Speciální požární technika pro likvidaci mimořádné události v tunelech

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ

Speciální požární technika pro likvidaci mimořádné události v tunelech Ladislav Jánošík

Ostrava 2014

© Jánošík L., 2014 ISBN 978-80-248-3496-2 Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována, rozmnožována, ani jinak šířená bez předchozího písemného souhlasu vydavatele. Veškerá práva autorů jsou vyhrazena.

Poděkování Tento text pro výuku byl vytvořen s podporou ESF v rámci projektu: „Inovace studia v oblasti bezpečnosti dopravy - SAFETEACH“, číslo projektu CZ.1.07/2.2.00/15.0476.

1

9. Speciální požární technika pro likvidaci mimořádné události v tunelech Kapitola obsahuje základní odborné pojmy a definice z oblasti speciální požární techniky pro likvidaci mimořádné události v tunelech a zároveň provádění záchranných prací, které zajišťují vybrané jednotky hasičských záchranných sborů krajů v rámci opěrných bodů pro vyprošťování těžkých vozidel. Uvedena problematika se částečně prolíná i do využití techniky v rámci opěrných bodů pro záchranu osob ze zřícených budov a likvidací havárií nebezpečných látek.

Cíl kapitoly Tato kapitola si klade na cíl předložit základní přehled a informace o věcných prostředcích požární ochrany a požární technice, která je dislokována na vybraných hasičských stanicích v rámci některých krajů může být využívána ke zdolání speciálních zásahů v tunelech. Druhá část bude obsahovat informace o dostupné požární technice v Evropě pro nasazení na mimořádné události v tunelech.

Vstupní znalosti Pro nastudování této kapitoly musíte znát a vědět základní pojmy a definice z oblasti organizace a činnosti jednotek požární ochrany, které jsou uvedeny ve Vyhlášce č. 226/2005 Sb. a mít povědomí o tom, že existují tzv. opěrné body Hasičského záchranného sboru České republiky a typy předurčenosti jednotek požární ochrany pro záchranné práce [1].

Klíčová slova vyprošťování; vyprošťovací automobil; tunelový automobil; přetlakový ventilátor; lanový naviják;

Doba pro studium Pro nastudování této kapitoly budete potřebovat zhruba 2 hodiny času.

9.1

Úvod

Na zásah v tunelech jsou vysílány jednotky HZS ČR na běžných zásahových požárních automobilech. Z pohledu zásahu jednotky požární

2

ochrany v tunelu lze říct, že využívá běžné technické prostředky, které má standardně ve výbavě k dispozici i na řešení jiných mimořádných událostí. To, co je odlišné, je především taktika zásahu s ohledem na bezpečnost zasahujících hasičů a zachraňovaných osob. Z hlediska nebezpečí, která se mohou v prostoru tunelu v případě požáru v důsledku dopravní nehody vyskytovat, jsou nejběžnější: • silné zakouření prostoru, vznik nebezpečných zplodin hoření a špatná viditelnost hasičů při zásahu; • vysoká teplota v prostoru tunelu s ohledem na jeho špatné nebo nefunkční odvětrání; • stísněný prostor v místě mimořádné události; • zhoršený příjezd přes vozidla nedisciplinovaných řidičů v tunelu anebo i před tunelem na příjezdu. Kromě standardní požární techniky disponují vybrané jednotky HZS krajů v rámci opěrných bodů speciální technikou, kterou lze rovněž využít na činnosti při zásazích v tunelech. Ne vše a ne vždy, ale vždy něco ano. Mezi opěrné body, jejichž techniku lze využít na zásah v tunelech patří především následující: • vyprošťování těžkých vozidel, • záchrana osob ze zřícených budov, • likvidace havárií nebezpečných látek. Opěrným bodem pro vyprošťování těžkých vozidel se rozumí jednotka PO s typem předurčenosti „F“ podle čl. 3 odst. 1 - Předurčenost k záchranným pracím při silničních dopravních nehodách [1]. Opěrný bod je rovněž určen ke zvedání břemen např. při odstraňování stavebních konstrukcích zřícených budov jako posílení opěrného bodu pro záchranu osob ze zřícených budov. Požární technika pro tyto činnosti je s výjimkou hl. m. Prahy, Karlovarského, Libereckého, Pardubického a kraje Vysočina dislokována na všech, většinou centrálních, stanicích ostatních krajů HZS ČR. Na výjimečných a exponovaných tunelových stavbách, většinou v zahraničí, jsou záchranářské týmy vybavovány speciální technikou pro požární zásah a evakuaci osob v tunelech. Vývoj a výroba požární technicky ve světě je potom orientována zejména na technické systémy, které plní dále uvedené speciální úkoly.

3

• Spolehlivá a bezpečná doprava hasičů a věcných prostředků na místo zásahu a především zpět ven z tunelu, např.: o speciální zásahový automobil, určený pro činnost při vzniku mimořádné události v dlouhých tunelech; o speciální dvoukabinové cisternové automobilové stříkačky; o speciální dvoucestné automobily určené pro likvidaci technických událostí a dopravních nehod spojených s železničním provozem, které umí jezdit jak po silnici, tak po kolejích; o požární a záchranný vlak pro zásahy na kolejích a tunelech; o variabilní tunelové automobilové speciály s označením STTS (Service Tunnel Transport Systém). • Spolehlivá a bezpečná evakuace osob z tunelu, např.: o obousměrný záchranný evakuační tunelový automobil. • Velkoobjemové přívěsné tunelové ventilátory. • Roboty (dálkově ovládané technické systémy), např.: o průzkumné, o hasící, o záchranářské a transportní. V následující text, jak bylo napsáno v úvodu, lze rozdělit na následující části. Nejdříve budou charakterizovány současné technické systémy u jednotek HZS ČR, které jsou ve výbavě již zmíněných opěrných bodů. V další části bude prezentována požární technika, která byla v Evropě vyvinuta a vyrábí se pro nasazení na zásahy v tunelových stavbách. Na závěr budou uvedeny robotické technické systémy, které by bylo možno nasadit při zdolávání mimořádné události v tunelech.

