příloha č. 3 opatření obecné povahy
textová část odůvodnění územního plánu Vlastiboř razítko projektant
UPLAN, s.r.o., Vlastiboř 21, 392 01 Soběslav datum vyhotovení: srpen 2009 vypracoval: Ing. Vlastimil Smítka odpovědný projektant: Ing. arch. Jaroslav Poláček číslo paré: 1
a) postup při pořízení změny Na svém zasedání dne 18. 6. 2002 rozhodlo Zastupitelstvo obce Vlastiboř o pořízení územního plánu obce Vlastiboř (dále též jen „územní plán“). Po nabytí účinnosti nového stavebního zákona určilo starostu obce Jana Švece jako zastupitele, který bude spolupracovat s pořizovatelem v oblasti územního plánování (např. § 47 odst. 1 a odst. 4, § 49 odst. 1, § 53 odst. 1 stavebního zákona) po celé funkční období tohoto zastupitelstva. Následně byl zpracován návrh zadání, který byl vystaven na úřední desce a rozeslán dotčeným orgánům. Po veřejném projednávání byl návrh zadání schválen Zastupitelstvem obce Vlastiboř dne 15. 7. 2008. Zpracovatelem návrhu je společnost UPLAN, s.r.o. Společné jednání o návrhu změny se konalo dne 30. 3. 2009. Stanovisko Krajského úřadu – Jihočeský kraj bylo vydáno 21. 5. 2009.
b) vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje V politice územního rozvoje je zahrnuto správní území obce Vlastiboř do vymezené Rozvojové osy OS4 prostřednictvím obce s rozšířenou působností Soběslav. Důvodem
1
vymezení jsou dva nadnárodní koridory dopravní infrastruktury vedoucí v těsné blízkosti Soběslavi a to dálnice D3 a IV. tranzitní železniční koridor, u kterých se počítá s významným atrakčním efektem. Pro samotnou obec, resp. rozvoj jejího území by mohla mít tato skutečnost efekt v podobě větší atraktivity bydlení díky dobré dopravní dostupnosti (zvětší se i možnosti dojížďky za prací pro místní obyvatele) a vlivem rozvoje větších sídel v okolí (zejména Soběslavi) větší poptávky po bydlení v čistém a klidném životním prostředí. S největší pravděpodobností nelze očekávat přímý vliv na investice a rozvoj podnikání typu průmyslových zón. Dle dostupných informací a po prostudování Politiky územního rozvoje ČR bude řešené území přímo zasaženo koridorem pro umístění vyvedení výkonu při rozšíření Jaderné elektrárny Temelín, čemuž odpovídá vymezení koridor, resp. územní rezerva pro toto vedení. Územní plán není v rozporu s Politikou územního rozvoje ČR, což potvrzuje vydané stanovisko Krajského úřadu – Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic. Územně plánovaní dokumentace schválená krajem
Správní území obce Vlastiboř spadá do řešeného území územním plánem velkého územního celku Táborsko aktualizovaným dle § 187 stavebního zákona, se kterým není územní plán v rozporu, což potvrzuje vydané stanovisko Krajského úřadu – Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic. Koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území zejména návaznosti na sousední správní území Všechny požadavky a návaznosti na využívání území z hlediska širších vztahů v území zejména návaznosti na správní území sousedních obcí jsou zobrazeny ve výkrese širších vztahů. Požadavky na územní plán Vlastiboř Z hlediska širších vztahů je respektována a zajištěna návaznost zejména na správní území sousedních obcí územního systému ekologické stability. Požadavky na řešení ve správních územích sousedních obcí Územní plán Vlastiboř navrhuje zlepšení propojení zejména pro pěší a cyklisty: − s místními částmi Svinky a Záluží podél silnice II/135, − se sousedními katastry a to zejména směrem na Komárov, Debrník a blata, resp. k. ú. Borkovice. Je nutno zajistit návaznosti na toto řešení v sousedních správních územích při zpracování územně plánovací dokumentací sousedních obcí. Stejně tak je nutno navázat na územní systém ekologické stability v těch sousedních územích, ve kterých není v tuto chvíli zpracována příslušná územně plánovací dokumentace. Územní plán nekoliduje z hlediska širších územních vztahů s územně plánovací dokumentací, což potvrzuje vydané stanovisko Krajského úřadu – Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic.
2
c) vyhodnocení souladu plánování, zejména architektonických a území a požadavky území
s cíli a úkoly územního s požadavky na ochranu urbanistických hodnot v na ochranu nezastavěného
Územní plán vytváří podmínky pro udržitelný rozvoj území tj. vyvážený hospodářský rozvoj, sociální soudržnost a kvalitní životní podmínky Svým řešením vytváří předpoklady pro „rozumný“ rozvoj odpovídající významu a velikosti sídla, pro kvalitní bydlení a pro zachování nezastavěného území včetně jeho kvalitativního rozvoje. Územní plán je v souladu s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území. Zejména podkapitola koncepce ochrany a rozvoje hodnot území v kapitole koncepce rozvoje území obce vyzdvihuje některé hodnoty a stanovuje podmínky pro jejich ochranu. Na to navazuje také navržené řešené územního plánu.
d) vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán je vypracován dle názoru pořizovatele v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů včetně dodržení členění územního plánu dle přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Jednotlivé plochy jsou členěny dle §§ 4 až 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. V souladu s možností danou § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. jsou v územním plánu vymezeny dvě plochy (obě pro umístění sluneční elektrárny) s jiným způsobem využití než je stanoveno v § 4 až § 19 této vyhlášky. Jelikož se jedná o případ, kdy není cílem vymezit např. obecnou plochu výroby a skladování, ale vymezit pouze plochu pro umístění sluneční elektrárny včetně bezprostředně souvisejících staveb a zařízení nutných k jejímu provozu, je zvolena tato možnost. Dále je využito možnosti podrobnějšího členění jednotlivých ploch, tzn. jsou vymezeny plochy smíšené obytné – nezastavitelné, občanského vybavení – sport.
e) vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů V zákonem stanovené lhůtě nebyly uplatněny žádné zásadní nesouhlasy ze strany dotčených orgánů k návrhu územního plánu Vlastiboř, blíže viz příloha textové části odůvodnění územního plánu Vlastiboř vyhodnocení společného jednání o návrhu územního plánu Vlastiboř. Do textové části odůvodnění územního plánu Vlastiboř byl doplněn text dle požadavku Českého inspektorátu lázní a zřídel do kapitoly komplexní zdůvodnění přijatého řešení.
f) údaje o splnění zadání Požadavky plynoucí ze schváleného zadání byly splněny.
3
g) komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Hlavní cíle územního plánu a to kam by měl směřovat jsou vyjádřeny v koncepci rozvoje území obce, urbanistické koncepci a koncepci uspořádání krajiny. Na to detailněji navazuje vymezení jednotlivých ploch a stanovení hlavního využití, přípustného, podmíněně přípustného, nepřípustného využití a podmínek prostorového uspořádání. Možnosti využití jednotlivých ploch jsou dostatečně široké a je nutno je využít vždy s přihlédnutím ke konkrétním podmínkám. Sídla byť památkově chráněná nelze “zakonzervovat”. Je v nich nutno udržet život, který právě utváří tyto skvosty a je také schopen zajistit jejich zachování, což obnáší nejen nemalé finanční prostředky, ale ještě větší úsílí vlastníků jednotlivých nemovitostí. Jen celoroční život v jednotlivých sídlech a uvědomění si cennosti místa odkud pocházím může přispět k trvale udržitelnému rozvoji. Jistě cenná a chválihodná je činnost chalupářů, opravy a udržování jejich nemovitostí, ale bez trvale bydlících obyvvatel by se jednalo o neživý organismus, který by byl odsouzen k postupnému odcizení vedoucímu až k jeho zániku. Proto je nutno na jednotlivá sídla nahlížet jako na celek, dokázat skloubit jednotlivé zájmy a zamyslet se nad fungováním celku. Jednotlivé plochy jsou vymezeny s maximálním zohledněním všech zájmů v území včetně památkové péče. Všechny plochy navazují anebo jsou v kontaktu s již realizovanou novější zástavbou, nezasahují nejcennější části pámátkových území, dotváří organismus sídla a zachovávají kompaktnost sídla. Nelze přeci oddělit neproniknutelnou zdí jednotlivé části sídla. Např. ve Svinkách již v zadání územního plánu byl jižní směr deklarován jako jeden z vhodných směrů rozvoje. Pro jeho stanovení jako hlavního směru rozvoje přece hovoří i vývoj posledních desetiletí ba století, kdy právě rozvoj sídla byl orientován tímto směrem jižně od centrálního prostoru prvnotního obestavění návsi, které lze pozorovat a porovnat např. s mapami stabilního katastru, kdy pojetí upořádání sídla Svinky bylo trochu odlišné od toho dnešního. Jiné směry rozvoje by dle mého názoru mnohem více zasáhly do upořádání sídla, popř. byly v rozporu se zájmy chráněnými jinými právními předpisy. A nevymezit žádné plochy rozvoje by bylo přinejmenším velmi diskutabilní. Plochy bydlení představují v územním plánu hlavní rozvojové plochy. Hlavním rozvojovým směrem ve Vlastiboři je jihozápad, ve Svinkách potom jih. Vymezené plochy však nemusí zajistit dostatečné rozvojové možnosti a proto je možno jejich rozšíření, popř. vymezení nových ploch v návaznosti na zmíněné možnosti. Stejně tak by se mohl odehrávat rozvoj sídla Vlastiboř východním směrem, ale vzhledem k množství limitujících skutečnotí bylo od tohoto směru zatím upuštěno. Vhodné bude využít také pozemky uvnitř sídla, ale je nutno zohlednit zejména památkovou ochranu a zaplavované území. Záluží je ponecháno vzhledem k jeho výrazným hodnotám v současném stavu. Bydlení na venkově v dnešní době představuje mnoho možností realizace jednotlivých staveb. Nová zástavba však bohužel ponejvíce nerespektuje hodnoty území ani základní požadavky a představy budoucích uživatelů a často ani nemůže. Postaví se stavba hlavní a kolem ní se dodatečně přilepují různé (často velmi nepřívětivé a nevhodné) přístavby kůlen, dílem, sklepů apod., pro pocit soukromí se pak ohrazují pozemky vysokými neproniknutelnými ploty, popř. se vysazují např. tuje. Tyto stavby a následné úpravy pak
4
