Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské sociální práce Charitativní a sociální práce
Barbora Krejčí
Nezaměstnanost jako sociální problém Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Magdalena Petrová 2015
Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité zdroje uvedla v seznamu literatury.
V Olomouci dne 25. 6. 2015
Barbora Krejčí
Poděkování Touto cestou bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Magdaleně Petrové za její pomoc a užitečné připomínky při vedení této práce. V neposlední řadě chci také poděkovat své rodině a přátelům, kteří při mně po celou dobu studia stáli a podporovali mě.
Obsah Úvod ......................................................................................................................6 I. Teoretická část ....................................................................................................8 1
Člověk a práce ..................................................................................................9 1.1
2
Motivace k práci...................................................................................... 11
Nezaměstnanost ............................................................................................. 13 2.1
Nezaměstnaný ......................................................................................... 14
2.2
Rizikové skupiny nezaměstnaných .......................................................... 16
2.3
Důsledkynezaměstnanosti ....................................................................... 19
2.3.1 Ekonomické důsledky ........................................................................ 19 2.3.2 Sociální důsledky............................................................................... 20 2.3.3 Psychické důsledky............................................................................ 21 2.4
Druhy nezaměstnanosti ........................................................................... 22
2.4.1 Dobrovolná a nedobrovolná ............................................................... 22 2.4.2 Dlouhodobá nezaměstnanost .............................................................. 23 2.4.3 Skrytá a zjevnánezaměstnanost .......................................................... 24 2.4.4 Nepravá a neúplná nezaměstnanost .................................................... 24 2.5
Underclass a past nezaměstnaných .......................................................... 25
II. Praktická část ................................................................................................... 27 3
4
Metodologie výzkumu .................................................................................... 28 3.1
Cíle výzkumu, hypotézy a jejich operacionalizace ................................... 28
3.2
Metodologie sběru dat ............................................................................. 30
3.3
Reflexe sběru dat ..................................................................................... 30
3.4
Výzkumný soubor ................................................................................... 31
Analýza dat .................................................................................................... 33 4.1
Ekonomická oblast .................................................................................. 33
4.2
Sociální oblast ......................................................................................... 37
4.3
Psychologická oblast ............................................................................... 41
4.4
Zdravotní oblast ...................................................................................... 45
4.5
Diskuze ................................................................................................... 48
Závěr .................................................................................................................... 50 Seznam zdrojů a literatury .................................................................................... 51 Seznam grafů ........................................................................................................ 53 Seznam tabulek .................................................................................................... 54 Příloha 1 – Dotazník ............................................................................................. 55
Úvod „
Nezaměstnanost
není
jednoduchým
problémem
s jednoduchým
řešením.“(Mankiw N. Grogoery) Nezaměstnanost je považována za jeden nejzávažnějších sociálních problémů. Z ekonomického hlediska jde o problém fatální. Podle Buchtové (2002) patří nezaměstnanost mezi nejdiskutovanější a nejsledovanějších jevy tržní ekonomiky. Tato skutečnost je považována za celosvětový politický a ekonomický fenomén. Je jedním z nejdůležitějších makroekonomických ukazatelů, ale i také jedním z indikátorů výkonosti dané země. Nezaměstnanost před rokem 1989 téměř neexistovala. Všichni lidé museli pracovat, práce nebyla právem, ale povinností. Ten kdo nepracoval, dopouštěl se přečinu proti společnosti. Vládnoucí komunistický režim nebral ohledy na potřeby zaměstnavatelů a na počet jejich pracovních míst, což zákonitě vedlo k neefektivnosti, přezaměstnanosti a k nedostatečnému využití lidského kapitálu, také k velmi nízké produktivitě práce. Často se stávalo, že zaměstnanci byli na pracovním místě pouze formálně a faktickou náplň práce neměli. Hovoříme o tzv. umělé zaměstnanosti. Rok 1989 se stal pro Českou republiku zlomovým momentem pro její vývoj. Po pádu komunistického režimu nastala etapa vyznačující se společenskými, politickými a ekonomickými změnami, které měli České republice zajistit tržní prostředí typické pro rozvinuté západní demokratické země. Přitom v roce 1989 v České republice ještě neexistoval trh práce. Po pádu komunistického režimu se očekávalo, že nezaměstnanost razantně vzroste, nicméně k dramatickému nárůstu nezaměstnanosti nedošlo. Jedním z důvodu proč nedošlo k vysokému nárůstu, byl právě vznik soukromého vlastnictví a podnikání, který nasával pracovníky uvolněné ze státního sektoru. Následující roky postupně nezaměstnanost rostla, nejvyššího bodu dosáhla v roce 2003, kdy míra nezaměstnanosti byla 9,9%, což znamená, že z ekonomicky aktivního obyvatelstva se každý desátý ucházel o práci na úřadu práce (Černohorská, nedatováno). Dalším kritickým bodem pro zaměstnanost se v roce 2008 stala Světová ekonomická krize. Jednalo se nejhlubší finanční krizi od 30. let 20. stol. Na rozdíl od krizí předchozích, nepropukla v rozvojových zemích, ale v nejvýznamnějších zemi vyspělé části světa, v USA (Zamrazilová, 2008), a měla velmi neblahý vliv právě i na Českou republiku.
6
Jak jsem již uvedla v začátku textu, nezaměstnanost je jeden z nejzávažnějších sociálních problémů naší společnosti. Míra nezaměstnanosti v květnu 2015 dosáhla 6,4% (MPSV, měsíční statistiky nezaměstnanosti). Je známo, že nezaměstnanost produkuje důsledky, které mají negativní vliv na ekonomickou, sociální, psychickou a zdravotní stránku lidského života. Sociální pracovníci se často setkávají s lidmi, jejichž hlavním problémem je právě nezaměstnanost. Sociální služby pro nezaměstnané se zaměřují na získání nových znalostí a dovedností, které jsou nutné pro zařazení na pracovní trh, dále také na oblast poradenství a pomoci při řešení problémů, které vznikly v důsledku nezaměstnanosti. Považuji tedy za důležité zmapovat následky dlouhodobé nezaměstnanosti na život nezaměstnaného, což je i cílem mé bakalářské práce. Díky tomu můžeme získat přehled o vlivu nezaměstnanosti na život nezaměstnaného. Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická, kde se zaobírám otázkou vztahu člověka a práce. Práce má v životě člověka nezastupitelné místo, proto považuji za důležité zmínit nejen tento vztah, ale také motivaci člověka k práci. Druhá kapitola se podrobně zaobírá problematikou nezaměstnanosti, její definicí, rizikovými skupinami ohroženými nezaměstnaností, důsledky nezaměstnanosti a také druhy nezaměstnanosti.
Druhá část je empirická, na základě cíle jsem si pro svoji
bakalářskou práci zvolila kvantitativní výzkum. Jako techniku výzkumu jsem si vybrala dotazníkové šetření, a to pro jeho vysokou standardizaci a snadné šíření. Následně jsem provedla analýzu dat a jejich shrnutí je uvedeno v diskuzi. Téma nezaměstnanost jsem si vybrala pro svoji bakalářskou práci, protože považuji nezaměstnanost za sociální problém, kterému je nutné věnovat vysokou pozornost. Tento jev má neblahý dopad na ekonomiku naší země, ale především také na jedince a jejich rodiny. Nezaměstnanost může vést až k asociálnímu jednání a v konečném důsledku až sociálnímu vyloučení.
7
I. Teoretická část
8
1
Člověk a práce Práce má v životě člověka nezastupitelné místo. Je považována za významnou
podmínku jeho důstojné existence, přináší člověku nejen materiální zajištění, ale současně mu dává pocit seberealizace a užitečnosti. Práce zařazuje člověka do řádu sociálních vztahů, uspokojuje potřeby ctižádosti, sebeuplatnění a sebeúcty. Práce tedy neslouží pouze k výrobě statků nebo poskytování služeb, ale zajišťuje jedinci síť sociálních kontaktů, tedy možnost potkávat druhé lidi, vést s nimi rozhovor a uzavírat přátelství.. Při každé práci jsou zapotřebí určité nezbytné znalosti, schopnosti a dovednosti, díky tomu dochází k rozvoji lidské osobní identity. Pracovní úsilí umožňuje odvod přebytečné duševní a tělesné energie, což přispívá ke zdravé mentální hygieně. Prací se také určuje začátek a konec ekonomické aktivity jedince. Prostřednictvím prací ukazujeme dětem, které vychováváme, platné hodnoty. Je jim nabízen osobní příklad, možnost ztotožnění a napodobování. V české kultuře je práce frekventovaným tématem, je zastoupena v řadě lidových přísloví, která poukazují na moudrost našich předků. Například: „Bez práce nejsou koláče.“, „S prací nejdál dojdeš.“ a další (Buchtová, s. 7576). Hodnota práce se v životě člověka pohybuje velmi vysoko. Má pro něj mnoho významů, mezi nejdůležitější patří význam sociální, ekonomický a kulturní. Práce představuje pro člověka několik skutečností, které jsou pro něj významné jak hodnotou, tak i svým obsahem. Jejich význam se může průběžně proměňovat. Níže jsou uvedeny aspekty práce, které jsou pro lidi důležité. (Jsou výsledkem empirického šetření Kvalita pracovního života z roku 2005.)
Práce umožňuje kontakt s lidmi.
Práce udržuje člověka v činnosti a životní aktivitě.
Práce dává pocit užitečnosti a potřebnosti.
Práce baví a uspokojuje.
Práce umožňuje něco dokázat a předvést schopnosti.
Práce zajišťuje potřebný příjem. 9
Práce dává zapomenout na soukromé starosti.
Práce poskytuje postavení a prestiž.
Práce zajišťuje velmi dobrý příjem.
Výše uvedený úryvek je výňatkem z textu, který je jedním z výstupu výzkumného projektu Vliv změn světa práce na kvalitu života řešeného v rámci programu Moderní společnost a její proměny. Baumeister ve svém díle považuje oblast práce za jeden z cílů, k nimž bývá v současné době život lidí zaměřen. Podle Křivohlavého lze na práci pohlížet různě. Podle fyziků je jednoznačně fyzikálním jevem. Ekonomové ji chápou v rámci svého finančního vidění světa. Na druhou stranu psychologové chápou práci jako činnost, která je udržována v chodu ne okamžitou odměnou, ale určitou formou osobní zainteresovanosti a interní ukázněnosti, disciplíny. Tak bývá práce chápana jako ovládání vlastní vůle a řízení vlastní iniciativy. Psychologové tvrdí, že si lze k práci vytvořit úzký intimní vztah, ba dokonce ji milovat. Z psychologického hlediska rozlišujeme tři druhy práce:
práce jako zaměstnání,
práce jako příležitost k dosahování určité kariéry.
práce jako povolání.
