TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU
Název pilotního projektu:
Podpora rybničního perifytonu s cílem využít trofii rybníků k produkci plůdku candáta obecného
Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/13.00460 1
Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: Klatovské rybářství a.s. Adresa:
K Letišti 442, Klatovy 339 01
IČ:
29087911
Registrační číslo pp:
CZ.1.25/3.4.00/13.00460
Název pilotního projektu:
Podpora rybničního perifytonu s cílem využít trofii rybníků k produkci plůdku candáta obecného
Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Ing. Václav Voráček
Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa:
Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany
IČ:
60076658
Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 28. 11. 2014 Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.
Zpracovatel technické zprávy pilotního projektu: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa:
Zátiší 728/II, 389 25 Vodňany
IČ:
60076658
Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, 28. 11. 2014 Jména a příjmení osob, které zpracovaly technickou zprávu: doc. Ing. Tomáš Policar, Ph.D., Ing. Petr Svačina, Ing. Martin Bláha, Ph.D., RNDr. Irena Šetlíková, Ph.D. Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zpracovatele technické zprávy zastupovat: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 2
Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství 2007 – 2013 na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat:
1. Příjemce dotace:
Ing. Václav Voráček
2. Partnera projektu (vědecký subjekt):
prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.
3. Zpracovatele technické zprávy:
prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.
3
1 CÍL .................................................................................................................................................................... 6 1.1 CO JE CÍLEM PILOTNÍHO PROJEKTU............................................................................................................................... 6 1.2 V ČEM TKVÍ INOVATIVNOST TESTOVANÉ TECHNOLOGIE .................................................................................................... 6 1.3 PROČ JE NUTNÁ INOVACE, KTERÁ JE PŘEDMĚTEM TESTOVÁNÍ ............................................................................................ 7 2 ÚVOD ................................................................................................................................................................ 8 3 MATERIÁL A METODIKA ...........................................................................................................................11 3.1 EXPERIMENT 1 – ODCHOV CANDÁTA DO KATEGORIE RYCHLENÉHO PLŮDKU S RŮZNOU PODPOROU PERIFYTONU A JINÝCH POTRAVNÍCH ORGANISMŮ ............................................................................................................................................. 11 3.1.1 Cíl experimentu ......................................................................................................................................... 11 3.1.2 Uspořádání experimentu .......................................................................................................................... 11 3.1.3 Nasazení ryb ............................................................................................................................................. 12 3.1.4. Monitoring kvality vody v průběhu odchovu ........................................................................................... 12 3.1.5 Odběry perifytonu, zoo- a fytoplanktonu.................................................................................................. 12 3.1.6 Zpracování vzorků fytoplanktonu ............................................................................................................. 13 3.1.7 Zpracování vzorků perifytonu a jeho kvantifikace .................................................................................... 13 3.1.8 Zpracování vzorků zooplanktonu a jeho kvantifikace ............................................................................... 13 3.1.9 Sledování růstu odchovávaných ryb ......................................................................................................... 14 3.1.10 Potrava odchovávaných ryb ................................................................................................................... 14 3.1.11 Výlov rybníků na konci odchovu – stanovení přežití, míry kanibalismu a celkové produkce ryb ............ 15 3.1.12 Statistické hodnocení dat....................................................................................................................... 15 3.1.13 Použitá literatura .................................................................................................................................... 16 3.2 EXPERIMENT 2 – ODCHOV CANDÁTA DO KATEGORIE RYCHLENÉHO PLŮDKU S RŮZNOU PODPOROU PERIFYTONU A JINÝCH POTRAVNÍCH ORGANISMŮ ............................................................................................................................................. 16 3.2.1 Cíl experimentu ......................................................................................................................................... 16 3.2.2 Uspořádání experimentu .......................................................................................................................... 16 3.2.3 Monitoring fyzikální a chemické kvality vody v průběhu odchovu ........................................................... 17 3.2.4 Odběry a zpracování vzorků perifytonu, fytobentosu, zoo- a fytoplanktonu............................................ 17 3.2.5 Odběry a zpracování vzorků dnového zoobentosu ................................................................................... 17 3.2.6 Sledování růstu odchovávaných ryb ......................................................................................................... 18 3.2.7 Potrava odchovávaných ryb ..................................................................................................................... 18 3.2.8 Výlov rybníků na konci odchovu – stanovení přežití, míry kanibalismu a celkové produkce ryb .............. 18 3.2.9 Statistické hodnocení dat.......................................................................................................................... 18 3.2.10 Použitá literatura .................................................................................................................................... 19 4 VÝSLEDKY ..........................................................................................................................................................20 4.1 EXPERIMENT 1 – ODCHOV CANDÁTA DO KATEGORIE RYCHLENÉHO PLŮDKU S RŮZNOU PODPOROU PERIFYTONU A JINÝCH POTRAVNÍCH ORGANISMŮ ............................................................................................................................................. 20 4.1.1 Fyzikální a chemická kvalita vody ............................................................................................................. 20 4.1.2 Perifyton ................................................................................................................................................... 20 4.1.3 Zooplankton .............................................................................................................................................. 21 4.1.4 Fytoplankton ............................................................................................................................................. 22 4.1.5 Růst, přežití, procentuální podíl kanibalů a celková produkce odchovávaných ryb.................................. 23 4.1.6 Potrava u odchovávaných ryb................................................................................................................... 25 4.1.7 Závěry a doporučení z prvního experimentu............................................................................................. 27 4.2 EXPERIMENT 2 – ODCHOV CANDÁTA DO KATEGORIE PODZIMNÍHO PLŮDKU CANDÁTA OBECNÉHO S RŮZNOU PODPOROU PERIFYTONU A JINÝCH POTRAVNÍCH ORGANISMŮ ................................................................................................................................. 28 4.2.1 Fyzikální a chemická kvalita vody ............................................................................................................. 28 4.2.2 Perifyton ................................................................................................................................................... 29 4.2.3 Fytoplankton ............................................................................................................................................. 29 4.2.4 Zooplankton .............................................................................................................................................. 30 4.2.5 Dnový bentos ............................................................................................................................................ 31 4.2.6 Fytofilní bentos ......................................................................................................................................... 32 4.2.7 Růst, přežití, procentuální podíl kanibalů a celková produkce odchovávaných ryb.................................. 34
4
4.2.8 Potrava u odchovávaných ryb................................................................................................................... 35 4.2.9 Závěry a doporučení z druhého experimentu ........................................................................................... 37 4.
FOTOPŘÍLOHA .......................................................................................................................................39
5
1 Cíl 1.1 Co je cílem pilotního projektu Cílem první fáze řešeného projektu bylo provozně otestovat a ověřit technologii vyrovnané a kvalitní produkce rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca L.) v malých produkčních rybnících s různým stupněm umělé podpory perifytonu (trvale ponořených různých substrátů, které byly osidlovány různými vodními organismy souhrnně označovanými jako perifyton). Cílem projektu bylo na začátku odchovu (ještě před nasazením larev candáta obecného) do rybníků nainstalovat různé substráty podporující perifyton v podobě: 1) přírodních rohoží z vřesovce a 2) rohoží z geotextílie, které v průběhu odchovu larev a juvenilních ryb do kategorie rychleného plůdku candáta obecného tvořily podporu pro osídlení a následný rozvoj organismů perifytonu. Vytvořené podmínky obou variant s umělou podporou perifytonu byly porovnány s podmínkami rybníků, u kterých perifyton nebyl nijak podporován. U všech variant použitých rybníků byly sledovány následující podmínky chovu larev a juvenilních ryb candáta obecného, které měly být významně ovlivňovány jednotlivými použitými variantami podpory perifytonu v rybnících: chemická kvalita vody; složení a početnost zooplanktonu, fytoplanktonu a perifytonu; potrava, růst a přežití odchovávaných juvenilních ryb candáta obecného. Na závěr odchovu byl vyhodnocen také produkční a ekonomický efekt jednotlivých variant podpory perifytonu v rybnících ve vztahu k produkci plůdku candáta obecného v kategorii rychleného plůdku. Cílem druhé fáze řešeného projektu, která se týkala odchovu půlročního (podzimního) plůdku candáta obecného, bylo využít nejefektivnější a nejperspektivnější variantu podpory perifytonu pro produkci rychleného plůdku candáta obecného (byla zjištěna v první fázi projektu) a porovnat její efektivitu s podporou odchovu podzimního plůdku pomocí vysazení larev krmných ryb a variantou odchovu bez jakékoliv podpory odchovu zmíněného plůdku candáta obecného do podzimního období. V rámci zmíněné fáze projektu byly sledovány podmínky chovu juvenilních ryb candáta obecného, které měly být významně ovlivňovány jednotlivými použitými variantami podpory chovu juvenilních ryb candáta v rybnících jako byly: chemická kvalita vody; složení a početnost zooplanktonu, fytoplanktonu, perifytonu a zoobentosu; potrava, růst a přežití odchovávaných juvenilních ryb candáta obecného. Cílem obou zmíněných fází odchovu podpořených různým melioračním zásahem v rybnících bylo využít maximální trofický potenciál využitých rybníků, podpořit kvalitu vody a také růst, přežití a celkovou produkci odchovávaných juvenilních ryb candáta obecného, která by v budoucnosti mohla výrazným způsobem podpořit diverzifikaci a ekonomickou efektivitu produkce násadových ryb v rámci českého rybářství. Na závěr obou odchovů byl vyhodnocen produkční a ekonomický efekt jednotlivých variant podpory perifytonu potažmo produkce juvenilních ryb candáta obecného v rybnících.
1.2 V čem tkví inovativnost testované technologie Podle našich znalostí a zkušeností nebyl v českém produkčním rybářství realizován podobný projekt testující zmíněnou ověřovanou technologii produkující kvalitní a dostatečné množství juvenilních ryb candáta obecného v rybnících pomocí různé podpory potravních organismů odchovávaných ryb candáta obecného. Největší inovativností ověřované technologie je popis principu podpory potravních organizmů vyskytujících se v rybnících a sloužící jako potrava pro odchovávané larvy či juvenilní ryby candáta obecného do kategorie rychleného plůdku s cílem maximálně využít trofický potenciál rybníků bez nutnosti používat statková či průmyslová hnojiva. Dále technologie přináší inovativní poznatky týkající se podpory odchovu 6
staršího plůdku candáta obecného do pozimního období z hlediska podpory potravních organismů odchovávaného candáta v podobě perifytonu, zooplanktonu či potravních ryb. Obecně projekt přináší nové poznatky týkající se: 1) potravních nároků jednotlivých odchovávaných věkových kategorií candáta obecného a dále 2) jednotlivých technologických kroků výrobního postupu, který zajišťuje vyrovnanou a kvalitní produkci rychleného či půlročního (podzimního) plůdku candáta obecného v rybnících. Tyto biologické a technologické poznatky mohou být v budoucnosti v rámci českého rybářství velmi efektivně využívány v rybničním chovu a produkci násadových ryb candáta obecného. Následně takovéto ryby mohou být nasazovány do další rybniční či intenzivní akvakultury, která na konci produkčního cyklu může produkovat tržní ryby velmi ceněného candáta obecného. 1.3 Proč je nutná inovace, která je předmětem testování V současné době je v rámci českého rybářství hojně využíván rybniční odchov larev a juvenilních ryb candáta obecného do kategorie rychleného plůdku (Policar a kol., 2011). Avšak úspěšnost tohoto chovu je poměrně velmi produkčně nestálá a proměnlivá především z důvodu různého průběhu počasí v rámci jednotlivých let, které výrazně ovlivňují vývoj a složení potravní nabídky daných použitých rybníků. Velmi často se v průběhu zmíněného rybničního chovu setkáváme s nedostatečnou přípravou rybníků na vysazení larev, s nedostatečným monitoringem odchovu ryb z hlediska aktuální potravní nabídky v rybnících, s jejich nedostatečnou podporou, s monitoringem přijímané potravy, růstu a hustoty odchovávaných ryb. Díky těmto velmi často nedostatečným nebo neodborně realizovaným chovatelským zásahům je dosahováno velmi nízké produkce ryb, která může dosahovat produkce rozdílných velikostí z důvodu kanibalismu, hladových či jinak poškozených ryb a to jen na úrovni několika procent (5 - 9 %) z celkového počtu nasazených larev. Naopak jestliže jsou zmíněné chovatelské úkony realizovány pečlivě a odborně, s dostatečným předstihem popřípadě opakovaně lze dosáhnout produkce kvalitních, velikostně vyrovnaných, dostatečně vyvinutých ryb na úrovni několika desítek procent (25 – 30%) z nasazeného počtu larev. Z uvedených informací vyplývá, že výsledky projektu prezentující kvalitní přípravu rybníků, podporu potravních organismů a kvalitní vody v rybnících, pravidelný monitoring výskytu potravních organismů, růstu, hustoty a potravy ryb při odchovu larev a juvenilních ryb candáta obecného jsou velmi důležité a klíčové pro úspěšnost zmíněného odchovu. Z tohoto důvodu je tato inovace považována za důležitou či nutnou a byla realizována s cílem produkčním podnikům ukázat, jak je možné dosáhnout zvýšené a kvalitní produkce juvenilních ryb candáta obecného.
