Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta
Diplomová práce
2016
Petra Zaninová
Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta Katedra pomocných věd historických a archivnictví
Analýza dopadu technologického vývoje na univerzitní knihovní systém Diplomová práce
Autor:
Bc. Petra Zaninová
Studijní program:
N7105 Historické vědy
Studijní obor:
K-NARCHIVB - Archivnictví (modul Moderní systémy v archivnictví)
Vedoucí práce:
Ing. Monika Borkovcová
Hradec Králové, 2016
Zadání diplomové práce Autor:
Bc. Petra Zaninová
Studium:
F14NK0034
Studijní program:
N7105 Historické vědy
Studijní obor:
Archivnictví
Název diplomové práce: Analýza
dopadu technologického vývoje na univerzitní knihovní systém
Název diplomové práce Analysis of the impact of technological development at the university library AJ: systém Cíl, metody, literatura, předpoklady: Cílem práce je provedení analýzy dopadu technologického vývoje univerzitního knihovního systému a návrh využití dalších moderních technologií. Práce se bude zabývat analýzou moderních technologií, které pronikají do prostředí univerzitních knihoven se zaměřením na jejich využití a dopad na výkon ve vybraných univerzitních knihovnách. V rámci závěrečné práce dojde k provedení analýzy současného stavu využívání moderních technologií ve vybrané univerzitní knihovně a následně bude podán návrh využití a implementace dalších prospěšných technologií. Bouda, Tomáš. Elektronické knihy v českých knihovnách / Tomáš Bouda a kolektiv. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2012. 74 s. ISBN 978‑80‑210‑6000‑5 FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. Zlín, 2012 [cit. 2012‑12‑10]. Dostupné z:http://eknihy.knihovna.cz/static/files/elektronicke informacni‑zdroje.pdf BUDÍNSKÝ, Lukáš. Konec orientačního běhu v Knihovně Univerzity Tomáše Bati: INFORUM 2014: 20. konference o profesionálních informačních zdrojích. [online]. [cit. 2014‑11‑18]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2014/budinskylukas.pdf PETERSSON, Cecilia a Linda VIDLUND. Dressed for Success? Transformation of Libraries: INFORUM 2014: 20th Annual Conference on Professional Information Resources. [online]. [cit. 2014‑11‑18]. Dostupné z http://www.inforum.cz/pdf/2014/vidlund‑linda‑2.pdf A další vybrané zdroje, např. www stránky univerzitních knihoven.
Garantující pracoviště:
Katedra pomocných věd historických a archivnictví, Filozofická fakulta
Vedoucí práce:
Ing. Monika Borkovcová
Datum zadání závěrečné práce:
27.11.2015
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala pod vedením vedoucí diplomové práce samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny a literaturu. V Hradci Králové 14. 5. 2016
Bc. Petra Zaninová
Poděkování Děkuji vedoucí diplomové práce Ing. Monice Borkovcové za cenné rady a připomínky při zpracování diplomové práce.
Anotace ZANINOVÁ, Petra. Analýza dopadu technologického vývoje na univerzitní knihovní systém. Hradec Králové: Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové, 2016. Diplomová práce. Diplomová práce se zabývá analýzou moderních technologií, které pronikají do prostředí univerzitních knihoven se zaměřením na jejich využití a dopad na výkon ve vybraných univerzitních knihovnách. Ve vybrané knihovně došlo k provedení analýzy současného stavu využívání moderních technologií a následně byl podán návrh využití a implementace další prospěšné technologie. Klíčová slova: RFID, discovery systémy, DSpace, sociální sítě, mobilní katalog, mapa fondu, Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice
Annotation ZANINOVÁ, Petra. Analysis of the impact of technological development at the university library system. Hradec Králové: Faculty of Arts, University of Hradec Králové , 2016. Diploma disertation. The thesis deals with the analysis of advanced technologies that enter the environment of university libraries, focusing on their use and impact on performance in selected university libraries. In the selected library was analyzed the current state of modern technologies and subsequently was maked a suggestion for the use and implementation of other beneficial technology. Keywords: RFID, discovery systems, DSpace, social networks, mobile catalog, Fund map, University Library of Pardubice
Obsah 1
Úvod .................................................................................................................................... 9
2
Moderní technologické trendy v knihovnách .................................................................... 11 2.1
2.1.1
RFID ................................................................................................................... 11
2.1.2
QR kódy ............................................................................................................. 14
2.2
EBSCO Discovery Service ................................................................................. 17
2.2.2
Primo .................................................................................................................. 18
2.2.3
Summon ............................................................................................................. 19
Archivace ................................................................................................................... 22
2.3.1
Cloud computing ................................................................................................ 22
2.3.2
DigiTool ............................................................................................................. 25
2.3.3
DSpace ............................................................................................................... 26
2.4
Služby uživatelům ..................................................................................................... 27
2.4.1
Mobilní katalog .................................................................................................. 27
2.4.2
Mapa fondu ........................................................................................................ 29
2.4.3
Facebook ............................................................................................................ 31
2.4.4
Twitter ................................................................................................................ 34
2.5
4
Vyhledávání ............................................................................................................... 15
2.2.1
2.3
3
Evidence a zabezpečení fondu ................................................................................... 11
Rozšířená realita ........................................................................................................ 35
2.5.1
Google Glass ...................................................................................................... 36
2.5.2
Aurasma ............................................................................................................. 37
2.5.3
Google Goggles .................................................................................................. 37
Zhodnocení technologických trendů pomocí metody vážených kritérií ........................... 38 3.1
Kriteriální matice RFID vs. QR kódy ........................................................................ 38
3.2
Kriteriální matice EDS vs Primo vs Summon ........................................................... 39
3.3
Kriteriální matice DigiTool vs DSpace ..................................................................... 40
3.4
Kriteriální matice Facebook vs Twitter ..................................................................... 41
3.5
Kriteriální matice pro Aurasma vs Google Goggles ................................................. 42
SWOT analýza .................................................................................................................. 43 4.1
Mobilní katalog.......................................................................................................... 43
4.2 5
6
7
8
9
Mapa fondu ................................................................................................................ 46
Využití technologických trendů ve vybraných knihovnách .............................................. 48 5.1
Ústřední knihovna Vysokého učení technického ...................................................... 51
5.2
Ústřední knihovna ČVUT v Praze ............................................................................. 52
5.3
Vědecká knihovna Univerzity J. E. Purkyně ............................................................. 55
5.4
Ústřední knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně ................................................ 56
Analýza současného stavu využívání moderních technologií Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice ......................................................................................................... 58 6.1
Informace o knihovně ................................................................................................ 58
6.2
RFID .......................................................................................................................... 59
6.3
Primo ......................................................................................................................... 61
6.4
DSpace ....................................................................................................................... 62
6.5
Facebook .................................................................................................................... 64
6.6
Mobilní katalog a Mapa fondu .................................................................................. 65
Dopad technologického vývoje na služby Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice .. 66 7.1
RFID .......................................................................................................................... 66
7.2
Primo ......................................................................................................................... 69
7.3
DSpace ....................................................................................................................... 71
7.4
Facebook .................................................................................................................... 72
Návrh na využití nových technologických trendů............................................................. 74 8.1
Aktuální stav vyhledávání knih na regále .................................................................. 74
8.2
Implementace Mapy fondu pomocí Stackmap .......................................................... 78
8.3
Financování zavedení služby Mapa fondu pomocí Stackmap ................................... 83
8.4
Orientační mapa ......................................................................................................... 83
Závěr ................................................................................................................................. 85
10 Zdroje ................................................................................................................................ 86
1 Úvod Změna společnosti ve společnost informační dala impuls ke změně v zavedeném chování a poskytování služeb nejen v komerční sféře, ale i té neziskové. Mezi neziskové organizace, které takovouto změnou procházejí, jsou i knihovny. Knihovny již dávno nejsou pouze institucemi zpřístupňujícími, uchovávajícími a organizujícími knihovní jednotky. Mezi jejich služby již automaticky patří i přístup k internetu, databázím, sledování moderních technologických trendů a jejich implementace do knihovních systémů k usnadnění a zefektivnění práce uživatelů i samotných zaměstnanců knihoven. Jak uvádí Mgr. Michal Černý ve svém článku Deset trendů ICT, které změní knihovny i informační vzdělávání: „Dnes je zcela zřejmé, že není možné, aby knihovna byla jen pasivním depozitářem, který ukládá knihy, nebo aby se její vzdělávací aktivity omezovaly jen na kmenové čtenáře. Nástup technologií jednoznačně ukazuje, že nová informační společnost neprochází jen změnami ekonomickými, ale že dochází k posunům v chování, myšlení i učení lidí, což knihovny musí ve svých aktivitách reflektovat. Stále více se hovoří o technologické evangelizaci, kterou by knihovny měly provádět. Jsou to právě ony, které unikátním způsobem spojují technologie a sociální rozměr služby do jednoho celku. Nejde jen o poukazování na aktuální trendy a technologie, ale především o to, dát jim takový koncept, který povede k jejich správnému a efektivnímu využívání.“1 Moderními technologickými trendy se zabývá i většina knihovnických konferencí. Knihovny zde hledají inspiraci k obohacení svých služeb. Příkladem těchto konferencí může být konference Knihovny současnosti, která se koná každoročně pod záštitou SDRUK2 (Sdružení knihoven ČR) nebo konference pořádané AKVŠ3 (Asociace knihoven vysokých škol ČR). Tato diplomová práce si klade za cíl provést analýzu vybraných technologických trendů, které pronikají nebo by v budoucnosti mohly proniknout do prostředí univerzitních knihoven, a jejich vzájemné porovnání pomocí kriteriálních matic. Dále bude provedena analýza využívání těchto technologických trendů v univerzitních knihovnách a analýza jejich dopadu 1
ČERNÝ, Michal. Deset trendů ICT, které změní knihovny i informační vzdělávání. In: INFORUM 2013: 19. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích [online]. Praha, 2013, s. 1-8 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2013/cerny-michal.pdf 2 SDRUK: Sdružení knihoven ČR [online]. 2015 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.sdruk.cz/ 3 AKVŠ: Asociace knihoven vysokých škol ČR [online]. 2003 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/index.html
9
na výkon knihovny. Následně bude vybrána jedna z univerzitních knihoven a u ní proveden rozbor současného stavu využívání technologických trendů. Bude podán návrh na využití a případnou implementaci další prospěšné technologie.
10
2 Moderní technologické trendy v knihovnách Moderní technologie již používané, nebo ty, které by mohly být v budoucnu v knihovnách využívány, jsou v této práci rozděleny do pěti oblastí:
evidence a zabezpečení fondu,
vyhledávání,
archivace,
služby uživatelům,
rozšířená realita.
Každá oblast je zaměřena na moderní technologie, které jsou v knihovnách využívány, nebo by mohly pomoci knihovnám k rozvoji jejich služeb. U každé technologie je vysvětleno, k čemu je využívána, na jakém principu pracuje a z jakého důvodu je pro knihovny prospěšná.
2.1 Evidence a zabezpečení fondu Knihovny se snaží zdokonalit evidenci svého fondu a zabezpečit jej co nejlépe proti krádežím. V této oblasti jsou dnes, nejen v knihovnách, využívány systémy RFID pro evidenci a zároveň zabezpečení fondu nebo QR kódy, které slouží pouze k jeho evidenci.
2.1.1 RFID Technologií RFID (Radio Frequency Identification) je označována bezdotyková automatická identifikace založená na rádiové frekvenci. Přenos a ukládání dat je uskutečňováno pomocí elektromagnetických vln. „Rádiové vlny, resp. elektromagnetické vlny, jsou tvořeny pohybujícími elektrony a skládají se z oscilujících elektrických a magnetických polí, které jsou na sebe navzájem kolmé. Tyto vlny mohou, nebo nemusejí projít různými druhy materiálů. Záleží na vlnové délce rádiové vlny (rádiové frekvenci), ta je dána vztahem. Vzdálenost mezi dvěma nejvyššími, nebo nejnižšími body se nazývá vlnová délka (wavelength). Pokud dojde ke kompletní oscilaci vlnové délky jedné vlny, nazýváme to cyklus (cycle). Času potřebnému k dokončení jednoho cyklu se říká perioda oscilace (period of oscillation). Počet cyklů za jednu sekundu tak udává frekvenci vlny (frequency of a wave), která se vyjadřuje v jednotkách hertz (Hz). Když máme frekvenci vlny 1 Hz, znamená to, že vlna osciluje rychlostí jednoho cyklu za sekundu. Pracovní kmitočet je 11
určujícím parametrem pro čtecí dosah a interakci s okolním prostředím. Platí, že čím vyšší frekvence, tím rychlejší přenos dat, ale zároveň delší vzdálenost, ve které je RFID čtečka schopna komunikovat s RFID štítkem, avšak za cenu větší citlivosti na přítomnost problematických materiálů (uhlík, kovy a kapaliny), které výrazně ovlivňují šíření rádiových vln.“4 Tato technologie představuje pro knihovny možnost identifikovat a zabezpečit knihovní jednotku s použitím pouze jedné technologie. „Knihovní systém RFID je schopen vést záznamy o čtenáři nebo životním cyklu knihy, a tak umožnit knihovníkům lepší kontrolu inventáře a zvýšit bezpečnostní ochranu knihovny v souladu s představami knihovníků. Nejdříve čtenář vchází do knihovny přes kontrolní bezpečnostní bránu. Za normálních okolností čtenář postoupí přímo k policím s knihami nebo k informačnímu pultu. K dispozici je také veřejně přístupný počítač s přímým připojením do katalogu knihovny (OPAC - online public access catalog) nebo automat pro vrácení knih. Po výběru knihy z police čtenář přistoupí k samoobslužné jednotce, která je vybavena čtecím zařízením RFID umístěným na panelu v přední části. Při pohybu čtenářského průkazu (karty) nad panelem zařízení určí čtenáře a otevře jeho knihovní účet. Při následném položení knih na čtecí panel se přečtou data a čip knihy se přeprogramováním přepne do jiného stavu, tj. do stavu vypůjčení. Při tomto postupu se nespustí alarm při přenosu knih přes bezpečností kontrolní bránu u východu z knihovny. Čísla knih se uloží na knihovní účet čtenáře a vytiskne se potvrzenka. Na této potvrzence je také vyznačen datum vrácení, údaje o opožděném vrácení a některé další údaje (např. rezervované výpůjčky čtenáře, atd.). Čtenáři, kteří nechtějí použít samoobslužnou jednotku, mohou jít k pultu tak, jak jsou zvyklí z dřívějška.“5 Zavedením této technologie dochází k automatizaci rutinních procesů a uvolňuje se čas a prostor zaměstnancům knihovny, kteří se mohou zabývat kvalifikovanějšími činnostmi orientovanými na potřeby uživatelů. Technologie RFID se skládá z těchto základních komponent: RFID štítek (tag, etiketa), konverzní stanice, pracovní stanice pro personál, self-check, automat na vracení knih, detekční brána a revizní asistent. Komponenty nejsou na sobě vzájemně závislé. Fungují na aplikačním softwaru, který nepotřebuje dodatečný server ani lokální síť LAN pro napojení na cirkulační SOMMEROVÁ, Martina. Základy RFID technologií [online]. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://www.google.cz/#q=z%C3%A1klady+rfid+technologi%C3%AD 5 ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. In: WikiKnihovna [online]. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID 4
12
systém. Knihovny si tak mohou nejdříve pořídit pouze komponenty potřebné pro zavedení RFID technologie, tedy základní komponenty jako RFID štítky a pracovní stanice pro personál, případně self-check. Ostatní komponenty mohou dokoupit později. RFID štítky fungují na čtyřech frekvencích – nízké, vysoké, ultra vysoké a mikrovlny. Pro použití v knihovnách se využívá nejčastěji vysoká frekvence (High frequency - HF) (13,56 MHz). Vysoká frekvence byla vyvinuta z důvodu potřeby RFID štítků, které budou moci být využívány ve velkém množství, ale jejich pořizovací cena bude nízká. Co se týká penetrace, mají střední průnik kapalin, jsou čitelné do vzdálenosti až jednoho metru, ale jejich funkčnost omezují kovové předměty.6 Pro zajištění funkčnosti technologie RFID s knihovními systémy je tato technologie řešena podle platných ISO norem a knihovních standardů. ISO normy7 ISO 15693 Standard určený pro bezkontaktní karty, které pracující s frekvencí 13.56 MHz se čtecím rozsahem od 1 m do 1,5 m. ISO 18000 – 3 Standard popisuje parametry pro rozhraní 13.56 MHz. Knihovní standardy8 1. SIP2 – Standard Interchange Protocol 2.0. Tento standard poskytuje rozhraní mezi knihovním systémem a komponentami technologie RFID. Jeho výhodou je možnost přidávání nových typů komponent či upgrade stávajících komponent s minimální změnou knihovního systému. V případě přechodu na knihovní systém není nutné měnit nastavení původních RFID komponent. Původní verze protokolu SIP a novější verze SIP2 byly vyvinuty společností 3M pro komunikaci jejich původního self-checku s knihovním systémem. 2. NCIP – NISO Circulation Interchange Protocol NCIP je standard definující a specifikující objekty a služby, stanovující jejich formální datové prvky a obsahový význam. V cirkulačním
6
PALMER, Martin. Making the most of RFID in libraries. 1st ed. London: Facet, 2009. 154 s. ISBN 978-1-85604634-3 7 SOMMEROVÁ, Martina. Základy RFID technologií [online]. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://www.google.cz/#q=z%C3%A1klady+rfid+technologi%C3%AD 8 3M. 3M [online]. c2011 [cit. 2016-05-04]. Knihovní protokoly. Dostupné z: http://solutions.3m.com/wps/portal/3M/en_EU/Library_Systems/Library_System/Resources/Library_Protocols/.
13
procesu umožňuje včasnou interakci mezi aplikacemi, zajišťuje kontrolovaný přístup k elektronickým zdrojům a usnadňuje řízení těchto funkcí pro tradiční i digitální objekty. Z těchto dvou protokolů je využívanější SIP2. Protokol NCIP zatím není akceptovaný všemi výrobci produktů pracujících s technologií RFID. Kromě těchto norem a standardů nesmí chybět ani Middleware (prostředník mezi hardwarovou a softwarovou platformou), který zprostředkovává komunikaci mezi RFID čtečkami a nadřízenými systémy.
2.1.2 QR kódy QR kód je prostředek pro automatizovaný sběr dat. Zkratka vychází z anglického „Quick Response“, tedy kódy rychlé reakce. Obsahují mnohem více informací než čárové kódy, protože data jsou uložena ve dvou rozměrech na celé ploše kódu. Stačí na ně namířit kameru v telefonu, a pokud má uživatel nainstalovanou vhodnou aplikaci, může si obsah kódu hned zobrazit. Kód se skládá z několika informačních vrstev, které slouží různým účelům a používá různé algoritmy. Díky opravným algoritmům dokáže zobrazit obsah, i když je část kódu poškozená. Kód přestává být čitelným až po odstranění či znečištění velké části kódu. Stejně jako technologie RFID je funkčnost QR kódů určována ISO normou. ISO 18004 definuje požadavky na specifikaci QR kódů. Určuje charakteristiku QR kódů, způsoby kódování, formáty symbolů, rozměrové charakteristiky, pravidla pro opravu chyb, referenční dekódovací algoritmus, požadavky na kvalitu produkce a uživatelsky volitelné aplikační parametry.9 Kódy jsou určeny pro počítačové zpracování, využívají velké množství technik předcházejících chybám interpretace. Mohou obsahovat písmena, čísla nebo japonské znaky kandži a jsou schopné pojmout různé množství informací podle obsahu:10 číslice - 7089 znaků, písmena a číslice - 4296 znaků, 8bitová data - 2953 znaků, Kandži - 1817 znaků. Vytváření QR kódů je zpravidla zdarma, generátory nabízí i placené služby, kdy pak kódy umožňují např. sledovat výkon (kolikrát byl daný kód načten).
9
ISO/IEC 18004:2015. In: ISO: International Organization for Standardization [online]. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=62021 10 QR kód. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/QR_k%C3%B3d
14
Čtyři kroky pro práci s QR kódy:11 1) Najít vhodný generátor QR kódu Na trhu je mnoho dostupných generátorů QR kódů. Příkladem mohou být generátory Kayva, GOQR.me, Visualead nebo QR stuff. Nejlepší možností je vybrat takový generátor, který nabízí vytvoření unikátního QR kódu pro danou knihovnu. 2) Vytvořit a nadesignovat samotný kód Knihovna si sama nadefinuje a vyrobí svůj unikátní QR kód. 3) Otestovat QR kód K testování funkčnosti QR kódu není potřeba mít QR kód fyzicky v ruce. Hotový QR kód v počítačové podobě stačí otestovat pomocí nástroje QR Code Reader, který automaticky zobrazí všechny informace v QR kódu obsažené. 4) Sledovat a analyzovat zda a jakým způsobem jsou QR kódy používány V knihovnách se dají tyto kódy využít k prezentaci samotné knihovny, knihy nebo konkrétního elektronického zdroje, k nasměrování návštěvníků na konkrétní webovou stránku, k přehrání videa nebo ke stažení prezentace.
2.2 Vyhledávání Pro knihovny je vyhledávání, ať už ve vlastních systémech nebo dalších informačních zdrojích, zásadní doménou. Potřebují uživatelům vytvořit takové podmínky, které jim ulehčí práci a orientaci ve fondech knihovny. Z tohoto důvodu byly vytvořeny tzv. discovery systémy.
