Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta
EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE MEZI ZEMĚMI VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY PO VSTUPU DO EVROPSKÉ UNIE
Diplomová práce
2008
Bc. Jana Svobodová
Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta
EKONOMICKÁ SPOLUPRÁCE MEZI ZEMĚMI VISEGRÁDSKÉ ČTYŘKY PO VSTUPU DO EVROPSKÉ UNIE
Magisterská diplomová práce Studijní program: Odborná francouzština pro hospodářskou praxi Vedoucí práce: PhDr. Jiří Řezník, Ph.D. Autor: Bc. Jana Svobodová
Olomouc 2008
Univerzita Palackého v Olomouci
Studijní program: Filologie
Filozofická fakulta
Akademický rok: 2007/2008
PODKLAD PRO ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE PŘEDKLÁDÁ:
ADRESA:
OSOBNÍ ČÍSLO:
SVOBODOVÁ Jana
U Černého mostu E 1389/55; Plzeň - Valcha
F06973
NÁZEV TÉMATU ČESKY: Ekonomická spolupráce mezi zeměmi Visegrádské čtyřky po vstupu do Evropské unie NÁZEV TÉMATU ANGLICKY: Economic Cooperation between Visegrad Four Countries after the Entry into European Union VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Jiří Řezník – KAE ZÁSADY PRO VYPRACOVÁNÍ: Cílem práce je představit ekonomickou situaci zemí Visegrádské čtyřky (Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko), zhodnotit dosavadní ekonomickou spolupráci zemí s hlavním důrazem na společný postoj v ekonomických otázkách vůči ostatním zemím a představit budoucí projekty a trendy v oblasti spolupráce zvláště v oblasti cestovního ruchu.
SEZNAM DOPORUČENÉ LITERATURY: Holman, Robert: Ekonomie. Praha: C.H. Beck, 2005. 709 s. : ISBN: 80-7179-891-6. Kolektiv autorů katedry obchodního podnikání: Globalizace a obchod. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000. Nové trendy v obchodě. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000. Společná obchodní politika evropské unie. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2005. The Road to the European Union, Volume 1, The Czech and Slovak Republics. Manchester: Manchester University Press, 2003. ISBN: 0-7190-6596-8. Změny v oblasti zahraničněobchodní politiky ČR v souvislosti se vstupem do EU. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Oddělení obchodní politiky EU, 2003.
PODPIS STUDENTA: _______________________
PODPIS PRÁCE:
DATUM: _______________________
VEDOUCÍHO _______________________
DATUM:
_______________________
Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta
Prohlášení
Místopřísežně prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Ekonomická spolupráce mezi zeměmi Visegrádské čtyřky po vstupu do Evropské unie“ vypracovala samostatně pod odborným dohledem vedoucího diplomové práce a uvedla jsem všechny použité podklady a literaturu.
V Olomouci dne ………………
Podpis
…………………………
Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta
Poděkování
Děkuji svému vedoucímu práce, váženému panu PhDr. Jiřímu Řezníkovi, Ph.D., vážené paní Mgr. Janě Rathsamové, zaměstnankyni Ministerstva zahraničních věcí České republiky a váženému panu Tiboru Opělovi, zaměstnanci Ministerstva zahraničních věcí České republiky, za tvůrčí a trpělivou pomoc, které vedly ke zdárnému dokončení diplomové práce.
1
ÚVOD...........................................................................................................................................8
2
TEORETICKÁ ČÁST..............................................................................................................10 2.1
Charakteristika Visegrádské skupiny.............................................................................10
2.1.1
Historie V4..................................................................................................................10
2.1.2
Zakládající dokumenty ...............................................................................................13
2.1.3
Shrnutí.........................................................................................................................13
2.2
Organizační struktura......................................................................................................14
2.2.1
Mezinárodní visegrádský fond....................................................................................15
2.2.2
Informační a komunikační strategie V4......................................................................17
2.2.3
Shrnutí.........................................................................................................................18
2.3
Vývoj V4 ............................................................................................................................19
2.3.1
Vývoj ekonomické situace v České republice ............................................................20
2.3.2
Vývoj ekonomické situace v Maďarsku .....................................................................21
2.3.3
Vývoj ekonomické situace v Polsku...........................................................................22
2.3.4
Vývoj ekonomické situace na Slovensku ...................................................................23
2.3.5
Shrnutí.........................................................................................................................25
2.4
Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA)...................................................26
2.4.1
Historie a rozšíření......................................................................................................26
2.4.2
Cíl dohody...................................................................................................................28
2.4.3
Institucionalizace a fungování CEFTA.......................................................................29
2.4.4
Shrnutí.........................................................................................................................30
2.5
Vnější rozměr visegrádské spolupráce ...........................................................................30
2.5.1
Spolupráce V4 + 2 ......................................................................................................31
2.5.2
Spolupráce V4 + Benelux ...........................................................................................32
2.5.3
Spolupráce V4 + Severská rada ..................................................................................32
2.5.4
Spolupráce V4 + Pobaltí .............................................................................................32
2.5.5
Spolupráce V4 + ostatní země ....................................................................................33
2.5.6
Shrnutí.........................................................................................................................33
2.6
Ekonomická témata českého předsednictví V4 v období 2007-2008............................34
2.6.1
Oblast průmyslu a obchodu ........................................................................................34
2.6.2
Oblast financí ..............................................................................................................36
2.6.3
Oblast dopravy............................................................................................................38
2.6.4
Oblast zemědělství ......................................................................................................39
3
2.6.5
Oblast cestovního ruchu..............................................................................................39
2.6.6
Shrnutí.........................................................................................................................40
ANALYTICKÁ ČÁST .............................................................................................................41 3.1
Charakteristika ekonomické spolupráce V4 ..................................................................41
3.1.1
Účastníci ekonomické spolupráce ..............................................................................42
3.1.2
Shrnutí.........................................................................................................................43
3.2
Vývoj vzájemného obchodu členů V4 po vstupu do Evropské unie.............................43
3.2.1 3.2.1.1
Vzájemný obchod ...................................................................................................45
3.2.1.2
Komoditní struktura................................................................................................47
3.2.1.3
Spolupráce českých a maďarských podniků...........................................................48
3.2.1.4
Perspektivní oblasti pro investice a spolupráci.......................................................49
3.2.2
Vývoj vzájemného obchodu ...................................................................................50
3.2.2.2
Komoditní struktura................................................................................................52
3.2.2.3
Spolupráce českých a polských podniků ................................................................53
3.2.2.4
Perspektivní oblasti pro investice a spolupráci......................................................55 Obchod České republiky se Slovenskem....................................................................55
3.2.3.1
Vývoj vzájemného obchodu ...................................................................................56
3.2.3.2
Komoditní struktura................................................................................................57
3.2.3.3
Spolupráce českých a slovenských podniků ...........................................................58
3.2.3.4
Perspektivní oblasti pro investice a spolupráci.......................................................60
3.2.4
Shrnutí.........................................................................................................................63
Dynamika vzájemného obchodu zemí V4 se zeměmi EU..............................................64
3.3.1 3.4
Obchod České republiky s Polskem ...........................................................................50
3.2.2.1
3.2.3
3.3
Obchod České republiky s Maďarskem......................................................................44
Shrnutí.........................................................................................................................67
Společné programy vládních a nevládních organizací zemí V4 ...................................68
3.4.1
Shrnutí.........................................................................................................................69
4
ZÁVĚR ......................................................................................................................................70
5
RESUMÉ ...................................................................................................................................72
6
SEZNAM GRAFŮ A TABULEK...........................................................................................75
7
SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................................76
8
SEZNAM ZKRATEK ..............................................................................................................93 6
9
SEZNAM PRAMENŮ A POUŽITÉ LITERATURY ...........................................................94
7
1 ÚVOD Tato diplomová práce je vypracována s cílem poskytnout teoretické a analytické znalosti o problematice ekonomické spolupráce zemí, které se sdružily do regionálního uskupení nazývající se Visegrádská čtyřka. Uskupení Visegrádské čtyřky zahrnuje Českou republiku, Maďarskou republiku, Polskou republiku a Slovenskou republiku. Visegrádská čtyřka není klasickou mezinárodní organizací, jde spíše o geografické vymezení prostoru, v rámci něhož dochází na jednu stranu k synergii zájmů, na druhou stranu k vzájemným střetům1.
Přesto, že název diplomové práce „Ekonomická spolupráce zemí Visegrádské čtyřky po vstupu do Evropské unie“ přesně vymezuje časovou oblast, která má být zkoumána, práce zpracovává a vyhodnocuje informace o ekonomické situaci jednotlivých členů a stavu ekonomické spolupráce ještě před vstupem do Evropské unie. K tomuto kroku vedla autorku zaprvé myšlenka srozumitelněji představit dané témata, který se vztahuje do období hluboko před devadesátými lety minulého století a zadruhé možnost porovnat období ekonomické spolupráce před a po vstupu visegrádských zemí do Evropské unie v květnu 2004. Tímto způsobem si autorka mohla vytyčit další cíl této práce – zjistit současný stav ekonomické spolupráce, základní pilíře spolupráce a vyjádřit názor, zda k ekonomické spolupráci stále skutečně dochází po vstupu zemí do evropských struktur a zda celkový přínos spolupráce odpovídá vynakládaným finančním prostředkům a úsilí jednotlivých institucí, které se spolupráce účastní. K dosažení cíle bude použita relevantní literatura a statistické údaje týkající se vzájemného obchodu daných zemí. Některé z údajů poslouží k hlubší analýze.
Diplomová práce je založena na třech hlavních podnětech k výběru zvoleného tématu. Prvním podnětem je autorčin snaší přístup k relevantním informačním zdrojům daný dlouhodobou pracovní zkušeností z Ministerstva zahraničních věcí České republiky, které je koordinátorem spolupráce zemí Visegrádské čtyřky za českou stranu. Druhým podnětem je zájem o oblast mezinárodního obchodu, který vzešel z absolvování předmětu Zahraniční obchod vyučovaný
1
LOUŽEK, M. Visegrádská čtyřka – patnáct let poté [online]. 27.2.2006 [cit. 2008-02-28]. Dostupný
z WWW:
.
8
na Katedře aplikované ekonomie University Palackého. Třetím podnětem je autorčin velký zájem o geografickou oblast střední Evropy, která je v práci analyzována.
Pro přehlednost je práce rozdělena na dvě hlavní části – teoretickou a praktickou část. Teoretická část obsahuje informace o historii, vývoji, vnějším rozměru Visegrádské čtyřky a systému řízení spolupráce visegrádských zemí. Dále podrobněji rozebírá vývoj ekonomické situace visegrádských zemí před jejich vstupem do Evropské unie. Zároveň přináší informace o Středoevropské dohodě volného obchodu, čímž podtrhuje smysl teoretické části informovat o nejpodstatnějších milnících spolupráce visegrádských zemí. Analytická část navazuje na obsah teoretické části s cílem analyzovat současnou ekonomickou spolupráci visegrádských zemí z pohledu České republiky na pozadí ekonomické situace zemí před a po vstupu do Evropské unie. Analytická část tak dává prostor k analýze vzájemného obchodu České republiky s jednotlivými členy Visegrádské skupiny, analyzuje komoditní strukturu vzájemné obchodní výměny, spolupráci podniků a perspektivní oblasti pro investiční aktivity. V závěru slouží pro zodpovězení otázky, zda budoucí ekonomická spolupráce zemí v rámci Visegrádské čtyřky má svou perspektivu. Každá kapitola je zakončena krátkým shrnutím.
Obsah diplomové práce je určen pro širokou i odbornou veřejnost. Široká veřejnost zde nalezne ucelený přehled vývoje Visegrádské čtyřky a myšlenky tvůrců tohoto uskupení. Odborné veřejnosti mohou informace z obsahu práce posloužit pro přehled o ekonomických aktivitách členů Visegrádské čtyřky a podnítí zamyšlení nad smyslem regionálních uskupení v dnešním globalizovaném světě.
Cestu zemí visegrádské čtyřky za společnou spoluprací může charakterizovat příběh Odyssea, který se na konci Trojské války ptal Teiresiáse na zpáteční cestu domů, do Řecka. Thébský věštec mu dal radu, ze které vyplývá, že přes všechno příkoří činěné jednotlivci na cestě za cílem, je možno cíle dosáhnout pouze tehdy, dokáže-li se jednotlivec spojit na cestě za svým cílem se svými druhy, kteří usilují o stejný cíl jako jednotlivec. Společně tak svého cíle dosáhnou.
9
2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Charakteristika Visegrádské skupiny Myšlenka Visegrádské skupiny vychází z historického, duchovního a geografického uspořádání států střední Evropy, které jsou jejími historickými nositeli. Visegrádská skupina tak zahrnuje ve své základní podobě čtyři středoevropské státy – Českou republiku, Maďarskou republiku (Maďarsko), Polskou republiku (Polsko) a Slovenskou republiku (Slovensko). Ve své rozšířené podobě zahrnuje okolní státy Visegrádské skupiny (viz kapitola 2.5).
2.1.1 Historie V4
Pokus o obnovu samostatného postavení československé politiky ve střední Evropě, a tak možnost vytvoření subregionu Evropy s ostatními středoevropskými státy, skončil únorovým komunistickým převratem v roce 1948. K obrození myšlenky vytvoření uskupení států střední Evropy došlo až ve druhé polovině 80. let uveřejněním článku Milana Kundery „The Tragedy of Central Europe“. Článek podnítil debatu mezi širokým okruhem lidí jak v západních, tak ve východních zemích. V článku, do češtiny přeloženém výstižnějším názvem – „Únos západu“, Kundera uvádí že: „Střední Evropa není stát. Je to kultura nebo osud. Její hranice jsou imaginární a je třeba je znovu vytyčovat v každé nové historické době“2.
Pád komunistického režimu v zemích střední Evropy tak výrazně urychlil proces zahájení spolupráce zemí Visegrádské skupiny a dle Kunderovy myšlenky dal příležitost k novému vytýčení hranic středoevropského prostoru. Březen 1990 tomu byl dokladem. V Bratislavě se na pozvání Václava Havla, tehdejšího prezidenta Československé republiky, sešli prezidenti a ministerští předsedové Československa (Václav Havel a Marián Čalfa), Maďarska (Matyás Szőros a István Neméth) a Polska (Wojciech Jaruzelski a Tadeusz Marzowiecki), kteří postupně začali formovat myšlenku spolupráce. Dle Jána Čarnogurského byla Bratislava pro setkání vybrána jako geografický
2
KUNDERA, M. Únos Západu (The Tragedy of Central Europe). The New York Review of Books. 1984, roč. 31, č. 7,
s. 33 – 38.
10
středobod spolupráce a začátek nového období spolupráce zemí, které překonaly pád komunistického režimu3.
Dne 15. února 1991 byla v maďarském Visegrádu podepsána Deklarace o spolupráci České a Slovenské federativní republiky, Polské republiky a Maďarské republiky na cestě evropské integrace (viz příloha č. 1) u příležitosti setkání prezidenta České a Slovenské federativní republiky Václava Havla, prezidenta Polské republiky Lecha Walęsy a předsedy vlády Maďarské republiky Józsefa Antalla4. Tento dokument se stal základem pro spolupráci tří, později po rozpadu Československa v roce 1993, čtyř středoevropských zemí, pro niž se vžil název Visegrádská skupina (Visegrad Group). Kromě tohoto názvu se lze setkat s termínem Visegrádská spolupráce (Visegrad cooperation) či zkratkou V45.
V úvahách zabývajících se visegrádskou spoluprací autoři rádi připomínají symboliku místa, kde k setkání prezidentů: Václav Havel - Lech Walęsa – József Antall došlo. Ve Visegrádu se již roku 1335 uskutečnilo setkání Jana Lucemburského, krále českého; Karla Roberta, krále uherského a Kazimíra III., krále polského. Panovníci se dohodli na vyřešení vzájemných neshod a na vzájemné spolupráci. Český historik František Palacký vystihl toto setkání slovy: „…porady a úchvaly sjezdu tohoto byly pro ten věk veledůležité, spořádavše nadobro všeliké poměry státní na východu Evropy.“6 (podtrhla J.S.).
Shodným
místem
setkání
historická
paralela
nekončí.
Stejně
jako
na
setkání
středoevropských monarchů, tak na jednání představitelů nových středoevropských demokracií se sešli roku 1991 představitelé zemí, které nastupovaly novou etapu svého vývoje. Jednalo se o etapu budování sebevědomých a prosperujících států. Států, které po rozpadu komunistického bloku řešily
3
JAGODZIŃSKI, A. The Visegrad Group – A Central European Constellation. Bratislava : International Visegrad
Fund, 2006, s. 34 4 4
Deklarace o spolupráci České a Slovenské federativní republiky, Polské republiky a Maďarské republiky na cestě
evropské integrace. [online]. 2006. [cit. 2007-11-11]. Dostupný z WWW: . 5
Zkratka V3 je používána do rozpadu Československé federativní republiky v roce 1993
6
PALACKÝ, F. Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě. Díl druhý, Od roku 1253 až do roku 1403. Praha :
Adonai, 2002, s. 322.
11
podobné problémy. Ze společných jednání vyplynulo, že s řadou z nich bude prospěšnější se vypořádat ve vzájemné spolupráci. Za hlavní faktory vedoucí ke vzniku visegrádské spolupráce lze označit7: -
snahu o likvidaci pozůstatků komunistického bloku ve střední Evropě;
-
snahu o překonání historických animozit mezi zeměmi střední Evropy;
-
přesvědčení, že společným úsilím bude jednodušší naplnit vytyčené cíle, tj. úspěšně provést společenskou transformaci a začlenit se do evropské integrace;
-
ideovou blízkost tehdejších politických elit.
Podle Václava Havla platí, že v devadesátých letech se středoevropské země ztotožnily s euro-americkou ideou demokracie, která měla dva základní cíle: posílit vlastní demokracii a představit všechny prostředky, které by zabránily návratu totality. Bylo více než jasné, že těchto cílů lze dosáhnout jen tehdy, pokud se na mezinárodní politické scéně středoevropské země spojí. Zároveň si však musí být představitelé zemí vědomi, že cílů nedosáhnou pouze úzkou spoluprací. Svými činy přesvědčí západní země o odhodlanosti středoevropských zemí k účasti na širší spolupráci jak na evropské úrovni, tak na úrovni trans-atlantické8.
Visegrádská skupina si získala poměrně solidní renomé jako určitý katalyzátor integračních procesů. Jako jediná fungující forma multilaterální spolupráce v regionu, jako symbol stability střední Evropy (v kontrastu např. s nestabilní situací na Balkánském poloostrově) představuje sdružení zemí, které se výrazně vyrovnaly s následky vlády komunistických režimů a postupně se na mezinárodněpolitické scéně staly respektovaným regionálním uskupením. Podle Václava Havla měla být tato středoevropská identita a historická zkušenost sdílená spolu s Polskem a Maďarskem zároveň osobitým vkladem tohoto regionu do celoevropské a světové kultury, s nímž by se tři (později čtyři) středoevropské země Evropě přibližovaly „nikoliv jako chudý odpadlík či bezmocně se rozhlížející amnestovaný vězeň, ale jako někdo, kdo také cosi přináší: totiž duchovní a morální
7
Viz příloha č. 1 - Deklarace o spolupráci České a Slovenské federativní republiky, Polské republiky a Maďarské
republiky na cestě evropské integrace. 8
JAGODZIŃSKI, A. The Visegrad Group – A Central European Constellation. Bratislava : International Visegrad
Fund, 2006, s. 54.
12
podněty, odvážné mírové iniciativy, nevyužitý tvůrčí potenciál, étos čerstvě nabyté svobody a inspiraci k odvážným a rychlým řešením“9.
2.1.2 Zakládající dokumenty
Založení Visegrádské skupiny a vytýčení cílů vzájemné spolupráce bylo sepsáno do různých dokumentů, které byly podepsány představiteli jednotlivých států.
K nejvýznamnějším dokumentům patří: 1. Deklarace o spolupráci České a Slovenské federativní republiky, Polské republiky a Maďarské republiky na cestě evropské integrace podepsaná dne 15. února 1991 ve Visegrádu; 2. Společné stanovisko při příležitosti setkání ministerských předsedů zemí Visegrádské skupiny podepsané dne 14. května 1999 v Bratislavě; 3. Dohoda o založení Mezinárodního visegrádského fondu podepsaná 14. května 1999 v Bratislavě; 4. Deklarace ministerských předsedů vlád České republiky, Maďarské republiky, Polské republiky a Slovenské republiky o společné spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky po vstupu zemí do Evropské unie podepsanou dne 12. května 2004 v Kroměříži (viz příloha č. 2); 5. Směrnice o spolupráci visegrádské skupiny podepsaná 12. května 2004 v Kroměříži.
2.1.3 Shrnutí
Spolupráci V4 lze v současné době označit za nejzřetelnější vyprofilovanou iniciativu v regionu Střední Evropy. Přesto, že všechny sdružené země dosáhly rokem 2004 svých cílů deklarovaných jako stěžejní cíle Visegrádské spolupráce, a to vstupu do evropských a euroatlantických struktur, spolupráce nadále trvá. Spolupráce se zaměřuje hlavně na regionální aktivity posilující identitu jednotlivých zemí vůči ostatním evropským státům. Z ekonomického hlediska
9
HAVEL, V; PREČAN, V. Projevy leden – červen 1990 / Václav Havel. Praha : Vyšehrad, 1990, s. 43-44.
13
znamenal vstup zemí do Evropské unie jednoznačný přínos, který je analyzován v dalších kapitolách této práce.