7
2 Úvod Candát obecný je v současnosti jedním z nejperspektivnějších druhů ryb, které jsou chovány v rámci sladkovodní evropské akvakultury (Müller-Belecke a Zienert, 2008; Policar a kol., 2013). Výborná nutriční kvalita candátího masa a jeho senzorické vlastnosti (Uysal a Aksoylar, 2005) jsou důvodem velké obliby tohoto druhu jak mezi konzumenty ryb (Dil, 2008) tak i mezi sportovními rybáři (Pivnička a Rybář, 2001). V současné době je produkce tržního candáta v Evropě tvořena z 85–90 % lovem ryb vyskytujících se přirozeně v ruských, kazachstánských a estonských jezerech. Celoevropská absolutní produkce candáta obecného lovem se v současnosti pohybuje v rozmezí 9 000 až 15 000 t tržních ryb (FAO, 2014a). Nicméně tato produkce se ve východní Evropě v posledních desetiletích výrazně snižuje. Zatímco v 70. letech minulého století bylo z východoevropských jezer ročně odloveno přes 40 000 t tržních ryb tohoto druhu (Dil, 2008; FAO, 2014a) za posledních 30–40 let se produkce tohoto odlovu snížila na méně než polovinu. To je dáno jednak dlouhodobým nadměrným rybolovem candáta v jezerech, který výrazně snižuje stabilitu jeho přirozených populací a jednak nedostatečným rybářským managementem realizovaným na využívaných lokalitách (Dil, 2008; Müller-Belecke a Zienert, 2008). Vysoká obliba candáta obecného mezi konzumenty ryb a sportovními rybáři a jeho snižující se produkce lovem z jezer způsobují v současné době nedostatečně zásobovaný trh tímto druhem především v západní Evropě (Francie, Německo, Rakousko, Dánsko, Belgie a Švýcarsko). Tento fakt způsobil v posledních letech neustále stoupající prodejní cenu tržních candátů. Současná velkoobchodní cena za jeden kilogram tržního celého chlazeného a nekuchaného candáta se v západní Evropě pohybuje podle velikosti ryb od 5 do 8 euro u tržních ryb o hmotnosti 0,7–2 kg a 6–9 euro u ryb o hmotnosti 2–4 kg (Dil, 2008). Maloobchodní cena tržního chlazeného a nekuchaného candáta se pohybuje na úrovni 13–16 euro za kilogram (Tamazouzt, 2008). Průměrná maloobchodní cena jednoho kilogramu candáta obecného se v ČR pohybuje mezi 290 a 350 Kč (Policar a kol., 2014), což je přibližně 11,5–14 euro. Snížená produkce candáta obecného lovem, vysoká obliba této ryby u konzumentů a nedostatečně zásobovaný trh neustále v Evropě motivuje chovatele ryb se více věnovat chovu a stabilní produkci tržních ryb tohoto druhu (Policar a kol., 2011a; 2013). V současné době se v Evropě chovem v rybnících a intenzivní akvakultuře celkem vyprodukuje pouze cca 5–7 % celkového objemu evropského trhu s candátem obecným, což představuje jen 500–1 000 t tržních ryb (FAO, 2014b). Tržní candát obecný se produkuje především ve střední či východní Evropě (ČR, Maďarsko, Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko, Polsko a Německo) extenzivním způsobem pomocí rybniční akvakultury s polykulturními obsádkami. Ročně se takto ve zmíněných zemích vyprodukuje 300–500 t tržních candátů (Wedekind, 2008; Adámek a kol., 2012; Kratochvíl, 2012). Vedle tradiční extenzivní produkce candáta obecného v rybnících se v posledních patnácti letech především v západní Evropě rozvíjí intenzivní akvakultura tohoto druhu v uzavřených recirkulačních akvakulturních systémech (RAS) (Policar a kol., 2013). Tento způsob chovu oproti rybničnímu chovu využívá produkci domestikovaných populací ryb (Fontaine, 2009), mimosezónní výtěry generačních ryb (Zakes a Szczepkowski, 2004; Ronyai, 2007; Zakes, 2007; Müller-Belecke a Zienert, 2008) a krmení ryb pomocí umělých peletovaných krmných směsí (Wang a kol., 2009). Juvenilní a tržní candáti jsou chováni ve vysokých hustotách (až 30 – 50 kg ryb na 1000 litrů vody) (Wedekind, 2008). RAS zajišťuje optimální podmínky pro růst candáta obecného (teplota vody 23 °C a 100% nasycení vody kyslíkem) (Wang a kol., 2009). Tato akvakultura candáta obecného je v posledních letech rozvíjena především v Dánsku, Nizozemí, Finsku, Francii, České republice, Rakousku, Německu, Rumunsku, Bulharsku a Chorvatsku (Van Mechelen, 2008; Philipsen, 2008; Policar a kol.,
8
2011a; 2013). V současné době můžeme v celé Evropě najít až 30 rybářských farem produkujících tržní ryby candáta obecného intenzivní akvakulturou. V současnosti i přes různé biotechnologické a chovatelské inovace většina evropských chovatelů candáta obecného řeší problém s nedostatkem kvalitního násadového materiálu tohoto druhu (Szczepkowski a kol., 2011). Nedostatečná a nekvalitní produkce juvenilních ryb (většinou adaptovaných na podmínky RAS a peletované krmivo) je limitujícím faktorem masového rozvoje intenzivní produkce tržních candátů v Evropě (Zakes a kol., 2004, 2006). Produkce juvenilních ryb plně kontrolovaným a intenzivním chovem v RAS je velmi drahá, rozkolísaná a velmi často nekvalitní (Policar a kol., 2011; 2014). Z tohoto důvodu byla v průběhu posledních 5 let v ČR a Maďarsku vyvíjená optimalizovaná technologie produkce juvenilních ryb candáta obecného adaptovaného na RAS a peletované krmivo pomocí kombinace rybniční a intenzivní akvakultury (Policar a kol., 2013). Česká republika je v tomto oboru rybářství na špičkové odborné úrovni a na jednotlivých rybářských provozech je ročně vyprodukováno až 50 - 80 000 ks juvenilních ryb o hmotnosti 10 gramů, které jsou plně adaptované na RAS a peletované krmivo a většinou prodávané do zahraničí. Pro takovouto produkci je však nutné zajistit kvalitní, dostatečnou a vyrovnanou produkci juvenilních (rychlených či podzimních) ryb candáta obecného z rybníků s cílem jejich adaptace na intenzivní chov. Nemluvě o další potřebě juvenilních ryb candáta obecného pro klasické rybniční polokulturní chovy tradičních českých rybářských podniků. Z těchto informací je zřejmé, že české rybářství bude potřebovat pro budoucí dostatečnou produkci násadového či tržního candáta obecného kvalitní, dostatečnou a vyrovnanou produkci juvenilních ryb tohoto druhu získanou z rybníků. K zajištění této produkce by měly přispět výsledky tohoto realizovaného projektu. Použitá literatura: Adámek, Z., Linhart, O., Kratochvíl, M., Flajšhans, M., Randák, T., Policar, T., Masojídek, J., Kozák, P., 2012. Aquaculture in the Czech Republic in 2012: Modern European prosperous sector based on thousand-year history of pond culture. Aquaculture Europe 37: 5–14. Dil, H., 2008. The European market of the pikeperch for human consumption. In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (Eds): Percid Fish Culture - From Research to Production, Proceeding of abstracts and short communications of the workshop, Namur, Belgium: 15–16. FAO 2014a. Fisheries and Aquaculture Information and Statistics Service – 17/11/2014. http://www.fao.org/fishery/statistics/global-capture-production/query/en. FAO 2014b. Fisheries and Aquaculture Information and Statistics Service – 17/11/2014 http://www.fao.org/fishery/statistics/global-aquaculture-production/query/en. Kratochvíl, M., 2012. Výlov tržních ryb u členů RS v roce 2011 a užití produkce ryb v ČR v letech 1990–2011. Rybářské sdružení České republiky, České Budějovice: 31 s. Müller-Belecke, A., Zienert, S., 2008. Out-of-season spawning of pike perch (Sander lucioperca L.) without the need for hormonal treatments. Aquac. Res. 39: 1279–1285. Philipsen, A., 2008. Excellence Fish: production of pikeperch in recirculating system. In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Research to Production, Universitaires de Namur, Belgium: 67. Pivnička, K., Rybář, M., 2001. Long-term trends in sport fishery yield from selected reservoirs in the Labe watershed (1958–1998). Czech J. Anim. Sci. 46 (2): 89–94. Policar, T., Bláha, M., Křišťan, J., Stejskal, V., 2011. Kvalitní a vyrovnaná produkce rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) v rybnících. Edice Metodik (Ověřená technologie), FROV JU Vodňany 110: 33s.
9
Policar, T., Stejskal, V., Křišťan, J., Podhorec, P., Švinger, V., Bláha, M., 2013. The effect of fish size and density on the weaning success in pond-cultured pikeperch (Sander lucioperca L.) juveniles. Aquac. Int. 21 (4): 869–882. Policar, T., Křišťan, J., Blecha, M., Vaniš, J., 2014. Adaptace a chov juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) v recirkulačním akvakulturním systému (RAS). Edice metodik (Technologická řada), FROV JU Vodňany 141: 46 s. Ronyai, A., 2007. Induced out-of-season and seasonal tank spawning and stripping of pike perch (Sander lucioperca L.). Aquac. Res. 38, 1144–1151. Szczepkowski, M., Zakes, Z., Szczepkowska, B., Piotrowska, I., 2011. Effect of size sorting on survival, growth and cannibalism in pikeperch (Sander lucioperca L.) larvae during intensive culture in RAS. Czech J. Anim. Sci. 56 (11): 483–489. Tamazouzt, L., 2008. The French restocking market for percids. In: Fontaine P, Kestemont P, Teletchea F, Wang N (Eds) Proceeding of Percid Fish Culture From Research to Production, Universitaires de Namur, Belgium: 17–18. Uysal, K., Aksoylar, M.Y., 2005. Seasonal variations in fatty acid composition and the N-6/N-3 fatty acid ratio of pikeperch (Sander lucioperca) muscle lipids. Ecol. Food Nutr. 44 (1): 23– 35. Van Mechelen, J., 2008. Viskweekcentrum Valkenswaard: extensive vs intensive production of pikeperch juveniles. In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Research to Production, Universitaires de Namur, Belgium: 46. Wang, N., Xu, X.L., Kestemont, P., 2009. Effect of temperature and feeding frequency on growth performances, feed efficiency and body composition of pikeperch juveniles (Sander lucioperca). Aquaculture 289: 70–73. Wedekind, H., 2008. German experiences with the intensive culture of pikeperch (Sander lucioperca L.). In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (Eds): Percid Fish Culture - From Research to Production, Proceeding of abstracts and short communications of the workshop, Namur, Belgium: 68–70.Szczepkowski a kol., 2011 Zakes, Z., Szczepkowski, M., 2004. Induction of out-of-season spawning of pikeperch, Sander lucioperca (L.). Aquac. Int. 12: 11–18. Zakes, Z., Przybyl, A., Wozniak, M., Szczepkowski, M., Mazurkiewicz, J., 2004. Growth performance of juvenile pikeperch, Sander lucioperca (L.) fed graded levels of dietary lipids. Czech J. Anim. Sci. 49: 156–163. Zakes, Z., Kowalska, A., Czerniak, S., Demska-Zakes, K., 2006. Effect of feeding frequency on growth and size variation in juvenile pikeperch, Sander lucioperca (L.). Czech J. Anim. Sci. 51: 85–91. Zakes, Z., 2007. Out-of-season spawning of cultured pikperch Sander lucioperca (L.). Aquac. Res. 38: 1419–1427.