Práce jako zaměstnání Jedná se o poměrně jednoduché pojetí práce, které se vztahuje k představě námezdného zaměstnání. Takový postoj zaujímají především lidé, kteří jsou rádi, že nejsou nezaměstnaní. Jejich sebevědomí je posilováno vědomím, že do nich někdo vložil důvěru a zaměstnal je, dal jim najevo své uznání, že „jsou k něčemu“, že něco umějí a jsou schopni vydělávat si na základní potřeby života a nejsou druhým na obtíž. Práce jako příležitost k dosahování určité kariéry Konkrétní druh práce může být zařazen do určitého žebříčku sociální prestiže. Pracovní činnost nejenže slouží k zajištění základních potřeb k životu, má i další rozměr. Díky tomu, co člověk dělá, může po společenském a ekonomickém žebříčku stoupat výše, tj. může „dělat kariéru“. V takovém případě není práce brána jako určitá povinnost, převažuje tu motivace osobního postupu. Motivace může být tak silná, že jedinec vykonává svoji práci s mimořádným úsilím, s velkou pečlivosti a poctivostí. 10
Práce jako povolání Pracovní aktivita jako nutnost využití vlastních schopností a talentů pro vyšší účel – vědecký, politický, společenský, náboženský atd. Práce je vnímána jako „vyšší povinnost“ člověka a pracovní činnost jako něco posvátného. Jde o vnitřní motivaci člověka, proto je práce vnímána jako poslání, převažuje především u umělců, vědců, učitelů, politiků, kněží a sociálních pracovníků atd. (Křivohlavý, 2006, s. 174–177). Práce je charakteristickým atributem dospělosti, pracující člověk má mnohem větší předpoklady být soběstačný a vést samostatně nezávislý život. Nepochybně je práce jednou z nejdůležitějších lidských činností, je zdrojem všech společenských hodnot, duchovních i materiálních, je pro člověka převážně prostředkem uspokojování většiny jeho potřeb. Pro většinu lidí je práce zdrojem seberealizace (Nakonečný, 1992, s. 27).
1.1 Motivace k práci Zaměstnání má pro člověka významnou hodnotu. Práce je činnost, která potvrzuje jedinečnost individua ve vztahu ke společnosti. Motivy pro práci se mohou různit a mohou mít individuálně rozmanitý, relativní význam: Hlavním z motivů k práci jsou peníze. Hlavním cílem je spotřeba, tedy uspokojování potřeb prostřednictvím hodnot a požitků, které si lze za peníze pořídit. K dalším motivům k práci patří aktivita. Pracovní činnost splňuje do značné míry potřebu smysluplné aktivity, jedná se o opak nudy, apatie a nedostatku životní náplně. Práce naplňuje také potřebu seberealizace. Seberealizace patří k dalším motivům práce, jejichž hlavním cílem je úspěch, získání žádoucí sociální pozice, sebepotvrzení, potřeba ukázat, že člověk něco umí, že je užitečný apod. Práce může být pro někoho smyslem života. S prací jsou spojeny i sociální kontakty. Díky zaměstnání získává jedinec celou síť sociálních kontaktů, setkává se s jinými lidmi a uzavírá s nimi přátelství. Opakem je osamělost a sociální izolace. Pracovní činnost přináší člověku ekonomickou soběstačnost a nezávislost. Pracující jedinec je ekonomicky soběstačný a nezávislý na společnosti či rodině, čímž potvrzuje svoji dospělost (Vágnerová, 1999, s. 398–399). Argyle vedle ekonomických a intrinsických motivů práce rozlišuje ještě motivy sociální, z těch se vyjadřují tři typické důvody k práci: -
práce jako prostředek k zajišťování existence, 11
-
práce jako příjemná činnost sama o sobě,
-
práce jako příležitost k sociálním interakcím (Argyle in Nakonečný, 1992, s. 29).
12
2
Nezaměstnanost Nezaměstnanost se považuje za jeden z jevů tržní ekonomiky, který je
nejsledovanějším a nejdiskutovanějším problémem současné společnosti. Jedná se o stav, kdy jsou lidé ochotni a schopni pracovat, avšak nemohou nalézt placené zaměstnání. Za poslední dva roky míra nezaměstnanosti se pohybuje v rozmezí 6,4% do 8, 6% (Novák, nedatováno). V současné době je míra nezaměstnanosti na nejnižší hodnotě, nicméně k poklesu dochází u osob, který jsou zastiženi krátkodobou nezaměstnaností, naopak u dlouhodobě nezaměstnaných je patrný narůst. Nezaměstnanost je vnímána jako sociální problém, který má pozitivní i negativní funkci. Pozitivní funkce nezaměstnanosti spočívá v pohotovosti pracovních sil, naopak vysoká nezaměstnanost zatěžuje státní rozpočet (Buriánek, 2003, s. 93). Přestože je nezaměstnanost vnímána jako sociální problém, nemůžeme tento jev hodnotit pouze globálně. K řešení nezaměstnanosti je potřeba celá síť důležitých dat. Je proto nutné znát, koho se nezaměstnanost týká, kde se vyskytuje, jak dlouho trvá, jaká je její míra, jaké jsou předpoklady k jejímu řešení a jaké jsou finanční zdroje (Krebs, 2007, s. 290). Plná zaměstnanost a přirozená nezaměstnanost Plná zaměstnanost je stav, při kterém je rovnováha na jednotlivých dílčích trzích práce, to znamená situaci, kdy se v rámci jednotlivých profesních trhů při dané nominální mzdové sazbě poptávané množství práce rovná množství nabízenému. U plné zaměstnanosti ekonomika vyrábí produkt na potenciální úrovni. To ovšem neznamená, že by při plné zaměstnanosti neexistovala nezaměstnanost. Existují volná pracovní místa odpovídající počtu nezaměstnaných, ale ti nechtějí pracovat při dané mzdové sazbě (Brožová, 2003, s. 80). Přirozená nezaměstnanost přibližně odpovídá objemu nezaměstnanosti při plné zaměstnanosti. Jedná se o míru nezaměstnanosti, která obvykle v ekonomice převažuje, a skutečná nezaměstnanost se od ní dlouhodobě odchyluje. Lze ji definovat jako míru nezaměstnanosti, při které je stabilní míra inflace, tedy očekávaná inflace se rovná inflaci skutečné (Brožová, 2003, s. 80).
13
2.1 Nezaměstnaný Mezinárodní úřad práce v Ženevě definuje nezaměstnaného jen jako uchazeče o zaměstnání, myslí tím tedy občana, který není v pracovním nebo podobném vztahu, nevykonává samostatnou výdělečnou činnost ani se soustavně nepřipravuje na budoucí povolání a požádal osobně nebo písemně úřad práce o zprostředkování vhodného zaměstnání (Matoušek, Kodymová, Koláčková, 2005, s. 299). Podle Buchtové (2002) je nezaměstnaným ten, kdo splňuje následující dvě podmínky:
nemá placené zaměstnání ani příjem ze sebezaměstnání,
aktivně hledá práci a je ochoten do práce nastoupit.
Zaměstnaní a nezaměstnaní spolu dohromady tvoří ekonomicky aktivní obyvatelstvo (pracovní sílu), na druhou stranu ekonomicky neaktivní obyvatelstvo svoji pracovní činnost nerealizuje, není do pracovního procesu zapojeno, tvoří je např. studenti, senioři v důchodu či ženy v domácnosti (Brožová, 2003, s. 77). Pod pojmem nezaměstnaný chápeme člověka, který je schopen pracovat a pracovat chce, ale nemůže z různých důvodů. Přitom by za práci získal mzdu, kterou by si zajišťoval prostředky pro svoji existenci. Nicméně to může být i člověk, který je schopen a také chce pracovat, ale kterému společnost nedává šanci nalézt zaměstnání, jež by odpovídalo jeho schopnostem a možnostem, tj. jeho kvalifikaci (Nový, 1997, s. 131). Reakce na ztrátu zaměstnání Ztráta zaměstnání je velmi stresujícím momentem v životě jedince. Stresorem pro člověka může být nejen strach ze ztráty zaměstnání, ale také obava, že se ani v budoucnu situace nezlepší. Na ztrátu zaměstnání člověk reaguje v několika fázích, které na sebe navazují v individuálně různém časovém intervalu. Významnou složkou je způsob prožívání a hodnocení této zátěže a chování, které z postoje k danému problému vyplývá. Jedná se především o posun v dimenzích optimismu – pesimismu a aktivity – pasivity. 1. Prvotní reakcí na ztrátu zaměstnání bývá šok, neschopnost uvěřit a nakonec vztek, že se to skutečně stalo. V této fázi nemusejí být jen negativní pocity, někteří jedinci mohou krátkodobě pociťovat úlevu, volnost či dostatek času. 2. Ve druhé fázi je člověk plný optimismu a aktivně hledá nové zaměstnání. Ale pokud zaměstnaní nenachází v krátké době nebo na ně není naděje, jeho postoj se mění. 14
3. Třetí fázi vnímáme jako jakýsi mezník, kdy jedinec začne pociťovat závažnost své situace. Člověk najednou zjišťuje, že je svojí situací ohrožen více, než si myslel, a že se nejedná jen o situaci dočasnou. Člověk ztrácí pocit pohody a vnitřní rovnováhy, cítí napětí, úzkost a depresi a postupně se stává pesimistickým, dochází k tomu po 6 měsících trvání nezaměstnanosti. 4. Pokud jedinec dlouhodobě nemůže najít nové zaměstnání, adaptuje se na životní styl nezaměstnaného. Tato fáze bývá typická rezignací, ztrátou naděje, fatalismem, pasivitou a apatií. Dochází k zásadní změně postojů a očekávání, člověk přestává být aktivní, protože se domnívá, že hledat nové místo nemá smysl (Vágnerová, 1999, s. 399). Změny v uspokojování potřeb V době nezaměstnanosti dochází u nezaměstnaných ke změně v uspokojování potřeb a mění se také motivace, protože mnohé potřeby nemohou být uspokojovány v takové míře, jako když byl jedinec zaměstnaný, nebo alespoň obvyklým způsobem.
Potřeba stimulace – nezaměstnaný jedinec má nedostatek podnětů, je ochuzen o životní program a ztrácí navyklý životní stereotyp. Pro nezaměstnaného může být přítěží i nuda a nedostatek životní náplně. Nuda je považována za největší psychický problém, který s sebou nezaměstnanost přináší.
Potřeba aktivity – tato potřeba nebývá rovněž uspokojována. Člověk nemá žádnou povinnost, může upadat do apatie a nečinnosti. Potřeby stimulace a aktivity spolu úzce souvisejí, každá činnost přináší podněty.
Potřeba smysluplného učení – člověk během nezaměstnanosti ztrácí schopnosti a dovednosti, které nejsou využívány. Postupem času dochází i ke ztrátě pracovních návyků. Dochází ke stagnaci osobnosti, někdy i jejímu úpadku.
Potřeba citové jistoty a bezpečí – nezaměstnaný jedinec zažívá pocit ohrožení a zvyšuje se u něj pocit nejistoty, a proto potřebuje větší citovou podporu. Významnou pozitivní roli zde hraje konzistentní a solidární rodina, stejně může působit i náboženská víra, která může zmírňovat negativní dopad nezaměstnanosti.
Potřeba seberealizace – při nezaměstnanosti nedochází k uspokojování potřeby seberealizace a pozitivnímu hodnocení, dochází k úbytku sebeúcty, nezaměstnaný nemá možnost seberealizace. Nezaměstnaný člověk se cítí méněcenný a bezvýznamný.
15
Potřeba otevřené budoucnosti a naděje – pokud jedinec nemůže dlouhodobě najít nové zaměstnání, mění se představa o jeho budoucím uplatnění. Někdy nezaměstnaný ztrácí životní perspektivu (Vágnerová, 1999, s. 401–402).
