MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA GEOGRAFICKÝ ÚSTAV
UDRŽITELNOST BROUMOVSKA V DISKURZU JEHO ROZVOJE Diplomová práce
Jan Špaček
Vedoucí práce: doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.
Brno 2013
Bibliografický záznam Autor:
Bc. Jan Špaček Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav
Název práce:
Udržitelnost Broumovska v diskurzu jeho rozvoje
Studijní program:
Geografie a kartografie
Studijní obor:
Sociální geografie a regionální rozvoj
Vedoucí práce:
doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.
Akademický rok:
2012/2013
Počet stran:
81
Klíčová slova:
Broumovsko; udržitelný rozvoj; aktéři, agenti a aktanti rozvoje; CHKO Broumovsko; veřejná správa; místní akční skupina
Bibliographic Entry Author
Bc. Jan Špaček Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography
Title of Thesis:
The Broumov-area sustainability in the discourse of its development
Degree programme:
Geography and cartography
Field of Study:
Social geography and regional development
Supervisor:
doc. RNDr. Alois Hynek, CSc.
Academic Year:
2012/2013
Number of Pages:
81
Keywords:
Broumov-area; sustainability; actors, factors and actants of development; PLA Broumovsko, public administration; local action group
Abstrakt Diplomová práce se zabývá regionem Broumovsko, které svým vymezením odpovídá správnímu obvodu obce s rozšířenou působností Broumov. V první části podává práce základní charakteristiku území. Druhá část představuje aktéry regionálního rozvoje, podílející se na zachování nebo proměnách Broumovska. Činností nejvýznamnějších z nich se práce zabývá podrobněji se snahou popsat problémy v jejich vzájemné spolupráci. Výsledkem práce je nalezení společné cesty k řešení těchto problémů a návrh opatření vedoucích k udržitelnosti Broumovska.
Abstract This master’s thesis deals with region of Broumov-area, which is corresponding with the administrative district of municipality with exended power Broumov. The first part of the thesis provides basic characteristic of the area. The second part represents actors, factors and actants of regional development , who contributes to conservation or transformation of Broumov-area. The thesis descibes the activitities of the most important of them and also investigates problems in their cooperation. The result is a common way to solve this problems and to devise provisions to the Broumov–area sustainability.
Poděkování Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu práce doc. RNDr. Aloisovi Hynkovi, CSc. za inspiraci, cenné rady a kritiku v průběhu tvorby práce. Děkuji také všem respondentům osobních rozho vorů za jejich čas a vstřícnost. Bez jejich podílu by tato práce nemohla vzniknout.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.
Brno 10. května 2013
……………………………… Jméno Příjmení
OBSAH 1 ÚVOD ................................ ................................ ................................ ................................ ................... 10
2
1.1
Cíl práce ................................ ................................ ................................ ................................ ..... 10
1.2
Vymezení a charakteristika území ................................ ................................ .................. 10
1.3
Metody zpracování, zdroje dat a přehled literatury ................................ ................. 12
PROFIL BROUMOVSKA A STAV JEHO PROSTOROVÉHO VÝVOJE ................................ 14 2.1
Fyzickogeografická charakteristika ................................ ................................ ................ 14
2.1.1
Polická pánev a Polická stupňovina ................................ ................................ ....... 15
2.1.2
Adršpašsko-teplické skály ................................ ................................ ......................... 16
2.1.3
Broumovské stěny a Stolové hory ................................ ................................ .......... 18
2.1.4
Broumovská kotlina ................................ ................................ ................................ ..... 19
2.1.5
Javoří hory ................................ ................................ ................................ ....................... 20
2.2
Historie ................................ ................................ ................................ ................................ ...... 20
2.3
Socioekonomická charakteristika ................................ ................................ ................... 25
2.3.1
Obyvatelstvo ................................ ................................ ................................ ................... 25
2.3.2
Dopravní infrastruktura ................................ ................................ ............................. 29
2.3.3
Technická infrastruktura ................................ ................................ ........................... 30
2.3.4
Sociální infrastruktura ................................ ................................ ................................ 32
2.3.5
Zemědělství ................................ ................................ ................................ ..................... 35
2.3.6
Lesnictví ................................ ................................ ................................ ............................ 35
2.3.7
Průmysl ................................ ................................ ................................ ............................. 37
2.3.7.1 Tradice průmyslu na Broumovsku ................................ ................................ .... 37 2.3.7.2 Průmysl na Broumovsku na počátku transformačního období .............. 37 2.3.7.3 Průmysl na Broumovsku od roku 1999 ................................ ........................... 41 3
4
AKTÉŘI, AGENTI, AKTANTI PROMĚN/ZACHOVÁNÍ BROUMOVSKA ......................... 45 3.1
Aktanti ................................ ................................ ................................ ................................ ........ 45
3.2
Aktéři ................................ ................................ ................................ ................................ .......... 46
3.3
Agenti ................................ ................................ ................................ ................................ ......... 47
POLITIKA SPRÁVY CHKO BROUMOVSKO ................................ ................................ ............. 48 4.1
Charakteristika CHKO Broumovsko ................................ ................................ ............... 48
4.2
Zonace CHKO Broumovsko ................................ ................................ ................................ 49
4.3
Činnost Správy CHKO Broumovsko ................................ ................................ ................ 51
5
6
7
POLITIKA VEŘEJNÉ SPRÁVY ORP BROUMOV, MIKROREGIONŮ ................................ . 53 5.1
Dotace ................................ ................................ ................................ ................................ ......... 53
5.2
Kritika dotačního systému ................................ ................................ ................................ . 55
5.3
Brownfields ................................ ................................ ................................ .............................. 55
5.4
Spolupráce s jinými aktéry regionálního rozvoje ................................ ..................... 58
AKTIVITY SOUKROMÝCH PODNIKATEŮ (SHAREHOLDERS) ................................ ....... 60 6.1
Veba, textilní závody a.s. ................................ ................................ ................................ ..... 60
6.2
Podnikatelský klub Broumovska ................................ ................................ ..................... 61
6.3
Agentura pro rozvoj Broumovska ................................ ................................ ................... 62
DOTČENÍ (STAKEHOLDERS) A MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY ................................ ............... 66 7.1
MAS Broumovsko+ ................................ ................................ ................................ ................ 66
7.2
Opatství sv. Václava v Broumově ................................ ................................ ..................... 69
8
HLEDÁNÍ SPOLEČNÉ ŘEČI A ČINŮ V UDRŽITELNÉM ROZVOJI BROUMOVSKA .... 71
9
ZÁVĚR ................................ ................................ ................................ ................................ ................. 74
ZDROJE ................................ ................................ ................................ ................................ ........................ 76 SEZNAM ZKRATEK ................................ ................................ ................................ ................................ . 81
1. ÚVOD
1.1 Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je nalezení cesty k udržitelnosti hodnot Broumovska s respektováním požadavků a potřeb zasažených obcí, podnikatelů, neziskových organizací, církevních institucí a dotčených obyvatel. K dosažení hlavního cíle si práce stanovuje dílčí cíle. Prvním z nich je zpracování základní charakteristiky přírodní složky a historického vývoje regionu, předurčujících jeho soudobou strukturu osídlení a podobu socioekonomických aktivit. Dále je to představení činitelů (aktérů, agentů a aktantů), podílejících se na proměnách nebo zachování Broumovska v současnosti. Následuje podrobnější analýza činnosti nejvýznamnějších aktérů a agentů se snahou o pochopení a vysvětlení jejich postojů a činů. Jedná se především o Správu CHKO Broumovsko, veřejnou správu, podnikatele, Agenturu pro rozvoj Broumovska o.s. , Místní akční skupinu Broumovsko+ a Opatství sv. Václava v Broumově. Posledním dílčím cílem je pak nalezení společné řeči a činů v diskurzu jednotlivých aktérů prostřednictvím představení třecích ploch a návrhů na jejich řešení. Kvůli špatné dopravní dostupnosti a přítomnosti CHKO nelze očekávat příliv mimoregionálních investic, práce se tedy snaží o dosažení udržitelnosti Broumovska z místních zdrojů a nezabývá se aplikací „univerzálních“ teorií regionálního rozvoje.
1.2 Vymezení a charakteristika území Broumovskem se v této práci rozumí území SO ORP Broumov, které leží na severovýchodě Královéhradeckého kraje v Broumovském výběžku. Území je ze severu, východu a jihovýchodu ohraničeno státní hranicí s Polskem. Jihovýchodní hranice pak pokračuje po hřebenu Broumovských stěn až k železniční zastávce Bohdašín. Odtud je hranice Broumovska shodná s hranicí katastrálního území m ěsta Teplice nad Metují. Dále směřuje k jihozápadu mezi pískovcové vrcholy Hejda (626 m n. m.) a Ostaš (700 m n. m.) do údolí Metuje mezi Českou Metují a Dědovem. Dále hranice pokračuje na severozápad kolem vrcholu Čáp (786 m n. m.) do Adršpašskoteplických skal. Ve Vlčí rokli opouští hranice Broumovska k. ú. Teplic nad Metují, láme se k západu a mezi obcemi Chvaleč a Adršpach navazuje opě t na státní hranici. Celé území leží v CHKO Broumovsko. Broumovsko se rozkládá na 25 938 ha a tvoří ho území 14 obcí, kterými jsou Adršpach, Božanov, Broumov, Hejtmánkovice, Heřmánkovice, Hynčice, Jetřichov, Křinice, Martínkovice, Meziměstí, Otovice, Šonov, Teplice nad Metují a Vernéřovice. Kromě Broumova má statut města také Meziměstí a Teplice nad Metují. Broumov tvoří místní části Benešov, Broumov, Kolonie 5. května, Nové Město, Olivětín, Poříčí, Rožmitál a Velká Ves. Místní části Meziměstí jsou (mimo samotné centrum města) 10
Březová, Ruprectice a Vižňov. Rozlohou největší obcí Broumovska jsou Teplice nad Metují, které zahrnují místn í části Bohdašín, Dědov, Dolní Teplice, Horní Teplice, Javor, Lachov, Libná, Skály, Teplice nad Metují a Zdoňov. Místní částí Heřmánkovic jsou pak Janovičky. Díky shodnosti s vymezením SO ORP Broumov lze Broumovsko označit jako politický region. Hranice Broumovska tvořila v minulosti i hranici jazykovou oddělující převážně německé Sudety od českého vnitrozemí. Broumovsko tvoří tedy i region kulturní, projevující se odlišnou sídelní strukturou, architekturou nebo smýšlením obyvatel. Regionem přírodním je Bro umovská kotlina zaklesnutá mezi Broumovské stěny a Javoří hory, která je díky dominantní pozici města Broumova i samostatným regionem funkčním. Obce Teplice nad Metují a Adršpach pak vyvolávají vzájemné dojížďkové proudy, Adršpach spáduje částečně také do Trutnova.
Obr. 1 Vymezení Broumovska
11
1.3 Metody zpracování, zdroje dat a přehled literatury Region Broumovsko byl zvolen zejména kvůli jeho poloze a historii (Sudety), přítomnosti CHKO a špatné dopravní dostupnosti z českého vnitrozemí. Tyto faktory bývají pro rozvoj regionů limitující, pro udržitelnost Broumovska je tedy zapotřebí aktivizace obyvatelstva a využití místních zdrojů s ohledem na zájmy ochrany přírody. Vymezení studovaného území bylo zvoleno s ohledem na respektování politických a kulturních hranic, které se zároveň shodují s územím působnosti Dobrovolného svazku obcí (DSO) Broumovsko a Místní akční skupiny (MAS) Broumovsko+. Rozloha území je také vhodná pro terénní průzkum. Prvním krokem sledování regionu byla jeho rekognoskace formou pěšího putování a pobytů v krajině, které se staly základem poznání přírodní složky a jejího ovlivnění lidskými aktivitami. Následovalo studium mapových podkladů , především Atlasu krajiny České republiky (HRNČIAROVÁ, MACKOVČIN, ZVARA et al., 200 9), Územně analytických podkladů ORP Broumov (KUBALÍK, DUCHÁČ, GORGAN, 2012) a mapových portálů Národní geoportál INSPIRE (online) a Portál informačního systému ochrany přírody: AOPK ČR (online). Pro studium fyzickogeografické složky regionu bylo zvoleno geomorfologické členění Demka a Mackovčina (2006) , které na území Broumovska dobře reprezentuje i hranice střídání typů geologického podloží . Půdní typy jsou rozděleny dle Taxonomického klasifikačního systému půd České republiky (NĚMEČEK, 2001) a klimatická charakteristika území je převzata z Quitta (1971). Charakteristika potenciální přirozené vegetace Broumovska a specifika místní fauny a flóry byly převzaty z publikace Chráněná území ČR sv. V.: Královéhradecko (FALTYSOVÁ, MACKOVČIN, SEDLÁČEK, 2002). Středověkou kolonizací Broumovska se ve své magisterské práci zabýval Novák (2005), významem benediktinů pro vznik a kultivaci krajiny pak Baštecká (2000). Populárně naučné publikace, zabývající se mj. historií regionu , zpracovali Bergman, Burian a Jeřábková (2003) nebo Souček (2008). Z těchto publikací byla čerpána i některá data o zemědělství a průmyslu. Kapitoly z dějin Broumova, Meziměstí a Teplic nad Metují pak nalezneme dále např. v publikacích Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku (KUČA, 1996, 1998 a 2008). Data o vývoji počtu obyvatel od roku 1869 byla čerpána z Historického lexikonu obcí České republiky 18692005 (RŮŽKOVÁ, ŠKRABAL a kol., 2006), pro analýzu současné struktury obyvatelstva byla pak použita data Českého statistického úřadu ( ČSÚ Český statistický úřad, online), Ministerstva práce a sociálních věcí ( Integrovaný portál MPSV, online) a Sčítání lidu, domů a bytů ( SLDB 1991, SLDB 2001 a SLDB 2011). Sociálními službami Broumovska se zabývá Cepková (2010) nebo Strategický plán rozvoje sociálních služeb Broumovska, aktualizovaný v roce 2012. Návrhy na zlepšení dopravní situace regionu podává Dopravní studie k projektu „Brána k sousedům“ (ŠEJVLOVÁ, WEINER, ZEMÁNEK, 2012). Zásady ekologického zemědělství a návrhy konkrétních opatření ke zvýšení biodiverzity krajiny s využitím zahraničních zkušeností podává publikace Zemědělství a krajina: Cesty k vzájemnému souladu (ŠARAPATKA, NIGGLI a kol., 2008). 12
Souhrnnou socioekonomickou charakteristiku regionu zpracoval Toušek a kol. (1998) nebo Smolová (1999). Po studiu literatury následovala analýza strategických dokumentů. Byly to zejména Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky (2010), Integrovaný plán rozvoje Broumovska 2007 – 2013 (2007), Strategický rozvojový plán města Broumova do roku 2029 (HRUŠKA-TVRDÝ, L. a kol., 2012) a Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2003 – 2012 (2003). Poté proběhla druhá etapa terénního průzkumu s cílem ověřit získané informace v praxi. Seznámení se s cíli strategických dokumentů a jejich porovnání se skutečnou situací vytvořilo strukturu otázek pro následné rozhovory s představiteli nejvýznamnějších aktérů regionu. Otázky byly zaměřeny např. na jejich hlavní aktivity, regionální problémy a spolupráci s jinými aktéry regionálního rozvoje. Vedení rozhovorů bylo inspirováno metodou tzv. chápajícího rozhovoru (KAUFMAN, 2010), která byla upravena pro potřeby výzkumu. Struktura otázek rozhovorů byla připravena předem, ale rozhovor ji nemusel striktně sledovat. Větší pozornost byla věnována samotné interpretaci odpovědí. Respondentovi byla ponechána větší volnost k vyjádření svých postojů i za cenu odbíhání od tématu. Tato volnost měla v respondentovi vzbudit sebevědomí z vlastního projevu a podpořit tak jeho sdílnost. Otázky byly pokládány tak, aby neovlivňovaly odpovědi. Pečlivě voleny byly hlavně první otázky rozhovorů i za cenu toho, že tazatel již předem odpovědi znal. Byly to např. otázky na úspěšné projekty nebo aktivity dotazovaných subjektů, kterými se mohly chlubit. Od začátku rozhovorů tak byla navozována přátelská atmosféra, udržovaná snahou vcítit se do respondenta a ponechat stranou osobní pocity a názory. Kritikou tohoto přístupu může být jeho malá investigace. Odpovědi na palčivé otázky však nebývají upřímné ani úplné. Tyto odpovědi byly díky metodě chápajícího rozhovoru získávány od jiných zúčastně ných subjektů. Kritice může podléhat i správnost vlastní interpretace odpovědí. Proto byly tyto interpretace ověřovány u ostatních respondentů. Struktura otázek se tak v průběhu výzkumu měnila. Na základě rozhovorů byla pak popsána činnost jednotlivých aktérů, jejich cíle a problémy ve vzájemné spolupráci. Poslední část práce se snaží navrhnout řešení těchto problémů a najít cestu k udržitelnosti hodnot Broumovska.
13
2
PROFIL BROUMOVSKA A STAV JEHO PROSTOROVÉHO VÝVOJE
2.1 Fyzickogeografická charakteristika Fyzickogeografická charakteristika je pro lepší pochopení souvislostí mezi jednotlivými složkami přírodního prostředí ovlivňujícími lidské aktivity zpracována v rámci geomorfologických jednotek (okrsků). Použito bylo geomorfologické členění podle Demka a Mackovčina (2006), které řadí Broumovsko do Hercynské oblasti, podoblasti Hercyncká pohoří, provincie Česká vysočina, Krkonošsko -jesenické soustavy, Orlické podsoustavy, celku Broumovská vrchovina. Zájmové území spadá do podcelků Polická a Meziměstská vrchovina. Polická vrchovina se dále dělí na okrsky IVB-1B-1 Polická stupňovina, IVB-1B-2 Stolové hory, IVB-1B-3 Polická pánev, IVB-1B-4 Adršpašsko-teplické skály a IVB-1B-5 Broumovské stěny. Do Meziměstské vrchoviny pak spadají okrsky IVB -1C-1 Broumovská kotlina a IVB-1C-2 Javoří hory.
Obr. 2 Geomorfologické členění Broumovska (převzato a upraveno dle: HRNČIAROVÁ, MACKOVČIN, ZVARA, 2009, s. 122)
14
Podle Kopeckého (In. Chráněná území ČR. sv. V. Královéhradecko, 2002, s. 238-240) vyplňuje území Broumovska vnitrosudets ká pánev vklíněná mezi krystalické masivy Krkonoš, Orlických a Sovích hor, která na české území zasahuje asi jednou třetinou své rozlohy. Počátky vzniku pánve spadají do rané fáze varijské orogeneze ve svrchním devonu až spodním permu, kdy byla pánev vyplňována kontinentálními sedimenty a vulkanity broumovského, ve spodním triasu pak bohdašínského, souvrství. Sedimentace pokračovala ve svrchní křídě, kdy byla oblast Polické vrchoviny součá stí mělkého moře, ve kterém se usazovaly mocné vrstvy sedimentů, tvořících dnešní pískovcový georeliéf. Po ústupu moře sedimentace končí. Dnešní podoba reliéfu je výsledkem rozlámání a zprohýbání oblasti během saxonských tektonických pohybů a následné eroze vyzdviženého terénu. Kvartérního stáří jsou pak deluviální uloženiny v podobě svahových hlín na svazích Javořích hor a kamenné sutě na okrajích pískovcových plošin. Oblast se nachází v bukovo-dubovém až jedlo-bukovém vegetačním stupni. Původní přirozenou vegetaci Broumovska tvořily v Polické vrchovině a Javořích horách pravděpodobně květnaté bučiny, v Broumovské kotlině převažovaly dubohabrové háje s občasným výskytem acidofilních doubrav nebo bikových bučin. Na svazích hluboce zaříznutého údolí Metuje ro stly suťové lesy, tvořené porosty lípy a javoru, na skalních plošinách pak borovice.
2.1.1 Polická pánev a Polická stupňovina Polická pánev zasahuje na území Broumovska svou severozápadní polovinou. Je tvořena křídovými mořskými sedimenty, převážně křídovými pí sčitými slínovci a jílovci. Zajímavá ukázka ukládání druhohorních sedimentů je k vidění v malém lomu nedaleko Bohdašína. Ve stěně lomu lze snadno odlišit spodní vrstvu triasových fluviálních sedimentů, střední vrstvu mořským přílivem ohlazených valounů (mo řská transgrese vnitrosudetské pánve ve spodní křídě) . Na tuto vrstvu nasedají křídové pískovce, které byly ukládány na dně křídového moře. (Přírodní památka mořská transgrese, 2009). Ve střední části pánve vystupuje svědecký vrch Hejda (628 m n. m.), tvořený mladšími a odolnějšími křemennými pískovci se skalním městem na vrcholové plošině a blokovou sutí na svazích. Od nejvyššího budu tohoto geomorfologického okrsku, stolové hory Ostaš (700 m n. m.), je Hejda oddělena strukturním zlomem, kterým protéká lev ostranný přítok Metuje Klučanka, tvořící hranici Broumovska. Nedaleko soutoku Klučanky s Metují se ve výšce asi 440 m n. m nachází nejnižší místo Polické pánve na Broumovsku. Celá pánev má tvar brachysynklinály s podélnou osou v severozápadním směru. Okraje pánve jsou vyzdviženy a tvoří vnitřní pás kuest s příkrými vnějšími svahy, členěnými zářezy vodních toků směřujících do středu pánve. Na těchto špatně dostupných lokalitách jsou zachovány jed ny z nejcennějších lesních porostů CHKO Broumovska, mnohdy zařazené do první zóny ochrany. Díky propustnosti a filtračním 15
vlastnostem křídových pískovců je Polická pánev významnou zásobárnou kvalitní pitné vody. V roce 1981 byla proto vyhlášena chráněnou ob lastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). Vnější souvislejší kuestu tvoří Polická stupňovina obepínající Polickou pánev ve tvaru podkovy otevřené k jihovýchodu. V důsledku vyzdvižení Polické stupňoviny do vyšších nadmořských výšek vystupují na vnějších svazí ch na povrch starší kontinentální sedimenty (triasové pískovce). Střídáním odolnějších a méně odolných vrstev vznikají příkré vnější svahy. Severní část kuesty tvoří státní hranici a dosahuje výšek přibližně 650 – 700 m n. m. Nejvyšším bodem Polické stupň oviny je vrchol Hradiště v nadmořské výšce 710 m, který již leží v okresu Trutnov. V závislosti na chladném klimatu (CH7 a MT2 dle Quitta , 1971) a geologickém podloží se v této části Broumovska vyvinuly kambizemě modální až dystrické, v e vrcholových partiích Hejdy podzoly arenické a podél vodních toků gleje. Malá úrodnost těchto půd se odráží i na využívání a vzhledu krajiny. Od původního intenzivního pěstování lnu pro textilní průmysl a okopanin a pícnin pro obživu bylo ve druhé polovině 20. století postup ně opuštěno, pole byla zatravněna a v současnosti jsou využívány jako pastviny pro dobytek, ovce nebo koně. Zvýšila se tak prostupnost krajiny i její ekologická stabilita.