působí velmi rušivě zejména ve vztahu k tradiční venkovské zástavbě. Proč se tedy neinspirovat v této tradiční zástavbě prověřené dlouhodobou praxí a užíváním a nepřevzít z ní to hodnotné. Podívejme se na např. na hodnotná stavení, na která by měla výstavba navazovat. Tato stavení jsou typickou ukázkou, jak osvědčeně fungují a splňují všechny požadavky, byť datum jejich realizace nemusí být zrovna nejstarší. Stavby ve tvaru písmene U nebo L zajišťují pro obyvatele dostatek soukromí (uzavřený dvůr), nabízí možnost umístění garáže, dílny a hospodářských částí pod jednou střechou, čímž dociluje souladu s charakteristickým rázem vesnice a hodnotami území. Jeho dispozice na pozemku pomáhá zapomenout na negativní vlivy okolí. Proto také doporučujeme zpracování územních studií a obsahové možnosti jejich zpracování. Územní studie by měly řešit zejména dopravní a technickou veřejnou infrastrukturu, popř. též veřejná prostranství, parcelaci, umístění staveb na pozemku, stavební a uliční čáru, tvar staveb zejména stavby hlavní, vstupy na jednotlivé pozemky, řešit případnou minimalizaci negativních vlivů z okolí. Uvnitř zastavitelných ploch, a to ať již je územní studie zpracovávána či nikoli, je nutné vymezit a respektovat dostatečné veřejné prostory, které doplní navržené stavby. Obecně je nutné klást důraz na průčelí budov včetně případných předzahrádek. Samozásobitelstvím je myšlena běžná spotřeba rodiny. Za samozásobitelství nelze považovat chovy o několika stovkách kusů drůbeže, králíků či dalších domácích zvířat. Vymezení ploch smíšených obytných a jejich regulativy se soustředí na využití stávajících budov a nádvoří a zejména zachování hodnot území. Aby mohly velké statky přežít, je snahou územního plánu nabídnout vlastníkům dostatečnou šíři možností využití. Nesmí se však v žádném případě zapomínat na hlavní využití ploch, kterým je v převážné většině bydlení. Oproti plochám bydlení jsou možnosti širší, např. při splnění limitů v oblasti ochrany veřejného zdraví je možno umístit truhlárnu či obdobně rušící provozy. Pokud si využití vyžádá přestavbu stávajících budov je jejich rozšíření v řádu metrů možné (např. zbourá se část stodoly a postaví se nová, která je půdorysně o metr širší), avšak záleží na posouzení stavebního úřadu, zda již toto rozšíření nepřekročí únosnou hranici s ohledem na hlavní využití plochy. Případné přístavby je nutno orientovat do dvora zemědělské usedlosti. Pouze ve vyjmenovaných případech je možno přístavby umisťovat tak, aby byla rozšířena vnější půdorysná hrana, popř. využito půdorysu stavby již dříve zdemolované. Plochy smíšené obytné – nezastavitelné Jejich účelem je jednak ochrana hodnot území a to zejména urbanistických a architektonických, proto jsou vymezeny v nejexponovanějších místech, kde nelze přijmout umístění žádné stavby či zařízení (např. ani skleníku), a dále ochrana území před nepříznivými účinky povodní, proto jsou vymezeny dvě plochy kolem potoka při vtoku do Vlastiboře. Zde je hlavním účelem předcházet nepříznivým důsledkům povodní. Plocha rekreace Jedná o plochu, kde cílem je sice zachování stávajícího stavu, avšak se zvyšujícími se požadavky rekreantů je umožněno její zastavění stavbami pro rekreaci. Bydlení je v této ploše nepřípustné. V těchto plochách není možno umisťovat zejména stavby pro bydlení, pro obchod, zemědělské stavby, stavby pro výrobu a skladování, pro shromažďování většího počtu osob. Plocha je orientována na rekreaci v čistém prostředí s využitím možností, jež poskytuje okolní příroda. Pokud by se zde umisťovalo nějaké hřiště, mělo by odpovídat přírodním hodnotám. Nedoporučujeme zde umisťovat antuková hřiště, hřiště s umělým povrchem apod. Pokud se týká dopravního napojení je přípustný pouze a jen jeden sjezd ze silnice II. třídy. Další podmínkou je prokázání vhodné likvidace odpadních vod vzhledem k zatížení
5
rytířského rybníka. Doporučujeme, aby likvidace probíhala na společném základě. Plochy výroby a skladování jsou vymezeny ve stávajících zemědělských areálech. Využití by mělo odpovídat zachování hodnot území. Případný výrazný nárůst dopravy je možno vzhledem k jejich přímému napojení na silnice II. třídy řešit připojením na stávající silnice. Jediný rozvoj ploch výroby a skladování je navržen v návaznosti na stávající areál ve Vlastiboři směrem na Svinky. Nesmí dojít k jeho nadměrnému rozšíření, čemuž také odpovídají podmínky pro případná následná rozšíření. Nedoporučujeme ani následně vymezovat další zastavitelné plochy tohoto či obdobného využití, které by v součtu (včetně již vymezené zastavitelné plochy) překročily polovinu výměry stávajícího areálu. Podmíněně přípustné využití “obslužná zařízení a stavby pro ně” znamená, že např. může se zřídit v této ploše závodní jídelna pro zaměstnance a do ní si mohou pro obědy chodit místní obyvatelé (např. důchodci s kastrůlky), ale v žádném případě se nesmí jednat o restauraci, která bude mít reklamu u silnice, a nabízet možnosti stravování široké veřejnosti. Nepřípustným využitím “skladováním odpadů (včetně nebezpečných odpadů), nebezpečných látek, výrobků a přípravků, nebezpečných chemických látek apod.