Udržitelný rozvoj regionu Zlínský kraj

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů

Udržitelný rozvoj regionu Zlínský kraj Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Petra Fukalová, Ph.D.

Bc. Veronika Rychlíková

Brno 2013

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, Ing. Petře Fukalové, Ph.D. za odborné rady a připomínky a za veškerý čas, který mi při zpracování této práce věnovala. Poděkování patří také mým rodičům, kteří mě po celou dobu studia podporovali.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Udržitelný rozvoj regionu Zlínský kraj“ vypracovala samostatně pod dohledem vedoucí práce a za použití literatury, kterou uvádím v seznamu použitých zdrojů. V Brně dne 31. 5. 2013

_______________________

Abstract Rychlíková, Veronika. Sustainable development of the Zlín Region. Diploma thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2013. The aim of the thesis is to evaluate the sustainable development of the selected region on the basis of the development of the indicators and analysis of strategic documents. The work includes the questionnaire, which examines opinions of Napajedla inhabitants, the reference town of Zlín Region. Pursuant to findings are suggest measures for the improvement in sustainable development. Zlín Region should focus on increasing the attractiveness. Keywords Sustainable development, sustainability, regional development, sustainable development indicators, development strategy, strategic planning, Zlín Region, Napajedla.

Abstrakt Rychlíková, Veronika. Udržitelný rozvoj regionu Zlínský kraj. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Předmětem diplomové práce na téma „Udržitelný rozvoj regionu Zlínský kraj“ je zhodnocení udržitelného rozvoje zvoleného regionu na základě vývoje vybraných indikátorů a analýzy jednotlivých strategických dokumentů. Součástí diplomové práce je dotazníkové šetření, které zkoumá názory občanů města Napajedla, jakožto referenční obce Zlínského kraje. Na základě zjištěných poznatků jsou navržena opatření ke zlepšení udržitelného rozvoje v regionu. Zlínský kraj by se tak měl zaměřit především na zvýšení atraktivity regionu. Klíčová slova Udržitelný rozvoj, udržitelnost, regionální rozvoj, indikátory udržitelného rozvoje, strategie rozvoje, strategické plánování, Zlínský kraj, Napajedla.

OBSAH

Obsah 1

Úvod

7

2

Cíl práce

9

3

Materiál a metodika práce

10

4

Udržitelný rozvoj

12

4.1

4.1.1

Historie udržitelného rozvoje ................................................................... 12

4.1.2

Definice pojmu udržitelný rozvoj ............................................................ 14

4.2

5

Strategie udržitelného rozvoje .......................................................................... 15

4.2.1

Obnovená strategie udržitelného rozvoje ................................................. 15

4.2.2

Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR ............................................ 17

4.2.3

Agenda 21 ................................................................................................ 18

4.2.4

Místní agenda 21 ...................................................................................... 19

Charakteristika regionu 5.1

20

Zlínský kraj ....................................................................................................... 20

5.1.1

Ekonomická charakteristika ..................................................................... 21

5.1.2

Environmentální charakteristika .............................................................. 23

5.1.3

Sociální charakteristika ............................................................................ 24

5.2 6

Obecná východiska ........................................................................................... 12

Obec Napajedla................................................................................................. 27

Strategie rozvoje regionu

31

6.1.1

Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020........................................ 31

6.1.2

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012 .......... 33

6.1.3

Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava ........ 34

6.1.4

Ekonomický pilíř ...................................................................................... 35

6.1.5

Environmentální pilíř ............................................................................... 37

6.1.6

Sociální pilíř ............................................................................................. 40

6.1.7

Strategické dokumenty Zlínského kraje – shrnutí .................................... 42

OBSAH 7

Indikátory udržitelného rozvoje 7.1.1

Typologie indikátorů ................................................................................ 47

7.1.2

Kritéria indikátorů .................................................................................... 48

7.2

Indikátory udržitelného rozvoje v České republice .......................................... 50

7.2.1 7.3 8

Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj TIMUR ......................... 50

Vývoj indikátorů ............................................................................................... 51

Dotazníkové šetření

60

8.1

Struktura dotazníku........................................................................................... 60

8.2

Výsledky dotazníkového šetření ....................................................................... 61

8.2.1 9

44

Dotazníkové šetření Městského úřadu Napajedla .................................... 64

Diskuse

66

10 Závěr

69

11 Literatura

71

12 Seznam použitých zkratek

76

13 Seznam obrázků a tabulek

77

ÚVOD

7

1 Úvod Zvyšování životní úrovně obyvatel je snahou zemí po celém světě, neboť požadavky společnosti neustále rostou. Tyto snahy jsou pevně spjaty s ekonomickým růstem, protože právě ten je předpokladem ke zvyšování životní úrovně. Úspěšnost ekonomiky každého státu je závislá na tempu jejího růstu. Avšak zkušenosti z minulosti ukázaly, že ekonomický růst má vedle svých pozitivních dopadů také řadu negativ. Zvyšování rozdílu mezi bohatými a chudými, populační růst, změna klimatu, ztráta biologické diverzity, vyčerpávání zásob přírodních zdrojů, nadměrná produkce odpadů nebo závislost rozvojových zemí – to je jen pár příkladů problémů, které ekonomický růst přináší a které jsou řešitelné jen na globální úrovni. Další prohlubování těchto problémů může mít za následek např. války o obnovitelné nebo neobnovitelné zdroje či migraci z environmentálních důvodů. Zrod, vývoj a následné hledání řešení globálních problémů dalo za vznik koncepci udržitelnosti. Udržitelný rozvoj má v současnosti klíčový význam a zabývají se jím subjekty po celém světě. Jeho myšlenkou je uvedení hospodářského a společenského vývoje do souladu s kapacitou přírodních zdrojů, se zachováním biologické rozmanitosti a přirozených funkcí ekosystémů pro současné i příští generace. Udržitelný rozvoj znamená rovnováhu, a to nejen mezi třemi základními oblastmi – ekonomikou, životním prostředím a sociálními aspekty, ale také mezi zeměmi, různými společenskými skupinami a generacemi. Problematika udržitelného rozvoje a jeho principy se dotýkají v podstatě všech možných oblastí, proto se je země či organizace snaží uplatnit v rámci veškerých úrovní, sfér, politik, resortů, programů či strategických dokumentů. Klíčové aktivity probíhají na těch nejnižších úrovních – regionální a lokální, kde se touto tématikou zabývá především místní Agenda 21. Česká informační agentura pro životní prostředí CENIA formuluje předpoklady pro udržitelný rozvoj regionu. Rozvoj společenství je založen na principech solidarity a společných aktivitách, které se snaží čelit nerovnému postavení a diskriminaci. Do-

ÚVOD

8

chází k vymezení potřeb společenství a posléze uskutečnění aktivit, jejichž prostřednictvím se mohou lidé zapojit do činností, které umožní tyto potřeby naplnit. Při naplňování individuálních i sociálních potřeb jsou přitom respektovány limity, které nám dává životní prostředí, a to z hlediska místního i globálního životního prostředí. Vždy je třeba mít na zřeteli provázanost věcí v čase i prostoru. Naše aktivity ovlivňují nejen nejbližší okolí, ale i místa značně vzdálená od našeho domova. Prostřednictvím strategického plánování je stanoven směr rozvoje regionu či obce a jsou vytyčeny dlouhodobé cíle a cesty k jejich dosažení. Tyto cíle by měly vycházet z reálných potřeb místních lidí a možností území. K tomu je potřeba průběžně spolupracovat s veřejností a zjišťovat představy lidí o budoucnosti obce či regionu. Zároveň musí být tyto názory porovnány s potřebami udržitelného rozvoje. Plány je nutno vytvářet z podkladů shromážděných od veřejnosti a průběžně informovat o tvorbě, doplnění, schválení i realizaci plánu. Společný konsensus dává záruku, že se jedná o společné cíle a nedovolí možnost osobních preferencí aktivit, které nejsou v souladu s dlouhodobými záměry rozvoje celého společenství. Je zde také určitá záruka, že se změnou místních představitelů nebudou principy udržitelného rozvoje opuštěny.

CÍL PRÁCE

9

2 Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je zhodnocení udržitelného rozvoje regionu Zlínský kraj na základě vývoje vybraných indikátorů a analýzy jednotlivých strategických dokumentů. V rámci dílčích cílů je zpracována literární rešerše na téma udržitelný rozvoj regionů, indikátory udržitelného rozvoje a jejich hodnocení a strategie vztahující se k udržitelnému rozvoji. Dále je proveden popis řešeného regionu, který je zaměřen zejména na jeho environmentální, sociální a ekonomickou charakteristiku. V závislosti na dostupnosti dat jsou zvoleny indikátory. Ty jsou následně zpracovány do grafické podoby a vyhodnoceny jak na úrovni kraje, tak na úrovni vybrané obce. V další části je provedena analýza strategických dokumentů a její výsledky porovnány se závěry z předchozího kroku. Součástí diplomové práce je dotazníkové šetření, které zkoumá názory občanů města Napajedla, jakožto referenční obce Zlínského kraje, v souvislosti s jeho rozvojem. Na základě zjištěných poznatků jsou formulovány silné a slabé stránky udržitelného rozvoje v regionu a navržena opatření k jeho zlepšení.

MATERIÁL A METODIKA PRÁCE

10

3 Materiál a metodika práce Pro vypracování této diplomové práce byly využity jak knižní zdroje, tak internetové zdroje zabývající se tématikou udržitelného rozvoje. Východiskem pro vypracování literární rešerše byly mimo knižních publikací také příslušné zákony a oficiální internetový portál Zlínského kraje, kde jsou umístěny veškeré strategické dokumenty a koncepce vztahující se k regionu. V kapitole charakteristika regionu byly využity také vlastní znalosti řešeného regionu a obce Napajedla. Internet byl cenným zdrojem zejména pro získání aktuálních informací i statistických dat nezbytných ke zpracování této práce. Potřebná statistická data byla čerpána z webových stránek Českého statistického úřadu, zejména pak z jeho regionálního pracoviště Krajské správy ve Zlíně. Dalším zdrojem dat pro vytvoření práce byly odpovědi občanů získané z dotazníkového šetření. První část diplomové práce je zpracována formou literární rešerše. Je zde objasněna základní terminologie udržitelného rozvoje a popsány jednotlivé strategie týkající se této problematiky. Charakteristika regionu Zlínského kraje je provedena v rámci tří pilířů udržitelného rozvoje a zahrnuje komparaci základních ukazatelů s celorepublikovým průměrem. Součástí této kapitoly je také charakteristika samotné obce Napajedla. Další část práce se zabývá existujícími krajskými strategiemi. Nejprve byly analyzovány základní koncepční strategické dokumenty a následně rozebrány sektorové koncepce v kontextu třech pilířů. Následující kapitola je věnována indikátorům udržitelného rozvoje, jejich vývoji, účelu, typologii a souborům indikátorů používaných v ČR. Byla sestavena sada šesti indikátorů tak, aby charakterizovala ekonomický, environmentální a sociální pilíř udržitelného rozvoje. Poté byla shromážděna data srovnatelná na úrovni obce a na úrovni kraje a zpracována do tabulek a grafů. Následně byl podle těchto zdrojů popsán a vyhodnocen vývoj indikátorů v čase. Dalším krokem při zpracování této práce byl sběr statistických údajů. Cílem dotazníkového průzkumu bylo zjistit míru spokojenosti občanů města Napajedla s danými oblastmi života. Dotazník byl sestaven z 12 položek. V první části byla zjišťována fakta

MATERIÁL A METODIKA PRÁCE

11

měkká, konkrétně spokojenost s životem v obci, dostupností služeb a prací představitelů obce. Bylo formulováno šest škálových otázek s numerickou škálou a jedna otázka otevřená. Další část byla složena z otázek zjišťujících fakta tvrdá – pohlaví, věk, nejvyšší ukončené vzdělání, zaměstnání v obci a délka života v obci. Vlastnímu sběru dat předcházel předvýzkum, kdy byla ověřena správnost, srozumitelnost a vhodnost formulace otázek v dotazníku na vzorku pěti zkoumaných osob. Dotazníkové šetření bylo provedeno mezi občany Napajedel. Pomocí internetové aplikace Moje anketa byl vypracován online dotazník, který byl následně rozeslán rodině a přátelům bydlících v Napajedlích. Tímto způsobem bylo osloveno celkem 122 osob. Odkaz na online dotazník byl také umístěn na webových stránkách některých napajedelských komunit. Další respondenti byli osloveni v místním zdravotnickém středisku, kde byly formuláře volně umístěny, a jeden ze zaměstnanců byl pověřen sběrem vyplněných dotazníků. Po sběru dat následovalo vyhodnocování. Výsledky šetření byly sjednoceny do elektronické formy a zpracovány do tabulek. U každé otázky byl vyhodnocen procentuální podíl jednotlivých odpovědí a vypočítáno průměrné hodnocení dané otázky. Tato výsledná data byla interpretována prostřednictvím grafů. V části diskuse jsou získané poznatky porovnány s jinými tematicky podobnými pracemi a závěrem pak navrhnuta opatření ke zlepšení udržitelnosti rozvoje regionu.

UDRŽITELNÝ ROZVOJ

12

4 Udržitelný rozvoj 4.1 Obecná východiska Teorie i praxe regionálního rozvoje původně vycházela z ekonomického pojetí rozvoje. Koncept udržitelnosti je dosud největší výzvou pro toto pojetí. Jeho formování vychází z působení dvou faktorů. Na jedné straně je to rozvoj environmentálních studií a zájem o ochranu životního prostředí, na straně druhé je to narůstající význam vědeckých institucí, zejména těch, které se zabývají budoucností lidstva. V současné době nejrozšířenější pojetí spojované zejména s konferencemi OSN v roce 1992 v Rio de Janeiru (Summit Země), v roce 2002 v Johannesburgu (Světový summit o UR) a zasedání valného shromáždění OSN v roce 2005, staví udržitelný rozvoj na třech pilířích – ekonomický, sociální a environmentální. Uvažujeme-li o rozšíření tohoto pojetí, půjde zřejmě o čtvrtý pilíř – kulturní. I když pojem „udržitelný rozvoj“ není vždy vykládán jednotně a také je stále soustavněji a silněji kritizován, jeho myšlenka se stále více prosazuje na všech úrovních rozhodování. Vzniká řada vládních i neoficiálních institucí, které se jejím prosazováním zabývají.1 4.1.1 Historie udržitelného rozvoje Jak uvádí Dušek2 (2010), první obavy o udržitelnost hospodářského růstu byly vysloveny politiky a ekonomy již v roce 1960 v zakládající listině Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Přibližně od této doby začali vědci diskutovat především o ekonomických aspektech problematiky rozvoje. Později pak začali zohledňovat dopady hospodářského růstu na oblast životního prostředí.

Jeníček Vladimír a kol. Vyvážený rozvoj: na globální a regionální úrovni. 1. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s 6. ISBN 978-80-7400-195-6. 2 Dušek, Hynek. Udržitelný rozvoj. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, s. 8. ISBN 978-80-7314-195-0. 1

UDRŽITELNÝ ROZVOJ

13

Nováček3 v publikaci Udržitelný rozvoj (2010) popisuje situaci v sedmdesátých až devadesátých letech. Zpráva pro Římský klub "Limity růstu" (1972) a některé další globálně orientované zprávy z téže doby ukázaly, že dosavadní exponenciální růst výroby a spotřeby v ohraničeném ekosystému Země není dlouhodobě udržitelný. V roce 1983 proto byla ministerská předsedkyně Norska Gro Harlem Brundtlandová nucena vytvořit mezinárodní komisi, která se měla pokusit navrhnout, jak umožnit lidem a celým národům rozvoj při zachování funkčních ekosystémů a zdravého životního prostředí člověka. Po čtyřech letech přišla Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj se zprávou "Naše společná budoucnost" publikovanou v roce 1987. Klíčovým pojmem této zprávy se stal "udržitelný rozvoj". Pět let po uveřejnění zprávy Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj "Naše společná budoucnost" se uskutečnila v Rio de Janeiru v roce 1992 konference, která měla za cíl vizi udržitelného rozvoje rozpracovat a podpořit její postupné naplňování na mezinárodní, národní i místní úrovni. Oficiální název této akce, které se zúčastnilo 178 zemí, byl "Konference Spojených národů o životním prostředí a rozvoji", zkráceně "Earth Summit". Po složitých jednáních bylo přijato pět dokumentů: a.

Deklarace z Rio de Janeira o životním prostředí a rozvoji,

b.

Rámcová úmluva Spojených národů o změně klimatu,

c.

Úmluva o biodiverzitě,

d.

Agenda 21,

e.

Právně nezávazné, autoritativní prohlášení, k principům globální dohody o využívání, ochraně a trvale udržitelném rozvoji všech typů lesů.

