Učebnice nakladatelství FRAUS Kapitola: Česko v Evropě Strana 70 Praktický úkol: - Vysvětlete změnu geografické (geopolitické) polohy na příkladu západního pohraničí (směrem k Německu) a východního pohraničí (ke Slovensku) v posledních 60. letech. Práce s mapou: - Ukažte na mapě všechna hlavní města našich sousedních států. Do kterého z nich je z Prahy nejblíže? - Vyhledejte v atlasu další evropské vnitrozemské státy. Kudy mají nejblíže k moři? - Ke kterému moři máte z místa svého bydliště nejblíže? Jak se dostanete k nejbližšímu námořnímu přístavu? Po silnici, železnicí či vodní cestou? Praktický úkol: - Které zboží a kterým směrem se po vyznačených cestách přepravovalo? (mapa „Historické cesty a jejich směr“) Boční pruh: - Podkarpatská Rus byla v letech mezi světovými válkami součástí Československa. Kterému státu náleží toto území dnes? - Centrální poloha našeho území vedla od nepaměti ke střetu mocností o sféru jejich vlivu. Uveď alespoň jeden konkrétní příklad z naší historie. Strana 71 Praktický úkol: - Podle tabulky („Vybrané ukazatele Česka a jeho sousedních států (2004)“) porovnejte z různých hledisek Česko a jeho sousedy. Zdůvodněte, proč se ekonomické ukazatele Rakouska a Německa od ostatních výrazně liší. Ve kterých ukazatelích jsme na tom lépe než Slovensko a Polsko? Otázky a úkoly: - Zhodnoťte polohu Česka. Uveďte výhody a nevýhody, které z vnitrozemské polohy vyplývají. Domácí úkol: - Pohovoř se svými rodiči o možnostech cestování do zahraničí před rokem 1989 a nyní. Zjisti, jak probíhalo odbavení na státních hranicích. Jak je tomu dnes? Boční pruh: - Státní hranice se Slovenskem vznikla při rozdělení Československa na dva samostatné státy počátkem roku 1993. Ukaž si na mapě její průběh. Kterými pohořími prochází? Je vedena také po řece? - Ve kterém evropském městě sídlí ústředí NATO? - Zjisti na internetu, jaký význam má OECD. Kapitola: Vývoj státního území Strana 72 Skupinová práce:
Podle mapek („Územní vývoj Československa/Česka“) porovnejte rozsah státního území v uvedených historických obdobích. Otázky a úkoly: - Státní hranice se od vzniku Československa v roce 1918 několikrát měnily. Kterých území státu se to týkalo? Ve které době to bylo? V jakých historických souvislostech ke změnám státních hranic došlo? Boční pruh: - Jak a kým byla v české literatuře charakterizována krajina v okolí Řípu, v níž se praotec Čech se svými lidmi usadil? - Co víš o životě a díle prezidenta Masaryka? Znáš ještě některé další české (a slovenské) osobnosti, které se podílely na vzniku první republiky? - Uveď data státních svátků, které souvisejí se změnami státního území. - Proč je revoluce v roce 1989 označována jako „sametová“? -
Kapitola: Územní rozdíly Strana 73 Praktický úkol: - Sestavte pořadí krajů podle uvedených ukazatelů: a) podle rozlohy; b) podle počtu obyvatel; c) podle hustoty zalidnění; d) podle počtu obcí. Vyberte si jeden z ukazatelů a vytvořte sloupcový graf. Data získáte ve statistické ročence nebo na www.czso.cz. Práce s mapou: - Zjistěte, do jaké zemědělské oblasti (typu) patří váš region. Změnilo se jeho zemědělské zaměření v posledních letech? Pokud ano, uveďte jak. Otázky a úkoly: - Vypravte se do Prahy (nejprve pomyslně po mapě, poté k ověření skutečně). Popište území, kterým projíždíte. Je jednotvárné, nebo pestré? Co vás cestou zaujalo? - Během dne se pohybujete v určitém regionu. Popište svůj denní územní pohyb. Jak se mění prostředí, ve kterém se nacházíte? Boční pruh: - V geologické minulosti se rozprostíralo na našem území moře, probíhala sopečná činnost a nacházel se tu pevninský ledovec. Které lokality jejich přítomnost a činnost dokládají? - Zjisti, které zvláštnosti má region, v němž žiješ. V čem je výjimečný? Posuzuj různá hlediska, např. přírodu, kulturu, průmysl, zemědělství, služby apod. Kapitola: Stará Česká vysočina a mladé Karpaty Strana 74 Zamysli se: - Jakým způsobem ovlivňují zemský povrch vnitřní a vnější geologické síly? Boční pruh: - Působením vnějších geologických sil vznikají na zemském povrchu různé tvary. Uveď příklady z Česka. - Vysvětli vznik vrásy. Jak se nazývá děj, při kterém vzniká? - Jak se nazývají horniny na obrázcích? Jaké mají složení?
- Jaký je rozdíl mezi minerálem a horninou? - Jak vznikají horniny? Které druhy hornin rozlišujeme? Strana 75 Otázky a úkoly: - Popište základní odlišnosti ve vývoji České vysočiny a Karpat. - Které horniny se nejčastěji vyskytují v České vysočině a které v Karpatech? Ve které části ČR, z hlediska geologického vývoje, žijete? - Které horniny se v okolí vašeho bydliště vyskytují? Boční pruh: - Co je zlom? Jak vzniká? - Ukaž na mapě Evropy celý karpatský oblouk. Kterými státy prochází? Kde dosahuje nejvyšší nadmořské výšky? Kapitola: Působení ledovce u nás Strana 76 Zamysli se: - Jaký je rozdíl mezi horským a pevninským ledovcem? Praktický úkol: - Pokuste se vysvětlit, jak se na své současné místo dostaly bludné balvany. Podle čeho je odlišíme od běžných skalních výstupů? Otázky a úkoly: - Jak ovlivnily ledové doby vývoj reliéfu území Česka? - Zjisti názvy ostatních ledovcových jezer na Šumavě. Je jich celkem pět. Boční pruh: - Zjisti názvy útvarů, které vznikly působením ledovce. - Kde se dnes v Evropě nacházejí ledovce? - Popiš, jak vypadal život lidí v neolitu. Kapitola: Mozaika české krajiny Strana 77 Praktický úkol: - Vytvořte ve skupinách koláž z obrázků kulturních krajin naší republiky a připravte k ní komentář. Podle čeho jste obrázky vybírali? Ze kterých regionů ČR jich máte nejvíce? Práce s mapou: - Ve školním atlasu najděte podrobné horopisné členění Česka. Zjistěte, které celky zasahují na území kraje, v němž žijete. - Vyhledejte na mapě nejrozsáhlejší oblasti rovin v Čechách a na Moravě. - Které řeky je odvodňují? Boční pruh: - Připomeň si pojem kulturní krajina, který znáš ze 6. ročníku. Které znaky má kulturní krajina? - Co znamená slovo hamr? K čemu sloužil?
- K jakým účelům se používalo dřevo původních lesů? - Zamysli se, jak se liší podnebí v závislosti na nadmořské výšce. - Vzpomeň si na pojmy nížina a vysočina. Podle čeho je rozlišujeme? - Se kterými vlhkomilnými dřevinami se můžeme setkat v lužním lese? Strana 78 Práce s mapou: - Vyhledejte na obecně zeměpisné mapě pánve. Jak se jmenují? - Pro které z nich jsou typická ložiska hnědého, pro které černého uhlí? - Uveďte příklad brázdy a kotliny. Zamysli se: - V pánvích na jihu Čech vznikaly již od středověku rozsáhlé rybniční soustavy. Jaký význam mělo jejich budování? Práce s mapou: - Vyhledejte na obecně zeměpisné mapě pahorkatiny. Jak se nazývají? - Ve kterých pahorkatinách naleznete pískovcová skalní města? - Pro které moravské pahorkatiny je typické pěstování ovoce a jiné révy? Boční pruh: - Co měl Jakub Krčín společného s jižními Čechami? - Který šlechtický rod se zasloužil o vznik rybníků v jihočeských pánvích? Strana 79 Práce s mapou: - Vyhledejte na obecně zeměpisné mapě příklady vrchovin. Jak se jmenují? Jakých nadmořských výšek dosahují? - Které z vrchovin propojují pohoří v českém pohraničí? - Která z našich vrchovin je nejrozlehlejší? Jak se nazývá její nejvyšší hora? - Čím je významná Děčínská vrchovina? - Zjistěte, které zajímavosti lze navštívit v Broumovské vrchovině. - Ukažte na mapě Drahanskou vrchovinu. Proč stojí za to ji navštívit? Boční pruh: - Vysvětli, jak se ve vrchovinách projevuje půdní eroze. - Čím bývají často ohroženy smrkové monokultury? - Pískovcové skály lákají horolezce. Zjisti si více informací o horolezectví. Strana 80 Zamysli se: - Jak člověk pozměnil původní druhovou skladbu lesů? Jaký to má vliv na zdravotní stav a odolnost lesních porostů? Praktický úkol: - Zjistěte příklady chráněných rostlin vyskytujících se v našich nejvyšších pohořích. Některé můžeme označit za endemity. Co to znamená? Uveďte alespoň jeden příklad. Zamysli se: - Jaký význam má pro území státu hranice tvořená horským pásmem?
Praktický úkol: - Vyjmenujte hornatiny lemující státní hranici ČR. Uveďte názvy jejich nejvyšších vrcholů. - Které z hornatin dosahují nadmořské výšky přes 1000 m? - Určete, ve kterých hornatinách zasahují vrcholové partie nad hranici rozšíření lesa. Otázky a úkoly: - Kde pramení řeky uvedené v tabulce na s. 81 (Labe, Vltava, Morava, Odra)? Boční pruh: - Připomeň si, jak se mění ve vztahu k zeměpisné šířce horní hranice lesa. - Vysvětli, co znamená pojem teplotní inverze. Jaké při ní bývá na horách počasí? - Zopakuj si pojmy povodí, rozvodí, úmoří na příkladu největší řeky ve vašem kraji. Strana 81 Otázky a úkoly: - Z řek uvedených v tabulce má pouze Vltava celý tok na našem území. Kde pramení? - Kterými státy protékají ostatní řeky uvedené v tabulce? Které z nich vytvářejí přirozenou hranici mezi státy? - Ke kterým úmořím patří řeky uvedené v tabulce? Práce s mapou: - V atlasu vyhledejte největší vodní nádrže ČR. Na kterých řekách se nacházejí? K jakému účelu slouží? Praktický úkol: - Které vodní nádrže se vyskytují ve vašem regionu? Jakého jsou původu? Zpracujte jejich přehled a doplňte informacemi, které jste o nich zjistili. Otázky a úkoly: - Co je to výšková stupňovitost? Které výškové stupně jsou zastoupeny v Česku? - Uveďte příklady jednotlivých typů krajin vyskytujících se ve vašem kraji. - Dokažte tvrzení, že přes území ČR prochází evropské rozvodí. Na mapce ukažte jeho přibližnou hranici. Domácí úkol: - V současné době se stále častěji setkáváme na naších tocích s povodněmi. Diskutujte o možných příčinách jejich vzniku. Která opatření se podnikají ke zmírnění následků povodní pro obyvatele žijící blízkosti vodních toků? Boční pruh: - K povodí které větší řeky patří toky protékající regionem, v němž žiješ? - U kterého města byl obrázek pořízen? - Lipenská přehrada tvoří největší souvislou vodní plochu u nás (49 km2). Které další přehrady vytvářejí tzv. vltavskou kaskádu? - Porovnej údaje o řekách ČR s údaji o největších evropských řekách – Volze a Dunaji. - Které z českých řek jsou rájem vodáků? - Která nebezpečí mohou vodákům na řece hrozit? - Co je to evakuace? Jak se máš chovat v případě takové situace?
Kapitola: Surovinové zdroje na našem území Strana 82 Práce s mapou: - Podle map v atlasu zjistěte, které nerostné suroviny se těží na našem území. - Které suroviny se těží ve vašem kraji? Kam se vytěžené suroviny odvážejí? Kde a k čemu se využívají? Otázky a úkoly: - Znáte některé příklady využité sluneční a větrné energie u nás? - Co je to geotermální energie? - Jak ovlivnila těžba uhlí a rud místní krajinu? Které oblasti ČR jsou touto činností nejvíce poznamenány? Boční pruh: - Jaký je rozdíl mezi obnovitelnými a neobnovitelnými přírodními zdroji? Uveď příklady. - Zjisti, co znamená pojem devastovaná krajina. Vyskytuje se někde ve tvém okolí taková krajina? Která činnost vedla k jejímu vzniku? - Vzpomeň si, ve kterém státě Evropy se geotermální energie nejvíce využívá. K jakým účelům? - Povrchová těžba citelně poznamenává přírodní prostředí a ráz krajiny. Je nutno provádět nákladné rekultivace. Vyhledej na internetu, které typy rekultivací se provádějí. Strana 83 Otázky a úkoly: - Kde se ještě na našem území těžilo v minulosti černé uhlí? Praktický úkol: - Vyhledejte na mapě, odkud a do kterých našich měst vedou ropovody a plynovody. Diskuse: - Zvažte, zda těžba nerudných surovin způsobuje devastaci krajiny v takové míře jako těžba paliv. Obhajte svůj názor. Otázky a úkoly: - Jmenujte suroviny, které se využívají k výrobě energie. Kde se u nás těží? - Uveďte lokality na území České republiky, ve kterých se těží nerudné suroviny. Jakého jsou asi původu? - Které suroviny musíme dovážet? Domácí úkol: - Zjisti, ze kterých míst pocházejí stavební suroviny používané v okolí tvého bydliště. Boční pruh: - Jaký je rozdíl mezi černým uhlím, hnědým uhlím a lignitem? - Většina produkce černého uhlí slouží k výrobě koksu. Ve kterém průmyslovém odvětví se koks využívá? - Zjisti, co znamená pojem výhřevnost paliva. Sestav pořadí paliv podle výhřevnosti. - Na našem území se nacházejí také polodrahokamy. Kde se těží? - Jaký je pravděpodobně původ vltavínů?
Kapitola: Ochrana krajiny a přírody Strana 84 Zamysli se: - Co si představujete pod pojmem druhová rozmanitost (biodiverzita)? Skupinová práce: - Připravte ve skupinách krátkou charakteristiku těchto čtyř NP (rozloha, lokalizace na mapě, důvod vysokého stupně ochrany apod.). Boční pruh: - Zjisti, co může hrozit těm návštěvníkům, kteří poruší nařízení národního parku. Strana 85 Praktický úkol: - Která z chráněných krajinných oblastí leží nejblíže vašemu bydlišti? Vypracujte návrh výletu do této lokality. Na kterou ze zajímavostí byste chtěli účastníky především upozornit? Diskuse: - Uspořádejte ve třídě anketu. Který NP a kterou CHKO navštívilo nejvíce z vás? Do kterého NP a které CHKO by se chtělo podívat nejvíce spolužáků? Praktický úkol: - Zjistěte, které přírodní rezervace a památky se nacházejí nejblíže vašemu bydlišti nebo škole. Co je předmětem jejich zřízení? Diskuse: - Zjistěte, existují-li v okolí vašeho bydliště některá chráněná území vyhlášená krajskými nebo obecními úřady. Která další místa by si podle vašeho názoru zasloužila takovou ochranu? Otázky a úkoly: - Která chráněná území vymezuje státní ochrana krajiny a přírody? - Vysvětlete, v čem spočívá rozdíl mezi národními parky, chráněnými krajinnými oblastmi, přírodními parky, přírodními rezervacemi, přírodními památkami. - Uveďte příklady chráněných území v Česku. Zařaďte je do kategorií podle stupně ochrany. Boční pruh: - Památné stromy jsou živými svědky našich dějin i současnosti. Navštiv nejbližší chráněný strom. Zjisti, jak je starý. Kterých událostí našich dějin byl svědkem? Kapitola: Kolik nás kde žije? Strana 86 Zamysli se: - Zamyslete se nad faktory, které vedly k osídlení vaší oblasti. Popište na příkladech. Praktický úkol: - Podle grafu zhodnoťte vývoj počtu obyvatel v ČR. Pokuste se určit, které historické události tento vývoj ovlivnily a jak. - Vyhledejte v tabulkách a ukažte na mapě, které evropské státy mají více obyvatel než ČR a které jsou počtem obyvatel srovnatelné.
Vyhledejte ve statistické ročence ČR hustotu zalidnění vašeho regionu. Porovnejte s průměrem ČR. Uveďte příklady okresů, které mají vyšší a které nižší hustotu zalidnění než váš. Otázky a úkoly: - Ve kterých oblastech Česka je největší a ve kterých nejmenší hustota zalidnění? Vysvětlete příčiny tohoto jevu. - Zhodnoťte, jak ovlivnily přírodní podmínky rozmístění obyvatelstva v ČR. - Které historické události vedly ke změnám v počtu obyvatel ČR? Boční pruh: - Ke sledování vývoje a stavu obyvatelstva nám slouží dva hlavní zdroje informací. První je sčítání lidu, domů a bytů a druhým průběžná evidence. Zjistěte na www.czso.cz, které údaje se sledují. Kdy proběhlo poslední sčítání obyvatelstva v ČR? - Které údaje potřebuješ znát pro výpočet hustoty zalidnění? Jak ji vypočítáš? -
Kapitola: Bude nás ubývat, či přibývat? Strana 87 Diskuse: - Vyměňte si názory na příští vývoj porodnosti a úmrtnosti v Česku. Čím jsou tyto procesy ovlivňovány? Praktický úkol: - Prostudujte graf („Vývoj celkového počtu obyvatelstva na území ČR (1854-2005)“). Proč došlo ve dvou obdobích k nárůstu počtu narozených? Zamysli se: - Pokuste se určit důvody, které vedou ke zvýšení věku snoubenců. Které z nich bychom mohly nazvat geografickými? Otázky a úkoly: - Objasněte na příkladech, jak ovlivňuje současný životní styl zakládání rodiny. - Jak může životní styl ovlivnit úmrtnost? - Zjistěte ve statistických tabulkách nejčastější příčiny úmrtí obyvatel ČR. Boční pruh: - Připomeň si, ve kterých státech Evropy se projevuje záporný přirozený přírůstek? - Co je to matrika? Které údaje zde můžeš zjistit? - Porovnej velikost rodiny dříve a dnes. Jak se změnila? Vysvětli příčiny této změny. Jaký máš názor na velikost rodiny? Jak velkou rodinu by sis přál(a) mít? Uveď proč? - Co víš z rodinné výchovy o zdravém životním stylu? Kapitola: Sonda do české populace Strana 88 Praktický úkol: - Uveďte hlediska, která charakterizují populaci. Která z nich se používají pro charakteristiku populace jako celku, která jsou vhodnější pro sledování regionálních rozdílů?
Zamysli se: - Z jakých důvodů je třeba sledovat vývoj věkové struktury obyvatelstva? Diskuse: - Jaké postavení v Evropě zaujímalo Česko dříve a jaké dnes podle ukazatele naděje dožití? Co ovlivňuje jeho hodnotu? Praktický úkol: - Porovnejte věkové pyramidy („Věkové pyramidy obyvatelstva Česka pro roky 1946, 2003 a očekávaný vývoj v roce 2030“). Pokuste se objasnit příčiny rozdílů. Boční pruh: - Vypočítejte index stáří, tj. poměr mezi skupinou šedesátipětiletých a víceletých a skupinou 0-14 letých. Co tento ukazatel vyjadřuje? Strana 89 Praktický úkol: - Ve kterých oblastech ČR je nejvyšší podíl středoškoláků a vysokoškoláků? Diskuse: - Diskutujte o významu učebních oborů a jejich uplatnění. Praktický úkol: - Porovnejte podíl věřících v ČR se sousedními státy. Pokuste se odhalit příčiny rozdílů. - Zjistěte hodnotu míry nezaměstnanosti ve vašem regionu. Porovnejte ji s republikovým průměrem. Otázky a úkoly: - Jaký je vývoj věkového složení populace Česka? Které faktory ho ovlivňují? - Zjistěte na pracovním úřadě strukturu nezaměstnanosti a volná pracovní místa podle oborů ve vaší obci. Které obory zde obtížně najdou uplatnění? Boční pruh: - Kde a který typ SŠ máš možnost v budoucnu studovat ve vašem regionu? Kde potom najdou absolventi těchto škol uplatnění? - Proč nebyla do roku 1989 v našem státě nezaměstnanost? Pokus se vysvětlit reálnost tohoto stavu. Diskutuj s rodiči o tom, jak se tato skutečnost odrážela v kvalitě práce. Kapitola: Proč a kam se přemisťujeme? Strana 90 Zamysli se: - Co vede lidi ke stěhování? Porovnejte tento způsob pohybu osob v našich podmínkách s jinými oblastmi světa. Otázky a úkoly: - Bydlíte pořád ve stejné obci, nebo jste se již stěhovali? Pokud ano, co bylo důvodem změny trvalého bydliště? - Dojíždějí vaši rodiče do práce mimo obec trvalého bydliště? Pokud ano, jak daleko? - Zvolte oblast v ČR, kde byste chtěli žít. Zdůvodněte svou volbu. - Které státy a oblasti se podílejí na zahraničním stěhování obyvatel Česka? - Uveďte důvody odchodu našich občanů do zahraničí.
Boční pruh: - Už ses někdy stěhoval(a)? Jak na tebe tato změna působila? Které výhody či nevýhody ti to přineslo? - Kdo je emigrant a kdo imigrant? - Co znamená pojem odliv mozků? Vysvětli na příkladu. Kapitola: Žít ve městě, nebo na venkově? Strana 91 Praktický úkol: - Vyjmenujte další funkce, které města plní. Uveďte konkrétní příklady. Boční pruh: - Zjisti, kdy bylo založeno sídlo, ve kterém žiješ. Pátrej po informacích a jeho historii a událostech s tím spojených. Strana 92 Diskuse: - Kde bydlíte? Ve městě, nebo na venkově? Které výhody a nevýhody má bydlení ve městě a na venkově? Otázky a úkoly: - Na konkrétním příkladu města z vašeho regionu se pokuste doložit proces suburbanizace. - Jaká je míra urbanizace v Česku v porovnání se sousedními státy a dalšími státy EU? - Kde najdete ve vašem okolí nejbližší městskou památkovou rezervaci? Boční pruh: - Obstarej si fotografie vybraného místa v obci, ve které žiješ, z doby před 50 lety a dnes. Porovnej obrázky a uveď, co se změnilo. - Co znamenají předpony mono- a poly-? Uveď příklady slov. Kapitola: Regionální rozvoj a politika Strana 93 Zamysli se: - Které oblasti v Česku podle vás zaostávají v životní úrovni? Pokuste se vysvětlit, proč tomu tak je. Práce s mapou: - Zjistěte podle mapy, které oblasti Česka lze zařadit mezi nejvyspělejší. Snažte se vyzdvihnout jak jejich silné, tak i slabé stránky. Otázky a úkoly: - Objasněte na příkladu, co je to periferie. - Kterými prostředky byste podporovali zaostávající oblasti? Vytvořte skupiny a pokuste se prosadit svá řešení. - Vysvětlete, proč je problematika severozápadních Čech a Ostravska řešena přednostně. S jakými problémy se zde setkáváme? Boční pruh: - Připomeň si staré průmyslové oblasti Evropy. Na co se specializují?
-
Zjisti, co znamená zkratka Phare? Ke splnění úkolu můžeš využít internet. www.mmr.cz.
Kapitola: Hospodářství pod vlivem politiky Strana 94 Zamysli se: - Jak se změnily průmysl, zemědělství a služby po roce 1945 a 1989? Praktický úkol: - Zjistěte v místě svého bydliště, které podniky v transformaci zanikly a které naopak nově vznikly. Otázky a úkoly: - Vysvětlete, jak se měnila odvětvová struktura podniků ČR po roce 1990. - Jmenujte příklady zahraničních firem ve vaší obci, okrese, kraji. Jaké mají odvětvové zaměření? Boční pruh: - Jaký je rozdíl mezi centrálně řízeným a tržním hospodářstvím? - V roce 1949 se tehdejší Československo stalo zakládajícím členem Rady vzájemné hospodářské pomoci. Které další státy ještě patřily do RVHP? - K čemu sloužila kuponová knížka? - Pohovoř s rodiči o kuponové privatizaci. - Na čem závisí úspěch podniku? - Které výhody a nevýhody jsou spojeny se soukromým podnikáním? Informaci získej přímo od drobných podnikatelů. Kapitola: Od zemědělství k péči o krajinu Strana 95 Práce s mapou: - Pomocí vhodných map zjistěte, ve kterých oblastech ČR se nacházejí největší plochy orné půdy. Praktický úkol: - Porovnejte údaje v tabulce („Spotřeba vybraných potravin na 1 obyvatele za rok“). U kterých potravin byl zaznamenán nárůst spotřeby? Žijeme zdravěji? Diskuse: - Jak může ovlivnit změna životního stylu stravovací návyky? Může mít tato změna dopad na živočišnou výrobu? Otázky a úkoly: - Zjistěte, které plodiny se běžně pěstují ve vašem regionu. - Porovnejte zaměstnanost v zemědělství u nás dříve a dnes. - Vyhledejte v atlasu hlavní rybníkářské oblasti ČR. Boční pruh: - Uveď přesný překlad slov land-use. Kdybys měl(a) sestavit tematickou mapu s tímto názvem, která data bys potřeboval(a)?
-
Rozšiřují se plochy, na nichž se pěstují léčivé rostliny. Které léčivé rostliny znáš? Jaké mají využití? Co zahrnuje pojem myslivost? V čem spočívá její přínos? Zjistěte, komu patří lesy ve vašem okolí. Která opatření se podnikají proti napadení lesů lýkožroutem?
Kapitola: Návrat náročnosti do průmyslu Strana 96 Zamysli se: - Která odvětví našeho průmyslu řadíme mezi tradiční? Kde se s nimi dodnes setkáváme? Praktický úkol: - Vyhodnoťte informace z tabulky („Srovnání výroby vybraných průmyslových produktů“). - Porovnejte informace z grafu („Odvětvová struktura průmyslu (2004)“). Ve kterých odvětvích se podíly od sebe výrazně liší? Vysvětlete. Boční pruh: - Vysvětli význam slova konkurence. V čem všem je možné si konkurovat? Setkal(a) ses již s tímto jevem? - Je podle tebe konkurence důležitá? Obhajuj svůj názor. - Která odvětví průmyslu jsou tradiční pro region, ve kterém žiješ? Jaké zastoupení průmyslu je v tomto regionu dnes? - Zjisti názvy podniků působících ve vašem regionu. Jaké mají zaměření? Pokus se zjistit hlavní odběratele jejich produktů. Strana 97 Práce s mapou: - Uveďte příklady odvětví, která jsou v rámci Česka územně soustředěna. Kde se nacházejí? Zdůvodněte, proč právě zde. Praktický úkol: - Porovnejte zastoupení průmyslu v jednotlivých krajských městech. Zdůvodněte odlišnosti. Otázky a úkoly: - Který obor průmyslu poskytuje pracovní příležitosti ve vašem regionu? - Prohlédněte si tabulku Srovnání výroby vybraných průmyslových produktů na s. 96. Na čem závisí zvýšení, nebo snížení produkce určitého výrobku? - Uveďte příklad nadnárodního podniku, který působí nejblíže vašemu bydlišti. Zjistěte, ve které zemi sídlí ústředí tohoto podniku. Boční pruh: - Které profese najdou uplatnění v automobilce? - Které další značky automobilů vyrábí koncert VW? Kapitola: Služby přebírají vedoucí postavení Strana 98 Diskuse:
-
Které obory služeb jsou zastoupeny ve vašem sídle? Které z nich využívají obyvatelé jiných obcí? Uveďte příklady, za kterými službami musíte vyjíždět a kam. Otázky a úkoly: - Které nové typy služeb je dnes možné využívat? Diskuse: - Diskutujte o tom, jak vaše rodina realizuje nákupy. Jak se dopravujete do obchodu? Kde pravidelně nakupujete? Který sortiment nabízí obchod, kde nakupujete? Které výhody a nevýhody má tento způsob nakupování? Boční pruh: - Prohlédni si obrázky. Jak se nazývají profese, které tyto služby poskytují? Jaké vzdělání vyžadují? Strana 99 Otázky a úkoly: - Jak daleko je od vašeho bydliště škola, kterou navštěvujete? Jak daleko je nejbližší střední škola? - Kolik vás chodí do třídy? Kolik prvních a kolik osmých tříd je ve vaší škole? Odpovědi vyhodnoťte. Pokuste se o zobecnění. - Vysvětlete, proč došlo na venkově k narušení, někdy až k rozpadu obchodní sítě. Co to pro místní obyvatele znamená? - Které služby je možné využít přímo ve vaší obci? Za kterými musíte dojíždět a kam? - Která zařízení ve vašem regionu poskytují zdravotní a sociální péči? Jaký sortiment služeb poskytují? Boční pruh: - Zjisti, kdy byla u nás uzákoněna povinná školní docházka. - O zdravotní stav obyvatelstva se stará cca 44 tis. lékařů; v přepočtu připadá jeden lékař na 230 obyvatel a hodnota tohoto ukazatele dále klesá (2004). Co z této statistiky vyplývá? - Mezi služby řadíme také tzv. volnočasové aktivity. Jmenuj některé z nich. Kapitola: Co, jak a kam se přepravuje Strana 100 Skupinová práce: - Vytvořte skupiny. Vyberte si 2-3 komunikace ve vaší obci a proveďte dopravní sčítání – kolik aut projede vybranou komunikací za stanovenou dobu. Vyhodnoťte výsledky a vyvoďte závěry. Praktický úkol: - Prostudujte tabulku („Vnitrostátní silniční nákladní doprava (2004)“). Které z uvedeného zboží se nejvíce podílí na přepravě? Zdůvodněte. Diskuse: - Výstavba dálnic se trvale potýká s kritikou ochránců přírody. Zpravidla chybí potřebná diskuse, resp. ochota hledat všestranně přijatelné řešení. Sehrajte konkrétní situaci a snažte se dojít ke kompromisu. Zamysli se: - Kdy jste jeli naposledy vlakem? Jak se vám cestovalo? Co vám vyhovovalo a co ne?
