Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta. Bakalářská práce Kristýna Menzelová

Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta

Bakalářská práce

2015

Kristýna Menzelová

Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta Katedra sociologie

Velké sociální problémy v místě bydliště a jejich řešení Bakalářská práce

Autor: Kristýna Menzelová Studijní program: B6703 Sociologie Studijní obor: Sociologie obecná a empirická Vedoucí bakalářské práce: doc. Mgr. Ján Bunčák CSc.

Hradec Králové, 2015

Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta

Zadání bakalářské práce Autor: Kristýna Menzelová Studijní program: B6703 Sociologie Studijní obor: Sociologie obecná a empirická Název závěrečné práce: Velké sociální problémy v místě bydliště a jejich řešení Název závěrečné práce AJ: Major Social Problems at Home and their Solutions Cíl, metody, literatura, předpoklady: Cílem mé práce je identifikace 3 velkých společenských problémů a způsobů jejich řešení: těţba břidlicových plynů, obchvat, Romové, na úrovni místní občanské společnosti středně velkého města. Aktéry občanské společnosti těchto řešení jsou spolky a politické strany v místě bydliště. Ve své práci se budu věnovat vzájemnému vztahu těchto aktérů a vedením města. Pokusím se zjistit, jestli řešení probíhá modelově, podle nějakého společného algoritmu, nebo probíhaly spíše nahodile. Metody zpracování: Analýza dokumentů, místních médií, rozhovory

Literatura: Stachová, Jana. 2008. Občanská společnost v regionech České republiky. Praha. Sociologický ústav Navrátil, Pavel. 2003. Romové v české společnosti. Praha. Portál Müller, Karel. 2002. Češi a občanská společnost. Praha: Triton. Brokl, Lubomír, 2002. Hledání občanské společnosti. Praha: Národohospodářský úsat Josefa Hlávky Musil, Jiří, 1967. Sociologie soudobého města. Praha: Svoboda. Sociologická kniţnice www.mestonachod.cz/mesto-nachod/tezba-bridlice/

Garantující pracoviště: Katedra sociologie, Filozofická fakulta Vedoucí práce: doc. Mgr. Ján Bunčák CSc.

Oponent: PhDr. Miroslav Joukl, Ph.D. Datum zadání závěrečné práce: 23. 10. 2013 Datum odevzdání závěrečné práce: 13. 7. 2015

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala pod vedením vedoucího bakalářské práce samostatně a uvedla jsem všechny pouţité prameny a literaturu. V Hradci Králové dne 13. 7. 2015

Poděkování: „Ráda bych poděkovala panu prof. PhDr. Lubomíru Broklovi a doc. Mgr. Jánu Bunčákovi, CSc.za vedení mé práce.. Zároveň děkuji všem respondentům, kteří mi poskytli rozhovor pro uskutečnění tohoto výzkumu.“

Anotace Menzelová, Kristýna. 2015. Velké sociální problémy v místě bydliště a jejich řešení. Hradec Králové: Filozofická fakulta, Univerzita Hradec Králové s. 66 Bakalářská práce.

Bakalářská práce se zabývá sociálními problémy a způsobu jejich řešení ve městě Náchod. Cílem mé práce je identifikace 3 velkých společenských problémů a způsobů jejich řešení: těţba břidlicových plynů, obchvat, Romové, na úrovni místní občanské společnosti středně velkého města. Aktéry občanské společnosti těchto řešení jsou spolky a politické strany v místě bydliště. Ve své práci se budu věnovat vzájemnému vztahu těchto aktérů a vedením města. Pokusím se zjistit, jestli řešení probíhá modelově, podle nějakého společného algoritmu, nebo probíhaly spíše nahodile. V rámci bakalářské práce bylo realizováno kvalitativní výzkumné šetření provedené technikou polostrukturovaných rozhovorů.

Klíčová slova: břidlicový plyn, obchvat, Romové, sociální vyloučení, doprava

Annotation Menzelová, Kristýna. 2015. Major Social Problems at Home and their Solutions. Hradec Králové: Faculty of Arts, University of Hradec Králové. p. 66 Bachelor Degree Thesis.

This bachelor thesis deals with social problems and way of solutions in Nachod. The purpose of my work is an identification of three big social problems and their suolutions: the extraction of shale gas, the bypass and the Romani people, on the level of local citizen society of medium-sized town. Actors of civil society these solutions are associations and political parties in the place of residence. in my work I give attention to relationships these actors and town conduction . i will try to find out. I will try to find out if solution runs model according to common algorithm or if solution runs circumstantially. Within my bachelor work was implemented qualitative research made by technique of semistructured interviews.

Keywords: shale gas, bypass, romani people, social exclusion, transport

Obsah Úvod ....................................................................................................................................... 13 1 Stav dosavadního poznání ................................................................................................... 15 2 Teoretická východiska práce ............................................................................................... 16 2.1 Sociální politika ............................................................................................................ 16 2.1.1 Místní sociální politiky ve společenském systému ................................................ 16 2.1.2 Pojetí sociální politiky............................................................................................ 16 2.1.3 Základní principy sociální politiky ......................................................................... 17 2.1.4 Cíle sociální politiky ............................................................................................... 18 2.1.5 Objekty a subjekty sociální politiky ....................................................................... 18 2.1.6 Sociální problémy .................................................................................................. 19 2.2 Městský veřejný prostor ............................................................................................... 20 2.2.1 Vymezení městského prostoru .................................................................................. 20 2.2.2 Sociální problémy moderní doby .......................................................................... 21 2.2.3 Vymezení aktérů rozvoje ........................................................................................... 23 3.1 Sociální vyloučení ......................................................................................................... 24 1.3.1 Skupiny obyvatel ohrožené sociálním vyloučením v české společnosti ................ 25 2.3 Romové ........................................................................................................................ 25 2.3.1 Původ Romů .......................................................................................................... 25 2.3.2 Romové v Náchodě ............................................................................................... 26 2.3.3 Návrh řešení problému s Romy ............................................................................. 27 2.4 Břidlicové plyny ............................................................................................................ 28 2.4.1Břidlicový plyn ........................................................................................................ 28 2.4.2 Těžba břidlicového plynu ....................................................................................... 28 2.4.3 Dopady těžby ......................................................................................................... 28 2.4.4 Řešení .................................................................................................................... 29 3 Metodologie ........................................................................................................................ 30 3.1 Sociální problémy ve městě Náchod – anketa ............................................................. 30 3.2 Metodologie ................................................................................................................. 30 3.3 Vyhodnocení ankety ......................................................................................................... 31 3.4 Shrnutí vyhodnocení ankety......................................................................................... 33 4 Empirická část ..................................................................................................................... 34 4.1 Náchod ......................................................................................................................... 34 4.1.1 Poloha.................................................................................................................... 34 4.1.2 Historie města ....................................................................................................... 34

4.1.3 Obyvatelstvo.......................................................................................................... 35 4.1.4 Spolky .................................................................................................................... 35 4.1.5 Symboly ................................................................................................................ 36 4.1.6 Partnerská města................................................................................................... 37 4.2 Aktéři rozvoje Náchoda ................................................................................................ 39 4.2.1 Kdo jsou hlavní aktéři rozvoje Náchoda? .............................................................. 39 4.2.2 Činnost pro město ................................................................................................. 39 4.2.3 Spolupráce aktérů při plánování rozvoje ............................................................... 40 4.2.4 Cíle aktérů rozvoje ................................................................................................. 40 4.2.5 Problémy z pohledu aktérů rozvoje....................................................................... 41 4.3 Problém dopravy ve městě .......................................................................................... 41 4.3.1 Intenzita dopravy................................................................................................... 42 4.3.2 Organizace dopravy ............................................................................................... 44 4.3.3 Okružní křižovatky ................................................................................................. 44 4.4 Řešení ........................................................................................................................... 45 4.4.1 Obchvat Náchoda .................................................................................................. 45 4.4.2 Dálnice D11 ........................................................................................................... 46 4.4.3 Řešení problému dopravy v Náchodě ................................................................... 46 5 Analytická část .................................................................................................................... 49 5.1 Postup a výzkumné metody ......................................................................................... 49 5.1.1 Cíl výzkumu ........................................................................................................... 49 5.1.2 Volba metod a technik .......................................................................................... 49 5.1.3 Cílová skupina a výběr vzorku respondentů .......................................................... 49 5.1.4 Představení respondentů ...................................................................................... 50 5.1.5 Průběh výzkumného šetření a sběr dat................................................................. 50 4.1.6 Kódování a analýza dat .......................................................................................... 50 6 Výsledky ............................................................................................................................. 52 6.1 Stručný popis rozhovorů .............................................................................................. 52 6.2 Analýza dat ................................................................................................................... 54 6.2.1 Informovanost občanů .......................................................................................... 54 6.2.2 Řešení sociálních problémů ve městě ................................................................... 55 6.2.3 Vliv místních aktérů na situaci ve městě ............................................................... 56 6.3 Shrnutí výsledků ........................................................................................................... 58 Závěr ...................................................................................................................................... 59 Seznam literatury: .................................................................................................................. 60 Pouţité internetové zdroje: ..................................................................................................... 61

Seznam tabulek: ..................................................................................................................... 62 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 63 Seznam příloh ........................................................................................................................ 64

Úvod Tématem mé bakalářské práce je „Velké sociální problémy v místě bydliště a jejich řešení“. Cílovou skupinou jsou občané města Náchod v neurčitém věkovém rozmezí. Toto město se nachází v Královehradeckém kraji v okrese Náchod. Téma bakalářské práce jsem si vybrala zejména proto, ţe ve městě ţiji a kaţdodenně se potýkám se špatnou dopravní situací ve městě, coţ znemoţňuje spojení s okolními městy. Současně se jedná o aktuální a permanentně diskutované téma mezi zástupci jednotlivých obcí, asociacemi obcí, krajskými zastupiteli, akademickými pracovníky a jinými odborníky, ale i laickou veřejností. V první části této práce se zaměřím na problematiku z hlediska teoretického. Nejprve je nutné objasnit význam sociální politiky, jelikoţ ta je základem pro řešení těchto problémů a také vymezením sociálního problému, jakoţto společenskou situaci, která vyrůstá z rozporů mezi existencí jedince ve společnosti a společenskými podmínkami lidské existence. V další části se zaměřím na těţbu břidlicových plynů a Romy, shrnu zde obecné informace, problémy s těţbou břidlice a Romy a návrhu nějaké řešení, pokud jemu není jíţ učiněno. V druhé části jsem si nejprve sestavila anketu, kterou jsem aplikovala na občany Náchoda. Anketa byla sestavena tak, aby občané města vybrali ze tří sociálních problémů ten, který povaţují za nejzávaţnější. Vyhodnocení jednotlivých otázek naznačí, který sociální problém má na občany větší vliv a tomu problému se budu v mé práci blíţe věnovat. Jelikoţ se řešený problém týká Náchoda, věnuji se i základní charakteristice města. Nejdůleţitější částí práce je zhodnocení situace problematiky a zjištění zda aktéři spolupracují na zlepšení situace ve městě. V předposlední části této práce je část návrhová. V této části budu vycházet z informací, které jsem získala. Návrhy moţných řešení se pokusím zhodnotit ze všech moţných hledisek. V poslední kapitole se zabývám samotným empirickým šetřením. Zde popisuji 13

výzkumný postup a výzkumné metody. Dále v této kapitole pojednávám o cílové skupině, výběru vzorku a sběru dat. Jako hlavní výzkumnou metodu jsem vyuţila kvantitativní výzkum v podobě rozhovorů dle scénáře. Rozhovory jsem pořídila jak s občany města Náchod, tak i se starostou města. V tomto šetření jsem provedla 8 rozhovorů. V této souvislosti byly formulovány výzkumné otázky: 1.Který ze tří uvedených sociálních problémů je pro občana nejzávaţnější? 2. Dochází k řešení místních sociálních problémů? 3. Zlepšují místní politické strany a aktéři situaci ve městě? V části s názvem Literatura jsou uvedeny všechny literární a internetové zdroje, které jsem v bakalářské práci vyuţila. V přílohám přikládám ukázku transkripce rozhovoru a způsob otevřeného kodování rozhovoru