Co se týče České republiky a udržitelného rozvoje, do roku 1989 nebyla tato problematika vůbec řešena. V 90. letech však začíná restrukturalizace průmyslu a s tím i snahy o omezování znečištění ovzduší a vody. V roce 1992 byl schválen první zákon o životním prostředí, který obsahuje také definici udržitelného rozvoje. V tomto období roste Nováček Pavel. Udržitelný rozvoj. Univerzita Palackého v Olomouci. Olomouc 2010. s. 283-286. ISBN: 978-80-244-2514-6. 3

UDRŽITELNÝ ROZVOJ

14

především zájem o recyklaci odpadu. Avšak i přes snahu eliminace znečištění zůstává energetická náročnost výroby v ČR výrazně nad průměrem EU. Udržitelný rozvoj se tak stal velmi diskutovaným tématem, kterým se zabývá hned několik institucí. Za jednu z nejvýraznějších organizací můžeme považovat Ústav pro ekopolitiku fungující od roku 1992. Ten byl vládou pověřen k vytvoření návrhu strategie udržitelného rozvoje ČR, kterou se podrobněji zabývá kapitola 4.2.2.4 4.1.2 Definice pojmu udržitelný rozvoj Podle Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj je to takový rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez ohrožení potřeb budoucích generací uspokojovat jejich vlastní potřeby. Tato definice je antropocentricky orientovaná, avšak největším nedostatkem je to, že se ani nepokouší definovat lidské potřeby.5 Evropský parlament definuje udržitelný rozvoj jako zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace.6 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) definuje udržitelný rozvoj jako dynamickou rovnováhu mezi ekonomickými, sociálními a environmentálními aspekty vývoje v podmínkách globalizace.7 V české legislativě je pojem udržitelný rozvoj formulován v zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí § 6 jako rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.8 Ústav pro ekopolitiku [online]. 2006 [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: http://ekopolitika.cz/cs/uep/historie.html 5 Nováček Pavel. Udržitelný rozvoj. Univerzita Palackého v Olomouci. Olomouc 2010. s. 215. ISBN: 978-80-244-2514-6. 6 Trvale udržitelný rozvoj. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2012 [cit. 2012-10-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udr%C5%BEiteln%C3%BD_rozvoj 7 Nováček Pavel. Udržitelný rozvoj. Univerzita Palackého v Olomouci. Olomouc 2010. s. 215. ISBN: 978-80-244-2514-6. 8 Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Portál veřejné správy [online]. 2012 [cit. 2012-10-18]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=39673&fulltext=&nr=17~2F1992 4

UDRŽITELNÝ ROZVOJ

15

4.2 Strategie udržitelného rozvoje Podle Jeníčka9 (2010) z dokumentů, které se věnují implementaci myšlenky udržitelného rozvoje do rozhodovacích procesů na úrovni Evropské unie i jednotlivých členských států má v současné době největší význam Strategie udržitelného rozvoje EU. V roce 2001 na zasedání Evropské rady byla přijata tzv. Göteborgská strategie, která dodala environmentální rozměr Lisabonské strategii. Ta měla dovést Evropskou unii do roku 2010 do pozice nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomiky světa. Göteborgská strategie vychází z provázanosti ekonomických sociálních a environmentálních důsledků politiky. V roce 2006 byla strategie revidována na tzv. Obnovenou strategii udržitelného rozvoje. 4.2.1 Obnovená strategie udržitelného rozvoje Obnovená strategie udržitelného rozvoje10 obsahuje soudržnou strategii toho, jak se bude Evropská unie účinněji řídit svým dlouhodobým závazkem za účelem splnění cílů udržitelného rozvoje. Potvrzuje potřebu globální solidarity a uznává význam posílení spolupráce s partnery mimo Evropskou unii, včetně rychle se rozvíjejících zemí, které budou mít na globální udržitelný rozvoj značný vliv. Obecným cílem obnovené strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj je určovat a rozvíjet činnosti, jež Evropské unii umožní dosáhnout trvalého zvyšování kvality života pro současné i budoucí generace, a to prostřednictvím vytvoření udržitelných společenství schopných účinně řídit a využívat zdrojů a využívat potenciál hospodářství k ekologickým a sociálním inovacím a zajistit tak prosperitu, ochranu životního prostředí a sociální soudržnost. Hlavními cíli jsou:  ochrana životního prostředí,  sociální spravedlnost a soudržnost,  hospodářská prosperita, Jeníček Vladimír a kol. Vyvážený rozvoj: na globální a regionální úrovni. 1. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 75-79. ISBN 978-80-7400-195-6. 10 Obnovená strategie EU pro udržitelný rozvoj. Cenia [online]. 2006 [cit. 2012-10-18]. Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHD4PB3/$FILE/st_ur_eu_cs06.pdf 9

UDRŽITELNÝ ROZVOJ

16

 plnění našich mezinárodních povinností.

Dále jsou vymezeny hlavní zásady politiky:  prosazování a ochrana základních práv,  solidarita uvnitř a mezi generacemi,  otevřená a demokratická společnost,  zapojení občanů,  zapojení podniků a sociálních partnerů  soudržnost politik a řízení  integrace politik,  využívání nejlepších dostupných znalostí  zásada předběžné opatrnosti  znečišťovatel musí platit. Obnovená strategie udržitelného rozvoje řeší dále její součinnost s Lisabonskou strategií pro růst a zaměstnanost, přičemž by se měly navzájem doplňovat. Lisabonská strategie zásadním způsobem přispívá k zastřešujícímu cíli udržitelného rozvoje tím, že se soustředí především na činnosti a opatření zaměřené na zvýšení konkurenceschopnosti a hospodářského růstu a podporu vytváření pracovních míst. Tyto dvě strategie potvrzují, že hospodářské, sociální a environmentální cíle se mohou navzájem podporovat a měly by být proto prováděny společně. Cílem obou strategií je podpora nezbytných strukturálních změn, pomocí nichž by se ekonomiky členských států mohly vyrovnat s problémy globalizace zajištěním rovných podmínek, které jsou základem pro rozvoj dynamiky, inovace a tvůrčího podnikání a které zároveň zaručují sociální spravedlnost a zdravé životní prostředí. V rámci monitorování předkládá Komise každé dva roky zprávu o pokroku při provádění strategie udržitelného rozvoje v EU a členských státech, která má obsahovat budoucí priority, směřování a opatření. V roce 2009 tak Komise zveřejnila druhé hod-

UDRŽITELNÝ ROZVOJ

17

nocení plnění těchto úkolů s tím, že přes dílčí úspěchy je zřejmé, že neudržitelné tendence v EU přetrvávají a úsilí věnované udržitelnosti je třeba zintenzivnit.11 4.2.2 Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR Strategii udržitelného rozvoje má i ČR. První česká strategie byla schválena v roce 2004. Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky12 představuje její aktualizaci z roku 2010. Jeho úlohou je vytvořit rámec pro zpracování dalších materiálů koncepčního charakteru (akčních programů nebo sektorových politik). Představuje tak důležité východisko pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resortů i pro meziresortní spolupráci a spolupráci se zájmovými skupinami. Odpovědným orgánem za přípravu Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR je Rada vlády pro udržitelný rozvoj. Pro účely aktualizace byl zřízen Řídící výbor pro aktualizaci vedený zástupcem Ministerstva financí. Dokument obsahuje pět prioritních os:  společnost, člověk a zdraví,  ekonomika a inovace,  rozvoj území,  krajina, ekosystémy a biodiverzita,  stabilní a bezpečná společnost. Aktualizace strategického rámce udržitelného rozvoje si klade za cíl určit možné hrozby pro další vývoj České republiky a zároveň najít nástroje, jak se těmto hrozbám vyhnout. Cílem dokumentu je tedy vymezit klíčová témata a problémy udržitelného rozvoje a nalézt příslušná opatření k jejich řešení, přičemž tato opatření mohou být již obsažena v existujících koncepčních dokumentech. Má tak napomoci vzájemné provázanosti

Jeníček Vladimír a kol. Vyvážený rozvoj: na globální a regionální úrovni. 1. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 85-89. ISBN 978-80-7400-195-6. 12 Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR. MŽP [online]. 2012 [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje/$FILE/KM-SRUR_CZ20100602.pdf 11

UDRŽITELNÝ ROZVOJ

18

opatření, která jsou obsažena v různých strategických dokumentech a popř. indikovat problémy, pro které zatím neexistují odpovídající politiky a opatření. 4.2.3 Agenda 21 AGENDA 21 je souhrnný název asi 38 obecných okruhů (odpady, chudoba, ochrana vody, ochrana přírody). Tyto problémy souvisejí s kvalitou životního prostředí, ekologickou šetrností, sociální a zdravotní pohodou občanů zemí celého světa. 13 Místní Agenda 21 je pak proces, který zkvalitňováním správy věcí veřejných, strategického plánování, zapojováním veřejnosti a využíváním všech poznatků o udržitelném rozvoji zvyšuje kvalitu života obyvatel a směřuje k zodpovědnosti občanů za jejich životy i životy ostatních bytostí. Realizátory Místní Agendy 21 mohou být města, obce i regiony.14 Agenda 21 je programový dokument OSN pro 21. století, který ukazuje cestu k udržitelnému rozvoji. Zpracovává principy trvale udržitelného rozvoje do jednotlivých oblastí a požaduje pak po regionální a místní správě uplatnit tyto principy (za účasti občanů) na regionální úrovni v podobě Místní Agendy 21. Dokument je rozdělen do čtyř částí: a.

Sociální a ekonomický rozměr – témata: chudoba, lidské zdraví, demografie, sídla.

b.

Uchovávání a šetrné využívání zdrojů a hospodaření s nimi ve prospěch rozvoje – témata: ochrana atmosféry a vod, ekosystémy, biodiverzita, odpady.

c.

Posilování úlohy důležitých skupin – témata: zapojení žen, ochrana dětí a mládeže, dělníci a zemědělci.

d.

Prostředky implementace – témata: finanční zdroje, věda, vzdělání, právní nástroje.

Krajšek Bohumil. Úvod k místním Agendám 21 v České republice. 1. vyd. Praha: MŽP, 1998. s. 19. ISBN 80-7212-052-2. 14 Galvasová Iva. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. 1. vyd. Brno: Georgetown, 2007. s. 34. 13

ISBN 80251209.

UDRŽITELNÝ ROZVOJ

19

4.2.4 Místní agenda 21 Místní Agenda 21 představuje implementaci dokumentu Agenda 21. Většina problémů a řešení obsažených v Agendě 21 má své kořeny právě na úrovni místních aktivit, cílů je proto dosahováno prostřednictvím participace a spolupráce místních úřadů, které jsou nejblíže lidem. Od roku 2004 existuje sada kritérií Místní agendy 21 (dále jen MA21). Jejím hlavním cílem je zajistit monitorování úrovně procesu MA21 v jednotlivých obcích, městech, regionech. Města, obce i regiony tak mohou dle jasně definovaných parametrů prokázat, že v praxi uplatňují MA21 a na jaké úrovni se nacházejí. Zároveň je možné využívat tento proces jako podpůrný prostředek při žádosti o granty EU a o podporu z vybraných dotačních titulů jednotlivých resortů či krajů. Kritéria MA21 jsou členěna do čtyř základních kategorií „A“ (nejvyšší) – „D“ (nejnižší). Těmto kategoriím předchází ještě kategorie „Zájemci“. Každá z kategorií má svá vlastní kritéria a jasně měřitelné ukazatele, které hodnotí úroveň realizace procesu MA21 v dané municipalitě. V roce 2010 byla sada kritérií aktualizována, aby lépe vyhovovaly rozdílným typům municipalit. Registrované subjekty jsou tak rozděleny do šesti skupin: Malá obec, obec, statutární město, mikroregion, kraj nebo ostatní.15 K 8. 5. 2013 bylo celkem 156 municipalit registrovaných v MA21, čehož 7 bylo registrováno ve Zlínském kraji.16

Místní Agenda 21: Oficiální stránky MŽP k MA21 [online]. 2012 [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: http://ma21.cenia.cz 16 Základní statistiky. Místní agenda 21 [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://ma21.cenia.cz/Datab%C3%A1zeMA21prohl%C3%AD%C5%BEen%C3%AD/Statistiky/z%C3%A 1kladn%C3%ADstatistikykMA21/tabid/759/language/cs-CZ/Default.aspx 15

CHARAKTERISTIKA REGIONU

20

5 Charakteristika regionu 5.1 Zlínský kraj Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které patřily k Jihomoravskému kraji, a okresu Vsetín, který spadal do Severomoravského kraje. Jeho sídelním městem je statutární město Zlín. V rámci regionů soudržnosti tvoří Zlínský kraj společně s Olomouckým územní jednotku NUTS II Střední Morava. Pro účely státní správy bylo vytvořeno 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, v jejichž rámci působí 25 územních obvodů pověřených obcí. Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Na jihozápadě sousedí s krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým, v severní části s Moravskoslezským a na východě s krajem Žilinským a Trenčínským.17 Svou rozlohou 3 964 km2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice. K 1. 1. 2013 měl celkem 307 obcí (z toho 30 měst), ve kterých k 30. 3. 2013 žilo 587 693 obyvatel. Hustota zalidnění 148,0 obyvatel/km2 výrazně převyšuje republikový průměr.18

17

Charakteristika

kraje.

ČSÚ

[online].

2012

[cit.

2013-02-07].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje 18

O kraji. Zlínský kraj: Oficiální internetový portál [online]. 2013 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z:

http://www.kr-zlinsky.cz/o-kraji-cl-17.html


Obr. 1

21

Geografická mapa Zlínského kraje, Zdroj: Statistická ročenka ZLK.

5.1.1 Ekonomická charakteristika Zlínsko bývalo v minulosti považováno za ekonomicky silnou oblast s vysokou koncentrací velkých průmyslových podniků. S regionem byly tradičně spojovány produkty jako obuv, pneumatiky, stroje a letadla. Přibližně od poloviny 90. let se hospodářsky stabilní pozice Zlínského kraje začala měnit vlivem privatizace a restrukturalizace průmyslu. Negativní roli sehrála také špatná dopravní obslužnost a odtržení od Slovenska, s nímž do té doby fungovaly významné vztahy.19 Dokument Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010-201220 se zaměřuje na situaci v nedávné minulosti a uvádí, že zejména v průběhu let 2000-2005 ekonomika Zlínského kraje vykazovala značnou dynamiku a reálnou konvergenci vůči průměru EU. Přes tento pozitivní vývoj zůstává ekonomická vyspělost kraje vůči průCharakteristika Zlínského kraje. Business info [online]. 2011 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-zlinskeho-kraje-2261.html 20 Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010-2012 [online]. 2010 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/zakladni-koncepcni-strategicke-dokumenty-cl-668.html 19


22

měru EU podprůměrná a podrozvinutá. Vyznačuje se stále relativně nízkým podílem terciérního sektoru na HDP. V rámci ekonomiky České republiky nedosahuje míra investic v kraji výrazně vysokých hodnot. Jako významný ukazatel životní úrovně je však registrována relativně vysoká hodnota disponibilního důchodu na obyvatele. Průmyslový potenciál kraje je tvořen podniky zpracovatelského průmyslu, kterých je 17,0 % z registrovaných subjektů celkem. Zejména jde o podniky průmyslu kovodělného, elektrotechnického, dřevozpracujícího a textilního. Jejich charakteristickou stránkou je však nízká úroveň modernizace výroby ve srovnání s ČR.21 Ekonomika Zlínského kraje se vyznačuje silnou podnikatelskou základnou v sektoru malých a středních podniků. V poslední době narůstá počet podnikatelských subjektů ve stavebnictví a službách. I přesto je relativní význam sektoru služeb stále nízký, lze však předpokládat, že do budoucna dále poroste. Naopak váha silného zpracovatelského průmyslu na ekonomické výkonnosti se bude v dlouhodobém výhledu spíše snižovat. Tab. 1

Základní ekonomické charakteristiky Zlínského kraje za rok 2012

Zlínský kraj Průměr ČR Průměrná míra nezaměstnanosti (%) 9,3 8,6 HDP na obyvatele (Kč) 309 386,0 348 928,0 Průměrná hrubá mesíční mzda (Kč) 22 173,0 25 101,0 Zdroj: ČSÚ

Z hlediska cestovního ruchu je Zlínský kraj charakteristický především svou rozmanitou nabídkou, která zahrnuje možnosti cyklistické i pěší turistiky, vinařské a venkovské turistiky, lázeňství, lyžování, kulturních a přírodních památek, lidových tradic a jako jedna z mála oblastí, také lodní dopravy. V roce 2011 navštívilo kraj 469 335 hostů a uskutečnilo se zde 1 531 553 přenocování. V počtu návštěvníků se tak kraj umístil na 10. místě v rámci ČR.22

Charakteristika kraje. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje 22 Statistická ročenka Zlínského kraje 2012. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/aktual/ep-1#10a 21


23

5.1.2 Environmentální charakteristika Zlínský kraj je charakteristický svou přírodní rozmanitostí od nejteplejších oblastí v Dolnomoravském

úvalu,

přes

karpatské

pahorkatiny

Chřibů,

Hostýnských

a Vizovických vrchů až po horské hřbety Beskyd, Javorníků a Bílých Karpat. Rozmanitá jsou i přírodní společenstva od nížinných lužních lesů a nivních luk, přes teplomilné doubravy a stepní stráně až po horské louky, pastviny, vrcholové bučiny a jedlo-bukové lesy. Přírodní hodnotu území dokládá fakt, že velkou část kraje (přibližně 30 %) zaujímají chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a Beskydy. CHKO Bílé Karpaty patří současně i mezi 6 biosférických rezervací UNESCO v republice. Na území kraje se dále nachází 39 přírodních rezervací a 129 přírodních památek.23 Podíl orné půdy ve Zlínském kraji činí přibližně 32 %, převažuje zde stejná tendence jako v ostatních krajích, to znamená, že podíl neustále klesá. Lesnatost kraje je výrazně nad průměrem ČR a činí asi 39 % (tj. třetí nejvyšší hodnota mezi kraji). Ekologickým zemědělstvím se v kraji v roce 2011 zabývalo 244 hospodařících subjektů na výměře přes 35 000 ha. Celkově na ekofarmách ve Zlínském kraji převažují trvalé travní porosty s chovem masného skotu.24 Největší zátěží pro kvalitu ovzduší ve Zlínském kraji jsou především mobilní zdroje, dále pak velké spalovací zdroje a malé zdroje (zejména vytápění domácností). Většina dopravy je vedena přímo středem obydlených zón a spolu s neustálým nárůstem provozu mobilních zdrojů a nedostatečnou kapacitou stávajících silnic v kraji to způsobuje nepříznivou situaci ovzduší. Specifickým problémem Zlínského kraje je kromě dopravy i přímé sousedství s Moravskoslezským krajem, který je z hlediska znečištění ovzduší nejhorší v ČR a vzhledem k převládajícímu proudění vzduchu dochází k dálkovému transportu směrem na jih. Přesto však z celorepublikového pohledu patří území Zlínského kraje k jednomu s nejčistším ovzduším.

