Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Horšovský Týn, Littrowa 122
Příručka k vypracování závěrečných prací Datum vypracování: 7.3.2004
Předmluva Než přistoupíme k vlastnímu psaní práce, několik slov na úvod. Předkládám Vám zde jednu z odborných pracích, na které máte možnost sledovat základní strukturu a formu, které musíte dodržet. Přečtěte si jak text vlastní práce, tak i poznámky, kterými je doplněna. Na úvod vám doporučuji psát práci v textových editorech (nejlépe MS Word, T 602 apod. mohou působit problémy, pakliže si vaši práci přinesete někam vytisknout). Psací stroj je v dnešní době jen dobrý trenažér psaní všemi prsty, ale hlavně neumožňuje úpravy textu po předběžném vrácení práce – pak musíte vše znovu přepisovat. Co je smyslem odborné práce? Odborná práce se snaží popsat a vyřešit nějaký problém, popřípadě se snaží již popsaný problém zobrazit v novém pohledu, nebo může i polemizovat (nesouhlasit) se závěry, které jiný autor ze své práce vyvodil. Konkrétním příkladem mohou být práce o škodlivosti kouření, kdy nejprve někdo upozornil na škodlivost (označil kouření jako jeden ze zdrojů rakoviny plic a zdůvodnil své tvrzení), dále pak další autoři na tuto práci navázali (rozvedli téma škodlivost kouření, ale přidali nové poznatky – způsobuje nejen rakovinu plic, ale i jazyka atd.), ale někteří autoři mohou s těmito závěry polemizovat (kouření se bezpochyby na tvorbě rakoviny podílí, ale u kuřáků jsou vzácné jiné choroby). Nehodlám se zde zabývat riziky kouření, ale jak vidíte, pouze někdo byl první a ostatní se pouze zaměřili na stejný problém a dále ho rozvedli – i oni tak vytvářejí plnohodnotnou odbornou práci. Zde je potřeba rozeznat, kdy se jedná o vlastní práci a kdy se jedná o práci nepůvodní, tzv. kompilaci (viz dále). Každá závěrečná práce musí mít určité náležitosti, dodržovat platné normy, směrnice a předpisy. Autor musí vycházet ze zhodnocení dosavadního stavu poznání a na něj navázat vlastní prací. Dá se tedy říci, že při tvorbě závěrečné práce se musíte řídit celou řadou pravidel. V následujících řádcích jsou uvedena nejdůležitější pravidla – jazyková, formální, normativní. Závěrečná práce patří z hlediska stylistiky českého jazyka do odborného stylu. Přestože se vaše práce asi rozhodně nebude týkat českého jazyka, je potřeba si uvědomit, že se musíte řídit určitými slohovými postupy. 1/ jazyk odborné práce musí být spisovný, což se týká jak volby slovní zásoby, tak i pravopisu. Upozorňuji vás na to, že MS Word sice chyby opravuje, ale jedná se spíše o překlepy, popř. vyjmenovaná slova (a ani u nich se nemůžete spolehnout na vše – existuje zde možnost dvojího psaní: být x bít, víra x výra , popř. výrazy mýma krásnýma očima x mýma krásnýma sestrama (první výraz je psán spisovně, druhý je nespisovný, ale opraveno je pouze slovo sestrama) a o shodě podmětu s přísudkem už hovořit ani nemůžeme. Z toho plyne, že práci byste si měli po sobě vždy přečíst. Dále si pamatujte: - odborný jazyk je poměrně strohý, ale jasný a výstižný (právě proto nepoužívá „básnické přívlastky“ – muž v podzimu života x starší muž) - používá odborné termíny a výrazy (i ve slovní zásobě se objevují