9.2

Předurčenost k záchranným pracím při silničních dopravních nehodách

Jak již bylo psáno výše, s vyprošťováním těžkých vozidel úzce souvisí předurčenost při dopravních nehodách. Abychom nemuseli listovat ve zdroji [1], kde jsou předurčenosti popsány a definovány včetně

4

požadavků na techniku a jednotky PO, uvedu zde charakteristiku pouze tří vybraných, které s naší problematikou souvisí. 1) Jednotka HZS kraje typ C předurčená pro záchranné práce na všech komunikacích nebo jednotka SDH vybrané obce kategorie JPO II (výjimečně kategorie JPO III) předurčená pro záchranné práce zpravidla na vybraných úsecích dálnic, rychlostních silnic I. třídy, rychlostních místních komunikací a silnic I. třídy pro dálkovou a mezistátní dopravu určená územně příslušným HZS kraje, je vybavena: - CAS ve speciálním technickém provedení minimálně hmotnostní třídy M, je v přední části vybavena lanovým navijákem s tažnou silou min. 35 kN. 1) Jednotka HZS kraje typu E vybavená: - automobilovým jeřábem (AJ) s nosností výložníku do 20 tun a - lanovým navijákem do 40 tun. 2) Jednotka HZS kraje typu F - určená jako opěrný bod pro vyprošťování těžkých vozidel je vybavena: - vyprošťovacím automobilem (VYA) nebo, - automobilovým jeřábem (AJ) s nosností výložníku nad 20 tun. Pro příklad je zde na Obr. 9.1 uvedeno rozmístění těžké vyprošťovací techniky u jednotek HZS v Moravskoslezském kraji.

Obr. 9.1 Vyprošťovací technika HZS Moravskoslezského kraje

5

9.2.1

Vyprošťovací automobil EHW/200 Bison

Toto speciální vozidlo (viz Obr. 9.2) je určeno především k vyprošťování havarovaných a poškozených vozidel a k uvolnění komunikací.

Obr. 9.2 Vyprošťovací automobil EHW/200 Bison Vzhledem ke konstrukčnímu řešení a vlastní hmotnosti je jeho využití všestranné, od vyproštění osobních, dodávkových a užitkových až po těžká nákladní vozidla, autobusy, tahače návěsů, přívěsy a návěsy. Mohutná konstrukce vozidla a vysoká hmotnost předurčuje tuto techniku pro zásah především na dostatečně širokých a zpevněných komunikacích. Jeho využití je i při jiných mimořádných událostech, kde může být použit jako jeřáb. Základní technické charakteristiky: - podvozek

Mercedes-Benz ACTROS 4154 AK

- nástavba:

- hydraulický jeřáb HIAB XS 800-9E - hydraulické rameno s transportní vidlicí - 3 lanové navijáky

- výrobce

EMPL Fahrzeugwerk G.m.b.H, Kaltenbach, Rakousko

- rozměry vozidla (délka/šířka/výška) 10 600 x 2 550 x 4 000 mm - hmotnost vozidla - celková

33 230 kg

6

- karoserie - počet míst k sezení

3

- podvozek - počet náprav/hnací

4x4

- maximální výkon motoru

395 kW

- maximální rychlost

120 km/h

Tažná a zvedací zařízení: - jeřáb (max. nosnost)

18 000 kg

- vyprošťovací a zdvižné zařízení

30 000 kg

- závěsné zařízení pro tažnou tyč

32 000 kg

- hlavní naviják

200 kN, 30 m lana

- přídavný naviják

150 kN, 40 m lana

- naviják v přední části vozidla

50 kN, 30 m lana

Výbava: - tažná tyč - kamera pro jízdu vzad - elektrocentrála GEKO 6401 6,1 kW - vyprošťovací hydraulické nářadí (nůžky, rozpínák) - 6 ks pneumatických zvedacích vaků (max. nosnost 63,7 t) - osvětlovací stožár 4 x 500 W - další nářadí, pomůcky, vázací prostředky a hasicí přístroje. Vyprošťovací a zdvižné zařízení Toto zařízení (viz Obr. 9.3) slouží především k vyproštění a následnému odvlečení vozidla a jeho použití je všestranné: - vyproštění pomocí navijáků, - zvedání břemene, - vlečení vozidla, - připojení přívěsu nebo návěsu. Zvedací rameno. Je umístěno v zadní části vozidla. Pohybuje se pomocí zdvojených hydraulických válců. Maximální zvedací výška je 5 m. Maximální nosnost, vodorovně s podpěrami bez vytažení vysouvacího ramene, je 30 tun. Sklápěcí rameno. Sklápěcí rameno je upevněno na hlavním rameni. Je ovládané pomocí hydraulického válce se zvýšeným zdvihacím výkonem.

7

Může se pohybovat nahoru a dolu. Samotná jízda je povolena pouze v horní pozici sklápěcího ramene.

Obr. 9.3 Vyprošťovací a zdvižné zařízení [2, 3] Vysouvací rameno. Vysouvání a zasouvání ramene (viz Obr. 9.4 vlevo) je rovněž ovládané pomocí hydraulických válců. Je vybaveno dvojitým prodloužením. Může se prodloužit až o 2,4 m. Na jeho konci je víceúčelová lišta, na kterou se dají uchytit pomocí adapterů různé nástavce a vidlice pro vyprošťování a vlečení (viz Obr. 9.4 vpravo).