Boční pruh: - Co je to mýto (mýtné)? - Proč se budují dálniční obchvaty velkých měst? Uveď příklady. - Kde se nachází vzhledem k tvému bydlišti nejbližší železniční stanice EC/IC? Strana 101 Praktický úkol: - Zjistěte na internetu, kam létají letadla z pražského letiště Ruzyně. Které místo je nejvzdálenější? Je nutné mezipřistání? Otázky a úkoly: - Vyhledejte si na internetu (www.idos.cz) nejvýhodnější dopravní spojení z vašeho místa bydliště do Prahy nebo Brna. Kolikrát budete přestupovat, jak dlouho vám bude trvat jedna cesta? - Jaké máte zkušenosti s dopravou u nás? Čím raději jezdíte? Vlakem nebo autobusem? Podle čeho se rozhodujete, kterým dopravním prostředkem pojedete? - Zjistěte, kde se v Česku vyrábějí dopravní prostředky. Jaký vývoj zaznamenala jejich produkce po roce 1989? Boční pruh: - Nevyrovnané průtoky ztěžují celoroční dopravu na dolním toku Labe. Uvažuje se proto a výstavbě jezů. Co si o tom myslíš? - Pokus se zjistit, které letecké společnosti působí v Česku. Na kterých linkách létají? - Které lety se označují jako charterové [čti čártrové]? - Které operátory mobilní sítě znáš? - Uveď evropského výrobce mobilních telefonů. - Kdy jsi naposledy psal(a) dopis vlastní rukou? Jak komunikuješ s přáteli? Kapitola: Od středověkých panství k regionům EU Strana 102 Praktický úkol: - Posuďte rozdíly mezi politickými okresy v roce 1930 a stávajícími okresy ve vašem regionu. - Zjistěte, která regionální centra se neprosadila mezi dnešní krajská města. - Vyhledejte, která města se v přehledu vyskytují jen jednou. Jaké důsledky to má na vývoj města a jeho zázemí? Boční pruh: - Zařaď obec, ve které žiješ: název sídla – obec s rozšířenou působností – vyšší územně správní celek – sdružený kraj. Strana 103 Otázky a úkoly: - Ve kterých letech došlo k významným změnám v administrativním členění ČR? Vypracujte časovou osu. - Zařaďte vaši obec (NUTS V) podle členění NUTS do příslušných úrovní: okres (NUTS IV) – kraj (NUTS III) – sdružený kraj (NUTS II).
Diskuse: - Zjistěte složení zastupitelstva vaší obce. Všímejte si přitom např. věku, pohlaví, vzdělání a politické orientace jednotlivých zastupitelů. Diskutujte o zjištěných informacích. Boční pruh: - Jak se nazývá budova, kde sídlí starosta? Kde je ve tvé obci tato budova? - Kdo je starostou vaší obce? - Kdo a jak se může stát starostou? Kapitola: Od izolace k přeshraniční spolupráci Strana 119 Praktický úkol: - Pokuste se uvést, jak se asi postupně rozvíjely vzájemné přeshraniční kontakty mezi obyvateli, obcemi, školami, podniky a dalšími organizacemi po roce 1989. Co bylo podle vás hlavním problémem? Práce s mapou: - Vyhledejte v atlasu nejdůležitější hraniční přechody. Uveďte jejich názvy. Určete jejich druh a charakter. - Který hraniční přechod je nejblíže vašemu bydlišti? Otázky a úkoly: - Uveďte příklady kladných i záporných jevů souvisejících s „otevřením“ hranic. - Které euroregiony existují v současné době na našem území? - Jmenujte z vašeho nejbližšího okolí konkrétní příklad akce realizované v rámci projektů EU. Boční pruh: - Zjisti více informací o událostech spojených s přesuny obyvatel příhraniční oblastí před, v průběhu a po skončení 2. světové války. Kapitola: ČR součástí evropského i světového dění Strana 120 Praktický úkol: - Vysvětlete, proč se zbrojní výroba podílela významně na průmyslu a exportu v období socialismu (do roku 1989). - Připomeňte si ty osobnosti kultury, sportu a vědy, které se v nedávné minulosti prosadily v cizině a které se uplatňují dnes. Domácí úkol: - Zjistěte, jakou úroveň má HDP Česka v porovnání s: a) původními zeměmi EU; b) novými zeměmi EU; c) vybranými mimoevropskými státy. Boční pruh: - Naši lidé také pomáhají v krizových a problémových oblastech světa. Uveď konkrétní příklady z poslední doby. - Vyjmenuj příklady českých firem, které mají své pobočky v zahraničí.
Strana 121 Diskuse: - Se kterými zahraničními produkty se v běžném životě setkáváte? Domácí úkol: - Zjistěte, např. v denním tisku, konkrétní příklady pronikání zahraničního kapitálu ve vašem regionu. Co to s sebou přináší? Otázky a úkoly: - Ve kterých průmyslových odvětvích se uplatňuje zahraniční kapitál? - Zjistěte, ze kterých evropských a mimoevropských zemí působí v Česku nejvíce osob. - Proč vykonávají někteří vzdělaní cizinci méně kvalifikovanou práci? Odkud většina z nich pochází? Domácí úkol: - Jakou možnost získat práci v zahraničí mají naši občané? Jak se změnila situace po vstupu ČR do EU? Boční pruh: - Kromě odborných znalostí je dnes nezbytnou výbavou každého člověka znalost cizího jazyka. Který cizí jazyk se učíš? Při jakých příležitostech jej už nyní můžeš uplatnit? - Které možnosti nabízejí našim občanům i podnikům zahraniční banky? Co si myslíš o jejich důvěryhodnosti? Kapitola: Kam se podívat a proč Strana 122 Diskuse: - Porovnejte přírodní podmínky u nás a v sousedních zemích z hlediska cestovního ruchu. Čím je Česko výjimečné? Zamysli se: - Jaký máte názor na současný stav našich památek? - Je podle vás péče státu dostatečná? Praktický úkol: - Které významné památky se nacházejí ve vašem regionu? Vyberte jednu z nich a vytvořte propagační materiál pro její prezentaci na webových stránkách. - Kam byste z Prahy organizovali jednodenní vyjížďky? Diskuse: - Většina našich pohoří je turisticky hojně využívána. Která z nich jste navštívili? Jak na vás zapůsobila? Jak byly podle vašeho názoru zajištěny služby? Strana 123 Praktický úkol: - Zjistěte, proč byla vybrána právě tato místa a co zde podléhá ochraně. Otázky a úkoly: - Které lokality na území Česka považuješ za turisticky nejatraktivnější? - Co nám v Česku chybí z hlediska cestovního ruchu? - Připravte víkendový turisticky atraktivní program v regionu vašeho bydliště. Co chcete návštěvníkům ukázat především?
Boční pruh: - Porovnej českou kuchyni s kuchyní našich sousedních států. Připravte návrh jídelního lístku klasické české kuchyně. Která jídla rozhodně nezapomenete zařadit?
Pracovní sešit nakladatelství FRAUS Kapitola: Česko v Evropě Strana 38 1/ Doplň do rámečků chybějící údaje. Popiš další významné objekty, které si zapamatuješ. 2/ Říká se, že všechny cesty vedou do Říma. Dokážeš si představit, jak je to daleko z místa tvého bydliště? Odhadni vzdušnou vzdálenost a porovnej odhad s mapou. Urči na mapce alespoň přibližně místo svého bydliště, narýsuj kolem něj soustředné kružnice vyjadřující podle měřítka 200, 400 a 600 km. Zvol si pět hlavních měst a zakresli jejich polohu do obrázku. Nezapomeňte zakreslit také Řím. Která evropská hlavní města leží blíž? Která přibližně stejně daleko? Kapitola: Přírodní poměry Česka Strana 39 1/ Do mapky barevně vyznač pohoří a nejvyšší hory, jejichž názvy si zapamatuješ. 2/ Najdi na mapě v atlasu nejvyšší hory našich pohoří, které přesahují 1000 m n. m. a znázorni je v grafu. 3/ Zvol si ve vašem kraji jednu z hor. Podle mapy nakresli pohledovou růžici a při nejbližším výletě si zkontroluj, zda ti pomohla při orientaci v krajině. Předpokládej, že bude výborná viditelnost a vybírej výrazné vrcholy do vzdálenosti 40 km. Strana 40 4/ Klimadiagramy znázorňují chod teplot a srážek v Praze-Karlově, Brně-Tuřanech, na Milešovce a na Lysé hoře. Ukaž si polohu stanic na mapě. Přiřaď grafy k uvedeným meteorologický stanicím. Napiš, podle čeho jsi se rozhodoval(a). 5/ Ve statistické ročence ČR 2005 (www.czso.cz) vyhledej stanici, která je nejblíže tvému bydlišti a podle zjištěných hodnot sestroj graf průměrných měsíčních teplot a srážek. 6/ V červenci 1997 a srpnu 2002 byla velká část našeho území postižena povodněmi. Ve statistických ročenkách zjisti údaje o množství srážek spadlých v uvedených měsících a porovnej je s dlouhodobými průměry. 7/ Napiš, v čem spočívá největší nebezpečí povodní: 8/ Škody způsobené povodněmi lze omezit. Kterými opatřeními. Uveď alespoň 3 příklady: 9/ Vyhledej na internetu aktuální družicový snímek Evropy a připrav předpověď počasí na následující den pro televizní „rosničku“ i do mapky. Na mapce použij běžně užívané symboly. Správnost své předpovědi zkontroluj ve zprávách. Strana 41 10/ Ke kterým úmořím patří území Česka? Do mapky barevně vyznač hranici mezi nimi a do rámečků napiš jejich názvy:
11/ Zvýrazni barevně na mapce v úkolu č. 10 průběh hlavního evropského rozvodí. Napiš názvy pohoří, kterými prochází, a označ je na mapě. 12/ Urči, ke kterému povodí patří většina území vašeho kraje. 13/ Na výřezech z mapy poznej řeky a města ležící na jejich soutoku. Příslušná čísla umísti do mapy v úkolu č. 10: 14/ Napiš názvy vodních nádrží ve vašem kraji. Na kterých tocích byly vybudovány? K jakému účelu slouží? 15/ Zjisti v nejbližším supermarketu, odkud pocházejí minerální a stolní vody, které zde prodávají: Kapitola: Ochrana krajiny a přírody Strana 42 1/ Zjisti, co znamená zkratka na obrázku. 2/ Národní park, chráněná krajinná oblast, to jsou kategorie našich velkoplošných chráněných území. Do mapky vyznač polohu našich národních parků a šipkou přiřaď každému správné logo. Ke každému NP získej obrázek. Obrázky nalep do připravených rámečků. 3/ Zasahuje některá chráněná krajinná oblast na území vašeho kraje? Pokud ano, uveď její název. Napiš, které zajímavosti v ní mohou turisté navštívit. 4/ Které zásady musejí dodržovat turisté při návštěvě chráněných území? Napiš je na vlepenou stránku. 5/ Zjisti, které typy maloplošných chráněných území jsou v Česku vyhlašovány. Uveď konkrétní příklady z vašeho kraje: Kapitola: Obyvatelstvo a sídla Strana 43 1/ Vyhledej na internetových stránkách Českého statistického úřadu (www.czso.cz), které informace o obyvatelstvu poskytují. Vyber si dvě charakteristiky a napiš, co jsi zjistil(a) o ČR jako celku, vašem kraji, okrese a městě (obci). 2/ Už víš, že pojem migrace označuje pohyb obyvatel. I ty se během dne, o víkendu, o prázdninách pohybuješ na určitém území (zpravidla mezi místem bydliště a určitým cílem). Zaznamenej graficky svůj pohyb během dne. 3/ Zjisti si věk svých sourozenců, rodičů a prarodičů. Ve třídě vytvořte společný statistický soubor údajů (započítej i sebe). Doplň požadované údaje: (počet osob ve věku předproduktivním, produktivním a poproduktivním a jejich podíl na celkovém počtu osob) Která skupina je nejpočetnější? Porovnej podíl jednotlivých skupin a hodnotami za ČR, kraj, vaši obec. 4/ Zapiš správně název místa svého bydliště. Vypracuj schéma (kraj, okres, obec s rozšířenou působností, obec, katastrální území). 5/ Sídla zpravidla plní různé funkce: obytnou, pracovní, obslužnou, rekreační, zdravotnickou, dopravní apod. Které funkce převažují v místě tvého bydliště? 6/ Zjisti a zapiš do rámečku název sídla, do kterého jezdí vaše rodina ke specializovanému lékaři, do nemocnice, ve kterém ti vystaví cestovní pas, kde zapíší do
katastru nemovitostí koupi objektu, kde získáš vstupní vízum do zemí, kde ho požadují a kde se přihlásí rodiče, pokud ztratí zaměstnání. 7/ Které informace poskytuje městská a obecní statistika uveřejněná na internetu? Vyhledej údaje o obyvatelstvu vaší obce. Porovnej údaje o přirozeném pohybu a migraci obyvatelstva s krajskými hodnotami: Kapitola: Hospodářství Česka Strana 45 1/ Vyznač na mapce oblasti typické pro pěstování plodin na obrázcích. Spoj čarou oblast s příslušným obrázkem: 2/ Některé oblasti Česka se specializují na určité druhy plodin. Doplň do tabulky k jednotlivým plodinám názvy oblastí jejich pěstování: Specializuje se vaše oblast na pěstování některé zemědělské plodiny? Pokud není uvedena v tabulce, doplň ji do volného řádku. 3/ Zjisti v geografických tabulkách nebo na internetu postavení vašeho kraje v rostlinné a živočišné výrobě v rámci ČR. Strana 46 4/ Doplň do slepé mapy významná ložiska nerostných surovin. Značkový klíč použij stejný jako je v atlasu: 5/ Doplň do tabulky, které suroviny zpracovávají uvedená odvětví. Podtrhni ty suroviny, které ČR nemusí dovážet. Barevně označ suroviny, které se těží ve vašem kraji: 6/ V rámečcích jsou uvedeny známé české výrobky. Do volného pole napiš název města, ve kterém se vyrábějí: 7/ V ČR působí řada zahraničních firem. Napiš, které významné firmy působí ve vašem kraji. Ve kterém průmyslovém odvětví? Strana 47 8/ Do mapky doplň názvy vyznačených hraničních přechodů. 9/ Vyber si v nabídce tři z uvedených měst. V mapce ve cvičení 8 vyznač nejkratší cestu z místa svého bydliště k hraničnímu přechodu, přes který budeš do vybraných měst přejíždět. 10/ V jízdních řádech vyhledej spojení z vaší obce do krajského města a do Prahy. Odpověz na otázky. Trasa: ............ Kolik spojů denně jezdí? Které spojení je nejvýhodnější? Jak dlouho cesta trvá? 11/ Uveď město ČR, ve kterém se vyrábějí dopravní prostředky určené pro městskou hromadnou dopravu: 12/ Zjisti a vypiš, které typy školy můžeš navštěvovat ve vašem okrese: Kapitola: Regiony Česka Strana 48 1/ Doplň do rámečků název kraje ČR a krajské město. 2/ Postupně, tak jak se budeš s jednotlivými kraji seznamovat, doplň do rámečku ke každému kraji 4 zajímavá místa, která bys chtěl(a) jednou navštívit. Ústně pak představ spolužákům své turistické plány.
3/ Na stránkách 50-62 jsou mapky jednotlivých krajů. Do každé vždy vyznač ty objekty, které si budeš pamatovat. Pracuj stejně jako u evropských regionů. Aby byly mapky jednotné, použij stejný značkový klíč. 4/ Zjisti na internetových stránkách, na jakých adresách najdeš následující statistické informace.
Učebnice nakladatelství PRODOS Kapitola: V srdci Evropy Strana 6 Otázky a úkoly - Kdy bylo naše území součástí státního útvaru, který sahal až k moři? - V kterém časovém pásmu se nachází naše republika? - Proč jiné státy ležící také okolo 50. rovnoběžky mají odlišné podnebí? - Které sousední státy jsou členy NATO a EU? Kapitola: Kdo hledá, najde Strana 9 Otázky a úkoly - Které geografické pořady jste sledovali v poslední době v televizi? - Znáte turistické mapy okolí vašeho bydliště? - Vyhledejte na internetu stránky o vašem krajském městě. Kapitola: Země zaslíbená Strana 11 Otázky a úkoly - Ve kterých hraničních pohořích probíhá státní hranice po hřbetech a ve kterých při úpatích? - Které řeky tvoří na území Čech osy sníženin? - Srovnejte stavbu a vlastnosti povrchu České vysočiny a Karpat. - Které oblasti Česka jsou nejvhodnější pro osídlení? Kapitola: Jaro, léto, podzim, zima Strana 13 Otázky a úkoly - Jak ovlivňuje reliéf teplotu a srážky? - Proč je srážkový stín na našem území vždy východně od horských pásem? - Co jsou zdroje znečištění ovzduší a jak by se dali omezit? - Porovnejte podnebí Polabí, Českomoravské vrchoviny a Moravskoslezských Beskyd. Kapitola: Na hlavním evropském rozvodí Strana 15 Otázky a úkoly
-
Popište říční síť v okolí svého bydliště a určete, ke kterému úmoří náleží. Jaké znáte české minerální a stolní vody? Víte, odkud pocházejí? Jaké jsou výhody a nevýhody polohy naší republiky při hlavním evropském rozvodí? Co je příčinou nerovnoměrného rozložení zásob podzemní vody na našem území?
Kapitola: Hory, doly, černý les Strana 18 Otázky a úkoly - Ve kterém vegetačním stupni a ve které krajině se nachází vaše bydliště? - Jmenujte krajiny ze svého okolí přeměněné člověkem. - Které vegetační stupně byly nejvíce přeměněny lidskou činností a jak? - Jak lze navrátit přeměněným krajinám jejich původní pestrost? Kapitola: Stejní, a přece různí Strana 20 Otázky a úkoly - Jak se vyvíjí počet obyvatel naší země? - Charakterizujte problémy spojené se stárnutím obyvatelstva. - Které národnostní menšiny v ČR žijí? V kterých oblastech se soustřeďují? - Jaké jsou příčiny rozdílné náboženské struktury českého obyvatelstva? Kapitola: Služby na vzestupu Strana 22 Otázky a úkoly - Jak se vyvíjelo hospodářství naší republiky do roku 1989? - Která hospodářská odvětví po roce 1989 ztrácejí svůj význam? - Jak se po roce 1989 vyvíjel sektor služeb? - Najděte ve svém okolí příklady zařízení služeb. Najděte jich co nejvíce a pokuste se je třídit a charakterizovat podle společných znaků.
Pracovní sešit nakladatelství PRODOS Kapitola: Poloha a vývoj České republiky Strana 3 1/ Rozhodněte - Rozhodněte, která z následujících tvrzení jsou pravdivá: a) Rozpadem Československa vznikly Česko, Slovensko a Ukrajina. b) Sudety byly odtrženy od Československa v letech 1939 až 1945. c) V roce 1954 byla Praha hlavním městem Protektorátu Čechy a Morava. d) Slezsko sousedí s Moravou i Čechami. e) Pouze kraj Vysočina nezasahuje ke státní hranici.
2/ Podtrhněte - Barevně odlište, která města se nacházejí v Česku (červeně), na Moravě (modře) a ve Slezsku (zeleně). Tábor, Břeclav, Opava, Jičín, Louny, Nový Jičín, Kroměříž, Karviná, Prachatice, Vsetín, Jeseník 3/ Sestavte „kříž“ - Uspořádejte státy do kříže podle polohy (S, V, J, Z) vzhledem k ČR. Nejprve to zkuste bez mapy, potom podle atlasu zkontrolujte. Státy: Belgie, Kazachstán, Libye, Švédsko, Irsko, Angola, Kanada, Polsko, Mongolsko, Estonsko, Lucembursko, Slovinsko 4/ Doplňte - Čím se podobají tyto státy České republice? Doplňte správně názvy států do prázdných políček. Nápověda: Rakousko, Maďarsko, Lucembursko, Namibie, Afghánistán, Ekvádor, Nigérie. Tabulka s podobnostmi: výškou nejvyššího vrcholu, počtem obyvatel, zeměpisnou délkou, zeměpisnou šířkou, vzdáleností od moře, velikostí hlavního města, rozlohou. Kapitola: Informační zdroje o České republice Strana 4 1/ Hledejte v televizních programech - Z televizních programů českých televizních stanic vypište pravidelné pořady s geografickými informacemi o ČR (uveďte den a čas vysílání). TV stanice: ČT 1, ČT 2, NOVA, Prima, TV 3 2/ Hledejte na internetu - Na www stránkách vyhledejte geografické zajímavosti: Zadání: město Kutná Hora, Český hydrometeorologický ústav, produkty vydavatelství Kartografie Praha, a. s., informace o Statistickém úřadu ČR, přehrady na Vltavě, cykloturistické trasy na Olomoucku, mapy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, jeskyně a propasti v ČR, léčebné metody v Mariánských Lázních Strana 4-5 3/ Určete nejlepší zdroj - Které ze zdrojů informací (mapy, průvodce, statistická ročenka, internet, vědecké společnosti, geografické časopisy) byste použili ke zjištění odpovědí na následující otázky? Může existovat více vhodných zdrojů. Na některé otázky zkuste odpovědět. Otázky: a) Kteří geografové se nejvíce zabývali krasovými jevy v okolí Blanska? b) Nachází se Muzeum Jana Amose Komenského v Přerově, v Prostějově nebo v Pelhřimově? c) Kde se nachází zoologická zahrada nejbližší Jablonci nad Nisou? d) Je vyšší nezaměstnanost na severu Čech, nebo na jihu Moravy? e) Je dojivost krav větší v Olomouckém, nebo v Karlovarském kraji? f) V jaké nadmořské výšce pramení Sázava? g) Jaké jsou nejnovější poznatky o vlivu globálního oteplování Země na podnebí Česka?
h) Je výhodnější cestovat autobusem z Chrudimi do Rokycan přes Prahu, nebo přes Havlíčkův Brod? i) Rozkládá se město Havířov v průmyslové, zemědělské nebo v zalesněné krajině? j) Na kterých vysokých školách se studuje geografie? Kapitola: Povrch Strana 5 1/ Vytvořte čtveřice - Zadané pojmy: a) Krkonoše, Šumava, Moravská brána, Polabí, Kralický Sněžník, Šumavské podhůří b) pahorkatina, hornatina, hornatina, hornatina, pahorkatina, nížina c) Nymburk, Králíky, Volary, Sušice, Vrchlabí, Studénka d) Vysoké Kolo, Lázně Bohdaneč, hrad Kašperk, Odra, Poledník, pramen Moravy. 2/ Zjistěte a popište profil - Zjistěte, kterým územím profil prochází, a popište ho. (obrázek profilu území) Strana 6 3/ Hledejte na internetu - Na internetu vyhledejte informace o krasových územích a vytvořte seznam všech veřejnosti přístupných jeskyní. Která jeskyně je k vašemu bydlišti nejblíže? 4/ Doplňte a dokreslete údaje - Doplňte chybějící údaje a dokreslete nejvyšší vrcholy našich pohoří. Tabulka obsahující název hor, název nejvyššího vrcholu a jeho výšku a osu určující nadmořskou výšku nejvyšších vrcholů. Kapitola: Podnebí Strana 6 1/ Pracujte s tabulkou a grafem - Prostudujte tabulku průměrných měsíčních teplot vzduchu vybraných měst ČR (Praha, Žatec, Jeseník, Brno) a splňte následující úkoly: a) Měřte v místě svého bydliště po celý měsíc teplotu a zjistěte, kterému městu je vaše bydliště v tomto roce teplotně podobné. b) Vyhledejte na internetu průměrné měsíční teploty vzduchu nejbližší meteorologické stanice a doplňte je to posledního řádku tabulky. c) Zdůvodněte rozdíly průměrných měsíčních teplot vzduchu jednotlivých míst. d) Vykreslete hodnoty z tabulky do grafu. Strana 7 2/ Hledejte na internetu - Na webové stránce http://pocasi.apexnt.cz/, http://www.meteopress nebo http://pocasi.esnet.cz/ vyhledejte aktuální družicové snímky meteorologické situace nad Českou republikou a pokuste se podle nich předpovědět počasí na další den. Pak si svoji předpověď porovnejte s předpovědí profesionálních meteorologů.
3/ Rozhodněte - Rozhodněte, která z následujících tvrzení jsou pravdivá: a) Nejchladnější měsíc je prosinec, protože je v něm zimní slunovrat. b) Liberecko leží ve srážkovém stínu Šumavy. c) Teplotní inverze nejčastěji postihují města v kotlinách a údolích. d) Na Pradědu se drží sněhová pokrývka déle než na Milešovce. e) Nejsušší oblast v ČR se rozkládá podél dolního toku řeky Ohře. 4/ Seřaďte místa - Podle map ve školním atlase České republiky seřaďte uvedená místa (očíslujte): a) od nejsuššího k nejvlhčímu: Kralupy nad Vltavou, Poděbrady, Žatec, Česká Lípa, Harrachov, Orlová, Rožnov pod Radhoštěm, Boží Dar b) od nejchladnějšího k nejteplejšímu: Mělník, České Budějovice, Hodonín, Rychnov nad Kněžnou, Volary, Karlova Studánka Kapitola: Vodstvo Strana 7 1/ Doplňte tabulku - Víte, která města vznikla na soutoku kterých řek? Doplňte tabulku a potom odpovědi zkontrolujte podle mapy. Zadání: Města: Karlovy Vary, Ostrava, Brno, Pardubice, Plzeň, Děčín, Valašské Meziříčí, Hradec Králové, Litoměřice Soutoky řek: Vltava a Malše, Vltava a Labe, Labe a Bílina, Jihlava a Oslava, Otava a Blanice Strana 8 2/ Sestavte graf - Podle obrázku v učebnici na straně 15 odhadem sestavte výsečový graf celkového odtoku vody z území ČR (Labe, Morava, Odra). 3/ Vytvořte schéma - Prohlédněte si schéma říční sítě Vltavy a vytvořte podobná schémata pro říční sítě Odry a Moravy. 4/ Hledejte na internetu - Za pomoci internetu vytvořte seznam vodních nádrží, které slouží k zásobování pitnou vodou. Kapitola: Krajiny Strana 8 1/ Doplňte výškové stupně - Do kterých výškových vegetačních stupňů zasahují nejvyšší místa následujících území? Zapište. Zadání: Českomoravská vrchovina, Jihomoravský kraj, Moravskoslezské Beskydy, Lužické hory, Český kras, Broumovsko, Polabí, Ašský výběžek
Strana 9 2/ Hledejte na internetu - Na internetu vyhledejte instituce, které se zabývají ochranou přírody a odstraňováním ekologických havárií. Uveďte některé z jejich činností a projektů. 3/ Upravte tabulku - Víte, jak je využívána krajina vybraných oblastí? Rozhodněte a odpověď zakroužkujte. Oblasti: Třeboňsko, Praha, Českomoravská vrchovina, okolí Nymburka, Břeclavsko, Krkonoše, Ostravsko, Křivoklátsko, České středohoří, Moravský kras využití: rostlinná výroba, letní rekreace, ochrana historických památek, zimní sporty, lesní hospodářství. 4/ Srovnejte krajiny - Srovnejte kulturní krajiny Ostravska, Podkrušnohoří a Prahy podle následujících hledisek. Barevně pak vyznačte, v čem se shodují a v čem se odlišují. Hlediska: hustota osídlení, zatížení povrchovou těžbou, zatížení podpovrchovou těžbou, kvalita půd, zemědělské využití, odvětví průmyslu, počet sídel. Kapitola: Obyvatelstvo Strana 10 1/ Rozhodněte - Která z uvedených tvrzení o současném vývoji obyvatelstva České republiky jsou správná? a) od roku 1994 je přirozený přírůstek velmi nízký b) od roku 1994 se přirozený přírůstek stále zvyšuje c) od roku 1994 umírá více lidí, než se narodí d) přirozený přírůstek je dlouhodobě vysoký 2/ Vyřešte doplňovačku - Český Těšín na česko-polské hranici byl až do roku 1920 součástí jednoho města. Vaším úkolem je rozluštit původní název, který dodnes používá město na druhé straně státní hranice. K českým výrazům (řidič, papír, počítač, deštník, noviny, sešit, zkouška) vyberte z následující nabídky (egzamin, gazeta, kierowca, komputer, papier, parasol, zesgyt) slova s odpovídajícím významem. V doplňovačce jsou již vyplněna některá písmena. - Řeka, která protéká městem, tvoří státní hranici. O kterou řeku se jedná? 3/ Dokreslete diagram - V celém období po 2. světové válce zaznamenáváme u obyvatelstva České republiky významné změny uvnitř náboženské struktury. Na základě předložených údajů ze sčítání lidu (náboženská příslušnost v letech 1950, 1991 a 2001) zakreslete tyto skutečnosti do kruhových diagramů a porovnejte je. Hledejte příčiny těchto změn.