10
3 Materiál a metodika 3.1 Experiment 1 – odchov candáta do kategorie rychleného plůdku s různou podporou perifytonu a jiných potravních organismů 3.1.1 Cíl experimentu Cílem experimentu 1 bylo poloprovozně otestovat a ověřit využití různé podpory výskytu perifytonu a jiných potravních organismů v rybnících při odchovu larev a juvenilních ryb candáta obecného do kategorie rychleného plůdku. V průběhu experimentu 1 byl testován vliv dvou předem vybraných substrátů potencionálně podporující perifyton v podobě: 1) přírodních rohoží z vřesovce a 2) rohoží z geotextílie. Vytvořené podmínky obou variant s umělou podporou perifytonu byly porovnány s podmínkami rybníků, u kterých perifyton a jiné potravní organismy nebyly nijak podporovány. U všech variant použitých rybníků byly sledovány a porovnávány podmínky chovu larev a juvenilních ryb candáta obecného, které měly být významně ovlivňovány jednotlivými použitými variantami podpory perifytonu či jiných potravních organismů v rybnících. Sledované ukazatele: chemická kvalita vody; složení a početnost zooplanktonu, fytoplanktonu a perifytonu; potrava, růst a přežití odchovávaných juvenilních ryb candáta obecného. Na závěr odchovu byl vyhodnocen také produkční a ekonomický efekt jednotlivých variant podpory perifytonu v rybnících ve vztahu k produkci plůdku candáta obecného v kategorii rychleného plůdku. 3.1.2 Uspořádání experimentu První experiment probíhal celkem ve 12 malých rybnících o rozměrech 46 x 38 m (cca výměře 0,2 ha) a o průměrné hloubce u výpusti 1,2 m na pokusnictví Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech (49°09´ s. š., 14°09´ v. d., nadmořská výška 393 m n. m.) a v horažďovickém provozním areálu (49°3´ s. š., 13°6´ v. d., nadmořská výška 427 m n. m.) rybářského podniku Klatovské rybářství a.s. (Obr.1). K experimentu bylo využito 6 rybníků ve Vodňanech a 6 rybníků v Horažďovicích (celkem na každém místě rybářském provozu 2 opakování tří testovaných variant) s cílem co nejvíce eliminovat dané místní podmínky chovu ryb (přítok a kvalita vody, počasí, predace rybožravých ptáků či savců, přístup rybářské obsluhy atd.). Jak již bylo zmíněno, experiment testoval 3 varianty podpory perifytonu a jiných potravních organismů pro odchovávané larvy a juvenilní ryby candáta obecného do kategorie rychleného plůdku ve zmíněných použitých rybnících. Testovanými variantami byly: substrát v podobě rohoží z vřesovce (varianta 1), substrát v podobě nainstalovaného pásu geotextilie (varianta 2) a kontrolní varianta bez substrátu (varianta K). Všechny varianty byly celkově testovány se čtyřmi opakováními. Zmíněná podpora perifytonu a potravních organizmů v rybnících v podobě rohoží a geotextílií byla do rybníků nainstalována na začátku dubna 2014 (1. 4. - 11. 4. 2014). Oba substráty podpory perifytonu či jiných potravních organismů byly do rybníků nainstalovány tak, aby v každém rybníku vždy tvořily dva souběžné podélné pásy v délce 25 m a výšce 1,5 m. Nainstalovaný substrát v rybníku, který byl tvořen rohoží z vřesovce, celkově v jednom rybníce finančně vyšel na 6600 Kč. Naopak substrát z geotextílie v jednom rybníce byl pořízen za 2000 Kč. Pro účely odběru perifytonu bylo do každého rybníku se substrátem (ve variantě 1 a 2) nainstalováno ještě 8 odběrových pruhů substrátů (o rozměru 0,1 x 1,5 m). Tyto pruhy byly upevněny na železnou (kari) síť připevněnou na dřevěnou násadu, která se následně zakotvila ve dně rybníku. Všechny rybníky byly 12. 4. až 13. 4. napuštěny vodou s cílem podpořit vývoj perifytonu na nainstalovaných substrátech a dále jiných potravních organismů v rybnících ještě před vlastním nasazením larev candáta obecného. 11
Obr. 1: Uspořádání experimentu 1 a 2: 6 rybníků na pokusnictví VÚRH, FROV JU ve Vodňanech a 6 rybníků v horažďovickém provozním areálu Klatovského rybářství a.s. Vysvětlivky: 0: kontrolní varianta bez podpory perifytonu a potravních organismů (oba pokusy), 1: substrát vřesovec – podpora perifytonu a potravních organismů (oba pokusy) a 2: substrát geotextilie - podpora perifytonu a potravních organismů (I. pokus) / podpora chovu candáta obecného využitím potravní ryba (II. pokus). Jako podklad byla využita mapa na https://www.mapy.cz 3.1.3 Nasazení ryb Na konci dubna (23.4. 2014) byly do všech předem připravených rybníků nasazeny larvy candáta obecného (TL = 5,194 ± 0,225 mm a W = 0,752 ± 0.361 µg) o počáteční hustotě 374 000 ks. ha-1, což znamená, že do každého rybníka bylo vysazeno celkem 65 000 ks larev. Larvy candáta byly získány od 9 párů generačních ryb candáta obecného - jikernačky (TL= 515,2 ± 32,6 mm, W= 1243,8 ± 247.1 g) a mlíčáků (TL= 493.6 ± 37.4 mm, W= 1118.9 ± 184.2 g), které byly injikované přípravkem Chorulon (aktivní látka hCG) v dávce 500 IU hCG.kg-1. Hormonální injikace ryb proběhla dne 11.4.2014. Ryby se přirozeně vytřely 14.4.2014 v odchovných žlabech, do kterých před hormonální injikací a nasazením ryb byly naistalovány výtěrová hnízda tvořená umělým trávníkem s výškou stébla 50 mm. Nakladené a oplozené jikry byly na hnízdech v jednotlivých žlabech inkubovány a následně došlo k vylíhnutí larev mezi 20. – 22. 4. 2014 a poté 23.4.2014 k vysazení larev do jednotlivých rybníků. 3.1.4. Monitoring kvality vody v průběhu odchovu Od začátku odchovu byla detailně v jednotlivých rybnících monitorována kvalita vody. V rámci této činnosti byly sledovány následující parametry: 1) teplota vody v 1 metru od hladiny u výpustního zařízení v 1 hodinovém intervalu pomocí registračního teplotního snímače Minikin T, 2) pH ve třítýdenních intervalech pomocí kapesního pH metru WTW MultiLine P4 probe (WTW GmbH, Německo), 3) ostatní následující chemické ukazatele byly stanovené v třítýdenním intervalu chemickými analýzami Horákové a kol. (1989): BSK5, ChSKMn, NO3-N, NO2-N, NH4-N, TN, PO4-P a TP a 4) při každém odběru vody pro chemické analýzy byla ještě měřena hloubka vody v daném rybníce u výpusti a průhlednost vody pomocí Secchiho desky. 3.1.5 Odběry perifytonu, zoo- a fytoplanktonu Odběry potencionálních potravních organismů odchovávaných larev a juvenilních ryb candáta obecného v podobě perifytonu osidlující případné nainstalované substráty, zooplanktonu a fytoplanktonu probíhaly v 3 týdenních intervalech od dubna do začátku června (22.4., 12. 5., 2. 12
6. 2014) a celkem byly realizovány 3 odběry. Pro tyto účely odběru zoo- a fytoplanktonu bylo z každého rybníka odebráno vždy 30 l vody z celého vodního sloupce v několika náhodně zvolených místech pomocí Patalasova planktonního odběráku. Voda byla přefiltrována přes sítko ze síťoviny o velikosti ok 200 µm do plastových láhví. Dále pro účely odběru perifytonu byl z každého rybníka s nainstalovaným substrátem odebrán odběrový pruh substrátu pomocí plastové trubky o průměru 160 mm. 3.1.6 Zpracování vzorků fytoplanktonu Část vody odebrané Patalasovým odběrákem (4 l) byla přefiltrována přes sítko ze síťoviny s oky 200 µm do plastových láhví. Ihned po odebrání vzorků fytoplanktonu a perifytonu byla ve 3 podvzorcích z jednotlivých rybníků změřena okamžitá fluorescence chlorofylu (Ft) v modrém i červeném světle, optická hustota (OD) při 680 nm a 720 nm a kvantový výtěžek (QY) pomocí přístroje AquaPen AP 100. Ve fytoplanktonu byla kromě fluorescence stanovena i koncentrace chlorofylu-a (chl-a). Známý objem vzorků fytoplanktonu (250 – 1500 ml) byl zfiltrován přes filtr ze skleněných vláken (Whatman GF/C, velikost pórů: 0,1-0,2 µm) ve vakuové filtrační aparatuře (tlak max. 0,2 atm.). Zfiltrované vzorky fytoplanktonu na filtru byly uloženy na silikagel do - 20 C. V době do 2 týdnů od odběru v nich byla stanovena koncentrace chlorofylu-a spektrofotometrickou metodou dle Lorenzena (1967) při vlnových délkách 665 nm a 750 nm, charakterizující početnost fytoplanktonních organismů. K okyselení vzorků (tj. korekce koncentrace chl-a na rozkladné produkty) bylo použita 1 M HCl (30 µl do kyvety o objemu vzorku 3 ml). U všech vzorků fytoplanktonu byla také stanovena sušina při 85 °C (DW) jako pomocný ukazatel početnosti fytoplanktonu. 3.1.7 Zpracování vzorků perifytonu a jeho kvantifikace U odebraného pruhu substrátu byla změřena délka ponořené části a vypočítána její plocha a následně vystřižen proužek substrátu o šířce cca 2,5 cm. Tento proužek byl umístěn do fotomisky s 0,5 l vodovodní vody a mechanicky očištěn zubním kartáčkem. Takto získaný vzorek perifytonu byl přelit přes sítko ze síťoviny o velikosti ok 500 µm. Tím byl získán vzorek perifytonu, u kterého byla stanovena sušina (DW) při teplotě sušení 85 °C. Dále u perifytonu byl kromě sušiny stanoven i obsah organické hmoty v perifytonu při teplotě 550 °C (AFDW). Následně DW a AFDW perifytonu, která charakterizovala množství popelovin ve vzorku. Čím méně popeloviny ve vzorku bylo determinováno, tím mohlo být usuzováno na vyšší množství organické hmoty (různých organismů) vyskytujících se na substrátu. Následně tato kvantifikace organické hmoty byla vztažena na zjištěnou plochu odebraného proužku. Tato kvantifikace byla následně porovnávána mezi použitými substráty pro podporu perifytonu v rybnících. Ihned po odebrání vzorků perifytonu byla ve 3 podvzorcích z jednotlivých rybníků změřena okamžitá fluorescence chlorofylu (Ft) v modré či červeném světle, optická hustota (OD) při 680 nm a 720 nm a kvantový výtěžek (QY) pomocí přístroje AquaPen AP 100 s cílem stanovit podíl perifytonních organismů (řas a bakterie) a sinic s cílem částečně determinovat základní složení organismů v rámci perifytonu. 3.1.8 Zpracování vzorků zooplanktonu a jeho kvantifikace Zbylá voda odebraná Patalasovým odběrákem(26 l) byla přefiltrovány přes tři síta o velikosti ok 526, 190 a 70 µm. Z těchto sít byly následně jednotlivé frakce fixovány v 4% formalínu a zpracovány v Laboratoři etologie ryb a raků VÚRH, FROV JU pod stereomikroskopem. Organismy byly determinovány alespoň do rodu, byla stanovena jejich početnost v jednotlivých velikostních frakcích v daném období odběru. 13
3.1.9 Sledování růstu odchovávaných ryb Během tohoto prvního experimentu se růst ryb sledoval pomocí dvou odlovů a odběrů ryb. První odlov byl proveden (14. 5. 2014 tj. 21 den odchovu) pomocí zátahové sítě (10x2 m) s velikostí ok 1 mm. Z každého rybníku byl odebrán přesný počet 30 ks ulovených odchovávaných juvenilních ryb candáta obecného. Spočítané a odebrané ryby byly okamžitě fixovány 4% formaldehydem. Fixované ryby byly následně převezeny do Laboratoře intenzivní akvakultury VÚRH, FROV JU ke stanovení biometrických ukazatelů: celková délka těla (TL v mm), délka těla (SL v mm) a hmotnost (W v g). Délkové hodnoty byly měřeny pomocí posuvného měřítka s přesností 0,1mm a hmotnost stanovena na digitální laboratorní váze (KERN & SOHN, Balingen – Německo, 440) s přesností 0,01g. Druhým odlovem odchovávaných ryb byl na konci odchovu vlastní výlov všech 12 nasazených rybníků od 3. do 9. 6.2014 (tzn. 41. – 47. den odchovu). Z odlovených ryb bylo odebrané stejné množství ryb jako při 1. kontrolním odlovu tzn. 33 ks, u kterých byly zjištěny stejnou metodou stejné biometrické parametry. Získané biometrické parametry nasazovaných larev na začátku a zjištěné tělesné rozměry a hmotnost ryb na konci odchovu byly využity pro výpočet hodnoty SGR (specifická rychlost růstu) odchovávaných candátů. Hodnota SGR byla vypočítána podle následujícího vzorce:
Specifická rychlost růstu [%.d-1] Wt – Průměrná kusová hmotnost ryb na konci období (g) W0 – Průměrná kusová hmotnost na začátku období (g) t – Délka období (dny) Dále byl podle uvedeného vzorce u odchovávaných ryb ze zjištěných biometrických hodnot zjištěn Fultonův koeficient, který charakterizuje kondici a výživný stav odchovávaných ryb. Fultonův koeficient W - Hmotnost ryby (g) TL – Celková délka (cm)
3.1.10 Potrava odchovávaných ryb Zafixované vzorky ryb po obou odlovech byly využity vedle biometrického šetření také k analýze potravních nároků odchovávaných ryb dle Hyslopa (1980). Z každého rybníka bylo celkem na potravní analýzu zpracováno 15ks ryb. U každé ryby byl vypreparován obsah žaludků a stanovena zjištěná přijatá potrava. Jednotlivé organismy v trávicím traktu byly spočítány, určeny do taxonomických skupin a bylo vyjádřeno jejich procentuální zastoupení k celkovému počtu přijatých potravních organismů. Dále bylo vyjádřeno procentuální zastoupení skupin potravních organismů souhrnně jako: planktonní či bentické organismy. Výsledky z přijaté potravy jsou vyjádřené, jako průměrná hodnota ze 4 opakování u ryb pocházejících z testovaných variant použitých substrátů (vřesovec, geotextílie a kontrola).