Nezaměstnanost může u většiny lidí vyvolat až patologický stav, reaktivní poruchu. Mluvíme o tzv. neuróze z nezaměstnanosti. „Nezaměstnaný prožívá nenaplněnost svého času jako vnitřní nenaplněnost, jako nenaplněnost svého vědomí. Cítí se neužitečným, protože není zaměstnán.“ Hlavními příznaky této poruchy jsou: a) změna emočního prožívání (deprese, obavy, napětí a strach), b) pocit neschopnosti řešit svou situaci, c) změny v chování, které může být agresivnější, nebo dokonce asociální (Vágnerová, 1999, s. 400).
2.2 Rizikové skupiny nezaměstnaných Nezaměstnanost je jev, který neohrožuje všechny lidí stejnou měrou. Na trhu práce existují určité skupiny lidí, kteří jsou nezaměstnaností ohroženi více než ostatní. Ztráta zaměstnání je u nich pravděpodobnější a získání nového místa obtížnější. Jedná se o specifické skupiny obyvatel, kteří potřebují zvýšenou pomoc. Důvody, proč tomu tak je, souvisejí například s věkem, pohlavím, zdravotním stavem, vzděláním či příslušností k etnické skupině. Mezi diskutované skupiny patří: Absolventi škol, mladí lidé Absolventi škol jsou nezaměstnaností ohroženi především proto, že nemají pracovní zkušenost a praxi v oboru, který vystudovali. Někteří absolventi vložili mnoho energie do oboru, po kterém není poptávka na trhu práce. Chybí jim také kontakty usnadňující orientaci na trhu práce (Matoušek, Kodymová, Koláčková, 2005, s. 301). Podle Vágnerové (1999, s. 408) jsou mladí lidé ohroženi negativními důsledky nezaměstnanosti více než ostatní skupiny. Neboť ekonomická nezávislost vyplývající ze zaměstnání je jedním ze znaků dospělosti. Jedinec, který je existenčně závislý na rodině, nemůže získat status dospělého. Mladí nezaměstnaní nemohou rozvíjet svoje dovednosti a nevytvoří si potřebné pracovní návyky. Hrozí i ztráta toho, co se ve škole naučili. Přechod 16
studentů do zaměstnání je plný rizik., jedná se převážně o mladé lidi, kteří mají určité zkušenosti a rozhled, ale ještě nemají nutné spektrum praktických zkušeností spojených s jejich vystudovanou nebo vytouženou profesí. Sociální aspekty přechodu studentů z profesního vzdělávání do zaměstnání odrážejí jednak realitu na pracovním trhu a jednak vývoj hodnot postmoderní společnosti. Absolventi jsou konfrontování s případnou nezaměstnaností a všemi důsledky, co tento stav obnáší, neustálým důrazem na rozvoj lidského kapitálu, který je podmínkou pro získání a udržení odborné pracovní pozice. Na druhou stranu je po nich společností vyžadován určitý standard v životním stylu, tedy např. životní úroveň odpovídající jejich sociální pozici (Pelikánová, 2012, s. 56). U mladých nezaměstnaných se také zvyšuje riziko asociálního chování. Mohou se objevit nežádoucí formy chování v důsledku nadbytku času, nudy či frustrace daná vyloučením ze společnosti. Mladí nezaměstnaní se sdružují do part, berou drogy, kradou nebo se chovají vandalsky. Hlavním rizikem těchto projevů je jejich fixace a neschopnost mladého se adaptovat na život zaměstnaného jedince.
Osoby nad 50 let Ztráta zaměstnání je nejzávažnější stresovou situací pro osoby starší 50 let (Vágnerová, 1999, s. 408). Tato skupina je ohrožena z více důvodů. Jedná se o osoby, které mají zafixované stereotypy, obtížněji a pomaleji se přizpůsobují novým věcem a chybějí jim aktuálně potřebné znalosti (Matoušek, Kodymová, Koláčková, 2005, s. 302). Tato skupina se jeví pro zaměstnavatele jako horší „investice“ ve srovnání s mladými lidmi, to vede k obtížnějšímu hledání nového zaměstnání, neboť se zaměstnavatelům nevyplatí investovat do rekvalifikace této věkové kategorie. Se ztrátou zaměstnání souvisí snížení příjmů a životní úrovně, měnící se rodinná situace, úbytek kontaktů, ztráta kvalifikace, pokles sebedůvěry a často i zhoršení zdravotního stavu. Ztrátu zaměstnání vnímá tato věková kategorie jako nespravedlnost a ponížení (Buchtová, 2002, s. 112).
Osoby bez kvalifikace V současné struktuře dlouhodobě nezaměstnaných představují nejpočetnější skupinu právě lidé bez kvalifikace. Určitou část tvoří osoby se základním vzděláním, které jsou obtížně vzdělavatelné a často s malým zájmem o zaměstnání. Do této skupiny patří i lidé, kteří se podílejí na společensky nežádoucím deviantním chování (alkoholici, recidivisté, lidé propuštění z nápravných zařízení a další). 17
Do budoucna bude nezaměstnanost lidí bez kvalifikace znamenat velký společenský problém. O tyto lidi nebude na pracovním trhu poptávka z důvodu zavádění nových strojů a zařízení do provozu, které zvládnou práci přesněji a levněji než nekvalifikovaní pracovníci (Buchtová, 2002, s. 114). Osoby se zdravotním postižením Podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 67 se za OZP považují: a) osoby invalidní ve III. stupni, b) osoby invalidní ve II. stupni, c) zdravotně znevýhodněné osoby (od 1. 1. 2015 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, znovu počítá s kategorií zdravotně znevýhodněných, kterou představují fyzické osoby, jenž mají zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale jejich schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněny, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejich dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu). Osoby se zdravotním postižením mají stejná práva a povinnosti jako osoby bez postižení. Avšak zákoník práce tyto osoby v některých ustanoveních zvýhodňuje. Mohou pracovat jako jiný občan, nicméně jsou svým stavem omezeny. (Červinka, 2012, s. 17). Osoby se zdravotním postižením musí na trhu práce bojovat s mnoha překážkami a bariérami, například s bariérou předsudků, která je bohužel v naší společnosti stále zakořeněná. Právě bariéra předsudků a stigmatizace osob se zdravotním postižením patří mezi nejzásadnější problémy při jejich integraci na trh práce. (Nádvorníková, 2014, s. 52) Ženy Ženy představují skupinu ohrožených nezaměstnaností především proto, že zaměstnavatelé upřednostňují mužskou pracovní sílu pro její větší územní mobilitu a nezatíženost starostmi o domácnost (Matoušek, Kodymová, Koláčková, 2005, s. 302). Mezi další důvody můžeme řadit i to, že zaměstnavatelé nevytvářejí místa se zkrácenou pracovní dobou, ale dávají přednost vícesměnným provozům, což bývá pro ženy velmi těžké skloubit s péčí o malé děti. Zaměstnavatelé vnímají ženy jako rizikovou skupinu především pro absence spojené s péčí o malé děti, které narušují plynulost pracovního procesu (Buchtová, 2002, s. 113). Dá se tedy říci, že důvodem, proč jsou ženy zařazeny mezi rizikové skupiny, je jejich předurčení být matkami a pečovat o děti. 18
Romové Získávají zaměstnání obtížněji vzhledem ke zvyšujícím se nárokům zaměstnavatelů na úroveň kvalifikace, rozsah a kvalitu dovedností. Většina Romů absolvuje pouze základní školu nebo získají nedostatečnou kvalifikaci, značná část populace nedokončí ani základní školu. Romové jsou pod tlakem svých vlastních kulturních vzorců chování a hodnot i pod tlakem majoritní populace, která je zatím plně neintegrovala. Mnoho Romů nezíská zaměstnání jen proto, že patří právě k romskému etniku (Buchtová, 2002, s. 114).
2.3 Důsledkynezaměstnanosti Nezaměstnanost vždy nějakým způsobem ovlivňuje nezaměstnaného, a nejen jeho, ale i jeho rodinu. Každý nezaměstnaný svoji situaci zvládá rozdílně, vždy záleží na rodinném zázemí, na možnostech využití volného času a na životním stylu před nezaměstnaností. Dopady nezaměstnanosti:
ztráta pracovní schopnosti a motivace,
ztráta příjmů,
zvýšení zdravotních rizik (především u dlouhodobě nezaměstnaných),
snížení životního standardu (Maitah, 2010, s.127).
2.3.1 Ekonomické důsledky Ekonomické důsledky jsou vnímány především v tom, že ekonomika nevyrobí tolik produktů, kolik je schopna vyrobit (jde o dopad cyklické nezaměstnanosti, nikoliv přirozené míry nezaměstnanosti). Jednoduše řečeno se vyrobí méně, než by se mělo, tudíž dochází k poklesu HDP. Ekonomické ztráty lze vypočítat jako náklady stagnace (ztráty mezi faktickým a potenciálním HDP).(Krebs, 2007, s. 294) Rozdíl mezi dopadem cyklické nezaměstnanosti a přirozené míry nezaměstnanosti vyjadřuje tzv. Okunův zákon. „Okunův zákon popisuje negativní vztah mezi nezaměstnaností a HDP. Zvýšením nezaměstnanosti by mělo být doprovázeno snížením reálného HDP.“ (Maitah, 2010, s. 128) Nezaměstnaný jedinec stojí mimo pracovní proces, proto nemá možnost získávat znalosti a zkušenosti a dochází u něj ke ztrátě kvalifikace. Mluvíme tedy o dalším 19
ekonomickém dopadu nezaměstnanosti, což je snížení, eventuálně ztráta kvalifikace pracovníků (lidského kapitálu) – kvalifikace pracovníků se považuje za jeden ze zdrojů ekonomického růstu (Helísek, 2002, s. 194). Jeho vzdělání se tedy znehodnocuje a hodnota lidského kapitálu se tak devalvuje. Nedochází jen k ekonomické ztrátě, ale ztrácí i samotný pracovník (Brožová, 2003, s. 104).
2.3.2 Sociální důsledky Nezaměstnanost s sebou nese ztrátu významné sociální role a snížení sociální prestiže. Profesní role je důležitou součástí identity dospělého člověka, spojuje ho se společností. Nástup do zaměstnání je vnímán jako důležitý mezník v životě dospělého člověka a zařazuje ho do sociální hierarchie. Proto ztráta zaměstnání vede k určité degradaci, jedince stigmatizuje a určitým způsobem vylučuje z většinové společnosti (Vágnerová, 1999, s. 405). Sociální aspekty nezaměstnanosti mají vliv na sociální situaci jedince, chování a postoje nezaměstnaných (resp. jejich rodin a domácností) a na jejich život ve společnosti. Tyto dopady jsou rozmanité jak svým obsahem, tak i rozsahem a především proto, že každý nezaměstnaný svoji situaci prožívárůzně. Sociální dopady jsou mezi sebou propojeny a podmíněny (Krebs, 2007, s. 295). Podle Krebse (2007) jsou nejvýznamnější tyto sociální důsledky:
Vliv na životní úroveň
Nezaměstnanost s sebounese ztrátu pracovních příjmů a nezaměstnaný musí žít jen z podpory či sociálních dávek od státu, což přináší pokles životní úrovně a finanční potíže jemu a jeho rodině. Podpora v nezaměstnanosti či sociální dávky nedosahují ani poloviny předchozích výdělků, tato finanční tíseň, trvá-li dlouhodobě, často vede k chudobě, k redukci sociálních kontaktů a k sociálnímu vyloučení.