14

1 Stav dosavadního poznání K mému tématu bylo publikováno několik textů. Pouţitá literatura je zaměřena na vymezení pojmů vyplývající z tématu mé práce, tedy na sociální problémy, sociální vyloučení, politickou a občanskou participaci. Sociální vyloučení je jev, který se v posledních letech objevuje ve větším mnoţství odborných prací, materiálech veřejné správy, výzkumech, zprávách i v mediálních textech. I přesto, ţe stát přijal tři koncepce romské integrace, počet sociálně vyloučených lokalit se zvýšil o 30% a dále roste. Problémy se sociální exkluzí se objevují v řadě měst v České republice. Této problematice se věnuje materiál zpracovaný pro odbor bezpečnostní politiky MV nevládní organizací Společně k bezpečí o. s. Sociální vyloučení: výzvy, příleţitosti a řešení. Se sehnáním literatury k mé bakalářské práci jsem neměla ţádný problém. V hradecké studijní bylo dost publikací. Navštívila jsem i Archív Univerzity Hradec Králové a podařilo se mi najít spoustu prací, které byly té mé podobné. O této problematice bylo publikováno mnoho knih a prací. Informace jsem čerpala zejména z publikací Sociální politika od Krebse. Autorka Jana Horvátová, která se původem Romů ve své knize Kapitoly z dějin Romů, zabývá mnohočetností romským skupin, která je pozůstatkem diferenciace Romů do původních indických kast a podkast. Významnou publikací v této oblasti je Participace a zájmové organizace v České republice (Mansfeldová, Kroupa 2005). Publikace klade důraz na legislativní rámec participace a reprezentace zájmů, dále se zabývá samotnými procesy participace a jejími aktéry. Autoři chápou participaci jako účast občanů na společenských procesech, mezi které řadí hlavně rozhodovací procesy a aktivity v rámci společenského a politického ţivota. Zajímavým, přesto ne nijak překvapujícím zjištěním je, ţe v posledních letech stoupá informovanost občanů o veřejné zprávě a participace neboli spolupodílení se na rozhodování je stále opomíjeno, či se děje jen ve výjimečných případech. 1

Mansfeldová Zdenka, Kroupa Aleš. Participace a zájmové organizace v České republice. 2005 1

15

2 Teoretická východiska práce 2.1 Sociální politika 2.1.1 Místní sociální politiky ve společenském systému

Nejprve si naznačíme význam sociální politiky, abychom pochopili, kde má sociální politika své místo. „Velmi obecně a přibliţně lze říci, ţe sociální politika je politikou, která se primárně orientuje k člověku, k rozvoji a kultivaci jeho ţivotních podmínek, dispozic, k rozvoji jeho osobnosti a kvality ţivota.“

2

Lze ji vymezit dvěma přístupy, první přístup chápe sociální politiku jako jednání státu a dalších subjektů s cílem pozitivně ovlivnit ţivotní podmínky lidí. Druhý přistup je vnímání sociální politiky jako soubor aktivit a opatření, jejichţ smyslem je reakce na nepříznivé sociální události, jako jsou stáří, nemoc, invalidita nebo i nezaměstnanost a chudoba.“ 3 „Sociální politika v moderní společnosti je její integrální součástí, koncentruje sek rozvoji sociální sféry a hledá odpovědi na zcela specifické otázky, na něţ nereagují a neodpovídají ostatní sféry ţivota společnosti.“ 4 S termínem „Sociální politika“ se setkáváme téměř denně a přesto je odpověď na otázku, co je sociální politika, velmi sloţitá. „Sociální politika není jednoznačně definičně vymezena, ba ani není jednoznačně vymezitelná.“ 5 2.1.2 Pojetí sociální politiky

„Sociální politiku je nutno vnímat jako celek, jako určitý systém s četnými vnitřními komplikovanými vazbami i s vazbami na ostatní prvky

2

Krebs, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 17. ISBN 80-7357-050-

5 3


5 4


5 5

Krebs, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, a.s., 2005, s. 20. ISBN 80-7357-

050-5

16

společenského systému.“6

Širší pojetí sociální politiky: jedná se o konkrétní jednání státu a ostatních subjektů, kterým je ovlivňována společnost, váţe se k ţivotním podmínkám lidí, toto pojetí má význam pro určování koncepcí, vizí a sociálních doktrín Užší pojetí sociální politiky: redukuje sociální politiku na systém opatřením, jimiţ reaguje na sociální rizika Členění sociální politiky dle přístupu k řešení problémů: Aktivní sociální politika předchází vzniku sociálních problémů přijímáním určitých opatření – tj. změny sociálního systému a pravidel jeho fungování Pasivní sociální politika řeší jiţ vzniklé sociální problémy.

2.1.3 Základní principy sociální politiky

Sociální politika vyuţívá systémy a instituce, pomocí kterých můţe ovlivňovat vymezené cíle. Při ovlivňování systému musí sociální politika vycházet ze základních principů. Princip sociální spravedlnosti - „ Většina autorů zabývajících se problematikou sociální spravedlnosti se shoduje v názoru, ţe sociální spravedlnost je pojem mnohoznačný a ţe při jeho řešení je třeba postupovat obezřetně, z mnoha hledisek a kritérií podle konkrétních podmínek dané země“7 6


5 7


5

17

Princip sociální solidarity – solidarita je o vzájemné soudrţnosti, souvisí především s utvářením a rozdělováním ţivotních podmínek jedinců a sociálních skupin v zájmu naplňování ideje. Významná je i solidarita jedinců, spolků, sdruţení apod. Princip subsidiarity - latinsky „subsidium“ – poskytování pomoci, princip spojující osobní odpovědnost se solidaritou. Podle principu subsidiarity je kaţdý povinen nejdříve pomoci sám sobě, nemáli takovou moţnost, musí mu pomoci rodina. Teprve dostane-li se do velkých problému, obrací se na jiná společenství. Aţ na posledním místě je k pomoci vyzýván stát. Princip participace – jedná se o moţnost občana podílet se na významných rozhodnutích týkajících se jejich ţivota

2.1.4 Cíle sociální politiky

V sociální politice jde o soustavu cílů, kterými je dosahováno určitého cíle. Jejím cílem je zdokonalování ţivotních podmínek lidí. Při tvorbě a formulaci cílů mají významnou úlohu dva procesy: •

znalost a hodnocení řízeného systému

•

rozdělení představ příslušných subjektů o uţitečnosti a prospěšnosti stavu systému v budoucnosti

2.1.5 Objekty a subjekty sociální politiky

Objekty Objekty sociální politiky jsou ti, kterým jsou opatření sociální politiky určena, na neţ jsou orientována.“8

8


5

18

Subjekty „Subjekty jsou ti, kdo mají zájem, vůli, schopnosti, předpoklady, moţnosti a prostředky k určité sociální činnosti či chování a kdo takové činnosti a chování můţe iniciovat a naplňovat.“9 mezi subjekty sociální politiky zařazujeme: • stát a jeho orgány • zaměstnavatele a firmy • zaměstnavatelské, zaměstnanecké a odborové orgány • regiony, místní komunity, obce, jejich orgány a instituce; občanské organizace a iniciativy • církve • občany, rodiny, domácnosti

2.1.6 Sociální problémy

Slovo sociální můţe být chápáno ve dvojím významu, můţeme ho chápat jako synonymum ke slovu společenský, kdy se popisuje jev, ke kterému dochází ve společnosti nebo jako jev, který obsahuje podmnoţinu dalších sociálních jevů. Takto je chápeme jako sociální jevy, problémy a sociální politiku. Sociální problém můţeme definovat jako společenský stav nebo společenskou situaci, který vyrůstá z rozporů mezi ţivotní situací jedince ve společnosti a společenskými podmínkami lidské existence. Za sociální problém nemůţeme povaţovat kaţdé nenaplnění potřeb nebo zájmů lidí. Za sociální problémy povaţujeme pouze takové, kdy jedinci nebo skupiny lidí ne svou vlastní vinou nejsou schopni uspokojit své společensky uznané potřeby a zájmy. Kdo a jak pojmenovává sociální problémy, jsou základní otázky, jejichţ odpovědi pomáhají vysvětlit proces formulace sociálních problémů jako věcí veřejného zájmu. 9


5

19

Dotýká se ţivota významného počtu příslušníků daného společenství, i kdyţ některých více a nebo přímo, a jiných méně a nebo nepřímo, a je jimi také takto vnímán. K jeho řešení lze přistupovat různými způsoby a není vţdy předem jasné, který z nich je lepší či horší neţ jiný. Jeho vymezení není obecně akceptováno, vţdy se vyskytnou aktéři, kteří je zpochybní nebo odmítnou.[cit. 2007-07-22]. Vymezení sociálního problému10: • „dotýká se ţivota významného počtu příslušníků daného společenství, i kdyţ některých více a/nebo přímo a jiných méně a/nebo nepřímo, a je jimi také takto vnímán“ • „nelze jej „vyřešit“ snadno a rychle (někdy je třeba se s ním tak či onak potýkat stále)“ • „k jeho řešení lze přistupovat různými způsoby a není vţdy předem jasné, který z nich je lepší či horší neţ jiný“ Sociální politika řeší mnoho sociálních problémů, mezi které můţeme zařadit např.: a) nezaměstnanost b) kriminalita c) problematika drog d) rasismus, šikana e) problematika seniorů f) problematika bezdomovců g) problematika fyzicky a mentálně postiţených h) atd

2.2 Městský veřejný prostor Sociologická teorie definuje veřejný prostor zpravidla jako takový prostor, do 10

Veřejná politika jako sociální praxe. Sociální problémy. Veřejné zájmy. [online]. [cit. 2007-07-22]. Dostupné z:

20

nějţ mají všichni za normálních okolností zákonný přístup [Atkinson 2003:1830; Lofland 1973].