2.2 Organizační struktura Spolupráce zemí V4 není institucionalizována, funguje na principu pravidelného setkávání jejích představitelů na různých úrovních – od setkávání prezidentů zemí Visegrádské skupiny a předsedů vlád až po konzultace expertů jednotlivých ministerstev a dalších vládních a nevládních institucí. Jednou ročně se koná prezidentský summit a oficiální setkání premiérů zemí V4. V období mezi premiérskými summity vykonává vždy jedna ze zemí V4 předsednickou funkci – tzv. předsednictví. Nejméně jednou ročně se koná také neoficiální setkání premiérů zemí Visegrádské skupiny k aktuálním otázkám. Ministři vlád zemí Visegrádské skupiny se scházejí dle potřeby častěji, zpravidla však nejméně dvakrát za rok.
Spolupráce zemí Visegrádské skupiny je koordinována ministerstvy zahraničních věcí. Na české straně je koordinátorem spolupráce ředitel Odboru států střední Evropy Ministerstva zahraničních věcí ČR. Jeho úkolem je kromě koordinace činností v rámci skupiny zjišťování skutečného zájmu o spolupráci ve formátu V4, iniciování a evidence projektových aktivit. Ministerstvo zahraničních věcí se dále podílí na identifikaci a propojení příslušných expertních orgánů a skupin. Samotné projektové aktivity neprovádí ani neřídí. S ohledem na odbornost projednávaných témat to je plně v kompetenci příslušných subjektů.
Praktickou
náplň
dává
Visegrádské
skupině
spolupráce
resortních
ministerstev
na ministerské úrovni nebo ve formě práce společných expertních (pracovních) skupin pro jednotlivé oblasti spolupráce (expertní skupiny Ministerstva zahraničních věcí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva zemědělství ČR nebo Ministerstva pro místní rozvoj ČR). Jednotlivé resorty si samy organizují setkání ve visegrádském formátu dle svých aktuálních potřeb (viz. příloha č. 3).
K institucím, které se zapojují do visegrádské spolupráce patří vládní i nevládní organizace. V roli vládních institucích vystupují např. Česká agentura cestovního ruchu – CzechTourismus. 14
V roli nevládních institucí vystupuje např. Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Komora pro hospodářské styky se SNS a další.
2.2.1 Mezinárodní visegrádský fond
Jedinou pevnou organizační strukturou V4 je Mezinárodní visegrádský fond se sídlem v Bratislavě, který byl založen v roce 2000 s cílem napomáhat rozvoji kulturní spolupráce, vědecké výměně, výzkumu, spolupráci v oblasti školství, výměně mládeže a rozvoji přeshraniční spolupráce. Dle Andrzeje Jagodzińského se stal Visegrádský fond vlajkovou lodí visegrádské spolupráce, což potvrdil již v roce 2003 summit předsedů vlád V4 konaný v Tále ve slovenských Nízkých Tatrách10.
Řídícím orgánem fondu je Konference ministrů zahraničních věcí a Rada velvyslanců. Výkonným orgánem fondu je ředitel, administrativním orgánem je Sekretariát fondu. Úředním jazykem je angličtina11.
Fond je financován ze státních rozpočtů každé členské země V4. Příspěvky do fondu se postupně zvyšují. Do roku 2006 disponoval fond ročně částkou 3,2 mil. EUR. Od roku 2007 přispívá každá členská země částkou 1,25 mil. EUR na celkových 5 mil. EUR12. Oproti tomu rozdělování financí z fondu na podporu jednotlivých programů financovaných fondem neodpovídá výši vkladů jednotlivých členských zemí. Z fondu jsou podporovány projekty i zemí, které nejsou přispěvatelem fondu (např. Ukrajina, Rakousko, Bulharsko, Rumunsko, Ruská federace, Německo, Velká Británie, Srbsko, Moldavsko). Do roku 2006 plynulo nejvíce financí na programy realizované v České republice (viz následující graf).
10
JAGODZIŃSKI, A. The Visegrad Group – A Central European Constellation. Bratislava : International Visegrad
Fund, 2006, s. 214. 11
Mezinárodní Visegrádský fond [online]. 2007 [cit. 2007-11-28. Dostupné z WWW:
. 12
Výroční zpráva Mezinárodního Visegrádského fondu.. Bratislava : International Visegrad Fund, 2007, s. 3.
15
Graf č. 1 - Finanční čerpání z rozpočtu MVF dle zemí za rok 2000 - 2006 Slovensko
4% 24%
25%
Polsko Maďarsko ČR
23%
24%
Ostatní
Zdroj: Výroční zpráva Mezinárodního Visegrádského fondu za rok 2006. Bratislava : Mezinárodní Visegrádský fond, 2007, s. 4
Země V4 se dlouhodobě snaží o další rozšiřování programů Mezinárodního visegrádského fondu a jejich geografického rozměru na východní a jihovýchodní dimenzi. Akcent by měl být kladen zejména na přenos know-how a transformačních zkušeností zemí V4 zemím dalších regionů. Těmto cílům slouží od roku 2005 strategické programy, jejichž smyslem je snaha aktivně vstoupit do procesu vymezování témat, které Mezinárodní visegrádský fond podporuje. Na období 1-3 let jsou vypisována strategická témata zaměřená na posilování spolupráce uvnitř Visegrádské skupiny. Stejně tak jsou vypisována témata podporující v rámci vnější spolupráce zemí Visegrádské skupiny aktivity zemí V4, zejména vůči jejich východním a jižním sousedům. Tento trend je přínosnou komplementární aktivitou vůči politice sousedství Evropské unie. Mimo podpory programů jsou pro Mezinárodní visegrádský fond prioritní bezesporu aktivity v oblasti public relations a navázání nové spolupráce s vládními i nevládními zdroji financování. V naprosté většině případů fond financuje aktivity nevládních subjektů, což podporuje občanskou dimenzi visegrádské spolupráce. Mezinárodní visegrádský fond financuje tzv. standardní granty, malé granty, visegrádská studijní stipendia a visegrádské strategické programy13. Strukturu výdajů uvádí následující graf.
13
Rozhovor autorky s panem René Kubáškem, zástupcem ředitele Mezinárodního Visegrádského fondu. Rozhovor
uskutečněn v Praze, na půdě Diplomatické akademie MZV ČR dne 14.11.2007.
16
Graf č. 2 - Výdaje Mezinárodního Visegrádského fondu za rok 2006 Ostatní výdaje 4%
Prezentace 2%
Správa fondu
8% 43%
2%
Umělecká stipendia Stipendia ostatní Stratigické programy Malé granty
25%
10%
Standardní granty
6%
Zdroj: Výroční zpráva Mezinárodního Visegrádského fondu za rok 2006. Bratislava : Mezinárodní Visegrádský fond, 2007, s. 4
Témata strategických programů pro rok 2007/2008 jsou14: -
propojení regionální identity s evropskou identitou,
-
zvyšování informovanosti veřejnosti o visegrádské spolupráci,
-
výměna zkušeností zemí V4 se sousedními regiony.
2.2.2 Informační a komunikační strategie V4
Rostoucí kvalita visegrádské spolupráce se prohlubuje úměrně rostoucím kontaktům. Prostředkem k dalšímu rozvíjení vztahů mezi občany visegrádských zemí by vedle průběžného navyšování příspěvků do Mezinárodního visegrádského fondu a rozšiřování jeho činností na další oblasti měl být také projekt efektní informační a komunikační politiky Visegrádské skupiny. Obecná informovanost o visegrádské spolupráci stále neodpovídá skutečným výsledkům a šíři jejich aktivit. Z toho důvodu byla zřízena nová internetová stránka Visegrádské čtyřky15 a ustanoven koordinátor 14
Výroční zpráva Mezinárodního Visegrádského fondu za rok 2006. Bratislava : International Visegrad Fund, 2007, s.
5. 15
Odkaz na nově spuštěnou internetovou stránku: .
17
public relations, který působí při Mezinárodním Visegrádském fondu v Bratislavě. Koordinátor zajišťuje public relations Visegrádské skupiny a Mezinárodního Visegrádského fondu. Současně zajišťuje komunikaci Visegrádské skupiny s médii a veřejností.
Projekt vnější informační strategie a kvalitní internetové prezentace by měl napomoci lepší informovanosti o činnosti V4 odpovídající současným požadavkům odborné i laické veřejnosti. Vnitřní dimenze této politiky by měla vést k vyšší efektivitě komunikačních kanálů uvnitř skupiny visegrádských zemí. Dosažení vyšší úrovně vzájemné informovanosti by se mělo týkat zejména široké občanské základny zemí V4 i mimo ni16.
Dalším důkazem zájmu o rozšíření povědomí o historii, současnosti a budoucích vizí V4 potvrdilo také vydání knihy The Visegrad Group – A Central European Constellation. Vydání knihy podpořil Mezinárodní Visegrádský fond během maďarského předsednictví v roce 2006.
2.2.3 Shrnutí
Visegrádské země mohou oslavit sedmnácté narozeniny vzájemné spolupráce, a to bez jediného pevného institucionálního bodu. Země Visegrádu tak nevynakládají zbytečné finanční prostředky na řízení a správu instituce, která by pouze formálně řídila činnosti v rámci Visegrádské skupiny. Spolupráci řídí na různých úrovních jednotlivá ministerstva. Koordinátorem spolupráce na české straně je Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Visegrádské země vynakládají finanční prostředky pouze na správu a činnost Mezinárodního Visegrádského fondu. Hlavní činností fondu je pomoc rozvoji kulturní, vědecké a výzkumné spolupráci. Důležitým bodem vzájemné spolupráce je efektní informační a komunikační politika Visegrádské skupiny, která vede k posílení občanské dimenze spolupráce a širšímu zájmu.
16
Podkladové materiály Odboru střední Evropy. Praha : MZV ČR, 2006.
18
2.3 Vývoj V4 Období vzniku Visegrádské čtyřky17 v letech 1991 – 1993 provázelo nadšení, radost a úlevu od pádu totalitního režimu v daných zemích a výraznou snahu o spolupráci na společenské, politické a ekonomické transformaci a snahu o přistoupení do evropských a euro-atlantických struktur. Visegrád sehrál významnou roli při definitivním rozpuštění sovětského bloku a při vstupních jednáních s NATO a EU. V dalších obdobích začala spolupráce zemí V4 ztrácet na intenzitě, k čemuž došlo v důsledku převahy názorů, že individuální úsilí o vstup do euro-atlantických integračních uskupení bude efektivnější. Ke znovuobnovení visegrádské spolupráce došlo roku 1998, po parlamentních volbách v České republice a na Slovensku.
Vstupem všech čtyř visegrádských zemí do EU a NATO byly naplněny úkoly vytýčené ve Visegrádské deklaraci z roku 1991, tj. především plná integrace do nejdůležitějších institucionálních struktur. Všechny účastnické země vyjádřily politickou vůli navázat na pozitivní výsledky dosavadní spolupráce. Dle Urbana Rusnáka byla však spolupráce zemí Visegrádské čtyřky do roku 1992 na bodu mrazu18.
Během let 2003 – 2004 (předsedající zemí Visegrádské skupiny byla Česká republika) byly ukončeny diskuse o náplni budoucí spolupráce, jež je zakotvena ve dvou nově přijatých dokumentech podepsaných v Kroměříži v roce 2004. První z nich – Deklarace ministerských předsedů vlád České republiky, Maďarské republiky, Polské republiky a Slovenské republiky o společné spolupráci v rámci Visegrádské čtyřky po vstupu zemí do Evropské unie (viz kapitola 2.1.2) – reflektuje novou situaci, v níž se visegrádské země nacházely. Druhý přijatý dokument je dodatkem k výše uvedenému dokumentu s názvem – Směrnice o spolupráci visegrádské skupiny – ve stručných tezích nastiňuje oblasti visegrádské spolupráce a její mechanismy.
Během let 2004 – 2005 (předsedající zemí Visegrádské skupiny bylo Polsko) zintenzivněly zejména zahraničně politické aktivity, což je logickou reakcí na vstup zemí V4 do Evropské unie. Obavy tehdejších ministerských předsedů Slovenské a České republiky Vladimíra Mečiara a 17
Do rozdělení Československé federativní republiky v roce 1992 používáno označnení V3.
18
JAGODZIŃSKI, A. The Visegrad Group – A Central European Constellation. Bratislava : International Visegrad
Fund, 2006, s. 215.
19
Václava Klause, kteří nebyli velkými přívrženci visegrádské spolupráce a její budoucnosti se však ukázaly být lichými. Valenta přesto upozorňuje na reálné přecenění možností středoevropské integrace a koncepce „rázného skoku“ do bohaté západní integrace, která vnímá Visegrádskou trojku jako „společenství chudých“.19
V období 2005 – 2006 (předsedající zemí Visegrádské skupiny bylo Maďarsko) bylo pro země V4 prioritní rozvíjet zejména občanskou dimenzi visegrádské spolupráce; realizovat pravidelné konzultace postojů zemí V4 k záležitostem Evropské unie; pokračovat v rozšiřování spolupráce ve formátech V4+ v souladu s Politikou evropského sousedství EU a s důrazem na země, ve kterých probíhají politické a sociální transformace; a nadále posilovat meziresortní spolupráce uvnitř V4.
Skepticismus vůči Visegrádské skupině
Jak vyplývá z historie utváření Visegrádské skupiny, její existence umožnila názorově rozdělit veřejnost na příznivce a odpůrce Visegrádské skupiny a její spolupráce. Dle Otto Picka se zdá být koncept visegrádské spolupráce anachronismem, který již ani politicky ani kulturně nezapadá do současnosti. Myslet si, že Visegrádská skupina je něčím politicky důležitým je blud. Nevidím středoevropské země kráčet k lepší budoucnosti pod vedením současných politických elit, kteří žijí ve virtuálním světě oproti občanům, kteří něco dělají, něco si myslí a nějak žijí. Nevidím smysl v definování tak malé oblasti jako je střední Evropa ve věku postupující globalizace a nedostatku zdrojů energie20.
2.3.1 Vývoj ekonomické situace v České republice
Česká republika se během historie V4 úspěšně vyrovnala s vysokou inflací (viz příloha č. 4), která byla znakem všech ekonomik transformačních zemí. V roce 1991 dosáhla inflace závratné výše 57% za cenu cenové liberalizace. Díky striktní monetární a fiskální politice však velmi rychle
19
VYKOUKAL, J a kol. Visegrád – možnosti a meze středoevropské spolupráce. Praha : Dokořán, 2003, s. 41.
20
ROW, T. The Favorita Papers No. 03/2006 : Does Central Europe Still Exist?. Vídeň : Diplomatická akademie ve
Vídni, 2006, s. 150-151.
20
klesla na 10%. K jedinému výraznému výkyvu cen došlo v roce 1993, v období, kdy se Československo rozdělilo na dva samostatné státní celky a kdy byly zavedeny daňové reformy. Inflace se díky tomu znovu vyšplhala na úroveň 20%. Velmi slibným obdobím české ekonomiky se jevil rok 1994 a 1995, kdy se míra inflace ustálila na 10%, míra HDP rostla (viz. příloha č. 5) a nezaměstnanosti se udržovala pod 3%. Česká republika se stala členem OECD21. Česká koruna se stala volně směnitelnou měnou.
Rok 1996 znamenal pro Českou ekonomiku zpomalení růstu. Deficit zahraničního obchodu a se dramaticky prohloubil. Tato situace vyvolala nutný zásah České národní banky (dále jen ČNB), která rozšířila fluktuační pásmo české koruny o + / - 7,5%. Tento zásah však neochránil českou korunu od následného posilování, které pokračovala přes prohlubování vnější nerovnováhy. V roce 1997 situace vyvrcholila krizí, která donutila ČNB přijmout opatření v podobě plovoucího kurzu české koruny. Měnová a daňová opatření sice byly přijaty, ale zároveň snižovaly domácí poptávku a ekonomika upadla do recese. Recese se dále prohlubovala díky nedokončené restrukturalizaci, nedokonalému právnímu prostředí a ukvapené privatizaci.
Zvrat nastal až v roce 2000. Dokladem je 4% růst HDP vyvolaný zvýšeným vývozem a stabilním inflačním prostředí. Silná koruna podněcovala přímé zahraniční investice a ČNB držela úrokové míry pod úrovní Evropské centrální banky22. Přesto ekonomiku stále oslaboval nedostatek klíčových ekonomických reforem, zj. důchodová reforma.
2.3.2 Vývoj ekonomické situace v Maďarsku
Po pádu komunismu v roce 1989 Maďarsko zahájilo, v porovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi, velmi měkkou vlnu ekonomické transformace. K udržení politické stability a ekonomického růstu prosazovala maďarská vláda nepřetržitou a postupnou liberalizaci trhu místo nastolení rasantních ekonomických reforem. Důsledkem tohoto rozhodnutí se v období
21
Organisation for Economic Co-operation and Development – Organizace pro hospodářskou pomoc a rozvoj. Vznikla
v roce 1961, Česká republika je členem organizace od roku 1995. 22
European Central Bank (ECB).
21
1990 – 1997 míra inflace stále pohybovala vysoko okolo 20 – 35% (viz příloha č. 6). Do roku 2001 se inflace zřetelně snižovala díky tomu, že monetární režim byl zacílen na přímou inflaci.
Přes vysokou míru inflace se maďarská ekonomika dokázala po třech letech ekonomické recese znovu ozdravit a od roku 1997 vykazovat dobré výsledky. Vzrůstající HDP byl odpovědí na rostoucí vývoz a rostoucí míru přímých investic (viz příloha č. 7). Ekonomický růst dále podpořily úsporné balíčky ministra financí Lajose Bokrose nastolené v roce 1995 a urychlení privatizace během let 1995 a 1997. Po privatizaci bankovního, telekomunikačního a energetického sektoru zaznamenalo Maďarsko velký růst přímých zahraničních investic.
Od roku 1997 tak HDP vrostl o 5%. Růst HDP nepoznamenal ani celosvětový ekonomický útlum v roce 2001. Míra inflace tak klesla z 10% na 3% bez ovlivnění růstu HDP. V porovnání s ostatními zeměmi V4 se Maďarsko stále potýkalo s vysokým deficitem státního rozpočtu a běžného účtu platební bilance. Vládní politika po roce 2000 byla příčinou rostoucího deficitu státního rozpočtu.
Rok 2006 předznamenal určitou fiskální konsolidaci, přesto míra deficitu zůstala na úrovni 8% HDP. Znepokojující situace státního rozpočtu začala snižovat důvěryhodnost Maďarska u zahraničních ratingových agentur23. Po zveřejnění ratingu se maďarská vláda zavázala zlepšit situaci státních financí a snížit rozpočtový deficit tak, aby Maďarsko mohlo přijmout euro do konce roku 2010.
2.3.3 Vývoj ekonomické situace v Polsku
Výchozí pozice Polska pro ekonomickou transformaci se vyznačovala velmi vysokou mírou inflace a nedostatečně vyvinutou tržní strukturou. V roce 1991 míra inflace vystřelila až na úroveň 80% a pohybovala se na úrovni 30% až do roku 1995 (viz příloha č. 8). Nastolená politika „šokové terapie“ vedla k ekonomické stabilizaci. Pokles inflace však nebyl doprovázen úměrným snížením úrokových sazeb, což ruku v ruce s vysokou nezaměstnaností vedlo ke zpomalení ekonomického růstu v letech 2001 – 2002. V průběhu transformace polské ekonomiky sehrál důležitou roli také 23
Např. Standard and Poor's Corporation nebo Fitch Ratings Agency stanovující rating.
22
měnový režim. Postupná devalvace polské měny sehrála podstatnou roli ve snížení inflačního očekávání a inflace.
Rozšíření měnového pásma v roce 2000 vedlo k zavedení plovoucího kursu měny. Polský kapitálový trh byl velmi účinným nástrojem při snaze urychlit privatizaci. Mnoho společností bylo zlikvidováno a kapitalizace polského trhu dosáhla úrovně 30% HDP (viz příloha č. 9). To, že v Polsku nebyla zaznamenána žádná finanční krize, bylo jednoznačně významným úspěchem polské transformace. Jedinou chvíli, kdy se Polsko blížilo finanční krizi, byl rok 2001. Polská vláda tehdy předpověděla hluboký propad státního rozpočtu.
Struktura státního rozpočtu se tak stále lepší a přesto, že Polsko nemůže dosáhnout na Maastrichtská kritéria, přijetí eura je stále jednoznačnou prioritou polské vlády. Ta se úspěšně pustila do reformy penzijního systému na rozdíl od reformy zdravotnictví a školství. Polsko nadále vykazuje nejvyšší míru nezaměstnanosti v zemích Evropské unie a daňovou zátěž obyvatel se dlouhodobě nedaří snižovat.
2.3.4 Vývoj ekonomické situace na Slovensku
Transformace Slovenska probíhala stejným způsobem jako v České republice. Dle principů Washingtonského konsensu24 byla představena „terapie šoku“, která představovala deregulaci cen, otevření se zahraničním trhům, směnný kurz národní měny a udržení pevné monetární a fiskální politiky státu25.
Od roku 1992 docházelo ke změnám v teritoriální orientaci zahraničního obchodu. Přesto, že v roce 1993, po rozpadu Československa, Slovensko zaznamenalo období recese, výše zmíněné nástroje vedly k rychlé stabilizaci míry inflace (viz příloha č. 10) spojenou s udržením růstu HDP
24
Politika „Washingtonského konsensu“ – soubor politických a ekonomických návodů pro transformující se země
bývalého východního bloku. 25
ŽÁK, M.; VYMĚTAL, P. Vývoj institucí a ekonomická výkonnost [online]. Praha : Vysoká škola ekonomie a
management,
Centrum
ekonomických
stuií
všem,
.
