STANOVISKO. Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu. (stanovisko z vlastní iniciativy) Zpravodaj: pan Dassis Spoluzpravodaj: pan Boland

Evropský hospodářský a sociální výbor

SOC/482 Evropský minimální příjem a ukazatele chudoby

V Bruselu dne 10. prosince 2013

STANOVISKO Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Evropský minimální příjem a ukazatele chudoby (stanovisko z vlastní iniciativy) _____________ Zpravodaj: pan Dassis Spoluzpravodaj: pan Boland _____________

SOC/482 – CES1960-2013_00_00_TRA_AC EN-HM/LW FR-HM/RU/ml EN-HM/LW/ml EN-HM/HS/ml Rue Belliard/Belliardstraat 99 — 1040 Bruxelles/Brussel — BELGIQUE/BELGIË Tel. +32 25469011 — Fax +32 25134893 — Internet: http://www.eesc.europa.eu

CS

-1-

Dne 14. února 2013 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy k tématu Evropský minimální příjem a ukazatele chudoby (stanovisko z vlastní iniciativy). Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 20. listopadu 2013. Na 494. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 10. a 11. prosince 2013 (jednání dne 10. prosince 2013), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 155 hlasy pro, 93 hlasů bylo proti a 12 členů se zdrželo hlasování. * *

*

1.

Závěry a doporučení

1.1

Negativní sociální a hospodářské dopady krize a nedostatečné provádění strukturálních reforem, jež v Evropě podněcují chudobu a vyloučení v kontextu stárnutí obyvatelstva, sílících migračních toků a rostoucího euroskepticismu, vytvářejí mimořádně naléhavou potřebu politického modelu, který bude schopen posílit solidaritu a základní hodnoty evropského sociálního acquis.

V této souvislosti se EHSV: 1.2

domnívá, že v této tak vážné situaci přispěje zavedení evropského minimálního příjmu k dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, k ochraně základních lidských práv, k nastolení rovnováhy mezi hospodářskými a sociálními cíli a ke spravedlivému rozdělování zdrojů a příjmů;

1.3

poukazuje na to, že na úrovni orgánů EHSV proběhla rozsáhlá diskuse, a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zaručit v Evropské unii přiměřený minimální příjem prostřednictvím rámcové směrnice zaměřené na účinné potírání chudoby usnadněním začleňování do trhu práce, 1 2 k čemuž vyzval Výbor regionů a různé organizace angažující se v boji proti chudobě ,

1 2

Stanovisko Výboru regionů Evropská platforma proti chudobě a sociálnímu vyloučení, Úř. věst. C 166, 7.6.2011, s. 18. Viz s. 19, odstavec 7. Asociace pro toleranci a rozvoj – čtvrtý svět (ATD Fourth World), Evropská síť proti chudobě (EAPN), Evropská federace národních organizací pracujících s bezdomovci (FEANTSA), evropská sekce hnutí Emmaüs atd.

SOC/482 – CES1960-2013_00_00_TRA_AC EN-HM/LW FR-HM/RU/ml EN-HM/LW/ml EN-HM/HS/ml

…/…

-2a žádá Komisi, aby vyvinula koordinovanou činnost v souladu s usnesením, jež Evropský 3 parlament přijal v roce 2011 ; 1.4

vybízí Komisi, aby prozkoumala možnosti financování evropského minimálního příjmu a aby se při tom zaměřila zejména na případné zřízení odpovídajícího evropského fondu;

1.5

požaduje přijetí dalších opatření, aby bylo možné skutečně dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení. K těmto opatřením by mělo patřit: 1) pokračování v naplňování horizontálních cílů týkajících se zaměstnanosti, 2) stanovení cílů snížení u každé ze tří složek, které tvoří kompozitní ukazatel chudoby a sociálního vyloučení, 3) stanovení dílčích cílů na evropské a vnitrostátní úrovni pro skupiny, jež jsou chudobou ohroženy více než celková populace (např. děti a domácnosti rodičů samoživitelů), a pro chudé pracující, 4) přezkoumání, jakým způsobem členské státy počítají míru chudoby a stanoví své vnitrostátní cíle, a 5) obnovení závazku ze strany členských států s cílem zajistit, že kumulované úsilí každého z nich povede k naplnění celkového cíle Evropské unie;