2.2.1 Vymezení městského prostoru Při pokusu o definici města naráţíme na problém, ţe neexistuje ţádná univerzální definice města. Město je geograficky vymezený útvar, který je však vývojově vyšší a kvalitativně a kvantitativně odlišný od vesnice. Jsou to především velikost, vysoká hustota osídlení, koncentrace zástavby, typická demografie, sociální struktura obyvatelstva a poskytování vzdělávacích, správních, obchodních a kulturních funkcí pro veřejnost. Pro město je specifický městský způsob ţivota, který se liší od venkova tím, ţe je neosobní, anonymní a účelový. Městským způsobem ţivota, jeho vznikem, vývojem a vlivem na obyvatelstvo se zabývalo velké mnoţství odborníků především z oblasti sociologie, ale i filosofie nebo geografie – Karel Marx, Max Weber, Emile Durkheim, Georg Simmel, Robert Park. Otázkou města se také zabýval Mayer (1971), Frey, Zimmer (2001) a Sokol. Narůstá počet fyzických kontaktů na úkor sociálních. Ve městech také dochází k sociálně patologickým jevům jako zločinnost nebo prostituce. V České republice se v současné době za město pokládá obec, který byl udělen status města. V Česku je celkem 592 měst, z toho 23 měst se statutem statutárního města. Existují tři územní vymezení města. Administrativním vymezením města je, ţe městem označujeme kaţdou obec, která má městský úřad a magistrát. Podle Morfologického vymezení je město vymezeno kompaktní zastavěnou plochou. A posledním je funkční vymezení, kdy je město vymezeno na základě integrity vztahů v městském systému, např. dojíţďkou za prací.

2.2.2 Sociální problémy moderní doby

Mezi sociální problémy dnešní doby řadíme chudobu, nezaměstnanost, 21

sociální nerovnost, narušení rodinných vztahů, kriminalita a drogy, diskriminace národnostních menšin, diskriminace ţen a nerovnost pohlaví a manipulaci lidí prostřednictvím masmédií. Chudobou se dnes označuje sociální status člověka, který se vyznačuje hmotným nedostatkem. V dnešní době je chudoba spojena zejména s ţivotními poměry lidí v rozvojových zemích a pouţívá se pro stav, který nezajišťuje člověku základní podmínky pro důstojný ţivot a uspokojení základních lidských potřeb. Velmi často je spojována s nedostatkem potravin, nezávadnou pitnou vodou, ošacením, špatnou situací s bydlením, vzděláním, apod. Důsledkem chudoby bývá hlad, podvýţiva, nedostatečná imunita nebo nevzdělanost. Je to stav, kdy jsou ţivotní podmínky člověka v rozporu se základními lidskými právy. Nezaměstnanost je stav na trhu práce, kdy část nabídky práce není schopna najít si placené zaměstnání. Nezaměstnanost můţe být rozlišována jako: •

dobrovolná – osoba zůstává dobrovolně nezaměstnaná

•

frikční – jedná se o krátkodobou nezaměstnanost, většinou je to stav mezi ukončením zaměstnání a nalezením nového zaměstnání

•

systémová – nezaměstnaný nemůţe najít práci ve svém oboru, souvisí s nesouladem nabídky práce a poptávky

•

cyklická – souvisí s průběhem hospodářského cyklu

•

sezónní – souvisí s ročním obdobím

Kriminalitou je v našem měřítku vše, co lze chápat jako protiprávní jednání. Odborná literatura však uvádí, ţe kriminalita je souhrn spáchaných trestných činů (Vichlenda, Béreš, 2008: 7). Jandourek uvádí (Jandourek, 2011: 12), ţe zločin jako produkt kriminality je vědomé a dobrovolné spáchání činu povaţovaného za společensky nebezpečný a zakázaný určitým pravidlem stanoveným oprávněnou osobou. Také uvádí, ţe v kaţdé společnosti je povaţováno za zločin něco jiného. Diskriminace pochází z latinského slova discriminare a znamená rozlišovat. Nejčastěji se pouţívá v rozlišování lidí na základě příslušnosti k nějaké 22

skupině bez ohledu na schopnosti jedince. Podle konkrétního kritéria diskriminace se hovoří o diskriminaci na základě rasy, náboţenského přesvědčení, politického přesvědčení, pohlaví, věku apod. Ze sociologického hlediska spočívá v omezování, utiskování určitých společenských skupin tím, ţe jsou jim upírána občanská práva.

2.2.3 Vymezení aktérů rozvoje Původ slova aktér pochází z latinského výrazu actor, coţ znamení jednající či iniciátor činnosti. Jandourek ve svém Sociologickém slovníku popisuje aktéra takto: „ Je to jedinec, který jedná v určité situaci a je vţdy vybaven určitými hodnotami, postoji a motivacemi. Aktér můţe být jedinec i skupina.“ /Jandourek 2001:17/. V současné době si tento pojem spojíme s anglickým výrazem act. Aktéry rozvoje jsou jak jednotlivci, tak skupiny, kteří se aktivně podílejí na rozvoji města. Přispívá k němu svou činností ať uţ organizací akcí či snahou o rozvoj města. Aktéři jsou klíčovými postavami celého procesu rozvoje. Mají značný vliv na zachování hodnot, funkčnosti a dosaţení udrţitelnosti (Binek et al. 2009:25). Mohou jimi být, jak politické strany, řádoví obyvatelé obce a podnikatelé, tak i celé spolky a zastupitelstvo obce. Ovšem moţnosti, mnoţství a rozvojové schopnosti aktérů rozvoje jsou ovlivněny velikostí obce, její polohou či ekonomickou aktivitou v dané obci (Binek et al. 2009:25). Pokud chtějí aktéři dosáhnout svých cílů, tak jedním z předpokladů je vzájemná spolupráce. Aktéři rozvoje jsou závislý jeden na druhém a lokální rozvoj se můţe uskutečňovat pouze pomocí spolupráce v různých oblastech. Na úrovni lokální můţeme vymezit tři hlavní sektory, ve kterých aktéři působí. Je to veřejný, podnikatelský a neziskový sektor. V následující tabulce vidíme, ţe ve veřejném sektoru působí hlavně dobrovolný svazek obcí nebo místní akční skupiny a organizace obce. Tento sektor podléhá veřejné kontrole a je řízen veřejnou správou. V podnikatelském sektoru jsou to hlavně samotní podnikatelé. V neziskovém sektoru nalezneme různá zájmová sdruţení a spolky. Aktéři v neziskovém sektoru svou činnost neprovádí za účelem zisku, 23

ale naopak z důvodu dosaţení uţitku (Binek et al. 2009:42).

Tab. 1: Matice aktérů rozvoje na lokální úrovni MATICE AKTÉRŮ ROZVOJE NA LOKÁLNÍ ÚROVNI Veřejný sektor

Podnikatelský sektor

Neziskový sektor

DSO, MAS

Podnikatelé, zemědělci

Zájmová sdruţení, spolky

Zdroj: Binek 2009:41 S aktéry rozvoje samozřejmě také souvisí sociální aktéři. Coţ mohou být významné osobnosti venkova, místní organizace, obce, ale i stát. Tito sociální aktéři praktikují své strategie v prostoru, který mají vymezený svými sociálními sítěmi. Sociální aktéři působí prostřednictvím moci, kterou mají, na různých úrovních, ať uţ je to obecní, či nadnárodní. (Majerová 2008:116) Typy zájmových skupin: •

podle typu zájmu – politické zájmové skupiny ( preferují zájmy spíše ekonomické)

•

podle orientace aktivity – zájmové skupiny sledující vlastní zájem - zájmové skupiny sledující obecný zájem

•

podle původu – autonomní zájmové skupiny ( vlastní zájem o osobitost) - podpořené zájmové skupiny ( vlastní zájem vztahující se k

rozhodování státu – lobby) •

podle struktury zájmových skupin – aktivní zájmové skupiny (trvale působící)

24

3.1 Sociální vyloučení Sociální vyloučení značí nerovnost občanů či celých kolektivů při jejich participování na ţivotě společnosti. Tato nerovnost způsobuje nedostatek příleţitostí pro kaţdého, který se chce účastnit na společenském ţivotě. Jde o proces, který vyčleňuje jedince i sociální skupiny z komunit, ze kterých se společnost skládá, a zbavuje tyto jedince či sociální skupiny práv a povinností, která se pojí se členstvím v nich. Následně nastává jejich izolace a odtrţení od společnosti. V případě sociálního vyloučení dochází k nerovnému přístupu, k nimţ patří zaměstnání, bydlení, sociální ochrana, zdravotní péče a ochrana. Jádrem konceptu sociální exkluze je dnes fakt, ţe se vyloučení jedinci ale i celé vyloučené sociální kolektivity nepodílejí stejnou měrou jako ostatní na (hmotných i nehmotných) zdrojích společnosti a na jejich distribuci či redistribuci, coţ – a to je podstatné – vede k jejich chudobě a sociální či kulturní izolaci.“11 1.3.1 Skupiny obyvatel ohrožené sociálním vyloučením v české společnosti

Pokud má jednotlivec či skupina obyvatel, alespoň k jedné z integračních rovin oslabenou vazbu, jsou ohroţeni sociálním vyloučením. Mezi tyto skupiny patří: •

etnické menšiny

•

zdravotně postiţení

•

migranti

•

jedinci izolovaní

Dále sem např. patří: •

senioři

•

matky s dětmi

2.3 Romové

11

Chudoba, marginalizace, sociální vyloučení. [online]. [cit. 2007-07-22]. Dostupné z:

25

2.3.1 Původ Romů

Romové (Cikáni) jsou jako etnikum opředeni spoustou různých legend, pověr a předsudků, stejně tak jako jejich původ. Pro badatele je značně obtíţné dopátrat se skutečného původu Romů, také proto, ţe Romové samotní nezaznamenávali svou historii písemně. Mnoho staletí byli Romové povaţování za Núbíjce, jiní říkali, ţe jsou příbuznými Ţidů. Jindy se říkalo, ţe pocházejí z bájné Atlantidy, a kdyţ se Atlantida potopila, byli jediný, kdo přeţili. Nejdéle však byli povaţování za Egypťany. Romové vyprávějí, ţe přicházejí z Egypta, kde je Bůh potrestal za to, ţe si musí odpykat trest svých otců, kteří odmítli nocleh Panny Marii s Jeţíšem. Proto musí sedm let putovat jako vyhnanci. Romům proto zůstalo jméno Egypťané, které přešlo do angličtiny jako Gypsy. Předsudky vůči této skupině jsou navíc zakořeněny tak silně, ţe se jim nevyhnuli ani erudovaní výzkumníci (Cohn, 2009 ). V dobových kronikách existuje zmínka od 14.století, kdy se náhle začala potulovat a putovat z místa namísto skupina lidí, která se od ostatních lišila tmavší pokoţkou, oblečením, osobitým stylem ţivota, nesrozumitelným jazykem a neochotou přizpůsobovat se ţivotu většinového obyvatelstva. S tajemným původem Romů souvisel i odstup, který mezi Romy a ostatním obyvatelstvem vznikl a který trvá dodnes. Na jejich indický původ v roce 1763 ukázal náhodou maďarský student teologie Štefan Váli. Na základě srovnání dialektu, jímţ mluvili indičtí studenti a romštiny, kterou znal z Uher, došel k závěru, ţe Romové pochází z Indie. V českých zemích se zmínka o Romech datuje k roku 1417 - „toho léta se po zemi české Cikáni vláčili a lidi mámili“ (www.romumuz.cz). Základem romské společnosti je rodina. Rodinou jsou pro Romy lidé, ne obydlí. Tradičně se představitel určitého seskupení Romů, který poţívá velkou autoritu, nazývá vajda (maďarsky„vévoda“, „kníţe“; maďarština slovo zase přejala ze slovanských jazyků). Mezi tradiční romská povolání patřily hudba, kovářství, košíkářství, čištění peří, broušení noţů, věštectví. 26

