Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Natálie Růžičková
Blondýnka, brunetka nebo zrzka? Experimentální ověření vlivu ženské barvy vlasů na úspěch na internetových seznamovacích portálech
vedoucí práce: Mgr. Kateřina Klapilová Praha 2010
Prohlašuji,
ţe
jsem
práci
vypracovala
samostatně
s pouţitím
uvedené literatury a souhlasím s jejím eventuálním zveřejněním v tištěné nebo elektronické podobě.
V Praze dne 25.6.2010
.......................................... podpis
Ráda bych tím to poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, Mgr. Kateřině Klapilové za cenné rady a podněty při psaní této studie a velký dík bych chtěla také vyslovit rodičům za podporu, kterou mi poskytli.
OBSAH PRÁCE OBSAH PRÁCE .......................................................................... 1 SEZNAM PŘÍLOH - GRAFŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ, ........................ 3 1.
Úvod ................................................................................ 7
2.
Teoretická část .................................................................. 9
2.1.
Seznamování ............................................................... 9
2.1.1. Různé pohledy na seznamování ................................. 9 2.1.2. Seznamování ......................................................... 10 2.2.
Preference krátkodobých a dlouhodobých vztahů ............ 11
2.3.
Atraktivita ................................................................. 13
2.4.
Vlasová pokrývka ....................................................... 18
2.5.
Prostředí internetu ...................................................... 21
2.5.1. Internet jako nové médium pro komunikaci ............... 21 2.5.2. Seznamování na internetu ....................................... 22 2.5.3. Motivace k novému výzkumu ................................... 24 3.
Empirická část: ............................................................... 25
3.1.
Cíle výzkumu a hypotézy ............................................. 25
3.2.
Metody ...................................................................... 26
3.2.1. Prostředí výzkumu ................................................. 26 3.2.2. Výzkumný soubor................................................... 28
-1-
3.2.3. Konstrukce stimulů ................................................. 29 3.2.4. Spuštění a průběh experimentu ............................... 36 3.2.5. Sběr dat................................................................ 37 3.3.
Výsledky ................................................................... 38
3.3.1. Počty vzkazů dle jednotlivých stimulů ....................... 39 3.3.2. Bydliště respondentů .............................................. 40 3.3.3. Kvalita muţů (vzdělání, věk, výška) ......................... 41 3.3.4. Ţivotní úroveň ....................................................... 44 3.3.5. Aktuální stav a děti ................................................ 46 3.3.6. Vzhled muţů .......................................................... 46 3.3.7. Nabídky typů vztahů ............................................... 47 3.4.
Diskuze ..................................................................... 53
3.4.1. Úspěšnost experimentu ........................................... 53 3.4.2. Reflexe výsledků výzkumu ve vztahu k hypotézám ..... 53 3.4.3. Limity výzkumu a návrhy pro další rozvedení studie ... 56 4.
Závěr ............................................................................. 57
5.
Literatura ....................................................................... 58
6.
Přílohy ........................................................................... 64
-2-
SEZNAM PŘÍLOH - GRAFŮ, TABULEK A OBRÁZKŮ, Graf 1 - Graf obyvatelstva ČR (ČSÚ, 2007) ................................ 35 Graf 2 – Procentuální vyjádření celkového počtu obdrţených vzkazů pro všechny tři stimuly .................................................................... 40 Graf 3 – Věkový rozsah muţů reagujících na jednotlivé stimuly .... 42 Graf 4 – Procentuální porovnání úrovně vzdělání muţů vzhledem k barvě vlasů stimulu ...................................................................... 43 Graf
5
-
Porovnání
kvality
muţů
nabízejících
vztah
stimulu
blondýnky a stimulu brunetky pro krátkodobý vztah............................ 44 Graf 6 – Srovnání průměrné výšky muţů reagujících na jednotlivé stimuly .......................................................................................... 44 Graf 7 – Procentuální zastoupení jednotlivých povolání muţů vzhledem k barvám vlasů stimulu ..................................................... 45 Graf
8
-
Procentuální
porovnání
vlastnictví
automobilu
muţi
vzhledem k barvám vlasů stimulu ..................................................... 45 Graf 9 – Procentuální vyjádření jednotlivých charakteristik muţů, nabízející vztah stimulu blondýnky .................................................... 46 Graf 10 - Procentuální vyjádření jednotlivých charakteristik muţů, nabízející vztah stimulu brunetky ...................................................... 47 Graf 11 - Procentuální vyjádření jednotlivých charakteristik muţů, nabízející vztah stimulu zrzky ........................................................... 47 Graf 12 – Poměry nejvyšších nabídnutých typů vztahů u všech třech stimulů .......................................................................................... 48
-3-
Graf 13 – Procentuální zastoupení jednotlivých typů vztahů ze všech nabídnutých typů vztahu pro všechny tři typy stimulů ......................... 48 Graf 14 – Procentuální vyjádření finálních nabídek sexuálního vztahu z celkového počtu nejvyšších nabídek vztahů pro stimuly blondýnky a brunetky ........................................................................................ 50 Graf
15
-
Procentuální
vyjádření
nabídek
váţného
vztahu
z celkového počtu nejvyšších nabídek vztahů pro stimuly blondýnky a brunetky ........................................................................................ 51 Graf
16
-
Procentuální
vyjádření
z celkového počtu nabídek váţného
nabídek
váţného
vztahu
vztahu pro stimuly blondýnky a
brunetky ........................................................................................ 52
-4-
Tabulka 1 - Přehled návštěvnosti webových seznamovacích serverů .................................................................................................... 28 Tabulka 2 - Porovnání povinných údajů webových seznamovacích serverů.......................................................................................... 28 Tabulka 3 – Celkový souhrn kategorií poloţek na seznamkách a procentuální vyjádření vyplněnosti jednotlivých poloţek pro všechny tři stimuly dohromady ......................................................................... 39 Tabulka 4 - Deskriptivní statistika pro proměnné věk, výška, vzdělání ......................................................................................... 41 Tabulka 5 – Deskriptivní statistika pro vyjádření finálních nabídek sexuálního
vztahu
z celkového
počtu
nabídek
vztahu
pro
stimuly
blondýnky a brunetky ...................................................................... 49 Tabulka 6 - Deskriptivní statistika pro vyjádření finálních nabídek váţného vztahu z celkového počtu nabídek vztahu pro stimuly blondýnky a brunetky ..................................................................................... 50 Tabulka 7 - Deskriptivní statistika pro vyjádření nabídek váţného vztahu z celkového počtu nabídek váţného vztahu pro stimuly blondýnky a brunetky ..................................................................................... 51 Tabulka 8 – ČSÚ – účel pouţití internetu jednotlivci .................... 70 Tabulka 9 - Počítačové dovednosti ............................................ 71 Tabulka 10 – Uţivatelé dle věku, vzdělání a specifických skupin ... 71
-5-
Obrázek 1 – Výsledné kompozity všech tří barevných stimulů (blondýnka, brunetka, zrzka) a černobílého kontrolního profilu ............. 33 Obrázek 2 - barevná paleta barev Color Soin (http://www.barvyvlasy.cz/barvy-na-vlasy.html [online] ) ............................................. 64 Obrázek
3
-
barevná
paleta
barvy
Atlantis
Watercolour
http://www.organicsaustraliaonline.com.au/prod2379.htm [online] ...... 64 Obrázek 4 – Stimul blondýnky .................................................. 65 Obrázek 5 – Stimul brunetky.................................................... 65 Obrázek 6 – Stimul zrzky......................................................... 66 Obrázek 7 – Černobílý stimul pro kontrolní profil ........................ 66 Obrázek 8 – Ukázka dotazníku z pilotní studie přirozenosti umělých stimulů .......................................................................................... 68 Obrázek 9 – Výsledky pilotní studie přirozenosti umělých stimulů . 69 Obrázek 10 – Všeobecná formulace dopisu o účasti na výzkumu... 72
-6-
1. Úvod Na tomto světě je široká ţivočišná říše a obrovská rozmanitost ţivočichů, do velké části této fauny patří savci a mezi ně se řadí i člověk. Většina savců se schází pouze za účelem kopulace a jen v období říje. Samec většinou po oplodnění samičky
jde dál svou cestou a při další
příleţitosti k páření si hledá partnerku novou. Jen málo ţivočišných druhů spolu zůstává i v období, kdy samice nemá období říje a není třeba plodit potomky. Právě člověk, jediný zástupce z přibliţně čtyř tisíc druhů pozemských savců, se v tomto liší. Má tendence k tvoření dlouhodobých vztahů a také si jiţ pečlivě vybírá, s kým chce ţivot trávit. Během lidské historie byly strategie získávání partnerů párování různé, od výměn ţen mezi kmeny, násilného odvlečení ţen při válkách, manţelství mezi příbuznými v rámci rozšíření říše a udrţení majetku, po svazky domluvené rodiči např. kvůli povýšení na společenském ţebříčku. Nyní se naštěstí situace v západním světě obrátila k větší svobodě rozhodování a samotné vůli jednotlivce, který se rozhoduje podle svých vlastních tuţeb a přání. A co tedy dnes hraje roli při rozhodování? Velký vliv má atraktivita, jak jedince samotného, který se nějakým způsobem prezentuje ostatním tak i představy o tom, co by měl jeho budoucí partner splňovat. Co přesně nás tedy můţe v našich rozhodnutích ovlivňovat? Například jak je budoucí partner vzdělaný, inteligentní, jakou má práci, jaké vlastnosti, ale i to, jak je například vysoký či jakou barvu vlasů má. Právě o barvě vlasů panují stereotypní rčení, která nás v rozhodování mohou ovlivňovat, jako například hloupost blondýnek. Právě na tuto specifickou oblast vlivu atraktivity barvy vlasů jsme se rozhodli zaměřit předkládanou studii, která si stanovuje za cíl zjistit vliv barvy vlasů ţeny na muţe. Zda u muţů panují různé preference právě podle tohoto hlediska či se rozhodují pod vlivem jiných vlastností. Aby byl zúţen prostor zkoumání tohoto jevu, bylo zvoleno, vzhledem k dnešní
-7-
době vyspělé technologie a tzv. elektronického věku, prostředí internetu a internetových seznamovacích portálů.
-8-
2. Teoretická část 2.1.
Seznamování
2.1.1.
Různé pohledy na seznamování
Na seznamování, tvoření párů a manţelství se můţeme podívat z mnoha různých hledisek. V historii se například postavení ţeny a vztahů vůbec velmi lišilo. Například doba středověku byla dobou kurtoazie – dvorného chování k dámám, vázaná k ideálu rytířství. Jiţ tehdy byly známé a vyučované zásady, jak se chovat k dámám, toto učení zahrnovalo i umění poezie či zpěvu sonetů (Denomy, 1953). V kaţdé
lidské
společnosti
nalezneme
formu
společensky
uznávaného svazku mezi muţem a ţenou o kterém můţeme hovořit jako o párovém souţití či manţelství, jak nám říká antropologie, ale jejich kulturní variabilita je však značná. Běţnou interpretací manţelství je základní svazek pro dělbu práce mezi pohlavími, omezující pohlavní styky pouze na manţele a zajišťující výchovu dětí. Existují zde různá pravidla jako zákaz incestu a podpora exogamie (vývoje sňatků mimo příbuzenský okruh). Existuje i výměnný obchod v rámci manţelství mezi rodinami dvojice uzavírající vztah – tzv. „cena za nevěstu“, která poutá rodiny dohromady a vytváří ekonomické závazky (Murphy, 2006). I sociologie a psychologie naznačuje prospěch párového souţití, lidé v manţelství jsou spokojenější (Hamplová, 2006). Člověk, který je po psychické stránce vyrovnaný se i snáze vdává, v manţelství setrvává a má spokojené manţelství (Šolcová, 1999). Obecně lze říci, ţe při hledání vhodného protějšku muţi preferují především atraktivitu a ţeny kombinují mnohem více faktorů (sociální, ekonomické,…) (Barret, Dunbar a Lycett, 2007), tyto charakteristiky jsou probírány níţe (viz kapitola 2.3)
-9-
2.1.2.
Seznamování
K seznamování tváří v tvář dochází na běţných veřejných místech (park, zastávka, škola, restaurace) nebo při různých společenských akcích (koncert, divadlo, oslavy). Uţ tím, jak se jedinec obléká, se určitým způsobem prezentuje druhým. Pokud se chceme seznamovat musíme dobře odhadnout své šance, ve kterých hraje velkou roli také naše sebehodnocení, abychom ohodnotili šanci na úspěch (Grammer, 1989). Po této volbě následuje první oční kontakt, a pokud je udrţen, je to prvním znakem úspěchu. Dalším krokem je jednoduchá konverzace, ve které nejde ani tak o obsah, ale o způsob a tón řeči. Znaky symbolizující vzájemnou náklonnost mohou být natočení tvářemi i těly přímo na sebe, vzájemné přiblíţení, navlhčování rtů, odhalování kůţe a lehké jakoby nevědomé dotyky při gestech apod., dochází i k jejich vzájemnému zrcadlení. Při tomto procesu sbliţování dochází i k reakcím uvnitř organizmu jako např. rychlé dýchání, vyšší tep, pocení (Money, 1995; Grammer, 1989, 1990). U ţen, například typicky dochází prezentaci odhalených částí těla, narovnání postavy, reprezentaci prsou, stydlivému úsměvu, pohrávání si s vlasy apod. U muţů zase k prezentaci rozkroku a maximalizaci svého osobního prostoru (Grammer, 1990, 2000, Moore, 1985). Velmi populární formou seznamování jsou inzeráty v novinách, téměř 80% všech novin má svoji formu takové inzerce (Thiessen a kol., 1993). Jiţ v 19. století bývaly tyto inzeráty v novinách, v českém prostředí existují zmínky například v novinách Ilustrovaný kurýr z roku 1893. Dle Greenlesse a McGrewa (1993) muţi z inzerátů hledají partnerky mladé, atraktivní a sexuálně dostupné, kdeţto ţeny spíše pátrají po zázemí a bezpečí ve formě důkazů o zdrojích, finančním zabezpečení a po dlouhodobém závazku. Muţi v inzerátech přímo inzerují jakými zdroji disponují (Thiessen a kol., 1993, Wiederman, 1993). Velmi podobné jsou seznamovací servery a inzerce na internetu, buď jsou identické jako novinové seznamky – pouze inzeráty, nebo jde o seznamky, kde si - 10 -
uţivatel zaloţí svůj profil, malou stránku s informacemi o sobě a tom, koho hledá. Výměna vzkazů probíhá buď přímo na dané stránce či, přes email (Thiessen a kol., 1993). Novou formou seznamování je tzv. speed-dating, neboli rychlé rande. Například v restauraci se sejdou lidé, kteří mají zájem se seznámit přes agenturu, která speed-dating zařizuje. Seznamování probíhá v počtu 6 aţ 10 muţů a stejného počtu ţen. Ţeny jsou rozsazeny ke stolečkům, ke kterým si postupně přisedají všichni muţi vţdy na určený krátký časový interval (kolem 3 aţ 5 min.), který stačí k prvnímu probuzení zájmu o druhého člověka, nebo případně není tak dlouhý, aby se nedal přečkat i s osobou nesympatickou. Kaţdý si do určeného formuláře zapisuje, zda by stál
o
seznámení
s danou
osobou
či
ne.