Discovery systémy Discovery systém je vyhledávací mechanismus, který prohledává lokální index vytvořený z lokálních zdrojů instituce a současně centrální index vytvořený producentem discovery systému na smluvním základě s jednotlivými vydavateli a producenty dat. Na rozdíl od federativního vyhledávání není už dotaz současně přeposlán do nativních rozhraní jednotlivých databází a nedochází k vyhledání a stažení záznamů z původního zdroje. Dotaz je zpracován v dostupném centrálním indexu a přístup k předpláceným fulltextům je řešen prostřednictvím link serveru. Problémy s časovou prodlevou a omezeným množstvím stažených záznamů 11
WAINWRIGHT, Corey. How to Make a QR Code in 4 Quick Steps. In: HubSpot [online]. 2015 [cit. 2016-0504]. Dostupné z: http://blog.hubspot.com/blog/tabid/6307/bid/29449/How-to-Create-a-QR-Code-in-4-QuickSteps.aspx#sm.0000w9yq4c13xzddezfc2u4pxmsv6
15
z nativních zdrojů u federativních vyhledávačů nahradily problémy s úplností pokrytí předplácených titulů instituce a kvalitou a aktualizací metadat v centrálním indexu.12 Discovery systémy umožňují knihovnám zajistit přístup k jejich sbírkám, zdrojům a službám za použití současných internetových technologií a konceptů. Tyto systémy mají podle Marshalla Breedinga čtyři charakteristické rysy:13
rozsáhlé technologické platformy,
aplikace doručované prostřednictvím multiuživatelského softwaru jako služby,
masivně agregovaný přístup k datům,
uspořádání
charakterizované
vysokou
mírou
spolupráce
mezi
zúčastněnými
knihovnami.
Obrázek 1 Schéma discovery systému14
Meixner, Jaroslav. Metalib, SFX a discovery systémy. Informace [online]. 2012, č. 2 [cit. 2016-05-04]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis-informace/metalib-sfx-a-discovery-systemy/ 13 BREEDING, Marshal. Library web-scale. Computers in libraries. 2012, January / February, s. 19-21. ISSN 1041-7915 14 Soubor:Schema DS.jpg. In: Wikisofia [online]. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Soubor:Schema_DS.jpg 12
16
Na principu vyhledávání v jednotném centrálním indexu dnes funguje Primo (ExLibris), Summon (Serials Solutions), EBSCO Discovery Service (EBSCO Publishing) nebo WorldCat Local (OCLC). Na podzim roku 2011 tým JIB (Jednotná informační brána) testoval nové možnosti discovery systémů na živých implementacích v zahraničních knihovnách. Pro každý ze systémů – Primo, Summon a EDS – byly nalezeny dvě volně dostupné implementace a u nich byl proveden test podle předem daných kritérií. Z jejich testování vzešly tyto údaje o zmíněných discovery systémech:15
2.2.1 EBSCO Discovery Service EBSCO Discovery Service (EDS) od společnosti EBSCO Publishing byl vyvíjen od roku 2008, o dva roky později, tedy v roce 2010 byl uveden do plného provozu. Za dva roky od zprovoznění mělo tuto službu implementovanou na 350 institucí po celém světě. Z velké části je postaven na infrastruktuře a rozhraní, které připomíná databázové rozhraní EBSCOhost. Přístup do EDS je poskytován na hostitelské platformě, není tedy nutná žádná místní instalace. Pro využití EDS je nutné se buď registrovat, nebo využít možnosti prohlížení přes typ přihlášení host. Pokud je potřeba využít vzdáleného přístupu, lze nastavit pomocí proxy serverů. Základ vyhledávání tvoří centrální index (uváděný jako EDS Foundation Index, EDS Base Index, případně EDS Index). Velký index obsahuje metadata od poskytovatelů obsahu, repozitáře typu open access (DOAJ, OAISTER, arXiv.org) a také různé lokální zdroje jednotlivých knihoven (online katalogy, digitalizované sbírky, institucionální repozitáře). Používá metadatová schémata (MARC, Dublin Core, XML či EAD). Obsah je dodáván přes OAI-PMH nebo FTP. Není stanoven minimální záznam. Metadata z integrovaných zdrojů jsou transformována do základního schématu EBSCOhost. Každá instituce má v centrálním indexu své vlastní nastavení, díky čemuž se u zobrazovaných výsledků hledání dá zjistit, ze které z integrovaných databází záznam pochází. EDS má k dispozici svůj vlastní algoritmus vycházející z analýz citačních polí a na základě něhož nedochází k duplikaci záznamů. Vždy zůstane jen ten záznam, který má nejobsažnější data. Ostatní záznamy jsou dostupné v podrobném zobrazení tohoto záznamu. Výsledky vyhledávání index řadí podle jejich relevance. Důraz je kladen na klíčová
COUFALOVÁ, Jindřiška; KOŠŤÁLOVÁ, Karolína; ŠŤASTNÁ, Petra. Zkušenosti služeb Národní knihovny s centrálními indexy a web-scale discovery systémy. Knihovna plus [online]. 2012, č. 1 [cit. 2016-05-04]. Dostupný z WWW:
. ISSN 1801-5948. 15
17
slova, předmětová hesla a autorský abstrakt. Míru relevance mohou ovlivnit další faktory jako aktuálnost či typ dokumentu. Fasetovými kategoriemi (typ zdroje, datové rozmezí, předmětová hesla či poskytovatel obsahu) může dojít ke zpřesnění dotazu. K systému EDS je možné připojit linkovací nástroje jako např. SFX či službu AtoZ List přímo z nabídky producenta EDS. Lze přidávat i doplňkové zdroje typu Google Scholar a Wikipedia. V případě potřeby je EDS rozhraní k využití i pro mobilní zařízení.
2.2.2 Primo Primo společnosti ExLibris bylo poprvé představeno v roce 2007. V současnosti je využíváno přes 900 zákazníky po celém světě. Primo pracuje na dvou indexech, centrálním a lokálním. Centrální index (Primo Central Index) získává údaje od primárních a sekundárních vydavatelů, agregátorů a informace z open access repozitářů. Je zaměřen na vědecké publikace (časopisecké články, recenze, e-knihy, konferenční materiály, disertace) nabízené primárními a sekundárními vydavateli a agregátory. Lokální index schraňuje údaje z lokálních zdrojů knihovny (záznamy z online katalogu knihovny, údaje z digitálních sbírek či institucionálních repozitářů). Každá knihovna si sama nastaví pravidla sklízení dat. Sklízení probíhá přes OAIPMH a FTP. Data lze sklízet ve schématech MARC/MARC XML, Dublin Core, EAD. Obsah sklízení je pak normalizován do formátu systému Primo. Duplicitní záznamy jsou zde slučovány, koncovému uživateli jsou posléze prezentovány uspořádané do skupin. Primárním záznamem je zde záznam od vydavatele. Vyhledávání v Primu probíhá souběžně v obou indexech.
Výsledky
jsou
sloučeny
a
prezentovány
uživateli
najednou.
I Primo využívá pro hodnocení relevance svůj vlastní algoritmus, ten je však založený na frekvenci výskytu hledaného pojmu, váze pole, statistice četnosti zobrazení/zpřístupnění daného záznamu a aktuálnosti. Dále může dojít ke zohlednění recenzovaného titulu. Knihovny si mohou nadefinovat pravidla, díky nimž budou výsledky vyhledávání upřednostněny a posunuty v hodnocení relevance výše, tím, že např. přiřadí důležitost určitým polím v záznamu nebo budou preferovat záznamy, které budou obsahovat synonyma hledaného termínu. Primo nevyžaduje autentizaci uživatele. Knihovny si samy určují, kdy budou vyžadovat identifikaci uživatele, zpravidla tak činí před začátkem samotného vyhledávání nebo v okamžiku, kdy se uživatel snaží získat přístup k plnému textu. Primo umožňuje integrovat nástroje umožňující federativní prohledávání zdrojů jako např. MetaLib nebo index Primo Central, který je dostupný prostřednictvím API rozhraní.
18
2.2.3 Summon Společnost Serials Solutions vyvíjela Summon od roku 2008. Veřejně byl zpřístupněn v roce 2009. Celosvětově nyní Summon využívá 400 institucí. Summon má k dispozici jeden centralizovaný index, v němž jsou obsažená data získávána z komerčních i volných zdrojů. V případě licencovaného obsahu Summon spolupracuje s vydavateli a agregátory, čímž získává oprávnění indexovat plný text přímo u poskytovatelů obsahu. Dále indexuje a využívá strukturovaná metadata poskytovaná právě těmito vydavateli a agregátory. Centralizovaný index Summon dále sklízí zdroje z open access repozitářů a v neposlední řadě také data z lokálních sbírek knihoven, které Summon využívají. Přehled vydavatelů, periodik a databázi zapojených do centralizovaného indexu Summon je dostupný na stránkách společnosti Serials Solutions (nyní součástí společnosti ProQuest16). Duplicitu záznamů Summon řeší jejich sloučením. Z každého zdroje jsou přebírána metadata, která jsou považována za nejsilnější. Serial Solutions opravuje chyby v záznamech a data normalizuje, záznam může být také dále obohacován např. údaji z Ulrich´s. Lokální obsah je sklízen ze všech hlavních knihovních systémů, systémů pro správu digitálních sbírek a institucionálních repozitářů založených na typických schématech (MARC, Dublin Core, XML, EAD). Umí se přizpůsobit nestandardním systémům, pokud z nich knihovna umí vyexportovat záznamy. Podporuje práci s OAI-PMH a FTP. Index je pro vyhledávání otevřený a nevyžaduje počáteční autentizaci uživatele. Rozhraní spolupracuje s proxy serverem knihovny. Využity mohou být i link servery knihovny s cílem poskytnout uživateli přístup k plnému textu, který si knihovna předplácí. Vyhledávání v jednom centralizovaném indexu zabezpečí zobrazení záznamů dokumentů dostupných v dané knihovně. Využitím možnosti Add Result Beyond Your Library´s Collection se zobrazí výsledky z celého centralizovaného indexu. Tuto možnost si nastavují knihovny samy. Vyhledávání v Summonu probíhá na úrovni metadat i plného textu, nalezené záznamy jsou uživateli vraceny seřazené podle relevance. Summon využívá vlastní algoritmus s rozdílnými váhami přiřazenými k různým polím s metadaty. Centralizovaný index Summon je možné díky API rozhraní využívat i mimo prostředí Summon.
The Summon® Service. In: ProQuest [online]. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.proquest.com/products-services/The-Summon-Service.html 16
19
Pro integraci discovery systému do knihovního systému byl vytvořen federací DLF (Digital Library Federation) návrh rozhraní pro propojení těchto systémů, ILS Discovery Interfaces.17 Dokument popisuje čtyři úrovně interoperability: Basic Discovery Interfaces – základní rámec, poskytuje funkce pro sklízení bibliografických údajů, zjišťování dostupnosti a získání odkazu na stránku, kde lze zadat požadavek na výpůjčku/kopii. Elementary OPAC supplement – sklízení autoritních záznamů a údajů o jednotkách, funkce pro hledání v reálném čase atd. Elementary OPAC alternative – funkce pro autentizaci uživatele a získání informací o něm, funkce pro správu výpůjček – zadání požadavku, prodloužení a zrušení. Robust/domain specific discovery platforms – vyhledávání v knihách podle přednášek, vysvětlení dotazu apod. Knihovny si samy vyberou, která úroveň interoperability je pro ně nejvhodnější, vždy ale platí pravidlo, že musí zahrnout všechny předešlé úrovně. Dokument je takovým doporučením, které protokoly a datové standardy použít pro snazší implementaci. Například pro práci s uživatelským kontem doporučuje již v této práci popisované NCIP či SIP protokol (kapitola 2.1.1 RFID), u funkce pro sklízení záznamů doporučuje OAI-PMH protokol (protokol pro tzv. inkrementální sklízení strukturovaných metadat, umožňující stáhnout jen změny provedené v určitém časovém intervalu). Vzhledem k tomu, že se jedná o datově náročnou operaci, zmiňuje i metody typické pro daný knihovní systém. „Pro zjišťování dostupnosti exemplářů definuje DLF API (Application Programming Interface – rozhraní pro automatizovanou komunikaci s jinými systémy) vlastní rozhraní s veřejně dostupným schématem. Webové rozhraní je REST API, odpověď je ve formátu XML. Informace o dostupnosti lze vrátit na úrovni bibliografického záznamu (bez informace o dostupnosti jednotlivých exemplářů daného titulu) či na úrovni jednotek. Pro zjišťování dostupnosti však existuje více rozhraní, z nichž za zmínku stojí např. DAIA implementující
17
An API for effective interoperation between integrated library systems and external discovery applications [online]. 2008 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://old.diglib.org/architectures/ilsdi/DLF_ILS_Discovery_1.0.pdf
20
jednoduché REST API, které vrací odpověď ve formátu XML či JSON a které je pro implementaci jednodušší než starší rozhraní pro dostupnost definované DLF API. Použití otevřených rozhraní je důležité nejen pro integraci knihovních systémů s discovery systémy, ale i pro obecné otevření informačních systémů knihoven veřejnosti. Výše uvedená doporučení jsou tak v souladu s doporučeními JISC Open Bibliographic Data Guide (JISC 2010).“18 Pro rozhodnutí, který discovery systém je vhodný pro kterou knihovnu, je možné využít porovnání klíčových vlastností uvedených v článku Martina Vojnara Jak si vybrat vhodný discovery systém19. V tomto článku je uvedeno jedenáct klíčových vlastností discovery systému týkajících se koncových uživatelů a devět vlastností zaměřených na provoz z pohledu knihovny. Vlastnosti relevantní pro koncové uživatele: 1) nastavitelné řazení výsledkové množiny knihovnou (konfigurovatelná relevance), 2) personalizace řazení výsledkové množiny koncovým uživatelem (obor, úroveň), 3) nastavitelné chování faset, 4) přímá integrace se čtenářským kontem v katalogu a nahrazení rozhraní katalogu, 5) nabídka dodání dokumentů, 6) deduplikace a seskupení výsledkové množiny, 7) spolupráce s doporučujícími službami, 8) spolupráce s citačními nástroji a podpora formátu RIS, 9) spolupráce se sociálními sítěmi, 10) viditelnost lokálních zdrojů na internetu, 11) jednotné přihlášení (SSO, Shibboleth) v rámci dalších aplikací instituce.
ROSECKÝ, Václav a ŽABIČKA, Petr. Požadavky na výměnu dat mezi knihovním a discovery systémem na příkladu implementace systému VuFind v Moravské zemské knihovně. Knihovna [online]. 2013, roč. 24, č. 1, s. 79-88 [cit. 2016-05-04]. Dostupný z WWW: . ISSN 18013252. 19 VOJNAR, Martin. Jak si vybrat vhodný discovery systém. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 201605-04]. urn:nbn:cz:ik-14003. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14003 18
21
Vlastnosti relevantní pro efektivní činnost knihovny: 1) pokrytí vyhledávání v centrálním indexu, 2) statistiky a analytické údaje o chování uživatelů a používání systému, 3) existence dokumentovaného a otevřeného API rozhraní pro funkční rozšíření vlastními
vývojovými pracovníky, 4) správa vlastních zdrojů (indexování a normalizace záznamů), 5) provoz formou lokální instalace, 6) provoz formou služby, 7) pořizovací / roční cena, 8) nárůst roční ceny v dalších letech, 9) lokalizace a lokální technická podpora.
2.3 Archivace Další oblastí, ve které se knihovny musí přizpůsobit novým technologickým trendům, je archivace. Archivace elektronických informací je v dnešní době velmi sledovanou oblastí, která zahrnuje mnoho různých otázek vyplývajících z kulturního, sociálního a technického kontextu dědictví, památkových institucí a jejich uživatelů. Vnímání digitální archivace a její role v informační vědě se projevují v odborném rozvoji této oblasti. Součástí tohoto rozvoje je i archivace v tzv. cloudech („způsob poskytnutí výpočetního výkonu a funkcí coby služby, nikoliv produktu, pomocí sítě, obvykle poskytuje výpočetní výkon, aplikace, přístup k datům a jejich management, případně i ukládání a zálohování dat“20), tento směr je nazýván cloud computing.
2.3.1 Cloud computing Národní institut standardů a technologie (NIST, National Institute of Standards and Technology) definuje cloud computing jako „model umožňující všudypřítomný a pohodlný síťový přístup ke sdílenému seskupení konfigurovatelných výpočetních zdrojů (např. sítí,
20
Cloud. Blueboard.cz [online]. 2008 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z:https://hosting.blueboard.cz/napoveda/cloud
22
serverů, úložišť, aplikací a služeb) dle potřeby, který může být rychle a jednoduše realizován, a to i s minimální interakcí s poskytovatelem služby.”21
Pět základních charakteristik cloud computingu: a) samoobslužná služba na vyžádání, b) široký síťový přístup, c) sdílení prostředků, d) vysoká pružnost, e) měřitelná služba. Tři základní distribuční modely nabízení služby22: 1) SAAS — software jako služba (ze "Software as a Service") představuje zřejmě nejčastěji používanou část cloudových služeb knihovnami. Umožňuje přistupovat k softwaru většinou za podstatně nižší cenu, než jakou by dostala v případě klasických programů. Většina těchto aplikací je navíc mnohem lépe nastavena pro případnou spolupráci více uživatelů v online prostředí. Dnes se touto cestou řeší kancelářské balíky, CRM systémy a mnoho dalšího. 2) PAAS — platforma jako služba (z "Platform as a Service") je zajímavým přístupem tam, kde knihovny či knihovníci vyvíjejí nějaké aplikace. 3) IAAS - infrastruktura jako služba (z "Infrastructure as a Service") nabízí pronájem infrastruktury dle aktuálních potřeb. Díky tomu mohou například knihovny realizovat práci s big data za rozumně nízké částky i bez účasti v nějaké vlastní distribuční síti (gridu) či bez toho, že by disponovaly superpočítačovým centrem. Čtyři modely nasazení cloudu (privátní, veřejný, hybridní a komunitní) Privátní cloud - je řízen organizací nebo třetí osobou a je provozován výhradně pro potřeby organizace. Veřejný cloud - je k dispozici pro velké průmyslové skupiny nebo širokou veřejnost a je ve vlastnictví dodavatele cloudu.
21
MELL, Peter a Timothy GRANCE. The NIST Definition of Cloud Computing [online]. In: . [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://nvlpubs.nist.gov/nistpubs/Legacy/SP/nistspecialpublication800-145.pdf 22 SOSINSKY, Barrie. Cloud computing bible. Indianapolis: Wiley. ISBN 978-111- 8023-990.
23
Komunitní cloud - je sdílen více než jednou organizací. Podporuje konkrétní komunity, které mají společné aspekty. Může být spravován organizací nebo třetí osobou. Hybrid cloud - skládá se ze dvou nebo více druhů cloudů výše uvedených, které zůstávají jedinečné, ale jsou připojeny přes standardizované technologie, které poskytují přenositelnost dat a aplikací.
Obrázek 2 Čtyři modely nasazení cloudu23
Pro potřeby knihoven se z řad cloud computingu nejvíce využívají digitální repozitáře.
Digitální repozitáře Archivace a zpřístupnění dat je velmi prospěšné a slouží badatelům například k ověření, zda byla data v proběhlém výzkumu zanalyzována správnými metodami a zda jsou její závěry platné. Zřídkakdy se děje úmyslné vědecké pochybení, avšak veřejně archivovaná data mají těmto prohřeškům zabránit. Ke snadnému přístupu k těmto datům slouží digitální repozitáře. V České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV) je digitální repozitář vyložen takto: „Informační systém určený k digitální archivaci, tj. zajišťující uložení,
Pochopení Cloud Computing # 4 modely nasazení. In: Cloud Computing in Czech [online]. 2013 [cit. 201605-04]. Dostupné z: http://cloudcomputinginczech.blogspot.cz/2013/02/pochopeni-cloud-computing-4modely.html 23
24
ochranu, integritu, autenticitu a zpřístupnění digitálních dokumentů v dlouhodobém horizontu.“24 K funkčnosti digitálních repozitářů je potřeba mít vhodný software podporující archivaci a zpřístupnění dat. Na základě článku Analýza dostupných technologií a srovnání národních strategií v oblasti dlouhodobé archivace digitálních informací pánů Hutaře a Melichara25 byly pro podrobnější analýzu vybrány dva systémy: DigiTool a DSpace.