2.3.2 Romové v Náchodě

Romové se v Náchodě vyskytují v sociálně vyloučené lokalitě Kuba. Tuto lokalitu jsem si vybrala proto, protoţe je jako vyloučená lokalita občany Náchoda vnímána. Jako jediná v Náchodě existuje jiţ několik desetiletí. Postupně zde docházelo k vystěhování. Dnes je tato sociálně vyloučená lokalita obsazena z 43%. Tato sociálně vyloučená lokalita v Náchodě, mezi místními obyvateli běţně nazývaná Kuba, se nachází v okrajové části města, vedle komunikace vedoucí na Hronov, v sousedství hraničního přechodu s Polskem. Domy, které v současnosti tvoří danou sociálně vyloučenou lokalitu, byly postaveny v roce 1880 jako ubytovna pro zaměstnance továren, které stály v blízkém okolí. Podle pracovníka regionálního muzea Náchod, Zdeňka Halíře, název Kuba vznikl díky tvaru, který obytné domy mají. Nacházejí se mimo centrální zástavbu města, jsou proto stejně oddělené jako ostrov a díky tomu, ţe domy stojí vedle sebe, připomínali obyvatelům konkrétně ostrov Kuba. Název se mezi obyvateli města ustálil a pouţívá se dodnes. Lokalita se skládá z pěti domů, ve kterých je 29 bytových jednotek. 2 byty jsou o velikosti 1+0, 18 bytů je o výměře 1+1 a 9 bytů o velikosti 2+1. Celkově zde ţije 80 obyvatel. Nájemníci romské národnosti spolupracují při řešení svých problémů s terénními sociálními pracovníky Městského úřadu v Náchodě, kteří si vedou evidenci Romů v Náchodě.

2.3.3 Návrh řešení problému s Romy

Řešením, jak současnou situaci vyřešit je prodej těchto domů. Roku 2011 na jednání rady města byl schválen návrh na rozprodej bytů soukromému majiteli. Důvodem pro rozprodej bytů bylo několik Prvním z nich je nízká obydlenost sociálně vyloučené lokality a nemoţnost volné byty obsadit, díky tomu nejsou rekonstruovány další volné byty, protoţe se nedaří obsadit ani ty, které jsou ihned volné k nastěhování. Dalším důvodem je havarijní stav vodovodního a odpadního potrubí, okna jsou zastaralá, vchodové dveře jsou 27

nefunkční. Kvůli těmto nedostatkům jsou náklady na opravy tak vysoké, ţe se městský úřad rozhodl pro odprodej bytů soukromému majiteli, a tím by došlo k segregaci romského obyvatelstva. Dalším řešením je začlenit Romy do většinové společnosti, odstraněním handicapu ve vzdělání a kvalifikaci

2.4 Břidlicové plyny 2.4.1Břidlicový plyn

Břidlicový plyn je podobně jako metan z uhelných loţisek nekonvenčním druhem zemního plynu. Je tvořen z většiny metanem a nachází se v břidlicových horninách hluboko pod zemí. Označuje se jako „nekonvenční“ proto, v jakém geologickém prostředí se vyskytuje. Břidlice je usazená hornina sloţená ze zhutnělého bahna, jílu a dalších jemnozrnných hornin. Její vlastnosti, křehkost a nepropustnost, znesnadňují těţbu. Proto se plyn těţí způsobem známým jako hydraulické štěpení neboli „frakování“.

2.4.2 Těžba břidlicového plynu

První moţností průzkumu je tzv. seizmický průzkum, kdy se za pomocí měření času odrazu silných vibrací vháněných do zemského povrchu prostřednictvím speciálních přístrojů od určitých zemských vrstev zjišťuje latence uţitkových nerostů v zemské kůře. Druhou moţností průzkumu jsou průzkumové vrty, kdy se určité horninové prostředí, v němţ se výskyt ropy a zemního plynu předpokládá, zkoumá provedením vrtu do zemské kůry. Těţba břidlicových plynů probíhá z hloubek 2000 metrů.

2.4.3 Dopady těžby

Obě dvě výše uvedené moţnosti se nejprve zdají jako neškodné, avšak kdyţ podrobíme zejména druhou moţnost průzkumu detailnějšímu zkoumání, zjistíme, ţe je takový průzkum pro naše okolí rizikem. Průzkumné vrty mají 28

podobu průmyslových objektů a soustav mobilních buněk, které se umísťují na ploše o výměře 1ha. Kaţdému vrtu dominuje těţební věţ. Kvůli negativním dopadům na ţivotní prostředí obydlených oblastí, jsou tyto vrty umisťovány mimo zastavěná území, čímţ je značně devastují. Díky špatně provedenému vrtu můţe dojít k proniknutí plynů do vrstev nasycených pitnou vodou a tím můţe dojít k chuťovému znehodnocení vody a nebo ke zvýšení obsahu uhlovodíku, ţe můţe dojít k výbuchu plynu ve vrtaných studních.

2.4.4 Řešení

V Náchodě by průzkum ráda provedla těţařská společnost Basgas Energia Czech s.r.o., vlastněná zahraničními, převáţně australskými akcionáři. K jeho odsouhlasení je příslušné Ministerstvo ţivotního prostředí. V roce 2012 rozeslalo MŢP, i přes nesouhlas Náchoda a dalších dotčených obcí, kladné rozhodnutí. MŢP zdůvodnilo svůj souhlas tím, ţe se pouze jedná o geologický průzkum, coţ neznamená, ţe bude povolena těţba plynu. Průzkum má však uţ znamenat umístění průzkumových vrtů, které se od těţebních příliš neodlišují. V březnu roku 2012 byli svolání starostové měst a obcí, jeţ se měla těţba plynu týkat, do Náchoda a byla zde podepsána deklarace o společném postupu proti záměru těţařské společnosti. Město Náchod se rovněţ připojilo k petici proti průzkumu těţby a proti těţbě břidlicových plynů. Na začátku roku 2014 MŢP zastavilo řízení o stanovení průzkumného území.

29

3 Metodologie 3.1 Sociální problémy ve městě Náchod – anketa Při psaní práce jsem se rozhodla vytvořit anketu, ve které jsem se obyvatel města Náchod ptala, který ze tří sociálních problémů má největší vliv na jejich nespokojený ţivot ve městě.

3.2 Metodologie Při sbírání informací, který sociální problém povaţují občané Náchoda za nejzávaţnější byli osloveni jak obyvatelé tak i zastupitelé města Náchod, jelikoţ se tyto problémy týkají jejich ţivota. Tito lidé byli osloveni náhodně bez jakéhokoliv zaměření na věk, pohlaví či vzdělanost. Anketu vyplnilo 81 respondentů, jejichţ věková struktura byla různorodá. Cílem této ankety bylo ze tří sociálních problémů vybrat jeden, který občané města Náchod povaţují za váţný a neřešený. Anketa se skládala z 10 otázek. První dvě otázky byly zaměřeny na věk a na dosaţené vzdělání, zbylých 8 je zaměřeno na sociální problémy.

30

3.3 Vyhodnocení ankety V anketě se bylo dotazováno na věk a dosaţené vzdělání respondentů. Věkovou strukturu respondentů jsem rozdělila do pěti skupin. Tabulka č. 2: Věková struktura respondentů 0 – 18 let

6

19 – 35 let

37

36 – 50 let

28

51 – 60 let

6

61 – x let

4

Nejpočetnější skupinou respondentů byla skupina ve věkovém rozmezí 19-35 let, následovala skupina ve věkovém rozmezí 36-50 let. Nejméně bylo respondentů ve věkovém rozmezí 61 let a starší.

U dosaţeného vzdělání bylo vybíráno mezi základním, středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Tab.č. 3: Dosaţené vzdělání respondentů Základní vzdělání

2

Středoškolské vzdělání

59

Vysokoškolské vzdělání

10

31

Nejpočetnější skupinou respondentů byli občané, jejichţ dosaţené vzdělání je středoškolské.

1.

Jaký sociální problém je nejvíce rozšířen?

Tab. č. 4 : Sociální problémy Romové

28

Břidlicové plyny

3

Doprava

50

V tabulce č. 4 jsou zachyceny všechny tři sociální problémy. Jako největší problém se pro občany Náchoda jeví doprava ve městě. Jako druhý sociální problém, který není dostatečně řešen, označili jako problém s Romy.

32

3.4 Shrnutí vyhodnocení ankety Za největší sociální problém povaţují občané města Náchod chybějící obchvat. Při projíţdění Náchoda si obyvatelé všimli kaţdodenních kolon v centru města. Jelikoţ tuto zkušenost mám i já, tento výsledek jsem očekávala. V mé práci jsem k této anketě přihlédla a tomuto problému jsem se věnovala více neţ zbylým dvěma.

33

4 Empirická část 4.1 Náchod Důvod proč jsem si vybrala zrovna město Náchod je ten, ţe v něm bydlím, díky tomu zde znám místní lidi a proto se mi líbila moţnost tohoto výzkumu zrovna v tomto městě.

4.1.1 Poloha

Náchod je nyní okresním a správním městem, nachází se v Královehradeckém kraji na severovýchodě Čech. Leţí se v nadmořské výšce 346 m. n .m. Rozkládá se na obou březích řeky Metuje. Nejvýznamnějším tokem je jiţ zmiňovaná řeka Metuje. Terén na obou stranách řeky značně stoupá, směrem k podhůří Orlických hor a na opačné straně směřuje k našim nejvyšším horám Krkonoším. Je hraničním městem s přímou vazbou na polskou Kudowu Zdrój a další hraniční polská lázeňská města Dušniki Zdrój a Polanica Zdrój. Celková výměra pozemku města je 33,32 km2. Náchod se v současnosti skládá z 10 místních částí téměř shodných s 10 katastrálními územími. Hlavním průmyslem se po průmyslu textilním stal průmysl gumárenský a elektrotechnický. Město disponuje lázněmi se zdrojem minerálni vody Ida. Lázně Běloves jsou v současné době bohuţel mimo provoz.

4.1.2 Historie města

V 13. století zaloţil Hron z rodu Načeradiců hrad slouţící k ochraně území, kterým procházela obchodní stezka spojující Prahu s Kladskem/Polskem a pod ním pravděpodobně i město. Město Náchod je poprvé zdokumentováno roku 1254 a vzniklo jako označení místa, kterým se prochází. Předchůdcem města byla ves, kterou dokumentuje dnešní kostel svatého Jana Křtitele. Ve 14. století byl Náchod chráněn hradbami. Majitelé hradu se střídali, a proto docházelo ke změnám ve vzhledu hradu. Roku 1554 získal Náchod do moci 34

rod Smiřických ze Smiřic, kterým hrad nevyhovoval, a proto ho přestavěli na renesanční zámek a nastala doba největšího rozmachu města. Třicetiletá válka rozmach města přerušila a zámek se dostal do rukou italského rodu. Za jejich vlády došlo k přestavbě zámku na barokní. Převratné změny přineslo aţ 19. století. Došlo ke vzniku městské samosprávy, ţeleznice, rozvoji školství. Rozmach pokračoval aţ do 20. století a určil dnešní podobu středu města.

