Středověk poznámky 5.A GVN

LITERATURA - STŘEDOVĚK

Středověk – poznámky 5.A GVN Tereza Matoušková, GVN 29. března 2007

-

-

5. st. n. l. (476 – rozpad římské říše) – 15. st. (1492 – objevení Ameriky) Doba zámořských objevů a dalekých cest (civilizace a kultury se prolínaly) Od 4. st. n. l. Konstantin přijal křesťanství za státní náboženství V čele církve papež Křesťanství – východní (Byzantská) a západní (Římská) Křesťanství hlásalo, že důležitý je život až po smrti Objevuje se teorie dvojího lidu (tří společných vrstev):1)duchovní 2)páni 3)poddaní Ideálem společenstva byl mučedník za víru, poustevník Tyto postavy se objevovaly v legendách Bohatí páni zakládali kláštery, kde byly „školy“, místnosti na opisování knih Díla se zde i vytvářela Nejvýznamnější knihou byla Bible Autoři vycházeli i z apokryfu Literární žánry náboženského charakteru : - modlitby, náboženské písně, náboženské drama

Strana 1 (celkem 11)


Středověké orientální literatury – poznámky 5.A GVN Tereza Matoušková, GVN 29. března 2007 Persie - Básníci Firdausí (11.stol.) - Národní epos Kniha králú - Nizámí (13.stol.) - Sedm obrazů Arábie - Osobnost Mohameda (7.stol.) - Islám: Korán – je psán arabsky - Zábavná literatura : Tisíc a jedna noc (9.- 16.stol.) Indie - Světská literatura (nenáboženská) – z běžného života : poezie, drama - Básník Kálidasa : Oblak poslem lásky Drama Šakuntala (5.stol.) - Jeho předchůdcem Súdraka : hra Vasantasena Čína - Poezie – zlatý věk – velký rozvoj - Básníci Li Po , Tu Fu - Lyrika, filozofická, vojenská, právnická liter. - Román Sen o červeném domě

↓



Středověké umělecké styly – poznámky 5.A GVN Tereza Matoušková, GVN 29. března 2007

Styl románský -

-

Vznikl na území bývalé římské říše Stavby – světské (hrady) – církevní (větší – basilika) (menší – rotundy) – baptisterium (křtitelnice) basilika sv.Jiří, rotunda sv.Kateřiny Stavby : kruhový základ půlkruhoví zakončení oken kamenné zdi

Písemnictví -

Psalo se na pergamen, přepisovalo se v klášterních pisárnách První písmena kapitol – INICIÁLY (zvětšená, ozdobná) , takovým knihám říkáme ILUMINACE Psalo se husím brkem

Styl gotický -

Převažují náměty náboženské Stavby – světské (stáli hrady – ozdobnější, měšťanské domy) – církevní (větší kostely, katedrály) Katedrála v Remeši, v Kolíně nad Rýnem, v Miláně, katedrála sv.Víta, katedrála sv.Kateřiny, Notter Dame Růžice (roseta) – zvnějšku na stavbách Vysoké štíhlé věže, na střeše menší věžičky (fiály)

Malířství

-

postavy vysoké, štíhlé často zlaté pozadí náboženské motivy (obrazy svatých, z bible) motivy piety (Marie s Ježíšem na klíně) motivy Madony (Marie s Ježíškem v náručí) Mistr Teodorik – autor obrazů svatých na Karlštejně Mistr třeboňského oltáře a Mistr vyšehradského oltáře = soubor obrazů v gotických kostelech


LITERATURA - STŘEDOVĚK Sochařství

-

Esovité prohnutí Dřevěné sochy

- Giotto (dzoto) – italský malíř - Jan z Eycku – holandský malíř - Hieronymus Bosch - holanďan - Petr Parléř – stavitel chrámu sv.Víta - Matyáš z Arasu – pokračoval ve stavbě sv.Víta

↓



Středověká literatura – poznámky 5.A GVN Tereza Matoušková, GVN 29. března 2007

-

Od 5 stol. – pol. 15.stol. Literatura náboženská – psaná latinsky Evangeliáře, kancionály, misály Středověká latina – vzdělanci Od 9.stol. se objevují památky v národních jazycích (světská literatura) Světská literatura i v latině

Rozvoj poezie – epiky -

Eposy hrdinské (rytířské)

Francie

-

Píseň o Rollandovi Tristan a Isolda Původně keltská pověst, o nešťastném lásce Gualter Castellionský – Alexandreis

Německo

-

Píseň o Nebelunzích – Zákeřná vražda Siegfrieda, jeho manželka Kriemhilda vykonává pomstu Richard Wagner : Prsten Nibelungů (opera)