cizí slova – než je použijete, raději si zjistěte, co dané slovo skutečně znamená) - práce by měla být objektivní (při psaní jste jakoby „nad věcí“) – přestože práci píšete vy sami, a nepochybně zde vyjadřujete vlastní názor, používají se neosobní věty (bylo zjištěno x zjistil jsem, popř. …a nyní se zaměříme na další problém x …a nyní se zaměřím na další …). V cíly a závěru práce se ovšem ich-forma objevit může (je připustitelná i ve vlastní práci, ale v omezeném množství; raději ji ovšem nepoužívejte.) 2/ ve vašich pracích si dejte pozor na kompilaci = sestavení cizích poznatků bez vlastního tvůrčího přínosu; nepůvodní dílo. V praxi to znamená, že i když ve své práci použijete 100 knih od různých autorů, pakliže je bude pouze opisovat (vypisovat), netvoříte vlastní práci, ale pouze výpisky. Práce má za úkol přinést něco nového, může polemizovat (nesouhlasit) s jiným autorem, může popisovat problém z jiného pohledu. V této práci pouze předkládám ukázky toho, co jsem nalezl ve dvou ročnících novin – vypisuji, ale v závěru se snažím podat nový pohled a snažím se polemizovat (byť stručně) s jiným autorem. Kompilace je velice častým jevem ve vašich pracích, kdy opíšete celé pasáže a pouze zkrátíte, popř. rozvedete jiné autory. Mám ale zkušenost, že máte schopnost napsat poměrně dobrou vlastní práci, když se vám chce a když poslechnete svého konzultanta (učitele, u kterého práci píšete). Konkrétním příkladem kompilace jsou různé historie měst a vesnic,
které zpracováváte z jiných turistických průvodců. Více méně tak vytváříte dalšího turistického průvodce. Naprosto odlišná práce na stejné téma (historie obce) je zpracování nějaké kroniky, kdy sice také opisujete, ale současně ji zpracováváte (kroniky jsou psány v časových intervalech, události jsou zaznamenané po letech, kronikáři píší vše, co se stalo v jednotlivých rocích, ale v určitém časovém úseku kroniky působí mnohdy nepřehledně. Pakliže je ale začnete zpracovávat, začnete je systematizovat – např. zvlášť popíšete historii Sokola, hasičů, obce atd., vlastně třídíte informace. To je ale právě nový pohled na skutečnost, byť opisujete někoho jiného. Na vaši práci pak může navázat někdo další, kdo bude nesouhlasit s některými údaji, protože někde jinde našel něco jiného, a i on vytvoří vlastní práci.). 3/ odborné práce používají různé logické postupy, které se skrývají za cizí slova: Analýza – obecně každá metoda, která se snaží nějaký předmět nebo jev vysvětlit myšlenkovým či faktickým rozborem jeho složek. - Syntéza - myšlenkový postup postupující od nejjednodušších pojmů nebo faktů ke složitějším, navazování a nacházení souvislostí. - Dedukce – odvození tvrzení z jednoho nebo několika jiných tvrzení pomocí odvozovacích pravidel - Indukce - myšlenkový postup umožňující z pozorování jednotlivých faktů vyvodit existenci obecných zákonitostí - Generalizace – zevšeobecnění, postup umožňující na základě omezeného souboru faktů utvořit obecnější soud, který se vztahuje i na další fakta - Abstrakce – vyzvednutí podstatných stránek, přičemž jedinečnosti a jednotlivosti jsou do určité míry potlačeny Jak sami vidíte, jedná se o logické postupy, které se různě prolínají a mohou být pro vás poměrně složité. Prakticky uplatníte hlavně analýzu, syntézu, popř. generalizaci a abstrakci – sami si toto můžete prohlédnout v ukázkové práci, kdy v kapitole 2 Vlastní práce je použita analýza – „jsou rozebrány“ problémy stanovené v cíli práce, v kapitole 3 Shrnutí je provedena syntéza – je vytvořen nějaký širší závěr, který je generalizován (zevšeobecněn) v kapitole 4 Závěr (viz samotná práce). -
