Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
MOTIVY K AKTIVNÍ TENISOVÉ HŘE U HRÁČŮ VÍDEŃSKÝCH SPORTOVNÍCH KLUBŮ ALTE DONAU A OTTAKRING Diplomová práce (magisterská)
Autor: Ing. Andrea Dettenhofer Vedoucí práce: Doc. Ing. Vladimír Hobza, Ph.D. Olomouc 2013
Jméno a příjmení: Ing. Andrea Dettenhofer Název diplomové práce: Motivy k tenisové hře u hráčů vídeňských sportovních klubů Alte Donau a Ottakring Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Vladimír Hobza, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2013
Abstrakt
Teoretická část práce se zabývá organizací sportu v Rakousku, strukturálními a rámcovými podmínkami a cíli všeobecné podpory sportu v rakouských spolkových zemích. Dále se zde rozebírá situace organizace sportu v České republice, klasifikace českých sportovních organizací a finanční podpora sportu v České republice. Výzkumná část je zaměřena na sportovní kluby v Rakousku. Výzkum probíhal ve dvou vídeňských sportovních klubech náležejících sportovnímu řetězci Danube - Alte Donau a Ottakring a zaměřil se na sportovce těchto klubů, hráče tenisu. V rámci výzkumu byly zjištěny motivy těchto sportovců pro tenisovou hru, vliv aktivního provozování této hry na jejich životní styl a zdraví. Klíčová slova: sportovní klub, tenisová hra, sportovní motivace, životní styl
Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci služeb knihovny. 2
Author´s first name and surname: Ing. Andrea Dettenhofer Title of the master thesis: The motives for playing tennis by players of Viennese sports clubs Alte Donau and Ottakring Department: Department of Physical Culture Supervisor: Doc. Ing. Vladimír Hobza, Ph.D. The year of presentation: 2013
Abstract
The theoretical is about the organization of sport in Austria, and structural framework conditions and goals of general support for sport in the Austrian provinces. Further analyzes of the situation here the organization of sport in the Czech Republic, classification of Czech sports organizations and financial support for sport in the Czech Republic. The research part is aimed at sports clubs in Austria. The research was conducted in two Viennese sports clubs belonging sports chain store Danube, in the clubs Alte Donau and Ottakring. The research focused on athletes these clubs, specifically tennis players. The research themes have been identified for these athletes play tennis, active influence of that game on their lifestyle and health.
Key words: sports club, tennis game, sports motivation, lifestyle
I agree the thesis paper to be lent within the library service. 3
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně pod vedením Doc. Ing. Vladimíra Hobzy, Ph.D., uvedla jsem všechny použité literární a odborné zdroje a dodržovala jsem zásady vědecké etiky.
Ve Vídni dne 24. dubna 2013
.............................................
4
Chci tímto poděkovat všem, kteří přispěli ke vzniku této diplomové práce. Zejména zde chci poděkovat mému vedoucímu práce, panu Doc. Ing. Vladimíru Hobzovi, Ph.D. za jeho vstřícný přístup, trpělivost, cenné rady a připomínky.
5
OBSAH 1. Úvod.........................................................................................................
9
2. Přehled poznatků................................................................................
10
2.1
Strukturální rámcové podmínky v Rakousku...........................
12
2.2
Cíle všeobecné spolkové podpory sportu...................................
13
2.3
Soukromně-právní rakouská sportovní zařízení.........................
15
2.4
Sportovní kluby v Rakousku.........................................................
16
2.5
Rakouské sportovní kluby jako neziskové organizace................
17
2.6
Financování sportovních klubů v Rakousku...............................
17
2.7
Zaměstnanecká struktura rakouských sportovních klubů.........
18
3. Organizace sportu v České republice......................................................
20
3.1
Sport a jeho význam pro společnost..............................................
21
3.2
Klasifikace sportovních organizací v České republice.................
23
3.2.1
Sportovní kluby a tělovýchovné jednoty.................................
23
3.2.2
Sportovní svazy, asociace.........................................................
24
3.2.3
Organizace s celostátní působností..........................................
24
3.2.4
Servisní sportovní organizace..................................................
24
3.2.5
Organizace působící na základě mezinárodní autority.........
27
4. Zákon o sportu............................................................................................
25
4.1
Dotace do sportu...............................................................................
28
4.2
Finanční podpora sportu.................................................................
29
4.3
Srovnání finanční podpory v rámci Evropské unie......................
31
5. Sportovní a fitness kluby............................................................................
34
5.1
Historický vývoj fitness....................................................................
35
5.2
Definice pojmu sportovní motivace.................................................
36
5.3
Zdroje motivace ke sportovní činnosti........................................... 6
36
5.4
Historie tenisového sportu.............................................................. ..
6. Cíle...............................................................................................................
37 39
6.1
Cíle práce..........................................................................................
39
6.2
Úkoly.................................................................................................
39
7. Metodika......................................................................................................
40
7.1
Popis zkoumaného souboru............................................................
40
7.2
Organizace práce.............................................................................
41
7.3
Použité metody.................................................................................
41
7.4
Dotazníková struktura....................................................................
42
8. Výsledky.......................................................................................................
44
Sportovní řetězec klub Danube.......................................................
44
8.1
8.2
8.1.1
Struktura podniku.....................................................................
44
8.1.2
Založení a růst klubu................................................................
44
8.1.3
Multifunkční sportovní klub....................................................
44
8.1.4
Ceny za tenisovou hru dle platného ceníku služeb.................
45
8.1.5
Politicko – zdravotní úkoly klubu.............................................
46
Struktura jednotlivých poboček klubu Alte Donau a Ottakringu
46
8.2.1
Klub Ottakring............................................................................
46
8.2.2
Klub Alte Donau.........................................................................
46
8.3
Pohlaví respondentů..........................................................................
47
8.4
Věk respondentů................................................................................
48
8.5
Vzdělání respondentů........................................................................
49
8.6
Povolání respondentů obou sportovních klubů...............................
50
8.7
Měsíční netto příjem respondentů...................................................
51
7
8.8
Typ povolání....................................................................................
52
8.9
Rodinný stav....................................................................................
53
8.10
Doba provozování tenisové hry......................................................
54
8.11
Odhad jednotlivé úrovně tenisové hry...........................................
55
8.12
Intenzita hry v zimním a letním období........................................
56
8.13
Denní doba provozování tenisové hry...........................................
59
8.14
Motivy pro hru................................................................................
61
8.15
Průměrná délka hry jednoho zápasu............................................
62
8.16
Využití dalších nabídek sportovního klubu..................................
63
8.17
Vliv sportu na životní styl zákazníků sportovních klubů............
64
8.18
Ostatní sporty, které provozují respondenti dotaz. šetření.........
65
8.19
Druh smluvního vztahu s klubem Danube.....................................
67
8.20
Zdroj informací o sportovním klubu Danube................................
69
9. Diskuse...........................................................................................................
70
10. Závěr..............................................................................................................
73
11. Souhrn............................................................................................................
75
12. Summary.......................................................................................................
76
13. Referenční seznam........................................................................................
77
14. Seznam příloh...............................................................................................
80
15. Seznam tabulek............................................................................................
81
16. Seznam obrázků...........................................................................................
82
17. Seznam zkratek............................................................................................
84
18. Přílohy...........................................................................................................
85
8
1. Úvod ,,Šampióni mají strach z porážek. Všichni ostatní mají strach z vítězství.“ (Billie Jean Kingová) Podpora sportu v České republice a v Rakousku má různé podoby. V České republice působí v rámci neziskového sektoru nestátní organizace, rozdělené podle zajištění sportovních služeb na sportovní kluby a tělovýchovné jednoty, sportovní svazy a asociace a dále organizace s celostátní působností a servisní sportovní organizace. Zákon o sportu obsahuje koncepci státní podpory sportu v České republice předloženou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Financování sportu v České republice nemá úplně ucelený funkční systém, neexistuje zde zákonná povinnost vracet z výnosů ze zdanění loterií část prostředků zpět do sportu. V Rakousku je systém podpory sportu postaven na sportovních sdruženích, na kterých dále stojí sportovní asociace a spolkové sportovní organizace. Nejvyšším rakouským úřadem, který je za sport odpovědný, je Spolkové ministerstvo pro veřejné výkony a sport. Jak říká Merlitsch (2001), jsou v Rakousku tři zastřešující spolky, které se vyvinuly z rozdílných ideologií a politických pozic a které jsou zaměřeny na zdravotní a masový sport. U finančních zdrojů sportovních klubů můžeme často najít smíšené financování. K tomu patří členské příspěvky, granty, sponzorské dary a příjmy související s trhem. Cílem mé práce je výzkum motivů pro aktivní provozování sportu - tenisové hry, u návštěvníků sportovních vídeňských klubů. Na základě provedené analýzy vyhodnotit věkové složení skupiny tenistů, častost provozování hry, vliv provozování tohoto sportu na jejich fyzický i psychický stav.
9
2. Přehled poznatků Česko a Rakousko sdílely v minulosti společný osud v jednom státním celku a jejich společnosti tak v mnoha ohledech vycházejí ze stejných nebo velmi podobných kořenů. Obě země se pyšnily dynamickým neziskovým sektorem v 19. století, avšak jejich rozdílné osudy po rozpadu rakousko-uherské monarchie a zvláště po druhé světové válce způsobily, že jejich občanské společnosti a jejich neziskové sektory vypadají dnes dosti rozdílně. Česká republika a Rakousko tak přímo vybízejí ke srovnávacím studiím. Rakousku se po druhé světové válce podařilo vyklouznout ze sféry sovětského vlivu a od roku 1955 od uzavření Státní smlouvy se čtyřmi okupačními mocnostmi, která obnovila rakouskou samostatnost a nezávislost, se země mohla svobodně vyvíjet jako součást demokratické západní Evropy. Obnovená Československá republika takové štěstí neměla, a tak na krátké období nacistické okupace a totality navázala mnohem delší, déle než čtyřicet let trvající totalita sovětská. Z ní se země vymanila teprve v roce 1989 a od tohoto data se celá česká společnost pomalu navrací k demokracii, nejprve v rámci Československa, od roku 1993 v samostatném státě. Povrchně a zjednodušeně řečeno, rakouská společnost je dnes stabilní demokracií, která je výsledkem půlstoletí nepřerušeného demokratického rozvoje, česká společnost se nachází v počátečních fázích přechodu od půlstoletí totality k demokracii. Jak se tento rozdílný vývoj v druhé polovině dvacátého století projevil v přístupu k organizaci sportu v zemi a v občanských společnostech, které si byly předtím tak podobné? Abychom pochopili komplexní oblast sportovních klubů, je zde uveden přehled organizační struktury odvětví sportů podle Lamprechta (1996) v Rakousku. Obecně jsou nejdříve vysvětleny strukturální rámcové podmínky, a dále spolky na bázi sportovních akcí. Dále je zmíněno nejdůležitější sportovní právo a na závěr pak právní podmínky sportovních klubů.
10
Vysvětlivky: Staatlicher Bereich - státní sektor BMLS - spolkové ministerstvo národní obrany a tělovýchovy BMG - spolkové ministerstvo zdravotnictví BMUK - spolkové ministerstvo školství, umění a kultury BMWF - spolkové ministerstvo pro vědu a výzkum Nicht staatl.Bereich - nestátní sektor BSO - rakouské sportovní organizace Landessport-Org. - národní sportovní organizace Verbände - spolky Bundesl.Landesregierungen – spolkové a národní vlády Obrázek 1: Struktura a podpora sportu v Rakousku – státní a nestátní sektor – podle Neumannovy (2012) studie
11
Dle právního charakteru jsou v Rakousku dvě velké skupiny sportovních zařízení, veřejně-právní a soukromně-právní zařízení. Principiálně je sport dle ústavy věcí jednotlivých spolkových zemí. Především vlády spokových zemí hrají v těchto případech hlavní roli. Národní sportovní organizace jsou nejvyššími sportovními organizacemi pro všechny sportovní kluby a sdružení či ostatní sportovní asociace. Jejich orgány jsou tvořeny ze zástupců z různých zastřešujících a odborných sportovních sdružení. V jednotlivých oblastech vyvstává nutnost zásahu federální vlády, který na sebe přebírá zemské kompetence jako například financování sportovních zařízení. Dále hraje vláda důležitou roli v oblasti školního sportu. Nejvyšší rakouský úřad vlády, který je odpovědný za sport, je Spolkové ministerstvo pro veřejné výkony a sport. Toto ministerstvo spadá pod rakouského vicekancléře.
2.1.
Strukturální rámcové podmínky v Rakousku
Mader (1984) říká, že základy rakouského sportovního odvětví tvoří sportovní sdružení, sloupy rakouského sportovního odvětví jsou sportovní asociace a střecha je tvořena spolkovými sportovními organizacemi. Dále Mader (1984) uvádí, že organizace sportu v Rakousku je charakterizována třemi oblastmi, kde v čele stojí federální sportovní organizace. Podobně jako fungují zastřešující
organizace v oblasti hospodářství, vykonávají sportovní organizace
poradenství a koordinační úkoly. Federální sportovní organizace byla vytvořena jako spolek roku 1969. Její řádní členové jsou jednotlivé zastřešující a odborné spolky, rakouský olympijský výbor, národní sportovní organizace a zástupci vrcholové spolkové správy. Mezi mimořádné členy patří například ta sdružení, která sice nemají status zastřešujícího či odborného svazu, která jsou ale přesto v důležitých funkcích spojena se sportem.
12
Cíle všeobecné spolkové podpory sportu
2.2.
Lamprecht (1996) rozděluje cíle všeobecné spolkové podpory sportu v Rakousku takto: 1. Federální vláda podporuje sport do té míry, do jaké se jedná o projekty mezinárodního či celorakouského významu. Poskytování finančních prostředků pro vyčleněné granty místním tímto nejsou ovlivněny. 2. Projekty sportu celorakouského významu jsou ty, které překračují oblast zájmů jedné či více spolkových zemí. 3. Ve smyslu odstavce č. 1 je důležité podporovat hlavně: a) Sportovní akce mezinárodního významu jako jsou olympijské hry, světový pohár, evropský pohár či akce významu celorakouského jako jsou například rakouská republiková mistrovství. b) Zahraniční sportovní vztahy mající celorakouský význam c) Zařízení, která slouží mezinárodnímu či celorakouskému sportu d) Zařízení a udržení sportovišť, která slouží mezinárodním a celorakouským sportovním účelům. e) Opatření k prosazení celorakouských sportovních plánů pro výstavbu sportovišť za účelem vytvoření rozmanitých a trvale použitelných hracích, sportovních a pohybových prostor. f) Vytvoření pro sportovně-výzkumných, poradenských a léčebných míst celorakouského významu. g) Činnosti sdružení v rámci mezinárodního a celorakouského sportovního významu. h) Celorakouská sportovní setkání. i) Sportovní publikace mezinárodního a celorakouského významu. j) Pilotní projekty celorakouského významu. k) Projekty antidopingového výzkumu.
13
Tabulka 1. Prostředky pro speciální podporu sportu jsou dle Lamprechta (1996) rozdělovány podle spolkového zákona pro speciální podporu sportu. Celková suma určená pro sport v Rakousku pro rok 2011 14% je předem odečteno pro tyto spolky, resp. projekty
€ 80.000.000 € 11.200.000
Rakouský spolek tělesně a duševně postižených
1,4%
€ 1.120.000
Rakouské paralympijské komité
0,1%
€ 80.000
Special Olympics Rakousko
0,1%
€ 80.000
Spolkové sportovní organizace (koordinační úkoly a úhrada nákladů)
1,5%
€ 1.200.000
Spolek alpských klubů Rakousko
2,6%
€ 2.080.000
ÖOC (obeslání olympijských her)
1,3%
€ 1.040.000
NADA (národní antidopingová agentura)
1,0%
€ 800.000
Inovativní sportovní projekty, podpora ženského a dívčího sportu a zdravotní podpůrná opatření pro předškolní a školní věk Ze zbývajících 86% je rozděleno 36.322.560,- € následujícím způsobem:
6,0%
€ 4.800.000 € 36.322.560
Šestinu obdrží následující spolky pro zřízení a udržování sportovišť a pro podporu výkonových a špičkových sportů: Odborné spolky
€ 6.053.760 50,0%
€ 3.026.880
Rakouský fotbalový svaz
12,5%
€ 756.720
Pracovní společenství pro sport a tělesnou kulturu
12,5%
€ 756.720
Všeobecné sportovní sdružení Rakouska
12,5%
€ 756.720
SPORTUNION (sportovní unie Rakouska)
12,5%
€ 756.720
Zbývajících pět šestin dostanou následujcí spolky:
€ 30.268.800
Odborné spolky
16,0%
€ 4.843.008
Rakouský fotbalový svaz
38,0%
€ 11.502.144
Pracovní společenství pro sport a tělesnou kulturu
14,0%
€ 4.237.632
Všeobecné sportovní sdružení Rakouska
14,0%
€ 4.237.632
SPORTUNION (sportovní unie Rakouska)
14,0%
€ 4.237.632
Rakouské olympijské komité
4,0%
€ 1.210.752
Další 17.010.533,- € budou použity takto:
€ 17.010.553
Nově uznatelné a od 1. ledna 2005 uznané odborné spolky a inovativní strukturní reformy a projekty uznaných odborných spolků (mimo rakouský fotbalový svaz)
€ 9.355.804 55,0%
Strukturní reformy, opatření pro dorost a dopingová prevence rakouského fotbalového svazu
14,0%
€ 2.381.477
Pohybové programy, školní kooperační projekty, strukturní opatření a dopingová prevence zastřešujících spolků
22,0%
€ 3.742.322
Iniciativa „Fit pro Rakousko“
9,0%
€ 1.530.950
Základní podpora masových sportů, inovativní projekty a profesionalizace ve špičkových sportech dle pokynů ministerstva sportu
14
€ 15.466.887
2.3.
