Strategie rozvoje mikroregionu Mikulovsko – aktualizovaná verze, duben 2004
7. HOSPODÁŘSTVÍ 7.1.
Zemědělství
Díky své poloze má území mikroregionu Mikulovsko, s jeho klimatickými a pedologickými podmínkami, v krajině tradičně intenzivně ekonomicky využívané, velmi příznivé předpoklady pro efektivní zemědělskou výrobu. Proto i ekonomická základna tohoto území má výrazně převažující zemědělský charakter (pro Mikulov to ovšem platí v jeho okrajových, přilehlých částech se značnou specializací na víno). Klimaticky lze charakterizovat oblast jako nejteplejší v ČR, charakteristickou dlouhým vegetačním obdobím, mírnou zimou a nízkými srážkami. Podíl zemědělské půdy na celkové výměře území překračuje hranici 60 %. Zemědělská půda, jejíž kvalita patří mezi nejúrodnější na území našeho státu, je tvořena ve značném rozsahu kvalitní černozemí. Po výrazném odklonu od intenzivního způsobu zemědělské výroby v celé ČR po roce 1989 je reálné předpokládat v mikroregionu rozvoj vybrané zemědělské produkce s dosažením konkurenceschopné produktivity výroby a náležitě zhodnocený odbyt. V současné době je patrný pomalý rozvoj nových zemědělských firem a rodinných farem. Zemědělské podnikání má velmi dobré předpoklady k prosperitě zejména ve výrobě vína, ostatní komodity jako zelenina, drůbeží maso, vepřové maso a vejce budou vystaveny velkému konkurenčnímu tlaku způsobenému dovozem ze zemí EU. Dominantním oborem, který se intenzivně rozvíjí, je vinohradnictví a vinařství. Nezbytnou, avšak velmi nákladnou podmínkou pro intenzivní rozvoj a rentabilitu specializované zemědělské produkce je obnova funkce závlahových zařízení. Zemědělskou výrobou či činnostmi na ni navazujícími (obchodní činnost, zpracování produkce, cestovní ruch) se zabývá v mikroregionu asi 20 % ekonomicky aktivních obyvatel. V obcích je to 30-35 %, v Mikulově asi 15 % ekonomicky aktivních obyvatel. Poloha území, klimatické podmínky a tradice, technické, materiálové a personální zázemí jsou předpokladem životaschopného podnikání v zemědělském sektoru, samozřejmě ve standardním ekonomickém prostředí. Významnější ekonomické subjekty v zemědělském sektoru v mikroregionu (údaje k 30. 4. 2004): Rostlinná výroba (vč. výroby vína a zeleniny) Název firmy MIKROS-VÍN Mikulov, k.s. VINOFRUKT a.s., Dolní Dunajovice Agro Měřín ZD Sedlec APEX – HD Drnholec, s.r.o. ZS Pálava Pavlov, s.r.o. Ing. Holec ALT PRERAU, Nový Přerov Víno Marcinčák Mikulov, s.r.o. Tanzberg Mikulov AGROPOL Mikulov, s.r.o.
Obhospod. výměra (ha) 2 940 2 370 2500 900 800 760 503 306 80 80 60
ŠEBESTA Dolní Dunajovice, s.r.o. ČAPKA (vinař), Perná S. Popela, Perná
40 37 30
Zdroj: OAK Břeclav
Živočišná výroba (prasata a skot) Název firmy Velkovýkrmna Jevišovka
Skot (ks)
Prasata (ks) X
ZS Pálava Pavlov, s. r.o.
X
MIKROS-VÍN Mikulov, k.s.
X
ZMIKO, s.r.o. Horní Věstonice
X
X
Agro Měřín VINOFRUKT, a.s. Dolní Dunajovice ZD Sedlec Zdroj: OAK Břeclav
X X X
X
Zpracování zeměděl. prvovýroby, speciál. zemědělská činnost Název firmy VÍNO Mikulov a.s. FRIGOPRIMA spol. s r.o. VÍNO Marcinčák Mikulov, spol. s r.o. Miloš Michlovský, Perná ZMIKO, s.r.o., Horní Věstonice MORAVOSEED spol. s r.o. Masoprodukt Mikulov, s.r.o. Zdroj: OAK Břeclav
7.2.