1.6

žádá, aby byl účinně posouzen sociální dopad opatření, jež jsou součástí národních programů reforem, národních sociálních zpráv a balíčků týkajících se finanční konsolidace, tak, aby tato opatření nezhoršovala chudobu a sociální vyloučení a aby byla občanská společnost výrazněji zapojena do přípravy národních programů reforem a národních sociálních zpráv;

1.7

požaduje lepší monitorování zhoršující se chudoby a sociálního vyloučení a vyzývá Komisi, aby při hodnocení národních programů reforem a národních sociálních zpráv vždy, když to bude zapotřebí, navrhla konkrétní doporučení pro jednotlivé země v oblasti sociálního začleňování. Ta by měla platit i pro země, s nimiž byl sjednán program zvláštní pomoci od Evropské komise, Evropské centrální banky či Mezinárodního měnového fondu;

1.8

zdůrazňuje, že nejlepší pojistkou proti chudobě a sociálnímu vyloučení je mít důstojnou práci, a vybízí Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zavedla opatření Paktu pro růst a zaměstnanost s cílem podpořit růst, konkurenceschopnost a tvorbu pracovních míst. Vítá záměr komisaře Tajaniho založit pakt pro průmysl, který posílí průmysl v EU a jeho potenciál vytvářet pracovní místa;

1.9

zejména zdůrazňuje, že je důležité posílit účast pracovníků, nezaměstnaných a všech zranitelných sociálních skupin na celoživotním učení a zlepšit úroveň odborných kvalifikací a získávání nových dovedností, což může vést k rychlejšímu začlenění do trhu práce, zvýšit produktivitu a pomoci lidem najít si lepší zaměstnání.

3

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2011 o Evropské platformě pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení (2011/2052/INI) Úř. věst. C 153E, 31.5.2013, s. 57–78.


…/…

-32.

Souvislosti

2.1

Zaručený minimální příjem je podporou příjmů, která není založena na placení příspěvků 4 a představuje záchrannou síť pro ty, kdo nemají nárok na dávky ze sociálního zabezpečení . Jedná se o poslední ochranu před chudobou a jakožto takový je neoddělitelně spjat s právem na důstojný život, jež náleží lidem, kteří nemají jiné prostředky pro zajištění příjmů sobě a vyživovaným osobám5. Pojem „zaručený minimální příjem“ se nesmí zaměňovat s pojmem „minimální mzda“, která je dána kolektivními smlouvami nebo právními předpisy.

2.2

V čl. 10 odst. 2 Charty Společenství základních sociálních práv pracovníků (1989) se stanoví, že lidé, kteří jsou mimo trh práce a nemají dostatečné prostředky k obživě, mají právo na „dostatečné prostředky a sociální pomoc“.

2.3

V Listině základních práv Evropské unie (2000), která je coby nedílná součást nové reformní smlouvy právně závazná, se uvádí: „Lidská důstojnost je nedotknutelná. Musí být respektována a chráněna.“ (článek 1) a „Za účelem boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě Unie uznává a respektuje právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení, jejichž cílem je zajistit […] důstojnou existenci pro všechny, kdo nemají dostatečné prostředky.“ (čl. 34 odst. 3).

2.4

Smlouva o fungování Evropské unie (čl. 153 odst. 1 písm. h)) umožňuje Unii přijímat právní předpisy s cílem podpořit a doplnit činnost členských států v oblasti zapojování osob vyloučených z trhu pracovních příležitostí. V její horizontální sociální doložce (článek 9) jsou uvedeny požadavky, k nimž by Unie měla přihlížet při vymezování a provádění svých politik a činností – patří sem zejména vysoká úroveň zaměstnanosti, přiměřená sociální ochrana a boj proti sociálnímu vyloučení.