Stav životního prostředí v jednotlivých krajích ČR. Cenia [online]. 2006 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFNFVPN5/$FILE/zlinsky_06_final_eb%5B1%5D.pdf 24 Ve Zlínském kraji roste počet ekofarem. Zemědělský týdeník [online]. 2011 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.zemedelskytydenik.cz/hlavni-strana/2702-3 23


24

Počet obyvatel zásobovaných pitnou vodou z vodovodu se dlouhodobě zvyšuje. Zároveň spotřeba pitné vody na obyvatele postupně klesá a je pod průměrem ČR, stejně tak jako ztráty pitné vody ve vodovodní síti. V domech napojených na kanalizaci v roce 2011 bydlelo asi 90 % obyvatel, z nichž je přibližně 88 % napojeno na kanalizací s ČOV.25 Největšími původci odpadů jsou ekonomické subjekty, jejichž činností vzniká asi 1 mil. t odpadu ročně. Zároveň největší množství odpadu vyprodukují stavební podniky (přes 50 % podnikového odpadu). Z hlediska nakládání s komunálními odpady dochází k nárůstu množství vytříděných využitelných složek odpadů, a to zejména plastů, papíru a skla. Ze strany kraje a obcí je stále navyšován počet sběrných nádob na separovaný odpad. Zlínský kraj patří dlouhodobě k nejlepším v ČR ve sběru vyřazených elektrozařízení z hlediska množství odpadu v přepočtu na obyvatele.26 5.1.3 Sociální charakteristika Zlínský kraj je svou rozlohou čtvrtý nejmenší v republice, avšak hustotou obyvatel je pátým nejlidnatějším. Počet obyvatel se v posledních letech každoročně mírně snižuje. Na tento úbytek má nepříznivý vliv migrační saldo. Z hlediska věkové struktury dochází ke změnám, kdy ubývá obyvatel v produktivním věku a přibývá v poproduktivním. V této souvislosti se zvyšuje průměrný věk obyvatelstva, který v roce 2011 činil 41,4 let. Naděje na dožití činí u žen 80,9 let a u mužů 73,5 let, což se téměř shoduje s průměrem ČR. Síť předškolních a školních zařízení v kraji představuje 309 mateřských škol, 257 základních škol, 17 gymnázií, 74 středních škol, 12 vyšších odborných škol. Působí zde 2 vysoké školy – Univerzita Tomáše Bati v krajském městě, která uděluje bakalářský a magisterský statut na 6 fakultách a soukromá vysoká škola Evropský polytechnický institut v Kunovicích.

Stav životního prostředí v krajích ČR. Cenia [online]. 2009 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMSFYDBW7F/$FILE/zk.pdf 26 Životní prostředí. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/4B004B4B1B/$File/zivotni_prostredi.pdf 25


25

Na jednoho lékaře připadá v kraji 259 obyvatel. Akutní, následná a rehabilitační péče je zabezpečena stabilizovanou sítí deseti nemocnic, z nichž nejvýznamnější je Krajská nemocnice T. Bati s 1 084 lůžek. V roce 2011 pobíralo důchod 169 241 občanů (z toho 98 052 starobní), přičemž průměrný důchod činil 10 090 Kč, což je asi o 200 Kč pod průměrem ČR. Ke konci roku 2011 bylo v kraji provozováno celkem 36 domovů pro seniory poskytujících 2 768 míst, dále 27 denních a týdenních stacionářů a 18 domovů pro osoby se zdravotním postiženým. V kraji zaznamenáváme klesající trend v počtu zjištěných trestných činů, který s mírnými výkyvy trvá již od poloviny 90. let. V roce 2011 bylo v kraji spácháno 9 227 trestných činů. V přepočtu na obyvatele je to nejnižší hodnota ukazatele v republice. Nehodovost činí 3,4 nehod na 1 000 obyvatel, což je rovněž nejlepší hodnota mezi kraji.27

Statistická ročenka Zlínského kraje 2012. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/aktual/ep-1#10a 27


Obr. 2

26

Vybrané ukazatele ZLK v porovnání s průměrem ČR, zdroj: Statistické ročenky ZLK 2012


27

5.2 Obec Napajedla Město Napajedla leží ve východní části Zlínského kraje, přibližně 12 km od krajského města Zlín na obou březích řeky Moravy. Nachází se na rozhraní tří etnografických oblastí Hané, Slovácka a Valašska a zároveň na hranici dvou geomorfologických jednotek Dolnomoravského a Hornomoravského úvalu. K 1. 1. 2012 měla Napajedla 7 377 obyvatel. Výměra katastrálního území města činí 19,8 km2. Napajedla jsou obcí pověřenou výkonem státní správy pro obce Halenkovice, Komárov, Oldřichovice, Pohořelice, Spytihněv a Žlutava a spadají pod správní obvod obce s rozšířenou působností Otrokovice. 28

Nejnižší bod města leží v nadmořské výšce 181 m. n. m. Nejvyšší bod leží ve výšce 338 m. n. m. Napajedla patří do Karpatské provincie. Na západě se nachází Chřibská vrchovina, která začíná u Napajedel kopcem Maková, který je zároveň nejvyšším bodem v okolí. Na východě se rozprostírá Vizovická vrchovina, začíná kopcem Kalvárie a pokračuje dále na východ kolem obce Komárov. Napajedelská brána je údolím mezi zmíněnými prvky. Toto místo bylo již od pravěku a středověku strategicky důležitým bodem. Údolí s příznivými životními podmínkami, nacházející se na obchodní stezce v blízkosti brodu přes řeku, vytvářelo dobré předpoklady pro trvalejší osídlení. Napajedelské údolí kolem řeky Moravy řadíme do teplých oblastí T4, která jsou charakteristická dlouhým létem a krátkou suchou zimou. Průměrná roční teplota je 8,5 °C, v měsíci lednu potom -2,2 °C a v červenci 18,8 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí 625 mm. Městem Napajedla protéká severojižním směrem řeka Morava, která pramení u Kralického Sněžníku a v Bratislavě ústí do Dunaje. Je nejenom zásadním krajinotvorným prvkem, ale i důležitá z hlediska vodohospodářského. Morava byla v minulosti výrazně regulována a pozůstatkem starého koryta je několik slepých ramen v okolí města. Morava se v minulosti několikrát vylila z břehů a způsobila poměrně rozsáhlé záplavy. Nejvíce škody zanechala v roce 1997, kdy zaplavila několik městských částí.

28

Město Napajedla [online]. 2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.napajedla.cz


28

V současnosti je po celém toku Moravy v Napajedlích vybudována protipovodňová hráz.29 Počet obyvatel Napajedel činil k 31. 12. 2011 celkem 7 377 občanů. Z toho žen bylo 50,9 % a mužů 49,1 %. Hustota obyvatelstva byla 372 obyvatel na km2. Z hlediska věkové struktury je zde převaha obyvatel ve věku 15-64 let (69,8 %). Menší skupinu tvoří obyvatelstvo mající 65 a více let (16,5 %) a nejméně je obyvatel v předproduktivním věku 0-14 let (13,7 %). Index stáří, který vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel nad 65 let na 100 dětí ve věku do 14 let, má hodnotu 120,6. Celorepublikový průměr činí 110,4, z čehož vyplývá, že zatížení popruduktivní složkou je pro obec nepříznivé. Vývoj počtu obyvatel města Napajedla má dlouhodobě klesající charakter. V roce 1991 byl jejich počet 7 823. Od té doby počet bydlících každoročně ubývá. Migrační saldo v roce 2011 činilo -34 obyvatel. Ačkoliv byl přirozený přírůstek rovněž záporný, vykazoval mnohem lepší hodnoty, a to -1. Celkový úbytek byl tedy 35 obyvatel. Ke dni 26. 3. 2011 byl zjištěn celkový počet ekonomicky aktivních 3 647 osob (tj. 50,3 % z celkového počtu obyvatel). Celkem 1 544 osob dojíždělo do zaměstnání, z toho 369 v rámci obce, 939 do jiné obce okresu, 146 do jiného okresu kraje, 59 do jiného kraje a 31 do zahraničí. Do škol mimo obec vyjíždělo 377 žáků, studentů a učňů. Nejvíce občanů má nejvyšší ukončené vzdělání středoškolské bez maturity (2 293), dále pak úplné střední s maturitou (1 745), základní (1 124) a vysokoškolské (730).30 Ke konci roku 2012 působilo v Napajedlích 1 772 podnikatelských subjektů, z toho nejvíce bylo živnostníků 1 318. Nejvíce pracovních míst je v oblastech zabývajících se gumárenskou výrobou, stavebnictvím, strojírenstvím a dopravou. Avšak tato průmyslová výroba nezabezpečuje dostatek pracovník míst pro své obyvatele, kteří tak dojíždějí za prací především do firem v otrokovicko-zlínské aglomeraci.

MARTÍNEK, B. Image města Napajedla. Brno, 2012. s. 22-29. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. 30 Sčítání lidu, domů a bytů 2011. ČSÚ [online]. 2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30549&th=&v=&vo=null&vseuzemi=null&void= 29


29

Zemědělství je v Napajedlích zastoupeno zejména živočišnou výrobou. Na území obce je soustředěn chov vepřového, hovězího dobytka a drůbeže. Známý je také místní hřebčín proslulý chovem anglických plnokrevníků. Napajedla jsou označovány za tranzitní obec. Nenachází se zde žádný dopravní uzel. Napajedly prochází silnice I. třídy č. 55, která spojuje města Otrokovice a Uherské Hradiště. Dostupnost dálniční sítě je zajištěna prostřednictvím rychlostní komunikace č. R55, která začíná u Otrokovic a je dále napojena na dálnici D1. Od roku 2007 funguje integrovaný dopravní systém Napajedla, který je zajištěn nízkopodlažními autobusy linkových dopravců. Město Napajedla a společnost ČSAD Vsetín a.s. podepsaly smlouvu o zajištění dopravní obslužnosti a město tak každoročně dotuje dopravní systém částkou 500 000 Kč. Vzhledem k tomu, že vlakové nádraží se nachází poměrně daleko od obytné zóny, není železniční doprava příliš využívána. Napajedla leží na trati č. 330 Břeclav-Přerov. Staví zde pouze osobní vlaky, spěšné vlaky a rychlíky zde nestaví. V Napajedlích je provozována také lodní doprava, a to formou rekreační plavby. Město je součástí Baťova kanálu, který spojuje Otrokovice s Hodonínem. Jsou zde zřízeny dva přístavy – jeden v centru města a druhý v rekreačním středisku Pahrbek. Kulturní dění je převážně zajištěno Klubem kultury Napajedla, který je příspěvkovou organizací města. Každoročně se ve městě pořádá festival ochotnických divadelních souborů, přehlídka folklorních souborů Moravské chodníčky, Svatováclavské slavnosti, a nově také Pivní slavnosti. Velmi oblíbené jsou také pravidelné jazzové koncerty a koncerty vážné hudby. Několikrát do roka se konají farmářské trhy v centru města a v zimním období plesy. Ve městě se nachází divadelní a loutkový sál, městská knihovna, muzeum, sokolovna a klášterní kaple. V Napajedlích se nachází jedna mateřská škola a dvě základní školy s prvním i druhým stupněm vzdělání. Základní vzdělání je poskytováno také pro žáky z okolních menších obcí (Komárov, Oldřichovice, Pohořelice, Spytihněv a Žlutava). Středoškolské vzdělání zde zastoupeno není, i když do roku 1997 v Napajedlích fungovalo střední odborné učiliště a jednu dobu bylo dokonce největší v okrese. Vzdělávací systém je doplněn o základní uměleckou školu, ve které se vyučují předměty s hudebním i výtvarným zaměřením.


30

Zdravotnická infrastruktura města je tvořena sítí obvodních lékařů, několika zubními ordinacemi, chirurgickou ambulancí a gynekologickou ambulancí. Nachází se zde rovněž dvě lékárny. Sportovní a rekreační vybavenost města je poměrně na dobré úrovni. Nalezneme zde 2 menší tělocvičny a jednu sportovní halu, dále 2 fotbalová hřiště, 5 antukových tenisových kurtů, 3 antukové volejbalové kurty a nově vybudovaný skate-park. Na území města se nachází množství dětských hřišť. V minulosti měli občané k dispozici velký zámecký park, ten však spolu se zámkem město zprivatizovalo, proto byla v posledních deseti letech vybudována nebo zrekonstruována řada menších odpočinkových zón a parků. V současnosti je pohyb v zámeckém parku výrazně omezený a většinu jeho plochy zabírá golfové hřiště. Cestovní ruch v Napajedlích prochází v současné době rozvojem, avšak má značný potenciál. Nejen v Napajedlích, ale po celé délce toku řeky Moravy a Baťova kanálu byly v nedávné době vybudovány cyklostezky, které jsou v hojné míře využívány. Jen v době letní sezóny 2012 projelo napajedelským úsekem 100 000 cyklistů. S tím souvisí i rekreační plavba po řece Moravě. Jak již bylo zmíněno, Baťův kanál spojuje města Otrokovice a Hodonín. Dále bude v roce 2014 tato trasa prodloužena o úsek Otrokovice-Kroměříž, z čehož město vyvozuje, že by mělo dojít k nárůstu turistů. Každoročně zvyšující se návštěvnost zaznamenává především napajedelský hřebčín, zámek a také radnice. Hosté mají možnost ubytovat se v penzionu v centru města nebo v chatkách či stanech v rekreačním areálu Pahrbek.31

31

Napajedelské noviny. Napajedla: 2012.