2.3.2 DigiTool26 Produkt DigiTool byl představen v roce 2002 a je využíván více než sedmdesáti institucemi po celém světě. Jedná se o komplexní řešení pro tvorbu, správu, dlouhodobé uchovávání a zpřístupňování sbírek digitálních objektů. Může obsahovat například institucionální repozitáře, kolekce výukových materiálů či soubory digitalizovaných speciálních dokumentů jako jsou sbírky rukopisů či starých tisků. V rámci sdíleného prostředí umí podporovat více administrativních jednotek, kdy si každá jednotka může spravovat vlastní digitální sbírku. Knihovny si mohou samy definovat rozhraní pro koncové uživatele. DigiTool podporuje streaming technologie na dodávání a zobrazování digitálních objektů, např. Acrobat Reader, aplikace MS Office, Windows Media Player, QuickTime, Real Player apod. K dispozici je i nástroj pro správu koncových uživatelů systémem autentizace vlastní databází nebo externí autentizací serverem instituce. Základem systému DigiTool je vícevrstevný model klient/server a modularita. Funkcionality reagují na potřeby spojené s celou cestou digitálního objektu. Nejprve jsou digitální objekty a příslušná metadata vkládány individuálně nebo hromadně importovány, následuje běžná správa objektů a editace metadat. Koncoví uživatelé pak repozitář prohledávají a mohou si dle svých přístupových práv digitální dokumenty zobrazit. DigiTool repozitář – samotné úložiště digitálních objektů. Modul zodpovědný za ukládání a správu jak digitálních objektů, tak příslušných metadat. Metadata jsou uložena v databázi Oracle, samotné digitální objekty mohou být uloženy v souborovém systému
CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Digitální repozitář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-0504]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014292&local_base=KTD. 24
HUTAŘ, Jan a Marek MELICHAR. Analýza dostupných technologií a srovnání národních strategií v oblasti dlouhodobé archivace digitálních informací [online]. 2013 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://drive.google.com/file/d/0B1hyhqrXs6dtT094RWlfY1lVSW8/edit?pref=2&pli=1 26 DigiTool. In: WikiKnihovna [online]. 2012 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/DigiTool 25
25
Network File System (NFS) nebo distribuovány prostřednictvím adresy URL. Komunikace mezi repozitářem a ostatními moduly umožňuje vrstva standardních webových služeb SOAP. DigiTool je postaven na pěti modulech: a) Ingest - hromadné vkládání dat do repozitáře. b) Meditor – speciální editor metadat umožňující úpravu popisných a jiných objektových metadat. c) Collection editor (Správa sbírek) – modul uspořádávání digitálních objektů do struktur, které ulehčují navigaci koncovým uživatelům. d) Resource Discovery (Vyhledávání zdrojů) – vyhledávání v metadatech a plných textech dokumentů, zobrazování digitálních objektů. e) Deposit – modul umožňující vkládání digitálních objektů, zasílání návrhů na vložení. Základním stavebním kamenem systému je XML a protokol SOAP, který tvoří základní vrstvu komunikace mezi webovými službami, mezi jednotlivými moduly systému DigiTool a slouží též k integraci se systémy třetích stran. Systém DigiTool dále podporuje standardy jako např. METS, PREMIS, OAIS, z knihovnických standardů je to OAI-PMH, Z39.50, Dublin Core a MARC 21.
2.3.3 DSpace27 DSpace se řadí k open source software pro elektronické publikování. Jedná se o software určený pro akademické, neziskové a komerční organizace, které chtějí budovat otevřené digitální repozitáře. Umožňuje snadný a otevřený přístup ke všem typům digitálního obsahu jako je text, obrázky, pohyblivé obrázky, MPEG atd. „DSpace je v podstatě digitální knihovna, která plní funkci získávání, zpracování, ukládání a zpřístupňování informací stejně jako klasická knihovna, oproti klasické knihovně však umožňuje naplňovat tuto funkci efektivněji, rychleji a širšímu okruhu uživatelů. Pomocí schvalovacího workflow systém řídí kvalitu vkládaných dokumentů (delegovaní správci schvalující dokumenty vkládané uživateli). Samozřejmostí je fulltextové hledání ve vkládaných dokumentech (MS DOC, Adobe PDF, HTML). Co se úpravy vzhledu týká, je v současnosti k dispozici poměrně nový šablonovací systém Manakin, pomocí nějž je možné DSpace snadno upravit do libovolného designu (tak aby například ladil s www stránkami vaší 27
DSpace. In: WikiKnihovna [online]. 2012 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dspace
26
instituce).“28 DSpace organizuje svůj obsah do komunit a kolekcí a ten pak může být indexován například Googlem. DSpace byl vyvíjen pro provoz na systémech UN*X. Pro jeho provoz je používán programovací jazyk Java, databázový server PostgreSQL a webový server Apache Tomcat. Data jsou zaznamenávána pomocí Dublin Core. Interoperabilitu zajišťuje OAI-PMH a CNRI Handles má na starost perzistenci objektů a jejich jednoznačné identifikátory. Kromě využívání nejrozšířenějších volných standardů podporuje i standard OpenURL. Architektura je postavena na třívrstvém modelu.
2.4 Služby uživatelům Knihovny se snaží přiblížit svým uživatelům jakýmkoliv způsobem. V dnešní době počítačových a mobilních aplikací není problém vyhovět požadavkům a usnadnit uživatelům práci. K tomuto účelu mohou posloužit mobilní verze katalogu, interaktivní mapa fondu či využívání sociálních sítí k neformální informovanosti uživatelů.
2.4.1 Mobilní katalog Jan Pokorný ve své prezentaci „Knihovny v mobilních zařízeních“ (prezentováno na konferenci Knihovny současnosti 2012) uvádí:29
84 % lidí v západním světě používá mobil každý den.
65 % uživatelů kontroluje mobil dříve, než se nasnídá.
60 % uživatelů si každé 2 roky mění mobil.
Počet e-mailů otevřených na mobilních zařízeních se za půl roku zvýšil o 80 %.
73 % uživatelů smartphonů přistupuje na sociální sítě přes mobil min. 1x denně.
30 % uživatelů preferuje pro komunikaci SMS.
58 % lidí používá mobil, když pracuje na stolním PC.
28
DSPACE CZ [online]. 2006 [cit. 2016-03-16]. Dostupné z WWW:
POKORNÝ, Jan. Knihovny v mobilních zařízeních. In: SDRUK: Sdružení knihoven ČR [online]. [cit. 201605-04]. Dostupné z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2012/2012_KKS_Pokorny.pdf 29
27
Dle článku je mobilní telefon či smartphone používán převážně k těmto účelům:
Používání smartphone 25.40% 51.10%
E-mail Internet
29.60%
Facebook Twitter
14.80% 45.30%
Online bankovnictví Online nakupování
42.30%
Graf 1 – Používání smartphone
Tento posun v komunikaci a využívání mobilních technologií donutil i knihovny k realizaci změn v poskytování svých služeb. Jednou z těchto změn je poskytnutí svého knihovního katalogu v podobě dostupné přes mobilní zařízení. Mobilní katalog je mobilní aplikace knihovního katalogu fungující na platformách Android, iOS nebo Windows, usnadňující přístup odkudkoliv. Příkladem mobilního katalogu je mKatalog knihovny Univerzity Tomáše Bati. Jejich OPAC byl okleštěn o zbytečnosti a zjednodušen do čtyř aktivních obrazovek:30
vyhledávání – omezené prohledávání polí a typů dokumentu,
výsledky vyhledávání – setřídění dle oblíbenosti, dostupnosti, data,
úplný záznam – detaily o dostupnosti dokumentu,
čtenářské konto – výpis aktuálních výpůjček s možností jejich prodloužení.
BUDÍNSKÝ, Lukáš. Konec orientačního běhu v Knihovně Univerzity Tomáše Bati. In: Inforum 2014: 20. konference o profesionálních informačních zdrojích [online]. 2014 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/sbornik/2014/21/ 30
28
Obrázek 3 mKatalog - úvodní obrazovka31
2.4.2 Mapa fondu32 V případě aplikace Mapa fondu dochází k rozdílným představám, o jakou službu se jedná. Knihovníkům se vybaví tématická mapa fondu tříděná podle skupin konspektu sloužící pro hodnocení kvality fondu a akvizice. Z pozice čtenáře se jedná o mapu knihovny, na které uvidí, kde je požadovaný dokument fyzicky umístěn na regále. Mapa fondu je služba, která u každého titulu v katalogu zobrazí jeho přesné umístění v patře i v části regálu a tak čtenář může jít s jistotou pro požadovanou knihu. Jedním z prvních projektů, který vytvořil tuto aplikaci, byla již výše zmíněná Knihovna Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně. Svou Mapu fondu představil na Nemoforu 2014 Ing. Lukáš Budínský. Pro vytvoření takovéto aplikace byl použit nástroj firmy StackMap33.
MKatalog UTB. Google Play [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.utb.k.katalog.m&hl=cs 32 BUDÍNSKÝ, Lukáš. Konec orientačního běhu v Knihovně Univerzity Tomáše Bati. In: Inforum 2014: 20. konference o profesionálních informačních zdrojích [online]. 2014 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/sbornik/2014/21/ 33 StackMap [online]. 2014 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.stackmap.com/ 31
29
Na systém byly stanoveny tyto základní požadavky:
grafické znázornění umístění na mapě knihovny pro 2 patra (volný výběr a studovna),
rozlišení pozice na 1/3 regálu,
možnost rychlých aktualizací po posunech fondu v BackOffice,
česká i anglická verze,
možnost integrace i do jiných systémů.
Mapa fondu umí přibližovat či posunovat po mapě. Je zde k dispozici textový popis umístění a jednoduchá legenda výběru knih. Výsledek hledání lze také vytisknout. Tato mapa slouží pouze ke zjištění umístění knihy.
Obrázek 4 Mapa fondu v knihovně UTB34
Sociální sítě Sociální sítě se v dnešní internetové době staly fenoménem číslo jedna. Mezi dvě nejznámější patří Facebook a Twitter. Obě dvě sociální sítě přináší možnost propagace knihovny a neformální informovanost uživatelů.
Mapa fondu - novinka v katalogu. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně knihovna [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.utb.cz/knihovna/novinka-v-katalogu-mapa-fondu 34
30
2.4.3 Facebook Facebook je největší sociální síť rozšířená po celém světě. Mezi mladými lidmi je tento fenomén možné označit skoro za povinný. Kdo není na Facebooku, jako by nebyl. Tato sociální síť byla založena Markem Zuckerbergem a jeho spolubydlícími z Harvardských kolejí v roce 2004. Do roku 2012 sloužila pouze jako studentský web. 18. května 2012 vstoupila na burzu a rozjel se celosvětový boom. Pokud chce internetový uživatel začít používat Facebook, musí nejprve provést bezplatnou registraci. Poté již může libovolně vyplnit svůj detailní profil (adresa, datum narození, vzdělání, rodinný stav a jiné), připojovat se k různým skupinám, se kterými se ztotožňuje, získávat nové kontakty, psát o tom, co dělá, nahrávat fotky či sdílet různé odkazy. Zároveň může sledovat aktivity ostatních uživatelů, které si přidal do svého profilu jako své „přátele“. Služby nabízené Facebookem:35
Fotky (Photos) – tato služba (aplikace) byla vyvinuta přímo autory Facebooku a umožňuje sdílet fotografie. Jedna galerie může mít až 200 fotografií, počet galerií není od března 2010 omezen.
Videa (Video) – tato aplikace zprostředkovává sdílení videí mezi přáteli. Jedno video může mít maximálně 1024 MB a nesmí přesahovat délku 20 minut. Stejně jako u fotografií i na videích má uživatel možnost označovat své přátele.
Události (Events) – nástroj umožňující plánování událostí nebo jakýchkoliv akcí. Obsahuje stejné informace jako klasická pozvánka v papírově podobě (datum, místo, apod.)
Zeď (Wall) – každý uživatel má na svém profilu „zeď“, na kterou může psát „statusy“ (co právě dělá, na co myslí), případně na uživatelovu zeď mohou psát zprávy i ostatní uživatelé. Novinkou je, že uživatel může „sdílet“ i současné pocity.
Bazar (Marketplace) – tato služba poskytuje prostor pro vkládání inzerátů, prodej nebo nákup různých věcí. U nás však není natolik rozšířena jako ve zbytku světa.
Dárky (Gifts) – aplikace umožňující posílání virtuálních dárků mezi uživateli. Jeden dárek má cenu 1 USD.
ISP IV - Komunikace v malých skupinách a sociální sítě. Hana Slámová [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.joomla.slamow.com/informace-a-spolecnost/prednasky/86-isp-iii-komunikace-v-malychskupinach.html 35
31
Šťouchnutí (Poke) – tato funkce nabízí uživateli možnost své přátelé virtuálně „šťouchnout“. Ve většině případů se tato funkce používá k upoutání pozornosti.
Hry – jedná se o jednoduché, nenáročné aplikace třetích stran (např. společnost Zynga), mezi uživateli jsou tyto hry stále velmi oblíbené. K nejúspěšnějším typům těchto her patřila aplikace FarmVille, kde se uživatel staral o svoji vlastní farmu, pěstoval a sklízel ovoce a zeleninu.
Oficiální stránky firem (Pages) – možnost pro firmy komunikovat se svými příznivci.
Na tuto sociální síť se může nahlížet jako na publikační platformu, která může být použita k publikování zpravodajských i publicistických komunikátů (jazykových projevů). Dále jako na médium zpětné vazby, kde uživatelé mohou komunikovat s autorem stránky, reagovat na jeho příspěvky, sdílet a komentovat témata. V neposlední řadě jako na zdroj sebereprezentace, kdy facebookové stránky mohou být použity jako webové médium k sebereprezentaci i lidem, kteří doposud nepatřili k jeho publiku. Facebook je účinným nástrojem pro komunikaci s uživateli. Pro knihovny je důležité, jaký způsob prezentace na této sociální síti si vyberou:36 a) Profil - určen pro osobní prezentaci jedince. Má nejrozsáhlejší možnosti nastavení soukromí a uživatelé se vzájemně stávají tzv. „přáteli“ na základě potvrzení obou stran. Po uzavření přátelství se zobrazuje obsah, který uživatelé produkují na tzv. „zdi“ (přehled všech zpráv) jejich přátel. Profily jsou většinou uzavřené a slouží ke komunikaci mezi přáteli. Využití profilu s cílem propagace komerčního či neziskového subjektu
je
v rozporu
s podmínkami
užívání
(Prohlášení
o
právech
a povinnostech)37. b) Skupina - primárně slouží ke komunikaci mezi lidmi stejných zájmů nebo zastávajících stejný názor. Skupina může být otevřená, uzavřená nebo privátní a má veřejného správce, který vystupuje pod svým jménem, nikoli pod jménem skupiny. Obsah produkovaný členy skupiny se nezobrazuje na zdi ostatních uživatel. Skupinu je tedy nutné aktivně navštěvovat. Na rozdíl od profilu a stránky není možné do skupiny přidávat aplikace a zvolit jim krátkou zapamatovatelnou doménu. Zato je možné všem BIERNÁTOVÁ, Olga. Propagace knihoven a komunikace s uživatelem na Facebooku. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. 133 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. 37 Prohlášení o právech a povinnostech. Facebook [online]. 2016 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.facebook.com/terms.php?ref=pf 36
32
členům skupiny poslat hromadnou zprávu. Pro běžnou propagaci knihovny na Facebooku není ani skupina zcela ideální volbou. c) Stránky - jsou veřejné, lze jim registrovat krátkou doménu, přidávat na ně aplikace, správci stránky jsou utajení, vystupují pod jménem stránky a mají přístup k podrobným statistikám stránky i příznivců. Stránka má také rozsáhlé možnosti reklamy a její příspěvky se zobrazují na zdi jejích příznivců (závisí také na hodnocení příspěvků). Stránky také nabízí kód pro vložení okna s novinkami stránky (tzv. „fan box“) na jakoukoliv webovou stránku. Např. na webu knihovny se tak může zobrazovat buď zmiňovaný fan box, nebo např. vizitka stránky. Výhodou fan boxu je, že se může uživatel stát příznivcem stránky odkudkoliv, kde je vystaven, aniž by stránku musel navštívit. Stránky se dělí na oficiální a komunitní. Pro založení oficiální stránky musí mít uživatel pověření subjektu, kterému stránku zakládá, a po dosažení určitého množství fanoušků obdrží výzvu, aby toto své pověření potvrdil. Komunitní stránku může založit kdokoliv, a to bez nutnosti pověření. Na komunitních stránkách se pak setkávají uživatelé, kteří např. sympatizují s danou značkou nebo produktem.
Obrázek 5 České knihovny s největším počtem příznivců na Facebooku 38
BIERNÁTOVÁ, Olga. Propagace knihoven a komunikace s uživatelem na Facebooku. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2010. 133 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík. 38
33
2.4.4 Twitter Twitter provozuje soukromá kalifornská společnost Twitter, Inc. Jde o sociální síť a mikroblogovací službu. Každý uživatel si píše svůj vlastní blog, a to pomocí krátkých vzkazů – tzv. „tweetů“. Ty se zobrazují na stránkách autora i na stránkách jeho odběratelů – followerů. Twitter byl založen v roce 2006 Jackem Dorseyem. Obsahem zpráv by mělo být, o čem lidé přemýšlí, co právě dělají apod. Název „Twitter“ vznikl z definice „krátké vzplanutí bezvýznamných informací“ a „cvrlikání ptáků“ a tím vznikl jeho účel.39 Uživatelé Twitteru si sami volí, čí příspěvky chtějí sledovat a kdokoliv může sledovat ty jejich, pokud nemají svůj profil uvedený jako privátní, kdy mají nad svými odběrateli kontrolu. Twitter je útočištěm spíše pro lidi působící v IT, marketingu a příbuzných oborech. Možnost oslovit klienty knihovny na Twitteru není velká, na druhou stranu působení na Twitteru může dát knihovně renomé instituce sledující aktuální trendy.
Obrázek 6 České knihovny na Twitteru40
PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2010, 182 s. ISBN 978-80245-1742-1. 40 BIERNÁTOVÁ, Olga. Social media marketing a knihovny. In: SlideShare [online]. 2011 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/olinkab/social-media-marketing-a-knihovny 39
34
2.5 Rozšířená realita Poslední oblastí moderních technologií, které by mohly být v knihovnách využívány, je rozšířená realita. Zavedením této technologie by knihovna svým uživatelům mohla rozšířit obzory ve využívání nových moderních technologií. Rozšířená realita je reálný obraz světa doplněný o počítačem vytvořené objekty. Nebo jinak, jde o zobrazení reality a následné přidání digitálních prvků, kombinuje virtuální objekty s reálným prostředím. Definice rozšířené reality dle Azumy zdůrazňuje tři hlavní podmínky, které musí rozšířená realita splňovat: 1) „Kombinuje reálné a virtuální (prostředí). 2) Je interaktivní v reálném čase. 3) Je zaznamenaná ve 3-D.“41 Mezi způsoby, jakými zařízení pozná, že má zobrazit rozšířenou realitu patří tzv. Markery „Markery jsou pravoúhlé 2D značky užívané pro jednoduché RR aplikace. Vzhledem k tomu, že mají pevnou strukturu a výrazné černé ohraničení, mohou být jednoduše a velmi robustně rozpoznány a sledovány.“42 Tento typ je používán pro zobrazení nejrůznějších 3D modelů, lze s nimi snadno manipulovat, otáčet, měnit vzdálenost atp. V praxi se využívají spíše jednoduché markery jako čárové kódy a QR kódy, které obsahují velmi málo informací. Dalším způsobem je pomocí GPS. Tato metoda je omezena dosahem signálu GPS, který se kvůli materiálu, ze kterého jsou budovy postaveny, a okolním budovám, velmi snižuje. V současné době však již probíhají pokusy o řešení funkčního systému pro navigace i uvnitř budov.43 Pro práci s rozšířenou realitou je potřeba mít zařízení, která obsahují:
operační systém,
kameru,
displej,
bezdrátový přístup k internetu.
41
AZUMA, Ronald T. 1997. A survey of augmented reality [online]. Presence: Teleoperators. 6(4). (s. 355-385). [cit. 2016-05-05]. ISSN 10547460. Dostupné z: http://www.cs.unc.edu/~azuma/ARpresence.pdf. 42 Koch, C., Neges, M., König, M., & Abramovici, M. (2014). Natural markers for augmented reality-based indoor navigation and facility maintenance [online]. Automation in Construction, vol. 48. (s. 18-30). DOI: 10.1016/j.autcon.2014.08.009. 43 Xu, R., Chen, W., Xu, Y., & Ji, S. (2015). A New Indoor Positioning System Architecture Using GPS Signals [online]. Sensors, vol. 15(issue 5). (s. 10074-10087). DOI: 10.3390/s150510074
35
Takovýmto zařízením mohou být mobilní telefony, smartphony či tablety atd. Většina mladých lidí tímto typem zařízení disponují. Studie44 firmy Ericsson odhaduje, že do roku 2020 vzroste přístup k internetu z chytrých telefonů až desetkrát, což představuje pro chytrá mobilní zařízení slibnou budoucnost, jelikož pro plynulý chod rozšířené reality je internetové připojení nutností. Pro zatraktivnění využívání rozšířené reality je možné k jejímu zobrazení využívat i nově vzniklých moderních zařízení jako například Google Glass.
2.5.1 Google Glass Brýle zobrazující rozšířenou realitu přímo na sklíčka. Jejich pořizovací cena není pro většinu lidí dostupná, pohybuje se v řádech desetitisíců korun a jejich používání není zcela běžnou záležitostí. Potenciál však toto zařízení pro použití v oblasti rozšířené reality bezesporu má a na trhu se objevují brýle, které jsou Google Glass svými funkcemi podobné (např. pořizují videozáznam, umožňují hlasové ovládání telefonu či přepínání skladeb pomocí panelu z boční strany brýlí). Jejich pořizovací cena je i dostupnější.45 Jakmile by se díky brýlím uživateli uvolnili ruce, měl by víc prostoru pro manipulaci s objektem. Pro použití v knihovnách je nejvhodnější volbou rozšířené reality taková metoda, při které zařízení rozpozná důležité prvky ze snímaného obrazu, a na základě těchto prvků je schopno identifikovat objekt. Jedná se o robustnější metodu oproti markerům. Pro zobrazení digitální vrstvy nepotřebuje neustále zabírat celý objekt.46 K zajištění funkčnosti zobrazování rozšířené reality v zařízeních nesmí chybět vhodné aplikace vytvářející a uchovávající informace poskytované prostřednictvím rozšířené reality. Pro knihovny by byly vhodné aplikace pro získávání informací o knize. Mezi takovéto aplikace patří open source aplikace Aurasma a Google Goggles.