Výrobní činnost výroba vína mrazírny výroba vína šlechtitelská stanice vinařská zemědělská činnost semenářský a šlechtitelský podnik Jatka
Průmyslová a stavební výroba
Průmyslová výroba se zaměřením na zpracování potravin a strojírenství, stavební činnost, obchod a aktivity a služby související zejména s cestovním ruchem jsou soustředěny v převážné míře v Mikulově a dále pak například v Novosedlích, Bavorech, Dobrém Poli, Drnholci a Milovicích. Ubytovací kapacity a restaurační zařízení jsou umístěny prakticky ve všech obcích řešeného území, opět největší kapacity má město Mikulov. I přes výrazný útlum strojírenské produkce, způsobený zejména vývojem v ABB a ve Strojírnách masného průmyslu (kde změnou vlastníka - Technologická zařízení Zlín a.s. - lze v poslední době konstatovat pozitivní obrat) se i další rozvoj průmyslu a růstu rozhodujícího podílu celkové ekonomiky, jak věcného, tak i územního, předpokládá nesporně v Mikulově. Významným, prosperujícím ekonomickým subjektem mikroregionu je cihlářská výroba firmy Wienerberger a.s. v Novosedlích, významným strojírenským subjektem je i v této obci sídlící firma AVIA a.s.- výroba autodílů nebo firma HTS, vyrábějící chladící systémy.
Území mikroregionu má pro svůj ekonomický růst velmi příznivé podmínky, včetně geografické. Dobré dopravní spojení, zejména silniční s Brnem a s Rakouskem představuje výborné obchodní, technické a vědecké zázemí. Atraktivita krajiny, s nezbytným kvalitativním rozvojem technické infrastruktury vytváří dobrý rámec i pro vstup přímých zahraničních investic. To pak představuje, za aktivní součinnosti vedení mikroregionu, městského a obecních úřadů a samospráv, příležitosti pro kvantitativní a kvalitativní rozvoj ekonomických podnikatelských aktivit a tedy i příležitost pro budování prosperity území. Je třeba podporovat všemi dostupnými prostředky v rámci vytvářející se autonomie regionální politiky schopné a spolehlivé podnikatelské subjekty, napomáhat růstu pracovních příležitostí a tvorby růstu přidané hodnoty a tedy i hrubého domácího produktu v místní ekonomice. V této souvislosti lze velmi pozitivně hodnotit existenci a činnost podnikatelského sdružení – Klub podnikatelů - v Mikulově. Významnější ekonom. subjekty v průmyslu, stavebnictví a obchodu v mikroregionu Název firmy JEDNOTA s.d., Mikulov Českomoravské vápno s.r.o., Mikulov Wienerberger a.s., Novosedly AVIA – strojírna Novosedly, a.s. HTS, Novosedly Technologická zařízení Zlín a.s. Belagra, a.s. AZ KLIMA s.r.o., Milovice METALLAN spol. s r.o., Dobré Pole ZEBR, s.r.o., Milovice T plus V, spol. s r.o., Mikulov Stavební sdružení MACH&BAŤA, Mikulov KLINMAM CZECH spol. s r.o., Bavory Dřevovýroba Sobotka, Drnholec Dřevovýroba, Matula Arnošt, Perná Hotel IRIS, Pavlov (VAŠSTAV s.r.o.) ROHATÝ KROKODÝL, s.r.o., Hotel Rohatý krokodýl, Mikulov Blanka Dvořáková Hotel BLANKA, Klentnice Hotel DRNHOLEC Zdroj: OHK Břeclav, obce mikroregionu
7.3.