“ je myšleno pro účely tohoto územního plánu, že je nepřípustné tyto látky skladovat jako hlavní činnost podnikání anebo jako jednu z důležitých složek tohoto podnikání. Toto ustanovení se nevztahuje na skladování těchto látek jako nutné součásti přípustného, popř. podmíněně přípustného využití, tzn. je přípustné skladovat nebezpečné látky např. v rámci provozu autoservisu, kde se bez manipulace a uskladnění těchto látek pro jeho provoz neobejdete, ale účelem autoservisu jistě není naplnit halu (provozovnu) těmito látkami. S vědomím minimalizace záborů zemědělského půdního fondu, je společensky žádoucí nejprve co nejvíce a přednostně využít plochy stávajících areálů a nejlépe až po jejich vyčerpání, popř. nemožnosti jejich vyčerpání, soustředit další rozvoj do plochy VS1 zastavitelné. Plochy veřejných prostranství musí zůstat bezpodmínečně veřejně přístupné (mimo soukromých zahrad a předzahrádek) a sloužit především svému hlavnímu využití. Teprve pak mohou být realizovány ostatní možnosti využití. Není vhodné tyto plochy prostorově dělit. V případě dopravní infrastruktury se jedná o nezbytné stavby a zařízení, které umožňují zejména hlavní využití např. také okolních ploch. V žádném případě se nejedná o zpevněné parkovací plochy pro soukromé využití dalších ploch. Ty si musí každý zajistit na vlastním pozemku např. uvnitř stávajících zemědělských usedlostí. Pokud se týká technické infrastruktury, pak se znovu jedná především o vedení, která by měla (pokud je možno) být umisťována pod zem. Pokud je možno, měly by se všechny nové stavby a zařízení zejména technické infrastruktury umístit buď pod zem anebo umístit uvnitř zemědělské usedlosti. Nelze umístit v této ploše např. trafostanici. U ploch občanského vybavení je využito § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. (plochy lze dále podrobněji členit). Proto jsou v územním plánu vymezeny plochy občanského vybavení a plochy občanského vybavení – sport. Další možnosti tohoto využití umožňuje územní plán jako přípustné anebo podmíněně přípustné v plochách jiného způsobu využití zejména plochách bydlení a smíšených obytných a to jak veřejné občanské vybavení, tak další zejména komerční občanské vybavení. Dalším občanským vybavením se rozumí občanské vybavení zejména komerčního charakteru, které není zajišťováno veřejnou správou, tzn. mimo občanského vybavení uvedeného v § 2 odst. 1 písm. k) bod 2. stavebního zákona. Do ploch občanského vybavení je zařazena jedna stávající plocha zahrnující kulturní dům ve Vlastiboři včetně svého souvisejícího okolí. Zde je záměrem zpracovatele umožnit fungování stávajícho kulturního domu včetně dalších doplňujících činností, které přispějí k jeho většímu využití a to např. rozšíření služeb, možné umístění prodejny smíšeného zboží
6
atd. Dalšími jsou pak čtyři navrhované plochy – první pro umístění rozhledny u vodojemu nad Zálužím, který je jedním z nejvýše položených míst v okolí. Vzhledem ke skutečnosti, že již se v této lokalitě nachází jedna výšková stavba, nebylo by nevhodné, aby zde vyrostla také rozhledna, která by se mohla stát přitažlivou pro mnoho návštěvníků. Plocha je vymezena pouze pro umístění rozhledny, proto bude výsledný zábor zemědělské půdy velmi malý. V navazujících řízeních je nutno respektovat ochranné pásmo letiště Soběslav. Druhou navrhovanou plochou občanského vybavení je areál bývalé kovárny za obecním úřadem, který by měl poskytnout např. zázemí pro obecní úřad, popř. nahradit stávající nevyhovující budovu, která svou velikostí, ale také rozvržením nevyhovuje jako veřejná budova, kdy se často stává nepřístupnou nebo těžko přístupnou pro mnoho obyvatel. Další dvě plochy občanského vybavení by měly napomoci rozvoji veřejnému občasnkému vybavení např. pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny. V prvém případě se jedná o budovyu bývalého hostince, ve druhém o menší zemědělský areál, jehož stav není zrovna uspokojivý. V druhém případě umístění tohoto druhu využití přímo vybízí svou polohou v klidném prostředí na okraji sídla, avšak stále v rozumné docházkové vzdálenosti do samotného centra. Řešení dopravní infrastruktury vychází z požadavku na ochranu stávajících cest umožňujících bezpečný průchod krajinou včetně propojení jednotlivých sídel. Dopravní infrastruktura využívá v převážné míře stávající komunikace a umožňuje jejich zkvalitňování včetně navržení nových propojení pro pěší a cyklisty podél silnice II/135 mezi Vlastiboří a Zálužím a mezi Vlastiboří a Svinkami, které jsou obě místními částmi a v dnešní vzrůstající dopravní intenzitě se stává pobyt na této komunikaci pro pěší a cyklisty přinejmenším problematický. Navržená koncepce také umožňuje také dobré napojení ploch výroby a skladování. Vymezené koridory lze přirovnat ke stavební uzávěře. Nelze tam povolit, např. rodinný domek, a pak se divit, že nemohu umístit vlastní dopravní stavbu. Stejně jako u dopravní infrastruktury je nutno u technické infrastruktury ochránit dostatečný prostor pro umístění staveb a zařízení v území a v případě liniových staveb umožnit průchod tímto územím. Jak plyne z nových nároků na bydlení a s tím související legislativy navrhuje