2.5

V doporučení 92/441/EHS byly členské státy vyzvány, aby uznaly základní právo na dostatečné a spolehlivé prostředky a dávky, aby přizpůsobily své systémy sociální ochrany a aby stanovily společná kritéria pro provádění, aniž by ovšem byla specifikována minimální výše na úrovni EU.

4

5

6 7

6

7

K dalším opatřením v této oblasti patří: a) univerzální základní příjem nebo zaručený základní příjem, což je peněžitý příspěvek, který je trvale a ve stejné výši v pravidelných intervalech vyplácen všem dospělým občanům nezávisle na jejich ekonomické či sociální situaci nebo připravenosti pracovat, a b) negativní daň z příjmu vycházející z koncepce mezní sazby daně. Hugh FRAZER a Eric MARLIER, Minimum Income Schemes Across EU Member States (Systémy minimálního příjmu v členských státech EU), souhrnná zpráva Sítě nezávislých expertů EU v oblasti sociálního začleňování, Evropská komise, GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti, říjen 2009. Komise Evropských společenství, Charta základních sociálních práv pracovníků, Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 1990. Doporučení Rady 92/441/EHS ze dne 24. června 1992 o společných kritériích, pokud jde o dostatečné prostředky a sociální pomoc v systémech sociální ochrany, Úř. věst. L 245, 26.8.1992, s. 46–48 [není k dispozici v češtině].


…/…

-42.6

8 V doporučení Komise z roku 2008 byla přiměřená podpora příjmů uznána za jeden ze tří pilířů aktivního začleňování, přičemž bylo zdůrazněno, že příjemci by měli být připraveni pracovat nebo se účastnit odborné přípravy či jiných opatření k sociálnímu začlenění.

2.7

Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení je jedním z hlavních cílů strategie Evropa 2020, v jejímž rámci byla vytvořena Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení 9 . V této strategii byl poprvé vytyčen cíl snížení v oblasti chudoby a sociálního vyloučení, a to nejméně o 20 milionů osob do roku 2020, na základě kombinace tří ukazatelů: ohrožení chudobou (jež je definováno jako podíl osob s příjmem nižším než 60 % mediánu příjmu v daném státě), vážná materiální deprivace (osoby trpící hmotným nedostatkem podle konkrétního výčtu položek) a velmi nízká intenzita práce (osoby žijící v domácnosti bez zaměstnané osoby) 10 . EHSV tento závazek uvítal a zdůraznil, že politiky EU by neměly zvyšovat riziko chudoby11.

2.8

Hlavní cíl v oblasti snížení chudoby a sociálního vyloučení, který byl vytyčen ve strategii Evropa 2020, spočívá ve snížení o konkrétní počet osob. Tím se liší od přístupu, který byl zvolen u ostatních hlavních cílů12 – ty jsou vyjádřeny v procentech, což členským státům usnadňuje dosažení stejného procentního cíle.

2.9

Členské státy rozhodují o tom, jak vymezí své vnitrostátní cíle a jaké přístupy zaujmou při jejich naplňování. Sečtením cílů jednotlivých členských států však dostaneme mnohem nižší číslo, než je 20 milionů osob v souladu se strategií Evropa 2020 – podle odhadů činí rozdíl mezi hlavním cílem strategie Evropa 2020 a součtem vnitrostátních cílů 5 až 8 milionů 13 osob . Kromě toho není v řadě národních programů reforem dostatečně jasně uvedeno, jakým způsobem bude cíle snížení chudoby dosaženo, a chybí v nich odpovídající opatření pro sociální začlenění 14 . Země, jimž Evropská komise, Evropská centrální banka nebo Mezinárodní měnový fond poskytují zvláštní pomoc, nemusejí samostatné národní programy reforem předkládat 15 – musejí podávat zprávy pouze na základě jednotlivých memorand

