Systém podpor agroturistických farem v jižních Čechách a Bavorsku

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta Strukturální politika EU a rozvoj venkova

Diplomová práce

Systém podpor agroturistických farem v jižních Čechách a Bavorsku

Vypracoval: Bc. Kamila Slavíková Vedoucí práce: doc. Dr. Ing. Dagmar Škodová Parmová České Budějovice 2014

Prohlášení Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47 zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to - v nezkrácené podobě/v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných Ekonomickou fakultou - elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

Datum 29. dubna 2014

Podpis studenta

Poděkování Děkuji doc. Dr. Ing. Dagmar Škodové Parmové za její vedení mé práce, cenné připomínky a rady a rovněž za trpělivost a čas, který věnovala mentorování mé práce. Další poděkování patří panu Ing. Davidu Beranovi a Ing. Jaroslavu Černému, kteří mi poskytli řízený rozhovor. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině a všem blízkým, kteří při mně stáli a podporovali mne po celou dobu studia.

Obsah Úvod ...................................................................................................................... 4 2 Literární přehled............................................................................................. 6 2.1 Cestovní ruch, turismus .............................................................................. 6 2.1.1 Definice cestovního ruchu ................................................................... 6 2.1.2 Definice turismu ................................................................................... 7 2.2

Turistika ................................................................................................... 8

2.2.1 Venkovská turistika a agroturistika ..................................................... 8 2.2.2 Aspekty agroturistiky......................................................................... 11 2.2.3 Funkce agroturistiky ............................................................................... 13 2.3 Regionální strukturální politika ................................................................ 13 2.3.1 Rozvoj v rámci EU .............................................................................. 13 2.3.2 Společná zemědělská politika a rozvoj venkova ............................... 17 2.3.3 Evropský zemědělský fond ................................................................. 21 2.3.4 LEADER ............................................................................................... 22 3

Cíle a metodika práce ................................................................................... 24 3.1 Cíl práce ..................................................................................................... 24 3.2 Metodika ................................................................................................... 24

4

Region Jižní Čechy......................................................................................... 27 4.1. Charakteristika kraje ................................................................................ 27 4.2 Turistický ruch v Jižních Čechách............................................................. 31 4.3 SWOT analýza kraje ................................................................................. 34 4.3.1 Analýza vnitřního prostředí ............................................................... 34 4.3.2 Analýza vnějšího prostředí ................................................................ 35 4.4 Agroturistika v Jihočeském kraji .............................................................. 37 1

4.5 Organizace zastřešující agroturistiku v Jižních Čechách .......................... 39 4.5.1 Jihočeský kraj ..................................................................................... 39 4.5.2 Jihočeská centrála cestovního ruchu ................................................. 41 4.5.3 Svaz venkovské turistiky .................................................................... 42 4.5.4 Dovolená na venkově – Jižní Čechy.................................................... 43 4.5.5 ECEAT ................................................................................................. 43 4.5.6 Státní zemědělský intervenční fond................................................... 44 4.5.7 Ostatní podpůrné organizace ............................................................ 44 4.6 Možnosti financování v oblasti agroturistiky ............................................ 46 5

Svobodný stát Bavorsko ............................................................................... 51 5.1 Charakteristika státu ................................................................................. 51 5.2 Turistický ruch v Bavorsku ........................................................................ 54 5.3 SWOT analýza regionu ............................................................................. 57 5.3.1 Analýza vnitřního prostředí ............................................................... 57 5.3.2 Analýza vnějšího prostředí ................................................................ 58 5.4 Agroturistika v Bavorsku .......................................................................... 59 5.5 Organizace zastřešující agroturistiku v Bavorsku ..................................... 61 5.5.1 Bavorské státní ministerstvo výživy, zemědělství a lesnictví ............ 61 5.5.2 Bavorský národní zemědělský institut .............................................. 62 5.5.3 Německá centrála dovolené na venkově Münster ........................... 62 5.5.4 Německá zemědělská společnost ..................................................... 63 5.6 Možnosti financování agroturistiky v Bavorsku ....................................... 64 5.7 Komparace regionů .................................................................................. 66

6

Návrhová část ............................................................................................... 69 6.1 Zhodnocení SWOT analýzy Jihočeského kraje .......................................... 69 6.2 Marketingová strategie agroturistických farem....................................... 69 2

6.2 Zhodnocení řízeného rozhovoru s pracovníky SZIF .................................. 71 7

Závěr ............................................................................................................. 73

8

Summary ....................................................................................................... 75

9

Seznam použitých zdrojů .............................................................................. 76

10 Seznam obrázků a tabulek 10.1 Seznam obrázků 10.2 Seznam tabulek 11 Přílohy 11.1 Seznam příloh

3

Úvod Jako téma své diplomové práce jsem si vybrala srovnání Systému podpory agroturistických farem v Jižních Čechách a Bavorsku. Tyto sousedící regiony se mohou každý jednotlivě pochlubit významnými přírodními, kulturními, ale i ekonomickými a dalšími atraktivitami, které z nich tvoří velmi významné regiony. Důvodem pro výběr tématu byla skutečnost, že i díky hospodářské krizi z let 2008 – 2009 nabylo na oblíbenosti trávení volného času v poněkud dostupnějších lokalitách a to mne přimělo zpracovat tuto tématiku ve vybraných regionech. Dalším z faktů bylo rovněž to, že přitažlivost dovolené na venkovském statku nebo v prostředí blízko přírody, láká stále víc především městských obyvatel, kteří hledají na farmách ve venkovském prostředí kýžený odpočinek a možnost zažít něco jedinečného, případně ukázat i svým dětem, jaký život ještě nedávno žili jejich předci a příbuzní. Agroturistika, jak dnes moderně nazýváme zážitkové pobyty na venkově a v prostředí skutečných farem, však není ničím moderním. Agroturistika vždy byla součástí nejen českého venkova a historicky byla vnímána spíše jako součást normálního života na venkově. Díky změnám ve společnosti, především ve Střední Evropě, i díky vlivům politickým, ale došlo k ustoupení tradičního vnímání trávení volného času na venkově ve prospěch dovolených v zahraničních letoviscích. Vezmeme-li ale v úvahu původní uspořádání venkova, všude bylo možné narazit na statek, kde bylo možné přenocovat, odpočinout si a zároveň se podílet na běžné činnosti na statku. V současné době se k této tradiční formě dovolené vracíme i díky podpůrným organizacím a finančním podporám, kterým je věnována tato diplomová práce. Jelikož agroturistika, nebo také venkovská turistika, prodělává především v České republice velký boom, je stále aktuálnější věnovat této problematice více pozornosti. Srovnáme-li ale tuto oblast v Jihočeském kraji a Bavorsku, zjistíme, že nejen díky velikostním rozdílů obou regionů, ale i díky historickým souvislostem je nám Bavorsko spíše příkladem, kterému se snažíme přiblížit, než srovnatelným hráčem na poli cestovního ruchu. Také proto si práce neklade za cíl srovnání obou oblastí jako identických celků. Výsledkem práce by měla být komparace podmínek pro agroturistiku

4

v Jihočeském kraji a Bavorsku, na základě které budou stanovena doporučení a návrhy, které by mohly přispět k rozvoji agroturistiky po vzoru bavorských kolegů. Bude tedy provedena analýza charakteristik obou zvolených oblastí, budou prozkoumány tržní podmínky, na základě SWOT analýzy budou ukázány komparativní výhody, ale i problémy regionů a na základě přehledu podpůrných institucí, které zastřešují agroturistické aktivity, bude možné porovnat i efektivitu činností těchto institucí v obou regionech. Jelikož jsou programy finanční podpory v obou regionech omezeny pouze na několik málo programů, bude přehled možnosti čerpání finančních zdrojů spíše doplňkovým materiálem celé práce. Za velmi významné, pro zpracování své práce, považuji možnost provedení rozhovoru s pracovníky Státního zemědělského a intervenčního fondu, kteří mi poskytli nejen profesní, ale rovněž subjektivní názor na oblast venkovského podnikání v oblasti turistického ruchu.

5

2 Literární přehled 2.1 Cestovní ruch, turismus 2.1.1 Definice cestovního ruchu Definování cestovního ruchu je v případě samotného vymezení agroturistiky velmi významné. Cestovní ruch totiž tvoří jakýsi zastřešující pojem pro všechny poddruhy turistických aktivit. Podle F. W. Ogilvie (1933) můžeme cestovní ruch definovat jako „ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště“. Z této definice můžeme tedy vyvodit, že Ogilvie chápe cestovní ruch jako prostředek pro investici finančních prostředků, které každý z nás nabyl prací. Tato teorie je specifická právě pojetím ekonomických prostředků do volného času obyvatelstva. Swarbrooke (2003) definuje cestovní ruch jako migraci obyvatelstva za účelem využití času na jimi příjemné aktivity. Upozorňuje však, že definice je neúplná a nekonkrétní v tom smyslu, že cestování nemusí nutně znamenat činnosti příjemné a odpočinkové, nýbrž i pracovní. Cestováni je tom smyslu pak možno uchopit jako samotnou činnost spojenou s výdělkem, např. pracovní cesty, specifické profese (řidiči veřejné dopravy, piloti dopravních letadel, apod.). Cestovní ruch může tedy v užším slova smyslu znamenat jak přesuny skupin lidí za rekreací a odpočinkem, tak v širším slova smyslu již zmíněné transporty za účelem výdělku, přesunu na jiné místo či pohyb na komunikacích. Zelenka (2010) rozlišuje několik rovin dynamického rozvoje cestovního ruchu: 1. Exponenciální

- rozšiřování, vyhledávání a nabízení stále nových

destinací, rostoucí domácí i zahraniční klientela, zapojení rezidentů do oblasti cestovního ruchu, obnova a rozvoj infrastruktury; 2. Kvalitativní

- neustálý rozvoj, zvyšování kvality produktů a také

zohlednění „stálých“ klientů, snaha o navázání kontaktů s novými klienty; 3. Časové – snižování sezónnosti určitých typů aktivit, především pak spojených s přírodními podmínkami určitého ročního období, snaha nabídnout srovnatelné služby a aktivity po celý rok

6

4. Manipulační – věrnostní a jiné programy orientované na získávání nových zákazníků a udržení těch stávajících, odvolávání se na typy turismu (ekoturismus, gastroturismus) atd.; 5. Pocitové – aktivity a nabídka aktivit spojených s vyvoláním a udržováním určitého pocitu nebo dojmu; rozvoj adrenalinových aktivit, outdoorových aktivit atraktivních také pro širokou turistickou základnu; rozvoj infrastruktury a služeb spojených s těmito aktivitami; 6. Kognitivní – změna v chápání tradiční dovolené z pohledu zákazníka (změna z konceptu „4S“ – sun, sand, sea, sex); větší orientace na poznání opravdovosti lokality, snaha o kontakt s běžným obyvatelstvem; cestování za památkami kulturního dědictví; prožití vymezeného času také z gastronomického hlediska (ochutnávky místních specialit atd.); zapojení psychologie a moderních informačních technologií do rozvoje a výzkumu této oblasti cestovního ruchu; 7. Informační – zapojování informačních systémů do rozvoje atraktivity daného území, jako zdroje pro informovanost zákazníka; přístup k informacím z různých médií a kanálů směrem k jednomu koncovému klientovi (Zelenka, 2010).

2.1.2 Definice turismu Velmi hojně užívaným pojmem v oblastí volnočasových aktivit je turismus. Mundt (2013) se zaměřuje na význam samotného cestování v různých kontextech, jak již bylo uvedeno u definice cestovního ruchu samotného, tedy služební cesty, cesty za odpočinkem a tak podobně. Na to navazuje vymezením pojmu návštěvník, kterým může být osoba, jež v místě cílové destinace stráví alespoň jednu noc, ať už se jedná o jakýkoli cíl nebo účel cesty. Mundtův turismus je tedy podskupinou jedné z forem cest a turista, nebo „návštěvník“ je v tomto smyslu podskupinou pro cestujícího. Ve své podstatě můžeme používat oba tyto pojmy, jelikož oběma vyjádříme tentýž pohyb.

7

2.2

Turistika

Vhodnou definici nám poskytuje Ottův slovník naučný (2002) který definuje turistiku jako zájmovou činnost (sport, koníček, hobby) spočívající v krátkodobém cestování a poznávání prostředí, krajiny, památek, zvyků a lidí. Pak se turista vrací na místa svého obvyklého pobytu. Klasická turistika je pěší a spíše individuální, počátkem 20. století přibyla cykloturistika, později mototuristika a od poloviny 20. století turistika skupinová a organizovaná. Tím vzniká turistický průmysl a cestovní ruch jako stále významnější odvětví hospodářství (Kolektiv autorů, 2002).

2.2.1 Venkovská turistika a agroturistika Pod pojmem venkovská turistika si můžeme představit pobyty, které jsou realizovány ve venkovském prostoru ve všech jeho podobách. Může jít jak o pobyty na farmách, tak o pobyty přímo na území, které je považováno za venkovské, tedy s velkým počtem menších obcí, které jsou obklopeny lesy, poli, lukami (Horner et Swarbrooke, 2003). Venkovský prostor můžeme definovat rovněž podle autorů Moravce a kol., jako oblast, jež nemůžeme označit jako městskou (urbánní) s omezeným počtem obyvatel menším, než 5000 (Moravec a kol., 2002). Je potřeba rovněž rozlišovat pojmy agroturistika a venkovská turistika do té míry, že oba mohou v závislosti na geopolitickém území znamenat vždy jiný typ pobytu či aktivit. Jak píše Sznajder (2009), v případě venkovské turistiky se jedná o pobyty ve venkovském prostoru, jak byl definován v předešlém odstavci. V tom případě nemusí jít nutně o způsob trávení dovolené například na rodinné farmě, nýbrž dovolenou v prostředí atraktivit venkova. V evropském slova smyslu, kde venkovský již dávno nemusí znamenat zemědělský, je tato definice velmi významná, jelikož by mohlo docházet ke zmatení samotného zákazníka. Sznajder klade důraz na pojetí pojmu agroturistiky jako specifického způsobu trávení dovolené či volného času na konkrétní farmě, v prostředí majitelů tohoto podniku, kteří jim v rámci diverzifikace vlastního podnikání mohou nabídnout široké spektrum tzv. packages, tedy zážitkových balíčků, které mohou být velmi specifické právě podle typu farmy, oblasti, v níž se farma geograficky nachází, místními zvyky a také zapojením do každodenního chodu farmy či 8

zemědělského podniku. Zde můžeme spatřovat již velký rozdíl mezi pojmy agroturistika a venkovská turistika. Stále přitom dle jeho mínění existují oblasti a státy, kde jsou pojmy zaměňovány, jako například Texas ve Spojených státech amerických, kde téměř každá usedlost ve venkovské oblasti je samostatným zemědělských subjektem, který produkuje určité množství výrobků, ať už pro vlastní potřebu či větší prodej, a proto může být v případě Spojených státu dán pojem agroturistika a venkovská turistika do roviny (Sznajder a kol., 2009). Obrázek č. 1 Hierarchie pojmů v cestovním ruchu.

Zdroj: Agritourism (Sznajder a kol., 2009). Na obrázku vidíme pyramidu znázorňující pozici agroturistiky a venkovské turistiky v rámci samotného turismu (cestovního ruchu). Vyjadřuje závislost nebo podíl jednotlivých typů turismu. V zásadě platí, že čím výše v pyramidě se nacházíme, tím užší je soustředění na konkrétní území, aktivity, nabídku, ale i skupiny zákazníků, kteří budou za takovým typem turismu přijíždět. Tím tedy můžeme potvrdit i předešlá slova Sznajdera, že venkovská turistika je kategorií mnohem širší, než samotná agroturistika a proto nemohou být tyto dvě volně zaměňovány (Sznajder a kol., 2009). Vzhledem ke specifikám agroturistiky se vyjadřuje také mnoho vědních oborů, které ji mohou definovat více či méně detailní a v závislosti ke konkrétnímu oboru. Za mnohé lze jmenovat statistiku, ekonomii, agronomii, zoologii, geografii, etnografii a

9

mnohé další vědecké směry, které nám mohou pomoci vždy na specifických spojitostech s oborem agroturistiku uchopit blíže (Sznajder a kol., 2009). Pourová (2002) definuje agroturistiku jako součást kategorie zelený cestovní ruch. Stejně jako předešlé definice venkovské turistiky a agroturistiky i zde se jedná o turistiky provozovanou a uskutečňovanou v mírně osídlených oblastech, jakožto o ekoturistiku samotnou, která je podkategorií zeleného cestovního ruchu. Podle autorky není agroturistika v České republice novým fenoménem. Za jistou odnož agroturistiky můžeme označit dodnes velmi populární chatařeni a chalupaření. V předválečném Československu byla venkovská turistika nedílnou součástí trávení volného času. Pobyty v zahraničí nebyly tak rozšířené, jako právě venkovská turistika, kdy každý měl možnost pocítit kontakt města a přírody. Po druhé světové válce dochází v rámci kolektivizace k likvidaci malých družstev a živnostníků v zemědělské produkci, tedy i rodinných a menších farem, a vytváření velkých družstev. Díky tomu dochází k vymizení malých farmářů a upouštění od kontaktu s nimi (Sznajder a kol., 2009). Pokusy o znovuoživení zemědělských aktivit na rodinných farmách, jež jsou po událostech v listopadu 1989 navráceny původním majitelům, buď končí nezdarem, nebo se nedočkají takové odezvy díky konzumnějšímu způsobu trávení volného času. Teprve v posledních letech můžeme pozorovat návrat k tradičním formám využívání možností venkovské turistiky i díky dotačním titulům napříč celou Evropou, která dovoluje menším zemědělcům zapojit se vlastním dílem do rozvoje zeleného turismu (Pourová, 2002).

10

2.2.2 Aspekty agroturistiky Podle Sznajdera (2009) vést agroturistickou farmu znamená obsáhnout znalostně mnoho odvětví. Pouze tento fakt může přinést farmáři nebo provozovateli agroturistické farmy úspěchy v podnikání. Organizace agroturistiky Zahrnuje podnikání a také obchodní právo, bezpečnostní pravidla. V rámci agroturistiky můžeme narazit na řadu dalších vlastních bezpečnostních pravidel, která jsou specifická podle země. Pro agroturistiku jako takovou jsou velmi důležité také podpůrné organizace a instituce, které poskytují poradenskou činnost. Samozřejmě, že organizační stránka je spojena s typem vlastnictví daného subjektu. Může se jednat jak o přímé vlastnictví, tak o formu franchisingu. Přitom je velmi důležité, jak je konkrétní jednotka v rámci agroturistického prostoru definována (Sznajder a kol., 2009). Management Zahrnuje velké množství aktivit i různých činností: management logistiky, produktový management a management služeb, ubytovací, management kvality a bezpečnosti. Produktový management připadá v úvahu v případě vzrůstající atraktivity dané farmy a tím pádem i důležitosti této oblasti. Management ubytování je velmi důležitý z hlediska ujištění zákazníka, že za své peníze a přes své očekávání obdrží adekvátní služby, včetně přípravy jídel, účastnění se doprovodného programu na farmě, případně i dekorování interiéru a podobné aktivity, které souvisí s prostředím farmy. Nejdůležitějšími přitom zůstávají management kvality a bezpečnosti. Na základě excelentních výsledků a prověrek může být dané farmě, v závislosti na legislativě dané země, udělen certifikát kvality a bezpečnosti.

11

Marketing Marketing je velmi důležitou oblastí pro jakkoli úspěšnou farmu. Na jeho základě totiž může nabízet své služby potenciálním zákazníkům a tím si zajistit prostředky pro fungování. Velmi úzce souvisí s cenovou politikou farmy, která může zákazníkovi pomoci se lépe orientovat a rozhodovat se. Při základním marketingovém výzkumu dojde k rozčlenění potenciálních zákazníků do několika segmentů podle pohlaví, věku, místa bydliště, příjmové skupiny, preferencí a životního stylu. S těmito daty může dále pracovat vedoucí agroturistické farmy a přizpůsobit tak téměř na míru nabídku svým budoucím klientům. Ekonomika agroturistiky Ekonomika agroturistické farmy je do jisté míry odrazem místní ekonomiky, v níž se nachází. V oblasti, které se relativně ekonomicky daří a má kromě agroturistické farmy, co nabídnout je jakýsi stupeň jistoty, že do oblasti budou mířit prostředky turistů na volný čas. Klasickým příkladem jsou jižní Čechy, kde za velmi vhodných podmínek a kombinace těchto faktorů, můžeme docílit úspěchu v podnikání v oboru agroturistika (Sznajder a kol., 2009). Spolupráce a vytváření vztahů Podle Halla je velmi důležitá pro správný a „zdravý“ rozvoj agroturistiky na daném území také spolupráce na místní úrovni. Umění zkombinovat místní pamětihodnosti a nabídku agroturistického podniku zajišťují benefity pro obě strany. Lokální ekonomika těží z přílivu turistů, kteří do oblasti plynou a navštěvují pamětihodnosti. A proces funguje i na opačné straně, kdy i turista cíleně ubytovaný na dané farmě touží zpestřit svůj program poznáním místním pamětihodností. Tímto způsobem prezentace venkovské turistiky lze dosáhnout optimální win-win situace na obou stranách (Hall, Kirkpatrick a Mitchell, 2005).