řešení technické infrastruktury doplnění stávajícího stavu o novu kanalizaci zakončenou čistírnou odpadních vod. Vzhledem k předpokládanému nárůstu odběru elektrické energie je umožněno v plochách jiného způsobu využití umístit další trafostanici pro posílení zásobování sídla elektrickou energií. Problematika napojení na plyn je zdůvodněna v předcházející kapitole. V návrhu územního plánu je také zohledněn požadavek na zajištění průchodu řešeným územím nového elektrického vedení jako vývodu z jaderné elektrárny Temelín, pro který je vymezena územní rezerva. Veřejnou infrastrukturu je umožněno řešit v rámci jednotlivých ploch jako přípustné popř. podmíněně přípustné využití. Koncepce uspořádání krajiny je orientována na zachování stávajícího stavu a jeho postupné zlepšování. V řešeném území ani v jeho těsné blízkosti se nenachází žádné území, které by vyžadovalo okamžité a bezpodmínečné řešení nevyhovujícího stavu. Samozřejmě, že v území je co vylepšovat, ale jedná se spíše o menší nedostatky, a celek je možno hodnotit jako uspokojivý. Vzhledem k vysoké přírodní hodnotě území je zakázáno v území umisťovat větrné elektrárny, solární elektrárny (mimo vymezené plochy) apod. Ve volné krajině jsou umožněny změny druhů pozemků např. zalesňování, vytváření vodních ploch, ale vždy za splnění k tomu uvedených podmínek. Rovněž je umožněno za dodržení zákonných podmínek umístění polních hnojišť a komunitní kompostování. Komunitní kompostování definuje § 10a
7
odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Komunitním kompostováním se rozumí systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Zeleným kompostem se rozumí substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytků. V žádném případě se nejedná o skládky zejména domovního odpadu, ale ani ničeho jiného. Územní systém ekologické stability navazuje na požadavky nové legislativy. Biocentra jsou zařazena do ploch přírodních, biokoridory potom do ploch smíšených nezastavěného území. Sem jsou též zařazeny stabilní části krajiny včetně interakčních prvků, které je vhodné ochránit před jejich zničením a které jsou důležité z hlediska správného fungování krajiny jako celku. V žádném případě neplatí, že se v těchto plochách nic nesmí a musí zůstat napospas svému osudu. Samozřejmě se zde může odehrávat stávající využití (kosení luk, orání a sklízení na polích, hospodaření v lesích), které je v souladu s právními předpisy a dalšími dokumenty, ale každá uvažovaná změna musí již respektovat zvýšené požadavky na tyto plochy. Tyto plochy tvoří kostru ekologické stability. Všechna využití ploch zemědělských se musí orientovat na jeho hlavní využití (tj. podmínek pro zemedělství) a zvyšování ekologické stability krajiny. Změny druhů pozemků musí probíhat na logických místech, tzn. není-li nutno zalesňovat uprostřed pole (např. z důvodu zvýšení ekologické stability či půdní eroze), nemělo by toto zalesnění být povoleno. Stejně tak přípustné a podmíněně přípustné stavby a zařízení mohou být povolovány jen v souladu s hlavním využitím, tzn. včelíny musí být včelíny a nikoli pobytové místnosti, stejně tak myslivecká zařízení. Obdobné podmínky také platí pro plochy lesní a plochy vodní a vodohospodářské. Při využití území je nutno mimo jiných také respektovat ochranu přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Bechyně – ložiska peleoidu „Komárovské blato“, jejichž ochranné pásmo zasahuje do jihozápadní části správního území obce Vlastiboř včetně podmínek a omezení, které je nutno na území tohoto ochranného pásma respektovat a která vyplývají z Výnosu MZ ČSR č.j. LZ/3 – 2884 – 2.4.60 ze dne 21. 4. 1960, kterým byla tato ochranná pásma stanovena, a ustanovení § 37 zákona č. 164/2001 Sb. (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Na tuto problematiku také navazuje případné čerpání podzemních vod. V návaznosti na hodnoty území je nutno zajistit přiměřené odběry podzemních vod a zabránit „průmyslové těžbě“ vody v celé oblasti Borkovických blat. S tím také souvisí požadavek na čerpání vody nepřesahující lokální význam (zásobování bezprostředního okolí Borkovických blat) zaměřené pouze v množství pro místní obyvatelstvo. V souladu s možností danou § 3 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. jsou v územním plánu vymezeny dvě plochy (obě pro umístění sluneční elektrárny) s jiným způsobem využití než je stanoveno v § 4 až § 19 této vyhlášky. Jelikož se jedná o případ, kdy není cílem vymezit např. obecnou plochu výroby a skladování, ale vymezit pouze plochu pro umístění sluneční elektrárny včetně bezprostředně souvisejících staveb a zařízení nutných k jejímu provozu, je zvolena tato možnost. Plocha je vhodná nižší kvalitou zemědělské půdy a nejsou zasaženy odvodňovací systémy, dále také však svým reliéfem, nenaruší obraz krajiny, je dobře napojitelná na přenosovou soustavu, nejsou zasaženy odvodňovací zařízení. Nelze také nezmínit, že investorem tohoto záměru je sama obec. Bude se jednat pouze a jen o možnost využít tyto plochy pro umístění sluneční elektrárny včetně bezprostředně souvisejících staveb. Žádné jiné využití není přípustné.
