody podpory prodeje, z´asady PR a poˇzadavky na prod´ avaj´ıc´ıho pˇri osobn´ım prodeji. D´ elka ˇ c´ asti lekce 7.6: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Promotion, stimulace prodeje, public relations, komunikace, osobn´ı prodej, reklama a jej´ı funkce, typy reklamy, interiorov´a a exteriorov´ a m´edia, pulsing, znaky a styl reklamy, Freund, klamav´a reklama, z´ akazy reklamy, triky a pˇreh´ anˇen´ı, barnumsk´a reklama, AIDA, Reklama v´ yrobkov´a (prim´arn´ı, druhov´a), reklama selektivn´ı (znaˇcky), reklama institucion´aln´ı (goodwill), empatie. Motivace k ˇ c´ asti lekce 7.6 Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • struˇcnˇe charakterizovat jednotliv´e druhy cen, • uv´est z´ asady, znaky a poˇzadavky na reklamu,
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie • • • •
177
uv´est z´ akazy reklamy, struˇcnˇe charakterizovat metody podpory prodeje, vysvˇetlit pojem a skladbu pojmu PR (public relation), uv´est z´ akladn´ı poˇzadavky na spr´avn´ y v´ ykon prod´avaj´ıc´ıho pˇri osobn´ım prodeji.
V´ yklad Slovo promotion bychom mohli v ˇceˇstinˇe uv´ adˇet v´ yrazem podpora prodeje“, ” popˇr´ıpadˇe stimulace prodeje“, ˇrada autor˚ u uv´ad´ı tuto sloˇzku marketingov´eho mixu rovnˇeˇz ” pod oznaˇcen´ım komunikace se z´akazn´ıkem“. V podstatˇe tento pojem v souhrnu vyjadˇruj´ı ” vˇsechny v´ yrazy, kter´e jsou uvedeny. Firma mus´ı nˇejak´ ym zp˚ usobem komunikovat se sv´ ymi potenci´aln´ımi i re´aln´ ymi z´akazn´ıky, mus´ı oslovovat i dosud nepodchycenou ˇc´ ast segmentu, mus´ı se snaˇzit z´ıskat nov´e klienty i rozˇsiˇrovat sv˚ uj dosavadn´ı trˇzn´ı pod´ıl. Firma, o kter´e z´akazn´ıci nev´ı, firma neviditeln´ a“, ” panenka v koutˇe“ pˇredstavuje velkou nezn´amou, a to nejen pro z´akazn´ıky, ale i obchodn´ı ” ´ ech m´a ten, kdo je zn´ partnery, penˇeˇzn´ı u ´stavy, zprostˇredkovatele i celou veˇrejnost. Uspˇ am´ y, jehoˇz kvality jsou provˇeˇreny, dobˇre ohodnoceny, ten, kter´ y m´a ve spoleˇcnosti jiˇz urˇcit´e jm´eno, image, dobrou povˇest. Firma tedy mus´ı komunikovat pˇredevˇs´ım se sv´ ymi z´akazn´ıky o: • • • • •
v´ yrobku, jeho vlastnostech a uˇzitku pro majitele, d˚ uvodech pro koupi, u ´ˇcelu koupˇe, kde jej lze z´ıskat, koupit, objednat, za jakou cenu, jak´e firma poskytuje z´ aruky, jak´e jsou v´ yhody jeho koupˇe pr´avˇe u t´eto firmy atd.
Stimulace prodeje (komunikace) m´a nˇekolik moˇzn´ ych forem: a) b) c) d)
Formy promo” tion“
Reklamu, Metody podpory prodeje, Public relations, Osobn´ı prodej.
a) Reklama Reklama je povaˇzov´ana za placenou formu neosobn´ı, masov´e komunikace. Jej´ım u ´ˇcelem m˚ uˇze b´ yt napˇr´ıklad: • • • • • • •
z´ısk´ an´ı nov´ ych z´ akazn´ık˚ u, zv´ yˇsen´ı popt´ avky, pos´ılen´ı finanˇcn´ı pozice firmy, vytv´ aˇren´ı pozitivn´ı image“ firmy, ” tvorba siln´e znaˇcky, motivace vlastn´ıch pracovn´ık˚ u (hrdost pˇr´ısluˇsnosti k firmˇe), zv´ yˇsen´ı moˇznost´ı a cest distribuce atd.
Zu ´ˇcelu reklamy vypl´ yvaj´ı i jej´ı funkce, kter´e lze struˇcnˇe oznaˇcit jako: • informativn´ı, • pˇresvˇedˇcovac´ı, • pˇripom´ınac´ı (reklama urˇcit´eho v´ yrobku se po urˇcit´e dobˇe opakuje).
Funkce reklamy
178 Znaky
7.6 Promotion (podpora prodeje) Mezi z´ akladn´ı charakteristiky reklamy patˇr´ı: • jej´ı znaky, tj. – u ´ˇcelnost, – d˚ uvˇeryhodnost, – slogan (kam bys ˇsel, nem´ıt shell), – humor, – form´ at (u tiˇstˇen´e reklamy), – p´ısmo (velikost, typ), – obraz (prostˇred´ı), v nˇemˇz se reklama odehr´av´a nebo obr´azek pˇredmˇetu, kter´ y propaguje. Pˇ r´ıklad: Firma Mattoni se prezentuje mimo jin´e velk´ ymi billboardy um´ıstˇen´ ymi po urˇcit´ ych des´ıtk´ach kilometr˚ u u d´alnic, a to pouze obrazem sv´eho loga. Kromˇe toho v urˇcit´ ych intervalech vyuˇz´ıv´a reklamn´ıch ˇsot˚ u v televizi a jin´ ych m´edi´ıch. Vˇsechny tyto ˇsoty maj´ı zvl´ aˇstn´ı, nicm´enˇe jednotn´ y styl. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
Styl
. ............................................................................. . ............................................................................. . ............................................................................. • Styl reklamy, charakterizovan´ y pojmy: – n´ alada, – fantazie (napˇr´ıklad reklamy firmy FA), – bˇeˇzn´ y ˇzivot, – hudebn´ı styl (reklama podloˇzen´a vybranou hudbou), – doporuˇcuj´ıc´ı posudek, – odborn´ y posudek (ˇctyˇri z pˇeti zubn´ıch l´ekaˇr˚ u. . .), – vˇedeck´ y posudek (doporuˇcen´ı z prostˇred´ı laboratoˇre) – osobnost doporuˇcuje dan´ y v´ yrobek (Schiffer, J´agr,. . .). Pˇ r´ıklad: Reklamy firmy Dad´ak jsou zaloˇzeny na stylu prezentace rodinn´e pohody a tradice. Reklamy firem na prac´ı prostˇredky zv´ yrazˇ nuj´ı slogan (doˇcista do ˇcista, aby b´ıl´ a b´ıl´ a byla). Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad urˇcit´eho stylu konkr´etn´ı reklamy: . ............................................................................. . .............................................................................
Dˇelen´ı m´edi´ı
Pro reklamu se vyuˇz´ıv´a cel´e ˇrady m´edi´ı. R˚ uzn´e typy m´edi´ı m˚ uˇzeme rozdˇelit do dvou velk´ ych skupin, jako m´ edia • interiorov´ a (televize, rozhlas, ˇcasopisy, noviny, tedy reklama pˇrich´azej´ıc´ı ke spotˇrebiteli do jeho soukrom´ı, bytu, pracoviˇstˇe) a • exteriorov´ a (napˇr´ıklad firemn´ı ˇst´ıty). ´ Ukol k textu ˇ c. 7.6: Uved’te dalˇs´ı pˇr´ıklady exteriorov´ ych m´edi´ı. V pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a poznamenejte si u ´daje z Kl´ıˇce do sv´ ych pozn´amek. Volba vhodn´eho m´edia pro reklamu firmy je stejnˇe d˚ uleˇzit´ a jako styl reklamy, typick´e znaky reklamy, jej´ı naˇcasov´an´ı ˇci opakov´an´ı. Pˇri t´eto volbˇe mus´ı marketingov´ yu ´tvar br´ at do u ´vahy:
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
179
• selektivitu (schopnost zas´ahnout urˇcitou oblast, u ´zem´ı, skupinu z´akazn´ık˚ u), • pronikavost reklamy (kolik procent lid´ı z dan´eho u ´ zem´ı, oboru, segmentu ji zaregistruje), • pruˇznost m´edia (za jak dlouho uveˇrejn´ı n´aˇs inzert), • velikost pokryt´ı trhu (celost´atn´ı den´ık versus region´aln´ı tisk), • n´aklady na m´edium (televizn´ı ˇsoty jsou velmi drah´e, ale u ´ˇcinnost reklamy je vysok´ a), • u ´ roveˇ n m´edia (je d´ ana i jeho povˇest´ı, je rozd´ıl mezi reklamou v Blesku nebo v The Times), • frekvence (jak ˇcasto m˚ uˇze b´ yt naˇse reklama opakov´ana), • u ´ˇcinek m´edia (bulv´ arn´ı tisk ˇcte mnohem v´ıce lid´ı neˇz odborn´e ˇcasopisy), • pulsing (stanoven´ı interval˚ u pro opakov´an´ı reklamy). Pro dobrou a u ´ˇcinnou reklamu plat´ı pravidla, kter´a oznaˇcuj´ı postup, kter´ y by reklama mˇela m´ıt, tato pravidla jsou struˇcnˇe oznaˇcena zkratkou AIDA. Principy vych´ azej´ı ze skuteˇcnosti, ˇze na trhu existuj´ı moˇzn´a des´ıtky podobn´ ych, ne-li stejn´ ych v´ yrobk˚ u od mnoha firem, a pr´avˇe v´ yrobek naˇs´ı firmy mus´ı b´ yt z´akazn´ıkem zaregistrov´an a z´akazn´ık mus´ı b´ yt pˇresvˇedˇcen o v´ yhodnosti sv´eho n´ akupu. AIDA jsou poˇca´teˇcn´ı p´ısmena slov: AIDA • Attention (pozornost), nejprve je tˇreba upoutat z´akazn´ıkovu pozornost (nˇekdy to m˚ uˇze b´ yt i negativn´ı znak, kter´ y upout´a naˇsi pozornost, ostatnˇe pojem negativn´ı reklama“ m˚ uˇze m´ıt daleko vyˇsˇs´ı pozitivn´ı efekt, neˇz bezzub´ a reklama ” pozitivn´ı, kter´ a nep˚ usob´ı d˚ uvˇeryhodnˇe), • Interest (z´ajem), po zaregistrov´an´ı produktu mus´ı pˇresvˇedˇcovac´ı text nebo obr´ azek reklamy vzbudit hlubˇs´ı z´ajem z´akazn´ıka o tento produkt, • Desire (pˇra´n´ı), v t´eto f´azi je tˇreba vyvolat v z´akazn´ıkovi pˇra´n´ı tu vˇec m´ıt, je to impuls k n´akupu, koneˇcn´a f´aze pˇresvˇedˇcovac´ı funkce reklamy o potˇrebnosti t´eto vˇeci nebo sluˇzby pro z´akazn´ıka. Po t´eto f´azi jiˇz n´asleduje posledn´ı, a to ´tok), kdy • Action (nˇekdy tak´e v literatuˇre oznaˇcovan´a jako Attack ˇcili akce nebo u reklama pˇr´ımo vede z´akazn´ıka k tomu, kde a jak´ ym zp˚ usobem m˚ uˇze produkt z´ıskat. Cviˇ cen´ı ˇ c. 7.6.1: Pokuste se sestavit dobr´ y reklamn´ı text pro interiorov´e m´edium zaloˇzen´ y na urˇcit´em vybran´em znaku (nebo v´ıce znac´ıch), zaloˇzen´e na vybran´em stylu reklamy a dodrˇzuj´ıc´ı pravidla AIDA. Komentujte d˚ uvody, kter´e V´as vedly k volbˇe tohoto textu, oznaˇcte m´edium, ve kter´em byste dan´ y reklamn´ı text publikovali, jak ˇcasto byste poˇzadovali pulsing a jak´e n´ aklady byste byli ochotni dan´emu m´ediu uhradit. Reklama, zvl´aˇstˇe reklama v televizi, je schopna zas´ahnout a ovlivnit velk´ y poˇcet lid´ı. M˚ uˇze tak p˚ usobit pozitivnˇe, ale stejnˇe tak i negativnˇe. Moˇzn´e negativn´ı p˚ usoben´ı je nutn´e eliminovat, a to jak preventivnˇe, tak i n´aslednˇe. Z tohoto d˚ uvodu plat´ı z´ akony Legislativa reguluj´ıc´ı reklamu, existuj´ı i instituce zkoumaj´ıc´ı obsahy r˚ uzn´ ych reklam a maj´ıc´ı pravomoc z´ akazu reklamy, jakoˇz i finanˇcn´ıho postihu za konkr´etn´ı nevhodnou a z´ akon ˇ e republice existuje nˇekolik z´ poruˇsuj´ıc´ı reklamu. V Cesk´ akon˚ u a vyhl´ aˇsek reguluj´ıc´ıch ˇci zakazuj´ıc´ıch reklamu. V nˇekter´ ych ˇcinnostech je reklama pˇr´ımo zak´az´ana ˇci podstatnˇe omezena (napˇr´ıklad l´ekaˇri maj´ı omezen´ı stanoveno Etick´ ym kodexem obou l´ekaˇrsk´ ych komor). Mezi z´akladn´ı z´akony reguluj´ıc´ı reklamu patˇr´ı pˇredevˇs´ım z´akon ˇc. 40/1995 Sb., z´akon o regulaci reklamy, na nˇejˇz navazuje napˇr´ıklad z´akon ˇc. 483/93 Sb., z´akon ˇ o Cesk´ e televizi (omezuj´ıc´ı rozsah reklamy v pomˇeru k denn´ımu vys´ılac´ımu ˇcasu), ˇ em rozhlasu atd., samozˇrejmˇe adekv´atnˇe k tomu i z´ akon ˇc. 484/1991 Sb., z´akon o Cesk´ vˇzdy v aktu´aln´ım znˇen´ı. Obecn´ ym z´akonem reguluj´ıc´ım reklamu je vˇsak jiˇz obchodn´ı z´akon´ık (z´akon ˇc. 513/1991 Sb.,), kter´ y pˇr´ımo zakazuje reklamu urˇcit´e ˇcinnosti nebo vˇeci. Z podstatn´ ych z´ akaz˚ u uv´ad´ıme n´asleduj´ıc´ı
180 Z´ akazy
7.6 Promotion (podpora prodeje) Z´ akazy reklamy ych v´ ykon˚ u ˇci hodnot, jejichˇz prodej nebo poskytov´an´ı a) Zboˇz´ı, sluˇzeb nebo jin´ nebo ˇs´ıˇren´ı nen´ı dovoleno, b) reklama nesm´ı: • • • • • •
obsahovat nepravdiv´e u ´daje, prvky, kter´e jsou v rozporu s dobr´ ymi mravy, ur´ aˇzej´ıc´ı n´ arodnostn´ı nebo n´aboˇzensk´e c´ıtˇen´ı, ohroˇzuj´ıc´ı obecnˇe nepˇrijateln´ ym zp˚ usobem mravnost nebo propaguj´ıc´ı n´asil´ı, prvky sniˇzuj´ıc´ı lidskou d˚ ustojnost, vyuˇz´ıvaj´ıc´ı motiv strachu,
c) z´ akaz reklamy urˇcen´ ym osob´am do 15 let, nebo v nichˇz vystupuj´ı osoby mladˇs´ı 15 let, pokud podporuj´ı chov´ an´ı ohroˇzuj´ıc´ı jejich zdrav´ı, psychick´ y nebo mor´aln´ı v´ yvoj, d) zakazuje se: • reklama zaloˇzen´ a na podprahov´em vn´ım´an´ı ˇclovˇeka, • reklama skryt´ a. Definice
e) obchodn´ı z´ akon´ık d´ ale uv´ ad´ı definici klamav´ e reklamy, a to takto: ´ daj˚ u o vlastn´ım nebo ciz´ım podniku, jeho 1) Klamavou reklamou je ˇs´ıˇren´ı u v´ yrobc´ıch ˇci v´ ykonech, kter´e je zp˚ usobil´e vyvolat klamnou pˇredstavu a zjednat t´ım vlastn´ımu nebo ciz´ımu podniku v hospod´ aˇrsk´e soutˇeˇzi prospˇech na u ´kor jin´ ych soutˇeˇzitel˚ u ˇci spotˇrebitel˚ u. 2) Za ˇs´ıˇren´ı u ´daj˚ u se povaˇzuje sdˇelen´ı mluven´ ym nebo psan´ ym slovem, tiskem, vyobrazenou fotografi´ı, rozhlasem, televiz´ı ˇci jin´ ym sdˇelovac´ım prostˇredkem. 3) Klamav´ y je i u ´daj s´am o sobˇe pravdiv´ y, jestliˇze vzhledem k okolnostem, za nichˇz byl uˇcinˇen m˚ uˇze uv´est v omyl.
Triky a pˇreh´ anˇen´ı
Barnumsk´ a reklama
Od klamav´e reklamy je tˇreba odliˇsit pˇr´ıpustn´e triky a pˇ reh´ anˇ en´ı, kter´e dovoleny jsou. Je ovˇsem skuteˇcnost´ı, ˇze nˇekdy je tˇeˇzk´e posoudit pˇresnou hranici co je jeˇstˇe pˇreh´anˇen´ı a co je jiˇz klam´an´ı. D´a se ˇr´ıci, ˇze ˇc´ım humornˇejˇs´ı bude text, t´ım sp´ıˇse bude ch´ap´an jako pˇreh´anˇen´ı nebo ˇcist´ y“ trik. Nˇekdy jsou reklamy zaloˇzeny na ” superlativech, nˇekolikan´asobn´ ych pˇr´ıvlastc´ıch zdobn´ ych atd. Pokud je zˇrejm´e, ˇze textaˇr pˇreh´ an´ı, r´ adi vtipn´ y text odpust´ıme. Pˇ r´ıklad: V historii m´a reklama, kter´a oˇcividnˇe pˇreh´an´ı sv´e pojmenov´an´ı jako barnumsk´ a ” reklama“. Toto oznaˇcen´ı m´a sv˚ uj p˚ uvod v reklam´ach americk´eho cirkusu Barnum, p˚ usob´ıc´ıho na poˇc´atku dvac´ at´eho stolet´ı, kter´ y sv´e turn´e po Evropˇe prov´azel pr´avˇe pˇrijatelnˇe pˇreh´anˇej´ıc´ı reklamou h´ yˇr´ıc´ı superlativy, pˇrekvapen´ım, u ´ˇzasn´ ymi z´ aˇzitky atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad barnumsk´e reklamy: . ............................................................................. . ............................................................................. . .............................................................................
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 7.6: Uved’te jak´e funkce m´a reklama, co znamen´a oznaˇcen´ı AIDA, jak´e zn´ate formy reklamy a reklamn´ı m´edia. D´ ale uved’te, co je v reklamˇe zak´ az´ano. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi.
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
181
´ eˇsn´ı marketingov´ı odborn´ıci p˚ Uspˇ usob´ıc´ı v oblasti reklamy doporuˇcuj´ı nˇekolik moˇzn´ ych zp˚ usob˚ u pozitivn´ı reklamy, kter´e z psychologick´eho hlediska pˇrin´ aˇsej´ı velk´ y efekt. Z tˇechto doporuˇcen´ı vyj´ım´ ame n´ asleduj´ıc´ı prvky p˚ usob´ıc´ı pˇredevˇs´ım na naˇse skryt´e potˇreby. • Prod´ av´ an´ı citov´e jistoty. (Vedle hladiny rozumov´e, kdy lid´e dovedou pˇresnˇe ˇr´ıci co chtˇej´ı, existuje tak´e hladina podvˇedom´ı, v n´ıˇz ˇclovˇek nejasnˇe v´ı, co se v jeho citov´e a rozumov´e soustavˇe dˇeje, nechce vˇsak ˇr´ıci proˇc. Je to oblast pˇredsudk˚ u, dohad˚ u, obav a citov´ ych popud˚ u. A existuje jeˇstˇe tˇret´ı hladina, v n´ıˇz si neuvˇedomujeme sv´e skuteˇcn´e n´ azory a pocity. V´ yzkum t´eto druh´e a tˇret´ı hladiny pˇrinesl pro reklamu d˚ uleˇzit´e informace). Pˇ r´ıklad: Zn´am´ y bonmot ˇr´ık´a, ˇze v ˇzivotˇe jsou jist´e pouze dvˇe vˇeci: smrt a danˇe. Prod´av´an´ı jak´esi jistoty“ m´ a tud´ıˇz pˇr´ızniv´ y efekt na kaˇzd´eho ˇclovˇeka. A protoˇze ˇclovˇek nen´ı ” pouze racion´aln´ı tvor, ale podl´eh´a cit˚ um a emoc´ım, m´a vyuˇzit´ı psychologick´eho prvku citov´e jistoty u ´spˇech t´emˇeˇr jist´ y. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklady:
• • • • • • • •
. ............................................................................. . ............................................................................. . ............................................................................. Prod´ av´ an´ı osobn´ı ceny. Prod´ av´ an´ı osobn´ıho uzn´an´ı. Prod´ av´ an´ı tvorˇc´ıch moˇznost´ı. Prod´ av´ an´ı pocitu s´ıly. Prod´ av´ an´ı rodinn´e tradice (viz zm´ınˇen´a reklama firmy Dad´ak, d´ale Bernard). Prod´ av´ an´ı nesmrtelnosti“ (myslete na dˇeti). ” Sexu´ aln´ı ladˇen´ı. Vyuˇz´ıv´ an´ı Freudova uˇcen´ı o principech zm´ırnˇen´ı napˇet´ı, zm´ırnˇen´ı zklam´an´ı, netrpˇelivosti a navozen´ı princip˚ u slasti, uspokojen´ı, pˇr´ıjemn´ ych pocit˚ u atd.
Cviˇ cen´ı ˇ c. 7.6.2: Pokuste se na z´ akladˇe tˇechto uveden´ ych princip˚ u, doporuˇcovan´ ych odborn´ıky jako z´akladn´ı prvky u ´spˇeˇsnosti reklamy, sestavit vlastn´ı reklamu (text nebo billboard) na urˇcit´ y v´ yrobek nebo sluˇzbu a komentujte, kter´ y (respektive kter´e) principy vych´azej´ıc´ı se skryt´ ych potˇreb lid´ı jste pouˇzili. Reklamu lze rozdˇelit na nˇekolik typ˚ u. Kaˇ zd´ y typ reklamy m´a urˇcit´e v´ yhody Typy a nev´ yhody, pˇredevˇs´ım v rozsahu p˚ usoben´ı, dopadech na z´akazn´ıka, nebezpeˇc´ı pˇri reklamy zklam´an´ı z´akazn´ıka atd. Proto je tˇreba velmi opatrnˇe kombinovat vˇsechny typy tak, aby efekt reklamy byl co nejvyˇsˇs´ı a moˇzn´a rizika co nejniˇzˇs´ı. Rozezn´av´ame: • prim´ arn´ı reklamu (druhovou) na v´ yrobky ˇci sluˇzby, • selektivn´ı reklamu (znaˇcka), • institucion´ aln´ı (goodwill). V souˇcasn´e dobˇe st´ale v´ıce slyˇs´ıme nebo ˇcteme pojem guerillov´ y marketing. Vˇsichni m´ame pojem guerilla“ spjat´ y s pojmy jako je terorismus, brutalita, n´asil´ı, zkr´atka ” nic dobr´eho. Co se skr´ yv´a pod t´ımto pojmem v marketingu, je to nov´a koncepce nebo nov´e n´ astroje ovlivˇ nov´ an´ı z´ akazn´ıka? Skuteˇcnˇe dr´aˇzdiv´ ym, irituj´ıc´ım Pojem guerillov´ y marketing odvozuje sv˚ uj p˚ uvod i sv´e zamˇeˇren´ı skuteˇcnˇe od v´ yˇse uveden´eho obecn´eho pojmenov´an´ı guerillov´eho boje s jeho brutalitou, i kdyˇz naˇstˇest´ı jeho vyuˇzit´ı v marketingu nen´ı pˇr´ıliˇs brut´aln´ı, i kdyˇz mus´ıme pˇripustit, ˇze v ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u m˚ uˇze
182
7.6 Promotion (podpora prodeje) b´ yt na hranˇe, anebo jiˇz za hranou leg´alnosti. Jde o nekonvenˇcn´ı metody, nov´e zp˚ usoby ovlivˇ nov´ an´ı lid´ı bud’ skuteˇcnˇe dr´aˇzdiv´ ym, irituj´ıc´ım zp˚ usobem, tj. metodou, anebo vyuˇzit´ım netradiˇcn´ıch (a ˇcasto i nez´akonn´ ych ˇci alespoˇ n pobuˇruj´ıc´ıch prostˇredk˚ u. Pˇ r´ıklad:
Metody PR
Pˇr´ıkladem n´am budiˇz inspirace marketingov´ ych tv˚ urc˚ u napˇr´ıklad ze street’s art“ ˇci ” grafitti“ anebo jen prost´e vyvˇeˇsov´an´ı dr´aˇzdiv´ ych ˇci irituj´ıc´ıch plak´at˚ u na veˇrejn´a m´ısta, ” nepovolen´e plochy ˇci veˇrejn´e budovy atd. Jedn´ım ze znak˚ u guerillov´eho marketingu je brut´aln´ı upozornˇen´ı na propagovanou vˇec ˇci fenom´en, zaloˇzen´em na z´ asad´ach jako jsou: budeme dr´ aˇzdit, budeme bavit (budeme si utahovat), nebudeme nudn´ı (konvenˇcn´ı), hlavnˇe se budeme liˇsit od vˇsech ostatn´ıch reklam a propagac´ı. Marketingov´a akce by v tomto proveden´ı mˇela b´ yt neˇcekan´a, pˇr´ıpadnˇe i drastick´a, ale t´eˇz i humorn´a ˇci alespoˇ n neˇcekan´ a. Guerillov´ y marketing nen´ı ve svˇetˇe novinkou. Tento typ marketingu zaˇcal b´ yt poˇ se pul´ arn´ı ve Spojen´ ych st´atech jiˇz ke konci 70. let minul´eho stolet´ı. Nicm´enˇe v CR pˇr´ıliˇs neprosadil a neprosazuje aˇz do dneˇska, protoˇze nˇekter´e zp˚ usoby partyz´ansk´e ” v´ alky“ v celosvˇetovˇe rozjitˇren´e spoleˇcnosti, s n´ar˚ ustem bezohlednosti, ne´ ucty, ztr´ aty soukrom´ı a dalˇs´ımi jevy, nejsou v ˇcesk´e spoleˇcnosti nejen obl´ıben´e, ale ˇcasto ani ˇ maj´ı pˇrijateln´e a spoleˇcensky u ´ nosn´e. Je vˇsak nepochybn´e, ˇze ˇsanci zaujmout v CR pˇredevˇs´ım reklamy zaloˇzen´e na vtipu, coˇz se poˇc´ıt´a i do t´eto kategorie specifick´eho typu guerillov´eho marketingu (nov´e, netradiˇcn´ı, pˇrekvapiv´e, neˇcekan´e, vtipn´e, humorn´e, vesel´e, vzbuzuj´ıc´ı euforii apod.). Poslednˇe jmenovan´ y typ reklamy je z´akladn´ım prostˇredkem public relations“ firmy. ” b) Public relations Souˇca´st´ı propagace firmy jsou vztahy k ˇ sirˇ s´ı veˇ rejnosti. Lok´aln´ı veˇrejnost obvykle firmu vn´ım´a, vytv´aˇr´ı si o n´ı sv˚ uj obr´azek, vesmˇes ji vn´ım´a kladnˇe, protoˇze poskytuje pr´aci a v´ ydˇelek bl´ızk´ ym lidem a pokud se nechov´ a v´ yraznˇe nespoleˇcensky, poj´ım´a ˇ s´ı veˇrejnost je tˇreba ji jako souˇc´ast sv´e kultury a sp´ıˇse ji propaguje automaticky. Sirˇ z´ıskat, u n´ı je tˇreba firmu zviditelnit, vytvoˇrit pˇr´ızniv´ y obraz o jej´ı existenci, ˇcinnosti, produktech a sluˇzb´ ach. K tomu m´a marketingov´ yu ´tvar celou ˇradu moˇznost´ı. Metody PR jsou zaloˇzeny na vyuˇzit´ı stejn´ ych prostˇredk˚ u jako je tomu u reklamy. Jsou vˇzdy zamˇeˇreny na vytv´aˇren´ı pozitivn´ıho m´ınˇen´ı o cel´e firmˇe, nejenom o jednom v´ yrobku ˇci sortimentu, ale sp´ıˇse o sluˇzb´ach a prospˇeˇsnosti, kterou cel´a firma znamen´a pro veˇrejnost. Proto do tˇechto metod je ˇcasto zapojov´an nejen cel´ y marketingov´ yu ´tvar, ale pˇredevˇs´ım veˇsker´ y management firmy, jakoˇzto i ˇradov´ı pracovn´ıci a v neposledn´ı ˇradˇe i napˇr´ıklad d˚ uchodci. Mezi zn´am´e metody PR patˇr´ı zejm´ena: • • • • • • • • • • • • • • •
reklamy v televizi, rozhlase, inzerce v ˇcasopisech, denn´ım i odborn´em tisku, interview s manaˇzery firmy, besedy, rozhovory, diskuse, u ´ˇcasti na veletrz´ıch, v´ ystav´ ach, konferenc´ıch, ud´ alosti (t´ım se rozum´ı rauty, prezentaˇcn´ı veˇc´ırky, firemn´ı plesy), semin´ aˇre, odborn´e pˇredn´ aˇsky, popularizaˇcn´ı akce, pˇredn´ aˇsky pro vlastn´ı zamˇestnance, akce pro d˚ uchodce firmy, dˇeti zamˇestnanc˚ u (kulturn´ı, sportovn´ı, rekreace), konzultaˇcn´ı, poradensk´ a stˇrediska, publicita (tiskov´e materi´ aly firmy, v´ yroˇcn´ı zpr´avy zas´ılan´e nejen akcion´ aˇr˚ um, ale i obchodn´ım partner˚ um, u ´ˇrad˚ um), firemn´ı navˇst´ıvenky pracovn´ık˚ u, vizitky jako souˇc´ ast firemn´ıho odˇevu, pracovn´ı odˇevy (v barv´ ach firmy), logo (um´ıst’ovan´e pˇri vˇsech pˇr´ıleˇzitostech na viditeln´em m´ıstˇe), oznaˇcen´e firemn´ı vozy,
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
183
• zpr´ avy o dˇen´ı ve firmˇe ve firemn´ım zpravodaji, • informace o firmˇe zas´ılan´e r˚ uzn´ ym obˇcansk´ ym sdruˇzen´ım a nevl´adn´ım instituc´ım, • sponzoring a dalˇs´ı. D˚ uvodem a oˇcek´avan´ ym v´ ysledkem p˚ usoben´ı PR je tvorba sympati´ı k firmˇe, jej´ı pozitivn´ı image ve veˇrejnosti, obr´ azek jej´ıho odpovˇedn´eho a fundovan´eho pˇr´ıstupu k probl´em˚ um veˇrejnosti, vlastn´ıch zamˇestnanc˚ u i obchodn´ıch partner˚ u. c) Metody podpory prodeje Pˇri trval´em sledov´ an´ı ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku, pˇri zobrazov´an´ı pohybu v´ yrobku pomoc´ı bostonsk´e matice, respektive i pˇri bˇeˇzn´em sledov´an´ı ˇc´ısel o prodeji konkr´etn´ıho v´ yrobku firma zjist´ı, ˇze prodej byl jiˇz saturov´an a objem prodeje zaˇc´ın´a klesat. Tuto f´azi zaˇc´ınaj´ıc´ıho poklesu prodeje je tˇreba m´ırnit dodateˇcn´ ymi stimuly. Firma mus´ı nasadit nˇekolik moˇzn´ ych metod, n´astroj˚ u a opatˇren´ı k tomu, aby pokles zastavila, zm´ırnila, nejl´epe zvr´ atila a z´ıskala zpˇet pˇredch´ azej´ıc´ı objem. K tomu slouˇz´ı nˇekolik dodateˇcn´ ych stimul˚ u, jako napˇr´ıklad: N´ astroje • kupony, • ˇseky podniku (firma prod´a jin´e firmˇe pouk´azky v urˇcit´e hodnotˇe s t´ım, ˇze tento ˇsek je moˇzn´e promˇenit ve firmˇe za jak´ekoliv zboˇz´ı. Pracovn´ıci firmy pak obdrˇz´ı ˇseky ve formˇe odmˇen), • pr´emie (v´ yhry), • neprodejn´e vzorky zboˇz´ı (uk´azka, kterou si m˚ uˇze z´akazn´ık ponechat), • pr´emiov´e balen´ı (dalˇs´ı kus zdarma) pˇri n´akupu urˇcit´e finanˇcn´ı hodnoty, • vˇernostn´ı pr´emie (st´ al´ ym z´akazn´ık˚ um pˇri x-t´em n´akupu), akupu vˇetˇs´ıho finanˇcn´ı hodnoty anebo jen jako pozornost • drobn´e d´arky (k n´ odbˇeratel˚ um, obchodn´ım partner˚ um), • moˇznosti vyzkouˇset si v´ yrobek (zkuˇsebn´ı j´ızda), • ochutn´ avky (degustace n´apoj˚ u, j´ıdel) atd. Kaˇzd´a takov´a akce je spojena s n´aleˇzitou reklamou v tisku, na prodejn´ach, v s´ıdle firmy atd., jedn´ a se o kombinaci reklamy s prodejem. Tyto akce sice nˇeco stoj´ı, avˇsak efekt m˚ uˇze b´ yt znaˇcn´ y, obvykle pˇril´ak´a i dalˇs´ı nov´e z´ akazn´ıky a vytv´aˇr´ı pˇr´ızniv´e klima pro jm´eno firmy. Skuteˇcnost´ı je, ˇze v obdob´ı prudk´eho poklesu prodeje, tedy ve f´ azi u ´ padku ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku, jsou metody dodateˇcn´e stimulace prodeje mnohdy zcela ne´ uˇcinn´e a je tˇreba zv´aˇzit, zda nen´ı vhodnˇejˇs´ı ˇz´adn´e akce nepodnikat. Na druh´e stranˇe jsou velmi u ´spˇeˇsn´e jeˇstˇe z´avˇereˇcn´e akce ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku, kdy se poskytuj´ı znaˇcn´e slevy pˇri vyhl´aˇsen´em doprodeji nebo v´ yprodeji sklad˚ u ˇci prodejen u sez´ onn´ıho zboˇz´ı na konci dan´e sez´ony. ˇ C´ ast pro z´ ajemce: V´ yˇse uveden´e ˇc´asti obsahu pojmu promotion“ jsou jednou z nepropracovanˇejˇs´ıch ” oblast´ı cel´eho marketingu a mnohdy se pˇri vysloven´ı slova marketing okamˇzitˇe vybav´ı napˇr´ıklad pojem reklama“. Nˇekdy je dokonce cel´ y ˇsirok´ y obsah marketingu nespr´avnˇe ” zuˇzov´an jen na pojmy pr˚ uzkumy trhu a reklama. Existuje spousta odborn´e literatury zab´ yvaj´ıc´ı se jak reklamou, tak i realizac´ı PR (public relation), existuj´ı samostatn´e obory studia. Odkazujeme proto z´ ajemce o hlubˇs´ı pozn´an´ı t´eto oblasti na tuto odbornou literaturu nebo uˇcebn´ı pom˚ ucky obor˚ u maj´ıc´ıch souvislost s marketingem anebo pˇr´ımo s jeho v´ yukou jako samostatn´ ym oborem. Je tˇreba pouk´azat i na skripta a dalˇs´ı uˇcebn´ı pom˚ ucky vysok´ ych ˇskol, kter´e se zab´ yvaj´ı v´ yukou m´edi´ı a jejich forem, problematikou ˇ –TUO v Ostravˇe). komunikace atd. (Na Moravˇe napˇr´ıklad UTB ve Zl´ınˇe nebo VSB d) Osobn´ı prodej ˇ Rada produkt˚ u a sluˇzeb firmy vyˇzaduje pˇr´ım´ y prodej. Nˇekter´e sofistikovan´e v´ yrobky vyˇzaduj´ı vysvˇetlen´ı, zaˇskolen´ı, rady, sdˇelen´ı podstatn´ ych informac´ı atd. Nˇekter´e formy prodeje rovnˇeˇz vyˇzaduj´ı opakovanou n´avˇstˇevu z´akazn´ıka.