8 9 10 11

12 13 14

15

Doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce [oznámeno pod číslem C(2008) 5737], Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11–14. Evropa 2020 – strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, COM(2010) 2020 final, Brusel, 3. března 2010. Kombinace těchto tří ukazatelů určuje obecnou cílovou skupinu osob ohrožených chudobou a vyloučením, přičemž splnění jakéhokoliv z těchto kritérií stačí k tomu, aby do ní byla daná osoba zařazena, a to pouze jednou. Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost, COM(2010) 758 final, Úř. věst. C 248, 25.8.2011, s. 130–134. V oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, změny klimatu a výzkumu a vývoje jsou cíle vyjádřeny v procentech, členské státy si tak mohou vytyčit obdobné procentní cíle. Evropská komise, Zaměstnanost a sociální rozvoj v Evropě, 2012. Frazer, Hugh a Marlier, Eric, 2011, Assessment of Progress towards the Europe 2020 social inclusion objectives: Main Findings and Suggestions on the Way Forward (Hodnocení pokroku při dosahování cílů strategie Evropa 2020 v oblasti sociálního začleňování – hlavní zjištění a návrhy pro další postup), Síť nezávislých expertů EU v oblasti sociálního začleňování, Brusel, Evropská komise. Evropská komise, Guidance for the National Reform Programmes (Pokyny pro národní programy reforem), 18. ledna 2012.


…/…

-5o porozumění, v nichž však nejsou stanovena opatření ke snížení chudoby a sociálního vyloučení. 16

2.10

Evropský parlament ve svém usnesení z roku 2010 vyzval členské státy, aby zavedly systémy zaručující minimální příjem ve výši odpovídající 60 % mediánu příjmu v daném 17 členském státě, a vyzval EU, aby vydala důraznější doporučení. V usnesení z roku 2011 pak požádal Komisi, aby zahájila konzultaci o případné legislativní iniciativě týkající se adekvátního minimálního příjmu.

3.

Chudoba, sociální vyloučení a nezaměstnanost v EU

3.1

EHSV považuje chudobu za porušení lidských práv, což umocňuje potřebu vyvinout další úsilí pro dosažení cílů stanovených v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, a domnívá se, že boj proti ní je celoevropským úkolem.

3.2

V důsledku krize a nedostatečného provádění strukturálních reforem se od roku 2008 v řadě 18 států zvýšilo riziko chudoby, sociálního vyloučení a vyloučení z trhu práce . Nejnovější údaje Eurostatu 19 potvrzují, že chudobou a sociálním vyloučením je ohroženo 24,2 % obyvatelstva Evropské unie, tj. 119,7 milionů osob 20 . Tento podíl se v roce 2011 v 19 členských státech zvýšil a v letech 2008 až 2011 stoupl počet osob trpících chudobou a sociálním vyloučením o 4 miliony. I tři ukazatele, které udávají ohrožení chudobou a sociálním vyloučením, se od roku 2008 zhoršily – u ohrožení chudobou je to nyní 17 %, u vážné materiální deprivace 9 % a u osob žijících v domácnostech s velmi nízkou intenzitou 21 práce 10 %. V mnoha zemích se situace chudých lidí stále zhoršuje .

3.3

Děti (do věku 18 let) patří ke skupinám, jež jsou chudobou a sociálním vyloučením ohroženy více než celková populace, a to z 27,1 % 22 . V některých zemích je ohrožení chudobou poměrně vysoké u osob starších 65 let23.