2.1.2 Adršpašsko-teplické skály Plošina Adršpašsko-teplických skal leží v ose Polické pánve a je budována, podobně jako svědecký vrch Hejda, křídovými křemennými pískovci o mocnosti až 120 m, na nichž se vyvinuly arenické podzoly. Nejvýznamnějším erozním činitelem v těchto horninách je v našich podmínkách voda, která rozčlenila původně souvislou plošinu na dílčí části. Největším tokem je Metuje, jejíž hluboce zaříznuté údolí odděluje Křížový vrch, vrchol Lada a Lysý vrch od hlavního masivu. Oblast Jiráskových skal na jihu byl a pak oddělena poklesem podél strukturního zlomu. Vodní a větrná eroze vytvořila skalní města, brány, okna, osamoceně stojící věže (až 100 m vysoké) a mnoho jiných pískovcových mikro a makro tvarů. Celá plošina je ukloněna k severu až severovýchodu, nejvyšší m vrcholem je Čáp (786 m n. m.), nacházející se na jejím jižním okraji. Řícení věží, skalních bloků a bal vanů do roklí vytvořilo pseudokrasové jeskyně. Teplická jeskyně je považována za nejdelší kom plex svého druhu v ČR (1065 m). Skalní rokle a jeskyně jsou často místem výskytu teplotních inverzí, což s nedostatkem slunečního svitu umožňuje výskyt horských druhů rostlin a živočichů jako např. podbělice alpská (Homogyne alpina), violka dvoukvětá (Viola biflora), papratka horská (Athyriumdistentifolium) nebo mlé čivec alpský (Cicerbita alpina). Z bezobratlých živočichů se zde dle Spíška (In. Chráněná území ČR. sv. V. Královéhradecko, 2002, s. 248-249) vyskytují např. střevlíček Pterostichus rhaeticus, kovařík Cericus subaeneus a m andelinka Chrysomela lapponica a ze savců např. 16
rejsek horský (Sorex plpinus) , hraboš mokřadní (Mickotus agrestis) nebo netopýr severní (Eptesicus nilssoni). V některých lokalitách byl pozorován i kriticky ohrožený vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) nebo glaciální relikty jako pavouk Bathyphantes simillimus a roztoč Rhagidium gelida (první známý výskyt ve stř ední Evropě).
Obr. 3 Geologické podloží Broumovska (převzato a upraveno dle: HRNČIAROVÁ , MACKOVČIN, ZVARA, 2009, s. 106 )
Na jen pár metrů vzdálených skalních hranách a plošinách dochází k rychlému povrchovému odtoku a vsakování vody do skalního podloží. Vznikají tak vysýchavá stanoviště vyhledávaná teplomilnými organismy. Některé méně dostupné lokality jsou vyhledávaným útočištěm kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum ) nebo sýce rousného (Aegolius funereus). Ohrožené druhy vážek se vyskytují v kyselých vodách některých mokřadů a rašelinišť, jakým je např. Černé jezírko v Jiráskových skalách. Nalezneme zde šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum) nebo vážku čárkovanou (Leucorrhina dubia). 17
Druhová skladba lesních porostů byla sice na skalních plošinách silně pozměněna, ale v méně dostupných lokalitách můžeme stále nalézt přírodě blízké bukové porosty nebo reliktní bory. Díky všem těmto přírodním hodnotám byly Adršpašsko-teplické skály již v roce 1933 vyhlášeny Národní přírodní rezervací (NPR). Od roku 2005 jsou také Evropsky významnou lokalitou (EVL) a zároveň jsou zahrnuty do ptačí oblasti Broumovsko.
2.1.3 Broumovské stěny a Stolové hory Broumovské stěny navazují na severozápadě v Honském sedle (591 m n. m.) na Polickou stupňovinu a tvoří nejvýraznější část kuest obepínající Polickou pánev. Na jihovýchodě přecházejí Machovským sedlem (660 m n. m.) do Stolových hor, které na naše území zasahují jen svými severozáp adními svahy. Nejvyšším vrcholem Stolových hor na území Broumovska je Suchý vrch (720 m n. m.), Broumovských stěn pak Koruna (769 m n. m.). Relativní převýšení mezi úpatím Broumovských stěn v Broumovské kotlině a jejich hřebenem dosahuje od 250 do 320 m na vzdálenosti kratší než 1 km. Souvislý asi 10 km dlouhý masiv je přerušen jen zářezem Martínkovického potoka. Nejvyšší části těchto geomorfologických okrsků jsou tvořeny křídovými křemennými pískovci se skalními stěnami do výšky asi 50 m, ve svahu do Broumovské kotliny se pak střídají vrstvy křídových písčitých slí novců a triasových pískovců. Členitý reliéf předznamenal i využití krajiny pro lesní hospodaření. Monokulturní smrkové porosty ve vrcholových partiích však v minulosti utrpěly imisní zátěží. Broumovské stěny se totiž dle Metelky (In. Chráněná území ČR. sv. V. Královéhradecko, 2002, s. 238-240) nacházejí na rozhraní české vlhčí a slezské kontinentálnější klimatické oblasti, kde často dochází při západním proudění k rozpadu nízké oblačnosti. Broumovskými stěnami prochází rozvodí Baltského a Severního moře, Stěnava na severovýchodě odvádí vodu do Nysy Kľ odzke a do Odry, zatímco Metuje na jihozápadě do Labe . Dle Hájka (In. Chráněná území ČR. sv. V. Královéhradecko, 2002, s. 245) tvoří stěny i bariéru v šíření flóry, která se v Broumovské kotlině podobá spíše polonské. Kvůli kyselému podloží Broumovských stěn je flóra cévnatých rostlin relativně chudá, daří se zde spíše zástupcům mechorostů.
18
Obr. 4 Rozpad inverzní oblačnosti nad Broumovskými stěnami (převzato: Libor Jenka. Shora.cz, online)
2.1.4 Broumovská kotlina Broumovská kotlina tvoří výraznou sníženinu mezi Broumovskými stěnami a Javořími horami. Svažuje se ve směru od severozápadu (přibližně 450 -540 m n. m.) k jihovýchodu, kde se také nachází nejníže položený bod Broumovska (Stěnava na státní hranici, asi 350 m n. m.). Nejvyšším bodem geomorfologického okrsku je Supí vrch u obce Heřmánkovice (541 m n. m.). Broumovská kotlina je budována převážně červenými aleuropelity, pískovci a jílovci svrchního karbonu a spodního permu s vložkami vápenců (např. severně od Otovic), které při úpatí Broumovských stěn přecházejí ve svrchnopermské do lomitové pískovce. Údolní niva Stěnavy je vyplněna jejími kvartérními uloženinami, na nichž se vyvinuly nivní půdy (fluvizem typická a glejová). Ve výše položené části kotliny se nachází modální až dystrické kambizemě, nevhodné pro intenzivní zemědělské ho spodaření. V okolí Křinic a Martínkovic se dle Němečka (2001) vyvinuly úrodnější luvizemě, ve zbývající části Broumovské kotliny pak modální kambizemě. V těchto oblastech stále intenzivní obdělávání půdy probíhá, pěstuje se hlavně obilí, méně pak řepka ole jka. Na jihovýchodě Broumovské kotliny panuje také nejteplejší a nejsušší klima s průměrnými ročními teplotami 7°C a úhrnem srážek okolo 650 mm. Sníh zde leží v průměru asi 70 dní v roce a výška jeho vrstvy dosahuje většinou maximálně 20 -30 cm. Osu Broumovské kotliny tvoří řeka Stěnava. Širokou nivou protéká nad Meziměstím a pod Broumovem, zatímco pod Hynčicemi teče v hluboce zaříznutém údolí asi 120 m pod úrovní okolního terénu. Do Stěnavy ústí v přibližně kolmém 19
směru z obou stran přítoky, v jejichž údolích leží typické lánové vesnice. V kotlině se nachází asi 30 menších rybníků, z nichž některé jsou pro své cenné biotopy zařazeny do první zóny CHKO. Je to např. lokalita Křinické rybníčky nebo pro Broumovsko ojedinělý biotop lokality Mokřadní louky u Jetři chova, kde se dle Spíška (In. Chráněná území ČR. sv. V. Královéhradecko, 2002, s. 248) vyskytují ohrožené druhy motýlů jako je modrásek bahenní (Maculinea nausithous), perle ťovec kopřivový (Brenthis ino) nebo můra Calena leucostigma. Specifický biotop s výskytem ropuchy krátkonohé (Epidalea calamita) vznikl také v nedaleké pískovně. Do Broumovské kotliny pronikají i některé stepní druhy, např. bělásek rezedkový (Pontia daplidice). Floristicky bohaté jsou suťové lesy v lokalitě Permská stěna u Hynčic, kde roste např. lilie zlatohlávek (Lilium margaton), okrotice bílá (Cephalanthera damasonius) nebo měsíčnice vytrvalá (Lun ariva rediviva).
2.1.5 Javoří hory Javoří hory jsou budovány nejstaršími horninami na Broumovsku. Jedná se o vulkanity broumovského souvrství (svrchní karbonu až perm). Vyšší severozápadní část tvoří ignimbrity a červené ryolitové tufy, vybíhající u Hynčic až k údolí Stěnavy. Nižší jihovýchodní část je pak budována ryolitovými tufy, melafyry i sedimentárními horninami. Pohoří tvořené kuželovitými vrcholy se zvedá od jihovýchodu k severozápadu a na české straně dosahuje výšky 880 m n. m. (Ruprechtický špičák, nejvyšší vrchol Broumovska). Severozápadním směrem pokračují hřbety pohoří na území Polska, kde přesahují nadmořskou výšku 900 m. Na svazích a vrcholech Javořích hor se vyvinuly kambizemě dystrické až podzoly, objevují se i četné kamenné proudy a moře (např. v Heřmánkovickém údolí). Na vrcholech Javořích hor panuje (společně s Broumovskými stěnami a Adršpašsko -teplickými skalami) nejchladnější klima na Broumovsku. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 5°C, roční úhrn srážek dosahuje 1000 mm, z toho podíl zimních srážek je asi 250 -400 mm. Průměrná délka trvání sněhové pokrývky činí asi 90 dnů a její maximální výška dosahuje okolo 75 cm.
2.2 Historie V raném středověku bylo podle Benediktinského arciopatství v Břevnově (online) intenzivnější osídlení oblasti soustředěno do Kladské kotliny kolem slavníkovského, později přemyslovského hradu v Kladsku. Na Broumovsko pronikali osadníci zřejmě až na počátku 13. století. Osídlování výše položeného a členitějšího území kolem horního toku Metuje probíhalo ještě pomaleji. Sídelní hranice na přelomu 12. a 13. století zde dosahovala jen ke Starému Městu nad Metují (dnešní čás t Náchoda). Přibližně v polovině 13. stol. zahájil s podporou posledních Přemyslovců kolonizaci Policka a Broumovska benediktinský klášter v Břevnově. Řád sv. Benedikta řídil kolonizaci nejprve z Police nad Metují, do Broumova přenesl své centrum dle Kuči 20
(1996, s. 335) až v 1. polovině 14. století po přestavbě zdejší vyhořelé tvrze na opevněné proboštství s gotickým kostelem sv. Vojtěcha. Město Broumov bylo vytyčeno v pravidelném půdorysu na skalnatém ostrohu sevřeném řekou Stěnavou a Hejtmánkovickým potokem a nese typické znaky slezské kolonizace. Při klášteře vznikla také klášterní škola, která vychovala mnoho významných osobností. Mezi povinnosti mnichů řehole sv. Benedikta patřila denní práce, která spočívala v zemědělství a kultivaci krajiny. Benediktýni zvali na Broumovsko mj. obyvatele z tehdy poměrně hustě osídlených území Frank, Flander nebo Durynska, kteří měli zkušenosti s obděláváním půdy i s řemeslnou výrobou, převážně soukenictvím. Policko bylo kolonizováno převážně z českého vnitrozemí. Již při kolonizaci území byla dána národnostní struktura obyvatel, která se udržela až do 40. let 20. století. Při řece Stěnavě a v údolích jejích přítoků byly zakládány usedlosti s pozemky táhnoucími se od vodních toků k lesům nad vesnicí. Vznikly tak lá nové vesnice, jejichž struktura se zachovala do současnosti. Po vypálení břevnovského kláštera husity v roce 1420 se centrum řádu uchýlilo do opevněného Broumova, kam řádoví bratři přenesli také mnoho vzácných knih, které tvoří základ klášterní knihovny (m j. mezi nimi měl být i codex gigas). Kromě Broumova byly podle Bergmana, Buriana a Jeřábkové (2003, s. 11) sídlem vrchnosti také skalní hrady Adršpach, Skály a Střmen, které v roce 1447 odkoupila a preventivně vypálila slezská šlechta. V roce 1449 byl obnoven husity vypálený dřevěný kostel na broumovském hřbitově (původně z roku 1177), který je dnes pravděpodobně nejstarší celodřevěnou církevní stavbou u nás. V konfesijních bojích v následujících dvou stoletích se díky častému kontaktu se slezskými obchodníky a příchodu kolonistů z Porýní rozšířilo protestanství. Podle Kuči (1996, s. 336) vyvrcholilo napětí v roce 1618 vydrancováním proboštství a kostela broumovskými měšťany. Po porážce stavovského povstání bylo opatské sídlo obnoveno a nastolen opět katolický směr pod dohledem benediktinů. V průběhu 30 leté války byl klášter několikrát obsazen švédskými i císařskými vojsky . Jak uvádí Baštecká (2010) „tvořilo panství broumovského kláštera v polovině 17. století jednu z největších majetkových položek církevníc h institucí v Čechách a následně zde došlo ke značnému rozvoji podnikatelských aktivit, spojených s reaktivací a expanzí vlastního režijního hospodářství. K rátce po polovině 70. let se broumovské panství skládalo z města a 19 vesnic a režijní hospodářství kláštera představovalo 7 dvorů, pivovar, 19 mlýnů, více než 500 rybníků a lesy pokrývaly více než třetinu panství.“
21
Obr. 5 Broumov – Velká Ves v Broumovském urbáři 1677 (převzato: Muzeum Broumovska, online).
Tato hospodářská prosperita umožnila velkolepou výstavbu v barokním slohu pod vedením předních architektů. V roce 1679 byla dle Kuči (1998, s. 864) založena klášterní zahrada a v 80. letech 17. století byl přestavěn klášterní kostel sv. Vojtěcha. V první polovině 18. století pak následovala přestavba celého kláštera a výstavba unikátní skupiny devíti venkovských kostelů, z nichž osm stojí v Broumovské kotlině. V roce 1750 byla také dokončena stavba zámku v Meziměstí, který sloužil broumovským opatům jako letní sídlo. Všechny tyto stavby pochází pravděpodobně z dílny otce a syna, Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů. Kromě samotných staveb vznikla barokně komponovaná krajina s alejemi a křížovými cestami s významnými průhledy. Pocit všudypřítomnosti boha dotvářela kaple o půdorysu ve tvaru pěticípé hvězdy, shlížející na celou kotlinu z hřebene Broumovských stěn. Barokní kostely vytvořily krajinné dominanty, slouž ící kromě duchovních účelů i pro orientaci v krajině, kde jsou vesnice schované v údolích potoků. Tuto scenérii dotvářela drobná pole propojená hustou sítí cest, na kterých se pěstoval převážně len pro řemeslnou výrobu. Benedikti ni tak vytvořili samostatný funkční region s kulturním a obchodním centrem v Broumově. Na Broumovsku se stavělo převážně ze dřeva a pískovcového kamene. Chalupy bývaly roubené, někdy omítnuté. Statky a významnější stavby byly v přízemí zděné nebo dřevěné omítnuté, v poschodí pak hrázděné. Do současnosti se zachovala jen jedna roubeno – hrázděná stavba a to dům čp. 31 v Dolním Adršpachu. Na střechy se pokládala došková nebo šindelová krytina, od počátku 19. století pak vypalované střešnice. V roce 1816 byl dle Bergmana, Buriana a Jeřábkové (2003, s. 12 -13) kvůli častým požárům vydán zákaz stavění dřevěných staveb, což vedlo ke vzniku typických broumovských statků. Jedná se o zděné několikapatrové budovy, tvořící 22
otevřený nebo uzavřený dvůr. Štíty domů jsou vysoké, bohatě zdobené, členěné pilastry, a to jak u obytných, tak u užitkových budo v. Hlavní vchody jsou doplněny nikami se sedátky, klenby síní podpírají kamenné sloupy zdobené štukaturou. Jedná se tedy o prvky klasicistního měšťanského domu zasazené ho do venkovského prostředí. Z 19. století pochází i velká část místní drobné sakrální a rchitektury jako jsou kaple, křížové cesty a velké množství pískovcových soch a kří žů v obcích i ve volné krajině.
Obr. 6 Poslední dochovaná roubeno-hrázděná stavba na Broumovsku v Adršpachu (převzato: Broumovsko, Góry Kamienne a Stołowe: turistická mapa 1:50 000, 2007)
Obr. 7 Typický statek Broumovského typu v Šonově (vpravo) (převzato: BERGMAN, BURIAN, JEŘÁBKOVÁ, 2003, s. 148)
Od 2. poloviny 17. století se na venkově rozvíjelo vedle soukenictví i domácí zpracování lnu a tkalcovství, což umožnilo snazší obživu a tím rychlejší růst počtu obyvatel. Broumovsko se tak stávalo jedním z center soukenictví v Habsburské monarchii a získávalo dobrý základ pro rozvoj průmyslové výroby. Po ztrátě Slezska a Kladska ve prospěch Pruska ve 40. až 60. letech 18. st oletí se Broumovsko ocitlo na periferii monarchie a podle Tůmy (In. Chráněná území ČR. sv. V:. Královéhradecko, 2002, s. 252) ztratilo velkou část svého odbytiště. Pro zajištění odbytu svého zboží se proto domácí tkalci začínali sdružovat do tzv. faktorií. Faktoři nakupovali přízi, předávali ji tkalcům a za mzdu od nich přebírali hotové zboží, které dál prodávali. Faktorie tak tvořily mezi článek k industrializaci průmyslu. V roce 1875 byla dokončena stavba železnice z Chocně přes Meziměstí do Broumova, která umožnila lokalizaci průmyslu a rozvoj kapitalistického způsobu podnikání. Stavba trvala dle Bergmana, Buriana a Jeřábkové (2003, s. 68) asi 26 23
měsíců a první vlak přijel do Broumova 25. 7. 1875. Nás ledujícího roku byla trať prodloužena do Otovic a v roce 1877 bylo Meziměstí spojeno s Pruskem hraničním přechodem ve Starostíně. Za předpokladu, že se Meziměstí stane významným železničním uzlem, byla vybudována velká reprezentativní nádražní budova s kolejištěm projektovaným na dvoukolejný provoz. M usely ustoupit i zdejší rybníky. V souvislosti s lokalizací průmyslu v tehdy málo významné vsi Meziměstí a s ním spojeným rychlým nárůstem počtu obyvatel docházelo k nekoncepční výstavbě ovlivněné jak vedením trati, tak existencí široké vlhké nivy Stěnavy. Vznikla t ak spíše průmyslová vesnice než město. Spojení Broumova s Kladskem bylo dokončeno v roce 1889. Druhá železnice oblasti z Teplic nad Metují do Trutnova byla otevřena v roce 1908. Její viadukt vedený centrem obce narušil urbanistickou strukturu, která byla dle Kuči (2008, s. 530-531) ještě více degradována necitlivými zásahy ve druhé polovině 20. století. Přechod k průmyslové výrobě si vyžádal vyšší spotřebu surovin, což se odrazilo i na druhové skladbě lesů, které byly postupně nahrazovány rychleji rostoucí mi a lépe zpracovatelnými monokulturami smrku s příměsí borovice a modřínu. Vývoj průmyslové výroby můžeme ilustrovat na příkladu firmy Josef Walzel a synové. Dle Součka (2008, s. 49-50) proběhla výstavba továrních budov na přelomu 80. a 90. let 19. století. V roce 1894 měla tkalcovna asi 180 stavů a její roční produkce činila 1,5 až 2 mil. metrů. Firma udržovala zastoupení ve Vídni a Budapešti a obchodovala i na Balkáně a na blízkém východě. Před první světovou válkou firma v Meziměstí zaměstnávala asi 300 zaměstnanců. Kapitál nashromážděný před válkou však pohltila státní půjčka. Rozpad Rakouska-Uherska společně se změnami v jihovýchodní Evropě a orientu znamenala ztrátu odbytišť. Tkaní bylo zastaveno úplně, zůstala pouze úpravna textilu, která obsluhovala pouze regionální trhy. Během hospodářské krize musela být výroba na nějakou dobu zastavena úplně. V roce 1941 byl závod zrušen. Ve 30. letech 20. století se pod vlivem nacistické propagandy, která využívala negativních nálad spojených se světovou hospodář skou krizí, rozhořely národnostní antipatie. Mocným nástrojem byl mj. německý rozhlas, jehož význam zřejmě česká strana podcenila. V Čechách vysílala jediná rozhlasová stanice s málo výkonným vysílačem v Praze, německy navíc pouze jednu hodinu denně. Sudet ští Němci tedy poslouchali německé stanice, což vedlo k odstředivým tendencím a snaze o autonomii Sudet. Tyto snahy byly naplněny podepsáním Mnichovské dohody 29. září 1938, kdy bylo české pohraničí s asi 3,3 mil. obyvatel připojeno k Německu. Česká menšina byla ze Sudet odsunuta do vnitrozemí, kde se stali Češi po okupaci německou armádou podřadnou složkou obyvatelstva. Po porážce Německa byli Němci na základě Postupimské konference ze Sudet odsunuti a před Československou vládou stála velká výzva v podobě dosídlení oblasti. Jednalo se však většinou o podhorské nebo horské oblasti s nepříznivými klimatickými podmínkami pro zemědělství, které v kombinaci se změnou režimu v roce 1948 (zánik typických drobných zemědělců, řemeslníků a podnikatelů) 24
odsoudily tuto kampaň k neúspěchu. Na Broumovsku byla dle Růžkové, Škrabala a kol. (2006, s. 480-487) kromě obce Libná, která zanikla úplně, nejvíce postižena obec Božanov, kde bylo zbořeno 169 z 329 domů.
2.3 Socioekonomická charakteristika 2.3.1 Obyvatelstvo Z hlediska vývoje počtu obyvatel můžeme sledovat pozvolný nárůst mezi sčítacími roky 1869 až 1910, kdy žilo na území Broumovska doposud nejvíce obyvatel a to více než 37 tisíc. Podle Bergmana, Buriana a Jeřábkové (2003, s. 70) patřila Broumovská kotlina podle statistik ze 70. let 19. století dokonce k nejhustěji osídleným oblastem Čech (140 až 159 ob./km 2). V roce 1869 byly ještě nejlidnatější obcí Broumovska Teplice nad Metují s necelými 6,5 tis íci ob. Počet obyvatel Teplic nad Metují však od té doby stále klesá. Podle sčítání obyvatel v roce 1880 již byl nejlidnatější Broumov s více než 7,5 tis. obyvateli. Stavba železnice a přesun obyvatel do měst za průmyslem znamenaly pro město zdvojnásobení počtu obyvatel během 40 let (1869 až 1910) z 5,7 tisíc na téměř 12 tisíc.
Počet obyvatel Broumovska 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obr. 8 Graf vývoje počtu obyvatel Broumovska v letech 1869-2001 (zdroj dat: RŮŽKOVÁ, ŠKRABAL a kol., 2006, s. 480-487)
Oběti první světové války způsobily pokles počtu obyvatel Broumovska asi o čtyři tisíce, v roce 1921 jich zde žilo necelých 33,8 tisíc. Do roku 1930 počet obyvatel nepatrně klesl. Druhá světová válka a odsun většiny německého obyvatelstva mělo za 25
následek úbytek asi 15 tisíc obyvatel do roku 1950, to je ztráta asi 44,7 % obyvatel oproti roku 1930. Město Broumov přišlo asi o 4 200 lidí, jeho dynamický rozvoj byl tak prakticky zastaven. Sčítání obyvatel v roce 1961 uvádí na Broumovsku necelých 19 tisíc obyvatel, tento počet však i nadále klesá. (výjimkou byl jen nepatrný nárůst mezi lety 1991 až 2001). Zatím poslední sčítání obyvatel v roce 2011 uvádí 16 312 obyvatel. Počty obyvatel v jednotlivých sčítacích letech jsou dopočítány podle Růžkové, Škrabala a kol. (2006, s. 480-487). V současnosti je nejlidnatějším městem stále Broumov (7615 ob.), následuje Meziměstí povýšené na město v roce 1991 (2517 ob.) a Teplice nad Metují (1698 ob.), které jsou městem od roku 1972. Broumovsko je nejřidčeji zalidněným územím Královéhradeckého kraje (asi 68 ob./km 2). Úbytek obyvatel je zapříčiněn hlavně stěhováním obyvatelstva. Zatímco přirozený přírůstek kolísá mezi kladnými a zápornými čísly, přírůstek migrací je dlouhodobě záporný a jeho hodnoty se navíc zvyšují. Dle ČSÚ, Vybrané ukazatele za SO ORP Broumov v letech 2001 – 2011 (online) činil tento úbytek v roce 2011 120 osob. Nepříznivý vývoj věkové struktury obyvatel dokládá věková pyramida města Broumov, která porovnává situaci v roce 2010 s prognózou v roce 2030. Můžeme sledovat poměrně výrazný nárůst počtu obyvatel ve věku nad 55 let a naopak pokles počtu obyvatel ve věkových kohortách 0 až 34 let. Nejvýraznější změna má proběhnout u seniorů nad 65 let, jejichž podíl by měl růst z asi 14,7 % až na 21,4 %. Docházelo by tak ke stálému prohlubování regr esivního typu věkové pyramidy.