STRATEGIE ROZVOJE REGIONU

31

6 Strategie rozvoje regionu Problematika udržitelného rozvoje krajů je podmíněna úrovní, specifiky, zvláštnostmi, případně jedinečnostmi regionů. Jednotlivé indikátory regionální úrovně pro hodnocení pilířů udržitelného rozvoje mají proto v každém kraji rozdílné priority.32 Zlínský kraj nemá zpracovanou strategii udržitelného rozvoje svého území. Jeho základními koncepčními strategickými dokumenty jsou „Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012“ a „Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020“. Další strategické dokumenty jsou zpracovány v rámci jednotlivých sektorů. 6.1.1 Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 Tento dokument byl vytvořen s cílem přiblížení či dosažení průměrné hospodářské úrovně Evropské unie při respektování principů udržitelného rozvoje. Existuje zde hypotéza, že pokud česká ekonomika a společnost bude směřovat k předpokládaným konvergenčním procesům, je v silách regionu Zlínského kraje dosáhnout průměrné úrovně EU do roku 2020, přičemž by na tomto vývoji zásadním způsobem neměla nic měnit ani ekonomická krize. Podle vize strategie bude Zlínský kraj regionem s moderní prosperující ekonomikou, s rostoucí životní úrovní a vysokou zaměstnaností, atraktivní pro obyvatele, investory i návštěvníky. Strategie je tedy postavena na čtyřech vzájemně provázaných prioritních oblastech, na nichž stojí konkurenceschopnost ekonomiky i kvality života Zlínského kraje:  konkurenceschopná ekonomika,  úspěšná společnost,  efektivní infrastruktura a rozvoj venkova,  atraktivní region. Vybrané oblasti udržitelného rozvoje ve Zlínském kraji. Zlín: ČSÚ, 2007. s. 15. ISBN 978-80-2501568-1. 32


32

Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 je strategií vyváženého regionálního hospodářského rozvoje, jejímž smyslem je jak rozvinout nedostatečně využívaný potenciál, tak i snižovat regionální rozdíly a pomáhat ekonomicky slabším lokalitám, které nejsou schopny provést změny vlastními silami. Cílem je tak rovněž překonání tendence zvýrazňování regionálních disparit ve vztahu k celostátní úrovni a lokálních disparit k průměru Zlínského kraje a zabránění vzniku nových nerovnováh v odvětvové a regionální struktuře ekonomiky, které by si jinak vyžádaly další vynaložení veřejných i soukromých prostředků v následujícím období. Zcela neopominutelnou součástí Strategie je i její sociální rozměr, který je projevem vyspělosti jakéhokoli celku. Ekonomická vyspělost Zlínského kraje by se měla tedy ke konci sledovaného období přiblížit či dosáhnout 100 % úrovně EU-27. Ekonomická vyspělost bude kvantifikována pomocí ukazatele hrubého domácího produktu přepočteného na jednoho obyvatele a vyjádřeného v paritě kupní síly. Scénář proveditelného naplnění vize předpokládá, že regionální růst HDP bude (po překonání poklesu z důvodu ekonomické krize) představovat v průměru 5,5 % až do roku 2020 a tím se přiblíží úrovni EU. Strategie rozvoje Zlínského kraje bude v horizontu svého naplnění dále zpřesňována doprovodnými dokumenty pracujícími s větší úrovní detailu a sledující kratší časový horizont. Dojde ke konkretizaci cílů a úkolů Strategie na čtyřleté ve formě PRÚOZK a roční ve formě ročních akčních plánů. Na financování realizace opatření, úkolů a cílů Strategie se bude podílet více subjektů. Nezbytné finanční náklady jsou odhadovány na celkových 176 mld. Kč. Hlavním zdrojem financování by měla být Evropská unie (především prostřednictvím finančních nástrojů regionální politiky EU) s podílem 48,8 %. Druhým nejvýznamnějším zdrojem krytí by měl být stát (pomocí rozpočtu ČR a mimorozpočtových fondů), který se bude podílet 22,9 %. Očekává se, že soukromý sektor ať již ziskový nebo neziskový pokryje 15,4 % nezbytných finančních potřeb. Samotný Zlínský kraj poskytne finanční zdroje


33

ve výši 12,3 mld. Kč neboli 7 % všech potřebných zdrojů. Zbývající finanční podíl připadá na obce. 33 6.1.2 Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010 – 2012 Program rozvoje kraje je základním střednědobým programovým dokumentem k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje s důrazem na sociálně ekonomickou sféru. Lze jej charakterizovat jako program cílených opatření, případně intervencí, přijatý pro stimulaci ekonomického a sociálního rozvoje kraje.34 Dokument vychází z konceptů i závěrů Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 – 2020 (SRZK). Konkretizuje je na kratší časové období, vymezené rokem 2012, a současně usiluje o detailnější identifikaci území. Na rozdíl od SRZK je obsahová část silně ovlivněna dopady ekonomické krize. Krizové faktory a okolnosti zde sehrávají většinovou a váhově zcela významnější roli. Stejně jako v SRZK je zde pracováno se soustavou čtyř pilířů (konkurenceschopná ekonomika, úspěšná společnost, efektivní infrastruktura a rozvoj venkova a atraktivní region) s propojením vzájemných vazeb mezi nimi. Odhadovaný finanční rámec pro celý PRÚOZK činí celkem 35 mld. Kč, což je ročně 11,6 mld. Kč. Na financování realizace Programu se budou podílet stejné typy subjektů jako u SRZK, přičemž je zde odlišné procentuální zastoupení. Podíl Evropské unie činí 55,1 %, státu a státních institucí 22 %, soukromého sektoru 13,4 %, Zlínského kraje a jeho institucí 6,7 % a obcí 2,9 %.35

ZAHRADNÍK, Petr a JEDLIČKA, Jan. Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009-2020. Krajský úřad ZLK [online]. 2009 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/strategie-rozvoje-zlinskehokraje-2009-2020-srzk--cl-680.html 34 Strategické a programové dokumenty regionálního rozvoje ČR. DVH CR [online]. 2013 [cit. 2013-0420]. Dostupné z: http://www.dhv.cz/regstrat/ 35 ZAHRADNÍK, Petr a JEDLIČKA, Jan. Program rozvoje územního obvodu ZLK 2010-2012. Krajský úřad ZLK [online]. 2010 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/program-rozvojeuzemniho-obvodu-zlinskeho-kraje-2010-2012-pruozk--cl-679.html 33


34

6.1.3 Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava V souladu se strategickými rozvojovými dokumenty Zlínského kraje, zejména tedy PRÚOZK a regionálními rozvojovými dokumenty s tématickým zaměřením je na základě rozhodnutí Asociace krajů ČR a usnesení vlády realizován ROP Střední Morava, jehož zadavateli jsou Zlínský a Olomoucký kraj. ROP Střední Morava představuje základní nástroj uplatňování politiky soudržnosti ve zkoumaném regionu v programovém období 2007 – 2013. Je klíčovým strategickým programovým dokumentem vycházející ze sociálně-ekonomických rozvojových priorit regionu při realizaci projektů podporovaných ze strukturálních fondů EU v průběhu programového období 2007 – 2013. Obsahové zaměření ROP Střední Morava respektuje komplexní způsob podpory regionálního rozvoje na základě analyticky vyhodnocených priorit, kterými jsou Doprava, Integrovaný rozvoj a obnova regionu a Cestovní ruch, za asistence podpůrné priority Technická pomoc. Globálním cílem ROP Střední Morava je zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu a životní úrovně jeho obyvatel ve svém komplexu. Specifické cíle jsou následující:  Zajištění efektivní, flexibilní a bezpečné dopravní infrastruktury v rámci regionu soudržnosti Střední Morava a spolehlivé, kvalitní a integrované veřejné dopravní služby.  Zlepšení kvality života v regionu, zvýšení atraktivity regionálních center, měst a obcí, zajištění kvalitní a dostupné sociální služby a příznivých, podpůrných podmínek pro podnikání.  Zlepšení atraktivnosti regionu pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. 36

Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava. ROP Střední Morava [online]. 2007 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.rr-strednimorava.cz/rop-sm/programovy-dokument 36


35

Na rozvoj Olomouckého a Zlínského kraje bylo pro období 2007 – 2013 přiděleno celkem 20,2 mld. Kč. Od počátku programového období bylo k 3. dubnu 2013 podáno celkem 1 965 žádostí v hodnotě 35,6 mld. Kč (176,4 % celkové alokace). S příjemci bylo podepsáno 683 smluv o poskytnutí dotace v celkové hodnotě 14,7 mld. Kč (72,9 % celkové alokace). Ke stejnému datu bylo příjemcům na jejich účty proplaceno 12 mld. Kč (59,4 % celkové alokace) a certifikovány byly výdaje ve výši 10,6 mld. Kč. Tato hodnota představuje 52,3 % celkové alokace.37 6.1.4 Ekonomický pilíř Tvorbu inovačního prostředí ve Zlínském kraji podporuje Regionální inovační strategie z roku 2007. Ta má řadu cílů. Těmi hlavními jsou: podpora spolupráce firem s vysokými a středními školami, budování a rozvoj výzkumného a vývojového zázemí, podpora inovačních aktivit začínajících podnikatelů a internacionalizace aktivit podnikatelského, akademického a veřejného sektoru v oblasti inovací.38 Zajištění větší spolupráce mezi firemním a vzdělávacím sektorem si klade za úkol rovněž PRÚOZK. Důraz je dán především na větší mobilitu mezi těmito dvěma sektory a na zapojení regionálních podnikatelských partnerů do tvorby vzdělávacích programů. Rozvoj dopravní infrastruktury a především silniční sítě je jednou z hlavních priorit Zlínského kraje, protože umožní zvýšení atraktivity kraje pro investory a tím zlepšení ekonomické situace v oblasti. Základním rozvojovým dokumentem kraje v oblasti dopravy je Generel dopravy Zlínského kraje, který byl schválen v roce 2004 a aktualizován roku 2011. Je výchozím a závazným dokumentem při pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů na území kraje. Stanovuje hlavní priority rozvoje všech druhů dopravy. Zlínský kraj má zpracovanou Strategii bezpečnosti silničního provozu na období 2012 – 2020, která vychází z Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP) a rovněž také ze SRZK. Krajská strategie by měla přispět Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání ze strukturálních fondů. Strukturální fondy [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-o-cerpani/Mesicnimonitorovaci-zprava 38 Regionální inovační strategie. Krajský úřad ZLK [online]. 2007 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/regionalni-inovacni-strategie-zlinskeho-kraje-cl-1957.html 37


36

svým podílem k naplnění strategických cílů NSBSP, a to snížit do roku 2020 počet usmrcených v silničním provozu na úroveň průměru evropských zemí a současně i snížit o 40 % počet těžce zraněných osob. To na území Zlínského kraje znamená každoročně v průměru snížit počet usmrcených o 5,5 % a počet těžce zraněných o 3,6 %. Dále má kraj vypracovanou koncepci rozvoje cyklistické dopravy, která navazuje na Generel dopravy. Rozvoj kolejové dopravy je navazujícím dokumentem v oblasti železniční dopravy.39 Program rozvoje cestovního ruchu ve Zlínském kraji, respektive jeho aktualizace z roku 2007, vymezuje cílený a reálný rámec rozvoje odvětví cestovního ruchu, jenž by měl sloužit jako nástroj pro implementaci specifických kroků, které v konečném důsledku povedou ke zvýšení atraktivnosti ZLK jako turistického cíle. Dokument byl výchozím podkladem pro zpracování Regionálního operačního programu NUTS II Střední Moravy.40 SRZK klade velký důraz na rozvoj cestovního ruchu, v rámci Strategie je se touto problematikou zabývá téměř celý pilíř nazvaný Atraktivní region. Hlavními cíli, kterých má být dosaženo, je zvýšení ukazatele návštěvnosti a využitelnosti kapacit cestovního ruchu, zvýšit konkurenceschopnost ZLK jako destinace cestovního ruchu a propojit kulturu s cestovním ruchem. PRÚOZK pak přiděluje cílům jednotlivá opatření: modernizace a dobudování nových ubytovacích a gastronomických služeb a infrastruktury pro cestovní ruch, napojení silniční sítě regionu na dálniční síť ČR, zkvalitnění úlohy marketingu a řízení v cestovním ruchu prostřednictvím rozvoje speciálních agentur destinačního managementu a rozvoje turistických informačních center a provázání aktuálních informací o kultuře s cestovním ruchem. Roku 2007 byla založena Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, jejímž posláním je snaha napomoci ekonomickému rozvoji kraje a zaměstnanosti, zvýšit návštěvnost kraje v jeho turistických oblastech a vytvářet síť partnerství a služeb. Tato společnost vypracovala dokument s názvem Marketingová strategie a marketingová značka Východní Moravy 2008 – 2015. Jeho úkolem je sdružit snahy destinačních managemenKoncepce rozvoje dopravní infrastruktury. Krajský úřad ZLK [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/koncepce-dopravni-infrastruktury-na-uzemi-zlinskeho-kraje-cl-139.html 40 Program rozvoje cestovního ruchu ve ZLK. Krajský úřad ZLK [online]. 2007 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/program-rozvoje-cestovniho-ruchu-ve-zlinskem-kraji-cl-698.html 39


37

tů oblastí a dalších organizací i jednotlivců do jednoho silného celku, který bude znám jako Východní Morava a tím zvýšit nominální příjmy zúčastněných subjektů z turistického ruchu, prodloužení délky pobytu a dodatečných útrat za služby.41 Jak již bylo řečeno, jedním z pilířů SRZK je konkurenceschopná ekonomika. V této oblasti směřuje ZLK k posílení role malých a středních podniků, posílení významu sektoru služeb a k udržení konkurenceschopnosti dominantních průmyslových podniků. Podle PRÚOZK by mělo konkrétně dojít ke zlepšení přístupu k financím pro začínající podnikatele, zlepšení nefinančních podmínek podnikání malých a středních podniků a rovněž také k naplnění strategické průmyslové zóny Holešov. 6.1.5 Environmentální pilíř Na základě zákonů č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií byl zpracován Koncept snižování imisí a emisí Zlínského kraje, jehož součástí je také Územní energetická koncepce. Koncept je zaměřen na trvalé zlepšování ochrany ovzduší formou snižování emisí škodlivin, ochranu klimatu v kraji a zkvalitnění imisního stavu ovzduší s cílem podpořit rozvoj regionu za podmínek trvale udržitelného rozvoje.42 Plán odpadového hospodářství kraje vychází z požadavku zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Tento dokument byl zpracován na základě požadavků Plánu odpadového hospodářství ČR a v souladu s jeho závaznou částí. Základním cílem Plánu je stanovit optimální způsob dosažení souladu s požadavky právních předpisů ČR a EU na území kraje v oblasti odpadového hospodářství a s tím spojené ekonomické dopady. Hlavním účelem je vytvořit a zajistit funkčně provázaný systém rozvoje celého odpadového hospodářství, stanovit směry a cíle pro budoucí nakládání s odpady a stanovit formy jejich dosažení a poskytnout tak podklady pro zpracování navazujících POH původců odpadů.

Marketingová strategie 2009-2015. Krajský úřad ZLK [online]. 2009 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/marketingova-strategie-a-marketingova-znacka-vychodni-moravy-2009-2015cl-704.html 42 Vyhodnocení vlivů koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví: Koncept na snižování emisí a imisí ZLK. Zlínský kraj [online]. 2005 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/konceptsnizovani-emisi-a-imisi-zlinskeho-kraje-a-uzemni-energeticka-koncepce-cl-689.html 41


38

Plán je zpracován na období deseti let, tzn., že zahrnuje období od roku 2004 do roku 2013.43 Podle zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí je stanovena povinnost provádět environmentální výchovu, vzdělání a osvětu všem subjektům, které ovlivňují oblast výchovy a vzdělávání, tedy i krajům. Zlínský kraj v samostatné působnosti v rámci Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty usiluje o to, aby byl vytvořen a využíván systém osvojování základních poznatků o životním prostředí a jeho ochraně vycházející z principů udržitelného rozvoje a z aktivních forem výchovy, osvěty a získávání informací, zajišťovaný prostřednictvím státních i nestátních institucí. Orgány by měly být veřejně účinně nápomocny při zajišťování přístupu k informacím o životním prostředí. Hlavními oblastmi v rámci EVVO ve Zlínském kraji jsou školní a mimoškolní ekologická výchova dětí a mládeže, osvěta a zapojení veřejnosti, ekologické poradenství pro veřejnost a další vzdělávání dospělých pro práci s dětmi a mládeží v rámci ekologické výchovy.44 V roce 2002 byla zpracována Studie o lesním hospodaření na území Zlínského kraje. Tento dokument obsahuje charakteristiku lesního hospodářství, analýzu vybraných ukazatelů hospodaření Lesů ČR v regionu, včetně jejich předpokládaného vývoje do roku 2010. Studie je určena především pro zastupitele Zlínského kraje jako podklad při jejich hospodářském a politickém rozhodování.45 V tomtéž roce byla zpracována Studie rozvoje zemědělské výroby ve Zlínském kraji. Strategickým cílem pro rozvoj zemědělství kraje je posilování konkurenceschopnosti zemědělců efektivním využíváním všech výrobních faktorů, jako jsou půda, pracovní síly, vzdělání, formy podniků umožňující optimální využití výrobních faktorů

Plán odpadového hospodářství ZLK. Krajský úřad ZLK [online]. 2004 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/plan-odpadoveho-hospodarstvi-zlinskeho-kraje-cl-691.html 44 Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve ZLK. Krajský úřad ZLK [online]. 2012 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/koncepce-environmentalniho-vzdelavanivychovy-a-osvety-ve-zlinskem-kraji-cl-694.html 45 Studie o lesním hospodaření na území ZLK. Krajský úřad ZLK [online]. 2002 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/studie-o-lesnim-hospodarstvi-cl-695.html 43


39

a v neposlední řadě maximální zužitkování všech nástrojů podpor jak ze zdrojů domácích, tak z programů EU.46 V rámci projektu Zvyšování absorpční kapacity ZLK v období 2007 – 2013 byla zpracována Strategie využití brownfields jako strategický rozvojový dokument, který představuje klíčový a určující materiál při řešení problematiky brownfields v kraji. Cílem je zlepšení celkového obrazu ZLK, rozšíření příležitostí pro podnikatele a tedy i nárůst ekonomických aktivit, pracovních možností a zlepšování životního prostředí v revitalizovaných oblastech.47 Dokument SRZK se rovněž zaměřuje na environmentální problematiku. Vymezuje určité úkoly, které je nutno splnit pro zlepšení životního prostředí v kraji. První reaguje na trend nárůstu odpadu a žádá zkvalitnit proces nakládání s nimi. Druhým úkolem je eliminace staré ekologické zátěže. Dále je nutné zlepšit kvalitu odpadních vod, a to prostřednictvím budování příslušné infrastruktury. Čtvrtý úkol klade důraz na snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší. Pátý úkol žádá zvýšení energetické účinnosti a širší realizaci energetických úspor v kraji. Rovněž je nezbytné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě. Poslední úkol se orientuje na rozvoj přátelštějšího přístupu občanské i podnikatelské veřejnosti k životnímu prostředí. Strategie si dává za cíl také podporovat ekologicky šetrnou dopravu, konkrétně dostavit sítě cyklostezek, zavádět ekologicky příznivá vozidla a intenzivněji využívat vodní dopravy. PRÚOZK dále specifikuje předchozí úkoly a rozděluje je na úkoly s plošným zaměřením a úkoly pro dané ORP. V rámci zkvalitnění nakládání s odpady je třeba předcházet vzniku odpadů a omezování jejich množství, rozvíjet infrastrukturu s nakládání s odpady a rozvíjet systémy odděleného sběru odpadů. Udržitelné využívání zdrojů energie bude realizováno prostřednictvím energetických úspor a zvyšování energetické účinnosti, zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie a příkladným chování kraje a obcí. Dále by mělo dojít ke zvýšení napojení na veřejnou kanalizaci s odpovídající