14
3.1.11 Výlov rybníků na konci odchovu – stanovení přežití, míry kanibalismu a celkové produkce ryb Jak již bylo zmíněno, jednotlivé rybníky s testovanými variantami podpory perifytonu a jiných potravních organismů v rybnících byly od 3. do 9. 6. 2014 (tzn. po 41 – 47 dnech odchovu) postupně vypuštěny a juvenilní ryby candáta obecného v kategorii rychleného plůdku odloveny do podložních sítí nainstalovaných pod hrází jednotlivých rybníků. Rybníky byly loveny postupně podle předem potvrzené velikosti odchovávaných ryb v jednotlivých rybnících a podle četnosti výskytu a hustoty potravních organismů. V průběhu výlovu rybníků byly ihned odebírány vzorky ryb z jednotlivých rybníků s cílem získat materiál potřebný pro stanovení biometrických údajů a potravních nároků odchovávaných ryb. Po ukončených výlovech ryb byly všechny ryby transportovány na Experimentální rybochovné pracoviště a pokusnictví VÚRH, FROV JU, kde byly ryby krátkodobě a odděleně přechovány v průtočných žlabech objemu 5 000 litrů do začátku druhého experimentu. Při nasazování ryb na průtočné žlaby byl zjišťován celkový počet slovených ryb pomocí měrkovací metody, která se běžně používá v praxi. Tato metoda spočívala v tom, že ryby byly při přelovování krátkodobě umístěny do měrky o objemu 250 mililitrů. Celkově u pěti měrek byl spočítán průměrný počet ryb, které se vejde do dané měrky. Po zjištěné průměrné hodnotě ryb, které se vejdou do dané měrky, byly jen počítány měrky zaplněné rybami. Následně z průměrného počtu ryb v měrce a celkového počtu měrek byl násobením získán celkový počet odchovaných ryb na daném rybníce. Podle počtu nasazených larev a slovených juvenilních ryb v kategorii rychleného plůdku bylo podle následujícího vzorce vypočítáno přežití odchovaných ryb. Přežití odchovaných ryb
%
N0 - Počet larev nasazených do rybníku na začátku odchovu Nk - Počet juvenilních ryb candáta obecného slovených při výlovu na konci odchovu U jednotlivých tří testovaných variant byla ze 4 opakování vypočítána a následně porovnána průměrná hodnota přežití ryb v rámci jednotlivé testované varianty. Ze všech rybníků následně byla stanovena celková produkce a kvalita juvenilních ryb candáta obecného v kategorii rychleného plůdku. Slovené ryb byly také při nasazení do průtočných žlabů velikostně tříděny pomocí rybářských třídiček s cílem získat ryby extrémních velikostí (2 až vícenásobně větší jedinci), který byli označeni za kanibaly. Následně byl počet kanibalizujících ryb počítán a z jejich počtu stanoveno procentuální zastoupení kanibalizujících ryb v dané populaci odchovaných ryb podle následujícího vzorce. Procentuální zastoupení kanibalizujících ryb v populaci
%
Pk – Počet kanibalizujících ryb Pc – Celkový počet slovených a získaných ryb 3.1.12 Statistické hodnocení dat Vliv různé podpory perifytonu a jiných potravních organismů pomocí dvou předem vybraných a testovaných substrátů byl porovnán s kontrolní variantou a chovatelsky vyhodnocen hierarchickou ANOVOU, přičemž varianta a termín odběru byly považovány za faktory 15
s pevným efektem a rybník jako náhodný faktor. Rybník byl zároveň podřízen variantě. Vliv varianty byl považován za statisticky průkazný, když interakce mezi variantou a termínem odběru měla p < 0,05, resp. když Tukeyův test mnohonásobného porovnání mezi všemi variantami v daném termínu odběru měla p < 0,05. Normalita dat byla testována KolmogorovSmirnov testem a homogenita variance Bartlettovým testem (Zar, 1984) v programu Statistica 12. Pokud neměla data normální rozdělení, byla transformována Box-Cox transformací (logaritmickou příp. odmocninovou transformací), která byla využita pro porovnání TL, W a přežití odchovaných candátů mezi jednotlivými variantami na konci experimentu. Pokud neměla data normální rozdělení ani po jejich transformaci, byl pro porovnání variant použit KruskalWallisův test nebo Mann-Whitneyův test pro srovnání kvality vody a výskytu perifytonu na rohožích z vřesovce a geotextilii a četnosti výskytu zooplanktonu a fytoplanktonu v rybnících. Data, která měla normální rozdělení nebo se je transformací podařilo znormalizovat jsou prezentovány jako průměry spolu se směrodatnými odchylkami (S.D.). V případě nenormálních dat je uveden medián a variabilita jako kvartilové rozpětí. 3.1.13 Použitá literatura Horáková, M. Lischke, P., Grünwald, A., 1989. Chemické a fyzikální metody analýzy vod. 1.vyd., Praha: SNTL. 389 s. Hyslop, E. J. 1980. Stomach contents analysis - a review of methods and their application. Journal of fish biology 17 (4): 411−429. Zar, J.H., 1984. Biostatistical analysis, 2nd ed. Prentice-Hall, Englewood Cliffs, 718 s. 3.2 Experiment 2 – odchov candáta do kategorie rychleného plůdku s různou podporou perifytonu a jiných potravních organismů 3.2.1 Cíl experimentu Cílem druhého popisovaného experimentu bylo otestovat v praxi rybářského provozu variantu, která pomocí substrátu rohože z vřesovce podporovala chov juvenilních ryb candáta obecného do kategorie podzimního plůdku v podobě podpory perifytonu a jiných potravních organismů, v porovnání s odchovem candáta společně s nasazenou krmnou rybou (ve formě vysazených larev kapra obecného – Cyprinus carpio a amura bílého - Ctenopharyngodon idella) a kontrolní variantou bez jakékoliv podpory. Snahou experimentu bylo vyhodnotit u jednotlivých testovaných variant jejich technologickou a chovatelskou efektivitu v podobě: podpory výskytu a složení perifytonu, zoo- a fytoplanktonu, fytobentosu, dnového bentosu, růstu, přežití a celkové produkce ryb. Na závěr byly jednotlivé varianty a jejich efektivita zhodnoceny z hlediska možného potencionálního využití v rybářské praxi českých podniků. 3.2.2 Uspořádání experimentu Pro tento experiment bylo použito 12 stejných rybníků, jako tomu bylo u prvního experimentu. Podobně jako u experimentu 1 byly i v rámci tohoto experimentu testovány dvě varianty podpory chovu candáta obecného potravními organismy a jedna varianta byla varianta kontrolní. Odchov candáta obecného v tomto experimentu probíhal od kategorie rychleného plůdku do kategorie podzimního plůdku od 12. 6. – do 15. až 19. 9. 2014, tedy v průběhu dalších 92 – 99 dní. Po negativní zkušenost z prvního experimentu s použitou geotextílií byly v druhém experimentu testovány následující varianty podpory potravních organismů pro odchovávaného candáta obecného: 1. varianta s podporou perifytonu a především bentosu pomocí stejných rohoží z vřesovce, jako tomu bylo u 1. experimentu, 2. varianta, kde pro podporu chovu candáta obecného byla použita potravní ryba (v podobě vysazených larev kapra 16
obecného a amura bílého) a 3. varianta bez jakékoliv podpory chovu candáta obecného. Všechny zmíněné varianty byly v rámci experimentu testovány opět ve 4 opakováních. Rybníky po ukončeném prvním experimentu byly 1 den nechány bez vody a následně po upravení substrátu v daných rybnících byly rybníky postupně napouštěny vodou s cílem mít rybníky kompletně napuštěné 11. 6. 2014. V tento den byl do každého rybníku nasazen jeden kilogram naloveného zooplanktonu v podobě monokultury perloočky rodu Daphnia. Ve stejný den byly do čtyřech rybníků 2. skupiny tohoto experimentu (varianta s potravní rybou) vysazeny larvy kapra obecného v hustotě 100 000 ks na 1 rybník. Následně 12. 6. 2014 bylo do všech rybníků vysazeno 2000 ks juvenilního candáta obecného v podobě rychleného plůdku (TL= 40,2 ± 3,1 mm a W= 0,59 ± 0,13 g), kdy od tohoto dne byl zahájen druhý experiment tohoto projektu. Dne 1. 7. 2014 byly do čtyř rybníků varianty 2 (potravní ryba) přisazeny larvy amura bílého v hustotě 50 000 ks na 1 rybník s cílem udržet v rybnících dostatečné množství velikostně odpovídajících krmných ryb. 3.2.3 Monitoring fyzikální a chemické kvality vody v průběhu odchovu V průběhu odchovu candáta obecného v rámci druhého experimentu byla fyzikálněchemická kvalita vody odebírána, sledována, analyzována a statisticky porovnána stejným způsobem jako tomu bylo v průběhu 1. experimentu. 3.2.4 Odběry a zpracování vzorků perifytonu, fytobentosu, zoo- a fytoplanktonu Odběry perifytonu a planktonních organismů byly realizovány a probíhaly v tomto experimentu podobně jako v experimentu prvním ve 3 týdenních intervalech od začátku června do začátku září (16. 6., 7. 7., 28. 7., 14. 8., 8. 9. 2014) a celkem bylo realizováno 5 odběrů. Zpracování, vyhodnocení odebraných vzorků včetně statistického porovnání bylo také obdobné jako u experimentu 1. Odběr a zpracování fytobentosu probíhaly ve výše uvedených intervalech následujícím způsobem. Zbytek odběrového pruhu substrátu vřesovce, po odebrání části na stanovení perifytonu, byl několikrát důkladně promyt na fotografické misce. Voda s odstraněnými bezobratlými byla následně přelita přes síto (500 µm) a organismy byly uloženy ve vzorkovací lahvi v chladu. K tomuto vzorku byla přidána také část zachycená na 500 µm sítu při zpracování vzorku perifytonu. Zbytek vlhkého substrátu vřesovce byl ponechán na fotomisce do následujícího dne, aby jej opustili i organismy, které nebyly odstraněny při promývání. Následující den byly zpracovány jak organismy uložené v lahvi v chladu, tak byly odebrány organismy, které opustily vlastní substrát. Organismy byly fixovány technickým etanolem (80%), následně byly determinovány v Laboratoři etologie ryb a raků VÚRH FROV JU alespoň do rodu a byla stanovena jejich mokrá biomasa a početnost. 3.2.5 Odběry a zpracování vzorků dnového zoobentosu Dnový bentos byl vzorkován bentickým drapákem Eckman-Birge, z každého rybníka byly odebrány dva vzorky dnového sedimentu. Po odebrání vzorků sedimentu byly tyto vzorky přeneseny na kovové síto (500 µm), kde byl promýváním odstraněn jemný sediment. Následně byl zbytek detritu spolu s organismy uložen ve vzorkovací lahvi v chladu a následující dny byl zoobentos zpracován v Laboratoři etologie ryb a raků VÚRH FROV JU pod stereolupou. Organismy byly vybrány a fixovány 80% technickým etanolem a následně byly determinovány alespoň do rodu a byla stanovena jejich mokrá biomasa a početnost.
17
3.2.6 Sledování růstu odchovávaných ryb Během druhého experimentu byl růst odchovávaných ryb sledován od vysazení ryb (12. 6. 2014) až po jejich výlov (15 až 19. 9. 2014) pomocí tří kontrolních odlovů (9. 7. − po 77. dni odchovu, 30. 7. – po 98. dni odchovu a 20. 8. 2014 – po 119. dni odchovu) v intervalu 21 dní a následně finálního výlovu ryb. Odlovy odchovávaných juvenilních ryb byly realizované z lodě pomocí elektrického agregátu (typ 160NB, elektrocentrála HONDA 3kW). Z každého odlovu v každém rybníce bylo vždy odloveno 15ks ryb. Odlovené ryby byly zafixované v 80 % etanolu a sloužily opět ke stanovení biometrických parametrů ryb, k výpočtu SGR a FK. Dále ryby byly také použity k analýze obsahu žaludků v rámci stanovení potravních nároků odchovávaných ryb candáta obecného jako v prvním experimentu. 3.2.7 Potrava odchovávaných ryb Zafixované vzorky ryb po třech jejich odlovech a výlovu byly využity vedle biometrického šetření také k analýze potravních nároků odchovávaných ryb dle Hyslopa (1980). Z každého rybníka bylo celkem na potravní analýzu zpracováno 15 ks ryb. U každé ryby byl vypreparován obsah žaludků a stanovena zjištěná přijatá potrava. Jednotlivé organismy v trávicím traktu byly spočítány, určeny do taxonomických skupin a bylo vyjádřeno jejich procentuální zastoupení k celkovému počtu přijatých potravních organismů. V grafech jsou pro přehlednost znázorněné pouze skupiny, jejichž relativní abundance byla vyšší než 2%. Kořist candáta obecného reprezentují planktonní organismy: Daphnia, Chydorus, Copepoda, Leptodora, Symocephalus, Notonecta. Dále potom organismy, které byly řazeny do kategorie bentosu: Cloeon, Chironomidae, Polypedilum, Chaoborus a Glyptotendipes. Jako poslední významnou skupinou potravy u juvenilních ryb byla zavedena kategorie potravní ryby. Výsledky z přijaté potravy jsou vyjádřené, jako průměrná hodnota ze 4 opakování u ryb pocházejících z testovaných variant podpory potravní nabídky odchovávaných ryb candáta obecného (vřesovec, potravní ryba a kontrola). 3.2.8 Výlov rybníků na konci odchovu – stanovení přežití, míry kanibalismu a celkové produkce ryb Jak již bylo zmíněno, jednotlivé rybníky s testovanými variantami potravní nabídky odchovávaných ryb candáta obecného byly od 15. až do 19. 9.2014 (tzn. po další 92 – 99 dnech odchovu) postupně vypuštěny a juvenilní ryby candáta obecného v kategorii podzimního plůdku odloveny do podložních sítí nainstalovaných v lovišti jednotlivých rybníků. Rybníky byly loveny postupně podle předem potvrzené velikosti odchovávaných ryb v jednotlivých rybnících a podle četnosti výskytu a hustoty potravních organismů. V průběhu výlovu rybníků byly ihned odebírány vzorky ryb z jednotlivých rybníků s cílem získat materiál potřebný pro stanovení biometrických údajů a potravních nároků odchovávaných ryb na konci odchovu. Po ukončených výlovech ryb byly všechny ryby transportovány na Experimentální rybochovné pracoviště a pokusnictví VÚRH, FROV JU, kde byly ryby krátkodobě a odděleně přechovány v průtočných žlabech objemu 5 000 litrů s cílem učit stejné produkční charakteristiky podle stejné metodiky jako tomu bylo u prvního experimentu: celkový počet slovených ryb, přežití ryb a procentuální zastoupení kanibalizujících ryb v dané populaci odchovaných ryb. 3.2.9 Statistické hodnocení dat Vliv různé podpory potravních organismů v druhém experimentu byl vyhodnocen hierarchickou ANOVOU, přičemž varianta a termín odběru byly považovány za faktory s pevným efektem a rybník jako náhodný faktor. Rybník byl zároveň podřízen variantě. Vliv varianty byl považován za statisticky průkazný, když interakce mezi variantou a termínem odběru měla p < 0,05, resp. když Tukeyův test mnohonásobného porovnání mezi všemi 18
variantami v daném termínu odběru měla p < 0,05. Normalita dat byla testována KolmogorovSmirnov testem a homogenita variance Bartlettovým testem (Zar, 1984) v programu Statistica 12. Pokud neměla data normální rozdělení, byla transformována Box-Cox transformací a logaritmickou příp. odmocninovou transformací, která byla využita pro porovnání TL, W a přežití odchovaných candátů mezi jednotlivými použitými variantami na konci experimentu. Pokud neměla data normální rozdělení ani po jejich transformaci, byl pro porovnání variant použit Kruskal-Wallisův test nebo Mann-Whitneyův test pro srovnání kvality vody četnosti výskytu perifytonu, zooplanktonu, fytoplanktonu, dnového bentosu a fytofilního bentosu. Data, která měla normální rozdělení nebo se je transformací podařilo znormalizovat jsou prezentovány jako průměry spolu se směrodatnými odchylkami (S.D.). V případě nenormálních dat je uveden medián a variabilita jako kvartilové rozpětí. 3.2.10 Použitá literatura Hyslop, E. J. 1980. Stomach contents analysis - a review of methods and their application. Journal of fish biology 17 (4): 411−429. Zar, J.H., 1984. Biostatistical analysis, 2nd ed. Prentice-Hall, Englewood Cliffs, 718 s.