Pořadatelé
po
tomto
seznamovacím večeru vyhodnotí vzájemné shody, a pokud mají dva účastnící stejný zájem na tom druhého ještě potkat, agentura jim sdělí jejich kontaktní údaje (Finkel a kol., 2007).
2.2.
Preference
krátkodobých
a
dlouhodobých
vztahů Je třeba si také uvědomit, ţe ne kaţdá volba partnera je učiněna s rozhodnutím vytvořit dlouhodobý partnerský vztah. U muţů a ţen byly popsány dvě odlišné strategie párování – krátkodobé (short term) a dlouhodobé (long-term). Někteří jedinci upřednostňují jednu strategii nad druhou dlouhodobě, jindy zase jen v určitých specifických situacích (např. na dovolené, či po rozchodu s dlouhodobým partnerem inklinují ţeny k nezávazným krátkodobým vztahům (Widerman, Dubois, 1998). V odlišnosti v přístupech hraje roli, to, ţe muţi z takového chování mohou mnoho získat a málo co ztratit (Buss, Schmidt, 1993). Na
podstatu
krátkodobého/dlouhodobého
pohlavních vztahu
rozdílů
můţeme
pohlíţet
v preferencích skrze
teorii
rodičovských investic, coţ je teorie z oblasti evoluční biologie. Trivers
- 11 -
(1974) ji popsal jako investici, kterou rodič vloţí do potomka, a která následně zvyšuje jeho šance na přeţití a další. Pro dlouhodobé vztahy ţeny preferují spíše muţe, kteří by ji a její potenciální potomky dokázali zajistit svými zdroji (dobrá práce, majetek, finanční zabezpečení). Mnohdy ale mnohdy posuzují více neţ praktický objem peněz, který partner vlastní, štědrost s jakou je ochoten se o své zdroje podělit (Wiederman, Dubois, 1998). Peters a kol. (2003) zjistili, ţe atraktivnější ţeny mají více dlouhodobých vztahů a atraktivnější muţi zase více krátkodobých. Muţi mají všeobecně tendenci tíhnout k preferenci vtahů krátkodobých, v nichţ také investují mnohem méně do zdrojů, neţ je nutné pro vztahy dlouhodobé (Apostolou, 2009). Také mají větší zájem o nezávazný sex, jak například ukázala studie Clarka a Hatfielda (1989). Tři čtvrtiny muţů jsou ochotny svolit k nezávaznému sexu ihned po učiněné nabídce k němu od neznámé ţeny, kdeţto v téţe situaci ţeny téměř vůbec ne. Ty jako nejvyšší nabídku od neznámého muţe přijmou pozvání na schůzku a nabídku sexuálního kontaktu odmítají. Hlavním kritériem výběru ţeny je pro muţe při výběru partnerky pro krátkodobý vztah pouze fyzická atraktivita ţeny (Wiederman, Dubois, 1998), jejíţ důleţité atributy jsou popsány v kap. 2.3. Všeobecně jsou muţi při hledání partnerky pro krátkodobý vztah také mnohem méně nároční na její kvality (Kenrick a kol., 1990) Výhodu existence krátkodobých vztahů na straně ţen můţeme shledávat v moţnosti získání tzv. dobrých genů pro své potomstvo, které jsou signalizovány maskulinními znaky, které vypovídají o vysoké produkci testosteronu (Buss, Schmitt, 1993). Další alternativou je teorie sexy synů kterou představili Weatherhead a Robertson (1979), která hovoří o tom, ţe ţena preferuje jako potencionální partery takové muţe,
kteří jsou
atraktivní pro jiné ţeny, tudíţ jejichţ geny budou přeneseny na jejich muţské potomky a zvýší jejich šanci na reprodukční úspěch.
- 12 -
Při hledání krátkodobého vztahu se i ţeny řídí se spíše vzhledem a fyzickou atraktivitou muţe, jeho intelektem a humorem (Weiss, 2004), a pokud se ţena jiţ v krátkodobém vztahu angaţuje, je pro ni mimo jiné podstatným faktorem, jak je tento partner zainteresován v dalších vztazích s jinými ţenami, je pro ni přijatelnější pokud nemá stálou partnerku, případně má sexuální vztahy bez ţádných závazků. Ţena totiţ podvědomě touţí po převedení tohoto krátkodobého vztahu do vztahu s vyššími vzájemnými závazky (Wiederman, Dubois, 1998).
2.3.
Atraktivita
Jak jiţ bylo uvedeno, atraktivita je velmi důleţitým aspektem při hledání ať krátkodobých či dlouhodobých partnerů. Poukazuje na to, do jaké míry jsou fyzické rysy jednotlivého člověka vnímány jako příjemné a krásné. Fyzická atraktivita je prvním selekčním kritériem, se kterým se při kontaktu s druhou osobou setkáváme a je důleţitou součástí vytváření tzv. prvního dojmu u jiných osob (Morris, 1985). Pro muţe je kaţdopádně fyzická atraktivita důleţitým znakem, na který se soustředí při hledání krátkodobých i dlouhodobých partnerek (Buss a Barness, 1986, Buss, 1987, cit. in Barret, Dunbar a Lycett, 2007), protoţe reagují zejména na vizuální sexuální podněty. Prvky povaţované za fyzicky atraktivní u ţen jsou zároveň totiţ univerzálními ukazateli plodnosti ţeny a souvisejí s hladinami ţenských hormonů v krvi. Fyzická atraktivita ţen silně předurčuje i zda se ţena vdá a na kolik dobře socioekonomicky postaveného muţe si vezme (Barret, Dunbar, Lycett, 2007). Atraktivita muţů není jiţ tak primárně zaloţena na fyzické atraktivitě. Co se týče preferencí, ţeny nemají preference jen mladých muţů, tak jako oni preferují jen mladé ţeny (Kenrick, Keefe, 1992), celkově nepřikládají samotnému věku takovou důleţitost. Přesto můţeme vidět souvislost ţenskými preferencí zdrojů a věku. Muţi ve vyšším věku mají však obvykle vyšší postavení, tudíţ jsou schopni zajistit kvalitní zdroje zajištění pro svou partnerku. S tím souvisí i symbolika - 13 -
dávání dárků ţenám, jenţ v nich vzbuzuje ochotu partnera k trvalosti závazku k ní. A pro ţeny jsou tyto ukazatele velmi atraktivní (Thiessen a kol., 1993). Fyzická atraktivita je hodnocena podle různých měřítek. Pro obě pohlaví
je
výrazným
symbolem
atraktivity
symetrie
tváře
a
těla
(Zebrowitz, 1997, Blaţek, Trnka, 2009). cokoliv výrazně vybočuje ze symetrie těla je hodnoceno negativně, můţe to ukazovat na zdravotní či genetické problémy, negativní vliv ţivotního prostředí atp. (Sorokowski, Pawlowski, 2008, Nettle, 2002a). Pokud má jedinec vysoce asymetrické proporce má všeobecně niţší počet sexuálních partnerů a první sexuální styk aţ ve vyšším věku neţ je průměr (Thornhill, Gangestad, 1994) a také nízký počet kopulací mimo vlastní partnerský vztah (EPC – extra-paircopulations) (Gangestad, Thornhill, 1997). Ovšem i průměrnost je výrazným
ukazatelem,
jelikoţ
symbolizuje
například
nepřítomnost
genetických anomálií. Ve studii o průměrnosti bylo zjištěno na základě kompozitních
snímků
tváří,
jeţ
byly
vytvořeny
překládáním
standardizovaných fotek jednotlivců, ţe kompozit je vţdy atraktivnější, neţ všechny vloţené snímky – je totiţ zprůměrovaný (Langlois, Roggman, 1990). Prvně této techniky pouţil Galton roku 1878 (Galton, 1878, cit. in Blaţek, Trnka, 2009). Mezi ukazatele atraktivity řadíme i věk. Z hlediska pohlavního výběru
shledáváme
u
muţů
jasnou
preferenci
mladších
partnerek
(Kenrick, Keefe, 1992). U ţen je věk jasným znakem fertility, proto muţi preferují mladé ţeny, které jsou na vrcholu svého reprodukčního období. Ţenám na muţích spíš neţ věk imponuje jejich vyšší postavení, coţ znamená dobrý přístup ke zdrojům Je však nutno poznamenat, ţe vyšší postavení mívají muţi aţ ve vyšším věku (Townsend a Wasserman, 1997). Atraktivitu ovlivňuje také barva kůţe a tón pleti (Swami, Furnham, Joshi, 2008). V dnešní době je například pohlíţeno v západním světě na opálenou pokoţku, jako na atraktivní prvek, jelikoţ značí, ţe si člověk - 14 -
můţe dovolit např. exotickou dovolenou. V dobách dřívějších to bylo naopak, výše postavení svoji pleť chránili před slunečními paprsky, jelikoţ se nechtěli ztotoţňovat s poddanými, kteří byli opálení protoţe pracovali venku. Poměr délky nohou k tělu je také znakem atraktivity, u ţen i u muţů se preferují o něco delších nohy neţ je průměr v dané populaci (Sorokowski, Pawlowski, 2008; Swami, 2006). Fyzickými znaky muţské atraktivity jsou trojúhelníkovitý tvar těla horní části těla a výška (Barber, 1995; Ross a Ward, 1982, cit. in Barret, Dunbar a Lycett, 2007). Ţeny také dávají většinou přednost muţům, kteří mají přiměřeně vypracovanou hruď neţ extremním svalnatým postavám (Barber, 1995). Dalším kritériem pro hodnocení atraktivity je výška a váha. Pro ţeny je výška muţů mnohem důleţitější neţ naopak. Ţeny preferují muţe vyšší, neţ jsou samy (Peirce, 1996). Vysocí muţi dle studie ve Velké Británii (Nettle, 2002a) mají častěji děti, neţ jejich niţší kolegové, pocházejí z vyšších socioekonomických skupin a mají menší rodiny. Podobné závěry přinesla i podobná studie v Polském prostředí (Pawlowski, 2000). Jsou taktéţ povaţování za výše postavené ve společnosti (Barber, 1995). Vyšší muţi si spíše nacházejí dlouhodobé partnery a mají více dlouhodobých vztahů. Tyto závěry ale neplatí pro extrémně vysoké muţe (Nettle, 2002a; Pawlowski, 2000).
U váhy muţů je pozitivní korelace mezi váhou a
reprodukčním úspěchem (Nettle, 2002a), kdeţto u ţen tento poměr neplatí (Nettle, 2002b). Pouze pokud bychom srovnávali jiné kultury nalezneme např. v Africe opačný pohled – ţeny s vyšší váhou mají vyšší reproduktivní úspěch (Sear, 2004).
- 15 -
Váhu a výšku lze velice dobře porovnávat dohromady podle ukazatelů BMI a WHR1 (Henss, 1995, Furnham et al., 1997, Swami, Miller a Furnham, 2008). WHR – poměr pasu a boků je jasným vizuálním znakem atraktivity. U ţen je preferován vzhled přesýpacích hodin s poměrem 0,7, čím je hodnota vyšší tím klesá atraktivita (Henss, 2000) u muţů je tento poměr vyšší – 0,9. Zajímavostí, je, ţe ač se v historii lišily ideály ţenské krásy, ideální poměr pasu a boků zůstával konstantní - ať si jiţ vezmeme pro srovnání sochu Venuše Mélské z doby cca 100let před Kristem, ikony jako A. Hepburn, M. Monroe či současnou herečku S.Hayek Výzkum Swamiho a kol. (Swami, Miller a Furnham, 2008) hovoří při hodnocení atraktivity o důrazu na BMI více neţ na WHR. Přesto je WHR pro muţe jasným ukazatelem atraktivity a fertility ţeny i prostým znakem, ţe ţena není těhotná.. Swami a kol. (2008) zjistili, ţe muţi hodnotí ţeny více dle BMI (preferují niţší BMI). Byl objeven i na zajímavý rozdíl v hodnocení podle toho, jak se muţi chtějí ve vztazích vázat. Toto rozdělení vzešlo od od Simpsona a Gangestada (1991), kteří vytvořili dotazník
sociosexuální
Inventory),
který
orientace
rozlišoval
dle
(SOI
–
rozdílnosti
Socialsexual v ochotě
se
Orientation angaţovat
v sexuálním vztahu. Ty, u kterých chyběla tendence k důvěrnosti a závazkům mezi partnery, zařadili do skupiny jedinců s neomezenou sociosexuální orientací. Jedinci se sociosexuální orientací omezenou byly naopak ti, u kterých byly tyto tendence jasně patrné. Tedy, muţi, kteří se nechtějí vázat dávají přednost ţenám s niţším BMI, jelikoţ jim připadají atraktivnější, zdravější a plodnější, také preferují niţší WHR, oproti muţům
jenţ
hledají
dlouhodobý
závazek,
kteří
nestaví
hodnocení
partnerky jen na vizuálním základě (Penke, Asendorpf, 2008).
