65. typo.action
typetogether workshop: tailored typeface design tEXt.Veronika Burian & José Scaglione
Progress is mounted on the wall for open critique sessions Nad průběžnými skicami přilepenými na zdi se vedou otevřené diskuze
Academic projects have become a very important part of TypeTogether. We actively collaborate with educational institutions, galleries, NGOs and professional associations, adding to the greater effort of raising the bar of professional quality and promoting good typography. We make our contribution mainly in form of typography and type design seminars, master classes and workshops. These are moulded to fit the specific levels of the students, ranging from the very first steps of letter sketching to the highly complex processes of font production. One such occasion was an invitation by the Silesian Castle of Art and Enterprise in Cieszyn, Poland, to hold a week-long workshop last February (2010). The topic was “Tailored typeface design”. The castle is known for its active involvement in supporting design education in Poland through exhibitions, seminars and workshops, featuring both local and international guest lecturers. Our workshop in particular was to be a continuation of two typography workshops focusing on type design and digitalization held by Filip Blažek and Gerry Leonidas in the summer of 2009. It was expected that some of those participants would join us in
43 TYPO_kuler.indd 65
our advanced class, and this was indeed the case. Our workshop focused on designing typefaces that play a very specific role: they would become part of a corporate identity communication programme. The corporate typeface, along with the company’s logotype and colours, is a crucial component of corporate identity, communicating with the customer on a subtle but important level and conveying the company’s core message. A starting point for the typeface is often the company’s logotype. In this case it allowed workshop participants to start drawing a few glyphs and paying attention to the typographic shapes. The participants were therefore asked to first analyze the communication needs and problems of a company or organisation of their own choice, put together a brief for the project, and then start working on redesigning the company’s logotype. During the first day of the workshop, individual projects were presented and openly discussed. The students selected a variety of tech companies, a local fashion boutique, a charity, a bookshop chain and a public transport authority. This gave us quite a nice range of possible results.
Each project was discussed in detail in order to decide which direction the typeface to be developed should take in terms of design. The client’s existing identity programme, their industry and the general application of the typeface were crucial starting points here. A custom typeface is preferable to a retail font in many ways; it shares the same language as the rest of the company’s branding programme, guarantees the process for the exchange of information both internally and externally and allows the company to expand at no extra licensing costs, just to mention a few reasons. The uniqueness of a custom font also gives the client certain competitive advantages, such as recognisability and brand memory. It helps to transmit a special sense, either for the entire company or a particular product or service, and therefore distinguish itself in the market. A strong logo and custom typeface greatly support the company’s image. They become synonymous for it. On the other hand, choosing a generic, widelyused retail font diminishes this opportunity. In addition to “soft” values like identity, tailored typefaces can also serve a much more down-to-earth function. They are developed with particular goals and requirements in
25.3.2011 21:44:59
Adam Lis Zbigniew Piertas Antoni Kaniowski
mind, both technical and aesthetic. In this controlled environment, the designer can create specific font weights, character sets and design features that respond to technical particularities and much more. Coming back to our workshop, we found that most of our 12 students did not have much previous type design experience at all. They were a mixture of design students and experienced graphic design professionals, but only a few had ever drawn a letter. This meant the workshop structure needed to be rethought somewhat with some time spent on the basics, such as type-style categories and the drawing of curves in Fontlab. We tackled these with several short theory lectures and constantly looking over the student’s shoulder, giving them feedback and pointing out problems. Providing a constant platform of discussion, be it individually or in a group, is a vital part of a successful workshop. It allows students to learn how to look at type and recognise problems and potential solutions. When developing a typeface from a logotype, it is important to understand the differences between lettering and type design. The former exists only in a clearly defined space, with a limited amount of letters in a specific order. The letter combinations are set and their repetition is not to be taken into account in the same way as it is necessary in a type-