4.1.3 Obyvatelstvo

Počet obyvatel města se od počátku dvacátého prvního století postupně nepatrně sniţuje, následkem přibliţně vyrovnaného počtu narozených a zemřelých a zejména záporného migračního salda. Počet obyvatel ke dni 1. 1. 2015 je 20 408. Podle počtu obyvatel je Náchod 62. největší obcí v České republice.

4.1.4 Spolky

Náchod má mnoho spolků a občanských sdruţení. Vyjmenuji proto jen některá. Klub českých turistů Náchod -vznikl v roce 1893 jako patnáctý v pořadí. Je zde registrováno více neţ 160 členů. Klub českých turistů vlastní Jiráskovu turistickou chatu na Dobrošově. Územní sdružení Českého zahrádkářského svazu Náchod – svaz vznikl v roce 1957. Hájí zájmy svých členů, vytváří podmínky pro zahrádkaření a vyuţití volného času. Tělocvičná jednota Sokol – zajišťuje sportovní činnosti a akce pro různé věkové kategorie 35

sdružení Obchvat Náchoda – dobrovolné, nepolitické sdruţení občanů, kteří se aktivně podílejí na prosazování cílů občanské sdružení Cesta – nestátní nezisková organizace, poskytující pomoc osobám se zdravotním postiţením sdružení Dokořán – občanské sdruţení pracující s dětmi a mládeţí. Zabývá se poskytováním sluţeb sociální prevence a volnočasovými aktivitami. Oblastní spolek Českého červeného kříže Náchod - organizační sloţka národní společnosti se samostatnou právní a ekonomickou subjektivitou, jejíţ postavení je vymezeno Stanovami Českého červeného kříţe

4.1.5 Symboly

Znak „Na modrém štítě stojí stříbrná brána mezi dvěma věţemi. Věţe jsou čtyřhranné, kaţdá se dvěma úzkými pravoúhlými okny v přízemí a s jedním širším, goticky zaklenutým oknem v patře, odděleném od přízemí římsou. Věţe vrcholí cimbuřím o třech stínkách. Hradební zeď mezi věţemi je rovněţ stříbrná, kvádrová, se třemi stínkami cimbuří. Otevřená brána je bez vrat a má vytaţenou zlatou mříţ. Nad branou mezi věţemi je červený štít se stříbrným dvouocasým lvem se zlatou zbrojí a korunou.“

Obrázek č.1: Znak města Náchod

(www.mestonachod.cz)

36

Prapor „Modrý list s prolomenou branou se zdviţenou mříţí mezi dvěma věţemi, vše bílé s cimbuřím. Kaţdá věţ má tři prázdná okna. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3. Modrý list praporu vychází z barvy štítu městského znaku, jehoţ hlavní figurou je stříbrná městská hradební zeď se dvěma věţemi a otevřenou bránou s povytaţenou mříţí. Brána také symbolizuje Náchod jako vstup do země na hranicích v letech 1742 - 1945 česko-pruských a česko-německých, od roku 1945 českopolských.“

Obrázek č. 2: Prapor města Náchod

(www.mestonachod.cz)

4.1.6 Partnerská města

Klodzko (PL), www.um.klodzko.pl Nekorunované hlavní město historického hrabství. Nachází se zde základna turistických horských stezek a vynikajících lyţařských terénů. Z Kladska se můţete vydat do blízkých lázní a mnohých dalších zajímavých míst. Poloţení města, mnohé pamětihodnosti, architektonické památky a krása starého města vytvářejí neopakovatelnou atmosféru, která kaţdoročně přitahuje více turistů. Kudowa Zdrój (PL), www.kudowa.pl Je jedním z nejstarších lázeňských středisek v Polsku, leţí na úpatí Stolových hor (Góry Stolowe), v tzv. Kudowské kotlině. Kromě krásné kolonády, lemované řadou kaváren a oplývané lázeňskou atmosférou, je město známé i 37

hudebním festivalem Moniuszka, který je zde od roku 1962 kaţdým rokem pořádán. V poslední době se stal velmi oblíbeným rybolov v soukromých sádkách, kde si lidé sami uloví pstruha a přímo jejich vlastní úlovek je jim připraven dle místní receptury.

Warrington (GB), www.warringotn.gov.uk Starobylé průmyslové město v severozápadní Anglii, nazývané často městem mostů. Leţí na křiţovatce cest, spojující 4 důleţitá velkoměsta Velké Británie: Londýn, Glasgow, Liverpool a Manchester. Město kromě silného průmyslu nabízí i řadu historických památek.

Halberstadt (D), www.halberstadt.de Je nejsevernějším střediskem harcké oblasti, cca 60 km od Magdeburku. K nejvýznamnějším stavebním památkám patří gotický biskupský dóm sv. Štěpána, pozdně gotická Vodní brána, řada hrázděných domů a zbytky městského opevnění. Díky mnoţství památek a kulturních příleţitostí je Halberstadt, nazývaný téţ „pruské Athény“ zahrnut do trasy romantické cesty turistů.

38

4.2 Aktéři rozvoje Náchoda 4.2.1 Kdo jsou hlavní aktéři rozvoje Náchoda?

Náchod je okresní město v Královehradeckém kraji. Nachází se zde hraniční přechod Náchod-Běloves/Kudowa Słone leţící na hlavní trase Praha –Varšava. Vzhledem k uzavření Lázní Běloves je Náchod v současnosti jediným českým lázeňským městem bez fungujících lázní. Dříve byl také významným textilním centrem. Nejdříve jsem si vybrala pár jedinců, u kterých se ví, ţe se ve městě často angaţují. Je to samozřejmě starosta obce, který představuje největšího aktéra rozvoje. Poté to jsou zastupitelé a předsedové spolků. A právě s těmito jednotlivci jsem uskutečnila rozhovory. Jako největší aktér rozvoje ve městě je starosta Náchoda. Starostou Náchoda je jiţ 5 let. Za tuto dobu se vybudovala nová okruţní křiţovatka u nákupní zóny, dále to byla rekonstrukce silnice první třídy I/14 a křiţovatky u Itálie v letech 2013–2014, nyní dochází k rekonstrukci křiţovatky u Slávie a opravě okruţní křiţovatky. Trvale podporuje spolky a spolupracuje na konání různých akcí.

4.2.2 Činnost pro město

Činnost aktérů rozvoje je pro město klíčovou věcí. Proč se vlastně aktéři ve městě angaţují? Aktéry mohou být i jedinci v různých spolcích, kteří mají své zaměstnání, a tak rozvoji města obětují svůj volný čas. Jednou z moţných odpovědí můţe být vztah aktérů k městu, ve kterém ţijí. Všichni aktéři, se kterými jsem zrealizovala rozhovor, pochází z Náchoda. Všem aktérům záleţí na rozvoji města. Jeden z respondentů o svém vztahu k městu prohlásil toto: „Mám to tu rád, ţiji tu uţ od dětství, a i kdyţ se za tu dobu tady toho mnoho změnilo, tak jsem nikdy nepřemýšlel o tom, ţe bych se i s rodinou přestěhoval někam jinam.“ Vztah k obci tedy patří k důvodům činnosti aktérů. Aktéři chtějí spolupracovat a přinášet nové nápady. Právě spolupráce s sebou přináší i 39

odlišné názory na věc. Jedinci se mohou stát členy spolků působících ve městě, a nebo pokud budou zvoleni členy zastupitelstva. Jednou z mých dalších otázek bylo, jak vnímají ohlasy občanů na svou činnost pro město. Aktéři uváděli, ţe se vţdy najde mezi pozitivními ohlasy i řada negativních. Například jeden respondent odpověděl: „ Vţdy se najde někdo, komu se to nelíbí. Při nynější opravě kruhové křiţovatky většina chápe, ţe musí dojít k omezení dopravy, jsou tu ale i tací, kterým se to nelíbí.“ I přes tyto akce, které by měly pomoci dopravě, se najdou obyvatelé, kteří starostovi vyčítají, ţe se pouští do oprav jiţ vybudovaných kruhových objezdů, neţ aby se více angaţoval ve výstavbě obchvatu.

4.2.3 Spolupráce aktérů při plánování rozvoje

Rozvoj města je přímo závislý na činnosti aktérů rozvoje a na jejich spolupráci. Spolupráce mezi dalšími aktéry je důleţitá pro rozvoj města, které nemá dostatek financí, a proto musí hledat spolupráce s dalšími aktéry, aby mohlo dojít k zrealizování nových projektů. Neustálá spolupráce aktérů rozvoje v Náchodě probíhá. Obzvlášť spolky mezi sebou spolupracují na různých akcích. Velkým příkladem můţe být Blokáda dopravy. Na této akci se podílí většina spolků v Náchodě. Celou akci také podporuje město a Městská policie Náchod. Jak uţ jsem zmínila, starosta se snaţí podporovat činnosti spolků různými způsoby.

4.2.4 Cíle aktérů rozvoje

Aktéři si kladou různé cíle ve své činnosti. Jejich cílem je být stále aktivní a směřovat tam, kde bude přinášet pozitivní dopady pro obyvatelstvo města. Většinou se zaměřují na projekty, které jsou přínosem pro celou obec a většinu obyvatel. Opět se zde naráţí na spory ohledně oprav kruhových objezdů. Starosta uvádí, ţe se chce svou činností zaslouţit o další rozvoj Náchoda. Usiluje o to, aby bylo obyvatelstvo Náchoda spokojeno, ať uţ s jeho činností či stavem města. Náchod má dlouhodobý plán, a to Strategický plán rozvoje 40

města Náchod. Mezi hlavní projekty připadá výstavba vnějšího dopravního systému, který je ve stádiu přípravy územního rozhodnutí. Dále pak zlepšení vnitřního dopravního systému, kdy by měla vzniknout nová parkovací místa.

4.2.5 Problémy z pohledu aktérů rozvoje

Problémy, se kterými se musí města potýkat, je mnoho. Sociologové definují různé problémy, často k nim bývají řazeny problémy s dopravou, ţivotním prostředím, nedostatkem sluţeb či s nezaměstnaností. Zkoumaní aktéři se měli zamyslet, co vnímají jako největší problém Náchoda. Nejčastější odpověď, kterou aktéři uváděli, byly problémy s dopravou v Náchodě. Starosta města měl stejný názor. Jeden z respondentů se k problému vyjádřil takto: „Dopravní situace v Náchodě je všeobecně známá, k plynulosti dopravy sice mělo přispět vybudování kruhových objezdů, ty však paradoxně zbrzdily provoz na silnici. Řešením by bylo vybudování obchvatu, u kterého nedošlo ke společnému konsenzu.“ Situace kolem obchvatu ve městě je sloţitá, hlavně co se týče názorů obyvatel v Náchodě. Jedni jsou pro výstavbu obchvatu s tím, ţe stavba ulehčí centru města. Druzí mají obavy, ţe dojde ke zhoršení ţivotního prostředí v místech vedení nové silniční stavby. Nabízí se i kompromisní řešení vedení stavby tunelem, kde by bohuţel došlo k vysokým investičním nákladům souvisejícím se zvýšenými nároky na veřejné rozpočty. Jednalo by se o jiţní variantu, která ale není uvedena v Politice územního rozvoje a neřešila by problém vysoké intenzity dopravy.

