EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO ZDRAVÍ A SPOTŘEBITELE Veřejné zdraví a hodnocení rizik Ohrožení zdraví
Strategie plánování všeobecné připravenosti Technické pokyny k plánování všeobecné připravenosti na mimořádné situace ohrožující lidské zdraví Aktualizace duben 2011 Úvod Stávající a budoucí zdravotní hrozby nutí země na celém světě, aby revidovaly, upravily a zavedly plány pro případ rozsáhlých mimořádných událostí nebo krizových situací v oblasti veřejného zdraví. Předchozí plány byly často zaměřeny na zvládání následků událostí spojených s konkrétními nemocemi nebo jinými ohroženími zdraví. Značné úsilí se proto vynaložilo na zlepšování plánů, jak čelit úmyslnému zneužití chemických, biologických, radioaktivních a jaderných materiálů (CBRN), o kterých se předpokládalo, že budou pravděpodobnými prostředky pro spáchání teroristických činů. S vypuknutím epidemie SARS se objevila možnost nových, dosud neznámých biologických agens, která způsobují řadu obětí a výrazné hospodářské ztráty. Rozsáhlé povodně a vlny horkého počasí ukázaly, jaký dopad mají změny klimatu na zdraví. Kromě toho, stálým zdrojem obav zdravotnických systémů na celém světě je pandemie chřipky a nedávná pandemie chřipky (H1N1) prokázala význam koordinovaného přístupu a správně vymezených a plně rozvinutých struktur pro úspěch jakýchkoli opatření přijatých ke zvládnutí takovéto situace. Náklady na organizování preventivních opatření a na přípravu na tuto širokou škálu ohrožení jsou značné. Brzy se zjistilo, že na zvládnutí různých mimořádných událostí nebo krizových situací bude nutno nasazovat stejné osoby a stejné prostředky. Jasně se ukázalo, že k řešení různých druhů mimořádných událostí a krizových situací, jako je únik chemických, biologických, radioaktivních či jaderných materiálů, ohrožení životního prostředí a další události, které by mohly ohrozit lidské zdraví, je nutno mít k dispozici plán všeobecné připravenosti na mimořádné situace ohrožující lidské zdraví s co největším počtem racionalizovaných a harmonizovaných prvků. Rada na svých zasedáních dne 6. května 2003 a 2. června 2003 uznala tyto závažné problémy a požádala Komisi, aby zvážila „vypracování plánu obecné připravenosti na přenosné nemoci a zdravotní hrozby“. V roce 2005 bylo zveřejněno sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o posílení koordinace zpracování všeobecných plánů připravenosti na mimořádné události a krizové situace v oblasti veřejného zdraví na úrovni EU. K tomuto sdělení byly připojeny technické pokyny s názvem „Strategie plánování všeobecné připravenosti“. Tento dokument se zaměřil zejména na infekční nemoci. Vedle přenosných nemocí a biologických hrozeb existuje i široká škála dalších ohrožení. Za vážnou hrozbu pro veřejné zdraví se ve stále větší míře považují chemické hrozby. Průmysl produkuje každý den značné množství chemických látek, které jsou přepravovány -1-
a skladovány ve velkých objemech na různých místech v Evropě a po celém světě. Zároveň jsou ale zdravotníci obecně špatně připraveni na zvládání mimořádných událostí s únikem chemických látek, jelikož se většina vnitrostátních institucí v oblasti veřejného zdraví v členských státech EU zaměřila na opatření proti přenosným nemocem. Totéž platí pro mimořádné události a krizové situace v případě úniku radioaktivních látek či jaderné hrozby a pro další oblasti, jako jsou zdravotní aspekty změny klimatu. V jiných oblastech, které si zasluhují zvláštní pozornost, byl nový vývoj brán v úvahu. Jedním z příkladů je soubor opatření Evropské komise týkajících se chemické, biologické, radioaktivní a jaderné bezpečnosti v rámci akčního plánu EU pro boj proti chemickému, biologickému, radioaktivnímu a jadernému ohrožení. Dalšími příklady jsou mechanismus civilní ochrany Společenství a finanční nástroj pro civilní ochranu. Dokument z roku 2005 byl v současnosti přepracován tak, aby zohlednil nový vývoj a zkušenosti. Zaměřuje se na všeobecné aspekty a na konci několika kapitol jsou části věnované biologickým, chemickým, radioaktivním a jaderným aspektům a aspektům změny klimatu. Tento dokument je určen k použití pro plánování jak na úrovni EU, tak na vnitrostátních úrovních v různých členských státech. Evropská komise jej vypracovala po konzultaci s členskými státy prostřednictvím Výboru pro zdravotní bezpečnost a jeho sekcí, zejména sekce plánování všeobecné připravenosti.
Rozsah a cíle plánování všeobecné připravenosti Většina členských států má připraveny plány na zvládání „mimořádných“, „výjimečných“ nebo „krizových“ situací (včetně plánů zajištění kontinuity činnosti), které lze použít obecně, nebo které se zaměřují na určité situace a hrozby, jako jsou přírodní katastrofy, průmyslové havárie a havárie při přepravě, rozsáhlé požáry a jiné úmyslné či neúmyslné události způsobené člověkem. Všeobecný plán zvládání mimořádných situací zahrnuje řadu činností na ochranu obyvatelstva, majetku a životního prostředí a obvykle vychází z „komplexního“, „všerizikového“, „víceodvětvového a meziodvětvového“ přístupu (čili „integrovaného“ přístupu, neboli přístupu založeného „na účasti všech dotčených subjektů“), který zahrnuje všechny prvky, jež jsou důležité pro to, aby v členských státech bylo „obyvatelstvo připraveno “. Plánování připravenosti na mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví tvoří zásadní a hlavní součást těchto všeobecných plánů zvládání mimořádných situací. Plánování může pomoci snížit zátěž spojenou se zdravotním ohrožením, pokud jde o úmrtnost a nemocnost, hospitalizaci a potřebu zboží a služeb zdravotní péče, zachovat nezbytné veřejné služby, ochránit zranitelné skupiny, minimalizovat narušení hospodářského a sociálního života a umožnit rychlý návrat do normálních podmínek. Členské státy vyvinuly v různé míře úsilí na zajištění kapacit pro předběžné plánování a odezvu na ohrožení veřejného zdraví vyžadující rychlé jednání. Plánování všeobecné připravenosti na úrovni EU se týká ohrožení a mimořádných situací evropského rozměru, to znamená událostí, nehod, situací a okolností, které ohrožují nebo mohou ohrozit veřejné zdraví ve více než jednom členském státě. Týká se rovněž situací, při nichž je nezbytná přeshraniční spolupráce a koordinace. Celkovým cílem činnosti EU týkající se plánování všeobecné připravenosti v oblasti veřejného zdraví je pomoci členským státům zpracovat jejich vlastní plány a zohlednit v nich rozměr EU s jejím souborem právních předpisů v různých oblastech, které mají dopad na krizové plány a plány připravenosti odezvy na mimořádnou událost. Strategie vypracovaná v tomto dokumentu by měla posloužit jako základ pro vývoj klíčových prvků zaměřených všeobecně na různé druhy ohrožení veřejného zdraví, ať už předjímaných (jako jsou pandemie chřipky, toxická nebo mikrobiologická kontaminace potravin, šíření nebezpečných chemických látek) nebo neočekávaných (např. epidemie typu SARS). Tato ohrožení mohou souviset s biologickými materiály, chemickými látkami, fyzikálními činiteli, radioaktivními látkami či jaderným materiálem nebo s úmyslně vyvolanými, náhodnými či přírodními událostmi nebo činy.
-2-
Strategie by měla vést k vytvoření a zlepšení vzájemné interoperability národních plánů, a to zejména vytvořením mechanismů koordinace spolu s analytickými a komunikačními nástroji, jež pozvednou spolupráci mezi klíčovými subjekty členských států a Komise na vyšší úroveň. Prepare and respond
Příprava a reakce
Status assessment
Posouzení stavu
Threat
Ohrožení
Event
Událost
Damage
Škody
Impact
Dopad
Follow-up & plan
Přezkum a plánování
Prevent
Prevence
Mitigate
Omezení následků
Respond
Reakce
Recover
Obnova
Opatření v rámci této strategie se zaměřují na srovnání, vypracování kontrolních seznamů (cílů, kterých je nutno dosáhnout), poskytnutí mechanismu pro provádění přezkumů, validace a zkoušek a předkládání doporučení, jak zlepšit a doladit národní plány a postupy na úrovni EU s cílem omezit slabá místa a případy neslučitelnosti. Tato činnost by mohla vést k přijetí opatření a doporučení na vnitrostátní úrovni a k zavedení celoevropského systému koordinace a sdělování informací se schválenými postupy a mechanismy. V této souvislosti je nutno předem stanovit úlohu každého subjektu (Evropské komise i členských států). V rámci Evropské komise by se měly zohlednit příslušné agentury jako ECDC, ECHA, EFSA, EMA a EUROPOL (jenž se stal agenturou počátkem roku 2010). Cílem plánů všeobecné připravenosti na úrovni EU je: Vyzdvihnout nezbytné oblasti, jimž je nutno ve veřejném zdraví věnovat pozornost, a které by každý členský stát měl ve svém plánu zohlednit. Určit body, kterým by měla věnovat pozornost Evropská komise a agentury, a organizaci a postupy na podporu plánů členských států. Podporovat vzájemnou informovanost, srovnávání a přezkum plánů členských států. Poskytnout podklady pro vypracování základních prvků v případě různých druhů ohrožení veřejného zdraví a kontrolní seznamy adekvátních postupů připravenosti. Určit rozměr EU s jejím souborem právních předpisů v různých oblastech, které mají vliv na krizové plány a plány připravenosti na mimořádné události, a umožnit interoperabilitu plánů členských států. Ujasnit potřeby a cíle plánování a koordinace přístupů v oblasti veřejného zdraví v případě mimořádných událostí a krizových situací v oblasti veřejného zdraví: v mimořádných a krizových situacích v oblasti lidského zdraví primárně převládají události spojené s nemocemi přenášenými z jedné osoby na druhou, nemoci z potravin nebo jiných produktů či z rostlin nebo zvířat, případně mohou být tyto situace přímo vyvolány biologickými materiály, chemickými látkami, fyzikálními faktory, radioaktivními látkami či jaderným materiálem nebo mohou být způsobeny přírodními katastrofami. Toto plánování bude muset rovněž zohlednit stávající vědecké mechanismy a mezinárodní, vnitrostátní a evropské právní předpisy, které se týkají bezpečnosti potravin, produktů, zdraví rostlin a zvířat a uvolňování látek do životního prostředí, a odkazovat na ně. Ujasnit a vysvětlit potřebu meziodvětvové spolupráce a doporučit osvědčené postupy, které členským státům pomohou vypracovat jejich plány na základě obecného přístupu k riziku.
-3-
Vymezit vhodná opatření na úrovni EU v odezvě na všechny druhy závažných mimořádných a krizových situací v oblasti veřejného zdraví s mezinárodními důsledky.
Metody a nástroje plánování všeobecné připravenosti na úrovni EU Zkušenosti ukazují, že schopnost reagovat na „mezinárodní ohrožení“ v oblasti veřejného zdraví je hluboce ovlivněna tím, do jaké míry byly tyto záležitosti předem zohledněny a zda jsou zavedeny plány koordinovaného postupu. Tento dokument se zaměřuje na postupy plánování potřebné k tomu, aby Evropské společenství bylo připraveno zjistit zdravotní ohrožení a účinně na ně reagovat. Existence pravidelně aktualizovaných plánů připravenosti v členských státech je nezbytnou podmínkou odpovídající odezvy na ohrožení na úrovni Evropského společenství. Plán připravenosti by měl obsahovat prvky zaměřené na základní otázky v oblasti organizace zdrojů, aby se při řešení krizové situace postupovalo koordinovaně, účinně a efektivně z hlediska nákladů. Pro každou klíčovou oblast by měla být vymezena řada bodů, jimž je nutno věnovat pozornost a jež je nutno předem pečlivě prozkoumat, a určeny příslušné kroky, které je nutno provést, aby došlo k zamýšlené odezvě. Bylo by proto mimořádně užitečné vypracovat a používat kontrolní seznamy připravenosti nastiňující zásadní minimální aspekty připravenosti členských států, Komise a agentur Společenství působících v oblasti ochrany zdraví. Takový kontrolní seznam nemá nahradit plány připravenosti, nýbrž je zamýšlen spíše jako příručka pro vypracování a revizi plánů připravenosti nebo pro posouzení jejich úplnosti. U každé klíčové oblasti plánu připravenosti existují čtyři body, které je nutno řešit: -
„očekávaný výsledek“, tedy čeho by měl plán dosáhnout, jakmile budou všechny prvky funkční,
-
úloha členských států, Evropské komise a agentur ve snaze o dosažení tohoto výsledku: kdo by měl co dělat v rámci které činnosti při odezvě,
-
míra vzájemné závislosti, přidaná hodnota spolupráce a závazky na mezinárodní úrovni nebo na úrovni EU, například včetně seznamů správných kontaktů a příruček,
-
vymezení postupů pro kontaktování příslušných orgánů v členských státech.
Rámec pro spolupráci v oblasti plánování všeobecné připravenosti obsahuje tři základní činnosti: •
za prvé, sdílení národních plánů a srovnávání, vyhodnocování a zlepšování na základě uvedených klíčových oblastí a kontrolních seznamů,
•
za druhé, vymezení přínosu plánu a úlohy právních předpisů a opatření Společenství, aby je plány plně zohledňovaly, a posouzení potřeby dalších opatření,
•
za třetí, přijetí vhodných kroků a vypracování postupových diagramů pro posloupnost řešení událostí a opatření tak, aby plány a odezva byly interoperabilní a slučitelné.
Plánování připravenosti není rychlý proces: nebylo by reálné předpokládat, že lze mít k dispozici podrobný, komplexní a spolehlivý plán všeobecné připravenosti na mimořádné události a krizové situace v oblasti veřejného zdraví během několika týdnů a dokonce ani měsíců. Dva z důvodů, proč je vypracování těchto plánů časově náročné, jsou nutnost víceodvětvového přístupu s přítomností subjektů působících v oblasti veřejného zdraví a nutnost přesného vymezení jejich úlohy v každé politice, právním předpisu či plánu. A v neposlední řadě, zajištění odpovídající účasti při provádění těchto plánů vyžaduje zapojení všech úrovní státní správy a samosprávy až po úroveň obcí. Víceodvětvový přístup znamená zapojení různých úrovní veřejné správy a osob s různou odborností, včetně vypracovávání dlouhodobých záměrů, přezkumu právních předpisů
-4-
a sestavování legislativních návrhů z oblasti bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a rostlin, lidského zdraví, lékařské péče, laboratorních vyšetření, vývoje laboratorních metod, komunikační schopnosti a zvládání katastrof. Zapojení obcí znamená optimální využití znalostí, odborných schopností, zdrojů a sítí na místní úrovni. Je to jediná cesta, jak zvýšit podporu politických rozhodnutí. Plánování všeobecné připravenosti na úrovni EU může pomoci při vypracování plánů členských států tím, že pro tyto plány budou navrženy klíčové záležitosti, které je nutno řešit za mimořádných a krizových situací, a u každého subjektu vymezí příslušný rozměr z hlediska EU. Prvky EU v těchto plánech a stávající právní předpisy Společenství (ve všech důležitých bodech, jako jsou ustanovení o koordinaci a konzultaci v oblasti zdraví, bezpečnosti potravin, veterinárních předpisů atd.) zároveň udávají, co se v případě závažné mimořádné události nebo krizové situace v oblasti veřejného zdraví musí učinit na úrovni EU. Je také zásadní zohlednit mezinárodní právní předpisy, jako jsou Mezinárodní zdravotnické předpisy(WHO 2005). Tento dokument se zaměřuje na veřejné zdraví a zabývá se klíčovými otázkami plánování všeobecné připravenosti v těchto oblastech: správa informací, komunikace, vědecká stanoviska a stanoviska na základě důkazů, struktury pro zvládání mimořádných a krizových situací v oblasti veřejného zdraví, připravenost zdravotnictví, meziodvětvová spolupráce a aktualizace a revize plánů. Každé z těchto klíčových záležitostí je věnována zvláštní kapitola. V každé kapitole jsou podrobněji vysvětleny klíčové úkoly v oblasti veřejného zdraví, přičemž je nutno mít na zřeteli, že v závislosti na konkrétním členském státu za ně mohou zodpovídat různé útvary. Public health task
úkol v oblasti veřejného zdraví
Department in charge
odpovědný útvar
sending
vysílá
Public health department
útvar veřejného zdraví
receiving
přijímá
Other department
jiný útvar
V následujících kapitolách jsou uvedeny pokyny k zásadám a výběru nástrojů a postupů v každé oblasti a případně také k právnímu rámci. V každé kapitole jsou případně přidány oddíly věnované zvláštním aspektům událostí s výskytem biologických, chemických a radioaktivních látek nebo jaderných materiálů a událostí souvisejících se změnou klimatu. V příloze 4 je uveden přehled příkladů příslušného právního rámce. Zvládání ohrožení veřejného zdraví se provádí v několika krocích: identifikace hrozby, ošetření postižených, omezení šíření nákazy / likvidace ohrožení. K vyhodnocení nástrojů dostupných pro provádění těchto kroků je nutno provést výzkum a v mnoha případech navrhnout nástroje nové. Tyto nástroje často nejsou vyvinuté v rámci běžných výzkumných programů nebo se přinejmenším musí uzpůsobit specifickým požadavkům na řešení konkrétních případů ohrožení veřejného zdraví. Pro určení těchto specifických požadavků, nalezení použitelných aplikací a jejich uzpůsobení pro řešení ohrožení veřejného zdraví, se vypracovávají zvláštní postupy. Část tohoto výzkumu lze provádět v přípravné fázi, ovšem vzhledem k velmi zvláštní a nepředvídatelné povaze nových hrozeb je nutno provádět jeho značnou část během mimořádné události nebo krizové situace, a to i po jejím skončení. Plány s tímto vývojem počítají a zahrnují rychlý přístup k finančním prostředkům. Zvláštní oblastí zájmu je vývoj
-5-
léčivých přípravků. Tento dokument s technickými pokyny se však výzkumným otázkám zvlášť nevěnuje.
-6-
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................ 1 ROZSAH A CÍLE PLÁNOVÁNÍ VŠEOBECNÉ PŘIPRAVENOSTI .................................................................... 2 METODY A NÁSTROJE PLÁNOVÁNÍ VŠEOBECNÉ PŘIPRAVENOSTI NA ÚROVNI EU .................................. 4 1 SPRÁVA INFORMACÍ ............................................................................................................9 1.1 PRŮBĚŽNÉ VYHODNOCOVÁNÍ UDÁLOSTÍ PŘED VZNIKEM MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI NEBO KRIZOVÉ SITUACE .......................................................................................................................................... 9 1.2 POSOUZENÍ RIZIK ZA POUŽITÍ ÚDAJŮ Z PRŮBĚŽNÉHO VYHODNOCOVÁNÍDAT PŘED VZNIKEM MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI NEBO KRIZOVÉ SITUACE POCHÁZEJÍCÍCH ZE ZDRAVOTNICKÝCH STATISTIK A HLÁŠENÍ A DALŠÍCH ZDROJŮ INFORMACÍ ................................................................................... 10 1.3 VYHODNOCOVÁNÍ SITUACE PO VZNIKU MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI NEBO KRIZOVÉ SITUACE ............ 12 1.4 KLINICKÁ A LABORATORNÍ DIAGNOSTIKA .................................................................................... 13 1.5 ODBĚR VZORKŮ Z PROSTŘEDÍ ....................................................................................................... 14 1.6 MONITOROVÁNÍ VEDLEJŠÍCH ÚČINKŮ OPATŘENÍ K OCHRANĚ VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ ....................... 15 1.7 SPRÁVA EVIDENCE, DOKUMENTACE A ARCHIVACE ....................................................................... 16
2 KOMUNIKACE ......................................................................................................................17 2.1 SYSTÉMY A POSTUPY PODÁVÁNÍ ZPRÁV ....................................................................................... 17 2.2 POVINNOST PŘEDÁVAT INFORMACE A PROVÁDĚT PŘEDBĚŽNÉ KONZULTACE NEBO POSKYTOVAT INFORMACE O PROTIOPATŘENÍCH ................................................................................................. 18 2.3 SDĚLOVÁNÍ A SPRÁVA ÚDAJŮ ....................................................................................................... 19 2.4 SDĚLOVÁNÍ INFORMACÍ MEZI SUBJEKTY ....................................................................................... 20 2.5 SDĚLOVÁNÍ INFORMACÍ O RIZICÍCH A PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH NEBO KRIZOVÝCH SITUACÍCH MÉDIÍM A VEŘEJNOSTI ................................................................................................ 20 2.6 POLITICKÝ POSTOJ ........................................................................................................................ 24 3 VĚDECKÁ STANOVISKA A STANOVISKA ZALOŽENÁ NA DŮKAZECH ...............25 3.1 RYCHLÁ KONZULTACE (ODBORNÍKŮ, ODBORNÝCH SUBJEKTŮ) ZA ÚČELEM ZJIŠTĚNÍ STANOVISKA25 3.2 KVANTITATIVNÍ POSUZOVÁNÍ – MODELOVÁNÍ ............................................................................. 26 3.3 POSUZOVÁNÍ SLABÝCH STRÁNEK ................................................................................................. 29 3.4 POSUZOVÁNÍ RIZIK A MOŽNOSTI OPATŘENÍ (ZÁSADY KONTROLY)................................................ 29 3.5 ROZHODNUTÍ O KOLEKTIVNÍ OCHRANĚ (MEZINÁRODNÍ ROZMĚR) ................................................ 31 3.6 ROZHODNUTÍ O ODPOVÍDAJÍCÍCH OPATŘENÍCH, ZDROJÍCH A ZPŮSOBECH REALIZACE .................. 31 4 STRUKTURY PRO ZVLÁDÁNÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ ...................................................................................................................................33 4.1 PODNĚT: VAROVÁNÍ PŘÍSLUŠNÉHO ORGÁNU (ČLENSKÉ STÁTY, EVROPSKÁ KOMISE, AGENTURY EU) 34 4.2 PODNĚT: ROZHODNUTÍ O OPATŘENÍCH V RÁMCI ODEZVY ............................................................. 35 4.3 ODEZVA: ŘÍDÍCÍ A KONTROLNÍ STRUKTURA .................................................................................. 36 4.4 PROPOJENÍ ODPOVĚDNÝCH ŘÍDÍCÍCH ORGSANŮ PRO MIMOŘÁDNÉ SITUACE V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ.......................................................................................................................................... 37 4.5 STŘEDISKO PRO ŘEŠENÍ MIMOŘÁDNÝCH ZDRAVOTNÍCH UDÁLOSTÍ (HEOF)................................. 39 4.6 ZVLÁŠTNÍ ASPEKTY BIOLOGICKÝCH, CHEMICKÝCH, RADIAČNÍCH A JADERNÝCH UDÁLOSTÍ A UDÁLOSTÍ SPOJENÝCH SE ZMĚNOU KLIMATU ............................................................................. 41 4.7 KONTROLNÍ SEZNAM PRO ŘÍDÍCÍ A KONTROLNÍ STRUKTURY ........................................................ 41 5 PŘIPRAVENOST ZDRAVOTNICTVÍ.................................................................................43 5.1 VYŠETŘOVÁNÍ .............................................................................................................................. 43 5.2 ZVLÁDÁNÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ .......................................................................................... 43 5.3 PŘIPRAVENOST NEMOCNIC ........................................................................................................... 46 5.4 ZVLÁDÁNÍ SITUACE S HROMADNÝM ÚMRTÍM ............................................................................... 50 5.5 ZVLÁŠTNÍ ASPEKTY BIOLOGICKÝCH UDÁLOSTÍ ............................................................................. 50 5.6 ZVLÁŠTNÍ ASPEKTY CHEMICKÝCH UDÁLOSTÍ ................................................................................ 52 5.7 ZVLÁŠTNÍ ASPEKTY RADIAČNÍCH A JADERNÝCH UDÁLOSTÍ .......................................................... 54 5.8 ZVLÁŠTNÍ ASPEKTY UDÁLOSTÍ SPOJENÝCH SE ZMĚNOU KLIMATU ................................................. 57 6 MEZIODVĚTVOVÁ SPOLUPRÁCE...................................................................................58 6.1. PLÁNOVÁNÍ PŘIPRAVENOSTI NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI NEBO KRIZOVÉ SITUACE A PLÁNOVÁNÍ ZÁSAHŮ ......................................................................................................................................... 58 6.2 PROPOJENÍ OBORŮ/ODVĚTVÍ ......................................................................................................... 59 6.3 PROPOJENÍ BEZPEČNOSTI A ZDRAVOTNICTVÍ ................................................................................ 60 6.4 PLÁNOVÁNÍ ZAJIŠTĚNÍ KONTINUITY ČINNOSTÍ .............................................................................. 62 6.5 PŘEPRAVA VZORKŮ ...................................................................................................................... 63 6.6 ETICKÉ ASPEKTY OPATŘENÍ .......................................................................................................... 64 7 ZPŮSOB NAKLÁDÁNÍ S PLÁNY ......................... ERROR! BOOKMARK NOT DEFINED. 7.1 PŘEZKOUMÁNÍ A OVĚŘENÍ PLÁNŮ ................................................................................................ 65
-7-
7.2 ŠKOLENÍ ....................................................................................................................................... 65 7.3 OVĚŘENÍ A VYHODNOCENÍ PLÁNŮ VČETNĚ CVIČENÍ ..................................................................... 66 7.4 CÍLE TÝKAJÍCÍ SE DOBY ODEZVY .................................................................................................. 66 7.5 CÍLE TÝKAJÍCÍ SE ZVLÁDÁNÍ SITUACE ........................................................................................... 67 7.6 REFERENČNÍ SROVNÁVÁNÍ ........................................................................................................... 67 7.7 VYHODNOCENÍ A PŘEZKUM UDÁLOSTÍ A CVIČENÍ ........................................................................ 67 PŘÍLOHA 1: MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA KRIZOVÁ PRACOVIŠTĚ .........................68 PŘÍLOHA 2: SEZNAM ZKRATEK ...........................................................................................73 PŘÍLOHA 3: DEFINICE..............................................................................................................78 PŘÍLOHA 4: PRÁVNÍ RÁMEC..................................................................................................82 PŘÍLOHA 5: KAPACITY SPOLEČENSTVÍ PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ ................................85
-8-
1 Správa informací Správa informací znamená shromažďování, zpracování, použití a šíření informací týkajících se mimořádné události nebo krizové situace: sledování, analýza a vyhodnocování událostí před vznikem krizové situace i po jejím vzniku, analýza rizik, klinická a laboratorní analýza vzorků a jejich analýza z hlediska vlivu životního prostředí, sledování vedlejších účinků a archivace. Všechny důležité informace by se měly sbíhat do jediného místa.
1.1 Průběžné vyhodnocování událostí před vznikem krizové situace Očekávaný výsledek Pro včasné zjištění možných problémů v oblasti veřejného zdraví při vzniku mimořádných událostí a krizových situací mezinárodních rozměrů, které mohou vést k vážné veřejné krizi, je zásadní, aby byly k dispozici nástroje a mechanismy pro dohled a vyhodnocování událostí(surveillance) před vznikem této situace a mohlo se tak rozhodnout, zda událost zasluhuje plnou pozornost všech subjektů. Jedná se o shromažďování, kritické posouzení, analýzu a výklad údajů a jejich předávání všem, kdo tyto informace potřebují, aby mohli jednat. Komise poskytuje platformu pro výměnu metod a nástrojů a členské státy rozhodují o realizaci. Hlavní úlohu při včasném zjišťování možných problémů při mimořádných událostech nebo krizových situací v oblasti veřejného zdraví mezinárodních rozměrů, které by mohly vést k vážné veřejné krizi, hraje resort zdravotnictví. Je však nutno rovněž uznat, že první příznaky nastávající události mohou pocházet z oblastí mimo zdravotnictví: z médií nebo z jiných odvětví, jako je civilní ochrana, potravinářství a chov zvířat, vymáhání práva, bezpečnostní služby a další. Je nezbytná rozsáhlá síť pro třídění informací podle závažnosti, jejich ověřování a sdílení (včetně mechanismu pro sdílení důvěrných informací). Uznanými hrozbami jsou přenosné nemoci a biologická ohrožení, ale za vážné ohrožení veřejného zdraví se ve stoupající míře považuje široká škála dalších hrozeb. Průmysl produkuje každý den značné množství chemických a radioaktivních látek a jaderných materiálů, které jsou přepravovány a skladovány ve velkých objemech na různých místech v Evropě. Zároveň jsou ale zdravotníci obecně špatně připraveni na zvládání mimořádných událostí a krizových situací s hrozbou úniku a expozice chemickým a radioaktivním látkám či jaderným materiálům, jelikož se většina vnitrostátních institucí v oblasti ochrany veřejného zdraví v členských státech EU zaměřila na opatření proti přenosným nemocem. Dalšími zdroji vážných katastrof, které je rovněž nutno zohlednit, jsou ty, jež souvisejí s přírodními událostmi (povodně, laviny, sesuvy půdy, zemětřesení), závažné exploze výbušných látek , závažné dopravní nehody a rozsáhlé požáry (s velkým počtem popálených obětí). Viz také bod 2.1, „Systémy a postupy podávání zpráv“.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se dohledu a vyhodnocování (připravenosti) před vznikem mimořádné události a krizové situace s důsledky pro veřejné zdraví: F Jsou splněny tyto minimální požadavky? systém včasného rozpoznání ohrožení zdravotnickými pracovníky a ve zdravotnických
zařízeních, zjišťování a ověřování možného ohrožení veřejného zdraví, kritické posouzení, mapování, analýza, vyhodnocení, sledování médií a jiných zdrojů informací, hlášení epidemiologických informací a údajů o sledování nákaz, se schopností prověřovat „podezřelé“ události, systém pro „kontrolu nepotvrzených zpráv“ umožňující posoudit a ověřit události, které mohou případně představovat ohrožení veřejného zdraví, přístup k vysoce kvalitním laboratorním zařízením pro potvrzení nebo vyvrácení diagnózy (např. přítomnosti biologických, chemických, radioaktivních látek či jaderných materiálů),
-9-
F F F F F F F F
pokyny pro šetření a podávání zpráv o případech, šetření a vhodný přezkum (který může být zdlouhavý), včetně kritérií pro situace, které by mohly být považovány za původce teroristických činů, a jiné situace, přístup k odborným znalostem pro kritické posouzení a výklad zpráv a možnost dát podnět k dalším šetřením, spojení mezi vnitrostátními strukturami ochrany veřejného zdraví umožňující zajistit, aby zprávy vyvolaly odpovídající a včasné odezvy, a systém včasného podávání zpráv příslušným orgánům. Jaké jsou příslušné orgány a struktury a je známa dostupnost těchto orgánů? Jsou otázky ochrany veřejného zdraví zahrnuty do řešení mimořádných události? Základ integrace? Postupový diagram? Jsou k dispozici a používají se operativní spojení s orgány a strukturami příslušnými pro epidemiologický dozor? Jsou k dispozici a používají se operativní spojení s útvary civilní ochrany? Jsou k dispozici a používají se operativní spojení s orgány a útvary odpovědnými za kontrolu zdraví zvířat a rostlin a bezpečnost potravin? Jsou k dispozici a používají se operativní spojení s orgány a strukturami odpovědnými za zvládání chemických nebo radiačních či jaderných havárií? Jsou k dispozici a používají se operativní spojení s WHO a dalšími mezinárodními organizacemi v oblasti veřejného zdraví? Jsou vyžadována operativní spojení se strukturami a orgány pro vymáhání práva? V kterém okamžiku bude zásah povinný?
Interoperabilita Výměna informací v rámci Společenství, která vyžaduje: F operativní spojení s EU a s orgány a strukturami příslušnými pro epidemiologický dozor podle rozhodnutí č. 2119/98/ES (vymezenými v článku 1 uvedeného rozhodnutí),
F operativní spojení s WHO (včetně IHR NFP) a dalšími příslušnými mezinárodními organizacemi, F operativní spojení s mechanismy EU v oblasti zdraví zvířat a rostlin, bezpečnosti potravin, civilní ochrany, otázek radiační ochrany a vymáhání práva a s EUROPOLem,
F operativní spojení s agenturami EU (např. ECDC, ECHA, EFSA) (získávání epidemiologických informací a posuzování rizik).
