Souhrnná teritoriální informace Uganda

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Uganda

Souhrnná teritoriální informace Uganda Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Addis Abeba (Etiopie) ke dni 18.05.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/23

© Zastupitelský úřad Addis Abeba (Etiopie)


Uganda

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Ugandská republika

•

The Republic of Uganda

•

Jamhuri ya Uganda

1.2. Rozloha •

2

241 038 km

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Počet obyvatel: •

35,8 mil. 2

Hustota na km : •

137,1 obyvatel

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: •

45 %

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: •

3,4 %

Demografické složení: •

49,5 % muži

•

50,5 % ženy

1.5. Národnostní složení Obyvatelstvo tvoří z 99 % přes 20 černošských kmenů dvou základních etnických skupin: bantuské (jih země) a nilotské (sever). Mezi hlavní bantuské kmeny, které představují zhruba dvě třetiny obyvatelstva, patří Gandové, Sogové, Nyorové a Nkolové. Hlavní nilotské kmeny jsou Itesové, Acholiové, Langiové a Karamajongové. V zemi byla nepočetná, avšak ekonomicky významná asijská menšina; Aminova vláda ji v r. 1972 z převážné části vypudila.

1.6. Náboženské složení •

křesťanství (65 %)

•

islám (15 %)

•

animismus (20 %)

2/23



Uganda

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úřední jazyk: •

angličtina

Ostatní používané jazyky: •

svahilština

•

lugandština

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Administrativně správní členění: •

111 distriktů

Hlavní město: •

Kampala - 1,2 mil. obyv.

Další velká města: •

Mbale

•

Tororo

•

Jinja

Administrativní oblasti: •

Uganada je rozdělena do čtyř administrativních regionů - Severní, Východní, Centrální (království Buganda) a Západní. Základní jednotkou jsou distrikty, které se dále dělí na sub-distrikty, okresy (counties), sub-okresy, farnosti a vesnice.

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn •

ugandský šilink - USh (kurz 23. 4. 2012: 1USD = 2514,98 USh)

Používání jiných měn: není běžné

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní svátky: •

1. leden: Nový rok

•

26. leden: výročí vládní strany (Hnutí - Movement)

•

8. březen: Den žen

•

březen/duben: Velký pátek + Velikonoční pondělí

•

1. květen: Svátek práce

•

3. červen: Den mučedníků (Martyr´s Day)

•

9. červen: Den hrdinů (Hero´s Day)

•

8. září: Veřejný svátek (pohřeb krále Busoga Henry Wako Muloki)

•

9. říjen: Den nezávislosti (Independence Day)

3/23



Uganda

•

25. prosinec: Svátek Vánoc

•

26. prosinec: Boxing Day

Kromě uvedených svátků se slaví ještě muslimský svátek Idd-Fitr, který je 31. dnem od začátku muslimského půstního měsíce ramadánu (přesné datum je každoročně různé).

Pracovní doba: •

státní úřady po – pá: 9:00 – 16:00

•

banky po – pá: 9:30 – 15:00

•

soukromé firmy po – pá: 9:00 – 17:00

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty V obchodním styku v Ugandě je možno se setkat s představiteli různých komunit, z nichž se každá vyznačuje specifickými znaky při obchodních jednáních. Základní komunity jsou tři: Afričané, asijská komunita a Evropané nebo Severoameričané. Většina obchodních partnerů se často přizpůsobuje ve svém jednání a vystupování chování bývalé koloniální země. Způsob vyjednávání a dosažení případné dohody s partnerem je u všech komunit rozdílný. U Afričanů se lze setkat s neporozuměním administrativním nebo technickým, přestože partner ujišťuje, že všemu rozumí a se vším souhlasí. Po ukončených jednáních se někdy stává, že se k dohodnutému předmětu partner znovu vrací a žádá změny. U asijského partnera tyto překážky odpadají a často platí ústní dohoda, která je později potvrzena písemně. Dohodnuté dokumenty se zpravidla nemění. U evropských nebo severoamerických partnerů probíhají jednání obvyklým způsobem. Všechny komunity dávají při obchodních jednáních přednost neformálnímu přístupu. Výjimkou jsou státní instituce, kde je nutno dávat dostatečně najevo s kým a na jaké úrovni je jednáno. Jednacím jazykem je angličtina; svahilština se při obchodních jednáních téměř nepoužívá. Obchodně lze jednat celý rok, nejméně vhodnou dobou jsou však doby dovolených, tj. červenec a srpen nebo prosinec. Jednat lze denně od 9 hod. až do 16 hod. odpoledne. V době od 12 do 14 hod. je obvykle polední přestávka. Typickým oblečením pro jednání s africkými představiteli firem nebo státních institucí je oblek nebo kalhoty se sakem a vázanka. Pro schůzku s představitelem asijské komunity je obvyklá košile s krátkým nebo dlouhým rukávem a s vázankou. Oblečení se různí i podle oblasti nebo počasí. S výjimkou supermarketů a větších (značkových) obchodů není neobvyklé, že se při nákupu o ceně jedná. (Nejvýraznější rozdíly mezi nabízenými a nakonec akceptovanými cenami jsou nákupy předmětů pro turisty. Běžně je možno se smlouváním dostat na úroveň až pouhých 20% z původní nabídky – toto ovšem platí na tržištích pro tento prodej určených.) Smlouvá se o všem – o ceně výrobků, služeb, odměně apod. Jednání s úřady je někdy velice byrokratické, často však jde o záměrné zdržování vyřízení věci s cílem získat určitou odměnu. Právní řád vychází z anglického zvykového práva. V případě sporů se doporučuje spory řešit smírnou cestou i za cenu velkých ústupků, protože soudní spory trvají dlouho a jsou velice nákladné. Pro případné vedení soudního sporu je nutno najmout místního právního zástupce. Nejde-li i o velké částky je snazší a lacinější se s žalovanou stranou dohodnout na kompromisu.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Pro občany ČR má Uganda vízový styk pro všechny druhy pasů. Vízum je možné získat na velvyslanectví Ugandy v Berlíně, ale i na všech leteckých, silničních, železničních a námořních resp. jezerních hraničních přechodech do Ugandy. Poplatek je 50 USD. Ugandské celní předpisy nepovolují vývoz (ale i převoz a dovoz) předmětů pocházejících z divoké zvěře (trofeje, výrobky ze slonoviny nebo kůže). Na vývoz těchto předmětů je třeba zvláštní povolení.

