SROVNÁNÍ UČEBNIC LITERÁRNÍ VÝCHOVY PRO 6. ROČNÍK - NAKLADATELSTVÍ SPN A FRAUS

SROVNÁNÍ UČEBNIC LITERÁRNÍ VÝCHOVY PRO 6. ROČNÍK - NAKLADATELSTVÍ SPN A FRAUS

Diplomová práce

Studijní program: Studijní obory:

N7504 – Učitelství pro střední školy 7503T100 – Učitelství tělesné výchovy pro 2. stupeň základní školy 7504T243 – Učitelství českého jazyka a literatury

Autor práce: Vedoucí práce:

Bc. Lenka Kupcová Mgr. Jarmila Sulovská

Liberec 2014

Prohlášení Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Pod kování Ráda bych pod kovala vedoucí práce paní Mgr. Jarmile Sulovské za její odborné vedení, podporu a pomoc, kterou mi v novala v pr b hu p íprav a zpracování diplomové práce, paní Mgr. Kate in

Vá ové za zp sob vedení

p edm tu ůnalýza a kritika čítanek a učebnic literatury, který mne inspiroval k nám tu diplomové práce.

SROVNÁNÍ UČEBNIC LITERÁRNÍ VÝCHOVY PRO 6. ROČNÍK – NůKLůDůTELSTVÍ SPN ů FRůUS

Bc. Lenka Kupcová 12-FP-KČL-D-05

Vedoucí DP: Mgr. Jarmila Sulovská

Anotace Hlavním cílem této práce bylo porovnání dvou nejpoužívan jších čítanek pro 6. ročník základních škol s požadavky Rámcov základní vzd lávání. Na základ

vzd lávacího programu pro

anketního šet ení, které bylo zam eno na

základní školy v Liberci a Mladé Boleslavi, byly zjišt ny nejužívan jší čítanky pro 6. ročník základních škol. Kritéria k posouzení byla z p evážné části vyp jčena z formulá e pro posouzení učebnice podle stanovených kritérií, který využívá Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy. Na základ zjišt ných nedostatk

byl zpracován návrh na dopln ní čítanky, který by chyb jící či

nevyhovující prvky kompenzoval.

Klíčová slova: čítanka, klíčové kompetence, literární výchova, metatexty, očekávané výstupy, Rámcov vzd lávací program pro základní vzd lávání

COMPARISON OF LITERARY EDUCATION TEXTBOOKS FOR THE 6TH CLASS – PUBLISHING HOUSES SPN AND FRAUS

Annotation The aim of this work was to compare two most frequently used reading-books for 6th grade of elementary schools with demands of Frame education programme for elementary schools. On the basis of public survey which focused on elementary schools in Liberec and Mladá Boleslav, the most frequently used reading-books were found out. The assessment's requirements were mostly borrowed from the form for the evaluation of the book according to fixed criteria which are used by the Ministry of education system, youth and physical education. On the basis of ascertained information, a proposal for reading-book's completion has been created in order to compensate the unsatisfactory elements.

Key words: textbook, key-competence, literary education, metatext, anticipated performence, Frame education programme for elementary education.

OBSAH Seznam použitých zkratek a symbol .................................................................... 12 Seznam obrázk ..................................................................................................... 11 Seznam tabulek ...................................................................................................... 11 Seznam graf ......................................................................................................... 11 Úvod....................................................................................................................... 12 1

Historie čítanek .............................................................................................. 15

2

Teoretická východiska pro analýzu čítanek ................................................... 23 2.1

3

Čítanky jako zvláštní druh učebnic ......................................................... 23

2.1.1

Funkce a vlastnosti učebnic ............................................................. 24

2.1.2

Funkce čítanek ................................................................................. 26

2.1.3

Evaluace učebnic ............................................................................. 27

2.1.4

Výzkum a analýza učebnic .............................................................. 28

Kurikulární dokumenty .................................................................................. 31 3.1

Systém kurikulárních dokument ........................................................... 31

3.2

Rámcový vzd lávací program pro základní vzd lávání.......................... 31

3.2.1

Klíčové kompetence ........................................................................ 32

3.2.1.1 Kompetence k učení....................................................................... 32 3.2.1.2 Kompetence k ešení problém ..................................................... 33 3.2.1.3 Kompetence komunikativní ....................................................... 34 3.2.1.4 Kompetence sociální a personální ................................................. 35 3.2.1.5 Kompetence občanské ................................................................... 36 3.2.1.6 Kompetence pracovní .................................................................... 36 3.2.2

Pr ezová témata.............................................................................. 36

3.2.2.1 Osobnostní a sociální výchova ...................................................... 37 3.2.2.2 Výchova demokratického občana .................................................. 37 3.2.2.3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech ....... 37 3.2.2.4 Multikulturní výchova ................................................................... 38 3.2.2.5 Environmentální výchova .............................................................. 38

3.2.2.6 Mediální výchova .......................................................................... 38 3.2.3 4

Vzd lávací oblasti ............................................................................ 39

Čtená ská gramotnost .................................................................................... 40 4.1

RVP ZV a čtená ská gramotnost ............................................................. 42

8

5

Úvod do analýzy a komparace čítanek .......................................................... 44 5.1

6

Porovnávání staré a nové čítanky vydavatelství SPN ............................. 45

ůnalýza a komparace čítanek nakladatelství Fraus a SPN ............................ 49 6.1

Výkladové texty ...................................................................................... 49

6.1.1

Obtížnost a p im enost text .......................................................... 49

6.1.2

Druhy text ...................................................................................... 51

6.1.3

ůuto i text ...................................................................................... 53

6.1.4

Tematické hledisko .......................................................................... 55

6.1.5

Motivační úrove textové části učebnice......................................... 58

6.1.6

Shrnutí .............................................................................................. 59

6.1.7

Metatexty ......................................................................................... 59

6.1.8

Nabídka knih pro vlastní četbu ........................................................ 60

6.1.9

Otázky a úkoly, hledání souvislostí ................................................. 61

6.1.10 Ostatní metatexty ............................................................................. 65 6.1.11 6.2

Shrnutí .............................................................................................. 66

Grafická stránka ...................................................................................... 67

6.2.1

Motivační úrove obrazové části ..................................................... 67

6.2.2

Využití originálních a účelov vytvo ených ilustrací ...................... 69

6.2.3

Množství a pom r neverbálních složek ........................................... 70

6.2.4

Shrnutí .............................................................................................. 71

6.3

Klíčové kompetence ................................................................................ 72

6.3.1 Klíčové kompetence k učení, k ešení problém a kompetence pracovní ......................................................................................................... 72 6.3.2

Klíčové kompetence komunikativní a personální ............................ 75

6.3.3

Klíčové kompetence občanské......................................................... 77

6.3.4

Shrnutí .............................................................................................. 79

6.4

Očekávané výstupy ................................................................................. 80

6.4.1

Rozpoznání základních rys výrazného individuálního stylu autora .. ......................................................................................................... 81

6.4.2 Reprodukce a interpretace p ečtených text , formulování dojm a názor na um lecké dílo ................................................................................ 82

6.4.3

Tvorba vlastního literárního textu.................................................... 82

6.4.4

Rozlišení literatury hodnotné a konzumní ....................................... 83

6.4.5

Rozlišení základních literárních druh a žánr ................................ 84

6.4.6

Porovnávání r zných ztvárn ní téhož nám tu ................................. 85

6.4.7

Vyhledávání informací v r zných typech informačních zdroj ...... 87

9

6.4.8

Shrnutí .............................................................................................. 88

6.5

Mezip edm tové vztahy .......................................................................... 89

6.6

Mezisložkové vztahy............................................................................... 93

6.7

Pr ezová témata ..................................................................................... 96

6.8

Shrnutí ..................................................................................................... 99

6.9

Návrhy na upravení čítanky .................................................................. 100

6.9.1

Návrhy na úpravu kapitoly staré p íb hy z Čech a Moravy .......... 102

7

Záv r ............................................................................................................ 104

8

Použité zdroje .............................................................................................. 106

9

8.1

Literatura ............................................................................................... 106

8.2

Čítanky .................................................................................................. 108

8.3

Internetové zdroje.................................................................................. 109

8.4

Obrázky z pracovního listu ................................................................... 109

8.5

Výkladové texty z pracovního listu....................................................... 111

Seznam p íloh .............................................................................................. 112 P íloha 1

Formulá pro posouzení učebnice podle stanovených kritérií ... 113

P íloha Ň Procentuální zastoupení otázek v rámci mezisložkových vztah v čítance nakladatelství Fraus: ......................................................................... 119 P íloha ň Procentuální zastoupení otázek v rámci mezisložkových vztah v čítance SPN: .................................................................................................. 120 P íloha 4 Metodický materiál pro učitele k pracovnímu listu Staré p íb hy z Čech a Moravy .............................................................................................. 121 P íloha 5

Pracovní list ke kapitole Staré p íb hy z Čech a Moravy .......... 133

P íloha 6

Pracovní list ke kapitole Staré p íb hy z Čech a Moravy .......... 135

P íloha 7

Pracovní list ke kapitole Staré p íb hy z Čech a Moravy .......... 137

P íloha Ř

Pracovní list ke kapitole Staré p íb hy z Čech a Moravy .......... 139

P íloha ř

Pracovní list ke kapitole Staré p íb hy z Čecha Moravy ........... 143

10

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Učebnice je začlen na nejmén do t í systém , jakožto edukační konstrukt ................................................................................................................ 24

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Ukázky dle tematického zam ení ....................................................... 56 Tabulka Ň: Rozvíjené body kompetence komunikativní ....................................... 76 Tabulka ň: Pln ní klíčových kompetencí v čítankách ........................................... 80 Tabulka 4: Napln ní očekávaných výstup v čítankách ........................................ 88 Tabulka 5: Uplatn ní mezip edm tových vztah v čítankách ............................... 93 Tabulka 6: Očekávané výstupy vzd lávací oblasti Komunikační a slohová výchova .................................................................................................................. 95 Tabulka 7: Očekávané výstupy vzd lávací oblasti Jazyková výchova .................. 95 Tabulka Ř: Pr ezová témata ................................................................................. 98

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Nejužívan jší čítanky ................................................................................ 45 Graf Ň: Rozdíly v délce nejobsáhlejších ukázek .................................................... 51 Graf ň: Zastoupení literárních druh a žánr ......................................................... 53 Graf 4: Podíl ukázek od českých a zahraničních autor ........................................ 54 Graf 5: Procentuální podíl ukázek od českých a zahraničních autor ................... 54 Graf 6: Národnostní podíl autor ........................................................................... 55 Graf 7: Podíl ilustrací ............................................................................................. 70 Graf Ř: Podíl obrázk v jednotlivých tematických celcích .................................... 72 Graf ř: Úkoly zam ené na vyhledávání a t íd ní informací ................................. 75 Graf 10: Počet otázek zam ených na mezisložkové vztahy ................................. 96

11

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ (F)

nakladatelství Fraus

aj.

a jiné

apod.

a podobn

atd.

a tak dále

kol.

kolektiv

nakl.

nakladatelství

nap .

nap íklad

pop .

pop ípad

RVP

Rámcov vzd lávací program

RVP ZV

Rámcov vzd lávací program pro základní vzd lávání

SPN

Státní pedagogické nakladatelství

str.

strana

tzv.

takzvaný

12

ÚVOD Student m pedagogických fakult jsou neustále p ipomínány požadavky Rámcového vzd lávacího programu pro základní vzd lávání, kterým se má pod ídit jak zp sob práce pedagog , tak i forma zpracování učebnic, které jsou pro tuto práci nepostradatelné. Učitel m byla na jedné stran poskytnuta v tší volnost, avšak s ní p ichází i v tší zodpov dnost za spln né výsledky. K dosažení co nejlepších výsledk

by pedagog m m ly pomáhat učebnice. I ty prošly

v posledních letech mnoha zm nami a u čítanek tomu není jinak. Proto jsme se rozhodli prostudovat dv

z nejužívan jších čítanek na českých základních

školách, zda opravdu tomuto novému pojetí výchovy a vyučování odpovídají, jinak ečeno odpovídají-li požadavk m Rámcov vzd lávacího programu pro základní vzd lávání Ědále jen RVP ZVě. V teoretické části se budeme postupn

zabývat RVP ZV a nároky

a požadavky, které z n j plynou pro výuku literární výchovy. Zam íme se na literární výchovu v rámci vzd lávací oblasti Český jazyk a komunikace a na její cíle. Konkrétn se budeme v novat tomu, jak mohou čítanky ovlivnit rozvoj klíčových kompetencí a výuku pr ezových témat. Další část bude v nována, v poslední dob často zd raz ované, čtená ské gramotnosti. Záv r teoretické části bude zam en na historii čítanek. Cílem této kapitoly je seznámení s prom nami tohoto specifického druhu učebnic. Praktická část se bude zam ovat nejprve krátkému srovnání dvou po sob následujících vydání čítanek Státního pedagogického nakladatelství. Po n m následuje hlavní část práce, tedy rozbor a komparace čítanek pro 6. ročník základní školy a primu víceletého gymnázia – nakladatelství Fraus a SPN, které v současné dob

pat í mezi nejužívan jší čítanky na našich školách. Vedle

klasické analýzy, kdy byl zjišťován pom r verbálních a nonverbálních složek, jsme zam ili svou pozornost na základní pilí e RVP ZV. Zabývali jsme se tím, do jaké míry jsou v čítankách rozvíjeny klíčové kompetence, podporovány mezisložkové či mezip edm tové vztahy, zajišt ny očekávané výstupy atd.

13

V záv rečné části práce byly vyhodnoceny výsledky analýzy a na základ zjišt ných nedostatk se navrženy dopl ky k učebnicím tak, aby se co nejvíce p iblížil požadavk m RVP ZV. Cílem této diplomové práce je analyzování dvou nejužívan jších čítanek na českých základních školách a zjišt ní, zda a do jaké míry vyhovují požadavk m nejen kurikulárních dokument . P ínos této práce spat ujeme v možnosti jejího využití v praxi. Výsledky, které vzešly z analýzy čítanek a následné dopln ní učebnic mohou pedagog m vyučujícím český jazyk a literaturu pomoci p i rozhodování se o nákupu nových čítanek nebo jako zdroj inspirace a materiál , které mohou využít v hodinách literatury.

14

1

HISTORIE ČÍTANEK Čítanka, pom cka p i hodinách literatury na základních školách, nevypadala

vždy tak, jak ji známe dnes. Čítanky byly od pradávna nositeli dobového cít ní. Když prostudujeme čítanky od jejich počátk až do dnešních dn , vypozorujeme realitu dané doby či společenské uspo ádání, ve kterém naši p edci žili, politické smýšlení, které se v naší zemi vyznávalo. Náboženské texty st ídaly ty o Habsburcích, ty pak nahradily ukázky o Masarykovi a jeho život , ve 40. letech Ň0. století byli novým tématem n mečtí vojáci v čele s ů. Hitlerem, pozd ji se objevily texty oslavující osvoboditelskou Rudou armádu, po kterých následovaly texty o ob tavých d lnících. ůž zhruba po čty iceti letech se i u nás začínají tisknout čítanky, které žák m nevnucují nic z politického d ní , ale záleží jim zejména na rozvoji estetického cít ní a správné výchov žák . Práv tato kapitola by m la p iblížit vývojové etapy čítanek u nás Ěsrovnej Brezina, 1řřŘě. První p íznivé období pro výuku čtení, a tedy i pro rozvoj čítanek, jinak také d íve nazývaných čtecích knih, bylo za panování Marie Terezie. Čítanky v té dob m ly specifický charakter, vícemén nahrazovaly školní učebnice. Našli bychom v nich texty týkající se zem pisu, d jepisu a mnoha jiných školních p edm t , které známe dnes. M žeme íci, že plnily p edevším funkci naučit se číst a pomocí mravoučných text žák m vštípit náboženské a společenské základy. V samotných počátcích byly čítanky souborem p eložených n meckých text , p edevším katechism , které pozbývaly národní české cít ní a p edevším absolutn

ignorovaly pot eby d tského čtená e Ěsrovnej Mokres, 2003;

Olomoucký deník, Ň000ě. Vlasta

e ichová uvádí,

že roli

čítanky na p elomu osmnáctého

a devatenáctého století zastávala Kniha ke čtení pro žáky obecných škol v c. k. zemích. Tato kniha byla z n mčiny do češtiny p eložena v roce 1789 a m žeme íci, že byla jen rozší eným katechismem. Ona i její druhý díl byly školami využívány až do první poloviny devatenáctého století. Čítanky této doby nem ly totožný obsah. Byly sestavovány podle toho, které d ti z nich budou číst. Podle e ichové čítanka pro m stské školy má části: O šlechetnosti žák ve škole,

15

O lásce k vlasti, O tovaryšstvu a o povinnostech tovaryšských atd. Oproti tomu díl pro venkovské d ti se zaobírá prací na poli a na venkov celkov : O zemi, O setí a sázení rostlin v bec, O chování dobytka, O spravování stromu aj. Do poloviny 1ř. století se ve školách využívalo výhradn čítanek p eložených z n meckého jazyka, časem docházelo k jejich částečnému p izp sobení českým čtená m. Jako jeden z prvních, kdo se zasloužil o vylepšení čítanek pro české žáky, byl Jan Tomsa. P eložil a upravil jednu z již vydaných n meckých čítanek. P i této práci se zam il p edevším na p iblížení učebních text d tskému čtená i, dále na otázku češství, a to tak že soust edil p íb hy do českého prost edí a používal českých výraz . P i výčtu t ch, kte í v této dob usilovali o zlepšení stavu čítanek, nesmíme zapomenout na jména jako Jakub Jan Ryba nebo Jan Nepomuk Josef Filcík. Ten sestavil zda ilou, pom rn obsáhnou knihu s názvem Čítanka čili Kratochvilník školní, sbírka út šná, kteréž zp sobem rozličným ku prosp chu dosp lejší mládeže použíti lze. Šlo o dost obsáhlou knihu, p i jejíž tvorb

se nechal

inspirovat novátorskými názory na modernizace takovýchto učebnic. P estože nakonec nevyšla knižn , stala se koncepcí pro vytvá ení nových čítanek v 19. století. Jedním z t ch, kte í se Filcíkovým dílem nechali inspirovat, byl Karel ůlois Vina ický. Vypracoval české slabiká e a čítanky, které se jako první oprostily od n meckých p edloh. Ve Vina ického dílech je z ejmý p íklon ke Komenského zásadám, jako je postup od snadného k obtížnému, texty pro d ti srozumitelné, tematicky blízké a hravé. Prvním jeho dílem byl slabiká Česká abeceda aneb malého čtená e knížka první, která se setkala s kladným p ijetím. Vytvo il ješt n kolik slabiká , po nichž se pln v noval sestavování čítanek. V roce 1Ř5ň byla vydána První čítanka a mluvnice pro katolické školy v císa ství Rakouském. Samoz ejm zde nesm ly chyb t texty týkající se náboženství či rakouské monarchie, jejichž absence by vedla k nepovolení čítanku vydat. Vedle t chto oficiálních text zde ale byly i ty, které se týkají historie českého státu, hádanky a d tské básn . Tyto texty jsou d kazem, že se Vina ický definitivn odklonil od n meckých p edloh a započal novou tradici českých čítanek. V roce 1Ř56 vydává Druhou čítanku a mluvnici pro katolické školy v císa ství rakouském, která je určena žák m t etí až šesté t ídy. Je složena z p ti díl

16

a každý z nich má své zam ení. Najdeme zde oddíly zabývající se náboženskou a p írodní tematikou, t etí oddíl se v nuje historické a zem pisné oblasti, další se snaží d ti seznámit s každodenními jevy života a v posledním oddíle jsou texty zabývající se otázkou hospodá ství. P estože se nám m že tato tematika jevit jako ne zcela d tská, není tomu tak. Vina ický použil takové formy text , kterými tato témata p iblížil d tskému sv tu. Podle jeho učebnic se vyučovalo až do konce 80. let 1ř. století Ěsrovnej e ichová, 1řřřě. V kv tnu roku 1Ř6ř vyšel d ležitý íšský zákon, který p inesl zm ny pro výchovu čtená e. 60. léta celkov považujeme za velice d ležitá, a to z toho d vodu, že se v této dob rozho ely mnohé diskuse týkající se kvality obsahu čítanek a jejich funkcí. ů práv tyto problémy se pokusili vy ešit ve svých čítankách Jan Šťastný, Jan Lepa

a Josef Sokol. Jejich čítanky nebyly

pokrokov jší jen v tším výčtem interpretovaných autor , ale také mnohem bohatší nabídkou literárních žánr .

e ichová uvádí, že práv

snaha

zprost edkovat žák m v čítankách um lecké texty, ale i lidovou slovesnost, je jedním z odrazových m stk pro pokrokový vývoj čítanek jak v rámci obsahu, tak v jejich funkcích. Tyto čítanky na p elomu 1ř. a Ň0. století začaly postupn nahrazovat čítanky Jana Jursy. Texty v jeho učebnicích neplnily funkci esteticko-výchovnou, ale držely se schématu výchovn -vzd lávacího čtení. V Čítance pro české školy m šťanské z roku 1ř1Ň jsou texty uspo ádány do celk , které bychom mohli nazvat jako historické, zem pisné, p írodov dné atd., na konci knihy nechybí ani rakouská národní hymna. V této dob byly novinkou texty zahraničních autor , jako je L. N. Tolstoj, ů. S. Puškin, H. Ch. ůndersen, aj., ale pouze v čítankách pro první stupe . V čítance pro 5. ročník vyšel úryvek z románu D. Defoa Robinson Crusoe. Jursa nejen že vytvá el vlastní čítanky, jeho náplní práce bylo také upravování dosud vydaných učebnic. Nahrazoval p evážnou část text novými články a jejich výb rem potlačoval mravoučnou, náboženskou a vzd lávací složku. Také se postaral o to, aby byly čítanky dopln ny o ilustrace, čímž se p iblížily d tskému čtená i. P estože šlo jen o malé kr čky, byly nezbytné pro další postupné prom ny čítanek Ěsrovnej e ichová, 1řřř; Jursa, 1ř1Ňě.

17

Zhruba od Ř0. let 1ř. století se stále čast ji ozývá názor, že by se v čítankách m lo objevovat víc folklorních text . Zastánci tohoto názoru poukazovali na to, že lidová slovesnost plní funkci národního smýšlení, funkci vzd lávací i um leckou a zárove je ideálním textem pro d tského čtená e. Folklor tedy odpovídá všem doposud vzneseným požadavk m na vylepšení obsahu čítanek. Včle ování lidové slovesnosti vrcholí na p elomu 1ř. a Ň0. a je spojováno p edevším se jménem Františka Bartoše a Jaroslava Petra Ěsrovnej Chaloupka, Voráček, 1řŘ4; e ichová, 1řřřě. Postupné zm ny probíhaly i na počátku Ň0. století, a to p edevším v čítankách J. Jursy. Zásadní obrat týkající zm n obsahu a funkcí čítanek však p ichází ve druhém desetiletí Ň0. století. Tehdy p ichází na trh čítanka Josefa Kožíška a Josefa T my Ráno. Kritériem pro výb r ukázek byla zpravidla jejich kvalita. Oproti p edešlým čítankám zde již nebyly moralizující texty. Dalším rozdílem bylo uspo ádání obsahu, ten již nebyl člen n podle vzd lávacích oblastí, ale podle ročních období. Toto člen ní více korespondovalo se školním rokem a životem d tí. P evažovala zde již próza s d tským a zví ecím hrdinou, byly zde ukázky, kde vystupovaly historické osoby z d jin naší zem . Novinkou bylo, že zde byly vytišt ny ukázky žákovských prací. Čítanka se mohla pyšnit ilustracemi významných um lc , jako byl nap íklad ůleš, Mánes, Švabinský a další. Novým hrdinou čítankových text , tedy i text v Ránu, je prezident T. G. Masaryk. Mohli bychom íci, že čítanka Ráno byla vrcholem počáteční etapy vývoje českých čítanek. Ěsrovnej e ichová, 1řřř; Brezina, 1řřŘě. Na p elomu Ň0. a ň0. let se sestavují tzv. Globální čítanky, které p icházejí spolu s reformátorskými školami, jež se v této dob začaly na našem území objevovat. V této dob se v souvislosti s novými objevy v psychologii začalo diskutovat o délce a náročnosti text

v čítankách nebo o p im enosti slovní

zásoby. St edem pozornosti se také stala otázka mimoškolní četby a s tím související p stování vztahu dít te ke knize. V t chto letech žáci začínají být vedeni k práci s naučnou literaturou, s čímž úzce souvisí i sm ování k uv dom lému čtení. Novinkami v hodinách literární výchovy bylo vyjad ování vlastního názoru nebo nap íklad domýšlení vlastních konc text . Žáci se také

18

seznamovali se základními literárními pojmy a termíny Ěsrovnej

e ichová,

1999). e ichová ve své práci uvádí, že za období n mecké okupace procházely české čítanky zm nami ve dvou fázích. První fáze spadá do roku 1řňř, kdy byly vytvo eny nové osnovy. Ty vycházely z politických zm n u nás, ale nebyly nijak výrazné. Týkaly se nap íklad toho, že z čítanek byly vytrhány stránky s texty židovských autor . Dalším krokem bylo z ízení komise pro revizi učebnic. Ta se zasloužila o to, že bylo vymazáno vše, co se týkalo existence samostatného Československa. V mnoha p ípadech komise vydala zákaz používání n kterých čítanek, v n kterých byly nežádoucí články vytrženy nebo p elepeny, pop ípad tuší p ečern na nevhodná slova. Tento verdikt byl vy čen i u čítanky Ráno. Mnohem v tších zm n se české školství, a tudíž i české čítanky, dočkaly v roce 1941. V tu dobu se začala prosazovat tzv. íšská myšlenka, která se promítla i do Nové čítanky vydávané od roku 1ř4Ň, jež byla sestavena anonymní komisí. Brezina v Revolver Revue poskytuje čtená m n kolik ukázek, které demonstrují, jaký typ text se v Nové čítance vyskytuje. Šlo o ukázky dokládající dávné soužití českého a n meckého národa, historické od vodn ní spojení našich národ v jednu íši a nutnost se pro tuto íši ob tovat. Texty líčily dobrotu n meckých voják

a jejich loajalitu s českým obyvatelstvem. V Nové čítance chyb ly

vlastenecké texty, texty p ipomínající osobnosti naší minulosti nebo ty, které p ipomínají soužití Čech a Slovák . Po válce prošly učebnice a tedy i čítanky další revizí, p ičemž bylo povoleno op tné užívání učebnic, ze kterých se vyučovalo p ed 10. íjnem 1řňŘ. Tyto čítanky byly dopln ny články o Ň. sv tové válce a osvobození Rudou armádou, ale nezapomínalo se ani na úlohu londýnské vlády. Proto zde byly básn o prezidentu Benešovi a znovu se objevily i ukázky o T. G. Masarykovi. V roce 1ř46 vyšly i nové čítanky, které se vracely k hodnotám Ň0. a ň0. let (srovnej Schams & Pulec, 1946). D ležitým mezníkem se stal rok 1ř4Ř, kdy byly vypracovány nové osnovy, které podporovaly nové politické smýšlení ve stát . Čítanky musely být op t p epracovávány, byly dopl ovány texty s prosocialistickými tématy a články o budování nového státu. Oproti pokrokovým čítankám vznikajících ve

19

20. a 30. letech se nyní tvá el nový model čítanek, který up ednost oval ideov výchovné p sobení text na čtená e. Op t z nich vyprchala myšlenka češství, zmizely i autorské pohádky, které vznikly ve Ň0. letech. Úrove čítanek značn poklesla, hlavním m ítkem p i výb ru text již nebyla jejich kvalita, ale to zda odpovídají nové ideologii. Otázky a úkoly na konci text sloužily p edevším k žádané interpretaci a hodnocení textu či požadovaným aktivitám, jako je nap íklad zhotovení pracovního plánu atd. V čítankách vydaných v roce 1949 m žeme najít článek o malém J. V. Stalinovi, básn a texty o p tiletkách či úryvek oslavující únor 1ř4Ř. 50. léta nejvíce prosazují ideovou politiku, což se samoz ejm objevuje i v čítankách. Nap íklad v čítance pro sedmý ročník vydané v roce 1ř57 je text rozd len do t í hlavních témat. První byl slavnostn nazván Národní klasikové vytvá ejí národní literaturu. Zde jsou ukázky autor p edevším z 1ř. století, jako je F. L. Čelakovský a jeho Bohatýr Muromec, od J. Nerudy báse P ed fortnou Milosrdných, ukázka z N mcové Babičky aj. V druhém oddíle s názvem Četba z naší socialistické literatury je hned na začátku Internacionála a texty jako Píse komunistické stran od Nezvala nebo Branislavova Píse míru. Sv tová literatura je zastoupena ve t etí části Četba ze sov tské literatury, kterou reprezentuje nap íklad ukázka z románu Jak se kalila ocel. V poslední části knihy najdeme i p ehled literárn teoretických poznatk . V úryvcích z čítanky jsou ukázány um lecké prost edky textu, základy prozodie nebo literární druhy. Zajímavé je, že jsou zde i poznámky ke slohu, konkrétn teorie o psaní dopisu, zprávy či srovnání Ěsrovnej

e ichová, 1řřř; Brezina, 1řřŘ; Stromšíková,

Sedláková, Slouka, 1ř57ě. Od 60. let Ň0. století se p i výb ru článk do čítanek op t začaly uplat ovat i jiné požadavky než ty ideové. Tato tendence vyvrcholila v roce 1976, kdy byly vypracovány nové školní osnovy. Co se týká čítanek, op t se začalo p i jejich sestavování p ihlížet k úrovni text , objevuje se i náznak kosmopolitismu v podob úryvk z d l západních autor , jako byl nap íklad H. Ch. ůndersen. Co ale pro literární výchovu jako takovou bylo velice d ležité, byla snaha vytvo it kontinuitu mezi prvním a druhým stupn m, což ovlivnilo výb r autor . V čítankách, které vznikaly od roku 1ř76, sice stále nacházíme ukázky o mladých pionýrech, o Prvním máji nebo o vzájemné slovanské sounáležitosti, ale d ležité

20

bylo, že v této dob se op t začaly vybírat texty s odpovídající kvalitou a úrovní, u kterých nerozhodovalo jen bezhlavé prosazování socialistické ideologie Ěsrovnej Brezina, 1řřŘ; Urbanová, 1řŘŘě. V dob p ibližn od 60. let Ň0. století do roku 1řŘř nebylo nijak výjimečné, že n která nová vydání čítanek vyšla již po dvou letech od vydání p edchozího. P íčinou t chto častých upravených vydání bylo společenské d ní v naší zemi. Nejprve byli z čítanek odstran ni auto i, kte í podepsali manifest Dva tisíce slov z roku 1968 nebo s ním souhlasili. Dalším d vodem k vymazání n kterých autor byla emigrace, což byl p íklad Josefa Škvoreckého či ůrnošta Lustiga. Také členství v občanské iniciativ Charta 77 – Václav Havel, Pavel Kohout. Ale byly i p ípady, kdy v minulosti vymazaní auto i, byli do čítanek vraceni, nap íklad Miroslav Holub, protože své p edchozí postoje odvolali. Polistopadové zm ny v naší společnosti se odrazily i v oblasti tvorby učebnic. Listopad 1řŘř znamenal pro vývoj čítanky ostrý p ed l. Po dlouhých šedesáti letech se auto i čítanek nemusí rozhodovat, zda dají p ednost kvalitnímu neagitujícímu textu nebo naopak. Čítanky jsou dnes oprošt ny od ideologicky zam ených ukázek, od t ch, které popírají, zatajují nebo nepravdiv líčí doby minulé, ač nejsou nijak oslnivé. Tv rci čítanek se snaží vyvarovat toho, aby vybírali či sami psali texty, které jednoznačn interpretují sv t a d ní v n m. Brezina trefn píše: „Mravoličné vyprávění o tom, kterak studenti s chartisty přemohli v listopadu 1989 zlou totalitu, jsem v současných čítankách neobjevil.“1 Po roce 1řŘř již v čítankách nemusely být tišt ny politicky podbízivé ukázky a vydavatelé m li mnohem voln jší a p edevším bohatší možnosti p i jejich výb ru. Pro první polovinu devadesátých let je typický velký boom na poli knižního trhu. V t chto letech vzniklo veliké množství nových vydavatelství a mnoho z nich se začalo specializovat na produkci učebnic. To vše velice ovlivnilo podobu novodobých čítanek. Je možno íci, že čítanky po roce 1řŘř prošly generální úpravou. Zm ny se týkaly všech jejich rovin. Prom nou prošla grafická stránka knih, člen ní ukázek a samoz ejm jejich výb r. Čítanky už nejsou tak jednotvárné, nejsou ideologicky BREZINů, I. Stavíme nový sv t aneb prom n české čítanky. Revolver Revue. 1řřŘ, č. ňŘ, s. Ň67 – 312. ISSN 1210-2881. S. 305.