4.3 Problém dopravy ve městě Jak uţ vyplynulo z ankety, jejíţ vyhodnocení je vypracováno v jiné kapitole, lidé z Náchoda problematiku dopravy vnímají. Při otázce zda město nějakým způsobem tento problém řeší, více jak polovina dotázaných odpověděla záporně. Při otázce, zda došlo alespoň k nějakému zlepšení v průjezdnosti 41

centrem odpovědělo 82% záporně, a to z důvodu opravy kruhové objezdu ve městě, kdy je v centru města doprava řízena kyvadlově a dochází zde ke kolonám, které vedou aţ k polským hranicím. Jako zdroj informací ohledně dopravy jsem zvolila dvě instituce, působící na území města. Jako první jsem oslovila sdruţení Obchvat Náchoda. Druhou institucí, kterou jsem poţádala o pomoc, ohledně této problematiky byla Městská policie Náchod. Sdružení Obchvat Náchod Sdruţení vzniklo 19. 11. 2009. Cílem sdruţení je zajistit bezpečnost ve městě, ušetřit řidičům čas strávený v koloně a najít dopravní řešení pro centrum Náchoda a celé Náchodsko. Členové sdruţení povaţují špatnou dopravní situaci ve městě jako velký problém, proto také pořádají blokády dopravy. Jedna taková proběhla 19. 9. 2014 v 15 hodin. Přes 150 protestujících uzavřelo kruhový objezd u Slávie. 20 minut chodili po přechodech pro chodce. Městská policie Náchod Problémy s dopravou se dle slov Městské policie v Náchodě vyskytují. Při stávající situaci, kdy se za jednosměrného provozu opravuje hlavní kruhový objezd v centru města, se vyskytují nekonečné kolony, který blokují další kruhové objezdy ve městě, a průjezd města je zcela znemoţněn. Sama Městská policie při těchto problémech pomáhá, aby alespoň v jiných částech města doprava nekolabovala. Několikrát denně stojí u výjezdů z kruhových objezdů, a jak sami říkají, pomáhají obyvatelům města a dojíţdějícím rychleji projet městem.

4.3.1 Intenzita dopravy

Na území České republiky se kaţdých pět let provádí celostátní sčítání 42

dopravy. Jedná se o sčítání na vybraných úsecích na daném území. Zhotovitelem sčítání je Ředitelství silnic a dálnic. Výsledky jsou udávány ve vozidlech za 24 hodin v obou směrech.

Obrázek č. 3 - Intenzita dopravy

(zdroj: Řešení silnic a dálnic)

Sčítací profily v Náchodě (viz Obr. č. 3) •

5 – 0111

I/33

ulice Praţská

•

5 – 0130

I/33

hraniční přechod

•

5 – 0131

MK

část ulice Kladská

•

5 – 0132

II/303

ulice Kladská

•

5 – 0133

I/33

ulice Polská

•

5 – 0134

I/34

ulice Plhovská

•

5 – 2271

II/303

ulice Broumovská

•

5 – 3511

I/14

Plhovské náměstí

•

5 – 4411

III/30413

ulice Volovnice

•

5 – 4412

MK

ulice Komenského 43

•

5 – 4413

MK

ulice Mlýnská

•

5 – 6020

II/28526

ulice Bartoňova

Na ulici Praţská, nejvytíţenější komunikaci v Náchodě, byla v roce 2010 průměrná intenzita 18 547 vozidel, z čehoţ 14 881 vozidel bylo osobních, 3435 těţkých nákladních a 231 motocyklů.

4.3.2 Organizace dopravy

Hlavním dopravním problémem je společný průtah dvou státních silnic I/14 a I/33. Ve směru od České Skalice a Nového Města nad Metují směrem do Červeného Kostelce, Hronova a Polska je průjezd městem moţný pouze ulicí Praţská. Jediná moţná alternativní trasa se k ulici Praţská opět připojuje na okruţní křiţovatce „U Slávie“. Tyto vozidla, která pouţijí alternativní trasu paradoxně zbrzdí vozidla přijíţdějící po ulici Praţská, jelikoţ projíţdí přes celou okruţní křiţovatku. Právě okruţní křiţovatka „U Slávie“ je nejvytíţenější vzhledem k vysokým intenzitám dopravy ve špičkových hodinách a dochází zde k několik kilometrů dlouhým kolonám. Tato křiţovatka ovlivňuje dopravu v centru města a tím dochází ke kolapsu dopravního systému. V opačném směru průjezdu městem se kromě průjezdu ulicí Praţská nabízí ještě dvě trasy. Jedná se o průjezd ulicí Volovnice nebo ulicí Raisova.Trasa po ulici Volovnice je vyuţíváná častěji, jelikoţ se z ní vozidla vyhnou okruřní křiţovatce „U Slavie“.

4.3.3 Okružní křižovatky

V Náchodě se v ulici Praţská za sebou nachází v těsné blízkosti tři okruţní křiţovatky. Vzdálenost mezi okruţní křiţovatkou „ U Slavie“ a okruţní křiţovatkou „U Čedoku“ je 600m, od okruţní křiţovatky „U Čedoku“ po třetí okruţní křiţovatku „U Itálie“ je vzdálenost pouhých 100m. Okruţní křiţovatkou „U Slávie“ musí projet téměř kaţdý, kdo jede přes město, a nebo jím pouze projíţdí. 44

4.4 Řešení Na způsob řešení dopravních problémů v Náchodě existuje hned několik názorů. Jedním z nich je stavba obchvatu města a druhý naopak stavbu obchvatu zamítá a počítá s dostavbou dálnice D11. Jelikoţ je problematika dopravy ve městě Náchod příliš rozsáhlá, měla by se jako kaţdý sociální problém řešit, coţ nejvíce pociťují obyvatelé města. 4.4.1 Obchvat Náchoda

Jedním a zatím zcela nemoţným řešením dopravy ve městě by byla výstavba obchvatu (Obr. č. 4). Navrţená přeloţka silnice I/33 by odvedla tranzitní dopravu vedenou centrem města. Silnice I/33 je důleţitou silnicí pro mezinárodní kamionovou dopravu. Silnice by procházela zastavěnou částí města, kde intenzita dopravy dosahuje 20 000 vozidel/24 hodin. V tomto důsledku dochází k celkovému kolapsu dopravy. Stavba by začínala na stávající silnici pětiramennou okruţní křiţovatkou v obci Vysokov. V 1,580 km je navrţeno napojení Kramolny a v 3,410km je navrţena styková křiţovatka směr Trutnov. V trase obchvatu jsou navrţeny dva tunely, jeden hloubkový tunel Kramolna délky 100m a jeden raţený tunel Dolní Radechová délky 363 metrů. Celkem je navrţeno sedmnáct mostů. Trasa přeloţky silnice I/14 by vedla z okruţní křiţovatky Vysokov přes nezastavěné území. Stavba je v souladu se schváleným územním plánem velkého územního celku Trutnovsko – Náchodsko. Obrázek č. 4: Obchvat Náchoda

45


4.4.2 Dálnice D11

Trasa dálnice D11 je plánována ve směru Praha – Hradec Králové – Trutnov – Polsko (Obr. č. 5). V současné době je průjezdný pouze úsek do Hradce Králové. Pro dokončení dálnice je třeba dostavět cca 64 kilometru k polské hranici. Obrázek č. 5: Plánovaná trasa D11

46


4.4.3 Řešení problému dopravy v Náchodě

Jedním a zatím zcela nemoţným řešením dopravy ve městě by byla jiţ zmíněná výstavba obchvatu. Bohuţel bylo vydáno územní rozhodnutí a v lednu roku 2011 bylo opět zrušeno a vráceno krajskému úřadu k novému projednání. V souvislosti se stavbou bylo nutné přepracovat územní plán Náchoda a byly provedeny úpravy projektu. Do bojů za obchvat se zapojují i obyvatelé Náchoda, kdy uţ několikrát blokovali kruhový objezd v centru města. Příprava stavby byla nakonec v roce 2012 pozastavena. Vzhledem k této skutečnosti jiţ nelze počítat se stavbou obchvatu, ale je nutné pomocí alternativních opatření v Náchodě zklidnit dopravu v centru města. Jedinými moţnostmi řešení dopravních problémů v Náchodě by byly úpravy uvnitř města. Tyto úpravy nejsou nijak finančně ani časově náročné a lze je provést v krátkém časovém rozmezí. K těmto úpravám patří například: •

zjednosměrnění ulic

•

zákazy odbočení

•

přikázání směru jízdy

•

otočení směru jízdy

Dalším řešením je regulace dopravy, které by omezily určitý typ dopravy za účelem pomoci jinému typu dopravy. Příklady regulace dopravy: •

regulované parkovné

•

zákazy vjezdů nákladní dopravě

4.4.3.1 „Otočení“ směru v ulici Volovnice

Jak jsem jiţ psala v předešlé kapitole, ve směru Nového Města nad Metují existuje pouze jedna trasa průjezdu městem. Vhodnou moţností získání nové trasy je „otočení“ směru jízdy v ulici Volovnice ve směru na Polsko, která 47

pomůţe zlepšení dopravní situace uvnitř Náchoda. Toto otočení ocení řidiči jedoucí na Broumov a Polsko, naopak řidiči jedoucí v opačném směru na Hradec Králové mají o starost více. Kolony nezmizely, jen se přesunuly jinam.

4.4.3.2 Otevření části ulice Českých bratří pro běžný provoz

Tato ulice slouţí pro potřeby podniku Rubena a.s., pokud by došlo k jejímu otevření došlo by ke vzniku další trasy. Tím by došlo k dalšímu sníţení provozu ve městě.

4.4.3.3 „Otočení“ jednosměrného výjezdu z Masarykova náměstí

Tato úprava souvisí s otočením dopravy v ulici Volovnice. Pokud by došlo k otočení této ulici nastává moţnost otočení výjezdu z Masarykova náměstí. Výhodou této úpravy je, ţe řidiči směřující na Hronov se ihned napojí na „obrácenou“ Volovnici

48

5 Analytická část

5.1 Postup a výzkumné metody

5.1.1 Cíl výzkumu

Cílem výzkumu je identifikace společenských problému, jejich řešení a důleţitost pro občana města. Jako výzkumné otázky byly zvoleny: 1. Který ze tří uvedených sociálních problému je pro občana nejproblémovější? 2. Dochází k řešení místních sociálních problémů? 3. Zlepšují místni politické strany a aktéři situaci ve městě?