4/23



Uganda

Ugandské úřady nevyžadují žádné povinné očkování, doporučená očkování jsou žloutenka A, žlutá zimnice a břišní tyfus. Na většině území Ugandy se rovněž doporučuje užívat antimalarika.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Doposud ne zcela bezpečnou oblastí pro návštěvu je sever země, kde mohou nárazově operovat povstalci z tzv. Lord´s Resistance Army, ačkoliv jejich působiště se přesunulo na západ na pomezí Konžské demokratické republiky, Středoafrické republiky a Jižního Súdánu. Sever země lze považovat za více rizikový také vzhledem k napětí mezi oběma Súdány.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města ČR nemá v Ugandě diplomatické zastoupení, teritoriálně příslušný úřad se nachází v etiopské Addis Abebě.

Adresa ZÚ: Embassy of the Czech Republic Kirkos Kifle Ketema Rd., Kebele 15, House No. 289, Addis Ababa P. O. 3108 Tel.: (+251 11) 551 6382, (+251 11) 551 6132 Fax: (+251 11) 551 3471 E-mail: [email protected] Mobil po pracovní době: (+251) 911 222 401 (konzul)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Žádná z českých institucí nemá v Ugandě zastoupení.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) •

Policie / záchranka / hasiči 999

•

Kód pro volání: +256

1.18. Internetové informační zdroje •

www.myuganda.co.ug všeobecné info o zemi

•

http://www.government.ug/ - portál ugandské vlády

•

http://www.mofa.go.ug/ - Ministerstvo zahraničních věcí

•

http://www.mtti.go.ug/ - Ministerstvo cestovního ruchu, obchodu a průmyslu

•

http://www.energyandminerals.go.ug/ - Ministerstvo energetiky a minerálů

•

http://www.works.go.ug - Ministerstvo veřejných prací a dopravy

5/23



Uganda

•

http://www.ugandainvest.go.ug/ - Uganda Investment Authority

•

http://www.ura.go.ug/ - Uganda Revenue Authority

•

www.newvision.co.ug New Vision - ugandský deník (vládní)

•

www.monitor.co.ug Monitor - ugandský deník (nezávislý)

•

www.eastandard.net - East African Standard - regionální deník vydávaný v Keni

1.19. Adresy významných institucí Uganda National Chamber of Commerce and Industry Plot 1A, Kiira Road. Mulago Kampala, Uganda Tel: +256 (0)75350 3035 Fax: +256 (0)414230310/ 312266324 email: [email protected] web: http://www.chamberuganda.com/node/2

Uganda Allied Chamber of Commerce, Industry and Agriculture Internetový odkaz: http://www.alliedchamber.org/

6/23



Uganda

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Politický systém: Podle ústavy z roku 1995 je Uganda republikou v čele s prezidentem, který je šéfem exekutivy. Prezident Yoweri Museveni (předseda vládnoucího Hnutí národního odporu – National Resistence Movement) je u moci od roku 1986, opakovaně zvolen v letech 1996, 2001,2006 a 2011. Výsledky prezidentských voleb v letech 2006 a 2011 byly kritizovány opozicí i mezinárodními pozorovateli. Nejdůležitější politické strany: •

Hnutí národního odporu (National Resistence Movement - NRM) současného prezidenta Museveniho; zvítězilo v občanské válce a v r. 1986 se ujalo moci

•

Fórum pro demokratickou změnu (Forum for Democratic Change)

•

Demokratická strana (Democratic Party)

•

Ugandský lidový kongres (Uganda People`s Congres); v letech 1980–85 vládnoucí strana bývalého prezidenta Oboteho

•

Konzervativní strana (Conservative Party)

•

Ugandské vlastenecké hnutí (Uganda Patriotic Movement)