43 TYPO_kuler.indd 66
face. In addition, a high degree of personality and uniqueness are desired, and this can be disturbing in a typeface. All this allows for a much more liberal approach to letter shape design. In the name of beauty and effect, letters can be twisted, merged and transformed almost until they are unrecognisable. A text typeface, on the other hand, is a system of interchangeable parts which have to work in an indefinite number of combinations, many of them unpredictable. Obviously, this creates a different set of requirements and considerations. Individual letters have to be consistent in shape, weight, width and proportion with the rest of the alphabet so that they don’t stand out in text and disrupt the flow of reading. Legibility and readability, together with character recognisability, are the foremost concerns of a good text typeface. But this does not automatically mean a bare and boring design. When done well and thoughtfully, rather unusual shapes can also create a pleasant and even colour on the page. In this respect, design features need to be harmonised and characters carefully spaced and kerned, maintaining coherence throughout the whole type family. Particulars should be added in a measured and careful way so they will not stand out awkwardly when the same letter is printed many times in a block of text. Due to this letter repetition
rate, exaggerated and unusual features can become very disturbing up to the point of annoying the reader. There are certain rules in type design that, once learned, make the process easier, such as knowing which letters can be derived from each other and which ones are the most important base glyphs. Such thoughts lay the fundament for the design of a typeface. Explaining these differences to our students was one of the first tasks we had. A few of the chosen logotypes were appropriate enough to be adapted as starting point for a new typeface. They only had to be harmonised to each other in terms of weight, proportion and style. Others, on the other hand, had to be left aside and served only as an aesthetic direction for the typeface. In both cases we elaborated on what properties the typeface should have, such as whether it should be a serif or sans, condensed or wide, organic or mechanic, mainly for text or display, etc. These brief defined guidelines were then used throughout the project and at a later stage also functioned as point of reference. One of the biggest di�iculties for beginners is to learn to recognise mistakes and how to look at type. Everybody knows how letters should look like, but actually drawing them correctly is a different matter. With time, experience and perseverance, the eye is trained
25.3.2011 21:45:00
67. typo.action
Workshop typetogether: písmo na míru
Tomasz Fabianowicz Tomasz Kostrzewa
Vzdělávací projekty se v poslední době staly jednou z významných aktivit písmolijny TypeTogether. Spolupracujeme se školami, galeriemi, neziskovými organizacemi a profesními sdruženími a snažíme se přispět svým dílem k propagaci dobré typografie a ke zvyšování obecných standardů v této oblasti. V prvé řadě nabízíme semináře věnované typografii a návrhu písma, pořádáme workshopy a praktická cvičení. Jsou upraveny na míru konkrétním studentům — některé ze seminářů představují úplně první typografické kroky, zatímco jiné se soustředí na komplexní otázky designu písma. Jednou z těchto příležitostí bylo pozvání Zámku Cieszyn z února 2010 k uspořádání týdenního workshopu zaměřeného. Naším úkolem bylo uspořádat týdenní workshop zaměřený na návrh „písma na míru“. Cieszynský zámek je živým kulturním centrem a aktivně organizuje různé vzdělávací aktivity v oblasti designu — pořádají se zde výstavy, semináře i workshopy, kde přednášejí jak místní, tak i zahraniční hosté. Náš workshop měl být pokračováním dvou předešlých dílen zaměřených na typografii (návrh písma a jeho digitalizace, Filip Blažek a Gerry Leonidas, léto 2009). Předpokládalo se, že někteří z tehdejších účastníků se přihlásí na náš pokračovací workshop, což se také stalo. My jsme se zaměřili na velice specifickou ob-
43 TYPO_kuler.indd 67