Obr. 9.4 Vysouvací rameno a nástavec s vidlicemi pro vyprošťování [2]

8

Víceúčelová lišta je uchycena na kloubu a po uvolnění aretace se může natáčet do stran. Vysouvací rameno s víceúčelovou lištou se pod odtahované vozidlo zasune, přichytí se za kola nebo za poloosu (podle nástavce) a vozidlo se zajistí vázacími pásy nebo řetězy. Po té zdvihací rameno zvedne vozidlo tak, aby kola byla asi 30 cm nad zemí, a vozidlo je připraveno k přepravě. Po naložení vlečeného vozidla je možno výsuvné rameno zasouvat až když kola vlečeného vozidla se nedotýkají povrchu terénu. Pokud není možné se pod vlečené vozidlo dostat vysouvacím ramenem, je zde možnost natáhnutí si vlečeného vozidla na víceúčelovou lištu pomocí navijáku. Hlavní a přídavný naviják Hlavní naviják (200 kN, délka lana 30m) i přídavný naviják (150 kN, délka lana 40 m) pohánějí dva hydraulické motory, které pracují v závislosti na hmotnosti břemene (viz Obr. 9.5 vpravo). Při nízké zátěži je aktivován pouze jeden hydraulický motor. Pokud je potřebná vyšší tažná síla, je automaticky aktivován druhý motor. Naviják je vybaven hydraulickou brzdou. Oba navijáky mohou pracovat současně. Je možno s ním pracovat až do úhlu 90° od osy vozidla na obě strany což zajišťují kladky na konci zvedacího ramene (viz Obr. 9.5 vlevo).

Obr. 9.5 Kladky a navijáky Nakládací jeřáb HIAB 800 E – 9 Jedná se o hydraulický nakládací jeřáb s devíti dílnou sadou (viz Obr. 9.6). Jeřáb je umístěn za kabinou a tvoří tak protizávaží vyprošťovacímu a zdvižnému zařízení v zadní části vozidla. Jeřáb je vybaven bezpečnostním zařízením proti přetížení. Redukovaný pracovní diagram je na Obr. 9.7 a kompletní pracovní diagram je na Obr. 9.9.

9

Obr. 9.6 Hydraulický nakládací jeřáb Základní technické charakteristiky: - vyložení

max. 22,4 m

- výsuv

17,8 m

- výška zdvihu nad podstavec jeřábu

25,1 m

- šířka maximálně vysunutých podpěr

9m

- vyložení/maximální nosnost

3,7 m/18 000 kg

- maximální vyložení/nosnost

22,2 m/2 400 kg

Obr. 9.7 Redukovaný pracovní diagram Dálkové ovládání. Vyprošťovací a zvedací zařízení, včetně navijáků i jeřáb je možno ovládat: - z obslužného pultu na vozidle nebo, - dálkovým bezdrátovým ovládáním.

10

Obr. 9.8 Dálkové ovládání Dálkové ovládání je představováno dvěma dálkovými ovladači (viz Obr. 9.8): - pro zadní vyprošťovací a zdvižné zařízení, kterým je možno ovládat zvedací rameno, sklápěcí rameno, vysouvací rameno a navijáky 200 kN a 150 kN. - pro ovládání jeřábu.

Obr. 9.9 Pracovní diagram [3]

11

9.2.2

Vyprošťovací automobil Tatra T 815 8x8

Vyprošťovací automobil Tatra T 815 8x8 je terénní automobil s valníkovou nástavbou a hydraulickou rukou HNJ-HMF 1250 K3 se třemi hydraulicky výsuvnými rameny (viz Obr. 9.10). Ovládání ruky je pákové, umístěné na obou stranách vozidla. Automobil je dále vybaven v přední části závěsným zařízením a navijákem, v zadní části také závěsným zařízením a navijákem a tažnou tyčí.

Obr. 9.10 Vyprošťovací automobil Tatra T 815 8x8 Základní technické charakteristiky: - rozměry (délka/šířka/výška)

9 350 x 2 500 x 3 650 mm

- hmotnost vozidla (celková)

20 000 kg

- počet míst k sezení

4

- počet náprav/hnací

4/4

- maximální výkon motoru

265 kW

- maximální rychlost

80 km/h

Tažné zařízení: - závěsné zařízení v přední části vozidla

65 000 kg

- závěsné zařízení v zadní části vozidla

70 000 kg

- naviják v přední části vozidla

54 kN, 32 m lano

- naviják v zadní části vozidla

117,7 kN, 83 m lano

Hydraulická ruka: - max. vyložení

9,9 m

- vyložení/maximální nosnost

4,5 m/2 570 kg

- maximální vyložení/nosnost

9,9 m/1 110 kg

12

9.2.3

Vyprošťovací automobil AV 14 TATRA T 815 6 x 6

Vyprošťovací automobil AV 14 je mobilní zdvihací zařízení na podvozku TATRA T 815 6 x 6 (viz Obr. 9.11). Vozidlo se může pohybovat i v těžkém terénu. Jeřáb se skládá ze tří dílného teleskopického výložníku. Je určen pro: - jeřábové práce do maximální hmotnosti 14 000 kg, - práce vyprošťovací, - převážení břemen na háku a - vlečení poškozených vozidel. Jeřáb je vybaven bezpečnostním zařízením proti přetížení výložníku. Vozidlo je dále vybaveno: - tažnou tyčí, - navijákem v zadní časti, - závěsným zařízením.

Obr. 9.11 Vyprošťovací automobil AV 14 TATRA T 815 6 x 6 Základní technické charakteristiky: - rozměry vozidla (délka/šířka/výška) 9 100 x 2 500 x 3 350 mm - hmotnost vozidla (celková)

18 100 kg

- počet míst k sezení

4

- počet náprav/hnací

3/3

- výkon motoru (max.)

230 kW

- rychlost (max.)