Hlavní politické události: Po získání nezávislosti v r. 1962 se dostal k moci nejprve Milton Obote, kterého r. 1971 svrhl jeho velitel armády Idi Amin. Hrůzovláda Amina (odhaduje se 300 000 zavražděných) trvala do r. 1979, kdy byl nucen uprchnout po nezdařeném vojenském dobrodružství v Tanzanii. Následné zmanipulované volby pak navrátily vládu Oboteho, který však stejně jako Amin upřednostňoval určité kmeny a v perzekucích si nijak s Aminem nezadal. Jedna ze stran poražených ve volbách (pod vedením Yoweriho Museveniho, následně zformovaná v Národní odbojové hnutí, později pouze Hnutí) se uchýlila k partyzánské činnosti, která poté, co byl Obote svržen v r. 1985 armádou, vyústila v lednu r. 1986 ve vojenské vítězství a obsazení hlavního města. Byl zaveden systém vlády "Hnutí", jehož základním článkem byly volené odbojové rady na místní úrovni. Politické strany byly zrušeny. Ústavní referendum v r. 2005 však zrušilo předchozí 19-leté omezení činnosti politických stran a zároveň zrušilo omezení počtu prezidentských mandátů. V březnu 2006 se konaly prezidentské volby, pro které si úřadující prezident Yoweri Museveni nechal změnit ústavu, aby mohl opět kandidovat. Samotné volby proběhly v klidu, předvolební období však bylo poznamenáno perzekucí prezidentského kandidáta Kizzy Besigyeho, hlavního rivala Museveniho. Besigye kvůli ní nemohl rozvinout náležitou volební kampaň, naopak Museveni a jeho Hnutí využili k předvolební kampani veškerých dostupných státních prostředků (TV, většina tisku, automobily, ale i rozmístění armády po celé zemi v době voleb) k jistému vítězství. V prezidentských a parlamentních volbách v r. 2011 opět zvítězil Yoweri Museveni a jeho Hnutí národního odporu (NRM). Museveni obdržel 68 % hlasů oproti 26 % pro Kizzu Besigyeho. Opozice odmítla uznat výsledky voleb a zahájila vlnu protestů, které byly často násilně potlačovány. Předseda nejsilnější opoziční strany Fórum pro demokratickou změnu Kizza Besigye byl opakovaně zatčen. Západní a vyspělé země reagovaly hlasitou kritikou a pohrozily omezením rozvojové pomoci. V poslední době opozice proti prezidentovi Musevenimu narůstá a to včetně jeho vlastní strany NRM. Rovněž pověst demokratického státníka, které se Museveni těšil v 90. letech se vytrácí. Přesto je prezidentova pozice i nadále neotřesitelná, jakkoliv částečně ztratil Museveni dřívější politický kredit. Nejvýznamnějším zahraničněpolitickým angažmá Ugandy je účast ugandských jednotek v operaci AMISOM v Somálsku.

7/23



Uganda

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Hlava státu (jméno, kompetence): •

Yoweri Kaguta Museveni, prezident a velitel ozbrojených sil

•

Gilbert Balibaseka Bukenya, viceprezident

2.3. Složení vlády •

předseda vlády: Amama Mbabazi

•

první místopředseda vlády pověřen záležitostmi východní Afriky: Eriya Kategaya

•

druhý místopředseda vlády: Henry Kajura Muganwa

•

třetí místopředseda vlády pověřen národním řízením a informacemi: Moses Ali

Ministři: •

zahraničních věcí: Sam Kutesa

•

obrany: Crispus Kiyonga

•

bezpečnosti: Wilson Muruuli Mukasa

•

všeobecné služby (kancelář ministerského předsedy): Mukwaya Janat

•

pro rovnoprávnost žen, práce a sociálního rozvoje: Syda Bbumba

•

obchodu a průmyslu: Amelia Anne Kyambadde

•

vodního hospodářství a životního prostředí: Maria Mutagamba

•

zemědělství, živočišné výroby a rybářství: Tress Buchanayandi

•

připravenosti na živelné pohromy: Steven Mallinga

•

územního rozvoje, bydlení a urbanizace: Daudi Migereko

•

zdravotnictví: Christine Androa

•

školství a sportu: Jessica Alupo

•

energetiky a nerostného rozvoje: Irene Muloni

•

spojů a informačních technologií: Ruhaka Rugunda

•

informací a národního poradenství: Mary Karooro Okurut

•

místní vlády: Adolf Mwesigye

•

bez portfolia: Nasser Ssebagala

•

financí, plánování a ekonomického rozvoje: Maria Kiwanuka

•

spravedlnosti a ústavních záležitostí: Kahinda Otafiire

•

v úřadu prezidenta: Kabakumba Matsiko

8/23



Uganda

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Členství v mezinárodních organizacích: •

OSN

•

Mezinárodní měnový fond

•

Světová banka

•

Světová obchodní organizace

•

Commonwealth of Nations

Členství v regionálních uskupeních: •

Africká unie (AU)

•

Východoafrické společenství (EAC)

•

Společný trh východní a jižní afriky (Common Market for Eastern and Southern Africa - COMESA)

•

Mezivládní úřad pro rozvoj (Inter-Governmental Authority for Development - IGAD)

Uganda se výrazně angažuje v rámci hybridní mise OSN a Africké unie AMISOM v Somálsku a obecně bezpečnostně-politických otázkách v regionu.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách S ohledem na své hospodářské zájmy se Uganda angažuje zejména ve Východoafrickém společenství (EAC).