Kapitola: Hospodářství Strana 10-11 1/ Rozhodněte - Rozhodněte, která z následujících tvrzení neplatí pro současné změny v hospodářství České republiky: a) dochází ke změně vlastnictví podniků v celé šíři hospodářství b) dochází k návratu podmínek tržního hospodářství c) snižuje se počet pracovníků v průmyslu a v zemědělství d) zvyšuje se počet pracovníků v průmyslu a v zemědělství Strana 11 2/ Dokreslete diagramy - V průběhu 90. let 20. století docházelo průběžně k územním změnám v zahraničním obchodě. Doplňte údaje z tabulky do kruhových diagramů a vyhodnoťte tyto změny. Tabulka: hodnoty dovozu a vývozu v letech 1993 a 2000 ve vyspělých zemích a z toho v Německu, ve sdružení CEFTA a z toho na Slovensku a v ostatních zemích světa Strana 11-12 3/ Načrtněte schéma - U rozmístění služeb hraje velkou roli poloha. Nejvíce jich je v centrech měst. Pokuste se na příkladu vašeho města (nejbližšího města v okolí) načrtnout na samostatný list papíru schéma rozmístění zařízení služeb a obchodů v centru. Vyhodnoťte údaje a výsledky zpracujte (např. tabulka). Můžete se nechat inspirovat následujícím schématem a tabulkou. Strana 12 4/ Rozhodněte - Rozhodněte, která z následujících tvrzení jsou pravdivá: a) Před rokem 1989 byl český zahraniční obchod zaměřen na vyspělé státy západní Evropy. b) Největším obchodním partnerem Česka v současnosti jsou Spojené státy americké. c) Probíhající změny v hospodářství České republiky se označují jako ekonomická reforma. d) Česká republika patří tvorbou hrubého domácího produktu mezi vyspělé státy světa. e) Ve struktuře hrubého domácího produktu Česka převládá průmysl. f) Po roce 1948 došlo ke znárodnění a k likvidaci soukromého podnikání.
Učebnice nakladatelství SPN Kapitola: Poloha, státní hranice, postavení republiky ve světě Podkapitola: Poloha Strana 5 Otázky před textem: - Ve kterém klimatickém pásu leží naše republika?
-
Ve kterém vegetačním (šířkovém) pásu leží naše republika? V mapě vyhledejte země a velká města, která leží na rovnoběžce, která prochází Prahou. Vyhledejte země, které leží ve stejném časovém pásmu jako naše republika. Vysvětlete na základě znalostí z občanské nauky, co znamená, že je naše republika zemí s dvojkomorovým parlamentem.
Úkoly v textu: - Vyhledejte v mapě Evropy země s přibližně stejnou velikostí a počtem obyvatelstva. Na základě znalostí učiva zeměpisu nižších ročníků srovnejte život jejich obyvatel s životem v naší republice. - Vyhledejte v mapě krajně odlehlé body (Vyšší Brod 48°33´09´´ s. š., Lobendava 51°03´22´´ s. š., Krásná 12°05´33´´ v. d., Bukovec 18°51´40´´ v. d.). - Srovnejte podnebí v naší republice s podnebím oblastí Ameriky a Asie ve stejné zeměpisné šířce. - Vyhledejte v mapě státní hranici s Polskem (761,8 km), Německem (810,3 km), Rakouskem (466,3 km) a se Slovenskem (251,8 km). Které jsou zde silniční a železniční hraniční přechody? - Vyhledejte na mapě, kde hranici tvoří přírodní jev (řeka, horský hřeben a podobně), a kde musí být hranice vytyčena uměle. - Na mapě vyhledejte, kudy prochází naší zemí hlavní evropské rozvodí. - Na základě znalostí hospodářského zeměpisu vyhodnoťte vhodnost našich řek k budování vodních elektráren a průplavů. Strana 6 - Vyhledejte v mapě ropovody a plynovody procházející přes naše území. - Vysvětlete výraz tranzitní poloha České republiky. - Uveďte příklady známé z učiva dějepisu. (snahy o vojenské, politické a hospodářské ovládání ČR) - Víte, kdo to byl Prokop Diviš, Josef Ressel, Jan Evangelista Purkyně, Jan Jánský, František Křižík, Johan Gregor Mendel, Tomáš Garique Masaryk, Jaroslav Heyrovský a Jaroslav Seifert? - Kterými dalšími osobnostmi z historie, významnými sportovci, památkami nebo výrobky byste se pochlubili při setkání s cizími návštěvníky naší republiky? - Název naší země je Česká republika. (Možná, že jste slyšeli i označení Česko.) Zjistěte, jak se píše a čte název naší země v anglickém a německém jazyce. Strana 7 Cvičení: - Charakterizujte zeměpisnou polohu České republiky v Evropě. - Jak naše poloha ve střední Evropě ovlivňuje přírodní poměry, hospodářství země a jaké je její vojenský a politický význam? - Jaký je tvar našeho území, jeho rozloha, kolik žije v České republice obyvatel a se kterými zeměmi sousedíme? - Které významné osobnosti, památky a výrobky jsou známé v zahraničí?
-
Vyhodnoťte obrázek 1 „Poloha České republiky v Evropě“.
Podkapitola: Vývoj státního území, postavení ČR ve světě Strana 7 Otázky před textem: - Vzpomeňte si, co víte z učiva dějepisu a vlastivědy o vývoji území naší republiky. - Jak vypadá státní znak České republiky? - Jakou úlohu má Parlament a Senát České republiky? Co víte z občanské výchovy o významu demokracie pro život obyvatel naší republiky? Strana 8 Úkoly v textu: - Doplňte významná historická data týkající se naší historie a vývoje našeho území o další podrobnosti, které znáte z dějepisu a občanské nauky. - Charakterizujte stručně historii našeho státu. - Vyhodnoťte vývoj území naší republiky na obr. 2 na str. 7 („Vývoj státního území ČR v letech 1918-1998“). - Vyhledejte na mapě ČR Moravu a Slezsko. Co víte o těchto částech z učiva dějepisu a vlastivědy? Strana 9 Cvičení: - Charakterizujte změny týkající se vývoje hranic, území, politického a hospodářského uspořádání v období 1918 – 1945, 1945 – 1989 a po roce 1989. - Se kterými současnými evropskými zeměmi jsme v minulosti tvořili jeden státní útvar? - Čím je pro nás významné datum 28. 10. 1918, 8. 5. 1945, 17. 11. 1989 a 1. 1. 1993? - Podle Statistické ročenky České republiky a Historické ročenky srovnejte vývoj základních ukazatelů republiky v současnosti a v roce 1989: administrativní uspořádán, celkový počet obyvatel, hrubý domácí produkt na obyvatele a další ukazatele, které vás zaujmou. S výsledky seznamte svoje spolužáky. Kapitola: Přírodní poměry České republiky Podkapitola: Geologický vývoj Úkoly v textu: - Čtěte pozorně následující text a srovnávejte ho s geologickou mapou v atlase a s obr. 4 na str. 10 („Schematický náčrt geologického vývoje ČR v rámci geologického vývoje Evropy“). - Podívejte se alespoň krátce pomocí tabulky 1 (str. 11) do dějin obou soustav (Česká vysočina a Západní Karpaty), abychom je posoudili zatím z hlediska délky jejich vývoje. Strana 11 Cvičení: - Z čeho je složena zemská kůra? Jmenujte některé horniny. - Jak vznikají vrásová, kerná a sopečná pohoří?
-
-
-
Ukažte na mapě České republiky, kudy prochází hranice mezi Českou vysočinou a Karpaty. Která města na ní leží? Najděte si v atlase geologickou mapu naší republiky a v České vysočině ukažte výskyt žuly a ruly. Jakou barvou je v geologické mapě zakresleno území, které v závěru druhohor postihla rozsáhlá mořská zátopa. Lze usuzovat, z jakých hornin je toto území budováno? Víte, jak vznikl pískovec? Která pohoří na území naší republiky jsou sopečná a kdy vznikla? Podle tabulky 1 na straně 11 jmenujte základní geologická období. Kdy byla naposledy zvrásněna Česká vysočina a kdy Karpaty? Jak se nazývají tyto horotvorné procesy? Podle geologické mapy zjistěte geologické složení okolí vašeho bydliště. Do geologických dob zařaďte časově hercynské a alpínské vrásnění. Které znáte horniny vyvřelé, usazené a přeměněné?
Podkapitola: Nerostné suroviny Strana 12 Otázky před textem: - Jak rozdělujeme nerostné suroviny? - Které nerosty patří do paliv, rud a které označujeme jako nerudné suroviny? Úkoly v textu: - Čtěte následující text a vypište místa s těžbou nerostných surovin. (Použijte i mapku na obr. 5). - Jak uhlí na našem území vzniklo? Strana 13 Cvičení: - Které důležité nerostné suroviny znáte? Ukažte jejich výskyt na mapě České republiky (viz. obr. 5). - Uveďte příklady vztahů mezi výskytem nerostných surovin, geologickým vývojem a geologickou stavbou ČR. - Uveďte příklady ložisek nerostných surovin v okolí vaší obce a okresu. - Zjistěte, zda jsou zásoby (a jejich těžba) uhlí, ropy a železných rud dostatečné pro naše hospodářství. Podkapitola: Povrch Strana 13 Otázky před textem: - Vysvětlete vznik a vývoj litosféry (lithos – kámen, sfaira – obal). Otázky u obrázků: - Jmenujte příklady pohoří v ČR, která vznikla a) vrásněním, b) zdvihem částí zemské kůry. Znáte některé pánve ČR vzniklé poklesem ker zemské kůry podél zlomů?
Strana 14 Úkoly v textu: - Čtěte pozorně následující text a srovnávejte ho s mapou. - Vyhledejte na mapě hranici se Slovenskou republikou a hranici mezi Českým masivem a Karpaty. - V mapě zjistěte, jaký mají sníženiny dopravní význam. - Co víte z dějepisu zajímavého o budování rybníků? - Proč je jich nejvíce v jižních Čechách? Strana 17 Cvičení: - Podle barevných výškových stupňů ve vysvětlivkách v mapě republiky v atlase najděte příklady krajin s nadmořskou výškou nad 200 m – vysočiny a s nadmořskou výškou 100 – 200 m – nížiny. - Podle mapy zjistěte, zda místo vaší školy leží v rovině, pahorkatině nebo vrchovině. Jak to zjistíte? - Najděte na mapě pohoří Krkonoše. Přečtěte z mapy jména vrcholů tohoto pohoří. Která hora je nejvyšší? Která řeka pramení v Krkonoších? - Na mapě v atlase vyhledejte všechny geomorfologické celky Českomoravské vrchoviny. - V kterém celku se nachází Moravský kras a co o něm víte? - Jak vznikly Krušné hory a co ohrožuje jejich přírodu? - Která pohoří České vysočiny leží na hranicích s Polskem? Vyhledejte jejich největší vrcholy. - Dokážete uvést hlavní rozdíly v geologickém stáří, v geologickém složení a tvářnosti reliéfu České vysočiny a Vnějších Západních Karpat? - Jaké stopy zanechalo zalednění na Šumavě? - Jmenujte jednotlivé horopisné celky Vnějších Západních Karpat na našem území. - Na geologické a fyzické mapě naší republiky ukažte pohoří sopečného původu. - Znáte nějaké přímé doklady o pevninském a horském zalednění v krajinách České republiky? Ukažte tato místa v mapě. Podkapitola: Podnebí Strana 18 Otázky před textem: - Které teplotní pásy se vytvořily na Zemi? - Vysvětlete příčiny střídání čtvero ročních období v naší republice. - Na základě poznatků z učiva nižších ročníků charakterizujte podnebí v Evropě. - Jak poloha ve střední Evropě ovlivňuje podnebí v naší republice. Otázky u obrázků: - Který druh proudění nejvíce ovlivňuje podnebí na našem území a jak se to projevuje? (obr. Vliv proudění vzduchu na podnebí ČR.)
Úkoly v textu: - Sledujte v televizi předpovědi počasí a diskutujte o jejich vývoji. Strana 19 Otázky u obrázků: - Pomocí fyzické mapy ČR určete, jaký typ reliéfu převládá v jednotlivých oblastech. (+obr. Podnebné oblasti ČR) Úkoly v textu: - Ve které (podnebné) oblasti žijete a čím se liší od ostatních? Cvičení: - Jaký tlak vzduchu je v cykloně a jaký v anticykloně? - Co je počasí a co podnebí? - V kterém podnebném pásu leží naše republika? - Jaký je rozdíl mezi oceánským a kontinentálním podnebím? - Kde je v blízkosti vašeho bydliště meteorologická stanice? - Co je teplotní inverze? - Proč jsou vrcholky hor pokryty sněhem i v létě? - Co je zdrojem světla a tepla na Zemi? - Které rovnoběžky tvoří přibližné hranice mezi podnebnými pásy? - Jak vzniká vítr? Strana 19-20 - Srovnejte mapu reliéfu České republiky s mapkami průměrných teplot a srážek. Zjišťujete nějakou podobnost? Strana 20 - Jaký vliv má poloha našeho státu na podnebí? - Které vzduchové hmoty přinášejí na naše území vlhké počasí a které suché? Které vzduchové hmoty způsobují u nás oteplení a které ochlazení? - Do které podnebné oblasti patří území vaší školy (viz. obr. 11 „Podnebné oblasti ČR“)? - Znáte největší znečišťovatele ovzduší ve vašem městě a okrese? Podkapitola: Vodstvo Strana 20 Otázky před textem: - Jak byste definovali výrazy: povodí, úmoří, rozvodí? - Čím se liší jezera od rybníků a přehradních nádrží? - Jak podnebí ovlivňuje vodstvo v naší republice? Úkoly v textu: - Ukažte a pojmenujte je podle mapy (úmoří). - V atlase vyhledejte jednotlivá úmoří a srovnejte je podle velikosti. - Vyhledejte v mapě, kudy prochází hranice mezi jednotlivými úmořími na našem území a pojmenujte ji. Vysvětlete, proč říkáme, že Česká republiky „je střechou Evropy“. Které řeky v blízkosti rozvodí pramení?
Vysvětlete, kdy mají naše řeky největší a kdy nejnižší průtoky. K výkladu využijte tabulku Roční chod teplot vzduchu a srážek ve školním atlase. - Jaký vliv na odtok vody, kromě rozdělení srážek a teploty, má nadmořská výška, sklonitost terénu, geologická stavba, vegetace a vliv činnosti člověka? Uveďte konkrétní příklady. - Jaký význam mají rybníky? - Které přírodní podmínky ovlivnily jejich (rybníků) rozmístění v oblasti jižních Čech? - Kdo se zasloužil ve středověku o výstavbu rybníků? Strana 21 - Které řeky byly vhodné k vybudování údolních přehrad? - Víte, jak pracuje přečerpávací vodní elektrárna? Strana 22 Cvičení: - Vysvětlete oběh vody v přírodě, o němž jste se učili ve vlastivědě. - Vysvětlete, jaký je rozdíl mezi rybníkem a jezerem a mezi vodou prostou a minerální. - Která řeka odvodňuje krajinu, v níž žijete, a ke kterému úmoří patří? - Odkud berete pitnou vodu a jak je ve vašem bydlišti nakládáno s odpadní vodou? - Sledujte průtok vody na řece nebo na potoku v blízkosti bydliště. Odeberte vzorek vody po letním lijáku nebo při zvýšeném průtoku a po odpaření zjistěte, kolik sedimentů bylo na příklad v jednom litru vody. - Slyšeli jste o haváriích způsobujících znečištění povrchových vod? Uveďte konkrétní příklady. - Vysvětlete tvrzení, že „každý z nás může přispět k ochraně vod“. - Na mapě České republiky popište průběh hlavního evropského rozvodí. Přes které horské celky přechází? - Na mapě vyhledejte české řeky. Určete, kde pramení a kde ústí. Pojmenujte a popište povrchové celky, kterými protékají. Vyjmenujte jejich pravé a levé přítoky. - Vyhledejte a vyjmenujte přehrady na Vltavě a Dyji. - Víte, kdo je ve vašem městě nebo vesnici největší znečišťovatel vody? Máte u vás čistírnu odpadních vod? Čí znečišťuje vody vaše domácnost? - Co jsou minerální vody a jak je využíváme? - Která řeka teče přes Ústí nad Labem? - Které jsou hlavní přítoky řeky Odry na našem území? - K jakým účelům byla budována Želivská přehrada? - Které vodárenské nádrže zásobují pitnou vodou Brno? - K jakým účelům byly budovány Novomlýnské nádrže na jižní Moravě a přehrada Dalešice? - Víte, kde jsou prameny minerální vody, které daly vznik lázním? -
Podkapitola: Půdy Strana 23 Úkoly v textu: - Pokuste se vysvětlit, jaký je rozdíl mezi mateční horninou, zvětralinou a půdou.
Strana 24 - Na půdním profilu v okolí školy pozorujte humusový horizont a v jeho jednotlivých vrstvách změny humifikačního procesu. Zjistěte mateční horninu a pozorujte její zvětralinu. Zjistěte půdní druh a za pomoci příslušných pomůcek obsah uhličitanu vápenatého v jednotlivých horizontech. Z půdního výluhu určete půdní reakci. Pozorujte i živou složku půdy a rostlinný pokryv půdního profilu. Výsledky vašeho pozorování zapisujte k zakreslenému půdnímu odkryvu. Úkol provádějte za pomoci dohledu učitele. Cvičení: - Jmenujte hlavní neživé a živé složky půdy. - Víte, proč existují v České republice územní rozdíly v kvalitě půd? - K půdám lehkým, středním a těžkým zařaďte výše uvedené názvy půdních druhů. - Můžeme usuzovat na úrodnost půdy podle podložní (mateční) horniny? - Uveďte příklady vztahů půdy k ostatním složkám přírodního základu krajiny a řekněte, které půdě prospívají a které půdu znehodnocují. - Čím jsou půdy v České republice nejvíce ohrožovány? Podkapitola: Biota Strana 24 Otázky před textem: - Vysvětlete příčiny vzniku vegetačních pásů na Zemi. - Jak se projevuje v jednotlivých pásech vliv nadmořské výšky na rostlinstvo a živočichy? Strana 25 Otázky v textu: - Podle mapy v atlase pojmenujte jednotlivé pásy přirozené bioty Evropy a vysvětlete, jak se mění její ráz se změnou zeměpisné šířky a tím i se změnou klimatu od severu k jihu. Pokuste se také vysvětlit příčiny změn šířky jednotlivých pásů ve směru od západu k východu. Strana 26 - Prohlédněte si tabulku 4 (Druhové zastoupení dřevin v lesích ČR) a na mapě v atlase vyhledejte, ve kterých oblastech jsou jednotlivé dřeviny nejvíce zastoupeny. - Vysvětlete, jak lesy podporují vsakování vody a její hromadění v půdě, zpomalují odtok srážkových vod, způsobují pomalejší a rovnoměrnější tání sněhu. - Jak porosty lesů zmírňují rychlost větru a příznivě ovlivňují vlhkost vzduchu? - Vysvětlete, jak úzce souvisí vliv lesa na oběh vody v krajině a jeho funkce ochrany půdy. - Proč říkáme, že biologický význam lesa je nenahraditelný? - Na konkrétních příkladech uveďte, jak je les přirozeným životním prostředím mnoho druhů zvířat a rostlin a jak poskytuje řadu lesních plodů. Strana 27 - Pročtěte si následující text a uveďte konkrétní příklady z okolí vašeho bydliště. - Dovedete toto tvrzení vysvětlit?
Cvičení: - Za pomoci atlasu zjistěte, která území v naší republice mají rozsáhlé lesy, nebo jsou téměř bezlesá. - Vysvětlete svými slovy, v čem spočívá význam lesa a rozptýlené zeleně v krajině. - Jsou v lesích v okolí vašeho bydliště zastoupeny dřeviny připomínající jejich přirozenou skladbu? - Proč vznikají v pohořích výškové stupně bioty? - Uveďte příklady vegetačních stupňů ČR, jejichž rostlinstvo bylo nejvíce změněno člověkem. - Existuje shoda mezi vegetačními pásy a vegetačními stupni, nebo jde jen o určitou podobnost s charakteristickými rozdíly bioty? - Jak rozumíte pojmům „ekologická stabilita krajiny“? - Pro trvalé poznání základních dřevin, které jsou charakteristické pro vegetační stupně naší republiky, uspořádejte si ve třídě výstavku kůry, větviček, listů, plodů a částí větviček s pupeny. Vhodné části zpracujte případně herbářově. Na výstavce by neměli chybět: smrk, borovice, jedle, modřín, dub, buk, lípa, javor, bříza, habr, jilm, osika, vrba, olše, jasan. Předpokladem trvalého poznání je jejich pozorování v jejich přirozeném prostředí. Vystavené exponáty popište a na mapě ČR vyznačte oblasti jejich největšího výskytu. Podkapitola: Ochrana přírody a krajiny Strana 27 Otázky před textem: - Nalézá se v okolí vašeho bydliště devastovaná krajina? Jestliže ne, uveďte příklad z jiné oblasti ČR. Strana 28 Úkoly v textu: - Čtěte následující text a chráněná území vyhledávejte na mapě (obr. 18 Chráněná území ČR). Strana 29 - Znáte nějaké chráněné územní jednotky z vašeho okolí? Strana 30 - Jaká fakta uvádějí odpůrci budování jaderných elektráren proti jejich výstavbě? - Jaké důsledky znečištění ovzduší můžeme pozorovat na doprovodné zeleni u silnic a u neelektrifikovaných železničních tratí? - Bohatá výsadba zeleně v našich vesnicích a městech plní řadu funkcí (vyjmenujte některé). Nazývá se plícemi vesnic či měst. Jak to souvisí s měnícím se poměrem kyslíku a oxidu uhličitého v ovzduší? - Dovedli byste uvést konkrétní příklady? Strana 31 - Co znamenají ochranná pásma u zdrojů pitné vody? - Voda je „krví krajiny“. Jak rozumíte obsahu tohoto tvrzení? - Dovedli byste uvést konkrétní příklady?
-
Můžeme usuzovat na úrodnost půdy podle podložní horniny? Ovlivní změna přirozené skladby lesa půdu? Uveďte příklady souvislostí půdy s ostatními složkami fyzickogeografické sféry, které půdě prospívají a které ji znehodnocují. - Dovedli byste uvést konkrétní příklady? - Dovedli byste uvést konkrétní příklady? Strana 32 - Uveďte konkrétní příklady z vašeho okolí. - Jakými způsoby můžeme my školáci nebo naši rodiče a přátelé přispět k ochraně přírody a krajiny? Uveďte příklady takové činnosti. Kapitola: Obyvatelstvo a sídla Podkapitola: Obyvatelstvo a sídla Strana 32 Otázky před textem: - Víte, jakým způsobem se zjišťuje celkový počet obyvatel republiky? - Víte, kdo spravuje a řídí vaši obec či město? - Víte, co má za úkol obecní a městské zastupitelstvo? Strana 34 Úkoly v textu: - Vyhledejte na mapě města s větším počtem obyvatelstva než 100 tis. - Na mapě vyhledejte oblasti s nízkou a vysokou hustotou zalidnění a vysvětlete příčiny. - Na mapě vyhledejte oblasti s hustotou obyvatelstva 0 – 20 obyv./km2, 21 – 50 obyv./km2, 51 – 100 obyv./km2, 101 – 200 obyv./km2. - Zjistěte, kolik obyvatel mají České Budějovice, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Zlín, Jihlava, Pardubice, Opava. - Vysvětlete, proč v nížinných zemědělských oblastech jsou větší vesnice než ve vrchovinách a podhorských oblastech, kde jsou domy více vzdáleny od sebe. - Jak jsou chráněny architektonicky a historicky cenné stavební objekty? Co je to skanzen? - Žijí ve vaší obci (vašem městě) i občané jiné národnosti než české? Cvičení: - Kolik má naše republika obyvatel a jaká je průměrná hustota obyvatelstva na 1km2? - Které národnosti žijí v České republice? Vyhledejte v mapě oblasti, kde žijí Češi, Moravané, Slováci, Romové, Němci a Poláci. - Jak byste vysvětlili příčiny vysoké dojížďky obyvatelstva za prací, službami a rekreací? - Charakterizujte graf a mapy (na obr. 22 a 23) týkající se obyvatelstva republiky. - Vypište do sešitu města s počtem obyvatel vyšším než 100 tis. (velkoměsta). - Diskutujte o výhodách a nevýhodách života na vesnicích a městech. - Proč odsuzujeme projevy rasové, etnické, náboženské a politické nesnášenlivosti? - Které zajímavé informace o obyvatelstvu a městech lze najít na internetu?
Kapitola: Hospodářství České republiky Podkapitola: Průmysl Část: Průmysl těžební a energetický Strana 34 Otázky před textem: - Zopakujte si učivo kapitoly 4. (Nerostné suroviny). Úkoly v textu: - Čtěte následující text a místa vyhledávejte na mapě. - Vzpomeňte si, co víte o zásobách paliv z učiva kapitoly Nerostné suroviny. Strana 35 - Vzpomeňte si, co víte o zásobách rud a nerudných surovin z učiva kapitoly Nerostné suroviny. - Jak mění těžba nerostů životní prostředí? - Vyhledejte v atlase vodní elektrárny: Lipno, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané, Dalešice, Vír, Vranov a Dlouhé Stráně (v Jeseníkách). Na kterých řekách jsou tyto elektrárny? - Diskutujte, jak ovlivňuje výroba elektrické energie v jaderných elektrárnách životní prostředí. Opakování: - Srovnejte výhody a nevýhody vodních, tepelných a jaderných elektráren podle toho, jaký mají vliv na životní prostředí. - Víte, proč je výstavba jaderných elektráren předmětem diskuzí mezi jejich odpůrci a zastánci? - Pro která průmyslová odvětví máme dostatek surovin? - Jak ovlivňuje těžba rud, paliv a nerudných surovin životní prostředí? Uveďte konkrétní příklady, jak lze negativní vlivy omezit. - Vysvětlete, proč je třeba šetřit elektrickou energií. - Těží se ve vašem okolí nějaká nerostná surovina? Přineste si vzorek do školy. - Pokuste se zjistit, která je nejbližší elektrárna ve vašem okolí. Odkud odebíráte elektrickou energii a teplo? Víte, kolik vydáte doma za elektřinu? - Jaké další informace o tomto průmyslovém odvětví můžete získat prostřednictvím internetu? Strana 36 - Co jsou to obnovitelné a neobnovitelné zdroje surovin a energie? (Slyšeli jste o využití solární energie, zemského tepla, větru a bioplynu?) - Vyhodnoťte vývoj těžby vybraných surovin v ČR podle Statistické ročenky ČR. - Ve kterých školských zařízeních se připravují budoucí pracovníci těžebního a energetického průmyslu?
Část: Průmysl hutní Strana 36 Otázky před textem: - Vzpomeňte si z učiva hospodářského zeměpisu, co rozhoduje o rozmístění hutního průmyslu. - Vzpomeňte si z učiva dějepisu, jak výroba a využívání železa změnilo život lidí. - V hutních závodech pracuje více mužů než žen. Dovedete vysvětlit, proč tomu tak je? Úkoly v textu: - Vyhledejte na mapě závody hutního průmyslu. Odkud je do závodů dovážen koks a vápenec potřebný pro výrobu? Opakování: - Proč je důležitý sběr starého železa a barevných kovů? - V čem vidíte nevýhody nahrazování výrobků z kovů výrobky z plastických hmot? - Jak se projevuje propojenost průmyslu těžebního a energetického s hutnictvím? Jak ovlivňuje hutní výroba rozvoj těžkého strojírenství? - Proč je hutní druhovýroba soustředěna v blízkosti hutí? - Dovedete vysvětlit, proč v těžebním, energetickém a hutním průmyslu je zaměstnáno více mužů než žen? - Ve kterých školských zařízeních se připravují budoucí pracovníci hutního průmyslu? - Využijte internet a zjistěte další zajímavé aktuální údaje o hutním průmyslu. Část: Průmysl strojírenský Strana 36 Otázky před textem: - Které lokalizační faktory rozhodují o rozmístění strojírenských závodů? Strana 37 Otázky v textu: - Jak ovlivňuje strojírenský průmysl úroveň zemědělské výroby? - Dovedete toto tvrzení vysvětlit? - Zjistěte, kdy vznikl strojírenský závod ležící v blízkosti vašeho bydliště. Opakování: - V atlase vyhledejte uvedená strojírenská střediska. Znáte názvy některých závodů a dovedete uvést značky jejich výrobků? - Jaký význam má strojírenství pro ostatní průmyslová odvětví? - Znáte významnější strojírenský závod v oblasti, kde žijete? Které výrobky produkuje? - Kde jsou vyráběny: automobily Fabia, Octavia, Tatra, vodní turbíny, traktory, letadla, motocykly, tramvaje a lokomotivy? - Víte, které obory je třeba se vyučit, abyste mohli pracovat ve strojírenském závodě? Kterou střední nebo vysokou školu je třeba vystudovat? - S pomocí počítače zjistěte podrobné informace o automobilce Škoda (viz www.skodaauto.com).
