Pracovní listy
© Nakladatelství Fraus 2013
PRACOVNÍ LIST č. 1
Můj rok učebnice str. 5
Prostuduj si obsah učebnice OV a promysli si: a) Které z probíraných témat tě zajímá:
b) Co by ses chtěl(a) o nich dozvědět:
c) Myslíš, že bys dokázal(a) k některým tématům sehnat další rozšiřující informace?
d) Co tě v letošním roce nejvíce zaujalo a proč?
e) Pokud bys měl(a) napsat 5 důležitých informací, které ses dozvěděl(a), pak by to byly:
126
Kopírování povoleno. © Nakladatelství Fraus, Plzeň 2013
PRACOVNÍ LIST č. 2
Erb rodiny učebnice str. 11
Nakresli svůj rodinný erb a kresbou vyjádři: r co je charakteristické pro vaši rodinu; r co jsi zdědil(a) po rodičích; r nejdůležitější událost vaší rodiny; r největší úspěch tvého života; r motto vaší rodiny.
127
Kopírování povoleno. © Nakladatelství Fraus, Plzeň 2013
PRACOVNÍ LIST č. 3
Cesta k rodinnému pokladu učebnice str. 13
Pravidla hry: hra je určena pro 2–4 hráče; y hází se hrací kostkou – začíná hráč s vyšším hozeným číslem; y používají se figurky ze hry „Člověče, nezlob se“; y hráči postupují podle čísel na hracím plánu (nevyhazují se); y postup závisí na hodu (při „6“ se hod neopakuje); y políčka označená červeně a zeleně znamenají úkoly; y vyhrává hráč, který jako první dosáhne políčka s pokladem. y
128
Kopírování povoleno. © Nakladatelství Fraus, Plzeň 2013
PRACOVNÍ LIST č. 4
Klady a zápory médií Co nám přinášejí média? Co mohu z médií získat?
Čím mi média mohou komplikovat život?
Co mohu z médií získat?
Čím mi média mohou komplikovat život?
129
Kopírování povoleno. © Nakladatelství Fraus, Plzeň 2013
PRACOVNÍ LIST č. 5
Vyprávění architektury učebnice str. 29
Ve vodňanském děkanském kostele Narození Panny Marie jsou pod ukončením kleneb umístěny kamenné plastiky obličejů, které poutají pozornost návštěvníků kostela. Prohlédni si je, vyber si jednu nebo více hlav a napiš příběh, který vedl stavitele kostela k tomu, aby podobné hlavy do kostela umístili.
130
Kopírování povoleno. © Nakladatelství Fraus, Plzeň 2013
PRACOVNÍ LIST č. 6
Kvíz architektury učebnice str. 29
Když doplníš názvy not, zjistíš, které funkce to jsou.
Když doplníš názvy not, zjistíš, které funkce to jsou.
131
PRACOVNÍ LIST č. 7
Regiony učebnice str. 47
132
PRACOVNÍ LIST č. 8
Ochrana přírody učebnice str. 49
Přečti si následující text a označ v něm důležité informace: Šumava – Ve dnech 15.–16. května 2013 si lesy Národního parku Šumava prohlédla skupina předních odborníků v oblasti lesního hospodářství a ekologů, doprovázena starosty šumavských měst a obcí. V současnosti je vlivem kůrovcového žíru již zcela uschlých 16 tisíc hektarů lesů, což představuje 30 % z rozlohy lesa ve správě NPŠ; dalších minimálně 4 až 5 tisíc hektarů již vytěžených ploch je po zpracování kůrovcové kalamity. V důsledku „bezzásahovosti“ máme v současné době místo hlubokých šumavských zelených hvozdů (zelené plíce Evropy) přibližně 20.000 ha odumřelých lesních porostů, vytěžených ploch po kůrovcových těžbách a holin. Závěry soudního znalce Ing. Karla Simona, který vyčíslil dosavadní škody ve výši přibližně 100 miliard korun, považují účastníci semináře za zcela reálné! Současný stav lesních ekosystémů na území NPŠ lze jednoznačně označit za největší ekologickou katastrofu na území ČR za celou dobu její existence! Ušlechtilé