19
4 Výsledky 4.1 Experiment 1 – odchov candáta do kategorie rychleného plůdku s různou podporou perifytonu a jiných potravních organismů 4.1.1 Fyzikální a chemická kvalita vody Průměrná hloubka vody (u výpusti) u jednotlivých použitých rybníků byla 129 ± 10 cm a v jednotlivých variantách se nelišila. Také průhlednost vody v jednotlivých variantách se lišila jen na začátku I. pokusu, kdy byla nejvyšší v rybnících s rohoží z vřesovce (Tab. 1). Tato odlišnost byla dána abiotickým zákalem, neboť koncentrace chl-a ve fytoplanktonu byla ve všech variantách srovnatelná (viz dále). V dalších dvou odběrech (12. 5. a 2. 6. 2014) byla průhlednost vody ve všech variantách již podobná. Hodnoty všech měřených hydrochemických parametrů byly podobné a statisticky srovnatelné ve všech třech testovaných variantách (Tab. 1). Avšak teplota vody se statisticky průkazně lišila (H(2,N=6018) = 13,1, p = 0,001) mezi jednotlivými variantami. Nejvyšší teplota vody byla naměřena v kontrolních rybnících. Nižší teplota vody byla zjištěna ve variantách s testovanými substráty, kde byla teplota vody statistiky srovnatelná (Tab. 1). Rozdíl v teplotách mezi kontrolou a testovanými substráty je velmi překvapující, jelikož umístění jednotlivých variant v rámci rybníků bylo střídavé, s cílem co nejvíce eliminovat vliv abiotických faktorů a podmínek jednotlivých použitých rybníků. Avšak jak je patrné z teploty vody, umístění rybníků je velmi důležitý faktor významně ovlivňující produkční charakteristiky realizovaného chovu ryb. Vyšší zjištěná teplota vody v průběhu odchovu rychleného plůdku pravděpodobně významně podpořila růst v této variantě, která bude následně popisována v následujícím textu této zprávy. Tab. 1: Přehled hydrochemických parametrů (průměr ± S.D.) v jednotlivých variantách experimentu I – odchov candáta obecného do kategorie rychleného plůdku. Rozdílné indexy v rámci řádku označují statisticky průkazně odlišné hodnoty (p <0,05). parametr/varianta vřesovec (V) geotextilie (G) kontrola (K) průhlednost vody (cm) 125 ± 11a 114 ± 20a 120 ± 22a teplota vody (°C) 16,3 ± 2,3b 16,3 ± 2,4b 16,6 ± 2,4a -1 a a ChSKMn (mg l ) 10,6 ± 2,0 10,6 ± 2,8 11,1 ± 1,9a -1 a a BSK5 (mg l ) 5,7 ± 1,1 5,9 ± 3,0 5,6 ± 0,9a PO4-P (mg l-1) 0,044 ± 0,026a 0,067 ± 0,091a 0,058 ± 0,041a -1 TP (mg l ) 0,17 ± 0,13a 0,12 ± 0,05a 0,13 ± 0,05a NH4-N (mg l-1) 0,47 ± 0,74a 0,16 ± 0,09a 0,52 ± 0,86a -1 a a NO2-N (mg l ) 0,018 ± 0,027 0,018 ± 0,015 0,016 ± 0,013a NO3-N] (mg l-1) 0,13 ± 0,07a 0,18 ± 0,13a 0,11 ± 0,05a -1 a a TN (mg l ) 2,34 ± 0,23 2,34 ± 0,23 2,46 ± 0,51a 4.1.2 Perifyton Sušina ani bezpopelná sušina perifytonu (AFDW) na jednotku plochy se na vřesovci a geotextilii statisticky průkazně nelišily (DW: F(4,12) = 1,0; p = 0,42 a AFDW: Z = 1,8; p = 0,08). Plocha stejně velkého kontrolního proužku rohože vřesovce byla však cca 10-krát větší než plocha proužku geotextilie. To je dáno prostorovou strukturou rohože z vřesovce, tj. přítomností mnoha větviček, které tak zvětšují plochu pro perifyton. Celkově tak rohož z vřesovce poskytovala na rozdíl od geotextilie podle našeho prozatímního odhadu (velmi krátká doba od ukončení realizace experimentu a sepsání této zprávy neumožnila lépe výsledky zpracovat a vyhodnotit) 10-krát vyšší množství perifytonu. Navíc perifyton na vřesovci měl 20
oproti perifytonu na geotextilii nižší (i když statisticky neprůkazně) podíl popelovin (Tab. 2). Tento nižší podíl popelovin mohl znamenat právě vyšší obsah organické hmoty, to je vyšší přítomnost různých organismů. Celková fluorescence perifytonu byla statisticky průkazně nižší na vřesovci než na geotextilii (F(4,12)=14,2; p=0,0002). Na vřesovci se hodnota celkové fluorescence v průběhu pokusu téměř neměnila, zatímco fluorescence perifytonu na geotextilii v průběhu pokusu rostla (Graf 1). Tento časový trend sledovala i sušina perifytonu. To lze přičítat spásání perifytonu vyššími živočichy (především bentičtí organismy) přisedlými na rohožích z vřesovce, kterých zde bylo více než na geotextilii. V průběhu pokusu se také na obou substrátech zvyšovala fluorescence v červeném světle. To znamená, že se podíl sinic v autotrofní složce perifytonu zvyšoval. Kvantové výtěžky se statisticky průkazně na jednotlivých substrátech nelišily (Tab. 2). Tab. 2: Charakteristika perifytonu (průměr ± S.D. nebo kvartilové rozpětí) na obou substrátech v rámci experimentu I – odchov candáta obecného do kategorie rychleného plůdku. parametr/varianta vřesovec (V) geotextilie (G) -2 a DW [mg m ] 0,42 ± 0,10 0,62 ± 0,39a AFDW [mg m-2] 0,18 (0,12)a 0,30 (0,33)a a popel [%] 47 ± 12 57 ± 15a Ft blue 6561 ± 2797b 15215 ± 11359a b Ft red 2916 ± 1562 6415 ± 6290a ∑ Ft 9477 ± 3861b 21630 ± 17481a a 0,43 ± 0,11a QY blue 0,43 ± 0,08 a QY red 0,31 ± 0,07 0,31 ± 0,11a
50
A
Ft blue B Ft red
103 Ft
40 30 20 10 0 22.4.
12.5.
2.6.
22.4.
12.5.
2.6.
DATUM
Graf 1: Fluorescence perifytonu z vřesovce (A) a geotextilie (B) v modrém (Ft blue) a červeném (Ft red) světle v průběhu experimentu I – odchov candáta obecného do kategorie rychleného plůdku. 4.1.3 Zooplankton Početnost zooplanktonu dosahovala nejvyšších hodnot na začátku experimentu na konci dubna a u některých rybníků testovaných variant se substrátem vřesovce a geotextílie také na jeho konci odchovu na počátku června. Početnost zooplanktonu ve všech rybnících na začátku odchovu se pohybovala od 535 do 2034 ind.l-1 a na konci odchovu od 35 do 1305 ind.l-1 (Graf 2). Na začátku experimentu (22. dubna) dosahovala početnost zooplanktonu v průměru 362 ± 232 ind.l-1. V tomto okamžiku dominovali ve všech rybnících vířníci (Rotifera) zastoupeni především 21
druhy Keratella cochelaris, K. quadrata a Polyarthra vulgaris. V průběhu května a na začátku června dominovaly společenstvu perloočky s převahou druhů rodu Daphnia (D. galeata, D. longispina, D. magna) a Bosmina longirostris a průměrná početnost zooplanktonu se pohybovala na úrovni 333 ± 207 ind.l-1 a 305 ± 178 ind.l-1. Statisticky nejvyšší průměrné množství zooplanktonu za celé období odchovu bylo dosaženo u vřesovce (829 ± 572 ind.l-1), dále potom u kontrolní varianty (730 ± 594 ind.l-1) a následně u geotextílie (678 ± 502 ind.l-1). Ovšem statistické rozdíly v početnosti zooplanktonu u obou těchto zmíněných variant nebyly prokázány. Je tedy možné konstatovat, že varianta se vřesovcem, významně podpořila výskyt zooplanktonu v rybnících, který byl v této variantě stabilnější v čase, co je velmi důležité pro podporu růstu a především přežití ryb v konečných fázích odchovu. Tento fakt výrazně mohl podpořit zvýšenou produkci rychleného plůdku candáta v této variantě. Avšak obecně je dále nutné konstatovat, že značně vysoká směrodatná odchylka u průměrných hodnot početnosti výskytu zooplanktonu vypovídá o vysoké variabilitě v rámci jednotlivých odběrů.
Graf 2: Početnost a podíl jednotlivých skupin zooplanktonu v průběhu experimentu I – odchov candáta obecného do kategorie rychleného plůdku v kontrolních rybnících (36, 39, 45), v rybnících s vřesovcem (37, 43, 46) a v rybnících s geotextílií (38, 44, 47). Kvůli jednotnému rozsahu os, uvedené hodnoty nad sloupci vyjadřují početnost v případě, že byla vyšší než 1200 ind.l-1. 4.1.4 Fytoplankton Koncentrace chl-a, fluorescence fytoplanktonu v modrém a červeném světle a jeho kvantový výtěžek v modrém světle a sušina fytoplanktonu (DW) se v jednotlivých termínech odběru statisticky průkazně nelišily v jednotlivých variantách (Tab. 3). Podíl fluorescence se v modrém světle na celkové fluorescenci měnil v průběhu odchovu, ale v daném odběru byl vždy srovnatelný ve všech variantách (průměrná hodnota 82 ± 7 %). Podíl řas ve fytoplanktonu absorbujících v modrém světle byl vyšší než jejich podíl v perifytonu (72 ± 9 %) tzn., že podíl sinic v perifytonu byl vyšší než ve fytoplanktonu. Kvantové výtěžky v červeném světle byly pod hranicí detekce. Všechny výše zmíněné parametry samozřejmě sledovaly určitou časovou dynamiku, která byla však obdobná ve všech variantách. Z těchto důvodů nebyl prokázán vliv testovaných variant na čestnost a složení výskytu fytoplanktonu.
22
Tab. 3: Kvantitativní charakteristika fytoplanktonu (průměr ± S.D.) v průběhu experimentu I – odchov candáta obecného do kategorie rychleného plůdku v jednotlivých variantách. Rozdílné indexy v rámci řádku označují statisticky průkazně odlišné hodnoty (p < 0,05). parametr/varianta vřesovec (V) geotextilie (G) kontrola (K) -3 a a chl-a (mg. m ) 9 ± 9,6 9 ± 11,1 12 ± 15,8a DW (g m-3) 4,7 ± 2,2a 3,8 ± 2,0a 4,2 ± 2,8a a a Ft blue 221 ± 146 244 ± 164 216 ± 118a Ft red 46 ± 31a 50 ± 36a 38 ± 17a ∑ Ft 266 ± 175a 294 ± 190a 254 ± 134a a a QY blue 0,16 ± 0,13 0,13 ± 0,12 0,15 ± 0,13a
4.1.5 Růst, přežití, procentuální podíl kanibalů a celková produkce odchovávaných ryb Celková délka těla (TL) odchovaných ryb candáta a i jejich Fultonův koeficient (FK) se na konci pokusu statisticky průkazně lišily mezi jednotlivými variantami (TL: H(2,N=800) = 83,1 a CF: H(2,N=800) = 74,2; obojí p < 10-4). Nejvyšší TL a FK dosáhli candáti ve variantách s geotextilií (TL= 40,0 ± 12,8 mm a W = 0,51 ± 0,37 g) a v kontrolních rybnících (TL= 36,0 ± 7,3 mm a W = 0,37 ± 0,2 g), zatímco ve variantě, kde byly naistalovány rohože z vřesovce, byli candáti statisticky prokazatelně nejmenší (TL= 33,0 ± 6,1 mm a W = 0,27 ± 0,16 g) (Graf 3 a Tab. 4). 70 Medián 25%-75% Min-Max
60
50 TL [mm]
a a 40
b
30
20
10 KONTROLA
VŘESOVEC
GEOTEXTILIE
Graf 3: Celková délka těla candátů (TL v mm) v jednotlivých variantách na konci experimentu I – odchov candáta do kategorie rychleného plůdku. Podobně jako u TL a FK odchovaných candátů tomu bylo i u hmotnosti (W) a specifické rychlosti růstu (SGR) ryb, jen s tím rozdílem, že hmotnost candátů ve všech variantách byla statisticky průkazně odlišná. To znamená, že ryby byly největší v rybnících s geotextilií, následovány ryby z kontrolních rybníků bez využitého substrátu a nejmenší byly ryby z varianty s rohožemi vřesovce (Tab. 4).