23
2005.
[cit.
2008-01-05].
Dostupné
z WWW:
v letech 1994 až 1995 ve výši 6% (viz příloha č. 11). Ekonomická situace Slovenska zaznamenala další útlum nástupem ministerského předsedy Vladimíra Mečiara v roce 1994.
V období let 1996 až 1998 došlo k prohlubování deficitu účtu platební bilance, což vedlo k výraznému oslabení slovenské koruny a donutilo Slovenskou národní banku (dále jen SNB) ke změně v režimu zahraničního měnového kurzu. HDP stále rostl, zaměstnanost byla uměle udržována již od roku 1998. Značnými státními zásahy byla stále prohlubována makroekonomická nerovnováha. Zhoršení ekonomické situace vyústilo až ve vyčlenění Slovenska z kandidatury na stálého člena OECD a NATO26.
V roce 1999 se vnitropolitická a tak i hospodářská situace začala zlepšovat. Do úřadu ministerského předsedy Slovenské republiky vstoupil Mikuláš Dzurinda. Období od roku 1999 – 2002 tak znamenalo stabilizaci slovenské měny, úroková míra se podstatně snížila a došlo k ekonomickému růstu. Slovensko se také vrátilo na cestu k členství v Evropské unii, NATO a OECD, kterou zdárně završilo. Druhé premiérské období Mikoláše Dzurindy znamenalo pokračování v implementaci dalekosáhlých ekonomických reforem zahrnujících 19% jednotnou daň z příjmu, penzijní, sociální reformu a reformu pracovního trhu. Světová banka tak mohla udělit Slovensku ocenění „nejúspěšnější reformátor“ a poukázala na nové investiční příležitosti pro zahraniční investory. V roce 2005 se Slovensko ocitlo na světovém 18. místě v podmínkách pro podnikání27. Vládě se však reformou zdravotnictví nepodařilo odbourat příspěvky do státního rozpočtu v podobě neúměrně vysokých plateb za zdravotní pojištění, které představují přílišnou finanční zátěž pro zaměstnance i zaměstnavatele.
V roce 2006 rostla slovenská ekonomika rychle a relativně vyváženě. Hrubý domácí produkt Slovenska rostl. Dle statistických údajů ekonomika rostla v 2006 nejrychleji v celé historii Slovenska. Překročila růst roku 1996, který byl s 6,9% dosud zatím nejvyšší28.
26 27
Slovensko se stalo členskou zemí OECD v roce 2000. Členským státem NATO se stalo až v roce 2004. GOLA P. Rovná daň: Slovenská praxe [online]. Praha: Měšec.cz [cit. 2008-01-05]. Dostupné z WWW:
. 28
Statistický úřad Slovenské republiky. Dostupné z WWW:. 24
Za vysokým růstem HDP je dle Statistického úřadu Slovenské republiky zahraniční poptávka i vysoká domácí spotřeba, což může být velmi pozitivní dlouhodobý signál zlepšení stavu hospodářství. I když ve struktuře růstu sehrává čistý vývoz významnou roli, deficit zahraničního obchodu se zatím nesnížil. Tento fakt může být výsledkem vysokých investic podniků. Růst vývozu by měl podle předpokladů dominovat i v pololetí roku 200729. Slovensko se již stalo členem ERM II30 s plánovaným přijetím eura v roce 2009. Nadále se však potýká s vysokou nezaměstnaností. Míra nezaměstnanosti se v roce 2006 snížila o 2,9 procentního bodu na 13,3%. Přestože zaměstnanost stoupá, k výraznějšímu snížení nezaměstnanosti nedošlo. Pokles míry nezaměstnanosti může být do jisté míry způsoben rostoucím odlivem pracovníků. V roce 2006 pracovalo v zahraničí 158 tis. slovenských občanů, z toho téměř 60% pracovalo v České republice31.
2.3.5 Shrnutí
Euforické nadšení z pádu totalitního systému v zemích Visegrádské skupiny, které bylo cítit v atmosféře politických jednáních i při vzniku Visegrádské skupiny, brzy po vzniku Visegrádské skupiny opadlo. Zapříčinilo slábnoucí intenzitu visegrádské spolupráce. Motorem spolupráce byl vstup zemí do euro-atlantických struktur, který byl pro většinu visegrádských zemí naplněn do roku 2004. Období slábnoucí intenzity spolupráce vedlo k různým názorům na budoucnost Visegrádské čtyřky, a tak podnítilo i otevřený skepticismus vůči smyslu a činnostem Visegrádské skupiny. Odlišné názory na smysl budoucí spolupráce pramenily z rozdílných výsledků transformačních procesů v jednotlivých zemích. Dále z velmi silného sklonu k individualistickému vystupování na světové scéně a ostrému hájení vlastních národních zájmů. Díky opatřením týkající se úpravy kurzů národních měn a daňovým opatřením se visegrádským zemím podařilo překlenout ekonomické krize způsobené důsledky „terapie šoku“. Dále překlenuly vysokou míru inflace 29
Ukazatele ekonomického vývoja Slovenské republiky [online]. Bratislava : Statistický úřad Slovenské republiky. [cit.
2008-01-10]. Dostupné z WWW: . 30
Mechanismus směnných kurzů upravující měnové a kurzové vztahy mezi státy eurozóny a ostatními členy Evropské
unie. Přípravné práce na ERM II byly zahájeny Evropským měnovým institutem v roce 1997 z pověření Evropské rady. 31
Ukazatele ekonomického vývoja Slovenské republiky [online]. Bratislava : Statistický úřad Slovenské republiky. [cit.
2008-01-10]. Dostupné z WWW: .
25
a vyrovnaly se s změnou v teritoriální orientaci zahraničního obchodu. Vývoj ekonomické situace jednotlivých zemí tak neustále pokračuje a současným cílem každé visegrádské země je brzké přijetí euro a vstup do Evropské měnové unie.
2.4 Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA)
2.4.1 Historie a rozšíření
Těžiště středoevropské spolupráce se zejména díky tendencím české zahraniční politiky přesunulo v devadesátých letech minulého století z oblasti politické do oblasti ekonomické. Zejména z tohoto důvodu se prosazovala výlučně hospodářská spolupráce v rámci Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA – The Central European Free Trade Agreement). Velkým iniciátorem celého projektu byl tehdejší ministr financí České republiky Václav Klaus.
Po dvouletých přípravách byla CEFTA podepsána v prosinci 1992 v Krakově zástupci České, Slovenské, Maďarské a Polské republiky. Uzavření dohody bylo umožněno na základě článku XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu GATT32. Vzhledem k tomu, že V4 byly do značné míry předně politickým uskupením, CEFTA byla založena ke splnění jediného úkolu – liberalizaci vzájemného obchodu s průmyslovými a zemědělskými výrobky mezi svými členy. CEFTA stimulovala vzájemný obchod mezi zeměmi střední Evropy a znamenala zásadní průlom v odstraňování obchodních překážek v oblasti předmětu obchodní směny a tarifních bariér33.
Hlavním cílem organizace bylo:
32
-
liberalizovat vnitřní trh s téměř 100 milióny obyvatel,
-
zvyšovat objemu obchodu mezi členskými státy,
General Agreement on Tariffs and Trade. Článek XXIV povoluje vytváření regionálních obchodních seskupení jako
zvláštní výjimku za předpokladu splnění určitých kritérií. Jedním z těchto kritérií je například to, že seskupení budou doplňovat mnohostrannou obchodní liberalizaci a ne ji omezovat, tj. že výsledkem regionální obchodní dohody nesmí být ztížení obchodu. 33
JAGODZIŃSKI, A. The Visegrad Group – A Central European Constellation. Bratislava : International Visegrad
Fund, 2006, s. 104.
26
-
posilovat konkurenceschopnost výroby členských států vůči okolním státům,
-
liberalizovat trh se zemědělskými produkty.
Důsledkem neustálých diskuzí o možném rozšíření CEFTA na okolní země střední a východní Evropy docházelo stále častěji k velmi komplikovaným jednáním. Dle Loužka viděla každá ze zakládajících zemí rozšíření CEFTA v jiném světle. Maďarsko bojovalo za rozšíření v rámci tzv. „těsného bloku“, tzn. umožnit členství v CEFTA pouze hospodářsky vyspělým zemím. Česká republika kontrovala tuto myšlenku svým návrhem o „volném sdružení států“34.
V roce 1995 tak došlo k podepsání dodatku k dohodě CEFTA, který stanovuje tři nezbytné podmínky pro její členství: -
kandidátská země musí před vstupem do CEFTA ratifikovat přístupovou smlouvu k Evropské unii,
-
kandidátská země musí být členem WTO35,
-
kandidátská země musí podepsat bilaterální dohody o volném obchodu s dosavadními členy CEFTA.
Na základě tohoto dodatku byly postupně do CEFTA přijaty: -
Slovinsko (1996),
-
Rumunsko (1997),
-
Bulharsko (1999).
O členství v CEFTA projevily dále zájem následující země: Estonsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko.
Slovinským motivem členství byly jednoznačně ekonomické zájmy, rumunským a bulharským motivem byl hlavně politický zájem. Okolní země na členy CEFTA pohlížely jako na země politicky stabilní a na země, které mají velmi blízko k členství v Evropské unii. Pro všechny
34
JAGODZIŃSKI, A. The Visegrad Group – A Central European Constellation. Bratislava : International Visegrad
Fund, 2006, s. 105. 35
World Trate Organisation.
27
země střední a východní Evropy bylo členství v CEFTA jakýmsi předstupněm pro členstvím v evropských strukturách.
V roce 2004, kdy se většina členských zemí staly členskými zeměmi Evropské unie CEFTA ztratila svůj význam. Dohoda byla nahrazena jedním z pilířů Evropské unie dotýkající se volného pohybu zboží, služeb a kapitálu. Aktivity vyplývající z dohody se tak přemístily na jihovýchod Evropy, kde nalezneme současné signatářské země. Státy Chorvatsko, Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Makedonie, Moldavsko, Srbsko podepsaly v Bukurešti v prosinci 2006 dohodu o rozšíření CEFTA36. Ratifikace dohody tak umožní novým státům zapojit se do multilaterálního obchodního systému a v globálním měřítku zvýší investiční atraktivitu členských zemí díky tomu, že se investoři nezaměří pouze na jednotlivé státy, ale ve zvýšené míře na region jako celek.
2.4.2 Cíl dohody
Základem dohody bylo naplnění jednoho z hlavních cílů - odstranění obchodních bariér. Prioritou bylo odbourání cel a tarifů, které se uskutečnilo ve třech fázích.V období první fáze (1992) se celní sazby uplatňovaly na 60% celních položek. Ve druhé fázi bylo zavedeno čtyř a pětileté období, po které se na vybrané, tzv. středně citlivé výrobky, uplatňovala snížená celní sazba. Ve třetí fázi byly celní sazby zmírněny po období osmi let, až do roku 2001 na tzv. citlivé výrobky – ocel, elektronika a textil. Snižování celních sazeb tak bylo průběžné a symetrické. Díky těmto opatřením se CEFTA stala motorem táhnoucím vzájemný obchod mezi zeměmi střední Evropy.
Mezi nejtěžší úkoly CEFTA byla liberalizace obchodu se zemědělskými výrobky. Po dlouhých a těžkých jednáních byl nakonec přijat kompromis ve snižování celních sazeb při zachování systému kvót na dotaci domácích zemědělských výrobků. Udržení kvót však vedlo k určitému omezení vývozu zemědělských výrobků.
36
CEFTA
se
rozšíří
o
další
země
[online].
20.12.2006
[cit.
2008-01-06].
.
28
Dostupné
z WWW:
Z důvodu toho, že dohoda CEFTA vychází z principů GATT, umožnila svým členům ochranu vnitřního trhu a domácí produkce různými výjimkami: -
výjimky v oblasti bezpečnosti státu,
-
zabezpečení proti uplatňování dumpingových cen,
-
zabránění vlastnímu deficitu ve výrobě,
-
ochrana úrovně platů,
-
tlumení dopadů strukturálních změn.
Pro Českou republiky byly s Polskem vyjednány výjimky v oblasti petrochemických a ocelářských výrobků, železa a některých zemědělských výrobků37. Obě země uplatňovaly limity pro obchod s uhlím, které byly zrušeny v roce 2003. Slovensko v této době uplatňovalo stále vysokou dovozní přirážku. Maďarsko si vyjednalo pro období 1999 – 2002 výjimku pro ochranu dovozu ocelových a železářských výrobků.
2.4.3 Institucionalizace a fungování CEFTA
CEFTA byla výjimečným projektem, který nebyl nijak formálně institucializován. V průběhu historie CEFTA nebyl vytvořen žádný sekretariát organizace ani její sídlo.
Činnost CEFTA byla přímo řízena výborem složeným z představitelů členských států, a to: -
ministr hospodářství Maďarska,
-
ministr hospodářství Slovenska,
-
ministr průmyslu a obchodu České republiky,
-
ministr průmyslu a obchodu Polska,
-
ministr pro cestovní ruch a obchod Bulharska,
-
ministr pro hospodářské vztahy a rozvoj Slovinska.
Úkolem výboru bylo dohlížet nad uplatňováním dohody a napomáhat výkonu plynoucí z této dohody. Za uplatňování regulací pro zrušení obchodních bariér byl každý z členů odpovědný sám.
37
Výjímka nabyla účinnosti od ledna 2000.
29
Pro zajištění spolupráce mezi členskými zeměmi byla dohodnuta povinnost informovat se o plánovaných obchodních aktivitách.
Diskuse výboru byla vedena na základě vzájemných dohod navrhovaných na různých setkání představitelů členských států. Pro přijetí jakéhokoliv rozhodnutí v rámci CEFTA byl nutný souhlas všech členských zemí. V případě nutnosti vyplývající z ústavy některé z členských zemí byl souhlas s rozhodnutím schvalován například parlamentem dané země.
Spolupráce v rámci CEFTA probíhala na několika úrovních. Vrcholným setkáním bylo setkání ministrů relevantních resortů všech členských zemí. Od roku 1994 se kromě setkání ministrů scházeli ministerští předsedové v zemi, která vykonávala pomyslné předsednictví. Dalšími setkáními pro koordinaci budoucích rozhodnutí byly pravidelné schůzky náměstků a vedoucích oddělení příslušných ministerstev. I na těchto setkáních byl pro přijetí jakéhokoliv rozhodnutí nutný souhlas všech členských států.
2.4.4 Shrnutí
Středoevropská dohoda o volném obchodu byla unikátním projektem, který se obešel bez jakékoli institucionalizace. Přesto, že se vstupem zemí Visegrádské skupiny činnosti vyplývající z dohody přesunuly do oblasti Jihovýchodní Evropy, nemůže jí být upřen jednoznačně pozitivní přínos v otázce liberalizace trhu střední Evropy. Ukázala, že k volnému obchodu nejsou potřeba žádné společné regulace ani harmonizace právních předpisů a norem. Dle Blažka dohoda představovala jednu z alternativních forem středoevropské spolupráce, která byla několikrát v českém prostředí interpretována jako konkurent Visegrádu, což lze považovat za nešťastné38.
2.5 Vnější rozměr visegrádské spolupráce
38
BLAŽEK, J. Iluze o Visegrádu. Praha : Diplomatická akademie MZV ČR, 2007, s. 3.
30
Země Visegrádské skupiny deklarují svou připravenost spolupracovat s nejbližšími zeměmi ve středoevropském regionu, s reformními zeměmi širšího regionu i s dalšími státy, regionálními uskupeními či organizacemi. Tato forma spolupráce se nazývá V4 +.
Formáty spolupráce V4+: -
V4 + 2 (Rakousko, Slovinsko)
-
V4 + Benelux,
-
V4 + Severská rada,
-
V4 + Pobaltí,
-
V4 + GUAM (Gruzie, Ukrajina, Ázerbajdžán, Moldavsko),
-
V4 + Japonsko,
-
V4 + Izrael.
Bronisłav Geremek, zastánce rozšíření členské základny V4 doufá, že budování konceptu střední Evropy není jen pouhou nostalgií pro společný druh kávy nebo společné kulturní tradice, ale že se V4 stane politickým nástrojem. Tím nástrojem, na kterém se usnesli představitelé visegrádských států na svém prvním společném setkání v Bratislavě, v roce 1990, které předcházelo vzniku V4. Jednalo se zde velmi otevřeně o možnosti rozšíření počtu zakládajících členů na Rakousko. Germek soudí, že připojením Ukrajiny k V4 by došlo k oživení spolupráce všech členských zemí39.
2.5.1 Spolupráce V4 + 2
Nejbližší formou spolupráce ve společném zájmu je formát V4 + 2 neboli Regionální partnerství (země V4 + Rakousko a Slovinsko), který formálně vznikl z rakouské iniciativy v roce 2001. Oblastmi společného zájmu, v nichž by bylo možné rozvíjet vzájemně prospěšnou spolupráci, byly stanoveny zj. problematika vnitřní bezpečnosti, pohraniční, azylové a konzulární náležitosti, kulturní spolupráce a spoluvytváření infrastrukturálních projektů. Vnějším směrem se tento formát
39
JAGODZIŃSKI, A. The Visegrad Group – A Central European Constellation. Bratislava : International Visegrad
Fund, 2006, s. 147.
31
orientuje především na spolupráci se zeměmi Západního Balkánu a na pomoc těmto zemím v jejich integračním úsilí.
2.5.2 Spolupráce V4 + Benelux
V mnoha konkrétních oblastech se rozvíjí také spolupráce Visegrád – Benelux. Tato spolupráce je postavena především na výměně zkušeností v oblasti zavádění schengenských standardů, životního prostředí, územního plánování, spolupráci parlamentů nebo Úřadů na ochranu průmyslového vlastnictví. V září 2007 se v Bruselu sešli zástupci pracovních skupin tohoto formátu spolupráce k aktualizaci materiálu Fields of Cooperation between Visegrad and Benelux a k projednání možnosti sektorální spolupráce visegrádských zemí40. Zástupce Generálního sekretariátu Beneluxu a koordinátorů V4 se sešly naposledy v říjnu 2007 v Bratislavě pro přípravu setkání premiérů zemí V4.
2.5.3 Spolupráce V4 + Severská rada
Kontakty byly rovněž navázány se Severskou radou. Hlavním tématem této spolupráce jsou především mechanismy čerpání finanční pomoci Evropské unie pro země východní Evropy. Dalším nosným tématem spolupráce jsou zkušenosti Severské rady s regionální spoluprácí, zejména ve vztahu k Evropské unii a podpora vzdělanosti např. projekt Evropské humanitní univerzity.
2.5.4 Spolupráce V4 + Pobaltí
Ve vztahu V4 + Pobaltí byl Českou republikou přednesen návrh materiálu k východní dimenzi Evropské sousedské politiky, který byl předložen u příležitosti schůzky politických ředitelů Ministerstev zahraničních věcí v září 2007 v Tallinu. Česká republika rovněž kooperuje se státy Pobaltí na „Koalici pro vízovou rovnost“ zejména ve vztahu k USA a Kanadě. Cílem tohoto úsilí je odstranění vízové nereciprocity a dosažení bezvízového styku s USA. I přes tento koaliční přístup 40
Fields of Cooperation between the Visegrad Countries and Benelux [online]. 28.03.2006 [cit. 2008-01-05]. Dostupné
z WWW: .
32
každá členská země V4 samostatně pokračuje v bilaterálních jednáních s USA a Kanadou zaměřených na dosažení vízové reciprocity.
2.5.5 Spolupráce V4 + ostatní země
Změněná situace na Ukrajině po prezidentských volbách v roce 2004 otevřela nové možnosti spolupráce s Ukrajinou. Spolupráce prozatím funguje ve smyslu konzultací na úrovni koordinátorů. V říjnu 2007 proběhlo setkání koordinátorů ve Varšavě. Visegrádská skupina se v zahraničněpolitické rovině zaměřuje na podporu demokratizačního procesu v Bělorusku a rozhodla se zařadit mezi své zahraničně-politické priority Moldavsko.
Spolupráce s Japonskem je ve své prvotní fázi. Prozatím byla ustanovena pracovní skupina, která představila dokument „Implementation of Strategy for a New Partnership between European Union and Central Asia“, který by měl definovat možné oblasti a možnosti spolupráce. Na úrovni politických ředitelů odborů ministerstev zahraničních věcí se jedná o problematice Střední Asie v kontextu energetické bezpečnosti, protiraketové obrany a rozvojové spolupráce.
Spolupráce v rámci formát V4 + Izrael se rozvíjí nad aktuálními zahraničně-politickými tématy a regionálními otázkami.
2.5.6 Shrnutí
Vnější rozměr Visegrádské spolupráce je určen polem aktivit, které Visegrádská skupina vytváří společným postupem mimo svou členskou základnu. Kromě spolupráce Visegrádské skupiny s Baltskými zeměmi, Gruzií, Ukrajinou, Ázerbajdžánem, Moldavskem, Japonskem a Izraelem, se velmi konkrétně vyvíjí spolupráce Visegrádské skupiny se zeměmi Beneluxu, zeměmi Severské rady a tzv. regionálními partnery – Rakouskem a Slovinskem. Hlavními náměty vnější spolupráce je bezpečnost, životní prostředí a podpora vzdělanosti. Země Visegrádské skupiny neodmítají spolupráci žádné zemi, která o ni projeví vážný zájem.