1.2 Posouzení rizik za použití údajů z průběžného vyhodnocování dat před vznikem mimořádné události nebo krizové situace pocházejících ze zdravotnických statistik a hlášení a dalších zdrojů informací Očekávaný výsledek Vypracování společného přístupu k vnímaným zdravotním hrozbám je umožněno propojením informací z různých zdrojů (zdravotnická hlášení a statistiky, průběžné vyhodnocování dat, meziodvětvové výměny informací) a od příslušných zúčastněných subjektů na úrovni EU a jejich doplněním o stávající technické prostředky a odborné poznatky dostupné na úrovni EU za použití společného nástroje vyvinutého k tomuto účelu. K dispozici jsou nástroje pro posouzení a ověření nepotvrzených zpráv o ohniscích nákazy nebo možných ohroženích veřejného zdraví. Řadu článků hodných zájmu, které se vybírají na základě klíčových slov, jsou v několika jazycích a pocházejí z celého světa, lze několikrát denně prohlédnout za použití elektronického „nástroje zdravotnického zpravodajství“. K zvládání všech druhů ohrožení zdraví, jako jsou přenosné nemoci, chemické, radioaktivní či jaderné hrozby a hrozby vyvolané změnou klimatu, je nutno zvolit vhodná klíčová slova. Tento elektronický nástroj pro internetové sledování bude také zahrnovat analytické funkce a prostředek pro rychlé zjištění ohnisek nákaz, krizových situací z hlediska veřejného zdraví a možných zdravotních ohrožení. Pomocí zdokonalené analýzy stávajících údajů z průběžného vyhodnocování dat získaných prostřednictvím stávajících systémů sledování a dohledu (specializovaných sítí sledování a hlášení) se zjišťují časové a zeměpisné změny, ke kterým dochází například u epidemiologické míry výskytu známých nákaz, u nichž existuje nebezpečí epidemie či
- 10 -
pandemie. Průběžné systematické shromažďování, kritické posuzování, analýza a výklad údajů povede k lepší standardizaci, včasnosti a úplnosti nahlašovaných údajů. Tento systém poskytne podrobný popis případů seskupených podle doby, místa a postižených osob. V současné době neexistuje žádný systém dohledu a sledování pro zjišťování případů expozice chemickým a radioaktivním látkám či jaderným materiálům, ačkoliv evropské výzkumné projekty například zkoumají možnost využití údajů z toxikologických středisek po celé Evropě ke zjištění skupin případů chemického ohrožení a možnost včasného zjištění ohrožení pomocí systémů syndromového dozoru. U všech druhů událostí (tj. biologických, chemických, radioaktivních, jaderných nebo přírodních (změna klimatu)) je zásadní jasně určit příslušný subjekt nebo orgán, který v každém členském státě zodpovídá za řešení události s dopadem na zdraví člověka a který bude muset odpovídajícím způsobem reagovat. Odborníků na environmentální epidemiologii a toxikologii je obecně na světě nedostatek a obvykle působí v akademické sféře či ve výzkumu. Ke zdokonalení a usnadnění přeshraniční spolupráce a výměny odborných poznatků bude na úrovni EU vytvořena společná síť odborníků. Každá zjištěná událost bude vyhodnocena z hlediska možnosti ohrožení veřejného zdraví podle stejných kritérií a kategorií společně předem vymezených na úrovni EU. Výsledkem každého kroku vyhodnocení bude jednoduchá číselná hodnota, kterou by měl být schopen vypočítat každý zaměstnanec ve službě. Tento vyhodnocovací postup povede k posouzení ohrožení a v případě potřeby uvede v činnost mechanismus odezvy. V jakém rozsahu bude podobný systém zaveden v každém členském státě, bude záviset na dostupných zdrojích a vnímané potřebě. Propojení všech zdrojů v této oblasti v rámci EU a jejich doplnění o zdroje na úrovni EU by poskytlo výkonný nástroj pro analýzu rizik. Jednalo by se o základní prostředek při vývoji společných přístupů k ohrožení, které představují mezinárodní události pro členské státy EU.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se analýzy rizik za použití údajů z průběžného sledování dat před vznikem mimořádné události nebo krizové situace pocházejících ze zdravotnických hlášení a statistik, dohledu a sledování a dalších zdrojů informací: jsou splněny tyto minimální požadavky? F kontakt se subjekty pověřenými analýzou informací (denní/pravidelný), F zásady posuzování ohrožení přijaté v celé EU pro všechny druhy rizik vedoucích k ohrožení veřejného zdraví (biologická, chemická, radioaktivní, jaderná, technická, přírodní),
F inventář zdrojů pro analýzu rizik a struktura pro koordinaci jejich činností, F zdroje pro včasnou vnitrostátní analýzu rizik, F určení vhodných kontaktních míst v rámci každého členského státu a mezinárodní organizace pro různé druhy ohrožení zdraví,
F spolupráce s dalšími vnitrostátními a mezinárodními partnery pro výměnu potřebných informací a analýzu.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F Jsou zavedeny postupy (kontaktní síť a postup hlášení) pro spolupráci se širokou škálou subjektů v oblasti analýzy rizik s cílem pokrýt všechny druhy ohrožení veřejného zdraví.
F Jsou schváleny zásady posuzování ohrožení a sdílejí se osvědčené postupy. F Komise a technická odborná pracoviště v agenturách EU (např. ECDC, ECHA, EFSA) vyvíjejí nezbytné nástroje.
F Agentury EU (např. ECDC) vyvíjejí struktury pro analýzu rizik na úrovni EU a na vyžádání rovněž kapacity pro posílení vnitrostátních systémů.
F Jsou vytvořena operativní spojení s WHO (včetně IHR NFP) a dalšími příslušnými mezinárodními organizacemi.
F Jsou vytvořena operativní spojení se subjekty mimo EU a dalšími mezinárodními iniciativami (např. akční skupinou pro celosvětovou zdravotní bezpečnost, GHSAG).
- 11 -
1.3 vyhodnocování situace po vzniku mimořádné události nebo krizové situace Očekávaný výsledek Po zjištění události se získávání epidemiologických informací a činnosti dohledu a sledování budou muset více zaměřit a přizpůsobit své priority povaze zjištěného ohrožení a vyvíjejícím se potřebám (např. zjišťování případů, sledování šíření, závažnost, rizikové skupiny atd.). Zdravotní systémy (obecně instituce a pracovníci) by měly být schopny zvládnout vyhodnocování situace u všech druhů materiálů (CBRN) a událostí. Měly by se zřídit vhodné systémy dohledu a sledování, obvykle pouze pro daný případ, s ohledem na charakteristiky postižených populací. Je možné, že zdravotní systémy budou muset při získávání informací o událostech spoléhat na četné zdroje (různé laboratoře, ústavy soudního lékařství, oddělení patologie atd.) a komunikovat s nimi. Na úrovni EU se k tomu mohou přidat další subjekty, například civilní ochrana, agentury EU atd. Budou zřízeny informační toky, slučování laboratorních hlášení a zvláštní činnosti pro dohled a sledování. Údaje se budou kriticky posuzovat na jednom místě a předkládat způsobem, kterému široká veřejnost a politické rozhodovací subjekty snadno porozumí. V tomto stadiu budou členské státy úzce koordinovat svou činnost na úrovni EU pomocí stanovených postupů pro výměnu informací, koordinaci protiopatření, vyhodnocování shromážděných údajů a dalších. Budou vytvořeny společné standardy, včetně definic případů, pro dohled a sledování v různých oblastech (pozorování osob, veterinární dohled atd.). Evropská komise a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) budou vystupovat jako koordinační subjekt pro činnosti týkající se ochrany veřejného zdraví na různých stupních a budou podporovat členské státy v přeshraničních činnostech spojených s posouzením a opatřeními proti ohrožení veřejného zdraví. V závislosti na povaze ohrožení a prováděných opatřeních budou zapojeny další agentury (např. EMA v oblasti léků a očkování a EFSA v oblasti bezpečnosti potravin).
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se vyhodnocování situace po vzniku mimořádné události nebo krizové situace: jsou splněny tyto minimální požadavky? F Jsou vytvořeny vazby pro dohled a sledování v jiných oblastech, které se netýkají osob (zvířata, životní prostředí, toxikologická střediska atd.).
F Pro případ ohrožení chemickými, biologickými, radioaktivními nebo jadernými materiály existují F F F F F F
kontakty s agenturami a vojenskými strukturami, které umožňují rychlé a odpovídající posouzení šíření. Jsou vypracovány postupy pro rychlé zahájení aktivního dohledu a sledování a stanovení potřebných kritérií. Jsou stanoveny postupy umožňující rychlé změny dohledu a sledování (přizpůsobení situaci). Je zaveden klinický dohled nad osobami, včetně nemocnosti a úmrtnosti podle věku a doby hospitalizace s ohledem na působení biologických, chemických, radioaktivních a jaderných materiálů a dalších faktorů. Je zaveden epidemiologický dozor včetně kapacit pro šetření v terénu a vysledování kontaktů. Posuzuje se pravidelně dopad programů prevence, např. očkování (včetně nežádoucích účinků) nebo jiných programů prevence. Je možný pružný přechod ze zvláštního na běžné podávání zpráv (změny vyhodnocování dat nebo podávání zpráv v průběhu času).
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F Jsou zavedeny postupy pro spolupráci se širokou škálou subjektů v oblasti chemického, biologického, radiačního či jaderného ohrožení: sdílejí se postupy pro posouzení šíření. F Do programu EU v oblasti dohledu a sledování po vzniku mimořádné události nebo krizové situace by se měla zapojit WHO a odpovídající agentury (např. ECDC a ECHA) se subjekty příslušnými pro zjišťování ohrožení, což vyžaduje existenci systémů pro: rychlé zavedení činností dohledu a sledování na úrovni celé EU, pokud možno ve společném formátu,
- 12 -
vyhodnocování informací, jejich třídění podle závažnosti a ověřování, kritické posouzení, mapování, analýzu, vyhodnocení a hlášení údajů ze zdravotnických hlášení a statistik a údajů z dohledu nad nákazami, zajištění spolupráce na úrovni EU s podporou jednotlivých členských států, reakci na zavedené postupy a využívání vybavení nezbytného k omezení újmy na zdraví a ošetření obětí. F Agentury EU (např. ECDC) zveřejňují posouzení ohrožení a vyvíjejí aktivační mechanismus, komunikační linky a logistiku. F Jsou vytvořena operativní spojení s WHO (včetně IHR NFP) a dalšími příslušnými mezinárodními organizacemi. F Jsou vytvořena operativní spojení se subjekty mimo EU a dalšími mezinárodními iniciativami (např. akční skupinou pro celosvětovou zdravotní bezpečnost, GHSAG).
1.4 Klinická a laboratorní diagnostika Očekávaný výsledek U každého případu ohrožení veřejného zdraví je zásadní rychle určit a potvrdit, o jakou látku se jedná. Každý plán by měl řešit otázku identifikace neznámých látek, potvrzení známých látek a zabezpečení zvýšené kapacity laboratoří pro členský stát, který čelí přetížení laboratoří. V případě laboratoří by plány měly splňovat výše uvedené potřeby pro odběr jak klinických vzorků, tak i vzorků z prostředí a měly by obsahovat mechanismus koordinace propojující jednotlivé subjekty, pokud se na dané činnosti podílí více než jeden subjekt. V následujícím textu je nutno mít vždy na mysli tuto dvojí činnost (analýzu klinických vzorků a vzorků z prostředí). U laboratorní práce by příslušná struktura měla zahrnovat postupy pro laboratorní hlášení, potvrzování výsledků (druhá laboratoř, druhá země) a zajištění systému kvality. Co se týče klinické stránky, kliničtí lékaři by měli být schopni určit syndrom a systém by jim měl rychle poskytnout vhodné pokyny. Pokud jde o neznámé látky, ukázalo se, že pro rychlé schválení laboratorních postupů a kritické posouzení klinických údajů je zásadní mezinárodní systém. U známých látek s vysokým potenciálem ohrožení by důvěryhodnost diagnózy zvýšilo sekundární potvrzení na mezinárodní úrovni. V případě značného zvýšení počtu vzorků v jedné zemi bude zásadní poskytnout jí podporu prostřednictvím síťového propojení vnitrostátních a mezinárodních laboratoří. Tyto sítě musí také nezbytně mít společné programy zajištění kvality. Laboratorní podpora bude dostupná na úrovni členského státu a v případech přesahujících vnitrostátní kapacity nebo když vnitrostátní kapacita není dostupná, může být za účelem optimalizace využití sloučených zdrojů EU zorganizována spolupráce mezi laboratořemi v rámci Společenství.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se klinické a laboratorní diagnostiky: jsou splněny tyto minimální požadavky? F Je zřízena síť laboratoří a probíhá výměna informací mezi laboratořemi (kdo dělá co). F Jaké jsou dostupné zdroje? F Jsou zřízeny struktury pro komunikaci s laboratořemi a klinickými lékaři a pro zajištění toho, aby laboratoře hlásily diagnostikované případy příslušným orgánům.
F Jsou stanoveny postupy pro rychlou identifikaci neznámých patogenů/látek v klinických vzorcích a ve vzorcích z prostředí během vzniklé události: Klinický popis syndromu: schválení dalších analýz a vyšetření, jako je hledání patogenů (původců nákaz) a protilátek v tělesných tekutinách (např. v krvi, séru, plazmě, mozkomíšním moku, stolici, lavážních tekutinách, materiálech z biopsie nebo v moči). Členské státy musí zajistit, že se s nebezpečným materiálem bude v laboratoři zacházet s odpovídající mírou bezpečnosti (tj. mírou biologické bezpečnosti, kterou je nutno schválit a která musí být stejná ve všech členských státech). F Postupy pro rychlé potvrzení známých škodlivých látek a patogenů v klinických vzorcích a ve vzorcích z prostředí během vzniklé události: Členské státy určují a ustanovují referenční laboratoř(e) pro daného původce nákazy nebo škodlivou látku. U látek/patogenů s vysokou a velmi vysokou mírou ohrožení se materiál
- 13 -
od pacientů nebo izolovaná látka zasílají do referenční laboratoře, aby se např. určil genotyp původce nákazy a stanovilo řádné skladování životaschopného izolovaného kmene (ve sbírce kmenů). Při převozu nebezpečného materiálu se musí dodržovat schválené postupy při současném zohlednění předpisů OSN a IATA. F Členské státy stanovily postupy pro zvládnutí zvýšených požadavků na kapacitu laboratoří a požadavků umožňujících čelit výraznému zvýšení poptávky vzhledem k tomu, že místní i celostátní kapacity laboratoří mohou být přetíženy počtem přijímaných vzorků od pacientů. F Existuje možnost během události rychle vypracovat a rozšířit mezi laboratoře a klinické lékaře pokyny pro diagnózu případů a izolování patogenů. F Je přijata mezinárodní dohoda ohledně nebezpečných látek a původců nákaz, u nichž je vnitrostátní kapacita pro diagnostiku nedostatečná, a o sekundárním potvrzování vysoce nebezpečných patogenů a dalších látek z prostředí.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F Je k dispozici program EU v rámci agentur EU (např. ECDC) spolu s příslušnými vnitrostátními
F F
F F F
orgány, který poskytuje strukturu pro rychlé vypracování společných postupů EU v oblasti diagnózy a potvrzování nemocí a izolování látek/patogenů během vzniklé události: postupy pro odběr (a přepravu) vzorků: v závislosti na pozorovaném syndromu jsou k dispozici kliničtí a laboratorní odborníci, kteří mohou poskytnout potřebné rady ohledně odběru vzorků, je nutno schválit míru biologické bezpečnosti, která by měla být pro všechny členské státy stejná, existuje seznam referenčních laboratoří pro uvedené nebezpečné látky a původce nákaz a jsou zřízena spojení s WHO, záležitosti týkající se potvrzování: v případě pozitivní laboratorní diagnózy velmi nebezpečného patogenu, kdy nelze vyloučit jeho úmyslné šíření, představuje potvrzení pozitivního laboratorního výsledku citlivou záležitost. Mělo by k němu dojít prostřednictvím nezávislého postupu schváleného na úrovni Společenství, Komise pomáhá při uzavírání dvoustranných a mnohostranných dohod, které mají zajistit potvrzení výsledků v souladu s nejmodernějšími vědeckými poznatky, a poskytuje informační a komunikační platformy. Jsou stanoveny postupy pro dosažení shody o různých aspektech laboratorní pomoci pro různé vysoce nebezpečné látky. Pokud jde o biologická agens a infekční onemocnění, agentura ECDC vyvíjí aktivační mechanismus, komunikační linky a logistiku a poskytuje podporu Komisi při uzavírání dvoustranných a mnohostranných dohod, pokud si to členské státy přejí, a při přípravě a podpoře školení a zvýšené kapacity pro případ vysokého zatížení laboratoří. Existují organizované platformy pro shromažďování a výměnu informací. Je stanoven program EU, který poskytuje strukturu pro rychlé vypracování celoevropských postupů zajišťování kvality s cílem zajistit vysokou citlivost a specifičnost těch diagnostických zařízení, která nejsou běžně dostupná na trhu. Je stanoven program EU, který poskytuje strukturu pro rychlé vytvoření vyšetřovacích týmů v případě žádostí o podporu na místě, aby se zajistila epidemiologická podpora pro sběr, kritické posouzení a analýzu údajů během vzniklé události.
1.5 Odběr vzorků z prostředí Očekávaný výsledek V každém členském státě budou zavedeny národní plány a postupy pro získávání vzorků z prostředí. Tyto plány budou obsahovat opatření na ochranu veřejného zdraví a vyšetřujících pracovníků, vymezení subjektů a jejich úloh, seznam nutného minimálního vybavení a protokoly pro zasílání a analýzu vzorků z prostředí v laboratořích. Pracovní skupina zřízená Komisí vypracuje doporučení členským státům s cílem harmonizovat postupy a protokoly pro odběr vzorků z prostředí. Vzorky z prostředí odebrané za účelem určení nebezpečných látek by měly být vhodně zabaleny, opatřeny štítky, označeny a přepravovány v souladu s platnými vnitrostátními a mezinárodními předpisy.
- 14 -
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se odběru vzorků z prostředí: jsou splněny tyto minimální požadavky? F Strategie odběru vzorků: je stanoven cíl strategie odběru vzorků, pokud jde o účel, metodu odběru a počet odebraných vzorků, je zajištěn přístup k důležitým informacím ohledně budov, technických a technologických zařízení (např. ventilátorů, filtrů, potrubí, klimatizačních systémů atd.), jsou vymezeny meze rizika, jsou vymezeny zeměpisné oblasti šíření a pohyblivé předměty v oblasti, ve které má probíhat odběr vzorků, je vymezeno procento negativních kontrol (tzv. slepých vzorků) v celkovém počtu vzorků a stanoven způsob, jak jich dosáhnout. Odběr směsných vzorků: směsné vzorky mohou pomoci vyšetřovatelům charakterizovat přítomnost kontaminace na stavebním materiálu, jako jsou podlahové krytiny, prach nashromážděný ve vzduchových filtrech, usazený prach (např. prach na trámech) a na zařízení kanceláří. Jelikož však extrakce např. spor ze směsných vzorků může vést k problémům souvisejícím s expozicí laboratorních pracovníků těmto sporám, měla by se přijmout vhodná preventivní opatření (například uložení vzorků do zdvojených sáčků), aby se zabránilo druhotnému šíření spor z kontaminovaných směsných vzorků: jsou vymezeny detekční limity, jsou vymezeny postupy pro odběr směsných vzorků. Odběr vzorků z povrchu stěrem nebo výtěrem (vzorky z povrchu se odebírají otíráním neporézní plochy za použití navlhčeného, savého média): jsou vymezena média, která jsou slučitelná s analytickými postupy dané laboratoře. Vzorky z povrchu odebírané pomocí vysoce účinného vzduchového odsávání částic (HEPA) (odběr vzorků pomocí odsávání je výhodný v tom, že sběr pokrývá velké nebo zaprášené, neporézní a porézní plochy, jako jsou podlahové krytiny, stropní obklady, filtry ventilačních systémů a sedadla potažená textiliemi): jsou vymezeny metody pro různé plochy a materiály. Vzorky vzduchu: jsou vymezeny postupy pro odběr různých kontaminujících látek.
F
F F
F
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: Orgány ochrany veřejného zdraví a/nebo jiné příslušné orgány schválily společné standardy týkající se vhodného odběru vzorků a postupů pro následnou dekontaminaci a přepravu.
1.6 Monitorování vedlejších účinků opatření k ochraně veřejného zdraví Očekávaný výsledek Právní rámec a postupy umožní sběr údajů v reálném čase. Opatření přijatá k ochraně veřejného zdraví budou pokrývat různé oblasti a budou případně zahrnovat strategie omezení šíření, vysledování kontaktů, izolování případů, dekontaminaci, lékařské ošetření a očkování. V závislosti na povaze různých opatření je nutno pečlivě a včas sledovat nepříznivé účinky a nežádoucí události a vyhodnocovat je na vnitrostátní i evropské úrovni. V závislosti na stupni pohotovosti a používaných léčivých přípravcích, zdravotnických prostředcích a dalších zdravotnických produktech používaných při opatřeních k ochraně veřejného zdraví se mohou v řadě členských států lišit instituce schopné poskytovat informace o nežádoucích událostech. Bude zaveden systém monitorování vedlejších účinků se sdílenou databází (vstup) a souhrnnými údaji na výstupu, definicemi (definice případu, výběrová kritéria, postupy očkování, očkovací látky, seznam nežádoucích událostí a účinků), zjištěnými proměnnými a kontaktními místy a rovněž doporučeními ohledně možné léčby. Zvláště důležité je, že
- 15 -
monitorování vedlejších účinků léčiv pro vzácná onemocnění používaných mimo rámec jejich registrace, např. jako protilátky, by mělo být upraveno ve vnitrostátních právních předpisech a v dalších příslušných systémech, jako je mechanismus farmakovigilance.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se monitorování nežádoucích událostí/účinků: jsou splněny tyto minimální požadavky? F Národní plány zahrnují vytvoření nebo rozšíření systémů zajišťujících monitorování nežádoucích událostí/účinků.
Interoperabilita F Monitorování nežádoucích událostí/účinků prováděné na úrovni EU v rámci ECDC (s výjimkou farmakologických nežádoucích účinků, které by měla sledovat EMA) spolu s příslušnými vnitrostátními subjekty je zavedeno ve spolupráci s příslušnými orgány členských států pro biologická agens včetně infekčních onemocnění.
1.7 Správa evidence, dokumentace a archivace Očekávaný výsledek Během každé mimořádné události a krizové situace týkající se zdraví (např. propuknutí nákazy, hromadná expozice nebezpečným látkám apod.) se budou informace vyvíjet velmi rychle a udržování průběžného přehledu o odezvách se může stát závažným problémem. Po překonání mimořádné události nebo krizové situace by mohly být zřízeny vyšetřovací výbory, což vyžaduje postupy řádného uchovávání záznamů během dotyčné události. Plány by měly popisovat opatření, která zajistí, že budou zaznamenány a uchovány důležité informace (včetně zdrojů) za účelem jejich vyhodnocení po skončení mimořádné situace a za účelem dlouhodobého monitorování zdraví a sledování pracovníků provádějících opatření během mimořádné situace a jednotlivců z řad veřejnosti, kteří mohou být postiženi.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se správy evidence, dokumentace a archivace: jsou splněny tyto minimální požadavky? F Provádí se každodenní a systematické zaznamenávání příchozích údajů a reakcí. F Je popsána místní, celostátní a mezikrajská koordinace.
Interoperabilita F Jsou známy kontaktní osoby pro koordinaci na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU. F Po skončení události se provádí její aktivní vyhodnocení. F Na úrovni Společenství je zavedena koordinace stávajících systémů evidence a je vymezena úloha každé agentury.
- 16 -
2 Komunikace Nezbytným předpokladem omezení nežádoucího a nepředvídaného společenského rozvratu a hospodářských důsledků na co nejmenší míru a maximalizace účinnosti odezvy je včasné šíření přesných informací na všech úrovních. Správy informací popsané v předchozí kapitole lze dosáhnout pouze tehdy, jestliže je šíření informací přesné a včasné, pokud jde o tyto úkoly a systémy komunikace: systém a postupy podávání zpráv, pravidla přenosu a konzultace informací, sdělování údajů, operativní komunikace a řízení mezi subjekty a sdělování informací o rizicích nebo mimořádné události anebo krizové situaci médiím a veřejnosti. Účinná komunikace je zásadním prvkem krizového řízení. Aktivní komunikace umožňuje veřejnosti jednat tak, aby se chránila před nebezpečím, a rovněž může usnadnit podávání zpráv o případech a informovanost osob zasahujících v první linii, omezit zmatky a umožnit co nejlepší využívání zdrojů. Pro účinnou odezvu je toto vše nutné. Správná komunikace rovněž pomáhá během události zachovat důvěru veřejnosti ke zdravotnickým orgánům a minimalizovat možnost společenského a hospodářského rozvratu. Při komunikaci s médii a veřejností je nutno dodržovat zásady správného sdělování informací o rizicích.
2.1 Systémy a postupy podávání zpráv Očekávaný výsledek Kdo komu o čem podává zprávu a jakým hierarchickým postupem? Jasný tok vstupních údajů, tok informací, přenos údajů a oblasti odpovědnosti každého za shromažďování, analýzu a nahlašování údajů získaných z dohledu a sledování a/nebo kontroly. Výsledkem mohou být standardní pracovní postupy (SOP – Standard Operating Procedures), software a dohody. Klíčovým prvkem plánu všeobecné připravenosti je koordinační mechanismus zahrnující sdělování informací. Tento nástroj by měl obsahovat prvky pro zjišťování neobvyklých událostí a ohrožení veřejného zdraví na základě: otevřených informačních zdrojů (přístupu k systému MedISys a dalším podobným informačním zdrojům), které předávají upozornění a včasná varování (EWRS, RAS-BICHAT, RAS-CHEM, RASFF, RAPEX a další systémy týkající se mimořádných událostí a krizových situací v oblasti zdraví, jako je IHR), společné internetové platformy pro zvládání mimořádných událostí a krizových situací (HEDIS), na níž najdou zdravotnické orgány zprávy o situaci a činnosti, situační mapy a všechny důležité informace, které mohou pomoci při rozhodování. Tyto nástroje musí být dostupné nepřetržitě.
Členské státy, Komise a agentury V závislosti na vážnosti situace je nutno brát zřetel na tři systémy: F systémy rychlého upozornění a oznamování, F systémy včasného varování, F systémy podpory zvládání mimořádných událostí a krizových situací. Ve všech případech musí být systémy spolehlivé, pružné, zabezpečené a dostupné nepřetržitě. To předpokládá tyto zásady: F Určení orgánů, struktur či útvarů pověřených podáváním zpráv. Zahrnutí prvku ochrany veřejného zdraví do ostatních systémů a naopak.
F V raném stadiu je nutno vypracovat standardní pracovní postupy s příslušnými algoritmy a všechny zapojené strany je musí provádět a dodržovat, přičemž tyto postupy musí obsahovat pokyny pro předávání upozornění a varování od místních orgánů celostátním orgánům a dále (např. na úroveň EU a WHO). F Strany se musí dohodnout na kritériích oznamování. F Lze zavést systém s pracovníkem pohotovostní služby.
- 17 -
F Nezbytná je existence obousměrného (duálního) komunikačního kanálu (zabránilo by se tak ztrátě
F F F F
F F
informací), do kterého musí být zapojeny příslušné orgány a operativní kontaktní místa, jež jsou v činnosti nepřetržitě. Úloha každého z nich: příslušným orgánem je vysoce postavený úředník na ministerstvu nebo v instituci s pravomocí přijímat a provádět rozhodnutí a nepřetržitě fungující operativní kontaktní místo, které předává všechna upozornění příslušnému orgánu. Je nezbytné uplatňovat stejnou zásadu na specializované útvary Komise, které jednají jako příslušný orgán, a na bezpečnostní ředitelství se sídlem v Bruselu, které působí jako nepřetržitě fungující kontaktní místo. Používání nejmodernějších komunikačních technologií, které kombinují rychlost výměny informací s ochranou důvěrné povahy údajů (viz příloha 1). Musí být k dispozici záložní zařízení. Okamžiky zásahu by se měly stanovit podle zaměření a rozsahu dotyčné sítě. Při vývoji systému je nutno zohlednit zařízení pro přenos velmi citlivých informací. To se týká různých druhů informací, jako jsou neutajované informace o událostech (citlivé informace) nebo utajované informace (typu EU – VYHRAZENÉ, EU – DŮVĚRNÉ, EU – TAJNÉ nebo informace utajované podle vnitrostátních právních předpisů). Všechny systémy musí zajišťovat zachování důvěrné povahy informací, celistvost, vymezení oblastí odpovědnosti, dostupnost, udržitelnost a spolehlivost v komunikačních protokolech (jistotu, že zprávy dorazí na správné místo). Je nutno zavést přizpůsobené oznamovací formuláře zohledňující složitost potřebné odpovědi.
Interoperabilita V rámci podávání hlášení a postupů uvnitř Společenství by se mělo: F sdělit mechanismům Společenství pro vydávání upozornění a včasné varování určený příslušný orgán a nepřetržitě fungující kontaktní místo,
F oznámit členským státům kontaktní místa odpovědná za zavedené systémy varování a bezpečnostní ředitelství (a/nebo ústřední vstupní místo) v Bruselu jako nepřetržitě fungující kontaktní místo,
F zvážit zapojení specializovaných sítí z oblasti bezpečnosti potravin, krmiv a rostlin, zdraví zvířat, civilní ochrany, subjektů pověřených dohledem a reakcí v oblasti chemických a radioaktivních látek, sítí pro vymáhání práva a dalších specializovaných sítí. Tyto sítě již existují a propojují Komisi, příslušná ministerstva v členských státech a mezinárodní organizace, které působí v oblasti ochrany zdraví (WHO1, Rada Evropy, OECD, MAAE, OPCW, FAO, OIE, GHSI2 atd.).
2.2 Povinnost předávat informace a provádět předběžné konzultace nebo poskytovat informace o protiopatřeních Očekávaný výsledek Na úrovni EU bude existovat strukturovaný rámec pro okamžité podávání zpráv a konzultace o zdravotních hrozbách, událostech a opatřeních s celounijním a mezinárodním významem. Sdělování informací o zdravotních hrozbách (upozornění) mezi orgány a strukturami činnými v oblasti ochrany veřejného zdraví bude probíhat včasně a bude směrováno k příslušným orgánům tak, aby mohly aktivovat plány připravenosti. Zvláštní pozornost by se měla věnovat úloze a profilu „mechanismů IHR“. Ve spojení s Komisí budou členské státy okamžitě ohlašovat ostatním členským státům dotyčné události a přijatá opatření, aby ostatní členské státy a EU mohly rovněž včas přijmout vhodná opatření (např. v případě přenosných nemocí) a zabránit šíření do dalších zemí. Členské státy přijímají opatření, ale pokud tato opatření mají například dopad na cestující, je nutno ostatní členské státy předem uvědomit. Příslušné útvary Komise obdrží oznámení o opatřeních, která mají být přijata, a zajistí následné kroky spolu se zúčastněnými subjekty v členských státech a dalšími útvary Komise
1
Zvláštní pozornost by se měla věnovat úloze a profilu „ústředních míst pro mezinárodní zdravotní řád“, která všechny členské státy určily jako národní kontaktní místa podle Mezinárodního zdravotního řádu WHO (2005) (IHR). 2
GHSI: Global Health Security Initiative – Inciativa pro celosvětovou zdravotní bezpečnost.
- 18 -
a jejich specializovanými strukturami. Postup EU pro předběžné informování a konzultaci bude v souladu s právním mandátem institucí Společenství a omezeními v oblasti veřejného zdraví (lidského zdraví) a rovněž v oblasti zdraví zvířat a rostlin. Právní rámec je důležitý, jelikož opatření mohou narušit fungování vnitřního trhu Společenství. Dojde ke schválení pokynů týkajících se úrovní a stupňů ohrožení, společných metod a terminologie.
Členské státy, Komise a agentury F Dohody a provádění, které se týkají: pokynů ohledně úrovní a stupňů ohrožení, společných metod a terminologie, seznamu opatření (povinně oznamovaných nebo sdělovaných), postupu pro komunikaci a konzultace ohledně opatření (relevantní probíhající práce: rozhodnutí Komise o vyhlášení pohotovosti a opatřeních), vypracování algoritmů pro každou situaci – bude-li to možné. F Postupy pro výměnu informací a spolupráci mezi útvary v oblasti zdraví zvířat a rostlin, bezpečnosti potravin a ochrany lidského zdraví. Je v příslušných postupech systematicky zohledňováno lidské zdraví?
Interoperabilita Přenos informací a konzultace v rámci Společenství vyžadují: F vytvoření právního rámce prostřednictvím dvou rozhodnutí Komise (návrh rozhodnutí Komise, kterým se stanoví postup informování a konzultací a příslušná spolupráce, a návrh rozhodnutí Komise o postupu při rychlém vyhlášení varování na úrovni Společenství, které vyžaduje mimořádná a dočasná koordinovaná opatření na úrovni Společenství v rámci sítě Společenství pro epidemiologický dozor a kontrolu přenosných nemocí), F vypracování dohod s příslušnými útvary Komise, které umožní přijímat rozhodnutí o opatřeních, jež mohou narušit obchod, ekonomiku, život společnosti atd. (ARGUS a Krizový koordinační výbor (CCC)). F Příslušné útvary Komise dostávají oznámení o opatřeních, která mají být přijata, a zajišťují následné kroky spolu se zúčastněnými subjekty v členských státech a dalšími příslušnými útvary Komise, F případné zapojení WHO a používání revidovaných Mezinárodních zdravotnických předpisů.
2.3 Sdělování a správa údajů Očekávaný výsledek Jasný tok vstupních údajů, tok informací, přenos údajů a oblasti odpovědnosti každého za shromažďování, analýzu a nahlašování údajů z dohledu a sledování a/nebo kontroly z prvního oznámení strukturám pro zvládání mimořádných událostí a krizových situací v oblasti veřejného zdraví (viz kapitola 4). Výsledkem mohou být standardní pracovní postupy, software a dohody. V případě potřeby musí být do jádra systému mnohostranně zapracováno zabezpečení. Cílem je chránit síť před útoky, potlačit je a síť uvést do původního stavu. Musí být provedena analýza rizik. Na místní, celostátní a mezinárodní úrovni a na úrovni EU budou určeni partneři, se kterými se budou sdílet informace a údaje. Rychlost zjištění a ještě více rychlé sdílení upozornění a informací je zcela zásadní. Vedle komunikačního nástroje a postupů je nutno zajistit celistvost vyměňovaných informací, potvrdit platnost obsahu, ověřit odesílatele a prověřit příjem odeslaných zpráv. Rychlost přenosu a srozumitelnost sdílených informací lze zlepšit prostřednictvím předem vypracovaných oznamovacích formulářů. Tento mechanismus by měl zahrnovat archivační funkci umožňující vyhledávání a přisoudit Komisi úlohu moderátora.