75 km/h

13

Tažné zařízení: - naviják

100 kN, 60 m lano

- závěsné zařízení pro tažnou tyč

10 000 kg

Jeřáb: - vyložení/max. nosnost

2,5 m/14 000 kg

- max. vyložení/nosnost

11,8 m/550 kg

Jako jeřáb je tato technika při nasazení v tunelu velmi omezena. Je to dáno pracovním diagramem jeřábového ramene (výřez jeho dolní části je na Obr. 9.12) a jeho omezením rozměry portálu tunelu. U tohoto vozidla je deklarována možnost pojezdu jeřábu s břemenem za podmínky, že rameno jeřábu je opřeno o rám v přepravní poloze a maximální hmotnost břemene nepřesáhne 5,5 tuny při vyložení max. 4,5 m.

Obr. 9.12 Pracovní diagram jeřábového ramene AV 14

9.2.4

Automobilový jeřáb AC60/3 - Terex Demag POS 302

Jedná se o jeřáb o nosnosti 60 tun na šestikolovém podvozku se všemi nápravami hnanými a všemi řiditelnými. Pro účely hasičských sborů je jeřáb nadstandardně vybaven vyprošťovacím navijákem s tažnou silou 20 tun v zadní části vozu [5].

14

Obr. 9.13 Automobilový jeřáb AC60/3 - Terex Demag POS 302 [4] Vozidlo váží 36 tun, v závislosti na vybavení se tato hodnota může zvýšit až na 43 tun. Základní rozměry jeřábu jsou na Obr. 9.14 a 7.15.

Obr. 9.14 Základní rozměry jeřábu v bočním pohledu [5]

Obr. 9.15 Základní rozměry jeřábu v půdorysném pohledu [5]

15

Obr. 9.16 Výřez pracovním diagram jeřábu AC60/3 [5] Jak je patrno z Obr. 9.16, kde je zachycen výřez dolních krajních poloh ramene jeřábu v pracovním diagramu, nelze tuto techniku nasadit do tunelu jako jeřáb. Mohl by být použit pouze jako vyprošťovací automobil díky lanovému navijáku o nosnosti 20 tun. Ale na tyto činnosti jsou určeny jiné typy levnějších VYA.

9.3

Speciální technické systémy pro zásahy v tunelech

Jak již bylo uvedeno dříve, na západ i východ od našich hranic se vyvíjí speciální požární technika pro činnosti spojené s likvidací mimořádných událostí v tunelech silničních ale i železničních. V následujícím textu budou představeni zástupní některých používaných i vyvíjených technických systémů.

9.3.1

Speciální zásahový automobil

Příkladem této skupiny automobilů může být typ VSAT 13000S od koncernu BAI – Brescia Antincendi International Srl., Itálie, který postavila německá pobočka BAI Sonderfahrzeuge GmbH. Jedná se o nový speciální zásahový automobil určený pro činnost při vzniku mimořádné události v 11,6 km dlouhém tunelu pod horou Mont Blanc [6]. Nástavba je postavena na čtyřnápravovém šasi MAN TGS 35.540 8x6H BL s předsunutou kabinou pro 4 hasiče, umístěnou před přední nápravou. Kabina je přetlaková aby se dovnitř nedostal kouř. Ovládací prvky jsou elektronické. Z místa řidiče lze sepnout čerpadlo, ovládat střešní a nárazníkový monitor a infračervenou kameru.

16

Obr. 9.17 Zásahový automobil VSAT 13000S [6, 7] Konfigurace podvozku je v provedení 8x6, tři nápravy jsou hnací, první dvě a poslední pak i řiditelné. Výkon motoru MAN je 540 koní, hmotnost vozidla 35 000 kg. Požární nástavba je vyrobená z hliníkových profilů a olepená hliníkovým plechem. Požární vybavení je umístěno v pěti skříních, krytých hliníkovými roletkami. Nádrže jsou vyrobeny z hliníku. Nádrž na vodu má objem 12 150 litrů, nádrž na pěnidlo 1000 litrů. Pro hasební zásah jsou v nástavbě v prvních roletách na obou stranách dva průtokové navijáky.

9.3.2

Speciální dvoukabinová cisternová automobilová stříkačka

Jedná se o speciální hasičský automobil, který je již od roku 2005 nasazen pro zásahy v tunelu pod horou Mont Blanc [8]. Neobvyklý vzhled je dán dvěma kabinami na obou koncích vozu z důvodu obousměrného provozu v tunelu, který je cca 7 m široký. Vozidlo je postaveno na podvozku MAN 19.414 s pohonem 4×4 a výkonem 300 kW.

Obr. 9.17 Zásahový automobil Janus 4000 [7, 8]

17

Základní takticko-technické charakteristiky: - celková hmotnost

20 000 kg

- rozměry (délka/šířka/výška)

7500 x 2500 x 3500 mm

- osádka

1+1/1+1

- nádrž - na vodu

4000 l

- na pěnidlo

500 l

- výkon čerpadla - nízkotlak - vysokotlak - lanový naviják

2000 l/min při 15 barech

250 l/min při 40 barech 50 kN

Vozidlo má ve své výbavě některé prostředky, které jsou specifické pro zásahy v tunelech. Například je to stabilní i přenosná termo a infra kamera, nouzový rozvod vzduchu, obě kabiny plynotěsné, dýchací přístroje v provedení dvouláhvovém, hasící lišta s ochrannou vodní clonou, jistící naviják pro hasiče.

9.3.3

Variabilní tunelové automobilové speciály

Jedná se o speciální zásahovou techniku, která je určena pouze pro zásahy v tunelu, které spojuje Francii s Britskými ostrovy. Na francouzské straně jsou dislokovány u terminálu Calais, na britské straně ve Folkestone [9]. Dopravní stavba, kterou známe pod názvem Eurotunel, je podvodní spojnicí Evropy a Velké Británie. Tunel je dlouhý 50 km, z toho téměř 40 km vede pod mořským dnem v průměrné hloubce 45 m pod ním. Při plánování výstavby bylo na bezpečnost myšleno dlouho dopředu. Eurotunel je složený z celkem tří tubusů (viz Obr. 9.19).