záměry a cíle Usnesení vlády ČR z roku 1991, kterým byl NPŠ zřízen, nejenže nebyly naplněny, ale naopak, z Národního parku Šumava se stal skanzen rozsáhlých odumřelých lesních porostů. Je nezpochybnitelné, že tak rozsáhlé a nenahraditelné škody na lesních ekosystémech NPŠ, jejich likvidace a uvedení do stavu, v jakém byly k okamžiku přijetí usnesení vlády ČR o zřízení NPŠ, se neobejde bez uvážlivých a v praxi ověřených odborných zásahů a bude trvat po dlouhá desetiletí, a možná i staletí s vědomím, že některé přírodní poměry jsou nevratné. Dosavadní nedozírné škody způsobené na šumavských lesních ekosystémech v letech 2005–2011, zejména však v letech 2007–2012, jsou nezpochybnitelně výsledkem svévolných experimentů tehdejšího vedení NPŠ v čele s jeho ředitelem Ing. Františkem Krejčím, vědomě podporovaného tehdejšími ministry životního prostředí Bursíkem, Mikem a Dusíkem. Od roku 1996 v důsledku zrušení Lesního závodu Kašperské Hory přišlo o práci téměř 500 zaměstnanců. Obdobně v dalších místech Šumavy jako například v Horní Plané, Černé v Pošumaví, Nové Peci, Loučovicích, Vyšším Brodě, Vimperku, Hartmanicích, Sušici a v dalších místech v okolí Národního parku Šumava v důsledku chybné strategie přišly o práci stovky až tisíce zaměstnanců. Přičemž historicky dřevozpracující průmysl spolu s horským zemědělstvím vždy vytvářel na Šumavě základní obživu pro místní obyvatele. Paradoxně se do roku 2011 většina vytěžené dřevní hmoty v Národním parku Šumava vyvážela do Německa a Rakouska. Starostka Kašperských Hor informovala účastníky semináře o tom, že na 5. veřejném zasedání dne 21. září 2011 zastupitelstvo města rozhodlo žádat vynětí nemovitého majetku ve vlastnictví města Kašperské Hory z Národního parku Šumava. (Zdroj: http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-lesnictvi/odborni-zjistili-ze-kurovec-nici-16-tisic-hektaru-sumavskych-lesu-denik-cz)
r Jaké hlavní problémy jsou v textu zmiňovány? r Vyhledej další informace k popisovaným problémům.
133
PRACOVNÍ LIST č. 9
Lovci informací učebnice str. 50
Najdi někoho, kdo: kompostuje zbytky zeleniny y používá doma recyklovaný papír y daroval oblečení, které již nepotřeboval nějaké charitativní organizaci y ví o nějakém příkladu ničení místního prostředí y zavírá vodu, když si čistí zuby y nepoužívá při nákupu tašky na jedno použití y ví, kde je nejbližší sběrna druhotných surovin y popíše tři různé způsoby, jak lze znovu použít krabice od banánů y umí nějak využít plastové krabičky nebo láhve y může popsat příklad plýtvání zdroji či energií, kterého se dopustil y
134
PRACOVNÍ LIST č. 10
Cesta k demokracii učebnice str. 67
135
Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Královéhradecký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj
PRACOVNÍ LIST č. 11
Regiony učebnice str. 71
136
PRACOVNÍ LIST č. 12
Jak se zachovat učebnice str. 81
UPOSLECHNĚTE POKYNŮ
VARUJTE OSTATNÍ
ZÍSKÁVEJTE INFORMACE Z OFICIÁLNÍCH ZDROJŮ – ZÁCHRANNÝCH SLOŽEK A ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY POKYNY ZAMĚSTNAVATELE, VYHLÁŠKY OBECNÍCH ÚŘADŮ APOD. NEROZŠIŘUJTE POPLAŠNÉ ZPRÁVY.
A SAMOSPRÁVY
A POMÁHEJTE
ZBYTEČNĚ. MŮŽE DOJÍT K PŘETÍŽENÍ TELEFONNÍ SÍTĚ.
TELEVIZE, ROZHLAS, MÍSTNÍ ROZHLAS,
OHROŽENÉ OSOBY
NEMOCNÝM A NEMOHOUCÍM LIDEM.