Členské státy, Komise a agentury Minimální požadavky, které by měly splňovat komunikační nástroje a postupy, jež propojují útvary v členských státech, Komisi a agentury: F Předem vypracované oznamovací formuláře (pro rychlý přenos srozumitelných zpráv). F Vytvoření zabezpečených komunikačních kanálů pro přenos citlivých nebo utajovaných informací. F Ověření odesílatele. F Potvrzení platnosti obsahu. F Prověření příjmu odeslaných zpráv. - 19 -
F Bezpečnostní opatření k zajištění dostupnosti služeb a údajů, celistvosti údajů, ověření totožnosti uzlů a údržba zabezpečení.
F Splňují útvary, které se zabývají hlavními čtyřmi druhy ohrožení (biologickým, radioaktivním, jaderným a chemickým), tyto požadavky?
Interoperabilita Sdělování údajů a zvládání ohrožení v oblasti veřejného zdraví by na úrovni Společenství vyžadovalo alespoň: F udržování platformy (HEDIS3) pro vytváření a pravidelnou aktualizaci: standardů pro shromážděné epidemiologické údaje a výsledky (v současné době vyvíjených
v TESSy a EPIS v rámci ECDC), zabezpečených komunikačních kanálů pro přenos citlivých informací, standardů pro elektronické podávání zpráv o shromážděných laboratorních údajích a výsledcích, standardů pro směrování a zabezpečení údajů, vývoj společných meteo-datových popisů, integrace informací z četných zdrojů údajů při zachování vazeb mezi jednotkami, objekty a událostmi, předkládání strukturovaných informací, včetně situačních zpráv, zpráv o činnosti, kalendářů nadcházejících událostí s pevně danými každodenními postupy u opakujících se opatření, správa přístupu k platformě pro partnerské subjekty, jako jsou vnitrostátní orgány ochrany veřejného zdraví, příslušné vnitrostátní orgány, evropské agentury, ředitelství Komise a mezinárodní partnerské subjekty, styčné a kontrolní struktury v místě sídla každého z partnerských subjektů.
2.4 Sdělování informací mezi subjekty Očekávaný výsledek Postupy sdělování informací mezi subjekty zajišťují přesné a včasné informování na všech úrovních. Resort zdravotnictví bude hrát stěžejní úlohu jako hlavní poskytovatel informací.
Členské státy, Komise a agentury Řádné sdělování informací mezi všemi subjekty v případě ohrožení veřejného zdraví bude vyžadovat, aby existoval mechanismus včasného a systematického šíření informací: F mezi subjekty s celostátní působností a regionálními orgány a úřady, tj. aby byly všem podstatným útvarům dostupné všechny informace, a to zejména informace ohledně veřejného zdraví,
F z regionální úrovně na místní úroveň a do jednotlivých zdravotnických zařízení, včetně nouzových zařízení, která mohou být v obci zřízena pro předávání těchto informací.
Interoperabilita Požadavky na řádné sdělování informací v rámci Společenství: F Existují zvláštní internetové stránky s omezeným přístupem určené pro zdravotníky a další skupiny (rozhodovací subjekty).
F Jsou stanoveny standardní pracovní postupy pro analýzu a informování příslušných struktur a orgánů s cílem zaručit výměnu informací mezi členskými státy.
F Pravidelně se provádějí aktualizace pro všechny relevantní subjekty.
2.5 Sdělování informací o rizicích a při mimořádných událostech nebo krizových situacích médiím a veřejnosti Očekávaný výsledek Ačkoliv sdělování informací o rizicích a sdělování informací při mimořádných událostek a v krizových situacích představují dvě zcela odlišné záležitosti, mají často společné cíle.
3
HEDIS = Health Emergency and Disease Information System – Informační systém o krizových situacích v oblasti zdraví a nákaz.
- 20 -
Při řešení rizika i mimořádné (krizové) události je nejdůležitějším faktorem sdělení zajistit, aby včasné, vhodné a přesné informace byly skutečně odeslány správným osobám. Při sdělování informací o rizicích se jedná o výměnu a šíření vhodných informací o rizicích tak, aby rozhodovací subjekty, zúčastněné subjekty a veřejnost mohly přijímat odpovídající rozhodnutí. Sdělování informací o rizicích pomáhá systematičtěji vymezit rizika, posoudit a zohlednit jednání zúčastněných subjektů a psychosociální aspekty při rozhodování a komunikaci a podporuje plánování účinné komunikace a předávání zpráv. Zásady sdělování informací o rizicích lze také uplatnit v pozměněné nebo zkrácené podobě na sdělování informací v době krizových a mimořádných situacích. Stejně jako sdělování informací o rizicích by měla být sdělovací funkce při krizových nebo mimořádných situacích nedílnou součástí řízení rizik. Sdělování informací v době krizové situaci představuje komunikaci v situaci, která se nějakým způsobem příčí veřejnému chápání přiměřenosti, tradic, hodnot, jistoty, zdraví, bezpečí nebo celistvosti vlády. Sdělování informací při mimořádné situaci probíhá v případě, že je nutno vybraným skupinám co nejdříve sdělit informace v důsledku neobvyklé situace, která vyžaduje rychlé jednání mimo běžné postupy, aby se omezily újmy, škody či úmrtí osob nebo škody na majetku či životním prostředí. Komunikace je často velmi operativní a má vyvolat okamžité jednání nebo sloužit jako vodítko k němu. Komunikace je více než kdykoli dříve uznávána za zásadní prvek, který organizacím a vládám umožňuje účinně řídit rizika. Proto musí komunikace hrát v různých etapách přípravy, prevence, odezvy a obnovy během mimořádné nebo krizové zdravotní situace stěžejní úlohu. Povaha rizik se značně změnila. Nová rizika vznikají v důsledku rychlých změn ve vědě a technice, celosvětové integrace ekonomik a komunikace a toho, že veřejnost očekává menší počet rizik a větší ochranu před nimi. Rizika týkající se veřejného zdraví, a to konkrétně pandemie chřipky a případy ohrožení chemickými nebo radioaktivními látkami nebo biologickým, a jaderným materiálem představují značný tlak na zdroje. Zvládání těchto událostí závisí ve značné míře na informované, angažované a spolupracující veřejnosti. Usnadnění dialogu a výměny zásadních informací mezi zúčastněnými subjekty a příslušnými orgány přispívá sdělování informací o rizicích k transparentnosti a buduje důvěru, věrohodnost veřejných orgánů a vzájemný respekt. Do plánování připravenosti na mimořádné události je důležité zapojit již od počátku zpravodajská média. Při správně navázaných vztazích mohou média během fáze odezvy poskytnout významnou profesionální pomoc. Média jsou zásadní pro: • rychlé informování občanů srozumitelným jazykem, • pomoc občanům při omezování rizik, • aktivaci společnosti, • vysvětlování a získávání podpory pro nepopulární opatření, • vyjadřování názorů obyčejných občanů, • poskytování perspektiv a souvislostí.
Členské státy, Komise a agentury Má-li být sdělování informací o rizicích a v mimořádných a krizových situacích účinné, je nutné, aby existovaly silné komunikační týmy s odpovídajícími lidskými zdroji jak po stránce počtu pracovníků, tak pokud jde o schopnosti (jako jsou multidisciplinární znalosti, škála dovedností a nezbytné školení). V případě mimořádné události nebo krizové situace musí být možné rychle posílit komunikační týmy vnitřním přeskupením pracovníků nebo vzájemnou pomocí mezi útvary či mezi agenturami a institucemi. Každý plán musí obsahovat strategii komunikace, která se skládá z: Fáze před událostí Určení a vybavení mediálního střediska. Určení a vybavení prostor, ve kterých budou pracovat pracovníci pro komunikaci.
- 21 -
Zřízení a udržování komunikačních sítí. Určení klíčových pracovníků pro komunikaci, jejich úkolů a zástupců [jako mluvčích
pro záležitosti veřejného zdraví během mimořádné situace při vystoupeních před různými skupinami obyvatel a při různých příležitostech (mluvčí zastupující různé etnické skupiny, tiskoví mluvčí, mluvčí na shromážděních obyvatel atd.)]. Vytvoření silného nástroje pro interní instrukce (brífink) a systém spojení. Shoda ohledně úlohy pracovníka pro komunikaci v situaci krizového řízení (např. jeho úzké napojení na řídící krizový tým, garanta organizační věrohodnosti a důvěry určujícího strategie komunikace, zástupce veřejnosti na zasedáních vedoucích pracovníků). Potvrzení komunikačních pokynů vypracovaných WHO (důvěra, včasné oznamování, transparentnost) a souhlas s tím, že se bude podle nich jednat. Vypracování seznamu klíčových zpráv a způsobu, jak se budou během mimořádné události a krizové situace používat. Návrh mediálních vyjádření a prohlášení (s vazbou na klíčové zprávy). Vytvoření často kladených otázek a odpovědí (s vazbou na klíčové zprávy). Příprava propagačních materiálů, které se budou používat během mimořádné události nebo krizové situace. Vytvoření internetových informací, které lze v případě potřeby okamžitě zveřejnit. Určení toho, jaké informace by měly být shromažďovány; sběr a kritické posouzení informací. Posouzení a pochopení oblastí zájmu zúčastněných subjektů a veřejnosti. Rozhodnutí o tom, jaké informace mají být sdělovány a komu; příprava zpráv a jejich schválení. Vytvoření seznamu klíčových médií (specializovaných a zaměřených na širokou veřejnost). Zlepšení vztahů s médii (navázat kontakty s klíčovými mediálními pracovníky, pochopit způsob jejich práce, instruovat je o jejich úloze a určit, jak mohou navzájem spolupracovat).
Za účelem racionalizace činností všech zúčastněných subjektů je nutné, aby byly mezi všemi úrovněmi (místní, krajská, celostátní, mezinárodní, mezivládní a meziodvětvovou), které se podílejí na krizovém řízení, zavedeny příslušné postupy a protokoly. Cvičení a školení je nutno považovat za nedílnou součást procesu plánování připravenosti na mimořádné a krizové situace. Před naplánováním cvičení je důležité, aby byli příslušní pracovníci vyškoleni pro úlohy, které mají plnit. Školení pro klíčové komunikační pracovníky a jejich zástupce může být mimo jiné zaměřeno na: písemné vyjadřovací schopnosti (např. sestavování brífinků, tiskových zpráv, prohlášení atd.), psaní pro internetové stránky, hodnocení medializace, účinné používání internetu, využívání sociálních sítí pro komunikaci, zavedené postupy a protokoly. Fáze v době události Pracovník určený pro styk s médii koordinuje také informace pro veřejnost a odpovídá přímo vedoucímu nebo veliteli krizového týmu. Tento koordinátor by měl: u týmu pověřeného informováním veřejnosti dbát na dodržování vzájemných vztahů nadřízenosti a podřízenosti a na plnění oblastí odpovědnosti,
účastnit se brífinků s vedoucím příslušného subjektu, vedením centra krizových operací
(Emergency Operations Centre – EOC) a vyššími orgány velení za účelem aktualizace a zvážení informací určených ke zveřejnění, strategie uplatňované v souvislosti s mimořádnou událostí nebo krizovou situací, vědeckých poznatků a konkrétní situace, vypracovat harmonogram předávání informací týkajících se mimořádné nebo krizové situace, včetně oznámení pro postupy varování ohledně mimořádné nebo krizové situace (v rozhlase a v televizi) a příslušných symbolů, předkládat zprávy jako souhrnné mediální balíčky obsahující hlavní informace, informace uvádějící další souvislosti a důležitá sdělení, a pokud je to možné a vhodné, doprovázené zvukovými nahrávkami anebo videonahrávkami, konzultovat orgány krizového řízení za účelem zjištění hlavních a prioritních záležitostí a připravit profil cílových skupin, poskytnout harmonogram práce a odpočinku týmu pověřeného informováním veřejnosti tak, aby byl zajištěn provoz 24 hodin denně (dvě až tři směny za den) přinejmenším po několik dnů.
Informování médií rovněž vyžaduje média sledovat a zajistit schopnost odezvy. Tato činnost zahrnuje:
- 22 -
třídění žádostí a dotazů médií, odpovídání na dotazy a žádosti médií (např. každodenní tiskové konference, aktualizace internetových stránek),
vypracovávání rad pro média, tiskových zpráv, informačních přehledů, alternativních stopáží, sledování médií prostřednictvím analýzy vývojových trendů a prostředí (např. výstřižkové
služby, sledování zpravodajství v médiích, systému MedISys a jiných podobných informačních zdrojů), aby se zjistilo, jaké zprávy jsou potřebné, jaké nesprávné informace je nutno uvést na pravou míru, co je předmětem obav a zájmu médií během mimořádné nebo krizové situace, posouzení dostupné kapacity telefonního spojení s cílem vyhodnotit potřebu dodatečných telefonních linek v případě mimořádné události nebo krizové situace, odpovídat veřejnosti, která telefonicky (např. prostřednictvím horké linky), písemně nebo elektronickou poštou požaduje informace přímo od příslušného subjektu, včasnost a přesnost informací uveřejňovaných na internetových stránkách určených pro veřejnost, informování veřejnosti o kontaktních údajích příslušného subjektu, sledování veřejnosti prostřednictvím analýzy vývojových trendů a prostředí, aby se zjistilo, jaké zprávy jsou potřebné, jaké nesprávné informace je nutno uvést na pravou míru, co je předmětem obav a zájmu veřejnosti během mimořádné nebo krizové situace, zajištění překladatelských služeb, které lze okamžitě využít, poskytování aktuálních informací (otázek a odpovědí, situačních zpráv, oznámení, map) na internetových stránkách.
Fáze po události Plán komunikace musí rovněž obsahovat možnost zpětně probrat a analyzovat různé aspekty dané události a využít získané poznatky k doladění plánu komunikace pro případ mimořádné situace. V rámci této fáze je nezbytné: určit, co fungovalo, a jaké drobnosti se ve skutečnosti ukázaly jako rozhodující, nebo se mohly ukázat, pokud by byly k dispozici,
zjistit, do jaké míry plán komunikace splnil svůj účel, posoudit zpravodajství v médiích a jeho dopad.
Interoperabilita Během uplynulých let došlo k široké shodě na tom, že by Evropská unie a její členské státy v případě, že by EU měla čelit závaznějšímu ohrožení veřejného zdraví, měly při komunikaci usilovat o koordinovaný postup. Z tohoto důvodu byla vytvořena síť komunikačních pracovníků v oblasti ochrany veřejného zdraví, která propojuje vnitrostátní orgány pověřené řízením rizik, příslušné evropské agentury a Evropskou komisi. Členové této sítě si vyměňují zkušenosti a osvědčené postupy týkající se sdělování informací o rizicích a při mimořádných událostech a v krizových situacích a informují o opatřeních přijatých krizovými manažery, o doporučeních týkajících se zdraví a o řízení rizik. Komise udržuje tuto síť a podporuje její činnosti, k nimž patří: řešení aspektů společné komunikační připravenosti v oblasti ohrožení veřejného zdraví, včetně chemického, biologického, radioaktivního či jaderného ohrožení, propuknutí pandemie chřipky a dalších závažných infekčních onemocnění, informování o opatřeních přijatých krizovými manažery, o doporučeních týkajících se ochrany veřejného zdraví a o řízení rizik, příprava příspěvků k uveřejnění na internetu během dané události, výměna a pokud možno harmonizace sdělení, jež lze během ní použít, vytváření pevných vazeb mezi členy sítě a budování důvěry mezi partnerskými subjekty, předávání poznatků a pokynů v oblasti krizové komunikace rozhodovacím subjektům, např. ohledně toho, jakým způsobem předkládat veřejnosti opatření k ochraně zdraví, pomoc při vymezení všeobecné komunikační strategie pro zvládání ohrožení zdraví zjištěných Výborem pro zdravotní bezpečnost, Komisí, ECDC a dalšími evropskými agenturami, předběžné projednávání zpráv mezi partnerskými subjekty během zdravotní krizové situace prostřednictvím vyhrazené platformy Komise (HEDIS),
- 23 -
sledování reakcí médií během mimořádné nebo krizové situace a zpětné podávání zpráv prostřednictvím sítí, zajištění soudržnosti se subjekty posuzujícími rizika a jejich související činností v oblasti komunikace.
K úkolům patří: zavedení postupů výměny informací (kdy si informace vyměňovat a o čem), vypracování protokolů pro spolupráci (společná analýza události, chápání znění, shoda ohledně linie, kterou je nutno sledovat, shoda o načasování opatření) a koordinace (týmová práce),
sdílení svých komunikačních strategií, tiskových zpráv, brífinků a informování o obavách veřejnosti ve svých zemích,
vypracování a aktualizace seznamu kontaktů, určení nástrojů pro komunikaci mezi partnery (elektronická pošta, internetové platformy,
audiokonference a videokonference atd.), zajištění jednotného přístupu k médiím v rámci různých členských států, překlad otázek a odpovědí zveřejněných na internetu, srovnávání obsahu internetových stránek a tisku ve všech členských státech, zavedení společných standardů, sdílení poznatků získaných v členských státech.
2.6 Politický postoj Očekávaný výsledek Poskytování přesných a včasných informací vyžaduje komunikaci směrem od subjektů k jejich politickým orgánům. Před přijetím rozhodnutí nebo před tím, než zareagují na politické záležitosti související s danou událostí, budou politické orgány chtít znát příslušný plán a vyžádají si informace prostřednictvím určených kanálů.
Členské státy, Komise a agentury Každý plán musí přinejmenším zajistit, aby každý v rámci politické hierarchie: F byl informován a měl aktuální informace o plánu/plánech, úloze a kompetencích jednotlivých subjektů a kontaktních místech,
F znal klíčové členy svého týmu pro odezvu na mimořádné nebo krizové situace, F rozuměl stávajícím systémům a postupům pro zvládání mimořádných a krizových událostí, F používal k rozhodování kanály, které poskytují včasné a přesné informace. Politický postoj v rámci Společenství znamená, že: F Rada a Komise dostávají včas informace o rozhodnutích s významem pro Společenství, F v případě potřeby se u rozhodnutí s významem pro Společenství urychlí příslušná zasedání Rady.
- 24 -
3 Vědecká stanoviska a stanoviska založená na důkazech V této souvislosti se vědeckým stanoviskem nebo stanoviskem založeným na důkazech rozumí proces integrace informací prostřednictvím rychlé konzultace, zjištění slabých stránek a možné reakce pomocí posouzení rizik, včetně podpory nezbytné ke stanovení odpovídajících opatření a k určení potřebných zdrojů a způsobů provedení příslušných opatření.
3.1 Rychlá konzultace (odborníků, odborných subjektů) za účelem zjištění stanoviska Očekávaný výsledek Na úrovni členských států a na úrovni EU bude zaveden systém pro poskytování odborných stanovisek. Budou k němu mít přístup ministerstva a další příslušné subjekty v členských státech a jeho cílem bude vytvořit skupinu určených vnitrostátních odborníků, posilovat vzájemnou pomoc mezi členskými státy a usnadňovat společnou reakci EU na mimořádné události a krizové situace v oblasti veřejného zdraví. Budou existovat opatření pro ad hoc konzultování sítí (dálkové nebo přímé) a k dispozici budou konferenční zařízení. Při sestavování seznamů odborníků je však nutno věnovat pozornost tomu, zda jsou odborníci jmenováni členským státem nebo Evropskou unií. Je rovněž nutno dbát na to, aby nedocházelo k přetěžování odborníků, pokud působí jako odborníci u vlád jednotlivých států a zároveň u Evropské unie (a případně u WHO atd.). Podle stávajících postupů budou k dispozici odborníci, budou pracovat stávající výbory (např. Výbor pro zdravotní bezpečnost, kontaktní místa EWRS) a případné nové vědecké výbory. Je rovněž nezbytné zavést postupy k zvládání dalších druhů ohrožení, jako jsou chemická a radiační ohrožení.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se rychlé konzultace ohledně mimořádných událostí s dopadem do veřejného zdraví: F Jsou k dispozici seznamy jednotlivých odborníků? F Jsou k dispozici seznamy kontaktních míst? F Existují postupy pro rychlou konzultaci odborníků v naléhavých případech? F Zahrnují tyto postupy: odborníky z oblasti veřejného zdraví s různou specializací (jako je posouzení rizik a ohrožení, připravenost a odezva), odborníky na toxikologii, odborníky specializované na toxiny, odborníky specializované na řešení zdravotních následků z ozáření? F Existují operativní spojení pro konzultaci odborníků na epidemiologii, laboratorní vyšetření, odborníků na zdraví zvířat a rostlin a odborníků na bezpečnost potravin?
Interoperabilita Operativní spojení pro výměnu informací nebo konzultaci odborníků v rámci Společenství, což vyžaduje: F opatření týkající se konzultací jednotlivých odborníků pro každý druh mimořádné události, seznamy (adresáře, registry, soupisy) dostupných vnitrostátních odborníků nebo kontaktních F F F F
míst v případě chemického, biologického, radioaktivního či jaderného ohrožení, přírodní události (např. změny klimatu) nebo důsledků narušení infrastruktury, kontaktní místa na úrovni Společenství pro přístup k odborníkům nebo příslušným seznamům, vymezení úlohy agentur EU (např. ECDC) jako kontaktních míst pro odborníky v oblasti veřejného zdraví a jejich úlohy při správě a udržování seznamu odborníků v oblasti ochrany veřejného zdraví, operativní spojení se strukturami EU a mezi nimi navzájem, které navzájem propojuje odborné subjekty z příbuzných oblastí, jako jsou zdraví zvířat a rostlin, bezpečnost potravin, civilní ochrana a problematika radiační ochrany, operativní spojení s odborníky a mezi nimi navzájem, kteří jsou k dispozici v ECDC a ve vědeckých výborech v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí
- 25 -
(rozhodnutí č. 2004/210/ES), jako je např. Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (SCENIHR – Scientific Committee on Emerging and Newly Identified Health Risks), F naléhavé postupy pro rychlé svolání struktur vytvořených na základě rozhodnutí č. 2119/98/ES, jako je složka epidemiologického dozoru (ESCON), nebo pro rychlé zřízení určených skupin odborníků (bývalá pracovní skupina pro SARS), F operativní spojení s WHO, akční skupinou pro celosvětovou zdravotní bezpečnost (GHSAG) a dalšími příslušnými mezinárodními organizacemi.
3.2
Kvantitativní posuzování – modelování
Všechny body pojednané v tomto oddílu se v zásadě vztahují na infekční onemocnění, změnu klimatu a události související se biologickým, chemickým, radioaktivním či jaderným ohrožením. K analýze šíření a zdolávání infekčních onemocnění jakožto ohrožení zdraví a k poskytování poradenství rozhodovacím subjektům v oblasti připravenosti resortu zdravotnictví, posuzování rizik a krizového řízení se v posledních letech používají matematické modely. Modely mohou rovněž umožnit kvantitativní posouzení ohniska nákazy a lze je použít k předvídání účinnosti navrhovaných opatření ke zvládnutí dané situace. Modelování v případě infekčních nemocí se rychle stává velmi důležitým nástrojem pro rozhodování v oblasti ochrany veřejného zdraví a vzhledem k omezeným odborným poznatkům o této problematice je přidaná hodnota koordinovaného přístupu EU k této záležitosti velmi důležitá. Kombinované využívání technologie dálkového průzkumu, geografických informačních systémů (GIS), vesmírných statistických technik a matematických modelů nám může pomoci: a) zdokonalit modely výskytu různých druhů přenašečů, b) zjistit oblasti s nejvyšším rizikem zasažení novými přenašeči, c) zjistit přenašeče představující nejvážnější hrozbu pro danou oblast a d) modelovat způsoby, jakými na sebe přenašeči, cizopasníci a lidští hostitelé vzájemně dynamicky působí v podmínkách extrémní proměnlivosti klimatu nebo jeho změny. Modelování rozptylu chemických látek je mnohem rozvinutější než modelování v případě infekčních nemocí. Modelování rozptylu chemického mraku po události představující chemické ohrožení (nezaviněné nebo úmyslné) se považuje za cenný nástroj pro krizové manažery v oblasti civilní ochrany, jelikož odhad míry expozice zasaženého obyvatelstva má prvořadý význam pro přijetí vhodných opatření (např. evakuaci). Modelování rizikových oblastí je v současné době jedním z požadavků v bezpečnostních plánech chemických zařízení podle směrnice Seveso (2003/105/ES). V oblasti radiační ochrany bylo vyvinuto modelování rozptylu radioaktivních látek a v rámci Komise bylo společně s prací GŘ TREN, GŘ RELEX a GŘ JLS realizováno několik opatření, k nimž Společné výzkumné středisko (JRC) poskytlo technické a vědecké know-how. Aby Společenství mohlo účinně řešit důsledky v oblasti veřejného zdraví a důsledky expozice obyvatel škodlivým látkám, je nutné v těchto oblastech budovat kapacity a rozvíjet odborné poznatky. Pro modelování, výklad výsledků a jejich využití při optimalizaci opatření k odezvě na mimořádné situace musí být dostupné spolehlivé nástroje. Je nutno, aby modelování pokrylo dvě různé oblasti: 1) modelování rozptylu škodlivé látky v prostředí a 2) modelování expozice obyvatelstva škodlivé látce.
Očekávaný výsledek Zvýšení kapacity pro modelování a tudíž pro kvantitativní posuzování možných ohrožení veřejného zdraví v Evropě včetně infekčních onemocnění, změny klimatu a biologického, chemického, radioaktivního či jaderného ohrožení. Vytvoření evropské sítě matematického modelování (NEMO – NEtwork on mathematical MOdelling) za účelem akumulace kapacit epidemiologického modelování v Evropě a rozšíření výhod modelovacích nástrojů i na členské státy, které tuto způsobilost buď vůbec nemají nebo ji mají nedostatečnou. Síť NEMO může sloužit jako odborná poradenská skupina pro krizové
- 26 -
řízení pro orgány přijímající rozhodnutí v oblasti ochrany veřejného zdraví na vnitrostátní a evropské úrovni. Pro vytvoření infrastruktury potřebné pro fungující modelovací síť na evropské úrovni je nutná úzká spolupráce mezi členskými státy, GŘ SANCO, ECDC, EFSA a JRC. Tato síť bude sloužit jako platforma pro všechna výše zmíněná ohrožení zdraví, infekční onemocnění, změnu klimatu, biologická, chemická, radioaktivní či jaderná ohrožení a její složení se bude měnit v závislosti na řešené události. Pokud jde o chemické hrozby, byla by pro vytvoření příslušných modelů a komunikačních postupů pro fungující síť na evropské úrovni nutná úzká spolupráce mezi různými orgány v členských státech, vnitrostátními odpovědnými centry (např. Evropskou asociací toxikologických středisek a klinických toxikologů (EAPCCT), vnitrostátními institucemi v oblasti ochrany veřejného zdraví), GŘ SANCO a JRC. Modelování expozice obyvatelstva škodlivým látkám je zásadní pro to, aby veřejné orgány a osoby zasahující v první linii mohly spolehlivě předvídat počet obětí a závažnost účinků na zdraví obyvatel. Tyto informace jsou také důležité pro bezpečnost zasahujících týmů. Je důležité zlepšit kvantitativní posuzování rozptylu škodlivých látek a poskytovat spolehlivé odhady jejich dopadu na obyvatelstvo vystavené působení těchto látek. Modely rozptylu ovšem nemohou nahradit měření kontaminace po mimořádné události přímo na místě prostřednictvím vhodných analytických zařízení. Také s ohledem na radiační ohrožení bude pro vytvoření příslušných modelů a komunikačních postupů pro fungující síť na evropské úrovni nutná úzká spolupráce mezi různými orgány v členských státech, vnitrostátními orgány pro jadernou bezpečnost, GŘ SANCO, agenturami EU a JRC. Celkovým výsledkem by byla větší dostupnost spolehlivých a ověřených modelovacích nástrojů uzpůsobených potřebám orgánů přijímajících rozhodnutí v oblasti ochrany veřejného zdraví na vnitrostátní a evropské úrovni.
Členské státy Kontrolní seznam týkající se modelování v případě mimořádných událostí s dopadem do veřejného zdraví: F Do plánování na vnitrostátní úrovni je zahrnuto modelování (infekční onemocnění, změna klimatu, události představující chemické, radiační či jaderné ohrožení).
F Jsou zajištěny stávající kapacity pro modelování zdravotních hrozeb na vnitrostátní úrovni (v rámci F F F F F F F F F
subjektů řízení rizik a zvládání krizových situací, akademické obce nebo jiných výzkumných ústavů). Je zajištěna úroveň odborné způsobilosti v oblasti kvantitativního posuzování na vnitrostátní úrovni. Používají se stávající (a vyvíjejí nové) modely a metody kvantitativního posuzování vznikajících zdravotních hrozeb. Jsou zjištěny možnosti odborného vzdělávání v oblasti matematického modelování a obecně v oblasti kvantitativního posuzování. Zjištění vhodných datových souborů nutných pro fungování stávajících a možných nových modelů. To může vyžadovat značnou výzkumnou práci a spolupráci mezi různými odvětvími na vnitrostátní úrovni. Jsou připraveny systémy pro získávání a sdílení údajů před vznikem ohrožení a v jeho průběhu. Zařízení pro sdělování výsledků a sdílení znalostí a metod s orgány ochrany veřejného zdraví z jiných členských států. Uspokojivá úroveň odborné způsobilosti v oblasti kvantitativního posuzování. Spolehlivost a použitelnost stávajících nástrojů pro případy ohrožení posuzovanými škodlivými látkami při zohlednění konkrétních podmínek (např. otevřené prostory, městské prostředí, uzavřené prostory jako stanice metra, sportovní stadiony atd.). Jsou budovány kapacity pro validaci modelování v téměř reálném čase na podporu opatření k odezvě na mimořádné situace a modelování šíření v různých médiích (např. kontaminace vody).
Agentury F Systém pro získávání údajů a případný celoevropský dohled. Určení vhodných datových souborů pro úroveň EU.
F Je připraven systém pro získávání a sdílení údajů před vznikem ohrožení nebo mimořádných situací a v jejich průběhu.
F Jsou k dispozici odpovídající údaje pro modelování přístupů a další kvantitativní posouzení. F Zvýšení kapacit pro poskytování vědeckých stanovisek a výklad modelování.
- 27 -
F Kvalitativní posuzování rizik. F Informace o způsobech expozice škodlivé látce a o předpokládaných/odhadovaných dávkách u různých skupin obyvatelstva, při jejichž překročení se přijímají opatření na ochranu veřejného zdraví. F Zvýšení odborné způsobilosti v oblasti poskytování vědeckých stanovisek a k pochopení dopadů na zdraví při expozici škodlivé látce.
Komise Kontrolní seznam týkající se zvládání mimořádných situací s dopadem do veřejného zdraví: F Do plánování je zahrnuto modelování (infekční nemoci, změna klimatu, události představující chemické, radiační či jaderné ohrožení).
F Je vytvořena evropská síť pro modelování dynamiky přenosu a zdolávání možných, rychle se vyvíjejících závažných zdravotních hrozeb (GŘ SANCO – JRC) a je zajištěna její koordinace.
F Jsou zjištěny stávající kapacity pro modelování zdravotních hrozeb (infekční onemocnění, změna
F F F F F F F F F
klimatu, události představující chemické, radiační či jaderné ohrožení) v EU-27, a to zejména u subjektů pověřených řízením rizik a zvládáním krizových situací v členských státech, a jsou vybrány příslušné vnitrostátní orgány ochrany veřejného zdraví. Jsou pořádány schůzky za účelem prezentace a projednání nového vývoje v této oblasti (1 až 2 pracovní semináře za rok). Jsou vytvořena spojení mezi členskými státy pro výměnu údajů týkajících se modelování a příslušného know–how. Používají se stávající (a vyvíjejí nové) modely a metody kvantitativního posuzování vznikajících zdravotních hrozeb. Jsou zjištěny možnosti odborného vzdělávání v oblasti matematického modelování a obecně v oblasti kvantitativního posuzování pro vědce z členských států, které nemají v současné době odpovídající kapacity. Rozšiřují se odborné poznatky a kapacita pro epidemiologické modelování a kvantitativní posuzování v rámci Komise (JRC, GŘ SANCO). Za účelem ochrany obyvatelstva (včetně vysoce rizikových skupin jako jsou děti, starší osoby, těhotné ženy) a osob zasahujících v první linii jsou vymezeny úrovně akutní expozice. Je stanoven schválený seznam nejdůležitějších látek a ověření výsledků projektů EU. Jsou budovány kapacity pro validaci modelování v téměř reálném čase na podporu opatření k odezvě na mimořádné situace a modelování šíření v různých médiích (např. kontaminace vody). Jsou stávající nástroje spolehlivé a použitelné při posouzení podmínek/scénářů (např. otevřené prostory, městské prostředí, uzavřené prostory jako stanice metra, sportovní stadiony atd.), ve vazbě na výsledky možných projektů EU.
Interoperabilita Operativní spojení pro schopnost prognostického modelování v rámci Společenství, což vyžaduje: F Platformu pro kvantitativní posuzování odborné způsobilosti k modelování na úrovni Společenství v podobě sítě odborníků.
F Vymezení úlohy agentur EU jako kontaktního místa pro dohled, odborné poznatky v oblasti F F F F F
veřejného zdraví a kvalitativní posuzování rizik na evropské úrovni, poskytování vhodných údajů pro modelování předpokladů. Vymezení úlohy JRC jako kontaktního místa pro kvantitativní posuzování rizik, poskytování odborných stanovisek zejména v oblasti modelování a koordinace sítě odborníků na evropské úrovni. Tok výstupů v rámci Společenství směrem ke GŘ SANCO, které je odpovědné za řízení rizik na evropské úrovni, Vývoj společného formátu pro výměnu informací, včetně vstupů, výstupů a základních předpokladů, mezi modely, uživateli a orgány. Harmonizované definice, Vývoj společného formátu pro modely, uživatele a orgány k výměně informací, včetně vstupů, výstupů a základních předpokladů.