Výrobní (obchodní) činnost obchodní činnost výroba stavebních hmot cihlářská výroba výroba autodílů chladící systémy, klimatizace kovovýroba obchodní činnost výroba vzduchotechniky kovovýroba, lana, vázací prostředky strojní výroba – výroba sítí stavební výroba stavební výroba šicí dílna dřevovýroba dřevovýroba pohostinství a ubytování pohostinství a ubytování pohostinství a ubytování pohostinství a ubytování
Ekonomické ukazatele
Zásadním problémem nejen ekonomiky mikroregionu, ale celé české ekonomiky je nízká efektivnost, rentabilita, produktivita práce, s tím pak související v průměru velmi nízká přidaná hodnota z ekonomických činností. Takto vyjádřená ekonomická úroveň je odrazem přetrvávající malé ekonomické síly, nízké konkurenceschopnosti. Úroveň přidané hodnoty v ekonomice přímo souvisí se základním hodnotícím ekonomickým ukazatelem, s hrubým domácím produktem (HDP). Tento ukazatel není sice statisticky na úrovni mikroregionu sledovatelný, ekonomickou výkonnost a tedy i dynamiku růstu HDP lze však poměrně
spolehlivě odvodit z daňové výtěžnosti na 1 obyvatele, jak je dále pojednáno. Tento údaj je možné navíc porovnat i s kvalitativně stejnými údaji vyšších územních jednotek. Výpočet daňové výtěžnosti mikroregionu, struktura daní 1997 - 1999 Rok, podíl Počet obyvatel Daň FO (tis. Kč) Daň PO (tis. Kč) Daň ze závislé činnosti (tis. Kč) Daň z nemov. (tis. Kč) Místní poplatky (tis. Kč) Celkem daně (tis. Kč)
1997
%
19 017
1998
%
19 022
1999
%
19 080
20 994
30
19 437
28
16 123
22
21 523
29
24 060
32
25 604
34
15 828
22
14 923
20
15 583
21
12 366
15
11 337
14
11 644
14
2 727
4
4 498
6
6 743
9
73 438
100
74 255
100
75 697
100
Zdroj: Obce, DHV CR, Výpočty: řešitel
Daňová výtěžnost obcí na 1 obyvatele a mikroregion (tis. Kč) 1997 - 1999 Obce
r. 1997
r. 1998
r. 1999
Bavory Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Drnholec Dolní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec
3 016 4 492 2 964 2 950 2 761 3 710 3 543 2 899 4 391 4 285 3 876 3 458 3 400 2 490 3 692
2 322 4 465 2 105 3 011 2 883 4 491 3 313 2 853 4 576 4 430 3 487 2 913 2 996 3 164 3 660
2 956 3 957 2 905 3 398 3 106 4 118 3 292 2 836 4 457 4 393 4 030 2 968 4 091 3 344 3 485
Prům. mikroregionu
3 862
3 904
3 967
Zdroj: Obce, DHV CR, Výpočty: řešitel
Výpočet daňové výtěžnosti mikroregionu, struktura daní 2000 - 2003 Rok, podíl
2000
Počet 19970 obyvatel Daň FO 15 549 (tis. Kč) Daň PO 43 621 (tis. Kč) Daň ze záv. 11 900 činnosti (tis. Kč) Daň z nemov. 12 866 (tis. Kč) Místní 6 047 poplatky (tis. Kč) DPH (tis. Kč) Celkem daně 89 983 (tis. Kč) Zdroj: Obce, Výpočty: řešitel
%
2001
%
2002
%
2003
%
-
19888
-
19854
-
19732
-
17
13 521
14
14 215
13
15 333
13
49
23 413
24
25 747
24
28 648
25
13
17 471
18
18 933
18
20 884
18
14
15 360
16
12 877
12
15 237
13
7
4 442
5
9 537
9
9 359
8
-
22 537
23
26 215
24
27 211
23
100
96 744
100
107 524
100
116 672
100
Daňová výtěžnost obcí na 1 obyvatele a mikroregion (tis. Kč) 2000-2003 Obce Bavory Brod nad Dyjí Březí Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pavlov Perná Sedlec Prům. mikroregionu
r. 2000
r. 2001
r. 2002
r. 2003
3182 3072 3332 3408 3510 3099 3091 2497 3264 2850 6414 2300 3926 2579 3913 3465 3518
3394 3718 3887 3707 3645 2726 3338 3291 4951 2869 6039 4277 5376 4572 5163 5531 5400
3180 4469 5036 5003 3876 3413 4218 3253 4969 3358 6532 4950 6203 5351 6077 5621 5853
3868 4625 6480 6330 4304 3004 3611 3925 5453 3526 6939 5397 6520 5606 6775 6270 6460
3378
4228
4786
5241
Zdroj: Obce, Výpočty: řešitel
Průměrná daňová výtěžnost v celém mikroregionu činila v roce 2003 5 241 Kč/obyv. (v roce 1999 3 967 Kč/obyv.), z toho v samotném Mikulově 6939 Kč/obyv. (v roce 1999 to bylo 4 457 Kč/obyv.). Pro srovnání s vyššími územními jednotkami: v roce 2003 byla
průměrná daňová výtěžnost na jednoho obyvatele v Jihomoravském kraji 9 601 Kč (v roce 1999 to bylo 6 725 Kč/obyv.), údaje za okres se po zrušení okresních úřadů již nesledují (v roce 1999 byla hodnota prům. daňové výtěžnosti na jednoho obyvatele okresu Břeclav 4 862 Kč). (Průměr v České republice se v letech 1996-1998 pohyboval v rozmezí 6 000 – 7 200 Kč/obyv., v roce 2003 byl 9 952 Kč/obyv.). Ze srovnání daňové výtěžnosti mikroregionu Mikulovsko s okresem Břeclav a s Jihomoravským krajem vyplývá, že daňová výtěžnost mikroregionu byla v roce 2003 o 45 % nižší ve srovnání s Jihomoravským krajem a o 47 % nižší ve srovnání s republikovým průměrem (v roce 1998 byla ve srovnání s Jihomoravským krajem nižší o 41 %, ve srovnání s republikovým průměrem byla nižší o 45 %). Ze známého poměru mezi průměrem HDP ČR a EU lze pak se značnou mírou přesnosti odvodit i úroveň HDP mikroregionu.