Obr. 9 Věková pyramida města Broumov v roce 2010 s prognózou v roce 2030 (převzato: ČSÚ, bilance obyvatelstva, online. Stav obyvatel vždy k 1.1.) 26
Nejrozšířenějším náboženským vyznáním je na Broumovsku dlouhodobě římsko katolické, druhým pak evangelické. Vlivem odsunu původního většinou věřícího obyvatelstva a snahou o potlačení moci církve za minulého režimu však míra religiozity podstatně klesla. Současný podíl věřícího obyvatelstva lze však jen odhadovat, protože ve sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) z roku 2011 více než 48 % obyvatel Broumovska náboženské vyznání neuvedlo . Dle osobního sdělení Přemysla Sochora (správce kláštera Broumov, 23. 4. 2013) navštěvuje na Broumovsku pravidelně katolické bohoslužby přibližně 200 lidí, což odpovídá asi 1,3 % obyvatel. Podle SLDB 2011 (online) jsou na Broumovsku nejpočetnější národnostní menšinou Slováci (1,6 % ob.), druhou pak Němci (0,5 % ob.). Žádná jiná národnostní skupina nepřesahuje hodnotu 0,5 %, ale téměř 30 % obyvatel žádnou národnost neuvedla. Lze předpokládat, že lepší vypovídací hodnotu mají data ze SLDB 2001, kde národnost nevyplnilo pouze 1,9 % obyvatel Broumovska. V tomto roce se 2,87 % obyvatel Broumovska přihlásilo k národnosti slovenské, 1,11 % k německé a 0,59 % k romské. Podle očekávání je vzdělanostní struktura obyvatel Broumovska méně příznivá než struktura okresu Náchod, Královéhradeckého kraje i celé České republiky. Je to způsobeno odchodem mladých a kvalifikovaných lidí za prací do vnitrozemí, právě do jiných částí okresu a kraje. Kromě toho se na Broumovsku nachází jen dvě střední školy (Gymnázium Broumov a Střední škola Hotelnictví a společného stravování Teplice nad Metují).
Tab. 1 Stupeň nejvyššího dosaženého vzd ělání v roce 2011 ve vybraných územích ( %) (sestaveno dle: SLDB 2011, online) bez vzdělání Broumovsko okres Náchod Královéhradecký kraj ČR
základní vč. neukončeného
střední bez maturity
střední s maturitou a vyšší odborné
vysokoškolské
nezjištěno
0,7
22,7
41,0
24,5
5,0
5,9
0,4
18,8
37,3
30,9
8,2
4,4
0,5
17,6
35,5
31,7
10,1
4,6
0,5
17,6
33,0
31,2
12,5
5,3
Míra nezaměstnanosti je na Broumovsku dlouhodobě podstatně vyšší než v celém okresu Náchod i než celorepublikový průměr. Je to dáno periferní polohou Broumovska mimo hlavní silniční i železniční komunikace, nízkou podnikatelskou aktivitou i vysokým podílem Romů. Vysoké míře nezaměstnanosti také nahrává malá odvětvová diverzifikace průmyslu tradičně zaměřeného na textilní a strojírenskou výrobu, které byly postiženy hospodářskou krizí (nárůst míry nezaměstnanosti po roce 2008). Míru nezaměstnanosti také přib ližně kopíruje počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Nejpříznivější situace byla v roce 2007, kdy se na Broumovsku 27
o volné pracovní místo ucházelo dle dat Integrovaného portálu MPSV (online) v průměru jen 7 uchazečů, v roce 2010, kdy byla situace z atím nejhorší, to již bylo více než 34 uchazečů na jedno pracovní místo.
Tab. 2 Míra nezaměstnanosti vždy k 31. 12. v letech 2001 až 2011 ve vybraných územích (%) (sestaveno dle: Integrovaný portál MPSV, online) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Broumovsko okres Náchod Královéhradecký kraj ČR
9,1
10,5
11,4
11,4
10,9
10,2
7,1
6,5
10,4
10,9
10,1
5,8
6,7
7,6
7,6
7,7
6,1
4,2
4,4
8,1
8,7
7,3
6,3
7,3
7,9
7,7
7,3
6,3
4,7
4,8
8,0
8,4
7,5
8,9
9,8
10,3
9,5
8,9
7,7
6,0
6,0
9,2
9,6
8,6
Míra nezaměstnanosti je vypočtena jako podíl registrovaných uchazečů o zaměstnání a obyvatel ekonomicky aktivních (dle SLDB 2001). Do do roku 2004 se počítá z uchazečů celkem, od roku 2005 pouze z uchazečů dosažitelných
Podíl ekonomicky aktivního a neaktiv ního obyvatelstva byl v roce 2001 na Broumovsku i v okresu Náchod vyrovnaný, v roce 2011 již převažuje ekonomicky neaktivní část (výsledky SLDB 2011 jsou však opět zkreslené 6% podílem nezjištěných respondentů). Odchod mladých lidí z Broumovska se projevuje na indexu změny ekonomicky aktivní složky obyvatelstva mezi lety 1991 a 2011, který činí 81,1 % na území Broumovska a 90,6 % v okresu Náchod. Vývoj indexu stáří (počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0-14 let) také vypovídá o stárnutí populace Broumovska. V roce 2001 dosahoval tento ukazatel hodnoty 68,1, o deset let později už 107,3 (SLDB 2001 a SLDB 2011, online).
Tab. 3 Počet ekonomicky aktivních obyvatel a zaměstnanců v průmyslu na Broumovsku a v okresu Náchod v letech 1991, 2001 a 2011 (upraveno dle: TOUŠEK a kol., 1998; SLDB 2001; SLDB 2011; vlastní zpracování)
obyvatelstvo celkem ekonomicky aktivní zaměstnaní v průmyslu
3. 3. 1991 17 483 9 517 4 444
obyvatelstvo celkem ekonomicky aktivní zaměstnaní v průmyslu
3. 3. 1991 106 341 59 033 27 982
28
ORP Broumov 1.3.2001 26. 3. 2011 (předb.) 17 684 16 926 8 823 7 786 3 820 nejsou data okres Náchod 1. 3. 2001 26. 3. 2011 (předb.) 112 714 112 447 56 281 53 459 23 525 nejsou data
2.3.2 Dopravní infrastruktura V regionu se nenachází žádná silnice I. třídy. Silnice II. třídy (II/302) a (II/303) procházející Broumovem, tvoří tak hlavní komunikační tepny regionu. První z nich spojuje hraniční přechody v Meziměstí a v Otovicích, druhá pak hraniční přechod v Janovičkách s městy Police nad Metují, Hronov a Náchod. Vedení silnice II/303 je podstatně ovlivněno geomorfologickou překážko u Broumovských stěn, kde v současné době probíhá její zkapacit nění. Teplice nad Metují jsou obsluhovány pouze málo udržovanými komunikacemi III. třídy. Nevyhovující je také vedení komunikací centrem obcí, které často ohrožuje obyvatelstvo. Situace není lepší ani v železniční dopravě. Územím prochází regionální tratě č. 026 Choceň – Meziměstí – Broumov a č. 047 Teplice nad Metují – Trutnov. Tratě nejsou elektrifikovány a jejich vedení se muselo přizpůsobit členitému reliéfu. Přeshraniční propojení železniční sítě bylo navíc po druhé světové válce narušeno zrušením tratě z Otovic do Nowe Rudy a přerušením provozu z Meziměstí do Mieroszówa. Obnovením tratí a celkovou koncepcí dopravního propojení širšího území česko-polského pohraničí se zabývá studie „Brána k sousedům“. Navrhuje především „zakruhování“ železniční, silniční a cyklistické dopravy s využitím stávající infrastruktury. Studie chce posílit zejména roli dopravy železniční a vybudovat infrastrukturu pro tzv. Tram -Train, vlakové jednotky, které by zajíž děly (jako tramvaje) do měst. Přeshraničním propojením regionů, jejich center a turistických oblastí by mohlo být dosaženo populační stabilizace území a rozvoje cestovního ruchu (Brána k sousedům. Dopravní studie k projektu, 2012, s. 126). Preferování železnice by také snížilo dopady dopravy na životní prostředí. Problémem v realizaci studie by mohl být nesouhlas Správy CHKO Broumovsko s výstavbou nových komunikací, které jsou dle autorů důležitou součástí nového dopravního systému. Studie v současnosti prochází posuzováním vlivu na životní prostředí.
Obr. 10 Výřez z územního plánu města Meziměstí (fialovou barvou je znázorněn areál železničního nádraží, kolejiště a depa ČD) (převzato: Meziměstí. Oficiální web města, online) 29
2.3.3 Technická infrastruktura Zásobování pitnou vodou je na vyhovující úrovni. Větší čistírny odpadních vod (ČOV) jsou v Broumově, Meziměstí, Teplicích nad Metují a v Adršpachu. Na ČOV Broumov je napojena také obec Hejtmánkovice a dokumentace připojení se zpracovává pro Martínkovice. O bec Heřmánkovice je napojena jen částečně, obecní objekty mají řešeno individuální čištění odpadních vod. Individuální ČOV v centrální části obce má také Božanov, v jiných částech obce jsou pak budovány tzv. hnízdové ČOV pro přibližně 3-5 domů. Napojení Benešova je v plánu do budoucna, z místních částí Broumova tak není vyřešeno čištění o dpadních vod pouze v Rožmitále. ČOV Meziměstí obsluhuje centrum města, napojení Březové, Ruprechtic a Vižňova je hodnoceno jako nerentabilní. V těchto částech města se počí tá s vybudováním individuálního čištění odpadních vod, na které bude město přispívat z obecního rozpočtu.
Obr. 11 Centrum Broumova s klášterem (převzato: BERGMAN, BURIAN, JEŘÁBKOVÁ, 2003, s. 2 8)
V Teplicích nad Metují jsou dvě ČOV, kromě centra města na ně jsou však napojeny pouze Dolní Teplice a kanalizace se rozšiřuje do Horních Teplic, kde je zvýšený průsak do podloží (CHOPAV). Kvůli roztroušené zástavbě městských částí se 30
bude také podporovat individuální čištění odpadních vod. Poslední větší ČOV je v Horním Adršpachu. Obec podala žádost na její rozšíření a vybudování druhé ČOV v Dolním Adršpachu, která by pokryla velký nápor turistů během letní sezóny. V současné době čeká na rozhodnutí. Nejvě tší průmyslové podniky jsou také odkanalizovány, některé mají také vlastní předčištění pro splnění limitů daných kanalizačním řádem. Do konce roku 2015 by mělo být čištění odpadních vod domácností vyřešeno, problémem je však přístup nebo finanční situace v lastníků nemovitostí. Broumovsko není soběstačné v zásobování elektrickou energií z vlastních zdrojů. Dle Integrovaného plánu rozvoje Broumovska 2007-2013 (2007, s. 10) je vedení vysokého napětí ve vyhovujícím stavu, zatímco vedení nízkého napětí je zastaralé a poruchové. Plynofikace největších obcí regionu probíhala do roku 2006, zásobování teplem a teplou vodou je řešeno převážně z lokálních zdrojů a z domovních kotelen na plyn, tuhá paliva nebo elektřinu. Odpadová politika je řízena jednotně v rámci DSO Broumovsko, v Heřmánkovicích je třídírna plastů, pro ukládání komunálního odpadu se využívá skládek v Křovicích nedaleko Dobrušky nebo v Bohuslavicích u Trutnova. Na „půdě“ DSO Broumovsko se řeší také varovný povodňový systém. Povodně vznikají hlavně na Stěnavě v důsledku neuvážené regulace jejího toku. Z postižených obcí nemají zpracovaný vlastní povodňový plán pouze Hynčice, z ostatních obcí Broumovska jsou to navíc Božanov a Hejtmánkovice (Povodňový plán Obce s rozšířenou působností, 2011, s. 17-21). Největší dosud zaznamenaná povodeň proběhla v červnu roku 1979, kdy během jedné noci spadlo 110 -180 mm srážek, které lze dle Součka (2008, s. 9) hodnotit jako 500-1000 leté. Hladina Stěnavy stoupala až o 70 cm za hodinu a dosáhla 4 m nad normální stav. Povodeň se opakovala i 7. a 14. 7. 1997, takových rozměrů jako v roce 1979 však již nedosáhla. Na Broumovsku se v současnosti nacházejí dva činné lomy. Severně od Rožmitálu se na lomový kámen a drcené kamenivo těží a zpracovávají kamenné porfyry a melafyry. Lom je poměrně dobře zasazen do krajiny, při dalekých pohledech je kryt ochranným valem, na němž jsou zachovány zbytky lesa s přírodě blízkou druhovou skladbou. V části lomu s ukončenou těžbou jsou ochranářským manag ementem udržovány významné mokřadní a skalní biotopy. Jihovýchodně od Božanova se pak těží pískovec pro stavební a dekorační účely. Božanovský pískovec se pro své jedinečné vlastnosti (během jednoho roku povrchově zestárne) používá na obnovu významných památek. Oba lomy se rozšiřují. Pískovec se těžil také v Libné a v Jetřichově, sklářské písky pak v Adršpachu. Menší, již nevyužívané, lomy pro stavební účely nalezneme téměř ve všech obcích Broumovska. Tyto lokality bývají také místem výskytu ohrožených druhů rostlin a živočichů. Větší dobývací prostory melafyrů s vysokou prašností jsou na polském území nedaleko státní hranice v Tlumaczówě a Rybnici Leśne, pískovců pak jihozápadně od Radkówa. Tyto lomy zasahují do krajinného rázu podstatně více.
31
2.3.4 Sociální infrastruktura Ústředním dokumentem plánování sociálních služeb SO ORP Broumov je aktualizace Strategického plánu rozvoje sociálních služeb Broumovska z roku 2012. Jedná se o monitorování současného stavu poskytovaných sociálních služeb a počt u jejich uživatelů a následné definování dosud nenapl něných potřeb. Sociální služby pomáhají lidem žít běžný důstojný život. Cílovou skupinou obyvatel jsou hlavně senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi nebo lidé žijící z jiných důvodů na okraji společnosti. Sociálním službám musí být do budou cna věnována zvýšená pozornost. Ať už se jedná o pomoc seniorům, nepřizpůsobivým skupinám obyvatel se začleňováním do běžného života nebo pomoc rodinám a organizacím pro děti a mládež, všechny tyto aktivity jsou investicí do budoucnosti. Služby pro rodiny s dětmi a mládež se zaměřují zejména na sociální prevenci, pomoc v obtížných životních situacích a na volnočasové aktivity. Kromě domu dětí a mládeže Ulita funguje v Broumově nízkoprahové centrum pro děti a mládež pod záštitou o.s. Začít spolu. Jeho cílem je předcházet sociálním a zdravotním rizikům a pomáhat při řešení nepříznivých sociálních situací formou diskusí, sk upinových aktivit, poradenství a organizovat volnočasové aktivity (CEPKOVÁ, 2010, s. 10-11). Toto občanské sdružení se snaží poskytovat i finanční a sociální poradenství pro dospělé. Konkurencí o.s. Začít spolu je o.s. Romodrom, provozující Centrum pro rodinu s podobným sortimentem služeb. Obě tyto centra se zaměřují především na místní početnou romskou komunitu. Třetí m nízkoprahovým centrem je skupina Pevnost, provozovaná pod záštitou města, které na její činnost vypisuje každoročně granty. Skupina pracuje s dětmi s problémovým chováním v kolektivu, pro které organizuje různé volnočasové aktivity. V Broumově dále funguje Dětský domov, Psychologická poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy (jednou za 14 dní dojíždí psycholožka z Náchoda), speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči, přípravný ročník prvního stupně Masarykovy základní školy Broumov pro děti se sociálním znevýhodněním a Základní škola Broumov, která plní funkci školy speciální a praktické. Základní škola praktická funguje také v Teplicích nad Metují. V organizaci volnočasových aktivit se angažuje i město Meziměstí, které zřizuje komisi pro vo lnočasové aktivity. Děti a mládež mohou využívat nabídky kroužků při Z Š, sportovních aktivit TJ Lokomotiv a Meziměstí a Sokol Ruprechtice nebo pobočky broumovské lidové školy umění. Kromě toho organizuje město aktivity jako je pochod Meziměstský škrpál, dět ský den na koupališti, mezinárodní běh nebo sportovní dny. Přes pestrou nabídku těchto aktivit se podle osobního sdělení Mgr. Evy Mückové (starostky m ěsta Meziměstí, 22. 4. 2013) město potýká s malým zájmem mladých lidí o pohyb a aktivní život. Sociální služby pro seniory mohou využívat lidé, kteří dosáhli rozhodného věku pro přiznání starobního důchodu a zároveň se oci tli v situaci, kdy jsou odkázáni na pomoc jiné osoby. Město Broumov zřizuje v rámci centra sociálních služeb Naděje domov pro seniory, který poskytuje pobytové služby osobám, jejichž situace vyžaduje 32
pravidelnou pomoc jiné osoby a pečovatelskou službu, jejíž pracovníci docházejí do domu s pečovatelskou službou a domácností potřebných osob. Centrum sociálních služeb Naděje působí i v jiných obcích broumovské kotliny. V Broumově také působí Klub seniorů, který jim umožňuje navázat nové kontakty, společně trávit volný čas, účastnit se přednášek, besed a jiných společenských akcí. Pečovatelská služba funguje i v Meziměstí a v Teplicích nad Metují. Město Teplice nad Metují zřizuje také domov s pečovatelskou službou. Nachází se zde i krajské zařízení Domov Dolní zámek, poskytující pobytové služby osobám se sníženou soběstačností z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových l átkách, především alkoholu. Letos v září by měla být zahájena jeho rozsáhlá rekonstrukce za účelem zkvalitnění služeb. Měly by být zmenšeny pokoje (max. pro 4 osoby) a postavena nová budova, kde budou realizovány nejrůznější aktivity pro udržení dobré psychické kondice obyvatel domova.
Obr. 12 Domov Dolní zámek v Teplicích nad Metují (převzato z: Domov Dolní Zámek Teplice nad Metují, online)
Významnou skupinu uživatel služeb sociální péče tvoří osoby se zdravotním postižením. Péči, rehabilitaci a integraci těchto osob do společnosti zajišťují již zmíněné pečovatelské služby, dále pak broumovské pracoviště specifického poradenství pro sluchově postižené Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR a Sdružení zdravotně postižených Broumov. Další cílovou skupinou sociálních služeb jsou osoby společensky nepřizpůsobivé a osoby nacházející se v obtížné životní situaci. Nejčastějšími problémy jsou ztráta domova a závislosti na alkoholu, drogách nebo výherních automatech. O tyto obyvatele se stará o.s. Diakonie Broumov provozující azylový dům a sociální rehabilitaci. Azylový dům poskytuje ubytování na přechodnou dobu, stravu, možnost práce a pomoc při obsta rávání osobních záležitostí. Prostřednictvím sociální rehabilitace si pak uživatelé služeb osvojují dovednosti a posilují návyky nezbytné pro samostatný život. V této oblasti působí 33
i o.s. Romodrom ve spolupráci s Odborem sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Broumov. Početně významnou skupinou uživatel sociálních služeb jsou Romové, kteří tvoří podle odhadů asi 10 % populace Broumova (asi 800 osob). Žijí převážně v soukromých bytech a nemají vůli se integrovat do majoritní společnosti. Děti ze sociálně izolovaných lokalit nejsou motivovány ke vzdělávání, z čehož pramení jejich pozdější neschopnost uplatnit se na trhu práce. 71 % nezaměstnaných s nejnižší kvalifikací a 60 % uchazečů o práci, kteří dosáhli pouze základního vzdělání, pochází právě ze sociálně vyloučených oblastí (HRUŠKA-TVRDÝ a kol., 2012, s. 35 -36). V Broumově tvoří tito občané polovinu osob pobírajících dávky pomoci v hmotné nouzi. Tato situace nahrává výskytu sociálně patologických jevů. V roce 2011 proto také město zřídilo stálá místa romských asistentů pro prevenci kriminality. Poskytovatelé služeb sociální péče se také snaží o vzájemnou spolupráci a někteří působí i napříč jednotlivými oblastmi sociální pomoci (např. Psychologická poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy neb o o.s. Romodrom). Sociální služby jsou na Broumovsku podchyceny poměrně dobře, zvláště pak služby pro děti a mládež v Broumově, kde podle osobního sdělení Mgr. Michaely Středové (školní psycholog Masarykovy základní školy Broumov, 15. 3. 2013) po vzniku nízkoprahového centra o.s. Začít spolu dokonce nabídka převyšuje poptávku. V oblasti poradenství pro dospělé již situace tak optimistická není a zástupci veřejné správy by se měli zaměřit na hledání prostředků ke zřízení pracovního místa stálého psychologa pro dospělé. Nedostatečná je také nabídka pobytových kapacit pro seniory, a to i přes to, že domov pro seniory v Polici nad Metují byl nedávno rozšířen. Z důvodu potřeby kapacitního naplnění však ubytovává i osoby, které by se bez těchto služeb obešli. Ti potřebnější pak dle osobního sdělení Milana Brandejse (starosty města Teplice nad Metují, 8. 4. 2013) musí dlouho čekat, než budou moci tyto služby využít. S posunováním věkové hranice nároku na starobní důchod by také stál za zvážení způsob zapojení senior ů do pracovního procesu. V oblasti zdravotnictví je dle ČSÚ, Městská a obecní statistika (online) kompletní péče poskytována v Broumově, kde se nachází nemocnice. V Meziměstí je možno navštěvovat ordinaci praktického lékaře pro dospělé i děti a dorost, stomatologick ou a gynekologickou ordinaci a lékárnu. Stejnou nabídku zdravotnických služeb (kromě gynekologie) mohou využívat občané i v Teplicích nad Metují. V Adršpachu mají pak svá detašovaná pracoviště s tomatolog a praktický lékař pro děti a dorost. Mateřské školy jsou s výjimkou Křinic a Otovic ve všech obcích Broumovska, základní školy žáci navštěvují v Broumově, Martínkovicích, M eziměstí, Teplicích nad Metují, Jetřichově a Vernéřovicích, přičemž v posledních dvou obcích se jedná jen o první stupeň ZŠ. V oblasti středního školství se na Broumovsku nachází pouze víceleté Gymnázium Broumov a Střední škola Hotelnictví a společného stravování Teplice nad Metují, která nabízí výuční i maturitní obory. 34
2.3.5 Zemědělství Po 2. světové válce a odsunu Němců z Broumovska se objevily problémy s narušením sídelní struktury a nedostatečnou zemědělskou a řemeslnou kvalifikací příchozích obyvatel. Ti většinou neměli zkušenosti se zemědělstvím ani vztah k nově nabyté půdě. Kolektivizace zemědělství proběhla poměr ně rychle, ti kdo vstoupili do jednotných zemědělských družstev, již nemusel i splácet přidělenou půdu, tato povinnost přešla na zemědělské družstvo. Podle Bergmana, Buriana a Jeřábkové (2003, s. 59) bylo v roce 1960 již 97 % půdy tehdejšího okresu Broumov v majetku družstev. S kolektivizací přišlo také scelování polí, nadměrná meliorace a nahrazení původně pěstovaného lnu a brambor obilím. Preferování střediskových obcí a snaha připodobnit venkov městu vedla ke snižování počtu škol a degradaci kulturního života a občanského sebevědomí. Horší pracovní podmínky a nižší zisky oproti průmyslu vedly obyvatele k opuštění zemědělství nebo dokonce k odchodu do vnitrozemí. Kvůli hospodářským potížím byla zemědělská družstva refo rmována a scelována do dotovaných státních statků. V roce 1977 tak vznikl v Teplicích nad Metují, po sloučení se státním statkem Broumov, jeden z největších státních statků v Československu, který hospodařil na ploše 16 230 ha a zaměstnával okolo 1500 lidí . Zemědělská výroba dosáhla značné intenzity s přemírou zornění půdy, která vedla v kombinaci s těžkou mechanizací ke zrychlení odtoku vody z krajiny, snížení úrodnosti půd a zvýšení větrné a vodní eroze. Přes poměrně nepříznivé podmínky na většině území Broumovska zde v roce 2012 hospodařilo 134 zemědělských subjektů, z toho 113 fyzických a 21 právnických osob (údaje živnostenského úřadu Broumov). Většina z nich však pravděpodobně pouze udržuje trvalé travní porosty, zemědělští malovýrobci musí mít pro už ivení zajištěn odbyt svých výrobků na trhy mimo region.