23
Tab. 4: Morfometrické charakteristiky plůdku candáta (medián a kvartilové rozpětí) v jednotlivých variantách experimentu I – odchov candáta do kategorie rychleného plůdku (n = 300). Rozdílné indexy v rámci řádku označují statisticky průkazně odlišné hodnoty (p <0,05). geotextilie (G) kontrola (K) parametr/varianta vřesovec (V) TL (mm) 33b (6,1) 40a (12,8) 36a (7,3) c a W (g) 0,27 (0,16) 0,51 (0,37) 0,37b (0,20) SGR (%. den-1) 4,35c (0,65) 4,79a (1,15) 4,67b (0,66) b a FK 0,72 (0,15) 0,79 (0,12) 0,74b (0,09) V rybnících s rohožemi vřesovce početně převažovali spíše menší candáti (velikostní rozpětí: 30 - 35 mm), zatímco ve variantě s geotextilií početně dominovala velikostní skupina 40 - 45 mm. Početnost jednotlivých velikostních kategorií candáta v kontrolní variantě byla ve srovnání s ostatními variantami se substrátem vyrovnanější (Graf 4).
ABUNDANCE [%]
50
40
30
20
10
0 20
25
30
35
40
45
50
55
60
65 20
25
30
35
40
45
50
55
60
65 20
25
30
35
40
45
50
55
60
TL [mm]
Graf 4: Histogram relativních četností celkové délky těla (TL) rychleného plůdku candáta (v mm) v jednotlivých variantách experimentu I – odchov candáta do kategorie rychleného plůdku: vřesovec (černá), geotextilie (šedá) a kontrola (bílá). Co se týče přežití ryb v jednotlivých testovaných variantách, tak nejvyššího přežití bylo dosaženo u varianty podporované vřesovcem (34,6 ± 13,7 %), následovala kontrolní varianta s průměrným přežitím ryb na úrovni 27,0 ± 8,6 %. Nejnižší přežití ryby bylo zjištěno u varianty s geotextílií, u které bylo dosaženo průměrné přežití 13,5 ± 8,4 % (Graf 5). Ze zmíněných výsledků růstu a přežití ryb vyplývá negativní korelace mezi těmito dvěma produkčními ukazateli. Kdy může být konstatováno, že vyšší přežití ryb mohlo způsobit nejnižší růst odchovávaných ryb ve variantě s vřesovcem a naopak nejnižší přežití ryb bylo pravděpodobně hlavní příčinou nejvyššího růstu ryb ve variantě s geotextílií. U varianty s vřesovcem pravděpodobně došlo díky podpoře a stabilitě výskytu zooplanktonu v rybnících k podpoře přežití ryb a následně k nižšímu růstu ryb, který byl způsoben vyšší obsádkou a vyšší tlakem ryb na potravní zdroje daných rybníků. Naopak u varianty s geotextílií byla zjištěna nejnižší početnost zooplanktonu v rybnících, co se pravděpodobně odrazilo v nejnižším přežití ryb a následně při dalších fázích odchovu k podpoře růstu ryb. Celkově ze všech 12 použitých rybníků bylo odchováno 147 800 ks rychleného plůdku candáta obecného o průměrné TL = 36,3 ± 9,2 mm a W = 0,38 ± 0,25 g. Nejvíce ryb bylo odchováno ve variantě s vřesovcem 68 100 ks (46% z celkové produkce ryb) a následně bez jakéhokoliv substrátu (53 200 ks s 36 %). U varianty s geotextílií bylo odchováno celkem 26 500 ks ryb s celkovým podílem na produkci 18 %. 24
65
Přežití juvenilních ryb candáta obecného na konci odchovu (%)
Slovené, kvalitní a přeživší ryby byly následně využity v rámci druhého experimentu tohoto projektu (celkem 24 000 ks ryb). Po slovení a roztřídění ryb byla u ryb zjištěna poměrně velká mortalita na úrovni 55%, která byla především způsobena manipulací s rybami. 60 50
a b
40 30
c
20 10 0
vřesovec
kontrola
geotextílie
Testovaná varianta podpory perifytonu a jiných potravních organismů Graf 5: Průměrné přežití odchovaných candátů obecných na konci experimentu I – odchov candáta do kategorie rychleného plůdku v jednotlivých testovaných variantách. Po výlovu všech použitých rybníků byl zjištěn následující procentuální podíl kanibalizujících ryb: kontrolní varianty 0%, varianta s geotextílií 1,2 ± 0,5 % a varianta s vřesovcem 4,0 ± 0,8 %. Zvyšující podíl kanibalů byl především pravděpodobně způsobem dvěma nejdůležitějšími faktory: 1) velikostním složením ryb v odchovávané populaci a pozdějším výlovem jednotlivých rybníků. U variant s vřesovcem a s geotextílií byly podle Grafu 4 zjištěny větší velikostní rozdíly mezi odchovávanými rybami oproti kontrolní skupině, což velmi dobře koreluje s výskytem kanibalizujících ryb. Dále u dvou rybníků s geotextílií a u jednoho rybníků s vřesovcem došlo k výlovu rybníků později až 9.6.2014, tzn. cca po 7 dnech po výlovu prvních rybníků. Důvodem oddálení výlovu zmíněných rybníků byly organizační problémy s výlovy těchto rybníků. I z tohoto důvodu se u zmíněných variant mohli objevit kanibalizující jedinci v populaci odchovávaných ryb. Jelikož je známé, že podíl kanibalů při dochovu juvenilních candátů je především ovlivněn termínem výlovu, kdy pozdní termín výlovu může způsobit zvýšení podílu kanibalujících ryb v populaci a obecně nižší produkci odchovaných ryb. 4.1.6 Potrava u odchovávaných ryb U ryb, které byly odloveny v rámci prvního kontrolního odlovu (21. den odchovu juvenilních ryb candáta obecného ve velikosti TL= 17,8 ± 1,8 mm), byly v jejich potravě zjištěny a determinováni pouze zástupci planktonních organismů. Nejvyšší procentuální zastoupení z celkového počtu analyzovaných organismů měla u testovaných variant bez substrátu a s vřesovcem skupina buchanek (62 – 64%) (Copepoda) a to pouze nedospělá kopepoditová stádia malých rozměrů. Druhá, neméně významná skupina planktonních organismů v potravě ryb 25
zmíněných variant byla skupina perlooček rod Daphnia (18 – 38%). U kontrolní skupiny byl v potravě ještě přítomen téměř z 20% potravy dravý druh perlooček (Cladocera) a to druh Leptodora kindtii. U varianty s geotextílií byly nejvíce v potravě ryb zastoupeny perloočky rod Daphnia (63 %) a druhou nejpočetnější skupinou potravních organismů byly buchanky (Copepoda) z 37% (Graf 6).
Relativní abundance organismů v trávicím traktu (%)
21. den odchovu (TL= 17,8 ± 1,8 mm) 100% 80% 60% Copepoda 40%
Leptodora
20%
Daphnia
0% Kontrola
Vřesovec
Geotextílie
Název skupiny
Graf 6. Relativní abundance kořisti v trávicím traktu candáta obecného ve velikosti (TL= 17,8 ± 1,8 mm) analyzovaná u třech testovaných variant v rámci experimentu I – odchov candáta do kategorie rychleného plůdku. Při druhém kontrolním odlovu odchovávaných candátů obecných, který odpovídal výlovu ryb a sloužil ke stanovení analýzy potravy ryb na konci jejich odlovu (41. až 47. den odchovu candáta obecného ve velikosti TL= 36,4 ± 5,4 mm) byly na rozdíl od první potravní analýzy ve všech testovaných variantách determinovány dominantní perloočky rod Daphnia s průměrnou relativní abundancí 50%. Druhou nejpočetněji zastoupenou skupin potravních organismů vyskytující se ve všech testovaných variantách byli zástupci buchanek (Copepoda). U varianty podporované substrátem z vřesovce a geotextílie byly v žaludcích ryb opět nalezeny druhy dravých perlooček Leptodora kindtii. Významné bylo také v rámci analýzy potravních nároků objevení zástupců bentických organismů z čeledi Chironomidae u kontrolní varianty (5%) a varianty s vřesovcem (10%) (Graf 7).
26
Relativní abundance organismů v trávicím traktu(%)
41 - 47. den odchovu (TL= 36,4 ± 5,4 mm) 100% 80% Chironomidae
60%
Copepoda 40%
Chydorus
20%
Leptodora Daphnia
0% Kontrola
Vřesovec
Geotextílie
Název skupiny
Graf 7. Relativní abundance kořisti v trávicím traktu candáta obecného ve velikosti (TL= 36,4 ± 5,4 mm) analyzovaná u třech testovaných variant v rámci experimentu I – odchov candáta do kategorie rychleného plůdku. Jak již bylo částečně zmíněno, odchovávaní candáti obecní ve všech testovaných variantách na začátku odchovu přijímali pouze planktonní organismy. Postupně s pokračujícím odchovem ryby ve variantách s vřesovcem a bez podpory začaly přijímat bentické organismy v podobě larev pakomárů. Největší podíl bentických organismů byl zastoupen v potravě ryb u varianty podporované vřesovcem, kde tento substrát podporoval výskyt bentických organismů v rybníce. Jelikož bentické organismy nebyly v rámci tohoto experimentu pro odchovávané candáty potravně významné, nebyly v rámci této části projektu detailně sledovany. Tab. 5: Znázornění procentuální poměru mezi počtem planktonních a bentických potravních organismů nalezených v trávicím traktu candáta obecného ve třech testovaných variantách během experimentu I – odchov candáta do kategorie rychleného plůdku. Průběh experimentu I 21. den odchovu Varianta kontrola vřesovec geotextílie PLANKTON 100% 100% 100% BENTOS 0% 0% 0% 41 - 47. den odchovu PLANKTON 94% 90% 100% BENTOS 6% 10% 0% 4.1.7 Závěry a doporučení z prvního experimentu Podpora odchovu rychleného candáta obecného substrátem z vřesovce se pozitivně odrazila v podpoře výskytu zooplanktonu a perifytonu v daných rybnících v průběhu odchovu. Naopak zmíněná podpora neměla vliv na kvalitu vody v rybnících a na výskyt fytoplanktonu. Tato varianta podpořila přežití odchovávaných ryb a celkovou produkci ryb. Díky vyšší produkci ryb v této variantě došlo k částečnému potlačení růstu ryb, kdy ryby při vyšší hustotě vytvářely vyšší tlak na potravní zdroje v rybnících, které byly tímto tlakem významně omezovány. Pozitivní vliv podpory odchovu candáta obecného do rychleného plůdku pomocí geotextilie
27
nebyl potvrzen a výsledky spíše ukazovaly na negativní závěry s využitím této varianty, co se týče nižšího přežití ryb, nižší produkce ryb a vyššího trendu v rozrůstání odchovávaných ryb. Při odchovu candáta obecného do rychlého plůdku tvořily nejdůležitější potravní složku planktonní organismy a to především perloočky rodu Daphnia a kopepoditová stádia buchanek (Copepoda). V závěru tohoto období, kdy candát dosáhl TL přibližně 3,5 cm, se v potravě u kontrolní varianty a varianty podporované vřesovcem objevili zástupci bentického společenstva larvy pakomárů (Chironomidae). V závěru tohoto období, kdy obecně dochází k výraznému poklesu hrubého planktonu, je přítomnost vhodných bentických organismů důležitá jako následný zdroj přirozené potravy. Analýza trávicího traktu candátů potvrdila, že candát je ochoten přijímat fytofilní bentos (larvy pakomárů) uchycený na substrátech (především na vřesovci) a dokáže tak suplovat absenci planktonu. I když plůdek candáta obecného aktivně vyhledává a přijímá bentické organismy až ve velikosti TL kolem 3,5 cm, tak právě dostatek této potravy může být v závěru chovu rozhodující pro výslednou produkci rychleného plůdku candáta odchovávaného v rybnících, což právě podpora substrátem z vřesovce způsobila. Praktické využití substrátu z vřesovce v provozních podmínkách rybářských podniků musí být detailně promyšleno a zohledněno managementem jednotlivých podniků. Naše výsledky ukázaly, že náklady na instalaci zmíněného substrátu na 1 využitý rybník při využité míře podpory je 6600 Kč. Zmíněná podpora v chovu rychlené candáta způsobila vyšší produkci rychleného candáta přibližně o 7 – 21 % versus ke kontrolní variantě a variantě podporované geotextílií, což znamená při použité počáteční hustotě nasazovaných larev zvýšenou produkci o 4550 – 13650 ks rychleného candáta. Jestliže vezmeme v potaz, že v roce 2014 se cena rychleného candáta pohybovala na úrovni 1,5 Kč. ks-1, jde o celkový přírůstek tržeb díky této podpoře produkce rychleného candáta na úrovni 6825 - 20475 Kč. Jestliže zohledníme, že nainstalované rošty se mohou v daných rybnících po rychleném candátovi ještě dále efektivně využívat v chovu dalších druhů či kategorií candáta, může být tato chovatelská inovace pro některé produkční podniky v budoucnosti zajímavá.