Soukromně-právní rakouská sportovní zařízení
Merlitsch (2001) uvádí, že zde platí především rozdělení na zařízení orientovaná či neorientovaná na zisk. K těm zařízením, která na zisk orientovaná jsou, patří komerční podnikání jako například sportovní hotely, fitness-studia, sportovní školy, sportovní kluby atd. V oblasti neorientované na zisk hrají zastřešující a odborné spolky a asociace důležitou roli. V následujícím výčtu je vytvořen přehled neziskových organizací v oblasti sportu. Na špičce stojí spolková sportovní organizace, která je zřízena jako spolek či sdružení sloužící koordinačním a poradenským účelům. K jejím řádným členům patří jednotlivé zastřešující odborné spolky a Rakouský spolek zdravotně postižených sportovců. Rakousko je na jedné straně státní instituce, jak říká Spinder (2011), odpovědná za agendu sportu, která jedná na spolkové a zemské úrovni. Na druhé straně se jedná o nestátní organizace, jako například Rakouská spolková sportovní organizace (BSO), Rakouské olympijské komité (ÖOC), Rakouské paralympijské komité (ÖPC), Special Olympics Rakousko (SOÖ), zastřešující spolky a odborné spolky stejně jako 14.200 organizovaných sportovních klubů. Merlitsch (2001) říká, že jednotlivé sportovní kluby tvoří základní organizaci rakouského sportu. V Rakousku jsou tři zastřešující spolky, které se vyvinuly z rozdílných ideologií a politických pozic a které jsou zaměřeny na zdravotní a masový sport. Tyto tři zastřešující
spolky
jsou
Sdružení
pro
sport
a
tělovýchovu
v Rakousku
(Arbeitsgemeinschaft für Sport und Körperkultur in Österreich ASKÖ), Všeobecný rakouský sportovní spolek (Allgemeine Sportverband Österreichs ASVÖ) a Rakouská gymnastická a tělovýchovná unie (Österreichische Turn- und Sportunion UNION).
15
Tabulka 2: Počet sportovních klubů a jejich členů v zastřešujících spolcích 1999 - tabulka z knihy ÖSTAT, Statistisches Jahrbuch (1999 - 2000)
Typy sportovních organizací Počet sportovních klubů v Počet členů těchto klubů v Rakousku
Rakousku
ASVÖ
3.925
998.986
ASKÖ
4.193
1.171.792
UNION
3.819
1.053.165
Celkem
11.937
3.223.943
Vysvětlivky:
2.4.
ASVÖ ASKÖ UNION
- všeobecný rakouský sportovní spolek - pracovní společenství pro sport a těl. kulturu v Rakousku - rakouská sportovní unie
Sportovní kluby v Rakousku
Z velké části mohou být sportovní kluby dle Lamprechta (1996) nahlíženy jako organizace, na které mohou být přeneseny ekonomické úvahy. Oblast neziskových společností a organizací je v Rakousku označována jako třetí sektor. Dle Badelta (1999) tento třetí sektor obsahuje organizace, které nepatří ani ke svrchované oblasti , ani k oblasti orientované na zisk. Tím pádem je vyloučeno vše, co patří státu či trhu. V prostoru německy mluvících zemí se výzkum koncentruje především na rozdíly mezi veřejnými institucemi, v oblasti anglosaské leží těžiště zájmu v rozdílech mezi neziskovým a ziskovým sektorem. Odborné svazy (např. lyžařský svaz, tenisový svaz, plavecký svaz) jsou zaměřeny na své odvětví a jsou osvobozeny od politických či ideologických cílů. Hlavní bod činnosti odborných svazů je v péči o výkonostní a špičkové sporty. Všechny odborné svazy jsou shrnuty v rakouské spolkové sportovní organizaci federální sportovní rady (momentálně se zde jedná o 53 odborných svazů). Každý klub či každé sdružení, které patří pod rakouský sportovní odborný svaz, se může včlenit do jednoho ze zastřešujících výše uvedených sportovních spolků.
16
2.5.
Rakouské sportovní kluby jako neziskové organizace
Z velké části můžeme nahlížet na sportovní kluby jako na organizace, na které mohou být přeneseny podnikohospodářské aspekty. Sportovní kluby patří do neziskového úseku a vykazují oproti hospodářským organizacím různá specifika. Freyer (2007) shrnuje tato specifika sportovních klubů do pěti bodů:
1. Organizace: samospráva a nezávislost sportu 2. Struktura: klubový a svazový charakter jako báze pro sport 3. Zaměstnanci: dobrovolnost ve sportu 4. Rozhodovací struktura: demokratický princip 5. Financování: společný hospodářský princip Pokud srovnáme tato specifika s pracovní definicí neziskových organizací, jejichž existence je založena na kritériích formálnosti, neziskovosti, minimu samosprávy, dobrovolnosti a privátnosti, pak můžeme sportovní kluby zařadit do stejného neziskového sektoru.
2.6.
Financování sportovních klubů v Rakousku
V principu nejsou všechny kluby primárně hospodářsky tržně orientovány. Od sportovního klubu se očekává, že bude jednat v zájmu svých členů a nezaměří smysl a účel své existence obchodním směrem. V praxi ale tomu tak často není. U finančních zdrojů sportovních klubů můžeme často najít smíšené financování. K tomu patří členské příspěvky, granty, sponzorské dary a příjmy související s trhem. Jak uvádí Walkam (2008) ve své studii financování sportovních spolků, výsledky ukazují, jak se vyvíjely trendy financování sportovních klubů v Rakousku.
17
Walkam (2008) ukazuje, že členské příspěvky a vstupné tvoří na příjmové straně pouze jednu čtvrtinu výdělku. Hlavní zdroje příjmů jsou různé akce, srazy a příjmy z občerstvení (tvořící zhruba 32 % příjmů), kdy peníze z darů a pronájmů sportovišť se též k těmto příjmům připočítávají. Příslušný podíl 16 % z příjmů připadá na reklamy sponzorů a veřejné dotace. Dalšími příjmy (zhruba 11 %) jsou výnosy z kantýnských a bufetových služeb a částky od nečlenů klubů, které platí za různé firemní, dovolenkové či ochutnávací kurzy. Na straně výdajů se ukazuje, že náklady se týkají provozu sportovištˇ, pořizování a údržby infrastruktury, cestovních nákladů, pořádání sportovních akcí, licencí sportovců, poplatků rozhodčím s 36 % podílu. Všeobecné náklady na správu jako je nájemné hal a kluboven, pronajímání sportovců, daně a podobně činí 27 % celkových výdajů a druhý největší výdaj vůbec. Čtvrtinu výdajů tvoří zaměstnanecké náklady a posledních 12 % tvoří různé splátky a pořizování kancelářského zařízení.
2.7.
Zaměstnanecká struktura rakouských sportovních klubů
Jak dále Walkam (2008) ve své práci říká, je nejdůležitějším zdrojem pro sportovní kluby dobrovolnická práce, protože na jednu stranu zajišťuje nezávislost sportu na státu či hospodářství a též garantuje že se při rozhodování ohledně vedení sportu budou brát v úvahu přednostně sportovní zájmy. Na druhou stranu dobrovolnická práce vytváří materiální a myšlenkové hodnoty, které se netýkají žádné nákladové a výnosové analýzy. Dále dává jednotlivým občanům šanci se aktivně podílet na vytváření klubu, dělat rozhodnutí a být za ně zodpovědným, což je předpoklad pro každé demokratické společenství. Walkam (2008) ve své práci uvádí studii sportovního řetězce Sport 2000, podle které jsou ve sportovních klubech a zařízeních zaměstnáni v 86 % procentech zaměstnanci dobrovolně a jen ze 14 % zde mají zaměstnání na plný úvazek. V průměru se jedná na jeden sportovní klub o 47 hodin práce týdně, která je zdarma poskytována skrze členy daného sportovního klubu. 44 % čestných členů klubů jsou činnými v představenstvu klubu.
18
Je vidět, že široká škála nabídky domácích sportovních klubů je umožněna jen díky čestné a dobrovolné práci členů klubů, kdy 83 % sportovních klubů mají obtíže s obsazováním dobrovolnických a čestných míst. Dle Badelta (1999) mohou být sportovní organizace rozčleněny na základě jejich pracovního obsahu na organizace s vlastními či cizími výkony. Sportovní kluby můžeme označit spíše jako organizace s vlastními výkony protože podporují žádosti a zájmy svých členů. Merlitsch (2001) to popisuje jako sdružení, které uspokojuje především vnitřně orientované výrazné potřeby svých členů. V širším pohledu jsou sportovní kluby též neziskovými organizacemi s cizími výkony, které slouží všeobecnému blahu. Například pokud sportuje větší počet osob, vede jejich sportovní činnost k lepšímu zdraví, sebedisciplíně a smysluplnému naplnění volného času. Merlitsch (2001) říká, že lidé jsou méně nemocní, podávají vyšší výkony a jsou otevření vyšší produktivitě práce, vyššímu blahobytu a s tím souvisejícímu vyššímu hrubému národnímu produktu.
19
3. Organizace sportu v České republice Organizační systém sportu v každé ze zemích Evropské unie, který popisuje Lukášová (2011) vychází z konkrétních podmínek, tradic a historie sportu v daném státě. Ty jsou rozdílné a nelze je jednoznačně zařadit a využívat v jiných zemích jako vzor. Spojují je totožné cíle a potřeby, rozdělují je však realizační podmínky. Jsou vždy autonomní v řízení vlastní činnosti a závislé na politické a ekonomické podpoře státu. Způsob podpory sportu určuje společenské postavení sportu a jeho efekt pro danou zemi. Lukášová (2011) dále říká, že Česká republika má v Evropské unii běžné uspořádání sportu. Srovnáme- li však stav v České republice s ostatními zeměmi EU, musíme konstatovat, že sportovní oblast se liší, a to ve struktuře vlastnictví sportovní infrastruktury. Velká část je totiž v majetku sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Diferencuje se také v podílu financování, jak představíme ve zvláštní podkapitole. Ústředním orgánem státní správy v oblasti sportu je rezort Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), opominout však nelze ani další důležité státní orgány, které do chodu sportu v České republice zasahují. Jsou jimi ministerstvo vnitra, ministerstvo financí, ministerstvo obrany a ministerstvo zdravotnictví. Sport má své zastoupení i v parlamentu ČR, kde spadá do výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a do podvýboru pro mládež a sport. Lukášová (2011) uvádí, že je působnost orgánů krajů a obcí dle zákona o podpoře sportu zaměřena zvláště na oblast tzv. sportu pro všechny včetně zdravotně postižených občanů, péči o sportovní zařízení v jejich správě a finanční podporu sportu z jejich rozpočtů. Kompetence jednotlivých orgánů jsou velice obecné a částečně bez možnosti efektivní kontroly jejich výkonu. To se pak negativně odráží v současné finanční situaci sportu, v nedostatečné spolupráci mezi jednotlivými složkami státních orgánů ale i mezi občanskými sdruženími. Kovář (2007) uvádí, že občanská sdružení jsou nestátními neziskovými organizacemi, utvářenými v ČR na základě zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů. Většina občanských sdružení sportovního charakteru a sportovních federací je sdružena ve vrcholných organizacích, z nichž největší je Český svaz tělesné výchovy (ČSTV). V jednotlivých krajích působí oblastní sportovní federace, jejichž úkolem je především udržovat kontakt mezi sportovními kluby a vrcholnou organizací a působit také jako informační centrum pro daný kraj. Místní sportovní kluby a tělovýchovné jednoty tvoří 20
hlavní část sportovního hnutí v České republice. Vlastní 90 % sportovních zařízení a organizují soutěže a rekreační sport na základě informací jednotlivých sportovních federací. (Kovář, 2007)
3.1.
Sport a jeho význam pro společnost
Sport je slovo, kterým jsou označovány tělesné aktivity moderního člověka, v sobě nepochybně skrývá mnohem více, než jenom toto prosté označení. Sommer (2003) označuje sport jako drogu v tom nejlepším slova smyslu. Říká, že takto pojatým životabudičem byl sport odjakživa. Lidé ho povýšili do role nezastupitelné motivu lidské činnosti, jehož pomocí je naplňován nejen vlastní volný čas, ale jeho prostřednictvím je také možné dosáhnout slastného pocitu fyzické dokonalosti a opojení z toho, že jsme nejlepší, že jsme zvítězili. Dále Sommer (2003) říká, že sportovní činnost odjakživa patřila do základního rejstříku hodnot lidského života a to bez ohledu na to, v jaké historické době byla provozována. Jen se kdysi neoznačovala tímto termínem. Pojem „sport“ je v podstatě jakýsi slovní novotvar, pocházející z angličtiny. Do tohoto jazyka se dostal z francouzského výrazu „desporter“ někdy v druhé polovině 15. století. Volně se toto slovo mohlo překládat jako „bavit se, oddávat se zábavě, hrát hry pro zábavu“ apod. V tomto duchu byly fyzické aktivity vnímány až od 16. století, tedy do doby, kdy renesanční humanisté povýšili tělesný pohyb na jeden ze suverénních projevů činnosti lidí. Někdy se pojem sport může nahradit českým slovním spojením „tělesná výchova“. Možná, že je to vhodné, ale určitě to nevystihuje skutečnou podstatu této lidské činnosti. O sportu by se spíše dalo říci, že je to pohybová aktivita provozovaná podle určitých pravidel a konvencí, které předchází trénink. Je jasné, že fyzická činnost, která má jinou podobu než činnost pracovní, se vyskytovala ve všech historických obdobích lidstva bez ohledu na jejich národní původ, na jazykové odlišnosti, sociální či náboženské postavení apod. Stejně jako v minulosti i dnes sport představuje významnou úlohu v soudobé společnosti, ovlivňující oblast sociální, kulturní, ekonomickou. Můžeme na něj pohlížet z mnoha různých úhlů a to v závislosti na společenské disciplíně, která pojem sport hodnotí. Definic sportu je tak zákonitě celá řada a záleží na jeho pojetí. Představme si nyní několik definic termínu sport a pak se seznámíme s jeho významem. 21
V zákoně o podpoře sportu č.115/2001 Sb., s kterým budeme pracovat, sport definuje jako všechny formy tělesné činnosti, které si prostřednictvím organizované i neorganizované účasti kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěžích všech úrovní. Sportem pro všechny se rozumí organizovaný a neorganizovaný sport a pohybová rekreace určená širokým vrstvám obyvatelstva. Sekot (2002) vymezuje sport jako specifickou lidskou aktivitu, která je odlišná od jiných činností. Vyznačuje se i ozvláštňující sociální dynamikou a má svébytné sociální důsledky. Ze širšího pojetí sportu ve smyslu systematických pohybových aktivit, necílících přímo a programově k dosažení výkonu, tedy k vítězství či odměně, můžeme sport chápat jako institucionalizovanou pohybovou aktivitu motivovanou zvýšením celkové kondice, osobním prožitkem či cíleným výsledkem nebo výkonem. Svoboda (2000) říká, že sport by mohl být přitažlivý z pohledu dobrovolnosti, svobodné činnosti, v nichž má každý rovné, relativně spravedlivé podmínky a je součástí života stejně jako každá jiná činnost. Sport je možné sport označit rovněž jako pohybovou aktivitu provozovanou podle daných pravidel a zvyklostí, jejíž výsledky mohou být navíc měřitelné nebo porovnatelné s jinými provozovateli téhož sportovního odvětví. Jak je z charakteristik sportu patrné, sport a sportovní aktivity jsou neoddělitelnou součástí běžného života každého jedince. Sport má podle Svobody (2000) několik důležitých významů. Jak uvádí Amsterodamská deklarace, rekreační aktivity sportovního charakteru mají neopomenutelný sociální význam. Podle tohoto prohlášení hraje sport důležitou roli při hledání identity a integrace obyvatel. Posiluje národní i regionální identitu, poskytuje lidem pocit, že jsou členy určité skupiny, promítá se do sociální stability a je důležitým prvkem kultury státu. V neposlední řadě stojí za zmínku preventivní charakter sportu. Na základě uvedeného lze říci, že sport patří k všestranné lidské činnosti a je nepřehlédnutelným a významným společenským jevem. Po sociální stránce má schopnost sdružovat a oslovovat lidi, a to bez ohledu věku, pohlaví či společenský původ. Můžeme říci, že sport působí v dnešní době na všechny vrstvy obyvatelstva nejen po stránce aktivní, kdy se věnují sportu v individuální či organizované formě, ale též po stránce pasivní z pohledu diváka a sportovního fanouška, jako je sledování sportu v televizi nebo navštěvování sportovních utkání.