8
h) vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Jelikož dotčený orgán z hlediska zákona o ochraně přírody a krajiny stanovil, že územní plán nebude mít významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast a dotčený orgán z hlediska zákona o posuzování vlivů nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů na životní prostředí nebyl uveden v zadání požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
i) vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch, Lze konstatovat, že zastavěné území je účelně využíváno. Nově vymezené zastavitelné plochy navazují na stávající zastavěné území. Zastavitelné plochy odpovídají svou velikostí předpokládanému vývoji obyvatel a potřebám obce. Zastavitelné plochy lze dobře napojit na dopravní a technickou infrastrukturu.
j) vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa
Tabulka vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené pro plnění funkcí lesa (všechny výměry jsou uvedeny v ha) hlavní využití celkový označení způsob celkový druh BPEJ – zasažení plochy využití – zábor zábor ZPF pozemku bonitované staveb a plocha půdního (nebo dle půdně zařízení fondu PUPFL) katastru (v ekologické uskuteč/ / ha) jednotky něných za z toho z toho / účelem uvnitř uvnitř třída zlepšení zastavěného zastavěného ochrany půdní území území (stupeň úrodnosti přednosti (ano / ne) v ochraně) v ha 1. B1 – bydlení bydlení 2,0026 ha 1,6573 ha zahrady 72213/ IV. ne zejména v / / (0,3071), RD 0,6508 ha 0,3071 ha TTP (0,0445), orná (1,3057) 2. B2 – bydlení bydlení 1,4228 ha 0,9785 ha orná půda 72213/IV. ne zejména v / / (0,8863), (0,8837) RD 0,3444 ha 0 ha TTP 7.46.00/II.
9
označení způsob plochy využití – plocha
hlavní využití celkový zábor půdního fondu / z toho uvnitř zastavěného území
celkový zábor ZPF (nebo PUPFL) / z toho uvnitř zastavěného území
druh pozemku dle katastru (v ha)
(0,0921) TTP (0,3978), zahrada (0,2425)
3.
B3 – bydlení bydlení zejména v RD
0,9693 ha / 0, 9693 ha
0,6403 ha / 0,6403 ha
4.
B4 – bydlení bydlení zejména v RD
0,2312 ha / 0,2312 ha
0,2312 ha / 0,2312 ha
zahrady (0,2312),
5.
B5 – bydlení bydlení zejména v RD
1,51 ha / 1,0277
1,1185 ha / 0,6919 ha
6.
B6 – bydlení bydlení zejména v RD RE1 rekreace rekreace v přírodním čistém prostředí VS1 – výroba, výroby a skladování a skladování umístění zemědělských staveb TI-ČOV1 – umístění technické čistírny infrastruktury odpadních vod
0,2671 ha / 0,2671 ha 1,4360 ha (les) / 0 1,8279 ha / 0
0,1338 ha / 0,1338 ha 1,4360 ha – (les) / 0 1,8279 ha / 0
orná (0,0271), TTP (0,7524), zahrada (0,3389) TTP (0,1338)
2,2416 ha / 0
0,8190 ha
7.
8.
9.
10
TI-ČOV1 –
umístění
10
BPEJ – bonitované půdně ekologické jednotky / třída ochrany (stupeň přednosti v ochraně) v ha (0,0948) 7.29.01/I.
zasažení staveb a zařízení uskutečněných za účelem zlepšení půdní úrodnosti (ano / ne)
7.64.01/III. (0,0837) 7.70.01/IV. (0,2145) 7.29.01/I. (0,0037) 7.46.00/II.
ne
7.47.00/III. (0,1338)
lesní pozemek
ne
ne
ne
ne
orná půda (1,4643) TTP (0,3636)
7.46.00/II. (0,3140) 7.47.00/III. (1,5139)
ne
21669 ha / 0
vše TTP
ne
0,8190 ha
vše TTP
7.70.01/IV. (15909) 7.53.01/IV. (0,0192) 7.43.10/III. (0,5568) 7.67.01/V.
ne
označení způsob plochy využití – plocha
11
hlavní využití celkový zábor půdního fondu / z toho uvnitř zastavěného území
technické čistírny infrastruktury odpadních vod DI1 umístění veřejné dopravní infrastruktury
celkový zábor ZPF (nebo PUPFL) / z toho uvnitř zastavěného území
druh pozemku dle katastru (v ha)
/ 0
/ 0
2,4317 ha / 0
2,0882 ha / 0
orná (1,4418), TTP (0,6464), les (0,1403)
orná (1,3165) TTP (0,9184) zahrada (0,0375) orná (5,1829), TTP (0,0844) orná (0,6095) TTP (1,1355) zahrada (0,0602)
12
DI2
umístění 2,2724 ha veřejné / dopravní 0 infrastruktury
2,2724 ha / 0
13
DI3
5,3526 ha / 0
5,2674 ha / 0
14
DI4
umístění veřejné dopravní infrastruktury umístění veřejné dopravní infrastruktury
2,0103 ha / 0,1 ha
1,8053 ha / 0,0602 ha
15
DI5
umístění veřejné
3,3818 ha /
1,8479 ha 1,5339 ha
11
orná (1,8079)
BPEJ – bonitované půdně ekologické jednotky / třída ochrany (stupeň přednosti v ochraně) v ha (0,7879) 7.47.00/III. (0,0311) 7.46.00/II. (0,2270) 7.68.11/V. (0,0580) 7.29.01/I. (0,3898) 7.29.11/I. (0,5925) 7.68.11/V. (0,0359) 7.46.10/III. (0,7458) 7.67.01/V. (0,0352) 7.47.00/III. (0,3762), 7.53.01/IV. (0,0354), 7.46.00/II. (1,8608) 7.53.01/IV. (5,2674)
zasažení staveb a zařízení uskutečněných za účelem zlepšení půdní úrodnosti (ano / ne)
ne
ne
ne
7.67.01/V. ano (0,7162) cca 7.53.01/IV. 1,6760 ha (0,8173) 7.50.01/III. (0,0194) 7.53.11/IV. (0,2524) 7.53.01/IV. ne (1,8479)
označení způsob plochy využití – plocha
16
OV1
17
OV-sport1
18
OV-sport2
19
SluE1
20
SluE2
hlavní využití celkový zábor půdního fondu / z toho uvnitř zastavěného území
celkový zábor ZPF (nebo PUPFL) / z toho uvnitř zastavěného území
druh pozemku dle katastru (v ha)
BPEJ – bonitované půdně ekologické jednotky / třída ochrany (stupeň přednosti v ochraně) v ha
zasažení staveb a zařízení uskutečněných za účelem zlepšení půdní úrodnosti (ano / ne)
dopravní 0 infrastruktury
(les) / 0
umístění veřejného občanského vybavení – rozhledna umístění staveb a zařízení pro sport a s ním související umístění staveb a zařízení pro sport a související umístění sluneční elektrárny
0,1647 ha / 0
0,1316 ha / 0
TTP (0,0400) les (1,5339) orná (0,1316)
7.50.01/III.