2.3.6 Lesnictví Do roku 1948 spravoval většinu lesů na Broumovsku řád benediktinů. Po konfiskaci jejich majetku přešly tyto lesy do státního vlastnictví, dnes je spravují Lesy České republiky (LČR). Opatství sv. Václava v Broumově má v současnosti možnost žádat o navrácení majetku, čímž by se opět stalo významným vlastníkem lesů a zároveň i novým zaměstnavatelem regionu. Zda a o jaké pozemky se řád přihlásí, se však zatím nechce vyjadřovat. Menší lesn í pozemky (řádově stovky hektarů) spravují soukromí vlastníci nebo obce, z nichž největším vlastníkem lesů je město Teplice nad Metují. Dnešní druhově chudé lesní porosty jsou náchylné k poškození hmyzem, větrem nebo námrazou. Lesní zákon proto ukládá vlas tníkům lesů vysazovat větší procento listnatých stromů a jedle bělokoré, které sice snižují výnosy z těžby dřeva, ale zajištují vyšší stabilitu porostů a plní i mimoprodukční funkce lesa jako je např. zadržování vody v krajině pro zpomalování nástupů povodňových vln, zajištění vyšší 35
biodiverzity nebo rekreační funkce. V CHKO je navíc nutností dodržovat zákonná opatření vztahující se k odlišnému způsobu hospodaření v NPR, soustavě Natura 2000, lesích zvláštního určení nebo lesích ochranných. V hospodářských lesích se hospodaří dle lesního zákona s nutností vzájemné komunikace se Správou CHKO Broumovsko. Pokud zájem ochrany přírody (především v NPR nebo Natura 2000) omezuje vlastníky v lesním hospodaření, mohou od správy požadovat finanční kompenzace.
Obr. 13 Letecký snímek obcí Jetřichov a Hejtmánkovice z roku 1953 (převzato z: BERGMAN, BURIAN, JEŘÁBKOVÁ, 2003, s. 58)
Obr. 14 Letecký snímek obcí Jetřichov a Hejtmánkovice z roku 2002 (převzato z: BERGMAN, BURIAN, JEŘÁBKOVÁ, 2003, s. 58) 36
2.3.7 Průmysl
2.3.7.1 Tradice průmyslu na Broumovsku Broumovsko ležící v blízkosti žacléřsko-svatoňovické černouhelné pánve a s dostatkem vodních zdrojů mělo příznivé podmínky pro rozvoj průmyslu. Ruční výroba plátna převažovala až do poloviny 19. století, kdy ji začala nahrazo vat výroba strojní. V roce 1856 byla v Olivětíně založena jedna z prvních mechanických tkalcoven v Čechách, o šest let později následoval o založení mechanické tkalcovny a přádelny bavlny ve Velké Vsi. Zakládání dalších podniků textilního průmyslu bylo spojeno především s výstavbou železnice, která byla do Broumova dovedena v roce 1875. Vznikající průmysl přitahoval i další doplňková odvětví, jako jsou apretační nebo barvířské závody. Železniční uzel přinesl do Meziměstí mnoho nových pracovních míst (výtopna , sklady) a umožnil výstavbu velké Schrollovy přádelny. Menší textilní továrny byly založeny v Teplicích nad Metují i v mnoha vesnicích. Například v martínkovické tkalcovně pracovalo dle Smolové (1999, s. 102) před druhou světovou válkou až 600 zaměstnanců , byl zde největší mlýn a pila na Broumovsku, fungovala zde i továrna na výrobu těstovin . V místních částech dnešního Meziměstí, v Ruprechticích a v Březové, fungovala továrna na výrobu šamotových cihel a na výrobu rolet. Mnichovskou dohodou se stalo Brou movsko součástí Německé říše a některé podniky přešly na válečnou výrobu. V nich potom pracovali váleční zajatci a totálně nasazení. Po konci války byly všechny větší bavlnářské podniky znárodněny a začleněny do koncernu „Východočeské bavlnářské závody, n. p. v Náchodě“, lnářské pak do „České lnářské textilní závody, n. p. Trutnov“. Po státním převratu v roce 1948 byly pak závody na Broumovsku sloučeny do národního podniku Veba, textilní závody Broumov (od roku 1958 společně s META Police nad Metují pod názvem VEBA n. p.). Odsun německého obyvatelstva se negativně projevil v nedostatku jak celkové, tak kvalifikované pracovní síly.
2.3.7.2 Průmysl na Broumovsku na počátku transformačního období Průmysl Broumovska se vyznačuje malou odvětvovou diverzifikací. Tradičn ě dominuje textilní průmysl, doplňuje ho průmysl strojírenský, dřevozpracující a částečně potravinářský. S přechodem československého hospodářství z centrálně řízeného na tržní se projevila nevýhoda této úzké specializace. Podniky ztratily kontakt se svými odbytišti, která se nacházela většinou na východě , v zemích bývalé RVHP, a na západních trzích se pak kvůli vysoké konkurenci jen těžko prosazovaly. Tyto odbytové potíže a s nimi spojený nedostatek financí na modernizaci provozů tvrdě postihly i textilní a strojírenský průmysl. Kvůli dovozu levného nebo použitého textilu ze zahraničí se dle Touška a kol. (1998) navíc snížil i odbyt na domácím trhu. 37
To se také projevilo na růstu nezaměstnanosti vzhledem k tomu, že Broumovsko je tradičně průmyslový region. V roce 1991 pracovalo v průmyslu necelých 47 % obyvatel, což je přibližně o 10 % více než celorepublikový průměr. V 90. letech jsme tak na Broumovsku mohli pozorovat podstatné zeštíhlení průmyslové produkce a zánik některých provozů, ale také vznik nových m enších podniků, ve kterých však zahraniční kapitál většinou nehrál výraznější roli.
Tab. 4 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle zaměstnání v odvětvích národního hospodářství (%) ve vybraných územích k 3. 3. 1991 (převzato: TOUŠEK a kol. 1998) Broumovsko primární sekundární - z toho průmysl terciální
okres Náchod 15,2 50,9 46,7 30,5
ČR 11,9 52,3 47,4 32,4
11,6 40,9 37,3 40,4
Největším zaměstnavatelem v regionu byla od roku 1948 Veba, textilní závody a.s. (současný název firmy). Firma provozovala přádelny, tkalcovny, zušlechťovny i konfekční provozovny a to i v sousedním Policku. Na Broumovsku provozovala Veba přádelnu ve Velké Vsi, tkalcovnu v Olivětíně a do Meziměstí přesunula z Martínkovic v průběhu 90. let hlavní sklad hotových výrobků . Veba se dle Bubákové (1999, s. 66) v 90. letech zaměřovala především na bavlnářskou výrobu, a to asi ze 40 % na tkané a pletené froté, z dalších 40 % na tkané damašky a z 20 % na žakarsky tkané košiloviny (tj. způsob výroby plošných textilií s plastickými vzory). Žakarské tkaniny se vyrábějí náročnou technologií, kterou se firma odlišuje od jiný ch tuzemských výrobců textilií. Přádelnu ve Velké Vsi modernizovala firma novými dopřádacími a soukacími stroji již od poloviny 80. let, čímž získala rozhodující náskok a zařadila se mezi největší textilní prvovýrobce v ČR. V roce 1995 splnila jako první firma okresu Náchod podmínky mezinárodní normy systému řízení jakosti, což jí umožnilo prosazení se na zahraničních trzích. Export do zahra ničí tvořil asi 75 % odbytu (hlavně Německo, Velká Británie a USA). Ve druhé polovině 90. let se podle Kunce (2000, s. 39) podnik stále držel v kladných číslech a dále modernizoval své provozovny investicemi přesahujícími 100 mil. Kč ročně. Díky této strategii se (společně se Slezanem Frýdek-Místek) stala nejúspěšnějším původně transformovaným bavlnářským podnikem v České republice. Další velcí zaměstnavatelé působili v e strojírenství nebo dřevozpracujícím průmyslu. Druhým největším zaměstnavatelem byla firma VDO Czech Republic, s.r.o. v Adršpachu (do roku 1993 PAL Kbely, výroba palivoměrů a otáčkoměrů pro automobily Škoda), která zaměstnávala okolo 600 pracovníků (odhad dle SLDB 2001. 38
Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol. Okres Náchod, s. 55 ) a vyráběla převážně plastové doplňky pro automobilový průmysl. Následovaly Broumovské strojírny Hynčice a.s. V roce 1992 se podnik odtrhl od Adamovských strojíren a investoval d o nákupu moderních technologií CNC (počítačem řízené obráběcí stroje), např. vysekávací lisy, frézy a soustruhy. Firma se zaměřila na výrobu samoobslužných zařízení pro automobily a užitková vozidla (myčky, vysavače, kompresory), ale také na kancelářskou techniku a polygrafické stroje (v návaznosti na předrevoluční tradici výroby fotoaparátů Flexareta). Podle Smolové (1999, s. 167 -168) tvořil export firmy asi 35 % a to hlavně na Slovensko, Ukrajinu, do Pobaltí, Polska atd. Firma také zakládala společné podniky v zahraničí, např. v Srbsku nebo v Číně.
Tab. 5 Největší zaměstnavatelé v průmyslu na Broumovsku v roce 1989 podle počtu zaměstnanců (upraveno podle: SMOLOVÁ, 1999, s. 165) zaměstnavatel VEBA, n.p. Adamovské strojírny Hynčice Kovopol, Police nad Metují PAL Kbely Strojtex Dvůr Králové Vertex Litomyšl Východočeské dřevařské závody Trutnov
obec počet zaměstnanců Broumov, Meziměstí 1938 Hynčice 558 Broumov 319 Adršpach 300 Meziměstí 293 Broumov 79 Broumov 79
Broumovský závod Kovopolu Police nad Metují vyrábějící školní rysovadla odkoupila v roce 1998 společnost KOH-I-NOOR Hardmuth České Budějovice, která se zabývá výrobou a prodejem kancelářských a školních potřeb. Původní výrobu rozšířila o velká technická rysovadla vyráběná často na zakázku, přičemž asi 2/3 výroby byly určeny pro export. Provoz firmy Strojtex Dvůr Králové a.s. v Meziměstí, který se dříve zabýval výrobou součástek pro strojní zařízení bavlnářských textilek, výrazně restrukturalizoval svou výrobu tak, že původní zaměře ní pokrývalo už jen asi 15 % provozu. Firma se zaměřila na výrobu zdvojených podlah, speciálního kancelářského nábytku, palet pro automobilový průmysl (mj. i pro firmy Opel a Mercedes), kovových stavebních roštů a lehkých stavebních strojů. Asi 3/4 výroby byly určeny na export, hl. do Německa a Velké Británie. Z menších zaměstnavatelů v textilním a strojírenském průmyslu na Broumovsku v roce 1998 dále působila firma Genera Broumov, s.r.o., která se vyčlenila od Veby při privatizaci v roce 1992 a zabývala se generálními opravami textilních strojů a výrobou kovových součástek. V roce 1998 zaměstnávala 35 pracovníků. V roce 1994 byla založena za přispění německého kapitálu firma Dőbele Chez, s.r.o. zabývající se výrobou plavek. Dřevozpracující průmysl byl so ustředěn hlavně v Meziměstí a Broumově a jeho významnými představiteli byly firmy Dřevoterm a Lago centrum. Kromě těchto 39
odvětví jsme se na Broumovsku mohli také setkat se zpracováním kamene. Kvalitní pískovec, který se těžil v lomech v Božanově a v Libné (severně od Adršpachu), byl zpracováván na opravu uměleckých památek a stavbu reprezentativních budov. Těžbou a zpracováním pískovce se zabývala firma Granit Lipnice. Žádný z potravinářských podniků nezaměstnával dle Touška a kol. (1998) více než 50 osob. Pivovar Broumov, který byl na počátku transformačního období součást í Východočeských pivovarů Hradec Králové, měl 37 zaměstnanců, mlékárna Broumov (Průmysl mléčné výroby Hradec Králové) 34 zaměstnanců a dvě provozovny Východočeských pekáren a cukráren Par dubice v Broumově 29 pracovníků. Můžeme si tedy povšimnout výrazné koncentrace jednotlivých druhů výroby do jednoho či dvou podniků.
Tab. 6 Největší zaměstnavatelé v průmyslu na Broumovsku v roce 1998 podle počtu zaměstnanců (upraveno podle: BUBÁKOVÁ, 1999, s. 66; HBI Česká republika: Online databáze firem, online) průmysl
zaměstnavatel Veba, textilní závody, a.s., Broumov
textilní
Vebatrade-plus, s.r.o. Dőbele Chez, s.r.o. Vebagal, s.r.o.
dřevo zpracující
potravinářsky
strojírenský a kovozparcující
Batex, s.r.o. VDO Czech Republic, s.r.o. Broumovské strojírny Hynčice, a.s. KOH-I-NOOR Hardmuth, a.s. Komap Dědov, s.r.o. Strojtex, s.r.o.
obec
počet zaměstnanců
Broumov
1 100
Broumov
50 - 99
Šonov
50 - 99
Broumov
25 - 49
Broumov
25 - 49
Dřevoterm, s.r.o. Lago centrum, s.r.o.
spodní prádlo oděvní doplňky tkaný textil ostatní textilní výrobky
Hynčice Broumov
100 - 199
Teplice nad Metují
100 - 199
kancelářské potřeby ocelové trubky a příruby
Broumov
výroba strojů a 108 zdvojených podlah stroje pro tex., chem, a 25 - 49 kožedělný průmysl stáč. min. a pitné vody, 50 - 99 výr. nalko. nápojů výr., zprac. a 25 - 49 konzervování masa
Broumov
25 - 49
Meziměstí
Broumov Toma - kojenecká voda, Teplice nad Metují s.r.o.
Pivovar Broumov, s.r.o.
tkaný pletený textil
doplňky pro okolo 500 automobilový průmysl zař. pro automobily, 295 kanc. technika
Adršpach
Genera Broumov, s.r.o.
Maspork s.r.o.
výroba
výroba piva
dřevovýroba a stínící 50 - 99 technika výroba jiného zboží ze 25 - 49 dřeva
Meziměstí Broumov
40
Při srovnaní ekonomické aktivity obyvatelstva v odvětvích národního hospodářství v letech 1991 a 2001 (tabulky 4 a 7) můžeme na Broumovsku sledovat pomalejší snižování podílu ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných v průmyslu. Zatímco celorepublikový průměr klesl o 6,8 %, data pro Broumovsko vykazují jen poloviční pokles o 3,4 %. Do průmyslových podniků přešli pravděpo dobně lidé dříve zaměstnaní v primárním sektoru, jehož podíl na zaměstnanosti naopak klesl více než průměr ČR (o 8,6 % na Broumovsku oproti 7,6 % v ČR). Bylo to dáno mj. rozpadem velkého státního statku Teplice nad Metují, který provozoval i mimozemědělské aktivity.
Tab. 7 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle zaměstnání v odvětvích národního hospodářství (%) ve vybraných územích k 1. 3. 2001 (upraveno podle: SLDB 2001, vlastní zpracování) ORP Broumov primární sekundární - z toho průmysl terciální
okres Náchod 6,6 50,4 43,3 43,0
ČR 5,4 49,4 41,8 45,3
4,4 39,7 30,5 55,9
2.3.7.3 Průmysl na Broumovsku od roku 1999 Kolem roku 2000 se několik podniků dostalo do úpadku nebo přešly pod jiného majitele. Jednalo se např. o broumovské Lago centrum, Tomu – kojeneckou vodu v Teplicích nad Metují nebo závod Vertexu Broumov. Největším zaměstnavatelem zůstala stále Veba, textilní závody a.s. I přes to, že došlo ke zrušení některých provozů a s ním spojeným snižováním počtu zaměstnanců, je dnes jednou z pěti největších textilek v ČR (Veba, textilní závody a.s., online). Počet pracovníků v roce 2009 činil 1 285, z čehož asi 1/4 tvořili zaměstnanci závodu v Polici nad Metují. V tomto roce firma vykázala největší obrat přesahující 2 mld. Kč se ziskem přes 116 mil. Kč (HBI Česká republika: Online databáze firem, online). Centrální sklad Veby byl pře sunut z Meziměstí do Velké Vsi, kde je také umístěna konfekční výroba a správa společnosti. V Olivětíně funguje přípravna, tkalcovna a úpravna. Ve třetí provozovně v Polici nad Metují je přípravna, tkalcovna, barevna a sklad přízí. Ve výrobě se dnes Veba orientuje hlavně na žakárský bavlněný brokát pro západoafrické trhy, okrajově pak na žakárské košiloviny. V sortimentu domácího textilu vyrábí damaškové lůžkoviny, ubrusy a koupelnové froté. V roce 2010 snížil podnik podle Veba, textilní závody a.s. (online) počet pracovníků na 1 000 osob kvůli nižší poptávce na afrických trzích, ale od roku 2011, kdy bylo do modernizace provozů investováno 192 mil. Kč, již velikost výroby znovu narůstá (o více než 20 % 41
oproti roku 2010). V návaznosti na to firma zvýšila počet pracovníků o 200 osob. Do roku 2012 vstupovala Veba s plánem investovat rekordních 300 mil. do dalších tkalcovských kapacit a modernizace zbytku starých strojů. Výsledkem má být navýšení výroby afrických brokátů i tržeb o dalších 15 -17 %. Dceřiná firma Veby Vebatrade-plus s.r.o., která funguje jako chráněná dílna, k de se vyšívají převážně reklamní loga, snížila v souvislosti s propouštěním Veby počet zaměstnanců asi na 20 osob, v současnosti však již zaměstnává opět okolo 60 pracovníků. Počet zaměstnanců snížila i firma Vebagal, s.r.o. (26 osob v roce 2011), zabývající se servisními službami v oblasti textilní výroby a firma Batex, s.r.o. (13 zaměstnanců v roce 2011), která šije bytový textil (HBI Česká republika: Online databáze firem, online). Druhým největším zaměstnavatelem v textilním průmyslu je tak firma Maryan Beachwear Group CZ s.r.o. (dříve Dőbele Chez, s.r.o.). Působí v Broumově a vyrábí moderní dámské a pánské plavky a šije i na zakázku. Druhým největším zaměstnavatelem v regionu je stále podnik v Adršpachu, který přešel do vlastnictví koncernu Continental Automotive Czech Republic s.r.o. Společnost Continental působí v ČR v závodech v Adršpachu, Brandýse nad Labem, Frenštátě pod Radhoštěm, Jičíně, Otrokovicích a Trutnově a zam ěstnává téměř 13 000 lidí. V Adršpachu je to asi jeden tisíc pracovníků a vyrábí se zde ostřikovací systémy pro automobilový průmysl. Další firmou v pořadí podle počtu zaměstnanců jsou Broumovské strojírny Hynčice a. s., které prošly v červenci roku 2007 změnou v oblasti hlavního zaměření výroby. Firma ukončila výrobu a servis zařízení pro huštění pneumatik, vysavačů a zařízení pro ruční mytí, které převzala společnost Adamov – systems, a.s. Broumovské strojírny Hynčice se dále zabývají jak klasickým obráběním, tak obráběním prostřednictvím CNC strojů, svařováním a výrobou strojů a zařízení pro zpracování pryže a plastů. Počet zaměstnanců téměř nepřetržitě klesá, v roce 2009 to bylo už jen 127 pracovníků (Broumovské strojírny Hynčice a. s., online). Novým zaměstnavatelem v regionu je od roku 2005 firma Cedima Meziměstí s.r.o., která odkoupila strojírenský závod bývalé akciové společnosti Strojtex. V současné době společnost zajišťuje nece lou polovinou své kapacity výrobu řezacích a vrtacích strojů pro mateřskou firmu CEDIMA GmbH Celle . Pokračuje v tradici výroby textilních strojů, vyrábí i zdvojené podlahy a příčkové systémy pro stavební průmysl. Počet zaměstnanců se pohybuje okolo 120 oso b a podíl exportu přesahuje 75 % (Cedima Meziměstí s.r.o., online). Od roku 1991 působí v Dědově v objektu bývalého státního podniku Potrubí Praha firma Komap Dědov, a.s. Specializuje se na výrobu hotových přírub a jiných kovových polotovarů. Rozšíření fir my proběhlo v roce 2001, kdy zakoupila celý výrobní závod kovárny, nástrojárny a kalírny bývalého podniku Transporta Chrudim. Vznikl tak prostor pro rozšíření výroby o různé kování, výrobu nástrojů, povrchové úpravy kovů, žíhání, kalení nebo cementování. V roce 2008 měla firma 125 zaměstnanců, ale v roce 2010 už v ní pracovalo jen 70 osob, takže i v jejím případě můžeme sledovat zeštíhlování výroby, příčinou je hlavně mezinárodní konkurence (Komap Dědov, s.r.o., online). 42
Posledním podnikem s alespoň 25 pracovníky ve strojírenství je společnost Hobra–Školník s.r.o., která vznikla v roce 1998 odkoupením závodu Vertex Broumov a navázala na její předchozí činnost v oblasti výroby filtračních a tepelně -izolačních zařízení např. pro automobilový nebo potravinářský průmysl (Hobra-Školník s.r.o., online). V Broumově je také stále v provozu závod společnosti KOH-I-NOOR Hardtmuth, a.s., tradiční výrobce kružítek, rýsovadel a drobných kovových obráběných dílců. Současně zde probíhá i výroba mechanických a automatických tužek známých pod značkou Versatil. Závod disponuje vlastní galvanovnou a řeší i zakázkovou výrobu (KOH-I-NOOR Hardtmuth, online). V oblasti výroby potravin je největším zaměstnavatelem regionu závod v Teplicích nad Metují firmy PepsiCo, kde probíhá výroba nealkoholických nápojů pod značkou Toma. Následují už jen menší výrobci jako Maspork s.r.o. nebo Pivovar Broumov, s.r.o. V oblasti dřevozpracujícího průmyslu si své postavení udržel a počet pracovníků ještě navýšil Dřevoterm, s.r.o. Společnost se zabývá dřevovýrobou a výrobou stínicí techniky. V oblasti dřevovýroby se jedná hlavně o nábytkářský průmysl, pilařskou a truhlářskou výrob u a sušení dřeva. V oblasti stínící techniky to je pak především výroba okenních svinovacích rolet a žaluzií (Dřevoterm, s.r.o., online). Těžba vysoce kvalitního pískovce pod vedením firmy Granit Lipnice s.r.o. probíhá již jen v Božanově.