4/ při psaní závěrečné práce musíte dodržovat základní normy, které máte do určité míry v této práci shromážděné a zpracované. Jmenovitě se jedná o následující normy: ČSN 01 6910 – úprava písemností psaných strojem nebo zpracovaných textovými editory ČSN 01 0180 – mezinárodní desetinné třídění literatury ČSN 01 0184 – číselné označování části textu – /ISO 2145/ ČSN 01 0192 – rejstříky publikací – /ISO 999/ ČSN 01 0194 – referát a anotace ČSN 01 0195 – úprava katalogizačního seznamu (a méně častých dokumentů – např. map) ČSN 01 0196 – zkracování názvů časopisů a jiných periodik ČSN 01 0197 – bibliografická citace /ISO 690/ ČSN 01 0198 – rešerše Závěrem vás chci upozornit na to, že normy jsou poměrně drahé (několik stran stojí několik set korun), a proto se doporučuje raději si je někde půjčit. A na úplný závěr – následující práce se týká psaní jakékoli práce, ale na různých školách a úřadech poznáte, že vzhled strany, který je vám v této práci doporučen, se může značně lišit. Pak vám nezbývá nic jiného, než se přizpůsobit, konec konců, jedná se jen o drobnou úpravu dokumentu. Dobrou zprávou pro vás by mělo být to, že v ostatních požadavcích (nadpisy, řádky atd.) se školy a úřady shodují. A ještě jedna poznámka: někteří si pod pojmem závěrečná práce představují internetové strany, kde jsou některé referáty a práce již „předepsané“. Upozorňuji vás na to, že většina učitelů tyto stránky zná, popř. pozná, ale hlavně, na uvedených stránkách nemusí být práce v náležité úpravě a jazykové kvalitě. Hodně štěstí při psaní závěrečné práce
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Horšovský Týn, Littrowa 122 Takto by měla vypadat Vaše práce. Pečlivě si přečtěte jednotlivé kapitoly. V této práci dále najdete jednotlivé poznámky. Červeně jsou značeny poznámky k formální úpravě práce. Modře pak poznámky ke struktuře. Uvědomte si, že píšete odbornou práci. Odborný jazyk je jasný, výstižný, objevují se odborné termíny, a hlavně je spisovný. Zapomeňte na básnické přívlastky, přirovnání, pište věcně a objektivně. Dále Vás odkazuji na soubor Závěrečná práce, kde jsou všechny postupy popsány konkrétněji. Na závěr pouze tolik: nepovažuji tuto práci za nejlepší, ale o většinu jsem přišel díky vadné disketě. Poučte se z mých chyb a vše si alespoň dvakrát zálohujte. A úplně na závěr: kvůli průběžným poznámkám se občas text trochu „rozbíhává“. Přené rozměry jsou v ukázce závěrečné práce.
Závěrečná práce na téma
Charakteristika publicistického jazyka za 2.světové války a okupační čeština Úvodní stránka = musí být v každé práci. Podává informace o škole, druhu práce (závěrečná, seminární, bakalářská, diplomová atd.), názvu a o autorovi samotném. Každá škola má vlastní požadavky na úvodní stránku.