Studie rozvoje zemědělské výroby v ZLK. Krajský úřad ZLK [online]. 2002 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/studie-rozvoje-zemedelske-vyroby-ve-zlinskem-kraji-cl-697.html 47 Strategie využití brownfields ve ZLK. Krajský úřad ZLK [online]. 2008 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://abskap.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=116073&doctype=ART&nid=9209&cpi=1 46


40

kvalitou čištění odpadních vod. V poslední řadě by měla být provedena dostavba páteřní sítě cyklostezek. 6.1.6 Sociální pilíř Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb pro období 2012 – 2014 je významným strategickým dokumentem pro oblast poskytování sociálních služeb v kraji. Jeho úkolem je mimo jiné vymezit sociální služby, které budou na území kraje podporovány. Zpracování Plánu je upraveno v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Globálním cílem stanoveným v SRZK je zajistit osobám v nepříznivé sociální situaci přiměřenou a kvalitní pomoc, která bude vycházet z individuálně určených potřeb osob, bude podporovat rozvoj jejich samostatnosti a motivovat je k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb pak dále konkretizuje jednotlivá opatření pro naplnění globálního cíle, přičemž rozděluje cílovou skupinu na seniory, osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi a osoby ohrožené sociálním vyloučením. 48 V roce 2007 byla vládou schválena národní Strategie prevence kriminality na léta 2008 – 2011, která deleguje část kompetencí na kraje. Na jejím základě byla zpracována Koncepce prevence kriminality ve Zlínském kraji na léta 2009 – 2011. Jejím záměrem je vytvořit bezpečný kraj, který bude poskytovat svým občanům ochranu a pocit bezpečí a tím posilovat jejich důvěru ve veřejnou správu. Realizované aktivity povedou k udržení stávající pozice Zlínského kraje jako jednoho z nejméně zatížených krajů v oblasti kriminality.49 Koncepce romské integrace na období 2004 – 2008 je první koncepcí Krajského úřadu ZLK, která se zabývá romskou problematikou. Dokument popisuje oblasti jako je

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve ZLK pro období 2012-2014. Krajský úřad ZLK [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/strednedoby-plan-rozvoje-socialnichsluzeb-ve-zlinskem-kraji-pro-obdobi-2012-2014-cl-1046.html 49 Koncepce prevence kriminality ve ZLK na léta 2009-2011. Krajský úřad ZLK [online]. 2008 [cit. 201303-17]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/koncepce-prevence-kriminality-ve-zlinskem-kraji-cl702.html 48


41

školství, zaměstnanost, bydlení, zdravotnictví a kriminalita v souvislosti s romskou integrací a navrhuje možná řešení v rámci kraje.50 Koncepci prevence kriminality a koncepci romské integrace doplňuje Strategie prevence rizikového chování u dětí a mládeže na období 2010 – 2012. Cílem této strategie je dosáhnout vyšší úrovně minimálních preventivních programů, pravidelně vyhodnocovat školní metodiky prevence a podporovat a iniciovat vznik školních poradenských pracovišť ve spolupráci s Institutem pedagogicko-psychologického poradenství.51 Zlínský kraj disponuje třemi aktuálními strategickými dokumenty v oblasti kultury. Jsou jimi Program podpory kultury pro období 2012 – 2017, Strategie rozvoje marketingu a propagace organizací Zlínského kraje v oblasti kultury na období 2012 – 2016 a Koncepce rozvoje místní kultury a kulturních zařízení ve ZLK na léta 2009 – 2013. V oblasti památkové péče je to potom uplatňován Střednědobý plán podpory památkové péče ve ZLK do roku 2013.52 Jedním z cílů SRZK je zefektivnění sítě zdravotnických služeb na základě potřeb a finančních možností, a to konkrétně optimalizovat sítě zdravotnických zařízení, rozvíjet prevenci a podporovat veřejné zdraví a zvýšit kvalitu zdravotnické péče. Právě zvýšení kvality zdravotnické péče je úkolem, který je více specifikován v PRUOZK. Pro splnění úkolu byla definována opatření: Koncentrace a centralizace zdravotnické péče, jež spočívá ve vybudování center specializované péče, dále modernizace zdravotnické infrastruktury vybavením zdravotnickými přístroji a zavedením informačních systému, a v poslední řadě zamezení stárnutí praktických lékařů, kdy bude umožněno absolventům lékařských fakult získání atestace v krajských nemocnicích. V oblasti školství SRZK navrhuje zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělané populace, zvýšení podílu populace zapojené do systému celoživotního vzdělávání, optimalizaci Koncepce romské integrace na období 2004-2008 ve ZLK. Krajský úřad ZLK [online]. 2004 [cit. 201303-17]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/koncepce-romske-integrace-na-obdobi-2004-2008-vezlinskem-kraji-cl-705.html 51 Strategie prevence rizikového chování u dětí a mládeže ve ZLK 2010-2012. In: Krajský úřad ZLK [online]. 2010 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/strategie-prevence-rizikovehochovani-u-deti-a-mladeze-na-obdobi-2010-2012-cl-710.html 52 Strategie a koncepce v oblasti kultury a památkové péče. Krajský úřad ZLK [online]. 2013 [cit. 201303-19]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/strategicke-a-koncepcni-dokumenty-cl-2006.html 50


42

a zkvalitnění primárního a sekundárního stupně vzdělávání. Na tyto úkoly navazuje PRÚOZK následujícími opatřeními. V rámci prvního úkolu by měl kraj podporovat rozvoj bakalářských studijních programů. V problematice celoživotního vzdělávání by měly být využity kapacity a možnosti škol pro tento účel. Pro naplnění třetího cíle by se měla optimalizovat nabídka škol na základě poptávky s důrazem na řemesla, měl by být zaveden systém kvality a hodnocení škol, zlepšit výuku cizích jazyků a ICT a podpořit další vzdělávání pedagogů. 6.1.7 Strategické dokumenty Zlínského kraje – shrnutí Podle SRZK, jakožto strategického dokumentu na nejvyšší úrovni, by měl kraj do roku 2020 dosáhnout průměrné úrovně EU-27. Tato hypotéza se zatím nepotvrzuje. Regionální HDP, které by mělo ročně růst o 5,5 %, v posledních letech stagnuje nebo dokonce klesá a výhledově to nevypadá, že by se měla situace v nejbližších letech výrazně měnit. PRÚOZK, který má navazovat na SRZK a konkretizovat její cíle a úkoly, byl vypracován na období 2010-2012. V současnosti je tento dokument neaktuální a měl by být nahrazen novým. Podle informací odboru strategického plánování Zlínského kraje byl sice zpracován PRÚOZK 2013-2016, avšak schválen zastupitelstvem by měl být až ve druhé polovině roku 2013. Realizace projektů podporovaných ze strukturálních fondů EU pro aktuální programové období probíhá prostřednictvím ROP Střední Morava. Podle monitorovacích zpráv o průběhu čerpání ze strukturálních fondů bylo 52,3 % finančních prostředků certifikováno (vzhledem k celkové alokaci), což řadí ve srovnání s ostatními programy v ČR ROP Střední Morava na 2. místo. Dále 59,5 % prostředků bylo proplaceno příjemcům, přičemž Program zaujímá 6. místo. V současné době zde není žádný výrazný nepoměr mezi prioritními osami (v roce 2010 došlo k přesunu peněz z prioritní osy Doprava do Integrovaného rozvoje a obnovy regionu a do Cestovního ruchu). Největší zájem je o oblast podpory 2.3. Rozvoj venkova, kde podané žádosti činí přibližně 280 %


43

celkové alokace a také o prioritní osu Cestovní ruch. Převis nabídky nad poptávkou u žádné z prioritních os ani oblastí podpory není.53 Jak už bylo řečeno výše, PRÚOZK je neaktuálním dokumentem. Strategie, které byly popsány v rámci ekonomického pilíře, jsou všechny aktuální a platné. Na rozdíl od environmentálního pilíře, kde je většina dokumentů neaktuálních. Výjimkou je Plán odpadového hospodářství a Strategie využití brownfields. Sociální oblast disponuje třemi aktuálními dokumenty z šesti, ty řeší kulturu a sociální služby. Neexistuje zde však žádný samostatný dokument zabývající se problematikou zdravotní péče. Aby byla zajištěna zpětná vazba strategie, její součástí by měl být monitoring. Ten kontroluje naplnění stanovených cílů a celkově naplnění dokumentu v praxi. Obecně můžeme konstatovat, že novější strategické dokumenty monitoring obsahují a dané cíle jsou pak vyhodnocovány. Z analýzy strategií vyplývá problém jejich překrývání, kdy jedna problematika je řešena několika strategickými dokumenty. V těchto případech si potom strategie kladou totožné cíle a stejné nebo odlišné způsoby jejich dosažení. Dále bylo zkoumáno, jaký podíl celého strategického dokumentu zaujímá analytická část. Ve většině případů tvoří analýza více než poloviční část dokumentu, z čehož vyplývá, že na strategickou část, která je nejdůležitější a měla by tedy zaujímat podstatnou část, zbývá menší prostor. Analytická část je tedy často zbytečně rozsáhlá na úkor strategické.

Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání ze strukturálních fondů. Strukturální fondy [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-o-cerpani/Mesicnimonitorovaci-zprava 53

INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

44

7 Indikátory udržitelného rozvoje Pro měření směřování k udržitelnému rozvoji, stejně tak jako ke sledování výkonnosti jednotlivých území - od lokální přes regionální úroveň až k úrovni celostátní, se používají ukazatele neboli indikátory. Nejznámějším z nich je měření HDP na hlavu, což je ovšem ukazatel, který hodnotí pouze oblast ekonomickou a jeho uplatnění pro menší území zejména pro místní úroveň je velmi problematické v podstatě prakticky neproveditelné.54 Nejstarším odvětvím lidské činnosti, které využívá ukazatelů/indikátorů je zřejmě ekonomika. Indikátory výše majetku (od počtu slepic či velbloudů přes velikosti rodinného sídla, počet kop zlata, po výši bankovního konta a velikost vlastněného vozu) jsou lidmi sledovány již po mnoho let. V ostatních oblastech života se začaly indikátory intenzivněji používat ve 2. polovině 20. století. Územně prominutelné ukazatele sice můžeme v určitých modifikacích sledovat také již řadu století, avšak povětšinou sloužily spíše k výběru daní nebo navrhování nových výstaveb, než k vyhodnocování stávajícího stavu území a navrhování opatření k omezení negativních vlivů rozvoje na životy obyvatel a na životní prostředí.55 Zájem o informace a indikátory pro udržitelný rozvoj výrazněji vzrostl po Stockholmské konferenci (1972), kde bylo doporučeno, aby OSN zřídila program pro životní prostředí. Je to známý UNEP (United Nations Environmental Program), v rámci nějž funguje sekretariát v systému GEMS (Global Environmental Monitoring System). Mimo UNEP začaly shromažďovat podobné informace také další agentury Spojených národů. V roce 1979 byla v rámci Evropské hospodářské komise uzavřena Ženevská

Šilhánková Vladimíra. Jak sledovat indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni? Návod pro zpracování případových studií. 2. vyd. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2012, s. 5. ISBN 978-8087756-003. 55 Maštálka Martin. Územně promitnutelné indikátory udržitelného rozvoje: zkrácená verze Ph.D. Thesis. Brno: Vysoké učení technické, 2009, s. 7-8. ISBN 978-80-214-4030-2. 54


45

úmluva o přenosu vzdušných škodlivin přes hranice států a současně zahájen rozsáhlý monitorovací program EMEP, jehož úkolem je sledování kvality ovzduší. Za další významný mezník považujeme konferenci v Riu de Janeiro (1992). Zde byla ustanovena Komise OSN pro trvale udržitelný rozvoj, která v roce 1995 schválila pracovní program v oblasti indikátorů pro trvale udržitelný rozvoj. Součástí je seznam přibližně 130 indikátorů. Na vývoji indikátorů se intenzivně podílejí také některé mezinárodní nevládní organizace. IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) a WRI (Světový ústav zdrojů) se zabývají zejména indikátory z oblasti životního prostředí, zvláště se zaměřují na biologickou rozmanitost. WRI sídlící ve Washingtonu je jedním ze špičkových světových pracovišť ve vývoji indikátorů. Každé dva roky vydává publikaci Světové zdroje, která podává pravděpodobně nejúplnější soubor indikátorů z hlediska trvalé udržitelnosti rozvoje na světě.56 V závislosti na tom, komu jsou určeny a za jakým účelem, jestli jsou součástí demokratického procesu, slouží indikátory k plnění jedné nebo více následujících funkcí. Mohou být informačním zdrojem pro politické rozhodování. V takovém případě se používá klasická statistika: sčítání lidu. Mohou sloužit k evaluacím – interní nebo externí. Rovněž mohou být součástí společného vymezení obyčejného světa nebo dokonce obecného blaha (cíle, kterých je nutno dosáhnout, standardy, které je nutno zachovat) a prostředků k jeho dosažení (měření blahobytu).57 Indikátory poskytují nástroj k hodnocení trendů, k mezinárodnímu srovnání, ale především ke zjišťování účinnosti přijatých opatření a hodnocení plnění stanovených cílů. Z těchto důvodů je většina indikátorů vytvářena v podobě relativních veličin vztažených na jednotku rozlohy, na obyvatele, na jednotku HDP, apod.58

56

MOLDAN, Bedřich. Vývoj indikátorů. Centrum pro otázky životního prostředí [online]. 1997 [cit.

2013-02-05]. Dostupné z: http://www.czp.cuni.cz/Osoby/Moldan/moldan2.htm 57

BOULANGER, Paul-Marie. Sustainable development indicators: a scientific challenge, a democratic

issue. In: S.A.P.I.EN.S [online]. 2008 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://sapiens.revues.org/166 Indikátory životního prostředí: Cenia http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=110. 58

[online].

2013

[cit.

2013-01-20].

Dostupné

z:


46

Podle Maštálka Indikátory udržitelného rozvoje umožňují popisovat určitý vybraný jev průběžným sledováním, zaznamenáváním a vyhodnocováním souboru přesně stanovených údajů. Správně zvolené indikátory v sobě odráží hledisko:  místní ekonomiky,  sociální spravedlnosti,  ochrany životního prostředí,  posílení role místní samosprávy nebo zabezpečení potřeb místní komunity. Výhodou práce s indikátory je zobrazení skutečnosti o účinnosti místní politiky. Indikátory jsou používány ke sledování úspěšnosti plánovacích a rozhodovacích procesů i konkrétních projektů snažících se naplňovat koncept udržitelného rozvoje. Jasně popisují a kvantifikují negativní nebo pozitivní změny. Umožňují jednotlivým obcím či regionům své výsledky porovnávat, a to jak mezi sebou, tak v čase. Navzájem si pak předávají získané zkušenosti a aplikují řešení, která se díky sledovaným ukazatelům jeví v jiném místě jako účinná. Pro tvorbu jakéhokoliv indikátoru, je třeba nejdříve realizovat precizní sběr primárních dat. Jsou získávána pozorováním, měřením nebo šetřením a jsou využitelná pro řadu účelů. Pořízená data jsou následně uložena v tisících datových zdrojích, z nichž některé mají podobu rozsáhlých databází. Zpracovaná data jsou pořizována pro účely publikace v ročenkách a jiných materiálech. Běžný uživatel tato data využívá jako výstupy statistiky. Indikátory vznikají účelovou interpretací primárních dat a detailních vědeckých údajů. Jsou informací především kvantitativního charakteru, která poskytuje údaje o určitém jevu. Jednotlivé indikátory mohou mít mnoho komponent, avšak výsledkem jsou jednoduchá čísla nebo jiná data (jsou určitým způsobem agregované).59

Maštálka Martin. Územně promitnutelné indikátory udržitelného rozvoje: zkrácená verze Ph.D. Thesis. Brno: Vysoké učení technické, 2009, s. 10-13. ISBN 978-80-214-4030-2. 59


47

7.1.1 Typologie indikátorů Indikátorová soustava operačních programů a Národního strategického referenčního rámce, jejímž účelem je měření očekávaných výsledků jednotlivých programů a projektů, rozděluje indikátory do třech hlavních skupin.60 e.

Indikátory výstupů a výsledků jsou používány ve fázích okamžitého rozhodování. Indikátory týkající se výstupů charakterizují určitou činnost. Podávají informace o výstupech jednotlivých akcí čí projektů a jsou zpravidla vyjadřovány ve fyzikálních nebo peněžních jednotkách (např. délka postavených železničních tratí, počet finančně podpořených firem). Indikátory výsledků mají vazbu na bezprostřední a okamžitý přínos. Zabezpečují například informaci o změnách v chování, změnách výrobních kapacit nebo produkce. Charakterizují jevy, které lze vyjádřit v naturálních nebo peněžních jednotkách (např. snížení jízdní doby, vývoj počtu dopravních nehod, snížení dopravních nákladů, apod.)

f.