44
Ericsson Mobility Report: ON THE PULSE OF THE NETWORKED SOCIETY [online]. (2015). In: Ericsson. Dostupné z: http://www.ericsson.com/res/docs/2015/ericsson-mobility-report-feb-2015-interim.pdf 45 Google Glass. Ebay [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.ebay.com/sch/i.html?_from=R40&_trksid=p2050601.m570.l1313.TR0.TRC0.H0.Xgoogle+glass.TR S0&_nkw=google+glass&_sacat=0 46 Marker and natural feature-based registered tracking algorithm [online]. (2015). Journal of Chemical, 7(3). (s. 1520-1526). Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid& db=a9h&AN=101961378&lang=cs&site=eds-live&scope=site
36
2.5.2 Aurasma47 Aplikace na výrobu vlastní rozšířené reality. Knihovny si samy mohou vybrat marker (např. výrazný obrázek) i to, co se po načtení markeru má zobrazit. Takže se po načtení takového obrázku může objevit informace o knize, autorovi atd. Jakékoliv informace, které by knihovna chtěla svým uživatelům poskytnout. Jedná se o uživatelsky přívětivou aplikaci.
2.5.3 Google Goggles Další zajímavou aplikací pro získání informací o knize je Google Goggles. Tato aplikace má již ve výčtu svých základních funkcí mimo jiné i to, že slouží k: „ rozpoznávání obrazů, knih, disků CD a DVD a v podstatě jakéhokoli dvojrozměrného obrázku.“48 Goggles zároveň umožňuje překládat texty, číst QR a čárové kódy atp. Tím, že aplikace umí rozpoznat text a vyhledat jej pomocí Google vyhledávače, mohla by posloužit alespoň pro obecné rozšíření povědomí o díle, jeho autorovi, případně dostupnosti knihy v e-shopech.49
Aurasma [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.aurasma.com/ Google Goggles: Popis [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.google.android.apps.unveil&hl=cs 49 POSPÍCHAL, Petr. Rozšířená realita v mobilních zařízeních jako impuls rozvoje služeb knihoven. Brno, 2015. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Michal Černý 47 48
37
3 Zhodnocení technologických trendů pomocí metody vážených kritérií Pro porovnání všech zde zmíněných trendů byla vybrána metoda vážených kritérií. Pomocí této metody budou hodnoceny všechny trendy zvlášť podle oblastí, do kterých patří.
3.1 Kriteriální matice RFID vs. QR kódy Kritéria k této kriteriální matici byla zvolena na základě vlastního zkoumání této oblasti: 1) zabezpečení – zabezpečení fondu knihovny proti krádežím, 2) identifikace dokumentu – informace o knize (př. název, autor, signatura atd.), 3) instalace software – složitost zavedení software do knihovního systému, 4) nutnost použití speciálního hardware, 5) cena. Kritérium A B C D E Součet
Váha 1 1 0.8 0.8 1 X
RFID Body 10 8 9 7 5 X
Splňuje 10 8 7.2 5.6 5 35.8
QR kódy Body Splňuje 0 0 10 10 9 7.2 9 9 8 8 x 34.2
definovaná škála <0-10> Vysvětlivky: A
Zabezpečení
B
Identifikace dokumentu
C
Instalace software
D
Nutnost použití speciálního hardware
E
Cena
Z provedeného porovnání nastavených kritérií se jeví jako vhodnější prostředek pro evidenci a zabezpečení fondu RFID. Rozhodujícím parametrem pro výběr tohoto systému by se stalo kritérium zabezpečení, které RFID splňuje, ale QR kódy nikoli. QR kódy by se v knihovnách mohly uplatnit v případě, že by byl fond zabezpečen jiným systémem pro zabezpečení (např. tzv. zabezpečovacími pásky). Jak je vidět z provedené kriteriální matice, při zdůraznění kritéria Identifikace dokumentu by QR kódy byly vhodnější variantou než RFID. 38
3.2 Kriteriální matice EDS vs Primo vs Summon Kritéria byla zvolena dle již zmiňovaného článku M. Vojnara50, se zaměřením na vlastnosti systémů pro efektivní činnost knihovny: 1) centrální index - vyhledávání na úrovni volně dostupného i předpláceného obsahu v maximálním rozsahu, 2) API rozhraní – zahrnuje vlastní funkce a vlastnosti, které si může knihovna navolit sama, 3) indexování a normalizace záznamů - umožňuje knihovně zohlednit a využít vlastnosti lokálních zdrojů (vlastní věcné zpracování, speciální pole, označení nových záznamů, plné texty chráněných prací), využití souborů autorit nebo vícejazyčné tezaury, 4) lokální instalace - umožňuje knihovně provozovat discovery systém ze svého lokálního prostředí, což zaručuje maximální míru kontroly nad chováním discovery systému, 5) cena, 6) technická podpora - umožňuje knihovně snadnou komunikaci a hlášení problémů včetně jejich analýzy v českém jazyce a se znalostí kontextu instituce. Kritérium Váha A B C D E F Součet
0.8 0.8 1 1 1 1 x
Ebsco Body Splňuje 9 7.2 9 7.2 8 8 9 9 6 6 8 8 x
Primo Body Splňuje 9 7.2 9 7.2 8 8 10 10 8 8 8 8
45.4
X
48.4
Summon Body Splňuje 9 7.2 10 8 8 8 9 9 7 7 8 8 x
47.2
definovaná škála <0-10> Vysvětlivky: A
Centrální index
B
API rozhraní
C
Indexování a normalizace záznamů
D
Lokální instalace
E
Cena
F
Technická podpora
VOJNAR, Martin. Jak si vybrat vhodný discovery systém. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 201605-05]. urn:nbn:cz:ik-14003. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14003 50
39
Z provedeného porovnání nastavených kritérií by byl považován za nejvhodnější discovery systém Primo. Kritéria Centrální index, Indexování a normalizace záznamů a Technická podpora byla vyhodnocena shodným počtem bodů pro všechny tři discovery systémy. Rozdílné body jsou u kritéria Lokální instalace, ve kterém discovery systém Primo zvítězil díky oddělenému centrálnímu indexu od lokálního, je tím zajištěna lepší kontrolovatelnost systému. Rozhodujícím parametrem pro celkové vítězství Prima by se stalo kritérium Cena.
3.3 Kriteriální matice DigiTool vs DSpace Kritéria vybraná dle kompatibility nástrojů s referenčním modelem OAIS:51 1) příjem (Ingest) - vyjednávat a získávat informace od producentů informací, 2) archivní uložení (Archival Storage) - zajistit dostatečnou kontrolu informací, aby byly plněny podmínky dlouhodobé ochrany, 3) správa dat (Data management) - vymezit hlediska využití uživatelskou komunitou, 4) plánování uchovávání (Preservation planning) - zajistit, aby byly chráněné informace nezávisle srozumitelné uživatelům v tom smyslu, že je možné informaci rozumět a vnímat bez využití asistence producenta této informace, 5) správa archivu (Administration) - dodržovat strategii a procesy a tím zajistit to, že informace je ochráněna proti všem nepředvídatelnostem, 6) zpřístupnění (Access) - zpřístupnit chráněné informace uživatelské komunitě. Kritérium
Váha
A B C D E F Součet
0.6 1 0.8 1 0.8 0.4 X
DigiTool Body Splňuje 10 6 9 9 8 6.4 8 8 7 5.6 7 2.8 X 37.8
Dspace Body Splňuje 9 5.4 9 9 8 6.4 9 9 8 6.4 9 3.6 x 39.8
definovaná škála <0-10> Vysvětlivky: A Příjem (Ingest) B Archivní uložení (Archival Storage) C Správa dat (Data management) HUTAŘ, Jan a Marek MELICHAR. Analýza dostupných technologií a srovnání národních strategií v oblasti dlouhodobé archivace digitálních informací [online]. 2013 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://drive.google.com/file/d/0B1hyhqrXs6dtT094RWlfY1lVSW8/edit?pref=2&pli=1 51
40
D Plánování uchovávání (Preservation planning) E Správa archivu (Administration) F Zpřístupnění(Access)
Z provedeného porovnání kritérií nastavených dle OAIS se jeví jako vhodnější systém DSpace. Z kriteriální matice je patrné, že DSpace je u tří kritérií o krok napřed před DigiTool, ve dvou je jejich hodnocení stejné a pouze u jediného kritéria Příjem, je DigiTool hodnocen lépe. Rozhodujícím kritériem pro výběr tohoto systému by se stala lépe vyřešená složka OAIS – Zpřístupnění, kdy díky šablonovacímu systému Manakin si knihovny upraví vzhled do libovolného designu.
3.4 Kriteriální matice Facebook vs Twitter Kritéria k porovnání sociálních sítí byla vybrána na základě vlastního zkoumání dané oblasti: 1) dostupnost pro uživatele – dostupnost využívání sociálních sítí uživateli, 2) dostupnost pro knihovny – dostupnost využívání sociálních sítí knihovníky, 3) používanost – vhodnost používání sociální sítě k informovanosti uživatelů, 4) funkčnost – lepší funkce sociální sítě k informovanosti uživatelů. Kritérium A B C D Součet
Váha 0.8 0.8 1 1 x
Facebook Body Splňuje 10 8 10 8 10 10 9 9 X 35
Twitter Body Splňuje 10 8 10 8 7 7 8 8 x 31
definovaná škála <0-10> Vysvětlivky: A
Dostupnost pro uživatele
B
Dostupnost pro knihovníky
C
Používanost
D
Funkčnost
Provedením porovnání mezi sociálními sítěmi Facebook a Twitter vyšel jako lepší nástroj pro propagaci knihoven Facebook. Hlavním rozhodujícím kritériem se stala používanost Facebooku, která předběhla Twitter o celé tři body. Důvodem může být větší zaměření Facebooku na širokou veřejnost, zatímco Twitter je spíše pro zainteresovaný okruh uživatelů. 41
3.5 Kriteriální matice pro Aurasma vs Google Goggles Pro kriteriální matici k rozšířené realitě byla použita kritéria na základě vlastního zkoumání: 1) identifikace dokumentu – informace o dokumentu (název knihy, autor, signatura, abstrakt atd.), 2) kompatibilita s čárovými a QR kódy – možnost propojení nástrojů s čárovými a QR kódy, 3) instalace software – implementace a nastavení software, 4) cena, 5) zabezpečení – zabezpečení informací obsažených v software. Kritérium A B C D E Součet
Váha 1 0.6 0.8 1 0.8 x
Aurasma Body Splňuje 9 9 9 5.4 8 6.4 7 7 6 4.8 x 32.6
GG Body Splňuje 9 9 9 5.4 8 6.4 8 8 8 6.4 x 35.2
definovaná škála <0-10> Vysvětlivky: A
Identifikace dokumentu
B
Kompatibilita s čárovými a QR kódy
C
Instalace software
D
Cena
E
Zabezpečení
Provedená kriteriální matice zobrazuje jako výhodnější variantu pro použití nástrojů pro rozšířenou realitu Google Goggles. Hlavním kritériem pro tento výběr se stalo kritérium Zabezpečení.
42
4 SWOT analýza Metoda vážených kritérií by pro posouzení trendů služeb pro uživatele aplikace Mobilní katalog a Mapa fondu nebyla vhodná. U těchto dvou služeb proto bylo přistoupeno k použití SWOT analýzy.
4.1 Mobilní katalog Silné stránky
Slabé stránky
Flexibilita používání
Závislost na technologiích
Šetření času
Odpadá sociální kontakt
Atraktivnost pro uživatele
Aktuálně žádané informace
Jednoduchost používání Příležitosti
Hrozby
Propagace knihovny
Informační přesycení
Využití moderních technologií
Zabezpečení dat
Silné stránky
Flexibilita používání
Uživatel má díky této aplikaci možnost vyhledávat dokumenty v knihovním fondu odkudkoliv. Není závislý na stolních počítačích. Je mu umožněno nejen vyhledávání dokumentů, ale i vstup do svého čtenářského konta, kde si může kontrolovat stav svých výpůjček a případně je zde i prodloužit bez nutnosti návštěvy knihovny.
Šetření času
Díky přístupnosti k požadovaným informacím odkudkoliv a kdykoliv je ušetřen čas potřebný k návštěvě knihovny pouze z důvodů vyhledávání dokumentů. Uživatel si vyhledá potřebný dokument na svém telefonu a při příchodu do knihovny jde rovnou do regálů pro knihu.
43
Atraktivnost pro uživatele
Atraktivnost používání mobilních zařízení stále roste (jak již bylo zmíněno v kapitole 2.4.1 Mobilní katalog, 84% lidí v západním světě používá mobilní telefon), jeho využívání už není pouze pro telefonické služby, ale i pro vyhledávání na internetu, sledování e-mailů i sociálních sítí, proto by tato služba mohla být pro uživatele takto používající telefon atraktivní.
Aktuálně žádané informace
Mobilní katalog usnadňuje přístup k požadovaným informacím. Jakmile má uživatel potřebu vyhledat jakýkoliv dokument z knihovního fondu, je mu toto umožněno vesměs hned, odkudkoliv a kdykoliv.
Jednoduchost používání
Práce s mobilním zařízením je dnes již rutinní záležitostí. Vhodně zvolená verze online katalogu v mobilním zařízení by zpřístupnění knihovního katalogu a jeho využívání zjednodušilo. Slabé stránky
Závislost na technologiích
V této informační společnosti je na uživatele veden velký tlak v používání stále nových moderních technologií, které zjednodušují a zefektivňují pracovní postupy. Zjednodušováním stále většího množství pracovních postupů si uživatelé mohou odvyknout používat své vlastní myšlení a bez moderních technologií již neudělají vůbec nic. Tyto aspekty mohou vést až k závislosti, kdy uživatelé nebudou schopni bez jakékoliv technologie udělat vůbec nic.
Odpadá sociální kontakt
Při vyhledávání v mobilních zařízeních by mohlo dojít k omezení nebo úplné ztrátě sociálního kontaktu mezi uživateli a knihovníky. Knihovníci by mohli ztratit povědomí o potřebách svých uživatelů, kteří by přestali dávat zpětnou vazbu knihovníkům na jejich poskytované služby.
44
Příležitosti
Propagace knihovny
Zvyšující se množství lidí používajících mobilní zařízení nejen pro telefonování a smskování, ale i pro vyhledávání na internetu, nakupování a koukání na sociální sítě vyžaduje stále nové aplikace, které by ve svém mobilním zařízení využili a nemuseli by kvůli tomu hledat alternativní zdroje. Zavedením Mobilního katalogu k jednoduchému vyhledání potřebného dokumentu by si knihovna zvýšila prestiž u svých uživatelů a zpopularizovala sama sebe uživatelům budoucím.
Využití moderních technologií
Knihovny se řadí mezi vzdělávací instituce, které by se měly zajímat o nové moderní technologie. Využíváním nových moderních technologií by knihovny ukázaly, že nezůstávají pozadu, ale přizpůsobují se aktuálním trendům a jsou schopné takovéto technologie svým uživatelům poskytnout. Hrozby
Informační přesycení
Uživatelé by si mohli zvyknout pouze na používání mobilních aplikací knihovny, bez kooperace s knihovníky. Knihovny by nedostávaly svou zpětnou vazbu na poskytované služby, ale uživatelé by se mohli ztratit v nalézaných informacích a mohlo by dojít k jejich přesycení, kdy by pak už nebyly ochotni přijímat žádné nové informace.
Zabezpečení dat
Při nedostatečně zabezpečeném používání mobilních zařízení pro vyhledávání v katalogu by mohlo dojít k napadení komunikace mezi Mobilním katalogem a online katalogem a tím zrušení funkčnosti této aplikace, nebo vniknutí k osobním datům uložených ve čtenářských kontech uživatelů či vymazání obsahu celého softwaru.
45
4.2 Mapa fondu Silné stránky
Slabé stránky
Šetření času
Závislost na technologiích
Atraktivnost pro uživatele
Odpadá sociální kontakt
Snadné vyhledávání na regále
Jednoduchost používání Příležitosti
Spolupráce s firemním sektorem
Využití moderních technologií
Hrozby
Informační přesycení
Silné stránky
Šetření času
Uživatel ušetří čas s hledáním fyzického dokumentu na regálu v knihovně. Odpadne složité vyhledávání příslušného regálu, kde se dokument nachází a posléze i samotného dokumentu. Čas pro vyhledání dokumentu se s Mapou fondu zkrátí o dvě třetiny celkového času.
Atraktivnost pro uživatele
Stejně jako Mobilní katalog může být služba Mapa fondu atraktivní službou pro uživatele z důvodů nejen ušetření času, ale i použití nového nevyzkoušeného softwaru usnadňujícího práci.
Snadné vyhledávání na regále
Zavedením Mapy fondu se sníží počet uživatelů zmateně bloudících mezi regály knihovny a marně hledajících požadovanou knihu. Ihned po vyhledání požadované knihy budou vědět do které uličky, ke kterému regálu zamířit.
Jednoduchost používání
Uživatelům bude stačit pouze jeden klik na ikonu navíc na to, aby zjistili, kde se jejich požadovaná kniha nachází. Odpadne starost s opisováním informací potřebných k vyhledání knihy na regále a tápání mezi regály. 46
Slabé stránky
Závislost na technologiích
Stejně jako Mobilní katalog může Mapa fondu podnítit závislost uživatelů na využívání moderních technologií namísto svého vlastního úsudku a rozumu.
Odpadá sociální kontakt
Při vyhledávání knih na regále pomocí služby Mapa fondu by mohlo dojít k omezení nebo úplné ztrátě sociálního kontaktu mezi uživateli a knihovníky. Knihovníci by mohli ztratit povědomí o potřebách svých uživatelů, kteří by přestali dávat zpětnou vazbu knihovníkům na jejich poskytované služby. Příležitosti
Spolupráce s firemním sektorem
Knihovny by si mohly nechat vytvořit software Mapa fondu firmou, která se zabývá tvorbou navigačního softwaru. Firemní sektor by mohl přinést nové impulsy a pohled na řešení daných situací, kdy jsou knihovníci zahleděni do svých zavedených stereotypů a nevidí jiná řešení.
Využití moderních technologií
Knihovny se řadí mezi vzdělávací instituce, které by se měly zajímat o nové moderní technologie. Využíváním nových moderních technologií by knihovny ukázaly, že nezůstávají pozadu, ale přizpůsobují se aktuálním trendům a jsou schopné takovéto technologie svým uživatelům poskytnout. Hrozby
Informační přesycení
Uživatelé by si mohli zvyknout pouze na používání mobilních aplikací knihovny, bez kooperace s knihovníky. Knihovny by nedostávaly svou zpětnou vazbu na poskytované služby, ale uživatelé by se mohli ztratit v nalézaných informacích a mohlo by dojít k jejich přesycení, kdy by pak už nebyly ochotni přijímat žádné nové informace.