1

21

ovlivn né, objevila se spousta nových autor , o kterých se d íve nesm lo učit, a mnoho nových d l, která nesm la být v minulosti vydávána. Do roku 1řŘř m žeme mluvit o monopolu jediného státního nakladatelství vydávajícího učebnice- Státní pedagogické nakladatelství, aj. V dnešní dob mají učitelé možnost zvolit si tu nejvhodn jší čítanku z mnohem širší a pest ejší nabídky. Na trhu s učebnicemi si m žeme vybrat z mnoha vydavatelství, mezi nejznám jší pat í- Alter, Dialog, Didaktis, Fragment, Fraus, Nová škola, Prodos, SPN atd. Svoboda ve výb ru je jist velkou výhodou pro učitele. Ti mají možnost zvolit si takovou čítanku, která je ideální pro jejich zp sob vedení výuky. Na druhou stranu tím učitelé na sebe berou velkou zodpov dnost za správný výb r, a čím v tší jen nabídka, tím je jejich rozhodování nesnadn jší.

22

2

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRO ANALÝZU ČÍTANEK

2.1

Čítanky jako zvláštní druh učebnic Existuje ada definic, které vysv tlují obsah výrazu učebnice. Švec2 popisuje

učebnici jako učební text p izp sobený specifickým pot ebám žák podle typu školy, určitého vyučovacího p edm tu a ročníku. Sýkora3 ve své práci uvádí, že didaktika pokládá učebnici za jeden z prost edk realizační činnosti učitele p i tvorb vzd lání. Pedagogický slovník definuje učebnice, mezi které adí i čítanky, jako „druh knižní publikace uzp sobené k didaktické komunikaci svým obsahem a strukturou. Má adu typ , z nichž nejrozší en jší je školní učebnice. Ta funguje 1. jako prvek kurikula, tj. prezentuje výsek plánovaného obsahu vzd lání; Ň. jako didaktický prost edek, tj. je informačním zdrojem pro žáky a učitele, ídí a stimuluje učení žák .“4 . Také v knize Hodnocení učebnic5 je prezentováno více definic, což jen dokládá obtížnost p esného vymezení pojmu učebnice. Citují Lawse a Horsleye: „Na prvním míst jsou za učebnice považovány takové knihy, které byly vytvo eny cílen pro vyučování a učení, ale také další psané materiály mohou být využívány p i výuce a ty pak jsou také považovány za učebnice,“ a jako protipól použili definice E. Vanecka, který považuje za učebnice pouze takové texty, které vyhovují následujícím kritériím: soulad s kurikulem, didakticky promyšlená prezentace učiva, vedení žáka k dalšímu učení a p ítomnost aparát

ídících žákovo učení.

Také J. Pr cha6, stejn jako J. Ma ák, veškeré známé definice považuje za neúplné. Jak lze z výše uvedeného vyvodit, záleží na tom, z jakého úhlu na učebnici nahlížíme. Podle Pr chy je p esné vymezení pojmu učebnice závislé na Mů ÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. ISBN 80-7315-039-5. S. 67 SÝKORů, M. Učebnice. Její úloha v práci učitele a ve studijní činnosti žáků a studentů. Praha: EM-Effect, 1996. ISBN 80 – 900566. S. 5. 4 PR CHů, J.; WůLTEROVÁ, E., MůREŠ, J. Pedagogický slovník. 4. aktualiz. vyd. Praha: Portál, Ň008. ISBN 978-80-7367-647-6. S. 258. 5 Laws, Horsley in Mů ÁK, J., KNECHT, P. Hodnocení učebnic. Brno: Paido, 2007. ISBN 97880-7315-148-5. S. 13. 6 PR CHů, Jan. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998. ISBN 80 85931-49-4. S. 13 2

3

23

tom, v rámci kterého systému na ni budeme nahlížet. Rozlišuje tak t i systémy, do kterých je učebnice začlen na jakožto výtvor zpracovaný pro specifické účely vzd lávání.

učebnice

školní didaktické texty didaktické prost edky kutikulární projekty Obrázek 1: Učebnice je začlen na nejmén do t í systém , jakožto edukační konstrukt

Čítanku jako takovou Pedagogický slovník definuje jako „druh učebnice obsahující vybrané ukázky z um leckých nebo odborných text . Na elementárním stupni školy slouží k nácviku čtení, na vyšších stupních se používá pro účely literární výchovy.“ Z prostudovaných text je z ejmé, že čítanku lze adit mezi učebnice. Jde ovšem o učebnici s n kterými specifickými funkcemi a vlastnostmi, na které nesmí být p i jejím sestavování a analyzování zapomínáno. 2.1.1 Funkce a vlastnosti učebnic Funkce učebnic V odborných publikacích jsou prezentovány r zné názory na funkce učebnic a jejich t íd ní. V knize P. Ma áka Hodnocení učebnic lze nalézt konkrétní p íklad toho, jako úhel pohledu na tuto otázku ovliv uje zn ní a záv ry jednotlivých odborných tezí. V kapitole Učebnice: budoucnost národa, která se učebnicemi zabývá spíše v obecném m ítku, J. Mikki označuje za dv st žejní funkce novodobých učebnic schopnost motivovat žáky k učení a účelnou prezentaci informací. První z nich souvisí se vzbuzením zájmu o učení u žák

24

a druhá teze vychází z toho, že učebnice jsou jakousi prezentací cílen utvo ených a systematicky zpracovaných text , které prezentují sílu kurikula daného státu. Následující kapitola Učebnice jako kurikulární projekt Ěté samé publikaceě, již na učebnice nahlíží z odborného výchovn -vzd lávacího hlediska. ů práv proto je v ní jako hlavní funkce vyzdvihnuta funkce didaktická, tedy odlišná než v kapitole p edcházející. Z čehož jasn vyplývá, že stejn jako definice učebnice ani definice jejích funkcí není nijak banální záležitostí. Jak bylo již výše zmín no, existuje značné množství funkcí, které by m ly dobré učebnice spl ovat, záleží pouze na odbornících provád jících výzkumy, které funkce a požadavky si pro hodnocení dané publikace zvolí za klíčové. Proto spíše než pouhý výčet možných požadavk

na učebnice se jako názorn jší

a p ehledn jší jeví prezentovat zde postoj a názor na d lení funkcí učebnic podle J. Pr chy, který se z prostudovaných materiál

jeví jako nejsrozumiteln jší

a zárove nejvýstižn jší. Pr cha funkci učebnice chápe jako roli či p edpokládaný účel, který by m la ve vzd lávacím procesu kniha plnit. Funkce učebnic rozd luje do dvou základních klasifikačních skupin, a to podle uživatel , kte í budou s tímto edukačním médiem pracovat: „Funkce učebnic pro žáky: Učebnice jsou pramenem, z n hož se žáci učí, tj. osvojují si nejen určité poznatky, ale i jiné složky vzd lání.“ „Funkce učebnic pro učitele: učebnice jsou pramenem, s jehož využitím učitelé plánují obsah učiva, ale i p ímou prezentaci tohoto obsahu ve výuce, hodnocení vzd lávacích výsledk žák .“7 Jako st žejní myšlenka se zde jeví to, že p i tvorb učebnic by auto i m li neustále myslet na to, jakou roli ve výchovn -vzd lávacím procesu jejich edukační médium má a jaké cíle, potažmo funkce by m lo spl ovat. Vlastnosti učebnic ůby učebnice mohla spl ovat funkce, které jsou pro její uživatele d ležité, musí mít určité vlastnosti, které ke spln ní daných funkcí p isp jí. Tyto vlastnosti 7

PR CHů, J. pozn. 5, s. 1ř.

25

jsou pro uživatele mnohem snáze pozorovatelné, než podrobné zkoumání funkcí učebnic. Protokol o kvalit učebnice má podle odborné publikace Hodnocení učebnic šest základních pilí . Jsou jimi obsah, srozumitelnost, struktura učiva, otázky a úkoly Ěsebehodnocení žákaě, zajímavost učebnice, a v neposlední ad také ilustrace. Samoz ejm

byly tyto požadavky, v pon kud podrobn jší podob ,

zahrnuty i v praktické části této práce. 2.1.2 Funkce čítanek Čítanky jsou specifické druhy učebnic a o kritériích, která by m ly spl ovat, se mezi odborníky diskutuje už adu let. Dnešní auto i Ěautorské kolektivyě nemají pro sestavování čítanek konkrétn stanovená pravidla. Jediným sm rodatným dokumentem se pro n stává Rámcový vzd lávací program a jeho kritéria a požadavky. ůuto i by ale v žádném p ípad nem li zapomínat ani na zájmy a pot eby soudobých žák . Z odborných knih a článk , které se v nují tomuto tématu, lze vyrozum t, že funkcí, které by správn sestavená čítanka m la mít, je pom rn velké množství. Mnozí auto i tyto funkce d lí na dva hlavní okruhy- pedagogický a estetický. I my se kloníme k názoru, že bychom hlavní funkce čítanek mohli shrnout do dvou základních složek- funkce estetická a funkce výchovn -vzd lávací. Estetická funkce by m la v žácích vyp stovat literární cít ní, lásku k literatu e a vychovat z nich takové čtená e, kte í by si na ukázkách uv domili rozdílnost mezi r znými texty a dali p ednost um lecky kvalitním text m p ed texty nekvalitními a bezcennými. Sem bychom mohli za adit i funkci motivační, tedy um ní čítanky zaujmout žáky a motivovat je k další četb . Výchovn -vzd lávací funkce je dost široký pojem, který pod svým názvem zahrnuje více složek, pat í sem nap íklad funkce poznávací, informační, sebevzd lávací, vytvá ení si dovedností, hodnot a postoj . Čtením b hem hodin literární výchovy by si žáci m li utvá et p edstavu o sv t , ve kterém žijí, o životních situacích a problémech které je mohou potkat.

26

Z d vodu nep íliš striktních požadavk

pro sestavování čítanek, uplat uje

každý z autorských kolektiv p i jejich tvorb svou p edstavu o literatu e a vlastní pohled na ni a p edevším staví do pop edí ty funkce literatury, které sám považuje za d ležité. To n kdy vedlo k tomu, že vznikaly čítanky, ve kterých dominovala určitá složka na úkor ostatních. Máme tak nyní nap íklad čítanky, kde dominuje motivační funkce, ale vzd lávací funkce je pouze okrajová apod. V dnešní dob

mají našt stí učitelé možnost si vybrat z velké nabídky

edičních ad tu, které nejvíce odpovídá jejich požadavk m a kritériím výuky literární výchovy. 2.1.3 Evaluace učebnic K evaluaci neboli porovnání vlastností ideální učebnice s vlastnostmi skutečnými slouží v praxi n kolik metod, a záleží pouze na osob , která hodnocení provádí, kterou z nich si vybere. J. Mikki prezentuje metody hodnocení učebnice rozd lené do t í základních skupin – zjišťování názor

respondent , hodnocení učebnic na základ

experimentu a analýza učebnic.8 Dotazování se na názory respondent je jednou ze základních metod, které pat í do b žné praxe výzkum týkajících se evaluace učebnic. Respondenti jsou zpravidla odborníci z oboru, kte í vyjad ují sv j názor na kvalitu sestavené publikace. Ve školách se provádí tzv. hodnocení učebnic na základ experimentu. Jeho prost ednictvím se v praxi porovnávají vlastnosti a kvality nových učebnic oproti starým. Pro takovéto hodnocení se využívá tzv. rastr , které v p evážné v tšin p ípad vypl ují učitelé, v n kterých p ípadech mohou být tyto sestaveny i pro žáky a studenty. V odborné literatu e lze nalézt nep eberné množství takovýchto seznam

hodnotících kritérií. Z. Sikorová se v publikaci Hodnocení učebnic

vyjad uje o konstrukci rastr

takto: „… obvykle se postupuje tak, že určité

charakteristiky učebnice jsou seskupeny do omezeného počtu kategorií a ke každé Mů ÁK, J., KNECHT, P. Hodnocení učebnic. Brno: Paido, 2007. ISBN 978-80-7315-148-5. S. 19.

8

27

kategorii je p i azen určitý počet kritérií Ěpoložekě.“ Stejným zp sobem je sestaven i rastr, který využívá MŠMT, jenž byl použit pro analýzu v této práci. Nutno podotknout, že výsledky obou t chto skupin metod, tedy jak dotazování, tak experimenty, je ve finále nutno výzkumn ov it. Ze snahy o propojení výhod obou výše zmi ovaných postup vychází analýza učebnic. Její p edností je ekonomičnost, nevýhodou potom složitost stanovení pravidel, zp sob a metod možných výpočt . 2.1.4 Výzkum a analýza učebnic J. Pr cha9 ve své publikaci konstatuje, že v současné dob v České republice neexistuje pracovišt , jehož prioritou by byl soustavný výzkum učebnic. Proto se není čemu divit, že českým učitel m chybí v decky podložené pom cky pro správný výb r učebnic Ěv našem p ípad čítanekě. Odlišná situace je v zahraničí, kde v dnešní dob již existuje pevná základna pro výzkum učebnic. Výzkum učebnic v zahraničí Výzkumu učebnic se v nují nejen evropské státy, a proto hrají d ležitou roli mezinárodní organizace. Jednou z nejd ležit jších je IůRTEM ĚInternational Association for Research on Textbooks and Educational Mediaě sídlící v Norsku. Od jejího založení, roku 1řř1, se jejími členy stali mnozí sv toví odborníci a každé dva roky po ádá mezinárodní konference. Mezi jedny z nejvýznamn jších institut a analýzou nepopirateln

zabývajících se výzkumem

pat í n mecké instituty Georg-Eckert-Institut für

internationale Schulbuchforschung a Zent-rum für Schulbuchfoschung. První ze jmenovaných úzce spolupracuje s UNESCO International Textbook Research Network. Jejím hlavním úkolem je poskytování informací o plánování či výsledcích výzkum učebnic v r zných zemích. Jak již bylo výše zmín no, výzkum učebnic má ve sv t své místo, bylo by tedy vhodné jmenovat

i

další

d ležitá st ediska.

Nap .:

Institut

Schulbuchforschung und Lernförderung v Rakousku. Jedním z jeho cíl

9

PR CHů, J., pozn. ň, s. ň6 – 39.

28

für jsou

v dnešní dob

mimo jiné zkoumání učebnic z hlediska komunikační kvality

učebnic či p ístupnost a vhodnost učebnic pro žáky r zných v kových kategorií. V Pa íži nalezneme speciální francouzské centrum Société pour l’Information sur les Manuels Scolaires. Intenzivn rozvíjející se výzkum je i ve skandinávských zemích či Estonsku. Dlouholetou tradici má také výzkum v Rusku, který byl provád n již od 70. let. Mezi nejv tší ruské odborníky zabývající se teorií a analýzou učebnic pat í nap íklad Zujev či Doblajev. Jako jedno z nejv tších výzkumných center na sv t

nelze opomenout

japonský institut Japan Textbook Research Center sídlící v Tokiu. Zajímavostí je, že jako v jednom z mála stát

jsou v Japonsku hlavními iniciátory výzkumu

a analýzy učebnic vydavatelé t chto edukačních medií. Výzkum v USů by se mohl rozčlenit na t i základní oblasti. Jedná se o pr zkum vlastností a obsahu učebních text

a o problematiku vzd lávací

politiky. Obšírný výzkum zabývající se stavem amerických učebnic provádí vlivná organizace National Society for the Study of Education. Výzkum učebnic u nás P estože jsou učebnice součástí každodenní výuky na v tšin českých škol, je u nás v dnešní dob

oproti jiným stát m výzkum učebnic pouze okrajovou

záležitostí. V současnosti u nás není žádný institut zam ený na evaluaci edukačních médií. Výjimkou je MŠMT, které učebnice hodnotí prost ednictvím schvalovacích doložek. ůle výzkumy jako takové jsou v České republice spíše záležitostí jednotlivc či jednorázových testování. Současným nezájmem o tuto problematiku p išly zcela vniveč výzkumy a aktivity, které u nás probíhaly již ve dvacátých letech minulého století. V 80. letech u nás nastal velký rozvoj teorie a výzkumu učebnic, a to p edevším díky St edisku pro teorii tvorby učebnic. St edisko vydávalo práce zam ené na problematiku týkající se učebnic, podporovalo celostátní seminá e o učebnicích a p ísp vky na nich prezentované byly souhrnn

publikovány ve sbornících.

Rozsah zájmu byl široký, týkal se rozmanitých vyučovacích p edm t jak na základních, tak na st edních školách.

29

P estože byla devadesátá léta díky nutnému p epracovávání učebnic zcela ideální dobou pro podporu výzkumu učebnic, zájem o n j opadl. I díky tomu máme dnes velice obsáhlý trh učebnic včetn alternativních vzd lávacích médií, p ičemž ne všechny dosahují požadované kvality. Jednou z nejvýznamn jších ikon v oboru výzkumu učebnic je J. Pr cha, který se v nuje empirickým analýzám českých učebnic. Ma ák uvádí, že v dnešní dob

je učebnicových vydavatelství tém

sedmdesát, a počet učebnic se blíží již tisíci odlišných titul . P estože vydávání učebnic podléhá pom rn p ísným pravidl m, setkáváme se s p ípady, kdy jsou učebnice pro shodný ročník a p edm t značn odlišné, a to nejen po stránce grafické, ale rovn ž obsahové. P i absenci systematického výzkumu učebnic jsou učitelé p i výb ru nových učebnic mnohdy odkázáni pouze k reklamním materiál m jednotlivých vydavatelství. Tato situace jen dokládá, že problematika analyzování a hodnocení učebnic je aktuální a nem la by se podce ovat.

30

3

KURIKULÁRNÍ DOKUMENTY

3.1

Systém kurikulárních dokumentů Na základ nových princip kurikulární politiky byl do vzd lávací soustavy

zaveden nový systém kurikulárních dokument

10

pro vzd lávání žák od ň do

19 let. Tyto dokumenty jsou vytvá eny na dvojí úrovni – státní a školní. Státní úrove zahrnuje Národní program na vzd lávání a rámcové vzd lávací programy. Jedná se o nejvyšší kurikulární dokument vymezující závazné rámce vzd lávání pro jeho jednotlivé etapy. Školní úrove p edstavují školní vzd lávací programy, které si individuáln

sestavuje každá škola podle vlastních cíl

a možností. P i jejich tvorb se musí ídit zásadami, které stanovují RVP.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

3.2

RVP ZV stanovuje úrove základního vzd lávání žák a p edpokládanou úrove

osvojených klíčových kompetencí v pr b hu celého studia. Vytyčuje

vzd lávací obsah, výstupy žák a učivo, nedílnou součástí jsou pr ezová témata. D ležité je, že umož uje p izp sobení vzd lávacího obsahu i žák m se speciálními pot ebami ke vzd lávání. Charakteristika a cíle základního vzdělání Základní vzd lávání je dle zákona jedinou povinnou etapou našeho školského systému. Jeho úkolem je motivovat žáky k dalšímu vzd lávání a poskytnout jim pro to pot ebné základy. D lí se na dv na sebe navazující části – základní vzd lávání na prvním stupni a základní vzd lávání na druhém stupni. Základní vzd lávání by žák m m lo umožnit získat základy všeobecného vzd lání a rozvíjet u nich klíčové kompetence, což jsou nezbytné komponenty pro celoživotní učení.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online] Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. 126 s. [citováno ŇŘ.Ň.Ň01ň] Dostupné z:< http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf>. 10

31

3.2.1 Klíčové kompetence V Rámcovém vzd lávacím programu pro základní vzd lávání jsou klíčové kompetence definovány takto: „Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti.“ Dnes jsou jednou z hlavních priorit vzd lávání. Pro plnohodnotný rozvoj kompetencí je d ležité jejich komplexní pojetí, m ly by se tedy ve výuce navzájem prolínat. RVP ZV vymezuje šest klíčových kompetencí: kompetence k učení; kompetence k ešení problém ; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální; kompetence občanská; kompetence pracovní. V následující části práce se pokusíme nastínit, jak mohou čítanky a učebnice literární výchovy jako takové rozvíjet a upev ovat jednotlivé klíčové kompetence. 3.2.1.1 Kompetence k učení Díky osvojeným vzd lávacím metodám a strategiím mají žáci možnost dalšího studia a celoživotního vzd lávání. Jako klíčová se zde jeví práce se získanými informacemi a jejich propojování do souvislostí. Tak získají komplexn jší pohled na skutečnosti a d ní kolem sebe. Kladný vztah k učení První oblast kompetencí k učení se týká vytvo ení kladného vztahu k učení, pro tuto práci je p esn jší hovo it o vytvo ení kladného vztahu ke čtení. ůbychom v d tech probudili touhu po čtení, je nejd ležit jší výb r správných ukázek, které osloví danou v kovou skupinu. Ukázky by m ly být zajímavé a r znorodé, aby si každý žák mohl v nabídce text vybrat tématiku, která ho zaujme a bude ho inspirovat k dalšímu čtení. D ležitou roli bezesporu hraje vzhled a grafika čítanky. Čítanka a i čtení se stane zajímav jší, je-li kniha veselá a plná barev. Schopnost účelně pracovat a propojovat získané informace Druhý okruh kompetencí k učení bychom mohli shrnout jako: schopnost účeln pracovat a propojovat získané informace. Informace a znalosti z literární výchovy mohou žáci často využít nap íklad v komunikační výchov . Často

32

v čítankách najdeme vhodné p íklady popisu osob, místa nebo klasického vypravování, které lez využít jako vzory p i psaní slohových prací. Díky čítankám si žáci mohou rozší it znalosti také v oblasti historie, p írodopisu, zem pisu aj. Typickým p íkladem jsou ukázky ze života historických postav, texty s p írodní tématikou či p íb hy odehrávající se v nejr zn jších koutech sv ta. Nepostradatelnou roli zde mají otázky a úkoly za ukázkami. I ony mohou rozvíjet u žák schopnost vyhledávat a zpracovávat pot ebné informace. Jde nap íklad o tyto typy cvičení: 

cvičení, ve kterých žáci mají pracovat s r znými zdroji informací nap .: Ukažte na map , kde se p íb h odehrává. Zjist te, kdy existovaly sumerské státy?



cvičení,

pi

kterých

uplatní

mezisložkové

v domosti

nap .: P ipravte si vlastní prášilovský p íb h. Najd te v textu doklady sv dčící o tom, že byl napsán již na začátku minulého století. Práce s odbornými termíny a vytváření komplexního pohledu na svět Pro osvojení si odborných termín jsou podstatná záv rečná cvičení a úkoly, které p ímo vybízejí žáky k vyhledání či vysv tlení konkrétního odborného termínu. Další možností je uvedení konkrétního termínu s jeho definicí, kterou by si žáci m li ve zjednodušené podob osvojit, jako je tomu v čítance Fraus. Schopnost porovnávat a vyhodnocovat výsledky Rozvoj t chto dovedností mohou podpo it vhodn zvolené texty, které jsou v knize

azeny za sebou a po jejich p ečtení je žáci mohou porovnávat

a vyhodnocovat, nap íklad dva r zné p eklady stejné básn aj. 3.2.1.2 Kompetence k řešení problémů Žáci se učí nalézat ešení problému na základ vyhledaných informací či vlastních zkušeností, promyslet a naplánovat zp sob a postup jeho ešení. Své ešení by m li být schopni ov it a obhájit. Úkoly, které jsou v čítankách, a k jejichž ešení musí žáci využít r zných zdroj , odpovídají p esn t mto kompetencím. Tento požadavek kurikulárních

33

dokument se dá vy ešit nap íklad zadáním projektových úkol , jejichž pr b h si žáci musí naplánovat a zorganizovat. Čítanka nakladatelství Fraus je dobrým p íkladem toho, kdy jsou žáci vybízeni k práci s r znými zdroji informací. K naučení se obhájit vlastní rozhodnutí lze uplatnit projektové vyučování, kdy v samotném záv ru žáci p ednáší své výsledky a obhajují je p ed t ídou. V této oblasti také pomáhají otázky a úkoly v čítankách, které vyvolají ve t íd

ízenou

diskusi, p i níž žáci obhajují sv j názor, nap íklad: Co si o kouření myslíte? Představuje vážný problém soudobé společnosti?11 3.2.1.3 Kompetence komunikativní Souvislé a kultivované vyjadřování, schopnost naslouchat, porozumět a vhodně reagovat Čítanka má také veliký vliv na slovní zásobu čtená , proto výrazn ovliv uje požadavek RVP ZV na kultivované vyjad ování. K souvislému a kultivovanému vyjad ování pom že čítanka vhodn zvolenými otázkami a úkoly. Nap . Co znamená výraz „katí se na děvečku“?12 Rozumíte rčení „slyšet andělíčky zpívat“?13 Schopnost naslouchat a vhodn reagovat podporují cvičení, která odkazují k diskusím. Pro nácvik porozum ní promluvám je také možno v čítance vybrat texty s r znými typy dialog

lišící se tématem diskuse, slovní zásobou,

atmosférou atd., a o rozdílnosti jednotlivých text s žáky rozmlouvat. K tomuto účelu je vhodné využít n které z ukázek, kde jedna z postav vede dialog jak se sob rovným Ěp ítelemě, tak s n kým starším, vážen jším Ěrodičem, učitelemě. Oba tyto rozhovory by m ly být diametráln odlišné.

SOUKůL, J. Čítanka pro 6. ročník ZŠ. Praha: SPN, Ň007. ISBN ř7Ř-80-7235-350-7. S. 159 Pozn. 11, s. 197 13 LEDERBUCHOVÁ, L., BERÁNKOVÁ, J. Čítanka pro 6. ročník základní školy a primu víceletého gymnázia. Plze : Fraus, Ň00ň. S. 195

11

12

34

Porozumění různým textům, informacím a komunikačním prostředkům K tomuto účelu dob e poslouží nejr zn jší druhy text , nap . um lecký, odborný atd., p ičemž by žáci m li být schopni tyto rozdíly poznat. K tomu, aby se naučili správn využívat informačních a komunikačních prost edk , je velkou výhodou, má-li čítanka i multimediální pom cky, které ji dopl ují. Využívání informačních a komunikačních prostředků pro komunikaci V čítankách by mohly být za azeny ukázky, ve kterých se objeví alespo jedna z možností, které ke komunikaci slouží, nap íklad text psaný formou dopis , jako je v čítance nakladatelství Fraus. 3.2.1.4 Kompetence sociální a personální Veškeré dovednosti zahrnuté v sociálních a personálních kompetencích spolu bezprost edn souvisí a ovliv ují se navzájem. Jak již název napovídá, tyto kompetence se rozvíjejí p edevším díky sociální interakci. Čítanky v tomto p ípad nemají nijak primární úlohu p i vytvá ení takovýchto dovedností. Snad pouze nastínit v záv rečných otázkách n jaký problém či téma, které bude náplní skupinových či projektových prací žák ve t íd . P i správném projektovém či skupinovém vyučování si žáci projdou všemi požadavky t chto kompetencí, které bychom u nich m li rozvíjet, ať se jedná o kooperaci, respektu v či názoru druhých, um ní p ispívat do diskuse či vytvá et si pozitivní p edstavu o sob samém. Tento zp sob výuky je pro učitele náročný, ale bez p ičin ní vyučujícího jsou podle našeho názoru samotné čítanky v rozvíjení t chto kompetencí neúčinné. Ani

v jedné

z čítanek

nenalezneme

podn ty

ke

skupinovému

či

kooperativnímu vyučování. Ovšem p i debatách o p ečtené ukázce dochází mezi žáky k interakci a tím tedy i k napln ní n kterých z požadovaných dovedností.

35

3.2.1.5 Kompetence občanské Občanské kompetence m že čítanka podpo it správným výb rem ukázek. V učebnicích by m ly být takové texty, které podporují české národní cít ní, ale na druhou stranu vedou žáky k toleranci k jiným kulturním a duchovním hodnotám. Ukázky by m ly v novat pozornost i genderové problematice či lásce k p írod . Domníváme se, že pro všechny zmín né kompetence se existují vhodná díla, ze kterých lze do čítanek použít vhodné a zajímavé ukázky. Ukázky týkající se lidských práv a svobod lze nalézt v obou zkoumaných čítankách, ale pouze v publikaci nakladatelství Fraus jsou texty vztahující se k ekologickým a environmentálním problém m. 3.2.1.6 Kompetence pracovní V tomto p ípad

čítanky a učebnice literární výchovy mohou rozvíjet

p edevším oblast zabývající se rozvojem schopností, které umož ují využít získané znalosti a zkušenosti v budoucím život . Žáci by díky čítankám m li být schopni porozum t nejr zn jším typ m literárních text a tuto dovednost dále využívat v osobním i profesním život . Dále by si z hodin literární výchovy m li odnést dostatečn

bohatou slovní zásobu, která jim ulehčí plnohodnotnou

komunikaci s okolím. V tomto sm ru ob čítanky odpovídají. 3.2.2 Průřezová témata Pr ezová témata mají za úkol poskytnout žák m komplexní pohled na aktuální sv tové problémy. Hlavní myšlenkou je, aby p sobila na osobní rozvoj jedince a oblasti životních hodnot a postoj . RVP ZV uvád jí šest pr ezových témat, kterými se budeme zabývat v následující části, ve snaze nalézt mezi nimi a čítankami spojitost.