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Bártrová dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky (zastoupenou Federálním ministerstvem zahraničního obchodu) a vládou Ugandské republiky (1.9. 1988) Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Ugandské republiky o vědecko-technické spolupráci (7. 2. 1985) Dohoda mezi Československou socialitickou republikou a Ugandskou republikou o potvrzení platnosti Smlouvy mezi republikou československou a královstvím Velké Británie a Irska o vzájemném vydávání zločinců (6.12. 1965) Smlouva mezi republikou Československou a Spojeným království Velké Británie a Irska o vzájemném vydávání zločinců změněná Protokolem podepsanžm v Londýně 4.6. 1924

9/23



Uganda

4. Ekonomická charakteristika země Uganda je z pohledu ekonomického jednou z nejlépe „vybavených“ zemí Afriky. Země oplývá velkým nerostným bohatstvím, vedle nově objevených a stále objevovaných zásob ropy (nyní cca 300 000 barelů/den) také zásobami mědi a kobaltu. Současně však má Uganda vysoké procento úrodné půdy a pravidelné vodní srážky a je také obdařena soustavou vodních toků a má dvě velká africká jezera (Albertovo, Viktoriino). Největším exportním artiklem je stále káva, ale posledních letech již byl procentuálně výše na tvorbě celkového HDP sektor služeb s nadpolovičním podílem. Průmysl je v současnosti soustředěn na sektory stavebnictví (výroba cementu, železných prutů apod. pro stavby, střešní krytiny atd.). Dále na výrobu spotřebního a potravinářského zboží (plasty, pivo, nealkoholické nápoje). Dalším výrazným zdrojem příjmů jsou remitance Uganďanů ze zahraničí, které v roce 2010/11 dosáhly výše700 mil. USD. V poslední době také řada těchto v cizině žijících obyvatel země začíná investovat do malého a středního podnikání.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Ugandská ekonomika rostla v 90. Letech průměrným tempem 6,5 % a po roce 2000 potom průměrně 7 % ročně (Vzhledem k rychlému růstu populace rostl HDP reálně přibližně o 4 % ročně). Nepříznivý vývoj však zaznamenala inflace, kterou se centrální vládě nedaří důsledně kontrolovat (jedná se především o růst cen potravin). V roce 2011 vzrostl HDP Ugandy o 6,4 %, avšak míra inflace dosáhla 15,7 %, což znamenalo trojnásobný nárůst oproti předešlému roku. Nejvýznamnějším odvětvím zůstává zemědělství s tradičními vývozními komoditami kávou (největší vývozce v Africe) a čajem. V posledních letech byly nalezeny výrazné zásoby ropy a ugandská vláda podepsala na přelomu 2011/2012 s irskou společností Tullow Oil novou dohodu o těžbě ropy a výstavbě domácí ropné rafinérie. Na hospodářském poli se vláda v roce 2011 snaží o vytváření příznivých podmínek pro rozvoj soukromého sektoru a zahraničních investic. I přes kolísající ceny kávy na světovém trhu ekonomika nadále poroste vysokým tempem zejména díky vysokým cenám dalších exportních komodit a rozvoji terciárního sektoru. Vláda také úspěšně bojuje se snižováním počtu obyvatel žijících pod hranicí chudoby, která dnes činí 24,5 %. Uganda také splnila, či do roku 2015 splní, řadu Millenium Development Goals.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) 2007 1 077 11 916

2008 1 158 14 440

2007

2008 8,4

2007

10/23

2008

2009 1 211 15 804

2010 1 252 17 011

HDP skutečný přírůstek (%; MMF) 2009 2010 8,7 7,2 Míra inflace (%; dle SB) 2009

2010

2011 1 317 15 958

2011 5,2

6,4

2011



Uganda

4,4

12,05

12,3

4,2

15,7

Míra nezaměstnanosti: neoficiální odhady jsou 30–40 %

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Průmyslová výroba se podílí na tvorbě HDP 26,1 %. Většina výroby je spjata se zpracováním zemědělské produkce – kávy, bavlny, cukrové třtiny a obilí. Velkokapacitní průmysl zahrnuje průmysl textilní, tabákový, dále nápoje, výrobky ze dřeva a papíru, stavební materiály a chemikálie.

4.4. Stavebnictví Zásadní podíl představuje státní stavba silnic, údržba letišť a vodních děl. Soukromé firmy se zaměřují na výstavbu komerčních a bytových objektů. Sektor je v zásadě nerozvinutý a nestačí krýt požadavky, které jsou na něj kladeny. Rovněž domácí výroba stavebních materiálů, přes svůj nesporný rozvoj v posledních letech (cement, zpevňující tyče, střešní krytiny), není dostačující.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Uganda je agrární země disponující úrodnou půdou a relativním dostatkem srážek. Zemědělský sektor zaměstnává čtyři pětiny pracovní síly, podílí se dvěma pětinami na tvorbě HDP a je zdrojem 85 % příjmů z vývozu. Hlavní vývozní položky jsou káva, jejímž je Uganda největším africkým vývozcem, čaj, květiny a bavlna. Země se zvyšováním podílu ostatních produktů snaží omezit svoji jednostrannou závislost na kávě, jejíž cena na světových trzích neustále kolísá. Sektor je ovšem podstatně závislý na klimatických podmínkách: dvě období dešťů do roka, jejichž pravidelnost a rovnoměrnost zásadním způsobem ovlivňuje konečné výsledky. Důležité jsou rovněž rybolov a lesnictví. Počty domácích zvířat se odhadují na 5,8 milionů hovězího dobytka, 6 milionů koz, 1 milion ovcí a 1,5 milionu prasat.

