Together and Across
Závěrečná zpráva
Together and across - Závěrečná zpráva
OBSAH TOGETHER AND ACROSS.............................................................................................2
Výstupy projektu........................................................................................................................................................2
BULHARSKO................................................................................................................3
Romové v Bulharsku...................................................................................................................................................3 Etnické a národnostní menšiny v bulharské ústavě....................................................................................................3 Vzdělávání..................................................................................................................................................................3 Bydlení.......................................................................................................................................................................3 Trh práce....................................................................................................................................................................4 Zástupce partnerství - Indi Roma 97 Social Foundation..............................................................................................4 Co nás inspirovalo – příklady dobré praxe..................................................................................................................4
ČESKÁ REPUBLIKA......................................................................................................5
Romové v České republice.........................................................................................................................................5 Vzdělávání..................................................................................................................................................................5 Bydlení.......................................................................................................................................................................5 Trh práce....................................................................................................................................................................5 Zástupce partnerství - IQ Roma servis........................................................................................................................6
RUMUNSKO.................................................................................................................7 Romové v Rumunsku..................................................................................................................................................7 Postavení národnostních menšin...............................................................................................................................7 Vzdělávání..................................................................................................................................................................7 Bydlení.......................................................................................................................................................................7 Trh práce....................................................................................................................................................................7 Zástupce partnerství - Caritas Satu Mare...................................................................................................................8 Co nás inspirovalo – příklady dobré praxe..................................................................................................................8
ŠPANĚLSKO.................................................................................................................9
Romové ve Španělsku................................................................................................................................................9 Postavení etnických menšin v legislativě...................................................................................................................9 Vzdělávání..................................................................................................................................................................9 Bydlení.......................................................................................................................................................................9 Trh práce....................................................................................................................................................................9 Zástupce partnerství - Fundación Secretariado Gitano............................................................................................10 Co nás inspirovalo – příklady dobré praxe...............................................................................................................10 Zástupce partnerství - Associació Valenciana d‘Ajuda al Refugiat (AVAR).................................................................11
ŠVÉDSKO....................................................................................................................12
Romové ve Švédsku..................................................................................................................................................12 Postavení menšin ve švédské legislativě...................................................................................................................12 Vzdělávání................................................................................................................................................................12 Bydlení.....................................................................................................................................................................12 Trh práce..................................................................................................................................................................12 Zástupce partnerství - Stockholmská krajská správní rada.......................................................................................12 Co nás inspirovalo – příklady dobré praxe...............................................................................................................13
Koncepční a strategické podměty partnerství.........................................14
Koncepce Ethnic Friendly zaměstnavatel..................................................................................................................14 Programy prevence předlužení na nájemném..........................................................................................................16 Druhá šance...............................................................................................................................................16 Model spolupráce obce a neziskových organizací v oblasti bydlení...........................................................18 Setkání lidí se zkušeností s chudobou a sociálním vyloučením................................................................................19
Výstupy projektu
Together and Across
ných romských komunit). Praktické poznatky a tematické informace o aktuální situaci v oblasti práce se sociálně vyloučenými romskými komunitami v dané zemi byly postupně shrnovány do pravidelných bulletinů. Ty byly elektronicky, při osobních jednáních a prezentacích projektových aktivit a výstupů předávány těm, kteří se politicky, koncepčně či na úrovni přímé práce na řešení problematiky sociálního začleňování podílejí (a to od místní po evropskou úroveň). Celkem bylo vydáno 12 čísel (8 v českém a 4 v anglickém jazyce). Hlavní témata jednání partnerství byly od počátku zacíleny na strategie a komplexní metody práce zvyšující uplatnitelnost i konkrétní uplatnění Romů na trhu práce a efektivní možnosti spolupráce neziskových organizací a subjektů samosprávy a státní správy.
Projekt Together and Across byl realizován po dobu tří let (od června 2009 do května 2012) organizací IQ Roma servis, o. s. a v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost byl financován z prostředků Evropské sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Hlavní cílem projektu bylo posílit výměnu zkušeností a příkladů dobré praxe mezi státy Evropské unie v práci se sociálně vyloučenými romskými komunitami. Mezinárodní partnerství projektu sdružující celkem 9 partnerů z 5 evropských zemí se zaměřilo na: →→ praktický přenos prověřených metod práce s klienty zapojených organizací skrze průběžná setkání partnerů, →→ zvýšení podílu obyvatel sociálně vyloučených lokalit na výměně zkušeností a posílení jejich motivace k aktivnímu řešení jejich životní situace skrze zahraniční inspiraci, →→ zprostředkování aktualizovaných a relevantních informací v oblasti sociálního začleňování z úrovně EU a jejich členských států pro organizace a jednotlivce v České republice
Výstupy projektu V průběhu projektu bylo uskutečněno 5 setkání mezinárodního partnerství, při kterých byly v rámci praktických workshopů prezentovány postupy práce dílčích hostitelských organizací, jejíž součástí bylo také předávání zkušeností o funkčních koncepcích a inkluzivních strategiích na místní i národní úrovni v každé z navštívených zemí, s důrazem na práci s mládeží do 21 let a zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti dospělých obyvatel sociálně vylouče-
2
V průběhu projektu se na základě identifikace dobrých praxí jednotlivých partnerů a v kontextu aktuálně řešených problémů blíže konkretizovala další specifická témata jednání v rámci partnerství – bydlení, vzdělávání romské mládeže a zvýšení participace sociálně vyloučených skupin osob. Specificky pro rozvoj debaty o sociálním bydlení v ČR byl vydán tematický bulletin, ale uspořádána také konference „Akce a invence v sociálním bydlení“ pro zapojené partnery a další organizace v Jihomoravském kraji. Díky intenzivní spolupráci členů místního partnerství byla rozvíjena koncepce prevence dluhů na bydlení a systém tzv. prostupného. Po celou dobu konání projektu pak byla na základě zpětné vazby partnerství rozvíjena koncepce značky Ethnic Friendly zaměstnavatel, která se v ČR stala již značkou celonárodní. Zintenzivnila se spolupráce a podíl českých organizacích na chodu evropských sítí – European Anti Poverty Network a European Network Against Racism. V průběhu projektu byla poprvé uspořádána vpravdě celonárodní setkání lidí se zkušeností s chudobou a sociálním vyloučením, která se již několik let pořádají v jiných evropských zemích. O realizaci projektu a jeho výstupech bylo informováno téměř 3 300 osob ve 20 zemích EU. Většina z nich obdržela v elektronické nebo tištěné formě alespoň jeden z česky či anglicky vydávaných bulletinů a mnozí z nich se osobně účastnili workshopů příkladů dobré praxe nebo prezentací na tuzemských i zahraničních fórech. Závěrečná zpráva projektu shrnuje nejzajímavější poznatky získané v průběhu výměny zkušeností mezi partnery a hlavní koncepční a strategické výstupy, které byly silně ovlivněny mezinárodní inspirací, jež tento projekt umožnil. V dílčích kapitolách členěných dle jednotlivých zapojených zemí se dozvíte také základní informace o situaci cílové skupiny (Romů a Romek) v konkrétním státě a systémovém kontextu, v jakém naši partneři pracují. V závěru každé sekce můžete také nalézt pro (nejen) pro český kontext podnětné příklady dobré praxe postupy práce zahraničních partnerů Together and Across.
Partneři projektu
Bulharsko Romové v Bulharsku V Bulharsku žije dle informací ze sčítání lidu z roku 2011 asi 325 tis. Romů. Nevládní zdroje však odhadují počet Romů v Bulharsku až na 700 – 800 tis. (což představuje cca 10 % bulharské populace). Romové tak jsou po Turcích druhou nejpočetnější etnickou skupinou zemi. Mnozí z nich se také jako Bulhaři nebo Turci identifikují, což souvisí jednak s lepším zastoupením Turků ve vládě a také s různorodostí romských etnických subkultur. Největšími romskými skupinami, vzájemně se odlišující nábožensky, historicky i životním stylem, jsou v Bulharsku „daskane“, „chorachane“, „kalderashija“, „kaladžiji“ a „rudari“. Poslední subetnická skupina byla nucena opustit tradiční nomádský způsob života pod tlakem vlády v r. 1958. Nejvíce jich žije ve městech Plodiv, Varna a Burgas. I Romové v Bulharsku často žijí v podmínkách sociálního vyloučení a chudoby a potýkají se s problémy při hledání práce, s nedostatečným vzděláním, diskriminací či nepřívětivým mediálním obrazem. Pro bulharské Romy je rovněž typická vysoká míra migrace za prací do západních zemí.
Etnické a národnostní menšiny v bulharské ústavě
důsledky se pokusilo eliminovat Ministerstvo školství v roce 1992, kdy změnilo osnovy a tyto školy začaly provádět standardní výuku. Od roku 1999 na popud neziskových organizací bulharské ministerstvo školství přijalo Rámcový plán na rovnoprávnou integraci Romů v bulharské společnosti. Velkou bariérou pro úspěch romských dětí při vzdělávání v Bulharsku je ovšem nejen stále přetrvávající segregace ve školství, ale také nedostatečná znalost bulharského jazyka.
Bydlení Společenská izolace způsobená bydlením v často až extrémních podmínkách je považována nejen za důsledek kulturních rozdílů a etnických zvyklostí, ale je také posilována přístupem bulharské vládní politiky. Mnoho domů bylo vybudováno (popř. stále ještě je budováno) bez stavebního povolení, bez návaznosti na městský stavební plán a jsou přelidněné. Tzv. romské čtvrti (ghetta), typicky osídlené pouze tímto etnikem, jsou v Bulharsku poměrně uzavřené oblasti, s vlastními školami, kavárnami, soustředěné na život uvnitř komunity. Některé problémy, například nedostatečná elektrifikace domácností, souvisí s negramotností romských obyvatel a jejich neznalostí nutné administrativy. Uzavřenost komunit dále posiluje vzájemnou nedůvěru mezi majoritou a romským etnikem. V roce 2009 žilo v Bulharsku 15,6 % obyvatel v obydlí bez sociálního zařízení (v ČR 0,5 %). Problém je vyostřován také negativními reakcemi občanů na nové výstavby obydlí pro Romy.
Práva a postavení etnických a národnostních minorit v Bulharsku komplikují problematická ustanovení v bulharské ústavě přijaté v roce 1991. Zde se na žádném místě neobjevuje kategorie menšin, pouze v souvislosti s uznáním jejich práva učit se svému jazyku (článek 36 bulharské Ústavy). Výuka bulharského jazyka je ovšem povinná. Opomenutí uznání obecných práv menšin je v Evropě neobvyklé. Naopak bulharská ústava výslovně brání vytváření politických stran na etnickém, rasovém či náboženském základě (článek 11 bulharské Ústavy). Zmíněná ustanovení a nejasná ustanovení o etnických a národnostních minoritách snižují důvěryhodnost Bulharskem ratifikovaných mezinárodních dohod jako je například Rámcová dohoda o ochraně národnostních menšin.