Vypracoval: XXX XXXX Obor: Třída: Datum odevzdání:
Podle normy má mít každá stránka následující úpravu: 1) Většina vysokých škol požaduje, aby byla dodržována tzv. normostrana, která se skládá ze 60 úhozů na řádku (včetně mezer) a 30 řádek na stranu. Tento formát je v dnešní době již přežitkem, protože textové editory obsahují tzv. proporcionální písmo, na rozdíl od psacích strojů, které obsahují písmo neproporcionální (všechna písmena jsou stejně široká). Proto se někdy setkáte pouze s požadavkem 1800 úhozů na stranu, což je totéž, jen je to méně vysvětlující. Normostrana se v dnešní době má používat pouze orientačně pro stanovení rozsahu (požadavek může být 90 000 úhozů). V praxi se pak stanoví počet normostran výpočtem úhozy celkem/1800, 2) Proto vám doporučuji následující formát strany, který se přibližuje požadavkům většiny škol: okraje strany by měly mít levý okraj 3,5 cm, horní okraj 3 cm, pravý okraj 2 cm a dolní okraj 2 cm, písmo Ariel, nebo Times New Romain, velikost 12, řádkování 1,7. Tento formát vám umožní poměrně snadno docílit přibližně 30 řádek a 1800 úhozů na stranu (+/-). Samozřejmě záleží na nadpisech atd. 3) práce by se měla psát pouze jednostranně a měla by být svázána (pro vaše práce postačí pouze nějaké měkčí desky, termovazba, kroužková vazba, …) Prohlášení = mělo by být nedílnou součástí každé rozsáhlejší práce. Touto „formulkou“ se totiž zavazujete k tomu, že jste práci vypracovali samostatně (tj. že jste ji neopsali) a dále se chráníte i před porušením autorských zákonů. Pro vypracování odborné studijní práce máte právo používat různé zdroje. Podmínkou je pouze uvedení (citování) zdroje v práci, popřípadě v jejím závěru (viz dále).
Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně za pomoci konzultanta a uvedených zdrojů. Dne dd.mm.rrrr v xxxxxxxxxx
(vlastnoruční podpis)
Obsah musí obsahovat každá práce. Klade se za prohlášení, to znamená před vlastní práci. Nenechte se mýlit vašimi učebnicemi, kde jsou obsahy vzadu.
Obsah 1
ÚVOD
1
1.1 CÍL PRÁCE 1.2 METODIKA
1 1
2
2
2.1 2.2 2.3 2.4
VLASTNÍ PRÁCE TERMINOLOGICKÉ POJMY MÍSTNÍ NÁZVY POLITICKÝ SLOVNÍK OBJEKTIVNOST
3 SHRNUTÍ
4 ZÁVĚR
Na obsahu si můžeme ukázat další formální výstavbu práce – členění. Používá se tzv. desetinné členění: 1 Kapitola 1.1 Podkapitola 1.1.1 Oddíl 1.1.1.1 Pododdíl Poznámka I v učebnicích se můžete setkat s dalšími čísly, ale sami nepoužívejte více jak 4 roviny, ztrácí se přehlednost a sami si musíte více hlídat rozdělení textu.
2 3 4 4 5
7
5 PŘÍLOHY
8
6 BIBLIOGRAFIE (POUŽITÁ LITERATURA)
9
Povšimněte si, že vše je zarovnáno podle nejdelšího názvu. MS Word sice umožňuje automatické vytváření obsahu, ale zpravidla neumožňuje požadované zarovnání. Po vytvoření obsahu MS Wordem postačí vše upravit tabulátorem.
Mezi číslem a slovem se dělají 2 mezery
1 Úvod
Úvod = proč jsem si zvolil téma, o kterém píši, dále je do této kapitoly zahrnut i cíl práce, může se zde objevit i metodika atd.
Text může, ale nemusí, být zarovnán do bloku (zarovnání do bloku ale lépe vypadá).
Vzhledem k tomu, že se zajímám o dějiny 2.světové války, pro svoji seminární práci jsem si vybral téma Charakteristika publicistického jazyka za 2.světové války.
1.1 Cíl práce
Cíl práce = čemu se hodlám věnovat, v shrnutí (závěru) si musím na mnou stanovené „otázky“ odpovědět.
Od této práce si slibuji potvrzení či vyvrácení mých předpokladů. Vyjdu ze dvou směrů historického a jazykového. Pokusím se poukázat na souvislost mezi historickým pozadím a tím, jak ovlivňuje jazyk. Cíl bych pak shrnul do několika bodů: 1) zda byl jazyk ovlivněn historickými událostmi, hlavně technickými termíny typickými pro válku, 2) zda byl ovlivněn němčinou – v syntaxi 1 a v lexikologii 2 , 3) do jaké míry se změnil např. politický slovník, zda byl ovlivněn fašistickým dogmatem, 4) potvrdit, zda platila jazyková nařízení a zda byla dodržována, 5) alespoň částečně se zaměřit na pravdivost a objektivnost textu, posoudit rozdíly mezi novinami z roku 1938 a 1944.