4.6. Služby V sektoru bankovnictví je snaha vlády o vytvoření systému založeného na tržních vztazích. Sektor cestovního ruchu byl do r. 1971, kdy se dostal k moci diktátor Idi Amin, třetím klíčovým zdrojem příjmů (po kávě a bavlně). Pak rychle poklesl téměř na nulu, avšak od počátku 90. let je opět na vzestupu. V roce 2010 navštívilo Ugandu 946 tisíc turistů, z nichž tři čtvrtiny byly z Afriky (převážně Keni) a 180 tisíc bylo z Evropy a USA či Kanady.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Silniční síť je značně poškozená v důsledku náročných klimatických podmínek a v současnosti probíhají opravy, financované převážně donory. Země má přibližně 1 800 km asfaltových silnic, 4 800 km štěrkových a 20 000 km prašných silnic. Železniční síť o délce 1 241 km pochází ještě z koloniální éry (rozchod 1 000 mm); Uganda jako vnitrozemský stát je silně závislá na dopravě zboží do keňské Mombasy. Nyní je zvažována výstavba regionálního dopravního koridoru a energovodu z hlavního města Jižního Súdánu Juby do severokeňského přístavu Lamu (LAPSSET). V budoucnu je plánováno prodloužení tohoto koridoru do Ugandy. Mezinárodní letiště je v Entebbe, které leží 30 km od hlavního města Kampaly. Má přímé spojení s Evropou (SN Brussels, British Airways) a prostřednictvím etiopské Addis Abeby a keňského Nairobi s většinou hlavních afrických a světových metropolí.

11/23



Uganda

V Ugandě, stejně jako v celém východoafrickém regionu, doznaly prudkého rozmachu mobilní telekomunikace, kdy je díky konkurenčnímu prostředí (v zemi působí tři mobilní operátoři) pokryto signálem téměř celé území. Pevné linky jsou naproti tomu velmi nespolehlivé. Elektrická energie je stále generovaná hlavně z hydroelektráren, ovšem většina obyvatelstva včetně městského má k elektřině omezený přístup. Navíc tam, kde elektřina zavedena je, jsou vzhledem ke špatnému stavu sítě časté výpadky. Energetický sektor zaznamenává dynamický růst související s průzkumnými pracemi a nálezy ropy a zemního plynu, což následně přitahuje zahraniční investice.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Uganda je typickým příjemcem rozvojové pomoci a je na ní také silně závislá. Museveniho vláda se snaží vyhovět požadavkům donorů a je tak jimi pozitivně hodnocena. V roce 2010 registrovala Světová Banka projekty oficiální rozvojové pomoci ve výši 1 729 mil. USD. Z toho jsou především aktivní projekty na rozvoj venkova, program na vytvoření sociálního fondu, doplňkové základní vzdělání a další.

12/23



Uganda

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let příjmy výdaje saldo

Státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo (mld. USh, MMF) 2007 2008 2009 2010 2011 (odhad) 3,62 3,80 4,58 5,136 6,33 3,89 4,54 5,26 6,87 9,30 - 0,27 - 0,742 - 0,72 - 1,73 - 2,96

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Běžný účet a růst HDP (MMF) 2008 2009 - 0,367 - 0,451

HDP Běžný účet HDP (mld. USD) HDP (mld. USD) Běžný kap. účet (BoP, mld. USD)

14 440 - 1, 313

2010 2011 (odhad) - 1,238 - 1,490

15 804 - 1, 064

17 011 - 1, 739

15 958 - 1, 456

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba 2007 Celková zadluženost

Zahraniční zadluženost (MMF, USh mld.) 2008 2009 4,93 5,52 6,69

2010

2011 8,14

8,96

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Centrální banka: BANK OF UGANDA 37/43 Kampala Rd. P. O. Box 7120 Kampala Tel.: (+25641) 258441 Fax: (+25641) 233818

Komerční banky: BANK OF BARODA (U) Ltd. 18 Kampala Rd. P. O. Box 7197 Kampala Tel.: (+25641) 232783 Fax: (+25641) 258268 BARCLAYS BANK OF UGANDA Ltd. 16 Kampala Rd. P. O. Box 2971 Kampala Tel.: (+25641) 233998 Fax: (+25641) 230146 NILE BANK LTD. 13/23



Uganda

22 Jinja Rd., Spear Hse P. O. Box 2834 Kampala Tel.: (+25641) 344187 Fax: (+25641) 244187

Pojišťovny: ALLIANCE INSURANCE Co. Ltd. Kampala Rd., Diamond Trust Bldg. P. O. Box 7787 Kampala Tel.: (+25641) 236150, 343734 Fax: (+25641) 236151 EAST AFRICA UNDERWRITERS Ltd. 30 Kampala Rd., Greenland Towers P. O. Box 22938 Kampala Tel: (+25641) 259390, 259394-5 Fax: (+25641) 232895 EAST AFRICA GENERAL INSURANCE Co. Ltd. Plot 14, Kampala Rd., Insurance Hse P. O. Box 1392 Kampala Tel.: (+25641) 345892, 343234 Fax: (+25641) 254738

5.5. Daňový systém Daň z přidané hodnoty (VAT) platí každý obchodník, jehož roční obrat činí 50 000 USD nebo více a investor, jehož roční prodeje budou představovat 50 000 USD nebo více. Dále jsou ode všech podnikatelů vybírány daň z příjmu a firemní daň (Income tax, Corporate tax). Pro aktuální informace doporučujeme web Uganda Revenue Authority (www.ura.go.ug).