1
BMI – Body Mass Index – index tělesné hmotnosti, která je ukazatelem obezity, počítaný dle vzorce BMI = kg/ m2 (optimální hodnota 20 – 25); WHR – Waist to Hips Ratio – poměr pasu a boků, počítaný dle vzorce WHR = objem pasu/ objem boků (optimální okolo 0,7)
- 16 -
U obličejové atraktivity jsou (jak jiţ bylo částečně zmíněno) neopomenutelnými znaky proporce v obličeji a jejich symetrie (Thornhill, Gangstead, 1994; Blaţek, Trnka, 2009), dále postavení čelistí (Zebrowitz, 1997), velikost a barva, očí, jejich usazení, velikost a barva rtů, tvar nosu, můţeme sledovat i znaky mládí jako obličej bez vrásek a ţádné či šedé slabé vlasy (Zebrowitz, 1997). Co se týká obličejových charakteristik týká, muţi mnohdy u ţen preferují aţ dětské obličeje a neoténní znaky (Johnston, Franklin, 1993, Barret, Dunbar, Lycett, 2007). Dle výzkumu Johnstona a Franklina, kteří nechali muţe na základě programu pro vytváření tváří z jednotlivých částí (nos, ústa, obočí atd.) vytvářet vzhled atraktivního protějšku, muţi vyhodnotili za nejvíce atraktivní takový obličej, který se vyznačoval znaky a proporcemi, které mají dívky na začátku puberty (Johnston, Franklin, 1993). Vysvětlení tohoto jevu můţeme nacházet v symbolice těchto znaků, jelikoţ znamenají, ţe dívka má teprve reprodukční věk před sebou, ani míra ţárlivosti muţů není vysoká, jelikoţ takový dívka mnohdy ještě neměla sexuálního partnera a tudíţ nejsou přítomni potenciální rivalové. Muţi všeobecně preferují ţeny kolem dvaceti let věku, bez ohledu na svůj vlastní věk (Kenrick, Keefe, 1992). Muţi s výraznými maskulinními znaky v obličeji jsou vnímáni jako dominantnější, ale také jako méně vhodní partneři pro dlouhodobý vztah (Boothroyd a kol., 2007) Výrazným obličejovým znakem typickým pouze pro muţe jsou vousy, ze kterých je často usuzováno na vlastnosti muţe – statečnost, zralost nebo spolehlivost, jsou také znakem dominance (Barber, 1995) Například plnovous působí maskulinněji, ale i agresivněji, bradka značí dominanci a nejatraktivněji je vnímáno strniště (Neave, Shields, 2008). Co se týká vlasové pokrývky bývá hodnocena jejich délka a delší a dlouhé vlasy jsou vnímány jako femininní. Pokud u muţů dochází k celkovému vypadávání vlasové pokrývky, jejich atraktivitu to taktéţ sniţuje. Muţi se obvykle vlasy snaţí zkracovat a ostatní ochlupení nechávají přirozeně růst, u ţen je to přesně naopak (Synnott, 1987). - 17 -
I hlas je skutečnou
neoddělitelnou
velikostí,
hladinou
částí celkové testosteronu
a
atraktivity, souvisí se vyšším
reprodukčním
úspěchem, ale také např. se stresem, který má na hlas vliv (rozklepaný hlas, vyšší neţ obvykle). U muţů je atraktivní hlubší hlas, jelikoţ je vnímán jako maskulinnější, dospělejší, vyšší atd. U ţen jsou naopak atraktivní výše posazené hlasy, ne však extrémně vysoké (Feinberg a kol., 2005, Collins 2000). Nemělo by se zapomínat na hledisko vlivu menstruačního cyklu na chování ţen – odhalování většího procenta holé kůţe, výraznější make-up, výraznější oblečení, vyšší sklon k navštěvování společenských akcí, vyšší vzrušivost i vyšší sklon k nevěře (Kvapilová a kol., 2010) i na to, ţe v hodnocení aktuální atraktivity ţenského obličeje hraje roli to, ve které fázi menstruačního cyklu se ţena právě nachází. V plodném období (fertile window) je ţena v různých parametrech posuzována jako více atraktivní (Roberts a kol., 2004). Atraktivitě vlasové pokrývky a vše s vlasy spojeným je věnována samostatná kapitola (viz kapitola Vlasová pokrývka).
2.4. Vlasy
Vlasová pokrývka jsou
veřejně
prezentovaným
symbolem
jak
samotného
člověka tak i ukazatelem přesvědčení příslušnosti do určitých skupin. Z vlasů můţeme číst i antropologickým či sociologickým pohledem. Hovoří o statutu nositele, jeho věku a jeho pohlaví (Morris, 1985). I v historii vlasy vţdy hrály významnou úlohu ve společnosti. Jiţ za dob největší slávy Egypta byla péče o vlasy významnou součástí péče o celého člověka a násilné připravení o vlasy bylo velkou hanbou (Aldred, 1957). V dobách středověku nebyla péče o vlasy výrazná. V novověku bylo běţné, ţe ţeny ale i muţi nosily dlouhé vlasy i paruky (Gitter, 1984). Tento trend se začal měnit v 19. stol. a 20. stol., kdy muţi začali své vlasy zkracovat (také důsledek války – důraz na praktičnost). Návrat dlouhých vlasů muţů
- 18 -
nastal v 60. letech 20. stol., kdy se staly symbolem hippies a nyní dlouhé vlasy u muţů symbolizují určitou nonkonformistu nebo souhlas s určitým hnutím (punker, skin, atd.). Ţeny ve 20. stol. začali své vlasy rapidně zkracovat, a nynější styl vlasů ţen podléhá jen aktuálním módním trendům a náladám majitelky (Sherrow, 2006). Leach (1958) uvádí, ţe délka vlasů dle vnímání východních náboţenství symbolizuje přístup k sexualitě - dlouhé vlasy poukazují na uvolněnost v sexuálním chování, krátké či pevně svázané uváţenost v otázce sexuality a celá oholená hlava znamená celibát. Hallpike (1969) vyuţil příkladů z bible a zjistil, ţe ostříhané vlasy jsou symbolem podléhání společenské kontrole oproti dlouhým vlasům, jenţ symbolizují vyřazení ze společnosti. Vlasy jsou výrazným symbolem pro hodnocení atraktivity, jelikoţ o svém majiteli vypovídají mnoho. Mohou hovořit o zdraví majitele (je viditelné, pokud jsou vlasy napadeny parazity) a jeho výţivě (lesklé vlasy poukazují na dostatek přijímaných vitamínů a minerálu důleţitých pro růst vlasů) apod. (Mesko, Bereczkei, 2004). Rozdílnost vlasové pokrývky u muţů a ţen určují taktéţ genetické faktory – u muţů má vliv na sklony k plešatosti hormon testosteron, kdeţto u ţen díky vyšší míře estrogenu a niţším hladinám androgenů nedochází k tak výrazným vlasovým ztrátám. Pokud u ţen dojde k tomu, ţe např. ze zdravotních důvodů o vlasy přijdou, je to pro ně velká psychická zátěţ, jelikoţ jsou se svými vlasy velmi těsně spjaty. Muţi si spíše potrpí na své vousy či ochlupení hrudníku (Synnott, 1987). Největší rozdíly v účesech muţů a ţen jsou v délce a stylu. Muţi na ţenách raději vidí dlouhé vlasy, připadají jim více atraktivní. I ţenské mytologické či historické postavy z jsou představovány s dlouhými vlasy (biblická Eva, Máří Magdalena, Lorelei, Lady Godiva) (Gitter, 1984). Co se týká stylu ţeny mnohem častěji neţ muţi experimentují s různými úpravami, muţi se v účesech kloní spíše k uniformitě (Synnott,1987). - 19 -
Dlouhé vlasy jsou i znakem toho, ţe ţena je natolik zabezpečená, ţe si můţe dovolit nákladnější péči o vlasy. Přispívají také k celkové atraktivitě tváře, jelikoţ mohou zakrývat neţádoucí rysy, jako vysoké čelo, vystouplé lícní kosti atd. (Mesko a Berezcki, 2004). Kvalitní a lesklé vlasy samozřejmě signalizují mládí (Hinsz a kol., 2001). Podobnou variabilitu můţeme sledovat u barev vlasů. Samotné přirozené zbarvení vlasů je dáno geneticky, a o jejich přesném zabarvení rozhoduje melanin (hnědý aţ černý pigment) a rozloţení jeho zrn v samotném vlasu. Počet melaninových zrn ovlivňuje odstín a jeho intenzitu. V západní společnosti je u ţen preferovaný vzhled se světlejší barvou očí i světlou barvou vlasů (Feinman, Gill 1978) u muţů jsou atraktivní tmavé vlasy. O barvách vlasů ţen jsou vţité i stereotypy, z nichţ nejznámější je o hlouposti blondýnek. Blond barva je ale i přesto populární, jak můţeme doloţit mnoha ikonami showbusinessu: Marlene Dietrich, Marlin Monroe, Brigitte Bardot, Goldie Hawn, Madona či Cameron Diaz. Blondýnky jsou obecně vnímány jako krásné, čisté, i kdyţ mohou být hodnoceny aţ jako nebezpečné (Freedman 1986, cit. in Rich a Cash, 1993) převládá však hodnocení krásné (Clayson a Maughan,1986, Clayson a Klassen, 1989). Lawson (1971) zjistil, ţe hnědovlasí lidé preferují hnědovlasé a blonďatí zase blonďaté. Swami a kol. (2008) na základě studie s liniovými kresbami ţen se světlými a tmavými vlasy zjistil, ţe jsou pozitivně hodnoceny brunetky. Na druhou stranu Lynn a Shrugot (1984) dle studie o internetových seznamkách došli k závěru, ţe více odpovědí dostávají ti uţivatelé, kteří mají jakoukoliv jinou barvu neţ blond či hnědou. Vlasy šedé barvy jsou zase, zcela logicky ukazatelem vysokého věku, u ţen jsou obzvláště první šediny velmi pečlivě zakrývány a barveny, kdeţto u muţů jsou znakem moudrosti a ţivotních zkušeností (Synnott, 1987).
- 20 -
2.5.
Prostředí internetu
Internet je mladým médiem a nabízí široké pole působnosti pro své vyuţití. Amichai-Hamburger a Furnham (2007) potvrdili, ţe toto prostředí má pozitivní vliv na formování nových vztahů, které mohou být přeneseny i do reálného ţivota. Díky tomuto kladnému efektu a tomu, jak je toto médium více a více uţíváno, můţe být internet i místem vhodným pro seznamování budoucích partnerů.
2.5.1.
Internet jako nové médium pro komunikaci
Na internetu je spoustu moţností, jak člověk můţe komunikovat s dalšími uţivateli, např. pomocí chatu, diskusních skupin, komentáři u článků internetových novin, můţeme vyuţívat různé komunikátory či volání přes internet ale i například při hraní online her, kde je třeba spolupráce více uţivatelů. Šmahel a Vybíral (2003) ve své studii o komunikaci na internetu mezi dospívajícími zjistili, ţe dospívající uţivatelé internetu preferují komunikaci online - pro lepší sdílení pocitů, mezi které patří také ztráta z ostychu před autoritou apod., ale zároveň všem vadí ztráta nonverbální stránky komunikace. Lidé jsou všeobecně v prostředí internetu mnohem více otevření a sdílejí více neţ v komunikaci tváří v tvář. Také
je
zde
moţné
poněkud
volnější
chování
neţ
v reálné
komunikaci, můţeme lhát, přehánět, být agresivní atd. (Vybíral, 2001). Chenaultová (1998, cit. in Vybíral, 2001) mluví o dělení uţivatelů na časté uţivatele (heavy users) a ty, kteří mu tolik nepropadli (light users); jak by se dalo očekávat „heavy users“ raději navazovali přátelství přes internet, avšak tato online přátelství převáděli do reálných setkání. Online komunita umoţňuje uţivatelům kontaktovat i lidi z úplně jiných sociálních kruhů, neţ ke kterým by mohli ve svém ţivotě běţně dospět (Frost a kol., 2008). Dříve byla pro komunikaci nutná fyzická
- 21 -
blízkost ale nynější moţnost internetu tak dokáţe
spojovat i lidi
z opačných konců světa, tím se velmi rozšiřuje oblast, kde můţeme najít svého budoucího partnera (Donn, Herman, 2002). Kiesler a kol. v roce 1984 kritizovali komunikaci po internetu kvůli nemoţnosti nonverbální komunikace (Kiesler a kol., 1984). Uţivatelé internetu si ale pro komunikaci našli své vlastní způsoby, jak vyjadřovat pocity, emoce i sílu hlasu. Mohou to být jak emotikony (hovorově „smajlíci“ z anglického smile – úsměv), ale i vyuţívání velkých písmen (křik, zdůraznění), několik teček za sebou (vyčkávání) nebo prostá poznamenání (hmm, haha, atd.).
2.5.2.
Seznamování na internetu
McKenna a kol. (2002) ve své práci zmiňují, ţe internet můţe pomáhat navazovat kontakty lidem, kteří mají problémy v seznamování tváří v tvář, kteří jsou plaší, ostýchaví. Valkenburg a Peter (2007) však zase upozorňují, ţe je třeba přehodnotit dřívější studie pohledem dnešního člověka, protoţe například jiţ neplatí, ţe by internetu vyuţívali ti, kteří jsou nesmělí v navazování vztahů, podle jejich průzkumu se na internetu lépe seznamují ti, co i v reálném ţivotě se seznamováním nemají problémy. Madlen a Lenhart (2006) prokázali, ţe se internet stal čtvrtou nejpopulárnější moţností seznámení a potvrzují, ţe polovina všech uţivatelů internetu se jiţ na internetu po partnerovi rozhlíţelo. Podobně nahlíţí na seznamování i Barret, Dunbar a Lycett (2007). Whitty (2007) uvádí, ţe více jak polovina z uţivatelů internetu z její studie, šla na reálné rande během prvního týdne po registraci na seznamce. Uţivatelé se touţí setkat s vybraným protějškem co nejdříve. Whitty taktéţ tvrdí, ţe téměř tři čtvrtě uţivatelů pouţívá internetovou seznamku pouze jako odrazový můstek k prvnímu reálnému setkání, pomocí emailu a telefonu většinou jen organizují setkání a samotná první schůzka rozhoduje, zda má setkání šanci na pokračování. Respondenti ve studii Frosta a kol. (2008) trávili internetovými aktivitami v týdnu průměrně 12 hodin (5hodin hledáním - 22 -
mezi profily uţivatelů a 7 hodin psaním a odpovídáním na vzkazy) a reálným setkávání pouze necelé dvě hodiny. Alterovitz a Mendelsohn (2009) ve své studii potvrdili, ţe i na internetu ve všech věkových skupinách panuje tendence k tomu, ţe muţi si se stoupajícím věkem hledají stále mladší partnerku, kdeţto ţeny zůstávají stabilní ve svých sklonech hledat si o něco starší partnery, neţ jsou ony samy. Whitty (2007) zaměřila svůj výzkum na zjišťování, jak se jednotlivci prezentují ve svých profilech. Jak ţeny, tak i muţi většinou mají v profilu svoji fotografii, kterou hodnotí jako nezbytnost pro tyto typy seznamek. Ţeny vyplňují co nejvíce svých zájmů, vystavují svou krásu a mnohdy pouţívají odváţné fotografie se sexuálním nádechem, muţi se naopak snaţí zapůsobit vtipností. Townsend a Wasserman (1997) tvrdí, ţe ţeny si vybírají muţe, kteří nějakým způsobem prezentují ochotu do nich investovat, můţeme tak sledovat např. inzeráty s nabídkami výletů, dovolených, pozvání na romantické večeře apod. Vytváření profilu není záleţitostí prvotní registrace a vyplnění. Mnoho uţivatelů své profily postupně přetváří tak, aby upoutali přesně ty partnery, které chtějí. Mnohdy mění fotografie a svůj popis (Whitty 2007). Ze studie Hitsche a kol. (2005) vyplývá, ţe 39% lidí vyuţívá internetové seznamky s úmyslem najít dlouhodobého partnera, 26% lidí je zvědavých a jen zkouší tuto moţnost. Muţi na internetu hledají více neţ ţeny krátkodobé vztahy. Obecně shledal, ţe na internetových seznamkách převaţují mladí, svobodní, vzdělaní lidé s vyšším příjmem, oproti běţnému obyvatelstvu.