33
2.6 Ekonomická témata českého předsednictví V4 v období 2007-2008 České předsednictví41 Visegrádské skupiny v období červen 2007 – červen 2008 probíhá současně s portugalským předsednictvím (uskutečněno v II. pololetí roku 2007) a slovinským předsednictvím (uskuteční se v I. pololetí roku 2008) Evropské unie. Program českého předsednictví reflektuje obecné priority předsednictví Evropské unie a zároveň navazuje na body slovenského předsednictví V4 (červen 2006 – červen 2007). Program obsahově vychází ze zakládajících dokumentů. Mezi hlavní priority českého předsednictví patři42: -
další rozvíjení regionální spolupráce mezi zeměmi V4,
-
podpora a spolupráce s regiony sousedícími s regionem zemí V4,
-
zpřehlednění a ustálení mechanismů vzájemné spolupráce v rámci V4,
-
zvýšení efektivity spolupráce zemí V4 v rámci Evropské unie,
-
přiblížení Evropské unie občanům V4,
-
další rozvoj komunikační a informační strategie Visegrádské skupiny,
-
otevřenost vůči spolupráci ve formátech V4+,
-
spolupráce s občanskými iniciativami v zemích V4 a koordinace možností Mezinárodního visegrádského fondu s jejich aktivitami,
-
prohlubování spolupráce v oblasti sektorálních politik Visegrádské skupiny (oblast zahraniční politiky, vnitřní bezpečnosti, dopravy, kultury, průmyslu a obchodu, životního prostředí, vzdělávání, mládeže a tělovýchovy, financí, práce a sociálních věcí, regionální politiky, turismu, zemědělství a obrany).
2.6.1 Oblast průmyslu a obchodu
České předsednictví se zaměří na energetický sektor jako na důležitou oblast ekonomické spolupráce mezi zeměmi středoevropského regionu s ekonomickými a stále narůstajícími 41 42
Systém střídání předsednictví a vysvětlení pojmu je uvedeno v kapitole 2.2. Odboru států střední Evropy. Podkladový materiál k tématu českého předsednictví Visegrádské skupiny. Praha :
Ministerstvo zahraničních věcí ČR, 2007, s. 13
34
bezpečnostními důsledky. V tomto směru iniciuje české předsednictví schůzky na expertní i politické úrovni. Prioritou českého předsednictví je energetika: vytápění, jaderná energie, ropa a otázky dovozu ropy a kapalných paliv, zemního plynu a dále spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů.
Česká republika považuje za nutné pokračovat v efektivním naplňování cílů Lisabonské strategie pro růst a pracovní místa43, a proto v oblasti hospodářské politiky sleduje především tato témata44: -
snižování administrativní zátěže podnikatelů a drobných živnostníků;
-
zjednodušení administrativních postupů pro založení a rozvoj obchodních společností;
-
zjednodušení vstupu do podnikání zejména u činností, které nevyžadují splnění dalších kvalifikačních předpokladů;
-
posilování role věřitelů během procesu úpadku;
-
rozvíjení inovační infrastruktury;
-
zlepšení přístupu inovačních firem k finančním zdrojům;
-
spolupráce na využívání finančních prostředků strukturálních fondů Evropské unie, zejména v příhraničních oblastech;
-
podpora spolupráce profesních průmyslových svazů zemí V4 a Bulharska a Rumunska;
-
vedení vzájemných konzultací (v rovině V4 + Bulharsko, Rumunsko) zaměřených na výměnu zkušeností z čerpání prostředků Evropské unie strojírenskými a kovodělnými podniky, především pak malými a středními podnikateli;
-
spolupráce při vytváření koordinačního centra v regionu zemí střední a východní Evropy pro zajištění koordinovaných aukcí přeshraničních kapacit45;
43
Původní Lisabonská strategie byla koncipována na období 2000-2010 s odkazem na záměr „vytvořit z EU
nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku“. Naplňování cílů však v první polovině období nesplnilo očekávání, a proto v roce 2005 došlo k zásadnímu přehodnocení cílů a obsahové náplně strategie. Česká republika přijala, obdobně jako ostatní členský státy EU, Národní program reforem na období 2005-2008, ve kterém jsou stanovena opatření pro podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. 44
Zpráva o plnění národního lisabonského programu 2005-2008 (Národní program reforem České republiky) [online].
Praha
:
Ministerstvo
průmyslu
a
obchodu,
2007.
[cit.
. 45
Tzv. Coordinated Capacity Forecast zj. v oblasti přenosu elektické energie.
35
2007-12-12].
Dostupné
z WWW:
-
jednání o možnostech stavby strategického zásobníku zemního plynu na území té ze zemí V4, která pro tento účel má nejlepší geologické podmínky.
Významným přispěvatelem do vzájemné ekonomické spolupráce zemí V4 je zejména energetický sektor. Spolupráce zemí probíhá na vládní úrovni v rovině pracovních skupin pro energetiku. vládní v projednávání nových právních předpisů, které se týkají energetické politiky Evropské unie a vzniku jednotného evropského energetického trhu. Dále se společné jednání zabývá bezpečností energetických dodávek a prosazováním realistického pohledu na energetiku, především ve věci tzv. Třetího liberalizačního balíčku Evropské komise k energetice46. Velmi častým tématem společných diskuzí je přeshraniční výměna elektřiny – mechanismy CBT a modelu IMICA47. Společnou snahou členských zemí je zavedení systémů monitorování a kontroly využívání uhelných paliv na bázi doporučení Evropské unie a zavedení udržitelného certifikačního systému pro biopaliva. Významným krokem je uspořádání Evropského jaderného fóra, které společně připravuje Česká republika a Slovensko. Obě země byly pověřeny uspořádáním fóra, a to dvakrát do roka. První jednání se uskutečnilo v listopadu roku 2007 v Bratislavě. V květnu 2008 se Evropské jaderné fórum poprvé sejde v České republice. Slibně se rozvíjející investiční oblastí ze strany českých firem bude rekonstrukce jaderné elektrárny v Paksi, Maďarsko. Maďarská vláda rozhodla o prodloužení její životnosti o zhruba 20 let, což předpokládá rekonstrukci elektrárny během let 2008 – 2012. Vzhledem k tomu, že Česká republika má zkušenosti se stejným typem elektrárny VVER48, lze odhadovat, že české firmy mají v zakázkových tendrech šanci na úspěch.
2.6.2 Oblast financí
46
Tzv. Třetí liberalizační balíček obsahuje návrhy v oblastech vnitřního trhu s plynem a elektřinou, upravuje spolupráci
energetických regulátoru či přístup k sítím 47
Model IMICA představený zástupci Evropského sdružení provozovatelů přenosových sítí (ETSO) pohlíží na Českou
republiku jako na tranzitní zemi s dostatečnými přeshraničními přenosovými kapacitami v rámci regionu střední a východní Evropy, které nebude ostatními provozovateli přenosových sítí s nedostatečnou kapacitou adekvátně kompenzována poskytnutá služba přenosu. 48
VVER – vodo-vodní energetický reaktor, nejobvyklejší typ jaderného reaktoru užívaný v zemích střední a východní
Evropy (např. jaderná elektrárna Dukovany, Temelín v ČR).
36
Hlavní prioritou v oblasti financí je revize rozpočtu Evropské unie, mj. i proto, že toto téma bude s největší pravděpodobností jednou z priorit předsednictví ČR v Radě Evropské unie. Předpokladem pro úspěšné zahájení diskuzí o revizi rozpočtu na evropské úrovni je znalost pozic všech členských států. Předsednictví V4 je vhodnou příležitostí k seznámení se s pozicemi členských států V4 k jednotlivým aspektům revize ještě před vydáním tzv. Bílé knihy Evropské komise na přelomu let 2008/2009. Vydáním knihy bude revize formálně zahájena49.
Další významnou prioritou ve finanční oblasti je vstup do eurozóny, na který se v souladu s Aktem o podmínkách přistoupení České republiky50 připravují všechny země V4. K tomu jsou třeba splnit tzv. maastrichtská konvergenční kritéria51. Předsednictví ČR V4 proto poslouží pro výměnu informací v oblastech jako je reálná a nominální konvergence, fiskální konsolidace a institucionální aspekty příprav na zavedení eura.
Pozornost se dále ubírá k otázkám daňové správy a finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru v porovnání s norským a švýcarským finančním mechanismem. Česká republika se bude nadále snažit o nalezení společného stanoviska k dohodě o podpoře a ochraně investic uzavřených se třetími státy s ohledem na vstup států V4 do Evropské unie.
V oblasti celních otázek se Česká republika snaží o formulaci společných pozic a vzájemných stanovisek všech členů V4 zejména v tématech:
49
-
Systém e-customs52;
-
zkvalitnění služeb celních orgánů;
Prioritní oblasti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v prvním pololetí roku 2009 [online]. Praha :
Ústav
místopředsedy
vlády
pro
evropské
záležitosti,
2007
[cit.
2008-01-06].
Dostupné
z WWW:
<
http://www.compet.cz/fileadmin/user_upload/EU_pres/predsednictvi_priority.pdf >. 50
Název dokumentu v plném znění: Akt o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské
republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie. 51
Jejich plnění včetně legislativní připravenosti hodnotí Evropská komise a Evropská centrální banka pravidelně jednou
za dva roky ve svých konvergenčních zprávách (naposledy na konci roku 2006). V Případě potřeby může členská země požádat o zpracování mimořádných konvergenčních zpráv, které byly v případě Kypru a Malty zveřejněny v květnu 2007. 52
Snaha o dosažení podávání celních prohlášení pouze v elektronické podobě; rozšíření platnosti udělených povoleních
na celou EU a vzájemné uznávání; harmonizaci celních procedur v rámci EU.
37
-
ochrana práv duševního vlastnictví;
-
doprava vybraných výrobků mezi členskými státy;
-
denaturační prostředky pro denaturaci lihu;
-
boj proti terorismu – zj. otázky vzájemné spolupráce zainteresovaných resortů v souvislosti se vstupem do schengenského prostoru;
-
spolupráce a výměna zkušeností v oblasti auditu a pre-auditu;
-
rozvoj v oblasti výměny celních informací.
2.6.3 Oblast dopravy
Oblast dopravy zahrnuje mnoho priorit spolupráce zemí V4. Mezi ty stěžejní patří: -
spolupráce při rozvoji železniční dopravy, zejména vysokorychlostní;
-
společné úsilí v propojování železničních sítí starých a nových členských zemí Evropské unie;
-
předávání zkušeností při řešení veřejné dopravy;
-
konzultace otázky liberalizace mezinárodní a vnitrostátní železniční dopravy;
-
hledání možností omezení překážek pro vlaky kombinované dopravy při pohybu na území států V4;
-
hledání možnosti koordinované finanční podpory k vydanému dokumentu Evropské komise - Zelená kniha o aplikaci družicové navigace Galileo53;
-
53
případné propojení technických systémů na výběr poplatků za používání dálniční sítě.
Galileo – globální družicový systém tvoření Evropskou komisí, který poskytuje soubor služeb pro určování polohy,
navigace a času. Přínosy technologie byly prokázány díky dostupnosti amerického globálního systému GPS – Global Positioning System.
38
2.6.4 Oblast zemědělství V oblasti zemědělství je pozornost zaměřena na54: -
reformu Společné zemědělské politiky;
-
spolupráci na realizaci přijatého akčního pánu Evropské unie pro lesnictví;
-
konzultace na téma sdíleného hodnocení zdravotních rizik potravin v rámci Evropské unie;
-
diskuse o možnostech dalšího prodloužení aplikace evropské dotace v rámci jednotné platby na plochu – SAPS55 i po roce 2010 či o případné zavedení systému podpor SAPS jako modulu podpory zemědělského sektoru Evropské unie;
-
rozvoj venkova, zejména hledání společné pozice k Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova EAFRD56;
-
výměna informací a konzultace k implementaci tzv. cross-compliance57.
2.6.5 Oblast cestovního ruchu
Spolupráce v oblasti cestovního ruchu navazuje na priority slovenského předsednictví. Země V4 pokračují ve spolupráci na poli diplomacie a při vlastní propagaci turismu v duchu hesla projektu „European Quartet – One Melody“. Dohledem nad realizací projektu jsou pověřeny ministerstva pro místní rozvoj. Samotnou realizací jsou pověřeny státní agentury pro cestovních ruch visegrádských zemí. Prioritu vidí Česká republika ve společné propagaci zemí V4 hlavně vůči zámořským trhům – Spojené státy americké, Japonsko, Brazílie a Čína58.
54
Rozhovor autorky s Ing. Petrem Doležalem, referentem Odboru evropských politik I, Ministerstvo zahraničních věcí
ČR. Rozhovor uskutečněn na půdě Černínské paláce v Praze v lednu 2008. 55
Single Area Payment Scheme. Přechodný systém zemědělských dotací, který Česká vláda přijala v roce 2005.
Celkově bylo prostřednictvím SAPS vyplaceno 250 mil. EUR. 56 57
European Agriculture Fund for Rural Development. Křížový soulad (někdy také křížová kontrola) – soubor základních požadavků a pravidel při nárokování režimu
přímých plateb v rámci SAPS. 58
Rozhovor autorky s Ing. Davidem Gladišem, bývalým generálním ředitelem CzechTourism a bývalým náměstkem
ministra zahraničních věcí ČR. Rozhovor uskutečněn na půdě Černínského paláce v Praze v říjnu 2007.
39
V důsledku by se tak měla zvýšit návštěvnost a atraktivita daných regionů a tím i plynoucí příjmy z cestovního ruchu. Prezentace na zámořských trzích je finančně velmi náročná a samotné prosazení jedné země je velmi obtížné. Společná koordinace postupů vychází ze skutečnosti, že turisté ze zámořských destinací navštěvují při svých cestách standardně dvě až tři země a společná propagace přináší při nižších nákladech vyšší synergický efekt59.
2.6.6 Shrnutí
Termínem předsednictví Visegrádské skupiny rozumíme předsedání jedné členské země visegrádskému uskupení. Předsednictví se střídá po jednom kalendářním roce na rozdíl např. od předsednictví v Radě Evropské unie, které se střída po šesti měsících. Předsednictví není administrativní funkcí, spíše reprezentativní a organizační rolí. Dává předsedajícímu státu určitou příležitost prosadit své zájmy a tím směřovat budoucnost celé Visegrádské skupiny. Předsednictví může přispět k zviditelnění visegrádské problematiky v předsedající zemi. Česká republika nyní vykonává předsednictví Visegrádské skupiny do června 2008. Jako hlavní ekonomická témata svého předsednictví zvolila oblasti – průmysl a obchod, finance, doprava, zemědělství a cestovní ruch. Vytýčené oblasti dávají možnost budoucí spolupráce v rámci Visegrádské skupiny i v rámci vnější spolupráce. Nejdynamičtěji se rozvíjející oblastí společného postupu se jeví oblast průmyslu a obchodu a cestovního ruchu.
59
Země Visegrádské čtyřky se budou prezentovat v zámoří společně. Praha: CzechTourism, březen 2003.
40
3 ANALYTICKÁ ČÁST 3.1 Charakteristika ekonomické spolupráce V4 Ekonomická
spolupráce,
respektive
vytvoření
moderní
tržní
ekonomiky
středoevropských zemí, je jako základní pilíř vzájemné spolupráce zemí Visegrádské čtyřky zakotvena v základní deklaraci o spolupráci středoevropských zemí. Signatářské země se zavázali k vytvoření moderního tržního hospodářství a k plnému zapojení do evropského politického, hospodářského, bezpečnostního a právního systému60.
Ekonomická spolupráce zemí V4 překonala dvě rozhodující období, které stále stvrzují, že spolupráce zemí V4 má své opodstatnění. Prvním rozhodujícím obdobím byl samotný vznik Visegrádské skupiny v době, kdy země začaly „startovat“ integrační procesy a ohlížet se po nových odbytištích. V této době měla spolupráce zemí V4 nabýt hlavně politické, kulturní a vzdělávací dimenze. Po nezdravé euforii z přílišné orientace na západní trhy, uskupení V4 a zejména členství v CEFTA, napomohlo k návratu ekonomické spolupráce mezi země středoevropského regionu a tím tak výrazně urychlilo transformační procesy jednotlivých zemí. Došlo tím k dlouhodobému oživení hospodářské spolupráce zemí V4, které bylo podpořeno skutečností ekonomické nedostatečnosti až zaostalosti středoevropského území (ve srovnání se západní částí Evropy), která má staletou tradici61.
Dalším rozhodujícím obdobím byl vstup visegrádských zemí do Evropské unie v roce 2004. Lze konstatovat, že vstupem do evropských struktur je ekonomická spolupráce zemí evropské sedmadvacítky nadřazena subregionální spolupráci zemí V4. Přesto však nelze přehlédnout skutečnost, že visegrádská spolupráce po vstupu visegrádských zemí do EU naopak výrazně získala na intenzitě, a to zejména v hospodářské oblasti. Lze konstatovat, že každý den proběhne v rámci zemí V4 jedna akce vyplývající z visegrádské spolupráce.
60
Deklarace o spolupráce České a Slovenské federativní republiky, Polské republiky a Maďarské republiky na cestě
evropské integrace (viz příloha č. 1, str. 1). 61
VYKOUKAL, J. a kol. Visegrád: možnosti a meze středoevropské spolupráce. Praha : 2003, s. 7.
41
Dokladem zájmu o společnou ekonomickou spolupráci i mimo Evropu byla snaha Michaela Žantovského napomáhat účasti podnikatelů z visegrádských zemí na investičních konferencích ve Spojených státech amerických. Žantovský sám viděl sílu ve společném postupu podnikatelů z visegrádských zemí, kteří mají možnost se společně prezentovat na investičních fórech, které lákají ke prezentaci více než stovky podnikatelů a zástupců obchodních společností ze Spojených států amerických a visegrádských zemí62.
3.1.1 Účastníci ekonomické spolupráce
Mnoho oblastí spolupráce je diskutováno a prováděno na úrovni bilaterálních vztahů (např. oblast průmyslu a obchodu). Na multilaterální úrovni je projednáváno výrazně méně témat (např. cestovní ruch). Ekonomické spolupráce se účastní vládní i nevládní instituce. Z vládních institucí jsou to především ministerstva (ministerstva zahraničních věcí; průmyslu a obchodu; zemědělství; pro místní rozvoj) a jejich pověřené expertní (pracovní) skupiny. Pracovní skupiny jsou vytvářeny pro řešení dané oblasti spolupráce a zejména pro vytvoření sítě kontaktních osob umožňují
rychlou
výměnu
informací,
případně
koordinaci
stanovisek
k dokumentům
projednávaných v orgánech Evropské unie. Specifickou činnost zaměřenou na podporu ekonomické spolupráce vykonávají instituce zřízené různými ministerstvy – v České republice např. CzechTrade (zřizovatel MPO ČR); CzechTourism (zřizovatelem MPR ČR) nebo Česká centra (zřizovatelem MZV ČR). Z nevládních institucí jsou to především profesní svazy (Český svaz průmyslu a obchodu ČR; Česká hospodářská komora; Komora pro hospodářské styky se SNS), obchodní společnosti a soukromé vzdělávací instituce. Vládní i nevládní instituce jsou informačně provázány a vzájemně přizvány k jednotlivým akcím visegrádské spolupráce.
62
JAGODZIŃSKI, A. The Visegrad Group – A Central European Constellation. Bratislava : International Visegrad
Fund, 2006, s. 147.
42
3.1.2 Shrnutí
Po vstupu členských zemí V4 do Evropské unie se ekonomické spolupráce z velké části přesunula do oblasti bilaterálních vztahů mezi jednotlivými členy V4, což dokládá i následná analýza vzájemného obchodu České republiky s ostatními členskými zeměmi V4. Společné činnosti v ekonomických oblastech nastiňují závěrečné kapitoly této práce. Vzájemná spolupráce účastníků ekonomické spolupráce z různých visegrádských zemí je základem pro efektivní vývoj visegrádské spolupráce. Základna účastníků ekonomické spolupráce je velmi široká a dává tak prostor k podpoře současné spolupráce a k vytváření nových témat vzájemné spolupráce.
3.2 Vývoj vzájemného obchodu členů V4 po vstupu do Evropské unie V období vzniku V4 byl vzájemný obchod do jisté míry ovlivněn trvající rivalitou mezi visegrádskými partnery. V devadesátých letech minulého století to bylo dle Vlasty Raczové stále Maďarsko, které se přece jen cítí jako bagr, který prorazil tunel a které dávalo nezřídka v této době najevo svůj náskok v ekonomické reformě a tím i domnělý specifický vztah k západoevropským partnerům63.
Z úvahy například vyplývá, že i přes vyslovení zemí V4 pro spolupráci a tím vyrovnání se se ztrátou obchodních partnerů a kontaktů na východních trzích Německa a Sovětského svazu, jejich tržní aktivity a vnitřní ekonomická transformace o skutečné spolupráci nesvědčily. V roce 1992 daly země V4 jasně najevo, že za hlavní prioritu považuje každá země integraci – a to pokud možno přednostně před jinou zemí V3 – do Evropského hospodářského společenství a o užší spolupráci nejeví zájem64. Spolupráce se tak jevila efektivní především v bezpečnostních otázkách v návaznosti na rozpuštění vojenských složek Varšavské smlouvy.
Výhradně snaha o zintenzivnění vzájemné obchodní spolupráce neurčovala význam hospodářské koordinace mezi státy Visegrádské trojky. Krakovský summit reprezentantů visegrádských zemí předeslal dva směry spolupráce. 63
VYKOUKAL, J a kol. Visegrád – možnosti a meze středoevropské spolupráce. Praha : Dokořán, 2003, s. 131.
64
VALENTA, J. Máme národní zájmy?. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1992, s. 109.