14/23



Uganda

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Obchodní bilance za pro roky 2008-2010 – vývoz, dovoz, saldo (EU DG Trade, mld. EUR) 2008 2009 2010 vývoz 1,2 1,1 dovoz 3,1 2,0 saldo - 1,9 - 0,9

1,3 2,5 - 1,2

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Import 1 EU27 2 Keňa 3 SAE 4 Čína 5 Indie 6 JAR 7 Japonsko 8 KSA 9 USA 10 Tanzanie 11 Bahrajn 12 Rusko

466,4 430,0 356,4 214,1 206,6 156,3 149,0 80,2 78,1 46,9 39,3 24,0

13 Ukrajina 14 Swazijsko 15 Egypt

22,4 20,6 20,5

18,6% 17,1% 14,2% 8,5% 8,2% 6,2% 5,9% 3,2% 3,1% 1,9% 1,6% 1,0%

0,9% 0,8% 0,8%

Export 1 EU27 2 Súdán 3 Keňa 4 Rwanda 5 KDR 6 SAE 7 USA 8 Burundi 9 Tanzanie 10 JAR 11 Čína 12 Republika Kongo (Brazzaville) 13 Rusko 14 Pakistán 15 Hong Kong

(mil. EUR; 351,6 207,7 138,0 115,0 105,1 104,7 42,1 38,0 25,3 23,3 18,5 18,4

13,2 11,4 10,0

EU ) 26,4% 15,6% 10,4% 8,6% 7,9% 7,9% 3,2% 2,8% 1,9% 1,8% 1,4% 1,4%

1,0% 0,9% 0,8%

6.3. Komoditní struktura Ve vývozu je na prvním místě káva, dále jsou významnými položkami exportu ryby a rybí výrobky, čaj, bavlna, zelenia, ovoce, řezané květiny, zlato. Dováží se zejména kapitálové vybavení, vozidla, ropné výrobky, zdravotnické potřeby, elektronika, obiloviny.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Dovozní režim v Ugandě je liberální. Až na položky, týkající se bezpečnosti, zdravotnictví nebo životního prostředí, které jsou uvedeny v příslušném zákoně, neexistuje systém dovozních licencí. Regulován nebo zakázán je např. dovoz zbraní, výbušnin, pornografie apod. Celní odbavování je však značně zdlouhavý byrokratický proces. Dovozci si však v praxi nejvíc stěžují na to, že si celnice nachází jiné důvody pro prodlužování celního odbavení, které má často za cíl obdržet od dovozce příslušnou „odměnu“. Dovoz většiny zboží podléhá v souladu s rozhodnutím ugandské vlády tzv. předexpediční kontrole (Preshipment Inspection) před vlastní expedicí v zemi dodavatele. Této inspekci podléhá všechno zboží

15/23



Uganda

v hodnotě vyšší než USD 10 000. Inspekční společnost vydává doklad Clean Report of Finding, který zpravidla bývá také jedním z inkasních dokumentů.

6.5. Ochrana domácího trhu V důsledku liberalizovaného hospodářství je ochrana domácího trhu zajišťována pouze úpravou celních sazeb.

6.6. Zóny volného obchodu Podle informace Uganda Investment Authority je v procesu výstavby celkem 22 průmyslových a obchodních zón. Největší z nich je Kampala Industrial and Business Park. Pro bližší informace doporučujeme web Uganda Investment Authority: http://www.ugandainvest.go.ug/ index.php

16/23



Uganda

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních pět let (USD tis., dle ČSÚ) 2007

2008

2009

2010

2011

vývoz

2 473

7 034

11.847

3 420

4 664

dovoz

2 498

2 511

1 817

1 280

572

- 25

4 523

10 030

2 140

4 092

saldo

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Obchodní bilance ČR/Uganda (2011, tis. USD, ČSÚ) Vývoz z ČR Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob Stroje, motory neelektrické (ne turbíny, motory píst.) Výrobky nožířské Přístroje elektrické jn. (baterie, žárovky ap.) Letadla a zařízení související, lodě kosmické, rakety Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní Zařízení telekom., přísluš.přístojů pro zázn.,reprod.zvuku,obrazu Hřebíky, šrouby, matice, svorníky, nýty ap. kovové Pneumatiky pryžové a duše Zelenina čerstvá, chlazená, zmrazená ap., kořeny, hlízy aj. Traktory Přístroje měřící, kontrolní, analyzační, řídící jn. Vývoz z Ugandy Káva a náhražky kávové Letadla a zařízení související, lodě kosmické, rakety Stroje, motory neelektrické (ne turbíny, motory píst.) Zelenina čerstvá, chlazená, zmrazená ap., kořeny, hlízy aj. Suroviny rostlinného původu jn. (bambus, semena ap.) Zařízení telekom., přísluš.přístojů pro zázn.,reprod.zvuku,obrazu Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní Ryby čerstvé (živé, zabité), chlazené nebo zmrazené