1.2 Metodika
Metodika = jak jsem práci vypracovával, zhodnocení literatury apod. Může stát i jako samostatná kapitola.
Pro svoji práci na téma Charakteristika publicistického jazyka za 2.světové války a okupační čeština jsem vyšel ze srovnání tisku válečného s tiskem předválečným. Jako materiál jsem použil Lidové noviny ročník 1938 a 1944, Svobodné slovo ročník 1944 a Venkov ročník 1938. Ve vaší práci byste měli dodržovat následující řádkování: 1/ mezi nadpisem a předcházejícím textem 2 řádky, 2/ mezi nadpisem a následujícím textem 1 řádek, 3/ text řádkovat velikostí 1,5 řádku, popř. 1,7 řádku (lépe dosáhnete 30 řádků na stranu), 4/ odstavce by měly začínat 5 úhozů od levé svislice (mezi 1 2
Syntax – větná skladba Lexikologie – nauka o slovní zásobě 1
Poznámky pod čarou by měly být nedílnou součástí vaší práce. Můžete do nich umístit vysvětlení (jak vidíte zde), popřípadě zdroj citovaného textu (viz dále).
V práci nepoužívejte více jak 3 druhy a typy písma. Zvýrazňovat ovšem můžete (potrhnout, tučné písmo, kurzíva atd.).
2 Vlastní práce
Vlastní práce = úkolem je popsat vybraný problém ze všech pohledů. Pro vás to znamená provádět různé analýzy – rozbory problémů. Vlastní práce by měla rozvíjet problémy, které jste si stanovili v cíli práce a vytvořit tak prostor pro vytvoření shrnutí základních myšlenek celé práce.
2.1 Terminologické pojmy Válečný tisk samozřejmě na rozdíl od
Zde vidíte příklad: V cíli práce je stanoven problém (zda byl jazyk ovlivněn technickými termíny, typickými pro válku), zde je rozpracován a v shrnutí je přiměřeně „zkrácen“ (viz Shrnutí).
předválečného informuje o událostech na frontě. Objevují se zde technické termíny z vojenství, vojenské hodnosti. U hodností se dodržuje oproti roku 1938 přísně němčina u německých vojáků. Zajímavé je to, že se nepřekládají ani hodnosti u ostatních armád. Bylo by celkem pochopitelné, kdyby se nepřekládaly hodnosti, pro které nemá čeština adekvátní tvar. Proto je poněkud nejasný překlad hodnosti SS-Reichsfuhrer jako říšský vedoucí 3 . Zde sice vyvstane otázka, zda se tato hodnost nepovažuje za název úřadu druhého nejmocnějšího muže v zemi, přesto je to však nejvyšší hodnost u SS. Takže pokud se běžně objevují hodnosti jako SS-Sturmbannfuhrer (což odpovídá hodnosti majora), je tento překlad netypický. Další příklady pro hodnostní označeni nalezené v textu: general, SSUnterscharffuhrer, 1stLieutnant (toto je důkaz pro ponechání originálu i anglických hodností). U hodnosti general je zajímavé, že slovo se píše s malým písmenem na začátku, což by nasvědčovalo češtině, ale zase se píše krátce, což nasvědčuje němčině. Další poznámky k vojenské terminologii jsou názvy zbraní. Je to hlavně překlad pro označení tanku jako pancéř, kde je patrný překlad z německého Panzer, popř. pancéřový vůz, což je z německého Kampfpanzerwagen. Že se jedná o překlad se domnívám z předválečného označení českých tanků, např. LT – 35 (lehký tank vzor 1935). Zajímavé jsou i překlady názvů jednotlivých složek německé armády, hlavně letectva. To je označováno jako vzdušná zbraň (pod obrázkem německého bombardéru je napsáno „Návštěva u vzdušné zbraně“, což je doslovný překlad něm. Luftwaffe). U tohoto slova jsou možné, dle mého soudu, dva názory:1) jedná se o ovlivnění české slovní zásoby německou, neboť něm. Luftwaffe znamená letectvo jako takové, Zde vidíte, že je jmenován zdroj, ve kterém
3
bylo zmiňované slovo nalezeno. Takto byste měli citovat vše, co je od někudy opsáno. Mělo by být správně i v této práci, ale kvůli stručností byly odkazy redukovány.
