Úpice - město, které se rozkládá po obou březích řeky Úpy. Vznikla v 11. století na obchodní stezce v téže době jako Trutnov. Původně obec při vtoku potoka téhož jména do Úpy. Na ostrohu nad ní později založeno městečko s náměstím. Ve 13. století patří ke zboží vízimburkskému, potom k Náchodu. Za husitských válek v letech 1421 a 1425 město vypáleno. Roku 1625 je stihl krutý požár. Za 30-tileté války město několikrát navštívili Švédové. 17. 10. 1632 zajali faráře Bernarda Sýkorského, jehož donutili, aby jim zaplatil značné výkupné, a pak jej stejně odvezli a u Svatoňovic zastřelili. Pohled na kostel s věží od Velbaby
-1-
Farní kostel sv. Jakuba Většího v západní části náměstí byl původně gotický ze 13. století, roku 1384 zmiňován jako farní, roku 1421 zničen, v roce 1625 vyhořel, poté nově vystavěn ve stylu venkovského baroka v letech 1627- 29, dnešní stavba barokní z let 1698 - 1705 pochází od broumovského stavitele Jiřího Schotta, v 18. století rozšířen, v letech 1907 - 1908 a 1929 1930 obnovován. Práh kostela svatého Jakuba je 359 m nad mořem.
Barokní mariánský sloup z roku 1724 býval původně na náměstí, od roku 1943 je u kostela.
-2-
Presbytář má v čele hlavní oltář svatého apoštola Jakuba Většího.
V centru hlavního oltáře je barokní obraz svatého Jakuba Většího od Petra Brandla z doby před rokem 1730. Obraz roku 1855 opravován Lowerinem, roku 1891 Janem Wolfem z Dobrého a roku 1933 Antonínem Heslerem.
-3-
Vedle obrazu svatého Jakuba na soklech predely se nacházejí barokní plastiky z počátku 18. století: na evangelijní straně socha sv. Rozálie, poustevnice, patronka proti moru, na epištolní straně socha svatého evangelisty Jana, Miláčka Páně.
Ve velikonoční době místo křížku na svatostánku stojívá soška Vzkříšeného Krista:
-4-
Monumentální sloupová architektura s bočními brankami má na volutovitých nástavcích sochy: na evangelijní straně sochu svaté Anny, matky Panny Marie, na epištolní straně sochu svatého Prokopa, opata. Na římse štítu troubící andělé, ve vrcholu sousoší Nejsvětější Trojice: Bůh Otec s žezlem v levé ruce, Boží Syn s křížem v pravé ruce, mezi nimi Duch svatý znázorněný holubicí.
-5-
Ve středu klenby presbytáře visí lampa na věčné světlo z počátku 19. století.
Po obou stranách v presbytáři jsou dva kusy chórových lavic pro radní, bohatě vyřezávané, barokní z roku 1704.
-6–
V presbytáři na pilíři na konzole na epištolní straně je socha Panny Marie a na evangelijní straně socha sv. Anežky České, obě z konce 19. století. Krucifix na vítězném oblouku na epištolní straně má barokní výraz, ale pochází až z 1. poloviny 19. století.
Obětní stůl k bohoslužbě čelem k lidu umístěný v presbytáři je novodobý z roku 1980, ale jeho čelní stěnu tvoří dvě zlacená akantová křídla s rozetami ve střední a vrcholové části, nesené dvojicí andělů, které jsou barokními řezbami z poloviny 18. století.
-7-
Na stropě kněžiště jsou vymalováni všichni čtyři evangelisté: svatý Jan s atributem orla a svatý Lukáš s hlavou býka,
svatý Marek s hlavou lva
a svatý Matouš s andílkem.
Jsou zde i erby: pánů zlatého třmene s letopočtem 1241 (útok Tatarů) a pana biskupa Mořice Píchy (1931- 1956).