36

3.2.2.1 Osobnostní a sociální výchova Osobnostní a sociální výchova je se vzd lávací oblastí jazyk a jazyková komunikace velice úzce spjata. Konkrétn v bodech týkajících se zapojování žák do diskuse a její ízení či využívání vhodných jazykových projev , které odpovídají dané komunikační situaci, čímž dochází k osobnostnímu, sociálnímu i morálnímu rozvoji žáka. S t mito cíli by se m ly také ztotož ovat správn sestavené čítanky. Ukázky by m ly žák m nastínit správnou životní cestu, ešení každodenních situací. Umožnit diskusi na téma spokojení život, dobré vztahy atd. S t mito požadavky korespondují i analyzované čítanky. V obou nalezneme ukázky týkající se sociální tématiky, které jsou vhodné i k další diskusi. 3.2.2.2 Výchova demokratického občana Jejím cílem je v žácích rozvíjet smysl pro spravedlnost, toleranci a odpov dnost. Klade si za cíl, aby žáci rozvíjeli komunikativní schopnosti a dovednosti a dokázali zaujmout vlastní názor. Všechny tyto schopnosti či postoje se prolínají a dopl ují s očekávanými výstupy českého jazyka a literatury, které se soust edí na rozvoj a podporu komunikačních schopností a dovedností. V této problematice mohou pomoci práv čítanky, a to ukázkami, které by žák m sloužily jako vzory pro správné ešení konflikt či jiných intersociálních situací. Také otázky a úkoly za takovými texty mohou žáky hravým zp sobem vybídnout k prostudování n kterých pasáží ústavy či jiných právních dokument , které se zabývají práv demokratickými zásadami našeho státu. 3.2.2.3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Hlavní myšlenkou je posílit v žácích pocit evropské identity a p iblížit jim perspektivy života v evropském a mezinárodním společenství a podporovat u nich globální myšlení a mezinárodní porozum ní. Také v této problematice hrají čítanky svou roli. Stejn jako pro pr ezové téma Multikulturní výchova jsou p ínosem ukázky, ve kterých se žáci seznámí

37

s jinými národy nejen evropskými a odhalí jim n které z jejich zvyk a tradic. I otázky a úkoly mohou žáky vybídnout, aby t íd krátce p edstavili jednotlivé státy Evropské unie, jejich památky, p írodní unikáty nebo jejich význam pro náš stát i celou Evropu a sv t. 3.2.2.4 Multikulturní výchova Na čítanky jsou v tomto sm ru kladeny požadavky, aby v nich byly ukázky, které žáky seznámí s r znými kulturami a etniky, a podnítí v či nim u žák toleranci a respekt, čímž se naplní cíle tohoto pr ezového tématu. V neposlední ad by se na jejich základ m li též sblížit i se svou vlastní kulturou. 3.2.2.5 Environmentální výchova Prolnutí témat ekologie, ekonomie či politiky a vzd lávacího oboru Český jazyk a literatura lze docílit prost ednictvím článk

buď v čítankách, nebo

i z jiných zdroj . Žáci se díky nim dozv dí další související informace a na jejich základ mohou vést diskuse, a tím rozvíjet své komunikační schopnosti. Pro tém

všechny ročníky m ly být do čítanek vybrány vhodné ukázky

intencionálních i neintencionálních text , které žáky seznámí s n kterými z problém souvisejících s p írodou a její nezbytnou ochranou. Na jejich základ pak učitelé mohou ve t ídách uskutečnit projektové vyučování. 3.2.2.6 Mediální výchova Vztah mediální výchovy a vzd lávacího oboru Český jazyk a literatura je založen zejména na vnímání a porozum ní mluvenému i psanému projevu a schopnosti ho správn sestavit jak po funkční, tak po obsahové stránce. St žejní jsou zde dovednosti p ispívající ke správné komunikaci, dialogu a argumentaci. To vše spojuje mediální výchovu s výukou českého jazyka a literatury. Cílem tohoto pr ezového tématu je osvojení si pravidel ve ejné komunikace, dialogu, diskuse a argumentace. To vše by se m lo vyskytnout v n kterých z vybraných text . Ukázky, kde spolu vedou literární postavy rozhovor, by m ly

38

být pro žáky vzorem, jaké jazykové prost edky využívat atd. Samoz ejm by v čítankách mohly být ukázky ve form novinových článk atd. 3.2.3 Vzdělávací oblasti V RVP ZV je vzd lávací obsah základního vzd lávání rozd len do devíti vzd lávacích oblastí. V této práci se zam íme na vzd lávací oblast Jazyk a jazyková komunikace. Ta se realizuje ve vzd lávacích oborech Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk. Vzd lávací obor Český jazyk a literatura je jednou ze základních složek výchovn vzd lávacího procesu. Dovednosti osvojené v této oblasti jsou nezbytné nejen pro plnohodnotné p sobení ve společnosti, ale také pro získávání poznatk v dalších vzd lávacích oblastech. Tento vzd lávací obor zahrnuje jazykovou výchovu, komunikační a slohovou výchovu a literární výchovu, které se vzájemn prolínají a dopl ují. Pro naše pot eby se budeme dále v novat pouze literární výchov . Literární výchova Díky čtení žáci v literární výchov poznávají základní literární druhy podle jejich specifických znak . Žáci se snaží o postihnutí um leckého zám ru autora, snaží se utvá et si vlastní názor na p ečtené dílo, a ten následn formulovat a obhájit. Dále se učí rozeznávat literární fikci od skutečnosti. D ležitým posláním tohoto p edm tu je rozvoj základních čtená ských návyk . Ty jsou prvotním p edpokladem pro vytvo ení si takových poznatk a prožitk , které pozitivn ovlivní jejich postoje, hodnoty a život jako takový. Cílem literární výchovy je vytvo it a rozvíjet v žácích pozitivní vztah k literatu e i k dalším druh m um ní. M la by žáky vést k individuálnímu prožívání um leckých d l a k rozvoji emocionálního a estetického vnímání.

39

4

ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST V d ív jších dobách byl za gramotného pokládán každý člov k, který dokázal

číst, psát a počítat. Pojem gramotnost zahrnuje nejen teoretické znalosti v daných oblastech, ale stejn d ležité je i její pochopení v širších souvislostech a praktické využití v b žném život . V současnosti hovo íme nap íklad o gramotnosti počítačové, finanční, zdravotní aj. Pro účely naší práce je st žejní čtená ská gramotnost. „Čtenářská gramotnost je celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech.“14 Čtená skou gramotností prostupuje n kolik rovin, z nichž každá má svou d ležitou roli: Vztah ke čtení Pro rozvoj čtená ské gramotnosti je nezbytn nutné vytvo it u d tí již v raném d tství kladný vztah k četb . Než dít nastoupí do školy, musí jeho vztah k četb budovat rodina, po nástupu do školy tuto roli částečn p ebírají učitelé. Ti k vytvá ení pozitivního vztahu ke knihám a četb obecn mohou p isp t nap íklad tím, že mezi povinnou četbu za adí nov vyšlé tituly, které d tského čtená e zaujmou. Toto je pom rn jednoduché ešení, které se ale mezi učiteli p íliš nevyužívá. Doslovné porozumění Základním p edpokladem pro rozvoj čtená ské gramotnosti je dovednost žák dekódovat texty a porozum t jim na doslovné úrovni s využitím dosavadních v domostí a zkušeností.

14

ůLTMůNOVÁ, ů., et al. Čtenářská gramotnost ve výuce. Metodická příručka. [online]. Praha: Národní ústav pro vzd lávání školské poradenské za ízení a za ízení pro další vzd lávání pedagogických pracovník , divize VÚP, 2011. 67 s. [vid. 2012-02-02]. ISBN 978-80-87000-99-1. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2011/11/ctenarskagramotnost_final.pdf. S. 8.

40

Vysuzování a hodnocení „… rozumí různým typům textů a záznamů, …přemýšlí o nich…vyjadřuje své myšlenky a názory….“15 Toto je vý atek z RVP ZV, konkrétn dovednosti, které by žák m l mít na konci základního vzd lávání v rámci komunikativní kompetence. Tyto dovednosti více mén

postihují jednu z rovin čtená ské

gramotnosti – vysuzování a hodnocení. Na konci základního vzd lání by žáci m li být schopni porozum t p im en obtížným text m, posoudit je a vyvodit z nich pat ičné záv ry. Tyto dovednosti jsou totožné s t mi, které jsou uvád ny mezi požadavky n kterých klíčových kompetencí, nap íklad kompetence k ešení problému nebo komunikativní. Metakognice Žáci by m li být schopni vybírat si takové texty a zp soby čtení, které jim vyhovují, kterým budou rozum t, a to vše na základ sebereflexe vlastního čtení. Jinak ečeno, žáci by m li v d t, proč daný text čtou a u obtížn jších text by m li být schopni volit mezi r znými strategiemi, které by vedly k lepšímu a efektivn jšímu čtení a porozum ní textu. Tomu by m ly být také uzp sobeny ukázky v čítankách, pop ípad komplementární didaktické texty, které by po p ečtení úryvku pomohly žák m s lepším porozum ním daného textu. Na schopnosti sebereflexe vlastního čtení žák staví n které z požadavk klíčových kompetencí. Sdílení Čtená sky gramotný člov k by m l být schopen sdílet své čtená ské zážitky s ostatními. M l by um t diskutovat o daném textu, vnímat názory druhých a p emýšlet o nich. I tato rovina čtená ské gramotnosti se prolíná s n kterými z klíčových kompetencí, p edevším s požadavky kompetence komunikativní.

15

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, pozn. 9. S. 25.

41

Aplikace Jak bylo již výše uvedeno, gramotnost znamená mimo jiné i využití poznatk z daného oboru v život . ů práv to je cílem této roviny, tedy schopnost jedince využít čtení ve svém pracovním i osobním život . Z ad českých odborník se stále čast ji ozývá, že by se čtená ské gramotnosti m lo v novat více pozornosti, než tomu do dnešní doby bylo. A to z jednoduchého

d vodu.

a zpracovávání

informací,

Dnešní s čímž

společnost

je

úzce souvisí

založena i

na

dovednost

získávání porozum t

nejr zn jším druh m text , jejich zám r m a záv r m, bez t chto dovedností se dnes ve společnosti a na trhu práce jedinec neuplatní. Podle mnohých výzkum

čtená ská gramotnost úzce souvisí s úsp šností

jedince. Je dokázáno, že žáci, kte í mají dostatečnou úrove

čtená ské

gramotnosti, dosahují lepších učebních výsledk , ve vyšších ročnících je to p edevším díky tomu, že tito žáci dokáží lépe pracovat s náročn jšími texty, než žáci, kte í tyto dovednosti postrádají.

4.1

RVP ZV a čtenářská gramotnost Čtená ské dovednosti by žáci m li získávat b hem celého základního

vzd lávacího procesu tak, aby je na jeho konci m li dob e osvojené, aby v pr b hu dalšího vzd lávání i celého života mohli tyto dovednosti dále upev ovat a rozvíjet. P estože je čtená ská

gramotnost

klíčovým

prost edkem

k dosažení

očekávaných výstup v p evážné v tšin vzd lávacích oblastí, v současném RVP ZV nepat í mezi významné cíle vzd lání. Dokument nezajišťuje její soustavný rozvoj u každého žáka, a proto ani nem žeme u žák očekávat zlepšení. S tím úzce souvisí otázka sestavování čítanek, které by m ly být jedním z hlavních edukačních prost edk pro rozvoj čtená ské gramotnosti. Pokud ovšem vzd lávací dokumenty nezačnou cílen

sledovat tuto problematiku, tak auto i t chto

specifických vzd lávacích médií nebudou nuceni ke zm nám týkajících se tohoto

42

problému. ů bude vícemén záležet pouze na učitelích, zda rozvoj čtená ské gramotnosti do svých hodin za adí, stejn jako je tomu ve v tšin p ípad dnes. VÚP ve svém souboru studií Gramotnosti ve vzd lávání uvádí: „Pro rozvíjení čtenářství nestačí s žáky jen číst a využívat texty jako zdroje informací, ale je třeba čtenářství cíleně a nenahodile vyučovat, postupně a promyšleně rozvíjet čtenářské dovednosti i postoje, předkládat žákům nejrůznější typy textů a učit je s nimi pracovat, učit je rozumět čtenářství jako procesu a sobě samým jako čtenářům.“16 Jak již bylo zmín no, dnešní pojetí vzd lávání sm uje p edevším k rozvoji klíčových kompetencí. ů práv čtení a čtená ská gramotnost je nezbytná pro jejich utvá ení a celkový rozvoj osobnosti žáka. Proto by pat ičná úrove čtená ské gramotnosti každého žáka m la být hlavním požadavkem a cílem základního vzd lávání.

Gramotnosti ve vzdělávání. Příručka pro učitele. [online] Praha : Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2010. 65 s. [citováno 10.ň.Ň01ň] Dostupné z:< http://www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2011/03/Gramotnosti-ve-vzdelavani11.pdf>. 16

43

5

ÚVOD DO ANALÝZY A KOMPARACE ČÍTANEK Pro analýzu jsme si vybrali čítanku pro 6. ročník Josefa Soukala

z vydavatelství SPN Ěrok vydání Ň007ě a čítanku Ladislavy Lederbuchové a Evy Beránkové nakladatelství Fraus Ěrok vydání Ň00ňě. Hlavním d vodem pro naše rozhodnutí byly výsledky pr zkum , které zjišťovaly nejužívan jší čítanku pro šestý ročník základní školy a primu víceletých gymnázií. Výsledky pr zkum I. Pokorné17 i T. Holasové18 ukázaly, že nejužívan jší čítankou je čítanka Josefa Soukala z nakladatelství SPN. Tento pr zkum je ovšem p es 10 let starý a lze p edpokládat, že dnes je situace na našem trhu jiná. Proto jsme se rozhodli pro vlastní anketní šet ení, které jsme provedli na základních školách v Liberci a Mladé Boleslavi. To potvrdilo, že čítanka nakladatelství SPN je skutečn jednou z nejužívan jších. Vedle ní se v našem pr zkumu na p edním míst objevila také učebnice nakladatelství Fraus. Graf č. 1 znázor uje výsledky dotazníkového šet ení. Ta se ve výsledcích Holasové a prvním výzkumu Pokorné nevyskytovala, protože v té dob ješt nebyla na trhu, ale v nov jším výzkumu I. Pokorné z roku Ň00ň, již kniha L. Lederbuchové a E. Beránkové figurovala na 6. míst . Proto jsme se rozhodli práv pro tyto dv čítanky. V současné dob podle informace z nakladatelství Fraus p edstavují jeho učebnice 46% na trhu.

POKORNÁ, I. Jak vybíráme čítanku pro šestý ročník ZŠ? Komenský. Ň00ň, roč. 1ŇŘ, č. Ň. s. 1921. ISSN 0323-0449. S. 19, 20. 18 HOLůSOVÁ, T. ůnketa k užívaným učebnicím českého jazyka a literatury na Ň. stupni základních škol. Český jazyk a literatura. 2002-Ň00ň, roč. 5ň, č.5, s.Ň0ř-211. ISSN 0009-0786. S. 211.

17

44

Nejužíva ější číta ky a )Š v Li er i a Mladé Boleslavi 3%

11%

6%

39%

Alter Fortuna

8%

Fragment Nová škola

33%

Fraus SPN

Graf 1: Nejužívan jší čítanky

I když je na školách využívána čítanka SPN p evážn z roku 1řř7, p estože nemá doložku MŠMT, hlavní analýze bude podrobeno její nov jší vydání z roku 2007. ůle práv z toho d vodu, že se stále na školách v mnoha p ípadech vyučuje ze staršího vydání, rozhodli jsme se také pro stručné porovnání nového vydání se starším.

5.1

Porovnávání staré a nové čítanky vydavatelství SPN Na našich základních školách pat í čítanky nakladatelství SPN mezi jedny

z nejužívan jších. Školy pracují jak s vydáním z roku 1řř7 Ě1. vydáníě, tak i s nejnov jším z roku Ň007 Ěň. vydáníě. Čítanky považujeme za jeden z nejd ležit jších nástroj k tomu, aby žáci získali kladný vztah k četb a aby knihu nevyhledávali jen z povinnosti, ale protože sami cht jí. Proto je d ležité, aby auto i na tvorb čítanek pracovali a neustále je zdokonalovali. Protože mezi 1. a ň. vydáním čítanek vydavatelství SPN uplynulo deset let, m l autor čítanky, Josef Soukal, dostatek možností, jak učebnici zefektivnit. My jsme se rozhodli p ed hlavní analýzou zam it práv na tato dv vydání a vyhodnotit, jak d kladn autor k novému vydání p istoupil. Zda se nechal inspirovat názory pedagogické ve ejnosti, která vyjád ila své názory na jeho d ív jší vydání v n kolika pr zkumech, či nikoli.

45

Již na první pohled si všimneme jiného formátu knih. D ív jší formát ů5 byl p em n n a specifický o rozm rech 17×24 cm, s pevn jší a vhodn jší vazbou, která se žák m p i čast jším používání nerozlepí. Na obalu knihy nás autor upozor uje, že jeho kniha je zpracována podle RVP ZV. Snad aby doložil pravdivost tohoto tvrzení, jsou poslední t i stránky v novány jednotlivým klíčovým kompetencím a očekávaným výstup m, kterých žáci díky užívání čítanky dosáhnou. Za prvé je t eba konstatovat, že si nejsme p íliš jisti, komu je tento text adresován, dále p i výčtu kompetencí chybí kompetence komunikativní, která by podle našeho názoru m la být p i literární výchov jednou z hlavních. V rámci orientačního aparátu čítanek musíme kladn

ohodnotit lepší

p ehlednost nového vydání. Každá kapitola je jinak barevn odlišená, p ičemž stejn jako u 1. vydání je uvedena citátem či citáty, které se vztahují k danému tématu. Citáty jsou tém

stejné, až na výjimku v první a druhé kapitole.

Novinkou ve ň. vydání je také barevné zvýrazn ní informací o autorech ukázek a otázek a úkol . Jednotliví auto i uvedeni v barevných rámečcích, které korespondují s barvou daného oddílu a otázky a úkoly mají v celé čítance jednotnou barvu. V rámci grafického zpracování knihy je možno si všimnout, že v novém vydání je zvolena v tší velikost písmen. Toto rozhodnutí je jist ku prosp chu v ci. Text se tak stává o n co p ehledn jší a čiteln jší. ůbsence otázek a úkol

byla učiteli označována za nejv tší nevýhodu starého vydání. Další

rozdílnosti si m žeme povšimnout v rejst ících a seznamech. V 1. vydání ihned po obsahu následuje seznam ilustrací, ve kterém chybí hned první obrázek ze strany 12. V novém vydání již seznam ilustrací chybí a nahradil ho jmenný rejst ík autor , který je umíst n v záv ru učebnice. Nedostatky jsme nalezli také v obsahu tohoto vydání, v n mž chybí odkaz na báse neobsahuje jmenný rejst ík autor

Sportovci a také

a již zmín né informace o klíčových

kompetencích, výstupech. I do nového vydání autor za adil nabídku „Pro srovnání“, díky níž si žáci mohou v p ípad

zájmu p ečíst knihy s podobnou tématikou. Po podrobném

prozkoumání t chto nabídek je t eba konstatovat, že p estože ob vydání d lí 10 let, nenacházíme ve ň. vydání mnoho nových doporučení. Stejných z stává zhruba polovina, druhá polovina jsou doporučení jiná, avšak není mezi nimi

46

mnoho t ch, která by odkazovala na novinky z ad d tské literatury. Taková srovnání jsme našli pouze dv a to odkaz na knihy J. K. Rowlingové nebo R. Dahla. V n kolika p ípadech autor odkazuje k díl m, jejichž ukázky již do nového vydání neza adil nap . Biblické p íb hy I. Olbrachta nebo Chaloupka strýčka Toma H. Stoweové. Dalším nedostatkem, který n kte í uživatelé učebnic zmi ovali, byla chyb jící literární teorie. V pravém slova smyslu chybí i v novém vydání, ale autor na ni pamatuje alespo v n kterých otázkách a úkolech, kdy žáky odkazuje na knihu Literární výchova, kde mají nap íklad vyhledat, co to jsou mýty, báje atd. V obou vydáních jsou také medailonky o autorech ukázek. ůni v tomto sm ru se čítanky od sebe p íliš neliší, což je pouze ke škod . Informace o n kterých autorech jsou nevyhovující. Nap íklad Z. Sv rák je p edstaven pouze jako divadelník, scénárista a tv rce pís ových text . Není zde ani zmínka o jeho knihách pro d ti nebo o spolupráci na tak známých a slavných filmech jako je Obecná škola či Kolja. V mnoha medailoncích je pod jménem pouze informace, že dotyčný byl básník a p ekladatel nebo divadelník a spisovatel, což není mnoho. Nap íklad u V. Halušky je uveden pouze rok jeho narození. Jednotlivé medailonky jsme porovnávali i mezi vydáními a musíme konstatovat, že v novém vydání jsou tém

stejné jako v p edchozím. Nep ibyla v nich ani jedna nová

kniha žádného z autor . V novém vydání se objevuje zcela nová kapitola – D tskýma očima. Jinak v rámci tematizace oddíl nedošlo k nijak velkým zm nám. Mezi jednotlivými kapitolami došlo pouze ke drobné úprav jejich názv . Nap íklad ve starším vydání se čtvrtá kapitola jmenovala P íb hy odvahy a dobrodružství, v nové je p ejmenována na Po stezkách odvahy a dobrodružství, k podobné úprav se autor uchýlil i u dalšího oddílu. Ten se p vodn jmenoval Na cestách, nyní ho najdeme pod názvem K ížem krážem – toulky, cesty, putování. N kterým kapitolám byly ponechány p vodní názvy jako nap íklad Sv t lidí a sv t zví at, Maléry a patálie či Úsm vy a šibalství. Celkov je v novém vydání Řř ukázek oproti 70 p vodním. Celkem p ibylo Ň7 nových text

a ubylo 16. Je dob e, že ukázky p ibyly

p edevším v oddílech, které jsou pro žáky záživn jší. Jedná se nap íklad o ukázku Kou ím, Tajemství 13. nástupišt aj. Naopak ubyly p evážn ty ukázky, které nebyly pro malé čtená i p íliš lákavé, nap íklad Brat íček Golem nebo Návrat na

47

poho í Zlatého kon . Na míst by byla rozsáhlejší obm na, protože se jeví, že v knize stále z stávají ukázky, které neodpovídají určené skupin

čtená .

P estože se ukázkám v nové čítance budeme v novat podrobn ji v hlavní analýze, i zde poukážeme na n které skutečnosti. Učitelé se často shodovali na názoru, že n které ukázky v 1. vydání jsou p íliš dlouhé a tudíž nevyhovující. Proto jsme se na ty nejdelší zam ili i v novém vydání, zda je autor zkrátil, ale opak je pravdou. Ty nejdelší texty nalezneme v obou knihách, pat í mezi n nap íklad D ti kapitána Granta nebo Hoši od Modré zátoky. Ve ň. vydání p ibyla dokonce ukázka Boj o ostrov, která je ješt delší než ob zmi ované. V pr zkumu nebyli uživatelé spokojeni ani s obrazovými komponentami čítanky. P i našem porovnávání jsme ale nenarazili na nijak velké zm ny. Ve starém vydání bylo celkem Ňř ilustrací, z čehož bylo 1ř barevných a 10 černobílých, od 1ř r zných autor . V novém vydání je o dva obrázky více, ale pravd podobn

v tšina od jednoho ilustrátora, kv li chyb jícímu seznamu

ilustrací nem žeme uvést bližší informace o dalších výtvarnících. Také musíme konstatovat, že ani v jednom z vydání nebyla vytišt na žádná fotografie, která by knihu zpest ila. Z výše uvedeného textu si každý m že ud lat vlastní záv ry na více či mén d ležité zm ny, kterými m la projít čítanka od roku 1řř7 do roku Ň007. ůutor v nové čítance provedl jen drobné úpravy. K tomu, zda je to dobré či špatné rozhodnutí, se budeme v novat v další kapitole, která se bude zabývat podrobnou analýzou Čítanky 6 nakladatelství SPN vydané v roce Ň007 a Čítankou pro 6. ročník ZŠ a primu víceletého gymnázia, kterou v roce 2003 vydalo nakladatelství Fraus.

48

ANALÝZA A KOMPARACE ČÍTANEK

6

NAKLADATELSTVÍ FRAUS A SPN Pro hlavní analýzu byla vybrána čítanka pro 6. ročník Josefa Soukala z vydavatelství SPN Ěrok vydání Ň007ě a čítanka Ladislavy Lederbuchové a Evy Beránkové nakladatelství Fraus Ěrok vydání Ň00ňě. K analýze vybraných čítanek byl částečn využit formulá

19

pro posuzování

učebnic, které vydává MŠMT, částečn kritéria odvozená od požadavk RVP ZV na výuku, konkrétn

vycházíme nap íklad z požadavk

na uplat ování

mezip edm tových a mezisložkových vztah .

Výkladové texty

6.1

J. Pr cha ve své knize uvádí, že v rámci výzkumu učebnic bylo již vytvo eno n kolik taxonomií, které charakterizují textové komponenty učebnic. Ovšem žádná z nich nebyla vytvo ena pro čítanky. Proto jsme tuto oblast pojali vlastním zp sobem. V prvním bod se budeme zaobírat obtížností text , druhá část této kapitoly se zabývá ukázkami z hlediska jejich člen ní na literární druhy, t etí část je zam ena na autory ukázek a ve čtvrté kapitole je bodem zájmu tematické člen ní text . 6.1.1 Obtížnost a přiměřenost textů V tomto bod se zam íme p edevším na délku ukázek a jejich obsahovou obtížnost. Fraus V této čítance jsou použity ukázky, které se od sebe liší svou náročností. Učitel si m že vybrat od jednoduchých a krátkých po složit jší a komplikovan jší, což zaručuje vhodnost text jak pro žáky gymnázia, tak pro žáky základní školy. Ve v tšin p ípad se i délka ukázek jeví jako odpovídající. P esto zde nalezneme 19

Viz P íloha 1

49

ukázky, které lze považovat na nep im en dlouhé. Jejich p ečtení žák m zabere tém

celou vyučovací hodinu a na kvalitní práci s textem by již nezbyl

dostatečný čas. P es dva tisíce slov se dostaly t i ukázky – Zub i, která má Ň6ňř slov, následuje Škola čar a kouzel s ŇŇ6Ň slovy a poslední je Siky, která je dlouhá 2139 slov. V souvislosti

s problematikou

p esp íliš

dlouhých

ukázek

je

t eba

vyzdvihnout webový portál, kde si žáci mohou sami doma p ečíst konec p íb hu, který je zaujal a je na internetové čítance k dispozici. SPN V čítance nakladatelství SPN nelze ukázky rozd lit podle náročnosti. Texty této čítanky jsou všechny zhruba na stejné úrovni. V rámci p im enosti text

existují výhrady k n kterým ukázkám, kde je

hlavním d vodem p ílišná morbidita. N které pasáže z ukázek Rychlonohý Džar, Hatifa nebo i Orfeus jsou pro žáky šesté t ídy nevhodné. Dobrodružná literatura pat í u takto starých čtená

mezi nejžádan jší, proto je pochopitelné, že autor

cht l n které ukázky tohoto literárních druhu za adit i do své učebnice. Bylo by ovšem vhodn jší vybrat takové texty, které žáky zaujmou i bez toho, že aniž by se v nich objevovaly morbidní scény. Za jeden z t chto nevhodných text je možno považovat ukázku Orfeus, kde je hlavnímu hrdinovi „urvána“ hlava nebo líčení krutého chování člov ka ke člov ku. Srovnání Co se týče obtížnosti text ve vztahu k cílové skupin , pro svou rozmanitost je možno souhlasit s prohlášením autorek Beránkové a Lederbuchové, že čítanka je určena jak pro žáky 6. ročníku ZŠ, tak pro primu víceletého gymnázia, p ičemž čítanku nakladatelství SPN bychom doporučovali spíše pro žáky základní školy. Graf č. Ň ukazuje rozdíly v délce nejobsáhlejších ukázek obou čítanek. T i nejdelší ukázky obou čítanek p ekračují dva tisíce slov, p ičemž ukázky čítanky nakladatelství Fraus tuto hodnotu p ekračují jednoznačn výrazn ji. Na druhou stranu nesmíme opomenout fakt, že v této čítance je k dispozici mnohem více ukázek pro dobrovolné čtení, proto nemusí být tyto p íliš dlouhé ukázky nutn

50

čteny b hem vyučování. Čítanka nakladatelství SPN tolik rezervních text neposkytuje, takže musí být p ečteny i tyto delší ukázky. V obou čítankách se pr m rn dlouhé texty pohybují okolo 1ň00 slov.

Fraus

SPN

3000 2500

Počet slov

2000 1500 1000 500 0 Nejdelší ukázka

. ejdelší ukázka

. ejdelší ukázka

. ejdelší ukázka

. ejdelší ukázka

Graf 2: Rozdíly v délce nejobsáhlejších ukázek

S p ihlédnutím

na

již

zmi ovanou

krutost

a

surovost

v n kterých

ukázkách čítanky autora J. Soukala, p ibližn stejnou délku ukázek či rozmanitost náročnosti text

kloníme se k záv ru, že v tomto sm ru je čítanka Fraus

vhodn jší publikací pro dvanáctileté uživatele, a to jak na základních školách, tak na víceletých gymnáziích. 6.1.2 Druhy textů Ukázky prózy a poezie v čítankách jsou samoz ejmostí. Za ojedin lé lze pokládat, když se v n které z čítanek pro 6. ročník objeví také ukázka dramatu. V této části práce se zam íme na zastoupení t chto t í druh v analyzovaných čítankách.

51

ukázek

Fraus V této čítance je žák m prezentováno osmdesát dva prozaických text , t icet t i ukázky poezie a jedno drama. Konkrétn se jedná o ukázku z Vrchlického veselohry Noc na Karlštejn . Otišt ní dramatu lze pokládat za velký p ínos a d kaz toho, že autorky cht jí žáky seznámit s n čím novým. Prezentace takového textu je pravd podobn

pro v tšinu žák

novinkou, prozatím se

s dramatem setkávali pouze v divadlech a je vhodné ukázat jim i textové zpracování divadelních her. Snahu o n co nového dokládá také otišt ní části komiksu Jaroslava Foglara a kreslí e Jana Fischera Rychlé šípy. Otišt ní komiksu lze považovat za v tšinou novátorské. V šestém ročníku u žák začíná upadat zájem o poezii, proto se nám jeví jako vhodné do čítanek za azovat alespo známé texty písní, které by jejich zájem o tuto literární formu mohly zvýšit. Najdeme zde texty Zde ka Sv ráka nebo Voskovce a Wericha. SPN V této čítance mají žáci k dispozici tém

vyrovnané zastoupení poetických

a prozaických ukázek. I zde nalezneme mezi ukázkami klasických básní pís ový text Zde ka Sv ráka, jde ovšem o ojedin lý pokud prezentace takovéhoto druhu poezie. Oproti druhé čítance, zde autor opomn l žák m zprost edkovat ukázku dramatu, což nepokládáme, za šťastné. Srovnání Jak lze vyčíst z grafu č. ň, v čítance Fraus prozaické texty tvo í tém

71%,

což není nijak výjimečné uspo ádání čítankových text . Oproti tomu tém vyrovnané zastoupení prózy a poezie, jako je v čítance SPN, je v dnešních čítankách pom rn ojedin lé.

52

Próza 90

Poezie

Drama

82

80

Počet ukázek

70 60 45

50 40

46

33

30 20 10

1

0

0 Fraus

SPN

Graf 3: Zastoupení literárních druh a žánr

Máme-li zhodnotit zjišt ná data, je t eba p ipomenout d ležitý fakt, že v čítance nakladatelství Fraus jsou, oproti čítance SPN, zastoupeny všechny t i literární druhy, p ičemž byla otišt na i ukázka komiksu, což pokládáme za zda ilé zpest ení monotónního sledu ukázek, nabízející širokou škálu dalších aktivit. S ohledem na zjišt ná fakta, lze tedy dojít k názoru, že ač nijak výrazn , ale čítanka nakladatelství Fraus odpovídá více požadavk m RVP ZV, a to p edevším v rámci očekávaných výstup . Konkrétn v bodech – „rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele; porovnává různá ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování.“20 6.1.3 Autoři textů V obou čítankách jsou použity ukázky z českých i zahraničních d l. V tomto bod nás zajímalo, v jakém pom ru jsou otišt ny ukázky českých a zahraničních autor , pop ípad zda nedošlo k za azení stejných spisovatel .

20

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, pozn. 9. S. 28.

53

Fraus Čítanka nakladatelství Fraus nabízí ukázky od osmdesáti osmi autor . Toto číslo nezahrnuje autory jednotlivých glos, které hlavní texty pouze dopl ují. Ze zmín ných osmdesáti sedmi je dvacet p t autor jiné národnosti než české, což je p ibližn Ňř%. Tito zahraniční spisovatelé pocházejí z celkem dvanácti r zných zemí, nejvíce zahraničních d l je z pera amerických autor . SPN Jak lze z grafu č. 4 vyčíst, v čítance SPN je zahraničních autor

patnáct

z celkových padesáti p ti, což činí po zaokrouhlení Ň7%. V této čítance jsou otišt ny ukázky autor z celkem devíti stát , p ičemž nejvíce je zastoupena tvorba z Velké Británie.

Čeští autoři

Zahra ič í autoři

Čeští autoři

90

100%

80

90% 25

70

Zahra ič í autoři

29%

27%

71%

73%

Fraus

SPN

80% 70%

60

60%

50

15

50%

40

40% 62

30 20

30% 40

20%

10

10% 0%

0 Fraus

SPN

Graf 4: Podíl ukázek od českých a zahraničních autor

Graf 5: Procentuální podíl ukázek od českých a zahraničních autor

Srovnání Z popisu učebnic vyplývá, že v obou nalezneme tém

stejné zastoupení

domácích i zahraničních autor . Graf č. 6 ukazuje, že v obou čítankách nalezneme autory sedmi stejných národností. Ve čty ech p ípadech jsou zvoleni stejní spisovatelé, jde o R. Goscinyho, A. Ransoma, M. Reiznerovou a M. Pagnola,

54

v p ípad tohoto francouzského spisovatele došlo také ve shod ukázky, v obou čítankách je otišt n vý atek z díla Jak voní tymián. Je otázkou, zda je zcela vhodné, aby anglofonní auto i v takové mí e p evyšovali ostatních. Dle našeho názoru by bylo p ínosn jší širší, zato vyrovnan jší národnostní zastoupení autor .