Lidové noviny, duben 1944, č. 50, s. 1 2
2) jedná o zbytečný překlad složky armády. Pak je to další nepochopitelný překlad, protože anglické letectvo je označováno jako RAF, což je zkratka pro Royal air force, není zde tedy český překlad. Další příklad překladu slova z němčiny je označení sněhové frézy (viz Přílohy – obrázek 1) jako požírače sněhu (z něm. Schneefresser). Co je překvapivé, to je označení A.Hitlera jako Vůdce, nikoli jako Fuhrera. Dále oproti předválečnému tisku se setkáváme s jiným názvem generálního štábu, což je pochopitelné, protože naše armáda neexistovala. Setkáváme se zde tedy s Generálním štábem branné moci (Wehrmacht – branná moc). Spíše pro zajímavost bych upozornil na slovo robot ve spojení puma – robot, jehož původ je známý a zde můžeme vidět, že v této době má již své užití. Dále bych upozornil na název Koka-kola. Zde nevím, zda se jedná o nový nápoj, nebo o náhražku nápoje Coca – cola, kdy byla dodržována ochranná známka, a proto se objevuje jinak psaný název. Může se snad jednat i o pokus o český fonetický přepis, o čemž pochybuji, protože by jistě zůstal originál jako u hodností.
Jak vidíte, v textu lze velice snadno odkazovat na různé obrázky, tabulky, grafy atd., které jsou umístěny v Příloze.
2.2 Místní názvy
Podle jazykového nařízení nesměly být názvy německých měst překládány, a to ani u českých měst, v té době v Sudetech. V textu nalézáme kolnské, berlinské, essenské, duseldorfské pluky, studoval na univerzitě ve Wienu, ale v jiném vydání je již české adjektivum vídeňský, stejně tak nalézáme rýnskovestfálská oblast. Německá jména jsou i u institucí: Společnost císaře Wilhelma pro pěstování v Munchenbergu. U zemí je toto dodrženo jen u Německa, tedy vedle sebe čteme Belgie, Holandsko, Deutsches Reich. Název pro Rakousko jsem nenašel, nemohu toto tedy u této země posoudit.
3
2.3 Politický slovník Co se týče politického slovníku, oproti roku 1938 se objevují termíny jako bolševizace, sovětizace Evropy , zbrojnoši světového židovstva a další termíny proti židům. Často se zde setkáváme s pojmem teroristický letec, což má označovat piloty bombardérů, neboť Hitler označil nálety na Říši jako teroristické akce.
2.4 Objektivnost Co se týče objektivnosti, nebyla velká. Popis vojenských operací se dá hodnotit nyní již klasickou větou: „Naše zbraně postupují vítězně vpřed“. Srovnáme-li však rozdíl mezi ostatními rubrikami, nenacházíme většího rozdílu. Občas se i ve sportovní rubrice setkáváme s politikou, hlavně u nových pohárů a soutěží, které vznikly za Protektorátu a nebyly příliš populární, ale jinak je styl stejný jako před válkou.
V práci vám doporučuji používat Konec stránky (Vložit-KonecKonec stránky). Pakliže vložíte Konec stránky, práce bude mít větší stabilitu a kdykoli něco připíšete, nebo smažete, kapitoly začnou na nové stránce tak, jak to požaduje norma. (Pouze nezapomeňte vkládat Konec stránky na konec kapitoly před novou kapitolu.) A úplně na závěr: zde je konec stránky pouze nakreslen, správně se vám zobrazí stisknutím tlačítka Zobrazit nebo skrýt (umístěno na liště vedle nastavení zobrazení stránky).