Obr. 9.19 Eurotunel [9]

18

Krajní tubusy jsou určeny pro provoz vlaků, prostřední je servisní a slouží i jako hlavní zásahová cesta pro záchranné a požární jednotky. Vedou z něj spojky do obou železničních tubusů, tyto tubusy jsou pak na několika místech vzájemně propojeny servisní šachtou. Běžných spojek je celkem 270, velkých nestandartních pak 44. Variabilní tunelový automobilový speciál s označením STTS - Service Tunnel Transport Systém (viz Obr. 20) Je postaven na jednoúčelovém automobilovém podvozku AEG-Daimler-Benz s agregátem MercedesBenz a karosérií od švýcarské firmy Gangloff Carrosserie AG. Kabiny pro dvoučlennou osádku jsou na obou stranách vozu. Každá má i svůj hnací agregát. Střední prostor je určený pro vybavení. Automobily STTS jsou rozděleny do kategorií hasičské, sanitní, servisní a policejní verze. Variabilní modulovou zástavbu všech modelů provedl známý výrobce hasičských nástaveb, britská firma John Dennis Coachbuilders.

Obr. 20 Tunelový automobilový speciál [9] V hasičském modulu nenalezneme v něm žádnou vodní nádrž. Ta není potřeba, protože v případě zásahu se hasiči napojí na vnitřní tunelový systém. Je v něm pouze několik hasicích přístrojů. V roletových skříních je dále drobné zdravotnické vybavení, vyprošťovací zařízení s nezávislým pohonem, sady nářadí a zejména pojízdné hadicové kontejnery, těch veze hasičský STTS sebou až 8 ks. Ve středové vstupní části modulu jsou vzduchové dýchací přístroje a náhradní lahve, žebříky, dostatek zdrojů světla. Každý z automobilů má v obou kabinách také komunikační prostředky. Na vozidlech jsou rovněž monitorovací čidla výfukových zplodin.

19

Základní takticko-technické charakteristiky výkon motoru

62 kW

celková hmotnost

8 500 kg

rozměry (délka/šířka/výška)

10000 x 1400 x 2200 mm

osádka

2+2

9.3.4

Speciální dvoucestné automobily

Mezi výrobci požární techniky v Evropě můžeme najít příklady z řady speciálních dvoucestných automobilů určených pro likvidaci technických událostí a dopravních nehod spojených s železničním provozem, které umí jezdit jak po silnici, tak po kolejích. Jedním z řady zástupců je např. dvoucestný automobil na podvozku MB Actross 6x2 (viz Obr. 21), který je ve vlastnictví profesionálních hasičů německého města Stuttgart a jehož nástavbu postavila firma Rosenbauer Linz, Rakousko [10].

Obr. 9.21 Dvoucestný automobil MB Actross 6x2 [11] Hasiči v něm naleznou vše potřebné pro druhy zásahů v rámci jeho taktického určení, ženijní nářadí, elektrocentrálu, osvětlovací techniku, vyprošťovací a nakolejovací zařízení, kolejový přepravní vozík, dýchací přístroje, žebříky, rozbrušovací adaptér, motorovou pilu, sady nářadí, zdravotnické pomůcky atd. Základní takticko-technické charakteristiky výkon motoru

350 kW

20

celková hmotnost

26 000 kg

rozměry (délka/šířka/výška)

10300 x 2500 x 3400 mm

osádka

1+2

Na Obr. 9.22 je zachycen detail kolejového podvozku tohoto speciálu v pracovní pozici vedení vozidla po kolejích.

Obr. 9.22 Detail kolejového podvozku [11]

9.3.5

Požární a záchranný vlak

příkladem může být požární záchranný vlak švýcarských státních drah SBB typ LRZ 2004 [12], který je dislokován v železniční stanici ve městě Brig (viz Obr. 9.23).

Obr. 9.23 Požární záchranný vlak LRZ 2004 [12] Byl vyroben firmou Josef Meyer Waggon AG, Rheinfelden, Švýcarsko, které se již dlouhá léta zabývá výrobou nejrůznějších speciálních železničních vagónů a jiné další techniky. Záchranářské vybavení LRZ dodala firma Dräger Safety AG.

21

Vlak se skládá ze tří vozů: - záchranného, - technického - cisternového. Záchranný vůz Vůz je plynotěsný včetně stanoviště obsluhy-strojvedoucího (viz Obr. 9.24). Zásoba tlakového vzduchu, který je rozveden po celém voze i mimo něj, umožní raněným na nosítkách nebo až 60 volně stojícím osobám ve vagónu pobýt téměř 5 hodin, stejně tak i v ostatních vozech. Do vnitřního prostoru vedou plynotěsné dveře z venkovní plošinky. Na ní je umístěno druhé ovládací stanoviště strojvedoucího. První je plynotěsné a nachází se na opačné straně vozu, s vnitřním prostorem je plynotěsně propojeno.

Obr. 9.24 Záchranný vůz [12] Technický vůz Jeho vybavení se skládá z různých druhů nářadí, vyprošťovacího zařízení Holmatro včetně vzduchových zvedacích vaků, kompresoru Dräger/Bauer s filtračním zařízením pro plnění tlakových lahví VDP, hasicí přístroje, elektrocentrála, pomocný jeřáb 250 kg a další (viz Obr. 9.25). Na střeše je umístěna lafetová proudnice Poseidon. Hasící látka je do ní dodávána pomocí suchovodu z cisternového vozu. Druhé stanoviště obsluhy je na otevřené zadní plošině.

22

Obr. 9.25 Technický vůz [12] Cisternový vůz Objem nádrže na vodu je 50.000 litrů. V ní je integrovaná nádrž na pěnidlo o objemu 1500 litrů (viz Obr. 9.26). Dále je zde nádrž na 100 litrů pěny pro hasicí zařízení CAFS (Compressed Air Foam System). Na jedné straně se nalézá opět plynotěsné stanoviště obsluhystrojvedoucího. V něm je přípojka na tlakový rozvod vzduchu. Na druhé straně vozu je umístěno čerpadlo Hauser o výkonu 6000 l/min při 8 barech. Zároveň je u čerpadla umístěno druhé stanoviště obsluhy, to však není plynotěsné. Na střeše předního stanoviště je umístěna lafetová proudnice Poseidon.

