Téma č. 1 VZNIK ŽIVOTA
Základní termíny Anorganický – týkající se neživé přírody (soli, voda, vyvřeliny) Organický – týkající se živé přírody (cukry, tuky, bílkoviny, vitaminy, aj.) Biogenní prvky – z nichž se skládá živá hmota (N,O,H,P)
Vývojové fáze vesmíru I. II. III. IV. V. VI.
Velký třesk Hadronová éra Leptonová éra Éra záření Éra látky Éra smršťování až zániku
„Velký třesk“ V okamžiku „velkého třesku“ byla veškerá hmota vesmíru soustředěna v nulovém objemu: • nekonečně velká hustota • nulový prostor
Vnucuje se otázka, co bylo před vznikem vesmíru – protože počátek vesmíru je totožný se vznikem prostoru a času, nemá takováto otázka žádný smysl
Kdyby bylo možné hovořit o čase před počátkem vesmíru a vesmír přitom ještě neexistoval, museli bychom připustit stvoření světa
Ihned po velkém třesku začal proces rozpínání vesmíru, který pokračuje do dneška. Rozpínání se zvolna zpomaluje: Je otázkou bude-li se zpomalovat do nekonečna, či se proces zastaví a dojde k pozvolnému smršťování až zániku prostoru, času i hmoty. Dnes: 16 mld. let od „velkého třesku“
Hadronová éra Délka trvání: desetitisícina sekundy Hustota hmoty: 1097 kg/m3 Teplota hmoty: 1000 kvintilionů st.C na začátku, na konci „jen“ bilion st.C Co se dělo: • částice se srážely s antičásticemi za vzniku energie a zániku hmoty • „částic“ bylo o něco více než „antičástic“ a z tohoto mála navíc vznikl dnešní vesmír
Leptonová éra (neutrinová) Trvání: 10 sekund po „velkém třesku“ Teplota vesmíru: 10 mld. st.C Hustota vesmíru: 107kg/m3 (krabička od zápalek by vážila metrák)
Co se dělo: Vznikaly leptony (neutrina), která mají téměř rychlost světla a pronikají veškerou hmotou. Existují do dneška.
Éra záření Délka trvání: 1 mil. let Hustota vesmíru: 20000 kg/m3 Co se dělo: Převládly fotony (prvek elektromagnetického hzáření o nulové hmotnosti pohybující se rychlostí světla a mající různou energii), které vznikly rozpadem hmoty při střetu částice s antičásticí
Éra látky • Vznik atomů, molekul a hmoty – GALAXIÍ složených z hvězd obklopených planetami. • „Zrání“ vesmíru: Na hranicích vesmíru byly objeveny vzdalující se částice o obrovské hmotnosti – KVASARY, což jsou „nevyzrálé“ úseky vesmíru, ze který se teprve budou vytvářet galaxie atd.
Osud hvězd – hvězda malé velikosti Hvězda malé velikosti (např. naše slunce): na konci své existence se začne zvětšovat a vznikne ČERVENÝ OBR (planetární systém zanikne), z obra se oddělí rozsáhlá atmosféra, která se rozplyne v mezihvězdném prostoru a zůstane jen jádro o průměru asi 10 tis. km o vysoké hustotě a velké svítivosti – BÍLÝ TRPASLÍK, svítivost zvolna pomine – ČERNÝ TRPASLÍK
Osud hvězd – hvězda střední velikosti Hvězda střední velikosti na konci svého života vybuchne v SUZPERNOVU, z níž nakonec zůstane jen centrum – NUTRONOVÁ HVĚZDA o vysoké hmotnosti
Osud hvězd – hvězdy obrovské Obrovská hvězda se na konci svého života zhroutí v ČERNOU DÍRU, což je neviditelný kulový prostor, v jehož okolí dochází k zakřivení prostoru vlivem maximální gravitace. Každé hmotné těleso či vlnění vstupující do díry se již nikdy nedostane ven.
Vznik sluneční soustavy Před 4,5 mld. let smršťováním mezihvězdného prachu a dfalším smrštěním vlivem gravitace vzniklo praslunce a praplanety, později slunce a planety
Vznik země – 1.část Utvořila se současně s ostatními planetami, ale díky vnitřním zdrojům tepla se roztavila a posléze opět ztuhla: V době, kdy byla v tekutém stavu klesaly těžší substance do nitra a lehčí vypluly na povrch. Před 3,8 mld. Let se vytvořila na povrchu KŮRA – zpočátku tenká a křehká, lámala se a skrz trhliny proudila láva a plyny – vytvořila se primitivní ATMOSFÉRA (pára, metan, CO2, čpavek, dusík, helium aj.
Vznik země – 2.část Při určitém poklesu teploty začala na povrchu kondenzovat VODA (oceány, jezera, řeky), v ovzduší přibývalo KYSLÍKU. 3,5 mld. let: prvé zárodky života 2,5 mld.let: zárodky dnešních kontinentů 550 mil.let: začátek geologických procesů (prvohory až čtvrtohory)
Vznik země - souhrn I. II. III. IV.
Geologický vývoj. Chemický vývoj Biologický vývoj Civilizační vývoj
Chemický vývoj
Primární bujon Koacervace: jev, při němž vznikají mikroskopické kapky zahuštěného koloidu ohraničené FYZIKÁLNÍ MEMBRANOU: KOACERVÁTOVÉ KAPKY – dochází v nich k nejjednodušší diferenciaci struktur Přírodní výběr: přežijí jen nejstabilnější Ale: Není vyřešena otázka způsobu „oživění“ těchto kapek a vzniku EOBIOTŮ – předchůdců dnešních buněk Buňka jako taková vznikla asi před 2,5 mld. let.
Membranová jednotka
Vlastnosti živé hmoty 1. Látková výměna (metabolismus). 2. Řízení (regulace) nervovým systémem nebo hormonálně 3. Dráždivost (schopnost registrovat signály a reagovat na ně). 4. Množení (schopnost produkovat potomky a předávat jim genetickou informaci) 5. Stárnutí a Smrt.
Teorie vzniku života na zemi SAMOZPLOZENÍ (moucha z hnijícího masa) KREAČNÍ (bůh) OPARINOVA a jiné snažící se vysvětlit vznik života přímo na zemi OSÍDLENÍ ZEMĚ FACILITACE VÝVOJE ze strany mimozemské síly
Vývoj života na zemi
Charles Darwin (1809 – 1882) Podnikl 5-ti letou cestu kol světa, při níž nasbíral materiály pro svoji teorii
Základní termíny – 1. EVOLUCE – pomalý vývoj REVOLUCE – rychlý vývoj, rychlá změna FYLOGENEZE – historický vývoj organismů ONTOGENEZE = vývoj jedince SPECIACE – vznik nové´ho druhu SELREKCE – výběr VARIABILITA – odlišnost INDIVIDUÁLNÍ VARIABILITA – odlišnost jedinců určitého druhu
Základní termíny – 2. Vnitrodruhový boj – mezi jedinci téhož druhu, nevede k vyhynutí Mezidruhový boj – mezi jedinci různých druhů, může vést k vyhynutí Přírodní výběr – přežívání jedinců pro život nejlépe přizpůsobených, čímž jen zachována KVALITA DRUHU Pohlavní výběr – pro druh má význam jen takový kvalitní jedinec, který se může množit a své pozitivní vlastnosti přenášet na další pokolení
Hominizace
I. Fáze HOMINIZACE
II. Fáze HOMINIZACE
Lidská plemena a rasy