Fraus

SPN

7 6 5 4 3 2 1 0

Graf 6: Národnostní podíl autor

Pro úplnost musí být zmín no, že ke shod došlo také p i výb ru n kterých českých autor , potažmo jejich d l. Jedná se o texty J. Bruknera, V. Cibuly, K. Čapka, M. Drijverové, J. Foglara, E. Frynty, F. Nepila, J. Seiferta, J. Kolá e a J. Hiršala. V obou čítankách jsou čtená m p edloženy ukázky Enšpígl J. Kolá e a J. Hiršala, p íb hy ze Starých eckých bájí a pov stí E. Petišky, a báse Hledá se táta J. Žáčka. 6.1.4 Tematické hledisko V obou čítankách se jednotlivé kapitoly d lí podle témat. Po bližším prozkoumání si lze povšimnout, že v tematickém rozvržení si jsou ob čítanky dost podobné, liší se p edevším v pojmenování jednotlivých kapitol či subkapitol. P íb hy obou čítanek bychom mohli rozd lit do čty

společných okruh

(viz Tabulka 1). Ob čítanky mají kapitoly v nující se d jinám a historii, dalším

55

společným tématem jsou toulky a nebezpečí, následují p íb hy o p átelství mezi lidmi a zví aty a čtvrtým společným zam ením je d tský sv t. Nov utvo ené oddíly dle tematického zam ení

Kapitoly zahrnuté v odpovídajícím oddíle Subkapitoly Fraus

Kapitoly SPN

… a to je krásná zem ; Otec vlasti; Učitel národ ; Národ sob ; Bejvávalo

Z dávných v k ; Staré p íb hy

Toulky a nebezpečí

V nebezpečí

K ížem krážem – toulky, cesty, putování; Po stezkách odvahy a dobrodružství

Lidé a p íroda

Na zahrad , v lese, na horách

Sv t lidí a sv t zví at

D tský sv t

Ve škole, doma a mezi kamarády; Ve škole fantazie

D tskýma očima; Maléry a patálie; Úsm vy a šibalství

Historie

Tabulka 1: Ukázky dle tematického zam ení

Protože druhá, t etí i čtvrtá tematická skupina se v obou čítankách bez v tších odlišností shodují, zam íme se v tomto bod hlavn na první okruh, tedy p íb hy zam ené na d jiny a historii, kde dochází k jistým odlišnostem. Fraus Celá první kapitola se v nuje historii našeho státu. Úst edním motivem první subkapitoly jsou krásy naší zem , v další to jsou Karel IV., J. ů. Komenský, národní symboly ĚNárodní divadlo,

íp atd.ě a v poslední subkapitole staročeské

zvyky. P estože se z tohoto strohého výčtu m že zdát výb r témat pro žáky šesté t ídy nezáživný, opak je pravdou. Poda ilo se vybrat takové ukázky, které tematicky odpovídají zájm m žák . Pro úplnost je t eba zmínit dv ukázky s historickým zam ením. Ty nalezneme až na konci čítanky, nesouvisí s historií našeho státu, ale s evropskými d jinami, jedná se o ukázky Trojská válka a Trojský k

, jejichž hlavní motiv je z ejmý.

56

SPN I tato čítanka nabízí ukázky v prvních dvou kapitolách na historii. Zde je prostor v novaný jak české historii, tak dávným p íb h m jiných stát tém totožný. V první kapitole nalezneme báje a pov sti z Japonska, Egypta, Ruska aj. V druhé kapitole jsou ukázky odkazující na p íb hy naší národní historie. Je t eba podotknout, že oproti čítance Fraus, zde není žádná ukázka, která by z historického hlediska m la vypovídající hodnotu. Všechny p íb hy jsou smyšlené. Srovnání V čítance nakladatelství Fraus Ědále jen ĚFěě, jsou ukázky rozd leny do kapitol, které se dále člení na menší subkapitoly. Ukázky jsou rozd leny do devíti oddíl . V čítance SPN jsou texty uspo ádány do osmi hlavních kapitol. V obou učebnicích nalezneme kapitoly v nované historii, s tím rozdílem, že čítanka nakladatelství SPN v novala zhruba stejnou pozornost ukázkám vztahujících se k české historii i k sv tové. Oproti tomu čítanka ĚFě vyhradila znateln v tší prostor díl m týkajících se našich d jin. P esto i v této čítance jsou vybrány ukázky popisující d ležitý moment evropských d jin, tedy Trojskou válku. P estože považujeme za vhodné p edkládat žák m díla, která se nev nují pouze české historii, nejsme p esv dčeni, že báje, pohádky a pov sti zvolené J. Soukalem v úvodních dvou kapitolách byly vybrány nejvhodn ji. Pro mnohé jedenáctileté čtená e jsou složité, nezáživné a n které i zdlouhavé. Oproti tomu báje Trojská válka v čítance Fraus je dynamická, znateln

kratší, pro žáky

zajímav jší a co víc, seznamuje je s d ležitou událostí evropských d jin. Zásadním rozdílem je fakt, že tém

všechny ukázky uvedené v čítance

nakladatelství Fraus bychom mohli označit za faktografické, tedy takové, které vychází ze skutečných Ěalespo

částečn ě událostí nebo jejich hrdinové byli

skutečn žijící lidé. I proto je lze považovat za p ínosn jší, neboť jejich znalost žák m rozši uje rozhled a znalosti.

57

6.1.5 Motivační úroveň textové části učebnice V této části si všímáme p edevším toho, do jaké míry auto i čítanky p i výb ru text zohled ovali v ková a s nimi spjatá zájmová specifika žák šesté t ídy. Nejoblíben jší četbou jedenácti a dvanáctiletých žák

je bezesporu

dobrodružná próza všeho druhu. D ti tohoto v ku prahnou po nevšedních zážitcích, a pokud je nemohou zažít samy, vyhledávají je alespo prost ednictvím literárních hrdin . Dívky touží po dobrodružství s prvky citových vztah , chlapci po dobrodružství výprav, objev atd. Fraus Z velké části zde nalezneme p íb hy s d tským hrdinou, které ač jsou z b žného života, mají nádech tajemna, dobrodružství a humoru. V tší nap tí navodí ukázky jako je Souboj (str. 82) nebo Král šedých medv d

(str. 89).

Dalším druhem dobrodružné literatury, která pat í u této v kové skupiny k vyhledávaným, je literatura s p írodní tematikou, nap íklad témata zabývající se vztahy mezi d tmi a zví aty ĚSiky, str. 147ě nebo ochranou zví at a p írody Ěůuto z pralesa, str. 124). SPN V čítance nakladatelství SPN jsou rovn ž k dispozici ukázky s d tským hrdinou. Jejich výb r je ovšem omezen jší než v druhé publikaci, a to p edevším v oblasti p írodní tématiky. I zde jsou ukázky, které navozují nap tí, jež mají mladí čtená i tak rádi, ale v n kterých p ípadech, jak již bylo zmín no výš, lze tvrdit, že tyto ukázky v čítance pro dvanáctileté d ti nemají své místo. ů to jak z d vodu p ílišné krutosti, která je v p íb zích popisována, tak z d vodu obtížné orientace v p íb hu, a tím i jeho pochopení. Srovnání Shrneme-li poznatky získané v této části, docházíme k názoru, že v motivaci k další četb čítanka ĚFě p evyšuje druhou analyzovanou publikaci.

58

To se týká p edevším výb ru ukázek, v n mž autorky prokázaly v tší pochopení pro pot eby dnešního dvanáctiletého čtená e. Jako hlavní problémy n kterých ukázek v čítance SPN spat ujeme ve: 

vyšší čtená ské náročnosti, a to z hlediska spletitosti d je či jazykových prost edk



nevhodn vybraném úseku jinak dobré knihy (Boj o ostrov) nebo v prezentaci

v dnešní

dob

již

nezáživných

knih

ĚPepánek

vychovatelem). Také oddíly doporučující knihy k samostatné četb

úzce souvisí s tímto

tématem. Podrobn ji bude této problematice v nován prostor v další části práce. 6.1.6 Shrnutí P estože se auto i obou čítanek shodli na stejných spisovatelích, i ukázkách, p estože v obou čítankách nalezneme tém

totožné zastoupení domácích

a zahraničních autor , podobné tematické okruhy nebo vezmeme v úvahu, že v čítance ĚFě jsou n které z ukázek p íliš obsáhlé, i tak konstatujeme, že učebnice nakladatelství Fraus obsahuje hodnotn jší textové ukázky. Dále ji shledáváme zp sobilejší k rozvíjení klíčových kompetencí i očekávaných výstup . ů to p edevším díky výjimečnosti práce s ukázkami, kdy jednotlivé ukázky nestojí samostatn , ale jsou součástí celku, navazují na sebe a tím umož ují hlubší a globáln jší pohled na dané téma. ůutorky ĚFě umí lépe skloubit vzd lávací požadavky s žákovskými pot ebami. Oproti tomu výb r ukázek v čítance SPN hodnotíme jako mén zda ilý. Soudíme, že n které ukázky nebudou p íliš p ispívat ke vzniku kladného vztahu žák k učení, ani k pln ní klíčových kompetencí či očekávaných výstup .

6.1.7 Metatexty Čítankové texty m žeme členit na dv

složky – výkladové texty, tedy

samotné ukázky – a metatexty, tedy texty, které hlavní ukázky dopl ují. Jedná se p edevším o oddíly s doporučenou četbou, otázky a úkoly nebo medailonky

59

o autorech. První složkou jsme se podrobn v novali v p edchozí kapitole, nyní se zam íme práv na metatexty. 6.1.8 Nabídka knih pro vlastní četbu V obou zkoumaných čítankách nalezneme oddíly, kde jsou žák m doporučovány knihy k domácí četb . V čítance Fraus oddíl Můžete si přečíst následuje po každém tematickém okruhu, v SPN se Pro srovnání objevuje po tém

každé ukázce, v obou p ípadech odkazují žáky na knihy s podobným

obsahem jako ty, které jim byly nabídnuty v rámci hlavních text . Fraus V čítance nakladatelství Fraus se doporučované knihy zdají p im ené v ku malých čtená

a i svým zam ením vhodn jší. Za p ínosné lze považovat, že

vedle nezbytného názvu knihy a jména autora je p idaná i krátká charakteristika nebo doporučení, komu by se kniha mohla líbit. Nutno dodat, že n které z doporučovaných knížek se nezdají být zcela vhodné pro dvanáctileté žáky. A to ze dvou d vod : 

takto sta í žáci nedokáží docenit pravé hodnoty doporučovaného díla,



nezáživnost knihy.

Konkrétn se to týká doporučovaných životopis

známých českých herc

ĚPešek, Fabiánová…ě nebo knihy ů. Mrštíka Rok na vsi. P estože neopomíjíme skutečnost, že je tato čítanka určena i žák m gymnázií, je možno se domnívat, že ani tito studenti kvalitu zmín ných knih nejsou ješt schopni docenit. Chvályhodné je, že žák m nejsou doporučovány pouze knihy, ale také divadelní p edstavení či písn spolu s jejich autory, což u publikace SPN chybí. SPN Čítanka nakladatelství SPN doporučuje žák m strohé názvy knih, bez toho aniž by naznačila, komu je daná kniha doporučena nebo o čem p íb h je. Mnohé doporučené publikace pat í již mezi pom rn stará díla. Autor mohl doporučit vedle osv dčených a známých d l, také knihy nových autor .

60

Srovnání Ve snaze nabídnout čtená m za tém

každou ukázkou další podobné knihy

došlo nevyhnuteln k tomu, že J. Soukal mezi doporučená díla za adil i n která, která nedosahují takové kvality, či nejsou zcela vhodná pro danou v kovou skupinu. I z toho d vodu se lze domnívat, že nabídka knih pouze na konci kapitol, jak je tomu v čítance ĚFě, je v rámci nabízené kvality vhodn jší. Shrneme-li naše poznatky z oblasti nabídky knih k domácí četb , lze íci, že zp sob prezentování knih se v čítance nakladatelství Fraus jeví jako vst ícn jší a schopn jší oslovit více žák než tomu je v druhé publikaci. 6.1.9 Otázky a úkoly, hledání souvislostí Podle anket a výzkum , které prob hly mezi učiteli, pat í otázky a úkoly ke st žejním bod m, které by v dnešních čítankách nem ly chyb t. Proto je této problematice v nován v tší prostor. V obou čítankách jsou otázky a úkoly k dispozici. V čítance nakladatelství Fraus je tento oddíl na konci každé subkapitoly, v čítance SPN jsou tém

za

každou ukázkou. Jejich pojetí je ovšem v každé publikaci jiné. Fraus P evážná část otázek a úkol je v této čítance soust ed na do oddílu Hledání souvislostí. Další lze nalézt v postranních lištách a to v p ípadech, kdy otázka či úkol bezprost edn navazuje na ukázku, u níž je otišt na. V takovémto p ípad jsou barevn

odlišeny. V oddíle Hledání souvislostí nejde o klasické otázky

a úkoly, jako v p ípad čítanky nakladatelství SPN. V čítance nakladatelství Fraus se otázky a úkoly týkají hledání souvislostí, snaží se být komplexní. ůutorkám se poda ilo to, co mnohým jiným čítankám chybí, a to je propojení literatury s dalšími obory. Dokázaly ji sloučit s životem a d ním okolo nás. Tvrzení, že otázky a úkoly v této učebnici napomáhají žák m uv domit si historický a společenský kontext, bychom rádi demonstrovali na konkrétních p íkladech: 

O které válce se mluví v knize Adolfa Hoffmaistra?... Všimli jste si ve svém okolí pomníku nebo pamětní desky, které připomínají ty, kteří ve

61

dvou světových válkách ztratili svůj život?… Víte, proč byli někteří umělci v období 2. světové války v Americe?21 … ve vzpomínce Karla Högera jsou uvedena místa, odkud byly do



základů Národního divadla přivezeny kameny. Víte, čím jsou tato místa významná pro kulturu a historii českého národa?22 N kte í auto i23 se shodují na tom, že tento doprovodný aparát by nem l nahrazovat učitelovu reprodukční a interpretační práci s textem, ale m l by podporovat samostatnou práci žáka, jeho aktivitu a rozvíjet u n j r zné dovednosti. P esn k tomu otázky a úkoly v této čítance sm ují. Pln ní úkol by m lo obsahovat r zné druhy praktických činností: 

Pokuste se porovnat jména vašich prababiček a pradědečků se jmény vašich vrstevníků. Která jména byla nejčastější na začátku 20. století a která o sto let později? Co která jména znamenají, se dočtete v knize F. Kopečného Průvodce našimi jmény.24

U velké části t chto aktivit je požadováno, aby žáci vyhledávali informace. Žáci jsou odkazováni na konkrétní zdroje, které jim poslouží k zodpov zení dané otázky či spln ní úkolu. Tím jsou seznamováni s knihami, s kterými by se b žn nesetkali, p ičemž se jejich znalost m že hodit v dalších vyučovacích p edm tech. Nap íklad: 

V pohádce Poslední čert najdete rčení se slovem čert nebo peklo. Víte, co znamenají? Ověřte si svá řešení ve slovníku frazeologismů. Můžete použít např. Slovník české idiomatiky a frazeologie.25

Otázky a úkoly zda ile rozvíjejí klíčové kompetence, což je v podle RVP ZV jedním z nejd ležit jších požadavk . Této problematice se budeme v novat podrobn ji v části zabývající se vlivem čítanky na rozvoj klíčových kompetencí.

LEDERBUCHOVÁ, L., BERÁNKOVÁ, J., pozn. 13, s. 16 LEDERBUCHOVÁ, L., BERÁNKOVÁ, J., pozn. 1ň, s. 45 23 Konkrétn máme na mysli Helenu Kupcovou, Jarmilu Sulovskou, Ladislavu Ledebuchovou, Janu Zbirovskou. ů to na základ jejich článk viz Literární zdroje. 24 LEDERBUCHOVÁ, L., BERÁNKOVÁ, J., pozn. 1ň, s. 5ň 25 LEDERBUCHOVÁ, L., BERÁNKOVÁ, J., pozn. 1ň, s. Ň04 21

22

62

SPN P estože je ku prosp chu v ci, že J. Soukal do nového vydání čítanky tyto komplementární didaktické texty začlenil, po jejich podrobném prostudování, lze nabýt p esv dčení, že v n kterých p ípadech je sice za danou ukázkou pom rn mnoho otázek a úkol , avšak nijak hodnotných. Kvantita je zde na úkor kvality. Aktivity spojené s textem jsou pon kud jednotvárné. Nap íklad se často objevují otázky: 

Co jste se dozvěděli o hrdinovi vyprávění? Má vaše sympatie?



Pokuste se popsat hrdinovo chování nebo bylo hrdinovo jednání odvážné?



Co znamená… (následuje přirovnání, pořekadlo či neobvyklé slovní spojení)

Mnohé otázky a úkoly, které v čítance nalezneme, m že učitel pokládat sám. Velká část otázek nevyžaduje samostatné myšlení a týká se pouhé reprodukce textu. Nap íklad: 

Uveďte jména všech mrožů, o nichž se mluví v básni Jelikož a Tudíž. Co mají společného?26



Jak Pepánek oslovoval svého bratra?27



V ukázce jsou naznačeny charaktery jednotlivých postav. Co konkrétně jste se o nich dozvěděli?28



Co vás na ukázce nejvíce zaujalo?29

Na druhou stranu jsou zde i takové úkoly, jejichž pln ní má velký p ínos. V n kterých pramenech30je možno nalézt požadavek, že by v hodinách literární výchovy nem la chyb t tv rčí činnost, která by rozvíjela fantazii žák . Za azeny jsou úkoly spojené s domýšlením a obm ováním p íb h

nebo vymýšlením

vlastních text . Nap íklad:

26

SOUKAL, J., pozn. 11, s. 178 SOUKAL, J., pozn. 11, s. 154 28 SOUKAL, J., pozn. 11, s. 139 29 SOUKAL, J., pozn. 10, s. 66 30 SULOVSKÁ, Jarmila. Literární výchova na ZŠ a rozvoj fantazie. Současnost literatury pro děti a mládež. Liberec: Technická univerzita, Ň006. s. ř1-98. ISBN 80-7372-139-2. S. 91. 27

63



Pokuste se ve stylu Jiřího Dědečka zpracovat zvířecí motivy.31



Pokuste se v Čapkově textu pokračovat.32



Pokuste se ukázku doplnit, popř. na ni navázat vlastním textem (např. výčtem místních jmen, jejichž názvy souvisí se dřevem)33.



Vymyslete si vlastní prášilovský příběh.34

Bohužel jsou v čítance uvedeny pouze čty i úkoly tohoto typu a to v pom rn rychlém sledu za sebou. P esto použití takovýchto úkol nelze než kladn ocenit. Jak bylo již výše uvedeno, otázky jsou pom rn jednotvárné a neoplývají p ílišnou originalitou. Toto tvrzení se týká p edevším otázek a úkol , které se vztahují k prozaickým text m. U takových text se autor často ptá, na vlastnosti hrdiny, na to, co ho k činu, který ud lal, vedlo, nebo zda žáci prožili n co podobného. ůktivity uvád né za poezií jsou origináln jší a pon kud d mysln jší. Pravd podobn na to má vliv fakt, že v poezii si čtená musí mnoho v ci domýšlet a p emýšlet o tom, co p ečetl. P esto by aktivity spojené s prozaickými texty mohly být nápadit jší. ůutor také n kolikrát vyzývá čtená e, aby mezi sebou srovnali n které texty. Nap íklad na stran 1ň1 mají žáci porovnat postavu maminky v básních J. Žáčka. Zajímavé také je využití šifry, kterou musí žáci rozluštit, aby p išli na to, o kterou národní píse jde v p ípad básn na stran 17ň. Srovnání V čítance nakladatelství SPN jsou otázky a úkoly z velké části sm ovány na dané ukázky, jejich pojetí z hlediska pochopení a reprodukce. ůutor se zam uje p evážn na osvojování si v domostí z oblasti literatury a literární teorie. Oproti tomu v čítance z nakladatelství Fraus je p evážná v tšina otázek zam ena na mimoliterární fakta, ve snaze propojit literární poznatky do širších souvislostí Srovnáme-li zjišt né poznatky, pokládáme za p ínosn jší a smyslupln jší pojetí t chto didaktických metatext

v čítance nakladatelství Fraus, a to

31

SOUKAL, J., pozn. 11, s. 181 SOUKAL, J., pozn. 11, s. 200 33 SOUKAL, J., pozn. 11, s. 203 34 SOUKAL, J., pozn. 11, s. 199 32

64

p edevším díky snaze vytvá et u žák komplexn jší pohled na společnost a d ní v ní. Otázkám a úkol m, které byly sestaveny v čítance SPN, chybí nápaditost aoriginalita. Často jde o otázky, které budou i bez jejich otišt ní za texty vy čeny, a to z tohoto d vodu, že jejich smyslem je pouhá reprodukce a zopakování si p ečteného textu. 6.1.10 Ostatní metatexty V obou čítankách nalezneme i další zajímavé metatexty, které se od sebe dost liší, a proto byly za azeny do tohoto bodu. Fraus V čítance nakladatelství Fraus to jsou tzv. glosy, tedy texty otišt né po okrajích učebnice. Tyto texty v okrajových lištách jsou pouze v čítance nakladatelství Fraus a lze je považovat za jedno z nejv tších pozitiv této publikace. Plní n kolik funkcí. Nejd ležit jší je funkce výkladová. N které glosy slouží jako dopl ující komentá e nebo výklady ke skutečnostem, o nichž se čtená i dočetli v ukázkách. N které žák m pomáhají pochopit p ečtený text, jiné je seznamují s dnes již nep íliš známými zvyky či svátky, další slouží jako výklad p írodopisný, d jepisný nebo výchovný. Výklady s p írodopisným zam ením nalezneme p edevším v podkapitole V zahradě, v lese, na horách, kde se díky nim žáci dovídají bližší informace o zví atech, která v ukázkách vystupují. Žák m jsou k dispozici i dopl ující informace z oblasti historie. V postranních lištách si mohou p ečíst zajímavosti o Starom stské mostecké v ži, Národním divadle, o Vikinzích atd. Další je funkce zábavná a motivační. N které texty psané po okrajích mají podobu anekdot nebo hádanek, jež tematicky souvisí s ukázkami na dané stran . Okrajové lišty slouží i jako prostor, kde jsou otišt ny „vedlejší“ texty, které dotvá í a rozši ují dané téma nebo umožní čtená i pohlédnout na problematiku z jiného úhlu. Nap íklad na stran

1Ř jsou pov sti o Karlu IV. a Praze,

v souvislosti s tím je na okraji strany otišt n vý atek z díla Vita Caroli Quarti.

65

Na stran ŇŘ je pak pro vytvo ení pot ebných souvislostí otišt n text z díla Sv t v obrazech vztahující se k hlavní ukázce o J. ů. Komenském. Často jsou v okrajích otišt ny básn , nap íklad v kapitole M j domov to jsou ukázky ze sbírky J. Žáčka Kolik má Praha v ží. Jde o dobrý zp sob, jak žák m p edstavit i další autory a jejich díla. SPN I v této čítance lze nalézt dopl ující texty. Ty ovšem nedosahují takové kvality jako v druhé čítance. Zde se jedná buď o citáty, které uvozují začátek každé kapitoly nebo n kolik doslov , jejich prost ednictvím se sami auto i či jiní spisovatelé vyjad ují k otišt ným díl m či popisují, co je k napsání vedlo atd. Nap íklad u ukázky Liška Bystrouška by byla nanejvýš vhodná dopl ující informace o operním skladateli L. Janáčkovi nebo o samotné ope e. Ukázka M. Pola Milion by se pro žáky mohla stát zajímav jší, kdyby jim byl poskytnut vhodný text či jiný dopl ující materiál, který by jim tohoto významného muže a jeho činy p iblížil. Nic takového zde ale nenalezneme. 6.1.11 Shrnutí S ohledem na výše konstatovaná zjišt ní hodnotíme čítanku nakladatelství Fraus z hlediska použitých metatext jednoznačn jako lépe vybavenou a to ve všech bodech, které zde byly zmi ovány. V rámci nabídky publikací pro vlastní četbu se pojetí čítanky ĚFě jeví jako zda ilejší. A to z toho d vodu, že žáci jsou alespo

v nástinu s knihou seznámeni. Není jim p edložen pouze její název

a autor, jako je tomu u druhé knihy. Stejn tak komplexní a všestranné zam ení otázek a úkol shledáváme jako zda ilejší. Toto pojetí mnohem více napl uje požadavky jak na rozvoj klíčových kompetencí, tak pro spln ní očekávaných výstup . P estože glosy v čítance ĚFě a dopl ující texty v publikaci nakladatelství SPN jsou dost odlišné, a tudíž t žce hodnotitelné, je možno se p iklonit k názoru, že smyslupln jší jsou glosy v čítance nakladatelství Fraus. Jsou mnohem funkčn jší a mají pro uživatele v tší p inos.

66

Grafická stránka

6.2

6.2.1 Motivační úroveň obrazové části Fraus Úrove

obrazové části čítanky Fraus je jedním z velkých pozitiv této

publikace. Jsou zde otišt ny obrázky, fotografie Ěznámých osobností, scén z film , artefakt , obraz , soch i jiných um leckých d l, starobylých rytině, mapy nebo komiks. V čítance jsou jak ilustrace barevné, tak černobílé, pop . hn dobílé. Celkem je prezentováno 220 ilustrací. Jejich rozmanitost žák m umož uje seznámit se s r znými um leckými odv tvími a rozvíjet u nich estetické a um lecké cít ní. Zhruba u t etiny obrázk je popisek uvád jící autora, dílo, z kterého pochází Ěnap . str. ňřě, a v n kterých p ípadech i dopl ující informace (nap . str. 87, 99 aj.), u zbylých je jméno ilustrátora uvedeno až na konci ukázky. Za originální myšlenku lze považovat prezentaci obrázk , jejichž autory jsou d ti ve v ku uživatel čítanky. K lepší orientaci v čítance p ispívá také systém čty piktogramů. Jsou jimi: 

Pavučina – hledání souvislostí. Oddílem hledání souvislostí se podrobn ji zabýváme v jiné kapitole. Zde jen zmíníme, že takto označená cvičení nalezneme na konci každé subkapitoly. Slouží p edevším ke zrekapitulování získaných informací a jejich propojení s již nabytými v domostmi a zkušenostmi.



Kniha – m žete si p ečíst Takto označené části čítanky, doporučují žák m další publikace k samostatné četb .



Zavináč (@) – internet Tento symbol odkazuje žáky na webový portál www.fraus.cz, kde si mohou p ečíst, nap . jak dopadl konkrétní p íb h nebo se dozv dí další informace vztahující se k daným ukázkám v učebnici. Nap . Jak se hraje famfrpál, při němž hráči létají na čarodějnických košťatech, se dočtete na internetových stránkách www.fraus.cz.



Ucho - poslech

67

I tento symbol je spojen s internetovým portálem. Tentokrát si žáci mohou poslechnout danou ukázku v mluveném zpracování. SPN Obrazová rozmanitost v čítance nakladatelství SPN nedosahuje takové variability. Nenalezneme žádné fotografie a je zde pouze p t originálních ilustrací, pod nimiž je vždy uveden autor a název ilustrace. I v této čítance si m žeme povšimnout t í piktogram . Jsou jimi: 

Otazník Takto označená a béžov podbarvená část knihy jsou otázky a úkoly. Slouží p edevším k reprodukci p ečtené ukázky, pop . k dalším úkol m.



Čtvereček Tento symbol je vždy v barv p íslušné kapitoly a označuje oddíl Pro srovnání, kde jsou žák m doporučovány podobné knihy pro domácí čtení.



Hromádka knih S tímto symbolem jsou spojeny texty psané kurzívou, které se n jakým zp sobem vztahují k p edchozí ukázce či jejímu autorovi. Použití t chto text

považujeme za vhodný a zajímavý zp sob

ozvláštn ní ukázek. V tšinou se jedná o dodatečný komentá autora ke svému dílu, líčení d vodu, díky kterému dílo vzniklo nebo i slova uznání jiných um lc aj. Nap . Snažil jsem se oživit naši minulost, přiblížit

k jasnějšímu

názoru

a

porozumění….

Dnešku

plně

neporozumí, kdo nezná včerejška… (A. Jirásek o Starých pověstech českých). Srovnání Co se týká aktuálnosti a atraktivnosti obrázk

nelze než konstatovat, že

ilustrační materiály použité v čítance nakladatelství Fraus jsou pro dvanáctileté d ti mnohem zajímav jší, čímž se zajímav jší stává i celá kniha.

68

6.2.2 Využití originálních a účelově vytvořených ilustrací Fraus Protože jsou v knize otišt ny originální ilustrace z v tšiny vybraných d l, je tím zaručena nejen p im enost grafické složky v ku žák , ale p edevším vysoká um lecká hodnota. Žáci se tak seznámí s tvorbou nap íklad J. Lady, ů. Borna, Z. Buriana aj. V čítance nejsou využity pouze originální ilustrace, ale i ty, které byly vytvo eny pro pot eby čítanky, jde o obrázky Evy Sýkorové a Pavla Žiláka. Pro žáky jsou p ínosem i fotografie známých českých d l, jako jsou obrazy J. Mánese nebo M. ůlše. SPN V čítance nakladatelství SPN p evládají ilustrace vytvo ené výhradn pro pot eby čítanky, jejichž autorem je Ji í Petráček. Za azeno je celkem ň1 obrázk , z nichž je jen 5 originálních. Jak již bylo ečeno výše, pod originály je vždy uvedeno jméno ilustrátora, pouze jméno karikaturisty Jeana – Jacquese Sempého chybí ĚMalý Mikuláš str. 161ě. Je t eba kladn

ohodnotit to, že jedním ze

zmi ovaných originál je miniatura z Rukopisu krumlovského. Srovnání Z grafu č. 7 lze odvodit, že čítanka nakladatelství Fraus ve využití originálních ilustrací výrazn p edčila čítanku SPN. Máme-li shrnout všechny zjišt né informace, nelze nezmínit zmínit, že vedle klasických ilustrací jsou v čítance ĚFě i fotografie, které knihu bezesporu oživí. Nic takového se v čítance SPN neobjevuje.

69

Celkový počet ilustra í 250

224

Účelové ilustra e

Origi ál í ilustra e

216

200 150 100 50

31 8

26 5

0 Fraus

SPN

Graf 7: Podíl ilustrací

6.2.3 Množství a poměr neverbálních složek Tato část práce je zam ena na zhodnocení pom ru verbálních a neverbálních Ěobrázkovýchě složek učebnic. Touto neverbální složkou jsou myšleny výhradn ilustrace nikoliv piktogramy či doprovodné obrázkové symboly. V tšina ilustrací má tvar pravidelného čty úhelníku, u t ch obrázk , u nichž tomu tak není, byla jejich plocha m ena tak, jako by byly čty úhelníkem orámované. Díky tomuto zjednodušení došlo k nepatrným nep esnostem, které vyzn ly ve prosp ch čítanek. Fraus Jedna stránka čítanky (F) zabírá 460,8 cm², p ičemž nebyl započítán horní ani dolní okraj. V této části práce prezentujeme pouze zjišt né výsledky. Jednotlivé nam ené hodnoty a dílčí výpočty jsou k dispozici v P íloze č. 1. Pro výpočet byla použita hlavní část čítanky Ěstr. ř–204), tedy část s otišt nými ukázkami. Na t chto 1ř6 stránkách je celkem ŇŇ5 obrázk . Celková plocha všech obrázk tvo í 11197 cm², tedy 12,4% plochy analyzované části čítanky. Z tohoto pom ru, je patrné, že na každé stránce nalezneme obrázek Ěp esn ji 1,Ň obrázku na stránkuě.