- 28 -
3.3 Posuzování slabých stránek Očekávaný výsledek Plány členských států budou zahrnovat kapacity pro posuzování slabých stránek vnitrostátních struktur a systémů podle společných standardů předem dohodnutých na úrovni Společenství. Bude existovat mechanismus Společenství pro schvalování jednotlivých posouzení.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se posouzení slabých stránek v případě mimořádných událostí s dopadem do veřejného zdraví: F Členské státy jmenují své odborníky a podílejí se na systému konzultací a využívání těchto F F F F F F F F
odborných znalostí. Členské státy vypracují postup posuzování slabých stránek, který zohledňuje různé proměnné včetně otázek bezpečnosti (safety) a zabezpečení (security). Každý členský stát zahrne do svých plánů kapacity pro posuzování slabých stránek svých vnitrostátních struktur a systémů. Každé vnitrostátní posouzení je na úrovni Společenství vzájemně uznáváno na základě společných, předem dohodnutých standardů pro posuzování slabých stránek. Kritická infrastruktura, například dodávky vody a distribuce potravin, a hrozba šíření patogenů. Plány ve svém posouzení slabých stránek obsahují údaje o chemických zařízeních (výroba a skladování, např. u podniků typu Seveso, nebo národní kontaktní bod pro OPCW) prostřednictvím meziodvětvové spolupráce s příslušnými orgány. Provádí se posouzení slabých stránek určené kritické infrastruktury. Je stanoven soubor minimálních standardních požadavků pro posuzování slabých stránek. Je stanoven postup posuzování slabých stránek. Je stanoven akreditační systém. Existuje propojení mezi strukturami a orgány ochrany veřejného zdraví a dalšími strukturami a útvary a spolupráce s nimi.
Interoperabilita Operativní spojení pro schopnost posuzování slabých stránek v rámci Společenství, což vyžaduje: F Vědecké znalosti vědeckých výborů zřízených podle rozhodnutí č. 2004/210/ES a ECDC za účelem F F F
F
navržení seznamu kritické infrastruktury a souboru minimálních standardů posuzování slabých stránek pro členské státy, Aby každé vnitrostátní posouzení bylo na úrovni Společenství vzájemně uznáváno na základě společných, předem dohodnutých standardů posuzování slabých stránek a aby existoval mechanismus Společenství pro schvalování jednotlivých posouzení, Spolupráci s GŘ ENV, které dohlíží na provádění směrnic Seveso, jakož i s JRC v oblasti chemických havárií a výměnu nezbytných informací (map, poučení z nehod atd.), Spolupráci a zahrnutí návrhu do strategie Rady/Komise v oblasti vnitřních aspektů boje proti terorismu v souvislosti s kritickou infrastrukturou, přičemž tuto strategii řídí GŘ JLS (evropský program na ochranu kritické infrastruktury EPCIP) (sdělení o ochraně kritické infrastruktury v boji proti terorismu z roku 2004), Zahrnout do příslušných právních předpisů postup posuzování slabých stránek a akreditační mechanismus.
3.4 Posuzování rizik a možnosti opatření (zásady kontroly) Očekávaný výsledek Na úrovni EU bude existovat mechanismus Společenství a postup rozhodování pro vyhlášení varování na úrovni Společenství a pro zvolení nejlepší možné odezvy na případné ohrožení. Systém umožní rychlý oběh informací mezi členskými státy a Komisí. Od prvních dnů mimořádné události nebo krizové situace jej bude možné používat k propojení středisek pro řešení krizových operací (EOF), k telekonferencím a k rychlé konzultaci mezi členskými státy a Komisí. Vyhrazená a chráněná emailová schránka nebo internetové stránky budou pomáhat řídit sdílení informací podle vývoje události. Opatření v oblasti ochrany veřejného zdraví v oblasti prevence a zdolávání onemocnění se nutně budou lišit podle jednotlivých zemí v závislosti na zdravotnických infrastrukturách a na povaze události (biologické, chemické, environmentální povahy, související s přírodní katastrofou či komplexní situací atd.). Tato opatření by mohla zahrnovat identifikaci a karanténu osob, které přišly do styku s nebezpečnou
- 29 -
látkou, opatření omezující kontakt osob ve společnosti, opatření ke zkrácení doby mezi projevem symptomů a izolací nemocných, dezinfekci, omezení cestování, kontrolu při vstupu a výstupu, opatření proti přenašečům atd. Vedle společenských, hospodářských a logistických aspektů budou na podporu realizace opatření v oblasti ochrany veřejného zdraví nutné vědecké a epidemiologické důkazy. V této etapě řízení rizik budou muset technické a rozhodovací skupiny zjistit dostupné možnosti řízení, porovnávat a vážit různá zdravotní rizika spolu s hospodářskými, politickými a společenskými faktory. Mohou přitom používat taková kritéria rozhodování, jako jsou studie nákladů a přínosů, analýza efektivnosti nákladů, analýza rizik a přínosů nebo srovnávací analýza rizik. Budou vypracovány informace, doporučení a vědecké podklady týkající se jak obecných tak specifických opatření, o kterých bude nutno uvažovat při mimořádných událostech a v krizových situacích v oblasti ochrany veřejného zdraví.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se posuzování rizik a přijímání opatření v případě mimořádných událostí s dopady do veřejného zdraví: F Rozhodovací postup u opatření v oblasti ochrany veřejného zdraví založený na vědeckých a epidemiologických důkazech: zahrnující struktury v oblasti ochrany veřejného zdraví, spojující společenské, hospodářské a logistické aspekty na podporu realizace opatření v oblasti ochrany veřejného zdraví. F Právní opora pro provádění opatření v jiných oblastech, než je ochrana veřejného zdraví. F Mezinárodní závazky ohledně oznamování a spolupráce, včetně IHR.
Interoperabilita Operativní spojení pro schopnost poskytovat v rámci Společenství rozhodovacím subjektům vědecké důkazy, což vyžaduje: F Rozhodnutí Komise, kterými se stanoví postupy pro informování, konzultace a koordinaci v oblasti F
F F F F F F F F F F
opatření za účelem koordinace kontroly a prevence přenosných nemocí pomocí sítě Společenství (rozhodnutí o informování předem), Rozhodnutí Komise o postupu rychlého vyhlášení varování v oblasti veřejného zdraví na úrovni Společenství, jehož součástí jsou také mimořádná a dočasná koordinovaná opatření na úrovni Společenství v rámci sítě Společenství pro epidemiologický dozor a kontrolu přenosných nemocí ve (rozhodnutí č. 2119/98/ES) (a podle farmaceutických předpisů) (vyhlášení pohotovosti), Společné informace, doporučení a vědecké důkazy k obecným a specifickým kontrolním opatřením, o kterých bude nutno uvažovat v krizových situacích v oblasti ochrany veřejného zdraví, Jednání podle rozhodnutí č. 2119/98/ES (ESCON, EWRS) – rozhodnutí Komise o EWRS, Jednání s dalšími strukturami (např. Stálým veterinárním výborem a Výborem pro zdravotní bezpečnost), Stanoviska ECDC, vědeckých výborů, EFSA, EMA atd., Krizové středisko nebo krizová střediska Společenství propojená s příslušnými vědeckými strukturami, propojení s ARGUS, ústřední krizovou buňku v rámci Komise nebo Rady (a v mezidobí propojení s krizovým střediskem RELEX, MIC, krizovým střediskem JLS atd.), Spojení mezi členskými státy a krizovým operačním centrem Společenství pro oblast zdraví a úloha ECDC, Program strategie v oblasti interních aspektů boje proti terorismu (Rada – Komise – koordinátor EU pro boj proti terorismu), program v oblasti chemického, biologického, radioaktivního a jaderného ohrožení (CBRN program), Mechanismus civilní ochrany (rozhodnutí Rady č. 2001/792/ES ze dne 23. října 2001 o vytvoření mechanismu Společenství na podporu zesílené spolupráce při asistenčních zásazích v oblasti civilní ochrany), Spolupráci s WHO prostřednictvím Sítě pro přenosné nemoci.
- 30 -
3.5 Rozhodnutí o kolektivní ochraně (mezinárodní rozměr) Očekávaný výsledek Budou vypracovány společné pokyny pro vzájemné předběžné oznamování obecných a specifických kontrolních opatření, která se vztahují na velvyslanectví, mezinárodní zaměstnance a dopravu. Budou pomáhat při přijímání rozhodnutí, která je nutno učinit na různých stupních řízení v případě hrozby. Škála těchto rozhodnutí bude sahat od doporučení obyvatelstvu (např. zda zrušit hromadná shromáždění či uzavřít školy a veřejné prostory) až po individuální opatření, jako jsou doporučení leteckým posádkám nebo široké veřejnosti.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se používání pokynů: F Předání pokynů příslušným orgánům a jejich aktualizace. F Zpětná vazba na centrální úroveň (členské státy – Komise).
Interoperabilita F Poradenská úloha agentur EU (např. ECDC, ECHA). F Propojení s příslušnými útvary Komise v rámci GŘ TREN – GŘ EMPL – GŘ RELEX a dalších. F Propojení s WHO – IHR pro rychlou aktualizaci.
3.6 Rozhodnutí o odpovídajících opatřeních, zdrojích a způsobech realizace Očekávaný výsledek Jakmile jsou určeny zásady kontroly (viz bod 3.5), je vhodné po vědecké a logistické stránce sdílet informace a zdroje, které se týkají příslušného opatření a způsobů jeho realizace. V případě potřeby budou otázky ohledně odezvy řešeny společně s příslušnými orgány, jako jsou orgány civilní ochrany, vymáhání práva, vojenské orgány atd. Poté, co jsou tyto záležitosti stanoveny a řešeny členskými státy, Komise zaplní mezery v oblastech, kde přístup na úrovni Společenství představuje přidanou hodnotu. Budou k dispozici seznamy organizací, které působí v rámci Společenství, s informacemi o jejich schopnosti pomáhat při odezvě na mimořádnou událost a odstraňování jejich následků. Budou vypracovány seznamy předmětů a vybavení potřebných k odstranění následků, které nejsou dostupné na místní úrovni a které by bylo třeba získat ze zahraničí. Bude možné rychle získat informace o celních a daňových předpisech týkajících se dovozu a přepravy předmětů a vybavení potřebných k odezvě a k odstranění následků (a dalším účelům). Budou dostupné informace o nezbytných zdrojích pro odezvu a k odstranění následků, které umožní rychlou odezvu, např. o systémech zásobování vodou, sanitárních systémech, síti zdravotnických zařízení, alternativních místech pro vytvoření přístřeší a potřebném materiálu, přístavech a dopravních sítích, skladech a komunikačních systémech.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se mimořádných událostí s dopady do veřejného zdraví: F Seznam orgánů a struktur řídících odstraňování následků. F Seznam kontaktních míst (KM). F Seznam závazných opatření, která je nutno přijmout, s jejich popisem krok za krokem v závislosti na rozsahu události (např. odběr vzorků vyžaduje vybavení KM, místo trestného činu vyžaduje zásah subjektu pověřeného vymáháním práva). F Výše uvedené tři body zahrnují spojení se strukturami a orgány v oblasti ochrany veřejného zdraví.
Interoperabilita Operativní spojení pro schopnost určit v rámci Společenství vhodná opatření v odezvě na mimořádnou událost, což vyžaduje: F seznamy organizací působících v rámci Společenství s informacemi o jejich schopnosti pomáhat při mimořádné události a při odstraňování jejích následků,
- 31 -
F seznamy předmětů a vybavení potřebných k odstranění následků, které nejsou dostupné na místní F F
F F F F F
úrovni a které by bylo nutné získat ze zahraničí nebo které by mohly být zajištěny v rámci iniciativy Společenství, informace o celních a daňových předpisech týkajících se dovozu a přepravy předmětů a vybavení potřebných pro odezvu a k odstranění následků (a dalším účelům), informace o nezbytných zdrojích pro odezvu a obnovu, které umožní rychlou odezvu, např. o systémech zásobování vodou, sanitárních systémech, sítích zdravotnických zařízení, alternativních místech pro vytvoření přístřeší a potřebném materiálu, přístavech a dopravních sítích, skladech a komunikačních systémech (ochrana kritické infrastruktury – EPCIP), EUROPOL (Evropská síť pro vymáhání práva – LEN), další mechanismy odezvy: mechanismus civilní ochrany, EMA, GŘ pro výzkum, armádu, programy týkající se strategie… (viz výše), mezinárodní organizace, včetně WHO, OIE, WHO-IPCS, OPCW.
- 32 -
4 Struktury pro zvládání krizových situací v oblasti veřejného zdraví V zásadě je podle článku 152 Smlouvy o ES každý členský stát odpovědný za řešení mimořádné události a krizové situace v oblasti veřejného zdraví na svém území, a to zejména pokud se jedná o přenosná onemocnění. Konkrétní postupy, které členské státy zavedly za účelem koordinace nezbytných naléhavých opatření při mimořádných událostech a v krizových situacích, zůstávají v platnosti, v případě potřeby i za pomoci zásahových týmů, pokud jsou požadovány. Uspořádání struktur pro zvládání mimořádných událostí a krizových situací v oblasti veřejného zdraví by mělo zohlednit skutečnost, že existují různé právní předpisy EU týkající se nemocí přenášených z potravin nebo jiných výrobků, z rostlin či ze zvířat nebo nemocí vyvolaných přímo chemickými, fyzikálními, radioaktivními látkami či jaderným materiálem. V případě zjištění biologického ohrožení bude muset převzít vedoucí úlohu při řešení krizové situace zdravotnictví, zatímco při chemické nebo radioaktivní či jaderné události tomu může být jinak, a to zejména v různých členských státech EU. V tomto případě je odvětví zdravotnictví obvykle odpovědné za řešení následků, pokud jde o zranění, úmrtí a zdravotní dopady na obyvatelstvo obecně. Vznikem sítě Evropského společenství pro epidemiologický dozor a kontrolu přenosných nemocí (rozhodnutí č. 2119/98/ES) a obecněji Výboru pro zdravotní bezpečnost [závěry předsednictví z 2384. zasedání Rady (zdraví) ze dne 15. listopadu 2001, závěry Rady ze dne 22. února 2007 (6226/07) a závěry Rady ze dne 16. prosince 2008 (2916. zasedání Rady ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele)] byl pro přenosné nemoci vytvořen vhodný nástroj pro koordinaci řízení rizik, který odpovídajícími prostředky zajišťuje stálou vzájemnou komunikaci mezi Evropskou komisí a příslušnými orgány ochrany veřejného zdraví v každém členském státě, jež jsou odpovědné za rozhodnutí o opatřeních, která mohou být nutná pro ochranu veřejného zdraví. Rozhodnutí o tom, zda ohrožení dosáhlo stupně, kdy je nutno aktivovat řídící a kontrolní strukturu (Command and Control Structure – CCS) působící v každém členském státě na celostátní úrovni, je na uvážení každého členského státu. Při rozhodování o aktivaci CCS lze zohlednit různé faktory, jako jsou systémy rychlého varování, potřeba důkladnějších informací, konzultací nebo koordinace a tudíž potřeba prodloužit pracovní dobu. Pro schopnost přijímat jasná a včasná rozhodnutí na úrovni aktérů a zúčastněných subjektů je zásadní vědět, kdo je pověřen řízením a kontrolou při vzniklém ohrožení. Stejně tak je zásadní zjistit a odstranit možné právní komplikace, a to zejména při přeshraniční součinnosti a spolupráci. Z tohoto důvodu by měl být zaveden právní rámec řešící otázky ochrany veřejného zdraví (např. epidemie, pandemie, očkovací kampaně, omezení cestování, léčení, naléhavé případy). Plány členských států by měly pro různé události (přenosné nemoci, útoky za použití chemických, biologických, radioaktivních či jaderných materiálů, změnu klimatu, povodně) uvádět, kdo je odpovědný za přijímání rozhodnutí, kdo má pravomoc přeměnit rozhodnutí v opatření na vnitrostátní úrovni a kdo komunikuje s mezinárodními organizacemi a ostatními členskými státy. Za informování médií a veřejnosti by měla být odpovědná síť pracovníků pro komunikaci (viz kapitola 2). Při vytváření těchto struktur by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost formálním vazbám s dalšími mezinárodními organizacemi (např. vztahům mezi WHO a národními kontaktními místy v rámci IHR (2005)) a začlenit tyto struktury do CCS. Zásadní je také zdůraznit, kdo má na starost dílčí prvky řešení mimořádné události nebo krizové situace (jako jsou třídění, vyhodnocování mimořádné události anebo šetření v ohnisku nákazy, omezení obchodu doporučeními k cestování, omezení pohybu zboží a osob atd.). Je proto nutná existence „kontaktní a spojovací“ struktury, aby bylo možné: i) určit minimální činnosti a nezbytné kroky, které je nutno provést pro zajištění koordinovaného přístupu, ii) poskytnout řídící a kontrolní struktuře pro tento koordinovaný přístup logistickou podporu a iii) sledovat jejich realizaci v různých fázích události.
- 33 -
Boj proti ohrožení veřejného zdraví vyžaduje koordinaci opatření členských států. Na úrovni EU by proto měla být aktivována „kontaktní a spojovací“ struktura a zůstat ve stálém styku s: i) řídící a kontrolní strukturou v členských státech prostřednictvím jejich komponenty pro oblast ochrany veřejného zdraví (= SANCO HEOF) a také s ii) kontaktní a spojovací strukturou Evropské komise (= ARGUS). Na úrovni EU zůstávají obě „kontaktní a spojovací“ struktury ve stálém styku navzájem a v případě potřeby také s WHO. Důležitým prvkem je zajištění rychlých a správných kontaktních míst, aby nevznikaly žádné pochybnosti, jak se spojit s ostatními aktéry a zúčastněnými subjekty.
4.1 Podnět: varování příslušného orgánu (členské státy, Evropská komise, agentury EU) Plánování připravenosti na mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví V každém členském státě a v Evropské komisi by mělo být jedno „ústřední místo“ odpovědné za administrativní záležitosti ohledně plánování připravenosti na mimořádné situace s ohrožením veřejného zdraví atd. Toto funkční místo v každém členském státě a v Evropské komisi zodpovídá za administrativu, aktualizaci seznamů atd. přičemž tato funkce je zaručena pouze v běžné pracovní době. Za tímto účelem by se měly využívat pokud možno stávající struktury, pokud jsou vhodné, spíše než jiné úrovně kontaktních míst. Existují-li různá kontaktní místa pro různé oblasti (Výbor pro zdravotní bezpečnost, IHR atd.), lze jedno z těchto míst určit za administrativní kontaktní místo pro mimořádné události s ohrožením veřejného zdraví. Administrativní kontaktní místo pro mimořádné situace v oblasti zdravotních hrozeb by mělo být odpovědné za vzájemné propojení stávajících kontaktních míst. Název: Administrativní kontaktní místo pro mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví . Funkční okamžitý přístup v případě krizové situace v oblasti veřejného zdraví V každém členském státě, v Evropské komisi a v agenturách by mělo existovat jedno funkční kontaktní místo, které je v provozu nepřetržitě a které je nutno kontaktovat v případě mimořádné situace s ohrožením veřejného zdraví, v situacích neupravených zvláštními právními předpisy a systémy EU, tj. v nejasných případech. Ve všech ostatních případech by se měly používat stávající struktury. V případě kontaktování toto nepřetržitě funkční kontaktní místo zjistí správný operativní subjekt odpovědný za danou událost. Existují-li různá kontaktní místa pro různé oblasti (RAS-BICHAT, RASFF, ECURIE, RASCHEM, RAPEX, EWRS, IHR atd.), lze například určit jedno z těchto kontaktních míst za nepřetržitě funkční kontaktní místo. Název: Nepřetržitě funkční kontaktní místo pro mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví. Řídící orgán pro mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví Struktura nebo orgán či funkce odpovědná za řešení momentálního ohrožení z hlediska ochrany veřejného zdraví, a proto i za řízení řídící a kontrolní struktury, se ve zbývající části této kapitoly nazývá „Řídící orgán pro mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví“ (HEM). Je zásadní, aby národní plány vymezily úlohu této struktury/orgánu/funkce s odkazem na příslušné právní akty nebo ústavu. Název: Řídící orgán pro mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví
- 34 -
4.2 Podnět: rozhodnutí o opatřeních v rámci odezvy Očekávaný výsledek K zachycení podkladových informací nutných k vyvolání odezvy na dané ohrožení a k včasnému předávání informací dále budou zavedeny příslušné struktury a postupy. Na úrovni členských států a Evropské komise povedou tyto informace k přijetí náležitého rozhodnutí, které bude vycházet z povahy, závažnosti a dalších rysů ohrožení, a k příslušné odezvě. Po zjištění vnitrostátním systémem budou ohrožení klasifikována a v závislosti na své závažnosti vyvolají stanovený stupeň opatření. Mezi příklady událostí, které umožňují aktivovat příslušná opatření, by patřilo významné propuknutí neznámého onemocnění v celém Společenství, jehož závažnost se postupně prohlubuje, závažná chemická, biologická, radioaktivní kontaminace či jaderná hrozba (nadnárodní systém zásobování vodou, ztracený zdroj ionizujícího záření nebo neúmyslný únik radiace s dopadem na více než jeden členský stát), pandemie chřipky (v této oblasti však již existují konkrétní plány), potvrzené úmyslné nebo náhodné šíření nebezpečné chemické, biologické, radioaktivní látky či jaderného materiálu atd. Tento stupeň ohrožení je podle Mezinárodních zdravotnických předpisů (2005) (IHR) označován jako ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC – Public Health Emergency of International Concern) a je nutno jej oznamovat WHO prostřednictvím spojení, které by mělo být udržováno tak dlouho, jak to IHR vyžaduje. Činnosti v rámci odezvy (popsané v následujících kapitolách) budou založeny na posouzení rizik, řízení rizik a komunikaci, což umožní okamžité zvážení všech nutných variant opatření v rámci pravomocí příslušných útvarů a orgánů. Tento mechanismus bude zahrnovat příslušné útvary Evropské komise a členského státu a je použitelný pro odvětví v rámci i mimo rámec sektoru zdravotnictví. Uvedený mechanismus umožní koordinovat s příslušnými strukturami a orgány členských států a mezi nimi příslušná opatření a zdroje potřebné k odvrácení hrozby. Požadavky Tyto požadavky jsou považovány za soubor minimálních standardů. Týkají se hlavně logistiky, infrastruktury a lidských zdrojů.
Členské státy F Zavést příslušné systémy nepřetržitého dohledu / oznamování / sběru epidemiologických informací. F Zavést postupy pro včasné odsouhlasení nutnosti vyvolat odezvu na zjištěné/stanovené ohrožení. F Zavést jasné postupy včasného oznamování varování všem dotyčným složkám na celostátní/regionální úrovni.
F Zavést jasné pokyny ohledně oblastí odpovědnosti jednotlivých subjektů a standardní pracovní
F F F F F
postupy k zahájení činností v rámci odezvy (kontrolní seznamy pro každou pozici) odpovídající každému druhu ohrožení (např. biologickému, chemickému, radioaktivnímu či jadernému nebo přírodnímu). Prostřednictvím dohod / právních aktů / memorand o porozumění zavést adekvátní vazby mezi různými politickými složkami / zúčastněnými subjekty (celostátními, regionálními, lokálními). Pravidelně aktualizovat postupy a udržovat infrastrukturu. Vzdělávat a školit zaměstnance zapojené do krizového řízení. Organizovat vnitrostátní cvičení za účelem udržování a zlepšování funkčnosti a účinnosti systému a účastnit se mezinárodních cvičení. Zajistit operativní spojení s WHO (za použití struktury vyvinuté podle IHR (2005)).
Agentury F Zavést příslušné systémy nepřetržitého dozoru / hlášení epidemiologických informací (např. IHR 2005, EWRS, RAS-BICHAT).
F Stanovit kritéria pro vypracování posouzení hrozby (stupnice, přidaná hodnota EU, kontakt s dotyčnými členskými státy, odborníci).
F Zavést jasné pokyny ohledně oblastí odpovědnosti zapojených pracovníků a standardní pracovní postupy k zahájení opatření v rámci odezvy (kontrolní seznamy pro každou pozici) odpovídající každému druhu ohrožení (např. biologickému, chemickému, radioaktivnímu či jadernému nebo přírodnímu).
- 35 -
F Pravidelně aktualizovat postupy a udržovat infrastrukturu. F Vzdělávat a školit zaměstnance zapojené do krizového řízení. F Za účelem udržování a zlepšování funkčnosti a účinnosti systému organizovat v agenturách cvičení ve vnitřních prostorách.
F Vyvinout nástroje pro podporu členských států při spuštění odezvy po předchozí analýze.
Evropská komise F Zřídit tým pro nepřetržité získávání informací. F Zavést postupy pro včasné odsouhlasení nutnosti vyvolat odezvu na úrovni EU na zjištěné či stanovené ohrožení.
F Zavést jasné pokyny ohledně úloh a oblastí odpovědnosti zapojených pracovníků a standardní
F F F F F
pracovní postupy k zahájení opatření v rámci odezvy (kontrolní seznamy pro každou pozici) odpovídající každému druhu ohrožení (např. biologickému, chemickému, radioaktivnímu či jadernému nebo přírodnímu). Pravidelně aktualizovat postupy a udržovat infrastrukturu. Vzdělávat a školit zaměstnance zapojené do krizového řízení. Za účelem udržování a zlepšování funkčnosti a účinnosti systému organizovat cvičení ve vnitřních prostorách. Za účelem udržování a zlepšování funkčnosti a účinnosti systému organizovat cvičení na úrovni EU (včetně cvičení v plném rozsahu). Zlepšit právní aspekty, aby se zvýšila interoperabilita (mít na paměti IHR (2005)).
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F stanovení postupů a opatření v rámci odezvy, F jednoznačné označení kategorií nebo stupňů ohrožení ve všech členských státech, F analýza spouštěcích postupů ve všech členských státech za účelem zvýšení interoperability, F vymezení a identifikace oblastí odpovědnosti agentur EU (např. ECDC, ECHA, EURATOM) v této oblasti, pokud jde o postupy při aktivaci a varování, komunikační propojení a logistiku,
F je nutno sdělit ostatním členským státům postupy / organizační schémata / algoritmy používané v každém členském státě, aby se zvýšila interoperabilita (viz bod 4.1),
F za účelem zvýšení interoperability je nutno organizovat cvičení na úrovni EU (včetně cvičení v plném rozsahu),
F zlepšení právních aspektů, aby se zvýšila interoperabilita (mít na paměti IHR (2005)).
4.3 Odezva: řídící a kontrolní struktura Viz také bod 4.5 „Středisko pro řešení mimořádných zdravotních událostí (HEOF)“
Očekávaný výsledek Zvládání mimořádných situací je velmi složitý úkol, který se zaměřuje na přijímání co nejlepších rozhodnutí a přidělování omezených zdrojů tak, aby bylo dosaženo nejdůležitějších cílů. Kvůli této složitosti účinnost systému ve velké míře zlepšují jednoznačné postupy a nástroje (co nejjednodušší a uživatelsky co nejpřívětivější). Optimalizace práce týmů vyžaduje vhodnou supervizi a koordinaci pracovníků a vzájemné vymezení oblastí odpovědnosti. Tyto prvky by měly vyvinout a vyhodnocovat všechny zúčastněné subjekty. Pružné/přizpůsobitelné organizační struktury zmírní dopad nevyhnutelných náhodných událostí nebo jevů. Každý zúčastněný subjekt by měl být technicky zdatný a měl by znát dobře svou organizaci a své nástroje, aby mohl naplno využívat jejich možností. Do běžné každodenní řídicí činnosti by měla být začleněna specifická struktura pro řešení mimořádných událostí a krizových situací.
Členské státy (struktura pro zvládání mimořádných událostí a krizových situací = řídící a kontrolní struktura – CCS), agentury (centrum krizových operací – EOC) a Evropská komise (středisko pro řešení mimořádných zdravotních událostí – HEOF) F Minimální požadavky na CCS, EOC a HEOF (podrobnosti viz kontrolní seznam): Určený počet zaměstnanců může být na svém místě krátce po vyrozumění. Všichni zaměstnanci jsou informováni, vyškoleni.
- 36 -
Pokud mimořádná událost nebo krizová situace vyžaduje práci 24 hodin denně po dobu několika dnů, je nutno zorganizovat práci ve směnách a připravit dodatečně seznamy zaměstnanců pro směny Všem příslušným subjektům je zaručen nepřetržitý přístup do budovy / prostor CCS. Jsou popsány standardní pracovní postupy pro všechny funkce. Kontrolní seznamy pro nejdůležitější postupy jsou snadno přístupné. Existují seznamy kontaktů. Za účelem řádného zdokumentování činnosti je pro událost založen zvláštní záznamový deník. Jsou navázána a vyzkoušena komunikační spojení mezi CCS, EOC, HEOF a systémy rychlého varování (EWRS atd.) a tato spojení jsou dostatečně kvalitní, aby nedocházelo k jejich ochromení zvýšeným přísunem informací nebo technickými problémy. Přímé telefonní linky by měly být zabezpečené. Je nutno zjistit a určit alternativní zařízení, aby se mohlo v činnostech pokračovat i v případě, že běžné zařízení není dostupné. Přístup k telefonním konferencím / videokonferencím je znám a poskytován podle úloh přidělených v rámci CCS. Je zřízena funkční schránka elektronické pošty vyhrazená pro aktuální mimořádnou událost nebo krizovou situaci. Systém je víceúrovňový, aby mohl uspokojit příslušné potřeby v případě stoupajících nebo klesajících požadavků na zdroje. Systém je pružný, aby mohl reagovat na nepředvídané proměnné; řídící orgány pro mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví mají na každé úrovni dostatečnou míru autonomie, aby mohli reagovat na měnící se okolnosti a zároveň informovat nadřízené. F Ve stejné budově / na stejném patře jsou k dispozici zařízení pro uspokojení základních potřeb zaměstnanců. F Musí být připravena řešení umožňující čelit extrémním podmínkám (tj. výpadku elektřiny, nedostatku zaměstnanců, selhání počítačového systému).
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F dosažení co nejlepší úrovně standardizace/harmonizace struktur pro zvládání mimořádných události a krizových situací v oblasti zdraví v celé EU,
F organizování cvičení (co nejčastěji) na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, F organizování kurzů odborného vzdělávání na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, F vyčleňování času / zaměstnanců / rozpočtových prostředků na cvičení nebo odborné vzdělávání. Kompetentní a erudovaní zaměstnanci by se mohli ukázat jako efektivnější než technické vybavení.
4.4 Propojení odpovědných řídících orgánů pro mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví Očekávaný výsledek Potvrzení (pomocí analýzy informací o rizicích), že ohrožení může být označeno za vážné nebo velmi závažné, povede k aktivaci i) řídící a kontrolní struktury popsané výše a ii) kontaktní a spojovací struktury popsané níže. Toto potvrzení povede také k označení ohrožení podle IHR (2005) jakožto ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (PHEIC), a tudíž k aktivaci spojení s WHO. Útvary Evropské komise (SANCO-HEOF spolu s dalšími příslušnými subjekty) kontaktují dotyčné členské státy, aby posoudily situaci (informace o okolnostech ohrožení, možný/očekávaný vývoj situace atd.). Kontaktní a spojovací struktura SANCO-HEOF pak poskytne prostředky pro virtuální spolupráci nebo spolupráci na místě za účelem: i) sběru a sdílení všech dostupných důležitých informací, ii) lepšího vyhodnocení shromážděných údajů a iii) určení vhodných možností řízení zdravotních rizik. Hlavním cílem této struktury je nepřetržitá komunikace o důležitých aspektech posouzení a zvládání ohrožení veřejného zdraví za účelem poskytnutí celkového evropského přehledu - 37 -
o situaci, který řídícím orgánům pro mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví usnadní jejich práci. Jakmile pomine počáteční fáze, bude podle časového harmonogramu schváleného všemi zúčastněnými subjekty zaveden „operativní rytmus řešení mimořádné události nebo krizové situace“. Bude zaveden denní pracovní harmonogram, který stanoví časové úseky pro výměnu informací mezi členskými státy. V závislosti na situaci bude možná nutno tento nezávazný pracovní harmonogram upravovat a příslušný postup (žádost, informace na internetových stránkách, audiokonference/videokonference) se může konat více než jednou za den, nebo méně často, možná každý druhý den atd. Členské státy, které nebudou schopny dodat požadované údaje „na čas“, tak mohou učinit následující den. Poskytování údajů během audiokonference/videokonference nebude povoleno.
Členské státy Požadavky: F Existuje řídící a kontrolní struktura a je zcela funkční. F Plán zahrnuje: prahové hodnoty a stupnici varování vedoucí k vnitrostátnímu vyhlášení varování, prahové hodnoty a stupně varování schválené Evropským společenstvím vedoucí k aktivaci na úrovni Společenství, standardní pracovní postupy (SOP) podle stupně závažnosti události pro aktivaci i ukončení činnosti krizového pracoviště / zaměstnanců / zařízení a určení řídícího orgánu pro mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví odpovědných za řídící a kontrolní strukturu, standardní pracovní postupy pro zajištění rychlého přenosu informací v době krizové situace, měl by být jmenován člen týmu řídící a kontrolní struktury (nikoli řídící orgán pro mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví) ke sledování systémů varování (např. EWRS), závazek řídícího orgánu pro mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví a jeho zástupce ke spolupráci na úrovni Společenství, zapojení příslušného subjektu (nebo kombinace subjektů) pro zvládání zdravotních následků podle druhu zjištěného ohrožení. F Na podporu řídící a kontrolní struktury pro celostátní řešení dopadů krizové situace na ostatních úrovních (místní/regionální) a v jiných odvětvích (policie, doprava, cestování, školství, zásobování vodou a potravinami) by měla existovat národní kontaktní místo, které by se zabývala tříděním, vyhodnocováním události anebo šetřením v ohnisku nákazy, omezení obchodu, doporučeními k cestování a omezeními pohybu zboží a osob. Podle stupně závažnosti a dopadu se uplatňují standardní pracovní postupy pro aktivaci a ukončení činnosti národního kontaktního místa s kontaktními místy dalších odvětví. Politické orgány, systém řízení a přidělování úkolů mezi strukturami jsou jasně určeny (zejména pokud jde o rozhodování v oblasti zdravotních rizik) a vyzkoušeny všemi zúčastněnými subjekty. Jsou k dispozici standardní pracovní postupy pro udržování spojení s koordinační sítí útvarů Evropské komise v případě potřeby. Jsou zabezpečeny všechny právní aspekty plánu.