- 23 -
2.5.3.
Motivace k novému výzkumu
Jak studie o atraktivitě tak o hledání partnerů pomocí internetových portálů, jiţ byly (viz výše) mnohokrát praktikovány. Atraktivita byla spojovaná s mnoha různými fenomény a vlivy. Propojení studie atraktivity a nového média internetu, bylo nasnadě. Studie s pouţitím internetu byly většinou pouze analýzy inzerátů z mnoha různých pohledů, sesbírané v internetových
seznamkách
a
pak
kvantitativně
či
kvalitativně
analyzované. Tyto studie byly velmi statické, přistoupit k výzkumu poněkud dynamičtějším způsobem se zdá být posunem směrem k větším moţnostem získání jiného úhlu pohledu. Zázemí pro tento posun můţeme nacházet ve vyuţití experimentálního přístupu. Ten vyţaduje flexibilní přístup
a
vysokou
reálnost,
obzvláště
v tomto
prostředí,
které
je
anonymní a skýtá moţnost lhaní a skrývání identity a tudíţ se v něm člověk většinou pohybuje ostraţitě. Je tedy nutné zvolit takovou prezenci, která bude důvěryhodná. V předchozích studiích o atraktivitě se pouţívaly pouze liniové kresby postav a obličejů, na kterých se pak generalizovaly obecné výsledky pro populaci (např. Swami, Furnham, Joshi, 2008, Dixson a kol., 2003). Ale vzhledem k moţnostem vyvíjejících se technologií je výzvou zkusit vytvořit stimuly na vyšší úrovni, které budou moţné vydávat za reálného člověka a tímto získat data neovlivněná prvotní informací, ţe jde o výzkum.
- 24 -
3.
Empirická část: Pro zpracování svého tématu jsme zvolili kvantitativní výzkum
s pouţitím metody experimentu. Ve zkratce – vytvořila jsem tři fiktivní internetové standardizované profily ţen na seznamovacích serverech, v jejichţ obličejových fotografiích bylo manipulováno s barvou vlasů (blond, brunet, zrzavá). dále jsem zaznamenávala reakce muţů na tyto stimuly.
3.1.
Cíle výzkumu a hypotézy
Mojí základní výzkumnou otázkou teda, zda: Ovlivňuje barva vlasů ţeny v internetových seznamkách kvalitu muţů, kteří se jim ozývají a typ vztahu, který jim nabízí? Konkrétně jsem si pro výzkum stanovila tyto hypotézy: 1) Nejvíce návrhů obdrží celkově ženy s blond vlasy bez ohledu na typ vztahu, jelikoţ v našich podmínkách jsou ţeny se světlými vlasy hodnoceny velice pozitivně. (Feinman, Gill, 1978) 2) Ženy s blond vlasy obdrží nabídky od mužů preferujících krátkodobý vztah, jelikoţ jsou brány jako sexuální symboly (Synnott, 1987) a je na ně i nahlíţeno jako na lehkováţné ţeny (Greenwood, 2002). 3) Ženy s blond vlasy obdrží nejvíce zpráv od mužů s vysokými kvalitami (vyšší, majetnější, vzdělanější, atd.) Blondýnky jsou všeobecně brány jako velice atraktivní a krásné (Clayson, Maughan, 1986, Clayson, Klassen, 1989), proto se domnívám, ţe se jim v seznamkách budou nabízet obdobně vysoce atraktivní muţi. 4) Brunetky budou mít nabídky spíše charakteru pro vážný vztah. Usuzuji tak z vyšší četnosti brunetek v populaci, i ze vţitého
- 25 -
stereotypu pohledu na brunetky jako na inteligentní, klidné ţeny (Synnot, 1987) 5) Na profil ženy se zrzavými vlasy bude odpovídat nejvíce mužů se sexuálními návrhy, předpokládáme, ţe se zde uplatní efekt exotiky u nabídek krátkodobých vztahů, jelikoţ zrzavé vlasy pro oblast ČR a střední Evropy obecně nejsou typické (Lynn, Shrugot, 1984).
3.2.
Metody Pro zkoumání stanovených hypotéz byl vybrán kvantitativní
přístupu a experimentální design výzkumu.
3.2.1.
Prostředí výzkumu
Prostředí výzkumu bylo virtuální, probíhající na seznamovacích serverech
–
www.rande.cz,
www.libimseti.cz,
www.najdemese.cz2
3
.
Webové seznamovací servery jsme byly vybrány na základě běţných článků a diskuzí s poţadavky na to, aby 1) na nich byla umoţněna bezplatná
registrace
preferovaného
vztahu
2) či
umoţňovaly naopak
zadat
neuvést
buď svou
všechny
moţnosti
preferenci4.
Druhý
poţadavek byl stanoven proto to, abychom stimulům mohli na profilu zadat právě buď všechny moţnosti, nebo ţádnou, jelikoţ preference určitého typu vztahu by byla ovlivňující pro muţe, kteří by reagovali. Následně byl proveden pilotní výzkum návštěvnosti a početnosti reakcí zaregistrováním smyšleného profilu bez fotografie. Byly zvoleny stránky www.rande.cz, www.libimseti.cz a
www.najdemese.cz (viz Tabulka 1 -
Přehled návštěvnosti webových seznamovacích serverů). Na vybraných
2 www.najdemese.cz přesměrovává na adresu www.seznamka.sms.cz, oficiálním názvem je však „Najdemese“, proto je tak používáno v textu 3
URL: http://www.rande.cz/, http://libimseti.cz/, http://seznamka.sms.cz/ [online]
4 Obecně se na stránkách vyskytují v různých variacích kategorie jako vážný vztah, flirt, sex, kamarádství
- 26 -
serverech jsou vţdy nutné vyplnit základní povinné údaje, pro srovnání je přiloţena
Tabulka
2
-
Porovnání
seznamovacích serverů.
- 27 -
povinných
údajů
webových
rande.cz
libimseti.cz
den
hodina
online uţivatelů
5.1.2010
23:15
1143 muţů, 652 ţen
6.1.2010
19:00
1422 muţů, 723 ţen
7.1.2010
13:00
1493 muţů, 749 ţen
5.1.2010
23:15
7147 muţů, 3838 ţen
6.1.2010
19:00
12462 muţů, 11572 ţen
14.1.2010
13:00
6987 muţů, 5774 ţen
pouze jediná informace o celkovém počtu registrovaných 43033 muţů a 25865 ţen
najdemese.cz
Tabulka 1 - Přehled návštěvnosti webových seznamovacích serverů
věk
bydliště
rok narozen rande.cz í, datum město narozen í datum libimseti.cz narozen okres í datum najdemese.c narozen okres z í
představa o partnerovi rozmezí poţadovanéh o ročníku a výšky partnera/ky
informace/ inzerát
způsob seznámení
-
-
-
-
-
info o sobě (max. 255 znaků)
-
vzdělání
info o sobě kamarádství/ vzdělání (max. 500 váţné / flirt 5 znaků) sex
/
Tabulka 2 - Porovnání povinných údajů webových seznamovacích serverů
3.2.2.
Výzkumný soubor
Vzorkem
byli
muţi,
mající
moţnost
přístupu
k internetu
a
navštěvující alespoň jeden z prezentovaných seznamovacích serverů, kteří zareagovali na některý z profilů stimulů. Pro věk nebyl dopředu stanoven limit. Pro účel studie byli bráni pouze muţi českého původu v Čechách ţijící.
Vzorek byl určen účelovým kriteriálním výběrem, kritéria byla:
český původ a reproduktivní věk. Jde tedy o nereprezentativní samovýběr, avšak pro cíl výzkumu tento výběr není omezením.
5
Možnost vybrat si mezi : základní vzdělání / vyučen / středoškolák / bakalář / vysokoškolák
- 28 -
3.2.3.
Konstrukce stimulů
Pro vytvoření profilu stimulů bylo nutné všechny profily maximálně standardizovat na české prostředí a dle českých ţen, s důrazem na pouţitelnost na současných internetových seznamkách, kde je běţné, ţe zde má kaţdý profil uvedenou vlastní fotografii. Pokud tak není učiněno profil je velmi málo atraktivní pro zobrazování zájemci a dostává minimální nebo nulové odezvy. 3.2.3.1.
Tvorba fiktivních stimulů - fotografie
Po zváţení všech moţností (fotka s částečně zahaleným obličejem, postava z dálky apod.) bylo rozhodnuto o zformování tváře zcela fiktivních ţen, které se vytvoří pomocí technologie nových grafických programů. Jako základ byla vybrána jediná kompozitní fotografie, proto aby v konečném důsledku nehrály různé tváře ţen u kaţdé barvy vlasů větší roli neţ barva jejich vlasů. Jednalo se o kompozit vysoce atraktivní Češky pro hlavní tři stimuly a kompozit průměrné Evropanky pro vytvoření stimulu pro kontrolní profil. Pouţité kompozity byly získány z předchozích studií v rámci FHS UK (Mgr. Anna Rubešová, PhD., Mgr. Věra Pivoňková). Pro standardizaci bylo třeba pouţít jednotného typu účesu, v němţ se fiktivní ţeny (stimuly) prezentovaly. Bylo nutné odfiltrovat moţnost poukazovat z účesu např. na určitou příslušnost k názorové skupině a minimalizovat zásah do přirozenosti vlasů sloţitými účesy. Bylo zvoleno, ţe vlasy se budou prezentovat bez zásahu stylingových přípravků a rozpuštěné. Bylo potvrzeno (Mesko, Bereczkei, 2004), ţe dlouhé vlasy pozitivně zvyšují atraktivitu ţen. Jsou také spojeny s mládím a zdravím, jenţ kvalitní a dlouhé vlasy symbolizují (Hinsz, Matz a Patience, 2001). Pro výzkum tedy byl zvolen jako adekvátní účes dlouhé rozpuštěné vlasy. Tyto účesy byly vybrány z volně přístupné databáze účesů programu TAAZ
- 29 -
– Online Makeover6 - pro kaţdý stimul byl vybrán stejný, ne však identický
účes,
kvůli
problematice
se
zobrazováním
barev
a
přebarvováním vlasů v grafickém programu, aby se zachovala největší věrnost stimulu (viz dále). Barva vlasů byla zvolena ve třech základních tónech – blond, hnědá a zrzavá. Ostatní barvy vlasů nebyly brány v potaz, jelikoţ jsou v podstatě jen rozšířením barevných odstínů. Černá barva vlasů také nebyla pouţita, jelikoţ je mnohdy spojována společně s barvou hnědou pod shrnutí tmavé vlasy. Pro černovlásky taktéţ nejsou pouţívána nějaká stereotypní spojení, jako je tomu u ostatních barev vlasů. Jak jiţ bylo zmíněno, barvy vlasů u ţen jsou propojeny s určitými vţitými stereotypy - blondýnky jsou spojované s hloupostí a naivitou (Greenwood, 2002), často i lehkováţným způsobem přístupu ke vztahům. Brunetky jsou brány jako inteligentní, rozváţné,
mnohdy
i
vhodné
pro
manţelství
a
zrzky
jako
něco
výjimečného, mnohdy jako sexuálně nevázané ţeny (Synott,1987). Vybrání přesného odstínu barvy předcházelo seznámení se s variantami barev vlasů i jejich fyzikálními a chemickými zákonitostmi. Pro základní
rozlišení
vzorkovnice
barev
barevných moţností byla pouţita vlasů,
která
se
pouţívá
somatoskopická
v antropometrii.
Tato
vzorkovnice obsahuje 13 barev vlasů - světle plavé, plavé, středně plavé, tmavě
plavé,
světle
hnědé,
hnědé,
středně
hnědé,
tmavohnědé,
černohnědé, černé, ryšavé, tmavě ryšavé. Prvním krokem k vybrání pouţívaných barev byla tato paleta. Z odstínů kaţdé barvy, které jsme měli v ůmyslu ve studii pouţít byla vybrán středná odstín, abych zvolili průměrnou barvu. Dále následovalo porovnání různých palet výrobců barev na vlasy a vlasových příčesků atd. (viz Přílohy).