Tab. 8 Největší zaměstnavatelé v průmyslu na Broumovsku v roce 2009 podle počtu zaměstnanců (upraveno podle: HBI Česká republika: Online databáze firem a oficiálních internetových stránek firem, online)
strojírenský a kovozpracující
textilní
průmysl
zaměstnavatel Veba, textilní závody, a.s., Broumov Maryan Beachwear Group CZ s.r.o Continental Automotive Czech republic, s.r.o. Broumovské strojírny Hynčice, a.s. CEDIMA Meziměstí s.r.o. Komap Dědov, s.r.o.
potravinářsky
HOBRA-Školník s.r.o.
dřevozparc.
PepsiCo Maspork s.r.o. Pivovar Broumov, s.r.o. Dřevoterm, s.r.o.
obec
počet zaměstnanců
výroba
textilní výroba (oděvy a 1 050 domácí textil)
Broumov Broumov
50 - 99
textilní výroba (plavky)
ostřikovače pro 1025 automobily kancelářská technika, 127 obrábění výroba strojů a 107 zdvojených podlah
Adšpach Hynčice Meziměstí Teplice nad Metují Broumov Teplice nad Metují Broumov Broumov
70
ocelové trubky a příruby
filtrační a tepelně50 izolační zařízení stáč. min. a pitné vody, 50 - 99 výr. nalko. nápojů výr., zprac. a 20 - 24 konzervování masa 13
výroba piva
dřevovýroba a stínící 100 technika
Meziměstí
43
Broumovsko je tedy tradičně průmyslovým regionem, kde podíl zaměstnanců v průmyslu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu podstatně převyšuje celorepublikový průměr. Ve srovnání s celým okresem Náchod vykazoval však sledovaný region v roce 2001 o 1,5 % nižší hodnoty podílu zamě stnaných v průmyslu. To je ovlivněno hlavně členitým reliéfem území SO ORP Náchod a Nové Město nad Metují, oproti kterým má Broumovská kotlina příhodnější podmínky pro zemědělství. Prostorová struktura průmyslových podniků byla podstatně narušena odsunem německého obyvatelstva a znárodněním průmyslu po druhé světové válce. Centrálně řízené hospodářství ve druhé polovině 20. století vedlo ke vzniku dominantního zaměstnavatele, přesahujícího svou působností hranice sledovaného regionu, dnešní Veby, textilní závody a.s. Investicemi do modernizace provozů ještě ve druhé polovině 90. let si Veba připravila odrazový můstek k budoucí konkurenceschopnosti za západních trzích. Úspěšná firemní strategie a specializace na náročné technologie jí vynesla mezi přední tex tilní podniky v ČR. Ostatní podniky tradičního textilního a strojírenského průmyslu již tolik neprosperují, popř. jsou odkázány na zahraniční kapitál (Maryan Beachwear Group CZ s.r.o v Broumově, Continental Automotive Czech Republic s.r.o., Adršpach nebo Cedima Meziměstí s.r.o.). Jednu z předních pozic v počtu zaměstnanců si stále udržují Broumovské strojírny Hynčice a. s., které však, podobně jako ostatní tradiční zaměstnavatelé, procházejí dlouhodobým útlumem výroby i snižováním počtu pracovníků. Zatímco v roce 1998 působilo na Broumovsku 15 průmyslových podniků, zaměstnávajících víc e než 25 osob, v roce 2009 již jen 9. To samozřejmě souvisí s automatizací provozů, vznikem několika menších podnikatelských subjektů a zvyšováním podílu zaměstnaných v terciárním sektoru národního hospodářství.
44
3
AKTÉŘI, AGENTI, AKTANTI PROMĚN/ZACHOVÁNÍ BROUMOVSKA
Aktéři, aktanti a agenti jsou činitelé, kteří utvářejí region a jeho identitu, zajišťují jeho funkčnost, usilují o zachování současného stavu, navrácení stavu minulého nebo se podílejí na jeho proměnách ke stavu budoucímu. Tito činitelé mohou být konkr étní i abstraktní, aktivní i pasivní, mohou vyvolávat vazby i tvořit překážky. Každý může vnímat jiné a jejich působení interpretovat po svém.
3.1 Aktanti Aktanti jsou neživé složky regionu, utvářející jeho jedinečnost a identitu. Může to být reliéf, klima, biota, výrazné stavb y, sídelní struktura, nerostné bohatství nebo např. poloha regionu. Významným aktantem Broumovska je vůči okolnímu prostředí uzavřená Broumovská kotlina. Její uzavřenost tvoří z části reliéf (Javoří hory a Broumovské stěny) a z části politické podmínky (st átní hranice). Zvláště hřeben Broumovských stěn, vystupující místy více než 300 m nad relativně ploché dno kotliny musel na původní obyvatelstvo působit až nadpřirozeně. Těchto přírodních podmínek využili benediktini k realizaci své vize „božské krajiny“, která se také stala aktantem Broumovska. Její centrum (stejně jako centrum vzdělanosti, hospodářských a politických aktivit regionu) bylo v komplexu budov broumovského kláštera, které jsou dnes v dálkových pohledech poněkud zastíněny panelovými domy . Duchovní nadvláda je ještě dnes patrná téměř na každém kroku. Z daleka viditelné kostely, doplněné soustavou kaplí, křížových cest, božích muk a alejí , vytvářely neopakovatelný genius loci. V současnosti je díky neutěšenému stavu těchto památek duch místa možná ještě silnější. Významným aktantem Broumovska jsou také Adršpašsko -teplické skály, které vytvářejí z jinak možná zapomenuté oblasti vyhledávanou destinaci turistického ruchu a skalního lezení. Generují tak významné příjmy regionu a vytvářejí pracovní místa ve službách, na druhé straně dochází vysokou koncentrací turistů na malé ploše ke zvyšování tlaku na místní biotopy, urychlování eroze půdy nebo nadměrnému vypouštění odpadních vod. Zatím možná n edoceněným aktantem je snad největší bohatství Broumovska voda. CHOPAV Polická pánev je zásobárnou nejčistší vody, kterou je třeba chránit před jakýmkoli zásahem. Se stoupajícím strategickým významem této suroviny lze očekávat i zvyšující se zájem o její intenzivnější využití. Již v současnosti se můžeme setkat se zájmem zahraničních developerů o vstup na místní trh. Díky aktivitě místních občanských iniciativ a prozíravosti některých zástupců veřejné správy se těmto snahám zatím podařilo předejít, je však třeba pozorně vyhodnotit každý takový pokus, protože obch odování s vodou nemusí být předstíraným prvotním záměrem investora.
45
Obr. 15 Kostely a aleje jsou neodmyslitelně spjaty s krajinou Broumovska (Božanov) (převzato: Vyhlídky bez hranic, propagační materiály projektu)
3.2 Aktéři Mezi aktéry můžeme zařadit nadregionální instituce, veřejnou správu regionu, soukromé podnikatelské subjekty, církevní instituce, neziskové organizace, zájmová sdružení nebo i jednotlivce podílející se svou aktivitou na utváření regionu. Nejvýznamnějšími aktéry jsou pak agenti. Kromě ve řejné správy, jejíž regionální politika je popsána níže, je aktérem proměn nebo zachováním Broumovska např. dopravní politika Královéhradeckého kraje. Realizací výše zmíněné studie „Brána k sousedům“ by došlo ke zlepšení dostupnosti regionu především z Polska (např. města Kľodsko nebo Waľbrzych), které by bylo perspektivou dalšího rozvoje přeshraničního podnikání. Pokud by potenciál mezinárodní dopravy zůstal nevyužit, muselo by se Broumovsko dále spoléhat na příjmy z turistického ruchu. Aktérem regionálního rozvoje jsou podnikatelé, zajišťující životní jistoty a potřeby svých zaměstnanců. Sponzorováním kulturních, sportovních a jiných akcí pak utváří příznivé „sociální klima“ i pro ostatní obyvatele regionu. Specifickým aktérem jsou také zemědělci udržující krajinu v kulturním stavu. Aktérem zachování Broumovska je i Farnost Broumov, pečující o udržení duchovní tradice regionu. Ve spolupráci s Omnium o.s. se Farnost také angažuje v rekonstrukci chátrajících kostelů broumovské skupiny prostřednictvím projektu „Pro život kostelů Broumovska“. Kromě samotné rekonstrukce má projekt kostely 46
navrátit do centra duchovního i společenského života a oživit je pořádáním koncertů duchovní hudby nebo výstav. Kromě kostelů by měly být obnoveny i poutní cesty. Projekt počítá s rekonstrukcí pěti kostelů, na jejichž záchranu byla vyhlášena také veřejná sbírka. Záchrana kostela sv. Markéty v Šonově začala v dubnu letošního roku a je financována z PRV, rekonstrukci kostela sv. Barbory v Otovicích by měl financovat „Program na záchranu architektonického dědictví“ Ministerstva kultury a na zbývající tři kostely (Všech svatých v Heřmánkovicích, sv. Jakuba Většího v Ruprechticích a sv. Anny ve Vižňově) se snaží farnost získat prostředky z norských fondů. Výzva by měla být vyhlášena v září tohoto roku, v současnosti tedy probíhá příprava aktivit a navazování kontaktů pro oživení těchto kulturních památek, o které bude Farnost Broumov žádat v rámci církevních rest itucí.
3.3 Agenti Mezi nejvýznamnější aktéry – agenty můžeme zařadit dominantní zaměstnavatele regionu firmy Veba, textilní závody a.s. a Continental Automotive Czech Republic, s.r.o. Oba podniky zaměstnávají více než tisíc osob a generují dojížďku do zaměstnání v mezinárodním měřítku. Jiným významným hráčem na poli regionálního rozvoje je Agentura pro rozvoj Broumovska o.s. (APRB). Její aktivity směřující k pozvednutí nejen kulturní úrovně a sebevědomí regionu jsou popsány níže. Nejvýznamnějším agentem Broumovska bylo v minulosti benediktinské břevnovsko -broumovské opatství (nyní Opatství sv. Václava v Broumově a Opatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Břevnově), jehož význam byl však komunistickým režimem zc ela potlačen. Opatství je tak spíše v roli dotčeného, zda se opět stane významnějším regionálním aktérem, ovlivní proces církevních restitucí . V současnosti je rozhodujícím agentem Správa CHKO Broumovsko, která se snaží o nalezení kompromisu mezi zachováním aktantů a vyhověním potřebám aktérů a agentů. Úloha je to nesnadná, ale nezbytná pro udržení hodnot Broumovska.
47
4 POLITIKA SPRÁVY CHKO BROUMOVSKO
4.1 Charakteristika CHKO Broumovsko Chráněná krajinná oblast Broumovsko byla zřízena vyhláškou Ministerstva životního prostředí ČR č. 157/91 Sb. s účinností od 1. května 1991. Jejím účelem je „ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů v oblasti.“ Posláním CHKO tedy není je n zachování a ochrana přírodních a kulturních hodnot, ale i aktivní účast na ekologicky šetrném využívání krajiny a obnově narušených hodnot. Broumovsko se řadí mezi CHKO vrchovinného typu a rozkládá se na ploše asi 410 km 2 v okresech Náchod a Trutnov. Ze tří stran tvoří hranici CHKO státní hranice s Polskem, jihozápadní hranice pak prochází přibližně po linii Hronov – hřeben Jestřebích hor po nejvyšší vrchol Žaltman (739 m n. m.) – Radvanice – Chvaleč. Díky své periferní poloze v rámci České republiky leží stranou zájmu dopravy, průmyslu i nadměrné intenzity turistického ruchu (s výjimkou Adršpašsko -teplických skal, které ročně navštěvuje více než 250 tisíc turistů). Oblast vyniká tvarovou pestrostí reliéfu, do kterého je zasazena harmonická kulturní krajin a s množstvím sakrálních staveb a typickou lidovou architekturou. Mezi nejvýznamnější maloplošně zvláště chráněná úze mí (MZCHÚ) patří NPR Adršpašsko-teplické skály, NPR Broumovské stěny a NPP Polické stěny. Na území CHKO Broumovsko se dále nachází tři přír odní rezervace (PR Ostaš, PR Křížová cesta a PR Farní stráň) a pět přírodních památek (PP Borek, PP Kočičí skály, PP Mořská transgrese, PP Pískovcové sloupky a PP Šafránová stráň). Počet MZCHÚ je oproti jiným CHKO relativně malý, obě NPR však patří k největším v republice. MZCHÚ pokrývají asi 7,5 % území CHKO. Z oblasti památkové péče zde nalezneme dvě městské památkové zóny (Broumov a Police nad Metují) a vesnickou památkovou rezervaci Křinice. Unikátní je soubor broumovské skupiny barokních kostelů (kulturní památky) a broumovský klášter se statutem národní kulturní památky. Nejcennější části území byly zařazeny do soustavy Natura 2000, která se skládá ze dvou směrnic, a to o ochraně volně žijících ptáků (Ptačí oblasti) a ochraně volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a přírodních stanovišť (EVL). Dochází tedy k překryvu s národní soustavou zvláště chráněných území. Natura 2000 má za úkol chránit celoevropsky ohrožené druhy a vzácné lokality, často tedy zahrnuje druhy, které národními legislativ ami chráněny nejsou. V lednu 2005 byla vyhlášena Ptačí oblast Broumovsko. Předmětem ochrany je hlavně výr velký (Bubo bubo) a sokol stěhovavý (Falco peregrinus), jejichž výskyt je vázán na suťové svahy a vysoké skalní stěny. Počet jedinců výra velkého byl podle Natura 2000 AOPK ČR (online) v roce 2006 odhadován na sedm až osm párů, sokola 48
stěhovavého pak na pouhé tři až čtyři páry. Mezi EVL byly z území CHKO zařazeny části toků Metuje a Dřevíče pro ochranu mihule potoční, Adršpašsko – teplické skály a Broumovské stěny pro ochranu květnatých i acidofilních bučin, reliktních borů, rašelinišť a skalních biotopů a vrcholová partie vrchu Žaltmanu pro ochranu druhově bohatých mezofilních luk, bučin a jasano -olšinových luhů.
Obr. 16 Soustava Natura 2000 v CHKO Broumovsko (převzato: Národní geoportál INSPIRE, online)
4.2 Zonace CHKO Broumovsko Území CHKO je podle Plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2003 – 2012 (2003, s. 323-324) rozděleno do čtyř ochranných zón. I. zóna (přírodní, jádrová) zabírá 8,5 % plochy a jsou do ní zařazeny převážně lesnatá geologicky a geomorfologicky významná území bez ohledu na skladbu lesních porostů. Zemědělská půda je zde zastoupena jen malým podílem a zahrnuje některé lokality druhově bohatých luk a mo křin s výskytem ohrožených druhů rostlin. Cílem Správy CHKO (dále jen správa) je v I. zóně dosažení druhově bohatých různověkých lesních porostů se schopností autoregulace, uchování reprezentativní škály polopřirozených lučních ekosystémů a navrácení chara kteru vodních toků do jejich přírodního stavu tam, kde byly technicky upraveny. Lidské zásahy do území by se měly omezit jen na nezbytně nutné k udržení a zlepšení současného stavu. Tzn. sečení luk s odstraněním trávy nebo náletových dřevin, výsadba solité rních dřevin, alejí 49
a zakládání prvků územního systému ekologické stability ( ÚSES). Na území I. zóny se nesmějí používat žádná hnojiva a chemické látky, umísťovat nové stavby ani mě nit využití území a vodní režim. II. zóna (přírodě blízká ochranná) pokrývá 14 % území CHKO a plní mimo jiné funkci ochranného pásma zóny první. Krajinný pokryv tvoří většinou stejnověké lesní porosty od přírodě blízkých po čistě jehličnaté monokultury. Na zemědělské půdě se nacházejí polokulturní až kulturní travinné porost y. Dlouhodobým cílem správy je zachování přírodě blízké druhové skladby lesa a zvyšování podílu listnatých dřevin a jedle bělokoré v závislosti na výškovém vegetačním stupni a exponovanosti stanoviště (kromě stanovišť přirozených borů) s důrazem na dosažení větší věkové diferenciace porostů. Na zemědělském půdním fondu chce správa udržet nebo obnovit travinné ekosystémy a přiblížit je polopřirozenému stavu při dodržování zásad ekologického zemědělství. Ke zlepšení vodního režimu by se měla zvyšovat akumulace a retence vody v krajině a kde je to možné a vhodné, navracet technicky upravené toky do přírodě blízkého stavu. Ve druhé zóně je mj. zakázáno intenzivní hospodaření (hnojení pouze organickými hnojivy) umísťování nov ých staveb nebo terénní úpravy.
Obr. 17 Zonace CHKO Broumovsko (převzato: Praktický rádce pro hospodaření v CHKO Broumovsko, 2008, s. 2) 50
III. zónu (kulturně – krajinná) tvoří převážně monokulturní lesy a mozaika luk, pastvin, polí a roztroušené zástavby a zahrnuje asi 61,5 % CHKO. Ve IV. zóně (16 % CHKO) se nachází souvisle zastavěné území města Broumova a intenzivněji obdělávaná půda Broumovské kotliny. Podobně jako v I. a II. zóně chce zde správa zvýšit zastoupení dřevin přirozené druhové skladby lesa. V porostech se silně změněnou přirozenou skladbou na neexponovaných stanovištích alespoň na úroveň nezbytnou pro zajištění jejich stability a plnění mimoprodukčních funkcí lesa (asi 20–30 % listnáčů a jedle bělokoré). Na zemědělských pozemcích by se mělo dosahovat zvyšování biodiverzity a ekol ogické stability prostřednictvím realizace prvků ÚSES a snižováním projevů eroze na intenzivně využívaných p lochách ve IV. zóně. Mezi cíle správy patří také zachování tradičních prvků harmonické kulturní krajiny (např. boží muka, soliterní stromy, úvozové cesty, meze atp.) Při posuzování staveb je přihlíženo k citlivému architektonickému začlenění do krajinného rázu.
4.3 Činnost Správy CHKO Broumovsko Náplní správy je snaha dosažení rovnováhy „nejen v krajině, ale i ve své práci mezi "ochranou" (odborná činnost), "obranou" (výkon státní správy) a "obnovou" (péče o krajinu, ekologická osvěta a trvale udržitelný regionální rozvoj ).“ (Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2003 – 2012, 2003, s. 11). K hlavním problémům z hlediska ochrany přírody a krajiny v CHKO Broumovsko patří podle správy úbytek biologické rozmanitosti vlivem neše trného zemědělství a lesnictví a opouštění zemědělských pozemků v současnosti (pěstování smrkových monokultur na většině lesní půdy a eroze a degradace zemědělské půdy vlivem intenzivního hospodaření). Dále je to narušení přirozeného vodního režimu krajiny a urychlení povrchového odtoku s rizikem vzniku lokálních povodní, skládky komunálního odpadu (především stará zátěž skládky galvanických kalů firmy Kovopol Police nad Metují v Jetřichově), růst intenzity automobilové dopravy a snaha o budování nových komunikací. To vše je způsobeno nízkým zájmem veřejnosti na ochraně přírody a krajiny popř. nízkou motivací k ekologicky šetrnému hospodaření a chování. Správa využívá dle osobního sdělení Ing. Davida Velehradského, DiS (Správa CHKO Broumovsko, krajinářství a stavby, 22. 3. 2013) krajinotvorné programy Ministerstva životního prostředí ( MŽP) a Ministerstva zemědělství ( MZe). Z Programu péče o krajinu (PPK) čerpá finanční prostředky ve výši asi 2 mil. Kč ročně na údržbu krajiny v kulturním stavu, což obnáší hlavně sečení travních porostů a úklid posečené hmoty. Z PPK dále správa čerpá prostředky na údržbu prvků ÚSES, obnovu historických cest, výsadbu stromořadí a alejí nebo na pořizování plánů péče o MZCHÚ. Program revitalizace říčních systémů poskytuje dotace na obnovu vodního režimu krajiny jako základu ekologické stability. Z tohoto programu lze financovat 51
zakládání prvků ÚSES vázaných na vodní režim, obnovu retenční schopnosti krajiny a technických prvků na vodních tocích, výstavbu kořenových ČOV nebo zakládání umělých mokřadů. V rámci tohoto programu správa většinou spolupracuje s LČR nebo s Povodím Labe, kdy správa většinou navrhuje nebo schvaluje opatření a partner zpracuje projekt a financuje jeho realizaci (s práva někdy spolufinancuje). Pozemky MZCHÚ a pozemky, na kterých je nutné provádět některá speciální managementová opatření pro uchování předmět u ochrany, se snaží správa vykupovat nebo směňovat. Kromě toho se správa angažuje také v ekologické osvětě a výchově, aktivizaci místního obyvatelstva a v neposlední řadě se také aktivně účastní při tvorbě rozvojových dokumentů na krajské i místní úrovni, kde prosazuje zájmy ochrany přírody a obnovy venkova. Aktuální Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko byl zpracován pro období let 2003 – 2012. Jeho nástupce je zatím ve fázi schvalování. Třecí plochy mezi správou CHKO a veřejnou správou vznikají kvůli zákaz u solení silnic v zimním období. Podle Plánu péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko (2003, s. 109) nepotvrdil průzkum z roku 1995 vliv solení silnic na jakost podzemních a pravděpodobně ani povrchových vod. Solení může mít negativní vliv i na půdu a vegetaci v blízkosti komunikací. Poškozovány tak mohou být např. aleje, které jsou charakteristickým krajinným prvkem Broumovska, studie prokazatelnosti však nebyla zpracována. Zhoršený stav stromů lemujících solené komunikace může ale také souviset s vyšší intenzitou dopravy a mechanickým poškozováním stromů projíždějícími vozidly (např. kamiony poškozující větvě nebo pluhy na sníh poškozující kmeny stromů). Další střety mezi správou a vlastníky pozemků se objevují při realizaci prvků ÚSES. Při schvalování územního plánu si dle osobního sdělení Ing. Marcely Žouželkové (vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Broumov, 8. 4. 2013) často vlastníci dotčených pozemků neuvědomují budoucí podobu těchto prvků nebo se veřejného projednávání vůbec neúčastní. Střety pak vznikají ve chvíli, kdy chtějí na těchto pozemcích realizovat vlastní záměr neslučitelný s funkcí ÚSES. Mnohdy dochází i k požadavkům na finanční kompenzace. Pro zajištění prostupnosti biokoridorů v zastavěných územích se správa snaží vlastníkům pozemků vysvětlovat jejich funkci, finanční ani pozemkové náhrady však poskytovat nemůže. Územní plány včetně sítě ÚSES jsou na Broumovsku zpracovány, realizovaných prvků je však stále minimum. Prostředky správy na ÚSES stačí pouze na údržbu existujícíc h prvků, na nové realizace již mnoho nezbývá. Šancí na jejich realizaci a zlepšení urb anistické a krajinné struktury např. v rámci protipovodňových opatření by mohly být pozemkové úpravy. Mohly by tak vzniknout např. rybníčky na malých vodních tocích, remízky, stromořadí nebo být odstraněna nevhodná napřímení toků. V současné době jsou pozemkové úpravy dle osobního sdělení Ing. Davida Velehradského, DiS (Správa CHKO Broumovsko, krajinářství a stavby, 20. 4. 2013) projednávané v Křinicích, Hejtmánkovicích, Heřmánkovicích a Jetřichově. 52
5 POLITIKA VEŘEJNÉ SPRÁVY ORP BROUMOV, MIKROREGIONŮ Veřejnou správu zastupují obecní a městské úřady. Na Broumovsku jsou tři městské úřady, a to MěÚ Broumov, Meziměstí a Teplice nad Metují , jejichž politikou se práce podrobněji zabývá.