UPOSLECHNĚTE POKYNŮ
NETELEFONUJTE
VARUJTE OSTATNÍ
ZÍSKÁVEJTE INFORMACE Z OFICIÁLNÍCH ZDROJŮ – ZÁCHRANNÝCH SLOŽEK A ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY POKYNY ZAMĚSTNAVATELE, VYHLÁŠKY OBECNÍCH ÚŘADŮ APOD. NEROZŠIŘUJTE POPLAŠNÉ ZPRÁVY.
A SAMOSPRÁVY
A POMÁHEJTE
ZBYTEČNĚ. MŮŽE DOJÍT K PŘETÍŽENÍ TELEFONNÍ SÍTĚ.
TELEVIZE, ROZHLAS, MÍSTNÍ ROZHLAS, NEMOCNÝM A NEMOHOUCÍM LIDEM.
137
OHROŽENÉ OSOBY NETELEFONUJTE
PRACOVNÍ LIST č. 13
Nebezpečné situace učebnice str. 83
Bohužel ne vždy bývá viník spravedlivě potrestán. Slyšel jsi někdy: „Hryže ho špatné svědomí?“ y Co to přesněji znamená, zjistíš po vyluštění tajenky.
Tajenka: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.... ...... . . . . . . . . . .
...
. . . .
ROTSP NÉTNIKR
. . . . . .. . .
138
OSS
PRACOVNÍ LIST č. 14
Úmluva o právech dítěte učebnice str. 87
ÚMLUVA OSN O PRÁVECH DÍTĚTE 1989 (shrnutí) 1. Právo vyjadřovat svůj názor na věci, které nás osobně ovlivňují. 2. Právo, pokud jsme postižení, na speciální péči a výcvik, které nám umožní vést důstojný, nezávislý a aktivní život. 3. Právo mít vlastní kulturu, vyznávat vlastní náboženství a mluvit vlastním jazykem, náležíme-li k menšině. 4. Právo setkávat se s jinými dětmi, zakládat skupiny, kluby a sdružení a vstupovat do nich. 5. Právo na ochranu před jakýmkoliv zneužíváním. 6. Právo na nejlepší dostupnou zdravotní péči. 7. Právo mít užitek z finančních prostředků, které stát poskytl rodičům nebo pěstounům na péči o děti. 8. Právo na identitu, jméno a národnost. 9. Právo na ochranu před mučením, trestáním a zacházením krutým, ponižujícím a nelidským způsobem. 10. Právo na ochranu před neopodstatněným narušováním soukromí, rodiny, domova a korespondence. 11. Právo svobodně vyjadřovat své názory prostřednictvím různých médií (například prostřednictvím dopisů, petic, uměleckých děl a podobně). 12. Právo přístupu k informacím a myšlenkám ze širokého spektra zdrojů, ale rovněž právo na ochranu před písemnými nebo jinými materiály, které by nás mohly poškodit. 13. Právo nebýt neúměrně využíván pro peníze (například práce v nebezpečných podmínkách nebo s dlouhou pracovní dobou). 14. Právo na zábavu, hru a účast na kulturních aktivitách. 15. Právo na vzdělání, které bere v úvahu naše skutečné potřeby a rozvíjí všechny naše schopnosti a stránky osobnosti. 16. Právo na životní úroveň a životní podmínky (například dostatek potravy, oblečení, peněz, odpovídající bydlení), které nám umožní růst a dospět. 17. Právo na ochranu před drogami. 18. Právo dětí uprchlíků a dětí oddělených od rodin na zvláštní pomoc a ochranu. 19. Právo na ochranu před špatným zacházením ze strany rodičů nebo jiných osob, kterým jsme byli svěřeni do péče. 20. Právo na život. 21. Právo na vlastní myšlenky, přesvědčení, víru a možnost ji praktikovat. 22. Právo nebýt verbován do ozbrojených složek nebo být nucen bojovat ve válce. 23. Právo na život s rodiči (a jsou-li rozvedeni, pravidelně se stýkat s oběma rodiči, pokud to náš zájem nevylučuje). 24. Právo na vzdělání, které nás naučí žít v duchu porozumění, míru, tolerance, rovnoprávnosti, přátelství a úcty k lidským právům a přírodnímu prostředí.