last návrhu písma — na abecedy, které se mají stát součástí korporátní identity klienta. Společně s logotypem a korporátními barvami je totiž právě písmo klíčovým elementem vizuální identity; nenápadně, leč o to přesvědčivěji komunikuje určité sdělení — hlavní zaměření společnosti, kterou reprezentuje. Návrh písma se často odvíjí od loga společnosti. Účastníci workshopu měli možnost nakreslit si několik znaků a sledovat přitom konkrétní tvary písmen. Pak dostali za úkol analyzovat komunikační potřeby a potenciální problémy společnosti či organizace dle vlastního výběru, sestavit průvodní dokument k projektu a začít pracovat na redesignu loga společnosti. Během prvního dne workshopu proběhla prezentace individuálních projektů a otevřená diskuze. Studenti si vybírali ze společností zaměřených na techniku, dále jsme narazili na korporátní identitu módního butiku, charitativní organizace, sítě knihkupectví a společnosti státní veřejné dopravy. Po prezentaci každého projektu následovala podrobná debata zaměřená k odhalení toho, kam by měl návrh konkrétního písma pro daný projekt směřovat. Vycházeli jsme z existující korporátní identity klienta, z předmětu podnikání a obecného určení budoucího písma. Písmo vytvářené na míru má oproti komerčně dostupnému písmu řadu výhod: svým charakterem a vyjádřením odpovídá ostatním
elementům brandingu společnosti, usnadňuje výměnu informací jak na interní rovině, tak při komunikaci určené vně společnosti, a umožňuje rozšíření aktivit bez navýšení nákladů. Výjimečnost písma vytvořeného na míru navíc klientovi dává komparativní výhodu oproti konkurenci — písmo je snáze identifikovatelné a zapamatovatelné. Pomáhá u cílové skupiny vyvolat pocit, že daný produkt, společnost či služba jsou výlučné a na trhu snadno odlišitelné od řady dalších. Silné logo a korporátní písmo se podporují navzájem a posilují korporátní image firmy, stanou se jejím ztělesněním. Na druhou stranu volba široce dostupného písma tyto výhody nechává ležet ladem. Krom těchto těžko pojmenovatelných hodnot, jako je budování identity, mohou být ale na míru vytvářená písma užitečná i v mnohem pragmatičtějším smyslu. Jsou totiž vyvíjena s konkrétním cílem na mysli a tomu jsou přizpůsobeny jejich technické i estetické vlastnosti. V takto kontrolovaném prostředí má designér možnost vytvořit řezy písma ke konkrétním účelům, znakovou sadu budovat na míru a písmo vytvářet s ohledem na budoucí technickou realizaci. Během našeho workshopu jsme zjistili, že většina z našich dvanácti studentů neměla z dřívějška velké zkušenosti s typografií. Byli mezi nimi jak studenti designu, tak i zkušení profesionálové na poli grafiky; jen pár z nich
25.3.2011 21:45:00
Helena Pryłowska Jerzy Szałaciński Katarzyna Bach
qw
Michal Tornyai Piotr Kocybik Szymon Celej
and spotting errors becomes second nature. Understanding the design process as the design of both the shape and the countershape is utterly important. Together with the acquisition of technical skills, the concept of ductus—the structure of curves and contrast—are key factors in type design. Therefore we were keen on giving ongoing feedback and pointing out what we saw as wrong and why. After the first couple of days of frustration and concern on the students faces, we could notice a turn in their expressions. They overcame the hurdle and saw improvement, which lead to encouragement and fun. One big stopper, however, was their lack of experience with Fontlab. It slowed down the drawing process. Nevertheless, all students were very enthusiastic and pushed their limits. The advantage of holding longer workshops is that students have the opportunity to break
43 TYPO_kuler.indd 68
through a wall and start to see their own mistakes. Once they realise that and learn how to look at shapes and recognise errors, they work much faster. Their learning curve becomes exponential and they start to become more independent. It was no different at our workshop in Cieszyn. Students who haven’t drawn a letter before managed to produce very presentable results and were very keen on continuing. Others who already had some experience improved their drawing skills and developed a more complex typeface. In most cases, our aim to develop a full lowercase set plus some uppercase letters, punctuation and numbers, was fulfilled. Some students even designed Polish accents, which gave us the opportunity to touch on the importance of well-balanced diacritics. In diacritic-rich languages such as Polish and Czech, a correctly designed accent becomes crucial for
legibility. Diacritics that are unrecognisable, too small, too large or have the wrong ductus or weight, hinder the understanding of information. Given our students’ close relationship with Polish, they quickly picked up the appropriate design principles of diacritics. The opportunity for the students to show their work at the end of the workshop together with our own TypeTogether exhibition, “Type design from conception to reader”, was the icing on the cake for the students. They designed large posters bearing their typefaces, and these were then printed and hung in the Castle exhibition space. It was great to see the students’ excitement and enthusiasm to be able to share their typefaces with other people. All in all a happy ending!