17/23

1 620 1 205 348 225 156 131 124 113 90 82 69 62 154 111 83 64 30 26 18 15



Uganda

Rudy, koncentráty kovů drahých, odpad, šrot, smetky

12

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Perspektivními sektory pro české exportéry jsou energetika a obnovitelné zdroje energie (zejména vodní a solární energie), obranný a bezpečnostní průmysl, stavebnictví, zpracování zemědělské produkce, kožedělný a obuvnický průmysl, pivovarnictví.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce V Ugandě není žádné česko-ugandské joint venture.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Vzhledem ke skutečnosti, že ZÚ Addis Abeba je nerezidentním ZÚ, jsou poptávky po českém zboží na ZÚ ojedinělé. Roste však tendence poptávek českých firem po vývozu zboží do Ugandy.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce V kontextu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky nepatří Uganda k prioritním zemím. V zemi tak nejsou realizovány žádné velké bilaterální projekty. Přesto v Ugandě působí řada českých nevládních subjektů, které se věnují rozvojové spolupráci. V oblasti operuje humanitární organizace ADOPCE NA DÁLKU, která byla založena Arcidiecézní charitou Praha (ADCH Praha). Unikátním projektem v tomto směru je Česko-slovensko-ugandská nemocnice sv. Karla Lwandy v oblasti Buikwe. V rámci oficiální zahraniční rozvojové spolupráce ČR byl v roce 2010 realizován v Ugandě jeden rozvojový projekt. Jednalo se o projekt Rozvoj PC gramotnosti a práce s internetem v hodnotě 427 tis. Kč, který realizovalo Ministerstvo vnitra ČR.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Objem vývozu služeb z ČR do Ugandy je velmi omezený. Příležitost lze spatřovat v oblasti konzultačních činností v průmyslovém, zejména energetickém sektoru.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

18/23



Uganda

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Dovozy všech druhů zboží se většinou uskutečňují prostřednictvím zástupce, který působí buď jako dovozce na vlastní účet, nebo jako prostředník. Přímé nákupy uskutečňují firmy s maloobchodními řetězci.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Cizinec nemůže v Ugandě vykonávat výdělečnou činnost bez pracovního povolení. To se vydává jen na základě ověřených podkladů o vzdělání a praxi. I když ugandské zákony přímo nezakazují činnost cizinců v některých oborech, zpravidla se pracovní povolení cizincům (a zvláště Evropanům) vydávají pouze pro specializované obory (lékaři, konzultanti, vedoucí pracovníci firem s převážným podílem zahraničního kapitálu a různí experti). Pro zaměstnání místních sil platí jednoduché pracovní právo. Doporučuje se však uzavřít řádnou pracovní smlouvu, která je v případě pracovněprávního sporu podkladem pro soudní jednání.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Zákon o společnostech (Company Law) je kombinací zvykového práva a občanského zákoníku. Vstoupil v platnost v r. 1961 a v podstatě kopíroval zákon anglický. Zřízení firmy je nákladnou a časově náročnou záležitostí. Doporučuje se využít služeb místního zástupce.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Je obvyklá propagace v médiích, zejména v tisku.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Obchodní právo vychází z práva anglického. Českým subjektům se nedoporučuje jít do sporů s ugandskými partnery. Vhodnější a ve svém výsledku finančně méně náročné bývá mimosoudní vyrovnání.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Veřejné zakázky se zadávají formou tendrů. Jako první krok zejména v případě tendrů na stavební práce nebo konzultační činnosti bývá předkvalifikace/registrace zájemců, kteří, pokud jsou vyhodnoceni pro daný účel jako vhodní, jsou poté oslovováni už přímo formou zaslání tendrových podmínek. Tendry jsou zveřejňovány v denním tisku. Termíny pro podávání nabídek bývají však velmi krátké, takže tendrového řízení se mohou zpravidla účastnit pouze ty firmy, které jsou v místě fyzicky přítomny, nebo zde mají své zástupce. V případě tendrů, které jsou financovány bankami nebo agenturami, kde ČR není členem (např. African Development Bank), je nutné, aby český dodavatel využil pro svou nabídku firmu sídlící v zemi, která je členskou zemí dané banky (agentury).

8.7. Problémy a rizika místního trhu Uganda je stále hodnocena jako země s vysokými riziky. Rostoucí napětí na politické scéně a nespokojenost obyvatelstva s vysokými životními náklady rizika spíše zvyšují.

19/23



Uganda

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Ochrana duševního vlastnictví je minimální na legislativní úrovni, ještě horší je její praktické uplatňování. Ohroženi jsou především dodavatelé anglosaského show-businessu, hrozbu ale limituje velmi omezená koupěschopnost obyvatelstva, pro které jsou už i čisté nosiče dat a přehrávací zařízení nedostupné. Další skupinou, ve které by se mohly omezeně objevit i české firmy, jsou výrobci softwaru. Kopírování se týká ovšem hlavně spotřebního a zábavného softwaru. Krádeže technologických softwarových aplikací jako i obcházení patentových práv, které by mohly české podniky ohrozit nejvíce, narážejí na nízkou technickou kulturu v zemi.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka V případě nového obchodního kontaktu se doporučuje užívat platbu předem nebo neodvolatelný akreditiv. Z této platební podmínky lze postupně přejít na platbu proti dokumentům. Někteří dodavatelé ovšem na základě zkušeností se svými tradičními odběrateli poskytují až 6měsíční úvěry.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Hlavním veletrhem v zemi je mezinárodní všeobecný veletrh Uganda International Trade Fair, který se koná každoročně začátkem října (pro rok 2012, 4.-8.10.). Organizátorem akce je Ugandský svaz výrobců. Počet vystavovatelů i zahraniční účasti má plynule stoupající tendenci a od prvních let konání veletrhu se zhruba ztrojnásobil. Pro více informací doporučujeme web Uganda Manufacturers Association: http://uma.or.ug/index.php/ uganda-international-trade-fair-ugitf