184
7.6 Promotion (podpora prodeje) Pˇ r´ıklad: Prodej osobn´ıho auta ˇcasto vyˇzaduje, aby se z´akazn´ık dostavil nˇekolikr´at, nebot’ obvykle pˇri prvn´ı n´avˇstˇevˇe z´akazn´ık vyˇzaduje nejprve d˚ uleˇzit´e informace (obvykle obdrˇz´ı firemn´ı materi´aly t´ ykaj´ıc´ı se technick´ ych, ekonomick´ ych, kvalitativn´ıch parametr˚ u vozu). Vzhledem k cenov´e relaci pak materi´aly doma prostuduje, rad´ı se s ostatn´ımi pˇr´ısluˇsn´ıky rodiny, se zn´ am´ ymi, s lidmi, kteˇr´ı maj´ı stejn´ y typ vozu atd. V tomto procesu m˚ uˇze tak´e nˇekolikr´at navˇst´ıvit prodejce a pt´at se na nˇekter´e detaily, kter´e vyˇcetl z firemn´ıch materi´al˚ u. Po rozhodnut´ı pˇri dalˇs´ı n´avˇstˇevˇe upˇresˇ nuje dodatky k z´akladn´ı v´ ybavˇe (v t´eto ˇc´asti je v´ yrobek variabiln´ı, ˇc´asteˇcnˇe se jedn´a o v´ ybavu na zak´ azku), dohodne se na zp˚ usobu platby a datu pˇred´an´ı. V˚ uz je pak prodejcem pˇred´an pˇri dalˇs´ı n´avˇstˇevˇe a jsou mu poskytnuty nezbytn´e dokumenty. Prodejna pak vesmˇes zajiˇst’uje i servis. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad n´akupu sloˇzitˇejˇs´ıho produktu vyˇzaduj´ıc´ıho osobn´ı prodej: . .................................................................................. . .................................................................................. . .................................................................................. ˇ Cinnost prodejc˚ u v procesu pˇr´ım´eho prodeje m´ a nˇekolik z´asad a poˇzadavk˚ u. K nim patˇr´ı zejm´ena: • empatie (schopnost vc´ıtˇen´ı se do zp˚ usobu uvaˇzov´an´ı z´akazn´ıka, pozn´an´ı jeho ˇ probl´emu a jeho pˇr´an´ı. Rada z´akazn´ık˚ u pˇrich´az´ı pouze s probl´emem, kter´ y potˇrebuje ˇreˇsit, nem´a vˇsak ˇza´dnou pˇredstavu nebo informace, jak´ ym zp˚ usobem a pomoc´ı ˇceho by se tento probl´em dal vyˇreˇsit), Pˇ r´ıklad: Z´akazn´ık potˇrebuje natˇr´ıt plot, byl by nejradˇeji, kdyby nov´ y n´atˇer vydrˇzel nejm´enˇe 20 rok˚ u, spotˇreboval co nejm´enˇe barvy a barva by se dobˇre rozt´ırala. To je jeho probl´em, kter´ y potˇrebuje ˇreˇsit, jeho pˇra´n´ı jsou takto stanovena a chtˇel by tedy barvu, za pˇrijatelnou cenu, pˇriˇcemˇz o barv´ach prakticky nic nev´ı, pr´avˇe proto, ˇze podobn´e akce dˇel´a v ˇzivotˇe v ˇcasovˇe dlouh´em horizontu, popˇr´ıpadˇe poprv´e. Oˇcek´ av´a tedy, ˇze obdrˇz´ı dokonal´e informace a ˇze mu prodejce vybere optim´aln´ı produkt pro jeho potˇrebu. Prodejce se mus´ı vˇz´ıt do probl´emu z´akazn´ıka, pochopit jeho potˇrebu a pomoci mu. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ............................................................................. . ............................................................................. . ............................................................................. I kdyby si nakonec z´akazn´ık ˇza´dn´ y produkt nevybral, registruje vstˇr´ıcn´e chov´ an´ı prod´ avaj´ıc´ıho, v´ı, ˇze se mu prod´avaj´ıc´ı snaˇzil pomoci, vytvoˇr´ı si pozitivn´ı image dan´e prodejny a firmy, bude o t´eto prodejnˇe pozitivnˇe hovoˇrit, popˇr´ıpadˇe pˇr´ıˇstˇe se na tuto prodejnu opˇet obr´at´ı. Osobn´ı prodej m´a tedy i dalˇs´ı znaky a poˇzadavky na prod´ avaj´ıc´ıho, a to: • poˇzadavek dobr´e znalosti funkce v´ yrobku, • pruˇznost pˇri prodeji (schopnost nab´ıdnout podobn´ y v´ yrobek, pokud ten, co si z´akazn´ık v´ yslovnˇe pˇreje jiˇz nen´ı nebo se nevyr´ab´ı, schopnost nab´ıdnout doplˇ nky rozˇsiˇruj´ıc´ı vyuˇzit´ı v´ yrobku apod.), • projev nadˇsen´ı a d˚ uvˇeryhodnosti v´ yrobku, znaˇcky, firmy, (spr´ avn´ y obchodn´ık mus´ı vytvoˇrit v z´ akazn´ıkovi dojem, ˇze on s´am je naprosto pˇresvˇedˇcen a nadˇsen t´ımto v´ yrobkem, ˇze on s´ am m´ a naprostou d˚ uvˇeru v jeho
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
185
funkce, ˇze ho s´ am vlastn´ı, jeho pˇr´ıbuzn´ı ho maj´ı atd.) • pˇredpokl´ ad´ a se dobr´ a znalost technick´a znalost v´ yrobku i firmy (prod´avaj´ıc´ı mus´ı b´ yt schopen v´ yrobek rozebrat, uk´azat jeho souˇca´stky, pohovoˇrit o jejich v´ yznamu, vysvˇetlit z´akazn´ıkovi jejich u ´ˇcel, v´ yrobek sloˇzit atd., v t´eto uk´ azce mus´ı z´ akazn´ık vidˇet profesionalitu, odbornost a znalosti), • pˇredpokl´ad´ a se schopnost vytvoˇren´ı pˇr´atelsk´e atmosf´ery, bl´ızk´eho kontaktu, okamˇzit´e reakce na moˇzn´e pˇripom´ınky ˇci obavy z´akazn´ıka, • pˇredpokl´ ad´ a se schopnost ovlivnit nerozhodn´eho z´akazn´ıka, • prod´avaj´ıc´ı hraje tak´e u ´ lohu zpˇetn´e vazby v˚ uˇci sv´e firmˇe, sv´ ym nadˇr´ızen´ ym, nebot’ jeho u ´ kolem je tak´e informovat firmu o potˇreb´ach a pˇr´an´ıch z´akazn´ık˚ u, o jejich n´ azorech a podnˇetech ke zlepˇsen´ı. Vychovat dobr´eho prodejce je ˇcasto ot´azkou delˇs´ıho ˇcasu, mnohdy se dobˇr´ı prodejci pˇretahuj´ı z jin´ ych firem nebo se vyb´ıraj´ı dobˇr´ı odborn´ıci firmy p˚ usob´ıc´ı na jin´ ych odborn´ ych u ´sec´ıch. Podle schopnost´ı koneˇcn´eho prodejce pˇri osobn´ım prodeji si z´ akazn´ık vytv´aˇr´ı dojem o cel´e firmˇe. Proto na tˇechto postech by mˇeli b´ yt lid´e velmi psychicky odoln´ı, odbornˇe fundovan´ı, schopn´ı vz´ ajemn´e komunikace a reprezentativn´ı. Shrnut´ı:
• Firma mus´ı komunikovat se sv´ ymi z´akazn´ıky, obchodn´ımi partnery i s veˇrejnost´ı. • Stimulace prodeje m´a nˇekolik moˇzn´ ych forem, a to reklamu, podporu prodeje, public relations a osobn´ı prodej. • Reklama je placenou formu neosobn´ı, masov´e komunikace. • Reklama pln´ı funkci informativn´ı, pˇresvˇedˇcovac´ı a pˇripom´ınac´ı. • Mezi podstatn´e znaky reklamy patˇr´ı u ´ˇcelnost, d˚ uvˇeryhodnost, slogan, humor, form´at, p´ısmo a obraz. alada, fantazie, bˇeˇzn´ y ˇzivot, hudebn´ı styl, do• Styl reklamy charakterizuj´ı pojmy n´ poruˇcuj´ıc´ı posudek, odborn´ y posudek, vˇedeck´ y posudek, osobnost. • M´edia m˚ uˇzeme rozdˇelit do dvou velk´ ych skupin, jako m´edia interiorov´ a a exteriorov´ a. • Pravidla, kter´ a oznaˇcuj´ı postup reklamy oznaˇcujeme zkratkou AIDA. • AIDA znamen´ a pozornost, z´ajem, pˇr´an´ı, akce. • Obecn´ ym z´akonem reguluj´ıc´ım reklamu je obchodn´ı z´akon´ık zakazuj´ıc´ı reklamu nˇekter´ ych ˇcinnost´ı nebo vˇec´ı. • Mezi z´akladn´ı z´akony reguluj´ıc´ı reklamu patˇr´ı pˇredevˇs´ım z´ akon ˇc. 40/1995 Sb., z´ akon o regulaci reklamy. • Obchodn´ı z´ akon´ık zakazuje i klamavou reklamu. • Od klamav´e reklamy je tˇreba odliˇsit pˇr´ıpustn´e triky a pˇreh´ anˇen´ı, kter´e jsou dovoleny. • Reklamu lze rozdˇelit na nˇekolik typ˚ u, prim´ arn´ı reklama je na produkt, selektivn´ı na znaˇcku, institucion´ aln´ı propaguje firmu. ´ • Ukolem public relations“ je vytv´aˇret pozitivn´ı image firmy u ˇsirˇs´ı veˇrejnosti. ” • Podpora prodeje je d´ ana souhrnem metod, jejichˇz u ´ kolem je stimulace prodeje pˇredevˇs´ım v obdob´ı saturace nebo poklesu prodeje v z´avˇereˇcn´e f´azi ˇzivotn´ıho cyklu produktu. ˇ • Rada produkt˚ u a sluˇzeb firmy vyˇzaduje pˇr´ım´ y prodej. • Nˇekter´e sofistikovan´e v´ yrobky vyˇzaduj´ı vysvˇetlen´ı, zaˇskolen´ı, rady, sdˇelen´ı podstatn´ ych informac´ı. • Nˇekter´e formy prodeje rovnˇeˇz vyˇzaduj´ı opakovanou n´avˇstˇevu z´akazn´ıka. • Prod´avaj´ıc´ı hraje rovnˇeˇz u ´lohu zpˇetn´e vazby v˚ uˇci sv´e firmˇe, informuje firmu o potˇreb´ach a pˇr´ an´ıch z´ akazn´ık˚ u. Kontroln´ı ot´ azky:
186 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.
7.6 Promotion (podpora prodeje) Co se rozum´ı pod pojmem stimulace prodeje (promotion)? Jak´e sloˇzky obsahuje stimulace prodeje? Jak byste definovali reklamu? Jak´e funkce pln´ı reklama? Jak´e zn´ ate znaky reklamy? Jak´ y zn´ ate styly reklamy? Jak´e zn´ ate typy reklamy? Jak dˇel´ıme m´edia? Jak´e aspekty hodnot´ıme pˇri v´ ybˇeru m´edia? Co je v reklamˇe zak´ az´ ano? Kter´e pr´ avn´ı normy upravuj´ı reklamu? Jak byste definovali klamavou reklamu? Je v reklamˇe povoleno pˇreh´ anˇen´ı? Co je to barnumsk´ a reklama“? ” Jsou v reklamˇe povoleny triky? Jak byste definovali pojem skryt´a“ reklama? ” Je zak´ az´ ana reklama zaloˇzen´ a na podprahov´em vn´ım´an´ı“? ” Jak´e principy z Freudova uˇcen´ı jsou doporuˇcov´any v reklamˇe? Jak byste definovali pojem slogan“? ” Co je u ´kolem public relations“? ” Jak´e zn´ ate prostˇredky public relations“? ” Proˇc nˇekter´e v´ yrobky vyˇzaduj´ı osobn´ı prodej“? ” Co je to empatie? Jak´e m´ a prod´ avaj´ıc´ı pˇri osobn´ım prodeji plnit funkce?
Pr˚ uvodce studiem: Tato ˇca´st lekce 7 pˇrin´aˇs´ı struˇcn´ y pohled na problematiku pojmu promotion“, kterou v tomto ” firemn´ım pojet´ı pokl´ ad´ ame za akce podporuj´ıc´ı, stimuluj´ıc´ı prodejn´ı ˇcinnost. Z tohoto u ´hlu pohledu jsme tuto ˇca´st firemn´ıch aktivit rozˇclenili na 4 z´akladn´ı sloˇzky, a to rozs´ahlou oblast reklamy, public relations, akc´ı na podporu prodeje a z´asady osobn´ıho prodeje. Samotn´ a problematika tˇechto jednotliv´ ych sloˇzek je natolik rozs´ahl´ a, ˇze se dala tˇeˇzko vmˇestnat na omezen´ y rozsah t´eto lekce. Vysok´e ˇskoly vychov´ avaj´ı specialisty, odborn´ıky i na jednotliv´e ˇca´sti, sloˇzky, o nichˇz jsme se v t´eto ˇca´sti lekce 7 pouze zm´ınili. Tato oblast marketingu vˇsak patˇr´ı k nejzaj´ımavˇejˇs´ım uˇz jen proto, ˇze kumuluje poznatky nˇekolika spoleˇcensk´ ych vˇed a v´ ysledn´ y efekt rozhodnut´ı a jeho realizace je patrn´ y a ˇcasto velmi rychl´ y. Autotest: 1. Mezi funkce reklamy nepatˇr´ı funkce: (a) informativn´ı (b) pouˇcovac´ı (c) pˇripom´ınac´ı 2. M´edia neoznaˇcujeme jako: (a) studen´ a (b) vlaˇzn´ a
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
187
(c) hork´ a 3. Reklama sm´ı obsahovat: (a) prvky erotiky (b) prvky propaguj´ıc´ı n´ asil´ı (c) prvky vyuˇz´ıvaj´ıc´ı motiv strachu
7.7
Placement (distribuce) a people (lidsk´ y faktor)
Popis ˇ c´ asti lekce 7.7 Tato ˇc´ast lekce 7 se zab´ yv´a formami distribuce a prodeje, popisem funkc´ı a ˇcinnost´ı lid´ı staraj´ıc´ıch se, aby se zboˇz´ı dostalo co nejrychleji a nejefektivnˇeji k z´akazn´ıkovi. Druh´a polovina t´eto ˇca´sti je pak vˇenov´ana prvku marketingov´eho mixu oznaˇcovan´eho jako people (lidsk´ y faktor), a to v ˇclenˇen´ı na vztahy firmy k vlastn´ım lidem, jakoˇzto i k lidem vytv´aˇrej´ıc´ım jej´ı podstatn´e ekonomick´e okol´ı. Tato ˇc´ast lekce m´a n´asleduj´ıc´ı strukturu: 7.7.1 7.7.2
Placement (distribuce) People (lidsk´ y faktor)
D´ elka ˇ c´ asti lekce 7.7: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova: Distribuce, logistika, pˇr´ım´ y prodej, velkoobchod, maloobchod, distributor, broker, dealer, distribuˇcn´ı cesta, masov´a distribuce, v´ ybˇerov´a distribuce, v´ yhradn´ı distribuce, pˇrevaha ˇ ızen´ı lidsk´ v´ yrobce, pˇrevaha prodejc˚ u. R´ ych zdroj˚ u, soci´aln´ı program firmy, kari´erov´ y ˇr´ad, prestiˇz firmy, psychologick´ a pravidla prodeje.
188
7.7 Placement (distribuce) a people (lidsk´ y faktor)
Motivace k ˇ c´ asti lekce 7.7 Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • • • •
struˇcnˇe popsat formy distribuce, funkce a ˇcinnosti lid´ı, kteˇr´ı p˚ usob´ı na distribuˇcn´ıch cest´ach, struˇcnˇe popsat p´eˇci firmy nebo instituce o vlastn´ı zamˇestnance, popsat vztahy firmy nebo instituce k lidem vytv´ aˇrej´ıc´ım jej´ı podstatn´e ekonomick´e okol´ı.
7.7.1
ˇ en´ı Clenˇ obchodu
Placement (distribuce)
Tato sloˇzka marketingov´eho mixu, kter´a doslova znamen´a m´ısto, um´ıstˇen´ı ˇcili cestu, jak se z´akazn´ık dostane ke zboˇz´ı, navazuje na logistiku prodeje, ˇc´asteˇcnˇe i na logistiku v´ yroby, nebot’ ide´alem by byl pˇr´ım´ y odbˇer bez skladovac´ıch m´ıst a co nejrychlejˇs´ı pˇresun zboˇz´ı smˇerem k z´ akazn´ıkovi (viz metoda JIT, just in time). Souˇcasnˇe distribuce souvis´ı i s cenami, nebot’ odbytov´e cesty vytv´ aˇrej´ı svou strukturou adekv´atn´ı typy cen. Rozezn´av´ame tedy: • pˇr´ım´ y prodej, • velkoobchod, • maloobchod (pˇres velkoobchod nebo pˇr´ımo od v´ yrobce). Tˇemto distribuˇcn´ım cest´am odpov´ıdaj´ı ceny, kter´e respektuj´ı n´aklady a zisk kaˇzd´eho distribuˇcn´ıho ˇcl´ anku.
Formy prodeje
V n´asleduj´ıc´ım textu jenom struˇcnˇe vyjmenov´av´ ame formy obchodu, nebot’ tyto formy jsou ˇ dostateˇcnˇe dobˇre zn´am´e a setk´av´ame se s nimi v bˇeˇzn´em ˇzivotˇe pomˇernˇe ˇcasto. i v CR Rozezn´ av´ ame tedy n´ asleduj´ıc´ı formy prodeje: • Obchodn´ı domy, • ˇretˇezov´e obchody, Pˇ r´ıklad: Jedn´ a se o ˇrady prodejen prod´ avaj´ıc´ıch stejn´ y rozsah sortimentu, kdyˇz tyto prodejny jsou z´asobov´any z vlastn´ıho velkoskladu prodejce. T´ım prodejce nahrazuje ciz´ı velkoobchody. Jedn´a se vˇetˇsinou o zboˇz´ı ˇsirok´eho sortimentu, s rychl´ ym a velk´ ym obratem. Typick´ ym pˇredstavitelem tˇechto ˇretˇezov´ ych obchod˚ u jsou firmy Kaufland, Tesco atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ . ........................................................................................
• • • •
supermarkety, hypermarkety, n´ akupn´ı stˇrediska, zasilatelsk´e domy,
Pˇ r´ıklad: Tyto formy distribuce zboˇz´ı jsou zaloˇzeny na objedn´ avkov´em syst´emu pomoc´ı nab´ıdkov´ ych
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
189
katalog˚ u, v m´ıstˇe firmy je moˇzn´ y i pˇr´ım´ y prodej, kter´ y vˇsak v pomˇeru s celkov´ ym obratem nehraje v´ yznamnou roli. Cena takov´eho zboˇz´ı je ovlivnˇena i n´aklady na poˇstovn´e a baln´e. Jedn´ a se o pomˇernˇe dlouhodobou z´aleˇzitost, nˇekter´e zasilatelsk´e firmy jsou zn´am´e des´ıtky let, napˇr´ıklad Neckermann nebo u n´as Magnet Pardubice. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ . ........................................................................................
• diskontn´ı obchody (poskytuj´ı slevy), • prodejn´ı druˇzstva, • ambulantn´ı obchody, Pˇ r´ıklad: Ambulantn´ı obchody jsou vesmˇes autobusy zaj´ıˇzdˇej´ıc´ı v urˇcit´ ych intervalech s vybran´ ym sortimentem do urˇcit´ ych lokalit. Pln´ı d˚ uleˇzitou distribuˇcn´ı funkci pˇredevˇs´ım v rekreaˇcn´ıch oblastech, horsk´em prostˇred´ı, ale i na venkovsk´ ych lokalit´ach. Zajiˇst’uj´ı ˇcasto bˇeˇzn´e potravin´aˇrsk´e zboˇz´ı, ale nˇekdy i specializovan´e sluˇzby napˇr´ıklad poj´ızdnou ambulanci l´ekaˇr˚ u, v´ ymˇenu propanbutanov´ ych bomb, odˇevn´ı sortiment atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . ........................................................................................ . ........................................................................................
• cash and carry (pˇrijed’, zaplat’ a naloˇz si zboˇz´ı a odjed’ vlastn´ım vozem), • obchodn´ı prostˇredn´ıci, Pˇ r´ıklad: Obchodn´ı prostˇredn´ıci jsou obchodn´ımi partnery prod´avaj´ıc´ıho, nejsou jeho zamˇestnanci ani majitel´e zboˇz´ı. • obchodn´ı cestuj´ıc´ı, Pˇ r´ıklad: Obchodn´ı cestuj´ıc´ı nab´ızej´ı zboˇz´ı prodejce, jsou jeho zamˇestnanci, jsou placeni ˇc´asteˇcnˇe fixn´ım platem avˇsak rovnˇeˇz formou provize za realizovan´ y objem prodeje nebo sluˇzby, jako napˇr´ıklad pojiˇst’ovac´ı agenti. Vesmˇes pracuj´ı v urˇcit´em u ´zemn´ım rozsahu (region, kraj).
• brokeˇri, Pˇ r´ıklad: Brokeˇri jsou samostatn´ı obchodn´ıci, kteˇr´ı pracuj´ı obvykle pro nˇekolik prodejc˚ u, pracuj´ı v´ yhradnˇe za provizi od kaˇzd´eho prodejce.
190
7.7 Placement (distribuce) a people (lidsk´ y faktor) • pr˚ umyslov´y distributoˇri,
Pˇ r´ıklad: Jsou to velkoobchodn´ıci, specialist´e na vybran´ y sortiment, prod´avaj´ı pr˚ umyslov´e zboˇz´ı prostˇrednictv´ım vlastn´ıch prodejc˚ u, firma m´a rozs´ahl´ y obrat.
• importn´ı velkoobchody, Pˇ r´ıklad: Importn´ı velkoobchody se specializuj´ı na zboˇz´ı z dovozu, jejich charakteristick´ ym rysem je podnik´an´ı na vlastn´ı u ´ˇcet, nakupuj´ı tedy zboˇz´ı ze zahraniˇc´ı a zajiˇst’uj´ı jeho distribuci v tuzemsku prodejem jin´ ym obchodn´ık˚ um. • autorizovan´ı dealeˇri (maj´ı v´ yhradn´ı zastoupen´ı zahraniˇcn´ı firmy na dan´em u ´ zem´ı, zajiˇst’uj´ı sluˇzby t´eto firmy v pln´em rozsahu), • n´ akupˇc´ı dovozu. Pˇ r´ıklad: Velk´e distributorsk´e firmy zamˇestn´avaj´ı specializovan´e n´akupˇc´ı pro urˇcit´ y sortiment zboˇz´ı. Firma, kter´a m´a znaˇcn´ y objem dovozu m´a pak vlastn´ı dovozn´ı oddˇelen´ı a specialist´e jsou obvykle rozdˇeleni jazykovˇe napˇr´ıklad specialisty na Rusko, anglicky mluv´ıc´ı zemˇe, nˇemecky mluv´ıc´ı zemˇe apod. • importn´ı brokeˇri, (charakteristika je stejn´a jako u broker˚ u tuzemsk´eho zboˇz´ı). Probl´emem distribuce je ot´azka nejlepˇs´ı a nejrychlejˇs´ı cesty zboˇz´ı smˇerem k z´akazn´ıkovi. Rychlost je d˚ uleˇzit´ a ze dvou d˚ uvod˚ u: • skladov´ an´ım a rozvozem vznikaj´ı v´ yrobci nebo prodejci dalˇs´ı n´aklady odbytu, • zboˇz´ı m˚ uˇze podl´ehat zk´ aze z hlediska sv´e kvality, rizika poˇskozen´ı nebo kr´adeˇze. 3 zp˚ usoby distribuce
Rozezn´ av´ ame 3 z´ akladn´ı zp˚ usoby distribuce: • masovou, • v´ ybˇerovou, • v´ yhradn´ı. Masov´ a distribuce (velk´e objemy zboˇz´ı) m´a 3 formy: • univerz´ aln´ı (r˚ uzn´ y sortiment), • omezen´ a (jen vybran´ y sortiment), • lok´ aln´ı (zaveden´e v´ yrobky).
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
191
´ Ukol k textu ˇ c. 7.7: Jmenujte nˇekter´e lok´ aln´ı v´ yrobky, jsou typick´e pro dan´e mˇesto, region, zemi. Pokuste se vyjmenovat nejm´enˇe 5 takov´ ychto produkt˚ u. V pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a poznamenejte si do sv´ ych pozn´amek z´aznam z Kl´ıˇce. yk´a zboˇz´ı, kter´e nevyhled´av´ ame kaˇzd´ y den, jedn´a se o zboˇz´ı V´ ybˇ erov´ a distribuce se t´ sp´ıˇse v´ yjimeˇcn´e, b´ yv´a drah´e, z´akazn´ık potˇrebuje pomoc prod´ avaj´ıc´ıho (pˇr´ım´ y prodej), ˇcasto vyˇzaduje uk´ azku provozu, manipulaci s v´ yrobkem, degustaci, pˇredv´adˇen´ı atd. V´ yhradn´ı distribuce se t´ yk´a zboˇz´ı, kter´e nakupujeme pouze nˇekolikr´at za ˇzivot (auto, n´abytek, nemovitosti). Jedn´a se o prodej vˇec´ı nebo hodnot sp´ıˇse vysok´ ych cen, z´akazn´ık tedy vyˇzaduje kvalitu, mimoˇr´adnou p´eˇci o sv˚ uj probl´em, pˇredpokl´ad´ a dokonal´ y servis, zaˇr´ızen´ı vˇsech administrativn´ıch z´aleˇzitost´ı spjat´ ych s prodejem, z´ ajem o svou osobu i o nakupovanou vˇec. Hlavn´ım u ´ kolem tohoto P“ je urˇ cen´ı distribuˇ cn´ıho m´ısta tak, aby z´ akazn´ık obdrˇzel ” v´ yrobek nebo sluˇzbu tehdy, kdyˇz si je hodl´a koupit. Z´ akazn´ık by mˇel b´ yt uspokojen optim´aln´ım zp˚ usobem, hovoˇr´ıme o uˇziteˇcnosti m´ısta a uˇziteˇcnosti ˇcasu, coˇz znamen´a v co nejkratˇs´ı lh˚ utˇe a na konkr´etn´ım m´ıstˇe. V´ ybˇer nejlepˇs´ı distribuˇcn´ı cesty je rozhodnut´ı strategick´eho v´ yznamu, startuje dlouho do budoucnosti konkurenˇcn´ı v´ yhody a urˇcuje distribuˇcn´ı n´ aklady. Distribuˇ cn´ı cesta m˚ uˇ ze b´ yt budov´ ana dvoj´ım zp˚ usobem. Rozezn´av´ame bud’ pˇrevahu v´ yrobce nebo pˇrevahu na stranˇe prodejce Distribuˇcn´ı cesty
a) Pˇrevaha na stranˇe v´yrobce znamen´a vytvoˇren´ı takov´e distribuˇcn´ı cesty, ve kter´e m´a vˇetˇs´ı moc v´ yrobce, v´ yrobce tedy rozhoduje o tom, co ostatn´ı ˇcl´ anky distribuˇcn´ıho syst´emu (distributoˇri, dealeˇri, velkoobchodn´ıci atd.) budou nebo nebudou dˇelat, jak´ ym zp˚ usobem budou zainteresov´ani, jak´e metody budou pouˇz´ıvat, jak budou prosazovat z´ajmy v´ yrobce atd. Pˇ r´ıklad: ˇ projevuje pˇredevˇs´ım u monopoln´ıch v´ ˇ ˇ a Tato pˇrevaha se v CR yrobc˚ u typu CEZ, Cesk´ ˇ e dr´ rafin´ersk´ a, Cesk´ ahy atd. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. b) Pˇrevaha na stranˇe prodejc˚ u znamen´a, ˇze prodejci urˇcuj´ı v´ yrobc˚ um, sv´ ym dodavatel˚ um, co maj´ı vyr´abˇet, kolik toho maj´ı dod´ avat, v jak´e kvalitˇe atd. Pˇ r´ıklad: ˇ prakticky vˇsichni zemˇedˇelci, nebot’ zde se v´ V t´eto situaci jsou v CR yraznˇe projevuje pˇrevaha obchodn´ık˚ u, kteˇr´ı nakupuj´ı lacinˇejˇs´ı produkty z bl´ızk´eho zahraniˇc´ı za niˇzˇs´ı ceny. Diktuj´ı tak v´ yrobc˚ um podm´ınky, kter´e jsou pro mnoho tuzemsk´ ych zemˇedˇelc˚ u na hranˇe v´ ynosnosti. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad: . .................................................................................. . .................................................................................. Na ot´azku pˇrevahy na stranˇe jedn´e distribuˇcn´ı sloˇzky navazuje i zp˚ usob motivace v tomto
2 principy motivace
192
7.7 Placement (distribuce) a people (lidsk´ y faktor)
distribuˇcn´ım syst´emu. Opˇet m˚ uˇzeme rozezn´avat dva principy motivace: a) stimulace objemu zboˇz´ı od v´yrobce tlakem k dalˇs´ım distribuˇcn´ım ˇcl´ ank˚ um V´ yrobce se snaˇz´ı dostat do distribuˇcn´ıch cest maximum zboˇz´ı a zainteresov´ av´a distributory k urˇcit´emu objemu prodeje, vytv´ aˇr´ı motivaˇcn´ı syst´em pomoc´ı proviz´ı na co nejvˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı prodan´eho zboˇz´ı a neust´al´em zvyˇsov´an´ı prodeje, b) stimulace tahem zamˇeˇren´ a na z´ akazn´ıka kdy se naopak prodejce snaˇz´ı zvyˇsovat popt´ avku pˇredevˇs´ım pomoc´ı dalˇs´ıch P“ ” marketingov´eho mixu, jako napˇr´ıklad reklamy, osobn´ım prodejem, nov´ ymi formami public relations“ atd., prodejce tak jakoby tlaˇc´ı zezadu smˇerem k v´ yrobc˚ um, aby se ” od v´ yrobce do syst´emu vt´ ahlo v´ıce zboˇz´ı. Pro vˇsechny u ´ˇcastn´ıky distribuˇcn´ıho syst´emu je v´ yhodn´ a kombinace obou princip˚ u, soubˇeˇzn´e uplatnˇen´ı jak stimulace tlakem, tak i tahem. Na problematiku t´eto ˇc´asti marketingov´eho mixu u ´ zce navazuje logistika distribuce, kter´ a ˇreˇs´ı probl´emy napˇr´ıklad: • zp˚ usobu dopravy zboˇz´ı (vlastn´ımi prostˇredky versus dopravci), • rozm´ıstˇen´ı sklad˚ u (matematick´e modely na optim´aln´ı polohu skladu), • ˇreˇsen´ı velikosti z´asob (vyˇsˇs´ı z´asoby znamenaj´ı vyˇsˇs´ı n´aklady, je opˇet ot´azkou matematick´ ych propoˇct˚ u, zda stavˇet sklady nebo radˇeji investovat do dopravy), • ˇreˇsen´ı probl´em˚ u unifikace obal˚ u, syst´em˚ u pˇrepravek, kontejnerizace atd., • ˇreˇsen´ı syst´em˚ u komunikace v distribuˇcn´ıch cest´ach, • ˇreˇsen´ı vazby logistiky v´ yroby a distribuce atd. Cviˇ cen´ı ˇ c. 7.7.1: Urˇcete si podnikatelsk´ y z´amˇer prodeje vybran´eho druhu zboˇz´ı a ˇreˇste ot´azku jeho distribuce. Urˇcete jakou formu prodeje byste si vybrali, jak byste ˇreˇsili ot´azku skladov´an´ı zboˇz´ı a zp˚ usob dopravy.
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 7.7.1: Uved’te jak´e zn´ ate formy stimulace prodeje a formy prodeje. Vypracovan´ y u ´ kol zaˇslete tutorovi. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Problematika forem prodeje a distribuˇcn´ıch cest u ´ zce navazuje na problematiku logistiky, a to logistiky v´ yrobn´ı a logistiky dopravy. Pokud V´as tato problematika bl´ıˇze zaj´ım´a doporuˇcujeme tedy odborn´e publikace nebo uˇcebn´ı texty z tˇechto 2 navazuj´ıc´ıch oblast´ı.
7.7.2
People (lidsk´ y faktor)
Tento pojem m´a v marketingov´em mixu dvoj´ı v´ yznam. Jedn´a se o faktor p´eˇce o lidi, a to jak z´akazn´ıky, tak i vlastn´ı zamˇestnance. V´ yznam chov´an´ı firmy v˚ uˇci z´akazn´ık˚ um je nepochybn´ y, z´akazn´ık, kter´ y se setk´a s neochotou, s nepˇr´ıjemn´ ym vystupov´an´ım prod´ avaj´ıc´ıho ˇci dalˇs´ımi projevy ne´ ucty prostˇe pˇr´ıˇstˇe firmu nenavˇst´ıv´ı, nav´ıc pˇrisp´ıv´a k jej´ımu negativn´ımu image ve spoleˇcnosti, nebot’ sv´e z´aˇzitky sdˇeluje urˇcit´emu okruhu sv´ ych pˇr´ıbuzn´ ych a pˇr´atel. Na druh´e stranˇe zaˇcaly firmy vˇenovat i mimoˇra´dnou pozornost sv´ ym vlastn´ım zamˇestnanc˚ um (a jejich prostˇrednictv´ım i jejich rodin´am), nebot’ spokojen´ y a odbornˇe zdatn´ y pracovn´ık je rovnˇeˇz z´ akladem pˇr´ızniv´eho obrazu firmy na veˇrejnosti.
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
193
a) Pˇ r´ıstup firmy k vlastn´ım zamˇ estnanc˚ um je pr˚ uˇrezov´ ym t´ematem ekonomiky firmy, nebot’ pˇr´ıstup k lidem se prol´ın´ a mnoha ˇcinnostmi firmy, i kdyˇz jeho z´aklad je pˇredevˇs´ım ot´azkou ˇr´ızen´ı lidsk´ ych zdroj˚ u. Firma mus´ı vˇenovat zv´ yˇsenou pozornost kvalitˇe a chov´an´ı vlastn´ıch zamˇestnanc˚ u, zvl´aˇstˇe tˇem, kteˇr´ı reprezentuj´ı firmu ve vztahu k: • • • • •
Zamˇestnanci
veˇrejnosti (pracovn´ıci u ´tvaru public relations“), ” zprostˇredkovatel˚ um, penˇeˇzn´ım instituc´ım, dodavatel˚ um a odbˇeratel˚ um, kupuj´ıc´ım (prodavaˇci).
Z hlediska t´eto sloˇzky marketingov´eho mixu je cel´ a firma posuzov´ana pˇredevˇs´ım na z´ akladˇe: • sv´eho soci´ aln´ıho programu (co vˇsechno dˇel´a pro vlastn´ı zamˇestnance), • programu odborn´eho r˚ ustu zamˇestnanc˚ u (kaˇzd´ y mlad´ y ˇclovˇek nastoup´ı radˇeji tam, kde m´ a zajiˇstˇen odborn´ y r˚ ust a kari´eru), • jakou m´a firma image“ (jakou spoleˇcenskou prestiˇz m´a zamˇestn´an´ı pr´avˇe u t´eto ” firmy). Oblast lidsk´eho faktoru vyˇzaduje u ´zkou souˇcinnost s u ´tvarem ˇr´ızen´ı lidsk´ ych zdroj˚ u“, ” a to pˇredevˇs´ım v tˇechto ˇcinnostech: • v´ ybˇeru pracovn´ık˚ u na jednotliv´e pracovn´ı a ˇr´ıd´ıc´ı funkce, • vstupn´ı a n´ asledn´e hodnocen´ı pracovn´ık˚ u, jejich schopnost´ı a dovednost´ı, vypracov´ av´ an´ı kari´erov´ ych ˇr´ad˚ u pro jednotliv´e pracovn´ıky, • v´ ychovˇe pracovn´ık˚ u, • zajiˇstˇen´ı vzdˇel´ avac´ıch a odborn´ ych akc´ı, • realizaci soci´ aln´ıch v´ yhod, • kontrole u ´ˇcinnosti person´aln´ıho programu firmy. Spokojen´ y zamˇestnanec je bohatstv´ım firmy. Takov´ y zamˇestnanec m˚ uˇze pˇren´aˇset svou spokojenost na vˇsechny ostatn´ı spolupracovn´ıky, obchodn´ı partnery i z´akazn´ıky. Zamˇestnanec dokonale informovan´ y, obezn´amen´ y s obchodn´ı filozofi´ı firmy, ztotoˇzn ˇuj´ıc´ı se s firemn´ımi c´ıli a prosazuj´ıc´ı firemn´ı strategii. To je u ´kolem marketingov´eho mixu v t´eto oblasti. b) Pˇ r´ıstup firmy k z´ akazn´ık˚ um Z´ akazn´ıci Je z´ akladn´ım pˇredpokladem k u ´spˇechu firmy na konkurenˇcn´ıch trz´ıch. Dobr´e a spr´avn´e chov´ an´ı firmy, kaˇzd´eho jej´ıho zamˇestnance (i vr´atn´ y reprezentuje) je nezbytnou podm´ınkou k udrˇzen´ı st´avaj´ıc´ıch z´akazn´ık˚ u i k z´ısk´an´ı nov´ ych. Chov´an´ı keep smiling“ ” (vˇzdy s u ´ smˇevem) patˇr´ı k z´akladn´ı v´ ybavˇe lid´ı, kteˇr´ı bezprostˇrednˇe komunikuj´ı se z´akazn´ıky (ale i s obchodn´ımi partnery, finanˇcn´ımi institucemi, u ´ˇrady atd.). Jedn´ an´ı s lidmi je zaloˇzeno na nˇekolika z´akladn´ıch pˇredpokladech jako napˇr´ıklad: Z´ asady • lid´e r´ adi napodobuj´ı toho, koho obdivuj´ı, kdo si z´ıskal jejich d˚ uvˇeru a kdo pro nˇe pˇredstavuje urˇcit´ y ide´al. Tento psychologicko-soci´aln´ı poznatek se m˚ uˇze projevovat v napodobov´ an´ı obleˇcen´ı, sportu, zp˚ usobu mluvy, chov´ an´ı, n´asledov´ an´ı z´ alib atd. Pˇ r´ıklad: Mnoz´ı lid´e se snaˇz´ı vyj´adˇrit svou d˚ uleˇzitost napodobov´an´ım vzor˚ u napˇr´ıklad hran´ım tenisu, squashe, golfu a jin´ ych m´odn´ıch sport˚ u, nebot’ to patˇr´ı k spoleˇcensk´e ˇspiˇcce. Obdobnˇe tedy m˚ uˇzeme oˇcek´avat, ˇze tito lid´e budou chodit nakupovat k firmˇe, kter´a dle jejich n´azoru patˇr´ı mezi ˇspiˇckov´e, v´ yjimeˇcn´e a kvalitn´ı firmy s odpov´ıdaj´ıc´ım image.