70

SPN Plocha jedné stránky bez okraj má 266,5 cm². V této části práce budou prezentovány pouze výsledné hodnoty, dílčí m ení a rozpisy ploch jednotlivých ilustrací spolu viz P íloha č. Ň. Na 189 stránkách této čítanky, bylo otišt no pouze ň1 ilustrací, což tvo í 4,9% celkové plochy. Obrázky jsou vytišt ny v pr m ru na každé šesté stránce. Jak již bylo výše zmín no, v tšina ilustrací byla vytvo ena pro pot eby čítanky. 6.2.4 Shrnutí Pro lepší p ehlednost jsme využili grafického znázorn ní (viz graf č. ŘGraf 8). P estože v čítankách nejsou kapitoly stejné, svým tematickým zam ením se do značné míry shodují, jak již bylo zmín no v p edchozí části práce. Obsah čítanek tak lze rozd lit do čty

tematických oddíl . První skupina byla

pojmenována Historie, a to z toho d vodu, že z obou čítanek sem byly za azeny kapitoly s d jepisnou tematikou. Z čítanky ĚFě jde o celou první kapitolu, z čítanky nakladatelství SPN se jedná o první dv

části. Druhý oddíl byl

pojmenován Za dobrodružstvím. V rámci SPN jsou zde počítány obrázky z kapitol Křížem krážem a Po stopách odvahy, z čítanky Fraus to jsou ilustrace ze subkapitoly Nebezpečí. T etí analyzovaná složka byla nazvána Svět lidí a svět zvířat, kde je pracováno s ilustracemi ze stejnojmenné kapitoly v čítance SPN a ze subkapitoly V zahradě, lesa, na horách z čítanky ĚFě. Čtvrtá oblast je Dětský svět, kam z SPN spadají kapitoly Dětskýma očima a Maléry a patálie a z (F) Ve škole, doma a mezi kamarády. Jak je možné z grafu č. ŘGraf 8 vyčíst, počet obrázk v čítance nakladatelství Fraus je mnohem vyšší, než v učebnici SPN. Celkov je v čítance SPN sedmkrát mén obrázk , než v čítance nakladatelství Fraus. D ležité je podotknout, že tato úm ra se pln

nezrcadlí v celkovém procentuálním vyjád ení neverbálních

komponent . A to z d vodu v tší plochy jednotlivých ilustrací v čítance SPN. V ní mají obrázky v pr m ru 7ř cm², kdežto obrázky v čítance ĚFě jen 4ř cm².

71

Fraus

SPN

250

225

200 150 100

63

46

40

50

5

40 8

4

31 8

0 Historie

Svět lidí a zvířat

Dětský svět

Za do rodružství

Celkový počet ilustra í v číta ká h

Graf 8: Podíl obrázk v jednotlivých tematických celcích

Pro úplnost je t eba zmínit i skutečnost, že v čítance ĚFě je pouze dvacet čty i stránek bez ilustrace. Naproti tomu v čítance nakladatelství SPN nalezneme až desetistránkové pasáže, které nedopl uje žádný obrázek. Souvislý tok textu p erušují jen barevn odlišené otázky a úkoly či medailonky o spisovatelích. P estože má učebnice barevný doprovod, bez obrázk

p sobí neatraktivn

a monotónn , což m že žáky v tomto v ku od čtení odrazovat.

6.3

Klíčové kompetence

6.3.1 Klíčové kompetence k učení, k řešení problémů a kompetence pracovní Z toho d vodu, že nápl kompetencí pracovních lze v rámci této práce chápat jako práci duševní, shodují se požadavky na rozvoj takovýchto schopností v mnohém s kompetencemi k učení, a proto jsme tyto dv

zdánliv

odlišné

kompetence spojili do jednoho bodu. Kompetence k učení se v mnoha bodech shodují s požadavky kompetence k ešení problému, takže i tyto jsou za azeny do tohoto bodu. Jak už bylo v teoretické části práce zmín no, pat í do této oblasti dovednost žák vyhledávat a t ídit informace. Ty následn uvád t do souvislostí a propojovat s poznatky z r zných vzd lávacích oblastí a využívat k hledání ešení daných

72

problém . Nemén

d ležitým bodem je ochota v novat se dalšímu studiu

a celoživotnímu vzd lávání. Žáci by m li být vedeni k pozitivnímu vztahu k literatu e. Všechny tyto schopnosti a dovednosti pomohou žák m v dalším osobním rozvoji. Správn sestavená čítanka by m la p ispívat k p stování t chto dovedností. Fraus V rámci propojení informací z jednotlivých p edm t

lze konstatovat, že

tato čítanka je jednou z nejlépe zpracovaných na našem trhu. Nap íklad v rámci p írodopisu jsou po stranách otišt ny medailonky popisující n které ptáky či motýly. Pro výchovu k občanství jsou p ínosné informace týkající se národních zvyk či tradic. Nejvíce ovšem čítanka umož uje propojení v domostí v oblasti d jepisu. V knize jsou v novány samostatné podkapitoly J. ů. Komenskému či Karlu IV., ve kterých se čtená dozvídá o jejich život či díle. Další osobností, kterou čítanka žák m p edstavuje, je B. Smetana. V kapitole Národ sob jsou otišt ny dv ukázky, jejichž úst ední postavou je práv tento skladatel a n kolik dalších text , které jsou s jeho osobou spjaty. Toto tematické d lení text umož uje žák m propojit získané v domosti s hudební výchovou, a tím si utvá et ucelený pohled na sv t okolo. Vyhledávání a t íd ní informací v hodných pro ešení problémů, jsou další body této kompetence, které u žák

čítanka bezesporu rozvíjí, a to

z p evážné části oddílem Hledání souvislostí. Zhruba dvacet p t otázek z celkových sto t iceti je zam eno na oblast schopností a znalostí. Dalším bodem spadajícím mezi klíčových kompetencí k učení je žákova ochota v novat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení. Pro dosažení tohoto cíle jsou d ležité p edevším vhodn vybrané ukázky, ale nemén d ležitá je také nabídka dalších podobných knih. V čítance nakladatelství Fraus jde o rubriku Můžete si přečíst, kde jsou d tskému čtená i nabídnuty zajímavé knihy, které by rozhodn v žácích m ly vzbudit nadšení pro četbu. Čítanka vychází v tomto sm ru svým uživatel m vst íc i tím, že v každém tematickém okruhu je otišt no více ukázek, než lze b hem školního roku p ečíst, tím čtená m nabízí texty pro samostatnou četbu.

73

Slovníček literárních pojm , který je k dispozici pouze v čítance ĚFě p edstavuje další zp sob, kterým lze dosáhnout rozvoje klíčových kompetencí k učení. Díky n mu si žáci mohou v rámci hodiny, ale i samostatn , vyhledávat, a tím t ídit rozši ovat informace o literatu e aj. SPN Propojování informací a znalostí v knize J. Soukala postrádáme. Jediným odkazem na získané v domosti je úkol, kdy mají žáci porovnat dnešní život a život v dob kamenné. J. Soukal zde konkrétn vybízí, aby využili poznatk z hodin d jepisu. Vhodná pro takovéto zpracování by mohla být nap íklad kapitola Staré příběhy z Čech a Moravy. Také ukázka Milion Marca Pola by byla pat ičným tématem pro další zpracování a využití. Ke škod žák je postavám v nována nepom rn menší pozornost než u osobností v druhé čítance. Co se týče vyhledávání a t íd ní informací vhodných pro

ešení

problémů, v učebnici SPN je to osm úkol z celkových sto šedesáti t í. P ičemž čty i úkoly p ímo odkazují na učebnici Literární výchova, čímž je žák m práce dost ulehčená. Čítanka nakladatelství SPN motivuje své uživatele k samostatné četb stejn jako druhá čítanka v tším počtem ukázek, i když ne v tak velkém množství, a stejn tak i oddílem Pro srovnání, kde jsou žák m nabízeny další knihy pro domácí čtení. Namísto slovníčku literárních pojm mají uživatelé této čítanky k dispozici učebnici Literární výchova, ve které jsou nejen literární termíny, ale také životopisy, či další ukázky autor , otišt ných v čítance. Srovnání Kompetence k učení v určité mí e spl ují ob analyzované čítanky. To se týká p edevším snahy vytvá et u žák pozitivní vztah k učení a čtení či schopnost vyhledávat a t ídit informace. P ičemž čítanka ĚFě umož uje svým uživatel m širší pole zájmu, a to ať se jedná o výb r text

ke čtení či využití r zných

informačních zdroj . K tomuto bodu se vztahuje graf č. ř, který zobrazuje celkové množství úkol , které žáky nutí pracovat s variabilními zdroji informací.

74

Úkoly za ěře é a vyhledává í a třídě í i for a í 3 Fraus 14

SPN

Graf 9: Úkoly zam ené na vyhledávání a t íd ní informací

Za klíčový požadavek tohoto oddílu kompetencí lze považovat to, že žáci dokáží uvád t v ci do souvislostí a vzájemn propojovat v domosti z r zných vzd lávacích oblastí. Osvojení t chto schopností jim nabízí p edevším čítanka ĚFě. ůutor SPN této oblasti nev noval dostatečnou pozornost. 6.3.2 Klíčové kompetence komunikativní a personální Fraus Díky otázkám a úkol m, které po žácích vyžadují souvislé výpov di, na které ve t íd

navazují jednotlivé reakce a diskuse, plní čítanka p evážnou část

schopností a dovedností, které spadají pod tyto kompetence. Porozum ní r zným typ m text a záznam se žáci učí díky variabilit ukázek, velkým p ínosem jsou básn , nad jejichž obsahem musí žáci p emýšlet. Na rozdíl od druhé čítanky, tato na základ otázek a úkol

žáky n kolikrát vybízí k práci s internetem, čímž

napl uje bod, kdy na konci základního vzd lávání žák: 

využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem

SPN P estože J. Soukal v záv rečné části učebnice neuvádí klíčové kompetence komunikativní mezi t mi, které jeho publikace rozvíjí, jsme toho názoru, že čítanka nakladatelství SPN tyto kompetence podporuje a v další části práce, bude toto tvrzení podloženo získanými fakty.

75

Uživatelé čítanky nakladatelství SPN, stejn jako uživatelé druhé knihy, se na základ otázek a úkol učí souvisle a smyslupln vyjad ovat nebo na vy čené výpov di reagovat. I zde se setkávají s r znými typy text a záznam , postupn je rozpoznávají a snaží se jim porozum t. Variabilita text

je značn omezená,

nalezneme zde výhradn ukázky z krásné literatury. Z výše uvedeného se tedy domníváme, že klíčové kompetence komunikativní čítanka nakladatelství SPN rozvíjí, a tudíž by nem ly chyb t v jejím záv rečném výčtu. Srovnání V obou čítankách se setkáváme s úkoly, zam enými na formování myšlenek či názor . Žáci se učí vhodn reagovat, což je základem komunikace. Mimo to také samotnou četbou ukázek dochází ke komunikaci. Jde o komunikační vztah mezi čtená em a textem, potažmo mezi čtená em a autorem. Co se týká variability užitých text , v čítance nakladatelství Fraus jsou k dispozici texty krásné literatury, publicistické a populárn

naučné. ůutor druhé publikace svým

čtená m nabízí pouze texty krásné literatury. Čítanka ĚFě i v této oblasti nabízí svým uživatel m o n co pest ejší materiál a to p edevším v rámci variability zprost edkovaných text . Pro v tší p ehlednost jsme naše záv ry zanesli do tabulky 2.

Rozvíjené body kompetence komunikativní  formuluje a vyjad uje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjad uje se výstižn , souvisle a kultivovan v písemném i ústním projevu  naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodn na n reaguje, účinn se zapojuje do diskuse, obhajuje sv j názor a vhodn argumentuje  rozumí r zným typ m text a záznam , obrazových materiál , b žn užívaných gest, zvuk a jiných informačních a komunikačních prost edk , p emýšlí o nich, reaguje na n a tvo iv je využívá…  využívá informační a komunikační prost edky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním sv tem Tabulka 2: Rozvíjené body kompetence komunikativní

76

Čítanky Fraus SPN ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

I sociální a personální kompetence jsou rozvíjeny v obou čítankách, p edevším podporou komunikace mezi žáky, což vede k učení se respektování odlišných názor a poučení se z nich. To v neposlední ad vede i k upev ování dobrých mezilidských vztah . 6.3.3 Klíčové kompetence občanské Tyto klíčové kompetence se od ostatních trochu odlišují: 

Na rozdíl od ostatních jsou tyto rozvíjeny p edevším prost ednictvím ukázek



Dochází zde k nejv tšímu rozdílu v kvalit zpracování

Fraus Kulturní hodnoty našeho národa jsou v žácích rozvíjeny p edevším díky první kapitole s názvem Můj domov. Ta by v žácích m la posilování češství. Nejen že zde jsou ukázky, které na náš národ nahlíží z r zných pohled , jsou tu i vhodn zvolené otázky a úkoly, díky kterým jsou žáci nenásilnou formou nuceni se zamyslet nad osudy našeho státu, čímž v sob

vybudují národní hrdost.

Najdeme, zde vlastenecké básn (J. Seiferta, B. Balbínaě či ukázky s regionálními prvky, nap . pov st o Krakonošovi. Nezastupitelnou úlohu zde má oddíl Hledání souvislostí. ůť se jedná o soubor otázek sm ujících k naší hymn , jejímu významu a historii, nebo o p ipomenutí padlých voják za druhé sv tové války či úkol, aby se žáci rozvzpomn li na r zné nadp irozené bytosti, které jsou typické pro náš národ. Všechny mají společný cíl, a tím je v žácích probudit národní cít ní a sounáležitost. Do t chto kompetencí také spadá znalost a ochrana našich tradic a kulturn -historického d dictví. Proto je zda ilý nápad včlenit do čítanky subkapitolu s názvem Bejvávalo, kde se žáci seznamují s t mito tradicemi prost ednictvím pranostik ĚO svaté ůnn žitečka se nažneě či ukázek zam ených na český folklor ĚObžínky na ratibo ickém panstvíě. Také jsou zde uvedeny zajímavé otázky a úkoly, díky kterým se žáci sami p ičiní o to, aby se dozv d li n co z historie naší zem . Díky povedeným ilustracím a fotografiím um leckých

77

d l, je v žácích probouzen pozitivní postoj k našim národním poklad m a památkám. Mezi tyto ilustrace pat í nap íklad Otava z cyklu lunet Vlast Mikoláše ůleše, zobrazená opona Národního divadla nebo fotografie sochy Hudba J. V. Myslbeka. Za velmi cenné lze považovat za azení ekologické a environmentální problematiky. Protože je této oblasti v nována pozornost p ímo v pr ezových tématech, nebudeme zacházet do zbytečných podrobností. Je nutné zmínit fakt, že i tento bod občanských kompetencí nebyl čítankou nakladatelství Fraus opomenut. Veliký p ínos má ukázka ůuto z pralesa či báse Lidé se p estali smát aj., které čtená m p ipomínají nebezpečí a rizika pocházející z nešetrného chování k p írod . Na základ n kolika ukázek lze také učit žáky respektu vůči ostatním, jejich vnit ním hodnotám a názorům – Ze starého deníku. Napomohou tomu ukázky vhodné pro nastolení diskuse o špatném chování v či lidem, zví at m i p írod okolo nás. Nap . ukázky Válečná čelenka a znamenité činy nebo M j kamarád Shilloh. Do problematiky mezilidských vztah je možno zahrnout i otázku romské menšiny. V čítance nakladatelství Fraus se žáci seznámí s tvorbou jedné z nejznám jších romských spisovatelek Margity Reiznerové, p ičemž je toto téma dopln no n kolika romskými p íslovími. SPN Také čítanka nakladatelství SPN prost ednictvím svých ukázek podn cuje ve svých čtená ích respekt k druhým lidem a jejich vnit ním hodnotám. P íkladem m že být již zmi ovaná ukázka Černá cikánská k že, Domov pro Marťany nebo Milion. Stejn tak jsou zde ukázky, na jejichž základ lze s žáky diskutovat na téma útlaku a násilí, a docílit jejich negativního postoje k takovému chování. I tato čítanka se v souvislosti s tímto bodem zabývá romskou otázkou a to obsáhleji než první analyzovaná kniha. Stejn jako v první čítance, i zde je otišt na ukázka z tvorby M. Reiznerové, již doplnil další romský autor, a to Vladislav Haluška. Za p ínosné považujeme zpracování otázek a úkol za jeho ukázkou. Snaží se poukázat na ko eny Rom a na historickou provázanost jejich a našeho národa.

78

Takové hloubky a kvality jako první publikace v souvislosti s podporou češství čítanka nakladatelství SPN nedosahuje. Jediným náznakem v rámci našich tradic, kulturního a historického d dictví je kapitola Staré příběhy z Čech a Moravy, ale ani ta se nijak zvlášť t mto bod m nev nuje. Vstupní text Jiráskových Starých pov stí českých nanejvýš nastíní prost edí, ve kterém žili naši p edci, ale další texty, byť perly české literatury, již s prezentací naší historie nemají

p íliš

společného.

Zcela

pak

opomíjí

otázku

ekologie

a environmentálních problémů dnešní doby. Je pravda, že jsou zde ukázky, v nichž p íroda a zví ata mají své místo, ale výb r t chto text byl čist tematický, ale ne promyšlený do takové hloubky, aby se daly použít i pro osv tu ve zmi ovaných problematikách. Srovnání Užívání obou čítanek vede k rozvoji občanských klíčových kompetencí. Jak je ale z výše uvedeného patrné, v n kterých bodech čítanka nakladatelství Fraus značn p evyšuje kvality čítanky nakladatelství SPN, jedná se p edevším o oblast podpory a rozvoje občanství či ekologie a environmentálních problém . Nelze jinak než kladn vyzdvihnout snahy a prost edky, kterými autorky čítanky ĚFě p stují občanské klíčové kompetence a podporují je ve svých čtená ích. Lze se domnívat, že jejich zp sob zpracování této oblasti vede u žák k zájmu o českou historii, a tím nenásilnou cestou i k formování národního cít ní, k zájmu o p írodu a její ochranu aj. V tabulce č. ň jsme se pokusili znázornit, do jaké míry ob čítanky požadavky kompetencí občanských napl ují. 6.3.4 Shrnutí Lze íci, že ob čítanky do jisté míry podporují rozvoj všech klíčových kompetencí, jak lze vid t i z tabulky 3. Na základ zjišt ných a výše uvedených fakt, je patrná rozdílná úrove jejich pln ní. Z p edložených dat lze vyvodit, že čítanka nakladatelství Fraus je celkov podn tn jší pro rozvoj klíčových kompetencí než čítanka SPN.

79

Čítanka nakladatelství Fraus zcela odpovídá požadavk m na rozvoj kompetencí občanských a komunikativních. Shledáváme ji pln

vybavenou

k osvojování si kompetencí k učení, a to v bodech vyhledávání a t íd ní informací a jejich následné uvád ní do souvislostí nebo získávání pozitivního vztahu k literatu e. Naopak pouze částečn podn tnou pro rozvoj kompetencí sociálních a personálních ve smyslu podpory skupinové práce, stejn tak kompetencí k ešení problému a pracovní Čítanku nakladatelství SPN pak hodnotíme celkov jako mén podn tnou pro rozvoj klíčových kompetencí. Jsme toho názoru, že občanské kompetence zde byly značn podcen né, dále postrádáme snahu o propojování nov nabytých informací s již získanými v domostmi. Jisté rezervy spat ujeme i ve snaze zaujmout žáky a p im t je k samostatné četb . P esto nelze tvrdit, že by čítanka SPN klíčové kompetence nerozvíjela. Diskusní otázky a úkoly bezesporu slouží k rozvoji komunikace, samostatné domýšlení n kterých p íb h p ispívá k ešení problém . Proto by bylo p ínosn jší navýšit jejich počet. Bude pouze částečn rozvíjet kompetence pracovní a sociální a personální.

Klíčové kompetence

Napln ní klíčových kompetencí v čítankách Fraus

SPN

ano

ne

k ešení problému

částečn

částečn

pracovní

částečn

částečn

ano

ano

částečn

částečn

ano

částečn

k učení

komunikativní sociální a personální občanské Tabulka 3: Pln ní klíčových kompetencí v čítankách

6.4

Očekávané výstupy S očekávanými výstupy úzce souvisí i obsah učiva, jehož výb r a uspo ádání

sm uje ke spln ní požadovaných výsledk vzd lávacího procesu. P i studiu obou čítanek a očekávaných výstup pro druhý stupe uvedených v RVP ZV jsme došli

80

k záv ru, že užíváním t chto publikací dojde k napln ní všech požadavk s výjimkou tohoto: 

uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a světové literatuře.35

D vodem nespln ní tohoto bodu je fakt, že v 6. ročníku jsou čítanky tematicky uspo ádané a literární sm ry se probírají až ve vyšších ročnících. Následuje krátký rozbor a zd vodn ní pln ní jednotlivých očekávaných výstup , kterých lze pomocí čítanek Fraus a SPN dosáhnout.

6.4.1 Rozpoznání základních rysů výrazného individuálního stylu autora Dalo by se polemizovat s názorem, že pro dosažení takových výstup , jako je rozeznání rys autorského stylu autor , nemají žáci šestého ročníku dostatečné množství literárních zkušeností. P esto se kloníme k názoru, že lze ze široké škály autor nalézt ty, kte í by byli k tomuto účelu ideální. Nap íklad dílo K. Čapka je pro spln ní t chto požadavk více než vhodným materiálem. Fraus V této čítance nebyla nalezena ukázka, na které by se daly demonstrovat základní rysy, individuálního stylu n kterého z autor . SPN V čítance J. Soukala spl uje požadavky tohoto bodu očekávaných výstup ukázka z knihy K. Poláčka, Bylo nás p t. Na ní jsou žáci schopni pochopit a zapamatovat si rysy stylu tohoto autora. Bohužel další takto výrazná ukázka v čítance nenalezena nebyla. Srovnání Tento bod očekávaných výstup spl uje pouze čítanka SPN. Pouhou jednu ukázku nelze považovat za dostačující, ovšem v porovnání s druhou čítankou, ve které nebyl nalezen žádný takový text, spl uje požadavky vycházející z RVP ZV, alespo tímto minimálním zastoupením. 35

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, pozn. 9. S. 25-26.

81

6.4.2 Reprodukce a interpretace přečtených textů, formulování dojmů a názorů na umělecké dílo Zde jsme spojili dva body očekávaných výstup , protože je možno se domnívat, že jejich cíl a smysl se do značné míry prolínají. P estože tyto požadavky na žáky má pln ve své pravomoci vyučující, i čítanky se v tomto sm ru mohou na konkrétních dovednostech alespo částečn podílet. Fraus Jako v tém

každé čítance, i zde nalezneme interpretační otázky. Jsou

výjimečné tím, že ve v tšin p ípad jsou nástrojem k propojování jednotlivých souvislostí v celky. V rámci reprodukce textu nalezneme pouze t i. Tento nízký počet nelze považovat za nedostatek. A to z toho d vodu, tém

vždy k t mto

otázkám po p ečtení ukázky dojde, ať jsou, či nejsou v čítance uvedeny. SPN Oproti první čítance, zde jsou otázky a úkoly, které po žácích požadují reprodukci p ečtené ukázky a interpretaci jejího smyslu p ipojeny tém

ke všem

ukázkám, v d sledku čehož se často opakují a ztrácejí na zajímavosti. Srovnání V obou učebnicích nalezneme metatexty zabývající se interpretací p ečtených text , čímž zárove

spl ují požadavek, aby žáci formulovali své názory na

um lecká díla. V množství úkol zam ených na pouhou reprodukci díla čítanka SPN značn p evyšuje druhou publikaci. Soudíme ovšem, že p evypráv ní textu následuje automaticky po dočtení každé ukázky, proto absenci takovýchto úkol nepovažujeme za nedostatek. 6.4.3 Tvorba vlastního literárního textu Dle RVP ZV by m l žák být schopen vytvo it vlastní literární text, a to podle svých schopností a na základ osvojených znalostí základ literární teorie.

82

Fraus V záv ru učebnice je k dispozici slovníček literárních pojm

poskytující

základní znalosti z teorie literatury, které mohou pomoci v p ípad tvorby vlastní práce. Ovšem takovéto úkoly se v čítance nevyskytují, p estože by k tomu byly n které ukázky p ímo ideální. Nap íklad v souvislosti s ukázkami H íb , Šlép je v bahn či Temný hvozd. SPN V čítance SPN se objevují t i úkoly, které p ímo žáky vybízejí k tomu, aby dovypráv li p ečtenou ukázku. Ke škod v ci je, že všechny t i úkoly jsou až v záv rečné části čítanky bezprost edn za sebou. Srovnání Tento bod očekávaných výstup nespl uje v plné mí e ani jedna z čítanek. Čítanka SPN sice vybízí k tvorb vlastního textu, ovšem nespl uje část týkající se znalosti literární teorie. V čítance není k dispozici slovník literárních pojm . Oproti tomu čítanka nakladatelství Fraus má ve svém záv ru vypracovaný p ehledný a obsáhlý teoretický slovník, ovšem chybí zde podn ty k práci na vlastním literárním textu. Na druhou stranu je nutné zmínit fakt, že samotnou četbou žáci získávají zkušenost, jak by literární dílo m lo vypadat a na základ toho se mohou sami pokusit o napsání vlastního textu. V rámci toho by se v čítankách m la objevovat co nejširší škála literárních žánr , ze kterých by si mohlo každé z d tí vybrat takový, který ho zaujme natolik, aby se pokusil o sv j vlastní výtvor. V tomto sm ru nabízejí širokou škálu text ob čítanky. 6.4.4 Rozlišení literatury hodnotné a konzumní Po absolvování základní školní docházky by m li být žáci schopni rozlišit literaturu hodnotnou a konzumní. To jsou dovednosti, které mohou být s úsp chem rozvíjeny již v tomto v ku.

83

Fraus Jako konkrétní p íklad rozlišení literatury hodnotné a konzumní m že posloužit ukázka Králem šedých medv d

nebo Souboj. P estože není dílo

K. Maye označováno za brak, westerny byly azeny mezi konzumní literaturu. Díky tomu, že v této čítance jsou takovéto ukázky, má vyučující možnost žáky seznámit jak s tímto typem literatury, tak s názory a d vody k jeho hodnocení. Velikým p ínosem je i to, že uživatelé čítanky ĚFě se díky diferenciaci text učí rozlišovat literaturu faktu, jako jsou životopisy, um lecká, populárn -naučná, a to p edevším díky ukázkám z encyklopedií, které slouží jako dopl ující texty k ucelení pohledu na daná témata. SPN V této čítance nenalezneme žádnou ukázku, která by byla vy ata z knihy, jejíž žánr je azen mezi konzumní literaturu. Ke spln ní tohoto požadavku v rámci očekávaných výstup musí učitel poskytnout žák m ukázky takovéto literatury z vlastních materiál . Srovnání Soudíme, že jakékoliv stanovisko ke kvalit n kterých z ukázek, m že být diskutabilní. Ani v jedné z čítanek není použita taková ukázka, u které by se dalo jednoznačn tvrdit, že je zástupcem konzumní literatury. Domníváme se však, že ukázky z díla K. Maye nebo J. O. Curwooda mají typičt jší znaky zmi ovaného druhu literatury, na kterých ji lze lépe charakterizovat. 6.4.5 Rozlišení základních literárních druhů a žánrů Části tohoto bodu byl v nován prostor již v p edchozí části práce, proto pouze pro úplnost zmi me, že v čítance ĚFě, oproti druhé publikaci, jsou žák m p edstaveny všechny t i literární druhy. J. Soukal žák m neposkytl konkrétní ukázku dramatu.

84

Fraus Jedním z hlavních požadavk na žáky je rozlišení základních literárních druh a žánr . Uživatelé čítanky (F) se prost ednictvím slovníčku literárních pojm seznamují s literárními druhy a žánry a na základ takto získaných znalostí si mohou s pomocí vyučujícího na textech ukázat jejich konkrétní p íklady, porovnávat je a hledat jejich hlavní znaky. Díky oddílu Můžete si přečíst se žáci dozv dí i o dalších p edstavitelích daného literárního druhu či žánru. SPN Uživatelé čítanky SNP se rozdíly mezi jednotlivými literárními druhy a žánry mohou učit pouze na základ ukázek, mezi kterými ovšem chybí již zmi ované drama, a doporučená literatura. Srovnání Za velký nedostatek lze považovat již zmi ovanou absenci ukázky dramatu v čítance nakladatelství SPN. Stejn tak mají žáci obtížn jší situaci, když v této čítance není slovník literárních pojm , ve kterém by našli poučky týkající se této problematiky. Z toho d vodu soudíme, že čítanka nakladatelství Fraus je vhodn jším nástrojem pro spln ní tohoto očekávaného výstupu. 6.4.6 Porovnávání různých ztvárnění téhož námětu Podle tohoto bodu by žáci m li být schopni porovnávání r zných ztvárn ní téhož nám tu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování36. Fraus Čítanka Fraus nabízí velké množství literárních nám t , které mají žáci možnost porovnat s filmovým, dramatickým či hudebním zpracováním. Ukázek, které mohou žáci zhlédnout i ve filmovém podání, je v publikaci celkem t ináct. Mezi nejznám jší pat í Babička, Souboj Ěfilm Vinettouě, Bílý tesák, Kamarádi, Piráti ĚDobrodružství Toma Sawyeraě, Mauglí a mnoho dalších.

36

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, pozn. 9. S. 26.

85

Jako zajímavé se jeví porovnávání literárního nám tu s jeho hudebním zpracováním. K tomu žák m poslouží ukázky Vltava, kdy líčení I. Hurníka mohou porovnat s dojmem ze symfonické básn B. Smetany, či Král ze zlaté kolébky, kdy pojetí kn žny Libuše mohou srovnat s jejím ztvárn ním v ope e téhož skladatele. Specifická je ukázka Noc na Karlštejn , u níž mohou žáci porovnat jak její literární ztvárn ní, tak filmové, dramatické či hudební. Krom

toho je také

k dispozici na CD, které je součástí knihy, na n mž jsou jak hudební, tak filmové ukázky. Stejn tak ukázka J. Foglara nabízí vícero zp sob zpracování. Kladn lze hodnotit fakt, že čítanka žák m zprost edkovává knižní i komiksové zpracování téhož díla. Existuje filmové a v neposlední ad i velice úsp šné dramatické zpracování tohoto nám tu v podání souboru pražského divadla Rokoko, a nejen jeho. V rámci porovnávání r zných zp sob

zpracování jednoho tématu, sem

bezesporu pat í téma dinosau i, kdy v otázkách a úkolech na stran řň mají žáci porovnat americké pojetí tohoto tématu ve filmu Jurský park a v českém filmu Cesta do prav ku, dále pak na stran 1Ň6 mají najít nebo si p ipomenout básn nebo povídky s p írodní tematikou. SPN Úkoly zam ené na porovnání nalezneme i v této čítance, a to v pom rn velkém počtu. Jde v tšinou o porovnávání autorského stylu a jazykových prost edk atd. Konkrétní ukázky určené k porovnání s jejich dalším ztvárn ním nalezneme v podstatn menším množství. S filmovým zpracováním lze porovnat ukázky Kytice, D ti kapitána Granta, Lassie se vrací nebo Bylo nás p t. V p ípad ukázky Liška Bystrouška mohou žáci srovnat její literární pojetí s filmovým i operním zpracováním. K porovnávání r zného pojetí téhož tématu m že sloužit část kapitoly Křížem krážem, kde je otišt no šest básní vztahujících se k toulání, cestování atd.

86

Srovnání S ohledem na uvedená zjišt ní zastáváme názor, že prost ednictvím čítanky Fraus se žáci naučí lépe porovnávat odlišná zpracování téhož nám tu. ů to p edevším díky více ukázkám, které toto porovnávání umož ují. Velice zda ile autorky propojily základní podobu literatury s jejími mén obvyklými podobami či dalšími kulturními oblastmi. Zvlášt oce ujeme fakt, že byly vybrány takové ukázky, které nabízí více provedení, jako je tomu u v tšiny ukázek v čítance SPN. 6.4.7 Vyhledávání informací v různých typech informačních zdrojů Fraus Autorky čítanky (F) v mnoha úkolech a otázkách vyžadují po žácích práci s r znými zdroji informací. Nejčast ji odkazují na nejr zn jší publikace, jako jsou encyklopedie, jazykové p íručky či slovníky, dále pak na internet. Nap . na stran 16 jsou žáci p ímo dotazováni na nejbližší knihovnu a dovednost vyhledávání v jejím katalogu. SPN V čítance SPN nalezneme čtrnáct úkol , zam ených na práci se zdroji, ovšem ve dvanácti p ípadech jsou žáci odkazování na Literární výchovu Ěpomocná publikace k čítance) a pouze dva úkoly se vztahují k vyhledávání informací z jiných zdroj , v prvním p ípad

jsou žáci odkazováni k práci

s encyklopedií, ve druhém k hledání zvukové nahrávky v knihovn . Srovnání Soudíme, že práce s informacemi je v dnešní dob jednou ze základních dovedností, a proto by se otázky a úkoly v nované této problematice m ly v čítankách objevovat čast ji. Čítanka nakladatelství Fraus je zpracovaná ve stejném duchu, žáci jsou odkazování k práci nejen s knižními publikacemi nejr zn jšího druhu ale i s internetem, který je v dnešní dob nedílnou součástí našeho života. Oproti tomu pouhé dva úkoly zam ené na tuto problematiku v čítance SPN se jeví jako značn nedostačující.