47
5 Využití
technologických
trendů
ve
vybraných
knihovnách Pro využití technologických trendů v knihovnách byly vybrány univerzitní knihovny. Jejich uživateli jsou převážně mladí lidé, kteří jdou většinou s dobou a chtějí využívat nové technologie. Na univerzitní knihovny jsou tím kladeny vyšší nároky na zavádění nových technologií pro zatraktivnění služeb. Seznam univerzitních knihoven byl převzat z internetových stránek Knihovny v České republice:52 A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Y Z
52
Knihovna Akadenie věd ČR Janáčkova akademie múzických umění v Brně Ústřední knihovna Filozofické fakulty MU Ústřední knihovna Mendelova univerzita v Brně Univerzita obrany v Brně Ústřední knihovna Vysokého učení technického Veterinární a farmaceutická univerzita Akademická knihovna Jihočeské univerzity České Budějovice Knihovna Univerzity Hradec Králové Knihovna Technické univerzity v Liberci Knihovna Univerzity Palackého v Olomouci Univerzitní knihovna Slezské univerzity v Opavě Univerzitní knihovna Ostravské univerzity Ústřední knihovna VŠB-Technické univerzity Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice Univerzitní knihovna Západočeské univerzity Česká zemědělská univerzita v Praze ( SIC ) Knihovna Akademie múzických umění v Praze Knihovna Policejní akademie České republiky Ústřední knihovna ČVUT v Praze Ústřední knihovna Univerzity Karlovy Ústřední knihovna VŠCHT Praha Vysoká škola ekonomická v Praze ( CIKS ) Vědecká knihovna Univerzity J. E. Purkyně Ústřední knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
http://www.knihovny.net/default4.htm
48
RFID A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W Y Z
QR
EBSCO
Primo Summon
DigiTool
Dspace
X X X X X
Mobilní katalog X
Mapa fondu Facebook Twitter Aurasma X X X X
X
X
X
X X X
X
X X
X
X X X
X X X
X
X
X
X X X X
X
X
X X X X
X X
X X X X X X
X X
X
X X X
X X X
X X
X X
X
X X
Tabulka 1 – Využívání moderních technologických trendů v univerzitních knihovnách
49
X
X X
X
X
Google Goggles
Dle provedeného průzkumu využívání technologických trendů v univerzitních knihovnách (viz tabulka 1) je nejvíce používaná sociální síť Facebook, kterou pro neformální komunikaci využívá většina univerzitních knihoven. Provedeme-li vyhodnocení podle zde nastavených oblastí využívání moderních trendů, zjistíme, že: Evidence a zabezpečení fondu, kde se porovnávala technologie RFID s QR kódy, technologie RFID je využívána zhruba jednou čtvrtinou univerzitních knihoven, zatímco QR kódy jsou v tomto prostředí nevyužity. Tento výsledek koresponduje s provedenou kriteriální maticí, ve které RFID také zvítězilo nad QR kódy, které sice dokument identifikují, ale nijak nezabezpečí. V oblasti vyhledávání, zahrnující discovery systémy EBSCO discovery systém, Primo a Summon je nejvíce využíván systém společnosti EBSCO, který je používán necelou polovinou univerzitních knihoven. Tento výsledek je od kriteriální matice odlišný. V kriteriální matici byl jako nejlepší systém vyhodnocen systém Primo. Tato rozlišnost může být způsobena odlišnými potřebami knihoven na discovery systém s ohledem na jejich knihovní systém nebo výběrem systému pomocí výběrového řízení, kdy společnosti své produkty mohou nabídnout za výhodnějších podmínek pro knihovny (např. když knihovna již využívá jiné produkty jejich společnosti). V oblasti archivace byl průzkum zúžen na dva nejčastěji používané systémy podporující archivaci DigiTool a DSpace. V univerzitních knihovnách jednoznačně převažuje využívání systému DSpace. Používá ho deset univerzitních knihoven z dvaceti pěti, přičemž DigiTool pouze jediná. V tomto případě je výsledek shodný s kriteriální maticí. Oblast služeb uživatelům zahrnuje samostatné jednotky jako mobilní katalog a mapu fondu, poté porovnání sociálních sítí Facebook a Twitter. Mobilní katalog je univerzitními knihovnami využíván z jedné čtvrtiny. Mapu fondu používá pouze Ústřední knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Mezi sociálními sítěmi je rozdíl dvacet ku osmi, absolutním vítězem se stal Facebook, který předčil všechny ostatní zkoumané služby. Výsledek je shodný s kriteriální maticí a potvrzuje to vyšší použitelnost Facebooku pro komunikaci s laickou veřejností než Twitter, který je spíše pro odborníky. Rozšířená realita, která zkoumala pouze dva její systémy Aurasma a Google Goggles, je sama o sobě spíše nadstavbovou službou, která by knihovnám přinesla spíše atraktivitu než efektivitu.
50
Z tohoto důvodu, pravděpodobně, žádná univerzitní knihovna nevyužívá ani jeden ze systému rozšířené reality. Z tabulky 1 byly vybrány čtyři univerzitní knihovny, u kterých byla provedena analýza využívání vítězů hodnocení kriteriálních matic (RFID, Primo, DSpace, Facebook, vynechán byl pouze Google Goggles, který zatím nevyužívá ani jedna knihovna) včetně služeb mobilního katalogu a mapy fondu: 1) Ústřední knihovna Vysokého učení technického, 2) Ústřední knihovna ČVUT v Praze, 3) Vědecká knihovna Univerzity J. E. Purkyně, 4) Ústřední knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
5.1 Ústřední knihovna Vysokého učení technického Ústřední knihovna VUT pod tímto názvem působí od roku 1976. Od roku 1999 sídlí ve zrekonstruovaném Centru VUT, Antonínská 1, Brno. V roce 2002 byl zakoupen knihovní systém Aleph, který používají všechny fakultní a areálové knihovny VUT. „Základním posláním Ústřední knihovny VUT je shromažďovat a zpřístupňovat literaturu převážně mezioborového charakteru náležící do oblasti zájmů technické univerzity. Mezi další funkce UK VUT patří: akvizice zahraniční literatury, informační výchova studentů VUT a ostatních uživatelů, konzultace a poradenství pro knihovny VUT, navrhování a realizace automatizovaných knihovnických agend aj.“53 RFID není v této knihovně využíváno. Discovery systém Primo Discovery systém Primo byl v knihovnách Vysokého učení technického v Brně uveden do provozu začátkem roku 2014. Během prvního roku byl systém využit k 230 tisícům vyhledávání (skoro 640 denně). Na základě testování systému studenty prvních ročníků bylo upraveno rozhraní tak, aby bylo uživatelsky přívětivější. Dále byly do Prima integrovány služby citačního manažeru Citace PRO a rozhraní pro příjem požadavků na elektronické dodávání dokumentů. Počet stažených záznamů ze všech informačních zdrojů dosáhla za rok 2014 více než 500 tisíc.
ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA VUT V BRNĚ. Vysoké učení technické v Brně [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/uk 53
51
„Systém Primo umožňuje vyhledávat v několika tisících oborových i multioborových informačních zdrojích a databázích, jeho pořízení má pozitivní vliv na využívání elektronických informačních zdrojů.“54 DSpace55 DSpace je open source platforma na které běží Digitální knihovna VUT. Tento systém byl vybrán z několika důvodů – systém lze nastavovat podle právě potřebných kritérií, vyhovoval prioritním podmínkám stanoveným pro tvorbu Digitální knihovny a v neposlední řadě se výběrem tohoto produktu VUT v Brně přidalo do rozsáhlé komunity uživatelů DSpace, na kterou se může v případě potřeby obrátit. Nejobsáhlejší sbírkou je archiv elektronických verzí vysokoškolských kvalifikačních prací, dále archiv vědeckých časopisů vydávaných na univerzitě. Facebook Knihovna VUT je na Facebooku56 od roku 2009. Pravidelné psaní příspěvků začalo až od července 2012. Knihovna má k datu 11.4.2016 545 fanoušků, kteří označili její stránku jako To se mi líbí. Mobilní katalog ani Mapa fondu v této univerzitní knihovně nejsou využívány.
5.2 Ústřední knihovna ČVUT v Praze Ústřední knihovna ČVUT v Praze sídlí v budově Národní technické knihovny na adrese Technická 6, Praha 6. Ústřední knihovna byla zapsána do evidence knihoven v roce 2009 a byly do ní sloučeny Ústřední knihovna FSv a FA, Ústřední knihovna FS, Ústřední knihovna FEL, Ústřední knihovna FJFI, Knihovna FD, Knihovna FBMI, Knihovna KÚ, Knihovna MÚVS, Knihovna VIC a Oddělení knihoven VIC. Poslání knihovny je poskytovat knihovnické a informační zabezpečení studia, vědecké, výzkumné, tvůrčí a umělecké činnosti univerzity, sloužit studentům a akademickým
Výroční zpráva o činnosti Vysokého učení technického v Brně za rok 2014. Vysoké učení technické v Brně [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.vutbr.cz/o-univerzite/vyrocni-zpravy/vyrocni-zpravyvut-f18830/vyrocni-zprava-vut-v-brne-o-cinnosti-za-rok-2014-d102760/vyrocni-zprava-vut-v-brne-o-cinnostiza-rok-2014-p92256 55 Tamtéž 56 Ústřední knihovna VUT. Facebook [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.facebook.com/ustredka.vut/?fref=ts 54
52
pracovníkům ČVUT, ale poskytuje i služby odborné veřejnosti, budovat a zpřístupňovat specializované fondy tištěných a elektronických dokumentů z vědních disciplín rozvíjených na ČVUT, budovat a provozovat systém zpřístupňování a uchovávání vysokoškolských kvalifikačních prací v elektronické podobě. Vytvářet podporu pro rozvíjení informační gramotnosti studentů a spolupracovat na utváření jejich klíčových kompetencí pro studium, budoucí profesi a celoživotní učení a v neposlední řadě vytvářet podporu pro hodnocení výsledků činnosti univerzity v oblasti výzkumu a vývoje, zejména v oblasti publikování.57 RFID Technologie RFID byla na Ústřední knihovně ČVUT v Praze implementována v roce 2010. Finanční prostředky byly získány z Rozvojového projektu ÚK „Ústřední knihovna ČVUT rozvoj nového provozu (1. etapa)“. Z důvodů umístění fondu v prostorách Národní technické knihovny bylo přistoupeno k hybridnímu řešení technologie RFID (využívá se jak technologie RFID, tak elektromagnetické pásky k zabezpečení fondu). Knihovní fond byl opatřen RFID čipy, díky nimž je možné dokumenty půjčovat, prodlužovat a vracet prostřednictvím samoobslužného zařízení Selfcheck. Kvůli implementaci technologie RFID byl do knihovního systému Aleph zaveden protokol SIP2. Discovery systém Primo Ústřední knihovna ČVUT v Praze k vyhledávání nepoužívá discovery systém Primo, ale Summon. K jeho implementaci došlo v roce 2013 a nahradil tak dosud používaný metavyhledávač 360Search. Pomocí Summonu jsou prohledávány odborné informační zdroje, jako knihovní katalog, odborné databáze, elektronické knihovny a vybrané volně dostupné odborné zdroje. Vyhledávání v Summonu je oproti 360Search rychlejší díky indexaci u producenta.58
Ústřední knihovna: Vznik a poslání. Ústřední knihovna ČVUT [online]. 2010 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/knihovna/vznik-a-poslani/ 58 Ústřední knihovna ČVUT: Výroční zpráva 2013. Ústřední knihovna ČVUT [online]. 2010 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz//administrace/upload_dir/files/a40c9fa73a409201d649438c6993a072ee980fdf.pdf 57
53
DSpace Digitální knihovna ČVUT je budována na open source platformě DSpace od roku 2010. Jedná se o celouniverzitní prostředí pro ukládání, uchování, sdílení a prezentaci dokumentů v elektronické podobě, a to zejména vysokoškolských závěrečných prací a publikačních výstupů ČVUT. „Repozitář dále slouží jako otevřená platforma pro uložení a zveřejňování vědeckých článků v recenzovaném časopise Acta Polytechnica (AP). Došlo k propojení redakčního systému OJS a DSpace. Všechny záznamy v repozitáři jsou opatřeny jednoznačným identifikátorem Handle a jsou indexovány v rámci vyhledávacích služeb (např. Google). Jako další jednoznačný a trvalý identifikátor digitálního obsahu je časopisu a jednotlivým článkům AP přidělován identifikátor DOI. Do repozitáře byly také implementovány statistiky pro sledování počtu zobrazení záznamů a stažení plných textů.“59 Facebook Facebookovská stránka Ústřední knihovny ČVUT funguje od ledna 2009. „Dalším kanálem k propagaci akcí a služeb a k neformálnější komunikaci s uživateli byla využívána sociální síť Facebook. Koncem roku 2014 dosáhl facebookový profil ÚK ČVUT počtu 500 fanoušků.“60 Mobilní katalog Aplikace Katalogu Ústřední knihovny ČVUT v Praze pro mobilní zařízení byla vytvořena v roce 2014. Služba Mapa fondu není v knihovně využívána.
Ústřední knihovna ČVUT: Výroční zpráva 2013. Ústřední knihovna ČVUT [online]. 2010 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz//administrace/upload_dir/files/a40c9fa73a409201d649438c6993a072ee980fdf.pdf 60 Ústřední knihovna ČVUT: Výroční zpráva 2014. Ústřední knihovna ČVUT [online]. 2010 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz//administrace/upload_dir/files/51c6bb3448e7163edffb324f4c732a317085102f.pdf 59
54
5.3 Vědecká knihovna Univerzity J. E. Purkyně Vědecká knihovna Univerzity J.E. Purkyně (dále jen UJEP) se nachází v nové budově v kampusu univerzity na adrese Pasteurova 5, Ústí nad Labem od roku 2013. „Vědecká knihovna UJEP komplexně zajišťuje knihovnické a informační služby na UJEP (shromažďování, zpracovávání, uchovávání a zpřístupňování knihovního a informačního fondu).“61 RFID K implementaci technologie RFID do Vědecké knihovny UJEP došlo v roce 2012 společností Cosmotron. Implementace zahrnovala očipování celého knihovního fondu, instalaci jednoho selfchecku, dvou bezpečnostních bran. Později ke komponentům RFID byl do knihovny přidán návratový automat, který slouží k navrácení knih 24 hodin denně.62 Discovery systém Primo Ani v této knihovně není pro vyhledávání využíván discovery systém Primo. Ve Vědecké knihovně UJEP je vyhledávání pomocí EDS – EBSCO Discovery Service. Zajišťuje vyhledávání ve všech dostupných elektronických zdrojích pro UJEP. DSpace „Od roku 2008 do roku 2010 byla multimediální knihovna DSpace určena pro publikování závěrečných kvalifikačních vysokoškolských prací. Její provoz byl koncem roku 2010 zastaven.“63 Facebook Facebookovské stránky knihovny vznikly v roce 2013. Počet jejich fanoušků dosahuje téměř 1000 uživatelů. Stránka funguje hlavně pro propagaci pořádaných akcí.64
O knihovně. Vědecká knihovna Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem [online]. [cit. 2016-0505]. Dostupné z: http://knihovna.ujep.cz/index.php/o-knihovne 62 Služby. Vědecká knihovna Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://knihovna.ujep.cz/index.php/sluzby#Samoobsluzne 63 DSpace CZ [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.dspace.cz/dspace-v-cr#ujep 64 Vědecká knihovna UJEP. Facebook [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.facebook.com/VedeckaKnihovnaUjep?fref=ts 61
55
Mobilní katalog Vědecká knihovna UJEP používá jako knihovní katalog IPAC Internet Public Access Catalogue společnosti Cosmotron, který poskytuje jeho mobilní verzi v podobě vlastní aplikace se všemi prvky pro mobilní zařízení a zároveň se zachováním maximální funkčnosti „klasického“ IPACu. Mapa fondu Na stránkách Vědecké knihovny UJEP je možné nalézt záložku Mapa fondu65. Jedná se pouze o obrázek rozvržení knihovního fondu. Nejde o námi zmiňovanou službu pro uživatele.
5.4 Ústřední knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Ústřední knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (dále jen UTB) sídlí v Univerzitním centru na adrese nám. T. G. Masaryka 5555, Zlín. Provozuje areálovou studovnu v Uherském Hradišti a její součástí je dalších 12 menších ústavních knihoven, ve kterých se nachází vědecké odborné literatury. RFID Technologie RFID není v Ústřední knihovně UTB využívána. Discovery systém Primo Ústřední knihovna UTB ve Zlíně nepoužívá ani Primo, ani jiný zde uvedený discovery systém. Pro vyhledávání ve svých databázích používá portál informačních zdrojů XERXES. DSpace DSpace je využíván jako open source platforma pro Digitální knihovnu UTB. Obsahuje závěrečné práce obhájené na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně po roce 2005 v elektronické podobě.
Mapa fondu. Vědecká knihovna Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://knihovna.ujep.cz/index.php/o-knihovne/mapa_fondu 65
56
Facebook Stránky na Facebooku byly knihovnou založeny v roce 2010. Počet fanoušků činí skoro 4000 uživatelů. Mobilní katalog Mobilní katalog je v knihovně využíván od roku 2013. „Aplikace mKatalog je na zakázku vyvinutý program pro mobilní přístup ke knihovnímu katalogu. Umožňuje rychle vyhledat požadovanou knihu, zjistit její dostupnost a nabízí přístup ke čtenářskému kontu včetně možnosti prodlužování výpůjček.“66 Mapa fondu Mapu fondu jako službu v této práci definovanou využívá jako jediná Ústřední knihovna UTB. Pro tvorbu své Mapy fondu si vybrali nástroj společnosti Stack Map. „Jako první se službu Stack Map podařilo implementovat do OPACu knihovního katalogu Aleph. Tam ji čtenáři okamžitě zaregistrovali a zpětná vazba byla velmi pozitivní. Používání je intuitivní a přesnost dostatečná. Jednu chybu nicméně systém stejně měl. Student si našel knihu na počítači a poté si musel zapamatovat umístění regálu a jít knihu nalézt. Tento nedostatek byl vyřešen vzápětí, kdy jsme mapu fondu implementovali do nové mobilní aplikace.“67
BUDÍNSKÝ, Lukáš. Konec orientačního běhu v Knihovně Univerzity Tomáše Bati. In: Inforum 2014: 20. konference o profesionálních informačních zdrojích [online]. 2014 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/sbornik/2014/21/ 67 Tamtéž. 66
57
6 Analýza
současného
stavu
využívání
moderních
technologií Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice se umístila v provedené analýze mezi pěti knihovnami, které nejvíce používají moderní technologické trendy vycházejících z kriteriálních matic. Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k hlubší analýze využívání moderních technologií právě u této knihovny.
6.1 Informace o knihovně Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice je rozdělena do celkem tří pracovišť. Centrální knihovna sídlí již od roku 1997 na adrese Studentská 519, Pardubice. Je označována za srdce univerzitního kampusu. Součástí budovy univerzitní knihovny je i univerzitní aula. Další dvě pobočky se nacházejí na fakultách, které nesídlí v univerzitním kampusu. Od roku 2005 má Fakulta restaurování svou pobočku v Litomyšli a od roku 2009 i Fakulta zdravotnických studií v lokalitě Pardubice – Černá za Bory. V roce 2015 evidovala knihovna ve svém fondu více než 200 tisíc knihovních jednotek. Předplácená tištěná periodika dosáhla 313 titulů, z čehož bylo 62 zahraničních a 251 českých. Elektronické informační zdroje, které knihovna svým uživatelům poskytuje, jsou uvedeny na webových stránkách Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice. 68 U každého elektronického informačního zdroje je uveden popis zdroje i způsob, jakým se uživatelé mohou ke zdroji přihlásit. Všechny zdroje jsou k dispozici na IP adresách Univerzity Pardubice, případně je možné využít vzdáleného přístupu přes terminálový server a VPN. Některé elektronické informační zdroje jsou přístupné přes autentizaci prostřednictvím Shibboleth (jednotné přihlášení, kdy uživatel může využít více síťových připojení69). Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice disponuje i e-knihami a e-časopisy, jejichž výčet lze také nalézt na webových stránkách.70 Pro zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací, publikační činnosti akademických pracovníků Univerzity Pardubice a publikacím vydaným Univerzitou Pardubice je využívána Digitální knihovna Univerzity Pardubice, která je postavena na open Abecední seznam zdrojů. Univerzitní knihovna [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.upce.cz/knihovna/eiz/abecedni.html 69 Shibboleth. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Shibboleth 70 Citation Linker. Univerzitní knihovna [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://rj7gv6cf9w.search.serialssolutions.com/?L=RJ7GV6CF9W&tab=BOOKS 68
58
source systému DSpace. Počet registrovaných uživatelů dosáhl na číslo 6050, počet zaměstnanců knihovny činí 19 pracovníků, z toho 6 střídajících se ve službách u výpůjčního pultu. Od roku 2012 Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice používá automatizovaný knihovní systém Verbis a online katalog Portaro společnosti KP-SYS, spol. s r. o. V další části se pozornost zaměří na využívání vítězů kriteriálních matic RFID, Primo, DSpace, Facebook, Mobilní katalog a Mapa fondu na Univerzitní knihovně Univerzity Pardubice.