6 Získané pomocí online databáze účesů na stránkách programu TAAZ – Online Makeover, Photometria Inc., Copyright © 2009; http://www.taaz.com/ [online]
- 30 -
Vyvstal zde však problém v tom, ţe zobrazování barev, tak aby vlasy působily přirozeně, není zdaleka tak jednoduché. Proto se dřívější výzkumníci podobných témat zřejmě uchylovali pouze k liniovým kresbám a pouţívání základních barev (Swami, Furnahm a Joshi, 2008). Barva vlasů se můţe lišit v závislosti na jejich délce – čím blíţe konečkům, tím mohou být o trochu světlejší či tmavší, neţ je vlas u kořínků. Záleţí, zda je vlas barvený či nikoliv. U přirozených nebarvených vlasů je to hlavně proto, ţe konečky vlasů byly nejdéle vystavovány slunečním paprskům, které mohou mít zesvětlující účinek. U barvených vlasů je to způsobeno tím, ţe při kaţdém nanesení nové vrstvy barvy se na konečcích můţe mísit i několik barevných vrstev, tudíţ rozdíl barvy vlasu u vlasové pokoţky vůči koncům dlouhých vlasů můţe být i o nějaký odstín odlišný. Někdy se můţe stát, ţe se vlas ve spodní časti u konečků ulomí a působí tak jemněji a menším objemem, coţ nám můţe zkreslit vnímání celkové barvy, jelikoţ tyto ulámané konečky vlasů mohou působit jako celek světleji. Vnímání barev je subjektivní, přesto je ale lze objektivně pomocí určitých speciálních zařízení srovnávat. Barva je závislá na tom, která hmota či celek ji nese, jakou má světlenou prostupnost, odraz, intenzitu atd. Je nutné čerpat jak z fyzikálních tak z chemických poznatků. K tomu, aby
bylo
moţno
způsobem
tuto
podchytit,
nejednotnost
přispěly
dvě
v široké instituce
škále CIE
barev
(The
nějakým
Commission
Internationale de l´Eclairage) a ICC (International Color Consortium). The Commission
Internationale
de
l´Eclairage
vytvořil
kolorimetrickou
soustavu L*a*b* (zkráceně CIE LAB). Má velice striktní podmínky k tomu jak určovat danou barvu (zdroj světla, úhel pozorovatele, atd.). Barva se zapisuje pomocí tradičního mísení tří zvolených barevných podnětů soustavy. Vztah těchto měrných podnětů je měřítkem, jak lze barvu charakterizovat. Této charakteristiky je třeba, aby bylo moţné barvy vytvořené
určitým
přístrojem
či
přírodou
apod.
převádět
dále
do
zobrazovacího prostoru nebo určitých dalších zařízení. Jedná se vţdy o - 31 -
různé poměry barev červené, zelené a modré. Velmi záleţí i na různých převodech mezi zařízeními, která mohou velmi zkreslovat, kdyţ pro tuto věrnou barevnou spolupráci nejsou speciálně naprogramovány (Zmeškal, 2002). Je důleţité brát v potaz i to, ţe struktura vlasu je kuţelovitá, to znamená, ţe i při vybrání jediného odstínu barvy vlasů musíme myslet na to, ţe se na jeho povrchu v různé intenzitě rozkládá světlo a všechny vlasy tak tvoří nesourodý celek, co se týká odstínů barev. Jelikoţ je důleţité, aby fotografie v naší studii působila věrně, bylo třeba uchýlit se ke
kompromisu
nejpřirozenějším
mezi
co
nejlepší
zobrazením,
která
interpretací nám
můţe
vybrané
barvy
poskytnout
a
grafický
program7. Dle výše navrţených postupů (somatoskopická vzorkovnice, palety barev vlasů a jejich střední hodnoty pro kaţdou zvolenou barvu vlasů) byly zvoleny tři barevné odstíny, které byly následně pomocí programu aplikovány na vybrané účesy. Jako pozadí pro fotku bylo nutné vybrat neutrální pozadí, jednotné pro všechny tři vytvořené stimuly. Aby bylo docíleno co nejmenší variability, a pouţitého pozadí a nebylo ovlivněno vnímání stimulu a jeho barvy vlasů8, zvolila jsem šedomodré pozadí, jaké pouţívají fotografové pro fotografování pasových fotografií. Tak stimul nepůsobil nepřirozeně, pouze
připomínal
typizovaný
formát
pasové
fotografie.
Pomocí
počítačového programu Photoshop byly v jednotlivých vrstvách sesazeny tyto
části
(pozadí, kompozit, vlasová pokrývka).
Sesazení
vlasové
pokrývky a kompozitního obličeje probíhalo opět tak, aby zakrytí tváře vlasy u všech stimulů bylo podobné a působilo jako celek věrohodně. Tímto
procesem
vznikly
následné
fotografie
(rozměrnější
jednotlivě v příloze).
7
Použit byl bitmapový grafický editor Adobe Photoshop od Adobe Systems, CS4
8
Při použití zeleného či červeného pozadí by bylo ovlivněno vnímání barvy pleti apod.
- 32 -
fotografie
Obrázek 1 – Výsledné kompozity všech tří barevných stimulů (blondýnka, brunetka, zrzka) a černobílého kontrolního profilu
Abychom před samotným výzkumem zjistili, zda fotografie působí realisticky a přirozeně, byl vytvořen dotazník pro hodnocení přirozenosti a atraktivity stimulů. V dotazníku byly fotografie stimulů náhodně doplněny třemi portréty ţen9(blondýnky, brunetky a zrzky) (viz Obrázek 9 – Ukázka dotazníku
z pilotní
studie
přirozenosti
umělých
stimulů).
Fotografie
hodnotilo celkem 12 hodnotitelů (4 muţi, 8 ţen), průměrný věk = 33,7 let, heterosexuálové a aţ na jednoho hodnotitele (VOŠ) měli všichni vysokoškolské vzdělání. Výsledek ukázal, ţe se stimuly pohybují přibliţně v průměru na stupnici přirozenost/nepřirozenost (detailněji viz Obrázek 10 –
Výsledky
pilotní
studie
přirozenosti umělých
stimulů). Vzhledem
k ostatním fotkám, kde byly zobrazeny reálné ţeny, které v přirozenosti také nedosahovaly sta procent, jsme si dovolili tyto stimuly povaţovat za potvrzené, vhodné pro experiment. 3.2.3.2.
Tvorba prezentace stimulů – ostatní atributy
Na seznamovacích serverech je však nutné vytvořit i profil, který ţenu
alespoň
prezentovaný
částečně stimul
popíše.
byla
česká
Hlavním ţena
a
poţadavkem
bylo,
v reproduktivním
aby věku.
Zkonstruovaný profil byl zaloţený na informacích odpovídajících českému prostředí dle informací Českého statistického úřadu a na jejich souborné
9
Fotografie ze Studie partnerského soužití FHS UK (Klapilová, Husárová, Havlíček, 2006-2009)
- 33 -
publikaci Zaostřeno na ţeny a muţe . Zde jsem se snaţili zjistit, jaké atributy by měly naše stimuly mít, tak, aby odpovídaly běţné české uţivatele seznamovacích serverů. V tabulce o vybrané internetové činnosti (viz příloha Tabulka 8 – ČSÚ – účel pouţití internetu jednotlivci) bylo zjištěno, ţe v oblasti vyuţívání
elektronické
komunikace
ţenami
(elektronická
pošta,
telefonování přes internet, chat) byla procentuálně zastoupenější skupina věku 16 – 24. Podle Tabulky 9 Tabulka 9 - Počítačové dovednosti a Tabulky 10Tabulka 10 – Uţivatelé dle věku, vzdělání a specifických skupin (viz příloha) bylo zřejmé, ţe se stimul musí pohybovat ve věku 16 – 24 let, jelikoţ v tomto věkovém rozmezí se stále oproti ostatním skupinám pohyboval nejvyšší počet zastoupení. Z této tabulky také vyplynulo, ţe nejvíce uţivatelů internetu jsou vysokoškolští studenti. Z hlediska věku toto určení odpovídá i výzkumu Kenricka a Keefee (1992). Dle Pérusse (1994, cit. in Barret, Dunbar a Lycett, 2007) kde bylo zjištěno, ţe atraktivita má vrchol u ţen ve věku 25 aţ 29, u muţů 30 aţ 39, z věkového rozmezí 16 aţ 24 let je tedy nejblíţe věk 24 let. Touto úvahou jsme dospěli k závěru, ţe stimuly budou ve věku čtyřiadvacet let. Zvolený věk bude mít tedy tendenci směřovat ke „věku atraktivity“. K podobným závěrům co se týká věku a atraktivity došli i Pawlowski a Dunbar (1999a, cit. in Barret, Dunbar a Lycett, 2007). Pro potřeby výzkumu bylo samozřejmě adekvátní, aby zvolené stimuly byly svobodné. Dle následujícího grafu se potvrzuje, ţe ve zvoleném věku (24 let) je signifikantní většina ţen svobodná, tudíţ fiktivní stimul bude stále splňovat podmínku reálnosti.
- 34 -
Graf 1 - Graf obyvatelstva ČR (ČSÚ, 2007)
Podmínkou pro registraci na jedné z internetových seznamek bylo uvedení výšky. Určení probíhalo opět na základě informací a statistiky o zdravotnictví (ÚZIS ČR, 2002), dle tabulek a zvoleného věku bylo zjištěno, ţe průměrná výška ţen v tomto věku je 168 cm. V obecném profilu všech tří stimulů se tedy objevovaly stále tyto stejné informace, uvedené v souladu s moţnostmi vyplnění na daných seznamovacích serverech. Informace, které byly u ţen uvedeny, byly jen ty, které jsou nezbytně nutné k registraci, aby nemohly zkreslovat následný vzorek respondentů. Kaţdý
stimul
musel
mít
v internetových
seznamkách
své
přihlašovací jméno. Aby jméno nehrálo významnou roli při výběru stimulu, byla zvolena tři nejčastěji pouţívaná ţenská jména Marie, Jana a Anna (pro černobílý kontrolní stimul potom jméno na ţebříčku čtvrté – Eva)10.
10
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sprava/informat/cetnost/2007/jmena_20nej_zenska_ciz.html [online]
- 35 -
Zařazení k jednotlivým barvám vlasů bylo určeno losem. Jelikoţ jsou to frekventovaná jména a na internetových seznamkách jsou jiţ obsazená, bylo třeba ke jménům přidat nějaké znaky, proto byl pouţit generátor náhodných čísel k vygenerování tří čtyř místných čísel, které byly opět ke jménům přiřazeny losem. Vznikla tak spojení Marie 3914, Jana 8134 a Anna 2120. (volné
U kaţdého profilu je podmínkou i malý inzerát – informace
pole
pro
vyplnění),
který
bylo
v rámci
neutrality
vyplněno
emotikonou úsměvu. Emotikona úsměvu byla uvedena i u povinných popisků fotek.
3.2.4.
Spuštění a průběh experimentu
Nasazování profilů na uvedené servery bylo uskutečněno vţdy ve stejnou dobu (pátek podvečer). ). Kaţdý ze tří stimulů byl v daný týden nasazen pouze na jeden z vybraných serverů (vţdy společně s kontrolním černobílým stimulem), v následujícím týdnu se pak stimuly vyměnily (viz dále). Druhý den po vystavení byla zkontrolována funkčnost profilu, tedy zda se správně zobrazují fotografie apod. a 10 dnů byly ponechány na seznamce. V úterý odpoledne byla vţdy data sesbíraná data, která se shromáţdila na profilech do půlnoci předchozího dne. Experiment tedy probíhal současně na třech serverech následným způsobem: na kaţdém ze serverů www.rande.cz (A), www.libimseti.cz (B), www.najdemese.cz (C), byly vytvořeny profily ţen 1 (blondýnka), 2 (brunetka), 3 (zrzka) následným způsobem: první kolo (10 dnů) A1, B2, C3, následovala pauza tři dny, druhé kolo (10 dnů) A2, B3, C1, tři dny pauza, třetí kolo (10 dnů) A3, B1, C2. Paralelně ve stejnou dobu byl na seznamky nasazen profil kontrolní černobílý (vţdy s kaţdým stimulem znova), aby byly vyfiltrovány vzkazy uţivatelů, kteří bez rozmyslu odesílají stále stejný vzkaz všem ţenám na daném seznamovacím serveru, pouze na základě nově přihlášených ţen, který nehovoří o plánovaném výběru ţeny.
- 36 -
3.2.5.
Sběr dat
Pro následnou kvalifikaci muţů, kteří reagovali na fiktivní profily, bylo nutné vytvořit kategorie, do nichţ mohli být řazeni pro následující analýzu výsledků. Povinné údaje, nutné při registraci byly prvotním vodítkem. Většinou jimi byl pouze věk a místo bydliště (viz Tabulka 2 Porovnání povinných údajů webových seznamovacích serverů), následné informace jsou volitelné a nemusí je uvést všichni uţivatelé, proto bylo k tomuto nutné v kvalifikaci přihlédnout. Obecně můţeme vidět kategorie majetek/status, fyzická atraktivita, závazek, věrnost, sociální schopnosti, koníčky/zájmy a politické/náboţenské přesvědčení (Thiessen a kol., 1993). Všechna data byla převedena do tabulek v programu Excel, překódována a následně exportována do statistického softwaru SPSS 16.0. v němţ byly provedeny příslušné analýzy (viz dále). Všichni muţi, reagující na naše stimuly byly následně informováni o účasti na studii a byly poţádáni o souhlas s vyuţitím jejich dat (viz Dopis – informovaný souhlas v příloze)
- 37 -
3.3.
Výsledky
Výzkumu se zúčastnilo celkem 112 respondentů, všichni účastnici byli muţského pohlaví, 20 z nich bylo vyřazeno z důvodů rozesílání identických vzkazů současně na kontrolní profil. Zbylým respondentům byl ihned po sesbírání dat poslán informační dopis o účasti ve výzkumu (viz Obrázek 4 – Všeobecná formulace dopisu o účasti na výzkumu). Ze zbývajících 92 respondentů všichni souhlasili se zařazením do výzkumu. Průměrný věk respondentů byl 33 let, věk byl také jediným údajem, který byl 100% vyplněn všemi respondenty. Průměrná výška všech muţů, kteří tento údaji uvedli (68%) byla 181 cm. Z dat muţů, kteří uvedli místo bydliště,
bylo
z Prahy
74%
(z 94%
celkem
odpovídajících),
mimopraţských 26%. Vzdělání uvedlo 43% všech odpovídajících muţů, z toho bylo nejvíce vysokoškolsky vzdělaných (36%). Nejvíce odpovědí získal stimul blondýnky 48 %, stimul brunetky dostal 32 % ze všech odpovědí, u stimulu zrzky byl tento počet zastoupen 21%. Z následující tabulky můţeme vidět, které poloţky seznamovacích serverů byly vybrány, jak byly rozděleny na podskupiny (dle kterých probíhalo
kódování)
Kódování
bylo
a
nakolik
uzpůsobeno
byly
jednotlivé
moţnostmi,
k jednotlivým poloţkám moţno zaškrtnout.