22
Jak říká Slepičková (2005), sport se stal masovou, vysoce přitažlivou zábavou a slouží jako aktivní a zdravý způsob života. Sport je prostředím, v němž lidé mohou hledat naplnění hodnot, které jsou jim blízké či které preferují.
3.2.
Klasifikace sportovních organizací v České republice
V rámci neziskového sektoru mají svou působnost nestátní neziskové organizace. Jak říká Kocourek a kol. (2009) ve studii pro MŠMT, jsou za nestátní neziskové organizace v oblasti sportu s celorepublikovou působností označeny subjekty, které: a) vyvíjejí činnosti podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů, b) ve svých stanovách mají jako hlavní činnost provozování sportovních i tělovýchovných činností c) mají republikovou působnost a pravidelnou organizovanou činnost a vyvíjejí nejméně v deseti krajích Dále Kocourek a kol. (2009) ve své studii uvádí, že ze zákona o podpoře sportu je sport považován za veřejně prospěšnou činnost. Proto i v oblasti sportu vznikají nestátní neziskové organizace a to již řadu let. V jejich rámci se uskutečňují sportovní a pohybové aktivity jako organizované sportovní činnosti pod odborným vedením ve specifických zařízeních které se zaměřují na nejrůznější pohybové i pasivní činnosti ve formě služeb a jako aktivity, kterým se věnují občané individuálně a neorganizovaně. Ve své studii pro MŠMT Vosyka a kol. (2012) uvádí následující typologii organizací, jež se soustředí na zajištění sportovních služeb:
3.2.1. Sportovní kluby a tělovýchovné jednoty Sportovní kluby a tělovýchovné jednoty jsou označovány jako občanská sdružení, založená dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Cílem těchto sdružení je hlavně zajišťování a provozování sportu a pohybových aktivit občanů. Tvoří základní články sportovních svazů a k nim náležejících zastřešujících sportovních organizací. 23
3.2.2. Sportovní svazy, asociace Národní sportovní svazy jsou dobrovolná občanská sdružení fyzických a právnických osob, například sportovních klubů a tělovýchovných jednot, založená dle zákona č. 83/1990 Sb.. Sportovní svazy spravují a organizují aktivitu v náležejícím sportu na území ČR. Obhajují zájmy sdružených členů a zodpovídají za státní reprezentaci. Svoji činnost upravují svými vlastními stanovami. Zpravidla jsou členy střešních sportovních organizací i mezinárodních organizací. Například svaz lyžařů České republiky.
3.2.3. Organizace s celostátní působností Organizace s celostátní působností vyvíjí aktivní činnost skoro ve všech krajích České republiky. Mezi takové můžeme zařadit např.: Národní sportovní svaz, Českou obec sokolskou, Orel nebo Českou asociaci sportu pro všechny.
3.2.4. Servisní sportovní organizace Dále Vosyka a kol. (2012) ve své analýze uvádí že se dříve servisní sportovní organizace nazývaly zastřešující sportovní organizace. Jde o sdružení fyzických a právnických osob s celostátní působností (sportovních svazů s celostátní působností, sportovních klubů a tělovýchovných jednot) založené dle zákona č. 83/1990 Sb.. Podporuje sport a pohybové aktivity, zastupuje a chrání práva a zájmy sdružených členů při jednáních na úrovni orgánů státní správy a dalších veřejných i soukromých orgánů. Můžeme zde jmenovat například o Český svaz tělesné výchovy, autoklub ČR, asociace TJ a SK a další.
3.2.5. Organizace působící na základě mezinárodní autority Český olympijský výbor (dále jen ČOV) pečuje o rozvoj myšlenek olympismu a o účast českých sportovců na olympijských hrách. Ke vztahu k zdravotně postiženým občanům je to Český paralympijský výbor (dále jen ČPV). ČOV i ČPV je občanským sdružením ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů v platném znění. (Hobza, Rektořík, 2006).
24
Jak uvádí Hobza a Rektořík (2006), je sportovní klub základní organizační jednotkou sportovního hnutí s právní subjektivitou a již z názvu „sportovní klub“ je patrné, že je v těchto klubech provozován sport. Z terminologického hlediska sport znamená bavit se, příjemně trávit volný čas. Sport v širším slova smyslu představuje významný společensko-sociální jev s vazbami na jednotlivé oblasti společenského života. Pojem sport je stále více upřednostňován před identickým pojmem tělesná kultura. Dle Čáslavové (2000) je existence sportovních klubů páteří sportovního dění v České republice. Sportovní kluby jako obchodní společnosti provozují komerční činnost se sportovními produkty jako svoji základní aktivitu a sportovní kluby jako občanská sdružení mají obchodní činnost jako doplňkovou v mezích především daňových zákonů České republiky. Jak uvádí Hamerník (2007), sportovní a tělovýchovné spolky mají v českých podmínkách dlouholetou tradiční základnu dobrovolné tělovýchovy a sportu. Na jejich organizaci se podílejí desetitisíce dobrovolných pracovníků (trenéři, cvičitelé, rozhodčí a funkcionáři) což výrazně snižuje nejen soukromé, ale i veřejné náklady na tuto oblast. V roce 1990, po zániku monopolní tělovýchovné organizace - Československého svazu tělesné výchovy a po zrušení zákona č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, byly vytvořeny základní podmínky pro celkovou transformaci tělovýchovného sportovního hnutí. V souladu se zákonem č.83/1990 Sb., o sdružování občanů došlo k podstatnému rozšíření různě profilovaných občanských sdružení. Z nich řada navázala na přerušenou činnost
(Česká obec sokolská, Autoklub ČR, Orel, Svaz dělnických tělovýchovných
jednot Československa apod.), řada z nich v souvislosti s vývojem sportu vznikla nově. Ustavením Unie zdravotně postižených sportovců a Českého hnutí speciálních olympiád pro mentálně postižené se zlepšily podmínky pro sport zdravotně postižených občanů. Podle Hamerníka (2007) v současné době vyvíjí soustavnou sportovní činnost nebo tělovýchovnou spolkovou činnost více jak 20 000 lokálně působících klubů a jednot a více jak 150 sportovních svazů s celostátní působností. Většina z nich se ještě dále spolkově přidružila do střešních sportovních institucí, jako jsou např.: Český svaz tělesné výchovy, Česká obec sokolská, Česká asociace sportu pro všechny, Sdružení technických sportů a činností České republiky, Autoklub České republiky a další. Hamerník (2007) říká, že je potřeba užší koordinace a zastupování společných zájmů občanských sdružení v této oblasti, zejména ve vztahu ke státu a jeho institucím, přivedla 10 nejpočetnějších zastřešujících organizací a spolků k vytvoření všesportovního kolegia 25
ČR, které vzniklo v roce 1994. MŠMT, které je z kompetenčního zákona resortem pro tuto oblast, vytvořilo jako poradní orgán ministra Radu pro tělovýchovu a sport MŠMT, ve které jsou zastoupeni představitelé největších občanských sdružení z hlediska rozsahu a ekonomiky i další odborníci. Přes všechny tyto možnosti sjednocování názorů spolků a možnosti dialogu mezi státní a nestátní sférou je stávající systém málo účinným. V základních článcích občanských sdružení je hlavní úsilí početných převážně dobrovolných pracovníků orientováno na zajištění existenčních materiálních a finančních podmínek.
26
4. Zákon o sportu Pokud se chceme v této kapitole věnovat legislativně-právnímu vymezení sportu, je potřeba se zde zmínit o koncepci státní podpory sportu v České republice. Jak uvádí Boháč (2011) tak koncepce, předložená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, byla schválena dne 9.3.2011 vládou
České republiky. Na přípravě tohoto dokumentu se
pracovalo od roku 2009. Pracoval na něm tým odborníků, zástupci občanských sdružení z oblasti sportu i odborná veřejnost spolu s experty z akademické oblasti. Boháč (2011) říká, že na základě tohoto konceptu by se měl zlepšit současný neutěšený stav financování sportu v České republice. Mezi řešeními, která byla navrhována, se objevila mimo jiné i novela zákona o podpoře sportu, financování sportu díky samostatné rozpočtové kapitole, zefektivnění odvodů z výtěžků z loterijních společností, změna daňové legislativy ve prospěch dárců a sponzorů ve sportu, konkrétní podpora k práci dobrovolníků ve sportu a řada dalších opatření. Koncepce dle Boháče (2011) stanovuje priority státní podpory sportu především v oblastech sportovní reprezentace České republiky, přípravy sportovních talentů, sportu pro všechny a sportu pro zdravotně handicapované občany. Součástí koncepce je systém podpory údržby a provozu sportovních zařízení ale i oblast investic týkající se financování programu reprodukce majetku. Jak dále Boháč (2011) uvádí, v oblasti péče o talentovanou mládež, i v některých dalších oblastech, se již od roku 2011 dle záměrů nové koncepce postupuje. Významným prvkem je i zpřesnění hodnotících a kontrolních mechanismů v souvislosti s poskytováním a efektivním využíváním státních prostředků. Jak uvádí Kindlová a kol. (2011), mělo by schválení uváděné koncepce vést k zahájení procesu zpracování a předložení nového zákona o podpoře sportu. Současný zákon č. 115/2001 Sb. z 28.02.2001 vymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti a stanoví dle Kindlové a kol. (2011) úkoly ministerstev, jiných správních úřadů a působnost územních samosprávných celků při podpoře sportu. Tento zákon se nedotýká dobrovolných sdružení, jejichž postavení je ve sportovním prostředí České republiky stále dominantním. Daný zákon udává pravomoci a odpovědnosti všech úrovní veřejné správy z hlediska zaměření jejich činnosti na sportovní aktivity. Má za účel komplexně upravit oblast sportu v České republice, v návaznosti na vývoj společnosti a využití zkušeností ze zahraničí v souladu s předpisy práva Evropského společenství. Jak Kindlová a kol. (2011) říká, je základní myšlenkou zákona, aby se na něm podílelo co 27
nejvíce subjektů z oblasti sportu a aby též byl v souladu s příslušnými mezinárodními smlouvami a právem EU. Konkrétně se týká těchto usnesení: Usnesení vlády České republiky ze dne 14.07.1999 č. 718 k zásadám komplexního zabezpečení státní sportovní reprezentace, včetně systému výchovy sportovních talentů Usnesení vlády České republiky ze dne 05.01.2000 č. 17 k národnímu programu rozvoje sportu pro všechny Usnesení vlády České republiky ze dne 09.07.2003 č. 673 ke směrům státní politiky ve sportu na léta 2004 až 2006 Kocourek a kol. (2009) ve své studii pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy uvádí, že vzhledem k tomu, že sport spadá do kompetencí řady ministerstev, daný zákon hovoří o aktivnější mezirezortní spolupráci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s Ministerstvem pro místní rozvoj v budování sportovní infrastruktury, v jeho péči, dále pak s Ministerstvem zdravotnictví v oblasti zdravotní péče a prevence, výživy, propagace zdravého životního stylu či s Ministerstvem dopravy např. v otázkách dopravní sítě vymezené sportu pro všechny.
4.1.
Dotace do sportu
Podle Jílka a Svobodové (2011), je uváděno ve vyhlášce č. 500 z roku 2002, že je možné pojem dotace, který je nezbytnou součástí financování v oblasti sportu, definovat jako bezúplatná plnění, která se poskytují přímo nebo zprostředkovaně podle zvláštních právních předpisů a ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, národního fondu, ze státních fondů, z rozpočtů územních samosprávných celků na stanovený účel. Ve vyhlášce je taktéž uvedeno, že za dotaci se rovněž považují bezúplatná plnění na stanovený účel ze zahraničí z prostředků Evropské unie nebo z veřejných rozpočtů cizího státu a taktéž granty poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Jílek a Svobodová (2011) říkají, že dotací se rovněž rozumí prominutí části poplatků, pokud to právní předpis umožňuje a příslušný orgán stanovil prominutou část poplatků za dotaci.
28
Podle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech jsou státní dotace peněžní prostředky státního rozpočtu, poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Státní dotace je státní podpora, která je ve formě převodu hotovosti jako užitek jednotky výměnou za minulé nebo budoucí splnění určitých podmínek, které se týkají provozní činnosti jednotky (Jílek & Svobodová, 2011).
Skovajsa a kol. (2010) uvádí, že zásady pro poskytování dotací ze státního rozpočtu nestátním neziskovým organizacím jsou řízeny usnesením vlády České republiky ze dne 7. února 2001 č. 114, který je v návaznosti na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a zákony s problémem související. Dotace podporující činnost nestátních neziskových organizací jsou v České republice udělovány konkrétním organizacím na předložené projekty výhradně na jeden rozpočtový rok a není na ně právní nárok. Dotace je možné dle Skovajsy a kol. (2010) poskytnout v souvislosti s uskutečněním projektů NNO, které jsou v souladu s cíli státní politiky.
4.2.
Finanční podpora sportu
Financování sportu v České republice nemá ucelený funkční systém. Jak vyplývá ze studie koncepce financování sportu v České republice, kterou realizovala společnost KPMG ČR, podpora sportu z veřejných zdrojů trvale klesá. V zemích Evropské unie je přitom běžné, že se na financování sportu podílí z velké části právě veřejný sektor. Česká republika se v tomto srovnání nachází ve skupině zemí, které vynakládají na podporu sportu nejméně. Z studie dále vyplývá, že je Česká republika jednou z mála zemí, kde loterijní společnosti neodvádí finanční prostředky do sportu. Společně s Kyprem a Lotyšskem je jednou z mála zemí Evropské unie, kde neexistuje zákonná povinnost vracet z výnosů ze zdanění loterií určitý podíl prostředků zpět do sportovního prostředí. Když se zde zmiňujeme o podpoře sportu, je dobré si uvědomit, že nejde jen o reprezentaci, ale o mnohem důležitější aspekty, kterými jsou jak sociální tak i zdravotní rozměr sportu. V České republice se sportu věnují dle statistik zhruba dva miliony lidí, z toho přes půl milionu tvoří děti a mládež. Sport je vůbec nejrozšířenější a také dá se říci nejzdravější způsob trávení volného času. Podle analýzy financování sportu v České republice vydané Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, se tak nezabývá jen 29
prostředky na vrcholový sport, jejím obsahem je též oblast sportu pro všechny včetně podpory mládeže. Jak uvádí Vosyka a kol. (2012) ve studii pro MŠMT, cílem analýzy financování sportu v České republice bylo získat informace o tom, jaký objem veřejných financí se ročně vynaloží na podporu sportu a jak se tato podpora mění v čase, srovnat veřejné výdajů na sport v kontextu Evropské unie a odpovědět na otázku, zda je sport ve vztahu ke státnímu rozpočtu čistým příjemcem nebo plátcem. Autoři analýzy uvažovali o všech svých zjištěních v kontextu společenské úlohy sportu, jeho významu z hlediska zdraví populace, péče o mládež, prevence sociálně patologických jevů a podobně. Podle Vosyky a kol. (2012) a jejich studie pro MŠMT výsledky analýzy ukazují, že v posledních dvaceti letech výdaje na sport klesají, a to v porovnání s výdaji státního rozpočtu i hrubým domácím produktem. Přes objektivní potíže jakéhokoliv srovnávání financování sportu v jednotlivých členských zemích EU lze konstatovat smutnou skutečnost: Česká republika se nachází vždy mezi zeměmi s nejnižší podporou sportu. V analýze se uvádí, že od roku 2009 dochází k totální absenci finančních prostředků z výtěžku firmy Sazka, a.s. pro oblast sportu. Tím, že byl jeden z pilířů vícezdrojového financování sportu narušen, přichází samotný sport ročně o jednu miliardu korun. Tehdejší ministr školství Josef Dobeš se v reakci na vzniklou situaci vyjádřil, že pokud bude Sazka nadále posílat miliardu místo na sport na splátky komerčního projektu, sport skončí. Jediný způsob, jak mu dát šanci, je zachovat státní podporu, příspěvky soukromého sektoru, spolufinancování ze strany Sazky a změna loterijního zákon.
Jak uvádí Kocourek a kol. (2009) ve své Analýze financování sportu, byl sport v období před rokem 1990 preferovaným odvětvím. Po roce 1989 pak následoval prudký pokles financí směřujících do sportu. Dna bylo dosaženo v letech 1997-1998, kdy výdaje na sport činily méně než polovinu procentuelních výdajů ze státního rozpočtu v porovnání s rokem 1989. Poté začalo docházet k navyšování zdrojů, které vyvrcholilo v roce 2001. Kocourek a kol. (2009) dále ve své analýze uvádí, že poté především z důvodu rychlého hospodářského růstu, který nebyl adekvátně promítnut ve výdajích na sport, začalo docházet k trvalému poklesu. Tento trend byl umocněn rozhodnutím sportovního prostředí o financování víceúčelové arény v Praze. Tyto faktory nadále ovlivňovaly objem financí tak, že podíl peněz sportovního prostředí se v současné době dostal na rekordně nízké hodnoty k poměru objemu státního rozpočtu. Na základě výše uvedených informací 30
ohledně finanční podpory v České republice je možné se domnívat, že pokles dotací do odvětví sportu je spojen s přetrvávající finanční krizí. (Kocourek a kol., 2009)
Obrázek 2: Graf výdajů státního rozpočtu včetně odvodů loterijních společností do oblasti sportu za období 1989 – 2008 dle analýzy Kocourka a spol. (2009)
4.3.