Vzdělávání Jen asi 40 % bulharských Romů má vzdělání srovnatelné s úrovní průměrného Bulhara, velký počet z nich nedokončí základní školní docházku a nemá dostatečnou úroveň čtení a psaní. (v roce 2007 18 % dospělých Romů bylo negramotných). Jen velmi málo z nich nastupuje na vysoké školy (0,7 % Romů v Bulharsku mělo v roce 2007 VŠ vzdělání). Na vzniku a udržování této nepříznivé situace se podílí socio-ekonomická situace romské menšiny spolu se segregačním působením romských škol, zakládaných uvnitř komunit, jež se zaměřovaly především na pracovní činnost. Negativní
Na plovdivském předměstí Stolipinovo, kde žije 70000 obyvatel bydlí odhadem téměř 50 tisíc Romů. Typický obraz současného Stoliponova jsou bloky rozpadajících se panelových domů obrostlých rezivějícími satelity, s jediným zdrojem pitné vody v podobě rozlomeného potrubí ve sklepě místních domů, rozpadající se silnice a chodníky a čilý společenský život na nich. V důsledku neplacení poplatků za služby je dodávka pitné vody i elektřiny velmi nepravidelná. V místě samotném působí několik neziskových organizací a svépomocných skupin, které jsou financovány z národních a především nadnárodních zdrojů, K šíření informací do komunity využívají často neformální kanály, nebo cíleně proškolují dobrovolníky, tzv. mentory, aby je svým vrstevníkům předávali.
3
Partneři projektu
Trh práce V současnosti je nezaměstnanost mezi Romy v Bulharsku odhadována na v rozmezí 56 – 80 %. Za nejvíc znevýhodňující faktor je stále považován nedostatek kvalifikace romských uchazečů o práci. Spolu s přetrvávající diskriminací v přijímacích řízeních je to proto důvod, proč i přes existující sociální programy jsou Romové v Bulharsku stále vyloučeni z trhu práce.
Zástupce partnerství Indi Roma 97 Social Foundation Organizace Indi Roma 97 Social Foundation usiluje již od roku 1997 o vzdělávání a zvyšování gramotnosti Romů a jejich podporu při uplatnění na trhu práce v Bulharsku. Sídlí v bulharském Kuklenu (město s cca 7 000 obyvatel, cca 15 km od druhého největšího bulharského města Plovdivu).
Cílová skupina
Co nás inspirovalo – příklady dobré praxe Vzdělávání Projekt SPOLEČNĚ PO ŠKOLE zahrnující různorodé odpolední volnočasové aktivity s cílem vzájemného poznávání se a sbližování dětí různých etnik. V rámci kroužků (např. výtvarný kroužek, pracovní dílny, žurnalistický klub, klub tradic, zvyků a tanců, umělecký, hudební a taneční kroužek, klub „mladý ekolog“, basketbal atd.) a doučování bylo zapojeno 80 % (cca 400) z celkového počtu žáků 2 zapojených škol. Romské děti a děti z majority tak mají možnost trávit společně volný čas, což přispělo k vzájemnému poznávání se, posilování vzájemné tolerance a odstraňování zdrojů diskriminace.
Zaměstnanost V rámci projektu POMÁHEJME SI SAMI proškolila centra profesního vzdělávání v době konání setkání mez. partnerství asi 250 lidí, z toho asi 80 % klientů skutečně získalo práci. Klíčem k úspěchu je fakt, že vzdělávání je „šité na míru“ potřebám budoucího zaměstnavatele, jež se zaváže proškoleného zaměstnance zaměstnat (což však samozřejmě předpokládá dobré vztahy a efektivní komunikaci s místními zaměstnavateli). V rámci projektu byly také školeny místní spřátelené organizace sociálním podnikání a je poskytováno individuální poradenství v podnikání jednotlivcům. Pro vznik nových pracovních míst byly založeny krejčovské dílny a kavárny v Pazardzhiku a kadeřnické salóny v Kuklenu a Pazardzhiku.
Pracují především s nezaměstnanými a romskou mládeží. Specifickou skupinou jejich zájmu jsou pak romské ženy (jejich vzdělání je často ukončeno ve 12 – 13 letech odchodem do rodiny budoucího manžela).
Cíle a hlavní aktivity Indi Roma 97 si klade za cíl posilovat informovanost, profesní a právní dovednosti romských mužů a žen a působit tak na sociální změnu a kulturní integraci. Podporuje kulturní a sociální rozvoj romských dětí. Pozitivní výsledky jejich práce jsou umocněny dobrou spoluprací s místní samosprávou, která je pro bulharský kontext spíše výjimkou. Organizace také realizuje investiční projekty (zásobování vodou) ve spolupráci s místní železárnou. Počet jejich zaměstnanců kolísá v závislosti na množství realizovaných projektů od 5 do 30 lidí. Kvůli obtížné financovatelnosti návazných projektů se občas někteří zapojují i v pozici dobrovolníků.
4
Partneři projektu
ČESKÁ REPUBLIKA Romové v České republice K romské národnosti se při sčítání lidu v roce 2011 přihlásilo celkem 13 150 obyvatel, podle kvalifikovaných odhadů jich však v České republice žije cca 300 – 400 tis. Do střední Evropy a na území dnešní České republiky Romové přicházeli asi od konce 14. století a podobně jako v jiných státech EU ani v ČR nelze hovořit o homogenní romské komunitě, což je dáno i tím, že během druhé světové války byli Romové ve střední Evropě téměř vyhlazeni. Nejpočetnější skupinou (asi 75 %) jsou proto tzv. slovenští Romové, kteří na území ČR přišli převážně za prací po druhé světové válce (o různých skupinách však můžeme hovořit i na základě dalších znaků, jako je jazyk, způsob života, ekonomické postavení atd.). I v České republice (etnicky poměrně homogenní společnosti v porovnání s ostatními partnerskými zeměmi) patří mezi skupiny, které jsou nejvíce sociálně vyloučené a ve velké míře žijí v sociálně vyloučených lokalitách (většinou ve městech), pro něž je charakteristická vysoká koncentrace sociálně-patologických jevů (kriminalitou počínaje a extrémní zadluženosti jejich obyvatel konče). V postojích české veřejnosti přetrvávají anticiganistické postoje (ve výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR z dubna 2011 ohodnotilo soužití romské a neromské populace v ČR jako špatně 4/5 respondentů, ¾ uvedlo, že cítí k Romům nesympatie). To se podobně jako v jiných evropských zemích konkrétně projevuje nejen diskriminací (např. při přijímání do zaměstnání nebo na realitním trhu), ale v posledních letech také vzrůstajícím pravicovým extremismem. I z tohoto důvodu je jedním z trendů, charakteristickým pro situaci romské menšiny v ČR, vyšší míra odchodu Romů do zahraničí (Kanada, Velká Británie). Ochranu práv příslušníků menšin v České republice upravuje Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod, dále je pak zaručena zejména přistoupením ČR k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin (vstoupila v platnost v r. 1998), Mezinárodním paktem o občanských a politických právech, či Mezinárodní úmluvou o odstranění všech forem rasové diskriminace.
ly. Romská mládež pak studuje daleko častěji méně náročné učební obory, jež poskytují kvalifikaci pouze pro pomocné práce. Jen 58 % romských žáků, kteří nastoupili na obory středního vzdělávání či středního vzdělání s výučním listem, dokončí studium a získá o tom příslušné vysvědčení. Česká republika je přitom tlačena k reformám svého vzdělávacího systému směrem k inkluzivnějšímu školství také opakovanými výtkami zahraničních orgánů (EU, OSN, stejně jako rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva ve věci D. H. a ostatní versus ČR konstatujícím nepřímou diskriminaci romských dětí jejich zařazováním do zvláštních škol.
Bydlení Romové v ČR patří dlouhodobě mezi skupinu obyvatelstva, která má ztížené podmínky přístupu ke standardnímu bydlení (především díky stále přetrvávající existenci sociálně vyloučených lokalit, ve kterých mnoho z nich žije), častěji je vystavováni diskriminaci a nekalým praktikám na trhu s byty, zejména ze strany pronajímatelů a realitních kanceláří. Problémem vyskytujícím se v sociálně vyloučených lokalitách je také malý počet platících. Obyvatel a na druhou stranu až nemravně vysoké nájmy, špatná kvalita bydlení, přeplněné byty, vysoké náklady na chod bytů (energetické úniky, plýtvání) i na údržbu. Napomoci obcím s revitalizací sociálně vyloučených lokalit má mj. také před již více jak tři roky fungující Agentura pro sociální začleňování (zřízená vládou ČR).
Trh práce Míra nezaměstnanosti Romů několikanásobně přesahuje oficiální míru nezaměstnanosti v ČR (odhady se pohybují ve velkém rozpětí od 50 % - 75 %), na druhou stranu se nezanedbatelná část podílí na tzv. neformální ekonomice. Romové pracují především na nízkokvalifikovaných a nízkopříjmových pozicích, což je, podobně jako jejich častá dlouhodobá nezaměstnanost, dáno kombinací mnoha faktorů - nízkou úrovní dosaženého vzdělání a kvalifikace (která je do značné míry výsledkem segregace Romů v oblasti vzdělávání), často nedostatečnými pracovníky návyky, či přetrvávající diskriminací při přijímání do zaměstnání. Tradiční způsoby obživy již dávno ustoupily zaměstnáním ve stavebnictví, manuální výrobě a službách (úklidové práce a pomocné práce v gastronomii).
Vzdělávání Z hlediska doby docházky romských dětí do školy je situace v ČR v porovnání s ostatními partnerskými zeměmi z pohledu statistiky méně palčivá. Stále však přibližně jedna třetina romských dětí opouští základní školu v nižším ročníku než je devátý (což znamená úplné základní vzdělání), což výrazně snižuje jejich šance na dosažení středoškolského vzdělání ukončeného maturitou. Romské děti mají stále nedostatečný podíl ve školách hlavního vzdělávacího proudu, v mnohem vyšší míře navštěvují speciální školy zřízené pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, v sociálně vyloučeným lokalitách postupně vznikají a přetrvávají monoetnické ško-
5
Partneři projektu
Zástupce partnerství - IQ Roma servis
a vzdělávací aktivity, spolupráce s klienty, rodinami (poradenství pro volbu školy a profese, finanční poradenství, doučování, individuální kurzy, EEG biofeedback, IT a jazykové kurzy, odborné skupinové lekce a motivační přednášky na školách, profesní exkurze, stáže, brigády a podpora kariérního uplatnění) Nadační fond Gendalos (Zrcadlo)
Občanské sdružení IQ Roma servis je nestátní neziskovou organizací poskytující již od roku 1997 bezplatné sociálně právní poradenství a vzdělávací a volnočasové služby osobám ohroženým sociálním vyloučením, především romského původu. Sídlí v Brně (druhé největší město ČR), služby přímé práce jsou však poskytovány v rámci celého Jihomoravského regionu. Patří k nejprestižnějším neziskovým organizacím v ČR a předním odborníkům v tématu sociálního začleňování, o čemž svědčí i získané celonárodní a mezinárodní ceny, uznání a akreditace. Ročně pracujeme s cca 2000 klienty, v roce 2011 měla organizace 69 zaměstnanců.