139
PRACOVNÍ LIST č. 15
Vzpomínka Shyrtose Jafferové učebnice str. 90
Ze vzpomínek Shyrtose Jafferové: … Pořád nemohu pochopit, proč jsem to vlastně udělala – možná v tom byl jistý druh hrdosti. Vstala jsem, vzala jsem si knihy a šla jsem k jiné volné židli, takové, která byla dostatečně vzdálená do ostatních, a beze slova jsem si sedla. Několik sekund bylo ticho, že by člověk slyšel spadnout špendlík. Pak, jako by se vůbec nic nestalo, začala hodina.Pamatuji si, když jsem potom šla domů, že jsem si přehrávala v hlavě scénu pořád dokola. Plakala jsem, protože mě odmítli, a já jsem upřímně netušila, proč mi to ten kluk udělal. Bylo mi třináct a do toho dne se mi nikdy nezdálo, že jsem jiná. Nebylo to tím, že bych dříve na Středním východě žila nějak výrazně chráněná před světem. Do školy jsem chodila s dětmi všech barev z různých zemí světa. Bylo to prostě tím, že jsem si nikdy nevšimla nějakých rozdílů mezi mnou a lidmi s jinou barvou kůže. Asi tomu lze jen těžko uvěřit, ale opravdu jsem nevěděla nic o rasismu. Nikdo mě nikdy nepřipravil na to, že někteří lidé jsou někde považováni jinými lidmi za „horší“ nebo „podřadné“. Až do tohoto okamžiku jsem o sobě uvažovala jako o každém jiném třináctiletém člověku. Můj šestý den v Kanadě změnil můj pohled na sebe. Jednoduše mi dali pocítit, že jsem jiná, že jsem nežádoucí. V té době jsme žili v centru Toronta. Stále se nemohu vyrovnat se skutečností, že mě děti různých ras – žluté, bílé i černé – považovaly za cíl výsměchu. Oblékala jsem se jako ony, moje angličtina byla v té době lepší než jejich (můj přízvuk nebyl ani v té době nijak výrazný), a přesto mi nadávaly a odmítaly mě. Odnesla jsem si z toho jen, že mě každý považuje za něco nechutného. Proplakala jsem celé své první tři měsíce v Kanadě. Jednoho dne jsme seděli na hodině angličtiny a Rick mi přes několik lavic nadával. Náhle jsem to už nemohla vydržet. Začala jsem psát do sešitu. napsala jsem, jak mi spolužáci nadávají, jak mě to zraňuje, jak Ricka nenávidím. Potom jsem tu stránku vytrhla, šla jsem k černé učitelce, která u nás ten den suplovala, podala jsem jí vytržený list a vrátila jsem se do lavice. Cítila jsem se báječně, protože jsem vybočila ze zajetých kolejí, a tak mi nevadilo, že mě učitelka zavolala k tabuli a řekla mi, že na mě dole v ředitelně čeká pan ředitel. Nevzpomínám si na jeho tvář, ale pamatuji si, že po přečtení mého dopisu mi položil ruku kolem ramen. Požádal mě, abych doplnila slovo, které jsem v jedné větě vynechala, protože jsem tenkrát ani nevěděla, co to sprosté slovo znamená. Chvíli jsme spolu mluvili, byl ke mně laskavý, ale jeho slova na mě nepůsobila. Pouze si pamatuji pocit bezpečí, když mi položil paži kolem ramen. Následující den nebyl Rick ve třídě. Byl na týden vyloučen, a když se vrátil, už mi nikdy ani slovem neublížil. Mým rodičům to nikdo neoznámil a nemyslím si, že já bych jim to kdy řekla. Právě když jsem se začala se spolužáky kamarádit (nechávala jsem jim opisovat při písemkách, abych se jim zalíbila), naše rodina se rozhodla přestěhovat do Unionville, který je v samém centru Markhamu. Veřejná škola, do které jsem chodila byla plná bílých dětí, jejichž rodiče vydělávali přes 35 000 dolarů ročně. Na konci osmičky si mě našel další „Rick“, vlastně tři „Rickové“. Udělala jsem stejnou věc, řekla jsem to učitelce. Ta měla ke třídě a k mým trýznitelům dlouhou přednášku a donutila je, aby si se mnou promluvili a omluvili se.