ano 0,1316 ha
1,0544 ha / 0
0,8845 ha / 0
orná (0,8845)
7.29.01/I.
ano téměř celá plocha
0,4055 ha / 0
0,1515 ha / 0
orná (0,1515)
7.29.01/I.
ano cca 0,0670 ha
15,5167 ha / 0
15,1955 ha / 0
orná (7,5484) TTP (7,6471)
3,7937 ha / 0
3,7937 ha / 0
orná (3,7937)
7.53.01/IV. (14,8561) 7.69.01/V. (0,3178) 7.67.01/V. (0,0216) 7.53.01/IV.
umístění sluneční elektrárny
Celkem zábory dle druhu pozemku: - zahrada 1,2174 ha - orná 26,5517 ha - trvalý travní porost 15,2383 ha Celkem zábory dle tříd ochrany: - I. 2,6623 ha - II. 3,6151 ha
12
ne
ne
-
III. IV. V.
3,8058 ha 31,0223 ha 1,9726 ha
Celkem zábor zemědělského půdního fondu je 43,0781 ha. Je nutno připomenout, že se jedná často o vyčíslení celého koridoru či plochy, ale fakticky dojde k záboru minimálnímu (koridory pro umístění stezky pro pěší a cyklisty) nebo téměř žádnému (koridory pro umístění propojující komunikace se sousedními sídly) anebo minimálnímu (plochy pro umístění čistíren odpadních vod), popř. dočasnému (plocha pro umístění dočasné stavby sluneční elektrárny). Údaje o uskutečněných investicích do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti (meliorační a závlahová zařízení apod.) a o jejich předpokládaném porušení
V řešeném území jsou uskutečněny investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti v podobě melioračních zařízení. Jejich rozsah je zobrazen ve výkresu předpokládaných záborů půdního fondu. Meliorační zařízení jsou zasažena v minimální možné míře vymezenými zastavitelnými plochami a to plochami občanského vybavení OV1, plochami občanského vybavení – sport OV-sport1, OV-sport2 severozápadně od sídla Vlastiboř, plochami dopravní infrastruktury DI4. V navazujících řízeních je nutno zasažení melioračních zařízení zohlednit. Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby a zemědělských usedlostech a o jejich předpokládaném porušení
V řešeném území se nachází několik zemědělských areálů, které jsou zařazeny do ploch výroby a skladování s dostatečně širokými možnostmi využití. Jediný areál na severu sídla Vlastiboř je vzhledem ke svému umístění (hlavní dopravní provoz je veden centrem sídla) a stavu vymezen jako plochy ke změně stávající zástavby s určeným využitím občanského vybavení. Rozvoj ploch výroby a skladování je navržen v návaznosti na stávající areál ve Vlastiboři směrem na Svinky. Ostatní zemědělské areály zůstávají ve stávajících plochách. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvýhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů B1 a B2 bydlení v RD – Na počátku procesu pořizování územního plánu byly dvě hlavní možnosti rozvoje bydlení v sídle Vlastiboř (severovýchodním směrem a jihozápadním směrem. Jedny z hlavních kritérií při volbě této lokality byly právě dopady na zemědělskou půdu a odvodňovací zařízení. Ve vymezené lokalitě jihozápadním směrem je kvalitativně horší zemědělská půda (zejména IV. třída ochrany) a nejsou zasaženy odvodňovací zařízení. Navíc je nezanedbatelná část plochy uvnitř zastavěného území. B3, B4, B6 bydlení v RD – Jedná se o plochy, které jsou vymezeny uvnitř zastavěného území. B5 – jedná se o jedinou zastavitelnou plochu mimo zastavěné území v sídle Svinky, kdy více než polovina této plochy je uvnitř zastavěného území. koridory dopravní infrastruktury – Vymezené koridory pro umístění staveb veřejné dopravní infrastruktury budou mít při své realizaci minimální nároky na zábor zemědělské půdy a to zejména z důvodů, že hlavní část jejich trasy bude vedena po stávajících komunikacích (mimo propojení pro pěší a cyklisty mezi Vlastiboří a Zálužím a mezi Vlastiboří a Svinkami. Druhým důvodem jejich vymezení je jejich funkce, kdy by měly
13
zajišťovat propojení se sousedními sídly. Proto jsou také všechny stavby vymezeny jako veřejně prospěšné. VS1 výroba, skladování a umístění zemědělských staveb – Možností rozvoje zemědělských areálů není v území mnoho a proto byla zvolena ta, která je jeví jako přirozená a která rozšiřuje stávající funkční zemědělský areál. Navržené plochy dosahují pouze zlomku stávajícího areálu a ani případné změny územního plánu by neměly překročit rozumnou mez. TI-ČOV umístění čistíren odpadních vod – vzhledem k reliéfu terénu není ani jiné umístění čistíren odpadních vod možné. Vzhledem ke skutečnosti, že v tuto chvíli není zmáno přesné umístění jednotlivých staveb, je vymezena dostatečně velká plocha, která umožní v podrobnějších dokumentacích umístění vlastní ČOV. Proto se nepředpokládá využití celých ploch a tudíž i zábor zemědělského půdy bude menší. OV1 občanská vybavenost – Vodojem nad Zálužím