Cílová skupina
V září 2011 jsme představilo IQRS nový charitativní a stipendijní program Gendalos (Zrcadlo), který se zaměřuje na individuální podporu jejich vybraných klientů. Mladý člověk může prostřednictvím fondu získat finanční podporu na školní pomůcky a na poplatky spojené se studiem a školným na SŠ/VŠ. Program podporuje také vzdělávací aktivity zaměřené na rozvoj dovedností dětí, výměnné pobyty, stáže a volnočasové aktivity. Základní podmínkou podpory je aktivní spolupráce dítěte a rodiny s organizací. Podpoření jsou vybíráni adresně, na základě žádosti a posouzení klíčových pracovníků IQ Roma servisu, jež s klienty dlouhodobě pracují. Výběr a sledování konečných příjemců je v gesci komise tvořené z členů vedení IQ Roma servis.
Cílovou skupinou přímé práce jsou primárně sociálním vyloučením ohrožení Romové v nepříznivé životní situaci, kterou oni sami chtějí aktivně řešit a měnit. V případě potřeby jsou služby poskytovány také cizincům a dalším osobám potýkajícím se chudobou a sociálním vyloučením bez ohledu na etnickou příslušnost.
→→ sociální program pro dospělé (15+) - informace a podpora při řešení problémů s bydlením, hledáním práce, dluhy a plánováním rozpočtu, s péčí o děti i o zdraví a v dalších potřebných oblastech.
Cíle a hlavní aktivity
→→ služby pro veřejnost
Občanskou vizí IQ Roma servisu je „společnost živých a přátelských vztahů mezi Romy a dalšími lidmi...svět, kde i Romové mají důstojné role a respekt jako jednotlivci i národ...“ Posláním IQ Roma servisu je „být prostředníkem, který podporuje možnosti, příležitosti a odhodlání Romů na cestě jejich růstu a společenského uplatnění a chrání jejich práva a důstojnost v rámci společnosti“. Pro klienty poskytuje 4 akreditované sociální služby (odborné sociální poradenství, terénní programy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi). Patří mezi první organizace, které vytvořily specifický model práce s cílovou skupinou - komplexní přístup a práce v terénu. Pro zkvalitnění služeb také průběžně mapuje a analyzuje potřeby v místních komunitách, rozvíjí odbornou koncepční a metodickou činnost a kampaně celospolečenského rozsahu. Ve snaze o efektivní systémovou synergii spolupracuje i s politiky, zákonodárci, státní správou, samosprávou, školami, zaměstnavateli, médii ad. Aktivity jsou soustředěny do čtyř hlavních programů: →→ program pro rodiny s dětmi (0-8 let) – poradenství rodičům či nastávajícím matkám a otcům, příprava dětí na vstup do vzdělávacího procesu, klub maminek →→ pedagogický program pro děti a mládež ve věku (6-26 let) – motivační a preventivní volnočasové
6
• Značka Ethnic Friendly zaměstnavatel, • kampaně (komunitní jako „Dža andre lačhi škola“ i zaměřené na veřejnost v podobě celonárodně vysílaných televizních spotů proti diskriminaci a předsudkům, • podpora občanské angažovanosti Romů - např. hnutí „V Brně neonacisty nechceme“, participace Romů na veřejném životě skrze petice, komunitní plánování, setkání lidí se zkušeností s chudobou a sociálním vyloučením atd., • spolupráce při tvorbě koncepcí a podíl na systémových změnách na místní i národní úrovni, spolupráce se subjekty i na úrovni celoevropské (podíl na činnosti EAPN, ENAR), • Akademie Diversitas – vzdělávací a poradenské aktivity pro NNO, státní správu a další zájemce. Více o příkladech dobré praxe IQ Roma servisu šířené skrze projektové partnerství se dočtete v části zprávy „Koncepční a strategické podněty partnerství“ (str. 14). V rámci projektu vzniklo také národní partnerství, jehož členy byly další subjekty působící v oblasti sociálního začleňování romských komunit: • EAPN Česká republika • Jihomoravský kraj • Statutární město Brno
Partneři projektu
Rumunsko Romové v Rumunsku Rumunsku je považováno za zemi, na jejímž území žije největší počet Romů v celé Evropě. Podobně jako v ostatních zemích se však nelze spoléhat jen na oficiální data vzešlá ze sčítání lidu (v roce 2011 se přihlásilo k romské národnosti 619 tis. obyvatel) a tak při určování počtu Romů v Rumunsku se nejčastěji citují kvalifikované odhady, které hovoří o čísle 1,5 milionu (v některých případech se dokonce odhady šplhají až k hodnotě 2,5 mil!). I v Rumunsku existují různé skupiny Romů, které často mají mnoho odlišných znaků (v závislosti na jejich socio-ekonomickém postavení, náboženskému vyznání, místu původu atd.) Po vstupu země do Evropské nie (2007) významně narostla vlna migrace Romů do dalších zemí EU, k čemuž se přidružily četné spory, jež jsou často silně medializovány. Stejně jako v jiných státech je i v Rumunsku romská menšina považována za nejvíce sociálně znevýhodněnou skupinu obyvatelstva.
Postavení národnostních menšin Rumunsko uznává 19 minorit, mezi nimi i romskou. Stát přiznává menšinám právo na ochranu jejich identity a právo ji vyjadřovat svobodně v politickém, sociálním, vědeckém, kulturním a ekonomickém životě tak, aby se neporušovala práva a svobody jiných rumunských občanů. Veřejné autority jsou povinny akceptovat tyto ústavou zakotvená práva menšin. V praxi to mimo jiné znamená možnost sbírat data ohledně etnicity obyvatel (rodič uvádí národnost dítěte při zápisu do ZŠ), možnost výuky ve vlastním jazyce a garanci politického zastoupení. Dle rumunské Ústavy musí mít každá etnická menšina min. 1 zástupce v Parlamentu. Romskou menšinu zastupuje Romská strana (Partida Romilor), založená v roce 1990. Ideologicky hájí romská práva a hlásí se k sociální demokracii. Strana má rovněž jednoho zástupce v každé župní radě.
Vzdělávání Na sociálně-ekonomickém postavení romské menšiny se významnou měrou podílí i vysoká negramotnost rumunských Romů mající základ v jejich předčasném ukončení vzdělávání či obecně vysoké míře absenterismu. Dle oficiálních údajů romské děti školního věku navštěvují školu jen ve 30 - 40 %. Romské děti často nenavštěvují předškolní zařízení, v domácnostech se nemluví rumunsky a tak mají děti vstup do vzdělávání již v počátcích ztížen.
pro Romy v sekundárním školství (která často nebývají plně využita). V Caritas Satu Mare (CSM, člen partnerství Together and Across) jsou si vědomi nízké identifikace Romů s jejich romskou identitou, což je důležitý faktor snižující pozitivní dopady romských kulturních i vzdělávacích programů. Romové například nemají zájem o zmíněné kurzy romštiny a v domácnostech zpravidla mluví maďarsky. Dle pracovníků CSM asi 40 % rodičů, pro které je vzhledem k nepříznivým okolnostem pochopitelnou prioritou zajištění životních potřeb, nemá zájem ani o vzdělání svých dětí. V četných případech tedy selhává motivace vyšší sociální dávky za pravidelnou docházku dítěte do školy. V Satu Mare asi 10 % dětí nedochází do škol, i když většina dětí navštěvuje základní školy v prvních čtyřech ročnících. Téměř žádné romské dítě nechodí do předškolních zařízení, jsou tudíž na školu zcela nepřipravené. Z tohoto i dalších důvodů není nijak výjimečné, že i žáci, kteří docházejí do školy několik let, neumí číst a psát.
Bydlení Oblast bydlení je v Rumunsku méně řešena než vzdělávání. V porovnání s českým kontextem jsou Romové v Rumunsku vystaveni mnohem silnější prostorové segregaci, kdy žijí v často nelegálních obydlích na okrajích sídel, v blízkosti skládek odpadu apod. Hlavním problém bytové politiky státu je stále přetrvávající tendence bytových programů Romy segregovat a také velké množství nelegálních, tj. nepřihlášených domů. V důsledku toho jsou velmi časté případy soudního vystěhování. Následně vznikající segregované komunity trpí nedostatkem infrastruktury, která by tamějším Romům umožnila dojíždět do práce a škol. Neřešená bytová situace má pro Romy dopad v ekonomické, sociální i vzdělávací oblasti jejich života. V některých oblastech působení Caritas Satu Mare skutečně dochází v současné době k legalizaci původně „na černo“ vystavěných příbytků v sociálně vyloučených lokalitách na okrajích obcí. Dle slov místních se tak je nejčastější motivací místních politiků především zvýšení počtu potenciálních voličů a i přes proklamovaný příslib spolupráce s lokálními NNO je míra kooperace zatím stále nedostatečná.
Trh práce Odhadovaná výše míry nezaměstnanosti Romů se i v Rumunsku šplhá k 70 %. Konkrétně v Satu Mare jsou Romové v současnosti zaměstnáváni zejména ve stavebnictví. Dle pracovníků CSM upadají a mizejí tradiční řemesla, částečně upadá i zájem o romské hudebníky. Velkým problémem v oblasti je prostituce.
V Rumunsku má stát povinnost garantovat v systému veřejného vzdělávání, a to na všech stupních, vyučování v mateřském jazyku (na základě žádosti). Romům jsou také nabízeny kurzy romštiny. Vznikají rovněž bilingvní učebnice a posty romských učitelů. Specifikem jsou vyhrazená místa
7
Partneři projektu
Zástupce partnerství Caritas Satu Mare
Caritas Satu Mare (CSM) je nevládní nezisková organizace, která byla založena v roce 1990. Je členem národních i mezinárodních sítí charit (Caritas Romania Confederation, Caritas Europe, Caritas International), jejichž standardy a kodexy se řídí. Své programy realizuje v severozápadním Rumunsku, v krajích Satu Mare a Baia Mare. Ve svém celku je organizace přijímaná jako jeden z významných poskytovatelů sociálních služeb v oblasti, je partnerem krajských institucí a jako stabilní charitativní organizace má tradiční podporu veřejnosti. Spolupracuje s lokálními i okresními autoritami i se zahraničními NNO. Všechny sdružené organizace CSM zaměstnávají okolo 200 lidí.