20/23



Uganda

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Strategií ugandské vlády je modernizace hospodářství prostřednictvím liberalizace obchodu a podpory soukromého sektoru. Ke splnění tohoto cíle vláda dlouhodobě přijímá různá legislativní a politická opatření a snaží se budovat infrastrukturu. Tato strategie je podporována Světovou bankou a donory, a také slibné nálezy ropy a zemního plynu přitahují nové investice. Většina hospodářských aktivit je plně liberalizovaná a otevřená zahraničním investorům. Nejsou zde restrikce na vlastnictví zahraničních investorů ani omezení týkající se převodu dividend. Zahraniční investor však nemůže v Ugandě vlastnit pozemek, je možno ho pouze najmout na základě dlouholeté smlouvy. Daňový systém zahrnuje daň z přidané hodnoty (VAT). Platí ji každý obchodník a investor, jehož roční prodeje budou představovat 50 000 USD nebo více. Dále jsou ode všech podnikatelů vybírány daň z příjmu a firemní daň (Income tax, Corporate tax). Uganda Investment Authority (http://www.ugandainvest.go.ug/) je provozovatelem "one stop shop centre" pro snadné zřízení nové společnosti (dále také Uganda Revenue Authority, Uganda Registration Services Bureau, Directorate of Citizenship and Immigration Control). Mezi pilíře podpory vstupu investorů jsou příspěvky na investice kapitálu (investment capital allowances), osvobození od cla a daně při importu zboží a strojů pro investici, výhody při vstupu na nový trh, výhody s cílem podpořit následný export. Investice se řídí zákonem o investicích (The Investment Code, 1991), který byl novelizován v roce 2000.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Mezi hlavní priority pro zahraniční investory patří těžba ropy a nerostných surovin, zpracování ropných výrobků, energetika, infrastrukturní stavby, stavebnictví, stavební materiály, papírové obaly, obuv, tabákové výrobky, spediční služby, mobilní telefony, kosmetika.

9.3. České investice v teritoriu České aktivity jsou v tomto ohledu doposud omezené.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Nejperspektivnějšími pro zahraniční investice jsou následující obory: •

těžební průmysl

•

výroba elektrické energie

•

stavebnictví (silnice, železnice)

•

telekomunikace

•

vodohospodářství

•

zemědělství

•

zpracování dřeva

•

textilní průmysl

•

sklářský průmysl

21/23



Uganda

•

kožedělný a obuvnický průmysl

•

výroba hnojiv

•

výroba farmaceutik

•

cestovní ruch

Na podporu investic byla zřízena vládní agentura: Uganda Investment Authority The Investment Centre P. O. Box 7418 Kampala tel.: (+25641) 234105, 234109 fax: (+25641) 342903 http://www.ugandainvest.go.ug/

9.5. Rizika investování v teritoriu Investoři se dostávají do rizik již při vlastním schvalování investice díky rozsáhlé korupci na všech stupních státní správy. Další rizika spočívají při provozu v omezených dodávkách vody a elektrické energie, nespolehlivých telekomunikacích a problémech vyplývajících z nerozvinuté infrastruktury. Při navazování obchodních kontaktů s ugandskými partnery je také nutné jejich prověření prostřednictvím ZÚ Ugandy v Berlíně, ZÚ ČR v Addis Abebě či přímo ugandské obchodní komory. Objevují se případy tzv. scammer společností, které z potenciálních partnerů lákají předběžné platby či oficiální pozvání do ČR, na základě kterého by byla vydána vstupní víza do Schengenského prostoru.

22/23



Uganda

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Protesty proti vládě pokračují v různé intenzitě i v roce 2012. Opozice vytýká vládě především nezvládnutou hospodářskou politiku, která vede k neúnosným životním nákladům a všudypřítomnou korupci. Zdá se však, že pozice prezidenta Museveniho prozatím není otřesena zásadním způsobem. Těží významně ze svého zahraničně-politického angažmá, které mu pomáhá i vnitropoliticky. Hlavními výzvami, kterým Uganda bude v nejbližší době čelit, jsou udržení makroekonomické stability při snaze o vyšší produktivitu práce a současně rovnoměrného rozvoje všech oblastí země. Dalším zásadním úkolem je udržení rovnováhy míry rozvoje a stávajících zdrojů energie (růst populace : objevení zásob ropy), což ugandská vláda řeší nedávno pozměněnou smlouvou s ropnou společností Tullow Oil, která v rámci dohody vybuduje národní ropnou rafinérii namísto ropovodu do Keni. V neposlední řadě se – částečně coby daň z ekonomického pokroku – stále více objevuje na veřejnosti problém korupce. Ugandská vláda se tedy bude snažit řešit ekonomickou situaci obyvatelstva, zejména snížit inflaci. Rozvoj těžby a zpracování ropy a další investice v energetickém sektoru, jak vláda doufá, přinesou další rozvoj. K tomu však nedojde v krátkodobém horizontu.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Oficiální politikou země je priorita ekonomických hledisek a podpora soukromému sektoru. Neočekává se přijetí zásadních zákonů či daňových systémů.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Potenciál rozvoje obchodních vazeb s českými firmami lze vidět v celé řadě sektorů. Nejvíce však v oblasti hydroenergetiky, petrochemického průmyslu, stavebních technologií, infrastruktury, letectví a letištních technologií, obranného a bezpečnostního průmyslu či obnovitelných zdrojů energie. Export finálních produktů (především spotřebního charakteru) je doposud poměrně finančně náročnou záležitostí, neboť Uganda jako země bez přístupu k moři, dlouhodobě trpí v důsledku nedostatečně rozvinutého spojení přes Keňu, s čímž jsou spojené také vysoké náklady na přepravu.

23/23


Souhrnná teritoriální informace Uganda

Recommend Documents