-8–
Chórová balustráda - kamenná mřížka s kovovými dvířky v presbytáři odděluje chór od ostatní části kněžiště. Pískovcová část pochází z doby kolem poloviny 18. století, kovová mřížka z poloviny 19. století.
Barokní kazatelna je z roku 1704 od řezbáře Antonína Seidla z Trutnova na evangelijní straně vítězného oblouku a má ve vrcholu sochu Dobrého pastýře:
-9-
Boční oltář Čtrnácti svatých Pomocníků umístěný na evangelijní straně lodi vpředu je řezbářská práce z roku 1929 od A. Kubíčka.
Obraz 14 sv. Pomocníků na tomto oltáři pochází od trutnovského malíře Ignáce Russe z roku 1779. Centrem obrazu je sv. Barbora s kalichem, hostií a věží, nad ní je sv. Rodina, tj. Panna Maria s Dítětem Ježíšem v náručí z její pravé strany, po jejím levém boku je sv. Josef s lilií, nad Pannou Marií holubička Ducha svatého, nad ní Bůh Otec se zeměkoulí. Pod sv. Josefem sv. Kateřina Alexandrijská s mečem na klíně. Pendant k ní, sv. biskup Erasmus má v levé ruce hřídel zabodnutou do střev, pod ním leží mitra s berlou, vedle nich sedí zády s jednou svící sv. Blažej, nad ním sv. biskup Diviš s hlavou na knize, nad ním je sv. Pantaleon s rukama nad hlavou přibitýma, po jeho levé ruce sv. Achác s křížem. Odzdola zleva doprava klečí sv. Jiří s kopím, drak se svíjí u jeho pravé nohy, proti němu sedí sv. Markéta Antiošská a ďábel v podobě trojchapadlovce, mezi nimi vzadu sv. Jiljí s knihou a laní, za Markétou sv. Vít, nad ním sv. Kryštof s poutnickou holí, před Vítem za zády svatého Jiljí ještě svatí Eustach a Cyriak. - 10 –
Na oltáři 14 sv. Pomocníků jsou též novodobé sochy z 1. poloviny 20. století: na evangelijní straně sv. Josefa, na epištolní straně sv. Jana Nepomuckého, na dvířkách svatostánku je novodobá plastika Bolesné Matky Boží s mrtvým tělem Krista na klíně – Pieta.
O vánocích se na tomto oltáří staví betlém:
- 11 –
Na epištolní straně lodi vpředu je boční oltář Panny Marie Lurdské, na něm v Lurdské jeskyňce socha Panny Marie Lurdské:
Na evangelijní straně tohoto oltáře je socha svaté Terezie od Dítěte Ježíše, panny a učitelky Církve. Na epištolní straně socha svatého Aloise, řeholníka. Svatostánek je neotvírací. Na čele má novodobý výjev Zvěstování. - 12 -
Malba Proměnění Páně na stropě:
V lodi na epištolní straně před postranním oltářem Panny Marie Lurdské stojí za povšimnutí cínová křtitelnice s reliéfem a rytou figurální výzdobou. Pražská pozdně renesanční až raně barokní práce Martina Pelikána z roku 1665.
- 13 -
Od trutnovského malíře Ignáce Russe z roku 1779 pocházejí v lodi obrazy na pilířích empory: sv. Florián - na evangelijní straně, a sv. Václav - na epištolní straně.
Obrazy křížové cesty (14 kusů rozmístěných na stěnách) ve své většině jsou již poměrně zašlé. Porovnáním s obrazy křížových cest v okolí zjistíme, že téměř stejná bývala také v Hodkovicích, kde již zbývají pouze dva poškozené obrazy. Dílna Ignáce Russe z Trutnova tato zobrazení jen s malými obměnami dále rozvíjela a plnila jimi kostely v tomto regionu.
- 14 -
Pohled do kostelní lodi:
V kostelní lodi na epištolní straně najdeme sousoší svaté Anny s Pannou Marií, barokový styl, ale polovina 19. století. Vzadu na téže straně je socha svatého Antonína Paduánského s Ježíškem z 1. poloviny 20. století. V kostelní lodi vzadu na evangelijní straně stojí za zmínku i socha sv. Judy Tadeáše, apoštola, z téže doby.