Cílová skupina CSM je specifická různorodou cílovou skupinou, kde Romové tvoří jen určitou část. Vzhledem k místu svého působení, které je příznačné největší koncentrací romské menšiny v Rumunsku, se však většina služeb nabízená dětem i dospělým řešení sociální a ekonomické situace této menšiny určitým způsobem týká.
Cíle a hlavní aktivity Posláním CSM je „podporovat v křesťanském duchu potřebné a zdůrazňovat sociální charakter jejich potřeb.“ V porevoluční době byla důvodem jejího vzniku zejména distribuce humanitární pomoci zasílaná ze zahraničí. V současné době se nabídka služeb více přizpůsobila konkrétním potřebám lidí v obtížných situacích, kterým nabízí registrované sociální služby. Čtyři hlavní programy CSM: →→ sociální program (47 % všech poskytovaných služeb) - individuální a skupinové sociálně poradenské služby, materiální pomoc →→ sociálně-vzdělávací program pro děti a mládež (17 %) - podpora a asistence pro děti a jejich rodiny v podobě individuálního či skupinového psychologického a sociálního poradenství, volnočasové a socializační programy, drogová prevence, poradenské služby, které jsou realizovány přímo na prvních a druhých stupních základních škol. →→ program pro seniory (21 %) →→ program pro lidi s postižením a jejich rodiny (15 %)
8
Programy zaměřené na práci v romských komunitách Činnost sociálních pracovníků CSM v romských komunitách je specifická v několika hlavních aspektech. Domy v některých navštívených obcích byly postaveny svépomocí jejich romskými obyvateli na pozemcích určených obcí. Rodiny, nemajíce de facto oficiální bydliště, tudíž nemohou dosáhnout některých občanských výhod (sociální dávky apod.). Úroveň bydlení v některých domech spíše se podobajícím chatrčím bez vody a elektřiny je obrazem života pod prahem chudoby. Terénní sociální práce kromě sociálně-vzdělávací a charitativní činnosti také vyžaduje větší znalost technických náležitostí. Na úřadech se často jedná o zavádění vody, elektřiny, úklid společných prostranstvích.
Co nás inspirovalo – příklady dobré praxe Dům přátelství a integrační centrum v Ardudu Činnosti nabízené dětem do 13 let lze z našeho pohledu charakterizovat jako komplexní zabezpečení volného času pro sociálně znevýhodněné děti. Jedná se o intenzivní práci s menším stabilním počtem klientů pod vedením pedagogů. Nabízená strava, oblečení a možnost hygieny motivují rodiny dodržovat nastavený režim a podmínky center, jimiž je například pravidelná docházka. Děti jsou k činnosti motivovány také systémem žetonů/bodů za aktivitu, které si mohou následně směnit za hmotné „odměny“ (potraviny, školní pomůcky, oblečení). Za podnětné lze považovat funkční propojení vzdělávacích institucí a následné péče o děti mimo školu, která do určité míry supluje družiny. Součástí péče o děti je i práce s celou rodinou, zaměřená na zvýšení zájmu rodičů o vzdělání jejich dětí. Rodiče zároveň přispívají malým peněžním obnosem na činnost center, čímž participují na výchově a vzdělávání svých dětí. Nepříznivou situaci některých rodin reflektuje možnost nahradit poplatek prací pro centrum.
Poradenské centrum/Centru de resurse Služba pro dospělé klienty úzce spolupracuje s úřadem práce, který jedenkrát týdně zasílá přehledně zpracované nabídky práce, což evidentně zvyšuje šanci uplatnění klientů na trhu práce (z 90 klientů jich 45 našlo uplatnění). Individuální plánování s klientem probíhá formou mentálního mapování, které se ukázalo jako bližší vnímání klientů. Centrum rovněž provozuje od roku 1993 dvě specifické služby →→ Sociální kuchyně poskytuje teplé jídlo sociálně potřebných každý den. Konkrétní podporované osoby jsou vybírány ve spolupráci s městem na základě potřebnosti. →→ Sociální lékárna poskytuje odbornou pomoc pro lidi trpící dlouhodobými chronickými nemocemi vyžadujícími nákladnou léčbu.
Partneři projektu
Španělsko Romové ve Španělsku Španělsko je zemí s nejpočetnější populací Romů mezi zeměmi západní Evropy. Dle kvalifikovaných odhadů jich na jeho území žije min. 700 000 (nejnižší odhady se pohybují okolo 400 000, nejvyšší dosahují počtu až 1,2 mil.). V dnešní době žijí Romové ve Španělsku především ve velkých městech, přičemž až 45 % žije v Andalusii, autonomní oblasti na jihu země. Ze vzájemného propojení andalúzské a romské tradice vznikla hudební a taneční kultura flamenco, která je již v současnosti zapsaná na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Sami španělští Romové si říkají Cale (romsky „černý“) a stejně tak nazývají i svůj jazyk, romský etnolekt španělštiny. Ani ve Španělsku nelze o Romech hovořit jako o homogenní skupině, přičemž rozdíly mezi jednotlivými skupinami jsou založeny také na odlišené ekonomické úrovni či náboženském vyznání. Podobně jako v jiných evropských státech je od majoritní populace liší úroveň dosaženého vzdělání. Jako další výrazný odlišovací prvek je pak uváděna věková struktura, neboť odhadem téměř 70 % romské populace ve Španělsku je mladší 25 let.
Postavení etnických menšin v legislativě Ve španělské ústavě je ustanovena nedělitelnost španělského národa a Španělska jakožto rodné země španělského lidu. Explicitně se tedy o právech etnických či národnostních menšin nezmiňuje. Ústava zaručuje širokou samosprávu autonomních oblastí, které si stanovují svou sociální i vzdělávací politiku.
Vzdělávání Za jeden z největších problémů ve vzdělávání romských žáků ve Španělsku je pokládána nepravidelná školní docházka (absenterismus) a její předčasné ukončování. Ačkoliv je tomu již zhruba třicet let, kdy romská populace ve Španělsku nastoupila do běžného vzdělávacího systému a během tohoto období bylo dosaženo téměř celkového zapojení romských dětí do vzdělávacího procesu v prvním cyklu školní docházky (94 % dětí daného věku), existuje jen málo romských žáků a ještě méně žákyň, kteří zdárně ukončí střední školu. Přechod ze základní na střední školu je v tomto směru velkou překážkou a nejčastější moment, kdy velká část romských žáků školu předčasně opouští (12-13 let je rizikový věk, ve kterém většina romských dětí školu opouští (dívky pomáhají v domácnosti, chlapci pracují). 71 % Romů starších šestnácti let nemá ukončenou povinnou školní docházku a pouze 1 % má dokončené vysokoškolské vzdělání. Pouze 59 % romských dětí (v porovnání s 93,9 % neromských dětí) navštěvuje mateřskou školu.
Bydlení Na základě četných hodnocení lze bezpečně konstatovat, že v otázce zlepšování situace bydlení Romů se Španělsko v posledním desetiletí zařadilo na přední místo mezi evropskými zeměmi. Těm je také často předkládáno jako příklad dobré praxe.V současné době jen 4 % romské populace žijí v osadách a u u 88 % Romů lze konstatovat, že jejich bydlení je důstojné. Hlavní roli při zlepšování bytové situace Romů sehrál dle konstatování našich partnerů rozmachu sociálního státu. Do tvorby a realizace bytové politiky bylo v posledním desetiletí zapojeno široké spektrum stakeholderů, včetně neziskových organizací. Partnerská organizace Fundación Secretariado Gitano například na zakázku vlády již v r. 1991 vypracovala první studii o bytové situaci Romů ve Španělsku na jejímž základě docházelo k základě k přesidlování osad a podpoře Romů ke standardnímu bydlení. Finanční krize ve Španělsku však zasáhla i oblast realitního trhu, který se po boomu (započal v 80. letech 20. století) ocitnul ve stagnaci a potýká se s hypoteční krizí. Mnoho lidí přišlo o své domovy a ve Španělsku roste počet bezdomovců i občanských nepokojů.
Trh práce Romové ve Španělsku vstupují na trh práce dříve než zbytek populace (70 % Romů ve věku 16-19 let již pracuje). V současné ekonomické situaci, kdy míra nezaměstnanosti ve Španělsku stoupá až k 25 %, je bez práce i stále více Romů (podle zdrojů z FSG stoupla míra nezaměstnanosti Romů z 15 % ke 38 %). Velmi nízká je (ostatně jako i u většinové španělské populace) zaměstnanost žen a mladých lidí. Velké množství (téměř 50 %) pracujících Romů jsou živnostníky, většina kontraktů, které uzavírají, jsou jen krátkodobé smlouvy. Právě nestabilita pracovních pozic je pro Romy typická (na krátkodobé smlouvy pracuje 2krát více Romů (53 %) oproti majoritní populaci - 25 %). Podobně jako v jiných zemích se nejčastěji uplatňují v nízkokvalifikovaných profesích, 50 % Romů ve Španělsku pracuje v zemědělství a tradičních oblastech sektoru služeb (pouliční prodejci atd.), většinou se jedná o děděné profese.
9
Partneři projektu
Zástupce partnerství Fundación Secretariado Gitano
ních podmínek, k rovnému zacházení a prevenci všech forem diskriminace. FSG usiluje také o posílení uvědomění si a zachování romské kulturní identity. Rozpětí a množství aktivit tohoto partnera je vzhledem k jeho velikosti nesmírně široké a zahrnuje nejen programy přímé práce zaměřené na oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení, diskriminace, práce s romskými ženami či vězni, ale i práci strategickou a síťovací.
FSG je nevládní nezisková organizace poskytující své sociální služby s cílem podporovat rozvoj romské komunity na celém území Španělska i v Evropě. Působí již od šedesátých let, v roce 2001 se transformovala na španělský typ nadace. Organizace pracuje v 87 městech ve Španělsku (v roce 2010). Sídlí v Madridu, své pobočky však má i v Rumunsku (Bukurešti) a Bosně a Hercegovině (Sarajevo). Bez nadsázky lze konstatovat, že díky své rozsáhlé teritoriální působnosti i množství realizovaných projektů (v roce 2010 realizovali celkem 528 projektů) je v současnosti nejvíce rozeznávanou proromskou organizací v Evropě. Je respektovaným partnerem veřejné správy nejen na místní a národní úrovni, ale aktivně také působí na poli mezinárodním. V současnosti je mj. technických sekretariátem (Technical Secretariat) sítě EURoma (European Network on Social Inclusion and Roma Community - Evropská síť pro sociální začleňování a romskou komunitu), jež si jako hlavní cíl stanovila podporovat využívání strukturálních fondů (především ESF) ve prospěch sociálního začleňování romských komunit v celé Evropě a jejímiž členy jsou výhradně subjekty státní správy ze zúčastněných zemí. V roce 2010 využilo všech nabízených služeb FSG téměř 100 000 klientů a v organizaci pracovalo 1230 lidí.