Srovnání finanční podpory v rámci Evropské unie V rámci této kapitoly je rozebírána otázka, jak si Česká republika stojí ve
financování sportu z veřejných rozpočtů ve srovnání s ostatními státy Evropské unie. Toto porovnání je zcela jistě nezbytné pro lepší a komplexnější porozumění situace, s jakou se český sport v současnosti potýká. Porovnání financování sportu v České republice a ve státech EU je jedním z klíčových bodů výše uvedené analýzy Kocourka a kol. (2009). Autorský tým, který analýzu vypracovával, vycházel z dostupných dat, které byly převzaty ze studie francouzského předsednictví. Chybějící data byla převzata z materiálů národních organizací
eventuálně
mezinárodních
organizací 31
zabývajících
se
problematikou
financování sportu. Údaje, které nebyly dostupné, byly dopočítávány extrapolační metodou. Autorský tým porovnával státy Evropské unie podle veřejných výdajů na sport na jednoho obyvatele. Toto srovnání nebylo pro ČR příliš příznivé protože skončila v rámci EU s třetími nejnižšími veřejnými výdaji. Údaje pro Českou republiku pak byly zjištěny vlastním sběrem dat. Jedná se tedy již o lehce zastaralá data, ale vývoj v posledních letech jistě nebyl tak odlišný od vývoje předchozího, aby nastaly případné dramatické změny. Dle údajů Kocourka a kol. (2009) a jeho vypracované analýzy, ze které pochází také další graf, se můžeme přesvědčit, že České republice nepatří příliš lichotivá pozice. Ocitla se až na třetím místě od konce, za ní už pouze Malta a Bulharsko. Státy srovnatelné s Českou republikou počtem obyvatel a ekonomickou silou, jako například Slovinsko nebo Portugalsko, se umístily v evropském průměru, či spíše až nadprůměru. Tabulce vévodí jednoznačně Francie, dobře se umístily také skandinávské země, kde je sport mezi obyvatelstvem velice populární. Na základě uvedeného je možné spekulovat, že Česká republika nemá velké ambice o zapojení se do politiky financování odvětví sportu. Další země, která podobným směrem jako ČR postupuje, je Malta, která v obou grafech skončila za Českou republikou. Na pomyslném chvostu se drží převážně státy, které vstoupily do EU podstatně dříve, než Česká republika. Sousední státy, jako je Rakousko, Německo, Slovensko i Polsko, jsou s dotacemi do odvětví sportu o poznání lépe. (Kocourek a kol., 2009) Celkově se dá říci, že stav financování sportu v České republice je v evropském kontextu velice podprůměrný a zasloužil by si jistě větší pozornost. Bohužel se nedá v budoucích letech očekávat zlepšení této situace, jelikož se česká vláda snaží vzhledem k nejisté ekonomické situaci v Evropské unii veřejné výdaje spíše snižovat a šetřit téměř ve všech oblastech veřejných rozpočtů. Data umožňující transparentní a věrohodné porovnání výdajů na sport mezi zeměmi Evropské unie v podstatě neexistují. Analýza, která si dala za cíl porovnání ekonomických aspektů sportu mezi zeměmi Evropské unie a jejíž výsledky zde uvádím, byla identifikována jako nejvhodnější studie. Jedná se o „Study of public and private financing of sport in Europe“ (Studie o veřejném a soukromém financování sportu v Evropě). Tato studie byla organizována a vyhodnocena francouzským týmem v průběhu francouzského předsednictví EU. Dokončena byla v roce 2008. Tato studie byla použita jako zásadní
32
nástroj pro porovnání Česka s ostatními evropskými zeměmi. Jako vstup do této analýzy byly použity údaje týkající se veřejného financování.
Obrázek 3: Graf porovnání zemí Evropské unie – porovnání veřejných výdajů na sport na jednoho obyvatele dle AMN Groupee Yos (2008) Jak uvádí studie koncepce financování sportu v České republice, vytvořená firmou KPMG (2012) přinesl český sport vloni veřejnému sektoru 52 miliard korun. Podíl přínosů ze sportu na příjmech státního rozpočtu v roce 2011 dosáhl 3,3 %. Podle této studie potvrzuje Česká republika význam sportu jako důležitého ekonomického odvětví. Přínosy ze sportovní činnosti jsou z hlediska podílu na tvorbě HDP a zaměstnanosti srovnatelné s odvětvími jako je výroba plastů a pryží, výroba potravinářských výrobků nebo těžba a dobývání surovin. Dále z této studie vyplývá, že navzdory těmto pozitivním číslům nemá financování sportu v České republice ucelený funkční systém. Podpora sportu z veřejných zdrojů trvale klesá - jen v letech 2010 a 2011 meziročně poklesla o více než 3 miliardy korun. V zemích Evropské unie je přitom běžné, že se na financování sportu z velké části podílí právě veřejný sektor. Česká republika se v tomto srovnání nachází ve skupině zemí, které vynakládají na podporu sportu nejméně. Veřejné rozpočty v ČR si přitom z každé stokoruny vynaložené na sport vezmou formou odvodů a daní 42 korun. (KPMG, 2012)
33
5. Sportovní a fitness kluby Praktickou část této práce jsem zaměřila na dotazníkové šetření ve dvou sportovních klubech sportovního fitness řetězce Danube, pobočkách Alte Donau a Ottakring, kde jsem si pro mé šetření vybrala skupiny sportovců a sportovkyň, kteří aktivně provozují tenis. Dále mne zajímal jejich přístup ke sportu a fitness jako takovému, jak se změnil – pokud k tomu vůbec došlo – jejich životní styl tím, že začali sportovat, zda jsou jejich motivy ke sportu, k tenisové hře a k pohybu jako takovému spíše zdravotního rázu či společenského rázu. Protože se v dotazníkovém šetření dotýkám sportovních klubů s fitness zaměřením a též tenisového sportu jako takového, představím zde v krátkosti historii a vznik sportovních a fitness klubů a historii tenisu v Rakousku. Slova fitness a zdraví jsou často skloňována ve všech pádech v médiích i ve společnosti. V průběhu let se definice fitness změnila z původní funkční schopnosti těla při zatížení na rozsáhlejší definici, tak jak ji zmiňuje Zarotis (1999) a to, že vedle tělesné dimenze obsahuje slovo fitness též subjektivní aspekty a s nimi psychické a sociální faktory. Zároveň můžeme pod tímto slovem rozumět společenskou akceptaci, modernost, zdraví a úspěch. U zdravé kondice jak tělesné, tak duševní se můžeme bavit též o spirituálním a sociálním fitness. V dnešní společnosti jsou, jak uvádí Karaščák (2010), velmi žádaní lidé, kteří jsou ve formě, dobře se cítí i tak vypadají a jsou na první pohled „fit“. V dotazníku se zaměřuji na to, zda provozováním sportu a tenisovou hrou zlepšili respondenti své zdraví a svou kondici. Buck (2004) říká, že fitness má pro všechny lidi jednu věc společnou a to tělesnou zdatnost - tu rozděluje do dvou hlavních kategorií:
Health related fitness – orientuje se na zdraví
Skill related fitness – orientuje se na pohybové schopnosti Jak dále Karaščák (2010) říká, měnil se pojem fitness studio též v průběhu času
z jedné mistnosti s činkami a ribstolem na moderní zařízení, které často splňuje i ty nejvyšší nároky sportovců a které patří k modernímu životnímu stylu. V současnosti tvoří nabídku mnoha fitness a sportovních klubů nejen služby v oblasti silového tréninku a výdrže za pomoci cvičebních strojů nýbrž jsou služby moderních sportovních klubů rozšířené na mnoho dalších druhů sportů. 34
Kluby nabízejí tenisová hřiště v halách i ve venkovních prostorách, hřiště pro hraní bedmingtonu, volejbalu a bechvolejbalu stejně jako místnosti pro cvičení gymnastiky, stále více se rozvíjející zumby, jógy či náročného ale účinného pilates. Stejně tak mají sportovní kluby ve své nabídce kurzy tance, kurzy pro budoucí trenéry či cvičitele nebo nabízejí poradenství u odborníků na zdravou stravu a pohyb. To vše je součástí moderního přístupu ke sportu.
5.1.
Historický vývoj fitness
Jak dále uvádí Karaščák (2010), přestože k rozšíření fitness jako moderního slova došlo teprve před několika málo lety, jeho filozofický základ lze nalézt už v Antice. Zde byl vyznáván soulad mezi „tělesnem“ a „duševnem“ (viz. Kalikagathia = jednota ducha a těla). Karaščák (2010) říká že již v té době, tedy před několika tisíci let, trénovali lidé svá těla pomocí jednoduchých posilovacích zařízení. Starověcí Egypťané užívali ke svému tréninku například látkové vaky naplněné pískem. Řečtí atleti si nechávali z kamení, bronzu a dalších materiálů vyrábět disky a různá závaží, která jim sloužila podobně tak jako nám dnešní činky v posilovnách. Ve školách římských atletů a gladiátorů byly hojně užívány tyče a disky k silovému tréninku. Zde se ale poprvé objevila i další posilovací zařízení, jak Karaščák (2010) zmiňuje a to ta podobná dnešním posilovacím věžím. Tyto věže byly konstrukce ze dřeva a kožených řemenů, do kterých bylo zavěšeno závaží. Pravé činky, velice podobné těm, které používáme dnes, se dle Karaščáka (2010) objevily teprve v roce 1830. Možná se jednalo i koule z kanonů, které lidé spojili tyčí a vzali jim tím jejich smrtelný účel použitím kvůli účelu zdravému a užitečnému. V šedesátých letech dvacátého století byly „objeveny“ posilovací zařízení, které využívaly páky a působení síly lidského těla. Prudký rozvoj posilování nastal též v 19. století, přičemž velkou roli v našich zemích hrál vznik ČOS (Československé obce sokolské) v r. 1862 a velkým vzorem pro tehdejší sportovce se stal úspěšný zápasník Frištenský, rodák z Litovle.
35
5.2.
Definice pojmu sportovní motivace
Jak uvádí Dovalil (2008) v lexikonu sportovního tréninku, jde u motivace o integraci dynamických a poznávacích činitelů v činnostech a osobnosti člověka. Pod dynamickými činiteli si dle Dovalila (2008) můžeme představit skutečnosti, které jsou pro sportovce podněcujícími. Tyto skutečnosti podporují či tlumí jeho angažovanost v činnosti a jsou determinovány jednak vnitřním a vnějším prostředím sportovce tak také vrozenými a získanými dispozicemi, schopnostmi a vlastnostmi. Podle Macáka a Hoška (1989), můžeme též slovo motivace chápat jako průnik všech dynamických činitelů, kteří určují iniciaci, intenzitu, stabilitu a směr chování sportovce. Pak jsou do motivace zahrnovány jak vnitřní potřeby sportovce, tak jeho vnější pobídky a cíle. Potřeby sportovce jsou vzájemně spojeny s vnějšími pobídkami a cíli. Zde lze vidět v pobídce cíl či naopak, cíl může působit motivačně.
5.3.
Zdroje motivace ke sportovní činnosti
Dle Macáka a Hoška (1989) je možné vidět chování sportovce současně ovlivňované několika motivy. Pokud se podíváme konkrétně na jednání různých sportovců, můžeme vidět různé kombinace jejich motivů. Jeden sportovec může provádět sportovní činnost pro radost a potěšení, které mu z této činnosti plyne, druhý si chce zlepšit kondici a zjistit, kde jsou jeho výkonostní hranice, další chce díky výsledkům dosáhnout společenského uznání. Podle Macáka a Hoška (1989) se může motivace ke sportu a aktivní činnosti u jednoho sportovce v průběhu jeho sportovního vývoje měnit. Když se díky Dovalilovi (2008) opět vrátíme k lexikonu sportovního tréninku, najdeme v něm motivaci ke sportovní činnosti obsahově ještě rozsáhlejší. Je zde zahrnuto vše, co determinuje sportovce k daným cílům. Jednotlivé druhy motivů jsou navzájem spojeny, vrství se v čase, takže v konečné motivaci vidíme hierarchickou posloupnost, kde je definována či nejzřetelněji vidět pouze hlavní příčina sportovcova jednání. Jak Dovalil (2008) říká, zajímají nás ve sportovní činnosti pouze ty motivy a tendence, na nichž je činnost sportovce postavena a též tendence, které tvoří základ sportovního boje a soutěžení. Důležité jsou však též tendence, které sportovní výkonnost ohrožují jako je strach či úzkostné stavy, či ze kterých se osobnost sportovce rozvíjí. Významnou roli zde hrají napodobování, sugesce, vcítění a ztotožňování sportovce.
36
Jak se Karaščák (2010) zmiňuje, technizace a automatizace v posledních desetiletích minulého století, především po druhé světové válce drasticky minimalizovaly svalová zatížení jak v pracovním tak i volnočasovém životě. Na začátku 20.století se podle Karašcáka (2010) průměrný energetický výdej čtyřicetiletého člověka pohyboval u 3 100 Kcal denně. Dnes se tento energetický výdej snížil na zhruba 2 200 Kcal denně. Důvodem pro toto snížení denního energetického výdeje je silné zredukování těžké tělesné práce, jak v pracovním tak i v soukromém životě lidí, ve kterém stroje a automaty převzaly funkci fyzické práce. Auta a výtahy nám zpohodlňují život a my nemusíme tak často chodit například do schodů. V domácnosti pomáhají redukovat svalovou námahu různí domácí pomocníci jako vysavač či myčka nádobí. Tato usnadnění v každodenním životě jsou sice příjemná, nicméně jak Karaščák (2010) uvádí, ať už si to uvědomujeme, nebo ne naše tělo pomalu ale jistě po fyzické stránce chátrá.
5.4.
Historie tenisového sportu
V Evropě byla na francouzských klášterních dvorech dle Schwarzwaeldera (2002) hrána hra sice ne ještě v té formě, jak ji známe v současnosti ale přece jen se tenisu blížila. Nejdříve se hrálo bez raket a pouze plochou dlaně byl odrážen míč vyrobený z hovězí kůže a vyplněný látkou. Teprve začátkem 16.století byly zavedeny rakety ale i v této době měl tenis stále jinou podobu. Byl podobný současnému squashi, protože byl hrán pouze v halách. Teprve v druhé polovině 19.století přišel někdo s nápadem jít hrát do venkovního prostředí. Ten někdo byl britský major Walter Wingfield, který poprvé v knize stanovil pevná pravidla této hry. Na začátku 20.století byly velké tenisové zápasy mnohdy umožněny pouze amatérům. V roce 1925 byl tenis vyřazen z olympijských sportů. Jak Schwarzwaelder (2002) uvádí, teprve v roce 1988 se tenis stal opět olympijskou disciplínou. Jak byl vytvořen název tohoto sportu není etymologicky zcela potvrzené. Někdy se vědci přiklánějí ke vzniku ze slova „tenez“ což je anglo-normanský výraz pro „držet“. V přeneseném slova smyslu „podržte ten míč“. Pro tuto teorii hovoří fakt, o kterém se zmiňuji v předchozích řádcích a to, že tato hra dostala svá pravidla v Anglii, kde byl tenis anglickou aristokracií hrán.
37
V Rakousku se hrál poprvé tenisový turnaj v roce 1897, kdy Moritz Winter, předseda prvního tenisového vídeňského klubu, tento tenisový turnaj uspořádal. Turnaj se konal na náklady „Adeligen Tennis-Clubs“, tedy tenisového klubu šlechticů, kteří tvořili distinguované publikum. Zajímavostí je, že první mistrovství v tenise se ve Vídni konalo až tři roky pro mezinárodním tenisovém mistrovství konaném v Praze. V současnosti existuje v Rakousku takzvaný tenisový spolek ÖTV, který byl založen počátkem 20.století a který v sobě slučuje jednotlivé tenisové kluby ostatních rakouských spolkových zemí. Nejznámějším rakouským tenisovým hráčem historie byl Thomas Muster, který v osmdesátých letech dvacátého století vyhrával mnoho turnajů, mimo jiného slavný Grand-Slam titul v roce 1995. Jak z rozhovorů se sportovci obou rakouských sportovních klubů vyplynulo, je Thomas Muster stále velkým tenisovým vzorem pro mnoho z nich. Celoročně se v Rakousku koná velké množství tenisových zápasů a mistrovství. Velký důraz se klade na juniorská mistrovství, která se konají od května do července pokaždé dvakrát za měsíc. Tato mistrovství slouží k podpoře tenisového sportu mezi mládeží a jsou na nich vyhledávány talenty, které mohou být později ve své sportovní aktivitě podporovány.
38
6. Cíle 6.1.
Cíle práce
Hlavní cíl práce: -
zjištění motivů pro tenisovou hru u návštěvníků vídeňských sportovních fitness klubů.