- 15 -
Kostelní lavice v lodi je historismus ze 2. poloviny 19. století.
V zadní části lodi pod kruchtou jsou dvě zpovědnice, na nich řezba rostlinného ornamentu jeví shodnost s výzdobou chórových lavic, a ty jsou barokní z doby kolem roku 1704.
- 16 -
Balustráda kruchty je baroko z 1. poloviny 18. století, pozdější úpravy v 19. století a ve 20. století kolem roku 1929. Na čele spodní kruchty je obraz "Mater Boni consilii" - má bohatě vyřezávaný rám.
Varhany na vrchním kůru jsou dvoumanuálové, pneumatické, původní barokní podoba překryta několikerými úpravami, v roce 1929 přestavěny firmou Rieger.
- 17 -
Ve věži kostela je pozdně renesanční zvon "Sv. Jakub" z roku 1675 od zvonaře Martina Schrettera z Hostinného.
A ještě si obhlédněme kostel z různých stran:
To je od hřbitova. Na pozadí je Kvíčala, kde je kaplička:
- 18 –
Z Kvíčaly zase vypadá takto:
A takto z náměstí:
- 19 -
U kostela sv. Jakuba Většího v roce 1823 postavena fara (čp. 1). Jedná se o přízemní objekt s renesančními sklepy a v jádře barokními přízemními prostorami, dochovanými včetně dispozice. Je hodnotnou architektonickou a urbanistickou památkou v exponované poloze úpického náměstí.
- 20 -
Kaple svatého Michala bývala hřbitovní, hřbitov roku 1882 zrušen. Byla postavena v letech 1698 - 1699 stavitelem Jiřím Schotte a je barokní. Nad vchodem je umístěna pískovcová deska z roku 1932 s nápisem o postavení v roce 1699 a obnovení roku 1932. Venku v nice nad portálem bývala dřevěná socha sv. Michaela, archanděla, barokní práce z konce 17. století.
- 21 –
Oltář Neposkvrněné Panny Marie v presbytáři kaple býval ve vrcholu ukončený též soškou sv. Michaela z doby kol roku 1700.
V nice nad svatostánkem bývala socha Immaculaty - Neposkvrněné Panny Marie z téže doby. Vedle oltáře na římse pilířů sošky baculatých sedících andílků s rozpustilými výrazy, jeden na epištolní straně držel knížecí korunu, druhý na evangelijní straně růžový věneček. Nad svatostánkem býval vyřezávaný, zasklený relikviář s ostatky svatých. Pod emblémem s nápisem MARIA po stranách sochy Panny Marie v horní části oltáře ještě dva puti.
Malba Nejsvětější Trojice na stropě v lodi ve štukovém rámu tvaru kříže, utvořeného ze čtyř kruhových oblouků, barokní z doby kol roku 1700.
- 22 –
V nikách kaple sv. Michala stávaly dřevěné barokní sochy z konce 17. století, práce to vrcholného baroka: sv. Josef, sv. Jan Křtitel, Předchůdce Páně, sv. Juda Tadeáš, apoštol a bratranec Páně, sv. Dismas, kající lotr na kříži, sv. Jan Nepomucký, mučedník, sv. Šebestián, mučedník, sv. František z Assisi, zakladatel františkánského řádu, sv. Antonín, františkán, sv. Ignác z Loyoly, zakladatel řádu jezuitů, a sv. Dominik, zakladatel kazatelského řádu. Varhánky bez pedálu – jedno manuálové, 4 rejstříky, táhlový systém na ruční měchy. Barokní, kolem roku 1700.
- 23 -
Na novém hřbitově stojí kaple sv. Ludmily, ale její zařízení je dnes v Batňovicích, neboť nyní slouží k pohřbům jak obřadní síň.
- 24 -