jedn´ an´ı s lidmi
194
7.7 Placement (distribuce) a people (lidsk´ y faktor) Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
•
•
•
•
•
. ............................................................................. . ............................................................................. Spousta lid´ı je v podstatˇe bezradn´a, potˇrebuje pomoc, uk´azat smˇer, pochv´alit, lid´e jsou nerozhodn´ı, neradi se rozhoduj´ı, ˇcasto chtˇej´ı, aby to nˇekdo udˇelal za nˇe. Tady se skr´ yv´a obrovsk´ y prostor pro pˇr´ım´e ovlivˇ nov´an´ı z´ akazn´ık˚ u. Kdo dok´aˇze poradit, vysvˇetlit, pomoci, ten si z´ısk´a vˇern´e z´akazn´ıky. Lid´e jsou ˇcasto zahledˇeni sami na sebe, nevn´ımaj´ı probl´emy jin´ ych lid´ı, veˇrejnosti, mus´ı dennˇe ˇreˇsit ˇradu osobn´ıch probl´em˚ u, podl´ehaj´ı emoc´ım, nˇekdy frustrac´ım, ˇcasto se jim nedaˇr´ı, n´akup nˇekdy pokl´adaj´ı i za pouhou nutnost nebo povinnost. Proto plat´ı z´asada z´ıskat z´akazn´ıka ˇreˇsen´ım jeho probl´emu, vysvˇetlit mu co on z toho bude m´ıt, jak to vyˇreˇs´ı jeho probl´em, jak´e zlepˇsen´ı to pˇrinese pr´avˇe jemu. Lid´e r´ adi vˇeci odkl´adaj´ı na posledn´ı chvilku, neˇreˇs´ı vˇcas probl´emy, neurˇcit´e a neterm´ınovan´e vˇeci pro nˇe nejsou ˇz´adn´ ym impulsem k ˇcinnosti. Proto se doporuˇcuje jakoukoliv ˇcinnost pˇresnˇe term´ınovat, napˇr´ıklad objedn´avky maj´ı m´ıt pozn´amku, ˇze je tˇreba odpovˇedˇet do urˇcit´eho data, jinak nebude na objedn´avku br´ an zˇretel, uv´ ad´ı se, ˇze nejl´epe lid´e jednaj´ı v ˇcasov´e t´ısni. Lid´e maj´ı v podstatˇe stejn´e probl´emy, stejn´a pˇr´an´ı a stejn´e potˇreby, ˇreˇs´ı stejn´e situace. Chtˇej´ı b´ yt u ´ spˇeˇsn´ı v l´ asce, v pr´aci, ve sportu, chtˇej´ı z´ıskat uzn´an´ı atd. Prod´ avaj´ıc´ı, kter´ y bude poukazovat na to, ˇze pr´ avˇe produkty jeho firmy pom´ahaj´ı dos´ ahnout pr´ avˇe toho, co lid´e potˇrebuj´ı, uzn´avaj´ı a chtˇej´ı, z´ısk´ av´a stabiln´ı a vˇernou klientelu. Lid´e nemaj´ı r´adi sloˇzit´e vysvˇetlov´an´ı, s´ahodlouh´e a tlust´e n´avody, miluj´ı jednoduchost, rychlost, jsou ˇcasto l´ın´ı nˇeco ˇc´ıst, jsou radˇeji, kdyˇz se orientuj´ı v jednoduch´em obr´azku. Stejnˇe tak jako mluva, tak i texty k produkt˚ um mus´ı b´ yt struˇcn´e a jasn´e. Pˇ r´ıklad: ˇ Rada v´ yrobc˚ u pouˇz´ıv´a jako n´avod˚ u k zach´azen´ı s v´ yrobkem jednoduch´eho n´ akresu, souboru nˇekolika m´alo obr´azk˚ u, kter´e vedou uˇzivatele ˇcasto i beze slov (v´ yhoda pro zahraniˇcn´ı prodej). Jako pˇr´ıklad uv´ad´ıme n´avod na uˇz´ıv´an´ı k´avovaru, fotoapar´ atu, praˇcky. Uved’te vlastn´ı pˇ r´ıklad:
. ............................................................................. . ............................................................................. • Vˇetˇsina lid´ı je dennˇe v podˇr´ızen´em postaven´ı, jsou si vˇedomi nedokonalost´ı, sv´ ych omyl˚ u, vad a chyb, proto miluj´ı pocit moci a uk´azku, ˇze nic nen´ı dokonal´e. Pokud prod´avaj´ıc´ı pouk´aˇze na pˇrijatelnou vadu v´ yrobku, nen´ı to na z´avadu, naopak kupuj´ıc´ı z´ısk´a pocit, ˇze ho prod´ avaj´ıc´ı neklame, z´ısk´ a k nˇemu d˚ uvˇeru, stejnˇe tak jako k v´ yrobku. Lid´e nemaj´ı pˇr´ıliˇs r´adi dokonalost. Potˇrebuj´ı vˇsak z´ıskat pocit, ˇze i sloˇzit´ y v´ yrobek dok´aˇz´ı ovl´adat. To mus´ı prod´avaj´ıc´ı taktn´ım zp˚ usobem z´ akazn´ıkovi dok´ azat. V takov´em pˇr´ıpadˇe opˇet z´ısk´a vˇern´eho z´akazn´ıka firmy. Zˇrejmˇe bychom naˇsli v´ıce psychologick´ ych z´asad spr´avn´eho nab´ızen´ı a prodeje v´ yrobk˚ u a sluˇzeb, v´ ychova pˇr´ım´ ych prod´avaj´ıc´ıch je nejen z´aleˇzitost´ı dobr´ ych technick´ ych a technologick´ ych znalost´ı o zboˇz´ı, ale tak´e psychologick´ ych faktor˚ u, kter´e ovlivˇ nuj´ı chov´an´ı a rozhodov´ an´ı z´akazn´ık˚ u. V´ ychova prod´ avaj´ıc´ıch v tomto smˇeru patˇr´ı tedy rovnˇeˇz do oblasti oznaˇcovan´e jako people“ tedy lidsk´ y faktor realizace. ” Cviˇ cen´ı ˇ c. 7.7.2: Pokuste se vˇz´ıt do pozice prod´avaj´ıc´ıho napˇr´ıklad p´ ansk´e obleky – d´amsk´e kost´ ymy, za
Kapitola 7. Marketingov´ a strategie
195
situace, kdy vid´ıte zcela nerozhodnou manˇzelskou dvojici zˇrejmˇe uvaˇzuj´ıc´ı o tomto v´ yrobku. Pokuste se jim v´ yrobek prodat. Oznaˇcte, kter´e aspekty lidsk´eho chov´an´ı byste zd˚ uraznili, jak´e motivaˇcn´ı prvky byste pouˇzili, na kter´e str´ anky obou partner˚ u byste u ´ toˇcili. Jak´e v´ yhody koupˇe byste podtrhovali, jak´ ym zp˚ usobem byste pˇresvˇedˇcili oba partnery k n´ akupu. ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 7.7.2: Uved’te, co znamen´a pojem people“ v marketingov´em mixu. Charakterizujte moˇzn´e pˇr´ıstupy ” firmy k z´ akazn´ık˚ um. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı:
• • • • • • • • • • • • •
Placement“ (distribuce) znamen´a cestu, jak se z´akazn´ık dostane ke zboˇz´ı. ” Rozezn´ av´ ame pˇr´ım´ y prodej, velkoobchod, maloobchod. Existuje nˇekolik moˇzn´ ych forem organizace obchodu. Distribuce m˚ uˇze b´ yt masov´a, v´ ybˇerov´a, v´ yhradn´ı. V distribuˇcn´ım syst´emu m˚ uˇzeme nal´ezt pˇrevahu v´ yrobce nebo prodejc˚ u. Na tuto sloˇzku marketingov´eho mixu navazuje u ´ zce logistika dopravy, v´ yroby, jakoˇz i matematick´e modelov´ an´ı. Faktor marketingov´eho mixu oznaˇcovan´ y jako people“ (lidsk´ y faktor) m´ a v marke” tingov´em mixu dvoj´ı v´ yznam. Zahrnuje faktor chov´ an´ı firmy jak ke sv´emu okol´ı, tak i k vlastn´ım zamˇestnanc˚ um. Ve vztahu k zamˇestnanc˚ um vyˇzaduje tento faktor u ´zkou souˇcinnost u ´tvaru marketingu su ´tvarem ˇr´ızen´ı lidsk´ ych zdroj˚ u“. ” Spokojen´ y zamˇestnanec m˚ uˇze pˇren´aˇset svou spokojenost na vˇsechny ostatn´ı lidi, obchodn´ı partnery i z´ akazn´ıky. Jedn´ an´ı s lidmi je zaloˇzeno na nˇekolika z´akladn´ıch psychologick´ ych pravidlech. V´ ychova prod´avaj´ıc´ıch patˇr´ı tedy rovnˇeˇz do oblasti oznaˇcovan´e jako people“, lidsk´ y ” faktor. Prod´ avaj´ıc´ı mus´ı prokazovat nejen technick´e znalosti, ale i znalosti psychologick´e.
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
ˇ ım se zab´ C´ yv´ a problematika t´eto ˇc´asti marketingov´eho mixu? Jak´e zn´ ate formy prodeje? ˇ C´ım jsou charakteristick´e jednotliv´e formy prodeje? ˇ ım je typick´ C´ a masov´ a distribuce? ˇ ım je typick´ C´ a v´ yhradn´ı distribuce? ˇ C´ım je typick´ a v´ ybˇerov´ a distribuce? Co znamen´ a pˇrevaha v´ yrobce v distribuˇcn´ım syst´emu? Co znamen´ a pˇrevaha prodejc˚ u v distribuˇcn´ım syst´emu? Jak navazuje na distribuci logistika? Co se rozum´ı pod pojmem people“ (lidsk´ y faktor) marketingu? ” Jak souvis´ı tento faktor s ˇr´ızen´ım lidsk´ ych zdroj˚ u“? ” Jak´ a psychologick´ a pravidla chov´an´ı lid´ı se projevuj´ı pˇri prodeji? Proˇc je tento faktor pro firmu v´ yznamn´ y?
196
7.7 Placement (distribuce) a people (lidsk´ y faktor)
Pr˚ uvodce studiem: Tato ˇca´st lekce 7 se zab´ yv´a dvˇema prvky marketingov´eho mixu oznaˇcovan´ ymi jako promotion a people. O problematice rozs´ahlosti pˇredmˇetu z´ajmu, kter´ y je obsaˇzen pod pojmem promotion jsme se jiˇz zm´ınili v pozn´amce pro z´ajemce. Doplˇ nujeme tedy tuto ˇc´ast lekce jeˇstˇe pozn´amkou o prvku oznaˇcovan´em jako people“, kter´ y v naˇsem pojet´ı pˇredstavuje ” ˇ ızen´ı lidsk´ jednak ˇc´ast vˇedy oznaˇcovan´e jako R´ ych zdroj˚ u (kter´a je vˇsak mnohem ˇsirˇs´ı, a pˇredevˇs´ım se zab´ yv´a vnitˇrn´ımi zdroji, vlastn´ımi pracovn´ıky). N´aˇs z´abˇer t´eto problematiky je na druhou stranu i upozornˇen´ım, ˇze marketingov´ı odborn´ıci se mus´ı zab´ yvat i reakcemi, pˇra´n´ımi a chov´an´ım lid´ı v cel´em ˇsirok´em okruhu veˇrejnosti, mus´ı zn´at a reagovat na potˇreby lid´ı nejen sv´ ych z´ akazn´ık˚ u ˇci potenci´aln´ıch z´akazn´ık˚ u, ale i sv´ ych obchodn´ıch partner˚ u a v glob´aln´ım pojet´ı i vˇseobecnˇe vˇsech lid´ı i z hlediska ekologie, pr´ava, vˇseobecn´e lidsk´e solidarity, ohleduplnosti a pomoci. Takto se k lidem chovaj´ıc´ı firma m´a pˇredpoklady b´ yt u ´spˇeˇsn´ a i na mezin´ arodn´ıch vyspˇel´ ych trz´ıch. Autotest: 1. Obchodn´ı prostˇredn´ıci jsou: (a) obchodn´ımi partnery prod´ avaj´ıc´ıho (b) jeho zamˇestnanci (c) majitel´e zboˇz´ı 2. Brokeˇri jsou: (a) zamˇestnanci firmy (b) samostatn´ı obchodn´ıci (c) majitel´e zboˇz´ı 3. V´ ybˇerov´ a distribuce je typick´ a: (a) omezen´ım na urˇcitou lokalitu (b) t´ yk´a se zboˇz´ı, kter´e nevyhled´ av´ame kaˇzd´ y den, jedn´ a se o zboˇz´ı sp´ıˇse v´ yjimeˇcn´e (c) t´ yk´ a se zboˇz´ı, kter´e nakupujeme pouze nˇekolikr´at za ˇzivot, ˇcasto jen jednou
Kapitola 8
Pl´ anov´ an´ı Popis lekce: Lekce se zab´ yv´a procesem marketingov´eho pl´ anov´an´ı a jeho specifick´ ymi metodami. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 8.1 8.2
Proces marketingov´eho pl´anov´an´ı N´ astroje marketingov´eho pl´anov´an´ı
Jednotliv´e metody pl´anov´an´ı se pokuste v dom´ac´ı pˇr´ıpravˇe aplikovat na vlastn´ım pˇr´ıkladu vybran´e anebo fiktivn´ı firmy. D´ elka lekce: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova Audit marketingu, sc´en´aˇre o snech pˇr´ıˇst´ıch dn˚ u, anal´ yza mezer (gap anal´ yza), Ansoffova matice, mapov´an´ı a vytyˇcov´an´ı, anal´ yza rozhoduj´ıc´ıch faktor˚ u u ´ spˇechu, cenov´a mapa, podnikatelsk´e portfolio. Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • definovat pojem marketingov´eho pl´anov´an´ı, • struˇcnˇe popsat proces marketingov´eho pl´anov´an´ı a charakterizovat jeho etapy, • popsat pouˇz´ıvan´e metody pl´anov´an´ı marketingu. V´ yklad Pl´ anov´ an´ı bychom mohli definovat jako ˇcinnost, jej´ımˇz obsahem je stanoven´ı: • • • •
ˇz´ adouc´ıch c´ıl˚ u, urˇcen´ı podm´ınek k jejich dosaˇzen´ı, urˇcen´ı cest k jejich dosaˇzen´ı a stanoven´ı nutn´ ych pˇredpoklad˚ u.
Pl´anov´an´ı je zamˇeˇreno do budoucnosti, je to pom˚ ucka, n´astroj pro modelov´an´ı, popˇr´ıpadˇe Definice simulaci ˇza´douc´ı budoucnosti. Nen´ı to tedy ˇza´dn´ y z´ akon, nemˇenn´a norma, je to prostˇredek pl´anov´an´ı k vyj´adˇren´ı i upˇresnˇen´ı ˇz´ adouc´ıch v´ ysledk˚ u ˇcinnosti. Uˇz s´am proces pl´ anov´an´ı tedy pln´ı ˇradu velmi pozitivn´ıch funkc´ı: 197
198
8.1 Proces marketingov´eho pl´anov´an´ı • umoˇzn ˇuje uvˇedomit si a formulovat moˇznosti, kter´e m´ame, ˇceho chceme dos´ ahnou ta jak toho chceme dos´ ahnout, • umoˇzn ˇuje t´ım p´ adem optimalizaci komunikace zvl´aˇstˇe v tak sloˇzit´e organizaci jako je napˇr´ıklad firma, umoˇzn ˇuje se vyhnout rizik˚ um ˇci konflikt˚ um pramen´ıc´ım z nedostatku a chyb v komunikaci, umoˇzn ˇuje pˇredch´azet konflikt˚ um mezi urˇcit´ ymi stupni ˇr´ızen´ı ˇci profesemi, mezi spolupracovn´ıky, nadˇr´ızen´ ymi a podˇr´ızen´ ymi, nuje pˇrem´ yˇslen´ı o budoucnosti systematick´ ym, stabiln´ım a vz´ ajemnˇe akceptova• usnadˇ teln´ ym zp˚ usobem, • umoˇzn ˇuje lepˇs´ı vyuˇzit´ı zdroj˚ u zjiˇstˇen´ ym moˇznostem a poˇzadavk˚ um trhu, • umoˇzn ˇuje dobrou pˇripravenost adaptovat se na prob´ıhaj´ıc´ı zmˇeny, • umoˇzn ˇ uje pr˚ ubˇeˇzn´e sledov´an´ı ˇcinnosti, jakoˇz i porovn´an´ı s p˚ uvodn´ımi z´amˇery a koneˇcn´ ymi v´ ysledky.
´ Ukol k textu ˇ c. 8: Pokuste se struˇcnˇe stanovit V´aˇs pl´an na sobotu tak, aby bylo moˇzn´e jej prohl´asit za skuteˇcn´ y pl´ an, tzn. definujte vˇsechny jeho atributy. Sv˚ uj pˇr´ıklad si ovˇeˇrte s Kl´ıˇcem.
8.1
Proces marketingov´ eho pl´ anov´ an´ı
Marketingov´ y pl´an je souhrn vˇsech ˇcinnost´ı, kter´e maj´ı zabezpeˇcit dosaˇzen´ı marketingov´ ych c´ıl˚ u. Pl´ anov´an´ı marketingu je permanentn´ı proces, kter´ y se skl´ad´ a z nˇekolika krok˚ u. Tento proces si m˚ uˇzeme zobrazit pomoc´ı grafu 8.1. Sledov´an´ı Programy Marketingov´a strategie C´ıle marketingu Pˇredpoklady Anal´ yzy SWOT Audit marketingu
zpˇetn´e vazby Vstupy
C´ıle
´ Ukoly
Kontrola
Obr´ azek 8.1: Proces marketingov´eho pl´ anov´ an´ı
• Audit marketingu pˇredstavuje st´adium shromaˇzd’ov´ an´ı vstup˚ u, ve kter´em se snaˇz´ıme shrom´ aˇzdit a utˇr´ıdit informace t´ ykaj´ıc´ı se problematiky ovlivˇ nuj´ıc´ı vnitˇrn´ı a vnˇejˇs´ı prostˇred´ı firmy. • Anal´ yzy SWOT se prov´ adˇej´ı ve vˇsech tˇrech z´ akladn´ıch destinac´ıch, tj.: – anal´ yza firmy samotn´e, – anal´ yza konkurence, – anal´ yza z´ akazn´ık˚ u.
Kapitola 8. Pl´ anov´ an´ı
199
• Pˇ redpoklady stanoven´ı a hodnocen´ı pˇredpoklad˚ u t´ ykaj´ıc´ıch se firmy a jej´ıho podstatn´eho okol´ı, tj. napˇr´ıklad: – politick´e stability na trz´ıch, na kter´e firma exportuje a kter´e m˚ uˇze jen tˇeˇzko ovlivnit, – hospod´ aˇrsk´ a situace (recese, legislativa, inflace), – finanˇcn´ı situace firmy atd. • C´ıle marketingu pˇredstavuj´ı soubor u ´kol˚ u, kter´e jasnˇe stanovuj´ı, jak´e produkty jsou urˇceny pro urˇcit´e trhy a jak´e segmenty trhu. • Marketingov´ a strategie je specifikace strategie pro dan´e trhy a jejich segmenty. Mus´ı b´ yt jasnˇe stanoveno, jakou roli sehraje kaˇzd´ y prvek marketingov´eho mixu pˇri plnˇen´ı marketingov´eho pl´ anu u kaˇzd´eho u ´kolu. • Programy V t´eto f´azi pl´anov´an´ı jsou rozpracov´any podrobn´e programy pro kaˇzdou marketingovou ˇcinnost. Tyto programy by mˇely jasnˇe stanovit: – odpovˇednost konkr´etn´ıch osob, – n´ aklady vˇsech ˇcinnost´ı. • Kontrola pˇredstavuje zpˇetnou vazbu, aby bylo moˇzn´e pˇrij´ımat koriguj´ıc´ı opatˇren´ı. Kontrola se mus´ı zamˇeˇrit na vˇsechny kroky pl´ anov´an´ı a na vˇsechny v´ ysledky marketingov´ ych ˇcinnost´ı, tedy i na oblast marketingov´ ych c´ıl˚ u. Rovnˇeˇz tato oblast m˚ uˇze b´ yt zmˇenˇena, pokud je evidentn´ı, ˇze jiˇz samotn´e marketingov´e c´ıle jsou ˇspatn´e, nebo ˇze vznikly okolnosti za kter´ ych jsou nesplniteln´e. Nemˇelo by vˇsak doch´azet k ˇcast´ ym zmˇen´am c´ıl˚ u. M˚ uˇze se vˇsak st´at, ˇze marketingov´e c´ıle nemaj´ı spr´avn´e poˇrad´ı ˇci velikost. Pak mus´ıme marketingov´e c´ıle kriticky pˇrehodnotit, vr´atit se k auditu, k anal´ yz´am SWOT a d´ ale znovu pokraˇcovat v dalˇs´ıch kroc´ıch. POZOR! Marketingov´a kontrola nen´ı totoˇzn´a s ˇcinnost´ı bˇeˇzn´eho kontroln´ıho u ´tvaru firmy nebo s kontrolingem. Pˇri sestavov´an´ı marketingov´eho pl´anu by se mˇeli marketingov´ı pl´anovaˇci ˇr´ıdit nˇekter´ ymi Principy obecn´ ymi principy pl´ anov´ an´ı. Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı patˇr´ı: – Pl´ anovac´ı proces mus´ı b´ yt ch´ap´ an jako souˇc´ ast rozˇs´ıˇren´e zodpovˇednosti vrcholov´eho managementu. Kaˇzd´ y, kdo je odpovˇedn´ y za konkr´etn´ı sestavov´an´ı u ´daj˚ u a pˇr´ıpravu marketingov´eho pl´anu, mus´ı b´ yt povaˇzov´an za pˇr´ım´eho deleg´ata vrcholov´eho managementu a mus´ı m´ıt jeho podporu, – liniov´ y manaˇzeˇri a ti, kteˇr´ı jsou v denn´ım kontaktu s trhem a z´akazn´ıky, jsou nositeli nejlevnˇejˇs´ıch marketingov´ ych informac´ı. Je proto d˚ uleˇzit´e pr´avˇe tyto pracovn´ıky pˇr´ımo zapojit do procesu marketingov´eho pl´anov´an´ı, – pracovn´ık nebo pracovn´ıci u ´ tvaru zodpovˇedn´ı za pl´anovac´ı proces mus´ı b´ yt vybaveni urˇcitou form´aln´ı autoritou (budou-li m´ıt i neform´aln´ı, t´ım l´ıp), – pˇri marketingov´em pl´anov´an´ı je nezbytn´e pouˇz´ıvat analytick´e prostˇredky, progn´ ozy, statistick´e metody a anal´ yzy mezer na trhu (viz d´ale). ˇ ast pro z´ C´ ajemce: V textu t´eto v´ yukov´e pom˚ ucky m´ate v nˇekolika lekc´ı v pˇr´ıpadov´ ych studi´ıch uk´azky pˇrevzat´e z praxe. Pod´ıvejte se zpˇet na uk´azku marketingov´eho algoritmu uveden´e odˇevn´ı firmy a pokuste se zaˇradit jednotliv´e konkr´etn´ı u ´ koly do uveden´ ych etap marketingov´eho pl´ anov´ an´ı.
200
8.2
8.2 N´astroje marketingov´eho pl´anov´an´ı
N´ astroje marketingov´ eho pl´ anov´ an´ı
Pro marketingov´e pl´anov´an´ı se pouˇz´ıv´a cel´e ˇrady pom˚ ucek, graf˚ u, tabulek, matic a dalˇs´ıch specifick´ ych, tedy i verb´ aln´ıch n´ astroj˚ u. Uv´ad´ıme struˇcn´ y pˇrehled tˇech nejpouˇz´ıvanˇejˇs´ıch. 1. Sepisov´ an´ı sc´ en´ aˇ r˚ u je n´ astroj, kter´ y jiˇz sv´ ym n´azvem naznaˇcuje obsah t´eto pom˚ ucky. Je to verb´aln´ı popis viz´ı do vzd´alenˇejˇs´ı budoucnosti firmy. Jedn´a se o zpracov´an´ı dokument˚ u, kter´e logick´ ym zp˚ usobem popisuj´ı pˇredstavy a moˇzn´e postupy, kter´e maj´ı sv˚ uj poˇc´atek v pˇr´ıtomnosti a konˇc´ı v budoucnosti. Sc´en´ aˇre moˇzn´eho v´ yvoje napom´ahaj´ı marketingov´ ym pracovn´ık˚ um pˇredv´ıdat ud´alosti, kter´e pro nˇe mohou b´ yt pˇr´ıleˇzitost´ı nebo hrozbou, upozorˇ nuj´ı tak na pˇr´ıpadn´e vyuˇzit´ı budouc´ıch moˇznost´ı a naopak upozorˇ nuj´ı na potenci´aln´ı nebezpeˇc´ı a rizika pˇr´ıˇst´ıho v´ yvoje. T´ım je pˇripravena p˚ uda pro rozhodov´an´ı v budoucnosti. Pˇripraven´emu v´ yrobci je d´ana moˇznost, aby nad nepˇripraven´ ymi v´ yrobci z´ıskal konkurenˇcn´ı v´ yhodu. 2. Sc´ en´ aˇ re o snech pˇ r´ıˇ st´ıch dn˚ u tento poetick´ y n´azev oznaˇcuje podobnou techniku jako v pˇredch´azej´ıc´ım pˇr´ıpadˇe, avˇsak s t´ım rozd´ılem, ˇze se jedn´a o kratˇs´ı obdob´ı budoucnosti. Jedn´a se sp´ıˇse o z´apisy z porad vˇetˇs´ıho t´ ymu odborn´ık˚ u firmy ze vˇsech u ´ sek˚ u jej´ı ˇcinnosti (ekonomov´e, Brainstorming technici, prodejci, logistici, management atd.) a maj´ı sp´ıˇse charakter brainstormingu. Tyto porady jsou zamˇeˇreny na pˇredstavy dan´eho t´ ymu o svˇetˇe ve stanoven´em ˇcase v budoucnosti. Kaˇzd´emu ˇclenu t´ ymu by mˇelo b´ yt pro reflexi zad´ano takov´e t´ema, kter´e je v souladu s jeho odborn´ ymi znalostmi, nicm´enˇe je pozoruhodn´e, ˇze pr´avˇe nejv´ yznamnˇejˇs´ıch u ´spˇech˚ u vypl´ yvaj´ıc´ıch z t´eto metodiky bylo dosaˇzeno pr´avˇe z popud˚ u a pˇredstav lid´ı, kteˇr´ı byli v dan´e oblasti sp´ıˇse laiky. Snad tento jev souvis´ı s t´ım, co psychologie naz´ yv´ a podnikovou slepotou“, tedy skuteˇcnost´ı, ˇze ˇcasto nejsme schopni ” pˇrekonat u ´zk´e, navykl´e vidˇen´ı svˇeta a vˇec´ı tak, jak jsme se to kdysi nauˇcili a v praxi pak prov´adˇeli, snad to souvis´ı i s urˇcit´ ym konzervatizmem a neochotou zmˇeny, kter´a je d´ana vˇsem starˇs´ım lidem, kaˇzdop´adnˇe vidˇet vˇeci jinak, je dosti sloˇzit´ y proces, kter´ y ˇcasto nem´a logick´e n´avaznosti. Kaˇzd´ a pˇredstava, kaˇzd´ y sen o bl´ızk´e budoucnosti, kaˇzd´ y n´avrh mus´ı b´ yt velice diskutov´an, oponov´an, kritizov´ an, odbornˇe napad´an, pokud se vˇsak uk´aˇze jeho opodstatnˇen´ı mus´ı b´ yt rozeps´ an do urˇcit´e hloubky a pˇrijat jako moˇzn´ y zp˚ usob v´ yvoje. 3. Anal´ yza v´ ypadk˚ u GAP je postup, kter´ ym se zjiˇst’uje, zda existuj´ıc´ı praxe nebo marketingov´ y program je anal´ yza dostaˇcuj´ıc´ı pro splnˇen´ı pˇredpoklad˚ u firmy v budoucnosti. Pˇ r´ıklad: Firma m´ a zpracovan´ y kr´ atkodob´ y pl´an, avˇsak v jeho pr˚ ubˇehu se ukazuje, ˇze celkov´ y pˇr´ıjem stanoven´ y t´ımto pl´anem je znaˇcnˇe nadhodnocen´ y. Progn´ozovan´ y pˇr´ıjem firmy bude, jak vypl´ yv´a z anal´ yzy a kontroly souˇcasn´e marketingov´e strategie, mnohem niˇzˇs´ı. Vznik´ a tedy jiˇz dnes v´ ypadek (gap) pˇr´ıjm˚ u. Nask´ yt´a se ot´ azka jak´ ym zp˚ usobem tento v´ yklenek pˇreklenout a zajistit splnˇen´ı marketingov´ ych c´ıl˚ u. Je zˇrejm´e, ˇze pokud se to nepodaˇr´ı, budou muset b´ yt marketingov´e c´ıle korigov´any. Prim´ arnˇe se vˇsak mus´ı ´ management snaˇzit v´ yklenek eliminovat. Ukolem marketingov´eho managementu je tedy navrhnout opatˇren´ı, tzn. naj´ıt cesty, kter´e mohou v´ ypadek sn´ıˇzit nebo pˇreklenout. Management si mus´ı pokl´ adat ot´azky: • Je moˇzn´e zlepˇsen´ı produktivity pr´ ace? Pokud ano, jak. Je tˇreba analyzovat u ´ˇcinnost a efektivnost vˇsech prvk˚ u marketingov´eho mixu: – je moˇzn´e zv´ yˇsen´ı ceny? – je moˇzn´e sn´ıˇzen´ı n´ aklad˚ u?
Kapitola 8. Pl´ anov´ an´ı
201
– je moˇzn´e zv´ yˇsen´ı prodeje? atd. • Jsou moˇzn´a dodateˇcn´a opatˇren´ı pˇri proniknut´ı na trh? Pokud ano, jak? Jsou moˇzn´a opatˇren´ı, kter´ a umoˇzn´ı zv´ yˇsen´ı naˇseho pod´ılu na trhu? Co m˚ uˇze zp˚ usobit vyˇsˇs´ı pouˇz´ıv´ an´ı naˇsich v´ yrobk˚ u z´akazn´ıky? atd. y nov´ y trh, nov´ y segment? • Jsou moˇzn´a opatˇren´ı k rozˇs´ıˇren´ı trhu? Existuje moˇzn´ Je moˇzn´e nov´e geografick´e rozˇs´ıˇren´ı? u? Jde o z´akladn´ı • Existuj´ı pˇredpoklady pro urychlen´ı v´yvoje nov´ych produkt˚ zp˚ usob, jak je moˇzn´e pˇreklenout v´ yklenek. ych • Existuj´ı pˇredpoklady tzv. diverzifikace, tj. kombinace dod´av´an´ı zcela nov´ v´ yrobk˚ u na nov´e trhy? Anal´ yzu v´ ypadk˚ u (mezer) si m˚ uˇzeme zn´azornit grafem 8.2 Pˇr´ıjmy Pl´anovan´e pˇr´ıjmy Strategick´ y v´ ypadek Revidovan´a progn´oza Provozn´ı v´ ypadek Progn´ozovan´e pˇr´ıjmy
1. rok
2. rok
3. rok
T
Obr´ azek 8.2: GAP anal´ yza
4. Ansoffova matice Ansoffova matice je opˇet grafick´e zn´azornˇen´ı v´ yskytu v´ yrobk˚ u v urˇcit´em kvadrantu matice a jejich pohybu do jin´ ych kvadrant˚ u. Kaˇzd´ y kvadrant je hodnocen z pozice rizika, a to v z´avislosti na dvou faktorech. Prvn´ım faktorem jsou trhy“, kde se rozliˇsuj´ı trhy ” st´avaj´ıc´ı a nov´e. Druh´ ym faktorem jsou v´ yrobky, kter´e rovnˇeˇz posuzujeme z hlediska novosti, tedy v´ yrobky st´avaj´ıc´ı a nov´e. Dostaneme tak matici o ˇctyˇrech kvadrantech, kter´ a je zobrazena na n´ asleduj´ıc´ım obr´azku 8.3
202
8.2 N´astroje marketingov´eho pl´anov´an´ı Souˇcasn´e Souˇcasn´e
´ VYROBKY
Nov´e
Proniknut´ı na trh
Zdokonalov´ an´ı produktu
Rozˇsiˇrov´an´ı trhu
Diverzikace
TRHY
Nov´e Obr´ azek 8.3: Ansoffova matice
Nynˇejˇs´ı produkty firmy nab´ızen´e na souˇcasn´ ych trz´ıch jsou zakresleny do lev´eho horn´ıho kvadrantu. Jedn´a se o nejbezpeˇcnˇejˇs´ı oblast p˚ usoben´ı. Jakoby v lev´em horn´ım bodˇe byl zdroj impulz˚ u, kter´e se od tohoto budu rozb´ıhaj´ı do prostoru cel´e matice. ˇ ım vˇetˇs´ı bude jejich vzd´alenost od Stejn´ ym zp˚ usobem se budou vzdalovat v´ yrobky. C´ lev´eho horn´ıho bodu, t´ım vˇetˇs´ı riziko pro firmu budou pˇredstavovat. Pracovn´ıci marketingu se budou v prv´e ˇradˇe snaˇzit o to, aby co nejv´ıce ˇcinnost´ı firmy, co nejv´ıce produkt˚ u se vˇenovalo marketingov´ ym c´ıl˚ um, kter´e zahrnuj´ı prodej st´avaj´ıc´ıch produkt˚ u na st´avaj´ıc´ıch trz´ıch. Teprve po zabezpeˇcen´ı tohoto kvadrantu odpov´ıdaj´ıc´ı mnoˇzinou produkt˚ u, se mus´ı snaˇzit zamˇeˇrovat se na ostatn´ı kvadranty Ansoffovy matice. K tomu se vyuˇz´ıv´a anal´ yzy SWOT. Pohyb doprava, horizont´alnˇe je charakterizov´an zdokonalov´an´ım produkt˚ u, pohyb dol˚ u, vertik´alnˇe znamen´ a rozˇsiˇrov´an´ı trhu vˇcetnˇe nov´ ych segment˚ u, pohyb ˇsikmo je typick´ y pro diverzifikaci produkt˚ u. Z ˇcistˇe optick´eho pohledu na vyplnˇenou matici, by mˇela b´ yt rizikov´a situace firmy zˇrejm´a. Soustˇredˇen´ı masy v´ yrobk˚ u napˇr´ıklad do kvadrantu diverzifikace bez vˇetˇs´ıho v´ yskytu v´ yrobk˚ u v lev´em horn´ım kvadrantu, je uk´ azkou velmi riskantn´ı pozice firmy na trhu, m˚ uˇze b´ yt zn´amkou riskuj´ıc´ı u ´toˇcn´e prodejn´ı strategie apod. Firma by mˇela m´ıt zaplnˇeny vˇsechny kvadranty, nicm´enˇe hlavn´ı obsah by mˇel b´ yt soustˇredˇen do oblasti pronik´an´ı na trh, nebot’ existence vˇetˇs´ıho v´ yskytu v´ yrobk˚ u pr´avˇe v tomto ˇ kvadrantu je zn´amkou stability firmy. Rekli jsme si ovˇsem, ˇze firma mus´ı usilovat o v´ yvoj nov´ ych v´ yrobk˚ u. Jedinˇe t´ımto zp˚ usobem m˚ uˇze z´ısk´avat nov´e trhy, nov´e segmenty atd. Nicm´enˇe ˇrekli jsme si tak´e, ˇze ne kaˇzd´ y nov´ y v´ yrobek na trhu uspˇeje, riziko ne´ uspˇechu je znaˇcn´e. Proto stabilizovan´ a firma mus´ı m´ıt poˇcetnou mnoˇzinu sv´ ych v´ yrobk˚ u pr´avˇe v jist´em kvadrantu, i kdyˇz do rizikov´ ych oblast´ı mus´ı pronikat. Nem˚ uˇze vˇsak pouze na tˇechto rizikov´ ych nov´ ych v´ yrobc´ıch postavit ˇz´ adn´ y stabiln´ı program. 5. Mapov´ an´ı a vytyˇ cov´ an´ı patˇr´ı mezi ˇcast´e n´astroje grafick´eho zn´azorˇ nov´an´ı pozic jednotliv´ ych v´ yrobk˚ u na trhu, a to nejen vlastn´ıch, ale souhrnnˇe vˇsech stejn´ ych, z´ astupn´ ych nebo podobn´ ych v´ yrobk˚ u na zobrazovan´em trhu. Tyto pom˚ ucky opˇet vyuˇz´ıvaj´ı dvourozmˇern´eho prostoru k zakreslov´an´ı st´avaj´ıc´ıch pozic v´ yrobk˚ u, ukazuj´ı mezery, respektive voln´e plochy, kam je moˇzn´e zasadit v´ yrobky naˇs´ı firmy. Opˇet tak opticky jednoduˇse se tˇemito metodami graficky zn´azorˇ nuj´ı moˇznosti pr˚ uniku s v´ yrobky, kter´e chceme um´ıstit na konkr´etn´ıch trz´ıch. Obˇe metody jsou pouˇziteln´e vˇzdy na pˇredem dan´ y trh, kter´ y mus´ı b´ yt deskribov´ an, mus´ı b´ yt zjiˇstˇeny v´ yskyty vˇsech produkt˚ u stejn´eho nebo podobn´eho u ´ˇcelu, kter´e m´a i naˇse firma a chce je na dan´ y konkr´etn´ı trh um´ıstit. Je tak moˇzno postupovat systematicky, deskripc´ı jednotliv´ ych u ´rovn´ı. M˚ uˇzeme tak napˇr´ıklad v prvn´ı
Kapitola 8. Pl´ anov´ an´ı
203
ˇradˇe popsat lok´ aln´ı trh, pozdˇeji region´aln´ı, n´arodn´ı atd. • Mapov´ an´ı je marketingov´ y n´astroj, kdy pomoc´ı dvou rozmˇer˚ u (napˇr´ıklad v´ yrobek-cena nebo v´ yrobek-velikost apod.) zachycujeme v´ yskyt vˇsech v´ yrobk˚ u v dan´em konkurenˇcn´ım prostˇred´ı zamˇeˇren´eho trhu. Po z´akresu vˇsech v´ yrobk˚ u graf ukazuje rozloˇzen´ı dosavadn´ıch v´ yrobk˚ u v pˇr´ısluˇsn´e rovinˇe sledovan´ ych atribut˚ u a pˇrin´aˇs´ı prostor, kam je moˇzn´e zasadit v´ yrobky naˇs´ı firmy. Tuto situaci ukazuje obr´azek 8.4. nazvan´ y cenov´ a mapa v´ yrobk˚ u A na m´ıstn´ı trhu. Cenov´ a mapa Vybran´ y parametr (napˇr´ıklad balen´ı)
xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx mezera na trhu
2,5
xx x xxx xxx xxxxx
2 1,5
xx
1 litr
xxxxx cena
Obr´ azek 8.4: Cenov´ a mapa v´ yrobk˚ u A na m´ıstn´ım trhu
Mapa je dobrou pom˚ uckou pro marketingov´e pracovn´ıky, nebot’ velmi pˇrehlednˇe a rychle n´ am umoˇzn ˇuje vidˇet dvˇe rozhoduj´ıc´ı oblasti t´ ykaj´ıc´ı se z´ajm˚ u firmy: yrobek by byl za takov´eto – cenovou oblast, kter´e je tˇreba se vyhnout (n´aˇs v´ ceny nepr˚ urazn´ y a pravdˇepodobnˇe by neuspˇel, pokud by nebyl v´ yraznˇe diferencov´ an jinak), – mezeru (popˇr´ıpadˇe mezery) na trhu, na kter´e je tˇreba se pˇrednostnˇe soustˇredit a zaplnit je naˇsimi v´ yrobky v dan´em pˇr´ıpadˇe v odpov´ıdaj´ıc´ı cenov´e realci, kter´ a vypl´ yv´ a u takto stanoven´e cenov´e mapy. Tyto mezery, v´ ypadky, d´ıry“, tj. voln´e prostory pro zaplnˇen´ı dan´eho zobrazo” van´eho trhu budou zˇrejm´e aˇz po proveden´ı podrobn´eho pr˚ uzkumu na dan´em trhu, kdy mus´ıme zjiˇst’ovat v´ yskyt vˇsech v´ yrobk˚ u a podrobnˇe je zakreslovat do mapy. Tato metoda tedy vyˇzaduje urˇcit´ y ˇcas a n´amahu, vyplat´ı se vˇsak, nebot’ pr´avˇe pˇri grafick´em zn´azornˇen´ı je takov´ato mapka velmi pr˚ ukazn´a, jednoduch´a a jasn´a. Staˇc´ı pak mapku uk´azat kompetentn´ım manaˇzer˚ um, kteˇr´ı mohou velmi operativnˇe rozhodovat. Do oblasti voln´ ych mezer je pak nasmˇerov´ano u ´sil´ı firmy o prodej, popˇr´ıpadˇe v´ yvoj nov´ ych produkt˚ u s c´ılem zaplnit pr´avˇe zjiˇstˇenou mezeru. • Vytyˇ cov´ an´ı je podobn´a grafick´a technika, kdy se opˇet pouˇz´ıv´ a dvourozmˇern´eho prostoru pro zakreslen´ı sledovan´ ych atribut˚ u t´ ykaj´ıc´ıch se konkr´etn´ıho v´ yrobku. Opˇet m˚ uˇze b´ yt pouˇzito atribut˚ u v´ yrobek-cena nebo v´ yrobek-vlastnosti, v´ yrobek-funkce atd., podle toho co firma povaˇzuje za podstatn´e pro naplnˇen´ı potˇreb a pˇra´n´ı z´akazn´ık˚ u. Tento n´ astroj pouˇz´ıv´a zn´ azornˇen´ı stavu v´ yrobk˚ u na trhu pomoc´ı matice, kdy v jednotliv´ ych kvadrantech je zakreslen v´ yskyt stejn´ ych nebo podobn´ ych v´ yrobk˚ u z hlediska jejich ˇcetnosti. Uk´azku vytyˇcov´an´ı pˇrin´aˇs´ı obr´azek 8.5.