25.3.2011 21:45:03
69. typo.action
ale v životě opravdu kreslilo písmenka. Proto jsme museli do určité míry přebudovat strukturu workshopu a věnovat více času samotným základům, například stylovým kategoriím písma a práci s křivkami ve Fontlabu. Tyto nedostatky se nám podařilo pokrýt v rámci několika krátkých teoretických přednášek a tím, že jsme neustále přes rameno sledovali, jak si studenti vedou, upozorňovali je na chyby a vedli je k cíli. Základním předpokladem úspěšného workshopu je dostatek prostoru pro diskuzi, ať už individuální, nebo skupinovou. Studenti měli příležitost vyzkoušet si nový pohled na písmo, identifikovat problémy a jejich případné řešení. Při návrhu písma na základě existujícího logotypu je důležité uvědomovat si rozdíly mezi nápisem a návrhem komplexní abecedy. Nápis existuje pouze v jasně definovaném prostoru, zahrnuje jen několik vybraných písmen a ta mají navíc pevné pořadí. Díky tomu není nutné brát v úvahu tolik různých kombinací, jako to vyžaduje návrh celé abecedy. Krom toho je u nápisu žádoucí vysoký stupeň osobitosti a jedinečnosti, což může být u písma naopak rušivé. V nápisech je proto možné přistupovat k písmenům mnohem liberálněji. Ve jménu krásy a efektu je můžeme kroutit, propojovat a měnit téměř k nepoznání. Naproti tomu textové písmo je především systémem vzájemně zástupných znaků, které musí fungovat v nekonečných kombinacích a variacích; řada z budoucích kombinací je předem nepředvídatelná. Jednotlivá písmena musí konzistentně dodržovat určitý tvar, sílu tahu, šířku a proporce, aby v textu nevyčnívala a při čtení nerušila. Čitelnost a individualita znaků jsou hlavními kritérii úspěšného textového písma. To ale nutně neznamená, že textová abeceda má být strohá a nudná. Když je k práci přistupováno promyšleně a je odvedena správně, do písmen je možné zakomponovat i neobvyklé tvary, které budou stránku oživovat a určovat její charakter. V tomto smyslu je hlavně třeba jednotlivé prvky vzájemně sladit a věnovat značnou pozornost prostrkání písmen a správnému kerningu; celá písmová
43 TYPO_kuler.indd 69
rodina by měla mít jednotný ráz. Ozvláštňující prvky musí být přidávány s mírou a opatrně, aby zbytečně nevystupovaly, pokud se dané písmeno v textu vícekrát opakuje. Právě opakování písmen může vést k tomu, že přehnané a neobvyklé rysy znaků mohou být rušivé a pro čtenáře až únavné. V typografii je nutné dodržovat určitá pravidla, která celý proces tvorby písma mohou značně ulehčit — například je známo, která písmenka lze od sebe vzájemně odvozovat a která tvoří jakousi „kostru“ každé abecedy. To patří k základům každého návrhu písma. Vysvětlení těchto podrobností studentům bylo jedním z našich prvních úkolů. Několik vybraných logotypů vyhovovalo natolik, že se od nich mohl odvíjet návrh nového písma — pouze bylo nutné je sjednotit po stránce síly tahů, proporcí a stylu. Jiné jsme ale museli nechat stranou a využít je pouze jako estetickou inspiraci pro nové písmo. V obou případech jsme se studenty do hloubky probírali, jaké vlastnosti by mělo nové písmo mít, zda by se mělo jednat o patkové, či bezpatkové písmo, zúžené, či široké, spíše technicistní, či organické, hlavně určené k užití v textu, nebo jako titulkové písmo, a podobě. Tyto základní mantinely poté byly aplikovány na celý projekt a později sloužily k referenci. Jedním z nejtěžších úkolů písmaře-začátečníka je naučit se rozeznávat chyby a obecně získat správný pohled na písmo. Každý ví, jak mají písmena vypadat, správně je nakreslit však už tak snadné není. Časem přichází zkušenost a při dostatečné vytrvalosti se nakonec oči vytrénují — odhalovat chyby je najednou hračka. Je nesmírně důležité porozumět procesu tvorby písma jako vzájemné komunikaci mezi tvary písmen a tvarem okolního prostoru. Společně s technickou zručností musí typograf porozumět i koncepci duktu písma, struktuře křivek a kontrastu. Dbali jsme proto na to, abychom studentům neustále poskytovali zpětnou vazbu, upozorňovali je na problematická místa a vysvětlovali, v čem problém spočívá. Po prvních pár dnech, kdy se na tvářích studentů mísily frustrace a starosti, se situace začala měnit. Najednou
se jim podařilo překážku překonat a dosáhnout určitého pokroku, to jim dodalo sebevědomí a práce je začala bavit. Značně nám ale práci komplikovala neznalost zacházení s Fontlabem, ta zpomalovala proces kreslení písmen. Všichni studenti ale projevili velké nadšení pro věc a snažili se překonat své limity. Výhodou delších workshopů je to, že studenti mají dostatek času na to, aby se probourali skrze zeď, která jim brání vidět vlastní chyby. Jakmile zjistí, jak se správně dívat, jak tvary písmen pozorovat a jak odhalovat chyby, práce jim jde od ruky mnohem rychleji. Křivka učení pak stoupá exponenciálně a oni jsou schopni nezávislé práce. Stejně tomu bylo i při workshopu v Cieszyně. I studenti, kteří nikdy dříve nenakreslili ani písmenko, došli nakonec k velmi slušným výsledkům, a bylo vidět, že v práci chtějí pokračovat. Jiní, kteří už za sebou nějaké zkušenosti měli, si vylepšili své dovednosti