Vedlejší cíle: -
zjistit, do jakých věkových kategorií tito lidé patří
-
jak dlouhou dobu tenis hrají
-
v jakých příjmových kategoriích se pohybují
-
porovnat intenzitu hry během letní a zimní sezóny a častost hry během týdne.
6.2. -
Úkoly
Zajistit a prostudovat odb. literaturu k tématu sportovních klubů a fitness zařízení v Rakousku
-
Připravit dotazník pro zákazníky fitness centra a provést pomocí těchto dotazníků šetření
-
Dotazníky vyhodnotit a na základě výsledků stanovit závěry
39
7. Metodika 7.1.
Popis zkoumaného souboru
Bylo vytvořeno celkové množství 110 dotazníků, které byly rovnoměrně rozděleny mezi obě zmiňované pobočky, tedy mezi Alte Donau a Ottakring. V každé z poboček klienti vyplnili šedesát dodaných dotazníků. Z celkového množství stodeseti vyplněných dotazníků jsem pět dotazníků z klubu Alte Donau a pět dotazníků z klubu Ottakring do konečného vyhodnocování nezařadila protože byly vyplněny buď nesprávně nebo neúplně. Šetření probíhalo paraelně v obou zmiňovaných pobočkách sportovního klubu. Hlavní podmínkou k vyplňování dotazníku byl aktivní zájem o tenis. Ve většině byli zastoupeni muži v počtu 72 ku 28 ženám. Vyplnění dotazníku trvalo přibližně kolem deseti až patnácti minut.
40
7.2.
Organizace práce
Dostala jsem možnost provést výzkum ve dvou různých fitness centrech na základě kontaktů se zaměstnanci a konkrétně s trenérkou, která se v obou těchto centrech aktivně zůčastňovala jako zaměstnankyně provozu a též na základě kontaktu s profesionálním trenérem tenistů z obou zmiňovaných klubů. Tím jsem se mohla snadněji dostat ke zdroji informací. Z použité literatury v teoretické části práce jsem čerpala informace o současném či minulém stavu fitness center a složení jejich klientů. Velmi zajímavé bylo konzultovat poznatky s pracovníky jednotlivých sportovních klubů. Srovnávat shody či odlišnosti v tomto výzkumu. K sestavení dotazníku mi pomohly příklady z různých prací českých i rakouských studentů, kteří se na podobná témata v minulosti též zaměřili. Základ pro vytvoření dotazníku vytvořily diplomové práce Norberta Geyera z roku 2003, Andrey Binderové z roku 2005 a Pavla Karaščáka z roku 2010. Dále jsem se nechala inspirovat názory expertů pohybujících se ve sportovním prostředí, tedy manažery klubu Danube a zaměstnanci – cvičitelkami a trenéry. Tito lidé se dále obraceli na své klienty, kterým byly později tyto dotazníky poskytnuty. Hlavní práce na sběru a vyhodnocování dotazníků se konala od poloviny března do začátku dubna 2013.
7.3.
Použité metody
Metodu pro zjištění cílů práce – a to vztahu klientů k návštěvám fitness klubu a konkrétně k tenisové hře – jsem stanovila formu písemného vyplňování dotazníku. Bylo důležité vytvořit dotazník tak, aby byl srozumitelný, přehledný a aby měl pro pozdější vyhodnocování dostatečnou výpovědní hodnotu. Otázky byly zaměřeny jak na demografické faktory pro rozlišení kategorií klientů navštěvujících sportovní klub tak také konkrétně na tenis – tedy vztah zákazníků klubu k tomuto sportu, častost hry a motivaci právě k této hře. Pro jednoduchost vyplnění jsem zvolila spíše otevřené otázky s nabídkou odpovědí, které měli klienti klubu zatrhnout. V dotazníku samém i ústní formou při jeho rozdávání byli zákazníci ujišťováni o anonymitě při vyhodnocování dotazníku.
41
7.4.
Dotazníková struktura
Dotazník, který byl pro potřeby rakouských sportovních klubů formulován v německém jazyce, obsahuje 20 otázek. (viz Příloha 1.) Otázky z první části dotazníku od čísla jedna po číslo 7 jsou určeny pro demografické údaje (věk, povolání, vzdělání, odhady výše ročního příjmu atd.) Od čísla 8 do čísla 15 se otázky týkají konkrétní sportovní činnosti – tenisu (jak často jej klienti hrají, jaké mají důvody pro volbu právě tohoto druhu sportu, zda se označují spíše za začátečníky či pokročilé, jak dlouho průměrně trvá jedna jejich hra, kdy hrají nejčastěji – zda dopoledne, odpoledne či o víkendech apod. V otázce 16 se zaměřuji na další služby sportovního klubu a na to, zda tyto služby tenisté využívají. V dalších otázkách jsem se zaměřila částečně na životní styl tenistů – zda došlo ke zlepšení jejich životního stylu díky aktivní hře, zda a jaké provozují další sportovní činnosti mimo tenisu, odkud se dozvěděli informace o jejich sportovním klubu a též zda je ke klubu pojí smluvní podmínky klubové karty či radši platí za každou hru jednotlivě. Dotazníky byly zpracovány za pomocí Excel programu, ve kterém byly vytvořeny přiložené grafy a tabulky.
42
Díky spolupráci zaměstnanců jednotlivých rakouských sportovních klubů jsem shromáždila sto správně vyplněných dotazníků ze dvou zmiňovaných sportovních klubů. Do této práce jsem zvolila zpracování těchto dotazníků na základě statistického výzkumu. Výsledky jsem graficky a tabelárně vyjádřila. Nejdříve jsem v práci vyhodnotila socio-demografické údaje. Dále jsem se zaměřila na vztah klientů sportovních klubů k tenisové hře, na jejich motivaci a hrací zvyklosti. Aby bylo vyhodnocení jednotlivých údajů přehledné, seřadila jsem jednotlivá data do tabulek a vyhodnocení jsem znázornila v jednotlivých tabulkách a grafech.
43
8. Výsledky
8.1.
Sportovní řetězec klub Danube
8.1.1. Struktura podniku Tento klub nabízí celou řadu multifunkčních sportovních a volnočasových zařízení a možností sportovního využití. Tato nabídka se z části velmi liší v závislosti na místě pobočky klubu, velikosti této pobočky, na její sportovní nabídce, na možnostech vnějších ploch, kde mohou být beachvolejbalová hřiště, tenisová hřiště či plovárny.
8.1.2. Založení a růst klubu Klub Danube byl založen v roce 1983 Aloisem Kloiberem jako společnost s ručením omezeným. Nejprve vybudoval jednoduché tenisové kurty v 17. vídeňském okrese. Později k těmto tenisovým kurtům přidal další a větší kurty a též zastřešené haly. V devadesátých letech se klub rozrostl z jednoho okresu na sedmplus byly založeny další pobočky v Bad Voeslau, Badenu a Wiener Neustadtu.
8.1.3. Multifunkční sportovní klub Koncept multifunkčního sportovního klubu se zakládá na široké paletě nabídek vztahujících se ke sportu a volnočasovým aktivitám. Mimo klasického fitness studia, které je součástí každé pobočky klubu Danube nabízí tato firma služby:
Prostory pro gymnastiku, aerobik, pilates a zumbu
Saunu
Parní lázeň
Klidové místnosti určené k odpočinku klientů
Bufet s nabídkou zdravé stravy
Solária
Halové sporty – tenis, squash, badmington
Venkovní prostory pro beachvolejbal, basketbal, tenis 44
Dále je zde nabízena:
Tenisová škola
Osobní trenér fitness
Lékařské poradenství a fyzioterapii
Pláže pro možnost koupání
Nudapláž
Školu windsurfingu
Školu plachtění s možností zapujčení jachty
Taneční školu
Dětské fitness
Cestovní kancelář
Hlídání dětí po dobu cvičení rodičů
8.1.4. Ceny za tenisovou hru dle platného ceníku služeb: Zimní sezóna od 24.září 2012 do 21.dubna 2013 (cena vždy za 60 minut) Tenis v kategorii A
29,- €
Tenis v kategorii A s klubovou kartou
26,- €
Tenis v kategorii A s akční cenou
23,- €
Tenis v kategorii B
21,- €
Tenis v kategorii B s klubovou kartou
19,- €
Tenis v kategorii B s akční cenou
18,- €
(kategorie A: Po – Pá od 16hodin, kategorie B: Po – Pá do 16hodin, So, Ne a státní svátky celodenně) Letní sezóna od 22.dubna 2013 do 22.září 2013 (60 minut) Tenis v hale
17,- €
Tenis v hale s klubovou kartou
16,- €
Tenis v hale s akční cenou
15,- €
Tenis na venkovním kurtu
17,- €
Tenis na venkovním kurtu s klub.kartou
16,- €
Tenis na venkovním kurtu s akční cenou
15,- €
(ceny platí pro časové období od pondělí do pátku včetně státních svátků celodenně)
45
Pro zájemce o práci trenérů či cvičitelek jsou zde nabízena školení a víkendové či týdenní kurzy. Jsou pořádány lyžařské či raftingové víkendy stejně jako různé jiné sportovní akce. Heslem klubu je: „ Pohybujeme celou Vídní. Již pětadvacet let.“
8.1.5. Politicko – zdravotní úkoly klubu Klub Danube se snaží zaměřovat na co nejširší zákaznickou obec. Jeho cílem není oslovovat pouze movité zákazníky nýbrž motivovat a získat k pohybu co nejvíce lidí z různých věkových kategorií. Je pro něj důležité dostat se od vysokovýkonostního sportu k profesionální úrovni volnočasových aktivit, které jsou zacíleny na zdraví, zajímavé zážitky a stmelování jednotlivých zájemců o sport.
8.2.
Struktura jednotlivých poboček klubu – Alte Donau a Ottakringu:
8.2.1. Klub Ottakring: 2 Tenisové haly – každá s pěti kurty 2 squashové kurty Fitness studio 3 místnosti pro aerobik a gymnastiku 2 kurty badmingtonové 2 solária Restaurace Dětský koutek Obchod se sportovním zbožím
8.2.2. Klub Alte Donau: 2 tenisové haly – každá se čtyřmi kurty 3 squashové kurty Fitness studio 4 místnosti určené pro gymnastiku a aerobní cvičení Sauna s parní lázní 46
2 solária Pláž Restaurace Nabídka klasických masáží
8.3.
Pohlaví respondentů
Na základě vzorku z vyhodnocených dotazníků bylo možné stanovit, že převážná většina respondentů – tedy hráčů tenisu - byli muži. V grafu jsem znázornila jak celkové složení všech respondentů v obou rakouských sportovních klubech, tak také rozdělení na respondenty klubu Alte Donau a klubu Ottakring.
100
Muži
Ženy
celkem
100 90 80
72
70 60
50
50 40 30
38
34
28
20
50
12
16
10 0 Počet respondentů celkem Respondenti Alte Donau
Respondenti Ottakring
Obrázek 4. Množství účastníků – respondentů dotazníkového šetření ve sportovních klubech vídeňských okresů Alte Donau a Ottakring Poměr mezi ženami a muži činil zhruba 1:2. Protože byli o vyplnění dotazníku žádáni hráči tenisu a k odmítnutí vyplnění u žen bylo ještě nižší než u mužů, lze brát tento výsledek jako reprezentativní, a tedy můžeme říci že v převážné většině jsou hráči tenisu v těchto dvou klubech muži.
47
8.4.
Věk respondentů
V této kategorii, jak je i na grafu patrné, se jednotlivé sportovní kluby nepříliš lišily. V obou klubech byli nejsilněji zastoupeni tenisté zralejšího věku, tedy kolem čtyřiceti let. Konkrétně nejsilnější skupinou byli respondenti z věkové kategorie od 41 do 45 let a dále velké množství bylo též respondentů padesáti a více letých. 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
do 20 let 21-25 let 26-30 let 31-35 let 36-40 let 41-45 let 45-50 let
50+
věkové kategorie tenistů - Alte Donau
1
2
2
4
7
16
9
9
věkové kategorie tenistů - Ottakring
2
1
0
3
7
17
10
10
Obrázek 5. Rozdělení respondentů do jednotlivých věkových kategorií podle počtu, v jakém se zúčastnili dotazníkového šetření a dle zastoupení v jednotlivých vídeňských sportovních klubech.
Tabulka 3. Procentuální a početní rozdělení jednotlivých respondentů z obou vídeňských klubů podle věkových kategorií
Věkové kategorie
Počet respondentů Alte Donau
Relativní četnost
Počet respondentů Ottakring
Relativní četnost
do 20 let 21-25 let 26-30 let 31-35 let 36-40 let 41-45 let 45-50 let 50+
1 2 2 4 7 16 9 9
2% 4% 4% 8% 14 % 32 % 18 % 18 %
2 1 0 3 7 17 10 10
4% 2% 0% 6% 14 % 34 % 20 % 20 %
48
Z vyhodnocených dotazníků vychází fakt, že tenis je oblíbeným sportem spíše střední generace aktivních sportovců. Počet hráčů tenisu v první kategorii, tedy do 20 let, je relativně nízký.
8.5.
Vzdělání respondentů
Tabulka 4. Početní a procentuální rozdělení respondentů podle úrovně jejich dosaženého vzdělání Úroveň dosaženého vzdělání respondentů Základní vzdělání Výuční list Maturita Vyšší odborná škola Univerzita
Počet respondentů Alte Donau 0 1 11 15 23
Relativní četnost 0% 2% 22 % 30 % 46 %
Počet respondentů Ottakring 0 6 22 10 12
Relativní četnost 0% 12 % 44 % 20 % 24 %
V této kategorii jsem rozlišovala mezi jednotlivými dosaženými stupni vzdělání – vyučením, maturitou, vyšší odbornou školou a vysokoškolským studiem. Nejvyšší zastoupení měli respondenti s vysokoškolským vzděláním a maturitou. Na dalších stupních byla vyšší odborná škola a na posledním místě se umístili respondenti s výučním listem.
49
Počet respondentů Alte Donau
Počet respondentů Ottakring
25
23
22
20 15 15
12
11
10
10 6 5 0
1
0
0 Základní vzdělání
Výuční list
Maturita
Vyšší odborná škola
Univerzita
Obrázek 6. Jednotlivé kategorie respondentů rozdělené podle úrovně dosaženého vzdělání Z grafu vyplývá, že vyšší úroveň vzdělání mají respondenti z klubu Alte Donau, kde převážili vysokoškoláci. Zatímco v klubu Ottakring byli ve větší míře zastoupeni maturanti a vyšší číslo vykazovali též lidé s výučním listem.
8.6. Povolání respondentů obou sportovních klubů Klub Alte Donau
Klub Ottakring
25 22 20
18
15 10 10
8 5
5
5
6
10 7 5
3 0
1
0
0 učeň
student
dělník
úředník
50
firemní zaměstnanec
odborný pracovník
Obrázek 7. Znázornění druhů povolání či zaměstnaneckého poměru jednotlivých respondentů v klubech Alte Donau a Ottakring Z vyhodnocení dotazníků a grafu vyplývá, že druh zaměstnání jednotlivých respondentů obou sportovních klubů koresponduje s předchozím grafem a to s úrovní dosaženého vzdělání jednotlivých členů. V klubu Alte Donau převažují odborní pracovníci v počtu 22 lidí z celkového počtu 50 účastníků šetření. Ve sportovním klubu Ottakring jednoznačně převažují úřednická zaměstnání a dále klasický zaměstnanecký poměr.
8.7.
Měsíční netto příjem respondentů respondenti klubu Alte Donau
respondenti klubu Ottakring
17
18 16
15
14
14 12 10
6
4
4 2
8
7
8
1
4
6 4
6 3
2 2
2
2
3
0
0 do € 800,-
od € 801,- do od € 1 501,- od € 2 001,- od € 2 501,- od € 3 001,- od € 3.501,€ 1 500,do € 2 000,- do € 2 500,- do € 3 000,- do € 3 500,- do € 4 000,-
> € 4 000,- není uvedeno
Obrázek 8. Výše měsíčního netto příjmu respondentů z klubů Alte Donau a Ottakring Z přiloženého grafu a z výsledného šetření vychází, že ve sportovním klubu Alte Donau je nejvyšší zastoupení hráčů tenisu, kteří mají netto měsíční příjem mezi 3.000,- až 3.500,- €. Zatímco v klubu Ottakring se majoritní většina pohybuje v příjmové skupině od 2.000,- do 2.500,- € netto měsíčně.
51
8.8.
Typ povolání
Z dotazníků vyplynul závěr, že v obou sportovních klubech mají sportovci, hráči tenisu – respondenti dotazníkového šetření, ve valné většině sedavé zaměstnání. V klubu Alte Donau tomu bylo v 78 % případů. V klubu Ottakring bylo toto číslo o něco nižší, zde odpovídali respondenti v 58 % že typem jejich zaměstnání je z valné většiny zaměstnání v sedě. 12 % respondentů z Ottakringu uvedlou převážnou většinu doby zaměstnání v pohybu, z klubu Alte Donau tuto skutečnost uvedla 6 % dotazovaných. Zde bylo s 12 % zastoupení sportovců, pracujících i v nočních směnách. V klubu Ottakring bylo zastoupení pracujících v nočních směnách ještě vyšší a to 24 % dotazovaných.