Co nás inspirovalo – příklady dobré praxe Promociona – specifický program na podporu vzdělávání Po úspěších v podpoře vzdělávání Romů v rámci programu Acceder se v novém programovacím období FSG rozhodla zaměřit na cílenou podporu romských žáků v průběhu povinné školní docházky. Od září 2009 tak funguje specializovaný vzdělávací program Promociona financovaný ESF a španělským Ministerstvem zdravotnictví a sociální politiky, který je odlišný od jejich „tradičních projektů“, které se zabývají hlavně absentérstvím. Atraktivitu programu pro Romy samotné FSG vidí v tom, že v situaci, kdy přechod mezi prvním a druhým stupněm školy je ve většině romských rodin vnímán jako velmi problematický a vyvolávající obavy, slouží FSG jako důvěryhodný mediátor a individuální i intenzivní podpora. Promociona se zaměřuje na cílenou podporu romských žáků a žákyň vedoucí ke zlepšení školního prospěch v průběhu prvního i druhého vzdělávacího stupně, které ve Španělsku představují povinnou školní docházku (16 let) a návazný rozvoj potenciálu dětí tak, aby pokračovaly ve svém studiu či profesním vzdělávání a zvyšovala se obecná míra vzdělanosti romské populace (tedy i například počet Romů a Romek s dokončeným vysokoškolským vzděláním). Důraz je kladen na práci s (především) romskými žáky a žákyněmi, →→ kteří navštěvují poslední 2 ročník prvního stupně (ve Španělsku 10-12 let), nebo již nastoupili na druhý stupeň (13-16 let); →→ jež chodí pravidelně do školy, tzn., že nemají více jak 20 % zameškaných hodin v posledním čtvrtletí); →→ u nichž byla podepsána smlouva mezi FSG a rodinou žáka/žákyně; →→ jejichž škola je do realizace programu zapojena
Cílová skupina a hlavní aktivity Její vizí je přispívat k budování soudržné a mnohokulturní společnosti, kde budou Romové svobodně a naplno se projevujícími občany. V rámci svého poslání podporuje přístup Romů k jejich právům, veřejným službám a zdrojům ve společnosti. Realizují širokou škálu aktivit směřujících ke zlepšování jejich život-
10
Metoda práce v rámci programu je postavena na individuálním poradenství a tutoringu s daným žákem (min. 2 x měsíčně) a jeho rodinou (pravidelné schůzky s celou rodinou) založené na specifickém individuální plánu. Tyto schůzky doplňují skupinové aktivity, spočívající v účasti na tvz. Promociona lekcích v centrech FSG, jež jsou zaměřeny nejen na doučování školní látky, ale i celkově podporu učení, vzdělávacích návyků a pravidel formálního vzdělávání (konají se cca 2 x týdně).
Partneři projektu Třetím nezbytným článkem je spolupráce se školami, které se podílejí na realizaci individuálního plánu či monitoringu žáka a jeho rodiny.
Cílová skupina a hlavní aktivity
Program se snaží také o zapojení dalších jednotlivců i organizací (např. návazné služby), které mají na podporu a úspěch ve vzdělávací dráze dítěte vliv. Koordinaci spolupráce má na starosti vzdělávací poradce/ poradkyně, který se především soustřeďuje na intenzivní komunikaci s žákem, rodinou a školou a jejich vzájemné propojení. Průměrně takto pracuje s maximálně 20 dětmi (neobvyklá není ale ani intenzivní práce jen se 6 žáky). Spolupráce se odvíjí od závazné třístranné smlouvy (FSG – rodina – škola), kdy při porušení podmínek (např. nepravidelné docházce) dochází k jejímu vypovězení a ukončení podpory. V roce 2010 bylo v celém Španělsku Promociona program realizován v 11 regionech Španělska a zapojil 280 rodin, 150 škol a 317 dětí. 47 % dětí v posledním ročníku prvního cyklu prošlo úspěšně všemi předměty, 80 % ukončilo druhý stupeň a z nich ¾ pokračovaly v dalším studiu. V celém Madridu je v současnosti 12 klientů a klientek. Jedná se tedy o program a metodu práce vyžadující intenzivní spolupráci s limitovaným množstvím klientů. Právě taková však (i dle zkušeností ostatních partnerů) má největší dopad. Na základě těchto podnětů i dlouhodobé praxe proto hlavní prvky programu Promociona zakomponovalo IQRS také do svých aktivit pro mladé (tzv. program Klíč).
Zástupce partnerství Associació Valenciana d‘Ajuda al Refugiat (AVAR)
Hlavní cílovou skupinou organizace jsou děti převážně afrických imigrantů, kterým AVAR nabízí sociální a vzdělávací služby, či právní a profesní poradenství. Cílem těchto služeb je plnohodnotná integrace zmiňované skupiny dětí do hostitelské země. Zaměřuje se proto také na práci s veřejností a témata, jako jsou důsledky neregulované migrace, či zvyšování participace migrantů na životě občanské společnosti. Během téměř dvou desítek let své činnosti realizoval více než 20 projektů. Projekty mezinárodní spolupráce jsou pak zaměřeny na prevenci nelegální migrace. Jejich cílem je rozvoj oblastí původu nezletilých migrantů, který zabrání nucené (často ekonomické) emigraci mladých lidí do Španělska. Snahou těchto projektů je nabídnout potenciálním emigrantům možnosti vytvoření lepší budoucnosti ve své vlastní zemi a poskytnout jim pro to dostatečné kompetence a zdroje.
Organizace vznikla jako dobrovolnické sdružení na ochranu migrujících dětí v roce 1994. AVAR má okolo 30 stálých zaměstnanců působících ve 3 zemích světa (Španělsko, Maroko, Mali), velká část její činnosti však vždy spočívala na činnosti dobrovolníků (až 50 osob). V Evropě je členem mnoha tematických sítí a pracovních skupin (EAPN, Platforma organizací na ochranu dětí, Imigrační fórum, Valencijská platforma solidarity a dobrovolnictví, ad.). Vzhledem ke svému zaměření na nezletilé sociálně vyloučené (často nelegální) imigranty vnášel AVAR v tomto partnerství jedinečný pohled partnera pracujícího se specificky zranitelnou skupinou mládeže.
11
Partneři projektu
Švédsko Romové ve Švédsku Ve Švédsku zákon neumožňuje shromažďovat etnická data, proto i v této zemi jsme při určování počtu Romů odkázáni na kvalifikované odhady expertů. Ty udávají počet cca 50 000 Romů (cca 0,5 % populace). V důsledku několika migračních vln je romská populace ve Švédsku různorodá a dělí se do mnoha skupin na základě původu a tradic. Švédské úřady rozlišují 5 skupin Romů podle země jejich původního bydliště. Nejstaršími skupinami jsou takzvaní skandinávští Romové, kteří přišli do země už v 16. století (švédští Kalderaši a finští Kalé). Největší skupinou jsou ale dnes Romové původem z východní Evropy, kteří se v zemi usazovali od šedesátých let 20. století. Významnou emigrační vlnu představují Romové ze zemí bývalé Jugoslávie, kteří přišli do země v důsledku války v první polovině devadesátých let. Poslední skupinou jsou tzv. kočovníci. Různé skupiny švédských Romů mluví odlišnými dialekty romštiny a také jejich kulturní tradice jsou rozdílné. I přes obecně vyšší životní standard běžných občanů v severských zemích je situace mnoha Romů i ve Švédsku podobná jako jinde v Evropě. Ačkoliv rodiny, které jsou ve Švédsku oficiálně registrovány, mají stejná práva jako ostatní občané (garance vzdělání, lékařské péče a sociálního zabezpečení), ombudsman pro rovnost upozorňuje na významnou diskriminaci, se kterou se jako etnická skupina musí stále potýkat.
Postavení menšin v legislativě Důležitou součástí švédské společnosti je představa rovnosti bez zvláštních výhod, a proto dlouho neexistovala specifická legislativa podporující etnické menšiny. Až v devadesátých letech, v důsledku nárůstu počtu migrantů, přistoupilo Švédsko k Rámcové úmluvě o ochraně národnostních menšin, stejně jako k Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků. V roce 1999 se tak stali Romové jednou z pěti uznaných švédských menšin a získali specifická práva na ochranu svého kulturního a jazykového dědictví. Zákon o ochraně menšin byl dále posílen v roce 2009. Dodržování antidiskriminačních opatření a jejich další rozvoj zajišťuje sámský (laponský) parlament-samosprávná instituce švédských Laponců (Sámů) a Stockholmský krajský úřad.
mateřském jazyce mohou však využívat zřídka, protože školy nedisponují dostatečným množstvím takto kvalifikovaných pedagogů. Úspěšnost romských dětí ve vzdělávacím procesu stále oproti majoritě zaostává. Jak uvádí statistické odhady, 50 % romských dětí ve Švédsku nedokončí primární vzdělávání vůbec a např. jen 1 % romských dětí ve Stockholmu dokončuje povinnou školní docházku ve všech předmětech.
Bydlení Kvůli neexistenci etnických dat neexistují ani žádné oficiální statistiky o podmínkách bydlení Romů ve Švédsku. Tuto oblast však opakovaně kritizují mezinárodní instituce, neboť i ve zde jsou Romové často „přesouváni“ do segregovaných a sociálně vyloučených lokalit a možnosti výběru bydlení odpovídající jejich potřebám je velmi limitovaná. Častým jevem je bezdomovectví stejně jako diskriminace na trhu s bydlením.
Trh práce Kvalifikované odhady hovoří o 80% míře nezaměstnanosti švédských Romů. Na trhu práce se Romové ve Švédsku nejčastěji uplatňují při práci v úklidových a gastronomických službách, popřípadě ve školách. Potkat je však můžete také v tradičnějších romských profesích, které mají co do činění s auty a koňmi. Romové obecně patří ve Švédsku mezi menšinu, která se stále obtížně adaptuje na změny na trhu práce, který vyžaduje přechod od tradičních zemědělských profesí a těžkého průmyslu ke službám. Uplatnění jim komplikuje nejen špatně ověřitelné vzdělání, ale i nedostatek pracovních zkušeností, nízká kvalifikace a stále se objevující diskriminace (dle výzkumu trhu práce se Švéd se stejnou kvalifikací musí ucházet o srovnatelnou práci 10 krát, aby uspěl, Rom 13,5 krát).
Zástupce partnerství Stockholmská krajská správní rada
Vzdělávání
Švédsko přispělo do projektu svým pohledem jediného zástupce státní správy mezi zahraničními partnery. Krajská správní rada Stockholmského kraje řídí největší z 21 švédských krajů, v němž žije přes dva miliony obyvatel (tedy skoro pětina země). Nárůst populace v oblasti se děje především důsledkem přílivu imigrantů, proto je pro kraj řešení problematiky sociální inkluze stále aktuálnější otázkou.