12

2.2.3 Funkce agroturistiky Hall (2005) uvádí několik základních funkcí agroturistiky: 1) socio – psychologická; 2) ekonomická; 3) geografická a životní prostředí (Hall, Kirkpatrick a Mitchell, 2005). První funkce je spojována se vzrůstající důležitostí venkovského prostoru a společnosti, prolínáním venkovské a urbánní kultury a prostředí a možnosti kontaktu s tradicemi na venkově. Funkce ekonomická, zaměřující se na podporu rozvoje zemědělství, zahradnické služby, chovné farmy je velmi významným příjmovým zdrojem ve venkovských oblastech a tím podporují i ekonomickou prosperitu celého regionu. Dalším z úkolů agroturistiky, můžeme také říci posláním, je vytváření dodatečných příjmů z využití zemědělských zdrojů pro účely pobytové turistiky a to do té míry, aby byly schopny podpořit rozvoj zemědělství, jeho produkce, např. rozšíření zemědělských služeb o catering, ubytovací služby a další činnosti a aktivity cílené na turistickou základnu (Hall, Kirkpatrick a Mitchell, 2005).

2.3 Regionální strukturální politika Dle Hrabánkové (2005) je cílem EU snižování meziregionálních disparit, které by mělo vyústit ve vyrovnávání těchto odlišností, speciálně z hlediska sociálně – ekonomických záležitostí, při nichž by byly zachovány hodnoty kulturní, duchovní i přírodní.

2.3.1 Rozvoj v rámci EU Z počátku evropské integrace nebyl kladen žádný velký důraz na strukturální politiku v regionálním slova smyslu. Původním záměrem vzniklého uskupení, které se datuje do roku 1957, kdy byla podepsána Smlouva o EHS, bylo vytvoření celní unie jako styčného bodu pro pozdější rozvíjení jednotného vnitřního trhu. Mezi další cíle patřila institucionální výstavba pro následné vybudování společných politik, mezi něž patří 13

zemědělská, dopravní, obchodní, podpora konjunktury Společenství, vztahy se 3. zeměmi a také určení vztahů Společenství a členských stát, jakož i zámořských provincií a území (Boháčková a Hrabánková, 2009). Z počátku nechávalo pravomoci v rámci Strukturální politiky na členských zemích. Regionální pohled na věc je v období pokládání základních kamenů evropské integrace zdůrazňován pouze v souvislosti s úkoly Evropské investiční banky a poskytování státních podpor (Boháčková, Hrabánková a Svatošová, 2005). Důvod, proč byla strukturální politika ponechávána z počátku na okraji zájmu, jsou minimální nebo žádné regionální disparity v rámci 6 zákládajících států Evropského Společenství, tedy Belgického království, Spolkové republiky Německo, Francouzské republiky, Italské republiky, Lucemburského království a Nizozemského království. Myšlenka liberalizace obchodu a vzniku vnitřního trhu byla považována za základ vyrovnání jakýchkoli disparit mezi oblastmi, tedy jí nebyla věnována zvláštní pozornost. V této souvislosti je potřeba zmínit rovněž fakt, že investice směřovaly, a v dnešní době také směřují, spíše do oblastí s vybavenou infrastrukturou a pracovními silami na vysoké kvalifikační úrovni, příkladem může být hlavní město Praha, stejně jako další evropské metropole (Boháčková a Hrabánková, 2009). Průlom ve vnímání strukturálního rozvoje zaznamenala EU až s rozšířením z roku prvního stupně z roku 1973, kdy Společenství rozšířilo své členy o Velkou Británii, Dánsko a Irsko. V tomto směru došlo ke změně vnímání prostoru a také úrovně, na jaké jednotlivé země byly. Vznikem diferenciací mezi zeměmi, došlo k uznání názoru, že je potřeba ve Společenství budovat nejen hospodářský prostor a vnitřní trh, ale snažit se o vyrovnané podmínky a také prostředí v jednotlivých členských státech. Diference existovaly především uvnitř nově připojených států. Evropská komise proto shledávala jako nezbytný krok, kdy mělo dojít k dorovnávání disparit v rámci těchto zemí na nadnárodní úrovni. Velmi významným dokumentem v oblasti regionálního rozvoje byla Thomsonova zpráva z roku 1973, která posvětila politiku regionálního rozvoje a fakticky přiznala disparity vzniklé po rozšíření Společenství. Dalším krokem bylo vytvoření Evropského fondu regionálního rozvoje, který byl upraven Nařízením Rady (EHS) č. 724/75 z 18. 3. 1975. V 70. letech docházelo k utváření základních koncepcí v oblasti regionálního rozvoje. Roku 1981 reaguje na vývoj Evropská komise Doporučením č. 81/879/EHS z 9. 14

10. 1981, které se vztahuje ke koordinaci a spolupráci v rámci regionálních rozvojových programů na úrovni příhraničních regionů. Tímto dokumentem byla stvrzena hranice překračující působnost Společenství v oblasti regionálního rozvoje. Další dvě rozšíření Společenství v 80. letech – 1981 vstupuje do Společenství Řecko a 1986 rozšiřuje jeho řady ještě Portugalsko a Španělsko, způsobí ještě rozsáhlejší meziregionální disparity vzhledem k nízkému hospodářskému výkonu všech těchto zemí. Roku 1986 je, v reakci na hospodářsky ne příliš úspěšné rozšíření, přijat Jednotný evropský akt. Ten znamenal první velkou aktualizaci a revizi zakládajících Římských smluv. Mimo jiné přispěl rovněž k: 

prohloubení kompetencí a vlivu evropských institucí (Evropského

parlamentu, Evropské komise), 

zavedení dalších opatření směřujících k vybudování vnitřního trhu

v období do 31. 12. 1992, 

prohloubení spolupráce mezi členskými zeměmi a institucemi

s cílem sbližování hospodářských a měnových politik, jež by vyústilo v zavedení společné měny. Významným krokem v rámci rozvoje strukturálních politik bylo také vytvoření speciální územní statistické jednotky NUTS (Nomenclature Unit of Territorial Statistic), které sloužily jako klíčová srovnávací jednotka při posuzování rozvoje v jednotlivých regionech stejného zařazení. Kromě stanovení pravidel financování strukturálních politik, bylo rovněž navrženo vytvoření tzv. Iniciativ, programů sloužících k řešení závažných problémů společenského trhu a řešení obtíží regionů. Vývoj po roce 1990 již byl konkrétnější co se požadavků a směřování politik jako takových týče. Tzv. Smlouva o Evropské unii, neboli Maastrichtská smlouva, platná od 1. 1. 1993, velmi významně posiluje postavení Strukturální politiky. Je zde zdůrazněna důležitost a podstat vize společné Hospodářské a měnové unie, jednání Evropské unie jako celku. Pro regionální strukturální politiku je velmi významný také dokument ze zasedání Evropské rady v Edinburgu z roku 1992, tzv. Delorsův balíček II. Ten představuje pro strukturální politiku posílení finančních obnosů ve fondech na podporu regionálního rozvoje. 15

Z dalších významných dokumentů éry 90. let je potřeba jmenovat také Amsterodamskou smlouvu, platnou od 1. 5. 1999, která je sice věnována více problematice zahraniční a bezpečnostní politiky a problematice v oblasti spolupráce justice a policie, ale obsahuje i ustanovení dotýkající se problematiky strukturální politiky. Vzhledem k dalšímu rozvoji a snaze i dalších států na evropské kontinentu rozšířit řady členských zemí Evropské Unie, bylo stanoveno několik nástrojů pro „předvstupní“ kontrolu kandidátských zemí. Nyní blíže ke každému z nich: 

ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-accession) – ISPA je

nástroj, který by měl pomoci kandidátským zemím lépe se přizpůsobit v oblasti infrastruktury normám stávajících zemí EU. Pomoc z tohoto nástroje se vztahovala na: Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Podpora byla věnována jak přípravám projektů, tak jejich samotné realizaci v oblasti životního prostředí a dopravy. 

SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural

Development)- tento program pomáhá kandidátským zemím dosáhnout na finanční podporu v oblasti zemědělství a venkova. Finanční příspěvek byl prováděn formou záloh na projekty a financování finálních výstupů z projektů formou záloh na provádění programů a plateb. Tato finanční pomoc mohla být poskytnuta až do výše 75% celkových veřejných výdajů, na které bylo možné získat podporu. V rámci kontroly a přidělování bylo zohledňováno několik kritérií, jako např. počet zemědělského obyvatelstva, využívanou zemědělskou plochu, HDP na obyvatele v paritě kupní síly a zvláštní územní situace. 

PHARE (Poland and Hungary: Assistance for Recruiting Their

Economies) – fond původně zakládaný pro Polsko a Maďarsko časem získal na důležitosti a podporu z něj mohla čerpat jakákoli kandidátská země. Zpočátku byla financována transformace ekonomik ve snaze připravit je na plynulejší přechod na evropský hospodářský prostor, časem se však zaměřoval pouze na přípravu vstupu do EU podle priorit Společenství. Na přelomu 20. a 21. století zareagovala Evropská Unie na připravované připojení na další země střední a východní Evropy vydáním Agendy 2000, která 16

upravuje podmínky pro vstup. Dále také došlo k redukci původních šesti prioritních cílů EU na tři a zvýšení podílů Komise na volných finančních prostředcích. Komise se tak stala orgánem s vlastní působností v oblasti přidělování finančních prostředků (Boháčková a Hrabánková, 2009).

2.3.2 Společná zemědělská politika a rozvoj venkova Společná zemědělská politika CAP (Common agriculture Policy) je jednou ze tří politik EU, jsou jimi dopravní, obchodní, zemědělská. První historické kroky směřující ke Společné zemědělské politice jsou datovány do roku 1958, konkrétně v článcích 32 – 38 Římské smlouvy: 

„zvýšení produktivity práce v zemědělství,



zajištění

životní

úrovně

zemědělských

výrobců

zejména

zvyšováním

individuálních příjmů osob pracujících v zemědělství (tzv. příjmová parita, jejímž cílem je, aby zemědělský výrobce měl srovnatelný příjem s pracovníkem v ostatních sektorech národního hospodářství), 

stabilizace zemědělských trhů,



zajištění plynulého zásobování,



zajištění dodávek potravin pro spotřebitele za rozumné ceny a zemědělských surovin pro zpracovatele“ (Pělucha a kol., 2006).

Jakobe (2009) uvádí, že velmi významným dokumentem byla v případě utváření společné zemědělské politiky „Agenda 2000“, která podporovala konkurenceschopnost evropského zemědělství. Její význam je pro regionální politiku velký proto, že definuje a nastiňuje rámec podpor regionálního rozvoje. Ten podporuje celou škálu venkovských aktivit, iniciativ a pomáhá zemědělcům významně restrukturalizovat jejich podniky, rozšiřovat, případně diverzifikovat spektrum činností a zlepšovat odbyt produktů (Machálek a Pělucha, 2009). Důležitý mezník představuje pojetí dotací do zemědělské oblasti a to proto, že již zemědělci nedostávají dotace pouze na produkci potravin, ale rovněž na oblasti:

17

1) zachování důvěry spotřebitelů v bezpečnost potravin a) bezpečnost potravin – důvěra v potraviny je klíčovým faktorem udržení zemědělský výroby v regionu a proto je důležité zajistit odběratelům a spotřebitelům jejich naprostou bezpečnost. Finanční prostředky putující do na tuto problematiku mají zajistit nezávadnost všech produktů, jakož i možnost zemědělce nákup zařízení na výrobu bezpečnějších potravin. Nese v sobě velmi významné prvky: 

pravidla bezpečnosti potravin a krmiv;



nezávislé a veřejně dostupné odborné poradenství;



prosazování pravidel a kontrola postupů;



právo spotřebitele na vlastní výběr na základě úplných informací o původu a složení potravin.

b) zdraví a dobré životní podmínky zvířat Tato oblast by měla zajistit kvalitní veterinární kontrolu zvířat, přístup k vysoce hodnotnému krmivu a také zachování dobrého stavu a podmínek pro chov zvěře. Jsou zde obsaženy prvky humánních porážek zvěře, která se týká jak drůbeže, prasat a skotu a souvisí rovněž s převozem zvěře.

2) Ochrana životního prostředí a péče o krajinu V rámci této oblasti jsou přidělovány finanční prostředky zemědělcům, kteří šetrně hospodaří na svém majetku a tím přispívají k udržitelnosti stavu krajiny a její ochraně. Jelikož rozloha venkovských oblastí EU tvoří 90% celkové rozlohy, je více než nutné motivovat a podporovat zemědělce v tomto snažení v zájmu zachování udržitelnosti životního prostředí.

3) Podpora rozvoje venkova Téměř 60% obyvatelstva EU žije ve venkovských oblastech, a proto je velmi důležité věnovat této oblasti tolik pozornosti. Jelikož jsou zemědělství a lesnictví obory, které pracují s velkými výměrami půdy, je velmi potřebné je v rámci udržitelnosti a rozvoje venkova finančně podporovat a motivovat ke spolupráci v této oblasti (Machálek a Pělucha, 2009). 18

Politika rozvoje venkova v období 2007-2013 se soustředila na tři oblasti odpovídající třem tematickým osám stanoveným novým nařízením o rozvoji venkova: -

zlepšování konkurenceschopnosti;

-

zlepšování životního prostředí, podporování hospodaření s půdou a

-

zlepšování kvality života ve venkovských oblastech a schopnost diverzifikace hospodářství na venkově.

Zemědělským subjektům a ostatním obyvatelům venkovských oblastí se poskytuje podpora na: -

vzdělávání formou školení o nových zemědělských technikách a řemeslech provozovaných na venkově;

-

pomoc mladým zemědělcům při zakládání zemědělských podniků;

-

pomoc starším zemědělcům při odchodu do důchodu;

-

modernizace budov zemědělských podniků a jejich technologického vybavení;

-

pomoc při plnění norem EU prostřednictvím poradenství;

-

pomoc při nákupu zařízení na zpracování potravin, díky němuž mohou zemědělci navýšit zisk ze svých produktů zvýšením jejich přidané hodnoty;

-

zvyšování kvality produktů a podporu jejich prodeje;

-

zakládání skupin výrobců v nových členských státech;

-

podporu zemědělské činnosti v hornatých nebo jinak znevýhodněných oblastech;

-

podpora cestovního ruchu;

-

ochranu a zachování dědictví venkova (Machálek a Pělucha, 2009).

Evropská síť pro rozvoj venkova Základním dokumentem, který určuje pravidla podpory rozvoje venkova v období 2007-2013, je Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře a rozvoji venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Dokument obsahuje velmi důležité články, týkající se koordinovaného a systematického zajišťování sběru, 19

zpracování a šíření informací o opatření Společenství, která souvisejí s rozvojem venkova, organizaci světových a vzdělávacích akcí, vytváření sítí a systémů výměny informací a zkušeností a podpory programu LEADER. Tyto činnosti budou zajišťovat Evropská síť pro rozvoj venkova a celostátní sítě pro rozvoj venkova zřízené jednotlivými členskými státy. Celostátní síť pro rozvoj venkova – propojuje sítě na úrovni EU, dále jsou zapojeny organizace a státní orgány jednotlivých členských států, které jsou aktivní v oblasti rozvoje venkova: - „shromažďování, analýza a šířeni informací o opatření Společenství k rozvoji venkova; na úrovni Společenství shromažďovat, šířit a upevňovat osvědčené postupy; - poskytovat informace o vývoji ve venkovských oblastech Společenství a třetích zemí; - pořádat setkání a semináře pro osob, které se aktivně podílejí na rozvoji venkova; - zakládat a provozovat sítě odborníků za účelem usnadnění výměny odborných znalostí a podpory provádění a hodnocení politiky rozvoje venkova; - podporovat vnitrostátní sítě a nadnárodní iniciativy spolupráce“ (Pělucha a kol., 2006).

20

2.3.3 Evropský zemědělský fond Nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 z 20. 9. 2005 dochází k zásadní změně. Je stanoveno financování rozvoje venkova Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development – EAFRD) (Boháčková a Hrabánková, 2009). Nově vzniklý fond má za úkol přispět k podpoře udržitelného rozvoje venkova způsobem doplňujícím politiku podpory trhu a příjmů v rámci SZP, politiky soudržnosti a Společné rybářské politiky. Strategické cíle jsou stanoveny na programovací období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2013. Členské státy jsou povinny předložit své národní plány obsahující:  hodnocení hospodářské a sociální situace, stavu životního prostředí a rozvojového potenciálu,  zvolenou rozvojovou strategii,  tematické a územní priority pro rozvoj venkova,  seznam programů pro rozvoj venkova,  prostředky k zajištění koordinace s ostatními nástroji – strukturálními fondy a EIB (Evropské investiční banky),  rozpočet pro dosažení konvergenčního cíle,  popis opatření (Boháčková a Hrabánková, 2009). EAFRD má převahu opatření se silným environmentálním aspektem. Odráží zesilující zájem Evropské unie o šetrné využívání přírodních zdrojů a o ochranu životního prostředí (Pělucha a kol, 2006). EAFRD věcně navíc zahrnuje obsah bývalého operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Horizontální plánu rozvoje venkova a iniciativy LEADER, a působí zejména ve venkovských oblastech. Jak již bylo řečeno, pomoc z fondu EAFRD je dnes poskytována, vzhledem k jeho charakteru, nejen zemědělcům, ale dále i nezemědělských subjektům, které se chtějí zapojit v rozvoji venkova (Machálek a Pělucha, 2009).

21

2.3.4 LEADER Metoda LEADER byla zkoncipována na začátku 90. let 20. století. Proběhla v několika fázích a stala se velmi používanou v oblasti regionálního rozvoje. Její první fáze proběhla v letech 1991 – 1994 v rámci programu LEADER I. Následoval LEADER II v období 1994 – 1999. Pro svůj velký úspěch se metoda dočkala pokračování ve formě šestiletého programu LEADER + pro období 2000 – 2006. Vzhledem k rozšíření EU, které proběhlo 1. 5. 2004, však nebyla tato inciativa otevřena pro zkrácené programovací období 2004 – 2006. Plně přístupná se pro tyto státy stala teprve pro období 2007 – 2013. Hlavním cílem metody LEADER je pomoc představitelům venkovských oblastí, aby se zamýšleli nad dlouhodobým potenciálem svých oblastí, a současně podporovat zavádění integrovaných, vysoce kvalitativních a originální strategií pro trvale udržitelný rozvoj, zkoušení nových způsobů podpory přírodního a kulturního dědictví, upevňování ekonomického prostředí, tvorbu pracovních míst a zejména zlepšení organizačních schopností komunit, tedy obcí a obyvatel (Pělucha a kol, 2006). Místní akční skupiny Metoda LEADER je rozvíjena prostřednictvím jednotek, jež se nazývají MAS (Místní akční skupiny). Jedná se o uskupení aktérů z ekonomické, veřejné i neziskové sféry. MAS rozvíjí své aktivity ve venkovském prostoru, který je vymezený nejen geograficky, ale rovněž ekonomicky, kulturními charakteristikami, umožňuje rovněž realizovat společnou rozvojovou strategii. Tato je základním dokumentem, který zakotvuje všechny zvláštnosti území, na němž příslušná MAS působí, a také určuje způsob, jakým se těchto zvláštností a odlišností od jiných území dá využít pro rozvoj dané oblasti. Další velmi významný rys této dlouhodobé spolupráce je integrace činnosti různorodých venkovských aktérů na bázi partnerství a vzájemné spolupráce a pospolitosti. Cílem LEADER metody je tedy vybudovat podmínky příhodné pro rozvoj partnerských vztahů, které jsou základním kamenem pro možnost podpory projektů na rozvoj regionů a venkova. 22

V souvislosti s fungováním MAS je důležité poznamenat, že základem úspěšné strategie MAS je připravení strategie zpracované za účasti široké veřejnosti, aby bylo možno reflektovat a řešit konkrétní požadavky a problémy. Vzhledem k tomu, že pouze z veřejných zdrojů by nebylo možné fungování MAS financovat, došlo k převzetí značného podílu subjektů MAS subjekty ze soukromé sféry. Každá MAS musí splňovat určité náležitosti:  mít ustanovené orgány – manažera, výběrovou komisi, programový výbor nebo valnou hromadu, v nichž je soukromá sfér zastoupena z 50%  členové musí mít na území působnosti MAS trvalé bydliště, sídlo nebo provozovnu, nebo být pro toto území místně příslušní. MAS zajišťuje následující činnost:  přípravu a realizaci strategie LEADER,  informační a osvětovou činnost pro žadatele o podporu a veřejnost,  vyhlašování výzev k podávání výzev k podávání žádostí, jejich příjem, administraci, hodnocení, výběr projektů a jejich monitoring a kontrolu v průběhu realizace,  vzdělávání zaměstnanců MAS a budování vlastních schopností (Pělucha a kol, 2006).

23

3 Cíle a metodika práce 3.1 Cíl práce Cílem diplomové práce je analýza a srovnání systému podpor agroturistických farem a podnikání v jižních Čechách a Bavorsku. Hlavním zájmovým bodem diplomové práce bude srovnání možností čerpání podpor jihočeského farmáře a bavorského farmáře, kteří samozřejmě pocházejí z jiných tržních podmínek, mají jiné možnosti čerpání podpůrných programů a prostředků nejen na vlastní start podnikání, ale rovněž v rámci již existujícího podnikání možnost získat finanční prostředky na rozšiřování služeb.