16 17 18

19 20 21 22 23

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 2010 o úloze minimálního příjmu v boji proti chudobě a prosazování společnosti sociálního začleňování v Evropě (2010/2039(INI), Úř. věst. C 70E, 8.3.2012, s. 8–18. Viz poznámka pod čarou č. 3. Pracovní dokument útvarů Komise, Evidence on Demographic and Social Trends. Social Policies' Contribution to Inclusion, Employment and the Economy (Důkazy o demografických a sociálních tendencích: příspěvek sociálních politik, pokud jde o začleňování, zaměstnanost a hospodářství), SWD(2013) 38 final, první část. Eurostat, 2013, hlavní ukazatele t2020_50, t2020_51, t2020_52, t2020_53, aktualizováno 3. října 2013. Těchto osob je nejvíce v Bulharsku (49 %), Rumunsku a Lotyšsku (u obou zemí 40 %), Litvě (33 %), Řecku a Maďarsku (v obou případech 31 %) a v Itálii (28,2 %). Evropská komise, Social Europe: Current Challenges and the Way Forward, Annual Report of the Social Protection Committee (Sociální Evropa – stávající výzvy a další postup, výroční zpráva Výboru pro sociální ochranu), 2012. Viz poznámka pod čarou č. 18. Tamtéž.


…/…

-63.4

Ve všech členských státech a mezi jednotlivými zeměmi a regiony se prohlubují rozdíly 24 v příjmech a sociální nerovnosti, které výrazně zhoršila krize . Skupiny obyvatelstva, které 25 byly znevýhodněné již před krizí, jsou na tom ještě hůře .

3.5

Krize odhaluje nové formy chudoby, jako jsou např. bezdomovectví, energetická chudoba, finanční vyloučení (absence přístupu k základním bankovním službám a úvěrům) a nadměrné zadlužení domácností, přičemž sociálním rizikům jsou více vystaveny ženy než muži. Současně jsou nejzranitelnější skupiny obyvatelstva, jako jsou starší lidé (zejména osoby ve velmi vysokém věku a starší ženy), osoby se zdravotním postižením, dlouhodobě těžce nemocní, domácnosti rodičů samoživitelů, rodiny s nízkými příjmy, přistěhovalci a určité etnické menšiny (např. Romové), neúměrně postihovány četnými formami deprivace.

3.6

Zaměstnanost a sociální situace v Evropské unii jsou na kritické úrovni. Neustále stoupá nezaměstnanost – v lednu 2013 bylo bez práce 26,2 milionů lidí, tj. 10,8 % ekonomicky aktivního obyvatelstva v Unii (v eurozóně to bylo 19 milionů, tj. 11,9 % ekonomicky aktivního obyvatelstva) – a ekonomická situace domácností je alarmující26. Nezaměstnanost mladých lidí dosahuje v celé Evropské unii rekordních hodnot – 23,6 % mladých lidí v produktivním věku je nezaměstnaných a obvykle zůstávají bez práce po stále delší dobu.

3.7

EHSV je vážně znepokojen rostoucím počtem lidí, kteří žijí v chudobě, přestože pracují. To je způsobeno zejména rozšířeností nejistých a málo placených pracovních míst. V roce 2011 žilo pod hranicí chudoby 8,9 % pracujících osob, které představovaly jednu třetinu všech dospělých osob v produktivním věku ohrožených chudobou27.

4.

Obecné připomínky

4.1

EHSV se v různých stanoviscích 28 vyjádřil k otázkám, jež přímo či nepřímo souvisejí s minimálním příjmem a chudobou, a formuloval v nich náležitá doporučení. Připomínky a doporučení, jež předložil v roce 198929, mají dnes kvůli negativním dopadům krize ještě naléhavější význam. Výbor zejména podpořil Evropskou platformu pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a vyslovil názor, že otevřená metoda koordinace a horizontální doložka mohou přispět k zajištění minimálního příjmu a k potírání chudoby a sociálního vyloučení.