87

6.4.8 Shrnutí Jak si lze v tabulce 4Tabulka 4 povšimnout, využíváním čítanky nakladatelství Fraus lze u žák

dosáhnout více očekávaných výstup , než u

čítanky SPN. Za nejv tší nedostatky pokládáme nevyužití ukázek všech t í literárních druh , které by žáci m li um t rozlišit, dále pak nedostatečné využití práce s r znými informačními zdroji. V čítance SPN žáci pracují pouze s dopl ující učebnicí Literární výchova, na jiné možné zdroje informací nejsou odkázáni. Napln ní očekávaných výstupů v čítankách Fraus SPN

Jednotlivé body očekávaných výstupů  žák

ucelen reprodukuje p ečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla

ano

ano

ne

ano

ano

ano

 žák tvo í vlastní literární text podle svých schopností a na

ne

ano

 žák rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, sv j názor

ano

ne

 žák rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná je

ano

ne

 žák uvádí základní literární sm ry a jejich významné

ne

ne

 žák porovnává r zná ztvárn ní téhož nám tu v literárním,

ano

ano

 žák vyhledává informace v r zných typech katalog ,

ano

ne

 žák rozpoznává základní rysy výrazného individuálního

stylu autora  žák formuluje ústn

i písemn dojmy ze své četby, návšt vy divadelního nebo filmového p edstavení a názory na um lecké dílo základ osvojených znalostí základ literární teorie doloží argumenty

i jejich funkci, uvede jejich výrazné p edstavitele p edstavitele v české a sv tové literatu e

dramatickém i filmovém zpracování

v knihovn i v dalších informačních zdrojích

Tabulka 4: Napln ní očekávaných výstup v čítankách

88

Mezipředmětové vztahy

6.5

Prolínání informací z jednotlivých p edm t

je, jak již bylo mnohokrát

ečeno, jedním z hlavních požadavk novodobého vzd lávání. Toto propojování pomáhá žák m k lepšímu a snazšímu pochopení prezentovaných poznatk . Krom

toho mezip edm tové vztahy p ispívají k rozvoji v tšiny klíčových

kompetencí. V obou čítankách byly nalezeny mezip edm tové vztahy k p edm t m: d jepis, hudební výchova, výchova k občanství a zem pis. Čítanka ĚFě navíc propojuje čtená ovy poznatky i s p írodopisem, t lesnou a výtvarnou výchovou. Fraus Vedle samotných ukázek to jsou p edevším postranní lišty a oddíl Hledání souvislostí, které slouží v této čítance k odkazování na další vyučovací p edm ty. V postranní lišt lze nalézt dopl ující texty nebo otázky, které dokreslují dané téma hlavní části učebnice a současn odkazují na n který z dalších vzd lávacích obor . Oddíl Hledání souvislostí má za úkol nejen propojit získané čtená ské zkušenosti mezi sebou ale také je spojit s osobními zážitky či zkušenostmi z vlastního života. Cílem je prolnutí literatury s aktuálními tématy. Bezesporu nejv tší výhodou učebnic vydavatelství Fraus v rámci mezip edm tových vztah je možnost práce s elektronickou učebnicí, která umožní učiteli plynule p echázet do učebnic dalších p edm t , s jejichž náplní ukázky souvisí. Provázanost čítanky Fraus s d jepisem byla pom rn obsáhle konstatována již v kapitole, která byla zam ena na klíčové kompetence. Ve zkratce jen p ipomínáme, že celá kapitola Můj domov vychází z provázanosti s tímto vyučovacím p edm tem. Mimo to jsou s d jepisem úzce spojeny ukázky Zub i, báse První malí a s nimi i související ilustrace a metatexty v lištách. S hudební výchovou je čítanka propojena jak ukázkami, tak dopl ujícími texty. Díky otázkám a úkol m se žáci seznamují i s dalšími jeho operami a v souvislosti s ním se dozvídají i o festivalu Pražské jaro. Dále je v knize otišt n notový záznam, podle kterého si ve t íd mohou žáci zahrát a zazpívat n kterou z lidových ukolébavek. Úkoly žáky vybízejí, aby si zazpívali n které ze známých písní. V publikaci jsou také otišt ny texty lidových i populárních písní, které si

89

žáci mohou b hem hodiny poslechnout, nap íklad lidové písn z r zných kout republiky. Píse

Když se zamiluje k

nebo Sk ivánku náš, v nebi naho e

odkazují i na hudbu Voskovce a Wericha a českou muzikálovou tvorbu. V neposlední ad je možnost si na doprovodném webovém portálu pustit n které z t chto písní v audio verzi. S výchovou k občanství souvisí celá subkapitola Můj domov korespondující s tematickým celkem učiva Naše vlast, které má u žák rozvíjet vlastenectví, zájem o d jiny státu atd. Dalším tematickým celkem tohoto p edm tu jsou mezilidské vztahy a i toto téma je v čítance literárn

zpracováno. Hlavním

pojítkem v tšiny ukázek z kapitol Za dobrodružstvím a Nevšední příběhy je p átelství a vztahy mezi lidmi. Žáci by m li získat správné vzory chování, které jim nyní i v budoucnosti pomohou získávat nová p átelství a ešit r zné interpersonální situace. V tomto sm ru je velice zajímavá ukázka Ze starého deníku. P estože je p es sto let stará, má nadčasové poslání a je odrazem lidských povah a chování. Čtená i se setkají s n kolika typy lidí, které by m ly sloužit jako vzor nebo jako odstrašující p íklady. Jako p íklad v elých mezilidských vztah se nabízí ukázka Kamarádi, nerozlučného p átelství Ronja, dcera loupežníka nebo Ježek v kleci. V nabídce této čítanky je mnoho dalších ukázek, které se k tématu mezilidských vztah výborn hodí. V obou čítankách se zem pisné úkoly v p evážné mí e týkají práce s mapou. V čítance nakladatelství Fraus mají žáci najít nap íklad - kudy protéká eka Mississippi, kde je Lešno aj. Další úkoly vztahující se k zem pisu jsou ty, u nichž se žáci snaží vysv tlit r zné pojmy, nap . co je azimut, buzola a jiné pom cky do p írody nebo vyhledávají informace o státech. Jako dobrý nápad se jeví mapa Zem koule v záv ru knihy, na které jsou zvýrazn né státy, ze kterých pocházejí auto i všech otišt ných ukázek. P ínosem čítanky pro propojení se vzd lávací oblastí p írodopis jsou p edevším naučné texty v postranních okrajích. Tyto texty jsou často p evzaty z d tských encyklopedií, jako jsou Ptáci, Naši denní motýli a další. Považujeme za dobrý nápad otišt ní ukázek z krásné a naučné literatury vedle sebe. Žáci mohou texty mezi sebou porovnávat, hledat jejich základní rysy aj.

90

Ukázka z knihy E. Basse Klapzubova jedenáctka, dále fotografie Ronalda Luise Nazaria de Lima, známého jako Ronaldo nebo otázky pod touto fotografií vztahující se ke kopané propojují literaturu s t lesnou výchovou. Protože je výtvarná výchova p edm t, jehož hlavním prvkem je smyslová citlivost, rozvoj estetického vnímání aj., jeho vztah s čítankou je postaven p edevším na nonverbálních prvcích. Díky fotografiím známých a um lecky vysoce hodnocených d l si žáci mohou ud lat jasnou p edstavu o r zných stylech či malí ských technikách. Jedná se nap íklad o obraz Koncert v Tuilleriích, Vltava u Klecan, Otava či obrazy Zde ka Buriana. SPN Navazování mezip edm tových vztah je v čítance SPN odkázáno pouze na vybrané ukázky či otázky a úkoly. Učitel je odkázán na své znalosti a schopnosti propojovat p ečtené texty. Na druhou stranu, propojování ukázek vsazených do historie či na území jiných zemí a sv tadíl se souvisejícími p edm ty není tak složité jako v jiných p edm tech. V čítance SPN na d jepis odkazují pouze ukázky z díla Staré pov sti české, Za mamutem či Milion. P estože je v t chto p ípadech provázanost ukázek, otázek a úkol s d jepisem nasnad , a nabízí se široká škála mezip edm tových odkaz , autor této nabídky využil minimáln . Oproti druhé publikaci nám čítanka nakladatelství SPN mnoho p esah do hudební výchovy neposkytuje. Je možno nalézt pouhé t i úkoly týkající se tohoto p edm tu. Dva z nich se týkají poslechu písní a t etí hudební úkol je podobný, s tím rozdílem, že tentokrát si žáci mají notoricky známou lidovou píse zazpívat sami. Takto vypracované p esahy se jeví jako neoriginální a nepromyšlené. Výborn zvolenou ukázkou je Liška Bystrouška R. T snohlídka. Potenciál tohoto textu však nebyl využit. Mohlo od n j být odvozeno mnoho zajímavých aktivit, které by žák m mohly p iblížit známého českého skladatele nebo další hudební díla. J. Soukal této možnosti nevyužil a jedinou tematickou návazností na ukázku byl již zmi ovaný poslech části Janáčkovy opery. V této čítance je p esah do výchovy k občanství založen pouze na prezentaci r zných lidských stereotyp

a jejich chování k okolí. Úryvek Domov pro

91

Marťany, je textem, ve kterém jsou mezilidské vztahy vybarveny se všemi klady i zápory. S výchovou k občanství souvisí i ukázka Černá cikánská k že, která líčí p átelství dvou chlapc odlišné národnosti. Oce ujeme tuto myšlenku, ovšem po p ečtení této ukázky p evážil názor, že není p íliš vhodným textem do čítanek na základních školách. Od vodn ní tohoto postoje je popsáno v jiném bod diplomové práce. Mezip edm tové vztahy se zem pisem jsou rozvíjeny p edevším na základ vyhledávání v mapách. Takových úkol

je zde 11, což nesv dčí o p ílišné

originalit . Nejčast ji kladená otázka z oblasti zem pisu je: Ukažte na map sv ta/České republiky místo, kde se p íb h odehrává. Stejn

jako uživatelé

čítanky ĚFě, u SPN žáci mají vyhledávat informace o cizích státech. Srovnání V celkovém hodnocení jsme se zam ili pouze na komponenty, které p ímo odkazují na jiné p edm ty. Nebrali jsme v úvahu ukázky, které jsou samy o sob jasným odkazem k dalším p edm t m, ale není to jejich primární funkce. Na základ prezentovaných poznatk , lze íci, že v otázce mezip edm tových vztah učebnice nakladatelství Fraus značn p edčila čítanku SPN. To dokládá tabulka 5, ze které lze vyčíst p esahy obou čítanek do jednotlivých vzd lávacích obor . V čítance nakladatelství Fraus si sami žáci díky postranním lištám mohou povšimnout spojitosti probíraného tématu, událostí, okolností, osob s jiným vyučovacím p edm tem. Učitelé nemusí vymýšlet odkazy na další p edm ty, ani si nemusí p ipravovat další pom cky.

92

Uplatn ní mezip edm tových vztahů čítanek Fraus SPN

Vzd lávací obor D jepis

ano

ano

Hudební výchova

ano

ano

P írodopis

ano

ne

T lesná výchova

ano

ne

Výchova k občanství

ano

ano

Výtvarná výchova

ano

ne

Zem pis

ano

ano

Tabulka 5: Uplatn ní mezip edm tových vztah v čítankách

Mezisložkové vztahy

6.6

Protože vzd lávací oblast Český jazyk a komunikace obsahuje t i vzd lávací složky, které by alespo do určité míry m ly mít jistou provázanost, rozhodli jsme se této problematice v novat pozornost. Fraus V čítance Fraus je komunikační výchova podporována dv ma zp soby. Tím prvním jsou samotné ukázky sloužící jako vzory pro n které slohové útvary. Jde hlavn

o vypráv ní nebo popis. Dále to jsou otázky a úkoly zam ené

na samostatné projevy žák a to jak mluvené, tak písemné. Konkrétn hovo íme o úkolech, kdy mají nap . popsat studánku, vypráv t pov sti nebo pohádky. Tato čítanka také poskytuje vzor dopisu, podle kterého si žáci mohou ud lat p edstavu, jak by m l vypadat oficiáln psaný dopis. P i navazování mezisložkových vztah

v rámci jazykové výchovy nelze

nezmínit i časovou návaznost probíraného učiva. Nap íklad otázka zam ená na jazykové skupiny, p esn ji na polštinu a její podobnost s češtinou, je umíst na zhruba do té části čítanky, kdy se v hodinách českého jazyka tako látka skutečn probírá. Podobn

tomu je i u otázek zam ených na práci s jazykovými

p íručkami. Požadavek RVP ZV, kdy má žák rozpoznávat p enesená

93

pojmenování, zvlášt

ve frazémech, napomáhají úkoly vybízející žáky

k vysv tlení r zných rčení, slovních ustálení aj. SPN V rámci odkazu na komunikační výchovu mají žáci nejčast ji za úkol vypravování buď n jakého literárního díla či vlastních zážitk . Frekvence výskytu t chto úkol je podstatn vyšší než v druhé čítance. I zde platí, že i samotné ukázky slouží jako vzor pro n které slohové útvary. Na hodiny jazykové výchovy je v čítance odkaz podstatn mén než na komunikační výchovu, ale více než v druhé analyzované publikaci. Za azeny byly i otázky ryze jazykové. Jednou z nich je vysv tlení jistého pravopisného jevu (Šalomounovo jméno a šalomounské ešeníě, další prov ují znalosti žák týkající se zp sob tvo ení slov, slovních druh nebo vrstev národního jazyka. Dále se pom rn

často objevují dotazy na vysv tlení rčení či neobvyklých slovních

obrat . Shrnutí Na základ

získaných poznatk

lze íci, že mezisložková návaznost je

praktikována p edevším prost ednictvím otázek a úkol . Tabulky 6 a 7Tabulka 6 dokládají, že čítanka SPN p ispívá ke spln ní více očekávaných výstup

ve

vzd lávací oblasti Komunikační a slohová výchova, kdežto v oblasti Jazykové výchovy p ispívá k v tšímu počtu dosažených očekávaných výstup

čítanka

nakladatelství Fraus. Komunikační a slohová výchova je podporována v obou čítankách podobným zp sobem, tedy schopností souvislého vyjad ování a vypráv ní, oproti tomu úkoly sm ující k Jazykové výchov publikacích variabiln jší.

94

jsou v obou

Očekávané výstupy vzd lávací oblasti Komunikační a slohová výchova37

P ítomnost podn tů ke spln ní očekávaných výstupů v čítankách Fraus SPN

 Žák

ov uje fakta pomocí otázek anebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji  Žák odlišuje spisovný a nespisovný projev…  Žák zapojuje se do diskuse, ídí ji a využívá zásad

komunikace a pravidel dialogu  Žák využívá základy studijního čtení – vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu…  Žák využívá poznatk o jazyce a stylu… k vlastnímu tvo ivému psaní na základ svých dispozic a osobních zájm

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

Tabulka 6: Očekávané výstupy vzd lávací oblasti Komunikační a slohová výchova

Očekávané výstupy vzd lávací oblasti Jazyková výchova38

P ítomnost podn tů ke spln ní očekávaných výstupů v čítankách Fraus SPN

 Žák spisovn vyslovuje česká a b žn užívaná cizí

slova  Žák… rozpoznává p enesená pojmenování, zvlášt ve frazémech  Žák samostatn pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a p íručkami  Žák rozlišuje spisovný jazy, ná ečí a obecnou češtinu a zd vodní jejich užití

ano

ano

ano

ano

ano

ne

ano

ano

Tabulka 7: Očekávané výstupy vzd lávací oblasti Jazyková výchova

Pro lepší názornost jsme zpracované výsledky p evedli do grafické podoby. Jak lze z grafu č. 10 vyčíst, v čítance nakladatelství Fraus je celkem 6 otázek vztahujících se ke Komunikační a slohové výchov , v čítance SPN je to o Ř více. K Jazykové výchov

v čítance ĚFě odkazuje ř úkolu, v čítance SPN 12.

Procentuální zastoupení mezisložkových vztah 37 38

v rámci otázek a úkol , je

Nejsou zahrnuty ty body, které nepodporuje ani jedna z čítanek. Nejsou zahrnuty ty body, které nepodporuje ani jedna z čítanek.

95

v čítance nakladatelství SPN pouze o 0,8% vyšší než u druhé čítanky.39 Z toho vyplývá, že v obou čítankách nalezneme mezisložkové vztahy, a to v tém stejném pom ru. Fraus

SPN

Počet otázek

200 130

150

160

100 50

6

14

9

12

0 Ko u ikač í a slohová vý hova

Jazyková vý hova

Cekový počet

Graf 10: Počet otázek zam ených na mezisložkové vztahy

Průřezová témata

6.7

V souladu s RVP ZV je požadováno, aby obsahy jednotlivých vyučovacích p edm t byly navzájem propojovány. Jde o to, aby žáci nezískávali jednotlivé informace od sebe odd lené, ale aby byli schopni si tyto v domosti dávat do spojitostí, a tím se vzd lávat v souvislostech. Smysl a cíl pr ezových témat byl již nastín n v teoretické části práce, v tomto bod se budeme v novat konkrétním p íklad m. Fraus Hlavními dovednostmi, které by u žák

pr ezové téma Osobnostní

a sociální výchova m lo rozvíjet, jsou komunikační schopnosti vedoucí k utvá ení dobrých mezilidských vztah . Téma mezilidských vztah

prochází nap íč celou čítankou nakladatelství

Fraus. Mezi ukázkami nalezneme p íklady vztah mezi kamarády ve škole i mimo ni, vztahy d tí a rodič nebo d tí a zví at. Žáci získávají vzory, jak by se m li nebo naopak nem li chovat ke svému okolí. K utvá ení dobrých mezilidských vztah p ispívají otázky a úkoly zam ené na diskusi ve t íd . 39

Podrobné výpočty a dopl ující grafy viz P íloha ň.

96

Pro pr ezová témata Výchova demokratického občana a Multikulturní výchova je jedním z klíčových cíl soužití r zných národností ať evropských, či sv tových. K tomu p ispívají ukázky, které popisují tradice a zvyky jiných národ . V čítance nakladatelství Fraus je p edstavována indiánská kultura a tradice v ukázkách Souboj a Válečná čelenka a znamenité činy. S povahou ůngličan

a jejich kulturou vtipnou formou seznamuje E. Frynta v básni

ůngličané. Patrná je i návaznost na Environmentální výchovu. K tématu životního prost edí má co íci báse Lidé se p estali smát, O zkáze prales či Auto z pralesa. Všechny upozor ují žáky na špatné lidské zacházení člov ka s p írodou. Za zajímavý text lze považovat ukázku Malou recenzi na vodu, který by mohl sloužit jako vhodné téma k zamyšlení a diskusi. Ve vysv tlivkách na konci ukázek jsou také žák m vysv tleny pojmy jako eroze p dy, ekologie či klimatolog. V neposlední

ad

je v čítance v nována celá subkapitola práv

p írod ,

V zahradě, v lese, na horách, která by m la v žácích probudit zájem o p írodu a její budoucnost. Stálo by za uvážení, zda by se ochran p írody nem ly více v novat otázky a úkoly. SPN Zp sob propojování učiva s Osobnostní a sociální výchovou je v této čítance dost podobný, jako v p ípad první analyzované učebnice. Stejn jako v čítance (F) i zde lze v ukázkách nalézt širokou škálu nejr zn jších druh vztah . ů i zde jsou otázky a úkoly, které napomáhají k rozvoji komunikace, podporování dobrých vztah aj. Za vhodný považujeme úkol, kdy mají žáci p evést ukázku o Šalomounovi do dramatické podoby. Jeho pln ní m že vést ke zrodu mnoha situací, které budou muset žáci ešit, budou rozvíjet základní dovednosti pro spolupráci a jist tím dojde i k utužování vztah ve t íd . Tento typ úkolu se jeví jako p ínosný. V

čítance

SPN

si

v

souvislosti

s pr ezovými

tématy

Výchova

demokratického občana a Multikulturní výchova autor dal za úkol seznámit čtená e s, u nás nejpočetn jší národností menšinou, Romy. Za tímto účelem je zde otišt na pohádka Zrcadlo Rom , ukázka Černá cikánská k že a d ležité jsou

97

i otázky a úkoly, které se k t mto text m vztahují. U druhé zmi ované ukázky máme pochybnosti o její vhodnosti. Tento text m že vyvolat mnoho protich dných pocit a názor . Výchovné a p íkladné je p átelství bílého chlapce s romským. Na druhou stranu si nejsme jisti vykreslením odmítavého chování „bílých“ občan

k Rom m. Ukázka by mohla vyvolat v čtená ích negativní

názory a postoje v či majoritní společnosti a i rozpaky mezi romskými žáky. Jist by se v knize V. Halušky daly nalézt p íb hy, které by pro účely literární výchovy byly vhodn jší. Na druhou stranu motivační úkoly a otázky vztahující se k tomuto textu jsou zajímavé a p ínosné. V této čítance je možno se setkat s prezentací kulturního Ěliterárníhoě d dictví více národ , než je tomu v čítance nakladatelství Fraus. Jsou zde otišt ny ukázky japonského, ruského či n meckého lidového vypráv ní. Srovnání V obou čítankách byla shledána návaznost na tém

stejná pr ezová témata.

Jsou jimi osobnostní a sociální výchova, výchova demokratického občana a multikulturní výchova. Čítanka nakladatelství Fraus se navíc zda ile v nuje také Environmentální výchov . P ítomnost podn tů k rozvoji prů ezových témat v čítance

Prů ezová témata40

Fraus

SPN

Osobnostní a sociální výchova

ano

ano

Výchova demokratického občana

ano

ano

Multikulturní výchova

ano

ano

Environmentální výchova

ano

ne

Tabulka 8: Pr ezová témata

40

Nejsou zde zmín na pr ezová témata, která nerozvíjí ani jedna z čítanek.

98

6.8

Shrnutí Čítanku nakladatelství Fraus hodnotíme dle kritéria: 

výkladové texty jako podn tné a motivující k další samostatné četb .



metatexty jako mající velký potenciál k rozvoji klíčových kompetencí a očekávaných výstup . P edevším díky komplexnímu a všestrannému zam ení, osobit jšímu p ístupu a tv rčímu pojetí.



grafickou stránku jako velmi dob e vybavenou. Velkým pozitivem je široká škála užitých obrazových komponent , vytvo ených p evážn pro účely čítanky.



klíčové kompetence jako dob e vybavenou. Pln p ispívá k rozvoji kompetencí komunikativních, občanských a k učení. Mén

pak

vybavenou pro rozvoj kompetencí sociálních a personálních, k ešení problému či pracovním. 

očekávané výstupy mající potenciál p ispívat k pln ní v tšiny očekávaných výstup .



mezip edm tové vztahy jako dostatečn

propracované. Zda ilá

návaznosti na t lesnou výchovu a p írodopis sv dčí o promyšleném plánu pln ní požadavk RVP ZV. 

mezisložkové vztahy jako nep íliš vybavené, avšak origináln ji zpracované.



prů ezová témata jako dostatečn a kreativn podporována, a to p edevším v oblasti environmentální výchovy.

Celkov

shledáváme

čítanku

nakladatelství

Fraus

jako

vyhovující

požadavk m RPV ZV. Za drobný nedostatek považujeme malý počet podn t k využití mezisložkových vztah .

Zkoumaná čítanka nakladatelství SPN se jeví dle kritéria: 

výkladové texty jako mén motivující k další samostatné četb .



metatexty jako málo podn tné k rozvoji klíčových kompetencí a pln ní očekávaných výstup .

99



grafická stránka jako málo tv rčí. T icet t i obrázk , vytvo ených z p evážné v tšiny jediným autorem nep sobí zajímav ani podn tn .



klíčové

kompetence

jako

dostatečn

p ispívající

komunikativních kompetencí, jako částečn kompetence občanské, sociální a personální, pracovní. ů jako nedostatečn

k rozvoji

podn tnou k rozvoji ešení problému či

podn tnou pro rozvoj kompetencí

k učení. 

očekávané výstupy ne pln podn tnou k jejich pln ní. P edevším z d vodu

nedostatečné

variability

ukázek,

která

neumož uje

seznámení s požadovanými literárními druhy a žánry, a odkaz na práci s informacemi. 

mezip edm tové vztahy jako nedostatečn vybavenou. Návaznost na pouhé čty i p edm ty se nejeví jako dostačující. Také jejich kvalita nedosahuje vysoké úrovn .



mezisložkové vztahy jako dostatečn rozvinuté a provázané s ob ma zbylými složkami.



prů ezová témata jako nedostatečn

podporována. P edevším

v oblasti environmentální výchovy. Celkov shledáváme námi zkoumané části čítanky nakladatelství SPN jako pouze částečn

vyhovující požadavk m RVP ZV. Za nejv tší nedostatky

považujeme n které zastaralé a nevhodn vybrané ukázky, často se opakující stejné otázky a úkoly, ne p íliš atraktivní ilustrace a jejich malé množství, také nedostatek explicitn vyjád ených odkaz na jiné vyučovací p edm ty.

6.9

Návrhy na upravení čítanky Jak je z ejmé z p edchozích kapitol práce, čítanka SPN vyhovuje požadavk m

RVP ZV jen zčásti. Z tohoto d vodu jsme se v této části pokusili navrhnout n která ešení hlavních nedostatk . Jisté nedostatky spat ujeme ve výb ru n kterých ukázek. Zcela bychom vypustili ukázky Hatifa a Rychlonohý Džar, z d vodu p ílišné krutosti textu,

100

Pepánek vychovatelem a Za mamutem, tyto ukázky mohou být pro žáky nezáživné. N které ukázky, jinak hodnotného díla, byly vy aty v nevhodných místech, čímž se pro čtená e stávají nesrozumitelnými ĚBoj o ostrově či nudnými ĚD ti kapitána Grantaě. U otázek a úkolů bylo výtkou nepropojení ukázek s okolním sv tem. Doporučujeme volit i takové otázky a úkoly, které p im jí žáky zamýšlet se nad d ním v jejich okolí. Namíst je i doporučení týkající se v tší originality t chto metatext , jichž je místy p íliš mnoho a tento vysoký počet p ispívá k jejich častému opakování. V rámci grafického zpracování navrhujeme navýšit počet ilustrací a zárove vybrat takový obrazový doprovod, který by byl pro žáky atraktivn jší než ten dosavadní, tedy více originálních ilustrací, využití fotografií atd. Pro dosažení očekávaných výstupů navrhujeme navýšení úkol zabývajících se prací s informačními zdroji. Domníváme se, že jde o jeden z nejd ležit jších bod

této oblasti, který je málo podporován. Žáci by m li um t pracovat

s r znými encyklopediemi a v neposlední

ad

také s internetem. Druhým,

závažn jším nedostatkem je absence ukázek dramatu a pom rn malá variabilita prozaických literárních žánr . Jist by nebylo na škodu pro odlehčení otisknout ukázku komiksu, anekdoty úryvek divadelní hry. Zásadní výhrady shledáváme u nízkého počtu napln ní explicitních mezip edm tových vztahů. Jsme toho názoru, že literární výchova nabízí vhodný prostor pro nenásilné využití takovýchto odkaz , a proto by se nem ly objevovat jen sporadicky. Ty by mohly být zahrnuty do otázek a úkol . V tším p ínosem by mohla být určitá grafická odlišnost, nap íklad odlišná barva textu, umíst ní pod čarou apod. Posledním nedostatkem bylo nevyhovující množství odkaz na prů ezová témata. I zde se domníváme, že by se m l navýšit. Stačí se zamyslet nad určitými souvislostmi, které by byly podpo eny vhodnými otázkami a úkoly. Nedostatečné množství aktivit na podporu skupinové práce by m lo být napraveno v obou čítankách.

101

6.9.1 Návrhy na úpravu kapitoly staré příběhy z Čech a Moravy Jsme si v domi, že poukazujeme-li na nedostatky, m li bychom navrhnout vlastní ešení daného problému. K tomuto účelu jsme vybrali kapitolu Staré p íb hy z Čech a Moravy, která má podle našeho názoru velký potenciál pln korespondovat s požadavky, které byly v této práci stanoveny. Pro odstran ní nedostatk jsme se rozhodli vypracovat návrh, jak by mohla být tato kapitola upravena. Využity jsou n které p vodní čítankové texty, které jsou dopln ny novými ukázkami a dopl ujícími metatexty a ilustracemi. Zcela bychom vyškrtli ukázky Durynk a Neklan a O Ječmínkovi, a to z toho d vodu, že zcela nezapadají do upraveného tematického pojetí kapitoly. Pro uvedení kapitoly zle využít vstupního textu Jiráskových Starých pov stí českých, který je k tomuto účelu vhodn vybraný. Na n j by navázala Pov st o Libuši a P emyslovi z knihy Z. ůdla, J. Černého a J. Kalouska Obrázky z českých d jin a pov stí. Tato ukázka poslouží nejen jako text ke čtení, je také nástrojem k rozvoji čtená ské gramotnosti, kdy žáci musí v novat pozornost tomu, co čtou a jak na sebe jednotlivé části navazují. V záv ru této ukázky by v tabulce m li žáci obrázky očíslovat tak, jak jdou správn za sebou. Následuje ukázka O staviteli Karlova mostu, která jednak dodržuje časovou linii ukázek, jednak spadá do tematického okruhu stará Praha. S tímto textem se nabízí další téma, a tím jsou nadp irozené bytosti. V této části lze v návaznosti na nadp irozené bytosti plynn p ejít k ukázkám Vodník a Polednice a M síčná noc, které jsou v čítance použity. Otázky a úkoly za ukázkou O staviteli Karlova mostu by m ly žáky p im t k zamyšlení se nad českými tradicemi a pokusit se o souvislý spisovný projev. Druhá část otázek a úkol je spojena s nadp irozenými bytostmi. Primárn je zam ena na práci s internetem. Žáci mohou být rozd leni do skupin a práce m že probíhat skupinovou či kooperativní výukou. Dochází k propojení s hudební a občanskou výchovou a p esah m do pr ezových témat, konkrétn Osobnost a sociální výchova. Následuje ukázka O Bruncvíkovi. Její funkcí je plynulý p echod od historie Prahy k historii národní. V návaznosti na státní znak se v otázkách a úkolech mají žáci zamyslet nad tím, co dalšího je pro náš stát typické a zda své symboly mají

102

i ostatní státy. Tímto navazujme mezip edm tové vztahy s d jepisem, občanskou výchovou i zem pisem. Dále rozvíjíme body pr ezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova a v neposlední ad Osobnostní a sociální výchova. Poslední ukázkou Blaník p echázíme k problematice češství a vlastenectví, čímž vedle navazování mezip edm tových vztah

a odkaz

na n které

z pr ezových témat napl ujeme i požadavek na rozlišení základních literárních pojm . Díky brilantní h e s jazykem, kterou zde auto i hry uplatnili, se otázky a úkoly vztahující k této ukázce dotýkají i jazykové výchovy. Kapitolu zakončují otázky a úkoly, jejichž smyslem je dát získané informace do souvislostí. Proto se zde objevují úkoly propojující témata p edešlých ukázek. V souvislosti s Blaníkem je p ipomínána i hora

íp a legendy o ní. K Praze se

vracíme prost ednictvím stavebního kamene ze zmi ované hory. Žáci mají na map vyhledat místa, se kterými se seznámili. Celou kapitolu mají žáci ukončit vlastním nastudováním n které z legend vztahující se k jejich okolí, p ičemž jim jsou doporučovány knihy V. Hulpacha. Pracovní list je dopln n n kolika ilustracemi, které by svou rozmanitostí m ly podpo it pozitivní vnímání žák . Stejn tak bylo použito i n kolik glos, které poskytují dopl ující informace.