Romské děti, které jsou vzdělávány v mainstreamových školách, mají problémy s pravidelnou docházkou, na druhé straně výraznému zlepšení situace v tomto ohledu přispívá zaměstnání romského asistenta/ky. Právo na výuku ve svém
Od roku 2010 má Stockholmská správní rada spolu se Sámským parlamentem za úkol implementovat a koordinovat vládní cíle politiky menšin (vyplývající ze Zákona o ochraně menšin – viz výše) a obecně šířit povědomí o jejich právech.
Mezi nejdůležitější práva, která Romům zajišťuje status menšiny, patří bezplatná výuka romštiny (a povinnost škol poskytovat jej) i povinnost místních úřadů věnovat specifickou pozornost problémům Romů.
12
Partneři projektu Úřad také podává vládě pravidelné zprávy o dodržování Zákona o národnostních menšinách a menšinových jazycích a distribuuje vládní dotace obcím, krajským radám a organizacím národnostních menšin. Specificky v otázce romské komunity má Stockholmská krajská správní rada za úkol také podporovat obce, které začínají aktivity na podporu romské menšiny a zprostředkovávat kontakt mezi romskou menšinou a odpovědnými správními orgány.
začleňovaní Romů a stejný orgán jim zároveň slouží jako metodická podpora. Například území města Södertälje žije asi 60 tis. obyvatel, z toho má 50 % lidí jiný etnický původ než majoritní švédská populace a přibližně 300 – 350 obyvatel je romského původu. I proto z řad místní samosprávy a Romů zaznívá, že řešení problémů romské menšiny bylo velmi potlačeno. Práce s touto skupinou obyvatel je založena na tzv. mainstreamovém přístupu, což v praxi znamená, že nejsou podporovány žádné speciální programy výhradně pro Romy a aktivity pro jejich integraci jsou realizovány v rámci obecné integrační politiky. Město však nově zaangažovalo jako svého zaměstnance romského mediátora, který před tím 15 let působil v této oblasti jako dobrovolník. Mediátor má na starosti právě usnadnění komunikace mezi romskou komunitou a místní samosprávou. Dle jeho vlastních slov je fakt, že svou práci vykonává právě pod záštitou města, rozhodující pro její konečný efekt. I v dalším švédském městě, Uppsale, je populace Romů v kontextu celkového počtu obyvatel (130 tis.) malá (cca 300 Romů). Již od 80. let 20. století však v tomto městě realizují malé projekty na podporu jejich začleňování. Aktuálně se od roku 2009 zaměřují na skupinu nezaměstnaných skrze intenzivní individuální práci (1 pracovník pracuje s 10 – 12 lidmi ročně). Pracovní poradenství zahrnuje nejen podporu při zvyšování kompetencí (např. sestavení životopisu), ale především komunikaci se zaměstnavateli, která vede k přímo k umístění uchazeče do zaměstnání (v rámci podporovaných pracovních míst na max. 1 rok). Zaměstnankyní projektu je i romská mediátorka, která dle slov realizátorů plní nezastupitelnou úlohu vzoru pro ostatní Romky v komunitě a má na starosti komunikaci mezi Romy a veřejnými institucemi. Nově je město Uppsala zapojeno také do velkého národního projektu zaměřeného na začleňování Romů na trhu práce podporovaného z evropských fondů (s realizací 11/2011 – 01/2013). Aktivity a metodologie projektu vychází ze španělské inspirace (našeho dalšího projektového partnera FSG) a stojí na spolupráci města, neziskových organizací a soukromého sektoru.
Co nás inspirovalo – příklady dobré praxe Práce s romskou minoritou ve Švédsku je pro český kontext inspirativní zejména proaktivním přístupem místních samospráv k řešení problémů, které se na území jejich města vyskytnou. Města jsou samozřejmě motivována možnostmi čerpat na tyto akce finanční prostředky, pravidelně jsou však koordinačním orgánem (právě Stockholmskou krajskou správní radou) dotazováni na výsledky své práce v oblasti
13
Koncepční a strategické podněty partnerství
KONCEPČNÍ A STRATEGICKÉ PODNĚTY PARTNERSTVÍ Koncepce Ethnic Friendly zaměstnavatel
Myšlenka certifikace zaměstnavatelů za účelem podpory rovného zacházení s lidmi menšinového etnického původu a zvýšení jejich zaměstnanosti vznikla v ČR v roce 2006. V průběhu roku 2007 pak byla občanským sdružením IQ Roma servis definována koncepce značky Ethnic Friendly zaměstnavatel, která byla šířena jako hlavní nástroj projektu na prosazování zásady rovného zacházení s etnicky odlišnými pracovníky na trhu práce. Značka Ethnic Friendly zaměstnavatel, hlavní a nejviditelnější součást celé koncepce, je určena k oceňování zaměstnavatelů dodržujících zásadu rovného zacházení a podporujících fungování nediskriminačního prostředí a vztahů. Koncepce, budovaná na principech proaktivního přístupu k řešení problému (jak na straně zaměstnavatelů, tak NNO a cílových skupin) a vzájemné spolupráce nenásilnou formou přispívá k odstraňování převážně neuvědomělých diskriminačních praktik na trhu práce. Díky svému teritoriálnímu i ideovému rozšíření (např. v podobě koncepce Ethnic Friendly instituce) následně dochází k rozbourávání negativních stereotypů v celé společnosti. Již v době prvních prezentací značky na mezinárodních fórech vzbudila tato v evropském měřítku zatím ojedinělá koncepce velkou pozornost. Většina z mezinárodních partnerů i při vzniku projektu projevila zájem o možnost přenesení koncepce do svých zemí. V rámci prvního partnerského setkání v červnu 2010 v ČR proběhl metodologický workshop, v jehož průběhu došlo k prvnímu zhodnocení možností přenosu koncepce, resp. značky, na evropskou úroveň. Na tomto základě pak byl pro partnery vypracován v anglickém jazyce podrobný Manuál realizace koncepce Ethnic Friendly zaměstnavatel, obsahující především přesné pokyny pro průběh šetření a také tipy pro šíření koncepce, které se osvědčily v České republice. V době zahájení realizace projektu se v evropských ekonomikách začaly projevovat důsledky globální finanční krize a s příchodem hospodářské recese se objevily i první překážky v motivacích a možnostech partnerů skutečně aplikovat tuto koncepci ve svých zemích. Aktivity na podporu rovného zacházení a začleňování etnických minorit na trh práce tak v případě zapojených partnerů byly omezeny a zaměřeny na jiné formy spolupráce se zaměstnavateli. Zapojené organizace více zintenzivněly při svých aktivitách projekty zaměřené na zvyšování kvalifikace, protože nízkokvalifikované profese obvykle jejich klienty zastávané zaznamenaly velký pokles v počtech nabízených volných pracovních pozic.
14
Se snižováním počtu volných pracovních míst a nuceným propouštěním téměř ve všech zapojených zemích se změnila také otevřenost zaměstnavatelů k řešení otázek sociální odpovědnosti. Partneři, kterým se v minulosti osvědčila spolupráce se zaměstnavateli na bázi společné realizace projektů financovaných např. z Evropského sociálního fondu (např. FSG), se s poklesem možností financování vzájemné spolupráce soustředili spíše na udržení stávajících vazeb s velkými firmami, než na rozšiřování sítě spolupracujících zaměstnavatelů. V neposlední řadě se omezily veřejné zdroje na aplikaci nástrojů podporujících volné zacházení na trhu práce a v mnoha zemích se radikalizovaly postoje majoritního obyvatelstva nejen vůči Romům, ale etnických menšinám obecně. Aplikace koncepce v dalších evropských zemích tedy stále zůstává dostatečně nevyužitou výzvou, nicméně debata, která v době trvání projektu mezi partnery probíhala, značně přispěla k další kultivaci značky a jejímu rozvoji alespoň na úrovni ČR. Pro potenciální přenos koncepce EFZ na evropskou úroveň byly členy mezinárodního partnerství také identifikovány silné a slabé stránky. Silné stránky →→ Komplexnost koncepce – její dopad a vzájemné propojení více cílových skupin (etnické menšiny, zaměstnavatelé, instituce státní správa a samosprávy, veřejnost) →→ Unikátnost konceptu i v evropském měřítku dává při větším rozšíření značky velký potenciál pro vznik „silné“ značky. →→ Pozitivní ocenění proaktivního přístupu zaměstnavatelů zakládá vztahy dlouhodobé spolupráce na principu výhra - výhra. Slabé stránky →→ Přetrvávající předsudky ve společnosti odrazují některé zaměstnavatele od veřejné proklamace svého otevřeného přístupu k etnickým menšinám. Firmy, které poskytují služby, se tak například obávají odlivu zákazníků v případě, že by veřejně deklarovaly, že tyto služby bude poskytovat Rom/Romka. Ve všech zapojených zemích se bohužel potvrzuje, že předsudky a stereotypy bránící rovnému zacházení s etnickými menšinami se nejvíce váží právě na romskou minoritu. →→ Pouze formální podpora ze strany veřejné správy. Lze očekávat, že např. pokud by držení značky bylo navázáno na možnost bonifikace při ucházení se o státní zakázky, atraktivita značky by se tím pro významný segment zaměstnavatelů výrazně zvýšila.
Koncepční a strategické podněty partnerství
Další rozvoj značky v průběhu projektu Vzhledem k výše uvedeným důvodům probíhalo další rozšiřování koncepce v průběhu realizace projektu především na úrovni národní. I v České republice se uvedené bariéry a ohrožení projevily a to v nikoliv zanedbatelné míře. IQ Roma servis se však dále pokoušela najít možnosti, jak koncepci posílit a především zvýšit její reálný dopad na zaměstnávání svých klientů – Romů a Romek. Především v roce 2011 díky specifickému projektu „Ethnic Friendly společnost“ zaměřeného na další rozvoj koncepce, došlo k jejímu šíření z regionálního měřítka Jihomoravského kraje na úroveň celostátní. S tímto rozšířením vznikla zároveň potřeba vytvoření sítě nezávislých certifikačních subjektů, jež se budou společně se zakládající organizací IQ Roma servis, o. s., efektivně podílet na šíření koncepce a myšlenky značky Ethnic Friendly zaměstnavatel. Dalšími partnerskými organizacemi s právem certifikovat zaměstnavatele značkou Ethnic Friendly zaměstnavatel se tak v roce 2011 staly organizace Romea o. s. a Charita Olomouc. Prioritou při výběru vhodných partnerů byla především jejich spolehlivost, transparentnost a etablovanost v problematice zaměstnanosti etnických menšin. Dalším významným posunem v koncepci byla změna podmínek pro udělení značky, která stanovila, že žadatel musí pro její získání prokázat, že zaměstnává v závislosti na celkovém počtu svých zaměstnanců takový počet příslušníků etnicky odlišného obyvatelstva, jaký odpovídá jejich předpokládanému demografickému poměru ve společnosti (u malých firem alespoň 1, u středních min. 2 a u velkých firem nad 250 zaměstnanců alespoň 5). Tato podmínka nemusí být za mimořádných okolností žadatelem o značku dodržena. Musí se však jednat o objektivní důvody žadatele, kdy například zaměstnavatel má zájem o značku právě proto, že si přeje jejím získáním zvýšit svou atraktivitu u etnických menšin a vnímá ji tedy jako nástroj pro zvýšení počtu zaměstnanců z řad etnických menšin. Ve výjimečných případech může být také zohledněna jiná činnost žadatele směřující k sociální odpovědnosti či ku prospěchu rozvoje zaměstnanosti etnicky odlišného obyvatelstva, ačkoliv kvóta pro zaměstnávání nebyla přesně naplněna.