a podařilo se jim vyvinout komplexnější abecedu. Ve většině případů jsme se snažili dospět k plné sadě malých písmen, několika velkým písmenům, znaménkům interpunkce a číslicím. Někteří studenti dokonce zvládli nakreslit i znaménka polské diakritiky. V souvislosti s tím jsme měli příležitost vysvětlit význam vyvážené diakritiky; zejména v případě jazyků na diakritiku bohatých, k nimž polština i čeština bezpochyby patří, je totiž kvalitní sada akcentů naprosto klíčovým elementem čitelnosti písma. Příliš malá, nečitelná, příliš velká, silná či špatně stínovaná znaménka značně ztěžují porozumění textu. Protože všichni studenti uměli polsky, brzy se jim podařilo rozpoznat principy pro návrh kvalitní diakritiky. Třešničkou na dortu byla příležitost prezentovat výsledky workshopu společně s výstavou TypeTogether nazvanou Typografie od návrhu ke čtenáři. Studenti navrhli velké plakáty prezentující výsledky jejich práce, ty byly vytištěny a vyvěšeny ve výstavní síni cieszynského zámku. Bylo pro nás velkou odměnou sledovat nadšení a radost studentů, když se mohli o svá písma podělit s diváky. Dokonalý happy end se dostavil!
25.3.2011 21:45:03
The Adobe Design Achievement Awards recognize the best innovation in higher education students and faculty that AMAZE the world. Finalists will be rewarded with Adobe software and a trip to Taipei, Taiwan to participate and be recognized in an awards ceremony during the 2011 IDA Congress set for October, 24 – 26, 2011. Category winners will also receive a cash award in the amount of $3.000 USD. 2011 Judging* Schedule: 1) November 30, 2010 – January 28, 2011 – Semifinalists announced in February 2011 2) January 28, 2011 – April 29, 2011 – Semifinalists announced in May 2011 3) April 29, 2011 – June 24, 2011 – Semifinalists announced in July 2011 2011 Faculty and staff category submissions close on June 24, 2011. Semifinalists will be announced in July 2011 www.adobeawards.com *Web Analytics and Mobile Analytics categories require advanced registration and development kit download in order to participate. The Web Analytics and Mobile Application Analytics category registration deadlines are February 27, 2011. Adobe and the Adobe logo are either registered trademarks or trademarks of Adobe Systems Incorporated, in the United States and/or other countries. All other trademarks are the property of their respective owners. © 2011 Adobe Systems Incorporated. All rights reserved.
43 TYPO_kuler.indd 70
25.3.2011 21:45:04
71. typo.bazaar
Congreso Creactivo 2011 & New Works by Richard B. Doubleday
Suitcase type Specimen
Congreso Creactivo 2011 & výstava Richarda B. Doubledaye
Ve dnech 24.–26. března 2011 se na Universidad del Valle de Mexico konal 11. ročník konference Congreso Creactivo 2011. Konferenci, která je určena studentům grafického designu, jejich pedagogům a profesionálním designérům, pořádá sdružení Conferencias Creactivo. Mezi přednášejícími, kteří návštěvníkům představili své projekty, byli například Anita Mejía, Jorge Restrepo, studio Anagrama nebo americký designér Richard B. Doubleday, který v rámci konference otevřel výstavu svých nejnovějších plakátů. The Congreso Creactivo 2011 design conference was held at Universidad del Valle de Mexico on March 24–26 2011. This three-day annual conference was the eleventh to be hosted by the Conferencias Creactivo Committee 2011. Traditionally, the conference was opened to graphic design students, educators and professionals interested in learning about the experiences and projects of the international guest speakers. These included Anita Mejía, Jorge Restrepo, the Anagrama studio and U.S. designer and educator Richard B. Doubleday, who opened an exhibition of his latest work as part of the conference. editors.
www.congresocreactivo.com
43 TYPO_kuler.indd 71
At the beginning of this year, the Czechbased Suitcase Type Foundry introduced a new app for the iPad tablet, Type Specimen, which offers an impressive and very practical method for selecting fonts. The Combine function opens an imaginary page in a newspaper or magazine where the user will find a headline, lead paragraph and the text laid out in two columns. You can select any typeface offered by Suitcase Type Foundry for each of these three blocks of text, and right away you can see if the combination you picked works for the printed material you need. Besides the original view of the selected typeface, Type Specimen also provides standard functions such as search, browse, information about individual font families, and details about character sets or supported OpenType functions. It will be interesting to see if users take a liking to viewing fonts on an iPad. A solution like this may not attract professionals, but it is certainly possible that Type Specimen will attract iPad users who would otherwise never discover their interest in typography. I can only hope that in time, a similar concept for combining fonts will be made available on the foundry’s website. The free app can be downloaded from the Apple App Store.