Core (hlavní) indikátory jsou používány ze strany Evropské komise, přičemž vyjadřují priority Evropského společenství a musí být proto začleněny do každého operačního programu.

g.

Indikátory dopadu informují o souvislostech, které překračují rámec okamžitých účinků. Časový odstup a složitost při hodnocení přínosu (dopadu) ztěžují získání údajů těchto indikátorů tak snadno a spolehlivě jako je tomu u indikátorů výstupů a výsledků. Je proto nutné rozhodnout v průběhu plánovacího procesu, které indikátory budou získávány přímo z monitorování a které budou zabezpečeny až při evaluaci. Tato skupina indikátorů je rovněž důležitá pro přijímání strategických rozhodnutí.

Indikátory můžeme rovněž dělit z hlediska jejich závaznosti či vymahatelnosti:  "Tvrdé" - některé mezinárodní závazky, emisní či imisní limity zakotvené v zákonech, nejvyšší přípustné koncentrace určené hygienickými vyhláškami apod. HodZásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluaci. Strukturální fondy [online]. 2006 [cit. 2013-0124]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/925c0ea5-da42-49e0-99ca87133cafbe52/1144059328-z-sady_tvorby_indik-tor_925c0ea5-da42-49e0-99ca-87133cafbe52.pdf 60


48

noty těchto ukazatelů jsou stanoveny na základě vědeckých podkladů v rámci politického procesu. Dodržování těchto limitů lze vymáhat a sankciovat.  "Měkké" - různá doporučení, indikativní cíle vyjadřující žádoucí či podporovaný směr rozvoje (např. Rozvojové cíle tisíciletí vytyčené OSN). Tyto cíle mohou být stanoveny jak v rámci politických jednání, tak jako neformální návrhy a doporučení. Tyto měkké limity nelze obvykle vymáhat, je možné pouze apelovat na jejich dodržování. Pro stanovení cílů, jejichž dosažení pomocí indikátorů sledujeme, rozlišujeme přístupy:  Nejvyšší přípustné hodnoty - zahrnujeme zde metody, kdy v případě překročení daných hodnot je ohrožen zdravotní stav populace nebo ekosystémů, nebo může být narušena rovnováha v biosféře.  Referenční hodnoty udržitelnosti - řadíme sem např. udržitelný výnos (využívaný pro hodnocení udržitelnosti hospodaření v lesích či rybolovu) nebo udržitelnou míru reprodukce apod. Tyto hodnoty je možné použít pro řízení obnovitelných zdrojů.  Kombinace odborných a politických hledisek - stanovení cílů např. pro výši nezaměstnanosti či zadluženosti, těžby neobnovitelných zdrojů, výdajů na výzkum či růst HDP je založeno na aplikaci různých metod společenskovědních disciplín a především silně ovlivněny politicko-sociálními faktory.61 7.1.2 Kritéria indikátorů Moldan62 vyjmenovává kritéria, která musí splňovat indikátory, aby byly skutečně použitelné, následovně:  významnost,

Maštálka Martin. Územně promitnutelné indikátory udržitelného rozvoje: zkrácená verze Ph.D. Thesis. Brno: Vysoké učení technické, 2009, s. 11-12. ISBN 978-80-214-4030-2. 62 Moldan, B. Indikátory udržitelného rozvoje. Enviwiki [online]. 2008 [cit. 2013-01-24]. Dostupné z: 61

http://www.enviwiki.cz/wiki/Indik%C3%A1tory_udr%C5%BEiteln%C3%A9ho_rozvoje


49

 správnost,  reprezentativnost,  jedinečnost,  měřitelnost,  spolehlivost,  srovnatelnost,  průhlednost,  pochopitelnost,  výpovědní schopnost,  využitelnost. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR doporučuje sestavovat indikátorový systém v souvislosti s jeho účelem. Struktura soustavy indikátorů se odvíjí od úrovně využití.63 a.

Využití pro charakteristiku sociálně ekonomického prostředí, ve kterém jsou realizovány cíle – volba indikátorů vychází především z výsledků sociálně ekonomické analýzy.

b.

Využití pro monitorovací funkce – hlavní úloha připadá na indikátory výstupů, kterými jsou sledovány aktivity realizované jednotlivými opatřeními a dále na indikátory výsledků u těch opatřeních, kde je možné průběžně hodnotit důsledky realizovaných intervencí v souvislosti s chováním nebo výkonností dotčených subjektů.

c.

Využití pro evaluační funkce – do procesu vstupují všechny indikátory, z kterých lze odvodit úspěšnost programu, a které umožňují v kvantifikované podobě stanovit, jak byly splněny programové cíle.

Zásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluaci. Strukturální fondy [online]. 2006 [cit. 2013-0124]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/925c0ea5-da42-49e0-99ca87133cafbe52/1144059328-z-sady_tvorby_indik-tor_925c0ea5-da42-49e0-99ca-87133cafbe52.pdf 63


50

7.2 Indikátory udržitelného rozvoje v České republice Ministerstvo životního prostředí, průmyslu a obchodu, ale třeba také Ministerstvo financí a další zpracovávají každoročně celou řadu indikátorů týkající se ekonomiky, životního prostředí a kvality života obyvatel. Sledováním těchto indikátorů je pověřen buď Český statistický úřad, nebo přímo sama ministerstva. Souhrnným materiálem, který by měl vypovídat o míře udržitelnosti směřování ČR, jsou Indikátory ze Situačních zpráv ke Strategii udržitelného rozvoje ČR. Soubor indikátorů, které hodnotí naplňování cílů Strategie, je součástí Situačních zpráv ke Strategii zpracovávaných Výborem pro strategii a Pracovní skupinou pro indikátory Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Struktura indikátorů vychází ze tří pilířů Strategie (ekonomický, environmentální a sociální), které jsou doplněny třemi dalšími oblastmi (výzkum a vývoj, vzdělávání, evropský a mezinárodní kontext a správa věcí veřejných).64 7.2.1 Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj TIMUR Tato nezisková organizace podporuje udržitelný rozvoj na místní úrovni prostřednictvím zavádění místních indikátorů udržitelného rozvoje a dalších nástrojů (Agenda 21, strategické plánování). Jak bylo řečeno, na národní úrovni existuje indikátorová sada, která vychází ze Strategie udržitelného rozvoje ČR a kterou popisuje Situační zpráva. Na místní úrovni je používáno několik sad indikátorů, avšak žádná z nich nebyla v přímé vazbě na Strategii udržitelného rozvoje ČR. V této souvislosti vytvořil TIMUR indikátorovou sadu udržitelného rozvoje na místní úrovni, která odpovídá struktuře sadě národní tak, aby bylo možné strategické cíle navržené na národní úrovni sledovat i na úrovni místní. Sada 28 indikátorů tedy municipalitám umožňuje sledování udržitelného rozvoje bez zvýšené finanční a personální zátěže. Další sadou indikátorů, které se využívají na místní úrovni, jsou tzv. indikátory ECI/TIMUR. Jedná se o indikátory uzpůsobené pro Českou republiku ze sady SpolečMaštálka Martin. Územně promitnutelné indikátory udržitelného rozvoje: zkrácená verze Ph.D. Thesis. Brno: Vysoké učení technické, 2009, s. 14. ISBN 978-80-214-4030-2. 64


51

ných evropských indikátorů (European Common Indicators). Tato skupina obsahuje 10 indikátorů:65  Spokojenost s místním společenstvím.  Místní příspěvek ke změně klimatu.  Mobilita a místní přeprava.  Dostupnost veřejných prostranství a služeb.  Kvalita místního ovzduší.  Cesty dětí do a ze školy.  Nezaměstnanost.  Zatížení prostředí hlukem.  Udržitelné využívání území.  Ekologická stopa. Další indikátory na regionální úrovni jsou většinou voleny samostatně jednotlivými samosprávami a jsou součástí strategických plánů kraje nebo obce. Záleží tedy na zpracovateli dokumentu, jaké indikátory využije.

7.3 Vývoj indikátorů Pro sledování udržitelného rozvoje byl sestaven soubor indikátorů. Do něj byly vybrány ukazatele charakterizující ekonomický, environmentální a sociální pilíř udržitelného rozvoje. Současně bylo nutné, aby soustava obsahovala limitovaný počet indikátorů. Referenčním obdobím byly zvoleny léta 2007-2011. Migrační saldo Indikátor migrační saldo je rozdílem mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých osob za období jednoho roku a na území v tomto případě kraje nebo obce. Přistěhová-

TIMUR: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj [online]. 2013 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www.timur.cz/ 65


52

ním/vystěhování se rozumí změna trvalého pobytu osoby přes hranici kraje nebo obce. Pokud je hodnota kladná, převažuje počet přistěhovalých a jedná se o migrační přírůstek. V případě, že je záporná, převládá počet vystěhovalých a jde tedy o migrační úbytek. Migrační saldo vypovídá o socioekonomické situaci regionu. V případě, že je záporné, může být příčinou např. málo pracovních příležitostí, nedostatečná občanská vybavenost nebo špatná dopravní dostupnost. Ukazatel nepostihuje obyvatele, kteří v obci (kraji) sice žijí, ale nemají zde trvalé bydliště. Naopak někteří obyvatelé v obci (kraji) žijí, ale za prací, vzděláním a službami vyjíždějí do jiných sídel. Jejich zájem je tak soustředěn pouze na bydlení popř. dopravní obslužnost. Data jsou k dispozici ve veřejné databázi ČSÚ. V prvních dvou letech sledovaného období převažoval počet přistěhovalých nad počtem vystěhovalých. Situace se mění rokem 2009, kdy je migrační saldo záporné, a to jak ve ZLK, tak v obci Napajedla. Nejvyšší záporné saldo migrace zaznamenáváme v roce 2010, přičemž následující rok se situace mírně zlepšuje, stále se však hodnoty pohybují v záporných číslech. Tento totožný vývoj platí pro obě sledované úrovně.


Obr. 3

53

Migrační saldo 2007-2011, zdroj: data ČSÚ66, vlastní zpracování

Mimorozpočtové finanční prostředky Ukazatel vyjadřuje celkové množství finančních prostředků, které obec nebo kraj v daném roce získala na základě jednotlivých projektů, grantů, darů apod. Vypovídá o aktivitě v oblasti získávání finančních prostředků z různých dotačních fondů (zdroje EU, národní či jiné), které jsou důležité pro financování či spolufinancování především rozvojových projektů. Na tyto investiční akce by především obec hledala finanční prostředky velmi obtížně. Aktivity dalších subjektů jako např. nestátních neziskových organizací, které mohou rovněž přinášet finanční prostředky, se na hodnotě ukazatele neprojeví. Data pro naplnění indikátoru se získávají z výkazu Ministerstva financí ČR. Ukazatel je vyjádřen v tisících korun na obyvatele. Zlínskému kraji se daří udržet si standard v získaných mimorozpočtových finančních prostředcích. Hodnoty jsou v jednotlivých letech podobné s tím, že ukazatel má ve výsledku rostoucí tendenci. Napajedla jakožto obec logicky získává méně mimorozpočtových financí než kraj. Výjimkou je rok 2009, kdy se městu podařilo získat 9,6 tis. Kč Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ xz/redakce.nsf/i/pohyb_obyvatelstva_ve_mestech Veřejná databáze ČSÚ. [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&pro_7_35 =CZ072&childsel0=2&childsel0=2&cislotab=DEM1010CU&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp 66


54

na obyvatele. Hodnoty se ve sledovaném období pohybují v rámci obce od 2,73 do zmíněných 9,6 tis. Kč na obyvatele. U kraje je to od 8,43 do 9,86 tis. Kč na obyvatele.

Obr. 4

Mimorozpočtové finanční prostředky 2007-2011, zdroj: oficiální webové stránky města Napajedla a Zlínského kraje67, vlastní zpracování

Výdaje na ochranu životního prostředí V rámci Zlínského kraje jsou posuzovány výdaje na ochranu životního prostředí v absolutních číslech, které se vztahují ke kraji jako k území. Na obecní úrovni je posuzován podíl finančních prostředků na ochranu životního prostředí z rozpočtu obce v procentech. Výdaji na ochranu životního prostředí se rozumí investice na ochranu přírody, ochranu vod, nakládání s odpady, na ochranu ovzduší aj. Data za kraj jsou získávána prostřednictvím Krajské správy ČSÚ ve Zlíně. Hodnoty pro obec jsou k dispozici ve výkazech pro hodnocení plnění rozpočtu. V průběhu referenčního období investice na ochranu životního prostředí v kraji se pohybovaly v rozmezí 654 – 1325 mil. Kč. V roce 2008 sledujeme meziroční pokles z hodnoty 924 na 654 mil. Kč. Naopak nejvyšší nárůst zaznamenáváme v roce 2010.

Město Napajedla [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.napajedla.cz/oficialniprezentace/mestsky-urad/rozpocet-mesta/ Zlínský kraj [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/rozpocetzlinskeho-kraje-cl-113.html 67


55

V dalším roce dochází k nepatrnému poklesu na částku 1274 mil. Kč. V obci Napajedla dochází každoročně k nárůstu výdajů na ochranu životního prostředí, a to jak v absolutních číslech, tak v relativním vyjádření k celkovým výdajům. Na počátku sledovaného období činil podíl výdajů na ochranu životního prostředí k celkovým výdajům podle rozpočtu pouhých 2,3 % oproti 8,21 % na konci období. V absolutním vyjádření je to přibližně 2,7 mil. Kč v roce 2007, oproti 12,7 mil. Kč v roce 2011, což znamená, že sledované výdaje vzrostly za dané období více než čtyřnásobně. Dostatečné financování ochrany životního prostředí je jedním ze základních principů rozvoje regionu. Tento vývoj, kdy dochází k postupnému navyšování investic na ochranu životního prostředí, můžeme označit jako pozitivní, a to především z důvodu, že stav životního prostředí se v regionu neustále zhoršuje a je třeba jej stabilizovat. Důležité je, aby finanční prostředky byly vynakládány účelně a efektivně.

Obr. 5 Výdaje na ochranu ŽP Zlínského kraje (v mil. Kč) a podíl výdajů na ochranu ŽP na rozpočtu obce Napajedla (v %) 2007-2011, zdroj: oficiální webové stránky města Napajedla a data ČSÚ68, vlastní zpracování

Město Napajedla [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.napajedla.cz/oficialniprezentace/mestsky-urad/rozpocet-mesta/ CSÚ [online]. 2013 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/1_cast_uzemi_ zivotni_prostredi_obyvatelstvo_makroekonomicke_ukazatele 68


56

Produkce komunálního odpadu Ukazatel vyjadřuje celkové množství komunálního odpadu v kg, které bylo vyprodukováno na území obce nebo kraje za rok přepočteného na osobu. Komunálním odpadem se rozumí veškerý odpad vznikající na území regionu při činnosti fyzických osob s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob – podnikatelů. Komunální odpad je také odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství a při údržbě veřejné zeleně. Data za obec byla poskytnuta Odborem životního prostředí Městského úřadu Napajedla. Hodnoty ukazatele za kraj jsou k dispozici na webových stránkách ČSÚ. Množství komunálního odpadu je nepřímo závislé na objemu vytříděného odpadu a je výpovědí o charakteru regionu a jeho schopnostech organizovat v rámci udržitelného rozvoje tříděný sběr a využití odpadů. Je základním indikátorem udržitelného hospodaření se surovinami v regionu, protože svědčí o ochotě a uvědomění občanů a místní správy. Indikátor nepostihuje nelegální likvidaci odpadu (pálení nebo černé skládky). V rámci Zlínského kraje produkce komunálního odpadu na obyvatel do roku 2009 rostla z hodnoty 287 až na hodnotu 318,3 kg na obyvatele, což byl nárůst o více jak 30 kg během třech let. Od roku 2010 však produkce odpadu klesá a pomalu se vrací na hodnotu z počátku sledovaného období. Pokud srovnáme produkci komunálního odpadu na obyvatele ve ZLK s celorepublikovým průměrem, sledujeme v první polovině referenčního období vyšší produkci v kraji než celorepublikově. Naopak ve druhé polovině, kdy docházelo k poklesu produkce, se tento ukazatel dostal pod průměr České republiky, což je pro kraj rozhodně pozitivní jev směrem k udržitelnému rozvoji. V obci Napajedla je v celém období produkce komunálního odpadu na obyvatele značně nižší než krajský průměr. Produkce zde roste až do roku 2010, kdy hodnota činí přibližně 233 kg na obyvatele. Následující rok klesá o 10 kg.