204
8.2 N´astroje marketingov´eho pl´anov´an´ı CENA Vysok´ a
A
B C
Manaˇzeˇri
D˚ uchodci
SEGMENT TRHU
F
D
G
E N´ızk´ a
Obr´ azek 8.5: V´ yrobky A–G r˚ uzn´ ych znaˇcek a cenov´ ych relac´ı na m´ıstn´ım trhu
Horizont´aln´ı osa ukazuje rozdˇelen´ı spotˇrebitel˚ u, tj. segmentaci trhu. Pomoc´ı plochy i obrazc˚ u lze vyj´ adˇrit i orientaˇcn´ı kvantifikaci prodeje jednotliv´ ym segment˚ um. Vertik´aln´ı osa vyjadˇruje kvalitativn´ı oˇcek´av´an´ı spotˇrebitel˚ u (dan´eho segmentu), kter´e se projevuje n´akupem urˇcit´e znaˇcky v´ yrobku v urˇcit´e cenov´e relaci. Jin´e triˇcko je napˇr´ıklad prodejn´e na trhu urˇcen´em pro d˚ uchodce a jin´e triˇcko je urˇceno pro horn´ıch deset tis´ıc. Mezi t´ım je ovˇsem velmi ˇsirok´e rozmez´ı jak segment˚ u, tak i konkr´etn´ıch znaˇcek v jin´ ych cenov´ ych relac´ıch (s jin´ ymi druhy barevn´eho proveden´ı, vyobrazen´ı, pouˇzit´eho materi´alu, stˇrihu atd.). Tato marketingov´ a pom˚ ucka n´ am opˇet jednoduˇse a rychle umoˇzn ˇ uje orientaci o pozic´ıch dan´eho v´ yrobku r˚ uzn´eho proveden´ı, r˚ uzn´ ych znaˇcek a cenov´ ych relac´ı na dan´em trhu. Chce-li pak firma napˇr´ıklad prov´est pˇresun konkr´etn´ıho v´ yrobku z jedn´e pozice do druh´e, tzn. do jin´eho kvadrantu, mus´ı do t´eto ˇcinnosti zapojit vˇ sechny n´ astroje marketingov´ eho mixu. M´a-li b´ yt v´ yrobek nab´ızen pro jin´ y segment, je nutn´e mu d´at nov´ y tvar, jinou reklamu, zvolit jinou formu distribuce, jin´ y zp˚ usob komunikace se z´akazn´ıkem, v´ yrobek mus´ı m´ıt jin´ y obal atd. T´eto form´aln´ı inovace se d´ a i zneuˇz´ıt napˇr´ıklad t´ım, ˇze firma provede ˇcistˇe vnˇejˇskovou zmˇenu, nasad´ı jinou cenu a snaˇz´ı se uplatnit v´ yrobek pro jin´ y segment (pˇresune zboˇz´ı do oddˇelen´ı luxusu bez podstatn´ ych inovac´ı samozˇrejmˇe s vyˇsˇs´ı cenou). Takov´ato praxe vˇsak m˚ uˇze b´ yt nebezpeˇcn´a, nebot’ pokud z´akazn´ıci na takov´ yto postup pˇr´ıjdou, m˚ uˇze se to firmˇe nevyplatit, nehledˇe na moˇznost posuzov´an´ı tˇechto praktik jako klam´an´ı spotˇrebitele. Nicm´enˇe ˇra´dn´e firmy v tvrd´em konkurenˇcn´ım prostˇred´ı takto postupovat nemohou, z´akazn´ık a jeho spokojenost mus´ı b´ yt vˇzdy na prvn´ım m´ıstˇe. Proto snaha firmy o pˇresun do jin´e cenov´e kategorie mus´ı b´ yt vˇzdy podloˇzena znaˇcn´ ym inovaˇcn´ım u ´ sil´ım a spoluprac´ı vˇsech odborn´ık˚ u firmy pˇri tvorbˇe dan´eho marketingov´eho mixu pro urˇcen´ y segment trhu. To plat´ı nejen pˇri u ´ sil´ı dostat v´ yrobek do vyˇsˇs´ı cenov´e hladiny, ale i opaˇcnˇe. Segment d˚ uchodc˚ u pˇredstavuje sice nutnost niˇzˇs´ı cenov´e hladiny, avˇsak je to trh velmi ˇsirok´ y, stabilizovan´ y a v naˇsich podm´ınk´ach st´ale rostouc´ı. Kvantifikace segmentu m˚ uˇze b´ yt dostateˇcn´ ym impulsem pro pronik´an´ı firmy i na takov´eto trhy. 6. Anal´ yza rozhoduj´ıc´ıch faktor˚ uu ´ spˇ echu Tuto pom˚ ucku pˇredstavuje jednoduch´a tabulka, kde do jednotliv´ ych ˇr´adk˚ u p´ıˇseme rozhoduj´ıc´ı faktory u ´spˇechu konkr´etn´ıho v´ yrobku, do jednotliv´ ych sloupeˇck˚ u tabulky pak srovnateln´e v´ yrobky naˇs´ı firmy, popˇr´ıpadˇe konkurenˇcn´ıch firem. Faktory u ´spˇechu je tˇreba definovat, m˚ uˇze jich b´ yt nˇekolik, poˇcet ˇra´dk˚ u bude tedy r˚ uzn´ y. Jednotliv´ ym
Kapitola 8. Pl´ anov´ an´ı
205
faktor˚ um u ´ spˇeˇsnosti je tˇreba pˇriˇradit urˇcit´e ˇc´ıslo podle pˇredem zvolen´e stupnice. Firmy pouˇz´ıvaj´ı r˚ uzn´eho sloˇzen´ı tˇechto tabulek, liˇs´ı se poˇctem faktor˚ u u ´ spˇechu, pouˇzit´ ymi stupnicemi, poˇctem sloupc˚ u srovn´avan´ ych v´ yrobk˚ u atd., nicm´enˇe princip je zcela obecn´ y, tabulka slouˇz´ı k rychl´emu pˇrehledu o siln´ ych a slab´ ych str´ank´ach konkr´etn´ıch v´ yrobk˚ u, respektive o siln´ ych i slab´ ych str´ank´ach konkurence. N´asleduj´ıc´ı obr´azek pˇrin´aˇs´ı uk´azku moˇzn´eho pouˇzit´ı takov´eto tabulky pˇri srovn´ an´ı stejn´ ych nebo podobn´ ych v´ yrobk˚ u naˇs´ı a dvou konkurenˇcn´ıch firem. Mezi rozhoduj´ıc´ımi faktory u ´spˇechu se t´emˇeˇr vˇzdy vyskytuje cena v´ yrobku. Tabulka 8.1: Tabulka rozhoduj´ıc´ıch faktor˚ uu ´spˇechu
Rozhoduj´ıc´ı faktory Cena Tvar Obal Servis Z´ aruky Celkem
V´ yrobek 1 10 10 7 8 9 44
V´ yrobek 2 10 10 8 10 9 47
V´ yrobek 3 7 9 10 9 8 43
V tabulce bylo v t´eto uk´azce pouˇzito prost´e des´ıtkov´e stupnice, vypov´ıdac´ı hodnotu m˚ uˇzeme zv´ yˇsit napˇr´ıklad i t´ım, ˇze jednotliv´ ym faktor˚ um pˇriˇrad´ıme urˇcitou v´ahu podle vn´ım´an´ı z´akazn´ık˚ u na z´akladˇe proveden´eho pr˚ uzkumu. Tabulka m˚ uˇze b´ yt rozs´ ahlejˇs´ı, poˇcty srovn´ avan´ ych v´ yrobk˚ u mohou b´ yt vyˇsˇs´ı, avˇsak mus´ı z˚ ustat pˇrehledn´a tak, aby bylo moˇzn´e velmi rychle z´ıskat informaci o rozhoduj´ıc´ıch faktorech u ´ spˇechu toho kter´eho v´ yrobku na trhu z hlediska preferenc´ı z´akazn´ık˚ u. Firma se pak mus´ı zamˇeˇrit na zlepˇsen´ı pr´ avˇe tˇech faktor˚ u, kter´ ym z´akazn´ıci pˇrikl´adaj´ı velkou v´ahu. 7. Zobrazen´ı podnikatelsk´ eho portfolia Pro zobrazov´an´ı podnikatelsk´eho portfolia se pouˇz´ıv´ a rovnˇeˇz maticov´eho zp˚ usobu zachycen´ı d˚ uleˇzit´ ych hodnot. Na obˇe osy matice m˚ uˇzeme vyn´aˇset r˚ uzn´e u ´ daje, lze pouˇz´ıt i pˇr´ıpadnˇe trojrozmˇern´eho zobrazen´ı, kaˇzd´ y pl´anovaˇc si m˚ uˇze zobrazovat faktory, kter´e povaˇzuje z hlediska sv´e odbornosti za ty nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı. N´asleduj´ıc´ı dvˇe matice ukazuj´ı moˇzn´e zobrazen´ı podnikatelsk´eho portfolia z r˚ uzn´ ych u ´ hl˚ u pohledu. Prvn´ı matice zachycuje rozloˇzen´ı portfolia v z´avislosti na sluˇcitelnosti uvaˇzovan´eho v´ yrobku s naˇsimi zdroji oproti pˇritaˇzlivosti pˇredem urˇcen´eho segmentu pro kter´ y se v´ yrobek pl´ anuje. Druh´ y obr´ azek zachycuje grafick´e zn´azornˇen´ı vhodnosti podm´ınek pro v´ ybˇer nejlepˇs´ıho st´atu s v´ıce moˇzn´ ych, kam naˇse firma chce a m˚ uˇze zamˇeˇrit sv´e u ´sil´ı o proniknut´ı na nov´e trhy v z´avislosti s naˇs´ı firemn´ı strategi´ı.
206
8.2 N´astroje marketingov´eho pl´anov´an´ı
Portf´ olio ˇ ˇ PRITA ZLIVOST SEGMENTU N´ızk´ a
Stˇredn´ı
Vysok´ a
Druh´ y segment v poˇrad´ı
Nejlepˇs´ı segment
Tˇret´ı
Druh´ y segment v poˇrad´ı
V´ ysok´ a
ˇ SLUCITELNOST segmentu Stˇredn´ı s firemn´ımi zdroji
N´ızk´ a
Obr´ azek 8.6: Podnikov´e portfolio v´ yrobk˚ u
ˇ ˇ ˇ PRITA ZLIVOST ZEME N´ızk´ a
Stˇredn´ı
Vysok´ a
Sekund´ arn´ı c´ıle
Prim´ arn´ı c´ıle
Terci´ aln´ı
Sekund´ arn´ı
V´ ysok´ a Terci´ aln´ı c´ıle
ˇ SLUCITELNOST Stˇredn´ı s firemn´ı strategi´ı
Terci´ aln´ı N´ızk´ a
Obr´ azek 8.7: Matice pro rozhodov´ an´ı nejpˇritaˇzlivˇejˇs´ıch mezin´ arodn´ıch trh˚ u pro naˇse firemn´ı v´ yrobky
Pro rozhodnut´ı o nejlepˇs´ı orientaci naˇs´ı firmy na vybran´e zahraniˇcn´ı trhy je nutn´e pˇredt´ım definovat faktory, kter´e naˇse rozhodnut´ı budou determinovat. V obou zobrazovan´ ych faktorech mus´ı b´ yt nejprve vyj´adˇrena krit´eria pro v´ahu dan´eho hlediska zaps´ an´ı konkr´etn´ıho v´ yrobku do pˇr´ısluˇsn´e pozice v matici. Pˇ r´ıklad:
• Kriteria pˇritaˇzlivosti zemˇe mohou b´ yt vyj´adˇrena napˇr´ıklad takto: – zemˇe je rozs´ ahl´ a a m´ a miliony obyvatel, – je politicky i ekonomicky stabiln´ı, – m´ a vysok´ y pˇr´ıjem na obyvatele, – patˇr´ı mezi bezprobl´emov´e platiˇce z´avazk˚ u, – m´ a kvalitn´ı distribuˇcn´ı syst´em atd. Vˇsem tˇemto atribut˚ um je moˇzn´e pˇriˇradit urˇcitou v´ahu a pˇri sestaven´ı pozice pak v poˇrad´ı zem´ı uvaˇzovat s komplexn´ım hodnocen´ım vˇsech faktor˚ u v jejich v´ahov´em
Kapitola 8. Pl´ anov´ an´ı
207
vyj´ adˇren´ı. Stejn´ ym zp˚ usobem je moˇzn´e pokraˇcovat i na druh´e ose matice. • Kriteria sluˇcitelnosti lze formulovat napˇr´ıklad takto: – jedn´ a se o zemi, o kter´e nˇeco v´ıme z pˇredch´azej´ıc´ıch kontrakt˚ u, – je to zemˇe n´ am pˇr´atelsky naklonˇen´a, – naˇse znaˇcka je tam zn´am´a z jin´ ych produkt˚ u naˇs´ı firmy, – v dan´e zemi nen´ı zavedeno pro dan´e v´ yrobky pˇr´ıliˇs velk´e clo atd. Podobn´ ych tabulek, matic, spojnicov´ ych graf˚ u a jin´ ych prostˇredk˚ u grafick´eho zobrazov´ an´ı informac´ı lze pouˇz´ıvat pro potˇreby marketingov´ ych pl´anovaˇc˚ u v´ıce a vesmˇes v praxi je to tak, ˇze kaˇzd´ y pl´anovaˇc m´ a sv˚ uj pomocn´ y apar´at tˇechto zobrazovac´ıch metod. I kdyˇz pˇr´ıprava tˇechto pom˚ ucek trv´a nˇekdy urˇcitou dobu, rychlost orientace v nich a schopnost pregnantn´ıho zachycen´ı podstatn´ ych u ´daj˚ u je tak evidentn´ı, ˇze nˇekdy je porada managementu zaloˇzena ˇcistˇe na pˇredkl´ad´ an´ı jednotliv´ ych graf˚ u, ze kter´ ych jsou po urˇcit´e vz´ajemn´e diskusi s pˇredkladateli uˇcinˇena okamˇzit´ a rozhodnut´ı. Jestliˇze u ´ tvar marketingu uˇcinil vˇsechny kroky pl´anovac´ıho postupu za pouˇzit´ı moˇzn´ ych, doporuˇcen´ ych a vybran´ ych n´astroj˚ u, pak vypracuje marketingovou strategii pro vˇsechny stanoven´e c´ıle. Marketingov´y u ´tvar sestavuje marketingov´y mix pro kaˇzd´y vybran´y segment trhu. Struˇcnˇe uv´ ad´ıme o jak´e moˇznosti v jednotliv´ ych oblastech marketingov´eho mixu se jedn´a: • Produkt: – – – –
rozˇs´ıˇren´ı nab´ıdky, zmˇena kvality, vzhledu, uˇziteˇcnosti, funkc´ı, rekonstrukce a modernizace v´ yrobku, pˇrestavba sortimentu, vyˇrazen´ı nˇekter´ ych v´ yrobk˚ u atd.
• Cena: – – – – –
stanoven´ı zav´ adˇec´ı ceny, zmˇena struktury slev, zmˇena term´ın˚ u, splatnosti, podm´ınek platby, poskytov´ an´ı cenov´eho zv´ yhodˇ nov´an´ı, zmˇeny cenov´e strategie atd.
• Stimulace prodeje (promotion): – – – –
zmˇena komunikace se z´akazn´ıky, zmˇena reklamy a propagace, zmˇena strategie prodeje, v´ ymˇena prodejc˚ u atd.
• Distribuce: – – – –
zmˇena zmˇena zmˇena zmˇena
distribuˇcn´ıch cest, u ´rovnˇe sluˇzeb, balen´ı, logistiky atd.
• Obal: – – – –
zmˇena tvaru obalu, zmˇena materi´ alu, jin´e barevn´e proveden´ı, jin´e texty n´ avodu a obrazov´e proveden´ı atd.
208
8.2 N´astroje marketingov´eho pl´anov´an´ı • People (lidsk´ y faktor): – – – –
zmˇena princip˚ u odmˇen ˇov´ an´ı pracovn´ık˚ u marketingu, prodejc˚ u, manaˇzer˚ u, zmˇena zainteresovanosti zprostˇredkovatel˚ u, zmˇena reklamn´ı agentury atd.
Podle rozsahu marketingov´eho mixu se prov´ad´ı pˇri pl´anov´an´ı v´ yrobk˚ u kombinace vˇsech moˇznost´ı s ˇsirok´ ym prostorem pro vyuˇzit´ı vˇsech tv˚ urˇc´ıch sil a schopnost´ı jednotliv´ ych pracovn´ık˚ u pl´ anov´ an´ı marketingu. Faktor kreativity by mˇel b´ yt v marketingov´em u ´ tvaru samozˇrejmost´ı a kaˇzd´ a firma by mˇela pˇredevˇs´ım sv´e kreativn´ı pracovn´ıky podporovat. Jakmile jsou v r´amci marketingov´e strategie urˇceny konkr´etn´ı marketingov´e u ´koly nast´av´a etapa pˇr´ıpravy realizaˇcn´ıho pl´anu, kter´ y v souladu s pˇrijat´ ymi rozhodnut´ımi zaˇc´ın´ a naplˇ novat pˇrechod od pl´anov´an´ı smˇerem k realizaci. Nast´av´a jedn´an´ı s prodejci, dopravci, zprostˇredkovateli a dalˇs´ımi lidmi konkr´etn´ıho provozu firmy pˇri realizaci marketingov´ ych opatˇren´ı. Cviˇ cen´ı ˇ c. 8: Pokuste se nˇekterou z uveden´ ych zobrazovac´ıch metod pl´anov´ an´ı v´ yrobk˚ u sestavit pl´an vaˇs´ı potenci´aln´ı firmy na bl´ızkou budoucnost a pˇripravit tak podklad pro rozhodnut´ı o dalˇs´ı marketingov´e strategii.
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 8: Uved’te z jak´ ych f´az´ı se skl´ ad´a proces marketingov´eho pl´anov´an´ı, charakterizujte jednotliv´e etapy. Uved’te nejm´enˇe 3 pom˚ ucky slouˇz´ıc´ı pro pl´ anov´ an´ı a charakterizujte jejich pouˇzit´ı. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı:
• Pl´anov´an´ı znamen´a stanoven´ı c´ıl˚ u, cest jk jejich dosaˇzen´ı, nutn´ ych podm´ınek a pˇredpoklad˚ u. • Pl´ anov´ an´ı je n´ astroj, pom˚ ucka pro modelov´an´ı budoucnosti. • Proces marketingov´eho pl´anov´an´ı vyˇzaduje realizaci nˇekolika za sebou jdouc´ıch krok˚ u. • Tyto kroky pˇredstavuje audit marketingu, anal´ yzy SWOT, stanoven´ı pˇredpoklad˚ u, c´ıl˚ u a marketingov´e strategie, definov´an´ı program˚ u a zabezpeˇcen´ı kontroly. • Pl´ anov´ an´ı marketingu se ˇr´ıd´ı obecn´ ymi principy pl´anov´an´ı. ych metod, vesmˇes ve formˇe tabulek, • Pˇri pl´anov´an´ı marketingu se pouˇz´ıv´a ˇrady specifick´ graf˚ u a matic. • Mezi nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı metody a pom˚ ucky patˇr´ı: – – – – – – –
sepisov´ an´ı sc´en´ aˇr˚ u, sc´en´ aˇre o snech pˇr´ıˇst´ıch dn˚ u, anal´ yza gap (mezer), Ansoffova matice, mapov´ an´ı a vytyˇcov´ an´ı, anal´ yza rozhoduj´ıc´ıch faktor˚ uu ´spˇechu, zobrazen´ı podnikatelsk´eho portfolia.
• Pl´ anov´ an´ı marketingu mus´ı b´ yt zamˇeˇreno v pln´e ˇs´ıˇri marketingov´eho mixu vˇzdy na vybran´ y segment trhu.
Kapitola 8. Pl´ anov´ an´ı
209
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5.
Jak´ a je definice pl´ anov´ an´ı? Jak´e funkce pln´ı pl´ anov´ an´ı? Z jak´ ych krok˚ u se skl´ ad´ a proces marketingov´eho pl´anov´an´ı? Jak´e n´ astroje marketingov´eho pl´anov´an´ı zn´ate? Jak´e jsou v´ yhody grafick´ ych n´astroj˚ u marketingov´eho pl´anov´an´ı?
Pr˚ uvodce studiem: Tato lekce se zab´ yv´ a marketingov´ ym pl´anov´an´ım. Tento pojem nen´ı totoˇzn´ y z vˇseobecn´ ym pojmem podnikov´ y pl´an“, kter´ y se skl´ad´ a z mnoha ˇca´sti, a kde rozhoduj´ıc´ı roli hraje pl´ an ” finanˇcn´ı od nˇehoˇz se odv´ıj´ı ostatn´ı sloˇzky. Marketingov´e pl´anov´ an´ı je specifick´ ym n´astrojem marketingov´eho u ´tvaru, kter´ y v nˇem pouˇz´ıv´a i specifick´ ych pom˚ ucek, graf˚ u, map, tabulek. Sezn´ amili jste se v t´eto lekci s postupem pl´anov´an´ı a vybran´ ymi n´ astroji. Dobˇre sestaven´ y pl´an, jeho pˇrehlednost, pˇrijatelnost pro vˇsechny zainteresovan´e pracovn´ıky, dodrˇzov´an´ı term´ın˚ u a spr´avn´ a koordinace, je zn´amkou dobˇre funguj´ıc´ı marketingovˇe orientovan´e firmy. Autotest: 1. Pl´ anov´ an´ı bychom mohli definovat jako ˇcinnost, jej´ımˇz obsahem nen´ı stanoven´ı: (a) ˇz´ adouc´ıch c´ıl˚ u (b) podm´ınek k dosaˇzen´ı c´ıl˚ u (c) progn´ oz dalˇs´ıho v´ yvoje 2. Anal´ yzy SWOT se neprov´ adˇej´ı v t´eto destinaci: (a) u firmy samotn´e (b) u z´ akazn´ık˚ u (c) u bank a pojiˇst’oven 3. GAP anal´ yza se prov´ ad´ı, abychom: (a) objevili mezeru (popˇr´ıpadˇe mezery) na trhu, na kter´e je tˇreba se pˇrednostnˇe soustˇredit a zaplnit je naˇsimi v´ yrobky (b) objevili cenovou oblast, kter´e je tˇreba se vyhnout (c) zjistili v´ yskyt v´ yrobk˚ u v urˇcit´em kvadrantu matice
210
Kapitola 9
Zav´ adˇ en´ı a organizace marketingov´ eho ˇ r´ızen´ı ve firmˇ e Popis lekce: Lekce popisuje zp˚ usob zav´adˇen´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı ve firmˇe a nˇekolik typ˚ u marketingov´e organizace podniku. Jednotliv´e typy marketingov´e organizace urˇcit´e maj´ı charakteristiky v z´ avislosti na vybran´ ych parametrech. Lekce v t´eto ˇca´sti navazuje na teorii managementu. Lekce m´ a n´ asleduj´ıc´ı strukturu: 9.1 9.2
Zav´ adˇen´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı ve firmˇe Typy marketingov´e organizace
V´ ybˇer spr´avn´eho typu marketingov´e organizace je z´akladn´ım pˇredpokladem pro u ´spˇeˇsnost firmy v trˇzn´ım prostˇred´ı. D´ elka lekce: 90 minut Kl´ıˇ cov´ a slova Zav´adˇen´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı, stanoven´ı marketingov´ ych ˇcinnost´ı, harmonogram u ´kol˚ u, algoritmus marketingov´ ych ˇcinnost´ı, typy marketingov´e organizace, centralizovan´a organizace funkcion´ aln´ı, decentralizovan´ a organizace divizion´aln´ı, maticov´ y typ organizace, divize dle v´ yrobk˚ u, v´ yrobkov´ ych skupin, divize dle trh˚ u, segment˚ u trhu, divize dle zem´ı, oblast´ı, kontinent˚ u, divize dle distribuˇcn´ıch cest. Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • popsat z´ akladn´ı kroky pˇri zav´adˇen´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı ve firmˇe, • popsat z´ akladn´ı typy marketingov´e organizace, • struˇcnˇe charakterizovat moˇzn´e varianty marketingov´e organizace a jejich aplikaci v praxi.
211
212 V´ yklad Zav´ adˇen´ı a organizace marketingov´eho ˇr´ızen´ı ve firmˇe u ´zce souvis´ı s teori´ı managementu, tedy v´ ystavbou efektivn´ı organizaˇcn´ı struktury a dalˇs´ımi procesy, kter´e jsou n´apln´ı manaˇzersk´ ych ˇcinnost´ı. Organizace se ovˇsem vyv´ıj´ı, mˇen´ı se, pˇrizp˚ usobuje se intern´ım a extern´ım faktor˚ um. Je okˇr´ıdlenou vˇetou moˇzn´ a kaˇzd´eho z n´ as dneska bych to dˇelal jinak“, popˇr´ıpadˇe pokud ” ” bych mˇel zaˇc´ıt znovu, ˇsel bych na to jinak, ˇci jinak bych si to zorganizoval atd.“ Probl´emem je ovˇsem skuteˇcnost, ˇze m´alokter´ a organizace zaˇc´ın´ a na zelen´e louce, vesmˇes se instituce ˇci firmy reorganizuj´ı, zeˇst´ıhluj´ı nebo naopak rozˇsiˇruj´ı, mˇen´ı sv´e pr´avn´ı formy a tud´ıˇz i struktury apod. Vybudov´an´ı zcela ide´aln´ı organizace je tak´e vˇec prakticky nemoˇzn´a, je to pouze nedosaˇziteln´a limita, nebot’ to, co je ide´aln´ı dnes, m˚ uˇze b´ yt jiˇz z´ıtra zastaral´e, nefunkˇcn´ı, nemodern´ı a neefektivn´ı. Dobrou zn´amkou funguj´ıc´ı organizace je pr´avˇe skuteˇcnost, ˇze se i ona rozv´ıj´ı, ˇze neust´ale reaguje na podnˇety z vnitˇrn´ıho a vnˇejˇs´ıho prostˇred´ı, ˇze dynamicky reaguje na potˇreby z´akazn´ık˚ u, dodavatel˚ u, okoln´ıch fenom´en˚ u, ˇze je adaptabiln´ı a asertivn´ı. Kaˇzd´a organizace mus´ı b´ yt schopna, chce-li se udrˇzet v tvrd´em konkurenˇcn´ım prostˇred´ı, ve velice kr´atk´em ˇcase reagovat na zmˇeny a mˇenit svou organizaˇcn´ı strukturu velice operativnˇe. To, co plat´ı obecnˇe o kter´emkoliv typu organizace, plat´ı zvl´aˇst’ o uspoˇra´d´an´ı marketingov´e organizace. Firma, kter´a dok´aˇze velmi rychle a u ´ˇcinnˇe zmˇenit svou organizaˇcn´ı strukturu a pˇrizp˚ usobit ji aktu´ aln´ım potˇreb´ am trhu, z´ısk´av´a znaˇcnou konkurenˇcn´ı v´ yhodu. Na druh´e stranˇe je ale jasn´e, ˇze tot´aln´ı zmˇena existuj´ıc´ı ˇr´ıd´ıc´ı struktury marketingov´e organizace m˚ uˇze zp˚ usobit naruˇsen´ı, tˇeˇzkosti a probl´emy tok˚ u at’ uˇz materi´aln´ıch, finanˇcn´ıch ˇci informaˇcn´ıch jak ve firmˇe samotn´e, tak i ve vztahu k jej´ımu okol´ı. Neexistuje proto ˇza´dn´ y vzor zcela ide´aln´ı a obecnˇe aplikovateln´e marketingov´e organizace, existuje jen nˇekolik moˇzn´ ych vzor˚ u, nˇekolik z´asad, nˇekolik postup˚ u. Budov´ an´ı a zmˇena organizaˇcn´ı struktury je vˇsak vˇzdy ot´azkou vlastn´ıch zkuˇsenost´ı, do urˇcit´e m´ıry i umˇen´ı manaˇzer˚ u, je to ot´azka lidsk´ ych zdroj˚ u a jejich schopnost´ı. Lid´e si ˇcasem vˇzdy zvyknou pracovat v odliˇsn´ ych organizaˇcn´ıch struktur´ach, ot´azkou je pouze efektivita, rychlost, u ´ˇcinnost a produktivita pr´ace, kter´eˇzto faktory lidsk´eho v´ ykonu dan´a organizace podporuje, stimuluje nebo naopak znesnadˇ nuje, omezuje ˇci svazuje. N´asleduj´ıc´ı uk´azky jsou pˇrevzaty z konkr´etn´ıho projektu zav´adˇen´ı marketingu v jedn´e firmˇe odˇevn´ıho zamˇeˇren´ı. Tyto uk´azky postupu, algoritmu, term´ınov´eho rozloˇzen´ı atd. nen´ı moˇzn´e, jak jiˇz bylo ˇreˇceno, povaˇzovat za zcela obecnˇe platn´e, nebot’ odpov´ıdaj´ı pˇredevˇs´ım u ´ˇcel˚ um, postaven´ı, velikosti a dalˇs´ım parametr˚ um dan´e firmy. Nicm´enˇe jednotliv´e body postupu, i obsahov´e n´aplnˇe jednotliv´ ych krok˚ u i vymˇeˇren´ı odpovˇednosti vcelku obecnˇe odpov´ıdaj´ı nutn´ ym postup˚ um kdekoliv v r´amci v´ yrobn´ıch firem a tato uk´azka je tedy dobr´ ym pˇr´ıkladem pro aplikaci i v jin´ ych firm´ ach p˚ usob´ıc´ıch v ˇcesk´em prostˇred´ı. Podstatn´e je, ˇze se jedn´a o konkr´etn´ı aplikaci marketingu v urˇcit´e firmˇe, aplikaci, kter´a byla skuteˇcnˇe tak, jak stanovuje pˇredloˇzen´ y materi´al, zavedena, tento projekt byl u ´ˇceln´ y a u ´ spˇeˇsn´ y, pomohl pracovn´ık˚ um firmy v devades´ at´ ych letech vyrovnat se s tvrd´ ym konkurenˇcn´ım prostˇred´ım, pomohl zmˇenit pˇr´ıstup pracovn´ık˚ u v dan´e firmˇe k marketingu jako k ˇr´ıd´ıc´ı metodˇe a umoˇznil t´eto reorganizovan´e, tj. novˇe marketingovˇe organizovan´e firmˇe na ˇcesk´em trhu pˇreˇz´ıt a u ´spˇeˇsnˇe se rozv´ıjet. Je d˚ uleˇzit´e se zm´ınit i o tom, ˇze ani tento projekt s´am o sobˇe nem˚ uˇze b´ yt statick´ ym a nemˇenn´ ym materi´alem, zmˇeny v syst´emu ˇr´ızen´ı a pˇr´ıstupu k ˇr´ızen´ı nelze vˇzdy vymezit pˇresnˇe k urˇcit´emu datu, jedn´ a se o proces postupn´ y, nicm´enˇe trval´ y. Kaˇzd´ y takov´ yto projekt zav´adˇen´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı ve firmˇe m˚ uˇze urychlit tento proces zaveden´ım systematick´eho pˇr´ıstupu. Ten omezuje nebezpeˇc´ı zbyteˇcn´ ych ztr´ at ˇcasov´ ych, ekonomick´ ych, technick´ ych atd. a pˇrin´ aˇs´ı realizaci skuteˇcnˇe efektivn´ıho marketingov´eho ˇr´ızen´ı.
Kapitola 9. Zav´ adˇen´ı a organizace marketingov´eho ˇr´ızen´ı ve firmˇe
9.1
213
Zav´ adˇ en´ı marketingov´ eho ˇ r´ızen´ı ve firmˇ e
Zav´adˇen´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı demonstrujeme uveden´ım konkr´etn´ıho materi´ alu, kter´ y se stal vod´ıtkem pˇri realizaci marketingov´eho ˇr´ızen´ı pozdˇeji vcelku velmi dobˇre prosperuj´ıc´ı firmy na ˇcesk´em i zahraniˇcn´ım trhu. Z obs´ahlejˇs´ıho projektu uv´ad´ıme pouze vybran´e, avˇsak podstatn´e tˇri ˇc´ asti. Pˇ r´ıpadov´ a studie: uk´ azka pˇ r´ıpravy marketingov´ eho ˇ r´ızen´ı ve firmˇ e
I. Stanoven´ı marketingov´ ych ˇ cinnost´ı 1. Stanoven´ı filozofie firmy. 2. Sbˇer informac´ı o minul´em v´yvoji, souˇcasn´ych podm´ınk´ ach a stavu a o pˇredpokl´ adan´em v´yvoji exogenn´ıch podm´ınek. 3. Anal´yza informac´ı a n´ avrh postupu dle d´ılˇc´ıch oblast´ı. 4. Souhrnn´e zhodnocen´ı a specifikace vlivu na rozvoj a podm´ınky rozvoje firmy. 5. Zpracov´ an´ı n´ avrhu komplexn´ı strategie a u ´kol˚ u k realizaci. 6. Pˇredloˇzen´ı n´ avrhu k projedn´ an´ı a pˇripom´ınk´ am ve veden´ı firmy. 7. Projedn´ an´ı n´ avrhu strategie ve veden´ı, pˇripom´ınky, doplnˇen´ı a zpˇresnˇen´ı. ´ 8. Uprava a korekce c´ıl˚ uau ´kol˚ u dle z´ avˇer˚ u z veden´ı a pˇred´ an´ı strategie u ´kol˚ u k realizaci jednotliv´ym u ´tvar˚ um. 9. Realizace u ´kol˚ u k dosaˇzen´ı strategick´ych c´ıl˚ u. 10. Kontrola plnˇen´ı u ´kol˚ u, korekce postupu. 11. Zpˇetn´ a vazba. II. Stanoven´ı harmonogramu u ´kol˚ u Legenda: T = okamˇzik zah´ ajen´ı + x = poˇcet dn´ı od zah´ ajen´ı MAR – marketingov´y ˇreditel ˇ – technick´y ˇreditel TR ˇ – ekonomick´y ˇreditel ER ˇ – person´ PR aln´ı ˇreditel ˇ – obchodn´ı ˇreditel OR ˇ – gener´ GR aln´ı ˇreditel ˇ VR – v´yrobn´ı ˇreditel
Pˇr´ıpadov´ a studie
214
9.1 Zav´adˇen´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı ve firmˇe
1. F´ aze – Anal´ yza minul´eho v´ yvoje a souˇcasn´eho stavu ´ Ukol
term´ın
odpov´ıd´a
1. Soustˇredˇen´ı dˇr´ıve zpracovan´ ych a dosud platn´ ych materi´al˚ u 2. Vyhodnocen´ı materi´ al˚ u 3. Historie firmy 4. Ekonomick´ y v´ yvoj, souˇcasn´ y stav, hlavn´ı ekonomick´e vlivy a podm´ınky 5. Technick´ au ´roveˇ n v´ yroby, hlavn´ı investice 6. V´ yrobn´ı kapacity, technick´ y stav, rezervy 7. Modelov´ a tvorba, podm´ınky ke kvalitn´ı ˇcinnosti 8. Pracovn´ı s´ıla, kvalita, kvantita, zdroje 9. Organizace a ˇr´ızen´ı 10. Dodavatel´e, kvalita produkce, seri´oznost, spolehlivost, pruˇznost 11. Distribuˇcn´ı s´ıt’ (velko a maloobchodn´ıci, vlastn´ı prodejny) 12. Konkurence (tuzemsko, zahraniˇc´ı) 13. Spotˇrebitelsk´ a popt´ avka (objemy prodeje, chov´an´ı spotˇrebitel˚ u) 14. Hospod´ aˇrsk´ a legislativa 14. Obchodn´ı legislativa (celn´ı bari´ery, v´ yvozn´ı a dovozn´ı podm´ınky) 16. Pracovnˇe pr´ avn´ı oblast 17. Politick´ y v´ yvoj a vliv na firmu 18. Zpracov´ an´ı SWOT anal´ yz 19. Soustˇredˇen´ı podklad˚ u dle bod˚ u 1–18 v u ´tvaru marketingu 20. Vyhodnocen´ı podklad˚ u 21. Pˇred´ an´ı souhrnn´e zpr´ avy poradˇe veden´ı 22. Projedn´ an´ı v´ ysledn´e zpr´ avy a pˇr´ıpadn´e poˇzadavky na doplnˇen´ı 23. Definov´ an´ı filozofie firmy
T+7 T + 14 T + 14
garanti MAR ˇ PR
T T T T T T
21 21 21 21 21 21
ˇ ER ˇ TR ˇ VR ˇ TR ˇ PR ˇ ER
T + 21 T + 21 T + 21
ˇ OR ˇ OR ˇ OR
T + 21 T + 21
ˇ OR ˇ ER
T T T T T T T T T
+ + + + + + + + +
21 21 21 21 21 31 35 51 61
ˇ OR ˇ PR MAR MAR garanti MAR MAR ˇ GR veden´ı
T T T T T T T T T T T T T T T
+ + + + + + + + + + + + + + +
91 91 91 91 91 91 91 91 91 91 91 91 91 91 105
MAR ˇ OR ˇ VR ˇ TR ˇ OR MAR ˇ OR ˇ OR ˇ ER ˇ OR ˇ PR ˇ PR MAR garanti MAR
+ + + + + +
2. F´ aze – Progn´ oza v´ yvoje exogenn´ıch podm´ınek a pˇredpokl´ adan´e vlivy na rozvoj firmy 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38.