- 38 -
které
poloţky byly
na
vyplňovány. seznamkách
věk výška město barva vlasů barva očí postava vousy povolání
průměr 33,5 let
vyplněno 100
nevyplněno 0
181 cm
68
32
Praha 68 blond 7 světlá 20
mimo Prahu 24 tmavá zrzavá 36 tmavá 9 střední nadváha 15 1 bradka jiná úprava 7 0
štíhlá 21 bez vousů 13
svalnatá 5 strniště 1
vedoucí pracovník
podnikatel
administrativní pracovník
7
9
2
vzdělání
stav
ne 4
nižší 8
středoškolské 25
vysokoškolské 24 nemá 35 ženatý vdovec 3 1
má 4
děti svobodný 29
dělník
rozvedený 4
zadaný 1
nevyplněno 5
ano 24
vlastnictví auta
nevyplněno 8 nevyplněno 0 58 nevyplněno 72 nevyplněno 58 nevyplněno 79
77 nevyplněno 72 nevyplněno 43 nevyplněno 61 nevyplněno 61
Tabulka 3 – Celkový souhrn kategorií položek na seznamkách a procentuální vyjádření vyplněnosti jednotlivých položek pro všechny tři stimuly dohromady
3.3.1.
Počty vzkazů dle jednotlivých stimulů
Bylo zjištěno, ţe z celkového počtu vzkazů (N= 92) získal blond stimul o 13% více vzkazů neţ byl očekávaný počet (očekávaný počet na kategorii tvořil v tomto případě 30% všech vzkazů), stimul brunetky přibliţně stejně jak bylo očekáváno a zrzky o 12% méně. Rozdíl, zjišťovaný
chi-kvadrát
testem,
testu
(ch2=10,326, df=2, p=0,006).
- 39 -
byl
statisticky
významný
Graf 2 – Procentuální vyjádření celkového počtu obdržených vzkazů pro všechny tři stimuly
3.3.2.
Bydliště respondentů
Jelikoţ údaje o bydlišti muţů nebyla dostatečně početná pro statistickou analýzu, uvádíme zde alespoň deskriptivní popis pro jednotlivé stimuly. U kaţdého stimulu převaţovali s nabídkami muţi, kteří měli uvedení jako místo bydliště Prahu.
muţi nabízející vztah stimulu blondýnky bydliště
Praha
33
mimo Prahu
9
neuvedeno
2
muţi nabízející vztah stimulu brunetky bydliště
celkem
Praha
16
mimo Prahu
10
neuvedeno
3
muţi nabízející vztah stimulu zrzky bydliště
celkem
celkem
Praha
14
mimo Prahu
3
neuvedeno
2
- 40 -
3.3.3.
Kvalita mužů (vzdělání, věk, výška)
Záměr byl také porovnat kvalitu nabízejících se muţů, pomocí vytvoření scóru kvality muţů, který by zahrnoval údaje o proměnných relevantních pro muţskou atraktivitu (např. status, příjem, vzdělání, výška). Vzhledem k tomu, ţe vyplňování těchto charakteristik nebylo pro muţe povinné nemohl být plánovaný scór vytvořen vzhledem k nízkému počtu odpovědí v rámci jednotlivých proměnných. Bylo tedy provedeno statistické šetření pro nejpočetnější proměnné, coţ byl věk, výška a vzdělání muţů. Deskriptivní popis získaných dat uvádíme v tabulce ( viz Tabulka 4 - Deskriptivní statistika pro proměnné věk, výška, vzdělání). Minimum a maximum je u metrických proměnných (věk, výška) uváděn v jednotkách let (věk) a cm (výška), u ordinální proměnné (vzdělání) bylo pouţito kódování: 1=niţší vzdělání (základní, výuční list), 2= střední (středoškolské s maturitou). 3= vysokoškolské (bakalářské a vyšší tituly)
věk
výška
muţi nabízející vztah stimulu blondýnky muţi nabízející vztah stimulu brunetky muţi nabízející vztah stimulu zrzky Součet muţi nabízející vztah stimulu blondýnky muţi nabízející vztah stimulu brunetky muţi nabízející vztah stimulu zrzky Součet
vzdělání muţi nabízející vztah stimulu blondýnky muţi nabízející vztah stimulu brunetky muţi nabízející vztah stimulu zrzky Součet
N
Standardní Průměr odchylka Minimum Maximum
52
33,2
6,77
23
64
38
35,2
6,11
24
52
22
31,1
5,05
22
40
112 33,5
6,36
22
64
44
182,1
7,12
170
193
27
179,8
5,98
165
191
8
182,1
9,89
165
194
79
181,3
7,06
165
194
32
2,4
0,62
1
3
22
2,3
0,77
1
3
7
2,1
0,69
1
3
61
2,3
0,68
1
3
Tabulka 4 - Deskriptivní statistika pro proměnné věk, výška, vzdělání
- 41 -
Věk byl dostatečně početně uváděn u muţů reagujících na všechny tři stimuly, na základě těchto dat byla proto provedena analýza variance při jednoduchém třídění (one-way ANOVA). Ta ukázala signifikantní rozdíl ve věku muţů mezi skupinami(F=3,082, df= 2; 109, p= 0,05). (viz Graf 3 – Věkový rozsah muţů reagujících na jednotlivé stimuly)
Graf 3 – Věkový rozsah mužů reagujících na jednotlivé stimuly
Následný post hoc LSD test ukázal, ţe signifikantní rozdíl byl zejména mezi
věkem muţů reagujících na stimul zrzky a brunetky
(p=0,016), i kdyţ z deskriptivních dat vidíme, ţe mezi brunetkou a blondýnkou je také patrný rozdíl u preference brunetky staršími muţi, ale tento rozdíl není statisticky významný (p=0,151). Nejvíce respondentů bylo středoškolsky vzděláno (celkem 23), následovalo vysokoškolské vzdělání (celkem 22) (viz Graf 4 – Procentuální porovnání úrovně vzdělání muţů vzhledem k barvě vlasů stimulu ).
- 42 -
Procentuální porovnání dosažené úrovně vzdělání mužů vzhledem k barvě vlasů stimulu
Dosažená úroveň vzdělání mužů v procentech
35 30 25
muži nabízející vztah stimulu blondýnky
20
muži nabízející vztah stimulu brunetky
15
muži nabízející vztah stimulu zrzky
10 5 0 nižší
SŠ
VŠ
Úroveň vzdělání
Graf 4 – Procentuální porovnání úrovně vzdělání mužů vzhledem k barvě vlasů stimulu
Pro rozdíl ve vzdělání muţů reagujících na všechny tři stimuly byl proveden Kruskal-Walisův test (ch2=0,967, df=2, p=0,617), který pro všechny tři stimuly nebyl signifikantní. Z důvodů malé četnosti odpovědí u stimulu zrzky, byl proveden neparametrický test Mann-Whitney pro dvě kategorie - blond a brunetku, který taktéţ nebyl statisticky významný (U=325, p=0,600). Dále jsme se pokusili vytvořit z proměnných výška a vzdělání jednotný scór, který by mohl lépe odráţet kvalitu muţů jako partnerů pro krátkodobý vztah (viz Teoretická část). Postupovali jsme tak, ţe byly proměnné výška a vzdělání převedeny na Z-skór, následně sečteny a pomocí T-testu byl zjišťován rozdíl v tomto skóru kvality muţů, kteří se nabízeli blondýnce a brunetce. Celkový test však nebyl statisticky významný (t= 1,914, p= 0,062), nicméně je zde tendence k tomu, ţe se blondýnkám nabízejí muţi vyšších kvalit neţ brunetkám.
- 43 -
Graf 5 - Porovnání kvality mužů nabízejících vztah stimulu blondýnky a stimulu brunetky pro krátkodobý vztah
Statistické šetření výšky také nebylo signifikantně významné (F= 0,941, df= 2, p= 0,395), uvádíme zde pouze graf, který vyjadřuje rozdíly ve výškách muţů reagujících na jednotlivé profily (viz Graf 6 – Srovnání průměrné výšky muţů reagujících na jednotlivé stimuly).
182,5 182,1
182,1 182,0
Výška mužů v cm
181,5 181,0 180,5 180,0
179,8
179,5 179,0 178,5 muži nabízející vztah stimulu blondýnky
muži nabízející vztah stimulu brunetky
muži nabízející vztah stimulu zrzky
Graf 6 – Srovnání průměrné výšky mužů reagujících na jednotlivé stimuly
3.3.4.
Životní úroveň
V profilech téţ muţi uváděli dva ukazatele, ze kterých můţeme usuzovat na jejich ţivotní úroveň - povolání a vlastnictví automobilu. - 44 -
V kolonce
povolání
bylo
moţné
na
seznamkách
vybrat
z několika
moţností: vedoucí pracovník (1), podnikatel(2), administrativní pracovník (3) a dělník (4), toto rozdělení bylo pro kódování ponecháno a seřazeno od nejprestiţnějšího povolání po nejméně prestiţní (Tuček, Machonin, 1993). U automobilu mohli respondenti vybírat z moţností jako například: vlastní automobil, sluţební automobil, sportovní automobil, „šrot“ apod. Vzhledem k malé četnosti byly brány v potaz pouze základní kategorie vlastnictví: má, nemá, neuvedl. Níţe vidíte procentuální vyjádření povolání všech muţů nabízející vztah a jejich vlastnictví automobilu. Statistické šetření se nemohlo pro malou početnost těchto dat učinit. Povolání mužů vzhledem k barvám vlasů stimulů
Procentuální vyjádření povolání mužů
16,00 14,00 12,00 muži nabízející vztah stimulu blondýnky 10,00 muži nabízející vztah stimulu brunetky 8,00 muži nabízející vztah stimulu zrzky 6,00 4,00 2,00 0,00 vedoucí pracovník
podnikatel
administrativní pracovník
dělník
Povolání muže
Graf 7 – Procentuální zastoupení jednotlivých povolání mužů vzhledem k barvám vlasů stimulu
Vlastnictví auta mužů nabízejících se stimulu blondýnky
Vlastnictví auta mužů nabízejících se stimulu brunetky
ano 11% ne 5%
ano 24%
ano 23% ne 5% neuved eno 72%
Vlastnictví auta mužů nabízejících se stimulu zrzky
ne 3% neuved eno 73%
neuve deno 84%
Graf 8 - Procentuální porovnání vlastnictví automobilu muži vzhledem k barvám vlasů stimulu
- 45 -
3.3.5.
Aktuální stav a děti
Celkově ze 40% všech muţů, kteří vyplnili pole „stav“ bylo svobodných
70%,
rozvedených
11%,
ţenatých
8%,
ovdovělých
a
zadaných po 3%. Ze 40%muţů, kteří vyplnili údaj o dětech, má dětí 11% muţů a bezdětných je 89%.
3.3.6.
Vzhled mužů
Dalšími kategoriemi, které muţi uváděli byly barva vlasů, barva očí a úprava vousů. Celkově převaţovali muţi tmavovlasí, světloocí, bez vousů. Mezi tmavou barvu vlasů byla řazena hnědá a černá, ponechané kategorie byly blond a zrzavá. U barvy očí byla mezi světlé barvy řazena modrá, zelená a šedá, mezi tmavé barvu byly zařazeny oči černé a hnědé. U úpravy vousů byly ponechány kategorie bez vousů, strniště, bradka a zbývající kategorie plnovous a knírek byly sjednoceny pro malou četnost do kategorie „jiné“. Níţe vidíte procentuální vyjádření jednotlivých vzhledových rysů všech muţů nabízející vztah. Statistické šetření se nemohlo pro malou početnost těchto dat učinit. Barva vlasů mužů nabízejícíh se stimulu blondýnky blond 5%
Barva očí mužů nabízejících se stimulu blondýnky
Typ vousů mužů nabízejícíh se stimulu blondýnky bez vousů 14%
světlá 20%
tmavá 34% neuved eno 61%
zrzavá 0%
tmavá 18%
neuved eno 62%
strništ ě 2% bradka 7%
neuved eno 77%
jiné 0%
Graf 9 – Procentuální vyjádření jednotlivých charakteristik mužů, nabízející vztah stimulu blondýnky
- 46 -
Barva vlasů mužů nabízejícíh se stimulu brunetky blond 14% neuve deno 45% tmavá 41%
zrzavá 0%
Barva očí mužů nabízejícíh se stimulu brunetky světlá 31%
Typ vousů mužů nabízejících se stimulu brunetky bez vousů strniš 17% tě 0% bradk a 10%
neuve deno 55% tmavá 14%
neuve deno 73%
jiné 0%
Graf 10 - Procentuální vyjádření jednotlivých charakteristik mužů, nabízející vztah stimulu brunetky
Barva vlasů mužů nabízejících se stimulu zrzky blond 0% tmavá 32%
zrzavá 0%
neuve deno 68%
Barva očí mužů nabízejících se stimulu zrzky světlá tmavá 0% 21%
neuve deno 79%
Typ vousů mužů nabízejících se stimulu zrzkybradk bez jiné a vousů 0% 0% 5%
neuve deno 95%
strniš tě 0%
Graf 11 - Procentuální vyjádření jednotlivých charakteristik mužů, nabízející vztah stimulu zrzky
3.3.7.
Nabídky typů vztahů
3.3.7.1. Celkové porovnání nabídek všech typů vztahů
Pro následující porovnání byla vytvořena proměnná vztahový limit (vztahlimit), která vyjadřuje jaká úroveň nabídky vztahu byla poslední nejvyšší.
Nabídky byly seřazeny do formy ordinální proměnné od
kamarádství, přes flirt k sexu, k nejvyšší nabídce váţného vztahu, přičemţ zohledněn byl vţdy pouze nejvyšší nabízený typ vztahu. Z grafu (viz Graf 12 – Poměry nejvyšších nabídnutých typů vztahů u všech třech stimulů) dobře vidíme rozdíly v nabídkách typů nejvyššího nabídnutého vztahu.
- 47 -
Graf 12 – Poměry nejvyšších nabídnutých typů vztahů u všech třech stimulů
Následující grafy (viz Graf 13 – Procentuální zastoupení jednotlivých typů vztahů ze všech nabídnutých typů vztahu pro všechny tři typy stimulů ) nám ukazují procentuální zhodnocení všech nabídek jednotlivých typů vztahů z celkového počtu všech nabídek pro kaţdý stimul jednotlivě (odlišný ukazatel neţ „vztahlimit“, neboť jsou zahrnuty také nabídky, které nejsou nejvyššími dosaţenými – např. kdyţ jednomu stimulu od jednoho muţe byl nabídnut jak sexuální tak váţný vztah).