Rusko

-

Slovo o pluku Igorově – Ruský hrdinský epos

Dvorská lyrika -

Jižní Francie : potulní básníci – trubadůři Hudební doprovod – žakéři



-

Střední Francie : truvéři Německo : minnesängři Oblíbené útvary : pastorela – rytíř a pastýřka Alba (album) – svítáníčka Epistola – milostné poslání / list Kanzona – milostná píseň

Měšťanská literatura -

nejprve poezie, drama, později próza větší sepětí se skutečným životem časté náměty: nespravedlivost, útlak tón komický a zábavný ironie, satira, parodie oblíbené útvary : fablieaux (komické povídky ze života, veršované) bajky – často spojovány do souborů – zvířecí eposy – Román o Lišákovi

Literární památky na našem území -

až v 9. st., ne česky (latinsky), česky až od 13. st. jen ve zlomcích, anonymní, časově nezařazené, bez titulů (pojmenovány podle prvního verše) první památky souvisí s náboženstvím, na území Velkomoravské říše Konstantin (Cyril) a Metoděj: - bratři, filozofové, diplomaté - pochází ze Soluně - stará církevní slovanština – staroslověnština (zlomky bible) - písmo hlaholice na základě malé řecké abecedy – cyrilice – azbuka - prohlas: předmluva k evangeliu, objevuje se obhajoba slovanské liturgie - Život Konstantinův – složitější, podrobný - Život Metodějův – jednodušší, bez fantastických prvků (realistické), - dříve se jim říkalo Moravsko – panonské legendy - po smrti Metoděje se jeho žáci přesunuli do Čech - Sázavský klášter - poslední staroslověnské mše, opat Prokop (později prohlášen za svatého)


LITERATURA - STŘEDOVĚK -

-

-

-

Legenda: vyprávění o životě svatých, fantastické prvky, veršovaná i prozaická, mnohé z legend zlidověly – lidové prvky Na Velké Moravě právnické texty: Zákon sudnyj ljudem – pro praktický život Nomokanon – soubor předpisů a zákonů pro církevní potřeby Na českém území také: Staroslověnské legendy: - původní – Život sv. Václava, z latiny přeložena do češtiny jako Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu Glosy – spisky - Svatořehořské, Vídeňské glosy - nad latinskými názvy staroslověnský překlad Kyjevské listy: staroslověnština čím dál více upadá Písně: Hospodine, pomiluj mi Svatý Václave V 11. st. podléhá staroslověnština latinskému písemnictví Vznikají legendy v latině s českými náměty: Kristiánova legenda, Život a umučení knížete Václava a babičky jeho, sv. Ludmily Legendy základem pro pozdější historickou literaturu

Kronika -

-

zachycuje dějinné události v chronologickém sledu nejsou zapsány události každého jednotlivého roku, ale spíše delší časové úseky hlavním žánrem ve středověku i novověku Rozpracovány jednoduché přípisky a letopisné poznámky Kosmas - Kronika česká, psaná latinsky o českých událostech - zcestovalý, církevní hodnostář, na straně církve v boji proti panovníkovi, ale podporoval Přemyslovce - Přemysl a Libuše, Založení Prahy – podobají se Jiráskovým pověstem (ale u Jiráska nenajdeme závěrečné ponaučení) - vysoká umělecká úroveň i vtipný charakter, napínavé vyprávění, dialogy, česká přísloví přeložená do latiny, politické cíle, některá česká slova (bohemika) - prameny: vyprávění starců (mýty, báje, pověsti), hodnověrné zprávy svědků, své vlastní zkušenosti - kronika základem i pro další české písemnictví, navazují na Kosmovu kroniku: opat Jarloch, Kanovník vyšehradský, Zbraslavská kronika Latinská drama (Latinské náboženské drama) -základem prodavší divadelní hry, hraní v kostelech

Vznik česky psané literatury -

Doba vlády Přemyslovců Díky Přemyslovi Otakarovi I. Německá kolonizace českého pohraničí



To vede k ekonomickému rozvoji Později k národnostním problémům Na přelomu 12. a 13. st. rozvoj kultury: pronikání němčiny, pronikání zájmu měšťanstva a lidu Laicizace literatury – do literatury e dostávají laici Žánry: Duchovní lyrika - Náboženské písně, modlitby - Ostravská píseň ( 2. pol. 13. stol.) - Kunhutina modlitba - Spor duše s tělem (Kdo může za lidské hříchy? Duše? Tělo?) Duchovní epika - Legendy, kde jsou hrdiny cizí svatí - Apokryf o Jidášovi Lidová lyrika - Milostné písně - Byla jsem v sádku - Když jsem já chodila Drama - Lidová hra o Máří Magdaléně