24 25 26 27 28

29

Evropská konfederace odborových svazů (EKOS), Evropský odborový institut (ETUI), Benchmarking Working Europe (Referenční údaje o pracující Evropě), 2013. Eurofound, Quality of Life in Europe: Impacts of the Crisis, 3rd European Quality of Life Survey (Kvalita života v Evropě: dopad krize, 3. evropský průzkum kvality života), Lucemburk, 2012. Evropská komise, Čtvrtletní přehled o zaměstnanosti a sociální situaci v EU, březen 2013. Viz poznámka pod čarou č. 21. Viz Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 23–27; Úř. věst. C 166, 7.6.2011, s. 18–22; Úř. věst. C 24, 28.1.2012, s. 35–39; Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 52–56; Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 57–64; Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 90–98; Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 34– 39; Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 43–49; Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 26–38; Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 10–17. Úř. věst. C 221, 28.8.1989, s. 10–15 [není k dispozici v češtině].


…/…

-7-

30

4.2

Naléhavá potřeba systému minimálního příjmu byla zdůrazněna během veřejného slyšení , které EHSV uspořádal v rámci přípravy svého stanoviska a na němž se sešli experti a angažované osobnosti, aby se zamysleli nad tím, jak zlepšit měření chudoby a jaké problémy je třeba překonat pro zavedení evropského systému minimálního příjmu.

4.3

Chudoba 31 a sociální vyloučení mají mnohovrstevný charakter, který vyžaduje, aby byla posílena sociální složka evropské správy – sociálně udržitelná makroekonomická politika je základním předpokladem pro překonání krize a dosažení sociální soudržnosti. Přetrvávající chudoba a vyloučení mají neblahý vliv na hospodářství, jelikož ztenčují disponibilní příjmy, tlumí poptávku, oslabují konkurenceschopnost a zatěžují vnitrostátní rozpočty.

4.4

V tomto ohledu je EHSV přesvědčen o tom, že je třeba přehodnotit priority a politiky, především měnovou politiku, včetně Paktu o stabilitě a růstu, politiku hospodářské soutěže, politiku zahraničního obchodu a rozpočtovou a fiskální politiku.

4.5

32 EHSV vítá aktualizovaný balíček týkající se sociálních investic ze dne 20. února 2013 , v němž byly členské státy vyzvány, aby navrhly účinnou a přiměřenou podporu příjmů zohledňující sociální potřeby zjištěné na místní, regionální a celostátní úrovni a aby stanovily referenční rozpočty obsahující seznam zboží a služeb, které rodina o konkrétní velikosti a složení potřebuje k životu odpovídajícímu určité životní úrovni, a odhad měsíčních nebo ročních nákladů na tyto položky.

4.6

EHSV na Komisi naléhá, aby urychlila splnění daného slibu 33 , že bude členské státy podporovat monitorováním reforem v zájmu aktivního začleňování, vypracováním metodiky pro referenční rozpočty a monitorováním přiměřenosti podpory příjmů, přičemž se bude opírat o uvedené referenční rozpočty, jakmile je ve spolupráci s členskými státy vytvoří.

4.7

EHSV je pevně přesvědčen o tom, že nejlepším způsobem, jak snížit chudobu a zamezit sociálnímu vyloučení, je obnovit růst, zvýšit konkurenceschopnost a vytvořit příznivé rámcové podmínky pro evropské podniky (sem mimo jiné patří zamezení nadměrné administrativní zátěži a zabezpečení přístupu k finančním prostředkům), aby se tyto podniky mohly rozvíjet a vytvářet pracovní místa pro osoby s odpovídající kvalifikací.