3.2 Metodika Literární rešerše V části, zabývající se přehledem řešené problematiky, se autorka zabývá rozborem a představením pojmů důležitých pro stanovení základního přehledu pojmů souvisejících s agroturistikou, jakými jsou definice a popis cestovního ruchu, definice turismu, dále pak autorka přímo definuje oblast turismu, v další části upřesňuje rozdíly mezi turismem a turistikou, pod niž zařazuje agroturistiku a venkovskou turistiku. V rámci problematiky agroturistiky se autorka zabývá aspekty agroturistiky, funkcemi agroturistiky. Tematicky se část literární rešerše zabývá rovněž pojmy regionální strukturální politika, společná zemědělská politika a nastiňuje základní dokumenty této oblasti. V závěru literární rešerše autorka shrnuje oblast rozvoje regionů v souvislosti s cestovním ruchem. Řešení problematiky a provedení analýzy Dílčí část práce se zaměřuje na podmínky pro agroturistiku v jednotlivých regionech, které si autorka vybrala k výzkumu. Bude provedeno srovnání každého z regionů a to na základě statistických ukazatelů obyvatelstva, ekonomiky, zemědělství a přírodních podmínek. Dalším krokem bude uvedení základních statistických dat pro oblast cestovního ruchu pro jednotlivé regiony. Nezastupitelnou roli v oblasti finanční a poradenské podpory v oblasti agroturistiky hrají rovněž instituce a to na úrovni národní 24

a regionální. Autorka proto představí klíčové orgány, jejich politiku a oblast působení. V poslední části autorka představí možnosti čerpání finančních prostředků a podpor v jednotlivých oblastech na nadnárodní i místní úrovni. Výzkumná část byla zanalyzována na základě dat z databází Bavorského statistického úřadu, Českého statistického úřadu. Autorka využívá jak zdrojů v jejím mateřském jazyce z knihoven Jihočeské univerzity, Jihočeské vědecké knihovny, Ústřední knihovny v Praze, tak z elektronických zdrojů samotných institucí poskytujících finanční podporu a to i v jiných jazycích (angličtina, němčina). Velmi významným zdrojem pro vytvoření SWOT analýzy je dále provedení řízeného rozhovoru se zaměstnanci Státního zemědělského a intervenčního fondu, kteří poskytují poradenskou pomoc žadatelům a starají se o agendu, která souvisí s činností zemědělců v oblasti agroturistiky. Řízený rozhovor bude zařazen jako součást kapitoly Přílohy v závěru práce. Rozhovor byl pořízen v březnu roku 2014 se 2 pracovníky, panem Ing. Davidem Beranem, jenž pracuje jako garant pro opatření na zvýšení konkurenceschopnosti a Ing. Jaroslavem Černým, který pracuje na pozici garanta pro opatření předčasného ukončení zemědělské činnosti - PUZČ1. SWOT analýzu provede autorka na základě zjištěných údajů o zkoumaných regionech. Bude tedy provedena SWOT analýza jak Jihočeského kraje, tak Bavorska. Ze SWOT analýzy bude následně patrné, jaké jsou silné nebo slabé stránky regionu, jakým ohrožením je vystaven a rovněž v oblasti příležitostí bude vyzvednut potenciál toho kterého regionu. SWOT analýza se zaměřuje na interní faktory (silné a slabé stránky) a na vnější faktory (příležitosti a ohrožení). Jednotlivé složky SWOT analýzy by měly být sestavovány a porovnávány v souvislosti s trhem, vstupem na trh a udržením na trhu. Ať už jde o malou společnosti, větší podnik nebo samostatně působícího podnikatele, je velmi důležité ujasnit si na SWOT analýze, v jakých oblastech by se měl subjekt zlepšovat, rozvíjet a jaké stránky naopak potlačit či eliminovat. Ferrell (2010) zdůrazňuje vysokou

1

Řízený rozhovor je součástí kapitoly Přílohy jako Příloha č. 5.

25

efektivitu této analýzu navzdory její jednoduchosti. Jde o přímé zhodnocení všech aspektů, které ovlivňují subjekt. Při sestavování SWOT analýzy budeme následně rozhodovat mezi 4 následujícími strategiemi: 

MAX-MAX strategie – tato strategie se snaží o maximalizaci silných stránek i příležitostí



MIN-MAX strategie – strategie zaměřená na minimalizaci slabých stránek a maximalizaci příležitostí



MAX-MIN strategie – strategie maximalizující silné stránky a minimalizující hrozby



MIN-MIN strategie – strategie minimalizující slabé stránky i hrozby (Ferrell and Hartline, 2010). SWOT analýza vyhodnocuje, jakým způsobem bude sledovaný subjekt fungovat,

pomůže nám nalézt a stanovit problémy, ale také řešení a možnosti rozvoje. SWOT analýza nám pomůže stanovit a komplexně vyhodnotit zásadní oblasti Jihočeského kraje, které mohou přispívat k rozvoji nových subjektů, a rovněž nám ukáže, jak výhodné prostředí v tomto kraji turistické subjekty mají. Provedené SWOT analýzy v obou regionech budou následně zhodnoceny v komparační části. V této části bude vytvořen také souhrnný přehled podpor pro oba regiony a vyhodnoceno, jak nejlépe mohou podnikatelé využívat podpory hlavně na území Jihočeského kraje. V poslední části bude vyhodnocena SWOT analýza Jihočeského kraje, na základě níž bude stanoveno doporučení podle kritických oblastí. Dále autorka navrhne marketingovou strategii pro agroturistický subjekt v rámci aktivit v Jihočeském kraji.

26

4 Region Jižní Čechy V následující kapitole bude popsán v krátkosti Jihočeský kraj z pohledu jeho charakteristik, které budou sloužit spolu s dalšími informacemi jako základ pro SWOT analýzu kraje.

4.1. Charakteristika kraje Poloha a přírodní podmínky Jihočeský patří mezi geograficky poměrně uzavřené celky. Je obklopen z jihozápadu Šumavou, ze severozápadní strany tvoří jeho hranici okraje Brd, severní hranici definuje Středočeská žulová vrchovina, východně hraničí s Českomoravskou vrchovinou a jihozápadně pak s Novohradskými horami. Středobodem kraje je pak jihočeská kotlina. Kraj je velmi významný rybníkářskou a lesohospodářskou činností a patří mezi kraje velmi významně přispívající k turistickému ruchu v České republice (czso.cz, 2013). Díky své poloze patří Jihočeský kraj k oblastem s velmi efektivní přeshraniční spoluprací. Se Spolkovou republikou Německo sdílí hranice v délce 323 km, dále pak sousedí s Rakouskem a kraji Plzeňským, Středočeským, Vysočinou a Jihomoravským (czso.cz, 2013). Jihočeský kraj se v rámci celorepublikového srovnání řadí ke kraji s 2. největší rozlohou hned po Středočeském kraji, přičemž se svými 10.056 km2 tvoří 12,8% rozlohy České republiky. Rovněž počet obcí, které spadají pod správní oblast Jihočeský kraj, je velmi vysoký. Kraj je tvořen 623 obcemi a zaujímá tím 4. místo v rámci celé republiky a tvoří rovných 10% celkového počtu všech obcí v republice. Nejvyšším bodem je vrchol Plechý (1.378 m) na Šumavě a nejnižším pak hladina Orlické přehrady (330 m), která se nachází v okrese města Písek (cszo.cz, 2014). Z celkového území kraje zaujímají lesy více než 1/3 a vodní plocha 4%. Jihočeský kraj patří do povodí řek Vltava, Malše, Lužnice, Otava mnohých dalších toků. Dědictví z dob rybníkářského rozmachu zanechalo na území kraje víc než 7.000 rybníků, které pokrývají plochu 30 tisíců ha. Mezi největší rybníky nejen v regionu, ale i v České republice, patří rybníky Rožmberk (490 ha), Bezdrev

27

(450 ha) a Horusický (415 ha). Na území kraje se rovněž nachází největší vodní nádrž v České republice a to velké vodní dílo Lipno (4.870 ha) (czso.cz, 2013). Životní prostředí Jihočeského kraje patří mezi nejméně poškozené průmyslovou výrobou v České republice i proto, že je region málo bohatý na suroviny. Těžba energeticky ceněných surovin zde nikdy neprobíhala a i proto se dá konstatovat, že se jedná o region spíše rekreačního charakteru. Na druhé straně je však prostředí ohrožováno častými suchy a hmyzími škůdci, což způsobuje velké ztráty v odvětví zemědělském. V posledních letech zasáhlo rozsáhlé pásmo lesů na Šumavě kůrovcová kalamita. I přes následky se dá obecně říci, že se stav jihočeských lesů zlepšuje a je patrná rovněž snaha o jejich rozšiřování a obnovu. Velmi významným zdrojem přírodního bohatství jsou pak lesy jehličnaté, smrkové a borové. Rozsáhlá zalesněná území tvoří Národní park Šumava (690 km2, z toho 343 km2 patří na území Jihočeského kraje) a Novohradské hory (czso.cz, 2013). Obyvatelstvo kraje Celkový počet obyvatel k 31. 12. 2013 byl v Jihočeském kraji 636.611. Tím se řadí mezi kraje spíše průměrné. S hustotou zalidnění 63 obyvatel/km2 je Jihočeský kraj nejřídčeji zalidněným krajem v České republice. S 30% celkové populace kraje patří mezi nejhustěji zalidněné okresy ten českobudějovický (czso.cz, 2013). Podle odhadů Českého statistického úřadu se očekává, že počet obyvatel kraje klesne do roku 2050 na téměř rovných 600.000. Tento výkyv, ale rovněž trend, který je způsoben trendem současné doby, je podpořen rovněž klesajícím počtem pracovních míst a tedy pohybem obyvatelstva, především generace mezi 19. - 26. rokem za prací do větších aglomerací a obecně lze říci i do jiných krajů v České republice (cszo.cz, 2014). Největší koncentrace obyvatelstva je soustředěna do měst, přičemž v největším městě kraje, Českých Budějovicích, žije 93,5 tisíc obyvatel. Mezi další větší města kraje se řadí Tábor (35,0 tisíc obyvatel), Písek (29,8 tisíc obyvatel), Strakonice (23,0 tisíc obyvatel) a Jindřichův Hradec (21,9 tisíc obyvatel). Podíl městského obyvatelstva celkově tvořil k 31.12.2012 64,0%. Naopak v obcích do 200 obyvatel, které tvoří celých 37,0%

28

z celkového počtu 623 samosprávných obcí, z nichž 54 má statut města, žije pouze 4% celkové populace kraje (cbudejovice.czso.cz, 2014). Co se týká nezaměstnanosti v kraji, patří Jihočeský kraj s 6,09% mezi kraje s nižší mírou podílu nezaměstnaných. Průměrný podíl nezaměstnaných v ČR je 7,5% a kraje s menším podílem nezaměstnaných jsou pak Hlavní město Praha (4,96%), Plzeňský kraj (6,03) (czso.cz, 2014). Organizační struktura kraje „K 1. 1. 2003 bylo v Jihočeském kraji zřízeno 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 37 správních obvodů s pověřeným úřadem.“ (czso.cz, 2013) Celkově tvoří kraj 623 obcí, z toho 229 obcí do 200 obyvatel, 208 obcí do 500 obyvatel, 50 obcí do 2000 obyvatel, 14 obcí do 20.000 obyvatel, 4 obce do 50.000 obyvatel a 1 obec s více než 50.000 obyvateli (czso.cz, 2013). Obrázek č.2 Administrativní členění Jihočeského kraje

Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje, 2013 (czso.cz, 2013).

29

Hospodářské podmínky v Jihočeském kraji Podíl Jihočeského kraje na celkovém HDP České republiky je 5,2%, v přepočtu na 1 obyvatele pak tvoří 85,1% celorepublikového průměru. Celkově se kraj ve srovnání umístil na 8. místě po Hlavním městě Praha, Jihomoravském, Plzeňském, Středočeském, Zlínském, Moravskoslezském a Královehradeckém kraji. V zemědělské produkci zastává významnou pozici pěstování obilovin, olejnin a pícnin. Velkou část tvoří rovněž produkce brambor. Další z oblastí zemědělské produkce je chov skotu a prasat. Ve srovnání s celorepublikovou produkcí se na území Jihočeského kraje vyprodukuje 10 – 11% podílu na celkové produkci zemědělství. Z hlediska průmyslové produkce je výroba soustředěna na Českobudějovicko a přilehlé oblasti. V porovnání s jinými kraji nepatří ten jihočeský mezi průmyslově významná centra. Po Českých Budějovicích můžeme mezi průmyslověji zaměřená města zařadit rovněž Tábor a Strakonice. V posledních letech se rozrůstá rovněž průmyslová zóna v Písku, které se daří i díky dobré poloze lákat zahraniční, především německé, investory v oblasti oděvního a strojírenského průmyslu. Stavební podniky se pak na produkci kraje podílely z 6,9% a zajišťují především práci na inženýrských stavbách. Z hlediska odvětví, převažuje v kraji zpracovatelský průmysl, výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů. Velkou tradici v kraji má také potravinářský průmysl, který je navázán na tradiční zemědělskou základnu v kraji. V posledních letech stoupá popularita chovu vodní drůbeže, tedy kachen a hus. Tyto hospodářské činnosti jsou velmi často navázány na zemědělské podniky v soukromém vlastnictví, které vedou produkci a chov vodní drůbeže jako vedlejší produkční činnost. Vedle chovu drůbeže patří kraj k velkoproducentům sladkovodních ryb. Třeboňská rybníkářská oblast patří již tradičně k centrům rybářství a rybníkářství, na které se váže několik století stará tradice (czso.cz, 2013).

30

4.2

Turistický ruch v Jižních Čechách

„Kraj po staletí spravovaný lidmi v souladu s nároky přírody, svou krásou překvapí každého návštěvníka. Kdo přijede za historickými památkami, pochopí, jak osvícené a bohaté musely být šlechtické rody a jak vynikající umělci a řemeslníci zde žili“. Úvodní slova Jihočeské centrály cestovního ruchu Díky své atraktivní poloze blízko rakouských a německých hranic, kde převažuje lesnatá oblast s rybníky, která volně přechází do charakteru horské krajiny, je Jihočeský kraj velmi vyhledávanou oblastí pro rekreaci občanů z celé České republiky. Jak již bylo řečeno v předešlých odstavcích, i díky nízké intenzitě průmyslové výroby, se snaží kraj nalákat na přírodní a kulturní atraktivity. Ať již jde o zmíněné přírodní podmínky, nebo také velký počet kulturních památek, kterých je na území kraje téměř 6 tisíc, je nabízeno nejen tuzemským, ale také zahraničním turistům široké spektrum volnočasových aktivit. V létě mohou návštěvníci využívat širokou síť cyklostezek, které návštěvníka provedou velmi rozmanitou krajinou, četná sportovní zařízení, která dnes nabízejí i menší obce. Naopak v zimním období nabízí kraj možnost využití zimních areálů na Šumavě, jakými jsou například Zadov-Churáňov, a nebo v samotném nejjižnějším cípu kraje, LipnoKramolín. Vedle sjezdových tratí lze využívat rovněž dobře upravované běžecké tratě na Šumavě (jccr.cz, 2010). Co se týká migrace návštěvníků kraje, bylo evidováno v celkem 987 sledovaných zařízeních více než 1 milion ubytovaných. Společně s ubytovacími zařízeními, jejichž počet vzrostl od roku 2010 z 963 na 987, roste rovněž i počet ubytovaných osob v těchto zařízeních. Zatímco ještě v roce 2010 bylo sledováno 892 962 tisíc návštěvníků těchto zařízení, do roku 2012 se pak zvedl počet návštěvníků kraje o téměř 200 tisíc. Co se týká struktury ubytovaných, dle národnosti, tvoří téměř 69% návštěvníků kraje obyvatelé České republiky. Zbylých 31% tvoří nerezidenti, z nichž největší počet zaujímají občané Spolkové republiky Německo (61.521 tisíc), dále pak turisté z jiných asijských zemí (41.167 tisíc), Číny (26.338), Rakouska (24.888) a v neposlední řadě také Nizozemí (21.444) (czso.cz, 2013).

31

Tabulka č. 1 Počet ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji 2006 - 2012

oblast / rok

2006

Jižní Čechy

1 011

2007 1022

2008 984

2009 974

2010 963

2011 982

2012 987

Zdroj: vlastní zpracování, autorka Jak můžeme z předešlé tabulky vidět, největší počet ve sledovaném období, dosahovala ubytovací zařízení v roce 2007. Od té doby dochází k mírnému poklesu počtu ubytovacích zařízení. Od roku 2010 se počet ubytovacích zařízení opět zvyšuje až na 987 v roce 2012. Hosté, kteří si pro svůj pobyt zvolí vícedenní přenocování v některém z ubytovacích zařízení, tráví většinou noc v některém z hotelů, které jsou koncentrovány do Českých Budějovic, Hluboké nad Vltavou, Českého Krumlova nebo Tábora. Tato města jsou ostatně pro zahraniční turisty rovněž největšími lákadly při jejich pobytu na území kraje. Průměrná doba pobytu byla v roce 2012 3,9 dne a průměrný počet přenocování pak 2,9 noci. Počet hostů ubytovaných přes noc pak sahá téměř k 3 milionům ubytovaných (czso.cz, 2013). Co se kapacity ubytovacích zařízení v celorepublikovém srovnání týká, tvoří celkové množství ubytovacích zařízení v roce 2012 téměř 13% všech ubytovacích zařízení v celé České republice. Jak je vidět, velká většina ubytovacích zařízení zařazuje rovněž místa pro karavany a stany. Vzhledem k umístění Jihočeského kraje kolem rybníků, uměle vytvořených vodních ploch, jako například oblast pískoven kolem Veselí nad Lužnicí, je více než příhodné nabízet velké množství míst pro stany a karavany. Tabulka č.2 Srovnání ubytovacích zařízení v ČR a Jihočeském kraj ČR celkem Rok

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

počet zařízení 7 616 7 845 7 705 7 557 7 235 7 657 7 631

počet pokojů

počet lůžek

167 582 172 560 180 162 181 026 176 403 180 838 184 659

441 968 451 707 466 832 463 087 449 068 461 434 472 015

Jihočeský kraj počet míst pro stany a karavany 53 338 53 967 53 118 50 605 49 844 49 106 48 350

počet zařízení 1 011 1 022 984 974 963 982 987

počet pokojů 17 846 18 122 17 691 17 729 17 465 18 202 18 619

Zdroj: vlastní zpracování s použitím dat ČSÚ, autorka (czso.cz, 2013).

32

počet lůžek 53 504 53 590 51 381 50 656 49 912 51 725 53 417

počet míst pro stany a karavany 14 544 14 423 13 967 14 214 13 688 13 353 12 931

Rovněž počet lůžek nabídnutých k ubytování se v průběhu času měnil a to velmi různě. Zatímco v roce 2006 bylo evidováno téměř tolik lůžek jako v roce 2012, tedy 53.504 tisíc. Naopak lze zaznamenat velký pokles v roce 2010 a to propad na 49.912 lůžek. Souvisí to rovněž s dopady hospodářské krize, kdy především zařízení s menší kapacitou buď úplně rušila svou činnost, nebo omezovala nabídku volných lůžek na trhu. Obrat nastává v roce 2011, kdy dochází k nárůstu lůžek až o 2 tisíce. Stabilizace z roku 2012 lze vysvětlit také stále rostoucím využíváním dotačních titulů v oblasti cestovního ruchu a také trend v zakládání rodinných penzionů a ubytovacích zařízení s menší kapacitou. Tabulka č. 3 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních 2006 - 2012 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních Rok

Jižní Čechy 2006

53 504

2007

53 590

2008

51 381

2009

50 656

2010

49 912

2011

51 725

2012

53 417

Zdroj: vlastní zpracování, autorka

Co do počtu a zprostředkování ubytovacích kapacit, patří jistě Jihočeský kraj mezi oblasti s dobrými podmínkami pro náročné i méně náročné turisty a návštěvníky. Rovněž zachováním přírodních, ale i městských rezervací, do jejichž center jsou ubytovací zařízení umístěna, vytváří oblast atraktivní cíl. V posledních několika letech se navíc daří navázat strategická partnerství mezi oblastmi sousedícími s Jihočeským krajem. Příkladem může být spolupráce Euroregion Šumava/Bayerischer Wald/Mühlviertel, která zahrnuje poměrně rozsáhlou oblast o rozloze 16 tisíc km2. Do spolupráce je zapojeno 110 hornorakouských, 110 bavorských a 92 českých obcí, z nichž 52 leží v Jihočeském kraji. Oblastmi, ve kterých se regionu snaží spolupracovat, jsou např. doprava, služby, ale především cestovní ruch a výměna zkušeností v této oblasti, která

33

především české straně může pomoci v cestě za zdokonalováním a zpestřením nabídky služeb pro turisty.

4.3 SWOT analýza kraje Na základě již zjištěných faktů můžeme nyní pro oblast Jihočeského kraje stanovit stručnou SWOT analýzu, která nám může ukázat, jakým směrem by se mohla a měla ubírat politika cestovního ruchu Jihočeském kraji.

4.3.1 Analýza vnitřního prostředí Silné stránky (Strenghts) -

Strategická poloha na hranici s velmi silnými ekonomickými hráči – Rakouskem a Německem;

-

Velmi dobré přírodní podmínky, relativně neporušená příroda;

-

Angažovanost samospráv v rozvoji kraje;

-

Zajímavá oblast pro investice – rozvoj pracovních příležitostí i výstavba;

-

Tradiční odvětví – zemědělství, rybníkářství, živočišná produkce, potravinářská výroba;

-

Velké množství památek a kulturních zařízení;

-

Vzdělávací instituce – univerzitní region;

-

Z dlouhodobého hlediska zajímavé místo pro bydlení;

-

Ve srovnání s ostatními regiony nižší míra nezaměstnanosti;

-

Snaha měst o zapojování občanů do veřejného dění;

-

Možnost kvalitního využívání volného času díky řadě kulturních akcí;

Slabé stránky (Weaknesses) -

slabá infrastruktura – roztříštěná síť rychlostních silnic a nenapojené dálniční koridory;

-

stále řidší spojení veřejnou dopravou – neustálé rušení spojů autobusů i vlaků do menších obcí;

-

stagnující rozvoj firem – s tím související menší počet nabízených pracovních míst;

34

-

problém velké zástavby ve větších městech, kde mizí poslední volná místa pro zeleň;

-

krachující zemědělské podniky v kraji – nedostatečný odbyt produkce;

-

neschopnost využít tzv. PPP projekty (Private-public partnership) významné pro rozvoj kraje;

-

stále velmi nízké zapojení univerzitního prostředí v podnikatelské sféře;

-

nízká nabídka technicky vzdělaných pracovníků na trhu práce;

-

nevyužité možnosti v oblasti marketingu obcí a měst – v porovnání s naším sousedem, tedy bavorským regionem, stále naše města, i přes pestrou nabídku produktů, nedokáží přilákat turisty.