43
Prvním směrem byla snaha o liberalizace vzájemného obchodu, postupující dle představ ministrů hospodářství v závislosti na liberalizaci obchodu se zeměmi tehdejší evropské dvanáctky. V dubnu 1992 byl v Budapešti vytvořen Výbor pro spolupráci ve střední Evropě s výslovným cílem liberalizovat obchodní a ekonomické vztahy, odbourat bariéry vzájemného obchodu mezi zeměmi V4 a připravit se tak společně na vstup do Evropské unie.
Druhým směrem byla snaha tehdejšího ministra hospodářství Jiřího Dienstbiera o aplikaci tzv. plánu triangulární operace, jehož smysl objasnil v květnu 1990 na své přednášce na Mezinárodní konferenci o humanitární a potravinové pomoci SSSR na Harvardské univerzitě ve Spojených státech amerických. Dle plánu by středoevropské státy dodávaly zboží a služby za přijatelné ceny do SSSR, resp. SNS, zatímco finanční závazky by přejaly západní země. Aplikací tohoto plánu by tak byla řešena otázka materiální pomoci pro státy post-sovětského prostoru a státům visegrádské trojky (později čtyřky) by plán pomohl překlenout obtíže s hospodářskou transformací. Od počátku však plán neměl valnou podporu ani v samotné československé federální vládě. Proti němu vystoupil především tehdejší místopředseda vlády Valtr Komárek a ministr financí Václav Klaus. Kritici plánu poukazovali na skutečnost, že by v případě aplikace finanční prostředky plynoucí z tohoto plánu dotovaly zastaralou výrobu ve státech Visegrádu, nemotivovaly by ke konkurenceschopnosti a působily by tak protichůdně65.
Postupnou liberalizací vnitřních trhů a systematickým odbouráváním bariér vzájemného obchodu se podařilo nepříznivý stav v bilanci vzájemného obchodu uvnitř V4 zvrátit. Od roku 1995 se objem obchodu mezi jednotlivými zeměmi V4 neustále zvyšuje. Maximální intenzity dosahuje po vstupu visegrádských zemí do Evropské unie.
3.2.1 Obchod České republiky s Maďarskem
Před vstupem do Evropské unie bylo Maďarsko jednou z nejvyspělejších zemí střední a východní Evropy s rozvinutým průmyslem i zemědělstvím a s relativně otevřenou tržní ekonomikou. Českou republiku s ním spojovala a nadále spojuje řada shodných rysů v oblasti politické, ekonomické a kulturní, jež napomáhají kvalitním a vyváženým hospodářským vztahům 65
ŠEDIVÝ, J. Černínský palác v roce nula. Praha : Železný, 1997, s. 110 – 124.
44
mezi oběma zeměmi. České a maďarské přístupy k řešení ekonomických otázek jsou velmi blízké a podporují rozvoj vzájemné hospodářské a obchodní spolupráce. Přes neexistující hranice má Česká republika trvalý zájem, aby vztahy mezi oběma zeměmi svou intenzitou a úrovní odpovídaly vztahům sousedních zemí. Obě strany tak hovoří o „čestném sousedství“. Dialog nejvyšších politických představitelů a četnost návštěv odpovídá pojetí vztahů sousedních zemí. Občas se vyskytují výkyvy v pravidelnosti setkání, které jsou odrazem vnitropolitických událostí jednotlivých zemí. Ve vzájemných vztazích prakticky neexistují otevřené otázky a problémy. Mezi oběma zeměmi panuje příznivé klima pro rozvoj vzájemných hospodářských styků.
Smluvně jsou obchodní a ekonomické vztahy mezi Českou republikou a Maďarskem upraveny následujícími základními dohodami: -
Smlouva o založení Evropského společenství, ke které se Česká republika a Maďarsko připojily na základě Smlouvy o přistoupení podepsané v Aténách v dubnu 2003;
-
Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic platnou od května 1995;
-
Smlouva o zamezení dvojího zdanění platná od prosince 1994.
Společný vstup České republiky a Maďarska do Evropské unie odstranil zbývající překážky negativně ovlivňující vzájemný obchod hlavně v oblasti zemědělských produktů, potravinářských výrobků a vývozu českých hutnických výrobků do Maďarska. Přispěl k zajištění širší ekonomické stability a prosperity středoevropského regionu. Vstupem České republiky a Maďarska do Evropské unie v květnu 2004 se obě země staly součástí vnitřního trhu, řídícího se legislativou Evropské unie.
3.2.1.1 Vzájemný obchod
Maďarská republika náleží k tradičním významným obchodním a hospodářským partnerům České republiky a zaujímá mezi nimi 10. místo. Podíl Maďarska na celkovém zahraničním obchodu České republiky v roce 2006 představoval 2,7% (ve vývozu se jednalo o 3%, v dovozu o 2,4%). Česká republika je pro maďarský zahraniční obchod 11. největším obchodním partnerem. Vzájemné obchodní vztahy se zejména po vstupu obou zemí do Evropské unie dynamicky rozvíjejí.
45
Tabulka
9
č.
–
Obchodní
výměna
mezi
republikou
Českou
a
Maďarskem
(v mil. EUR) Nárůst v%
Vývoz
Nárůst v%
Dovoz
Obrat
168,7
Nárůst v%
460,9
Saldo
1995
292,2
1996
311,9
6,7
221,2
31,1
533,1
15,7
90,7
1997
378,9
21,5
314,4
42,1
693,2
30,0
64,5
1998
447,4
18,1
353,4
12,4
800,8
15,5
94
1999
440,5
-1,5
425,9
20,5
866,4
8,2
14,6
2000
590
33,9
558,7
31,2
1148,7
32,6
31,4
2001
703,8
19,3
704,9
26,2
1408,7
22,6
-1,1
2002
1010,1
43,5
844,7
19,8
1854,8
31,7
165,4
2003
981,5
-2,8
920
8,9
1901,6
2,5
61,5
2004
1546,5
57,6
1139,3
23,8
2685,8
41,2
407,2
2005
1708,2
10,5
1324
16,2
3032,2
12,9
384,2
2006
2263,5
32,5
1793,7
35,5
4057,2
33,8
469,8
123,5
Zdroj: Definitivní údaje za rok 2006 (Stav k 28.8.2007). Praha : Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor Analýz a statistiky, Referát statistiky zahraničního obchodu, 2007, s. 32.
Graf č. 11 - Obchodní výměna mezi ČR a Maďarskem (v mil. EUR)
Vývoz Dovoz Obrat
46
06 20
05 20
04 20
03 20
02 20
01 20
00 20
99 19
98 19
97 19
96 19
95
Saldo
19
4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 -500
Jak vyplývá z hodnot uvedených v tabulce a grafu, po celou dobu existence České republiky se objem obchodu s Maďarskem neustále zvyšoval. K 31.12.2003 dosáhl obchodní obrat hodnoty 1 901,6 mld. EUR. Ve srovnání se stavem ke konci roku 2000 (t.j. během 3 let) se ke konci roku 2003 vzájemný obchod téměř zdvojnásobil. Za rok 2006 dosáhl vzájemný obchod výše 4057,2 mld. EUR, což představuje nárůst o 1 371,4 mld. EUR (151%) během období po vstupu obou států do Evropské unie. S výjimkou roku 2001 dociluje ČR každým rokem aktivní, v posledních třech letech prudce rostoucí, obchodní bilance.
Z hodnot vztahujících se k vývozu České republiky do Maďarska lze usoudit, že vstup obou zemí do Evropské unie znamenal zejména prudký růst českého vývozu do Maďarska oproti maďarskému dovozu do České republiky. Nejzřetelněji byl velký schodek maďarského dovozu vidět v roce vstupu do EU (2004), kdy vývoz České republiky vzrostl oproti roku 2004 o 57,6%, zatímco dovoz Maďarska do České republiky vzrostl pouze o 23,8%. Tak viditelný schodek nebyl zaznamenán během sledovaného období 1995 – 2006 v žádném roce.
3.2.1.2 Komoditní struktura
U všech komoditních skupin v českém vývozu do Maďarska bylo v roce 2005 a 2006 zaznamenáno zvýšení objemů, zejména u skupiny stroje a přepravní zařízení (nárůst za rok 2006 o 36%), dále tržní výrobky, různé průmyslové výrobky, potraviny a živá zvířata. Velké objemy trvale představují osobní a nákladní automobily včetně jejich dílů a součástí, barevné televizní obrazovky, anilin, minerální oleje, prací prášky, pneumatiky, kabely, části vysílačů, uhlí, živý vepřový dobytek, vepřové maso, elektrická energie a dřevotřískové desky. K dalším významným vývozním položkám patří benzin, pneumatiky, akumulátory, cukr, čokoláda, soupravy kabelů, elektrické vodiče, kyselina dusičná, výrobky z plastů, buničina, traktory, novinový papír, bavlněné tkaniny, elektrické motory, TV přijímače, tabulové sklo, jehličnaté dřevo a domácí spotřebiče.
V dovozní struktuře z Maďarska do České republiky si stále přední místo udržuje zbožová skupina stroje a přepravní zařízení (nárůst za rok 2006 o 35,0 %). K výraznějšímu zvýšení objemu dovozu došlo u tržních výrobků, potravin, chemikálií, tržních a různých průmyslových výrobků. Již několik let patří k významným dovozním položkám motory pro osobní automobily. Dalšími 47
významnými dovozními položkami jsou díly motorových vozidel, léky, vysílací přístroje, stroje a zařízení na automatické zpracování dat, papír a lepenka, soupravy zapalovacích kabelů, tiskárny a klávesnice, potravinářské a zemědělské produkty (vepřové maso, uzeniny, salámy, maso z hus a kachen, čokoláda, vodní melouny, zmrzlina, sadbová kukuřice, víno, nealko nápoje, čerstvé papriky, slunečnicový olej, pekařské výrobky, výživa pro zvířata), televizní přijímače, digitální jednotky, žárovky, výrobky z plastů, elektrické motory, soupravy kabelů, televizní přijímače a video přístroje.
3.2.1.3 Spolupráce českých a maďarských podniků
Do konce roku 2006 bylo v Maďarsku založeno přibližně 100 společných podniků s českou kapitálovou účastí. Souhrnná hodnota základního kapitálu při zakládání těchto podniků byla necelých 30 mil. EUR.
Dle získaných informací v posledním období došlo v Maďarsku k založení několika společností se 100% českou účastí (v závorce uváděn rok založení společnosti) - Setuza Hungária Kft. (1997); Fischer Hungária Kft. (1998); Koryna Hungária Kft. (1999); Techo Hungária Kft (1999); Ravak Hungaria Kft.; Profasion Kft. - OP Prostějov; CEWE Color Magyarország Kft. Fotolab, Laufen; Veridicom (2000); Construct H. (2001); Papirius; Sýkora; SP Expo-ABF a.s. (2002).
V roce 2003 a 2004 několik nadnárodních společností s regionálním centrem v ČR investovaly do založení své dceřiné společnosti v Maďarsku (např. Rockwell Automation – USA). Rok 2005 byl průlomovým v českých investicích do Maďarska. Došlo k bezesporu největším investicím českých společností na maďarský trh - královehradecký výrobce stavebních izolačních hmot (irského vlastníka Kingspan) otevřel v březnu 2006 svůj závod v Újhartyánu – novou výrobní halu za 12 mil. EUR; Společnost Delta Pekárny otevřela moderní pekárnu v Szigetszentmiklósi za 4,5 mil. EUR.
48
3.2.1.4 Perspektivní oblasti pro investice a spolupráci
Sledováním dění na vnitřním trhu Maďarska lze vymezit perspektivní oblasti pro investice a spolupráci mezi Českou republikou a Maďarskem. Specifikace těchto oblastí napomáhá k lepší orientaci českých výrobců a obchodních společností při realizování jejich obchodních záměrů na maďarském trhu. Níže jsou uvedeny oblasti spolupráce, které se mohou účastnit čeští výrobci a obchodní společnosti.
a) Oblast stavebnictví: -
bytová výstavba;
-
investice do lázeňské a kongresové turistiky;
-
infrastrukturální investice (výstavba dálniční sítě, železniční koridory).
b) Oblast energetiky: -
rekonstrukce stávajících a výstavba nových elektráren a prodloužení životnosti stávající jaderné elektrárny.
c) Oblast dopravy: -
rekonstrukce trasy budapešťského metra M2;
-
výstavba nové trasy metra M4;
-
dodávky autobusů, tramvají, trolejbusů a souprav vozů metra pro městskou hromadnou dopravu;
-
rekonstrukce stávajících souprav budapešťského metra.
d) Oblast ekologie: -
dodávka technologií pro čističky odpadních vod a úpravny vod;
-
dodávky technologií pro provozy farmaceutických a chemických firem;
-
dodávky pro spalovny a skládky odpadů, pro provozy likvidující nebezpečný odpad;
-
spolupráce a přímé dodávky pro realizaci sběru separovaného odpadu.
e) Oblast automobilového a elektronického průmyslu:
49
-
získání statutu dodavatele66 u společností SUZUKI, GM, Audi, NOKIA, Ericsson, Siemens;
-
dodávky zařízení pro výrobní linky v automobilovém a elektronickém průmyslu.
f) Oblast zdravotnictví: -
rekonstrukce a revitalizace nemocnic;
-
účast na privatizaci nemocniční sítě.
g) Oblast vojenských složek: -
dodávky pro armádu a spolupráce s podniky podílejících se na realizaci reformy maďarských ozbrojených sil.
h) Oblast cestovního ruchu – zejména podpora rozvoje lázeňství. i) Oblast informačních technologií.
3.2.2 Obchod České republiky s Polskem
Polsko je tradičním významným partnerem České republiky. Současné hospodářské vztahy lze charakterizovat jako dobré, s tendencí jejich dalšího prohlubování. Smluvně jsou obchodní a ekonomické vztahy mezi Českou republikou a Polskem upraveny: -
Smlouvou o založení Evropského společenství, ke které se Česká republika a Polsko připojily na základě Smlouvy o přistoupení podepsané v Aténách s platností od května 2004;
-
Dohodou o zamezení dvojího zdanění s platností od ledna 1994;
-
Dohodou mezi Českou republikou a Polskem o podpoře a vzájemné ochraně investic s platností od července 1993;
-
Dohodou o přeshraniční spolupráci s platností od září 1994.
3.2.2.1 Vývoj vzájemného obchodu
Po výrazném poklesu výměny zboží na počátku 90. let se vzájemný obchod mezi Českou republikou a Polskem dynamicky rozvíjí. V roce 1993 se Polsko podílelo na celkovém zahraničním 66
Významné firmy oceňují titulem např. preferovaný nebo oficiální dodavatel své špičkové dodvatele s ohledem na
kvalitu poskytovaných produktů a služeb, spolehlivost dodávek, přijatelné ceny a aktivní ideovou účast na optimalizaci produktu.
50
obchodu České republiky 2,6%, v roce 2006 tento podíl již představoval 5,7%. Polsko tak zaujalo v loňském roce po Německu a Slovensku 3. místo mezi nevýznamnějšími obchodními partnery České republiky a vystřídalo v této pozici Rakousko.
Tabulka č. 10 – Obchodní výměna mezi Českou republikou a Polskem (v mil. EUR)
Vývoz
Nárůst v%
Dovoz
Nárůst v%
293,4
Obrat
Nárůst v%
643,7
Saldo
1993
350,3
1994
466,8
33,2
378,4
29,0
845,1
31,3
88,4
1995
743,2
59,2
527,0
39,3
1270,2
50,3
216,2
1996
959,6
29,1
647,4
22,8
1607,0
26,5
312,2
1997
1149,7
19,8
777,4
20,1
1927,1
19,9
372,3
1998
1322,4
15,0
864,9
11,3
2187,2
13,5
457,5
1999
1376,2
4,1
949,4
9,8
2325,6
6,3
426,8
2000
1710,1
24,3
1244,9
31,1
2955,1
27,1
465,2
2001
1930,2
12,9
1526,1
22,6
3456,4
17,0
404,1
2002
1921,6
-0,4
1725,8
13,1
3647,4
5,5
195,7
2003
2062,3
7,3
1878,2
8,8
3940,5
8,0
184,1
2004
2834,3
37,4
2605,1
38,7
5439,4
38,0
229,2
2005
3436,1
21,2
3055,3
17,3
6491,4
19,3
380,8
2006
4285,6
24,7
4194,1
37,3
8479,8
30,6
91,5
56,9
Zdroj: Definitivní údaje za rok 2006 (Stav k 28.8.2007). Praha : Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor Analýz a statistiky, Referát statistiky zahraničního obchodu, 2007, s. 38.
51
Graf č. 12 - Obchodní výměna mezi ČR a Polskem (v mil. EUR) 9000,0 8000,0 7000,0 6000,0 5000,0 4000,0 3000,0 2000,0 1000,0 0,0
Vývoz Dovoz Obrat
06 20
05 20
04 20
03 20
02 20
01 20
00 20
99 19
98 19
97 19
96 19
95 19
94 19
19
93
Saldo
Jak z výše uvedené tabulky a grafu vyplývá, obrat vzájemného obchodu opět silně roste po vstupu obou zemí do EU. V roce 2006 dokonce dosáhl vzájemný obchodní obrat s Polskem historicky nejvyšší hodnoty a to 8.471,4 mil. EUR (nárůst téměř o 30,6% oproti roku 2005 a o 151% oproti roku 2003). Z toho v roce 2006 činil český vývoz oproti roku 2005 4.285,6 mil. EUR (nárůst o 24,7%) a dovoz 4.194,1 mil. EUR (nárůst o 37,3%).
Z uvedených hodnot lze vyvodit, že po vstupu obou zemí do EU tempo polského dovozu do České republiky výrazně převyšuje tempo české vývozu do Polska, což může být dáno zvýšením dovozu některé z hlavních polských dovozních komodit. Za posledních šest let (od roku 2000) lze konstatovat, že polský dovoz dohání tempo českého vývozu, což je zřejmé z historicky nejnižší hodnoty českého aktivního salda v roce 2006 (91,5 mil. EUR).
Zajímavým postřehem může být velmi nízká hodnota salda vzájemného obchodu v letech 1993 – 1994. Strmý nárůst salda vzájemného obchodu v roce 1995 signalizuje překlenutí transformačního období obou zemí, ve kterém procházely složitou ekonomickou situací.
3.2.2.2 Komoditní struktura
Mezi hlavní položky českého vývozu do Polska patří dlouhodobě zejména skupina strojů a přepravních zařízení – motorová vozidla a ostatní díly a příslušenství motorových vozidel; uhlí, 52
případně mleté uhlí; ploché válcované výrobky ze železa, tloušťka 4,75mm; televizní katodové obrazovky; organické detergenty s aktivním povrchem; tyče a pruty ze železa nebo oceli; izolované dráty a ostatní elektrické vodiče; televizní barevné přijímače; díly pro pístové motory s vnitřním spalováním a ostatní komodity.
Mezi komoditami českého dovozu z Polska se prosazuje především měděný drát; pístové motory s vnitřním spalováním pro vozidla; ostatní díly a příslušenství motorových vozidel; sedadla, případně přestavitelná na lůžka, vč. dílů; uhlí, případně mleté, koks, polokoks (vč. dřevěného uhlí); retortový uhlík; elektrická energie; dřevěný nábytek; jiný železný odpad a šrot a ostatní komodity.
3.2.2.3 Spolupráce českých a polských podniků
Ve vzájemných hospodářských vztazích s Polskem se stále více prosazují vyšší formy výrobní a obchodní spolupráce. Ke konci roku 2006 bylo na území Polska registrováno 84 českých firem, nejčastěji ve formě zastoupení, společnosti s ručením omezeným nebo společných podniků (joint venture). Mezi nejvýznamnější obchodní transakce z pohledu České republiky na polském trhu se řadí:
Společnost Unipetrol, a.s. byla privatizována polským PKN Orlen, s.a.
ČEZ a.s. jeví zájem o privatizaci polských elektráren.
OKD a.s. jeví zájem o privatizaci polských dolů.
Zentiva a.s. jeví zájem o privatizaci závodu na výrobu léčiv.
Společnost TCHAS a.s. jeví zájem o privatizaci dvou závodů na opravu kolejových vozidel.
Společnost Walmark a.s. jeví zájem o privatizaci závodu na výrobu potravinových doplňků.
Společnost Škoda Transportation a.s. jeví zájem o privatizaci dvou závodů na opravy a montáž tramvají.
Společnost Alimpex a.s. zamýšlí investovat do polského potravinářského průmyslu.
Společnost Zoner je špičkovou softwarovou českou firmou, která v rámci expanze na polský trh založila svou pobočku v Ciezyně.
53
Společnost Mediumsoft a.s. podniká v Polsku a dodává na trh ve spolupráci s polskými firmami komplexní technologické a informační řešení v oblasti integrovaných záchranných systémů a systémů pro krizové řízení.
Od roku 1993 společnost Škoda Auto Polska s.r.o. montovala v Poznani osobní automobily Škoda. Montážní činnost byla od počátku roku 2001 omezena na 50% a od října 2002 zastavena. Důvodem bylo zrušení polského dovozního cla na automobily. Společnost pokračuje v prodeji dovozem hotových vozidel z České republiky.
V roce 1996 byla společností Moto – Zetor s.r.o. v Kaliszy zahájena montáž traktorů Zetor. Montážní činnost byla ukončena v polovině roku 1998, při zrušení polského dovozního cla na traktory. Společnost dál pokračuje v podnikatelské činnosti a prodává traktory dovážené přímo z České republiky.
Česká chemická skupina Bohemia Group v roce 1998 zakoupila 43% podíl polské firmy Permedia a založila v Polsku dceřinou společnost Bohemia Group – Permedia, která se stala první veřejně obchodovatelnou společností na polské burze cenných papírů.
Česká kapitálová skupina Expandia se významně účastní na investicích v polských Národních investičních fondech.