6.2 RFID Technologii RFID na identifikaci a zabezpečení svého fondu Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice používá od roku 2014. Na jaře tohoto roku proběhlo výběrové řízení, které vyhrála firma Cosmotron. V červnu byla nainstalována bezpečnostní brána, samoobslužné stanice (selfchecky), čtyři pracovní stanice, které umožnily konverzi stávajících dat o knihovních jednotkách do čipů, a v neposlední řadě sto tisíc čipů. Firma Cosmotron dodala i dva revizní asistenty, které knihovna může využívat při revizi svého fondu. V červenci došlo ke konverzi dat pomocí konverzního a kódovacího systému Convert implementovaného do knihovního systému. Během dvou týdnů došlo k očipování na 60 tisíc knih nacházejících se na regálech ve volném výběru v přízemí knihovny a prezenční fond v prvním patře knihovny. Do konce roku byl očipován celý knihovní fond volného výběru knihovny. Výpůjční proces Výpůjční proces se provádí za turnikety a bezpečnostní branou v přízemí knihovny, kde se nachází dvě samoobslužné stanice (self-checky) a jedno místo u výpůjčního pultu určené pro půjčování dokumentů. Díky technologii RFID je tak možné provádět výpůjční proces dvěma způsoby. Prvním z nich je využití dvou samoobslužných jednotek. Při procesu půjčování přistoupí registrovaný uživatel k samoobslužné jednotce s knihami a svým průkazem čtenáře (studentský průkaz, zaměstnanecký průkaz, průkaz pro veřejnost). Nejdříve načte svůj průkaz a na dotykové obrazovce vybere záložku vypůjčení. Poté položí knihu na samoobslužnou jednotku a ta mu automaticky knihu načte do jeho osobního čtenářského konta. Jakmile je transakce hotova, uživateli je automaticky vytisknut seznam výpůjček. V druhém případě zajde uživatel k výpůjčnímu pultu, kde předloží opět svůj průkaz a služba u pultu provede stejný úkon jako samoobslužná jednotka i s vytisknutím výpůjček uživatele. Knihy lze jak u výpůjčního pultu, tak na samoobslužných jednotkách půjčovat hromadně. Knihovník, ani
59
uživatel nemusí přikládat na snímač každou knihu zvlášť, ale může položit všechny dokumenty, které chce vypůjčit a snímač je načte všechny najednou. Vracení knih K vracení knih jsou vyhrazena dvě místa u výpůjčního pultu umístěná před bezpečnostní branou. V případě, že je knihovna zavřená, je k dispozici bibliobox umístěný před vstupem do knihovny. Uživatelé, kteří chtějí pouze vrátit knihy, nemusí projít turnikety ani bezpečnostní branou. Z pozice knihovníka probíhá proces vracení stejně jako při půjčování. Vždy je však nutné sledovat, zda byl v knihovním systému vrácen stejný počet výpůjček jako fyzicky vrácených knih, zda jsou na vrácené výpůjčky provedené rezervace nebo je výpůjčka v prodlení. V tom případě se zobrazí částka, kterou musí uživatel za pozdní vrácení zaplatit. Při použití biblioboxu pro vracení knih jsou knihy vráceny následující pracovní den a uživatel si může vrácení zkontrolovat ve svém čtenářském kontu, které je dostupné online. Pokud byla výpůjčka v prodlení a uživatel má zaplatit částku za pozdní vrácení, je mu automaticky zablokován přístup do knihovny, a to do doby, než zaplatí. Zabezpečení knihovních jednotek Technologie RFID provádí i zabezpečení knihovních jednotek. Při půjčování je toto zabezpečení automaticky deaktivováno. Jakmile je kniha půjčena a zabezpečení RFID čipů deaktivováno, může uživatel projít s touto knihou bezpečnostní branou. Pokud by někdo chtěl projít bezpečnostní branou s nepůjčenou a nedeaktivovanou knihou, bezpečnostní brána vydá světelný a zvukový signál, který na tuto skutečnost upozorní. Bezpečnostní brána je umístěna hned vedle výpůjčního pultu, takže pracovníci u výpůjčního pultu mohou takovouto situaci řešit během několika vteřin. Při vracení knih se zabezpečení opět aktivuje. Revize knihovního fondu Revize knihovního fondu se provádí každé dva roky. Po zavedení technologie RFID byli vyzkoušeni revizní asistenti. Revizním asistentem se skenují knihy v regále do souborů a ty se pak porovnávají s aktuálním stavem v knihovním systému. Zkouška proběhla na zkušebním vzorku v létě 2015. Bohužel bylo zjištěno, že výsledný soubor obsahoval velkou řadu chyb a duplicitních záznamů. Pravděpodobným problémem je kovová konstrukce regálů a vzdálenost mezi jednotlivými čipy, které jsou vlepeny do knih s nízkým počtem stran. Z těchto důvodů není schopen revizní asistent data správně načíst a knihovna nemůže revizi takto provádět.
60
6.3 Primo Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice byla první z vysokoškolských knihoven, která v roce 2012 implementovala discovery systém Primo firmy Ex Libris. Discovery systém Primo byl financován z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, z projektu „Univerzitní IT pro vzdělávání a výzkum – UNIT“ (registrační číslo CZ.1.05/4.1.00/04.0134). Výběr dodavatele proběhl formou veřejné zakázky (nadlimitní otevřené řízení). Primo je poskytováno jako SaaS (Software as a Service), Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice si jej pouze předplácí (na dobu 5 let), hardwarové nároky, provoz, správu a údržbu mají v kompetenci společnosti Ex-Libris a MULTIDATA. Při implementaci byly prvními úkoly vytvoření lokálního indexu tak, aby byl z jedné části tvořen knihovními MARC záznamy, druhé části z metadat
a
plných
textů
Digitální
knihovny
Univerzity
Pardubice
a
nakonec
i propojení linkovacího serveru 360 Link s Primem takovým způsobem, který by zajišťoval ve výsledcích v Primu vracení záznamů s propojením na dostupné plné texty univerzitou předplacených dokumentů. Následovala diskuze ohledně datových zdrojů, zajištění kódu pro sledování Google Analytics, vytvoření logolinku, který by odpovídal jednotnému vizuálnímu stylu Univerzity Pardubice, dále zaslání rozsahu IP adres a vygenerování SSL certifikátů. Pro zautomatizování dodávky změn v MARC záznamech a zajištění dalších exportů byla knihovnou pořízena licence na OAI-PMH provider. Díky protokolu OAI-PMH probíhají aktualizace knihovních záznamů zobrazujících se v online katalogu Portaro i plnění lokálního indexu metadaty a plnými texty z Digitální knihovny Univerzity Pardubice. Kvůli indexaci plných textů závěrečných kvalifikačních prací, které jsou přístupné pouze pro interní uživatele z Univerzity Pardubice, došlo k podpisu smlouvy o ochraně dat. Uživatelé se do Prima přihlašují přes technologii Shibboleth a mají možnost připojení ke svému čtenářskému kontu. Domovská stránka Prima obsahuje službu bX Hot Articles (doporučování aktuálních článků z různých oborů). Na intranetové a externí stránky byla přidána vyhledávací okna (widgety) umožňující přímé vyhledávání v Primu. Primo bylo také propojeno s webovou službou Altmetric.com, která díky DOI sleduje ohlas článků a jejich diskutovanost na sociálních sítích (Twitter, Facebook, Mendeley, Connotea ad.). Primo funguje pod doménou primo.upce.cz. Ostrý provoz byl zahájen 1. října 2012. „Během prvního říjnového týdne (1. – 7. 10. 2012) navštívili stránky primo.upce.cz 623 unikátní návštěvníci (77 % z nich tvořili noví příchozí, 23 % se opakovaně vracelo), celkem uskutečnili 798 návštěv, zobrazili si 4 281 stránku a průměrná doba trvání jejich návštěvy byla 4 minuty a 54 vteřin (zdroj: Google Analytics). Tito uživatelé pak zadali 3 474 vyhledávací dotazy, 1 053x 61
klikli na vyhledávání pomocí jednoduchého vyhledávacího rozhraní, 102x klikli na vyhledávání pomocí pokročilého vyhledávacího rozhraní, 454x klikli na další stránku, poslali 10 záznamů e-mailem, 56x se přihlásili do svého účtu a 52x přidali záznam do eSchránky (zdroj: Primo Click Through Statistics). Po šesti měsících (1. 10. 2012 – 31. 3. 2013) používání se statistiky změnily takto: 6 695 unikátních návštěvníků (53 % nově příchozích, 47 % vracejících se), 12 551 návštěva, 74 953 zobrazení stránek a průměrná doba trvání návštěvy se zvýšila na 6 minut a 27 vteřin (zdroj: Google Analytics); 105 625 vyhledávacích dotazů, 21 057x klik na jednoduché vyhledávání, 3 010x klik na pokročilé vyhledávací rozhraní, 9 900x kliknuto na další stránku, 273 záznamů e-mailem, 565 přihlášení, 295x přidat do eSchránky (zdroj: Primo Click Through Statistics).“71 Discovery systém Primo je v Univerzitní knihovně Univerzity Pardubice dostupný i ve verzi pro mobilní zařízení. Uživatelé tak nejsou odkázáni pouze na vyhledávání u stolních počítačů, ale mohou vyhledávat potřebné dokumenty prakticky odkudkoliv.
6.4 DSpace Budování repozitáře Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice začalo v roce 2007. Finanční prostředky byly zajištěny z grantu FRVŠ (Fond rozvoje vysokých škol), projekt „Vybudování repozitáře pro zpřístupňování a archivaci závěrečných vysokoškolských prací a jeho integrace do Informačního systému Univerzity Pardubice“. Hlavním cílem projektu bylo zpřístupňování především závěrečných vysokoškolských prací, které byly do té doby k dispozici pouze v tištěné formě uvnitř knihovny. Dále měl repozitář zpřístupňovat i elektronické formy dokumentů, které na Univerzitě Pardubice vznikaly. Z provedeného průzkumu softwarů pro tvorbu takovéhoto repozitáře byl, s ohledem na zkušenosti využívání na Vysoké škole báňské a Masarykově univerzitě, vybrán open source systém DSpace. Nejdříve došlo k registraci Univerzity Pardubice v systému Handle (tvůrce trvalých identifikátorů pro DSpace). Poté byl DSpace navržen tak, aby odpovídal potřebám Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice (např. vytvoření šablony záznamů závěrečných vysokoškolských prací s přihlédnutím k metadatovému standardu Dublin Core). Do Digitální knihovny Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice byly nejdříve importovány závěrečné vysokoškolské práce z původního knihovního systému Daimon. Další import, nově obhájených závěrečných vysokoškolských JANKOVSKÁ, Blanka. Byli jsme první aneb Implementace discovery systému Primo na Univerzitě Pardubice. In: Digitální knihovna UPa[online]. 2013 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/49183/jankovska-blanka.pdf?sequence=1&isAllowed=y 71
62
prací, proběhl ze studijní agendy STAG, který nakonec zůstal jediným prostředím pro import metadat do digitální knihovny včetně plných textů závěrečných vysokoškolských prací. Metodika pro workflow prací od vzniku až po uložení v Digitální knihovně se stala součástí vnitřní Směrnice č. 13/2007 - Pravidla pro zveřejňování závěrečných prací a jejich základní jednotnou formální úpravu. Digitální knihovna Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice funguje pod doménou dspace.upce.cz.72 Po dobu svého fungování prošla Digitální knihovna řadou změn. Import publikační činnosti akademických pracovníků a publikací vydaných Univerzitou Pardubice probíhá z OBD (Osobní bibliografická databáze Univerzity Pardubice). V poslední v roce 2015 bylo implementováno nové uživatelské rozhraní nabízející tzv. facetové vyhledávání. V záložce Publikační činnost akademických pracovníků Univerzity Pardubice mají uživatelé možnost shlédnout počet citací v databázi Scopus a identifikátor DOI (Digital Object Identifier – identifikátor digitálního objektu). „Do DK přibývaly v roce 2015 v nejvyšším počtu záznamy a plné texty vysokoškolských kvalifikačních prací (VŠKP). VŠKP tvoří necelých 92 % z celkového počtu 29 953 záznamů uložených v DK. Plné texty VŠKP jsou volně přístupné (34 %) nebo v souladu s přílohou č. 2 Směrnice 9/2012 přístupné pouze pro oprávněné uživatele z UPa či zcela nepřístupné. Nově jsou na základě žádosti Fakulty restaurování do DK vkládány výstupy ze Studentské grantové soutěže. Ve spolupráci s Vydavatelstvím UPa, pokračovalo i v roce 2015 vkládání plných textů publikací vydaných na UPa, které jsou přístupné bez omezení (knihy, články, příspěvky ze sborníků). Dle zájmu autorů (osobní kontakt nebo vložení do OBD) byly v menší míře v DK zpřístupněny plné texty článků z recenzovaných časopisů na základě pravidel otevřeného přístupu. Vloženy jsou zde i články publikované v časopisech Royal Society of Chemistry otevřeně zpřístupněné v programu Gold for Gold. V současné době obsahuje DK celkem 465 dokumentů typu článek nebo příspěvek ze sborníku v režimu otevřeného přístupu. Další službou, kterou DK pro oprávněné uživatele UPa poskytuje, je zpřístupnění elektronické verze předplaceného časopisu uloženého v komunitě Fond univerzitní knihovny. Od roku 2014 je
PROCHÁSKOVÁ, Iva a Blanka JANKOVSKÁ. Výroční zpráva za rok 2007. In: Univerzitní knihovna [online]. 2008 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/49183/jankovska-blanka.pdf?sequence=1&isAllowed=y 72
63
tímto způsobem dostupný pro zaměstnance a studenty UPa časopis Ošetrovateľstvo a pôrodná asistencia.“73
6.5 Facebook K vytvoření facebookové stránky Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice došlo v roce 2009. V průběhu několika dní dosáhla stránka první tisícovky fanoušků. Fanoušky se stávali převážně studenti univerzity, ale i absolventi a zaměstnanci. Stránka obsahovala základní informace o knihovně včetně fotografií a v té době i možnost využít speciální záložku pro představení jednotlivých zaměstnanců knihovny. Na webové stránky Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice (knihovna.upce.cz) přibylo proklikávací okno (widget), které zobrazuje odkaz na facebookové stránky a možnost se k nim rovnou prokliknout. Facebook spravují dva zaměstnanci knihovny, kteří mají na starost vkládání nových příspěvků, komunikaci s fanoušky a mohou mazat nevhodné příspěvky, protože na zeď Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice může přispět kdokoliv. Fanoušci se tedy mohou dozvědět o různých akcích konaných v rámci Univerzity i mimo ni, zajímavostech z oblasti knihoven atd. K použití soukromých zpráv určených zaměstnancům knihovny se uchylují fanoušci s dotazy ohledně výpůjček, nastavení vzdáleného přístupu k elektronických informačním zdrojům, případně s návrhy na doplnění knihovního fondu. Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice pojala informativní příspěvky formou odlehčených zpráv. Např. doplněním videa, vtipu či vtipného obrázku. Tyto obrázky jsou většinou převzaty ze služby Flickr74 při použití licencí Creative Commons.75 Z počátku byly všechny příspěvky překládány zaměstnanci knihovny do anglického jazyka, nyní již samotný Facebook nabízí tlačítko pro překlad. „Obecně lze říci, že největší ohlasy mají příspěvky odlehčené, které potvrzují, že stránka knihovny na FB své fanoušky má. Otázkou zůstává, co bude se stránkou do budoucna. Za poslední rok je u jednotlivých příspěvků vidět zřetelný pokles počtu zobrazení“.76
PROCHÁSKOVÁ, Iva a Blanka JANKOVSKÁ. Výroční zpráva za rok 2015. In: Univerzitní knihovna [online]. 2016 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://dokumenty.upce.cz/uk/vyr_zpravy/vz15.pdf 74 Flickr [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.flickr.com/ 75 Creative Commons Česká republika [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/ 76 JANKOVSKÁ, Blanka a Lucie VYČÍTALOVÁ. Sociální sítě v prostředí univerzitní knihovny. In: Digitální knihovna UPa [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/54611/EUNIS_Jankovska_Vycitalova_UPa_Socialni_site_2014.pdf?s equence=1&isAllowed=y 73
64
V současné době má facebooková stránka Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice více než 2100 fanoušků.
6.6 Mobilní katalog a Mapa fondu Mobilní katalog a Mapa fondu není v Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice k dispozici. Funkci mobilního katalogu plně nahrazuje mobilní verze discovery systému Primo.
65
7 Dopad technologického vývoje na služby Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice V této části práce bude ukázáno využívání moderních technologických trendů vycházejících z kriteriálních matic ve statistických údajích poskytnutých Univerzitní knihovnou Univerzity Pardubice. Statistické údaje byly porovnány za poslední tři roky (2014, 2015 a 2016 do 18. 4. 2016). Výjimku tvoří systém DSpace, u kterého bylo možné poskytnout statistické údaje pouze za roky 2012 a 2013.
7.1 RFID U technologie RFID nejlépe určí její využívání statistické údaje výpůjčního procesu. V následujících tabulkách je vyčísleno zvlášť půjčování přes samoobslužné jednotky (self-checky) a půjčování zaměstnancem knihovny u výpůjčního pultu u jednotlivých kategorií uživatelů Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice. Kategorie A: asistent D: doktorand E: externí vyučující EP: emeritní profesor K: katedrová knihovna M: doplň. pedag. Studium P: docent, profesor S: student V: veřejnost Z: zaměstnanec VK: veřejnost spol.průkaz SL: student FR Litomyšl SX: student více oborů BS: budoucí student Mgr. EA: Exter.asistent SLChPL ED: Exter.docent SLChPL Celkem
Výpůjčky přes pult 2999 1857 572 0 335 40 989 37677 31 743 1805 1226 228 0 8 4 48514 Tabulka 2 – Výpůjčky za rok 2014
66
Výpůjčky přes Self-check 198 599 65 0 0 2 33 20424 0 245 660 0 120 0 0 0 22346
Výpůjčky za rok 2015 Kategorie A: asistent D: doktorand E: externí vyučující EP: emeritní profesor K: katedrová knihovna M: doplň. pedag. studium P: docent, profesor S: student V: veřejnost Z: zaměstnanec VK: veřejnost spol.průkaz SL: student FR Litomyšl SX: student více oborů BS: budoucí student Mgr. EA: Exter.asistent SLChPL ED: Exter.docent SLChPL Celkem
Výpůjčky přes pult 2351 265 128 0 170 6 743 6732 10 601 395 1224 54 0 3 0 12682
Výpůjčky přes Self-check 637 1513 94 0 0 14 75 47653 0 120 2257 1 248 0 0 0 52612
Tabulka 3 – Výpůjčky za rok 2015
Kategorie A: asistent D: doktorand E: externí vyučující EP: emeritní profesor K: katedrová knihovna M: doplň. pedag. studium P: docent, profesor S: student V: veřejnost Z: zaměstnanec VK: veřejnost spol.průkaz SL: student FR Litomyšl SX: student více oborů BS: budoucí student Mgr. EA: Exter.asistent SLChPL ED: Exter.docent SLChPL Celkem
Výpůjčky 2016 (1.1. - 18.4.) Výpůjčky přes pult Výpůjčky přes Self-check 698 174 109 436 39 28 0 0 25 0 1 16 221 40 2360 16167 19 0 109 61 144 991 407 0 23 75 0 0 0 0 0 0 4155 Tabulka 4 – Výpůjčky 2016 (1. 1. – 18.4.)
67
17988
Z uvedených tabulek je patrné, že nejvyšší počet výpůjček přes samoobslužné jednotky má kategorie S, studenti studující jeden obor. Jediná kategorie, která má stále více výpůjček přes zaměstnance knihovny u výpůjčního pultu jsou zaměstnanci Univerzity Pardubice (kategorie Z: zaměstnanec, P:profesor, A:asistent), důvodem mohou být grantové knihy, které si vyzvedávají u výpůjčního pultu a zaměstnanci knihovny jim tyto knihy načtou do čtenářského konta přímo u nich. Studenti, kteří navštěvují pobočku knihovny na Fakultě restaurování v Litomyšli, nemají na této pobočce možnost využívat samoobslužné jednotky, ty jsou umístěny pouze na hlavní budově v kampusu Univerzity Pardubice K porovnání statistických údajů z tabulek za jednotlivé roky byl vytvořen graf celkového počtu výpůjček (viz Graf 1). Z grafu je patrné, že v roce 2014, kdy byla technologie RFID implementována až v červenci a do ostrého provozu zavedena v říjnu, byly výpůjčky převážně prováděny s pomocí zaměstnance knihovny u výpůjčního pultu. V roce 2015 bylo již půjčování přes samoobslužné jednotky čtyřikrát větší než půjčování přes zaměstnance knihovny u výpůjčního pultu. V roce 2016, kdy je možné posuzovat pouze jedno čtvrtletí, se trend půjčování přes samoobslužné jednotky nezměnil, stále se jedná zhruba o čtvrtinu výpůjček u zaměstnanců knihovny u výpůjčního pultu oproti půjčování přes samoobslužné jednotky.
Celkový počet výpůjček 60000 50000 40000 Výpůjčky přes pult
30000
Výpůjčky přes Self-check
20000 10000 0 2014
2015
2016
Graf 2 – Celkový počet výpůjček
Po posouzení statistických údajů je zřejmé, že technologie RFID je pro Univerzitní knihovnu Univerzity Pardubice velmi prospěšná. Uživatelé knihovny si rychle zvykli na používání nové technologie. Díky těmto skutečnostem došlo ke snížení pracovního vytížení zaměstnanců knihovny u výpůjčního pultu.
68
7.2 Primo Využívání discovery systému Primo znázorní statistické údaje počtu hledání za jednotlivé roky (viz Graf 2). Za rok 2016 se jedná pouze o období od 1. 1. do 18. 4.
Počet hledání 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0
Počet hledání
2014
2015
2016
Graf 3 – Počet hledání
Pro lepší ukázku zvyšujícího se počtu hledání v discovery systému Primo byl vytvořen graf Počet hledání za první čtvrtletí roku 2014, 2015 a 2016, vždy od 1. 1. do 18. 4. V roce 2015 stoupl počet vyhledávání oproti roku 2014 zhruba o šest tisíc. Rok 2016 byl v první čtvrtině roku ještě úspěšnější než rok 2015 a to zhruba o dva tisíce vyhledávání.
Počet hledání za první čtvrtletí roku 30 000 25 000 20 000 15 000
Počet hledání
10 000 5 000 0 2014
2015
2016
Graf 4 – Počet hledání za první čtvrtletí roku
Mezi zajímavé statistické údaje discovery systému Primo patří i hledané výrazy (Tabulka 2) a jejich počet (Graf 4). Pro tuto práci byly vybrány nejčastěji hledané výrazy v roce 2015.
