TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz © 2008

Výsledky indikátoru A.3 Mobilita a místní přeprava v Třebíči. © TIMUR 2008

1. Úvod Indikátor ECI A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících zjišťuje a popisuje mobilitu občanů žijících na území dané samosprávy. Mezi základní hlediska (a k nim se vztahující jednotky měření), které přispívají k určení obecného modelu mobility každého občana, patří: o

průměrný počet cest, které vykoná každý občan během dne, kdy „cesta" znamená přemístění se z počátečního do cílového bodu (počet cest za den na osobu);

o

účel cest a jejich pravidelnost během týdne, kde můžeme cesty rozdělit na „systematické" a „nesystematické" (% systematických cest v porovnání s % nesystematických cest);

o

průměrná denní vzdálenost cesty na osobu (km na osobu);

o

délka trvání cest (čas cesty v minutách);

o

použité druhy dopravy pro tyto cesty a/nebo pro různé vzdálenosti každé cesty (% vtahující se k různým druhům dopravy zahrnutým do průzkumu).

2. Metodika Indikátor ECI A.3 byl měřen pomocí dotazníkového šetření vybraného vzorku 883 občanů Třebíče v září roku 2008. Byl použit standardizovaný dotazník, použitý i v jiných městech ČR, který byl mírně upraven pro potřeby města Třebíče. Dotazník navazoval na stejné šetření provedené v roce 2005. Zjištěné výsledky bude možné použít ke srovnání s jinými městy ČR a Evropy, kde šetření probíhalo, a ke zjištění trendu mezi roky 2005 a 2008. Současně dotazník zjišťoval i údaje k indikátoru ECI/TIMUR A.1 Spokojenost s místním společenstvím1. Průzkum probíhal formou řízeného rozhovoru (tazatel se ptá a respondent odpovídá), kdy proškolení tazatelé docházeli za respondenty do místa jejich bydliště. Respondenti byli vybráni náhodným výběrem z evidence obyvatel starších 15 let. Tazatelé byli vybraní studenti Soukromé střední odborné školy a Středního odborného učiliště s. r. o. v Třebíči. Výsledky byly primárně zpracovány v prostředí programu MS Access do databáze vytvořené TIMUR. Dotazníkové šetření bylo provedeno s významnou pomocí koordinátorky Projektu ZM MA21 v Třebíči, která základní činnosti koordinovala. Tato zpráva shrnuje výsledky měření indikátoru ECI/TIMUR A.3 do podoby grafů a stručných komentářů a neobsahuje srovnání s dalšími městy ČR. Základní srovnání je možno získat na stránkách Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (http://www.timur.cz, sekce Indikátory - Výsledky indikátorů ECI).

1

Viz “Výsledky sledování indikátoru ECI A.1: Spokojenost občanů s místním společenstvím v Třebíči 2008”, TIMUR 2008

2


3. Socio-demografické složení respondentů Z celkového vzorku 883 občanů Třebíče bylo 42,1 % mužů a 57,9 % žen (struktura obyvatel Města Třebíče je ve skutečnosti mírně odlišná: 48,4 % mužů a 51, 6 % žen2). Nejčastěji zastoupenou věkovou kategorií je skupina 31 – 40 let (21,6 %) a 41 – 50 let (17,3 %) – viz graf 1. Z hlediska sociální kategorie respondentů převažovali zaměstnaní občané (49,1 %), současně byl ale poměrně velký počet důchodců (22,5 %) a studentů (13,4 %) – viz graf 2. Většina dotazovaných (68,5 %) měla středoškolské vzdělání s maturitou nebo výučním listem (graf 3). Graf 1

Graf 2

2

Viz Městská a obecní statistika na webových stránkách Českého statistického úřadu: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/regiony_mesta_obce_souhrn

3


Graf 3

4. Měření indikátoru V dotazníkovém šetření indikátoru mobility měli respondenti ve svých odpovědích vycházet ze zkušenosti svého běžného pracovního dne a způsobu přepravy během tohoto dne. Pro údaje z běžného dne bylo možné zvolit den předcházející dotazování, pokud to byl den pracovní a neprobíhaly během něj neočekávané nebo mimořádné okolnosti (dovolená, nemoc atp.) Respondenti uváděli do tabulky v dotazníku údaje týkající se důvodu své cesty, způsobu dopravy, který použili, a délku cesty v kilometrech i minutách. Údaje za všechny cesty všech respondentů se posléze zpracovaly a výsledkem byl podíl rozdělení počtu cest podle důvodu a způsobu dopravy a délky.

5. Výsledky indikátoru a) Důvod cesty Dotazovaní pomocí tabulky určili důvod svých cest uskutečněných během běžného pracovního dne. Pokud nepočítáme zpáteční cesty, které jsou až sekundárním důvodem cestování, pak lidé v Třebíči nejčastěji cestují do práce (22,2 %), za nákupy (17,7 %) a za rekreací (15,3 %) Nejméně respondentů uvedlo jako důvod cestování do školy (8 %)3 – viz graf 4.

3

Malé procento cest do školy může být dáno tím, že respondenti nebyli mladší než 15 let.