Česká firma Model Obaly Opava otevřela v Bilgoraji na jihu Polska nový závod na zpracování vlnité lepenky a výrobu obalů a koncem roku 2002 koupila polský závod na výrobu obalů v Czosnowie u Varšavy.
Společnost Foma Bohemia zakoupila většinový podíl akcií polské firmy Foton.
Společnost Deza, Valašské Meziříčí, a.s. – koksochemická firma – postavila v roce 1999 v přístavu Štětín vlastní terminál na expedici kapalné smoly.
Společnost VAB s.r.o., Rapotín otevřela v roce 1999 ve speciální ekonomické zóně v Tychách dceřinou společnost na výrobu plastových dílů pro firmu Opel.
Kofola a.s. obdržela v září 2004 souhlas od polské vlády na vybudování pobočného závodu v Kutně, ve kterém bude zaměstnáno až 145 osob a celkové investice dosáhnou předpokládané částky 20 mil. EUR. Slavnostní zahájení výroby se uskutečnilo v červnu 2005.
54
3.2.2.4 Perspektivní oblasti pro investice a spolupráci
Významným faktorem přispívajícím k rozvoji česko-polské obchodní a hospodářské spolupráce a k posilování hospodářské a sociální stability je region česko – polského pohraničí. V regionu dochází k dynamickému nárůstu všestranné spolupráce, a to jak v rámci jednotlivých euroregionů67, tak také mezi českými a polskými příhraničními kraji. V česko-polském pohraničí je stále častěji zaznamenáván zájem o rozvoj vyšších forem hospodářské spolupráce, čemuž napomáhá transregionální spolupráce s dalšími bezprostředně sousedícími státy – Německo a Slovensko.
Perspektivní oblasti vzájemné obchodní spolupráce se tak jeví oblasti hornictví, hutnictví, oděvního, kožedělného, textilního a chemického průmyslu. Za účelem zkvalitnění dozoru a zvýšení ochrany spotřebitelů byla podepsána dohoda o spolupráci české obchodní inspekce s jejím polským partnerem. V oblasti hornictví se vzájemná spolupráce zaměřuje na konkrétní projekty, ze kterých je v poslední době aktuální projekt – Morcinek68. České a polské expertní skupiny pro hutnictví projednávají otázku restrukturalizace hutních společností, vzájemný obchod hutními výrobky a oblast ekologie zejména ve vztahu k ocelářskému průmyslu.
3.2.3 Obchod České republiky se Slovenskem
Rozdělením bývalé Československé federativní republiky v roce 1993 na dva samostatné státy došlo k přeměně vzájemných hospodářských vtahů ze vztahů vnitrostátních na zahraničně obchodní. Vzájemný obchod mezi oběma státy je nadále považován za jeden z rozhodujících momentů pro rozvoj ekonomik obou států.
Po rozdělení Československé federativní republiky byly obchodní vztahy se Slovenskem upraveny Smlouvou o vytvoření celní unie. Od 1. května 2004 je Slovensko součástí jednotného vnitřního trhu Evropské unie a obchodní a ekonomické vztahy se řídí: 67
Euroregiony: Nysa, Glacensis, Praděd, Silesia, Těšínské Slezko, Beskydy.
68
Morcinek – název jednoho z polských dolů, který je od roku 2000 uzavřen kvůli nízké ziskovosti. Důlní přístup do
dolu je umožněn z české a polské strany. O těžbu dolu v současnosti usiluje OKD a.s.
55
-
Smlouvou o přistoupení k Evropské unii podepsanou v Aténách v dubnu 2003;
-
Smlouvou mezi Českou republikou a Slovenskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku v oboru daní z příjmu a z majetku platnou od července 2003; Smlouvou mezi Českou republikou a Slovenskem o spolupráci a vzájemné pomoci v oboru
-
celnictví (č. 200/96 Sb.).
3.2.3.1 Vývoj vzájemného obchodu
Slovensko je po Německu druhým největším obchodním partnerem České republiky (do roku 1997 zaujímalo první místo). Současný podíl na celkovém obchodním obratu České republiky činí 7%.
Tabulka
č.
11
–
Obchodní
výměna
mezi
Českou
republikou
a
Slovenskem
(v mil. EUR) Vývoz
Nárůst v%
Dovoz
Nárůst v%
Obrat
1983,7
Nárůst v%
4422,5
Saldo
1993
2438,8
1994
1990,5
-18,4
1933,0
-2,6
3923,6
-11,3
57,5
1995
2316,8
16,4
2286,0
18,3
4602,8
17,3
30,8
1996
2493,8
7,6
2148,5
-6,0
4642,3
0,9
345,2
1997
2563,9
2,8
2025,5
-5,7
4589,4
-1,1
538,4
1998
2468,0
-3,7
1846,1
-8,9
4314,1
-6,0
622,0
1999
2042,4
-17,2
1651,0
-10,6
3693,4
-14,4
391,4
2000
2416,6
18,3
2094,4
26,9
4511,0
22,1
322,2
2001
2990,5
23,7
2187,9
4,5
5178,4
14,8
802,7
2002
3136,8
4,9
2249,9
2,8
5386,7
4,0
886,9
2003
3426,5
9,2
2346,2
4,3
5772,7
7,2
1080,3
2004
4561,9
33,1
2943,7
25,5
7505,6
30,0
1618,2
2005
5417,3
18,8
3350,8
13,8
8768,1
16,8
2066,4
2006
6367,0
17,5
3895,7
16,3 10262,6
17,0
2471,3
455,1
Zdroj: Definitivní údaje za rok 2006 (Stav k 28.8.2007). Praha : Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor Analýz a statistiky, Referát statistiky zahraničního obchodu, 2007, s. 41.
56
Graf č. 13 - Obchodní výměna mezi ČR a Slovenskem (v mil. EUR) 12000,0 10000,0 Vývoz
8000,0
Dovoz
6000,0
Obrat
4000,0
Saldo
2000,0
05
06 20
20
04 20
03 20
02 20
01 20
00 20
98
99 19
97
19
19
96 19
95 19
94 19
19
93
0,0
Z hodnot uvedených v tabulce a grafu lze vyčíst stagnující a následný propad salda vzájemného obchodu v letech 1997 – 1999 zapříčiněný vnitropolitickou situací na Slovensku. Oživení vzájemného obchodu nastalo až v roce 2001, což dokládá i hodnota salda vzájemného obchodu činící 802,7 mil. EUR oproti hodnotě salda v roce 2000 činící 322,2 mil. EUR. Je zajímavé vysledovat tempo růstu vzájemného obchodu od období konce ekonomické recese na Slovensku (2001) do vstupu do EU a období od vstupu zemí do EU (2004) do roku 2006. Zatímco od roku 2001 do roku 2003 vzrostl obrat vzájemného obchodu o 11,4% v období od konce roku 2003 do roku 2006 vzrostl obrat vzájemného obchodu o 77,7%. Tyto hodnoty jednoznačně potvrzují prospěšnost vstupu obou zemí do EU a nastartování rekordního růstu salda vzájemného obchodu.
3.2.3.2 Komoditní struktura
Komoditní struktura českého vývozu na Slovensko je jednoznačně určena produkcí českého automobilového průmyslu, neboť se na první místo českého vývozu jednoznačně řadí silniční vozidla; dále stroje a zařízení; železo a ocel; kovové výrobky; nerostná paliva; chemikálie; průmyslové výrobky a potraviny. Mezi hlavní komodity dovážené ze Slovenska do České republiky patří tržní výrobky; nerostná paliva; stroje a zařízení; chemikálie; průmyslové výrobky; potraviny a surové materiály.
57
3.2.3.3 Spolupráce českých a slovenských podniků
Na slovenském trhu působí velké množství českých firem a společných podniků, a to zejména v potravinářství, strojírenství, automobilovém průmyslu, výrobě železa, stavebnictví, textilním, chemickém, farmaceutickém a sklářském průmyslu, přepravě osob a zboží, bankovnictví a pojišťovnictví. Při příležitosti oficiálního zahájení Mezinárodního strojírenského veletrhu v květnu 2007 se konal v Nitře, Slovensko, druhý ročník setkání českých a slovenských špičkových manažerů, kterého se zúčastnili představitelé ministerstev průmyslu a obchodu, profesních svazů a asociací a manažeři významných českých a slovenských podniků a firem z České republiky a Slovenska. Celkem bylo přítomno 138 zástupců české a slovenské podnikatelské veřejnosti, kteří diskutovali o česko-slovenské hospodářské spolupráci.
Z pohledu České republiky patřily v roce 2007 k nejvýznamnějším transakcím následující události:
Koncem února 2005 získala česká skupina Agrofert Holding souhlas Protimonopolního úřadu Slovenské republiky k ovládnutí slovenské chemické společnosti Duslo Šaľa a.s.. V roce 2004 Agrofert získal 64% akcií společnosti Prezam, která je jediným vlastníkem Duslo Šaľa a.s.. Agrofert za jednu akcii v nominální hodnotě 500 Sk nabídl 71 508 SKK.
Fezko Slovakia, dcera české Fezko Strakonice, zahájila na přelomu roku v Žilině výrobu autotextilií.
Česká firma Svitap koupila kežmarskou firmu Textilan, která vyrábí netkané textilie rovněž pro potřeby automobilového průmyslu.
Kordárna z Velké nad Veličkou ovládla významnou slovenskou chemickou továrnu, slovenský hodváb Senica vyrábějící taktéž textilie pro automobilový průmysl. Kordárna již v roce 1998 založila na Slovensku společný podnik Slovkord na výrobu polyesterového pevného vlákna.
Karosa uspěla ve veřejné soutěži o dodávku autobusů Dopravnímu podniku města Prešov. Český výrobce dodal podniku pět nízkopodlažních autobusů, z toho tři kloubové v hodnotě 51,3 mil. SKK. Státní dotace z toho představovala 35,6 mil.SKK. Vlastní zdroje činily 7,7 mil. SKK. Karosa na Slovensku dosahuje 60% podíl na trhu s 249 kusy prodaných autobusů za rok 2006. Autobusy Karosa jsou prodávány prostřednictvím dceřiné společnosti Karosa Bratislava. 58
Společnost AAA Auto, provozující síť autobazarů v ČR, otevřela v lednu 2005 v Bratislavě svou druhou pobočku na Slovensku. Firma plánuje investovat na Slovensku několik set miliónů. Bude nabízet auta z EU, která mají ukončený leasing a měla jen jednoho majitele.
Česká automobilka Škoda si i přesto, že oproti předcházejícím rokům klesl její podíl na slovenském trhu, nadále udržuje první pozici. Značka zaujímala v r. 2006 u osobních aut 28,5 % podílu na slovenském trhu (21 386 prodaných vozidel) a u užitkových aut 23,3% (4 532 prodaných vozidel). Druhý byl Peugeot s cca 8 % podílem na trhu.
Na slovenském trhu je aktivní i Stock Slovakia, dceřiná společnost českého výrobce lihovin Stock Plzeň-Božkov.
Pozitivně je hodnoceno spojení Slovakofarmy Hlohovec a pražské firmy Léčiva z roku 2003. Společné působení pod hlavičkou Zentiva přineslo v roce 2006 meziroční růst tržeb přibližně o 15%.
Česká společnost ČSAD Ostrava je od začátku roku 2005 vlastníkem 49% podílu v SAD Banskobystrické dopravní společnosti (SAD BBDS). Do konce roku 2005 byla SAD BBDS, tedy i její podílový vlastník ČSAD Ostrava, provozovatelem městské hromadné dopravy v Banské Bystrici. Od ledna 2006 došlo ke změně, novým provozovatelem (sice po neúspěšném tendru, ale na základě výhodnější nabídky) se od ledna roku 2006 na dobu určitou do prosince 2013 stala společnost SAD Zvolen.
Protimonopolní úřad Slovenské republiky vyjádřil souhlas s tím, aby firma Agrofert Holding převzala pět slovenských firem – drůbežárny a masozpracovatelské společnosti HYZA Žilina, THP Topoľčany, Farma THP Topoľčany, Javor 503 Strečno a žilinského výrobce krmných směsí Považan. Připojením drůbežáren společnost Agrofert ovládne téměř polovinu slovenské výroby drůbežího masa69.
Od července 2003 uzavřela Slovenská letecká společnost Tatra Air s Českými aeroliniemi smlouvu o provozování linky Sliač – Praha. Linka do Prahy byla dlouhodobě ztrátová. Ztráty se dělí podle smlouvy ČSA s Tatra Airem na polovinu. Aby se linka dostala ze ztráty, musela by být obsazenost jednoho letu vždy alespoň 27 cestujících.
Mezi největší české vývozce na Slovensko patří
69
Agrofert na Slovensku již dříve privatizoval bratislavskou chemičku Istrochem, kterou začlenil do později získaného
Dusla Šaľa. Tržby těchto dvou chemických podniků představují asi čtvrtinu výkonů celé slovenské základní chemie.
59
Škoda Auto, a.s.; Mladá Boleslav, OKD, a.s.; Coal Energy, a.s. Praha; Zentiva, a.s., Praha; Philip Morris ČR; ISPAT Nova Huť, a.s.; Behr Czech, s.r.o. Mnichovo Hradiště; Moravia Steel, a.s.; BorsodChem MCHZ, s.r.o. Ostrava; ASBISC Enterprises Limted; Bonatrans, a.s., Bohumín; Toyota Motor Czech s.r.o.; Hyundai Motor CZ, s.r.o.; Conoco Phillips CZ s.r.o.; Uniteptrol Rafinerie, a.s., Litvínov; „HP Pelzer k.s.“, Plzeň; Collins&Alkman Automotive; Hamé, a.s., Babice; Opel C & S s.r.o., Praha; Nestlé Česko, s.r.o., Praha; ŽDB, a.s., Bohumín; ČEZ, a.s., Praha; EDö systém Czech, a.s.; VDO Česká republika, s.r.o;. Kaučuk, a.s., Kralupy nad Vltavou; V-Elektra, s.r.o.; LG Elektronics, CZ, s.r.o.; Renault Trucks ČR, s.r.o.; Barum Continental, s.r.o.; Kordárna, a.s.; Tabák, s.d. Kutná Hora.
Nejdůležitější dceřinné společnosti českých firem na Slovensku a joint ventures v oblasti: -
potravinářství
Hamé Slovakia; Vitana Slovensko, s.r.o.; Danone, s.r.o.; Bohemia Sekt, s.r.o.;
Stock
Slovakia;
Staropramen Slovakia, s.r.o.; Čokoládovny Opavia, s.r.o.; Walmark, s.r.o. -
strojírenství
Karosa Bratislava, s.r.o.; Škoda Auto Slovensko, s.r.o.; AŽD Praha, s.r.o.; Železárny Podbrezová – ŽĎAS. -
stavebnictví
Metrostav-Doprastav, a.s.; Skanska CZ – Banské stavby Prievidza. -
chemického a faramceutického průmyslu
Slovakofarma – Léčiva Zentiva; Primalex Slovakia. -
služeb
ČSA, a.s.; České dráhy; Obis U&Sluno Softip, a.s., Bánská Bystrica; ČSOB Leasing; Česká pojišťovna Slovensko; Czech Telecom Slovakia, s.r.o. ; pobočka CzechTourismu na Slovensku
3.2.3.4 Perspektivní oblasti pro investice a spolupráci
Z hlediska teritoriální struktury vývozu přímých zahraničních investic (dále jen PZI) se Slovensko dlouhodobě řadí mezi nejvýznamnější a nejperspektivnější příjemce. V roce 2006 vyvezla Česká republika na Slovensko 2 303,1 mil. Kč, což představuje 7,58% hodnoty všech exportovaných PZI ve sledovaném období. Z hlediska vývozu PZI tak Česká republika zaujala 60
3. místo po Nizozemsku a Bulharsku. Podobný závěr lze vyslovit i z pohledu dovozu slovenských investic do České republiky. V roce 2006 dovezlo Slovensko do České republiky 6 289,3 mil. Kč (4,67% importovaných PZI). Oproti statistikám z roku 2005, Slovensko tak téměř ztrojnásobilo vývoz PZI do České republiky (2 187,7 mil. Kč). Pokračující snahou slovenské vlády je přilákat co nejvíce investic, které přinášejí větší počet pracovních míst a které budou směřovány zejména do krajů na jihu a východě Slovenska70.
Díky velmi příznivému daňovému prostředí na Slovensku lze očekávat, že níže uvedené oblasti vhodné pro investice a spolupráci se vytvářejí ve velmi vhodném klimatu, a to i přesto, že sazba daně z příjmu71 není nejnižší v porovnání s ostatními státy visegrádské čtyřky a celé Evropské unie. Celkové nastavení systému, jednoduchá a přehledná daňová legislativa a příbuznost slovenských zvyklostí těm českým, může být při rozhodování o investičním záměru výhodou72.
Nejperspektivnějším odvětvím pro investování na Slovensku bude i v dalším období s největší pravděpodobností automobilový průmysl (podtrhla J.S.) a navazující odvětví výroby. Podíl exportu v automobilovém průmyslu představuje téměř 30% a podíl tržeb automobilového průmyslu na celkových tržbách průmyslu představoval téměř 20%. Existuje předpoklad, že tržby automobilového průmyslu přesáhnou v roce 2007 úroveň 50% z celkového exportu a přispějí k možnému přebytku obchodní bilance Slovenska. Příchod automobilek následně vyvíjí tlak na rozvoj infrastruktury a bytové výstavby. Příkladem může být výstavba automobilky Hyundai v Nošovicích, Česká republika a zahájení výroby v automobilce KIA v Žilině, Slovenská republika. Z důvodu zabezpečení vzájemných dodávek mezi oběma subjekty se vedou jednání o modernizaci silniční spojovací trasy mezi zmíněnými lokalitami.
Spolupráce v energetickém strojírenství jak na vnitřním trhu V4, tak při realizaci exportu do třetích zemí se rozvíjí ve dvou kategoriích, které vyžadují rozdílné obchodní podmínky a jiný přístup včetně politické podpory k získávání zakázek. České výrobní a obchodní společnosti tak budou spolupracovat se slovenskými partnery zejména v zakázkách menšího rozsahu na malé
70
Podkladové teritoriální materiály Ministerstva průmyslu a obchodu ČR týkající se Slovenské republiky. Praha :
Ministerstvo průmyslu a obchodu, Sekce zahraničního obchodu, Odbor evropských zemí a zemí SNS, listopad 2007. 71
Sazba daně z příjmu činí na Slovensku 19%.
72
INGEDULD, Jan. Ráj možná ne, oáza jistě. Ekonom. 2008, číslo 11, str. 70.
61
energetické zdroje spalující všechny druhy fosilních paliv včetně biomasy a v zakázkách většího rozsahu na energetické celky, včetně moderních elektrárenských bloků s nadkritickými parametry.
Také v roce 2006 pokračoval rozvoj stavebnictví, a proto lze předpokládat, že stavebnictví a s ním související obory chemie, stavební stroje, dřevařství a nábytkářství budou nadále patřit k perspektivním
investičním
možnostem
a
importním
položkám.
Rozšiřování
výstavby
polyfunkčních objektů a administrativních center rozšiřuje možnosti uplatnění českých developerských firem.
Na Slovensku stále pokračuje mohutná výstavba infrastruktury, což představuje velký potenciál pro české stavební společnosti. Pokračovat má výstavba dálnice kolem Žiliny (tzv. podtatranská dálnice) a výstavba rychlostní silnice R1 z Nitry do Zvolena přes město Žiar nad Hronom.
Vláda Slovenské republiky v dubnu 2005 souhlasila s třetí etapou privatizace podniků slovenské autobusové dopravy. Menšinové podíly bude privatizovat Fond národního majetku formou veřejné soutěže. K prodeji vláda uvolnila necelých 40% akcií ve všech 17 podnicích Slovenské automobilové dopravy. O výsledku této etapy privatizace má rozhodnout cena, platební podmínky, podnikatelských plán a zkušenosti z poskytování autobusové dopravy. Slovenská vláda očekává příjmy ve výši téměř 2 mld. SKK. Privatizace Slovenských elektráren byla dokončena v dubnu roku 2006. Podíl ve výši 66% získala italská společnost Enel.
Velmi slibně se rozvíjejícím odvětvím s dobrým zázemím je sklářský průmysl. Slovenská vláda pracuje na projektu grantového schématu pro podporu rozvoje tohoto průmyslu. V další etapě má
být
vybudováno
Středisko
zkušebnictví
a
metrologie
sklářského
průmyslu.
Dále
se připravuje podpora systému separovaného sběru a aplikace nových technologií v procesu zhodnocování. Sklářství je v současnosti jedno z mála odvětví na Slovensku, které je konsolidováno ve všech oblastech činností – výchova učňovského dorostu, středoškoláků i vysokoškoláků. Slovenská agentura pro podporu investic a obchodu SARIO73 signalizovala jistou změnu orientace svých aktivit. Hodlá se více věnovat investorům z oblasti farmaceutiky a informačních 73
Slovak Investment and Trade Development Agency.
62
technologií. Dříve se agentura zabývala hlavně podporou přílivu investic z oblasti automobilového průmyslu. Nyní je zřejmé, že subdodavatelé automobilového průmyslu budou investovat na Slovensku i bez podpory této agentury. Mimo výše zmíněné investiční oblasti je zřejmé, že lze v budoucnosti očekávat rozvoj průmyslových parků a cestovního ruchu zvláště v oblasti využívání geotermálních pramenů.