Vliv na rodinu
Rodinu nezaměstnanost ovlivňuje především v poklesu příjmů, to však není jediný dopad, ovlivňuje ji v mnoha dalších ohledech. V rodině dochází k narušení denních rodinných zvyklostí, mění se pozice a autorita nezaměstnaného, nezaměstnanost omezuje sociální kontakty, mění výchovnou funkci rodiny, může rozbít i partnerský vztah. V mnoha případech je nezaměstnanost i důvodem k odložení sňatku či založení rodiny.
20
Vliv na strukturaci času
Nezaměstnanost mění obvyklý denní režim, časovou strukturu dne a vnímání času. Pro nezaměstnaného přestává být čas důležitý, ztrácí svůj obsah a často je naplňován nudou a pasivitou nebo i společensky nežádoucími aktivitami, jakými jsou například spánek, sledování televize, alkoholismus, kriminalita apod. Narušení struktury dne je nebezpečné především pro mladistvé, kteří časový režim s pracovními návyky nemají ještě tak zažitý.
Vliv na zdraví
Nezaměstnanost má vliv na psychické i fyzické zdraví jedince. Jedná se o velmi traumatizující situaci, kterou mnoho lidí velmi těžce nese. Jedinec ztrácí sociální status, prestiž, která je spojena s určitými osobními charakteristikami a dispozicemi. Člověk pociťuje svoji nepotřebnost, neužitečnost, ale i neschopnost. To vede ke ztrátě sebedůvěry. Jedinec se nachází ve stresové situaci, která často není bez následku na zdraví.
2.3.3 Psychické důsledky Nezaměstnanost s sebou přináší řadu nejen somatických, ale i psychických důsledků, jejichž projevy jsou různé. Nezaměstnaný jedinec pociťuje vyšší hladinu psychické nepohody, deprese a úzkosti spolu s nižší sebeúctou a sebedůvěrou. Mezi duševními následky nezaměstnanosti jsou uváděny např. deprese, alkoholismus, poruchy chování, sebevražedné pokusy, domácí násilí aj. (Buchtová, 2002, s. 130) Nezaměstnaný jedinec je svojí situací frustrován, nedochází u něj k naplnění psychických potřeb. Zažívá nenaplnění především potřeb stimulace, citové jistoty a bezpečí, otevřené budoucnosti a naděje. Dochází k narušení jeho zažitých zvyklostí a k odlišnému vnímání času. Jedinci čas běží pomaleji a někteří si s nímnevědí rady, neumějího efektivně využít a zažívají nudu. Nuda je vnímána jako nejhůře prožívaný stavprovázející nezaměstnanost.Nicméně se mu ubrání jedinci, kteří rigidně dodržují stejný denní režim, který měli, když chodili do práce. Tento obranný mechanismus je obranou proti neefektivnímu využití volného času (Matoušek, Kodymová a Koláčková, 2005, s. 304). Podle Warra(in Mareš1998) lze definovat příčiny, které ovlivňují psychické zdraví v nezaměstnanosti: -
finanční potíže, pokles příjmu a finanční obavy;
-
změna společenského chování, omezení společenských kontaktů a zúžení sociálního prostředí nezaměstnaných; 21
-
malý prostor pro rozhodování;
-
nedostatek příležitostí k rozvíjení nových dovedností, získávání nových zkušeností a využívání těch starých;
-
nárůst ponižujících zkušeností;
-
pocit úzkosti z budoucnosti;
-
redukce kvality interpersonálních kontaktů.
Zdravotní důsledky Ztráta zaměstnání působí existenciální stres, který – pokud jedinec nemá naději na
pozitivní řešení – ohrožuje celkový stav nezaměstnaného. Stres ze ztráty zaměstnání může vyvolat bolesti hlavy, zažívací potíže, do značné míry je ohrožen i kardiovaskulární systém a zvyšuje se riziko infarktů (Vágnerová, 1999, s. 405). Nezaměstnanost s sebou přináší ekonomické, sociální a psychické důsledky, které nezaměstnaného jedince negativně ovlivňují. Nicméně nezaměstnanost má i své důsledky pozitivní, které spočívají především v tom, že vytváří možnosti pro přesuny pracovních sil do rozvíjejících se a prosperujících firem, upevňuje pracovní kázeň a morálku, podněcuje zájem o zvyšování kvalifikace a vede k pozitivním změnám ve struktuře faktorů pracovní motivace (Nový, 1997, s. 131).
2.4 Druhy nezaměstnanosti 2.4.1 Dobrovolná a nedobrovolná Dobrovolná nezaměstnanost vzniká vsituaci, kdy část pracovních sil nechce pracovat při určitých mzdových sazbách. Za této nezaměstnanosti existují pracovní místa, ale není o ně zájem. Lidé nechtějí pracovat za daných mzdových podmínek, raději preferují žít z charit, podpor nebo státních dávek, nebo jim takový životní styl umožňují úspory či jen občasný výdělek(Krebs, 2007, s. 292). Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká v situaci, kdy při daných mzdových sazbách existuje více pracovníků, kteří chtějí pracovat, než je k dispozici pracovních míst. Určitá část pracovních sil nenachází při běžné mzdové sazbě pracovní místa, jsou tedy nedobrovolně nezaměstnaní (Krebs, 2007, s. 292). Nedobrovolná nezaměstnanost postihuje především ty pracovníky, kteří nemají alternativní příležitosti, pro které je rekvalifikace a změna
profese
obtížná.
Příčinou
nedobrovolné 22
nezaměstnanosti
je
také
uzákoněnáminimální mzda, která může u některých nekvalifikovaných profesí, kde je již daná mzda nízká, vyvolat právě nedobrovolnou nezaměstnanost. Zaměstnavatelé budou při dané uzákoněné mzdě zaměstnávat méně pracovníků než při nižší mzdě. Jednou z dalších příčin této nezaměstnanosti jsou právě překážky, které brání poklesu mezd v situaci, kdy je převis nabídky práce. Nedobrovolnou nezaměstnanost proto mohou zapříčinit zejména odbory, které brání poklesu mezd, a způsobují tak právě nedobrovolnou nezaměstnanost svých vlastních členů. Právě nedobrovolná nezaměstnanost je závažným tématem, neboť způsobuje ekonomické, sociální a psychické problémy jedinců, kteří se s ní neumějí vyrovnat (Brožová, 2003, s. 86).
2.4.2 Dlouhodobá nezaměstnanost Situace, kdy pracovníci mění zaměstnání, je přirozený jev. Je-li nezaměstnanost problémem, to právě určuje délka jejího trvání. Avšak nezaměstnaní potřebují určitý čas, aby našli nové pracovní místo. Trvá-li nezaměstnanost kratší dobu než 6 měsíců, mluvíme o krátkodobé nezaměstnanosti, která nečiní problémy pracovníkům ani ekonomice. Nicméně
dlouhodobá
nezaměstnanost
je
závažným
problémem.Definice
dlouhodobé nezaměstnanosti: „Šířeji může být definována jako ztráta pracovního místa na období přesahující např. jeden rok (EU) nebo 6 měsíců dle USA a ČR (přechod z nezaměstnaneckého pojištění na sociální podporu).“(Sirovátka, Řezníček, 2011) Pokud se lidem nedaří najít práci dlouhou dobu, mohou se dostat do ekonomických problémů, projeví se sociální a psychické důsledky nezaměstnanosti. K velkým ztrátám dochází i v ekonomice: nižší produkt, nižší úspory, nižší daně, devalvace lidského kapitálu (Brožová, 2003, s. 86–87). Dlouhodobá nezaměstnanost se dá vyčíslit dvěma způsoby. V první situaci je doba, kdy je jedinec bez práce, totožná s dobou registrace na úřadu práce a datem provedení výpočtu. Druhý způsob výpočtu je více zaměřen na konkrétního jedince. Trvání nezaměstnanosti se tak počítá od registrace dané osoby na úřadu práce po její vyřazení z evidence. Druhá metoda výpočtu je přesnější, dokáže konkrétněji vymezit krátkodobou a dlouhodobou nezaměstnanost. Informace, které přináší druhá metoda výpočtu, slouží pro účely sociální politiky. Dlouhodobá nezaměstnanost především postihuje: -
nepružnou, dlouhodobě zaměstnanou pracovní sílu, 23
-
nekvalifikovanou pracovní sílu, osoby s nízkým vzděláním,
-
osoby s osobními a sociálními problémy,
-
osoby z venkova,
-
mladistvé,
-
zdravotně postižené,
-
příslušníky etnických minorit a imigranty.
Dlouhodobá nezaměstnanost se kvůli svým dalekosáhlým následkům, které má jak na jedince, tak i na ekonomiku, ocitá v centru pozornosti(Mareš, 1997, s. 26, 46–47).
2.4.3 Skrytá a zjevnánezaměstnanost Skrytá nezaměstnanost, někdy se hovoří o tzv. skryté pracovní síle, je stav, kdy fakticky nezaměstnaný jedinec není registrován na úřadě práce, i když nemá zaměstnání a za určitých podmínek by nabídku zaměstnání přijal. Jedná se o osoby, které práci nehledají nebo na toto hledání rezignovaly (eventuálně proto, že unikly do jiného statusu – mateřství, práce v domácnosti, v zahraničí nebo studium). Může se jednat i o osoby, které si hledají práci pomocí neformálních sítí či přímo u zaměstnavatelů bez registrace na úřadě práce. Skrytá nezaměstnanost vzniká i tím, že jsou z údajů o nezaměstnaných často vyřazeny osoby, které jsou evidovány v různých programech pro nezaměstnané (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce apod.)(Mareš, 1998, s. 21–22). Ukazatelem zjevné nezaměstnanosti jsou osoby, které jsou registrovány na úřadě práce, což ovšem neznamená, že tyto osoby nepracují v šedé ekonomice (Matoušek, Kodymová, Koláčková, 2005, s. 299).
2.4.4 Nepravá a neúplná nezaměstnanost Pokud budeme mluvit o nepravé nezaměstnanosti, hovoříme o nezaměstnaných, kteří nehledají práci (eventuálně ji odmítají) nebo se spíše snaží vyčerpat v plném rozsahu nárok na podporu v nezaměstnanosti. Řadíme sem i osoby, které jsou registrovány na úřadě práce, ale zároveň pracují nelegálně v neformální a šedé ekonomice. Vedle nepravé nezaměstnanosti existuje i tzv. neúplná nezaměstnanost. Neúplná nezaměstnanost je tvořena pracovníky, kteří musejí akceptovat práci na snížený úvazek nebo práci, která plně nevyužívá jejich schopností a kvalifikace. Tento typ nezaměstnanosti je často společností používán jako jeden ze způsobů, jak řešit masovou
24
nezaměstnanost. Často se jedná o zkrácenou pracovní dobu či sdílení jednoho pracovního místa, kdy se o jedno pracovní místo dělí například dvě osoby (Mareš, 1999, s. 22). V následujícím výčtu budou typy nezaměstnanosti rozlišeny podle příčin vzniku. Rozlišujeme tyto: Frikční nezaměstnanost– lidé během svého života běžně mění svoji práci z různých důvodů, v dosavadní nejsou spokojení, neodpovídá jejich kvalifikaci apod. Během doby hledání nového zaměstnání vzniká právě frikční nezaměstnanost, jedná se o přirozený jev, který je pro tržní ekonomiku přínosný.Dochází také k situacím, kdy některé firmy začnou propouštět své zaměstnance, právě ve chvíli, kdy jiné firmy nabírají nové pracovní síly.(Ehrenberg, Smith, 2012, s. 502) Strukturální nezaměstnanost–tato nezaměstnanost vzniká v důsledku útlumu určitého odvětví, takže lidé přicházejí o práci. Pokud je jedno odvětví v útlumu, jiné je v národním hospodářství ve fázi rozvoje. Nicméně pracovníci, kteří přišli o práci, mohou získat práci v jiném odvětví. Optimálním řešením ve strukturální nezaměstnanosti je rekvalifikace pracovníků. Pracovníci získají nové dovednosti a znalosti v perspektivním oboru (Švarcová, 2008, s. 45). Cyklická nezaměstnanost – pevně souvisí s ekonomickým cyklem. Vzniká tehdy, kdy je na trhu práce převis nabídky práce a cena práce klesá. V důsledku hospodářské krize vzniká nezaměstnanost všude (Krebs, 2007, s. 292). Sezonní nezaměstnanost – jedná se o krátkodobou nezaměstnanost, kdy je zaměstnání některých pracovníků závislé na ročním období (služby turistického ruchu, stavebnictví, zemědělství, rybolov…) (Matoušek, 2005, s. 300–301).