103

7

ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda dv nejpoužívan jší čítanky jsou

sestaveny v souladu s požadavky, které na nov vydávané učebnice klade RVP ZV. Z bod , které jsme si stanovili jako kritéria hodnocení, vyplývají dv základní otázky- zda čítanky respektují žáky, pro které jsou primárn sestavované a zda vychází vst íc pedagog m p i dosahování výchovn vzd lávacích cíl , které na n klade systém kurikulárních dokument . Rozsah práce neumož uje analyzovat víc publikací, proto jsme vybrali pouze dv . Z dotazníkového šet ení vyplynulo, že nejužívan jší čítanky jsou z nakladatelství Fraus a SPN. První analyzovanou čítankou je tady 1. vydání čítanky nakladatelství Fraus Čítanka: učebnice pro 6. ročník základních škol a primu víceletého gymnázia autorek Ladislavy Lederbuchové a Evy Beránkové. V p ípad čítanky nakladatelství SPN jsme zvolili ň. rozší ené vydání čítanky Čítanka pro základní školy od Josefa Soukala z roku 2007. ů protože se stále na mnoha školách učí i z druhého vydání čítanky SPN vydané roku 1řř6 podrobili jsme menší komparaci toto starší vydání. Pro koupi nových učebnic se školy rozhodují p edevším z d vodu modernizace učebních pom cek, které zkvalitní výchovn vzd lávací proces. P i porovnání druhého a t etího vydání čítanek nakladatelství SPN jsme došli k následujícím záv r m. Pozitivn hodnotíme pevn jší vazbu publikace a p edevším zlepšení p ehlednosti čítanky, která byla ovlivn na zv tšením písma a ádkování, ale také barevným odlišením jednotlivých kapitol. Tím ale naše post ehy týkající se zm n sm ujících k lepší práci s čítankou končí. Zm ny názv kapitol utvá í mylný dojem, že došlo k jejich úprav či celkové obm n . Ve skutečnosti p ibyla pouze jedna nová kapitola. Ve zbytku jde o pouhou hru se slovy. Také oddíl Pro srovnání by si zasloužil dopln ní. V n m doporučované knihy m žeme rozd lit do t í skupin. První skupinu tvo í ty knihy, které byly doporučovány již ve starším vydání, v druhé skupin jsou knihy, které již do nové čítanky nebyly za azeny, t etí skupinu tvo í hrstka novinek. Také autorské medailonky v mnoha p ípadech postrádají nov jší

104

informace. Uživatelé Ň. vydání m li často p ipomínky41 k p ílišné délce text , p ičemž ty nejdelší ve 3. vydání z staly beze zm n. Ani problematikou ilustrací se autor p íliš nezabýval. Místo snahy o zpest ení nahradil originální obrázky výtvory hlavního ilustrátora J. Petráčka. P estože vydání od sebe d lí jedenáct let, autor mohl vyhov t požadavk m učitel , to neučinil, a tak došlo pouze k vizuálním zm nám. Hlavní část práce se zabývala analýzou a porovnáváním čítanek Fraus a SPN. Zásadní rozdíl mezi t mito dv ma publikacemi shledáváme ve schopnosti motivovat žáky k četb . Jak bylo n kolikrát v práci zmi ováno, jedním z hlavních cíl literární výchovy, potažmo čítanek, je vzbudit v žácích zájem o četbu a literaturu. Nebudou-li žáci dostatečn stimulováni a motivováni, budou si cestu k literatu e a četb

hledat velice složit . V neposlední

ad

u nich nedojde k rozvoji

pot ebných kompetencí a nebude dosaženo požadovaných očekávaných výsledk . Podle J. Mareše42 motivují k práci s textem pot eby poznávací, sociální a výkonové. Ovšem i samotná podoba textu a struktura učebnice hrají v motivaci neodmyslitelnou roli. Proto jsme se zabývali i grafickou stránkou, ukázkami, metatexty a navíc jsme se zam ili i na odkazy na další vyučovací p edm ty. Základní kritéria analýzy byla stanovena dle požadavk RVP ZV. Jsou jimi rozvoj klíčových kompetencí, napln ní očekávaných výstup nebo odkazy na pr ezová témata. Výsledky analýzy uskutečn né podle t chto kritérií jasn dokládají, že čítanka nakladatelství Fraus t mto požadavk m odpovídá. Nejenže autorky dokázaly vedle sebe poskládat jak obrazové, tak literární ukázky vysoké hodnoty, zárove p i jejich prezentaci nezapomínaly na mentální možnosti a zájem žák , kterým je čítanka určena. Její povedené grafické zpracování, dopl ující poučné i humorné texty mohou být vhodnou motivací pro její uživatele. P estože autor J. Soukal na obalu čítanky uvádí, že jeho kniha je zpracována podle RVP ZV, na základ

výsledk

naší analýzy shledáváme, že t mto

požadavk m zdaleka neodpovídá. Domníváme se, že tato čítanka nedokáže v žácích vzbudit dostatečný vztah ke čtení, naopak její nedostatky mohou vést k nezájmu d tí o četbu.

41 42

POKORNÁ, I. pozn. 1Ň, S. 115. ČÁP, J. MůREŠ, J. Psychologie pro učitele. 1. vydání. Praha: Portál, Ň001. s. 47ř.

105

8

POUŽITÉ ZDROJE

8.1

Literatura

1. BůRT KOVÁ, J., ZEMAN, J. Co a jak do čítanek ĚK otázce výb ru a funkce čítankových ukázekě. Český jazyk a literatura. 1992-1řřň, roč. 4ň, č. 5-6, s. 97-104. ISSN 0009-0786. 2. BREZINA, I. Stavíme nový sv t aneb prom ny české čítanky. Revolver Revue. 1řřŘ, č. ňŘ, s. Ň67-312. ISSN 1210-2881. 3. ČÍKOVÁ, D. Pohled žák na dnešní pojetí hodin českého jazyka s d razem na gramatiku a literární výchovu. Slovo a obraz v komunikaci s dětmi. Ostrava: Universitas, 2008. s. 90-98. ISBN 978-80-7368-492-1. 4. GEBHARTOVÁ, V. Současné čítanky jako specifické antologie literatury. Současnost literatury pro děti a mládež. Liberec: Technická univerzita, 2006. ISBN 80-7372-139-2. 5. HOLůSOVÁ, T. Anketa k užívaným učebnicím českého jazyka a literatury na Ň. stupni základních škol. Český jazyk a literatura. 2002-Ň00ň, roč. 5ň, č. 5, s. 209. ISSN 0009-0786. 6. CHůLOUPKů, O., VORÁČEK, J. Kontury české literatury pro děti a mládež (od začátku 19. století po současnost). 2. vyd. Praha: Albatros, 1984. 7. JEŽKOVÁ, ů. 77 pražských legend. 1. vyd. Praha: Práh, Ň006. ISBN Ř07252-138-1 8. K IVSKÁ, ů. Učebnice a literatura pro d ti. Komenský. Ň00Ň, roč. 1Ň6, č. 5/6, s. 104. ISSN 0323-0449. 9. LEDERBUCHOVÁ, L. K čítankám na Ň. stupni základní školy Ěse zam ením na čítanky pro 6. ročníkě. Český jazyk a literatura. 2003-2004, roč. 54, č. 1, s. 1. ISSN 0009-0786. 10. LEDERBUCHOVÁ, L. K čítankám na Ň. stupni základní školy Ěse zam ením na čítanky pro 6. ročníkě. Český jazyk a literatura. 2003-2004, roč. 54, č. Ň, s. 5ň. ISSN 0009-0786. 11. LEDERBUCHOVÁ, L. Čtená ská zkušenost žáka jako didaktický prekoncept. Komunikace a výuka českého jazyka a literatury. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 81-88. ISBN 978-210-4533-0. 12. Mů ÁK, J., KNECHT, P. Hodnocení učebnic. Brno: Paido, 2007. s. 141. ISBN 978-80-7315-148-5.

106

13. Mů ÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003, s. 219. ISBN 80-7315-039-5. 14. MOKRES, František. Školská ohlédnutí: kouzlo starých čítanek. Rodina a škola. Ň00ň, č. ň, s. 15. ISSN 00ň5-7766. 15. NOGOVÁ, Mária; BÁLINT, Ludovít. Systém kritérií na hodnotenie kvality učebníc. Pedagogická revue. Ň006, roč. 5Ř, č. 4, s. ňň6-350. ISSN 1335– 1982. 16. PETERKA, J. Teorie literatury pro učitele. Praha: Univerzita Karlova v Praze – PF, 2001. s. 287. ISBN 80-7290-045-5. 17. POKORNÁ, I. Výzkum čítanek pro 6. ročník ZŠ a primu víceletého gymnázia. Pedagogická orientace. Ň00ň, č. Ň, s. 114-119. ISSN 1211-4669. 18. POKORNÁ, I. Nejužívan jší čítanky pro 6. ročník ZŠ. Učitelské noviny. Ň00ň, roč. 106, č. Ň7. s. Ň4. ISSN 0139-5718. 19. POKORNÁ, I. Jak vybíráme čítanku pro šestý ročník ZŠ? Komenský. 2003, roč. 1ŇŘ, č. Ň. s. 1ř. ISSN 0323-0449 20. PRIMUSOVÁ, H. Čítankový obraz doby 1. Zlatý máj. 1řř0, roč. ň4, č. Ř, s. 463-467. ISSN 0044-4871. 21. PRIMUSOVÁ, H. Čítankový obraz doby Ň. Zlatý máj. 1990, roč. ň4, č. ř, s. 541-545. ISSN 0044-4871 22. PRIMUSOVÁ, H. Čítankový obraz doby 4. Zlatý máj. 1řř1, roč. ň5, č. 1, s. 27-30. ISSN 0044-4871 23. PR CHů, J. Učebnice: Teorie a analýzy edukačního média. Brno: Paido, 1998. ISBN 80-85931-49-4. 24. E ICHOVÁ, Vlasta. K. ů. Vina ický a počátky formování české čítankové tradice. In: Studia Philologica 2. Olomouc: Univerzita Palackého, 1991, s. 107-115. AUPO, fac. paed. Philologica XII. 25. E ICHOVÁ, V. Výchova čtenáře v české počáteční škole (1774-1948). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. s. 120. ISBN 80-2440044-8. 26. SIKOROVÁ, Z. Jak vybírat učebnice. Komenský. Ň000. roč. 1Ň6, č. 5-6, s. 100-103. ISSN 0323-0449. 27. SLůDOVÁ, J., KUSÁ, J. Funkce vybraných čítankových soubor v kontextu pr ezového tématu multikulturní výchova. In: 12. kulatý stůl komunikace s dětmi mládeží – spojující i rozdělujíc. Ostrava: Universitas, 2009. s. 130. ISSN 978-80-7368-765-6.

107

28. SLůM NÍK, F. K d jinám čítanek. Komenský. 1ř04. roč. ňŇ. č. Ň4. 29. STROMŠÍKOVÁ, ů., SEDLÁKOVÁ, H., SLOUKů, V. Čítanka pro sedmý postupný ročník. 4. vyd. Praha: SPN 1957. 30. SULOVSKÁ, J. Čítanka – cesta ke čtená ství? In: 12. kulatý stůl komunikace s dětmi mládeží – spojující i rozdělujíc. Ostrava: Universitas, 2009. s. 162. ISSN 978-80-7368-765-6. 31. SULOVSKÁ, J. Literární výchova na ZŠ a rozvoj fantazie. Současnost literatury pro děti a mládež. Liberec: Technická univerzita, Ň006. s. ř1-98. ISBN 80-7372-139-2. 32. SÝKORů, M. Učebnice. Její úloha v práci učitele a ve studijní činnosti žák a student . Praha: EM-Effect, 1996. s. 175. ISBN 80 – 900566. 33. ŠINK, R. Rozvoj slovní zásoby v čítankách pro Ň. stupe ZŠ. 12. kulatý stůl komunikace s dětmi mládeží – spojující i rozdělujíc. Ostrava: Universitas, 2009. s. 84. ISSN 978-80-7368-765-6. 34. Tajemství školních čítanek z 1ř. a počátku Ň0. století: čítanky byly plné pov stí, pohádek, ale i astronomie. In: Olomoucký den. Ň000, roč. Ň, č. Ň70 (21. 11. 2000), s. 11. ISSN 1212-1452. 35. TOMůN, Jaroslav. Jak vznikají moderní čítanky. Zlatý máj. 1řř7, roč. 41, č. 1, s. Ň-4. ISSN 0044-4781. 36. URBůNOVÁ, S. Spisovatelé v čítankách 5. - 6. ročníku ZŠ. 1. vyd. Ostrava: PF v Ostrav , 1řŘŘ. s. Ň05.

8.2

Čítanky

1. JURSA, J. Čítanka pro české školy m šťanské II. Praha 1ř1Ň. 2. KEPTA, J. Jaro. Čítanka pro městské školy národní IV. Praha: Státní nakladatelství, 1řň4. 3. LEDRBUCHOVÁ, L., BERÁNKOVÁ, E. Čítanka pro 6. ročník základní školy a primu víceletého gymnázia. 1. vyd. Plze : Fraus, Ň00ň. ISBN Ř07238-248-9. 4. SOUKAL, J. Čítanka pro 6. ročník ZŠ. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, a.s., Ň007. ISBN ř7Ř-80-7235-350-7. 5. SOUKAL, J. Čítanka pro 6. ročník ZŠ. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, a.s., 1řř7. ISBN Ř0-85937-85-9.

108

6. STROMŠÍKOVÁ, ů., SEDLÁKOVÁ, H., SLOUKů, V. Čítanka pro sedmý postupný ročník. 4. vyd. Praha: SPN 1957.

8.3

Internetové zdroje

1. Gramotnosti ve vzdělávání: Příručka pro učitele [online]. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, Ň010 [cit. Ň01ň-03-12]. ISBN 97880-87000-41-0. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2011/03/Gramotnosti-ve-vzdelavani11.pdf 2. Klíčové kompetence v základním vzdělávání. [online] Praha: VÚP, Ň007. [citováno 1.ň.Ň01ň] Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/klicove-kompetence 3. NÁRODNÍ ÚSTůV PRO VZD LÁVÁNÍ. DIVIZE VÚP, Ň011. Čtenářská gramotnost ve výuce. Metodická příručka. [online]. Praha: Národní ústav pro vzd lávání, divize VÚP. ISBN ř7Ř-80-87000-99-1. [citováno 2012-0202]. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2011/11/ctenarskagramotnost_final.pdf 4. Rámcově vzdělávací program pro základní vzdělávání : se změnami provedenými k 1.9. 2007. [online] Praha : VÚP, Ň007. [citováno ŇŘ.Ň.Ň01ň] Dostupné z http://www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2009/12/RVPZV_2007-07.pdf 5. VÝZKUMNÝ ÚSTůV PEDůGOGICKÝ V PRůZE. Čtená ská gramotnost v RVP ZV. In: Metodický portál RVP: Metodický portál inspirace a zkušenosti učitelů. [online]. 9.5.2011 [cit. 2013-03-Ň6]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/12433/CTENARSKA-GRAMOTNOST-VRVP-ZV.html/ 6. ZBIROVSKA, J. Čítanky rozvíjející čtená skou gramotnost. In: Metodický portál RVP: Metodický portál inspirace a zkušenosti učitelů. [online]. 29.4.2011 [cit. 2013-03-Ň6]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/10999/CITANKY-ROZVIJEJICICTENARSKOU-GRAMOTNOST.html/ 7. ZÍTKOVÁ, J. Komunikativní dovednosti a jejich rozvíjení v čítankách pro 4. a 5. ročník. In: [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://svp.muni.cz/ukazat.php?docId=555

8.4

Obrázky z pracovního listu

1. Obrázek Karlova mostu z pracovního listu ze str. 1Ň0 čerpán z: Photogallery [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné z:

109

http://www.praguewelcome.cz/srv/www/content/db/en/prague-20-yearsunesco/photogallery/?category=5&pg=4 2. Obrázek čerta z pracovního listu ze str. 1Ň1 čerpán z: Pohádková kavárna [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.pohadkovakovarna.cz/novinka.php?id=80 3. Obrázek ůntonína Dvo áka z pracovního listu ze str. 1Ň1 čerpán z: Antonín Dvořák [online]. [2014-03-01]. Dostupné z: http://www.quido.cz/osobnosti/dvorak.htm 4. Obrázek Bruncvíka se lvem z pracovního listu ze str. 1ŇŇ čerpán z: Student point [online]. [2014-03-01]. Dostupné z: http://www.studentpoint.cz/261nazory-a-komentare/9592-vzhuru-do-historie-ceske-zeme-s-aloisemjiraskem/#.Uy9HB86UWxg 5. Obrázek znaku Jablonce nad Nisou z pracovního listu str. 1ňň čerpán z: Wikipedie [online]. [2014-04-ŇŘ]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jablonec_nad_Nisou_CoA_CZ.gif 6. Obrázek lipového listu z pracovního listu str. 1ň1 čerpán z: Zelené zprávy [online]. [2014-04-04]. Dostupné z: http://www.zelenezpravy.cz/kamzmizela-lipa-nas-narodni-strom/ 7. Obrázek pr ezu hory Blaník z pracovního listu ze str. 1Ň5 čerpán z: Kultura: Žďár nad Sázavou [online]. [2014-03-01]. Dostupné z: http://www.dkzdar.cz/node/47. 8. Obrázek hory íp z pracovního listu ze str. 1ŇŘ. [online]. [2104-03-01]. Dostupné z: http://mujweb.cz/hora.rip/TopolRip/Image30.jpg 9. Obrázek Ješt du z pracovního listu ze str. 1ŇŘ čerpán z: Bedřichov, Jizerské hory, 22. – 29. srpna 2009 [online]. [2014-03-01]. Dostupné z: http://cestovani.safarikovi.org/2009.08.22.-29_bedrichov.html 10. Obrázek Hazmburku z pracovního listu ze str. 1ŇŘ. [online]. [2014-03-01]. Dostupné z: http://zdarma.webprovas.com/public/sympataci/Image/sekcetyp-19/006_na_rip_5.jpg 11. Obrázek mapy České republiky z pracovního listu ze str. 1Ňř. [online]. [2014-03-01]. Dostupné z: http://www.karpaty.net/mapy/cr.jpg

110

8.5

Výkladové texty z pracovního listu

1. Výkladový text národní stromy z pracovního listu ze str. 1ňř čerpané z: Ptejte se knihovny [online]. [2014-02-ŇŘ]. Dostupné z: http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2011/narodni-stromy 2. Výkladový text rotunda z pracovního listu ze str. 1ň4 čerpané z: Wikipedie [online]. [2014-02-ŇŘ]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rotunda

111

9

SEZNAM PŘÍLOH P íloha 1

Formulá pro posouzení učebnice podle stanovených kritérií

P íloha Ň

Procentuální zastoupení otázek v rámci mezisložkových vztah v čítance nakladatelství Fraus

P íloha ň

Procentuální zastoupení otázek v rámci mezisložkových vztah v čítance SPN

P íloha 4

Metodický materiál pro učitele k pracovnímu listu Staré p íb hy z Čech a Moravy

P íloha 5

Pracovní list ke kapitole Staré p íb hy z Čech a Moravy

P íloha 6

Pracovní list ke kapitole Staré p íb hy z Čech a Moravy

P íloha 7

Pracovní list ke kapitole Staré p íb hy z Čech a Moravy

P íloha Ř

Pracovní list ke kapitole Staré p íb hy z Čech a Moravy

P íloha ř

Pracovní list ke kapitole Staré p íb hy z Čech a Moravy

112

Příloha 1

Formulář pro posouzení učebnice podle stanovených kritérií

Údaje o učebnici a recenzentovi/recenzentce Název učebnice

Český jazyk pro

Autor/ka učebnice Nakladatelství Určeno pro rámcový vzdělávací pro základní vzdělávání program pro ……… vzdělávání Vzdělávací oblast / vzdělávací obor / obsahový okruh / průřezové téma / předmět

Český jazyk

Cílová skupina (např. ročník) Jméno a příjmení recenzenta/recenzentky

Kritérium

Hodnocení recenzentem/recenzent kou

. Celkový soulad učebnice s obecnými a kurikulárními dokumenty a rámcovými vzdělávacími programy

Poznámka: 1) Platné kurikulární dokumenty a rámcové vzdělávací programy jsou zveřejněny na internetové stránce MŠMT (www.msmt.cz). 2) Učebnice musí být zcela v souladu s uvedenými dokumenty nebo principy (učebnice dokumentům nebo principům neodporuje), pokud je soulad jen částečný, označte stupeň NE.

113

Ano – je v plném souladu (není v Stupnice hodnocení rozporu) Recenzent/recenzentka uvede hodnocení pro každé Ne – není v souladu (je v rozporu) kritérium. Pokud n které kritérium není ohodnoceno (označte křížkem) stupn m ůno, je hodnocení konkrétn od vodn no v části 8. Podmínkou ud lení schvalovací doložky je stupe ůno ve všech částech. Pokud text nebude upraven, doložka nebude ud lena.

1.1. Soulad s Ústavou a zákony ČR (zejména rovnost pohlaví, Ano rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství). 1.2 Soulad se vzdělávacími cíli a směřování k rozvoji klíčových kompetencí. 1.3. Soulad s očekávanými výstupy vzdělávacího oboru rámcového vzdělávacího programu (u průřezového tématu soulad s přínosem průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka).

x

Ne

Ano

Ne

Ano

Ne

1.4. Soulad s výchovou směřující k: a) toleranci (včetně schopnosti rozpoznat její meze) a Ano k vytvoření plurality názorů (podložených vědeckým poznáním), b) demokracii, k pozitivní hodnotové orientaci, k osobní odpovědnosti jedince,

Ne

Ano

Ne

Ano

Ne

d) udržitelnému rozvoji života a k ochraně zdraví

Ano

Ne

e) porozumění textu, využití a kritickému vyhodnocení zdrojů informací a k obraně před manipulací.

Ano

Ne

c) uplatňování principu rovných příležitostí mužů a žen (učebnice neobsahuje stereotypní přístupy ve vztahu k pohlavím a vytváří předpoklady k rovnocennému formování obou pohlaví),

1.5 Učebnice obsahuje jen objektivní a tolerantní názory bez Ano xenofobiích postojů k různým národům a národnostem, k náboženstvím a církvím, případně k jiným společenským a kulturním organizacím a k jejich duchovním a kulturním hodnotám. 1.6. Učebnice obsahuje pouze texty a grafické materiály, které Ano nevedou k vytváření negativních stereotypů a zjednodušených zobecnění o konkrétních sociálních skupinách, národech, národnostech, rasách, pohlaví atp. 1.7. Soulad s jazykovými úrovněmi Společného evropského referenčního rámce (pouze pro učebnice cizích jazyků).

114

Ano

Ne

Ne

Ne

. Odborná správnost obsahu učebnice Recenzent/recenzentka slovně zhodnotí odbornou správnost obsahu učebnice v každé z uvedených oblastí. U konkrétních připomínek a návrhů na úpravy recenzent/recenzentka uvede, zda jde o připomínku ke zvážení či připomínku zásadní, kterou je nutno akceptovat. Připomínky je třeba formulovat dostatečně konkrétně, aby autor/ka učebnice mohl/a na připomínku konkrétně reagovat (včetně např. čísla stránky, odstavce, názvu kapitoly). Je třeba závazně navrhnout konkrétní znění textu, který recenzent požaduje doplnit nebo nahradit stávající. 2.1. Odborná správnost textové složky učebnice (soulad podávaných informací se stavem poznání v příslušných vědeckých oborech). 2.2. Odborná správnost grafické složky učebnice. . 2.3. Jazyková kultura textu učebnice podle pravidel českého pravopisu. 2.4. Komplexnost daného tématu. Učebnice obsahuje všechny podstatné informace pro komplexní / ucelené osvojování tématu s ohledem na možnou úroveň dosažení klíčové kompetence nebo očekávaného výstupu cílové skupiny žáků. Vyhovuje, odpovídá požadavkům RVP, kompetencím.

Celkové zhodnocení (uveďte konkrétní a jednoznačná vyjádření):

. Přiměřenost učebnice věku a dosaženým kompetencím žáků Recenzent/recenzentka slovně zhodnotí přiměřenost učebnice věku a dosaženým kompetencím žáků v každé z uvedených oblastí. U konkrétních připomínek a návrhů na úpravy recenzent/recenzentka uvede, zda jde o připomínku ke zvážení či připomínku zásadní, kterou je nutno akceptovat. Připomínky je třeba formulovat dostatečně konkrétně, aby autor/ka učebnice mohl/a na připomínku konkrétně reagovat (včetně např. čísla stránky, odstavce, názvu kapitoly). Je třeba závazně navrhnout konkrétní znění textu, který recenzent požaduje doplnit nebo nahradit stávající. 3.1. Obtížnost textu ve vztahu k cílové skupině žáků (např. přiměřenost a četnost užití odborných, faktografických a numerických pojmů, jmen a názvů, délka vět, apod.). 3.2 Přiměřenost, vhodnost a obsahová správnost grafické složky učebnice (ilustrace, grafy, písmo,…) vzhledem k věku žáků, tématu vzdělávacího obsahu, návaznosti na text atd. 3.3. Technické zpracování učebnice (zejm. velikost a typ písma, šířka řádků, typ a odolnost vazby, hmotnost, použitý papír – ekologické hledisko).

115

Celkové zhodnocení (uveďte konkrétní a jednoznačná vyjádření):

. Metodické a didaktické zpracování učebnice Recenzent/recenzentka slovně zhodnotí metodické a didaktické zpracování učebnice v každé z uvedených oblastí. U konkrétních připomínek a návrhů na úpravy recenzent/recenzentka uvede, zda jde o připomínku ke zvážení či připomínku zásadní, kterou je nutno akceptovat. Připomínky je třeba formulovat dostatečně konkrétně, aby autor/ka učebnice mohl/a na připomínku konkrétně reagovat (včetně např. čísla stránky, odstavce, názvu kapitoly). Je třeba závazně navrhnout konkrétní znění textu, který recenzent požaduje doplnit nebo nahradit stávající. 4.1. Vyváženost základních poznatků a činností (výkladové texty, pokusy, otázky a úlohy, cvičení, shrnutí aj.) a doplňujících informací. 4.2. Provázanost výkladového textu s ostatními strukturními prvky učebnice verbálního i neverbálního typu. 4.3. Vhodnost a použitelnost zařazených poznatků a činností z hlediska naplňování klíčových kompetencí a očekávaných výstupů. 4.4. Motivační úroveň textové části učebnice.

4.5. Motivační úroveň obrazové části učebnice. 4.6. Podpora samostatné aktivity a tvořivosti žáka. 4.7. Uplatnění mezipředmětových vztahů. . 4.8. Uplatňování průřezových témat. 4.9. Různorodost příkladů a ilustrativních textů, které obsahují i různé úhly pohledu na každodenní zkušenosti sociálních skupin žáků, ras, národů, pohlaví atp. Celkové zhodnocení (uveďte konkrétní a jednoznačná vyjádření):

116

. Slovní komentář, další odborná vyjádření recenzenta/recenzentky (recenzent/recenzentka doplní další řádky a stránky podle potřeby) U konkrétních připomínek a návrhů na úpravy recenzent/recenzentka uvede, zda jde o připomínku ke zvážení či připomínku zásadní, kterou je nutno akceptovat. Připomínky je třeba formulovat dostatečně konkrétně, aby autor/ka učebnice mohl/a na připomínku konkrétně reagovat (včetně např. čísla stránky, odstavce, názvu kapitoly). Je třeba závazně navrhnout konkrétní znění textu, který recenzent požaduje doplnit nebo nahradit stávající. V učebnicích, ve kterých jsou texty dotýkající se duchovních i kulturních hodnot a tradic různých národností a kultur, musí být tato problematika v recenzních posudcích zohledněna a komentována, stejně jako vyjádření recenzentů k aktuálním společenskovědním tématům.

. Souhrnné vyjádření k udělení schvalovací doložky (recenzent/recenzentka označí pouze jednu variantu)

doporučuje bez připomínek doporučuje s připomínkami uvedenými v části 5 nedoporučuje a navrhuje přepracovat podle připomínek uvedených v části 5 Prohlášení recenzenta/recenzentky Prohlašuji, že 1) jsem byl/a zadavatelem seznámen/a s úplným a platným zněním Sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k postupu a stanoveným podmínkám pro udělování a odnímání schvalovacích doložek učebnicím a učebním textům a k zařazování učebnic a učebních textů do seznamu učebnic vydávaného MŠMT, č. j. 1 052/2009-20, 2) nejsem v pracovně právním vztahu k nakladateli ani k autorům recenzované učebnice, 3) nejsem podjatý/á vůči autorům recenzované učebnice a nakladateli, 4) nemám finanční zájem na pozitivní / negativní recenzi nebo prodlužování doby zpracování recenze, 5) recenzi jsem zpracoval/a výhradně na základě objektivních kritérií, 6) nejsem autorkou/autorem nebo spoluautorkou/spoluautorem učebnice stejného vzdělávacího oboru. Beru na vědomí, že recenze může být zveřejněna či zaslána jinému posuzovateli jako dílčí podklad k dalšímu posouzení učebnice podle potřeb ministerstva.

117

Recenze byla zpracována dne

……

Podpis recenzenta/recenzentky

118

Příloha 2

Procentuální zastoupení otázek v rámci

mezisložkových vztahů v čítance nakladatelství Fraus 

Jazyková výchova o Celkový počet otázek a úkol - 130 o Počet otázek v návaznosti na Jazykovou výchovu – 9 o Procentuální zastoupení - 9×100/130 = 6,9%



Komunikační a slohová výchova o Celkový počet otázek a úkol – 130 o Počet otázek v návaznosti na Komunikační a slohovou výchovu – 6 o Procentuální zastoupení - 6×100/130 = 4,6%

Pro e tuál í zastoupe í otázek a úkolů Fraus 6,9%

4,6% Jazyková vý hova Ko u ikač í a slohová vý hova

88,5%

Z ylé otázky

119

Příloha 3

Procentuální zastoupení otázek v rámci

mezisložkových vztahů v čítance SPN 

Jazyková výchova o Celkový počet otázek – 160 o Počet otázek v návaznosti na Jazykovou výchovu – 12 o Procentuální zastoupení – 12×100/160= 7,5%



Komunikační a slohová výchova o Celkový počet otázek – 160 o Počet otázek v návaznosti na Komunikační a slohovou výchovu – 14 o Procentuální zastoupení – 14×100/160= 8,8%

Pro e tuál í zatoupe í otázek a úkolů SPN 7,5% 8,75% Jazyková vý hova Ko u ikač í a slohová vý hova 83,75%

Z ylé otázky

120

Příloha 4

Metodický materiál pro učitele k pracovnímu listu

Staré příběhy z Čech a Moravy Pracovní list obsahuje čty i základní texty, a to t i epické a jeden dramatický. Ty jsou dopln ny dalšími dv ma výkladovými texty. V tšina z nich je dopln na oddílem Otázky a úkoly. U n kterých se objevuje symbol @, v t chto p ípadech je pro vypracování zadaných úkol pot eba internet. Na konci pracovního listu je část nazvaná V souvislostech, ta obsahuje souhrnné otázky a úkoly, které propojují p ečtené texty. Časový plán Čítankový text Ěvčetn p ípadných otázek a úkolůě ů. Jirásek – Úvodní text ke Starým pov stem českým Z. ůdla, J. Černý, J. Kalousek – Pov st o Libuši a P emyslovi J. Košná – O staviteli Karlova mostu K. J. E. – Vodník, Polednice ů Ježková – O Bruncvíkovi Z. Sv rák, L. Smoljak – Blaník V souvislostech – hledání odpov dí na zadané otázky; sestavení a nácvik dramatizace vybrané pov sti, p íprava kulis a další organizace;

Časový plán Ěvyučovací hodinyě

1 1 1 1 1 2–3

1. POV ST O LIBUŠI A P EMYSLOVI Klíčové kompetence: 

K učení – žák pracuje s odlišnými typy text , v obou textech vyhledává st žejní informace, které v úvodním textu vedou k zodpov zení zadaných otázek v textu o Libuši ke správnému se azení obrázk . Informace získané z obou ukázek lze využít v hodinách d jepisu.



K ešení problému – žák samostatn odpovídá na otázky v čítance a plní zadaný úkol týkající se

azení obrázk . Svá rozhodnutí musí p ed

prezentováním zhodnotit a být schopen je p ed t ídou obhájit. 