3.2.4 Shrnutí Jak vyplynulo z analýzy vzájemného obchodu české republiky s ostatními členy Visegrádské čtyřky lze konstatovat, že jednoznačným přínosem pro posílení vzájemného obchodu byl vstup visegrádských zemí do Evropské unie v roce 2004. Dle uvedených hodnot zpracovaných do tabulek a grafů lze vyčíst, že se hodnoty salda vzájemného obchodu strmě zvýšily v roce 2004. Nejvýraznější nárůst vzájemného obchodu v době vstupu do EU byl zaznamenán u vzájemného obchodu České republiky s Maďarskem. Zatímco v roce 2003 činilo saldo vzájemného obchodu 61,5 mil. EUR, v roce 2004 to bylo 407,2 mil. EUR, což je druhou rekordní hodnotou salda vzájemného obchodu za sledované období 1995 – 2006.
Ze struktury vyvážených a dovážených komodit lez konstatovat, že prioritní vývozní komoditou České republiky do zemí V4 jsou osobní a nákladní automobily a barevné televizní obrazovky. Za hlavní dovážené komodity lze z údajů považovat díly a příslušenství motorových vozidle, a to zj. motory pro osobní automobily, nerostná paliva, léky, potraviny a dřevěný nábytek.
Zastoupení českých výrobních a obchodních společností na trzích zemí V4 je velmi časté. V Maďarsku existuje přibližně 100 registrovaných podniků s českou kapitálovou účastí, na území Polska je registrováno 84 českých firem. Na Slovensku nejsou přesná čísla počtu zastoupení českých firem známá. Odhaduje se však, že v desítkách převyšují počet českých zastoupení v Maďarsku.
63
3.3 Dynamika vzájemného obchodu zemí V4 se zeměmi EU Tato kapitola slouží k dalšímu zhodnocení vzájemného obchodu České republiky s ostatními členskými zeměmi V4 a zeměmi Evropské unie před jejím rozšířením v roce 2004. Díky tomuto srovnání lze dospět k závěru, zda visegrádská ekonomická spolupráce pokračuje po vstupu zemí V4 do Evropské unie a názorně dokreslí dynamiku obchodní spolupráce.
Na níže uvedeném grafu 14. je proilustrována dynamika obchodu mezi ČR a zeměmi „Evropské patnáctky“ (tj. zeměmi EU do rozšíření v r. 2004) v letech 1995-2006 a vývoj obchodu mezi ČR a ostatními zeměmi V4 ve stejném období je zobrazen na grafu č.15.
Na první pohled je markantní razantní nárůst celkového objemu obchodní výměny po r. 2004, především však exportu ČR, jehož tempo v posledních letech převyšuje nárůst dovozu jak z EU 15, tak V4. Výsledkem je stabilní zvyšování přebytku obchodní bilance z pohledu ČR, které nemá v novodobé historii ČR obdoby.
Z grafů lze odvodit jednoznačně blahodárný vliv jednotného vnitřního trhu EU na český zahraniční obchod který se promítá i do vztahů ČR-V4. Důvody jsou jak hmatatelné (další snížení tarifů, odbourání řady kvót a harmonizace standardů) tak psychologické, vyplývající ze zvýšené právní jistoty exportérů, přehlednosti pravidel i samotného symbolického faktu, že obchodní partneři jsou také členy Evropské unie.
Tyto faktory do velké míry vypovídají o roli CEFTA, která byl významným milníkem v hospodářské interakci zemí V4, avšak kvalitativně byla jednoznačně překonána výhodami jednotného trhu EU, jak je patrno na grafu č. 15. Tuto tezi podporuje i fakt, že zatímco ve 3 letech před rozšířením (2001-2003) objem obchodu mezi ČR a EU 15 v průměru rostl o 11% a ČR-V4 o 16% (tzn. rozdíl v dynamice cca 5%), tak v letech 2004-2006 nárůst obchodu vykazoval již 63% nárůst se zeměmi EU 15, avšak dokonce 96% se zeměmi V4, což znamená rozdíl 33%.
Interpretace těchto dat nás přivádí k následujícím závěrům:
64
-
CEFTA, jako katalyzátor obchodu v rámci V4, přes svůj nezanedbatelný přínos nedokázala plně využít potenciálu vzájemné spolupráce těchto zemí, což se ukázalo v bezprecedentním nárůstu vzájemného obchodu zemí V4 po vstupu do EU;
-
Rozdíl v dynamice obchodu ČR se zeměmi EU 15 a V4 při nastolení rovných podmínek pro obchod v rámci jednotného trhu taktéž ukázal větší perspektivu trhů V4 pro české exportéry, nežli trhů západoevropských. Tento trend patrně přetrvá i do budoucna vzhledem k výrazně vyššímu hospodářskému růstu partnerů ve V4 a s tím související poptávce po českém zboží nežli zemí EU 15. Saturace západoevropských trhů je taktéž nepochybně vyšší nežli trhů zemí V4.
Tabulka č. 12 – Obchodní výměna mezi Českou republikou a EU 15 (v mil. EUR)
Vývoz
Nárůst v%
Dovoz
Nárůst v%
Obrat
Nárůst v%
Saldo
1995
10548
12438,5
22986,5
1996
11069,3
4,9 14386,5
15,7 25455,8
10,7
-3317,1
1997
12517,4
13,1 15372,3
6,9 27889,7
9,6
-2854,9
1998
15441,8
23,4 16583,1
7,9 32024,9
14,8
-1141,3
1999
17836,8
15,5 17431,4
5,1 35268,2
10,1
405,4
2000
22117,5
24,0
21918
25,7 44035,5
24,9
199,5
2001
25791,2
16,6
25371
15,8 51162,2
16,2
420,1
2002
27738,9
7,6 26418,9
4,1 54157,8
5,9
1320,0
2003
30066,5
8,4 26804,4
1,5 56870,9
5,0
3262,0
2004
36873,5
22,6 32230,6
20,2 69104,1
21,5
4642,9
2005
41402,2
12,3 35455,2
10,0 76857,4
11,2
5947,0
2006
50942,6
23,0 41671,3
17,5 92613,9
20,5
9271,4
-1890,5
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu. [online]. Dostupné z WWW: .
65
Graf č. 14 - Obchodní výměna mezi ČR a EU 15 (v mil. EUR) 100000 80000 Vývoz Dovoz Obrat Saldo
60000 40000 20000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 20012002 2003 2004 2005 2006 -20000
Tabulka č. 13 – Obchodní výměna mezi Českou republikou a V4 (v mil. EUR)
Vývoz
Nárůst v%
Dovoz
Nárůst v%
Obrat
Nárůst v%
Saldo
1995
3351,421
2981,58
6333
1996
3766,306
12,4 3019,67
1,3 6785,98
7,2
746,6
1997
4091,311
8,6 3117,98
3,3 7209,29
6,2
973,3
1998
4235,467
3,5 3064,28
-1,7 7299,75
1,3
1171,2
1999
3859,076
-8,9 3026,35
-1,2 6885,42
-5,7
832,7
2000
4716,787
22,2 3898,01
28,8
8614,8
25,1
818,8
2001
5624,567
19,2 4418,86
13,4 10043,4
16,6
1205,7
2002
6068,455
7,9 4820,42
9,1 10888,9
8,4
1248,0
2003
6470,383
6,6 5144,44
6,7 11614,8
6,7
1325,9
2004
8861,962
37,0 6698,01
30,2
15560
34,0
2163,9
2005
10561,638
19,2 7730,14
15,4 18291,8
17,6
2831,5
2006
12914,02
22,3 9844,73
27,4 22758,8
24,4
3069,3
369,8
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu. [online]. Dostupné z WWW: .
66
Graf č. 15 - Obchodní výměna mezi ČR a zeměmi V4 (v mil. EUR) 25000 20000 Vývoz 15000
Dovoz Obrat
10000
Saldo 5000
5
4
3
2
1
0
9
8
7
6
6 20 0
20 0
20 0
20 0
20 0
20 0
20 0
19 9
19 9
19 9
19 9
19 9
5
0
3.3.1 Shrnutí Výše uvedené teze nás přivádějí k závěru, že hospodářská spolupráce V4 má větší potenciál než kdykoliv předtím, a to i ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi EU. Pozornost českých exportérů by proto Polsko, Maďarsko a Slovensko měly přitahovat neméně nežli země EU na západ od českých hranic. Nepopiratelným faktem ovšem zůstává objem obchodní výměny, který hovoří jednoznačně ve prospěch západoevropských obchodních partnerů (92,6 mld. EUR v r. 2006 ve srovnání s 22,8 mld. EUR obratu ČR s V4). Zajímavým ukazatelem v tomto srovnání je ovšem saldo obchodní bilance, které není tak výrazné (cca. 9,3 mld. EUR s EU 15 resp. 3 mld. EUR s V4). To znamená, že zatímco obrat ČR s EU 15 převyšuje obchod s V4 přibližně 4krát, obchodní přebytek je 3 násobný, což ukazuje na lepší postavení českých exportérů do zemí V4.
Dynamika hospodářské spolupráce ČR – V4 bude pravděpodobně i v budoucnu vysoká. Kromě obchodu se bude nepochybně intensivně rozvíjet spolupráce v oblasti investic, akvizic a větší kapitálové provázanosti. Největší růst interakce zemí V4 lze proto v budoucnu jen očekávat.
67
3.4 Společné programy vládních a nevládních organizací zemí V4 Členské země Visegrádské čtyřky se zapojují do společných programů vládních a nevládních organizací z různých oblastí. Velmi diskutovanou společnou problematikou je otázka zajištění dodávek elektrické energie pro středoevropský region. Významným hybatelem v oblasti zajištění dodávek elektrické energie je v České republice společnost ČEPS a.s.74, která představuje evropskou špičku v oboru elektronické koordinované aukce přeshraničních kapacit elektřiny. ČEPS organizuje prostřednictvím obchodního elektronického portálu Damas bilaterální denní aukce s partnerskými aukčními kancelářemi v Polsku, na Slovensku, v Německu a Rakousku. Tyto kanceláře společně hledají řešení, které umožní přidělování kapacit na společných profilech75.
Země Visegrádské skupiny se také aktivně podílejí na budování demokratického Iráku. Míra a povaha jejich angažovanosti je odlišná. Polsko spravuje jednu ze čtyř stabilizačních zón v Iráku, tzv. středo-jižní, kde se pod polským vojenským vedením nachází jednotky z více než dvaceti zemí, včetně těch ze Slovenska a Maďarska. V Iráku také působí humanitární organizace z České republiky (Člověk v tísni) a Polska (Polská humanitární akce). Polsko i Česko společně přijímají irácké děti, které vyžadují lékařskou péči či operace, které nelze bezpečně v Iráku provést. Kromě toho všechny visegrádské země v rámci svých možností vyslaly do Iráku humanitární pomoc – léky, lékařský materiál a potraviny76.
Dalším společným programem spolupráce je ochrana životního prostředí. V rámci Visegrádské čtyřky tak kooperuje několik nevládních neziskových organizací mezi které patří: Ústav pro ekopolitiku (Česká republika), Centrum environmentálních studií (Maďarsko), Institut pro udržitelný rozvoj (Polsko) a Společnost pro trvale udržitelný rozvoj (Slovensko). Společně se prosazují v otázce udržitelného rozvoje. V roce 1997 jednotlivé organizace spolupracovali na projektech s názvy – Posilování vlivu podnikatelských aktivit na trvale udržitelný rozvoj ve střední a východní Evropě a Trvale udržitelný rozvoj pro střední Evropu. Cílem projektů bylo shrnout hlavní
74
ČEPS a.s. – provozuje ze zákona přenosovou soustavu a systémové zdroje na území ČR.
75
Roční aukce přeshraničních kapacit elektřiny [online]. Technický týdeník, 2007 [cit. 2007-12-05]. Dostupné z WWW:
< http://www.techtydenik.cz/detail.php?action=show&id=3583&mark=>. 76
Budování
demokratického
Iráku
[online].
Visegradinfo,
.
68
2005 [cit.
2007-12-05].
Dostupné
z WWW:
ekonomická a environmentální data týkající se jednotlivých zemí a detailní rozbor chování a základních tendencí v chování strategických zahraničních investorů a podniků operujících v oblasti životního prostředí77.
Dalším programem pro společnou spolupráci je otázka rozvojové pomoci třetím zemím. V rámci všech visegrádských zemí je poskytování rozvojové pomoci koordinováno příslušnými ministerstvy a dalšími vládními institucemi. Vstup visegrádských zemí do Evropské unie znamenal navýšení prostředků na rozvojovou pomoc a přispěl k dokončení transformace systémů poskytování rozvojové pomoci78.
3.4.1 Shrnutí Společné programy vládních a nevládních organizací zemí V4 jsou zaměřeny především na oblast energetiky, mírových operací, ochrany životního prostředí a humanitární pomoci. Společná témata spolupráce v uvedených oblastech zasahují také do ekonomické oblasti daných států. Přinášejí možnosti investičních a obchodních aktivit pro společnosti, které se do společných programů vládních a nevládních organizací zemí V4 zapojují. Zároveň otevírají další témata možné budoucí spolupráce zemí Visegrádské čtyřky.
77
Spolupráce ekologických nevládních organizací zemí V4 [online]. Visegradinfo, 2005 [cit. 2007-12-05]. Dostupné
z WWW: . 78
Rozvojová pomoc visegrádských států [online]. Petr Jelínek : Visegradinfo, 2003 [cit. 2007-12-05]. Dostupné
z WWW: < http://www.visegradinfo.wz.cz/?q=cs/node/7>.
69
4 ZÁVĚR Visegrádská skupina se nachází v jednom z nejintenzivnějších období své spolupráce, charakterizované zejména principem dobrovolnosti, odpovědnosti a solidarity. Tyto tři hodnoty provází Visegrádskou čtyřku v průběhu její historie. Visegrádská skupina se začala myšlenkově utvářet ještě před pádem totalitního režimu v zemích střední a východní Evropy, který dobrovolnost, odpovědnost a solidaritu mocně potlačoval. Pád totalitního režimu tak umožnil, aby se tyto základní hodnoty promítly do vzájemné spolupráce visegrádských zemí a byly realizovány na konkrétních cílech. Základním cílem zemí sdružených do Visegrádské čtyřky byla příprava zemí na vstup do euro-atlantických struktur v oblasti politické, ekonomické a společenské. V ekonomické oblasti sehrála velkou roli Středoevropská dohoda o volném obchodu, která napomohla překonat visegrádským zemím období ekonomické transformace a přispěla k urychlení odstranění obchodních bariér volného obchodu. Vyvrcholením společného úsilí byl vstup visegrádských zemí do Evropské unie v květnu 2004, a tak možnost vstupu na jednotný evropský trh. Tento krok je, dle závěrů této práce, krokem vedoucím k nejdynamičtějšímu období vzájemného obchodu zemí V4.
Česká republika stojí v tomto roce před velmi náročným úkolem zhostit se v prvním pololetí roku 2009 předsednictví Rady Evropské unie a formálně tak řídit Evropskou unii a její instituce. Přípravou na tento úkol je i předsednictví České republiky Visegrádské čtyřce v období od června 2007 do června 2008. Předsednictví se zaměřuje zejména na oblast obchodu, průmyslu, cestovního ruchu, financí, dopravy a zemědělství. Předsednictví také nabízí České republice dostatečný prostor pro případné prosazení vlastních témat spolupráce a pokusit se tak nastavit budoucí směr visegrádské spolupráce.
Společné aktivity zemí Visegrádské skupiny zřetelně přispívají k dalšímu propojení občanské základy zemí Visegrádské čtyřky a k podpoře demokratizačních, transformačních a
integračních
procesů
dalších
zemí.
Spolupráce
visegrádských
zemí
přispívá
k dlouhodobé stabilizaci politické situace v zemích, se kterými Visegrádská čtyřka navazuje užší spolupráci. Zejména v zemích usilujících o vstup do evropských struktur. Země Visegrádské čtyřky mohou nabídnout těmto politickou a technickou podporu na základě vlastních zkušeností s transformačním a přístupovým procesem. 70
Z obsahu práce vyplývá, že regionální spolupráce není v žádném případě v Evropské unii nadbytečnou. Jak dokazuje příklad Beneluxu, i malé regionální uskupení může mít v EU značný vliv, rozhodně větší, než by mělo bez ní. V mnoha případech také menší státy profitují díky neshodám států velkých – klasickým případem toho jsou sídla většiny evropských institucí na území Beneluxu. V určitých oblastech si Benelux dokonce udržuje náskok před evropskou integrací. Příkladem pro to je územní plánování, transportní politika a opatření v oblasti vnitřního obchodu. Visegrádská skupina pochopitelně nemůže mít prozatím ambice stát se druhým Beneluxem, v žádném případě by se však její vliv neměl podceňovat ani v současné době, několik let po vstupu visegrádských zemí do Evropské unie.
Shrnutím obsahu práce dospějeme k závěru, že vstup visegrádských zemí do Evropské unie jednoznačně pozitivně přispěl k nárůstu objemu vzájemného obchodu členů Visegrádské čtyřky s ostatními evropskými státy a především nastartoval strmý růst vzájemného obchodu mezi členy V4. Hodnota obratu vzájemného obchodu visegrádských zemí po vstupu do Evropské unie raketově vylétla na nejvyšší hodnoty a do současné doby má stále rostoucí tendenci. Trhy visegrádských zemí jsou lákavé nejen pro investory z bývalé evropské „patnáctky“. Stávají se přitažlivými i pro české podnikatele, což dokládá zájem českých obchodníků o zakládání svých výrobních a obchodních společností na visegrádských trzích a zájem o obchodní fúze a akvizice. Ekonomická spolupráce visegrádských zemí tak pokračuje i po vstupu zemí do Evropské unie a nabývá výrazné intenzity, která nebyla zaznamenána v žádném jiném období historie visegrádské spolupráce.
71
5 RESUMÉ L´objectif de ce mémoire est de caractériser le commerce entre le pays du groupe de Visegrad (V4) après l'entrée dans l'Union Européenne. En même temps est le commer évaluer dans la période avant l'entrée de pays dans l'Union Européenne pour faire la comparaison. Le groupe de Visegrad peut être désigné comme la plus profilé initiative dans la région de l'Europe centrale. Grâce à l'entrée dans l'Union Européenne en 2004 les pays de Visegrad ont atteint le but plus important pour sa coopération. Après l'entrée dans la structure européenne ils ont dû proposer les nouveaux sujets pour sa coopération orientent vers les activité régionaux fortifiant son identité. Dans la vue économique l'entrée dans l'Union Européenne a signifié la contribution immense.
Les pays du groupe de Visegrad célébrent dans l'année 2008 son dix-septième anniversaire sans un seul point institutionnel. Le groupe de Visegrad n'est pas forcé à dépenser les sommes énormes à l'administration et la gestion d'une institution qui peut gérer le groupe de Visegrad seulement formellement. La coopération est réalisée par les ministères différents. Le coordinateur de la coopération en République tchèque est le Ministère des affaires étrangères. Les pays du groupe de Visegrad subviennent seulement le Fond international de Visegrad qui a été crée dans le cadre et la perspective d'un soutien reciproque au sein du V4.
L'intensité baissante de la coopération de pays du groupe Visegrad dans les années quatre-vingt-dix a été causée par l' enthousiasme s'éffaçant de la chute du rideau de fer. Le nouveau moteur pour la coopération a été la préparation intensive à l'entrée dans la structure européenne et puis la même éntrée. La périod de la coopération baissante a ouvert la discussion sur la future du groupe de Visegrad et a provoqué les idées sceptiques. Les opinions différentes sur la future de la coopération ont pris sa source de résultats différents du processus de la transformation de l'économie dans les pays particuliers. Quelques pays ont présenté une position très séparante et individualiste. Les pays du groupe Visegrad ont dû s'acquitter de crises économiques dû aux conséquences de „la thérapie de choc“, le taux d'inflation très élevé et l'orientation vers les marchés peu connus. Le développement économique dans chaque pays continue constamment et le but de chaque pay du groupe de Visegrad est l'adoption de l'euro dans le plus proche avenir.
72
L'Accord de libre échange centre-européen (CEFTA) a été un projet unique jouant son rôle parallèlement avec le groupe de Visegrad. La puissance de l'accord a été lié à la liberalisation marché dans l'Europe centrale. L'accord a montré que pour la réalisation de grande projet il ne faut pas des instruments d'institutionnalisme ou les régulations communes. L'entrée de membres du goupe de Visegrad dans l'Union Européenne a signifié la transmission des activités de CEFTA dans les pays de l'Europe Sud-est.
Le format extérieur de la coopération de pays de Visegrad est determinée par le champ des activités hors de la base de ligne de V4. Les points concrets sont ancrés dans la coopération de pays de Visegrad avec le Bénélux, les pays scandinaviques et les partenaires régionaux - l'Autriche et la Slovénie. Le coopération extérieur se déroule de plus en plus avec les pays Baltes, la Géorgie, l'Ukraine, l'Azerbaïdjan, la Moldavie, le Japon et l'Israël.
La partie analytique du mémoire documente que après l'entrée des membres du groupe de Visegrad dans l'Union Européenne la coopération économique a aiguillé dans le domaine des relations bilatérales parmi eux. La coopération mutuelle est la base pour le développement effectif de la coopération commune. La ligne de base de participants à la coopération économique est très vaste. Elle prête au soutien de la coopération contamporaine et à la création de nouveaux sujets pour la coopération future.
Les programmes communs des organisations gouvernementales et des organisations non-gouvernementale (les participants à la coopération économique) s'oreintent vers le domaine énergétique, de la campagne pour la paix, de la protection de l'environnement et de l'aide humanitaire. En même temps ces topique de la colaboration de pays de Visegrad touchent l'économie du pays particulier. Ils apportent les possibilités d'investir et de faire du commerce pour les entrepreneurs qui sont engagés dans les programme communs.