2.5 Underclass a past nezaměstnaných S nezaměstnaností bývá spojován pojem „underclass“, proto považuji za důležité se o něm zmínit a vysvětlit, co znamená. V češtině bývá někdy používán pojem „třída deklasovaných“. Underclass lze vnímat v úzkém a širokém pojetí. V úzkém pojetí je underclass tvořena osobami, které sevykonávajínízkoplacená
povolání,
a
chronicky
nezaměstnanými
nebo
polozaměstnanými. Široké pojetí vnímá seskupení rodin a jednotlivců, kteří žijí mimo proud majoritní skupiny. Podle Mareše (1997) se jedná o jednotlivce s nedostatkem 25
kvalifikace a dovedností a se zkušeností dlouhodobé zaměstnanosti nebo žijící mimo pracovní trh, jedince s asociálním chováním a rodiny se zkušeností dlouhodobé chudoby, fragmentace pracovní kariéry (časté střídání období zaměstnanosti a nezaměstnanosti), trvale uplatněné jen v šedé ekonomice nebo závislé na sociálních dávkách. Na druhou stranu Dahrendorf (in Mareš 1997, s. 98) považuje underclass za skupinu lidí, kteří jsou postiženi syndromem deprivace, jenžvede k tomu, že se uzavírají do sebe. Tento syndrom je považován za začarovaný kruh, do něhož lidé jednou vstoupí a těžko pak hledají cestu zpět. Poté ztrácejí snahu se vrátit do riskantního světa normálního zaměstnání a životních šancí a raději se usadí ve svém novém životním cyklu. Diskuze o underclass bývá někdy kritizována jako ideologická. Námitky jsou především proti chápání underclass vymezenému závislostí jejich příslušníků na státních podporách a dávkách. Ať se budeme na underclass dívat z různých úhlů, nic se nemění na tom, že tzv. třída deklasovaných v naší společnosti existuje. Situace nízkých mezd a relativně vysokých sociálních podpor a dávek je zdrojem nežádoucích sociálních chování. U některých pracovníků (převážně u těch s nízkou nebo se žádnou kvalifikací) jerozdíl možných dosažených mezd za práci a dostupných sociálních dávek tak nepatrný, že snižuje motivaci lidí pracovat. Vytváří se tzv. past nezaměstnanosti, jsou v ní uvězněni jedinci, kteří nemají zájem o zaměstnání, jež by jim zajistilo minimální zlepšení jejich situace při přechodu ze sociálních systémů na pracovní trh. Nejde jen o výši sociálních dávek, ale i o dobu, po kterou jsou sociální dávky poskytovány, přičemž demotivují jedince hledat si práci. Pro tyto jedince je výhodnější uspokojovat své potřeby ze sociálních dávek a svoji finanční situaci si někdy přilepšují výdělečnou aktivitou v šedé ekonomice. Takovéto nastavení sociální sítě vytlačuje tyto lidi z pracovního trhu (Brožová, 2003, s. 104–105).
26
II. Praktická část
27
3
Metodologie výzkumu
3.1 Cíle výzkumu, hypotézy a jejich operacionalizace Cílem této empirické práce je zmapovat dopady dlouhodobé nezaměstnanosti na život nezaměstnaného. Důsledky nezaměstnanosti budou sledovány v ekonomické, sociální, psychologické a zdravotní oblasti lidského života. Hlavní cíl bude naplněn prostřednictvím hypotéz, které jsou uvedeny níže. 1) Zjistit, jaké jsou dopady v ekonomické oblasti. H1: Většina dotazovaných disponuje finanční rezervou pro případ tíživé sociální situace. Hypotéza bude ověřena v otázce č. 7. Hypotéza bude potvrzena pokud, alespoň 80% dotazovaných označí souhlasné ano. H2: Polovině nezaměstnaných se snížila jejich životní úroveň. Pro potvrzení hypotézy je potřeba, aby 50% dotazovaných označilo možnosti - B) mírně se snížila nebo C) rapidně se snížila. H3:
Polovina nezaměstnaných má v nezaměstnanosti finanční problémy.
Hypotéza bude ověřována otázkou č. 10. Aby byla hypotéza potvrzena, je zapotřebí, aby alespoň 50% dotazovaných označilo možnost C) ne, máme finanční problémy.
2) Zjistit, jak nezaměstnanost ovlivňuje sociální život nezaměstnaného. H4: Většině dotazovaných se změnil jejich obvyklý denní režim. Hypotéza bude považována za potvrzenou pokud, 80% dotazovaných zvolí možnosti B) mám spoustu volného času, který efektivně využívám, C) mám spoustu volného času, proto se hodně nudím, D) mám převrácený den a noc.
28
H5: Tři čtvrtiny dotazovaných se stydí za roli nezaměstnaného. Hypotéza bude ověřována v otázce č. 18. Pro potvrzení je zapotřebí, aby 75% dotazovaných označilo možnost A) ano. H6: Většina nezaměstnaných musela omezit své společenské aktivity nebo zájmy. Hypotéza bude potvrzena, pokud 80% dotazovaných v otázce č. 15 označí možnosti A) ano, C) jen některé.
3) Zjistit, jaké jsou psychologické důsledky nezaměstnanosti. H7: Většině nezaměstnaných se změnil psychický stav. Hypotéza bude ověřována v otázce č. 20. Pro potvrzení hypotézy bude zapotřebí, aby alespoň 80% dotazovaných zvolilo možnosti A) ano, zlepšil se, B) ano, zhoršil se. H8: Polovina nezaměstnaných trpí pocitem méněcennosti. Hypotéza bude potvrzena v otázce č. 22. Aby byla hypotéza pravdivá, musí 50% dotazovaných zvolit možnost A)ano. H9: Polovině dotazovaných se snížilo sebevědomí. Hypotéza bude potvrzena v otázce č. 21. Hypotéza bude potvrzena, pokud 50% dotazovaných označí možnosti A) mírně se snížilo, C) rapidně se snížilo. H10: Jedna třetina nezaměstnaných začala v období nezaměstnanosti více konzumovat alkohol. Pro potvrzení hypotézy bude zapotřebí, aby 25% dotazovaných označilo v otázce č. 23 možnost C) konzumuji více.
4) Zjistit, zda má nezaměstnanost vliv na zdraví nezaměstnaného. H11: Většině nezaměstnaných se zhoršil celkový zdravotní stav. Hypotéza bude ověřena v otázce č. 25. Hypotéza bude potvrzena, když 80% dotazovaných označí možnost B) pozoruji zhoršení.
29
H12: Jedna čtvrtina dotazovaných začala trpět v období nezaměstnanosti bolestmi hlavy. Hypotéza bude ověřena v otázce č. 27 Pro potvrzení hypotézy je zapotřebí, aby alespoň 25% dotazovaných označí možnost A) bolesti hlavy.
3.2 Metodologie sběru dat Pro naplnění stanovených cílů jsem zvolila metody kvantitativního výzkumu. U tohoto typu výzkumu dochází k testování hypotéz o sociálních skupinách, nikoliv o jedincích. Analýza může být prováděna jen na kumulovaných datech o mnoha jedincích a data mohou být kumulována jen tehdy, jsou-li totožná. (Disman, 2007, s. 126) Data jsou získána pomocí dotazníků. Touto metodou jsem obdržela mnoho potřebných informací od velkého počtu jedinců v poměrně krátkém čase. Dotazník je považován za velmi efektivní techniku, kdy získáváme informace v relativně malých nákladech. Při dotazníkovém šetření se spoléhá na ochotu dotazovaného - nejen že vyplní dotazník, ale také, že bude dotazník vyplňovat popravdě. (Disman, 2007, s. 141) Dotazník je sestaven z 29 otázek, z toho 28 otázek uzavřených a jedna otázka otevřená. 12 otázek je podkladem pro potvrzení nebo vyvrácení hypotéz, zbylých 17 otázek slouží k dokreslení situace nezaměstnaného. Dotazník lze uspořádat do těchto okruhů. 1) Otázky sociodemografické: otázka č. 1 - 4 2) Otázky týkající se nezaměstnanosti: otázka č. 5 a 6 3) Otázky týkající se ekonomické oblasti: otázky č. 7 - 11 4) Otázky týkající se sociální oblasti: otázky č. 12 - 19 5) Otázky týkající se psychické oblasti: č. 20 – 24 6) Otázky týkající se zdravotního stavu: č. 25 – 27 7) Otázky týkající se budoucnosti nezaměstnaného: č. 28 a 29
3.3 Reflexe sběru dat Výzkum je směřován na cílovou skupinu dlouhodobě nezaměstnaných. Dotazník byl šířen jak formou tištěnou, tak formou elektronickou. K cílové skupině jsem se dostala 30
za pomoci ředitele Úřadu práce ve Svitavách, kterého jsem požádala o spolupráci při získávání respondentů. Následně jsem mu předala tištěnou formu dotazníku, kterou poté rozšířil do ostatních úřadů práce v Pardubickém kraji. Slabinou při vyplňování dotazníků je i zodpovězení otázek jinými členy, než kterým je dotazník určen. (Disman, 2007) Tento nedostatek mi pomohl vyřešit právě ředitel Úřadu práce ve Svitavách, který slíbil, že referenti nezaměstnanosti zajistí dohled při vyplňování dotazníků. Také díky tomu byla návratnost dotazníků z úřadů práce 100%. Vyplněné dotazníky mi pak byly prostřednictvím ředitele Úřadu práce ve Svitavách vráceny zpět. Dále jsem osobně předávala dotazníky lidem ze svého okolí, o kterých jsem věděla, že jsou nezaměstnaní. Zde 100% návratnost neproběhla. Dotazníky jsem také prostřednictvím e-mailu předala odbornému poradenskému pracovníkovi Agentury práce, která se zabývá rekvalifikací nezaměstnaných. Účastníci rekvalifikací mi pak následně posílali vyplněné dotazníky do e-mailové schránky. Sběr dotazníků probíhal celý měsíc duben 2015. Na konci tohoto měsíce jsem získala požadované množství dotazníků.