Část: Průmysl chemický a gumárenský, výroba papíru a celulózy Strana 37 Otázky před textem: - Co rozhoduje o rozmístění chemických závodů? - Jak ovlivňuje lesní bohatství výrobu papíru a celulózy? Otázky v textu: - Uveďte příklady, které znáte ze sdělovacích prostředků. Strana 38 - Vysvětlete, proč je důležitý sběr starého papíru. - Zjistěte, kde byl vyroben papír vašich sešitů. Opakování: - Podle mapy vypište největší střediska chemického průmyslu, výroby gumy, papíru a celulózy. Na kterých vodních tocích (nebo v jejich blízkosti) leží tato střediska? - Znáte chemický závod ve vašem okolí? Co vyrábí a jak ovlivňuje životní prostředí? - Jak likvidujete staré a nepoužité plastové obaly? - Co ještě můžete zjistit o chemické výrobě prostřednictvím počítačové sítě? Část: Průmysl stavebních hmot, skla, porcelánu a keramiky Strana 38 Otázky před textem: - Vzpomeňte si, které lokalizační faktory rozhodují o rozmístění výroby stavebních hmot, skla, porcelánu a keramiky. Otázky v textu: - Zopakujte si z učiva předcházejících hodin, kde jsou u nás největší zásoby vápence, štěrkopísků a cihlářských hlín. - Jaké předpoklady máme pro rozvoj průmyslových odvětví, o nichž se nyní učíte? Strana 39 - Jak výroba cementu ovlivňuje životní prostředí? - Pomocí znalostí z dějepisu vysvětlete, proč výroba keramiky má dlouhou tradici. - Vysvětlete tvrzení, že sklářská výroba má u nás dlouhou tradici a že české sklo je známé po celém světě. Opakování: - Co rozhoduje o rozmístění závodů průmyslu stavebních hmot, skla a keramiky? - Vysvětlete, jak může průmysl stavebních hmot, skla a keramiky ovlivnit životní prostředí. - Kde jsou v České republice větší cementárny a vápenky? Kterou surovinu zpracovávají? - Kde jsou sklárny a porcelánky? Co je výchozí surovinou pro výrobu? - Víte, kde jsou sklárny Bohemia, Moser a Kavalier? - Je v oblasti, kde žijete, nějaký závod na výrobu stavebních hmot, skla a keramiky? - Ve kterých zařízeních se připravují budoucí pracovníci chemického průmyslu, průmyslu stavebních hmot, keramiky a skla?
Část: Průmysl spotřební Strana 39 Otázky před textem: - Co víte z učiva zeměpisu z nižších ročníků o rozmístění spotřebního průmyslu. - Která odvětví a které obory začleňujeme do spotřebního průmyslu? Úkoly v textu: - Na mapě v atlase vyhledejte střediska zpracovávající len, bavlnu a vlnu. Strana 39-40 - Vzpomeňte si z učiva hospodářského zeměpisu, kde je pěstována bavlna a které země vynikají v chovu ovcí a patří k vývozcům vlny. Strana 40 - Vzpomeňte si z učiva přírodopisu, jak je získáváno přírodní hedvábí, a na mapě vyhledejte střediska vyrábějící hedvábí. - Lze vyrobit syntetické vlákno na spřádání syntetického hedvábí? - Vyhledejte na mapě města, kde je textilní průmysl. Vypište je do sešitu a vysvětlete, proč jsou závody většinou v horských a podhorských oblastech. - Jak ovlivňuje rozmístění textilního a oděvního průmyslu tradice? - Vyhledejte na mapě oblasti s výrobou nábytku. Ve kterých oblastech je v současnosti již málo lesů? Vysvětlete, jak se zde projevil vliv tradice a blízkost odbytišť na zachování výroby. - Napište si seznam výrobků, se kterými se během dne setkáte. Určete průmyslové odvětví nebo obor průmyslového odvětví, který je vyrobil. Opakování: - Které obory spotřebního průmyslu jsou ve vašem bydlišti nebo v oblasti, kde žijete? - Které výrobky českého spotřebního průmyslu se dobře uplatňují na zahraničních trzích? - Proč jsou závody textilního průmyslu rozptýleny podél naší západní a severní hranice? - Do kterého oboru spotřebního průmyslu zařazujeme výrobu hudebních nástrojů, čepic a klobouků, tužek a koberců? - Na mapě vyhledejte oblasti, kde je výroba obuvi, nábytku, kde jsou pilařské závody a kde je průmysl polygrafický. - Ve kterých zařízeních se na svoje povolání připravují budoucí pracovníci spotřebního průmyslu? Část: Průmysl potravinářský Strana 40 Otázky před textem: - Jak se propojuje propojenost mezi zemědělskou výrobou a potravinářstvím? Strana 41 Otázky v textu: - V atlase vyhledejte škrobárny (v Havlíčkově Brodě), lihovary zpracovávající odpad z cukrovarů (v Pardubicích, Kolíně a Olomouci), cukrovary (v Praze, Kostelci nad Labem, Mělníku, Hrochově Týnci u Chrudimi, Hrušovanech nad Jevišovkou,
Břeclavi, Uherském Hradišti, Kojetíně a Olomouci). Vyhledejte dále konzervárny (v Praze, Litoměřicích, Kolíně, Znojmě, Velkých Pavlovicích a v Brně). - Vypište střediska potravinářského průmyslu do sešitu a připište, co rozhodlo o jejich rozmístění. - Které zemědělské produkty zpracovávané v potravinářském průmyslu musíme dovážet? - Vyhledejte na mapě, kde se vyrábí pivo, zpracovává se maso, kde jsou stáčírny minerálních vod a kde se vyrábějí nealkoholické nápoje. - Které specializované výrobky potravinářského průmyslu znáte a kde jsou vyráběny? (Například: kostelecké párky, pražská šunka, salám Poličan, olomoucké syrečky, plísňový sýr Niva, pardubický perník, jihočeské mléko, přesnídávky Hamé a dál už pokračujte sami ...) - Co víte o škodlivosti tabáku a alkoholických nápojů? Opakování: - Které obory potravinářského průmyslu znáte? Strana 42 - Proč některé obory potravinářského průmyslu jsou v produkčních zemědělských oblastech a jiné v blízkosti potřebitele? - Proč je potravinářský průmysl náročný na spotřebu kvalitní vody? - Odkud jsou dováženy do vašeho bydliště základní potraviny? - Nakreslete si obrysovou mapu České republiky a vyznačte do ní oblasti s potravinářským průmyslem: cukrovary, lihovary, pivovary, vinařské závody a stáčírny minerálních vod. - Vyhodnoťte graf na obr. 31 a zdůvodněte nárůst spotřeby nealkoholických nápojů. - Kde se připravují budoucí pracovníci potravinářského průmyslu? Podkapitola: Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství Část: Zemědělství Strana 42 Otázky před textem: - Co víte z učiva dějepisu o neolitické revoluci? - Jak přírodní podmínky ovlivňují zemědělskou výrobu a jak se projevuje vliv společenských faktorů? Úkoly v textu: - Jak se projevuje vzájemná propojenost? - Může zemědělská výroba ovlivnit negativně životní prostředí? - Čtěte následující text a místa vyhledávejte na mapě. Strana 43 Opakování: - Jak členíme zemědělskou výrobu? - Jak se projevuje spojitost mezi rostlinnou a živočišnou výrobou? - Jak ovlivňují přírodní podmínky charakter zemědělské výroby?
-
Kde se pěstují v naší republice: pšenice, ječmen na slad, cukrová řepa, kukuřice, ovoce a zelenina? Kde jsou v naší republice oblasti s pěstováním chmele a vinné révy? Kde se pěstují v naší republice: brambory, len, oves a žito? Kde jsou v ČR nejlepší podmínky pro pastevní chov skotu a ovcí? Jaký je rozdíl mezi živočišnou výrobou v nížinách, na vrchovinách a v podhorských oblastech? Kde je v naší republice rozvinut chov ryb? Charakterizujte jednotlivé zemědělské výrobní typy a vyhledejte jednotlivé oblasti na mapě. Ve kterých zařízeních se připravují budoucí pracovníci zemědělské výroby? Zjistěte další aktuální informace o našem zemědělství pomocí internetu.
Část: Lesní a vodní hospodářství Strana 43 Otázky před textem: - Vysvětlete funkci lesů pro život člověka, přírodu a hospodářství. Úkoly v textu: - Vyhledejte v mapě ČR oblasti pokryté souvislými lesními porosty. - Konkretizujte předchozí tvrzení. - Dovedete na základě poznatků z přírodopisu toto tvrzení vysvětlit? Strana 44 - Uveďte konkrétní příklady. - Vysvětlete, proč pro obyvatelstvo a národní hospodářství ČR má velký význam vodní hospodářství. Vezměte v úvahu, že Česká republika leží ve středu Evropy na hlavním evropském rozvodí. - Kde jsou v naší republice zásoby kvalitních podzemních vod a jak chráníme jejich zdroje? Opakování: - Jaký je stav lesích porostů a vod v oblasti, v níž žijete? Co je znehodnocuje? Co byste navrhli pro zlepšení? - Ve kterých částech republiky je nejvíce lesů a proč jsou lesy v některých oblastech poškozeny? - Jakou úlohu plní vodní hospodářství v České republice? - Zjistěte, kolik platí vaše rodina ročně za vodu. Změřte si, kolik vody denně spotřebujete, a vysvětlete, proč musíme vodou šetřit. - Odkud bere vaše škola vodu a kam přichází odpadní znečištěná voda? - Vyhodnoťte graf na obr. 34, který se týká lesního hospodářství. - Ve kterých specializovaných zařízeních se připravují na své budoucí povolání pracovníci lesního a vodního hospodářství?
Podkapitola: Doprava, spoje, služby, cestovní ruch a rekreace, zahraniční obchod Strana 44 Otázky před textem: - Vypracujte schéma rozdělení dopravy podle přepravního prostředí a podle druhů dopravních prostředků. Otázky v textu: - Diskutujte o významu dopravy a spojů pro člověka a hospodářství. - Jak poloha ve střední Evropě a budování většiny tratí v minulosti ovlivnilo současnou železniční síť? - Vyhledejte v atlase, kudy vede železniční trať spojující Cheb s Plzní a Prahou, Ústí nad Labem s Prahou, Pardubicemi, Českou Třebovou, Olomoucí a Ostravou. Dále železniční trať spojující Brno (přes Havlíčkův Brod) s Prahou a Břeclav přes Přerov s Ostravou. - Proč říkáme, že kultura cestování vlakem je u nás na nižší úrovni než v západní a severní Evropě? Strana 45 - Které výhody má železniční doprava ve srovnání se silniční? - Které přednosti má zase silniční doprava? - Zjistěte v autoatlase České republiky, jak jsou silniční komunikace rozděleny a jaké mají značení. - Vyhledejte v atlase silniční spojení mezi Plzní, Prahou a Hradcem Králové, spojení Prahy s Českými Budějovicemi, Prahy s Libercem a spojení Brna s Hradcem Králové a Brna s Ostravou. - Srovnejte výhody a nevýhody různých druhů městské dopravy a vyhodnoťte jejich vliv na životní prostředí. Strana 46 - Jak přírodní podmínky ovlivňují vodní dopravu? - Které přednosti a které nevýhody má letecká doprava? - Kdo má telefonní číslo 112, 156, 158, 155 a 150? - Víte, kde se prodávají telefonní karty a jak se jich užívá? - Hledejte v jízdních řádech. Najděte spojení vlakem a autobusem mezi Prahou a Brnem. Zjistěte vzdálenost a cenu jízdenky. - Zjistěte, kolik stojí známka na dopis a pohlednici do zahraničí. - Jak se posílá doporučený dopis? - Popište, jak zjistíte s pomocí internetu odjezd a příjezd autobusu (vlaku) a jak si objednáte jízdenku (popř. letenku). Opakování: - Do kterého sektoru ekonomické činnosti zařazujeme dopravu? - Srovnejte výhody a nevýhody jednotlivých druhů dopravy. Vysvětlete, jak působí na naše životní prostředí. - Kudy vedou a která místa spojují naše hlavní železniční tratě? - Vyhledejte na mapě železniční hraniční přechody a velké silniční hraniční přechody.
-
Kdo byste chtěli v dospělosti pracovat v dopravě nebo spojích? Kde se můžete na tyto profese připravit?
Část: Služby Strana 46 Otázky před textem: - Do kterého sektoru zařazujeme služby? - Vzpomeňte si z učiva hospodářského zeměpisu, které činnosti zařazujeme mezi služby výrobní a nevýrobní povahy. - Vysvětlete, proč po roce 1989 přibylo pracovníků ve službách. Strana 47 Otázky v textu: - Které specializované střední školy jsou ve vašem městě nebo ve vašem okrese? - Jak se projevuje závislost mezi počtem škol s povinnou školní docházkou, středními školami a vysokými školami? - Víte, které služby slouží obyvatelstvu v každé vesnici, které jsou ve větších (střediskových) městech a které jsou specializované jen na naše největší města? - Víte, kde je nejbližší policie, zdravotní středisko, soud, kde sídlí hasiči, kde je veterinární středisko, muzeum, zoologická zahrada? - Srovnejte výhody a nevýhody nákupů v malém specializovaném obchodě a ve velkém obchodním domě. - Jaké vlastnosti by měl mít člověk, který pracuje ve službách? - Kdo z vás by chtěl v dospělosti pracovat v některém sektoru služeb? V jakém, proč a kde se na své budoucí povolání budete připravovat? Část: Cestovní ruch a rekreace Strana 47 Otázky před textem: - Vzpomeňte si z učiva zeměpisu z loňského roku, co znamenají výrazy: aktivní a pasivní cestovní ruch. Úkoly v textu: - Vyhledejte v mapě další lázeňská střediska. Kdo jich vypíše do sešitu nejvíce? Strana 48 - Co zajímavého byste ukázali zahraničním návštěvníkům ve vaší vesnici nebo městě? - Rozdělte se do skupin a do sešitu vypište města s velkým turistickým ruchem: horská střediska, vodní plochy, hrady a zámky, muzea v přírodě, jeskyně a přírodní výtvory, historická města, místa historických událostí a tradičních sportovních a kulturních akcí. S výsledky seznamte svoje spolužáky a vypracujte přehled středisek cestovního ruchu a rekreace v České republice. Opakování: - Vysvětlete, jak se projevuje charakter služeb v souvislosti s velikostí sídla. - Vysvětlete, proč může cestovní ruch a rekreace negativně ovlivňovat životní prostředí. - Charakterizujte z hlediska cestovního ruchu tyto oblasti a města: o Praha, Brno, Olomouc, Tábor, Český Krumlov, Telč;
-
o západočeské lázně, Krkonoše, Český ráj, jižní Čechy, Šumava, Jeseníky, Moravský kras, Beskydy a Valašsko. Kdo z vás by chtěl pracovat v oblasti cestovního ruchu a rekreace? Co by měl umět a jaké by měl mít vlastnosti, aby byl úspěšný?
Část: Zahraniční obchod Strana 48 Otázky před textem: - Vzpomeňte si, co jste se o zahraničním obchodě učili v loňském roce, a vysvětlete tyto výrazy: export, import a Evropská unie. Úkoly v textu: - Co znamená tvrzení, že máme zápornou obchodní bilanci? Opakování: - Vysvětlete, proč musíme dovážet ropu, zemní plyn, železnou rudu a proč musíme pro naše hospodářství nakupovat v cizině vynálezy a patenty. - Jaké zahraniční služby poskytuje naše země (vzhledem ke středoevropské poloze) zahraničním přepravcům zboží a surovin přes naše území? - Které druhy ovoce a zeleniny musíme dovážet? - Víte, ze kterých zemí dovážíme osobní automobily, ryby a rybí výrobky, počítače, ropu a zemní plyn? - Vyhodnoťte strukturu našeho vývozu: o kaolin – Německo, Rakousko, Belgie o chmel – Německo, Rakousko, Belgie o pivo – Polsko, Švédsko, Německo o bižuterie – Německo, USA, Japonsko o obuv – Rusko, Velká Británie o osobní automobily – Slovensko, Polsko, Německo
Pracovní sešit nakladatelství SPN Kapitola: Poloha, státní hranice, postavení republiky ve světě Podkapitola: Poloha Strana 7 1/ Podle automapy a jízdního řádu zjistěte vzdálenost měst vzdušnou čarou, po železnici a po silnici. Můžete využít elektronický program nebo internet. Co mají tato města společného? 2/ Uveďte názvy dvou hlavních evropských měst (i stát), ke kterým je z Prahy: nejblíže a nejdále. 3/ Podle mapy doplňte název pohoří a řeky, které tvoří nejdelší přirozenou hranici naší republiky se sousedním státem. 4/ Doplňte, pro který z našich sousedních států přibližně platí charakteristika: a) Je stejný rozlohou a má o pětinu méně obyvatel naše republika. b) Má 4x více obyvatel a 4x větší rozlohu než naše republika.
c) Má 4x větší rozlohu a 8x více obyvatel než naše republika. d) Je poloviční rozlohou i počtem obyvatel než naše republika. 5/ Pomocí map ve Školním atlase České republiky, automapy ČR a mapy v jízdním řádu Českých drah určete nejdůležitější silniční a železniční přechody u nás. Napište, přes který přechod jste cestovali a do které země. O cestě do zahraničí si připravte na příští hodinu vyprávění, přineste fotografie a prospekty. 6/ Uveďte, které řeky nás „spojují“ se sousedními státy (Slovenskem a Rakouskem). 7/ Zhodnoťte polohu naší republiky (výhody a nevýhody). 8/ Znáte (alespoň přibližně) zeměpisné souřadnice vašeho sídla? Podkapitola: Vývoj státního území, postavení ČR na světě Strana 7 1/ S využitím znalostí z dějepisu a s pomocí dějepisného atlasu určete, které další dnešní státy byly společně s námi součástí Rakousko-Uherska: Strana 8 2/ Jak se přesně nazýval náš stát (stát, jehož jsme byli součástí)? Do r. 1918, 19181939, 1939-1945, 1945-1960, 1960-1990, 1990-1992, od 1993. Nápověda: Československá republika, Rakousko-Uhersko, Česká republika, Československá republika, protektorát Čechy a Morava, Československá socialistická republika, Česká s Slovenská federativní republika. 3/ S využitím internetu nebo odborné literatury a tisku, televizních a rozhlasových zpráv zpracujte referát o současných politických nebo hospodářských událostech v České republice a ve světě. Kapitola: Přírodní poměry České republiky Podkapitola: Geologický vývoj Strana 8 1/ Do mapy (obr. 4) zakreslete dělicí čáru mezi Českou vysočinou a Karpaty. Popište na ní významná města a pojmenujte sníženiny, kterými prochází. Označte nejvyšší horu České vysočiny a nejvyšší horu Karpat v České republice. Uveďte jejich stáří. 2/ Doplňte názvy vrásnění: prvohorní H_R__NS__, třetihorní A_PI_S__ 3/ Pomocí geologické mapy určete, která pohoří a jednotlivé hory jsou sopečného původu (zakreslete do mapy na obr. 4). Strana 9 4/ Doplňte geologické období, ve kterém vzniklo: černé uhlí na Ostravsku, hnědé uhlé v Podkrušnohoří, vápence Moravského krasu, pískovce skalních měst v Čechách. 5/ Popište, které tvary zemského povrchu vznikají činností člověka. 6/ Doplňte příklady, jak můžeme doložit čtvrtohorní zalednění: Krkonoš, Šumavy, severní Moravy. 7/ Severní Čechy (Česká tabule) byly zality mořem v době ................. 8/ Doplňte, která pohoří v Evropě mají stejné stáří jako: Česká vysočiny, Karpaty.
Podkapitola: Nerostné suroviny Strana 9 1/ Podle mapy číslo 5 v učebnici (str. 12) vypište, kde se těží následující nerostné suroviny, a stručně zhodnoťte jejich zásoby: černé uhlí, hnědé uhlí, ropa a zemní plyn, rudy, nerudné suroviny. 2/ Uveďte příklady toho, co se z jednotlivých surovin vyrábí nebo k čemu se používají: černé uhlí, hnědé uhlí, vápenec, železná ruda, ropa, kaolin. 3/ Doplňte, které přírodní zdroje jsou: obnovitelné, neobnovitelné. 4/ Co víte o perspektivách těžby černého a hnědého uhlí a problémech v tomto odvětví (na jak dlouho máme zásoby, problémy životního prostředí, problémy s náklady těžby)? Podkapitola: Povrch Strana 10 1/ a) Pomocí mapy ve Školním atlase ČR určete a do slepé mapy (obr. 5) zapište názvy subprovincií České vysočiny. b) Do slepé mapy (obr. 5) doplňte názvy zbývajících znázorněných provincií. 2/ Do slepé mapy (obr. 5) zakreslete: a) horopisný celek, do něhož patří vaše bydliště, a jeho nejvyšší vrchol; b) z historie známé vrcholy Říp, Bezděz, Blaník, Radhošť; c) Prachovské skály, Hruboskalsko, Kokořínsko, Adršpašské skály, Teplické skály. Co víte o těchto útvarech a co mají společného? 3/ Do slepé mapy (obr. 5) zakreslete pomocí římských čísel: I. Vlárský průsmyk, II. Jablunkovský průsmyk, III. Vyškovskou bránu, IV. Ramzovské sedlo, V. Moravskou bránu, VI. Železnorudský průsmyk. K jednotlivým údajům dopište, mezi kterými horopisnými celky se nacházejí. Strana 10-11 4/ Pomocí mapy ve Školním atlase ČR sestavte správně trojice (k názvu vrcholu přiřaďte číslo odpovídajícího pohoří, resp. pramenu řeky, a písmeno správné nadmořské výšky): Strana 11 5/ Vypište naše pohoří, která tvoří přirozenou hranici: s Polskem, se Slovenskem, se SRN, s Rakouskem. 6/ Pojmy vysočina a vrchovina se často zaměňují. Napište, co znamená: vrchovina, vysočina. 7/ Zakreslením do grafu (obr. 6) porovnejte výšku těchto známých hor: Sněžka, Praděd, Plechý, Klínovec, Říp, Milešovka, Radhošť. Podkapitola: Podnebí Strana 12 1/ Nejdříve do mapy (obr. 7) doplňte názvy vyznačených měst a potom zakreslete přibližný obrys nejteplejší, nejstudenější, nejsušší a nejdeštivější oblasti v republice. Které oblasti se přibližně kryjí?
2/ Podtrhněte údaje patřící k podnebí ČR: oceánské, přechodné, kontinentální, tropické, proměnlivost počasí, střídání čtyř ročních období, monzuny, převaha západních větrů, tornáda. 3/ K uvedeným pohořím doplňte názvy oblastí, kterým uvedená horstva dělají srážkový stín: Šumava a Alpy, Krušné hory. 4/ V České republice je obvykle: nejteplejší měsíc v roce, nejchladnější měsíc v roce, měsíc s nejvyššími srážkami, nejsušší měsíc v roce. 5/ Zhodnoťte oblast vašeho bydliště podle těchto hledisek: poloha, nadmořská výška, průměrná roční teplota, nejvyšší a nejnižší naměřená teplota, roční úhrn srážek, převládající směr větrů, znečištění ovzduší. 6/ Založte si ve třídě kalendář, do kterého budete zaznamenávat významné jevy (např. první sníh, přílet a odlet ptáků, bouře, neobvyklé teploty a srážky). 7/ Doplňte datum, kdy začínají jednotlivá roční období: jaro, léto, podzim, zima 8/ Znáte chemické složení vzduchu? Doplňte chemické prvky: 78 %, 21 % a 1 %. Strana 13 9/ Proč je sledován stav ozonu v atmosféře? 10/ Jaká nejvyšší a nejnižší teplota byla v ČR naměřena? Kde můžete zjistit tyto údaje? 11/ Uspořádejte soutěž, kdo zná nejvíce lidových pranostik týkajících se počasí a podnebí. 12/ Na internetu zjistěte předpověď počasí na tento týden pro naši republiku i pro různá světová velkoměsta. Podkapitola: Vodstvo Strana 13 1/ Skrývačky (názvy našich řek): a) Mám ženu ještě mladou. b) Úžeh a úpal jsou v létě dosti časté. c) Byla bez nálady, protože ji bolela hlava. d) Komora valně uklizená nebyla, dala mu ještě dosti práce. e) Píchl jsem se o hřebík a dlouho se mi to nehojilo. f) Pohádka o drakovi se mi líbila. g) Políbí-li na ústa sestru, budu spokojený. h) Náš Ota vaší dceři nevěří. i) Odpovídej vždy jen pravdivě. j) V kleci seděli orli, celkem jich bylo pět. k) Ivane, žár každopádně nesnáším. l) Petr zlámal šest pastelek. m) Honza hlasitě zívl, ta vaše Iva ho hned napodobila. n) Máte plán na něděli? 2/ Doplňte název řeky, která protéká daným městem: Strakonice, Kolín, Praha, Tábor, Olomouc, Třebíč, Havlíčkův Brod, Jičín, Znojmo, Mladá Boleslav, Vrchlabí, Trutnov, Jindřichův Hradec, Český Krumlov, Chrudim, Zřebíč. 3/ Které řeky protékající naším územím ústí do moře? Které přístavy jsou při jejich ústí? 4/ Podtrhněte 1x řeky, tvořící naši státní hranici, a 2x tu řeku, která tvoří nejdelší hranici. Divoká Orlice, Dunaj, Jizera, Labe, Vltava, Dyje, Ploučnice, Morava. 5/ K jednotlivým řekám dopište pohoří, ve kterém pramení, a úmoří, ke kterému patří. (Vltava, Labe, Morava, Odra, Dyje, Svratka) Strana 14 6/ Pracujte s mapou na obrázku 8: a) Dopište do mapy názvy vyznačených řek.
b) Na soutoku těchto řek (nebo velmi blízko) leží významná česká města. Napište jejich názvy (i do mapy): Ohře, Teplá; Labe, Bílina; Labe, Ploučnice; Labe, Ohře; Labe, Vltava; Labe, Chrudimka; Labe, Orlice; Vltava, Malše; Odra, Opava; Svitava, Svratka. c) Zakreslete hlavní evropské rozvodí. d) Zakreslete rybníky: Rožmberský, Bezdrev, Máchovo jezero, Nesyt, Velké Dářko. 7/ Na mapě (obr. 8) jsou čísly označeny některé naše přehrady. Doplňte k číslům názvy přehrad a uveďte zkratkou jejich využití (E-energetika, V-zásobování vodou, Zzávlahy, R-rekreace). 8/ Na mapě (obr. 9) jsou čísly označeny některé naše lázně. Pomocí mapy ČR doplňte k číslům názvy. (K ostatním městům vyznačeným v mapě také doplňte názvy.) Podkapitola: Půdy Strana 14 1/ Podle obrázku 10 vysvětlete význam rostlinstva při ochraně půdy proti erozi. 2/ Vyjmenujte půdní typy, které se vyskytují v naší republice. Využijte mapu v učebnici (obr. 14, str. 23). Strana 15 3/ Podle mapy v učebnici (obr. 14, str. 23) vypište názvy oblastí s výskytem černozemí. Který typ půdy je nejrozšířenější? Který typ půdy je nejúrodnější? 4/ Pomocí šipek utvořte správně dvojice pojmů, které charakterizují druhy půd: lehká, střední, těžká; jílovitá, písčitá, hlinitá. 5/ Napište, jak se provádí ochrana půdy proti erozi. Strana 15-16 6/ Doplňte údaje odpovídající okolí vašeho bydliště: matečná hornina, půdní typ, reakce půdy (kyselá/zásaditá), zjištěná živá složka půdy, rostlinný pokryv půdního profilu. Podkapitola: Biota Strana 16 1/ S pomocí učebnice vysvětlete pojmy: a) biosféra, b) biota, c) šířkový vegetační pás, d) výškový stupeň bioty, e) společenstvo údolních niv, f) klečový vegetační stupeň 2/ Napište jména typických ptáků a savců žijících ve vaší oblasti: Podkapitola: Ochrana přírody a krajiny Strana 16 1/ Podle mapy v učebnici (str. 28) napište názvy našich národních parků. Vypište některé naše CHKO. Uveďte alespoň pět NPR. Které znáte biosférické rezervace UNESCO? 2/ Znáte některá zvláště chráněná území v okolí vašeho bydliště? 3/ Uveď alespoň tři chráněné rostliny a tři chráněné živočichy a vaší oblasti. 4/ Podle nákresu (obr. 11) uveďte, co nemáme v přírodě dělat.