Obr. 9.26 Cisternový vůz [12]

23

9.3.6

Obousměrné záchranné evakuační tunelové automobily

Renault Camiva-Thomas Příkladem takovéhoto speciálu může být evakuační tunelový automobil postavený na podvozku Renault ve spolupráci firem Camiva a Thomas (viz Obr. 9.27). Jeho úkolem je rychlá evakuace většího množství ohrožených osob. Do střední evakuační části vozidla se vejde 20 osob. Osádku tvoří 2 řidiči a 2 hasiči-záchranáři. Vozidlo je vybaveno kromě oboustranného řízení automatickou převodovkou a obuto speciálními pneumatikami. Jeho hmotnost je 19 500 kg [13].

Obr. 9.27 Záchranný evakuační automobil Camiva-Thomas [13] Ve výbavě jsou dýchací přístroje pro osádku, infra a termo kamera, detektory zplodin a vzduchový dýchací systémem MATISEC. Systém zásobí vzduchem celý automobil včetně obou stanovišť řidičů. Po nastoupení evakuovaných osob do vozidla je umožněno v jeho evakuační části, která má vzduchotěsné dveře, vytvořit malý přetlak. TRV ZE1 Merkur Jedná se o evakuační tunelový speciál od firmy Ziegler [14]. Je postaven na standardním podvozku vozu Iveco včetně obou kabin obsluhy (viz Obr. 9.28). Pohon je zajištěn pro obě nápravy v konfiguraci 4x4. Vozidlo slouží v silničním tunelu Učka na Istrii v Chorvatsku, dlouhém 5062 m na dálnici A8 . Vozidlo je poháněno dvěma elektromotory, které mají tu výhodu, že nepotřebují pro svůj chod kyslík. Toto je důležité při vzniku požáru v tunelu, kde vzniká velké množství kouřových zplodin, které kyslík pohlcují.

24

Každý z elektromotorů dosáhne výkonu až 95 kW, maximální, elektronicky omezená rychlost vozu je 60 km/h. Akumulátory mají při napětí 212V kapacitu 180 Ah. Jejich výdrž při běžném provozu je zhruba 4 hodiny.

Obr. 9.28 Záchranný evakuační automobil Merkur [14] Merkur je složen z celkem tří částí, dvě kabiny a střední modul pro evakuované osoby (viz Obr. 9.29). Přístup sem je zajištěn pomocí pneumaticky otevíratelných posuvných dveří. Za nimi je několik schodů a také ochranná plenta z PVC, která zabraňuje prostupu kouře, popelu či sazí do vozu. Uvnitř nalezne ochranu 12 evakuovaných osob, z toho 8 sedících a 4 stojící. Každý má k dispozici masku, napojenou na tlakový vzduch. Jeho zásoba postačí pro všechny včetně dvou členů osádky na přibližně 5 hodin. Vzduch je umístěn ve 14 lahvích o celkovém objemu 50 l, plnící tlak je 300 barů.

Obr. 9.29 Interiér evakuačního automobilu Merkur [14] Ve výbavě má vnitřní a venkovní senzory na měření koncentrace kyslíku. V kabinách je termokamera a řidič tak má bezpečný přehled o

25

dění kolem vozu a umožní mu to řízení při plném zakouření okolí (viz Obr. 9.30). Jsou zde i kamery pro sledování provozu za vozidlem.

Obr. 9.30 Interiér kabiny řidiče evakuačního automobilu Merkur [14] Z technických a záchranných vymožeností je vozidlo vybaveno koly runflat, která umožňují jízdu s proraženou pneumatikou. Dále je zde malá nádrž na vodu a 10 ochranných trysek, z toho 6 na ochranu karoserie a 4 a na ochranu podvozku. Poloměr otočení automobilu Merkur je 14 m.

9.4

Velkoobjemový přívěsný tunelový ventilátor

Příkladem může být přívěsný tunelový ventilátor Rosenbauer RMV 2500, který je ve vybavení HZS Moravskoslezského kraje (viz Obr. 9.31).

Obr. 9.31 Tunelový ventilátor Rosenbauer RMV 2500 [18]

26

Ventilátor byl zakoupen především pro případný zásah v dálničním tunelu Klimkovice. V současnosti je v nabídce výrobce tento ventilátor pod označením FANERGY XL63 [19]. Základní takticko-technické charakteristiky - výkon motoru

92 kW

- celková hmotnost

3 000 kg

- rozměry (délka/šířka/výška)

5 200 x 2 180 x 2 800 mm

- průměr ventilátoru

1600 mm

- objemový průtok vzduchu

213 000 m3/hod

- rychlost proudícího vzduchu (max.) 133 km/h Ventilátor je osazen zařízením pro výrobu vodní mlhy. Voda je vstřikována tryskami do výstupu ventilátoru, díky čemuž ji lze dopravit ve formě jemné vodní mlhy až do vzdálenosti 70 metrů. Maximální objemový průtok vody tryskami je 150 litrů/min při tlaku 10 barů.

9.5

Dálkově ovládané robotické systémy

V následujících kapitolách níže budou uvedeny příklady robotických systémů, které byly realizovány v praxi. Budou zde uvedeny výzkumné nebo vývojové prototypy ale i plně funkční zařízení, která osvědčila svoji použitelnost v praxi a leze je trhu zakoupit. 9.5.1

Průzkumný a servisní robot Safety Guard

Dálkově ovládaný robot Safety Guard je určen především k technické pomoci ve velmi nebezpečném prostředí s bezprostředním rizikem ohrožení života hasičů (viz Obr. 9.32). Jeho široké spektrum nasazení ho předurčuje zejména pro bezpečný průzkum místa zásahu, detekce nebezpečné látky, vyhledávání osob v nepřístupných oblastech, transport tlakových lahví anebo uzavírání kohoutů [16]. Tento systém byl vyvíjen a následně vyráběn společností Telerob GmbH. v Německu a na jeho vývoji se podíleno několik společností a výzkumných a vývojových kapacit. Od ledna 2011 je tento systém v několika modulárních provedeních dodáván společnosti Cobham plc. z Velké Británie, která převzala společnost Telerob GmbH.