5.1 Dotace Veřejná správa je významným příjemcem evropských, státních nebo krajských dotací. Nejvyšší finanční částku obdrželo v posledních letech město Meziměstí z Operačního programu (OP) „Přeshran iční spolupráce Česká republika -Polsko 2007-2013“ na projekt „Areál sportu a zdraví v Meziměstí“ ve výši přibližně 90 mil. Kč. Projekt zahrnoval rekonstrukci jediného veřejného koupaliště v Broumovské kotlině, jehož velkou část návštěvníků tvoří i občané Pols ka. Druhá nejvyšší dotace administrovaná veřejnou správou směřovala z OP „Životní prostředí“ na projekt „Intenzifikace ČOV v Broumově“. Z celkových nákladů přesahujících 98 mil. Kč získalo město asi 70 %. Další vysoké dotace čerpalo Meziměstí z prostředků Ministerstva financí ve výši asi 32 mil. Kč na rekonstrukci sociálního zařízení a zajištění bezbariérovosti v ZŠ Meziměstí. Stejné ministerstvo ve spolupráci s organizacemi pro zdravotně postižené se také podílelo částkou 5 mil. Kč na přestavbě zvláštní šk oly na zdravotní středisko. Z Regionálního operačního programu (ROP) Severovýchod pak získalo město prostředky na vybudování atletického hřiště s umělým povrchem ve výši asi 20 mil. Kč. Z ROP Severovýchod čerpalo svou nejvyšší dotaci také m ěsto Teplice nad Metují na výstavbu sportovní haly ve výši 25 mil. Kč. V oblasti přeshraniční spolupráce je nejaktivnější město Meziměstí. Za spolupráci s obcí Mieroszów získalo ocenění u příležitosti 15 let od založení Euroregionu Glacensis. Z OP „Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko“ financovalo město kromě rekonstrukce koupaliště ještě např. cyklostezku nebo opravu chodní ků. Meziměstí také organizuje česko-polské sportovní aktivity a výlety a podílí se na přípravě strategického dokumentu S trategický rozvoj Mieroszówska. Ze stejného OP čerpalo prostředky i město Broumov na projekt „Podpora rozvoje cestovního ruchu v regionu Stolových hor a Broumovských stěn“, z jehož prostředků bylo vybudováno infocentrum v Broumově a cyklostezka do polské obce Radkow. K propagaci společného česko-polského turistického regionu Broumovsko & Noworudsko má přispět jeho nově zpracované logo zveřejněné 8. dubna letošního roku.
53
Obr. 18 Logo česko-polského turistického regionu Broumovsko & Noworudsko (převzato: Město Broumov. Oficiální web, online)
Do oblasti sociálních služeb směřovaly dle osobního sdělení Kamila Slezáka (místostarosty města Broumov, 8. 4. 2013) finanční prostředky z OP Lidské zdroje a zaměstnanost na projekt „Rozvoj sociálních služeb pro město Broumov". Na t ento projekt získalo město 100% dotaci na financování Centra pro rodinu, fungujícího pod záštitou o.s. Romodrom v budově bývalé školy ve Velké Vsi. Centrum plní funkci poradenství pro rodiče a organizuje volnočasové akti vity pro děti. V Meziměstí byla dle osobního sdělení Mgr. Evy Mückové (starostk y města Meziměstí, 22. 4. 2013) podpořena rekonstrukce čtyř bytů pro sociálně slabší a činnost pečovatelské služby. Město Teplice nad Metují pak čerpalo finanční prostředky na přestavbu bytového domu na domov s pečovatelskou službou, kde vzniklo 13 bytových jednotek pro seniory a zdravotně postižené. Město Broumov získalo finanční prostředky také z OP Životní prostředí na projekt „Rekonstrukce rozvodů tepla pro sídliště Spořilov“, do stejné lokality směřovala i dotace Ministerstva pro místní rozvoj (program „Regenerace panelových sídlišť“). Z OP Lidské zdroje a zaměstnanost byl financován projekt „Zvýšení kvality řízení městského úřadu Broumov“ s c ílem posílení efektivnosti výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb ve městě. Ze získaných prostředků proběhl procesní audit MěÚ Broumov a audit Technických služeb města Broumova, veřejný průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel Broumova a zpracování Strategického rozvojového plánu města Broumova do roku 2029. V analytické části tohoto dokumentu (HRUŠKATVRDÝ, L. a kol., 2012, s. 43 -75) se lze seznámit i s některými z výsledků zmíněného veřejného průzkumu, ze kterých lze vyzdvihnout 74,2 % nespokojenost s bezpečnostní situací ve městě nebo pouze 3,7% spokojenost s podporou malého a středního podnikání. Z grantů Královéhradeckého kraje pak město Broumov financuje regeneraci městské památkové zóny. Město vypisuje i vlastní grantové programy na činnost spolků. Dá se říci, že v oblasti čerpání dotací je m ěsto Broumov poměrně úspěšné, v letech 2007 – 2010 obdrželo každoročně přibližně 70 – 95 mil. Kč. Město Teplice nad Metují dle osobního sdělení Milana Brandejse (starosty m ěsta Teplice nad Metují, 8. 4. 2013) dále čerpalo dotace na přestavbu bývalé zvláštní školy v místní části Lachov na bytový dům, na rekonstrukci budovy Městského úřadu nebo 54
na výstavbu jídelny pro základní a mateřskou školu. Město je vlastníkem rozsáhlých lesních pozemků, díky čemuž také může čerpat dotace na nákup lesní techniky a opravu lesních cest z PRV. Z krajských dotací (Program obnovy venkova ) získalo město např. příspěvek na zpracování územního plánu nebo na veřejně prospěšné práce.
5.2 Kritika dotačního systému Podle osobního sdělení Ing. Evy Blažkové, MPA (tajemnice MěÚ Broumov, 8. 4. 2013) je dotační systém složitý a nepřehledný, každý program má jiná pravidla a do administrativy projektů je nutno investovat spoustu energie a času. Tato situace a spolupráce s různými organizacemi při administraci vede k chybám a dalším průtahům při žádostech o jejich prominutí. Nutně se pak nabízí otázka, zda by nebylo efektivnější vzít si úvěr, st anovit si vlastní podmínky a zabývat se spíše udržitelností projektu. Problémem je také nejasnost celkového nastavení dotační politiky pro nadcházející plánovací období 2014 -2020, které zatím není schváleno ani na evropské úrovni. Je tedy pravděpodobné, že v roce 2014 nebude možno čerpat žádné dotace z většiny stávajících oblastí podpory. Dotace soukromým podnikatelům m ůže také narušovat konkurenční prostředí a šance na jejich získání nemusí být také vždy pro všechny stejná. Podle osobního sdělení Milana Brandejse (starosty města Teplice nad Metují, 8. 4. 2013) by také pracovní místa a lůžka měla vznikat druhotně (např. po přilákání turistů na cyklostezku) a ne měla by být kritériem pro získání dotace. „Dotace by se měly čerpat na projekty, které mohou využív at všichni.“
5.3 Brownfields Problematika brownfields na Broumovsku zahrnuje hlavně zemědělské areály chátrající statky, ale nalezneme zde i několik nevyužívaných p růmyslových objektů. V majetku města Broumova je nevyužívaná technická památka měšťanský pivovar. Objekt je v poměrně dobrém stavu, ale rekonstrukce by si dle osobního sdělení Kamila Slezáka (místostarosty města Broumov, 8. 4. 2013) i tak vyžádala investici ve výši asi 140 mil. Kč. Město si nechalo zpracovat studii přestavby objektu na sportov ní centrum a mělo přislíbenu 93% dotaci z „Fondu rozvoje měst“, mezitím se však ukázalo, že je fond již vyčerpán. Město tedy nalezlo jiný dotační titul, příjemcem dotace však měl být soukromý subjekt se 40% finanční spoluúčastí, v tomto případě APRB servisní s.r.o. Město mělo jistit úvěr pro tuto společnost vlastním majetkem, hradit případnou další etapu rekonstrukce a náklady na provoz. Nové vedení města, vzešlé z voleb v roce 2010, však vyhodnotilo takové podmínky jako rizikové (potvrzeno nezávislou expertní analýzou) a projekt neschválilo (osobní sdělení Ing. Evy Blažkové, MPA, tajemnice MěÚ, 8. 4. 2013). Do následujícího programovacího
55
období 2014-2020 bude tedy město znovu hledat vhodný dotační program na regeneraci této technické památky.
Obr. 19 Měšťanský pivovar v Broumově (převzato: Naše Broumovsko: Nezávislý zpravodajský server o dění z Broumova a okolí, online)
Problémovým areálem v Meziměstí je nádraží ČD. Jedná se o reprezentativní budovu, která měla obsluhovat mezinárodní železniční uzel. Osobní přeshraniční doprava však nefunguje a nákladní se omezuje jen na několik vlaků měsíčně. Kapacity budovy, kolejiště a železničního depa tak nejsou využívány a nedostávají se ani prostředky na jejich opravu. Město Meziměstí je proto asi nejaktivnější m subjektem ve snaze o obnovu železnice v úseku Otovice – Nowa Ruda a znovuzavedení mezinárodní osobní dopravy v úseku Meziměstí - Mieroszów. Dle osobního sdělení Mgr. Evy Mückové (starostky m ěsta Meziměstí, 22. 4. 2013) by osobní vlaky usnadnily cestování do Polska za nákupy (finančně výhodnější nákup potravin v bezprostřední blízkosti vlakového nádraží v 7 km vzdáleném Mieroszówě) a z Polska na meziměstské koupaliště, které je také nedaleko železničního nádraží. Aby se však uživila doprava osobní, musí fu ngovat i nákladní, která by zřejmě znamenala přepravu vytěženého kamene z lomu v Tľumaczówě přes Broumovský výběžek. Od obnovy mezinárodní vlakové dopravy si Meziměstí slibuje také obnovení pracovních míst na železnici a ulehčení centru města od kamionové dopravy. Chátrající budovu nádraží vlastní ČD, město v ní má pronajatý divadelní sál, tělocvičnu a prostory pro stálou expozici železniční techniky. ČD zvažuje pr odej budovy, město však její odkoupení nepovažuje za výhodnou investici. Nevyužitý byl také do nedávna areál bývalé textilní továrny firmy Josef Walzel a synové v centru Meziměstí. Městu se naštěstí podařilo najít soukromého investora, 56
který objekt odkoupil a v současnosti jej rekonstruuje. V areálu vzniká multifunkční centrum služeb s restaurací, prodejnou potravin, sportovními aktivitami (např. střelnice, bowling nebo horolezecká stěna) a plochami pro komerční využití nebo skladování. V letošním roce byla také dokončena rekonstrukce meziměstského zámku, který je v soukromém vlastnictví. V Teplicích nad Metují se nachází také několik nevyužívaných areálů bývalých textilních továren. Objekty však nejsou v majetku města a o jejich využití není zájem. Specifickým brownfieldem je bývalá restaurace Střelnice. Jedná se o komplex zrekonstruovaných budov v atraktivní lokalitě centra města, který nemůže majitel z rodinných důvodů provozovat. Jsou na prodej, ale není o ně zájem. Důvodem je zřejmě krátká turistická sezóna a obavy o kapacitní naplnění objektu. Pro velké hotelové řetězce je však areál n edostačující. Jako brownfield můžeme označit také zámek v Adršpachu. Obec areál v minulém roce odkoupila za 6 mil. Kč od Svazu klubu mládeže. Jedná se o dvoupodlažní renesanční budovu s pětibokou věží zakončenou cibulovitou kopulí. Na konci 2. světové války byl objekt vyrabován, čímž utrpěl interiér i zahrady. Po válce sloužil jako ubytovna pro studenty bývalého závodu Texlen v Horním Adršpachu a poté jako archiv Ministerstva vnitra. V současnosti hledá obec vhodný dotační titul na rekonstrukci chátrající p amátky, přednostně by měly být opraveny interiéry a zavedeny inženýrské sítě. Zámek by se měl stát podle osobního sdělení Dany Cahové (starostky Obce Adršpach, 9. 4. 2013) kulturním centrem Adršpachu s multifunkčním sálem, infocentrem nebo horolezeckým muzeem. Obec podá žádost o dotaci do 9. výzvy MAS Broumovsko+, fiche č. 3 „Kulturní krajina na Broumovsku jako dědictví Benediktinů“, ze které by mohla čerpat dotace až do 90 % způsobilých výdajů.
Obr. 20 Zámek v Adršpachu (vlastní foto)
57
Možností na využití zámku byl Dům přírody Správy CHKO Broumovsko, který by zajišťoval prezentaci její činnosti a osvětu pro veřejnost. Vedení správy chce však vybudovat nový objekt v bezprostřední blízkosti asi půl kilometru vzdáleného parkoviště. Podobné domy přírody se budují většinou z moderních materiálů, častokrát ve futuristickém stylu, což by mohlo snížit autoritu správy v oblasti dodržování pravidel pro umísťování nových staveb. Na vybudování takovéh o objektu však zatím správě scházejí finanční prostředky.
5.4 Spolupráce s jinými aktéry regionálního rozvoje Problémy ve spolupráci veřejné správy se Správou CHKO Broumovsko za jejího minulého, v otázkách ochrany přírody a krajiny podstatně radikálnějšího, vedení jsou podle zástupců obcí již minulostí. Obě strany jsou nyní ochotny přijímat kompromisy. Určitou změnu ve spolupráci mezi správou a stavebními úřady přinesla novela zákona o ochraně přírody a krajiny č. 350/2012 Sb., která obsahuje změnu v § 44 „Závazné stanovisko k některým činnostem ve zvláště chr áněných územích“. Dle nového znění již správa nevydává závazné stanovisko povolující umisťování staveb v zastavěném území obcí ve IV. zóně CHKO a v zastavěném území měst. Hrozí tak narušení krajinného rázu zejména na území města Teplice nad Metují, jehož velká část zástavby má venkovský charakter a pokrývá poměrně velkou plochu CHKO Broumovsko (5 604 ha). Další změna se týká výčtu staveb, kt eré je možno stavět mimo zastavěné území bez stavebního povolení. Jedná se např. o vedlejší stavby u rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci. Problémy však mohou nastat, pokud se stavba dotkne jiných paragrafů zákona o ochraně přírody a krajiny, týkajících se např. ochrany ÚSES, VKP (§ 4), krajinného rázu (§ 12) nebo oblasti výskytu zvláště chráněných rostlin (§ 49) a živočichů (§ 50). Správa se proto snaží komunikovat se stavebními úřady, aby doporučovaly tzv. předběžnou informaci Správy CHKO Broumovsko, ve které se vyjadřuje k výše zmíněným paragrafům. Spolupráci obcí v rámci DSO Broumovsko, kde se řeší např. společné nakládání s odpady, žádosti o dotace, varovný systém před povodněmi a jiné problémy regionálního rozvoje, hodnotí všichn i oslovení zástupci veřejné správy kladně. V oblasti spolupráce veřejné správy se soukromým sektorem neexistuje společná koncepce rozvoje. Město Broumov se však o dlouhodobější spolupráci s největším zaměstnavatelem regionu Veba, textilní závody a.s. snaží . Místní podnikatelé se o rozvoj regionu zasluhují (kromě vlastní podnikatelské činnosti) i sponzorováním sociálních (např. podpora nadačního fondu Hospital), sportovních nebo kulturních akcí. Mezi nejvýznamnější z nich patří Mezinárodní horolezecký filmový festival organizovaný městem Teplice nad Metují. Jedná se o jediný fes tival svého druhu v ČR. Výdaje města na organizaci se podle osobního sdělení Milana Brandejse (starosty města Teplice nad Metují, 8. 4. 2013) pohybují okolo 1 mil. Kč, přispívá 58
Královéhradecký kraj a sponzoři z řad výrobců outdoorového vybavení. Festival má dlouholetou tradici a plní funkci propagace území jako významného střediska skalního lezení i na mezinárodní úrovni (festival je členem „International Alliance for Mountain Film“). Kromě promítání filmů probíhají v rámci festivalu přednášky, výstavy, koncerty, závody v boulderingu a jiné sportovní aktivity.
Obr. 21 Extenzivně využívané louky mezi Vižňovem a Ruprechticemi, v pozadí nejvyšší vrchol Broumovska Ruprechtický špičák (8 80 m n. m.) (převzato: SOUČEK, 2008, s. 7)
59
6 AKTIVITY SOUKROMÝCH PODNIKATEŮ (SHAREHOLDERS)
6.1 Veba, textilní závody a.s. Veba je již dlouhodobě největším zaměstnavatelem v Broumovském výběžku, kde zaměstnává (včetně sesterských firem) pře s 1300 osob, z toho asi 1/4 v Polici nad Metují. Z celkového počtu obyvatel Broumovska tak Veba zaměstnává asi 5,5 %. Podle Ing. Jiřího Myšáka (personálního ředitele Veba, textilní závody a.s., 23. 4. 2013) je přítomnost takto velkého a stabilního zaměstnavatele jedním z důvodů sociální stability příhraničního regionu. Perspektiva zaměstnání, kariérního postupu a dalšího vzdělávání zabezpečuje lidem životní jistoty a odvádí je od sociálně patologických jevů, které jsou překážkou udržitelného rozvoje regionu. Perspektivou pro mladé lidi je i postupná generační obměna pracovního kolektivu Veby. Mezi pozitiva společnosti patří také odpovědnost k životnímu prostředí, kdy jako jedna z prvních textilních závodů v České republice přistoupila Veba k environmentálně šetrným výrobním postupům a v roce 1999 získala Certifikát systému EMS, potvrzující shodnost systému řízení ochrany životního prostředí s požadavky normy EN ISO 14001.
Obr. 22 Areál firmy Veba, textilní závody a.s. v Broumově (převzato z: Veba, textilní závody a.s., online)
Úpadek textilní výroby během restrukturalizace průmyslu (viz kapitola Průmysl) měl za následek i rušení studijních oborů tohoto průmyslového odvětví. Nedostatek kvalifikované pracovní síly v současnosti se snaží Veba (ve spol upráci s jinými společnostmi působícími v textilním průmyslu) řešit vyjednáváním o obnovení 60
středního polytechnického vzdělávání, které v Královéhradeckém kraji chybí. V oblasti vysokého školství je nejdostupnější Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci. Kromě toho buduje Veba v současnosti školící středisko a organizuje vlastní vzdělávací systém. Jako významného partnera na poli regionálního rozvoje i v propagaci regionu vidí firmu i zástupci obcí. Veba finančně podporuje školské, kulturní i sporto vní organizace. Svým přístupem se tak tradiční zaměstnavatel identifikuje s regionem. Veba spolupracuje prostřednictvím zasedání Podnikatelského klubu Broumovska (PKB) i s jinými podnikateli regionu. Díky růstu afrických odbytových trhů a narůstajícímu meziročnímu obratu se dá předpokládat stabilita společnosti i v budoucnosti, což je zároveň perspektivou pro celý region.
6.2 Podnikatelský klub Broumovska PKB je dobrovolným sdružením zaměstnavatelů regionu založené v roce 2003 za účelem posílení vzájemné komunikace v oblasti vytváření příhodných podmínek pro podnikání v regionu a výměny zkušeností. PKB se schází jedenkrát za 14 dní v Hotelu Veba, kde zástupci firem diskutují aktuální problémy regionu, zaměstnanost nebo se snaží o zaujetí společného stanovi ska pro komunikaci s veřejnou sférou nebo Správou CHKO Broumovsko. Podnikatelský klub ovlivňuje a sponzoruje dlouhodobé projekty APRB v oblasti kultury, cestovního ruchu nebo zapojení nekvalifikovaných osob do pracovního procesu. Z konkrétních akcí a aktivit to jsou např. Vzdělávací a kulturní centrum Broumov, festival „Za poklady Broumovska“ nebo založení Společnosti pro destinační management Broumovska (SDMB). PKB byl dle osobního sdělení Ing Michaely Janouškové (manažerka PKB, 21. 4. 2013) koordinátorem projektu dotovaného z Evropského sociálního fondu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost s názvem „Motivace žáků základních škol pro volbu budoucího povolání“. Tento projekt probíhal od srpna 2009 do ledna 2012, v současnosti pokračuje jeho udržitelnost. Žáci druhého stupně pěti základních škol na Broumovsku a jedné v Polici nad Metují se prostřednictvím nově vyučovaného školního předmětu „Člověk a svět práce“ seznámili s požadavky kladenými na zaměstnance a podmínkami práce ve výrobních podnicích. Součástí projektu byly exkurze do podniků v regionu a různé řemeslné dílny. Žáci si tak mohli vyzkoušet, v čem jsou dobří a udělat si představu o zaměření dalšího studia popř. výběru povolání. PKB se snažil o získání dotace na navazující projekt podobného zaměření, který pro financování již vybrán nebyl. V současné době podnikatelský klub žádný projekt nekoordinuje. Ve spolupráci s Úřadem práce Náchod plánuje PKB obnovu internetových stránek „Regionální burzy práce“ pro inzerci volných pracovních míst zaměřených pouze na Broumovsko, které je v jiných databázích pracovních míst někdy opomíjeno . PKB tedy usiluje o „rozhýbání“ trhu práce a svou sponzorskou činností se snaží pozvednout 61
morálku a psychickou pohodu potřebnou k dosažení požadovaných pracovních výkonů svých zaměstnanců.
6.3 Agentura pro rozvoj Broumovska Agentura pro rozvoj Broumovska je občanské sdružení , působící na Broumovsku od roku 2004. Iniciátorem jejího založení byl Jan Školník, který v regionu působí od roku 1998, kdy se svým otcem koupili broumovskou firmu Hobra. Cílem agentury je dle osobního sdělení Marcely Lilingové (PR APRB, 25. 3. 2013) pozvednout kulturní úroveň a kultivovanost regionu a pomáhat těm, kdo chtějí rozvíjet Broumovsko. Jedna z prvních aktivit směřovala do nevyužívané klášterní zahrad y v Broumově, kterou si APRB smluvně pronajala od Benetiktinského opatství sv. Václava v Broumově a zasloužila se o její zpřístupnění pro veřejnost. Slavnostní otevření se konalo v roce 2007 a do roku 2010 se stala zahrada kulturním centrem Broumova. V roce 2008 přesunula APRB své zázemí do bývalého klášterního gymnázia, které se pod názvem „Centrum regionálního rozvoje“ stalo sídlem i DSO Broumovsko, MAS Broumovsko+ nebo PKB.