4.3.2 Analýza vnějšího prostředí Oblast legislativy Příležitosti (Opportunities) -

možnost podílet se na legislativních změnách, které by mohly být napomoci ke změnám v regionu;

-

dobrá aplikace norem na úrovni českého i evropského práva – především na úrovni obcí;

Ohrožení (Threats) -

velmi hustá byrokratická síť znesnadňující orientaci v normách a nařízeních (především v souvislosti s možnostmi zemědělců čerpat dotace a realizovat změny ve svém podniku);

-

časté změny v legislativě i na úrovni kraje;

-

spletitá síť daňových povinností a daňové soustavy;

Ekonomika Příležitosti -

zlepšení informovanosti o možnostech čerpání financí ze zdrojů EU za účelem rozvoje a modernizace podniků; 35

-

vytvoření prostředí vhodného pro investice především do oblasti průmyslu, přilákání zahraničních investorů do dobře situovaných industriálních zón;

-

využívání potenciálu menších obcí k rozvoji podnikání;

-

podpora turistického ruchu v regionu – zvýšení informovanosti místních obyvatel o možnostech podnikání v této oblasti;

-

vytvoření podmínek pro rozvoj venkovské turistiky v oblastech s přírodním bohatstvím;

-

podpora ekologicky hospodařících zemědělců a podnikatelů v zemědělské oblasti, kteří o tomto způsobu obhospodařování půdy uvažují;

-

investice do infrastruktury za účelem lepší dostupnosti pracovního trhu pro obyvatele oblastí vzdálených od větších měst;

-

podpora mladých rodin na venkově – možnost pořízení nemovitosti se zvýhodněnými podmínkami, které by rovněž zamezilo migraci mladých lidí do jiných regionů;

Ohrožení -

zadluženost obcí a velmi malá možnost umořovat dluhy;

-

nízký stupeň čerpání dotací z EU;

-

neúčinné alokování finančních prostředků do větších měst a naopak nedostatečný přítok financí do obcí, kterým by tyto prostředky mohly pomoci;

Sociálně-politická oblast Příležitosti -

stále se rozrůstající výstavba domů a bytů;

-

politicky i sociálně stabilní region – i přes střídání politických koalic v kraji dochází k jeho rozvoji;

-

snaha podporovat rodiny s dětmi;

-

podpora diverzifikace činností v zemědělství;

36

Ohrožení -

spory ve vedení měst a kraje v otázce směřování regionu;

-

vysoké náklady na změnu bydlení nebo rekonstrukci starších bytů;

-

dlouhodobě vedená negativní mediální kampaň – politické kauzy, problémy určitých oblastí ovlivňující celý region;

Infrastruktura Příležitosti -

dostavba dálnice D3 a napojení na největší dopravní tepny v České republice;

-

přísnější podmínky při výběrových řízení na dodavatele technické a dopravní infrastruktury;

-

v místech se zvýšeným turistickým ruchem ve venkovských oblastech zlepšit stav silniční sítě;

-

letištní plochy v kraji - lepší využití;

Ohrožení -

zvyšující se náklady na opravy silnic;

-

rostoucí transit skrze obce mimo hlavní dopravní trasy.

4.4 Agroturistika v Jihočeském kraji Jihočeský kraj patří k oblastem, které jak již bylo zmíněno, patří ke krajům s velmi dobrými podmínkami pro turistický ruch. Díky rozmanitosti přírody, převážně venkovskému rázu kraje a zvyšující se oblíbenosti u turistů, má kraj velmi dobré předpoklady stát se vyhledávanou oblastí. Vedle tradičních forem cestovního ruchu se začíná v oblasti rozšiřovat trend rodinných zemědělských podniků a farem, které se snaží přilákat turisty nabídkou volnočasových aktivit v podmínkách příjemné atmosféry klidného zázemí a také možnosti zažít něco pro mnohé z nich nového a neotřelého. Takovým aktivitám se snaží věnovat podniky v rámci venkovské turistiky nebo také agroturistiky. 37

Z pohledu Jihočeského kraje hovoří například Pourová (2002) o velkém rozmachu zakládání agroturistických farem již v průběhu 90. let 20. století a rovněž upozorňuje na vysoce efektivní spolupráci obecních úřadů a subjektů na úrovni municipalit spolu se začínajícími podnikateli v oblasti agroturistiky. Tento trend spolupráce mezi podnikatelskými subjekty se stále více prohlubuje a tak se stávají obce samotné velmi důležitými aktéry v rozvoji cestovního ruchu. V Jihočeském kraji je poměrně velké zastoupení zemědělských podniků. Právě z řad zemědělců pocházejí provozovatelé agroturistických farem nejčastěji.

Tabulka č. 4 Velikostní struktura zemědělských podniků v Jihočeském kraji Velikostní struktura zemědělských podniků podle okresů v roce 2012 v tom s rozlohou zemědělské půdy (ha) Kraj, okresy

Zemědělské podniky

Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

4 727 883 423 760 509 675 662 815

žádná 286 43 12 46 26 19 38 102

0–4,99 1 871 324 152 324 206 241 268 356

5–9,99

10–49,99

50–99,99

548 102 57 84 58 96 85 66

1 129 227 101 167 123 201 158 152

331 75 30 45 40 47 42 52

100– 499,99 354 71 47 56 30 51 42 57

Zdroj: Statistická ročenka Jihočeského kraje, 2013 (czso.cz, 2013). K 31. 12. 2012 bylo v kraji evidováno 4 727 podniků zemědělské povahy. Podíváme-li se na jejich rozdělení podle velikostní struktury, zjistíme, že největší počet zaujímají farmy s velikostí pozemku 0 - 4,99 ha. Tedy farmy relativně malého rozsahu. Největší počet zemědělských podniků této velikosti pak nalezneme v okrese Tábor. Druhou nejpočetnější skupinou co do velikosti zemědělských podniků jsou pak ty s rozlohou od 10 – 49,99 ha, tedy poměrně široké spektrum. Nejvíce jich nalezneme v okrese České Budějovice. Je to dáno především tím, že v českobudějovickém okrese je stále poměrně mnoho zemědělských podniků a družstev, která zásobují potravinami velkou část Jihočeského kraje. Z pohledu zemědělského podniku se stane agroturistickou farmou takový subjekt, který se rozhodne podnikat v oblasti diverzifikace podnikatelských činností

38

500 a více 208 41 24 38 26 20 29 30

jiných než je zemědělská produkce2. Například podle Informačního systému cestovního ruchu Jihočeského kraje je v kraji evidováno v oblasti agroturistiky 36 subjektů, které nabízí dovolenou na farmě v prostředí venkova a klidné oblasti (jiznicechy.cz, 2003 2009), přičemž si zájemce může vybrat, o jakou aktivitu má přednostně zájem pomocí jednoduché, ale efektivní soustavy piktogramů.

4.5 Organizace zastřešující agroturistiku v Jižních Čechách Na území Jihočeského kraje funguje dnes několik organizací spíše na bázi neziskových organizací, či spolků, které se snaží aktivně podporovat zemědělce, kteří se rozhodnou podnikat v agroturistice a obecně cestovním ruchu. Vedle nich se snaží podporovat agroturistické podnikání realokací finančních prostředků rovněž krajské instituce.

4.5.1 Jihočeský kraj Jihočeský kraj, jako veřejnoprávní korporace, vystupuje vůči aktivitám v oblasti zemědělství a rovněž cestovního ruchu jako zastřešující organizace nejen co se týká procesních záležitostí, ale rovněž co se finanční podpory týká. Jeho činnost je vymezena zákone č. 129/2000 Sb. o krajích. Dle tohoto zákona je pak kraj „územní společenství občanů; náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanoveném v souladu s potřebami kraje“. Samozřejmostí v oblasti působnosti kraje je jeho spolupráce s obcemi, nesmí však narušit jejich samostatné působení a rozhodování. Objeví-li se skutečnosti, které souvisejí se změnami v rozvoji kraje, jsou orgány kraje povinné tyto zamýšlené změny konzultovat s dotčenými obcemi. V

oblasti podpory konkrétně cestovního ruchu má kraj pravomoc

prostřednictvím Programu rozvoje Jihočeského kraje, který je každoročně aktualizován a uváděn v platnost tzv. ročním prováděcím dokumentem, ovlivňovat strategii rozvoje všech důležitých oblastí, tedy i cestovního ruchu. Součástí Programu rozvoje kraje je rovněž studie věnující se podmínkám cestovního ruchu na území kraje.

Diverzifikací činností v zemědělství rozumíme rozvoj podnikatelských činností mimo hlavní zemědělskou činnost, mezi které může patřit turistický ruch, ubytovací služby nebo rozvoj tradičních řemesel nesouvisejících s hlavní zemědělskou činností daného podniku. 2

39

Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009 - 2013 Poslední verze tohoto dokumentu, tedy Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009 – 2013 předkládá kompletní analýzu podmínek, zázemí, výstupů a zákonné úpravy cestovního ruchu na území Jihočeského kraje (krajjihocesky.cz, 2014). Podle tohoto dokumentu vystupuje Krajský úřad Jihočeského kraje jako subjekt, který ve vztahu vůči trhu pomáhá stimulovat nabídku a podporovat poptávku v oblasti cestovního ruchu. Co se stimulace nabídky služeb týká, spolupracuje v této oblasti s městy, obcemi jejich orgány či zřizovanými subjekty, dále pak s asociacemi, sdruženími, odbornými skupinami, kontrolními orgány státní správy (ČOI, ČZPI), ústředními orgány státu a dalšími soukromými subjekty. Přímo v praxi pak tuto spolupráci využívá kraj na podporu investic do rozvoje infrastruktury cestovního ruchu, ochranu životního prostředí, které jde ruku v ruce s udržitelným turistickým ruchem, přeshraniční spolupráci, která dokáže zajistit nejen rozšíření nabídky turistických atraktivit, ale má za úkol rovněž na základě příkladů fungujících projektů motivovat k rozvoji služeb, dále má pak Jihočeský kraj možnost finančně podpořit zajímavé projekty, které pomohou přilákat turisty do regionu. Nedílnou součástí podobných aktivit je také vzdělávací a poradenská činnost, kterou Jihočeský kraj nabízí. Prostřednictvím podpory poptávky může kraj velmi významně působit na potenciální návštěvníky kraje, spolupracuje s tzv. tour operátory3, cestovní kanceláře, média a novináře, spolu soutěžící na trhu cestovního ruchu, jiné subjekty v rámci návazných partnerství. V rámci aktivit se Jihočeský kraj na poli poptávky podílí na přípravě strategie rozvoje cestovního ruchu, působí jako subjekt, který analyzuje a vyhodnocuje statistická data související s cestovním ruchem na území kraje, podporuje a realizuje marketingovou kampaň na podporu CR v Jihočeském kraji prostřednictvím aktivit Jihočeské centrály cestovního ruchu a z hlediska diplomatických vztahů navazuje strategická partnerství ať už v rámci jednotlivých krajů a oblastí České republiky, tak i v zahraničí (kraj-jihocesky.cz, 2014).

Tour operátor – organizátor zájezdu, zprostředkovatel služeb v cestovním ruchu, typicky zájezdů zahrnujících balíčky služeb pro turisty. 3

40

4.5.2 Jihočeská centrála cestovního ruchu Jihočeská centrála cestovního ruchu byla založena v roce 1994 jako iniciativa měst České Budějovice, Prachatice, Tábor a Třeboň na podporu místního cestovního ruchu. Postupem času se rozrostl počet zaangažovaných měst na 10 (České Budějovice, Český Krumlov, Hluboká nad Vltavou, Jindřichův Hradec, Nové Hrady, Prachatice, Tábor, Třeboň, Veselí nad Lužnicí a Vimperk), do její činnosti se dále zapojuje město České Budějovice jako podnikatelský subjekt a Výstaviště a.s. (jccr.cz, 2010). Zřizovatelem je Jihočeský kraj. V čele instituce stojí ředitelka Ing. Petra Jánská (jccr.cz, 2010). Úkolem organizace je marketingově podporovat cestovní ruch v kraji, podporovat soukromé subjekty v jejich záměru podnikat v turistickém ruchu v Jižních Čechách a pomoci jim navázat kontakty s obcemi, které by jim pomohly v jejich činnosti nejen například, co se týká propagace, ale rovněž z hlediska poradenské pomoci či podpory při vyřizování všech administrativních povinností spojených se zakládáním nového podnikání. Dále se centrála angažuje rovněž v komunikaci s infocentry v kraji, spoluorganizuje konference a odborné semináře, které přispívají k rozvoji cestovního ruchu (jccr.cz, 2010). Mezi významné aktivity patří vytváření Poradní skupiny, která je složena ze zástupců měst, mikroregionů, Krajského úřadu Jihočeského kraje, turistických informačních center a podnikateli v oblasti cestovního ruchu. Tento poradní orgán působí jako mediátor potřeb v cestovním ruchu v dané oblasti, jelikož na základě jeho složení může dojít k lepšímu a efektivnějšímu alokování finančních prostředků do projektů, které by ještě více pomohly oživit turistickou nabídku v regionu a pomoci začínajícím podnikatelům v oblasti cestovního ruchu v jejich činnosti (jccr.cz, 2010). Jelikož Jihočeská centrála cestovního ruchu v žádném ze svých programových prohlášení ani v konkrétních projektech nezmiňuje pojmy jako agroturistika či venkovská turistika, může se zdát, že je tato oblast turistického ruchu opomíjena. Může se jednat i o to, že Jihočeská centrála cestovního ruchu v tomto případě hovoří o podnikatelích v cestovním ruchu a blíže nespecifikuje, o jaké podnikatele se jedná. Jihočeská centrála cestovního ruchu ale dle názoru autorky má své pevné místo v oblasti podpory agroturistiky také proto, že samotný Jihočeský kraj agroturistické aktivity podporuje a jako zřizovatel této organizace je neodděluje od jiných aktivit v rámci cestovního ruchu.

41

4.5.3 Svaz venkovské turistiky Svaz venkovské turistiky a agroturistiky je organizace, která se snaží podporovat venkovské podnikatele, dále se angažuje v zavádění standardů v oblasti ubytovacích kapacit na venkově, napomáhá rozvoji odborných schopností všem podnikatelům ve venkovském cestovním ruchu. Spolupracuje nejen s krajskými úřady, ale i agenturami jako například CzechTourism a ECEAT CZ a pomáhá propagovat podnikání svých členů. Svaz byl založen jako dobrovolné, nepolitické profesní sdružení podnikatelů ve venkovské turistice. Existuje od roku 1997, je součástí Hospodářské komory České republiky a členem organizace Eurogites, která sdružuje organizace a podnikatele ve venkovské turistice na mezinárodní úrovni. Předsedou svazu je Ing. Ladislav Ptáček a nejvyšším orgánem je Konference svazu (svazvt.cz, 2014). Celkem svaz sdružuje 92 členů, 375 objektů, z nichž 200 je certifikováno jako ubytovací zařízení v soukromí (svazvt.cz, 2014). Ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Evropským centem pro eko-agro turistiku, Klubem českých turistů, Živnostenským společenstvím Kempy a chatové osady ČR a odborem cestovní ruch při Ministerstvu pro místní rozvoj vypracoval svaz metodiku a doporučený standard služeb v ubytování, které slouží ke zkvalitnění a rozvoji služeb v ubytovacích zařízeních, chatových osadách, kempech a turistických ubytovnách. Prázdniny na venkově Jedná se o projekt z iniciativy Svazu venkovské turistiky. Oficiální web k projektu byl spuštěn v květnu roku 2012. Jeho hlavním posláním je působit jako prostředník v propagaci provozovatelů zařízení v oblasti venkovské turistiky (projekt-pnv.cz, 2011). Tento projekt je spolufinancován z Integrovaného operačního programu EU – Národní podpora cestovního ruchu. V rámci vyhledávání na internetovém portálu www.prazdninynavenkove.cz, lze vyhledávat typy ubytování s konkrétní nabídkou ubytování podle zaměření hospodářství. Můžeme si tedy vybírat mezi klasickými farmami, jezdeckými stájemi a koňskými farmami, dílnami vyrábějící produkty tradičním způsobem. Pro oblast Jižní Čechy je možné si na portále pořídit přehledný leták s nabídkou všech zařízení, která se v rámci projektu zapojila. V případě regionu Jižní Čechy se jedná o celkem 37 zařízení (prazdninynavenkove.cz, 2014)

42

4.5.4 Dovolená na venkově – Jižní Čechy Portál Dovolená na venkově Jižní Čechy patří mezi novější iniciativy Jihočeského kraje, které se snaží o propagaci agroturistiky. Na tomto portále najdeme kompletní seznam podnikatelů v agroturistice, kteří jsou registrovaní k tomuto podnikání v Jižních Čechách a které můžeme prostřednictvím tohoto portálu oslovit. Portál nabízí kontakty na celkem 36 subjektů nabízejících služby v oblasti venkovského cestovního ruchu. Mimo kompletní seznam poskytovatelů agroturistického ubytování v Jižních Čechách zde najdeme velmi pěkně a logickým způsobem vyvedenou tabulku s piktogramy4, na základě kterých si můžeme vybrat konkrétní nabídku farmy. Z jednoduchých značek se tak dozvíme, zda farma nabízí stravování, možnost sportovního vyžití, zda umožňuje, poskytoval aktivní zapojení ubytovaného na činnostech na farmě, ale rovněž, zda je farma certifikovaná jako ekologická farma či jaké přírodní a kulturní atraktivity se v blízkosti objektu nacházejí (jiznicechy.cz, 2014).

4.5.5 ECEAT ECEAT vzniklo na území České republiky v roce 1994 díky aktivitě jejího zakladatele Michaela Buriana. Ten je také do současnosti předsedou sdružení a člen správní rady tohoto sdružení. Jedná se o občanské sdružení registrované u Ministerstva vnitra ČR a patří do organizace ECEAT International. Hlavní činnosti sdružení je rozvoj a podpora podnikání v cestovním ruchu, jež je šetrné k životnímu prostředí a jehož činnost je udržitelná. Patří mezi významné instituce, které podporují aktivity v rámci venkovské turistiky a agroturistiky n území České republiky. ECEAT je institucí, která se rovněž podílí na certifikaci vybraných podniků a to na základě tzv. ECEAT QUALITY LABEL, který podnik získá na základě splnění konkrétních kritérií:

4

-

Jakým způsobem jsou poskytovány ekologické informace svým hostům,

-

Zda a jak podporují hospodaření v ekologickém režimu,

-

Jakým způsobem hospodaří s energií a vodou,

-

Zda využívají ekologický způsob výstavby či dostavby,

-

Jaká je odpadová politika takové podnikání,

Tabulka s piktogramy v příloze diplomové práce.

43

-

Zda podporují ekologicky šetrnou dopravu, která nezatěžuje životní

prostředí, -

Zda přispívají o ochraně přírody ve svém okolí,

-

Zda je propagováno a ochraňováno aktivně dědictví kulturní,

-

Jakým způsobem se podílí na ekonomice regionu (eceat.cz, 2008).

4.5.6 Státní zemědělský intervenční fond Státní zemědělský intervenční fond je platební agentura, která pomáhá zprostředkovávat finanční podporu z Evropské unie a národních zdrojů pro zemědělské subjekty. Finanční prostředky, které zprostředkovává, jsou poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) a v programovacím období 2007 – 2013 byly poskytovány prostředky rovněž z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropského rybářského fondu (EFF). Pro oblast agroturistiky, která je v České republice na vzestupu, zprostředkuje platby z Programu rozvoje venkova (PRV), které čerpá z EAFRD. EAFRD nahradil někdejší Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) a Operační program rozvoje venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ)5(szif.cz, 2010 - 2014).

4.5.7 Ostatní podpůrné organizace Czecot CzeCOT neboli Turistický portál České republiky, je informační systém, který funguje již od roku 2002. Mimo informací je možné si jeho prostřednictvím zaregistrovat ubytování v konkrétní oblasti. Nabízeny jsou zde možnosti výběru balíčků služeb v regionech, informace o aktivitách jednotlivých měst, komerční nabídka služeb těchto zařízení. Vstáhneme – li nabídku ubytovacích zařízení na vyhledávací kritérium agroturistika, je možné si zarezervovat ubytování v 21 zařízeních v Jižních Čechách, které jsou prostřednictvím tohoto portálu registrovány k vyhledávání (czecot.cz, 2014).