5.1.2 Volba metod a technik

Ke sběru dat jsem pouţila kvalitativní metodu, konkrétně polostrukturovaný rozhovor. Jedná se o rozhovor, který vychází ze seznamu otázek nebo témat (tzv. návodu), jeţ je nutné probrat. Tento seznam má zajistit, ţe se dostane na všechna důleţitá témata. Je na tazateli, v jakém pořadí získá informace, které osvětlí daný problém. Zůstává mu i volnost přizpůsobovat formulace otázek dle situace. Tento typ rozhovoru dává tazateli moţnost co nejvýhodněji vyuţít čas k interview, umoţňuje mu provést rozhovory s několika lidmi strukturovaněji a ulehčuje jejich srovnání. [Hendl 2005: 174] Při výzkumu jsem se řídila knihou Jana Hendla Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace (2005)

49

5.1.3 Cílová skupina a výběr vzorku respondentů

Při výběru vzorku pro tento výzkum jsem si vybrala občany Náchoda v různém věkovém rozpětí. Vybírala jsem si je náhodně, a abych ve vzorku měla jak zástupce ţen, tak i muţů. 5.1.4 Představení respondentů

1. Jaroslav – 43 let, ţije s rodinou v Náchodě, pracuje jako dispečer 2. Jitka – 44 let, pracuje ve společnosti RGP CZ s.r.o. jako kontrolorka výrobní kvality, dojíţdí pravidelně cca 13 km 3. Zdeněk – 75 let, v důchodu 4. Jana – 23 let, ţije s rodiči v Náchodě, absolventka bakalářského studia na Pedagogické fakultě Hradec Králové, během studia bydlí v Hradci 5. Michal – 17 let, ţije s rodiči v Náchodě, studuje Obchodní akademii v Náchodě 6. Daniel – 33 let, pracuje ve společnosti CDS s. r. o v Náchodě, pravidelně dojíţdí 7. Marie – 56 let, v invalidním důchodu, ve městě bydlí od narození 8. Jan – 46 let, starosta města Náchod

5.1.5 Průběh výzkumného šetření a sběr dat

Nejprve jsem si vypracovala scénář rozhovoru. Jako záznam kvalitativních dat jsem si zvolila audio záznam. Poté jsem je všechny doma přepsala a snaţila jsem se je rozebrat podle otevřeného, selektivního a axiálního kódování. Výzkum jsem nakonec provedla s 8 respondenty. Rozhovory trvaly kaţdý jinak dlouho a u všech respondentů doma, tudíţ v domácím prostředí a tak měli respondenti moţnost se uvolnit a tak ţádný z respondentů neměl problém se postupně rozpovídat a začít vyprávět přesně tak, jak jsem pro svou práci potřebovala.

4.1.6 Kódování a analýza dat

50

Rozhovory jsem přepsala co nejdříve od jejich uskutečnění. Mohla jsem si zvolit ze čtyř technik transkripce. Vybrala jsem si transkripci doslovnou. [Hendl 2005: 208]. Zvolila jsem si techniku otevřeného kódování. „Kódování obecně představuje operace, pomocí nichţ jsou údaje rozebrány, konceptualizovány a sloţeny novým způsobem. Při otevřeném kódování je text jako sekvence rozbit na jednotky, těmto jednotkám jsou přidělena jména, a s takto nově pojmenovanými (označenými) fragmenty textu potom výzkumník dále pracuje.“ [Švaříček, Šeďová 2007: 211] Text si tedy nejprve rozdělíme na jednotky, kterým následně přidělíme nějaký kód (označení). Po vytvoření seznamu s kódy, vytvoříme kategorie (souhrnný pojem) sloučením kódů, které si jsou podobné nebo spolu nějak souvisí. Kaţdé kategorii později přidělujeme vlastnosti, které ji vystihují a pomocí nichţ se vytvoří konkrétní text. [Švaříček, Šeďová 2007: 211-221]

51

6 Výsledky 6.1 Stručný popis rozhovorů Jaroslav (43 let) – V Náchodě se mu ţije dobře. Je si vědom sociálních problémů ve městě. Největší problém povaţuje v Romech a sociálně vyloučených lokalitách. Povaţuje je za nepřízpůsobivé a nejraději by je z města vystěhoval. Špatná dopravní situace v Náchodě mu nevadí, jelikoţ se po městě dopravuje většinou na kole nebo pěšky. Těţba břidlicových plynů se ho nijak nedotkla a ani ho nezajímá Političtí aktéři ve městě podle něho zlepšuje situaci v Náchodě. Jitka (44 let) – Nepochází z Náchoda, bydlí ve 13 kilometrů vzdálené vesnici, proto se ji dopravní situace ve městě velmi dotýká. Vadí jí neustále kolony v centru města. O těţbě břidlicových plynů ví jen z doslechu, ale protoţe se 52

vesnice, ve které bydlí netýká, tak neměla potřebu se o to více zajímat. Nemá pocit, ţe by političtí aktéři přispívali k zlepšení situací ve městě. Zdeněk (75 let) – Bydlí v Náchodě. O veškeré dění ve městě se zajímá. Je členem občanského sdruţení Sbor dobrovolným občanů, které nejvíce zajímá problém obchvatu, tudíţ ho povaţuje za nejdůleţitější problém města, který by se měl řešit. Zúčastnil se blokace kruhového objezdu. Romové a těţba plynů pro něho proto nejsou natolik důleţitými problémy, kterými by se měli političtí aktéři města zabývat. Jana (23 let) – Do Náchoda dojíţdí za rodinou z Hradce Králové, proto se ji dotýká dopravní situace ve městě a neustále kolony ji vadí. Myslí si, ţe město proto nic nedělá. Romy vidí spíše jako problémové v souţití s ostatními obyvateli. Nevidí v nich takový problém jako mají podle ní například na Broumovsku. Michal (17 let) – Bydlí v Náchodě. Protoţe ještě nemá řidičák a dopravuje se proto po městě pěšky, tak mu dopravní situace nevadí, ale ví, ţe o ní rodiče doma často mluví, ţe kdyţ jezdí z práce, ţe je centrum města ucpané. Romy rád nemá, protoţe na městském nádraţí v noci zaţil situace, kdy Romové obtěţují ostatní obyvatele města, a proto by byl pro koupi domů, ve kterých bydlí a pro jejich vystěhování. Těţba plynů ho nezajímá, ve městě pouze zaznamenal pána, který lidem dával letáček s touto problematikou. Dan (33 let) – Do města pravidelně dojíţdí za prací. Dopravní situace ve městě mu vadí. Nesouhlasí s různými řešenimi dopravní situace jako jsou změny směrů v centru města, podle něho to ničemu nepomohlo, ale alespoň mají aktéři ve městě snahu problém řešit. Zastává názor, ţe dopravní situaci by nepomohla ani těţba břidlicových plynů, protoţe by přes centrum města jezdily těţké náklaďáky, které by zde byly po dobu výstavby sondy. S Romy problém nemá.

53

Marie (56 let) – Ve městě bydlí od narození. Aktivně se zúčastňuje různých protestů proti těţbě plynů a obchvatu. Je členkou sdruţení Obchvat Náchoda. Myslí si, ţe snaha řešit problémy ve městě je malá. Jan (46 let) – V Náchodě bydlí od narození. Snaţí se zlepšit dopravu v Náchodě, mění směry jízdy v centru. Dělá vše pro to, aby zaručil lepší plynulost dopravy. Nad břidlicovými plyny jsme jako město prý vyhráli.

6.2 Analýza dat V této části práce budu interpretovat výsledky analýzy dat získaných z osmi rozhovorů s respondenty, které jsem představila jiţ v předchozí podkapitole.

6.2.1 Informovanost občanů

První výzkumná otázka se zabývala informovaností občanů o problémech ve městě. Cílem bylo zjistit, jaký problém povaţují za nejproblematičtější a zda političtí aktéři zlepšují situaci ve městě

Kategorie •

problémy ve městě

•

média 54

•

známí

Kaţdý respondent má alespoň obecný přehled o tom, jaké sociální problémy v jejich městě jsou, dokáţí je vyjmenovat a stručně popsat. Jako nejvýznamnější problém všichni respondenti označili dopravní situaci v Náchodě, tedy obchvat Náchoda. Velký vliv na tom, jestli občané vědí o sociálních problémech ve městě mají média, náchodský zpravodaj a různé internetové články. Velmi záleţí i na rodině a ostatních lidech v okolí, kteří o daných problémech vědí a hovoří o nich. Občan, který je přímo členem občanského sdruţení, které se zabývá místní problematikou se ve větší míře zabývá daným problémem a má o něm větší přehled. Častá odpověď byla, ţe respondenty ovlivňují média a internet, a proto o daném problému vědí a sdílí ho s dalšími lidmi. Jaroslav (43 let) : „To záleží jak na který. Například špatnou dopravní situaci a nutný obchvat musí každý člověk, co Náchodem projíždí poznat sám. O těžbě plynů jsem se dozvěděl až z článků na internetu a myslím, že bylo i něco v místních náchodském zpravodaji.“

6.2.2 Řešení sociálních problémů ve městě

Druhá výzkumná otázka se zabývala tím, jestli dochází k řešení místních sociálních problémů. Cílem bylo zjistit, jestli vůbec dochází k řešení problémů a pokud ano tak jakým způsobem.

Kategorie: •

účast na řešení

•

iniciativa řešení daného problému

V této části analýzy se respondenti s odpověďmi lišili. Jejich názor na řešení 55

problémů ovlivňuje místo pobytu v průběhu roku a také zda patří do nějakého místního občanského sdruţení. Respondenti, kteří v Náchodě ţijí nebo se řadí do občanského sdruţení se podílejí na organizaci a přípravách řešení daného problému, a také více ví o jejich řešení. Ukázka odpovědi respondenta ţijícího v Náchodě a řadícího se do občanského sdruţení Spolek dobrovolných občanů: Zdeněk (75 let): „Ve Spolku dobrovolných občanů jsme dlouhodobě navrhovali realizaci dopravního opatření, kdy by došlo k otočení směru jízdy v ulici Volovnice. Proto vím třeba dříve o nějakém řešení problému v Náchodě neţ normální občan, který není členem našeho spolku. Dokonce jsme i podávali jiné návrhy, které mohly být novým řešením dopravní situace, ale zatím jsme nebyli vyslyšeni.“ Protikladem k předchozí ukázce je respondentka ţijící s partnerem v jiné obci a není součástí ţádného místního spolku: Jitka (44 let) : „O těžbě břidlicových plynů v Náchodě nic moc nevím, ani to zda se to někam posunulo a jestli se to nějak řeší, protože jak žiju s rodinou jinde, tak mě to ani moc nezajímá, když se nás to vlastně ani netýká. Jen jsem o tom slyšela třeba tady od sousedky. Ze všech mých osmi respondentů se dva zúčastnili protestů a sezení proti těţbě břidlicových plynů a blokace kruhového objezdu v centru města, aby obyvatelé ukázali na nutnost obchvatu. Zdeněk (75 let): „Je to smutné, ale o nějaké řešení se zajímají spíše starší ročníky, na blokaci kruhového objezdu jsem také viděl spíše starší ročníky než mladší a přitom je to taková škoda, to jejich děti tu budou dýchat různé výpary z aut, když se současnou dopravou nic neudělá.“

6.2.3 Vliv místních aktérů na situaci ve městě 56

Třetí výzkumná otázka se zabývala tím, zda mají místní politické strany a aktéři vliv na situaci ve městě. Cílem bylo zjistit, zda se snaţí politické strany a jejich aktéři zlepšit situaci ve městě.