Agentury Požadavky: F Existuje struktura pro krizové řízení a je zcela funkční. F Plán zahrnuje: prahové hodnoty a stupně varování schválené Evropským společenstvím vedoucí k aktivaci
na úrovni Společenství, standardní pracovní postupy podle stupně závažnosti události pro aktivaci a ukončení činnosti krizového pracoviště / zaměstnanců / zařízení a určení osoby, která představuje ekvivalent řídícího orgánu pro mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví, určení orgánu pro celkové řízení a orgánů pro řízení jednotlivých prvků odezvy, zabezpečení právních aspektů plánu (k nimž patří také zachování důvěrné povahy informací při komunikaci přes EWRS).
Evropská komise Požadavky:
- 38 -
F Existuje struktura pro krizové řízení a je zcela funkční. F Plán zahrnuje: prahové hodnoty a stupně varování schválené Evropským společenstvím vedoucí k aktivaci na úrovni Společenství, standardní pracovní postupy podle stupně varování a dopadu pro aktivaci a ukončení činnosti Střediska pro řešení mimořádných zdravotních událostí (HEOF), aby bylo možné koordinovat opatření na ochranu veřejného zdraví, standardní pracovní postupy k aktivaci prostředků pro virtuální spolupráci nebo spolupráci na místě za účelem sběru a sdílení důležitých informací způsobem, který je srozumitelný a užitečný pro všechny partnerské subjekty v členských státech, čímž dochází ke zlepšení vyhodnocování shromážděných údajů a k navrhování vhodných možností řízení zdravotních rizik, standardní pracovní postupy pro informování členských států a příslušných agentur EU v případě, že je Středisko pro řešení mimořádných zdravotních událostí skutečně aktivováno, zabezpečení právních aspektů plánu. F Na podporu opatření členských států prostřednictvím koordinace činnosti různých útvarů existuje síť Evropské komise (ARGUS). Podle stupně závažnosti a dopadu se uplatňují standardní pracovní postupy pro aktivaci koordinace Evropskou komisí (ARGUS). Je určen politický orgán pro celkové velení i politické orgány pro jednotlivé prvky odezvy. Jsou k dispozici základní znalosti o stávajících strukturách pro krizové řízení v oblasti ochrany veřejného zdraví v každém členském státě (viz bod 4.1). Je třeba zlepšit současné internetové stránky systémů rychlého varování.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F Praktické fungování kontaktních a spojovacích středisek propojující odpovědné řídící orgány pro mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví dotyčných členských států, útvary a agentury Evropské komise. To vyžaduje, aby útvary Evropské komise působící v oblasti veřejného zdraví: rozvíjely stávající virtuální kapacity (HEDIS), organizovaly kurzy odborného vzdělávání a cvičení (co nejčastěji) na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, vyčlenily čas / zaměstnance / rozpočtové prostředky na cvičení a odborné vzdělávání.
4.5 Středisko pro řešení mimořádných zdravotních událostí (HEOF) Očekávaný výsledek Kontaktním a spojovacím střediskem pro mimořádné události a krizové situace v oblasti veřejného zdraví je Středisko pro řešení mimořádných zdravotních událostí (Health Emergency Operations Facility – HEOF), které je útvarem Komise a působí v Lucemburku. Jeho činnost byla schválena na úrovni Evropského společenství a formálně potvrzena při zohlednění zásad subsidiarity. Řídící orgány pro mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví budou v případě potřeby spolupracovat podle ustanovení svých národních plánů s příslušnými orgány a útvary z jiných oblastí, než je ochrana veřejného zdraví. Středisko pro řešení mimořádných zdravotních událostí působí jako ústředí pro oblast veřejného zdraví umožňující propojení s centralizovanými strukturami pro krizové řízení na vnitrostátní úrovni a na úrovni Evropského společenství. Všechny zúčastněné subjekty si budou navzájem poskytovat informace. Budou schopny zahrnout do svého rozhodování informace zobrazované na zabezpečených internetových stránkách monitorovaných kontaktními a spojovacími středisky. HEOF bude nástrojem, který může rozhodovacím subjektům poskytnout: i) rychlé a ucelené seznámení s mezinárodní situací a její analýzu, ii) přenos informací o opatřeních prováděných v ostatních členských státech, iii) účinnou koordinaci odezvy.
Členské státy Požadavky:
- 39 -
F Každý plán obsahuje závazek spolupracovat při řízení rizik a zvládání krizových situací v oblasti veřejného zdraví na úrovni Společenství.
F Standardní pracovní postupy pro spojení s HEOF/EOF. F Standardní pracovní postupy pro poskytování příslušných údajů nástrojům Evropské komise: podle potřeby systémům rychlého varování (RAS) nebo kapacitě pro virtuální spolupráci (HEDIS).
F Pokud možno delegovat odborníka (kontaktní místo) do HEOF (např. HEOF v Lucemburku) za účelem zlepšení interakce mezi HEOF a členskými státy.
Agentury Požadavky: F Standardní pracovní postupy pro spojení se zúčastněnými subjekty (členské státy, HEOF, SANCO, ARGUS).
F Standardní pracovní postupy pro poskytování příslušných údajů nástrojům Evropské komise: podle potřeby systémům rychlého varování (RAS) nebo kapacitě pro virtuální spolupráci (HEDIS).
F Jasný mandát ECDC a jakýchkoli dalších zapojených agentur: aktualizované posouzení rizik podle vývoje rizik a provádění odezvy; na vyžádání: poskytovat Evropské komisi doporučení ohledně řízení rizik: i) výměna vědeckých stanovisek: konzultace ad hoc a v reálném čase o preventivních a kontrolních opatřeních (např. pomoc při epidemiologickém šetření), ii) sběr/analýza údajů včetně údajů od týmů odborníků (např. o postupech při izolaci). F Delegovat odborníka (kontaktní místo) do HEOF (např. HEOF v Lucemburku) za účelem zlepšení interakce mezi HEOF a agenturami.
Evropská komise Požadavky: F Standardní pracovní postupy pro spojení (např. HEOF) s členskými státy a agenturami EU. Toto je F F F
F
F
zásadní pro sladění činnosti HEOF s potřebami členských států v období mimořádné události nebo krizové situace. Standardní pracovní postupy pro spojení se SANCO a ARGUS. Informovat prostřednictvím EWRS a RAS-BICHAT, že sledování mimořádné události nebo krizové situace probíhá od tohoto okamžiku pouze na HEDIS. Situační zpráva: rozvinout stávající virtuální kapacitu (HEDIS) pro období krizové situace/operativní režim, což zahrnuje: sběr důležitých údajů (vědeckých anebo operativních), které umožňují co nejúčinnější řešení probíhající mimořádné události nebo krizové situace ohrožující veřejné zdraví, sledování zdrojů informací a validaci údajů (poskytovaných např. členskými státy anebo agenturami). Je nutno, aby se členské státy mohly na tyto informace spolehnout, a přizpůsobit tak své odezvy, analýzu údajů za účelem sledování koordinace reakcí na území EU, rychlé a výstižné zobrazování údajů (podle určitých standardních pracovních postupů, např. identifikace zdroje) snadno zjistitelným a rychle lokalizovatelným způsobem a standardní pracovní postupy pro sdílení informací s agenturami (např. ECDC) nebo organizacemi (např. WHO) a začlenění těchto informací do internetových stránek HEOF. Zpráva o činnosti: standardní pracovní postupy pro koordinaci reakcí na území EU, které zahrnují: zjištění dostupných možností prevence, odstranění nebo omezení rizika pro lidské zdraví na přijatelnou úroveň a aktualizaci těchto možností na základě nově dostupných informací a vývoje situace, zabránění kolizí při provádění různých vnitrostátních kontrolních strategií, organizování logistické podpory plánovaných operativních činností, a to nepřetržitě po celou dobu trvání ohrožení, organizaci informování veřejnosti o rizicích, která jsou s událostí spojena, a přijatých opatřeních se zapojením sítě komunikačních pracovníků Výboru pro zdravotní bezpečnost (viz bod 2.5 „Sdělování informací o rizicích a v krizových situacích médiím a veřejnosti“). Rozvíjet zpracování údajů do mapových podkladů, protože poskytují výborný „aktuální“ přehled. Mapy je nutno neustále aktualizovat a musí jasně zobrazovat klíčové informace (epidemiologické anebo operativní).
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k vyšší účinnosti Střediska pro řešení mimořádných zdravotních událostí (HEOF):
- 40 -
F Zjistit požadavky a potřeby možných uživatelů nástroje určeného k použití na místě (HEDIS), např. provedením průzkumu mezi zúčastněnými subjekty: členskými státy, SANCO, HEOF, ECDC, WHO. F Prošetřit a vyřešit všechny technické otázky se všemi zúčastněnými subjekty: software nezbytný pro přístup na internetové stránky, a to včetně informací o tom, i) kde a jak jej nalézt a bezpečně stáhnout a ii) kdy jej aktualizovat, problematika serveru (rychlost), otázky týkající se hesla: resetování/upomínka, odolnost systému vůči zatížení a přetížení. F Průběžně informovat zúčastněné subjekty o nejnovějším vývoji týkajícím se nástrojů. F Pořádání pravidelných školení a cvičení všech možných uživatelů.
4.6 Zvláštní aspekty biologických, chemických, radiačních a jaderných událostí a událostí spojených se změnou klimatu V případě těchto událostí musí být řídící struktura v závislosti na situaci doplněna o odborné pracovníky v jednotlivých oblastech. Jinak neexistují žádné další zvláštní nároky na řídící strukturu při těchto událostech.
4.7 Kontrolní seznam pro řídící a kontrolní struktury Řízení lidských zdrojů Řízení lidských zdrojů je během mimořádné události a krizové situace zásadní. Kompetentní a erudovaní zaměstnanci by se mohli ukázat jako efektivnější než technické vybavení. Řízení lidských zdrojů zahrnuje následující aspekty: F Pracovníci přítomní v řídící a kontrolní struktuře by měli řešit všechny tyto záležitosti: strategické, operativní, logistické, administrativní, finanční a komunikaci s médii.
F Pracovníci působící na všech úrovních řídící a kontrolní struktury by měli být vyškoleni a způsobilí pro svou funkci.
F Měli by používat terminologii a techniku, s níž jsou důvěrně seznámeni. F Tok informací by měl umožnit každému pracovníkovi provádět svěřené úkoly v závislosti na okolnostech co nejlépe a informace efektivně předávat.
F V případě směn složených z nevyškolených pracovníků (druhé nebo třetí směny, nepředvídané potíže, pracovníci z jiných organizací/agentur) jsou nevyškoleným pracovníkům poskytovány informace, které jim usnadní provádění úkolů: uživatelsky přívětivé příručky, kontrolní seznamy, kapesní operativní návody, orientační pokyny k provedení úkolu a manuály se standardními pracovními postupy. F Je vhodné zvážit vytváření týmů, aby se zlepšila schopnost zvládnout danou situaci. Osoby zvyklé pracovat společně méně podléhají stresu.
Standardní pracovní postupy (SOP – Standard Operating Procedures) Správně vypracované standardní pracovní postupy umožňují optimální výkon pracovníků a vedou k urychlení činnosti při krizovém řízení. F Všechny standardní pracovní postupy byly vypracovány společně se všemi zúčastněnými subjekty a byly jimi také vyzkoušeny.
F Oblasti odpovědnosti a úkoly každé funkce jsou jasně popsány (strategické, operativní, logistické, F F F F F F F F
administrativní, finanční a komunikace s médii). Je popsána hierarchická struktura zúčastněných subjektů. Je popsán vztah mezi hierarchickými odvětvími. Existuje schéma rozhodovacího postupu a opatření, která má přijímat každý útvar. Je popsán vztah a propojení mezi zdravotnictvím a ostatními sektory pro řešení krizových situací (na vnitrostátní a mezinárodní úrovni). Příprava telefonních konferencí a videokonferencí by měla zahrnovat tyto prvky: kdo se konference účastní (postupy), kde se koná (místnosti), který systém se používá (nástroje). Standardní pracovní postupy obsahují kroky pro případ stoupajících nebo klesajících požadavků na zdroje (náhradní pracovníci, vybavení, zařízení, finanční prostředky). Standardní pracovní postupy obsahují přerozdělení pracovníků (v rámci stejného útvaru nebo nikoli) podle potřeb a zajišťují nepřerušené pokračování klíčových činností. Nepřetržitě fungující tým technické údržby by měl znát standardní pracovní postupy, které umožňují přístup k řídící a kontrolní struktuře.
- 41 -
Logistické a technické aspekty Viz také dokument „Minimální požadavky na krizová pracoviště“ v příloze 1. F Kontroluje se aktivace a platnost průkazu každého pracovníka umožňujícího F F F F F F F F
vstup do budovy/prostor řídící a kontrolní struktury. Příslušné kontrolní seznamy jsou snadno přístupné (pracovníci vědí, kde je najít). Kontrolní seznamy pro rozhodující postupy jsou pravidelně aktualizovány. Vyžaduje se pravidelná aktualizace kontaktních seznamů (včetně týmu technické údržby). Je připraven vzor všeobecného záznamového deníku. Tým technické údržby by měl být k dispozici nepřetržitě. Přímé telefonní linky řídící a kontrolní struktury by měly být zajišťovány dvěma různými dodavateli služeb, aby se zabránilo jejich výpadku. Pro pracovníky by měly být v odpočinkovém prostoru zajištěny potraviny a nápoje. Pracovníci by měli mít přístup k zázemí pro odpočinek, spánek a toaletu, aniž by se tak narušoval chod operativní složky.
- 42 -
5 Připravenost zdravotnictví Událost v oblasti veřejného zdraví téměř vždy vystaví zdravotnictví zvýšenému tlaku a nezbytnými předpoklady, které umožňují přizpůsobit se novým požadavkům, jsou připravenost a plánování. Zásady krizového řízení se budou nutně lišit podle jednotlivých zemí v závislosti na zdravotnické infrastruktuře a lišit se bude také schopnost zvládat rozsáhlé události v oblasti veřejného zdraví. V případě potřeby přeshraniční pomoci je zásadní znalost postupů používaných v přijímající zemi. K dosažení této znalosti by měly mezi zeměmi vzniknout sítě plošné komunikace a při přípravě nových plánů členských států by bylo užitečné sdílet informace o plánovaných činnostech. V rámci Komise a v některých členských státech je přednemocniční neodkladná péče svěřena civilní ochraně.
5.1 Vyšetřování Očekávaný výsledek Nezbytným předpokladem řešení ohrožení veřejného zdraví je vyšetření dané události a vyhodnocení nutné odezvy. Zdroje pro provedení těchto dvou činností musí být určeny již předem, ještě před mimořádnou událostí, a rovněž je nutno vypracovat postupy jejich použití. Sdružování zdrojů pro vyšetřování zvyšuje připravenost a posiluje možnosti mezinárodní odezvy na závažné mimořádné události mimo EU.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se týmů pro vyšetřování a odezvu: F Plány členských států obsahují opatření pro rychlé nasazení týmů pro vyhodnocování a odezvu. F Jsou schváleny obecné zásady pro mezinárodní operace. F Jaké jsou příslušné orgány / struktury? F Jsou řešeny v případě mimořádné události také jiné záležitosti než ochrana veřejného zdraví? Například policie, bezpečnost a další?
F Jsou k dispozici a využívají se operativní spojení s WHO a dalšími mezinárodními organizacemi v oblasti veřejného zdraví?
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F Kapacita odezvy EU je funkční pro opatření v rámci EU, i na mezinárodní úrovni. F Jsou k dispozici operativní spojení s kontaktními místy v EU, s WHO a dalšími příslušnými subjekty (např. ESCON, mechanismy EU týkající se zdraví zvířat, rostlin, bezpečnosti potravin, civilní ochrany, případů radiačního ohrožení, vymáhání práva, EUROPOL, WHO/GOARN, WHO/IHR atd.). F U událostí týkajících se přenosných nemocí je jasně vymezena úloha ECDC jakožto koordinátora a hodnotitele postupu. F ECDC vyvine mechanismus aktivace, komunikačního spojení a logistiky pro události týkající se přenosných nemocí. F ECDC vytvoří mechanismus k vymezení mandátu a stanovení týmů ad hoc pro události týkající se přenosných nemocí.
5.2 Zvládání mimořádných událostí Tento oddíl pojednává o činnostech, které musí resort zdravotnictví řešit v případě mimořádné události.
5.2.1 Zvládání mimořádných událostí mimo nemocnice 5.2.1.1 První pomoc a ambulantní péče Očekávaný výsledek V „řetězci přežití“ představuje přednemocniční neodkladná péče zásadní prvek. Plány členských států by měly jasně popsat stávající systém poskytování první pomoci, základní - 43 -
neodkladné resuscitace a ambulantních služeb, včetně aktivace a řešení. Budou popsány úlohy a oblasti odpovědnosti aktérů a dostupné zdroje. Bude vymezena úloha ambulantní péče a budou určeny podmínky jejího využívání v závislosti na povaze systému krizového řízení a zvládání mimořádných situací. Plány členských států by se také měly zaměřit na stávající status přeshraniční spolupráce při poskytování neodkladné zdravotní péče.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se první pomoci a přednemocniční neodkladné péče: F Plány členských států obsahují opatření pro poskytování první pomoci; jsou vymezeny úlohy vládních institucí a nevládních organizací, včetně jejich aktivace a postupů (řízení).
F V příslušných případech funguje spolupráce mezi zdravotnictvím a civilní ochranou. F V plánech členských států je popsána úloha zdravotnické záchranné služby (ZZS) v krizovém řízení a zvládání mimořádných situací.
F Plány připravenosti na krizové situace a mimořádné události pro ZZS jsou vyžadovány právními předpisy a existují.
F Existují školení pracovníků ZZS v oblasti krizového řízení a zvládání mimořádných situací. F Jsou zavedena opatření k zajištění bezpečnosti pacientů (označování pacientů pomocí náramků, třídicí karty apod.).
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k: F úmluvám (protokolům) o mezinárodní spolupráci v oblasti poskytování neodkladné zdravotní péče, přinejmenším v oblasti vzájemné přeshraniční spolupráce,
F používání evropského čísla tísňového volání (112).
5.2.1.2 Praktičtí lékaři a zdravotníci poskytující primární zdravotní péči Očekávaný výsledek Při určitých událostech v oblasti veřejného zdraví, jako jsou epidemické respirační syndromy, pandemická chřipka nebo zdravotní následky vlny horka, se praktičtí lékaři a zdravotníci poskytující primární zdravotní péči často nacházejí v první linii. Plány členských států by měly jasně vymezit úlohu a oblasti odpovědnosti aktérů při zvládání těchto událostí, měly by být popsány dostupné zdroje, organizace a způsob navázání účinného a rychlého dialogu s praktickými lékaři.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se praktických lékařů a zdravotníků poskytujících primární zdravotní péči: F Plány členských států obsahují opatření, včetně otázek flexibility a vedení dialogu, týkající se praktických lékařů a zdravotníků poskytujících primární zdravotní péči; jsou vymezeny úlohy a oblasti odpovědnosti a v případě potřeby stanoveno zvláštní pojištění pro tyto okolnosti. F Jsou připraveny a zdravotníkům předány vnitrostátní pokyny pro řešení různých druhů ohrožení. F Jsou vypracovány a navrhovány učební plány, kurzy odborného vzdělávání, informace a doporučení pro řízení. F Jsou k dispozici osobní ochranné prostředky (OOP) a jsou poskytovány také těmto skupinám.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F sdílení pokynů mezi členskými státy, což případně vede k některým osvědčeným postupům, F jasné vymezení úlohy agentur EU (např. ECDC) při poskytování pomoci a vyhodnocování postupu.
5.2.2. Třídění a zvládání vysokého počtu případů Očekávaný výsledek Velkému počtu případů může poskytnout zdravotnický systém zdravotní péči buď na odděleních urgentního příjmu nebo v jiných místech, kam jsou pacienti směrováni, případně na místě možného nebo skutečného vystavení škodlivým látkám. Třídění a příslušné postupy třídění jsou zásadní pro poskytnutí odpovídající zdravotní péče velkému počtu osob bez ohledu na místo. Plány využití ambulantní péče budou úzce propojeny s plány třídění a musí na ně být
- 44 -
nahlíženo jako na souvislý celek činností, které vyžadují stejný vývoj a spolupráci. Stávající postupy se v jednotlivých členských státech liší v závislosti na místních zvyklostech a zdravotnických systémech. Komise doporučuje členským státům, aby vyvinuly systémy třídění a zvládání velkého počtu případů založené na mezinárodně uznávaných požadavcích, doporučeních a postupech. Komise podporuje přeshraniční spolupráci při vypracovávání plánů kooperativního zvládání závažných událostí, včetně nemocnic.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se třídění a zvládání vysokého počtu případů: F Jsou splněny tyto minimální požadavky? Vnitrostátní odborníci či odborné společnosti v oblasti medicíny katastrof a/nebo urgentní medicíny vypracovali postupy třídění v souladu s mezinárodními pokyny. Existují možnosti odborného vzdělávání v oblasti těchto metod pro všechny zdravotnické pracovníky. Nemocnice v příhraničních oblastech rozvinuly spolupráci se zdravotnickým sektorem sousedních zemí. Systémy sledování pacientů jsou funkční a propojené se systémy vyhledávání pohřešovaných osob. F Řeší se v případě mimořádné události také jiné záležitosti než ochrana veřejného zdraví? Například týmy civilní ochrany a jiné?
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F podpora přeshraniční spolupráce při vypracovávání plánů kooperativního zvládání závažných událostí,
F koordinační jednání o systémech třídění a léčebných postupech.
5.2.3 Psychosociální pomoc Očekávaný výsledek Zkušenosti z vnitrostátních a mezinárodních krizových situací ukázaly, že obyvatelstvo obecně a zdravotníci zvláště, a to zejména osoby zasahující v první linii, jsou během mimořádné situace i po ní vystaveni značnému stresu. Během všech fází mimořádné události nebo krizové situace, tj. přípravy, krizové situace a po ní, by měly být rychle k dispozici týmy poskytující psychosociální pomoc pro udržení morálky mezi obyvatelstvem a adekvátního počtu zdravotnických pracovníků ve zdravotnickém sektoru. Závažná událost vyžaduje nasazení celostátních zdrojů a regionální plány tento aspekt zohledňují. Důležitou součástí tohoto postupu je informování ze strany celostátních a regionálních orgánů. Tyto činnosti budou přizpůsobeny místním podmínkám. Možnosti přeshraničního sdílení zdrojů jsou během mimořádných událostí a krizových situací omezené. Za účelem zajištění těchto zdrojů budou organizována cvičení v oblasti sdílení zkušeností z plánování a samotné realizace plánů.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se psychosociální pomoci: Jsou splněny tyto minimální požadavky? F Jsou k dispozici vnitrostátní zdroje a pokyny, a to včetně těch, které slouží k léčbě posttraumatické stresové poruchy.
F Pokyny zohledňují specifické jazykové, kulturní, sociální a náboženské charakteristiky obyvatel při jejich reakcích na stres.
F Na celostátní, regionální i místní úrovni jsou vytvořeny krizové týmy pro poskytování psychosociální pomoci a jsou funkční.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F podpora vypracovávání pokynů a sdílení zkušeností v oblasti psychosociální pomoci.
- 45 -
5.2.4 Zajištění dostatečných dodávek nezbytného materiálu pro zdravotnictví Očekávaný výsledek Plány členských států pro zdravotnická zařízení zajistí, že i během mimořádné události a krizové situace bude dostupný veškerý potřebný materiál. Druhy a množství materiálu by se měly projednat s místními orgány, aby se zajistilo, že do plánů všeobecné připravenosti společnosti jako celku jsou zahrnuty potřeby zdravotnických zařízení. Plány členských států zajistí, že ochranné prostředky, léky a zdravotnický materiál (včetně rezerv), které zdravotnická zařízení potřebují, budou rychle k dispozici na místě a budou uchovávány v dostupných zařízeních, jako jsou zařízení poskytující primární péči. Při projednávání připravenosti společnosti na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU jsou zapotřebí informace poskytnuté zdravotnickým sektorem.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se zajištění dostatečných dodávek materiálu pro zdravotnictví: Jsou splněny tyto minimální požadavky? F Jsou vypracovány vnitrostátní pokyny ohledně dodávek materiálu do zdravotnických zařízení během mimořádných a krizových situací.
F Součástí plánů všeobecné připravenosti je zásobování zdravotnických zařízení během krizových situací.
F Plány řeší možnosti vytváření rezerv zdravotnických prostředků a materiálu včetně osobních ochranných prostředků a stanoví zdroje dodatečných dodávek včetně bezpečné distribuce zdravotnických prostředků a materiálu. F Plány obsahují seznam nezbytných léků, které budou dodatečně zapotřebí (antibiotika, léky pro kardiovaskulární příhody atd.) a které budou také vhodné pro léčení komplikací. F Plány stanoví úroveň zdravotní péče, kterou by bylo možno poskytnout v alternativních zdravotnických zařízeních, a obsahují plán zásobení těchto alternativních zařízení vybavením a materiálem nutným k zajištění dané úrovně péče. F Plány všeobecné připravenosti obsahují opatření k dodávání materiálu do dostupných zařízení během krizové situace. Plány obsahují strategii distribuce rezervních zdravotnických prostředků a materiálu a zřízení míst jejich výdeje. Pracovníci výdejních míst dostali pokyny a prošli školením. Právní aspekty výdeje léků jsou řádně vyřešeny. Součástí plánů je zajištění dostupnosti péče pro osoby s postižením, bezdomovce a podobné skupiny obyvatelstva. Je zorganizována přeprava symptomatických osob, které se dostaví do stanovených míst, aby byly převezeny do zdravotnického zařízení. Je zajištěna zpětná vazba o dostupnosti materiálu.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F jasné vymezení úlohy agentur EU (např. ECDC) při poskytování pomoci a vyhodnocování postupu, F mechanismus Společenství a zapojení do záležitostí operativního vytváření rezerv (spolu se zdravotnickými subjekty, EMA, GŘ ENV atd.),
F sdílení zkušeností.
5.3 Připravenost nemocnic 5.3.1 Zajištění plánů všeobecné připravenosti nemocnic (viz také kapitola 7 „Správa plánů“) Očekávaný výsledek Plány členských států zjistí a ověří společně schválené minimální požadavky EU na zdravotnická zařízení . Krizové řízení pro zdravotnická zařízení obsahuje prvky, které se týkají omezování následků, a dále prvky týkající se připravenosti, odezvy a obnovy. Tyto
- 46 -
plány by měly zohlednit faktory, jako jsou vhodnost a přiměřenost zdravotnických zařízení, organizačních struktur, lidských zdrojů a komunikačních systémů. Infrastruktura zdravotnictví se stala ve zvýšené míře závislou na dalších systémech infrastruktury, a připravenost v rámci odvětví zdravotnictví tak musí tyto závislosti zohlednit. Analýza rizik a slabých stránek by tak měla zahrnovat připravenost na poruchy v různých systémech infrastruktury vně i uvnitř (aspekty bezpečné nemocnice) a nutnost poskytovat zdravotní služby včas a nepřetržitě (bez ohledu na mimořádnou událost nebo krizovou situaci), a to i po delší dobu (plán zajištění kontinuity činnosti: viz také bod 6.3). Je nutno vzít v úvahu zejména systémy pro dodávky elektrické energie, vody a medicinálních plynů a informační systémy. K dalším aspektům bezpečnosti nemocnic patří připravenost na požár v nemocnici a na povodeň. Mimořádná pozornost by se měla věnovat také ochraně nemocnice před kontaminací toxickými chemickými látkami a před šířením nakažlivých onemocnění, přičemž tohoto cíle lze dosáhnout například prostřednictvím seřízení ventilačních systémů apod. Zahrnutím těchto aspektů do analýzy rizik a slabých stránek, do plánování zdravotnických zařízení poskytujících zdravotní péči, do plánů připravenosti na vnější a vnitřní hrozby a do činností prováděných při přerušení dodávek energií a vody, se dosáhne nutného posílení odolnosti. Kontrolní seznam obsahuje otázky, které podněcují hodnocení a dialog s klíčovými zúčastněnými subjekty jak uvnitř zařízení, tak na místní úrovni a dále.
Členské státy, Komise a agentury Jsou splněny tyto minimální požadavky? F Plány připravenosti zdravotnických zařízení na mimořádné situace jsou v souladu s vnitrostátními pokyny.
F Existuje výbor pro mimořádné situace. Je multidisciplinární a mezi jeho členy jsou zástupci veřejné správy.
F Při přípravě plánu byla provedena analýza rizik a slabých stránek. F V nemocnici probíhají pravidelné a povinné programy školení pro případ vzniku mimořádné situace.
F Existují rezervní dodávky pro zásobování elektrickou energií, teplem a vodou a pro uspokojení všech farmaceutických a logistických potřeb.
F Ventilační systémy jsou nastaveny tak, aby se zabránilo kontaminaci toxickými látkami (chemické, biologické, radioaktivní atd.).
F Plán zajišťuje na odděleních urgentního příjmu přemístění všech návštěvníků a pacientů, jejichž F
F F F F F F
zdravotní stav nevyžaduje okamžité ošetření, zrušení všech naplánovaných příjmů a operací, určení volných lůžek nebo lůžek, která budou rychle k dispozici. Nemocnice jako celek a každé její oddělení vypracovaly standardní pracovní postupy k zajištění kontinuity poskytované zdravotní péče a služeb včasným a nepřetržitým způsobem (bez ohledu na mimořádnou událost nebo krizovou situaci), a to i po delší dobu (plán zajištění kontinuity činnosti – viz také bod 6.3). Oddělení příjmu a registrace jsou organizována tak, aby zvládla zvýšený příjem osob. Nemocnice určila operační krizovou centrálu nebo jmenovala manažera pro mimořádné události v oblasti veřejného zdraví, který bude odpovědný za postupy nemocnic v období provádění plánu. Úkolové listy či karty s rozdělením úloh jsou připraveny pro všechen personál zapojený do odezvy na mimořádnou událost. Vyhodnocení činnosti personálu po akci. Kontakt s ostatními nemocnicemi. Seznam izolačních/podtlakových místností.
5.3.2 Léčebná kapacita Očekávaný výsledek Při vysokém počtu obětí dojde k překročení léčebné kapacity nemocnice nebo zařízení zdravotní péče (praktičtí lékaři, osoby poskytující primární zdravotní péči atd.). S prudce stoupající poptávkou se pravděpodobně projeví nedostatek zdrojů a vybavení. V mnoha zemích bude hlavním omezujícím faktorem nedostatek personálu. Při událostech menšího rozsahu se bude při umísťování pacientů postupovat podle běžných postupů. Předběžné plánování bude probíhat podle stanovených pokynů a využívat alternativní řešení pro případy, kdy se do zdravotnického zařízení dostaví příliš vysoký počet pacientů.
- 47 -
Mezi tato řešení patří seskupení pacientů vykazujících podobné syndromy (např. přijímání skupin postižených pacientů do určených zařízení) a zavedení alternativních způsobů ošetření. Pokyny také stanoví, jak přerozdělovat personál a jak velká musí být mimořádná kapacita zdravotnického zařízení. Budou existovat pokyny ke stanovení priorit při rozhodování, jakým skupinám pacientů bude poskytnuta zdravotní péče v jednotlivých zařízeních. K převozu pacientů mezi členskými státy již dochází jak v případě naléhavých případů (hlavně obětí s popáleninami), tak v rámci plánovaných postupů. Přemísťování zdrojů, například použití mobilních nemocnic, je rozvinuto hlavně v oblasti vojenských misí. Je nutno prošetřit, zda jsou zdroje dostatečné a lze je včas nasadit, aby mohly členským státům během závažné události skutečně pomoci.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se léčebné kapacity: Jsou splněny tyto minimální požadavky? F Jsou vypracovány pokyny ohledně kapacit pro případ náhlého přísunu velkého počtu pacientů. F Jsou stanoveny postupy pro přesun pacientů mezi zeměmi (s údaji o dotyčných počtech) při zohlednění finanční podpory ze strany vnitrostátních systémů zdravotního pojištění.
F Členské státy navzájem sdílejí informace o existujících léčebných kapacitách. F Plány členských států zahrnují koordinaci zdravotnických zařízení a komunikaci s nimi a: určují regionální zdravotnická zařízení, která jsou s největší pravděpodobností schopna
poskytnout zdravotní péči symptomatickým obětem, určují alternativní zdravotnická zařízení pro poskytování zdravotní péče symptomatickým obětem, obsahují systém rychlého průběžného hlášení počtů diagnostikovaných a podezřelých případů místnímu orgánu, obsahují sledování vývoje systémů hlášení ve zdravotnických zařízeních, která nejsou momentálně schopna podávat místnímu orgánu rychlá průběžná hlášení o stávajícím počtu diagnostikovaných a podezřelých případů, disponují epidemiology pro výpomoc v oblasti epidemiologických šetření v terénu nebo toxikology a odborníky na radiační ozáření, kteří zdravotnickým pracovníkům pomáhají při léčbě obětí, mají komunikační nástroje, které by se mohly použít pro rychlé hlášení o počtu případů ve zdravotnických zařízení, v každém zdravotnickém zařízení určily koordinátora, se kterým je nutno komunikovat.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F Jsou stanoveny postupy pro mezinárodní převozy se zvláštním zaměřením na převozy akutních případů.