Cílové skupiny koncepce Ethnic Friendly zaměstnavatel →→ zaměstnavatelé – kultivace pracovněprávního prostředí směřující k vytváření prostředí rovných příležitostí pro příslušníky všech etnik a jejich hodnocení zaměstnavateli jako potenciálních i stávajících zaměstnanců na základě kritérií relevantních z hlediska pracovního výkonu a schopností, nikoliv z hlediska etnické příslušnosti →→ sociálně vyloučení či sociálním vyloučením ohrožení příslušníci etnických minorit - vytváření prostředí rovných příležitostí a poskytování příležitostí k integraci na trh práce a potažmo tedy k celospolečenské integraci →→ instituce státní správy a samosprávy – pro aktivizaci konkrétních institucí v dané problematice, zvýšení jejich vnímavosti a případně navázání spolupráce mezi státními a samosprávnými orgány různých typů, zaměstnavatelskými subjekty a nestátními neziskovými organizacemi, zabývajícími se problematikou integrace menšin a sociálně vyloučených obyvatel →→ širší veřejnost – oslabování působení zakořeněných a často neuvědomovaných předsudků veřejnosti vůči příslušníkům menšinových etnik
Posledním výrazným obohacením koncepce bylo posílení mediální kampaně a šíření znalosti o problematice zaměstnávání etnických menšin i mezi širokou veřejnost. Důraz na rozvoj právě v této části koncepce je odpovědí na nejen v tuzemsku přetrvávající stereotypy v nahlížení na Romy/Romky jako účastníky trhu práce, které mohou například způsobit to, že zaměstnavatelé se obávají přihlásit se k zaměstnávání Romů v obavě před ztrátou svých potenciálních zákazníků. Podstatným prvkem mediální kampaně v roce 2011 tak byl celostátně promítaný spot upozorňující na fakt, že navzdory zažitým předsudkům je mnoho Romů, kteří pracují a chtějí pracovat. Vzhledem k tomu, že tento aspekt koncepce a šíření značky se ukázal být jedním z nejdůležitějších, v mediálních aktivitách tohoto typu bude IQ Roma servis pokračovat i v budoucnu.
15
Koncepční a strategické podněty partnerství
Spolupráce neziskových organizací a veřejné správy na tvorbě a realizaci strategií začleňování romských komunit – příklady dobré praxe
Programy prevence předlužení na nájemném v Jihomoravském kraji (ČR) Pro většinu Romů v ČR jsou možnosti i příležitosti pořídit si vlastní bydlení nebo bydlet v běžném nájmu značně limitovány. Vzhledem ke svým omezeným příjmům, či barvě pleti bydlí nejčastěji v bytech obecních, jejichž počet se však za poslední léta privatizace obecních bytových fondů neustále snižuje. V současnosti totiž mnohé obce upřednostňují rychlou privatizaci obecního bytového fondu před jeho dalším spravováním (v některých obcích dokonce již neexistuje žádný obecní bytový fond). Jedním z důvodu může být i problematika dluhů na nájemném. V závislosti na velikosti spravovaného bytového fondu v jednotlivých obcích dluhy za nezaplacené nájmy představují často statisíce, ne-li miliony korun; přičemž jde o pohledávky, které se jen zdlouhavě vymáhají zpět. Hrozbou vzniku dluhů by zřejmě argumentovali i soukromí majitelé bytů, kteří při výběru podnájemníků upřednostňují pracující pár bez dětí s jistotou řádně a včas placeného nájmu. Týká se to zejména majitelů pronajímajících jeden nebo menší počet bytů. Je nepopíratelné, že každý nájemník má povinnost platit úhrady za poskytnuté bydlení. V případě, že tuto povinnost poruší, výpověď z nájmu je zcela legitimním způsobem, jak vzniklou situaci řešit. Tento postup ale postrádá z pohledu zaměřeného na komplexní řešení problematiky sociální vyloučení a prevenci jeho prohlubování důležitý mezistupeň – a to individuální posouzení sociální situace dlužníka. Kromě spolupráce IQRS s dlužníkem na úrovni sociálního poradenství se v posledních letech IQ Roma servis zaměřilo také na konstruktivní spolupráci s obcemi, která se zaměřuje na řešení zadluženosti na bydlení. Jako nejlépe fungující model se pak jeví vzájemná kooperace při prevenci zadlužení, které IQ Roma servis v Brně i dalších menších obcích JMK několik takových programů úspěšně iniciovali a realizovali.
16
Řešení zadluženosti na nájemném a zejména prevence zadluženosti má ve svých důsledcích totiž pozitivní dopad nejen na bytovou situaci sociálně znevýhodněných rodin i jednotlivců, ale může zabránit i vzniku dalších závažných sociálních problémů, do kterých by tyto osoby mohly upadnout.
Druhá šance Program Druhá šance navrhli členové Pracovní skupiny pro integraci Magistrátu města Brno (národní partner projektu) a spolupracující neziskové organizace (v čele s IQ Roma servisem). Základní idea spočívá v intenzivní spolupráci mezi bytovými odbory městských částí, terénními pracovníky neziskových organizací a nájemníky, kteří již dluží 1-2 nájmy nebo kterým zadlužovaní se na nájmu hrozí. Cílem programu je předcházení dalšímu zadlužení a řešení již vzniklých dluhů a tím udržení stávajícího bydlení a snižování celkového dluhu na obecním bydlení dané obce. Na program Druhá šance navázala spolupráce se Správou nemovitostí městské části Brno-střed, p.o., která spravuje více než 100 bytových domů v „problémových lokalitách“ této městské části. Správa nemovitostí si zažádala o projekt z Evropského sociálního fondu v ČR, ve kterém jako partneři působí neziskové organizace Drom, p. o. a IQ Roma servis, o. s. Smyslem projektu je prevence zadlužení na nájemném u nájemníků spravovaných obecních domů (doprovodný sociální program). Mezi další aktivity patří předcházení ekonomické nestability rodin i jednotlivců a program návratu na trh práce. Velkým přínosem projektu je zapojení dluhové poradkyně ze správy nemovitostí, která konzultuje s každým dlužníkem jeho bytovou situaci. Na základě informace ze správy nemovitostí může být přizván také terénní sociální pracovník, který naváže spolupráci s dlužníkem v rámci doprovodného sociálního programu.
Koncepční a strategické podněty partnerství
Schéma programu druhé šance pro udržení bydlení. NE
ANO
1.
2. DOHODA Terénního pracovníka/ce IQRS S JEHO Klientem/tkou O MOŽNOSTECH ÚČASTI V PROGRAMU „DRUHÁ ŠANCE“
DOHODA IQRS S MAJITELEM/ (OBEC/ SOUKROMNÍK) DOMU/BYTU O SPOLUPRÁCI
4.
3.
5.
ÚSPĚCH: KLIENT SI UDRŽEL BYDLENÍ (PRODLOUŽENÍ NEBO VYSTAVENÍ NOVÉ NÁJEMNÍ SMLOUVY) NEÚSPĚCH: UKONČENÍ PROGRAMU (ZPRAVIDLA ZTRÁTA BYDLENÍ)
NEMÁ-LI KLIENT ZÁJEM O SPOLUPRÁCI, JE PROGRAM UKONČEN
6. MONITORING PLNĚNÍ PODMÍNEK, KLIENT PRAVIDELNĚ SPLÁCÍ
DOHODA KLIENT/TERÉNNÍ PRACOVNÍK/ICE/ MAJITEL NEMOVITOSTI ŘEŠÍ SE PODMÍNKY PROGRAMU A TERMÍNY SPLÁTEK
Do pilotní fáze programu Druhá šance se zapojila pouze 1 městská část Brno-střed. Přímá terénní sociální práce s nájemníky probíhala od června do října 2010. Bytový odbor městské části vybral více než 30 nájemníků, jejichž dluhy se k danému datu pohybovali mezi 60 000 Kč až 100 000 Kč. Ve všech případech šlo o předlužené nájemníky, kteří neplatili nájem několik let.
Překvapivým zjištěním pro sociální pracovníky byla zejména skutečnost, že pod záštitou programu Druhá šance se podařilo zaktivizovat a motivovat i klienty, kteří již dříve rezignovali na svou situaci a dlouhodobě odmítali spolupráci s terénními pracovníky i bytovým odborem. Tuto zásadní změnu lze s velkou pravděpodobností přisoudit příslibu vstřícnějšího přístupu úřadů.
Vzhledem ke krátkodobosti programu a vysoké zadluženosti zapojených klientů bylo velmi náročné nastavit efektivní spolupráci vedoucí k řešení jejich bytové situace. Přestože tedy nebyl realizován původní záměr spolupracovat především s nájemníky, kteří dluží maximálně tři měsíční nájmy a mají šanci udržet si bydlení, program můžeme označit za zajímavou zkušenost s viditelnými dopady. V průběhu trvání programu se podařilo oslovit téměř všechny vybrané nájemníky, přičemž víc než polovina z nich začala platit alespoň měsíční nájem, někteří z nich i splátky dluhu. Dohromady částka splacených nájmů a splátek dluhu za uvedené období přesahovala 300.000 Kč. Někteří z nájemníků zapojených do Druhé šance dodnes spolupracují s neziskovými organizacemi na udržení svého bydlení.
Překvapivý byl také značný zájem klientů o zařazení do programu. Přes nulovou propagaci byla informovanost v komunitě téměř okamžitá, proběhla spontánně, zájemců o dobrovolné zařazení do programu bylo několikanásobně více, než jak bylo stanoveno výběrem MČ Brno střed.
17
Koncepční a strategické podněty partnerství
Obecný model spolupráce obce a neziskových organizací v oblasti bydlení
schváleno (bytová komise, rada obce atd.). •
V počátku spolupráce informuje klienta a terénního sociálního pracovníka o reálných možnostech řešení, kterou jsou následně zahrnuty do trojstranného kontraktu.