Strana 17 5/ Vysvětlete pojmy: přírodní krajina, kulturní krajina, umělá krajina, smog, emise, imise, hnutí Greenpeace. Kapitola: Obyvatelstvo a sídla Podkapitola: Obyvatelstvo a sídla Část: Obyvatelstvo Strana 17 1/ Prohlédněte si tabulku 1, údaje zaokrouhlete na tisíce a doplňte následující tvrzení: Počet obyvatel ČR je ..................... V ČR žije o ............. tisíc více žen než mužů, v % je to o ..... % více. Rozloha ČR je ..................... km2, průměrná hustota zalidnění je ........... osob na 1 km2. Tabulka 1: počet obyvatel celkem, počet mužů, počet žen 2/ V tabulce 2 je uvedeno národnostní složení obyvatelstva ČR. Doplňte údaje v procentech. 3/ S využitím grafu (obr. 12) doplňte rozdělení obyvatelstva podle stáří (v %): předproduktivní věk, produktivní věk, poproduktivní věk. Můžeme tedy říct, že z každých 10 lidí jich ...... pracuje, ........ chodí do školy a ........ je na odpočinku. Strana 18 4/ V grafu (obr. 13) je uvedeno náboženské vyznání obyvatelstva v roce 1991 a v roce 2001. S pomocí grafu určete, v jakém poměru je počet věřících a nevěřících. 5/ Podle grafu (obr. 14) uveďte 4 nejvíce zastoupené národnosti cizinců žijících v ČR. (Diskutujte o příčinách pobytu cizinců různých národností v ČR.) 6/ Podle mapy v učebnici (obr. 23 b, str. 33) určete oblasti s nejvyšším a nejnižším počtem věřících. Pokuste se určit příčiny. 7/ Na základě diskuse ve třídě se pokuste zformulovat hlavní příčiny přirozeného úbytku obyvatel od roku 1994. 8/ Při sčítání lidu se někteří občané hlásili k národnosti moravské nebo slezské. Existuje podle vašeho názoru tato národnost? Pokud ano, čím se odlišuje od české? 9/ Znáte některé významné národopisné slavnosti a folklorní soubory? 10/ Uveďte příklady skanzenů v ČR: 11/ Proč došlo po roce 1945 ke změně národnostního složení obyvatelstva? 12/ V otázce 1 jsme zjistili, že průměrná hustota zalidnění je u nás 131 obyv./km2. Řadíme se tedy v Evropě mezi státy s vysokou, průměrnou nebo nízkou hustotou? Správnou odpověď podtrhněte. Strana 19 13/ Pokuste se zjistit co nejvíce o vaší rodině a nakreslit její rodokmen. Požádejte o pomoc rodiče a přineste do školy různé staré dokumenty (vysvědčení, křestní listy, blahopřání ...). 14/ Zjistěte, kolik má každý z vašich spolužáků sourozenců, a vypočítejte průměrný počet dětí v rodině. 15/ Čím chcete být a kde je nejbližší škola připravující na povolání v tomto oboru? 16/ Najděte na internetu webové stránky Českého statistického úřadu (www.czso.cz) a seznamte se s dalšími údaji o obyvatelstvu a sídlech v České republicČást: Sídla
Strana 19 1/ Do mapy (obr. 15) doplňte názvy měst uvedených v tabulce. 2/ a) Do kterého kraje patří sídlo, v němž žijete? Strana 20 2/ b) Vypište vaše sousední kraje. (Využijte mapu v učebnici na str. 8.) 3/ Uveďte příklady měst ČR s převládající funkcí: obytnou, průmyslovou, lázeňskou, dopravní, centra cestovního ruchu. 4/ Uveďte všechny funkce, které plní obec, v níž je vaše škola: 5/ Co mají následující trojice měst společné? (Doplňte převládající funkci.) Český Krumlov, Telč, Kutná Hora; Jihlava, Zlín, České Budějovice; Luhačovice, Karlovy Vary, Teplice; Rozvadov, Mikulov, Český Těšín. 6/ Zahrajte si Puzzle Česká republika. Hra je v příloze (na vnitřní straně obálky). Papír rozstříhejte a puzzle složte. Vyhrává ten žák, který puzzle složí nejrychleji. Kapitola: Hospodářství České republiky Podkapitola: Průmysl Část: Průmysl těžební a energetický Strana 20 1/ Zakreslete do mapy (obr. 16) hlavní střediska těžebního průmyslu a energetiky. (Zvolte si odpovídající symboly k zakreslení těchto odvětví průmyslu a k nim připište názvy měst. Doplňte legendu.) 2/ Kde se nacházejí naše jaderné elektrárny? Ukažte na mapě. Co víte o problémech jaderné energetiky? 3/ Vytvořte dvojice pojmů, které spolu souvisejí: těžba černého uhlí, těžba hnědého uhlí, tepelné elektrárna, jaderná elektrárna, vodní elektrárna; Lipno, Dukovany, Ostravskokarvinský revír, Severočeský revír, Opatovice. 4/ Skrývačky (paliva a suroviny): a) Jára šel i na druhý závod v běhu. b) Mluv plynule, není ti rozumět. c) V pořadí světadílů je Evropa na předposledním místě. d) Psi barvy černé u hlídače nikdy nebyli. e) Jarka o lína nestála, chtěla kapra. f) Ještěrky patří mezi plazy. Část: Průmysl hutní Strana 22 1/ Uveďte názvy některých hutních závodů, města, ve kterých se nacházejí, a co vyrábějí. 2/ Co víte o perspektivách hutnictví? Využijte internet. 3/ Vyluštěte tajenku v doplňovačce (centrum hutnictví) Část: Průmysl strojírenský Strana 22 1/ Uveďte názvy některých významných strojírenských závodů, města, v nichž se nacházejí, a co vyrábějí. 2/ Utvořte dvojice pojmů, která spolu souvisejí: - autobusy, tramvaje, letadla, lodě, osobní automobily, nákladní automobily, jízdní kola, vagóny, traktory, trolejbusy, motocykly Jawa
-
Praha, Ostrov nad Ohří, Mladá Boleslav, Kopřivnice, Praha, Cheb, Týnec nad Sázavou, Praha – Smíchov, Vysoké Mýto, Brno, Děčín 3/ Co víte o pronikání zahraničního kapitálu do naší ekonomiky? Uveďte příklad nadnárodní společnosti. Využijte internet (zadejte spojení „zahraniční kapitál“ a „nadnárodní společnost“). Část: Průmysl chemický a gumárenský, výroba papíru a celulózy Strana 22 1/ Zakreslete do mapy (obr. 16) hlavní střediska průmyslu (zvolte dva symboly – pro chemický a gumárenský průmysl jeden a pro výrobu papíru a celulózy druhý). Strana 23 2/ Uveďte názvy významných závodů, města, ve kterých se nacházejí, a co vyrábějí. 3/ Utvořte dvojice pojmů, které spolu souvisejí: - léčiva, pneumatiky, pohonné hmoty, chemická vlákna, plasty, papírny - Litvínov, Praha, Větřní nad Vltavou, Chropyně, Planá nad Lužnicí, Otrokovice Část: Průmysl stavebních hmot, skla, porcelánu a keramiky Strana 23 1/ Zjistěte, kde se vyrábějí: osvětlovací tělesa, vánoční skleněné ozdoby, porcelán, bižuterie. Část: Průmysl spotřební Strana 23 1/ Utvořte dvojice pojmů, které spolu souvisejí: - oděvy, boty, klobouky, čepice, kožešiny, nábytek, tužky, klavíry, varhany, kartáče - Pelhřimov, České Budějovice, Trutnov, Rousínov, Hradec Králové, Krnov, Prostějov, Zlín, Strakonice, Nový Jičín 2/ Vyskytují se ve vašem sídle nebo blízkém okolí nějaké závody spotřebního průmyslu? Uveďte jejich názvy a výrobky. Část: Průmysl potravinářský Strana 23 1/ Zvolte si symbol a pak zakreslete do mapy (obr. 16) hlavní střediska průmyslu (včetně názvů měst). 2/ Uveďte názvy významných potravinářských závodů, města, ve kterých se nacházejí, a co vyrábějí. 3/ Které závody tohoto odvětví se nacházejí v místě vašeho bydliště nebo blízkém okolí? Uveďte jejich názvy a výrobky. Strana 24 4/ Jako opakování kapitoly průmysl si zahrajte hru „dvojice“. Jeden žák řekne např. Zlín, druhý doplní boty a pokračuje např. Mladá Boleslav a vyvolá dalšího, který doplní automobily, a pokračuje dál. Smíte používat pouze města a výrobky uvedené v učebnici. 5/ V tajence jsou tři města s velkým soustředěním průmyslu:
Podkapitola: Zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství Část: Zemědělství Strana 24 1/ Podle obrázku 17 určete názvy plodin a pak doplňte ke každé z nich hlavní oblast jejího pěstování a využití. Strana 25 2/ Vyjmenujte hlavní plodiny: nížin, pahorkatin až vrchovin Část: Lesní a vodní hospodářství Strana 25 1/ Doplňte: Přibližně….... % našeho území je porostlé lesy. Jsou to převážně lesy .................. 2/ Jak a proč se změnilo proti minulosti složení našich lesů? Který jehličnatý strom je nejrozšířenější? 3/ V kterých částech republiky máme největší zásoby podzemní vody? 4/ Odkud je zásobována vaše škola pitnou vodou? 5/ Podtrhněte ta z uvedených průmyslových odvětví, která spotřebují nejvíce vody: výroba oděvů, průmysl chemický, výroba nábytku, papírny, tepelné elektrárny, výroba automobilů, výroba léčiv. 6/ Udělejte pokus. Zjistěte, kolik litrů vody denně spotřebujete. Máte-li v bytě vodoměr, zjistěte měsíční spotřebu vaší rodiny a cenu za 1 metr krychlový. Nejprve proveďte odhad a pak údaje porovnejte. 7/ Zjistěte na internetu z webových stránek Ministerstva zemědělství, které údaje se dají využít v zeměpisu. Podkapitola: Doprava, spoje, služby, cestovní ruch a rekreace, zahraniční obchod Část: Doprava Téma: Pozemní doprava Strana 25 1/ Prohlédněte si železniční mapu (například na příloze železničního jízdního řádu) a určete: a) číslo trati, na které se nachází vaše obec (nebo obec nejbližší vašemu bydlišti) b) čísla tratí, po kterých byste jeli do: Prahy, Brna, Ostravy, Karlových Varů 2/ Určete některá čísla tratí, na kterých jezdí: a) rychlíky EC a IC b) rychlíky a osobní vlaky c) pouze osobní a nákladní vlaky 3/ Uveďte čísla některých tratí, které jsou: a) s elektrickým pohonem b) úzkorozchodné 4/ Vysvětlete, co znamená rychlík EC, IC, Supercity. Pomocí jízdního řádu ČD určete, které dálkové rychlíky projíždějí přes naši republiku. 5/ S využitím jízdního řádu (případně pomocí ČD) odpovězte: a) Jak dlouho platí jízdenka?
b) Kdy je možné přerušit jízdu? c) Kolik míst smí cestující obsadit? Strana 26 6/ Pomocí jízdního řádu vyhledejte spojení z místa školy do tří měst. Určete též cenu jízdenky. 7/ V železniční stanici, v informačním středisku, v knihovně nebo v cestovní kanceláři se seznamte s elektronickým jízdním řádem. Naučte se vyhledávat železniční spojení na internetu (použijte např. www.jizdnirady.cz). Podtéma: Silniční doprava Strana 26 1/ S pomocí automapy určete naše dálnice, hlavní evropské silnice, které procházejí přes naši republiku (jsou označeny E), a některé silnice 1. třídy (jsou označeny jedno- nebo dvouciferným číslem). 2/ Pomocí jízdního řádu nebo internetu určete spojení autobusem, vzdálenost, dobu jízdy a cenu jízdenky: a) do vašeho krajského města b) do Prahy c) do libovolného města nad 50 000 obyvatel d) do libovolného města 3/ Nakreslete dopravní značky: stůj, dej přednost v jízdě; stezka pro cyklisty; zákaz vjezdu všech vozidel; zákaz vjezdu cyklistů. Podtéma: Městská hromadná doprava Strana 26 1/ Chcete navštívit Prahu? Zjistěte na internetu údaje o pražské hromadné dopravě včetně ceny jízdenek. Téma: Vodní doprava Strana 26 1/ Zjistěte, na kterých řekách v ČR se provozuje nákladní doprava, odkud jsou splavné a uveďte hlavní přístavy na nich (využijte www.plavba.cz). 2/ Zjistěte, na kterých řekách a přehradách v ČR se provozuje osobní doprava (využijte www.plavba.cz). 3/ Přečtěte si, co se o lodní dopravě píše na webových stránkách Ministerstva dopravy. Téma: Letecká doprava Strana 27 1/ S pomocí letového řádu nebo internetu určete dobu letu a ceny letenek: Praha – Vídeň, Praha – Londýn, Praha – New York. 2/ Které typy letadel používají ČSA? 3/ Co znamená charterová doprava? 4/ Určete výhody a nevýhody letecké dopravy.
Téma: Ostatní druhy dopravy Strana 27 1/ Uveďte příklady, kde byste se v ČR mohli svézt lanovkou: pozemní, visutou. 2/ Kterými ropovody se dopravuje ropa do ČR? Část: Spoje Strana 27 1/ Vypište, co všechno zahrnujeme pod název spoje. 2/ S pomocí internetu zjistěte: a) předpověď počasí na zítřejší den b) co píše dnešní tisk (hlavní politická událost) c) cenu za ubytování v tříhvězdičkovém hotelu: v Praze, ve Vídni, v Paříži d) v kolik hodin odjíždí první autobus a první vlak z vašeho města Část: Služby Strana 27 1/ S pomocí internetu zjistěte: a) údaje o středních školách ve vašem okolí b) internetové obchody prodávající učebnice c) údaje o zdravotních zařízeních ve vašem okolí d) dnešní kurzovní lístek ČNB Část: Cestovní ruch a rekreace Strana 28 1/ Sestavte plán letošního výletu na konci školního roku. Připravte si trasu, časový rozvrh, popis památek, které uvidíte, a kalkulaci nákladů na dopravu a ubytování. Využijte průvodce a internet. 2/ Porovnejte, jaké jsou přírodní a kulturní předpoklady cestovního ruchu v Itálii, Rakousku a u nás. 3/ Udělejte si ve třídě výstavku prospektů o naší republice. Vyhledejte na internetu stránky věnované cestovnímu ruchu. 4/ Vysvětlete, co to je Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Bližší údaje zjistěte na webové stránce www.unesco.org. Dále jsou uvedeny stránky našich měst zapsaných na tomto seznamu. Pomocí nich a fotografií (obr. 18 a – k) určete, o která města se jedná, a připravte si o nich krátké referáty. Buďte důslední, uveďte vždy, která část města nebo která památka je do Seznamu zapsána. Doplňte k obrázkům 18 a – k správné názvy sídel. Část: Zahraniční obchod Strana 28 1/ Na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu zjistěte základní údaje o našem zahraničním obchodu (www.mpo.cz).
Učebnice nakladatelství ČGS
Kapitola: Země „v srdci Evropy“ Strana 5 Zopakujme si! - Které další státy kromě České republiky leží ve střední Evropě? - Charakterizujte vnitrozemský, přímořský a ostrovní stát. Otázky a úkoly: - Seřaďte sousední státy podle délky našich společných hranic. - Se kterými státy sousedíme v Krkonoších, v Krušných horách a na Šumavě? - Kterými pohořími prochází československá hranice? - Které řeky tvoří na některých úsecích naši státní hranici? - Pokuste se vyjádřit výhody a nevýhody naší polohy uprostřed Evropy. - Změřte na mapě přibližnou vzdálenost Baltského, Severního a Jaderského moře od naší státní hranice. - Podle mapy ve školním atlase zjistěte přímou (tzv. vzdušnou) vzdálenost mezi Chebem a Ostravou. Porovnejte výsledek s údajem o vzdálenosti v Autoatlase ČR. - Rozhodněte, zda Česká republika leží v zeměpisné šířce Mexika, Spojených států nebo Kanady. - Kterými státy světa prochází rovnoběžka 50° s. š. a poledník 15° v. d.? - Vyměňte si ve třídě názory na téma: Které místo v naší vlasti mám nejraději. Kapitola: Od Sámovy říše k České republice Strana 7 Zopakujme si! - Které panovnické rody se vystřídaly na českém trůně? - Vysvětlete rozdíl mezi republikou a monarchií. - Jak se jmenoval první prezident Československé republiky? Otázky a úkoly: - Jak se nazýval první státní útvar na našem území? - Kdy mělo České království největší územní rozsah a kdy mělo největší politický význam v Evropě? - Pokuste se na mapě ukázat hranice historických zemí – Čech, Moravy a Slezska. - Kdy byla na našem území vyhlášena republika a jaký nesla název? - Které další evropské státy vznikly ve stejné době? - Jak a kdy vznikla Česká republika? - Vyměňte si názory na klady a zápory rozpadu Československa. - Které další evropské státy se rozpadly na počátku 90. let? - Zjistěte anglické, německé a francouzské názvy našeho státu. Kapitola: Odkaz geologických věků Strana 9 Zopakujme si! - Co je důsledkem pohybu litosférických desek? - Jak působí na zemský povrch vnitřní činitelé?
- Co je výsledkem působení vnějších činitelů? - Vysvětlete rozdíl mezi horninou a hornatinou. Otázky a úkoly: - Na které dvě části se rozděluje povrch České republiky? - Jak se nazývala vrásnění, při kterých vznikla západní a východní část naší republiky? - Co tvoří hranici mezi Českou vysočinou a Karpaty? - Které horniny převládají v České vysočině? - Jak vznikla pískovcová skalní města na severu Čech? - Jak se projevilo alpínské vrásnění v České vysočině? - Které části našeho území pokrýval ledovec v dobách ledových? - Jak se liší stářím hnědé a černé uhlí? - Vyřaďte, co do Vněkarpatských sníženin nepatří: a) Ostravská pánev b) Pravčická brána c) Moravská brána d) Dolnomoravský úval e) Mostecká pánev f) Vyškovská brána Doplňovačka – tajenka skrývá název významné hory: odpověďmi jsou výrazy na 5 písmen, tajenku tvoří jejich 3. písmena: 1. uzavřená společenská vrstva, 2. opak začátku, 3. části květin, 4. všichni, 5. stadium vývoje hmyzu, 6. květenství obilí. Kapitola: Zvlněná země Strana 11 Zopakujme si! - Jakým způsobem se na mapách zobrazují výškové stupně? - Charakterizujte jednotlivé povrchové tvary – rovina, pahorkatina, vrchovina, hornatina, velehory. - Vysvětlete rozdíl mezi nížinou a rovinou. Otázky a úkoly: - Jak se nazývají a podél kterých řek se rozkládají naše nížiny? - Ukažte na mapě Dyjskosvratecký, Hornomoravský a Dolnomoravský úval. - Které pánve se rozkládají na jihu Čech, na severu Čech a na severu Moravy? - Ve které pahorkatině leží památný vrch Blaník? Kde byste našli vrch jménem Praha? - Doplňte chybějící část geomorfologického celku: a) Polabská ............................... b) Českobudějovická ................................. c) ........................................ Karpaty d) Plzeňská ....................................... e) ...................................... středohoří f) Novohradské ..................................... - Vyhledejte na mapě geomorfologické celky uvedené v textu této kapitoly. - Zjistěte, které geomorfologické celky a subprovincie zasahují do vašeho okresu.
-
Podle mapy uveďte nejvyšší nadmořskou výšku vrcholů Krkonoš, Krušných hor, Šumavy, Jizerských hor, Hrubého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd. - Podle mapy zjistěte, kde leží: Javorník, Javorová skála, Javořice, Velký Javor, Velká Javořina a Velký Javorník. Osmisměrka skrývá 15 názvů vrchů a hor, 8 zbylých písmen skládá název části povrchu nad 200 m n. m.: A K Ž Ě N S S P Ý V U L Y B M S Í CH L K Y Í R R N Ř E D Í S K N Í D D L Ě NÁ O B O Č Y P D AH U I N V L A A L O V O CH R E Č R B R T N Í K ŇC P J A V O R N Í K Kapitola: Podnebné rozmezí Strana 13 Zopakujme si! - Jaký je rozdíl mezi počasím a podnebím? - Které podnebné pásy existují na Zemi? - Uveďte hlavní rysy oceánického a kontinentálního podnebí. - Jak se zjišťuje průměrná denní, měsíční a roční teplota? Otázky a úkoly: - Jaké podnebí má naše republika? - Čím je toto podnebí charakteristické? - Který měsíc je u nás zpravidla nejstudenější, nejteplejší, nejsušší a nejvlhčí? - Co nejvíce ovlivňuje podnebí daného místa v naší republice? - Jak ovlivňuje nadmořská výška teplotu vzduchu a množství srážek? - Co je to teplotní inverze? - Které oblasti jsou u nás nejsušší a kde bylo naopak naměřeno největší množství srážek? - Charakterizujte podnebí jednotlivých podnebných oblastí České republiky. - Ve které podnebné oblasti leží vaše bydliště? - Sledujte počasí nejméně 14 dní a popište, jak se měnilo. Doplňovačka – tajenka skrývá označení pro suché místo v závětří hor: První písmeno všech odpovědí je P, tajenku tvoří 3. písmeno všech odpovědí. Zadání:1. pravidelný vítr (5 písmen), 2. mořský lupič (5), 3. mapa (4), 4. ruka (4), 5. lama (4), 6. tok (5), 7. rozkaz (5), 8. nová větev (4), 9. část ruky (4), 10. část nohy (4), 11. spřádat (5), 12. nalévat (5).
Kapitola: Na střeše Evropy Strana 15
Zopakujme si! - Vodní tok se zpravidla dělí na tři úseky – které? - Vysvětlete rozdíly mezi pojmy: o průtok – průplav o povodí – rozvodí o přítok – příliv Otázky a úkoly: - Ukažte na mapě, kudy prochází na našem území hlavní evropské rozvodí. - Na které úmoří se rozděluje území České republiky? - Popište tok Labe – kde pramení, jeho přítoky, kterými městy protéká, kde opouští naše území. Obdobně postupujte u řek Moravy, Odry a Vltavy. - Které české řeky se mohou využívat k lodní dopravě? - Vyhledejte na mapě všechny řeky, které jsou uvedené v textu učebnice. - Kdy mají naše řeky nejvyšší průtok a jak na nich vznikají povodně? - Proč mají naše řeky zpravidla nejnižší stav vody v září? - Kde jsou u nás jezera a jakého jsou původu? - Která část naší republiky je pověstná svými rybníky? - Najděte na mapě vodní nádrže: Lipno, Orlík, Slapy, Rozkoš, Švihov, Nové Mlýny, Vranov a Slezská Harta. Jaký mají účel? Osmisměrka – v osmisměrce se skrývá 11 názvů řek. Po vyškrtání jejich jmen vyjde tajenka, která prozradí, co mají společného: A V A T O P L A V O OV ÚU K V A R O P Ž N L A L L A N U T MZ H I I O A D A Á Ú C R V H Í L S E E A L A Ř Š B B E E J U T E M Kapitola: Hlavní zdroj obživy Strana 17 Zopakujme si! - Jakým procesem vzniká půda? - Vysvětlete rozdíl mezi hlínou, půdou a humusem. - Uveďte příklady živých a neživých složek půdy. - Co je to půdní profil a půdní horizont? Otázky a úkoly: - Jak se zvyšuje úrodnost půdy? - Vysvětlete, jak vzniká a proč je nebezpečná půdní eroze. - Vysvětlete rozdíl mezi půdními druhy a půdními typy. - Jaké druhy půd se vyskytují na našem území? - Které z nich jsou nejvhodnější pro zemědělské obdělávání?
-
Zjistěte, jaký druh půdy se vykytuje v okolí vašeho bydliště. Ve kterých oblastech jsou půdy kamenité? Co ovlivňuje vznik půdních typů? Porovnejte mapu půdních typů s mapou podnebných oblastí. - Popište rozšíření jednotlivých půdních typů a půdních druhů v naší republice. Roháček – tajenka skrývá významnou součást půdy, která ovlivňuje její úrodnost (5 řádků – 1. řádek 5 písmen, 2. řádek 4, 3. řádek 3, 4. řádek 2, 5. řádek 1 – 5 sloupců se stejnými výrazy jako v řádcích). Zadání: 1. tajenka, 2. bolák, 3. sečná zbraň, 4. sumerské město, 5. zkratka světové strany. Kapitola: Živá příroda Strana 19 Zopakujme si! - Vysvětlete rozdíl mezi přírodní a kulturní krajinou. - Jaká geografická šířková pásma se rozkládají v mírném pásu? - Jak podnebí ovlivňuje rostlinný kryt krajiny? Otázky a úkoly: - Jakou část našeho území dnes pokrývají lesy? - Které druhy stromů převládaly v původním přirozeném porostu? - Proč se postupně měnilo druhové složení našich lesů? - Které výškové vegetační stupně se u nás vytvořily? - Jaké lesy převládaly v nížinách? Existují tam ještě dnes? - Jaké lesy rostly původně v pahorkatinách a vrchovinách? - V jaké nadmořské výšce má les svou horní hranici? - Znáte místa, kde jsou známé lesní rezervace? - Vysvětlete, co je příčinou vážného poškození našich lesů. - Která zvířata jsou typická pro naše lesy? - Přesmyčky obsahují zvířata žijící v našich lesích: o NEJEL o CEVEZEJ o KEVEVAR o FLUMON o NUKA Kapitola: Lidé v naší zemi Strana 21 Zopakujme si! - Vysvětlete, co je přirozený přírůstek obyvatelstva. - Jak se rozděluje obyvatelstvo podle věku a hospodářské aktivity? - Čemu se říká věková pyramida? - Vyjmenujte nejvýznamnější světová náboženství. Které převládá v Evropě? Otázky a úkoly:
-
V průběhu 20. století se počet obyvatel České republiky značně změnil. Které události ovlivňovali tyto změny? Pokuste se vystihnout, jaké jsou tendence ve vývoji počtu obyvatel v naší republice v současnosti. Porovnejte Českou republiku s ostatními středoevropskými státy podle počtu obyvatel. Jaké důsledky může mít snižování počtu narozených? Charakterizujte národnostní složení obyvatelstva České republiky. Proč severní části naší republiky mají větší hustotu osídlení než její jih? Porovnejte průměrnou hustotu zalidnění u nás s ostatními středoevropskými i západoevropskými zeměmi. Co je příčinou prodlužování průměrného věku obyvatel? Podle mapy v atlase zjistěte, které části naší vlasti mají přírůstek obyvatel a kde naopak lidí ubývá. Pokuste se to vysvětlit. V souvislosti se stěhováním lidí se používají pojmy: migrace, emigrace a imigrace. Vysvětlete jejich význam. V posledních letech se stáváme zemí, kam směřuje značné množství přistěhovalců. Vyměňte si názory na příčiny tohoto jevu.
Kapitola: Města a vesnice Strana 23 Zopakujme si! - Vysvětlete pojmy sídlo a obec – jaký je mezi nimi rozdíl? - Co vše je nutné pro správný chod života v obci? - Obce jsou městského a venkovského charakteru – jaký je v tom rozdíl? Otázky a úkoly: - Jaký je v České republice poměr mezi městským a venkovským obyvatelstvem? - Proč docházelo ke zvyšování počtu městského obyvatelstva? - Jaké funkce mohou plnit jednotlivá města? Uveďte jejich příklady. Jaké funkce plní vám nejbližší město? - Současná města mají zpravidla tři části, které se svým vzhledem a funkcemi odlišují – popište je. - Pokuste se vysvětlit pojem aglomerace. Uveďte jejich příklady z našeho území. - Jak se nazývá volený představitel, stojící v čele obce? - Občané si volí zástupce, kteří řídí život obce. Jak se jmenují a jak se nazývá jejich shromáždění? - Najděte na mapě města s více než 100 tisíci obyvateli. - Podle tabulek zjistěte, která města mají více než 50 tisíc obyvatel a ukažte je na mapě. - Význam měst je mimo jiné dán soustředěním různých služeb, které fungují i pro obyvatele jiných sídel v okolí. Zjistěte, kde je od vás nejblíže umístěna pošta, střední škola, nemocnice, finanční úřad, stavební úřad, soud. - Které služby ve vaší obci (čtvrti) chybějí? - Pohovořte o tom, co se vám líbí či nelíbí ve vaší vesnici nebo městě. Co by bylo třeba zlepšit?
Kapitola: Hospodářské proměny Strana 25 Zopakujme si! - Uveďte příklady jevů, které patří do sféry přírodní a jevů ze socioekonomické sféry. - Jak se člení socioekonomická sféra? - Které rysy jsou typické pro hospodářství nejvyspělejších zemí světa? Otázky a úkoly: - Jaké je současné hospodářské postavení naší vlasti v Evropě a ve světě? - Pokuste se vyjádřit, v čem tkví význam hospodářské tradice naší země. - Jak poznamenal politický vývoj hospodářství naší země? - Která část hospodářství se u nás přednostně rozvíjela v době ústředně řízeného hospodářství? - Jak poznamenal průmyslový rozvoj životní prostředí v naší republice? Uvažujte, jaké cesty vedou k nápravě. - Proč docházelo k postupnému zaostávání naší ekonomiky proti vyspělým evropským zemím? - Uveďte obtíže a problémy, s nimiž se musí naše hospodářství vyrovnat, aby bylo srovnatelné se zeměmi Evropské unie. - Vysvětlete význam pojmů: kolektivizace, transformace, konkurence, privatizace. - Vyměňte si názory na téma: Co je cílem současných hospodářských přeměn v naší zemi? Doplňovačka – v tajence zjistíte označení pro současnou etapu vývoje našeho hospodářství. (Odpovědí jsou výrazy o 4 písmenech. Liché odpovědi končí na S, sudé začínají na S. Do tajenky patří u lichých odpovědí 2. písmeno, u sudých 3. písmeno.) Otázky: 1. skála, 2. prvek zn. S, 3. planeta, 4. suchá tráva, 5. 2x snížený tón, 6. něm. šťáva, 7. brada, 8. očkovací látky, 9. jméno Komenského, 10. unie, 11. ohon, 12. travnatý kraj. Kapitola: Na polích a ve stájích Strana 27 Zopakujme si! - Které hospodářské činnosti patří do tzv. prvovýroby? - Uveďte příklady typických plodin mírného pásu: a – obilniny, b – hlíznaté, c – olejniny, d – technické. Otázky a úkoly: - Uveďte, jaká část našeho území se využívá pro zemědělství a jaký je poměr mezi ornou půdou a loukami s pastvinami. - Jakými změnami prochází naše zemědělství? Uveďte příklady ze svého okolí. - Které zemědělské typy se vyskytují na území naší republiky? - Podle mapky v atlase určete, do které oblasti patří: Dolnomoravský úval, Polabská nížina, Středočeská pahorkatina, Českomoravská vrchovina, Moravskoslezské Beskydy.