5.3.3 Oddělení urgentního příjmu Očekávaný výsledek Je možné, že při mimořádné události velkého rozsahu budou oddělení urgentního příjmu ve většině nemocnic čelit spontánnímu přílivu obětí (tj. pacientů přicházejících do tohoto oddělení bez předchozího oznámení), což bude vyžadovat třídění mimo nemocnici. Stejně jako jiné aspekty se může i dělba práce mezi odděleními urgentního příjmu a jednotkami intenzivní péče značně lišit. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou velké. Důležitými body je sdílení informací o pacientech a kontaktování odborníků na nebezpečné látky. Důležitá je rovněž koordinace třídění, jak je popsáno výše. Vzhledem k značným odlišnostem mezi systémy jsou možnosti převádění zdrojů jednotlivých oddělení urgentního příjmu omezené. Pohyb jednotlivců, kteří pracují na odděleních urgentního příjmu v různých zemích, mezi členskými státy ukazuje, že některé zdroje převádět lze. Bude sdílena organizace vnitrostátních systémů a zjištěna proveditelnost převodu zdrojů.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se oddělení urgentního příjmu: F Jsou splněny tyto minimální požadavky?
- 48 -
F F F F F
V odděleních urgentního příjmu existují plány pro zvládání závažných mimořádných událostí v oblasti veřejného zdraví, přičemž tyto plány jsou součástí plánů připravenosti nemocnic na krizové a mimořádné situace nebo jsou s těmito plány propojeny. Jsou zavedeny struktury pro koordinaci činností oddělení urgentního příjmu s jinými činnostmi prováděnými mimo nemocnice za účelem zvládnutí mimořádné události včetně činností prováděných mimo nemocnice. Řeší se v případě mimořádné události také jiné záležitosti než veřejné zdraví, např. týmy civilní ochrany a další? Jsou vyžadovány a existují plány připravenosti oddělení urgentního příjmu na krizové a mimořádné situace. Je nabízeno školení v oblasti krizového řízení a zvládání mimořádných situací pro personál oddělení urgentního příjmu. Jsou zavedena opatření k zajištění bezpečnosti pacientů a dokumentační opatření (označování pacientů pomocí náramků, třídicí karty apod.). Jsou vypracovány postupy třídění mimo nemocnici.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F sdílení popisů úlohy oddělení urgentního příjmu ve vnitrostátních systémech, F vyhodnocení možností sdílet zdroje a klinické údaje v rámci stanovených scénářů, a to zejména při přeshraničních událostech.
5.3.4 Jednotky intenzivní péče Očekávaný výsledek Jednotky intenzivní péče (JIP) hrají jasnou úlohu v řadě scénářů, které by měl plán všeobecné připravenosti zahrnovat. Představují omezený zdroj s nákladným vybavením, jež vyžaduje u každého pacienta nasazení velkého počtu vysoce vzdělaných a schopných pracovníků. Je zřejmé, že poptávka bude často mnohem vyšší než dostupné zdroje. Každá země potřebuje plány rozšíření těchto zdrojů na maximální míru a případně pro vytváření zásob dodatečného vybavení a léků k použití v mimořádné situaci. I přes tyto možnosti budou nutné plány pro stanovení priorit mezi různými skupinami pacientů. Vnitrostátní pokyny stanoví, do jaké míry bude možné požadovat po nemocnicích, aby rozšířily své schopnosti postarat se o pacienty v intenzivní péči, a jakým způsobem lze stanovit priority. Přizpůsobení zdrojů situaci, kdy je nutné zvládnout vysoký počet obětí, vyžaduje celostátní koordinaci a mezinárodní sdílení zkušeností. Členské státy společně zvážily sdílení zdrojů v případě menšího počtu pacientů v příhraničních oblastech a stanovily, jak při těchto přesunech postupovat. Za určitých okolností by řešení mohly představovat mobilní zdroje, a bylo by tedy možné prozkoumat možnosti jejich mezinárodního sdílení.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se jednotek intenzivní péče: Jsou splněny tyto minimální požadavky? F Jsou k dispozici vnitrostátní pokyny k úloze JIP v mimořádných situacích v oblasti veřejného zdraví.
F Nemocnice v příhraničních oblastech rozvinuly spolupráci se zdravotnickým sektorem sousedních zemí.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F Postup plánování k určení shody a podmínek v jiných členských státech pro sdílení zdrojů a pracovníků.
F Síťová spolupráce mezi jednotkami intenzivní péče v oblasti zvládání vysokého počtu obětí a opatření k omezení nákazy, a to včetně výměny klinických údajů.
- 49 -
5.4
Zvládání situace s hromadným úmrtím
Očekávaný výsledek Zvládání situace s hromadným úmrtím při mimořádných událostech s vysokými počty obětí vyžaduje zohlednění různých aspektů. Přitom jsou zcela nezbytné víceodvětvové přístupy (zdravotnictví, vymáhání práva, civilní ochrana, forenzní orgány) a multikulturní přístupy. Plány zajistí, aby v případě přetížení systému vysokým počtem případů mohly být nasazeny mimořádné zdroje. V případě výskytu nebezpečných látek způsobujících oběti na životech, může být nezbytné zvláštní zacházení s tělesnými ostatky zemřelých osob, aby byla zajištěna ochrana osob a zabezpečilo se, že se daná látka nerozšíří dále do prostředí. Mezi postiženými mohou být státní příslušníci z řady různých zemí, a každý plán členského státu proto bude obsahovat postupy pro případy úmrtí, které musí být v souladu se zvláštními ustanoveními právních předpisů jiných členských států. Tyto činnosti a příslušné formality budou koordinovány na úrovni EU.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se zvládání situace v případech úmrtí: Jsou splněny tyto minimální požadavky? F Existují vnitrostátní pokyny pro zvládání situace v případě vysokého počtu mrtvých, které pokud možno zohledňují náboženské a jiné kulturní zvyklosti při pohřbívání.
F Existují vnitrostátní pokyny ohledně převozu cizích státních příslušníků do jejich rodných zemí. F Plány řeší posmrtnou péči a informování oddělení patologie a klinických laboratoří o předkládání vzorků za účelem jejich vyšetření nebo zneškodnění a řeší rovněž používání osobních ochranných prostředků a standardů. F Užitečné informace získané soudními lékaři jsou předávány příslušným orgánům včetně zdravotnických orgánů. F Existují pokyny, jak postupovat při úmrtích způsobených původci infekčních onemocnění.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k: F víceodvětvovému přístupu.
5.5
Zvláštní aspekty biologických událostí
V případě biologické události existují zvláštní potřeby. Vedle odborného stanoviska k nim patří vysledování kontaktů, dohled nad šířením infekčních onemocnění, opatření osobní ochrany a postupy izolace zasažených osob.
5.5.1 Vysledování kontaktů Očekávaný výsledek Postupy vysledování kontaktů představují důležitou spojnici mezi poskytováním zdravotní péče a epidemiologickým dozorem. Zahrnují širokou škálu činností a aktérů v závislosti na okolnostech a původcích. Jejich cílem je jednak zjistit příčinu mimořádné události a jednak co nejvíce omezit její další následky. Vysledování kontaktů však může představovat příliš složitý postup, který by se měl přizpůsobit tak, aby byl přiměřený. Členské státy mají s vysledováním kontaktů rozsáhlé zkušenosti a přesné postupy budou ve značné míře záviset na vnitrostátních systémech, právních předpisech a dodržování ochrany osobních údajů. Šíření nákazy v mezinárodním měřítku s sebou přináší další úroveň komplikací, když už existují zkušenosti s určitými nákazami. V případě mezinárodních událostí je nutno koordinovat příslušné činnosti, pochopit a uznat rozdíly mezi systémy a schválit definování kontaktů, které je nutno vysledovat. Postupy umožní vysledování kontaktů mezi lidmi, kteří cestují mezi zeměmi a kontinenty, a pozvednou připravenost EU na vyšší úroveň.
- 50 -
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se vysledování kontaktů: F Jsou splněny tyto minimální požadavky? Jsou vymezeny mimořádné události, při nichž by se mělo provádět vysledování kontaktů. Jsou vymezeny oblasti odpovědnosti. Je stanoven postup pro tok informací uvnitř členských států. Jsou stanovena mezinárodní kontaktní místa pro mezinárodní vysledování kontaktů. F Bere se v úvahu rovnováha mezi sledovanými cíli a možností, že dojde k naprostému vytížení dotyčného postupu?
F Řeší se v případě mimořádné události také jiné záležitosti než veřejné zdraví, např. policie a další?
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k: F zavedení postupů pro mezinárodní vysledování kontaktů při dodržení pravidel a předpisů o ochraně údajů,
F zavedení rychlé koordinace při vysledování kontaktů na úrovni EU (EWRS, ECDC).
5.5.2 Zdolávání infekcí / opatření k osobní ochraně Očekávaný výsledek Při velkém počtu látek, které je nutno zohlednit při plánování připravenosti na mimořádné události v oblasti veřejného zdraví, vznikají další obavy ohledně vhodných opatření osobní ochrany a opatření k omezení šíření infekcí. Omezení pravděpodobnosti přenosu může vyžadovat zvláštní preventivní opatření a u některých nákaz další požadavky na izolaci. Na úrovni EU se budou shromažďovat poznatky a vyhodnocovat dodatečné postupy a bude probíhat jejich dalším rozvoj. Používání vyvinutých metod se bude přizpůsobovat vnitrostátním okolnostem. Tyto metody by v některých případech mohly znamenat používání specializovaného vybavení nebo léků pro profylaxi před expozicí a po ní. V této oblasti budou vypracovány vnitrostátní pokyny a vytvořeny zdroje pro skladování vybavení a přípravu programů školení o jejich používání. Budou navrženy mezinárodní dohody o využívání tohoto vybavení v případě závažných událostí vyžadujících vzájemnou pomoc.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se opatření k omezení šíření infekcí / opatření k osobní ochraně: Jsou splněny tyto minimální požadavky? F Jsou k dispozici vnitrostátní pokyny týkající se opatření k omezení šíření infekcí a používání osobních ochranných prostředků při událostech v oblasti veřejného zdraví za přítomnosti vytipovaných látek, a to jak pro nemocniční zdravotnický personál, tak pro osoby zajišťující primární zdravotní péči (praktičtí lékaři a zdravotničtí záchranáři nebo ZZS). F Je vytvořen a zorganizován celostátní, regionální a místní systém rezervních zásob a distribuce osobních ochranných prostředků. F Zacházení s odpady (rukavice, masky atd.).
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F Uplatňuje se postup plánování k určení shody a podmínek v jiných členských státech pro sdílení zdrojů a pracovníků.
F Zřizují se sítě pro spolupráci mezi členskými státy v oblasti vypracovávání postupů a pokynů ohledně vybraných látek.
F Je jasně vymezena úloha ECDC jakožto koordinátora a hodnotitele postupu; je vypracován schválený seznam profylaktických opatření před expozicí a po ní.
F Jsou k dispozici standardy a pokyny pro zdravotnické pracovníky pověřené prováděním opatření k omezení šíření infekce.
5.5.3 Postupy při izolaci nebo karanténě Očekávaný výsledek U řady látek považovaných za hrozbu pro veřejné zdraví představuje izolování pacientů důležité opatření, stejně jako karanténa. Omezuje se tak šíření nákazy na personál a další
- 51 -
pacienty. Pro některá infekční onemocnění již došlo ke schválení postupů při izolaci, které vymezují, které případy je nutno izolovat a kdy je lze z izolace propustit, zatímco pro jiné nákazy je nutno tyto postupy teprve vypracovat. V některých oblastech budou zapotřebí specializované zdroje a budou navrženy vnitrostátní pokyny ohledně potřebných množství. U nových nákaz budou zavedeny postupy pro rychlé vypracování pokynů na základě vzájemné shody na úrovni EU při zohlednění Mezinárodních zdravotnických předpisů WHO, i když na vnitrostátní úrovni bude zřejmě nutno provést některá přizpůsobení.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se postupů při izolaci: Jsou splněny tyto minimální požadavky? F Jsou k dispozici vnitrostátní pokyny zohledňující právní rámec. F Jsou k dispozici údaje o vnitrostátních zdrojích pro izolaci/karanténu.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F sdílení pokynů ohledně postupů při izolaci, F podpora prostřednictvím projektů, aby se umožnilo sdílení a vypracovávání pokynů.
5.6
Zvláštní aspekty chemických událostí
Při chemických událostech existují zvláštní potřeby: detekce látky na osobách, které jí byly vystaveny, dekontaminace osob, osobní ochranné prostředky, odborná stanoviska toxikologických středisek a dalších příslušných subjektů a ochrana zdravotnických zařízení před kontaminací chemickými mraky a před sekundární kontaminací oběťmi/pacienty (viz část týkající se aspektů bezpečnosti nemocnic v bodu 5.3 „Připravenost nemocnic“). Pozornost by se měla také věnovat kontaminaci prostředí a potravin, kterou řeší jiná odvětví (viz také bod 6 „Meziodvětvová spolupráce“).
5.6.1 Detekce látky na osobách, které jí byly vystaveny Očekávaný výsledek Může být nezbytné dokázat zjistit, zda byla určitá osoba vystavena působení určité látky a zda se musí přistoupit k dekontaminaci nebo jinému opatření. Členské státy vypracují postupy k určení nutnosti zjistit/identifikovat látku na osobách, které jí byly vystaveny, a k přijetí nezbytných opatření. Vzájemná výměna informací mezi členskými státy o kritériích a postupech detekce a identifikace by zvýšila možnosti přeshraničního sdílení zdrojů pro detekci látky na osobách, které jí byly vystaveny.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se detekce látky na osobách, které jí byly vystaveny: F Jsou splněny tyto minimální požadavky? Plány členských států obsahují pokyny a postupy pro detekci látky na osobách, které jí byly vystaveny, v přednemocniční fázi a ve zdravotnických zařízeních. Plány členských států obsahují pokyny a postupy pro detekci látky na členech výjezdových skupin ZZS, zdravotnických pracovnících, sanitkách a ve zdravotnických zařízeních. Jsou vypracovány postupy pro širokou škálu ohrožení (např. chemické, biologické, radiační). Při pravidelných cvičeních se zkouší včasnost zásahu a další aspekty připravenosti. Informace o kapacitě pro detekci škodlivých látek se sdružují na celostátní nebo regionální úrovni. F Jaké jsou příslušné orgány/struktury? F Řeší se v případě mimořádné události také jiné záležitosti než ochrana veřejného zdraví, např. ZZS, záchranné sbory a policie, týmy pro odběr vzorků?
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F sdílení pokynů a metod detekce mezi členskými státy, což případně vede k některým osvědčeným postupům,
F sdílení údajů týkajících se validace metod detekce, F vyhodnocení možností přeshraničního sdílení zdrojů, - 52 -
F jasné vymezení úlohy příslušné agentury EU při posuzování a vyhodnocování postupů, F poskytování potřebných informací příslušným agenturám EU za účelem možné koordinace činností.
5.6.2 Dekontaminace pacientů Očekávaný výsledek Pro zajištění bezpečnosti pacientů a zdravotnických pracovníků může být nezbytné před přijetím osob vystavených působení nebezpečných látek do zdravotnických zařízení provést jejich dekontaminaci. Členské státy vypracují postupy pro vymezení nutnosti dekontaminace a kapacit pro provedení nezbytných opatření, přičemž vzájemná výměna informací mezi členskými státy o kritériích a postupech dekontaminace by zvýšila možnosti přeshraničního sdílení zdrojů pro dekontaminaci. Měla by být navázána úzká spolupráce s odvětvími odpovědnými za dekontaminaci prostředí.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se dekontaminace pacientů: F Jsou splněny tyto minimální požadavky? Plány členských států obsahují pokyny a postupy pro: dekontaminaci osob vystavených působení nebezpečné látky v přednemocniční fázi a ve zdravotnických zařízeních, o dekontaminaci výjezdových skupin ZZS a zdravotnických pracovníků v nemocnicích, sanitek a zdravotnických zařízení. Jsou vypracovány postupy pro širokou škálu ohrožení (např. chemické, biologické, radiační). Při pravidelných cvičeních se zkouší včasnost zásahu a další aspekty připravenosti. Informace o kapacitě k dekontaminaci se sdružují na celostátní nebo regionální úrovni. F Jaké jsou příslušné orgány/struktury a jak je zaručena jejich spolupráce? F Řeší se v případě mimořádné události také jiné záležitosti než veřejné zdraví, např. týmy pro odběr vzorků a další? o
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F sdílení pokynů a metod dekontaminace mezi členskými státy, což případně vede k některým osvědčeným postupům,
F sdílení údajů týkajících se validace metod dekontaminace, F vyhodnocení možností přeshraničního sdílení zdrojů, F jasné vymezení úlohy příslušných orgánů EU při poskytování pomoci a vyhodnocování postupu.
5.6.3 Osobní ochranné prostředky (OOP) Očekávaný výsledek Zejména v případě událostí představujících chemické (ale i biologické nebo radiační) ohrožení musí záchranáři a poskytovatelé zdravotní péče zasahující v první linii před expozicí chránit sami sebe. To může být nutné na místě, během přepravy pacienta do zdravotnického zařízení nebo ve zdravotnickém zařízení, než je pacient řádně dekontaminován. Členské státy vypracují postupy pro ochranu personálu. Sdílení informací mezi členskými státy o ochranných prostředcích a kritériích pro jejich použití zvýší možnosti přeshraničního sdílení zdrojů.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se OOP: F Jsou splněny tyto minimální požadavky? Plány členských států obsahují pokyny ohledně osobních ochranných prostředků. Plány členských států obsahují pokyny a postupy pro používání osobních ochranných prostředků členy výjezdových skupin ZZS a personálem nemocnic. Jsou vypracovány postupy pro širokou škálu ohrožení (např. chemické, biologické, radiační). Při pravidelných cvičeních se zkouší včasnost zásahu a další aspekty připravenosti. Informace o kapacitě a dostupnosti osobních ochranných prostředků se sdružují na celostátní nebo regionální úrovni. F Jaké jsou příslušné orgány/struktury? F Řeší se v případě mimořádné události také jiné záležitosti než veřejné zdraví, např. policie, záchranné sbory atd.?
- 53 -
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F sdílení pokynů mezi členskými státy ohledně standardů a údajů týkajících se validace v oblasti osobních ochranných prostředků, což případně vede k některým osvědčeným postupům,
F vyhodnocení možností přeshraničního sdílení zdrojů, F jasné vymezení úlohy příslušných orgánů EU při poskytování pomoci a vyhodnocování postupu, F zacházení s odpady (rukavice, masky atd.).
5.6.4 Vědecká stanoviska a stanoviska založená na důkazech od toxikologických středisek a jiných příslušných subjektů Očekávaný výsledek V případě mimořádných událostí představujících chemické ohrožení zvyšuje poskytnutí odborných poznatků toxikologických (informačních) středisek a jiných příslušných subjektů účinnost reakce a možnosti léčby. Toxikologická střediska mohou poskytnout osobám zasahujícím v první linii, oddělením urgentního příjmu, jednotkám intenzivní péče atd. specifické odborné poznatky a pomoci při obstarání dodatečných protilátek/antidot.
Členské státy, Komise a agentury F Určení odborných subjektů pro poskytnutí vědeckého stanoviska / stanoviska založeného na důkazech: agentury EU, toxikologická střediska, mezinárodní program chemické bezpečnosti (IPCS – International Programme on Chemical Safety) a jeho spolupracovníci/instituce/informační systémy (clearinghouse mechanisms), Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC), univerzity, vnitrostátní a mezinárodní subjekty se specifickými znalostmi o chemických látkách, struktury civilní ochrany. F Kontrolní seznam týkající se toxikologických středisek: Jsou splněny tyto minimální požadavky? Plány zahrnují toxikologická střediska pro poskytování odborných znalostí během fáze odezvy (nebo trvání mimořádné nebo krizové události) a posouzení rizik ve fázi plánování. Toxikologická střediska si vyměňují informace s řídícím orgánem pro mimořádné události v oblasti veřejného zdraví a obecně s orgány ochrany veřejného zdraví. Toxikologická střediska mají způsobilost shromažďovat údaje o syndromech a spolupracovat s příslušnými strukturami ochrany veřejného zdraví při zjišťování a sledování zdravotních hrozeb.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F Uplatňuje se postup plánování k určení shody a podmínek v jiných členských státech pro sdílení zdrojů a pracovníků.
F Zřizují se sítě pro spolupráci mezi členskými státy v oblasti vypracovávání postupů a pokynů ohledně vytipovaných látek.
5.7
Zvláštní aspekty radiačních a jaderných událostí
Při radiační či jaderné události existují zvláštní potřeby. Jedná se o: odborná stanoviska, vybavení pro detekci/identifikaci radioaktivních látek či jaderných materiálů, dekontaminaci pacientů, osobní ochranné prostředky, znalosti a schopnosti potřebné k léčbě nemoci z ozáření. Důležitá je úzká součinnost a spolupráce s ostatními odvětvími. Pozornost by se měla rovněž věnovat kontaminaci prostředí a potravin, kterou řeší jiná odvětví (viz také bod 6 „Meziodvětvová spolupráce“) a aspektům bezpečnosti nemocnic (viz bod 5.3 „Připravenost nemocnic“).
- 54 -
5.7.1 Detekce látky na osobách, které jí byly vystaveny Očekávaný výsledek Může být nezbytné dokázat zjistit, zda určitá osoba byla vystavena působení určité látky a zda se musí přistoupit k dekontaminaci. Členské státy vypracují postupy k určení nutnosti detekovat/identifikovat látku na osobách, které jí byly vystaveny, a k přijetí nezbytných opatření. Vzájemná výměna informací mezi členskými státy o kritériích a postupech detekce a identifikace by zvýšila možnosti přeshraničního sdílení zdrojů pro detekci látky na osobách, které jí byly vystaveny.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se detekce látky na osobách, které jí byly vystaveny: F Jsou splněny tyto minimální požadavky? Plány členských států obsahují pokyny a postupy pro detekci látky: na osobách, které jí byly vystaveny, v přednemocniční fázi a v lůžkových zdravotnických zařízeních, o na členech výjezdových skupin ZZS a zdravotnickém personálu, sanitkách a ve zdravotnických zařízeních. Zvolené metody detekce jsou validovány. Jsou vypracovány postupy pro širokou škálu ohrožení (např. chemické, biologické, radiační). Při pravidelných cvičeních se zkouší včasnost zásahu a další aspekty připravenosti. Informace o kapacitě pro detekci se sdružují na celostátní nebo regionální úrovni. F Jaké jsou příslušné orgány/struktury? F Řeší se v případě mimořádné události také jiné záležitosti než ochrana veřejného zdraví, např. záchranné sbory a policie, týmy pro odběr vzorků? o
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F sdílení pokynů a metod detekce mezi členskými státy, což případně vede k některým osvědčeným F F F F
postupům, sdílení údajů týkajících se validace metod detekce, vyhodnocení možností přeshraničního sdílení zdrojů, jasné vymezení úlohy příslušných orgánů EU při posuzování a vyhodnocování postupu, poskytování potřebných informací příslušným orgánům EU za účelem možné koordinace činností.
5.7.2 Dekontaminace pacientů Očekávaný výsledek V zájmu zajištění bezpečnosti pacientů a personálu při poskytování péče může být nezbytné před přijetím do zdravotnického zařízení provést dekontaminaci osob vystavených působení nebezpečných látek. Členské státy vypracují postupy pro vymezení nutnosti dekontaminace a kapacit pro provádění nezbytných opatření, přičemž vzájemná výměna informací mezi členskými státy o kritériích a postupech dekontaminace by zvýšila možnosti přeshraničního sdílení zdrojů pro dekontaminaci.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se dekontaminace pacientů: F Jsou splněny tyto minimální požadavky? Plány členských států obsahují pokyny a postupy pro dekontaminaci osob, které byly vystaveny působení nebezpečných látek, v přednemocniční fázi a v lůžkových zdravotnických zařízeních. Plány členských států obsahují pokyny a postupy pro dekontaminaci členů výjezdových skupin ZZS, nemocničního personálu, sanitek a zdravotnických zařízení. Jsou vypracovány postupy pro širokou škálu ohrožení (např. chemické, biologické, radiační). Při pravidelných cvičeních se zkouší včasnost zásahu a další aspekty připravenosti. Informace o kapacitě pro dekontaminaci se sdružují na celostátní nebo regionální úrovni. F Jaké jsou příslušné orgány/struktury? F Řeší se v případě mimořádné události také jiné záležitosti než ochrana veřejného zdraví, např. týmy pro odběr vzorků a další?
- 55 -
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F sdílení pokynů a metod dekontaminace mezi členskými státy, což případně vede k některým osvědčeným postupům,
F sdílení údajů týkajících se validace metod dekontaminace, F vyhodnocení možností přeshraničního sdílení zdrojů, F jasné vymezení úlohy příslušných orgánů EU při posuzování a vyhodnocování postupu.
5.7.3 Osobní ochranné prostředky (OOP) Očekávaný výsledek Zejména v případě chemických (ale i radiačních či jaderných) událostí musí záchranáři a poskytovatelé zdravotní péče zasahující v první linii před expozicí chránit sami sebe. To může být nutné na místě, během přepravy pacienta do zdravotnického zařízení nebo ve zdravotnickém zařízení, než je pacient řádně dekontaminován. Členské státy vypracují postupy pro ochranu pracovníků. Vzájemná výměna informací mezi členskými státy o ochranných prostředcích a kritériích pro jejich použití by zvýšila možnosti přeshraničního sdílení zdrojů.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam: F Jsou splněny tyto minimální požadavky? Plány členských států obsahují pokyny ohledně osobních ochranných prostředků. Plány členských států obsahují pokyny a postupy pro používání osobních ochranných prostředků členy výjezdových skupin ZZS a personálem nemocnic. Jsou vypracovány postupy pro širokou škálu ohrožení (např. chemické, biologické, radiační). Při pravidelných cvičeních se zkouší včasnost zásahu a další aspekty připravenosti. Informace o kapacitě a dostupnosti osobních ochranných prostředků se sdružují na celostátní nebo regionální úrovni. F Jaké jsou příslušné orgány / struktury? F Řeší se v případě mimořádné události také jiné záležitosti než veřejné zdraví, např. policie, záchranné sbory atd.?
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F sdílení pokynů mezi členskými státy ohledně standardů a údajů týkajících se validace v oblasti osobních ochranných prostředků, což případně vede k některým osvědčeným postupům,
F vyhodnocení možností přeshraničního sdílení zdrojů, F jasné vymezení úlohy příslušných orgánů EU při posuzování a vyhodnocování postupu, F zacházení s odpady (rukavice, masky atd.).
5.7.4 Nemoc z ozáření U osob vystavených silnému ozáření může vzniknout nemoc z ozáření, což je vzácné onemocnění. Při léčení těchto osob je nutný posudek odborníků a tyto osoby je nutné chránit před možnými infekcemi.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se izolování pacientů: Jsou splněny tyto minimální požadavky? F Plány členských států zahrnují dostupnost odborných poznatků ohledně léčení nemoci z ozáření. F Plány členských států obsahují pokyny ke zvládání vysokého počtu případů osob trpících nemocí z ozáření včetně opatření k izolaci vysokého počtu osob a nutnosti obstarat pro ně zvláštní léky (např. cytokiny).
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k: F síťové spolupráci v oblasti odborných znalostí o nemoci z ozáření.
- 56 -
5.8
Zvláštní aspekty událostí spojených se změnou klimatu
Plány připravenosti na zvládání mimořádných událostí a krizových situací v sektoru zdravotnictví by ve spojení s analýzou rizik a slabých stránek měly zohledňovat extrémní povětrnostní podmínky. Důležitá je úzká spolupráce s ostatními odvětvími a aktéry. Zdravotnickým pracovníkům by se mělo dostat vzdělání a odborné přípravy. U pacientů léčených mimo nemocnice je nutno zabezpečit identifikaci a odpovídající pomoc a rovněž musí být zajištěna připravenost k poskytování zdravotní pomoci jiným zranitelným skupinám. Připravenost musí zahrnovat odolnost zdravotnických zařízení (nemocnic) a zásobování nezbytnými potřebami, jelikož extrémní povětrnostní podmínky mohou narušit kritickou infrastrukturu. Je nezbytná schopnost postarat se o vysoký počet mrtvých a kapacita márnic by se měla dát v případě potřeby zvětšit použitím chladicích kontejnerů nebo jiným způsobem, přičemž lze zvážit úzkou spolupráci s jinými odvětvími. Musí být připraveny plány evakuace nemocnic a dalších zdravotnických zařízení.
- 57 -
6 Meziodvětvová spolupráce V tomto oddílu je krátce popsáno plánování připravenosti na mimořádné situace a plánování zásahů, které by pro řešení závažné událostí v oblasti ochrany veřejného zdraví mělo existovat v každém členském státě. Při meziodvětvové spolupráci je důležité využívat již existujících modelů a vyhnout se paralelním strukturám nebo zdvojování úsilí. Je zde rovněž popsán postup propojení s jinými obory/odvětvími za účelem •
řešení otázek zvládání mimořádné události přesahujících oblast veřejného zdraví, aby byly dotčené subjekty připraveny poskytnout pomoc svým partnerským subjektům v oblasti ochrany veřejného zdraví,
•
přípravy partnerských subjektů v oblasti ochrany veřejného zdraví na řešení otázek zmírnění následků, kterými jsou obvykle pověřeny jiné útvary.
Správné plánování připravenosti povede k vypracování doporučení v oblasti (veřejného) zdraví, která v případě závažné události v oblasti veřejného zdraví umožní zachování důležitých funkcí společnosti a jejich obnovu. Jednou z oblastí, kterým se věnuje zvláštní pozornost, je vztah mezi orgány vymáhání práva a orgány ochrany veřejného zdraví, kterému je věnován zvláštní oddíl o propojení bezpečnostních orgánů a orgánů ochrany veřejného zdraví. V příloze 5 je uveden souhrnný přehled kapacit Evropského společenství pro krizové řízení vypracovaný v roce 2009. Názorně dokládá komplexnost této problematiky v rámci Evropské komise a význam meziodvětvové spolupráce.
6.1. Plánování připravenosti na mimořádné události nebo krizové situace a plánování zásahů Očekávaný výsledek Krizové a havarijní plány členských států jasně popíší postupy a kritéria okamžitého určení zásahových zón (zatarasení oblasti) v závislosti na druhu ohrožení zdraví. Tyto zóny mají i) omezit rozsah ohrožení, ii) umožnit záchranu obětí příslušnými pracovníky, iii) ochránit záchranáře, iv) umožnit odpovídající opatření na ochranu obyvatelstva v okolí zásahu, v) umožnit odpovídající kontrolu dopadu na prostředí, vi) umožnit zásahy orgánů vymáhání práva a vii) předejít rušivým zásahům médií. Standardní pracovní postupy jasně stanoví, která zóna je přístupná kterým pracovníkům a za jakých podmínek. Všichni záchranáři projdou v tomto směru školením a budou s těmito postupy obeznámeni. Bude zaveden systém umožňující snadné rozeznání záchranářů (uniformy, barevné přilby, vesty). Bude vymezena součinnost s ostatními aktéry při dekontaminaci.
Členské státy Krizový a havarijní plán obsahuje: F Jasné rozdělení úkolů mezi obory/odvětví záchranných služeb (zdravotnické služby, dekontaminace osob a prostředí, nakládání s odpady, zneškodnění).
F Jasné standardní pracovní postupy pro vymezení zón (zatarasení, přístup pro záchranáře a umístění stanovišť: stanoviště operačního velení, dekontaminačních jednotek, předsunutého zdravotnického stanoviště, polního krizového střediska, stanovišť komunikační a logistické podpory). Obyvatelům a médiím je přístup do těchto zón zakázán. Je možné, že ve všech zónách bude nutno přijmout opatření k vymáhání práva a protiopatření na ochranu životního prostředí. F Jasné standardní pracovní postupy pro součinnost mezi jednotlivými obory/odvětvími záchranných služeb (společné chápání kódů a jazyka, schválené postupy velení, koordinace, společné nebo kompatibilní komunikační systémy).
- 58 -
F Krizové plány zdravotnických zařízení, které je nutno aktivovat podle kritérií a prahových hodnot stanovených vnitrostátními právními předpisy.
F Standardní pracovní postupy umožňující snížit nebo zvýšit přidělování zdrojů. F Jednoznačné zmocnění k zabavení majetku (pozemků, vozidel, laboratoří, nemocnic, léků) s jasnými právními a finančními důsledky.
F Provádění Mezinárodních zdravotnických předpisů IHR (2005) prostřednictvím funkce národního kontaktního místa IHR pro spojení s WHO.
F Zavedení funkce kontaktního místa EWRS pro spojení s Komisí.
Agentury Vědecké stanovisko a posouzení ohrožení.
F
Evropská komise Kontrolní seznam týkající se zvládání mimořádných událostí s dopady do veřejného zdraví: F Seznam, přehled mimořádných zdrojů, pokud jde o personál a materiál pro řízení odezvy nebo záchranných činností.
F Standardní pracovní postupy pro postupné zvyšování a skokové navýšení kapacity. F Postupy pro koordinaci pomoci mezi členskými státy.
Interoperabilita Operativní spojení pro usnadnění operací v rámci Společenství: F Dohody a cvičení v oblasti přeshraniční koordinace za účasti různých oborů/odvětví. F Pracovní semináře pro plánovače.