7.4.
Podnikatelská aktivita
Z registru ekonomických subjektů vyplývá, ve srovnání v celostátním měřítku, poměrně vysoká podnikatelská aktivita (cca 19 % z celkového počtu obyvatelstva). I když tento ukazatel nelze přeceňovat, zejména pokud jde o fyzické osoby, je nepochybné, že při příznivějších podmínkách podnikatelského prostředí je reálné oživení malého a středního podnikání. Z přehledu, uvedeném v tabulce vyplývá, že nejvyšší podnikatelská aktivita je ve službách (40 %) a v zemědělství (29 %).
20
3
1
-
4
79
11
77
18
1
1
14
250
Dobré Pole
12
8
4
2
20
4
1
-
4
55
Dolní Dunajovice
57
54
51
18
93
33
1
3
20
330
Celkem
Veřejná správa,obrana
3
30
Ostatní veřej., sociál. a osobní služby
Ostatní obchodní služby
10
30
Školství a zdravotnictví
Obchod, pohostinství, ubytování
11
68
Stavebnictví
27
Březí
Průmysl
Bavory
Zemědělství, lesnictví, rybolov
Doprava a spoje
Počet podnikatelských subjektů k 31. 10. 2000
Dolní Věstonice
26
9
9
-
18
2
1
-
5
70
Drnholec
121
54
55
6
81
14
1
5
18
355
Jevišovka
12
5
18
3
22
5
1
-
4
70
Klentnice
20
10
19
5
26
7
1
2
5
95
Mikulov
116
225
135
67
594
130
3
51
111
1432
Milovice
44
24
14
5
27
10
1
-
5
130
Novosedly
51
22
27
2
63
7
1
4
9
186
Nový Přerov
18
3
6
-
11
2
1
-
3
44
Pavlov
74
16
15
6
37
9
1
-
11
16
Perná
42
30
28
7
32
11
1
1
7
159
Sedlec
31
11
27
5
33
11
1
1
5
125
Mikulovsko
719
512
448
140
1154
266
17
68
225
3549
Zdroj: ČSÚ Brno, říjen 2000
Ostatní obchodní služby
Veřejná správa,obrana
Ostatní veřej., sociál. a osobní služby
Celkem
9
2
14
5
1
5
70
17
9
1
15
6
1
2
4
68
Březí
46
33
29
13
66
18
1
5
13
224
Dobré Pole
13
11
4
3
16
3
1
3
54
Dolní Dunajovice
59
45
44
15
Dolní Věstonice
23
8
9
Drnholec
108
51
55
Horní Věstonice
37
19
15
Jevišovka
10
7
17
Školství a zdravotnictví
Obchod, pohostinství, ubytování
11
13
Stavebnictví
23
Brod nad Dyjí
Průmysl
Bavory
Zemědělství, lesnictví, rybolov
Doprava a spoje
Počet podnikatelských subjektů vedených v RES k 30. 4. 2004
77
36
1
3
20
300
19
7
1
1
7
75
3
67
26
1
6
24
341
15
6
1
1
6
100
2
16
4
1
2
5
64
Klentnice
21
10
17
7
17
4
1
2
4
83
Mikulov
104
185
128
59
490
246
2
67
123
1 404
4
88
5
9
192
2
41
Milovice
12
22
12
3
26
8
1
Novosedly
50
25
32
3
57
10
1
Nový Přerov
18
2
6
9
3
1
Pavlov
66
19
15
2
41
10
1
1
9
164
Perná
47
26
31
5
40
15
1
3
7
175
Sedlec
19
6
28
4
32
14
1
1
7
112
Mikulovsko
669
497
460
122
1017
421
18
99
252
3555
Zdroj: ČSÚ Brno, 2004
7.5.