La conclusion de la partie analytique de ce mémoire fait preuve que l'entrée de membres du groupe de Visegrad dans l'Union Européenne a abouti l'augmentation de commerce parmi les membres du groupe de Visegrad et les membres de la „vieille“ Union Européenne. En même temps l'entrée a renforcé le commerce parmi les pays du groupe de Visegrad. Suivant les chiffres élaborés dans les tableaux et les graphiques l'auteur de ce mémoire peut constater que la valeur 73
de la solde du commerce parmi la République tchèque et les autres pays du groupe de Visegrad s'est accru remarquablement dans l'année 2004. Le plus marquant relèvement du commerce a été enregistré entre la République tchèque est la Hongrie dans le temps de l'adhésion à l'Union Européenne. En 2003 la valeur de la solde du commerce a fait 61,5 mil. EUR pendant que en 2004 a fait 407,2 mil. EUR. Cette valeur est la deuxième valeur de record dans la valeur de solde en période élaborée (1995 – 2006). Il faut constater que les marchandises prioritaires d'exportation de la République tchèque dans les pays du group de Visegrad sont les voitures, les camions et les écrans de télévision. Les pièces de rechange, l'accessoires de la voiture, les combustibles, les médicaments, les victuailles et le meuble de bois sont reputés comme les marchandises prioritaires d'importation dans la République tchèque. Les représentations des sociétés tchèques sur les marchés des pays de Visegrad sont trés fréquentes. Les centaines de compagnies tchèques sont enregistrés en Hongrie, en Pologne et en Slovakie.
74
6 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Graf č. 1
Přehled čerpání z rozpočtu MVF za rok 2000 – 2006…………………………….....16
Graf č. 2
Výdaje Mezinárodního Visegrádského fondu za rok 2006…………….....................17
Graf č. 3
Vývoj inflace v ČR (Příloha č. 4)……………………………………………………85
Graf č. 4
Vývoj HDP v ČR (Příloha č. 5)……………………………………………………...86
Graf č. 5
Vývoj inflace v Maďarsku (Příloha č. 6)………………………………………….…87
Graf č. 6
Vývoj HDP v Maďarsku (Příloha č. 7)………………………………………………88
Graf č. 7
Vývoj inflace v Polsku (Příloha č. 8)………………………………………………...89
Graf č. 8
Vývoj HDP v Polsku (Příloha č. 9)…………………………………………...……..90
Graf č. 9.
Vývoj inflace na Slovensku (Příloha č. 10)………………………………………….91
Graf č. 10
Vývoj HDP na Slovensku (Příloha č. 11)……………………………………………92
Graf č. 11
Obchodní výměna mezi Českou republikou a Maďarskem………………………….46
Graf č. 12
Obchodní výměna mezi Českou republikou a Polskem……………………………...52
Graf č. 13
Obchodní výměna mezi Českou republikou a Slovenskem…………………………57
Graf č. 14
Obchodní výměna mezi Českou republikou a EU 15………………………………..66
Graf č. 15
Obchodní výměna mezi Českou republikou a V4…………………………………..67
Tabulka č. 1 Vývoj inflace v ČR (Příloha č. 4)…………………………………………………....85 Tabulka č. 2 Vývoj HDP v ČR (Příloha č. 5)……………………………………………...............86 Tabulka č. 3 Vývoj inflace v Maďarsku (Příloha č. 6)………………………………………… …87 Tabulka č. 4 Vývoj HDP v Maďarsku (Příloha č. 7)……………………………………………....88 Tabulka č. 5 Vývoj inflace v Polsku (Příloha č. 8)………………………………………………..89 Tabulka č. 6 Vývoj HDP v Polsku (Příloha č. 9)………………………………………………….90 Tabulka č. 7 Vývoj inflace na Slovensku (Příloha č. 10)……………………………………...…..91 Tabulka č. 8 Vývoj HDP na Slovensku (Příloha č. 11)…………………………………………....92 Tabulka č. 9 Obchodní výměna mezi Českou republikou a Maďarskem...…………......................46 Tabulka č. 10 Obchodní výměna mezi Českou republikou a Polskem..…………………………....51 Tabulka č. 11 Obchodní výměna mezi Českou republikou a Slovenskem…………………………54 Tabulka č. 12 Obchodní výměna mezi Českou republikou a EU 15…………………………...…...65 Tabulka č. 13 Obchodní výměna mezi Českou republikou a V4…………………………...………66
75
7 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1
Deklarace o spolupráce České a Slovenské federativní republiky, Polské republiky a Maďarské republiky na cestě evropské integrace…………
Příloha č. 2
Deklarace ministerských předsedů vlád České republiky, Maďarské republiky, Polské republiky a Slovenské republiky o spolupráci zemí Visegrádské čtyřky po přistoupení k Evropské unii……………………
Příloha č. 3
Výběr z uskutečněných setkání zástupců zemí V4 na ministerské úrovni
Příloha č. 4
Vývoj inflace v ČR
Příloha č. 5
Vývoj HDP v ČR
Příloha č. 6
Vývoj inflace v Maďarsku
Příloha č. 7
Vývoj HDP v Maďarsku
Příloha č. 8
Vývoj inflace v Polsku
Příloha č. 9
Vývoj HDP v Polsku
Příloha č. 10 Vývoj inflace Slovensku Příloha č. 11 Vývoj HDP na Slovensku
76
Příloha č. 1
Deklarace o spolupráce České a Slovenské federativní republiky, Polské republiky a Maďarské republiky na cestě evropské integrace
77
78
79
80
Příloha č. 2
Deklarace ministerských předsedů vlád České republiky, Maďarské republiky, Polské republiky a Slovenské republiky o spolupráci zemí Visegrádské čtyřky po přistoupení k Evropské unii
81
82
83
Příloha č. 3
Výběr z uskutečněných setkání zástupců zemí V4 na ministerské úrovni
Datum
Název a místo setkání
Prosinec 2007 Neformální schůzka premiérů V4, uskutečněno v Rožnově pod Radhoštěm, ČR. Listopad 2007 Kulatý stůl zástupců V4 k otázce revize rozpočtu EU, uskutečněno v Praze, ČR. Listopad 2007 Koordinační schůzka k otázce spolupráce V4 + Severská rada na téma podpory běloruských studentů, uskutečněno v Praze, ČR. Listopad 2007 Setkání pracovních skupin k otázce spolupráce V4 + Benelux, uskutečněno v Budapešti, Maďarsko. Listopad 2007 Projednání problematiky bezpečnosti energetických dodávek, vývoje společné energetické politiky EU s ohledem na přípravu „Strategie Energy Review“ a energetický dialog mezi EU a Ruskem. Říjen 2007
Setkání koordinátorů V4 k otázce V4 + GUAM, uskutečněno ve Varšavě, Polsko
Říjen 2007
Setkání ministrů zahraničních věcí V4 a Moldavska, uskutečněno v zámku Štiřín, ČR.
Říjen 2007
Jednání o nové Evropské smlouvě, setkání právních poradců V4, uskutečněno v Praze, ČR.
Říjen 2007
Jednání na úrovni expertních skupin k otázce Třetího liberalizačního balíčku k energetice,uskutečněno v Praze, ČR
Říjen 2007
Schůzka premiérů V4 k otázce spolupráce V4 + Benelux, uskutečněno v Bratislavě, Slovensko.
Září 2007
Konzultace politických ředitelů ministerstev zahraničních věcí V4 a pobaltských států, uskutečněno v Tallinu, Estonsko.
Září 2007
Setkání prezidentů Visegrádské skupiny v Keszthely, Maďarsko.
Červenec 2007 Schůzka diplomatů V4 ke Směrnici o odpadech, uskutečněno v Praze, ČR. Červen 2007 Jednání českého a slovenského náměstka ministrů průmyslu a obchodu k otázkám přeshraniční výměny elektřiny, spolupráce při řešení bezpečnosti zásobování elektřinou Slovensko a možnost exportů české elektřiny na Slovensko. Duben 2007 Projednání národních alokačních programů, uskutečněno v Praze, ČR. Březen 2007 Oficiální návštěva premiéra České republiky v Maďarské republice.
84
Příloha č. 4
Vývoj inflace v ČR
Tabulka č. 1 – Vývoj inflace od roku 1991 do roku 2006 (v procentech)
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
56,6 11,1 20,8 10
9,1
8,8
8,5
10,7 2,1
3,9
4,7
1,9
0
2,7
1,9
3,1
Zdroj: Česká republika – hlavní makroekonomické ukazatele [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 200712-10]. Dostupný na WWW: .
Graf č. 3 - Vývoj inflace v ČR 60 50 40 30
Tempo růstu v %
20 10 0 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005
85
Příloha č. 5
Vývoj HDP v ČR
Tabulka č. 2 – Vývoj HDP od roku 1991 do roku 2006 (v procentech)
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
-12
-0,5 0,1
2,2
5,9
4,8
-0,7 -1,1 1,2
3,9
2,6
1,5
3,2
4,4
4,9
4,5
Zdroj: Česká republika – hlavní makroekonomické ukazatele [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 200712-10]. Dostupný na WWW: .
Graf č. 4 - Vývoj HDP v ČR 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 -12
Tempo růstu v %
1991
1993
1995
1997
1999
2001
2003
86
2005
Příloha č. 6
Vývoj inflace v Maďarsku
Tabulka č. 3 – Vývoj inflace od roku 1991 do roku 2006 (v procentech)
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
35
23
22,5 18,8 28,2 23,6 18,3 14,3 10
9,8
9,2
5,3
4,7
6,8
3,7
2,2
Zdroj: Česká republika – hlavní makroekonomické ukazatele [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 200712-10]. Dostupný na WWW: .
Graf č. 5 - Vývoj inflace v Maďarsku 35 30 25 20 Tempo růstu v %
15 10 5 0 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005
87
Příloha č. 7
Vývoj HDP v Maďarsku
Tabulka č. 4 – Vývoj HDP od roku 1991 do roku 2006 (v procentech)
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
-12
-3,1 -0,6 2,9
1,5
1,3
4,6
4,9
4,2
5,2
3,8
3,5
3,4
4,5
4,2
4
Zdroj: Česká republika – hlavní makroekonomické ukazatele [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 200712-10]. Dostupný na WWW: .
Graf č. 6 - Vývoj HDP v Maďarsku 6 4 2 0 -2 -4 -6 -8 -10 -12 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005
88
Tempo růstu v %
Příloha č. 8
Vývoj inflace v Polsku
Tabulka č. 5 – Vývoj inflace od roku 1991 do roku 2006 (v procentech)
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
78,8 45,5 37,2 33,2 28,4 19,9 15,1 11,9 7,3
10,1 5,5
1,9
0,8
3,3
2,2
1,9
Zdroj: Česká republika – hlavní makroekonomické ukazatele [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 200712-10]. Dostupný na WWW: .
Graf č. 7 - Vývoj inflace v Polsku 80 70 60 50 40
Tempo růstu v %
30 20 10 0 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005
89
Příloha č. 9
Vývoj HDP v Polsku
Tabulka č. 6 – Vývoj HDP od roku 1991 do roku 2006 (v procentech)
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
-7
2,6
3,8
5,2
7
6,2
7,1
5
4,5
4,2
1,1
1,4
3,8
5,3
3,2
4,4
Zdroj: Česká republika – hlavní makroekonomické ukazatele [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 200712-10]. Dostupný na WWW: .
Graf č. 8 - Vývoj HDP v Polsku 8 6 4 2 0
Tempo růstu v %
-2 -4 -6 -8 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005
90
Příloha č. 10 Vývoj inflace Slovensku
Tabulka č. 7 – Vývoj inflace od roku 1991 do roku 2006 (v procentech)
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
60,8 10,7 23,2 13,5 10
5,8
6,1
6,7
10,6 12
7,3
3,3
8,5
7,5
2,7
3,7
Zdroj: Česká republika – hlavní makroekonomické ukazatele [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 200712-10]. Dostupný na WWW: .
Graf č. 9 - Výoj inflace na Slovensku 70 60 50 40 Tempo růstu v %
30 20 10 0 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005
91
Příloha č. 11 Vývoj HDP na Slovensku
Tabulka č. 8 – Vývoj HDP od roku 1991 do roku 2006 (v procentech)
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
-19
-11
-8,5 6,2
5,8
6,1
4,6
4,2
1,5
2
3,8
4,6
4,5
5,5
5,6
5,9
Zdroj: Česká republika – hlavní makroekonomické ukazatele [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 200712-10]. Dostupný na WWW: .
Graf č. 10 - Vývoj HDP na Slovensku 10 5 0 -5
Tempo růstu v %
-10 -15 -20 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005
92
8 SEZNAM ZKRATEK CEFTA
Central Europe Free Trade Agreement/Středoevropská dohoda o volném obchodu
EAFARD
European Agriculture Fund for Rural Development/Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
ECB
European Central Bank/Evropská centrální banka
EU
Evropská unie
EUR
Euro
GATT
General Agreement on Tariffs and Trade/Všeobecná dohoda o clech a obchodu
HDP
Hrubý domácí produkt
MPO ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
MPR ČR
Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
MZV ČR
Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
OECD
Oragnisation
for
Economic
Co-operation
and
Development/Organizace
pro hospodářskou spolupráci a rozvoj SAPS
Single Area Payment Scheme/Jednotná platba na plochu
SARIO
Slovak Investment and Trade Development Agency/Slovenská agentura pro rozvoj investic a obchodu
SKK
Slovenská korun
V4
Visegrádská čtyřka
WTO
World Trade Organisation/Světová obchodní organizace
93
9 SEZNAM PRAMENŮ A POUŽITÉ LITERATURY BLAŽEK J. Iluze o Visegrádu. Praha : Diplomatická akademie MZV ČR, 2007, s. 10.
Definitivní údaje za rok 2006 (Stav k 28.8.2007). Praha : Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor Analýz a statistiky, Referát statistiky zahraničního obchodu, 2007, s. 41. FAŁKOWSKI, M.; BUKALSKA, P.; GROMADZKI G. Yes to Visegrad. 1. vydání, č. 16. Varšava: Institut státní správy, 2004. 8 s.
HAVEL, V; PREČAN V. Projevy leden – červen 1990 / Václav Havel. Praha : Vyšehrad, 1990, s. 182. ISBN 80-7021-069-9.
HOLMAN, R. Ekonomie. Praha: C.H. Beck, 2005. 709 s. : ISBN: 80-7179-891-6.
INGEDULD, Jan. Ráj možná ne, oáza jistě. Ekonom. 2008, číslo 11, str. 70.
JAGODZIŃSKI, A. The Visegrad Group – A Central European Constellation. Bratislava: International Visegrad Fund, 2006, 263 s. ISBN 80-969464-7-1.
KISS, L.J. Regional Cooperation and the European Integration Process: Nordic and Central European Experiences. Budapešť: Maďarský institut mezinárodních vztahů, 1996. 66s.
KUNDERA, M. Únos Západu (The Tragedy of Central Europe). The New York Review of Books. 1984, roč. 31, č. 7, s. 185.
PALACKÝ, F. Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě. Díl druhý, Od roku 1253 až do roku 1403. Praha : Adonai, 2002, s. 478. ISBN 80-7337-035-2.
94
Podkladové teritoriální materiály Ministerstva průmyslu a obchodu ČR týkající se Maďarské republiky, Polské republiky a Slovenské republiky. Praha : Ministerstvo průmyslu a obchodu, Sekce zahraničního obchodu, Odbor evropských zemí a zemí SNS, listopad 2007, s. 63.
PUŞCAŞ V. Central Europe since 1989 – Concepts and Developments. Cluj-Napoca: Dacia Publishing House, 2001. 272 s. ISBN 973-35-1060-2.
ROW, T. The Favorita Papers No. 03/2006: Does Central Europe Still Exist?. Vídeň: Diplomatická akademie Vídeň, 2006. 158 s. ISBN 978-3-902021-51-9.
ŠEDIVÝ, J. Černínský palác v roce nula. Praha : Železný, 1997, s. 166. ISBN 80-237-3492-X.
The Road
to
the European
Union, Volume 1,
The Czech
and
Slovak Republics.
Manchester: Manchester University Press, 2003. ISBN: 0-7190-6596-8.
URAMOVÁ, M.; HRONEC, M. Geopolitical Importance of Central Europe (V4) and Its Prospects. Bánská Bystrica: Univerzita Matěje Bela, Fakulta politologie a mezinárodních vztahů; 2002. 283 s. ISBN 80-8055-732-2.
VAHL, M. Models for the European Neighbourhood Policy, The European Economic Area and the Norther Dimension. Brusel: Centre for European Policy Studies, 2005. 14 s. ISBN 92-9079-546-8.
VALENTA, J. Máme národní zájmy?. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 1992, s. 213. ISBN 80901301-0-0.
VYKOUKAL, J a kol. Visegrád – možnosti a meze středoevropské spolupráce. Praha: Dokořán, 2003. 405 s. ISBN 80-86569-34-9.
Výroční zpráva Mezinárodního Visegrádského fondu 2006. Bratislava: Mezinárodní Višegrádský fond, 2007. 25 s.
95
Změny v oblasti zahraničněobchodní politiky ČR v souvislosti se vstupem do EU. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Oddělení obchodní politiky EU, 2003, 86 s.
Rozhovor autorky s Mgr. Janou Rathsamovou, referentkou Odboru států střední Evropy Ministerstva zahraničních věcí ČR. Rozhovor uskutečněn v Praze, na půdě Černínského paláce dne 6.11.2007.
Rozhovor autorky s Ing. Petrem Doležalem, referentem Odboru evropských politik I, Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Rozhovor uskutečněn na půdě Černínské paláce v Praze v lednu 2008.
Rozhovor autorky s panem René Kubáškem, zástupcem ředitele Mezinárodního Visegrádského fondu. Rozhovor uskutečněn v Praze, na půdě Diplomatické akademie MZV ČR dne 14.11.2007.
Rozhovor autorky s Ing. Davidem Gladišem, bývalým generálním ředitelem CzechTourism a bývalým náměstkem ministra zahraničních věcí ČR. Rozhovor uskutečněn na půdě Černínského paláce v Praze v říjnu 2007.
Elektronické zdroje
Budování demokratického Iráku. [online]. Visegradinfo, 2005 [cit. 2007-12-05]. Dostupné z WWW: .
CEFTA se rozšíří o další země [online]. 20.12.2006 [cit. 2008-01-06]. Dostupné z WWW: .
Česká republika – hlavní makroekonomické ukazatele [online]. Český statistický úřad, 2007 [cit. 2007-12-10]. Dostupné na WWW: .
Český statistický úřad. [online]. Dostupné z WWW : .
96
GOLA P. Rovná daň: Slovenská praxe [online]. [cit. 2008-01-05]. Dostupné z WWW: .
Mezinárodní Visegrádský fond. [online]. Dostupné z : .
Ministerstvo financí. [online]. Dostupné z WWW : . Ministerstvo průmyslu a obchodu. [online]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo zemědělství. [online]. Dostupné z WWW : .
Roční aukce přeshraničních kapacit elektřiny. [online]. Technický týdeník, 2007 [cit. 2007-12-05]. Dostupné z WWW: < http://www.techtydenik.cz/detail.php?action=show&id=3583&mark=>.
Rozvojová pomoc visegrádských států [online]. Petr Jelínek : Visegradinfo, 2003 [cit. 2007-12-05]. Dostupné z WWW: < http://www.visegradinfo.wz.cz/?q=cs/node/7>.
Spolupráce ekologických nevládních organizací zemí V4 [online]. Visegradinfo, 2005 [cit. 2007-1205]. Dostupné z WWW: .
Týden. [online]. Dostupné z WWW: .
Ukazatele ekonomického vývoja Slovenské republiky. [online]. Bratislava : Statistický úřad Slovenské republiky. [cit. 2008-01-10]. Dostupné z WWW: .
Zelená kniha o aplikacích družicové navigace [online]. Brusel : Evropská komise, 2006 [cit. 200801-06]. Dostupné z WWW: .
97
ŽÁK, M.; VYMĚTAL, P. Vývoj institucí a ekonomická výkonnost. [online]. Praha : Vysoká škola ekonomie a management, Centrum ekonomických studií všem, číslo 3, 2005. [cit. 2008-01-05]. Dostupné z WWW: .
98
Anotace Příjmení a jméno autora: Bc. Jana Svobodová Název katedry a fakulty:
Filozofická fakulta, Katedra aplikované ekonomie
Název diplomové práce:
Ekonomická spolupráce mezi zeměmi Visegrádské čtyřky po vstupu do Evropské unie.
Vedoucí diplomové práce: PhDr. Jiří Řezník, Ph.D. Počet znaků:
136 120 (včetně mezer)
Počet příloh:
11
Počet titulů použité literatury: 21 Klíčová slova:
Visegrádská čtyřka Vzájezmný obchod Ekonomická spolupráce Česká republika Evropská unie Předsednictví CEFTA Vývoz Dovoz Inflace Hrubý domácí produkt
Charakteristika magisterské diplomové práce:
Magisterská diplomová práce je zaměřena na ekonomickou spolupráci zemí sdružených do Visegrádské čtyřky. Věnuje se historii, vývoji, vnějšímu rozměru Visegrádské čtyřky a předsednictví České republiky ve Visegrádské čtyřce v období 2007 – 2008. Vzhledem k historickému vývoji ekonomické situace jednotlivých členů Visegrádské čtyřky zmiňuje středoevropskou dohodu o volném obchodu (CEFTA). Analyticky je zpracován vývoj vzájemného obchodu členů Visegrádské čtyřky před a po vstupu do Evropské unie, zvláště ve vztahu Česká republika a ostatní země Visegrádské čtyřky v období 1993 – 2006.
99
100