-
Charakterizujte rostlinou a živočišnou produkci v okolí vaší obce. Které plodiny převládají? Které plodiny u nás pěstované jdou výhodným exportním zbožím? Přiřaďte následující plodiny do příslušných výrobních typů: len, slunečnice, vojtěška, vinná réva, rané brambory. Uveďte rozčlenění potravinářského průmyslu na jednotlivé výrobní obory. Které se uplatňují ve vašem okolí? Který potravinářský obor má u nás dlouholetou tradici a světový ohlas?
Kapitola: Dary země Strana 29 Zopakujme si! - Nerostné suroviny rozdělujeme do tří skupin, do kterých? - Energetické zdroje rozdělujeme na vyčerpatelné a nevyčerpatelné – uveďte jednotlivé příklady. Otázky a úkoly: - V atlase zjistěte, které nerostné suroviny se na území naší republiky vyskytují. - Proč musíme řadu nerostných surovin dovážet? Které to jsou? - Kde máme největší zásoby černého a hnědého uhlí? - Čím se liší hnědé a černé uhlí? Jak se u nás liší jejich těžba a využití? - Uveďte příklady vlivu těžby nerostných surovin na okolní krajinu. - Která ruda se používá jako palivo v jaderných elektrárnách? Kde se u nás nacházejí její ložiska a kde se těží? - Které nerudné suroviny se u nás nejvíce těží? Kde? - Uveďte z okolí vašeho bydliště nejbližší těžbu nerostných surovin. Jak působí na okolí? Roháček – v tajence objevíte centrum těžby černého uhlí. (7 řádků i sloupců – 1. řádek/sloupec má 7 písmen, poslední pak jedno písmeno – slova ve sloupcích a řádcích jsou stejná.) Zadání: 1. tajenka, 2. podpěry, 3. tolik (slov.), 4. paže, 5. sopka na Filipínách, 6. osobní zájmeno, 7. spojka. Kapitola: Tradiční i moderní výroba Strana 31 Zopakujme si! - Vysvětlete úlohu a význam průmyslu v hospodářství státu. - Průmysl dělíme na odvětví. Uveďte nejvýznamnější z nich. Otázky a úkoly: - Popište, jak se vyvíjel náš průmysl od počátku po dnešek. - Které politické události způsobily zásadní změny v zaměření naší průmyslové výroby? - Jaké změny probíhají v průmyslové výrobě dnes? - Podle atlasu určete hlavní průmyslové oblasti našeho státu. - S pomocí mapy určete oblasti s významným zastoupením textilního, sklářského, keramického a chemického průmyslu.
-
Porovnejte mapu nerostných surovin s mapou průmyslu stavebních hmot. Co jste zjistili? Které průmyslové závody pracují v okolí vašeho bydliště? Co vyrábějí? Uveďte příklady vlivu průmyslových závodů na životní prostředí.
Kapitola: Na zemi, po vodě i ve vzduchu Strana 33 Zopakujme si! - Jaké druhy dopravy známe? - Čím se měří výkonnost dopravy? Otázky a úkoly: - Které druhy dopravy mají pro naše hospodářství největší význam? - Ukažte na mapě hlavní železniční tahy a pokuste se zdůvodnit jejich význam. - V jízdním řádu Českých drah vyhledejte trať číslo 010. Kolik na ní projede osobních vlaků za 24 hodin? - Který druhy přepravy převládá na železnici? Proč? - Vysvětlete, proč v silniční dopravě vzrůstá podíl kamionové přepravy. - Uvažujte, co u nás brání dalšímu rozvoji automobilové dopravy. - Vysvětlete, proč má vodní doprava u nás poměrně malý význam. - Porovnejte jednotlivé druhy dopravy z hlediska rychlosti, výkonnosti a vlivu na životní prostředí. Doplňovačka – v tajence najdete výchozí bod ropovodu, kterým k nám teče ropa. Tajenku tvoří první písmena odpovědí. Zadání: A) stát jižní Asie (5 písmen), B) stát ve Skandinávii (6), C) největší ostrov Země (7), D) kanadská provincie (7), E) stát v Pobaltí (8), F) název ostrova jižně od Indie (8), G) eurasijský stát (7), H) malý stát v Pyrenejích (7), CH) stát na Jutském poloostrově (6), I) hlavní město afrického státu (5) Kapitola: Služby na vzestupu Strana 35 Zopakujme si! - Služby patří do tzv. „terciární sféry“. Proč se jí tak říká? - Uveďte příklady technických služeb. - Vypočítejte co nejvíce činností patřících do oblasti služeb. Otázky a úkoly: - Jaké zastoupení v hospodářsky vyspělých státech mají služby? - Charakterizujte vývoj služeb u nás v posledních letech. - Uveďte příklady rozšiřování služeb ze svého okolí. - Ke zvyšování úrovně poskytovaných služeb přispívá i konkurence zahraničních firem – znáte ze svého okolí takové příklady? - Vysvětlete, co znamená, když se řekne, že služby mají stupňovitý charakter. - Většinu služeb platí občané přímo. Které služby zabezpečuje ze svých prostředků (ze státního rozpočtu) stát? - Jak je ve vašem okolí zajištěna zdravotní a sociální péče?
- Které školy jsou ve vaší obci (městě)? Kde jsou nejbližší střední a vysoké školy? Roháček – tajenka skrývá slovo často používané ve službách. (6 řádků i sloupců – 1. řádek/sloupec má 6 písmen, poslední pak jedno písmeno – slova ve sloupcích a řádcích jsou stejná.) Zadání: 1. tajenka, 2. ženské jméno, 3. malý pysk, 4. stáří (slov.), 5. Evropan, 6. značka světové strany. Kapitola: Česká republika a svět Strana 37 Zopakujme si! - Která přední politická a hospodářská seskupení existují v současné Evropě? Ve kterých z nich je členem také Česká republika? - Čím se projevuje v politické oblasti nezávislost státu? Otázky a úkoly: - Jak se nazývají úřady, které reprezentují naši republiku v zahraničí? - Proč máme velký zájem na rozšiřování zahraničního obchodu? - Které druhy zboží musíme dovážet a které naše výrobky vyvážíme? - Vysvětlete, co označuje pojem platební bilance. Co ukazuje, je-li aktivní nebo pasivní? - Se kterými státy máme dnes největší výměnu zboží? - Uvažujte, co nám brání uplatnit se výrazněji na trzích vyspělých zemí. - Které výrobky cizích značek znáte? Víte, ze které země je dovážíme? Kapitola: Územní členění Strana 39 Zopakujme si! - Jakými změnami prošlo územní členění naší republiky od konce druhé světové války? - Co bylo cílem a důsledkem těchto změn? Otázky a úkoly: - Jaký je rozdíl mezi státní správou a územní samosprávou? - Co je cílem a jak pokročila reforma územní správy? - V čem spočívá význam krajů? Jaké mají pravomoci? - Pokuste se charakterizovat práci vašeho obecního úřadu. O co se stará, co je možno na něm vyřídit? - Jaké postavení v rozloze a v počtu obyvatel zaujímá váš kraj v rámci České republiky? - Které obce vašeho kraje získaly statut obcí s rozšířenou působností („malého okresu“)? - Ke které obci s rozšířenou působností („malému okresu“) patří vaše bydliště? Které další obce tvoří obvod její působnosti?
Pracovní sešit nakladatelství ČGS Kapitola: Náš domov je v Evropě
Strana 2 - Do mapky doplň autoznačky evropských zemí. Předem však dopiš podle vzoru názvy států a jejich hlavní města. Všude, kde se odlišuje vžitý český název hlavního města od originálního názvu, napiš také český název. Kde v Evropě leží naše vlast? a) Nejprve v mapce barevně odliš části Evropy: státy jižní Evropy, západní, severní, východní a jihovýchodní Evropy. b) Které státy považujeme za středoevropské? c) Která moře obklopují Evropu? Podle mapky na straně 27 pověz, jak máme přibližně daleko k jednotlivým evropským mořím. Které evropské státy jsou vnitrozemské? Má vnitrozemská poloha státu spíše výhody nebo nevýhody? d) Podívej se, kterými státy protékají řeky Dunaj, Rýn, Rhôna, Labe a Odra. Jaký význam mají tyto velké řeky pro státy, jimiž protékají? - Pokus se vyjádřit, v čem je pro nás poloha naší vlasti v Evropě výhodná a v čem je nevýhodná. - Kdo z lidí na obrázku je vinen a proč? Proč nestačí znát jen české názvy zahraničních měst (např. Vídeň, Benátky, Janov nebo Mnichov)? Máš po ruce kružítko? - Na mapě Evropy ve školním atlase i na obrázku 32 (strana 27) určuj a porovnávej přímé (tzv. vzdušné) vzdálenosti mezi našimi největšími městy a významnými velkoměsty v Evropě. Uvědomíš si při tom skutečně centrální polohu České republiky v Evropě. Vyplň tabulku: Přibližná vzdálenost vzdušnou čarou: z Prahy do Paříže, Amsterdamu, Kodaně, Milána, z Brna do Vídně, Bukurešti, Benátek, Atén a z Ostravy do Varšavy, Gdaňska a Kyjeva. Kapitola: Žijeme obklopeni příteli Strana 3 Uprav mapku: a) Doplň názvy sousedních zemí a dokresli barevně jejich státní vlajky. b) Podle mapy Evropy zapiš k hraničním přechodům názvy velkých evropských států, s nimiž nás tyto přechody spojují. - Se kterými dalšími evropskými státy nás spojují země, s nimiž sousedíme? o Německem projíždíme při cestě do .................... o Cesta Polskem povede při naší návštěvě .................. o Přes Rakousko jezdíme do ......................... o Do kterých zemí pojedeme přes Slovensko? Podle tabulky odpověz: a) Porovnej rozlohu uvedených středoevropských států s rozlohou České republiky. o Státy větší: ................................... o Státy menší: ..................................... b) Do školního sešitu sestav pořadí států, s nimiž Česko sousedí, podle jejich rozlohy. c) Do školního sešitu sestav pořadí těchto států podle počtu obyvatel a podle hustoty zalidnění. Které místo zaujímá Česko v počtu obyvatel? Které místo zaujímá podle hustoty zalidnění?
d) Které dva státy uvedené v tabulce se nejvíce podobají Česku z hlediska rozlohy, počtu obyvatel i hustoty zalidnění? - Ve dvojici uvažte: V čem se ještě naší vlasti podobají tyto dva státy? - Podle mapy ve školním atlase urči, kterými ze zakreslených hraničních přechodů vede železnice. Tyto přechody zvýrazni červeně. Debata: - Uspořádejte debatu na zajímavé a velmi aktuální téma: „Jaké jsou naše vztahy k ostatním státům ve střední Evropě?“ a) Pokuste se vyjádřit některé typické vlastnosti občanů zemí, s nimiž sousedíme: Poláků, Němců, Rakušanů. b) Myslíte, že jsou občané naší republiky přijímáni v sousedních zemích přátelsky? Promluvte si o svých zkušenostech. c) Jak si představujete dobré vztahy mezi dvěma sousedícími zeměmi? Uvádějte různé příklady. Kapitola: Kde se stýkají Česká vysočina a Karpaty? Strana 4 Práce ve skupině: - Představte si, že se máte ve třídě připravit na návštěvu ze zahraničí. Skupinu děvčat a chlapců prý nejvíce zajímají hory, skály, bývalé sopky, jeskyně a různé přírodní jedinečnosti. Svou přípravu začněte prohlídkou 6 fotografií na této stránce. Ke každé fotografii napište do školního sešitu: a) Kde se útvar nachází. b) Dokážete zjistit, který útvar je z pískovce, vápence, žuly a čediče? c) Dokážete uvést i další příklady podobných útvarů u nás? d) Zkusíte útvar nakreslit? Pokuste se podat ke každé fotografii svůj výklad. - Doplň chybějící údaje a nadmořskou výšku horských vrcholů znázorni podle vzoru. Všechny hory a pohoří zakresli do mapy na straně 5. - Porovnej nadmořskou výšku našich nejvyšších hor s nejvyššími vrcholy na Slovensku, v Německu, v Polsku a v Rakousku. Svá zjištění napiš. Kapitola: Česká republika I Strana 5 Uprav mapu: a) Pomocí zelené a hnědé barvy vyjádři základní výškové poměry (nížiny a vysočiny) v České republice. b) Zapiš názvy nejvyšších pohoří, zakresli jejich nejvyšší vrcholy s kótami. Také největší nížiny označ názvy. Zakresli Ostravskou pánev, Českobudějovickou pánev a Mosteckou pánev. c) Věnuj svou pozornost geomorfologickým jednotkám na východě republiky, kde se stýkají Česká vysočina a Karpaty. Zakresli: - hranici mezi Českou vysočinou a Karpaty
-
sníženiny na Moravě a ve Slezsku: Dyjsko-svratecký úval, Hornomoravský úval, Dolnomoravský úval, Moravskou bránu d) Nakonec zakresli známá skalní města, krasové oblasti a další zajímavá místa přitažlivá zejména pro turisty. - Poznáš obě památné hory na obrázcích? Zjisti, jak jsou vysoké a zakresli je do mapy. Je v krajině, kde žiješ, nějaká památná hora? Kapitola: Jakpak je dnes u nás doma? Strana 6 Beseda: Uspořádejte besedu o podnebí a počasí! A. Ve skupinách sestavte charakteristiku podnebí České republiky. Postupujte podle těchto bodů: - Poloha České republiky uprostřed Evropy – vliv na podnebí. - Do mapky Česká republika I (strana 5) zakreslete oblasti s nejvyššími a nejnižšími průměrnými ročními teplotami a jejich polohu zdůvodněte. - Zakreslete místa s nejnižšími a nejvyššími průměrnými ročními srážkami a také polohu těchto míst zdůvodněte. - Jaký vliv má nadmořská výška na podnebí a počasí u nás? - Vzpomenete si, proč a kde se na Zemi střídají roční období? Jak se v naší vlasti mění počasí během roku? B. Připravte si různé problémové otázky k podnebí a počasí v České republice. Příklad: Platí, že na jihu České republiky je všude tepleji než na severu? Hlásí se jaro na celém území naší republiky ve stejnou dobu? Zraje obilí v celé České republice stejně rychle? C. Připravte otázky o charakteru a zvláštnostech počasí v místě vašeho bydliště. Příklad: Kdy u nás začíná kvést šeřík? Kdy zpravidla začíná sklizeň obilí? Který je nejdeštivější a nejsušší měsíc v roce? Převládá u nás určitý směr větrů? D. Zvolte zástupce, který bude reprezentovat vaši skupinu před třídou. A beseda může začít. Zástupci skupin odpovídají na připravené dotazy (B a C). Jak se vám beseda povedla? Možná, že teď lépe rozumíte chodu počasí u vás doma. -
-
Sleduj po několik večerů předpověď počasí v televizi. Připrav do školního sešitu zprávu o tom, z čeho se předpověď počasí skládá, zda většinou odpovídá skutečnosti a k čemu slouží biometeorologická předpověď. Proč nás zneklidňují informace o stavu ozonové vrstvy v atmosféře?
1. Prohlédni si nejdřív mapu podnebných oblastí ve školním atlase. Potom svou mapku vybarvi. 2. Odpověz: Jak souvisí rozložení podnebných oblastí s nadmořskou výškou? 3. Pokus se vyjádřit, čím se odlišují hlavní podnebné oblasti z hlediska využití pro zemědělství, dopravu, rekreaci. Kapitola: Porovnej podnebí Prahy s podnebím některých hlavních měst v Evropě!
Strana 7 1. V čem se nejvíce liší teplotní a srážkové poměry v Praze od stavu v hlavních městech Francie, Norska a Ruska? Nejpodstatnější rozdíly se pokus vysvětlit. 2. Charakterizuj podnebí Prahy. Porovnej údaje v klimadiagramu s mapkami průměrných ročních teplot vzduchu a srážek v České republice. Škrtni výroky, které nejsou pravdivé: a) Praha leží díky své nadmořské výšce spíše v chladné podnebné oblasti České republiky. b) Praha se svou průměrnou roční teplotou vzduchu podobá teplým oblastem na střední a jižní Moravě. c) Praha leží v nejsušší oblasti Čech. d) Průměrná teplota žádného zimního měsíce neklesá v Praze pod 0 °C. Prostuduj různé mapy ve školním atlase a odpověz: - Které oblasti v České republice jsou nejméně vhodné pro intenzivnější rostlinnou výrobu? - Vyhledej oblasti vhodné pro zimní a letní sporty a místa celkově přitažlivá pro rekreaci. Najdi doma (nebo ve škole) okno vedoucí přímo na západ. Nakresli si do školního sešitu náčrt krajiny (ulice, zahrady apod.), kterou z tohoto okna vidíš. Podobně jako na obrázku 14 musíš mít uprostřed místo ukazující přím na západ. Sleduj během roku (alespoň jednou za měsíc), jak slunce při západu „putuje“ po obzoru. Ve dnech rovnodenností a slunovratů zakresli místo západu slunce a zjisti pomocí kompasu světovou stranu tohoto místa. (Nejšikovnější je přilepit proužek papíru přímo na okno a zakreslovat na něj!) Kdo dokáže vysvětlit příčinu tohoto jevu? Doplň správná data: - Den podzimní rovnodennosti (PR) - Den zimního slunovratu (ZS) - Den jarní rovnodennosti (JR) - Den letního slunovratu (LS) - Víš, čím se tyto dny vyznačují (délka dne a noci)? - Co je to zimní a letní čas? - Zimní čas letos platí od: - Letní čas letos platí od: - Proč se zavádí zimní a letní čas? - Platí zimní a letní čas také jinde v Evropě? Kapitola: Voda je dar nebes! Strana 8 Podívej se, co všechno se dá zjistit z map v atlase České republiky:
a) Prohlédněte si dobře mapu povodí řek. Pokus se vyjádřit, čím se od sebe vzájemně liší povodí Labe, Moravy a Odry. - Kde řeky v těchto povodích pramení a kterým hlavním směrem tečou? - Kde budeš hledat nejnižší místo v každém ze tří povodí? - Které ze tří povodí je největší? b) Vyber si povodí některé větší řeky, nejlépe povodí, v němž žiješ. Své povodí vyhledej postupně na vhodných mapách ve školním atlase a odpověz: - Jsou všechny vodní toky stejně znečištěny? - Která část povodí má znečištěné ovzduší? - Jsou v povodí rozsáhlé lesní plochy? Vyskytují se zde lesy poškozené exhalacemi? Kde? - Které části povodí jsou asi využívány k rekreaci? - Která chráněná území byla v povodí vyhlášena? - Je na celém území tvého povodí stejná hustota zalidnění? - Kterými většími městy protéká hlavní řeka a její přítoky? - Jsou určité části povodí územím s výrazným soustředěním průmyslu? Na konec se pokus napsat o svém povodí krátké vyprávění. Doplň tabulkový přehled o využívání vodních zdrojů. Své hodnocení zaznamenej pomocí slov: ANO, NE, NĚKDY, ČÁSTEČNĚ, ZÁKAZ. Co myslíš, které vodní zdroje jsou u nás nejvíce ohroženy? Proč? Jak by se dala zlepšit čistota vod? Debata: Připravte se každý sám na další třídní debatu. Tentokrát půjde o historické vodní stavby v Českých zemích: o rybníky, o plavební kanály a plavení dříví po řekách, o podniky založené na vodním pohonu (mlýny, hamry). Kapitola: Česká republika II Strana 9 Uprav mapu: a) Nejprve doplň názvy řek. Podle mapy České republiky ve školním atlase zakresli největší rybníky a přehradní nádrže. Vše označ názvy. Doplň přehled našich hlavních řek (Moře – Severní, Baltské, Černé, Do moře se vlévá řeka:…, Kde tato řeka pramení?, Hlavní přítoky této řeky na našem území: ..........). Kapitola: Jsou naše přírodní zdroje obnovitelné? Strana 10 - K čemu se využívají tyto nerostné suroviny: černé uhlí, hnědé uhlí, uran, barevné kovy (měď, zinek, olovo), kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a lupky, vápence, písky, tuha. - Které z uvedených nerostných surovin při těžbě významně znečišťují životní prostředí a ohrožují zdraví lidí? Jak využíváme přírodní zdroje?
-
Správné využívání a ochrana zemědělské půdy, vodstva a lesů patří dnes k nejnaléhavějším celosvětovým problémům. Napiš proto na toto aktuální téma krátký referát. - Nejdřív však vyplň (heslovitě) tento tabulkový přehled: (tabulka str. 10) Práce ve skupině: - Popište obrázek 16. a) Promluvte si o tom, jak lze těžbou nerostných surovin ničit krajinu. b) Poškozuje těžba některých surovin zdraví lidí žijících v okolí dolu nebo lomu? c) Vyskytuje se snad podobná situace v blízkosti vašeho bydliště? d) Představte si, že jste majiteli lomu nebo dolu. Pokuste se navrhnout velkorysé řešení pro ozdravění životního prostředí v okolí svého podniku. Pokračuj v úpravě mapy České republiky I na straně 5: Podle mapy Nerostné suroviny ve školním atlase zakresli hlavní oblasti těžby vlevo uvedených nerostných surovin. Označ města ležící v těžební oblasti. Nezapomeň na vysvětlivky. Kapitola: Nestačí jen vyhlásit chráněné území… Strana 11 Projekt: Zjistěte, zda v blízkém okolí vaší školy existují vzácné přírodní objekty (stromy, studánky, skalní útvary, výskyt vzácného rostlinstva nebo ptactva…) nebo místa nenarušené přírody, která by si zasloužila obecní, krajskou nebo snad i státní ochranu. Pokud takový objekt objevíte, zpracujte ve dvojici nebo ve skupině návrh na jeho ochranu. Můžete zvolit například tento postup: a) Objevené místo nebo vybraný objekt prozkoumejte. Znamená to zakreslit ho do mapy či plánu, podle potřeby vyměřit, nakreslit nebo vyfotografovat. b) Zpracujte podrobný popis místa nebo objektu a napište, v čem spočívá jeho hodnota (zvláštnost, jedinečnost). c) Navrhněte způsob ochrany objektu nebo místa a možnost péče o něj. Svou práci (text, fotografie, nákresy, mapky, plánky atd.) vystavte ve škole a pokuste se ji nabídnout obecnímu úřadu. Pokračuj v úpravě mapy Česká republika II (strana 9). Zakresli dvěma odlišnými barvami: a) naše čtyři národní parky, b) největší chráněné krajinné oblasti. Všechna chráněná území přírody, která zakreslíš, označ názvy. Barvy nezapomeň vysvětlit v legendě mapy. Práce ve skupině: Zahrajte si na redakci časopisu pro mládež! Pravidla hry: a) Sestavte ve třídě několik skupin, které budou dočasně tvořit tým autorů a redaktorů. b) Každá redakce si vymyslí zajímavé téma týkající se ochrany přírody. Vaším úkolem bude zpracovat na toto téma článek pro mládež. Článek by měl obsahovat nejen zajímavý text, ale také 1-2 mapky a výstižné obrázky. c) Po týdnu až 14 dnech vystavte hotové články ve třídě nebo raději na chodbě, kde si vaše práce prohlédne více spolužáků a učitelů.
Najdete v okolí svého bydliště (nebo chaty, chalupy) místo, které připomíná přírodní krajinu? a) Prozkoumejte toto místo podobně jako v úkolu vlevo. b) Navrhněte zde takovou úpravu, která přispěje k zachování nebo dotvoření přírodního rázu místa a umožní tak harmonické propojení s okolím, kde žijí lidé. Příklady úprav: vyčistit porosty, zrušit nevhodnou pěšinu, čistit vodní pramen nebo potok, vyvěsit ptačí budky, vsázet keře. c) Pokusíte se úpravy provést? Kapitola: Podívej se, jak se mění věkové složení našeho obyvatelstva! Strana 12 Grafy na obrázku 19 a 20 si dobře prohlédni a písemně odpověz: a) Jak se v letech 1900 až 2001 postupně měnil podíl dětí ve věku do 14 let na celkovém počtu obyvatel? b) Jak se naopak měnil podíl lidí starších 60 let? c) Co myslíš, pro které země je proces stárnutí obyvatelstva typický? Škrtni, co neplatí a pověz proč: Proces stárnutí obyvatelstva (kdy přibývá osob starších 60 let a ubývá dětí) je typický pro vyspělé země pro méně vyvinuté země Podtrhni názvy zemí, u kterých předpokládáš podobné věkové složení obyvatelstva jako v Česku: Německo, Čína, Mexiko, Švédsko, Egypt, Afghánistán, Nizozemsko, Indie. Své řešení zdůvodni. Debata Připravte se všichni na třídní debatu: Zjisti od svých rodičů, kolik sourozenců měli tvoji předkové: pradědeček a prababička, dědeček a babička, tvoji rodiče. Ve kterých letech zhruba žili pradědeček a prababička? Jak se žilo v rodině tvých prarodičů, když byli tvoji rodiče malé děti? a) Velikost rodin ve zjištěném období porovnejte s běžnou velikostí dnešních rodin. b) Na základě informací zjištěných od rodičů se společně pokuste porovnat životní úroveň rodiny před 50 lety, před 30 lety a dnes. Úkol pro dvojice: Mezi obyvateli Česka bude pravděpodobně i nadále přibývat osob starších 60 let. Nízký podíl mládeže z celkového počtu obyvatel je varující. - Prohovořte tuto situaci ve dvojici. Do školního sešitu zapisujte své představy o důsledcích tohoto stavu. Společně uvažte, které opatření ve společnosti budou nutná. Jak se asi bude měnit životní styl mladých i starších lidí? - Nakonec prezentujte své názory před celou třídou. Kapitola: Ten umí to a ten zas tohle ........ aneb struktura zaměstnanosti obyvatelstva Strana 13 - Vyjmenuj 5-10 různých hospodářských odvětví náležejících do I. a II. sektoru. Napiš, která odvětví patří do terciéru. - Proveďte ve třídě průzkum struktury zaměstnanosti ve svých rodinách za tři předcházející generace! Po rozhovoru s rodiči vyplň tabulku: ano = X, ne = 0
-
Sečtěte výsledky v tabulkách všech spolužáků a vyplňte tabulku za celou třídu. Odpovídají zhruba vaše výsledky vývoji struktury zaměstnanosti v naší zemi? Otázka pro tebe: - Jak se změnil podíl ekonomicky činného obyvatelstva v období let 1991 až 2001? Odpověz písemně. Debata: - Jak se změnila za posledních 100 let struktura zaměstnanosti obyvatelstva České republiky a jak se mění v současné době? - Pokuste se porovnat soudobou proměnu struktury zaměstnanosti na venkově a ve městech. Kde se mění rychleji a proč? Kapitola: Bydlí u nás více lidí ve městech nebo na venkově? Strana 14 Pracujte ve dvojici: 1. V tabulce zjistěte, jak se měnil podíl obyvatel v letech 1921 až 1961. 2. Čím se vyznačovalo období let 1961 až 1980 a proč? 3. Pokuste se vysvětlit změnu ve vývoji podílu obyvatel žijících ve městech s více než 10 000 obyvatel od roku 1980. 4. Co myslíte, bude v následujícím desetiletí spíše ubývat obyvatel velkých měst? Kde chceš jednou žít: ve městě nebo na venkově? Život ve městě – přednosti, nevýhody. Život na venkově – přednosti, nevýhody. Napiš do sešitu svou představu o tom, kde chceš v dospělosti žít a proč. Promluvte si o tom ve třídě. Na fotografiích je nákupní středisko na sídlišti (Přerov), tradiční náměstí (Hradec Králové) a náves ve Vlastiboři v jižních Čechách (vesnická památková rezervace). Pokus se vyjádřit co nejobšírněji, jak zde lidé žijí – jaké je zde životní prostředí. Posuď například: hustotu zalidnění a mezilidské vztahy; množství zeleně, čistotu a klid; vliv dopravy; zdroje tepla; způsoby likvidace odpadků; dostupnost služeb; kulturní zájmy a vzdělanost obyvatel atd. Práce ve skupině: Udělejte si společně ve skupině vlastní mapu hustoty zalidnění České republiky. 1. Podle vzoru na obrázku 36 na straně 34 nakreslete na balicí papír území naší vlasti. 2. Dobře si prohlédněte mapu hustoty zalidnění ve školním atlase Česka a mapu hustoty zalidnění podle okresů na straně 31 tohoto sešitu. Promyslete obsah své budoucí mapy a zvolte vhodné barvy. 3. Zakreslete oblasti s nejvyšší hustotou zalidnění. Zakreslete největší města a vepište do mapy jejich názvy. Odpovězte každý sám: a) Jak velká jsou města (podle počtu obyvatel) ležící v nejhustěji zalidněných územích Česka? b) Leží některé město s více než 50 000 obyvatel v území s nejřidším zalidněním? c) Vyjmenuj a ukaž na mapě největší soustředění obyvatelstva v České republice.