3.4 Výzkumný soubor Základním výzkumným souborem byli dlouhodobě nezaměstnaní, tedy ti, kteří jsou nezaměstnaní déle než šest měsíců. Právě dlouhodobá nezaměstnanost způsobuje závažné problémy. Po období 6 měsíců se pocit méněcennosti prohlubuje. Dle Mareše (1998) může nakonec dojít až k úplné rezignaci na hledání nového místa, devalvaci vzdělání a stigmatizaci nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost vede ke ztrátě kvalifikace, ztrátě sociálních návyků a nakonec k upadnutí do sociální pasti tzv. Pasti nezaměstnaných (popisuji v podkapitole 2.5). (Tomeš 2001) Výzkumný soubor mé práce tvoří celkem 200 respondentů, ve věkovém rozmezí 20 až 50 a více let. Pro analýzu bylo použito pouze 179 vyplněných dotazníků, 21 respondentů nesplňovalo požadavek dlouhodobé nezaměstnanosti. Výzkumný soubor tedy tvoří 97 žen a 82 mužů. Rozložení respondentů podle věků je následující: skupinu 20 – 30 let tvoří 51 respondentů, 30 – 40 let tvoří 34 respondentů, 40- 50 let tvoři 48 respondentů a skupinu 50 a více tvoří 45 respondentů. Dále jsou respondenti rozděleni podle maximálního dosaženého vzdělání: 49 respondentů má základní vzdělání, 50 respondentů je vyučeno, 40 má středoškolské vzdělání, 16 má vyšší
31
odborné vzdělání a 24 respondentů vysokoškolské vzdělání. Z celkového počtu respondentů bylo 110 respondentů již v minulosti nezaměstnáno.
32
4
Analýza dat V této části práce se věnuji výsledkům analýzy dat. Analyzuji výsledky týkající se
hlavní otázky zmapování dopadů dlouhodobé nezaměstnanosti na život nezaměstnaného, a to dopadů v ekonomické, sociální, psychologické a zdravotní oblasti lidského života. Postupuji podle stanovených hypotéz, ke kterým následně doložím prostorový výsečový graf a tabulku zachycující četnost a procentuální podíl.
4.1 Ekonomická oblast Hypotéza č. 1:Většina dotazovaných disponuje finanční rezervou pro případ tíživé sociální situace. Tato hypotéza bude ověřována prostřednictvím otázky č. 7. Aby došlo k potvrzení hypotézy je zapotřebí, aby alespoň 80% respondentů zvolilo možnosti A. následné odpovědi na otázku jsou zaznamenány v grafu č. 1 a v tabulce č. 1. Graf č. 1
Máte našetřené peníze, které Vám pomohou v období nezaměstnanosti? 28% A) ano
72%
B) ne
Tabulka ke grafu č. 1 Odpověď
Počet
Procenta
Ano
50
28%
Ne
129
72%
33
Z těchto dat vyplývá, že pouze 28% respondentů disponovalo finanční rezervou pro případ tíživé sociální situace. Pro potvrzení hypotézy bylo zapotřebí, aby 80% respondentů zvolilo možnost A. Na základě daných informacíse hypotéza č. 1 nepotvrdila.
34
Hypotéza č. 2: Polovině nezaměstnaných se snížila jejich životní úroveň. Hypotéza č. 2 je ověřována v otázce č. 16, pro její potvrzení je nutné, aby 50% respondentů odpovědělo, že se jejich životní úroveň snížila. Respondenti mohli zvolit možnost B) mírně se snížila, C) rapidně se snížila.
Graf č. 2
Snížila se Vaše životní úrověň? 2% 26%
37%
A) nesnížila B) mírně snížila c) rapidně snížila
35%
neodpovědělo
Tabulka ke grafu č. 2 Odpověď
Počet
Procento
Nesnížila
70
37%
Mírně snížila
66
35%
Rapidně snížila
50
26%
neodpovědělo
3
2%
Hypotéza č. 2 se zabývá otázkou snížení životní úrovně nezaměstnaných. Aby došlo k potvrzení hypotézy je zapotřebí, aby 50% respondentů zvolilo možnost B nebo C. Možnost B zvolilo celkem 35% respondentů, možnost C zvolilo 26% respondentů, z čeho vyplývá, že celkový součet možností B a C je 61%. Hypotéza č. 2 se potvrdila.
35
Hypotéza č. 3: Polovina nezaměstnaných má v nezaměstnanosti finanční problémy. Aby hypotéza mohla být považována za potvrzenou, je nutné, aby 50% respondentů mělo finanční problémy během nezaměstnanosti. Tato hypotéza je ověřována v otázce č. 10.
Graf č. 3
Je schopná se Vaše rodina sama uživit? 20%
A) ano, bez problémů 18%
62%
B) ano, ale se státními příspěvky c) ne, máme finanční problémy
Tabulka ke grafu č. 3
Odpověď
Počet
Procenta
Ano, bez problémů Ano, ale se státními příspěvky Ne, máme finanční problémy
36
20%
33
18%
80
62%
Na otázku č. 10, zda rodina nezaměstnaného je schopná uživit se sama, odpovědělo 20% kladnou odpovědí, bez problémů. 18% respondentů odpovědělo, že jejich rodina je schopna uživit se sama, ale pouze za pomocí státních příspěvků. 62% respondentů má během své nazměstnanosti finanční problémy. Takže hypotéza č. 3 je pravdivá. 36
4.2 Sociální oblast Hypotéza č. 4: Většině dotazovaných se změnil jejich obvyklý denní režim. Tuto hypotézu ověřuji v otázce č. 17. Zaobírá se denním režimem respondentů v období nezaměstnanosti. Lidé, kteří ztratí práci, mají najednou spoustu volného času. Někdo s ním efektivně naloží, například pro zvyšování svoji kvalifikace, někoho to zcela pohltí a nedokáže svůj získaný volný čas efektivně využít. Některým nezaměstnaným se mohlo dokonce stát, že se jim jejich denní režim úplně převrátil. Hypotéza č. 4 bude pravdivé, pokud 80% respondentů zvolí možnosti B, C a D. Graf č. 4
Změnil se Váš denní režim v období nezaměstnanosti? 4% 8%
a) je stejný jako při zaměstnání 13% B) mám spoustu volného času, který efektivně využívám
36%
39%
C) mám spoustu volného času, proto se hodně nudím D) mám převrácený denní režim neodpovědělo
Tabulka ke grafu č. 4 Odpověď
Počet
Procenta
Je stejný jako při zaměstnání
24
13%
70
39%
64
36%
Mám převrácený denní režim
14
8%
Neodpovědělo
7
4%
Mám spoustu volného času, který efektivně využívám Mám spoustu volného času, proto se hodně nudím
37
Na otázku, jaký mají nezaměstnaní denní režim během své nezaměstnanosti, odpovědělo 13% respondentů, že jej má stejný, jako když chodili do zaměstnání. 39% respondentů uvedlo, že sice mají spoustu volného času, ale efektivně jej využívají. Oproti tomu právě 36% respondentů uvedlo, že mají spoustu volného času, a proto se hodně nudí. Neumějí, nechtějí nebo nemůžou efektivně využít svůj získaný volný čas. Převrácený denní režim má 8% respondentů. Možnost neodpovědět zvolilo 4% respondentů. Avšak celkový procentuální součet možností B, C a D je 83%. Hypotéza č. 4, že většině dotazovaných se změnil jejich denní režim, se potvrdila.
38
Hypotéza č. 5: Tři čtvrtiny dotazovaných se stydí za roli nezaměstnaného. Hypotéza č. 5 je ověřována v otázce č. 18. Pro její potvrzení je nutné, aby se 75% respondentů stydělo za roli nezaměstnaného.
Graf č. 5
Stydíte za roli nezaměstnáného? 22%
A) ano B) ne
78%
Tabulka ke grafu č. 5 Odpověď
Počet
Procenta
Ano
140
78%
Ne
39
22%
Aby hypotéza byla pravdivá, je zapotřebí, aby 75% zvolilo možnosti A. Podle výsledků se za statut nezaměstnaného stydí 78% respondentů. Hypotéza č. 5 se potvrdila.
39
Hypotéza č. 6: Většina nezaměstnaných musela omezit své společenské aktivity nebo zájmy. Zda rodina nezaměstnaného musela omezit své společenské aktivity nebo zájmy, zjišťovala otázka č. 15. Tato hypotéza bude pravdivá, pokud 80% respondentů muselo omezit své společenské aktivity nebo zájmy a zvolí možnost A nebo C. Graf č. 6
Musela Vaše rodina omezit své společenské aktivity a zájmy? 29% A) ano 59%
12%
B) ne C) jen některé
Tabulka ke grafu č. 6 Odpověď
Počet
Procenta
Ano
105
59%
Ne
21
12%
Jen některé
53
29%
Hypotéza č. 6 se zabývá otázkou, zda respondenti kvůli své nezaměstnanosti museli omezit některé své aktivity, ať se jedná o zájmy či společenské aktivity. Celkově omezit své zájmy a společenské aktivity muselo 59% respondentů, žádné své aktivity nemuselo omezit 12% respondentů a některé své zájmy a společenské aktivity muselo omezit 29% respondentů. Pro potvrzení hypotézy je potřeba, aby 80% respondentů zvolilo možnost A nebo C. Celkový součet těchto možností je 86%, a tudíž sehypotéza č. 6 potvrdila.
40
4.3 Psychologická oblast Hypotéza č. 7: Většině nezaměstnaných se změnil psychický stav. Hypotéza se ověřuje v otázce č. 20. Otázkou v dotazníku se snažím zjistit, jestli během nezaměstnanosti došlo ke změně psychického stavu nezaměstnaného. Zjišťuji změnu, ne to jestli došlo ke změně k horšímu či lepšímu. Pro potvrzení hypotézy může respondent zvolit možnost A nebo B. Avšak celkový procentuální součet těchto dvou možností musí být alespoň 80%. Graf č. 7
Změnil se Váš psychický stav?
16%
14% A) ano zlepšil se B) ano zhoršil se c) ne nezměnil se
70%
Tabulka ke grafu č. 7 Odpověď
Počet
Procenta
Ano, zlepšil se
26
14%
Ano, zhoršil
125
70%
Ne, nezměnil
28
16%
Hypotéza č. 7 se zaobírá otázkou změny psychického stavu nezaměstnaných. Předpokládám, že nezaměstnanost bude mít vliv na psychiku nezaměstnaných. Na otázku, zda se nezaměstnaným změnil psychický stav, odpovědělo 14%, že se jim jejich psychický stav zlepšil, 70% respondentům odpovědělo, že se jejich stav zhoršil. Zhoršení psychického stavu je obecně známý důsledek nezaměstnanosti. Psychický stav zůstal nezměněn u 16% respondentů. Takže hypotéza č. 7se potvrdila. 41
Hypotéza č. 8: Polovina nezaměstnaných trpí pocitem méněcennosti. Pocit méněcennosti byl zjišťován v otázce č. 22. Aby tato hypotéza mohla být považována za pravdivou, je nutné, aby pocitem méněcennosti trpělo více než 50% respondentů. Graf č. 8
Trpíte pocitem méněcennosti?
44% 56%
A) ano B) ne
Tabulka ke grafu č. 8 Odpověď
Počet
Procenta
Ano
101
56%
Ne
78
44%
Hypotéza č. 8 se zaobírá otázkou, zda nezaměstnaní trpí pocitem méněcennosti. Více jak polovina respondentů, tedy celkem 56% uvedlo, že během nezaměstnanosti trpí pocitem nezaměstnanosti. Pocitem méněcennosti netrpí 44% respondentů. Hypotéza č. 8se potvrdila.