Konec stránky
4
Shrnutí = vlastně jakési výpisky toho nejdůležitějšího z mé práce, odpovídám si na otázky z podkapitoly 1.1 Cíl práce
3 Shrnutí Ve srovnání s předválečným tiskem se setkáváme s vyšší frekvencí odborných termínů, hlavně z oblasti vojenské
Zda byl jazyk ovlivněn historickými událostmi, hlavně technickými termíny typickými pro válku. Zda byl ovlivněn němčinou – v syntaxi a v lexikologii. Potvrdit, zda platila jazyková nařízení a zda byla dodržována. Alespoň částečně se zaměřit na pravdivost a objektivnost textu. Shrnutí nesmí obsahovat nic, co nebylo uvedeno v práci samotné
terminologie. To je celkem pochopitelné, protože v roce 1938 jsme se mohli setkat pouze s dozvuky války ve Španělsku, o které se ani noviny moc nezmiňovaly (alespoň Lidové noviny). Jazyk byl tedy bezesporu ovlivněn válečnými událostmi. Lexikální zásoba byla obohacena hlavně překlady z německého jazyka, ale i původními německými lexikálními jednotkami. U některých slov se mi zdají překlady dosti těžkopádné pro český jazyk. Překlady přesto nepřevažují nad českými slovy a vyskytují se především v popisech frontových událostí. Ostatní rubriky nejsou poznamenány událostmi. Nedocházelo ani k míšení německých slov s českými, jak to kritizovali obrozenečtí autoři. Noviny byly psány zřejmě stále Čechy, proto nedocházelo k většímu poškozování jazyka. Pouze podezírám překladatele z neznalosti technických pojmů, které způsobovaly nelogické překlady pro věci, které měly již v češtině pojmenování. Na druhé straně se dá namítnout, že řada předválečných pojmenování je rovněž převzata z cizích jazyků, takže by se mohlo jednat o očištění jazyka překladem, a to mnohem jasnějším a výstižnějším, než je přejaté slovo (tank znamená původně nádrž a je zde vidět, jak původní krycí jméno pro tuto zbraň bylo generalizováno, naproti tomu pancéř či pancéřový vůz jsou z němčiny a jsou mnohem výstižnější). Politický slovník byl ovlivněn fašistickým dogmatem. Jsou zde patrné myšlenky z Hitlerova Mein Kampfu, jako jsou narážky na židy, nepřátelství bolševismu apod. S jazykovými nařízeními to je trochu složitější. Můžeme říci, že byla dodržována, na druhé straně jsou zde výjimky – rýnsko-falcká oblast, Wien x vídeňský. Co se týče objektivnosti textu, byla velmi malá, hlavně v zahraničních událostech.Tisk procházel cenzurou, a proto je v novinách uvedeno jen to, co si
5
přálo ministerstvo propagandy. Cenzura se však objevila i v novinách z roku 1938, kdy chyběly celé odstavce článků. Na druhé straně je důležité dodat, že tato cenzura byla ovlivněna událostmi roku 1938 a snahou nevyprovokovat Německo a Západ.
6
4 Závěr
Závěr = konec textu, vlastní názor, ale i sebehodnocení (proto se zde může objevit ich-forma).
V celku se dá říci, že čeština doby okupace nebyla příliš ovlivněna němčinou. Hlavní ovlivnění bylo v událostech týkajících se války, kterým se musel přizpůsobit slovník. Ten se pak přizpůsoboval hlavně německou slovní zásobou, respektive pro lepší porozumění překlady z němčiny. Na druhé straně tyto překlady byly alespoň srozumitelné. Pokud bych se zde měl odvolat na Fr. Bartoše a jeho dílo Brus jazyka českého, kde poukazuje na zbytečné a chybné překlady ( Flugloch létací díra – česno ), nenašel jsem tohoto příkladu v textu.
