TRVALÝ PREPARÁT Zhotovení trvalého preparátu zahrnuje usmrcení, fixování a barvení objektu. Podle způsobu zpracování rozeznáváme preparáty celkové (obsahují celý organismus), nátěrové, roztěrové, roztlakové, otisky (např. otisk rozkrojeného orgánu) a řezové (preparát obsahuje tenkou vrstvu získanou odříznutím, např. při řezu stonkem; řezy se nejčastěji provádějí speciálním nástrojem označovaným mikrotom). Celý proces zhotovování trvalého preparátu často zahrnuje řadu dílčích kroků (například postupné odvodňování, postupné převádění do intermedia, parafinování, odparafinování, postupné zavodňování), nezřídka zhotovujeme trvalý preparát několik dnů. Zhotovení trvalých preparátů bývá většinou mnohem náročnější než zhotovení preparátů nativních.
Zhotovení roztěru Roztěr má být do ztracena, podložní sklo musí být pečlivě odmaštěné (v etanolu) a jako roztěrové sklo lze použít podložní nebo krycí sklíčko.
Pomůcky: Čistá odmaštěná podložní skla, alkohol - éter, mikroskop, imerzní olej, krev, roztok podle May-Grünwalda, roztok podle Giemsy-Romanowského. Postup: Jednoduchý trvalý preparát můžeme zhotovit z čerstvé obratlovčí krve nebo hmyzí hemolymfy. Použijme-li lidskou nebo savčí krev odebranou do protisrážlivého roztoku, vzorek nemá být starší než 3 hodiny po odběru. 1. Malou kapku krve rozetřeme po podložním skle rovnoměrným tahem, kapku za roztěrovým sklem táhneme, netlačíme krev před ním. Praváci přidržují ukazováčkem a palcem levé ruky levou krátkou hranu podložního skla na stole, ukazováčkem a palcem pravé ruky drží roztěrové sklo a pohybují jím vlevo. Leváci postupují opačným směrem. 2. Roztěr krve musí končit do ztracena: mikroskopujeme v nejtenčí části preparátu. Kratší roztěr zhotovíme z menší kapky krve, velkým úhlem sklonu roztěrového skla a rychlým pohybem ruky. 3. Roztěr necháme zaschnout několik minut a popíšeme jej tužkou v místě, kde je vrstva krve nejtlustší, písmeny 4 - 5 mm vysokými. 4. Poté preparát obarvíme panopticky (3 minuty v Mayově-Grünwaldově roztoku, 1 minutu ve vodě, 15 minut v roztoku Giemsy-Romanovského ředěného 1:3 dílům vody, opláchnutí v destilované vodě). Dobře obarvený nátěr má fialovou barvu. Mikroskopujeme po oschnutí preparátu. Barvit lze i velmi staré roztěry krve. Obarvený a suchý preparát předložíme k hodnocení vyučujícímu.
Datum a podpis studenta:.............................................. HODNOCENÍ PŘEDLOŽENÉHO PREPARÁTU VYUČUJÍCÍM:
Podpis vyučujícího: .............................
Monocyt
Lymfocyt
Neutrofil se segmentovaným jádrem (jemná granula v cytoplazmě)
Eozinofil se segmentovaným jádrem (cihlově červená granula v cytoplasmě)
Bazofil se segmentovaným jádrem (tmavá až černá granula v cytoplazmě) Lidské bílé krvinky
CYTOLOGIE MORFOLOGICKY JEDNODUCHÉ BUŇKY Roztěr krve a lymfocyt 1. Použijeme panopticky obarvený roztěr krve některého savce, např. krve člověka. Při použití objektivu zvětšujícího 20x nalezneme v nejtenčí části roztěru krve jaderné buňky. 2. Tyto jaderné buňky mají jádro zbarveno fialově, jde zpravidla o bílé krvinky. Červené krvinky jsou zbarveny červeně a u savců nemají jádro. Červených krvinek je asi tisíckrát více. 3. Krvinky pozorujeme v nejtenčí části roztěru, protože tam nejsou buňky na preparátu stěsnány a jejich morfologie je lépe pozorovatelná.
4. Otočte revolverovým měničem a nastavte imerzní objektiv 100x. Studujte morfologii buněk v preparátu. 5. Podle tvaru jádra a zbarvení granul cytoplasmy pozorujeme: − lymfocyty (jejich jádro nemá laloky), − neutrofilní segmenty (jejich jádro mívá obvykle tři laloky, slabě fialová granula mohou i nemusí být přítomna), − eozinofilní segmenty (cihlově červená granula v cytoplasmě), − bazofilní segmenty (černá granula v cytoplasmě), − monocyty (nepravidelné jádro obvykle bez laloků, největší krvinka v krvi). Neutrofily, eozinofily a bazofily mohou mít ojediněle jádro bez laloků (tzv. tyčka). Vzácně se může vyskytnout erytroblast, který má tmavé kulaté jádro a buňka je velikosti erytrocytu; jedná se o buňku, která byla předčasně vyplavena z kostní dřeně, a to dříve, než ztratila jádro a vznikl z ní erytrocyt. 1. Naučte se výše vyjmenované buňky rozlišovat. Poté si vyberte některý lymfocyt, umístěte jej do zorného pole a nakreslete. Do protokolu uveďte obvyklé údaje. LYMFOCYT
Datum a podpis studenta:.............................................. Hodnocení a podpis vyučujícího:..............................................
CYTOLOGIE MORFOLOGICKY ČLENITÉ BUŇKY Roztěr krve a neutrofilní segment 1. V tenké části roztěru vybereme neutrofilní segment a zakreslíme jej při použití imerzního objektivu zvětšujícího 100x. 2. Velkou pozornost věnujeme průběhu laloků jádra tak, abychom odlišili, která část jádra je překryta jinou částí. Tvary zaznamenáváme věrně, rovněž tak poměry ve velikostech. (Netlačíme na tužku, abychom mohli opakovaně gumovat a zpřesňovat kresbu.) Protokol popíšeme. 3. Před odevzdáním protokolu ponecháme preparát v mikroskopu a požádáme vyučujícího, aby zkontroloval správnost kresby. NEUTROFILNÍ SEGMENT
Datum a podpis studenta:.............................................. Hodnocení a podpis vyučujícího:..............................................