Procentuální zastoupení jednotlivých typů vztahů ze všech nabídnutých typů vztahu u stimulu blondýnky kamar ádství 19%
vážný vztah 23%
sex 31%
Procentuální zastoupení jednotlivých typů vztahů ze všech nabídnutých typů vztahu u stimulu brunetky vážný vztah 32%
flirt 27% sex 23%
kamará dství 26%
flirt 19%
Procentuální zastoupení jednotlivých typů vztahů ze všech nabídnutých typů vztahu u stimulu zrzky vážný vztah 40%
kamará dství 20% flirt 20% sex 20%
Graf 13 – Procentuální zastoupení jednotlivých typů vztahů ze všech nabídnutých typů vztahu pro všechny tři typy stimulů
- 48 -
3.3.7.2. Nabídky sexuálního vztahu
V tabulce níţe (viz Tabulka 5 – Deskriptivní statistika pro vyjádření finálních nabídek sexuálního vztahu z celkového počtu nabídek vztahu pro stimuly blondýnky a brunetky) je uveden deskriptivní popis nabídek, které končili na nabídce sexu („sexfinal“). Srovnání sexuální nabídky jako nejvyššího nabídnutého typu vztahu bylo provedeno pouze pro blondýnku a brunetku, kvůli málo četnému zastoupení odpovědí na stimul zrzky). Pomocí chi-kvadrít testu se ukázalo, ţe rozdíl v nabídkách je jasně signifikantní pro převahu sexuálních nabídek blondýnkám (ch2= 4,920, df=1, p= 0,027) viz Tabulka 5 – Deskriptivní statistika pro vyjádření finálních nabídek sexuálního vztahu z celkového počtu nabídek vztahu pro stimuly blondýnky a brunetky.
sexfinal NE stimul N
ANO
N
blondýnka 23 brunetka 19
16
39
3
22
42
19
61
Tabulka 5 – Deskriptivní statistika pro vyjádření finálních nabídek sexuálního vztahu z celkového počtu nabídek vztahu pro stimuly blondýnky a brunetky
- 49 -
Graf 14 – Procentuální vyjádření finálních nabídek sexuálního vztahu z celkového počtu nejvyšších nabídek vztahů pro stimuly blondýnky a brunetky
3.3.7.3. Nabídky váţného vztahu
Dle dat muţů nabízejících blondýnkám a brunetkám jako nejvyšší moţný vztah váţný vztah („vaznyfinal“) byl proveden chi-kvadrát test, který neprokázal statistickou významnost, ale jen tendenci k tomu, aby byl brunetkám nabízen jako nejvyšší typ vztahu vztah váţný (ch2=2,647, df= 1, p=0,102).
vaznyfinal NE stimul N
ANO
N
blondýnka 19 brunetka 6
20
39
16
22
25
36
61
Tabulka 6 - Deskriptivní statistika pro vyjádření finálních nabídek vážného vztahu z celkového počtu nabídek vztahu pro stimuly blondýnky a brunetky
- 50 -
Graf 15 - Procentuální vyjádření nabídek vážného vztahu z celkového počtu nejvyšších nabídek vztahů pro stimuly blondýnky a brunetky
Dále byl proveden chi-kvadrát test pro stimuly blondýnky a brunetky pro zjištění rozdílu mezi celkovým počtem nabídek váţného vztahu vůbec (odlišný ukazatel neţ „vztahlimit“). Tento test jiţ signifikantně prokázal, ţe stimulu brunetky muţi nabízeli samostatně váţný vztah ve vyšší míře neţ blondýnce (ch2= 5,884, df= 1, p= 0, 015).
vážný ne blondýnka stimul
brunetka N
N ano
19
20
39
3
16
19
22
36
58
Tabulka 7 - Deskriptivní statistika pro vyjádření nabídek vážného vztahu z celkového počtu nabídek vážného vztahu pro stimuly blondýnky a brunetky
- 51 -
Graf 16 - Procentuální vyjádření nabídek vážného vztahu z celkového počtu nabídek vážného vztahu pro stimuly blondýnky a brunetky
- 52 -
3.4.
Diskuze
3.4.1.
Úspěšnost experimentu
V naší studii jsme obdrţeli celkem 112 odpovědí, po vytřídění odpovědí uţivatelů (20 muţů), kteří posílali stejné vzkazy na více profilů (ať
jiţ současně na stimul a kontrolní stimul, nebo na dva či všechny
stimuly) nám zůstalo 92 jedinců, které jsme zařadili do našeho výzkumu. Nejvíce odpovědí na stimul měl blondýnka, nejméně zrzka. U některých statistických testů musel být proto stimul se zrzavými vlasy vyřazen, jelikoţ data získaná pomocí tohoto stimulu nebyla dostatečně početná (19 reakcí).
Podle
pilotního
průzkumu,
zaměřeného
na
počet
reakcí
v internetových seznamkách jsme neočekávaly natolik nízkou četnost odpovědí na serverech www.libimseti. a www.najdemese.cz . Při studii se ukázalo, ţe
pouze na jediném serveru (www.rande.cz) budou početné
odpovědi (80 reakcí), kdeţto na ostatních budou pro jednotlivé stimuly nízké či nulové (celkem 11 reakcí). Proto studie získala mnohem méně dat neţ bylo očekáváno. V podobném experimentu, zjišťujícím vliv zaměstnání muţů na jejich úspěch v internetových seznamkách však na podobný problém narazil ve své diplomové práci i Lačev (2008).
3.4.2.
Reflexe
výsledků
výzkumu
ve
vztahu
k hypotézám Naší první hypotézou bylo, ţe celkově obdrţí nejvíce nabídek na vztah stimul s blond vlasy. Tato hypotéza se jednoznačné potvrdila, blondýnka byla nejkontaktovanějším stimulem. Feinamnn a Gill (1978) zjistili, ţe muţi všeobecně preferují ţeny se světlými vlasy. Všeobecně je brána blond barva vlasů jako velice oblíbená, například v Americe 1/3 ţen, které vyhrály soutěţ Miss měli blond vlasy (Freedman, 1986). Objevují se i opatrovnické tendence muţů, ţeny s blond vlasy jsou hodnoceny, ţe potřebují ochranu, jelikoţ jsou slabé a zranitelné (Cash, 1990). Můţe to být tím, ţe blond vlasy ţeny připomínají světlé vlasy dětí, které je třeba - 53 -
také
ochraňovat
(Berry
a
kol.,
1988),
proto
muţi
tuto
ochranu
blondýnkám nabízejí. Druhá hypotéza stanovovala, ţe stimulu s blonďatými vlasy budou muţi navrhovat nejvíce krátkodobé vztahy. Friedman (1986) ve své práci blondýnky označuje za krásné, svůdné, a také manipulativní. Tyto ţeny jsou také vnímány velice ţensky, více neţ ostatní (Clayson, Maughan, 1986). Muţi si zřejmě tuto skutečnost dobře uvědomují a proto jsou s nabídkou krátkodobých a sexuálních vztahů otevřenější a doufají v moţnost ovlivnění ţen podle svých přání. Mohou se také ztotoţňovat s názorem, ţe blonďaté ţeny jsou hloupější (Synnott, 1987) a lehce je tak přesvědčí. I studie Riche a Cashe (1993) ukázala symboliku blond vlasů jako otevřeného sexuálního ukazatele. Naše výsledky podporují obecně vnímaný stereotyp o lehkováţnost blondýnek (Greenwood, 2002). Třetí hypotéza hovořila o tom, ţe stimul s blond vlasy bude mít celkově nabídky od muţů s nejvyššími kvalitami. Skutečně měl stimul blondýnky, tendenci k tomu, aby dostával nabídky od kvalitnějších muţů, tedy vezmeme-li v potaz námi vytvořený souhrnného skóru výšky a vzdělání. Pérusse (1994) poznamenává, ţe muţi s vysokým statusem mají potřebu mnohem častějšího pohlavního styku. Zde patrně můţeme sledovat tendenci, proč se kvalitní muţi nabízejí blondýnkám - připadají jim pro sexuální vztah přístupnější viz hypotéza dvě. Stimul brunetky oproti odpovědím na stimul blondýnky obdrţel nejvíce nabídek váţného vztahu. Tímto se potvrdila i naše čtvrtá hypotéza. Brunetky vnímáme většinou jako ţeny s dobrými, váţenými vlastnostmi (Lawson, 1971), proto na ně v naší studii také reagovali muţi se solidními nabídkami, většinou pro váţný dlouhodobý vztah. Hypotéza, ţe stimul se zrzavými vlasy bude dostávat nejvíce sexuální návrhů, oproti ostatním dalším nabídkám vztahu, se nepotvrdil. Stimul se zrzavými vlasy získával všeobecně méně návrhů neţ ostatní a mezi nabízenými vztahy byl hlavně váţný vztah. Můţe to být tím, ţe na - 54 -
zrzky je nahlíţeno jako na neatraktivní ţeny (Clayson, Klassen, 1989, Clayson, Maughan, 1986). Ohledně zrzavých ţen panují i negativní charakteristiky, jako např. ţe zrzky jsou neúspěšné
a slabé (Clayson,
Maughan, 1986). Je ale také časté, ţe si méně atraktivní ţeny barví vlasy na zrzavou, aby na sebe přitáhly pozornost, nebo se k této barvě uchylují alternativní typy ţen, které nezapadají do průměrných měřítek uţivatelů internetových seznamek. V našem prostředí mohou ţeny se zrzavými vlasy působit nepřirozenějším dojmem (viz pilotní studie), jelikoţ jsou tyto ţeny často přebarvené a barva vlasů jim nesedí. Nepřirozenost této kombinace tak můţe způsobovat tuto neatraktivitu. To co v určitém prostředí vybočuje průměru se můţe být automaticky hodnoceno jako neatraktivní
(Langlois,
Roggman,
1990).
Efekt
exotiky,
který
byl
předpokladem pro tuto hypotézu samozřejmě můţe hrát také roli, ale nemůţe být brán pouze podle vlasů, ale podle celého obličejového typu – i s tváří (viz návrh jiného prostředí výzkumu dále). Je tedy moţné, ţe i čeští muţi mají o zrzkách podobné představy a proto je automaticky vyřazují ze svého hledání ideálního a atraktivního protějšku. Zajímavé výsledky přinesla i srovnání ţivotní úrovně muţů, která vyplývala z jejich povolání a vlastnictví auta. Velká část muţů, kteří reagovali na stimuly a uvedli údaj o povolání, měla dobré zaměstnání. Tento údaj byl ale více jak ze ¾ nevyplňovaný, otázkou tedy zůstává, zda povolání vyplnili pouze ti, kteří se měli čím prezentovat a jak zviditelnit své moţné socioekonomické zdroje (Thiessen a kol., 1993, Wiederman, 1993) a ostatní zda raději nechali pole volné, neţ aby zviditelnili svojí niţší kvalitu pro potencionální partnerky. Podobné poměry u prezentace či neuvádění jsme mohli sledovat u vlastnictví auta. Tyto výsledky však nebyly potvrzen statistickou analýzou kvůli nízkému počtu dat.
- 55 -
3.4.3.
Limity výzkumu a návrhy pro další rozvedení
studie
Je moţné, ţe náš výsledek ovlivnili stimuly, které mohli působit nepřirozeným dojmem díky sesazení vlasové pokrývky a kompozitního obličeje či nepřirozenosti zrzavých vlasů vůči pouţité tváři a v našem prostředí (viz výše). Na druhou stranu pokusili jsme se vytvořit podstatně reálnější stimul neţ dřívější studie pomocí liniových kreseb (Swami, Furnham a Joshi, 2008). Další studie, které by se na toto téma mohly provést, by měly být v prostředích s rozdílnou distribucí barvy vlasů u ţen (Anglie – zrzky, Švédsko – blondýnky, atd.) a vţdy ve spojení s jejich průměrnými kompozity. Časový rámec studie by velmi krátký na to, aby získal dostatečně početná data pro více statistických analýz. Nedošlo také ke kontaktovaní muţů nabízejících vztah s otázkami, které by doplnili jejich nevyplněné charakteristiky, coţ by opět přineslo více dat. Na tomto výzkumu se plánuje ale pokračovat a právě tyto mezery vyplnit. Je zamýšleno vyzkoušet více seznamek a zjistit vliv, proč na některých seznamkách jsou odpovědi četnější a jinde nikoliv. Tato
studie
ukázala
způsob
nového
pojetí
experimentálního
výzkumu, který by bylo třeba v mnoha směrech rozvést. Jak jiţ bylo výše zmíněno – delší časový rámec, interakce s uţivateli, ještě kvalitněji zpracované stimuly.
- 56 -
4. Závěr V rámci naší analýzy bylo zjištěno, ţe stereotypy ohledně vnímání barev vlasů ţeny jsou stále aktuální, a to i v prostředí internetových seznamek. Výsledky potvrzují fakt, ţe ţeny s blond vlasy jsou velmi atraktivní a vyhledávané, je jim nabízen převáţně sexuální vztah a muţi, kteří jim vztahy nabízejí jsou kvalitnější. Brunetkám muţi nabízejí spíše váţný vztah. U zrzek se kvůli malé početnosti odpovědí naše hypotéza o návrzích sexuálního typu vztahu nepotvrdila. Je důleţité přihlédnout k přirozenosti barev v daném prostředí. Je vyţadován výzkum v zemích s rozdílnou distribucí barev vlasů u ţen, nicméně metodika výzkumu se zdá nosná a vhodná.