42
Hypotéza č. 9: Polovině dotazovaných se snížilo sebevědomí. Aby mohla být hypotéza potvrzena, mělo by se více než 50% respondentům odpovědět, že se jim snížilo sebevědomí. Hypotéza je ověřována v otázce č. 21. Graf č. 9
Jak ovlivňuje nezaměstnanost Vaše sebevědomí? 33%
A) mírně se snížilo
40%
B) mírně se zvýšilo C) rapidně se snížilo D) rapidně se zvýšilo
22%
3%
e) nezměnilo se 2%
Tabulka ke grafu č. 9 Odpověď
Počet
Procenta
Mírně se snížilo
71
40%
Mírně se zvýšilo
4
2%
Rapidně se snížilo
39
22%
Rapidně se zvýšilo
5
3%
Nezměnilo se
60
33%
Otázka č. 21 se ptá na stav sebevědomí v období nezaměstnanosti. Sebevědomí se nezměnilo 33% respondentům, k mírnému snížení došlo u 40% respondentů a rapidně se snížilo u 22% respondentů. K mírnému zvýšení sebevědomí došlo u 2% respondentů a rapidně se zvýšilo u 3% respondentů. Hypotéza č. 8 uvádí, že polovině nezaměstnaným se snížilo sebevědomí. Pro potvrzení hypotézy bylo potřeba, aby možnost A nebo C zvolilo více než 50% respondentů. Celkový součet těchto možností je 62%, hypotéza č. 9 se tedy potvrdila.
43
Hypotéza č. 10: Jedna třetina nezaměstnaných začala v období nezaměstnanosti více konzumovat alkohol. Tato hypotéza je ověřována pomocí otázky č. 23. Pro potvrzení této hypotézy je nutné, aby respondenti v období nezaměstnanosti začali více konzumovat alkohol, procentuální podíl této odpovědi musí být alespoň 25% respondentů. Graf č. 10
Začal/a jste konzumovat alkohol? 20%
41%
A) konzumuji stejně B) konzumuji méně
35%
c)konzumuji více
4%
D) vůbec nepiji alkohol
Tabulka ke grafu č. 10 Odpověď
Počet
Procenta
Konzumuji stejně
73
41%
Konzumuji méně
8
4%
Konzumuji více
62
35%
Vůbec nepiji alkohol
36
20%
Hypotéza č. 10 uvádí, že respondenti v období nezaměstnaností více konzumují alkohol. Výsledky ukázaly, že 35% respondentů odpovědělo, že konzumují více alkohol v období nezaměstnanosti, což znamená, že jednu třetinu dotazovaných nezaměstnanost v tomto směru opravdu ovlivňuje. 41% respondentů konzumuje alkohol ve stejném množství jako v období zaměstnanosti a jen 4% respondentů konzumuje alkohol méně a pouze 20% respondentů alkohol vůbec nekonzumují. Pro potvrzení hypotézy je potřeba, aby 25% respondentů uvedlo, že konzumují alkohol více. Na základě dat tuto odpověď zvolilo 35% respondentů, hypotéza č. 10 se tedy potvrdila. 44
4.4 Zdravotní oblast Hypotéza č. 11: Většině nezaměstnaných se zhoršil celkový zdravotní stav. Ověření hypotézy provedu v otázce č. 25. V této otázce dochází k hodnocení celkového zdravotního stavu v období nezaměstnanosti. Aby hypotéza č. 11 mohla být považována za pravdivou, je nutné, aby se 80% respondentům jejich celkový zdravotní stav zhoršil. Graf č. 11
Jaký je Váš zdravotní stav v období nezaměstnanosti? 2%
A) pozoruji zlepšení 8%
32%
B) pozoruji zhoršení 58%
c) nepozoruji žádné změny neodpovědělo
Tabulka ke grafu č. 11 Odpověď
Počet
Procenta
Pozoruji zlepšení
14
8%
Pozoruji zhoršení
104
58%
Nepozoruji žádné změny
57
32%
neopovědělo
4
2%
Otázka č. 25 se zabývá hodnocením celkového zdravotního stavu nezaměstnaných. Celkem 32% respondentů uvedlo, že doposud nepozorují žádné změny zdravotního stavu. Jeho zlepšení pozoruje 8% respondentů. K zhoršení zdravotního stavu došlo u 58% respondentů, možnost neodpovědět na otázku zvolilo 2% respondentů. Aby hypotéza č. 11 byla považována za pravdivou, je nutné, aby ke zhoršení zdravotního stavu došlo u 45
80%respondentů. Z výsledků vyplývá, že ke zhoršení došlo u58% respondentů, hypotéza č. 11 se nepotvrdila.
46
Hypotéza č. 12: Jedna čtvrtina dotazovaných začala trpět v období nezaměstnaností bolestmi hlavy. Hypotéza č. 12 jsem ověřovala v otázce č. 27. Prostřednictvím této otázky jsou zjišťovány zdravotní problémy v období nezaměstnanosti. Pro potvrzení hypotézy je nutné, aby 25% respondentů začalo trpět bolestmi hlavy v nezaměstnanosti. Graf č. 12
Máte nějaké zdravotní problémy? A) bolesti hlavy 24%
B) zažívací potíže
34%
C) kardiovaskulární potíže 19%
d)bolesti žlučníku
6% 6%
4%
e) bolesti žaludku
7%
f) jiné zdravotní potíže neodpovědělo
Tabulka ke grafu č. 12 Odpověď
Počet
Procenta
Bolesti hlavy
61
34%
Zažívací potíže
10
6%
Kardiovaskulární potíže
13
7%
Bolesti žlučníku
7
4%
Bolesti žaludku
11
6%
Jiné zdravotní potíže
33
19%
Neodpovědělo
42
24%
Nezaměstnanost má na člověka negativní zdravotní důsledky. U těchto jedinců se mohou objevit bolesti hlavy, bolesti žaludku a jiné. Otázka č. 27 se zabývá tím, čím trpí lidé v nezaměstnanosti. Z analýzy dat je jasné, že bolestmi hlavy trpí 34% respondentů, 6% trpí zažívacími potížemi, 7% má kardiovaskulární potíže, bolestí žlučníku trpí 4%, 6% má bolesti žaludku a 6% respondentů má jiné nespecifické zdravotní potíže. Možnost 47
neodpovědět zvolilo 24% respondentů. Aby byla hypotéza pravdivá, bylo nutné, aby 25% respondentů trpělo bolesti hlavy. Z výsledků je jasné, že bolestmi hlavy trpí 34% respondentů, hypotéza č. 12 se tedy potvrdila.
4.5 Diskuze Ve výzkumné části této práce jsem se zaměřila na zmapování dopadů dlouhodobé nezaměstnanosti na život nezaměstnaného. Následky nezaměstnanosti jsem sledovala ve čtyřech oblastech lidského života v ekonomické, sociální, psychologické a zdravotní. Prostřednictvím dotazníků jsem oslovila 200 respondentů. Jelikož jsem byla nucena vyřadit 21 respondentů z důvodu nesplnění podmínky dlouhodobé nezaměstnanosti, pro analýzu dat bylo využito pouze zbývajících 179 dotazníků. Pro výzkum jsem použila dotazníky, které se skládaly z 29 předem stanovených otázek na základě kterých, byly buď vyvráceny či potvrzeny jednotlivé hypotézy. V ekonomické oblasti lidského života jsem se zaměřila na finanční dopady dlouhodobé nezaměstnanosti. Dvě ze tří stanovených hypotéz se potvrdily, a to, že více než polovině
nezaměstnaných
se
snížila
životní
úroveň
v důsledku
dlouhodobé
nezaměstnanosti, a že více než polovina nezaměstnaných má ze stejného důvodu finanční problémy. Jedinou hypotézou z ekonomické části, která se nepotvrdila, je fakt, že většina nezaměstnaných nedisponuje dříve uspořenými finančními prostředky, které by mohli v nezaměstnanosti využít k překonání této tíživé situace. Je bezesporu k zamyšlení, zda tito lidé měli možnost si tyto finanční prostředky dříve našetřit v období, kdy byli zaměstnaní, avšak to nebylo jejich prioritou, anebo zda jejich dřívější příjmy nedosahovaly dostatečné výše k možnosti tvorby úspor. Touto myšlenkou jsem se ve své práci nezabývala, jelikož byla nad obsahový rámec, ale zajisté by nebylo od věci se tímto zabývat například v další studii. Další oblasti – tentokráte sociální – jsem stanovila tři hypotézy, přičemž všechny tři byly potvrzeny. Z výzkumu tedy vyplynulo, že drtivé většině nezaměstnaných se změnil jejich denní režim, až 78 % dlouhodobě nezaměstnaných se stydí za roli nezaměstnaného a převážná většina z nich musela omezit své společenské aktivity a zájmy. Výsledky v této části nejsou nikterak překvapující a daly se předpokládat. Ve třetí oblasti lidského života, psychologické, jsem stanovila čtyři hypotézy, z nichž se všechny potvrdily. První hypotéza se zaměřovala na změnu psychického stavu nezaměstnaných. I přestože se hypotéza potvrdila, zajímavým zjištěním pro mě bylo, že 48
14-ti % respondentů se psychický stav změnil, avšak k lepšímu. Je udivující, že nezaměstnanost, jakožto pojem branný převážně negativně je dle výsledků spojen s pozitivním vlivem na psychickou stránku člověka. Z dalších dvou psychologických hypotéz této práce vzešla informace, že více než polovina nezaměstnaných trpí pocitem méněcennosti a snížením sebevědomí. Poslední hypotéza v této části se zabývala vlivem nezaměstnanosti na konzumaci alkoholu. Z výsledků je zřejmé, že nezaměstnanost má skutečně negativní vliv na konzumaci alkoholu, neboť 35 % respondentů potvrdilo jeho zvýšenou konzumaci. Poslední sledovanou částí byla zdravotní stránka. První hypotéza v této oblasti, týkající se zhoršení zdravotního stavu u většiny nezaměstnaných, nebyla potvrzena. I přes toto zjištění, je pro mě velmi překvapující vysoké procento (58 %) odpovědí deklarujících celkové zhoršení zdravotního stavu. Druhou hypotézou byl vznik zdravotních problémů důsledkem nezaměstnanosti. Hypotéza se potvrdila, neboť 34 % respondentů uvedlo, že začali trpět bolestmi hlavy. Všechny čtyři výše rozebírané oblasti lidského života se bezesporu jednotlivě prolínají a ovlivňují. Při bližším zkoumání výsledků mé analýzy, je tento fakt patrný. Zarážejícím výsledkem bylo například, že více než polovina dotazovaných přiznala snížení své životní úrovně a finanční problémy v období nezaměstnanosti, kdy obdobné procento dotazovaných muselo omezit své společenské aktivity. Tato situace je pochopitelná, až logická. Avšak bych tedy i očekávala, že obdobné procento respondentů taktéž omezí či sníží konzumaci alkoholu. Výsledky v tomto jsou ale naprosto opačné. Pouze 4 % osob snížilo konzumaci alkoholu, a převážná většina konzumuje stejné množství, nebo větší.