27

Obr. 9.32 Robot Safety Guard [16] Robot Safety Guard je úspěšně používán od roku 1998 společnostmi BASF AG a Bayer AG. Pracovní digram robota, který definuje jeho manipulační možnosti na místě zásahu je uveden na Obr. 9.33.

Pracovní diagram robota je na Obr. 9.33 [16]

28

Základní technické charakteristiky: - hmotnost včetně baterii

cca 400 kg

- rozměry (délka/šířka/výška)

1 300 x 685 x 1 200 mm

- rychlost (plynule)

3 km/h

- stoupavost na schodech

32°

- počet stupňů volnosti

6

- rozevření čelistí

300 mm

- síla v čelistech

600 N

9.5.2

Průzkumný a zásahový robot tEODor

Od stejného výrobce je v České republice k vidění systém tEODor (telerob Explosive Ordnance Disposal and observation robot) v provedení k zásahu na výbušniny. Tento robotický systém je nasezen u pyrotechnické služby Policie ČR na pracovištích v Praze a v Olomouci (viz Obr. 9.34). V základu se jedná se o stejný koncept jako robot Safety Guard se stejnými technickými parametry. Liší se pochopitelně výbavou.

Obr. 9.34 Robot tEODor [16] 9.5.3

Hasicí robot MVF-5

Jedná se o dálkově ovládaný hasící stroj na pásovém podvozku od chorvatské společnosti DOK-ING, Zagreb (viz Obr. 9.35). Je to

29

výkonnějšího nástupce robotu Jelka 4, který byl představen již v roce 2005 na veletrhu INTERSCHUTZ v Hannoveru. Na podvozku je umístěna požární nástavba s čerpadlem a nádržemi na 2200 litrů vody a 500 litrů pěny. Na nástavbě je umístěna na hydraulickém rameni lafetová proudnice od renomované firmy Ziegler s dostřikem 55 m. Na přední části pásového robota je umístěna radlice s citlivým úchopovým zařízením. Lze s ní provádět např. transport tlakových lahví, odstraňování překážek na cestě apod. (viz Obr. 9.36). Výkon motoru pohonu je 186 kW při 2100 ot/min. Díky dálkovému ovládání a samotné konstrukci robota s ním lze zasahovat i v extrémně nebezpečných podmínkách bez ohrožení života a zdraví zasahujících hasičů (viz Obr. 9.37). Pracovní dosah stroje je až 1500 m. Obsluze pomáhá videosystém a infračervená termokamera [15].

Obr. 9.35 Robot MVF-5 [15] Základní technické charakteristiky: - hmotnost - pohotovostní -

největší přípustná

9 724 kg 14 000 kg

- rozměry (délka/šířka/výška)

5 327x2 200x2 300 mm

- maximální rychlost

12 km/h

30

- vodní čerpadlo

FPN 10-2000-2H

Obr. 9.36 Manipulace s překážkou [15]

Obr. 9.37 Zásah v extrémně nebezpečných podmínkách [15]

9.5.4

Hasicí a uchopovací robot HARDY

Na výrobě tohoto robotického systému se podíleli Strojírny Třinec a.s., Robotsystem s.r.o., Slezský výzkum s.r.o., Katedra robototechniky VŠBTU Ostrava (viz Obr. 9 38). Tento víceúčelový servisní, zásahový a záchranářský robot se skládá ze tří hlavních částí: - pásový podvozek, - manipulační rameno,

31

- víceúčelový efektor se třemi stavitelnými chapadly a integrovanou hasicí proudnicí.

Obr. 9.38 Robot HARDY, hašení [17] Podvozek má původ v pásovém nakladači Bobcat řady „T“, ze kterého byl převzat i původní dieselový motor a hydraulický agregát, který byl rozšířen o další hydraulické pohony ramene a efektoru. Manipulační nadstavba má 5 stupňů volnosti, první 2 klouby mají rotační hydraulické pohony a další 3 klouby mají stejnosměrné elektromotory [17]. Uchopovací a hasící efektor je opatřen dálkově obvodově řízeným čelistmi, což umožňuje seřízení jejich úhlového nastavení a tím uchopování jak plochých předmětů, tak předmětů různých geometrických tvarů (viz Obr. 9.39). Robot je opatřen systémem dálkového řízení v kombinaci se systémem vizualizace a případně inspekce prostředí zásahu, ve kterém se pohybuje.

Obr. 9.39 Robot HARDY, manipulace [17]

32

Základní technické charakteristiky: - hmotnost

4 500 kg

- nosnost v chapadle

300 kg

- vodorovný dosah ramene

poloměr 2 200 mm

- vstupní parametry hasící vody: -

objemový průtok

400 l/min,

-

tlak

0,6 MPa (max. 1,2 MPa)

- rozměry (délka/šířka/výška)

3100 x 2060 x 2910 mm

- maximální rychlost

10,6 km/h

9.5.5

Záchranářský robotický transportér

Tento technický systém byl vyvíjen a vyroben v rámci výzkumného projektu, na němž se podíleli FITE a.s., Moravský výzkum s.r.o. a VŠBTU Ostrava, jehož prioritou bylo vytvořit relativně malé, lehké a při tom dostatečně robustní terénní vozidlo pro provoz v nejtvrdším terénu, které by mohlo být ovládáno jak standardně řidičem z jeho paluby, tak i dálkově operátorem z řídicího pracoviště (viz Obr. 9.40). Vrcholem robotických funkcí je schopnost autonomního bezpilotního provozu po předem vytyčené trase. Přepravní kapacita vozidla byla stanovena na 4 osoby a náklad, přičemž jedna (max. 2 osoby v bezpilotním režimu) může být přepravována na standardně využívaném zdravotnickém nosítku.