V rámci HRDP jsou financovány oblasti jako Předčasné ukončení zemědělské činnosti, podporovány jsou Méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními, Lesnictví, Zakládání skupin výrobců. V rámci OP RVMZ jsou podporovány aktivity v rámci zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělských produktů, dále pak aktivity v oblasti lesního hospodářství a vodního hospodářství. 5

44

CzechTourism Česká centrála cestovního ruchu, jenž je státní příspěvkovou organizací, která je zřizovaná Ministerstvem pro místní rozvoj. Byla založena roku 1993 a stará se o koordinaci a propagaci cestovního ruchu a aktivit z oblasti cestovního ruchu. Stará se o marketingový koncept České republiky jako velmi atraktivní turistické destinace nejen v podmínkách České republiky, ale rovněž v zahraničí (czechtourism.cz, 2005 – 2013). Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj je jedním z ústředních orgánů České republiky v oblasti státní správy a v jehož čele v současnosti stojí ministryně Věra Jourová. Ministerstvo bylo zřízeno v roce 1996 a v jeho kompetenci jsou oblast jako regionální politiky, politiky bydlení, rozvoj domovního a bytového fondu, nájmy bytů a nebytových prostor, územní plánování, stavební řád, vyvlastňování, investiční politiky, cestovní ruch a jeho podpora, veřejné dražby a také pohřebnictví. Rovněž zabezpečuje přerozdělení finančních prostředků do výše uvedených oblastí, působí jako metodický a poradní orgán pro vyšší územně samosprávné celky, města, obce a jejich sdružení v procesu územního plánování a dalších (mmr.cz, 2014). V rámci cestovního ruchu se ministerstvo podílí na koncepci Národního programu cestovního ruchu pro období 2010 – 2015. V rámci tohoto dokumentu pak předkládá koncepci programu Cestování dostupné všem, které se zaměřuje na bezbariérové a uživatelsky přístupné typy cestovního ruchu vhodné pro všechny věkové skupiny, ale rovněž hendikepované osoby (mmr.cz, 2014). Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zemědělství je dalším ze správních orgánů činných v oblasti rozvoje zemědělství a venkova, potažmo i cestovního ruchu. Je orgánem spravujícím oblast zemědělství, vodní hospodářství, potravinářský průmysl a také správním orgánem pro oblast správy lesů, myslivosti a rybářství. V čele ministerstva stojí v současnosti Marian Jurečka. Ministerstvo spolupracuje s resortními výzkumnými ústavy, nevládními agrárními organizacemi, profesními a zájmovými svazy, dále také spolky a společnostmi. Úkolem ministerstva je také oblast rozvoje regionů a venkova, která významně ovlivňuje 45

celkový ráz celé České republiky. I ministerstvo patří mezi instituce zprostředkující finanční pomoc a to prostřednictvím výzev v rámci Programu rozvoje venkova (eagri.cz. 2009 - 2013).

4.6 Možnosti financování v oblasti agroturistiky Program rozvoje venkova Z Národního strategického plánu rozvoje venkova, tedy rozvoje venkovského prostoru České republiky, vychází Program rozvoje venkova na období 2007 – 2013. Je určen na udržitelný rozvoj, ochranu a zlepšení životního prostředí a eliminaci vlivů intenzivního hospodaření ve venkovském prostoru, především vlivem zemědělství. Vedle činností zemědělské povahy jako takové, program zároveň podporuje diverzifikaci činností v zemědělství, které jsou velmi potenciální oblastí ve venkovském prostoru, který dokáže eliminovat nezaměstnanost na venkově a podporuje šetrné hospodaření na venkově. Dalším vedlejším produktem této podpory je také zlepšení životní úrovně na

venkově

a

také

propagace

turisticky

zajímavých

míst

v

zemědělsky

obhospodařovaných místech. Program je rozdělen do následujících čtyř oblastí (priorit): Osa I. – zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví - program se snaží o posílení podnikatelských záměrů v zemědělské výrobě a také v oblasti potravinářské výroby, Osa II. – zlepšení životního prostředí a krajiny a udržitelné využívání zemědělské a lesní půdy – v této ose je kladen důraz na ochranu vod, půd a v neposlední řadě rovněž biodiversitu, Osa III. – kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova – v této ose se jedná o podporu diverzifikace zemědělských aktivit za účelem zvýšení přidané hodnoty zemědělské činnosti, zvýšení zaměstnanosti a zlepšení životních podmínek, využívání obnovitelných zdrojů, dále pak vzdělávání a informování hospodářských podnikatelů, které jde ruku v ruce s povědomím o ochraně životního prostředí a dědictví venkovských oblastí, 46

Osa IV. – Leader – hlavním cílem této osy je spolupráce místních partnerů (Místní akční skupiny, Realizace místní rozvojové strategie, Realizace projektové spolupráce) ve venkovském prostoru za účelem zefektivnění snahy o rozvoj venkovských oblastí (szif.cz, 2000 - 2014). V souvislosti s tématem diplomové práce, která je zaměřená na podporu agroturistiky, se nyní zaměříme na Osu III., ze které mohou čerpat právě podnikatelské v zemědělství, kteří mají zájem o další činnost v rámci svého hospodářství.

Opatření Osy III. III 1. 1. – Diverzifikace činností nezemědělské povahy, III 1. 2. – Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje, III 1. 3. – Podpora cestovního ruchu – cílovou oblastí jsou obci nad 2000 obyvatel, ve kterých by mohlo díky této podpoře dojít nejen ke zvýšení zaměstnanosti, ale také celkovému rozvoji, je určena na vybudování rekreační infrastruktury a rekreačních zařízení, podporováno je zajištění služeb pro pěší turistiku, vodáctví, lyžování (nepatří sem budování vleků a lanovek), budování a značení pěších tras, vinařských

stezek),

informačních panelů

na

zastaveních

podél

cest,

odpočinkových míst, hippostezek a nákupu a výsadby doprovodné zeleně, III 2. 1. – Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby, III 2. 2. – Ochrana rozvoje kulturního dědictví venkova, III 3. 1. – Vzdělávání a informace, III 4. 1. – Získávání dovedností, animace a provádění.

Konkrétně pro oblast agroturistiky je určena osa III 1.3 Podpora cestovního ruchu, která je rozdělena na podopatření III 1.3 a) pěší trasy, vinařské stezky a hippostezky a III 1.3 b) ubytování, sport. U podopatření a) lze čerpat do maximální výše 90% celkové požadované částky, přičemž 75% příspěvku činí zdroje EU a 25% veřejné zdroje ČR. Minimální celkové způsobilé výdaje na projekt jsou 50 000 Kč. Podmínkou poskytnutí této podpory je vypracování projektu, použití pouze jednoho zdroje financování z EU, musí být posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí a zařízení financovaná z této podpory budou přístupná veřejnosti. V roce 2013 bylo proplaceno na

47

území Jihočeského kraje 5 žádostí z tohoto podopatření a to ve výši 4,4 milionu Kč (eagri.cz, 2009 - 2013). Co se týká podopatření b), z tohoto typu podpory jsou již financovány ubytovací zařízení a úprava bývalých zemědělských objektů, které mají být dále využívány pro ubytovací účely. Jelikož v České republice není plně využit potenciál venkovského prostoru a možnosti podnikat v odvětví agroturistiky, je proto poskytnuta tato finanční podpora. Tato podpora je určena subjektům v obcích do 2000 obyvatel, které podnikají v zemědělství, dále pak začínajícím zemědělcům, kteří chtějí své podnikání obohatit o novou oblast a zároveň tak přispět k tvorbě pracovních míst na venkově. Prostředky by měly být použity na rekonstrukci objektů určenych pro ubytovací záměry, pro výstavbu zařízení pro a služeb pro pěší, vodáky a lyžaře (včetně vleků a lanovek), dále pak na nákup budov, strojů, technologie, zařízení, vybavení, hardware a software, pokud jsou potřebné pro samotné podnikání.

Tabulka č.5 Výše podpory podle regionů NUTS II.

Zdroj: Státní zemědělský intervenční fond (szif.cz, 2000 – 2014). Minimální celkové způsobilé náklady na projekt jsou 50 000 Kč stejně jako u předchozího podopatření, příspěvek EU činí 75% veřejných zdrojů a příspěvek ČR pak 25% veřejných zdrojů. V rámci podopatření b) bylo v roce 2013 v Jihočeském kraji schváleno a podpořeno 24 projektů v celkové výši 69 milionů Kč (eagri.cz, 2009 - 2013).

Implementace PRV v období 2007 – 2013 Na období 2007 – 2013 bylo v rámci PRV vyčleněno celkem 3,67 miliardy EUR. K 31. 12. 2013 bylo proplaceno již 2,9 miliardy EUR, což činí 79% vyčerpaných peněžních prostředků. Zaměříme-li se na čerpání v rámci Osy III, bylo vyčleněno pro tuto oblast celkem 641,8 milionu EUR, což je 17% celkového objemu finančních prostředků PRV. K 31. 12. 2013 bylo v rámci této osy vyčerpáno 454,6 milionu EUR, což představuje 71% 48

již vyčerpaných prostředků (eagri.cz, 2009 - 2013). Pokud budeme dále zkoumat oblast finančních prostředků vyčleněnou na turistický ruch a venkovskou turistiku, zjistíme, že na záměr III 1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy bylo vyčleněno 148,2 milionu EUR, z nichž bylo proplaceno 141,8 milionu EUR, tedy 96% prostředků již bylo proplaceno. Pro záměr III 1.3. Podpora cestovního ruchu bylo celkově vyčleněno 79,4 milionu EUR a proplaceno k prosinci 2013 bylo již 74,3 milionu EUR, což činí 95% úspěšnost čerpání těchto prostředků (eagri.cz, 2009 - 2013).

Finanční prostředky Jihočeského kraje Rovněž Jihočeský kraj, jako subjekt činný ve strategii cestovního ruchu Jihočeského kraje, aktivně finančně podporuje aktivity spojené s rozvojem venkovského prostoru a konkrétně cestovního ruchu. Každoročně ze svého rozpočtu vyčleňuje určitou část finančních prostředků určenou na grantové projekty na podporu různých oblastí.

Tabulka č.6 Výše dotací Jihočeského kraje do oblasti cestovního ruchu Velikost podpory v mil. Kč

Rok 2012

2

2013

1

2014

1,6

Zdroj: vlastní zpracování V roce 2012 vyčlenil kraj ze svého rozpočtu částku v celkové výši 291,02 milionu Kč na grantové projekty, z nichž 85 milionů věnoval na projekty spojené s rozvojem venkova a rovněž 2 miliony Kč na přímý cestovní ruch. Z hlediska podpory cestovního ruchu byl grantový program zaměřen především na projekt „Žijeme v památkách“, v rámci nějž by měl Jihočeský kraj propagovat vlastní region jako místo vhodné pro cestovní ruch a jako velmi atraktivní destinaci. Tento projekt vznikl ve spolupráci s agenturou Czech Tourism a v souladu se Strategií na podporu cestovního ruchu v Jihočeském kraji pro roky 2009 – 2013(kraj-jihocesky.cz, 2014). Pro rok 2013 bylo z rozpočtu kraje vyčleněna částka 285,9 milionu Kč, z níž 90 milionu Kč určil kraj na grantový projekt Program obnovy venkova. Na cestovní ruch vyčlenil částku 1 milion Kč. V rámci grantového programu Produkty a služby v cestovním ruchu šlo především o možnost financovat rozšíření produktu a propagační činnost 49

zařízení podnikající v cestovním ruchu v Jihočeském kraji na veletrzích tuzemských i zahraničních (kraj-jihocesky.cz, 2014). Rok 2014 se pro grantovou politiku v Jihočeském kraji přidělilo celkem 270 milionů Kč a to díky stagnaci rozpočtu kraje. Na Program obnovy venkova však kraj přidělil o 4,4% více finančních prostředků, tedy 94 milionů Kč. Oblast cestovního ruchu získala finanční příspěvek ve výši 1,6 milionu Kč. V tomto období by se chtěl kraj pokusit přispět v propagaci zařízení působících v cestovním ruchu především i kvůli sestavování Strategie na podporu cestovního ruchu v Jihočeském kraji pro období 2014 – 2020, jejíž koncepci připravuje. Stále se kraj snaží nabízet přírodní i kulturní atraktivity regionu a představit novým turistům tuto oblast jako místo plné zážitků a harmonické dovolené (kraj-jihocesky.cz, 2014).

50

5 Svobodný stát Bavorsko Bavorský stát patří mezi velmi silné ekonomické partnery. Porovnáním Bavorska a Jihočeského kraje se pokusím nastínit spíše směřování Jihočeského kraje ve stopách Bavorska spíše než snahu dosáhnout stejného stavu, jaký ve všech oblastech pozorujeme v Bavorsku.

5.1 Charakteristika státu Poloha a přírodní podmínky Svobodný stát Bavorsko se nachází na jihu Spolkové republiky Německo a patří mezi 16 spolkových států této země. Na východě sousedí se spolkovými státy BádenskoWürttembersko, severovýchodně s Hessenskem a severně s Durynskem a Saskem. Západní sousedé Bavorska jsou pak Česká republika, jihozápadně Rakousko a jižními sousedy Bavorska je pak Švýcarsko. Díky svojí rozloze 70 550 km2 je největší spolkovou zemí Německa. Rozmanitý ráz krajiny, od nížin až po alpská pohoří, zajišťuje Bavorsku nejen soběstačnost z hlediska zemědělské výroby, ale rovněž turistického ruchu. Obrázek č. 3 Svobodný stát Bavorsko

Zdroj: Bayern (bayern.by, 2014)

51

Nejvyšší vrchol Bavorska a zároveň i Německa, Zugspitze (2 962 m n. m.) (zugspitze.de, 2014). Ten se nachází v pohoří Bavorských alp a patří rovněž mezi nejvyšší vrcholy v Evropě. Naopak nejnižším místem Bavorska je hladina řeky Mohan v Kahlu nad Mohanem s výškou 100 m. Bavorsko leží v povodí 3 řek: Dunaje, Mohanu a Rýna. Bavorsko je především na jihu oblastí jezer. Jmenujme například jezera v podhůří Alp, jakými jsou Chiemsee, Stenrberské jezero, která jsou ledovcového původu. Dále mezi ně patří velmi známá alpská jezera Walchenské jezero nebo Königsee, jež jsou původu tektonického během vzestupu a vrásnění Alp. Půda v Bavorsku je využívána několika možnými způsoby. Část z ní je využívána jako sídelní plocha, dopravní plocha a pro výstavbu dopravní infrastruktury, jako zemědělská plocha, dále pak lesní plochy a plochy vodní. Z celkové rozlohy 70 550 km2 je 49,2% využíváno pro zemědělské účely, lesy tvoří 35,1% celkové plochy, plocha určená k další zástavbě tvoří 0,2%, plochy určená k jinému účelu tvoří 2,0% a vodní plochy 2,0%. Zajímavé je rozdělení zastavěné plochy, kde je rozděleno 11,5% z 51,8 mezi bytovou zástavbu, infrastruktura tvoří 41,9%, plochy určené k odpočinku 4,8% a 1,5% tvoří plocha určená k provozu bez výstavby. I z tohoto rozdělení můžeme vysledovat velké využívání plochy v Bavorsku k zemědělské činnosti (statistik.bayern.de, 2014). Životní prostředí v Bavorsku patří mezi jedno z nejčistších v celé Evropě, díky historicky dané zvyklosti obyvatel chránit prostředí kolem sebe, ale také díky politice ekologie v Bavorsku. Jelikož je tento spolkový stát rovněž velkým propagátorem ochrany životního prostředí, investuje každoročně velké množství financí do programů spojených s ochranou prostředí (stmuv.bayern.de, 2014). V rámci výzkumu a inovací v oblasti životního prostředí podniká Bavorsko rovněž velké kroky, jako například v oblasti výzkumu nanotechnologií, zpracování plastů a velmi zajímavý je rovněž výzkum v oblasti využití znalostí ze světa zvířat a rostlin, co se týká specifika přizpůsobování zvířat a rostlin, který se nazývá Bionicum (stmuv.bayern.de, 2014). Mezi velmi významné přírodní rezervace a parky patří Bavorský les, který sousedí s českou Šumavou na západní hranici České republiky. Pokrývá území 24 218 ha, který patří mezi velmi rozmanité přírodní rezervace v celé Evropě. Řadí se mezi pralesní plochy, ve kterých ještě dnes žijí zvířata jako liška, vlk, vysoká zvěř (nationalparkbayerischer-wald.de, 2014). Mezi další velmi významné přírodní rezervace na území Bavorska patří Národní park Berchtesgaden. Rozléhá se na ploše 20 808 ha. Zaujímá 52

území Bavorských alp, které je velmi rozmanité co do výskytu zvěře, tak do květeny, která je zde chráněna zákonem (nationalpark-berchtesgaden.bayern.de, 2014)Na území Bavorska se dále nachází ještě dalších 18 přírodních parků, např. Přírodní park Almühltal, Přírodní park Steigerwald nebo Přírodní park Spessart, dále pak Biosférická rezervace Rhön o rozloze téměř 130 tisíc ha a Biosférický region Berchtesgadenerská oblast (stmuv.bayern.de, 2014).

Obyvatelstvo Bavorska Svobodný stát Bavorsko patří se svými 12 519 571 obyvateli ke 2. největšímu spolkovému státu v Německu hned po Severním Porýni-Vestfálsku, kde žije 17 554 329 obyvatel (statistik-portal.de, 2014). S hustotou osídlení 177 obyvatel/km2 patří Bavorsko spíše k průměrným spolkovým zemím. První místo zaujímá Berlín s 3 785 obyvatel/km2, hned po něm následuje Hamburg s 2 296 km2. Řídkost osídlení v Bavorsku je dána především existencí samostatných osad a statků na poměr k pozemkům (statistikportal.de, 2014). Samozřejmě největší koncentrace obyvatel je soustředěna do velkých měst. Zcela logicky je tak např. 11% z celkové populace Bavorska soustředěno v městě Mnichov, druhým nejlidnatějším městem je pak Norimberk s 4% z celkové populace Bavorska. Naopak nejméně zalidněným z větších měst je Bayreuth, který zaujímá pouze 1% z celkové populace (citypopulation.de, 2014). Bavorsko je spolkovým státem s nejnižší nezaměstnaností v Německu, která činí 4,1%, na stejné úrovni s nezaměstnaností se nachází hned po Bavorsku spolkový stát Bádensko –Württembersko (de.statista.com, 2014). Organizační struktura Bavorska Bavorsko se dělí na 7 velkých okresů (Bezirke) – Dolní Franky, Horní Franky, Střední Franky, Horní Falc, Švábsko, Dolní Bavorsko, Horní Bavorsko. Těchto 7 hlavních okresů se pak dále dělí na 71 menší zemské kraje. V Bavorsku můžeme najít celkem 25 měst, která se nepočítají do zemských krajů a celkový počet obcí a měst v Bavorsku je 2 031. Správním centrem, nebo můžeme také říct hlavním městem Bavorska, je Mnichov (baylink.de, 2014).

53

Hospodářství v Bavorsku Bavorsko se podílí svou produktivitou na celkovém HDP Německa z celých 17 %, což je nejvyšší podíl ze všech spolkových zemí. Také proto patří Bavorsko mezi velmi silný ekonomický subjekt, kde je soustředěna velká většina německého průmyslu a výroby (stmwi.bayern.de, 2014). V Bavorsku se setkáváme s politikou maximální podpory hospodářství, zejména pak vývozního hospodářství, významně se angažuje v internacionalizaci firem a investic, podílí se na vytváření nových pracovních míst a především zakládání nových firem z kategorie menších a středních podniků. Velmi významným odvětvím v bavorské hospodářství je automobilový průmysl se značkami jako BMW, Audi, MAN, Knorr-Bremse. V tomto odvětví je zapojeno 246 firem, které zaměstnávají více než 65 tisíc lidí. Strojírenský průmysl je největším odvětvím bavorského hospodářství. V tomto odvětví se realizuje především výroba dopravních železničních prostředků, kancelářských strojů, obráběcích strojů, tiskařských strojů, textilních a dalších. Zásadním odvětvím bavorského hospodářství je pak zemědělství. Bavorsko se může pochlubit nadstandartní úrovní zemědělské výroby, vybavení a podmínek zemědělců i díky dlouhé nepřerušené tradici soukromého hospodaření a rovněž subvencí státu, které umožňují i nejmenším subjektům hospodařit na velmi vysoké technické úrovni. V oblasti Alp a Allgäu se vyprodukuje nejvíce výrobků z mléka a mléka samotného a naopak v nížinatých oblastech se vypěstuje přes 70% veškeré produkce chmele v celé Evropské unii (businessinfo.cz, 1997 - 2014).