Typ povolání respondentů klubu Alte Donau 45 39
40 35 30 25 20 15 10
6
5
2
3
0 provoz včetně nočních směn
převážně sedavé zaměstnání
převážná část pracovní převážná část pracovní doby ve stoje doby v pohybu
Obrázek 9. Rozlišení různých typů povolání u sportovců z klubu Alte Donau
52
Typ povolání respondentů klubu Ottakring 35 29
30 25 20 15
12
10
6 3
5 0 provoz včetně nočních směn
převážně sedavé zaměstnání
převážná část pracovní převážná část pracovní doby ve stoje doby v pohybu
Obrázek 10. Rozlišení různých typů povolání u sportovců z klubu Ottakring
8.9.
Rodinný stav
Z odevzdaných dotazníků jasně vyplynulo, že většina tenistů a tenistek je ženatých či vdaných. Ve sportovním klubu Ottakring to bylo 37 lidí, v klubu Alte Donau 33 lidí. V Alte Donau bylo více svobodných sportovců.
respondenti klubu Alte Donau
respondenti klubu Ottakring
40
37 33
35 30 25 20 15 10
10
8
7
5
5 0 svobodný/á
ženatý/vdaná
rozvedený/á
Obrázek 11. Znázornění rodinného stavu respondentů ze sportovních klubů Alte Donau a Ottakring 53
8.10.
Doba provozování tenisové hry
Z odpovědí v dotazníku vyplynulo, že valná většina klientů začala s tenisem před více než deseti lety. U velké části respondentů z obou zmiňovaných sportovních klubů tomu bylo dokonce před více než patnácti lety.
respondenti klubu Alte Donau 20
respondenti klubu Ottakring
18
18 16
15
14
12
12
10
10
8
8
7
6
6
4
3
4 2
7 5
4 1
0
0 od roku 1990
1991 - 1995 1996 - 2000 2001 - 2005 2006 - 2010 2011 - 2013
od roku 2013
Obrázek 12. Délka znalosti tenisové hry a začátek jejího aktivního provozování u respondentů klubů Alte Donau a Ottakring, uváděná počtem let. Tabulka 5. Roky, ve kterých byl aktivně provozován tenis členy klubů Alte Donau a Ottakring (Počet klientů a jejich procentuální podíl na celkovém množství účastníků výzkumu)
Roky ve kterých respondenti začali hrát tenis od roku 1990 1990 - 1995 1995 - 2000 2000 - 2005 2005 - 2010 2010 - 2012 od roku 2013
respondenti klubu Alte Donau 15 18 6 0 3 7 1
Relativní četnost 30 % 36 % 12 % 0% 6% 14 % 2%
54
respondenti klubu Ottakring 12 10 4 8 7 4 5
Relativní četnost 24 % 20 % 8% 16 % 14 % 8% 10 %
8.11.
Odhad jednotlivé úrovně tenisové hry
Zatímco v klubu Alte Donau dominovali podle výsledků dotazníkového šetření hráči s velmi pokročilou úrovní hry s 52 % z celkového počtu všech respondentů, ve sportovním klubu v Ottakringu bylo se 46 % nejvyšší množství středně pokročilých hráčů. V obou z těchto klubů byl nejnižší počet hráčů turnajů. Tabulka 6. Zařazení jednotlivých hráčů obou sportovních klubů podle stupně herní dovednosti Odhad stupně herní dovednosti u jednotlivých respondentů Začátečník Středně pokročilý hráč Velmi pokročilý hráč Turnajový hráč Celkem
Hráči Alte Donau 3 19 26 2 50
Relativní četnost 6% 38 % 52 % 4% 100 %
Hráči Ottakring 8 23 18 1 50
Relativní četnost 16 % 46 % 36 % 2% 100 %
Tenisoví hráči klubu Alte Donau 30 26 25 19
20 15 10 5
3
2
0 Začátečník
Středně pokročilý hráč
Velmi pokročilý hráč
Turnajový hráč
Obrázek 13. Zobrazení úrovně herní dovednosti u hráčů klubu Alte Donau
55
Tenisoví hráči klubu Ottakring 25
23
20
18
15 10
8
5 1 0 Začátečník
Středně pokročilý hráč
Velmi pokročilý hráč
Turnajový hráč
Obrázek 14. Zobrazení úrovně herní dovednosti u hráčů klubu Ottakring
8.12.
Intenzita hry v zimním a letním období
Z výsledků šetření v tomto bodě vyšlo překvapivé zjištění a to, že větší část hráčů obou klubů dává přednost tenisové hře v zimních měsících. Dalším faktorem, který ovlivňuje vyšší častost hry v zimních měsících byl dle rozhovorů s korespondenty faktor času, který byli sportovci ochotni věnovat tenisové hře. V letních měsících u nich převážily spíše sporty jako jízda na kole či beachvolejbal, jak uvádím v další části vyhodnocování dotazníku.
56
respondenti klubu Alte Donau
respondenti klubu Ottakring
25 20 20
18 14
15
13
12
11
10 5
6
5 0
1
0 vícekrát týdně
jednou týdně
jednou měsíčně
zřídka
vůbec
Obrázek 15. Vyjádření častosti tenisové hry během zimní sezóny ve spotovních klubech Alte Donau a Ottakring
respondenti klubu Alte Donau
respondenti klubu Ottakring
18
16
16
14
14 13
14
12
12
12 10
8
8 6
6 4
4 2
1
0 vícekrát týdně
jednou týdně
jednou měsíčně
zřídka
vůbec
Obrázek 16. Vyjádření častosti tenisové hry během letní sezóny ve sportovních klubech Alte Donau a Ottakring
57
Tabulka 7. Procentuální vyjádření častosti tenisové hry ve sportovních klubech Alte Donau a Ottakring během zimní sezóny klubů Častost hry v zimní sezóně klubů vícekrát týdně jednou týdně jednou měsíčně zřídka vůbec
respondenti klubu Alte Donau 18 14 13 5 0
Relativní četnost 36 % 28 % 26 % 10 % 0%
respondenti klubu Ottakring 12 20 11 6 1
Relativní častost 24 % 40 % 22 % 12 % 2%
Tabulka 8. Procentuální vyjádření častosti tenisové hry ve sportovních klubech Alte Donau a Ottakring během letní sezóny klubů Častost hry v letní sezóně klubů vícekrát týdně jednou týdně jednou měsíčně zřídka vůbec
respondenti klubu Alte Donau 4 8 14 12 12
Relativní četnost 8% 16 % 28 % 24 % 24 %
respondenti klubu Ottakring 1 6 13 16 14
Relativní četnost 2% 12 % 26 % 32 % 28 %
Zatímto v zimní sezóně největší počet hráčů tenisu v zastoupení 36 % chodilo hrát v klubu Alte Donau vícekrát týdně, v klubu Ottakring byla nejvyšší častost se 40 % u hráčů, kteří navštěvovali sportovní klub jednou za týden. V obou sportovních klubech je vykazována vyšší navštěvovanost během zimní sezóny klubů. V letní sezóně chodili respondenti ze sportovního klubu Alte Donau nejčastěji hrát tenis jednou měsíčně s 28 % a dále shodně 24 % respondentů nechodilo v letních měsících hrát tenis do klubu vůbec či zřídka. Ve sportovním klubu Ottakring tomu bylo podobně s tím, že nejvyšší procneto 32 % chodilo hrát tenis v letní sezóně zřídka, a dále 28 % vynechalo tenisovou hru v tomto sportovním klubu zcela. Jen 12 % účastníků šetření chodilo pravidelně do klubu jednou týdně a 2 % vícekrát za týden.
58
8.13.
Denní doba provozování tenisové hry
Většina hráčů upřednostňuje hru ve večerních či pozdně odpoledních hodinách. Tato skutečnost korespondovala s předchozími otázkami na zaměstnání respondentů obou klubů, kde část respondentů uváděla, že pracují více než 9 hodin denně. Respondenti obou vídeňských sportovních klubů upřednostňovali spíše hru během týdne než o víkendech.
respondenti Alte Donau
respondenti Ottakring
45 40
37
39
35 30 25 20 15 8
10 5
5
4
5
1
1
0 dopoledne
odpoledne
večer
nechodí hrát
Obrázek 17. Upřednostňované hrací doby tenisu během pracovního týdne od pondělí do pátku ve sportovních klubech Alte Donau a Ottakring
59
respondenti Alte Donau
respondenti Ottakring
35
32
30 30 25 20 15
12 9
10 5
3
8 5
1
0 dopoledne
odpoledne
večer
nechodí hrát
Obrázek 18. Upřednostňované hrací doby tenisu během soboty ve sportovních klubech Alte Donau a Ottakring
respondenti Alte Donau
respondenti Ottakring 33
35 30 23
25 20 15
13
10 5
7
8
7
4
5
0 dopoledne
odpoledne
večer
nechodí hrát
Obrázek 19. Upřednostňované hrací doby tenisu během neděle ve sportovních klubech Alte Donau a Ottakring
60
8.14.
Motivy pro hru
Mezi jedny z hlavních důvodů po vyhodnocení dotazníku patřilo potěšení ze hry, které bylo v klubu Alte Donau zastoupeno 88 % a v klubu Ottakring 80 % zůčastněných. S tím spojené byly odpovědi jako možnost hry s přáteli, s rodinnými příslušníky s 58 % v klubu Alte Donau a 54 % v klubu Ottakring. Poměrně velkou skupinu sportovců tvořili ti, kteří odpovídali že hrají rádi tenis pro odreagování a kvůli snížení stresu, který zažívají na pracovišti a to ze 40 % v klubu Alte Donau a ze 34 % v klubu Ottakring. Kvůli zjištění svých vlastních hranic či pro zlepšení výkonnosti nebo udržení dobré postavy se vyjádřila relativně malá skupina 10 % zůčastněných v klubu Alte Donau ale větší procento z respondentů, celých 28 % toto uvedlo v klubu Ottakring. Tabulka 9. Vyjádření motivů pro tenisovou hru u respondentů z klubů Alte Donau a Ottakring.
Motivace k tenisové hře Potěšení ze hry Možnost hrát s přáteli/rodinnými příslušníky Provozovat příjemný druh sportu Udržet se v kondici Odbourávat stres Zlepšení výkonnosti Kvůli snížení své váhy Zjistit své hranice Provozovat sport započatý v dětství Ostatní
Tenisté klubu Alte Donau 44
Relativní četnost motivů ke hře 88 %
Tenisté klubu Ottakring 40
Relativní četnost motivů ke hře 80 %
29
58 %
27
54 %
22 24 20 14 5 5
44 % 48 % 40 % 28 % 10 % 10 %
21 32 17 7 14 14
42 % 64 % 34 % 14 % 28 % 28 %
25 3
50 % 6%
27 5
54 % 10 %
Na základě výsledků z dotazníků můžeme říci, že pro sportovce a sportovkyně z klubů Alte Donau a Ottakring jsou čtyři nejdůležitější motivy, proč chodí tenis do těchto klubů hrát. Prvním motivem je potěšení ze hry, dalším motivem byla možnost hrát s přáteli či rodinnými příslušníky, důležitým motivem bylo též udržení se v kondici a posledním, zajímavým motivem, který byl často v dotaznících zmiňován byla možnost provozování sportu započatého v dětství. 61
8.15.
Průměrná délka hry jednoho zápasu respondenti klubu Alte Donau
respondenti klubu Ottakring
30 25 25 20
18 15
15 10 10 5
8
7
9
4
3 1
0 30 až 60 minut
60 až 90 minut
90 až 120 minut 120 až 150 minut
déle než 150 minut
Obrázek 20. Průměrná délka hry jednoho zápasu u respondentů z klubů Alte Donau a Ottakring, stanovená v minutách Z diagramu délky hry vyplynulo, že nejčastěji v obou klubech hrají tenisoví hráči hodinu až hodinu a půl jeden zápas. V klubu Alte Donau tomu bylo u 25 respondentů a v klubu Ottakring u 18 respondentů. Druhou nejčastější dobou hry jednoho zápasu byla hodina až hodina a půl – v klubu Alte Donau to bylo u 10 respondentů a v klubu Ottakring u 15 respondetů.
62
8.16.
Využití dalších nabídek sportovního klubu
Tabulka 10. Přehled využívání dalších nabídek služeb sportovních klubů Alte Donau a Ottakring Jaké další nabídky Vašeho sportovního klubu využíváte? Badmington Squash Fitness studio Pilates Jógu Zumbu Saunu - Páru Solarium Restaurant
respondenti klubu Alte Donau 6 7 28 6 4 8 18 4 38
Relativní četnost 12 % 14 % 56 % 12 % 8% 16 % 36 % 8% 76 %
respondenti klubu Ottakring 4 9 29 5 2 13 12 3 40
Relativní četnost 8% 18 % 58 % 10 % 4% 26 % 24 % 6% 80 %
Podle vyjádření respondentů z obou sportovních klubů vyplynulo, že nejvíce jsou využívány nabídky klubového restaurantu a fitness studia. U fitness studia se vyjádřilo 56 % respondentů z klubu Alte Donau a 58 % respondentů z klubu Ottakring, že tyto služby konzumují. Další oblíbenou službou v klubu Alte Donau je využití nabídky saunové či parní lázně. V klubu Ottakring se velmi často respondenti účastnili na výukách hodiny zumby a to z 26 %. Nejvyšší procento využívání nabízených služeb, již zmiňovaného klubového restaurantu, je v klubu Ottakring s 80 % všech respondentů. V klubu Alte Donau tomu bylo ze 76 %.
63
8.17.
Vliv sportu na životní styl zákazníků sportovních klubů
Tabulka 11. Úroveň zlepšení životního stylu respondentů z klubů Alte Donau a Ottakring v rámci provozování sportu a tenisové hry
Výsledky pravidelného sportovnání – respondenti tenisové hry na životní styl klubu Alte Relativní respondentů Donau četnost Úspěšné shození přebytečné váhy 12 24 % Dbaní na zdravější druh potravin 22 44 % Úspěšné obourání stresu 25 50 % Znatelné zlepšení fyzické kondice 32 64 % Radost z pohybu a z úspěchů ve hře 30 60 % Redukce kouření 4 8% Zlepšení zdravotních obtíží (např. bolestí šíjových svalů, dýchacích potíží atd.) 19 38 % Zlepšení problémů se spaním 8 16 %
respondenti klubu Ottakring 15 12 28 25 31 3
Relativní četnost 30 % 24 % 56 % 50 % 62 % 6%
18 4
36 % 8%
V obou sportovních klubech respondenti podobně odpovídali na otázky ohledně zlepšení životního stylu díky provozování sportu. V klubu Alte Donau 50 % respondentů uvedlo úspěšné odbourání stresu, 64 % si znatelně zlepšilo díky tenisu fyzickou kondici a 60 % respondentů klubu Alte Donau zárověň sdílelo radost z pohybu a z úspěchů ve hře. V klubu Ottakring se u 56 % respondentů dostavilo úspěšné odbourání stresu, 50 % z těchto sportovců si znatelně zlepšilo svou sportovní kondici a 62 % respondentů uvedlo že je těší radost ze hry a dosažené úspěchy a výhry ve hře.
64
8.18.
Ostatní sporty, které provozují respondenti dotazníkového šetření
Protože dotazník obsahoval velké množství sportů, vybrala jsem ty nejmarkantnější, tedy ty u kterých se respondenti zmiňovali nejčastěji. Tabulka 12. Často využívaný jiný druh sportu než tenis u respondentů klubu Alte Donau a Ottakring – Jízda na kole
Jízda na kole
respondenti klubu Alte Relativní Donau četnost
na závodní úrovni intenzivně 4 často, pravidelně 26 zřídka 12 nikdy 8
8% 52 % 24 % 16 %
respondenti klubu Relativní Ottakring četnost 3 20 16 11
6% 40 % 32 % 22 %
Jízdu na kole využívá celých 52 % respondentů klubu Alte Donau a 40 % respondentů klubu Ottakring. Tento výsledek častého používání kola může být podpořen hustou sítí cyklistických stezek, které protínají celé město Vídeň a které konkrétně u klubu Alte Donau umožňují jízdu v zeleni podél řeky Dunaje několik desítek kilometrů. Tabulka 13. Často využívaný jiný druh sportu než tenis u respondentů klubu Alte Donau a Ottakring – Lyžování
Lyžování
respondenti klubu Alte Relativní Donau četnost
na závodní úrovni intenzivně 8 často, pravidelně 22 zřídka 11 nikdy 9
16 % 44 % 22 % 18 %
respondent i klubu Relativní Ottakring četnost 5 21 17 7
10 % 42 % 34 % 14 %
Sportem, který často využívá 44 % respondentů klubu Alte Donau a 42 % respondentů klubu Ottakring často a pravidelně je lyžování.