69
Výrazy začínající na
Nejčasteji hledané výrazy s nějakými výsledky
S
sustainable forestry; systémové myšlení; saaty matrix; sandrart; system dynamics model; supply chain management; stomie; scifinder; scopus; socializace
P
podniková ekonomika; pojištění; paliativní péče; přírodní barviva; plagiarism; pojisteni; projekt výzkumu; photocatalysis; print; professional portfolio
M
multikulturní výchova; multikulturní výchova romů; master thesis on decision making; mikroekonomie; myšlenkové mapy; management; mind map; matematika; marketing
C
corporate culture; continuous replenishment program crp; creativity at nursing crm; chaos; chalkogenidová skla; cochineal; chemie; chemické výpočty;
A
antropologie; alkohol; anp; analýza časových řad; audit; anthropology; antidepresiva; anémie; airport terminal queue; angina pectoris
D
diversity management; diabetes mellitus; data mining; diclofenac; diplomové práce; did max weber’s agony and ecstasy influence his scholarship?; dental printing; drogy
T
tisk; triple helix; time management; tramp; tesco stores; tourism management; the effectiveness of administrative reform in new democracies; tvůrčí psaní
R
rozhodování; roudný; reaxys; rozhodovací procesy; romové; romové vzdělávání; resocializace; resuscitace; risk management; recruitment
B
bakalářská práce; bakalářské práce; bakalářské; bioprinting; business; branská; bolesti zad; business economics; bakalářská práce 2013; bazální stimulace Tabulka 5 – Nejčastěji hledané výrazy
Počet hledání začínajících na... S
8%
16%
P
8%
M 9%
C 16%
A D
9%
T R
14%
10%
B
10%
Graf 5 – Počet hledání začínajících na určité písmeno
Discovery systém Primo, stejně jako technologie RFID, je pro Univerzitní knihovnu Univerzity Pardubice
prospěšnou
technologií,
která
pomáhá
zefektivnit
vyhledávání
v elektronických informačních zdrojích, ale i v samotném fondu knihovny.
70
nejen
7.3 DSpace Digitální knihovna Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice je využívána k archivaci a zpřístupnění závěrečných kvalifikačních prací Univerzity Pardubice, publikační činnosti akademických pracovníků Univerzity Pardubice a publikací vydaných na Univerzitě Pardubice. Graf 5 zobrazuje, v jakém poměru jsou záznamy v Digitální knihovně uloženy.
Poměr záznamů uložených v Digitální knihovně 8% VŠKP Publikační činnost AP a publikace na Upa 92%
Graf 6 – Poměr záznamů uložených v Digitální knihovně
Z poskytnutých statistických dat je možné porovnávat pouze rok 2012 s rokem 2013. K porovnání využívání Digitální knihovny Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice byla použita data o návštěvnosti a zobrazení stránek (viz Graf 7,8).
Návštěvnost 150000 145000 140000 135000 130000
Návštěvnost
125000 120000 115000 110000 2012
2013 Graf 7 - Návštěvnost
71
Zobrazení stránek 840000 790000 740000
Zobrazení stránek
690000 640000 2012
2013 Graf 8 – Zobrazení stránek
Návštěvnost stránek Digitální knihovny v roce 2013 oproti roku 2012 klesla zhruba o jednu třetinu stejně jako zobrazení stránek samotné. Z těchto výsledků by se mohlo zdát, že Digitální knihovna není zas tak prospěšnou technologií, ale není tomu tak. Od roku 2012 se k závěrečným pracím přistupuje také přes discovery systém Primo, takže statistické údaje pro samotnou digitální knihovnu automaticky klesají. I přesto, primárním úkolem Digitální knihovny Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice je archivace uvedených záznamů. Tuto funkci Digitální knihovna plní, takže se k prospěšným technologiím určitě řadí.
7.4 Facebook Facebookové stránky slouží k informování uživatelů neformální cestou. Využívání těchto stránek je zobrazeno v Grafu 9. Tento graf vytvořil sám Facebook77. Časové rozpětí bylo stránkami Facebook poskytnuto pouze jeden měsíc.
Graf 9 – Využívání facebookových stránek
Univerzitní knihovna Pardubice. Facebook [online]. [cit. https://www.facebook.com/knihovna.upce/insights/?section=navPageViews 77
72
2016-05-05].
Dostupné
z:
Z grafu je patrné, že nejvyšší pozornost má sekce Timeline, jinak nazývaná Zeď, na kterou Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice vystavuje své příspěvky. Největší ohlas mají příspěvky, které zvou na nějakou akci, případně vtipy. 3. 4. 2016 byl na zeď připnut animovaný vtip a 20. 4. se jednalo o informaci o možnosti zvýhodněného vstupného pro studenty do Východočeského divadla v Pardubicích. Univerzitní knihovnu Univerzity Pardubice na Facebooku sledují i fanoušci ze zahraničí. (viz Graf 10) Jedná se převážně o studenty programu Erasmus, kteří jsou na určitou dobu studenty Univerzity Pardubice.
Zahraniční fanoušci Spojené království 6%
5%
6%
Slovensko 31%
Turecko Německo
6%
Kanada
7%
Polsko Jihoafrická republika
11% 17%
Spojené státy americké
11%
Itálie
Graf 10 – Zahraniční fanoušci
I přesto, že stránky Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice na Facebooku u svých fanoušků nemají takový ohlas, jako třeba osobní stránky celebrit, je využívání Facebooku pro neformální komunikaci s uživateli prospěšné. Fanoušci Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice mají k dispozici informace o změně otevírací doby, nových elektronických informačních zdrojích, nově dokoupených knihách do fondu knihovny a přitom k jejich dostupnosti nemusí dělat skoro nic, pouze se přihlásit na svůj Facebook a být fanouškem Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice.
73
8 Návrh na využití nových technologických trendů Z analýzy aktuálního stavu využívání moderních technologií Univerzitní knihovnou Univerzity Pardubice vyplývá, že knihovna drží krok s moderními trendy a chce svým uživatelům i zaměstnancům zpříjemnit a zefektivnit práci. Ze zde uváděných technologických trendů jsou v knihovně dostupné skoro všechny vítězné technologické trendy z kriteriálních matic RFID, Primo, DSpace, Facebook, kromě systému pro rozšířenou realitu Aurasma, kterou zatím nepoužívá žádná z univerzitních knihoven. Z technologií, u kterých byla provedena SWOT analýza, tedy Mobilní katalog a Mapa fondu, knihovna nepoužívá ani jednu z uvedených. Mobilní katalog je však zastoupen mobilní verzí discovery systému Primo a tak není službou, která by byla pro své účely v knihovně potřebná. O Mapu fondu projevili zájem již dříve samotní uživatelé, kteří implementaci této služby navrhovali na Nástěnce přání a stížností. Zavedení služby Mapa fondu by bylo od Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice dalším vstřícným krokem udělaným ke svým uživatelům i zaměstnancům.
8.1 Aktuální stav vyhledávání knih na regále Jak již v této práci bylo zmíněno, Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice se nachází v srdci univerzitního kampusu. Budova je dvoupodlažní (přízemí a 1. patro). Knihovní fond je rozdělen na dvě části: prezenční výpůjčky a absenční výpůjčky. Prezenční výpůjčky jsou ty, které si uživatelé nemohou půjčit domů, ale mohou si je půjčit v prostorách knihovny. Absenční výpůjčky jsou takové, které si uživatelé po zapsání do svých čtenářských kont (popis viz Výpůjční proces) mohou půjčit na určitou dobu (jeden měsíc s možností prodloužení a půl roku) domů. Prezenční knihovní fond je umístěn v prvním patře budovy, absenční výpůjčky jsou v přízemí. Celý knihovní fond je řazen nejprve oborově (podle MDT- mezinárodní desetinné třídění) a poté dle signatur (pořadových čísel knihy). Absenční fond má odděleny regály na knihy řazené dle oborů a signatur a regály se skripty řazené stejným způsobem. Signatury dokumentů jsou jejich pořadová čísla. Po zaevidování dokumentu do knihovního systému je přiřazena signatura následující po signatuře předešlého záznamu dokumentu.
74
Oborové řazení knih a skript na regále (MDT) Absenční výpůjčky v přízemí knihovny jsou řazeny v regálech, které jsou rozděleny do tří sektorů. První sektor, vlevo od vstupu do knihovny, obsahuje knihy různých oborů (tabulka 7). Druhý sektor je na pravé straně od vstupu do knihovny a jsou zde umístěny knihy cizojazyčné a dějepisné (tabulka 8). Třetím sektorem jsou skripta, která se nachází ve výklenku na pravé straně od vstupu do knihovny (tabulka 9). Oborové řazení knih na regále (MDT) Astronomie, Geodézie, Kartografie 52 001-003 Věda, Encyklopedie Fyzika 53 004 = 681.3Počítače, Výpočetní technika Chemie, Laboratorní chemie 54-542 Management 005 Analytická chemie 543 006-008 Normy, Metrologie, Informační systémy Fyzikální chemie Bibliografie, Katalogy, Knihovnictví, Žurnalistika 544 01-09 Anorganická chemie 546 Filozofie, Metafyzika 1-14 Organická chemie 547 Psychologie 159.9 Krystalografie, Mineralogie 548-549 Logika, Teorie Poznání 16 Geologie, Meteorologie, Hydrologie, Paleontologie 55-56 Morálka, Etika 17 57-574 Náboženství 2 Genetika, Cytologie 575-576 30-308 Sociální vědy Biochemie, Biofyzika 577 311-312 Statistika Virologie, Mikrobiologie 578-579 Demografie 314 Botanika 58 Sociologie 316 Zoologie 59 Politika 32 Biotechnologie 60 Ekonomie 330 Lékařství, Zdravotnictví 61-614 Práce 331 Farmakologie, Alternativní medicíny 615 332-334 Regionální ekonomika, Formy organizací Klinické lékařství, Patologie, Gynekologie 616-618 Finance, Bankovnictví 336 Technika 62 Hospodářská politika, Cestovní ruch 338 Obchod, Světová ekonomika, Mezinárodní vztahy 620-620.2 Materiály, Zbožíznalství 339 620.9-621.2 Energetika, Strojírenství Právo 34 Elektrotechnika, Elektronika 621.3 Veřejná správa, Vojenství 35 621.4-621.6 Tepelné motory, Chladící technika Sociální politika, Pojišťovnictví 36 621.7-621.9 Strojírenská technologie Výchova a vzdělávání 37 Hornictví, Vojenská technika 622-623 Etnografie, Etika, Gender 39 Inženýrské stavitelství, Pozemní komunikace 624-627 Přírodní vědy, Příroda, Životní prostředí 5-504 Voda, Odpady 628 Matematika 51
Tabulka 6 – MDT Sektor 1
75
629 63 64 65-651 654 655 656 657 658-659 66-662 663-664 665 666 667 669-671 674-676 677 678 681 686-689 69
Dopravní prostředky Lesnictví, Agronomie, Veterinární lékařství Pohostinství, Gastronomie, Odívání Management Telekomunikace Polygrafie, Nakladatelství Doprava, Pošta Účetnictví Podniky, Reklama Chemický průmysl, Výbušniny, Paliva Nápoje, Mikrobiologický průmysl, Potravinářství Oleje, Petrochemie Sklo, Keramika, Beton Průmysl barviv, Nátěrové hmoty Hutnictví, Kovy, Klenotnictví Dřevařský, Kožedělný, Papírenský průmysl Textilní průmysl Průmysl makromolekulárních látek Přesná mechanika, Zvuková technika Knihařství, Oděvnictví Stavebnictví
Oborové řazení knih na regále (MDT) 7-792 Umění, Architektura, Uranismus 869 Portugalská literatura - beletrie 793-799 Společenské zábavy, Sport 807.1-807.7 Latina, Řečtina - učebnice 80-801 Filologie, Lingvistika, Vícejazyčné slovníky 807.1-807.7 Latina, Řečtina - slovníky 802 Angličtina - učebnice 871-877.4 Latinská a Řecká literatura + beletrie 802 Slovníky 808.2 Ruština - učebnice 820 Anglická a Americká literatura - učebnice 808.2 Ruština - slovníky 820 Anglická beletrie 882 Ruská literatura - učebnice, antologie 803 Němčina - učebnice 882 Ruská literatura - beletrie 803 Němčina - slovníky 808.5 Čeština 830 Německá literatura - učebnice, antologie 885 Česká literatura 830 Německá beletrie 885 Česká literatura - beletrie 803.9-839 Ostatní germánské jazyky a literatura 808.1-808.6 Ostatní slovanské jazyky - slovníky 804 Francouzština - učebnice 881-886 Ostatní slovanské jazyky - literatura + beletrie 804 Francouzština - slovníky 809.1-809.9 Orientální a ostatní jazyky - slovníky, učebnice 840 Francouzská literatura - učebnice, antologie 891-899 Orientální a ostatní literatura + beletrie 840 Francouzská literatura - beletrie 82 Literatura, Teorie Literatury, Literární věda 805-805.9 Italština, Rumunština 821(100) Světová literatura - beletrie 850+859 Italská a Rumunská literatura + beletrie 902-904 Archeologie, kulturní památky 806 Španělština - učebnice 908 Vlastivěda 806 Španělština - slovníky 91-919 Geografie, Turistické průvodce 860 Španělská literatura + beletrie 929 Biografie, Genealogie 806.9+869 Portugalština, Portugalská literatura 93-99 Dějiny, Archivnictví Tabulka 7 – MDT Sektor 2 001-003 Věda, Encyklopedie 004 = 681.3Počítače, Výpočetní technika 005 Management 006-008 Normy, Metrologie, Informační systémy 01-09 Bibliografie, Katalogy, Knihovnictví, Žurnalistika 1-14 Filozofie, Metafyzika 159.9 Psychologie 16 Logika, Teorie Poznání 17 Morálka, Etika 2 Náboženství 30-308 Sociální vědy 311-312 Statistika 314 Demografie 316 Sociologie 32 Politika 330 Ekonomie 331 Práce 332-334 Regionální ekonomika, Formy organizací 336 Finance, Bankovnictví 338 Hospodářská politika, Cestovní ruch 339 Obchod, Světová ekonomika, Mezinárodní vztahy 34 Právo 35 Veřejná správa, Vojenství 36 Sociální politika, Pojišťovnictví 37 Výchova a vzdělávání 39 Etnografie, Etika, Gender 5-504 Přírodní vědy, Příroda, Životní prostředí 51 Matematika
Oborové řazení skript na regále (MDT) 52 Astronomie, Geodézie, Kartografie 53 Fyzika 54-542 Chemie, Laboratorní chemie 543 Analytická chemie 544 Fyzikální chemie 546 Anorganická chemie 547 Organická chemie 548-549 Krystalografie, Mineralogie 55-56 Geologie, Meteorologie, Hydrologie, Paleontologie 57-574 Biologie, Antropologie, Obecná ekologie 575-576 Genetika, Cytologie 577 Biochemie, Biofyzika 578-579 Virologie, Mikrobiologie 58 Botanika 59 Zoologie 60 Biotechnologie 61-614 Lékařství, Zdravotnictví 615 Farmakologie, Alternativní medicíny 616-618 Klinické lékařství, Patologie, Gynekologie 62 Technika 620-620.2 Materiály, Zbožíznalství 620.9-621.2 Energetika, Strojírenství 621.3 Elektrotechnika, Elektronika 621.4-621.6 Tepelné motory, Chladící technika 621.7-621.9 Strojírenská technologie 622-623 Hornictví, Vojenská technika 624-627 Inženýrské stavitelství, Pozemní komunikace 628 Voda, Odpady
629 63 64 65-651 654 655 656 657 658-659 66-662 663-664 665 666 667 669-671 674-676 677 678 681 686-689 69 7-792 793-799 80-808 91-919 93-99
Dopravní prostředky Lesnictví, Agronomie, Veterinární lékařství Pohostinství, Gastronomie, Odívání Management Telekomunikace Polygrafie, Nakladatelství Doprava, Pošta Účetnictví Podniky, Reklama Chemický průmysl, Výbušniny, Paliva Nápoje, Mikrobiologický průmysl, Potravinářství Oleje, Petrochemie Sklo, Keramika, Beton Průmysl barviv, Nátěrové hmoty Hutnictví, Kovy, Klenotnictví Dřevařský, Kožedělný, Papírenský průmysl Textilní průmysl Průmysl makromolekulárních látek Přesná mechanika, Zvuková technika Knihařství, Oděvnictví Stavebnictví Umění, Architektura, Uranismus Společenské zábavy, Sport Filologie, Lingvistika Geografie, Turistické průvodce Dějiny, Archivnictví
Tabulka 8 – MDT Sektor 3
Prezenční výpůjčky jsou také řazeny oborově dle stejných MDT a následně vzestupným pořadím signatur stejně jako absenční výpůjčky. Odlišné je pouze to, že zde nejsou rozděleny knihy a skripta, ale v rámci jednoho MDT uživatelé naleznou knihy i skripta řazené podle signatur dohromady.
76
Při samotném vyhledávání si uživatel nejdříve musí vyhledat požadovanou výpůjčku buď v online katalogu Portaro (viz obrázek 7) nebo pomocí discovery systému Primo (obr. 8).
Obrázek 778- Vyhledávání Portaro
Obrázek 879 – Vyhledávání Primo
V obou případech nalezne u požadovaného dokumentu číslo regálu (MDT), na kterém se kniha nachází, signaturu a informaci o dostupnosti. U discovery systému Primo je to o to jednodušší, že tyto informace uživatel vidí hned po zobrazení výsledků vyhledávání. Poté si buď může číslo regálu (MDT) a signaturu zapamatovat nebo si ji zapsat na papír. Jakmile má tyto dvě informace připravené, jde do prostoru knihovních regálů a hledá (viz obrázek 9).
Obrázek 980 – Vyhledávání na regále
Knihovní katalog. Univerzitní knihovna [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://katalog.upce.cz/documents/467764 79 Primo. Univerzitní knihovna [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://primo.upce.cz/primo_library/libweb/action/search.do?fn=search&ct=search&initialSearch=true&mode=Ba sic&tab=default_tab&indx=1&dum=true&srt=rank&vid=upa&frbg=&vl%28freeText0%29=78641&scp.scps=sc ope%3A%28katalogupa%29%2Cscope%3A%28dspaceupa%29%2Canlplus%2Cprimo_central_multiple_fe 80 Univerzitní knihovna Pardubice. Facebook [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.facebook.com/knihovna.upce/photos/pb.190796219059.2207520000.1461682984./10152727567054060/?type=3&theater 78
77
Část uživatelů je při tomto hledání neúspěšná a obrací se na zaměstnance knihovny nacházejícího se u výpůjčního pultu, případně na službu konajícího zaměstnance knihovny, který se pohybuje v prostorách knihovny, zakládá vrácené knihy na svá místa v regálech a pomáhá při hledání tápajícím uživatelům. Zaměstnanci knihovny sloužící u výpůjčního pultu řeší stále opakující se dotazy: „Kde najdu knihu Makroekonomie?“ „Máte signaturu?“ „Co je to signatura?“ „Číslo knihy, které najdete u názvu knihy v online katalogu.“ (odchází vyhledat signaturu k počítačům určeným k vyhledávání v online katalogu) „Mám signaturu, je to číslo 78641.“ „K nalezení knihy je potřeba si opsat ještě číslo MDT, v tomto případě 330. Jedná se o číslo regálu, ve kterém naleznete svou knihu pod její signaturou 78641.“ „A to je kde?“ „Třetí regál zleva.“ „Z pravé nebo levé strany?“ … Zpřístupněním služby Mapy fondu by odpadlo dotazování tohoto typu a zmatené pobíhání uživatelů po knihovně.
8.2 Implementace Mapy fondu pomocí Stackmap81 Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice by si mohla inspirovat v Univerzitní knihovně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Jak již bylo zmíněno (kapitola 2.4.2), knihovna UTB použila k vytvoření Mapy fondu nástroj od společnosti Stackmap. Stackmaps je webová aplikace, která pomáhá uživatelům knihovny snadněji vyhledávat knihy v regálech. K implementaci této aplikace je potřeba udělat čtyři základní kroky:
81
StackMap [online]. 2014 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.stackmap.com/
78
1) Nahrát mapy podlaží Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice nemá vytvořené aktuální mapy podlaží. V tomto případě má možnost buď využít služby týmu Stackmaps, kteří sami vytvoří mapy podlaží knihovny, nebo si je může vytvořit sama. K tvorbě map podlaží jsou dostupné on-line programy jako např. FloorPlanner82. Případně by Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice mohla využít software Microsoft Office Visio83, který patří mezi profesionálnější software pro tvorbu map podlaží. Pro vytvoření půdorysu přízemí Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice byl použit FloorPlanner (obrázek 10).
Obrázek 10 – Přízemí Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice
2) Konfigurace regálů Poté, co jsou do Stackmaps nahrány mapy podlaží, je nutné nakonfigurovat rozsah regálů. Pro vizualizaci byl opět použit FloorPlanner (Obrázek 11).
FloorPlanner. Smallblueprinter [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.smallblueprinter.com/floorplan/floorplan.html 83 http://www.autodesk.cz/products/autocad/overview 82
79
Obrázek 11 - Přízemí Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice s nadefinovanými regály
3) Nahrání dat z knihovního systému Univerzitní knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně použila jako stěžejní data signatury svých dokumentů. Jejich způsob řazení je odlišný od řazení knih Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice. „Sbírka a signatura označují lokaci dokumentu. Určí patro, ve kterém se kniha nachází (popř. areálová studovna UH, fakulta apod.) a její označení v regále. Knihy jsou řazeny postupně 0-9 a S0-S9 (písmenem S začínají signatury skript, které jsou řazeny zvlášť). V rámci čísla jsou knihy řazeny abecedně podle příjmení autora nebo začátku názvu knihy.“84 Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice používá oborové řazení podle MDT (mezinárodní desetinné třídění) a v daných MDT jsou pak zařazené knihy podle signatur. Z tohoto důvodu by pro knihovnu bylo výhodnější nadefinovat umístění knih dle MDT a již popisovaných sektorů regálů. Do Stackmap by byly importovány balíčky jednotlivých MDT obsahující všechny signatury k nim náležejících a poté vytvořeno vlastní mapování regálů.
Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? Informační výchova na UTB ve Zlíně [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/wp-content/uploads/Pot%C5%99ebuji-Nev%C3%ADm-Jak-na-to.pdf 84
80
Stackmap mají vytvořenou svou tabulku pro popis umístění knihy na regálech (obrázek 12).85
Obrázek 12 – Popis umístění knihy na regále Stackmap
Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice by tabulku mohla přizpůsobit svým potřebám. K vizualizaci byla využita data první řady regálů vlevo Sektoru 1 (tabulka 9, obrázek 13). Tyto regály obsahují celkem pět MDT: 001-003 Věda, Encyklopedie, 004 = 681.3 Počítače, Výpočetní technika, 005 Management, 006-008 Normy, Metrologie, Informační systémy, 0109 Bibliografie, Katalogy, Knihovnictví, Žurnalistika. Regál A1 A2 A3 A4
Počáteční MDT 001 004 004 004
Koncové MDT 004 004 004 01-09
Lokace Sektor 1 Sektor 1 Sektor 1 Sektor 1
Tabulka 9 – Popis umístění knihy na regále Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice
A4 A1
A4 A1
A4 A1
A3 A2
A3 A2
A3 A2
Obrázek 13 – Příklad regálu Sektor 1
Při vyhledávání knihy, která by měla být zařazena v MDT 004=681.3 Počítače, Výpočetní technika, by se po rozkliknutí tlačítka „Umístění na regále“ (případně jinak nadefinovaný název ikony pro zobrazení mapy fondu) zobrazil pouze regál, který by ve svém balíčku obsahoval signaturu dané knihy.
StackMap product and service description. StackMap [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.stackmap.com/StackMap_Product_and_Service_Description.pdf 85
81
Příklad vyhledávání: Vyhledáná kniha v online katalogu Portaro
Obrázek 14 – Vyhledávání v online katalogu Portaro
Vyhledaná kniha v discovery systému Primo
Obrázek 15 – Vyhledávání v Primo
U obou zobrazení výsledku hledání by vedle dostupnosti dokumentu přibyla ikona „Umístění na regále“. Po rozkliknutí této ikony by se zobrazila mapa fondu s označeným regálem (Obrázek 16).
Obrázek 16 – Zobrazení umístění knihy na regálu
82
4) Integrace dat s jinými službami knihovny Tento krok provádí již samotní programátoři ze Stackmap. Stackmap poskytuje svůj front-end skript, který zajistí zpřístupnění Mapy fondu nejen z online katalogu Portaro a discovery systému Primo, ale také z mobilní verze discovery systému Primo.
8.3 Financování zavedení služby Mapa fondu pomocí Stackmap Stackmap se řadí mezi SAAS („software as a service“, „software jako služba“), kde finanční náklady zahrnují dva poplatky: instalační jednorázový poplatek a roční poplatek za využívání této služby. Výše poplatků vychází z počtu budov, kterých by se mapování týkalo, počtu pater těchto budov a celkového počtu jednotek v knihovním fondu. Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice by službu Mapa fondu využila pouze na hlavní budově v univerzitním kampusu. Zmapována by byla dvě patra a to pouze prezenční a absenční výpůjčky. Časopisy, závěrečné kvalifikační práce a knihy umístěné ve skladu by do služby Mapa fondu nebyly zahrnuty. Službu Mapa fondu by financovala z vlastních zdrojů.
8.4 Orientační mapa V případě, že by Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice již nechtěla investovat peníze do další moderní technologie, ale i přesto by chtěla svým uživatelům vyjít vstříc s vyřízením požadavku pro snadnější vyhledávání, mohla by na každé patro umístit Orientační mapu, která by aspoň tímto způsobem znázorňovala členění regálů podle MDT. Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice by o vytvoření takovéto orientační mapy mohla požádat Oddělení webových aplikací a DTP, které vytvořilo mapu univerzitního kampusu.
83
Obrázek 17 – Mapa univerzitního kampusu86
Univerzitní kampus. Univerzita Pardubice [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.upce.cz/kde/kampus.html 86
84
9 Závěr Tato diplomová práce se zaměřila na zkoumání moderních technologických trendů a jejich využívání v univerzitních knihovnách. V první fázi došlo k výběru moderních technologických trendů.
Bylo
vybráno
třináct
z
těchto
trendů
a
to:
systémy pro
identifikaci
a zabezpečení fondu RFID a QR kódy, discovery systémy EBSCO, Primo a Summon, nástroje pro tvorbu digitálních repozitářů DigiTool a DSpace, dále služby pro uživatele Mobilní katalog, Mapa fondu, sociální sítě Facebook a Twitter a nakonec dvě softwarová řešení rozšířené reality a to Aurasma a Google Goggles. Většina trendů byla podrobena analýze pomocí kriteriálních matic, které byly postaveny na zásadních parametrech posuzovaných trendů. Mobilní katalog a Mapa fondu byla zkoumána pomocí SWOT analýzy. Vítězi vyhodnocení kriteriálních matic se stali: RFID, Primo, DSpace, Facebook a Google Goggles. Následoval průzkum využívání vítězů vyhodnocení kriteriálních matic včetně Mobilního katalogu a Mapy fondu univerzitními knihovnami. Z univerzitních knihoven byly vybrány čtyři, Ústřední knihovna Vysokého učení technického, Ústřední knihovna ČVUT v Praze, Vědecká knihovna Univerzity J. E. Purkyně a Ústřední knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, u kterých byla provedena podrobnější analýza využívání vybraných technologických trendů. Poslední kapitola byla zaměřena na Univerzitní knihovnu Univerzity Pardubice, její aktuální stav využívání moderních technologických trendů včetně dopadu na její výkon. Po provedení analýzy tohoto stavu došlo k návrhu implementace služby Mapa fondu, kterou jako jedinou z vybraných technologií Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice ve svých službách pro uživatele nemá. Návrh implementace této služby byl proveden podle implementačního schématu společnosti StackMap, kterou využívá již Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V případě, že by knihovna nechtěla využívat další technologii, byl podán návrh na zhotovení orientační mapy, která by usnadnila orientaci uživatelů po knihovně při vyhledávání knih.
85
10 Zdroje 3M. 3M [online]. c2011 [cit. 2016-05-04]. Knihovní protokoly. Dostupné z: http://solutions.3m.com/wps/portal/3M/en_EU/Library_Systems/Library_System/Resources/ Library_Protocols/. Abecední seznam zdrojů. Univerzitní knihovna [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.upce.cz/knihovna/eiz/abecedni.html AKVŠ: Asociace knihoven vysokých škol ČR [online]. 2003 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.akvs.cz/index.html An API for effective interoperation between integrated library systems and external discovery applications [online]. 2008 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://old.diglib.org/architectures/ilsdi/DLF_ILS_Discovery_1.0.pdf Aurasma [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.aurasma.com/ AZUMA, Ronald T. 1997. A survey of augmented reality [online]. Presence: Teleoperators. 6(4). (s. 355-385). [cit. 2016-05-05]. ISSN 10547460. Dostupné z: http://www.cs.unc.edu/~azuma/ARpresence.pdf. BIERNÁTOVÁ, Olga. Propagace knihoven a komunikace s uživatelem na Facebooku. Brno, 2010. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce Petra Škyřík. BIERNÁTOVÁ, Olga. Social media marketing a knihovny. In: SlideShare [online]. 2011 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/olinkab/social-media-marketing-aknihovny BREEDING, Marshal. Library web-scale. Computers in libraries. 2012, January / February, s. 19-21. ISSN 1041-7915 BUDÍNSKÝ, Lukáš. Konec orientačního běhu v Knihovně Univerzity Tomáše Bati. In: Inforum 2014: 20. konference o profesionálních informačních zdrojích [online]. 2014 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/sbornik/2014/21/ Citation Linker. Univerzitní knihovna [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://rj7gv6cf9w.search.serialssolutions.com/?L=RJ7GV6CF9W&tab=BOOKS Cloud. Blueboard.cz [online]. 2008 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://hosting.blueboard.cz/napoveda/cloud COUFALOVÁ, Jindřiška; KOŠŤÁLOVÁ, Karolína a Petra ŠŤASTNÁ. Zkušenosti služeb Národní knihovny s centrálními indexy a web-scale discovery systémy. Knihovna plus [online]. 2012, č. 1 [cit. 2016-05-04]. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-5948.
86
Creative Commons Česká republika [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.creativecommons.cz/ CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Digitální repozitář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-05-04]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014292&local_base=KTD. ČERNÝ, Michal. Deset trendů ICT, které změní knihovny i informační vzdělávání. In: INFORUM 2013: 19. ročník konference o profesionálních informačních zdrojích [online]. Praha, 2013, s. 1-8 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2013/cernymichal.pdf DigiTool. In: WikiKnihovna [online]. 2012 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/DigiTool DSpace. In: WikiKnihovna [online]. 2012 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Dspace DSPACE CZ [online]. 2006 [cit. 2016-03-16]. Dostupné z WWW: DSpace CZ [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.dspace.cz/dspace-v-cr#ujep Ericsson Mobility Report: ON THE PULSE OF THE NETWORKED SOCIETY [online]. (2015). In: Ericsson. Dostupné z: http://www.ericsson.com/res/docs/2015/ericsson-mobilityreport-feb-2015-interim.pdf Flickr [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.flickr.com/ FloorPlanner. Smallblueprinter [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.smallblueprinter.com/floorplan/floorplan.html Google Glass. Ebay [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.ebay.com/sch/i.html?_from=R40&_trksid=p2050601.m570.l1313.TR0.TRC0.H0. Xgoogle+glass.TRS0&_nkw=google+glass&_sacat=0 Google Goggles: Popis [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.google.android.apps.unveil&hl=cs HUTAŘ, Jan a Marek MELICHAR. Analýza dostupných technologií a srovnání národních strategií v oblasti dlouhodobé archivace digitálních informací [online]. 2013 [cit. 2016-0504]. Dostupné z: https://drive.google.com/file/d/0B1hyhqrXs6dtT094RWlfY1lVSW8/edit?pref=2&pli=1 ISO/IEC 18004:2015. In: ISO: International Organization for Standardization [online]. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=62021
87
ISP IV - Komunikace v malých skupinách a sociální sítě. Hana Slámová [online]. [cit. 201605-05]. Dostupné z: http://www.joomla.slamow.com/informace-a-spolecnost/prednasky/86isp-iii-komunikace-v-malych-skupinach.html JANKOVSKÁ, Blanka. Byli jsme první aneb Implementace discovery systému Primo na Univerzitě Pardubice. In: Digitální knihovna UPa[online]. 2013 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/49183/jankovskablanka.pdf?sequence=1&isAllowed=y JANKOVSKÁ, Blanka a Lucie VYČÍTALOVÁ. Sociální sítě v prostředí univerzitní knihovny. In: Digitální knihovna UPa [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/54611/EUNIS_Jankovska_Vycitalova_UPa_Social ni_site_2014.pdf?sequence=1&isAllowed=y Knihovní katalog. Univerzitní knihovna [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://katalog.upce.cz/documents/467764 Koch, C., Neges, M., König, M., & Abramovici, M. (2014). Natural markers for augmented reality-based indoor navigation and facility maintenance [online]. Automation in Construction, vol. 48. (s. 18-30). DOI: 10.1016/j.autcon.2014.08.009 Mapa fondu - novinka v katalogu. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně knihovna [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.utb.cz/knihovna/novinka-v-katalogu-mapa-fondu Mapa fondu. Vědecká knihovna Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://knihovna.ujep.cz/index.php/o-knihovne/mapa_fondu Marker and natural feature-based registered tracking algorithm [online]. (2015). Journal of Chemical, 7(3). (s. 1520-1526). Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthTy pe=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=101961378&lang=cs&site=eds-live&scope=site Meixner, Jaroslav. Metalib, SFX a discovery systémy. Informace [online]. 2012, č. 2 [cit. 2016-05-04]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopisinformace/metalib-sfx-a-discovery-systemy/ MELL, Peter a Timothy GRANCE. The NIST Definition of Cloud Computing [online]. In: . [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://nvlpubs.nist.gov/nistpubs/Legacy/SP/nistspecialpublication800-145.pdf MKatalog UTB. Google Play [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.utb.k.katalog.m&hl=cs O knihovně. Vědecká knihovna Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://knihovna.ujep.cz/index.php/o-knihovne PALMER, Martin. Making the most of RFID in libraries. 1st ed. London: Facet, 2009. 154 s. ISBN 978-1-85604- 634-3 88
PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a sociální sítě. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2010, 182 s. ISBN 978-80-245-1742-1 Pochopení Cloud Computing # 4: modely nasazení. In: Cloud Computing in Czech [online]. 2013 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://cloudcomputinginczech.blogspot.cz/2013/02/pochopeni-cloud-computing-4modely.html POKORNÝ, Jan. Knihovny v mobilních zařízeních. In: SDRUK: Sdružení knihoven ČR [online]. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2012/2012_KKS_Pokorny.pdf POSPÍCHAL, Petr. Rozšířená realita v mobilních zařízeních jako impuls rozvoje služeb knihoven. Brno, 2015. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Michal Černý Potřebuji…, Nevím…, Jak na to? Informační výchova na UTB ve Zlíně [online]. [cit. 201605-05]. Dostupné z: http://iva.k.utb.cz/wp-content/uploads/Pot%C5%99ebujiNev%C3%ADm-Jak-na-to.pdf Primo. Univerzitní knihovna [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://primo.upce.cz/primo_library/libweb/action/search.do?fn=search&ct=search&initialSear ch=true&mode=Basic&tab=default_tab&indx=1&dum=true&srt=rank&vid=upa&frbg=&vl% 28freeText0%29=78641&scp.scps=scope%3A%28katalogupa%29%2Cscope%3A%28dspace upa%29%2Canlplus%2Cprimo_central_multiple_fe Prohlášení o právech a povinnostech. Facebook [online]. 2016 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.facebook.com/terms.php?ref=pf PROCHÁSKOVÁ, Iva a Blanka JANKOVSKÁ. Výroční zpráva za rok 2007. In: Univerzitní knihovna [online]. 2008 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://dokumenty.upce.cz/uk/vyr_zpravy/vz07.pdf PROCHÁSKOVÁ, Iva a Blanka JANKOVSKÁ. Výroční zpráva za rok 2015. In: Univerzitní knihovna [online]. 2016 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://dokumenty.upce.cz/uk/vyr_zpravy/vz15.pdf QR kód. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/QR_k%C3%B3d ROSECKÝ, Václav a ŽABIČKA, Petr. Požadavky na výměnu dat mezi knihovním a discovery systémem na příkladu implementace systému VuFind v Moravské zemské knihovně. Knihovna [online]. 2013, roč. 24, č. 1, s. 79-88 [cit. 2016-05-04]. Dostupný z WWW: . ISSN 1801-3252.
89
SDRUK: Sdružení knihoven ČR [online]. 2015 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.sdruk.cz/ Shibboleth. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Shibboleth Služby. Vědecká knihovna Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://knihovna.ujep.cz/index.php/sluzby#Samoobsluzne SOMMEROVÁ, Martina. Základy RFID technologií [online]. In: . [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://www.google.cz/#q=z%C3%A1klady+rfid+technologi%C3%AD SOSINSKY, Barrie. Cloud computing bible. Indianapolis: Wiley. ISBN 978-111- 8023-990 Soubor:Schema DS.jpg. In: Wikisofia [online]. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/index.php/Soubor:Schema_DS.jpg StackMap [online]. 2014 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.stackmap.com/ StackMap product and service description. StackMap [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.stackmap.com/StackMap_Product_and_Service_Description.pdf The Summon® Service. In: ProQuest [online]. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://www.proquest.com/products-services/The-Summon-Service.html Univerzitní kampus. Univerzita Pardubice [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.upce.cz/kde/kampus.html Univerzitní knihovna Pardubice. Facebook [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.facebook.com/knihovna.upce/insights/?section=navPageViews Univerzitní knihovna Pardubice. Facebook [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.facebook.com/knihovna.upce/photos/pb.190796219059.2207520000.1461682984./10152727567054060/?type=3&theater Ústřední knihovna: Vznik a poslání. Ústřední knihovna ČVUT [online]. 2010 [cit. 2016-0505]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz/knihovna/vznik-a-poslani/ Ústřední knihovna ČVUT: Výroční zpráva 2013. Ústřední knihovna ČVUT [online]. 2010 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz//administrace/upload_dir/files/a40c9fa73a409201d649438c6993a072e e980fdf.pdf Ústřední knihovna ČVUT: Výroční zpráva 2014. Ústřední knihovna ČVUT [online]. 2010 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://knihovna.cvut.cz//administrace/upload_dir/files/51c6bb3448e7163edffb324f4c732a317 085102f.pdf
90
ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNA VUT V BRNĚ. Vysoké učení technické v Brně [online]. [cit. 201605-05]. Dostupné z: http://www.vutbr.cz/uk Ústřední knihovna VUT. Facebook [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.facebook.com/ustredka.vut/?fref=ts Vědecká knihovna UJEP. Facebook [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.facebook.com/VedeckaKnihovnaUjep?fref=ts VOJNAR, Martin. Jak si vybrat vhodný discovery systém. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2016-05-04]. urn:nbn:cz:ik-14003. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14003 Výroční zpráva o činnosti Vysokého učení technického v Brně za rok 2014. Vysoké učení technické v Brně [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: https://www.vutbr.cz/ouniverzite/vyrocni-zpravy/vyrocni-zpravy-vut-f18830/vyrocni-zprava-vut-v-brne-o-cinnostiza-rok-2014-d102760/vyrocni-zprava-vut-v-brne-o-cinnosti-za-rok-2014-p92256 WAINWRIGHT, Corey. How to Make a QR Code in 4 Quick Steps. In: HubSpot [online]. 2015 [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://blog.hubspot.com/blog/tabid/6307/bid/29449/Howto-Create-a-QR-Code-in-4-Quick-Steps.aspx#sm.0000w9yq4c13xzddezfc2u4pxmsv6 Xu, R., Chen, W., Xu, Y., & Ji, S. (2015). A New Indoor Positioning System Architecture Using GPS Signals [online]. Sensors, vol. 15(issue 5). (s. 10074-10087). DOI: 10.3390/s150510074 ZADRAŽILOVÁ, Iva. RFID. In: WikiKnihovna [online]. [cit. 2016-05-04]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/RFID
91
Seznam obrázků Obrázek 1 Schéma discovery systému ..................................................................................... 16 Obrázek 2 Čtyři modely nasazení cloudu................................................................................. 24 Obrázek 3 mKatalog - úvodní obrazovka................................................................................. 29 Obrázek 4 Mapa fondu v knihovně UTB ................................................................................. 30 Obrázek 5 České knihovny s největším počtem příznivců na Facebooku ............................... 33 Obrázek 6 České knihovny na Twitteru ................................................................................... 34 Obrázek 7- Vyhledávání Portaro .............................................................................................. 77 Obrázek 8 – Vyhledávání Primo .............................................................................................. 77 Obrázek 9 – Vyhledávání na regále ......................................................................................... 77 Obrázek 10 – Přízemí Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice......................................... 79 Obrázek 11 - Přízemí Univerzitní knihovny Univerzity Pardubice s nadefinovanými regály. 80 Obrázek 12 – Popis umístění knihy na regále Stackmap ......................................................... 81 Obrázek 13 – Příklad regálu Sektor 1 ...................................................................................... 81 Obrázek 14 – Vyhledávání v online katalogu Portaro ............................................................. 82 Obrázek 15 – Vyhledávání v Primo ......................................................................................... 82 Obrázek 16 – Zobrazení umístění knihy na regálu .................................................................. 82 Obrázek 17 – Mapa univerzitního kampusu ............................................................................ 84 Seznam tabulek Tabulka 1 – Využívání moderních technologických trendů v univerzitních knihovnách ........ 49 Tabulka 2 – Výpůjčky za rok 2014 .......................................................................................... 66 Tabulka 3 – Výpůjčky za rok 2015 .......................................................................................... 67 Tabulka 4 – Výpůjčky 2016 (1. 1. – 18.4.) .............................................................................. 67 Tabulka 5 – Nejčastěji hledané výrazy..................................................................................... 70 Tabulka 6 – MDT Sektor 1 ...................................................................................................... 75 Tabulka 7 – MDT Sektor 2 ...................................................................................................... 76 Tabulka 8 – MDT Sektor 3 ...................................................................................................... 76 Tabulka 9 – Popis umístění knihy na regále Univerzitní knihovna Univerzity Pardubice ...... 81 Seznam grafů Graf 1 – Používání smartphone ................................................................................................ 28 Graf 2 – Celkový počet výpůjček ............................................................................................. 68 Graf 3 – Počet hledání .............................................................................................................. 69 Graf 4 – Počet hledání za první čtvrtletí roku .......................................................................... 69 Graf 5 – Počet hledání začínajících na určité písmeno ............................................................ 70 Graf 6 – Poměr záznamů uložených v Digitální knihovně ...................................................... 71 Graf 7 - Návštěvnost ................................................................................................................ 71 Graf 8 – Zobrazení stránek ....................................................................................................... 72 Graf 9 – Využívání facebookových stránek ............................................................................. 72 Graf 10 – Zahraniční fanoušci .................................................................................................. 73
92