Komunikativní – smysluplné vyjad ování p i diskusi, naslouchání druhým a vhodného reagování na jiné názory

121



Sociální a personální – viz klíčové kompetence komunikativní



Občanské – ukázky jsou voleny tak, aby si žáci p i jejich čtení uv domili respekt a úctu k našim tradicím a kulturnímu i historickému d dictví

Očekávané výstupy 

Komunikační a slohová výchova – zapojení se do diskuse, kultivované výstižné vyjad ování



Jazyková výchova – p ečtením ukázek, p edevším úvodního textu ze Starých pov stí českých, si žáci rozší í slovní zásobu



Literární výchova – ke spln ní dochází vyjád ením dojm z p ečtených ukázek. Žáci dokáží rozlišit literární žánr komiks, pov st, legenda.

Prů ezová témata: 

Osobnostní a sociální výchova – diskuse v hodin napomáhá vzájemnému poznávání a tím k utvá ení dobrých vztah ve t íd .



Výchova demokratického občana – je napln na p ečtením a další prací s úvodní ukázkou ze Starých pov stí českých, v Pov sti o Libuši a P emyslovi demonstrace možných forem vlády a zp sobu rozhodování.



Multikulturní výchova – na ukázce o Libuši by si m li žáci uv domit právo lidí žít společn a podílet se na spolupráci s jinými.

Mezip edm tové vztahy: 

D jepis – odkaz na historii prvního královského rodu v Českých zemích.



Zem pis – Česká republika



Výchova k občanství – vztahy mezi lidmi, naše vlast

Organizace ízení učební činnosti: hromadná Vyučovací metody: výklad, diskuse, práce s textem, brainstorming Organizace prostorová: školní t ída Organizace časová: 1 vyučovací hodina

122

Pomůcky: nast íhané obrázky; kniha Obrázky z českých d jin a pov stí Ějako ukázkaě, čítanka SPN Cíl: 

žáci se seznámí s pov stí o kn žn Libuši



žáci se seznámí s komiksem, jakožto dalším zp sobu zpracování literárního textu.



rozvoji čtená ské gramotnosti.

Metodický plán: Hodinu učitel zahájí metodou brinstorming, jejímž úst edním tématem je ůlois Jirásek. Cílem této motivace je zopakovat si základní informace o tomto autorovi. Tím p ejde k četb úvodního textu ke Starým pov stem českým, po n mž budou zodpov zeny otázky a úkoly za touto ukázkou. Učitel započne výklad o rozdílu mezi legendou a pov stí. Po krátkém výkladu a zápisu p ečtou texty pod obrázky na pracovním list a podle smyslu určí jejich správné po adí, které napíší do tabulky na konci listu. V záv ru hodiny mohou diskutovat na téma matriarchátu, patriarchátu či rovnoprávnosti a mezilidských vztah v minulosti a dnes.

123

2. O STAVITELI KARLOVA MOSTU Rozvíjené klíčové kompetence: 

K učení – práce s textem p i pln ní otázek a úkol , využití informací z hodin d jepisu (Karel IV.) či hudební výchovy Ěů. Dvo ákě a naopak



K ešení problém

– vyhledávání informací k pln ní otázek a úkol ,

hodnocení vlastních rozhodnutí a jejich obhajoba 

Komunikativní – smysluplné vyjad ování p i diskusi, naslouchání druhým a vhodného reagování na jiné názory



Sociální a personální – viz klíčové kompetence komunikativní



Občanské – seznámení se s tvorbou ů. Dvo áka, p ipomenutí národních folklorních tradic Ěnadp irozené bytostiě



Pracovní – bezpečná manipulace s počítačem a dodržování vymezených pravidel p i jeho obsluze

Očekávané výstupy: 

Komunikační a slohová výchova – zapojení se do diskuse, kultivované výstižné vyjad ování



Jazyková výchova – díky osobnímu autorskému stylu dochází k rozší ení slovní zásoby, žák v dom užívá spisovných tvar slov



Literární výchova – ke spln ní dochází vyjád ením dojm z p ečtených text , či názornou ukázkou literárního žánru legenda

Prů ezová témata: 

Osobnostní a sociální výchova – Diskuse na téma osobní cíle, debata napomáhá vzájemnému poznávání a vytvá ení dobrých vztah ve t íd

Mezip edm tové vztahy: 

Hudební výchova – seznámení se s ůntonínem Dvo ákem a jeho tvorbou



Výchova k občanství – naše vlast, státní správa a samospráva



Informační a komunikační technologie – vyhledává a používá informace z r zných informačních zdroj , které následn zpracuje a prezentuje

124

Organizace ízení učební činnosti: hromadná, individuální Vyučovací metody: výklad, vypravování, diskuse, práce s textem, práce s webovými stránkami, video Organizace prostorová: počítačová učebna Organizace časová: 1 vyučovací hodina Pomůcky: kniha Staropražské pov sti a legendy, pracovní list, dostatečný počet počítač s možností p ipojení k internetu, alespo jeden počítač s možností audiovideo produkce s promítacím za ízením, D jiny udatného českého národa Ěňř. dílě Cíl: 

žák se seznámení s jednou z legend vztahující se k historii Karlova mostu



žák si p ipomene tradiční české nadp irozené bytosti, jakožto literární postavy



žák se seznámí se se skladatelem ůntonínem Dvo ákem a jeho tvorbou

Metodický plán: Ukázka navazuje na Pov st o Libuši a P emyslovi. Jejím prost ednictvím voln

p echázíme od historie hlavního m sta a jejích památek k motivu

nadp irozených bytostí, které jsou nedílnou součástí tradičních českých p íb h z minulosti. V úvodu hodiny učitel žák m zadá n kolik otázek, na n ž naleznou odpov di v krátkém videu z cyklu D jiny udatného českého národa, díl ňř., který t íd následn pustí. Žáci si tak p ipomenou zásluhy Karla IV., týkající se stavebního rozmachu v Praze. Po videu budou žáci prezentovat své odpov di a učitel je navede na téma Karl v most. Ješt p ed samotnou četbou ukázky společn mohou prodiskutovat, co vše poznají na doprovodné ilustraci. P ejdou tak k p ečtení ukázky a následnému vypracování otázek a úkol . Na záv r hodiny si pustí krátkou ukázku z nalezené árie Dvo ákovy Rusalky.

125

Po této části pracovního listu lze v návaznosti na nadp irozené bytosti plynn p ejít k ukázkám Vodník, Polednice a M síčná noc, které jsou v čítance SPN použity.

126

3. O BRUNCVÍKOVI Rozvíjené klíčové kompetence: 

K učení – využití získaných informací v hodinách výchovy k občanství, vyhledávání pot ebných informací k načrtnutí znaku své obce na internetu či v publikaci



K ešení problém – ešení p esmyčky, vyhledávání informací k pln ní otázek a úkol , hodnocení vlastních rozhodnutí a jejich obhajoba



Komunikativní – smysluplné vyjad ování p i diskusi, naslouchání druhým a vhodného reagování na jiné názory



Sociální a personální – viz klíčové kompetence komunikativní



Občanské – téma národní symbol či národní stromy

Očekávané výstupy: 

Komunikační a slohová výchova – zapojení se do diskuse, kultivované výstižné vyjad ování



Jazyková výchova – v domé užívání spisovných tvar slov



Literární výchova – vyjád ení dojm z p ečteného textu

Prů ezová témata: 

Osobnostní a sociální výchova – diskusí napomáháme vzájemnému poznávání a vytvá ení dobrých vztah ve t íd



Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – hledání národních symbol a strom jiných stát a následná debata na toto téma

Mezip edm tové vztahy: 

Výchova k občanství – naše vlast



Zem pis – státy sv ta a jejich obyvatelé



P írodopis – druhy zví at

Organizace ízení učební činnosti: hromadná, individuální Vyučovací metody: diskuse, práce s textem, vypravování

127

Organizace prostorová: počítačová učebna Organizace časová: 1 vyučovací hodina Pomůcky: pracovní list, kniha řř pražských legend, papír kreslicí pot eby, kniha Česká republika v symbolech, znacích a erbech, počítač s internetovým p ipojením Cíl: 

žák se seznámí s legendou O Bruncvíkovi.



žák se p esv dčí, že český lev není pouze národním znakem



žáci si navzájem p edstaví erby svých obcí

Metodický plán: Prost ednictvím motivu Karlova mostu se od hlavního m sta voln p esouváme k celonárodní historii a tradicím. Tato ukázka seznamuje žáky s legendou o získání národního symbolu, českého lva. Na začátku hodiny učitel vyzve žáky, aby na tabuli chodili psát nejr zn jší druhy zví at. Cílem motivace je dopracovat se ke slovu lev. I kdyby se slovo objevilo hned na začátku, učitel dá prostor i dalším nápad m a po n jaké chvíli aktivitu zastaví a zakroužkuje požadované slovo. Ptá se žák , co o tomto zví eti v dí Ěvýskyt, zajímavosti…ě, následn se zam í na jeho vztah k České republice. P irozen se tak dostane k ukázce, v níž se čtená i dozvídají o p vodu lva jako českého státního znaku. Po hlavní ukázce následují zodpov zení a vypracování prvního oddílu otázek a úkol . Vyučující m že žák m z knihy Česká republika v symbolech, znacích a erbech ukázat i další m stské erby, na nichž je zobrazen lev. Na to lze navázat doprovodným textem o národních stromech. Tento dopl uje jak výkladový text, týkající se národních strom , tak ilustrace lipového listu. Následuje diskuse nad druhým oddílem otázek a úkol .

128

4. BLANÍK Rozvíjené klíčové kompetence: 

K učení – vyhledávání p íklad vysv tlení pojm

obecné češtiny, slov zastaralých,

archaismus, historismus, neologismus; p ipomenutí

významných bitev, vysv tlení slovního spojení „horká hlava“ vše lze využít v procesu učení 

K ešení problém – ešení otázky týkající se jazykové h íčky „Václavák“, „já se z toho zvencnu“ a následné obhájení svého nápadu



Komunikativní – smysluplné vyjad ování p i diskusi, naslouchání druhým a vhodného reagování na jiné názory



Sociální a personální – viz klíčové kompetence komunikativní



Občanské – p ipomenutí si národní legendy o Blaníku

Očekávané výstupy: 

Komunikační a slohová výchova – zapojení se do diskuse kultivovaným a výstižným vyjad ováním



Jazyková výchova – práce s p eneseným pojmenováním, samostatná práce s Pravidly českého pravopisu a Slovníkem spisovné češtiny, rozlišuje spisovný jazyk, ná ečí a obecnou češtinu



Literární výchova – reprodukce určitých pasáží ukázky, seznámení s dramatem, porovnání stejného nám tu v literárním a dramatickém zpracování

Prů ezová témata: 

Osobnostní a sociální výchova – diskuse, b hem které dochází k vzájemnému poznávání a vytvá ení dobrých vztah ve t íd

Mezip edm tové vztahy: 

D jepis – rozlišování mýt

a skutečnosti, renesance, humanismus,

husitství, reformace a jejich ší ení Evropou, český stát a velmoci v 15. - 1Ř. století 

Hudební výchova – ukázky z tvorby Z. Sv ráka a J. Uhlí e

129



Výchova k občanství – naše vlast



Zem pis – Česká republika

Organizace ízení učební činnosti: hromadná, skupinová Vyučovací metody: diskuse, práce s textem, výklad, video Organizace prostorová: školní t ída Organizace časová: 1 vyučovací hodina Pomůcky: pracovní list, Slovníky spisovné češtiny, počítač s promítacím za ízením, kniha Divadlo Járy Cimrmana - Blaník Cíl: 

žák se seznámí s legendou o ho e Blaníku



žák se seznámí s literárním druhem drama



žáku je p edstaveno Divadlo Járy Cimrmana v čele se Zde kem Sv rákem a Ladislavem Smoljakem

Metodický plán: V úvodu hodinu učitel žák m ukáže n kolik indicií Ěplakáty film , ukázky písniček pro d ti, fotografie J. Uhlí e či Jana Sv ráka…ě, které by žáky m ly navést k osob Zde ka Sv ráka. Následuje krátká debata, co všechno o n m žáci v dí. Učitel v krátkém výkladu žáky seznámí s Divadlem Járy Cimrmana a n kterými jeho členy. Poté se zeptá Ěv návaznosti na p edchozí ukázku O Bruncvíkoviě, z které hory p ijedou rytí i na pomoc české zemi, až jí bude nejh e? Tím plynn uvede ukázku. Po jejím p ečtení žáci zpracovávají otázky a úkoly, které následn i prezentují. Na záv r hodiny m že učitel pro porovnání pustit ukázku z daného divadelního p edstavení nebo p edstavit odlišné zpracování stejného tématu v knize Obrazy z českých d jin a pov stí.

130

5. V SOUVISLOSTECH Rozvíjené klíčové kompetence: 

K učení – vyhledávání pot ebných informací, následné využití v dalších vyučovacích p edm tech, nácvik dramatizace



K ešení problém

– vyhledávání informací k pln ní otázek a úkol ,

zhodnocení vlastních rozhodnutí; výb r, úprava a nácvik pov sti p edstavení 

Komunikativní – smysluplné vyjad ování p i diskusi, naslouchání druhým a vhodného reagování na jiné názory; výb r, úprava a nácvik p edstavení



Sociální a personální – diskuse ve skupin , ve t íd ; spolupráce p i výb ru, úprav a nácviku p edstavení



Občanské – seznámení horou íp, historií Národního divadla, četba básn Hora íp

Očekávané výstupy: 

Komunikační a slohová výchova – zapojení se do diskuse kultivovaným a výstižným vyjad ováním; úprava literární p edlohy



Literární výchova – pln ní otázek a úkol

vyhledávání informací na

internetu, p íprava divadelní hry Prů ezová témata: 

Osobnostní a sociální výchova – diskuse, spolupráci p i nácviku p edstavení



Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – objevujeme Evropu a sv t



Mediální výchova – práce v realizačním týmu, úprava literární p edlohy za účelem ve ejného p edstavení

Mezip edm tové vztahy: 

D jepis – historie Národního divadla



Dramatická výchova – nácvik divadelního p edstavení



Výchova k občanství – naše vlast

131



Výtvarná výchova – p íprava kulis



Zem pis – Česká republika, obyvatelstvo sv ta

Organizace ízení učební činnosti: kooperativní Vyučovací metody: diskuse, práce s textem, práce s webovými stránkami Organizace prostorová: počítačová t ída Organizace časová: 1 vyučovací hodina Pomůcky: pracovní list, atlasy České republiky, papír, dostatečný počet počítač s možností p ipojení k internetu Cíl: 

žák se učí pracovat ve skupin



žák si propojí v domosti získané v této kapitole



žák si p ipomene historii Národního divadla



žák si v divadelním p edstavení vyzkouší vystupování p ed lidmi

Metodický plán: Tato hodina bude vedena kooperativní formou vyučování. Na začátku rozd lí do skupin po 4 členech. N kolik minut bude v nováno tomu, aby si žáci rozd lili funkce Ěhledání na internetu, zapisovatel, práce s atlasy …ě. Poté pracují na zadaných úkolech v pracovním list . Učitel pouze dohlíží na práci, pop ípad radí. Na konci hodiny se t ída dohodne na pov sti ze svého okolí, kterou by nacvičili jako divadelní hru. Další hodinu bude p íb h zdramatizován, žáci budou obsazováni do rolí, budou ešeny organizační problémy jako kulisy, kostýmy aj. T etí hodinu by m lo být p edstavení sehráno p ed t ídou Ět ídamiě nižšího ročník, která dané téma současn probírá v n kterém ze svých vyučovacích p edm t .

132

Příloha 5

Pracovní list ke kapitole Staré příběhy z Čech a

Moravy 

Očísluj obrázky podle toho, jak jsou správně za sebou (podle příběhu):

A

B

C

D

133

E

F

G

H

43

Obrázek

A

Pořadí

1

B

C

D

E

F

G

H 8

ůDLů, Z., ČERNÝ, J. KůLOUSEK, J. Obrázky z českých dějin a pověstí. Praha: Albatros, 2011. s. 157. ISBN 978-80-00-02831-6. S. 16, 17. 43

134

Příloha 6

Pracovní list ke kapitole Staré příběhy z Čech a

Moravy 

Přečtěte si příběh a poté odpovězte na otázky:

O STAVITELI KARLOVA MOSTU ůčkoliv stavitel Kamenného mostu, nyní Karl v most, dosti se p iči oval, aby jeho stavba byla co nejtrvanliv jší, neminulo dne, aby se mu nestala nehoda. Proto se ohlížel po zkušeném pomocníku, a ten se také jednoho dne p ihlásil. Byl to ješt mladý, ale velice obratný stavitel, který p išel odn kud z jižních Čech. Když byl p ijat, začal jednotlivé pilí e spojovat klenbou. Co však ve dne vystav l, to mu v noci shodil ďábel, jenž si umínil, že mu dílo p ekazí. I vystihl to vtipný stavitel a uzav el s ďáblem smlouvu, že mu dá duši toho, kdo první vstoupí na most, až bude dostav n. Od oné doby skutečn stavba mostu rychle šla kup edu a ani jediné klenutí se nez ítilo. Již byl i stanoven den, kdy m l být most posv cen, a proto stavitel postavil stráž, aby nikoho na most nepoušt la, t eba by to byl sebev tší pán. Hned nato chytil kohouta a ukryl ho ve Starom stské mostecké v ži, aby ho p ed sv cením vypustil na most. ůvšak ďábel vystihl lest a vzal na sebe podobu zednického tovaryše. Potom p ib hl do domu stavitelova a tam ekl jeho mladé žen , že jejímu manželovi se na most p ihodilo n jaké t žké zran ní. Ubohá, jak to slyšela, sp chala podívat se na most, a že nikdo z d lník se neodvážil ji zadržet, první na n j s chvatem vstoupila. Stavitel sice pustil kohouta, ale pozd , protože jeho choť ho p edešla. Když pak vid l, co se stalo, zaplakal, ale svou manželku už nezachránil. Zmizela p ed jeho očima, takže nebylo po ní památky.

135

Od té chvíle vždy kolem p lnoci bloudila po most její duše v podob bílé postavy a kvílela tak žalostn , že pozdní chodci prchali plni hr zy. ůž jednou šel tudy prostý venkovan, který se nelekl, ale když uslyšel pláč podivného zjevení, ekl: „ Pot š t Pánb h, dušičko, a dej ti pokoj v čný!“ ů jen do ekl, duše stavitelovy manželky vznesla se k zemi, které se jí hned otev elo. Srdečný a zbožný pozdrav dobrého člov ka ji vysvobodil a mohla odlétnout do nebe.44 Otázky a úkoly: 

V legend

O staviteli Karlova mostu se sehrála

d ležitou roli jedna nadp irozená postava, která? Znáš i jiné smyšlené bytosti, které se objevují v české literatu e? Dokázali byste vypráv t p íb h, ve kterém se objevují? @ I v díle jednoho z našich nejvýznamn jších operních skladatel , ůntonína Dvo áka, se objevují nadp irozené bytosti. Víš, jak se jmenuje opera, v níž je jednou z hlavních postav vodník? Zjist te, co je to libreto, a kdo ho napsal práv k této Dvo ákov ope e. Pokuste se na internetu objevit nejznám jší árii tohoto hudebního díla, zp v Rusalky k M síci a poslechn te si ji.

KOŠNÁ , J. Staropražské pov sti a legendy. ň. vyd. Praha: Odeon, 1řřŇ. s. ňň6. ISBN Ř0-2070393-4. S. 140. 44

136

Příloha 7

Pracovní list ke kapitole Staré příběhy z Čech a

Moravy 

Přečtěte si společně ukázku O Bruncvíkovi, po přečtení splňte zadané úkoly

O BRUNCVÍKOVI T icet sousoší sv tc bylo na Karl v most usazeno až v polovin 1Ř. století. Socha ská díla na výzdobu mostu objednávali šlechtici, církev, pražská obec i vysoké školy. ůutory soch byli významní um lci té doby, jako Matyáš Braun či Jan Brokoff a jeho synové. Už dlouhá staletí Pražané zlobí cizince otázkou: Kolik je všech soch na Karlov most ? Napohled jednoduchá otázka je ale záludná: soch na most není t icet, ale t icet jedna. T icátou první sochou je Bruncvík se zlatým mečem, stojící na mostním polí i na Kamp . oblíbeném

íkávalo se mu také Roland, po hrdinovi

st edov kých

rytí ských legend, které se vypráv ly po celé Evrop . Podobné sloupy s rytí em jsou i v dalších evropských m stech, kde byly p vodn vztyčovány na znamení pravomoci m stské samosprávy. Bruncvíkovi z Karlova mostu se ale navíc u nohou krčí lev, a odtud byl už jen kr ček k pov sti o tom, jak neohrožený kníže Bruncvík vydobyl obraz lva do znaku českého království. Za dávných čas prý panoval v české zemi kníže Štilfríd, který m l ve znaku obyčejný železný kotel. Toužil po vznešen jším erbu, a tak se vypravil do sv ta a svou statečností ve službách neapolského krále si vydobyl erb černé orlice ve zlatém poli. Jeho syn, rytí Bruncvík, který se po smrti otce stal vládcem české zem , si umínil, že chce mít v erbu znamení ješt vznešen jší. Vydal se na cesty, prošel mnohé podivuhodné zem , plavil se po mo i, až na jednom míst v divokých skalách spat il sedmihlavou sa , jak zápasí se lvem. Protože lev v boji slábl, Bruncvík se p idal na jeho stranu a draka zabil. Vd čný lev ho pak na cestách doprovázel. V íši krále Olibria Bruncvík získal také divotvorný meč, kterým pak porazil všechny nep átele. Jak ekl: „Všem hlava dol !“, hned se

137

hlavy nep átel kutálely po zemi. Se zázračným mečem a se lvem po boku se statečný Bruncvík vrátil do Prahy a vyhlásil za nový znak českého království st íbrného lva v červeném poli. Kdesi v jednom z pilí

Karlova mostu je prý zazd n Bruncvík v divotvorný

meč. ůž bude české zemi nejh , probudí se rytí i spící v ho e Blaníku a p ijedou Praze na pomoc. Do jejich čela se postaví kníže Václav na bílém koni, a až s vojskem pojede po Karlov most , k zem

klopýtne a zázračný meč vyskočí ze

p ímo knížeti do ruky. Blanické vojsko pak nep ítele snadno porazí

a v Čechách bude zase dob e.45 Otázky a úkoly: 

Lva má ve svém znaku také mnoho českých m st a vesnic, víš které? Pokus se nakreslit znak vašeho m sta.



Poznáš, jaké české m sto se pyšní tímto znakem? Pokud ne, jeho jméno je

schováno

v p esmyčce

pod

obrázkem.

Existují i národní stromy. Národní strom je v tšinou neoficiální symbol zem a v tšinou má původ již ve starých náboženstvích. Posvátné stromy se vyskytovaly ve všech starých kulturách. Jednalo se o různé stromy, ale jejich spirituální význam byl všude tentýž. Byly uctívány ty stromy, které byly lidem prosp šné, a současn na n působili svou výjimečností. Dotýkání se d eva, ať už pro št stí nebo pro nad ji, pochází z prastaré víry ve styk s duchy stromů. Českým národním stromem je lípa.

IS DN JA EC BL NA ON OU - _____________________________ 

Karlov mostu existuje mnoho legend a pov stí, znáš n které? Jaké další stavby jsou pro Českou republiku neodmyslitelné? Mají i jiné státy takovéto své symboly?

45

JEŽKOVÁ, ů. 77 pražských legend. 1. vyd. Praha: Práh, 2006. ISBN 80-7252-138-1. S. 49-50.

138

Příloha 8

Pracovní list ke kapitole Staré příběhy z Čech a

Moravy 

Přečtěte si společně ukázku Blaník, po přečtení splňte zadané úkoly:

BLůNÍK Mýtus o ho e Blaník a rytí ích, kte í v ní čekají, aby vyjeli národu na pomoc, až bude nejh e, se stal motivem mnoha literárních, hudebních i um leckých d l. Tímto p íb hem se nechal inspirovat i Zden k Sv rák a Ladislav Smoljak, kte í na toto téma napsali divadelní hru Blaník, kterou již p es dvacet let, má ve svém repertoáru Divadlo Járy Cimrmana. V Blaníku, ve Svatováclavské kancelá i, p ednosta kancelá e rytí Hynek z Michle a jeho zapisovatel Smyl Flek z Nohavic po dlouhém spánku probouzí blanické rytí e, aby byli v pohotovosti, kdyby museli vyjet národu na pomoc…

ĚVe skalní st n jsou t i otvory zakryté d ev nými poklopy. Hynek jeden otev e a zavolá do hlubin hory.ě HYNEK: Vojsko z Moravského pole, vojsko z pole, vojsko! Probuďte se a buďte pohotov . ĚZ poklopu se začne ozývat zívání, Hynek nechá poklop odkrytý a zavolá do druhého, pak do t etího.ě Vojsko z lipanské plán , vojsko z plán , vojsko! Probuďte se a buďte pohotov . Vojsko z Bílé hory, vojsko z hory, vojsko! Tak pohyb, pohyb, vstáváme! … HYNEK: Nezapomn li jsme na nic? SMYL: Podívám se do knih. (Začne listovat v knize.) Už to mám. Velký malér, pane p ednosto. Druhá jízdní od Lipan je bez velitele? HYNEK: Jakto?

139

SMYL: Veverka z Bitýšky je v šatlav . HYNEK: Prosím t , proč? Já to všechno zaspal. SMYL (zalistuje v knize): Veverka z Bitýšky – kritizování velitelského sboru pro pasivitu, opakované bezd vodné buzení vojska a jedno svévolné vyjetí z hory. HYNEK: ůno, už si vzpomínám. Veverka. Toho musíme rychle vrátit k útvaru. (S těmi slovy otevře dveře vězení, vrátí se a posadí se za stůl.) V ze Veverka z Bitýšky, v ze z Bitýšky, v ze ! VEVERKA Ěp išourá se na scénuě: Co je? HYNEK: Je pohotovost a tv j oddíl je bez velitele. VEVERKů: Takovejch pohotovostí už bylo… Jede se, nebo nejede! To m zajímá. HYNEK: Čekáme na zprávy zvenčí a na rozkazy shora. VEVERKů Ěodcházíě: Tak to si m žu jít zase lehnout. HYNEK: V ze Veverka z Bitýšky, v ze z Bitýšky, v ze ! (Veverka se zastaví.) Nedostal jsi povel k odchodu. Podívej, Veverko, ty jsi taková naše horká hlava, viď. P ejede ti nad ní naložený žeb i ák a ty už sedláš kon . Hr na n ! Bijte je! Mor ho! Nebo tenkrát … co nám to ud lal v tom sedmnáctém století? SMYL (nahlédne do knihy): 16ř5 vpád na Chodsko, obklíčení trhanovského zámku. VEVERKů: Kdybyste nás byli nechali, tak jsme z toho Kozinu vysekali! HYNEK: Podívej, Veverko. Rozebereme si tv j p ípad. Nám se líbí tvoje bojovnost. To my u bojovník pot ebujeme. Proto jsi také velitelem Lipanské druhé jízdní. ůle ta tvoje bojovnost vede k tomu, že kritizuješ nad ízené. A dokonce i svatého Václava, nejvyššího velitele. Takže abychom t mohli poslat zpátky k útvaru, musíš tu svou bojovnost nap ít správným sm rem. A leccos budeš taky muset odvolat. VEVERKů: Co bych m l odvolat? HYNEK: Co by m l odvolat?

140

SMYL: Tady toho je: velitelské stanovišt „Václavák“, opakovan

označuje hanlivým názvem

pronáší „já se z toho zvencnu“. Blaníku

íká

noclehárna… HYNEK: ů o mn co íkal, p ečti. SMYL: Rytí Hynek z Michle je politická mrtvola. HYNEK: My tu všechno slyšíme. Co tam ješt máš? SMYL: Vojsko, které nevyjelo ani roku 16Ň0, se m že jít vycpat. HYNEK: Co ty na to, Veverko? VEVERKů: ůno, to všechno jsem ek. HYNEK: ů to všechno musíš odvolat, chlapče. Jinak nem žeš být velitelem druhé jízdní. VEVERKů: Podívejte se, ten Václavák bych odvolat moh, že se zvencnu, to íkat nemusím, politickou mrtvolu, to si ješt neodvolám. Tam je to úpln

rozmyslím, ale Bílou horu

jasný. ů nikdy nám to taky nevysv tlili.

(Veverka ukáže vzhůru.) Nikdy. … HYNEK: Národu se má vyjet na pomoc, když je mu nejh e. Tak zní zákon hory. ůle to neznamená, hochu, že budeme sedlat kon p i každé lapálii. VEVERKů: Bílá hora byla podle vás lapálie? HYNEK: Tak byla to, pravda v tší lapálie, ale z ejm nebylo ješt nejh e. Smyle, vysv tli mu to, já musím jít zkontrolovat stráže. (Odejde.)46 Otázky a úkoly: 

Najdeš v textu p íklady obecné češtiny? Najdeš v textu n která slova, která se dnes již nepoužívají, tedy slova zastaralá? Najdi ve Slovníku spisovné češtiny, co to znamená archaismus, historismus, neologismus?



Z kterých t í bitev budil Hynek vojska? Proč práv z t chto boj ?



Co znamená ustálené spojení horká hlava?

Cimrman, J. Blaník: Jevištní podoba historického mýtu. Cimrman, Smoljak, Svěrák. Praha: Paseka. S. 64. ISBN 80-85192-27-6. S. 28 – 34.

46

141



Kdo je Kozina, znáš pov st, která vypráví o jeho pohnutém život ? Ve kterém díle tento p íb h m žeme nalézt, kdo je autorem?



Smyl Flek z Nohavic íká velitelskému stanovišti „Václavák“, proč? Proč je Smylovi zakazováno íkat „já se z toho zvencnu“?

142

Příloha 9

Pracovní list ke kapitole Staré příběhy z Čech a

Moravy Rozdělte se ve třídě do skupin po 4 členech. Ve skupině si



rozdělte jednotlivé úlohy (hledání na internetu, zapisovatel, práce s knihami…). Každá skupina má za úkol zodpovědět zadané otázky, až na poslední úkol (divadelní představení). Ten splní celá třída společně.

V SOUVISLOSTECH : 

Pro historii našeho státu je významná i další hora, znáš její jméno? Která pov st se k ní váže? Na vrcholu této hory stojí rotunda zasv cená Svatému Ji í, na počest tohoto

Rotunda (z lat. rotundus - kruhový) je typ stavby centrálního kruhového půdorysu. Rotundy mají kruhovitý půdorys, mají podkovovitý přístavek, v němž je umístěn oltář.

sv tce se každým rokem koná na úpatí hory pouť. Který z obrázk pat í zmi ované ho e?



O sv. Ji ím existuje známá legenda, vytvo te osnovu tohoto p íb hu. Pokud legendu neznáte, vyhledejte si ji.



Z této hory byl v 1Ř. století vyt žen kámen, který se stal základním kamenem Národního divadla. To bylo slavnostn otev eno v červnu roku 1ŘŘ1, ovšem již v srpu téhož roku muselo být zav eno a opraveno, proč?

143

V jakém m st Národní divadlo nalezneme? Pokuste se vypracovávat návrh plakátu, ve kterém zvete občany ke slavnostnímu otev ení Národního divadla. @ O

ípu byla napsána krásná báse . Jejím autorem je jediný český

spisovatel, který získal Nobelovu cenu za literaturu. Kdo je tímto autorem a jak se báse jmenuje? V jakém roce Nobelovu cenu získal? Vyhledejte požadovanou báse , p ečt te si ji. 

Na map České republiky se pokus najít místa, která byla v této kapitole zmín na: Blaník, íp, Ješt d, Praha, Stadice.

@ Jak jsme se dočetli, ve státním znaku Ěmalémě má Česká republika bílého lva na červeném poli, čím je český lev ojedin lý? Také jiné státy jsou spojovány s n kterými zví aty nebo je mají dokonce ve státním znaku, pokus se zjistit které.



Znáte pov sti, které vypráv jí o místech blízko vašeho bydlišt ? Pokuste se n kterou z pov stí svým spolužák m zahrát jako divadlo. Pro inspiraci m žete použít nap íklad knížky V. Hulpacha, který sesbíral pov sti a legendy z celých Čech, Moravy i Slezska.

144