30 31 32

33

28. května 2013, http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.events-and-activities-european-minimum-income. Ukazatel ohrožení chudobou a sociálním vyloučením sestává ze tří parametrů – ohrožení chudobou, vážná materiální deprivace a velmi nízká intenzita práce. Sdělení Komise COM(2013) 83 ze dne 20. února 2013 Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020. Balíček týkající se sociálních investic zahrnuje také doporučení Investice do dětí (C(2013) 778 final), pracovní dokumenty k tématům Long-term care in ageing societies - Challenges and policy options (Dlouhodobá péče ve stárnoucích společnostech – výzvy a politické možnosti), Investing in Health (Investice do zdraví) a Follow-up on the implementation by the Member States of the 2008 European Commission recommendation on active inclusion of people excluded from the labour market (Kontrola provádění doporučení Evropské komise z roku 2008 týkajícího se aktivního začleňování lidí vyloučených z pracovního trhu členskými státy), a 3rd Biennial Report on Social Services of General Interest (3. dvouletou zprávu o sociálních službách obecného zájmu). Sdělení COM(2013) 83 final/2, oddíl 2.2.


…/…

-8-

4.8

Výbor zdůrazňuje, že je zapotřebí přikládat zvláštní význam programům celoživotního učení jakožto základnímu nástroji boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, který zvyšuje zaměstnatelnost a zlepšuje přístup ke znalostem a k trhu práce. Je důležité posílit účast pracovníků, nezaměstnaných a všech zranitelných sociálních skupin na celoživotním učení a zlepšit úroveň odborných kvalifikací a získávání nových dovedností, což může vést k rychlejšímu začlenění do trhu práce, zvýšit produktivitu a pomoci lidem najít si lepší zaměstnání.

4.9

EHSV podporuje integrovaný přístup k sociálnímu podnikání, který zahrnuje navýšení prostředků na fond sociálního podnikání a zlepšení právního a správního prostředí na podporu podniků sociální ekonomiky, jež mohou potírat vyloučení, neboť jsou hnací silou růstu, inovací a zaměstnanosti.

4.10

34 EHSV vítá nedávno vydané doporučení týkající se dětské chudoby , lituje ovšem toho, že přetrvávající ohrožení tak vysokého počtu dětí chudobou, které je přenášeno z generace na generaci, odkrývá závažné nedostatky současných politik.

4.11

EHSV se obává, že cíl, který byl pro oblast chudoby a sociálního vyloučení vytyčen ve strategii Evropa 2020 (snížit do roku 2020 počet chudých lidí v Unii o 20 milionů), nebude dosažen.

4.12

EHSV již poukázal na to, že míra, s jakou se občanská společnost podílí na přípravě národních programů reforem, se v jednotlivých členských státech značně liší a některé státy neučinily příliš mnoho pro to, aby ji zapojily35.

4.13

Nedostatek aktuálních údajů o příjmech a životních podmínkách představuje překážku, která brání provádění strategie Evropa 2020.

34 35

Doporučení Komise ze dne 20. února 2013 Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění, Úř. věst. L 59, 2.3.2013, s. 5–16. EHSV, Civil society involvement in the national reform programmes (Zapojení občanské společnosti do národních programů reforem), souhrnná zpráva, Brusel, 28. února 2011.


…/…

-95.

Úloha minimálního příjmu v boji proti chudobě a v sociálním začleňování

5.1

EHSV si je vědom toho, že přidělit Evropské unii zvláštní ústřední úlohu v ochraně minimálního příjmu by představovalo mimořádně komplikovaný politický počin. Důvodem jsou hospodářské rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, rozmanitost systémů 36 minimálního příjmu a struktury sociální ochrany, subsidiarita, spleť práv a povinností spojených s ochranou prostřednictvím minimálního příjmu, složitá interakce existujících politik a jejich výsledků a smyslu pro solidaritu v Unii.

5.2

EHSV se nicméně domnívá, že je nutné zavést systémy minimálního příjmu a posílit ty stávající, neboť 22 let po vydání doporučení 92/441/EHS tyto systémy ještě v některých členských státech neexistují, ne všude je zaručena jejich dostupnost a řádné fungování a součet cílů jednotlivých členských států v oblasti snižování chudoby a sociálního vyloučení je i nadále mnohem nižší než cíl stanovený ve strategii Evropa 202037.