5.2 Turistický ruch v Bavorsku „Žít. Pocítit. Léto v Bavorsku“ Motto turistické kampaně pro léto 2014 „Lepší budeme pouze společnými silami!“ Heslo spolkové vlády

Turistický ruch v Bavorsku patří mezi vedoucí odvětví bavorského hospodářství. Vzhledem k přírodním podmínkám v Bavorsku, které obsáhne jak nížiny a říční bystřiny, jezerní oblasti až po alpské oblasti, může nabízet region aktivity v rámci dovolené 54

v průběhu celého roku. O velikosti turistického odvětví v Bavorsku hovoří také ten fakt, že do turistického ruchu je v Bavorsku zapojeno více než 560 tisíc pracovníků, což je více než například v automobilovém nebo strojírenském průmyslu. Kolem 310 tisíc zaměstnanců se pohybuje pouze v ubytovacích službách a hoteliérství jako takovém. Více než 63% všech přenocování v Německu připadá právě na Bavorsko. Podpůrné aktivity, související s cestovním ruchem, jsou například tradiční veletrhy, sportovní akce, kulturní zázemí pro návštěvníky všech generací, kongresová turistika a výstavy. Tyto oblasti jsou také velkou marketingovou výzvou pro oblast cestovního ruchu. Mezi další významné odvětví turismu patří jistě oblast lázeňství a ozdravoven, kterých se v Bavorsku nachází 42. Mimo ně funguje na 225 rekreačních středisek zřizovaných státem. Z hlediska turistických atraktivit regionu má možnost turista navštívit mnoho památek. V regionu se nachází 32 zámků a rezidencí, 13 hradů a tvrzí, 9 dalších historických objektů jakými jsou Markrabský operní dům v Bayreuthu, Sál osvobození v Kellheimu, dále pak 22 jezer, 11 volnočasových parků, více než 100 visutých lanovek. Dále je možno vybrat si z nabídky více než 1 200 muzeí a muzejních sbírek (stmwi.bayern.de, 2014). Tabulka č.7 Kapacity ubytovacích zařízení v Bavorsku 2006 – 2012 Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Otevřená ubytovací zařízení

Nabízená lůžka a místa k přenocování (vyjma kempů)

13434 13266 13174 13136 12916 12674 12096

541403 540318 541455 546945 546291 547774 543164 Zdroj: zpracováno dle statistikdaten.bayern.de, 2014

Hosté 1720975 1737949 1722891 1758734 1847061 1950038 2040206

Hosté, kteří přenocovali v ubytovacích zařízeních 4644146 4752202 4801673 4766905 4736621 5004619 5303102

Z uvedené tabulky je patrné, jak se měnila struktura kapacity ubytovacích zařízení v průběhu let 2006 – 2012. Od roku 2006 klesl počet ubytovacích zařízení na 12 096. Podle informací Bavorského státního ministerstva pro ekonomické záležitosti, dopravní infrastrukturu a technologie, se jedná o jev způsobený výkyvem díky hospodářské krizi v letech 2008 – 2009. Řada ubytovacích zařízení, i přes relativní rovnováhu v regionu, bylo nuceno ukončit svou činnost. Napříč tomu, jak vidíme na datech s počtem přenocování, vidíme naopak, že počet turistů, kteří se ubytovali přes 55

noc, naopak vzrůstá poměrně prudkým tempem. Například mezi lety 2011 a 2012 dochází k nárůstu o více než 6% ubytovaných. Stejný trend lze pozorovat i u počtu hostů, kteří ubytovací zařízení navštívili. Jedná se například o využití stravovacích kapacit penzionů a hostinců nabízejících i ubytovací kapacity. Průměrná doba přenocování je 2,9 dne v zařízeních s kapacitou více než 9 lůžek, která rovněž nabízejí kempovací místa. Struktura hostů v ubytovacích zařízeních, podle národnosti, je následující: nejpočetnější skupinou přenocovaných tvoři hosté z Německa, téměř 84%. Největší skupinou zahraničních hostů jsou návštěvníci z Nizozemí (11,2%), Itálie (9,6%), Spojených států amerických (9,5%), Rakouska (9,1%), Švýcarska (7,4%), Spojeného království (5,8%), Francie (4,0%) a Japonska (3,5%) (stmwi.bayern.de, 2014). Z hlediska konkurence svých sousedů stále Bavorsko stojí na špici návštěvnosti. Jak je ovšem uvedeno v Turisticko-politickém konceptu, dochází k modernizaci nabídky v turistickém ruchu u bavorských blízkých konkurentů, tedy v České republice, dále pak na Slovensku a Maďarsku. Samozřejmě mimoto leží Bavorsko v oblasti, kde má velmi vysokou konkurenci ze strany Rakouska, Jižního Tyrolska nebo Švýcarska, jelikož se opět jedná o velmi vyhledávané a turistiky aktivní regiony. Co však bavorský turistický ruch odlišuje od všech ostatních oblastí a států je rozsah soukromých investic, které každým rokem stoupají, stálé zlepšování kvality nabízených služeb, efektivní turistický marketing, vysoká domácí kupní síla a snaha ochraňovat tradici, která především v Bavorsku vytváří specifické možnosti využití volného času pro turisty. Bavorsko patří v oblasti turistického ruchu mezi inovátory ve své oblasti a neustále se snaží nabízet nové produkty. Subjekty v turistické sféře jsou motivovány k tvorbě balíčků služeb pro turisty, k neustálé obnově nabídky pro zákazníka. Vedle klasické marketingové kampaně velmi často dojde k propagaci na základě doporučení a zkušeností bývalých návštěvníků některého ze zařízení (Mund-zu-Mund-Propaganda). Vedle inovativnosti se staví do popředí také udržitelnost cestovního ruchu, která by zajistila rovněž možnost pokračování v rodinném podnikání v rámci jedné rodiny a na jednom místě. Snaží se tímto podporovat tradiční způsob podnikání, který rovněž spoludotváří typický bavorský smysl pro hospodaření a udržení vysoké kvality nabízeného produktu. 56

5.3 SWOT analýza regionu 5.3.1 Analýza vnitřního prostředí Silné stránky -

hospodářsky silný region,

-

schopnost finančně podpořit podnikatelské a investiční záměry v oblasti,

-

velmi čisté životní prostředí,

-

spolupráce samospráv s malými a středními podnikateli v oblasti zemědělství a cestovního ruchu,

-

velmi efektivní čerpání dotačních programů Evropské unie,

-

velké množství volnočasových center, ozdravoven a lázní nabízejících balíčky služeb pro turisty,

-

tradiční hospodářská oblast s nabídkou kvalitních produktů,

-

ekonomika jdoucí vstříc svým občanům,

-

velmi kvalitní vzdělávací instituce (univerzity), možnosti dalšího a celoživotního vzdělávání nejen pro studenty a pracovníky státní správy, ale i ostatních odvětví,

-

velmi dobrá infrastruktura,

-

spolupráce církevních organizací podporujících komunitní projekty, vzdělávání, participace církve ve zdravotnických zařízeních a poskytování charitativních služeb a projektů,

-

schopnost kombinovat tradice a inovace,

Slabé stránky -

zvýšený příliv cizinců do větších měst,

-

zvyšující se kriminalita v určitých oblastech,

-

neustálá snaha vystupovat jako nezávislý jedinec, přičemž je součástí spolkového uskupení,

-

intolerance vůči možnému vybočení z tradičního vnímání života,

57

5.3.2 Analýza vnějšího prostředí Příležitosti -

možnost působit jako projektový partner pro řadu subjektů, ať už státních či soukromých, např. v České republice,

-

díky oblíbenosti tradičního způsobu života u mladých lidí, si Bavorsko zachovává tvář moderní ekonomiky, která vychází z tradic a váží si jich,

-

úplné zrušení studijních poplatků na vysokých školách v Bavorsku,

-

zdokonalení určitých typů aktivit v turistickém ruchu, především venkovském turistickém ruchu,

Ohrožení -

velký příliv pracovníků z jiných států s vyhlídkou lepšího života a čerpání výhod na úkor ostatních obyvatel Bavorska,

-

postupné vylidňování menších obcí díky odchodu mladých lidí do větších měst nejen v Bavorsku, ale v celém Německu,

-

snížení porodnosti – tento obecný demografický trend v Evropě může postihnout i Bavorsko, jelikož stále více mladých Bavorů odchází za prací do zahraničí či jiných spolkových republik, mění se životní standard i podmínky,

-

politická rozpolcenost Německa,

-

zrušení činnosti atomových elektráren po celém Německu do roku 2020,

-

přesouvání výroby do států s levnější pracovní silou – možné snížení kvality produktů tradičních značek?

-

vzhledem ke zvyšujícímu se trendu importu levného spotřebního zboží, se dá předpokládat, že mohou být ohrožena typická řemesla, ale i určitá průmyslová odvětví (výroba elektroniky, textilní průmysl, kosmetický průmysl),

-

odliv turistů z oblastí s dražšími službami do cenově výhodnějších oblastí.

58

5.4 Agroturistika v Bavorsku Následující podkapitola bude pojata jako přehled oblasti agroturistiky v Bavorsku. Vzhledem k dlouholeté tradici agroturistiky v Bavorsku by samotná otázka agroturistiky v Bavorsku byla tématem na diplomovou práci. Proto autorka představí zestručněný přehled organizací angažovaných v oblasti agroturistiky. Bavorská agroturistika má dlouholetou tradici. Vzhledem k historii samotného Bavorska, především z pohledu rozvoje zemědělství, které nebylo zasaženo kolektivizací, jako většina středoevropských zemí, se mohlo zemědělství vyvíjet normálním tempem a tak dodnes přetrvává tradiční forma zemědělského hospodaření. Zemědělské podniky jsou dnes v Bavorsku převážně soukromé a vlastníky jsou rodiny, v nichž se vlastnictví a vedení takových farem dědí. Tato tradiční forma podnikání jde ruku v ruce s možností nabízet i jiné služby, než typicky zemědělské produkční služby. Soukromé vlastnictví zemědělských podniků dnes odpovídá 90% veškerých podniků nejen v Bavorsku. Dle informací Spolkového ministerstva zemědělství se dále vyskytují následující formy vlastnictví a to společnosti s ručením omezeným (GmbH), dále družstva (Genossenschaft) nebo také akciové společnosti (AG) (bmel.de, 2013). Jelikož 85% Bavorska tvoří venkovské oblasti, snaží se také bavorská vláda podporovat aktivity spojené s rozvojem venkova a tedy i financování agroturistických aktivit. Agroturistiku v Bavorsku provozují zemědělské podniky, které mají zájem na rozvoji regionu, zajištění pracovních míst pro své spoluobčany a také chtějí obnovit touhu lidí trávit více volného času ve vlastním okolí, kde mohou zažít něco nového a zároveň se naučit novým věcem. Tabulka č. 8 Zemědělské podniky podle velikostní struktury v Bavorsk

Zdroj: vlastní zpracování

59

Podle tabulky, v níž jsou uvedeny zemědělské podniky podle velikostní struktury, vidíme, jak se v průběhu let měnil jejich počet. Zatímco v roce 1999 bylo v Bavorsku 28 244 farem do velikosti 5 ha, v roce 2010 se jejich počet snížil o 85% na pouhých 4 035 farem. Opačný růstový trend pozorujeme u podniků od 50 do 99,99 ha. Zde se jejich počet navýšil od roku 1999 do roku 2010 20% z 11 050 na 13 906. Tentýž nárůst se týká také farem s velikostí nad 100 ha. Zde došlo k nárůstu za sledované období 1999 – 2010 o 51,3% z 1 976 na 4 057. V celkových číslech klesl počet zemědělských podniků na 97 735 do roku 2010 z původních 154 189, tedy o 36,6%. V roce 2007 byl proveden výzkum Bavorskou institucí pro zemědělství v oblasti různých zaměření zemědělských podniků. Jako vzorek si vybrali celkem 3 100 subjektů v celém Bavorsku. Z oslovených subjektů získali bohužel data jen od 766, z nichž ovšem vzešla velmi zajímavá statistika. Jelikož patři statistika do diverzifikované činnosti, tedy do činnosti nezemědělské povahy, bylo na základě vzorku 766 podniků zjištěno, že z oněch 766 subjektů provozuje 110 vedlejší zemědělskou činnost. V průměru se jednalo o podniky o velikosti do 35 ha. Ze 110 subjektů bylo 33 zapojeno do projektu „Prázdniny na venkově (Urlaub auf dem Bauernhof)“, 25 uvádělo jinou nespecifikovanou činnost a 52 přímý prodej svých produktů. I na tak malém vzorku farem můžeme vidět, jak populární a rozšířený je trend agroturistiky v Bavorsku (lfl.bayern.de, 2014). Studie je mimo jiné zajímavá rovněž tím, že představuje ženu farmářku jako velmi významný subjekt v zemědělském, potažmo agroturistickém, podnikání. Staví ji do pozice tmelícího prvku takového podniku, který mimo výdělku a hospodaření vidí ve svém či v rodinném podnikání ještě velmi důležitý prvek a to své poslání a povinnost odvést poctivou práci pro členy své rodiny, ale i pro turisty. Toto porovnání postavení farmáře muže a farmářky ženy je velmi zajímavé a naznačuje, že v mnoha případech jsou ženy

iniciátorem

jiných

než

zemědělských

60

aktivit

na

rodinné

farmě.

5.5 Organizace zastřešující agroturistiku v Bavorsku Bavorsko, jakožto zemědělsky založený stát, spravuje oblasti agroturistiky prostřednictvím několika významných institucí. Tyto instituce se snaží o nalézání nových strategií, které by umožnily průběžný a rovnoměrný rozvoj všech zainteresovaných podniků.

5.5.1 Bavorské státní ministerstvo výživy, zemědělství a lesnictví Ministerstvo je součástí státní správy v Bavorsku a v jeho čele stojí v současnosti Helmut Brunner. Úkolem ministerstva je rozvoj, udržitelnost a inovace v oblasti zemědělství, lesnictví a výživy. Oblasti, do nichž zasahuje pravomoc ministerstva, jsou například ochrana životního prostředí a přírodních zdrojů, výživa, výzkum a inovace, diverzifikace, obnovitelné zdroje a propagace produktů. Subjektům v oblasti zemědělství poskytuje poradenskou činnost, zabezpečuje praktický výzkum, ale také pomáhá v získávání prostředků pro podporu jednotlivých organizací a subjektů. Dále se snaží o vytvoření a udržení konkurenceschopného zemědělského odvětví, které je schopno zabezpečit potravinovou soběstačnost Bavorsku (stmelf.bayern.de, 2014). Úřady pro rozvoj venkova Úřady jsou zřizovány státním ministerstvem zemědělství a jsou zastoupen v každém ze 7 velkých správních celků v Bavorsku. Dohromady spravují plochu kolem 7 tisíc km2, 1,1 milionu vlastníků půdy, dále záležitosti zemědělců z více než 1 400 obcí v Bavorsku. Hlavními úkoly úřadů je zprostředkování finanční, poradenské a právní pomoci v oblasti rozvoje venkova. Do jejich kompetence spadá také kontakt s novými podnikateli v odvětví, ale také podpora stávajících podnikatelů. Snaží se o aktivní zapojení občanů do regionálního a obecního rozvoje prostřednictví motivačních strategií, jsou vytvářený pracovní skupiny a projekční týmy, které formou zajímavých workshopů pomáhají pochopit problematiku a seznámit zemědělce s jejich úkoly v rámci rozvoje. Zapojuje se rovněž jako prostředník při sporech o užívání půdy, při řešení vlastnických vztahů. Velmi důležité je také to, aby zemědělské i soukromé subjekty ve venkovském prostoru měly povědomí o udržitelném rozvoji a ochraně přírody. I to je úkolem těchto úřadů (landentwicklung.bayern.de, 2014). 61

5.5.2 Bavorský národní zemědělský institut „Zkoumat – podporovat – budovat“ Motto Bavorského národního institutu Je organizací zřizovanou Bavorským státním ministerstvem výživy, zemědělství a lesnictví. Hlavním bodem činnosti tohoto institutu je, již podle hesla, výzkum pro budoucnost. Mezi další oblasti, ve kterých působí, jsou například management zemědělských podniků, přičemž funguje jako poradní orgán pro tyto podniky, sdružuju zemědělce z horských oblastí, dále se pak zajímá o otázky udržitelného zemědělství v souvislosti se změnami životního prostředí a zda má zemědělství možnost přispět k udržitelnému rozvoji, pomáhá zemědělcům v boji proti škůdcům na úrodě, aktivně podporuje ekologické zemědělství a využívání obnovitelných energií v zemědělském podnikání a zprostředkuje poradenskou činnost pro zemědělce, kteří chovají zemědělská zvířata (lfl.bayern.de, 2013).

5.5.3 Německá centrála dovolené na venkově Münster Centrála poskytuje možnost propagace vlastního agroturistického ubytování. Sdružuje informace o ubytování na zemědělských usedlostech a statcích nejen v Německu, ale také napříč celou Evropou. Návštěvník tohoto portálu má možnost vyhledávání podle oblasti zájmu a státu. Je možné rovněž si vybrat mezi typem statku – jestli nabízí vyjížďky na koních, zemědělský statek s čistě rostlinnou výrobou a podobně. Portál velmi dobře pracuje se zákazníkem, který má možnost navštívené zařízení ohodnotit pro další zájemce o ubytování. Je tak možno hlasovat v kategoriích „Oblíbený prázdninový statek“, „Jídlo a pití“. Všechny zřízené podniky, které ve škále od 1 do 5 získaly v průměru známku „velmi dobře“ získají označení „Doporučeno hosty“ („Von Gästen empfohlen“). Kromě kategorie „Oblíbený prázdninový statek“ je možno hlasovat také pro „Nejoblíbenější prázdninový statek pro děti“. V Bavorsku tato doporučení za služby odvedené v loňském roce dostala rodinná farma Thomahof z Fridolfingu, kterou vede rodina Reiterových.

62

Co se týká počtu bavorských agroturistických statků, které chtějí prezentovat svou nabídku na portále, díky jednoduchému vyhledávání si můžeme vybrat z 2 811 subjektů nabízejících agroturistické ubytování (landurlaub-deutschland.com, 2014).

5.5.4 Německá zemědělská společnost Německá zemědělská společnost (Deutsche Landwirtschafts-Gesellschaft) působí v oblasti zemědělského podnikání jako kontrolor kvality. Od roku 1978 uděluje značky kvality „Dovolená na statku“ a „Dovolená na vinic“. Dále pak „Dovolená na venkově“. Certifikování probíhá každé 3 roky a je prováděno nezávislým odborníkem z hlediska jednotlivých značek kvality dle specifických kritérií. Mezi tato kritéria patří například kvalita služeb, bezpečnost, dobrý dojem z farmy a její celková image. U farem se hodnotí také schopnost být flexibilní z hlediska nabídnutí služeb všem kategoriím zákazníků, tedy i hendikepovaným. V hodnocení jsou posuzovány také aktivity, jakými mohou být pořádání seminářů, dostupnost ubytování, kempování či nabídka jezdeckých farem. Hodnocení kvality probíhá na základě udělení hvězdiček. Pro „Dovolená na statku“ a „Dovolená na vinici“ jsou stanovena specifická kritéria, jako třeba úvazek majitele farmy (plný nebo částečný úvazek). „Dovolená na venkově“ je posuzována z pohledu, zda nabízí ubytování ve venkovských oblastech v zemědělských usedlostech, penzionech, chatách nebo hotelích. Dlouholetou tradicí je vyhlašování soutěže mezi poskytovateli ubytovacích služeb a to v kategoriích DLG Prázdninový statek, Venkovský hotel a Venkovský penzion. Pro Bavorsko je možno při vyhledávání nalézt 480 ubytovacích zařízení (landtourismus.de, 2014). Dovolená na venkově v Bavorsku– Urlaub auf dem Baernhof in Bayern Tato iniciativa vznikla v roce 1991 jako činnost Zemského spolku pro turistický ruch. Za tu dobu se v Bavorsku tato činnost velmi dobře etablovala a dnes čítá kolem 1 700 členů v celém Bavorsku. Zaměřuje se na podporu a propagaci subjektů působících v oblasti agroturistiky. Každoročně navazuje nové kontakty s partnery v oboru, kteří by mohli poskytnout určitou podporu zemědělcům co do propagace činnosti a také možnosti na základě zkušeností jiných organizací rozvíjet své činnosti. V čele spolku stojí Gerfa Walser se sídlem v Mnichově. Pokud se zaměříme na subjekty, které jsou 63

propagované skrze tento portál, můžeme si vybrat z široké škály 1 207 zařízení poskytujících ubytování a stravování (bauernhof-urlaub.com, 2014). Spolek nabízí možnosti ubytování „v seně“ (Übernachtung im Heu), kempování na statku, ubytování ve větších skupinách, zájezdy pro děti, zasedání a semináře, v rámci každého statku lze podle zvyklostí v lokalitě oslavit různé lidové slavnosti a prožít tradice na vlastní kůži, na portálu je rovněž nabízeno bezbariérové ubytování a je dokonce možné vybírat si i z ubytovacích kapacit, kde je možné se ubytovat i s domácím mazlíčkem (bauernhofurlaub.com, 2014). DEHOGA – Bavorský spolek hoteliérů a restauratérů Bavorský spolek hoteliérů a restauratérů, založený roku 1946, sdružuje 42 tisíc hoteliérů a gastronomů, 31 tisíc zaměstnanců hoteliérství a přes 1,5 tisíce vyučených v oblasti hoteliérství. Snaží se podporovat domácí turistický ruch a podporuje činnosti výše uvedených subjektů ať už poradenskou činností či zprostředkováním finančních prostředků v cestovním ruchu. Klade si za cíl prostřednictvím politiky vysoké kvality ve všech oblastech hoteliérství a gastronomie, zvyšovat kvalitu života a podporovat návratnosti turistů do regionu (dehoga-bayern.de, 2014).

5.6 Možnosti financování agroturistiky v Bavorsku Turistický ruch v Bavorsku je ve financován především z prostředků bankovních institucí, které velmi aktivně podporují rozvoj a výstavbu turistických zařízení již historicky. Tyto bankovní instituce spolupracují s výše uvedenými orgány a spolky a skrze ně pomáhají financovat aktivity v rámci venkovského cestovního ruchu v Bavorsku.

Rozvojová banka - Národní institut pro financování výstavby Rozvojová bank (LfA Förderbank Bayern) působí v oblasti financování podnikatelských projektů v oblasti turismu jako velmi silný partner. Nabízí několik typů programů pro začínající podnikatele. Jedním z nich je podpora začínajícím podnikatelům, která činí výši podpory až 30 tisíc EUR a je na ni vztažena zvýhodněná úroková sazba. Program pomáhá spolufinancovat veškeré aktivity mladých začínajících podnikatelů nejen z oblasti turistického ruchu, ale především menších podniků. Turistický ruch je 64

však zahrnut. Banka se tak podílí z 10% na celkových nákladech na investice ve středních podnicích a z 20% v malých podnicích. Regionální podpora banky činí až 40% spolufinancování investičního záměru malých podniků (lfa.de, 2013).

Obnova vesnic – „Dorferneuerung“ Jedná se o podporu Bavorského ministerstva státního ministerstva výživy, zemědělství a lesnictví. Je určen obcím do 2 tisíc obyvatel. Za cíl i dává vyrovnání strukturálních rozdílů díky odlivu obyvatel do větších měst, celkovou obnovu a zvelebování venkovského prostoru. Budou financovány veřejné projekty do maximální výše 250 tisíc EUR, a ve výši 30 – 60% celkových nákladů spolufinancovány právě tímto programem. Podmínkou získání této dotace je předložení soupisu problémových oblastí, které se dotýkají většiny obyvatel dotčených oblastí, nastínění konceptu řešení obnovy (stmelf.bayern.de, 2014). Konkrétní činnosti, které budou podpořeny z této dotace jsou opravy hospodářských a obytných budov, úklid a renovace veřejných prostor, plánování a tvorba koncepcí v rámci venkovského prostoru, vybudování protipovodňových opatření apod. Investiční podpora samostatných podniků s diverzifikační činností Tato podpora je tvořena 3 základními oblastmi: -

A: Podpůrné investice do zemědělské oblasti AFP,

-

B: Podpora diverzifikačních činností,

-

C: Jednoletý program 2013 „Ochrana zvířat v souvislosti se změnami klimatu“.