Postaven´ı od´ıv´ an´ı v hierarchii potˇreb V´ yvoj v oblasti dodavatel˚ u a jejich podm´ınek Ostatn´ı zdroje (elektˇrina, plyn, voda) Ekologick´e vlivy Distribuˇcn´ı s´ıt’ Spotˇrebitelsk´ a popt´ avka a pˇredpoklady v´ yvoje Konkurenˇcn´ı firmy (v´ yrobn´ı, importn´ı) Cenov´ y v´ yvoj Hospod´ aˇrsk´ a legislativa Obchodn´ı legislativa Pracovnˇe pr´ avn´ı oblast, vliv na pracovn´ı s´ıly Pracovn´ı s´ıly, zdroje, kvalita Politick´ y v´ yvoj v tuzemsku a v zahraniˇc´ı a jeho vlivy na firmu Pˇred´ an´ı podklad˚ uu ´tvaru marketingu Souhrnn´e vyhodnocen´ı podklad˚ u
3. F´ aze – Realizace 39. Projedn´ an´ı n´ avrhu strategie firmy ve veden´ı 40. Formulace strategick´ ych c´ıl˚ u na obdob´ı 3 let 41. Zah´ ajen´ı realizace 42. Konkretizace u ´kol˚ u v r´ amci u ´tvar˚ u 43. Sbˇer a vyhodnocov´ an´ı marketingov´ ych informac´ı 44. Vyhodnocen´ı v´ yvoje, odchylky od pˇredpoklad˚ u, n´ avrhy korekc´ı
T + 126 T + 133 T + 133 T + 135 pr˚ ubˇeˇznˇe
ˇ GR ˇ + MAR GR odb. u ´tvary MAR odb. u ´tvary
pr˚ ubˇeˇznˇe
MAR
Kapitola 9. Zav´ adˇen´ı a organizace marketingov´eho ˇr´ızen´ı ve firmˇe
215
III. Algoritmus marketingov´ eˇ cinnosti konkretizuje postup, u ´koly a odpovˇednost pˇri pl´ anov´ an´ı a realizaci marketingov´e ˇcinnosti. Obsahuje n´ asleduj´ıc´ı hlavn´ı u ´koly: 1. Zhodnocen´ı postaven´ı od´ıv´ an´ı, smˇery rozvoje stylu od´ıv´ an´ı, m´ odn´ı smˇery ˇ – model´ Odpov´ıd´ a: TR arna Spolupr´ ace: MAR 2. Technick´ a, ekonomick´ a a obchodn´ı anal´yza sortimentu Odpov´ıd´ a: MAR ˇ OR, ˇ ER ˇ Spolupr´ ace: TR, 3. V´yvoj prodeje dle sortimentu a teritori´ı ˇ Odpov´ıd´ a: OR Spolupr´ ace: MAR 4. Zhodnocen´ı jednotliv´ych odbˇeratel˚ u ˇ Odpov´ıd´ a: OR Spolupr´ ace: MAR 5. Zhodnocen´ı dodavatel˚ u materi´ al˚ u a pˇr´ıprav Odpov´ıd´ a: MAR ˇ Spolupr´ ace: TR 6. Zhodnocen´ı konkurence ˇ Odpov´ıd´ a: OR Spolupr´ ace: MAR 7. Anal´yza cenov´e oblasti ˇ Odpov´ıd´ a: OR ˇ Spolupr´ ace: ER ´ cinnost propagace 8. Uˇ Odpov´ıd´ a: MAR 9. SWOT anal´yzy Odpov´ıd´ a: MAR ˇ TR, ˇ OR, ˇ VR ˇ Spolupr´ ace: ER, 10. Souhrnn´e zhodnocen´ı pozice firmy Odpov´ıd´ a: MAR 11. N´ avrh na zpˇresnˇen´ı strategie firmy Odpov´ıd´ a: MAR 12. Projedn´ an´ı, zpˇresnˇen´ı a schv´ alen´ı definitivn´ıho znˇen´ı strategie firmy, vˇcetnˇe u ´kol˚ u k realizaci Odpov´ıd´ a: GR 13. Zah´ ajen´ı realizace 14. Zpracov´ an´ı marketingov´eho pl´ anu Odpov´ıd´ a: MAR ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Uveden´a uk´azka zobrazuje pomˇernˇe detailn´ı pl´anov´an´ı marketingov´ ych ˇcinnost´ı a vˇsech ˇcinnost´ı, kter´e maj´ı i drobnou n´ avaznost na marketing firmy. Povˇsimnˇete si, ˇze do cel´eho procesu jsou zapojeni vrcholov´ı manaˇzeˇri prakticky vˇsech u ´ sek˚ u ˇcinnosti firmy poˇc´ınaje technick´ ym ˇreditelem a konˇce ˇreditelem technick´ ym, cel´e veden´ı firmy v ˇcele s gener´aln´ım ˇreditelem. To ukazuje na z´avaˇznost a prim´arn´ı z´ajem cel´eho vrcholov´eho veden´ı nad spr´avnˇe stanoven´ ym marketingov´ ym pl´ anem a jeho realizac´ı.
216
9.2 Typy marketingov´e organizace
9.2
Typy marketingov´ e organizace
Vnitˇrn´ı organizace marketingov´eho ˇr´ızen´ı je podloˇzena obecn´ ymi teoriemi organizaˇcn´ıch struktur. Proto i pojmenov´an´ı jednotliv´ ych druh˚ u organizaˇcn´ıho uspoˇra´d´ an´ı obsahuje pojmy, kter´e vych´azej´ı z obecn´ ych teori´ı managementu. Ve struˇcnosti pˇrin´ aˇs´ıme v´ yˇcet a kr´atkou charakteristiku moˇzn´e organizaˇcn´ı struktury. Funkcion´ aln´ı
• Marketingov´ a organizace dle funkc´ı odpov´ıd´a typu centralizovan´e organizace, kdy jednotliv´e funkce jsou ˇr´ızeny shora dol˚ u. Jedn´a se o klasickou funkcion´aln´ı strukturu, kter´a m˚ uˇze m´ıt grafick´e zn´azornˇen´ı tak, jak je uvedeno na obr´ azku 9.1. Pˇ r´ıklad: Tento typ ˇr´ızen´ı marketingu je efektivn´ı a v´ ykonn´ y tehdy, pokud se jedn´a o firmu, kter´a nem´a pˇr´ıliˇs velk´ y sortiment v´ yrobk˚ u, nem´a pˇr´ıliˇs rozd´ıln´e segmenty trhu a nem´a diferentn´ı geografick´e rozloˇzen´ı tˇechto trh˚ u. Tento typ funkcion´aln´ı struktury jsme uvedli pˇri popisu vnitˇrn´ı skladby marketingov´eho u ´ tvaru, pˇresto jej pro srovn´an´ı s ostatn´ımi typy marketingov´e organizace uv´ad´ıme znovu, a to jako v´ ychoz´ı srovn´avac´ı z´akladnu. Tento typ funkcion´aln´ı struktury marketingov´e organizace je velmi ˇcast´ y v podm´ınk´ach ˇcesk´ ych firem, u zahraniˇcn´ıch firem pˇrevaˇzuj´ı sp´ıˇse divizion´ aln´ı struktury marketingov´e organizace. ˇ Reditel marketingu
Marketingov´e sluˇzby
Prodej
Propagace a reklama
Obchodn´ı z´ astupci
Pr˚ uzkum trhu
Administrativa prodeje (zak´ azky, fakturace atd.)
Pl´anov´an´ı v´ yrobku a ceny
Prodejn´ı sluˇzby (servis)
Anal´ yzy a progn´ozy trhu
Obr´ azek 9.1: Typ funkcion´ aln´ı marketingov´e organizace
V´ yrobkov´ a
• Marketingov´ a organizace dle v´ yrobk˚ u tedy v´ yrobkovˇe uspoˇr´adan´a marketingov´a organizace. Znamen´a organizaci divizion´aln´ıho typu, kdy jednotliv´e v´ yrobn´ı sortimenty jsou zahrnuty do urˇcit´ ych v´ yrobkov´ ych skupin a za marketing jednotliv´ ych skupin odpov´ıd´a urˇcit´ y manaˇzer. Pˇ r´ıklad: To je typ organizace, kter´ y je aplikov´an napˇr´ıklad v supermarketech, kdy urˇcitou skupinu v´ yrobk˚ u (napˇr´ıklad pr˚ umyslov´e zboˇz´ı“, n´ abytek“ atd.), maj´ı na starosti ” ” jednotliv´ı manaˇzeˇri, kteˇr´ı se staraj´ı o tyto velmi rozd´ıln´e produkty v cel´e ˇs´ıˇri marketingov´ ych ˇcinnost´ı, tedy od pl´ anov´an´ı, reklamy, jedn´an´ı s dodavateli, prodeje atd. Tuto organizaˇcn´ı strukturu si m˚ uˇzeme zn´azornit obr´azkem 9.2.
Kapitola 9. Zav´ adˇen´ı a organizace marketingov´eho ˇr´ızen´ı ve firmˇe
217
ˇ Reditel marketingu atd. Manaˇzer skupin v´ yrobk˚ uA
Maˇzer skupin v´ yrobk˚ uB
Manaˇzer skupin v´ yrobk˚ uC
Manaˇzer skupin v´ yrobk˚ uD
Manaˇzer firemn´ı reklamy
atd. Manaˇzer pr˚ uzkumu trhu
Manaˇzer prodeje
Manaˇzer sluˇzeb
Manaˇzer pl´ anov´ an´ı
prodejci
Obr´ azek 9.2: Typ divizion´ aln´ı v´ yrobkovˇe orientovan´e marketingov´e organizace
• Marketingov´ a organizace dle trh˚ u (pˇ r´ıpadnˇ e dle segment˚ u trhu) je obdoba pˇredch´ azej´ıc´ıho typu divizion´aln´ıho uspoˇr´ ad´an´ı marketingov´e organizace s t´ım rozd´ılem, ˇze jednotliv´e ˇcinnosti marketingu jsou uspoˇr´ ad´ any dle jednotliv´ ych trh˚ u, pˇr´ıpadnˇe jen podle urˇcit´ ych segment˚ u trhu (jednotliv´ ych skupin z´akazn´ık˚ u). Pˇ r´ıklad:
Dle trh˚ u
Tento typ organizace je sp´ıˇse typick´ y pro v´ yrobn´ı firmy, kde jednotliv´ı manaˇzeˇri maj´ı na starosti konkr´etn´ı trhy. Tomu odpov´ıd´a i vnitˇrn´ı organizaˇcn´ı struktura, nebot’ v nˇekter´ ych pˇr´ıpadech mus´ı b´ yt detailnˇejˇs´ı aˇz na jednotliv´e produkty, pracovn´ıci jsou specialist´e na jednotliv´e v´ yrobky, kter´e jsou odliˇsn´e pro dan´e trhy ˇci segmenty. To samozˇrejmˇe vyˇzaduje m´ıt dosti poˇcetn´ y kolektiv specialist˚ u obezn´amen´ ych dokonale s jednotliv´ ymi produkty. Tito pracovn´ıci jsou pak tˇeˇzko zastupiteln´ı, ostatnˇe jako kaˇzd´ y specialista. Jako pˇr´ıklad takov´eho uspoˇra´d´an´ı uv´ad´ıme vzor organizaˇcn´ı struktury na obr´azku 9.3. ˇ Reditel marketingu atd. Manaˇzer skupin segmentu A
Maˇzer skupin segmentu B
Manaˇzer skupin segmentu C
Manaˇzer skupin segmentu D
Manaˇzer firemn´ı reklamy
atd. Manaˇzer pr˚ uzkumu trhu
Manaˇzer prodeje
Manaˇzer sluˇzeb
Manaˇzer pl´ anov´ an´ı
Obr´ azek 9.3: Typ divizion´ aln´ı marketingov´e organizace dle trh˚ u ˇci segment˚ u trhu
• Marketingov´ a organizace dle geografick´ eho rozloˇ zen´ı trh˚ u je variantou pˇredch´azej´ıc´ıho typu, jedn´a se tedy o divizion´aln´ı typ organizace uspoˇr´adan´ y dle jednotliv´ ych oblast´ı, zem´ı ˇci svˇetad´ıl˚ u. I tento typ organizace je vhodn´ y jak pro v´ yrobn´ı, tak i obchodn´ı a pˇrepravn´ı firmy. Pˇ r´ıklad: Pokud firma vyv´ aˇz´ı sv´e produkty do mnoha st´ at˚ u svˇeta b´ yv´a u ´ˇceln´e takto uspoˇra´dat marketingovou organizaci, nebot’ pro jednotliv´e oblasti ˇci zemˇe pak pracuj´ı specialist´e, kteˇr´ı maj´ı pˇr´ısluˇsn´e jazykov´e vybaven´ı, znalosti legislativy i praxe v jednotliv´ ych
´ Uzemn´ ı
218
9.2 Typy marketingov´e organizace zem´ıch, ˇcetn´e zahraniˇcn´ı konexe apod. B´ yv´a tedy u ´ˇceln´e m´ıt manaˇzera (ˇci alespoˇ n prodejce) specializovan´eho pro anglosask´ y svˇet, nˇemecky mluv´ıc´ı zemˇe, Latinskou ˇ ycarsko, Rakousko atd. Ameriku apod., popˇr´ıpadˇe pˇr´ımo specialisty pro Nˇemecko, Sv´ V ˇradˇe pˇr´ıpad˚ u jsou pracovn´ıci firmy lokalizov´ani pˇr´ımo v dan´em st´atˇe nebo alespoˇ n ˇcasto podnikaj´ı dlouhodobˇejˇs´ı sluˇzebn´ı cesty do m´ıst destinace produkt˚ u firmy. Uk´ azku takov´eho uspoˇr´ ad´ an´ı pˇrin´aˇs´ı obr´azek 9.4. ˇ Reditel marketingu atd. Manaˇzer pro Evropu
Manaˇzer pro Asii
Maˇzer pro Afriku
Manaˇzer pro Ameriku
Manaˇzer firemn´ı reklamy
atd. Manaˇzer pr˚ uzkumu trhu
Manaˇzer prodeje
Manaˇzer sluˇzeb
Manaˇzer pl´ anov´ an´ı
Obr´ azek 9.4: Typ divizion´ aln´ı marketingov´e organizace dle zahraniˇcn´ıch trh˚ u
Dle distribuce
• Marketingov´ a organizace dle distribuˇ cn´ıch cest je u ´ˇceln´a tam, kde distribuce v´ yrobk˚ u je rozmanit´a, odbˇeratel´e jsou velmi diferentn´ı, distribuˇcn´ı cesty jsou rozvˇetven´e. Pˇ r´ıklad: Tato organizace je vhodn´a nejen pro urˇcit´e v´ yrobn´ı ˇci obchodn´ı firmy, ale i pˇr´ımo pro dopravce. Je zˇrejm´e, ˇze pokud m´a firma nˇekolik velkoodbˇeratel˚ u s velkosklady, ˇradu maloobchodn´ık˚ u, vlastn´ı prodejny s vlastn´ımi sklady atd., ˇze organizace bude v kaˇzd´em takov´em pˇr´ıpadˇe rozd´ıln´a, a tud´ıˇz i vnitˇrn´ı uspoˇr´ad´ an´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı bude orientov´ ano sp´ıˇse na tento aspekt. Uk´azku modifikace divizion´aln´ıho uspoˇr´ad´ an´ı marketingov´e organizace dle distribuˇcn´ıch cest ukazuje obr´ azek 9.5. ˇ Reditel marketingu atd. Manaˇzer pro velkoobchod
Maˇzer pro maloobchod
Manaˇzer pro vl. prodejny
Manaˇzer vl. sklady
Manaˇzer firemn´ı reklamy
atd. Manaˇzer pr˚ uzkumu trhu
Manaˇzer prodeje
Manaˇzer sluˇzeb
Manaˇzer pl´ anov´ an´ı
Obr´ azek 9.5: Typ divizion´ aln´ı marketingov´e organizace dle distribuˇcn´ıch cest
Maticov´ a
• Maticov´ a struktura marketingov´ eho ˇ r´ızen´ı je sp´ıˇse v´ yjimkou v bˇeˇzn´e organizaci marketingu, nicm´enˇe v teoretick´e rovinˇe se jedn´a o typ, kter´ y je dostateˇcnˇe dobˇre analyzov´an a v teorii pops´an, avˇsak v praxi je pouˇzit pˇredevˇs´ım u organizac´ı sp´ıˇse v´ yzkumn´eho charakteru neˇz u standardn´ıch firem. Vnitˇrn´ı uspoˇr´ad´an´ı m´a pak grafickou podobu matice, kdy do horizont´aln´ı roviny se zasazuj´ı u ´tvary nebo ˇcinnosti urˇcitou formou specializovan´e, do vertik´ aln´ı linie pak napˇr´ıklad produkty, zemˇe, trhy atd. tak, jako u v´ yˇse uveden´ ych typ˚ u. Typick´ ym znakem t´eto
Kapitola 9. Zav´ adˇen´ı a organizace marketingov´eho ˇr´ızen´ı ve firmˇe
219
struktury je tedy dvourovinn´e ˇr´ızen´ı. Pˇ r´ıklad: Podobn´ y typ ˇr´ızen´ı byl napˇr´ıklad v praxi pouˇzit pˇri stavbˇe tunelu mezi Franci´ı a Velkou Britani´ı (tyt´eˇz funkce na jedn´e stranˇe po horizont´ aln´ı linii zajiˇst’ovali Francouzi, na druh´e stranˇe Angliˇcan´e a vertik´alnˇe byli vˇsichni ˇr´ızeni z centr´aln´ıho veden´ı), je to typ ˇr´ızen´ı zamˇeˇren´ y sp´ıˇse na jednotliv´e u ´ koly v´ıcem´enˇe kr´ atkodobˇejˇs´ıho charakteru a pˇr´ısn´e u ´ˇcelovosti. Po skonˇcen´ı u ´kolu se obvykle toto uspoˇra´d´an´ı zcela ruˇs´ı a pokud organizace existuje d´ ale pˇrech´ az´ı na zcela jin´ y typ nov´eho uspoˇr´ad´an´ı organizaˇcn´ı struktury. Uk´ azku moˇzn´eho maticov´eho uspoˇr´ad´an´ı pˇrin´aˇs´ı graf 9.6. ˇ Reditel marketingu atd. Manaˇzer pr˚ uzkumu trhu
Maˇzer v´ yrobk˚ u A, B, C
Manaˇzer segment˚ u trhu 1, 2, 3
Manaˇzer prodeje
v´ yrobek A
segment 1
prodejce x
v´ yrobek B
segment 2
prodejce y
v´ yrobek C
segment 3
prodejce z
Manaˇzer firemn´ı reklamy
Obr´ azek 9.6: Maticov´ a struktura marketingu
´ Ukol k textu ˇ c. 9: Pokuste se nyn´ı aplikovat Vaˇse poznatky o maticov´em uspoˇr´ ad´an´ı organizace a urˇcete nejm´enˇe 3 oblasti, kde byste uplatnili maticov´e uspoˇr´ ad´ an´ı. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a zapiˇste si do Vaˇsich pozn´amek k text˚ um u ´ daje obsaˇzen´e v Kl´ıˇci. ˇ e republice je fakt, ˇze pˇrestoˇze maj´ı marketingov´e Z´akladn´ım probl´emem mnoha firem v Cesk´ u ´tvary a prezentuj´ı se jako marketingovˇe orientovan´e firmy, ve skuteˇcnosti je marketingov´ y u ´ tvar br´an pouze jako servisn´ı u ´ tvar pro rozhodov´ an´ı jin´ ych manaˇzer˚ u firmy. Postaven´ı marketingov´eho u ´tvaru, a v souvislosti s t´ım i vnitˇrn´ı skladba samotn´eho marketingov´eho u ´ tvaru, ˇcasto neodpov´ıd´ a prioritn´ımu v´ yznamu marketingov´ ych ˇcinnost´ı pˇri skuteˇcnˇe ˇ adn´ marketingov´em ˇr´ızen´ı firmy. Z´ y rozs´ahl´ y apar´ at pracovn´ık˚ u marketingu nen´ı smˇerodatn´ y pro posouzen´ı, zda se skuteˇcnˇe jedn´a o firmu, kter´a je skuteˇcnˇe marketingovˇe ˇr´ızena. Pokud tomu tak m´ a b´ yt, mus´ı m´ıt marketingov´ yu ´tvar velmi v´ ysadn´ı postaven´ı pˇri urˇcov´an´ı c´ıl˚ u firmy, celkov´e strategie, taktiky i realizace. Tomu pak mus´ı odpov´ıdat nejen pozice, ale i autorita a n´ astroje marketingov´eho u ´tvaru pˇri naplˇ nov´an´ı z´akladn´ıch c´ıl˚ uau ´kol˚ u firmy. Cviˇ cen´ı ˇ c. 9: Zvolte si nˇejakou fiktivn´ı ˇci re´alnou firmu v´ yrobn´ıho, obchodn´ıho, stavebn´ıho, dopravn´ıho ˇci jin´eho zamˇeˇren´ı a navrhnˇete vhodn´ y typ marketingov´e organizace. Poˇc´ıtejte s t´ım, ˇze poˇcet pracovn´ık˚ u marketingov´ ych oddˇelen´ı m´a b´ yt pˇrimˇeˇren´ y. Zaˇcleˇ nte cel´ y marketingov´ yu ´tvar do celkov´e struktury organizace.
220
9.2 Typy marketingov´e organizace
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 9: Uved’te jak´e zn´ ate typy marketingov´e organizace a jejich struˇcnou charakteristiku. Nakreslete grafick´e ztv´ arnˇen´ı alespoˇ n 2 z´ akladn´ıch typ˚ u. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı:
• Zav´adˇen´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı firmy vyˇzaduje rozs´ ahlou pˇr´ıpravu postupn´ ych krok˚ u. • Pro zav´adˇen´ı je tˇreba vypracovat harmonogram postupu, definovat marketingov´e ˇcinnosti, vymezit kompetence jednotliv´ ych odborn´ ych u ´tvar˚ u a stanovit term´ıny. ´ tvaru marketingu do • Pro marketingovˇe orientovanou firmu je podstatn´e zaˇrazen´ı u ˇr´ıd´ıc´ı struktury organizace. a firma mus´ı m´ıt v´ yraznˇe v´ ysadn´ı pozici a pravomoci marke• Marketingovˇe orientovan´ tingov´eho ˇreditele. • Vnitˇrn´ı uspoˇr´ ad´ an´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı m´a nˇekolik moˇzn´ ych variant. • Nelze jednoznaˇcnˇe stanovit obecn´ y typ ide´aln´ıho uspoˇr´ad´an´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı. • Kaˇzd´a organizace mus´ı reagovat na vnitˇrn´ı a vnˇejˇs´ı faktory a mus´ı se jim pˇrizp˚ usobovat. • Rozezn´ av´ ame nˇekolik typ˚ u marketingov´e organizace. • Mezi nejˇcetnˇejˇs´ı typy marketingov´e organizace patˇr´ı centralizovan´a organizace funkcion´aln´ı, maticov´a a varianty divizion´aln´ıho uspoˇra´d´an´ı napˇr´ıklad dle v´ yrobk˚ u, trh˚ u, segment˚ u trhu, dle zem´ı, dle distribuˇcn´ıch cest a dalˇs´ı moˇzn´e typy. • Marketingov´a organizace je pouze n´ astrojem pro efektivn´ı ˇcinnost pˇri marketingov´em ˇr´ızen´ı firmy. Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5.
Jak´e kroky byste urˇcili pˇri pˇr´ıpravˇe marketingov´eho ˇr´ızen´ı firmy? Jak´e mus´ı b´ yt postaven´ı, pozice marketingov´eho u ´tvaru pˇri ˇr´ızen´ı firmy? Jak´e zn´ ate typy marketingov´ ych organizac´ı? Jak byste charakterizovali jednotliv´e typy marketingov´ ych organizac´ı? Co mus´ı b´ yt typick´ ym znakem marketingov´e organizace pˇri pˇrizp˚ usobov´an´ı se firmy dynamicky se rozv´ıjej´ıc´ımu trhu?
Pr˚ uvodce studiem: Zav´ adˇen´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı je u ´kolem pro znaˇcnou ˇca´st pracovn´ık˚ u podniku, pˇredevˇs´ım pro cel´ y management. Ale i dˇeln´ık˚ um je tˇreba vysvˇetlit zp˚ usob orientace podniku v jin´ ych podm´ınk´ach, nutnost representace firmy kaˇzd´ ym jednotlivcem, na kter´emkoliv postˇe a kter´emkoliv v´ ykonu pr´ace. I vr´atn´ y m˚ uˇze pro dobr´em jm´eno firmy udˇelat mnoho. Tato lekce pˇrin´aˇs´ı pˇredevˇs´ım uk´ azku konkr´etn´ıho postupu zav´adˇen´ı marketingov´eho zp˚ usobu ˇr´ızen´ı v jedn´e firmˇe s odˇevn´ı v´ yrobou. Nen´ı snadn´e takov´ yto materi´al z´ıskat, patˇr´ı ˇcasto k chr´anˇen´ ym doklad˚ um firmy. Seznamte se s n´ım d˚ ukladnˇe, sestaven´ı takov´eho pl´anu je podstatnou str´ ankou ˇcinnosti manaˇzer˚ u.
Kapitola 9. Zav´ adˇen´ı a organizace marketingov´eho ˇr´ızen´ı ve firmˇe Autotest: 1. Marketingov´ a organizace dle funkc´ı: (a) odpov´ıd´ a sp´ıˇse centralizovan´e organizaci (b) odpov´ıd´ a sp´ıˇse decentralizovan´e organizaci (c) odpov´ıd´ a sp´ıˇse maticov´e organizaci 2. V supermarketech se uplatˇ nuje sp´ıˇse: (a) marketingov´ a organizace dle geografick´eho rozloˇzen´ı trh˚ u (b) marketingov´ a organizace dle v´ yrobk˚ u (c) maticov´ a organizace 3. Maticov´ a organizace je typick´a sp´ıˇse pro: (a) zemˇedˇelsk´e organizace (b) v´ yvozn´ı organizace (c) v´ yzkumn´e u ´stavy
221
222
Kapitola 10
Hodnocen´ı a kontrola marketingov´ eho ˇ r´ızen´ı Popis lekce: Z´ avˇereˇcn´ a lekce uˇcebn´ıho textu. Lekce se zab´ yv´a syst´emem kontrol marketingov´eho ˇr´ızen´ı. Pˇrin´ aˇs´ı uk´ azky kontroly urˇcit´ ych ukazatel˚ u hospodaˇren´ı firmy. D´ elka lekce: 60 minut Kl´ıˇ cov´ a slova Kontrola strategick´ ych c´ıl˚ u, kontrola marketingov´ ym managementem, provozn´ı kontrola, Benchmarking, pomˇerov´e ukazatele, finanˇcn´ı anal´ yza. Motivace k lekci: Po pˇreˇcten´ı t´eto lekce byste mˇeli b´ yt schopni: • definovat tˇri z´ akladn´ı oblasti marketingov´ ych kontrol, • struˇcnˇe charakterizovat obsahovou n´aplˇ n jednotliv´ ych druh˚ u kontrol.
223
224 V´ yklad
3 oblasti kontroly
Jak´ ykoliv syst´em ˇr´ızen´ı by nebyl u ´pln´ y, efektivn´ı a u ´ˇcinn´ y, pokud by jeho z´avˇereˇcnou, avˇsak zcela integr´aln´ı souˇca´st´ı nebyla kontrola. Kontrola nen´ı pouze mˇeˇren´ı v´ ysledk˚ u, srovn´av´an´ı chtˇen´eho a dosaˇzen´eho, je to pˇredevˇs´ım proces doprov´azej´ıc´ı cel´ y syst´em ˇr´ızen´ı, kter´ y n´am neust´ale pˇripom´ın´a co bylo p˚ uvodn´ım smyslem, c´ılem a u ´ kolem cel´eho syst´emu ˇr´ızen´ı. Pokud existuje skuteˇcnˇe u ´ˇcinn´ y syst´em kontroly, pak je mˇeˇrena kaˇzd´a ˇcinnost, mnohdy opakovanˇe, a objev´ı-li se odchylka pak mus´ı b´ yt na z´akladˇe doporuˇcen´ı vypl´ yvaj´ıc´ıho z kontroly podniknuta n´apravn´a opatˇren´ı. Kontroln´ı proces by mˇel prol´ınat v r˚ uzn´ ych u ´ rovn´ıch cel´eho syst´emu fungov´ an´ı firmy. Znovu vˇsak upozorˇ nujeme, ˇze pojem kontrola ” marketingov´eho ˇr´ızen´ı“ je integr´ aln´ı souˇc´ast´ı marketingov´eho zp˚ usobu ˇr´ızen´ı firmy, spad´a tud´ıˇz do kompetence marketingov´eho u ´tvaru a tento pojem nen´ı totoˇzn´ y s bˇeˇznˇe pouˇz´ıvan´ ymi pojmy podnikov´a kontrola“ ˇcili ˇcinnost tzv. kontroln´ıho oddˇelen´ı firmy, ani s pojmem ” controlling“ a tedy s ˇcinnost´ı kontroler˚ u. Tyto pojmy souvisej´ı s podnikovou ekonomikou ” a jejich funkce ve firemn´ı struktuˇre jsou odliˇsn´e. Marketingov´ y kontroln´ı syst´em by se mˇel zamˇeˇrit na n´asleduj´ıc´ı tˇri oblasti: • plnˇen´ı strategick´ ych c´ıl˚ u, • mˇeˇren´ı a hodnocen´ı u ´ˇcinnosti ˇr´ızen´ı, • mˇeˇren´ı provozn´ıch program˚ u. Graficky se d´ a zn´ azornit ucelen´ y syst´em marketingov´e kontroly obr´azkem 10.1. Situace Provozn´ı kontrola
Kontrola marketingov´ ym managementem N´ apravn´ a opatˇren´ı
Strategick´a kontrola
Mˇeˇr´ıtka
Obr´ azek 10.1: Syst´em marketingov´e kontroly
Strategie
a) Kontrola strategick´ ych c´ıl˚ u Tato kontrola vych´ az´ı ze zn´ am´ ych princip˚ u konkurenˇcn´ıch v´ yhod definovan´ ych profesorem Porterem uveden´ ych v t´eto publikaci v kapitole 6. Je zˇrejm´e, ˇze firma m˚ uˇze v tvrd´em konkurenˇcn´ım boji obst´at pouze tehdy, pokud bude z´ısk´avat konkurenˇcn´ı v´ yhody, respektive alespoˇ n neztr´acet dosavadn´ı. To ji umoˇzn ˇuje pˇreˇz´ıt, nicm´enˇe pouze zisk nov´ ych v´ yhod j´ı umoˇzn ˇ uje rozvoj, rozˇs´ıˇren´ı a prosperitu. Dobr´a firma se mus´ı umˇet neust´ale pˇrizp˚ usobovat zmˇenˇen´ ym podm´ınk´ am trhu, kter´e se mˇen´ı v d˚ usledku zmˇeny kupn´ı s´ıly z´akazn´ık˚ u, v d˚ usledku vstupu nov´ ych konkurent˚ u na trh a v d˚ usledku substituce produkt˚ u, tak, jak to profesor Porter vyj´adˇril ve sv´ ych modelech. Vˇsechny oblasti Porterova modelu mus´ı b´yt nepˇretrˇzitˇe sledov´ any jako moˇzn´e zdroje ohroˇzen´ı (viz anal´yza SWOT – hrozby). Nov´e firmy vesmˇes vstupuj´ı na nov´e trhy s novou modern´ı technologi´ı. Skuteˇcnost´ı vˇsak je, ˇze podstatu a hloubku ohroˇzen´ı je moˇzn´e jen velmi tˇeˇzko poznat v dobˇe
Kapitola 10. Hodnocen´ı a kontrola marketingov´eho ˇr´ızen´ı
225
zaveden´ı nov´e technologie, ta se zaˇcne projevovat teprve tehdy, aˇz konkuruj´ıc´ı firma zaˇcne zaplavovat trh sv´ ymi v´ yrobky. Dalˇs´ım negativn´ım faktorem ohroˇzuj´ıc´ım strategick´e c´ıle firmy je i zm´ınˇen´a skuteˇcnost, ˇze ˇzivotn´ı cyklus v´ yrobk˚ u, sluˇzeb i technologi´ı se neust´ale a radik´alnˇe zkracuje. V d˚ usledku toho se zkracuje i ˇzivotnost celkov´e strategie firmy. Dˇr´ıve bylo bˇeˇzn´e, ˇze dlouhodob´ a strategie se vypracovala na des´ıtku rok˚ u dopˇredu a firma fungovala poklidnˇe po celou dobu dlouhodob´eho pl´anu. Dnes v d˚ usledku glob´ aln´ıho vlivu informaˇcn´ıch technologi´ı a nov´e ekonomiky m˚ uˇze b´ yt strategie firmy ohroˇzena z roku na rok, ve velmi kr´atk´em obdob´ı. I naˇse uk´azka zav´ adˇen´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı v dan´e konkr´etn´ı firmˇe (viz kapitola 10) stanovuje dlouhodobou strategii na tˇri roky. Pojem dlouhodobosti prodˇel´av´a sv˚ uj v´ yvoj ve vˇsech oblastech ekonomiky, a to se pˇredevˇs´ım t´ yk´a marketingu, kter´ y mus´ı zajistit pˇr´ıpadn´e korekce strategie po zjiˇstˇen´ı prvn´ıch negativn´ıch ukazatel˚ u. Z kr´ atkodob´eho hlediska je tˇreba vypracovat strategie, kter´e firmu odliˇs´ı od jej´ıch souˇcasn´ ych konkurent˚ u. Pro tento u ´ˇcel plat´ı n´asleduj´ıc´ı poˇzadavky: Poˇzadavky • v´ ykonnost je posuzov´ ana podle nej´ uspˇeˇsnˇejˇs´ıch firem v dan´em oboru, jejich v´ ykonnost se st´ av´a krit´eriem pro posuzov´an´ı v´ ykonnosti. Tento princip je naz´ yv´an benchmarkingem, • jsou stanovena pˇresn´a mˇeˇr´ıtka pro hodnocen´ı, definov´any jasn´e faktory u ´spˇechu pro firmu. Pˇ ri kontrole strategick´ ych c´ıl˚ u se pozornost marketingov´ e kontroly zamˇ eˇ ruje pˇ redevˇ s´ım na tyto oblasti: – – – – –
celkov´e dosaˇzitelnosti marketingov´e strategie, dosaˇzitelnosti marketingov´ ych c´ıl˚ u, zmˇeny v chov´ an´ı z´akazn´ık˚ u, vhodnosti a u ´ˇcelnosti marketingov´e organizace, kvality a nezbytn´e kvantity marketingov´eho zpravodajstv´ı.