Kapitola: Městečka, města, velkoměsta Strana 15 Podle tabulky zpracuj mapičku: 1. Města, v nichž žije víc než 100 tisíc obyvatel, zakresli pomocí barevného čtverečku. 2. Pět měst, v nichž žije 90-100 tisíc obyvatel, zakresli pomocí barevného kroužku. 3. Zjisti v mapě na straně 20, zda jsou všechna města, v nichž žije více než 90 tisíc obyvatel, městy krajskými. 4. V mapě na straně 20 se pokus zjistit, která 3 města, v nichž žije 50-90 tisíc obyvatel, jsou městy krajskými. Vypiš je: Poznej lázeňská města v Česku - Na mapě Česka ve školním atlasu vyhledej lázeňská města vyznačená v obrázku 23. Názvy těchto měst vepiš do obrázku 24 a vylušti tak křížovku. Kapitola: Žijeme zdravě, kulturně a příjemně? Strana 16 Debata: Debatu můžeme zaměřit například na tyto otázky: 1. Pokuste se zhodnotit kvalitu životního prostředí a kvalitu mezilidských vztahů na venkově, ve městě a na velkoměstském sídlišti. 2. Lze zkvalitnit náš život? Které významné podmínky pro spokojený život v naší zemi by měl lidem zajistit stát nebo obec a které podmínky si musíme vytvořit sami? 3. Chataření a chalupaření je velmi rozšířeným způsobem rekreace obyvatel našich větších měst. Uvažujte proč. Vyplňte nejdřív každý sám (nebo společně v lavici) tabulku. Debata: Zamysleme se společně nad tím, jak žijí lidé v naší zemi: na venkově, v menším městě a ve velkém městě. Kapitola: Městské památkové rezervace Strana 17 Úkoly: 1. Zjisti, které památky na území Česka jsou dnes na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Přehled všech památek zapiš do sešitu a zakresli si je do mapky. 2. U jednotlivých památek přijatých do seznamu kulturního dědictví UNESCO se pokus zjistit, v čem spočívá jejich jedinečnost. 3. V encyklopedii, na internetu nebo v turistickém průvodci zjisti, co bývá v městských památkových rezervacích předmětem ochrany (městská brána, náměstí atd.). Kapitola: Česká republika III Strana 20 Uprav mapu: 1. Vybarvi území krajů (barvy se mohou vhodně opakovat). 2. Urči názvy krajů a do kroužků vepiš čísla krajů. 3. Do mapy napiš názvy krajských měst.
4. Doplň názvy ostatních měst, v nichž žije více než 50 000 obyvatel. Kapitola: Stránka zábavy a poučení Strana 21 - Doplň názvy našich měst. Napovíme ti, ve kterém kraji jednotlivá města leží. - Osmisměrka: Najdeš aspoň 12 měst, v nichž žije více než 50 tisíc obyvatel? - Podaří se ti zjistit rodiště významných osobností naší kultury? Doplň chybějící sloupec v tabulce a vylušti tajenku v obrázku 28. - Doplň názvy našich řek. Kapitola: Průmysl – tradiční sektor našeho hospodářství Strana 23 Mapky na obrázcích A-D zobrazují rozmístění čtyř odvětví průmyslu: - výroba skla, keramiky a bižuterie - výroba textilu, oděvů a obuvi - strojírenství - chemický průmysl Jistě pro tebe nebude příliš obtížné vepsat do každé mapky správné odvětví průmyslu. Tím však tvůj úkol nekončí. Ke každému odvětví doplň do školního sešitu, co víš o velkých podnicích a jejich výrobcích a o vlivu průmyslového odvětví na životní prostředí. Prohlédni si mapky A, B, C, D a odpověz: 1. Jsou podniky jednotlivých odvětví průmyslu soustředěny do menšího počtu měst nebo jsou rovnoměrně rozmístěny po celé České republice? Dokážeš to zdůvodnit? Co myslíš, které z uvedených průmyslových odvětví je na území naší vlasti rozmístěno nejrovnoměrněji? Proč? Strana 23 2. Je některé z uvedených průmyslových odvětví zastoupeno také v okolí tvého bydliště? Který podnik to je? Má zde starou tradici? 3. Která odvětví průmyslu zatěžují nejvíce životní prostředí? Proč? 4. Vyjmenuj průmyslová odvětví, která mají v České republice starou tradici a byla v období předválečné republiky zdrojem českého exportního zboží špičkové kvality: 5. Která odvětví průmyslu byla intenzivně rozvíjena v období socialismu, a to bez ohledu na negativní vliv výroby na životní prostředí a bez ohledu na skutečné potřeby naší země? 6. Která průmyslová odvětví se rozvíjejí teprve v poslední době a jsou založena na nejvyspělejší technice? Co vyrábějí? Pokus se vysvětlit, co znamenají slova: akcie, burza, směnka, investice, zisk, daň z příjmu, daň z přidané hodnoty, úvěr, úrok, kurzovní lístek, leasing, nadace, sponzor. Vyjádři jedním slovem, co mají následující trojice společného: - Teplice, Luhačovice, Poděbrady - Kamenický Šenov, Nový Bor, Světlá n. Sázavou - Liberec, Šumperk, Náchod - České Budějovice, Plzeň, Velké Popovice - Kopřivnice, Mladá Boleslav, Jablonec n. Nisou
- Znojmo, Mikulov, Bzenec - Rakovník, Horní Bříza, Chlumčany - Zruč n. Sázavou, Zlín, Třebíč - Ústí n. Labem, Kralupy nad Vltavou, Pardubice - Přerov, Česká Třebová, Kolín Doplň, čím se z hlediska průmyslové výroby vyznačují tato města: Kolín, Ústí nad Labem, Plzeň, Brno, Mělník, Jablonec n. Nisou, Opava, Mladá Boleslav, Kralupy, Pardubice, Liberec, Rakovník, Blansko, Prostějov, Třinec, Zlín, Jihlava, České Budějovice, Přerov Kapitola: Uživí nás naše země? Strana 24 Podle školního atlasu zakresli do mapek A, B a C oblasti pěstování vybraných zemědělských plodin. Nezapomeň vybarvit a popsat vysvětlivky. Podle map ve školním atlase vyplň heslovitě tabulku (Podmínky pěstování plodin). Kapitola: Navštivte zemědělský podnik! Strana 25 Při návštěvě zemědělského podniku nakresli plánek s vysvětlivkami. Čemu slouží jednotlivé části dvora a různá stavení? Dokážeš popsat provoz v navštíveném podniku? Po návštěvě zemědělského podniku odpověz: 1. Které přednosti a nevýhody má práce v zemědělství? 2. Poškozuje provoz navštíveného podniku životní prostředí? Napiš jak: 3. Jak by se dalo těmto negativním vlivům zabránit? Snaží se o to někdo? 4. Jak si představuješ moderní zemědělský podnik? Kapitola: Doprava Strana 26 Uprav mapu na obrázku 30: 1. Zakresli dálnice a rychlostní silnice. Podle svých zkušeností vyjmenuj hlavní vlastnosti obou typů silnic. Podílejí se uživatelé dálnic a rychlostních silnic na jejich údržbě? 2. Pokus se zjistit, kudy v Česku povedou plánované dálnice. Zakresli je do mapy. 3. Zjisti a zakresli hraniční přechody, k nimž směřují existující a plánované dálnice. 4. Se kterými zeměmi nás hraniční přechody spojují? Zjisti a vepiš k hraničním přechodům. Práce ve skupině: Na balicí papír nakreslete „od ruky“ mapu Česka (můžete použít vzor na straně 34). Podle mapy na straně 20 zakreslete města s více než 50 000 obyvatel. Vytvořte společně přehlednou mapu silniční a železniční dopravy. Vyberte jen hlavní tahy, zakreslete a popište nejvýznamnější křižovatky a hraniční přechody. Nezapomeňte zpracovat legendu své mapy. Všechny mapy vystavte ve třídě a vzájemně si je posuďte: v každé mapě se snažte najít něco originálního a pěkného!
Strana 27 1. Města London, Stockholm, Minsk, Napoli a Marseille leží „vzdušnou čarou“ přibližně 1000 km od Prahy. Najdi tato města na automapě Evropy a zjisti, která z uvedených měst jsou pro nás ve skutečnosti nejvzdálenější a která jsou naopak poměrně blízká. Na čem to závisí? Pokus se vysvětlit, jaký význam pro rychlost dopravního spojení v Evropě mají: dálnice, silniční a železniční tunely, trajekty, letiště, podmořské tunely (uveď příklady). 2. Vyhledej nejvhodnější spojení autem a vlakem z domova do evropských měst ležících zhruba 500 km od Prahy. Pověz, který z těchto dopravních prostředků je: lacinější pohodlnější příznivější pro životní prostředí Uspořádejte debatu na téma „Doprava a životní prostředí“. Podle jízdního řádu na obrázku 31 a podle autoatlasu zpracuj časový rozvrh cest na trasách uvedených v tabulce. Podobný rozvrh cesty můžeš zpracovat do školního sešitu pro trasu z místa bydliště do některého města v zahraničí (například Opava – Vídeň, Brno – Benátky, Liberec – Berlín). Kapitola: Jakou krajinu po sobě zanecháme? Strana 28 Uspořádejte ve třídě další debatu, tentokrát na téma: Udržitelný vývoj na Zemi a naše chování. Kapitola:… aneb životní prostředí v naší zemi Strana 29 - Pokus se sestavit desatero, podle něhož bychom se měli chovat (i když nás nikdo nevidí), abychom každý osobně přispíval k ozdravení a k zachování prostředí, v němž žijeme, a tím vlastně i k zachování prostředí na Zemi. Do svého desatera uveď zásady chování, které považuješ za rozhodující! - Prohlédni si dobře mapu životního prostředí ve školním atlase České republiky a pokus se odpovědět: 1. Které oblasti naší vlasti mají nejnarušenější životní prostředí? Ke každé ze jmenovaných oblastí uveď aspoň jeden pravděpodobný zdroj znečištění vzduchu, vody či půdy, poškození lesů a zejména poškození lidského zdraví. 2. Proč patří naše čtyři největší města k územím s nejznečištěnějším prostředím? Uveď typické příklady zdrojů poškození životního prostředí ve velkých městech. 3. Vyjmenuj oblasti s nejkvalitnějším životním prostředím. Uvaž, v čem se podstatně liší od oblastí uvedených v bodě 1. a 2. - Jak poškozuje člověk svou činností prostředí?
Kapitola: Česká republika IV Strana 30
Uprav mapu: 1. Území krajů vybarvi stejně jako na str. 20. 2. Vepiš názvy krajských měst. Které kraje nejsou nazvány podle krajského města? Uvaž, podle čeho byly tyto kraje pojmenovány. 3. Vepiš do mapy názvy zemí, s nimiž Česko sousedí. Podle mapy vymysli dvě otázky týkající se krajů a státních hranic Česka. Vzájemně se pak ve třídě ptejte a odpovídejte nad mapou. Kapitola: Kraje a bývalé okresy Strana 31 Kraj, ve kterém žiji, dobře znám 1. Na balicí papír nakreslete jako plakát náčrt svého kraje. Zakreslete krajské město, bývalá okresní města, řeky, dálnici a vybrané silnice I. třídy. 2. Vyhledejte informace o svém kraji (školní atlas, vlastivědná nebo turistická mapa, internet, knihy, obrazové podklady). Společně uvažujte, co je pro váš kraj jedinečné, typické a zajímavé. 3. Do náčrtu kraje zakreslete vybrané objekty: kulturní památky, rekreační oblasti, chráněná území, výrobní podnik celostátního významu, turisticky přitažlivá místa a podobně. 4. Nakonec zpracujte doprovodný text, v němž pozvete turisty do svého kraje. Hustota zalidnění v krajích Pokuste se společně pojmenovat nejvýznamnější rozdíly v hustotě zalidnění v Česku: a) Do kartogramu zakreslete hranice krajů. b) Zjistěte, ve kterých krajích převažuje v okresech hustota zalidnění do 99 obyvatel na 1 km2. Kde naopak převažuje hustota zalidnění nad 400 obyvatel na 1 km2? c) Kde je hustota zalidnění vyšší než 1500 obyvatel na 1 km2? Dokážete svá zjištění v úkolech b, c zdůvodnit? Hustota zalidnění v našem kraji 1. Do kartogramu na obrázku 33 zakresli hranice svého kraje. Pověz, ze kterých okresů byl kraj vytvořen. Okresy zapiš do sešitu a urči, kolik obyvatel v nich žije na 1 km2. 2. Ve dvojici se pokuste vyjádřit, jaké jsou příčiny rozdílů v hustotě zalidnění ve vašem kraji. Vezměte v úvahu: geografickou polohu a nadmořskou výšku, přírodní složky krajiny, vliv velkoměst, tradiční výrobu a další. Kapitola: Rekreace a turistika: příroda, sport, historie, umění… Strana 32 Práce ve skupině: Sestavte společně trasu dvoudenního rodinného nebo školního výletu (pěšky, autem, autobusem, vlakem). Domácí úkol: Trasu jednodenního výletu (pěšky nebo vlakem) sestav s rodiči. Nakresli mapku a připrav časový plán cesty. Kdy výlet uskutečníte? Přineste každý jednu turistickou mapu. V lavici položte dvě různé mapy vedle sebe a dobře si je společně prohlédněte. 1. Co je obsahem turistické mapy (čím se liší od ostatních map)? 2. Jaké měřítko mají vaše dvě mapy? Co toto měřítko vyjadřuje a jak ho můžeme využít?
3. Sledujte průběh jedné červené, modré, zelené a žluté značky na mapě okolí svého bydliště. Uvažte společně: Jsou turistické cesty označovány libovolnými barvami nebo mají zvolené barvy určitý smysl? Ke každému z obrázků A-E pověz, čím je zobrazená krajina přitažlivá pro turistiku a rekreaci. Kapitola: Všichni mluvíme česky, každý trochu jinak… Strana 33 Přečti si několikrát nahlas ukázky jazyka ze čtyř uvedených hlavních oblastí. Odhadneš, ke které oblasti (1-4) se vztahují ukázky a-d? Doplň vynechané odpovídající české nebo moravské (slezské) výrazy: překážet, sud, dívat se, tvarůžky, truhlář, chudý; stolař, bečka, syrečky, hubený, zavazet, koukat. Někdy se vzájemně odlišuje výraz český, moravský i slezský. Doplň: pletýnka-bělka, gatěgalaty Co myslíš: jaký je rozdíl mezi skanzenem a vesnickou památkovou rezervací? Kapitola: Můj cestovní deník Strana 34 Jezdí u nás ještě někde úzkokolejný vláček? Kam se vydáš o letošních prázdninách? Kapitola: Ve své vlasti už se vyznám Strana 35 Tento tabulkový přehled vyplň heslovitě – napiš jen to nejdůležitější! Pokus se potom o některé oblasti vyprávět. Kapitola: Život ve městě Strana 37 1. Polož na plán známého města průsvitku a pokus se zakreslit, kde se ve městě rozkládají jednotlivé zóny. Označ je písmeny A-E a pověz, zda schéma na obrázku 38 platí zhruba i ve skutečnosti. 2. Pokus se vyhodnotit polohu města v dopravní síti. Obstarej si automapu a mapu železniční sítě. Vyhledej spojení svého města s největšími českými a moravskými městy, jeho napojení na dálniční síť a návaznost na důležité mezinárodní silniční i železniční tahy. Co myslíš, jaká je pozice (dobré nebo nevýhodné postavení) města v domácí a v evropské dopravní síti? Práce ve skupině: 1. Zakreslete do svého plánku historické jádro města. Vlastními značkami umístěte do plánu hrad či zámek, významné kostely, městskou bránu a další historicky cenné památky. Umíte je správně pojmenovat? 2. Pokuste se barevně odlišit (zhruba) části města podle zástavby obytných domů: části města s převahou starých nájemních domů, s převahou rodinných domů a nová sídliště. Pokud jsou na okraji města soustředěny například chaty, zakreslete i je.
3. Označte náměstí a ulice, kde je největší soustředění obchodů. Zvláštní značkou zakreslete radnici, sídlo policie, banku, hotely a větší restaurace. 4. Pokuste se zjistit polohu nemocnice a střední školy, dále polohu kulturních zařízení, např. divadla, muzea, galerie, památníku, knihovny. Vše zakreslete a označte názvy. 5. Kde jsou ve městě největší výrobní podniky? Zakreslete je. 6. Zakreslete hlavní dopravní tahy vedoucí městem a označte směry spojení s většími městy. Zakreslete, kudy vede železnice, a označte nádraží. 7. Zakreslete městskou zeleň (parky, zahrady, sady, les). Umístěte sportovní a rekreační zařízení. 8. Pokuste se vyznačit do plánu místa, kde předpokládáte zhoršené životní prostředí (frekventované silnice a křižovatky, území poblíž určitých podniků, elektráren nebo skládky apod.). Které části města považujete naopak za nejčistší a nejzdravější? 9. Zakreslete největší nákupní střediska. 10. Barevně vyznačte ty části města, které se za uplynulé desetiletí zcela změnily. Připrav návrh procházky městem! Kapitola: Znáš dobře svoje bydliště? Strana 38 Začněme základní orientací v plánu 1. Vybarvi přírodní část a zeleň: potok, řeku, rybník, les, parky, louky, zahrady a sady, stromořadí, zámecký park apod. 2. Barevně zvýrazni hlavní komunikační síť: silnice, ulice a náměstí (náves), železnici s nádražím, autobusové nádraží nebo hlavní linky místní autobusové nebo tramvajové dopravy, velké parkoviště. 3. Nakonec zakresli dům, kde bydlíš a hlavní objekty důležité pro život lidí: školu, poštu, radnici (obecní úřad), zdravotnické zařízení, peněžní ústav (banka, spořitelna), kostel, hřiště, koupaliště. Námět pro skupinu zájemců o historii 1. Kde je nejstarší část obce? Dochovaly se nějaké stavby z dob založení obce? Navštivte a zakreslete do plánku historické památky nacházející se ve vašem bydlišti. V jakém jsou stavu a jak jsou využity? Vyhledejte co nejstarší venkovské stavení v původním stavu. Které původní chalupy jsou renovovány s citem a vkusem? 2. Jak využít staré plánky? Pověz, jak se obec za 50 let změnila. 3. Jak využít staré obrázky? Snaž se najít místa zobrazená na starých fotografiích: náměstí, jednotlivé domy, kostel, faru, trh, nádraží, most, park atd. Pokud tyto objekty dosud existují, porovnej jejich dnešní a původní stav. Mohli byste se pokusit takový starý dům, faru, most, mlýn nebo kapličku nakreslit podle starých fotografií při výtvarné výchově! Strana 39 Moje bydliště v současných proměnách
1. Víš, kterým funkcím slouží jednotlivé části vaší obce? Zjisti a zakresli do plánku různými barvami: obytné části, silnice, železnice…. Svůj plánek porovnej s plánem ze starších dob. 2. Zjisti a zakresli do plánku, co se v místě tvého bydliště změnilo od roku 1990. Jsou to většinou změny k lepšímu? 3. Myslíš, že se u vás žije zdravě? Zakresli do svého plánku místa s nejpříznivějším životním prostředím. Sleduj čistotu vzduchu podle polohy vůči zdrojům nečistoty, odliš místa klidu od hlučných částí obce. Zjisti, kde je dostatek zeleně, podívej se na čistotu vody v potoce nebo v řece. Zakresli také místa nejvíce znečištěná a uveď zdroje jejich znečištění (exhalace, zápach, prach, hluk, odpadky). Znečišťují si lidé sami své prostředí? 4. Které pracovní příležitosti poskytuje tvoje obec svým občanům? Sestav přehled pracovních příležitostí, o kterých víš. Rozepiš je podle hospodářských sektorů. Potom vyhodnoť zastoupení I., II. a III. sektoru. Ve kterém sektoru přibylo za poslední dva roky nejvíce pracovních příležitostí? Svoje zjištění porovnej s grafem na straně 13. Odpovídá vývoj v místě tvého bydliště celkovému vývoji v naší vlasti? 5. Vyhodnoť polohu svého bydliště v rámci České republiky. Pokus se polohu vyjádřit pomocí náčrtků: o poloha městské čtvrti nebo sídliště v rámci města o poloha vesnice vůči nejbližšímu většímu městu o spojení s hlavním městem Prahou o napojení na hlavní silniční a železniční síť o napojení na evropskou dopravní síť Jak si představuji své bydliště za 15 let? Nakresli plánek svého dnešního bydliště a pokus se do něj vyjádřit svou představu o tom, co by se zde mohlo změnit asi tak do 15 let. Představ si při tom životní prostředí v době, až ti bude kolem 30 let. Zahrajte si na starostu obce! Pro začátek naší hry stačí 4 starostové a 4 úkoly, které je třeba v obci vyřešit. Kdo chce být starostou, vybere si ve třídě několik odborníků a 2-3 zastupitele. 1. úkol: Starosta by rád vyhověl přání občanů vybudovat moderní tržiště. Na radnici vznikl spor o to, kde je pro ně nejlepší místo a jak má takové tržiště vypadat. 2. úkol: Místní podnikatel požádal starostu o povolení postavit v obci benzinové čerpadlo s myčkou aut. Jeho pozemek leží v přímém sousedství školy. Povolit či nepovolit? 3. úkol: Silniční tah vedoucí obcí je jedním z největších zdrojů znečištění ovzduší a ohrožení občanů. Starosta se má vyjádřit k různým návrhům řešení, která dostal od občanů: o vybudovat podchod o snížit v obci povolenou rychlost na 40 km o vést průjezd obcí jinudy o vybudovat silniční obchvat obce o povolit vjezd jen osobním autům o zakázat kamionovou dopravu o zakázat vjezd všem motorovým vozidlům o místo silnice vedoucí středem obce zřídit pěší zónu
o vybírat poplatky za průjezd obcí 4. úkol: Starosta dostal pro obec darem vysoký finanční obnos na vybudování sportovního areálu s koupalištěm. Je třeba rozhodnout, kam tento areál umístit a jak ho vybavit. Pokud se vám hra na starostu zalíbí, můžete ji ještě vylepšit: skupiny si mohou svou debatu na radnici připravit a potom ji předvést před třídou jako divadlo.
Učebnice nakladatelství Nová škola Kapitola: Česká republika – naše vlast Strana 5 - Prohlédněte si horu Říp na obálce této učebnice. Vyhledejte na mapě, kde leží. - Vyjmenujte státní symboly, které jsou zakotveny v Ústavě České republiky. (Je jich celkem sedm.) - Tradiční symboly naší vlasti, které nejsou zakotveny v Ústavě, jsou české korunovační klenoty. Víte, kde jsou uloženy? Českou státnost symbolizují i přírodní útvary a historické památky na uvedených fotografiích. Poznáte, která hora je zachycena na fotografii vlevo nahoře? (Nápověda: 49°38´ s. š. a 14°52´v. d.). Která pověst se k ní váže? Souvisí i s knížetem z Václavského náměstí v Praze? Pojmenujte všechny uvedené fotografie. Strana 6 - Ve kterém století žil Kosmas, autor Kroniky české? V jakém jazyce svoji kroniku napsal? Kapitola: Poloha České republiky Strana 6 - Se kterými státy ČR sousedí? Se kterým státem má nejdelší hranici? Která významná rovnoběžka a poledník prochází územím naší republiky? (přiložena mapka) - Ukažte si tyto body (krajní body ČR) na mapě a určete, ve kterém kraji se nacházejí. Kapitola: Vývoj státního území Strana 6 - Ve kterém roce skončila 1. světová válka? Co se stalo s Habsburskou říší po skončení 1. světové války? - Za pomoci atlasu určete, na území kterých dnešních států se rozkládala habsburská říše? (přiložena mapka Evropy za doby Rakouska-Uherska) Strana 7 - Jak se jmenoval první československý prezident? - Víte, co znamenala Mnichovská dohoda? Vyhledejte, kdo a za které státy ji podepsal. Zjistěte, co byly Sudety. - Kdy skončila 2. světová válka v Evropě? - Proč byl 17. listopad vyhlášen státním svátkem? Které dvě významné události si v tento den připomínáme?
-
Vysvětlete, co je NATO. Kolik států dnes EU sdružuje? (přiložena mapka členských států EU z roku 2009) Co si představujete pod pojmem „volný pohyb osob a zboží“? Vezměte si kalendář a vyhledejte státní svátky v ČR. Které z nich mají souvislost se změnou našich hranic? Strana 8 - Na družicovém snímku ČR si ukažte okrajová pohoří České republiky a nížiny podél toku Moravy a Labe. (přiložen družicový snímek ČR) - V kterém podnebném pásu leží většina Evropy? Jaké podnebné oblasti v Evropě rozlišujeme? Co je pro ně typické? Kapitola: Geologie a povrch Strana 8 - Jak rozdělujeme zemský povrch podle nadmořské výšky a rozdílu výšek? - Vyhledejte nadmořskou výšku nejnižšího a nejvyššího bodu ČR. Hodnoty srovnejte s nadmořskou výškou své obce. - Do obrysové mapy ČR zakreslete nížiny, pahorkatiny, vrchoviny a hornatiny uvedené v textu. Kapitola: Podnebí Strana 9 - Charakterizujte podnebí v České republice. - Podle mapky jmenujte klimatické oblasti ČR. Do které z nich patří Polabí, Českomoravská vrchovina, Šumava, Krkonoše, Jeseníky a oblast vašeho bydliště? (přiložena mapka klimatických oblastí ČR) - Zopakujte si, jakým způsobem ovlivňuje nadmořská výška teplotu a množství srážek. Oblasti uvedené v tabulce (Dyjsko-svratecký úval, Krkonoše) vyhledejte na mapě a určete jejich přibližnou nadmořskou výšku. Na základě uvedené průměrné roční teploty a úhrnu srážek vysvětlete vliv nadmořské výšky na jejich hodnoty. - Prohlédněte si obrázky vpravo. Odpovídají následujícímu textu? (přiloženy obrázky/mapky a text týkající se vlivu oceánu na počasí) - Co je inverze? Kde a kdy se s ní můžeme setkat? Jaký má vliv na rozptylové podmínky? - Vyhledejte tato místa (Bílý potok, Žatecko, Roudnicko) a zakreslete je do obrysové mapy. - Vyhledejte a porovnejte průměrné srážky v ČR a ve vašem kraji: http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html. - Na stánkách Českého hydrometeorologického ústavu zjistěte předpověď počasí pro následující dny. Sledujte počasí a ověřte si, jestli se lišilo od předpovědí. Mělo by platit, že čím je předpověď dlouhodobější, tím je méně přesná.
Kapitola: Vodstvo Strana 10
-
Zopakujte si pojmy povodí, rozvodí, úmoří. Najděte na mapě vrchol, z jehož svahu odtéká voda do tří úmoří – tzv. „střechu Evropy“. - Na mapě vyhledejte Labe, Vltavu, Moravu a Odru. Zjistěte, ve kterých pohořích pramení, do kterých řek a moří ústí, které jsou jejich největší přítoky. Najděte na nich vodní nádrže a sídla, kterými protékají. Zapište do sešitu. - V hudební výchově nebo na internetu si poslechněte část cyklu Bedřicha Smetany „Má vlast“ nazvanou „Vltava“. Pokuste se odhadnout, který úsek hudby ztvárňuje pramen Vltavy a který místa, jimiž tato řeka protéká. - Jak rozdělujeme vodní nádrže podle způsobu jejich vzniku? Které druhy umělých vodních nádrží znáte? - První rybníky byly u nás podle Kosmovy kroniky založeny už v 11. století. Největší rozmach rybníkářství nastal v 15. a 16. století. Ve které oblasti ČR to bylo? - Vodní plochy uvedené v textu vyhledejte na mapě a zakreslete do obrysové mapy. Vyznačte i další přehradní nádrže a řeky, na kterých leží: Slapy, Švihov, Nechranice, Slezskou Hartu, Vír, Dalešice, Nové Mlýny a Dlouhé stráně. Strana 11 - V atlasu vyhledejte místa s významnými prameny minerálních vod. Co většinou nalezneme v blízkosti jejich vývěru? Kapitola: Půda Strana 11 - Z jakých živých a neživých složek se půda skládá? - Co je humus a jaký má význam? - Vyhledejte ve školním atlasu, které půdní druhy a půdní typy se nacházejí v oblasti, kde žijete. Kapitola: Živá příroda Strana 11 - Kterých dřevin by u nás mělo být podle vegetačních stupňů nejvíc? Jak je tomu ve skutečnosti? Proč je u nás nejvíce smrkových porostů? Kapitola: Ochrana životního prostředí Strana 12 - Najděte ve svém okolí místa nejvíc poznamenaná lidskou činností. Co je ekosystém? - Porovnejte území s vysokými koncentracemi prachových částic s rozložením nížin v ČR. (přiložena mapa znečištění ČR prachovými částicemi) - Žijete v oblasti s vysokou koncentrací prachových částic? Co je zdrojem škodlivých zplodin ve vašem okolí? - Zakreslete do obrysové mapy, kde leží naše NP, CHKO a biosférické rezervace UNESCO. - Určete, která chráněná území se nacházejí v okolí vaší školy nebo bydliště. Zjistěte o nich více informací. Které chráněné druhy rostlin a živočichů tam žijí? Zjistěte, co znamená Natura 2000 (http://www.natura2000.cz).