Česká písmolijna Suitcase Type Foundry na začátku roku 2011 představila novinku: písmový vzorník pro tablet iPad. Aplikace Type Specimen nabízí působivý a velmi praktický způsob výběru fontů. Funkce „Combine“ otevře imaginární stránku z novin či časopisu, kde najdete titulek, perex a text ve dvou sloupcích. Pro každý z těchto tří bloků si můžete zvolit libovolné písmo z nabídky Suitcase Type Foundry a rovnou se můžete přesvědčit, zda je daná kombinace pro vámi požadovaný typ tiskoviny vhodná. Kromě originálního pohledu na výběr písem poskytuje vzorník i běžné funkce, jako je vyhledávání, uspořádání podle kategorií, informace o jednotlivých rodinách, detaily o znakové sadě či podporovaných funkcích OpenType. Bude zajímavé sledovat, jestli si uživatelé oblíbí možnost prohlížet fonty na iPadu — takové řešení možná nepřiláká profesionály, ale třeba k typografii přivede uživatele iPadu, kteří by se jinak k zájmu o písmo nedostali. Nezbývá než doufat, že podobný princip kombinování písem umožní časem i web písmolijny. Aplikace je zdarma a stáhnout si ji můžete na AppStore. f.b http://www.suitcasetype.com/app.php
25.3.2011 21:45:05
Making Faces
Richard Kegler’s documentary Making Faces: Metal Type in the 21st Century offers a fascinating look at the life and work of the Canadian artist and typographer Jim Rimmer (1931–2010), who steps before the camera to reveal how metal type pieces are made—from the first sketches to the casting of the letter “k”. Kegler was able to capture in detail the entire process, one which only a small handful people in the world are able to do. It is interesting that the typeface in the film was also created digitally and is now sold under the name RTF Stern. The 45-minute film will start to be distributed on DVD in mid-April (without regional restrictions). The DVD includes bonus materials about the production of metal types; Frederic W. Goudy’s 1930 silent film about typeface design, now restored; and an actual piece of Stern metal type. Subtitles in several different languages are offered. You can watch the trailer or order the film at P22 type foundry’s website.
Dokumentární film Richarda Keglera Tvorba písma: Kovové litery ve 21. století nabízí fascinující pohled na osobnost a tvorbu kanadského umělce a typografa Jima Rimmera (1931–2010), který před kamerou odhaluje způsob tvorby kovových liter od prvních skic až po odlití písmene „k“. Keglerovi se podařilo detailně zachytit celý proces, který na světě ovládá již jen několik málo lidí. Zajímavé je, že písmo bylo zároveň vytvořeno v digitální podobě a prodává se pod názvem RTF Stern. Od poloviny dubna začne distribuce 45minutového filmu na DVD (bez regionálního omezení). Součástí DVD jsou bonusové materiály o výrobě kovových liter, restaurovaný němý film o tvorbě písma z roku 1930 od Frederica W. Goudyho a jedna skutečná kovová litera písma Stern. Film bude doplněn titulky v mnoha jazycích. DVD si můžete objednat na webu písmolijny P22, kde najdete i videoukázku. f.b
http://www.p22.com/products/ makingfaces.html
předplatné. 4× ročně pohodlně do vaší schránky. Předplaťte si TYPO a nezmeškáte žádné číslo! 1 rok / 4 čísla
obyčejně
doporučeně
Česká republika
782 Kč
897 Kč
Slovensko
52 €
59 €
Objednávejte on-line: www.typo.cz/predplatne Jednotlivá nebo starší čísla objednávejte na www.typo.cz/objednavka
subscription. Quarterly in your mailbox. Subscribe to TYPO today and never miss an issue! 1 year / 4 issues
ordinary mail
registered mail
Europe
€ 60
€ 68
Rest of the World
US$108
US$118
Subscribe online: www.typo.cz/subscribe To order single or back issues go to www.typo.cz/order
e-mail:
[email protected]
43 TYPO_kuler.indd 72
tel: +420 272 049 100
fax: +420 272 049 106
25.3.2011 21:45:10