65
Tabulka 14. Často využívaný jiný druh sportu než tenis u respondentů klubu Alte Donau a Ottakring – Beachvolejbal
Beachvolejbal
respondenti klubu Alte Relativní Donau četnost
na závodní úrovni intenzivně 4 často, pravidelně 25 zřídka 18 nikdy 2
8% 50 % 36 % 4%
respondenti klubu Relativní Ottakring četnost 1 19 18 12
2% 38 % 36 % 24 %
Dalším druhem sportu, který často využívají respondenti obou klubů a to z 50 % sportovci klubu Alte Donau a 38 % sportovců klubu Ottakring je beachvolejbal. Tabulka 15. Často využívaný jiný druh sportu než tenis u respondentů klubu Alte Donau a Ottakring – Fitness-studio (posilovna)
Fitness-studio (posilovna)
respondenti klubu Alte Relativní Donau četnost
na závodní úrovni intenzivně 10 často, pravidelně 22 zřídka 17 nikdy 1
20 % 44 % 34 % 2%
respondenti klubu Relativní Ottakring četnost 15 24 10 1
30 % 48 % 20 % 2%
Posledním druhem sportu, který často provozují respondenti obou sportovních klubů a to 44 % sportovců klubu Alte Donau a 48 % sportovců klubu Ottakring bylo fitness studio – posilovna.
66
8.19.
Druh smluvního vztahu s klubem Danube
V dotazníkovém šetření jsem se zaměřila také na to, v jakém smluvním vztahu, tedy jakou formu placení vstupného do obou sportovních klubů Danube v Alte Donau a v Ottakringu upřednostňují respondenti obou klubů. Nechala jsem respondenty zvolit mezi možnostmi Club Card (klubové karty, která platí ve všech pobočkách klubu Danube a která umožňuje účast na všech akcích pořádaných klubem, držitelé karty jsou cenově zvýhodněni při koupi měsíční fitness karty, hodin gymnastiky, solária. Mají sníženou cenu při nákupu jednotlivých hodin tenisu, squashe, badmingtonu a beachvolejbalu. Za saunu a parní lázeň držitelé Club Card nemusejí platit zvláštní poplatek jako jiní návštěvníci klubů. Cena této karty, která má platnost jeden rok, je € 45,-. Dále mohli zvolit předplacenou kartu, na kterou je zadána částka € 100,- a ze které jsou postupně s tím, jak si sportovci objednávají jednotlivé kurty pro hru odpočítávány peníze. Zvolit si mohli též variantu bez smluvního vztahu s klubem, tedy platbu za každou hru a kurt zvlášť. V poslední možnosti respondenti nemuseli druh smluvního vztahu s klubem uvádět vůbec.
67
respondenti klubu Alte Donau
respondenti klubu Ottakring
30
28 25
25 20 15 15 10
12 8 5
5
5
2
0 Club Card
Předplacená karta Žádný smluvní vztah platby za každou hru zvlášť
Není uvedeno
Obrázek 21. Vyjádření smluvního vztahu respondentů klubů Alte Donau a Ottakring s těmito kluby Z obou sportovních klubů upřednostňují klienti klubů – tenisoví hráči nevlastnit žádnou klubovou kartu. 25 respondentů klubu Alte Donau a 28 respondentů klubu Ottakring vypověděli, že kupují jednotlivé vstupy na kurt zvlášť bez toho, aby používali dodatečné klubové kraty. Pouze 8 respondentů z padesáti, kteří odpovídali v klubu Alte Donau, jsou vlastníky Club Card. Stejně jako 5 respondentů z padesáti, kteří odpověděli v klubu Ottakring. Předplacená karta je zajímavá pro 15 tenistů z klubu Alte Donau a 12 tenistů z klubu Ottakring.
68
8.20.
Zdroj informací o sportovním klubu Danube
Další otázkou, kterou jsem pokládala respondentům dotazníkového šetření ohledně klubů Alte Donau a Ottakring bylo, z jakého zdroje se o těchto sportovních klubech dozvěděli.
respondenti klubu Alte Donau
respondenti klubu Ottakring
30 24
25
20
19
20
16 15 10
8
7
5
3
3
0 Přátelé / známí / rodina
Inzerce v novinách / Webové stránky klubu Náhodná informace časopisech
Obrázek 22. Zdroje informací o sportovních klubech řetězce Danube – Alte Donau a Ottakring U respondentů z klubu Ottakring převažovali ti, kteří informace od sportovním klubu dostali od svých známých, přátel či příbuzných. Takto se v klubu Ottakring vyslovilo 24 zúčastněných. V klubu Alte Donau nejvíce účastníků dotazníkového šetření v počtu 20 lidí odpovědělo, že se o existenci a nabídce sportovního klubu Danube Alte Donau dozvědělo z webových stránek klubu. Od svých známých a přátel se o klubu dozvědělo též velké množství respondentů klubu Alte Donau, a to 19 sportovců. Nejmenší množství respondentů odpovědělo, že se o existenci či nabídce sportovního klubu dozvědělo náhodně. Jak v Alte Donau, tak v Ottakringu to byly dohromady tři osoby.
69
9. Diskuse Vzhledem k tomu, že se v teoretické části práce zabývám, sportovními sdruženími a též sportovními kluby, rozhodla jsem se v empirické části věnovat analýze dvou z mnoha rakouských sportovních fitness klubů. Hlavním tématem mého dotazníkového šetření byli zákazníci klubů Alte Donau a Ottakring, kteří aktivně chodili a chodí hrát do těchto klubů tenis. Chtěla jsem vědět, co je vede k této činnosti, jaké motivy mají pro pravidelné sportování, zda je tenis provází životem několik let či zda s tímto sportem začali teprve nedávno, do jaké věkové kategorie tito lidé patří, zda má provozování tenisu příznivé účinky na jejich zdraví a životní styl. Dále jsem zjišťovala, do jaké míry využívají nabídky klubových služeb, jaká mají tito lidé povolání, v jaké kategorii příjmů se pohybují, jak jsou staří, zda upřednostňují slevové karty v klubu či zda platí raději za jednotlivé tenisové hry zvlášť. Zda a jaké provozují další sporty mimo tenisu. Pro tuto nalýzu jsem si vybrala známý rakouský sportovní řetězec klub Danube, který má své pobočky v každém vídeňském okrese a v dalších městech poblíž Vídně. Konkrétně jsem si vybrala dvě pobočky Alte Donau a Ottakring. Tyto pobočky jsem si nevybrala náhodně ale na základě možnosti přísunu interních informací. V těchto klubech pracují mí přátelé, profesionální aerobiková trenérka a profesionální tenisový trenér. Díky nim jsem měla možnost dostat se k zákazníkům klubu a snadněji těmto zákazníkům poskytnout mé dotazníky s tím, že mi je na místě vyplnili.
V tabulce,
která
následuje,
uvádím
souhrnnou
tabulku
typického
klienta
s převažujícími zjištěnými znaky, vyplývajícími z dotazníkového šetření. Tabulka je seřazena podle jednotlivých kategorií, které byly hodnoceny a podle výsledků, které ve výzkumu převažovaly.
70
Tabulka 16. Souhrnná tabulka typického klienta zkoumaných vídeňských sportovních klubů – tenisty – s převažujícími zjištěnými znaky Jednotlivé kategorie hodnocení pohlaví věková kategorie nejvyšší dosažené vzdělání povolání měsíční netto příjem typ povolání rodinný stav začátek aktivního provozování tenisové hry odhad stupně herní dovednosti intenzita hry v zimním období intenzita hry v letním období hra od Po do Pá hra v sobotu hra v neděli hlavní motiv pro tenisovou hru průměrná délka hry jednoho tenisového zápasu využití dalších nabídek sportovního klubu výsledek pravidelného sportování nejčastěji provozované jiné druhy sportu druh smluvního vztahu s klubem zdroj první informace o klubu
průměrný výsledek muž 41 až 45 let univerzitní odborný pracovník od € 2 501,- do € 3 000,převážně sedavé zaměstnání ženatý / vdaná 1991 - 1995 velmi pokročilý hráč jednou týdně zřídka večer nechodí hrát nechodí hrát potěšení ze hry
90 až 120 minut restaurant radost z pohybu a z úspěchů ve hře jízda na kole a posilovna žádný - platby za každou hru zvlášť přátelé / známí / rodina
71
Z vyhodnocených dotazníků jsem získala informace o tom, že tenis a jeho hra je ve dvou vídeňských sportovních klubech záležitostí spíše lidí střední generace. Na jednu stranu bylo toto zjištění možná částečně smutné z toho důvodu, že o tenis nejmladší generace sportovců nemá příliš zájem. Abych mohla toto tvrzení podpořit, potřebovala bych k tomu daleko širší respondentskou základnu. Takto zde interpretuji a diskutuji pouze o lidech, se kterými jsem prováděla dotazníkové šetření. Na druhou stranu byla povzbudivá informace, že se tímto sportem zabývá právě ta věková skupina lidí, která často v běžném životě příliš sportovní činnosti nevykazuje a spíše se vyskytuje ve statistikách počátku kardiovaskulárních a ischemických chorob. Potěšující byl i fakt, že většina sportovců, která kladně odpovídala že pravidelně či často hraje tenis, provozovala též jiné sporty. Jak zimní, tedy převážně lyžování, tak také letní sporty jako jízdu na kole, beachvolejbal a pravidelně navštěvovala fitness studia. Zajímavé byly motivy, proč tato skupina lidí z obou sportovních vídeňských klubů provozuje tenisovou hru. Respondentům jsem nabídla různé možnosti motivů a též volné pole, do kterého mohli vepsat další motivy, které je vedou k tomu, aby tenis hráli. Velká část respondentů odpovídala, že je tenis provází životem již od dětství či od mládí. Tato tvrzení mi byla nepřímo potvrzována též tenisovými trenéry obou sportovních klubů, kteří se k tenisu a obtížnosti tohoto sportu vyjadřovali tak, že je to sport který není možné se naučit ze dne na den. Který vyžaduje trpělivost a častost trénování a cvičení. Ne sílu ale vytrvalost a určitou zručnost a obratnost, kterou sportovci z části musí mít již v jejich začátcích s tenisovým sportem a kterou si z části též mohou svědomitým tréninkem vypěstovat. Dalšími motivy a zároveň i výsledky tenisového sportu a sportování jako takového u respondentů klubů byla možnost zbavení se stresu. Obě skupiny respondentů z obou vídeňských klubů pocházely ze středních a vyšších příjmových kategorií, kde jsem mohla předpokládat častou mentální zátěž v průběhu pracovního procesu. Proto byla informace o možnosti zbavení se stresu a též zlepšení jak fyzické či psychické kondice informací kladnou a přínosnou. Tenisové kluby a svazy v Rakousku by se měly zaměřit na věkové skupiny svých hráčů a snažit se větší aktivitou o to, aby se věkové kategorie hráčů tenisu posunuly od středního věku k věku mladému a nejmladšímu. Jen takto si mohou tyto kluby a svazy zajistit nové další přírůstky svých členů.
72
10. Závěr Sportovní a pohybové aktivity by měly být součástí volného času zdravých aktivních lidí. Motivy ke sportování či druh významu sportu může být u každého z nás jiný. Protože jsem měla možnost kontaktů s tenisovýmimi trenéry a trenérkami z vídeňských sportovních klubů, zaměřila jsem se v této práci na dva takovéto sportovní kluby a konkrétně na pohybovou aktivitu – tenisovou hru. Podle tvrzení těchto trenérů hrají tenis ve Vídni často manželské páry a též lidé z vyšších věkových kategorií 50+. Chtěla jsem si tento fakt ověřit a zaměřit se konkrétně na skupiny tenistů a tenistek ze zmiňovaných dvou sportovních klubů. Bylo zajímavé vysledovat, jací lidé hrají nejčastěji v těchto dvou sportovních klubech tenis, že tvrzení trenérů o vyšších věkových kategoriích hráčů odpovídalo tomu, co jsem z dotazníkového šetření zjistila. Dále bylo zajímavé zjišťovat, zda a jaké ostatní druhy sportu tito lidé provozují, když nehrají tenis a zda a jaké služby v rámci nabídky svých sportovních klubů dále ve svém volném čase využívají. Pro mne překvapivým faktem bylo, že hráči častěji a radši hráli v zimním období a v halách, kde jim lépe vyhovoval povrch koberce na betonovém podkladu. Tento rychlý a čistý povrch byl pro většinu hráčů příjemnějším než povrch antukový, pískový či složený z granulátu, který se vesměs nacházel na venkovních hracích plochách. Tento povrch valná většina hráčů shledávala nepříjemným jak kvůli prašnosti, tak také pro to že docházelo k poškozování jejich tenisové obuvi. Pro zjištění motivů pro hraní tenisu, respektive sportování jako takového, jsem v dotazníku zvolila větší množství různých odpovědí. Od faktorů zdravotních, tedy možnosti vypotit se díky příjemnému pohybu, odstranit tak celodenní stres, shodit nežádoucí váhu přes motivy sociální jako je seznámení se s různými lidmi a komunikování s nimi, zažívání společné radosti ze hry po motivy výkonostní, tedy zjistit kde jsou mé hranice a jak rychle se mohu ve hře zlepšovat či porážet mé soupeře, zda se zvyšuje má výkonost a kondice. Z výsledků mého šetření vyplynulo, že motivy pro tenisovou hru převážně leží v rovině společenské, respondenti vesměs uváděli jako důvod proč hrají tenis možnost pokračovat ve sportu, který započali v dětství, dalším motivem byla radost a potěšení ze hry a dalším významným motivem se ukázala možnost hrát tuto hru s přáteli či rodinnými příslušníky. Respondenti měli spíše vyšší dosažené vzdělání, největší část z nich pracovala buď jako úředníci nebo byli odbornými pracovníky, popřípadě měli svou vlastní firmu, kterou úspěšně provozovali. Minimálním stupněm vzdělání byla maturita, mnoho respondentů mělo dosažené vyšší odborné či univerzitní vzdělání, které potřebovali pro 73
výkon své pracovní činnosti. Potěšujícím bylo, že respondenti uváděli mezi dalšími důvody pro tenisovou hru možnost odbourání stresu spojeného s výkonem svého povolání a též zlepšení své psychické i tělesné kondice, protože většina z nich vykonávala práci během své pracovní doby v sedě. Když se na celou problematiku podívám z globálního hlediska, je zajímavé pozorovat, že tenisová hra provází mnoho hráčů dlouhodobě, po mnoho let a že lidé, kteří tento sport provozují mají spíše vyšší vzdělání zaměřené na psychický a mentální tlak. Zde je možné říci, že aktivní provozování tenisu na sebe váže další sportovní činnost a že tato činnost sebou nese pozitivní vliv na kvalitu života těch, kteří sport provozují. Jako odpověď na vytyčení cílů této diplomové práce mohu říci, že nejčastější zjištěné motivy pro tenisovou hru jsou radost při provozování tenisového sportu, možnost hrát s přáteli a rodinnými příslušníky a možnost hry sportu započatého v dětství. Dále jsem zjistila o jaké věkové a příjmové kategorie hráčů se ve většině případů jedná, že jsou spíše ve vyšší kategorii příjmů, mají vyšší vzdělání a častěji provozují tenisovou hru v zimní než v letní sportovní sezóně.
74
11. Souhrn Tato diplomová práce je zaměřena na sportovní kluby a zařízení, praktická část se konkrétně zabývá tenisovou hrou a motivy, které k této hře vedou. V teoretické části jsem srovnávala informace o sportu a sportovních klubech a spolcích jak z Rakouska tak také z České republiky. Zabývala jsem se zde všeobecným stavem sportovních organizací v obou zemích, jaká je situace sportu v Rakousku, jaké strukturální a rámcové podmínky zde mají sportovní kluby a sdružení a zda je sport podporován ze strany státu. Dále jsem se částečně zaměřila na finanční stránku rakouských sportovních klubů a na složení zaměstnanců v těchto klubech. K tomu jsem srovnávala situaci organizace sportu v České republice, jaký zde má sport význam pro společnost, z části jsem rozebrala typologii českých sportovních organizací a podívala jsem se na sport z hlediska zákonu o sportu a z hlediska sportovních dotací. Srovnávala jsem finanční podporu sportu v České republice a v rámci EU. Dále jsem se zaměřila na definici sportovních a fitness klubů a na motivaci k aktivnímu provozování sportu. Toto zaměření navazovalo na praktickou část práce, ve které jsem porovnávala dva vídeňské sportovní kluby Alte Donau a Ottakring. Analyzovala jsem zde složení tenisových hráčů těchto klubů, jejich vzdělání a příjem, jejich motivaci k aktivnímu provozování hry, působení hry na jejich životní styl.
75
12. Summary This thesis is aimed at sports clubs and facilities. In the theoretical part, I compared the informations about sport and sports clubs and associations as well as from Austria and the Czech Republic. I analyzed the general state of sports organizations in both countries, what is the situation of sport in Austria as a structural framework conditions there are sports clubs and associations, and if sport is supported by the state. I also partly focused on the financial aspects of the Austrian sports clubs and the composition of employees in these clubs. To this analysis I compared the situation of the organization of sport in the Czech Republic, what are the importance of sport to society, in the part I have analyzed the typology of Czech sports organizations and I looked at the sport in terms of the law on sport and in terms of sports subsidies. I compared the financial support of sports in the Czech Republic and the EU. I also focused on the definition of sports and fitness clubs and the motivation to actively practice sport. This focus was linked to the practical part of the work in which I compared the two Viennese clubs Alte Donau and Ottakring. I have analyzed the composition of tennis players these clubs, their education and income, their motivation to actively operate games, action games on their lifestyle.