6.2 Propojení oborů/odvětví Očekávaný výsledek Připravenost zahrnuje jasné určení všech odvětví a zúčastněných subjektů zapojených do řešení situace závažné zdravotní hrozby.. Mezi příslušnými zúčastněnými subjekty na všech politických úrovních budou přijaty dohody, pravidla postupů a jiné předpisy, budou existovat aktualizované postupy propojení a zaměstnanci budou vyškoleni v jejich provádění. Měly by být jasně vymezeny oblasti odpovědnosti generálních ředitelství Komise a agentur. V rámci Komise a v některých členských státech je poskytování přednemocniční neodkladné péče svěřeno civilní ochraně. Vnitrostátní orgány na místě vstupu budou mít k dispozici odpovídající opatření nebo dohody týkající se sledovatelnosti a budou disponovat právním rámcem, který jim umožní získávat informace o cestujících od leteckých společností s pravidelnými „letištními časy“ (tzv. „sloty“) na letištích, od cestovních kanceláří a jejich operátorů a společností organizujících okružní plavby. Plány budou zahrnovat poskytování všeobecných informací cestujícím před zahájením cesty a během ní (tj. plakáty a prospekty na místě vstupu, informace o kontrole zavazadel atd.) a předávání těchto informací leteckým společnostem, cestovním kancelářím a jejich operátorům a společnostem organizujícím okružní plavby (instruktáž cestujících při zakoupení jízdenky či letenky).
Členské státy Členské státy určí a realizují propojení mezi odvětvími mimo oblast zdravotnictví: F Záchranné sbory: hasičský sbor, civilní ochrana, policie, identifikace obětí katastrofy. F Odvětví dopravy, cestovní informace a opatření na místě vstupu: Standardní pracovní postupy a právní rámec pro sledování cestujících
o pro orgány na místě vstupu, o pro přepravní společnosti. Standardní pracovní postupy pro informování cestujících na místech vstupu. Operativní síť pro včasné předávání informací příslušným aktérům. Seznam místních, regionálních, národních a mezinárodních kontaktních míst.
- 59 -
Cestovní informace a opatření na místě vstupu jsou součástí postupu stupňování opatření krizových plánů členských států.. Jsou k dispozici vědecká stanoviska odborníků z oblasti veřejného zdraví (vnitrostátních, mezinárodních) a podpora ze strany vnitrostátních orgánů ochrany veřejného zdraví. Soulad s právními předpisy o místech vstupu (IHR 2005 a další) a ochraně údajů.
Agentury F F F F F F F F F
Identifikace agentur EU mimo rámec zdravotnictví. Spolupráce se sítí Společenství. Postupy pro pomoc poskytovanou na vyžádání členským státům při sledování cestujících. Právní rámec pro předávání potřebných údajů příslušným aktérům v rámci postupů sledování cestujících. Zabezpečený nástroj a standardní pracovní postupy pro předávání údajů v rámci postupů sledování cestujících. Seznam místních, regionálních, národních a mezinárodních kontaktních míst. Vědecká stanoviska / posouzení rizik v oblasti přepravy nebezpečných látek. Pomoc při určení nejvhodnější laboratoře v EU pro požadovaný účel. Spolupráce laboratoří v EU.
Evropská komise Operativní spojení pro usnadnění operací v rámci Společenství: F Pomoc členským státům při uplatňování opatření k sledování (cestujících). F Ve spolupráci s vnitrostátními orgány členských států a zúčastněnými subjekty jsou vypracovány postupy pro oblast cestování.
F Evropský právní rámec pro předávání potřebných údajů příslušným aktérům v rámci postupů sledování cestujících.
F Zabezpečený nástroj pro koordinaci opatření v rámci postupů sledování cestujících ve velkém rozsahu.
F Seznam místních, regionálních, národních a mezinárodních kontaktních míst. F Koordinace opatření prováděných na místech vstupu. F Spolupráce se sítí pracovníků pro komunikaci.
Interoperabilita F Postupy spolupráce mezi útvary Komise a příslušnými vnitrostátními orgány v členských státech. F Evropský právní rámec pro předávání údajů příslušným aktérům v rámci postupů sledování cestujících.
F Platforma EU pro dialog mezi zdravotnickými subjekty a soukromými společnostmi v odvětví cestovního ruchu (letiště, letecké společnosti, cestovní kanceláře, jiné zúčastněné subjekty a útvary). F Provádění Mezinárodních zdravotnických předpisů IHR (2005). F Spolupráce mezi dotyčnými evropskými orgány (Europol, zdraví, doprava, spravedlnost, hospodářství). F Jednání na mezinárodní úrovni: mimo jiné s IATA a WHO.
6.3 Propojení bezpečnosti a zdravotnictví Očekávaný výsledek Členské státy zavedou mechanismy koordinace a komunikace mezi vnitrostátními orgány ochrany veřejného zdraví, vymáhání práva a civilní ochrany za účelem realizace opatření v oblasti ochrany veřejného zdraví. Každý příslušný orgán bude ve spojení s Komisí průběžně informovat své protějšky v členských státech o aktuálním stavu. Členské státy do svých plánů zahrnou šetření v oblasti epidemiologie a vymáhání práva. Komise, ECDC a EUROPOL budou tuto iniciativu v oblasti spolupráce podporovat, protože součástí řady opatření budou zásahy v oblasti prosazování práva a civilní ochrany. Tuto úlohu budou podporovat řídící a kontrolní struktury na vnitrostátní úrovni a styčné a kontrolní struktury na úrovni EU. Další informace lze nalézt v pracovním dokumentu útvarů Komise SEC(2009) 874 ze dne 17. června 2009. (http://s-sanco-europa/health/ph_threats/com/preparednes/prephome/cbrn_en.htm)
- 60 -
Členské státy Kontrolní seznam týkající se mimořádných událostí s dopady do veřejného zdraví: F Pro fázi před událostí existují předběžné postupy, kritéria a podmínky nutné pro součinnost mezi
F
F
F
F
F
F
F
F
orgány vymáhání práva a orgány ochrany veřejného zdraví ohledně: rozvíjení společných pracovních vztahů před výskytem událostí, organizování a vedení společných šetření, dosažení součinnosti mezi šetřeními v oblasti vymáhání práva a v oblasti ochrany veřejného zdraví. Před vznikem události je organizačně zajištěno posouzení rizik a možného ohrožení, výměna informací a společná práce: definice ohrožení a rizik a zásady posuzování rizik a ohrožení, součinnost mezi orgány ochrany veřejného zdraví a orgány vymáhání práva ohledně rizik a ohrožení, překážky a řešení výměny informací, rozvíjení společných pracovních vztahů a organizování a vedení společných šetření. Osobní ochrana a řízení: odpovědnost zaměstnavatelů za sledování a podporu ochrany zaměstnanců při přístupu k nebezpečným materiálům a za dodržování zvýšených bezpečnostních opatření k ochraně před nebezpečnými materiály a přístupu k informacím, prověřování zaměstnanců a kontrola návštěvníků pracovišť se zvláštním režimem. Bezpečnost a správa zařízení (s ohledem na biologický materiál): pochopení různých postojů orgánů ochrany veřejného zdraví a orgánů vymáhání práva ohledně rizika pro veřejnost, které může vzniknout zneužitím biologických materiálů běžně skladovaných a používaných ve veřejných, vzdělávacích a průmyslových zařízeních, dosažení vzájemné shody o přiměřených úrovních bezpečnosti (biosecurity), které je možné zvýšit v odezvě na měnící se míru ohrožení, vypracování společných pracovních programů pro vývoj bezpečnostních opatření týkajících se zejména biologických materiálů. Bezpečnost přepravy, kontrola materiálu a odpovědnost: příprava vzorků pro přepravu k další analýze, vymezení požadavků na bezpečné uchovávání materiálu během přepravy, rozdílné samostatně vyhlašované mezinárodní předpisy ohledně přepravy biologických materiálů, vyškolení dotyčných zaměstnanců v oblasti přepravy nebezpečných materiálů, sledování a zabezpečení materiálu během přepravy, zajištění oprávněnosti adresátů a ověření řádného příjmu zaslaných vzorků. Společné posouzení rizik a ohrožení v případě podezřelých událostí: orgány ochrany veřejného zdraví stanoví mimořádné události, o kterých by měly být uvědomeny orgány vymáhání práva a další příslušné orgány, orgány vymáhání práva a další příslušné orgány stanoví mimořádné události, o kterých by měly být uvědomeny orgány ochrany veřejného zdraví. Osobní ochranné prostředky (OOP): posouzení rizika a poskytnutí odpovídajících osobních ochranných prostředků (OOP), omezení přenosu, odolnost a zhoršení fyziologických vlastností osobních ochranných prostředků ,, standardizace souborů OOP (interoperabilita) oproti potřebě odlišných standardů pro OOP, aby byly umožněny odlišné pracovní postupy, likvidace OOP, ověření ochranné funkce OOP a uklidnění personálu, dostupnost zařízení pro dekontaminaci pro operativní pracovníky příslušných orgánů / orgánů ochrany veřejného zdraví a vymáhání práva. Vymezení a realizace zabezpečení oblastí a kritických bezpečnostních zón pro účely šetření: definování bezpečnostních zón, právní předpisy podporující řešení mimořádné události, zajištění bezpečných systémů pro práci vyšetřovatelů, zajištění instalace zátarasů, zabezpečení místa a zajištění bezpečnosti veřejnosti, řízení a pravomoc uplatňovat bezpečnostní a kontrolní opatření. Laboratorní záležitosti: zachování řetězce důkazů: identifikace a klasifikace rizik, zásady, jimiž se řídí sběr vzorků pro forenzní účely (kdo sbírá co), laboratorní postupy.
- 61 -
F Laboratorní záležitosti: jmenování, akreditace, zajištění kvality a forenzní požadavky na diagnózu a její potvrzení: chápání odlišných úloh a postupů, jež používají diagnostické, vylučovací a potvrzující laboratoře, určení příslušných odborných a referenčních laboratoří, využívání laboratoří, které nejsou běžně akreditované, k poskytování forenzních služeb, chápání různých postupů a úrovní důkazů používaných při klinickém podezření na určitou nemoc, klinickém potvrzení a uspokojivém prokázání nemoci podle důkazních standardů, uchování průkazních vzorků, likvidace nebezpečného odpadu z průkazního materiálu. F Média a styk s veřejností: informovat veřejnost a zachovat si její důvěru včasným oznamováním, transparentností a chápáním jejích potřeb a způsobu, jakým vnímá rizika, předcházet panice a narušení veřejného pořádku, uklidnit veřejnost, zachovat bdělost a informovat, zajistit, aby veřejnost jednala způsobem, který mírní a co nejvíce snižuje dopad mimořádné události, zajistit, aby veřejnost byla nápomocna při prevenci a odhalování trestných činů, umožnit co nejrychlejší návrat k obvyklému stavu, zajistit právo a povinnost médií informovat veřejnost. F Školení a cvičení: pravidelnost a intenzita školení, různé stupně řízení mohou vyžadovat odlišná školení, školení v rámci instituce versus interinstitucionální školení, úřední osoby v první linii potřebují praktické školení, je nutno klást důraz na informovanost zúčastněných techniků a odborníků.
Evropská komise F Dostupné nástroje EU a příslušné mezinárodní nástroje varování a zdravotnické statistiky a informací a jejich používání: zajistit, aby měly příslušné osoby přístup k dostupným zdrojům veřejných a omezeně přístupných informací EU, zajistit jejich schopnost analyzovat informace získané z těchto zdrojů z hlediska jejich vlastních vnitrostátních potřeb a slabých stránek, musí být zavedeny vnitrostátní systémy varování a šíření informací, aby bylo možné na základě získaných informací reagovat, orgány ochrany veřejného zdraví a sektor zdravotnictví by měly metodicky spolupracovat s orgány vymáhání práva, aby se spojily různé analytické schopnosti jednotlivých organizací, a došlo tak k maximalizaci množství informací, které lze shromáždit, a k zajištění co největší kvality odvozených analýz, orgány ochrany veřejného zdraví a další instituce v oblasti ochrany veřejného zdraví zapojené do této spolupráce musí zajistit, aby jejich styční pracovníci dodržovali dohodnutá bezpečnostní opatření pro bezpečné zacházení s citlivými informacemi, měli příslušnou formální bezpečnostní prověrku a poskytovali orgánům vymáhání práva kvalitní posuzování rizik.
6.4 Plánování zajištění kontinuity činností Očekávaný výsledek Je nutno zajistit, aby během závažné mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví zůstaly důležité služby v provozu i s počtem pracovníků sníženým přibližně o 30 %. V každém členském státě budou určeny nejdůležitější struktury ve zdravotnictví a mimo ně. Plánování by měly ve spolupráci s příslušnými orgány provádět jednotlivé složky samy v rámci svých stávajících krizových plánů.
Členské státy F Určit všechny nejdůležitější služby a struktury. F Mít k dispozici plán zajištění kontinuity činnosti pro závažné mimořádné události a krizové situace v oblasti veřejného zdraví, který vymezí úlohu orgánů a institucí v oblasti ochrany veřejného zdraví a poskytovatelů zdravotních služeb a určí nejdůležitější zdroje.
- 62 -
Agentury F Postupy pro poskytování vyžádané pomoci členským státům při realizaci plánu zajištění kontinuity činnosti.
F Vědecká stanoviska / posouzení rizik, která se týkají nejdůležitějších struktur a služeb.
Evropská komise Činnost v rámci Společenství vedoucí ke: F koordinaci opatření v rámci plánu zajištění kontinuity činnosti.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F shoda ohledně nejdůležitějších služeb při realizaci plánu zajištění kontinuity činnosti, F řízení nejdůležitějších běžných provozních činností co možná nejúčinněji s počtem pracovníků sníženým přibližně o 30 %.
6.5 Přeprava vzorků Očekávaný výsledek Členské státy stanoví ve svých plánech, jak převážet nebezpečné patogeny na svém území a v případě potřeby i přes hranice. Mezi laboratořemi budou o této přepravě uzavřeny dohody, které schválí příslušný orgán. Celní správa bude informována o způsobilé přepravě mezi určenými vnitrostátními laboratořemi pro případ mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví. Budou existovat příslušné právní předpisy Společenství o přepravě vzorků od pacientů a vzorků z prostředí při mimořádných situacích v oblasti veřejného zdraví. Právní předpisy Společenství a vnitrostátní právní předpisy o přepravě nebezpečných látek budou pravidelně upravovány podle vyvíjejících se vědeckotechnických okolností oznamovaných mezinárodními organizacemi. Budou přijaty právní předpisy nebo pokyny ohledně ochranných opatření.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se mimořádných událostí s dopady do veřejného zdraví: F Bezpečnostní opatření při přepravě (podle mezinárodních standardů): civilní ochrana nebo akreditované/schválené přepravní společnosti, vyškolení zaměstnanci a příslušné vybavení, vypracování seznamů kontaktních osob a standardních pracovních postupů podle druhu přepravované látky.
F Dohody mezi orgány, laboratořemi a přepravními společnostmi. F Právní předpisy zohledňující mimořádnou událost a krizovou situaci: celní správa, přeprava, určené laboratoře.
Interoperabilita Operativní spojení pro přepravu v rámci Společenství, což vyžaduje: F aby byl pro možné potřeby přepravy určen důvěryhodný přepravce, F aby přepravce ověřil, že zásilky jsou skutečně dodávány na místo určení, F aby bylo v místě určení zajištěno řádné převzetí, F aby existovala dohoda týkající se ověření, úhrady a případných otázek důvěrné povahy informací, F aby se uplatňovaly příslušné právní předpisy Společenství o přepravě vzorků od pacientů a vzorků z prostředí během mimořádných událostí a krizových situací v oblasti ochrany veřejného zdraví,
F Přeprava nebezpečných látek. F Na vnitrostátní úrovni jsou přijaty právní předpisy nebo pokyny týkající se ochranných opatření. F aby se prováděly mezinárodní dohody o přepravě vzorků od pacientů a vzorků z prostředí během mimořádných událostí a krizových situací v oblasti ochrany veřejného zdraví (např. IATA, WHO).
- 63 -
6.6 Etické aspekty opatření Očekávaný výsledek S výše zmíněnými právními aspekty jsou úzce spojeny etické otázky, které jsou součástí rámce potřebného k posouzení kulturní přijatelnosti takových opatření, jako jsou karanténa a výběrová imunizace předem určených rizikových skupin. Etické otázky vyvstávají v okamžiku nedostatku prostředků pro veškeré obyvatelstvo, kdy mohou mít k dostupným zdrojům přístup pouze vybrané skupiny. Plány členských států budou obsahovat orientační etický rámec pro odezvu na mimořádné události a krizové situace v oblasti ochrany veřejného zdraví. Plány členských států budou obsahovat postup umožňující ověřit, zda etické aspekty strategických rozhodnutí přijatých při vzniku mimořádné události a krizové situace zajišťují vyváženost mezi individuálními a kolektivními právy obyvatel.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se etických aspektů opatření: F Plány členských států řeší: etické otázky spojené s omezením dostupnosti nedostatkového zdroje, jako jsou laboratorní
diagnostické testy, očkovací látky, protivirové léky či další léčivé přípravky a vybavení na příděl, otázky spojené s povinným očkováním poskytovatelů primární péče, zdravotníků a poskytovatelů nezbytných veřejných služeb, záležitosti spojené s omezováním osobní svobody, k čemuž může dojít v případě izolace a karantény, zavedení etického rámce pro výzkum, a to zejména pokud jsou předmětem výzkumu lidé.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F Platforma mezi útvary Komise a zúčastněnými subjekty: k určování záležitostí s etickými důsledky, k poskytnutí rámce pro posouzení, zda je nutno zahrnout etické aspekty, k vydávání doporučení.
- 64 -
7 Způsob nakládání s plány V tomto oddílu je popsán požadovaný postup, jak zacházet s vypracovanými plány, který umožňuje obezřetné a vzájemné sdílení, vyhodnocení, vyškolení, distribuci a odzkoušení.
7.1 Přezkoumání a ověření plánů Interoperabilita Po tomto navrženém postupu plánování mají následovat opatření, která zajistí existenci nezbytných struktur, právních předpisů, opatření a zdrojů. Mělo by být jasné, kdo nese za plán odpovědnost, a měl by být schválen mechanismus a četnost jeho přezkumu a aktualizace. Rozdělovníky (pro distribuci a komunikaci) by se měly udržovat v aktualizovaném stavu. Toto plánování na úrovni Společenství může posloužit jako vzor pro plány týkající se konkrétních událostí nebo pro vypracování a aktualizaci celostátních/regionálních plánů, které by samozřejmě neměly být v rozporu. Plány by proto měly na sebe navzájem odkazovat. Osoby odpovědné za toto plánování by měly dohlédnout na plány s celostátní působností, zajistit jejich existenci a měly by se podílet na jejich přípravě nebo aktualizaci. Bylo by proto vhodné sdílet a validovat všechny plány s členskými státy prostřednictvím schváleného mechanismu. Míra přezkumu plánů v EU vyžaduje pečlivé zvážení, protože se jedná o politicky citlivou záležitost.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se přezkumu plánů: jsou splněny tyto minimální požadavky? F Orgány ochrany veřejného zdraví nebo příslušné orgány přijaly opatření k zajištění existence F F F F
nezbytných struktur, právních předpisů, opatření a zdrojů pro plánování na celostátní, regionální a místní úrovni. Je schválena odpovědnost za plány a mechanismus a četnost jejich přezkumu. Plány obsahují rozdělovník, který je průběžně aktualizován. Orgány ochrany veřejného zdraví nebo příslušné orgány předkládají různé plány ke vzájemné konzultaci, aby se zajistila koordinace celostátních/regionálních/místních plánů na jednotlivých úrovních. Je schválen mechanismus pro analýzu, porovnávání a hodnocení plánů členských států.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F Orgány ochrany veřejného zdraví nebo příslušné orgány sdílejí plány a předkládají různé plány vzájemně ke vzájemné konzultaci, aby se zajistila koordinace celostátních/regionálních/místních plánů v jednotlivých členských státech. F Je k dispozici přehled a databáze plánů s celostátní působností. F Členské státy se dohodly na mechanismu pro analýzu, porovnávání, hodnocení a kontrolu vzájemné kompatibility svých plánů.
7.2 Školení Očekávaný výsledek Na úrovni EU může být pro podporu příslušných kurzů na vnitrostátní úrovni nejvhodnější formou školení typ „vyškolení školitelů“. Toto školení by pomohlo vyplnit možné mezery v učebních materiálech (kurzy, diapozitivy, případové studie) anebo možný nedostatek školitelů. Budou proto vypracovány postupy a struktury, budou sdíleny učební materiály, bude existovat „adresář školitelů“ a ke kurzům budou mít přístup také cizí státní příslušníci.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se školení: jsou splněny tyto minimální požadavky? F Jsou k dispozici pokyny pro školení veškerého zdravotnického personálu včetně vedení. F Plány obsahují příslušné programy školení pro všechny úrovně.
- 65 -
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F Moduly „vyškolení školitelů“ na podporu příslušných kurzů na vnitrostátní úrovni a poskytování učebních materiálů (kurzy, diapozitivy, případové studie).
F Postupy a struktury pro vývoj učebních materiálů a „adresář školitelů“ dostupných pro pomoc při přípravě učebních materiálů a kurzů.
F Zvýšená spolupráce mezi členskými státy. Výměna modulů školení, zkušeností atd.
7.3 Ověření a vyhodnocení plánů včetně cvičení Očekávaný výsledek Po dokončení struktury a obsahu každého plánu připravenosti je důležitým krokem jeho ověření a vyhodnocení. Za účelem ověření soudržnosti a proveditelnosti plánů se budou pravidelně pořádat příslušná cvičení. Prvním cvičením by bylo systematicky celý plán projít včetně „nazkoušení“ činností vyplývajících z nejnovějších zkušeností s různými klíčovými aktéry, kteří se do řešení situace zapojili. Dalším krokem může být projít plán s klíčovými aktéry a simulovat různé scénáře. K vyzkoušení plánů by se měla provádět cvičení na celostátní, regionální a místní úrovni. Hodnocení a získané poznatky představují důležité nástroje pro vylepšení plánů.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam týkající se vyzkoušení a vyhodnocení plánů: F Jsou k dispozici pokyny ke cvičením. F Plány obsahují postupy cvičení a získané poznatky. F Cvičení umožňují zapojeným aktérům ověřit a vyhodnotit zpracované plány.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k těmto výsledkům: F Pravidelné zkoušení scénářů v celé EU. F V plánu (místním, regionálním, celostátním, na úrovni EU, na úrovni globálních partnerů) by mělo být určeno co nejvíce aktérů (nejen v oblasti zdravotní péče).
F Sdílení získaných poznatků. F Je nutno rozvíjet možnosti ke stanovení osvědčených postupů a pokynů ve Společenství.
7.4 Cíle týkající se doby odezvy Očekávaný výsledek Cíli týkajícími se doby odezvy se rozumí navrhované časové rámce pro provedení vybraných nejdůležitějších funkcí nebo úkolů odezvy. Jakmile jsou stanoveny, tvoří součást cílů týkajících se schopnosti odezvy. Měly by se používat jako kritéria hodnocení při cvičeních.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam pro cíle týkající se doby odezvy: jsou splněny tyto minimální požadavky? F Plány obsahují náležité ukazatele a cíle týkající se doby odezvy, včetně zkoušek doby odezvy pro: zahájení postupů krizového řízení, aktivaci střediska pro řešení krizových situací (EOF) viz také kap. 4.3, uvedení střediska pro řešení krizových situací do plně funkčního stavu (kdy jsou zastoupeny všechny organizace), vyrozumění místních a celostátních partnerů a partnerů na úrovni EU, zahájení opatření k omezení následků a poskytnutí technické podpory osobám zasahujícím na místě, zamezení vstupu do nebezpečné zóny/oblasti, doporučení neodkladných ochranných opatření pro veřejnost, přípravu poskytování základní lékařské péče na oddělení urgentního příjmu. F Doba odezvy je odzkoušena na různých úrovních.
- 66 -
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k: F sdílení získaných poznatků a prvků plánu, které se ukázaly jako účinné.
7.5 Cíle týkající se zvládání situace Očekávaný výsledek Cíle týkající se zvládání situace u vybraných nejdůležitějších funkcí nebo úkolů odezvy pomáhají ověřit meziodvětvové provádění plánů. Jakmile jsou stanoveny, tvoří součást cílů týkajících se schopnosti odezvy a měly by se používat jako kritéria hodnocení. Zvládání situace konkrétními profesními cílovými skupinami v plánech připravenosti na určitá onemocnění (například očkování proti chřipce, dostupnost hromadných a osobních ochranných prostředků atd.) umožňuje správcům plánů posoudit, jak správně byly plány provedeny.
Členské státy, Komise a agentury Kontrolní seznam pro cíle týkající se zvládání situace: jsou splněny tyto minimální požadavky? F Plány obsahují náležité ukazatele a cíle týkající se zvládání situace, včetně postupů hodnocení: rozsahu zvládání postupů krizového řízení, rozsahu zvládání situace cílovými profesními skupinami (např. civilní ochrana, doprava atd.). F Doba nutná k dosažení těchto cílů je odzkoušena na různých úrovních.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k: F sdílení získaných poznatků a prvků plánu, které se ukázaly jako účinné.
7.6 Referenční srovnávání Očekávaný výsledek Aby se usnadnilo plánování a vývoj společných minimálních standardů EU pro plánování připravenosti, měla by Komise v rámci stávajících dohod o spolupráci pořádat každoroční fórum věnované referenčnímu srovnávání.
7.7 Vyhodnocení a přezkum událostí a cvičení Očekávaný výsledek Důležitým nástrojem pro zlepšení připravenosti a plánování je vyhodnocení událostí a cvičení, při kterém se zjistí oblasti, ve kterých je nutné zlepšení, ale také oblasti, ve kterých vše probíhalo správně.
Členské státy, Komise a agentury F Jsou splněny tyto minimální požadavky? Je připravena struktura pro přezkum a analýzu události. Je připravena struktura pro přezkum a analýzu cvičení. Je připravena struktura pro začlenění zkušeností a zpětné vazby do získaných poznatků.
Interoperabilita Činnost v rámci Společenství vedoucí k: F sdílení zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy, F sdílení zkušeností a osvědčených postupů mezi jednotlivými odvětvími.
- 67 -
PŘÍLOHA 1: Minimální požadavky na krizová pracoviště
1. Souvislosti Koordinace a řízení mimořádných situací v oblasti veřejného zdraví nabývají na úrovni Evropské unie stále většího významu. Výbor pro zdravotní bezpečnost je jedním z hlavních zastánců připravenosti a odezvy na krizové situace v oblasti zdraví a jako takový pověřil sekci plánování všeobecné připravenosti aktualizací technického dokumentu z roku 2005 věnovaného této problematice, včetně minimálních požadavků na vybavení pracovišť krizového řízení. Mezi události v oblasti zdravotní bezpečnosti patří propuknutí infekčních nemocí, kontaminace potravin, produktů, onemocnění zvířat nebo rostlin či uvolnění chemických, biologických, radioaktivních látek či jaderných materiálů do životního prostředí. Rychlá výměna informací o vyvíjející se situaci, znalost opatření přijatých nebo plánovaných v jiných zemích a schopnost koordinovat opatření a činnosti v rámci odezvy hrají v úspěšném zvládnutí krizové situace prvořadou úlohu. Patří sem dohoda o klíčových zprávách a společné zásady jednání s médii. Zřízení zvláštních pracovišť krizového řízení na ministerstvech zdravotnictví anebo v jiných příslušných orgánech v členských státech by zlepšilo spojení mezi všemi subjekty zapojenými do posuzování rizik a zvládání závažné události, ať už na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni. Tento dokument vychází ze zkušeností shromážděných v posledních letech oddělením pro ohrožení zdraví (Health Threat Unit – HTU), které je součástí střediska pro řešení mimořádných zdravotních událostí (HEOF), a určuje nástroje a struktury, které by v ideálním případě měly být k dispozici pro vyřešení otázky komunikace. Dotyčný přehled je pouze orientační, měl by sloužit jako návod a v žádném případě by neměl být považován za povinný. Netýká se běžných právních předpisů v oblasti zdraví a hygieny, které platí ve vaší zemi a které se musí v každém případě uplatňovat.
2. Účel pracoviště krizového řízení Hlavním účelem pracoviště krizového řízení je zlepšit komunikaci, spolupráci a koordinaci s ostatním partnery při zvládání mimořádné události, což umožní lepší pochopení situace, vypracování společných hledisek, sdílení a ověřování informací, zajištění konzistentnosti přijatých opatření a snadnější rozhodování. Technické vybavení pracoviště krizového řízení by mělo pracovníkům umožnit spojení s partnery v jiných stávajících pracovištích pro řešení krizových situací na úrovni vnitrostátní (např. jiná odvětví činnosti) či mezinárodní [Evropská komise, agentury EU (např. ECDC, EMEA) a mezinárodní organizace jako WHO atd.], propojení činností subjektů pro zvládání mimořádných situací v oblasti zdraví a kontakty s odborníky na danou problematiku.
3. Struktura a zařízení Prostory musí být dostatečně velké, aby zde mohl s veškerým pohodlím pracovat během krizové situace předpokládaný počet osob. Měly by zahrnovat také několik zasedacích místností různých velikostí, včetně: velínu pro krizové manažery a vedoucí pracovníky, funkčního komunikačního střediska, ve kterém má k informacím přístup zvláštní tým pověřený shromažďováním informací , zasedací místnosti, ve které lze pořádat schůze přímo na místě nebo virtuální jednání (audio a videokonference),
- 68 -
koordinačního sálu, ve kterém lze vyhodnocovat a projednávat situaci a možná opatření, zvláštní místnosti pro tým pověřený komunikací s médii, včetně prostoru pro tiskové konference, místnosti pro novináře (je-li středisku pro řešení krizových situací povoleno obracet se na tisk přímo) – tento prostor musí být ale kvůli zachování důvěrné povahy informací oddělen od samotného pracoviště krizového řízení, menších jednacích místností pro odborníky, pomocných místností (sekretariát a logistika). Zasedací místnosti by měly být různých velikostí, vybavené účinným klimatizačním systémem a přiměřeným osvětlením. Zvláštní pozornost by se měla věnovat ergonomii nábytku a sedaček. V závislosti na pravděpodobných směnách (denní / noční / délka směn) by pracovníci měli mít přístup do odpočinkového prostoru. Měli by mít možnost obstarat si jídlo a nápoje (kuchyně?) a mít prostor pro odpočinek. Vzhledem k nákladům na vybudování prostor pro zvládání krizových situací by mělo být možné rychle přeměnit běžné provozní prostory v pracoviště umožňující reagovat na problémy vyvolané závažnými událostmi. Měly by se zohlednit různé stupně aktivace, např.: Zelený stupeň – aktivace sledování pro každodenní práci; Žlutý stupeň – částečná aktivace v případě zjištění znepokojivé události; Červený stupeň – aktivace v plném rozsahu s uplatněním všech primárních a podpůrných funkcí za účelem účinné odezvy na zjištěnou hrozbu. Další body, které je nutno zohlednit, se týkají zabezpečení. pracoviště krizového řízení by měla být umístěna pokud možno v oblastech s omezeným přístupem, vybavena systémem kontroly přístupu, protipožárním systémem a ostrahou (kamery, bezpečnostní služba).
4. Vybavení Je možno sdílet vybavení s dalšími zúčastněnými subjekty (např. s ministerstvem vnitra nebo orgány civilní ochrany) a rovněž je možno mít s nimi uzavřeno memorandum o porozumění. Minimální úroveň vybavení
Střední úroveň vybavení
Ideální stav
IT
Počítače s odpovídajícím softwarem (kompatibilním s ostatními zúčastněnými subjekty, např. MS Office)
Počítače s odpovídajícím softwarem (kompatibilním s ostatními zúčastněnými subjekty, např. MS Office)
Počítače s odpovídajícím softwarem (kompatibilním s ostatními zúčastněnými subjekty, např. MS Office)
Černobílé tiskárny
Černobílé tiskárny Barevné tiskárny
Černobílé tiskárny Barevné tiskárny Plotter pro tištění map (velkoformátová tiskárna)
Síťový disk
Síťový disk s prostorem
Síťový disk s prostorem
- 69 -
s prostorem pro plošnou skupinovou spolupráci
pro plošnou skupinovou spolupráci Systém správy dokumentů
pro plošnou skupinovou spolupráci Systém správy dokumentů Software řízení krizových situací
Programová ochrana serveru (firewall)
Programová ochrana serveru (firewall)
Programová ochrana serveru (firewall)
Softwarová ochrana (antivirový program atd.)
Softwarová ochrana (antivirový program atd.)
Softwarová ochrana (antivirový program atd.)
Vyhrazená lokální síť (LAN)
Vyhrazená lokální síť (LAN)
Vyhrazená lokální síť (LAN)
IT podpora
IT podpora
IT podpora
Komunikace Pro práci s utajovanými informacemi by se měl používat přinejmenším jeden technický systém (minimální vybavení): Stupeň EU–VYHRAZENÉ (RESTREINT UE), EU–DŮVĚRNÉ (CONFIDENTIAL UE) nebo EU–TAJNÉ (SECRET UE) či odpovídající stupeň utajení podle vnitrostátních právních předpisů.