Obr. 23 Klášterní zahrada (vlastní foto)
V roce 2010 se vedení města Broumova rozhodlo organizovat kulturní program ve vlastní režii, čímž vznikla agentuře pozitivní konkurence. Př edstavitelé agentury v tom vidí i částečné naplnění svých cílů: Být hybatelem regionálního rozvoje představením jak mohou takové aktivity fungovat, následným ústupem do pozadí 62
a zaměřením se na jinou oblast kultury, společenského života, cestovního ruchu nebo sociálního podnikání. Agentura organizuje „svůj“ kulturní program v klášterní zahradě a kreslírně klášterního gymnázia i nadále a to převážně formou výstav moderního umění, koncertů, divadel a dalších aktivit vhodných pro klášterní areál. Areál broumovského kláštera byl dále oživen otevřením návštěvnického centra s kavárnou, informacemi a nabídkou potravin a suvenýrů se značkou BROUMOVSKO regionální produkt®. V současnosti zaměstnává APRB 8 lidí, působí na neziskovém principu, vše co vydělá, by tedy měla investovat zpět do rozvoje regionu. K financování vlastního provozu proto agentura založila společnost Klášter Broumov servisní, s.r.o., která provozuje výše zmíněné návštěvnické centrum. Na financování aktivit APRB se podílí PKB, granty města Broumova a Královéhradeckého kraje i mnoho jiných soukromých subjektů. APRB zřídila také dceřinou společnost Centrum služeb Broumov s. r.o. provozující Digitální tiskové centrum vybavené z dotací Integrovaného operačního programu (IOP) a personálně obsazené dvěma pracovníky placenými po dva roky z prostředků OP Lidské zdroje a zaměstnanost. Jak u vlastního provozu, tak u realizovaných projektů se agentura snaží o jejich ekonomickou soběstačnost (např. památka musí žít nejen kulturně, ale také ekonomicky), v oblasti vlastního provozu se hospodaření agentury jeví dle Výroční zprávy 2011: Agentury pro rozvoj Broumovska, o.s. (2012, s. 50) jako úspěšné se ziskem 801 tisíc Kč v roce 2011. Z kulturních událostí pořádaných agenturou můžeme uvézt hudební festival „Za poklady Broumovska“. Akce probíhá každoročně v průběhu letní sezóny od roku 2006. Na financování festivalu se podílí DSO Broumovsko, sponzoři a patroni APRB, Královéhradecký kraj, Ministerstvo kultu ry a další. Jedná se o deset koncertů klasické hudby v deseti týdnech v deseti koste lích Broumovska. Kromě kulturního vyžití má také festival přispět k propagaci regionu a výtěžek z dobrovolného vstupné je investován do údržby těchto kulturních památ ek. Například v roce 2011 bylo vybráno více než 140 tisíc Kč. Novinkou na loňském festivalu byl koncert Filharmonie Hradec Králové pod otevřeným nebem v Adršpachu, který navštívilo přibližně 1300 lidí. Na tento úspěch by měla v letošním roce navázat při podobné události filharmonie Waľbrzych. APRB se podílí i na dalších kulturních akcích jako je mezinárodní kla vírní soutěž pro děti a mládež „Broumovská klávesa“ nebo degustace a dražba vín „Vinum et Cetera“. Výtěžek z této dražby (řádově desetitisíce korun) bývá v ěnován na grantový program „Máme rádi Broumovsko“, podporující organizace pracující s dětmi a mládeží. V oblasti sociální pomoci realizuje podle osobního sdělení Ing. Michaely Janouškové (oblast vzdělávání APRB, 21. 4. 2013) APRB druhou fázi projektu „Podpora zaměstnanosti na Broumovsku“ financovanou z OP Lidské zdroje a zaměstnanost, jehož cílem je uplatnění lidí se základním vzděláním (většinou z nepřizpůsobivých skupin obyvatel) na trhu práce. Projekt probíhá formou rekvalifikace, motivace, poradenství, ale hlavně umožněním práce na šest měsíců pro 63
osvojení pracovního režimu. Ve spolupráci s Univerzitou Hradec Králové se A PRB také zasloužila o založení detašovaného centra seniorského vzdělávání v Broumově, Univerzity třetího věku. V letošním roce zahajuje také činnost Agentura práce. Pro rozvoj cestovního ruchu založila APRB Společnost pro destinační management Broumovska a incomingové cestovní kanceláře ck.broumovsko. SDMB je řízena správní radou se zastoupením starostů, MAS Broumovsko+, Správy CH KO Broumovsko, PKB a APRB. Přítomnost zástup ců správy na zasedáních SDMB zajišťuje její informovanost o připravovaných projektech a napomáhá tak předcházení problémům. Iniciativa SDMB spočívá v současné době ve snaze o zavedení karty hosta pro návštěvníky ubytované na Broumovsku v době mimo hlavní sezónu. Karta hosta by tak měla být prostředkem k prodloužení turistické sezóny, prodloužení vlastního pobytu návštěvníků a jejich rozmístění po celé ploše CHKO. Kromě slev na vstupném by chtěla SDMB pro držitele karet docílit i bezplatné veřejné dopravy. Naplnění těchto cílů má regionu přinést nárůst příjmů z turistického ruchu a jejich rozložení i mimo letní sezónu. S tím souvisí i využití ubytovacích kapacit a v ideálním případě i nárůst počtu pracovních míst.
Obr. 24 Nádvoří kláštera v Broumově (vlastní foto)
Dalším velkým projektem je Singltrek Javoří hory. Jedná se o projekt úzkých stezek pro horská kola, vedených většinou jednosm ěrně. Stezky se staví buď uměle nebo se využívá starších nevyužívaných cest. Singltrek se vlní mezi stromy, často mění sklon, doplňují ho různé mostky a klopené zatáčky. Pro začátek počítá SDMB dle osobního sdělení Markéty Hanušové (manažerky SDMB, 25. 3. 2013) asi se 40 km 64
stezek s předpokladem budoucího rozšíření. Projekt je ve fázi hledání investora. Takto velký zásah do přírodního prostředí však nutně vyvolává obavy ze strany Správy CHKO Broumovsko, která požaduje vyhodnocení dopadu na zasažené ekosystémy. Singltrekové tratě jsou vybudovány např. v Rychlebských a Jizerských horách. Tato konkurence by na jedné straně nemusela vyvolat masový zájem o singltrek v Javořích horách, na straně druhé by však masové rozšiřování tohoto druhu cyklistiky mohlo vyvolat neúnosný tlak na přírodní prostředí Javořích hor (např. eroze půdy, hluk, odpadky). Svojí vysokou aktivitou a širokým zaměřením činností se snaží agentura dosáhnout naplnění Vize Broumovsko 2029, kterou zpracovala společně s MAS Broumovsko+ , PKB a DSO Broumovsko. Naplnění vize, jehož ústředními hesly jsou „Kořeny, hodnoty, identita, tradice a klid“, vede k sebevědomému Broumovsku. Vysoký důraz je kladen na navazování na minulost s čímž souvisí snaha o navrácení kláštera do centra kulturního a společenského dění. Agentura pro rozvoj Broumovska je tedy významným a asi nejaktivnějším hráčem na poli regionálního rozvoje se silnou podporou místního podnikatelského prostředí i správy benediktinského opatství. Menším sympatiím se však těší od některých zástupců veřejné správy , hledání společné cesty bude tedy velkou výzvou ve stanovení rozvojové koncepce regionu.
65
7
DOTČENÍ (STAKEHOLDERS) A MÍSTNÍ AKČNÍ SKUPINY
7.1 MAS Broumovsko+ Místní akční skupina Broumovsko+ je občanské sdružení založené v roce 2005 z iniciativy obcí a měst regionu , podnikatelů, zemědělců a neziskových organizací. MAS působí na území DSO Broumovsko, které je zároveň shodné s SO ORP Broumov. Hlavním důvodem k založení MAS bylo vytvoření právního rámce pro spolup ráci výše zmíněných subjektů k naplňování rozvojové strategie regionu – Programu rozvoje Broumovska z roku 2004 a následně Integrovaného plánu rozvoje Broumovska 2007 – 2013. V současné době se skládá ze 44 členů, z toho je 22 zástupců soukromého sektoru (13 fyzických a 9 právnických osob), 13 zástupců veřejného sektoru a 9 neziskových organizací. MAS je jedinou organizací v regionu, která se mohla a může účastnit programů Ministerstva zemědělství LEADER ČR a LEADER+, které jsou zaměřeny na podporu venkovských regionů. MAS Broumovsko+ připravila v roce 2008 rozvojovou strategii „Strategický plán Leader 2008 – 2013 Plus pro naše Broumovsko“, na jejíž realizaci může od roku 2009 čerpat finanční prostředky z Programu rozvoje venkova ČR osa IV. opatření 1.2 Realizace místní rozvojové strategie. Účelem osy IV. je především zkvalitnění života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova. Získané prostředky poté MAS přerozděluje vybraným projektům, připravených obcemi, podnikateli, neziskovými organizacemi nebo jinými subjekty sídlícími nebo působícími na území Broumovska nebo z nich hradí náklady na vlastní režii (do 20 % celkové částky). Prostřednictvím MAS Broumovsko+ byly dle Zpravodaje Místní akční skupina Broumovsko+ (2012, s. 1) do regionu mezi lety 2009 – 2013 získány dotace z Evropské unie ve výši téměř 33 mil. Kč. Se spoluúčastí žadatelů tak budou realizovány projekty přibližně za 57 mil. Kč. Příjem žádostí (MAS Broumovsko+ přijímá jednotlivé žádosti o dotace do výše 1 mil. Kč) o podpo ru projektů probíhá vždy prostřednictvím výzev. Každá výzva je vyhlašována na určité oblasti (fiche), které jsou v souladu s PRV. V lednu letošního roku byla vyhlášena 8. výzva na fiche č. 1, 2, 6, 7 a 8. V dubnu vyhlásila MAS Broumovsko+ poslední 9. výzvu v tomto programovacím období na fiche č. 3 a 4. Vybrané pr ojekty bývají přibližně z jedné poloviny podnikatelskými záměry a z druhé poloviny opatřeními občanské vybavenosti. Výběr podpořených projektů probíhá formou bodového hodnocení, které je zčásti přednastavené a zčásti ho tvoří bodování vytvořené MAS Broumovsko+, které upřednostňuje potřeby regionu. Vybrané žádosti jsou posílány na Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), kde jsou kontrolovány, popř. odstraňovány nedostatky. Poté je sepisována smlouva o dotaci a následně projekt realizován. Projekty z poslední 9. výzvy by měly být realizovány a celkově vyúčtovány do konce roku 2014. 66
2009 číslo fiche
název fiche
1
Venkov - lepší místo pro život
2
3
4
5
6
Podpora drobného podnikání
7
Informace Broumovsku
8
Plus životu na Broumovsku celkem
2010
2011
2011
2012
2012 dotace v 7. výzvě
dotace podíl celkem po 7. rozdělěných výzvě (Kč) dotací (%)
dotace v 1. výzvě
dotace v dotace ve dotace ve dotace v 2. výzvě 3. výzvě 4. výzvě 5. výzvě
dotace v 6. výzvě
2 626 483
1 307 175 1 503 956
1 352 576
6 790 190
24,7
811 626
1 725 570
6,3
3 163 894
11,5
3 606 107
13,1
Cestování po Broumovském výběžku Kulturní krajina na Broumovsku Rozvoj zemědělství na Broumovsku Podpora lesnictví
2010
160 944
753 000
990 000 1 192 387
1 612 733
775 570
981 507
905 000 1 088 374
531 000
500 000
1 806 570
6,6
58 440 1 161 579
852 018
2 564 697
9,3
0
392 027
1,4
7 482 975
27,2
6 095 198 2 941 274 3 837 644 5 966 389 1 658 000 4 700 000 2 333 525
27 532 030
100
492 660
392 027
2 976 055
0
1 482 029 1 577 467
0
1 447 424
Tab. 9 Přidělené dotace z PRV ČR OSA IV. opatření 1.2 Realizace místní rozvojové strategie po sedmi výzvách (upraveno podle: Zpravodaj Místní akční skupina Broumovsko +, 2012, s. 8)
Kromě získávání prostředků na projekty se MAS také aktivně podílí na osvětové činnosti v oblasti rozvíjení partnerství v regionu, aktualizaci rozvojových dokumentů nebo na propagaci a zatraktivnění oblasti pro turistický ruch. Na tyto činnosti získá vá prostředky prostřednictvím grantů m ěsta Broumova nebo Královéhradeckého kr aje. MAS Broumovsko+ je členem národní i krajské sítě MAS a účastní se akcí pro vzájemnou výměnu informací a zkušeností (např. Národní konference VENKOV 2010 na téma Rozvoj venkova po roce 2013). Díky tomu může využívat i prostředky z PRV OSA IV. opatření 2.1 Realizace projektů spolupráce, které pomohly např. k vytvoření značky BROUMOVSKO regionální produkt®, pod garancí Asociace regionálních značek. Cílem regionálního značení je podle Zpravodaje Místní akční skupina Broumovsko+ (2011, s. 7) zviditelnit ven kovské regiony a chráněná území a podpořit rozvoj ekonomiky v přírodně a kulturně hodnotných re gionech. Uživateli této značky se mohou stát místní řemeslníci, zemědělci nebo jiní malí a střední podnikatelé vyrábějící produkty vázané na region technologií šetrnou k životnímu prostředí. Podle osobního sdělení JUDr. Libuše Růčkové (předsedkyně MAS Brou movsko+, 26. 3. 2013) je spolupráce přeshraniční již podstatně složitější. Bližší spolupráce s polskou MAS „Partnerstwo Sowiogórskie“ (severovýchodně od Broumovska) se 67
i přes vzájemnou návštěvu v roce 2011 navázat nepodařila. Důvodem je odlišné nastavení financování MAS na obou stranách státní hranice. Polské MAS získávají a rozdělují všechny finanční prostředky na začátku sedmiletého plánovacího období, zatímco české MAS vždy na každý rok zvlášť, přičemž předem neznají konkrétní přidělenou částku. Polské M AS navíc nedostávají peníze na vlastní režii, nejsou meziročně hodnoceny a zaměřují se více na tzv. měkčí projekty (např. ško lení a administrativu). Pro MAS Broumovsko+ je přitom partnerství s jinými českými i zahraničními „MASkami“ důležité, protože je součástí každoročního hodnocení činnosti. Od něj se odvíjí výše části prostředků, které může MAS Broumovsko+ získat pro rozvoj regionu. Toto hodnocení provádí Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Národní sítí místních akčních skupin a SZIF a má motivovat MAS k vyšší aktivitě a získávání finančních prostředků mimo PRV. MAS Broumovsko+ je každoročně hodnocena jako dobře fungující, může tedy získat dodatečný příspěvek ve formě tzv. bonusu. Navázání intenzivnější přeshraniční spolupráce je tedy podmíněno předběžným vyjednáváním a je výzvou pro nadcházející evropské programovací období 2014-2020. Případné závazky české strany jsou však zahaleny nejistotou výše přidělených finančních prostředků. Situaci bude navíc podle osobního sdělení JUDr. Libuše Růčkové (předsedkyně MAS Broumovsko+, 26. 3. 2013) ztěžovat protahované schvalování evropského rozpočtu, kvůli kterému zřejmě nedostanou ani české MAS v roce 2014 prostředky na vlastní režii. Jednou z dlouhodobých aktivit MAS Broumovsko+ je s naha o získání statutu národního a následně evropského geoparku pod patronací UNESCO pro území CHKO Broumovsko. Geoparkem se může podle Zpravodaje Místní akční skupina Broumovsko+ (2011, s. 7) stát území, „na němž se nachází geologické jevy zvláštního významu, vzácnosti a krásy, reprezentující krajinu a její geologickou historii společně s památkami stavebními či kulturními “. Geopark má zaručit kvalitu služeb pro návštěvníky, napomoci jejich rovnoměrnějšímu rozdělení po celé ploše CHKO a ulehčit tak turisty přeplněným Adršpašsko-teplickým skalám. Podle osobního sdělení Dany Cahové (starostky Obce Adršpach, 9. 4. 2013) by měl geopark také přispět ke vzdělanosti regionu, vytvořit pracovní místa pro mladé vzdělané lidi a zabezpečit další zdroje financování po r oce 2014. Geopark však není jen o přírodních hodnotách území, ale také o vzájemném soužití a komunikaci mezi obcemi, podnikateli a obyvateli regionu. Tuto skutečnost si zřejmě neuvědomují ani představitelé všech obcí, natož méně zasvěcení obyvatelé. Na lidech jsou stále znát následky pohnuté, téměř 70 let staré historie. Vzájemně si nepřejí úspěch, nekomunikují spolu a nemají generacemi vybudovaný vztah k majetku, který se navenek projevuje např. méně udržovaným hospodářstvím. Nelze to samozřejmě říci o všech obyvatelích Broumovska, ale právě tyto okolnosti by mohly být překážkou dosažení statutu geoparku.
68
7.2 Opatství sv. Václava v Broumově Společné břevnovsko-broumovské opatství bylo dle osobního sdělení Přemysla Sochora (správce kláštera Broumov, 23. 4. 2013) v roce 1939 rozděleno na české opatství sídlící v Břevnově a německé v Broumově. Němečtí benediktini byli po skončení druhé světové války společně s většinou obyvatel Broumovska odsunuti a usadili se v bavorském Rohru. Do broumovského kláštera byli pozváni čeští řeholní bratři z oblasti amerického Chicaga. Kvůli změně politického režimu o dva roky později však byli z Československa vypovězeni. V 50. a 60. letech sloužil objekt ja ko internační klášter pro řeholníky a později řeholnice různých řádů. V roce 1968 mohly sestry odejít do charitativních domů, v broumovském klášteře zůstalo do roku 1989 asi jen 50 sester dominikánek, které zde pekly hostie pro všechny farnosti v Čechách a na Moravě. V 80. letech byl v klášteře umístěn i archiv M inisterstva vnitra. V současnosti není klášter řádovými bratry ani sestrami obýván, v ČR totiž působí jen asi 20 benediktinů. V roce 1990 byla část kláštera zpřístupněna veřejnosti a od roku 1993 pr obíhaly dílčí etapy rekonstrukce financované z prostředků Ministerstva kultury, Programu záchrany architektonického dědictví. Dle osobního sdělení JUDr. Libuše Růčkové (předsedkyně MAS Broumovsko+, 23. 4. 2013) byly přednostně opraveny střechy, žlaby a následně dostupnější části omítek (klášter stojí na údolní hraně nad řekou Stěnavou na vysoké opěrné zdi, kde bude stavba lešení podstatně složitější). Interiéry kláštera zatím rekonstrukcí neprošly, restaurovány byly pouze některé části mobiliáře, jako jsou obrazy, plastiky nebo fresky, na které bylo možné získat finanční příspěvek ze státního rozpočtu. Dosud bylo proinvestováno přibližně 55 mil. Kč.
Obr. 25 Klášter a město Broumov od východu, v pozadí hřeben Broumovských stěn (převzato: Naše Broumovsko: Nezávislý zpravodajský server o dění z Broumova a okolí, online) 69
Od roku 1995 je klášter národní kulturní památkou a sídlí zde Muzeum Broumovska. V klášterním gymnáziu sídlí Centrum regionálního rozvoje a návštěvnické centrum. Velká část rozlehlého areálu je však nevyužívaná. Opatství sv. Václava v Broumově spolupracuje s APRB na projektu „Vzdělávací a kulturní centrum Broumov – revitalizace kláštera“. Opatství má přislíbenu dotaci z IOP, programu „Vracíme památky do života“ ve výši 248 Kč. mil. Kč a probíhá výběrové řízení na zhotovitele stavby. Dotace je 100%, opatství bude hradit pouze nezpůsobilé výdaje. V rámci projektu bude revitalizována klášterní zahrada včetně šesti menších objektů a obvodové zdi a proběhne rekonstrukce přilehlého nevyužívaného křídla kláštera a mostu spojujícího klášter se zahradou. V areálu zahrady bude postavena scéna s kapacitou 260 míst k sezení a zázemím pro umělce. V klášteře bude vybudována kotelna, rekonstruovány elektrické rozvody a zavedeny ostatní sítě (plyn, voda a odpady). Dále proběhne rekonstrukce stropu klášterní knihovny a z nevyužívaných místností vzniknou studovny, výstavní a kancelářské místnosti, koncertní sál nebo nahrávací studio, kde si budou moci umělci nahrá vat skladby z klášterních sbírek v atmosféře kláštera. Rekonstrukce by měla dle osobního sdělení Marcely Lilingové (PR APRB, 25. 3. 2013) začít v červenci letošního roku, ukončena by měla být asi v prosinci roku 2014, nejpozději však do konce ledna roku 20 15. Čerpání dotací z tohoto programu je podmíněno následným využíváním rekonstruovaných památek, které bude po dobu pěti let od finančního vypořádání projektu garantovat partner opatství APRB. Aktivity v klášterním areálu by měly probíhat v režii Institutu krásného umění a Institut u přírodovědného vzdělávání, které naváží na dřívější aktivity APRB. Pokud se tento ambiciózní a originální projekt podaří a bude fungovat, mohl by se stát vzorem pro regeneraci jiných nevyužívaných památek na území ČR i za jejími hranicemi. V letošním roce také proběhne oslava 800. výročí příchodu benediktinů na Broumovsko pod názvem Via benedictina. Projekt organizuje Opatství sv. Václava v Broumově, Opatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty v Břevnově spolu s APRB. Oslava bude zahrnovat vydání populárně naučné publikace, putovní výstavu, mezinárodní vědeckou konferenci a další doprovodný program, připomínající přínos řádu pro Broumovsko a Policko. Náklady oslav jsou odhadovány na téměř 2 mil. Kč, z toho 1 mil. Kč na vydání publikace uhradí město Broumov. V roce 2014 bude zahájena v Praze ve Valdštejnské jízdárně výstava věnovaná benediktinskému dědictví ve střední Evropě. APRB zde bude organizovat doprovodný program, čímž chce zvýšit povědomí o regionu na republikové i mezinárodní úrovn i. V současné době probíhá lhůta, ve které se mohou církevní instituce přihlásit k majetku zabavenému minulým režimem. Opatství sv. Václava v Broumově se ke svým nárokům zatím nechce vyjadřovat. V minulosti byl však velkým vlastníkem zemědělských a lesních pozemků, a pokud by mu byly navráceny, mohl by se stát významným zaměstnavatelem regionu. Historické kulturní a hospodářské centrum regionu by se tak navracelo do broumovského kláštera. 70
8 HLEDÁNÍ SPOLEČNÉ ŘEČI A ČINŮ V UDRŽITELNÉM ROZVOJI BROUMOVSKA V současnosti, kdy ochrana přírody nepatří mezi prioritní oblasti státní podpory, se Správa CHKO Broumovsko potýká s nedostatkem financí, kvůli kterému nemůže zaměstnat potřebný počet pracovníků. Dochází tak ke slučování funkcí nebo jejich přenášení mezi pracovníky. Některé aktivity s právy pak musí být odsunuty stranou, většinou se to týká osvětové a informační činnosti, tolik potřebné pro pochopení jejích postojů. Neznalost souvislostí pak způsobuje nízký zájmem veřejnosti o ochranu přírody a krajiny popř. nízkou motivaci k ekologicky šetrnému hospodaření a chování. Z toho také pramení i většina třecích ploch týkající ch se Správy CHKO Broumovsko. V souvislosti s novelou zákona o ochraně přírody a krajiny se snaží správa konzultovat změny zákona se stavebními úřady (v Broumově, Meziměstí a Teplicích nad Metují), za účelem dosažení koncensu v jejich výkladu. Každý stavební úřad by si mohl novelu zákona interpretovat po svém, což by vedlo ke komplikacím v další vzájemné spolupráci. Stavební úřady by pak měly o možných problémech informovat občany a ve sporných případech jim do poručovat předběžnou informaci Správy CHKO Broumovsko. Jen tak lze předejít vzájemným nedorozuměním, která ve výsledku jen diskredituj í činnost správy v očích dotčených občanů. Aktivního přístupu správy bude také potřeba při navrhování a schvalování pozemkových úprav, které mohou být prostřednictvím realizace prvků ÚSES nástrojem ke zmírnění větrné a vodní eroze, zvyšování podílu rozptýlené zeleně v krajině nebo a její retenční schopnosti. Dlouhodobější jednání mezi městem Meziměstí a s právou byla vedena kvůli umístění provozovny firmy Dřevoterm s.r.o. v údolní nivě Stěnavy. „Abstraktní“ vymezení údolní nivy, která je jako VKP zákonem chráněna před zastavěním, je jedním z problémů v hledání společné cesty mezi veřejnou správou a soukromými podnikateli na straně jedné a orgány ochrany p řírody na straně druhé. V tomto případě nakonec správa požadavkům města ustoupila, mělo by však proběhnout vymezení konkrétních VKP, které by byl y zahrnuty do územně plánovací dokumentace. Neústupná byla správa při výběru povrchu cyklostezky z Vižňova do Noweho Siodľa, která musela být místo asfaltu pokryta tzv. minerálním betonem. Bohužel se však ukázalo, že tento povrch není pro místní klimatické po dmínky vhodný a bude nutná jeho pravidelná údržba. Zajímavé bude tedy sledovat postoj Správy CHKO Broumovsko k zamýšlené realizaci projektu Singltrek Javoří hory. Javoří hory leží z velké části v II. zóně CHKO, kde je zakázáno umísťování nových staveb a provádění terénních úprav. Vybudování a provoz těchto stezek by tak znamenal podstatně větší zásah do přírodního prostředí než asfaltová cyklostezka v okolí Meziměstí. Správa by
71
se tedy měla více soustředit na projekty, které mohou zasáhnout přírodě blízká území CHKO a rozvinout aktivnější komunikaci s APRB k přesměrování jejich aktivit. Udržitelnost Broumovska je pevně spjata i s udržením jeho typické kulturní krajiny. Při upouštění od obdělávání půdy zbývá pro udržení ploch zemědělského půdního fondu v kulturním stavu jen pastva hospodářských zvířat nebo sečení pozemků. Na tyto činnosti je sice možné čerpat dotace z PPK nebo PRV, motivace k údržbě krajiny spolu se zlepšením stavu lučních ekosystémů by se ale zvyšovala, pokud by se posečená hmota dala finančně zhodnotit. Příležitostí je např. výroba elektřiny z biomasy. Asi 2 km jižně od Dědova v České Metuji se nachází bioplynová stanice, kterou provozuje ZD Ostaš. Překážkou je však vysoká smluvně nastavená výkupní cena elektrické energie, která nedovoluje družstvu biomasu nakupovat. Tato situace vyvolává nutně potřebu samozásobitelství. Pro provoz bioplynové sta nice ZD Ostaš se v okolí pěstuje na poměrně velkých plochách kukuřice. Na výškově členitějších pozemcích zemědělského půdního fondu by však mohly takové rychle rostoucí širokořádkové kultury urychlit vodní erozi půdy. Dovážení biomasy z větších vzdáleností s příhodnějším reliéfem by se pak negativně promítlo na intenzitě dopravy. V posledních letech se objevily snahy mimoregionálních investorů o výstavbu dalších bioplynových stanic. V Broumovské kotlině se však setkaly s odporem obyvatel kvůli zápachu a zvýšeném u provozu nákladních automobilů (občané Otovic odmítli výstavbu v referendu) nebo nebyly slučitelné s územním plánem (obec Heřmánkovice). Jedinou možností by tedy bylo umístit takové zařízení mimo intravilán obcí. V takovém případě ale bývají stavby neslučitelné se zachováním krajinného rázu. Šancí na finanční zhodnocení posečen é hmoty by tak mohla být plánovaná bioplynová stanice asi 4 km východně od Lachova v Pěkově. Stále diskutovaným tématem mezi Správou CHKO Broumovsko a veřejnou správou je údržba komunikací v zimním období solením, které je v CHKO zakázáno. Správa vydala výjimku na solení komunikací II. třídy a komunikací III. třídy (III/30110 a III/30116) v úseku Horní Adršpach – Jívka pro zajištění celoroční sjízdnosti pro kamiony firmy Conti nental Automotive, s.r.o. Povoleno je také solení některých úseků komunikací a chodníků v zastavěném území města Broumova. Za intenzivnější údržbu silnic bojuje především vedení města Teplice nad Metují, obsluhovaného pouze komunikacemi III. třídy. Město leží v nadmořské výšce přibližně 450-500 m, zima zde trvá tedy poměrně dlouho. Město se dle osobního sdělení Ing. Davida Velehradského, DiS (Správa CHKO Broumovsko, krajinářství a stavby, 20. 4. 2013) zastřešuje např. podpůrnými stanovisky záchranných složek nebo firem Continental Automotive, s.r.o. a PepsiCo. Continental však může využívat výše zmíněné výjimky a firma PepsiCo leží v bezprostřední blízkosti vlakového nádraží Teplice nad Metují a disponuje vlastní železniční vlečkou, kterou však téměř nevyužívá. Jelikož Teplice nad Metují leží v CHOPAV Polická pánev, dá se předpokládat, že dokud nebude zpracována studie vylučující negativní působení 72
solení silnic na kvalitu podzemních vod, nebude správa v této otázce již dále ustupovat. Jako jeden z největších problémů regionu se jeví politická rivalita (především v zastupitelstvu města Broumova) s nechutí navazovat na rozvojové koncepce opozice. Předchozí vedení města je navíc spojeno s APRB, což je překážkou ve spolupráci těchto významných aktérů regionálního rozvoje. Cílem této práce není hodnotit postoje a motivace zúčastněných stran, je však více než zřejmé, že nenalezení společné cesty v otázce regenerace Měšťanského pivovaru se negativně projeví na turistické návštěvnosti nebo na projektu revitalizace kláštera , pro který zde měla vzniknout parkovací místa. I když vůči APRB zaznívá někdy kritika kvůli preferování Broumova před jinými částmi regionu, měla by se snažit (např. na úkor projektu Singltrek Javoři hory) o nalezení nové cesty k regeneraci Měšťanského pivovaru. Prvním krokem však musí být vzáj emné politické smíření, tedy ochota k dosažení kompromisu. Jednotný názor nepanuje v regionu ani v otázce, zda může být turistický ruch dostatečně silným hybatelem regionálního rozvoje. Jeho potenciál však zdaleka není naplněn, proto by se měli všichni akt éři podílet na společném marketingu a prezentaci regionu, pokusit se sladit zájmy v oblasti dopravy a snažit se o obnovení mezinárodního propojení železniční sítě. Příležitostí k dosažení jednotné značky prezentující turistický region CHKO Broumovsko by mohl být díky pestré geologické stavbě a reliéfu krajiny statut národního nebo evropského geoparku. Tato značka by mohla přilákat specifickou skupinu návštěvníků, vyh ledávající nemasovou formu turistiky nebo zvýšit atraktivitu a povědomí o regionu u klientely zahraniční. Hlavním iniciátorem snah o dosažení statutu geoparku je MAS Broumovsko+, která by však měla zintenzivnit informační kampaň pro podnikatele, veřejnou správu i ostatní obyvatele regionu. V této kampani by se měla MAS zaměřit na představení očekávaných dopadů do regionu a vysvětlení mimopřírodních hodnot potřebných k dosažení statutu geoparku. Prostředkem pro stmelení všech aktérů regionu (i názorových oponentů) bylo paradoxně ohrožení těžbou břidlicového plynu. Snahy o jeho těžbu jsou díky společnému postupu Správy CHKO Broumovsko, veřejné správy nebo neziskové organizaci Stop HF v CHKO Broumovsko snad již odvráceny. Bohatství Bro umovska spočívající v jedinečnosti krajiny a kvalitní podzemní vodě však musí být i nadále nadřazeno zájmům osobním nebo politickým, a to i přes sliby investic do regionu, které bývají většinou jen jednorázového charakteru.