Zde vidíte uplatnění logických postupů v práci: 1/ Podkapitola 1.1 Cíl práce – stanovení problému 2/ Kapitola 2 Vlastní práce – analýza problémů, předkládání různých údajů, které se týkají cíli práce 3/ Kapitola 3 Shrnutí – syntéza, snaha „poskládat“ analyzované údaje z předchozí kapitoly 4/ Kapitola 4 Závěr – generalizace – vytvoření všeobecného závěru
7
5 Přílohy
Přílohy = možnost, jak „vyšperkovat“ vaši práci. Odborná práce má mít strohou úpravu a nedává místo pro nějakou okrasu. V přílohách ale máte možnost umístit vedle tabulek a grafů i fotografie, obrázky a mapy. Z hlediska formální výstavby práce je i vhodnější umisťovat obrázky, fotografie a mapky mimo text, tabulky a grafy jsou v textu pochopitelnější (přesto je některé školy požadují vkládat do příloh. Osobně vám doporučuji umisťovat do příloh vše, co nemusí být v textu. Zvýší se tak „stabilita“ textu, která může být při otevírání v různých verzích textových editorů narušena.
Obrázek 1
V přílohách musí být vše označeno. Na toto označení pak můžete v textu odkazovat např. (viz Přílohy, Obrázek 1).
8
6 Bibliografie (Použitá literatura)
Bibliografie (Použitá literatura) = uvedení všech knih, novin, časopisů, internetových adres, které byly v textu použity. V této kapitole jsou uvedeny možné varianty.
Citace knihy – údaje se uvádí v následujícím pořadí a s použitou interpunkcí Příjmení, jméno (celé, nebo iniciála), titul. Název. Překladatel. Vydání a místo vydání: vydavatel a rok. počet stran
Maneken, P, von. Pokrok v lékařství.Přel. M. Hamouz. 1. vyd. Praha: Odeon 1984. 220 s. Noviny a časopisy – uvádí se následující údaje: název, měsíc a rok vydání, číslo, strana Při citování konkrétního článku od konkrétního autora je postup následující Příjmení, jméno. Název článku. Zdroj, či autor fotografie. Název časopisu (novin), měsíc a rok, číslo, stránka
ŠÍŠA, Zbyněk. Chovná a rehabilitační stanice pražské ZOO. Fotografie Vladimír Motyčka, Vladimír Kamínek a Zbyněk Šíša. Zvířata a my, duben 1995, č. 4, s. 25-29. Citace internetu – základní je uvedení klasické adresy (tak, jak je psáno): URL: http//www.xxx.cz Příjmení, jméno. Název článku. Zdroj, či autor fotografie. URL: http://www.xxx.cz ŠÍŠA, Zbyněk. Chovná a rehabilitační stanice pražské ZOO. Fotografie Vladimír Motyčka, Vladimír Kamínek a Zbyněk Šíša.URL: http://www.zvirataamy.cz
Vedle těchto úplných odkazů máte možnost používat i tzv. průběžné poznámky. Při první citaci je vhodné uvést plný bibliografický údaj. Při druhé a další citaci postačují základní údaje (autor a název). Příklad:
Text převzatý z jakéhokoliv zdroje se musí vyznačit a být citován 4 . Bibliografie by měla obsahovat všechny primárně citované materiály 5 (Kompletní norma, 1998, s. 12.)
Poznámka 4 je poprvé citován uvedený zdroj, proto musí být uveden celý (tak, jak je uvedeno výše). Poznámka 5 je uvedena jako průběžný odkaz, proto je uveden jen název, měl by být i rok vydání a strana. Zde máte dvě možnosti, jak je zde uvedeno. (jako Poznámka pod čarou, nebo přímo v textu.
4
Kompletní norma ČSN 01 6910 – Úprava písemností psacím strojem nebo zpracovaných textovými editory. 1. vyd.
Praha: ČNI 1998. s. 12 5
Kompletní norma, 1998, s. 12.
9