Telefony Pokud možno zašifrované telefony, neexistuje-li jiný systém pro zacházení s utajovanými informacemi
Alternativní komunikační nástroje Telefony Mobilní telefony
Alternativní komunikační nástroje Telefony Mobilní telefony Satelitní telefony Zašifrované telefony
Systém záznamu
Fax Pokud možno zašifrovaný fax/PC, neexistujeli jiný systém pro zacházení s utajovanými informacemi
Fax
Fax Zašifrovaný fax/PC
Přístup k internetu
Vyhrazené služební e-mailové poštovní schránky
Přístup k internetu Přístup k satelitním médiím Vyhrazené služební emailové poštovní schránky Internetové stránky
Přístup k internetu Přístup k satelitním médiím Vyhrazené služební emailové poštovní schránky Intranetové a internetové
- 70 -
WIFI
Audiokonferenční zařízení
Systém dvoustranných videokonferencí (ISDN/IP) Promítací přístroj s velkoplošným zobrazením
vyhrazené pro krizové situace WIFI Audiokonferenční zařízení Přístup k externímu poskytovali audiokonferenčních služeb, včetně nástroje ovládání Osmibodový videokonferenční systém (ISDN/IP) Promítací přístroj s velkoplošným zobrazením LCD obrazovky
Ostatní vybavení Trezor
stránky vyhrazené pro krizové situace WIFI Přístup k externí telefonní horké lince Audiokonferenční zařízení Přístup k externímu poskytovali audiokonferenčních služeb, včetně nástroje ovládání Třicetidvoubodový videokonferenční systém (ISDN/IP) Promítací přístroj s velkoplošným zobrazením LCD obrazovky Interaktivní tabule smartboard Odesílání automatických SMS zpráv a hlasových zpráv (subdodavatelsky svěřené poskytovateli nebo specializovanému systému)
Trezor Skartovací zařízení
Trezor Skartovací zařízení Kopírovací stroj (černobílé a barevné kopie) Záložní zdroj napájení s alternativními řešeními v případě výpadku hlavního napájení – dynamo nebo UPS (zdroj nepřerušovaného napájení) – umožňujícími pokračovat v práci po několik hodin
Kopírovací stroj
Kopírovací stroj
Záložní zdroj napájení
Záložní zdroj napájení
5. Přístup k určitému softwaru a vyhrazeným internetovým stránkám Na pracovištích krizového řízení by zaměstnanci odpovídající za jednotlivé systémy měli mít přístup k systémům varování a informování, které existují na vnitrostátní úrovni, na úrovni Společenství a na mezinárodní úrovni. Na úrovni EU to znamená přístup ministerstva zdravotnictví nebo příslušných orgánů k těmto systémům: •
HEDIS [Informační systém o krizových situacích v oblasti zdraví a nákazách] pro informování o mimořádné situaci a krizové řízení,
- 71 -
•
EWRS [Systém včasného varování a reakce v případě přenosných nemocí],
•
RAS BICHAT [Systém a chemickými látkami],
•
MedISys [Systém zdravotnického zpravodajství].
včasné
výměny
informací
o útocích
biologickými
Ve středisku pro řešení krizových situací by měl být přístup k dalším nástrojům, jako jsou: •
software pro mapování,
•
software pro modelování,
•
předpovědi počasí.
6. Různé Některé další otázky, které je nutno zohlednit při zřízení pracoviště krizového řízení: a. vyškolení zaměstnanců; b. vypracování standardních pracovních postupů pro varování a odezvu; c. pravidelné přezkušování zavedených plánů, standardních pracovních postupů a informačních a komunikačních nástrojů; d. pravidelné zkoušení a každodenní používání všech zavedených nástrojů a struktur; e. propojení/začlenění střediska pro řešení krizových situací do plánování všeobecné připravenosti; f.
promyšlení náhradních plánů pro případ, že by středisko pro řešení krizových situací nebylo náhle schopno poskytovat předpokládanou podporu pro zvládání krizové situace (rezervní zařízení atd.).
- 72 -
Příloha 2: Seznam zkratek ARGUS
Kontaktní a spojovací struktura Evropské komise
ASHT
Systém varování a vývoj systému zdravotního dozoru pro případ úmyslného šíření chemických látek teroristy (projekt v rámci programu ochrany zdraví ) (Alerting System and development of a Health surveillance system for deliberate release of chemicals by Terrorists)
BCP
Plán zajištění kontinuity činnosti (Business Continuity Plan)
BICHAT
Biologické a chemické útoky (Biological and Chemical Agent Attacks)
BLS
Základní neodkladná resuscitace (Basic Life Support)
BSN
Základní síť dozoru (Basic Surveillance Network)
CBRN
Chemické, biologické, radioaktivní a jaderné události (Chemical, Biological and Radiological/Nuclear events)
CCC
Krizový koordinační výbor (Crisis Coordination Committee)
CEFIC
Evropská rada chemického průmyslu (European Chemical Industry Council)
CP
Kontaktní místo (Contact Point)
ČB
Černobílý
ČS
Členské státy
DSN
Specializovaná síť dozoru (Dedicated Surveillance Network)
DVI
Identifikace obětí katastrofy (Disaster Victim Identification)
EAPCCT
Evropská asociace toxikologických středisek a klinických toxikologů (European Association of Poisons Centres and Clinical Toxcologists)
ECDC
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (European Centre for Disease Prevention and Control)
EDQM
Evropské ředitelství pro kvalitu léčiv a zdravotní péče (European Department for the Quality of Medicines & HealthCare)
EFSA
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food and Safety Authority)
ECHA
Evropská agentura pro chemické látky (European Chemical Agency)
ECHO
Generální ředitelství pro humanitární pomoc a civilní ochranu (Directorate-General for Humanitarian Aid and Civil Protection)
EISS
Evropský systém pro surveillanci chřipky (European Influenza Surveillance Scheme)
- 73 -
EMEA4
Evropská agentura pro léčivé přípravky (European Agency for the Evaluation of Medicinal Products)
EMPL
Výbor pro zaměstnanost a sociální věci (Committee on Employment and Social Affairs)
ENV
Generální ředitelství pro životní prostředí (Environment (DG))
EOC
Centrum krizových operací (Emergency Operating Centre)
EOF
Středisko pro řešení krizových situací (Emergency Operations Facility)
EPCIP
Evropský program na ochranu kritické infrastruktury (European Programme for Critical Infrastructure Protection)
EPIS
Portál epidemiologických informací (Epidemic Intelligence Portal)
ESCON
Složka epidemiologického dozoru sítě Společenství (Epidemiological Surveillance Component of the Community Network)
EU
Evropská unie
EU-27
27 členských států Evropské unie
EUCURIE
Systém Evropského společenství pro výměnu naléhavých informací o radiačních událostech (European Community Urgent Radiological Information Exchange)
EUNID
Evropská síť lékařů infekčních nemocí (European Network of Infectious Diseases Physicians)
EUPHIN
Evropská informační síť v oblasti veřejného zdraví (European Public Health Information Network)
EURATOM
Evropské společenství pro atomovou energii
EVM
Evropští výrobci očkovacích látek European Vaccine Manufacturers
EWRS
Systém včasného varování a reakce (Early Warning and Response System)
FAO
Organizace pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization)
GHSAG
Akční skupina pro celosvětovou zdravotní bezpečnost (Global Health Security Action Group)
GHSI
Iniciativa pro celosvětovou zdravotní bezpečnost (Global Health Security Initiative)
GIS
Geografický informační systém
GOARN
Globální síť pro varování a odezvu v případě vzniku nákazy (WHO) (Global Outbreak Alert and Response Network)
GŘ
Generální ředitelství
GSCT
Generické scénáře – šíření chemických látek teroristy (projekt v rámci programu ochrany zdraví) (Generic Scenarios – release of Chemicals by Terrorists)
4
EMA od února 2010.
- 74 -
HEDIS
Informační systém o krizových situacích v oblasti zdraví a nákazách (Health Emergency and Disease Information System)
HEM
Manažer pro mimořádné zdravotní události (Health Event Manager)
HEOF
Středisko pro řešení mimořádných zdravotních událostí (Health Emergency Operations Facility)
HEPA
Vysoce účinný (filtr) pro zachycování pevných částic ze vzduchu (High-Efficiency Particulate Air)
HSC
Výbor pro zdravotní bezpečnost (Health Security Committee)
HSSCD
Zdravotní dozor u přenosných nemocí (Health Surveillance Scheme for Communicable Diseases)
HTU
Oddělení pro ohrožení zdraví (Health Threat Unit)
IATA
Mezinárodní sdružení leteckých dopravců (International Air Transport Association)
ICAO
Mezinárodní organizace pro civilní letectví (International Civil Aviation Organization)
IHR
Mezinárodní zdravotnické předpisy (International Health Regulations)
IP
Internetový protokol
IPCS
Mezinárodní program chemické bezpečnosti (International Programme on Chemical Safety)
IRIDE
Přehled zdrojů infekčních nemocí v Evropě (Inventory of Resources of Infectious Diseases in Europe)
ISDN
Digitální síť integrovaných služeb (Integrated Services Digital Network)
JIP
Jednotka intenzivní péče
JLS5
Generální ředitelství pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost (Justice, Freedom and Security (DG))
JRC
Společné výzkumné středisko (Joint Research Centre)
LAN
Lokální síť (Local Area Network)
LEN
Evropská síť pro vymáhání práva (Law Enforcement Network)
LP
Léčivé přípravky
MAAE
Mezinárodní agentura pro atomovou energii
MedISys
Systém zdravotnického zpravodajství (Medical Intelligence System)
MIC
Monitorovací a informační středisko (Monitoring and Information Centre)
MoU
Memorandum o porozumění (Memorandum of Understanding)
5
GŘ HOME od února 2010.
- 75 -
NATO
Organizace Severoatlantické smlouvy (Northern Atlantic Treaty Organisation)
NEMO
Síť matematického modelování (NEtwork on mathematical MOdelling)
NFP
Národní kontaktní místo (National Focal Point)
NGO
Nevládní organizace (Non-Governmental Organisation)
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Cooperation and Development)
OIE
Světová organizace pro zdraví zvířat (International Office for Epizootics)
OOP
Osobní ochranné prostředky
OPCW
Organizace pro zákaz chemických zbraní (Organization for the Prohibition of Chemical Weapons)
OUP
Oddělení urgentního příjmu
PDA
Kapesní počítač typu „palmtop“ (Personal Digital Assistant)
PHEIC
Ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu (Public Health Emergency of International Concern)
PL
Praktický lékař
Projekt souboru nástrojů CIE Odezva zdravotnictví na mimořádné situace představující chemické ohrožení (projekt v rámci programu ochrany zdraví) (CIE – Chemical Incident Emergencies) PS
Pracovní skupina
Q/A
Otázky a odpovědi
RAPEX
Systém rychlé výměny informací pro nebezpečné výrobky (Rapid Alert System for Dangerous Products)
RAS-BICHAT
Systém rychlé výměny informací o útocích biologickými a chemickými látkami (Rapid Alert System on Biological and Chemical Agents Attacks)
RASFF
Systém rychlé výměny informací pro potraviny a krmiva (Rapid Alert System for Food and Feed)
RAS-CHEM
Systém rychlé výměny informací o chemických látkách (Rapid Alert System on Chemicals)
RELEX
Generální ředitelství pro vnější vztahy (External Relations (DG))
SANCO
Generální ředitelství pro zdraví a spotřebitele (Health and Consumers (DG))
SARS
Těžký akutní respirační syndrom (Severe Acute Respiratory Syndrome)
SCENIHR
Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (Scientific Committee on Emerging and Newly Identified Health Risks)
SLAK
Slintavka a kulhavka
SOP
Standardní pracovní postupy (Standard Operating Procedures)
- 76 -
TESSY
Evropský systém dozoru (European Surveillance System)
TREN6
Generální ředitelství pro energetiku a dopravu (Energy and Transport (DG))
UPS
Zdroj nepřerušovaného napájení (Uninterruptible Power Source (Supply))
VaV
Výkum a vývoj
WATA
Světová asociace cestovních kanceláří (World Association of Travel Agencies)
WHO
Světová zdravotnická organizace (World Health Organisation)
ZZS
Zdravotnická záchranná služba
6
Generální ředitelství TREN se počátkem roku 2010 rozdělilo na dvě generální ředitelství: GŘ TREN (doprava) a GŘ ENER (energetika).
- 77 -
Příloha 3: Definice Souvislosti V plánech připravenosti na ohrožení zdraví se opakuje určitý počet výrazů, které jsou více či méně přesně vymezeny. Předpokladem umožňujícím porovnávat plánované činnosti v různých státech je existence společného chápání toho, co tyto výrazy znamenají. Přehled výrazů, které jsou zde vybrány, nezohledňuje národní plány ani souvislosti, ve kterých se vyskytují. Cílem je dosáhnout společného chápání těchto výrazů mezi různými zeměmi a usnadnit výměnu informací o plánech nebo během krizové situace. Obecně by se měly používat definice uvedené v článku 1 mezinárodního zdravotního řádu (2005). Aktér
Správní útvar a orgány, instituce, společnosti a nezbytné veřejné služby (např. nemocnice, záchranáři, útvary ZZS atd.) na všech stupních činnosti plnící zásadní úlohu při posuzování události a jejím zvládání.
Celistvost informací
Pod tímto pojmem se rozumí, že informace, která prochází systémem nebo se v něm nachází, je autentická a zůstane neznehodnocená. Při přenosu údajů by se nahodilá deformace měla řešit na úrovni protokolu pomocí vestavěné funkce opravy chyb. Úmyslným narušením přenosu údajů se bude čelit provozní zásadou povinného šifrování všech komunikačních přenosů vzhledem k dynamické povaze typu „peer to peer“ používaných sítí.
Dekontaminace
Viz článek 1 mezinárodního zdravotního řádu (2005): tento výraz znamená postup, kterým se uplatňují zdravotnická opatření s cílem odstranit původce infekce nebo toxické látky, které se nacházejí na povrchu těla lidí či zvířat nebo ve výrobku připraveném k spotřebě či na něm nebo na jiných neživých předmětech včetně přepravních prostředků, které mohou představovat riziko pro veřejné zdraví.
Evakuace
Operace spočívající v přemístění nebo vystěhování osob nacházejících se v určité budově, která je považována za nebezpečnou, nebo obyvatel určité oblasti, která je považována za nebezpečnou, na bezpečnější místo nebo do bezpečnější oblasti. Proces převozu zraněných do středisek urgentního příjmu.
Izolace
Viz článek 1 mezinárodního zdravotního řádu (2005): tento výraz znamená oddělení nemocných nebo kontaminovaných osob, zvířat nebo zasažených zavazadel, kontejnerů, přepravních prostředků, zboží či poštovních balíků od ostatních tak, aby se zamezilo šíření infekce nebo kontaminace.
Karanténa
Podle článku 1 mezinárodního zdravotního řádu (2005) tento výraz znamená omezení činnosti a/nebo oddělení podezřelých osob nebo zvířat, které nejsou nemocné, nebo podezřelých zavazadel, kontejnerů, přepravních prostředků či zboží od ostatních tak, aby se zamezilo možnému šíření infekce nebo kontaminace.
Katastrofa
Mimořádná situace, během níž běžný život náhle upadne do zmatku, takže obyvatelstvo potřebuje ochranu, potraviny, ošacení, přístřeší, lékařskou péči, sociální péči a další základní náležitosti.
Komunikace o rizicích
Výměna a šíření patřičných informací o rizicích tak, aby rozhodovací subjekty, zúčastněné subjekty a veřejnost mohly přijmout odpovídající rozhodnutí.
Kontakty (v případě neštovic)
Primárními kontakty se rozumí osoby, které přišly do styku s potvrzenými nebo pravděpodobnými případy v době 24 hodin před projevením příznaků podle definice případu až do odpadnutí stroupků. Další skupinou jsou osoby, které přišly do styku s kontaminovaným materiálem. Kontakty lze rozdělit do dvou skupin: A Osoby v domácnosti a osoby, které přišly do bezprostředního styku (přímého styku s pokožkou) nebo těsného styku s nakaženou
- 78 -
osobou, který umožňuje přenos nákazy dýchacími cestami. Osoby, které přišly do styku s kontaminovaným materiálem. B Osoby, které pobývaly ve stejném prostředí nebo sdílely stejný klimatizační systém jako zjištěné případy. Patří mezi ně cestující ve stejném letadle. Sekundární kontakty neboli kontakty s kontakty Osoby, které přišly do bezprostředního styku nebo styku v rámci domácnosti s osobami, které jsou primárními kontakty typu A. Krizová komunikace
Komunikace v situaci, která se svým způsobem příčí veřejnému chápání přiměřenosti, tradice, hodnot, jistoty, zdraví, bezpečí nebo integrity vlády.
Krizová situace
Vážná, neočekávaná a často nebezpečná situace, jež vyžaduje neodkladná opatření; situace, která může mít vliv na životy, životní prostředí, kritickou infrastrukturu nebo základní funkce života společnosti nebo je může ohrozit a která může být vyvolána přírodní nebo člověkem způsobenou katastrofou.
Krizová situace veřejného zdraví
v oblasti
Sled událostí po ohrožení veřejného zdraví, kdy omezený čas na rozhodnutí a vysoký stupeň nejistoty vedou k přetížení obvyklých kapacit odezvy a k oslabení autority.
Řízení rizik
Postup odlišný od posouzení rizik spočívající ve zvážení politických alternativ opatření, v konzultaci se zúčastněnými stranami, zohlednění výsledků posouzení rizik a dalších faktorů důležitých pro ochranu zdraví spotřebitelů a podporu spravedlivého obchodu a v případě potřeby rovněž ve výběru vhodných možností prevence a kontroly.
Kruhová vakcinace neboli strategie „Vyhledat a zadržet“
Strategie vyvinutá Světovou zdravotnickou organizací (WHO) během vymýcení neštovic, vhodněji nazývaná strategie „vyhledat a zadržet“. Její podstatou je včasné zjištění a izolace případů, aktivní hledání a vakcinace všech kontaktů a jejich sledování za účelem zjištění prvních příznaků nemoci, aby je bylo možno v raném stadiu izolovat.
BSL (ÚTZ)
Úroveň preventivních opatření pro zajištění biologické ochrany nutná k izolování nebezpečných biologických agens v uzavřeném prostředí.
Oblast ohrožení
Oborová oblast, například oblast životního prostředí, nebo odborné znalosti, které mohou být nezbytné k řešení důsledků ohrožení: biologického, chemického, radiačního či jaderného.
Obnova
Obnovení a případně zlepšení zařízení, životní existence a podmínek společenství postižených krizovou situací, včetně úsilí o omezení rizikových faktorů krize.
Ohrožení veřejného zdraví
Jedná se o (mimořádnou) událost, stav nebo látku, která svou přítomností může rychle, přímo nebo nepřímo, poškodit zdraví obyvatelstva natolik, že dojde ke krizové situaci.
Omezení pohybu
Taková opatření, jako je přerušení veřejné dopravy (letiště, železnice atd.), aby se zabránilo šíření nákazy.
Oprávnění uživatele
Stanovení, co určitý uživatel smí dělat. Uplatňuje se operační zásada minimálních práv – účastníci (lidé nebo stroje) budou mít pouze taková oprávnění, která jsou nezbytná ke splnění jejich úkolů. Tento přístup předchází přesycení informacemi a negativním účinkům vyvolaným úniky či nepovoleným oběhem nebo prozrazením citlivých informací a maximalizuje pacientovo soukromí při přenosu údajů sítí.
Ověření odesilatele
Zjištění totožnosti poskytovatele elektronické informace.
Plánování připravenosti
Zapracování místního, regionálního, celostátního a celounijního rozměru do plánů v různých odvětvích, jež se týkají krizových situací: představují nosnou strukturu pro vývoj základních prvků pro různé druhy ohrožení zdraví, zlepšují interoperabilitu těchto plánů a řeší hrozby a krizové situace, jež ohrožují nebo mohou ohrozit veřejné zdraví ve více než jednom členském státě.
Pohotovostní komunikace
V případě nutnosti sdělovat co nejrychleji informace vybraným
- 79 -
skupinám osob v důsledku neobvyklé situace, která vyžaduje okamžité jednání nad rámec běžných postupů s cílem omezit újmy, škody či úmrtí osob, nebo škody na majetku či životním prostředí. Komunikace je často velmi operativní a jejím cílem je vyvolat okamžité jednání nebo k němu poskytnout vodítko. Posouzení rizik
Vědecky podložený postup spočívající v těchto krocích: i) identifikace nebezpečí, ii) popis nebezpečí, iii) posouzení míry vystavení riziku a iv) popis rizika.
Prioritní léky
Prioritní léky je souhrnný výraz pro léčivé přípravky, které jsou z hlediska léčby nebo veřejného zdraví potřebné, ale které kvůli nedostatečnému potenciálu uplatnění na trhu neexistují a ani se neprovádí jejich vývoj. Tento výraz zahrnuje léčivé přípravky pro léčbu vzácných onemocnění, přípravky pro děti a starší osoby a očkovací látky proti závažným ohrožením zdraví přenosnými nemocemi a teroristickými útoky za použití biologických látek.
Připravenost
Znalosti a kapacity vyvinuté vládou, profesionálními organizacemi pro odezvu a obnovu, obcemi a jednotlivci, které umožňují účinně předvídat dopady pravděpodobné, bezprostředně hrozící nebo probíhající krizové situace, reagovat na ně a odstranit jejich následky.
Odezva
Poskytnutí nouzových služeb a veřejné pomoci během krizové situace nebo bezprostředně po jejím vzniku za účelem záchrany životů, omezení dopadů na zdraví, životní prostředí a společnost, zajištění veřejné bezpečnosti a uspokojení základních existenčních potřeb postižených osob.
Riziko
Kombinace pravděpodobnosti krizové situace a jejích negativních důsledků.
Rozsáhlá mimořádná událost
Závažná mimořádná událost s vysokým počtem zasažených osob, která vede k výjimečně velkému nepoměru (v rozsahu nebo čase) mezi léčebnými a psychosociálními potřebami na straně jedné a možnostmi uspokojení těchto potřeb na straně druhé.
Skupiny s vysokým rizikem vystavení (v případě neštovic)
V některých plánech se tato skupina nazývá „osoby zasahující v první linii“, což je výraz nejčastěji vyhrazený pro speciální skupiny vytvořené pro řešení počátečních případů neštovic. Jedná se o kohokoli, u něhož je pravděpodobné, že jako první přijde do styku s případy onemocnění neštovicemi v určité zemi. Obvykle do této skupiny patří zdravotníci především z oddělení urgentního příjmu a osádky sanitek. V závislosti na scénářích považovaných za pravděpodobné by sem měly být zahrnuty další skupiny, jako jsou policisté, celníci, pohraniční úředníci a další.
Slabé stránky (zranitelnost)
Vlastnosti a situace společenství, systému nebo majetku, v jejichž důsledku jsou náchylné k utrpění škod způsobených krizovou situací.
Správní úroveň
Skupina klíčových aktérů působících na určité správní úrovni. Při mimořádné události velkého rozsahu je často nutné určit vnitrostátní úroveň, která řeší nadnárodní strategické otázky. U závažných mimořádných událostí by se jednalo o oddělení pro ohrožení zdraví (Health Threat Unit), které je součástí GŘ SANCO. V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi existují čtyři správní úrovně, které je při opatřeních nutno zohlednit: •
koordinační struktury a výbory na úrovni EU,
•
členský stát, např.: ministerstva zdravotnictví, státní zdravotní ústavy, další „příslušné subjekty“, laboratoře, akademická obec,
• •
úroveň kraje, okresu nebo spolkové země: řeší každý členský stát, místní úroveň nebo úroveň organizační složky, např.: provozní jednotky, jako jsou nemocnice.
Stálá skupina
Skupina schopná se okamžitě sejít (během 24 hodin).
Systém včasného varování
Systém pro zjištění možné krizové situace hlavně prostřednictvím
- 80 -
zpráv, prognóz, varování. Systém rychlého a varování
oznamování
Systém používaný především k rychlému oznamování krizových situací a vážných událostí mezi Evropskou komisí, příslušnými orgány v členských státech EU a příležitostně partnery Evropské komise zapojenými do provádění a dalšími zúčastněnými stranami.
Uzavření prostor
Opatření k co největšímu omezení styku mezi lidmi, které může zahrnovat uzavření veřejných prostor, jako jsou školy, některá pracoviště atd.
Zdravotní kordón
Vytvoření zábrany okolo určené zeměpisné oblasti, která může být infikovaná, aby se zabránilo přístupu osob do této oblasti a v některých případech rovněž jejich pohybu mimo tuto oblast.
Zdravotnické zpravodajství
Kategorie zpravodajství vyplývající ze sběru, vyhodnocení, analýzy a výkladu zahraničních zdravotnických informací, vědeckých informací z oblasti biologie a informací týkajících se životního prostředí, které jsou důležité pro strategické plánování a vojenské zdravotnické plánování a operace pro udržení bojového ducha spojeneckých sil a posuzování cizích zdravotnických kapacit jak ve vojenském, tak v civilním sektoru.
- 81 -
Příloha 4: Právní rámec Příslušný právní rámec pro plánování připravenosti a odezvy na mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví Mezinárodní zdravotnické předpisy (International Health Regulations – IHR), WHO 2005. Článek 152 (článek o veřejném zdraví) hlavy XIII „Veřejné zdraví“. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/1998 ze dne 24. září 1998 o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství. Závěry Rady ze dne 17. prosince 2001: Neformální orgán pro spolupráci a koordinaci ministrů zdravotnictví a evropského komisaře pro zdraví a ochranu spotřebitele. Závěry Rady ze dne 22. února 2007: Přechodné prodloužení mandátu Výboru pro zdravotní bezpečnost na období 2007–2009. Závěry Rady ze dne 16. prosince 2008 (po neformálním setkání ministrů zdravotnictví v Angers ve dnech 8. až 9. 2008). Výbor pro zdravotní bezpečnost (HSC) dostává právní základ. Legislativní iniciativa za účelem přijetí statusu HSC v oblasti otázek zdraví. Rozhodnutí Komise 2000/57/ES ze dne 22. prosince 1999 o systému včasného varování a reakce (EWRS). Rozhodnutí Komise 2000/96/ES ze dne 22. prosince 1999 o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES. Rozhodnutí Komise 2002/253/ES ze dne 19. března 2002, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí. Rozhodnutí Komise 2004/210/ES ze dne 3. března 2004 o zřízení vědeckých výborů v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady 45/2001/ES ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů. Směrnice Komise 94/3/ES ze dne 21. ledna 1994, kterou se zavádí postup pro oznamování zadržení zásilky nebo škodlivého organismu pocházejících ze třetích zemí a představujících bezprostřední nebezpečí pro zdraví rostlin. KOM(2004) 698: Teroristické útoky – prevence, připravenost a odezva. KOM(2004) 701: Připravenost a zvládání následků při boji proti terorismu. Sdělení KOM(2009) 273 o CBRN přijaté v červnu 2009. Horizontální sdělení o posilování chemické, biologické, radiologické a jaderné bezpečnosti v Evropské unii. akční plán EU v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti - CBRN (biologická připravenost, omezení radiologických a jaderných rizik, chemická
- 82 -
ohrožení) v oblasti prevence, zjištění a odezva a soubor průřezových horizontálních opatření (příloha ke sdělení). Pracovní dokument útvarů Komise s názvem Bridging Security and Health (Propojení bezpečnosti a zdravotnictví), ve kterém jsou uvedeny osvědčené postupy v rámci spolupráce orgánů vymáhání práva a zdravotnických orgánů při odezvě na mimořádné události představující chemické, biologické, radiační či jaderné ohrožení. Směrnice Rady 95/50/ES ze dne 6. října 1995 o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí. Směrnice Rady 96/82/ES ze dne 9. prosince 1996 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek (Seveso II). Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (EIA) a směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997, kterou se mění směrnice 85/337/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí, Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/105/ES ze dne 16. prosince 2003, kterou se mění směrnice Rady 96/82/ES o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2005 ze dne 13. dubna 2005, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH). Rozhodnutí Rady 2007/162/ES, Euratom ze dne 5. března 2007 o zřízení finančního nástroje pro civilní ochranu, Úř. věst. L 71, 10.3.2007, s. 9. Rozhodnutí Rady 2007/779/ES, Euratom ze dne 8. listopadu 2007 o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství (přepracovaná verze), Úř. věst. L 314, 1.12.2007, s. 9. Rozhodnutí Komise 2008/73/ES, Euratom ze dne 20. prosince 2007, kterým se mění rozhodnutí Komise 2004/277/ES, Euratom, pokud jde o prováděcí pravidla k rozhodnutí Rady 2007/779/ES, Euratom o vytvoření mechanismu civilní ochrany Společenství. Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí. Směrnice Rady 89/618/Euratom ze dne 27. listopadu 1989 o informování obyvatelstva o opatřeních na ochranu zdraví, která se mají použít, a o krocích, které je třeba učinit v případě radiační mimořádné situace. Směrnice Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví.
- 83 -
Nařízení Rady (Euratom) č. 3954/87 ze dne 22. prosince 1987, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace. Rozhodnutí Rady 87/600/Euratom ze dne 14. prosince 1987 o opatřeních Společenství pro včasnou výměnu informací v případě radiační mimořádné situace.
- 84 -
Příloha 5: Kapacity Společenství pro krizové řízení Přehled kapacit pro krizové řízení dostupných v rámci Evropské komise a agentur Společenství (2009) Tento přehled byl vypracován v roce 2009 a představuje celostní pohled na zvládání krizových situací založený na kapacitách a nástrojích dostupných ve více než dvaceti útvarech Evropské komise a v řadě agentur. Týká se celého cyklu od prevence nehod a připravenosti až po odezvu a obnovu. Zahrnuje kapacity zaměřené na události probíhající uvnitř i vně Evropské unie. Uplatňuje všerizikový přístup: současné krizové situace jsou stále více mnohostranné a stejná musí být i naše odezva. Kapacity zde nejsou zmapovány podle odvětví, nýbrž podle funkcí; jinými slovy, nikoli na základě toho, co kdo dělá, nýbrž toho, co je k řešení daného problému k dispozici. Tato tabulka představuje výtah z uvedeného přehledu a zahrnuje funkce, ke kterým přispívá GŘ SANCO. Funkce
Odpovědná GŘ
Přidružená GŘ
Přidružené agentury
Posouzení rizik a plánování
(ENV7) ECHO
(JLS) HOME, JRC, REGIO, SANCO, TAXUD
FRONTEX
Zdravotní bezpečnost včetně rychle se vyvíjejících závažných ohrožení zdraví
SANCO
JRC, (JLS) HOME
ECDC
Boj proti terorismu
(JLS) HOME
SANCO, (ENV) ECHO, JRC, MARKT, TAXUD
Europol
Nebezpečné materiály
(JLS) HOME, SANCO
(TREN) ENER, ENTR, JRC, ENV, TAXUD
Europol
Zdravotní bezpečnost včetně rychle se vyvíjejících závažných ohrožení zdraví
SANCO
(JLS) HOME, JRC, (ENV) ECHO, TAXUD
ECDC, Europol
Boj proti terorismu
(JLS) HOME
SANCO, (ENV) ECHO, (TREN) ENER, JRC
Europol
Nebezpečné materiály
(JLS) HOME, ECHO
(TREN) ENER, JRC, SANCO, TAXUD
Europol, ECDC
Zdravotní bezpečnost včetně rychle se vyvíjejících závažných ohrožení zdraví
SANCO
(ENV) ECHO, (JLS) HOME, JRC, AGRI, TAXUD
ECDC, EFSA, Europol
Krizové situace v EU Prevence
Připravenost
Odezva
7
Civilní ochrana přešla v únoru 2010 z působnosti GŘ ENV do působnosti GŘ ECHO.
- 85 -
Řešení krizových situací
SG, ENV, SANCO
JRC, (TREN) ENER, MOVE, (JLS) HOME, INFSO
Prevence
Regionální a přeshraniční spolupráce se sousedními zeměmi a mezi nimi navzájem
ELARG, RELEX
REGIO, (ENV) ECHO, SANCO
Připravenost
Připravenost na katastrofy a zmírňování následků
ECHO
(ENV), AIDCO, DEV, (JLS) HOME, SANCO
Odezva
Řešení krizových situací a koordinace prostředků na úrovni ústředí
SG, RELEX, ECHO, (ENV) SANCO
ELARG, DEV, JRC, (TREN) MOVE, ENER
ECDC, EMSA, FRONTEX
Krizové situace mimo EU
ECDC, EMSA, EFSA, FRONTEX, ENISA
Generální ředitelství (GŘ) AGRI
GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova
AIDCO
Úřad pro rozvoj a spolupráci
DEV
GŘ pro rozvoj
ECHO
GŘ pro humanitární pomoc
ELARG
GŘ pro rozšíření
ENTR
GŘ pro podniky a průmysl
ENV
GŘ pro životní prostředí
INFSO
GŘ pro informační společnost a média
JLS
GŘ pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost
JRC
Společné výzkumné středisko
MARKT
GŘ pro vnitřní trh a služby
REGIO
GŘ pro regionální politiku
RELEX
GŘ pro vnější vztahy
SANCO
GŘ pro zdraví a spotřebitele
SG
Generální sekretariát
TAXUD
GŘ pro daně a celní unii
TREN
GŘ pro energetiku a dopravu
Oprava (2010): GŘ ECHO je nyní pověřeno civilní ochranou (dříve spadala pod GŘ ENV). GŘ TREN se rozdělilo na GŘ MOVE pověřené dopravou a GŘ ENER pověřené energetikou. GŘ JLS se rozdělilo na dvě nově vytvořená generální ředitelství: GŘ pro vnitřní věci (HOME) a GŘ pro spravedlnost a základní práva (JUSTICE).
- 86 -
Agentury Evropského společenství ECDC
Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí
EFSA
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
EMSA
Evropská agentura pro námořní bezpečnost
ENISA
Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací
Europol
Evropský policejní úřad (od roku 2010 agentura Evropské unie)
FRONTEX
Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU
Oprava (2010): ECHA: Evropská agentura pro chemické látky EMA: Evropská agentura pro léčivé přípravky
- 87 -