4.2 Experiment 2 – odchov candáta do kategorie podzimního plůdku candáta obecného s různou podporou perifytonu a jiných potravních organismů 4.2.1 Fyzikální a chemická kvalita vody Průměrná hloubka vody u výpusti jednotlivých rybníků byla 127 ± 9 cm a stejně jako průhlednost vody se v jednotlivých variantách nelišila (Tab. 6). Hodnoty všech měřených hydrochemických parametrů byly podobné ve všech třech variantách (Tab. 6), většina z nich (ChSKMn, BSK5, NH4-N, NO2-N, NO3-N, PO4-P a TP) se však lišila v jednotlivých rybnících, kdy je možné konstatovat, že jednotlivé rybníky jsou jedinečným prostředím pro chov juvenilů candáta obecného. Teplota vody se statisticky průkazně lišila (H(2,N=11405) = 115,3; p < 0,001) v jednotlivých variantách. Nejvyšší teplota vody byla naměřena v rybnících s krmnou rybou, ve variantě se substrátem vřesovce a v kontrolní variantě byla teplota vody srovnatelná.
28
Tab. 6: Přehled měřených parametrů kvality vody (průměr ± S.D.) v jednotlivých variantách v průběhu experimentu II – odchov candáta obecného do kategorie podzimního plůdku. Rozdílné indexy v rámci řádku označují statisticky průkazně odlišné hodnoty (p <0,05). parametr/varianta Varianta s Varianta s Varianta bez podpory krmnou rybou vřesovcem průhlednost vody (cm) 101 ± 26a 113 ± 24a 100 ± 31a a b teplota vody (°C) 21,1 ± 2,6 20,4 ± 2,5 20,6 ± 2,5b ChSKMn (mg l-1) 12,9 ± 2,6a 12,4 ± 2,0a 13,3 ± 2,1a -1 a a BSK5 (mg l ) 7,0 ± 1,5 7,0 ± 1,6 8,5 ± 3,5a PO4-P (mg l-1) 0,064 ± 0,036a 0,051 ± 0,038a 0,079 ± 0,110a -1 a TP (mg l ) 0,13 ± 0,06 0,10 ± 0,04a 0,16 ± 0,15a -1 a a NH4-N (mg l ) 0,32 ± 0,14 0,33 ± 0,34 0,29 ± 0,11a NO2-N (mg l-1) 0,011 ± 0,011a 0,012 ± 0,022a 0,009 ± 0,009a -1 a NO3-N (mg l ) 0,19 ± 0,15 0,17 ± 0,15a 0,16 ± 0,10a TN (mg l-1) 2,85 ± 0,71a 2,75 ± 0,76a 2,88 ± 0,69a
4.2.2 Perifyton Sušina (DW) perifytonu (0,26 ± 0,11 mg cm-2) ani bezpopelná sušina perifytonu (AFDW) (0,12 ± 0,05 mg cm-2) se na substrátu vřesovce během druhého experimentu neměnily (DW: F(4,15) = 2,1; p = 0,11 a AFDW: H(4,N=20) = 9,0; p = 0,06). Stejný trend byl zjištěn u podílu popela u vzorků perifytonu, jehož průměrná hodnota byla 52 ± 5 %. Celková fluorescence perifytonu (8086 ± 3847) se také statisticky průkazně neměnila v průběhu zmíněného experimentu (H(4,N=20)=7,2; p = 0,13). Po celou dobu pokusu převažovala fluorescence perifytonu v modrém světle (63 ± 8 % z celkové fluorescence) nad fluorescencí v červeném světle ve všech rybnících (kromě jednoho v posledním odběru). Podíl fluorescence v modrém světle na celkové fluorescenci se v průběhu pokusu neměnil a byl srovnatelný ve všech rybnících. Z těchto výsledků lze konstatovat, že v perifytonu byly dominantně přítomny především řasy a bakterie naopak sinice byly v perifytonu přítomny podstatně méně.
4.2.3 Fytoplankton Žádný z měřených kvantitativních charakteristik fytoplanktonu (tj. koncentrace chl-a, sušina fytoplanktonu, fluorescence a kvantové výtěžky v modré a červeném světle) se v jednotlivých termínech odběru ani variantách odchovu statisticky průkazně nelišily (Tab. 7). Podíl fluorescence v modrém světle na celkové fluorescenci (78 ± 7 %) byl srovnatelný ve všech variantách. Všechny výše zmíněné parametry samozřejmě sledovaly určitou časovou dynamiku, která měla mírně klesající tendenci a byla obdobná ve všech variantách. Z uvedeného vyplývá, že ve fytoplanktonu byly dominantní řasy a jejich abundance průběhu celého odchovu juvenilních candátů v průběhu mírně klesala.
29
Tab. 7: Kvantitativní charakteristika fytoplanktonu (průměr ± S.D.) v jednotlivých variantách II. pokusu– odchov candáta obecného do kategorie podzimního plůdku. Rozdílné indexy v rámci řádku označují statisticky průkazně odlišné hodnoty (p < 0,05). parametr/varianta Varianta s Varianta s Varianta vřesovcem bez podpory krmnou rybou [chl-a] [mg m-3] 11 ± 15,9a 6 ± 5,3a 14 ± 17,9a -3 a a DW [g m ] 7,5 ± 5,9 4,7 ± 2,8 8,2 ± 6,1a Ft blue 598 ± 385a 483 ± 243a 735 ± 471a a a Ft red 186 ± 146 147 ± 112 221 ± 207a ∑ Ft 784 ± 510a 630 ± 345a 956 ± 659a a a QY blue 0,28 ± 0,10 0,24 ± 0,09 0,26 ± 0,08a a a QY red 0,11 ± 0,12 0,11 ± 0,10 0,12 ± 0,11a
4.2.4 Zooplankton Množství zooplanktonu v druhé části kolísalo ve všech variantách (Graf 8), nicméně průměrné množstvím zooplanktonu v kontrolní variantě rybníky dosáhlo hodnoty 374 ± 191 ind.l-1, ve variantě s vřesovcem 348 ± 215 ind.l-1 a pro rybníky s nasazenou krmnou rybou 407 ± 154 ind.l-1. Maximálních hodnoty početnosti byly dosaženy v průběhu června a na konci července, u kontrolních rybníků 712 – 867 ind.l-1, v rybnících s vřesovcem 840-896 ind.l-1 a v případě rybníků s nasazenou krmnou rybou 703-765 ind.l-1. Na začátku II. Experimentu dominovali ve společenstvech ve většině rybníků vířníci zastoupeni zejména druhy rodu Keratella a Polyarthra společně s klanonožci, především všemi vývojovými stádii buchanek druhu Cyclops vicinus. Perloočky převažovaly ve většině rybníků v průběhu července s dominantním zastoupením druhů D. galeata a D. longispina. Na konci experimentu ve společenstvu zooplanktonu převažovali opět klanonožci s vířníky, kteří byli zastoupeni stejnými druhy jako na počátku experimentu.
30
Graf 8: Početnost a podíl jednotlivých skupin zooplanktonu v průběhu II. experimentu – odchov candáta obecného do kategorie podzimního plůdku v jednotlivých variantách: A) kontrolní variantě, B) variantě s vřesovcem a C) variantě s krmnou rybou. 4.2.5 Dnový bentos Průměrná biomasa dnového bentosu mezi jednotlivými rybníky a odběry kolísala (12,7 – 69,7 a 29,0 – 47,5 g.m-2; Graf 9 – 11). Největší průměrná biomasa bentických organismů (43,9 ± 6,8 g. m-2) obývala v průběhu sezóny sediment v kontrolních rybnících (38, 41, 44 a 47). Průměrná biomasa dnového bentosu v rybnících s variantou se substrátem z vřesovce (37, 40, 43 a 46) a krmnou rybou (36, 39, 42 a 45) byla téměř shodná (31,2 ± 12,6 a 32,0 ± 12,6 g. m-2).
Graf 9: Biomasa bentických organismů v rybnících 38, 41, 44 a 47 kontrolní varianty v průběhu II. experimentu – odchov candáta obecného do kategorie podzimního plůdku. Kvůli jednotnému rozsahu os, uvedené hodnoty nad sloupci vyjadřují biomasu v případě, že jsou vyšší než 80 g.m2 . 31
Graf 10: Biomasa bentických organismů v rybnících 37, 40, 43 a 46 s nainstalovaným substrátem z vřesovce v průběhu II. experimentu – odchov candáta obecného do kategorie podzimního plůdku. Kvůli jednotnému rozsahu os, uvedené hodnoty nad sloupci vyjadřují biomasu v případě, že jsou vyšší než 80 g.m-2.
Graf 11: Biomasa bentických organismů v rybnících 36, 39, 42 a 45 s krmnou rybou v průběhu II. experimentu – odchov candáta obecného do kategorie podzimního plůdku. Kvůli jednotnému rozsahu os, uvedené hodnoty nad sloupci vyjadřují biomasu v případě, že jsou vyšší než 80 g.m-2. Dominantní skupiny v dnovém bentosu představovaly larvy pakomárů druhu Chironomus plumosus, plži, zastoupeni především druhy Lymnaea auricularis, Bythinia tentaculata či Physella acuta. Další dominantní skupinou byly pijavice (Hirudinea) reprezentované zejména druhem Helobdella stagnalis či Erpobdella octoculata a nitěnky (Tubificidae). Z dalších organismů determinovaných v dnovém bentosu se objevily vodní larvy hmyzu (Insecta), především pak larvy brouků (Coleoptera) a jepic (Ephemeroptera). Poměry jednotlivých dominantních skupin v průběhu sezóny byly nicméně velmi variabilní. 4.2.6 Fytofilní bentos Ačkoliv biomasa fytofilního bentosu obývající substrát z vřesovce mezi jednotlivými odběry a rybníky značně kolísala (4,6 – 40,1 g.m-2; Graf 12), průměrná biomasa v rámci jednotlivých odběrů se příliš nelišila (17 – 20,7 g. m-2). Nicméně, největší průměrná biomasa 32
fytofilního bentosu obývala v průběhu sezóny substrát vřesovce v rybníku 40 (27,6 ± 11.3 g. m-2) a naopak nejnižší průměrná biomasa byla zjištěna v rybníku 46 (12,6 ± 6,4 g. m-2). Avšak jak je patrné, substrát z vřesovce díky tomuto nainstalovanému substrátu významně zvýšil potravní základnu daného rybníku pro odchovávané juvenilní ryby candáta obecného.
Graf 12: Biomasa fytofilních bezobratlých v jednotlivých rybnících varianty se substrátem z vřesovce v průběhu v průběhu II. experimentu – odchov candáta obecného do kategorie podzimního plůdku. Z nalezených organismů fytofilního bentosu dominovaly především larvy pakomárů rodu Glyptotendipes (Chironominae) a také plži (Gastropoda), především druhy Physella acuta a Gyraulus sp.. Kromě těchto hlavních skupin bylo determinováno dalších 53 taxonů, především vodních larev hmyzu (Insecta), ale také pijavic (Hirudinea). Podíl pakomárů rodu Glyptotendipes se v průběhu odchovné sezóny ve všech rybnících postupně snižoval a na začátku září nebyli nalezeni žádní jedinci tohoto rodu. Naopak podíl plžů stoupal směrem ke konci odchovné sezóny, kdy ve společenstvu fytofilního bentosu v tomto okamžiku jednoznačně dominovali (Graf 13).
Obr. 13: Biomasa a skupinové složení fytofilního bentosu v rybnících 37, 40, 43 a 46 s instalovaným substrátem z vřesovce v průběhu II. experimentu – odchov candáta obecného do kategorie podzimního plůdku.