- 57 -
5. Literatura Aldred, C. (1957): Hair Styles and History, The Metropolitan Museum of Art Bulletin, New Series, 15/6, s.141-147 Alterovitz, Sears-Roberts, S., Mendelsohn, G.A. (2009): Partner Preference Across the Life Span: Online Dating by Older Adults, Psychology and Aging, 24/2, s. 513-517 Amichai-Hamburger, Y., Furnham, A. (2007): The positive net, Computers in Human Behaviour, 23, s. 1033-1045 Apostolou, M. (2009): Parent–offspring conflict over mating: The case of shortterm mating strategie, Personality and Individual Differences, 47, s. 895-899 Barber, N. (1995): The evolutionary psychology of physical attractiveness. Sexual selection and human morphology. Ethology and Sociobology, 16, 395-424. Barg, J.A., McKenna, K. Y. A., Fitzsimons, G.M. (2002): Can you see the real me? Activation and expression of the „true self“ on the internet, Journal of Social Issues, 58, s.33-48 Bargh, J. A., Mc Kenna, K.Y.A., Fitzimons, G.M. (2002): Can You See the Real Me? Activation and Expression of the "True Self" on the Internet, Journal of social Issues, Vol. 58, 1, s. 33-48 Barret, L., Dunbar, R., Lycett, J. (2007): Evoluční psychologie člověka, Portál, Praha Berry, D.S., Zebrowitz, L., A. (1988): The impact of age-related craniofacial changes of social perceptions – In T. R. Alley: Social and applied aspects of perceiving faces, Hillsdale, NJ: Lawrence Erlbaum Associates Blaţek, V., Trnka, R. (2009): Lidský obličej. Vnímání tváře kognitivních, behaviorálních a sociálních věd, Karolinum, Praha
z pohledu
Boothroyd, L.G. , Jones, B.C., Burt, D. M., Perret D. I. (2007): Partner characteristics associated with masculinity, health and maturity in male faces, Personality and Individual Differences, 43, s.1164-1173 Buss, D. M., Schmidt, D. P. (1993): Sexual Strategies Theory: An Evolutionary Perspective on Human Mating, Psychological Review, Volume 100, s. 204-232 Clark, R.D., Hatfield, E. (1989): Gender differences in receptivity to sexual offers, Journal of Psychology and Human Selection, 2, s.39-55 Clayson, D. E., Klassen, M. L. (1989): Perception of attractiveness by obesity and hair colour, Perceptual and Motor Skills, 68, s.199-202 Clayson, D. E., Maughan, M. R. (1986): Readheads and blonds: stereotypic images, Psychological Measurement, 20, s.37-46 Collins, S. A. (2000): Men´s voices and woman choice´s, Animal Behaviour, 60, s.773-780
- 58 -
ČSÚ (2008): Zaostřeno na ţeny a (http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/kapitola/1413-08--1890 [citováno 2010-1-9] [online]
muţe,
Denomy, A. J. (1953): Courtly Love and Courtliness, Speculum, Vol.28,No.1., s.44-63 Dixson, A.F. a kol. (2003): Masculine somatotype and hirsuteness as determinant sof sexual attractiveness to woman, Archive of Sexual Behaviour, 10, s.21-24 Donn, J. E., Sherman, R. C. (2002): Attitudes and Practices Regarding the Formation of Romantic Relationships on the Internet, Cyber Psychology & Behaviour, 5/2, s.107-123 Feinberg, D.R., Jones, B. C. , Little, A. C., Burt, D. M. Perrett, D. I. (2005): Manipulations of fundamental and formant frequencies influence the attractiveness of human male voices, Animal Behaviour, 69, s.561-568 Feinman, S., Gill G.W. (1987): Sex differences in physical attractiveness preferences, The journal of Social Psychology, 105, s. 43-52 Finkel, E. J., Eastwick, P. w., Matthews, J.(2007): Speed-dating as an invaluable tool for studying romantic attraction: A methodological primer, Personal Relationships, 14/1, s.149 – 166 Frost, J. H., Chance, Z., Norton, M.i., Ariely, D. (2008): People are experience goods: Improving online dating with virtual dates, journal of Interactive Marketing, 22/1, s.51-61 Furnham, A., Tan, T., Mc MANUS, C. (1997): Waist-to-hip ratio and preferences for body shape: a replication and extensions, Personality and Individual Differences, 22, s. 539-549 Gangestad, S.W., Thornhill, R. (1997): The evolutionary psychology of extrapair sex: The role of fluctuating asymmetry, Evolution and Human Behaviour, 18, s.69-88 Gitter, E. G. (1984): The Power of Women's Hair in the Victorian Imagination, 99/5, s.936-954 Grammer, K (1989): Human courtship behaviour: biological basis and cognitive processing In: A. E. Rasa, C. Vogel, E. Voland - The Sociobiology of Sexual and Reproductive Strategies, s.147-169., Chapman and Hall, London Grammer, K (1990): Strangers meet: laughter and non-verbal signs of interest in opposite sex encounters, Journal of Non-Verbal Behavior 14, s.209-236. Grammer, K., Kruck, K., Juette, A., Fink. B. (2000): Non-verbal behavior as courtship signals: the role of control and choice in selecting partners Greenless, I.A., & McGrew, W.C. (1994). Sex and age differences in preference and tactics of mate attraction: analysis of published advertisements. Ethology and Sociobiology, 15, s.59-72. Greenwood, D., Linda M. I. (2002): Ambivalent Sexism and the Dumb Blonde:
- 59 -
Men's and Women's Reactions to Sexist Jokes; Psychology of Women 26, s. 341-350
Hallpike, C. R. (1969): Social Hair, Man,.4, s.256-264 Hamplová, D. (2006): Ţivotní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 evropských zemích, Sociologický časopis, 1, s.35-55 Henns, R. (2000): Waist-to-hips ratio and female attractiveness. Evidence from photograhic stimuli and methodogical considerations, Personality and Individual Differences, 28, s. 501-513 Henss, R. (1995): Waist-to-hip ratio and attractiveness: a replication and extensions, Personality and Individual Differences, 19, s. 479-488 Hinsz, V. B., Matz, D.C., Patience, R.A. (2001): Does woman´s hair signal reproductive potential?, Journal of Experimental Social Psychology 37, s.166-172 Hitsch, G. J., Hortacsu, A., Ariely, D. (2005): What makes You Clik: An Empirical analysis of online dating, http://www.aeaweb.org/annual_mtg_papers/2006/0106_0800_0502.pdf [online] Johnston, V. & Franklin, M. (1993). Is beauty in the eye of the beholder? Ethology and Sociobiology, 14, 183-199. Katrňák, T. (2001): Strukturální příčiny poklesu sňatečnosti a nárůstu svobodných v devadesátých letech v České republice. Sociologický časopis, 37, s.225239 Kenrick, D. T., & Keefe, R. C. (1992): Age preferences in males reflect sex diferences in human reproductive strategie. Behavioral and Brain Sciences, 15, 75-133. Kenrick, D.T., Sadalla, E.K., Groth, G., and Trost, M.R. (1990): Evolution, traits, and the stages of human court-ship: qualifying the parental investment model. Journal of Personality 58, 97–116 Kiesler, S., Siegel, J., Mc Guire, T. W. (1984): Sociopsychological aspekt of computer-mediated communication, American Psychologist, 39, s.1123-1134 Langlois, J. H., & Roggman, L. A. (1990). Attractive faces are only average. Psychological Sciences, 1, s.115-121. Lawson, E. D. (1971): Hair colour, personality and the observer, Psychological Reports, 28, s.311-322 Leach, E. A. (1958): Magical Hair, Journal of the Royalty Antropological Institute, 88, s. 147-164 Lynn, M., Shurgot B. A. (1984): Response to lonely heart advertisements: Effect of reportedphysical attractiveness, physique and coloration, Personality and Social Psychology Bulletin, 10, s.349-357 Madlen M, Lenhart A. (2006): Online Dating, Washington DC: Pew internet & American Life Project McKenna, K. Y. A., Green, A. S., Gleason, M. E. J. (2002): Relationship formativ on the Internet: What´s the big attraction? Journal of Social Issues, 58, s. 9-31
- 60 -
Mesko, N., Berezkei, T., (2004): Hairstyle as an adaptive means of displaying phenotipic quality, , Human Nature,15, s. 251-270. Money, J. (1986): Lovemaps, Irvington Publisher, New York Moore, M. M. (1985): Non-verbal courtship patterns in women: context and consequences, Ethology and Sociobiology, 6, 237-247. Morris, D. (1985): Bodywatching, Crown, New York Murphy, R. F. (2006): Úvod do kulturní a sociální antropologie, Slon, Praha NAVE, N., SHIELDS, K. (2008) The effect of facial hair on email preceptions of attractiveness, maskulinity and dominance in male faces, Personality and Individual Differences, 45, s. 373-377 Nettle,D.(2002a): Height and reproductive success in a kohort of British men. Human Nature, 13, 473–491. Nettle,D.(2002b).Women's height, reproductive success and the evolution of sexual dimorphism in modern humans. Proceedings of the Royal Society of London Series B, 269, 1919–1923 Pawlowski, B.; Dunbar, R.I.M., Lipowicz, A.(2000): Tall men have more reproductive success., Nature, 403, s.156 Penke, L., Asendorpf, J. B. (2008): Beyond global sociosexual orinetations: A more Differentiated Look at Sociosexuality and its Effect on Courtship and Romantic Relationship, Journal of Personality and Social Psychology, 95/5, s. 1113-1135 PETRS, M., RHODES, G., SIMMONS, L.W. (2003): Playing the mating game: Do men and women have different strategies?, Australian Journal of Psychology 55, s. 8888 Pierce, Ch. A. (1996): Body Height and Romantic Attraction: A Meta-analityc test of the male-taller norm, Social Behavior and Personality: an international journal, 24/ 2, s.143-149 Rich, M.K., Cash, T.M.(1993): The American Image of beauty: representations of hair color for four decades, Sex Roles 29, s. 113-124
Media
Roberts, S. C., Havlíček, J. Flegr, J. a kol. (2004): Female facial attractiveness increases dutiny the fertile phase of the menstrual cycle Sear, R., Allal, N., Mace, R. (2004): Height, marriage and reproductive success in Gambian women. Research in Economic Anthropology, 23, s.203–224. Sherrow,V. Encyclopedia of Hair (2006): A Cultural History, Westport, Conn., Greenwood Simpson, J.A., Gangestad, S.W. (1991): Individual differences in sociosexuality: Evidence for convergentand diskriminant validity, Journal of Personality and Social Psychology, 60, s.870–883. Sorokowski, P., Pawlowski, B. (2008): Adaptive preference for leg length in a potential partner, Evolution and Human Behavior, 29, s.86-91
- 61 -
Swami, V., Furnham, A., Joshi, K.(2008): The influence of skin tone, hair lenght, and hair colour on ratings of women´s physical attractivness, health and fertility, Scandinavian Journal of Psychology 49, s. 429-437 Swami, V., Miller, R., Furnham, A. (2008): The influence of men´s sexual strategie on perceptions of women´s bodily attractivness, health and fertility, Personality and Individua Differences, 44, s.98-107 Swami,V., Einon,D., Furnham,A. (2006): The leg-to-body ratio as a human aesthetic criterion. Body Image, 3,317–323. Synnot, A. (1987): Shame and glory: a sociology of hair, The British Journal of Psychology, 38/ 3, 381-413 Šmahel, D., Vybíral, Z. (2003): Komunikace uţivatelů internetu: Co výzkumy zjistily a jaký výzkum potřebujeme, Modernizace a česká rodina, Brno, s.299-314 Šolcová, I. (1999): Sociální Československá psychologie, 1
opora
jako
významný
projektivní
Thiessen, D., Young, R.K., & Burroughs, R. (1993): advertisements reflect sexually dimorphic mating strategies. Sociobiology, 14, s.209-229.
faktor,
Lonely hearts Ethology and
Thornhill, R., Gangestad, S. W. (1994): Human fluctuating asymmetry and sexual behavior, Psychological Science, 5, s. 297 – 302 Townsend, J., Wasserman, T. (1997): The perception of sexual attractiveness: Sex differences in variability, Achieves of Sexual Behavior, 26, s. 243 – 268 Trivers, R. L. (1974): Parent-Offspring Conflict, American Zoologist, 14(1), s.249-264 Tuček, M.; Machonin, P. (1993): Prestiţ povolání v České republice v r. 1992, Sociologický časopis,. 29/3 ÚZIS ČR (2002): Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Index tělesné hmotnosti (III. díl), 48 Valkenburg, P. M., Peter, J. (2007): Who visit online dating sites? Exploring some characteristics of online daters, Cyber Psychology & Behavior, 10, s. 849 -852 Vybíral, Z. (2001): Mění se lidská psychika v éře internetu? Psychologie dnes, 7, s.16–19 Weatherhead, P. J., Robertson, R. J. (1979): Offspring Quality and the Polygyny Threshold:"The Sexy Son Hypothesis", The American Naturalist, 113/2, Weiss, P. (2004): Ţenská a muţská atraktivita z pohledu sociobiologie, Postgraduální medicína 2, s.156-159 Whitty, M., McLaughlin, D. (2007): Online recreation: The relationship between loneliness, Internet self-efficacy and the use of the Internet for entertainment purposes, Computers in Human Behavior, 23/3 Wiederman, M. W., Dubois, S. L. (1998): Evolution and Sex Differences in
- 62 -
Preference for Short-Term Mates: Results from a Policy Capturing Study, Evolution and Human Behaviour, 19, s. 153-170 Wiederman, M.W. (1993). Evolved gender differences in mate preferences: evidence from personal advertisements. Ethology and Sociobiology, 14: 331-352. Yurchisin, J., Watchravesringkan, K., Brown- McCabe, D. (2005): An exploration of identity re-creation in the context of internet dating, Social Behavior and personality 33, s.735-750 Zebrowitz, L. A. (1997): Reading faces: Window to the soul? Westview Press, Boulder Zmeškla, O., Čeppan, M., Dzik, P. (2002): Barevné prostory a správa barev, XXIV. International Symposium of Phototechnic, Komora fotografů ČR, Roţnov pod Radhoštěm: October 20. 22., 2002 (Dostupné z: http://www.fch.vutbr.cz/lectures/imagesci/ [online])
- 63 -
6. Přílohy
Obrázek 2 - barevná paleta barev Color Soin (http://www.barvy-vlasy.cz/barvy-navlasy.html [online] )
Obrázek
3
-
barevná
paleta
barvy
Atlantis
Watercolour
http://www.organicsaustraliaonline.com.au/prod2379.htm [online]
Obrázek
4
-
barevná
paleta
barev
syntetických
(http://www.awigxpress.com/Put%20On%20Pieces.html [online])
- 64 -
vlasů
k prodloužení
vlasů
Obrázek 5 – Stimul blondýnky
Obrázek 6 – Stimul brunetky
- 65 -
Obrázek 7 – Stimul zrzky
Obrázek 8 – Černobílý stimul pro kontrolní profil
- 66 -
- 67 -
Obrázek 9 – Ukázka dotazníku z pilotní studie přirozenosti umělých stimulů
Níţe vidíme celkem 8 stran dotazníku, kaţdá byla natištěna na samostatném listě.
- 68 -
Obrázek 10 – Výsledky pilotní studie přirozenosti umělých stimulů
- 69 -
Tabulka 8 – ČSÚ – účel použití internetu jednotlivci
- 70 -
Tabulka 9 - Počítačové dovednosti
Tabulka 10 – Uživatelé dle věku, vzdělání a specifických skupin
- 71 -
Obrázek 4 – Všeobecná formulace dopisu o účasti na výzkumu
- 72 -