Obr. 6

57

Produkce komunálního odpadu na obyvatele 2007-2011, zdroj: Městský úřad Napajedla a data ČSÚ69, vlastní zpracování

Míra registrované nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných osob registrovaných úřady práce (dosažitelných neumístěných uchazečů o práci) na disponibilní pracovní síle v procentech. Indikátor vychází z výběrového šetření pracovních sil. V počátku sledovaného období vykazovala míra nezaměstnanosti ve ZLK příznivé hodnoty (okolo 6 %). Zlomovým obdobím byl rok 2009, kdy míra registrované nezaměstnanosti meziročně vzrostla o více než 4 %. Téměř totožný vývoj pozorujeme i u obce Napajedla, můžeme však konstatovat, že ve všech sledovaných letech dosahuje tato obec v rámci kraje příznivější výsledky a hodnoty jsou vždy o 1 – 2 % nižší. Tento jev můžeme přisuzovat blízkosti krajského města Zlín a spádové obce Otrokovice, kde nacházejí obyvatelé Napajedel pracovní příležitosti. Naopak ve východní části Zlínského kraje, kde je převážně kopcovitá krajina a jen malý počet průmyslových závodů, jsou možnosti zaměstnání omezené. Tato část regionu posouvá krajskou míru nezaměstnanosti do vyšších čísel. V letech 2010 a 2011 potom míra registrované nezaměstnanosti klesá jak v krajském měřítku, tak ve vybrané modelové obci Napajedla.

Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz /csu/2012edicniplan.nsf/krajp/721364-12-xz 69


58

Vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti charakterizuje ekonomickou situaci území, je považována za klíčovou pro sociální pilíř udržitelnosti. Rok 2009 byl v oblasti nezaměstnanosti v podstatě kritický pro celé území České republiky a vzhledem k tomu, že ve ZLK dochází v následujících dvou letech k mírnému zlepšení situace, můžeme předpokládat, že vývoj území půjde v trendu udržitelnosti.

Obr. 7

Registrovaná míra nezaměstnanosti 2007-2011, zdroj: data ČSÚ70, vlastní zpracování

Index stáří Indikátor vyjadřuje, kolik osob starších 65 let připadá na 100 dětí ve věku 0-14 let a vypovídá o stárnutí populace. Optimem v současnosti je mít index stáří co nejnižší. Po celé referenční období sledujeme, že index stáří postupně roste na obou úrovních. Ve ZLK začínal tento ukazatel v roce 2007 na hodnotě 107,2 a během dalších čtyř let se posunul až na hodnotu 118. Nepříznivým vývojem prochází i obec Napajedla, kde se index stáří zvýšil o více než 12 jednotek a v roce 2011 tak činil 120,7. Potvrzuje se

70

Veřejná

databázE

ČSÚ

[online].

2013

[cit.

2013-05-01].

Dostupné

z:

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=15&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&childsel 0=5&childsel0=5&cislotab=TPR6010UC&vo=null&pro_4_65=585513&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&cislotab= PRA0100PU_KR&voa=tabulka&cas_3_47=20071231&str=tabdetail.jsp


59

tak teorie, že malé a střední obce stárnou rychleji a mladí lidé se stěhují do větších měst. Stárnutí obyvatelstva se bude projevovat ve změně struktury potřeb obyvatel v oblasti bydlení nebo sociálních služeb.

Obr. 8

Index stáří 2007-2011, zdroj: data ČSÚ71, vlastní zpracování

Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/hlavni_vekove_skupiny_obyvatel_v_obcich_okresu_zlin, Veřejná databáze CSÚ [online]. 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz=1&pro_7_35 =CZ072&childsel0=2&childsel0=2&cislotab=DEM1030CU&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp 71

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

60

8 Dotazníkové šetření Tato kapitola se zabývá vlastním dotazníkovým průzkumem, jeho tvorbou, provedením a vyhodnocením. Cílem průzkumu bylo zjistit míru spokojenosti občanů města Napajedla s životem v obci, dostupností služeb a prací představitelů obce.

8.1 Struktura dotazníku Dotazník byl sestaven z 12 otázek. V první části byly formulovány otázky meritorní, přičemž zde bylo 6 otázek uzavřených s numerickou škálou a 1 otázka otevřená. Tato sekce zjišťovala, jak jsou respondenti spokojeni s životem v obci, s veřejnými službami, možnostmi zaměstnání, kvalitou životního prostředí, bezpečností, dostupností zdravotní péče, sociálních služeb, školstvím, kulturou, bydlením a čistotou obce, dále s realizací rozvojových projektů, komunikací představitelů obce a hospodařením s veřejnými prostředky. Druhou část dotazníku tvořilo 5 otázek identifikačních, které se ptaly na pohlaví, věk, vzdělání, zaměstnání v obci a délku života v obci. Kompletní podoba dotazníku je uvedena v příloze. Cílovou skupinu tvořili obyvatelé města Napajedla, a to ve věku 18 let a více. Vlastnímu sběru dat předcházel předvýzkum, kdy byla ověřena správnost, srozumitelnost a vhodnost formulace otázek na vzorku pěti zkoumaných osob. Časový rámec sběru dat odpovídal období únor až duben 2013. Realizace výzkumu probíhala dvojím způsobem, formou online dotazníku a klasickým tištěným formulářem. Online dotazník byl vytvořen pomocí internetové aplikace Moje anketa a následně byl rozeslán rodině a přátelům bydlících v Napajedlích. Odkaz na něj byl také umístěn na webových stránkách některých napajedelských komunit. Tato forma oslovení byla zaměřena především na mladší dospělé obyvatele a obyvatele ve středním věku. Další respondenti byli osloveni v místním zdravotnickém středisku, kde byly volně umístěny tištěné formuláře. Pacienti tak při čekáni mohli dotazník vyplnit a odevzdat jej pověřenému pracovníkovi. Tímto způsobem byli osloveni především


61

obyvatelé ve vyšším věku. Cílem této dvojí formy oslovení občanů bylo rovnoměrné rozložení věkové struktury respondentů.

8.2 Výsledky dotazníkového šetření Jak již bylo řečeno, oslovování respondentů probíhalo dvojím způsobem. Prostřednictvím internetu byli občané osloveni v první řadě pomocí emailové zprávy, což můžeme pokládat za aktivní formu oslovení. Tímto způsobem bylo osloveno 122 osob. V druhé řadě byli osloveni pasivně a to tak, že mohli zahlédnout odkaz na dotazník na některých z webových stránek. Pasivní formou byli občané osloveni také ve zdravotním středisku. Celkový počet obdržených dotazníků činil 110, z čehož 19 kusů pocházelo ze zdravotnického střediska. Pokud budeme uvažovat, že prostřednictvím internetu bylo osloveno 122 osob a elektronických dotazníků bylo vyplněno 91 kusů, tak návratnost vztahující se k aktivnímu oslovování činila nanejvýš 75 %. Struktura respondentů (v %)

Tab. 2

Pohlaví

Věk

Muži Ženy

40,0 60,0

18-25

36,4

26-44 45-64

34,5 14,6

65 a více

14,5

Základní Střední odborné (bez maturity) Vzdělání Středoškolské (s maturitou) Vysokoškolské Práce v obci

Ano Ne Brigádně

14,5 23,6 36,4 25,5 60,0 7,3 32,7

Zdroj: vlastní výpočet

Život v obci Na jednotlivé otázky odpovídali respondenti formou známek od 1 do 5 jako ve škole (tzn. Číslo 1 udává nejlepší hodnocení, naopak 5 nejhorší).


62

První otázka zjišťovala úroveň spokojenosti s obcí, jako s místem, kde dotazovaní žijí. Z výsledků vyplývá, že lidé jsou se životem v obci většinou spokojeni. Nejhorším hodnocením bylo 4, které označili pouze dva respondenti. Nejvíce dotazovaných (přes 45 %) hodnotilo 2 a více než 36 % hodnotilo známkou 1. Celkové průměrné hodnocení činí 1,84, což můžeme považovat za poměrně dobrý výsledek. Průzkum také ukazuje, že lépe se v obci žije lidem ve věku nad 65 let a 26-44 let.

Obr. 9

Hodnocení spokojenosti se životem v obci, zdroj: dotazníkové šetření

Spokojenost s jednotlivými oblastmi života Komplexní dostupnost základních veřejných služeb jako jsou služby sociální, zdravotní, školy, veřejná doprava apod. byla hodnocena spíše pozitivně, a to převážně známkou 2. Naopak nespokojeni jsou občané s možnostmi zaměstnání v obci. Více jak 60 % dotázaných označilo hodnotu 3 a horší. Průměrná známka pak činila 3,44 a bylo to vůbec nejhůře hodnocená problematika z celého dotazníku. Zajímavé je to, že ze všech dotázaných celých 60 % v současnosti pracuje v obci nebo pracovalo v minulosti a dalších více než 30 % zde pracuje brigádně. Vysvětlením může být fakt, že v 90. letech a dříve zde bylo dostatek pracovních příležitostí a téměř všichni obyvatelé našli práci v místě bydliště. Situace se však změnila a lidé si těžko zvykají na to, že musejí dojíždět. Další skupinou respondentů jsou mladí lidé, kteří zde nacházejí brigády v letních měsících


63

především v oblasti cestovního ruchu, ale stabilní práci lze hledat jen těžko, proto hodnotí negativně. Jako nedostatečné vnímají občané možnosti účastnit se místního plánování a rozhodování o veřejných věcech a veřejných setkání. Tato otázka byla zodpovězena průměrnou známkou 2,74. Což jistě souvisí i s negativním hodnocením spokojenosti s komunikací představitelů obce směrem k občanům, které v průzkumu vykazuje ještě o něco horší výsledky. Odpovědi týkající se kvality okolního životního prostředí jsou značně nevyrovnané, což můžeme přisuzovat tomu, že životní prostředí se v různých částech města liší. Nespokojení budou pravděpodobně obyvatelé žijící v blízkosti problémové průmyslové zóny nebo vlakového nádraží. Přestože byla ve městě v posledních letech zrekonstruována nebo nově vybudována řada parků, dětských hřišť a odpočinkových zón, z výzkumu vyplývá, že občané nejsou příliš spokojeni s kvalitou veřejných ploch určených k oddychu (průměrné hodnocení 2,71). Což souvisí s tím, že v nedávné době město prodalo zámecký park soukromému subjektu, který tento areál pro veřejnost z velké části uzavřel. A s tímto rozhodnutím velká část občanů nesouhlasila. Vzhledem k velikosti obce, by se dalo očekávat, že je zde bezpečno. Avšak občané tento aspekt nevidí příliš pozitivně a hodnotí průměrnou známkou 2,39. Práce policie je pak ohodnocena ještě hůře, a to na 2,76, což je 3. nejhorší oblast. Za vůbec nejlepší sféru považují občané sociální služby, kde více než 65 % dotazovaných uvedlo známku 1 nebo 2. Přes 7 % potom hodnotilo číslem 3. Přibližně čtvrtina respondentů nedokázala tuto problematiku posoudit. Starší lidé nad 65 let, kterých se tato oblast nejvíce dotýká a kteří ji dokáží posoudit nejlépe, uváděla rovněž kladné hodnocení 1 nebo 2. Školství, zdravotní péče, bydlení a čistota obce jsou sférami, které také dosahovaly dobrých výsledků s průměrem pod 2,00 a obyvatelé jsou s nimi většinou spokojeni. Dostupnost sportovních zařízení a činnost obce v souvislosti s realizací rozvojových projektů byli hodnoceny s průměrem 2,16 a 2,17, což můžeme považovat za stále ještě dobrý výsledek. O něco hůře vidí občané kulturu a společenský život, zařízení k trávení


64

volného času, dopravní dostupnost a hospodaření obce s veřejnými prostředky, které získali hodnocení mezi 2,4 a 2,5. Následující obrázek vyjadřuje hodnocení veškerých otázek seřazené od nejhoršího po nejlepší.

Obr. 10

Průměrné hodnocení jednotlivých oblastí, zdroj: dotazníkové šetření

8.2.1 Dotazníkové šetření Městského úřadu Napajedla Nezávisle na sobě bylo paralelně provedeno dotazníkové šetření ze strany vedení města Napajedla, a to v souvislosti s připravovaným programem rozvoje města. Cílem bylo zjistit názory občanů na to, jaké by mělo město být a tím vyjasnit rozvojové priority obce a rozvrhnout jednotlivé rozvojové činnosti. Výsledky tohoto šetření budou srovnány s výsledky dotazníkového průzkumu diplomové práce. Dotazník se sestavoval ze třech částí. V první části hodnotili občané obec z daných hledisek pomocí numerické škály. Dále zde byly uvedené rozvojové projekty, které respondenti obodovali podle jejich zájmu. Poslední část obsahovala otázky identifikační. Pro účely srovnání je stěžejní první část dotazníku, kde byla hodnocena obec. Obě šetření dospěla k podobným výsledkům. Školství, zdravotnictví a bydlení jsou silnými stránkami města, přičemž šetření obce k nim řadí i odpadové hospodářství. Dále údržba města, sportovní vyžití, rozvoj města a kultura vykazují středně dobré výsledky. Za špatné stránky obce můžeme označit dopravní dostupnost a podmínky pro podnikání,


65

které souvisí s možnostmi zaměstnání v obci. Rozdílné výsledky zaznamenáváme u bezpečnosti a životního prostředí. V dotazníkovém šetření města byly tyto oblasti hodnoceny hůře a jsou považovány za nejslabší stránky.

DISKUSE

66

9 Diskuse Z analýzy vývoje indikátorů vyplynulo, že město Napajedla získává každoročně velký podíl financí v rámci mimorozpočtových finančních fondů (včetně strukturálních fondů). To mu tak dává možnost realizovat rozvojové projekty, na které by se peněžní prostředky jen těžko hledaly. V těchto aktivitách by se mělo pokračovat stejným způsobem i nadále. Oproti tomu Trojan72, který zkoumal trvale udržitelný rozvoj venkova v zázemí města Zlína, upozorňuje, že obce nejsou zvyklé žádat o finance z prostředků Evropské unie a jsou zaměřeny jen na krajské či národní zdroje a že absence strategických dokumentů v mnoha případech obcím ani neumožňuje úspěšně žádat o finance z grantových schémat EU. Z uvedeného vyplývá, že není pravidlem, že obce každoročně úspěšně čerpají z uvedených fondů a v tomto má tedy město Napajedla silné zázemí. Vzhledem k tomu, že koncepčními dokumenty zatím město nedisponuje, je ve fázi přípravy program rozvoje města, který by měl přinést nové rozvojové priority. Vysokou úroveň vykazuje místní školství. Je zde vybudováno kvalitní zázemí a na jednom místě se nacházejí dvě základní školy, knihovna, dům dětí a mládeže, nové sportovní hřiště a mateřská škola. Práce však doporučuje dočasně rozšířit třídy mateřských škol, protože kapacity jsou v současné době nedostačující. Při posuzování životního prostředí existují určité nedostatky ve vybraných lokalitách, především v obytných zástavbách v okolí průmyslových zón. Vzhledem k tomu, že rezidenční plochy jsou v těsném sousedství, do průmyslové zóny by neměly být umísťovány všechny podniky, ale jen ty, u kterých není pochyb, že nebudou mít negativní vliv na obyvatele. Přestože v posledních letech došlo k významnému pokroku v oblasti dopravní dostupnosti, kdy byl postupně zaváděn systém IDS, občané vnímají tuto oblast stále jako slabinu. Autobusové spoje by tak měly být dále optimalizovány, aby byla doprava zajiš-

TROJAN, Jakub. Trvale udržitelný rozvoj venkova v zázemí města Zlína. Brno, 2009. Disertační práce. Masarykova univerzita. 72

DISKUSE

67

těna rovnoměrně v průběhu celého dne a zároveň aby navazovala na vlakovou a trolejbusovou dopravu v Otrokovicích. Podle názorů občanů, jsou v obci nedostatečné možnosti zaměstnání. V tomto směru vedení obce jisté snahy vyvíjí. Negativní postoj občanů je dán současnou nepříznivou situací, kdy je jak v kraji tak celorepublikově vysoká míra nezaměstnanosti. Lenka Jakešová73 se ve své disertační práci zabývá udržitelným rozvojem venkova v Jihomoravském kraji, kde rovněž používá soustavu indikátorů ke zhodnocení udržitelnosti. Následující text srovnává vybrané výsledky indikátorového šetření diplomové práce s výsledky Jihomoravského kraje. V rámci ekonomického pilíře byl zkoumán ukazatel migrační saldo. V posledních sledovaných letech převažuje ve Zlínském kraji počet vystěhovalých nad počtem přistěhovalých, což souvisí s rozvojem, organizací a infrastrukturou regionu. V současné době tento trend nejde v souladu s udržitelností. Ve srovnání s Jihomoravským krajem, migrační saldo je vysoké v zázemí velkých měst, neboť zde probíhají intenzivní urbanizační procesy, zatímco v periferních oblastech je patrná stagnace až mírný úbytek obyvatel. Indikátor registrovaná míra nezaměstnanosti reprezentuje udržitelnost sociálního pilíře. Vzhledem k tomu, že ukazatel v roce 2009 dosáhl svého maxima a v posledních dvou letech pozvolna klesá, můžeme předpokládat, že vývoj území půjde v trendu udržitelnosti. Zároveň lze území Zlínského kraje rozdělit na dvě části. Západní část, kde se nacházejí průmyslové podniky a je zde lepší dopravní dostupnost, vykazuje míru nezaměstnanosti nižší. Naopak ve východní části kraje, kde je převážně kopcovitá krajina a jen malý počet průmyslových závodů, jsou možnosti zaměstnání omezené, proto je zde míra nezaměstnanosti vyšší. Vývoj míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji je rovněž územně diferencován. Podle očekávání vykazují nejlepší situaci suburbalní oblasti. Ostatní zkoumané oblasti dosahují až dvojnásobně vyšší míru nezaměstnanosti a budoucnost jejich rozvoje závisí nejen na příjmech zvenčí, ale také na potenciálu a kvalitě lidského a sociálního kapitálu v dané obci. JAKEŠOVÁ, Lenka. Udržitelný rozvoj venkova v Jihomoravském kraji. Brno, 2011. Disertační práce. Mendelova univerzita v Brně. 73

DISKUSE

68

Práce Jakešové dále ukazuje, že obyvatelé venkova Jihomoravského kraje jsou více spokojeni se stavem životního prostředí. V rozvoji venkova je tak kladen důraz na ekologický pilíř, který dosahuje nejvyšších hodnot, naopak nejslabším se jeví ekonomický pilíř, tj. oblasti nedosahují hospodářského růstu. Naproti tomu obyvatelé Zlínského kraje nejsou až tolik spokojeni s místním životním prostředím. Důraz je kladen především na ekonomický pilíř a jako nejsilnější je občany vnímán sociální pilíř.