Kategorie: •

snaha politických aktérů

•

pomoc od města

•

přínos pro město

Politické strany a jejich aktéři slouží ve městech i k tomu, aby ukázali do jaké míry, případně jak na problém reagují. Michal (17 let): „Podle mě se ten novej starosta snaží zlepšovat věci ve městě. Určitě se už pokusil něco udělat s tou dopravou u nás, myslím, že otočil směry jízdy v několika ulicích a tím se centru a dopravě aspoň trochu ulevilo. Na netu jsem i četl, že politici podpořili obchvat, tak snad je z toho vidět, že se snaží situaci tady zlepšovat, věc druhá je, když se to nedaří nebo to nějakým způsobem není možný. Výzkum se zaměřil převáţně na problém obchvatu označený respondenty za nejvýznamější problém ve městě, a o kterém se respondenti rozpovídali nejvíce, protoţe o něm nejvíce slyšeli a četli. Ukázka respondenta, který je členem Spolku dobrovolných občanů, a proto má i vztah k politickým aktérům města: Zdeněk (75 let) : „Určitě se snaží zlepšit situaci ve městě. Vždyť už jen proto, že přijali náš návrh na změnu směru, a tím pomohli k odlehčení dopravní situace a k méně častým kolonám v centru. U dalším problémů respondenti také odpověděli kladně u otázky, zda političtí aktéři pomáhají řešit situaci ve městě:

57

Daniel (33 let): „U té těžby břidlicových plynů byli tuším svolání starostové oblastí, kde se mělo začít těžit a společně podepisovali nějakou deklaraci. To by se taky dalo považovat za přínos pro město, že vlastně pomohla k zastavení těžebních průzkumů a vrtů do země.

V této části analýzy bylo zjištěno, že si každý respondent uvědomuje, že místní političtí aktéři se snaţí pomoci situaci ve městě, ať uţ vede k přínosu pro město, a nebo nevede. Respondenti mají v různé míře přehled o tom, co pro ně město a jejich zastupitelé dělají. Jaroslav (43 let) : „Někde jsem četl, že pan starosta prohlásil, že bude dělat všechno pro to, aby se obchvat objevil ve strategickém plánu.“ Jako přínos pro město respondenti označili, ţe se město snaţí pro místní obyvatele něco udělat a lidé se mají na co těšit, ţe se u nich něco děje.

6.3 Shrnutí výsledků Na základě výsledků bylo zjištěno, ţe respondenti vědí o sociálních problémech ve městě Náchod, ať uţ od známých, rodiny, kamarádů, z internetu či různých publikací a médií. Kaţdý problém dokáţí stručně charakterizovat. Intenzitu účasti na různých besedách nebo řešeních místních problémů ovlivňuje místo pobytu respondentů a zda jsou členy nějakého spolku (Spolek dobrovolných občanů). Různých diskuzí, či stávek a blokací se zúčastní jen ti respondenti, kteří jsou členem nějakého spolku. Respondenti, kteří nejsou členy místních spolků nebo občanských sdruţení, bydlí v jiné obci vědí o sociálních problémech méně neţ ti respondenti, kteří jsou členy nějakého spolku a kteří bydlí v Náchodě. Z výpovědí respondentů vyplývá, ţe o stávající situaci ve městě mají zájem 58

spíše starší občané. Jako největší problém vnímají respondenti dopravní situaci v Náchodě, kdy dochází na silnici v centru města k neustálým kolonám, nadměrnému hluku a k zvýšení exhalační zátěţe. Z rozhovorů vyplývá, ţe si většina dotazovaných myslí, ţe se političtí aktéři snaţí zlepšit situaci ve městě, a ţe se snaţí dojít k jejich řešení.

Závěr Cílem této práce byla identifikace společenských problému, zda se politické strany a jejich aktéři snaţí zlepšit situaci ve městě, a zda dochází k jejich řešení. K dosaţení stanoveného cíle mi pomohly výzkumné otázky, které jsem si zvolila. Na všechny výzkumné otázky se mi podařilo odpovědět. V první kapitole jsem věnovala stavu dosavadního poznání, kde jsem shrnula literaturu, která mi v práci pomohla. Dále jsem v teoretické části vymezila termíny sociální politiky, veřejného prostoru, sociálnímu vyloučení. Nastínila problematiku Romů a těţby břidlicových plynů a navrhla jejich řešení. Pro další postup mé práce jsem zvolila vytvoření ankety. Občané Náchoda měli v sestavené anketě na výběr ze tří výše uvedených problémů vybrat ten, který je podle nich pro ně ten nejvíce závaţný. Z 81 dotazovaných vybralo 50 respondentů odpověď problém s dopravou. Tento výsledek rozhodl o tom, 59

kterému problému se ve své práci budu více věnovat a také odpověděl na jednu z mých výzkumných otázek. Ve třetí empirické části jsem shrnula informace o městě Náchod, historii, obyvatelstvu, spolcích, symbolech města a o jeho partnerských městech. Také jsem se zaměřila na aktéry rozvoje v Náchodě. Kdo jsou hlavní aktéři města, jakou činnost vykonávají pro město, kde jsem došla k závěru, ţe se snaţí pro své město udělat vše, co je v jejich silách. Za největšího aktéra je podle občanů povaţován starosta města Náchod. Jeho zásluhou dochází k částečnému řešení problému s dopravou a to prostřednictvím úprav uvnitř města. Cílem mé práce bylo také zjistit, zda řešení daných problémů probíhá modelově, podle nějakých společenských algoritmů nebo probíhaly spíše nahodile. Z dosaţených informací a výzkumů lze jednoznačně říci, ţe řešení probíhá spíše nahodile. Bakalářská práce by mohla být podnětem pro další zkoumání.

Seznam literatury: Birke, Jan. Městský úřad Náchod. Ústní sdělení. 7. 5. 2015. Disman, Miloslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha, Karolinum, 2002 Fraser, Argus.Cikáni.Praha:Nakladelství Lidové noviny.1998.374s.ISBN 80- 7106-212-X. Gabal, Ivan, Čada, Karel, Snopek, Jan: Klíč k posílení integrační politiky obcí: Sociální vyloučení Romů a česká společnost.2008.57s.ISBN978-808711007-2 Halíř, Zdeněk, Ústní sdělení, 18. 2. 2014. Hendl, Jan. 2005. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál. Jarvie, Dan. Worldwide shale resource plays. PDF file.NAPE Forum. 26 August 2008. 60

Krebs, V. a kol. Sociální politika. Praha: ASPI, a.s., 2005 Navrátil, Pavel. 2003. Romové v české společnosti. Praha. Portál Petrusek, Miloslav et al. 1996. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum. Potůček, Martin. Sociální politika. Praha, Slon, 1995. Šimíková, I., Vašečka, I a kol.: Mechanismy sociálního vyčleňování romských komunit na lokální úrovni a nástroje integrace. Brno. Barrister&Principál.2004.211s. ISBN 80-7364-009-0. Švaříček, Roman, Klára Šeďová et al. 2007. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.

Použité internetové zdroje: Oficiální internetové stránky města. [online]. Dostupné z: http://mestonachod.cz/index.asp ČSÚ. Sčítání lidu, domů a bytů. 2011. [online]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu& tu=30814&th=&v=&vo=null &vseuzemi=null&void= Silnice I/33 Náchod – obchvat, I/14 Vysokov–Vrchoviny. [online]. Dostupné z:http://www.rsd.cz/rsd/rsdcat.nsf/0/1667BFB7FB94CAA2C1257585003E2D 9/$file/s33-nachod-obchvat.pdf Informace k průzkumu těžby břidlicových plynů na Policku. [online]. Dostupné z: https://www.mestonachod.cz/mesto-nachod/tezbabridlice/ 61

inf_bridlicove_plyny.pdf Veřejná politika jako sociální praxe. Sociální problémy. Veřejné zájmy. [online]. [cit. 2007-07-22]. Dostupné z:
Seznam tabulek:

Tabulka č. 1: Matice aktérů rozvoje a lokální úrovni ...................................... 24 Tabulka č. 2: Věková struktura respondentů .................................................... 32 Tabulka č. 3 : Dosaţené vzdělání respondentů ................................................ 32 Tabulka č. 4: Sociální problémy....................................................................... 33

62

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Znak města Náchod ................................................................... 37 Obrázek č. 2: Prapor města Náchod ................................................................. 38 Obrázek č. 3: Intenzita dopravy ....................................................................... 44 Obrázek č. 4: Obchvat města Náchod .............................................................. 46 Obrázek č. 5: Plánovaná trasa D11. ................................................................. 47

63

Seznam příloh Příloha č. 1 – Scénář rozhovoru Příloha č. 2 – Kódovaný rozhovor

Příloha č. 1 – Scénář rozhovoru 1. Přehled o problémech 2. Informovanost 64

3. Důleţitost problému,.ků.4. Iniciativa 5. Řešení problémů 6. Přínos pro město 7. Političtí aktéři

Příloha č. 2 : Kódovaný rozhovor Legenda k barevnému označení kódů: problémy ve městě média známí účast na řešení iniciativa řešení daného problému snaha politických aktérů přínos pro město Na úvod by mě zajímalo, jestli víte o problémech ve městě, kterými je těţba plynů, obchvat Náchoda a Romové? Samozřejmě, ţe vím. Stačí projíţdět autem centrem města a kaţdý si uvědomí špatnou dopravní situaci díky kaţdodennímu čekání v kolonách, i kdyţ teď uţ je to o něco lepší neţ tak před rokem. Romové mně v míře nijak nevadí, tak je neberu jako nějaký problém a o těţbě plynů samozřejmě taky vím, i kdyţ uţ né tolik jako například o obchvatu. Odkud jste se o těchto problémech dozvěděl? Z větší části se o jeden problém zajímám sám a o ostatních jsem se dozvěděl buď z internetu, z médií od známých a nebo článků.

65

Který problém je podle vás tolik důleţitý, ţe by se měl řešit?

Asi ten obchvat. Jste členem spolku nebo občanského sdruţení v Náchodě? Ano, jsem členem občanského sdruţení Obchvat Náchoda, proto právě o této problematice vím nejvíce. Zúčastnil jste se nějaké besedy či protestování proti některému z problémů? Ano, zúčastnil jsem se blokace kruhového objezdu, kterou organizovalo naše sdruţení, abychom ukázali na špatnou dopravní situaci, stáli jsme na přechodech kolem kruhového objezdu, a tím se vytvořily dlouhé kolony, které vedly do centra města a nebyla tak moţná dostupnost do města. Myslíte si, ţe dochází k řešením těchto problémů? Tak s některými problémy to není zrovna jednoduché, třeba u Romů se nemůţete jentak rozhodnout a odstěhovat je jinam, to by bylo aţ moc jednoduché. Jestli tu bude těţba břidlic také nezáleţí jen na tom, ţe my ji tu nechceme, a ţe proto náš starosta a starostové dalších obcí, kterých se těţba měla týkat něco dělají. Nad nimi jsou mnohem vyšší pozice, jako je Ministerstvo ţivotního prostředí, které rozhoduje, jestli tu budou průzkumné vrty nebo nebudou. Došlo k nějakým změnám/řešením, které pomohly městu? Ale ano. Protoţe otázka obchvatu je u nás v nedohlednu, tak město rozhodlo změnit alespoň směry jízdy v několika ulicích v centru města, aby ulehčily 38

dopravě. Takţe můţete říct, ţe se političtí aktéři zasazují o zlepšení situace ve městě? Určitě ano. Uţ jak jsem říkal, ta změna směru jízdy pomohla dopravní situaci. 66

Existují ale určitě i jiné věci, které město dělá pro zlepšení situace ve městě.

67

Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta. Bakalářská práce Kristýna Menzelová

Recommend Documents