je jedním z nejvýše položených míst v okolí. Vzhledem ke skutečnosti, že již se v této lokalitě nachází jedna výšková stavba, nebylo by nevhodné, aby zde vyrostla také rozhledna, která by se mohla stát přitažlivou pro mnoho návštěvníků. Plocha je vymezena pouze pro umístění rozhledny, proto bude výsledný zábor zemědělské půdy velmi malý. OV-sport1, OV-sport2 – Jedná se plochy navazující na stávající fungující a hojně využívaný sportovní areál, který již ale nemá vhodné prostory pro svůj případný rozvoj. Jelikož nejsou jiné možnosti navržení jeho případného rozšíření byly zvolené vyznačené možnosti, které zasahují na odvodněné pozemky zařazené do I. třídy ochrany zemědělské půdy. Jedná se však o zachování celistvosti sídelního útvaru a jeho logických vazeb a uspořádání. Mělo by se jednat zejména o umístění dětského hřiště, víceúčelového hřiště, dalšího zázemí a zkvalitňování poskytovaných služeb a rozšíření možností vyžití. SluE1, SluE2 – plochy pro umístění sluneční elektrárny – Jak se již stává poslední dobou zvykem, je v územním plánu vymezena plocha pro umístění sluneční elektrárny. V tomto případě je však několik důvodů pro její vymezení. Plocha je vhodná nižší kvalitou zemědělské půdy, dále také však svým reliéfem, nenaruší obraz krajiny, je dobře napojitelná na přenosovou soustavu, nejsou zasaženy odvodňovací zařízení. Nelze také nezmínit, že investorem tohoto záměru je sama obec. V územním plánu se nenalézá území, na němž se nachází dříve stanovený dobývací prostor. V severní části řešeného území na plochách určených pro plnění funkcí lesa se nachází chráněné ložiskové území. V tuto chvíli však nejsou navrhovány plochy těžby nerostů a proto se ani nepředpokládá stanovení dobývacího prostoru a tím ani případné zábory půdního fondu. Předpokládaný zábor PUPFL Tabulka výše obsahuje také hodnoty pro vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené pro plnění funkcí lesa. K záboru pozemků určených pro plnění funkcí lesa by mohlo dojít třemi navrhovanými záměry. DI1 Prvním je možné protnutí PUPFL navrhovanou souběžnou komunikací se silnicí II/135 pro pěší a cyklisty Vlastiboř – Záluží. Tento zábor se odehraje v řádu několika metrů čtverečních a protíná pozemek lesa, který má výměru 0,1403 ha a je zcela oddělen od ostatních pozemků lesa. Tento pozemek je vlastně vymezen na hrázi rybníka. Jedná se spíše o náletové dřeviny.
14
DI5 Druhým možným záborem PUPFL, ale v tomto případě málo pravděpodobným, je vymezený koridor pro umístění komunikace propojující Vlastiboř se sousedními správními územími jižním a jihovýchodním směrem. Koridor je vymezen na výměře 1,5339 ha, ale také v tomto případě by se měl zábor znovu pohybovat znovu pouze v řádu několika metrů čtverečních, kdy komunikace bude vedena ve stopě stávající komunikace a pouze v nezbytně nutném případě by mohla mírně vybočit a tím zasáhnout pozemky PUPFL. RE1 Třetím a největším možným záborem je vymezená zastavitelná plocha rekreace (1,4360 ha) v lokalitě rybníka Rytíř. Tato plocha je vymezena na místě stávajícího funkčního stanového tábora, který se však nachází na PUPFL. Zařazení tohoto pozemku do PUPFL lze považovat za přinejmenším problematické. Tato část pozemku v současné době příliš neplní funkce lesa. Jedná se o pozemek mezi silnicí II/135 a rybníkem Rytíř široký od cca 100 m do 25 m a dlouhý v nejdelším místě cca 220 m. Jeho vyjmutím by nemělo dojít k narušení funkcí sousedních pozemků určených pro plnění funkcí lesa. Zbylá část tohoto pozemku je vymezena jako lokální biokoridor a v této části by mělo naopak dojít k posílení funkce přírodní. Faktický zábor pozemků určených pro plnění funkcí lesa by se měl pohybovat v menších výměrách. Vzdálenost 50 m od okraje lesa je zasažena pouze dvěma záměry a to koridorem dopravní infrastruktury DI4, kdy se znovu jedná o případ rekonstrukce a rozšíření stávající komunikace (Vlastiboř – Debrník), a rozšířením stávajícího sportovního areálu plocha OV-sport1.
k) rozhodnutí o námitkách včetně jejich odůvodnění K návrhu územního plánu nebyly uplatněny žádné námitky.
l) vypořádání připomínek Při společném jednání a veřejném projednání byly uplatněny pouze bezrosporné připomínky.
m) údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Počet listů odůvodnění územního plánu 15 Počet výkresů k němu připojené grafické části 6 ٠ koordinační výkres v měřítku 1 : 5 000, ٠ výkres širších vztahů v měřítku 1 : 25 000, ٠ výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 5 000, ٠ detaily vybraných zastavěných území a zastavitelných ploch v měřítku 1 : 2 000.
15