5.3

Vzhledem k interakci mezi chudobou a hospodářstvím EHSV zdůrazňuje, že systémy minimálního příjmu mají stabilizační potenciál, díky němuž mohou zmírnit sociální dopady krize a mít proticyklický účinek tím, že dodají další prostředky ke stimulaci poptávky na vnitřním trhu.

5.4

EHSV má vážné obavy, že se systémům minimálního příjmu, jež se ve většině členských států značně liší, pokud jde o rozsah, univerzálnost a efektivitu, nepodaří dostatečně zmírnit chudobu, a obává se, aby jejich nevyužívání dále nezpochybnilo jejich efektivitu38.

5.5

EHSV vítá určité pozitivní výsledky, které přinesla otevřená metoda koordinace v sociální oblasti, lituje ovšem toho, že nebyly plně využity stávající nástroje a struktury a že bylo dosaženo jen omezeného pokroku v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení.

5.6

EHSV se vyslovuje pro to, aby byla jako doplněk k otevřené metodě koordinace v oblasti sociální politiky zavedena evropská směrnice, která by rozšířila systémy minimálního příjmu do všech členských států, zvýšila by efektivitu existujících systémů se zohledněním odlišných podmínek v jednotlivých zemích, a vyslala by tak důrazný signál ohledně evropského sociálního pilíře.

5.7

Navrhovaná směrnice by měla stanovit společné normy a ukazatele, určit způsoby monitorování provádění a umožnit zapojení sociálních partnerů, příjemců a dalších zainteresovaných stran do zavádění či přetváření vnitrostátních systémů minimálního příjmu.

36 37 38

Kompletní přehled viz FRAZER a MARLIER, op. cit., 2009. Výbor pro sociální ochranu, op. cit. SWD(2013) 39 final.


…/…

- 10 5.8

EHSV je toho názoru, že základním předpokladem pro posílení solidarity a sociální soudržnosti uvnitř jednotlivých členských států a mezi nimi navzájem je to, aby rozpočtové a makroekonomické politiky při provádění stávajících politik a využívání existujících nástrojů a struktur přispívaly rovněž k cílům týkajícím se sociálních investic stanoveným ve strategii Evropa 2020.

5.9

EHSV je přesvědčen o tom, že v rámci svého úsilí o posílení ochrany minimálního příjmu by Evropská unie měla pomáhat členským státům – především těm, které to nejnaléhavěji potřebují – při otevírání jejich trhů a provádění účinných makroekonomických politik a měla by efektivněji a cíleněji využívat dostupné prostředky a neprodleně prozkoumat možnosti navýšení potřebných prostředků.

5.10

EHSV připomíná, že systémy minimálního příjmu sice přímo souvisejí se systémy sociální ochrany a sociálního zabezpečení, neměly by ale vést k závislosti na těchto dávkách, a znovu 39 upozorňuje na podmínky, které formuloval v roce 1989 . Z tohoto důvodu by měly být systémy minimálního příjmu doprovázeny obecnými politikami a cílenými opatřeními, jako jsou aktivní politiky v oblasti trhu práce, které mají nezaměstnaným pomoci nalézt práci, služby zprostředkování zaměstnání, správa příspěvků a programů zaměřených na trh práce, odborná příprava a tvorba pracovních míst za pomoci vhodných aktivačních strategií, aby měli uchazeči o zaměstnání větší šanci nalézt práci. Zásadní význam mají také efektivní instituce trhu práce, zdravotní péče, politiky v oblasti bydlení a cenově dostupné, dosažitelné a vysoce kvalitní veřejné služby.

V Bruselu dne 10. prosince 2013 předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Henri MALOSSE

39

Viz stanovisko uvedené v poznámce pod čarou č. 29.


STANOVISKO. Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu. (stanovisko z vlastní iniciativy) Zpravodaj: pan Dassis Spoluzpravodaj: pan Boland

Recommend Documents