4


Graf 4

Z nabízených kategorií důvodu cest představovaly cesty do školy a do práce cesty systematické, tedy ty, které je nutno pravidelně vykonávat a které probíhají téměř každodenně. Kategorie rekreace a nakupování představovaly cesty nesystematické, tedy cesty, které pravidelně neprobíhají. Graf 5 znázorňuje poměr systematických a nesystematických cest. Obyvatelé Třebíče uskutečňují méně jak polovinu cest systematicky (47,8 %) a více jak polovinu cest nesystematicky (52,2 %)4. Graf 5

4

Zde je třeba mít na paměti, že do průzkumu nebyly zahrnuty školní děti do 15 let. Pokud by tomu tak bylo, pak by se počet systematických cest pravděpodobně mírně zvýšil o cesty do školy.

5


Porovnání odpovědí dotazovaných v letošním roce a v roce 2005 lze vidět v grafu 6. Zvýšil se podíl cest za rekreací o 2,2 % a do školy (rozdíl 1,5 %). Cesty do práce naopak svůj podíl snížily o 1,8 %. Graf 6

b) Způsob dopravy Dále respondenti do dotazníku zaznamenávali, jaký způsob dopravy sledovaný den využili. Z výsledků vyplývá, že největší podíl cest byl uskutečněn pěšky (41,0 %). Druhý nejčastější způsob dopravy byl automobil (35,0 %), následovala veřejná hromadná doprava (18,6 %), motocykl (2,6 %) a doprava na kole (1,7 %). Minimální podíl počtu cest byl tvořen cestami za využití služeb taxi (1,0 %) - viz graf 7. Graf 7

6


Podíl počtu cest autem je titulkovým indikátorem mobility. Titulkový indikátor „zastupuje“ celý rozsáhlý indikátor ECI A.3. Je možné jej uvádět samostatně, pokud není prostor či zájem o publikování řady dílčích indikátorů, které tvoří souhrnný indikátor Mobilita a místní přeprava cestujících nebo jako součást celkového pohledu na úroveň mobility ve městě. Výsledek titulkového indikátoru v Třebíči (35,0 %) je poměrně vysoké číslo. Různé způsoby dopravy je možné kvalifikovat z hlediska udržitelnosti jako udržitelné – pěší cesta, cesta na kole, použití hromadné dopravy - a neudržitelné – cesta autem, na motocyklu nebo pomocí taxi. Graf 7 ukazuje převahu udržitelných způsobů dopravy (61,4 %) nad neudržitelnými (38,6 %). Graf 7

7


Díky opětnému porovnání s minulým měřením v grafu 8 vidíme značné navýšení využívání automobilové a motocyklové dopravy, a to o 5,4 % (auto) a 1,4 % (motocykl) oproti roku 2005. Znatelně se tak snížilo využívání udržitelných forem dopravy, snížil se podíl uskutečněných cest jak hromadnou dopravou o 3,8 %, tak na kole o 2,3 % a pěšky o 1,2 %. Graf 8

Respondenti, kteří uvedli, že svou cestu/y uskutečnili autem, byli dále dotazováni na to, kolik osob autem jelo (graf 9). Nejvíce respondentů uvedlo, že jeli autem sami (45,9 %), více než třetina dotazovaných jela v autě ještě s jinou osobou (32,4 %) a ostatní jeli v autě ještě s nejméně dvěma lidmi (21,7 %). Graf 9

8


Z grafu 10 lze vidět změnu oproti roku 2005. Výsledky jsou obdobné v obou měřeních. Graf 10

c) Délka cesty – vzdálenost a doba Dalším sledovaným ukazatelem byla průměrná vzdálenost, kterou respondenti během jedné cesty urazí. Průměrná vzdálenost, která je uskutečněna během jedné cesty obyvateli Třebíče, je podle uvedených údajů 7,6 km – viz graf 11. Zajímavé je, že první dvě cesty jsou v porovnání s ostatními nejdelší. Graf 11

9


Dále se u jednotlivých cest zaznamenávala doba, po kterou jednotlivé cesty trvají. Z výsledků vyplývá, že průměrná cesta trvá obyvatelům Třebíče téměř přesně půl hodiny (29:35 minut), viz graf 12. Opět první dvě cesty jsou nejdelší. Graf 12

6. Závěr Výsledky indikátoru Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči dle titulkového indikátoru (podíl cest automobilem) naznačují, že obyvatelé pro cestování často používají osobní automobil. V porovnání s ostatními městy ČR se jedná o vyšší střed (více na stránkách http://timur.cz v sekci Indikátory). Příznivým jevem je relativně velké procento cestujících pěšky (41,0 %), což je zároveň nejčastější způsob dopravy obyvatel Třebíče. Z hlediska účelu převažují v Třebíči cesty nesystematické (za rekreací, nakupováním) nad cestami systematickými (do práce, školy). Zajímavým jevem je zvýšení podílu cest za rekreací a do školy, a naopak snížení podílu cest do práce oproti měření v roce 2005. Negativní posun ve využívání tvrdých forem dopravy způsobil zvýšení neudržitelné dopravy z 30,7 % na 38,6 % oproti roku 2005, a to v důsledku nárůstu počtu cest uskutečněných automobily, motocykly a taxi. Snížení počtu cest bylo zaznamenánu u všech forem udržitelné dopravy, jako je pěší cesta, cesta na kole a hromadná doprava. Mírně nepříznivý je také vysoký podíl cesty automobilem, kdy jede pouze jedna osoba (bez spolujezdců).

10

TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Recommend Documents