V rámci agroturistiky v Bavorsku je čerpán program B, tedy podpora diverzifikačních činností na venkově. Z těchto prostředků by měly být financovány aktivity, které pomáhají spoluvytvářet služby, které jsou součástí přidaných ekonomických hodnot regionu. Prostředky tedy budou využity na vybudování ekologických kotelen a jiných přívodů tepla na zemědělské usedlosti, aktivity spojené s „Prázdninami na statku“, výstavba hospodářských budov sloužících pro jiné než zemědělské činnosti na statku.

65

Podmínky programu vycházejí vstříc vlastníkům půdy, kde je přislíbena podpora alespoň 25% z výdělku farmy. Částka, na kterou bude poskytnuta dotace se může v rámci jednoho objektu pohybovat od 20 tisíc do 400 tisíc EUR. Budou primárně podpořeny podnik s kapacitou do maximálně 25 lůžek a pouze projekty na území Bavorska (stmelf.bayern.de, 2014).

5.7 Komparace regionů Z hlediska struktury obou regionů vidíme, že Svobodný stát Bavorsko je územním celkem, který sám o sobě působí jako samostatný stát s vlastní správní strukturou, která ve své podstatě je analogií státní správy na úrovni České republiky. Nejen, že oproti Jihočeskému kraji, který fakticky řídí Jihočeský kraj, má ve svém čele spolkového prezidenta, kterým je v současnosti Martin Seehofer, dále vlastní strukturu spolkových ministerstev, soudní soustava je samostatná na úrovni tohoto státu, ale rovněž má také, díky své historické důležitosti, státu jakéhosi „státu ve státě“, který svým směřováním velmi významně ovlivňuje ostatní spolkové země Německa. Struktura obyvatelstva je také velmi odlišná, za vše mluví samotný počet obyvatel Bavorska, který čítá 12,5 milionu obyvatel, takže s Jihočeským krajem s jeho 95 tisíci obyvateli se jedná o celek nesrovnatelný. Z hlediska osídlení a charakteru obou regionů, tedy převážně venkovské oblasti, nacházíme však mezi oblastmi shodu. Oba regiony patří mezi ty s průměrnou až nízkou hustotou zalidnění a s velkým počtem menších obcí. Hospodářství v regionech je rovněž velmi odlišné, jelikož zatímco o průmyslové výrobě v Jihočeském kraji mluvíme spíše zřídka, ačkoli je zde několik podniků průmyslového charakteru, jakými jsou například Bosch v Českých Budějovicích nebo strojírenský podnik ČZ, a.s. ve Strakonicích. Bavorsko naproti tomu patří k ekonomickým tahounům v Evropě a to díky své husté síti průmyslových závodů, automobilového průmyslu se silnými značkami, tak i v oblasti výroby zemědělských strojů. Podíváme-li se ale na oba regiony z hlediska jejich společných znaků, najdeme zde krásné přírodní scenérie, zachovalé životní prostředí, které se snaží udržovat rovněž 66

drobní zemědělci, kteří převažují hlavně v Bavorsku. Z hlediska přírodních rezervací jsou si oba regiony také velmi podobné, a také společný prostor mezi Jihočeským krajem a Bavorskem, tedy česká a německá část Šumavy, dodnes platí za znak spolupráce obou oblastí především z hlediska cestovního ruchu. Oba regiony jsou velmi vyhledávané a na základě počtů přenocování, počtu návštěvníků oblastí a nabídnutých lůžek vidíme, že se jedná o oblasti z hlediska celonárodních srovnání velmi vyhledávané a navštěvované. Vzhledem ke stoupajícímu využívání dotačních titulů na rozvoj venkova pozorujeme, že se mění charakter malých obcí ve venkovském prostoru jižních Čech, které se stále více snaží zvelebovat svůj vzhled a také dávají přednosti komunitním projektům a spolupráci, která by vedla k efektivnějšímu fungování těchto územních celků. Daleko více si obyvatelé, ale i starostové obcí uvědomují, že komparativní výhoda českého venkova v Jihočeském kraji tkví v jeho rozmanitosti, čistotě a pospolitosti občanů. Velkým nedostatkem a ohrožením pro český venkov je ale velké vylidňování a únik mladé generace do větších měst, což se v Bavorsku projevuje také, ale ne v takové míře, jelikož v Bavorsku existuje velké množství rodinných podniků, nejen v oblasti zemědělství, které se drží po generace v jedné rodině. Je to dáno historickými souvislostmi, kdy na rozdíl od České republiky, nebylo likvidováno soukromé vlastnictví režimem minulé doby. Tento fakt, ač je pouze dílčím faktorem, ovlivňuje velmi podstatně mnoho podnikání v celé České republice. Vztah, který mají bavorští podnikatelé ke svému podnikání, a celkově i ke své domovině, byl v České republice přetrhán komunistickým režimem a tím pádem je zotavování z tohoto stavu velmi postupné a pomalé. Vidíme však naději v zájmu lidí udržovat a obnovovat český venkov, jaký ho znali naši předci a to i na příkladu Bavorska, kde se daří kombinovat tradice zakořeněné v rodech, které v některých případech sídlí na svých statcích po několik generací, tak na základě vzrůstajícího trendu a potřeby utéci z ruchu velkoměsta na klidný jihočeský venkov, kde je možné i díky zájmu turistů a přílivu kapitálu budovat zaniklé struktury. Z hlediska podpory agroturistiky v obou regionech je patrné, že ačkoli vzrůstá oblíbenost agroturistiky v Jihočeském kraji, jsou stále překážky, které mnozí z aktérů řeší. Jednou z nich je složitá administrativní struktura a proces, kterým musí každý zájemce projít. Často se měnící legislativa v České republice pak spíše perspektivní zájemce o oblast agroturistiky odrazuje a je tak obrovskou překážkou. Zatímco v Jihočeském kraji 67

se oblastní podpora soustřeďuje na výzvy a grantové programy financované z rozpočtu kraje, v Bavorsku existuje možnost podpory nejen formou grantů z podpor fondů Evropské unie, ale také prostřednictvím úvěrů na určitý typ činnosti spojený s nově zakládaným podnikem v oblasti agroturistiky. Na rozdíl od české situace se tedy v Bavorsku méně soustřeďují na evropské dotace a spíš se snaží o využívání podpor z lokálních finančních zdrojů na straně podnikatelských subjektů a snahu nabídnout podnikatelům podporu na úrovni jednotlivých obcí na straně spolkových organizací. Tabulka č. 9 Přehled finančních podpor ve sledovaných regionech Oblast

Jihočeský kraj

Finanční podpora na lokální úrovni Grantový program Jihočeského kraje "Žijeme v památkách" Grantový program "Cestovní ruch"

Bavorsko

Obnova vesnic "Dorferneuerung"

Finanční podpora na národní bázi

Program rozvoje venkova (PRV) - Osa III. 1.3 Podpora cestovního ruchu

Rozvojová banka - Národní institut pro financování výstavby

Investiční podpora samostatných podniků s diverzifikační činností

Zdroj: autorka Vzhledem k nastavení jednotlivých programů by bylo vhodné spolupracovat více s Jihočeským krajem, který je schopen podnikatelům, vzhledem ke znalosti prostředí, nabídnout efektivnější programy. Bohužel finanční částky vyčleňované do oblasti cestovního ruchu jsou v Jihočeském kraji velmi malé. Z tohoto hlediska je určitě výhodnější zažádat si v rámci Programu rozvoje venkova o finanční podporu vlastního podnikání s účelem podpory cestovního ruchu v regionu. Jako doplňkové financování navrhuje autorka využít finančních prostředků kraje s tím, že by finance posloužily na propagaci podnikání a užší spolupráci s Jihočeským krajem jako subjektem. 68

6 Návrhová část V rámci návrhové části bude zhodnocena analýza a navržena doporučení pro jihočeskou agroturistiku na základě dat zjištěných u obou pozorovaných regionů a také díky informacím získaným provedenou SWOT analýzou. V poslední části bude zhodnocen řízený rozhovor s pracovníky Státního zemědělského a intervenčního fondu, a bude stanoveno doporučení pro žadatele z oblasti agroturistiky na základě informací, které jsem získala.

6.1 Zhodnocení SWOT analýzy Jihočeského kraje Jihočeský kraj má vyrovnaný objem silných i slabých stránek. Velkou výhodou kraje je jeho schopnost rychle reagovat na situaci ve společnosti a schopnost vedení kraje podporovat kvalitní život v kraji. Kraj by se měl v prvé řadě zaměřit z hlediska dlouhodobého horizontu, na budování kvalitní infrastruktury, která by se snoubila s nabídkou služeb, kterou kraj může poskytnout. Další slabinu vidí autorka především v neschopnosti navázání kontaktu mezi školskými zařízeními a soukromou sférou v kraji, která by zajistila lepší uplatnění absolventů na trhu práce. Kraj rovněž nedostatečně využívá svého potenciálu kraje s čistou přírodou a poměrně velkým množstvím rekreačních zařízení. Z hlediska příležitostí například pro podnikatele v agroturistice by bylo vhodné navázat více kontaktů s místními informačními centry, která mohou byť jen formou nabízení letáčků významně podpořit propagaci této formy cestovního ruchu. Z hlediska polohy kraje je velmi vhodné oslovení našich zahraničních partnerů, hlavně tedy Bavorska, které má dlouholetou zkušenost v oblasti agroturistiky a čerpání finančních prostředků do této oblasti. V oblasti financování projektů je zapotřebí zlepšit informovanost subjektů, které mají zájem o podnikání v agroturistice a to formou seminářů, kde by se formou diskuse mohli podnikatelé dostat k zajímavým informacím.

6.2 Marketingová strategie agroturistických farem Majitel agroturistické farmy před vlastním zahájením, ale i během činnosti samotné, musí být schopen propagovat svůj produkt, kterým je nabídka ubytovacích služeb. K tomu by mu mohlo dopomoci několik následujících kroků: 69

1) Zapojit se v rámci organizací zastřešujících agroturistiku v České republice a Jihočeském kraji, tedy Svazu venkovské turistiky, stát se součástí produktu „Prázdniny na venkově“ a zaregistrovat svou farmu na portále „Prázdniny na venkově“. Na základě registrace na tomto portále, kde si subjekt vyplní své základní údaje, polohu na mapě a další kontaktní údaje, bude podepsána smlouva mezi vedoucími projektu a subjektem. Celkové náklady jsou 300 Kč vstupní poplatek a 600 Kč roční poplatek za možnost propagace. Dále bude subjektu zaslána plastová tabule, kde bude označeno jeho zařízení jako jedno ze součásti projektu „Prázdniny na venkově“. Výjimkou jsou členové Svazu venkovské turistiky, kteří jsou od poplatků osvobozeni. Nedílná součást propagace je rovněž účast na veletrzích s tematikou cestovního ruchu ať už v České republice, tak i v zahraničí. 2) Oslovení vzdělávacích institucí, které by mohly farmu využívat na rekreaci spojenou s tzv. „školou v přírodě“ a dalšími vzdělávacími akcemi a semináři. Být dále schopen poskytnout své ubytování pro semináře a konference menšího rozsahu s podmínkou a možností propagovat své podnikání na těchto akcích jako jeden ze sponzorů. 3) Vytvoření kvalitní řady informačních a marketingových produktů podniku,

tedy

letáčků,

mapiček,

pohlednic.

Při

vytváření

marketingové kampaně by bylo rovněž vhodné oslovit místní deníky či media, která by pomohla rozšířit dopad na větší množství občanů. Takovými médii konkrétně v Jihočeském kraji mohou být Jihočeská televize, a.s., Český rozhlas České Budějovice, místní deníky a obecní zpravodaje. Český rozhlas poskytuje propagaci na základě poplatků, které jsou odvozeny od délky spotu a také vysílacího času, který si subjekt vybere. Jelikož nejfrekventovanější časy poslechů rozhlasu, kdy jsou nabízeny aktivity na víkend, jsou od pátku do neděle, navrhuje autorka zaměřit se na následující vysílací časy: 7:29 – 10:59 v rozmezí od pátku do soboty – 10 900 Kč za spot, nebo 12:59 – 18:59 ve stejném rozmezí – 8 500 Kč za spot. 70

Vybrané časy jsou záměrně cílené na víkendy a možnost prezentovat sebe sama ve veřejnoprávním médiu. Zacílit by pak měl především na rodiny s dětmi, mladou generaci a seniory, kteří jsou posluchači Českého rozhlasu. Spot by měl být zařazen před nebo po vysílání s tipy na víkend nebo cestovatelskými magazíny České rozhlasu. 4) Propagace specifického produktu, do jehož výroby lze zapojit návštěvníka farmy – textilní výroba, výroba keramiky, produkce vlastních potravin, stejně jako možnost podílet se na činnostech na farmě, tedy vyzkoušet si každodenní práci farmáře. 5) V období lidových zvyklostí, jako například období masopustu, Velikonoc, a dalších, je vhodné formou informací v místních informačních médiích pozvat návštěvníky např. na tradiční zabijačku, malování velikonočních kraslic, pletení pomlázek a podobných aktivit, které podpoří povědomí o existenci podniku.

6.2 Zhodnocení řízeného rozhovoru s pracovníky SZIF Řízený rozhovor byl pořízen v březnu roku 2014 s pracovníky SZIF, jmenovitě s panem Ing. Davidem Beranem a panem Ing. Jaroslavem Černým. Oba pracovníci spravují každý jinou oblast podpor. Pan Ing. Beran je garantem na Zvýšení konkurenceschopnosti vinic a pan Ing. Černý má na starosti Předčasné ukončení zemědělské činnosti. Jelikož se oba v praxi pohybují delší dobu, mají samozřejmě vhled do situace a dokáží objektivně zhodnotit přínosy přerozdělování finančních prostředků z dotačních titulů mezi žadatele obecně. Oba zdůrazňují důležitost informovat žadatele v takové míře, aby žadatel využíval orgány, jakými jsou SZIF, ministerstva anebo také krajské úřady příslušných krajů již jen jako konzultanty pro svou činnost. Samozřejmě apelují také na to, aby byl sám žadatel více aktivní ve sběru informací potřebných pro sestavení kvalitního projektu. Jako velmi vrtkavou, vidí oblast dodržování pravidel, která pro ně vyplývají z podmínek příslušných výzev.

71

Na dotaz, jak vidí budoucnost agroturistiky nejen v jižních Čechách obecně, odpovídali vesměs pozitivně, jelikož oba považují Jihočeský kraj za velmi atraktivní destinaci a vidí velký potenciál ve využití místního přírodního bohatství, zemědělské tradice a v neposlední řadě také blízkost německých hranic jako třecí plochu pro možnost čerpat ze zkušeností našich zahraničních sousedů. Jelikož se oba setkávají s žadateli pouze velmi zřídka, a dle jejich slov na výslovné vyžádání žadatelů, nemají takovou zkušenost a dá se říci i zpětnou vazbu od farmářů. Obecně lze ale soudit, že úspěšnost žadatelů je úměrná tomu, jaký mají zájem o získání dotace a jakým způsobem komunikují s dotčenými institucemi.

72

7 Závěr Cílem diplomové práce byla komparace systému podpor agroturistiky v Jižních Čechách a Bavorsku. Autorka se zaměřila v první části práce na definování základních pojmů souvisejících s cestovním ruchem a agroturistikou, nastínila základní programy finančně podporující oblast rozvoje venkova v Evropě. Dále se zaměřila v práci na analýzu tržních podmínek jednotlivých regionů, na jejich charakteristiku z hlediska přírodních podmínek, struktury obyvatelstva, dále pak hospodářství a v neposlední řadě také turistického ruchu. Z hlediska podmínek v Jihočeském kraji autorka analyzovala dále podmínky v kraji na základě SWOT analýzy, z níž vyšel kraj jako subjekt s řadou silných stránek, který ale ohrožuje řada faktorů, které budou v budoucím vývoji významnou roli. Při analýze podmínek pro budování agroturistiky v Jihočeském kraji autorka představuje základní instituce v kraji, které agroturistiku zastřešují, tedy Jihočeský kraj, Svaz venkovské turistiky, Projekt Dovolená na venkově a další podpůrné organizace na národní úrovni, jako Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství a agentury ECEAT a CzeCOT. Dále pak autorka představuje způsoby čerpání finančních prostředků do oblasti agroturistiky a to z Programu rozvoje venkova, dále pak grantových programů Jihočeského kraje. Stejným způsobem postupovala autorka i při analýze podmínek v Bavorsku. Bavorsko bylo představeno z hlediska struktury přírodních podmínek, obyvatelstva, hospodářských podmínek a turistického ruchu. Agroturistika v Bavorsku má mnohem delší tradici, než která se teprve vytváří v podmínkách Jižních Čech a České republiky obecně. Oblast bavorské agroturistiky je však sama o sobě natolik širokou oblastí, že by vydala na napsání jiné diplomové práce s velkým rozsahem, jelikož faktorů, institucí a subjektů je zapojeno do venkovské turistiky v Bavorsku velké množství. Podpůrné organizace byly na příkladu Bavorska popsány na úrovni spolkového státu. Pokud bychom ale zkoumali každý ze 7 hlavních správních celků, zjistíme, že na úrovni každého z nich existuje minimálně 10 organizací a spolků, které se na organizaci agroturistiky podílejí. V Bavorsku jsou hlavními aktéry spolková ministerstva, dále pak spolky sdružující zemědělce. Z hlediska financování, existuje v Bavorsku Rozvojová banka, která zprostředkovává finanční pomoc podnikatelům v oblasti zakládání agroturistických 73

podniků na bázi bankovních půjček. Vedle toho lze prostřednictví jednotlivých bavorských spolků získat dotace na fungování agroturistického podniku skrze dotační titul Diverzifikační činnost, který je co do náplně i podmínek téměř totožný s Osou III 1.3 PRV. Na základě SWOT analýzy Jihočeského kraje pak autorka navrhuje kroky potřebné k odstranění nedostatků a ohrožení v kraji. V další části se pokusila autorka představit vlastní vizi marketingové strategie agroturistických farem, která by mohla subjektům v této oblasti pomoci dostat se do povědomí, aby i agroturistika začala být vnímána jako běžný způsob trávení dovolené na venkově. V poslední části představí autorka výstupy z řízeného rozhovoru se zaměstnanci Státního zemědělského a intervenčního fondu. V rámci komparace si autorka vybrala 2 regiony, které jsou z hlediska životního prostředí, úrovně zaměstnanosti a spolupráce místních sdružení s veřejnou správou na podobné úrovni. Je samozřejmě nemožné srovnávat několikanásobně větší spolkový stát Bavorsko s Jihočeským krajem, už kvůli ekonomické síle a tradičním průmyslovým odvětvím. Jedno ale společné mají. Návštěvník obou destinací do nich přijíždí s vidinou strávit zde klidnou, harmonickou dovolenou, která mu navíc díky prostředí poskytne kompletní zázemí pro všechny typy aktivit. Už kvůli této podobnosti je vhodné a strategické navazovat nová partnerství a být schopni se shodnout na řešení problémů jedné nebo druhé strany.

74

8 Summary The thesis deals with the analyzing of two european regions. The main goal was to describe the structure of the system in rural tourism in both lands, in South Bohemia and Bavaria. First of all describes the author main fields of each region, also characteristics of South Bohemian region and Bavaria. The second part is to introduce the structure of national and regioanl agencies and key institutions in field tourism and agriculture. Then there is always describes the system of financial support, also for the Czech republic is it the Rural development program and Grant projects of South Bohemian region, in the case of Bavaria we can speak about the subventions from the local point of view. In the next part of the master thesis there is author focused on the SWOT analysis, which was made for the region of South Bohemia and Bavaria also. The conclussion deals with the marketing stratégy of rural tourism subject, who wants to promote himself as a new „product“ in the field of tourism.

Key words: agritourism, rural tourism, Czech republiv, Bavaria, subventions, SWOT analysis.

75

9 Seznam použitých zdrojů Literární zdroje 1) BOHÁČKOVÁ, Ivana, HRABÁNKOVÁ, Magdalena. Strukturální politika Evropské unie. Praha: C. H. Beck, 2009, 188 s. ISBN 978-80-7400-111-6. 2) BOHÁČKOVÁ, Ivana, HRABÁNKOVÁ, Magdalena, SVATOŠOVÁ, Libuše. Regionální rozvoj z pozice strukturální politiky. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2005, 173 s. ISBN 80-7040-749-2. 3) FERRELL, O. C., HARTLINE, Michael. Marketing Strategy. Andover: Cengage Learning, 2010, 768 s. ISBN 978-0-538-46738-4. 4) HALL, Derek, KIRKPATRICK, Irene a MITCHELL, Morag. Rural tourism and sustainable business. Buffalo, NY: Channel View Publications, 2005, 370 s. ISBN 18-454-1012-2. 5) HORNER, Susan a SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003, 488 s. ISBN 80-2470202-9. 6) KOLEKTIV AUTORŮ. Ottův slovník naučný XXV. Praha: Argo, Paseka, 2002, 996 s. ISBN 80-7203-385-9. 7) MACHÁLEK, Emil a PĚLUCHA, Martin. Kontrola zdravotního stavu SZP a přijatá opatření, reforma Zemědělské politiky v podmínkách České republiky 2007-2013. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., 2009, 80 s. ISBN 978-8086684-55-0. 8) MORAVEC, Ivo a kol. Rural Tourism. České Budějovice: Centrum pro komunitní práci, 2007, 70 s. ISBN 978-80-86902-51-7. 9) MUNDT, Jörn W. Tourismus. Mnichov: Oldebourg Wissenschaftsverlag GmbH, 2013, 654 s. ISBN 978-3-486-70451-8.