Rozvojové plochy, pozemky a objekty k podnikání
Rozvojové plochy, pozemky a objekty k podnikání mohou vycházet pouze z platné územně plánovací dokumentace (ÚPD), přitom aktivity vedení mikroregionu, jednotlivých obcí i podnikatelů mohou být podkladem ve věci změny ÚPD. Všechny obce mikroregionu mají platné územní plány1, které definují zamýšlený způsob využití jednotlivých lokalit, jejich rozlohu, vybavení inženýrskými sítěmi i dopravní dostupnost. Obce mikroregionu mají pro rozvoj ekonomických aktivit v řadě případů vhodné lokality (objekty) k dispozici. Výrazně nejrozsáhlejšími lokalitami disponuje město Mikulov. Vybavení lokalit inženýrskými sítěmi je rozdílné – od kompletního zasíťování až po absenci veškerých inženýrských sítí. Dopravní dostupnost je téměř všude zajištěna. Některé lokality jsou napojeny také na železnici, což zvyšuje výrazně jejich využitelnost. Je však nedostatek lokalit, které by byly vhodné pro okamžité využití strategickým investorem. Je proto třeba připravit území s dostatečnou rozlohou, s kompletními inženýrskými sítěmi a zejména s jednoznačně 1
Obce Dolní Věstonice a Milovice mají projednané a platné územní plány, tyto však nebyly jednotlivými zastupitelstvy schváleny.
vypořádanými majetkoprávními vztahy (např. využití vhodného pozemku – cca 1 ha – v Dolních Dunajovicích brání nedořešené vlastnické vztahy). Z hlediska žádoucího územního a ekonomického rozvoje je jednoznačnou prioritou využití disponibilních ploch a budov pro podnikání (např. průmysl zpracovávající zemědělskou produkci), v zemědělství a rovněž v oblasti rekreace a cestovního ruchu. V mikroregionu se nachází ještě řada objektů i souborů objektů vhodných pro podnikatelské aktivity, ať už se jedná o objekty a areály bývalých JZD anebo státních statků. Objekty jsou většinou ve špatném technickém stavu a hledat pro ně perspektivní majitele není jednoduché, zejména pro většinou komplikované vlastnické vztahy k nim a také možné staré ekologické zátěže. Vhodnou cestou je provedení pasportizace ploch a objektů, vyhodnocení jejich možného významu jako příležitosti pro rozvoj mikroregionu, plán k podpoře jejich očištění a míry zainvestování z veřejných zdrojů a způsob jejich nabídky při hledání investorů nebo partnerů. Nedostatek vhodných ploch k podnikání je hlášen spíše výjimečně, například v obci Jevišovka. Příležitost k podnikání nabízí pozemky o rozloze 1,1 ha v obci Dobré Pole, v Dolních Dunajovicích o rozloze 1,0 ha, 1,5 ha v Milovicích a 2,2 ha v Novém Přerově.
7.6.
Závěr
Z ekonomického hlediska je možné považovat mikroregion za zemědělsko-průmyslový, s průmyslem soustředěným převážně v Mikulově. Mikroregion má vynikající podmínky pro efektivní, speciální, tržně zajímavou zemědělskou produkci. Podíl vysoce bonitní orné půdy na celkové výměře je více než 60 %. Přidaná hodnota v zemědělské výrobě a v průmyslu a službách je však dosud nízká, tedy i úroveň HDP, odvozovaná z daňové výtěžnosti je podprůměrná i v rámci okresu i ve srovnání se sousedním mikroregionem. Je třeba rozvíjet průmysl, včetně průmyslu zpracovávajícího zemědělskou produkci, nejlépe vlastnicky kontrolovaného subjekty zemědělské prvovýroby. Mikroregion má lokality a objekty zejména územně a mnohdy i technicky připravené k ekonomickému využití. Klíčový problém však spočívá v neprovedených pozemkových úpravách a v nedořešených majetkově právních vztazích.