b) Kontrola marketingov´ ym managementem Tato kontrola je zamˇeˇrena na hodnocen´ı v´ ykonnosti niˇzˇs´ı u ´ rovnˇe neˇz je strategie firmy a dosahov´an´ı strategick´ ych c´ıl˚ u. Touto u ´rovn´ı je jiˇz realizaˇcn´ı f´aze marketingu, tud´ıˇz kontrola je zamˇeˇrena na sledov´ an´ı u ´ˇcinnosti a efektivnosti jednotliv´ych n´ astroj˚ u marketingov´eho mixu. V kaˇzd´e dobr´e firmˇe jsou pravidelnˇe kontrolov´ any rozhoduj´ıc´ı n´ astroje marketingov´eho mixu, a to pˇredevˇs´ım v tˇech oblastech, kter´e maj´ı z´asadn´ı vliv na dosahovan´e v´ ysledky firmy. Jako moˇznost t´eto kontroly uv´ad´ıme pˇr´ıklady kontroly tˇr´ı sloˇzek marketingov´eho mixu, kter´e mohou b´ yt analyzov´ any kaˇzd´ y mˇes´ıc, u nˇekter´ ych firem i ˇcastˇeji. Kontrola • Prodej Sledov´an´ı, mˇeˇren´ı a hodnocen´ı prodeje, jakoˇzto z´asadn´ı oblasti pro dosahov´an´ı prosperity firmy, m˚ uˇze b´ yt zaloˇzeno napˇr´ıklad na t´eto pyramidˇe ukazatel˚ u: 52
Poˇcet uzavˇren´ ych kontakt˚ u
86
Poˇcet pˇredbˇeˇzn´ ych objedn´ avek
434
Poˇcet n´ avˇstˇevn´ık˚ u
914
Poˇcet potenci´ aln´ıch z´ ajemc˚ u
Obr´ azek 10.2: Sledov´ an´ı ukazatel˚ u v oblasti prodeje
MM
226 Pˇ r´ıklad: Pro vlastn´ı hodnocen´ı se pak pouˇz´ıv´a pomˇerov´e anal´ yzy, v dan´em pˇr´ıpadˇe se tedy mohou napˇr´ıklad sledovat pomˇery mezi jednotliv´ ymi ukazateli takto: ˇ se obvykle pouˇz´ıv´ – poˇcet nov´ ych z´ ajemc˚ u za urˇcit´ y ˇcasov´ yu ´sek (v CR a mˇes´ıc), – pomˇer n´ avˇstˇevn´ık˚ u a potenci´aln´ıch z´ajemc˚ u, (n´avˇstˇevn´ık se bl´ıˇze zaj´ım´a o dan´ y produkt a urˇcit´a ˇc´ast n´avˇstˇevn´ık˚ u pod´a objedn´avku), – pomˇer n´ avˇstˇevn´ık˚ u a pˇredbˇeˇzn´ ych objedn´avek, – pomˇer pˇredbˇeˇzn´ ych objedn´ avek a potvrzen´ ych objedn´ avek (kupn´ıch smluv). Vˇsechny tyto ukazatele maj´ı praktick´ y dopad na rozhodnut´ı marketingov´eho managementu, zvl´aˇstˇe, pokud nˇekter´e ukazatele, popˇr´ıpadˇe jejich pomˇery zaˇcnou vykazovat negativn´ı stav. Ve vˇsech sledovan´ ych oblastech je moˇzn´e uvaˇzovat o zlepˇsen´ıch, kaˇzd´ a oblast m˚ uˇze b´ yt podporov´ana dodateˇcn´ ymi stimuly. Pˇ r´ıklad: Sn´ıˇzen´ı poˇctu potenci´aln´ıch z´ajemc˚ u m˚ uˇze b´ yt ovlivnˇeno zaveden´ım nov´e u ´ˇcinn´e reklamy, zaveden´ım pˇr´ım´eho prodeje ˇci jin´ ymi formami komunikace se z´ akazn´ıky atd. ˇ ast pro z´ C´ ajemce: Hodnocen´ı a kontrola marketingov´eho ˇr´ızen´ı patˇr´ı mezi z´akladn´ı funkce managementu obecnˇe. Proto pˇr´ıpadn´e z´ajemce o hlubˇs´ı znalosti t´eto problematiky odkazujeme na odbornou literaturu z oblasti podnikov´eho managementu, pˇr´ıpadnˇe i na naˇsi publikaci, kter´a tvoˇr´ı souˇca´st v´ yuky e-learningov´ ym zp˚ usobem na Pˇr´ırodovˇedeck´e fakultˇe UP v Olomouci, nazvanou Podnikov´ a ekonomika, kde 3 lekce jsou vˇenov´ any pr´ avˇe problematice managementu. Kontrola v t´eto oblasti by vˇsak nemˇela b´ yt zamˇeˇrena na postih tˇech prodejc˚ u, jejichˇz produkty vykazuj´ı klesaj´ıc´ı prodej, naopak, kontrola v tomto slova smyslu ˇ je pomoc´ı, je hled´ an´ım efektivnˇejˇs´ıch n´astroj˚ u ke zv´ yˇsen´ı prodeje. V Cesk´ e republice jsme ˇcasto zvykl´ı na to, ˇze v´ ysledkem kontroly mus´ı b´ yt vesmˇes nˇejak´a sankce, ˇze kontrola mus´ı naj´ıt nˇeco negativn´ıho a vin´ık mus´ı b´ yt potrest´an. Kontrola m´a ale jeˇstˇe nˇekolik jin´ ych rozmˇer˚ u. T´ım hlavn´ım by mˇel b´ yt pr´avˇe faktor moˇzn´eho zlepˇsen´ı ˇcinnosti, pomoc, pˇred´ an´ı zkuˇsenost´ı, uk´azka jak dos´ahnout lepˇs´ıch v´ ysledk˚ u atd. Kontrolor v tomto slova smyslu by mˇel b´ yt ˇclovˇek, kter´ y v´ı a um´ı, dok´ aˇze tyto vˇeci dˇelat l´epe a porad´ı jak. Kontrola by tedy mˇela b´ yt ukazatelem cest k dalˇs´ımu zlepˇsen´ı v´ ykonnosti firmy, n´astrojem ke zdokonalen´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı firmy, n´astrojem k pln´emu vyuˇzit´ı vˇsech moˇznost´ı marketingov´eho mixu v realizaˇcn´ı f´azi marketingu. • Reklama Pro hodnocen´ı efektivnosti reklamy, jej´ı u ´ˇcinnosti, vhodnosti a kvality se pouˇz´ıv´a ˇrady ukazatel˚ u, z nich jmenujeme ty nejˇcastˇeji pouˇz´ıvan´e. Pˇ r´ıklad:
– – – – – –
n´ aklady na reklamu pro osloven´ı 1000 z´akazn´ık˚ u, srovn´ av´ an´ı u ´ˇcinnosti jednotliv´ ych druh˚ u m´edi´ı, vliv reklamy na z´ akazn´ıky, procento zmˇeny postoj˚ u k produktu po p˚ usoben´ı reklamy, velikost nov´e popt´ avky po zaveden´ı reklamy, porovn´an´ı n´aklad˚ u na reklamu a objemu zv´ yˇsen´eho prodeje za urˇcit´ y ˇcasov´ y u ´sek atd. ˇ Radu tˇechto ukazatel˚ u nez´ısk´ame z intern´ıch zdroj˚ u. Proto pˇredevˇs´ım v oblasti reklamy se prov´adˇej´ı r˚ uzn´e dotazn´ıkov´e akce, aktivn´ı pr˚ uzkum trhu na m´ıstˇe
Kapitola 10. Hodnocen´ı a kontrola marketingov´eho ˇr´ızen´ı
227
sam´em, telefonick´e dotazy na naˇse nejvˇetˇs´ı odbˇeratele a dalˇs´ı pr˚ uzkumy trhu. • Distribuce je oblast, kter´a rovnˇeˇz sk´ yt´a ˇradu moˇzn´ ych zlepˇsen´ı a ˇcasto nutnost zmˇeny v d˚ usledku promˇen trˇzn´ıho segmentu. Pro sledov´an´ı realizace v t´eto oblasti by mˇel marketingov´ y management sledovat pˇredevˇs´ım ukazatele uveden´e v n´ asleduj´ıc´ım pˇr´ıkladu. Pˇ r´ıklad:
– st´ıˇznosti z´ akazn´ık˚ u (poˇcet, obsah), ych dopravn´ıch prostˇredk˚ u (zmˇeny – n´aklady na pˇrepravu zboˇz´ı dle jednotliv´ cen ˇzelezniˇcn´ı ˇci automobilov´e pˇrepravy), – moˇznosti zapojen´ı pˇrepravc˚ u nebo naopak vlastn´ı dopravy atd. c) Provozn´ı kontroly jsou jiˇz zamˇeˇreny na sledov´ an´ı profitability a n´avratnosti vynaloˇzen´ ych investic Finanˇcn´ı ve vztahu k vybran´ ym stˇeˇzejn´ım provozn´ım u ´ kol˚ um. Pro posuzov´an´ı a hodnocen´ı anal´yza v t´eto oblasti se pouˇz´ıv´ a pomˇerov´ ych ukazatel˚ u finanˇcn´ı anal´ yzy, tedy n´astroj˚ u ryze ekonomick´eho zamˇeˇren´ı. To vyˇzaduje zapojen´ı ekonom˚ u do procesu marketingov´e kontroly. Z hlediska potˇreb firmy je nutno mˇeˇrit kaˇzdou oblast podnik´ an´ı z hlediska n´avratnosti vloˇzen´eho kapit´alu a z hlediska ziskovosti, tedy kolik je schopen vloˇzen´y kapit´ al produkovat zisku a za jak dlouho. Celkov´ y ukazatel zisku, i kdyby se neust´ ale jen zvyˇsoval a budil tak opticky zd´an´ı, ˇze firma neust´ale prosperuje, neˇr´ık´a, jak hospod´ arnˇe a efektivnˇe bylo zisku dosaˇzeno. Pˇ r´ıklad: Pro sledov´an´ı tvorby zisku a n´ avratnosti kapit´ alu se pouˇz´ıv´a pomˇerov´ ych ukazatel˚ u, tzn. pomˇeru zisku k jin´emu ukazateli ve jmenovateli matematick´eho vzorce, kdyˇz tento pomˇer l´epe vyjadˇruje ekonomickou situaci firmy neˇz samotn´ y souhrn u ´ˇcetn´ıch v´ ysledk˚ u. ˇ ı Finanˇcn´ı anal´ yza pouˇz´ıv´ a cel´e ˇrady konstrukc´ı tˇechto pomˇerov´ ych ukazatel˚ u. Clen´ je do jednotliv´ ych skupin, jako napˇr´ıklad ukazatele likvidity, ukazatele ˇr´ızen´ı z´ asob, ukazatele ˇr´ızen´ı dluh˚ u atd. Finanˇcn´ı anal´ yza je samostatnou ˇca´st´ı ekonomick´ ych vˇed, nen´ı pˇredmˇetem t´eto publikace. Skuteˇcnost´ı ovˇsem je, ˇze jakoukoliv provozn´ı ˇcinnost mus´ıme posuzovat a vyhodnocovat z hlediska jej´ıho ekonomick´eho pˇr´ınosu, ekonomick´e efektivnosti a hospod´ arnosti. Na to jsou zamˇeˇreny vˇsechny typy provozn´ıch kontrol. ´ Ukol k textu ˇ c. 10: Pˇripomeˇ nte si nauku o pomˇerov´ ych ukazatel´ıch, kter´e je obsaˇzena v ˇc´ asti uˇcebn´ıch text˚ u pˇredmˇetu Podnikov´e finance, lekce 13. Pokuste se s pomoc´ı text˚ u tohoto pˇredmˇetu uv´est z´akladn´ı ˇclenˇen´ı ukazatel˚ u, kter´e se vyuˇz´ıvaj´ı k hodnocen´ı stavu podniku v pomˇerov´e anal´ yze. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a zapiˇste si do sv´ ych pozn´ amek u ´daje z Kl´ıˇce. Kontroln´ı ˇcinnost´ı konˇc´ı cyklus marketingov´eho ˇr´ızen´ı. Protoˇze vˇsak marketingov´e ˇr´ızen´ı je celkov´ y syst´em ˇr´ızen´ı firmy a kontrola je jeho nezbytnou a integr´ aln´ı sloˇzkou, jedn´ a se o neust´ al´ y proces stˇr´ıd´an´ı jednotliv´ ych sloˇzek ˇcinnosti marketingu, o prol´ın´an´ı se vˇsech ˇcinnost´ı v jeden celek, kter´ y teprve ve sv´e komplexnosti vytv´aˇr´ı u ´ˇcinn´ y syst´em ˇr´ızen´ı. Syst´em, kter´ y je schopen firmu orientovat v podm´ınk´ach konkurenˇcn´ıho boje a prostˇrednictv´ım toho z´akladn´ıho, tj. uspokojov´an´ım potˇreb z´akazn´ık˚ u, v reakci na neust´ ale se mˇen´ıc´ı potˇreby, vztahy a jevy okoln´ıho prostˇred´ı, v nˇemˇz firma existuje, zabezpeˇcovat i firemn´ı c´ıle, samotnou jej´ı existenci a pˇri dobr´e spolupr´aci vˇsech pracovn´ık˚ u firmy i moˇznou prosperitu. K tomu by mˇelo pˇrispˇet i pozn´ an´ı marketingov´e teorie uveden´e v t´eto publikaci.
228 Cviˇ cen´ı ˇ c. 10: Pokuste se jako potenci´aln´ı manaˇzer(ka) marketingov´eho u ´ tvaru vyhodnotit n´aklady na reklamu napˇr´ıklad inzertem v nˇekter´em denn´ım nebo odborn´em tisku (zas´ ahne jen urˇcit´e procento z poˇctu odbˇeratel˚ u tisku) a napˇr´ıklad n´aklady na vytiˇstˇen´ı jednoho tis´ıce let´aˇck˚ u s reklamou vaˇs´ı firmy a jejich rozvozem vˇcetnˇe u ´ˇcinnosti. Porovnejte si n´aklady s pˇredpokl´ adan´ ym efektem a rozhodnˇete, kter´ y ze zp˚ usob˚ u reklamy byste zvolili.
ˇ ´ ´ KORESPONDENCN I UKOL ˇ c. 10: Uved’te jak´e zn´ate typy marketingov´ ych kontrol a jejich struˇcnou charakteristiku. Uved’te des´ıtku r˚ uzn´ ych ukazatel˚ u charakteristick´ ych pro vybran´e oblasti marketingov´ ych kontrol. Vypracovan´ yu ´kol zaˇslete tutorovi. Shrnut´ı:
• • • • • • • •
Z´ avˇereˇcnou f´ az´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı je kontrola. Marketingov´ a kontrola by se mˇela zamˇeˇrit na tˇri oblasti. Prvn´ı oblast´ı je kontrola plnˇen´ı strategick´ ych c´ıl˚ u. Druhou oblast´ı je mˇeˇren´ı a hodnocen´ı u ´ˇcinnosti ˇr´ızen´ı ˇcili tzv. kontrola marketingov´ ym managementem. Tˇret´ı oblast´ı je mˇeˇren´ı provozn´ıch program˚ u. Kaˇzd´ y typ kontroly pouˇz´ıv´ a specifick´ ych ukazatel˚ u pro hodnocen´ı u ´ˇcinnosti, v´ ykonnosti a efektivnosti. Kontrolou je mˇeˇrena kaˇzd´a ˇcinnost, mnohdy opakovanˇe, objev´ı-li se odchylka pak mus´ı b´ yt na z´ akladˇe doporuˇcen´ı vypl´ yvaj´ıc´ıho z kontroly podniknuta n´apravn´a opatˇren´ı. Kontrola je integr´ aln´ı souˇc´ ast´ı marketingov´eho ˇr´ızen´ı firmy.
Kontroln´ı ot´ azky:
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Na jak´e oblasti je zamˇeˇrena syst´em marketingov´e kontroly? Co je pˇredmˇetem kontroly strategick´ ych c´ıl˚ u? Co kontroluje marketingov´ y management pˇri kontrole u ´ˇcinnosti ˇr´ızen´ı? Kter´e P“ marketingov´eho mixu mus´ı b´ yt nejˇcastˇeji kontrolov´any? ” Co je pˇredmˇetem provozn´ıch kontrol? Jak ˇcasto se prov´ adˇej´ı kontroly ˇr´ızen´ı? Co je to benchmarking? Co je hlavn´ı oblast´ı sledov´ an´ı pˇri kontrol´ach provozn´ıch program˚ u? K ˇcemu slouˇz´ı marketingov´ a kontrola?
Kapitola 10. Hodnocen´ı a kontrola marketingov´eho ˇr´ızen´ı
229
Autotest: 1. Benchmarking znamen´ a: (a) srovn´ av´ an´ı firmy podle nej´ uspˇeˇsnˇejˇs´ı firmy v oboru (b) srovn´ av´ an´ı firmy podle pr˚ umˇern´ ych ukazatel˚ u v oboru (c) srovn´ av´ an´ı firmy s v´ ysledky minul´eho roku 2. Kontrola marketingov´ ym managementem je zamˇeˇrena na: (a) realizaˇcn´ı f´ azi marketingu (b) posuzov´ an´ı vhodnosti pˇrijat´e strategie (c) posuzov´ an´ı volby marketingov´e filozofie 3. Pˇri posuzov´ an´ı u ´ˇcinnosti reklamy se nepouˇz´ıv´a ukazatele: (a) srovn´ av´ an´ı u ´ˇcinnosti jednotliv´ ych druh˚ u m´edi´ı (b) poˇcet st´ıˇznost´ı z´ akazn´ık˚ u (c) velikost nov´e popt´ avky po zaveden´ı reklamy Z´ avˇ ereˇ cn´ y pr˚ uvodce studiem: Touto 10. lekc´ı konˇc´ı kurs marketingu. Pokud jste vypracovali vˇsechna cviˇcen´ı, zaslali spr´ avn´e korespondenˇcn´ı u ´koly, doplnily si u ´koly k textu, proˇsli si vˇsechny kontroln´ı ot´azky a spr´avnˇe zodpov´ıdali autotesty z kaˇzd´e lekce, jste pˇripraveni sloˇzit zkouˇsku z tohoto pˇredmˇetu. Tato e-learningov´a studijn´ı opora je pomˇernˇe obs´ahl´a, pˇresto zahrnuje sp´ıˇse obecn´e pojmy marketingu a je orientov´ana do oblasti marketingu podniku (v´ yrobn´ıho ˇci obchodn´ıho). Vˇsechny aplikace marketingu vyuˇz´ıvaj´ı obecn´ ych pojm˚ u uveden´ ych v t´eto studijn´ı pom˚ ucce, avˇsak v ˇradˇe oblast´ı maj´ı sv´e specifick´e term´ıny, jevy a faktory. Pˇr´ıpadn´e z´ ajemce o tyto oblasti aplikace pak odkazujeme na pˇr´ısluˇsnou odbornou literaturu. Pˇrejeme vˇsem studuj´ıc´ım t´eto discipliny, aby u ´spˇeˇsnˇe sloˇzili z´avˇereˇcnou zkouˇsku a aby jim poznatky z t´eto uˇcebnice byly uˇziteˇcn´e v praktick´em ˇzivotˇe. Autoˇri
230
Kapitola 11
Z´ avˇ er Tato publikace V´as uv´ad´ı do problematiky z´aklad˚ u podnikov´eho marketingu. Je to publikace pomˇernˇe obs´ ahl´a, ale samozˇrejmˇe neobsahuje zcela vyˇcerp´ avaj´ıc´ı souhrn vˇedomost´ı a poznatk˚ u, kter´e by bylo moˇzn´e do n´ı zaˇradit. Je tak´e skuteˇcnost´ı, ˇze spoleˇcensk´e vˇedy vˇcetnˇe samotn´e ekonomie se prol´ınaj´ı a mnohdy je velmi u ´zk´a hranice mezi problematikou ˇreˇsenou v r´amci jednoho pˇredmˇetu a pˇredmˇetu jin´eho. Douf´ ame vˇsak, ˇze pokud jste doˇsli aˇz k tˇemto ˇra´dk˚ um, utvoˇrili jste si obr´azek o tom, co by mˇeli zn´at marketingov´ı pracovn´ıci a co by mˇelo b´ yt n´apln´ı jejich pr´ ace. Pr´ace v u ´ tvarech marketingu je jistˇe zaj´ımav´ a, vyˇzaduje pomˇernˇe komplexn´ı znalosti nejen samotn´e teorie marketingu, ale i zkuˇsenosti a praxi v nˇekolika ekonomick´ ych disciplin´ach. Doufejme, ˇze znalosti z´ıskan´e studiem t´eto publikace V´am pomohou se l´epe orientovat v t´eto problematice a umoˇzn´ı V´am snazˇs´ı pochopen´ı cel´e oblasti managementu a ekonomiky podnik´an´ı. Dnes jiˇz existuje cel´a ˇrada aplikac´ı marketingu i do jin´ ych oblast´ı, jako je napˇr´ıklad marketing ˇskolstv´ı, kultury, tˇelesn´e v´ ychovy, marketing mˇest a obc´ı a dalˇs´ı. Z naˇs´ı tvorby upozorˇ nujeme pˇr´ıpadn´e z´ajemce o aplikaci marketingu do oblasti zdravotnictv´ı, tj. na publikaci Zl´amal, J. Marketing zdravotnictv´ı, vydalo nakladatelstv´ı NCONZO, Brno, druh´e vyd´an´ı 2010. Tato studijn´ı pom˚ ucka uzav´ır´a okruh e-learningov´ ych text˚ u urˇcen´ ych pro Pˇr´ırodovˇedeckou fakultu UP v Olomouci. Autoˇri
231
232
Pˇ r´ıloha Uk´azka anal´ yzy vlastn´ı firmy marketingov´ ymi pracovn´ıky.
MARKETING
Souˇcasn´ a situace uplatnˇen´ı marketingu ve firmˇe. (Aplikace poznatk˚ u marketingov´e teorie ve firmˇe potravin´aˇrsk´eho charakteru.)
Uk´ azka anal´ yzy je zjednoduˇsena, jsou vybr´any jen stˇeˇzejn´ı oblasti.
233
´ KONCEPCE PODNIKATELSKA a) PRODEJN´I: • • • • • •
Aktivn´ı pomoc pˇri prodeji, stimulace prodeje, rozvoj prodejn´ıch metod a forem, firma nerozliˇsuje z´ akazn´ıky, c´ılem je maximalizace prodeje, kr´ atkodob´e pl´ anov´ an´ı, nevych´ az´ı z potˇreb z´ akazn´ıka
nebo ´ b) MARKETINGOVA: • • • • • • •
Marketing je v´ıc neˇz prodej, z´ akladem je z´ akazn´ık a jeho potˇreby, marketingovˇe orientovan´ a firma je zamˇeˇrena jen na c´ılov´ y trh, existuje marketingov´ a filosofie, existuje marketingov´ y algoritmus, postaven´ı marketingov´eho u ´tvaru ve firmˇe, jeho vliv, ˇcinnosti a kompetence marketingov´eho u ´tvaru.
Naˇse hodnocen´ı dan´e firmy z hlediska koncepce: ˇ ORIENTOVANA ´ FIRMA MARKETINGOVE ´ ALGORITMUS MARKETINGOVY Koncepˇcn´ı f´ aze
Analytick´ a f´ aze
Realizaˇcn´ı f´aze
Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy: tyto atributy jsou ve firmˇe zˇreteln´e METODA: MARKETING Jako metodu lze marketing rozdˇelit do 4 f´az´ı: ˇ ´I = Marketingov´ a) KONCEPCN a filosofie, ´ b) ANALYTICKA = Rozbor trhu, rozbor konkurence, v´ yvoj popt´ avky, faktory intern´ı a extern´ı, slab´e a siln´e str´ anky firmy (SWOT anal´ yza), ˇ ´I = N´ c) REALIZACN astroje, ˇ ´ VAZBA = Statistiky. d) ZPETN A Naˇse firma: hodnocen´ı Vˇsechny uveden´e aspekty jsou ve firmˇe zjistiteln´e, firma m´ a stanovenou urˇcitou formu marketingov´e filozofie, pouˇz´ıv´ a ˇrady analytick´ ych metod, realizaˇcn´ıch n´ astroj˚ u, jsou sledov´ any a vyhodnocov´ any ˇcetn´e statistiky v relevantn´ıch oblastech z´ajm˚ u. ´ FILOZOFIE 1) MARKETINGOVA Firma, jako zvl´aˇstn´ı struktura form´ aln´ıch i neform´aln´ıch vazeb, soustˇred’uj´ıc´ı skupinu lid´ı, jejichˇz c´ıle, organizace a vztahy smˇeˇruj´ı k praktick´emu proveden´ı c´ıle podnikat, demonstruje pˇri sv´em vzniku, bˇehem sv´eho trv´an´ı i pˇri sv´em z´aniku urˇcit´e specifick´e 234
Marketingov´a filosofie
Velikost trhu
Marketingov´ a strategie
Cena
Segmentace trhu
Sortiment
Reklama
V´ ykonost trhu
Design
Distribuce
Dynamika trhu
Obal
Prodejn´ı technika
Podpora trhu
Slab´e a siln´e str´anky TRH Tvorba produktu
Obchodn´ı pˇr´ıleˇzitosti
Zpˇetn´a vazba TRH
filozofick´e postoje, kter´e vych´ azej´ı z jej´ı marketingov´e filozofie a urˇcuj´ı jej´ı chov´ an´ı na trhu. Podstata firmy tkv´ı v rozsahu a vyuˇz´ıv´ an´ı moˇznost´ı a v n´ aroˇcnosti jej´ıch c´ıl˚ u, l´epe ˇ ım vˇetˇs´ı je napˇet´ı mezi ˇreˇceno ve vztahu mezi tˇemito ˇcasto protich˚ udn´ ymi faktory. C´ moˇznostmi a c´ıli, t´ım vˇetˇs´ı je nebezpeˇc´ı ˇze firma bud’ pˇreceˇ nuje nebo nedostateˇcnˇe vyuˇz´ıv´ a sv˚ uj potenci´ al. ´ celem marketingov´e filozofie je vytv´aˇret a udrˇzovat rovnov´ahu mezi c´ıli a moˇznostmi Uˇ firmy a t´ım d´at takov´ y r´amec pro pr˚ ubˇeh vˇsech ostatn´ıch f´az´ı marketingu, kter´e by zaruˇcovaly rovnov´ aˇzn´e chov´ an´ı firmy pokud moˇzno za vˇsech okolnost´ı a zachov´ avaly tak jej´ı schopnost ˇcelit vˇsem nepˇr´ızniv´ ym vnitˇrn´ım i vnˇejˇs´ım vliv˚ um. Proces tvorby marketingov´e filozofie spoˇc´ıv´a v jasn´em vyj´adˇren´ı postoj˚ u firmy k tˇemto aspekt˚ um jej´ıho vstupu a p˚ usoben´ı na trhu: a) poˇrad´ı mezi konkurenty: • nab´ıdka absolutn´ı technick´e a kvalitativn´ı ˇspiˇcky, • konjunktur´ aln´ı charakter, • standardn´ı sortiment. Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy v tomto smˇ eru: evidentn´ı snaha o prvn´ı aspekt. b) Rozsah sf´ery podnikatelsk´eho z´ajmu: • • • •
je rozmez´ı dan´e na jedn´e stranˇe, u ´zkou specializac´ı na stranˇe, druh´e pak ˇsirokou diverzifikac´ı, v´ yrobk˚ u ˇci sluˇzeb.
Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy v tomto smˇ eru: firma je typick´ au ´ zkou specializac´ı, kter´ a se prakticky nemˇen´ı. 235
c) Teritori´aln´ı p˚ usobnost: spoˇc´ıv´ a ve vymezen´ı rozsahu moˇzn´ ych trh˚ u vˇcetnˇe expanze firmy na trhy zahraniˇcn´ı. Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy v tomto smˇ eru: firma usiluje o zahraniˇcn´ı trhy, je v tomto u ´sil´ı pomˇernˇe u ´spˇeˇsn´a, projevuje se postupn´a expanze i na teritori´alnˇe velmi vzd´ alen´e zahraniˇcn´ı trhy (Japonsko apod.). d) V´ yˇse vlastn´ıho pod´ılu na tvorbˇe produktu: je komplexem mnoha ot´azek smˇeˇruj´ıc´ıch k vlastn´ı identitˇe firmy, jej´ıho programu, c´ıle a postupu, ot´azek typu Co firma vlastnˇe je? K ˇcemu smˇeˇruje, jak se chce vyv´ıjet apod. Do t´eto kategorie patˇr´ı z´akladn´ı tendence dalˇs´ıho v´ yvoje firmy. Firma m˚ uˇze inklinovat napˇr. pouze do kategori´ı firem typu komplet´atora, firmy vyuˇz´ıvaj´ıc´ı sp´ıˇse licenc´ı a know-how nebo naopak firmy s vlastn´ım v´ yzkumem, v´ yvojem, konstrukˇcn´ı kancel´aˇr´ı apod. Je to tedy stˇeˇzejn´ı ot´azka vznikaj´ıc´ı pˇredevˇs´ım aˇz ve f´az´ıch etablov´an´ı se na trhu, ovl´adnut´ı urˇcit´eho teritoria atd., kdy je tˇreba nov´a orientace v dalˇs´ım rozvoji firmy. V t´eto f´azi firma mus´ı ˇreˇsit rozhoduj´ıc´ı ot´azky Kdo jsme, co chceme, co m´ame dˇelat, jak to m´ame dˇelat a kdo jsou naˇsi dalˇs´ı z´ akazn´ıci. Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy v tomto smˇ eru: firma m´a celkem jasn´ y program do budoucnosti zaloˇzen´ y na vlastn´ım aktivn´ım v´ yzkumu a pronik´an´ı na dalˇs´ı vytypovan´e zahraniˇcn´ı trhy. ´ ´ ˇ´ ˇ ´ ZASOBN IK OBCHODN´ ICH PR ILEZITOST I je souˇc´ ast´ı celkov´e marketingov´e koncepce, skl´ad´a se ze 3 ˇc´ast´ı: • sbˇeru a tˇr´ıdˇen´ a obchodn´ıch pˇr´ıleˇzitost´ı, • evidence obchodn´ıch pˇr´ıleˇzitost´ı, • anal´ yzy obchodn´ıch pˇr´ıleˇzitost´ı (ta je uˇz souˇc´ast´ı anal´ yzy SWOT). Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy: firma m´a tento z´asobn´ık, je vcelku dobˇre udrˇzovan´ y. ´ STRATEGIE C´IL: 2) MARKETINGOVA • z´ıskat z´ akazn´ıka, • z´ıskat v´ yhody nad konkurenc´ı. Podm´ınky: a) anal´ yza z´ akazn´ıka: • kdo je z´ akazn´ık, • jeho reakce na: – tvar v´ yrobku, – obal, – zmˇeny obsahu, – zmˇeny objemu, obalu atd. • na z´ akladˇe ˇceho se rozhoduje, • kdo a co jej ovlivˇ nuje, • jak nakupuje apod. b) anal´ yza konkurence: • • • • • •
hodnocen´ı klad˚ u a nedostatk˚ u, anal´ yza kvality konkurentn´ıch v´ yrobk˚ u, hodnocen´ı konkurenˇcn´ı technologie, cen, distribuˇcn´ıch cest, intenzity a efektivnosti propagace atd.
PAK → STANOVEN´I STRATEGIE Nejˇcastˇejˇs´ı: 236
a) b) c) d) e) f) g) h)
strategie strategie strategie strategie strategie strategie strategie strategie
diferenciace v´ yrobku, minim´ aln´ıch n´aklad˚ u, trˇzn´ı orientace, rozvojov´ a, pˇreˇzit´ı, u ´toˇcn´ a, siln´eho v´ yrobku, v´ yklenku,
Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy: strategie diferenciace v´ yrobku, strategie siln´eho v´ yrobku. ´ ˇ ´ ´ MARKETINGOVY INFORMACNI SYSTEM Informace
MIS
Proces ˇr´ızen´ı
IS firmy Situace firmy
Anal´ yza
Market. zpravod. syst´em
Progn´ozy
Okol´ı Z´akazn´ıci
Strategick´ y marketing
Sbˇer a zpracov´an´ı informac´ı
V´ yrobek
Taktick´ y marketing
Market. v´ yzkum
Operaˇcn´ı marketing
Podp˚ urn´e anal´ yzy
Kontrola Vnˇejˇs´ı dodavatel´e market. v´ yzkumu Market. u ´tvary jin´ ych firem
ˇ VS
Specializovan´e agentury
Hodnocen´ım naˇ s´ı firmy: dobˇre funguj´ıc´ı IS. ˇ S ˇ´ ˇ ´ ˇ ´ VNEJ I A VNITRN I PROSTRED I Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy: • Vnitˇrn´ı: dosti dobr´e, • Vnˇejˇs´ı mikro: sp´ıˇse dobr´e, konkurence nepˇr´ıliˇs velk´a, • Vnˇejˇs´ı makro: zn´ am´e. ´ ANALYZA TRHU 237
ˇ ´I PROSTRED ˇ ´I VNITRN Organizace a ˇr´ızen´ı Vybavenost Finanˇcn´ı situace Konkurence vnitˇrn´ı Lidsk´e zdroje Um´ıstˇen´ı Image firmy
ˇ S ˇ´I PROSTRED ˇ ´I VNEJ ˇ ´ ˇ ´I MIKROPROSTREDI MAKROPROSTRED Partneˇri Ekonomick´e Z´akazn´ıci Demografick´e Konkurence Pˇr´ırodn´ı Veˇrejnost Technologick´e Politick´e Kulturn´ı
1) INFORMACE O TRHU → metody v´ yzkumu trhu: Metody: • v ter´enu (field research), • od zelen´eho stolu“ (desk research). ” ´ Udaje: • prim´ arn´ı, • sekund´ arn´ı: – intern´ı, – extern´ı. ˚ 2) AKTIVN´I PRUZKUM TRHU: • • • •
Dotazn´ıky, osobn´ı zjiˇst’ov´ an´ı poznatk˚ u, telefonick´e rozhovory, segmentaˇcn´ı v´ yzkum. ´ ´ 3) TESTOVANI TRHU: • 1. stupeˇ n – kontaktov´ an´ı vybran´eho vzorku z´akazn´ık˚ u, • 2. stupeˇ n – prezentace na v´ ystav´ach, • 3. stupeˇ n – ovˇeˇrovac´ı prodej. ´ INDIKATORY: ´ 4) EKONOMICKE • statistick´e metody zpracov´av´an´ı a vyhodnocov´an´ı dat, • pouˇz´ıvan´e ekonomick´e ukazatele, • pouˇzit´ı progn´ oz. 5) SEGMENTACE TRHU: • hlediska segmentace trhu (´ uzemn´ı, soci´aln´ı, vˇekov´a, profesn´ı atd.). yvoji trhu, pouˇz´ıv´an´ı urˇcit´eho Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy: dobr´e informace o stavu a v´ okruhu statistick´ ych metod, dosti aktivn´ı pr˚ uzkum trhu, standardn´ı indik´atory, pˇri segmentaci trhu pouˇzito u ´ zemn´ıho hlediska v rozdˇelen´ı na tuzemsko a zahraniˇc´ı. Zahraniˇc´ı sledov´ ano dle podrobnˇejˇs´ıch oblast´ı. ´ A SILNE ´ STRANKY ´ ´ SLABE – SWOT ANALYZA
S O WT Strengths – siln´e str´ anky Weaknesses – slab´e str´ anky 238
Opportunities – pˇr´ıleˇzitosti Threats – ohroˇzen´ı (hrozby nebo rizika) Hodnocen´ı naˇs´ı firmy: S – znaˇcn´y rozsah tuzemsk´eho trhu rozˇsiˇruj´ıc´ı se trh zahraniˇcn´ı dobr´ a kvalita v´yrobk˚ u vˇcasn´e plnˇen´ı dobr´ a dopravn´ı spojen´ı technologick´ a zaˇr´ızen´ı na dobr´e u ´rovni zkuˇsen´e a kvalitn´ı lidsk´e zdroje dlouhodob´ a existence na tuzemsk´em i zahraniˇcn´ım trhu st´ al´y okruh vˇern´ych z´ akazn´ık˚ u stabiln´ı okruh dodavatel˚ u dobr´e vztahy s finanˇcn´ımi institucemi dobr´ a ˇcinnost u ´tvaru public relations dobr´y informaˇcn´ı syst´em kvalitn´ı dopravn´ı prostˇredky kvalitn´ı laboratoˇre W – znaˇcn´e dopravn´ı vzd´ alenosti k z´ akazn´ık˚ um rozd´ıln´ a kvalita vstupn´ıch surovin st´ısnˇen´e prostory vlastn´ı firmy v are´ alu st´ısnˇen´e prostory k parkov´ an´ı a manipulaci velk´ych kamion˚ u nedostateˇcn´y poˇcet pracovn´ık˚ u s dobrou znalost´ı ciz´ıch jazyk˚ u O – nov´e trhy nov´e metody propagace dobr´e kontakty v zahraniˇc´ı T – dodavatel´e (ne´ uroda). 3) REALIZACE MARKETINGU: ´ NASTROJE: Marketingov´ y mix 7P • • • • • • •
product (v´ yrobek, sortiment, design, funkce), price (typy cen, cenov´ a strategie), promotion, placement, package, people, process.
a) PRODUKT y v´ yrobek bez dalˇs´ıch atribut˚ u, ˇrad, substituce Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy: specifick´ a komplementace, v´ yvojov´ y cyklus v´ yrobku nem´a smysl stanovit, v´ yrobek je prod´av´an v z´ avislosti na v´ yˇsi dodan´ ych surovin, jeho v´ yvojov´a kˇrivka je prakticky nemˇenn´a, osciluje kolem urˇcit´eho pr˚ umˇeru v z´avislosti na u ´ rodˇe a dod´avk´ ach jeˇcmene. b) CENA Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy: b1) Druhy cen: pouˇzit´ı kalkulaˇcn´ıch (n´akladov´ ych cen) – ekonomick´ yu ´sek, pouˇzit´ı smluvn´ıch cen – marketingov´ yu ´sek. Cenotvorba zohledˇ nuje pˇr´ıstupy: 239
• orientovan´e na konkurenci, Konkurenˇcn´ı ceny jsou zjiˇst’ov´any, sledov´any nejen v tuzemsku, ale pˇredevˇs´ım v zahraniˇc´ı, v´ ysledn´ a cena pro danou oblast je vytv´aˇrena v z´avislosti na konkureˇcn´ıch cen´ ach v m´ıstˇe ˇci okol´ı, marketingov´ yu ´tvar m´a pomˇernˇe vˇcasn´e a aktu´aln´ı pˇrehledy o cen´ach konkurence ve vˇsech oblastech z´ ajmu. • orientovan´e na z´ akazn´ıka, • orientovan´e na popt´avku. b2) Cenov´ a strategie (politika): Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy: Pouˇzit´ı metod: • skimming, • penetraˇcn´ı ceny. Velk´ y rozsah zmˇen cen a cenov´ ych zv´ yhodnˇen´ı, r˚ uzn´ e formy slev. Pouˇz´ıv´ a se: • • • •
kvantitativn´ıch sr´ aˇzek, funkˇcn´ıch sr´ aˇzek, bonus˚ u, cash discountu (pˇred term´ınem faktury).
c) PROMOTION (komunikace a stimulov´an´ı prodeje): Formy: • • • • •
Reklama, Dodateˇcn´ a podpora prodeje, Public relations, Pˇr´ım´ y marketing, Osobn´ı prodej.
c1) Reklama C´ıle: • • • • • •
tvorba siln´e znaˇcky, zv´ yˇsen´ı popt´ avky, pos´ılen´ı finanˇcn´ı pozice, vytv´ aˇren´ı pozitivn´ı image, motivace vlastn´ıch pracovn´ık˚ u, zv´ yˇsen´ı moˇznost´ı distribuce.
Styl reklamy: • • • • • • • •
n´ alada a image, fantazie, bˇeˇzn´ y ˇzivot, hudebn´ı styl, doporuˇcuj´ıc´ı posudek, odborn´ y posudek, vˇedeck´ y posudek, osobnost.
Pouˇzit´ı sloganu, loga → Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy z hlediska reklamy: Reklamn´ı ˇcinnost naˇs´ı firmy je na dosti dobr´e u ´ rovni. Firma se zamˇeˇrila na tvorbu siln´ e znaˇ cky a proto vytvoˇrila pomˇernˇe zn´ am´e logo, jeˇz prezentuje na vˇsech moˇzn´ ych nosiˇc´ıch. T´ımto logem jsou oznaˇceny vˇsechny 240
dopravn´ı prostˇredky firmy od tˇeˇzk´ ych kamion˚ u uˇz´ıvan´ ych k transport˚ um zboˇz´ı do zahraniˇc´ı, ale i vˇsech voz˚ u firemn´ıch, osobn´ıch, logo je nakresleno na ˇzelezniˇcn´ıch vagonech, samotn´e firmˇe tak, ˇze je viditeln´e z d´alnice, je osvˇetleno a dobˇre viditeln´e. Firma instalovala sv´e reklamy s t´ımto logem na ˇ i na dalˇs´ıch komunikac´ıch. T´ımto logem jsou tak´e vybaveny d´alnic´ıch v CR vˇsechny upom´ınkov´e pˇredmˇety slouˇz´ıc´ı k reprezentaci firmy. Reklamn´ı slogan: xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Hodnocen´ı sloganu: problematick´e. Ostatn´ı formy propagace: • • • • • • •
u ´ˇcasti na v´ ystav´ach a veletrz´ıch, publikace, u ´ˇcast v televizi, rozhlasov´e ˇsoty, reklamy v bˇeˇzn´em denn´ım nebo odborn´em tisku, reklamy na ˇst´ıtech, kabelk´ach, billboardech, sponzorsk´ a ˇcinnost.
c2) Dodateˇcn´ a podpora prodeje: • • • • •
cenov´e stimuly, pr´emie, d´ arky, vˇernostn´ı pr´emie, kupony.
Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy: prakticky nevyuˇz´ıv´a. c3) Public relations Vytv´aˇren´ı pozitivn´ıho obrazu o firmˇe u veˇrejnosti m´ıstn´ı, celost´atn´ı i svˇetov´e. Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy: firma m´a vlastn´ı oddˇelen´ı PR, kter´e se star´a v´ yhradnˇe o neust´al´e informov´an´ı veˇrejnosti o vˇsech pozitivn´ıch jevech a rysech firmy pˇredevˇs´ım formou popul´ arn´ıch ˇcl´ank˚ u v lok´aln´ım tisku, periodicky i v tisku celost´ atn´ım, obˇcas jsou k dispozici i exkluzivn´ı materi´ aly urˇcen´e do zahraniˇc´ı. Oddˇelen´ı je tvoˇreno mlad´ ymi lidmi vybaven´ ymi jazykov´ ymi znalostmi, jeho ˇcinnost je soustavn´a a u ´spˇeˇsn´a. c4) Pˇr´ım´ y marketing Metody pˇr´ım´eho marketingu jsou u n´ami sledovan´e firmy omezeny velkoobchodn´ım charakterem v´ yrobku. Proto nejsou vyuˇz´ıv´any, jejich aplikace by byla neefektivn´ı. Jen zas´ıl´an´ı exkluzivn´ıch nab´ıdkov´ ych katalog˚ u potenci´aln´ım zahraniˇcn´ım odbˇeratel˚ um bychom mohli zaˇradit do t´eto katagorie n´ astroj˚ u realizaˇcn´ı f´aze marketingov´ ych ˇcinnost´ı. c5) Osobn´ı prodej Stejnˇe jako v´ yˇse uveden´ y bod je pouˇzit´ı t´eto metody omezeno. Nicm´enˇe firma m´ a zahraniˇcn´ı obchodn´ı z´astupce k ovlivˇ nov´ an´ı odborn´e klientely, tito pracovn´ıci jsou firmou vysoce cenˇeni, pokud se jim podaˇr´ı z´ıskat nov´e trhy. d) PLACEMENT (um´ıstˇen´ı, distribuce): Obsah: • • • •
Prodejn´ı cesty, organizace (ˇretˇezce), obchodn´ı jednotky, formy prodeje.
Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy: firma m´a velmi dobˇre hodnocen´ y obchodn´ı u ´tvar, m´ a vypracov´ any distribuˇcn´ı s´ıtˇe, zabˇehanou organizaci, standardn´ı formy prodeje. 241
e) PACKAGE: Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy: firma pouˇz´ıv´ a unifikovan´ ych obal˚ u s oznaˇcen´ım loga, obalov´ a technika je u ´ˇcelov´ a, praktick´a a dobˇre slouˇz´ı i k reklamn´ım u ´ˇcel˚ um. f) PEOPLE: Zahrnuje: ybˇeru pracovn´ık˚ u na jednotliv´e pracovn´ı a ˇr´ıd´ıc´ı funkce • vlastn´ı postup v´ (kari´ern´ı ˇr´ ad), • opakovan´e hodnocen´ı pracovn´ık˚ u, • oblast v´ ychovy a vzdˇel´ av´an´ı pracovn´ık˚ u, • soci´ aln´ı aspekty pracovn´ık˚ u. Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy: pomˇernˇe dobr´a soustava intern´ıho vzdˇel´av´an´ı pracovn´ık˚ u, existuje kari´ern´ı ˇr´ad, finanˇcn´ı p˚ ujˇcky zamˇestnanc˚ um, dalˇs´ı soci´ aln´ı v´ yhody. g) PROCESS: Pˇren´aˇsen´ı marketingov´ ych pˇr´ıstup˚ u, postup˚ u a metod jiˇz do f´aze pˇr´ıpravy v´ yroby a v´ yroby sam´e. Jedn´ a se o oblast, kter´a je nejnovˇejˇs´ı, nejm´enˇe propracovan´a a v podm´ınk´ ach naˇs´ı firmy nespecifikovan´a. ´ CINNOSTI ˇ ˇ ´I FAZE ´ 4) KONTROLA U REALIZACN MARKETINGU: Zahrnuje: • oblast kontroly plnˇen´ı c´ıl˚ u marketingu a kontrolu u ´ˇcinnosti nasazen´ı n´astroj˚ u marketingov´eho mixu, • oblast korekce navrhovan´ ych ˇreˇsen´ı na z´akladˇe skuteˇcn´e prodejnosti v´ yrobku. Pˇredpoklady: • dovednost rozpoznat a diagnostikovat probl´em, ´roveˇ n firemn´ıho managementu za probl´em odpov´ıd´ a, • dovednost rozpoznat, kter´a u • dovednost pro realizaci marketingu: – spr´ avn´ a a vˇcasn´ a alokace zdroj˚ u, – organizaˇcn´ı dovednosti manaˇzer˚ u, – dovednost interaktivn´ı (motivace), – dovednost sledov´ an´ı (kontroln´ı syst´em). • dovednost pro hodnocen´ı realizace. Kontroln´ı metody: • • • • •
kontroly kontroly kontroly kontroly kontroly
v´ yrobku (laboratorn´ı, dojmov´ y test atd.), cen (koeficient cenov´e elasticity, efekty atd.), distribuce ( anal´ yzy propustnosti, testov´an´ı prodejn´ıch m´ıst atd.), podpory prodeje zejm´ena propagace, lidsk´ ych zdroj˚ u (dodrˇzov´an´ı firemn´ıho programu atd.).
Hodnocen´ı naˇ s´ı firmy v tomto smˇ eru: funguj´ıc´ı syst´em kontroly. ´ ˇ 5) ZAVER Souˇcasn´ y marketing sluˇcuje mnoho dˇr´ıve samostatn´ ych funkc´ı, ovlivˇ nuje v´ yrobu i v´ yvoj, rozdˇelov´an´ı finanˇcn´ıch zdroj˚ u, je n´astrojem ˇr´ızen´ı prodeje a zasahuje i do person´ aln´ı politiky. Modern´ı marketing je v´ yznamn´ ym prvkem ˇr´ızen´ı s orientac´ı na trh, firma mus´ı reagovat na zmˇenu postoj˚ u a chov´an´ı z´akazn´ık˚ u, na v´ yvoj cen materi´al˚ u a energi´ı, finanˇcn´ı podm´ınky, celn´ı bari´ery, mezin´arodn´ı hospod´aˇrskou a politickou situaci. Pouze spr´avn´a anal´ yza vˇsech faktor˚ u vede ke stanoven´ı spr´avn´ ych smˇer˚ u budouc´ıho v´ yvoje, vytvoˇr´ı 242
podm´ınky a adekv´atn´ım reakc´ım ve v´ yvoji firmy a t´ım i k jej´ımu pˇreˇzit´ı uprostˇred konkurence. Marketing = integruj´ıc´ı disciplina, kter´a se zab´ yv´a vˇsemi atributy ˇcinnosti firmy a v´ ysledky marketingu zpˇetnˇe ovlivˇ nuj´ı u ´koly a z´asady fungov´an´ı jednotliv´ ych prvk˚ u firemn´ı struktury. Z´ avˇ ereˇ cn´ e, celkov´ e hodnocen´ı naˇ s´ı firmy: firma orientovan´a na marketingov´e ˇr´ızen´ı, pomˇernˇe dobr´a u ´ roveˇ n marketingov´ ych ˇcinnost´ı dan´ a pˇredevˇs´ım profesn´ım a vˇekov´ ym sloˇzen´ım fundovan´ ych pracovn´ık˚ u ˇr´ıd´ıc´ıho u ´ tvaru marketingu a jeho postaven´ım uvnitˇr dan´e organizace. Firma m´a vypracovan´ y syst´em algoritmizace postup˚ u, konkr´etn´ıch u ´kol˚ u a odpovˇednosti pˇri pl´ anov´ an´ı a realizaci marketingov´ ych ˇcinnost´ı.
243
244
Pouˇ zit´ a a doporuˇ cen´ a literatura 1. KOTLER, P. Marketing podle Kotlera. Jak vytv´ aˇret a ovl´ adnout nov´e trhy. Management Press, Praha, 2000. ˇızen´ı lidsk´ych zdroj˚ 2. KOUBEK, J. R´ u. Z´ aklady modern´ı personalistiky. Praha: Management Press, 1. vyd´ an´ı 1995, ISBN 80-85943-01-8. 3. MAJARO, S. Z´ aklady marketingu. 1. vyd´an´ı Praha: Grada Publishing, s.r.o., 1996. 4. MEFFERT, H. Marketing a management. Grada Publishing, Praha, 1966. 5. PORTER, M. E. Konkurenˇcn´ı v´yhoda. 1. vyd´an´ı Praha: Victoria Publishing, a.s., 1992. 6. PORTER, M. E. Konkurenˇcn´ı strategie. 1. vyd´an´ı Praha: Victoria Publishing, a.s., 1992. 7. SMITH, P. Modern´ı marketing. Computer Press, Praha, 2000. ˇ ´IK, J. Marketing – cesta k trhu. 2. vyd´an´ı Zl´ın: EKKA Zl´ın, 1994. 8. SVETL ´ 9. ZLAMAL, J. Marketing zdravotnictv´ı. 2. vyd´an´ı Brno: NCONZO Brno, 2010.
245
246
Kl´ıˇ c Lekce 1 ´ Ukol k textu ˇ c. 1 Pokuste se uv´est pˇr´ıklad nˇejak´eho opatˇren´ı ˇcesk´e nebo zahraniˇcn´ı firmy, kter´a v´ yrazn´ ym ekologick´ ym nebo soci´aln´ım opatˇren´ım ovlivnila c´ıtˇen´ı veˇrejnosti ve prospˇech sv´eho image“, ” popˇr´ıpadˇe naopak uved’te pˇr´ıklad neˇst’astn´eho marketingov´eho z´asahu negativnˇe p˚ usob´ıc´ıho na veˇrejnost. ˇ sen´ı: Reˇ a) Pˇr´ıklady pozitivn´ıho ekologick´eho nebo soci´aln´ıho opatˇren´ı: yrobci (zemˇedˇelsk´ ymi podniky) ve vybran´ ych • Prodej ml´eka v automatech pˇr´ımo v´ lokalit´ ach, • Odkup starˇs´ıch vozidel pˇri koupi nov´eho a poskytov´an´ı akˇcn´ıch slev pˇri n´akupu nov´ ych automobil˚ u (u ˇrady prodejc˚ u) vˇcetnˇe tzv. ˇsrotovn´eho. b) Pˇr´ıklady negativn´ıho opatˇren´ı: • Firmˇe Metrostav Praha pˇri stavbˇe tunelu Blanka 3× po sobˇe se propadla p˚ uda pˇri raˇzen´ı, z toho naposledy zasypala jednoho dˇeln´ıka, u se dohodnout jednak • Firma Stavby silnic a d´alnic nebyla schopna nˇekolik rok˚ s majiteli nˇekolika soukrom´ ych pozemk˚ u, jednak s ekologick´ ymi sdruˇzen´ım pˇri ˇ e stˇredohoˇr´ı, stavbˇe d´ alnice pˇres Cesk´ • Olomouck´ y kraj nebyl schopen bˇehem nˇekolika let od prvn´ı velk´e povodnˇe v devades´at´ ych letech, kter´a postihla velmi devastuj´ıc´ım zp˚ usobem obec Troubky na Pˇrerovsku, realizovat opatˇren´ı, kter´e by v roce 2009 nezp˚ usobilo opakov´an´ı t´eto situace v t´eˇze obci, kde dokonce nˇekteˇr´ı poˇskozen´ı nez´ıskaly pˇrisl´ıbenou finanˇcn´ı n´ ahradu do doby druh´eho zniˇcuj´ıc´ıho z´asahu nov´e povodnˇe, ˇ • Rada firem p˚ usob´ıc´ıch pouze na Internetu a zab´ yvaj´ıc´ıch se nekal´ ymi obchodn´ımi praktikami vyˇzaduj´ıc´ı z´alohy pˇredem a neuskuteˇcn ˇuj´ıc´ı n´ asledn´ y prodej nab´ızen´ ych vˇec´ı nebo sluˇzeb. Lekce 2 ´ Ukol k textu ˇ c. 2 Uved’te dalˇs´ı pˇr´ıklady pˇr´ıleˇzitostn´ ych n´akup˚ u, jmenujte nejm´enˇe 3 s jejich typick´ ymi charakteristikami. Pokuste se o vlastn´ı vypracov´an´ı u ´ kolu, v pˇr´ıpadˇe potˇreby si zapiˇste pˇr´ıklady uveden´e v Kl´ıˇci. ˇ sen´ı: Reˇ 1. Svatba v rodinˇe znamen´a obvykle n´akup nov´eho obleˇcen´ı nebo alespoˇ n doplˇ nk˚ u (nov´e boty, ˇsaty), n´ akup svatebn´ıho daru, kytice, objedn´avku svatebn´ı hostiny, peˇcen´ı dort˚ u a cukrov´ı, n´ akup pit´ı apod. 247
2. Letn´ı dovolen´a u moˇre znamen´a pro vˇetˇsinu lid´ı n´akup nov´ ych plavek, opalovac´ıch kr´em˚ u, letn´ıho obleˇcen´ı, pˇr´ıp. ˇsnorchl˚ u, br´ yl´ı, objedn´avku cestovn´ı kancel´aˇri, pˇr´ıp. vybaven´ı vlastn´ıho auta, n´akup sluneˇcn´ık˚ u, plovac´ıch vest nebo her apod. Zimn´ı dovolen´a znamen´a kromˇe objedn´avky cestovn´ı kancel´aˇre i n´akup zimn´ıho sportovn´ıho oˇsacen´ı, br´ yle, ˇcepice, bundy, pˇr´ıp. nov´e lyˇze, boty, snowboard, kr´emy na opalov´an´ı atd. 3. N´akup nov´eho auta m˚ uˇze znamenat dokoupen´ı potˇrebn´ ych prostˇredk˚ u jako jsou zimn´ı pneumatiky nebo kola, n´akup potah˚ u, l´ek´arniˇcky, snˇeˇzn´ ych ˇretˇez˚ u, pˇr´ıvˇesn´eho voz´ıku, ohr´ adky, von´ıc´ıch doplˇ nk˚ u, chlad´ıc´ı kapaliny apod. Lekce 3 ´ Ukol k textu ˇ c. 3 Pˇredstavte si, ˇze jste v pozici manaˇzera podniku, kter´ y uvedl na trh nov´ y produkt. Jak´e informace zpˇetn´e vazby byste vyˇzadoval(a) od sv´ ych prodejc˚ u? Uved’te nˇekolik (nejm´enˇe 5) z´asadn´ıch informac´ı k rozhodov´an´ı o dalˇs´ım postupu na nˇekolika trz´ıch. Pokuste se nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby si poznamenejte u ´daje z Kl´ıˇce. ˇ sen´ı: Reˇ • Pˇrehledy, statistiky prodeje ze vˇsech prodejn´ıch m´ıst v porovn´an´ı pl´an-skuteˇcnost. • Osobn´ı n´ azory prodejc˚ u v ter´enu na zd˚ uvodnˇen´ı odchylek kladn´ ych i z´aporn´ ych. • Vyj´ adˇren´ı k moˇzn´e dalˇs´ı tendenci, zda se jedn´a o sez´onn´ı z´aleˇzitost nebo standardn´ı situaci. • Jak´e n´azory maj´ı z´akazn´ıci na dan´ y produkt, co je zapotˇreb´ı zlepˇsit, co vid´ı jako pozitiva ˇci negativa v´ yrobku. u (pˇrepravc˚ u, zprostˇredkovatel˚ u) na tvar, design, skladovatelnost, • N´azory prodejc˚ pˇr´ıpadn´e doplˇ nky, dalˇs´ı servis ˇci sluˇzby k produktu. • N´avrhy prodejc˚ u na redukci nebo zv´ yˇsen´ı dod´avek dan´eho produktu v´ yhledovˇe i operativnˇe. • N´ avrhy prodejc˚ u na doplˇ nkov´e ˇcinnosti k prodeji (napˇr´ıklad zv´ yˇsen´ı reklamy, inzerce, informaˇcn´ı tabule, tisk apod). Lekce 4 ´ Ukol k textu ˇ c. 4 Rozhodli jste se expandovat do zahraniˇc´ı. Vaˇse v´ yrobky budete prod´avat v oblasti vzd´alen´e ˇ Jmenujte alespoˇ od CR. n 3 opatˇren´ı, kter´a byste uˇcinili k ochranˇe u ´hrad a zboˇz´ı. Pokuste se nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a zapiˇste si informace z Kl´ıˇce do sv´ ych pozn´ amek. Tento u ´kol navazuje na oblast ekonomiky podniku. ˇ sen´ı: Reˇ • uzavˇren´ı pojiˇstˇen´ı tzv. inflaˇcn´ı doloˇzky (v zahraniˇc´ı m˚ uˇze prob´ıhat vysok´a inflace v dobˇe splatnosti pohled´ avky), • uzavˇren´ı pojistky kurzov´e (v dobˇe u ´ hrady pohled´avky m˚ uˇze doj´ıt k nepˇr´ızniv´emu v´ yvoji kurz˚ u naˇs´ı a ciz´ı mˇeny), • uzavˇren´ı pojistky dopravn´ı (v pˇr´ıpadˇe, ˇze jsme povinni dle kupn´ı smlouvy dopravit zboˇz´ı na urˇcit´e m´ısto), • urˇcen´ı m´ısta neutr´ aln´ıho soudu pˇredem pro pˇr´ıpad vzniku obchodn´ıho sporu atd.
248
Lekce 5 ´ Ukol k textu ˇ c. 5.1.1 Uved’te jak´e procesy intenzifikace zn´ ate. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby si zapiˇste pˇr´ıklady uveden´e v Kl´ıˇci. ˇ sen´ı: Reˇ Toto u ´sil´ı se projevuje druhotn´ ym zpracov´av´ an´ım surovin, recyklac´ı, obrovsk´ ym vzr˚ ustem v´ yznamu odpadov´eho hospod´ aˇrstv´ı atd., ale i u ´ sil´ım o optimalizaci vzdˇelanostn´ı u ´ rovnˇe pracovn´ık˚ u, zv´ yˇsen´ı loajality lid´ı ve vztahu k firmˇe, regionu, st´atu apod. V´ yznamn´ ym jevem jsou pak procesy neust´ al´eho uˇcen´ı se, r˚ ust v´ yznamu podnikov´e kultury atd. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.1.2 Mezi zvl´aˇstn´ı kategorii majetku podniku m˚ uˇzeme zaˇradit i jeho hodnotu. To je problematick´ a kategorie, nebot’ hodnota podniku je v trˇzn´ım hospod´aˇrstv´ı exaktnˇe zjistiteln´a aˇz v okamˇziku prodeje podniku, nebot’ je d´ana v´ ysledkem stˇretu nab´ıdky a popt´ avky. Podnik ale m´a urˇcitou hodnotu jako celek samozˇrejmˇe i v obdob´ı, kdy se neprod´av´a a tato hodnota ˇcasto hraje v´ yznamnou roli pˇri obchodn´ıch jedn´ an´ıch i pˇri ˇreˇsen´ı d˚ uleˇzit´ ych st´ atn´ıch z´aleˇzitost´ı (vl´ adn´ı zak´azky, ˇreˇsen´ı soci´aln´ıho sm´ıru, pomoc st´atu pˇri negativn´ıch ekonomick´ ych ukazatel´ıch apod.). Pokuste se uv´est nˇekolik pohled˚ u na hodnotu majetku podniku, tzn. jakou roli hraje majetek podniku napˇr´ıklad pˇri rozhodov´ an´ı o koupi (f´ uzi, akvizici atd.) jin´eho podniku. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a informace z Kl´ıˇce si poznamenejte. ˇ sen´ı: Reˇ Hodnota podniku nen´ı jen souhrnem majetkov´ ych sloˇzek, ale je d´ ana i jin´ ymi celospoleˇcensk´ ymi aspekty. Pˇr´ıkladem budiˇz sanace bank, pomoc zemˇedˇelsk´ ym subjekt˚ um v pˇr´ıpadˇe ne´ urody, z´aplav atd. Na podnik se lze tedy d´ıvat jako na majetkovou hodnotu, jej´ıˇz v´ yˇse m˚ uˇze b´ yt urˇcena bud’ bˇeˇzn´ ym procesem popt´ avky a nab´ıdky v pˇr´ıpadˇe prodeje, nebo v´ yˇse jeho hodnoty m˚ uˇze b´ yt stanovena soudn´ım znalcem v pˇr´ıpadˇe, ˇze se jedn´a o proces (napˇr´ıklad slouˇcen´ı), kter´ y neproch´az´ı trhem. Tento pohled na podnik je pohledem, kter´ y se d´a oznaˇcit jako Podnik = Majetek. V takov´emto naz´ır´an´ı se majitel nebo jeho manaˇzeˇri obvykle snaˇz´ı zvyˇsovat majetkovou podstatu firmy. Jin´ ym pohledem na hodnotu majetku m˚ uˇze b´ yt i hodnota podniku oznaˇcovan´a jako Podnik = Gener´ator penˇez. Podnik v tomto u ´hlu pohledu je hodnota, kter´a je schopna vygenerovat pen´ıze. V takov´em pˇr´ıpadˇe se obvykle majitel nebo jeho manaˇzeˇri snaˇz´ı vytˇeˇzit s podniku co nejvyˇsˇs´ı poloˇzku oznaˇcovanou jako Cash flow (pen´ıze). Dalˇs´ım u ´hlem hodnoty podniku m˚ uˇze b´ yt pohled daˇ nov´ y. V takov´em pˇr´ıpadˇe se napˇr´ıklad snaˇz´ı kupuj´ıc´ı koupit podnik ztr´ atov´ y, aby z´ıskal nejen jeho majetkovou podstatu, ale i v´ yˇsi ztr´aty, kter´a kompenzuje jeho vysok´e zisky v jin´em podniku. Snaˇz´ı se tak optimalizovat svou daˇ novou povinnost. Posledn´ım u ´hlem pohledu pro hodnotu majetku je zm´ınˇen´ y pohled spoleˇcensk´ y, nebot’ podnik nem´a jen hodnotu vˇec´ı, ale jeho souˇc´ast´ı (a nˇekdy tˇeˇzko vyˇc´ıslitelnou) jsou i zm´ınˇen´e hodnoty typu dovednosti dˇeln´ık˚ u, dobr´e jm´eno, zn´ am´ a znaˇcka, stabiln´ı odbˇeratel´e, pˇr´ıstup na trhy, pˇr´ıstup k penˇez˚ um u bank atd. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.2.1 Pokuste se uv´est ke kaˇzd´e kategorii potˇreb v´aˇs vlastn´ı pˇr´ıklad. Uved’te rovnˇeˇz nˇekter´e potˇreby historicky zanikl´e. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a zapiˇste si u ´daje z Kl´ıˇce do vlastn´ıch pozn´amek k textu. ˇ sen´ı: Reˇ Biologick´e – d´ ych´ an´ı, j´ıdlo, pit´ı, sp´anek, vyluˇcov´an´ı, udrˇzov´an´ı tˇelesn´e teploty atd., Kulturn´ı – l´ aska, ˇcetba, kultura stolov´an´ı, kultura vyluˇcov´an´ı, hygienick´e n´avyky, divadlo atd., 249
Nezbytn´e – vˇsechny biologick´e potˇreby, Zbytn´e – vˇsechny kulturn´ı potˇreby, Individu´ aln´ı – jsou rozd´ıln´e u kaˇzd´eho jedince, napˇr. pivo u pij´ak˚ u, kuˇrivo u kuˇr´ak˚ u atd., Spoleˇcn´e – potˇreba ochrany st´ atu, potˇreba bezpeˇcnosti, potˇreba veˇrejn´e dopravy atd., Aktu´ aln´ı – denn´ı potˇreba j´ıdla a pit´ı a dalˇs´ıch biologick´ ych potˇreb, Budouc´ı – samostatn´ y byt, auto, lyˇzaˇrsk´e vybaven´ı atd., v z´avislosti na ˇcasov´em horizontu., Pˇr´ıklad potˇreb zanikl´ ych: k˚ uly pro uv´az´an´ı konˇe u hospod (cel´ y stˇredovˇek, westerny) apod. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.2.5 Uved’te z praxe nebo z literatury pˇr´ıklady ovlivnˇen´ı chov´ an´ı v z´avislosti na uveden´ ych referenˇcn´ıch skupin´ ach. ˇ sen´ı: Reˇ V praxi jsme ovlivˇ nov´ ani vˇzdy pˇri osobn´ım prodeji, nebot’ prod´ avaj´ıc´ı se snaˇz´ı sv´e zboˇz´ı prodat a proto doporuˇcuje urˇcit´e zboˇz´ı, navrhuje jin´e nebo jeho doplˇ nky, chv´al´ı z´akazn´ıka i zboˇz´ı, rad´ı, hodnot´ı atd. V literatuˇre – napˇr´ıklad: Macbeth je ovlivˇ nov´ an Lady Macbeth, Othello je ovlivˇ nov´ an ˇ Jagem, Naˇsi furianti, Maryˇsa, Rusalka a v´ıly, Capkova Matka, Hrabalovi Postˇriˇziny atd. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.2.6 Uved’te konkr´etn´ı pˇr´ıklady reklamy zd˚ urazˇ nuj´ıc´ı aspekty zdrav´ı. ˇ sen´ı: Reˇ • • •
ˇ ri z pˇeti zubn´ıch l´ekaˇr˚ Ctyˇ u doporuˇcuj´ı Colgate, Reklama na Proenzi, Voltaren, Reklama na prostˇredky proti z´ acpˇe, lepidla na chrup, vitam´ıny, oˇckov´an´ı atd.
´ Ukol k textu ˇ c. 5.3 Uved’te pˇr´ıklady form´aln´ıch zp˚ usob˚ u oslovov´an´ı ˇci pravidel jedn´an´ı nˇekolika (nejm´enˇe tˇr´ı) r˚ uzn´ ych typ˚ u organizace. ˇ sen´ı: Reˇ 1. Pane majore, voj´ın Nov´ aˇcek, pˇriˇsel jsem na V´aˇs rozkaz. 2. Pane mistr, st´ ale jeˇstˇe nedoˇsel materi´al. 3. Pane kapeln´ıku, pane pˇrednosto, Mistˇre (osloven´ı vrcholn´ ych umˇelc˚ u), pane ˇrediteli, pane ministˇre, pane vedouc´ı, pan´ı z´astupkynˇe, pane pˇredsedo sen´atu, pane obˇzalovan´ y, pan´ı spr´ avcov´ a, pan´ı redaktorko atd. ´ Ukol k textu ˇ c. 5.4 Konkurence je probl´emem pro kaˇzd´ y podnik, pˇredevˇs´ım ten, kter´ y se chce novˇe na nˇejak´em trhu nejprve usadit. Pokuste se prov´est urˇcit´e ˇclenˇen´ı konkurence dle V´ami vybran´ ych hledisek. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a zapiˇste si naˇse moˇzn´e ˇclenˇen´ı do Vaˇsich pozn´ amek k uˇcebn´ımu textu. ˇ sen´ı: Reˇ M˚ uˇzeme ji dˇelit napˇr´ıklad: 1. Dle s´ıly – napˇr´ıklad siln´ a, slab´ a. 2. Dle prostˇredk˚ u – napˇr´ıklad tvrd´ a, mˇekk´a. 3. Dle p˚ usobnosti – m´ıstn´ı, region´ aln´ı, celost´atn´ı, celosvˇetov´a. 250
Lekce 6 ´ Ukol k textu ˇ c. 6.1 Uved’te vlastn´ı pˇr´ıklad u ´daj˚ u osobn´ıho charakteru, kter´ y byste povaˇzovali za velmi d˚ uvˇern´ y. V pˇr´ıpadˇe potˇreby si zapiˇste u ´daje z Kl´ıˇce. ˇ sen´ı: Reˇ D´ ale lze uv´est napˇr´ıklad: 1. z´aznamy o poˇctu a jm´enech, adres´ ach nemanˇzelsk´ ych dˇet´ı a v´ yˇsce alimentaˇcn´ıch povinnost´ı, 2. z´ aznamy o soudn´ıch v´ ymazech trest˚ u, 3. z´ aznamy o daˇ nov´ ych nedoplatc´ıch, sr´aˇzk´ach na r˚ uzn´e u ´ˇcely apod. ´ Ukol k textu ˇ c. 6.2 Pro pozorov´ an´ı a z´aznam jev˚ u se ˇcasto vyuˇz´ıv´ a student˚ u, nejvyˇsˇs´ı poˇcet akc´ı, kter´e jsou zaloˇzeny na pozorov´an´ı a z´apisu poˇctu zjiˇstˇen´ ych fakt˚ u, proto prob´ıh´a o pr´azdnin´ach, v dobˇe studijn´ıho volna apod. Jistˇe jste se s podobn´ ymi nab´ıdkami na r˚ uzn´e sˇc´ıtac´ı akce sezn´ amili. Pokuste se uv´est nejm´enˇe 3 akce vyuˇz´ıvaj´ıc´ı principu pozorov´an´ı a z´apis˚ u zjiˇstˇen´ ych fakt˚ u, kter´e jsou typick´e pr´avˇe pro vyuˇzit´ı student˚ u. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a poznamenejte si tam uveden´e pˇr´ıklady. ˇ sen´ı: Reˇ • Nejˇcastˇejˇs´ı akc´ı je pozorov´an´ı a z´ apis hustoty dopravn´ıho provozu na vybran´ ych silnic´ıch. • D´ale lze uv´est u ´ˇcast student˚ u pˇri pravideln´em sˇc´ıt´an´ı obyvatelstva, byt˚ u a dalˇs´ıch faktor˚ u. • Vyuˇz´ıv´an´ı spolupr´ace se studuj´ıc´ımi pˇri akc´ıch agentur prov´adˇej´ıc´ıch pr˚ uzkumy trhu, volebn´ı u ´ˇcasti, sociologick´ ych v´ yzkum˚ u apod. Lekce 7 ´ Ukol k textu ˇ c. 7.1 Uved’te vlastn´ı pˇr´ıklady impulzivn´ıho zboˇz´ı, tj. takov´e druhy v´ yrobk˚ u, kter´e se obvykle nach´ azej´ı pˇr´ımo u pokladny supermarketu. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a pouˇzijte z´aznamy z Kl´ıˇce. ˇ sen´ı: Reˇ • • • •
ˇzv´ ykaˇcky, bonbony, deodoranty a jednor´ azov´e prostˇredky na holen´ı, baterie apod.
´ Ukol k textu ˇ c. 7.2 Pokuste se vyj´adˇrit, co rozum´ıte pod pojmem ovˇeˇrovac´ı s´erie (z´abˇeh)“, smysl t´eto etapy ” a vyuˇzit´ı v´ yrobk˚ u z t´eto s´erie. V pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a pˇrevezmˇete u ´daje z Kl´ıˇce. Ostatn´ı pojmy jednotliv´ ych etap jsou snad dostateˇcnˇe zˇrejm´e ze samotn´ ych n´azv˚ u. ˇ sen´ı: Reˇ Pojem ovˇeˇrovac´ı s´erie neboli tzv. z´ abˇeh v´ yroby je vyroben´ı nebo zhotoven´ı prvn´ıch nˇekolika kus˚ u, pˇr´ıp. des´ıtek kus˚ u novˇe vytvoˇren´ ych a zav´adˇen´ ych v´ yrobk˚ u. Tyto v´ yrobky mohou m´ıt 251
jeˇstˇe nˇejak´e technick´e nebo technologick´e chyby, nedostatky, z´avady atd., proto smyslem t´eto u ´ vodn´ı s´erie je zachycen´ı moˇzn´ ych nedostatk˚ u a z´avad s t´ım, ˇze po jejich odstranˇen´ı (z´asahu do technologie nebo technick´ ych prostˇredk˚ u, metodiky, postupu pr´ace atd.) budou v n´ asleduj´ıc´ı v´ yrobˇe vych´azet jiˇz v´ yrobky bezchybn´e. Prvn´ı s´erie (z´abˇeh) se neprod´av´a norm´ alnˇe na bˇeˇzn´e trhy, sp´ıˇse tyto v´ yrobky z´ıskaj´ı se slevou vlastn´ı zamˇestnanci firmy. ´ Ukol k textu ˇ c. 7.3 Jak vypl´ yv´a z v´ yˇse uveden´eho grafu z poˇc´atku je dosahov´ ano u kaˇzd´eho zav´adˇen´eho v´ yrobku pomˇernˇe vysok´e ztr´aty. Pokud se tedy nepodaˇr´ı dos´ahnout u v´ yrobku f´aze r˚ ustu, pak naˇse investice byla ztr´atov´a, nov´ y produkt se nechytil, vynaloˇzili jsme neproduktivnˇe naˇse prostˇredky, efekt je z´ aporn´ y. Vysvˇetlete, proˇc jsou na poˇc´atku n´aklady vysok´e, kter´e hlavn´ı vlivy to zp˚ usobuj´ı. Pod´ıvejte se na teorii bodu zlomu (breakpoint, deathpoint apod.) z podnikov´e ekonomiky. V pˇr´ıpadˇe potˇreby si zaznamenejte u ´daj z Kl´ıˇce. ˇ sen´ı: Reˇ Jak vypl´ yv´a z Podnikov´e ekonomiky je zisku dosaˇzeno aˇz pˇri urˇcit´em poˇctu vyroben´ ych kus˚ u, litr˚ u atd. Na poˇc´atku jsou pouze v´ yrobn´ı a jin´e n´aklady, teprve dosaˇzen´ı urˇcit´eho poˇctu produkce vyrovn´av´a n´aklady a v´ ynosy, tento bod se oznaˇcuje nejˇcastˇeji jako bod zlomu, mrtv´ y bod apod. Teprve nad n´ım, pˇri stoupaj´ıc´ı produkci firma dosahuje st´ale vyˇsˇs´ı a vyˇsˇs´ı zisk. Vypoˇc´ıtat tento bod patˇr´ı k z´akladn´ı v´ ybavˇe kaˇzd´eho v´ yrobn´ıho manaˇzera. Tento bod se obvykle nach´ az´ı aˇz v druh´e polovinˇe f´aze r˚ ustu. Druh´ ym faktorem vysok´ ych n´aklad˚ u na poˇc´atku v´ yroby jsou obvykle vysok´e n´ aklady na v´ yzkum, v´ yvoj, ovˇeˇrov´an´ı, reklamu atd. ´ Ukol k textu ˇ c. 7.4 Uved’te nˇekter´e v´ yrobky, kter´e jsou typick´e a vˇzdy rozpoznateln´e sv´ ym obalem. Pokuste se vyjmenovat nejm´enˇe 5 takov´ ychto v´ yrobk˚ u. V pˇr´ıpadˇe potˇreby si opiˇste u ´daje z Kl´ıˇce. ˇ sen´ı: Reˇ Napˇr´ıklad: • • • • • •
l´ ahev becherovky, l´ ahev ˇsampaˇ nsk´eho a dalˇs´ı l´ ahve alkoholick´ ych n´apoj˚ u, pouzdro na housle, pouzdro na kytaru a dalˇs´ı hudebn´ı n´astroje, pouzdro na psac´ı potˇreby ˇskol´ ak˚ u, obaly na seˇsity, knihy, vakuovan´e obaly na k´ avu (ˇctverhran´e), bonboni´ery atd.
´ Ukol k textu ˇ c. 7.5 N´akladovˇe orientovan´ a cena je cena, kter´a je v´ ysledkem kalkulaˇcn´ı ˇcinnosti, tj. v´ ypoˇctu tzv. cenov´e kalkulace. Kompetence k tˇemto v´ ypoˇct˚ um m´a ekonomick´ yu ´sek, za spr´ avnost cenov´e kalkulace odpov´ıd´a ekonomick´ y manaˇzer. Pod´ıvejte se zpˇet na problematiku kalkulac´ı a pokuste se uv´est obecn´ y vzorec cenov´e kalkulace. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a opiˇste si z´aznam z Kl´ıˇce do Vaˇsich pozn´amek. ˇ sen´ı: Reˇ Vˇseobecn´ y kalkulaˇcn´ı vzorec 1. 2. 3. 4.
Pˇr´ım´ y materi´ al. Pˇr´ım´e mzdy. Ostatn´ı pˇr´ım´e n´ aklady. V´ yrobn´ı (provozn´ı) reˇzie, Vlastn´ı n´ aklady v´ yroby – poloˇzky 1 aˇz 4. 252
5. Spr´ avn´ı reˇzie, Vlastn´ı n´ aklady v´ ykonu – poloˇzky 1 aˇz 5. 6. Odbytov´e n´ aklady, ´ Upln´ e vlastn´ı n´ aklady v´ ykonu – poloˇzky 1 aˇz 6. 7. Zisk (ztr´ ata). 8. Cena v´ ykonu. ´ Ukol k textu ˇ c. 7.6 Uved’te dalˇs´ı pˇr´ıklady exteriorov´ ych m´edi´ı. V pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a poznamenejte si u ´daje z Kl´ıˇce do sv´ ych pozn´amek. ˇ sen´ı: Reˇ D´ ale do t´eto skupiny m˚ uˇzeme zaˇradit napˇr´ıklad billboardy, n´ apisy na domech, n´ apisy na dopravn´ıch prostˇredc´ıch, reklamy na n´ akupn´ıch taˇsk´ach, drobn´e d´arky s logem firmy a jin´e pozornosti darovan´e firmou pˇri n´avˇstˇevˇe nebo jedn´an´ı na ˇreditelstv´ı, prodejn´ach, poboˇck´ach atd. ´ Ukol k textu ˇ c. 7.7 Jmenujte nˇekter´e lok´ aln´ı v´ yrobky, jsou typick´e pro dan´e mˇesto, region, zemi. Pokuste se vyjmenovat nejm´enˇe 5 takov´ ychto produkt˚ u. V pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a poznamenejte si do sv´ ych pozn´amek z´aznam z Kl´ıˇce. ˇ sen´ı: Reˇ Lze jmenovat napˇr´ıklad: • Olomouck´e tvar˚ uˇzky (pˇrestoˇze se vyr´ abˇej´ı v Loˇstic´ıch, vˇzil se tento n´azev dle p˚ uvodn´ıho m´ısta prodeje), • Prostˇejovsk´ a staroreˇzn´ a, • Karlovarsk´e l´ azeˇ nsk´e oplatky, • Plzeˇ nsk´e pivo, • Znojemsk´e okurky, • Vizovick´ a p´ alenka (slivovice), • Ondr´ aˇsovka atd. Lekce 8 ´ Ukol k textu ˇ c. 8 Pokuste se struˇcnˇe stanovit V´aˇs pl´an na sobotu tak, aby bylo moˇzn´e jej prohl´asit za skuteˇcn´ y pl´ an, tzn. definujte vˇsechny jeho atributy. Sv˚ uj pˇr´ıklad si ovˇeˇrte s Kl´ıˇcem. ˇ sen´ı: Reˇ Jak ˇr´ık´a definice pl´ anov´an´ı bychom mohli definovat jako ˇcinnost, jej´ımˇz obsahem je stanoven´ı: • • • •
ˇz´ adouc´ıch c´ıl˚ u, urˇcen´ı podm´ınek k jejich dosaˇzen´ı, urˇcen´ı cest k jejich dosaˇzen´ı a stanoven´ı nutn´ ych pˇredpoklad˚ u,
proto naˇse aplikace mus´ı obsahovat vˇsechny tyto 4 z´akladn´ı atributy.