140
PRACOVNÍ LIST č. 16
Kájin/Kájův příběh učebnice str. 90
KÁJŮV PŘÍBĚH Kája je dvanáctiletý romský kluk. Je jedním z nejtišších žáků ve třídě už od mateřské školy. Pořád se ještě trochu stydí, má-li mluvit před celou třídou, ale rád pracuje v malé skupině. Má dost přátel, ostatní ho mají rádi pro jeho chytré nápady. Umí si dobře vymýšlet vlastní příběhy, ale má potíže s matematikou. Má rád i přírodní vědy, zvlášť tehdy, když může dělat pokusy, a ochotně pomáhá ostatním, kteří mají problémy. Po škole se rád dívá na televizi. Hodně čte, zvláště příběhy se záhadami a knížky o zvířatech. Rád si v parku hraje s přáteli a občas se tam stará o mladšího bratra. Pomáhá s nádobím, pokud se mu řekne. Kája si není jistý, co chce dělat, až vyjde školu, ale rád by si vydělal dost peněz, aby mohl jezdit s přáteli o víkendech ven a aby si mohl kupovat muziku a oblečení, které se mu líbí.
KÁJIN PŘÍBĚH Kája je dvanáctiletá česká dívka. Je jedna z nejtišších ve třídě už od mateřské školy. Pořád se ještě trochu stydí, má-li mluvit před celou třídou, ale ráda pracuje v malé skupině. Má dost přátel, ostatní ji mají rádi pro její chytré nápady. Umí si dobře vymýšlet vlastní příběhy, ale má potíže s matematikou. Má ráda i přírodní vědy, zvlášť tehdy, když může dělat pokusy, a ochotně pomáhá ostatním, kteří mají problémy. Po škole se ráda dívá na televizi. Hodně čte, zvláště příběhy se záhadami a knížky o zvířatech. Ráda si v parku hraje s přáteli a občas se tam stará o mladšího bratra. Pomáhá s nádobím, pokud se jí řekne. Kája si není jistá, co chce dělat, až vyjde školu, ale ráda by si vydělala dost peněz, aby mohla jezdit s přáteli o víkendech ven a aby si mohla kupovat muziku a oblečení, které se jí líbí.
KÁJŮV PŘÍBĚH Kája je dvanáctiletý romský kluk. Je jedním z nejtišších žáků ve třídě už od mateřské školy. Pořád se ještě trochu stydí, má-li mluvit před celou třídou, ale rád pracuje v malé skupině. Má dost přátel, ostatní ho mají rádi pro jeho chytré nápady. Umí si dobře vymýšlet vlastní příběhy, ale má potíže s matematikou. Má rád i přírodní vědy, zvlášť tehdy, když může dělat pokusy, a ochotně pomáhá ostatním, kteří mají problémy. Po škole se rád dívá na televizi. Hodně čte, zvláště příběhy se záhadami a knížky o zvířatech. Rád si v parku hraje s přáteli a občas se tam stará o mladšího bratra. Pomáhá s nádobím, pokud se mu řekne. Kája si není jistý, co chce dělat, až vyjde školu, ale rád by si vydělal dost peněz, aby mohl jezdit s přáteli o víkendech ven a aby si mohl kupovat muziku a oblečení, které se mu líbí.
KÁJIN PŘÍBĚH Kája je dvanáctiletá česká dívka. Je jedna z nejtišších ve třídě už od mateřské školy. Pořád se ještě trochu stydí, má-li mluvit před celou třídou, ale ráda pracuje v malé skupině. Má dost přátel, ostatní ji mají rádi pro její chytré nápady. Umí si dobře vymýšlet vlastní příběhy, ale má potíže s matematikou. Má ráda i přírodní vědy, zvlášť tehdy, když může dělat pokusy, a ochotně pomáhá ostatním, kteří mají problémy. Po škole se ráda dívá na televizi. Hodně čte, zvláště příběhy se záhadami a knížky o zvířatech. Ráda si v parku hraje s přáteli a občas se tam stará o mladšího bratra. Pomáhá s nádobím, pokud se jí řekne. Kája si není jistá, co chce dělat, až vyjde školu, ale ráda by si vydělala dost peněz, aby mohla jezdit s přáteli o víkendech ven a aby si mohla kupovat muziku a oblečení, které se jí líbí.
141
Kopírování povoleno. © Nakladatelství Fraus, Plzeň 2013.