ZÁVĚR

69

10 Závěr Předkládaná diplomová práce analyzuje a hodnotí udržitelný rozvoj Zlínského kraje. Z poznatků zjištěných při analýze vývoje indikátorů, strategických dokumentů a dotazníkovým šetřením vychází návrhy opatření ke zlepšení udržitelnosti rozvoje regionu. Obec Napajedla v současné době nedisponuje žádnými strategickými dokumenty, ale je připravován program rozvoje města, který by měl využít silné stránky a naopak snažit se potlačit ty slabé. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že největší problém shledávají občané v možnostech zaměstnání v obci. V tomto směru by měla obec pokračovat v dosavadních postupech, kdy podporuje rozvoj podnikatelské sféry prostřednictvím dvou průmyslových zón, vytváří pracovní místa v rámci Městského úřadu a podporuje rozvoj cestovního ruchu, který vytváří další pracovní místa. Dále by mělo dojít ke zlepšení v komunikaci představitelů obce směrem k občanům. Možnost podílet se na místním plánování a rozhodování o veřejných věcech byla částečně dána příležitostí se vyjádřit v dotazníkovém šetření Městského úřadu, na základě kterého bude zpracován program rozvoje města. Další slabinou je dopravní dostupnost, která je dána především veřejnou dopravou částečně financovanou městem. Řešením by mohla být optimalizace autobusových spojů v návaznosti na vlakovou a trolejbusovou dopravu v Otrokovicích. V otázce životního prostředí, záleží na posuzovaných lokalitách. Pozornost by měla být věnována průmyslovým zónám v blízkosti obytné zástavby a firmám zde sídlících. Silnou stránkou obce jsou mimorozpočtové finanční prostředky. Obec každoročně získává finance z různých dotačních fondů a realizuje tak projekty, na které by jinak sama prostředky neměla. Zlínský kraj disponuje řadou strategických dokumentů, avšak značná část je v této době neaktuální. Kromě obnovení některých sektorových strategií by měl být uveden v platnost především PRÚOZK 2013-2016, který je stěžejním dokumentem pro rozvoj kraje. V této souvislosti by měla být řešena problematika překrývání strategií, kdy by mělo při jejich tvorbě docházet ke koordinaci tak, aby dokumenty na sebe navazovaly a vzájemně se doplňovaly.

ZÁVĚR

70

Diplomová práce dále navrhuje několik priorit pro Zlínský kraj. Obecně by se měl kraj zaměřit na zvýšení své atraktivity. Z hlediska dopravní dostupnosti se v posledních letech podařilo napojit krajské město na dálniční síť. V tomto by se mělo pokračovat dostavbou silnice R55, napojit další části kraje a zatraktivnit tak region především pro investory. Nadále by měl být podporován cestovní ruch tak, aby byl region atraktivní pro návštěvníky a aby byla zajištěna jeho propagace. Atraktivita kraje z hlediska turismu úzce souvisí se stavem životního prostředí, který se v mnoha lokalitách postupně zhoršuje, proto je třeba jej stabilizovat. Pomoci by mohli investice na ochranu životního prostředí, jako základní prvek udržitelného rozvoje. Je však důležité, aby finanční prostředky byly vynakládány účelně a efektivně. O socioekonomické situaci regionu vypovídá ukazatel migrační saldo, které je v posledních sledovaných letech záporné. Příčinou může být to, že se lidé stěhují do krajů, kde je např. více pracovních příležitostí nebo lepší dopravní dostupnost. Snaha o zlepšení výše zmíněných charakteristik by mohla napomoci nejen ke kladnému migračnímu saldu, ale zejména k celkové udržitelnosti rozvoje regionu.

LITERATURA

71

11 Literatura Monografie ANDRESKA JAN. Trvale udržitelný rozvoj. Praha: Národní zemědělské muzeum. 2010. 167 s. ISBN 978-80-86874-27-2. DUŠEK, HYNEK. Udržitelný rozvoj. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 108 s. ISBN 978-80-7314-195-0. GALVASOVÁ IVA. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. 1. vyd. Brno: Georgetown, 2007. 138 s. ISBN 80251209. JAKEŠOVÁ, LENKA. Udržitelný rozvoj venkova v Jihomoravském kraji. Brno, 2011. Disertační práce. Mendelova univerzita v Brně. JENÍČEK VLADIMÍR a kol. Vyvážený rozvoj: na globální a regionální úrovni. 1. Vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 132 s. ISBN 978-80-7400-195-6. KRAJŠEK BOHUSLAV. Úvod k místním Agendám 21 v České republice. 1. vyd. Praha: MŽP, 1998. 44 s. ISBN 80-7212-052-2. MAIER KAREL. Udržitelný rozvoj území. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 978-80-2744198-7. MARTÍNEK, B. Image města Napajedla. Brno, 2012. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. MEZŘICKÝ VÁCLAV. Environmentální politika a udržitelný rozvoj. Praha: Portál, 2005. 207 s. NOVÁČEK PAVEL. Udržitelný rozvoj. Univerzita Palackého v Olomouci. Olomouc 2010. 430 s. ISBN: 978-80-244-2514-6. ŠILHÁNKOVÁ VLADIMÍRA. Jak sledovat indikátory udržitelného rozvoje na místní úrovni? Návod pro zpracování případových studií. 2. vyd. Hradec Králové: Civitas per Populi, 2012, 88 s. ISBN 978-8087756-00-3. MAŠTÁLKA MARTIN. Územně promitnutelné indikátory udržitelného rozvoje: zkrácená verze Ph.D. Thesis. Brno: Vysoké učení technické, 2009, 33s. ISBN 978-80214-4030-2. TROJAN, JAKUB. Trvale udržitelný rozvoj venkova v zázemí města Zlína. Brno, 2009. Disertační práce. Masarykova univerzita. Vybrané oblasti udržitelného rozvoje ve Zlínském kraji. Zlín: ČSÚ, 2007. ISBN 978-80250-1568-1. WOKOUN RENÉ. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008, 475 s. ISBN 978-80-7201699-0.

LITERATURA

72

Internetové zdroje BOULANGER, PAUL-MARIE. Sustainable development indicators: a scientific challenge, a democratic issue. In: S.A.P.I.EN.S [online]. 2008 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://sapiens.revues.org/166 Burza indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni [online]. 2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://indix.agenda21.cz/index.php Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz Sustainable Development. European Commission [online]. 2013 [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/environment/eussd/ Charakteristika kraje. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje Charakteristika Zlínského kraje. Business info [online]. 2011 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-zlinskeho-kraje2261.html Indikátory životního prostředí. Cenia [online]. 2013 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=110. KOHOUTEK, RUDOLF. Dotazník jako průzkumná metoda. Psychologie v teorii a praxi [online]. 2010 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://rudolfkohoutek.blog.cz/ 1002/dotaznik-jako-pruzkumna-metoda Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve ZLK. Krajský úřad ZLK [online]. 2012 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/koncepce -environmentalniho-vzdelavani-vychovy-a-osvety-ve-zlinskem-kraji-cl-694.html Koncepce prevence kriminality ve ZLK na léta 2009-2011. Krajský úřad ZLK [online]. 2008 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/koncepceprevence-kriminality-ve-zlinskem-kraji-cl-702.html Koncepce romské integrace na období 2004-2008 ve ZLK. Krajský úřad ZLK [online]. 2004 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/koncepce-romskeintegrace-na-obdobi-2004-2008-ve-zlinskem-kraji-cl-705.html Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury. Krajský úřad ZLK [online]. 2013 [cit. 201303-19]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/koncepce-dopravni-infrastrukturyna-uzemi-zlinskeho-kraje-cl-139.html Marketingová strategie 2009-2015. Krajský úřad ZLK [online]. 2009 [cit. 2013-03-22]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/marketingova-strategie-a-marketingovaznacka-vychodni-moravy-2009-2015-cl-704.html Měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání ze strukturálních fondů. Strukturální fondy [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Informace-o-cerpani/Mesicni-monitorovaci-zprava Místní Agenda 21: Oficiální stránky MŽP k MA21 [online]. 2012 [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: http://ma21.cenia.cz

LITERATURA

73

MOLDAN, B. Indikátory udržitelného rozvoje. Enviwiki [online]. 2008 [cit. 2013-01-24]. Dostupné z: http://www.enviwiki.cz/wiki/Indik%C3%A1tory_udr%C5%BEiteln %C3%A9ho_rozvoje MOLDAN, B. Vývoj indikátorů. Centrum pro otázky životního prostředí [online]. 1997 [cit. 2013-02-05]. Dostupné z: http://www.czp.cuni.cz/Osoby/Moldan/moldan2 .htm Obnovená strategie EU pro udržitelný rozvoj. Cenia [online]. 2006 [cit. 2012-10-18]. Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFHD4 PB3/$FILE/st_ur_eu_cs06.pdf Oficiální stránky Města Napajedla [online]. 2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.napajedla.cz Oficiální stránky Zlínského kraje [online]. 2013 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz O kraji. Zlínský kraj: Oficiální internetový portál [online]. 2013 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/o-kraji-cl-17.html Plán odpadového hospodářství ZLK. Krajský úřad ZLK [online]. 2004 [cit. 2013-0316]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/plan-odpadoveho-hospodarstvizlinskeho-kraje-cl-691.html Program rozvoje cestovního ruchu ve ZLK. Krajský úřad ZLK [online]. 2007 [cit. 201303-21]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/program-rozvoje-cestovnihoruchu-ve-zlinskem-kraji-cl-698.html Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje 2010-2012. Krajský úřad ZLK. [online]. 2010 [cit. 2013-02-07]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/zakladnikoncepcni-strategicke-dokumenty-cl-668.html Regionální inovační strategie. Krajský úřad ZLK [online]. 2007 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/regionalni-inovacni-strategie-zlinskehokraje-cl-1957.html Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Morava. ROP Střední Morava [online]. 2007 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.rrstrednimorava.cz/rop-sm/programovy-dokument Sčítání lidu, domů a bytů 2011. ČSÚ [online]. 2013 [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30549&th=&v=&vo=null &vseuzemi=null&void= Statistická ročenka ZLK. ČSÚ [online]. 2010 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://notes3.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/krajkapitola/721011-10-2010-09 Statistická ročenka ZLK 2012. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/aktual/ep-1#10a Stav životního prostředí v jednotlivých krajích ČR. Cenia [online]. 2006 [cit. 2013-0210]. Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/CENMS FNFVPN5/$FILE/zlinsky_06_final_eb%5B1%5D.pdf

LITERATURA

74

Strategické a programové dokumenty regionálního rozvoje ČR. DVH CR [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.dhv.cz/regstrat/ Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR. MŽP [online]. 2012 [cit. 2012-10-16]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategie_udrzitelneho _rozvoje/$FILE/KM-SRUR_CZ-20100602.pdf Strategie a koncepce v oblasti kultury a památkové péče. Krajský úřad ZLK [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/strategicke-akoncepcni-dokumenty-cl-2006.html Strategie prevence rizikového chování u dětí a mládeže ve ZLK 2010-2012. In: Krajský úřad ZLK [online]. 2010 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://www.krzlinsky.cz/strategie-prevence-rizikoveho-chovani-u-deti-a-mladeze-na-obdobi2010-2012-cl-710.html Strategie využití brownfields ve ZLK. Krajský úřad ZLK [online]. 2008 [cit. 2013-0322]. Dostupné z: http://abskap.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=116073 &doctype=ART&nid=9209&cpi=1 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve ZLK pro období 2012-2014. Krajský úřad ZLK [online]. 2012 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.krzlinsky.cz/strednedoby-plan-rozvoje-socialnich-sluzeb-ve-zlinskem-kraji-proobdobi-2012-2014-cl-1046.html Studie o lesním hospodaření na území ZLK. Krajský úřad ZLK [online]. 2002 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/studie-o-lesnimhospodarstvi-cl-695.html Studie rozvoje zemědělské výroby v ZLK. Krajský úřad ZLK [online]. 2002 [cit. 201303-16]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/studie-rozvoje-zemedelskevyroby-ve-zlinskem-kraji-cl-697.html TIMUR: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj [online]. 2013 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www.timur.cz/ Trvale udržitelný rozvoj. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2012 [cit. 2012-1018]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Trvale_udr%C5%BEiteln %C3%BD_rozvoj Ústav pro ekopolitiku [online]. 2006 [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: http://ekopolitika.cz/cs/uep/historie.html Veřejná databáze ČSÚ [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.vdb.czso.cz Ve Zlínském kraji roste počet ekofarem. Zemědělský týdeník [online]. 2011 [cit. 201302-11]. Dostupné z: http://www.zemedelskytydenik.cz/hlavni-strana/2702-3 Vyhodnocení vlivů koncepce z hlediska vlivů na ŽP a veřejné zdraví: Koncept na snižování emisí a imisí ZLK. Krajský úřad ZLK [online]. 2005 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/koncept-snizovani-emisi-a-imisizlinskeho-kraje-a-uzemni-energeticka-koncepce-cl-689.html

LITERATURA

75

ZAHRADNÍK, PETR A JEDLIČKA, JAN. Strategie rozvoje Zlínského kraje 20092020. Krajský úřad ZLK [online]. 2009 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: http://www.kr-zlinsky.cz/strategie-rozvoje-zlinskeho-kraje-2009-2020-srzk--cl680.html Základní statistiky. Místní agenda 21 [online]. 2013 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://ma21.cenia.cz/Datab%C3%A1zeMA21prohl%C3%AD%C5%BEen%C3 %AD/Statistiky/z%C3%A1kladn%C3%ADstatistikykMA21/tabid/759/language /cs-CZ/Default.aspx Zásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluaci. Strukturální fondy [online]. 2006 [cit. 2013-01-24]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getmedia/ 925c0ea5-da42-49e0-99ca-87133cafbe52/1144059328-z-sady_tvorby_indiktor_925c0ea5-da42-49e0-99ca-87133cafbe52.pdf Životní prostředí. ČSÚ [online]. 2012 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www. czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/4B004B4B1B/$File/zivotni_prostredi.pdf Legislativa Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Ostatní zdroje Napajedelské noviny. Napajedla: 2012.

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

12 Seznam použitých zkratek ČOV

Čistička odpadních vod

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EU

Evropská unie

EVVO

Environmentální vzdělání výchova a osvěta

HDP

Hrubý domácí produkt

CHKO

Chráněná krajinná oblast

ICT

Informační a komunikační technologie

IDS

Integrovaný dopravní systém

IUCN

Mezinárodní svaz ochrany přírody

MA21

Místní agenda 21

NSBSP

Národní strategie bezpečnosti silničního provozu

POH

Plán odpadového hospodářství

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

ORP

Obec s rozšířenou působností

OSN

Organizace spojených národů

PRÚOZK

Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje

ROP

Regionální operační program

SRZK

Strategie rozvoje Zlínského kraje

TIMUR

Týmová iniciativa pro místní rozvoj

UNEP

Program OSN pro životní prostředí

UR

Udržitelný rozvoj

WRI

Světový ústav zdrojů

ZLK

Zlínský kraj

76

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK

77

13 Seznam obrázků a tabulek Obrázek č. 1: Geografická mapa ZLK …...……..…………………………………..... 21 Obrázek č. 2: Vybrané ukazatele ZLK v porovnání s průměrem ČR ………………... 26 Obrázek č. 3: Migrační saldo 2007-2011 …………………………………………….. 53 Obrázek č. 4: Mimorozpočtové finanční prostředky 2007-2011 …………………….. 54 Obrázek č. 5: Výdaje na ochranu ŽP ZLK a podíl výdajů na ochranu ŽP na rozpočtu obce Napajedla 2007-2011 …………………………………………………………… 55 Obrázek č. 6: Produkce komunálního odpadu na obyvatele …………………………. 57 Obrázek č. 7: Registrovaná míra nezaměstnanosti 2007-2011 ………………………. 58 Obrázek č. 8: Index stáří ……………………………………………………………… 59 Obrázek č. 9: Hodnocení spokojenosti se životem v obci ……………………………. 62 Obrázek č. 10: Průměrné hodnocení jednotlivých oblastí ……………………………. 64 Tabulka č. 1: Základní charakteristiky ZLK za rok 2012 …………………………..... 22 Tabulka č. 2: Struktura respondentů …………………………………………………. 61

Udržitelný rozvoj regionu Zlínský kraj

Recommend Documents