73
9 ZÁVĚR Udržitelnost Broumovska bychom mohli shrnout do dvou průřezových oblastí, a to do udržitelnosti počtu obyvatel a udržitelnosti přírodních hodnot území. Mezi největší problémy v regionálním rozvoji Broumovska patří, i přes přítomnost dvou velkých a stabilních zaměstnavatelů, vysoká míra nezaměstnanosti. Ta způsobuje odchod mladých lidí za prací, vylidňování a následnou stagnaci regionu. Špatná dopravní dostupnost a přítomnost CHKO jsou limitujícími faktory pro příchod mimoregionálních investorů, Broumovsko se tedy musí spolehnout na vlastní zdroje. Udržitelnost počtu obyvatel tedy přímo závisí na vytváření pracovní ch příležitostí. Mnoho pracovních míst v primárním sektoru národního hospodářství, do kterého se řadí zemědělství a lesnictví, zaniklo v důsledku přechodu k tržnímu hospodářství v 90. letech minulého století. Konkurence na západních trzích a národní a evropská zemědělská politika vedla k poklesu stavu hospodářských zvířat. V souvislosti s nízkou rentabilitou obdělávání zemědělské půdy ve výše položených částech Broumovska je možnost finančního výdělku v zemědělství odkázána na čerpání dotací z PRV nebo PPK. Příležitostí na zhodnocení posečené hmoty při údržbě kulturních a polokulturních luk by mohla být plánovaná výstavba bioplynové stanice v Pěkově. Problémem chovu hospodářských zvířat pro prodej mléka a mléčných výrobků, který je v CHKO omezen počtem tzv. dobytčích jednotek, je byrokratické zatížení a nízká poptávka v regionu. Doprava mléčných produktů ke kontrolám a na vzdálenější trhy znamená neúměrné zvyšo vání nákladů. Místní poptávku může zajistit snad jedině změna smýšlení – dobrého pocitu z podpoření souseda. Úspora nákladů při prodeji mimo region by se dala zajistit např. společným vývozem pod značkou Broumovsko regionální produkt®. Šancí na udržení zemědělského obdělávání půdy je také hospodaření na bázi ekologického zemědělství , zajišťujícího vitalitu plodin bez nutnosti dodatečného hnojení. Jde např. o pěstování plodin v podrostu jiných, pestré osevní postupy nebo vytváření vhodných životních podmínek pro predátory hubící škůdce. Nová pracovní místa v lesnictví by mohla vzniknout navrácením lesních pozemků Opatství sv. Václava v Broumově v církevních restitucích, které na Broumovsku spravovalo před rokem 1939 té měř 3 tis. ha lesních pozemků. Zda o ně bude opatství žádat zatím nezveřejňuje. Zaměstnanost v sekundárním sektoru národního hospodářství ( v průmyslu a stavebnictví) vyvolává dojížďku za prací, kde je rozhodující časová vzdálenost. Většinou tedy platí, že čím kvalitnější je dopravní infrastruktura, tím větší vzdálenost jsou lidé ochotni při cestování za prací urazit. Cestování z Broumovska do českého vnitrozemí komplikuje členitý reliéf, potenciál je však v rozvoji přeshraniční železniční dopravy, která by „přiblížila“ pracovní trhy ve Waľbrzychu a Kľodzku. Obnova a modernizace železnice je také příležitostí k rozvoji dopravy nákladní. Železnice byla pro přeshraniční dopravu projektována a největší p odniky leží v její 74
bezprostřední blízkosti (Veba, textilní závody a.s., Broumovské strojírny Hynčice, a.s., Cedima Meziměstí s.r.o. nebo Dřevoterm, s.r.o.). Druhotným účinkem obnovy železnice by pak bylo vytvoření nových pracovních míst, ulehčení centrům m ěst a obcí od nákladní automobilové dopravy a v neposlední řadě také snížení dopadů dopravy na životní prostření. Udržitelnost obyvatelstva by měla být dále podporována projekty seznamujícími žáky základních škol s nabídkou místního trhu práce k zajištění volby studijního oboru vhodného pro uplatnění na Broumovsku. Kvalitní železniční síť s návazností autobusové dopravy by měla propojit přírodní a kulturně-historické zajímavosti a společně s jednotným marketingem regionu vytvořit platformou pro rozvoj turistického ruchu. Společně s doprovodnou nabídkou sportovních, relaxačních a vzdělávacích aktivit by mohlo být dosaženo prodloužení pobytu turistů v regionu i samotné turistické sezóny. Tím by byla zajištěna klientela pro rozvoj služeb vázaných na turistický ruch, tedy další nová pracovní místa. Udržitelnost přírodních hodnot Broumovska s některými z navrhovaných opatření úzce souvisí. Je to předevš ím zaměstnanost v zemědělství. Údržba pestré kulturní krajiny je předpokladem vysoké biodiverzity , která je základem stability ekosystémů. Ekosystémy pak poskytují služby lidem. Kromě údržby stávajícího stavu krajiny je také nutné (např. formou pozemkových úprav) obnovovat její přirozené prvky zničené nebo degradované intenzivní zeměd ělskou výrobou v minulosti. Pro stabilitu lesů a obnovu jejich mimoprodukčních funkcí je třeba dosáhnout různověkých a druhově pestrých porostů. Všechna navrhovaná opatření musí být realizována s ohledem na udržení jedinečnosti místa, tj. krajiny kulturně-přírodní dané strukturou osídlení, hospodařením a tvarovou pestrostí reliéfu a krajiny duchovní dané architekturou, kompozicí církevních památek a mimolesní zeleně. Výsledkem je pak udržitelné a sebevědomé Broumovsko ukrývající bohatství v podobě nejčistší vody.
75
ZDROJE Literatura BERGMAN, P., BURIAN, M., JEŘÁBKOVÁ, J. 2003. Broumovsko: Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku. Broumov: Občanské sdružení TUŽ se, Broumovsko!, 2003. 151 s. BUBÁKOVÁ, H. 1999. Regionální studie broumovského výběžku. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, 1999. 104 s. 2 příl. Vedoucí práce: Vladimír Herber. CEPKOVÁ, K. 2010. Katalog sociálních služeb Broumovska. Broumov: Město Broumov, 2010. 84 s. FALTYSOVÁ, H., MACKOVČIN, P., SEDLÁČEK, M. (Reds.) 2002. Královéhradecko. In. MACKOVČIN, P., SEDLÁČEK, M. (eds.) . Chráněná území ČR. sv. V. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2002. 410 s. ISBN 80 -86064-45-X. KAUFMAN, J.-C. 2010. Chápající rozhovor. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. 151 s. ISBN 978 -80-7419-033-9. KUČA, K. 1996. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku: I. díl. Praha: Libri, 1996. 952 s. ISBN 80-85983-13-3. KUČA, K. 1998. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku: III. díl. Praha: Libri, 1998. 952 s. ISBN 80 -85983-15-X. KUČA, K. 2008. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku: VII. díl. Praha: Libri, 2008. 952 s. ISBN 978 -80-7277-041-0. KUNC, J. 2000. Změny v rozmístění textilního, oděvního a kožedělného průmyslu v České republice v období 1989 – 1999. Rigorózní práce. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, 2000. 79 s., 13 příl. Vedoucí práce Václav Toušek. NĚMEČEK, J. 2001. Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2001. 79 s. ISBN 8023880616. Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Broumovsko na období 2003 – 2012. 2003. Police nad Metují: Správa chráněných krajinných oblastí České republiky – Správa CHKO Broumovsko, 2003. 402 s. Praktický rádce pro hospodaření v CHKO Broumovsko. 2008. České Budějovice: DAPHINE – Institut aplikované ekologie a Správa CHKO Broumovsko, 2008, 65 s. Přírodní památka mořská transgrese. 2009. AOPK ČR, Správa CHKO Brumovsk o, 2009. QUITT, E. 1971. Klimatické oblasti Československa. Brno: Českoslovanská akademie věd – geografický ústav Brno, 1971. 73 s. RŮŽKOVÁ, J., ŠKRABAL, J. a kol. 2006. Historický lexikon obcí České republiky 18692005: 1.díl. Praha: ČSÚ, 2006. 759 s. ISB N 80-250-1310-3. SLDB 1991: Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol: Okres Náchod . 1992. Praha: Federální statistický úřad, 1992. 65 s. 76
SLDB 1991: Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol: Okres Náchod . 1992. Praha: Federální statistický úřad, 1992. 64 s. SMOLOVÁ, I. 1999. Regionálně geografická studie okresu Náchod. Disertační práce. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, 1999. 186 s. Vedoucí práce: Jaromír Karásek. SOUČEK, J. 2008. Meziměstí – od historie k současnosti. Město Meziměstí, 2008. 119 s. ISBN: 978-80-254-2529-9. Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky . 2010. Rada vlády pro udržitelný rozvoj, Ministerstvo životního prostředí České republiky, 2010. 96 s. ISBN 978-80-7212-536-4. ŠARAPATKA, B., NIGGLI, U. a kol. 2008. Zemědělství a krajina: Cesty k vzájemnému souladu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 271 s. ISBN 978 -80-2441885-8. TOUŠEK a kol. 1998. Ekonomický rozvoj regionu Broumovsko (analytická studie na pozadí rozhodujících faktorů regionálního rozvoje) . Olomouc: Sdružení měst a obcí Broumovska, Policka a Teplicka a Univerzita Palackého v Olomouci, Přírodovědecká fakulta, 1998. 33 s. Vyhlídky bez hranic, propagační materiály projektu . Agencja Reklamowa HALO :) Výroční zpráva 2011: Agentura pro rozvoj Broumovska. 2012. Broumov: Centrum služeb Broumovska, 2012. 50 s. Zpravodaj Místní akční skupina Broumovsko+, 2011. č. 1/2011. Broumov: Centrum služeb Broumov s. r. o. – Tiskárna, 2011. 8 s. Zpravodaj Místní akční skupina Broumovsko+. 2012. č. 2/2012. Broumov: Centrum služeb Broumov s.r.o. – Tiskárna, 2011. 8 s.
Elektronické zdroje Agentura pro rozvoj Broumovska [online]. c2010, aktualizováno dne9. 1. 2013 [cit. 12. dubna 2013]. Dostupný z WWW: . BAŠTECKÁ, L. Vývoj broumovské kotliny a význam benediktinů pro vznik a kultivaci krajiny [online]. c2010, [cit. 20. března 2013]. Dostupný z WWW: . Benediktinského arciopatství v Břevnově [online]. c2013, [cit. 20. března 2013]. Dostupný z WWW: . Broumovské strojírny Hynčice, a. s. [online]. [cit. 28. listipadu 2012]. Dostupný z WWW: . Cedima Meziměstí s.r.o. [online]. [cit. 28. listipadu 2012]. Dostupný z WWW: . Centrální registr firem české hospodářské komory [online]. [cit. 28. listipadu 2012]. Dostupný z WWW: . 77
Continental Automotive, s.r.o., Adršpach [online]. [cit. 28. listipadu 2012]. Dostupný z WWW: . ČSÚ Český statistický úřad: Bilance obyvatelstva. [online]. c2004, [cit. 21. března 2013]. Dostupný z WWW: . ČSÚ Český statistický úřad: Městská a obecní statistika [online]. c 2012, [cit, 5. května 2013]. Dostupný z WWW: . ČSÚ Český statistický úřad: Vybrané údaje podle SO ORP Královéhradecký Kraj 2004 [online]. c2004, [cit. 21. března 2013]. Dostupný z WWW: . ČSÚ Český statistický úřad: Vybrané ukazatele za SO ORP Broumov v letech 2001 – 2011. [online]. c2004, [cit. 21. března 2013]. Dostupný z WWW: . Domov Dolní Zámek Teplice nad Metují [online]. [cit. 2. května 2013]. Dostupný z WWW: . Dřevoterm, s.r.o. [online]. [cit. 28. listipadu 2012]. Dostupný z WWW: . HBI Česká republika: On-line databáze firem [online], [cit. 28. listopadu 2013]. Dostupný z WWW: . Hobra-Školník s.r.o. [online]. [cit. 28. listipadu 2012]. Dostupný z WWW: . HRUŠKA-TVRDÝ, L. a kol. 2012. Strategický rozvojový plán města Broumova do roku 2029 – část A: Analytická část – Profil města [online]. c2012. 91 s. [cit. 10. března 2013]. Dostupný z WWW: . Integrovaný plán rozvoje Broumovska 2007 – 2013. [online]. Centrum evropského plánování, 2007. Dostupný z WWW: . Integrovaný portál MPSV [online]. c2013, [cit. 31. března 2013]. Dostupný z WWW: . KOH-I-NOOR Hardtmuth [online]. [cit. 28. listopadu 2012]. Dostupný z WWW: . Komap Dědov, s.r.o. [online]. [cit. 28. listopadu 2012]. Dostupný z WWW: . Libor Jenka: Shora.cz [online]. [cit. 2. května 2013]. Dostupný z WWW: . MAS Broumovsko+ [online]. c2013, [cit. 2. dubna 2013]. Dostupný z WWW: . Město Broumov. Oficiální web [online]. [cit. 10. dubna 2013]. Dostupný z WWW: . 78
Meziměstí. Oficiální web města [online]. [cit. 3. května 2013]. Dostupný z WWW: . Muzeum Broumovska [online].[cit. 3. května 2013]. Dostupný z WWW: . Národní geoportál INSPIRE [online]. c2010-2013, [cit. 10. dubna 2008]. Dostupný z WWW: . Naše Broumovsko: Nezávislý zpravodajský server o dění z Broumova a okolí [online]. c2011, aktualizováno dne: 7. 5. 2013 [cit. 7. května 2013]. Dostupný z WWW: . Natura 2000 AOPK ČR [online]. c2006, [cit. 28. dubna 2013]. Dostupný z WWW: . Portál informačního systému ochrany přírody: AOPK ČR [online]. c2012, [cit. 15. března 2013]. Dostupný z WWW: . Povodňový plán Obce s rozšířenou působností. 2011 [onilne]. Město Broumov, 2011. 43. s. [cit. 1. května 2013]. Dostupný Z WWW: SLDB 2001 [online]. c2013, aktualizov áno dne: 21. 3. 2013 [cit 21. března 2013]. Dostupný z WWW: . SLDB 2001: Dojížďka a vyjížďka do zaměstnání a škol: Okres Náchod [online]. 88 s. [cit. 26. listopadu 2012]. Dostupný z WWW: SLDB 2011, [online]. c2013, aktualizováno dne: 21. 3. 2013 [cit 21. března 2013]. Dostupný z WWW: . Strategický plán rozvoje sociálních služeb Broumovska. 2012 [online]. Město Broumov, 2012. 37 s. [cit. 1. května 2013]. Dostupný z WWW: ŠEJVLOVÁ, J., WEINER, M., ZEMÁNEK, L. 2012. Dopravní studie k projektu „Brána k sousedům“ [online]. c2012. 127 s. [cit. 1. května 2013]. Dostupný z WWW: Veba, textilní závody a.s., Broumov [online]. [cit. 28. listipadu 2012]. Dostupný z WWW: .
79
Mapy a atlasy Atlas dějin ČSSR. 1965. 1. vyd. Praha: Ústřední správa geodézie a kartografie, 1965. Broumovsko, Góry Kamienne a Stołowe: turistická mapa 1:50 000. 2007. 3. vyd. Praha: Trasa, 2007, 1 mapa. ISBN 9788073241391. HRNČIAROVÁ, T., MACKOVČIN, P., ZVARA, I. et al. 2009. Atlas krajiny České republiky. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., 2009, 332 s. ISBN 978 -80-8511659-5. KUBALÍK, D., DUCHÁČ, K., GORGAN, J. 2012. Územně analytické podklady ORP Broumov. Město Broumov, 2012. 125 s.
Řízené rozhovory BLAŽKOVÁ, E., tajemnice Městského úřadu Broumov, 8. 4. 2013 BRANDEJS, M., starosta města Teplice nad Metují, 8. 4. 2013 CAHOVÁ, D., starostka obce Adršpach, 9. 4. 2013 HANUŠOVÁ, M., manažerka SDMB, 25. 3. 2013 JANOUŠKOVÁ, M., manažerka PKB, oblast vzdělávání APRB, 21. 4. 2013 LILINGOVÁ, M., PR APRB, 25. 3. 2013 MŰCKOVÁ, E., starostka města Meziměstí, 22. 4. 2013 MYŠÁK, J., personální ředitel Veba, textilní závody a.s., 23. 4. 2013 RŮČKOVÁ, L., předsedkyně MAS Broumovsko+, 26. 3. 2013 a 23. 4. 2013) SOCHOR, P., správce Kláštera Broumov, 23. 4. 2013 STŘEDOVÁ, M., školní psycholog Masarykovy základní školy Broumov, 15. 3. 2013 SLEZÁK, K., místostarosta města Broumov, 8. 4. 2013 VELEHRADSKÝ, D., krajinářství a stavby, Správa CHKO Broumovsko, 22. 3. 2013 a 20. 4. 2013 ŽOUŽELKOVÁ, M., vedoucí odboru životního prostředí, Městský úřad Broumov, 8. 4. 2013
80
SEZNAM ZKRATEK APRB
Agentura pro rozvoj Broumovska
ČOV
čistírna odpadních vod
ČSÚ
Český statistický úřad
DSO
dobrovolný svazek obcí
EVL
evropsky významná lokalita
CHKO
chráněná krajinná oblast
CHOPAV
chráněná oblast akumulace vod
IOP
Integrovaný operační program
LČR
Lesy České republiky
MAS
místní akční skupina
MěÚ
městský úřad
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MZCHÚ
maloplošně zvláště chráněné území
MZe
Ministerstvo zemědělství
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NPP
národní přírodní památka
NPR
národní přírodní rezervace
OP
operační program
PKB
Podnikatelský klub Broumovska
PP
přírodní památka
PPK
Program péče o krajinu
PR
přírodní rezervace
PRV
Program rozvoje venkova
RDA
Regional Development Agency
ROP
regionální operační program
RVHP
Rada vzájemné hospodářské pomoci
SDMB
Společnosti pro destinační management Broumovska
SLDB
Sčítání lidu, domů a bytů
SO ORP
správní obvod obce s rozšířenou působností
SZIF
Státní zemědělský intervenční fond
ÚSES
územní systém ekologické stability
VKP
významný krajinný prvek 81