•
Pokud je to možné, nastavuje se předem obecná metodika, jak se bude při řešení situace klienta postupovat (např. na dluh do výše 50.000,- Kč může být uzavřen splátkový kalendář na minimální částku 500,- Kč měsíčně, za jakých okolností bude vystavena a prodlužována nájemní smlouva atd.).
Pravidla spolupráce je nutné ošetřit kontraktem o poskytování služeb (jen v ideálním případě však v písemné podobě), jež je vhodné nastavit podle charakteristiky dané obce: •
U menších obcí písemný trojstranný kontrakt mezi obcí, partnerskou organizací a klientem. Kontrakt zahrnuje kroky jednotlivých stran, písemný souhlas klienta se zařazením do programu a vzájemným sdílením informací v rozsahu zakázky.
•
U větších obcí (zde např. v Brně), kde je kontakt s klienty anonymnější, navazují terénní sociální pracovníci NNO kontakt s potenciálními klienty a v případě zájmu uzavírají s klientem kontrakt o spolupráci a získávají písemný souhlas klienta se zařazením do programu. Smlouva je pak pouze dvoustranná.
Pro zajištění plynulé realizace takového programu je důležité, aby každá z partnerských organizací pověřila pro účely realizace programu jednu klíčovou osobu, která je oprávněna jednat se zapojenými stranami. Organizace, resp. tyto klíčové osoby, se pak pravidelně setkávají (dle velikosti obce a počtu zapojených klientů je potřeba nastavit adekvátní období, zpravidla 1 x 1-3 měsíce) k předávání informací o postupu v programu.
Zapojení NNO: •
Kontaktní osoba pro realizaci programu se pravidelně účastní společných schůzek pro přebírání pracovních zakázek, stejně jako předkládá obci návrhy klientů vhodných pro zařazení do programu. Na schůzkách také zpětně předává informace o způsobu řešení jednotlivých zakázek u zařazených klientů. Zpracovává evidenci, pravidelně vyhodnocuje zjištěné informace a úspěšnost programu.
•
Převzetím informací se organizace stává zodpovědnou za nakládání s převzatými daty v souladu s etickým kodexem sociálního pracovníka a přebírá tak zodpovědnost za případné zneužití převzatých dat. Organizace se také zavazuje, že s přijatými informacemi bude nakládat v souladu s ustanoveními zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění.
•
Terénní sociální pracovníci organizace navazují kontakt s potenciálními klienty, v případě zájmu navrhnou klientovi uzavření trojstranného kontraktu o spolupráci. Posoudí sociální situaci klienta, dle finančního rozpočtu rodiny vytvoří společně s klientem osobní plán a navrhne výši splátek. Rodinu nadále monitoruje a zprostředkovává komunikaci mezi obcí a klientem.
Výhodou programu je, že jeho realizace není podmíněna finanční účastí žádné ze smluvních stran. Zapojení obce: •
Podává návrhy klientů vhodných pro zařazení do programu a oficiálně informuje klienty o jejich zařazení či nezařazení.
•
Definuje formu, jakou bude zařazení do programu
18
Koncepční a strategické podněty partnerství
Setkání lidí se zkušeností s chudobou a sociálním vyloučením Důležité, přesto však minimálně v České republice na úrovni konkrétních kroků často marginalizované, téma zůstává zapojování přímo samotných sociálně vyloučených (a to nejen Romů) do vytváření strategií sociálního začleňování. Reprezentace těchto skupin skrze neziskové organizace, jejichž služeb využívají, by totiž mělo být pouze částí jejich hlasu a příspěvku do diskuzí, jejichž obsah se jich bezprostředně dotýká. Zkušenosti IQ Roma servisu s dosavadní úrovní participace sociálně vyloučeným Romů na strategických a koncepčních fórech na úrovni obcí dlouhodobě neodpovídaly očekávání, která do nich byla vkládána. Např. komunitního plánování se cílové skupiny ze sociálně vyloučených lokalit přestaly brzy po jeho zahájení účastnit. Inspirace ze zahraniční a především ideová podpora ze strany evropské EAPN proto přivedla dva členy partnerství Together and Across (IQ Roma servis a EAPN ČR) k realizaci Národních setkání lidí se zkušeností s chudobou a sociálním vyloučením, které v roce 2012 bude mít již třetí vpravdě celonárodní podobu. Myšlenka těchto typů setkání má své kořeny v mnoha zemích evropského prostoru, kde také v průběhu několika let realizace v různých formách získala četné zkušenosti a prokázala své opodstatnění. V praxi většinou slouží jako velmi flexibilní prostor pro sběr konkrétních podnětů a zkušeností, jež se mohou stát jedním z podkladů pro tvorbu koncepcí či rozhodnutí při realizaci politiky sociálního začleňování. Podstatnou přidanou hodnotou je získání informací od lidí, kteří s řešeným problémem mají bezprostřední životní zkušenosti a mohou nabídnout jedinečný úhel pohledu. Osvědčilo se pracovat s heterogenní skupinou účastníků z většího
množství cílových skupin (tedy nejen např. se sociálně vyloučenými Romy). Takovéto složení účastníků totiž podporuje i možnost sdílení a objektivnějšího pohledu na vlastní životní situaci. Ta je také možná jen u těch, kteří již nějakým způsobem měli možnost nebo byli schopni získat odstup od svého problému, či jej v ideálním případě vyřešili. Setkání je možné realizovat na různých geografických úrovních, od národní, po krajskou, či vyloženě lokální, tedy například městskou. Z praxe vyplynulo, že příprava ani realizace takových setkání není náročná finančně, ale vyžaduje časové nasazení a kompetentní organizátory. Obě velká národní setkání byla proto organizována za spolupráce s dalšími organizacemi, což zároveň pozitivně podpořilo síťování a šíření výsledků i myšlenky po celém území ČR. Podstatné je také dbát na dostatečnou medializaci setkání i jeho výstupů a zajištění záštity i účasti ze strany představitelů politické nebo významné úřednické reprezentace, což reálně může významně podpořit větší systémový dopad názorů a životních zkušeností zúčastněných. Forma i obsah těchto setkání byly vytvářeny a postupně uzpůsobovány tak, aby styl komunikace a metody diskuze umožnily účastníkům vyjádřit své názory způsobem pro ně vyhovujícím a v prostředí, které mohou považovat za otevřené a bezpečné. Účastníci například získají možnost si sami zvolit podtémata diskuze, což umožní jejich větší otevřenost a zároveň podpoří pocit, že jsou na této platformě opravdu vnímání jako experti, jejichž životní zkušenosti a názory jsou považovány za cenné. Vyplatí se myslet i na praktické aspekty jako je zajištění hlídání pro rodiče s dětmi, nebo zajištění drobného honoráře za účast.
19
Koncepční a strategické podněty partnerství
V ČR se toto setkání uskutečnilo poprvé 15. – 16. 4. 2010 v Praze a setkalo se s velkým ohlasem jak u jeho účastníků, tak politických reprezentantů a médií. Tematicky bylo zaměřeno na tvorbu podkladů pro nový Národní akční plán sociálního začleňování a návrhy systémových změn v mnoha oblastech života na národní úrovni. Druhé Národní setkání lidí žijících v chudobě a sociálním vyloučení se konalo opět v 2 dubnové dny v Brně. Sedmnáct současných či bývalých klientů a klientek sociálních služeb z celé České republiky v rámci workshopů hledalo odpovědi na otázky týkající se současné úrovně a působení integračních služeb v naší zemi. Na základě svých osobních životních zkušeností účastníci/ce posuzovali nakolik jsou tyto služby schopny podporovat znevýhodněné obyvatele při začleňování do běžného života a snažili se pojmenovat jejich přínosy i odhalit nedostatky v jejich fungování. Závěry vzešlé ze setkání samozřejmě nelze považovat za obecně platné hodnocení stavu sociálně-integračních služeb u nás, každopádně velmi dobře slouží jako hodnotná a konkrétní zpětná vazba na využité služby a vysledovat lze i zobecnitelné trendy, které mohou poskytovatele, zřizovatele i donory upozornit na přínosy, ale i nedostatky systémového charakteru.
20
Výstupy v podobě komplexní zprávy, videopohlednice od účastníků i konkrétních podnětů byly prezentovány médiím a pozvaným zástupcům samosprávy a politikům v budově Veřejného ochránce práv. Pro odbornou veřejnost a poskytovatele byly k dispozici například i v pro ně určeném Sociálním revue. Prostřednictvím zapojených organizací (na přípravě a realizaci se jich podílelo celkem 10) byly uplatněny jak v procesech komunitního plánování, tak přímo v jejich organizační praxi. Díky mediální pozornosti bylo minimálně v době konání setkání a při prezentaci výsledků opět ve veřejné debatě věnována větší pozornost problematice sociálního vyloučení a sociálních služeb. Lidé se zkušeností s chudobou a klienti sociálních služeb měli zároveň výjimečnou příležitost být prezentováni jako kompetentní a schopní přinášet hodnotné podněty. Třetí národní setkání je naplánováno na přelom května a června opět do Brna a tentokrát bude zaměřeno více tematicky. Setkají se na něm lidé mající zkušenost s bydlením v bytech s doprovodným sociálním programem. Výstupy setkání by měly sloužit ke smysluplnějšímu nastavení místních i národních koncepcí sociálního bydlení, které je v ČR ještě stále ve fázi bouřlivé diskuze.
Vydáno v dubnu 2012 v Brně. Zpětnou vazbu i další podněty uvítáme! Kontaktujte nás nejlépe skrze email (mailto:
[email protected]) Zpráva představuje závěrečnou analytickou zprávu projektu Together and Across. Projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Text nevyjadřuje stanoviska EU. Výhradní odpovědnost za obsah nesou jeho autoři.
Cejl 49, Brno, 602 00 Česká republika Tel/fax: 549 241 250 e-mail:
[email protected] www.iqrs.cz facebook.com/iq.roma.servis
č. účtu: 189104187/0300 (ČSOB) IČ: 65341511 DIČ: CZ65341511 Reg. MV ČR: č.j.: II/S-OVS/1-33 944/97-R
POBOČKY Brno:
Centrála, korespondenční adresa: Hybešova 41, Brno, 602 00
Břeclav:
Tř. 1. máje 39, Poštorná, 691 41, Břeclav Tel: 519 324 849
Tel 1: 543 213 310 (recepce) Tel 2: 543 214 805 (kancelář ředitelky) Tel 3: 543 210 725 (sociální poradna) Fax: 543 214 809
Vyškov: Poradna: Cejl 49, Brno, 602 00 Tel: 549 241 250
Palánek 74, 682 01, Vyškov Tel 1: 774 898 817 (sociální pracovnice) Tel 2: 774 224 509 (pedagogická pracovnice)