76

10) OGILVIE, Frederick Wolff. The tourist movement: an economic study. Michigan University, 1933, 288 s 11) PĚLUCHA a kol. Rozvoj venkova v programovacím období 2007 – 2013 v kontextu reforem SZP EU. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., 2006, 162 s. ISBN 80-86684-42-3. 12) POUROVÁ, Marie. Agroturistika. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, 2002, 124 s. ISBN 80-213-0965-2. 13) RYGLOVÁ, Kateřina a BURIAN, Michal a VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011, 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3. 14) SZNAJDER, Michal a kol. Agritourism. Wallingford: Cab International, 2009, 301 s. ISBN 1-84593-482-2. 15) ZELENKA, Josef. Marketing cestovního ruchu. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2010, 237 s. ISBN 978-80-86723-95-2. Elektronické zdroje 1) Agroturistika. Jihočeský kraj [online]. 2007 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.jiznicechy.cz/agroturistika/. 2) Aktuální stav implementace PRV na období 2007 - 2013. EAgri.cz [online]. 2009 - 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/program-rozvoje-venkova/zakladniinformace/stav-implementace/. 3) Arbeitsschwerpunkte der Bayerischen Landesanstalt für Landwirtschaft. Bayerische Landesanstalt für Landwirtschaft [online]. 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.lfl.bayern.de/schwerpunkte/index.php. 4) Aufgabenschwerpunkte. BAYERISCHES STAATSMINISTERIUM FÜR ERNÄHRUNG, Landwirtschaft und Forsten. Landetwicklung Bayern [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: 77

http://www.landentwicklung.bayern.de/auftrag/23944/index.php#Ländliche Räume stärken. 5) Bayerisches Staatsministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten. BAYERISCHES STAATSMINISTERIUM FÜR ERNÄHRUNG, Landwirtschaft und Forsten. [online]. 2014 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.stmelf.bayern.de/ministerium/index.php. 6) Bayern. Baylink.de [online]. 2014 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://www.baylink.de/bayern/. 7) Berge. Bayerische Zugspitzbahn Bergbahn AG [online]. 2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://zugspitze.de/de/winter/berge. 8) Bionik-Zentrum "bionicum". Bayerisches Staatsministerium für Umwelt und Verbraucherschutz [online]. 2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.stmuv.bayern.de/umwelt/forschung/bionik/bionicum.htm. 9) Co je SZIF. Státní zemědělský intervenční fond [online]. 2000 - 2014 [cit. 201403-04]. Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/o-nas/co-je-szif. 10) ČRo Dvojka - reklamní časy a ceník 2014. Český rozhlas [online]. 1997 - 2014 [cit. 2014-04-18]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/reklama/cenik/_zprava/1303156. 11) Die beliebsten Ferienhöfe. Landurlaub Deutschland [online]. 2014 [cit. 2014-0325]. Dostupné z: http://www.landurlaubdeutschland.com/willkommen/beliebtester-ferienhof/gewinner/2013.html. 12) Die Unterkunft in Bayern. Landtourismus [online]. 2014 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.landtourismus.de/deutsch/landtourismus/ergebnisliste.html?wb= aHR0cDovL2hvc3Rpbmc0Lm1lZGlhbmV0LmRlOjgwODAvdWFkYi9mcm9udGVuZ C9yZXN1bHQhbGlzdGUuZG8%2FdHJlZmZlcj0wJmJ1bmRlc2xhbmQ9YWxsZSZzd GljaHdvcnQ9YmF5ZXJuJnVybGF1YnN0eXA9YWxsZSZwZXJzb25lbm1heD0wJnNja GxhZnppbW1lcj0w. 78

13) DLG-geprüfter Landtourismus. Landtourismus [online]. 2014 [cit. 2014-03-21]. Dostupné z: http://www.landtourismus.de/deutsch/pruefkriterien/dlgpruefung.html. 14) Durchschnittliche Arbeitslosenquote nach Bundesländern im Jahr 2013. Das Statistik-Portal[online]. 2013 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://de.statista.com/statistik/daten/studie/2192/umfrage/durchschnittlichearbeitslosenquote-nach-bundeslaendern/. 15) Deutschland: Bayern. City Population [online]. 2013 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.citypopulation.de/Deutschland-Bayern_d.html. 16) EIF - Teil B: Diversifizierungsförderung. Bayerisches Staatsministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten [online]. 2014 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.stmelf.bayern.de/agrarpolitik/foerderung/003650/index.php. 17) Erlebnis Baernhof. Bayerisches Staatsministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten[online]. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.stmelf.bayern.de/landwirtschaft/erwerbskombination/011152/. 18) Familienurlaub. Bauernhof und Landurlaub Bayern [online]. 2014 [cit. 2014-0311]. Dostupné z: http://www.bauernhofurlaub.com/urlaubsthemen/familienurlaub/. 19) Finden Sie Ihren Ferienhof. Bauernhof und Landurlaub Bayern [online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.bauernhofurlaub.com/ferienhofsuche/alle_hoefe/. 20) Gebiet, Flächennutzung. Bayerisches Landesamt für Statistik und Datenverbindung [online]. 2012 [cit. 2014-03-06]. Dostupné z: https://www.statistik.bayern.de/statistik/gebiet/. 21) Gebiet und Bevölkerung -Fläche und Bevölkerung. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [online]. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.statistik-portal.de/statistik-portal/de_jb01_jahrtab1.asp. 79

22) Granty, podpory a příspěvky JčK 2014. Oficiální internetový portál Jihočeského kraje. [online]. 2014 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=1895&par%5Blang%5D=C. 23) Granty a příspěvky Jihočeského kraje. Hledej Oficiální internetový portál Jihočeského kraje.[online]. 2014 [cit. 2014-03-10]. Dostupné z: http://www.krajjihocesky.cz/1154/granty_a_prispevky_jihoceskeho_kraje.htm. 24) Granty, podpory a příspěvky JčK 2012. Hledej Oficiální internetový portál Jihočeského kraje.[online]. 2014 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.krajjihocesky.cz/1649/letak_granty_podpory_a_prispevky_jck_2012.htm. 25) Hospodářský profil spolkové země Svobodný stát Bavorsko. BusinessInfo.cz [online]. 1997 - 2014 [cit. 2014-02-21]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/profil-spolkova-svobodny-statbavorsko-98.html#!&chapter=2. 26) Charakteristika kraje. Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích [online]. 2013 [cit. 2014-01-16]. Dostupné z: http://www.cbudejovice.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje. 27) Ich will Bayernurlaub. Bayern.by [online]. 2014 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.bayern.by/ich-will-bayernurlaub. 28) Jak se zapojit. Prázdniny na venkově [online]. 2011 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.projekt-pnv.cz/doc/12/. 29) Ke stažení. Prázdniny na venkově [online]. 2011 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.prazdninynavenkove.cz/o-nas/309/. 30) Koncepce činnosti. Jihočeská centrála cestovního ruchu [online]. 2010 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.jccr.cz/?page_id=5. 31) Landwirtschaft verstehen: Fakten und Hintergründe. In: Bundesministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten [online]. Berlin: MediaCompany 80

Agentur für Kommunikation GmbH, 2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z:http://www.bmel.de/SharedDocs/Downloads/Broschueren/Landwirtschaftverstehen.pdf?__blob=publicationFile. 32) Ländliche Entwicklung in Bayern: Dorferneuerungsrichtlinien. Bayerisches Staatsministerium für Ernährung, Landwirtschaft und Forsten [online]. 2012 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.stmelf.bayern.de/mam/cms01/agrarpolitik/dateien/dorfr_le.pdf. 33) Ministerstvo. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2014 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://mmr.cz/cs/Ministerstvo/Ministerstvo. 34) Monatserhebung im Tourismus: Tourismus: Gemeinde, Betriebe, Betten, Auslastung, Übernachtungen, Ankünfte, Monate, Jahre (ab 2006). GENESIS ONLINE - DATEBANK.GENESIS ONLINE - DATEBANK [online]. 2014 [cit. 2014-0112]. Dostupné z: https://www.statistikdaten.bayern.de/genesis/online?language=de&sequenz=t abelleErgebnis&selectionname=45511-001z. 35) Národní program podpory cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2014 [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://mmr.cz/cs/Systemovestranky/PageNotFound?aspxerrorpath=/cs/Podpora-regionu-a-cestovniruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podpory-cestovnihoruchu-(2010-201/Rok-2014-Podprogram-Cestovani-dostupne-vse). 36) Nationalpark Berchtesgaden. Nationalpark Berchtesgaden [online]. 2001 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.nationalparkberchtesgaden.bayern.de/08_publikationen/05_nationalparkplan/doc/07_der_ nationalpark_berchtesgaden.pdf. 37) Naturschutz in Bayern. Bayerisches Staatsministerium für Umwelt und Verbraucherschutz[online]. 2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.stmuv.bayern.de/umwelt/naturschutz/index.htm.

81

38) Nezaměstnanost v kraji podle MPSV k 31.07.2013. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/nezamestnanost_v_kraji_podle_mpsv_k_ 31_7_2013. 39) O ECEAT podrobně. ECEAT [online]. 2008 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.eceat.cz/. 40) O ministerstvu. Ministerstvo zemědělství [online]. 2009 - 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/oministerstvu/. 41) O nás. Jihočeská centrála cestovního ruchu [online]. 2010 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.jccr.cz/. 42) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013. Státní zemědělský intervenční fond [online]. 2000 - 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: https://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2 Fcs%2Fdokumenty_ke_stazeni%2Feafrd%2F1393415127062.pdf. 43) Program rozvoje venkova. Státní zemědělský intervenční fond [online]. 2000 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd. 44) Seznam členů svazu venkovské turistiky. Svaz venkovské turistiky [online]. 2014 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.svazvt.cz/files/clenove.htm. 45) Sie haben gewählt ... die „Beliebtesten Ferienhöfe" Deutschlands 2013. Landurlaub Deutschland [online]. 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.landurlaub-deutschland.com/willkommen/beliebtesterferienhof/die-idee.html. 46) Statistická ročenka Jihočeského kraje 2013. Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích[online]. 2013 [cit. 2014-01-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajp/311011-13-xc Stav čerpání

82

PRV prosinec 2013. EAgri.cz [online]. 2009 - 2013 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/187375/Cerpani_PRV_prosinec_2013.pdf. 47) Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009– 2013. Hledej Oficiální internetový portál Jihočeského kraje [online]. 2014 [cit. 2014-02-14]. Dostupné z: http://www.krajjihocesky.cz/1540/strategie_rozvoje_cestovniho_ruchu_v_jihoceskem_kraji_na _roky_200982112013.htmO projektu. Prázdniny na venkově [online]. 2011 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z:http://www.projekt-pnv.cz/doc/13/. 48) Svaz venkovské turistiky. Svaz venkovské turistiky [online]. 2014 [cit. 2014-0302]. Dostupné z: http://www.svazvt.cz/index.htm. 49) Tourismuspolitisches Konzept der Bayerischen Staatsregierung. BAYERISCHES STAATSMINISTERIUM FÜR WIRTSCHAFT, Infrastruktur, Verkehr und Technologie. [online]. [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.stmwi.bayern.de/fileadmin/user_upload/stmwivt/Publikationen/T ourismuspolitisches_Konzept.pdf. 50) Turistický portál České republiky. CZeCOT [online]. 2014 [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.czecot.cz/. 51) Umweltdaten Bayern. Bayerisches Staatsministerium für Umwelt und Verbraucherschutz[online]. 2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://www.stmuv.bayern.de/umwelt/daten/index.htm. 52) Übersicht Darlehenskonditionen. LfA Förderbank Bayern [online]. 2005 - 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.lfa.de/website/de/spezial/konditionen/uebersichtKonditionen/ind ex.jsp. 53) WEINBERGER-MILLER, Paula. Der bäuerliche Familienbetrieb in Bayern: Situation und Perspektiven - Forschungsbericht Teil 2 [online]. 2010 [cit. 201402-15]. Dostupné z: http://www.lfl.bayern.de/mam/cms07/iba/dateien/forschungsbericht_baeuerli cher_familienbetrieb_teil2.pdf. 83

54) Wer wir sind... DEHOGA [online]. 2014 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.dehoga-bayern.de/wir-fuer-sie.html. 55) Willkommen im Nationalpark Bayerischer Wald. Nationalpark Bayerischer Wald [online]. 2013 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.nationalparkbayerischer-wald.de/. 56) Wir über uns. Bauernhof und Landurlaub Bayern [online]. 2014 [cit. 2014-0303]. Dostupné z: http://www.bauernhof-urlaub.com/service/wir_ueber_uns/. 57) Wirtschaftspolitik. Bayerisches Staatsministerium für Wirtschaft und Medien, Energie und Technologie [online]. 2014 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://www.stmwi.bayern.de/wirtschaft/wirtschaftspolitik/. 58) Základní informace. CzechTourism [online]. 2005 - 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/o-czechtourism/zakladni-informace/. 59) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). In: Sbírka zákonů. 12.04.2000 60) ZPRAVODAJSTVÍ Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA. EAgri.cz [online]. 2009 2013 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/242817/III._1._3_vsechny.pdf. 61) Zřizovací listina. Jihočeská centrála cestovního ruchu [online]. 2010 [cit. 201403-15]. Dostupné z: http://www.jccr.cz/?page_id=1226.

84

10 Seznam obrázků a tabulek 10.1 Seznam obrázků Obrázek č. 1 Hierarchie pojmů v cestovním ruchu Obrázek č. 2 Administrativní členění Jihočeského kraje Obrázek č. 3 Svobodný stát Bavorsko

10.2 Seznam tabulek Tabulka č. 1 Počet ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji 2006 – 2012 Tabulka č. 2 Srovnání ubytovacích zařízení v ČR a Jihočeském kraji Tabulka č. 3 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních 2006 – 2012 Tabulka č. 4 Velikostní struktura zemědělských podniků v Jihočeském kraji Tabulka č. 5 Výše podpory podle regionů NUTS II Tabulka č. 6 Výše dotací Jihočeského kraje do oblasti cestovního ruchu Tabulka č. 7 Kapacity ubytovacích zařízení v Bavorsku 2006 – 2012 Tabulka č. 8 Zemědělské podniky dle velikostní struktury v Bavorsku Tabulka č. 9 Přehled finančních podpor ve sledovaných regionech

11 Přílohy 11.1 Seznam příloh Příloha č. 1 Piktogramy z portálu Jiznicechy.cz Příloha č. 2 Příjmy a výdaje Jihočeského kraje Příloha č. 3 Nezaměstnanost v Jihočeském kraji Příloha č. 4 Plakát z projektu „Urlaub auf dem Baernhof“ Příloha č. 5 Řízený rozhovor s pracovníky SZIF

Příloha č. 1 Piktogramy z portálu Jiznicechy.cz

Zdroj: jiznicechy.cz, 2014

Příloha č. 2 Příjmy a výdaje Jihočeského kraje

Zdroj: cszo.cz, 2014

Příloha č. 3 Nezaměstnanost v Jihočeském kraji

Zdroj: cszo.cz, 2014

Příloha č. 4 Plakát z projektu „Urlaub auf dem Baernhof“

Zdroj: erlebnis-bauernhof.bayern.de, 2014

Příloha č. 5 Řízený rozhovor s pracovníky SZIF 1) Řekněte mi něco o sobě a Vašem zaměstnání David

Beran:

Na

SZIF

pracuji

jako

garant

Opatření

na

zvýšení

konkurenceschopnosti vinic. Činnost v rámci mé profese je zaměřena na administraci žádostí v rámci uvedeného opatření, příprava systému žádostí a jejich následná kontrola, zpracovávám žádosti a kontrolu v rámci oblasti Brno. Jaroslav Černý: V rámci úřadu SZIF zodpovídám za hladký chod dotačního opatření Předčasné ukončení zemědělské činnosti, které přispívá k omlazování českého zemědělství mladými schopnými zemědělci, kteří využívají zemědělský podnik mnohem efektivněji nežli jejich starší předchůdci. Za tzv. předčasné ukončení zemědělské činnosti pak následně tento zemědělec dostává rentu po dobu 15 let, nejdéle však do 75. roku. Další opatření, která mám na starosti, je již ukončené opatření s názvem Zakládání skupin výrobců. Podstatou tohoto opatření je motivovat zemědělské producenty k širší spolupráci tak, aby produkované prvostatky měly zaručeno jejich další zpracování a odbyt. 2) Mohl byste mi přiblížit oblast působení instituce SZIF? David Beran: SZIF je v podstatě platební agenturou. Má za úkol přerozdělovat finanční prostředky v rámci programů, které podporují činnost zemědělců. Využívám prostředků jak z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF), dále pak ze Zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a také z Evropského rybářského fondu (EFF). Program, který pro účely Vaší diplomové práce bude důležitější, je pak Program rozvoje venkova (PRV), který je nástupcem Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP) a Operačního programu rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství (OP RVMZ). Žádosti z posledních dvou jmenovaných pak stále dobíhají, tedy programy, které byly v rámci těchto rozvojových programů vypsány, budou ukončeny postupně v nejbližších měsících. Jaroslav Černý: O SZIF a užívaných nástrojích pro podporu českého a evropského trhu, by se dalo jistě napsat hodně, ale ve zkratce se jedná o to, že SZIF přispívá

ke stabilitě evropského a domácího trhu, vytváří rovné příležitosti všem zemědělcům a udržuje i množství menších výrob, které by v dnešním globalizovaném světe v mnoha případech ztratily svoji úlohu. Díky evropským dotacím je české zemědělství tam, kde chceme, aby bylo. Kvóty a dotace nasměrovaly české zemědělství a maloobchodní prodej potravin do stavu levných a kvalitních potravin. Kvóty zabraňují zbytečné nadprodukci, dotace pak „přebírají“ investiční náklady zemědělců. Jde o to udržet české zemědělství plně diverzifikované bez závislosti na trhu ze třetích zemí mimo EU. 3) S jakými institucemi či subjekty přicházíte nejčastěji do kontaktu v rámci Vaší práce? David Beran: No, všechno záleží na tom, jakou činností se vždy zabývám. Ale v rámci mého opatření asi nejčastěji z Ministerstvem zemědělství a jeho agenturami a také Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Jaroslav Černý: V porovnání s kolegou mám trochu pestřejší záběr. Jedná se o Ministerstvo zemědělství, Městské soudy dané správní oblasti, Nejvyšší správní soud, také se dostávám do kontaktu s Evropským soudním dvorem a leckdy Policií České republiky. Je to velmi různé. 4) V rámci Vaší práce se setkáváte také se samotnými žadateli? Pokud ano, jak častý je kontakt, případně osobní kontakt? David Beran: Z hlediska kontaktu, ať už telefonického nebo písemného, se setkávám s žadateli denně a to prostřednictvím standartního písemného nebo telefonického kontaktu. Jelikož má práce je čistě administrativního charakteru, setkávám se s žadateli osobně jen velmi zřídka. Jaroslav Černý: U mne je to podobné jako u kolegy. Osobní kontakt probíhá v rámci naší práce jen velmi výjimečně, jelikož většinou vše probíhá na základě písemného kontaktu a zpracování žádostí. Samozřejmě pokud mne kontaktuje konkrétní žadatel s přáním mne osobně poznat, a to za účelem poradenské činnosti v rámci SZIF, pak samozřejmě k osobnímu kontaktu dojde. Žadatelé ale osobních konzultací využívají velmi zřídka, ačkoli by to bylo leckdy efektivnější.

5) Jak jsou z Vašeho pohledu žadatelé o možnostech dotačních titulů informování? David Beran: Z mého pohledu dobře, ale velmi často jim stojí v cestě časté legislativní změny, takže se občas stává, že se ptají na již staré informace. Jaroslav Černý: Z 99,9 % jsou žadatelé informování velmi dobře, co se týká PUZČ, pak je informovanost, vzhledem k charakteru opatření, velmi vysoká. 6) Domníváte se, že je finanční podpora agroturistiky dostatečně využívána? Jak je na tom z Vašeho pohledu Jihočeský kraj? Jaroslav Černý: Vzhledem k narůstajícímu počtu subjektů, které se agroturistikou zabývají, dle mých informací jde až o 100 subjektů a to menších nebo větších, mám důvod se domnívat, že jsou tituly využívány velmi efektivně. 7) Jaké jsou nejčastější chyby, které žadatelé o dotaci dělají? David Beran: Je celkem škoda, že nevyužívají příručky, jak žádost správně vyplnit. Jelikož jsou dostupné online a dnes velká většina zemědělců již funguje rovněž prostřednictvím IT techniky, připadá mi to jako nevyužitá šance. V rámci kontaktů s jinými zemědělci a jakési snahy poradit si sám, se často dopouštějí té chyby, že aplikují naučené a špatně reagují na jakékoli změny, kterých uznávám, že je mnoho. Jaroslav Černý: Musím říci, že se hlavně jedná o neúplné projekty a nedodržení účelu projektu. V tom vidím velký problém. 8) Jak vidíte budoucnost agroturistiky nejen v jižních Čechách? David Beran: Vzhledem k přírodním podmínkám Jihočeského kraje se o agroturistické podnikatele v této oblasti nebojím. Jsou na vzestupu. Jaroslav Černý: Souhlasím s kolegou a jako významný faktor vidím v této oblasti blízkost Německa, především pak Bavorska, kde si můžeme vzít příklad z velké řady úspěšných projektů.