33
4.2.7 Růst, přežití, procentuální podíl kanibalů a celková produkce odchovávaných ryb Největší podzimní plůdek candáta obecného byl vyprodukován z hlediska celkové délky těla (TL= 117 ± 20 mm) (Graf 14) a hmotnosti (W= 11,5 ± 4,7 g) (Tab. 8) ve variantě, kde k odchovávanému plůdku candáta byly přisazeny na začátku experimentu krmné ryby. Statisticky menší plůdek candáta obecného byl vyprodukován shodně ve dvou dalších variantách, kdy plůdek dosáhl TL od 107 do 109 mm a W od 7,7 do 8,9 g. Avšak statisticky stejná specifická rychlost růstu byla vypočítaná ve všech testovaných variantách na úrovni 0,10 – 0,11 %.den-1. Podobný trend byl zjištěn u kondice (FK) slovených juvenilních ryb candáta obecného na konci jejich odchovu v rámci experimentu II, kdy ve všech testovaných variantách byla zjištěna podobná kondice ryb v podobě FK od 0,65 do 0,69 (Tab. 8). Jak je z uvedených výsledků patrné, podpora růstu candátů pomocí krmné ryby měla pozitivní vliv na získání větších odchovaných ryb. 180 Medián 25%-75% Min-Max
170 160 150 140 TL [mm]
a
b
130 120
c
110 100 90 80 70 PP+KR
PP+V
PP
Graf 14: Celková délka těla candátů v jednotlivých variantách na konci experimentu II. Vysvětlivky: PP + KR (varianta s krmnou rybou), PP + V (varianta se substrátem z vřesovce), PP (varianta kontrolní bez jakékoliv podpory). Tab. 8: Morfometrické charakteristiky plůdku candáta (medián a (kvartilové rozpětí)) v jednotlivých variantách pokusu II (n = 400). Rozdílné indexy v rámci řádku označují statisticky průkazně odlišné hodnoty (p < 0,05). Varianta s Varianta s Varianta parametr/varianta krmnou rybou vřesovcem bez podpory TL (mm) 117a (21) 107b (20)a 109b (24) a b W (g) 11,5 (4,7) 7,7 (3,8) 8,9b (3,9) 0,11a (0,02) 0,10a (0,02) 0,10a (0,002) SGR (%. den-1) b b FK 0,69 (0,05) 0,65 (0,04) 0,65b (0,05) Co se týče velikostní distribuce odchovaných juvenilních ryb candáta obecného na konci druhého experimentu, je možné konstatovat, že největší velikostní rozdíly byly zjištěny u juvenilních candátů v kontrolní variantě (ryby s TL od 80 – 160 mm) a variantě s krmnou rybou (ryby s TL od 90 – 170 mm). Naopak nejužší velikostní distribuce byla sledována u skupiny podporované vřesovcem (ryby s TL od 80 – 150 mm). Obecně výsledky týkající se velikostní distribuce vyprodukovaných ryb ryby velmi vyrovnané a rozdíly mezi variantami velmi malé. Vliv testovaných variant na růst a jejich velikostní distribuci byl neprokázán a efekt byl 34
minimální.
ABUNDANCE [%]
50
40
30
20
10
0 80
90
100
110
120
130
140
150
160
80
90
100
110
120
130
140
150
160
80
90
100
110
120
130
140
150
160
TL [mm]
Graf 15: Histogram relativních četností celkové délky těla (TL) podzimního plůdku candáta obecného sloveného na konci II. experimentu v jednotlivých variantách: černá barva – varianta se substrátem z vřesovce, šedá barva – varianta s krmnou rybou a jen přirozená potrava (bílá). Statisticky nejvyššího přežití odchovávaných ryb candáta obecného (72,7 ± 15,0 %) bylo dosaženo ve variantě s krmnou rybou, kde bylo současně vyprodukováno nejvíce podzimního plůdku v počtu 5819 ks ryb. Naopak statisticky nižšího přežití bylo dosaženo ve variantách bez podpory chovu podzimního candáta (varianta kontrolní) (54,3 ± 15,0 %) a variantě podporované substrátem z vřesovce (53,0 ± 12,7 %). V obou těchto variantách se celkově vyprodukovalo 4241 ks (ve variantě s vřesovcem) a 4350 ks ryb (v kontrolní variantě). Při třídění vylovených ryb byl zjištěn velmi nízký průměrný podíl kanibalů, který byl ve všech variantách podobný a dosahoval hodnoty 0,3 ± 0,1 %. Z uvedených výsledků vyplývá, že podpora chovu podzimního plůdku candáta obecného substrátem z vřesovce není příliš z hlediska přežití a celkové produkce ryb účinná. Naopak podpora takovéhoto chovu přisazením potravních ryb je velmi zajímavá a v praxi efektivní.
4.2.8 Potrava u odchovávaných ryb V rámci analýzy potravy odchovávaných juvenilních ryb candáta obecného v rybnících všech testovaných variant bylo zjištěno, že ryby po 77 denním odchovu (při průměrné velikosti TL= 80,7 ± 9,2 mm) dominantně požíraly perloočky (Daphnia) s relativní abundancí od 79 do 96%. Vedle perlooček ryby v tomto věku v rámci všech testovaných variant ze 3 – 15% přijímaly bentické organismy z řádu jepic (Cloeon dipterum), čeledi pakomárů rod Polypedilum a čeledi hrotnatkovití (Symocephalus) (Graf 16). Ryby candáta obecného ve velikosti TL = 96 ± 13,4 mm po 98 dnech odchovu se ve variantách s vřesovcem a bez jakékoliv podpory začaly specializovat především na bentické organismy, kterými byly: bentičtí pakomáři rodu Glyptotendipes (3% – varianta s vřesovcem a 60 % – varianta kontrolní), larvy jepice druh Cloeon dipterum (54 % ve variantě s vřesovcem), larvy pakomára Polypedilum (5 % – varianta s vřesovcem a 10% – varianta kontrolní) a larvy dvoukřídlého hmyzu Chaoborus flavican (34 % – varianta s vřesovcem). Ryby v obou variantách ještě požíraly perloočky rodu Daphnia ze 4% u varianty s vřesovcem a 30% u varianty kontrolní. U varianty s potravní rybou odchovávané ryby dominantně přijímaly z 57 % perloočky rodu Daphnia a také zástupce bentického společenstva pakomárů rod Glyptotendipes (25%). Potravní ryba zaujímala u takto odchovávaných ryb 18% z celkového počtu přijatých potravních organismů. 35
Relativní abundance organismů v trávicím traktu (%)
77. den odchovu (TL= 80,7 ± 9,2 mm) 100% 80% 60%
Polypedilum
40%
Cloeon Symocephalus
20%
Daphnia
0% Potravní ryba
Vřesovec
Bez substrátu
Název skupiny
Graf 16: Relativní abundance kořisti v trávicím traktu candáta obecného ve velikosti (TL= 80,7 ± 9,2 mm) analyzovaná u třech testovaných varianta v průběhu II. experimentu – odchov candáta obecného do kategorie podzimního plůdku.
Relativní abundance organismů v trávicím traktu (%)
98. den odchovu (TL= 96 ± 13,4 mm) 100% 80%
Chaoborus
60%
Ryba
40%
Polypedilum Cloeon
20%
Glyptotendipes
0% Potravní ryba
Vřesovec
Bez substrátu
Daphnia
Název skupiny
Graf 17: Relativní abundance kořisti v trávicím traktu candáta obecného ve velikosti (TL= 96 ± 13,4 mm) analyzovaná u třech testovaných variant v průběhu II. experimentu – odchov candáta obecného do kategorie podzimního plůdku. Po třetím kontrolním odlovu odchovávaných ryb bylo zjištěno, že ryby s TL= 103 ± 13,1 mm odchovávaných 119 dní přijímaly následující potravu: 1) ve variantě s krmnou rybou 20% perlooček, 38 % vodního hmyzu především znakoplavek (Notonecta), 14% larev jepic (Cloeon dipterum) a 28 % potravních ryb, 2) ve variantě s vřesovcem 4% znakoplavek (Notonecta), 6 % bentických pakomárů (Glyptotendipes), 72 % larev jepic (Cloeon dipterum) a 18 % pakomárů (Polypedilum) a 3) ve variantě kontrolní 60% perlooček (Daphnia), 30% bentických pakomárů (Glyptotendipes), 4% larev jepic (Cloeon dipterum) a 6% pakomárů (Polypedilum).
36
Relativní abumdance organismů v trávicím traktu (%)
119. den odchovu (TL= 103 ± 13,1 mm) 100% 80%
Ryba
60%
Polypedilum
40%
Cloeon Glyptotendipes
20%
Notonecta
0% Potravní ryba
Vřesovec
Bez substrátu
Daphnia
Název skupiny
Graf 18: Relativní abundance kořisti v trávicím traktu candáta obecného ve velikosti (TL= 103 ± 13,1 mm) analyzovaná u třech testovaných variant v průběhu II. experimentu – odchov candáta obecného do kategorie podzimního plůdku. Tab.9: Procentuální znázornění početnosti potravních organismů ze skupin planktonu, bentosu a potravní ryby, které byly nalezeny v trávicím traktu candáta obecného u třech testovaných variant v průběhu II. experimentu – odchov candáta obecného do kategorie podzimního plůdku. Průběh experimentu II 77. den odchovu Potravní bez skupina ryba vřesovec substrátu 90% 79% 96% PLANKTON 10% 21% 4% BENTOS 0% 0% 0% POTRAVNÍ RYBA 97. den odchovu 57% 4% 30% PLANKTON 25% 96% 70% BENTOS 18% 0% 0% POTRAVNÍ RYBA 114. den odchovu 58% 0% 60% PLANKTON 14% 100% 40% BENTOS 29% 0% 0% POTRAVNÍ RYBA
4.2.9 Závěry a doporučení z druhého experimentu V průběhu druhého experimentu nebyl potvrzen pozitivní vliv nainstalovaného substrátu z vřesovce na výšený výskyt zooplanktonu (vířníci, klanonožci a perloočky), fytoplanktonu (řasy a sinice) a dnového bentosu (pijavice, nitěnky, larvy brouků a jepic). Naopak zmíněný substrát oproti jiným testovaným variantám poskytoval zvýšenou četnost perifytonu (baktérie, řasy a méně potom sinice) a fytofilního bentosu (larvy pakomárů, plži, larvy vodního hmyzu a pijavice). Avšak organismy perifytonu nebyly rybami v této fázi nikterak využívány, a spíše 37
tvořily potravu pro fytofilní bentos, který byl na substrátu vřesovce vázán. Vliv žádné testované varianty na kvalitu vody v rybnících nebyl zjištěn. Při analýze potravy u odchovávaných starších juvenilních candátů bylo potvrzeno, že tyto ryby již 97. den odchovu začínají významně přijímat potravní ryby a začínají žít piscivorně. Dále bylo potvrzeno, že ryby odchovávané ve variantě s podporou perifytonu a fytofilního bentosu pomocí substrátu z vřesovce výrazně v posledních fázích odchovu využívají právě fytofilní bentos, který byl v rybnících významně podpořen. U varianty bez jakékoliv podpory odchovávané ryby více využívají zooplanktonní organismy. Růst candáta do kategorie podzimního plůdku nebyl průkazně podpořen žádnou testovanou variantou. Ryby byly produkované ve všech testovaných variantách ve vyrovnané velikosti s minimálním výskytem (0,3 %) kanibalů. Naopak přežití ryb bylo významně podpořeno ve variantě s krmnou rybou, ve které bylo dosaženo velmi dobrého přežití na úrovni 73 %. Ostatní varianty dosahovaly přežití jen kolem 53 a 54 % a z těchto výsledků je patrné, že podpora perifytonu substrátem z vřesovce nebyla v tomto ohledu efektivní a nelze ji produkčním rybářů již v této fázi odchovu doporučit k využívání.
38
4. Fotopříloha
Obr.1: Příprava odběrných míst perifytonu u variant s vřesovcem a geotextílií pro první experiment tohoto projektu.
Obr.2: Příprava substrátu z geotextílie pro variantu podpory perifytonu pro první experiment tohoto projektu.
39
Obr.3: Příprava odběrných míst perifytonu u varianty s vřesovcem pro první experiment tohoto projektu.
Obr. 4: Instalace podpěrných kůlu v rybníku, který byl určených pro podporu perifytonu pomocí substrátu vřesovce či geotextílie v rámci prvního experiment tohoto projektu. . 40
Obr.5: Instalace substrátu z vřesovce pro podporu perifytonu v rybníku, který byl určen pro první experiment tohoto projektu.
Obr. 6: Nainstalovaný substrát z vřesovce v rybníku, který byl určený pro první experiment tohoto projektu.
41
Obr. 7: Nainstalovaný substrát z geotextílie v rybníku, který byl určený pro první experiment tohoto projektu.
Obr. 8: Zaplavování rybníku se substrátem z geotextílie, který byl určený pro první experiment tohoto projektu. 42
Obr. 9: Vylíhnuté larvy candáta obecného (Sander lucioperca L.) připravené na jejich vysazení do připravených rybníků určených pro první experiment tohoto projektu.
Obr. 10: Vysazení vylíhnutých larev candáta obecného (Sander lucioperca L.) do připraveného Rybníku, který byl určený pro první experiment tohoto projektu. 43
Obr. 11: Připravené odběrové proužky u variant s geotextílií a vřesovcem a samotný odběr jednoho proužku v průběhu prvního experimentu.
Obr. 12: Odběr perifytonu popřípadě fytofilního bentosu v průběhu tohoto projektu.
44
Obr. 13: Kontrolní odlov juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) v průběhu prvního experimentu tohoto projektu.
Obr. 14: Odběr vzorku juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) v průběhu prvního experimentu tohoto projektu.
45
Obr. 15: Odebraný vzorek juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) v průběhu prvního experimentu tohoto projektu.
Obr. 16: Odlov rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca L.) pod hrází jednoho využitého rybníka na konci prvního experimentu tohoto projektu. 46
Obr. 17: Výběr odloveného rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca L.) z podložní sítě pod hrází jednoho využitého rybníka na konci prvního experimentu tohoto projektu.
Obr. 18: Odlovený rychlený plůdek candáta obecného (Sander lucioperca L.) na konci prvního experimentu tohoto projektu.
47
Obr. 19: Kontrolní odlov juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) v průběhu druhého experimentu tohoto projektu.
Obr. 20: Odlov podzimního plůdku candáta obecného (Sander lucioperca L.) na konci druhého experimentu tohoto projektu.
48
Obr. 21: Odlovený podzimní plůdek candáta obecného (Sander lucioperca L.) na konci druhého experimentu tohoto projektu.
49