Světská epika - Anonymní, neúplná díla, zachovaná ve zlomcích - Veršovaná díla - Alexandreida - život a skutky Alexandra velikého - převzatá z ciziny, vzorem jiné Alexandreidy - dochovala se asi 1/3 - Alexandr zobrazen jako středověký rytíř - Alexandrův vychovatel – Aristoteles - psaná ve sdružených rýmech - gnómy – rýmovaná trojverší, je v nich shrnující poučení - silný tón proti cizincům (Němcům) Dalimilova kronika - Autor neznámý, autorství se připsalo Dalimilovi - Veršovaná, psaná bezrozměrným veršem, prostší jazyk - České náměty, popisuje české dějiny - Zpracovává pověsti, čerpá z Kosmase - Nejen národní, ale i rodové pověsti - Silné vlastenectví – odsuzuje, že si čeští králové berou německé princezny Strana 8 (celkem 11)


Vzniká nástupem Lucemburků

Rozvoj literatury v době vlády Karla IV. -

Velký společenský a hospodářský rozvoj Založením univerzity a povýšením pražského biskupství na arcibiskupství odstraněna závislost na německých institucích

-

Karel IV.:- opíral nejen o šlechtu, ale i o městský patriciát - Opíral se i o církev - Přestavěl Pražský hrad, nechal postavět Chrám sv. Víta - Založil univerzitu, úprava Pražského města ( = Nové m. p.) - Karlštejn (ve Svatováclavské kapli korunovací klenoty), - Karlův most - pokusil se obnovit staroslověnskou liturgii v klášteře Emauzy - podporoval vznik legend (celá řada legend o sv. Kateřině) - česká literatura se v této době vyrovnávala latinské - rozrůznění liter. žánrů: literatura krásná, právnická, přírodovědná, drama, satira - sám je autorem (latinským): Vita Caroli – vlastní životopis Majestas Karolina – zákoník Legenda o sv. Václavu Požadavek nové kroniky – Přibík Pulkava z Radenína - vznik rozmanité odborné literatury: Právnická Přírodovědná Jazykovědná – vícejazyčné slovníky

-

Latinská tvorba:

Duchovní – legendy, písně, modlitby Světská – kroniky, milostné písně, satirické popěvky ( žákovská lyrika) - makarónské verše – jeden latinský, jeden český -

Tvorba v českém jazyce:

Duchovní -

Legendy (o světcích důležitých pro Čechy) Rozdvojení česky psané literatury: o Jedna větev je jednodušší, srozumitelný jazyk, české prostředí, české postavy - Legenda o sv. Prokopu o Druhá větev výlučnější, snaha o vytříbený, zjemnělý jazyk, výběr exotičtějších témat, prostředí (brzy zaniká)


LITERATURA - STŘEDOVĚK - Legenda o svaté Kateřině (tato větev má vysokou úroveň, ale brzy zaniká) -Tři typy legend o sv. Kateřině: a) její mládí, obrácení na křesťanskou víru b) její umučení pro křesťanství c) spojuje přestup na křesťanství a její umučení -

Dále vzniká duchovní lyrika, vznik dramatu: - velikonoční náměty: Hra O třech Mariích – jen zlomky Mastičkář – osamotněný výjev, kdy Marie nakupují u mastičkáře - Z duchovní hry O třech Mariích se stává věc světská, objevují se situace z běžného života - V Mastičkáři se poprvé objevuje prostředí lidové i měšťanské

Světská -

Charakter zábavný i vzdělavatelný Rytířský epos Tristan a Izolda (veršovaný) Objevují se díla určená pro jednotlivce k tichému čtení Prosazování prózy (k tichému čtení) Zábavné povídky: erbovní povídka Štylfríd a Bruncvík Román: Trojánská kronika Povídka o Alexandru Velikém (pohádkové prvky) EXEMPLA – mravoučné příběhy - Gesta Romanorum – soubor exempel, latinské později přeměněné do češtiny - Olomoucké povídky

-

Rozvoj odborné prózy

-

Satirické skladby: - spjaty s lidovým a městským prostředím - veršované - odsuzují stav společnosti - Hradecký rukopis: • Desatero kázánie božie - nejvíc 7 přikázání : Nepokradeš - hrozí vzpourou • Satiry o řemeslnících a konšelích - sedm satir o tom, jak šidí lid - autor hrozí jenom tím, že se dostanou do pekla - např. Řezník zaměňuje levnější druh masa za dražší, prodává maso obalené ledem, aby víc vážilo • Bajka o lišce a džbánu Strana 10 (celkem 11)

LITERATURA - STŘEDOVĚK - Smil Flaška z Pardubic : Nová rada - zvířata radí mladému králi, jak má vládnout -

Žákovská satira: - Píseň veselé chudinky (žáci si stýskají na bídný život) - Podkoní a žák (veršovaná) - forma sporu – spor o to, kdo má lepší povolání a komu se lépe vede, neútočí, ale chce jen pobavit

-

Tkadleček - skladba výlučné větve české literatury - spor mezi Tkadlečkem a zosobněným neštěstím - myšlenka: Jak moc člověk může ovlivnit svůj osud?

↓


Středověk poznámky 5.A GVN

Recommend Documents