-
Zpracujte ve skupinách projekt o chráněných územích ČR. Jedno z nich si vyberte a připravte pro spolužáky výlet. Zjistěte, co byste tam chtěli vidět, kde se ubytujete, čím pojedete, rozpočet apod. Zvolte nejlepší projekt a uskutečněte ho.
Kapitola: Opakování – přírodní podmínky Strana 13 - Doplňte: Povrch České republiky je tvořen hlavně ......... a ............ Nejteplejší a nejsušší podnebí mají nížinné oblasti: .................. a .............. S nadmořskou výškou klesá .................. a přibývá ................... Řeka Labe teče do .............. moře, Odra do ..................... moře a řeka ................ přes Dunaj do ................ moře. V nižších polohách převládají ............... stromy, ve vyšších stromy ........................ Nejúrodnější půdy jsou ...................... Nejméně úrodné půdy jsou naopak v ..................... oblastech. - Vyberte správnou odpověď: 1. Území ČR náleží do podnebného pásu: a. teplého b. mírného přechodného c. chladného 2. Česká vysočina leží na: a. západě naší republiky b. východě naší republiky c. vůbec zde neleží 3. Západní Karpaty jsou: a. mladší než Česká vysočina b. starší než Česká vysočina c. jsou stejně staré 4. Povrch ČR tvoří převážně: a. nížiny b. pahorkatiny a vrchoviny c. hornatiny 5. Srážky s nadmořskou výškou: a. klesají b. rostou c. nemění se 6. Teplota s nadmořskou výškou: a. klesá b. stoupá c. nemění se 7. Od západu ovlivňuje podnebí v ČR: a. Atlantský oceán b. Středozemní moře c. vnitrozemská tlaková výše 8. V ČR je rozvodí mezi kolika úmořími? a. dvěma
-
-
b. třemi c. čtyřmi 9. Z vodních nádrží v ČR převažují: a. přehradní nádrže b. rybníky c. jezera 10. V Polabí a moravských úvalech jsou: a. nejúrodnější černozemě b. hnědé lesní půdy c. neúrodné podzolové půdy 11. Nejčastější dřevinou v ČR je: a. smrk b. borovice c. buk 12. Životní prostředí dnes nejvíce znečišťují: a. průmyslová hnojiva b. doprava a topení v domácnostech c. kyselé deště Práce s atlasem: a. Nakreslete si obrysovou mapu ČR. Vyznačte do ní Šumavu, Krušné hory, Krkonoše, Orlické hory, Hrubý Jeseník, nejvyšší a nejnižší bod ČR, národní parky, čtyři největší řeky, města Praha, Brno, Ostrava, Plzeň a obec, ve které žijete. b. Charakterizujte krajinu nížin na základě uvedených parametrů: teplota, srážky, půda, hustota osídlení, co se zde pěstuje, průmysl. Vyhledejte ve svém okolí příklady chráněných území podle tabulky a vypište si je to sešitu. (tabulka)
Kapitola: Obyvatelstvo Strana 14 - Kolik obyvatel má Evropa? Jaký zlomek této populace představují (přibližně) Češi? - Ve kterém století a proč Velkomoravská říše zanikla? - V období Velkomoravské říše byla na našem území některá významnější sídla (hradiště), např. Mikulčice nedaleko Hodonína, Pohansko u Břeclavi nebo Staré Město u Uherského Hradiště. Vyhledejte je na mapě. - Jak se jmenoval rod, který založil český stát? Ve kterém století byla k českému státu připojena Morava? Za vlády kterého panovníka získal český stát největší rozsah? - Uspořádejte si ve třídě anketu a zjistěte národnost svých rodičů. Proč do naší země přicházejí pracovat a žát lidé z jiných zemí? - Srovnejte počet osob, které se v minulém roce do ČR přistěhovali (imigrace), s počtem osob, které se z ČR vystěhovali (emigrace). Využijte stránky Českého statistického úřadu: www.czso.cz. - Počet obyvatel a další údaje o něm se zjišťují každých 10 let celostátním sčítáním obyvatelstva. Kdy bude další sčítání lidu?
Víte, kde se v ČR nacházejí národopisné oblasti Chodsko, Valašsko a Moravské Slovácko (viz mapka str. 82)? Udržují se ve vašem regionu lidové zvyky a tradice? Mluví se zde nářečím? - Na internetu zjistěte aktuální počet obyvatel ČR. Vypočítejte, kolik obyvatel zde žije na 1 km2. (Rozloha ČR je 78 866 km2.) Strana 15 - Zopakujte si, které oblasti Evropy jsou hustě zalidněné, a které naopak řídce. - Zjistěte hustotu zalidnění svého kraje. - Podle mapky hustoty zalidnění popište, kde se v ČR nacházejí oblasti s nejvyšší a kde s nejnižší hustotou obyvatelstva. Proč tomu tak je? Patří váš kraj mezi hustě osídlené? - Tabulku „Vývoj počtu obyvatel v ČR“ překreslete do sešitu a doplňte o aktuální počet obyvatel. Na základě svých poznatků a za pomoci literatury vyhodnoťte vývoj počtu obyvatel na našem území. Kdy a proč byl největší nárůst počtu obyvatel? Proč mezi lety 1930-50 nastal prudký pokles obyvatelstva? - Přirozený přírůstek je rozdíl mezi počtem narozených a počtem zemřelých v daném roce. Popište graf vývoje přirozeného přírůstku v ČR. Určete, kdy a proč byly velké přírůstky, a kdy naopak úbytky obyvatelstva. - Vysvětlete, proč odsuzujeme všechny projevy rasové, etnické, náboženské a politické nesnášenlivosti. Strana 16 - Zjistěte, co je rasismus, xenofobie a nacionalismus. Jaký je váš názor na rasismus? Setkali jste se s ním někdy? - Otevřete si stránky s animací populačního vývoje: www.czso.cz/cz/svg/popv2006/start.html. Vyhledejte zde další zajímavé údaje o populaci ČR. Například kolik lidí zemřelo a kolik se narodilo v minulém roce. - Porovnejte věkové pyramidy. Vysvětlete úbytek populace kolem 30 let v r. 1946. Vyhledejte nejpočetnější věkovou skupinu z roku 2003, srovnejte s odhadem pro r. 2020. Zkuste odhadnout, v jakém přibližném věku nejpočetnější generace v r. 2040. - Porovnejte údaje o obyvatelstvu v ČR s údaji platnými pro státy Keňa (průměrný věk 18,6 let; střední délka života mužů 48,8 let, žen 47 let) a Japonsko (průměrný věk 41 let; střední délka života mužů 78 let, žen 85 let). Jaký má asi vliv vyspělost státu na průměrný věk jeho obyvatel? - Ze kterého světového náboženství vychází římskokatolické církev? Kde je jejím nejvyšším představitelem a kde sídlí? Kdo jsou ateisté? -
Kapitola: Sídla Strana 17 - Diskutujte o výhodách a nevýhodách života obyvatel ve městech a na vesnicích.
-
Dovedete na základě učiva dějepisu vysvětlit, proč zrušení nevolnictví a roboty a průmyslová revoluce v 19. století byly příčinou růstu měst? Kdo zrušil nevolnictví a kdo robotu? - Zjistěte zajímavosti o své obci. (Kdy se o ní objevila první historická zmínka, které historické události zde proběhly, jak vznikl její název, které pověsti se váží k tomuto místu…) - Nachystejte plán jednodenního poznávacího výletu pro turisty do vaší obce. Nakreslete trasu výletu a vyznačte, co byste jim ukázali. Ke každému místu zastavení si napište poznámky. - Do obrysové mapy zakreslete naše velkoměsta. - Jistě znáte svoje krajské město. Víte, kolik obyvatel zde asi žije? Jaký největší průmyslový závod se zde nachází? Za kterými službami sem lidé zajíždějí? - Vzpomeňte si z učiva 7. ročníku, co je aglomerace a co konurbace? Najdete nějaký příklad v ČR? - Kdo stojí v čele zastupitelského orgánu ve vaší obci? Jak se jmenuje osoba, která vykonává tuto funkci? Co je úkolem obecního nebo městského zastupitelstva? Jak se jmenuje hejtman vašeho kraje? - Za pomoci internetu, encyklopedií a turistických průvodců vypište na kartičky zajímavé údaje o našem hlavním městě. Ke zjištěným zajímavostem si připravte otázky a formou kvízu se pokuste na ně odpovědět. Strana 18 - Vysvětlete pojmy „pracovní“ a „obslužná“ funkce měst. - Jaké jsou příčiny zhoršeného životního prostředí ve městech? Chtěli byste bydlet radši na vesnici, nebo ve městě a proč? - Zjistěte na internetu, které historické objekty nebo části měst v ČR jsou zapsány do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Vypište je do sešitu. - Vytvořte si nástěnku z obrázků, map a informací o památkách a biosférických rezervacích ČR zapsaných na seznam UNESCO. Přidejte k nim informace o místech, která žádají o zápis. - Znáte nějakou městskou památkovou rezervaci? - Na internetu, v encyklopediích a turistických průvodcích a na mapě ve školním atlasu vyhledejte naše skanzeny a zjistěte o nich bližší informace. Zakreslete je to obrysové mapy ČR. - Rozdělte se do skupin a soutěžte, kdo za pomoci atlasu, internetu, encyklopedií a turistických průvodců najde nejvíc zajímavostí o sídlech v naší republice: 1. Obce s názvem vycházejícím z rostliny, např. Dubí, Lipovec. 2. Obce s víceslovným názvem, např. Buková u Rožmitálu pod Třemšínem. 3. Obce s názvem podle osobního jména, např. Petrovice, Karlov. 4. Obce s názvem odvozeným od názvu zvířete, např. Vlkov, Kobylí. 5. Obce s dlouhým jednoslovným názvem, např. Jindřichovice. Kapitola: Opakování – obyvatelstvo a sídla Strana 19 1. Odpovězte na otázky:
a) Využijte poznatků z dějepisu a předchozího učiva zeměpisu a vysvětlete, proč naše území mělo dobré předpoklady k osídlení už v dávné minulosti. b) V atlasu vyhledejte oblasti s vysokou a nízkou hustotou zalidnění. Vysvětlete příčiny rozdílů. c) Dovedli byste vysvětlit, čím se kulturně, věkovým složením, národnostním složením apod. liší obyvatelstvo vašeho města (vesnice) a oblasti, kde žijete, od jiných oblastí České republiky? d) Co byste doporučili změnit ve své obci, aby se zde lidem žilo lépe? e) Zopakujte si pojmy: hustota zalidnění, vesnice, město, velkoměsto, světové velkoměsto. 2. Vytvořte do sešitu tabulku podle vzoru. Vypište do ní vybraná města ČR a přiřaďte k nim číslo ze slepé mapy podle jejich rozlohy. Doplňte tabulku. Pracujte s mapou ve školním atlasu. Do obrysové mapy ČR zakreslete 10 největších měst ČR a řeky, na kterých leží. (slepá mapa s vyznačenými řekami a městy, seznam měst a vzor tabulky) 3. Za pomoci internetu, Statistické ročenky ČR a této učebnice seřaďte uvedená města podle počtu obyvatel od nejmenšího po největší: Liberec, Plzeň, Praha, Brno, Olomouc, Ostrava. Stručně je charakterizujte. Kapitola: Vývoj hospodářství Strana 20 - Co všechno do hospodářství patří? - Které nerostné suroviny se u nás od středověku těžily a ve kterých městech? - Vysvětlete pojem průmyslová revoluce. Kdy a ve které zemi začala? - Víte, čím se továrny odlišují od manufaktur? - Kdy skončilo v našem státě totalitní (socialistické) státní zřízení? Strana 21 - Nezaměstnanost řadíme mezi tzv. „sociálně patologické jevy“. Vysvětlete proč. - Zjistěte aktuální míru nezaměstnanosti v ČR. Porovnejte s nezaměstnaností jiných států EU. Žijete v okrese s vysokou, nebo nízkou mírou nezaměstnanosti? - Které naše světově významné firmy a výrobky znáte? Víte o nějakém novém českém objevu? - Pracujte s grafy zaměstnanosti podle sektorů v ČR. Odpovězte na otázku: jak se vyvíjela zaměstnanost podle sektorů od roku 1948? Je stav zaměstnanosti znázorněný na grafu z roku 2006 typický spíše pro rozvojové, nebo pro vyspělé státy? Odhadněte důvody, které snížily počet zaměstnanců v zemědělské výrobě. - Uveďte výhody a nevýhody zmíněného druhu průmyslové výstavby. Můžeme ho považovat za projev globalizace?
Kapitola: Zemědělství Strana 22
-
Připomeňte si z učiva 7. ročníku, jak rozdělujeme zemědělskou výrobu. Které druhy užitkových rostlin se pěstují a jaká hospodářská zvířata se u nás chovají? Které plodiny patří mezi obilniny, okopaniny a olejniny? Jaké přírodní podmínky ovlivňují zemědělskou výrobu? - Podle fyzické mapy, podnebných oblastí a půd vymezte oblasti s nejvhodnějšími podmínkami pro zemědělství. Porovnejte vybrané nejúrodnější oblasti s mapkou krajů ČR (str. 36). Které kraje by měli mít nadprůměrnou zemědělskou výrobu? Porovnejte zjištěné údaje i s grafem sklizně obilnin a s mapou podílu orné půdy. - Zamyslete se, co vše bylo třeba udělat v zemědělství a v průmyslu, aby se vám dostal na talíř: rohlík, jogurt a cukr. - Které suroviny jsou důležité pro uvedená odvětví průmyslu? - Víte, které základní chemické prvky a sloučeniny se používají v zemědělství jako hnojivo? - Určitě jste slyšeli o jednotné zemědělské politice v rámci EU. Rozdělte se do dvou skupin. První se pokusí zjistit, jaké výhody tato politika přináší; druhá skupina uvede nevýhody. Navrhněte změny k lepšímu. Strana 23 - Jak zemědělství ovlivňuje životní prostředí? Zjistěte, co jsou pesticidy. Jaký negativní dopad mohou mít na přírodu a zdraví člověka? Jak si představujete ekologicky šetrné potraviny? Co jsou biopotraviny? - Porovnejte „Mapu podílu orné půdy“ s fyzicko-geografickou mapou ČR. Vysvětlete, proč je v některých oblastech větší výskyt orných půd, a v některých je naopak výskyt úrodných půd nižší. - Pokuste se popsat výhody a nevýhody pěstování plodin na tak velkých plochách. - Zamyslete se nad vývojem osevních ploch obilnin a okopanin. Proč dochází k jejich změnám? - Oblasti uvedené v textu najděte na mapě. Vyhledejte vinařské oblasti jižní Moravy – např. Znojemsko, Mikulovsko ... Strana 24 - Do své mapy si vymezte oblasti pěstování jednotlivých kulturních plodin. Zjistěte, které druhy se plošně překrývají. - Zjistěte, do které zemědělské oblasti patří vaše obec. - Který druh hospodářských zvířat označujeme jako skot? - Co ovlivňuje rozvoj a hospodářské výsledky zemědělské výroby? - Jak si představujete mechanizované a intenzivní zemědělství? - Popište graf výroby masa. Spotřeba kterého druhu masa stoupá? - Čím se zabývá vodní a lesní hospodářství? Co vše se vyrábí ze dřeva? V které oblasti Evropy se těží nejvíc dřeva? - Zjistěte, jaký je stav lesů a vodních ploch i toků v okolí vaší obce. Diskutujte mezi sebou, pokuste se zjistit viníky případného špatného stavu a navrhněte opatření k jeho zlepšení. Kapitola: Opakování - zemědělství
Strana 25 1. Doplňte text: Zemědělství zajišťuje .................. obyvatelstva, .................... pro další průmyslovou výrobu a ....................... pro hospodářská zvířata. V současnosti se rozšiřují plochy .................... a ubývá ............................... Na více než polovině orné půdy se pěstují ..................... Pastevní chov skotu je rozšířen v ................... oblastech. Chov prasat převažuje v okolí velkých ...................... 2. Prohlédněte si graf a vyhledejte v něm odpovědi na otázky: a. Rozhodněte o jakém hospodářském zvířeti je text: Po 2. světové válce započal jejich úbytek, postupně je nahradily stroje. Dnes slouží většinou k sportovním a chovatelským účelům. b. Ve kterých letech převýšily stavy prasat stavy skotu? c. Kterých hospodářských zvířat se u nás v roce 2003 chovalo nejvíc? d. V roce 2001 se v ČR poprvé objevila tzv. nemoc šílených krav (BSE). Projevilo se to na stavech skotu? 3. Odpovězte na otázky: a. Co je monokultura? b. Které obilniny se u nás nejvíce pěstují? c. Kde se v ČR nacházejí vinařské oblasti, ovocné sady, kde se nejvíce pěstuje zelenina? d. Vyjmenujte a ukažte na mapě zemědělské výrobní oblasti. 4. Najděte správné dvojice, zapište je do sešitu: o obilniny, okopaniny, olejniny, technické plodiny o brambory, řepka, len, žito 5. Poznejte, jaká složka prvovýroby je zachycena na fotografiích. Nápověda: lesní hospodářství, vodní hospodářství, živočišná výroba, rostlinná výroba. 6. Tabulku překreslete do sešitu a doplňte. Pracujte s mapou ve školním atlasu. (Tabulka: výrobní oblast, kde, nadmořská výška, průměrná roční teplota, srážky, půdy, pěstuje se.) Kapitola: Průmysl Strana 26 - Připomeňte si, jak rozdělujeme průmysl (těžební, zpracovatelský atd.). - Zopakujte si, jak dělíme nerostné suroviny. - Z čeho a v které době vzniklo černé uhlí a ropa? - Slyšeli jste o ropovodech Ingolstadt a Družba? Ze kterých států k nám vedou? - Do obrysové mapky zakreslete, kde se v ČR těží černé a hnědé uhlí, ropa a zemní plyn, vápenec, písky a štěrkopísky, kaolin, uran. Strana 27 - Která surovina se spaluje v tepelných elektrárnách? Vysvětlete, proč je většina našich velkých tepelných elektráren soustředěna v severních a severozápadních Čechách. Které tepelné elektrárny leží jinde? - Vyhledejte na mapě, které vodní zdroje zásobují naše jaderné elektrárny. Víte, k čemu je zde tato voda využívána?
-
Zopakujte si, které evropské země upřednostňují výrobu elektrické energie v jaderných elektrárnách a proč. - Připomeňte si, jaký je rozdíl mezi obnovitelnými a neobnovitelnými přírodními zdroji. Uveďte příklady. - Které přehradní nádrže tvoří „Vltavskou kaskádu“? - Zopakujte si, ve které z našich sousedních zemí se nachází velké množství vodních elektráren. Zdůvodněte proč. - Dokážete zdůvodnit výše uvedené rozmístění větrných elektráren u nás? - V čem vidíte výhody a nevýhody různých typů elektráren? V čem spočívají v našich přírodních podmínkách nevýhody elektráren, využívajících obnovitelné zdroje? - Překreslete do obrysové mapy ČR polohu našich největších elektráren podle mapy na portálu společnosti ČEZ (http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/mapaelektraren.html). Strana 28 - Vyhledejte na mapě hospodářství oblasti s největší koncentrací chemického, textilního a kožedělného průmyslu. - Ve kterých evropských státech se těží železná ruda? - Proč se uhlí, ropě a zemnímu plynu říká „fosilní palivo“? - Zjistěte, odkud se k nám železná ruda dováží. - Zakreslete města Ostravu a Třinec do obrysové mapy. Vyznačte nejbližší zdroje černého uhlí a vápence, který je tak důležitý při výrobě železa a oceli. Zakreslete i nejbližší elektrárnu a vodní nádrž. - Do obrysové mapy zakreslete všechna města uvedená v textu. Přikreslete k nim mapové značky pro jednotlivé výrobky. Strana 29 - Řekněte nebo zjistěte, co vyrábějí podniky Galena v Opavě a Spolana v Neratovicích. - Ověřte, zda chemické závody leží v blízkosti vodních zdrojů. - Co je hlavním důvodem tohoto přesunu výroby mimo Evropu? - Zjistěte, co je biotechnologie a nanotechnologie. - Zjistěte informace o firmách: Tilak, Jitex, Tonak, Klimatex, Rejoice. - Vyjmenujte další výrobce a výrobky mlékárenského a masného průmyslu, které znáte. Proč je masný a mlékárenský průmysl soustředěn v oblasti Vysočiny, středních Čech a Pošumaví? Strana 30 - Doneste si do školy oblíbenou sladkost. Zjistěte z jejího obalu, která firma a ve kterém městě ji vyrábí. Udělejte si ve třídě průzkum, které cukrovinky a od kterých výrobců jsou nejoblíbenější. Diskutujte nad tím, které jsou zdravé a proč. - Zjistěte, kde se vyrábějí značky Moser, Crystalex a Kavalier. Kde sídlí a co vyrábí dřevozpracující firmy: Tonet, Koryna? - Co je předmětem činnosti polygrafického průmyslu? - Do obrysové mapky zakreslete vždy dva podniky chemického, textilního, potravinářského a sklářského průmyslu.
Kapitola: Opakování - průmysl Strana 31 1. Doplňte text: Nejdůležitějším odvětvím českého průmyslu je ................., zejména výroba .................... Z nerostných surovin má největší význam těžba ..............., využívaného pro výrobu elektrické .................. Farmaceutický průmysl a zpracování gumové pryže je odvětvím ................... průmyslu. Výživu obyvatelstva zajišťuje .................... Tradičním odvětvím, které je dnes v útlumu, je ........................ průmysl. 2. Práce s mapou: a) Ukažte na mapě, kde se nacházejí největší automobilky v ČR. b) Na mapě ČR vymezte oblasti s vhodnými podmínkami pro pěstování řepy cukrovky. Porovnejte je s údaji o poloze cukrovarů v mapě potravinářského průmyslu. Co jste zjistili? Vyhledejte města, kde působí nebo působil cukrovar – např. Brno, Žatec, Kolín, Opava, Mělník, Hradec Králové, Plzeň, Litovel, Hrušovany nad Jevišovkou, Praha. c) Ukažte na mapě průmyslu chemické závody. d) Najděte na mapě ložiska nerudných surovin a zjistěte, zda na ně v okolí navazuje zpracovatelský průmysl. 3. Vyberte správnou odpověď: o V ČR je významná těžba: a. železné rudy b.ropy a zemního plynu c. nerudných surovin o Biomasa je: a. krmivo b.rostlinný materiál pro výrobu energie c. makrobiotická pochoutka o Vltavská kaskáda je: a. přístav na řece Vltavě b.koupaliště v Mělníku na řece Vltavě c. soustava přehradních nádrží na Vltavě o Mezi obnovitelné zdroje energie nepatří: a. voda b.uran c. biomasa o Nejvíc energie se v ČR vyrábí v elektrárnách: a. tepelných b.jaderných c. větrných a vodních o K nejdůležitějším potravinářským odvětvím v ČR patří: a. zpracování čaje b.výroba cukrovinek c. masný průmysl o Nejvýznamnější odvětví zpracovatelského průmyslu v ČR je:
a. strojírenství b.chemický průmysl c. textilní průmysl o Výroba automobilů patří do: a. polygrafického průmyslu b.hutnictví c. strojírenského průmyslu o Z ropy se nevyrábí: a. chemická vlákna b.syntetický kaučuk c. noviny o V Jablonci nad Nisou se vyrábí: a. porcelán b.bižuterie c. hudební nástroje 4. Podle mapy průmyslu vyberte správné dvojice průmyslové oblasti (1. Severozápadní Čechy – Most, Chomutov, Sokolov; 2. Mladá Boleslav, Kolín, Nošovice; 3. Kralupy nad Vltavou, Litvínov, Neratovice; 4. Ostravsko; 5. Jablonec nad Nisou, Karlovy Vary, Nový Bor) a převažujícího odvětví průmyslu (a) těžba černého uhlí, hutnictví; b) těžba hnědého uhlí, tepelné elektrárny; c) automobilový průmysl; d) sklářský průmysl; e) chemický průmysl). Kapitola: Služby, doprava a spoje Strana 32 - Zopakujte si dělení hospodářství na I., II. a III. sektor. - Udělejte si průzkum ve třídě a zjistěte, ve kterém hospodářském sektoru jsou zaměstnáni vaši rodiče. Pokuste se vypočítat, jaký je podíl rodičů pracujících v jednotlivých odvětvích. - Vysvětlete pojmy hypermarket, supermarket, diskontní obchod. - Jmenujte hypermarkety a supermarkety, které znáte. Jsou tato obchodní centra a zboží v nich projevem globalizace? - Na kterých místech České republiky se daří cestovnímu ruchu? Zkuste určit, co dělá tato místa turisticky atraktivní. Strana 33 - Do jakého odvětví služeb (veřejné, nebo komerční) patří lázeňství, policie, kadeřnictví, jazykové a počítačové kurzy? - Do plánu vaší obce vyznačte její technickou vybavenost. Které služby v obci postrádáte? Kam byste je umístili? - Připomeňte si, jak rozdělujeme dopravu. - Diskutujte o výhodách a nevýhodách silniční a železniční dopravy. Která z nich je rychlejší, která přepraví objemné náklady, která je šetrnější k životnímu prostředí? - Najděte v atlasu trasy vodní a potrubní dopravy v ČR. Zakreslete do obrysové mapy ČR letiště a hlavní železniční koridor.
Kapitola: Opakování – přírodní podmínky, obyvatelstvo a hospodářství Strana 34 1. Vyberte správnou odpověď. o Povrch ČR tvoří převážně: a. pahorkatiny a vrchoviny b.nížiny a roviny c. vrchoviny a hornatiny o Většina obyvatel ČR: a. vyznává římskokatolické náboženství b.nevyznává žádné náboženství c. vyznává protestantské náboženství o Kleč je: a. zakrslá borovice v horských oblastech b.zakrslá vrba v záplavových oblastech c. smrčina napadená lýkožroutem o Příroda je přísně chráněna: a. v národních parcích b.všude na území ČR c. v městských parcích o Která plodina se v ČR pěstuje v největší míře: a. obilniny b.okopaniny c. chmel o Na Žatecku se pěstuje: a. len b.brambory c. chmel o Našimi jadernými elektrárnami jsou: a. Tušimice, Prunéřov b.Tušimice, Temelín c. Temelín, Dukovany o Do kategorie spojů nepatří: a. kabelová televize b.elektrické vedení c. telefonní spojení o V ČR je nejvíc zaměstnaných osob: a. v I. sektoru b.v II. sektoru c. v III. sektoru o Státní správa je: a. komerční služba b.veřejná služba c. technická služba o Vybavenost (infrastrukturu) obce tvoří:
a. komerční a veřejné služby b.počet telefonů v obci c. zpracovatelský průmysl o Mezi služby zajišťované státem patří: a. cestovní kanceláře b.policie c. supermarkety a hypermarkety 1. Odpovězte na otázky: a. Jaké přírodní podmínky jsou hlavní příčinou výškové stupňovitosti? b. Uveďte alespoň tři typy půd, které se u nás vyskytují. c. Podle mapy hustoty obyvatelstva ČR určete, co má dnes vliv na osídlení: přírodní podmínky, nebo sociálně ekonomické faktory? Zdůvodněte svoje tvrzení. d. Co je věková pyramida? e. Vyjmenujte alespoň tři druhy elektráren využívajících obnovitelné zdroje. f. Který způsob dopravy u nás je na vzestupu, a který naopak na ústupu? 3. Vyhledejte ve školním atlasu a zakreslete do obrysové mapky ČR: a. Deset měst, ve kterých se nacházejí lázně. Zjistěte, které nemoci se zde léčí. b. Města, kde sídlí některá vysoká škola. c. Nejprůmyslovější oblasti ČR. - Prohlédněte si internetové stránky Českého statistického úřadu. Zaměřte se na statistickou ročenku pro školy. Vyhledejte zde zajímavé informace o ČR (na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/skolni_statisticka_rocenka). Strana 35 - Porovnejte leteckou fotografii Vysokého Mýta a jeho plán. Najděte část historickou, obytnou, rekreační, obchodní, průmyslovou zónu, komunikační síť a zemědělskou oblast. Zjistěte další informace o tomto městě. Strana 36 - Do obrysové mapy ČR si zakreslete zjednodušené hranice všech krajů a jejich krajská města. - Zjistěte, ke kterým krajům patří písmena z poznávacích značek automobilů: A, S, U, L, K, H, E, P, C, J, B, M, T, Z. Většinou odpovídají prvnímu písmenu v názvu krajského města. - Vysvětlete větu: „Česká republika je demokratický stát“. Jak jsou všem občanům zaručena stejná práva? - Rozdělte si jednotlivé kraje ČR do skupin. Nejprve se seznamte s krajem svojí skupiny v této učebnici a potom vyhledejte další informace např. na internetu, v turistických průvodcích nebo encyklopediích. Vyhledejte zajímavosti o historických památkách, slavných osobnostech, chráněných oblastech apod. a. Vytvořte plakát, na kterém budou uspořádány vámi vybrané informace, zajímavosti a obrázky o daném kraji. b. Připravte trasu poznávacího výletu pro třídu. Co všechno byste chtěli navštívit a proč?
c. Podle tabulek se základními údaji, které najdete v úvodu u každého kraje, porovnejte počet obyvatel a rozlohu jednotlivých krajů. Které jsou tři největší kraje, a které naopak tři nejmenší v ČR? Které jsou nejlidnatější, a které mají naopak nejméně obyvatel?