Obr. 9.40 Záchranářský robotický transportér

33

Shrnutí V této kapitole jste se seznámili se základními druhy průzkumné, zásahové, těžké vyprošťovací a záchranářské požární techniky pro zásahy v tunelových stavbách. Zde přednesený text nezahrnuje pochopitelně kompletní popis funkce a všech parametrů. Tato stať by měla sloužit pouze jako vodítko k prvotní orientaci v této problematice.

Otázky 1) K jakým účelům především slouží speciální požární technika dislokována na opěrných bodech pro vyprošťování těžkých vozidel? 2) Jaké dva základní druhy zařízení se při vyprošťování požívají?

Test 1. Jednotka HZS kraje typu F určená jako opěrný bod pro vyprošťování těžkých vozidel může být variantně vybavena minimálně: a) automobilovým jeřábem s nosností výložníku nad 15 tun, b) automobilovým jeřábem s nosností výložníku nad 20 tun, c) automobilovým jeřábem s nosností výložníku nad 40 tun. 2. Jednotka HZS kraje typu F určená jako opěrný bod pro vyprošťování těžkých vozidel může být variantně vybavena minimálně: a) vyprošťovacím automobilem, b) kontejnerovým automobilem s technickým kontejnerem, c) rychlým zásahovým automobilem.

3. Jaká je maximální tažná síla vyprošťovacího a zdvižného zařízení na vyprošťovacím automobilu EHW/200 Bison? a) 10 tun, b) 20 tun, c) 30 tun. 4. Jaká je maximální nosnost automobilového jeřábu AC60/3 - Terex Demag POS 302 při minimálním vyložení? a) 60 tun, b) 40 tun, c) 20 tun.

34

Správné odpovědi 1b; 2a; 3c; 4a

Literatura [1]

[2]

[3] [4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Pokyn č. 16 generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR a náměstka ministra vnitra ze dne 5. 3. 2013, kterým se stanoví opěrné body HZS ČR a typy předurčenosti jednotek požární ochrany pro záchranné práce. Praha: 2013. Sbírka interních aktů řízení generálního ředitele HZS ČR. Ročník 2013, Částka 16, 43 s. ŠEDĚNKA, Milan. Vyprošťování těžkých vozidel v rámci HZS MSK. Bakalářská práce. Ostrava: VŠB - TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, 2008. 47 s. vedoucí práce Ing. Ladislav Jánošík Obsluha a údržba EHW/200, 2006 JAČANIN Michal. Automobilový jeřáb A C 6 0 / 3 – TEREX DEMAG. HASIČI.TV - Hasičská televize. Požární automobily [online] [cit. 2013-09-04] URL: TÜRKE Martin. Automobilový jeřáb AC 60/3 – TEREX DEMAG. HASIČI.TV - Hasičská televize. Požární automobily [online] [cit. 2013-09-04] URL: POKRÁT Václav. Nový zásahový speciál pro tunel pod horou Mont Blanc. POŽÁRY.cz – ohnisko žhavých zpráv. Technika. [online] [cit. 2012-12-20] URL: BAI – Brescia Antincendi International. Tunnel Rescue Vehicle. [online] [cit. 2013-01-19] URL: POKRÁT Václav. Janus 4000 – požární speciál tunelových hasičů z pod hory Mont Blanc. POŽÁRY.cz – ohnisko žhavých zpráv. Technika. [online] [cit. 2013-08-20] URL: POKRÁT Václav. Záchranná a požární vozidla v Eurotunelu. POŽÁRY.cz – ohnisko žhavých zpráv. Technika. [online] [cit. 2013-09-05] URL:

35

[10] POKRÁT Václav. Kolejový tunelový speciál hasičů Stuttgart. POŽÁRY.cz – ohnisko žhavých zpráv. Technika. [online] [cit. 2013-08-21] URL: [11] ROSENBAUER Linz. Products. Special Vehicles. [online] [cit. 2013-08-25] URL: [12] POKRÁT Václav. LRZ (Lösch und Rettungszug) 2004 Brig. POŽÁRY.cz – ohnisko žhavých zpráv. Technika. [online] [cit. 2013-08-21] URL: [13] POKRÁT Václav. Obousměrný záchranný evakuační tunelový automobil Thomas – Camiva. POŽÁRY.cz – ohnisko žhavých zpráv. Technika. [online] [cit. 2013-08-22] URL: [14] POKRÁT Václav. První záchranný „elektronáklaďák“ na světě jezdí v Chorvatsku a jmenuje se Merkur. POŽÁRY.cz – ohnisko žhavých zpráv. Technika. [online] [cit. 2013-08-24] URL: [15] DOK-ING. Products [online] [cit. 2013-08-25] URL: [16] COBHAM. Products and Services. Remote Controlled Robotic Solutions. [online] URL: [17] ROBOSYSTEM. Výsledky [online] [cit. 2013-08-12] URL: [18] POKRÁT Václav. Tunelový ventilátor Rosenbauer RMV 2500. POŽÁRY.cz – ohnisko žhavých zpráv. Technika. [online] [cit. 2013-08-10] URL: [19] ROSENBAUER. Products. [online] URL: [cit. 2013-08-10]

36

Speciální požární technika pro likvidaci mimořádné události v tunelech Ing. Ladislav Jánošík Vydala VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ-TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA, roku 2014 Vydáno za podpory ESF v rámci projektu: „Inovace studia v oblasti bezpečnosti dopravy SAFETEACH“, číslo projektu CZ.1.07/2.2.00/15.0476 1. vydání Publikace neprošla jazykovou úpravou ISBN 978-80-248-3496-2