49
Závěr Nezaměstnanost je závažný sociální problém, který nemá jednoduché řešení. Právě dlouhodobá nezaměstnanost, která má nejhorší důsledky, postihuje značnou část nezaměstnaných. Samotné nezaměstnanosti je společností věnována velká pozornost, stanovují se měsíční statistiky, hlídá se míra nezaměstnanosti a také se hlídá počet nových zaregistrovaných jedinců na úřadech práce a především se sleduje, jaké následky bude mít nezaměstnanost na ekonomiku naší země. Dlouhodobá nezaměstnanost do značné míry zatěžuje státní rozpočet z hlediska vyplacených podpor v nezaměstnanosti a především z hlediska výdajů, vynaložených na aktivní politiku zaměstnanosti. Ovšem mám pocit, že už menší pozornost je věnována tomu, jak tento problém ovlivňuje život samotných nezaměstnaných, jaké jsou dopady na jejich životní úroveň, zda se stydí za status nezaměstnaného nebo zda museli z důvodu své nezaměstnanosti omezit své společenské aktivity. Proto jsem považovala za důležité zpracovat bakalářskou práci s tímto tématem. Teoretická část se skládá ze dvou kapitol. První kapitola se zaměřuje na vztah člověka a práce, a na motivaci člověka k práci. V druhé kapitole se již zabývám základními pojmy nezaměstnanosti. Věnuji pozornost reakcím nezaměstnaného na ztrátu zaměstnání, dále uvádím druhy a známé důsledky nezaměstnanosti. Popsala jsem jednotlivé rizikové skupiny, které jsou nezaměstnaností nejvíce ohroženy. Také jsem v teoretické části v krátkosti zmínila termíny „past nezaměstnaných“ a „underclass“, a to z toho důvodu, že tyto termíny jsou spolu s nezaměstnaností často skloňovány. V praktické části bylo cílem zmapovat důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti na život nezaměstnaného. Tyto důsledky byly hodnoceny ve čtyřech oblastech lidského života, a to v ekonomické, sociální, psychologické a zdravotní. Dle charakteru práce, jsem vyhodnotila jako nejvhodnější formu výzkumu dotazníkové šetření. Výhodu jsem spatřovala především v možnosti oslovit širší spektrum osob, než při formě rozhovoru. Zastávám názor, že tímto moje práce více monitoruje skutečnost, než v případě oslovení menšího počtu lidí ve formě rozhovoru. Díky tvorbě této bakalářské práce jsem si rozšířila obzory v oblasti, která je velkým společenským problémem. Věřím, že získané poznatky mohu později uplatnit i ve svém povolání jako sociální pracovník, kdy se kdykoli může mým klientem stát jedinec, který je dlouhodobě nezaměstnaný.
50
Seznam zdrojů a literatury
Brožová, D. (2003). Společenské souvislosti trhu práce. Praha: Slon
Buchtová Šmajsová, B. (2002). Nezaměstnanost. Psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada
Buriánek, J. (2003). Sociologie. Vydání 2. Praha: Fortuna
Červinka, T. (2012). Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením, důchodců, mladistvých a studentů, absolventů škol, žen, agenturních zaměstnanců a dalších kategorií. Vydání 5. Ostrava: Anag
Černohorská, L. (nedatováno) Komparace vývoje nezaměstnanosti v České republice
a
na
Slovensku
[online].
Dostupné
20.
2.
2015
z
https://dspace.upce.cz/bitstream/10195/32228/1/CL576.pdf
Disman, M. (2007). Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum
Ehrenberg, R. T., Smith, S. R. (2012) ModernLaborEconomics: Theory and Public Policy. UniteStatesof America: PearsonEducation
Krebs, V. (2007). Sociální politika. Vydání 4. Praha: ASPI
Křivohlavý, J. (2006). Psychologie smysluplnosti existence. Praha: Grada
Maitah, M. (2010). Makroekonomie v praxi. Vydání 1. Praha: WoltersKluwer ČR
Mareš, P. (1994).Nezaměstnanost jako sociální problém. Vydání 1. Praha: Sociologické nakladatelství
Matoušek, O. (2008). Slovník sociální práce. Praha: Portál
Matoušek, O., Kodymová, P., Koláčková, J. (2005). Sociální práce v praxi. Vydání 1. Praha: Portál
Nádvorníková, L. (2014). Bariéry v přístupu osob se zdravotním postižením na trh práce. Sociální práce/ Sociálna práca . č. 1, s. 51 – 64.
Nakonečný, M. (1996). Motivace lidského chování. Praha: Academia
Novák, M. (nedatováno). Nezaměstnanost v ČR [online]. Dostupné 20. 5. 2015 z http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/
Nový, J. (1997). Sociologie pro ekonomy. Vydání 1. Praha: Grada
Pelikánová, I. (2012). Sociální aspekty přechodu studentů ze vzdělávání do zaměstnání. Sociální práce/ Sociálna práca . č. 3, s. 53 – 63.
Řezníček, I., Sirovátka, T. (2011). Dlouhodobá nezaměstnanost v praxi[online]. Dostupné 25. 3. 2015 z http://regionalka.wz.cz/ostatní/nezaměstnanost/index.htm 51
Surynek, A. (2007). Hodnota práce a kvalita života. Svět práce a kvalita života v globalizované ekonomice. Sborník z mezinárodní konference [online]. Dostupné 10.
4.
2015
z
http://kvalitazivota.vubp.cz/prispevky/sbornik_mezinarodni_konference/sbornik_2. pdf
Švarcová, J. (2008). Ekonomie: Stručný přehled. Teorie a praxe aktuálně v souvislostech. Zlín: Ceed
Tomeš, I. (2001). Sociální politika, teorie a mezinárodní zkušenost. 2. Vydání. Praha: Socioklub
Vágnerová, M. (1999). Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portal
Zákon o nezaměstnanosti. Zákon č. 435/2004 Sb., v účinném znění 1. 1. 2015 [online]. Dostupné 25. 3. 2015 z http://www.mpsv.cz/cs/19968
Zamrazilová, E. (2008). Světová finanční krize a její důsledky pro českou ekonomiku
[online].
Dostupné
10.
3.
2015
z https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/ko nference_projevy/vystoupeni_projevy/download/Zamrazilova_20081202_brno.pdf
MPSV (2015) : Měsíční statistiky nezaměstnanosti 2015 [online].Dostupné z http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes
52
Seznam grafů Graf č. 1 ........................................................................................................................... 33 Graf č. 2 ........................................................................................................................... 35 Graf č. 3 ........................................................................................................................... 36 Graf č. 4 ........................................................................................................................... 37 Graf č. 5 ........................................................................................................................... 39 Graf č. 6 ........................................................................................................................... 40 Graf č. 7 ........................................................................................................................... 41 Graf č. 8 ........................................................................................................................... 42 Graf č. 9 ........................................................................................................................... 43 Graf č. 10 ......................................................................................................................... 44 Graf č. 11 ......................................................................................................................... 45 Graf č. 12 ......................................................................................................................... 47
53
Seznam tabulek Tabulka ke grafu č. 1 ............................................................................................ 33 Tabulka ke grafu č. 2 ............................................................................................ 35 Tabulka ke grafu č. 3 ............................................................................................ 36 Tabulka ke grafu č. 4 ............................................................................................ 37 Tabulka ke grafu č. 5 ............................................................................................ 39 Tabulka ke grafu č. 6 ............................................................................................ 40 Tabulka ke grafu č. 7 ............................................................................................ 41 Tabulka ke grafu č. 8 ............................................................................................ 42 Tabulka ke grafu č. 9 ............................................................................................ 43 Tabulka ke grafu č. 10 .......................................................................................... 44 Tabulka ke grafu č. 11 .......................................................................................... 45 Tabulka ke grafu č. 12 .......................................................................................... 47
54
Příloha 1 – Dotazník Dobrý den, Ráda bych Vás poprosila o vyplnění dotazníku, tento dotazník slouží jako podklad k bakalářské práci, která se zabývá dopady nezaměstnanosti na život nezaměstnaného. Dotazník je zcela anonymní a všechny informace, které v dotazníku uvedete, budou sloužit pouze za tímto účelem a nebudou nikde zveřejněny. Předem Vám děkuji za vyplnění dotazníků. 1. Jaké je Vaše pohlaví? A) Muž B) Žena 2. Kolik Vám je let? A) 20-30 let B) 30-40 let C) 40-50 let D) 50 a více 3. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? A) základní B) Středoškolské C) VOŠ D) vysokoškolské 4. Máte děti? A)Ano B) Ne 5. Jak dlouho jste nezaměstnaný? …………………………………………………(DOPLŇTE) 6. Byl /a jste už někdy nezaměstnaný/á? A) Ano B) Ne 7.
Máte našetřené peníze, které Vám pomohou v období nezaměstnanosti? A) Ano B) Ne
8. Pociťujete finanční krizi během své nezaměstnanosti? A) Ano 55
B) Ne 9. Podporuje Vás někdo finančně/materiálně z Vašich blízkých? A)Ano B) Ne 10. Je schopná se vaše rodina sama uživit? A)Ano, bez problémů B)Ano, ale se státními příspěvky C)Ne, máme finanční problémy 11. Máte pocit, že je vaše rodina finančně zabezpečena? A)Ano B) Ne 12. Cítíte se výt vyřazen/a ze společnosti? A) Ano B) NE 13. Máte pocit, že Vás rodina podporuje? A) Ano B) Ne 14. Ovlivňuje nezaměstnanost Váš partnerský nebo rodinný život? A) Ano B) Ne C)Částečně 15. Musela vaše rodina omezit své společenské aktivity nebo koníčky? A)Ano B) Ne C) jen některé 16. Snížila se vaše životní úroveň? A) Snížila B) Mírně snížila C) Rapidně snížila 17. Změnil se váš denní režim v období nezaměstnanosti? A) Je stejný jako při zaměstnání B) Mám spoustu volného času, který efektivně využívám C) Mám spoustu volného času, a proto se hodně nudím D) Mám převrácený den a noc 18. Stydíte se za roli nezaměstnaného? A) Ano B) Ne 19. Změnily se vaše vztahy s blízkými? 56
A) Zlepšily se B) Zhoršily se C) Jsou beze změny 20. Změnil se váš psychický stav? A) Ano, zlepšil se B) Ano, zhoršil se C) Ne, nezměnil se 21. Jak ovlivňuje nezaměstnanost vaše sebevědomí? A) Mírně se snížilo B) Mírně se zvýšilo C) Rapidně se snížilo D) Rapidně se zvýšilo E) Nezměnilo se 22. Trpíte pocitem méněcennosti A) Ano B) Ne 23. Začal/a jste konzumovat alkohol? A) Konzumuji stejně B) Konzumuji méně C) Konzumují více D) Vůbec nepiji alkohol 24. Začal/a jste kouřit během své nezaměstnanosti? A) Kouřil/a jsem už předtím B) Kouřím méně C) Kouřím více D) Nekouřím 25. Jaký je váš zdravotní stav v období nezaměstnanosti? A) Pozoruji zlepšené B) Pozoruji zhoršení C) Nepozoruji žádné změny 26. Navštěvujete zdravotnické zařízení častěji během své nezaměstnanosti? A) Ano B) Ne 27. Máte nějaké zdravotní problémy? a) Bolesti hlavy b) Zažívací potíže c) Kardiovaskulární potíže d) Bolesti žlučníku e) Bolesti žaludku f) Jiné zdravotní potíže 28. Považujete svůj stav v nezaměstnanosti za pozitivní, který Vás může posunout ve Vašem životě dále? 57
A) Ano B) Ne 29. Doufáte, že naleznete lepší zaměstnání, než bylo vaše původní? A) Ano B) Ne
58