76
13. Referenční seznam Badelt, Ch. (1999). Handbuch der Nonprofit Organisation. Strukturen und Management. München: Grin Verlag. Boháč, J. (2011). Koncepce státní podpory sportu schválená Vládou ČR. Praha: Grada Buck, I. (2004). So bleiben Sie länger fit, Wien: Überreuter. Čáslavová, E. (2000). Management sportu. Praha: East West Publishing. Denk, H., Pache, D. & Schaller H.J. (2003) Handbuch Alterssport. Grundlagen-Analysen – Perspektiven. Schorndorf bei Stuttgart: Hofmann. Dovalil, J. a kol. (2008). Lexikon sportovního tréninku. Praha: Karolinum. Evropská charta sportu (1994). Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České Republiky. Freyer, W. (2007). Sport-Marketing: Handbuch für marktorientiertes Management im Sport. München: Oldenbourg Wissenschaftsverlag. Hamerník, P. (2007). Sportovní právo s mezinárodním prvkem. Praha: Auditorium. Hobza, V. & Rektořík, J. a kol. (2006). Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopres. Hrbáčková, H. (2012). Systém financování nestátních neziskových organizací v oblasti sportu ze státního rozpočtu. Olomouc: UP. Jílek, J. & Svobodová, J. (2011). Účetnictví podle mez. standardů účetního výkaznictví. Praha: GRADA Publishing. Karaščák, P. (2010). Motivační faktory u klientů fitness center starších 40 let. Brno: Fakulta sportovních studií. Kindlová, I., Rýdlová, T. & Stupková, I. (2011). Rozprava k návrhu zákonu o podpoře sportu. Praha: Olympia. Kovář, L. (2007). Analýza pohybových volnočasových aktivit středoškolské mládeže. Brno: MU.
77
Lukášová, J. (2011). Přínos organizovaného sportu České asociace Sportu pro všechny ve volném čase dětí a mládeže. Olomouc: UP . Mechling, H. (1998) Training im Alterssport. Schorndorf bei Stuttgart: Hofmann. Macák, I. & Hošek, J. (1989). Psychologie tělesné výchovy a sportu, Praha: SPN. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2002). Volný čas a prevence dětí a mládeže. Praha: Čihák TISK. Schwarzwälder, T. (2002). Die Geschichte des Tennissports unter besonderer Berücksichtigung der Materialentwicklung. Nordestedt: Grin. Sekot, A.(2006) Sociologie sportu. Brno: Paido. Skovajsa M. a kol. (2010). Občanský sektor: Organizovaná občanská společnost v České republice. Praha: Portál. Slepičková, I. (2005). Sport a volný čas. Praha: Karolinum. Sommer, J. (2003). Dějiny sportu. Olomouc: Fontána. Svoboda, B. (2000). Pedagogika sportu. Praha: UK. Walkam, N. (2008). Money matters – Finanzierung von Sportvereinen als Non-ProfitOrganisationen. Eine Analyse über die möglichen Finanzierungsarten unter besonderer Berücksichtigung des Sponsorings. Wien: WU. Zarotis, G.(1999) Ziel Fitness - Club: Motive im Fitness Sport, Aachen: Meyer und Meyer.
Odkazy AMN Groupee Yos, PFUE Sports, EU fr. (2008). Minister for Health, Youth, Sport and the Voluntary Sector. Study of publc and private financing of Sport in Europe. Retrieved
16.03.2013
from
World
Wide
http://www.amnyos.com/documents/amnyos_sport_synthese_ENG.pdf.
78
Web:
Kocourek, J., Vosyka, M., Kejval, J., Dovalil, J., Hulinský, P., Kynos, J., Hora, D., Novotný, J., Boháč, J. & Jon, M. (2009). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Analýza financování sportu v ČR ze dne 16. Dubna 2009. Retrieved 20.03.2013 from the World
Wide
Web:
http://www.msmt.cz/sport/analyza-financovani-sportu-v-ceske-
republice. KPMG Česká republika (2012). Studie Koncepce financování sportu v České republice. Retrieved
14.04.2013
from
the
World
Wide
Web:
http://www.cstv.cz/zpravy/ostatni/studiefinancovanisportu_kpmg.htm.
Österreichischer Tennisverein (2013). Breitensportkonzept. Retrieved 29.03.2013 from the World Wide Web: http://oetv.at/1481,,,2.html.
Turniere.Tennis.Austria (2013). Offizielle Plattform des ÖTV für Leistungssport-orientierte Turnier-Spieler.
Retrieved
12.04.2013
from
World
Wide
Web:
http://turniere.tennisaustria.liga.nu/cgibin/WebObjects/TennisLeagueAustria.woa/wa/MicrositeDirectActions/micrositeTourname ntList?useCase=1. Vosyka, M., Píša, V., Starosta, L., Žampachová, J., Štemberková, P., Krumphanzlová, J., Pavelka, J. & Vronský, J. (2012). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Základní informace
o
dotacích.
Retrieved
31.03.2013
http://www.msmt.cz/sport/odkazy.
79
from
the
World
Wide
Web:
14. Seznam příloh Příloha 1. Dotazník pro tenisty – klienty sportovních klubů řetězce Danube - Alte Donau a Ottakring
80
15. Seznam tabulek Tabulka 1. Prostředky pro speciální podporu sportu jsou dle Lamprechta (1996) rozdělovány podle spolkového zákona pro speciální podporu sportu. Tabulka 2: Počet sportovních klubů a jejich členů v zastřešujících spolcích 1999 - tabulka z knihy ÖSTAT, Statistisches Jahrbuch (1999 - 2000) Tabulka 3. Procentuální a početní rozdělení jednotlivých respondentů z obou vídeňských klubů podle věkových kategorií Tabulka 4. Početní a procentuální rozdělení respondentů podle úrovně jejich dosaženého vzdělání Tabulka 5. Roky, ve kterých byl aktivně provozován tenis členy klubů Alte Donau a Ottakring (Počet klientů a jejich procentuální podíl na celkovém množství účastníků výzkumu) Tabulka 6. Zařazení jednotlivých hráčů obou sportovních klubů podle stupně herní dovednosti Tabulka 7. Procentuální vyjádření častosti tenisové hry ve sportovních klubech Alte Donau a Ottakring během zimní sezóny klubů Tabulka 8. Procentuální vyjádření častosti tenisové hry ve sportovních klubech Alte Donau a Ottakring během letní sezóny klubů Tabulka 9. Vyjádření motivů pro tenisovou hru u respondentů z klubů Alte Donau a Ottakring. Tabulka 10. Přehled využívání dalších nabídek služeb sportovních klubů Alte Donau a Ottakring Tabulka 11. Úroveň zlepšení životního stylu respondentů z klubů Alte Donau a Ottakring v rámci provozování sportu a tenisové hry Tabulka 12. Často využívaný jiný druh sportu než tenis u respondentů klubu Alte Donau a Ottakring – Jízda na kole Tabulka 13. Často využívaný jiný druh sportu než tenis u respondentů klubu Alte Donau a Ottakring – Lyžování Tabulka 14. Často využívaný jiný druh sportu než tenis u respondentů klubu Alte Donau a Ottakring – Beachvolejbal Tabulka 15. Často využívaný jiný druh sportu než tenis u respondentů klubu Alte Donau a Ottakring – Fitness-studio (posilovna) Tabulka 16. Souhrnná tabulka typického klienta zkoumaných vídeňských sportovních klubů – tenisty – s převažujícími zjištěnými znaky 81
16. Seznam obrázků Obrázek 1: Struktura a podpora sportu v Rakousku – státní a nestátní sektor –podle Neumannovy (2012) studie Obrázek 2: Graf výdajů státního rozpočtu včetně odvodů loterijních společností do oblasti sportu za období 1989 – 2008 dle analýzy Kocourka a spol. (2009) Obrázek 3: Graf porovnání zemí Evropské unie – porovnání veřejných výdajů na sport na jednoho obyvatele dle AMN Groupee Yos (2008) Obrázek 4. Množství účastníků – respondentů dotazníkového šetření ve sportovních klubech vídeňských okresů Alte Donau a Ottakring Obrázek 5. Rozdělení respondentů do jednotlivých věkových kategorií podle počtu, v jakém se zúčastnili dotazníkového šetření a dle zastoupení v jednotlivých vídeňských sportovních klubech. Obrázek 6. Jednotlivé kategorie respondentů rozdělené podle úrovně dosaženého vzdělání Obrázek 7. Znázornění druhů povolání či zaměstnaneckého poměru jednotlivých respondentů v klubech Alte Donau a Ottakring Obrázek 8. Výše měsíčního netto příjmu respondentů z klubů Alte Donau a Ottakring Obrázek 9. Rozlišení různých typů povolání u sportovců z klubu Alte Donau Obrázek 10. Rozlišení různých typů povolání u sportovců z klubu Ottakring Obrázek 11. Znázornění rodinného stavu respondentů ze sportovních klubů Alte Donau a Ottakring Obrázek 12. Délka znalosti tenisové hry a jejího aktivního provozování u respondentů klubů Alte Donau a Ottakring, uváděná počtem let. Obrázek 13. Zobrazení úrovně herní dovednosti u hráčů klubu Alte Donau Obrázek 14. Zobrazení úrovně herní dovednosti u hráčů klubu Ottakring Obrázek 15. Vyjádření častosti tenisové hry během zimní sezóny ve spotovních klubech Alte Donau a Ottakring Obrázek 16. Vyjádření častosti tenisové hry během letní sezóny ve sportovních klubech Alte Donau a Ottakring Obrázek 17. Upřednostňované hrací doby tenisu během pracovního týdne od pondělí do pátku ve sportovních klubech Alte Donau a Ottakring Obrázek 18. Upřednostňované hrací doby tenisu během soboty ve sportovních klubech Alte Donau a Ottakring Obrázek 19. Upřednostňované hrací doby tenisu během neděle ve sportovních klubech Alte Donau a Ottakring 82
Obrázek 20. Průměrná délka hry jednoho zápasu u respondentů z klubů Alte Donau a Ottakring, stanovená v minutách Obrázek 21. Vyjádření smluvního vztahu respondentů klubů Alte Donau a Ottakring s těmito kluby Obrázek 22. Zdroje informací o sportovních klubech řetězce Danube – Alte Donau a Ottakring
83
17. Seznam zkratek Staatlicher-, nicht staatl. Bereich
státní sektor, nestátní sektor
BMLS
spolkové ministerstvo národní obrany a tělovýchovy
BMG
spolkové ministerstvo zdravotnictví
BMUK
spolkové ministerstvo školství, umění a kultury
BMWF
spolkové ministerstvo pro vědu a výzkum
BSO
rakouské sportovní organizace
Landessport-Org.
národní sportovní organizace
Verbände
spolky
Bundesl.Landesregierungen
spolkové a národní vlády
ASVÖ
všeobecný rakouský sportovní spolek
ASKÖ
pracovní společenství pro sport a těl. kulturu v Rak.
UNION
rakouská sportovní unie
HDP
hrubý domácí produkt
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
ČSTV
Český svaz tělesné výchovy
ČOV
Český olympijský výbor
ČPV
Český paralympijský výbor
84
Příloha 1. Dotazník pro tenisty – klienty sportovních klubů řetězce Danube - Alte Donau a Ottakring
FRAGEBOGEN Sehr geehrte Damen und Herren,
Im Rahmen meiner Diplomarbeit an der Palacky Universität in Olomouc führe ich eine FragebogenUntersuchung betreffend Sportbetreiben und Tennis-Spiel in Ihrem Klub. Ich bitte Sie hiermit unter angeführten Fragebogen auszufüllen. Bitte, kreuzen Sie die Antworten, die für Sie am passendsten sind, ein. Ihre Antworten werden anonym bleiben und ich werde die Auswertung nur für die Zwecke meiner Diplomarbeit verwenden.
Ich bedanke mich voraus für Ihre Zusammenarbeit. Andrea Dettenhofer
Fragen zu Ihrer Person:
1. Was für ein Geschlecht sind Sie?
weiblich
2. Wo liegt Ihren Alter? bis 20 Jahre zwischen 21 und 25 Jahren zwischen 26 und 30 Jahren zwischen 31 und 35 Jahren zwischen 36 und 40 Jahren zwischen 41 und 45 Jahren zwischen 46 und 50 Jahren 50 Jahre +
3. Was für eine abgeschloßene Ausbildung haben Sie? Grundausbildung Lehre Abitur Fachhochschule Universität 85
männlich
4. Wie sind Sie derzeit arbeitsmäßig - studienmäßig beschäftigt? Lehrling Student Arbeiter Beamter Firmenangestellte Facharbeiter Selbstständig
5. Wie hoch ist Ihr Netto-Einkommen Monatlich? bis € 800, von € 801,- bis € 1 500, von € 1 501,- bis € 2 000, von € 2 001,- bis € 2 500, von € 2 501,- bis € 3 000, von € 3 001,- bis € 3 500, von € 3 501,- bis € 4 000, mehr als € 4 000, nicht angegeben
6. Was für eine Arbeitsart üben Sie aus? Betrieb incl. Nachtschichten Arbeit meistens im Sitzen Arbeit meistens im Stehen Die meiste Zeit in der Arbeit in der Bewegung
7. Wie ist Ihr Familienstand? Ledig/e Verheiratet/e Geschieden/e
86
8. Wie lange spielen Sie aktiv Tennis? seit 1990 zwischen Jahren 1991 - 1995 zwischen Jahren 1996 - 2000 zwischen Jahren 2001 - 2005 zwischen Jahren 2006 - 2010 zwischen Jahren 2011 - 2013 seit 2013
9. Wie schätzen Sie Ihr Können beim Tennisspiel ab? Anfänger Fortgeschritten Stark Fortgeschritten Turnierspieler
10. Wie oft spielen Sie Tennis in der Winter- und Sommersaison? Winter
Sommer
Mehrmals pro Woche
Einmal pro Woche
Einmal Monatlich
Selten
Nie
11. Wie oft spielen Sie Tennis unter der Arbeitswoche vom Mo bis Fr? vormittags nachmittags abends unter der Woche gehe ich nicht Tennis spielen
12. Wie oft spielen Sie Tennis am Wochenende, am Samstag? vormittags nachmittags abends am Samstag gehe ich nicht Tennis spielen 87
13. Wie oft spielen Sie Tennis am Wochenende, am Sonntag? vormittags nachmittags abends am Sonntag gehe ich nicht Tennis spielen
14. Welche der angeführten Motivationen trefen beim Tennisspiel bei Ihnen überwiegend zu? Motive für den Tennisspiel
Trifft zu
Trifft nicht zu
Freude am Spiel
Möglichkeit mit Freunden/Familienmitgliedern zu spielen Angenehmer Sportart ausüben
Sich in Kondition halten
Stress abbauen
Eigene Leistung zu erhöhen
Übergewicht zu senken
Weitere Motive – welche?
15. Wie lange dauert für Sie durchschnittlich ein Spiel beim Tennisspielen? 30 bis 60 Minuten ab 60 bis 90 Minuten ab 90 bis 120 Minuten ab 120 bis 150 Minuten länger als 150 Minuten
88
16. Welche weiteren Dienstleistungen nutzen Sie in Ihrem Sportklub aus? Weitere
angebotene Trifft zu
Trifft nicht zu
Dienstleistungen Badmington
Squash
Fitness studio
Pilates
Yoga
Zumba
Sauna - Dampfbad
Solarium
Restaurant
17. In wie weit hat Ihre regelmäßige Sporttätigkeit Auswirkungen an Ihren Lebensstill? Auswirkungen
an Trifft zu
Trifft nicht zu
Lebensstill Erfolgreiches Abnehmen
Gesunderes Essen
Erfolgreicher Stressabbau
Erkennbare Verbesserung der Kondition Freude am Spiel und Gewinn im Spiel Reduktion vom Rauchen
Verbesserung von Gesundheitsschwierigkeiten (z.B. Schmerz der Nackenmuskulatur, Atembeschwerden etc.) Verbesserte Probleme mit dem Schlaf Weitere Auswirkungen – welche?
89
18. Welche weiteren Sportarten üben Sie zum Tennis aus? Weitere Sportarten, die wettkampfmäßig, häufig, Tennisten/-en
vom sehr intensiv
selten
nie
regelmäßig
Sportklub ausüben Badmington
Squash
Fußball
Beachvolleyball
Radfahren
Aerobic
Fitness Studio
Gymnastik
Golf
Segeln
Skifahren
Weitere welche?
Sportarten
–
19. Welcher Art ist Ihre Vertragliche Bindung mit Ihrem Sportklub? Club Card Wertkarte Keine vertragliche Bindung – ich zahle für jeden Spiel extra nicht angeführt
20. Wo war die Quelle für die Informationen zu Ihrem Sportklub? Freunde / Bekannten / Familie Zeitungen / Zeitschriften Sportklub Webseiten Zufällige Information
90