253
V sobotu tedy pojedeme napˇr´ıklad na v´ ylet, a to : 1. Do Luhaˇcovic (urˇcen´ı c´ıle) 2. Nesm´ıme zaspat, mus´ıme si veˇcer nachystat potˇrebn´e vˇeci, tj. soupis vˇec´ı, nesm´ı n´am do toho pˇrij´ıt ˇz´ adn´ a mimoˇr´ adn´ a ud´alost atd. (tj. urˇcen´ı podm´ınek) astupiˇstˇe 14 v 7.00 hodin. Nazpˇet pojedeme 3. Pouˇzijeme autobusu linka 39, odjezd z n´ z Luhaˇcovic stejnou linkou v 17.30 hodin. L´ıstky se daj´ı koupit na autobusov´em n´ adraˇz´ı. (Urˇcena cesta). 4. Mus´ıme m´ıt kapesn´e ve v´ yˇsi nejm´enˇe 1000 Kˇc (j´ızdenky, strava, koup´ıme drobn´ y d´arek), vezmeme si sebou l´azeˇ nskou pitnou keramiku na Vincentku, potˇrebujeme deˇstn´ık, br´ yle. atd. Nesm´ı se do p´ateˇcn´ıho veˇcera ozvat nikdo, ˇze n´as pˇrijde v sobotu navˇst´ıvit (stanoven´ı pˇredpoklad˚ u). Lekce 9 ´ Ukol k textu ˇ c. 9 Pokuste se nyn´ı aplikovat Vaˇse poznatky o maticov´em uspoˇr´ad´an´ı organizace a urˇcete nejm´enˇe 3 oblasti, kde byste uplatnili maticov´e uspoˇr´ ad´ an´ı. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a zapiˇste si do Vaˇsich pozn´amek k text˚ um u ´ daje obsaˇzen´e v Kl´ıˇci. ˇ sen´ı: Reˇ • Nejˇcastˇejˇs´ı maticov´e uspoˇra´d´an´ı lze nal´ezti v organizac´ıch zab´ yvaj´ıc´ıch se v´ yzkumem (z´ akladn´ım i aplikovan´ ym), d´ ale m˚ uˇzeme tuto strukturu objevit: – u reklamn´ıch agentur, – ve vydavatelstv´ıch, yvaj´ıc´ıch se poˇra´d´an´ım v´ ystav (Brnˇensk´e v´ ystavy a veletrhy), – v organizac´ıch zab´ ˇ mezin´ arodn´ıch v´ ystav typu Expo (napˇr´ıklad Sanghaj) apod. Lekce 10 ´ Ukol k textu ˇ c. 10 Pˇripomeˇ nte si nauku o pomˇerov´ ych ukazatel´ıch, kter´e je obsaˇzena v ˇc´ asti uˇcebn´ıch text˚ u pˇredmˇetu Podnikov´e finance, lekce 13. Pokuste se s pomoc´ı text˚ u tohoto pˇredmˇetu uv´est z´akladn´ı ˇclenˇen´ı ukazatel˚ u, kter´e se vyuˇz´ıvaj´ı k hodnocen´ı stavu podniku v pomˇerov´e anal´ yze. Pokuste se o to nejprve sami, v pˇr´ıpadˇe potˇreby se pod´ıvejte do Kl´ıˇce a zapiˇste si do sv´ ych pozn´ amek u ´daje z Kl´ıˇce. ˇ sen´ı: Reˇ Hospod´ aˇrsk´a stabilita je ch´ap´ ana jako vztah mezi majetkem firmy a pouˇz´ıvan´ ym kapit´alem. Analytika mus´ı tedy zaj´ımat: a) b) c) d) e)
celkov´ a v´ yˇse kapit´ alu, pomˇer mezi sloˇzkami aktiv (tzn. majetkov´a struktura), pomˇer mezi sloˇzkami pasiv (tzn. kapit´alov´a struktura), pomˇer mezi sloˇzkami majetku a sloˇzkami kapit´alu, v´ yvoj tˇechto vztah˚ u v ˇcase.
254
Tyto pomˇerov´e ukazatele se dˇel´ı do nˇekolika skupin. Nejˇcastˇeji se pouˇz´ıv´a n´asleduj´ıc´ı tˇr´ıdˇen´ı: 1. 2. 3. 4. 5.
Ukazatele likvidity. Ukazatele ˇr´ızen´ı aktiv. Ukazatele struktury kapit´ alu. Ukazatele rentability. Ukazatele trˇzn´ı hodnoty kapit´alu.
Pokud jsou k dispozici i u ´ daje Cash flow, b´ yvaj´ı nˇekdy samostatnˇe uv´adˇeny i ukazatele Cash flow. Ty se pak prol´ınaj´ı ve vˇsech uveden´ ych 5 skupin´ ach. Ukazatele CF jsou jin´ ym vyj´adˇren´ım uveden´ ych skupin ukazatel˚ u, kdy jednotliv´e poloˇzky z´ısk´avan´e z v´ ysledovky nebo rozvahy jsou pˇr´ımo ˇcerp´ any z v´ ykazu Cash flow.
255
256
Spr´ avn´ e odpovˇ edi k autotest˚ um Lekce 1 1. Podnikatelskou koncepci, kdy pozornost majitel˚ u a manaˇzer˚ u je zamˇeˇrena pˇredevˇs´ım dovnitˇr podniku, na organizaci v´ yroby a novou organizaci pr´ace, naz´ yv´ame koncepc´ı: (a) v´ yrobn´ı (b) v´ yrobkovou (c) marketingovou 2. Podnikatelsk´a koncepce, kdy pozornost manaˇzer˚ u nen´ı vymezena neurˇcitˇe na vˇsechny moˇzn´e z´akazn´ıky, n´ ybrˇz jen na urˇcit´ y a jasnˇe vymezen´ y segment trhu, tj. na c´ılov´ y trh, se oznaˇcuje jako koncepce: (a) prodejn´ı (b) v´ yrobkov´ a (c) marketingov´ a 3. Podnikatelsk´a koncepce, kdy hlavn´ı d˚ uraz je kladen na vlivy produkce na pˇr´ırodn´ı prostˇred´ı, soci´ aln´ı dopady a veˇrejn´ y z´ajem, se oznaˇcuje jako koncepce: (a) marketingov´ a (b) soci´ alnˇ e marketingov´ a (c) prodejn´ı Lekce 2 1. C´ılen´ y marketing pouˇz´ıv´ a pˇr´ıstupu oznaˇcovan´eho jako: (a) brokovnicov´ y (b) kulovnicov´ y (c) kulometn´ y 2. Kaˇzd´emu z´akazn´ıkovi z dan´eho segmentu je namixov´ an jeho produkt, za j´ım akceptovatelnou cenu, prodejn´ı metodˇe, zp˚ usobu distribuce, obalu atd., v pˇr´ıstupu: (a) brokovnicov´em (b) kulovnicov´ em (c) kulometn´em
257
3. Do psychografick´eho hlediska segmentace patˇr´ı ˇclenˇen´ı dle: (a) pˇr´ıjmov´ ych skupin (b) zamˇestn´ an´ı (c) ˇ zivotn´ıho stylu Lekce 3 1. Koncepˇcn´ı f´ aze algoritmu znamen´a definov´an´ı: (a) marketingov´ e filozofie (b) souhrn r˚ uzn´ ych kvantitativn´ıch anal´ yz (c) urˇcen´ı konkr´etn´ıch marketingov´ ych n´astroj˚ u k prodeji 2. Jednotliv´e metody sbˇeru, tˇr´ıdˇen´ı, zpracov´an´ı a vyhodnocov´an´ı dat vyˇzaduj´ı nejprve vybudov´an´ı kvalitn´ıho marketingov´eho informaˇcn´ıho syst´emu (MIS). Jeho tvorba je souˇc´ ast´ı: (a) koncepˇcn´ı f´ aze (b) analytick´ e f´ aze (c) realizaˇcn´ı f´ aze 3. Zpˇetn´ a vazba je souhrn zpˇetn´ ych informac´ı o: (a) pˇ rijet´ı naˇ sich produkt˚ u dan´ ym segmentem trhu (b) nov´ ych cest´ ach budouc´ıho smˇeˇrov´an´ı firmy na nov´e trhy a nov´e pˇr´ıleˇzitosti (c) urˇcen´ı z´ asad, kter´e urˇcuj´ı rovnov´ahu mezi stanoven´ ymi c´ıli a moˇznostmi firmy Lekce 4 1. Do marketingov´e filozofie oznaˇcen´e jako poˇrad´ı mezi konkurenty“ nepatˇr´ı: ” (a) nab´ıdka absolutn´ı technick´e a kvalitativn´ı ˇspiˇcky (b) konjunktur´ aln´ı charakter nab´ıdky (c) urˇ cen´ı v´ yˇ se vlastn´ıho kapit´ alu pˇ ri tvorbˇ e produktu 2. Mezi typy marketingov´e filozofie nepatˇr´ı: (a) stanoven´ı rozsahu sf´ery podnikatelsk´eho z´ajmu (b) stanoven´ı teritori´ aln´ı p˚ usobnost´ı (c) urˇ cen´ı u ´ toˇ cn´ e varianty rozvoje 3. V´ yˇse vlastn´ıho pod´ılu pˇri tvorbˇe produkce neznamen´a napˇr´ıklad urˇcen´ı, ˇze: (a) budeme zajiˇst’ovat reklamu vlastn´ımi prostˇredky (b) poˇ z´ ad´ ame banku o investiˇ cn´ı u ´ vˇ er (c) budeme firmou ˇcistˇe obchodn´ı
258
Lekce 5 ˇ ast 5.1 C´ 1. Vnitˇrn´ı prostˇred´ı hodnot´ıme: (a) z hlediska siln´ ych a slab´ ych str´ anek (b) z hlediska hrozeb a pˇr´ıleˇzitost´ı (c) z hlediska moˇznost´ı a vazeb 2. Pro urˇcen´ı, zda se skuteˇcnˇe jedn´ a o marketingovˇe orientovan´ y podnik, je z´ asadn´ım znakem: (a) postaven´ı a funkce marketingov´ eho u ´ tvaru v organizaˇ cn´ı struktuˇ re firmy nebo instituce (b) ˇcetnost reklamy (c) velikost a funkce podniku 3. Mezi partnery marketingovˇe orientovan´e firmy nepatˇr´ı: (a) dodavatel´e (b) zamˇ estnanci (c) obchodn´ı zprostˇredkovatel´e ˇ ast 5.2 C´ 1. Trˇzn´ı kapacita je: (a) Niˇ zˇ s´ı entita neˇ z je trˇ zn´ı potenci´ al (b) Vyˇsˇs´ı entita neˇz je trˇzn´ı potenci´al (c) Niˇzˇs´ı entita neˇz je trˇrn´ı pod´ıl 2. Pˇri anal´ yze chov´an´ı individu´ aln´ıho z´akazn´ıka znamen´ a ˇreˇsen´ı extenzivn´ıho probl´emu: ˇ y n´ (a) Cast´ akup (denn´ı, periodicky se opakuj´ıc´ı) (b) N´ akup nov´ eho v´ yrobku, kter´ y dosud kupuj´ıc´ı nemˇ el a s n´ımˇ z nem´ a zkuˇ senosti, jedn´ a se tedy ˇ reˇ sen´ı probl´ emu n´ akupu nezn´ am´ eho druhu v´ yrobku (c) N´ akup, kter´ y se ˇcas od ˇcasu opakuje, avˇsak v delˇs´ıch ˇcasov´ ych u ´sec´ıch 3. SWOT anal´ yza nezn´ a pojem: (a) Strengths – siln´e str´ anky (b) Weaknesses – slab´e str´anky (c) Possibilities – moˇ znosti ˇ ast 5.3 C´ 1. Nov´ y probl´em je oznaˇcen´ım n´akupn´ıho chov´an´ı organizace v pˇr´ıpadˇe: (a) n´ akupu v´ yrobku nebo sluˇ zby, s n´ıˇ z nem´ a dosud ˇ z´ adn´ e zkuˇ senosti. Jedn´ a se o novou vˇ ec, vesmˇ es technickou novinku, v organizaci dosud nezavedenou (b) jedn´ a se o periodicky se opakuj´ıc´ı n´akup (c) jedn´ a se o ˇreˇsen´ı probl´emu, kter´ y jiˇz v organizaci pˇred ˇcasem byl 259
2. Pro rozhodov´ an´ı organizace je typick´e: (a) ˇ ze ˇ rada n´ akup˚ u je spojena se znaˇ cn´ ymi riziky (b) n´ akupn´ı chov´ an´ı je kr´ atkodob´e (c) osoby, kter´e ˇcin´ı rozhodnut´ı, nejsou ovlivˇ nov´any emotivn´ımi motivy 3. Mezi vnˇejˇs´ı faktory ovlivˇ nuj´ıc´ı rozhodov´an´ı organizace nepatˇr´ı: (a) ekonomick´e prostˇred´ı st´ atu (b) hospod´ aˇrsk´ a i obecn´ a legislativa (c) form´ aln´ı a neform´ aln´ı struktura ˇ ast 5.4 C´ 1. Z´ akladem pro orientaci v konkurenˇcn´ım prostˇred´ı je Porter˚ uv model: (a) pˇ eti sil (b) ˇsesti sil (c) sedmi sil 2. Mezi tˇri z´ akladn´ı strategie podle Portera nepatˇr´ı: (a) diferenciace (b) specializace (c) automatizace 3. Mezi funkˇcn´ı dokonalost podniku nepoˇc´ıt´ame: (a) optim´ aln´ı distribuci (b) vysok´ e investice (c) n´ızk´e provozn´ı n´ aklady Lekce 6 ˇ ast 6.1 C´ 1. PES znamen´ a: (a) Podnikov´ y informaˇcn´ı syst´em (b) Person´ aln´ı informaˇ cn´ı syst´ em (c) Prozat´ımn´ı informaˇcn´ı syst´em 2. Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em: (a) mus´ı pˇ redv´ıdat informaˇ cn´ı potˇ rebu (b) poskytuje informace o vˇsech vnitropodnikov´ ych jevech a procesech (c) obsahuje pouze u ´daje o zamˇestnanc´ıch 3. Povinnost mlˇcenlivosti se net´ yk´ a napˇr´ıklad: (a) v´ yˇse mzdy (b) trestn´ıho rejstˇr´ıku zamˇestnance (c) zast´ avan´ e funkce v podniku
260
ˇ ast 6.2 C´ 1. Kvantitativn´ı smˇer (episkopick´ y) v´ yzkumu trhu nesleduje: (a) data o chov´ an´ı z´ akazn´ık˚ u (b) mˇeˇriteln´e (pˇr´ıˇcinn´e) souvislosti (c) postoje z´ akazn´ık˚ u 2. Kvalitativn´ı smˇer (demoskopick´ y) v´ yzkumu trhu nesleduje: (a) motivaci ke koupi (b) vn´ım´ an´ı vˇeci z´ akazn´ıky (c) preference z´ akazn´ık˚ u 3. Mezi n´ astrojov´e ot´ azky nepatˇr´ı: (a) Ot´ azky filtraˇcn´ı (b) Ot´ azky kontroln´ı (c) Ot´ azky mˇ eˇ r´ıtkov´ e Lekce 7 ˇ ast 7.1 C´ 1. Nejstarˇs´ı ˇclenˇen´ı zahrnuje klasick´e pojet´ı marketingov´eho mixu oznaˇcovan´e jako: (a) 3P (b) 4P (c) 5P 2. V marketingov´em pojet´ı je produktem ch´ap´an: (a) v´ yhradnˇe hmotn´ y statek (b) v´ yhradnˇe nehmotn´ y statek (c) veˇ sker´ e poskytovan´ e statky urˇ cen´ e k potˇ rebˇ e spotˇ rebitele 3. Zboˇz´ı impulzivn´ı patˇr´ı mezi: (a) bˇ eˇ zn´ e zboˇ z´ı (b) zvl´ aˇstn´ı zboˇz´ı (c) speci´ aln´ı zboˇz´ı ˇ ast 7.2 C´ 1. Proces v´ yvoje nov´eho v´ yrobku zahrnuje celkem: (a) 5 etap (b) 8 etap (c) 12 etap 2. K testov´ an´ı v´ yrobku se pouˇz´ıv´a: (a) standardn´ı metody testov´ an´ı (b) metody JIT (c) metody ABC 261
3. Komercionalizace znamen´ a: (a) zah´ ajen´ı prodeje (b) zaveden´ı s´ eriov´ e, hromadn´ e v´ yroby (c) zah´ ajen´ı stahov´ an´ı v´ yrobk˚ u z prodeje ˇ ast 7.3 C´ 1. Nejvyˇsˇs´ıho zisku je dosaˇzeno u v´ yrobku: (a) ve f´ azi zav´ adˇen´ı (b) ve f´ azi r˚ ustu (c) ve f´ azi zralosti 2. Vˇetˇsina z´ akazn´ık˚ u kupuje v´ yrobky: (a) ve f´ azi zralosti (b) ve f´ azi zav´ adˇen´ı (c) ve f´ azi r˚ ustu 3. Pojem kontinu´ aln´ı ˇzivot se vztahuje: (a) k obecn´e kˇrivce ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku (b) jde o samostatnou modifikaci (c) jde o jin´e oznaˇcen´ı pojmu nov´ y ˇzivot ˇ ast 7.4 C´ 1. Pro v´ yrobkov´e tˇr´ıdy je typick´ a: (a) dlouh´ a kˇ rivka ˇ zivotn´ıho cyklu (b) kr´ atk´ a kˇrivka ˇzivotn´ıho cyklu (c) modifikovan´ a kˇrivka ˇzivotn´ıho cyklu 2. Bostonsk´ a matice pouˇz´ıv´ a term´ınu: (a) vesel´ a kr´ ava (b) dojn´ a kr´ ava (c) ˇs´ılen´ a kr´ ava 3. Budov´ an´ı konkurenˇcn´ı pozice znamen´a: (a) prodluˇ zov´ an´ı ˇ zivota produktu (b) sniˇzov´ an´ım s´eri´ı v´ yrobkov´e ˇrady (c) zvyˇsov´ an´ım cen ˇ ast 7.5 C´ 1. Mezi dva z´asadn´ı d˚ uvody, pro kter´e je cena stanovena odliˇsnˇe od obecn´eho algoritmu trˇzn´ıho mechanizmu, nepatˇr´ı: (a) psychologick´e p˚ usoben´ı ceny (b) vliv referenˇcn´ıch (soci´ aln´ıch) skupin (c) v´ yˇ se reˇ zijn´ıch n´ aklad˚ u 262
2. Holandsk´ y zp˚ usob prov´ adˇen´ı draˇzeb znamen´a, ˇze je: (a) vyhl´aˇsena doln´ı hranice ceny, kter´ a je postupnˇe zvyˇsov´ana a tomu, kter´ y akceptuje nejvyˇsˇs´ı cenu je vˇec prod´ana (b) vyhl´ aˇ sena horn´ı hranice ceny, kter´ a je postupnˇ e sniˇ zov´ ana a prvn´ımu, kter´ y ji akceptuje je vˇ ec prod´ ana y nab´ıdne (c) vyhl´aˇsena horn´ı hranice, kter´a je postupnˇe sniˇzov´ana a prvn´ımu, kter´ cenu vyˇsˇs´ı je vˇec prod´ana 3. Kumulativn´ı mnoˇzstevn´ı slevy se poskytuj´ı: (a) r˚ uzn´ ym odbˇeratel˚ um dle r˚ uzn´ ych hledisek (b) pˇri okamˇzit´e platbˇe bezprostˇrednˇe po obdrˇzen´ı (c) v pˇ r´ıpadˇ e rozˇ s´ıˇ ren´ı odeb´ıran´ eho sortimentu ˇ ast 7.6 C´ 1. Mezi funkce reklamy nepatˇr´ı funkce: (a) informativn´ı (b) pouˇ covac´ı (c) pˇripom´ınac´ı 2. M´edia neoznaˇcujeme jako: (a) studen´ a (b) vlaˇ zn´ a (c) hork´ a 3. Reklama sm´ı obsahovat: (a) prvky erotiky (b) prvky propaguj´ıc´ı n´ asil´ı (c) prvky vyuˇz´ıvaj´ıc´ı motiv strachu ˇ ast 7.7 C´ 1. Obchodn´ı prostˇredn´ıci jsou: (a) obchodn´ımi partnery prod´ avaj´ıc´ıho (b) jeho zamˇestnanci (c) majitel´e zboˇz´ı 2. Brokeˇri jsou: (a) zamˇestnanci firmy (b) samostatn´ı obchodn´ıci (c) majitel´e zboˇz´ı 3. V´ ybˇerov´ a distribuce je typick´a: (a) omezen´ım na urˇcitou lokalitu (b) t´ yk´ a se zboˇ z´ı, kter´ e nevyhled´ av´ ame kaˇ zd´ y den, jedn´ a se o zboˇ z´ı sp´ıˇ se v´ yjimeˇ cn´ e (c) t´ yk´ a se zboˇz´ı, kter´e nakupujeme pouze nˇekolikr´at za ˇzivot, ˇcasto jen jednou 263
Lekce 8 1. Pl´ anov´ an´ı bychom mohli definovat jako ˇcinnost, jej´ımˇz obsahem nen´ı stanoven´ı: (a) ˇz´ adouc´ıch c´ıl˚ u (b) podm´ınek k dosaˇzen´ı c´ıl˚ u (c) progn´ oz dalˇ s´ıho v´ yvoje 2. Anal´ yzy SWOT se neprov´ adˇej´ı v t´eto destinaci: (a) u firmy samotn´e (b) u z´ akazn´ık˚ u (c) u bank a pojiˇ st’oven 3. GAP anal´ yza se prov´ ad´ı, abychom: (a) objevili mezeru (popˇ r´ıpadˇ e mezery) na trhu, na kter´ e je tˇ reba se pˇ rednostnˇ e soustˇ redit a zaplnit je naˇ simi v´ yrobky (b) objevili cenovou oblast, kter´e je tˇreba se vyhnout (c) zjistili v´ yskyt v´ yrobk˚ u v urˇcit´em kvadrantu matice Lekce 9 1. Marketingov´ a organizace dle funkc´ı: (a) odpov´ıd´ a sp´ıˇ se centralizovan´ e organizaci (b) odpov´ıd´ a sp´ıˇse decentralizovan´e organizaci (c) odpov´ıd´ a sp´ıˇse maticov´e organizaci 2. V supermarketech se uplatˇ nuje sp´ıˇse: (a) marketingov´ a organizace dle geografick´eho rozloˇzen´ı trh˚ u (b) marketingov´ a organizace dle v´ yrobk˚ u (c) maticov´ a organizace 3. Maticov´ a organizace je typick´ a sp´ıˇse pro: (a) zemˇedˇelsk´e organizace (b) v´ yvozn´ı organizace (c) v´ yzkumn´ eu ´ stavy Lekce 10 1. Benchmarking znamen´ a: (a) srovn´ av´ an´ı firmy podle nej´ uspˇ eˇ snˇ ejˇ s´ı firmy v oboru (b) srovn´ av´ an´ı firmy podle pr˚ umˇern´ ych ukazatel˚ u v oboru (c) srovn´ av´ an´ı firmy s v´ ysledky minul´eho roku 2. Kontrola marketingov´ ym managementem je zamˇeˇrena na: (a) realizaˇ cn´ı f´ azi marketingu (b) posuzov´ an´ı vhodnosti pˇrijat´e strategie (c) posuzov´ an´ı volby marketingov´e filozofie 264
3. Pˇri posuzov´ an´ı u ´ˇcinnosti reklamy se nepouˇz´ıv´a ukazatele: (a) srovn´ av´ an´ı u ´ˇcinnosti jednotliv´ ych druh˚ u m´edi´ı (b) poˇ cet st´ıˇ znost´ı z´ akazn´ık˚ u (c) velikost nov´e popt´ avky po zaveden´ı reklamy
265
266
Seznam cviˇ cen´ı ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 1:
Kapitola 1
Pokuste se vypsat si v´ıce pˇr´ıpad˚ u ovlivˇ nuj´ıc´ıch n´akupn´ı chov´an´ı lid´ı, vzor˚ u pro urˇcit´e vrstvy obyvatelstva, uved’te nˇekolik ˇcasopis˚ u utv´aˇrej´ıc´ıch obecnou pˇredstavu o ˇzivotn´ım stylu. Vaˇse cviˇcen´ı si ukl´ adejte do samostatn´e sloˇzky tvoˇr´ıc´ı souˇc´ast Vaˇs´ı pˇr´ıpravy ke zkouˇsce. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 2:
Kapitola 2
Zvolte si urˇcit´ y v´ yrobek nebo sluˇzby, kterou byste chtˇeli realizovat na vybran´em trhu a zvolte si segment, respektive nˇekolik segment˚ u sv´ ych z´akazn´ık˚ u. Uved’te v´ yhody, nev´ yhody a rizika Vaˇseho v´ ybˇeru. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 3:
Kapitola 3
Zvolte si firmu z jin´eho oboru neˇz je uveden´a pˇr´ıpadov´a studie a pokuste se pro ni sestavit vlastn´ı marketingov´ y algoritmus. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 4:
Kapitola 4
Zvolte si urˇcitou firmu konkr´etn´ıho v´ yrobn´ıho (obchodn´ıho) zamˇeˇren´ı a pokuste se pro ni definovat zcela jednoznaˇcnou filozofii v bodech, kter´e jsou v t´eto lekci uvedeny. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 5.1.1:
Kapitola 5
ˇ Uved’te vlastn´ı pˇr´ıklady Pokuste se nˇekter´e megatrendy specifikovat na dom´ac´ı situaci v CR. ˇ p˚ usoben´ı tˇechto glob´aln´ıch trend˚ u v podm´ınk´ach CR. Pouˇzijte aktu´aln´ı u ´ daje v dobˇe hodnocen´ı. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 5.1.2:
Kapitola 5
Pokuste se vyj´adˇrit, jak by dle vaˇseho n´azoru mˇel podnik v praxi realizovat tyto funkce. Jak´e konkr´etn´ı kroky, akce a metody byste pouˇzili? ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 5.2.2:
Kapitola 5
Sestavte SWOT anal´ yzu fiktivn´ıho nebo skuteˇcn´eho z´akazn´ıka. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 5.4.1:
Kapitola 5
Pokud jste si pˇreˇcetli uvedenou pˇr´ıpadovou studii, pokuste se nyn´ı, jako potenci´aln´ı pracovn´ık marketingov´eho u ´tvaru, uv´est nˇejak´e Vaˇse moˇzn´e opatˇren´ı pro zv´ yˇsen´ı spokojenosti souˇcasn´ ych ˇci potenci´ aln´ıch z´akazn´ık˚ u vaˇseho podniku. Uved’te jak´ ym zp˚ usobem podchytit st´al´eho z´akazn´ıka a udrˇzet si ho. Jak podchytit v´ahaj´ıc´ıho z´ akazn´ıka a ˇc´ım odl´akat potenci´ aln´ıho z´ akazn´ıka od konkurence aniˇz byste uˇzili nekal´ ych praktik. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 5.4.2:
Kapitola 5
Pokuste se vyˇclenit vaˇseho soupeˇre v nˇejak´e oblasti (v l´asce, ve vaˇs´ı z´ajmov´e skupinˇe ˇclensk´e nebo aspiraˇcn´ı, v pracovn´ım kolektivu, studijn´ım kolektivu, ve sportu apod.,) a sestavte si SWOT anal´ yzu vaˇseho konkurenta. 267
ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 6:
Kapitola 6
Pokuste se sestavit dotazn´ık k urˇcit´emu probl´emu, kter´ y chcete ˇreˇsit. Dotazn´ık pˇredloˇzte urˇcit´emu vzorku respondent˚ u a vyhodnot’te ho. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 7.1.1:
Kapitola 7
Pokuste se nyn´ı uv´est dalˇs´ı pˇr´ıklady spotˇrebn´ıho zboˇz´ı, a to zboˇz´ı zvl´ aˇstn´ıho, speci´ aln´ıho a nevyhled´ avan´eho. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 7.1.2:
Kapitola 7
Uved’te vlastn´ı pˇr´ıklady znaˇcek, a to v ˇclenˇen´ı znaˇcka v´ yrobce, obchodn´ıka, v´ yrobku. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 7.2:
Kapitola 7
Definujte a struˇcnˇe popiˇste jednotliv´e f´aze rozvoje v´ yrobku v aplikaci na konkr´etn´ı v´ yrobek, napˇr´ıklad osobn´ı automobil, odˇevn´ı v´ yrobek, nov´ y druh piva, obuvi apod. Popiˇste kr´ atce hlavn´ı obsahovou n´aplˇ n jednotliv´ ych f´az´ı, popˇr´ıpadˇe vˇcetnˇe potˇrebn´eho ˇcasu, kter´ y byste ve funkci vedouc´ıho marketingov´eho u ´tvaru pro tyto ˇcinnosti vyˇclenili. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 7.3:
Kapitola 7
Pokuste se nakreslit ˇzivotn´ı cyklus nˇejak´eho v´ yrobku, sluˇzby, popˇr´ıpadˇe technologie. Vyberte si produkt, o nˇemˇz v´ıte, ˇze jeho ˇzivotnost byla kr´atk´ a a zaˇrad’te jej do pˇr´ısluˇsn´e kategorie obecn´e nebo modifikovan´e kˇrivky. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 7.4.1:
Kapitola 7
Pokuste se uveden´e 3 skupiny inovac´ı uv´est na konkr´etn´ım v´ yrobku. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 7.4.2:
Kapitola 7
Uved’te vlastn´ı pˇr´ıklady konkr´etn´ıch v´ yrobk˚ u, kdy jejich specifick´ y obal zabezpeˇcuje pr´avˇe ochrann´e funkce v´ yrobku. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 7.5:
Kapitola 7
Vytvoˇrte si podnikatelsk´ y z´amˇer na produkci vybran´eho druhu zboˇz´ı, definujte svou cenovou politiku volbou urˇcit´e cenov´e strategie, stanoven´ım v´ yˇse ceny pro vybran´ y segment, respektive vybran´e segmenty trhu a komentujte d˚ uvody Vaˇseho rozhodnut´ı. Urˇcete, kter´ y typ ceny jste zvolili pˇri zav´adˇen´ı Vaˇseho produktu na trh, a urˇcete d˚ uvody pro vybranou cenovou strategii. Po z´ısk´an´ı dan´eho segmentu uved’te navazuj´ıc´ı cenovou strategii v delˇs´ım ˇcasov´em horizontu. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 7.6.1:
Kapitola 7
Pokuste se sestavit dobr´ y reklamn´ı text pro interiorov´e m´edium zaloˇzen´ y na urˇcit´em vybran´em znaku (nebo v´ıce znac´ıch), zaloˇzen´e na vybran´em stylu reklamy a dodrˇzuj´ıc´ı pravidla AIDA. Komentujte d˚ uvody, kter´e V´as vedly k volbˇe tohoto textu, oznaˇcte m´edium, ve kter´em byste dan´ y reklamn´ı text publikovali, jak ˇcasto byste poˇzadovali pulsing a jak´e n´ aklady byste byli ochotni dan´emu m´ediu uhradit. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 7.6.2:
Kapitola 7
Pokuste se na z´ akladˇe tˇechto uveden´ ych princip˚ u, doporuˇcovan´ ych odborn´ıky jako z´ akladn´ı prvky u ´spˇeˇsnosti reklamy, sestavit vlastn´ı reklamu (text nebo billboard) na urˇcit´ y v´ yrobek nebo sluˇzbu a komentujte, kter´ y (respektive kter´e) principy vych´azej´ıc´ı se skryt´ ych potˇreb lid´ı jste pouˇzili. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 7.7.1:
Kapitola 7
Urˇcete si podnikatelsk´ y z´amˇer prodeje vybran´eho druhu zboˇz´ı a ˇreˇste ot´azku jeho distribuce. Urˇcete jakou formu prodeje byste si vybrali, jak byste ˇreˇsili ot´azku skladov´an´ı zboˇz´ı a zp˚ usob dopravy. 268
ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 7.7.2:
Kapitola 7
Pokuste se vˇz´ıt do pozice prod´avaj´ıc´ıho napˇr´ıklad p´ ansk´e obleky – d´amsk´e kost´ ymy, za situace, kdy vid´ıte zcela nerozhodnou manˇzelskou dvojici zˇrejmˇe uvaˇzuj´ıc´ı o tomto v´ yrobku. Pokuste se jim v´ yrobek prodat. Oznaˇcte, kter´e aspekty lidsk´eho chov´an´ı byste zd˚ uraznili, jak´e motivaˇcn´ı prvky byste pouˇzili, na kter´e str´ anky obou partner˚ u byste u ´ toˇcili. Jak´e v´ yhody koupˇe byste podtrhovali, jak´ ym zp˚ usobem byste pˇresvˇedˇcili oba partnery k n´ akupu. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 8:
Kapitola 8
Pokuste se nˇekterou z uveden´ ych zobrazovac´ıch metod pl´anov´ an´ı v´ yrobk˚ u sestavit pl´an vaˇs´ı potenci´aln´ı firmy na bl´ızkou budoucnost a pˇripravit tak podklad pro rozhodnut´ı o dalˇs´ı marketingov´e strategii. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 9:
Kapitola 9
Zvolte si nˇejakou fiktivn´ı ˇci re´alnou firmu v´ yrobn´ıho, obchodn´ıho, stavebn´ıho, dopravn´ıho ˇci jin´eho zamˇeˇren´ı a navrhnˇete vhodn´ y typ marketingov´e organizace. Poˇc´ıtejte s t´ım, ˇze poˇcet pracovn´ık˚ u marketingov´ ych oddˇelen´ı m´a b´ yt pˇrimˇeˇren´ y. Zaˇcleˇ nte cel´ y marketingov´ yu ´tvar do celkov´e struktury organizace. ˇ ´ CVICEN Iˇ c. 10:
Kapitola 10
Pokuste se jako potenci´ aln´ı manaˇzer(ka) marketingov´eho u ´ tvaru vyhodnotit n´aklady na reklamu napˇr´ıklad inzertem v nˇekter´em denn´ım nebo odborn´em tisku (zas´ ahne jen urˇcit´e procento z poˇctu odbˇeratel˚ u tisku) a napˇr´ıklad n´aklady na vytiˇstˇen´ı jednoho tis´ıce let´aˇck˚ u s reklamou vaˇs´ı firmy a jejich rozvozem vˇcetnˇe u ´ˇcinnosti. Porovnejte si n´aklady s pˇredpokl´ adan´ ym efektem a rozhodnˇete, kter´ y ze zp˚ usob˚ u reklamy byste zvolili.
269
270
Seznam symbol˚ u Pˇr´ıklad autora:
Vlastn´ı pˇr´ıklad studuj´ıc´ıho:
Pr˚ uvodce studiem:
ˇ ast pro z´ajemC´ ce:
´ Ukoly k textu:
Cviˇcen´ı:
Shrnut´ı:
Pojmy k zapamatov´an´ı:
Kontroln´ı ot´ azky:
ˇ sen´ı a odpovˇeReˇ di:
Korespondenˇcn´ı u ´koly:
Pouˇzit´ a a doporuˇcen´a literatura:
271
Seznam obr´ azk˚ u 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.6 5.7 5.8 5.9 5.10 5.11
´ Uloha marketingu v podnikov´em prostˇred´ı . . . . Strategick´e ˇr´ızen´ı podniku . . . . . . . . . . . . . Struktura marketingov´eho u ´tvaru . . . . . . . . . Grafick´e zn´ azornˇen´ı kvantifik´ ator˚ u trhu . . . . . Matice produkt-trh“ . . . . . . . . . . . . . . . ” Maslowova hierarchie potˇreb s uk´azkou reklamy . SWOT tabulka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . F´ aze procesu rozhodov´ an´ı v organizaci . . . . . . Porter˚ uv model pˇeti sil . . . . . . . . . . . . . . . Porter˚ uv konkurenˇcn´ı diamant . . . . . . . . . . Tˇri z´ akladn´ı konkurenˇcn´ı strategie podle Portera
6.1 6.2 6.3
Vztahy a struktura informaˇcn´ıho syst´emu podniku (organizace) . . . . . . . 99 Marketingov´ y informaˇcn´ı syst´em – MIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 F´ aze marketingov´eho v´ yzkumu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107
7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7 7.8 7.9 7.10 7.11 7.12 7.13 7.14 7.15 7.16 7.17
F´ aze marketingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Komplexn´ı v´ yrobek (pˇr´ıklad: osobn´ı v˚ uz) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Clenˇen´ı v´ yrobk˚ u a sluˇzeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Proces v´ yvoje nov´eho v´ yrobku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . F´ aze rozvoje v´ yrobku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Zivotn´ ı cyklus v´ yrobku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ yvoj v´ ynos˚ u a n´ aklad˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Konkurence v jednotliv´ ych f´ az´ıch ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku . . . . . . . . . . ˇ Zivotn´ı cyklus v´ ystˇrelku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Zivotn´ı cyklus m´ odn´ıho v´ yrobku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ Zivotn´ ı cyklus nov´eho ˇzivota . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontinu´ aln´ı ˇzivot . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Bostonsk´ a matice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pohyb a pˇresuny v´ yrobk˚ u v delˇs´ım ˇcasov´em horizontu v bostonsk´e matici . Odchylka ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku od generick´e ˇrady . . . . . . . . . . . . . Spojen´ı bostonsk´e matice s kˇrivkou ˇzivotn´ıho cyklu . . . . . . . . . . . . . . Prodluˇzov´ an´ı ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku smˇerem ke kontinualitˇe v´ yroby pomoc´ı inovaˇcn´ıch z´ asah˚ u. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vztah inovace a produktivity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N´ aklady a efekty pˇri inovaci komplexn´ıho v´ yrobku (Paretova definice) . . . Druhy inovac´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Srovn´ an´ı trˇzeb pˇri r˚ uzn´e elasticitˇe popt´avky . . . . . . . . . . . . . . . . . .
7.18 7.19 7.20 7.21
272
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
44 46 47 60 60 62 65 88 90 91 91
120 125 126 134 135 141 142 144 146 147 148 148 153 155 157 158 158 159 160 160 170
8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 8.6 8.7
9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6
Proces marketingov´eho pl´anov´an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . GAP anal´ yza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ansoffova matice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Cenov´ a mapa v´ yrobk˚ u A na m´ıstn´ım trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V´ yrobky A–G r˚ uzn´ ych znaˇcek a cenov´ ych relac´ı na m´ıstn´ım trhu . . . . . . Podnikov´e portfolio v´ yrobk˚ u. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Matice pro rozhodov´an´ı nejpˇritaˇzlivˇejˇs´ıch mezin´ arodn´ıch trh˚ u pro naˇse firemn´ı v´ yrobky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
198 201 202 203 204 206
Typ funkcion´ aln´ı marketingov´e organizace . . . . . . . . . . . . . . . Typ divizion´ aln´ı v´ yrobkovˇe orientovan´e marketingov´e organizace . . Typ divizion´ aln´ı marketingov´e organizace dle trh˚ u ˇci segment˚ u trhu Typ divizion´ aln´ı marketingov´e organizace dle zahraniˇcn´ıch trh˚ u . . . Typ divizion´ aln´ı marketingov´e organizace dle distribuˇcn´ıch cest . . . Maticov´ a struktura marketingu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
216 217 217 218 218 219
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
. . . . . .
206
10.1 Syst´em marketingov´e kontroly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224 10.2 Sledov´ an´ı ukazatel˚ u v oblasti prodeje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 225
273
Seznam tabulek 5.1
ˇ en´ı potˇreb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Clenˇ
7.1 7.2
Charakteristiky f´ az´ı ˇzivotn´ıho cyklu v´ yrobku . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 Zkr´ acen´ı ˇzivotn´ıho cyklu vybran´ ych v´ yrobk˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . 156
8.1
Tabulka rozhoduj´ıc´ıch faktor˚ uu ´spˇechu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 205
274
62